www.thunova.cz Kapitola 13 – ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: ― podstata mezinárodního obchodu → jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží ― možnost specializace na určité zboží, které se bude dále vyvážet (u zb. s nízkými výr.N) ― rozdíly ve výrobních nákladech o rozdílné klimatické podmínky o rozdílné primární vybavení surovinami o rozdílné kvalifikační struktury obyvatelstva o odlišné preference spotřebitelů 1) ― ― ―
Teorie absolutních výhod: Adam Smith předpoklad – existence 2 zemí (A,B), které vyrábějí pouze 2 produkty (víno,pšenice) čísla v tabulce udávají počet jednotek práce potřebných k vyrobení jednotky zboží o čím více jednotek práce je nutno použít k výrobě daného statku, tím dražší je tento statek o VF je zde práce L o U A je víno 1,5x dražší než pšenice, u B je 4x o A se začne specializovat na výrobu vína a omezí (opustí) výrobu pšenice, protože tu může dovézt za nižší cenu z B. o B se bude specializovat na produkci pšenice, omezí výrobu vína, kt. může dovážet z A. MO bude probíhat na zákl. ABSOLUTNÍCH VÝHOD: země A má absolutně nižší N na výrobu vína a B má absolutně nižší N na pšenici. 2) Teorie komparativních výhod: ― David Ricard ― země bude vyvážet zboží, u kterého má relativně nižší náklady – uplatňuje tzv. komparativní výhodu ― komparativní výhoda pouze u jedné země ― země se bude specializovat na výrobu daného zboží, u kterého je produktivnější ― mezinárodním obchodem si obě země polepšují o A má vyšší absolutní N u vína i u pšenice. o B má absolutně nižší N u vína i u pšenice. Neznamená to, že B bude vyvážet oba statky. o B na 1l vína potřebuje 12hod, A 16 hod. Lze říci, že B je 1,3x produktivnější (16/12). o B na 1kg pšenice potřebuje 4hod, A 8 hod. B je 2x produktivnější (8/4) o Tzn. B se bude specializovat na pšenici, tam je produktivnější. o A se bude specializovat na víno. o Tzn. A má komparativní výhodu u vína a B má komparativní výhodu u pšenice.
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika -1-
www.thunova.cz Národní směnný poměr: ― Předpokladem je neexistence MO tzn. obě země vyrábějí oba statky ― Někdy se tomu říká i Náklady obětované příležitosti: k získání 1l vína je potřeba obětovat 2kg pšenice… ― Za jaký směnný poměr se víno vyměňuje za pšenici v zemi A a v B? ― Národní směnný poměr u země A (neexistuje mezinár. obchod): 1 litr vína = 2 kg pšenice (16/8) neboli 1 kg pšenice = 0,5 litru vína (8/16) Tzn. k získání 1l vína je potřeba obětovat 2kg pšenice ― Národní směnný poměr u země B (neexistuje mezinár. obchod): 1 litr vína = 3 kg pšenice (12/4) neboli 1 kg pšenice = 0,33 litru vína (4/12) Tzn. aby B vyrobila dodatečný 1l vína, potřebuje 12hod L, tzn. musí se vzdát 3kg pšenice. A obráceně, pokud chce B vyrobit dodatečný kg pšenice, musí se vzdát 0,33l vína. Mezinárodní směnný poměr ― musí ležet mezi hodnotami národních směnných poměrů (jinak by MO neprobíhal) ― tzn. 1l vína bude směňován někde v rozmezí 2-3kg pšenice, naopak 1kg pšenice bude směňován v rozmezí 0,33l – 0,5l vína. o Tzn. stanovili jsme: 1 litr vína = 2,5 kg pšenice neboli 1 kg pšenice = 0,4 litru vína o A (specializující se na víno) nyní za 1l vína může dostat 2,5kg pšenice tj. o 0,5kg více než bez možnosti MO. o B (specializující se na pšenici) vymění 1kg pšenice za 0,4l vína tj. o 0,07L více, než bez možnosti MO. ― mezinárodním obchodem si obě země polepšily Výhody mezinárodního obchodu: ― lze zachytit pomocí hranice výrobních a spotřebních možností a to: a) v případě uzavřených ekonomik (bez možnosti mezinárodního obchodu) b) v případě volného mezinárodního obchodu
Pozn: tento model komparativních výhod byl založen na existenci 2 zemí, fixního směnného poměru, jediným VF – L, neexistenci různých měn, neexistenci peněz atd…PROTO je hranice výrobních možností lineární (byl konstantní směnný poměr tzn. N obětovaných příležitostí se neměnily) V případě běžné konkávní (vypouklá) hranice výr. možností počítáno s předpokladem, že se směnný poměr mění a náklady obětované příležitosti rostou. Přínosy z mezinárodního obchodu • v důsledku mezinárodního obchodu založeného na specializaci podle nákladů dochází k růstu efektivnosti výroby (se stejným množstvím výrobních faktorů je vytvářen větší produkt než před specializací)
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika -2-
www.thunova.cz Protekcionismus: = ochrana domácích výrobců ― existence určitých bariér mezinárodního obchodu, omezení možnosti volného obchodu ― Druhy protekcionismu: o Clo - určitý typ daně, který je uvalen na zboží, jež překročí hranice státu o Kvóty - jedná se o stanovení max. množství, které je dovoleno do země dovést o dobrovolné vývozní restrikce - někdy se výrobci sami rozhodnou (pod tlakem dovážející země), že dobrovolně omezí vyvážené množství o exportní subvence - vláda podpoří vývoz domácích výrobků, buď přímo poskytne subvenci na vyvážené zboží nebo podpoří vývoz nepřímo, v podobě exportních úvěrů, pojištění, … o ostatní - veterinární, hygienické a technické normy, které musí dovážené zboží splňovat ―
vláda má v podstatě dvě možnosti obchodní politiky: 1) žádné zásahy → volný (svobodný) mezinárodní obchod 2) zásahy → protekcionismus
Dopad volného obchodu: ― předpoklad – existence pouze dvou zemí, stejná měna, stejná komodita ― neexistence zahraničního obchodu o rovnovážná cena a rovnovážné množství je v zemi dáno domácí poptávkou a domácí nabídkou o cena v obou zemích je odlišná ― existence mezinárodního obchodu o v zemi A zjistí, že je výhodnější danou komoditu vyvážet, v zemi B naopak dovážet o výsledná cena se bude pohybovat mezi cenami národními
― ― ― ― ―
proč? ―
z důvodu poklesu ceny v zemi A, spotřebitelé zvýšili poptávku v zemi B se zvýší nabídka výrobců, ale spotřebitelé omezí svou poptávku v zemi A si polepšili spotřebitelé, v zemi B naopak výrobci v zemi A přínos pro spotřebitele převýšil ztrátu výrobců, v zemi B přínos pro výrobce převýšil ztrátu spotřebitelů v zemi A klesla cena a zvýšilo se spotřebovávané zboží → díky tomu vzrostl přebytek spotřebitele → šedý trojúhelník znázorňuje dopad svobodného mezinárodního obchodu (přebytek spotřebitele – úbytek přebytku výrobce) vysvětlení pomocí přebytku spotřebitele a přebytku výrobce
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika -3-
www.thunova.cz Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce:
―
přebytek spotřebitele o vzniká proto, že spotřebitel je ochoten zaplatit za určité množství statků více než ve skutečnosti platí (nakupuje Q0 za P0, ale za všechny předcházející jednotky statku byl ochoten zaplatit vyšší cenu) o přebytek je znázorněn šedým trojúhelníkem o přebytek je užitek, který spotřebitel získá, aniž by za něj zaplatil o pokud by cena klesla, přebytek by se zvýšil o křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku D = MU
―
přebytek výrobce o křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů o přebytek výrobce = rozdíl mezi částkou, kterou výrobce dostane zaplacenou za určité množství statků a jeho náklady o jestliže by cena vzrostla, zvýšil by se přebytek výrobce o kdyby cena klesla, přebytek výrobce se sníží
―
volný mezinárodní obchod přináší v souhrnu prospěch oběma zemím
Dopad zavedení cla (země A): Dopady cla Domácí cena pro spotřebitele je díky clu vyšší než cena světová → nižší nakupované množství Zvýšení domácí produkce Příjem pro státní rozpočet ― ― ― ― ― ― ―
P se na domácím trhu zvýšila o clo spotřebitelé omezí Dzb, výrobci ↑ Szb spotřebitele země A si pohoršili, výrobci polepšili zisk ze svobodného obchodu → celý šedý trojúhelník (80-100) zisk po zavedení cla – pouze menší šedý trojúhelník (od 90 ke 100) vybrané clo – to, co dostane vláda země A přínos pro danou zemi šedé vyšrafované trojúhelníky – ztráta po zavedení cla
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika -4-
www.thunova.cz Dopad dovozní kvóty: Dopady kvóty Domácí cena pro spotřebitele je vyšší než cena světová → nižší nakupované množství Zvýšení domácí produkce Žádný příjem pro státní rozpočet (renta vlastníků dovozních licencí) ― ― ― ― ― ― ― ― ― ―
opatření, kdy země regulují množství dovážených statků zavedením dovozní kvóty tj. max. množství dovezeného statku v praxi to funguje tak, že se vyberou dovozní společnosti, kterým se udělí licence na dovoz, právě výší dovozní kvóty celková nabídka bude dána součtem nabídky domácích výrobců a množství povolených kvótou pokud by cena byla nižší než cena světová P1, nevyplatilo by se dovážet pokud by cena byla vyšší než cena světová P1, SA by rostla zavedení dovozní kvóty zvýší cenu pohoršili si domácí spotřebitelé, kteří musí nakupovat za vyšší cenu a klesl jim přebytek domácí výrobci si polepšili země ztrácí 2 vyšrafované trojúhelníky renta dovozců → to získají vlastnící licencí na dovoz o pokud by byla licence zpoplatněna, může část získat i stát
o o o o o o o
cena P1 – 80 = úrovni světové ceny nyní vláda zavede dovozní kvótu, to ovlivní SA SA bude dána součtem nabídky domácích výrobců a množství povolené kvóty Zavedení dovozní kvóty zvýšilo cenu na 90 Pohoršili si domácí spotřebitelé, nakupují za vyšší P, a proto jim klesl přebytek Polepšili si domácí výrobci, vzrostla cena a jejich přebytek se zvýšil. Země ztrácí 2 šrafované trojúhelníky
Tvrzení: stanovení dovozní kvóty je výhodnější než uvalení cla (protože kvóty nevedou ke zvýšení ceny) JE NESPRÁVNÉ! Proč některé státy přistupují k protekcionalismu: ― ochrana domácích spotřebitelů a tím i zaměstnanosti ― odveta za zavedení ochranářských opatření ― ochrana nedospělého odvětví (vznikajícího odvětví) ― ochrana národních zájmů – např. zbrojní průmysl
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika -5-
