ERIC HARRISON. Rychlé. meditace. pro zklidnění těla a mysli

Kniha Rychlé meditace pro zklidnění těla a mysli: • je perfektní pro všechny, kdo „nemají čas meditovat“, ale potřebují se účinně uvolnit, • vysvětlí vám, jak jednoduché a variabilní jsou meditace, • prospěje vašemu zdraví, dodá vám energii a zbystří vaše myšlení, • naučí vás „být myslí v přítomnosti“, naplno využívat všechny smysly a více se radovat ze života, • pomůže vám vytvořit si vlastní repertoár „bleskových meditací“, které budou vyhovovat vašemu životnímu stylu, • ukáže vám, že krátké meditace jsou stejně účinné jako meditace dlouhé!

D ÁL E DO PO R UČ U J E ME :

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz

ERIC HARRISON

Schází vám ve shonu všedního dne pocit uvolnění? Nemůžete meditovat, protože jste příliš zaneprázdnění či ve velkém stresu? Pak je tato kniha určena právě vám. Nabízí desítky „bleskových meditací“, které netrvají déle než pět minut. Pomohou vám rychle se zbavit stresu a můžete je praktikovat v podstatě kdekoliv a kdykoliv. Tato meditační cvičení jsou velmi účinná a snadno se je naučíte. Pomohla už tisícům lidí, kteří by se nikdy nepustili do tradičních meditací vyžadujících spoustu času.

RYCHLÉ MEDITACE PRO ZKLIDNĚNÍ TĚLA A MYSLI

RYCHLÝ ZPŮSOB, JAK UVOLNIT TĚLO I MYSL BĚHEM CHŮZE, PŘI JÍDLE, PŘI PRÁCI NEBO KDYŽ ČEKÁTE, CESTUJETE, DÝCHÁTE…

ERIC HARRISON

Rychlé

meditace pro zklidnění těla a mysli m k Ja

v at o t i ed

kdykoliv a kdekoliv

Eric Harrison

Rychlé

meditace pro zklidnění těla a mysli e Jak m

ditovat kdykoli v

a kdekoliv

G ra da P ublishin g

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Eric Harrison

Rychlé meditace pro zklidnění těla a mysli Jak meditovat kdykoliv a kdekoliv TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Přeloženo z anglického originálu „The five-minute meditator“ od Erika Harrisona, vydaného nakladatelstvím Piatkus Books Ltd, Velká Británie, 2003. First published in Great Britain in 2003 by Piatkus Books Ltd. Copyright © 2003 by Eric Harrison All rights reserved.

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4355. publikaci Překlad Ivana Sýkorová Odpovědná redaktorka Mgr. Martina Němcová Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Počet stran 160 První vydání, Praha 2011 Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o. Czech edition © Grada Publishing, a.s., 2011 Ilustrace na obálce © Renata Wilflingová Cover Design © Eva Hradiláková ISBN 978-80-247-3768-3

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7132-8 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7646-0 (ve formátu EPUB)

Obsah

O autorovi........................................................................................................... 8 Úvod .................................................................................................................... 9

Č á s t pr v n í

Dýchání a tělo 1 Uvědomte si své tělo a relaxujte ................................................................. 16 2 Křehké umění výdechu ............................................................................... 21 3 Dech: váš nejlepší spojenec proti stresu ................................................... 24 4 Hluboké dýchání .......................................................................................... 27 5 Volné dýchání ............................................................................................... 32 6 Soustředění neboli zaměření pozornosti ................................................. 39 7 Pohodlný sed ................................................................................................ 45 8 Prozkoumávání těla ..................................................................................... 48 9 Jak překonat rozptýlení ............................................................................... 53 10 Meditace v chůzi, část první ....................................................................... 57 11 Meditace v posilovně ................................................................................... 66 12 Jóga a strečink .............................................................................................. 75

Č á s t dr u h á

Smysly 13 Relaxujte, zapojte smysly............................................................................. 80 14 Jídlo a pití ...................................................................................................... 84 15 Jen naslouchejte, nic víc .............................................................................. 88 16 Prohlédněte si svět kolem sebe .................................................................. 91

17 Kde jsem? Návrat do přítomnosti ............................................................. 96 18 Jak se cítím?................................................................................................... 98 19 Momentka: krása maličkostí .................................................................... 100 20 Meditace v chůzi, část druhá.................................................................... 102 21 Afirmace neboli nápomocná slova ......................................................... 106

Část třetí

Aktivity 22 Věnujte pozornost všemu, co děláte ........................................................ 112 23 Meditace v domácnosti ............................................................................. 117 24 Návštěva toalety ......................................................................................... 124 25 V autě ........................................................................................................... 126 26 Když musíte čekat ...................................................................................... 132 27 Jak usnout ................................................................................................... 137

Č á s t č t v r tá

Myšlenky na závěr 28 Dělám to správně? ..................................................................................... 144 29 Co víc mohu udělat? .................................................................................. 149

Shrnutí .............................................................................................................. 155

Cvičení

M e d i t ac e

Tři oddechnutí /23 Hluboké dýchání vsedě /30 Hluboké dýchání při chůzi /31 Volné dýchání /37 Pohodlný sed /47 Odpočítávání /51 Prozkoumávání těla /52 Pojmenování rozptýlení /56 Prodýchání aktivních svalů /77 Uvolnění v pozici /77 Dýchání mezi pozicemi /78 Meditace prostřednictvím jídla nebo pití /86 Náhodné zvuky /90 Zraková meditace /94 Kde jsem? /97 Jak se cítím? /99 Momentka /101 Meditace v chůzi /105 Afirmace /110 Meditace v domácnosti /123 Návštěva toalety /124 Meditace při čekání na zelenou /127 Meditace při řízení /131 Meditace vestoje /135 „Šlofík“ na dvě minuty /141 Usínání /141

Tři oddechnutí podruhé /60 Hluboké dýchání /61 Pohodlná chůze /62 Počítání kroků /64 Synchronizované dýchání /65 Skončete dříve, než začnete /69 Koordinace dýchání a záběrů /69 Perfektní záběr /70 Soustředění na aktivní svaly /71 Soustředění na těžiště /72 Konec v pravou chvíli /73 Pauza mezi sériemi /74 Zvuky /103 Objekty /104 Vítr /104 Mysl v přítomnosti /105

8 / Rychlé meditace pro zklidnění těla a mysli

O autorovi Eric Harrison Autor patří k nejzkušenějším učitelům meditace v Austrálii. Propaguje velmi praktický přístup bez zbytečných frází. Jeho meditačním centrem v Perthu v západní Austrálii prošlo více než 20 000 studentů, často také spolupracuje s podnikateli a velkými firmami. Jeho knihy vyšly v osmi jazycích v deseti zemích a patří mezi ně například bestsellery Naučte se meditovat a Jak meditace léčí.

Úvod / 9

Úvod

Meditace je prospěšná. Rychle uvolní tělo a zklidní mysl; je nejlepším prostředkem ke snížení hladiny stresu; zlepšuje zdravotní stav a pomáhá při mnoha běžných nemocech; povzbuzuje jasnější a kreativnější myšlení; pomůže vám proniknout k hlubším emocím; rozpouští smutek a zmatenost; zpříjemňuje vjemy smyslového vnímání. Meditace vnáší do našeho života klid, krásu a moudrost. Proč tedy nemeditujeme? Zdá se, že nemáme čas. Od roku 1987 prošlo mým meditačním centrem v Perthu v západní Austrálii přibližně 20 000 lidí z nejrůznějších prostředí. Učil jsem ředitele velkých společností, ženy v domácnosti, obchodníky, malé děti i staré lidi. Školil jsem lékaře, psychology a učitele, aby mohli pomáhat ostatním. Učil jsem špičkové sportovce i umělce a také chronicky nemocné a umírající. Učil jsem na univerzitách, na ropných plošinách na širém moři i v malých městečkách na venkově. Moje knihy vyšly v osmi jazycích v deseti zemích. Odhaduji, že půl milionu lidí z celého světa si je přečetlo či využilo instruktážní CD nahrávky. Mí studenti mi obyčejně říkají, že se jim lekce líbí a chápou, jak jsou meditace prospěšné, nicméně jsem zjistil, že v pravidelném praktikování pokračuje méně než polovina z nich. Ti ostatní často říkají: „Nemám na to prostě čas.“ A když uvážím, jaký způsob života vedou, jejich odůvodnění je celkem opodstatněné. Knihu Rychlé meditace pro zklidnění těla a mysli jsem napsal speciálně pro lidi, kteří nemají na meditace čas – a potřebovali by přitom meditovat nejvíce. V uplynulých letech jsem své studenty učil meditace, kterým říkám „bleskové“, protože jsou velmi krátké a můžete je praktikovat kdekoliv a kdykoliv. Mnohé z nich vám dokonce nezaberou žádný volný čas. Můžete je totiž spojit s jinými činnostmi, jako je chůze, jídlo nebo cvičení. U některých meditací můžete také využít „hluché“ časové úseky během dne, například když na něco čekáte, cestujete hromadnou dopravou nebo se v noci pokoušíte usnout.


Uvedené techniky jsou velmi populární a spousta mých studentů říká, že jsou to v podstatě jediná cvičení, která praktikují. I když by vám mohlo připadat, že takové meditace jsou méněcenné, ve skutečnosti je mnohem prospěšnější udělat si za den několik bleskových meditací než jednu dlouhou. Po každé meditaci následuje fáze doznívání, kdy jste ještě několik následujících minut zcela uvolnění. Takže pět krátkých meditací vám zaručí pět fází doznívání, zatímco jedna dlouhá meditace vám nabídne pouze jedinou. Z časového hlediska jsou tedy nejefektivnější právě krátké meditace. Bleskové meditace mají ve skutečnosti dlouhou historii. Sám Buddha řekl: „Meditujte za chůze, při jídle, když se oblékáte, když uléháte, i když konáte potřebu.“ Tyto techniky vám pomohou udržet si klidnou a jasnou mysl nejen při samotné meditaci, ale i během celého dne. Udržují vás bdělé, pomáhají soustředit se na to, co právě děláte, místo abyste přemýšleli o tisíci dalších věcech. Pokud krátké meditace vyzkoušíte, může vám to neuvěřitelně prospět. Dokud bojujete s nedostatkem času, většina knih o zvládání stresu vám nepomůže. Často totiž navrhují techniky, které se hodí spíše pro dvacátníky na letní dovolené. Když nemáte čas ani na to, abyste půlhodiny denně v klidu seděli, kde byste vzali čas na cvičení jógy, dlouhé koupele s aromatickými oleji (navíc musíte koupit jen ty správné!) a elegantní vizualizace?! Jestli si nemůžete zkrátit pracovní dobu, jestli děti nemůže vyzvedávat nikdo jiný než vy, jak byste chtěli vyšetřit celé hodiny navíc, abyste si mohli zajít do posilovny nebo na pravidelnou masáž? Bleskové meditace jsou jiné. Nevyžadují žádný čas navíc a nemusíte je tedy vměstnávat do nabitého denního programu. Nepotřebujete k nim ani žádné pomůcky – dokonce ani klidnou místnost, a už vůbec ne uklidňující hudbu, vonné esence nebo podložku na jógu. Můžete je praktikovat v jakémkoliv rozpoložení mysli – v čím větším frmolu a stresu jste, tím lépe. Abyste se mohli meditacím věnovat, nemusíte ani přerušovat své ostatní aktivity. Jediné, co potřebujete, je naučit se, jak na to. Klidný a harmonický život je skutečně možný i bez velkých obětí.

Úvod / 11

Jak začít Podstatou meditace je rozhodnutí, kam budete směřovat svou pozornost. Pokud se soustředíte na něco prostého a zapojíte své smysly, relaxujete. Když se soustředíte na něco stresujícího a komplikovaného, jako jsou třeba nutkavé myšlenky, zůstáváte ve stresu. Základní pokyn zní: soustřeďte se na smyslové podněty v přítomném okamžiku – zapojte svůj zrak, sluch, čich, chuť a hmat – a nechte myšlenky běžet jakoby na pozadí. Hlavní principy jsou natolik univerzální, že je můžete uplatnit v mnoha různých situacích. Na následujících stránkách vám pro začátek nabídnu desítky různých cvičení. Až jich pár vyzkoušíte, doporučuji, abyste si je tvůrčím způsobem upravili tak, aby vyhovovala vašemu životnímu stylu i typu vaší osobnosti. V první části knihy se zaměříme na dýchání a fyzické tělo. Tato cvičení vám poskytnou skvělý základ, protože vás naučí rozlišovat pocity uvolnění a napětí v těle. V druhé části se zaměříme na zrak, sluch, čich, chuť a hmat a zavedu vás do lahodného světa meditací zaměřených na jídlo a pití. Ve třetí části se zaměříme na komplexnější činnosti jako je vaření, domácí práce, řízení a další. Aby pro vás byla kniha co nejpřínosnější, doporučuji číst ji s přestávkami na meditace. Když narazíte na meditaci, která vás zaujme, odložte knihu a hned si ji vyzkoušejte. Sami si zvolte, kolik cvičení při čtení vyzkoušíte. Jakmile se vám některé zalíbí, doporučuji jej několikrát zopakovat, aby se vám dostalo pod kůži. Na meditaci nebudete potřebovat více než pět minut času. Spousta cvičení dokonce zabere pouhou minutu či dvě. Všechna jsou velmi jednoduchá, a pokud budete chtít, můžete si je libovolně prodloužit. K tomu, abyste se rychle zbavili stresu a načerpali novou sílu, vám postačí jedna nebo dvě minutky. Po pěti minutách se uvolníte tak, že budete schopni usnout. A deset minut je naprostý luxus. Když lidé chtějí meditovat, často se jim to nedaří, protože nemají dostatek času (jsou příliš zaneprázdnění) ani vhodné místo (všude je moc hlučno). Vlastně ani nemůžeme očekávat, že by se nám v denním programu sama od sebe objevila pětiminutová pauza. Všechna prázdná místa totiž okamžitě


automaticky zaplňujeme nějakou činností, což znamená, že si volný čas na meditace musíte hledat vědomě. Zkuste si opakovaně odpovědět na následující otázku: „Kdy bych mohl meditovat?“, nebo ještě lépe: „Můžu meditovat právě teď?“ Meditovat můžete, když si připravujete snídani, když jdete ráno k autu nebo na vlak, když stojíte ve frontě v supermarketu, když jste na záchodě, když obědváte, když cvičíte, když sedíte na nudné schůzi, když se ukládáte ke spánku. Mimochodem, četnost meditací je mnohem důležitější než jejich délka. Tři desetiminutové meditace denně jsou mnohem účinnější než jedno třicetiminutové sezení. Poté, co objevíte vhodnou meditaci, je nezbytné, abyste ji minimálně během několika následujících dní opakovaně praktikovali – aby se meditace uložila do vaší dlouhodobé paměti, musíte ji praktikovat alespoň čtyřikrát denně po dobu čtyř dní. To znamená, že pokaždé, když jdete k autu nebo stojíte v řadě (například), měla by vám naskočit myšlenka: „Teď můžu meditovat! Vyzkoušel jsem to tady včera, takže si to můžu zopakovat i dnes.“ Tak si vytvoříte svůj vlastní repertoár cvičení. Možná se zdráháte uvěřit, že by vám tyto prosté, příležitostné meditace mohly nějak prospět. Opak je pravdou. Meditace dokáže proměnit dříve vystresovaného, uštvaného a nevrlého morouse ve vyrovnaného člověka, který vše zvládá s grácií a dokáže najít klid a potěšení i za neobvyklých okolností. Meditace je velmi prostá, a proto funguje. Zjednodušuje naše myšlenkové pochody téměř na úroveň malého dítěte. Podstatou je zůstávat bdělý a soustředit se na smyslové vjemy. Když děláte něco prostého a zapojíte své smysly, tělo se automaticky uvolní a mysl zklidní. Jde o to, abyste si tento stav záměrně navozovali častěji, než jste zvyklí. Já sám dělám deset až dvacet bleskových meditací denně a myslím, že bez nich bych se asi zbláznil. Rychle mě zbavují stresu a naplňují můj běžný pracovní den krásou a důvtipem. Medituji, protože chci osvěžit svou duši, stejně tak jako sportuji, protože chci, aby bylo mé tělo zdravé. Moc by mě potěšilo, kdybyste si krátké meditace oblíbili a zařadili je do svého života. Jakmile si je osvojíte, zjistíte, že jsou neuvěřitelně variabilní a opravdu snadné. Byl jsem svědkem proměny mnoha lidí, kteří nemají čas

Úvod / 13

na delší tradiční meditace. Stačí, když pochopíte princip krátkých meditací a pak je kreativně přizpůsobíte svým potřebám. Prosté a nenáročné techniky vám přinesou téměř zázračné výsledky. Účinky bleskových meditací vídám velmi často u svých studentů, a proto vím, že se to podaří i vám. Přeji vám hodně meditačních úspěchů. Eric Harrison www.perthmeditationcentre.com.au

Č á s t pr v n í

Dýchání a tělo

1 Uvědomte si své tělo a relaxujte Meditace vám může připadat velmi složitá. Lidé meditují z různých důvodů: aby se uvolnili, aby si vyléčili rakovinu, aby zbohatli, aby navázali spojení se svým nitrem, aby dosáhli lepších výsledků při sportu, aby promlouvali k Bohu nebo aby dokázali usnout! Meditace má spoustu různých příchutí – hinduistickou, buddhistickou, křesťanskou, esoterickou – a často slibuje nebe na zemi. Přesto je většina meditačních technik pod povrchem velmi podobná. Dalo by se říci, že stejné základní principy můžeme popsat tisíci různými způsoby. Vše začíná uvolněním těla a zklidněním mysli (přičemž některé techniky jsou účinnější než jiné). Ve skutečnosti jsou tělo a mysl tak úzce propojené, že je můžeme považovat za jeden organismus. Jestliže se uvolní vaše tělo, zklidní se i mysl. A podobně, zklidníte-li svou mysl, uvolní se i vaše tělo. Je téměř nemožné představit si situaci, kdy by tělo bylo uvolněné a mysl byla zároveň rozrušená. Relaxace těla je pro meditaci klíčová, proto si pojďme osvětlit její principy. Napětí a uvolnění jsou v podstatě odezvy sympatického a parasympatického nervstva centrální nervové soustavy. Napětí je obrannou reakcí „Uteč nebo bojuj“, při níž se do těla vyplavují adrenalin a kortizol. V tu chvíli máme maximum energie, abychom byli schopni čelit riziku. Relaxace je procesem opačným. Dochází při ní ke snižování hladiny stresových hormonů a díky tomu se vracíme zpět do rovnováhy. Meditace tedy potlačuje „stresovou reakci“ a spouští „uvolňující reakci“. Obě tyto reakce se v průběhu dne přirozeně střídají podle toho, kolik energie právě potřebujeme. Můžeme je přirovnat k pedálu plynu v autě, který sešlápneme nebo uvolníme, když chceme zrychlit nebo naopak zpomalit. Stresová reakce zrychluje a uvolňující reakce zpomaluje. Během dne tak

Uvědomte si své tělo a relaxujte / 17

buďto jedete plnou rychlostí a spalujete hodně energie, nebo zpomalujete a energii šetříte. Když jste ve velkém stresu, pedál je sešlápnutý až k podlaze. Spálíte spoustu energie, jedete bez cíle, ale přitom velmi rychle, a často bouráte. Znáte ten pocit? Já tedy ano. Proto jsem se původně začal učit meditovat, to bylo před třiceti třemi lety.

Dva druhy relaxace Lidé si pod slovem „hluboká relaxace“ obvykle představují stav téměř na hranici bezvědomí. Když meditujete, je to, jako byste se vznášeli v krásné atmosféře, kdy ani nespíte, ale ani nejste úplně vzhůru: balancujete na hranici mezi spánkem a bdělostí. V tomto stavu se všechny orgány vašeho těla vracejí do rovnováhy. Zaťaté svaly povolí, bušící srdce zpomalí svůj tep, trávicí soustava začne znovu fungovat atd. O relaxaci často mluvíme ještě v jiném kontextu. Když řeknete: „Měl jsem dnes poklidný den,“ neznamená to, že byste byli celí den ospalí. Znamená to, že jste dnem hladce proplouvali, vše se odvíjelo v uvolněném rytmu a vy jste se cítili dobře. Byli jste ve vyváženém stavu, kdy zbytečně neplýtváte energií a nepobízíte své tělo k mezním výkonům. Stav uvolnění přirozeně nastává, když žijete „v přítomnosti“. Když věnujete plnou pozornost tomu, co právě děláte, a nemyslíte na milion dalších věcí. Jinými slovy, když se soustředíte pouze na jednu činnost, obvykle se cítíte uvolněně. Bleskové meditace vám mají pomoci vrátit se do tohoto stavu rovnováhy, kdykoliv to budete potřebovat. Jestliže jste celý den vyrovnaní, jste v harmonii sami se sebou i s okolním světem. Je to přesný opak „stresujícího“ nebo „náročného“ dne, kdy se jedna krize vrší na druhou a tělo na to doplácí.

Troška relaxace je prospěšná Cyklus napětí – uvolnění má několik úrovní a můžeme si jej představit jako ovladač hlasitosti na přehrávači. V posloupnosti od nejintenzivnější k nejklidnější jsou jednotlivé úrovně seřazeny následovně: Panika. Stres. Harmonie. Relaxace. Spánek.

* 18 / Rychlé meditace pro zklidnění těla a mysli

Aby byla meditace přínosná, nemusíte si nutně navodit stav hluboké relaxace. Jestliže právě prožíváte záchvat paniky, už i rovina stresu pro vás bude velkou úlevou. A obdobně, když zažíváte stres, je velmi příjemné posunout se o stupínek níž, na úroveň harmonie. Když víte, jak na to, dokážete velice jednoduše snížit hladinu napětí ze záchvatu paniky na úroveň stresu nebo z úrovně stresu na úroveň harmonie. Stres způsobuje bolest, proto se jej tělo snaží instinktivně zbavit. Stačí jen troška vůle a během pár sekund bleskové meditace se vám to podaří. Například když přerušíte vše, co právě děláte, na chvíli se zastavíte, několikrát se zhluboka nadechnete a vydechnete, měli byste zaznamenat uvolnění nejpozději do jedné minuty. Podrobný návod najdete ve cvičení na straně 23.

Naslouchejte svému tělu Protože relaxace je záležitostí těla, je důležité mu věnovat pozornost. To je naprostá samozřejmost, pomyslíte si možná. Ale spousta meditačních technik, jako například vizualizace nebo mantry, tělo zcela ignoruje nebo jeho projevy považuje za běžný jev a vůbec se o nich nezmiňuje. V důsledku toho nemusí být tyto techniky příliš účinné. Lidé, kteří nejvíce trpí stresem, ve skutečnosti ztratili kontakt se svým tělem. Často mají pocit, že všechno perfektně zvládají, protože se jim daří plnit všechny úkoly. Nejde jim však do hlavy, proč je trápí záchvaty paniky, nespavost, vysoký tlak nebo potíže s trávením. Když se se svým tělem spřátelíte a budete poslouchat, co vám říká, přinese vám to obrovské výhody. Stručně řečeno, bdělost léčí. Jestliže si například uvědomíte, že máte strnulý obličej nebo ztuhlá ramena, je velice snadné je během pár sekund uvolnit. Pokud naopak své tělo nevnímáte, zůstane napjaté, často celý život (a to nepřeháním). Totéž platí pro další části těla, které jsou zatuhlé nebo jinak v nerovnováze. Až si začnete své tělo více uvědomovat, budete přesně vědět, ve které fázi cyklu napětí – uvolnění se právě nachází, a dokážete přecházet z jedné fáze do druhé. Poznáte také, zda je meditace účinná, nebo ne, protože výsledky okamžitě pocítíte na svém těle.

Uvědomte si své tělo a relaxujte / 19

Jak poznat příznaky relaxace Někteří lidé se mi svěřují: „Celé roky jsem se necítil uvolněný.“ Relaxace je pro ně zážitkem z jiného světa. Je smutné, že i během spánku mají strnulé svaly a zaťaté zuby. Ráno se probouzejí vyčerpaní, s myšlenkou, jak přežít další mizerný den. Není jistě překvapením, že stres, únava a deprese jdou ruku v ruce. I lidé, kteří čelí mnohem menšímu stresu, mohou mít poněkud mylnou představu o tom, co znamená relaxovat. Naše mysl má totiž při relaxacích tendenci toulat se a ztrácet se v představách, takže dostatečně nevnímáme, jak se vlastně cítíme. Jsme myšlenkami jinde a své pocity si nemůžeme vychutnat! Anebo můžete patřit do skupiny lidí, kteří mají „na svém ovladači“ pouze polohy zapnuto a vypnuto, a nic mezi tím. Když jste vzhůru, jste v křeči, když se vám přece jen podaří trochu uvolnit, hned usínáte. Než vstoupíte do světa relaxace, je dobré nejprve prozkoumat terén. Meditace je často popisována jako „uvolněný a bdělý“ stav, přičemž bdělost

…jak přežít další mizerný den.


vám pomáhá lépe se uvolnit. Dokážete-li poznat fyzické příznaky relaxace, poslouží vám jako odrazový můstek k hlubším stavům uvolnění. Když se na začátku relaxace klidně usadíte, vypadá to, jako byste nedělali vůbec nic. Ve skutečnosti se však ve vašem těle odehrávají obrovské změny a některé z nich jsou dobře viditelné. Reakce na relaxaci 1. Vaše svaly se začnou uvolňovat. Hladina adrenalinu klesá a všechny svaly v těle se uvolní. Nejzřetelnější je to v obličeji a na ramenou. Máte pocit, jako by celé tělo ztěžklo nebo znehybnělo. Když se soustředíte na pocit tíhy, urychlíte účinky relaxace. 2. Krevní oběh se zlepšuje, krev proudí ve zvýšené míře do kůže, což můžete pociťovat jako šimrání nebo teplo. Pleť je svěží, podobně jako po sprchování, cvičení aerobiku či skleničce alkoholu. Může se také rozběhnout trávení naprázdno. 3. Když relaxujete, odeznívají účinky adrenalinu a endorfinů, přírodních opiátů, které tělo vyprodukovalo ve stresu a jež způsobují znecitlivění. Proto můžete začít vnímat bolest nebo únavu, doposud maskovanou endorfiny. Jestliže vás začne pobolívat hlava nebo krk, jsou to příznivé signály skutečné relaxace, takže se nesnažte s nimi bojovat. Nechte je volně odeznít. 4. Při relaxaci se výrazně změní váš dech. Ve stresu obyčejně dýcháme přerývaně do hrudníku. Na začátku relaxace se trochu uvolníme, přestaneme zadržovat dech a ten se prohloubí. Jsme-li zcela uvolnění, dýcháme velmi jemně a zlehka. Podrobněji si to popíšeme v následujících kapitolách. Protože je opravdu zásadní naučit se rozlišovat rozdíl mezi napětím a uvolněním, začíná tato kniha meditacemi zaměřenými na dýchání a tělo. Poslouží vám jako skvělý základ a dají se velmi dobře kombinovat se složitějšími meditacemi, o nichž se zmíníme později. Jak si vysvětlíme v následujících kapitolách, relaxovat můžete i pouhým soustředěním na obyčejné věci, jako je list ze stromu, sendvič či žehlení. Nicméně i u těchto meditací je užitečné vnímat své tělo. Když čas od času zkontrolujete, jak se cítíte, budete vědět, zda se vám daří relaxovat.

2 Křehké umění výdechu Jeden můj student se snažil přimět svou kamarádku, ambiciózní manažerku, aby začala relaxovat. „Jen se na chvilku zastav a sedmkrát se zhluboka nadechni a vydechni,“ radil jí. „Neblázni, na to nemám čas!“ zanaříkala. Pokud máte dost času na dýchání, zvládnete i následující meditaci. Jmenuje se „Tři oddechnutí“ a zabere vám pouhých třicet sekund až minutu. Sám ji praktikuji několikrát denně a funguje zázračně. Přirozeně narušuje stereotypy. Vyčistí mi hlavu a okamžitě mě vrátí zpátky do reality. Oddechnutí neboli úlevný povzdech je ideálním fyziologickým protilékem na stres, protože je přesným protikladem dýchání ve stresu. Napětí, které je odezvou obranného mechanismu „Uteč nebo bojuj“, nás nutí rychle reagovat na očekávané nebezpečí. Zrychlené dýchání, nebo dokonce zadržování dechu nás udržuje ve střehu. V nebezpečných situacích rozhodně nevydechujeme zhluboka, protože by to vedlo k uvolnění napětí a my bychom pak byli zranitelnější. Na konci výdechu jsou tělo i mysl příliš uvolněné na to, aby byly schopny jakékoliv rychlé reakce. Oddechnutí přichází přirozeně, když relaxujete nebo se chystáte relaxovat. Podobně jako zívání, předznamenává oddechnutí přechod do stavu relaxace, či dokonce spánku. Oddechnutí i zívání přicházejí samovolně, avšak pouze tehdy, až se něco uvolní i v mysli. V té chvíli podvědomě vycítíte, že krize je zažehnána, a můžete se uvolnit. Jak tělo, tak mysl se při povzdechu uvolňují a otevírají. Vědomým oddechnutím, jako v tomto cvičení, předává tělo mozku signál: „Už se můžeš uvolnit. Vidíš? Už oddechuji.“ Oddechnutí je nejrychlejším prostředkem ke spuštění procesu uvolnění. Pojďme se tedy podívat, proč je tak účinné.


Tři fáze oddechnutí Postupně si uvědomíte, že oddechnutí má tyto tři fáze: nádech, výdech a pauzu mezi nimi. Při pravidelném cvičení se můžete v každé fázi zdokonalit. 1. Jste-li ve stresu, svaly na ramenou a krku obyčejně strnou. To je hlavní příznak nervozity. Nicméně první fáze oddechnutí – hluboký nádech – tyto svaly povolí a uvolní. Svaly se snáze uvolní, pokud se zároveň protáhnete. Dýchání ve stresu je obvykle rychlé a povrchní, oddechování je naproti tomu hluboké a pomalé. Oddechnutí také rozbije rytmus nervózního dýchání. 2. Samotné oddechnutí – výdech – je dlouhé, uvolněné a jemné. Končí až ve chvíli, kdy z plic vypustíte veškerý vzduch. Můžete při něm mít pocit lenivé prázdnoty. 3. Nespěchejte překotně k dalšímu nádechu. Na konci výdechu je pauza, v níž se vše na pár sekund zastaví. Bez závěrečné pauzy by nešlo o úlevné oddechnutí, ale jen o hluboký výdech. Dechová pauza je pouze kratinká, ale ztělesňuje naprostý klid. V této fázi dechu pochopíte skutečný význam slova ticho. Zde si můžete odpočinout a dočasně uniknout kolotoči svých myšlenek. Dobře provedené oddechnutí je skutečně uměním. Nádech je plný a rozpíná tělo. Výdech je kvalitní a úplný, a pauza na konci jako by trvala celou věčnost. Perfektní oddechnutí je svým způsobem stejně elegantní a uspokojivé jako nádherný tenisový úder. Přestože je to tak snadné, může se stát, že budete dýchat špatně! Dávejte si pozor, abyste při nádechu zapojili nejenom hrudník, ale také břicho a bránici. Při výdechu vyfoukněte co nejvíce vzduchu, ale nemělo by to být násilím. I když je závěrečná pauza nádherná, nesnažte se ji prodlužovat. Uvolněte se! Počkejte si, až spontánně přijde nový nádech. Po třech nebo čtyřech dechových cyklech pocítíte, jak se celé vaše tělo uvolňuje v souladu s dechem. Oddechnutí je však nepřirozeným způsobem dýchání, a proto obvykle postačí tři nádechy a výdechy, po nichž se můžete vrátit k přirozenému rytmu dýchání. Nebo můžete pokračovat cvičením „Hluboké dýchání“, popsaným ve čtvrté kapitole.

Křehké umění výdechu / 23

Tři oddechnutí jsou klasickou bleskovou meditací, protože ji můžete praktikovat kdekoliv, kdykoliv, v jakékoliv poloze a při jakékoliv činnosti, s otevřenýma či zavřenýma očima. Je natolik variabilní a univerzální, že by se jí všichni lidé měli věnovat pravidelně. Já Tři oddechnutí praktikuji pokaždé, když vstanu a mám někam jít. Nejčastěji když vystupuji z auta nebo odcházím z domu. Po delším sezení je mé tělo obyčejně trošku rozlámané a dýchání omezené. Postavím se a při prvních krocích provedu tři oddechnutí, čímž se upraví správné držení těla a uvolní dech. Tato blesková meditace také zažene všechny myšlenky, vyčistí mysl a připraví mě na další činnost.

Tři oddechnutí Zhluboka se nadechněte, vnímejte, jak se rozpíná vaše břicho a bránice. Úplně vydechněte. Nechte všechno odplynout. Zadržte dech v pauze před nádechem, vnímejte, jak se vaše břicho uvolňuje. Setrvejte v dechové pauze, dokud se opravdu nemusíte nadechnout. Dvakrát zopakujte. Všimněte si, že každý další dechový cyklus bývá hlubší než předchozí. Tři nebo čtyři cykly obvykle postačí. Vraťte se k přirozenému rytmu dechu, uvědomte si, v čem je odlišný.

3 Dech: váš nejlepší spojenec proti stresu Je paradoxní, že nejlépe se uvolníte, když si uvědomíte, jak jste strnulí. Jestliže zjistíte, že máte ramena vytažená až k uším nebo že zadržujete dech, nemusíte vůbec přemýšlet, co s tím. Ramena automaticky spustíte a začnete dýchat. Bdělost sama o sobě má zázračný vliv, připomíná vám, že je pouze na vás, zda chcete zůstávat v napětí, nebo se raději uvolníte. Až si zvyknete kontrolovat, zda jste strnulí, nebo uvolnění, brzy si uvědomíte, jak často jste napjatí. Příznaky napětí bývají velmi zjevné: ztuhlé tělo, nervózní mysl, bolavá ramena a sevřený žaludek. Nejspolehlivějším poznávacím znamením je však dech. Z něj je vše ihned zřejmé. Když si uvědomíte, že váš dech je napjatý, stačí k jeho uvolnění jen pár oddechnutí nebo hlubokých nádechů a výdechů. Zároveň se uvolní i obličejové svaly a břicho. Uvolněné dýchání vyvolá lavinový efekt i ve zbytku těla, dech funguje jako vodítko či vzor, kterým se celé tělo řídí. Uvolnit dýchací soustavu je poměrně snadné, protože na rozdíl od většiny svalové hmoty ji můžeme vědomě ovládat. Postačí několik oddechnutí nebo chvilka hlubokého dýchání a v těle se spustí uvolňující reakce. Pokud jste už vyzkoušeli cvičení Tři oddechnutí (viz strana 23), víte, jak je účinné. Není však určeno pro dlouhodobější dýchání, a tak si v následujících dvou kapitolách představíme dechové meditace vhodné i na delší cvičení. Správné dýchání je nesmírně důležité, proto najdete jak v jogínských, tak buddhistických učeních spoustu různých dechových cvičení. Jestliže chcete jen relaxovat, nemusíte se věnovat formálním cvičením. Čím důkladněji však pochopíte správnou funkci dýchání, tím lépe pro vás. Je téměř nemožné ponořit se do hluboké relaxace, aniž byste věnovali pozornost svému dechu. Než tedy v následujících kapitolách přejdeme k dalším cvičením a meditacím, popíšeme si správné dýchání podrobněji.

Dech: váš nejlepší spojenec proti stresu / 25

Dýchání je poměrně komplexní činnost. Je mnohem složitější než jenom nádech a výdech. Když se nám děje něco nepříjemného, náš dech je přerývaný, omezený, povrchní nebo se zrychluje. Mezi rychlým dýcháním při záchvatu paniky a pravidelným dechem při hlubokém spánku, připomínajícím rytmus vln oceánu, je několik dalších mezistupňů. Pojďme si vysvětlit, jak se cyklus napětí – uvolnění odráží v dechu, abyste dokázali rozlišit přechod z jedné fáze do druhé.

Napjaté dýchání Jste-li v šoku nebo vás něco překvapí, přirozeně ztuhnete a zadržíte dech. Stejně reaguje gazela, když ve své blízkosti vycítí predátora. Další fáze, vzrušení, se projevuje rychlým, povrchním dýcháním do horní části hrudníku, typickým u záchvatů paniky. Při zrychleném dýchání je nádech mnohem intenzivnější než výdech. Do těla proudí zvýšené množství kyslíku, potřebného k rychlému nabuzení energie. Když se gazela rozhodne uprchnout, její dech se prohloubí a zpravidelní, k útěku využívá zásobu energie, vytvořenou v předchozí fázi vzrušení. Podobně se dech prohloubí i u člověka, který je nucen několik minut čelit náročné situaci. Pravidelné, rychlé a hluboké dýchání nám dodává dostatek energie, abychom podobné situace zvládli. Každá fáze – strnutí, vzrušení, útěk – má své opodstatnění v konkrétním okamžiku. Bohužel se nám může stát, že se v některé fázi zasekneme. I když je poslední fáze, pravidelné, hluboké dýchání, rozhodně lepší než první dvě, má svá úskalí. Jestliže do těla dostanete více kyslíku, než je potřeba, bude spalovat více energie a dříve se unavíte.

Uvolněné dýchání Napjaté dýchání ovládá stresová reakce nervové soustavy. Jakmile však začne uvolňující reakce, dýchání se změní. Následující tři fáze jsou: oddechnutí, uvolněné dýchání a zastavení dechu. První fází je oddechnutí (viz strana 22). Napětí uvolníme mimovolným výdechem, výdech je delší než nádech. Je to přesně naopak než u zrychleného dýchání (krátké výdechy), které je typické pro fázi vzrušení.


Oddechnutí postupně přejdou do přirozeného, uvolněného dýchání. Budu rád, když se s ním velmi dobře seznámíte, abyste poznali, kdy jste skutečně uvolnění a kdy ne. Uvolněné dýchání je obvykle rytmické, ale ne zcela pravidelné, podobně jako se každá vlna tříští o pobřeží v jiném rytmu než ta předchozí i ta následující. Uvolněné dýchání bývá jemné a slabé, s občasným oddechnutím a následným „doháněním“ nádechu. Podrobněji si jej popíšeme v páté kapitole. A nakonec, když jste už velmi uvolnění, se dech může na několik sekund doslova zastavit. Ztiší se tak, až je téměř neznatelný, a mezi výdechy a nádechy mohou být dlouhé pauzy. Když všechno utichne, je to příjemný a vyrovnaný pocit. Fáze, v níž téměř nedýcháme, nastává, když jsme tak uvolnění, že téměř usínáme. Je to přesný opak zamrzlého dechu při záchvatu paniky, který nastává ve vrcholové fázi nádechu. Ve čtvrté kapitole si vysvětlíme, jak relaxovat pomocí hlubokého dýchání. Protože při tomto cvičení vdechujeme hodně vzduchu, je dobré jej dělat při chůzi nebo podobné činnosti. V páté kapitole si povíme o přirozeném, uvolněném dechu, který se používá při meditacích vsedě.

4 Hluboké dýchání Teď vás trošku postraším. Máte často ztuhlou šíji, ramena i prsní svaly a trpíte bolestmi hlavy nebo nespavostí? Jsou to typické příznaky nervových poruch způsobených stresem, syndromu chronické únavy a v menší míře i depresí. Možná na tom zatím nejste tak špatně, ale pokud s tím něco neuděláte, symptomy se budou jen zhoršovat. Samy od sebe nezmizí. Dlouhodobé následky těchto potíží pozoruji u frekventantů svých kurzů každý týden. Více než 90 % lidí, kteří trpí těmito poruchami, dýchá nedostatečně. Jejich dech je obvykle velmi rychlý, povrchní přerývaný a vychází pouze z horní části hrudníku. V důsledku toho zatuhnou prsní, krční a ramenní svaly. Navíc jsou velmi bolestivé a téměř nikdy se úplně neuvolní, dokonce ani ve spánku. Člověk trpící chronickou neurózou není schopen dýchat zhluboka. Roky stresu přebudují tělo na těsné vězení, v němž plíce nemají dost prostoru, aby se mohly rozpínat do své plné kapacity. Chronický stres a špatné dýchání jdou ruku v ruce. Nezáleží na tom, zda je stres příčinou špatného dýchání, nebo je špatné dýchání příčinou stresu, protože oba jevy působí na tělo stejnou měrou. Naštěstí je léčba snadná a dostupná, ačkoliv se běžně neaplikuje, s výjimkou jógové tradice. Pokud se chcete zbavit stresu, uvolněte své tělo a začněte volně dýchat. Je to tak prosté. Když budete dýchat správně, pravidelně a vědomě, dosáhnete lepších výsledků než s antidepresivy či léky na bolest. Na dech se samozřejmě nemůžeme soustředit celý den, ale to ani není potřeba. Už pouhých pár minut hlubokého dýchání každý den může výrazně prospět našemu zdraví. Kapacita plic se průběžně zmenšuje vlivem stáří a špatného dýchání. Staří lidé téměř nedýchají a v jejich plicích se hromadí tekutina, proto často umírají na méně závažné respirační nemoci. Dýcháním do plné


kapacity plic alespoň jednou za den si můžeme prodloužit mládí – tento způsob dýchání zpomaluje proces stárnutí. Když naplníte plíce vzduchem, rozpínají se svaly hrudníku stejným způsobem, jako když nafukujete balónek. Při pravidelném hlubokém dýchání se tyto svaly napínají až za svou dřívější mezní hranici, což je činí pružnějšími. Systematické dýchání tak může odstranit následky letitého napětí, prakticky zvětší hrudník a zformuje vaši postavu. Dýchání masíruje tělo zevnitř. Pohyb bránice nahoru a dolů mírně zvedá a stlačuje i orgány uložené v břišní dutině, zásobuje je kyslíkem a udržuje zdravé. Jak orgány, tak svaly musí být pružné, aby byly schopné přijímat kyslík a odvádět odpadní látky. Když je tělo dobře zásobeno kyslíkem, jsme zdravější, méně pociťujeme bolest a obvykle si také udržujeme dobrou náladu. Obecně se dá říci, že když jedna část těla relaxuje, ostatní se k ní přidají. Jestliže zpomalíte dýchání, uvolní se i svaly, které s dýcháním bezprostředně nesouvisí. Hluboké dýchání, oddechnutí a zívání mají velmi podobné účinky. Spouštějí totiž lavinovou reakci svalového uvolnění v celém těle. Je to tak prosté! Dýchání se stává meditací, když se na ně soustředíte a snažíte se je dělat dobře. Jinými slovy, neznamená to, že mezi nahodilým odfukováním myslíte na milion dalších věcí. Mohlo by se vám totiž stát, že i při aerobním cvičení budete dýchat strnule. Klíčem k meditaci je soustředění. Jediný nádech uvede v těle do pohybu celou škálu svalů, které pracují ve vzájemné součinnosti. Harmonické dýchání vyžaduje dostatek pozornosti a úsilí. Čím častěji jej však praktikujete, tím se pro vás stává příjemnějším.

Hluboké, plynulé a přirozené dýchání Dokážete tedy dýchat zhluboka, plynule a přirozeně? Při hlubokém dýchání se plně rozpíná bránice a spodní žebra, horní část hrudníku přitom zůstává v klidu. Abyste se důkladně uvolnili, je potřeba omezit horní dýchání do klíčních kostí, které je tak typické pro nervózní lidi, přinejmenším do té doby, než se plně aktivuje spodní část těla. Lidem trpícím výbuchy nervozity se často doporučuje dýchat do břicha a spodní části hrudníku, čímž se jejich záchvaty zmírní. Tomuto druhu dýchání se někdy také říká antistresové.

Hluboké dýchání / 29

Rychlé uvolnění 1. Soustřeďte svou pozornost do břicha a spodní části hrudníku. Při nádechu vyklenujte břicho a spodní žebra. Dýchání si spíše představujte jako pohyb dovnitř a ven v horizontální ose než pohyb břicha nahoru a dolů ve svislé ose. Kdybyste při nádechu zvedali ramena a při výdechu je nechali klesnout, nebo kdyby se váš hrudník začal zvedat dříve než břicho, jen byste prohloubili svůj obvyklý způsob stresového dýchání, přestože byste dýchali zhluboka. I vaše břicho by zůstalo ztuhlé, a proto by se vám nedařilo dýchat správně ani naplno vydechnout. 2. Pokuste se, aby byl váš dech plynulý. Měl by přirozeně plynout jako vlna na moři. Dýchání je obvykle automatický proces, ale pokud se na ně soustředíte, zjistíte, že váš dech může být plynulejší, lépe synchronizovaný a plnější. 3. Dýchání by mělo být co nejpřirozenější. Nesnažte se dýchat silou, ani se nepokoušejte o perfektně pravidelné dýchání. Cílem je dýchat pomalu do břicha a spodní části hrudníku, ale nesnažte se dech ovlivňovat silou. Nechte každý nádech i výdech plynout volně a přirozeně. Na konci výdechu se na chvilku zastavte a počkejte si na okamžik, kdy spontánně přijde další nádech. Zjistíte, že přirozené dýchání je trošku nepravidelné, ale přesto velmi příjemné. Budete-li zhluboka dýchat vsedě, obvykle postačí dvě až tři minuty. Hluboké dýchání zásobí vaše tělo nadbytkem kyslíku a dodá vám více energie, než na pouhé sezení potřebujete. Pokud byste takto dýchali déle, nezačnete relaxovat, ale budete možná trošku neklidnější a budete mít nutkání vstát a začít se hýbat. Proto po dvou až třech minutách ukončete hluboké nádechy a přestaňte svůj dech ovládat – tomuto procesu říkám „dýchat volně“. Podrobněji si jej popíšeme v kapitole pět (viz strana 37).


Hluboké dýchání vsedě Třemi až čtyřmi oddechnutími uvolněte dýchání: hluboký nádech, úplný výdech s pauzou na závěr cyklu. Dvě až tři minuty dýchejte zhluboka a pomalu. Soustřeďte se na pohyb bránice a břicha. Zkontrolujte si ramena, neměla by se zvedat a klesat. Pohyb břicha si představujte horizontálně jako pohyb „ven a dovnitř“, ne „nahoru a dolů“. S každým hlubokým výdechem úplně vyprázdněte plíce. Pauza na konci cyklu může být libovolně dlouhá. Na závěr přestaňte dech kontrolovat, dýchejte volně. Zůstaňte v klidu a jen sledujte svůj dech. Libovolně dlouho.

Hluboké dýchání je i skvělou meditací při chůzi, protože tak využijete přebytečnou energii, kterou vám dech dodává. Jak si ukážeme později, existuje spousta různých meditací v chůzi, ale hluboké dýchání je výborné pro začátek. Doporučuji vám praktikovat alespoň pět minut hlubokého dýchání za chůze denně. Pravidelné využívání plné kapacity plic může být velice přínosné pro vaše zdraví.

Hluboké dýchání / 31

Hluboké dýchání při chůzi Zvolte si místo meditace: nejlepší je klidná ulice nebo park. Vědomě kráčejte svým obvyklým tempem. Váš dech by měl být hluboký, plynulý a rytmický. Všímejte si svého okolí, ale hlavní pozornost věnujte svému nitru. Uvědomte si, jak se vaše tělo při chůzi přizpůsobuje rytmu dechu. Všimněte si, jak se váš dech změní, když ztratíte koncentraci a začnete přemýšlet.

5 Volné dýchání Opakovanými meditacemi časem objevíte tuto kouzelnou pravdu: chcete-li relaxovat, nemusíte dělat vůbec nic. Jen se odpoutáte a necháte to přijít. Meditace je uměním nicnedělání, záměrného „nic-nedělání“ a „ne-myšlení“. Vaše tělo i mysl se přirozeně zklidní, jakmile jim dáte příležitost. Čím méně se budete snažit něco dělat, tím lépe se vám bude dařit meditovat! Úplná nečinnost je pro nás velkou vzácností. Mysl chce zůstat aktivní, i když je tělo v klidu. Meditativní stav prostého „bytí“ je v rozporu s naší přirozeností a také západní kulturou, která prosazuje „aktivitu“. Přestože klidně sedíte, může mysl stále běžet na plné obrátky. Odolat návyku ustavičné mentální aktivity vyžaduje trochu úsilí a disciplíny. Uvolnit se a nic nedělat. To se lehce řekne, ale hůř dělá. I naše tělo chce totiž zůstat aktivní. Když jste nervózní či ve stresu, svaly jsou neustále aktivní a napjaté. Tím tělo spaluje spoustu energie, což rychle unavuje. Svaly jsou v pohotovosti, podobně jako strážní hlídka, která dokáže usnout i vestoje, a přitom stále v ruce drží pušku. Obličejové svaly, svaly na ramenou, břišní svaly i svaly na rukou zůstanou ve střehu, dokud je jeden po druhém nenavštívíte a neřeknete jim: „Válka skončila. Odložte zbraně a odpočívejte.“ A sval vám často odpoví: „Ale, nedělej si o mě starosti. Já jsem úplně v pořádku a spokojený!“ Než svaly poleví ve své „ostražitosti“, může to nějakou dobu trvat. Obvykle máme pocit, že pokud chceme relaxovat, musíme pro to něco „udělat“. Ale opak je pravdou. Stačí si prostě uvědomit, jak se tělo a mysl zbytečně namáhají a pak jim dát šanci zastavit se. I meditace zaměřené na dech jsou vlastně formou umění „nicnedělání“. Cvičení „Tři oddechnutí“ a „Hluboké dýchání“, která jsme si představili před chvílí, jsou ještě stále

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

ERIC HARRISON. Rychlé. meditace. pro zklidnění těla a mysli

Recommend Documents