ENERGETICKÉ HODNOCENÍ OBYTNÉ BUDOVY PRO RŮZNÉ VARIANTY VYTÁPĚNÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGIENEERING DEPARTEMENT

ENERGETICKÉ HODNOCENÍ OBYTNÉ BUDOVY PRO RŮZNÉ VARIANTY VYTÁPĚNÍ ENERGETIC EVALUATION OF RESIDENTIAL BUILDING FOR DIFFERENT HEATING VARIANTS

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS

AUTOR PRÁCE

MICHAELA STOKLASOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2015

Ing. LENKA MAUREROVÁ

Abstrakt Cílem projektu je zhodnotit vhodnost různých typů vytápění a přípravu TV pomocí alternativních zdrojů energie. Řešeny jsou 3 varianty, a to tepelné čerpadlo vzduch/voda s bivalentním zdrojem, solární kolektory s podpůrným zdrojem a zplyňovací kotel na tuhá paliva. Kritéria pro výběr byly náklady a množství dodané energie. Klíčová slova Alternativní zdroje vytápění Tepelné čerpadlo Kotel na tuhá paliva Solární ohřev

Abstract The aim of this paper is to evaluate suitability of various types of heating and preparation hot water with help of alternative source of energy. The three variants that were solved are heat pump air/water with bivalent source, solar collectors with supporting source and solid fuel gasification boiler. Pay back period and number of added energy were the main selection criterions. Key words alternative source of heating heat pump solid fuel boiler solar heating

Bibliografická citace VŠKP dle ČSN ISO 690 STOKLASOVÁ, Michaela. Energetické hodnocení obytné budovy pro různé varianty vytápění. Brno 2015. XX(strany) s., YY(přílohy) s. přílohami Bakalářské práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov. Vedoucí práce Ing. Lenka Maurerová

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje.

V Brně dne ………………..

.………………………………………. podpis studenta

Obsah

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................................... 6

A. Teoretická část .................................................................................................................................... 7 B. Výpočtová část .................................................................................................................................. 22 1.1.1

Výpočet tepelného výkonu............................................................................................ 23

1.1.2

Energetický štítek obálky budovy .................................................................................. 38

1.1.3

Návrh otopných ploch ................................................................................................... 42

1.1.4

Návrh zdroje tepla + Návrh přípravy teplé vody ........................................................... 43

B2. Analýza energetických potřeb a toků budovy ............................................................................. 47 1.1.5

Specifikace energetických systémů budovy .................................................................. 47

B3. Energetické hodnocení budovy ................................................................................................... 54 1.1.6

Standardizované užívání budovy ................................................................................... 54

Ekonomické vyhodnocení.............................................................................................................. 54 C. Projekt ............................................................................................................................................... 56 2.1.1

Průkaz energetické náročnosti budovy ......................................................................... 53

2.1.2

Koncepční schémata.................................................................................................... 110

2.1.3

Závěr ............................................................................................................................ 116

2.1.4

Seznam použitých zdrojů............................................................................................. 117

2.1.5

Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 118

2.1.6

Seznam příloh .............................................................................................................. 119

1

ÚVOD

Ve své bakalářské práci se budu zabývat zhodnocením jedné varianty klasického vytápění (tuhá paliva - dřevo) se dvěma typy alternativního vytápění (tepelné čerpadlo a solární panely). Vzhledem k blížícímu se roku 2020 kdy vejde v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31 EU (EPBDII) ze 23. 4. 2009 a podíl alternativních zdrojů energie bude muset tvořit 20% spotřeby energie Evropské Unie je toto téma na místě. Jedná se o dvoupodlažní rekreační objekt v horské oblasti Jeseníků. Kritériem pro hodnocení byla hlavně návratnost investice bez dotačního programu. Hodnocení bylo provedeno v souladu s platnými normami, vyhláškami a legislativou.

1

A. Teoretická část Popis jednotlivých variant Kotle na tuhá paliva Zplyňovací kotel na dřevo Ve své hodnocené budově (dále jen HB) využiji zplyňovací kotel využívající pyrolýzy jako typu klasického vytápění na dřevo. Zplyňovací kotle na dřevo. Dřevní hmota je nejdříve vysoušena a generátorově zplyňována. Při ohřátí biomasy na vysokou teplotu za přítomnosti malého množství vzduchu dochází k uvolnění dřevního plynu. Dřevní plyn pak hoří za podpory předehřátého sekundárního vzduchu. Veškeré spalitelné složky paliva se zplyňují. Kotle mají vysokou účinnost a plynule regulovatelný výkon. Palivem je suchá dřevní hmota. Kotle dle vybavení a kvality paliva dosahují účinnosti 80 až 89%. Při středním výkonu kotle postačí obsah násypky na 8-12 hodin provozu. Odstraňování popela stačí provádět jednou za tři až sedm dnů. Spalování je v celém rozsahu procesu dokonalé s nízkým obsahem škodlivin. Kotle na pevná paliva mohou být zdrojem tepla u samotížných i nucených soustav. Pro bezpečný a úsporný provoz je vždy lepší topný systém osadit oběhovým čerpadlem. Pro dobrou funkci a životnost kotlů je třeba dodržet několik zásad. Teplota vratné vody nemá klesat pod 65 °C. S klesající teplotou vratné vody se zvyšuje množství kondenzujících dehtů a kyselin a snižuje se životnost kotle(chemická koroze). K zajištění této podmínky je potřeba zřídit kotlový okruh s čerpadlem a napojení na systém provést přes Laddomat 21 skládající se z litinového tělesa, termoregulačního ventilu, čerpadla, zpětné klapky, teploměrů a uzavíracích armatur [1]. Kotel musí být zabezpečen proti přetopení v případě výpadku elektrické energie v našem případě chladící smyčkou.Součástí zařízení je termostatický ventil, jehož čidlo sleduje teplotu vody v kotli. Přesáhne-li nastavenou hodnotu (obvykle 95°C), vpustí do chladící smyčky vodu z vodovodního řadu, která převezme přebytečnou energii a odejde do kanalizace. K dispozici tedy musí být odvod do kanalizace a přívod studené vody. Chladící smyčka nesmí být využívána k jinému účelu. Ke kotli samozřejmě patří odtah do komínového průduchu, který musí mít dostatečný, s tím souvisí i maximální vlhkost paliva (dřeva), ta by neměla překročit 20%. Doporučené skladování je dvoufázové. První fáze je skladování venku pod přístřeškem, kde je ale dřevo vystaveno teplotám a vzdušné vlhkosti. Druhá fáze je skladování v kotelně. Pokud je to možné mělo by se v kotelně dát skladovat množství nutné na min. jeden zátop. Kotel na pevná paliva je optimální provozovat s akumulačním zásobníkem (na topnou nebo otopnou vodu). Výrobci doporučují alespoň jednu vyrovnávací nádrž (akumulační zásobník) o objemu 25l na 1kW výkonu. Při volbě akumulačního zásobníku se můžeme řídit přesným výpočtem nebo empirickými vztahy:"- Pro kotel o výkonu do 20 kW je optimální velikost zásobníku (akumulátoru) 750-1000 l. - Pro kotel o výkonu do 25 kW je optimální velikost zásobníku (akumulátoru) 1000-2000 l. - Pro kotel o výkonu do 30 kW je optimální velikost zásobníku (akumulátoru) 1500-2500 l. "[1]. Kotel pracuje při plném výkonu až do nabití akumulátoru, pak se nechá dohořet. Při plném výkonu pracuje kotel s nejvyšší účinností a vykazuje nejnižší emise ve spalinách. Dále se už jen z nádrže odebírá teplo. Odběr tepla můžeme plynule regulovat na základě venkovní teploty (ekvitermní regulace). U kotlů s regulovatelným výkonem je možné také tzv. řízené

2

nabíjení. Můžeme žeme ho tedy dle potřeby pot provozovat i se sníženým výkonem em a využívat tzv. pohotovostního provozu bez nutnosti roztápění. roztáp Toto ale není možné během ěhem celého roku. Se sníženou potřebou ebou tepla samozřejmě samozř nastane nutnost nového zatápění. ění. Proto nám snížený výkon snižuje počet zátopů. ů. Stejně Stejn tak sníží požadavek na objem m zásobníku. Systémy s akumulátorem lze provozovat také jako nízkoteplotní v kombinaci s podlahovým vytápěním. vytáp Akumulační nádrž nám tvoří ří předěl př l mezi kotlovým okruhem a okruhem odbě odběru tepla. U okruhu odběru ru tepla instalujeme směšovací sm uzly a čerpadla. [1] Akumulační ní nádrže musí být s dostate dostatečnou nou tepelnou izolací. Otopná soustava lze p přímo napojit na kotel bez akumulace, ale je zde nebezpečí nebezpe překročení ení teploty, hlavn hlavně u potrubí provedeného z plastu. Teplota z kotle může m překročitit 90°C a i ty nejkvalitně nejkvalitnější plasty mají teplenou odolnost do 85°C. [1] K ohřevu evu TV se ve spojení s kotli na tuhá paliva nejčastěji nej ji používá kombinovaných zásobníkových nepřímotopných ímotopných oh ohřívačů. Jedná se o spojení topná voda--elektřina. Provoz mimo topnou sezonu zajišťuje ťuje elektrická topná vložka v ohřívači. Umístění ní kotle na pevná paliva s ohledem na ČSN 06 1008: [1] "- Stacionární kotel na pevné palivo se na podlaze umístí na neho nehořlavou podložku (je li podlaha hořlavá) řlavá) která p před př přikládacím a vybíracím otvorem přečnívá čnívá o min.300mm a u okolních stran o 100mm. - Stacionární kotel v suterénu by měll být optimálně optimáln umístěn na podezdívce (betonový soklík) výšky min. 50 mm." [1].

[7] Obr.1 Zplyňovací ovací kotel na dřevo d Kotle na pelety Pelety jsou pevné sypké palivo s vysokou výhřevností, výh evností, nízkým obsahem popelovin a vody, umožňují ují automatický proces spalování. Peleta je výlisek z biomasy válcovitého tvaru do průměru pr ru 25 mm. Podle materiálu se dělí d na: "- prémium (z čisté dřevní řevní hmoty bez příměsi p jako kůra, atd.) - katrové (z odpadu vzniklého při př zpracování dřeva na pilách - katru)

3

- rostlinné (alternativní neboli agropelety - z odpadů z rostlinné výroby, obilnin, slámy z obilí, řepky, slunečnice, atd.) V kotlích na pelety se můžeme setkat s několika typy hořáků:

- horizontální - přepadávací - trubicové - podsuvné a retortové"[1]. U horizontálních hořáků jsou pelety malým šnekovým dopravníkem nahrnovány z kotlové násypky na rošt, kde odhořívají a popel propadává roštem do zásobníku. U přepadávacích jsou dopravníkem vyhrnovány z násypky do přepadového kanálku a odtud dopadnou na rošt, kde odhořívají. U trubicových hořáků jsou pelety dopraveny do trubice (horizontálně nebo přepadem), kde opět odhořívají. Plamen je vodorovnou trubicí směřován do komory. Všechny zatím uvedené typy jsou vhodné pro pelety typu prémium (nejkvalitnější). U retortových hořáků jsou pelety šnekovým dopravníkem vtlačovány do kolena (retorty) a vertikálně vytlačovány na kruhový horizontální rošt, kde odhořívají. Popelový prach a případné spečené zbytky jsou novými peletami vytlačovány z roštu na jeho okraj, kde odpadnou do popelníku. Veškeré palivo tlačené zespodu prochází spalovací zónou, díky čemuž i ty nejmenší částečky paliva shoří. Retortový typ hořáku je díky vertikálnímu posunu paliva na hořák vhodný pro méně kvalitní pelety (katrové a rostlinné).

Obr.2 Zpylňovací kotel na pelety[7] Klasický spalovací kotel Díky chystané směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28 ES ze 23. 4. 2009. Klasické spalovací kotle již nevyhoví požadavkům na emisní třídu a účinnost. Kotle nevyhovují z důvodu velmi omezené možnosti regulace a z důvodu přebytku spalovacího vzduchu, který zvyšuje emise a snižuje účinnost. Po vstupu směrnice EP a Rady 2009/28 ES v účinnost se budou moci provozovat jen kotle emisní třídy 3 a vyšší. Z důvodů nevhodnosti návrhu takového typu vytápění se jím již dále nebudeme zabývat. [1]

4

Zabezpečovací zařízení teplovodních otopných soustav Zabezpečovací zařízení je nezbytnou součástí každé otopné soustavy. Bez tohoto zařízení nelze uvést soustavu do provozu. Návrh zabezpečovacího zařízení pro TV upravuje ČSN 060830 Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody. Zabezpečovací zařízení teplovodních soustav zdrojů tvoří:- Pojistná a expanzní zařízení - Zařízení proti nadměrné teplotě - Zařízení proti nedostatku vody Expanzní zařízení vodních otopných soustav umožňuje změny objemu obsažené vody vlivem tepelné objemové roztažnosti bez nedovoleného zvýšení tlaku a bez ztrát otopné vody. Pojistné zařízení zabezpečuje soustavu proti překročení nejvyššího dovoleného přetlaku. Uzavřené otopné soustavy Pojistným zařízením takovýchto soustav je pojistný ventil. Pojistné zařízení je připojeno ke zdroji neuzavíratelně pojistným potrubím. Napojení se děje v části soustavy, ve které je zdroj tepla, a je vymezena uzavíracími armaturami na vstupu a výstupu. Pojistné potrubí většinou napojujeme na výstupní potrubí topné vody z kotle v jeho těsné blízkosti. Pokud má kotel hrdlo pro napojení pojistného ventilu, osadí se přímo na zdroj. Překročení nejvyššího dovoleného přetlaku zabraňují tím, že se při dosažení jeho hodnoty samočinně otevřou. Otevírací přetlak pojistného ventilu je tedy roven nejvyššímu dovolenému přetlaku v soustavě. Při pokles tlaku se samočinně uzavřou. Přepad pojistného ventilu vyvedeme nad podlahovou vpusť nebo přes nálevku se zápachovou uzávěrku přímo do kanalizace. [1]. Stanovení velikosti pojistného ventilu "U kotlů se počítá s tím, že do pojistného ventilu vstupuje pára. Průřez sedla ventilu se určí výpočtem na základě pojistného výkonu (výkon zdroje tepla), výtokového součinitele pojistného ventilu a konstanty závislé na stavu syté vodní páry při otevíracím přetlaku." [1] Expanzní zařízení Konstrukci expanzní nádoby tvoří ocelový plášť a membrána z butylkaučuku. Membrána odděluje vodní prostor od plynového prostoru, který se plní inertním plynem (dusík).Plnící přetlak plynu by měl odpovídat počátečnímu přetlaku otopné soustavy. Pokud by byl nižší, nešlo by horní část soustavy zavodnit. Stoupá-li tlak v důsledku zvyšování teploty vody (zvětšování objemu), je stlačován dusíkový polštář. Klesá-li tlak, vytlačuje stlačený plynový polštář vodu zpět do soustavy, až je dosaženo rovnovážného stavu. Potrubí k expanzomatu má být co nejkratší, bez uzavíracích armatur, spádováno, s možností dilatace a odvzdušnění. Expanzní nádoba i potrubí musí být chráněno proti mrazu. Expanzomat je napojen na rozvod nebo zabudován do kotle. Objemy 10 až 280 l. [1] Oběhová čerpadla V teplovodních systémech ústředního vytápění se pro nucený oběh topné vody používá mokroběžných čerpadel. Pro návrh čerpadla je nutné znát závislost množství čerpané vody a dopravní výšky čerpadla. Tyto údaje tvoří tzv. charakteristiku čerpadla. Tlaková ztráta sítě a objemový průtok v potrubí udávají tzv. charakteristiku sítě. V místě kde se protne křivka charakteristiky sítě a charakteristiky čerpadla se nachází tzv. pracovní bod čerpadla. Čerpadla mohou mít několik poloh nastavení otáček. Při každém stupni nastavení otáček má čerpadlo jiný výkon a příkon ve wattech. Tato čerpadla označujeme jako čerpadla se stupňovitou regulací otáček (dnes se již neinstalují). Čerpadla jsou i s plynulou regulací otáček (na elektřinu), v současné době se instaluje jen tento typ čerpadel s ohledem na

5

platnou legislativu. Integrovaný systém řízení umožňuje přizpůsobení výkonu čerpadla aktuálním provozním požadavkům. Jestliže klesá potřeba tepla (uzavírají se termostatické ventily na otopných tělesech), čerpadlo přizpůsobí otáčky okamžitým parametrům. Regulace je možná na konstantní tlak nebo na proporcionální tlak. Některé druhy elektronicky řízených čerpadel jsou opatřeny teplotním snímačem topné vody. Když zaregistrují pokles teploty o zhruba 10°C, přepnou s jistou časovou prodlevou na provoz dle minimální křivky (noční provoz). Při zvýšení teploty opět přepnou na normální provoz, jsou vhodná do soustav s proměnným průtokem. Efektivně snižují hlučnost. [1] Armatury otopných těles Kotle na tuhá paliva je nejvhodnější napojit na klasická otopná tělesa. Otopná tělesa jsou na potrubní rozvod napojena připojovacím potrubím. Na připojovacím potrubí před vstupem a za výstupem topné vody z tělesa jsou umístěny připojovací armatury. Volba armatur závisí na řadě faktorů jako je např. způsob napojení tělesa na systém - jednotrubkové, dvoutrubkové, dále pak na způsobu oběhu - samotížný, nucený. Armatury musí umožňovat uzavírání otopného tělesa a hydraulické vyvážení rozvodu. Návrh armatur a jejich nastavení je součást dimenzování otopné soustavy. [1]

Solární systémy Sluneční energie patří mezi nevyčerpatelné zdroje a i v České republice jsou pro solární systémy vhodné podmínky. Celkové záření se skládá z přímého záření (dopadá na zemský povrch bez rozptylu) a difuzního záření (vzniká v atmosféře rozptylem o molekuly plynů, částečky prachu a mraky). Do difuzního záření se počítá i záření odražené od okolních ploch (může tvořit i 50% veškerého slunečního záření). "Globální zařízení činí v našich zeměpisných podmínkách: - za jasné oblohy 800-1000 W/m² - za lehce zamračené oblohy 400-700 W/m² - za silně zamračené oblohy 100-300 W/m² Ročně pak dopadne na 1m² plochy 800-1250 kWh solární energie, přičemž na období od dubna do října připadá 75%z tohoto množství." [2]

Obr.3 Solární mapa ČR[8]

6

Sluneční energii dopadající na zemský povrch můžeme využít aktivním (k přenosu tepla užíváme technické zařízení jako čerpadlo nebo ventilátor) nebo pasivním (bez potřeby ele. energie a bez potřeby technického vybavení - jsou to solární stěny, skleníky atd.) způsobem. Sluneční termické kolektory tedy patří do aktivního způsobu využití. Sluneční termické kolektory se dělí podle konstrukce, způsobu oběhu a distribuce tepla: "- Dle teplonosného média: - systémy s vodou nebo nemrznoucí kapalinou - systémy se vzduchem - Dle účelu: - pro ohřev bazénové vody - pro ohřev teplé vody - pro podporu vytápění a ohřev TV - kombinace - pro chlazení a klimatizaci - Dle velikosti kolektorového pole: - maloplošné ( do 15 m²) - velkoplošné - Dle provozních podmínek: - s nízkým průtokem - s vysokým průtokem - s proměnlivým průtokem - Dle typu oběhu: - uzavřené s nuceným oběhem - uzavřené samotížné - s vyprazdňováním - Dle období provozu: - celoroční - sezonní" [2]

Solární systém se skládá z kolektorů, potrubního rozvodu, výměníku, oběhového čerpadla, expanzní nádoby, pojistného a zpětného ventilu, uzavíracích, vypouštěcích, odvzdušňovacích a kontrolních armatur, regulačních prvků a teplonosné solární kapaliny. [2] Kapalinové solární kolektory Základní rozdělení kapalinových solárních kolektorů - Absorbéry bez transparentního krytu - Plochý kapalinový kolektor neselektivní - Selektivní kolektor plochý - Plochý vakuovaný kolektor - Trubicový vakuovaný kolektor - Koncentrační kolektor Při instalaci kolektoru na střeše, stěně budovy nebo na volném terénu je třeba splnit několik podmínek. "Konstrukce - musí být dostatečně pevná, aby dobře odolávala různým přírodním vlivům (vítr, sníh). Kolektor by měl být co nejblíže místu spotřeby ohřáté vody, aby se co nejvíce omezily tepelné ztráty v rozvodném potrubí. Přívodní trubice musí být opatřeny dobrou tepelnou izolací. Orientace kolektoru - nejvhodnější je natočení směrem k jihu nebo jihozápadu, aby se využila největší intenzita slunečního záření kolem poledne. Sklon kolektoru - ideální by bylo, kdyby na plochu absorbéru dopadalo záření stále kolmo. Výška Slunce nad obzorem se však mění nejen během dne, ale i v průběhu roku. V létě je

7

Slunce nad obzorem výš než v zimě. V létě by byl vhodný sklon kolektoru 30 ° od vodorovné roviny, v zimě kolem 60 °. Obvykle se jako kompromis volí sklon v rozmezí 35 °- 45 °." [3]

Obr.4 Solární kolektor [9]

Plochý kapalinový kolektor: Sluneční záření prochází plochou zasklení (solárním sklem) a dopadá na absorbér. Zde se pohlcuje a přeměňuje na teplo odváděné teplonosným médiem. Základními částmi kolektoru jsou zasklení, rám, vana, absorbér s trubkovým registrem, tepelněizolační výplň nade dnem vany. Absorbér - je zhotoven z měděného nebo hliníkového plechu, k jehož zadní straně jsou připevněny (pájené nebo lisované) měděné trubice. Povrch absorbéru je upraven tak, aby pohlcoval maximální množství záření. Levné absorbéry, dostačují pro letní období, jsou natřeny matnou černou barvou. Kvalitnější typy mají na povrchu tzv. selektivní spektrální nátěr, který pohlcuje až 96 % záření a zároveň teplo jen minimálně vyzařuje. Tyto nátěry umožňují využít nejen přímé, ale také rozptýlené sluneční světlo a jsou vhodné pro celoroční využití. Získané teplo se odvádí vodou nebo nemrznoucí kapalinou proudící v trubicích. [3] Plochý vakuovaný kolektor: místo tepelně izolační výplně je využito vakua, což snižuje ztráty a zvyšuje účinnost v chladných měsících. Trubicový vakuovaný kolektor Sluneční záření dopadá během dne kolmo – vyšší zisky v průběhu dne. Dražší, vhodné především pro aplikace s vyšší teplotní úrovní. - kolektory s jednostěnnou vakuovou trubkou - kolektory s dvojstěnnou vakuovou trubkou

8

Obr.5 Solární trubice[10] Trubicový vakuovaný kolektor s trubicí Trubicové vakuové sluneční kolektory jsou vhodné zejména pro solární systémy pro přitápění a přípravu TV. Vzhledem k tomu, že je absorpční vrstva kolektoru chráněna vakuem, mají kolektory velmi malou tepelnou ztrátu a nesnižuje se tedy jejich účinnost při nízkých teplotách exteriéru a snížené intenzitě slunečního záření jako u plochých kolektorů sadou připojení. Pro každý typ kolektoru jsou sady speciální. Uchycení kolektorového pole na střechu objektu se nejčastěji realizuje pomocí speciálních háků a držáků, které se dají použít na většinu střešních krytin. Tyto typy kolektorů pracují na principu cyklické fázové přeměny skupenství chladiva kapalina - plyn. [4] Dvojstěnné trubkové vakuové kolektory Základní součástí je Sydney trubka (válcový absorbér). Jedná se o dvoustěnnou trubku kde je meziprostor mezi vnější krycí trubkou a vnitřní absorpční trubkou vakuován.Vnější povrch vnitřní absorpční skleněné trubky je opatřen selektivním absorpčním povrchem, nejčastěji napařeným nitridem hliníku. Vakuum zajišťuje nízké tepelné ztráty z absorbéru do okolí (konvekcí, vedením), selektivní povrch zajišťuje vysokou pohltivost slunečního záření a nízkou emisivitu absorpční plochy a tedy nízké tepelné ztráty zářením z absorbéru. [4]

Obr.6 Solární trubice[10]

Dle provozních podmínek Jedním z nejdůležitějších měřítek pro rozdělení solárních systémů je charakter oběhu teplonosného média. Existují koncepty do minimálních průtoků (Low-Flow), až po maximální (High-Flow), nebo s úplným vyprázdněním (Drain-Back). [4] High-Flow=vysoký průtok Experimentální cestou se zjistilo, že optimální solární zisky jsou při průtocích 40 až 70 l za hodinu na m² plochy kolektoru. Tím se zvýšila teplota v kolektoru o méně než 15°C, zpravidla o 8°C až 12°C při maximálním slunečním záření. Průtok je závislý na nastavení regulace a

9

stejně tak čerpadla. Malá zvýšení teploty mají tu výhodu, že je kolektor provozován z počátku nabíjení s dobrou účinností. Aby dosáhlo teplonosné médium vyšší teploty, musí oběhnout systémem vícekrát, tzn. že zásobník je vyhříván pomalu, takže dosažení požadované teploty trvá déle, při přerušovaném svitu nemusí vůbec dosáhnout požadované teploty. Menší solární soustavy pro soukromé použití jsou dnes provozovány převážně technikou High-Flow, která zde plně vyhovuje. [4] Low-Flow=nízký průtok Při sníženém průtoku se silně zvýší teplota kolektoru a to až o 50°C. Podaří-li se tuto teplotu převést přímo do horní části zásobníku, pak má odběratel velmi rychle k dispozici vodu o žádané teplotě, k tomu patří zásobník s nabíjením ve vrstvách (stratifikací). U Low-Flow systémů mohou být použity trubky o menším průměru. Menší průměr trubek vede ke snížení investičních nákladů a snížení tepelných ztrát stěnou potrubí. Zásadní rozdíl oproti High-Flow je v hydraulice a řazení kolektorů, zejména u středních až velkých soustav. U systému Low-Flow řadíme kolektory sériově (za sebou) což je přesný opak proti High-Flow. Díky značně menšímu průtoku kapaliny, zejména u velkých kolektorových polí, je menší tlaková ztráta i menší výkon čerpadla. Na výkonnost tepelného výměníku (udržení malého rozdílu teplot) v solárním okruhu jsou kladeny velké požadavky, proto se používají hlavně vnější deskové výměníky. Pro velké soustavy, u nichž přichází v úvahu jen vnější teplené výměníky, to nepředstavuje žádný problém, takže velké soustavy jsou dnes téměř bez výjimky dimenzovány pro provoz v Low-Flow systému. Nevýhoda LowFlow u malých soustav je vysoká cena vnějších výměníků. Někteří výrobci proto vyvinuli inteligentní tepelné výměníky, které takové požadavky splňují a připravují pro vstup do kolektoru dostatečně studenou vodu. Při optimálním nastavení a dobrém vrstvení tepla v zásobníku jsou oproti High-Flow systému možné o 5 až 20% vyšší výnosy. [4] Matched-Flow = proměnný průtok Spojuje výhody High-Flow (optimální výnos) a Low-Flow (dostatečně vysoká teplota). "Proměnný průtok je mezi 10 a 30 až 40 l/m².h." [4] "Drain Back = zpětné odvodnění V klidovém stavu čerpadla, tedy když není sluneční záření dostatečné, aby zajistilo dostatek tepla, nebo při výpadku elektřiny či uvedení soustavy do klidu (nebezpečí zamrznutí), zůstanou kolektory prázdné. Teplonosné médium vyteče z kolektorů do úměrně velké záchytné nádrže, odkud je kapalina při příštím naběhnutí čerpadla znovu čerpána do kolektorů. Jedná se o okruh, v němž se vedle teplonosného média nachází i jisté množství vzduchu." [4]

Obr.7 Sériové a paralelní zapojení kolektoru[11]

10

Obr.8 Schema zapojení kombinovaného zásobníku s průtokovým ohřívačem[12]

Tepelné čerpadlo Tepelná čerpadla jsou jedním z alternativních zdrojů obnovitelné energie. Odnímají teplo z okolního prostředí vytápěného objektu (země, vzduch, voda), převádějí ho na vyšší teplotní hladinu a uvolněné teplo využívají pro vytápění a ohřev teplé vody. Teplené čerpadlo se obvykle skládá ze dvou částí - venkovní (primární) a vnitřní (sekundární). U TČ vzduch/voda je primární okruh nahrazen přívodem venkovního vzduchu do zařízení pomocí ventilátoru. Vnitřní část zajišťuje předávání tepla do topného systému. Venkovní část zajišťuje odebírání tepla ze zdroje (země, vzduch, voda). Tepelné čerpadlo využívá principu šíření tepla. Teplo se šíří z teplejší oblasti do studenější.

11

Tepelné čerpadlo erpadlo získává teplo z okolního prost prostředí prostřednictvím nictvím nemrznoucí kapaliny (denaturovaný líh), která proudí v trubkách zakopaných v zemi a "natahuje" teplo z okolí. "Kapalina ohřátá přírodním írodním teplem se odvádí do výparníku tepelného čerpadla, kde se nízkopotenciální teplo předá ředá chladivu kolujícímu uvnit uvnitř zařízení. ízení. Chladivo se odpa odpaří a vzniklý plyn nasaje kompresor. Kompresor tepelného čerpadla prudce stlačí č o několik ěkolik stup stupňů ohřáté chladivo v podobě páry, a díky fyzikálnímu principu komprese, kdy p při ři vyšším tlaku stoupá teplota, jako teplotní výtah "vynese" "vynese" ono nízkopotenciální teplo na vyšší teplotní hladinu cca 80°C. Chladivo dále putuje do kondenzátoru, zde předá p edá teplo to do topné vody k vytáp vytápění celého domu, ohřevu evu vody atd. plynné chladivo změní zm ní svoje skupenství na kapalné. Z kondenzátoru putuje kapalné chladivo přes p es expanzní ventil, kde se prudce ochladí, zp zpět do výparníku kde se opět zahřeje." řeje." [5] Základním parametrem tepelných čerpadel je topný faktor (COP - Coefficient of la.Jedná se Performance). Toto bezrozměrové ěrové číslo vypovídá o "účinnosti" innosti" tepelného čerpad č o teoretický poměrr mezi vyrobeným teplem a spot spotřebovanou elektřinou. řinou. Čím je vyšší topný faktor, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože jeho provoz je levn levnější. Obvyklé hodnoty COP se pohybují okolo hodnot 3,5 až 5, ta nejlepší čerpadla mají hodnoty noty COP kolem 7. Hodnota COP se nedá tepelnému čerpadlu p přiřadit navždy, mění ní se dle podmínek, ve kterých čerpadlo pracuje. [5] Pro tepelná čerpadla erpadla typu vzduch/voda se parametry udávají 2°C/35°C, u typu zem země/voda jsou parametry 0°C/35°C a pro typ voda/voda jsou parametry 10°C/35°C. Tepelná čerpadla se označují např. země/voda. ě/voda. Prví slovo znamená odkud čerpadlo erpadlo odebírá teplo, druhé slovo znamená jakým médiem je teplo distribuováno do objektu. [5]

Tepelné čerpadlo typu země/voda ě/voda Tento systém označujeme jako jak nejstabilnější. Tento typ čerpadel je většinou ětšinou provozován v bivalentním režimu, to znamená, že pod bodem bivalence (teplota -5°C až -8°C) se připojuje doplňkový kový zdroj a tepelnou pohodu zajiš zajišťují oba zdroje současně. [5]

Obr.9 Paralelně bivalentní a monoenergetický[13] Na trhu nalezneme jak provedení kompaktní (tepelné čerpadlo včetně ě bojleru na teplou užitkovou vodu a doplňkového ňkového kového zdroje), tak provedení standardní (pouze tepelné čerpadlo). Jedinou nevýhodou tepelných čerpadel č jsou ou zemní práce, které jsou s jeho instalací velmi úzce spjaty. Pro čerpání erpání tepla ze zem země potřebujeme buď zemní kolektor (horizontální kolektor), nebo geotermální vrty(vertikální kolektor). Prvně Prvn jmenovaný zdroj tepla vyžaduje rozsáhlé zemní práce.Vertikální práce.Vertikální kolektory jsou jednou z nejdražších položek v rozpočtu rozpo celého systému vytápění ění objektu. Podmínky pro volbu kolektorů jsou dány především p edevším geologickou situací a dále umíst umístěním budovy v zástavbě.. Geotermální vrty se upřednostňují up ují v kompaktních horninách, které nevyžadují pažení. Teplo z plošného kolektoru čii vrtu je možné odebírat po celý rok tzn. i v

12

letních měsících, kdy využíváme tepelné čerpadlo hlavně pro ohřev vody. V případě volby geotermálního vrtu je možné využití jeho chladícího výkonu. Tepelná čerpadla pracující s geotermálním vrtem poskytují stabilní výkon a úspory, které dosahují až 70% provozních nákladů na provoz tradičního topného systému. Díky nezávislosti zemního tepelného čerpadla na venkovních klimatických podmínkách je možné jeho použití takřka kdekoliv, i horské oblasti, kde venkovní teploty dosahují i pod 25°C. [5]

Tepelné čerpadlo typu vzduch/voda Tento systém je univerzální a je u něj snadná instalace. Lze namontovat na téměř jakoukoliv budovu. Odpadají tu nákladné a pracné zemní práce to tedy znamená, že i pořizovací náklady toho typu tepelného čerpadla budou příznivější. Výkon toho typu čerpadla se mění podle teploty venkovního vzduchu, vzrůstá-li teplota venkovního vzduchu, roste i výkon tepel.čerpadla a naopak, klesá-li teplota, klesá i výkon. Proto jsou tepelná čerpadla (TČ) provozována výhradně v bivalentním provozu, to znamená, že pod bodem bivalence (teplota po 0°C) připojuje doplňkový zdroj tepla a tepelnou pohodu zajišťují oba zdroje najednou. [5] Minimální teplota při které TČ ještě pracuje je -20°C. Výjimečně dokáže pracovat i při nižších teplotách než -20°. Při dlouhodobě nižších teplotách však pokrývá tepelnou potřebu jen doplňkový zdroj a proto musí jeho výkon pokrýt potřebu tepla celého objektu. Pokud máme dělené provedení venkovní část nasává okolní vzduch většinou na jižní straně nebo na střeše, vnitřní zajišťuje ohřev teplé vody a topného systému.[5] Tepelné čerpadlo typu voda/voda Tento systém tepelných čerpadel nabízí nejvyšší topný faktor, je ale jen málo lokalit vhodných pro jeho instalaci. Tepelnou energii je možné odebírat z vody povrchové nebo podzemní. Pokud to vydatnost pramene a geologické podmínky dovolí je studna tím nejlepším zdrojem tepelné energie. Podzemní voda má téměř stálou teplotu okolo 10°C, je tak nejteplejším přírodním zdrojem. K tomuto typu tepelného čerpadla jsou třeba dvě studny, jedna z nich topná neboli zdrojová a ta druhá vsakovací. Jejich vzájemná vzdálenost by měla být minimálně 15m. Vydatnost pramene pro běžný rodinný dům by měla být asi 0,5 l/s, k tomuto číslu je nutno dojít seriozními a dostatečně dlouhými čerpacími zkouškami. Tato studie je finančně příznivější než geotermální vrty, ale díky potřebě čerpání vody jsou vyšší provozní náklady. Zřídka se objevují jako zdrojová místa rybníky nebo řeky, teplota takovýchto odběrných míst je značně kolísavá a administrativa kolem těchto řešení je většinou důvodem změny TČ. [5] Tepelné čerpadlo typu vzduch/vzduch Pracují na principu na odběru tepelné energie z vnějšího vzduchu a předávají tepelnou energii vnitřnímu vzduchu. V současnosti jsou na trhu malá nástěnná zařízení nejvhodnější pro stálé temperování objektu např. chaty atd. [5] V našich zeměpisných podmínkách je nejčastěji používaný typ země/voda Základní způsoby odběru tepla: - Plošný kolektor - Vrt - Energetické piloty

13

U TČ typu země/voda je problematická část umístěna v zemi. Tento primární okruh je nesnadné nebo dokonce vůbec nemožné opravovat a proto je nutné aby části primárního okruhu byli z kvalitních materiálů. [5]

Zemní plošný kolektor Jedná se o nejméně finančně náročný způsob. Pro povolení stačí ohláška na stavební úřad. Nutností je dostatečně velký pozemek, který nebude dále upravován (stavba). Technologicky se pracuje s energií slunce, která se v letním období ve formě tepla akumuluje do vrchních vrstev země. Plošný kolektor využívá proud tepla, který přichází ze shora z přímé nebo nepřímé sluneční energie (záření, déšť). Z těchto důvodů nesmějí být kolektory zemního tepla zakryty.

[Obr.10] Horizontální plošný kolektor Teploty média z plošného kolektoru se pohybují v závislosti na ročním období. Njevyšší jsou v létě (okolo 15,5 °C) a nejnižší v zimě ( až -0,5°C). Kolektor je vyroben z polyethylenového potrubí, které se klade do nezámrzné hloubky (1,2 1,8 m). Musíme dodržet vzdálenost 1,5m od základů budovy. Při dimenzování je nejdůležitější plošná výměra zemního kolektoru, více než systém položení a vzdálenosti jednotlivých smyček. "Doporučená ideální délka jednotlivých smyček je pro snížení tlakových ztrát 100 až 300m. Potrubí smyčky se sdružují ve venkovní jímce, kde jsou rozdělovače a sběrače média s možností uzavření jednotlivých smyček, odvzdušnění, případné regulace průtoku. Používáme dimenze potrubí 25,32 a 40mm zabezpečí při dané rychlosti média ideální přenosovou plochu vztaženou na objem v potrubí." [5] Vrty - geotermální vertikální sondy V ČR jsou geotermální vrty nejčastějším způsobem získávání geotermální nízkopotencionální energie. Investory většinou přesvědčí navzdory vyšší pořizovací ceně naprostá nezávislost na počasí, celoročně stálá teplota (8-12°C) a tudíž možnost chlazení v létě. Chlazením objektu v letních měsících dodáváme do vrtu vyšší tepelnou energii, vrt tudíž regeneruje pro zimní období. Výrazné rozdíly v ziskovosti vrtů jsou způsobeny rozdílnou kvalitou provedení vrtu a kvalitou materiálů. Kvalita práce je zde klíčová. S Geotermálními vrty se spojená složitější administrativa ( územní rozhodnutí, stavební povolení).

14

Hloubka vrtů se obvykle pohybuje od 70-140 m. V případě většího počtu vrtů se celková délka rozdělí do více vrtů o stejné délce. Vzdálenost vrtů od sebe by měla být minimálně 10m. Výhody hlubinných vrtů jsou malá prostorová náročnost, neznehodnocení pozemku, výborné tepelné zisky během zimních měsíců. Důležitou roli hraje správné na dimenzování. Poddimenzování vede při velkém odběru tepla k silnému ochlazení země, až k vytvoření zámrzu kolem stvolu vrtu. To neznamená jen snížení výkonnosti tepelného čerpadla, ale v letním období se nemohou zcela regenerovat nižší vrstvy kvůli omezenému toku tepla. Pro navrhování malých zařízení do 30 KW byly odvozeny empirické hodnoty. Podloží

možný odběr 1800 hodin provozu 2400 hodin provozu

obecné směrné hodnoty horší podloží (suché sedimenty) (λ<1,5 W/(mK))

25 W/m

20 W/m

normální pevná hornina nebo vodou nasycený sediment (λ=1,53,0W/(mK))

60 W/m

50 W/m

pevná hornina s vysokou tepelnou vodivostí (λ>1,5-3,0W/(mK))

84 W/m

70 W/m

< 25 W/m 65-80 W/m

< 20 W/m 55-65 W/m

80-100 W/m 35-50 W/m 55-70 W/m 65-80 W/m 65-85 W/m 40-65 W/m 70-85 W/m

80-100 W/m 30-40 W/m 45-60 W/m 55-65 W/m 55-70 W/m 35-55 W/m 60-70 W/m [Obr.11] Empirické vztahy[14]

horniny: suché štěrky a písky zvodnělé štěrky a písky protékající spodní voda, štěrky a písky vlhký jíl masivní vápenec pískovec kyselé vyvřeliny (žula) zásadité vyvřeliny (čedič) rula

Určení velikosti tepelného čerpadla Pro výpočet sloužila norma ČSN 060210, která již není v platnosti a dnes se pro výpočet používá metodika Zelené úsporám. TČ typu země/voda obvykle dimenzujeme na výkon, který odpovídá 60-80% tepelné ztráty pro optimální bivalentní provoz. Bod bivalence se u zemních TČ volí v rozmezí -5°C až -8°C. Bivalentní provoz Potřeba výkonu pro vytápění se během roku mění. Dimenzovat TČ na maximální výkon je obvykle neekonomické, protože je nutno pořídit dražší TČ, ale zejména nízkoteplotní zdroj (např. vrty, plošný kolektor). Větší TČ a delší vrty či větší zemní kolektor výrazně zvyšují náklady. Proto se systém doplňuje dalším, tzv. bivalentním zdrojem tepla, obvykle elektorkotlem. Tento zdroj slouží jako záloha pro případ výpadku TČ. Některá TČ mají

15

Venkovní teplota (C°)

elektorkotel vestavěný, nevýhoda spočívá v tom, že elektrokotel zvyšuje potřebnou kapacitu elektrické přípojky.

12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 -14 -16 -18

Tepelná ztráta Topná křivka TČ

0

1

2

3

4

5

6

7

8

Tepelný výkon(KW)

16

9

B. Výpočtová část B1 Analýza objektu Na rodinném domě v Petříkově bude realizovaný návrh tří variant vytápění s následným vyhodnocením nejlepší varianty dle nastavených kritérií. Varianty: 1) Zplyňovací kotel III. třídy na přípravu TV i vytápění 2) Solární panely pro ohřev TV s podporou zplyňovacího kotle na vytápění a případný ohřev TV 3)Tepelné čerpadlo vzduch/voda jak pro ohřev TV tak pro vytápění s podporou bivalentního zdroje (kotle) Varianta 1) je zapojena do otopných těles VK Varianta 2) je zapojena do otopných těles VK Varianta 3) je zapojena do systému podlahového vytápění

17

1.1.1

Výpočet tepelného výkonu

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 1.01 Zádveří 15 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk ΔU Ukc ek DV1 Dveře vchodové 1,76 1,1 0,02 1,12 SO1 stěna vnější ochlazovaná 3,532 0,238 0,02 0,258 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Ak *Ukc*e k 1 1,97 1 0,911256 2,881256

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk Č.k. Popis Ak ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN0 Stěna k 1.03 3,53 SN1 3,53 Stěna k 1.02 SN2 3,072 Stěna k 1.06 DV2 1,575 Dveře T10 DV3 1,8 Dveře T8 DV4 1,575 Dveře T9 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 2,22 2,22 1,9 0,9 0,9 0,9

Tepelné ztráty zeminou Popis A k*Uequiv,k Č.k. Ak Uequiv,k fg1 fg2 Pdl 1 4,7 0,227 1,067 1,45 podlaha I Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij -0,167 -1,32 0 0 -0,167 -0,985 -0,167 -0,242 -0,167 -0,277 0 0 -2,824

Gw 0,33

f g1*fg2*Gw 1 0,478 0,51

0,221 Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig Návrhová ztráta prostupem Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i 15 -15 30 0,221 6,63 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3

Vi (m ) 10,9 Počet nechráněných

teplota Qe -15 n50

otvorů 1 4,5 Výpočet tepelné ztráty větráním max z V min,i, Vinf,i 5,45

Hv,i 1,853

teplota Qint,i 15 činitel zaclonění e

Hygienické požadavky -1 3 n(h) V min,i(m /h) 0,5 výškový korekční

5,45 množství vzduchu

činitel ?

infiltrací V inf,i 1,962

0

1

Qint,i -Qe 28

Výpočet tepelné ztráty větráním Qv,i (W) 51,9

Celkový tepelný návrhový výkon pro místnost 1.1 - kotelna ФHL,i = ФT,i + ФV,i + ФRH 6,63+51,9=58,53 W

18

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 1.02 Technická místnost 15 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Uk ΔU Ukc ek Č.k. Ak OK 01 Okno ochlazované T1 1,15 0,71 0,02 0,73 SO3 stěna vnější ochlazovaná 7,2 0,238 0,02 0,258 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

1 1

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk ΔU Ukc bu Č.k. Popis Ak Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN3 Stěna k 1.01 3,53 SN4 5,105 Stěna k 1.04 SN5 7,38 Stěna k 1.05 DV4 1,575 Dveře T9 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

Ak *Ukc*bu

fij 2,22 1,9 1,9 0,9

0 -0,167 -0,167 0

Tepelné ztráty zeminou Č.k. Popis Ak Uequiv,k A k*Uequiv,k fg1 fg2 Pdl 1 7 0,227 1,589 1,45 podlaha I Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

Ak *Ukc*e k 0,8395 1,8576 2,6971

Ak *Ukc*fij 0 -1,6198165 -2,341674 0 -3,9614905

Gw 0,33

f g1*fg2*Gw 1 0,4785 0,760337

-0,50405 Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig Návrhová ztráta prostupem Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i 30 -0,50405 15 -15 -15,12162 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3

V i (m ) 16,24 Počet nechráněných

teplota Qe -15 n50


Hv,i 2,7608




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 30


Celkový tepelný návrhový výkon pro místnost 1.1 - kotelna ФHL,i = ФT,i + ФV,i + ФRH 67,70238

19

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 1.03 WC 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc ek SO4 2,27 0,238 0,02 0,258 stěna vnější ochlazovaná Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Ak *Ukc*e k 1 0,58566 0,58566

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk Č.k. Popis Ak ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K)

Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN6 3,53 Stěna k 1.01 SN7 7,38 Stěna k 1.06 DV5 1,575 Dveře T10 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 2,22 1,9 0,9

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij 0,143 1,120634 0 0 0,143 0,202703 1,323336

Tepelné ztráty zeminou Č.k. Popis Ak Uequiv,k A k*Uequiv,k fg1 fg2 Gw Pdl 1 podlaha I 2 0,227 0,454 1,45 0,429 Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

1

f g1*fg2*Gw 0,62205 0,282411

Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig 2,191407 Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i Návrhová ztráta prostupem 20 -15 35 2,191407 76,69925 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3

V i (m ) teplota Qe 4,64 -15 Počet nechráněných n50 otvorů 0 Výpočet tepelné ztráty větráním max z Vmin,i, Vinf,i 6,96


Hygienické požadavky

n(h)

-1

3

Vmin,i(m /h) 1,5 6,96 výškový korekční množství vzduchu činitel ?

4,5

0

Hv,i 2,3664

1

Qint,i -Qe 35

infiltrací V inf,i 0


ový tepelný návrhový výkon pro místnost 1.1 - kotelna ФHL,i = ФT,i + ФV,i + ФRH 159,5232

20

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 1.04 Kuchyně 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk ΔU Ukc ek SO5 stěna vnější ochlazovaná 2,27 0,238 0,02 0,258 OK 02 Okno ochlazované T1 - 5x 5,75 0,71 0,02 0,73 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

1 1

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN8 Stěna k 1.02 5,1 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

Ak *Ukc*bu

fij 1,9

Ak *Ukc*e k 0,58566 4,1975 4,78316

0,143

Ak *Ukc*fij 1,38567 1,38567

Tepelné ztráty zeminou Č.k. Popis A k*Uequiv,k Ak Uequiv,k fg1 fg2 Gw 0,227 1,1804 1,45 0,429 Pdl 1 5,2 podlaha I Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

1

f g1*fg2*Gw 0,62205 0,734268



teplota Qe -15 n50


Hv,i 2,057




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 35



21

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 1.05 Jídelna 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc ek SO6 stěna vnější ochlazovaná 6,23 0,238 0,02 0,258 OK 03 Okno ochlazované T1 1,15 0,71 0,02 0,73 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

1 1

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN9 Stěna k 1.02 7,38 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

Ak *Ukc*bu

fij 1,9

Ak *Ukc*e k 1,60734 0,8395 2,44684

0,143

Ak *Ukc*fij 2,005146 2,005146

Tepelné ztráty zeminou Č.k. Popis A k*Uequiv,k Ak Uequiv,k fg1 fg2 Gw 0,227 4,7216 1,45 0,429 Pdl 1 20,8 podlaha I Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

1

f g1*fg2*Gw 0,62205 2,937071



teplota Qe -15 n50


Hv,i 8,2042




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 35



22

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 1.06 Obývací pokoj 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk ΔU Ukc ek SO7 stěna vnější ochlazovaná 15,43 0,238 0,02 0,258 OK 04 Okno ochlazované T3 6,75 0,71 0,02 0,73 OK 05 Okno ochlazované T4 6,75 0,71 0,02 0,73 OK 06 Okno ochlazované T2 4,75 0,71 0,02 0,73 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk SN10 Stěna k 1.03 5,1 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 1,9

1 1 1 1

Ak *Ukc*e k 3,98094 4,9275 4,9275 3,4675 17,30344

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij 0 0 0

Tepelné ztráty zeminou Č.k. Popis Ak Uequiv,k A k*Uequiv,k fg1 fg2 Gw Pdl 1 28,6 0,227 6,4922 1,45 0,429 podlaha I Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

f g1*fg2*Gw 1 0,62205 4,038473

21,34191 Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig Návrhová ztráta prostupem Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i 35 21,34191 20 -15 746,9669554 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3


teplota Qe -15 n50

otvorů 3 4,5 Výpočet tepelné ztráty větráním max z Vmin,i, Vinf,i 33,2

Hv,i 11,288




činitel ?


0,03

1

Qint,i -Qe 35



23

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.01 Chodba 18 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk ΔU Ukc ek SO8 stěna vnější ochlazovaná 4,18 0,238 0,02 0,258 OK 07 Okno ochlazované T6 0,637 0,71 0,02 0,73 Str Střecha 4,3 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk Č.k. Popis Ak ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN11 Stěna k 2.04 9,97 DV6 1,67 Dveře T11 DV7 1,67 Dveře T12 SN12 3,21 Stěna k 2.05 DV8 1,56 Dveře T13 SN13 0,683 Stěna k 2.06 DV9 1,56 Dveře T14 SN14 8,2 Stěna k 2.02 DV10 1,784 Dveře T15 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 0,4 0,9 0,9 0,4 0,9 0,4 0,9 0,4 0,9

Tepelné ztráty zeminou Popis A k*Uequiv,k Č.k. Ak Uequiv,k fg1 fg2 Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

1 1 1

Ak *Ukc*e k 1,07844 0,46501 0,8213 2,36475

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij -0,061 -0,243268 -0,061 -0,091683 -0,061 -0,091683 -0,182 -0,233688 -0,182 -0,255528 -0,061 -0,0166652 -0,061 -0,085644 -0,061 -0,20008 -0,061 -0,0979416 -1,3161808

Gw

f g1*fg2*Gw

Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig 1,048569 Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i Návrhová ztráta prostupem 18 -15 33 1,048569 34,6027836

Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3


teplota Qe -15 n50


Hv,i 1,6813




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 33



24

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.02 Pokoj 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Uk ΔU Ukc ek Č.k. Ak SO9 stěna vnější ochlazovaná 21,6 0,238 0,02 0,258 OK 08 Okno ochlazované T5 - 2x 2,125 0,71 0,02 0,73 Str Střecha 46,33 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk Č.k. Popis Ak ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN15 Stěna k 2.07 8,08 DV11 1,561 Dveře T14 DV12 1,784 Dveře T15 SN16 8,206 Stěna k 2.01 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 0,4 0,9 0,9 0,4

Tepelné ztráty zeminou Č.k. Popis Ak Uequiv,k A k*Uequiv,k fg1 fg2 Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

1 1 1

Ak *Ukc*e k 5,5728 1,55125 8,84903 15,97308

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij -0,114 -0,368448 -0,114 -0,1601586 0,057 0,0915192 0,057 0,1870968 -0,2499906

Gw

f g1*fg2*Gw



teplota Qe -15 n50


Hv,i 8,4405




činitel ?


0,03

1

Qint,i -Qe 35



25

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.03 Pokoj 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Uk ΔU Ukc ek Č.k. Ak S10 stěna vnější ochlazovaná 7,43 0,238 0,02 0,258 OK 09 Okno ochlazované T5 1,063 0,71 0,02 0,73 Str Střecha 23,86 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN17 Stěna k 2.01 6,422 DV12 1,67 Dveře T11 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 0,4 0,9


1 1 1

Ak *Ukc*e k 1,91694 0,77599 4,55726 7,25019

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij 0,057 0,1464216 0,057 0,085671 0,2320926

Gw

f g1*fg2*Gw

7,482283 Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i Návrhová ztráta prostupem 20 -15 35 7,482283 261,879891 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3


teplota Qe -15 n50


Hv,i 3,7349




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 35



26

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.04 Pokoj 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Uk ΔU Ukc ek Č.k. Ak S11 stěna vnější ochlazovaná 7,43 0,238 0,02 0,258 OK 10 Okno ochlazované T5 1,063 0,71 0,02 0,73 Str Střecha 23,86 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN18 Stěna k 2.05 6,422 DV13 1,67 Dveře T12 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 0,4 0,9


1 1 1

Ak *Ukc*e k 1,91694 0,77599 4,55726 7,25019

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij 0,057 0,1464216 0,057 0,085671 0,2320926

Gw

f g1*fg2*Gw

7,482283 Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i Návrhová ztráta prostupem 20 -15 35 7,482283 261,879891 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3


teplota Qe -15 n50


Hv,i 3,7349




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 35



27

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.05 Koupelna 24 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Uk ΔU Ukc ek Č.k. Ak S12 stěna vnější ochlazovaná 2,38 0,238 0,02 0,258 OK 11 Okno ochlazované T6 0,57 0,71 0,02 0,73 Str Střecha 23,86 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk Č.k. Popis Ak ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN19 Stěna k 2.01 3,2 DV14 1,561 Dveře T13 SN20 4,82 Stěna k 2.04 SN21 4,82 Stěna k 2.06 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 0,4 0,9 0,4 0,4


1 1 1

Ak *Ukc*e k 0,61404 0,4161 4,55726 5,5874

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij 0,154 0,19712 0,154 0,2163546 0,103 0,198584 0,103 0,198584 0,8106426

Gw

f g1*fg2*Gw

6,398043 Celková měrná tepelná ztráta prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue+ HT,ij+ HT,ig Qint,i Qe Qint,i-Qe HT,i Návrhová ztráta prostupem 39 6,398043 24 -15 249,5236614 Tepelná ztráta větráním – přirozené větrání Objem místnosti Výpočtová venkovní Výpočtová vnitřní 3


teplota Qe -15 n50


Hv,i 1,4977




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 39



28

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.06 WC 20 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk ΔU Ukc ek S13 stěna vnější ochlazovaná 1,41 0,238 0,02 0,258 Str Střecha 2,35 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

1 1

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk Č.k. Popis Ak ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN22 Stěna k 2.01 0,682 DV15 1,575 Dveře T14 SN23 4,82 Stěna k 2.05 SN24 4,82 Stěna k 2.07 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

Ak *Ukc*bu

fij 0,4 0,9 0,4 0,21

0,057 0,057 -0,114 -0,114


Ak *Ukc*e k 0,36378 0,44885 0,81263

Ak *Ukc*fij 0,0155496 0,0807975 -0,219792 -0,1153908 -0,2388357

Gw

f g1*fg2*Gw



teplota Qe -15 n50


Hv,i 1,9125




činitel ?

infiltrací V inf,i 0

0

1

Qint,i -Qe 35



29

[C] Označení místnosti Název místnosti Výpočtová vnitřní teplota Oint,i [C°] 2.07 Sprcha 24 Výpočet tepelné ztráty prostupem pro místnost č. 1.01 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Popis Č.k. Ak Uk ΔU Ukc ek S13 stěna vnější ochlazovaná 2,27 0,238 0,02 0,258 OK 12 Okno ochlazované T6 0,632 0,71 0,02 0,73 Str Střecha 4,99 0,171 0,02 0,191 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí HT,ie = Σk Ak.Ukc.ek (W/K)

Tepelné ztráty nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk ΔU Ukc bu Celková měrná tepelná ztráta přes nevytápěný prostor HT,iue = Σk Ak.Ukc.bu (W/K) Tepelné ztráty z/do prostorů vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Č.k. Popis Ak Uk SN25 Stěna k 2.02 4,82 DV16 1,575 Dveře T14 SN26 4,82 Stěna k 2.06 Celk. měrná tepelná ztráta z/do prostor s odl.tepl. HT,ij = ?k Ak

fij 0,4 0,9 0,4

Tepelné ztráty zeminou Popis A k*Uequiv,k Č.k. Ak Uequiv,k fg1 fg2 Celková měrná tepelná ztráta zeminou HT,ig= (Σk Ak.Uequiv,k). fg1. fg2.Gw (W/K)

1 1 1

Ak *Ukc*e k 0,58566 0,46136 0,95309 2,00011

Ak *Ukc*bu

Ak *Ukc*fij 0,103 0,198584 0,103 0,1460025 0,103 0,198584 0,5431705

Gw

f g1*fg2*Gw



teplota Qe -15 n50


Hv,i 1,4348




činitel ?


0,02

1

Qint,i -Qe 39



30

Výpočet tepelného výkonu Součinitel prostupu tepla =

+

1 =

Rt - Tepelný odpor konstrukce Rsi - Odpor při přestupu tepla na vnitřní straně [m2K/W] Rse - Odpor při přestupu na vnitřní straně [m2K/W] Odpor při přestupu tepla Rsi Rse

/(

+

)

/

Směr tepelného toku nahoru 0,10 0,04

vodorvně 0,13 0,04

dolů 0,17 0,04

λ - Součinitel tepelné vodivosti [W/(mK)] F1 - skladba obvodové stěny 450 mm č.

Název vrstvy

λ

λekv

d

W/(m.K)

W/(m.K)

mm

1

Vnitřní omítka

0,600

-

10

2

Keramické zdivo

0,250

-

300

3

Tepelná izolace

0,038

-

140

4

Tepelně izolační omítka

0,120

-

30

U

0,188

W/(m .K)

λ

λekv

D

Součinitel prostupu tepla

2

P1 - Podlaha na zemině

č.

Název vrstvy

W/(m.K)

W/(m.K)

Mm

1

Nášlapná vrstva

1,010

-

4 40

2

Anhydrit

1,200

-

3

PE folie

0,200

-

4

4

Tepelná izolace EPS

0,035

-

140

5

Betonová deska

1,450

-

120

U

0,223

W/(m .K)


31

2

S1 - Střecha

č.

Název vrstvy

λ

λekv

D

W/(m.K)

W/(m.K)

Mm

1

OSB

0,130

-

22

2

Tepelná izolace

0,035

-

180

3

SBS mod. Pás

0,200

-

30

4

Hoblovaný záklop

0,200

-

25

5

omítka

0,500

-

20

U

0,173

W/(m .K)


− − fij- Součinitel redukce teploty θint - Teplota interiéru (°C) θj - Teplota sousední místnosti (°C) θe - Návrhová teplota exteriéru v zimním období (°C) =

32

2

1.1.2

Energetický štítek obálky budovy PROTOKOL K ENERGETICKÉMU ŠTÍTKU OBÁLKY BUDOVY (zpracovaný podle ČSN 73 0540-2/2011)

Identifkační údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Katastrální území a katastrální číslo Provozovatel, popř. budoucí provozovatel

Rekreační objekt Petříkov Ostružná 716219 672/10 k.ú. Ostružná

Vlastník nebo společenství vlastníků, popř. stavebník Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Telefon / E-mail

Ing. Petr Maurer

Ing, Petr Maurer

Tovéř 173, 783 16 Tovéř

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodžie, římsy, atiky a základy

540,1 m3

Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy

412,9 m2 0,765 m2/m3

Geometrická charakteristika budovy A / V Převažující vnitřní teplota v otopném období Θim Vnější návrhová teplota v zimním období Θe

33

20 °C -15,0 °C

Referenční budova (stanovení požadavku)

Konstrukce

Plocha


A

U

Redukční činitel

Měrná ztráta prostupem tepla

b

HT

Hodnocená budova

Plocha


Redukční činitel

Měrná ztráta prostupem tepla

A

U

b

HT

(požadovaná hodnota podle 5.2)

(požadovaná hodnota podle 5.2)

[m2]

[W/(m2.K)]

[-]

[m2]

[W/(m2.K)]

[-]

SO 01 – P+D+EPS

165,6

0,3

1

49,68

165,6

0,188

1

31,13

STCH

126,7

0,24

1

30,408

126,7

0,173

1

21,92

O1

31,4

1,5

1

47,1

31,4

0,5

1

15,7

D1

2,2

1,7

1

3,74

2,2

0,7

1

1,54

P1 na zemině

87,1

0,45

1

39,195

87,1

0,223

1

19,42

Celkem

413

170,1

413

Tepelné vazby

413*0,02

Celková měrná ztráta prostupem tepla

8,26

89,71 413*0,05

178,36

max. Uem pro A/V 0,42

požadovaná hodnota:

178,36/413+0,02=

0,452

20,65

110,36

0,243 110,36/413

Průměrný součinitel prostupu tepla podle 5.3.4 a tabulky 5

75% z požadované hodnoty

doporučená hodnota:

0,452*0,75=

0,339

Klasifikační třída obálky budovy podle přílohy C

0,266/0,339

34

Vyhovuje 0,785 Třída B - Úsporná

Stanovení prostupu tepla obálkou budovy W/K

110,36

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A

W/(m2·K)

0,243

Doporučený součinitel prostupu tepla Uem, N rc

W/(m2·K)

0,288

Požadovaný součinitel prostupu tepla Uem, N rq

W/(m2·K)

0,384

Měrná ztráta prostupem tepla HT

Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy Hranice klasifikačních tříd

Klasifikační ukazatel CI pro hranice klasifikačních tříd

Uem [W/(m2·K)] pro hranice klasifikačních tříd Obecně

Pro hodnocenou budovu

A

0,50

0,5. Uem,N

0,192

B

0,75

0,75. Uem,N

0,288

C

1,0

1. Uem,N

0,384

D

1,5

1.5. Uem,N

0,576

E

2,0

2. Uem,N

0,768

F

2,5

2,5. Uem,N

0,96

G

> 2,5

> 2,5. Uem,N

-

Klasifikace: B – Úsporná Datum vystavení energetického štítku obálky budovy: 25.3.2015 Zpracovatel energetického štítku obálky budovy:

Michaela Stoklasová

IČO: Zpracoval:


Podpis:

…………………..

Tento protokol a energetický štítek obálky budovy odpovídá směrnici evropského parlamentu a rady č. 2002/91/ES a prEN 15217. Byl vypracován v souladu s ČSN 73 0540-2/2011 a podle projektové dokumentace stavby dodané objednatelem.

35

Energetický štítek budovy

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Rodinný dům Hodnocení obálky

Brno

budovy Celková podlahová plocha Ac = 174,2 m

CI

stávající

2

doporučení

Velmi úsporná

0,63

A

0,5

CI y

B 0,75

C 1,0

D 1,5

E 2,0

F

2,5

G

. Mimořádně nehospodárná klasifikace

B

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy 2

Uem ve W/(m .K)

0,243

-

0,384

-

Uem = HT/A

Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 730540-2 Uem,N ve W/(m2.K)

36

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem

CI

0,50

0,75

1,00

1,50

2,0

2,50

Uem

0,192

0,288

0,384

0,576

0,768

0,96

Datum 7.10.2022

Platnost štítku do Štítek vypracoval

Stoklasová Michaela

1.1.3 Návrh otopných ploch Přepočet výkonu tělesa na jiné podmínky c=

, c>0,7 => ∆% =

=

∆

. !∆ $

(%&' + %& ) −% 2

c - Rozdílový ukazatel tw1 - Maximální teplota otopného tělesa (°C) tw2 - Střední teplota otopného tělesa (°C) ti - teplota interiétu (°C) Qn - Výkon určený výrobcem (W) QT - Výkon tělesa pro návrhové podmínky (W) n - teplotní exponent (určen experimentálně. 1,1-1,5) Skutečný výkon otopných těles ), +,

=

) . -. .' . .

QT - Výkon tělesa pro návrhové podmínky .' - Součinitel na úpravu okolí

. - Součinitel na počet článků

./ - Součinitel na umístění tělesa v místnosti

ϕ - Součinitel na způsob připojení těles

37

. ./

#

Číslo místnosti 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07

Účel místnosti

Tepelná ztráta místnosti QHL,i (W)

ti

Zádveří Technická místnost WC Kuchyň Jídelna Obytný prostor Chodba pokoj pokoj pokoj Koupelna WC Sprcha

Skutečný výkon QT,skut(W)

Typ otopného tělesa

15 58,53 deskové 10 VK 15 67,7 deskové 10 VK 20 159,52 deskové 10 VK 20 313,6 deskové 10 VK 20 545,76 deskové 11 VK 20 1142,047 deskové 20 VK, podlahový konvektor COIL T50 18 90,086 deskové 10 VK 20 845,73 deskové 10 VK 20 392,6 deskové 11 VK 20 392,6 deskové 11 VK 24 307,93 konvektro podlaha 20 87,02 deskové 10 VK 24 155,145 konvektor podlhaha Instalovaný výkon těles celkem Σ

Rozměry H/L

185,4 500/400 185,4 500/400 185,4 500/400 370 500/800 617,4 500/800 1 x 452,7 + 2 x 774 500/600 185,4 500/400 2 x 463 500/900 617 500/800 617 500/800 516 500/900 185,4 500/400 356 500/900 4020,4

1.1.4 Návrh zdroje tepla + Návrh přípravy teplé vody Potřeba tepla pro vytápění Prostupem 0)1 = 2(

3 . 43 ) +

2((

+ ∆ ). 4 ) + 2(56 .

6 . 46 )

(W/K)

U - Součinitel prostupu tepla [W/(m²K)] A - Plocha konstrukce (m²) b - Součinitel teplotní redukce index p průsvitné konstrukce index n neprůsvitné konstrukce index z zemina

0)1 = 6,63 − 15,12 + 76,7 + 241,6 + 258,61 + 746,97 + 34,6 + 550,3 + 261,9 + 261,9 + 249,5 + 20,1 + 99,2 = 2792,9 /32 = 87,28 /

Větráním

H v = (1 − 0,95.ϕ ZZT )Vρc (W/K)

0@ = 51,9 + 82,824 + 82,824 + 71,9 + 287,15 + 395,08 + 55,5 + 295,42 + 130,7 + 130,7 + 58,4 + 66,94 + 55,96 = 1765,3 /32 = 55,16 /

V ρ.c

průtok vzduchu (m3/s) 1200 J/m3K

Výpočtová tepelná ztráta QL = (HTR + HV).(ti - tevýp) (W) A

= (87,28 + 55,16). (20 − (−15)) = 4985

38

ti - Teplota interiéru (°C) te,výp - Výpočtová teplota exteriéru v zimním období (°C) Tepelná energie prostupem za den

QTR = H TR (t e − t i )

24 (kWh ) 1000

Tepelná energie pro větrání za den @B

CDE

= 0@ (% − % ). 'FFF

(kWh)

hpr - Provozní doba větracího systému (za den) @B

= 55,16. (−15 − 20).

8 = 15,44 1000

Solární zisky

QSol = ∑ FP I i .S i .g i (kWh) FP - Podíl skla z plochy okna cca 85% g - Propustnost okna (kWh/den) I - Energie dopadajícího slunečního záření (kWh/m2 .den) S - Plocha okna (m²) QSOL = Σ 0,85.0,75.(2,295+2,295).0,234=0,685 .(2,295+1,264).0,347=0,787 .(13,045+0,632).0,347=3,026 .(6+2,295).0,759=4,014 Σ=8,512 kWh

Pasivní zisky z vnitřních zdrojů

Qint = q app .S p .

h pr 1000

G

= 2,18*174,24*'FFF = 9,12 H ℎ/ JK

L3 = 87,12 ∗ 2 = 174,24 ² OP33 =

F,Q.G.'FFR'FF 'QG, G

SP - Podlahová plocha (m²) qapp - Vnitřní zisky od osob a spotřebičů (W/m²)

39

= 2,18 W/m²

Podíl zisků a ztrát v otopném režimu

γ= S=

QG QSol + Qint = QL QTR + QVE

8,512 + 9,12 = 0,198 73,3 + 15,44

Vnitřní tepelná kapacita budovy c=TU . L = 350.87,12 = 30 492 (J/K) c - Vnitřní tepelná kapacita budovy (J/K) cm - Měrná kapacita plošných konstrukcí (kJ/K.m²) S - Plocha vnitřních konstrukcí (m²) časová konstanta budovy

τ=

C

3600 H TR + H VE

3049200 3600 = 59,46 (ℎ) V= 87,28 + 55,16 Faktor setrvačnosti budovy W

a = 1+'X = 1 +

XY,GZ 'X

= 4,964

Stupeň využití zisků v topném režimu ŋ\ = ŋ\ =

1 − SP 1 − S PR'

1 − 0,198G,YZG = 0,999 1 − 0,198X,YZG

ϒ - Podíl zisků a ztrát v otopném režimu a - Faktor setrvačnosti budovy

Bilance potřeb

40

Denní potřeba tepla

QH ,d = QL , H − η H .QG \,]

= 88,74 − (17,632.0,999) = 71,28 H ℎ/ JK

\,U

=

QL,H - QTR + QVE (kWh) QG - QSOL + QINT (kWh) Měsíční potřeba tepla \,] .

U

= 71,28.31 = 2209,8 H ℎ/ ě_íT

přepočet na výkon kotle 71280/24=2970 W kotel Atmos DC 15E max. výkon 14,9 KW objem vody 45 l účinnost 81-90% min. teplota vratné vody 65°C třída 3 není dotovaný teplotní spád 75/65 Denní potřeba TV

a 3 = 4.0,4 + 1,306.0,01 = 0,173 / Počet osob 4, odhadovaná spotřeba teplé vody 40 litrů, podlahová plocha 130,6 m², součinitel 0,01 Teplo odebrané

= 1,163. a 3 . (

−

')

= 1,163.0,173. (75 − 10) = 13,08 H /ℎ

θ1 - teplota vstupující studené vody (°C) θ2 - Maximální teplota vystupující vody (°C) Teplo ztracené 6

=

. . = 13,08.0,5 = 6,54 H /ℎ

z - redukující součinitel Teplo celkem 3

=

+

6

= 13,08 + 6,54 = 19,62

H ℎ JK

Velikost zásobníku a6 =

1,145 ∆ UPb = = 15c = 0,015 1,163. ∆ 1,163.65

/

∆Qmax - Odečet maximálního rozdílu mezi odběrem a dodávkou tepla (kWh) ∆θ - Rozdíl maximální a minimální teploty (75-10) (°C)

41

Jmenovitý výkon ohřevu 4,763 = 0,363 H % 12 Q1 - maximální hodnota křivky dodávky (kWh) 'C

'

=

=

Potřebná teplosměnná plocha - zásobníkový ohřev (d' − % ) − (d − %' ) ∆% = (d − % ) cK ' (d − %' ) 65 = 24,62 ℃ ∆% = 2,64 T1 - Teplota topné vody na vstupu do výměníku (°C) T2 - Teplota topné vody na výstupu z výměníku (°C) t1 - Teplota zahřívané teplé vody na vstupu do výměníku (°C) t2 - Teplota teplé vody na výstupu z výměníku (°C) A=(

'C

∗ 10/ )/( ∗ ∆%)=0,237

Potřeba tepla na vytápění a přípravu teplé vody 71,28KWh/ den z toho 19,6 KWh/ den pro teplou vodu

B2. Analýza energetických potřeb a toků budovy 1.1.5 Specifikace energetických systémů budovy Solární kolektory Potřeba tepla pro vytápění HTR= 2792,84 W/K (prostupem) HV=1765,335 W/K (větráním) Tepelná energie prostupem za den )1

= 0)1 ∗ (% − % )

@B

= 0@ ∗ (% − % )

Solární zisky fg

24 = 2345,9 H ℎ 1000

16 = 988,59 H ℎ 1000

= 2h3 ∗ i ∗ L ∗ j

FP - Podíl skla z plochy okna cca 85% g - Propustnost okna (kWh/den) I - Energie dopadajícího slunečního záření (kWh/m2 .den) S - Plocha okna (m²) Pasivní zisky z vnitřních zdrojů = OP33 ∗ L3 ∗

ℎ3k 16 = 2,11 ∗ 380 ∗ = 12,83 H ℎ 1000 1000

42

Stupeň využití zisků S= T = TU ∗ L= 350*306,42= 107247 KJ

− | )1 + lmA

@B |

cm= součinitel podlahové krytiny S=plocha vnitřních konstrukcí Faktor setrvačnosti budovy

o =1+

V - Časová konstanta budovy Bilance potřeb \.p

=(

fg

) ∗ q\ − (

+

ŋ\ - Stupeň využití zisků v topném režimu ŋ\ = r=

V 15

\1

−

@B )

1 − SP 1 − S PR'

∗ 3,6 17,91 ∗ 0,72 \p

αstřechy = 45° , orientace západ, azimut 30° (otopné prázdniny červen, červenec, srpen) Účinnost kolektorů (%) (%U − % )² %U − % −o ∗ ŋ+ = ŋF − o' ∗ s s a1 - Koeficient tepelné ztráty W/(m²K) a2 - Koeficient tepelné ztráty W/(m²K) G - Intenzita slunečního záření dle přílohy 8 v Topenářské příručce tm - Teplota vody na výstupu (°C) te - Teplota exteriéru (°C) Denní potřeba tepla pro přípravu TV (kWh) )@,]

= (1 + .) ∗ v,)@,U

a)@,]

=K∗

∗ t ∗ T ∗ (%)@ − % u ) 3,6 ∗ 10Z

)@,]

(kWh)

VTV,den - Potřeba teplé vody na den (m³) z - Redukující součinitel vlivu prostředí (vrcholky hor, město, venkov) ρ - Hustota vody (kg/m³) c - Měrná tepelná kapacita vody (kJ/Km²) tTV - Teplota teplé vody (°C) tSV - Teplota studené vody (°C) n - počet dní v měsíci Návrh solárního systému pro přípravu teplé vody

43

0),]

+ (1 + Vk ) ∗ 0),] O+ = ŋ+ ∗ 0),]

= Vk ∗ 0),]

, fk

,] w

(kWh/m²den)

0),] , fk - Tepelné zisky dle tabulky Topenářská příručka (kWh/m²den) 0),] ,] w - Tepelné zisky dle tabulky Topenářská příručka (kWh/m²den) Vk - Součinitel dle tabulky Topenářská příručka qk - Denní měrný tepelný zisk za měsíc (kWh/m²den) Aperturní plocha 4+ = p - 10 až 50m²........0,1 50 až 200 m² ...0,05

(1 + x) ∗ O+

)@,]

Velikost zásobníku

Vz= cca(1,3 až 1,5)*Vden=1,5*160=240 l Bilance solárního systému pro přípravu teplé vody - měsíční teoretický využitelný tepelný zisk kolektorové plochy +,

= 0,9 ∗ ŋ+ ∗ K ∗ 0),]

∗ 4+ ∗ (1 − x) (kWh)

ŋk - Účinná plocha kolektorů (%) n - Počet dní v měsíci HT,den - Denní tepelné zisky (kWh/m²den) Aks - Plocha kolektorů (m²) - využitelné tepelné zisky solární soustavy (měsíční) ,,

= min (

+, ,

)@,U )

(kWh)

- solární pokrytí za rok = 100 ∗

2 2

,,

)@,U

Vybíjení a nabíjení zásobníku %=

a ∗ (%' − % ) ∗ 4186 3600 ∗ =

o=

6 k

∗o

(20 − (−15)) (% − % ) = =1 (20 − (−15)) (% − % ,U )

44

%= V - Velikost zásobníku (m³) 0,024 3,825 v

5,7375 z Qve 807 807 807 807 807 807 807 807 807

leden tes

Ht,teor Ht,dif tr Ht,den qk účinnost 45 Ak Pk Aks Vz Qk,u Qss,u f

21,5 20 16,8 11,2 6,4 5,1 10,6 16,8 20,2

Hve Qve Qsol Qint 1765,335 607,2752 14,9073 12,83 1765,335 564,9072 27,18109 12,83 1765,335 474,522 34,26626 12,83 1765,335 316,348 41,89268 12,83 1765,335 180,7703 48,348 12,83 1765,335 144,0513 36,04808 12,83 1765,335 299,4008 26,46836 12,83 1765,335 474,522 14,25833 12,83 1765,335 570,5563 10,05593 12,83

únor

1,6 45 572 účinnost 45 0,363941 leden

8,2875 j

Δt

leden únor beřezen duben květen září říjen listopad prosinec

Qtv,d Qtv,m

1,9125 s

0,24 ∗ (55 − 45) ∗ 4186 = 3,41 ℎ| . 3600 ∗ 0,818

březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2,4 6 10,7 15,9 18,9 20,7 20,8 18 12,7 7,2 3,3 613 628 621 616 600 599 596 607 609 577 549 0,38563 0,413284 0,440065 0,470571 0,485465 0,496391 0,496429 0,481406 0,449147 0,403735 0,365627

únor

březen

duben

květen

červen

červenec srpen září říjen listopad prosinec 31 31 30 31 30 31 10,876 10,876 10,876 10,876 10,876 10,876 337,15 337,15 326,27 337,15 326,27 337,15 3969,667

31 10,876 337,15

28 10,876 304,52

31 10,876 337,15

30 10,876 326,27

31 10,876 337,15

30 10,876 326,27

4,06 0,31 0,18

5,32 0,44 0,27

7,02 0,66 0,4

8,56 0,87 0,44

9,86 1,06 0,5

10,23 1,22 0,51

9,9 1,18 0,52

8,74 1,04 0,54

7,37 0,8 0,52

5,83 0,54 0,37

4,39 0,36 0,19

3,63 0,27 0,17

0,985 0,36 0,36

1,7576 0,68 0,39

3,204 1,32 0,41

4,2536 1,87 0,44

5,46 2,57 0,47

5,8151 2,82 0,49

5,7144 2,84 0,50

5,198 2,58 0,50

4,2164 2,03 0,48

2,4973 1,12 0,45

1,1257 0,45 0,40

0,8412 0,31 0,37

33,37 2 4,62 240 41,59 41,59 54,52542

17,65

9,03

6,39

4,66

4,24

4,22

4,64

5,89

10,67

26,32

38,90

240 71,02 71,02

240 153,61 153,61

240 210,15 210,15

240 298,06 298,06

240 316,93 316,93

240 329,07 329,07

240 299,35 299,35

240 227,88 227,88

240 130,12 130,12

240 51,02 51,02

240 35,68 35,68 2164,478

400,00 350,00 300,00 250,00 Qpc 200,00

Qk,u

150,00

Qss,u

100,00 50,00 0,00 1

2

3

4

5

6

7

8

9

45

10

11

12

Tepelné čerpadlo Vzduch/Voda ~

Topný faktor } = v

∆% = •%&',UPb − %&

,UPb € ∗

% −% (0 − 20) = (55 − 45) ∗ = 5,71 % U −% (−15 − 20) '

'

%&',UPb + %& ,UPb % −% 55 + 45 0 − 20 ',' %U = % + • −% ‚∗ƒ − 20‚ ∗ • ‚ „ = 20 + • 2 % ,U − % 2 −15 − 20 = 38,038℃

%&' = 38,038 + 0,5 ∗ 5,71 = 40,89℃

%& = 38,038 − 0,5 ∗ 5,71 = 35,183℃ paralelně bivalentní a monoenergetický Q=2,97 kW teplá voda = 0,817 kW COP - Topný faktor COP=2,4 r= Expanzní nádoba

3,787 = 1,65 H 2,4

rf = ℎ ∗ t ∗ j + x] Pd - Minimální tlak (kPa) se volí v rozsahu od 20 kPa do 150 kPa hs - Manometrická výška (m) ρ - Hustota voda (kg/m³) g - Tíhové zrychlení (m/s) x + 100 850 + 100 = (1,2 + 60 ∗ 0,07 + 1,64) ∗ = 8,6 → 10c x − xf 850 − 70,7 β - součinitel objemové roztažnosti β na provozním rozdílu teplot ∆t = tmax - t0 Vk - Při odpaření kapaliny

aB… = (a + a ∗ † + a+ ) ∗

propylenglykol Vk=1,64 l maximální tlak kolektoru 1000 kPa výměník 2940 kPa čerpadlo 1000 kPa V=60l β=0,07

∆% = %

,UPb

− %f = 120 − 30 = 90℃

46

Pk=1000 kPa 0,9 Pk =900 kPa (pojistný ventil)

Phd= Pe=0,85 Pk = 850 kPa

EN=779,3 kPa = 7,8 bar

Pdd=Po = 70,7 kPa

rf = 5 ∗ 1,047 ∗ 9,8 + 20 = 70,7 Hro

Tepelné čerpadlo te

-15

-5

0

5

10

tw1

55

45,67

40,89

36,03

31,03

tw2

45

38,52

35,18

31,74

28,18

tm

50

42,09

38,04

33,89

29,61

Teplotní rozdíl

10

7,14

5,71

4,29

2,86

60 50 40 tw1 30

tw2 tm

20 10 0 -15

-5

0

5

47

10

Podlahové vytápění 1 %‰ ∗ ℎ ∗ ( ∗ ) ∆o 2 ∗ (%U − % ) ∗ ∆%3 − % = 1 ∝x ∗2 Pro mé účely bylo podlahové vytápění odvozeno empiricky.

Specifikace energetických systémů budovy Varianta 1) kotel -

minimální účinnost kotle 81% ATMOS 71,28*30*12 = 26,51 MWh/rok (potřeba) 26,51* 1,57 = 41,6 MWh/rok (spotřeba) 41,6 ∗ 3,6 = 9,7 %ŠK 14,2 9700/680=14,27 kg/m3 prm = 14,27 *1,53 = 21,825 kg/m3 plocha 5x4m (plocha pro palivo)

Varianta 2) Solární kolektor - αstřechy = 45° , orientace západ, azimut 30° (otopné prázdniny červen, červenec, srpen) Solární kolektor Regulus KPS 11+ šířka 1230mm hloubka 92mm výška 2030mm optická účinnost 61,2% koeficient tep. ztráty k2=0,0056 W/m²K² k1=3,48 W/m²K² celková plocha 2,49 m² plocha apertury 2,31 m² počet trubic 20 výstup elektrický 1439 W max. teplota 120°C Varianta 3) tepelné čerpadlo -

Regulus R8 040 - 33x34x58 cm - 40 l - Ø 320 mm - výška 560 mm - maximální pracovní tlak 10 bar propylenglykol Vk=1,64 l výměník 2940 kPa čerpadlo 1000 kPa V=60l , β=0,07

48

B3. Energetické hodnocení budovy Standardizované užívání budovy obecné provozní doba užívání zóny

roční užívání budovy počet provozních dní

vytápění ano(1)/ne(2)

vnitřní výpočtová teplota pro režim vytápění

vnitřní teplota pro režim vytápění v režimu útlumu

provozní doba vytápění objektu

vnitřní výpočtová teplota pro režim chlazení

vnitřní výpočtová teplota pro režim chlazení mimo provozní dobu

provozní doba chlazení objektu

teplota přiváděného vzduchu pro chlazení

chlazení

-

-

-

t use,h

t use,d

ANO/NE

θ i,H

θ i,H

t ,H,h

θ i,C

θ i,C

t, C,h

θ supp;n

Jednotk y >>

-

hodina

hodina

hodina

d

-

°C

°C

hod/den

°C

°C

hod/den

°C

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

24

24

365

20

18

24

22

26

24

18

tepelné zisky

ostatní

měrná jednotka

průměrná teplota přiváděného vzduchu

minimální tok větracího vzduchu

průměrná teplota venkovního přiváděného vzduchu vzduchu

měrné tepelné zisky od osob

časový podíl přítomnosti osob

měrné tepelné zisky z vybavení

časový podíl doby provozu

doba využití denního světla za rok

Parametr >>

V V,k

-

θ supp;n

V V,d

θ suppEXT;n

t V,mech,h

q OCC

f OCC

q APP

f APP

tD

tN

Jednotk y >>

m 3 /h/mj.

mj

°C

1/h

°C

hod/den

W/m²

-

W/m²

-

h

hodina

0

0

0,0

0

0

0,0

0,00

0

0,00

0

0

24

1,5

0,7

3

0,2

1600

1200

Profil typického užívání zóny podle TNI 730331

1

-

0

2

Rodinný dům – obytné prostory

25

osoby 0,3 − 0,5

0,3

Národní kalkulační nástroj [15]

Ekonomické vyhodnocení dle vyhlášky č. 480/2012

Životnost 15 let Nominální úroková míra 14% Inflace 0,4% Reálná úroková míra 13,5% Prostá doba návratnosti d = IN - Investiční výdaje projektu CF - Roční přínosy projektu

i‹ (•|HŽ) Œh

Reálná doba návratnosti )•‘

• Œh ∗ (1 + •) CFt - Roční přínosy projektu r - Diskont (1+r)-t - odúročitel

’'

− i‹ = 0 (•|HŽ)

Čistá současná hodnota (NPV) )ž ’' Œh

‹ra = ∑

∗ (1 + •)

49

− i‹ (tis.kč/r)

W light

W light

k Wh/m 2 rok k Wh/m 2 rok 0,00

0,00

2,50

4,17

Hodnoty osvětlenosti

konec provozu zóny

typ zóny

větrání mininimální tok větracího vzduchu

typ zóny

m2 podlahové plochy na osobu

Rodinný dům – obytné prostory

měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení žárovkové osvětlení

2

měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení úsporné osvětlení/zářivky

-

doba využití bez denního světla za rok

1

ČÍSLO PROFILU

vytápění

Parametr >>

Profil typického užívání zóny podle TNI 730331

začátek provozu zóny

ČÍSLO PROFILU

typ zóny

doba provozu větracího zařízení

1.1.6

E pk m 2 /os 0 40

lx 0 90

Tž - doba životnosti projektu Vnitřní výnosové procento (IRR) )ž

• Œh ∗ (1 + i

)

’'

− i‹ = 0 (%)

Pro výpočty použit kalkulátor tzb info, který pracuje na tomto principu.[6] Varianta 1)Kotel

Elektřina 9800 Kč/rok Dřevo 17808 Kč/rok

Varianta 2)Solar+kotel

Elektřina 13230 Kč/rok Dřevo 12630 Kč/rok

Varianta 3)TČ+Bivalentní zdroj

Elektřina 10474 Kč/rok Bivalentní zdroj 8658 Kč/rok

Výstupy z finančního kalkulátoru zařazeny do Příloh.

Varianta A Varianta B Varianta C

Návratnost Není Není Není

Měrná dodaná energie budovy EP,A [kWh/(m²a)] 140 120 100 80 60 40 20 0

Měrná dodaná energie budovy EP,A [kWh/(m²a)] 108 125 99

Roční náklady 27608 26115 19132

Roční náklady 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Varianta A

50

Varianta B

Varianta C

2

C. Projekt

2.1.1

Průkaz energetické náročnosti budovy

51

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY vydaný podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov

Ulice, číslo: PSČ, místo: Typ budovy: 2

414,1 m

Plocha obálky budovy:

2

Objemový faktor tvaru A/V:

3

0,77 m /m 2

Energeticky vztažná plocha:

174,2 m

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOVY Celková dodaná energie

Neobnovitelná primární energie

(Energie na vstupu do budovy)

(Vliv provozu budovy na životní prostředí)

Měrné hodnoty

2

kWh/(m ·rok)

A 82

24 85

B

108 123

128

C 165

171

D 256

247

E 342

329

F 427

411

G

Hodnoty pro celou budovu MWh/rok

18,862

4,097

52

PODÍL ENERGONOSITELŮ

Vnější stěny: Okna a dveře: Střechu: Podlahu: Vytápění: Chlazení/klimatizaci: Větrání: Přípravu teplé vody: Osvětlení: Jiné:

NA DODANÉ ENERGII Hodnoty pro celou budovu

dopadu na enegetickou náročnost je znázorněno šipkou

Stanovena

Opatření pro

Popis opatření je v protokolu průkazu a vyhodnocení jejich

DOPORUČENÁ OPATŘENÍ

MWh/rok

Elektřina ze sítě: 0,8 Biomasa: 18,1

UKAZATELE ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Obálka budovy

Vytápění

2

Uem W/(m ·K)

Chlazení

Větrání

Dílčí dodané energie

Úprava vlhkosti

Teplá voda

Měrné hodnoty

Osvětlení

2

kWh/(m ·rok)

74

0,30


30

12,96

4

5,27

Zpracovatel:

Osvědčení č.:

Kontakt:

Vyhotoveno dne: Podpis:

53

20.5.2015

0,63

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

str. 1 / 19


Účel zpracování průkazu Nová budova

Budova užívaná orgánem veřejné moci

Prodej budovy nebo její části

Pronájem budovy nebo její části

Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování:

Základní informace o hodnocené budově

Identifikační údaje budovy

Adresa budovy (místo, ulice, popisné číslo, PSČ)

Katastrální území: Parcelní číslo: Datum uvedení budovy do provozu (nebo předpokládané datum uvedení do provozu):

Vlastník nebo stavebník:

Adresa:

IČ: Tel./e-mail:

Typ budovy

Rodinný dům

Bytový dům

Administrativní budova

Budova pro zdravotnictví

Budova pro sport

Budova pro obchodní účely

Jiný druhy budovy:

54

Budova pro ubytování a stravování Budova pro vzdělávání

Budova pro kulturu


str. 2 / 19

Geometrické charakteristiky budovy Parametr

jednotky

hodnota

Objem budovy V (objem částí budovy s upravovaným vnitřním prostředím

3

[m ]

540,1

vymezený vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy) Celková plocha obálky budovy A (součet vnějších ploch konstrukcí ohraničujících objem

2

[m ]

414,1

budovy V) 2

Objemový faktor tvaru budovy A/V

3

[m /m ] 2

Celková energeticky vztažná plocha budovy Ac

[m ]

0,77 174,2

Druhy energie (energonositele) užívané v budově Hnědé uhlí

Černé uhlí

Topný olej

Propan-butan/LPG

Kusové dřevo, dřevní štěpka

Dřevěné peletky

Zemní plyn

Elektřina

Soustava zásobování tepelnou energií (dálkové teplo): podíl OZE:

do 50 % včetně,

nad 50 do 80 %,

nad 80 %,

Energie okolního prostředí (např. sluneční energie): účel:

na vytápění,

pro přípravu teplé vody,

na výrobu elektrické energie,

Jiná paliva nebo jiný typ zásobování:

Druhy energie dodávané mimo budovu Elektřina

Teplo

Žádné

55

str. 3 / 19


Informace o stavebních prvcích a konstrukcích a technických systémech A) stavební prvky a konstrukce a.1) požadavky na součinitel prostupu tepla Plocha

Činitel

Měrná ztráta

tepl.

prostupem

redukce

tepla

bj

HT,j

[-]

[W/K]


Konstrukce

Vypočtená

Referenční

obálky budovy

hodnota

hodnota

Uj

UN,rc,j

[m ]

[W/(m2.K)]

[W/(m2.K)]

Obvodová stěna

165,60

0,188

1,00

31,1

Střecha

126,70

0,173

1,00

21,9

Podlaha

87,10

2,941

0,13

32,1

Otvorová výplň

34,70

0,513

1,00

17,8

Aj 2

Splněno

[ano/ne]

Tepelné vazby

20,7

Celkem

Poznámka:

414,1

x

x

x

x

123,6

Hodnocení splnění požadavku je vyžadováno jen u větší změny dokončené budovy a při jiné, než větší změně dokončené budovy v případě plnění požadavku na energetickou náročnost budovy podle § 6 odst. 2 písm. c).

a.2) požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla Převažující

Objem

Referenční

návrhová

zóny

hodnota

vnitřní

průměrného

teplota

součinitele

Zóna

Součin

prostupu tepla zóny ϴim,j

Obytná zona Celkem

Uem,R,j

Vj 3

Vj·Uem,R,j

2

[°C]

[m ]

[W/(m .K)]

[W.m/K]

20,0

540,1

0,32

172,83

x

540,1

x

172,83

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy

Budova

Vypočtená

Referenční

hodnota

hodnota

Uem

Uem,R

(Uem = HT/A)

(Uem,R = Σ(Vj·Uem,R,j)/V)

2

Hodnocení spotřebou

splnění energie

požadavku a

u

větší

2

[W/(m K)]

[W/(m K)]

[ano/ne]

0,30

0,32

ano

Budova jako celek Poznámka:

Splněno

je

vyžadováno

změny

u

dokončené

nové

budovy,

budovy

v

energetickou náročnost budovy podle § 6 odst. 2 písm. a) a písm.b).

56

budovy

případě

s

plnění

téměř

nulovou

požadavku

na

str. 4 / 19


B) technické systémy

b.1.a) vytápění Typ zdroje

Energo-

Pokrytí

Jmeno-

Účinnost

Účinnost

nositel

dílčí

vitý

výroby

distribu-

sdílení

potřeby

tepelný

energie

ce

energie

energie

výkon

zdrojem

energie

na

na

vytápění

Hodnocená

2)

na vytá-

budova/zóna

tepla

pění

[-]

vytápění ηH,gen

COP

ηH,dis

ηH,em

[-]

[%]

[kW]

[%]

[-]

[%]

[%]

x

x

x

80

--

85

80

89

88

1)

Referenční budova

Účinnost

x

Hodnocená budova/zóna:

Zplyňovací kotel

Obytná zona

kusové dřevo/štěpka

100,0

90

/biomasa

Poznámka:

1) 2)

symbol x znamená, že není nastaven požadavek na referenční hodnotu v případě soustavy zásobování tepelnou energií se nevyplňuje

b.1.b) požadavky na účinnost technického systému k vytápění Typ zdroje

Účinnost

Účinnost výroby

Požadavek

výroby energie

energie

splněn

zdrojem tepla

referenčního zdroje tepla

Hodnocená ηH,gen

budova/zóna

[-]

Poznámka:

ηH,gen,rq

nebo

nebo

COPH,gen

COPH,gen

[%]

[%]

[ano/ne]


57


str. 5 / 19


b.2.a) chlazení Typ

Energo-

Pokrytí

Jmeno-

Chladi-

Účinnost

systému

nositel

dílčí

vitý

cí

distri-

sdílení

potřeby

chladící

faktor

buce

energie

energie

výkon

zdroje

energie

na

chladu

na

chlazení

chlazení Hodnocená

na

budova/zóna

chlaze-

chlazení

ní

Referenční budova

Účinnost

[-]

[-]

[%]

[kW]

x

x

x

x

EERC,gen

ηC,dis

ηC,em

[-]

[%]

[%]


b.2.b) požadavky na účinnost technického systému k chlazení Typ systému

Chladící faktor

Chladící faktor

Požadavek

chlazení

zdroje chladu

referenčního

splněn

Hodnocená

zdroje chladu

budova/zóna [-]

Poznámka:

EERC,gen

EERC,gen

[-]

[-]

[ano/ne]


58


str. 6 / 19


b.3) větrání Typ vět-

Energo-

Tepelný

Chladí-

Pokrytí

Jmen.

Jmen.

Měrný

racího

nositel

výkon

cí

dílčí

elektr.

objem.

příkon

výkon

potřeby

příkon

průtok

venti-

energie

systému

větracího

látoru

na

větrání

vzduchu

nuce-

systému Hodnocená budova/zóna

větrání

ného větrání SFPahu

Referenční budova

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

[kW]

[m /hod]

x

x

x

x

x

x

x


Obytná zona

3

přirozené větrání

59

3

[W.s/m ]


str. 7 / 19


b.4) úprava vlhkosti vzduchu Typ

Energo-

Jmenovitý

Jmenovitý

Pokrytí

systému

nositel

elektrický

tepelný

dílčí

zdroje

příkon

výkon

dodané

úpravy

vlhčení Hodnocená

energie

vlhkosti

na

systému

budova/zóna

Referenční budova

Účinnost

úpravu

vlhčení

vlhkosti

ηRH+,gen [%]

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

x

x

x

x

x


Typ

Energo-

Jmen.

Jmen.

Pokrytí

Jmen.

systému

nositel

elektr.

tepelný

dílčí

chladící

zdroje

příkon

výkon

potřeby

výkon

úpravy

odvlhčení Hodnocená budova/zóna

Referenční budova

energie

vlhkosti

na

systému

úpravu

odvlhčení

odvlhčení

ηRH-,gen

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

[kW]

x

x

x

x

x

x


60

Účinnost

[%]


str. 8 / 19


b.5.a) příprava teplé vody (TV) Systém

Energo-

Pokrytí

Jmen.

Objem

Účinnost

Měrná

Měrná

přípravy

nositel

dílčí

příkon

zásob-

zdroje

tepelná

tepelná

TV v

potřeby

pro

níku

tepla pro

ztráta

ztráta

budově

energie

ohřev

TV

přípravu

zásobní-

rozvodů

Hodnocená

na

TV

teplé

ku teplé

teplé

budova/zóna

přípravu

vody

vody

1)

vody

teplé vody

ηW,gen

COP

QW,st

QW,dis

[-]

[-]

[%]

[kW]

[litry]

[%]

[-]

[Wh/l.d]

[Wh/m.d]

x

x

x

x

x

85

--

7,0

150,0

Zplyňovací kotel

dřevo/ště

160

90

7,9

5,6

Referenční budova Hodnocená budova/zóna:

Obytná zona

kusové

pka

100,0

/biomasa

Poznámka:

1)

v případě soustavy zásobování tepelnou energií se nevyplňuje

b.5.b) požadavky na účinnost technického systému k přípravě teplé vody Typ systému

Účinnost

Účinnost

Požadavek

k přípravě

zdroje tepla

referenčního

splněn

teplé vody

pro přípravu

zdroje tepla pro

teplé vody

přípravu teplé

Hodnocená budova/zóna

[-]

Poznámka:

ηW,gen

vody ηW,gen,rq

nebo COPW,gen

nebo COPW,gen

[%]

[%]

[ano/ne]


61


str. 9 / 19


b.6) osvětlení

Hodnocená

Typ

Pokrytí dílčí

Celkový

Průměrný měrný příkon

osvětlovací

potřeby

elektrický příkon

pro osvětlení vztažený

soustavy

energie na

osvětlení budovy

k osvětlenosti zóny

budova/zóna

Referenční budova

osvětlení

pL,lx 2

[-]

[%]

[kW]

[W/(m .lx)]

x

x

x

0,05

100

1,4

0,05


Obytná zona

62


str. 10 / 19

Energetická náročnost hodnocené budovy a) seznam uvažovaných zón a dílčí dodané energie v budově Hodnocená

Vytápění

Chlazení

Nucené

Příprava

Osvětlení

budova/zóna

EPH

EPC

větrání

teplé

EPL

Výroba z OZE

EPF

vody

kombinované

EPW

výroby elektřiny

nebo

Obytná zona

63

budovu

Pro budovu i

dodávku mimo

Pro budovu

vlhčením

S úpravou

vlhčení

Bez úpravy

a tepla

(4)

(5) Dílčí dodaná

energie

(ř.4)=(ř.2)+(ř.3)

Měrná dílčí

dodaná energie

na celkovou

energeticky

vztažnou plochu

(ř.4) / m 2

64 6,616

5,274

0,630

0,630

30

4

4

0,060

0,072

0,072

0,098

0,630

0,630

5,214

6,544

12,885

21,321

x

x

4,196

4,196

Hod. budova x

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

x

9,083

11,599

[MWh/rok]

ř.

38

12,958

energie

74

Pomocná

21,419

energie

123

(3) spotřeba

[MWh/rok]

Vypočtená

[MWh/rok]

(2) Potřeba energie

[MWh/rok]

(1)

[kWh/(m2.rok)]

Osvětlení

teplé vody

Příprava

vzduchu

vlhkosti

Úprava

Větrání

Chlazení

Vytápění

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy str. 11 / 19

b) dílčí dodané energie


str. 12 / 19

c) výrobna energie umístěná v budově, na budově nebo na pomocných objektech

Typ výroby

Využitelnost

Vyrobená

Faktor

Faktor

Celková

Neobnov.

vyrobené

energie

celkové

neobnov.

primární

primární

primární

primární

energie

energie

energie

energie

[-]

[-]

[MWh/rok]

[MWh/rok]

energie

jednotky

Kogenerační jednotka EPCHP - teplo

[MWh/rok] Budova Dodávka mimo budovu

Kogenerační jednotka EPCHP - elektřina

Budova Dodávka mimo budovu

Fotovoltaické panely EPPV - elektřina


Solární termické systémy QH,sc,sys - teplo

Budova Dodávka mimo budovu Budova

Jiné Dodávka mimo budovu

d) rozdělení dílčích dodaných energií, celkové primární energie a neobnovitelné primární energie podle energonositelů Dílčí vypočtená

Faktor

Faktor

Celková

Neobnovi-

spotřeba

celkové

neobnovi-

primární

telná primární

energie /

primární

telné

energie

energie

Pomocná

energie

primární

Energonositel

energie

elektřina ze sítě kusové dřevo/štěpka /biomasa Celkem

energie

[MWh/rok]

[-]

[-]

[MWh/rok]

[MWh/rok]

0,762

3,2

3,0

2,439

2,287

18,099

1,1

0,1

19,909

1,810

18,862

x

x

22,349

4,097

e) požadavek na celkovou dodanou energii (6)

Referenční budova

28,665 [MWh/rok]

(7)

Hodnocená budova

18,862

Splněno

(8)

Referenční budova

165

(ano/ne)

(9)

Hodnocená budova

2

[kWh/m .rok] 108

65

ano


str. 13 / 19

f) požadavek na neobnovitelnou primární energii (10)

Referenční budova

29,746 [MWh/rok]

(11)

Hodnocená budova 2

(12)

Referenční budova

(ř.10 / m )

(13)

Hodnocená budova

(ř.11 / m )

2

2

4,097

Splněno

171

(ano/ne)

ano

[kWh/m .rok] 24

g) primární energie hodnocené budovy (14)

Celková primární energie

(15)

Obnovitelná primární energie

(16)

[MWh/rok]

22,349

[MWh/rok]

18,252

[%]

81,7

Celková dodaná energie

[MWh/rok]

28,665


[MWh/rok]

29,746

(ř.14 - ř.11)

Využití obnovitelných zdrojů energie z hlediska primární energie

(ř.15 / ř.14 x 100)

2

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy odpovídají

Horní hranici třídy C

h) hodnoty pro vytvoření hranic klasifikačních tříd

Dílčí dodané energie:

[W/m .K]

0,32

vytápění

[MWh/rok]

21,419

chlazení

[MWh/rok]

větrání

[MWh/rok]

úprava vlhkosti vzduchu

[MWh/rok]

příprava teplé vody

[MWh/rok]

6,616

osvětlení

[MWh/rok]

0,630

Tabulka h) obsahuje hodnoty, které se použijí pro vytvoření hranic klasifikačních tříd podle přílohy č. 2.

66


str. 14 / 19

Analýza technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie u nových budov a u větší změny dokončených budov Posouzení proveditelnosti Místní systémy Alternativní systémy

dodávky energie využívající energii

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

z OZE Technická proveditelnost Ekonomická proveditelnost Ekologická proveditelnost Doporučení k realizaci a zdůvodnění

Datum vypracování analýzy Zpracovatel analýzy Povinnost vypracovat energetický posudek Energetický posudek je součástí analýzy Energetický posudek Datum vypracování energetického posudku Zpracovatel energetického posudku

67

Soustava zásobování

Tepelné

tepelnou

čerpadlo

energií


str. 15 / 19

Doporučená technicky a ekonomicky vhodná opatření pro snížení

2

[W/(m .K)]

[MWh/rok]

x

x

Technické systémy budovy:

vytápění:

x

x

chlazení:

x

x

větrání:

x

x

x

x

x

x

x

x

úprava

vzduchu:

příprava teplé vody:

osvětlení:

Obsluha a provoz systémů budovy:

x

x

x

x

x

x

Ostatní - uveďte jaké:

Celkem

x

68

[MWh/rok]

primární energie

úspora

neobnovitelné

Předpokládaná

dodané energie

Předpokládaná

úspora celkové

neobnovitelná

[MWh/rok]

Stavební prvky a konstrukce budovy:

vlhkosti

primární energie

Předpokládaná

Předpokládaná

dodaná energie

prostupu tepla

průměrný

součinitel

Popis opatření

Předpokládaný

energetické náročnosti budovy

[MWh/rok]


str. 16 / 19

Posouzení vhodnosti opatření

Opatření

Stavební prvky

Technické

a konstrukce

systémy

budovy

budovy

Technická vhodnost Funkční vhodnost Ekonomická vhodnost Doporučení k realizaci a zdůvodnění

Datum vypracování doporučených opatření Zpracovatel analýzy Energetický posudek je součástí analýzy

Energetický posudek

Datum vypracování energetického posudku Zpracovatel energetického posudku

69

Obsluha

Ostatní - uvést

a provoz

jaké:

systémů budovy


str. 17 / 19

Závěrečné hodnocení energetického specialisty

Nová budova nebo budova s téměř nulovou spotřebou energie

Ano

•

Splňuje požadavek podle § 6 odst. 1

•

Třída energetické náročnosti budovy pro celkovou dodanou energii

Větší změna dokončené budovy nebo jiná změna dokončené budovy

•

Splňuje požadavek podle § 6 odst. 2 písm. a)

•

Splňuje požadavek podle § 6 odst. 2 písm. b)

•

Splňuje požadavek podle § 6 odst. 2 písm. c)

•

Plnění požadavků na energetickou náročnost budovy se nevyžaduje

•


Budova užívaná orgánem veřejné moci •


Prodej nebo pronájem budovy nebo její části •


Jiný účel zpracování průkazu •


Identifikační údaje energetického specialisty, který zpracoval průkaz

Jméno a příjmení Číslo oprávnění MPO

Podpis energetického specialisty

Datum vypracování průkazu


20.5.2015

70

B



414,1 m


2


3

0,77 m /m 2


174,2 m





Měrné hodnoty

2

kWh/(m ·rok)

A 82

85

B 123

128

C

125 164

132 170

D 255

246

E 340

328

F 425

410

G


21,716

23,045

71





Stanovena

Opatření pro



MWh/rok

Elektřina ze sítě: 7,3 Biomasa: 12,9 Slunce a energie prostředí: 1,6


Vytápění

2

Uem W/(m ·K)

Chlazení

Větrání


Úprava vlhkosti

Teplá voda

Měrné hodnoty

Osvětlení

2

kWh/(m ·rok)

74

0,30

4

47


12,96

8,13

Zpracovatel: Kontakt:

Osvědčení č.:

20.5.2015


72

20.5.2015

0,63


str. 1 / 19












Adresa:

IČ: Tel./e-mail:

Typ budovy

Rodinný dům

Bytový dům



Budova pro sport


Jiný druhy budovy:

73


Budova pro kulturu


str. 2 / 19


jednotky

hodnota


3

[m ]

540,1


2

[m ]

414,1

budovy V) 2


3

[m /m ] 2


[m ]

0,77 174,2


Černé uhlí

Topný olej

Propan-butan/LPG


Dřevěné peletky

Zemní plyn

Elektřina


do 50 % včetně,

nad 50 do 80 %,

nad 80 %,


na vytápění,





Teplo

Žádné

74

str. 3 / 19



Činitel

Měrná ztráta

tepl.

prostupem

redukce

tepla

bj

HT,j

[-]

[W/K]


Konstrukce

Vypočtená

Referenční

obálky budovy

hodnota

hodnota

Uj

UN,rc,j

[m ]

[W/(m2.K)]

[W/(m2.K)]

Obvodová stěna

165,60

0,188

1,00

31,1

Střecha

126,70

0,173

1,00

21,9

Podlaha

87,10

2,941

0,13

32,1

Otvorová výplň

34,70

0,513

1,00

17,8

Aj 2

Splněno

[ano/ne]

Tepelné vazby

20,7

Celkem

Poznámka:

414,1

x

x

x

x

123,6



Objem

Referenční

návrhová

zóny

hodnota

vnitřní

průměrného

teplota

součinitele

Zóna

Součin


Obytná zona Celkem

Uem,R,j

Vj 3

Vj·Uem,R,j

2

[°C]

[m ]

[W/(m .K)]

[W.m/K]

20,0

540,1

0,32

172,83

x

540,1

x

172,83


Budova

Vypočtená

Referenční

hodnota

hodnota

Uem

Uem,R

(Uem = HT/A)


2


splnění energie

požadavku a

u

větší

2

[W/(m K)]

[W/(m K)]

[ano/ne]

0,30

0,32

ano


Splněno

je

vyžadováno

změny

u

dokončené

nové

budovy,

budovy

v


75

budovy

případě

s

plnění

téměř

nulovou

požadavku

na

str. 4 / 19




Energo-

Pokrytí

Jmeno-

Účinnost

Účinnost

nositel

dílčí

vitý

výroby

distribu-

sdílení

potřeby

tepelný

energie

ce

energie

energie

výkon

zdrojem

energie

na

na

vytápění

Hodnocená

2)

na vytá-

budova/zóna

tepla

pění

[-]

vytápění ηH,gen

COP

ηH,dis

ηH,em

[-]

[%]

[kW]

[%]

[-]

[%]

[%]

x

x

x

80

--

85

80

89

88

1)

Referenční budova

Účinnost

x


Zplyňovací kotel

Obytná zona

kusové dřevo/štěpka

100,0

90

/biomasa

Poznámka:

1) 2)



Účinnost

Účinnost výroby

Požadavek

výroby energie

energie

splněn

zdrojem tepla


Hodnocená ηH,gen

budova/zóna

[-]

Poznámka:

ηH,gen,rq

nebo

nebo

COPH,gen

COPH,gen

[%]

[%]

[ano/ne]


76


str. 5 / 19



Energo-

Pokrytí

Jmeno-

Chladi-

Účinnost

systému

nositel

dílčí

vitý

cí

distri-

sdílení

potřeby

chladící

faktor

buce

energie

energie

výkon

zdroje

energie

na

chladu

na

chlazení


na

budova/zóna

chlaze-

chlazení

ní

Referenční budova

Účinnost

[-]

[-]

[%]

[kW]

x

x

x

x

EERC,gen

ηC,dis

ηC,em

[-]

[%]

[%]



Chladící faktor

Chladící faktor

Požadavek

chlazení

zdroje chladu

referenčního

splněn

Hodnocená

zdroje chladu

budova/zóna [-]

Poznámka:

EERC,gen

EERC,gen

[-]

[-]

[ano/ne]


77


str. 6 / 19



Energo-

Tepelný

Chladí-

Pokrytí

Jmen.

Jmen.

Měrný

racího

nositel

výkon

cí

dílčí

elektr.

objem.

příkon

výkon

potřeby

příkon

průtok

venti-

energie

systému

větracího

látoru

na

větrání

vzduchu

nuce-


větrání


Referenční budova

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

[kW]

[m /hod]

x

x

x

x

x

x

x


Obytná zona

3

přirozené větrání

78

3

[W.s/m ]


str. 7 / 19



Energo-

Jmenovitý

Jmenovitý

Pokrytí

systému

nositel

elektrický

tepelný

dílčí

zdroje

příkon

výkon

dodané

úpravy


energie

vlhkosti

na

systému

budova/zóna

Referenční budova

Účinnost

úpravu

vlhčení

vlhkosti

ηRH+,gen [%]

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

x

x

x

x

x


Typ

Energo-

Jmen.

Jmen.

Pokrytí

Jmen.

systému

nositel

elektr.

tepelný

dílčí

chladící

zdroje

příkon

výkon

potřeby

výkon

úpravy


Referenční budova

energie

vlhkosti

na

systému

úpravu

odvlhčení

odvlhčení

ηRH-,gen

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

[kW]

x

x

x

x

x

x


79

Účinnost

[%]


str. 8 / 19



Energo-

Pokrytí

Jmen.

Objem

Účinnost

Měrná

Měrná

přípravy

nositel

dílčí

příkon

zásob-

zdroje

tepelná

tepelná

TV v

potřeby

pro

níku

tepla pro

ztráta

ztráta

budově

energie

ohřev

TV

přípravu

zásobní-

rozvodů

Hodnocená

na

TV

teplé

ku teplé

teplé

budova/zóna

přípravu

vody

vody

1)

vody

teplé vody

ηW,gen

COP

QW,st

QW,dis

[-]

[-]

[%]

[kW]

[litry]

[%]

[-]

[Wh/l.d]

[Wh/m.d]

x

x

x

x

x

85

--

7,0

150,0

Zplyňovací kotel

Slunce

100,0

7,9

5,8

7,9

5,8


Obytná zona

elektřina

Obytná zona

Poznámka:

160

120

ze sítě

1)

48



Účinnost

Účinnost

Požadavek

k přípravě

zdroje tepla

referenčního

splněn

teplé vody

pro přípravu

zdroje tepla pro

teplé vody

přípravu teplé


[-]

Poznámka:

ηW,gen

vody ηW,gen,rq

nebo COPW,gen

nebo COPW,gen

[%]

[%]

[ano/ne]

100

1,4


80


str. 9 / 19


b.6) osvětlení

Hodnocená

Typ

Pokrytí dílčí

Celkový


osvětlovací

potřeby



soustavy

energie na

osvětlení budovy


budova/zóna

Referenční budova

osvětlení

pL,lx 2

[-]

[%]

[kW]

[W/(m .lx)]

x

x

x

0,05

100

1,4

0,05


Obytná zona

81


str. 10 / 19


Vytápění

Chlazení

Nucené

Příprava

Osvětlení

budova/zóna

EPH

EPC

větrání

teplé

EPL

Výroba z OZE

EPF

vody

kombinované

EPW

výroby elektřiny

nebo

Obytná zona

82

budovu

Pro budovu i

dodávku mimo

Pro budovu

vlhčením

S úpravou

vlhčení

Bez úpravy

a tepla

(4)


energie

(ř.4)=(ř.2)+(ř.3)

Měrná dílčí

dodaná energie

na celkovou

energeticky

vztažnou plochu

(ř.4) / m 2

83 6,496

8,128

0,630

0,630

47

4

4

0,300

0,072

0,072

0,098

0,630

0,630

7,829

6,424

12,885

21,321

x

x

4,196

4,196

Hod. budova x

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

x

9,083

11,599

[MWh/rok]

ř.

37

12,958

energie

74

Pomocná

21,419

energie

123

(3) spotřeba

[MWh/rok]

Vypočtená

[MWh/rok]


[MWh/rok]

(1)

[kWh/(m2.rok)]

Osvětlení

teplé vody

Příprava

vzduchu

vlhkosti

Úprava

Větrání

Chlazení

Vytápění




str. 12 / 19


Typ výroby

Využitelnost

Vyrobená

Faktor

Faktor

Celková

Neobnov.

vyrobené

energie

celkové

neobnov.

primární

primární

primární

primární

energie

energie

energie

energie

[MWh/rok]

[-]

[-]

[MWh/rok]

[MWh/rok]

1,579

1,0

0,0

1,579

0,000

energie

jednotky











Faktor

Faktor

Celková

Neobnovi-

spotřeba

celkové

neobnovi-

primární

telná primární

energie /

primární

telné

energie

energie

Pomocná

energie

primární

Energonositel

energie

elektřina ze sítě kusové dřevo/štěpka /biomasa Slunce a jiná energie prostředí Celkem

energie

[MWh/rok]

[-]

[-]

[MWh/rok]

[MWh/rok]

7,252

3,2

3,0

23,207

21,757

12,885

1,1

0,1

14,174

1,289

1,579

1,0

0,0

1,579

0,000

21,716

x

x

38,960

23,045


Referenční budova

28,545 [MWh/rok]

(7)

Hodnocená budova

21,716

Splněno

(8)

Referenční budova

164

(ano/ne)

(9)

Hodnocená budova

2

[kWh/m .rok] 125

84

ano


str. 13 / 19


Referenční budova

29,627 [MWh/rok]

(11)

Hodnocená budova 2

(12)

Referenční budova

(ř.10 / m )

(13)

Hodnocená budova

(ř.11 / m )

2

2

23,045

Splněno

170

(ano/ne)

ano

[kWh/m .rok] 132



(15)


(16)

[MWh/rok]

38,960

[MWh/rok]

15,915

[%]

40,8


[MWh/rok]

28,545


[MWh/rok]

29,627

(ř.14 - ř.11)


(ř.15 / ř.14 x 100)

2





[W/m .K]

0,32

vytápění

[MWh/rok]

21,419

chlazení

[MWh/rok]

větrání

[MWh/rok]


[MWh/rok]


[MWh/rok]

6,496

osvětlení

[MWh/rok]

0,630


85


str. 14 / 19






86


Tepelné

tepelnou

čerpadlo

energií


str. 15 / 19


2

[W/(m .K)]

[MWh/rok]

x

x


vytápění:

x

x

chlazení:

x

x

větrání:

x

x

x

x

x

x

x

x

úprava

vzduchu:


osvětlení:


x

x

x

x

x

x


Celkem

x

87

[MWh/rok]

primární energie

úspora

neobnovitelné

Předpokládaná

dodané energie

Předpokládaná

úspora celkové

neobnovitelná

[MWh/rok]


vlhkosti

primární energie

Předpokládaná

Předpokládaná

dodaná energie

prostupu tepla

průměrný

součinitel

Popis opatření

Předpokládaný


[MWh/rok]


str. 16 / 19


Opatření

Stavební prvky

Technické

a konstrukce

systémy

budovy

budovy

Obsluha

Ostatní - uvést

a provoz

jaké:

systémů budovy





88

Ano


str. 17 / 19



•


•


C


•


•


•


•


•


20.5.2015












89



414,1 m


2


3

0,77 m /m 2


174,2 m





Měrné hodnoty

2

kWh/(m ·rok)

A 82

85

B

99 123

128

C 164

146 171

D 256

247

E 341

329

F 426

411

G


17,241

25,410

90





Stanovena

Opatření pro



MWh/rok

Elektřina ze sítě: 8,5 Slunce a energie prostředí: 8,8


Vytápění

2

Uem W/(m ·K)

Chlazení

Větrání


Úprava vlhkosti

Teplá voda

Měrné hodnoty

68

Osvětlení

2

kWh/(m ·rok)

27

0,30


4

11,84

4,77

Zpracovatel: Kontakt:

Osvědčení č.:

20.5.2015


91

20.5.2015

0,63


str. 1 / 19












Adresa:

IČ: Tel./e-mail:

Typ budovy

Rodinný dům

Bytový dům



Budova pro sport


Jiný druhy budovy:

92


Budova pro kulturu


str. 2 / 19


jednotky

hodnota


3

[m ]

540,1


2

[m ]

414,1

budovy V) 2


3

[m /m ] 2


[m ]

0,77 174,2


Černé uhlí

Topný olej

Propan-butan/LPG


Dřevěné peletky

Zemní plyn

Elektřina


do 50 % včetně,

nad 50 do 80 %,

nad 80 %,


na vytápění,





Teplo

Žádné

93

str. 3 / 19



Činitel

Měrná ztráta

tepl.

prostupem

redukce

tepla

bj

HT,j

[-]

[W/K]


Konstrukce

Vypočtená

Referenční

obálky budovy

hodnota

hodnota

Uj

UN,rc,j

[m ]

[W/(m2.K)]

[W/(m2.K)]

Obvodová stěna

165,60

0,188

1,00

31,1

Střecha

126,70

0,173

1,00

21,9

Podlaha

87,10

2,941

0,13

32,1

Otvorová výplň

34,70

0,513

1,00

17,8

Aj 2

Splněno

[ano/ne]

Tepelné vazby

20,7

Celkem

Poznámka:

414,1

x

x

x

x

123,6



Objem

Referenční

návrhová

zóny

hodnota

vnitřní

průměrného

teplota

součinitele

Zóna

Součin


Obytná zona Celkem

Uem,R,j

Vj 3

Vj·Uem,R,j

2

[°C]

[m ]

[W/(m .K)]

[W.m/K]

20,0

540,1

0,32

172,83

x

540,1

x

172,83


Budova

Vypočtená

Referenční

hodnota

hodnota

Uem

Uem,R

(Uem = HT/A)


2


splnění energie

požadavku a

u

větší

2

[W/(m K)]

[W/(m K)]

[ano/ne]

0,30

0,32

ano


Splněno

je

vyžadováno

změny

u

dokončené

nové

budovy,

budovy

v


94

budovy

případě

s

plnění

téměř

nulovou

požadavku

na

str. 4 / 19




Energo-

Pokrytí

Jmeno-

Účinnost

Účinnost

nositel

dílčí

vitý

výroby

distribu-

sdílení

potřeby

tepelný

energie

ce

energie

energie

výkon

zdrojem

energie

na

na

vytápění

Hodnocená

2)

na vytá-

budova/zóna

tepla

pění

[-]

vytápění ηH,gen

COP

ηH,dis

ηH,em

[-]

[%]

[kW]

[%]

[-]

[%]

[%]

x

x

x

80

--

85

80

2,9

89

88

89

88

1)

Referenční budova

Účinnost

x


Zplyňovací kotel

Obytná zona

sítě

100,0

elektřina ze

Obytná zona

Poznámka:

elektřina ze

90

sítě

1) 2)



Účinnost

Účinnost výroby

Požadavek

výroby energie

energie

splněn

zdrojem tepla


Hodnocená ηH,gen

budova/zóna

[-]

Poznámka:

ηH,gen,rq

nebo

nebo

COPH,gen

COPH,gen

[%]

[%]

[ano/ne]


95


str. 5 / 19



Energo-

Pokrytí

Jmeno-

Chladi-

Účinnost

systému

nositel

dílčí

vitý

cí

distri-

sdílení

potřeby

chladící

faktor

buce

energie

energie

výkon

zdroje

energie

na

chladu

na

chlazení


na

budova/zóna

chlaze-

chlazení

ní

Referenční budova

Účinnost

[-]

[-]

[%]

[kW]

x

x

x

x

EERC,gen

ηC,dis

ηC,em

[-]

[%]

[%]



Chladící faktor

Chladící faktor

Požadavek

chlazení

zdroje chladu

referenčního

splněn

Hodnocená

zdroje chladu

budova/zóna [-]

EERC,gen

EERC,gen

[-]

[-]

[ano/ne]

přirozené větrání Poznámka:


96


str. 6 / 19



Energo-

Tepelný

Chladí-

Pokrytí

Jmen.

Jmen.

Měrný

racího

nositel

výkon

cí

dílčí

elektr.

objem.

příkon

výkon

potřeby

příkon

průtok

venti-

energie

systému

větracího

látoru

na

větrání

vzduchu

nuce-


větrání


Referenční budova

3

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

[kW]

[m /hod]

x

x

x

x

x

x

x


Obytná zona

97

3

[W.s/m ]


str. 7 / 19



Energo-

Jmenovitý

Jmenovitý

Pokrytí

systému

nositel

elektrický

tepelný

dílčí

zdroje

příkon

výkon

dodané

úpravy


energie

vlhkosti

na

systému

budova/zóna

Referenční budova

Účinnost

úpravu

vlhčení

vlhkosti

ηRH+,gen [%]

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

x

x

x

x

x


Typ

Energo-

Jmen.

Jmen.

Pokrytí

Jmen.

systému

nositel

elektr.

tepelný

dílčí

chladící

zdroje

příkon

výkon

potřeby

výkon

úpravy


Referenční budova

energie

vlhkosti

na

systému

úpravu

odvlhčení

odvlhčení

ηRH-,gen

[-]

[-]

[kW]

[kW]

[%]

[kW]

x

x

x

x

x

x

Zplyňovací kotel

100,0


98

Účinnost

[%]


str. 8 / 19



Energo-

Pokrytí

Jmen.

Objem

Účinnost

Měrná

Měrná

přípravy

nositel

dílčí

příkon

zásob-

zdroje

tepelná

tepelná

TV v

potřeby

pro

níku

tepla pro

ztráta

ztráta

budově

energie

ohřev

TV

přípravu

zásobní-

rozvodů

Hodnocená

na

TV

teplé

ku teplé

teplé

budova/zóna

přípravu

vody

vody

1)

vody

teplé vody

ηW,gen

COP

QW,st

QW,dis

[-]

[-]

[%]

[kW]

[litry]

[%]

[-]

[Wh/l.d]

[Wh/m.d]

x

x

x

x

x

85

--

7,0

150,0

2,4

7,9

5,8


elektřina

Obytná zona

elektřina

Obytná zona

Poznámka:

150

ze sítě

95

ze sítě

1)

5,8



Účinnost

Účinnost

Požadavek

k přípravě

zdroje tepla

referenčního

splněn

teplé vody

pro přípravu

zdroje tepla pro

teplé vody

přípravu teplé


[-]

100 Poznámka:

1,4

ηW,gen

vody ηW,gen,rq

nebo COPW,gen

nebo COPW,gen

[%]

[%]

[ano/ne]

100

1,4


99


str. 9 / 19


b.6) osvětlení

Hodnocená

Typ

Pokrytí dílčí

Celkový


osvětlovací

potřeby



soustavy

energie na

osvětlení budovy


budova/zóna

Referenční budova

osvětlení

pL,lx 2

[-]

[%]

[kW]

[W/(m .lx)]

x

x

x

0,05

100

1,4

0,05


Obytná zona

100


str. 10 / 19


Vytápění

Chlazení

Nucené

Příprava

Osvětlení

budova/zóna

EPH

EPC

větrání

teplé

EPL

Výroba z OZE

EPF

vody

kombinované

EPW

výroby elektřiny

nebo

Obytná zona

101

budovu

Pro budovu i

dodávku mimo

Pro budovu

vlhčením

S úpravou

vlhčení

Bez úpravy

a tepla

(4)


energie

(ř.4)=(ř.2)+(ř.3)

Měrná dílčí

dodaná energie

na celkovou

energeticky

vztažnou plochu

(ř.4) / m 2

102 6,586

4,774

0,630

0,630

27

4

4

0,072

0,072

0,047

0,098

0,630

0,630

4,702

6,514

11,790

21,321

x

x

4,196

4,196

Hod. budova x

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

Hod. budova

Ref. budova

x

9,083

11,599

[MWh/rok]

ř.

38

11,837

energie

68

Pomocná

21,419

energie

123

(3) spotřeba

[MWh/rok]

Vypočtená

[MWh/rok]


[MWh/rok]

(1)

[kWh/(m2.rok)]

Osvětlení

teplé vody

Příprava

vzduchu

vlhkosti

Úprava

Větrání

Chlazení

Vytápění




str. 12 / 19


Typ výroby

Využitelnost

Vyrobená

Faktor

Faktor

Celková

Neobnov.

vyrobené

energie

celkové

neobnov.

primární

primární

primární

primární

energie

energie

energie

energie

[-]

[-]

[MWh/rok]

[MWh/rok]

energie

jednotky


[MWh/rok] Budova Dodávka mimo budovu









Faktor

Faktor

Celková

Neobnovi-

spotřeba

celkové

neobnovi-

primární

telná primární

energie /

primární

telné

energie

energie

Pomocná

energie

primární

Energonositel

energie

elektřina ze sítě Slunce a jiná energie prostředí Celkem

energie

[MWh/rok]

[-]

[-]

[MWh/rok]

[MWh/rok]

8,470

3,2

3,0

27,104

25,410

8,771

1,0

0,0

8,771

0,000

17,241

x

x

35,875

25,410


Referenční budova

28,635 [MWh/rok]

(7)

Hodnocená budova

17,241

Splněno

(8)

Referenční budova

164

(ano/ne)

(9)

Hodnocená budova

2

[kWh/m .rok] 99

103

ano


str. 13 / 19


Referenční budova

29,717 [MWh/rok]

(11)

Hodnocená budova 2

(12)

Referenční budova

(ř.10 / m )

(13)

Hodnocená budova

(ř.11 / m )

2

2

25,410

Splněno

171

(ano/ne)

ano

[kWh/m .rok] 146



(15)


(16)

[MWh/rok]

35,875

[MWh/rok]

10,465

[%]

29,2


[MWh/rok]

28,635


[MWh/rok]

29,717

(ř.14 - ř.11)


(ř.15 / ř.14 x 100)

2





[W/m .K]

0,32

vytápění

[MWh/rok]

21,419

chlazení

[MWh/rok]

větrání

[MWh/rok]


[MWh/rok]


[MWh/rok]

6,586

osvětlení

[MWh/rok]

0,630


104


str. 14 / 19






105


Tepelné

tepelnou

čerpadlo

energií


str. 15 / 19


2

[W/(m .K)]

[MWh/rok]

x

x


vytápění:

x

x

chlazení:

x

x

větrání:

x

x

x

x

x

x

x

x

úprava

vzduchu:


osvětlení:


x

x

x

x

x

x


Celkem

x

106

[MWh/rok]

primární energie

úspora

neobnovitelné

Předpokládaná

dodané energie

Předpokládaná

úspora celkové

neobnovitelná

[MWh/rok]


vlhkosti

primární energie

Předpokládaná

Předpokládaná

dodaná energie

prostupu tepla

průměrný

součinitel

Popis opatření

Předpokládaný


[MWh/rok]


str. 16 / 19


Opatření

Stavební prvky

Technické

a konstrukce

systémy

budovy

budovy


Ano




107

Obsluha

Ostatní - uvést

a provoz

jaké:

systémů budovy


str. 17 / 19



•


•


B


20.5.2015

•


•


•


•


•













108

PLOCHA PRO DŘEVO

6630

6490 2700

1890

6120

PODLAHOVÝ KONVEKTOR COIL 50

1.03

3400

10 VK 500/400

10 VK 500/400

2.07

10 VK 500/400

2.06

10 VK 500/400

3600

2.01

2.05

KOTEL

1.05 11 VK 500/800

1890

1.04

850 1150 850

1890

2.03

11 VK 500/800

1750

10 VK 500/800

2.04

1890

11 VK 500/800

850 1150 850

6630

6630

5000

EN

850

ZO

1350

KP

5000

850

980

10 VK 600/600

980

950

10 VK 500/400 1.02

1280 850 1980 1110 850

EN - EXPANZNÍ NÁDOBA KP - KOMÍNOVÝ PRŮDUCH ZO - ZÁSOBNÍKOVÝ OHŘÍVAČ

10 VK 500/400

1.01

13135

LEGENDA

2.02

980

1.06

1890

10 VK 500/900

4600

20 VK 500/600

10 VK 500/900

2780


850 1150 850

7155

3790

LEGENDA MÍSTNOSTÍ Č. M.

NÁZEV MÍSTNOSTI

VÝMĚRA [M²]

1.01

ZÁDVEŘÍ

4,7

1.02

TECHNICKÁ MÍSTNOST 7

1.03

WC

2

KERAMICKÁ DLAŽBA

1.04

KUCHYŇ

5,2

MASIVNÍ ZÁMKOVÁ TL. 15mm

1.05

JÍDELNA

20,8


1.06

OBYTNÝ PROSTOR

28,6


2.01

CHODBA

4,3


2.02

POKOJ

22,8


2.03

POKOJ

12


2.04

POKOJ

12


2.05

KOUPELNA

4,7

KERAMICKÁ DLAŽBA

2.06

WC

2

KERAMICKÁ DLAŽBA

2.07

SPRCHA

4,5

KERAMICKÁ DLAŽBA

PODLAHOVÁ KRYTINA CELOSLINUTÁ DLAŽBA CELOSLINUTÁ DLAŽBA

140,2

1890 OBOR

PŘEDMĚT

Pozemní stavby

BT58-SPECIALIZ. PROJEKT

SKUPINA

VYUČUJÍCÍ

B4S6

Ing. Lenka Maurerová

PROJEKT

JMÉNO STUDENTA


REKREAČNÍ DŮM PETŘÍKOV

A4

MĚŘÍTKO

1:100

DATUM

10.5.2015

Č. VÝKRESU

NÁZEV VÝKRESU

PŮDORYS ZAPOJENÍ OTOPNÝCH PLOCH KOTEL

109

FORMÁT

1A

LEGENDA OV

OV

OV

OV

PŘÍVODNÍ POTRUBÍ

OV

VRATNÉ POTRUBÍ EXPANZNÍ NÁDOBA

400

EX

OV

OV

OVZDUŠŇOVACÍ VENTIL

T

TEPLOMĚR

M

TLAKOMĚR KULOVÝ KOHOUT

TV

T

ZPĚTNÁ KLAPKA

OV T

T

2700

OV

OV

OV

OV

OV

ZOV

M T

OBĚHOVÉ ČERPADLO

CH M

OV

OV

TŘÍCESTNÝ SMĚŠOVACÍ VENTIL

KOTEL

EX

M

POJISTNÝ VENTIL SV

OBOR

PŘEDMĚT

Pozemní stavby


SKUPINA

VYUČUJÍCÍ

B4S6


JMÉNO STUDENTA


PROJEKT

REKREAČNÍ DŮM PETŘÍKOV 110

FORMÁT

A3

MĚŘÍTKO

1:25

DATUM

10.5.2015

Č. VÝKRESU

NÁZEV VÝKRESU

PŮDORYS ZAPOJENÍ OTOPNÝCH PLOCH KOTEL

1B

6630

6490 2700

1890

6120


1.03

3400

10 VK 500/400

10 VK 500/400

2.07

10 VK 500/400

2.06

10 VK 500/400

3600

2.01

2.05

1.05 11 VK 500/800

1.04

2.03

11 VK 500/800

1750

10 VK 500/800

2.04

11 VK 500/800

5000

EN

KOTEL

850

ZO

1350

KP

5000

850

980

10 VK 600/600

980

950

10 VK 500/400 1.02

1280 850 1980 1110 850

LEGENDA MÍSTNOSTÍ

10 VK 500/400

1.01

13135

EN - EXPANZNÍ NÁDOBA KP - KOMÍNOVÝ PRŮDUCH ZO - ZÁSOBNÍKOVÝ OHŘÍVAČ

2.02

980

1.06

LEGENDA

1890

10 VK 500/900

4600

20 VK 500/600

10 VK 500/900

2780


850 1150 850

7155

3790

Č. M.

NÁZEV MÍSTNOSTI

VÝMĚRA [M²]

1.01

ZÁDVEŘÍ

4,7

1.02


1.03

WC

2

KERAMICKÁ DLAŽBA

1.04

KUCHYŇ

5,2


1.05

JÍDELNA

20,8


1.06

OBYTNÝ PROSTOR

28,6


2.01

CHODBA

4,3


2.02

POKOJ

22,8


2.03

POKOJ

12


2.04

POKOJ

12


2.05

KOUPELNA

4,7

KERAMICKÁ DLAŽBA

2.06

WC

2

KERAMICKÁ DLAŽBA

2.07

SPRCHA

4,5

KERAMICKÁ DLAŽBA

850 1150 850 6630

1890

1890

850 1150 850 6630

1890

CELOSLINUTÁ DLAŽBA CELOSLINUTÁ DLAŽBA

140,2 OBOR

PŘEDMĚT

Pozemní stavby


SKUPINA

VYUČUJÍCÍ

B4S6


PROJEKT

1890

PODLAHOVÁ KRYTINA

JMÉNO STUDENTA



A4

MĚŘÍTKO

1:100

DATUM

10.5.2015

Č. VÝKRESU

NÁZEV VÝKRESU

PŮDORYS ZAPOJENÍ OTOPNÝCH PLOCH SOLAR

111

FORMÁT

2A

LEGENDA OV

PŘÍVODNÍ POTRUBÍ VRATNÉ POTRUBÍ EX

EXPANZNÍ NÁDOBA

OV


T

KULOVÝ KOHOUT ZPĚTNÁ KLAPKA

TV

VĚTEV VYTÁPĚNÍ EX

OBĚHOVÉ ČERPADLO

T T

T

T


T

M

POJISTNÝ VENTIL CH

KOTEL EX

T

M

OBOR

PŘEDMĚT

Pozemní stavby


SKUPINA

VYUČUJÍCÍ

B4S6


JMÉNO STUDENTA


PROJEKT

REKREAČNÍ DŮM PETŘÍKOV 112

FORMÁT

A4

MĚŘÍTKO

1:25

DATUM

10.5.2015

Č. VÝKRESU

NÁZEV VÝKRESU

PŮDORYS ZAPOJENÍ OTOPNÝCH PLOCH SOLAR

2B

6630

6490 2700

2780

1890

V TÉTO PLOŠE JE NAVRŽENO PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ

TČ - TEPELNÉ ČERPADLO KP - KOMÍNOVÝ PRŮDUCH ZO - ZÁSOBNÍKOVÝ OHŘÍVAČ

2NP

2.07

1.03

3400 V TÉTO PLOŠE JE NAVRŽENO PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ

850 1.04


850 1150 850

1890

1750

1110 850

850

1.05

980

KP

5000

BIV. ZDROJ

ZO

1350

KP

1890

2.01 2.05

2.04

2.03


1890

850 1150 850

6630

6630

5000

1.02

TČ

2.06

980

950

3600

1.01

1280 850 1980

LEGENDA MÍSTNOSTÍ



13135

LEGENDA

2.02

980

6120

1NP

1890


4600

1.06

850 1150 850

7155

3790

Č. M.

NÁZEV MÍSTNOSTI

VÝMĚRA [M²]

1.01

ZÁDVEŘÍ

4,7

1.02


1.03

WC

2

KERAMICKÁ DLAŽBA

1.04

KUCHYŇ

5,2


1.05

JÍDELNA

20,8


1.06

OBYTNÝ PROSTOR

28,6


2.01

CHODBA

4,3


2.02

POKOJ

22,8


2.03

POKOJ

12


2.04

POKOJ

12


2.05

KOUPELNA

4,7

KERAMICKÁ DLAŽBA

2.06

WC

2

KERAMICKÁ DLAŽBA

2.07

SPRCHA

4,5

KERAMICKÁ DLAŽBA

PODLAHOVÁ KRYTINA CELOSLINUTÁ DLAŽBA CELOSLINUTÁ DLAŽBA

140,2

1890

OBOR

PŘEDMĚT

Pozemní stavby


SKUPINA

VYUČUJÍCÍ

B4S6


PROJEKT

JMÉNO STUDENTA



A4

MĚŘÍTKO

1:100

DATUM

10.5.2015

Č. VÝKRESU

NÁZEV VÝKRESU

PŮDORYS ZAPOJENÍ OTOPNÝCH PLOCH TČ

113

FORMÁT

3A

LEGENDA PŘÍVODNÍ POTRUBÍ VRATNÉ POTRUBÍ ROZVOD PODLAHOVÉHO TOPENÍ

EX

EXPANZNÍ NÁDOBA

OV


TV

KULOVÝ KOHOUT

VĚTEV VYTÁPĚNÍ

T

T

ZPĚTNÁ KLAPKA

T

T

OBĚHOVÉ ČERPADLO

M


CH T BIVALENTNÍ ZDROJ R+S

M

T

T

ROZVOD PODLAHOVÉHO TOPENÍ

M

TČ

EX

POJISTNÝ VENTIL

OBOR

PŘEDMĚT

Pozemní stavby


SKUPINA

VYUČUJÍCÍ

B4S6


JMÉNO STUDENTA


PROJEKT


A4

MĚŘÍTKO

1:25

DATUM

10.5.2015

Č. VÝKRESU

NÁZEV VÝKRESU

PŮDORYS ZAPOJENÍ OTOPNÝCH PLOCH TČ

114

FORMÁT

3B

Závěr Z práce vyplývá jako nejlepší varianta řešení s TČ vzhledem k tomu že, návratnost se do 15 let neprokázala u žádné varianty nebyla tedy pro výsledky určující. Pokud by objekt získal dotaci tepelné čerpadlo by zvítězilo s větší převahou.

Kritérium

Návratnost

Měrná dodaná energie budovy EP,A

Roční náklady

Stanovená váha kritérií

25% Není

25% 108

50% 27608

Varianta A (TP)

0 Není

22,9 bodu 125

34,6 26155

57,5

2

Varianta B (Solar)

0 bodů Není

19,8 bodu 99

36,6 bodu 19132

56,4

3

Varianta C (TČ)

0

25 bodů

50 bodů

75

1

115

Součet bodů

Pořadí

Seznam použitých zdrojů [1] POČINKOVÁ, Marcela. Vytápění: Tepelná pohoda za minimální náklady. Brno: Computer press, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3329-3. [2] POČINKOVÁ, Marcela. OZE: Solární termické systémy. Brno: VUT FAST systémů , PWGIS © 2001,2007 European, datum zveřejnění 25.3.2015 [3] http://www.cez.cz/edee/content/microsites/solarni/k21.htm, datum zveřejnění 25.3.2015 [4] http://www.tzb-info.cz/1949-velkoplosne-solarni-systemy, datum zveřejnění 25.3.2015 [5] KARLÍK, Robert. Tepelné čerpadlo pro váš dům: Výběr čerpadla, požadavky na provoz, příklady realizací. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2720-2 [Obr.10] STOKLASOVÁ, Michaela SketchUP: Horizontální plošný kolektor. Brno [Obr.12] STOKLASOVÁ, Michaela. Excel: Graf výběru TČ. Brno [6] ] http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/110-financni-kalkulator-pro-hodnoceniekonomicke-efektivnosti-investic, © Copyright Topinfo s.r.o., 2001-2015, datum zveřejnění 20.5.2015 [7] Zplyňovací kotel na dřevo, http://www.atmos.cz/czech/kotle-004, Amos.eu, datum zveřejnění 25.3.2015 [7] Zpylňovací kotel na pelety, http://www.atmos.cz/czech/kotle-004, Amos.eu, datum zveřejnění 25.3.2015 [8] Solární mapa, http://www.ceskeslunce.cz/solarni-mapa.html, České slunce-instalace solárních [9] Solární kolektor, http://www.cez.cz/edee/content/microsites/solarni/k21.htm, datum zveřejnění 25.3.2015 [10] Solární trubice, POČINKOVÁ, Marcela. OZE: Solární termické systémy. Brno: VUT FAST [11] Sériové a paralelní zapojení kolektoru, POČINKOVÁ, Marcela. OZE: Solární termické systémy. Brno: VUT FAST [12] Schema zapojení kombinovaného zásobníku s průtokovým ohřívačem, POČINKOVÁ, Marcela. OZE: Solární termické systémy. Brno: VUT FAST, Zpracoval: STOKLASOVÁ,Michaela [13] Paralelně bivalentní a monoenergetický, POČINKOVÁ, Marcela. OZE: Tepelná čerpadla. Brno: VUT FAST [14] Empirické vztahy, KARLÍK, Robert. Tepelné čerpadlo pro váš dům: Tab.5. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2720-2 [15]Národní kalkulační nástroj, http://nkn.fsv.cvut.cz/download-nkn, datum zveřejnění 23.5.2015

116

Seznam použitých zkratek a symbolů VŠKP - Vysokoškolská kvalifikační práce ČSN - Československá státní norma ISO - International Organization for Standardization

117

Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4

Protokol PENB - Varianta zplyňovací kotel Protokol PENB - Varianta solární panely Protokol PENB - Varianta TČ Výstup z ekonomického kalkulátoru

118

ENERGETICKÉ HODNOCENÍ OBYTNÉ BUDOVY PRO RŮZNÉ VARIANTY VYTÁPĚNÍ

Recommend Documents