ENERGETICKÝ AUDIT. MŠ Sokolská Sokolská č.p. 1313, Český Brod

ENERGETICKÝ AUDIT MŠ Sokolská Sokolská č.p. 1313, Český Brod

Předkládá:

M&C Energy s. r. o. Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5

Auditor:

Ing. Jan Kárník

prosinec 2011

M&C Energy s.r.o., ISO 9001 a EN 14001, Poskytování služeb v energetice a životním prostředí Šafránkova Business Center, Šafránkova 1238/1, Praha 5, tel.:235 312 370, e-mail: [email protected]

Obsah: 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 3 3.1 3.1.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.4 4 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.3 4.3.1 4.4

Identifikační údaje ................................................................................................................ 6 Zadavatel energetického auditu a majitel objektu .................................................................. 6 Provozovatel předmětu energetického auditu ........................................................................ 6 Předkladatel energetického auditu ......................................................................................... 6 Zpracovatel energetického auditu .......................................................................................... 6 Předmět energetického auditu ................................................................................................ 6 Popis výchozího stavu ........................................................................................................... 7 Základní údaje o předmětu energetického auditu .................................................................. 7 Předmět energetického auditu ............................................................................................... 7 Charakteristika ...................................................................................................................... 8 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech .......................................................... 8 Zemní plyn ............................................................................................................................ 8 Elektrická energie................................................................................................................ 10 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA .................................................................. 11 Energetické hospodářství ..................................................................................................... 16 Dodavatelé energií .............................................................................................................. 16 Zdroje pro vytápění (ÚT) .................................................................................................... 16 Příprava teplé vody (TV)..................................................................................................... 17 Vzduchotechnika a chlazení ................................................................................................ 18 Osvětlení ............................................................................................................................. 18 Ostatní spotřebiče energie ................................................................................................... 18 Rozvody energií .................................................................................................................. 18 Bilance zdrojů energie ......................................................................................................... 19 Klíčové hodnoty pro normalizované klimatické podmínky regionu .................................... 19 Informace o stavební části ................................................................................................... 21 Vliv na ţivotní prostředí ...................................................................................................... 23 Popis míry zanedbané údrţby .............................................................................................. 23 Záměry zadavatele ............................................................................................................... 23 Zhodnocení výchozího stavu .............................................................................................. 24 Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie ................................................... 24 Vyhodnocení spotřeby tepla denostupňovou metodou ....................................................... 25 Zhodnocení stávajícího stavu budovy .................................................................................. 26 Posouzení tepelně – technických vlastností obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2011....... 26 Výpočet měrné tepelné ztráty (ČSN EN ISO 13 790)......................................................... 27 Průměrný součinitel prostupu tepla a energetický štítek obálky budovy ............................ 28 Posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění (vyhl. č. 148/2007 Sb.) ............................... 29 Zhodnocení technologické části ........................................................................................... 30 Vytápění .............................................................................................................................. 30 Příprava TV ......................................................................................................................... 31 Vzduchotechnická zařízení a chlazení ................................................................................ 32 Osvětlení ............................................................................................................................. 32 Rozvody energií .................................................................................................................. 33 Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství .................................................. 34 Navrţená opatření .............................................................................................................. 35 Druhy úsporných opatření.................................................................................................... 35 Předběţné posouzení vyuţitelnosti obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie .... 35 Tepelná čerpadla ................................................................................................................. 35 Spalování biomasy .............................................................................................................. 35 Kogenerační jednotka .......................................................................................................... 36 Solární kolektory ................................................................................................................. 36 Rekuperace .......................................................................................................................... 36 Beznákladová a nízkonákladová opatření ............................................................................ 37 Opatření A - Energetický management ............................................................................... 37 Vysokonákladová opatření................................................................................................... 41

MŠ Sokolská, Český Brod

1

EA 11028


4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.5 4.6 4.6.1 4.6.2 4.7 5 5.1 5.2 6 7 7.1 7.2 8 8.1 8.2 8.3 8.3.1 8.3.2 8.4 9 10 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

Opatření B – Instalace TRV ................................................................................................ 41 Opatření C – Výměna původních otvorových výplní ......................................................... 41 Opatření D – Zateplení obvodového pláště ......................................................................... 42 Opatření F – Zateplení střechy ............................................................................................ 44 Souhrn navrţených opatření................................................................................................. 45 Definování variant ............................................................................................................... 46 Varianta č. 1 ........................................................................................................................ 47 Varianta č. 2 ........................................................................................................................ 48 Energetické zhodnocení navrţených variant........................................................................ 49 Ekonomické hodnocení variant ......................................................................................... 50 Metoda ekonomického hodnocení ....................................................................................... 50 Ekonomické vyhodnocení variant........................................................................................ 52 Environmentální hodnocení variant ................................................................................. 54 Výběr optimální varianty ................................................................................................... 56 Metodika a kritéria hodnocení ............................................................................................. 56 Vyhodnocení variant ............................................................................................................ 57 Závazné výstupy energetického auditu ............................................................................. 59 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ..................................................... 59 Technický potenciál úspor ................................................................................................... 60 Optimální varianta energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora . 60 Shrnutí doporučených opatření ........................................................................................... 60 Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. ................................................. 61 Vyuţití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie ................................................ 61 Evidenční list energetického auditu .................................................................................. 62 Přílohy.................................................................................................................................. 64 Poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN dle ČSN 73 0540-2:2011 ............................................................................................................................................. 64 Protokol o výpočtu měrných tepelných ztrát a potřeby tepla na vytápění dle ČSN EN ISO 13 790 ....................................................................................................................................... 66 Energetický štítek obálky budovy ........................................................................................ 69 Protokol k energetickému štítku obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2011 – stávající stav ... 70 Protokol k energetickému štítku budovy – ČSN 73 0540-2:2011 – doporučená varianta .. 71 Ekonomické zhodnocení doporučené varianty .................................................................... 74 Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - dodavatelský úvěr .................................... 76 Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - polovina odpisové doby........................... 78 Výpočet spotřeby tepla na ohřev TV ................................................................................... 80


2

EA 11028


Seznam tabulek: tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického auditu ............................................................... 7 tabulka 2 Měsíční spotřeby ZP ................................................................................................................ 9 tabulka 3 Roční spotřeby el. energie ..................................................................................................... 10 tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2008 ................................................. 11 tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2009 ................................................. 12 tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2010 ................................................. 12 tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA - průměr z let 2009 aţ 2010 ........................ 13 tabulka 8 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA - průměr z let 2009 aţ 2010 v cenách roku 2010 ............................................................................................................................................... 13 tabulka 9 Měrná cena vstupních energií ................................................................................................ 14 tabulka 10 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie (vypočteno) .......................................... 15 tabulka 11 Výpočet potřeby tepla na ohřev TV – ČSN EN 15316-3-1, 2, 3 ......................................... 17 tabulka 12 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro výchozí vstupní bilanci ............................. 19 tabulka 13 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky ................................................................. 19 tabulka 14 Základní technické parametry budovy ................................................................................ 22 tabulka 15 Hodnoty pro stanovení faktoru tvaru objektu ..................................................................... 22 tabulka 16 Základní tvar energetické bilance předmětu EA pro průměr 2009 - 2010 ......................... 24 tabulka 17 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ............................................ 24 tabulka 18 Přepočet spotřeby tepla na vytápění na dlouhodobý průměr .............................................. 25 tabulka 19 Upravená vstupní energetická bilance objektu ................................................................... 25 tabulka 20 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro přepočtenou bilanci ................................... 26 tabulka 21 Základní technické ukazatele vlastních energet. zdrojů - přepočtená bilance .................... 26 tabulka 23 Zhodnocení stavebních konstrukcí s ohledem ČSN 73 0540-2:2011 ................................. 27 tabulka 24 Rozdělení měrné tepelné ztráty .......................................................................................... 27 tabulka 26 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy .............................................................. 29 tabulka 27 Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2011) .............................................. 29 tabulka 28 Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) .................................. 30 tabulka 29 Porovnání teoretické a skutečné spotřeby tepla na ÚT ....................................................... 30 tabulka 30 Ukazatele účinnosti samotného systému vytápění.............................................................. 31 tabulka 31 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/m3)(vypočteno) ....... 32 tabulka 32 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/(m2rok)) .................. 32 tabulka 33 Vyčíslení tepelných ztrát v rozvodech TV ......................................................................... 32 tabulka 34 Tabulka vypočtených tloušťek izolací dle vyhlášky č. 193/2007 Sb.................................. 33 tabulka 35 Přehled teplot ve vybraných místnostech ........................................................................... 38 tabulka 36 Souhrn navrhovaných opatření ........................................................................................... 45 tabulka 37 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých opatření ............................................................... 45 tabulka 38 Seznam opatření ve variantě č. 1 ........................................................................................ 47 tabulka 39 Upravená energetická bilance pro variantu č. 1 .................................................................. 47 tabulka 40 Seznam opatření ve variantě č. 2 ........................................................................................ 48 tabulka 41 Upravená energetická bilance pro variantu č. 2 .................................................................. 48 tabulka 42 Změna dílčího hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) ........... 49 tabulka 43 Změna energetické náročnosti budovy (ČSN 730540-2:2007) .......................................... 49 tabulka 44 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - doba ţivotnosti....................................... 52 tabulka 45 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - dodavatelský úvěr .................................. 53 tabulka 46 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - polovina odpisové doby ......................... 53 tabulka 47 Pouţité emisní faktory ......................................................................................................... 54 tabulka 48 Současný stav produkce emisí ............................................................................................ 54 tabulka 49 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 1 .............................................................. 54 tabulka 50 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 2 .............................................................. 54 tabulka 51 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativy I) ............ 57 tabulka 52 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativa II) ........... 57 tabulka 53 Měrné ukazatele ................................................................................................................. 60


3

EA 11028


Seznam grafů: graf 1 Roční spotřeby ZP...................................................................................................................... 10 graf 2 Roční spotřeby el. energie.......................................................................................................... 10 graf 3 Vývoj měrné ceny elektrické energie za poslední tři roky ......................................................... 14 graf 4 Vývoj měrné ceny zemního plynu za poslední tři roky ............................................................. 14 graf 5 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie ..................................................................... 15 graf 6 Denostupně v letech 2008 - 2010............................................................................................... 20 graf 7 Porovnání skutečných průměrných měsíčních teplot s dlouhodobým průměrem...................... 20 graf 8 Porovnání skutečných klimatických podmínek s dlouhodobým průměrem .............................. 20 graf 9 Poměr měrných tepelných ztrát objektu.................................................................................... 28 graf 11 Porovnání měsíčních spotřeb tepla s klimatickými podmínkami ............................................. 31 graf 12 Příklad E-T křivky při diagnostikování poruchy ...................................................................... 39 graf 13 Poměr investičních nákladů v tis. Kč a úspor jednotlivých opatření v GJ ................................ 45 graf 14 Poměr investičních nákladů a úspor finančních prostředků vzniklých jejich realizací ............. 46 graf 15 Emise tuhých látek, SO2, NOX a CO v jednotlivých variantách ............................................... 55 graf 16 Emise CO2 v jednotlivých variantách ...................................................................................... 55 graf 17 Charakteristické hodnoty jednotlivých opatření ....................................................................... 58

Seznam obrázků: obrázek 1 obrázek 2 obrázek 3 obrázek 4 obrázek 5 obrázek 6 obrázek 7

Situační schéma ..................................................................................................................... 8 Zdroj tepla............................................................................................................................ 16 Zásobník TV ........................................................................................................................ 17 VZT - kuchyně ..................................................................................................................... 18 Typické otopné těleso .......................................................................................................... 18 Fotodokumentace stavební části .......................................................................................... 21 Princip neustálého zlepšování energetického hospodářství ................................................. 37


4

EA 11028


Seznam zkratek: PD

projektová dokumentace

CF

Cash flow

IRR

vnitřní výnosové procento

NPV čistá současná hodnota Ni

investiční náklady

EÚP energeticky úsporný projekt EA

energetický audit

kWe kilowatt elektrický kWt kilowatt tepelný GJ

gigajoule

NN

nízké napětí

VN

vysoké napětí

KGJ kogenerační jednotka TČ

tepelné čerpadlo

ZZT zpětné získávání tepla OS

otopná soustava

TV

teplá uţitková voda

ÚT

ústřední topení

VS

výměníková stanice

KPS kompaktní předávací stanice HVS hlavní výměníková stanice AN

akumulační nádrţ

TRV termoregulační ventil IRC

“individual room control“

VZT vzduchotechnika CZT centrální zásobení teplem CP

cihla plná

CD

cihla dutá


5

EA 11028


1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Zadavatel energetického auditu a majitel objektu Název/jméno Adresa Kontaktní osoba Telefon IČ E-mail

Město Český Brod Husovo nám.70, 282 24 Český Brod Jakub Nekolný Bc., starosta 321612113 Fax 00235334 DIČ [email protected]

CZ00235334

1.2 Provozovatel předmětu energetického auditu Jméno Adresa Kontaktní osoba Telefon IČ E-mail

Mateřská škola Sokolská Sokolská č.p. 1313, 282 01 Český Brod Jaroslava Jelínková, ředitelka 321 622 997 Fax 48664421 DIČ [email protected]

-

1.3 Předkladatel energetického auditu Jméno Adresa Zástupce Telefon IČ E-mail

M&C Energy s.r.o. Šafránkova Business Center, Šafránkova 1238/1,150 00 Praha 5 Ing. Tomáš Kindl, jednatel společnosti 235 312 370 Fax 25 085 247 CZ 25 085 247 DIČ [email protected]

1.4 Zpracovatel energetického auditu Jméno Odborná způsobilost Adresa E-mail Telefon Spolupráce

Ing. Jan Kárník Energetický auditor č. 262 zapsán v seznamu u MPO ČR Nad Laurovou 6, 150 00 Praha 5 [email protected] 603 242 125 Miloslav Helebrant

1.5 Předmět energetického auditu Název Adresa Vlastník Vztah k zadavateli EA


Mateřská škola Sokolská Sokolská č.p. 1313, 282 01 Český Brod Město Český Brod, Husovo nám.70, 282 24 Český Brod Vlastník objektu je zadavatelem energetického auditu

6

EA 11028


2 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu 2.1.1 Předmět energetického auditu Předmětem energetického auditu je objekt Mateřské školy Sokolská v Českém Brodě, vlastní konstrukce budovy a její energetické hospodářství. Energetickým hospodářstvím se, vzhledem k povaze objektu, rozumí spotřeba tepla na vytápění včetně rozvodů a regulace systému a spotřeba energií na přípravu teplé vody a další technologické procesy (osvětlení apod.). Předmětem energetického auditu není spotřeba energie malých spotřebičů a lékařské technologie. Situaci znázorňuje obrázek 1. Energetický audit je zpracován na základě zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášek 213/2001 Sb. a 425/2007 Sb., kterými se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu. Poţadavek na zpracování EA vyplynul v návaznosti na záměry vedoucí k zlepšení tepelně technických parametrů obalových konstrukcí. Navrhovaná úsporná opatření jsou řešena s ohledem na poţadavky dotačního programu OPŢP. tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického auditu Identifikace činnosti Druh činnosti Počet zaměstnanců Kapacita ţáků Provoz (dny v týdnu, směnnost) Počet vytápěných budov

Mateřská škola cca 20 cca 130 Po – Pá, 6:00 – 18:00 1 (3 propojené pavilony) Seznam budov Objem vytápěné části budovy

Vytápěná podlah. plocha

Plocha ochlaz. konstrukcí

Faktor tvaru budovy

[m3]

[m2]

[m2]

[m2/m3]

MŠ Sokolská Ke zpracování auditu byly pouţity následující podklady:       

energetický audit – Miroslav Vybíral, 02/2008 údaje o spotřebě a nákladech za energie (2008-2010) projektová dokumentace stavby revizní zprávy elektrického zařízení ústní informace o provozu budovy, vytápěcích teplotách a útlumech informace z místního šetření vlastní fotografie objektu


7

EA 11028


2.1.2 Charakteristika Jedná se o samostatně stojící objekt vybudovaný okolo roku 1985 sestávájící ze dvou dvoupodlaţních učebnových pavilonů A, B a středního původně jednopodlaţního hospodářského pavilonu H, u nějţ byla v roce 2008 provedena nástavba 2.NP. Jednotlivé budovy jsou řešeny jako dvoutakt se střední zdi, v nadzemní části vzájemně oddilatované. Obvodové konstrukce vyzděné z dutých cihel CD IVA, u nástavby z pěnosilikátových tvárnic zateplených min. vlnou tl. 100mm. Konstrukční výška podlaţí je 3,3 m, světlá výška 3 m. Okna jsou dřevěná zdvojená s jednoduchým zasklením, v prostoru nástavby pavilonu H pak plastová s tepelně izolačním dvojsklem. Střecha je jednoplášťová plochá s provětrávacími kanálky, u nástavby pavilonu H je provedena střecha oblouková s nosnou konstrukcí z dřevěných příhradových vazníků. dvouplášťová s odvětranou mezerou. Objekt dosud neprošel rekonstrukcí zaměřenou na tepelně technické parametry obalových konstrukcí. Vyuţití pavilonů A, B – učebny, herny, soc. zařízení, H – hospodářský pavilon (kuchyně, sklady, kanceláře), K – kotelna, dílna a temperované sklady. Vytápění a dodávka TV je zajištěna z vlastního zdroje – plynové kotelny (kotle z roku 2006). Cirkulace TV je centrální, dodávka TV ani spotřebované teplo na ohřev TV měřeno není. Objekt má vlastní měření spotřebované el. energie. Příprava jídel je ve vlastní kuchyni v hospodářském pavilonu. Na základě výpisu z katastru nemovitostí není objekt označen jako nemovitá kulturní památka, ani není umístěn v památkově chráněném území. Objekt stojí v katastrálním území Český Brod 622737 na parcele č. st. 1629. Údaje o posledních významnějších rekonstrukcích 2008 – provedení nástavby 2.NP hospodářského pavilonu (uvedení do provozu 09/2008) obrázek 1 Situační schéma

2.2 Základní údaje o energetických vstupech a výstupech Předmět EA je zásobován těmito energiemi a médii: zemní plyn elektrická energie studená voda

2.2.1 Zemní plyn Dodavatelem zemního plynu je společnost RWE Energie, a.s. Fakturační plynoměr Elster g 40, výr. č. 15059999 pro kotelnu a plynoměr G 6, výr, č. 5449031 pro kuchyň, hl. uzávěr plynu HUP umístěn v regulačním pilíři na hranici pozemku. Rozvod plynu k objektům je proveden ocelovým svařovaným potrubím uloţeným v zemi.


8

EA 11028


Vytápění a dodávka TV do předmětu EA je zajištěno z vlastní kotelny na zemní plyn. ZP je dále vyuţíván pro provoz kuchyně. Je měřena celková spotřeba zemního plynu v objektu a podruţně spotřeba ZP pro kuchyň. Údaje v následující tabulce vychází z fakturačních pokladů. Dodavatel ZP provádí odečty v průběhu roku automatickým propočtem, proto je třeba povaţovat rozloţení spotřeb během roku pouze za orientační. Pozn.: Nástavba středního hospodářského pavilonu je v provozu od 09/2008. tabulka 2 Měsíční spotřeby ZP

Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

2008 m

3

2009 GJ

m

56,75

1,93

50,78

3

2010 3

GJ

m

56,75

1,93

54,76

1,86

1,73

70,69

2,41

101,55

3,46

142,37

4,85

121,46

4,14

73,67

2,51

144,36

4,92

121,46

4,14

46,79

1,59

143,37

4,88

121,46

4,14

174,23

5,93

537,6

18,31

491,8

16,75

451,0

15,36

2008 m

3

2009 3

GJ

2010 3

GJ

m

GJ

m

4 651,44

158,38

4 651,44

158,38

5 959,66

202,93

GJ

3 960,50

134,86

6 214,54

211,61

6 685,45

227,64

4 491,15

152,92

3 716,57

126,55

3 321,32

113,09

3 002,73

102,24

2 485,02

84,61

1 327,13

45,19

9 642,38

328,32

9 628,45

327,85

11 356,81

386,70

25 748,2

876,73

26 696,0

909,00

28 650,4

975,55

Pozn.: Pro období ledna 2008 nebyly k dispozici fakturační podklady, jsou použita data pro leden 2009. Výhřevnost ZP je uvažována 34,05 GJ/tis.m3. Pozn.: Nástavba středního hospodářského pavilonu je v provozu od 09/2008.


9

EA 11028


graf 1 Roční spotřeby ZP

Spotřeba zemního plynu [tis.m3] 30 000,0

26 696,0

25 748,2

20 000,0 15 000,0

28 650,4

25 000,0

10 000,0 451,0

491,8

537,6

5 000,0 0,0

2008

2009 Kuchyň

2010 MŠ

Pozn.: Spotřeba zemního plynu ani množství dodané SV na přípravu TV není samostatně měřeno. Pro další hodnocení a výpočty byla spotřeba TV stanovena výpočtem – viz kap. 0 Příprava teplé vody (TV).

2.2.2 Elektrická energie Dodavatelem elektrické energie je společnost STE, ČEZ Prodej s.r.o. Odběr z NN rozvodné sítě STE, měření odběru elektrické energie pomocí fakturačního elektroměru, sazba C 02d, produkt Standard, elektroměr č. 5575616, hlavní jistič 3 x 80A. Údaje vychází z podkladů provozovatele předmětu EA. Spotřeba el. energie vnitřních elektrospotřebičů není předmětem EA a nebude dále hodnocena. tabulka 3 Roční spotřeby el. energie

č.elměru

sazba

jistič tarif

2008 MWh Kč

2009 MWh Kč

2010 MWh

Kč

114 410 Pozn.: Nástavba středního hospodářského pavilonu je v provozu od 09/2008. graf 2 Roční spotřeby el. energie


10

EA 11028


30,0

27,0

15,0

26,6

20,0

28,5

25,0

10,0 5,0

0,0 2008

2009

2010

Spotřeba elektrické energie [MWh]

2.2.3 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA V následujících tabulkách jsou uvedeny energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v letech 2008, 2009 a 2010. Jsou uvedeny spotřeby včetně vynaloţených nákladů. Náklady jsou uvedeny bez DPH. Do dalších výpočtů a hodnocení uvaţovány energetické vstupy a výstupy přepočtené v cenách z roku 2010. Provoz v prostorech nástavby středního hospodářského pavilonu byl zahájen v září 2008. Aby nedošlo ke zkreslení vstupů do dalšího hodnocení bude průměrná spotřeba energií v předmětu EA vztaţena pouze k rokům 2009 a 2010. tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2008

3

3

Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny bez DPH.


11

EA 11028


tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2009

3

3

Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny bez DPH. tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA v roce 2010

3

3



12

EA 11028


tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA - průměr z let 2009 až 2010

3

3

Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny bez DPH. tabulka 8 Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA - průměr z let 2009 až 2010 v cenách roku 2010

3

3



13

EA 11028


Na následující tabulce a příslušných grafech je dokumentována tendence měrné ceny vstupních energií do objektu tj. elektrické energie a zemního plynu. Cenové údaje vychází z předloţených podkladů provozovatele předmětu EA a jsou bez DPH. tabulka 9 Měrná cena vstupních energií

Zemní plyn Kč/tis.m3 10 903,0 11 049,7 10 517,2

El. energie Kč/MWh 4 055,8 4 297,4 4 231,3

Období 2008 2009 2010

2008

2009

4 231,3

4 055,8

4 350 4 300 4 250 4 200 4 150 4 100 4 050 4 000 3 950 3 900

4 297,4

graf 3 Vývoj měrné ceny elektrické energie za poslední tři roky

2010

Elektrická energie [Kč/MWh]

10 903,0

11 049,7

12 527,2

2008

2009

10 517,2

graf 4 Vývoj měrné ceny zemního plynu za poslední tři roky

8 351,5 2010

Zemní plyn [Kč/tis. m3]


14

EA 11028


Pro lepší orientaci ve spotřebovaných vstupních energiích byla sestavena následující bilance. Vstupní údaje do výpočtů vychází z průměrných spotřeb za období 2009 aţ 2010 podle fakturačních údajů.. Platby jsou vztaţeny k cenám roku 2010. tabulka 10 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie (vypočteno)

Účel spotřeby

Spotřeba energie MWh/rok GJ/rok

%

Platby za energie tis. Kč %

graf 5 Procentní podíl na spotřebě a platbách za energie

Spotřeba energií El. energie 9,4%

Zemní plyn 90,6%


15

EA 11028


2.3 Energetické hospodářství Zdrojem tepla pro vytápění objektu a přípravu TV je vlastní plynová kotelna. Je měřena celková spotřeba ZP. Cirkulace TV je centrální, dodávka tepla ani SV na přípravu TV měřena není. ZP je dále vyuţíván pro potřeby kuchyně. Je měřena celková spotřeba zemního plynu v objektu a podruţně spotřeba ZP pro kuchyň. Objekt je vybaven vlastním fakturačním měřením spotřebované el. energie. Mezi hlavní spotřebiče el. energie patří vlastní kuchyň, osvětlení a drobné spotřebiče.

2.3.1 Dodavatelé energií Dodavatel elektrické energie:

ČEZ Prodej, s.r.o. Vinohradská 325/8, 120 21 Praha 2 IČ: 27 232 433 DIČ: CZ 27 232 433 Tel.: 840 840 840 E-mail: [email protected]

Dodavatel zemního plynu:

RWE Energie, a.s. Klíšská 930, 40117 Ústí nad labem IČ: 49903209 DIČ: CZ 49903209 Tel.: 840 11 33 55 E-mail: [email protected]

2.3.2 Zdroje pro vytápění (ÚT) Objekt je vytápěn z vlastní teplovodní plynové kotelny, umístěné v objektu K (přístavku na jihozápadní fasádě budovy A). Kotelna je osazena třeni závěsnými kotli TERMONA DUO 50T, kaţdý o výkonu 18 - 48 kW. Celkový maximální výkon kotelny je 144 kW. Topná voda z kotlů je přes anuloid vedena do kombinovaného rozdělovače a sběrače, na který jsou napojeny tři samostatně regulované topné okruhy s vlastním směšováním, ekvitermní regulací a oběhovými čerpadly. obrázek 2 Zdroj tepla


16

EA 11028


2.3.3 Příprava teplé vody (TV) Objekt má zajištěnu přípravu TV z vlastní plynové kotelny. Přímo z kotlového okruhu je napojený okruh s vlastním oběhovým čerpadlem jeţ zajišťuje rychloohřev TV v zásobníkovém ohřívači ACV HL 240 (r.v. 2002, objem 242 l, výhřevná plocha 2.29 m2, topný výkon 68 kW, trvalý ohřev 1,6 m3/h vody na teplotu 45°C). Jsou osazeny běţné pákové baterie. Rozvod TV je cirkulační. Chod cirkulačního čerpadla není časově regulován, cirkulace je trvale v provozu. Spotřeba ZP ani vstupní SV pro přípravu TV není měřena. obrázek 3 Zásobník TV

Výpočet potřeby tepla na ohřev TV byl proveden dle metodiky ČSN EN 15316-3-1, 2, 3, protokol o výpočtu je uveden v příloze. Ve výpočtu jsou zahrnuty pouze ztráty způsobené nutností cirkulace TV v objektu. tabulka 11 Výpočet potřeby tepla na ohřev TV – ČSN EN 15316-3-1, 2, 3 Výpočet potřeby tepla na ohřev TV – ČSN EN 15316-3-1, 2, 3 Potřeba tepla na ohřátí TV Ztráty v zásobníku a rozvodech Potřeba tepla pro přípravu teplé vody Potřeba vody pro přípravu teplé vody


17

GJ/rok MWh/rok 63,35 17,60 59,41 16,50 122,75 34,10 365,00 m3/rok

EA 11028


2.3.4 Vzduchotechnika a chlazení Přirozené větrání okny je doplněno odsávacími ventilátory ELKO na soc. zařízení (celkem 5 ks, příkon 150 W/ks)). Odsávání kuchyně je zajištěno pomocí ventilátoru umístěném na střeše objektu (cca 2 500 W). Provoz odsávání uţivatelsky dle potřeby. obrázek 4 VZT - kuchyně

2.3.5 Osvětlení Osvětlení vnitřních prostor objektu je zajištěno převáţně zářivkovými svítidly, místně jsou v méně pouţívaných prostorech osazeny ţárovková svítidla. Regulace osvětlení je převáţně ruční.

2.3.6 Ostatní spotřebiče energie Kromě vytápění a přípravy TV je ZP dále vyuţíván pro potřeby vaření v kuchyni. Průměrná spotřeba ZP na vaření je dle fakturačních podkladů uvaţována 16,1 GJ/rok (průměr 2009, 2010). Kromě osvětlení se ve společných prostorech objektu nacházejí další spotřebiče jako je vybavení kuchyněk a další drobné elektrospotřebiče.

2.3.7 Rozvody energií Rozvody ÚT a TV Rozvod tepelné energie po objektu je pomocí klasické dvoutrubní otopné soustavy o teplotním spádu 90/70°C s nuceným oběhem topné vody. Rozvody vody ocelovým potrubím na závěsech pod stropem 1 NP, izolace rohoţe z minerální plsti. V místech uzavíracích armatur a čerpadel izolace chybí. Otopná tělesa jsou článková litinová Kalor (celkem 62 ks, většinou 500/160) osazená převáţně pod okny, termostatické ventily (TRV) nejsou osazeny. V prostoru nástavby středního pavilonu jsou pak osazena desková tělesa vybavená TRV. Rozvod TV ocelovým pozinkovaným izolovaným potrubím na závěsech pod stropem přízemí. obrázek 5 Typické otopné těleso

Vnitřní elektroinstalace MŠ Sokolská, Český Brod

18

EA 11028


Odběr ze sítě ČEZ distribuce, připojeni z distribuční kabelové skříně SR2 kabelem NAVY 4x50 mm2 do hlavního celoplechového rozvaděče RH do třetího pole. RH je osazen v chodbě vstupu pavilonu H. V prvním poli je hlavní jistič 3x80 A, fakturační měření a ovládání venkovního osvětlení podle soumrakového spínače. Vnitřní rozvody kabely AYKY, CYKY pod omítkou, nové rozvody částečně na příchytkách a lištách. Elektrická instalace původní z období výstavby TN-C 400/230 V, AC 50 Hz provedená podle ČSN 34 1020, Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím nulovaním a samočinným odpojením od zdroje, v kuchyni a kotelně zvýšená ochrana pospojováním. Dle předloţených zpráv z pravidelných revizí pevné elektroinstalace podle ČSN 33 15 00 je tato schopna bezpečného provozu. Technická úroveň elektrické instalace odpovídá době realizace a opotřebení. Původní instalace nevyhovuje stávajícím předpisům a normám ČSN a EN. Kromě výše zmíněných rozvodů se v objektu nacházejí také rozvody slaboproudé jako jsou telefonní vedení, zvonkové rozvody apod.

2.4 Bilance zdrojů energie Vlastním zdrojem tepla na vytápění a přípravu TV v předmětu EA je kotelna na zemní plyn . tabulka 12 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro výchozí vstupní bilanci

ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

ukazatel Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem Dosaţitelný elektrický výkon celkem Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla Prodej tepla Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu celkem

jednotka MW MWtep MW MW MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ

roční hodnota

2.5 Klíčové hodnoty pro normalizované klimatické podmínky regionu V následujících tabulkách jsou shrnuty klíčové vstupní hodnoty charakterizující klimatické podmínky v regionu a vnitřní podmínky. Průměrná teplota v objektu byla stanovena váţeným průměrem vnitřních teplot v závislosti na objemu jednotlivých prostor. Hodnoty pro výpočet denostupňů byly převzaty z ČHMÚ, měřící stanice Praha - Karlov. V případě chybějících dat byly údaje převzaty z dlouhodobého průměru nebo stanoveny odborným odhadem. tabulka 13 Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky

Parametry prostředí Lokalita Český Brod Venkovní výpočtová teplota te Průměrná vnitřní teplota tis tis Definovaná teplota pro zahájení vytápění Průměrná venkovní teplota tes tes Počet dnů otopného období d o Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Dlouhodobý normál ČR

Pozn.: Průměrná vnitřní teplota byla stanovena váženým průměrem vnitřních teplot prostor v objektu.


19

EA 11028


Místní klimatické podmínky Průměrná venkovní teplota v topném období [°C] 6,4 3,8 4,2

rok 2008 2009 2010

Počet dnů otopného období

Počet denostupňů D° tis

230 185 235

3 003 2 907 3 601

graf 6 Denostupně v letech 2008 - 2010 oD/měsíc

800 700 600 500 400 300 200 100 0 I

II III IV V IX X XI XII I


2008

II III IV V IX X XI XII

2009

2010

Skutečný počet denostupňů pro vnitřní teplotu 20 °C

graf 7 Porovnání skutečných průměrných měsíčních teplot s dlouhodobým průměrem °C

20 15 10 5 0 -5

I



2008

II III IV V IX X XI XII

2009

2010

Prům. teplota v jednotlivých měsících otop. období Prům. teplota v jednotlivých měsících otop. období pro dlouhodobý průměr

3 533

3 719

3 533 3 000

3 118

3 900 3 700 3 500 3 300 3 100 2 900 2 700 2 500

3 533

graf 8 Porovnání skutečných klimatických podmínek s dlouhodobým průměrem

2008

2009

Skutečný počet denostupňů pro vnitřní teplotu 20 °C


20

2010

Normový počet denostupňů pro vnitřní teplotu 20 °C

EA 11028


2.6 Informace o stavební části Předmět EA byl postaven v roce 1985 aţ 86. Veškeré stavební konstrukce, kromě nástavby středního pavilonu provedené v roce 2008, jsou původní z doby výstavby. Objekt dosud neprošel rekonstrukcí zaměřenou na tepelně technické vlastnosti obalových konstrukcí. Objekt sestává ze dvou dvoupodlaţních pavilonů A, B a středního původně jednopodlaţního hospodářského pavilonu H, u nějţ byla v roce 2008 provedena nástavba 2.NP. Původní stavební konstrukce Jednotlivé pavilony jsou řešeny jako dvoutakt se střední zdi, v nadzemní části vzájemně oddilatované. Konstrukční výška podlaţí je 3,3 m, světlá výška 3m. Obvodové konstrukce jsou vyzděné z dutých cihel CD IVA tl. 450 mm, dozdívky MIV z dutých cihel CD IVA tl. 300 mm a Lignoporu tl. 35 mm. Zdivo je ukončené v kaţdém podlaţí ţelezobetonovými věnci výšky 200 mm, které tvoří okenní nadpraţí a zároveň podporu pro stropní prefabrikované panely Spiroll a stropní desky PZD, střecha je plochá.ve skladbě: nosná konstrukce, Polsid 50 mm, plynosilikát s provětrávacími kanálky 200 mm, cementový potěr 40 mm, hydroizolační vrstva. Nosné stěny jsou zaloţené na základových pasech z prostého betonu do hloubky 1,2 aţ 1,7 m, podlaha na terénu betonová, tepelně izolována pěnovým PPS tl. 40 mm. Schodiště je betonové do ztraceného bednění. Okna dřevěná zdvojená s jednoduchým zasklením, vstupy dřevěné jednoduše zasklené. Nástavba středního pavilonu Nástavba z roku 2008 tvoří 2.NP středního hospodářského pavilonu. Stěny jsou vyzděny z tvárnic Ytong Xella tl. 300 mm, zateplené 100 mm PPS. Střecha je provedena oblouková s nosnou konstrukcí z dřevěných příhradových vazníků. dvouplášťová s odvětranou mezerou, tepelně izolovaná pomocí 240 mm minerální vlny. Okna jsou plastová s tepelně izolačním dvojsklem. obrázek 6 Fotodokumentace stavební části


21

EA 11028


Technické a geometrické charakteristiky budovy jsou shrnuty v následují tabulce. tabulka 14 Základní technické parametry budovy

Pozn.: Kotelna je uvažována jako částečně vytápěný prostor. tabulka 15 Hodnoty pro stanovení faktoru tvaru objektu

Geometrické parametry objektu Celková plocha ochlazovaných konstrukcí Objem vytápěné části budovy Faktor tvaru budovy


22

m2 m3 m2/m3

EA 11028


2.7 Vliv na ţivotní prostředí Znečišťující látky do ovzduší jsou sledovány na základě nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a vyjádřeny i ve vyhlášce MPO ČR č. 213/2001 Sb. Jde především u tuhé látky, SO2, NOx, CO a CO2. Emise pro zdroj tepla byly vypočteny z emisních faktorů daných Nařízením vlády č. 352/2001 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Započteny jsou emise vznikající provozem v budově (el. energie a ZP pro provoz v předmětu EA) a emise vznikající při výrobě dálkově dodávaného tepla. Posouzení je uvedeno v kapitole 6.

2.8 Popis míry zanedbané údrţby Stav budovy je po statické stránce dobrý, nejsou patrny ţádné viditelné poruchy. Technicky nevyhovující je pouze stav původních otvorových výplní, jeţ vykazují značné netěsnosti v oblasti funkční spáry. Původní ploché střechy vykazují známky zatékání. Celkově je objekt ve stavu odpovídajícímu jeho stáří a době opotřebení. Lze konstatovat, ţe objekt v současném stavu vyţaduje rekonstrukci jak po stránce stavební, tak i po stránce tepelně technické.

2.9 Záměry zadavatele Primárním záměrem provozovatele je úsporné a efektivní provozování předmětu EA. Provozovatel výhledově uvaţuje s celkovou rekonstrukcí objektu.


23

EA 11028


3 ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU 3.1 Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie Průměrnou spotřebu tepla, zemního plynu a elektrické energie a náklady dokumentuje následující tabulka. Provoz v prostorech nástavby středního hospodářského pavilonu byl zahájen v září 2008. Aby nedošlo ke zkreslení vstupů do dalšího hodnocení bude průměrná spotřeba energií v předmětu EA vztaţena pouze k rokům 2009 a 2010. tabulka 16 Základní tvar energetické bilance předmětu EA pro průměr 2009 - 2010

ř. 1

2 3 4 5 6

7

8

ukazatel Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho dodávkové teplo z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/rok

tis. Kč/rok

Pozn.: Cenové údaje jsou v úrovni roku 2010 a jsou uvedeny bez DPH.

tabulka 17 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje

Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla Roční vyuţití instalovaného elektrického výkonu Roční vyuţití dosaţitelného elektrického výkonu Roční vyuţití pohotového elektrického výkonu Roční vyuţití instalovaného tepelného výkonu


24

% % % GJ/MWh GJ/GJ hod/rok hod/rok hod/rok hod/rok

EA 11028


3.1.1 Vyhodnocení spotřeby tepla denostupňovou metodou Pro zohlednění vlivů konkrétních klimatických podmínek v lokalitě a pro objektivní porovnání spotřeby tepla na vytápění v jednotlivých letech se provádí přepočet spotřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou a je určena průměrná hodnota spotřeby tepla pro vytápění pro kontrolu a určení skutečné výše tepelné ztráty objektu. tabulka 18 Přepočet spotřeby tepla na vytápění na dlouhodobý průměr

Zhodnocení tepla pro vytápění Rok

Spotřeba tepla na vytápění GJ

Skutečný počet denostupňů Do

Normový počet denostupňů Do

Přepočtená spotřeba tepla GJ

Pozn.: Rok 2008 není zohledněn při výpočtu průměrné spotřeby.

Na základě provedeného přepočtu skutečné spotřeby je sestavena výsledná vstupní energetická bilance objektu, která je dále pouţita jako výchozí stav pro výpočet úspor jednotlivých variant. Vzhledem k různým klimatickým podmínkám v jednotlivých letech jde o metodu, která sjednocuje spotřeby tepla na vytápění na stejnou bázi (dlouhodobý průměr denostupňů). Náklady na energie jsou vztaţeny k cenám z roku 2010. tabulka 19 Upravená vstupní energetická bilance objektu

ř. ukazatel 1 Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho dodávkové teplo z toho zemní plyn 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie celkem 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 8 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/rok

tis.Kč/rok

Pozn.: Cenové údaje vztaženy k cenám roku 2010 a jsou uvedeny bez DPH.


25

EA 11028


tabulka 20 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů pro přepočtenou bilanci

ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

ukazatel

jednotka

Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem 1) Dosaţitelný elektrický výkon celkem Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla Prodej tepla Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu celkem

roční hodnota

MW MWtep MW MW MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ

tabulka 21 Základní technické ukazatele vlastních energet. zdrojů - přepočtená bilance

Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla Roční vyuţití instalovaného elektrického výkonu Roční vyuţití dosaţitelného elektrického výkonu Roční vyuţití pohotového elektrického výkonu Roční vyuţití instalovaného tepelného výkonu

% % % GJ/MWh GJ/GJ hod/rok hod/rok hod/rok hod/rok

3.2 Zhodnocení stávajícího stavu budovy 3.2.1 Posouzení tepelně – technických vlastností obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2011 Budova dosud neprošla rekonstrukcí se zaměřením na zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí. Z technické a projektové dokumentace není zřejmé přesné sloţení a skladba některých obalových konstrukcí. Skladby jednotlivých konstrukcí na hranici obálky budovy, tzn. skladby konstrukcí ohraničujících vytápěnou část budovy, byly převzaty z dokumentace. V případě nedostatečných podkladů byly tyto parametry odhadnuty na základě znalosti místních poměrů a období výstavby objektu či převzaty z publikace Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Doc. Ing. Jaroslav Řehánek, DrSc., Ing. Antonín Janouš, Ing. Jaroslav Šafránek, Ing. Petr Kučera, CSc, kterou vydalo nakladatelství GRADA Publishing. Veškerá zjednodušení a odhady jsou provedeny vţdy na stranu bezpečnosti. V následující tabulce jsou zhodnoceny stávající stavební konstrukce objektu s ohledem na poţadavek ČSN 73 0540-2:2011.


26

EA 11028


tabulka 22 Zhodnocení stavebních konstrukcí s ohledem ČSN 73 0540-2:2011

Hodnoty součinitele Vyhodnocení prostupu tepla U poţadavku -2 -1 [W.m .K ] ČSN 73 0540-2:2011 stávající poţadované Nesplňuje 0,74 0,30 Splňuje 0,17 0,30 Nesplňuje 0,63 0,30 Nesplňuje 2,50 1,7 Splňuje 1,30 1,7 Nesplňuje 4,30 1,7 Nesplňuje 0,65 0,24 Splňuje 0,16 0,24 Nesplňuje 1,0 0,6

Typ konstrukce obvodový plášť obvodový plášť - nástavba obvodový plášť - MIV okna dřevěná okna plastová - nástavba vstupní dveře dřevěné střecha plochá střecha - nástavba podlaha na terénu

Pozn.: Výpis požadovaných a doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce tak, jak je uvádí ČSN 73 0540-2:2011 jsou uvedeny v příloze EA.

Veškeré původní konstrukce zahrnuté do ochlazované plochy obálky budovy nesplňují poţadavky na součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2011. Nejkritičtější jsou z tohoto pohledu především původní otvorové výplně.

3.2.2 Výpočet měrné tepelné ztráty (ČSN EN ISO 13 790) Pro výpočet měrné tepelné ztráty objektu byla pouţita dostupná výkresová dokumentace, fotodokumentace, informace provozovatele a místní šetření. Byly definovány okrajové podmínky, jak je uvádí tabulka 13. Vypočtené součinitele prostupu tepla uvádí tabulka 23. Vlastní výpočet měrné tepelné ztráty je proveden metodikou podle normy ČSN EN ISO 13 790. Dělící konstrukce k sousedním vytápěným objektům jsou ve výpočtu povaţovány za konstrukce bez tepelné ztráty. tabulka 23 Rozdělení měrné tepelné ztráty Plocha [m2]

Konstrukce

Měrná tepelná ztráta [W/K]

0,0 690,8 692,2 450,1 265,8 0,0 323,7 2 422,6 685,3 3 107,9

Konstrukce do nevytápěných prostor Vliv tepelných mostů Měrná tepelná ztráta prostupem tepla HT Větrání Měrná tepelná ztráta celkem HT + HV Pozn.: Kotelna je výpočtu uvažována jako částečně vytápěný prostor


27

EA 11028


graf 9 Poměr měrných tepelných ztrát objektu

Měrná tepelná ztráta [W/K] Konstrukce do vedlejších zón / sousedních budov 0%

Větrání 22%

Konstrukce svislé neprůsvitné 22%

Vliv tepelných mostů 10% Konstrukce do nevytápěných prostor 0% Podlaha na terénu 9%

Konstrukce prosklené 22% Konstrukce střešní 15%

Ztráta tepla infiltrací je důsledkem netěsnosti otvorových výplní a způsobu výměny vzduchu ve vnitřních prostorech, které nemají nucené větrání (převáţná většina vytápěného objemu). Tuto ztrátu je moţné technickými prostředky i chováním obyvatel (větrání) omezit, avšak pouze na takovou míru, aby byly dodrţeny hygienické poţadavky na minimální výměnu vzduchu. Celková spotřeba energie na větrání je spočtena k zajištění hygienického minima čerstvého vzduchu a nelze ji nikterak jednoduše redukovat (ke sníţení ztráty tepla infiltrací by bylo nutné realizovat nucené větrání s rekuperací či recirkulací vzduchu). Největší tepelné ztráty prostupem ze stavebních konstrukcí vykazují dle výpočtu prosklené a neprůsvitné konstrukce.

3.2.3 Průměrný součinitel prostupu tepla a energetický štítek obálky budovy Průměrný součinitel prostupu tepla Uem dle ČSN 73 0540-2:2011 slouţí k hodnocení stavebně energetických vlastnosti budov v zimním období. Hodnocení se vztahuje na prostup tepla obálkou budovy, vyjadřuje tedy vliv samotného stavebního řešení. V hodnocení nejsou zohledněny ţádné nejisté faktory jako je vliv lidského faktoru uţívání budovy, způsobu vytápění, jeho regulace či vliv klimatických podmínek. Hodnocená budova (nebo její ucelená část - zóna) musí dle ČSN 73 0540-2:2011 splňovat podmínku: Uem ≤ Uem,N, [W/(m2.K)], kde: Uem je průměrný součinitel prostupu tepla budovy, Uem,N je poţadovaný průměrný součinitel prostupu tepla. Poţadovaný průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N se stanoví výpočtovým postupem dle ČSN 73 0540-2:2011 čl. 5.3.3 metodou referenční budovy. Zároveň platí, ţe hodnota poţadavku nesmí překročit limity: pro nové obytné budovy Uem,N = 0,5 pro ostatní budovy Uem,N = 0,30 + (0,15 / (A/V)) a zároveň pro A/V ≤ 0,2 je Uem,N = 1,05 a pro A/V ≥ 1,0 je Uem,N = 0,45 Pozn.: Uvedený postup platí pro budovy s převažující vnitřní návrhovou teplotou v intervalu 18°C až 20°C.

Referenční budova je virtuální budova stejných rozměrů a stejného prostorového uspořádání jako budova hodnocená, shodného účelu a shodného umístění, na jejíchţ všech plochách obálky budovy jsou pouţity konstrukce se součiniteli prostupu tepla právě odpovídajícími příslušné normové poţadované hodnotě ( viz kapitola 3.2.1). Doporučená hodnota se vypočte ze vztahu: Uem,rec = 0,75 Uem,N [W/(m2.K)]


28

EA 11028


Hodnocení dle průměrného součinitele prostupu je vyjádřeno v Energetickém štítku obálky budovy, který obsahuje klasifikaci prostupu tepla obálkou budovy a jeho grafická podoba dle ČSN 73 05402:2011 a protokol o výpočtu jsou uvedeny v přílohách EA. Klasifikaci tříd prostupu tepla obálkou budovy podle ČSN 73 0540-2:2011 uvádí tabulka 26. Klasifikační ukazatel CI se stanoví: CI = Uem / Uem,N [-] tabulka 24 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy

Klasifikační třídy A B C D E F G

Prům. souč. prostupu tepla budovy Uem [W/(m2K)] Uem ≤ 0,5 Uem,N 0,5 Uem,N < Uem ≤ 0,75 Uem,N 0,75 Uem,N < Uem ≤ Uem,N Uem,N < Uem ≤ 1,5 Uem,N 1,5 Uem,N ≤ Uem < 2,0 Uem,N 2,0 Uem,N ≤ Uem < 2,2 Uem,N Uem > 2,5 Uem,N

Slovní vyjádření Velmi úsporná Úsporná Vyhovující Nevyhovující Nehospodárná Velmi nehospodárná Mimořádně nehospodárná

Klasifikační ukazatel CI CI ≤ 0,5 0,5 ≤ CI ≤ 0,75 0,75 ≤ CI ≤ 1,0 1,0 ≤ CI ≤ 1,5 1,5 ≤ CI ≤ 2,0 2,0 ≤ CI ≤ 2,5 CI ≥ 2,5

tabulka 25 Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2011)

Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2011) A/V - faktor tvaru budovy Ht - měrná ztráta prostupem Uem - průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N,rq - průměrný součinitel prostupu tepla (poţadovaný) Uem,N,rc - průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) Klasifikační ukazatel CI Budova splňuje poţadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2011, pokud všechny součinitele prostupu tepla jsou menší nebo rovny doporučeným hodnotám nebo pokud Uem ≤ Uem,N. Tento poţadavek hodnocená budova nesplňuje.

3.2.4 Posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění (vyhl. č. 148/2007 Sb.) Tato kapitola obsahuje posouzení měrné spotřeby tepla pro vytápění budov dle vyhl. č. 148/2007 Sb. a zároveň dle revidované normy ČSN 73 0540-2:2011. Přehled o vstupních údajích a měrných spotřebách tepla poţadovaných a skutečných pro objekt ukazují následující tabulky. Poţadavky na energetickou náročnost jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy niţší neţ energetická náročnost referenční budovy. Referenční budova je výpočtově vytvořená budova téhoţ druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu a uţívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou obálky budovy a jejích energetických systémů. Výpočet potřeby tepla na vytápění je proveden podle ČSN EN ISO 13790 a ČSN 73 0540-2. Protokol o výpočtu je uveden v příloze.


29

EA 11028


tabulka 26 Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.)

Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) Druh budovy Vzdělávací zařízení Hodnocená budova Potřeba energie pro vytápění GJ/rok Uvaţovaná účinnost výroby tepla 90,0 % Spotřeba energie pro vytápění GJ/rok Referenční budova Poţadovaná potřeba tepla GJ/rok Uvaţovaná účinnost výroby tepla 88,3 % Poţadovaná spotřeba tepla GJ/rok Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) Dodaná energie na vytápění Qfuel,H GJ/rok Poţadovaná energetická náročnost vytápění Rrq,H GJ/rok Měrná potřeba energie na celkovou podl. plochu EPA kWh/(m2.rok) Klasifikace NEVYHOVUJE

3.3 Zhodnocení technologické části 3.3.1 Vytápění Vytápěcí soustava je regulována ekvitermní regulací ve strojovně ÚT (kotelně) samostatně pro jednotlivé otopné větve. Součástí regulace je program pro nastavení základních útlumů ve vytápění. Další regulace v místě konečné spotřeby je zajištěna termoregulačními ventily s termostatickou hlavicí pouze v prostorech nástavby středního pavilonu (cca 20% otopných těles), v ostatních prostorech jsou tělesa vybavena pouze ventily s ručním ovládáním, tyto jsou jiţ staršího data a místy jsou zcela zatuhlé. Poţadavky zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací v §6 odst. 7 o instalaci regulace v místě konečné spotřeby tedy nejsou splněny. V následující tabulce je provedeno porovnání teoretické spotřeby tepla na vytápění stanovenou bilančním výpočtem při zohlednění regulace otopného systému a účinnosti zdroje tepla se skutečnou spotřebou tepla vytápění stanovenou dle skutečných spotřeb a přepočtenou denostupňovou metodou. tabulka 27 Porovnání teoretické a skutečné spotřeby tepla na ÚT

Porovnání teoretické a skutečné spotřeby tepla na ÚT Prům. Celková Teoretická vnitřní měrná tepelná potřeba tepla na Budova teplota ztráta ÚT °C W/K GJ/rok

Skutečná spotřeba tepla na ÚT GJ/rok

Teoretická spotřeba tepla na vytápění je stanovena pro návrhové vnitřní teploty a uvaţovanou účinnost výroby tepla. Rozdíl oproti celkové skutečné spotřebě tepla tedy reflektuje i případné vytápění budovy na vyšší nebo niţší neţ návrhové teploty. Dále tento rozdíl můţe být způsoben několika faktory, a to např. nevhodným chováním uţivatel budovy v oblasti větrání nebo místní regulace otopné soustavy. Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, ţe skutečná spotřeba tepla na vytápění se prakticky shoduje s teoreticky vypočtenou hodnotou. Účinnosti vytápěcího systému ukazuje následující tabulka.


30

EA 11028


tabulka 28 Ukazatele účinnosti samotného systému vytápění

Ukazatele účinnosti vytápění Celková tepelná ztráta (orientační hodnota)

97 kW

Teoretická spotřeba tepla na vytápění Spotřeba energie na vytápění Celková roční účinnost vytápěcího systému

GJ/rok GJ/rok %

Pozn.: Hodnota tepelné ztráty je pouze orientační, pro potřeby návrhu zdroje tepla je potřeba tuto hodnotu stanovit dle příslušných topenářských norem.

Výkon otopné soustavy je po vzhledem ke skutečným potřebám objektu předimenzovaný, případná rekonstrukce (zateplení) tento fakt ještě znásobí. Při správném zaregulování soustavy a kompletním osazení regulace v místě konečné spotřeby a případné úpravě topné křivky v místě předání nebude mít toto vliv na její správnou funkci.

4 000

900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Denostupně [D°]

3 500 3 000

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2008 Roční spotřeba tepla ÚT

2009

Spotřeba tepla [GJ]]

graf 10 Porovnání měsíčních spotřeb tepla s klimatickými podmínkami

2010

Skutečný počet denostupňů pro vnitřní teplotu 19,5 °C

3.3.2 Příprava TV Pro určení, zda-li je účinnost výroby a dodávky teplé uţitkové vody na dostatečné úrovni je vhodné posoudit její přípravu dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. V § 5 a dále v příloze č. 2 a v příloze č. 3 této vyhlášky je uveden postup pro stanovení měrného ukazatele pro přípravu teplé uţitkové vody, který poţaduje spotřebu tepla na ohřátí 1 m3 teplé vody, resp. kolik tepla je potřeba na přípravu TV na metr čtvereční podlahové plochy (orientační ukazatel). Pokud hodnota skutečného měrného ukazatele přípravy teplé uţitkové vody je menší neţ jeho maximální (ve vyhlášce daná) hodnota, lze konstatovat, ţe teplá uţitková voda je připravována úsporně. Teplá voda je připravována centrálně v kotelně a do objektu je dodávána cirkulačním potrubím. Provoz cirkulace není časově regulován. Teplo na ohřev TV ani dodávka TV do posuzovaného objektu není samostatně měřena. Spotřeba TV a tepla na její ohřev jsou stanoveny na základě teoretických výpočtů dle ČSN EN 153163-1, 2, 3 a odborného odhadu. Ztráty v areálových rozvodech mimo posuzovaný objekt nejsou započteny, je uvaţováno pouze s vlivem cirkulačního rozvodu uvnitř budovy. Výsledky výpočtu jsou pouţity pro sestavení energetických bilancí. Protokol o výpočtu je uveden v příloze.


31

EA 11028


tabulka 29 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/m3)(vypočteno)

Rok

Mnoţství ohřáté TV

Spotřeba tepla na ohřev TV

M dov

M skut

m3/rok

GJ

GJ/m3

GJ/m3

tabulka 30 Posouzení přípravy TV dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. (kritérium GJ/(m2rok))

Rok

Podlahová plocha


M dov

M skut

m2

GJ

GJ/(m2rok)

GJ/(m2rok)

tabulka 31 Vyčíslení tepelných ztrát v rozvodech TV

Rok

Mnoţství ohřáté TV


m3/rok

GJ/rok

Teoret. potřeba na ohřev TV GJ

Ztráty v rozvodech a ve zdroji GJ/rok

%

Příprava teplé uţitkové vody je úsporná, pokud platí, ţe Mskut<Mdov. Pokud platí pouze Mskut<Mdovmax, pak je naplněn mezní poţadavek vyhlášky č. 194/2007 Sb. Z výpočtů vyplývá, ţe spotřeba tepla na přípravu TV podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. nepřekračuje hodnotu měrného ukazatele dodávky TV ve vztahu k objemu objektu. Měrná spotřeba dodávky TV na m2 podlahové plochy je rovněţ vyhovující. Je však třeba zdůraznit, ţe hodnocení je zaloţeno na teoreticky vypočtených spotřebách. Současný způsob přípravy a distribuce TV vykazuje zvýšené procento tepelných ztrát. Tyto ztráty lze teoreticky omezit časovou regulací chodu cirkulačního čerpadla (vypínání cirkulace o víkendech, prázdninách apod.)

3.3.3 Vzduchotechnická zařízení a chlazení V objektu jsou instalovány pouze VZT zařízení malého rozsahu (lokální odtahy) instalovaná především z důvodu dodrţení hygienických poţadavků na vnitřní prostředí. V případě celkové rekonstrukce kuchyně je doporučena instalace VZT zařízení s rekuperací tepla. Strojní chlazení vnitřních prostor není instalováno.

3.3.4 Osvětlení Osvětlovací soustava je provedena dle projektové dokumentace zpracované dle ČSN 36 0450 (dle druhu prostorů) a tedy splňuje poţadavky příslušné normy. Na základě poţadavku vyhlášky MPO 425/2004 Sb. s účinností od 1.8.2004 byl proveden kontrolní orientační výpočet pro ověření poţadované průměrné osvětlenosti ve vybraných prostorech. Výpočet byl proveden tokovou metodou. Při uvaţování pravidelného čistění světelných zdrojů, jejich pravidelné výměně při skončení jejich ţivotnosti a při pouţití tabulkových údajů o světelném toku jednotlivých typů zářivek udávaných výrobcem byly poţadavky ČSN 36 0452 a ČSN EN 12464-1, která určuje nároky na průměrnou osvětlenost, ve srovnávací rovině splněny. Pro přesné zhodnocení stavu osvětlovací soustavy a případný návrh opatření je třeba provést autorizované měření intenzity osvětlení. Orientační výpočet v ţádném případě nenahrazuje autorizované měření intenzity osvětlení. Doporučujeme pouze připravit komplexní plán údrţby, včetně stanovení intervalů výměny světelných zdrojů, čištění svítidel a způsobů jeho provádění. V případě změny vyuţití prostor je vhodné vţdy


32

EA 11028


prověřit kvalitu osvětlení z hlediska poţadavku na zrakový výkon a energetickou hospodárnost osvětlovací soustavy.

3.3.5 Rozvody energií Na základě novelizace vyhlášky č. 213/2001 Sb. a vyhlášky č. 193/2007 Sb. je vhodné posoudit tloušťku izolace potrubních rozvodů. V § 5, odst. 9 a odst. 11 a dále v příloze č. 3 této vyhlášky je uveden postup pro určení minimální tloušťky tepelné izolace rozvodů. V § 8, odst. 1 této vyhlášky je uvedena minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků teplé vody a otevřených expanzních nádob, a to 100 mm. Vzhledem k tomu, ţe poţadavek vyhlášky na minimální tloušťku tepelné izolace rozvodů se stanovuje výpočtem a je odlišný pro různé typy a materiály potrubí, nelze ho zde jednoduše uvést v číselné podobě. Pro orientaci je uveden výpočet poţadavku pro ocelovou trubku bezešvou (hodnoty určeny pro teplotu média 70 °C). Vlastní výpočet tloušťky izolací komplikuje poměrně obtíţný výpočet dvou součinitelů přestupu tepla: 1) součinitel přestupu tepla z otopného média do trubky 2) součinitel přestupu tepla z povrchu izolace do okolního prostředí První z nich lze zanedbat vzhledem k malému tepelnému odporu. Druhý lze vypočítat na základě přibliţných rovnic. Pro další postup bude pouţitý přibliţný výpočet:

Průměrná teplota okolí t2 na venkovní straně potrubí je uvaţována 15 °C. Povrchová teplota izolace je na začátku výpočtu odhadnuta a pomocí iteračního výpočtu dále upřesněna. tabulka 32 Tabulka vypočtených tloušťek izolací dle vyhlášky č. 193/2007 Sb.

Potrubí DN DN 10 aţ DN 15 DN 20 aţ DN 32 DN 40 aţ DN 65 DN 80 aţ DN 125 DN 150 aţ DN200

izolace W/(mK) 0,04 0,04 0,04 0,04 0,04

Ocelová trubka bezešvá Tloušťka izolace - poţadavek mm 35 45 45 60 80

Dle údajů, které obsahuje předchozí tabulka, lze konstatovat, ţe některé rozvody v technických prostorech (především rozvody niţších dimenzí), armatury a čerpadla nejsou izolovány v souladu s vyhláškou č. 193/2007 Sb. Vzhledem k tomu, ţe vyhláška se vztahuje pouze na nově zřizovaná nebo podstatně rekonstruovaná zařízení, nevyplývá tedy pro daný předmět EA ţádný právní poţadavek k nápravě nevyhovujícího stavu. I přesto je z hlediska úniků tepla vhodná revize tepelné izolace rozvodů a armatur v prostoru směšovacího uzle.


33

EA 11028


3.4 Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství je provedeno s ohledem na prováděcí vyhlášky zákona 406/2001 a České technické normy. Stavební konstrukce Stávající konstrukce jsou po stavební a technické stránce ve stavu odpovídajícím jejich stáří. Většina stávajících konstrukcí je po stavební a technické stránce v dobrém stavu, stavebně nevyhovující je především stav otvorových výplní. Ploché střechy vykazují známky zatékání. Ţádná z obalových konstrukcí nesplňuje poţadavky ČSN 73 0540-2:2011 na součinitel prostupu tepla. Hodnocená budova nesplňuje poţadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2011 a je dle tohoto kritéria hodnocena jako D – Nevyhovující. U konstrukcí, na kterých není v dalších kapitolách energetického auditu navrţeno zlepšení jejich tepelně izolačních vlastností, není technicky moţné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na dobu uţívání budovy a její provozní účely tato opatření provádět (např. konstrukce podlahy na zemině či jiţ zateplené konstrukce). Vytápění Teplo na vytápění je dodáváno z vlastní plynové kotelny. Jednotlivé topné okruhy jsou osazeny autoví regulací (ekvitermní regulace, nastavení útlumů). Regulace v místě konečné spotřeby je zajištěna termoregulačními ventily s termostatickou hlavicí pouze v prostoru nástavby středního pavilonu (cca 20% vytápěného prostoru). Regulace systému ÚT nesplňuje poţadavky zákona č. 406/2000 Sb. a navazujících předpisů o instalaci regulační techniky v místě konečné spotřeby. Současná spotřeba energie na vytápění nesplňuje hodnotu předepsanou vyhláškou č. 148/2007 Sb. Potenciál úspor lze hledat hlavně ve zlepšení tepelně-technických vlastností obalových konstrukcí předmětu EA, tedy ve sníţení součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí. Jedná se o zateplení fasád, výměnu oken apod. Příprava teplé vody Teplá voda je připravována v kotelně rychloohřevem z kotlového okruhu ve špičkovém zásobníku. Cirkulace není časově omezena. Spotřeba zemního plynu ani vstupní SV na přípravu TV není samostatně měřena. Stávající systém přípravy TV je dle teoretických výpočtů provozován na dostatečné úrovni, hodnoty měrných ukazatelů dodávky TV stanovené ve vyhlášce č. 194/2007 Sb, jsou dodrţena. Potenciál úspor lze hledat v moţnosti časové regulace provozu cirkulace a v úsporném chování uţivatelů objektu. Tepelné izolace rozvodů tepla místy neodpovídají poţadavkům na tloušťku izolací podle vyhlášky č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti uţití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie. Armatury a čerpadla izolovány nejsou. Vzduchotechnika a chlazení Osazené lokální odtahy jsou malého rozsahu bez výrazného potenciálu úspor. V případě celkové rekonstrukce kuchyně je doporučena instalace VZT zařízení s rekuperací tepla. Elektrická energie Významnými spotřebiči el. energie v předmětu jsou kuchyňské spotřebiče, osvětlení, výpočetní technika a další drobné spotřebiče. V rámci energetického auditu byl proveden orientační výpočet pro ověření poţadované průměrné osvětlenosti ve vybraných prostorech. Orientační měření v ţádném případě nenahrazuje autorizované měření intenzity osvětlení. Zhodnocení stavu instalovaného umělého osvětlení a následné případné úpravy náleţí autorizovanému reviznímu technikovi osvětlovacích soustav. Stávající sazba elektrická energie je zvolena vhodně. Potenciál úspor lze hledat ve sledování míry vyuţití el. spotřebičů, důslednou regulací osvětlení ve vnitřních prostorách objektů a pravidelné výměně světelných zdrojů, energeticky úsporným provozem el. spotřebičů (přepínání do úsporných reţimů atd.) nebo nakupováním elektrických spotřebičů energetické třídy „A“.


34

EA 11028


4 NAVRŢENÁ OPATŘENÍ 4.1 Druhy úsporných opatření Úsporná opatření je moţné dělit: a) podle rozsahu investice beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodrţování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (sniţování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetický management apod. nízkonákladová - opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se např. o utěsnění oken (sníţení infiltrace), instalace samozavírání dveří apod. vysokonákladová - opatření týkající se kompletní rekonstrukce systému vytápění, fasády (výměna oken, zateplení), apod. b) podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie v poměru k vynaloţeným nákladům. Pro taková opatření musí jiţ být vytvořeny podmínky. opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti - jsou to opatření směřující obecně ke sniţování energetické náročnosti provozu zařízení.

4.2 Předběţné posouzení vyuţitelnosti obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie V případě opodstatněnosti vyuţití zdroje obnovitelné energie je v kapitolách 4.3 a 4.4 provedeno celkové ekonomické vyhodnocení daného opatření.

4.2.1 Tepelná čerpadla Tepelná čerpadla umoţňují odnímat teplo okolnímu prostředí, převádět ho na vyšší teplotní hladinu a předávat cíleně pro potřeby vytápění nebo ohřev teplé uţitkové vody. Tepelná čerpadla je obecně vhodné navrhovat u teplovodních otopných systémů s nízkým teplotním spádem (čím menší rozdíl hladin teplot musí tepelné čerpadlo překonávat, tím méně energie spotřebuje). Otopné soustavy vyuţívající tepelné čerpadlo pracují s niţšími teplotami otopné vody a s větší otopnou plochou, proto je vhodné navrhovat tepelná čerpadla u stávajících (zateplených) objektů a obecně u objektů s takovou spotřebou energie, aby instalovaný výkon zdroje byl efektivně vyuţit a tím i náklady na uspořenou jednotku energie byly co nejniţší (vzhledem k vysokým investičním nákladům). Investice do tohoto zařízení byla pro konkrétní předmět energetického auditu posouzena a předběţně ekonomicky vyhodnocena. V současné době je za daných okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.2 Spalování biomasy Spalování biomasy představuje jednu z teoretických moţností vyuţití obnovitelných zdrojů v budově. Pořízení kotle na biomasu by si vyţádalo nejen počáteční investici, ale i náklady na obsluhu kotle, prostor pro skladování paliva apod. V neposlední řadě tento fakt ovlivňuje poloha budovy v centru města. Palivo (biomasa) by bylo nutné dováţet z větších vzdáleností, coţ by si vyţádalo vyšší náklady a energie na dopravu sniţuje celkový ekologický přínos tohoto způsobu vytápění. Investice do tohoto zařízení byla pro konkrétní předmět energetického auditu posouzena a


35

EA 11028


předběţně ekonomicky vyhodnocena. V současné době je za daných okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.3 Kogenerační jednotka Kogenerace představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Oproti klasickým elektrárnám, ve kterých je teplo vzniklé při výrobě elektrické energie obvykle vypouštěno do okolí, vyuţívá kogenerační jednotka teplo k vytápění a šetří tak palivo i finanční prostředky potřebné na jeho nákup. Teoreticky je moţné toto zařízení instalovat, investičně se však jedná o velmi náročnou záleţitost. Faktor nedostatečného odběru tepla a současně elektrické energie činí toto opatření problematickým. Investice do tohoto zařízení byla pro konkrétní předmět energetického auditu posouzena a předběţně ekonomicky vyhodnocena. V současné době je za daných okrajových podmínek investice do tohoto zařízení nevhodná.

4.2.4 Solární kolektory Solární zařízení na ohřev teplé uţitkové vody je zařízení, které vyuţívá sluneční záření volně dopadající na jeho plochu a s pomocí kapalinového okruhu je schopno celoročně dodávat teplo do zvoleného systému (typicky ohřev TV). Solární kolektory potřebují pro svůj optimální provoz akumulační zásobník o dostatečné kapacitě. Jejich přínos sniţuje fakt, ţe v době maximálních solárních zisků je obvykle menší spotřeba tepla. Solární systém pro ohřev TV byl předmět EA vzhledem k omezenému letnímu provozu a celkově nízké spotřebě TV vyhodnocen jako nevhodný.

4.2.5

Rekuperace

Rekuperace neboli zpětné získávání tepla (ZZT) je děj, při němţ se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez uţitku odveden ven, ale v rekuperační jednotce odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu. Velmi vhodnými subjekty pro získání odpadního tepla jsou zejména provozy s velkým mnoţstvím teplého odpadního vzduchu – veřejné lázně, prádelny, kuchyně apod. V předmětu EA se nenachází VZT zařízení, které jiţ rekuperaci tepla vyuţívá. V případě celkové rekonstrukce kuchyně je doporučena instalace nuceného větrání s rekuperací.


36

EA 11028


4.3 Beznákladová a nízkonákladová opatření 4.3.1 Opatření A - Energetický management Základní znaky osvěta pro uţivatele - doporučení uţivatelům a důraz na jejich dodrţování zodpovědnost za energetickou náročnost provozu Náklady na energie jsou tvořeny náklady variabilními a fixními (cena zařízení rozpočítaná na jednotku energie, stálá obsluha, servis apod.). Všechny tyto náklady by měl posuzovat energetický management (dále jen EM). Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství v budovách, který se skládá z následujících činností: měření spotřeby energie - stanovení potenciálu úspor energie realizace opatření - vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosaţených. obrázek 7 Princip neustálého zlepšování energetického hospodářství

mě ře n

ís po

Proces neustálého zlepšování energetického hospodářství

a y n ro vr h í p ie ná e n r g atř ne op r y e o úsp

tře by

Inventarizace energetických procesů v budovách

Energetický management interpretace výsledků

jejich vyhodnocení

zlepšení

Cílem Energetického managementu v budově je zabezpečit: správný provoz technických instalací rychlé zjištění chyb/poruch technických instalací a provozních postupů sníţení spotřeby energie Energetický management se také zabývá správným uţíváním budovy. Je prokázáno, ţe po provedení konkrétního opatření jeho přínosy v čase klesají převáţně vlivem neukázněnosti uţivatelů budovy. Je třeba dodrţovat tyto obecné zásady: Vytápění Nastavení a provádění nočních útlumů dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. a to tak, aby útlumem nebyla podkročena teplota tepelné stability objektu (zajišťuje dodavatel tepla). Důsledně provádět útlumy vytápění v době nepřítomnosti uţivatelů (díky TRV můţe provádět uţivatel otopné soustavy). Nastavení regulace otopného systému tak, aby byla dodrţována vyhláška č.194/2007 Sb., coţ znamená vytápění prostor maximálně o 2 °C více neţli je pro vnitřní prostor projektem stanovená teplota (zajišťuje dodavatel tepla). Nepřetápět jednotlivé místnosti. Zvýšení teploty v místnosti o 1 °C znamená zvýšení spotřeby tepla o cca 6%.


37

EA 11028


Záclona by měla usměrňovat proudění tepla směrem do místnosti, nesmí zakrývat zdroj tepla a tím bránit šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, před dlouhodobějším odchodem je vhodné zatahovat závěsy. Účinné a energeticky úsporné větrání. Částečně pootevřené okno je nesprávným větráním. Energeticky nejúspornější je větrání nárazové, tzn. vypnout topení a v závislosti na venkovní teplotě větráme zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut kaţdou místnost. Čím je chladněji, tím je kratší doba větrání, protoţe výměna vzduchu proběhne rychleji. Za otopná tělesa je vhodné umístit hliníkovou fólii s tepelnou izolací nalepenou na stěnu, která sniţuje pronikání tepla přes stěnu a odráţí teplo zpět do místnosti. Pravidelné čištění otopných těles (dvakrát do roka). Pravidelné odvzdušňování otopné soustavy (v topném období alespoň jednou za dva měsíce). Zavírání dveří vytápěných nebo ochlazovaných místností. Průběţné sledování spotřeby tepla pro vytápění. Oprava porušené tepelné izolace rozvodů tepla v rámci pravidelných kontrol a revizí Údrţba regulačních prvků (zejména funkčnost TRV). tabulka 33 Přehled teplot ve vybraných místnostech Teploty ve vnitřních prostorech Kanceláře Učebny MŠ Koupelny, WC Předsíně, chodby, schodiště

20 °C 22 °C 24 °C 20 °C

Pozn.: Jedná se o vnitřní výpočtové teploty ti dle ČSN 06 0210.

Je vhodné zváţit zavedení pravidelného sledování a vyhodnocování spotřeby tepla. Základní nástroj zde tvoří energeticko - teplotní diagram, tj. křivka, kde na vodorovnou osu nanášíme hodnoty průměrné venkovní teploty za týden T (°C.týd.-1 ), na svislou osu hodnoty spotřeby energie na vytápění E vztaţené na m2 vytápěné plochy, které byly naměřeny během jednoho týdne (kWh.m-2.týd.-1). Kaţdý záznam bude průsečíkem hodnot E a T za jeden týden. Čára vedená těmito naměřenými hodnotami se nazývá E-T křivka. E-T křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba v závislosti na venkovní teplotě. Měření průměrné teploty Měření se provádí pomocí přístroje automaticky počítajícího průměrnou venkovní teplotu vzduchu po nastavený časový úsek. Přístroj bývá umístěn uvnitř budovy, snímač teploty v exteriéru (nejlépe severní fasáda). Měření spotřeby energií Odečet na fakturačním měřidle, kde se odečte mnoţství spotřebovaného tepla v GJ či MWh. Převedením na kWh dostaneme spotřebu tepelné energie objektu. Přepočet Zjištěný počet kWh se podělí vytápěnou podlahovou plochou a dostaneme týdenní mnoţství spotřebovaných kWh vztaţených na m2 (kWh/týd/m2). E-T křivku je vhodné stanovit za období několika měsíců topné sezóny. Při jejím stanovování je třeba sledovat správnou funkci soustavy vytápění, aby byla vyloučena moţnost ovlivnění případnou poruchou regulace apod. Při případné poruše dojde ke zvýšení spotřeby energie, které se projeví hodnotou mimo interval běţných hodnot spotřeby energie (červená tečka). Obvyklá velikost intervalu (čárkovaně), ve kterém kolísají spotřeby energie na vytápění vlivem solárních a vnitřních zisků, je cca 5 %. Při jejím překročení je nutno hledat příčinu.


38

EA 11028


Pravidelné sledování spotřeb můţe upozornit na přetápění objektu a celkové špatné hospodaření s energií. Náklady na instalaci přístroje sledujícího průměrnou venkovní teplotu jsou 10 tis. Kč. Úspora dosaţená tímto opatřením se můţe projevit pouze v delším časovém horizontu, kdy můţe indikovat zhoršenou funkci TRV, změnu hydraulického vyváţení otopné soustavy a s tím spojené přetápění či nedotápění některých částí objektu. graf 11 Příklad E-T křivky při diagnostikování poruchy

Větrání Správný způsob větrání je nezbytný pro vhodné uţívání budov, kterým lze dosáhnout významných úspor energie. Je nezbytné dodrţovat následující zásady. Větrat krátce, ale intenzivně (3 – 5x denně po 10 minutách) – při rychlém a intenzivním větrání se neochladí stěny tolik jako při dlouhodobém větrání na mikroventilaci. Větrat pouze při současném utlumení topných těles – respektive utlumovat tělesa ještě před větráním (20 – 30 min.), sálavé teplo z otopného tělesa tak neuniká oknem ven. Teprve aţ kdyţ je otopné těleso vychladlé, je vhodné začít s větráním. Větrání mikroventilací je nedostatečné i z hygienického hlediska, nezajistí potřebnou výměnu vzduchu v místnosti, tj. 25 m3/hod pro jednu osobu. TV Zváţení moţnosti časového omezení provozu cirkulace v závislosti na provozu objektu. Důsledná izolace rozvodů a zásobníků TV Nenechávat trvale téci teplou vodu. Oprava kapajících kohoutků. 10 kapek za minutu představuje za měsíc ve spotřebě navíc cca 170 litrů vody! Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor) – u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové mnoţství. Pákové baterie – rychlejší a snadnější nastavení poţadované teploty vody a moţnost jednoduchého přerušení průtoku vody. V porovnání s klasickými směšovacími bateriemi uspoří pákové baterie aţ okolo 20 % vody. Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běţně pouţívané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku.


39

EA 11028


Chlazení V letním období, kdy je potřeba klimatizace a chlazení nejvyšší, je dle ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov stanovená nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období. Pro nevýrobní druh budovy je tato hodnota 27°C a nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v místnosti v letním období je 5°C. V Nařízení vlády ze dne 18. dubna 2001 o ochraně zdraví zaměstnanců při práci je pro třídu práce I (převáţně sedící práce v kanceláři) stanovena operativní teplota 20 - 28°C. S ohledem na energetické úspory je tedy doporučená vnitřní teplota v kancelářích v letních měsících max. 26°C. Doporučuje se zkontrolovat, zda nedochází k příliš vysoké dodávce „chladu“ v letních měsících, aby nedocházelo v určitých kancelářích k chlazení na teplotu např. 18 nebo 20°C. Jedná se vlastně o opačný případ ke kontrole zda nedochází k přetápění prostor v zimním období. Pro zjištění těchto teplot je vhodné pouţít digitální teploměr se záznamem. Elektrická energie Správné sjednání sazby odběru elektrické energie a případně i technického a ¼ hodinového měsíčního maxima při odběru el. energie a jejich důsledné dodrţování. Dbát na volbu vhodné sazby elektrické energie při změně způsobu uţívání prostor nebo změně spotřebičů. Pravidelná kontrola elektrorozvodů. Přechodové odpory v jednotlivých spojích elektrické instalace zvyšují spotřebu elektřiny a mohou vést i k poţáru. Při výběru elektrospotřebiče dbát na energetickou náročnost. To platí zejména pro spotřebiče o vyšších příkonech či s dlouhou dobou denního provozu (údaj o spotřebě elektřiny (v kWh/24 hodin)) by měl být jedním ze základních kritérií při výběru. Stanovení a provádění komplexního plánu údrţby osvětlovací soustavy, včetně pravidelných intervalů čištění a výměny světelných zdrojů. Úsporné chování uţivatelů a správné uţívání osvětlovací soustavy, tj. nezapínat osvětlení v době kvalitních přirozených světelných podmínek, nesvítit v nepřítomnosti uţivatelů budovy, zhasínat na soc. zařízeních apod. Moţnost vyuţití pohybových senzorů pro spínání osvětlovací soustavy ve vybraných prostorech. Pro dosaţení vyuţití potenciálu úspor, se doporučuje, v rámci běţné údrţby a oprav světelných zdrojů, pouţít nové úsporné světelné zdroje (kompaktní zářivky, lineární třípásmové zářivky), které jsou energeticky méně náročné. Pouţití kompaktních zářivek se doporučuje u svítidel svítících více neţ jednu hodinu denně a kde nedochází k častému zapínání a vypínání světelného zdroje (zkracuje ţivotnost kompaktní zářivky). Energetický management se zabývá i pravidelnou údrţbou zařízení, která přímo nesouvisí se spotřebou energií nebo na ní má malý vliv. U elektrických zařízení je nutno dbát na jejich pravidelnou a včasnou údrţbu. Je nutné si uvědomit, ţe při nedostatečném osvětlení můţe dojít k úrazu, úspora tak v tomto případě nesmí být nadřazena bezpečnosti, proto je nutné zajistit správnou funkci osvětlení společných prostor i za cenu vyšší spotřeby energie. Je vhodné postupně vyměnit stávající ţárovky za kompaktní zářivky. Není dobré pořizovat nejlevnější výrobky. Kompaktní zářivka by měla být vybavena zařízením pro zpoţdění startu (tzv. teplý start), které výrazně prodluţuje její ţivotnost. Součástí energetického managementu je i volba sazeb za dodávku energií. Je doporučena pravidelná kontrola (1 x ročně) vhodnosti odběrových sazeb vzhledem ke skutečným spotřebám energií v objektu. Fungující energetický management v některých případech dokáţe výrazně sníţit náklady na energie. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtíţné, neboť je závislé na mnoha faktorech finanční motivací členů EM počínaje a cenami energie konče. Efektivita opatření je závislá i na dobré vůli jednotlivých uţivatelů budovy, zda-li se budou řídit těmito obecnými zásadami. Z tohoto důvodu nebude opatření ekonomicky hodnoceno, ani nebude zahrnuto do vyčíslení jednotlivých variant.


40

EA 11028


Obvyklá úspora energií se pohybuje v řádu procent spotřeby energií. S výše uvedenými obecnými zásadami energeticky správného uţívání budovy by měli být seznámeni všichni uţivatelé. Vhodné je seznámení všech uţivatelů objektu se zásadami energeticky úsporného chování např. formou letáků či informačních štítků.

4.4 Vysokonákladová opatření Před realizací jednotlivých opatření je třeba provést podrobný stavebně technický průzkum dotčených konstrukcí, resp. podrobné tepelně technické hodnocení konstrukcí s důrazem na vlhkostní bilanci konstrukce. Doporučujeme také provést statické posouzení nosné konstrukce od přitíţení vlivem realizace zateplení.

4.4.1 Opatření B – Instalace TRV Předmětem opatření je instalace TRV na veškerých otopných tělesech ve všech třech školních pavilonech. Cílem automatické regulace tepelného výkonu otopných soustav je ve všech případech dodrţet poţadované teploty ve vytápěných místnostech a pruţně a automaticky reagovat na změny vnější teploty. Ekvitermní regulace v kotelně společně s ventily s termoregulačními hlavicemi na otopných tělesech zablokovaných na spodní straně na teplotě tepelné stability objektu (cca 16 aţ 18°C) a na horní straně o 2°C více, neţli je stanovená teplota projektem umoţní efektivnější provoz zásobování teplem a dosaţení relativně velkých energetických úspor. Cena jednoho ventilu s hlavicí je cca 800 – 1 200 Kč/kus bez DPH a včetně montáţe. Zároveň s těmito ventily je nutno osadit regulátory diferenčního tlaku nebo přepouštěcí ventily. Po osazení termoregulačních ventilů bude nutné kvalitně hydraulicky vyváţit otopnou soustavu, jinak bude hrozit neefektivní provoz soustavy, můţe např. dojít k nedotápění nebo k přetápění některých prostor, k vyšším oběhovým rychlostem otopné vody v některých místech apod. V současné době podniká provozovatel veškeré potřebné kroky k osazení TRV a rovněţ k důslednému zaregulování otopné soustavy na vlastní náklady mimo dotační program OPŢP. Opatření tedy není naceněno a není započteno do celkové investice jednotlivých variant. Opatření B Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…)

tis. Kč tis. Kč GJ tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

4.4.2 Opatření C – Výměna původních otvorových výplní Konstrukce: Původní okna dřevěná zdvojená Původní dřevěné jednoduše zasklené vstupy Pozn.: Opatření se netýká stávajících plastových oken v prostorech nástavby středního pavilonu.

Původní výplně otvorů nesplňují současné tepelně technické poţadavky, jsou jiţ na konci své ţivotnosti a jsou zde značné problémy s těsností oken, coţ se projevuje především na návětrných stranách objektu, kde dochází k citelnému ochlazování vnitřních prostor. Proto je doporučena jejich výměna. Poţadovaná hodnota normou ČSN 73 0540 – 2: 2007 na součinitele prostupu tepla u svislých výplní otvorů je Uw,rq = 1,7 W/m2K. Doporučená hodnota je Uw,rc = 1,2 W/m2K.


41

EA 11028


Návrh opatření zahrnuje výměnu všech původních ochlazovaných výplní otvorů (dřevěná zdvojená okna, kovové výkladce a vstupy) za plastové, případně dřevěné výplně s izolačním trojsklem či dvojsklem, kde celkový součinitel prostupu tepla otvorů bude max. na úrovni doporučené normové hodnoty. Je doporučeno pouţití rámů s minimálně dvoustupňovým těsněním funkční spáry a nekovového distančního rámečku. Zároveň dojde k výraznému omezení spárové infiltrace, proto je nutné zajistit pravidelné větrání. Pokud nebudou prostory dostatečně větrány, můţe dojít i při správném provedení výměny oken k tvorbě plísní apod. Ve výpočtu dosaţitelných úspor je uvaţováno s pouţitím plastových oken s tepelně izolačním trojsklem (Ug = cca 0,7 W/(m2K)), kde celkový součinitel prostupu tepla okna je UW = max. 0,9 W/(m2K). U vstupních dveří a oken do nevytápěného prostoru kotelny je navrţeno pouţití plastových výplní s tepelně izolačním dvojsklem (Ug = cca 1,1 W/(m2K)), kde celkový součinitel prostupu tepla je UD = max. 1,30 W/(m2K). Investiční náklady byly stanoveny na základě znalostí současného trţního prostředí a konzultací s provozovatelem předmětu EA. Náklady jsou vyčísleny bez DPH a jsou v nich zahrnuty náklady na instalaci včetně souvisejících klempířských a zednických prácí. Po provedení tohoto opatření je nutno provést hydraulické vyregulování otopné soustavy tak, aby nedocházelo k přetápění prostor budovy. Je vhodné s dodavatelem tepla dohodnout úpravu ekvitermní křivky regulace v místě předání, pokud je to technicky moţné. Opatření je vhodné provádět před nebo současně se zateplením fasád budovy. m2 218 8 14 239

Výměna otvorových výplní okna dřevěná dvojitá (výměna Uw = 0,9 W/m2K) okna dřevěná dvojitá (výměna Uw = 1,3 W/m2K) dřevěné vstupy Celkem Opatření C Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…)


4.4.3 Opatření D – Zateplení obvodového pláště Konstrukce: Veškerý nezateplený svislý obvodový plášť Pozn.: Opatření se netýká stávajících obvodových konstrukcí v prostorech nástavby středního pavilonu.

Stávající konstrukce původního obvodového pláště nesplňují současné tepelně technické poţadavky, proto je doporučeno jejich zateplení. Poţadovaná hodnota normou ČSN 73 0540 – 2: 2007 na součinitele prostupu tepla u stěn je UN = 0,38 W/m2K, doporučená hodnota je UDOP = 0,25 W/m2K. Ve výpočtu je uvaţováno s pouţitím tepelné izolace se součinitelem tepelné vodivosti λ ≤ 0,04 W/mK. Z podstaty zateplování je nutno, z důvodu omezení moţných tepelných mostů, výsledného architektonického výrazu objektu apod., zateplit i konstrukce nad rámec ochlazované obálky budovy dle ČSN 73 0540 (tzv. přidruţené konstrukce). Jako přidruţené konstrukce jsou uvaţovány předsazené stěny, podlahy a stropy lodţií, sokl, atika. Ostění oken není započítáno.


42

EA 11028


Je navrţeno zateplení kontaktním zateplovacím systémem. Zateplení bude provedeno po opravě narušených částí konstrukce. Při rekonstrukci je vhodné pouţít v konstrukci více tepelné izolace, neţ je poţadavek normy ČSN 73 0540-2:2011, neboť většinu nákladů na jednotku plochy tvoří náklady na provedení zateplení. Přírůstek ceny při zvětšující se tloušťce izolace není příliš výrazný a vyšší úspora tepla pokryje tyto dodatečné náklady. Proto je navrţeno a doporučeno zateplení, po jehoţ realizaci budou součinitelé prostupu tepla svislými konstrukcemi na úrovni doporučených hodnot dle ČSN 73 0540-2:2011. Je navrţeno dodatečné zateplení s tepelnou izolací o tl. 140 mm. U MIV je doporučeno nejprve vyrovnání s rovinou obvodového pláště pomocí 100 mm PPS a následné zateplení tepelnou izolací o tl. 140 mm, celková síla zateplení MIV je tedy 100 + 140 mm. Výsledný součinitel prostupu tepla bude U = cca 0,21 W/(m2K) u obvodového pláště, resp. U = cca 0,15 W/(m2K) u MIV. V rámci opatření je rovněţ uvaţováno se zateplením obvodového pláště kotelny. Není uvaţováno se zateplením jiţ zatepleného zdiva nástavby středního pavilonu. Z důvodu zamezení vzniku tepelných mostů a bezpečné funkce konstrukce (zamezení koroze výztuţe panelů) je doporučeno zateplit předsazené stěny, stropy, stříšky apod. pomocí 50 mm tepelné izolace. Investiční náklady byly stanoveny na základě znalostí současného trţního prostředí a konzultací s provozovatelem předmětu EA. V nákladech jsou zahrnuty náklady na související klempířské práce, přeloţení hromosvodů, pronájem lešení atd. Je uvaţováno se zateplením min. k úrovni terénu. Po zateplení obvodových stěn bude nutné kvalitně hydraulicky vyváţit otopnou soustavu, jinak bude hrozit neefektivní provoz soustavy, můţe např. dojít k nedotápění nebo k přetápění některých prostor, k vyšším oběhovým rychlostem otopné vody v některých místech apod. Pokud bude prováděna rekonstrukce objektu po etapách, je z technologického postupu doporučeno provést nejdříve výměnu vstupů a oken a následně realizovat zateplení fasád objektu. V opačném případě by mohlo dojít ke zbytečnému dodatečnému zásahu do jiţ zateplených fasád.

2

Pozn.: Plocha nezahrnuje zateplení předsazených konstrukcí (50 mm PPS) a konstrukcí pod terénem.

Opatření D Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…)


43


EA 11028


4.4.4 Opatření F – Zateplení střechy Základní znaky: Plochá střecha Stávající konstrukce ploché střechy nesplňuje současné tepelně technické poţadavky. Poţadovaná hodnota normou ČSN 73 0540 – 2: 2007 na součinitele prostupu tepla u těchto konstrukcí je UN = 0,24 W/m2K, doporučená hodnota je UDOP = 0,16 W/m2K. Ve výpočtu je uvaţováno s pouţitím tepelné izolace se součinitelem tepelné vodivosti λ ≤ 0,04 W/mK. U střešní konstrukce je navrţeno poloţení tepelné izolace na stávající hydroizolační vrstvu a následné provedení nová krycí vrstvy z hydroizolačních pásů a dalších souvisejících prací (oprava či navýšení atiky, přeloţení hromosvodů apod.). Alternativně je moţné vytvoření nové konstrukce střechy s nosnou konstrukcí z příhradových vazníků. Je navrţeno a doporučeno zateplení, po jehoţ realizaci bude součinitel prostupu tepla konstrukcí střechy na úrovni doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2:2011, čemuţ odpovídá dodatečné zateplení s tepelnou izolací o tl. 240 mm a součinitel prostupu tepla cca U = 0,14 W/(m2K). V rámci rekonstrukce střechy (zateplení, nová hydroizolace) se téţ doporučuje provést revizi hromosvodů a v případě jejich špatného stavu provést nové. Investiční náklady byly stanoveny na základě znalostí současného trţního prostředí a konzultací s provozovatelem předmětu EA. V nákladech jsou zahrnuty náklady na související klempířské práce, přeloţení hromosvodů, pronájem lešení atd. Po realizaci opatření dojde ke sníţení spotřeby tepla na vytápění a bude tak nutné provést úpravu ekvitermní otopné křivky, aby nedocházelo k přetápění prostor budovy. plocha

Zateplení ploché střechy

m2

Plochá střecha Celkem Pozn.: Jedná se o čistou půdorysnou plochu střechy, včetně půdorysné plochy atik.

Opatření F Investiční výdaje projektu z toho investice do EÚP Úspora energií Přínosy projektu celkem Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…)


44


EA 11028


4.5 Souhrn navrţených opatření V následujících tabulkách je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a předpokládaných úspor energie u jednotlivých navrhovaných opatření (diskontní sazba 4 %, růst ceny paliv 2 %). tabulka 34 Souhrn navrhovaných opatření

Označení

Navrţené opatření

B C D E

Instalace TRV Výměna otvorových výplní Zateplení obvodového pláště Zateplení střechy

Úspora tis. Kč/rok 12 48 54 33

GJ/rok 37 157 173 106

Investice celkem tis. Kč 1 800 1 850 850

tabulka 35 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých opatření

Opatření

Úspora GJ/rok tis. Kč/rok 37 12 157 48 173 54 106 33

B C D E

Investice do EÚP tis. Kč 1 800 1 850 850

NPV

IRR

Ts

Tsd

Doba hodnocení

tis. Kč 186 -732 -668 -127

% 0,5 1,0 2,8

let 37 35 26

let >30 >30 >30

let 20 30 30 30

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 B1

C

D

Roční úspora energie


45

Investice [tis. Kč]

Roční úspora [GJ]

graf 12 Poměr investičních nákladů v tis. Kč a úspor jednotlivých opatření v GJ

E Investice

EA 11028


Roční úspora [tis. Kč]

60

2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

50 40

30 20 10 0

B1

C Roční úspora

D

Investice [tis. Kč]

graf 13 Poměr investičních nákladů a úspor finančních prostředků vzniklých jejich realizací

E Investice

4.6 Definování variant V dalším textu jsou sestaveny soubory opatření do variant. Kaţdá z variant je kombinací vybraných nízkonákladových a vysokonákladových opatření. Navrţená opatření lze realizovat kaţdé samostatně a přinesou příslušnou úsporu energie. V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích (tis.Kč/rok). Ceny energií bez DPH jsou v relacích roku 2010. Opatření A - Energetický management není zahrnuto v jednotlivých variantách ani v tocích peněz ani v tocích energií. Celková úspora jednotlivých variant není pouze prostým součtem úspor všech opatření zahrnutých do varianty. Při určení celkové úspory varianty je uvaţováno s vzájemnou interakcí jednotlivých opatření. V mezisoučtech nákladů po realizaci je v některých případech moţná odchylka +/- 1 tis.Kč způsobená zaokrouhlováním.


46

EA 11028


4.6.1 Varianta č. 1 Zahrnutá opatření ve variantě:

tabulka 36 Seznam opatření ve variantě č. 1

Varianta 1 Opatření B C D E Celkem

Investice Investice celkem do EÚP tis. Kč 1 800 1 850 850 4 500

tis. Kč 1 800 1 850 850 4 500

Úspora osob. výdajů tis. Kč/rok tis. Kč/rok 12 48 0 54 0 33 0 142 0

Úspora energie GJ/rok 37 157 173 106 461

Úspora výdajů na opravy tis. Kč/rok 0 0 0 0

Úspora ostat. výdajů tis. Kč/rok 0 0 0 0

tabulka 37 Upravená energetická bilance pro variantu č. 1

Výchozí stav Po realizaci Energie Náklady Energie Náklady GJ/rok tis. Kč/rok GJ/rok tis. Kč/rok

VARIANTA 1 1 Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho dodávkové teplo z toho zemní plyn 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie celkem 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 8 Spotřeba energie na technolog. a ostatní procesy (z ř.5)


47

EA 11028


4.6.2 Varianta č. 2 Zahrnutá opatření ve variantě:

tabulka 38 Seznam opatření ve variantě č. 2

Varianta 2 Opatření C D E Celkem

Investice Investice celkem do EÚP tis. Kč 1 800 1 850 850 4 500

tis. Kč 1 800 1 850 850 4 500

Úspora energie GJ/rok 157 173 106 426

tis. Kč/rok 48 54 33 132

Úspora osob. výdajů tis. Kč/rok 0 0 0 0

Úspora výdajů na opravy tis. Kč/rok 0 0 0 0

Úspora ostat. výdajů tis. Kč/rok 0 0 0 0

tabulka 39 Upravená energetická bilance pro variantu č. 2

Výchozí stav Po realizaci Energie Náklady Energie Náklady GJ/rok tis. Kč/rok GJ/rok tis. Kč/rok

VARIANTA 2 1 Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho dodávkové teplo z toho zemní plyn 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie celkem 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho ÚT z toho TV 8 Spotřeba energie na technolog. a ostatní procesy (z ř.5)


48

EA 11028


4.7 Energetické zhodnocení navrţených variant V následujících tabulkách je shrnuta energetická náročnost budov v současném stavu a po realizaci jednotlivých variant energeticky úsporných opatření. Označení VAR 0 v následujících tabulkách znamená stávající stav. tabulka 40 Změna dílčího hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.)

Varianta VAR 0 VAR 1 VAR 2

Hodnocení energetické náročnosti vytápění (vyhl. č.148/2007 Sb.) Qfuel,H Rrq,H EPA Klasifikace GJ/rok GJ/rok kWh/m2 859,2 459,3 134,3 Nevyhovující 394,0 459,3 62,2 Vyhovující 428,8 459,3 67,7 Vyhovující

Qfuel,H – spotřeba energie pro vytápění Rrq,H – spotřeba tepla na vytápění referenční budovy EPA – měrná potřeba energie na celkovou vytápěnou podlahovou plochu tabulka 41 Změna energetické náročnosti budovy (ČSN 730540-2:2007)

Varianta VAR 0 VAR 1 VAR 2

Prostup tepla obálkou budovy - (ČSN 73 0540-2:2011) Měrná tep. ztráta Uem,N,rq Uem,N,rc Uem CI prostupem W/K W/(m2K) W/(m2K) W/(m2K) 2 423 0,43 0,32 0,75 1,75 1 002 0,43 0,32 0,31 1 002 0,43 0,32 0,31

Klasifikace

Uem,N,rq – průměrný součinitel prostupu tepla (poţadovaný) Uem,N,rc – průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) Uem – průměrný součinitel prostupu tepla CI – klasifikační ukazatel


49

EA 11028


5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANT 5.1 Metoda ekonomického hodnocení Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvaţování dotací či úvěru, tedy s vlastními investičními prostředky. Ekonomická analýza se zabývá vyhodnocením energetických a stavebních opatření na úsporu energie v objektu. Cílem ekonomické analýzy je zjistit vhodnost realizace jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza byla provedena na základě několika kritérií, z nichţ nejdůleţitější je současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu ţivotnosti. Při zpracování ekonomické analýzy jsou obvykle základní vstupní údaje na jedné straně příjmové poloţky (obvykle v podobě úspory za energie) a na druhé straně výdajové poloţky (v podobě nákladů vynaloţených na realizaci opatření). Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto : výše nákladů na úsporná opatření plynoucí z odborného odhadu na základě výsledků obdobných - jiţ realizovaných akcí cenové informace výrobců, montáţních firem a dodavatelských firem informace z publikací a internetu Úspory jsou chápány jako rozdíl výdajů za energie v případě, ţe k realizaci navrhovaných opatření nedojde a v případě, ţe opatření realizována budou. Jako základ pro výpočet úspor tedy slouţí současný stav a příslušné provozní výdaje, tak jak je uvedeno v korigovaných energetických bilancí jednotlivých variant. Při zpracování ekonomické analýzy je nutné stanovit další doplňkové vstupní údaje - doba porovnání, diskontní míra, cenový vývoj. Diskontní míra Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umoţňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů. Zvolená diskontní míra je 4 % resp. 8 %. Doba porovnání Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě ţivotnosti zařízení. Vzhledem k tomu, ţe u navrhovaných opatření na úsporu energie se doby ţivotnosti v jednotlivých variantách liší, je v hodnocení uvaţováno s případnou reinvesticí u opatření jejichţ doba ţivotnosti je niţší neţ doba porovnání. Cenový vývoj Během doby provozování zařízení se můţe významně měnit inflace a tím i ceny. V obvyklém případě pak především změny cen energie výrazně ovlivňují ekonomické výsledky energetických projektů. V porovnání je počítáno s reálnými cenami, tudíţ není zohledněna inflace. Výstupními údaji jsou prostá návratnost investic, diskontovaná doba návratnosti a čistá současná hodnota. Výpočet těchto poloţek je definován ve vyhlášce MPO ČR č. 213/2001 Sb. Prostá doba návratnosti investice Ts Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz. Kritérium určuje, za jak dlouho pokryjí z projektu jeho investiční náklady. Prostou dobu návratnosti lze počítat jako rovnováţný bod kumulovaných příjmů a výdajů dle vztahu, Ts= N / CF kde

N CF

… investiční náklady projektu … roční přínosy projektu (cash - flow, změna peněţních toků pro realizaci projektu)


50

EA 11028


Diskontovaná doba návratnosti Tsd Při uvaţování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků a lze ji povaţovat za kriterium se srovnatelnou vypovídající schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0, Tsd t=1

kde

-t

CFt . (1+r) - N = 0

… roční přínosy projektu (změna peněţních toků pro realizaci projektu)

CFt

… diskont

r

(1 + r) … odúročitel -t

Čistá současná hodnota NPV Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toku hotovosti. Toky hotovosti (Cash-Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Toky hotovosti v sobě zahrnují všechny hodnotové změny během ţivota projektu. Pro hodnocení toku hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaloţení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběţné pokrytí investic a dalších výdajů a příjmů vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběţně sčítají a představují skutečný stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo k tomuto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy. Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje NPV. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných podmínek realizovat. Tţ -t NPV = CFt . (1+r) - N t=1

kde

Tţ

… doba ţivotnosti (hodnocení) projektu

Vnitřní výnosové procento RR Vnitřní výnosové procento představuje hodnotu úrokové míry v procentech, při které hodnota NPV = 0. tento ukazatel je uţitečný jako měřítko efektivnosti investic. Stačí jej porovnat s úrovní úrokových měr na finančním trhu a investor vidí, zda je vhodné do příslušné varianty investovat. Tţ t =1

-t

CFt . (1 + RR) - N= 0

Posouzení dodavatelského úvěru Při posuzování moţnosti financování dodavatelským úvěrem byla zvýšena diskontní sazba, která tak zohledňuje úroky z úvěru poskytnutého dodavatelskou firmou. Tímto způsobem jsou redukovány peněţní příjmy v jednotlivých letech ţivotnosti projektu. Upozornění auditora Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaţeny k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. V neposlední řadě není uvaţována cena finančních zdrojů (úroků).


51

EA 11028


5.2 Ekonomické vyhodnocení variant Vstupním parametrem pro hodnocení ekonomické návratnosti jsou úspory nákladů na energie a vlastní investice do opatření. V následující tabulce jsou shrnuty investiční náklady jednotlivých variant a další ekonomické ukazatele. Doba hodnocení byla stanovena v závislosti na opatření s nejvyšší ţivotností. U opatření s niţší dobou hodnocení je uvaţována reinvestice po skončení jejich uvaţované ţivotnosti. Ve výpočtech bylo uvaţováno: diskontní sazba 4 % diskontní sazba při financování dodavatelským úvěrem 8 % roční růst ceny energie 2 % hodnocení je provedeno bez DPH hodnocení je provedeno bez vlivu případného dotačního titulu ceny energií jsou v cenové úrovni roku 2010. Hodnocení je vztaţeno k investici do EÚP (energeticky úsporného projektu) viz vyhláška č. 213/2001 Sb. Financování formou dodavatelského úvěru není v případě dostupnosti vlastních finančních prostředků vhodné, z dlouhodobého hlediska není ekonomicky výhodné. tabulka 42 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - doba životnosti

Varianta Investice z toho investice do EÚP Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Diskont Růst cen energií Ekonomické vyhodnocení varianty - celková investice Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Ekonomické vyhodnocení varianty - investice do EÚP Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)


52

VAR 1

VAR 2

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč let % % let let tis. Kč % let let tis. Kč % -

EA 11028


tabulka 43 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - dodavatelský úvěr

Varianta

VAR 1

Investice z toho investice do EÚP Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Diskont Růst cen energií Ekonomické vyhodnocení varianty - celková investice Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Ekonomické vyhodnocení varianty - investice do EÚP Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)

VAR 2


tabulka 44 Ekonomické vyhodnocení jednotlivých variant - polovina odpisové doby

Varianta

VAR 1

Investice z toho investice do EÚP Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údrţba, opravy…) Změna trţeb (za teplo, el. energii…) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Diskont Růst cen energií Ekonomické vyhodnocení varianty - celková investice Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Ekonomické vyhodnocení varianty - investice do EÚP Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)


53

VAR 2


EA 11028


6 ENVIRONMENTÁLNÍ HODNOCENÍ VARIANT Znečišťující látky do ovzduší jsou sledovány na základě Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a vyjádřeny jsou i ve vyhlášce MPO ČR č. 213/2001 Sb. Jde především o tuhé látky, SO2, NOx, CO, CxHy a CO2. Ekologické účinky posuzovaných variant jsou vyhodnoceny porovnáním emisí znečišťujících látek ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Emise pro zdroj tepla byly vypočteny z emisních faktorů daných Nařízením vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Započteny jsou emise vznikající provozem v budově. Jelikoţ v objektu je spotřebovávána převáţně energie, která je získávána mimo budovu (elektrická energie,dodávkové teplo), je v tabulkách vyjádřena produkce emisí systémových elektráren na území ČR. Emisní faktory CO2 jsou převzaty z vyhlášky č. 425/2007 Sb. Zdrojem tepla na vytápění a přípravu TV je vlastní kotelna na zemní plyn. tabulka 45 Použité emisní faktory

elektřina kg/GJ 0,025910 0,489376 0,415698 0,039300 325,00

Emisní faktory Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

zemní plyn kg/GJ 0,000588 0,000282 0,047059 0,009412 55,56

tabulka 46 Současný stav produkce emisí

Výchozí stav

elektřina t/rok 0,0026 0,0489 0,0416 0,0040 32,4705

Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

zemní plyn t/rok 0,0006 0,0003 0,0474 0,0095 55,9031

Celkem t/rok 0,0032 0,0492 0,0890 0,0135 88,3736

tabulka 47 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 1

VARIANTA 1 Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

Výchozí stav t/rok 0,0032 0,0492 0,0890 0,0135 88,3736

Po realizaci t/rok 0,0029 0,0490 0,0671 0,0090 62,7484

Rozdíl t/rok 0,0003 0,0002 0,0219 0,0045 25,6252

Rozdíl % 9,4 0,4 24,6 33,3 29,0

Rozdíl t/rok 0,0003 0,0002 0,0202 0,0042 23,6728

Rozdíl % 9,4 0,4 22,7 31,1 26,8

tabulka 48 Produkce emisí u výchozího stavu a varianty č. 2

VARIANTA 2 Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

Výchozí stav t/rok 0,0032 0,0492 0,0890 0,0135 88,3736


Po realizaci t/rok 0,0029 0,0490 0,0688 0,0093 64,7008

54

EA 11028


graf 14 Emise tuhých látek, SO2, NOX a CO v jednotlivých variantách 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 st. stav

V1

V2

tuhé látky (t/rok)

SO2 (t/rok)

NOx (t/rok)

CO (t/rok)

graf 15 Emise CO2 v jednotlivých variantách 100 80 60 40 20 0

st. stav

V1

V2

CO2 (t/rok)


55

EA 11028


7 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY 7.1 Metodika a kritéria hodnocení Výběr optimální varianty je proveden pomocí více hodnotících kritérií (hledisek): ekonomické hledisko environmentální hledisko technické hledisko provozní hledisko legislativní hledisko hledisko uţitné hodnoty Ekonomické hledisko Toto hledisko zohledňuje výši pořizovacích nákladů do energeticky úsporného opatření. Jedním z bodů je například sledování doby návratnosti investice vloţené do opatření na úsporu energie. Environmentální hledisko Z ekologického hlediska má největší význam opatření sniţující spotřebu tepla objektu v co největší míře, a tedy maximálně sniţující emise škodlivých látek. Bere se téţ v potaz produkce emisí škodlivých látek přímo spojenou s realizací energeticky úsporného opatření (tzv. svázané produkce). Hledisko technické Toto hledisko bere v potaz například ţivotnost jednotlivých opatření. Ţivotnost zateplovacího systému se předpokládá od 25 let výše. Naproti tomu regulační technika má technickou ţivotnost cca 15 let nehledě na skutečnost, ţe ještě dříve morálně zastará. Toto hledisko téţ zohledňuje náročnost realizace. Provozní hledisko Tímto kritériem se zohledňuje náročnost realizovaného opatření na údrţbu a provoz. Např. zateplení objektu, nebo výměna oken je provozně málo náročné opatření, naopak nová kotelna, nebo osazení termoregulačních ventilů jsou jiţ více náročné na provoz i údrţbu. Legislativní hledisko Některá opatření se nemusí, především před realizací, obejít bez komplikací v legislativní oblasti např. zateplení fasády, či výměna oken na objektu památkově chráněném zcela jistě narazí na určitá legislativní omezení. Toto hledisko téţ zohlední náročnost uspokojení poţadavků stavebního úřadu v předrealizační fázi – např. zohlední, zda k realizaci navrţeného opatření postačí pouze ohlášení nebo bude muset proběhnout stavební řízení. Hledisko uţitné hodnoty Dá se předpokládat, ţe danými opatřeními dojde k navýšení uţitné hodnoty objektu. Například zateplení obvodového pláště se pozitivně projeví nejen na tepelně technických vlastnostech fasády, ale i na jejím vzhledu, coţ jistě přispěje k lepší reprezentativnosti budovy a tedy i k navýšení její trţní ceny.


56

EA 11028


7.2 Vyhodnocení variant Optimální varianta vyplyne z multikriteriálního hodnocení. Kaţdé hledisko u jednotlivých variant opatření bylo obodováno max. počtem bodů 100 a kaţdému z nich byla přiřazena určitá váha. Je na místě a je seriózní poznamenat, ţe výsledná optimální varianta, která vyplyne z tohoto multikriteriálního modelu, je do jisté míry subjektivním řešením. Výsledek totiţ plně závisí na zvolených vahách, daném bodovém ohodnocení jednotlivých hledisek a téţ na vlastní volbě typů a počtu hledisek. Je tedy nutné si vytvořit k výsledkům tohoto typu hodnocení určitý rezervovaný přístup. Demonstrovat závislost výsledků (charakteristických hodnot) na volbě váhového vektoru mají za úkol 2 alternativy (alternativa I a II), které se navzájem liší různě zvolenými váhovými vektory (viz následující tabulky) - u alternativy II byla větší váha přiřazena ekologickému kritériu, naopak menší ekonomickému. Obě varianty jsou prezentovány v následujících dvou tabulkách a přehledně v grafu. Nejvyšší hodnota (100 bodů) = nejvíce příznivé. tabulka 49 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativy I)

Hodnocení variant kritérium ekonomické ekologické technické provozní legislativní uţitné hodnoty Vchar

váhy 0,55 0,20 0,10 0,05 0,05 0,05

bodové ohodnocení V1 V2

váhová matice ohodnocení V1 V2

tabulka 50 Bodové ohodnocení posuzovaných kritérií a váhová matice kritérií (alternativa II)

Hodnocení variant kritérium ekonomické ekologické technické provozní legislativní uţitné hodnoty Vchar


váhy 0,25 0,40 0,20 0,05 0,05 0,05


57


EA 11028


graf 16 Charakteristické hodnoty jednotlivých opatření

100

V char

90 80

alternativa I

70

alternativa II

60 50 V1

V2

Z rozdílu alternativ I a II je patrné, ţe volba vah můţe ovlivnit výsledky hodnocení a záleţí pouze na nás, které hledisko povaţujeme za důleţitější. Jako nejvýhodnější k realizaci je doporučena varianta V1, protoţe dosahuje nejvyrovnanějších výsledků. Její přínos je třeba spatřovat především v celkovém komplexním řešení rekonstrukce a revitalizace objektu.


58

EA 11028


8 ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU 8.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Energetický management je provozován na úrovni odpovídající technickým podmínkám. Podruţná měřidla spotřeby tepla a el. energie jsou pravidelně odečítána a náměry jsou v dlouhodobém výhledu vyhodnocovány. Objekt dosud neprošel komplexní rekonstrukcí se zaměřením na zlepšení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí. Objekt nesplňuje poţadavky vyhlášky č.148/2007 Sb. pro dílčí hodnocení energetické náročnosti vytápění. Součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, konstrukce nesplňují současné poţadavky na součinitele prostupu tepla (dříve tepelný odpor) uvedené v normě ČSN 73 0540-2:2011. Řešením je dodatečné zateplení obvodových konstrukcí moderními tepelně izolačními systémy a výměna zbývajících původních prosklených konstrukcí a dveří za okna a dveře s dostatečnými tepelně technickými vlastnostmi. U konstrukcí u kterých není v energetickém auditu navrţeno zlepšení jejich tepelně izolačních vlastností, není technicky moţné, ekonomicky nebo z důvodu památkové ochrany vhodné tato opatření provádět s ohledem na dobu uţívání budov a jejich provozní účely. Hodnocený objekt nesplňuje poţadavek na průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN 73 05402:2011. Podle hodnocení prostupu tepla obálkou budovy je objekt klasifikován jako D – Nevyhovující. Viz energetický štítek obálky budovy v příloze EA. Regulace teploty otopné vody je autonomní pro jednotlivé topné větve (ekvitermní regulace, nastavení útlumů). Regulace v místě konečné spotřeby je zajištěna termoregulačními ventily s termostatickou hlavicí pouze v prostoru nástavby středního pavilonu (cca 20% vytápěného prostoru). Regulace systému ÚT nesplňuje poţadavky zákona č. 406/2000 Sb. a navazujících předpisů o instalaci regulační techniky v místě konečné spotřeby. Na základě bilančního hodnocení potřeby tepla na vytápění lze konstatovat, ţe za daných okrajových podmínek je budova řádně vytápěna, pro zefektivnění provozu topné soustavy je vhodné osadit regulaci v místě konečné spotřeby. Teplá voda je připravována centrálně ve vlastní kotelně mimo předmět EA. Cirkulace není časově omezena. Spotřeba tepla na ohřev TV ani spotřeba TV v objektu není samostatně měřena. Stávající systém přípravy TV je dle teoretických výpočtů provozován na dostatečné úrovni, hodnoty měrných ukazatelů dodávky TV stanovené ve vyhlášce č. 194/2007 Sb, jsou dodrţeny. Hodnocení bylo provedeno na teoretických výpočtů. Současný způsob přípravy a distribuce TV vykazuje zvýšené procento tepelných ztrát. Tyto ztráty lze teoreticky omezit časovou regulací chodu cirkulačního čerpadla (vypínání cirkulace o víkendech, prázdninách apod.) Tepelné izolace rozvodů místy nevyhovují poţadavkům vyhlášky č. 193/2007 Sb. Armatury, regulační a uzavírací prvky izolovány nejsou V případě větší rekonstrukce zařízení je třeba tento stav napravit. Osvětlení v budově je převáţně zářivkové, ţárovky jsou instalovány pouze v podruţných a méně vyuţívaných prostorech. Byl proveden kontrolní orientační výpočet pro ověření poţadované průměrné osvětlenosti ve vybraných prostorech. Orientační výpočet v ţádném případě nenahrazuje autorizované měření intenzity osvětlení. Elektrické spotřebiče jsou ve stavu odpovídajícím jejich stáří a při jejich obměně je třeba dbát na nákup energeticky úsporných zařízení (třídy A). Stávající sazba odběru el. energie je zvolena vhodně.


59

EA 11028


tabulka 51

Měrné ukazatele

Legislativní poţadavky Spotřeba energie na vytápění (vyhl. č. 148/2007 Sb.) Průměrný součinitel prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2011) Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TV (vyhl. č. 194/2007 Sb.)

Poţadavek

Skutečnost

Klasifikace

459,3 GJ/rok

859,2 GJ/rok

Nevyhovuje

0,43 W/(m2K) 0,404 GJ/m3

0,75 W/(m2K) 0,336 GJ/m3

ENehospodárná Vyhovuje

8.2 Technický potenciál úspor Lze dosáhnout jistých energetických úspor, které jsou dosaţitelné realizací opatření v současné době dostupnými technologiemi (všechna opatření však nemusejí být ekonomicky výhodná). Tento potenciál je označován jako teoretický či technický. Tento potenciál není moţno dosáhnout pouze opatřeními posuzovanými v tomto auditu. Tato hodnota je pouze teoretická a ukazuje účinnost navrţených opatření vzhledem k teoretickému maximu úspor. Pro vyčíslení technického potenciálu úspor energie byla uvaţována následující opatření: výměna oken a vstupů (dosaţení součinitele prostupu tepla U ≤ 0,8 W/(m2K)) zateplení střech (dosaţení součinitele prostupu tepla U ≤ 0,10 W/(m2K)) zateplení obvodového pláště (dosaţení součinitele prostupu tepla U ≤ 0,12 W/(m2K)) instalace nuceného větrání s rekuperací tepla v celém rozsahu budovy instalace úsporných spotřebičů elektrické energie, izolace potrubí zavedení důsledného energetického managementu Celkovou spotřebu energie lze v tomto výčtu uvedenými opatřeními sníţit z výchozí hodnoty spotřeby energií (upravená bilance) 1 106GJ/rok na cca 390 GJ/rok (tj. cca na 35% původní spotřeby).

8.3 Optimální varianta energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora Na základě rozboru tepelného hospodářství a současného stavu stavebních konstrukcí objektu a TZB se doporučuje: zavést energetický management realizovat variantu V1

8.3.1 Shrnutí doporučených opatření Výše úspor je vyčíslena z upravené energetické bilance, která upravuje spotřeby energií na dlouhodobý průměr. Úspory energií tak mohou v jednotlivých letech kolísat. Výchozí klimatické údaje ukazuje tabulka 13. Výpočet úspor také předpokládá dodrţení stávajícího reţimu vytápění, počtu osob apod., pokud toto nemění samotná opatření navrţená v energetickém auditu a doporučená k realizaci. Energetický management je jednoduchou, nenáročnou sloţkou systému hospodaření s energií, který za minimálních nákladů umoţňuje sledovat vývoj spotřeb energií a rychleji reagovat na vznikající nehospodárnosti. Energeticky uvědomělé uţívání prostor umoţňuje významnou úsporu nákladů na uţívání a sniţuje i negativní zátěţ ţivotního prostředí v dané lokalitě. Toto opatření je vţdy ekonomicky nejefektivnější.


60

EA 11028


Jako energeticky úsporný projekt byla vybrána varianta, která v sobě zahrnuje vhodná opatření na jednotlivých zařízeních a konstrukcích a je zaměřena na celkovou revitalizaci objektu nejen po tepelně technické stránce, ale do úzké míry souvisí i s řešením nevyhovujících stavebních detailů. Ze stavební části je nejvhodnější provést zateplení vybraných ochlazovaných neprůsvitných konstrukcí a výměnu dosud neměněných původních oken, výkladců a vstupů za nová s tepelně izolačním prosklením. Tím dojde k výraznému poklesu tepelných ztrát skrz tyto konstrukce a k podstatnému sníţení tepelné ztráty infiltrací a tím i k výraznému sníţení potřeby tepla na vytápění, a zlepšení vnitřního mikroklimatu. Pozn.: Ve výpočtu hodnoty úspory při aplikaci tohoto souboru opatření bylo uvažováno s „energetickou disciplinovaností“ uživatelů budovy a správným užíváním regulačních prvků (termostatické ventily). Jde tedy o hodnotu maximální dosažitelné úspory. Její dosažení závisí ve velké míře na chování uživatelů budovy.

8.3.2 Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučený soubor opatření je moţno shrnout v těchto základních bodech: •

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie cca 461 GJ/rok

•

celkové investiční náklady činí 4 500 tis.Kč

•

roční finanční úspora nákladů na vstupní energie představuje cca 142 tis.Kč

•

měrné investiční náklady na uspořenou jednotku energie činí cca 9 756 Kč/GJ

o u jednotlivých konstrukcí navrţených k rekonstrukci bude dosaţeno doporučených hodnot součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540-2:2007.

o po realizaci opatření v doporučené variantě bude hodnocená budova splňovat doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,N,rc uvedenou v tab. č. 9 ČSN 730540-2:2007.

8.4 Vyuţití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie Pro stávající stav objektu bylo provedeno v kapitole 4.2 předběţné posouzení a ekonomické vyhodnocení instalace obnovitelných zdrojů v budově. V případě opodstatněnosti vyuţití zdroje obnovitelné energie je v kapitolách 4.2 a 4.4 provedeno celkové ekonomické vyhodnocení daného opatření. Z tohoto posouzení a ekonomického hodnocení vyplývá nevhodnost instalace těchto zdrojů v předmětu EA.


61

EA 11028


9 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU Předmět energetického auditu EA Adresa Zadavatel EA Adresa zadavatele Telefon

Charakteristika předmětu EA

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)


Mateřská škola Sokolská, Český Brod Sokolská č.p. 1313, 282 01 Český Brod Město Český Brod Zástupce Jakub Nekolný Bc., starosta Husovo nám.70, 282 24 Český Brod 321612113 Fax E-mail [email protected] Jedná se o samostatně stojící objekt vybudovaný okolo roku 1985 sestávájící ze dvou dvoupodlaţních učebnových pavilonů A, B a středního původně jednopodlaţního hospodářského pavilonu H, u nějţ byla v roce 2008 provedena nástavba 2.NP. Jednotlivé budovy jsou řešeny jako dvoutakt se střední zdi, v nadzemní části vzájemně oddilatované. Obvodové konstrukce vyzděné z dutých cihel CD IVA, u nástavby z pěnosilikátových tvárnic zateplených min. vlnou tl. 100mm. Konstrukční výška podlaţí je 3,3 m, světlá výška 3 m. Okna jsou dřevěná zdvojená s jednoduchým zasklením, v prostoru nástavby pavilonu H pak plastová s tepelně izolačním dvojsklem. Střecha je jednoplášťová plochá s provětrávacími kanálky, u nástavby pavilonu H je provedena střecha oblouková s nosnou konstrukcí z dřevěných příhradových vazníků. dvouplášťová s odvětranou mezerou. Objekt dosud neprošel rekonstrukcí zaměřenou na tepelně technické parametry obalových konstrukcí. Vyuţití pavilonů A, B – učebny, herny, soc. zařízení, H – hospodářský pavilon (kuchyně, sklady, kanceláře), K – kotelna, dílna a temperované sklady. Vytápění a dodávka TV je zajištěna z vlastního zdroje – plynové kotelny (kotle z roku 2006). Cirkulace TV je centrální, dodávka TV ani spotřebované teplo na ohřev TV měřeno není. Objekt má vlastní měření spotřebované el. energie. Příprava jídel je ve vlastní kuchyni v hospodářském pavilonu. Dle výpisu z katastru nemovitostí není objekt označen jako nemovitá kulturní památka, ani není umístěn v památkově chráněném území. 1. Výchozí stav Objekt nesplňuje poţadavky vyhlášky č.148/2007 Sb. pro dílčí hodnocení energetické náročnosti vytápění. Hodnocený objekt nesplňuje poţadavek na průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2:2011. Podle hodnocení prostupu tepla obálkou budovy je objekt klasifikován jako D - Nevyhovující. Regulace teploty otopné vody je autonomní pro jednotlivé topné větve (ekvitermní regulace, nastavení útlumů). Automatická regulace v místě konečné spotřeby je zajištěna pomocí TRV v ca 20% vytápěného prostoru. Poţadavky zákona č.406/2001 S. o regulaci otopného systému nejsou splněny. Teplá voda je připravována centrálně ve vlastní kotelně mimo předmět EA. Cirkulace není časově omezena. Spotřeba tepla na ohřev TV ani spotřeba TV v objektu není samostatně měřena Hodnota měrného ukazatele dodávky TV stanovenou ve vyhlášce č. 194/2007 Sb, je dodrţena. Současný způsob přípravy a distribuce TV vykazuje zvýšené procento tepelných ztrát. Tepelné izolace rozvodů místy nevyhovují poţadavkům vyhlášky č. 193/2007 Sb. Armatury, regulační a uzavírací prvky izolovány nejsou V případě větší rekonstrukce zařízení je třeba tento stav napravit. Osvětlení v budově je převáţně zářivkové, místně ţárovkové.

62

EA 11028


Instal. tep. výkon (MW) 0,144 Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo Nákup (GJ/r) Prodej (GJ/r) Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r) Elektřina Nákup (MWh/r) Prodej (MWh/r) Vlastní energetický zdroj

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie ÚT TV Kuchyně - vaření Ostatní

1 106,8

Instal. el. výkon (MW) plynová kotelna 1 006,8 27,8 -

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

Příkon (tep. ztráta) (kW) 97 -

Spotřeba energie (GJ/r) 867,5 122,8 16,1 99,9

116,0

Nositel energie teplá voda - ZP teplá voda - ZP ZP el. energie

2. Energeticky úsporný projekt

Stručný popis doporučené varianty

Investiční náklady (tis. Kč)

4 500 z toho technologie (tis. Kč) 0 před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady Konečná spotřeba paliv a energie (GJ/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (tis. Kč/r) 1 106 428 645 286 GJ/r MWh/r Potenciál energetických úspor teoretický 461 128 Přínosy z hlediska ochrany ţivotního prostředí Znečišťující látka Výchozí stav (t/r) Stav po realizaci (t/r) Rozdíl (t/r) Tuhé látky 0,003 0,003 0,000 SO2 0,049 0,049 0,000 NOx 0,089 0,067 0,022 CO 0,014 0,009 0,005 CO2 88,374 62,748 25,625 Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) 142 Doba hodnocení (roky) 30 Prostá doba návratnosti (roky) 32 Diskont (%) 4 Reálná doba návratnosti (roky) >30 NPV (tis. Kč) -1 355 IRR (%) 1,5 Energetický auditor Podpis


Ing. Jan Kárník

Č. osvědčení Datum

63

č.0262 ze dne 17.5.2007 6.12.2011

EA 11028


10 PŘÍLOHY 10.1 Poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN dle ČSN 73 0540-2:2011 Pozn.: Hodnoty uvedené v tabulce platí pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou

im = 20°C.

Součinitel prostupu tepla [W/(m2.K)]

ČSN 73 0540-2:2011

doporučené poţadované doporučené hodnoty hodnoty hodnoty pro pasivní UN, 20 Urec, 20 budovy Upas,20 těţká: 0,25 0,301) 0,18 aţ 0,12 lehká: 0,20

Popis konstrukce

Stěna vnější Střecha plochá a šikmá se sklonem nad 45°

0,30

0,20

0,18 aţ 0,12

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně

0,24

0,16

0,15 aţ 0,10

Strop s podlahou nad venkovním prostorem

0,24

0,16

0,15 aţ 0,10

Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace)

0,30

0,20

0,15 aţ 0,10

Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace)

0,301)

Podlaha a stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině 4), 6)

0,45

0,30

0,22 aţ 0,15

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru

0,60

0,40

0,38 aţ 0,25

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoru

0,75

0,50

0,38 aţ 0,25

Strop a stěna vnější z temperovaného prostoru k venkovnímu prostředí

0,75

0,50

0,38 aţ 0,25

Podlaha a stěna temperovaného prostoru přilehlá k zemině6)

1,85

0,60

0,45 aţ 0,30

Stěna mezi sousedními budovami 3)

1,05

0,70

0,5

Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 0 C včetně

1,05

0,70

0,5

Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 0 C včetně

1,30

0,90

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 50 C vč.

2,2

1,45

Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 50 C vč.

2,7

1,80

Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří

1,52)

1,2

0,8 aţ 0,6

Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí

1,47)

1,1

0,9


64

těţká: 0,25 lehká: 0,20

0,18 aţ 0,12

EA 11028


ČSN 73 0540-2:2011

Součinitel prostupu tepla [W/(m2.K)]

Popis konstrukce

doporučené poţadované doporučené hodnoty hodnoty hodnoty pro pasivní UN, 20 Urec, 20 budovy Upas,20

Dveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)

1,7

1,2

0,9

Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoru

3,5

2,3

1,7

Výplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí

3,5

2,3

1,7

Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°n vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí

2,6

1,7

1,4

0,2+ fw

0,15+0,85 fw

Lehký obvodový plášť (LOP) hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru fw = Aw / A , v .m-2 /m2 kde A je celková plocha obv. pláště (LOP) v m2 Aw plocha průsvitné výplně otvoru slouţící převáţně k osvětlení interiéru včetně příslušných části rámu v LOP, v m2

fw ≤ 0,5

0,3+1,4 fw

fw > 0,5

0,7+0,6 fw

Kovový rám výplně otvoru

-

1,8

1,0

Nekovový rám výplně otvoru 5)

-

1,3

0,9 – 0,7

Rám lehkého obvodového pláště

-

1,8

1,2

POZNÁMKY 1) Pro jednovrstvé zdivo se nejpozději do 30.12.2012 připouští hodnota 0,38 W/(m2.K) 2) Nejpozději do 31.12.2012 se připouští hodnota 1,7 W/(m2.K) 3) Nemusí se vţdy jednat o teplosměnnou plochu, ovšem s ohledem na postup výstavby a moţné změny způsobu uţívání se zajišťuje tepelná ochrana na uvedené úrovni. 4) V případě podlahového a stěnového vytápění se do hodnoty součinitele prostupu tepla započítávají pouze vrstvy od roviny, ve které je umístěno vytápění, směrem do exteriéru . 5) Platí i pro rámy vyuţívající kombinace materiálů , včetně kovových, jako jsou například dřevohliníkové rámy. 6) Odpovídá výpočtu součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-4 (tj. bez vlivu zeminy), nikoli výslednému působeni podle ČSN EN ISO 13370. 7) průsvitné: Nejpozději do 31.12.2012 se připouští hodnota 1,5 W/(m2.K).


65

EA 11028


10.2 Protokol o výpočtu měrných tepelných ztrát a potřeby tepla na vytápění dle ČSN EN ISO 13 790 Identifikační údaje budovy Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Charakteristika a okrajové podmínky budovy Objem budovy - vnější objem vytápěné zóny budovy V m3 Vzduchový objem budovy Va m3 Celková plocha - součet vnějších ploch ochlazovaných kcí. A m2 Objemový faktor tvaru budovy A/V m2/m3 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem W/(m2K) Poţadovaná vnitřní teplota zóny Qi °C Průměrná venkovní teplota v otopném období Qe °C Návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období Qv °C Počet dnů v otopném období nd dní Reţim vytápění S přerušovaným vytápěním Počet časových úseků v týdnu t 2 Počet zón v budově N 1 Ustálená tepelná propustnost zeminou podle ČSN EN ISO 13370

S


66

EA 11028


střecha

okna, dveře

stěny

Tepelná propustnost mezi obvodovými konstrukcemi mezi interiérem a exteriérem Měrná ztráta Poţadovaný konstrukce (doporučený) Činitel Součinitel prostupem Plocha prostupu součinitel prostupu teplotní Ochlazovaná konstrukce tepla Ai tepla redukce tepla Ui [m2] H = Ai . Ui . ti [W/(m2.K)] UN,rq (UN,rc) bi [-] bi 2 [W/(m .K)] [W/K]

Přiráţka na tepelné mosty Celkem

int e

nmin V V'min,i n50 ei i

Časprov Časklidu V'inf,i V'i Hve,i v


67

°C °C m3/h m3 m3/h h-1 hod hod m3/h m3/h W/K kW

EA 11028


V n50 e f

m3 h-1 -

V'sup

m3/h

V'ex

m3/h

V'x

m3/h

V'f

m3/h

hru

% -

n

h-1

V'O

m3/h

V'

m3/h

Hve,i

W/K

v

kW

Výpočet potřeby energie na vytápění podle ČSN EN ISO 13790 Účel výpočtu K posouzení efektu energ. úsporných opatření Pouţití rozměrů k výpočtu Vnější Regulace topného systému Ekvitermní regulace ano Zónová regulace ano Regulace v místě konečné spotřeby částečně – cca 20% Časový průběh vytápění t1 = denní reţim h/denně h t3 = noční reţim h/denně h t3 = víkendový reţim h/denně h Tepelná propustnost mezi obv. kcemi mezi int. a ext. D Ustálená tepelná propustnost zeminou S Měrná ztráta prostupem tepla nevytápěnými prostory Měrná ztráta prostupem tepla Potřeba energie na krytí ztrát budovy - prostupem Měrná tepelná ztráta přirozeným větráním a infiltrací Měrná tepelná ztráta nuceným větráním Měrná tepelná ztráta větráním a infiltrací Potřeba energie na krytí ztrát budovy - větráním Celková měrná tepelná ztráta Celková potřeba energie na krytí ztrát za otopné období Vnitřní tepelné zisky Solární tepelné zisky Podíl vyuţitelných tepelných zisků Potřeba tepla na vytápění

konec protokolu


68

EA 11028


10.3 Energetický štítek obálky budovy

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY MŠ Sokolská Hodnocení obálky budovy Sokolská č.p. 1313, 282 01 Český Brod Celková podlahová plocha: Cl

stávající

m2

1 599

doporučení

VELMI ÚSPORNÁ

A 0,5

0,72

B 0,75

C 1,0

D 1,5

E

1,75

2,0

F 2,5

G MIMOŘÁDNĚ NEHOSPODÁRNÁ

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U em ve W/(m 2.K)

0,75

0,31

0,43

0,43

U em = H T / A

Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 U em,N ve W/(m 2 .K)

Klasifikační ukazatele Cl a jim odpovídajícící hodnoty U em Cl

0,5

0,75

1

1,5

2

2,5

U em

0,21

0,32

0,43

0,64

0,86

1,07

Platnost štítku do Štítek vypracoval

Ing. Jan Kárník Energetický auditor č. 0262


69

EA 11028


10.4 Protokol k energetickému štítku obálky budovy – ČSN 73 0540-2:2011 – stávající stav Identifikační údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Katastrální území a katastrální číslo Český Brod 622737 Provozovatel, popř. budoucí provozovatel Mateřská škola Sokolská Vlastník nebo společenství vlastníků, popř. stavebník Město Český Brod Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Husovo nám.70, 282 24 Český Brod Telefon / E-mail 321612113 [email protected] Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy m3 Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí m2 Faktor tvaru budovy A / V m2/m3 °C Převaţující vnitřní teplota v otopném období im °C Venkovní návrhová teplota v zimním období e Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Plocha

Souč. prostupu tepla

Poţadovaný (doporučený) souč. prostupu tepla

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla

Ai m2

Ui W/(m2K)

UN,rq (UN, rc) W/(m2K)

bi -

Hti = Ai.Ui.bi W/K

Ochlazovaná konstrukce

Propustnost tepelnými mosty Ld,tb Celkem Stanovení stavebně energetické vlastnosti budovy

Klasifikační ukazatel CI Pozn.: * ustálená tepelná propustnost zeminou je spočtena podle EN ISO 13 370.


70

E - Nehospodárná

EA 11028


10.5 Protokol k energetickému štítku budovy – ČSN 73 0540-2:2011 – doporučená varianta Identifikační údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Katastrální území a katastrální číslo Český Brod 622737 Provozovatel, popř. budoucí provozovatel Mateřská škola Sokolská Vlastník nebo společenství vlastníků, popř. stavebník Město Český Brod Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Husovo nám.70, 282 24 Český Brod Telefon / E-mail 321612113 [email protected] Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy m3 Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí m2 Faktor tvaru budovy A / V m2/m3 °C Převaţující vnitřní teplota v otopném období im °C Venkovní návrhová teplota v zimním období e Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Plocha

Souč. prostupu tepla

Poţadovaný (doporučený) souč. prostupu tepla

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla

Ai m2

Ui W/(m2K)

UN,rq (UN, rc) W/(m2K)

bi -

Hti = Ai.Ui.bi W/K

Ochlazovaná konstrukce

Propustnost tepelnými mosty Ld,tb Celkem Stanovení stavebně energetické vlastnosti budovy

Klasifikační ukazatel CI Pozn.: * ustálená tepelná propustnost zeminou je spočtena podle EN ISO 13 370.


71

B - Úsporná

EA 11028


10.6 Protokol k energetickému štítku budovy – ČSN 73 0540-2:2011 – referenční budova


72

EA 11028



73

EA 11028


10.7 Ekonomické zhodnocení doporučené varianty


74

EA 11028


Roční CF projektu

1 000 0

tis. Kč

-1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

roky nediskontované

diskontované

Kumulované CF projektu 2 000 1 000 0 -1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 1

3

5

7

9

11

13

nediskontované


75

15

17

19

21

23

25

27

29

diskontované

EA 11028


10.8 Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - dodavatelský úvěr


76

EA 11028


Roční CF projektu 1 000 0

tis. Kč

-1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30


diskontované

Kumulované CF projektu 2 000 1 000 0 -1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 1

3

5

7

9

11

13

nediskontované


15

17

19

21

23

25

27

29

diskontované

77

EA 11028


10.9 Ekonomické zhodnocení doporučené varianty - polovina odpisové doby


78

EA 11028


Roční CF projektu 1 000 0

tis. Kč

-1 000 -2 000 -3 000 -4 000 -5 000 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

12

13

14

15


diskontované

Kumulované CF projektu

0 -500 -1 000 -1 500 -2 000 -2 500 -3 000 -3 500 -4 000 -4 500 -5 000 1

2

3

4

5

6

7

8

nediskontované


79

9

10

11

14

15

diskontované

EA 11028


10.10

Výpočet spotřeby tepla na ohřev TV Potřeba vody a tepla pro přípravu teplé vody dle ČSN EN 15316-3-1, 2, 3

Druh budovy specifická spotřeba TV na měrnou jednotku a den počet měrných jednotek teplota teplé vody (60°C) teplota studené vody přiváděné do ohřívače (13,5°C) Denní potřeba teplé vody na den Potřeba tepla pro přípravu TV Ztráta zásobníkového ohřívače TV střední teplota vody v zásobníku TV střední teplota v okolí zásobníku TV střední rozdíl mezi teplotou vody v zásobníku a okolím tepelná ztráta zásobníku Ztráta nepřímo ohřívaného zásobníkového ohřívače TV Potrubí od zdroje tepla k zásobníku DN vnitřního potrubí součinitel prostupu tepla úseku potrubí délka úseku potrubí včetně délkových přiráţek průměrná okolní teplota potrubí průměrná teplota teplé vody v úseku potrubí doba provozu cirkulačního čerpadla Ztráta v potrubí od zdroje tepla k zásobníku Potrubí bez cirkulace objem vody v potrubí průměrná okolní teplota potrubí teplota vody přivádění do potrubí počet odběrů vody během dne Ztráta v potrubí bez cirkulace Potrubí s cirkulací - provoz cirkulace DN vnitřního potrubí součinitel prostupu tepla úseku potrubí

Škola VW,f,day f W,del W,0

VW,day QW

10 100 55 13,5 1,00 173,55

l/den osob °C °C m3/den MJ/den

40 °C

W,st,avg

15 45 125 0

amb,avg amb,avg

QW,st,sby QW,st,ls

°C °C MJ/den MJ/den

UW LW amb

tw QW,p,Is

-

W/(m.K) m °C °C h/den MJ/den

VW,dis

- m3

Qambl

-

QW,dis,nom ntap QW,dis,Is,ind

°C °C MJ/den

10 aţ 32 - Nelze sloučit do jedné hodnoty

Plocha průměru potrubí pro výpočet objemu

Ai

délka úseku potrubí délkové přiráţek armatur průměrná okolní teplota potrubí průměrná teplota teplé vody v úseku potrubí doba provozu cirkulačního čerpadla počet provozních cyklů cirkulačního čerpadla Ztráta v potrubí s cirkulací

LW,i Li amb,i W,dis,avg,i

tw nnorm QW,dis,Is,col

Denní potřeba vody pro přípravu teplé vody Denní potřeba tepla pro přípravu teplé vody Počet dní dodávky TV

0,04 m2 150,00 30,00 18,00 51,00 120,00 0,00 93,31

m m °C °C h/den MJ/den

VW,day

1,00 m3/den

QW,gen,out

0,34 GJ/den 365 den/rok

Potřeba vody pro přípravu teplé vody

365,00 m3/rok

Potřeba tepla pro přípravu teplé vody

122,75 GJ/rok


80

EA 11028

ENERGETICKÝ AUDIT. MŠ Sokolská Sokolská č.p. 1313, Český Brod

Recommend Documents