Elektronická komunikace

ODBOR ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Elektronická komunikace

1.

E-business

2.

E-government

Komunikace znamená předávání informací. Je základním prvkem jakékoliv činnosti týkající se více než jednoho účastníka. Komunikace má tedy mnoho forem a stále prochází vývojem, aby přispěla k rozvoji jednotlivých oborů lidské činnosti, ve kterých je využita. Hnacím motorem vývoje komunikace jsou především neustále rostoucí nároky na její rychlost, bezpečnost a spolehlivost. Poslední a stále se rozšiřující její formou je tedy ta elektronická. Ta se během několika málo let rozšířila ze Spojených států amerických do Japonska, Evropy a posléze do celého světa včetně Antarktidy a oběžné dráhy Země. Elektronická komunikace je základním a nezbytným předpokladem pro celkový růst ekonomiky, vytváří podmínky pro vznik a fungování tzv. informační společnosti. Prudký rozvoj elektronických komunikací v Evropě i ve světě a nasazování nových technologií, které umožňují zavádění nových služeb, vytvářejí předpoklady pro přechod ke globální informační společnosti propojené sítí.

Na dokonalé komunikaci závisí tisícihlavé hejno albatrosů při přeletu přes moře stejně jako akrobatická skupina při leteckém dni; zrovna tak smečka šakalů při obklíčení kořisti jako četa vojáků plnících rozkaz; a to samé platí pro funkci obrovského mraveniště jako pro moderní velkoměsto.

Hospodářská komora České republiky podporuje využívání elektronické komunikace a moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) v podnicích, stejně jako při komunikaci se státní správou.

E-business Elektronická komunikace je nezbytným a také nevyhnutelným předpokladem fungování kterékoliv organizace. Nerozhoduje zde velikost firmy ani četnost jejích styků s okolím. Nevyvstává zde tedy rozhodnutí, zda používat elektronickou komunikaci či nikoliv, ale jakou formu elektronické komunikace zvolit pro danou firmu, aby zůstala rozvojovým prvkem a nikoliv zátěží snižující efektivitu činnosti. Základním stavebním kamenem komunikace je připojení k síti Internet. V dnešní době existuje několik mnoho způsobů připojení, a to jednak v závislosti na potřebách (mobilní či fixní připojení) a použitých technologiích (CDMA, WIFi, ADSL a další), které nabízejí různí dodavatelé služeb působící v dané oblasti. Někteří dodavatelé služeb pak kombinují služby připojení a s dalšími nadstavbovými službami.

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze dne 17. června 1993, oddíl A, vložka 8179 Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 Bankovní spojení: ČS, a.s. Praha 4, číslo účtu: 997402/0800 e-mail: [email protected], telefon: + 420 296 646 112, fax: + 420 296 646 221

www.komora.cz


Elektronickou komunikaci můžeme rozdělit do několika základních oblastí. Mezi nejznámější patří webové stránky a elektronická pošta, dále pak různé druhy komunikace zaměřené na výměnu elektronických dokumentů (B2B, B2G, C2G …).

Internetové stránky Dle šetření ČSÚ z roku 2006 mají více než tři pětiny podniků s 5 a více zaměstnanými osobami vlastní webové stránky. V používání webových stránek a internetu se podle stejného šetření řadíme k průměru EU.

Podíl podniků s webovými stránkami; 2001 – leden 2006

Novela zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (účinná od března 2008), jejímž důvodem byla především harmonizace s právem Evropských společenství, přináší mimo jiné povinnost uvádět informace vymezené § 13a (údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle, údaj o zápisu do obchodního rejstříku, včetně spisové značky, nebo údaj o zápisu do jiné evidence) kromě obchodních listin (objednávkách, obchodních dopisech a fakturách) i ve smlouvách a na internetových stránkách.

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 296 646 112, fax: + 420 296 646 221

www.komora.cz

Stránka 2 z 13


Papírový versus elektronický dokument Zákon o elektronickém podpisu je v platnosti již od října 2000. Zásadní je v tomto zákoně zrovnoprávnění papírové formy dokumentů s elektronickými dokumenty podepsanými elektronickým podpisem. Elektronická forma dokladů a elektronický oběh a uchovávání dokladů s sebou přináší celou řadu výhod, které mohou mít v dnešním těsném konkurenčním prostředí zásadní vliv. Přesto, že zde existuje podpora zákona a příslušné technologie jsou dostupné, je stále velké množství dokladů vyhotovováno a zasíláno v papírové podobě. Jen v České republice je ročně vydáváno přibližně 700 milionů faktur a téměř polovina z nich v papírové podobě. Pokud nebudeme brát v úvahu některé překonané formy záznamu účetních operací, jako je vrubovka, pak historicky nejrozšířenější formou záznamů účetních operací je papírová. Ta je však dnes nahrazována formou elektronickou. Elektronická forma dokladu má řadu výhod, mezi které patří zejména rychlost zpracování, jednoduchá manipulace, výpočetní operace. Účetní doklady jsou dnes převážně zpracovávány na počítači, samotné účetnictví je zpracováváno na počítači, nicméně existuje poměrně velká část uživatelů, kteří stále preferují odesílání dokladů svým partnerům v papírové podobě, archivaci účetních dokladů v papírové formě, atd.. Pokud například společnost používá papírovou formu dokladů, může situace vypadat následovně:

Přenos dokladu mezi dvěma subjekty

společnost přijímá objednávku v papírové formě, objednávka je příslušným zaměstnancem přijata, rozbalena, předána dál určené osobě dle příslušnosti, objednávka je příslušným zaměstnancem přepsána do počítače, kde následně rezervuje zboží (nebo vystavuje objednávku zboží od dodavatele v případě, že není na skladě a odesílá jí opět na papíře), po dodání zboží od dodavatele je předán dodací list a faktura zaměstnanci v papírové podobě a následuje opět jejich přepis do počítače. dojde k zaevidování zboží na sklad a závazku vůči dodavateli, dále je vystavena faktura dodavateli, zboží je spolu s vytištěným dodacím listem odesíláno zákazníkovi.

Tok dokladů mezi dvěma subjekty

Tím, že se dokument převádí z jedné formy do druhé a následně zpět, se stává systém neefektivním, dochází částečně ke znehodnocení už jednou vykonané práce, dále ke zbytečnému zpomalení atd. Navíc jen k uskutečnění jedné operace – například nákup zboží, je třeba, aby spolu partneři komunikovali prostřednictvím účetních dokladů hned několikrát.


www.komora.cz

Stránka 3 z 13


Úspora nákladů při zavedení elektronického dokladu Vyčíslení efektů z úspory času pracovníka při zpracování dokladu v cyklu objednávka – faktura: Předpoklady: mzdové náklady pracovníka 100 Kč/hod. nominální časový fond pracovníka 200 dní/rok časová úspora 15 minut / doklad

Počet dokumentů denně 10 50 100 200

Úspora času (hod.)

Úspora peněz (Kč)

500 2 500 5 000 10 000

50 000 250 000 500 000 1 000 000

Vyčíslení efektů z úspory peněžních prostředků na tisk, poštovné a související výdaje: 10 Kč na straně odesílatele* 30 Kč na straně příjemce kalkulace rovněž na 200 dní / rok * Upraveno dle dokumentu Sdružení pro informační společnost – Normální je fakturovat elektronicky. Počet dokumentů denně

Náklady odesilatele (Kč)

10 50 100 200

100 500 1 000 2 000

Náklady příjemce (Kč) 300 1 500 3 000 6 000

Celkem ročně (Kč) 80 000 400 000 800 000 1 600 000

Výhody elektronického dokumentu Při přechodu z papírové na elektronickou formu účetního dokladu získává firma celou řadu pozitiv. Zde je výčet těch nejpodstatnějších: Úspora nákladů na vyhotovení dokladu – odpadá lidská práce nutná k vytištění dokladu, samotné náklady na tisk, spotřeba papíru a obálek. Úspora nákladů za poštovné – za odeslání běžnou listovní zásilkou prostřednictvím České pošty zaplatí dnes odesílatel 10 Kč (pokud nepočítáme s množstevními slevami). K tomu je opět třeba kalkulovat náklady na manipulaci se zásilkou. Oproti tomu náklady na odeslání elektronického dokumentu jsou téměř zanedbatelné. Úspora lidské práce – jestliže je dokument předáván v papírové podobě, je nutné kalkulovat náklady na opětnou transformaci do elektronické podoby. Předpokládáme, že téměř sto procent firem zpracovává účetnictví na počítači. Vznikají tedy náklady na přepisování údajů do počítače nebo jinou formu převodu (např. skenování). Dále u elektronické výměny dokumentů odpadávají náklady na porovnávání údajů v různých dokumentech. Zrychlení komunikace – doklad je doručen adresátovi téměř okamžitě, respektive v řádu minut.

Oproti tomu při použití papírového dokumentu se doba doručení pohybuje ve dnech. Navíc odesílatel může jednoduchým způsobem získat potvrzení o doručení. Automatizace účetnictví – při správném nastavení systému pro zpracování elektronických dokladů proběhne spárování dokladů a případně jejich zaúčtování automaticky. Zpřehlednění procesů – v případě elektronicky zpracovaných dokumentů je mnohem snazší kontrola nad jejich zpracováním, trasování pohybu a stavu dokumentu (schvalování, zaúčtování, proplacení,…) Zamezení vzniku chyb – právě přepisování papírových dokladů do počítače je úzkým místem a častým zdrojem vzniku chyb. Zkrácení doby splatnosti faktur – díky zasílání potvrzovacích zpráv se odesílatel v krátké době po odeslání dozví o přijetí nebo o případných chybách na vystaveném dokladu. Může proto pružně reagovat a podstatně tak urychlí oběh dokladů. Při


www.komora.cz

Stránka 4 z 13


zasílání papírových dokladů zpravidla objevíme chybu mnohem později a v některých případech až ve chvíli, kdy není faktura zaplacena po termínu splatnosti. To má samozřejmě podstatný vliv na plánované peněžní toky.

nedochází ke spotřebě velkého množství papíru a tonerů do tiskáren, na druhé straně jsou zde zvýšené požadavky na množství výpočetní techniky, která s sebou přináší řadu těžko recyklovatelných těžkých kovů.

Usnadnění a urychlení kontroly – vyhledávání, analýza údajů a provádění kontrolních operací je u elektronické podoby dokumentů nesrovnatelně výhodnější a rychlejší.

Napojení na elektronický platební styk – výrazně se zjednoduší proces vystavování platebních příkazů, kdy se veškeré údaje pro platební příkaz automaticky načítají z faktury. Tím se odstraní ruční práce a sníží možnost vzniku chyb.

Snížení nákladů na archivaci dokumentů – při archivaci dokumentů v elektronické podobě nevznikají náklady na manipulaci s doklady, náklady na obaly pro archivované dokumenty a náklady na skladovací prostory (nájemné, zabezpečení, pojištění, …)

Ve svých důsledcích má používání elektronických dokumentů pozitivní odezvu ve zvýšení produktivity práce v administrativě společnosti, pružnějším přístupu k požadavkům zákazníků, pozitivní vliv na peněžní toky (zvýšení provozního kapitálu), atd.

Šetrnost k životnímu prostředí – zde je odpověď na výhodnost nejednoznačná. Na jedné straně

Nevýhody elektronického dokumentu Přesto, že elektronická podoba dokumentů má řadu nesporných výhod, jsou zde i určité nevýhody: Ochrana dokumentu – dokument v elektronické podobě je velmi snadno kopírovatelný, je tedy třeba ho chránit speciálními prostředky. Stejně snadno jako lze dokument z elektronické podoby vytvořit jej lze i stejně snadno zničit – jsou tedy nutná opatření, pro zálohování, ochranu a archivaci elektronických dokumentů. Zabezpečení dokumentu – dokument na své cestě od vystavitele k příjemci prochází sítí, kde je možné jeho "odpozorování", možné zneužití, pozměnění informací, které dokument nese, možnost pozměnění nejen obsahu, ale i autora nebo časového údaje připojeného k dokumentu a další rizika – je tedy nutné dokument na jeho cestě chránit speciálními prostředky. Stále nevyřešenou otázkou také zůstává prokazatelnost důvěryhodnosti elektronických dokumentů a jejich podpisů, elektronických značek atd. Účetní doklady nemáme jen pro aktuální potřebu, ale musíme je uchovávat i mnoho let po jejich vystavení. To, že je dnes nějaký systém považován za bezpečný, neznamená, že tomu tak bude i za 10, 20, 30 let.

Zatímco náklady na elektronickou komunikaci zvolna klesají, náklady na zabezpečení provozu elektronické komunikace rostou do závratných výší a odhad jejich skutečně potřebné výše je velice obtížný. Finanční náročnost zavedení – v dnešní době již nemůže žádná firma bez elektronické komunikace v konkurenčním prostředí fungovat. Téměř každá společnost má nějakým způsobem elektronickou komunikaci řešenu. Pokud nastavený systém nevyhovuje aktuálním potřebám, vyvstává otázka volby nějakého konkrétního řešení. Společnost, která kompletně mění systém elektronické komunikace, je postavena mimo jiné před otázku zvolení optimální varianty vzhledem k finanční náročnosti projektu. Zatímco u malých firem a tedy relativně malém objemu zpracovávaných dokumentů mohou být náklady v řádech tisíců korun, u velké firmy vyžaduje takový projekt už v počátku investici řádově v desítkách milionů korun.

Převzato a upraveno z http://www.isvs.cz/e-podpis-podatelny.


www.komora.cz

Stránka 5 z 13


E-government Letos uplyne již deset let od chvíle, kdy se česká vláda v programovém prohlášení poprvé přihlásila k myšlence budování e-governmentu jako prostředku k efektivnějšímu výkonu veřejné správy, přiblížení kvalitnějších veřejných služeb občanům a v konečném důsledku k omezení růstu pracovníků ve veřejné správě. Od té doby se ani jedna z následujících vlád neopomněla přihlásit k této myšlence a s vyšší či nižší prioritou se věnovat jejímu uvedení do praxe. V českém prostředí se ICT dosud muselo přizpůsobovat zastaralým procesům, které se za posledních více než čtyřicet let v podstatě nezměnily. V důsledku toho se až na malé výjimky nepodařilo agendy plně elektronizovat. E-government může být dobrým sluhou a s jeho pomocí lze dosáhnout nebývalé míry efektivity ve veřejné správě včetně snížení počtu úředníků a optimalizace vnitřních procesů, na jejichž konci je zjednodušení života občanů při styku s úřední mašinerií. Zavedení služeb e-governmentu je také příležitostí k zahájení hluboké reformy veřejné správy - především po stránce organizačně procesní. E-government tedy není cílem, nýbrž prostředkem a nástrojem, jak dosáhnout efektivnější veřejné správy. Nesprávně zvolený způsob zavádění informačních a komunikačních technologií (ICT) do veřejné správy může mít za následek opačný účinek. A místo k efektivnější veřejné správě může vést k velmi nákladnému chaosu. Jak se tedy vyvíjela situace v uplynulých deseti letech? Jak se povedlo zavádění e-governmentu? Nastalo omezení růstu pracovníků ve veřejné správě? Kolik prostředků z veřejných zdrojů investuje Česká republika do nových technologií? Jak si vede ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy? RŮST POČTU ZAMĚSTNANCŮ Při hodnocení dle růstu počtu zaměstnanců ve veřejné správě lze nabýt dojmu, že ICT a veřejná správa jsou dva odlišné světy, které o sobě nikdy neslyšely. Přinejmenším si vzájemně nerozumějí. Jestliže ve veřejné správě pracovalo v roce 2000 175 tisíc zaměstnanců, pak v roce 2007 již 293 tisíc (nutno přiznat, že v roce 2006 bylo ve veřejné správě zaměstnáno ještě o pět tisíc úředníků více). Jde o 67procentní nárůst během sedmi let. Tento nárůst nemusí být nutně způsoben jen nesprávným zavedením e-governmentu. V posledních letech jsme totiž vstoupili do Evropské unie a česká byrokracie se musela vypořádat s růstem počtu agend, které s tím souvisejí. Vedle toho je také nedotažená reforma veřejné správy, protože mnoho agend bylo svěřeno krajským úřadům. Přesto se tento přesun neprojevil ve snížení počtu úředníků na centrální úrovni. Příčin tedy může být více. Nepochybně však růst počtu úředníků vypovídá o tom, že veřejná správa není efektivnější a že masivní investice do ICT v posledních letech nepřinesly očekávaný výsledek. Má-li růst počtu úředníků vypovídací hodnotu zejména o stavu vnitřních procesů v úřadech, složitosti správních agend, případně jejich nárůstu, tedy o prostředí v back office, pak srovnání stupně úrovně a dostupnosti online služeb mezi jednotlivými státy EU (viz Téměř poslední) vypovídá především o prostředí na front office a kvalitě služeb občanům. Bohužel ani v této věci Česká republika nijak nevyniká a 21. příčka jí zajišťuje místo na chvostu před Lucemburskem, Polskem, Slovenskem a Lotyšskem. Tedy státy (vyjma Lucemburska, které kvůli své velikosti může ve statistikách vykazovat anomálie), v nichž veřejný sektor ročně investuje do ICT na obyvatele (viz Málo prostředků) mnohem méně prostředků než v ČR. Přitom Estonsko, které na obyvatele investuje do ICT jen o dvanáct procent prostředků více než ČR, se ve statistice dostupnosti služeb e-governmentu objevilo hned na druhém místě za Rakouskem. NEZANEDBATELNÁ ČÁSTKA V nových členských státech EU činí výdaje na ICT významně větší podíl na HDP (viz Noví členové EU v čele), než je tomu u původní evropské patnáctky. Obdobně i podíl veřejných výdajů v této oblasti na HDP (viz Dobrý výsledek) není zanedbatelný a nové členské státy se snaží v tomto dohnat nižší celkovou částku investic do ICT v absolutních číslech (viz Velikost rozhoduje) jejich větším podílem na svém HDP. V kontextu HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 296 646 112, fax: + 420 296 646 221

www.komora.cz

Stránka 6 z 13


nižší výkonnosti české ekonomiky a některých menších nákladů proti těm v původních evropských státech proto nelze považovat 1,1 miliardy eur za rok investovanou do ICT českým veřejným sektorem za nízkou částku. Nemůže tedy obstát časté tvrzení, že rozvoj e-governmentu brzdí nedostatek finančních zdrojů. Jak je možné, že státy, jako jsou Rakousko a Estonsko, se ocitají na špici hodnocení vyspělosti služeb egovernmentu, a přitom nepatří mezi země, které nejvíce investují do ICT? Celý problém má dvě roviny. DVĚ ROVINY Za prvé oba státy se při zavádění e-governmentu snažily nesvazovat léta zaběhanými úředními postupy. Nenasazovaly ICT na zbytečné nebo špatně nastavené procesy, nýbrž je přizpůsobily prostředí a možnostem nových technologií. To umožnilo dosáhnout efektivnějšího výkonu veřejné správy než v případě opačného postupu. Ten se dosud provádí v českém prostředí a mnohdy generuje ještě složitější postupy a s velkými požadavky na personální posílení. Za druhé se v obou státech institucionalizoval orgán, který nadresortně řídí e-government projekty, jež také spolufinancuje. Nejde o orgán, který by hájil zájmy jednoho resortu, nýbrž je nad resorty. Koordinuje resorty, které jsou mu v problematice zavádění služeb e-governmentu podřízené. Zejména však uvolňuje finanční prostředky na provádění projektů. To má za následek, že se nebudují samostatné resortní ostrovy e-governmentu, které spolu nekomunikují, jako je tomu v ČR. Finance se vynakládají koordinovaně a jednotlivé projekty jsou například na regionální a municipální úrovni přenosné. ZASTARALÉ PROCESY V českém prostředí se bohužel ICT dosud muselo přizpůsobovat zastaralým procesům, které se za posledních více než 40 let v podstatě nezměnily. V důsledku toho se až na malé výjimky nepodařilo agendy plně elektronizovat. Na jejich zvládnutí je proto třeba více úředníků a občané jsou znechucení, neboť jsou zvyklí mezi sebou komunikovat elektronicky - stejně jako se svou bankou. Když však potřebují vyřídit něco na úřadu, musejí se obrnit trpělivostí a vypravit se tam osobně. Byť je možné některé kroky a mezistupně vyřídit elektronicky, v systému různých výjimek a úředních kliček je nutné mnoho věcí dořešit osobně s úředníky. Existují však určité výjimky v oblasti agendy sociálního zabezpečení a daní, v nichž je elektronizace v pokročilejším stadiu vývoje, než je tomu v jiných případech. Bohužel jde o aplikace egovernmentu, které jsou vyvinuté odděleně a vzájemně spolu nekomunikují. A tak je tomu v celé české veřejné správě. Občan si neustále musí zvykat na jiné uživatelské prostředí a stejné kolonky opakovaně vyplňovat v různých typech podání, která musejí směřovat na desítky všemožných adres. To je důsledek resortismu velmi příznačného pro českou veřejnou správu. JE TŘEBA SE POUČIT Veřejná správa České republiky se dnes ocitá před obdobím, kdy z evropských operačních programů přiteče nezanedbatelná finanční částka, která bude určená jak na reformu veřejné správy, tak na rozvoj egovernmentu. Co do objemu prostředků bude disponovat obdobným rozpočtem na obyvatele, s nímž se dokázalo Rakousko dostat na špici žebříčku vyspělosti služeb e-governmentu. Je jen otázkou, zda česká byrokracie bude pokračovat v dosavadním trendu, za něhož jsou prostředky za informační a komunikační technologie utráceny neúčelně, nekoordinovaně a mnohdy i nesmyslně. Nebo se poučí od Estonska a Rakouska a nebude nasazovat ICT na zastaralé procesy. A nesvěří rozdělování evropských prostředků jen jednomu resortu, který by si za ně řešil v první řadě jen vlastní projekty, v jejichž rámci by pak vybudoval jen další resortní ICT impérium nekomunikující s okolním světem. K tomu je však třeba urychleně zahájit práci na procesních auditech agend a institucionalizovat nadresortní řízení projektů e-governmentu - nejlépe přímo pod vedením premiéra. Jinak budeme za několik let, kdy evropské zdroje vyschnou, opět na chvostu žebříčku úrovně vyspělosti e-governmentu. Promarníme totiž jedinečnou šanci jak napravit dosavadní chyby a radovat se bude jen skupinka několika vyvolených ICT dodavatelů.


www.komora.cz

Stránka 7 z 13

ODBOR ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ MÁLO PROSTŘEDKŮ Pořadí zemí ve výdajích veřejného sektoru na ICT na obyvatele v roce 2006 (v eurech)

DOBRÝ VÝSLEDEK Pořadí zemí ve výdajích veřejného sektoru na ICT v roce 2006 (v % HDP)

VELIKOST ROZHODUJE Pořadí zemí ve výdajích veřejného sektoru na ICT v roce 2006 (miliard eur)

NOVÍ ČLENOVÉ EU V ČELE Pořadí zemí EU ve výdajích na ICT v roce 2006 (v % HDP)

1. Rakousko 2. Estonsko 3. Malta 4. Švédsko 5. Velká Británie 6. Francie 7. Slovinsko 8. Dánsko 9. Finsko 10. Portugalsko 11. Itálie 12. Španělsko 13. Nizozemsko 14. Irsko 15. Maďarsko 16. Německo 17. Belgie 18. Litva 19. Kypr 20. Řecko 21. Česká republika 22. Lucembursko 23. Polsko 24. Slovensko 25. Lotyšsko

1. Dánsko 420 2. Velká Británie 392 3. Švédsko 391 4. Lucembursko 310 5. Finsko 300 6. Irsko 275 7. Francie 242 8. Nizozemsko 236 9. Belgie 214 10. Rakousko 205 11. Německo 178 12. Španělsko 168 13. Portugalsko 139 14. Itálie 138 15. Malta 133 16. Slovinsko 124 17. Estonsko 120 18. Česká republika 107 19. Řecko 106 20. Kypr 99 21. Maďarsko 88 22. Polsko 77 23. Lotyšsko 67 24. Slovensko 64 25. Litva 59

1. Velká Británie 1,25 2. Estonsko 1,19 3. Švédsko 1,15 4. Polsko 1,08 5. Malta 1,05 6. Dánsko 1,03 7. Maďarsko 0,98 8. Česká republika 0,97 9. - 11. Finsko 0,95 9. - 11. Lotyšsko 0,95 9. - 11. Portugalsko 0,95 12. - 13. Francie 0,85 12. - 13. Litva 0,85 14. Slovinsko 0,81 15. Slovensko 0,78 16. Španělsko 0,75 17. Nizozemsko 0,72 18. Belgie 0,71 19.- 20. Irsko 0,66 19.- 20. Rakousko 0,66 21. Německo 0,63 22. - 23. Itálie 0,55 22. - 23. Řecko 0,55 24. Lucembursko 0,45 25. Kypr 0,42 EU 25 0,824

1. Velká Británie 23,87 2. Francie 15,23 3. Německo 14,63 4. Itálie 8,11 5. Španělsko 7,35 6. Nizozemsko 3,84 7. Švédsko 3,51 8. Polsko 2,93 9. Dánsko 2,26 10. Belgie 2,24 11. Rakousko 1,70 12. Finsko 1,58 13. Portugalsko 1,47 14. Řecko 1,17 15. Irsko 1,15 16. Česká republika 1,10 17. Maďarsko 0,88 18. Slovensko 0,34 19. Slovinsko 0,24 20. Litva 0,20 21. Estonsko 0,15 22. Lucembursko 0,15 23. Lotyšsko 0,15 24. Kypr 0,06 25. Malta 0,05 EU25 94,48

1. Lotyšsko 9,9 2. Estonsko 9,7 3. - 4. Polsko 7,6 3. - 4. Česká republika 7,6 5. Maďarsko 7,5 6. Švédsko 7,3 7. Litva 6,8 8. Slovensko 6,7 9. Velká Británie 6,5 10. Nizozemsko 6,3 11. Portugalsko 6,1 12. - 13. Finsko 6,0 12. - 13. Dánsko 6,0 14. Belgie 5,9 15. - 16. Rakousko 5,8 15. - 16. Slovinsko 5,8 17. Německo 5,7 18. Francie 5,4 19. Itálie 4,8 20. Španělsko 4,6 21. Řecko 4,4 22. Irsko 3,8 EU25 5,7

Pramen: Capgemini

Pramen: eStat.cz

Pramen: eStat.cz

Pramen: eStat.cz

Pramen: Eurostat

TÉMĚŘ POSLEDNÍ Pořadí zemí dle dostupnosti on-linových služeb e-governmentu v roce 2006

„Údaje jen potvrzují, že se v České republice stále nedaří naplňovat základní obsah jednoduché definice e-governmentu. Dle ní je e-government změnou procesů ve veřejné správě s využitím možností informačních a komunikačních technologií. Klíčová je tedy schopnost vlády zahájit, koordinovat a skutečně prosadit kroky k lepšímu fungování státní správy. Schvalování rozpočtů a nákup informačních technologií a systémů je v tomhle složitém úkolu to nejjednodušší a samo o sobě nic neřeší.“ DANA BÉROVÁ, bývalá ministryně informatiky

Převzato z http://www.estat.cz

V současné době se nejvíce v rámci e-governmentu rozvíjejí aktivity konceptu eGON a aktivity v oblasti elektronických podání a elektronického podpisu.


www.komora.cz

Stránka 8 z 13


Elektronická podání Ačkoliv již může daňový poplatník podat daňové přiznání po internetu, či na Czech Pointech požádat o výpis z obchodního rejstříku, v řadě dalších případů musí navštívit úřad a podstoupit zdlouhavou byrokratickou proceduru a vše vyjednat osobně. Prozatím lze elektronicky komunikovat s těmito orgány státní správy: Česká správa sociálního zabezpečení (důchodové pojištění, podání evidenčních listů důchodového pojištění, nemocenské pojištění přihlášky/odhlášky, přehled o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných), Ministerstvo dopravy (eTesty), Ministerstvo financí ČR - daňová správa (daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, závislá činnost, daň silniční, daň z nemovitosti, oznámení podle § 34 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, hlášení platebního zprostředkovatele, obecné písemnosti určené pro finanční úřad), Krajský úřad Středočeského kraje (odvolání proti rozhodnutí stavebních úřadů na krajský úřad), Generální ředitelství cel (Intrastat, elektronická podání daňových přiznání ke spotřebním daním), Ministerstvo životního prostředí (registr znečišťovatelů). Zvláště užitečným je pro podnikatele systém daňové správy, kde mohou pomocí internetu podat elektronické daňové přiznání aplikací EPO. Počet daňových přiznání podaných elektronickou cestou každým rokem výrazně roste. Počet elektronických podání prostřednictvím EPO Rok Počet podání

2004

2005

2006

2007 (k 31.7.)

15 391

40 469

91 408

90 006

Zdroj: ČDS

Velkým problémem se poslední dobou stává nekonzistentnost ve využívání elektronické komunikace. Zatímco některé orgány již elektronickou formu mají k dispozici, jiné nikoliv. Pokud pak dochází ke křížení kompetencí, doplatí na to zpravidla opět občan.


www.komora.cz

Stránka 9 z 13


eGON …eGON se skládá z několika základních částí … 01/CZECH POINT je asistovaným místem výkonu veřejné správy, kde každý člověk může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech, kde bude moci učinit jakékoliv podání ke státu. Na těchto kontaktních místech veřejné správy mohou občané požádat o výpis z katastru nemovitostí nebo výpis z obchodního a živnostenského rejstříku či rejstříku trestů. Novelou živnostenského zákona bude dále pravděpodobně umožněno na tomto místě učinit i podání vůči živnostenskému úřadu, tedy založit firmu.

CZECH POINT do budoucna najdete: na 1200 obecních úřadech; na 2000 poštách; na českých zastupitelských úřadech v zahraničí; u notářů; v kancelářích Hospodářské komory České republiky.

02/KOMUNIKAČNÍ INFRASTRUKTURA VEŘEJNÉ SPRÁVY KIVS neboli jednotná komunikační infrastruktura pro elektronické úřadování je základem fungování eGovernmentu. KIVS je bezpečným místem propojení mezi veřejností a veřejnou správou přes CZECH POINT. KIVS také zabezpečuje propojení sítí a systémů do společného prostředí. KIVS znamená i efektivnější přístup k informacím, ale jen pro ty, kteří k tomu mají oprávnění.


www.komora.cz

Stránka 10 z 13


03/eGOVERNMENT ACT Cílem zákona o eGovernmentu je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady navzájem, a to včetně sledování toho, jak se věci vyvíjejí uvnitř úřadů. Vše bude probíhat se zachováním bezpečné elektronické identity občanů a důkladné ochrany osobních údajů. Smyslem není elektronizace jen některých agend či některých fází procesů ve veřejné správě, ale poskytnutí komplexního řešení pro všechny agendy, které jsou vykonávány orgány veřejné moci. Elektronická komunikace člověk-úřad však není povinná! Každý má možnost komunikovat s úřady takovou formou, jaká mu vyhovuje. Uvnitř úřadů a mezi úřady navzájem se však bude komunikovat pouze elektronicky. Po úřadech tak už nebudou obíhat lidé, ale jen dokumenty. 03/A Papír už na úřadování není nejlepší – eDokument Listinné a elektronické podoby dokumentů budou zrovnoprávněny. Autorizované konverze písemností z listinné do elektronické podoby a zpět budou provádět notáři, krajské a obecní úřady s využitím elektronického podpisu. Převedeným písemnostem budou přiznány stejné právní účinky, jaké měly ty, které byly převáděny. eDokument také vyřeší problémy s přístupem k informacím, jejich oběhem, nakládáním, archivováním či ztrátou.

03/B Bezpečnější ochrana osobních údajů – eIdentita Elektronická identita nabízí výrazné zvýšení ochrany soukromí a funkční ochranu osobních údajů veřejnosti při styku s úřadem. Úředník již nebude mít oprávnění nahlížet do agend a údajů, které nesouvisejí přímo s výkonem činnosti, ke které je zmocněn. Zvýší se transparentnost správního rozhodování a sníží se možnost zneužití dat. Rodná čísla se vyčerpají do roku 2053. Je připraven bezvýznamový identifikátor fyzických osob, který bude unikátní a nikdy se nevyčerpá. Nově koncipovaná elektronická identita navíc zcela znemožňuje její zneužití. Umožňuje také identifi kaci na dálku, elektronicky, což nyní nelze.

03/C Elektronické spisy – elektronické schránky Úřady musejí mít povinnost komunikovat mezi sebou elektronicky. Ušetříme čas, nervy a peníze. Navíc budou pod trvalou kontrolou, jak vyřizují naše věci. Zřídí se elektronické datové schránky nejen pro úřady, ale i pro firmy, kam jim budou úřady doručovat rozhodnutí, výzvy a podněty. Každý si bude moci takovou bezpečnou schránku zřídit také, aby nemusel utíkat z práce na poštu pro úřední dopis do vlastních rukou.

04/ZÁKLADNÍ REGISTRY VEŘEJNÉ SPRÁVY Pamětí eGovernmentu jsou základní registry veřejné správy. V nich budou bezpečně uchována data nás všech. Základem je, že data budou mezi jednotlivými registry sdílena bezpečným a řízeným přístupem. Tím se pro všechny žadatele proces, na rozdíl od současnosti, velmi zjednodušuje.


www.komora.cz

Stránka 11 z 13


Elektronický podpis Pro komunikaci s orgány veřejné správy s využitím elektronického podpisu si musí občan pořídit tzv. kvalifikovaný certifikát1. V současné době jsou v ČR akreditovány tři subjekty (poskytovatelé certifikačních služeb), které jsou oprávněny tyto kvalifikované certifikáty vydávat: 1. První certifikační autorita, a. s. IČ: 26 43 93 95 Podvinný mlýn 2178/6 190 00 Praha 9 http://www.ica.cz/home_cs/ 2. Česká pošta, s. p. IČ: 47 11 49 83 Olšanská 38/9 225 99 Praha 3 http://qca.postsignum.cz/uvod.php 3. eIdentity a. s. IČ: 27 11 24 89 Vinohradská 184/2396 130 00 Praha 3 https://www.eidentity.cz/app Co by měl kvalifikovaný certifikát obsahovat? v případě nepodnikající fyzické osoby – jméno podepisující osoby a její rodné číslo, v případě OSVČ – jméno podepisující osoby, IČ, v případě zaměstnance (zástupce) právnické osoby – jméno, jeho funkci v organizaci, název a IČ organizace, za kterou podepisující osoba jedná. Jak dlouho trvá získání certifikátu? Po doručení objednávky (žádosti) na kontaktní pracoviště poskytovatele je kvalifikovaný certifikát vystavován na počkání. Podrobné informace o proceduře získání kvalifikovaného certifikátu lze zjistit na webových stránkách akreditovaných poskytovatelů. Na jak dlouho se kvalifikovaný certifikát vydává? Kvalifikovaný certifikát se vydává na dobu 12 měsíců, poté se musí u poskytovatele obnovit, nebo vystavit nový. Jaké jsou technické nároky na používání elektronického podpisu? Požadavky na software - Operační systém: Windows 98/2000/XP (optimálně Win 2000 a vyšší) Unix/Linux

1

Další skupinou certifikátů jsou tzv. komerční certifikáty vhodné pro běžné užití (např. v obchodním styku, komunikaci s bankami, pro šifrování a autentizaci, atd.)


www.komora.cz

Stránka 12 z 13


- Internetový prohlížeč: Microsoft Internet Explorer 5.5 a vyšší Firefox 2.0 a vyšší Opera 8.5 a vyšší Další potřebný software: Java Runtime Environment 1.6.0 a vyšší (volně ke stažení na stránkách společnosti Sun). Tento software se instaluje jako doplněk operačního systému, který využívá internetový prohlížeč pro spuštění Java aplikace. Požadavky na hardware Některá pracoviště České pošty mohou vyžadovat používání disket. Z důvodu bezpečného uchování dat pro vytváření elektronického podpisu je vhodné využívat speciální zařízení (USB tokeny, nebo čipové karty). Kolik zajištění elektronického podpisu stojí? Ceník kvalifikovaných certifikátů dle jednotlivých poskytovatelů (v Kč bez DPH) První certifikační autorita, a. s. 632,- (Standard) 1452,- (Comfort) * Česká pošta, s. p. 160,eIdentity, a. s. 590,* v ceně je zahrnuta i čipová karta a ovládací SW

Náklady na pořízení speciálního zařízení pro bezpečné uchování dat pro vytváření elektronického podpisu se pohybují v rozmezí cca 800 – 3000 Kč. Jak se s elektronickým podpisem pracuje? Uživatel pouze zadá příkaz (klikne na příslušnou ikonu), aby zpráva byla elektronicky podepsána jeho daty pro vytváření elektronického podpisu. Výsledkem procesu po zadání příkazu je elektronický podpis, který je ke zprávě přiložen. Elektronický podpis tak závisí na zprávě, ke které je přiložen, a na datech pro vytváření elektronického podpisu podepsané osoby. Jaká jsou právní omezení používání elektronického podpisu? Ve většině případů má elektronický podpis stejnou právní platnost jako vlastnoruční podpis. Někdy ovšem zákon k platnosti právního úkonu požaduje úřední ověření podpisu. V takovém případě nelze vlastnoruční podpis nahradit podpisem elektronickým.


www.komora.cz

Stránka 13 z 13

Elektronická komunikace

Recommend Documents