Klíčová aktivita 04 Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ
EMOČNÍ INTELIGENCE A ROZVOJ SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ PhDr. Otakar Fleischmann, Ph.D. PhDr. Renata Hajná, Ph.D. PhDr. Vladislava Heřmanová, Ph.D.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 1
Obsah Úvod.........................................................................................................................3
1
Emoce, funkce emocí..........................................................................................4
2
Emoční inteligence, charakteristika a vývoj ........................................................8
3
Emoční gramotnost X emoční negramotnost a její důsledky.............................. 13
4
Emoční uvažování ............................................................................................ 16
5
Emoční přestřelení ............................................................................................ 18
6
Empatie, její kořeny .......................................................................................... 20
7
Sebepojetí ......................................................................................................... 23
8
Sebehodnocení.................................................................................................. 25
9
Sebevědomí a jeho rozvoj ................................................................................. 28
10
Sebekontrola ................................................................................................. 30
11
Motivace ....................................................................................................... 33
12
Emoční učení ................................................................................................ 36
13
Emoční inteligence a mezilidské vztahy ........................................................ 38
14
Psychika a zdravotní stav .............................................................................. 40
Vzkaz na závěr ....................................................................................................... 42 Přílohy – techniky a hry .......................................................................................... 43
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 2
Úvod Vážený čtenáři, materiál, který držíš v ruce, je určen prioritně frekventantům kurzu Emoční inteligence a její rozvoj, který vznikl v rámci projektu určeného na podporu pedagogických pracovníků MŠ. Jeho cílem je upozornit a pomoci ti se zorientovat v „moderním tématu“ – emoční inteligence. Tento studijní materiál by ti měl poskytnout základní terminologické ukotvení v dané problematice, ukázat silné a slabé stránky tématu. Současně by ti měl pomoci ujasnit si tvůj postoj k dané oblasti, pokusit se nastínit ti tvé emoce a porozumění sobě samotnému, abys potom u těch druhých, jejichž směřování svým působením ovlivňuješ, postupoval s rozvahou a citlivostí sobě vlastní. Práce se studijní oporou poskytuje prostor pro souběžnou praktickou činnost v rámci jednotlivých setkání a vlastní prožitkovou zkušenost, která povede, jak všichni doufáme, k aktivnímu hledání porozumění nejen tomuto tématu, ale i sobě samému, a tím i k přispění druhým. Pro usnadnění orientace v textu má každá kapitola následující strukturu: 1. Podněty uvádějící do problematiky – jedná se o náměty k zamyšlení, aktualizaci doposud získaných informací a poznatků 2. Cíle kapitoly 3. Samotný stručný uvádějící studijní text 4. Náměty pro samostatnou práci či studium – po skončení kurzu, rozšiřují dané téma, včetně prostoru k jeho zaznamenávání Pro snadnější orientaci bude v textu využíváno i několik symbolů (piktogramů):
Cíle Pojmy k zapamatování – důležité Kontrolní otázky Souhrn Literatura KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 3
1 Emoce, funkce emocí
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: objasnit pojem emoce a uvést druhy emocí; stručně charakterizovat pohledy některých autorů na emoce; uvažovat o rozdílech těchto pohledů; uvést konkrétní příklady emocí; zhodnotit vlastní aktuální emoční rovinu. Co si vybavíte pod pojmem emoce? Jakou roli hrají v našem chování? Zkuste uvést individuální příklady uvědomovaných emocí. Vzájemně je ve skupině zhodnoťte.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 4
Po vzájemné diskuzi jste zjistili, že existuje velký rozptyl ve vašem laickém vysvětlování emocí. Stejně tak je tomu u psychologů, kteří se na jednotném označení pojmu neshodnou, přestože se jedná o pojem všeobecně známý. „…emoce jsou ve své podstatě popudy k jednání; okamžité pokyny pro zvládání životních situací, které nám vštípila evoluce. Sám kořen slova emoce pochází z latinského slovesa motere, jež znamená pohybovat se, s předponou „e-„, jež označuje pohyb směrem pryč. I z významu slova je patrné, že tendence jednat je obsažena v každé emoci. Že emoce vedou k činům, vidíme nejjasněji při pozorování zvířat nebo dětí…“ (Goleman, 1997, s. 18). Výše uvedená citace autora, který přiblížil pojem emoční inteligence běžné populaci, v sobě zahrnuje základní informaci. Emoce lidstvo provázejí po dobu jeho psychického vývoje a plní nezastupitelnou roli v našem životě. Základní charakteristika emocí – komplexnost jevů – je zachytitelná u všech autorů. Další rozptyl se různí podle směrů. „Emoce – jsou psychické procesy, které hodnotí – z hlediska potřeb, cílů a osobního významu – různé skutečnosti, situace a události, průběh a výsledky činností jedince“(Čáp, J., Mareš, J., 2001, s. 98). Druhy emocí: nižší emoce (vývojově starší) – afekty vyšší emoce (vývojově mladší) – morální, estetické, intelektuální, sociální (Čáp, J., Mareš, J. 2001) Složky emocí: fenomenologická subjektivní komponenta (emocionální prožitek – cit, resp. prožitek) expresivní (výrazové) chování tělesná složka podnětová situace (subjektivní hodnocení, interpretace) (Plháková, 2007) Nakonečný (1995, s. 18–19) spatřuje podstatu emocí právě v jejich subjektivní zážitkové dimenzi, tj. v jejich prožívání nebo vědomém pociťování – zážitkovém obsahu, který dává našemu životu základní akcent. Podle evolučního vývoje se soudí, že právě pro svoji náležitost mezi prapůvodní psychické jevy mají takový význam pro náš život.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 5
Funkce emocí: vyjádření základních lidských motivů (citová komponenta); regulace úrovně fyziologické aktivity (fyziologická aktivace – adaptace); signální funkce (subjektivně přijatelné zvládnutí problémové situace); zpětnovazební působení (informace o výsledcích aktivit); neverbální komunikace (expresní komponenta); vnitřní pobídky (vyvolávají motivované chování) (Plháková, 2007). Funkce emocí: regulace psychické činnosti individua; hodnotící funkce emocí jako citů; organizační funkce emocí (zřetelné v chování individua); sociální funkce (zřetelná v sociální interakci) (Nakonečný, 2000, s. 30).
Kontrolní otázky: 1. Co je podstatou emocí? 2. Vysvětlete základní funkce emocí?
Souhrn: Ve výše uvedené teorii jsme se věnovali základní charakteristice emocí a i přes rozptyl v definicích jsme se zaměřili na základní popis druhů, složek a funkcí emocí včetně praktických cvičení.
emoce, složky emocí, druhy emocí, funkce emocí
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 6
Uveďte konkrétní druhy emocí, se kterými se v běžném životě setkáváme.
V knize Goleman, D.: Emoční inteligence vyhledejte primární emoce.
Zhlédněte následující pořad http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10397272551-emoce-amy/212563231400001-emoce-zaklad-zivota a zhodnoťte význam emocí v běžném životě prezentovaný úhlem psychiatrie. Subjektivně posouzené důležité myšlenky zaznamenejte.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 7
2 Emoční inteligence, charakteristika a vývoj
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: objasnit pojem emoční inteligence; charakterizovat rozdíly mezi IQ a EQ; uvést základní charakteristiku pojmů; orientovat se ve vývoji emocí v ontogenezi; získat náhled na danou problematiku. Nakreslete si kruh, který rozdělte na čtyři části (výseče). Zamyslete se nad svými aktuálními pocity a zapište je do jednotlivých částí kruhu. Poté se zkuste zamyslet nad tím, co bylo důvodem, z jakého podnětu se tam objevily. Co je může změnit?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 8
Pojem inteligence má dlouhodobé užití, setkáváme se s ním od 14. století. Autory prvních známějších definic byli např. Ebbinghaus (schopnost kombinace) či Wundt (součinnost představivosti a rozumu). Postupně narůstala i snaha měřit ji – viz Galon, Binet, Wechsler. Poslední jmenovaní ovlivňují diagnostiku do současnosti, aktuálně využívané druhy testů nesou názvy WAIS a WISC a v jejich definici je inteligence obecnou schopností uvažovat. Postupný přesun jde od obecné definice ke specifikaci faktorů (Sperman), primárních schopností (Thurstone) až ke Gardnerově teorii mnohočetné inteligence (1983) a Sternbergovým složkám inteligence (2001), v rámci kterých je zahrnuta emoční inteligence. Samotný pojem byl použit až Peterem Saloveyem a Johnem Mayerem v roce 1990. Zjednodušenou a zpopularizovanou variantu definice najdeme u Golemana (1995), který vymezuje emoční inteligenci jako „schopnost dokázat sám sebe motivovat a nevzdávat se tváří v tvář obtížím a frustraci, schopnost ovládat svoje pohnutky a odložit uspokojení na pozdější dobu, schopnost ovládnout svoji náladu a zabránit úzkosti a nervozitě, schopnost ovlivňovat kvalitu svého myšlení, schopnost vcítit se do situace druhého člověka a ani v těžkých chvílích neztrácet naději.“ (in Wedlichová, 2011, s. 17) V teoriích inteligence se shodná oblast či její komponenty zahrnují do následujících pojmů: např. u Gardnera (Goleman, 1997) „personální inteligence“, Thurstone mluví o sociální inteligenci. Maslow ve své hierarchii potřeb hovoří o potřebách sebeuskutečnění. Schopnosti zde vymezované jsou si podobné a dochází k překrývání jejich složek. IQ a EQ hraje v našem životě důležitou roli, ale nemůžeme je spolu porovnávat. Pro naši potřebu je ideální, jsou-li ve vzájemném souladu. Použití značky EQ však neznamená, že je měřitelná. První pokusy ji zachytit se v naší provenienci teprve začínají objevovat, např. test IDS (určen pouze pro věkovou kategorii 5–12 let). IQ: je částečně geneticky dána, částečně podléhá rozvíjení EQ: nemusí být geneticky nastavena, je poměrně dobře ovlivnitelná Emoční inteligence je charakterizována jako inteligence s inter a intrapersonálními komponentami. (Schulze, Roberts, 2007, s. 133) V textech některých našich psychologů (Nakonečný či Říčan) se pracuje s termínem sociální inteligence (SQ), kdy do popředí vystupuje pohled E. L. Thurstoneho. Ten klade důraz na problematiku mezilidských vztahů – porozumění jim a jejich pochopení. Tyto znalosti pak lze využít ve svém vztahování k druhé osobě.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 9
Vývojový pohled: kojenecké období – komunikační kanál pro interakci s okolím, učí se „obličejový výraz“ emocí; batolecí období – rozvíjí se jednoduché emoce, počátek prosociálního chování; předškolní období – učí se regulovat svoje emoce, ovládat svoji reaktivitu; mladší školní věk – intenzita složitějších sociálních emocí se rozšiřuje; puberta – emoční labilita se projevuje ve všech oblastech (sebeuvědomování, sebehodnocení, sebedůvěra); adolescence – zklidnění emocionálního stavu, důraz na sebepojetí (Wedlichová, 2011, s. 43–46).
Kontrolní otázky: 1. Pokuste se vymezit IQ a EQ – jejich shody a rozdíly. Pokuste se o svoje laické (laicko-odborné) vymezení těchto termínů. 2. Jak se emoční inteligence proměňuje v ontogenezi?
Souhrn: Vyvodili jsme pohled na pojem emoční inteligence, a to ze vztahu EQ a IQ, ale také EQ a SQ. Naznačili jsme i vývojový aspekt sledované oblasti.
inteligence, emoční inteligence, sociální inteligence, vývojový pohled
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 10
Zkuste zachytit pozitiva i možná negativa emočního výcviku.
Dovedete je aplikovat i na vlastní osobu (tzn. případné zisky pro vaši osobu)?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 11
seznamte se s následujícími informacemi o emoční inteligenci (modely emoční inteligence): http://ei.czechian.net/webs/ei/schopnost.php. Modely vypište včetně jejich stručné charakteristiky.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 12
3 Emoční gramotnost X emoční negramotnost a její důsledky
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: rozlišit pojmy emoční gramotnost, negramotnost; zvážit jejich důsledky pro váš a náš život. Golemanem prezentovaná definice emoční inteligence Saloveye, ve které se inspiroval Gardnerovou typologií, se dá shrnout v pěti základních bodech:
Znalost vlastních emocí Zvládání emocí Schopnost sám sebe motivovat Vnímavost k emocím druhých – empatie Umění mezilidských vztahů.
K charakteristice pojmu emoční gramotnost můžeme použít pólovou škálu a je na nás, nakolik detailně ji budeme mít nastavenou. Na jednom jejím konci bude jednoznačně stát emoční negramotnost a na druhé straně emoční gramotnost, neboť se budeme snažit vyjádřit naši „aktuální“ dosaženou úroveň individuálních schopností, dovedností a poznatků k detailnímu rozlišení a pojmenování nižších i vyšších emocí, k porozumění jejich působení, a tím i k jejich zvládnutí, korigování a přizpůsobování situaci (situačního vztahování). Na úrovni měřítka se budou podílet také kulturní činitelé, tzn. kulturně a subkulturně odlišný obsah získáváme v průběhu naší socializace (kulturní vzorce). Nakonečný (1995) mluví až o stylizovaných projevech emocí.
Kontrolní otázky: 1. Co rozumíte pod pojmem emoční gramotnost? 2. Co rozumíte pod pojmem emoční negramotnost? 3. Jak si představujete typické představitele výše uvedených polarit v běžném životě? Můžeme se s nimi někdy skutečně setkat?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 13
Souhrn: Pracovali jsme s polaritou pojmu emoční gramotnost a negramotnost, včetně kulturních rizik.
emoční gramotnost, emoční negramotnost
Seznamte se s charakteristikou programu SIX Seconds (autor Goleman) – http://ei.czechian.net/webs/ei/sixsec2php.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 14
(in http://cz.123rf.com/photo_12670115_více-detailní-portréty-stejné-ženy,vyjadřující-různé-emoce-a-výrazy.html)
Pokuste se nejprve individuálně popsat (přečíst) sdělované emoce, poté si vzájemně srovnejte ve skupině svá stanoviska. Zkuste si představit individuální situace, ve kterých se mohou objevit.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 15
4 Emoční uvažování
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: charakterizovat emoční uvažování; vysvětlit vztah mezi emočním a racionálním uvažováním; vysvětlit význam emoční korektivní zkušenosti. Charakteristika emočního uvažování emoční mysl reaguje mnohem rychleji než racionální myšlení; pohotovost emoční mysli znemožňuje použít analytické úvahy typické pro racionální myšlení; chování vyplývající z rozhodnutí emočních center má značnou dávku jistoty, což je důsledek zjednodušujícího pohledu na svět; zhodnocení nezbytnosti určitého činu probíhá automaticky a velmi rychle; rychlost na úkor přesnosti. Vztah mezi emočním a racionálním uvažováním nejprve prožíváme, pak přemýšlíme; racionální myšlení potřebuje pro závěry objektivní důkazy; citové myšlení považuje své závěry za absolutně pravdivé; minulost přenášíme do přítomnosti, včetně našich citů. Emoční korektivní zkušenost korigujeme negativní emoce, které jsou spojené s dřívějšími zážitky a které nejsou v současné situaci odpovídající.
Kontrolní otázky: 1. Jaká je charakteristika emočního uvažování? 2. Jaký je vztah mezi emočním a racionálním uvažováním? 3. Co je emoční korektivní zkušenost?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 16
Souhrn: Kapitola je věnována charakteristice emočního uvažování a vztahu emočního a racionálního uvažování.
emoční uvažování, racionální uvažování, emoční korektivní zkušenost
Představte si svůj oblíbený hrneček na kávu či čaj a zkuste si zapsat, co by odpověděl na otázku, jak běží vaše uvažování v pracovním vypětí a jestli se liší od běžných, „normálních“ situací.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 17
5 Emoční přestřelení
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: vysvětlit pojem emoční přestřelení, včetně stručné charakteristiky; vysvětlit vznik a „cestu“; emočního přestřelení; uvést konkrétní příklady z praxe. Emoční přestřelení stav, kdy se jedinec díky silnému afektu přestane ovládat a „ztratí hlavu“.
Příčiny: situace ohrožující jedince; situace vtipná. Proces emočního přestřelení začíná v amygdale v centru limbického systému. Amygdala centrum citů a emoční paměti; sleduje všechny informace přicházející ze smyslových orgánů; hledá krizové situace; pracuje jako jakási „psychologická stráž“; v případě nutnosti odesílá poplašné signály do významných oblastí mozku; spouští sekreci stresových hormonů; síť nervových spojení umožňuje amygdale převzít v citové krizi velení nad většinou mozku, včetně racionálního myšlení; uchovává citové vzpomínky, které nikdy nepřekročily práh našeho vědomí; hippocampus si pamatuje prostá fakta o situaci, amygdala uchovává vzpomínky na citové zabarvení těchto událostí; nevýhoda – používá vzpomínky, které nejsou aktuální, v nové situaci.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 18
Čelní laloky je zde umístěn „vypínač amygdaly“; za normálních okolností řídí naše citové reakce od začátku; pomocí čelních laloků spouštíme a koordinujeme reakci; reakce jsou uvážlivější a kritičtější, protože vzniku emocí předchází řada myšlenek; mají funkci „manažera emocí“. Levý čelní lalok reguluje intenzitu negativních emocí. Pravý čelní lalok je sídlem negativních emocí. Vznik emočního přestřelení spuštěním poplachu v amygdale, kdy současně selhává aktivace korových inhibičních procesů, které zajišťují vyrovnanost emoční reakce; podřízením korových oblastí tísňové emoční reakci, kdy je naše racionální mysl zcela zaplavena emocemi.
Kontrolní otázky:
Co je emoční přestřelení? Jaké jsou příčiny emočního přestřelení? Jaké jsou funkce amygdaly? Jaká je funkce čelních laloků?
Souhrn: Text shrnuje poznatky o oblasti emočního přestřelení, charakterizuje emoční přestřelení a uvádí jeho příčiny, popisuje úlohu amygdaly a frontálních laloků při zpracovávání informací a zvládání emocí.
emoce, amygdala, frontální laloky
Přečtěte si: Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Columbus, Praha.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 19
6 Empatie, její kořeny
Znáte nějakého člověka, který na vás působí přívětivě, vstřícně? Jak byste takového člověka charakterizovali? Dokážete si představit situace, ve kterých jste si to jasněji uvědomili?
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: vysvětlit pojem empatie; charakterizovat její složky; uvědomit si charakteristiky člověka, který ji využívá ve svém životě; ujasnit si pro svoji osobu její význam v práci s lidmi. Empatie je velmi důležitou složkou emoční inteligence. Nejčastější překlad je vcítění se, uvědomění si potřeb, pocitů a prožívání druhých lidí. Není tedy soucitem, ani telepatií, je něčím, co nám umožní cítit emoce druhých, jako by byly naše vlastní.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 20
Dle klasifikace již zmiňovaného Saloveye se vztahuje k sebeuvědomění. Hovoříme o ní jako o faktoru prosociálního chování. Shapiro uvádí, že empatie má dvě složky: emoční reakci vůči druhým (vyvíjí se během prvních 6 let) kognitivní reakci (míru schopnosti sledovat hledisko toho druhého) (Wedlichová, 2011). V návaznosti na výše uvedené zhodnoťte následující citát: Učitel je jako člověk mnohem důležitější než učitel jako technik. To, čím je, má větší význam než všechno to, co dělá. Jan Canfield (1995).
Kontrolní otázky 1. Co rozumíte pojmem empatie? 2. Vysvětlete pojem prosociální chování. 3. Jak se ve vašem případě projevuje v komunikaci?
Souhrn: Seznámí se s pojmem empatie i z pohledu jejích složek. Vyzkouší si v praktické aplikaci ji rozpoznat a získat přehled o jejím významu ve svém životě.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 21
empatie, složky empatie
Jak naznačujeme empatii neverbální komunikací?
Jak ji verbalizujeme?
Vyhledejte v literatuře (např. Goleman D.) charakteristiku empatie a pokuste se vysvětlit jednotlivé body.
Nápověda: pochopení, růstová stimulace ostatních, orientace na druhého, práce s rozdílností, cit pro směřování skupiny.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 22
7 Sebepojetí
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: charakterizovat pojem sebesystém; zhodnotit funkci jeho jednotlivých částí; prakticky zhodnotit a uvědomit si komponenty osobního sebepojetí. Části sebesystému Kognitivní část – sebepojetí Emocionální část – sebehodnocení Globální vztah k jedinci – globální sebehodnocení – sebevědomí Komponenty sebepojetí Zobrazení (já jsem) – reálné „já“ Hodnocení (mám být) – ideální „já“ Směřování (chci být) – seberealizace Moc (mohu učinit) – sebedůvěra Role (mám učinit) – sebevymezení
Kontrolní otázky: 1. Co je sebesystém? 2. Co je sebepojetí? 3. Jaké jsou komponenty sebepojetí?
Souhrn: Text se věnuje problematice sebesystému a jedné z jeho částí – sebepojetí, které je vymezeno jako kognitivní část sebesystému. Jsou rovněž uvedeny komponenty sebepojetí.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 23
sebesystém, sebepojetí, komponenty sebepojetí
Zkuste vysvětlit níže uvedený citát: Nebýt nikým než sám sebou ve světě, který ve dne v noci dělá vše pro to, aby z vás udělal někoho jiného, znamená bojovat tu nejtěžší bitvu, jakou může člověk bojovat, a nikdy nepolevit. E.E.Cummings (in Canfield,J., Wals, H., C.1995)
Balcar, K. (1983). Úvod do studia psychologie osobnosti. SPN Praha, 1983.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 24
8 Sebehodnocení
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: prezentovat představené koncepce sebevědomí; rozlišovat mezi nízkým, vysokým a zdravým sebevědomím a charakterizovat je; určit klady a zápory každé úrovně sebevědomí. Sebehodnocení vyjadřuje emocionální vztah k sobě samému. Koncepce sebevědomí afektivní nebo emocionální aspekt „já“ (Huitt, 2004); stupeň ocenění, hodnoty, respektu nebo lásky, které jedinec může mít jako lidská bytost na tomto světě (Johnson, 1997); sebevědomí vyjadřuje vztah jedincova globálního hodnotícího pohledu na sebe sama (Salmivalli, 2001). Sebevědomí globální sebehodnocení, které zahrnuje informace o sobě, reprezentuje postoj k sobě, odráží vlastní hodnotu jedince atd. Nízké sebevědomí je spojeno se vším negativním a nepřijatelným; lidé tendují k tomu, aby o sobě mluvili negativně; tendence být příliš kritický a nespokojený ve vztahu k sobě; nízká frustrační tolerance; nedůvěra ve vlastní kompetence; tendence vyhýbat se novým věcem; tendence k „sociálně sadomasochistickému“ chování (Fromm, 1997); tendence k agresivnímu chování; tendence k nepřátelství. (Fleischmann, 2008) Vysoké sebevědomí podpora „pohody“ a sociálně žádoucího chování; pozitivní přístup k sobě; pozitivní hodnocení sebe; víra ve vlastní kompetence. KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 25
Negativní stránky vysokého sebevědomí tendence k přeceňování vlastního významu; nekritické sebepřijetí; sebeláska; toto může vést k agresi, násilí, šikaně, protože jedinec má potřebu své vysoké sebevědomí bránit; nízká míra pochybování o sobě odpovídající vysokému, ale nestabilnímu sebevědomí (Baumeister et al. 1996, in Salmivalli, 2001). Zdravé sebevědomí nesestává z pohledu na sebe pouze v pozitivním světle nebo jako na perfektní bytost; jedinec cítí svou vnitřní hodnotu; akceptování sebe sama takového, jaký člověk je (Buss, 1995); být schopen posuzovat sebe sama správně, protože jedinec si je vědom svých pozitiv i negativ, své moci i limitů; být schopen přijmout a hodnotit sebe sama realisticky a bezpodmínečně.
Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4. 5.
Co je sebehodnocení? Charakterizujte sebevědomí. Jaké jsou podstatné charakteristiky nízkého sebevědomí? Jaké jsou klady a možné zápory vysokého sebevědomí? Uveďte hlavní znaky zdravého sebevědomí.
Souhrn: Kapitola je věnována problematice sebevědomí. Zahrnuje charakteristiku sebehodnocení, sebevědomí, jsou popsány zápory nízkého sebevědomí, výhody a nevýhody vysokého a je uvedena podstata zdravého sebevědomí.
sebehodnocení, sebevědomí, nízké sebevědomí, vysoké sebevědomí, zdravé sebevědomí
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 26
Je podle vás někdo z těchto lidí sebevědomý? 1. Kdo tvrdí, že nemá žádnou slabost. 2. Kdo nedává své slabosti najevo. 3. Kdo může připustit i své slabosti.
Ve dvojici zkuste pro svůj názor vyhledat odůvodnění.
Vyhledejte v literatuře: Balcar, K. (1983). Úvod do studia psychologie osobnosti. SPN Praha, 1983.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 27
9 Sebevědomí a jeho rozvoj
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: seznámit se s rozvojem zdravého sebevědomí; prezentovat obsah životních scénářů; orientovat se ve cvičeních zaměřených na podporu zdravého sebevědomí; v individuálním osobním přístupu aplikovat některé z technik. Rozvoj zdravého sebevědomí vycházíme z principu posilování; všímáme si žádoucích jevů a tyto odměňujeme; nevšímáme si nežádoucích jevů, ale když je to potřeba, korigujeme je. Životní scénáře já jsem dobrý, ostatní jsou dobří já jsem dobrý, ostatní jsou špatní já jsem špatný, ostatní jsou dobří já jsem špatný, ostatní jsou špatní (Berne, 1997) Cvičení seznam pozitivních vlastností; seznam věcí, ve kterých jste dobří seznam negativních vlastností; seznam věcí, ve kterých nejste dobří zaměření na negativní vlastnosti a práce s nimi: negativa můžeme přesunout negativa můžeme akceptovat negativa můžeme eliminovat změnou svého chování
Kontrolní otázky: 1. Jaké jsou principy rozvoje zdravého sebevědomí? 2. Jaké jsou typy životních scénářů? 3. Jaké kroky uplatňujeme při rozvoji zdravého sebevědomí?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 28
Souhrn: Text popisuje principy a postupy při rozvoji zdravého sebevědomí.
sebevědomí, principy a možnosti rozvoje, životní scénáře
Seznamte se s knihou Novák, T., Dvořáčková, B.: Věřte sami sobě! Praha, Grada, 2009. Sledujte uvedené příklady. Postřehy si zapište.
Vypracujte úkol: Zpracujte alespoň jeden případ rozvoje zdravého sebevědomí a uveďte klady i problémy.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 29
10 Sebekontrola
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: vysvětlit pojem sebekontrola; osvojit si některé dovednosti v oblasti sebekontroly; ujasnit si rozlišení skupin lidí s různou mírou sebekontroly; poznat sílu svého „já“; aplikovat proces sebekontrolujícího chování. Sebekontrola (sebeovládání) vyjadřuje přístup řízení vlastního prožívání a chování; je rozumovou sebereflexí a hodnocením vlastní činnosti; roli hrají osobnostně významné motivy a postoje; spočívá v analýze, srovnávání a korekci vztahů mezi cíli, prostředky a následkem činnosti. Nedostatek sebekontroly projevuje se jako nedostatek schopnosti ovládat vlastní impulzy, emoce a schopnost přizpůsobit se reálné skutečnosti; rozumová činnost je omezena. Lidé a sebekontrola 1. Lidé s vysokou mírou sebekontroly udržování odstupu v interpersonálních vztazích; přílišná konformita; odkládání uspokojení potřeb a motivů; přehnané zohledňování předchozích zkušeností. 2. Lidé s nízkou mírou sebekontroly potřeby jsou vyjadřovány přímo a uspokojovány bezprostředně, mnohdy bezohledně; vysoký stupeň emocionální lability; podceňování plánování budoucnosti.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 30
3.
Lidé vhodně se kontrolující uvolněnost a neformálnost v chování; jednání je odůvodnitelné; jsou konformní a flexibilní vzhledem k sociálním normám a zvykům; oprávněné požadavky a potřeby uspokojují s ohledem na situaci a vzhledem k budoucnosti; mají rozumné aspirace.
Sebekontrola je spojena se silou vlastního „já“, kde rozlišujeme následující znaky: 1. Dobré zdraví – zdravotní potíže jsou spojeny s problematickou sebekontrolou. 2. Volná a spontánní interakce s okolím – lidé s nízkým sebevědomím a problematickou sebekontrolou (slabé „já) mají tendence se uzavírat do sebe. 3. Schopnost porovnání obecných zásad se skutečností – lidé se slabým „já“ mají tendenci k dogmatické interpretaci svého životního postoje. 4. Schopnost tolerance malých odchylek – slabé „já“ je netoleruje = rigidita. 5. Vysoký pocit realismu – u slabého „já“ se projevují nerealistické předpoklady, není plný kontakt s realitou. 6. Schopnost realizace vytčených cílů – u slabého „já“ se objevuje nízká frustrační tolerance. 7. Odolnost vůči úzkosti – slabé „já“ se projevuje fobiemi a úzkostmi. 8. Uplatnění životních zkušeností a schopnost specifikovat preference. Proces sebekontroly: 1. Sebepozorování 2. Sebehodnocení 3. Sebeinstrukce a předvídání, stanovování cílů
Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4. 5.
Charakterizujte podstatu sebekontroly. Jak se projevuje nedostatečná sebekontrola? Jaké skupiny lidí existují s ohledem na sebekontrolu? Uveďte znaky „já“ s ohledem na jeho sílu. Popište proces sebekontroly.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 31
Souhrn: Kapitola je věnována problematice sebekontroly, její charakteristice a problémům spojeným s nedostatečnou sebekontrolou. Jsou rovněž popsány typy lidí s různou mírou sebekontroly, různé znaky „já“ s ohledem na jeho sílu a je popsán proces sebekontroly.
sebekontrola, typy lidí, síla „já“, proces sebekontroly
Jak rozumíte následujícímu citátu: Nikdy nám není dáno přání, aby nám nebyla dána síla je splnit. Richard Bach
Prostudujte: Brichcín, M. (1999). Vůle a sebekontrola. Karolinum, Praha.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 32
11 Motivace
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: vysvětlit význam motivace pro váš rozvoj; uvědomit si zdroje motivace (z pohledu teorie) a konkrétně pro svoji osobu. „Motivace má emociogenní původ, neboť motivy, z nichž vychází, jsou v podstatě „transformované afekty“ (D. C. McClelland, 1954) „Uspokojení, k němuž motivované chování směřuje, má emocionální podstatu (dosažení odměny a vyhnutí se trestu)“ (Nakonečný, 1995, s. 79). E. R. Hilgard (1962) zpracoval „index psychogenních potřeb“ (in Nakonečný, 1995, s. 83–84): potřeby spojené hlavně s neživými předměty; potřeby vyjadřující ambice, prestiž, dokonalost, moc (superiorita, respekt, předvádění se, nedotknutelnost, sebeobrana, protipůsobení, potřeba úspěchu); potřeby projevování síly a získávání obdivu (dominance, projevovat úctu, napodobování, autonomie, diferenciace); potřeby poškozování jiných i sebe sama (agrese, pokoření se, vyhnutí se pohanění); potřeby vztahující se k náklonnostem (citům) lidí (afiliace, odmítání, ošetřování, závislost, láska); sociální potřeby v užším smyslu (hry a zábavy, explorace, vysvětlování a demonstrace). D. Goleman (in Wedlichová, 2011, s. 27) v kapitole 2.3 Schopnost sám sebe motivovat píše: „motivace k vyšším cílům = emoční tendence přímo vedoucí k vzestupu, nebo ho přinejmenším usnadňující: ctižádostivost: snaha o zlepšení vlastní práce, perfekcionismus; loajalita: ztotožnění se se záměry a cíli skupiny či organizace; iniciativa: schopnost pohotově se chopit příležitosti; optimismus: vytrvalost na cestě k cíli, ochota překonávat překážky, schopnost odložit uspokojení na pozdější dobu“.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 33
Můžeme tedy konstatovat, že motivace ovlivňuje naši pracovní a lidskou úspěšnost (v dětském věku můžeme hovořit i o školní úspěšnosti). Zamysleme se nad významem nálady a jejím odrazem v mezilidských vztazích, nad rolí víry, úspěchu a celkového pozitivního postoje na vývoj naší životní kariéry.
Obrázek č. 1 Maslow – potřeby sebeuskutečnění (in Atkinsonová, 1995, s. 560)
Kontrolní otázky: 1. Jak rozumíte termínu motivace? 2. Co nás vede ke zvýšenému úsilí dosahovat „nějakých“ výsledků (ve smyslu pozitivním/negativním)?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 34
Souhrn: V kapitole jsme se věnovali vymezení termínu motivace a jejímu spojení s životní úspěšností při akceptaci subjektivního vnímání jejího obsahu. Ukázali jsme si i teoreticky klasický pohled Maslowa.
motivace, životní úspěšnost
Řeka života: Pomůcky: větší arch papíru, pastelky Nakreslete si pomyslnou řeku vašeho dosavadního života – prostřednictvím vyjádření rychlého a pomalého toku vody se pokuste znázornit běh vašeho života. V místech, kde jste museli více investovat (životní energii), vypusťte loď.
Pokuste se verbalizovat ty důležité úseky vašeho života.
Zhodnoťte: 1. 2. 3. 4.
Které události vašeho života by se mohly znova opakovat? Kterým byste se radši vyhnuly? Jak vypadá „ideální“ život? Shrňte aktuální pocity z tohoto cvičení.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 35
12 Emoční učení
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: prezentovat pojem emoční učení; specifikovat možnosti jeho využití v profesním životě. Které komponenty emoční inteligence jsou rozhodující pro náš pracovní život?
Výzkumy z posledního období ukazují, že dozrávání mozkových struktur souvisejících s emoční inteligencí probíhá až do období adolescence. Do tohoto období je teoreticky možné na ni aktivně působit. To ale neznamená, že v dalším období nemůže docházet k jejímu rozvoji. Aktuálně s tímto pracuje například personalistika (manažerské pozice) – např. využívání individuálního koučování. Můžeme vést diskuzi o definici emoční inteligence, která se odrazí i v tomto tématu emočního učení. Můžeme však konstatovat, že lze rozvíjet emoční kompetence, a tím i svoje sociální chování. Tento proces je dlouhodobý, individuální. Závisí na našem věku, odbornosti, na tom, do jaké míry jsme schopni si je osvojit a získané dovednosti aplikovat do běžného pracovního života. Zkuste se zamyslet a zachytit, jak se po dobu vaší profesní kariéry (učitelky MŠ) rozvíjely vaše emoční schopnosti a dovednosti.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 36
Kontrolní otázky: 1. Co patří do oblasti emočního učení?
Souhrn: Vlivy působící na emoční učení a jeho limity.
emoční učení, emoční kompetence, sociální chování
Zjistěte, co je myšleno termínem individuální koučování.
Zkuste zhodnotit jeho možný přínos pro pedagoga MŠ a konkrétně pro vaši osobu.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 37
13 Emoční inteligence a mezilidské vztahy
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: prezentovat vztah emoční inteligence a mezilidských vztahů; na základě již předchozích informací specifikovat vývojový pohled na danou tematiku. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že emoční inteligence má důležitý význam v pracovních a mezilidských vztazích. Již z předchozích témat vyplývá překrývání pojmu s touto oblastí. To, že se pokusíme o její rozvíjení ve všech jejích aspektech, je nedílnou součástí pomoci a podpory sociálně profesních dovedností učitelky MŠ. Učitelé se v tomto vývojovém období stávají výrazným zdrojem napodobování sociálního chování. Goleman (1995) ve své knize mluví o kompetencích v oblasti mezilidských vztahů jako o schopnosti správně se v nich orientovat. Myslí tím nejen uvědomování si pocitů, potřeb a zájmů druhých, ale také schopnost docílit žádoucí reakce od ostatních.
Kontrolní otázky: 1. Proč má pro nás emoční inteligence význam i ve školské sféře?
Souhrn: V této kapitole jsme si uvědomili fakt propojenosti emoční inteligence při realizování mezilidských vztahů.
Kompetence v oblasti mezilidských vztahů
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 38
Jak nyní (z pohledu prezentovaných informací) rozumíte následujícím příslovím: Líná huba…
Mluviti stříbro…
Sedávej, panenko, v koutě…
Napište několik činností (8–10), na kterých jste se v posledních dnech spolupodílel(a). Kdy jste byl(a) v činnosti dominantní osobou vy? Kdy jste byl(a) v pozadí? Chtěl(a) byste na tomto něco změnit do budoucna? Ve vztahu ke komu? Co vám při tom může pomoci?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 39
14 Psychika a zdravotní stav
Cíle: Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury dokážete: objasnit problematiku interakce lidského těla a psychiky s důrazem na bio-psycho-sociální systém; uvědomit si jeho prostupnost a nutnost podpory zdraví. Emoce a tělo: emoce ovlivňují imunitní systém; negativní emoce do určité míry zhoršují naše zdraví; hněv má negativní vliv na kardiovaskulární systém. Stres: vede k oslabení imunitního systému; vede k problémům v oblasti zažívacího ústrojí; vede k menší odolnosti vůči infekcím; podporuje vznik srdečně-cévních onemocnění. Deprese: komplikuje léčebné procesy, hojení; lidé s depresí inklinují k více chorobám zároveň. Podpora zdraví: optimismus; dobré mezilidské vztahy; citová podpora; uspokojování citových potřeb; neignorovat emoce.
Kontrolní otázky: 1. Jaké emoce mají negativní účinek na naše zdraví? 2. Jak můžeme podporovat kvalitu imunitního systému?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 40
Souhrn: Text poukazuje na negativní vliv hněvu, stresu a deprese na naše zdraví obecně a na nutnost posilování pozitivních emocí a optimismu.
negativní účinky emocí na naše zdraví, podpora kvality imunitního systému
Zhodnoťte vámi využívané metody práce na podporu vašeho zdraví:
Pod vedením lektora si vyzkoušejte relaxační cvičení. Jaké pocity ve vás vyvolalo?
Vyhledejte informace k tématu relaxačních cvičení, imaginace prostřednictvím internetu.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 41
Vzkaz na závěr Kdykoliv, kdekoliv – text Jiří Suchý To dávno všeobecně známý je, že někdo žije a jinej nežije. A ten kdo žije tomu známo jest, že život má dlaň, ale taky pěst. A tou dlaní nás občas pohladí, a jindy pěstí ránu zasadí. Život je někdy klenot, jindy šmejd, a my už víme, že to tak má bejt. Kdykoliv, kdekoliv, když slunce zajde, a vyjde zas tak je to div Kdykoliv, kdekoliv, vždy si mě najde, to potěšení, že jsem živ .. že jsem živ Život je tunel, kterým se řítí vlak, a neví se kam a proč a nač a jak, pan průvodčí nám změří krevní tlak, a předepíše cestu do oblak. Zatím však ještě jedeme po Zemi, šedej tunel si zdobíme růžemi, co zmůže růže to dobře znám, voní i bodá, jako život sám. Kdykoliv, kdekoliv, když slunce zajde, a vyjde zas tak je to div Kdykoliv, kdekoliv, vždy si mě najde, to potěšení, že jsem živ. Kdykoliv, kdekoliv, vždy si mě najde, to potěšení, že jsem živ. http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/suchy-jiri/kdykoliv-kdekoliv-333100 KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 42
Přílohy – techniky a hry 1.
Hra na pravdu
Cíl: uvědomit si svoji hodnotu, své úspěchy, názory, svá očekávání a verbalizovat je ve skupině, příp. si vyzkoušet formulaci otázky směřované do oblasti sebehodnocení. Pomůcky: tužka, papír Příklady otázek: 1. Řekněte, čeho si na sobě vážíte. 2. Řekněte, co se vám naopak na sobě nelíbí. 3. Řekněte, co si pamatujete z prvních dní v zaměstnání. 4. Řekněte, jaké pozitivní momenty si ze zaměstnání pamatujete. 5. Řekněte, co rádi děláte mimo zaměstnání. 6. Řekněte, jaký největší úspěch jste zažili. 7. Řekněte, jak se cítíte v pracovním kolektivu. 8. Řekněte, co očekáváte od svých přátel. 9. Řekněte, na co se těšíte. 10. Řekněte, z jakých událostí máte strach. 11. Řekněte, co byste chtěli změnit. 12. Řekněte, co si o sobě myslíte. 13. Řekněte něco o člověku, který vás ovlivnil. Zhodnocení: 1. Jak se vám odpovídalo na otázky? Který typ otázek byl jednodušší? U kterých jste museli déle přemýšlet? 2. Jaké pro vás bylo odpovídat ve skupině? Jaké jste měli pocity? Reagoval(a) byste na některé otázky nyní jinak? Dovede zdůvodnit proč? 3. Jak se vám dařilo formulovat další otázky? Inspirace: Pike, G., 2009, s. 39
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 43
2.
Jsi…
Cíl: soustředit se na vnímání vašich kolegů. V menších skupinách postupně probrat následující hodnocení svých kolegů prostřednictvím výroků Jsi… po vzoru níže uvedených příkladů. 1. Jsi šťastný, když… 2. Naštve tě, když… 3. Nemáš rád, když… 4. Hodně ti záleží na… 5. Myslíš si, že tahle pracovní skupina… 6. Nejvíc se ti na sobě líbí… 7. Nejvíc se ti na sobě nelíbí… 8. Máš rád lidi, kteří… 9. Cítíš křivdu, když… 10. Cítíš se ohrožen, když… 11. Právě teď se cítíš… Zhodnocení: 1. Jak se vám doplňovaly věty? Který typ vět byl jednodušší? U kterých jste museli déle přemýšlet? 2. Jaké pro vás bylo sdělovat si věty ve skupině? Jaké jste měli pocity? Reagoval(a) byste na některé věty nyní jinak? Dovede zdůvodnit proč? 3. Jak se vám dařilo formulovat další věty?
Inspirace: Pike, G., 2009, s. 39
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 44
3.
Vyprávění příběhů
A) zahajovací část – totem (symbol) Cíl: najít spojení s ostatními kolegy ve skupině Potřeby: papír, pastelky, nůžky
V této části utvořte dvojice či trojice a zkuste si společně vytvořit svůj totem (znak, symbol). Společně si v něm najděte centrální místo. Každý ze skupiny se pokuste k tomuto symbolu vymyslet svůj příběh, se kterým se spojuje. Postupně si jej vyprávějte a dokreslujte si pro sebe menší variantu symbolu. B) doplňující část – vnitřní teplo V této části pracuje zpočátku každý samostatně. Připravte si arch papíru a pokuste se zapsat všechno, co vás vnitřně hřeje. Poté se označením pokuste odlišit, které z těchto věcí vyžadují podporu peněz, které vylučují přítomnost druhých lidí a které naopak druhé lidi vyžadují. Zkuste si je pomocí geometrických tvarů orámovat. Zhodnocení: Jakými tvary jsou jednotlivé skupiny nejčastěji orámovány? Jsou tam zastoupeny všechny skupiny? Co o nás výsledky vypovídají jako o lidech obecně? A co jako o jednotlivcích? Co máme společného? Pokuste se společné zapsat do vašeho totemu. Jak se vám s danou technikou pracovalo? Co vás dodatečně ještě napadá? Lze najít nějaké společné zhodnocení?
Inspirace: Pike, G., 2009, s. 15–17.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 45
4.
Moje SWOT analýza učitelky MŠ
Ilustrace SWOT analýzy. In http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT (12.12.2014)
„SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené…“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT) … s určitou aktivitou. Tato analýza nám umožňuje vyhodnocovat riziková či pozitivní místa našeho působení. „Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT).
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 46
Zadání: pokuste se samostatně vyplnit (příp. ředitelky) MŠ.
(zhodnotit) svoji pozici učitelky
Jaké jsou vaše silné stránky?
Co cítíte, že vám nejde?
Jaké z toho pro vás vyplývají příležitosti?
Jaké z toho pro vás plynou hrozby?
Zhodnocení: co jste si při plnění tohoto úkolu uvědomil(a)? Najdou se nějaké společné prvky (stránky) profese ve vaší skupině obecně?
Poznámka: Materiál si uschovejte, po čase se k němu vraťte a pokuste se o aktualizaci zhodnocení.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 47
5.
Reklama na naši učitelku MŠ
Zkuste si představit následující situaci: Rodiče se rozhodnou otevřít mateřskou školku a hledají vhodné adeptky na pozici učitelky MŠ. Při pohovoru všem účastnicím nabídnou dostupné papírenské potřeby a požádají je, aby se představili prostřednictvím krátké reklamy (max. 3 minuty), ve které sdělí všechny potřebné informace o svých kvalitách. Čas na přípravu: 1 hodina Poté: společné jednotlivé představení a zhodnocení Zhodnocení: Jak se nyní cítíte? S jakými pocity jste do techniky vstupovali? Co pro vás bylo nejobtížnější? Co jste se nového sami o sobě dozvěděli? Co byste nyní pozměnili? Současné pocity?
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 48
Doporučená literatura Atkinsonová, R. L., Atkinson, R. C., Smith, E. E., Bem, D. J., Nolen-Hoeksema, S. (1995): Psychologie.Victoria Publishing, Praha. ISBN 80-85605-35-X. Berne, E. (1997): Co řeknete, až pozdravíte. NLN, Praha. ISBN 80-7106-231-6. Brichcín, M. (1999): Vůle a sebekontrola. Karolinum, Praha. ISBN 80-7184-753-4. Buss, A. (1995): Personality, Temperament, social Behaviour, and the Self. Needham Heights, MA: Allyn and Bacon. Canfield, J., Wells, H. C. (1995): Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Portál, Praha. ISBN 80-7178-028-6. Čáp, J., Mareš, J. (2001): Psychologie pro učitele. Portál, Praha. ISBN 80-7178-463-X. Fleischmann, O. (2008): Agrese a sebevědomí. UK, Praha. Franken, R. (1994): Human motivation (3rd ed.). Pacific Grove, CA: Brooks/Cole Publishing Co. Fromm, E. (1997): Anatomie lidské destruktivity. NLN, Praha. ISBN 80-7106-232-4. Goleman, D. (1997): Emoční inteligence. Columbus, Praha.ISBN 80-85928-48-5. Huitt, W. (2004): Self-concept and self-esteem. Educational Psychology Interactive. Valdosta: GA, Valdosta State University. Retrieved (2006), from http://chiron.valdosta.edu/whuitt/col/regsys/self.html. Johnson, M. (1997): On the dynamics of self-esteem. Empirical validation of basic selfesteem and earning self-esteem. Doctoral Dissertation. Sweden: Department of psychology, Stockholm University. Karnsová, M. (1995): Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Portál, Praha. ISBN 80-7178-032-4. Nakonečný, M. (1995): Lexikon psychologie. Vodnář, Praha. ISBN 80-85255-74-X. Nakonečný, M. (2000): Lidské emoce. Academia, Praha. ISBN 978-80-7387-614-2. Olweus, D. (1978): Aggression in the Schools. New York: Wiley. Pike, G., selby, D.(2009): Cvičení a hry pro globální výchovu 1. Portál, Praha. ISBN 978-80-7367-629-2. Pike, G., selby, D.(2009): Cvičení a hry pro globální výchovu 2. Portál, Praha. ISBN 978-80-7367-629-2. Plháková, A. (2007): Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha. ISBN 978-80200-1499-3. Rogers, C. R. (1998): Způsob bytí. Portál, Praha. ISBN 978-80-262-0597-5. Salmivalli, CH. (2001): Feeling good about oneself, being bad to others? Remarks on self-esteem, hostility, and aggressive behaviour. Aggression and Violent Bahavior, 6, p. 375- 393.
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 49
Schulze, R., Roberts, R.D. (2007): Emoční inteligence. Portál, Praha. ISBN 978-807367-229-4. Stuchlíková, I. (2002): Základy psychologie emocí. Portál, Praha. ISBN 978-80-7367282-9. Wedlichová, I. (2011): Emoční inteligence. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem. ISBN 978-80-7414-347-2. (http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/suchy-jiri/kdykoliv-kdekoliv-333100 (citováno 31. 10. 2014).
KA04 | Osobnostní a sociální rozvoj učitele MŠ | strana 50