Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí. JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D

Environmentální politika a udržitelný rozvoj

Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí

JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D. Katedra práva životního prostředí Přednáška č. 7 - 21.11.2013

Úvod Mezinárodní obchod = výměna kapitálu, zboží a služeb přes hranice států historický význam x rozvoj zejména po 2. sv. válce (revoluce v dopravě → globalizace světového obchodu)

1

Úvod Velký reálný i potenciální vliv mezinárodního obchodu na kvalitu životního prostředí (pozitivní i negativní) pozitivní vliv: - konkurence vedoucí ke zvyšování účinnosti - snižování chudoby - dostupnost environmentálně příznivých technologií negativní vliv: - dovoz zboží ohrožujícího ŽP do a vývoz přírodních zdrojů ze zemí, které nedisponují odpovídající právní regulací - liberalizace obchodu komplikující prosazení vyšších standardů ochrany ŽP

2

3


MEAs → potřeba mezinárodní spolupráce a mezinárodní právní regulace ochodu s určitými komoditami (zdroje ohrožení ŽP, reálně či potenciálně ohrožené přírodní zdroje) → přijetí řady mnohostranných úmluvy v oblasti ochrany ŽP (multilateral environmental agreements, MEAs) se vztahem k mezinárodnímu obchodu x pravidla volného obchodu (WTO, viz dále)

4


MEAs Environmentální nástroje používané v MEAs nástroje regulace mezinárodního obchodu = kontrola přeshraničního pohybu (dovozu/vývozu) určitých komodit prostřednictvím zákazů, ad hoc povolení pro jednotlivé případy, obecných podmínek dovozu na základě procedury předchozího informovaného souhlasu či osvědčení pro jednotlivé komodity vzájemná informovanost poskytování finančních prostředků a podpory (technické, technologické, materiální, personální) rozvojovým zemím „čisté“ investice v rozvojových zemích Problém: otázka souhlasu s pravidly WTO


MEAs Nástroje regulace obchodu 1. Zákaz mezinárodního obchodu s určitými komoditami komodity velmi nebezpečné pro ŽP a zdraví lidí (nebezpečné odpady, vybrané nebezpečné chemické látky, ODS) nebo ohrožené biologické zdroje (exempláře druhů ohrožených vyhubením) za stanovených podmínek zpravidla možné výjimky

5


MEAs Příklady: Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země (Montreal 1987) k Vídeňské úmluvě o ochraně ozonové vrstvy → zákaz mezinárodního obchodu s ODS tzv. Zákazový dodatek (Ban Amendment, 1995) k Úmluvě o kontrole přeshraničních pohybů nebezpečných odpadů a jejich zneškodňování (Basilej, 1989) → zákaz vývozu nebezpečných odpadů za účelem odstranění ze zemí OECD do zemí mimo OECD Úmluva o persistentních organických polutantech (Stockholm, 2001) → zákaz mezinárodního obchodu s POPs Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES, Washington, 1973) → zákaz mezinárodního obchodu s exempláři druhů ohrožených vyhynutím (příloha I)


MEAs 2. Podmínění mezinárodního obchodu s určitými komoditami souhlasem státu dovozu a/nebo vývozu komodity potenciálně nebezpečné pro ŽP a zdraví lidí (odpady, některé průmyslové chemické látky a pesticidy) nebo potenciálně ohrožené biologické zdroje (exempláře druhů, jež by se mohly stát ohroženými, pokud by obchod s nimi nebyl regulován) specifické nástroje kontroly obchodu: - ad hoc povolení (v každém jednotlivém případě) pro dovoz a/nebo vývoz - obecné podmínky dovozu pro určitou komoditu (včetně možnosti dovoz zakázat) význam procedury tzv. předchozího informovaného souhlasu (prior informed consent, PIC)

6


MEAs Příklady: Úmluva o kontrole přeshraničních pohybů nebezpečných odpadů a jejich zneškodňování (Basilej, 1989) → v každém jednotlivém případě povinnost předběžného souhlasu pro přeshraniční pohyb nebezpečných odpadů (neuplatní-li se Zákazový dodatek) Protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Kartagena, 2000) → předchozí souhlas k dovozu LMO v každém jednotlivém případě Úmluva o proceduře předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (Rotterdam, 1998) → omezení přeshraničního pohybu nebezpečných chemických látek a pesticidů vyjmenovaných v příloze III (procedura PIC pro každou látku)


MEAs Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES, Washington, 1973) → nutnost povolení (v každém jednotlivém případě) pro vývoz exemplářů druhů, které by se mohly stát ohroženými, pokud by obchod s nimi nebyl regulován (příloha II), resp. tzv. národních druhů (příloha III) → tzv. CITES permit

7


MEAs


MEAs

8


MEAs 3. Podmínění mezinárodního obchodu s určitými komoditami osvědčením, že daná komodita splňuje určité předpoklady v zásadě neohrožené přírodní zdroje, u nichž je však zájem na dodržení určitých podmínek při jejich získávání (některé rybolovné zdroje, tzv. tropická dřeva) osvědčení je jedním z „cestovních dokladů“ komodity Příklady: Mezinárodní úmluva o tropických dřevech (Ženeva 1983, 1994, 2006) → specifické požadavky na dřevo v mezinárodním obchodu (cílem podpora udržitelného lesního hospodaření) + jednostranná opatření (viz dále)


Světová obchodní organizace World Trade Organization (WTO) mezinárodní organizace zabývající se pravidly mezinárodního obchodu s cílem jeho co nejširší liberalizace založena k 1. lednu 1995 x Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) 1947 (WTO byla výsledkem tzv. Uruguayského kola jednání v rámci GATT, které trvalo od r. 1986 do r. 1994) spravuje řadu mnohostranných dohod zabývajících se různými otázkami souvisejícími s obchodem (zemědělství, textil a oděvy, bankovnictví, telekomunikace, průmyslové standardy a bezpečnost výrobků, bezpečnost potravin atd.) www.wto.org

9


Světová obchodní organizace


Světová obchodní organizace Právní systém WTO: Dohoda o založení Světové obchodní organizace, její součástí jsou čtyři přílohy: Příloha 1: relevantní mnohostranné dohody Příloha 1A: mnohostranné dohody o obchodu se zbožím základ Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT 1994) + řada dalších

Příloha 1B: Všeobecná dohoda o obchodu se službami (GATS) Příloha 1C: Dohoda o právech duševního vlastnictví souvisejícího s obchodem (TRIPS)

Příloha 2: systém řešení sporů (dispute settlement understanding, DSU) Příloha 3: mechanismy pro revizi obchodní politiky Příloha 4: specifické mnohostranné obchodní dohody

10


Světová obchodní organizace Principy WTO: odstraňování diskriminace (doložka nejvyšších výhod, mostfavoured-nation, a národní zacházení, national treatment) x možné přesně stanovené výjimky liberalizace obchodu snižováním, resp. odstraňováním obchodních bariér předvídatelnost a transparentnost obchodního systému podpora volné soutěže podpora (udržitelného?) rozvoje a ekonomických reforem


Světová obchodní organizace WTO a životní prostředí: vývoj od počátku 70. let → 1971: založení tzv. EMIT Group (Group on Environmental Measures and International Trade, skupina pro environmentální opatření a mezinárodní obchod) x aktivována až v r. 1991 od 80. let diskuse o možnosti zavedení opatření pro zabránění dovozu komodit, jejichž používání je z důvodu ochrany lidského zdraví či ŽP v zemích vývozu zakázáno či omezeno (důvodem obavy rozvojových zemí) → 1989: Pracovní skupina pro vývoz zboží zakázaného na národní úrovni a jiných nebezpečných látek (Working Group on the Export of Domestically Prohibited Goods and Other Hazardous Substances) Uruguayské kolo (1986-1993): zájmy ochrany ŽP v omezené míře včleněny do několika dohod tvořících systém WTO

11


Světová obchodní organizace 1991: aktivace EMIT Group 1994: Ministerské rozhodnutí o obchodu a životním prostředí → vytvoření Výboru pro obchod a životní prostředí (Committee on Trade and Environment, CTE), s cílem určit vztah mezi opatřeními pro liberalizaci obchodu v systému WTO a opatřeními na ochranu ŽP tak, aby byl umožněn udržitelný rozvoj Ministerská deklarace z Doha 2001: pozornost věnovaná otázkám ochrany ŽP x řada problémů přetrvává (nejasný vztah mezi systémem WTO a MEAs, primárním zájmem zůstává liberalizace obchodu)


Světová obchodní organizace Ustanovení dohod v rámci systému WTO použitelných pro ochranu ŽP a přírodních zdrojů: čl. XX písm. (b) a (g) GATT: výjimky z důvodu opatření na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin či pro ochranu přírodních zdrojů (podmínkou jsou odpovídající omezení na vnitrostátní úrovni) čl. XIV písm. (b) GATS: obdobně

12


Světová obchodní organizace čl. 2.2 Dohody o technických překážkách obchodu: ochrana života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin a ochrana ŽP jsou legitimním důvodem pro stanovení zvláštních požadavků na výrobky čl. 5.7 Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních: obdobně (ale v případě vědecké nejistoty mohou být pouze dočasná a je třeba provádět další hodnocení) čl. 27 (2-3) Dohody o právech duševního vlastnictví souvisejícího s obchodem: vyloučení patentování potenciálně nebezpečných vynálezů


Světová obchodní organizace Article XX GATT: General Exceptions Subject to the requirement that such measures are not applied in a manner which would constitute a means of arbitrary or unjustifiable discrimination between countries where the same conditions prevail, or a disguised restriction on international trade, nothing in this Agreement shall be construed to prevent the adoption or enforcement by any contracting party of measures: …. (b) necessary to protect human, animal or plant life or health; …. (g) relating to the conservation of exhaustible natural resources if such measures are made effective in conjunction with restrictions on domestic production or consumption;

13


Světová obchodní organizace Vybrané spory na půdě WTO se vztahem k ochraně životního prostředí: případ „Azbest“ (Kanada v. ES, 2001) případ „Krevety“ (Indie, Malajsie, Pákistán, Thajsko v. USA, 1998)


Soukromé iniciativy = tzv. ekologická značení (ecolabely) → vznik a použití zpravidla na základě spolupráce soukromých producentů a NGOs používány zejména v oblasti využívání biologických zdrojů (těžba dřeva, rybolov, lov a sběr mořských organismů pro akvaristiku atd.) a zemědělství, nově též v oblasti ochrany klimatu podpora environmentálně odpovědného hospodaření s přírodními zdroji, resp. udržitelného rozvoje → osvědčují „environmentálně příznivější“ povahu produktu nepovinné x zvyšují prestiž značky, informují spotřebitele konkrétní příklady: - Marine Stewardship Council (udržitelný rybolov)

14


Soukromé iniciativy - Sustainable Forestry Initiative (udržitelné lesní hospodářství)


Soukromé iniciativy - Earth Island Institute → „dolphin safe label“ (lov tuňáků, který neohrožuje delfíny) - Climate Friendly (emise skleníkových plynů)

- Carbon Trust → „carbon reduction labels“ (emise skleníkových plynů)

15

Závěr a shrnutí Děkuji Vám za pozornost.

16

Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí. JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D

Recommend Documents