Elektronická komunikace se správcem daně

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Právo a právní věda Katedra finančního práva a národního hospodářství

Diplomová práce

Elektronická komunikace se správcem daně

Veronika Ciencialová 2015/2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Elektronická komunikace se správcem daně“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

…….……………….. Veronika Ciencialová 2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Dr. Mgr. Damianu Czudkovi, Ph.D. za jeho cenné rady, pomoc a vstřícný přístup při psaní této diplomové práce. Poděkování patří také mé rodně, která mě podporovala v průběhu celého studia.

3

Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá možnostmi komunikace se správcem daně, se zaměřením na povinnosti daňových subjektů a novinky související s elektronizací veřejné správy. Největší přínos této práce vidím v uceleném shrnutí teoretických poznatků týkajících se elektronické komunikace s orgány veřejné správy. Cílem obecné části je zmapování komplexní právní regulace této komunikace a představení základních institutů pro její uskutečňování. Zvláštní část se zaměřuje na vybrané problémy spojené s datový schránkami a elektronickými podpisy, popisuje odesílání příslušných dokumentů do datových schránek správců daně s ohledem na jejich finanční náročnost, stejně jako výhody a nevýhody tohoto způsobu komunikace. Pro širší kontext je představen nově zavedený institut kontrolního hlášení. Poslední část se zabývá elektronickou evidencí tržeb, a její komparací se systémem fungujícím v Chorvatsku od roku 2013, který byl inspirací pro české zákonodárce.

Klíčová slova elektronická komunikace - elektronizace veřejné správy - daňová informační schránka - datová schránka - kontrolní hlášení - elektronická evidence tržeb

Abstract The diploma thesis deals with the possibilities of electronic communication with the tax administrator. The biggest contribution of this thesis is a comprehensive summary of the theoretical aspect of this communication and its subsequent analysis. The leading part is focusing on the duties for tax payers and new institutes connected with the electronization of public sector. The main aim of the paper is to conduct a comprehensive analysis of methods of the communication with the tax administer and presents the most important institutes like data boxes or tax information box. Other part of the thesis informs about some special problems of data boxes and electronic signatures. The last part of the thesis is explaining new institutes in electronic communication - vat inspection report and electronic income evidence.

Key words

4

electronic communication - electronization of public sector - tax information box - data box - vat inspection report - electronic income evidence

Obsah

Seznam použitých zkratek: ..........................................................................................................6 ÚVOD ...........................................................................................................................................7 1.

2.

MYŠLENKY ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ..................................................9 1.1.

Vývoj institucí spravující státní informační systémy ČR................................................ 10

1.2.

Náklady zavedení elektronizace veřejné správy ............................................................. 12

1.2.1.

Dodržování rozpočtové kázně ............................................................................... 13

1.2.2.

Náklady zasílání datových zpráv ........................................................................... 14

1.2.3.

Plánované náklady pro období 2014 - 2020 ........................................................... 15

OBLAST SPRÁVY DANĚ ................................................................................................. 16 2.1.

3.

4.

Právní východiska správy daní ...................................................................................... 16

2.1.1.

Daňový subjekt a správce daně.............................................................................. 17

2.1.2.

Elektronický dokument ......................................................................................... 18

2.2.

Způsoby elektronického podávání písemností ............................................................... 19

2.3.

Odlišná úprava elektronických podání v zahraničí ......................................................... 21

MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE .......................................................... 22 3.1.

Důležitost daňové informační schránky ......................................................................... 22

3.2.

Změny právních předpisů a nové povinnosti pro daňové subjekty.................................. 25

3.3.

Vhodnost datových schránek a jejich použití v praxi ..................................................... 28

3.4.

eIDAS jakožto prostředek jednotného digitálního trhu v EU ......................................... 31

MODERNIZACE VÝBĚRU DANÍ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY ....................................... 33 4.1.

Kontrola výběru daní v České republice ........................................................................ 33

4.1.1.

Kontrolní hlášení................................................................................................... 35

4.1.2.

Elektronická evidence tržeb................................................................................... 44

4.2.

Kontrola výběru daní v zahraničí .................................................................................. 49

ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 52 SEZNAM POUŽIITÝCH PRAMENŮ ...................................................................................... 54

5

Seznam použitých zkratek: EPO

elektronická podatelna Finanční správy

DIS

daňová identifikační schránka

EET

elektronická evidence tržeb

6

ÚVOD Dnešní doba jde neustále kupředu. To co se zdálo před pár lety nemožné, nyní můžeme pozorovat v našem okolí jako běžnou věc. Relativně nedávno byl zázrak, když měl někdo doma počítat a ještě úžasnější bylo, když byl pomocí „drátů“ připojený k internetu. Dnes můžeme najít počítač, notebook nebo chytrý telefon v každé běžné domácností, a bezdrátové připojení již také není žádný mýtus. S tímto technologickým boomem se pojí nejen větší technická zručnost uživatelů ale také vznik nových možností komunikace a sdílení dat. Elektronická komunikace se správcem daně je v České Republice poměrně novodobá praxe. S větší přehledností, rozsáhlejšími možnostmi kontroly a získáváním potřebným materiálů či dokumentů je ovšem svázána značná administrativní náročnost a vyšší technologická vybavenost. Motivací k výběru tohoto tématu pro mě byla skutečnost, že i když první náznaky elektronické komunikace se správcem daně byly u nás k vidění již od roku 2006, stále se jedná o aktuální téma. Tím spíše po novém rozšíření okruhu subjektů, které musí využívat elektronickou komunikaci s veřejnou správou povinně ze zákona. V textu nalezneme popis právního vymezení datových stránek, daňové identifikační schránky a na ně navazující reálné příklady využití těchto prostředků komunikace v praxi tak, abychom dostali komplexní návod pro jejich aplikaci. Ale je třeba si uvědomit, komunikace se správce daně není pouze záležitostí datových schránek. Existuje více způsobů výměny písemností, ať jde již o daňovou informační schránku, nebo o dokumenty posílané s elektronický podpisem. V současné době existuje povinnost pro určité subjekty komunikovat s Finanční správou pouze elektronicky – prostřednictvím datové zprávy. Takovou zprávu lze poslat prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu nebo datovou schránkou, či dokumentem s elektronickým podpisem.

7

V mé práci jsem se zaměřila především na novinky, které přinesla nedávná změna daňového řádu a jejich zachycení v praxi. Jedná se zejména o nové povinnosti pro daňové subjekty, ale také nesmíme zapomenout na nově zavedené daňové formuláře. První části práce popisuje proces ustanovení institucí zabývající se elektronizací veřejné správy. Zahrnuje také podrobnou analýzu nákladů, které byly vynaloženy na zlepšení a vývoj elektronizace. Zde jsem zkoumala hypotézu, zda je elektronizace veřejné správy finančně výhodná a dostatečně efektivní. V závěru jsou nastíněny předpokládané budoucí náklady, nicméně ty závisí na mnoha dalších faktorech, a jejich vypovídací hodnota nemůže být brána jako dogma. Následující druhá část pak obecněji pojednává o správě daní, zejména se zabývá uvedením do problematiky správy daně a vysvětlení základní pojmů. Poté plynule přechází k analýze způsobů komunikace s orgány veřejné správy. Zde jsou dány na výběr různé scénáře s uvedením jejich výhod a nastínění postupu pro správný výběr konkrétního řešení pro individuální situaci. Třetí část je již řešena z více praktického hlediska, kdy se zaměřuje na různé možnosti elektronické komunikace. Nejprve je ovšem představen institut daňové identifikační schránky. Na tu navazuje rozbor datové schránky, a především upozornění na nově zaváděné povinnosti spojené s používáním datové schránky. To je doplněno příkladem z praxe, kde hledám odpověď na otázku platnosti doručování jiným způsobem než datovou schránkou, když ze zákona explicitně vyplývá povinnost doručit písemnost datovou schránkou. Poslední kapitola je věnována problematice kontrolního hlášení, které se od roku 2016 musí pravidelně poskytovat, jakožto dokument obsahující doplňující údaje k daňovému přiznání.

Na to následuje část popisující elektronickou evidenci tržeb

prezentovanou jako prostředek zaváděný pro zlepšení, a především v rámci boje proti neplacení daní, zvýšení výběru daní. Jedná se o velmi kontroverzní téma, a v době psaní této diplomové práce panují stále pochyby o úspěšném spuštění tohoto systému do praxe. Mnoho obchodníků stále doufá, že elektronické pokladny nebudou potřebovat a že nakonec ani nedojde k povinnému registrování všech provedených obchodních transakcí. Nicméně ze strany vlády nelze říci, že by se obávali, že tento program nebude spuštěn, ba naopak o něm hovoří jako o jisté věci. Systém elektronické evidence tržeb byl převzat částečně z Chorvatského modelu, kde již několik let zdárně funguje. Oponenti však zdůrazňují rozlišné ekonomické 8

podmínky v Chorvatsku a České republice. I když je náš model adaptovaný na naše podmínky, nikdo nemůže s jistotou říci, jak bude fungovat, dokud jej nezařadíme do praxe. Považuji za nutné zmínit, že podstatná část mé práce se zaměřuje na instituty, které byly vytvořeny relativně nedávno, a nejsou k nim k dispozici dostatečné knižní zdroje. Z tohoto důvodu se práce, převážně ve čtvrté kapitole, opírá o práci s elektronickými zdroji, a hojně využívá sdělení publikována na stránkách ministerstev.

1.

MYŠLENKY ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY S nástupem moderních informačních technologií má veřejná správa k dispozici stále

více komunikačních kanálů, které může využívat při získávání informací o činnostech subjektů povinných tyto informace sdělovat, případně pro vyřizování jejich podání, žádostí, apod. Vzniklá elektronizace veřejné správy si kladla za cíl zpřehlednit situace, kdy občané neměli přehled o stavu vyřizování svých žádostí a žadatelé museli opakovaně chodit na různé příslušné úřady, čehož přímým důsledkem byla velká administrativní zátěž nejen úředníků.1 Příslušné orány veřejné správy jsou si těchto nepříjemností vědomy, a neustále se snaží vyvíjet nové postupy, jak snížit byrokratickou zátěž, a ušetřit lidem čas a peníze při kontaktu s veřejnou správou. Především snaha zajistit efektivní elektronizaci veřejné správy, je hlavním cílem prováděných změn. Velký pokrok můžeme zaznamenat například ve vytvoření tzv. Czech POINTů. Ty slouží jako asistovaná místa výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jediného místa tak, aby ‚‚obíhala data a ne občané‘‘.2 Jednoduchý přístup k informacím je velmi častý požadavek dnešní doby a jeho zabezpečení je na veřejné správě a zákonodárcích. Zákony by měly upřednostňovat rychlou a pro úřady méně zatěžující formu poskytování žádaných informací – tedy využívat elektronickou komunikaci, a zároveň zabezpečit kvalitní informace v zákonných lhůtách. Subjekty povinné tyto informace poskytnout jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. 3 Metody komunikace se tedy průběžně rozšiřují. Nejběžnější kanály pro získávání informací zůstávají i nyní osobní setkávání na úřadě v úředních hodinách, informační 1

VANÍČEK, Zdeněk; PROKEŠ, Josef a kol. Právní aspekty eGovernmentu v České Republice. Praha: Linde, 2011, 11 s. 2 Co je CZECHPOINT [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, © 2016 [cit. 18. 6. 2016] 3 VANÍČEK, 2011, op. cit., 43-45 s.

9

kanceláře s možností telefonické komunikace, pošta, podatelny, telefony či faxy. V poslední době k nim však přibývají více elektronizované cesty, jako je posílání emailů přes internet, dále elektronické podatelny, datové schránky apod.

1.1. Vývoj institucí spravující státní informační systémy ČR Již v 90. letech 20. století můžeme zaznamenat kroky orgánů veřejné správy vedoucí k elektronizaci činností vykonávaných v rámci těchto institucí.

Zpočátku se

jednalo pouze o resortní informační systémy, které měly fungovat pro konkrétní potřeby daných oborů. Ve druhé polovině 90. let však převládla myšlenka propojení těchto systémů v jeden komplexní celek. Rozvinula se tedy idea Státního informačního systému, který nahradí jednotlivé dílčí systémy a bude poskytovat informace plošně pro všechny. Byl rovněž vytvořen nový samostatný Úřad pro státní informační systém, který měl k 1. listopadu 1996 převzít tuto oblast výkonu státní správy od tehdejšího Ministerstva hospodářství.4 Konkrétní teze k vývoji informačních systémů veřejné správy byly sice schváleny tehdejší vládou, nicméně nikdy nedošlo k vypracování věcného záměru zákona o státních informačních systémech a působnosti Úřadu pro státní informační systém. Tím tedy byla snaha vytvoření centrálního informačního systému zmařena. I když se nepovedlo vytvořit nový informační systém, ve skutečnosti to nebylo potřeba, neboť následný vývoj se vydal cestou propojování již existujících systémů a vybudování centrálního místa pro poskytování údajů z jednotlivých registrů. Tyto změny byly mnohem jednodušší, protože již nebylo potřeba znovu vytvářet nové registry a sbírat informace. Následně se tedy uvedly do praxe po vypracování koncepce o ‚‚Budování informačních systémů veřejné správy‘‘ a jejím schválením na základě usnesení vlády ČR č. 1059 ze dne 11. října 1999. Tyto dokumenty se staly podkladem pro vypracování zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Od této chvíle se tedy již nelze bavit o státních informačních systémech, ale změnilo se pojmosloví na ‚‚veřejné‘‘ informační systémy. Rovněž byl dle § 11 zákona o

4

PETERKA, Jiří. Ve znamení konvergence? eArchiv.cz [online]. Jiří Peterka, © 2015 [cit. 5. 5. 2016]

10

informačních systémech veřejné správy zrušen Úřad pro státní informační systém a nahradil ho Úřad pro veřejné informační systémy. Tímto byl dán základ pro vytvoření tzv. informační společnosti.5 Tento úkol je však velmi složitý protože vyžaduje spolupráci nejen státu, vlád a veřejné správy, ale také měst, obcí, podnikatelů či občanů. Díky technologické revoluci se nám naskytla možnost propojení informačních a komunikačních kanálů, které budou schopné zlepšit efektivnost veřejné správy. Výsledkem bude snížení administrativní a časové zátěže a snazší přístup k veřejným informacím. Změny lze zaznamenat ve všech aspektech našeho života od veřejného či soukromého sektoru, přes služby, práci, vzdělání, ale i zábavu. Následný vývoj elektronizace veřejné správy dal vzniknout novému orgánu, který nahradil Úřad pro veřejné informační systémy, a tím bylo Ministerstvo informatiky. Působilo v ČR v letech 2003-2007 a bylo zřízeno na základě zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy. Na ministerstvo tedy přešla agenda Úřadu pro veřejné informační systémy. V současné době dohlíží na problematiku veřejných systémů Ministerstvo vnitra, které přebralo působnost Ministerstva informatiky v této oblasti po jeho zrušení na základě zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, související se zrušením Ministerstva informatiky. Východiskem pro stanovení práv a povinností správců informačních systémů související s užíváním a provozem informačních systémů veřejné správy je zákon o informačních systémech veřejné správy, který byl naposled novelizován zákonem č. 64/2014 Sb. Tento zákon vytváří podmínky pro efektivní sdílení informací a výkon veřejné správy. Z popsaného vývoje lze vidět, že elektronizace veřejné správy u nás nemá zcela jasnou pozici, a neustále hledáme nové možnosti jak ji zlepšovat. V členských státech EU byly již před několika lety zřízeny četné vědecké instituty či univerzitní katedry specializující se přímo na problematiku elektronizace společnosti. Běžnou praxí je poskytování informačních či odborně metodických materiálů k daným tématům, které jsou zpracovány s pomocí širšího spektra odborníků na danou oblast 6.

U nás tento typ

spolupráce není úplně běžný, přestože se Ministerstvo vnitra, které spravuje tuto agendu, 5

Státní informační politika – cesta k informační společnosti. Vláda České republiky [online]. Vláda ČR, © 2009 – 2016 [ cit. 5. 6. 2016 ] 6 PEKÁREK, Aleš. Analýza současných evropských trendů v oblasti e-governmentu. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 1, s. 51-62 [cit. 20. 6. 2016]

11

snaží najít nový systém vytváření těchto metodických pokynů po vzoru dalších zemí a určitě je dobré že se snaží jimi inspirovat. Kdo jiný by měl vědět o příslušném tématu více než odborník na tuto oblast specializovaný.

1.2. Náklady zavedení elektronizace veřejné správy Rozvoj informačních technologií je všeobecně vnímám jako pokrok a posun k něčemu lepšímu. Díky vzniku informační společnosti je vytvořeno mnoho nových příležitostí pro podnikání, zábavu, tvůrčí využití schopností občanů či možností získání kvalitního vzdělání. Informační technologie nám ulehčují život, zvyšují kvalitu našeho života a šetří nám čas. Ve veřejné správě se tímto způsobem můžeme zbavit přílišné byrokracie a stát se tak více přibližuje svým občanům. Musíme ovšem vzít v úvahu i negativa dostupnosti osobních informací na internetu. V dnešní době jsou aktuální témata hackerských útoků, úniky informací, šíření poplašných zpráv či posílání internetových virů. Je důležité především zajistit bezpečnost dat dostupných na internetu, a to takovým způsobem, aby je nebylo možné získat a měnit neoprávněnými osobami. Proto je mnoho aplikací chráněno hesly, elektronickými certifikáty či musí být potvrzovány kódy zaslaných na mobilní telefony. Samozřejmostí je také zabezpečení technické podpory a elektronických nástrojů, stejně jako i vytvoření kontrolních mechanismů pro ověření shody funkčnosti elektronických nástrojů s legislativními požadavky7. Za celým procesem je třeba si představit obrovské množství práce, kterou bylo potřeba udělat. Ať se již jedná o zpracování zákonů a vyhlášek umožňující elektronizaci, nebo IT úpravu počítačových systémů. To vše se dělo na principu pokus omyl. A za omyly se platí. Proto nikoho nepřekvapí, že nemalé peníze byly vynaloženy na různé registry, a systémy schraňující informace. Základní problém toho můžeme nalézt již ve způsobu, jak se přidělují veřejné zakázky jednotlivým firmám a že ne vždy vyhraje soutěž firma, která je pro nás ekonomicky nejvýhodnější. Problematika veřejných zakázek nicméně není obsahem této práce, ale rozhodně si zasluhuje větší pozornost a mohla by na toto téma být vypracována samostatná práce.

7

SCHELLEOVÁ, Andrea. Elektronizace veřejné správy. In: Dávid, Radovan; Sehnálek, David; Valdhans, Jiří. Dny práva – 2010 – Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 239 – 246. ISBN 978-80-2105305-2

12

1.2.1. Dodržování rozpočtové kázně Projekty přispívající ke zlepšení veřejné správy jsou často dotovány Evropskou unií, nikdy se však nejedná o finanční příspěvek v plné výši. Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu se proto rozhodli zjistit, jak byly dodrženy projekty v letech 2008 – 2014 a zda čerpání dotací proběhlo tak, jak bylo v plánu. Při svém vyšetřování však zjistili, že Ministerstvo vnitra a Česká pošta s.p., kteří používali peníze jak ze státního rozpočtu tak z Evropské unie na projekty veřejné správy, nedodrželi rozpočtovou kázeň. Kontroloři se zaměřili převážně na okolnosti vzniku centrálního místa služeb, či také jak byla zajištěna infrastruktura pro operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému. Centrální místo služeb je základním prvkem pro poskytování elektronických služeb a výkon veřejné správy. Zajišťuje vzájemné, řízené a bezpečné propojení subjektů veřejné správy se státní správou. Umožňuje komunikaci jednotlivých informačních systémů napříč spektrem veřejné správy ve vnějších sítích, jako je Internet či komunikační infrastruktura EU8. I když měl být tento projekt dokončen v roce 2010, v době psaní této práce stále není uveden v praxi. Ministerstvo vnitra nicméně uvádí, že i když vytvoření tohoto systému je trochu opožděné, bylo již technicky dořešeno k datu 30. 11. 2015, což údajně neovlivní uznatelnost výdajů při financování ze Strukturálních fondů EU 9. Důvodem pro toto zpoždění mají být rozsáhlé personální změny v resortu Ministerstva vnitra v průběhu minulých šesti let. Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu dále prověřili celkem čtyři konkrétní projekty, a vyhodnotili, že ze 700 milionů korun určených na tyto projekty, jich bylo 390 miliónů použito neoprávněně 10. Jedná se tedy o více než polovinu obnosu, která byla použita jinak, než se naplánovalo. Bylo by třeba zavést důslednější kontroly již v průběhu vypracovávání projektů, aby nedocházelo k tak obrovským finančním rozdílům. Pokud jsou získány peníze ze speciálních zdrojů a jsou určeny na určité úkony, nelze více než polovinu peněz využít úplně jinak.

8

Centrální místo služeb (CMS) [online]. Správa základních registrů, © 2010 - 2016 [cit. 18. 6. 2016] NOVÁKOVÁ, Lucie. Projekty elektronizace veřejné správy byly dokončeny ve stanoveném termínu [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, © 2016 [cit. 20. 6. 2016] 10 Odbor komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu. Projekty MV na elektronizaci veřejné správy měly několikaleté zpoždění, u poloviny výdajů podle KNÚ resort porušil rozpočtovou kázeň. Tisková zpráva 2015 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 5. 6. 2016] 9

13

1.2.2. Náklady zasílání datových zpráv Aby se snížily náklady na provoz informačních a komunikačních technologií, převedlo Ministerstvo vnitra v roce 2009 provoz, servis a rozvoj komunikační infrastruktury na Českou poštu11. Očekávané snížení nákladů a efektivnější poskytování služeb bohužel nenastaly. Stále je potřeba vyřešit problémy spojené se systémem plateb za skutečné výkony určitých služeb. S tím souvisí problematika datových schránek, které spravuje Česká pošta. Pořízení a provoz tohoto systému stál od roku 2009 do roku 2012 zhruba 2,9 miliard korun. Za tuto dobu vzniklo na 504 tisíc datových schránek. V průměru stála jedna datová zpráva v roce 2012 více než 17 Kč, což byla jedna z nejnižších částek. V roce 2009, kdy byly datové schránky zaváděny, přišla jedna datová zpráva na 78,50 Kč12. Tato závratná suma však byla vytvořena také díky počátečním nákladům spojených se zavedením systému datových schránek do provozu. Nyní můžeme vidět spíše klesající trend, kdy se Ministerstvo vnitra snaží snížit tyto náklady na co nejnižší částku, aby se to co nejvíce vyplatilo v porovnání se zasílání listinných písemností. Hlavní problém vidí kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu v tom, že stát platí za datové zprávy nejen státních orgánů, ale také i orgánů veřejné moci. Mezi tyto orgány můžeme řadit notáře či soudní exekutory. Datové zprávy těchto subjektů představovaly v roce 2012 až 17 milionů z celkem 45 milionů transakcí13. Pokud by se tedy změnil zákon a již by stát nemusel platit soukromým subjektům jejich korespondenci, mohl by si s Českou poštou domluvit výhodnější roční paušální platby a ušetřil by až třetinu financí určených na zasílání datových zpráv. Tuto situaci by mohly řešit tzv. Poštovní datové zprávy14, které jsou obdobou klasických datových zpráv. Jde o velmi podobnou službu, kdy datové zprávy slouží vesměs pro komunikaci s orgány veřejné moci (s úřady), kdežto poštovní datové zprávy se spíše využijí při komunikaci právnických osob, podnikajících fyzických osob či občanů. Tato služba je nicméně placená, kdy se částka pohybuje nyní přibližně v rozmezí kolem 15 korun.

11

Odbor komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu. Tisková zpráva 2015, op. cit. BRANDT, Zdeněk. Peněžní prostředky použité na pořízení a provoz systému datových schránek [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [ cit. 26. 6. 2016 ] 13 Odbor komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu. Datové schránky stály za čtyři roky 2,9 miliardy korun. Tisková zpráva 2013 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 5. 6. 2016] 14 Poštovní datová zpráva [online]. Česká pošta, © 2016 [cit. 20. 6. 2016] 12

14

Jako všechny novinky, i poštovní datová zpráva má své odpůrce, a vzhledem s rychlostí, s jakou byla vymyšlena, není překvapující, že byla ušita horkou jehlou. Nejen že je tato služba na rozdíl od klasickým e-mailů zpoplatněna, je nutné připočítat k nákladům také paušální měsíční poplatek, který se odvíjí od množství odeslaných zpráv. Větší problém však představuje nutnost aktivace této služby na straně odesílatele i příjemce. Obě strany se tedy nejdříve musí zkontaktovat a domluvit se na tomto způsobu doručení korespondence, a až po aktivaci na obou stranách může být zpráva odeslána. Pokud se ptáme, proč bychom měli využívat služby poštovní datové schránky, odpovědí je záruka toho, že když někomu pošleme například fakturu, upomínku, objednávku či jakékoli potvrzení, budeme vědět, že ji opravdu dostal. Je však důležité zjistit, zda prokazatelnost doručení je opravdu to, co firmy opravdu potřebují, a zda radši nezůstanou u zasílání těchto písemností klasicky přes e-maily15. Vzhledem k okolnostem, že cena těchto zpráv je o něco nižší než klasické doporučené psaní si ale myslím, že tento systém má smysl a budou ho využívat převážně lidé, kteří doposud využívali zasílání listinných písemností klasickou cestou jako doporučené psaní. Dle studie zaměřující se na projekt proveditelnosti datových schránek měl stát po zavedení systému datových zpráv ušetřit půl miliardy korun ročně. Tyto optimistické předpoklady však nebyly nikdy přímo potvrzeny relevantními dokumenty ze strany Ministerstva vnitra. K úsporám při zasílání datových zpráv se však vyjádřila tisková mluvčí České Pošty Marta Selicharová, ve své zprávě z 21. 09. 201116. Zpráva vyzdvihuje úspory v hodnotě až 500 milionů korun za období od spuštění systému. Za tuto dobu bylo odesláno na 55 milionů datových zpráv ať již orgány veřejné správy, právnickými osobami, fyzickými osobami či podnikajícími fyzickými osobami. 1.2.3. Plánované náklady pro období 2014 - 2020 Nový Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020 obsahuje vyčíslení nákladů, které bude pravděpodobně stát další rozvoj elektronizace. Na modernizaci veřejné správy odhaduje tento plán vynaložení asi 200 mil. Kč. Rozvoj lidských zdrojů a profesionalizace byla předběžně vyčíslena na 759 mil Kč 17. Nicméně 15

Zpráva z datové schránky za 18 Kč plus nějaké drobné. FinExpert.cz [online].CN Invest a.s., © 2016 [cit. 20. 6. 2016] 16 SELICHAROVÁ, Martina. Datové schránky překonávají rekordy. Každý týden navíc ušetří miliony korun [online]. Česká pošta, © 2016 [cit. 20. 6. 2016] 17 Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, © 2016, s. 53-55. [cit. 20. 6. 2016]

15

tímto nekončíme, ostatní postupy jako revize, optimalizace či zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy se odhadují na částky od několik stovek milionů až po desítky miliard. Konkrétní čísla je velmi těžké určit, neboť ty budou vždy záležet na mnoha faktorech. Ať se bude jednat o úspěšnost jednotlivých registrů, kdy nebude potřeba vymýšlet nové systémy a utrácet další peníze (z principu pokus omyl zde vyjdeme se správným řešením problému), nebo o schopnost zadat veřejné zakázky těm správným firmám, které budou schopny ušetřit státu zbytečné náklady a přesto odvedou dobrou práci.

2.

OBLAST SPRÁVY DANĚ Správa daní je realizována jako projev výkonné moci ve státě. Daně tedy spravují

orgány Finanční správy, které se snaží o optimalizaci výběru co nejefektivnějšího množství jednotlivých daní. V této kapitole je nutné především definovat obecné pojmy jako je správce daně a daňový subjekt. Poté se zaměříme na probíhající elektronizaci komunikace mezi jednotlivými subjekty. Jaké jsou vlastně druhy elektronické komunikace a kdo má povinnost takto komunikovat.

2.1. Právní východiska správy daní Dne 1. 1. 2011 nabyl účinnosti zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Tento nový právní předpis nahradil dosavadní zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Přinesl sebou novelizaci celkem asi 193 zákonů.18 Převážná část návrhů novel se týkala úpravy zákonů ve věci tzv. dělené správy (převážně šlo o odstranění duplicitní úpravy v jednotlivých právních předpisech) a další obsahovaly věcné změny daňových zákonů. Můžeme říci, že daňový řád nepochybně provedl řadu zlepšení v oblasti daňového práva procesního. Jeho cílem je především transparentnost, jednoznačnější úprava správy daní s důrazem na snížení administrativní zátěže a v neposlední řadě vyšší míra zapojení

18

Důvodová zpráva k zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád [online]. Sněmovní tisky. Poslanecká sněmovna – tisk č. 685/0 [cit. 25. 5. 2016]

16

moderních technologií do správy daně jakožto také zlepšení komunikace správců daně s daňovými subjekty19. Daňové právo procesní můžeme charakterizovat jako takové odvětví práva, které upravuje práva a povinnosti daňových subjektů, správců daně a dalších osob zúčastněných na správě daní tak, aby byl naplněn hlavní cíl správy daní, a tím je správné zjištění a stanovení daně, jakožto i zajištění úhrady této daně 20. Abychom se ale mohli zabývat jednotlivými aspekty stanovování a kontroly daní, je vhodné si definovat základní pojmy spojené se správou daní.

2.1.1. Daňový subjekt a správce daně I když daňový řád deklaruje svou nezávislost na správním řádu, je žádoucí především v základních teoretických otázkách vycházet ze závěru učiněných v rámci vědy správního práva. Dle Průchy je důležité rozlišovat mezi dvěma typy subjektů. Jedná se o subjekt správního práva (tím může být kdokoli, komu byla správním právem přiznána právní subjektivita) a subjekt správně právního vztahu (kterýžto je vybaven konkrétními právy a povinnosti plynoucími z účasti v tomto vztahu) 21. Mezi ty první patří ti, vůči kterým je veřejná správa vykonávána (tzn. FO a PO). Do druhé skupiny zařadíme interakce mezi subjekty veřejné správy jakožto nositele pravomocí a výše zmíněnými subjekty správního práva. Daňový subjekt je tedy osoba, kterou tak označuje zákon, jakož i osoba označována jako poplatník či plátce daně.22 Jedná se o fyzické či právnické osoby, kterým je stanovena nějaká daňová povinnost kterou musí plnit. Z tohoto vymezení musíme vyloučit další osoby, které sice práva a povinnosti na správě daní mají, ale daňovými subjekty nejsou – tzv. třetí osoby. Za daňový subjekt se tedy nepovažují jednotlivé organizační složky PO (jako jsou provozovna, závod,…), neboť se jím může stát vždy jen PO jako celek. Tyto subjekty mají právo na správné zjištění a určení daně, což se uskutečňuje prostřednictvím informací daňového přiznání a dalších formulářů. Zároveň mají povinnost platit daně po dobu, ve které je možné požadovat placení nedoplatku, a to i v těch

19

ROZEHNAL, Tomáš. Dělená správa aneb kdo je v České republice správcem daně? Daňový expert. 2013, roč. 13, č. 1, s. 18. 20 Důvodová zpráva k daňovému řádu, op. cit. 21 PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk., 2004, s. 116 a 135. 22 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

17

případech, kdy již přestali být daňovými subjekty. Osoby stanovené zákonem, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, mají stejná práva a povinnosti jako tyto daňové subjekty. Jedná se především o osoby spravující pozůstalosti a svěřeneckého či insolvenčního správce. Naopak správce daně je správní či jiný státní orgán v takovém rozsahu, ve kterém mu je svěřena na základě zákona působnost v oblasti správy daní. 23 Správce daně tedy kontroluje daňové subjekty, vede daňová řízení, vyzývá ke splnění zákonných povinností a celkově zabezpečuje placení daní. Má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní, a také má procesní způsobilost v k tomu potřebném rozsahu. Lze tedy shrnout, že ne každý orgán veřejné moci je automaticky považován za správce daně. Statusu správce daně veřejné moci dosáhne tak, že bude vykonávat působnost v oblasti správy daní, a to v zákonném rozsahu24. 2.1.2. Elektronický dokument Elektronický dokument se u nás používá již několik let.

Dříve bylo vše

zaznamenáváno v písemné podobě a dané listiny se shromažďovaly v archivech, kde nejen zabíraly obrovské množství místa, ale také bylo těžší s nimi manipulovat. S příchodem elektronizace veřejné správy bylo možné vytvořit speciální tiskopisy, které mají právní účinky písemné listiny s vlastnoručním podpisem.

To je možné díky novelizovaným

změnám tehdejších zákonů a vytvoření elektronického podpisu či datových schránek. Aby mohla veřejná správa pracovat s elektronickými dokumenty, musely být novelizovány některé zákony, a to především zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, nebo také zákon č. 227/2000 o elektronickém podpisu. Takže i když technické možnosti pro vznik a rozvoj elektronizace veřejné správy zde byly mnohem dříve, bylo nutné počkat si na legislativní úpravy a až posléze rozvíjet tento obor. Je třeba zmínit, že novelizace podpořily hlavně změny na evropské úrovni, jako je příkladem Rozhodnutí Komise č. 2011/130/EU ze dne 25. února 2011 odkazující na normy ETSI, které obsahují postupy přiložení elektronického podpisu a časového razítka k elektronickému dokumentu.

23 24

§ 10 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. ROZEHNAL, op.cit.

18

2.2. Způsoby elektronického podávání písemností Existuje více možností, jak doručit podání určené pro orgány veřejné správy. Se zavedením moderních technologií se změnil přístup jednotlivých úřadů, které v dnešní době preferují elektronický styk. I když stále máme možnost učinit určitá podání osobně (můžeme zde započítat i nutnost doložit vlastnoruční podpis k listině podané přes elektronickou podatelnu bez ověření identity podatele), dnešní doba spěje k úplné elektronizaci veškerých podání při komunikaci se správními orgány. Finanční správa vytváří seznam podání25, která je nutné činit elektronicky, nicméně pokud jsou ona podání doručeny jiným způsobem, hledí se na ně jako na bez vady 26. Tato skutečnost je ovšem sankciována pokutou ve výši 2 000 Kč. Pokud si nechceme zřizovat elektronický podpis či datovou schránku, bude pro nás nejvhodnější poslat datovou zprávu přes Daňový portál Finanční správy České republiky z webové stránky www.daneelektronicky.cz. Pomocí aplikace elektronického podání (‚‚EPO‘‘) můžeme vyplnit, uložit a posléze odeslat daňové podání, popř. autorizovanou zprávu pro orgány Finanční správy. EPO nám umožňuje poslat dokument opatřený uznávaným elektronickým podpisem, dokument neopatřený uznávaným elektronickým podpisem, anebo také lze odeslat podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Tato aplikace tedy slouží jako elektronická podatelna pro Finanční správu České republiky. Přestože tedy nevlastníme žádný certifikát zaručující ověření naší identity, lze snadno poslat daňové podání přes EPO. Poté nicméně musíme do 5 dnů od odeslání takového podání učinit, resp. odeslat na příslušný finanční úřad, potvrzení s naším vlastnoručním podpisem (tzv. e-tiskopis) 27, kterým stvrzujeme, že podání bylo učiněno námi. Tento nový způsob odesílání podání nám přináší mnoho výhod. Předně již nejsem omezeni úředními hodinami. Jako datum podání daňového přiznání se totiž počítá datum odeslání dokumentu přes EPO, nikoli doručení e-tiskopisu. Výjimku z toho pravidla tvoří souhrnné a kontrolní hlášení, kdy je nutné doručit e-tiskopis do 25 dne v příslušném 25

Seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být učiněna elektronicky [online]. Finanční správa [ cit. 27. 5. 2016 ] 26 § 74 odst. 4 zákon č. 280/2009, daňový řád. 27 PETLACHOVÁ, Petra. Nejdůležitější změny v roce 2016 související s elektronickými podáními pro Finanční správu. Tisková zpráva 2015 [online]. Finanční správa, © 2013-2015 [cit. 27. 6. 2016]

19

měsíci28.

Další výhodu vidím v omezení papírování, neboť elektronické podání se

automaticky pošle na finanční úřad, a nám stačí vytisknout již jen e-tiskopis, který vesměs čítá jednu až dvě strany. Stále je ale zachována možnost si naše podání uložit a vytisknout pro interní potřeby. Druhou možností, jako doručit podání pro finanční úřad, je zaslání například daňového přiznání, přes datovou schránku. Takovéto podání musí mít správný formát určený pokynem Generálního finančního ředitelství. Datovou schránku, která je zdarma, mají zřízené právnické osoby, daňoví poradci, notáři a další ze zákona, a ostatní si o ni mohou zažádat. Více o zřizování posílání datových zpráv se dozvíme ve třetí kapitole. Třetím způsobem je použití účetní či ekonomické aplikace od různých výrobců, které umožňují tvorbu potřebných podání na domácím počítači a následné odeslán s použitím uznávaného elektronického podpisu. Zřízení elektronického podpisu je však placená služba. Pokud tedy nepotřebujeme častěji posílat listiny v elektronické podobě, které potřebují být potvrzeny podpisem, tato varianta pro nás nebude výhodná. Základní rozdíl mezi datovou schránkou a elektronickým podpisem můžeme vidět právě v povinnosti platit za elektronický podpis. Dále je tady odlišnost adresáta, kterému chceme danou listinu zaslat. Datové schránky slouží vesměs pro komunikaci s orgány veřejné správy. Pokud bychom tedy chtěli poslat např. fakturu nějaké firmě, využijme spíše možnost zaslání dokumentu s elektronickým podpisem (pro komunikaci s finanční správou nicméně můžeme využít i listiny opatřené elektronickým podpisem). Je ale také důležité upozornit na novinku, která umožňuje komunikaci s jinými subjekty než orgány veřejné správy skrz datové schránky, nicméně je potřeba si tuto službu povolit v nastavení. Ještě si nyní nastíníme rozdíl mezi poštovní datovou schránku 29 a elektronickým podpisem. Jedná se téměř o totožnou službu. I s poštovní datovou schránkou snadno odešleme ověřené dokumenty komukoli. Za tyto zprávy se hradí jednorázový poplatek, plus měsíční paušální poplatek v závislosti na množství odeslaných zpráv za měsíc. Naproti tomu za elektronický podpis se hradí roční poplatek, a můžeme jej využívat neomezeně. Vždy je tedy třeba zvážit, kolik takovýchto listinu budeme mít v plánu posílat (nejen při komunikaci s veřejnou správou, ale i dalšími subjekty), a následně se rozhodnout.

28 29

Tato problematika je více rozebrána v kapitole 4.1.1. zabývající se kontrolním hlášením. Více viz. kapitola 3.

20

Nikdo nemá rád změny a zpočátku se vždy mohou zdát nové věci složité, nicméně je třeba si uvědomit, že pokrok nelze zastavit. Je lepší se snažit zorientovat v nové situaci co nejdříve, abychom se vyhnuli případným pokutám za chyby. I když se nám to může jevit jako zvláštní, tyto nové způsoby komunikace ulehčí život nejen úředníkům, kteří musí zpracovávat tisíce daňových přiznání, ale i nám, protože již nebudeme muset vážit zbytečné cesty na úřad a vše si vyřídíme z pohodlí domova.

2.3. Odlišná úprava elektronických podání v zahraničí Každá země se řídí vlastními zákony, vytváří si svá pravidla a dohlíží na jejich plnění. Často se však jednotlivé země navzájem inspirují, neboť když něco funguje, tak je dobré na tom začít stavět, a není třeba hledat jiná řešení. Opak je samozřejmě nutný v případě, že systémy okolních států selhávají. I zde najdeme pozitivní aspekt, neboť se můžeme alespoň poučit z jejich chyb a zkusit inovovat daný systém. Vždy je však třeba přizpůsobovat právní pravidla podmínkám naší země, naší ekonomice a brát v úvahu také naši kulturu. Stává se tedy velmi často, že když něco vyhovuje jedné zemi, nemusí to být stejně přínosné při jinou. Příkladem můžeme uvést datové schránky, které jsou v dnešní době čím dál rozšířenější praxí u nás, kdežto v Polsku tento institut neznají. To samozřejmě neznamená, že se v Polsku nepoužívají jiné prostředky elektronické komunikace – trend modernizace technologií se odvíjí v globálním měřítku. Polský právní řád zavedl již v roce 2007 první možnost zaslat orgánům finanční správy elektronická podání související s DPH a také s daní z příjmu PO. Na to následovaly v dalších letech i jiná podání, která bylo možné učinit elektronicky 30. Určitou podobnost vidím v tom, že když začala elektronizace veřejné správy v Polsku, pouze někteří vybrané subjekty zasílaly svá podání elektronicky. V roce 2007 tak elektronicky podávaly dokumenty pouze subjekty, jejichž roční příjmy přesahovaly ekvivalent 5 milionů EUR. Stejně jako u nás pak byla tato praxe upravena, a od roku 2008 již mohly v Polsku podávat elektronická podání i ostatní daňové subjekty, pokud měly zaručený elektronický podpis31. 30

BARTOSIEWICZ, Adam; KUBACKI, Ryszard. Leksykon ordynacji podatkowej. Wroclaw, UNIMEX, 2009, s. 269 31 CZUDEK, Damian. Elektronizace veřejné správy v České a Polské republice, především té daňové. In DÁVID, Radovan a kol. Dny práva – 2010: 4. ročník mezinárodní konference pořádané Právnickou fakultou Masarykovy university. Brno: Masarykova univerzita, 2010.

21

3.

MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Nyní bych ráda představila hlavní prostředky pro komunikaci s veřejnou správou, a

jejich případné výhody a nevýhody. Především se zaměříme na změny, které byly učiněny v oblasti elektronické komunikace v nedávné době. Je třeba si uvědomit, co sebou přinese naše rozhodnutí pořídit si například datovou schránku, jak se dají jednoduše zjišťovat potřebné informace o naší činnosti a především kdo k nim má přístup.

3.1. Důležitost daňové informační schránky Tato podkapitola vychází především z webových stránek vedených Finanční správou České republiky32, kde je možné seznámit se s institutem daňové informační schránky (‚‚DIS‘‘). Prostřednictvím webového portálu Finanční správy se také mohou oprávnění uživatelé dostat k přístupu do DIS. Daňový portál byl vytvořen pro komunikaci daňových subjektů s finanční správou a také pro získávání informací z daňového řízení a je provozován Generálním finančním ředitelstvím. Před pár lety byla zavedena možnost zasílat daňová přiznání a další podání elektronicky. Byl zřízen projekt Daňový portál, který obsahuje všechny implementované elektronické služby pro daňové subjekty. Projekt byl vypracován v roce 2005 a 3. července

32

Stránky finanční správy: www.financnisprava.cz

22

2006 zahájila česká daňová správa ověřovací provoz. Služby daňového portálu mohou využít daňové subjekty, další oprávněné osoby (jednatelé firem, finanční ředitelé…), účetní, daňoví poradci apod.33 Vzhledem k okolnostem, že tento portál pracuje s citlivými údaji, je nutné dodržovat určitý stupeň bezpečnosti. Ta je vesměs zajišťována přístupem podmíněným vlastnictvím kvalifikovaného certifikátu občana – elektronický podpis, nebo ověřenou identitou podatele – jméno a heslo. První službou daňového portálu bylo v červenci 2006 nahlížení do osobního daňového účtu. Ten obsahoval informace o daňových přeplatcích, nedoplatcích či o vyrovnání účtu. V praxi se tedy stačilo podívat se na internet, a mohli jsme zjistit, zda jsou naše platby vůči finančnímu úřadu v pořádku a již jsme nemuseli vážit zbytečnou cestu na úřad. Nicméně tato možnost byla poskytnuta pouze držitelům elektronického podpisu. Postupem času přibývaly nové funkce a na tomto místě bych ráda ukázala, jak daňová informační schránka vypadá dnes. Problematika daňové informační schránky je obsahem § 69 a násl. daňového řádu. 34 Ten popisuje systém poskytování informací shromážděných ve spisu a na osobním daňovém účtu určitého daňového subjektu prostřednictvím dálkového přístupu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace soustředěny v DIS daňového subjektu. Tyto informace jsou uloženy na technickém zařízení správce daně, a jsou poskytovány pouze autorizovaným uživatelům. Přístup k obsahu DIS je umožněn osobě, která je daňovým subjektem, nebo která má oprávnění jednat jménem daňového subjektu na základě přihlášky k nahlížení. V DIS jsou uloženy vybrané informace z daňového řízení. Nalezneme zde přístup k osobním daňovým účtům – zde máme možnost nahlédnout do přehledu o daňových povinnostech a platbách na osobních daňových účtech daňového subjektu. Praktickou záležitostí je také osobní daňový kalendář obsahující termínový přehled úkonů, které má daňový subjekt vykonat ve vztahu k Finanční správě České republiky. Nechybí také přehled písemností, kdy je navíc možné nahlížet do dokumentů zaslaných v elektronické podobě a utříděné informace o daňovém subjektu jako celku zahrnující čísla bankovních účtů pro spojení s finančním úřadem, adresy bydliště/sídla provozoven, seznam oprávněných osob k nahlížení do DIS, apod. 33

TREZZIOVÁ, Dana. E-daňová správa. Daně a právo v praxi. 2006, roč. 11, č. 10, s. 29-30. ISSN 12117293 34

§ 69 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

23

Pokud máte zpřístupněnou datovou schránku, bude Vám vytvořena tato DIS automaticky ze zákona na základě úřední povinnosti dle § 69a odst. 2 daňového řádu. 35 Stačí pouze odeslat jeden formulář a to: 1)

Přihláška k nahlížení do Daňové informační schránky.

Tu je nutno podepsat elektronickým podpisem nebo tzv.: ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky (dále jen ověřená identita podatele). Příslušný finanční úřad zřídí tuto DIS bezodkladně po zpřístupnění datové schránky36. Pokud jde o přihlášku k nahlížení, tak úřad umožní fyzické osobě, která přihlášku opatřila elektronický podpisem či ověřenou identitou podatele, přístup k DIS do 60 dnů ode dne odeslání přihlášky. Zde bych ráda upozornila na změny, kterými si tento institut prošel. Před rokem 2014 bylo nutné mít elektronický podpis pro získání DIS. To samozřejmě odrazovalo mnoho lidí, a tak DIS nebyl v praxi tak často využívám. To vše se změnilo s příchodem zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů ze dne 10. října 2013 37. Toto zákonné opatření změnilo postup přihlašování k DIS. Od 1. 1. 2014 stanoví možnost přihlašovat se do DIS také na základě ověřené identity podatele – tedy pomocí jména a hesla, které jsou náhodně generovány systémem. Přechod na tento nový systém byl technicky náročný, a proto můžeme v přechodných ustanoveních zákonného opatření nalézt paragraf upravující tuto situaci. V článku XXII – Přechodná ustanovení, 2. stanoví povinnost správce daně zřídit z moci úřední DIS tomu subjektu, který má ke dni nabytí účinnosti tohoto opatření daňovou schránku, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákonného opatření. Z aktualit zveřejňovaných na stránkách Finanční správy České republiky můžeme zjistit, že ode dne 4. 1. 2014 byly opravdu funkční informační schránky pro všechny subjekty, které vlastnily datovou schránku. 38 Nicméně stále bylo potřeba přihlašovat se k nim pomocí elektronického podpisu. Na možnost nového způsobu přihlašování bylo potřeba si ještě počkat, nicméně 16. 6. 201439 zveřejnila Finanční správa informaci, že 35

§ 69a odst. 2, zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Daňový řád, op. cit. 37 Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 26. 6. 2016] 38 Elektronické podání a DIS, změna daňového řádu. Aktuality[online]. Finanční správa, © 2013 - 2016 [cit. 20. 6. 2016] 39 Tamtéž. 36

24

všechny změny podle nového zákonného opatření byly zapracovány do systému a jsou k dispozici. Přesto považuji za nutné zdůraznit, že i když byla těmto subjektům zřízena DIS, stále si musí podat Přihlášku k nahlížení do Daňové informační schránky. Bez této přihlášky nebudou moci tuto službu využívat. Pokud nastane situace, kde subjekt DIS v minulosti využíval, nemusí podávat přihlášku k nahlížení a bude se přihlašovat pomocí ověřené identity podatele jeho datové schránky. Výjimkou by byla situace, kdy by si schránku v minulosti zrušil. V tom případě formuláře podat musí. Doposud jsme se bavili o vytvoření daňové informační schránky z úřední povinnosti. V opačném případě lze požádat o vytvoření této informační schránky, a to prostřednictvím elektronického formuláře. Tyto formuláře nalezneme volně k dispozici v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu a jmenují se následně: 1)

Žádost o zřízení Daňové informační schránky

2)

Přihláška k nahlížení do Daňové informační schránky.

Uvedené formuláře je nutné odeslat elektronicky s opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, popř. s ověřenou identitou podatele. Nato příslušný finanční úřad zřídí DIS do 15 dnů od obdržení žádosti daňového subjektu40.

3.2. Změny právních předpisů a nové povinnosti pro daňové subjekty I když byla veřejná správa k elektronickým dokumentům zpočátku nedůvěřivá, postupem času si její představitelé uvědomili, že elektronizace šetří nejen peníze, ale také čas a práci. Proto můžeme vidět razantní změny v systému zasílání dokumentů veřejné správě. Technické parametry a pravidla pro poskytování oprávnění potřebných pro správné fungování elektronické komunikace jako celku sebou přináší předpis č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů 41. Ten se soustředí převážně na podmínky podnikání a výkon veřejné správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.

40 41

69a odst. 1, zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

25

Nyní si řekněme něco o nových povinnostech pro daňové subjekty, se kterými je nutno se seznámit, pokud se chceme vyhnout nepříjemnostem s finanční správou. Vezměme si například povinnost podávat řádně a včas daňové přiznání. Již v roce 2014 byla zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zavedena povinnost elektronického podávání takovýchto daňových přiznání k DPH. Nová povinnost se týkala všech plátců daně s výjimkou některých fyzických osob. Plátci DPH mají tedy povinnost vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, která bude obsahovat veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení a kontrolního hlášení. Od roku 2014 byla zákonem č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 42, zavedena nová povinnost pro plátce DPH. Začal totiž platit § 101a zákona o DPH obsahující úpravu elektronického podávání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání, a hlášení včetně jejich příloh. Stejným způsobem byla upravena povinnost podávat přihlášku k registraci za plátce DPH a oznámení o změně registračních údajů u plátce DPH. Nově se tedy podávalo daňové přiznání pouze elektronicky, což museli dodržovat všichni plátci, nicméně přesto zde existovaly nějaké výjimky. Ty byly stanoveny pro fyzické osoby, pokud byl jejich obrat za nejvýše 12 po sobě bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců v maximální výši 6 milionů korun, či pokud nebyla této fyzické osobě povinnost podat daňové přiznání elektronicky stanovena zákonem. Tyto osoby si mohly vybrat, zda budou doručovat svá podání elektronicky, v papírové podobě poštou, či zda donesou potřebné dokumenty na úřad osobně. Z toho lze tedy vyvodit, že v roce 2014 byly povinny podávat elektronické přiznání všechny právnické osoby, či podnikající fyzické osoby a další, pokud se na ně nevztahovala výše zmíněná výjimka. Od 1. 1. 2015 se rozšířil okruh osob povinných doručovat své podání elektronickou formou. Stalo se tak v návaznosti na změnu zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu 43. Ten ve svém § 72 odst. 4 zakotvil povinnost všech daňových subjektů, které mají zřízenou datovou schránku, činit svá podání pouze skrze datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. 42

Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 43 Daňový řád, op. cit.

26

Zároveň došlo k vytvoření nového výčtu podání, které bude potřeba činit elektronicky. Pokud by takováto elektronická forma dodržena nebyla, a zároveň nebude mít žádné jiné vady, bude ji přesto možné považovat za bezvadnou. Tato výjimka však musí být uvedena na webových stránkách Finanční správy. Za nedodržení elektronické formy podání nicméně budou také hrozit pokuty, a to ve výši od 2.000 Kč za špatnou formu podání až do 50.000 Kč v případech, kdy tímto nesprávným podáním bude závažným způsobem ztížena správa daní44. V roce 2015 byla vytvořena nová novela č. 360/2014 Sb., která stanoví od 1. 1. 2016 povinnost podávat elektronické daňová přiznání již kompletně pro všechny plátce DPH45. Výše zmíněná výjimka byla tedy zrušena, pouze přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů nemusí elektronicky podávat tzv. identifikovatelné osoby. Takto můžeme označit osoby povinné k dani, které nejsou plátci, nebo právnické osoby nepovinné k dani jsou také identifikovatelnými osobami, pokud v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně. V popsaném vývoji tedy můžeme zaznamenat, jak se měnil okruh osob povinných k zasílání elektronické formy svých podání pro finanční správu. Nejprve se jednalo vesměs o právnické osoby a podnikající fyzické osoby, poté se povinnost rozšířila i na fyzické osoby s datovými schránkami, a od roku 2016 musí všichni bez rozdílu dodržovat pravidla elektronizovaného podání dokumentů pro finanční správu. Je zde patrná snaha orgánů veřejné správy zefektivnit co nejvíce svou práci, ale také si ji ulehčit. A takto činí i za cenu, že to může znamenat komplikace pro některé občany, kteří nejsou zvyklí používat počítač, a budou se muset spolehnout na pomoc jiných. Pro tyto daňové subjekty je nevýhodný fakt, že i když učiní podání přes daňový portál, pokud nevlastní datovou schránku či elektronický podpis, i nadále budou muset doručit finančnímu úřadu dodatečné potvrzení s jejich vlastnoručním podpisem. Progres v oblasti elektronické komunikace znamenalo zavedení datových schránek prostřednictvím zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů46. Ty byly zavedeny jako reakce na požadavky usnadnění komunikace s orgány veřejné správy, a také jako prostředek šetření nákladů. Vzhledem k tomu, že datové zprávy jsou ověřené pomocí buď certifikátů či elektronických podpisů, 44

Tamtéž. Zákon č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 46 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkon a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 45

27

není již nutné zasílat originální listiny s vlastnoručním podpisem prostřednictvím listovních zásilek. Tím tedy dochází k velkým finančním úsporám, jak bylo nastíněno v první kapitole. Z takto nastaveného systému zasílání podání finanční správě cítím nepatrný náznak nátlaku pořídit si datovou schránku, nebo alespoň již zmíněný elektronický podpis. Když si totiž vezmeme do důsledku všechny okolnosti, je nakonec pro nás jednodušší a výhodnější zvolit si některý z těchto dvou způsobů doručování, což bude více rozvedeno v podkapitole zaměřené na datové schránky.

3.3. Vhodnost datových schránek a jejich použití v praxi Problematiku datových schránek upravuje zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů47. Vymezuje, kdo si může zřídit datovou schránku, a také kdo ji má povinně již ze zákona. Nejprve si ovšem řekněme, co vlastně bychom měli chápat pod tímto pojmem. Datové schránky jsou dle dikce zákona elektronická úložiště, která jsou určena k doručování dokumentů orgány veřejné moci, k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, a v neposlední řadě k dodávání dokumentů jak od fyzických, právnických i podnikajících fyzických osob48. Můžeme si je tedy představit jako nějaké ověřené e-maily pro komunikaci s orgány veřejné správy. Pokud máme zřízenou datovou schránku, získáme tím i potvrzení o pravosti posílaných dokumentů, a tedy již není nutné chodit znovu na úřad, a vlastnoručně listiny podepisovat. Všichni, kdo mají zájem mít datovou schránku, si mohou o její zřízení zažádat. V takovém případě bude chodit veškerá korespondence od orgánů veřejné správy přes tyto datové schránky namísto poštovních zásilek. Platí tedy přednost datových schránek před doporučeným dopisem. Je to jak z důvodu ekonomického – šetření financí, které by musely být vynaloženy na poštovní zásilku, tak z ekologického – datová zpráva se posílá elektronicky a není potřeba posílat doporučená psaní v listinné podobě. V neposlední řadě je významný také faktor času, kdy rychlost a přesnost doručení datové schránky je vyšší než u klasické pošty. Ze zákona musí mít tedy datové schránky všechny právnické osoby jakožto i notáři, advokáti apod., a stejně jako orgány veřejné moci. Je tomu tak proto, aby byla usnadněna 47 48

Tamtéž. §2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, op. cit.

28

komunikace s těmito subjekty za okolností, kdy se datové schránky jeví jako nejvýhodnější komunikační prostředek. Ostatní si mohou datovou schránku zřídit na vlastní žádost. Mohou tak učinit proto, že nechtějí docházet na úřady osobně, či protože preferují elektronickou komunikaci. Jak je to ale s osobami, které nejsou české národnosti (zde se jedná o faktor dopadající na fyzické a podnikající fyzické osoby) nebo nejsou zřízeny dle českého práva (což se týká právnických osob)? Ty organizační složky zahraničního podniku, které jsou zaspané v obchodním rejstříku, mají zřízené datové schránky ze zákona 49. Ostatní si opět mohou kdykoli zažádat o zřízení schránky. Tohle se může zdát jako logická úprava, nicméně tato volnost zřízení datové schránky sebou přináší značné problémy. Aby mohly úřady rozhodnout, zda posílat úřední listiny doporučeně či datovou schránkou, musí mít o účastnících řízení údaje, které jim pomohou učinit správnou volbu. Tyto údaje lze získat z obchodního rejstříku u právnických osob, nebo ze Seznamu držitelů datových schránek50 u osob fyzických. Nicméně existuje možnost pro fyzické osoby zažádat si o výmaz svých údajů z tohoto seznamu. Naštěstí se tím rozumí pouze výmaz adresy ze seznamu držitelů datových schránek, nicméně je obtížnější přiřadit k dané fyzické osobě správnou datovou schránku, když je tak činěno pouze na základě jejího jména. V takovém případě nemusí být úřad úspěšný a systém mu vyhodnotí, že daný subjekt žádnou datovou schránku nemá. Poté nemá jinou možnost než posílat poštu klasicky na uvedenou adresu doporučeně (kterou si zjistí z jiných seznamů). Podobně je tomu u zahraničních osob, kde je hlavní problém v tom, že si úřady nebudou schopny dohledat výše požadované informace, neboť nelze vyhledávat zahraniční právnickou osobu v systémech dle identifikačního čísla příp. rodného čísla. Tyto právnické osoby totiž dostanou přiděleny tzv. registrační číslo, nicméně některé systémy mohou mít problém s tímto údajem, jelikož nemají dostatečně nastavené filtry hledání. Tuto skutečnost si budeme prezentovat na dále zmíněném případu z praxe Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Neexistuje tedy žádný konkrétní rejstřík zahraničních osob, které mají zřízeny datové schránky. Lze je dohledat dle určitých specifických údajů jako je název společnosti, nicméně tato práce se podobá detektivnímu hledání jehly v kupce sena. Je proto žádoucí, když tyto zahraniční subjekty orgány veřejné moci samy upozorní, že datovou schránku 49 50

Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, op. cit. Účel seznamu [online]. Ministerstvo vnitra, © 2016 [cit. 25. 6. 2016]

29

mají, anebo jim nebude vadit, že nadále budou dostávat poštu v písemné podobě doporučeně. Mohlo by se zdá, že problém s výběrem způsobu doručování písemností není až tak závažný. Nicméně zákon stanoví povinnost zasílat dokumenty přednostně datovou schránkou. Pokud tohle daný úřad nedodrží, a pošle příjemci listiny poštou, může dojít k tomu, že psaní nebude řádně doručeno. Dle mého názoru je ovšem logické, že pokud příjemce poštovní zásilku přijme, konvaliduje tím zdánlivou chybu orgánu, a doručení tedy bude platné. K této teorii se přiklání i ustálená judikatura nejvyššího správního soudu, který tento názor zastává. V rozhodnutí sp. zn. 1As 90/2010 - 101 ze dne 16. 12. 201051 vyjádřil názor, že když nebyla účastníkovi zaslána datová zpráva, přestože vlastní aktivní datovou schránku, jedná se o porušení povinnosti daných zákonem, přesněji § 19 odst. 1 a 2 správního řádu. Ten jasně stanoví povinnost doručování písemností primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, což je v souladu s § 17 zákona o elektronických úkonech, jímž je preference elektronické komunikace. Nicméně je třeba brát v úvahu všechny okolnosti daného případu. Pokud byla účastníkovi řízení doručena daná listina alespoň písemně a on ji přijal, nemůže se již odvolávat na neplatnost tohoto doručeného rozhodnutí. Nejvyšší soud tedy zkoumal, zda procesní pochybení může mít vliv na zákonnost vydaných rozhodnutí, resp. na platnost jejich doručení. Platí názor, že pokud se mohl účastník řízení seznámit s obsahem písemnosti, je zachování materiální funkce doručení. Dané procesní pochybení tedy nemůže mít vliv na platnost doručení ani na zákonnost vydaných rozhodnutí. Podobný případ52 se stal při zasílání informací ze strany Katastrálního úřadu o skutečnosti, že právní vztahy k určité nemovitosti byly dotčeny změnou (informace o plombě) prostřednictvím České pošty s.p., a nikoli přes datovou schránku. Jak jsem již zmínila výše, proces vyhledávání datových schránek je často zdlouhavý a technicky náročný – ne všechny systémy jsou schopny správně generovat informace o zřízených datových schránkách a přidělovat je k jejich majitelům. Nelze se proto divit, když při takovém množství informací které musí úředníci kontrolovat, selže lidský faktor.

51 52

Rozsudek NSS, sp. zn. 1 As 90/2010 – 101. Rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, sp. zn. ČÚZK-04097/2016-11.

30

Paní L, které byla doručena tato informace, přijala doporučené psaní. Poté se nicméně ohradila proti způsobu doručení, kdy požadovala doručovat dokumenty výhradně do datové schránky, a tvrdila nemajetkovou újmu, která jí byla tímto jednáním způsobena. Katastrální úřad nato přiznal své procesní pochybení, a zaslat paní L omluvu. Navrhovanou nemajetkovou újmu ve výši 20 000 Kč však nepřiznal, a tak případ dostal k Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu. Ten potvrdil stanovisko Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, kdy konstatoval procesní pochybení, nicméně nezjistil žádnou nemajetkovou újmu, která by žalobkyni mohla v souvislosti s tímto způsobem doručení vzniknout. Zde lze také odkázat na rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2486/2013 ze dne 14. 7. 201553, které vyžaduje pro vznik nemajetkové újmy relevantní důkazy. Ty ovšem nebyly ze strany žalobkyně poskytnuty. Obecně platí, že pokud konstatování poručení práva stěžovatele není dostatečnou náhradou, lze přistoupit k dalším formám satisfakce. Lze tak učinit formou omluvy, zmírnění uloženého trestu apod. Peněžní náhrada je přípustná tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. V našem případě zaslal Katastrální úřad paní L omluvu, a vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna žádná opravdová nemajetková újma, peněžní náhrada ji byla zamítnuta. Tento případ jasně dokládá, jak je celkový systém datových schránek stále na začátku, a je třeba jej neustále zdokonalovat. Myslím si, že datové schránky jsou rozhodně krokem vpřed, nicméně je třeba zapracovat na jejich technickém řešení a usnadnění dohledávání těchto schránek při styku s úřady. Hlavní principem přece bylo snazší komunikace s úřady a rychlejší přísun informací. Zatím však stále narážíme na problémy s lidskou chybovostí při manuálním vyhledávání datových schránek.

3.4. eIDAS jakožto prostředek jednotného digitálního trhu v EU Evropská komise vydala dne 4. 6. 2012 návrh nařízení eIDAS 54 jakožto jedno z klíčových opatření Aktu o jednotném trhu. Tato iniciativa patří mezi nevýznamnější v oblasti budování jednotného digitálního trhu, a jeho cílem je zvýšení důvěryhodnosti elektronických transakcí v rámci vnitřního trhu EU.

53

Rozhodnutí NS, sp. zn. 30 Cdo 2486/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/ 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES ze dne 23. 6. 2014 [online]. EUR-Lex [cit. 27. 6. 2016] 54

31

Zmíněné nařízení bude použitelné od 1. 6. 2016, ale jednotlivá ustanovení budou nabývat účinnosti v letech 2016 – 2018. To bude záležet také na nutnosti vytvoření souvisejících a podpůrných aktů, a také je vymezen čas pro členské státy, které budou mít v tomto přechodném období možnost přizpůsobit své zákony novým změnám. Primárním záměrem nařízení je především harmonizace a implementace společných principů, které by měly posílit důvěru v přeshraniční elektronické transakce. Bude se o to snažit cestou vybudování důvěry v elektronickou identifikaci a dalších služeb. Nařízení upravuje zejména dvě oblasti související s elektronickou komunikací. Předně se jedná o elektronickou identifikaci – jejím cílem je poskytnutí záruk, že osoba deklarující určitou totožnost je opravdu osobou, s níž je tato totožnost spojena. Druhá oblast zahrnuje služby vytvářející důvěru, mezi které můžeme řadit dle článku 3 nařízení především vytváření, ověřování a potvrzování elektronických podpisů, pečetí či časových razítek, certifikátů pro autentizaci internetových stránek, či uchovávání elektronických podpisů. Jakmile budou přijaty všechny změny, bude možné využívat přeshraniční online služby. To bude zahrnovat především skutečnost, že občané budou moci vyplnit daňová přiznání v jiném členském státu online, bude možné online vyřídit veškeré nezbytné formality týkající se práce, bydlení a pobírání důchodu kdekoli na územ EU. Podnikatelé budou moci provozovat podnik kdekoli v Evropě, nezávisle na původním umístění, nebo se budou moci přihlašovat do výběrových řízení na zakázky v celé EU55.

55

BÍLEK, Filip; FELIX, Ondřej. Nařízení eIDAS (nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu). Sborník Konference ISSS. 2014, roč. 17, s. 24.

32

4.

MODERNIZACE VÝBĚRU DANÍ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V následující kapitole se budeme zabývat dvěma novinkami v oblasti elektronické

komunikace se správcem daně. Jedná se o problematiku kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Tyto instituty jsou stále ještě na počátku svého vývoje a zkouší se uchytit v praxi, nicméně již nyní můžeme pozorovat některé jejich dopady a předpokládaný vliv na podnikatelské prostředí.

4.1. Kontrola výběru daní v České republice Aktualitou v oblasti zpracovávání informací potřebných pro daňovou správu je nedávno zavedené kontrolní hlášení. Jedná se o institut nahrazující výpis z evidence pro účely DPH vedený podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31. 12. 2015. Tento institut byl zrušen novelou č. 360/2014 Sb., a to z důvodu nadbytečnosti. Výpis z evidence pro účely DPH byl zaveden (spolu s dalším formuláři) jako nedílná součást přiznání k dani z přidané hodnoty. Plátce, který uskutečnil zdanitelné 33

plnění v režimu přenesené působnost, byl povinen vést pro účely DPH v evidenci DIČ plátce, pro které se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a také předmět plnění. Tato evidence se týkala taxativně vymezeného počtu případů uvedených v zákoně. Jednalo se o dodávky zlata, dále speciálního zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a také na poskytování stavebních či montážních prací56. Všechny výše zmíněné transakce jsou realizovány v režimu přenesení daňové povinnosti (‚‚reverse charge‘‘)57. Lze jej vztáhnout na situace, kdy spolu obchodují dva tuzemští plátci a příjemce využívá plnění pro svou ekonomickou činnost. Plátce, který přijal dané plnění, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Musí také doplnit výši daně v evidenci pro účely DPH a také za správnost výpočtu odpovídá. Následně oba plátci podávají správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely. Údaje od obou plátců se porovnávají a tím dochází k zpřehlednění vztahů mezi obchodníky v očích finanční správy. Základní myšlenka pro zavedení tohoto formuláře spočívala ve snaze omezit Karuselové podvody58. Ty jsou také často nazývány jako kruhové podvody či podvody chybějícího obchodníka a tvoří významnou část úniků z DPH. Tyto organizované skupiny obvykle využívají přeshraničních obchodů v Evropské unii, při kterých je dodání zboží mezi státy osvobozené od DPH. Chybějící obchodník je ten, který jak již název evokuje, z ničeho nic někde zmizí, a s ním zmizí i DPH, které měl odvést státu. Nazývají se ‚‚bílí koně‘‘. Jde o komplexní systém tvořený mnoha články, kdy se zboží řetězovitě obchoduje, přičemž v jednom místě řetězce plátců DPH není daň přiznána ani odvedena a tento ekonomický subjekt přestane nadále existovat. Následně chybějící články není snadné vypátrat, a vyšetřování může probíhat klidně i několik let s vědomím, že výsledek (rozumějme úspěšné dopadení pachatelů daňových úniků) není zaručen. Tunelování peněz z finančních fondů státu jsou tedy jasným důsledkem fungování karuselových organizací. Tyto organizace se snaží dostat peníze ze systému DPH a vytváření pro sebe nelegální konkurenční výhody. Není proto s podivem, že se finanční 56

KADLEC, Michal. Výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti. Daně, účetnictví, mzdy [online]. STORMWARE s.r.o., © 2012 [cit. 27. 5. 2016 ] 57 PŠENČÍK, Jiří. Přenesení daňové povinnosti. Daně a právo v praxi. 2011, roč. 16, č. 4, s. 15-19 58 Karusel (karuselový podvod). Kontrolní hlášení DPH [online]. Finanční správa, © 2013 - 2016 [cit. 28. 5. 2016]

34

správa snaží omezit vznik těchto podvodů a neustále hledá nové cesty, jak jim ztížit jejich nelegální činnost. Ne vždy však jsou kroky učiněné na ochranu před nepoctivými podnikateli ku prospěchu celku, protože omezují mnoho poctivých podnikatelů, na které bude nová úprava zákonitě také spadat. Je to vždy na zvážení zda se daná úprava vyplatí a bude prospěšná. 4.1.1.

Kontrolní hlášení

Především z důvodu boje proti daňovým únikům využila ČR možnosti dané směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty59, a od 1. 4. 2015 rozšířila výčet plnění (formulářů), ve kterých se uplatní výše zmiňovaný režim přenesené povinnosti. Od 1. 1. 2016 vzniká tedy plátcům daně z přidané hodnoty povinnost posílat správci daně kontrolní hlášení. Všechny fyzické osoby, které jsou měsíčními plátci daně, a úplně všechny právnické osoby (ať již se jedná o měsíčního či čtvrtletního plátce) budou nyní muset podávat měsíčně tento formulář. Celkově se tato povinnost týká asi 500 tisíc poplatníků a první kontrolní hlášení se podávalo za měsíc leden 2016. Vzhledem k tomu, že pro podání hlášení je určená zákonná lhůta 25 dnů po zdaňovacím období 60, povinné subjekty poprvé podávaly své hlášení k 25. 2. 2016. Zbylé fyzické osoby, tedy ty které jsou čtvrtletními plátci, mohou podávat kontrolní hlášení čtvrtletně. Poprvé tak museli učinit do 25. 4. 2016. Zde se nám nabízí zajímavá otázka, a sice proč právnické osoby, které jsou čtvrtletními plátci, nemohou podávat kontrolní hlášení čtvrtletně? Odpověď na tuto otázku může být opět snaha předcházet karuselovým podvodům. Panuje totiž představa, že velké organizace mající více peněz a konexí si také mnohem více dovolí, oproti menším podnikatelům bez své vlastní právní základny. Proto si myslím, že byla PO ustanovena povinnost hlásit všechny jejich transakce každý měsíce, aby se opět předešlo případným zdlouhavým vyšetřováním podvodů a aby s nimi mohli příslušné orgány začít co nejdříve. A samozřejmě také proto, aby mohly být kontrolovány všechny údaje v reálném čase, což je hlavní záměr zavedení tohoto hlášení. Nicméně tímto rozdíly spojené s kontrolním hlášením mezi daňovými poplatníky nekončí. Další problém nastává při zasílání kontrolního hlášení onoho kritického data – 25 59

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 25. 5. 2016] 60

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

35

dne po měsíci, pro který se musí vytvořit kontrolní hlášení. Způsoby jak odeslat kontrolní hlášení jsou tři: přes aplikaci finanční správy EPO bez zaručeného podpisu, zasláním datové zprávy přes datovou schránku, anebo odesláním e-formuláře se zaručeným elektronickým podpisem. Druhou možnost využívají převážně právnické osoby, a zejména ty, kterým jsou datové schránky zřízeny ze zákona. Elektronický podpis opět využívají opět spíše právnické osoby, i když si je může pořídit kdokoli. A nakonec odesílání etiskopisů bez zaručeného podpisu využívají převážně drobní podnikatelé, kteří o výše zmíněné možnosti nemají z různých důvodů zájem. Jak jsem již zmínila v kapitole 2, pokud posíláme datovou schránku či opatříme dokument elektronickým podpisem, bere se naše podání jako učiněné přesně v okamžiku odeslání výše zmíněného dokumentu finanční správě. Pokud ale žádný z těchto institutů nevyužijeme, musíme do 5 pracovních dnů po odeslání dokumentu doložit na finanční úřad potvrzení o tom, že odeslaný dokument byl opravdu zaslán námi – jde o potvrzení podání učiněné datovou zprávou neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem. V praxi to vypadá tak, že nejprve odešleme elektronicky naše daňové tvrzení bez podpisu, který doložíme až následně a to do zmíněných 5 dnů. V případě dokumentů kontrolního hlášení však narazíme na zásadní problém. Pokud bych chtěla já, jako fyzická osoba bez datové schránky či elektronického podpisu odeslat kontrolní hlášení 25 den po měsíci, za který se musí posílat kontrolní hlášení, a snažila se o to například v 8 hodin večer, zjistila bych nepříjemné překvapení. Kontrolní hlášení jakožto tiskopis opatřený vlastnoručním podpisem, je třeba doručit správci daně do konce lhůty pro podání tohoto hlášení. 61 To znamená, že musíme stihnout doložit potvrzení s naším podpisem na finanční úřad, což můžeme provést pouze do konce úředních hodin. Pokud bychom se snažili poslat kontrolní hlášení po úředních hodinách, o půlnoci nám vyprší termín pro možnost doložit vlastnoruční podpis finanční správě, a tedy se k našemu kontrolnímu hlášení nebude přihlížet. Pokud ‚‚prošvihneme‘‘ úřední hodiny, nezbývá než počkat do dalšího dne (tedy nejdříve od půlnoci), kdy můžeme podat nové kontrolní hlášení, od kterého nám běží 5 denní lhůta pro doložení našeho podpisu. Toto kontrolní hlášení však již bude podáno po lhůtě, a budou nám hrozit pokuty za nepodání hlášení. Naproti tomu právnické osoby či velké firmy využívající datové schránky či elektronické podpisy mohou odevzdat kontrolní hlášení až do půlnoci, protože v momentě 61

Odůvodnění na ‚‚Potvrzení podání učiněné datovou zprávou neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem‘‘

36

odeslání této datové zprávy bude zároveň řádně doručena finanční správě. V tom vidím nepoměr ohledně možností zasílání kontrolního hlášení. Lze sice oponovat, si každý může zřídit datovou schránku, a může tím pádem získat onen čas navíc. V takto nastaveném systému nicméně někteří vidí velkou nespravedlnost a znevýhodnění menších podnikatelů. Dle mého názoru se vláda nesnaží přímo donutit všechny podnikatele mít datové schránky či elektronické podpisy, ale pravděpodobně chtěli mít jistotu, že k 25 dni v měsíci budou mít k dispozici všechny řádné informace ohledně kontrolního hlášení a budou s nimi moci začít ihned pracovat. Kdyby byla povolena možnost doplnit vlastnoruční podpis do 5 pracovních dnů, ve skutečnosti by mohli použít údaje takto odeslaných dokumentů bez vlastnoručního podpisu až po doložení podpisů, a to nejpozději 30 den v měsíci. Nicméně tato snaha ulehčit si práci (či získat žádané údaje co nejdříve) je zde na úkor drobných podnikatelů nevlastnící datové schránky, kteří i když stihnou podat kontrolní hlášení před půlnocí, nebude jim to nic platné a budou nuceni zaplatit pokuty, které se odvíjejí od 1000 Kč až k několika desítek tisícům. Doufám, že když se na tuto situaci upozorní, bude vláda uvažovat o změně těchto lhůt. Netvrdím, že bylo úmyslem znevýhodňovat ty, co si nepořídili datovou schránku, nicméně tuto situaci vnímám jako výsledek nepozornosti či nedomyšlení všech důsledků ustanovení takto špatné právní úpravy. Důležité je o problému mluvit a společně najít nějaké efektivní řešení, které nebude vytvářet nerovné podmínky mezi jednotlivými subjekty. Otázka vzniku kontrolního hlášení bylo celkově velmi diskutované téma s nemalou řadou odpůrců. Příkladem si můžeme uvést drobné či velké podnikatele bojící se navyšování administrativní náročnosti jejich účetnictví, širokou veřejnost anebo také Hospodářskou komoru ČR jakožto zástupce podnikatelské obce. Ta se ve své tiskové zprávě z 27. 8. 2014 vyjádřila62, že nesouhlasí se zavedením kontrolního hlášení z důvodů možného rizika libovůle státní správy při vymezení rozsahu a obsahu tohoto hlášení. Největší problém dle hospodářské komory představuje změna formulářů nutných pro výběr daní bez jakéhokoli legislativního procesu. A samozřejmě nesmíme zapomenout na vysoké pokuty za neplnění povinností správného vyplnění kontrolního hlášení. Je nutno poznamenat, že Hospodářská komora ČR svým postojem nezpochybňuje dlouhodobý vládní cíl – zlepšit výběry daní a zabránit daňovým únikům. Pouze nesouhlasí 62

VODNÁ, Lenka. HK ČR nesouhlasí se zavedením elektronického kontrolního hlášení pro účely správy DPH. Tisková zpráva 2014 [online]. Hospodářská komora, © 2013 [cit. 25. 5. 2016]

37

s formou, s jakou chce vláda těchto cílů dosáhnout. Komora souhlasí s názorem, že neplacení daní vede k neférovým konkurenčním výhodám oproti řádným podnikatelům, kteří platí daně řádně a včas. Přesto nemůže akceptovat takové navýšení byrokratické zátěže, která je spojena s novou právní úpravou. A je to právě byrokratická zátěž, která je největším problémem dnešních podnikatelů a jejich noční můrou. Pro získání relevantních informací ohledně náročnosti přípravy kontrolního hlášení a množství prostředků vynaložených na jeho zavedení z kapes jednotlivých firem byla vypracována anketa zaměřená na zkušenosti podnikatelů plnit novou povinnost podávat kontrolní hlášení63. Zúčastnilo se jí 831 respondentů (plátců DPH), kteří jsou zároveň členy hospodářské komory. Celkové výsledky jsou zveřejněny na stránkách Hospodářské komory České republiky se všemi zpracovanými grafy a tabulkami. Nyní bych ráda pouze nastínila charakteristické rysy respondentů a poté se soustředila na závěry plynoucí z této ankety. Přibližně polovina oslovených respondentů byly malé podniky, ale ostatní kategorie jsou zde také platně zastoupeny. Tři čtvrtiny z nich jsou právnické osoby a kolem 60 % z celkové počtu jsou měsíční plátci DPH. Respondentům byly pokládány otázky typu: jak dlouho se připravovali na spuštění kontrolního hlášení, či kolik je tato příprava stála. Z ankety snadno zjistíme, že přes polovina oslovených subjektů se připravoval na zavedení kontrolního hlášení několik měsíců. Čtvrtina se připravovala míň jak měsíc a čtvrtina vůbec, jak můžeme vidět v následujícím grafu.

63

Shrnutí výsledků ankety ohledně zkušeností podnikatelů plnit novou povinnost podávat kontrolní hlášení [online]. Hospodářská komora, © 2013 [cit. 28. 5. 2016]

38

1%

22%

rok či více několik měsíců

51%

méně než měsíc nijak zvlášť jsem se předem nepřipravoval/a

26%

Zdroj: Hospodářská komora ČR Tyto zjištění jsou dle mého názoru mírně znepokojující, neboť kontrolní hlášení je prezentováno jako nenáročný formulář se snahou pomoci zabraňovat nekalým praktikám určitých subjektů, nicméně zatím to vypadá, že pouze působí velké problémy více než polovině podnikatelů. Ještě zajímavější jsou však zjištění vyplývající z otázky financování přípravy na kontrolní hlášení. V následujícím grafu vidíme, kolik podnikatelé museli investovat do přípravy na kontrolní hlášení, aby vůbec byli schopni ho včas a správně provést (i když dle jiných statistik až 4 % ze všech kontrolních hlášení bylo podáno špatně a 16% plátců DPH jej nestihlo podat vůbec64).

64

Alena Schillerová o kontrolním hlášení v pořadu 90‘ČT24 [online]. Ministerstvo financí, © 2005 – 2013 [cit. 27. 5. 2016 ]

39

4% 17%

31%

udělal/a jsem vše vlastními silami, a náklady jsem tak nevyčísloval/a

do 10 tisíc Kč

řádově desítky tisíc Kč

více než 100 tisíc Kč 48%

Zdroj: Hospodářská komora ČR Ovšem že částky přesahující 100 tisíc korun se týkají většinou těch největších podniků, nicméně opět tyto zjištění nekorespondují s tím, co říká Ministerstvo financí, a tedy že kontrolní hlášení nebude žádné administrativně neúnosné zatížení a že údaje pro kontrolní hlášení byly mnohdy stejně evidovány již v rámci výpisu z evidence pro účely DPH a tedy zvýšení náročnosti sběru nových informací nebude tak razantní. Jenže výpis z evidence, jak již víme, se vztahoval jen na konkrétní činnosti, a tedy ne každý se s ním setkal, kdežto kontrolní hlášení je zavedeno plošně. A navíc skutečnost, že byl zrušen výpis z evidence, ještě neznamená, že je totožný s kontrolním hlášením. Sice obsahuje vše, co bylo součástí evidence, nicméně zahrnuje mnoho dalších věcí navíc, které podniky musí zpracovat a výrazně se tím prodlužuje doba, kterou účetní stráví při vytváření formulářů a daňových přiznání. V důvodové zprávě k zákonu, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty65, jsou nastíněny dvě situace, které byly posuzovány při zvažování zavedení systému kontrolního hlášení do našeho právního řádu. V první variantě se zjišťovaly důsledky nezavedení tohoto institutu, kdy vlastně šlo o zachování ‚‚statusu quo‘‘. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná povinnost ČR implementovat směrnici Rady do svého právního řádu ale pouze možnost jej dobrovolně transponovat, nevznikly by tedy žádné náklady spojené 65

Důvodová zpráva k zákonu č. 235/2004 Sb., op. cit., s. 40-41.

40

s řízením či případné sankce. Tato varianta by však nezaznamenala žádnou změnu ve výnosech daně z přidané hodnoty. Proto byla také zvažována varianta dvě, a sice zavedení kontrolního hlášení. Náklady byly vymezeny jako náklady na softwarové vybavení v podobě připojení k internetu či pořízení počítače ze strany plátců, a dále úprava software prováděna správci daně. Předběžné vyčíslení nákladů pro plátce bylo stanovena na cca 1.37 mld. Kč s upozorněním, že se jedná o maximální hodnotu za situace, kdy by všichni prováděli kontrolní hlášení manuálně. Lze počítat se situací, že se bude kontrolní hlášení alespoň v některých firmách provádět v upravených stávajících počítačových programech a tím se náklady sníží. Ministerstvo financí apeluje na fakt, že náklady budou u většiny plátců pouze jednorázové a že se v budoucnu nebudou opakovat. Nicméně lidé většinou vnímají zavedení kontrolního hlášení jako zbytečnou šikanu a mnozí stále doufají, že bude v budoucnu zrušeno. Zda bylo zavedení kontrolního hlášení dobrým krokem, který nám pomůže odhalit daňové podvody a opravdu přinese slibovaný výnos až 10 mld. Kč, to ukáže až čas. V současné době ale lidé řeší spíše to, jak mají správně hlášení vyhotovit a odeslat tak, aby nebyli sami pokutováni za špatně splněnou povinnost. Tím se dostáváme do situace, kdy poctiví podnikatelé budou muset zaplatit velké pokuty (v řádech i několik desítek tisíc korun) z důvodu nedodržení termínu či kvůli špatným údajům ve formuláři. Potom je rozhodně možné, že by se vybralo opravdu více peněz, ovšem nikoli z titulu výběru daní od nepoctivých podnikatelů, kteří se doposud snažili systém DPH nějak obejít, ale z titulu navýšení peněžních prostředků od podnikatelů kteří dosud řádně platí daně, chtějí dodržovat zákon, ale nezvládnou administrativní nápor, který je na ně kladený a budou muset platit velké pokuty. Tuto situaci částečně řeší skutečnost, že pokutu za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu nebude Finanční správa udělovat, a to do doby začátku platnosti novely zákona. Ta obsahuje zmírnění sankcí, a bude platná od poloviny letošního roku. Automatické prominutí sankce však bude aplikováno pouze v případě, že prodlení při podání kontrolního hlášení bylo v daném kalendářním roce poprvé 66.

66

Kontrolní hlášení podalo včas zhruba 84 procent plátců DPH, některá byla ale chybná. ČT 24 [online]. Česká televize, © 1996 – 2016 [cit. 27. 5. 2016 ]

41

Ministerstvo financí se chce vyhnout výše zmíněným úvahám, takže vydali toto prohlášení, že ze začátku budou v ukládání pokut mírní, dokud si na kontrolní hlášení všichni nezvyknou. Tvrdí, že chápou počáteční nejistotu při vyplňování formulářů a navazující možnosti vzniku chyb a problémů. Je to sice hezké gesto, ale při představě, že někdo dá několik tisíc jen do aktualizací softwarů, najme dalšího účetního a potom bude stejně platit pokuty – je to opravdu zlepšení hospodářského prostředí? Problematika kontrolního hlášení je upravena v § 101c – 101i zákona o DPH, a je nezbytné se s ní seznámit co nejdříve. Koncepce tohoto hlášení není nová, ve světě již v některých zemích funguje. Z toho důvodu si jej pravděpodobně vyhlídl nynější ministr financí a zasadil se o jeho zavedení u nás. Ale je třeba si uvědomit skutečnost, že když něco funguje v jedné zemi, nemusí to mít stejný efekt v jiné. O konečný výsledek se totiž obvykle zasadí více různých aspektů, jako jsou hospodářská situace v dané zemi, její daňový systém, atp. Je proto vždy nutné daný princip upravit a přizpůsobit podmínkám v zemi, kde jej chceme aplikovat. Vláda se všeobecně snaží nacházet nové cesty, jak vyřešit problémy s dosavadní úpravou elektronické komunikace. Příkladem můžeme uvést stanovy politického hnutí ANO, kde je uvedeno: ‚‚Jsme přesvědčeni, že zdravý rozum a lidský přístup jsou často lepší cestou než byrokratická ztuhlost. Chceme proto eliminovat zbytečnou byrokracii a zkostnatělé přístupy. V ekonomické oblasti budeme hledat hospodárná řešení a zamezíme plýtvání veřejnými prostředky.67‘‘ Hnutí ANO se tedy dle svých programových cílů snaží o zmírnění byrokracie. Ale je to opravdu pravda? Z výše zmíněné ankety hospodářské komory jasně vyplývá, že největší problém vnímají podnikatelé právě v navýšení administrativní zátěže. Odpověď na otázku jak by si představovali kompenzaci za nutnost provádět měsíční hlášení, nebyla překvapivě nějaká forma odpočtů či srážek z daně. Plátci DPH vyslovili touhu po snížení administrativy, kterou se musí zabývat kvůli nepřehledným daňovým zákonům a jejich častým novelizacím.

67

Stanovy politického hnutí ANO 2011 ve znění změn schválených Celostátním sněmem dne 1. března 2015 [online]. Politické hnutí ANO [ cit. 27. 5. 2016 ]

42

V rozhovoru v Událostech, komentářích komentoval tuto situaci Jan Volný, místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny68. Dle jeho slov je kontrolní hlášení krok správným směrem, který ovšem není jediný. Aby vše mohlo vést k uklidnění situace, je prý třeba kompletně předělat celý daňový systém. Informoval také o plánu ministra financí vytvořit do konce jeho volebního období nový zákon o dani z příjmů. Nový zákon by měl nahradit starou nepružnou úpravu, a celkově zjednodušit celý systém. Je ovšem otázkou, jak se na takovou situaci budou dívat podnikatelé, pro které to bude jen další změna, se kterou se budou muset vypořádat. V situaci, kdy se od roku 2000 měnila pravidla pro účetnictví 250 x (což dělá zhruba 16 novel za rok) jsou již všichni skeptičtí k zavádění dalších změn. Myslím si, že vytvoření nového a zjednodušeného systému podávání daňového přiznání je rozhodně krok správným směrem. Nicméně by se vše mělo promyslet do nejmenších detailů, aby za příští dva tři měsíce nebyly nutné další novely, které by opět vyvolaly nepokoje v již tak nespokojeném podnikatelském prostředí. Těmi detaily můžeme rozumět například způsob vyplňování daných formulářů. Když musí účetní ručně opisovat údaje z faktur, je to nejen zdlouhavé, ale často také vznikají chyby z nepozornosti. V dnešní době elektronických technologií by se dalo uvažovat i o pokrokovějších řešeních. Kdyby každá faktura měla vygenerovaný svůj čárový (případně QR ) kód, stačilo by pouze naskenovat tento kód a pravděpodobnost překlepu by byla nulová. Do těchto kódů by stačilo zakódovat základní údaje, jako je datum vydání faktury, datum uskutečnění zdanitelného plnění, číslo faktury, adresa dodavatele, a také zaplacená finanční částka. Tím by se vyřešil problém se špatným dohledávání faktur, kdy omylem dojde z přepsání některého z výše uvedených údajů, a tím pádem nedojde ke spárování dokladu s dokladem našeho dodavatele. Tento způsob by znamenal vyšší počáteční finanční nákladnost. Musely by se upravit softwarové programy generující fakturační údaje a dále by účetní museli mít k dispozici skenery kódů. Nicméně by se tím výrazně ušetřil čas, který by byl možný vynaložit efektivněji na jinou činnost. Zpočátku bych rozhodně nedoporučovala zavedení plošného vytváření kódů, nicméně časem to vidím jako ideální řešení pro zvýšení efektivnosti a kvality daňových formulářů.

68

Populismus v Evropě – Miliardy za kontrolní hlášení. Události, komentáře [online]. Česká televize, © 1996 – 2016 [cit. 27. 5. 2016 ]

43

4.1.2. Elektronická evidence tržeb Snaha kontrolovat zda poplatníci daně správně přiznávají své příjmy, vedla již v roce 2005 k vytvoření systému registračních pokladen. Ty jsou definovány jako elektronické zařízení s fiskální pamětí a s tiskárnou, která má opatřené zobrazovací zařízení tvořící jeden funkční celek a umožňuje evidenci plateb, či počítač se samostatnými tiskárnami69. Dne 19. 5. 2005 byl přijat zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách. Tento zákon patří mezi daňové, neboť ukládá vybraným subjektům určitý způsob, jak mají evidovat platby a další povinnosti, a to vše za účelem usnadnění kontrolní činnosti finančnímu úřadu, který má kontrolu příjmů těchto subjektů na starost. Tyto registrační pokladny se týkaly vesměs hostinské činnosti a maloobchodu. Nedopadaly tedy na všechny a navíc po novelizaci výše zmíněného zákona, nebyly ani povinné 70. Každý se mohl dobrovolně sám rozhodnout, zda si pokladnu pořídí či nikoli. V této podkapitole si popíšeme další nově zaváděný institut, který navazuje na registrační pokladny, a opět pomáhá efektivněji vybírat daně. Je jím elektronická evidence tržeb (neboli ‚‚EET‘‘). Jedná se o projekt převzatý dle modelů jiných zemí, kde již funguje na dobré úrovni s velmi uspokojivými výsledky a je přizpůsoben českým podmínkám. EET představuje rozporuplný koncept s určitými výhodami ale samozřejmě i nevýhodami. Mnoho lidí se ho obává, ale to může být způsobeno také neznalostí detailů celkového systému či neochotou případně strachem podrobit se novinkám. Jestli je systém EET opravdu efektivní a vhodný pro naší ekonomickou strukturu ukáže až čas. Dne 30. 3. 2016 podepsal prezident ČR zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb 71. Ten zajistí spuštění programu EET, oproti původním návrhům, v tzv. ‚‚postupném režimu‘‘72. Konkrétně u ubytovacích a stravovacích služeb dojde k zavedení evidence tržeb od 1. 12. 2016, o tři měsíce později tomu tak bude u maloobchodů a velkoobchodů, a o další rok později se zapojí do EET všichni ostatní. Na EET je kladeno velmi těžké břemeno. Tento systém by totiž mohl pomoci řadě veřejných ale i podnikatelských záměrům. Hlavním důvodem proč se zavádí EET je přehlednější a snazší výběr daní. Z daní pak může vláda uvolnit větší množství investic do 69

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách. BRYCHTA, Ivan. Zavedení registračních pokladen. Účetnictví v praxi. 2005, roč. 9, č. 6, s. 10-11. ISSN 1211-7307 71 Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. 72 Elektronická evidence tržeb (EET) – revoluce v hotovostních tržbách [online]. AMSP ČR - EET, © [cit. 28. 5. 2016] 70

44

zdravotnictví, školství, kultury, dopravní infrastruktury či další veřejných služeb. Laicky řečeno, čím více se vybere na daních, tím více si Česká republika jako stát bude moci dovolit zvýšit životní standardy svých občanů. S tím souvisí i problematika deficitu státního rozpočtu, který by se účinnějším výběrem daní také snížil a již by nepředstavovat tak závratnou sumu. V roce 2015 byl schodek hospodaření 62,8 mld. Kč. 73 To je nejnižší schodek od roku 2008, nicméně musíme vzít v potaz, že to není pouze zásluha nové vlády, jak její představitelé často rádi zmiňují. Ekonomické nástroje většinou vyžadují delší časovou prodlevu, než jsou schopny své důsledky projevit v běžném fungování. Dle mého názoru je takto nízký schodek hospodaření způsoben nepopulárními opatřeními, které zavedla minulá vláda. Dalším důvodem pro takto nízký deficit je fakt, že množství dotací z EU bylo v prvním pololetí roku 2015 na závratné výši až 150,5 mld. Kč. Zároveň jsme odvedli do evropského rozpočtu jen 23,7 mld. Kč. Za výrazně kladným saldem ČR vůči evropskému rozpočtu tedy stojí velký nárůst čerpání dotací ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti programového obchodí 2007 – 201374. O takové situaci hovoříme jako o tzv. ‚‚čisté pozici

ČR‘‘. Její vývoj můžeme vidět na níže uvedeném grafu, ze kterého jasně tento nárůst vyplývá. Zdroj: MFČR75

73

ŽUROVEC, Michal. Schodek státního rozpočtu za rok 2015 je o 37 mld. nižší než plánovaný. Tisková zpráva 2016 [online]. Ministerstvo financí, © 2005-2013 [cit. 5. 6. 2016] 74 ŽUROVEC, Michal. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU je za první pololetí 2015 nejlepší od vstupu do unie. Tisková zpráva 2015 [online]. Ministerstvo financí, © 2005-2013 [cit. 5. 6. 2016] 75 ŽUROVEC. Schodek státního rozpočtu za rok 2015 je o 37 mld. nižší než plánovaný, op. cit.

45

Vraťme se nyní k důvodům zavedení EET. Vláda tvrdí, že EET přináší mnoho výhod pro podnikatele a jejich podnikatelskou činnost. Především se bude jednat o rovné podmínky na trhu zboží a služeb a také o cílenou kontrolu dodržování nastavených limitů. V oblasti stravovacích služeb dojde ke snížení DPH z 21% na 15% (ovšem s výjimkou alkoholu, tabákových výrobků a doplňkového sortimentu) 76. Hlavním motivem vlády je zde sice snížit velikost sazby daně, nicméně pohlídat aby ji platili všichni. Tím by mělo dojít k efektu, že sice vyberou menší množství peněz, ale od více lidí, a tedy v celkovém důsledky vyberou více. Dokonce vláda plánuje podle stránek finanční správy do budoucna ještě snížit daňové zatížení, nicméně to jsou prozatím jen odhady a přání. Dalším

problémem

novodobého

trhu

jsou

nerovné

podmínky

v rámci

konkurenčních bojů. EET nastaví stejné limity pro všechny a bude kontrolovat jejich dodržování. Nebude již možné tyto podmínky rovnocenné konkurence překračovat a firmy se budou muset spolehnout na sebe a své produkty. Když jsem zmínila kontrolu, měla jsem tím na mysli především časté daňové kontroly, které často zdržují poctivé firmy od jejich práce. Když bude spuštěn systém EET, tito poctiví podnikatelé nebudou vykazovat žádné chyby v plnění a tím pádem se mu daňové kontroly s větší pravděpodobností vyhnout. Kontroly budou přednostně navštěvovat firmy, které budou mít nesrovnalosti v systému. Nicméně toto tvrzení může být také zavádějící. Vhledem k okolnostem, že EET bude nový systém, lze očekávat chyby zapříčiněné lidským faktorem – ať již nedbalostí, pouhým omylem nebo záměrem. Kontroloři nebudou schopní určit, jakého je chyba charakteru a proto si myslím, že alespoň z počátku si mohou vytipovat poctivé podnikatele, a budou u nich provádět kontroly. Tím tento argument ztrácí na síle. Spuštěním systému EET

nicméně

dojde k odstranění

velkého

množství

administrativní zátěže, která je spojena s výše zmíněnými daňovými kontrolami. Nyní bude již vše elektronické a tedy snáze dohledatelné, či případě bude jednoduché dané dokumenty v momentě poslat do počítače na druhé straně ČR a následně je ověřit. Posledním zde uvedeným důvodem, proč by mělo být zavedeno EET je možnost odstranění práce na černo. V přehledném systému bude nutné mít vše zdokumentováno a tím se výrazně omezí možnosti vyplácet peníze ´´na ruku´´ 77. Tím především dojde k větší ochraně pracovníků, protože v zaměstnaneckém poměru budou mít větší možnosti jak se o 76

Proč evidence tržeb? etrzby.cz [online]. Finanční správa, © 2016 [cit. 28. 5. 2016] TŮMA, Ondřej. Očima podnikatelů a živnostníků: Jak změní EET vaše podnikání? [online]. Peníze CZ, © 2000-2016 [cit. 28. 5. 2016] 77

46

sebe postarat. Od odstupného, přes dovolené až po výpovědní dobu. Nicméně myslí si to opravdu všichni, kterých by se novinka týkala? V článku Ondřeje Tůmy byly prezentovány názory jednotlivých podnikatelů a živnostníků78. Vesměs velké firmy nemají se zavedením EET žádný závažný problém. Jediná jejich práce navíc bude upravit jejich software a případně se o něco zvýší množství práce pro jejich účetní. Varování před hrozbu naopak můžeme zaslechnout z úst převážně drobných živnostníků, jako jsou instalatéři, elektrikáři, nebo drobní provozovatelé maloobchodů pracující na živnostenský list. Mnozí z nich se vyjádřili, že radši přestanou úplně pracovat na živnostenský list, a radši budou své služby poskytovat na černo známým, na doporučení či stálým klientům, na které si již nyní dělají kontakty, a kterým skutečnost že jejich řemeslník nebude mít živnostenský list, nebude vadit. Bude to prý pro ně výhodnější varianta, neboť zvýšení cen, které bude následovat po zavedení systému EET, se stane pro některé neúnosné. Tím, že budou pracovat na černo, poskytnou práci za mnohem menší obnos a tím tedy dojde k tomu, že na tom budou stejně jako nyní, pokud by EET nebylo zavedeno, či případně líp79. Pokud by tak opravdu někteří smýšleli, nejen že nedojde k omezení práce na černo, ale ještě se tento problém prohloubí. Nyní bych ráda uvedla, co lidé vidí jako hlavní problémy EET. V tomto novém systému budou muset povinné subjekty zpracovávat údaje a zasílat je na centrální místo sběru těchto informací, kde se vyhodnotí a oznámí subjektu, zda bylo vše v pořádku prověřeno. Těmito povinnými subjekty označujeme právnické osoby, které se zabývají podnikatelskou činností, a dále i fyzické osoby, pokud platí daně na území České republiky80. Zpočátku se nám může zdát tento systém nepřehledný a zbytečný. Ale jeho princip fungování je zcela jednoduchý. Nejprve je nutné poslat datovou zprávu o provedené transakci finanční správě. Ta se pošle pomocí počítače, mobilu, tabletu či poklady ve formátu XML a následně tyto data budou zpracována. Finanční zpráva obratem zašle potvrzení o přijetí transakce s unikátním kódem účtenky. Tento kód bude důležitý, protože povinný subjekt jej musí vytisknout zákazníkovi na účtenku a předat mu ji. Po převzetí může zákazník elektronicky ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy

78

TŮMA, 2015, op. cit. TŮMA, 2015, op. cit. 80 Proč evidence tržeb? Finanční správa, op. cit. 79

47

evidenci dané tržby. Dobrou úlevou bude zrušení povinnosti zákazníka přijmout tuto účtenku, jak to mají například v Chorvatsku či na Slovensku 81. Nevýhodou se může zdát nutnost být připojen na internetu, aby mohla být datová zpráva s žádanými informacemi správně odeslána. Komunikační prostředek či software si může podnikatel zvolit sám, nicméně aby mohl vydat účtenku zákazníkovi, musí se mu zprávu podařit správně odeslat. Pokud by ale nastal nečekaný výpadek proudu či by nejel internet, nebylo by možné řádné účtenku vydat. Proto se vytvořila výjimka, že v případě krátkodobého výpadku spojení může podnikatel vydat účtenku bez unikátního kódu82. Ihned po obnovení spojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění transakce, bude ovšem muset odeslat údaje o této transakci serveru Finanční správy. Drobní živnostníci vidí problémy především v nutnosti kupovat si přístroje schopné komunikace se servery daňové správy, a také se jim nelíbí povinnost platit za internet, na který budou muset být povinně přihlášeni. Vidí v tom zbytečné náklady, na kterých se odmítají podílet, a proto se může stát, že i nadále se budeme setkávat, zvláště u řemeslníků, s prací na černo. Aby mohl být systém EET přijat a spuštěn, bylo potřeba vyhotovit studii83, která by vyčíslila předběžné náklady uvedení EET do běžného provozu. Tuto studii provedla poradenská společnost BDO. Nyní si tedy můžeme prezentovat odhadované náklady zavedení tohoto nového institutu, nicméně je potřeba mít stále na paměti, že reálné náklady se mohou pohybovat v jiných částkách. Ty opět odhalí až čas, a proto výsledky této studie rozhodně nejsou doporučovány jako podklad pro obchodní či investiční rozhodnutí. Studie rozdělila jednotlivé fáze zavedení EET do praxe a vyčíslila je následovně. Iniciační fáze by měla dosáhnout necelých 391 mil. Kč. Tato fáze probíhala v období od 01. 01. 2015 – 31. 12. 2015 a jedná se o takzvaný zrod projektu. Tato částka v sobě zahrnuje odměny za poradenské služby a konzultace, znalecké posudky, průzkumy a testy, tiskoviny, atp. V tomto období bývají formulovány cíle projektu a hlavně cesty a prostředky nutné k dosažení k takto stanoveným cílů. Následující fázi tvoří rozpočet pro provozní náklady. Ten vyčíslila společnost BDO na částku zhruba 417,5 mil. Kč pro rok 2016. Tyto dvě fáze se liší především v tom, že iniciační tvoří převážně jednorázové

81

PITRON, Jakub. Mýty a fakta o EET: V Chorvatsku se výběr daní nezvedl [online].Free Czech Media, © 2016 [cit. 27. 5. 2016 ] 82 Zákon o evidenci tržeb, op. cit. 83 Studie Specifikace projektu Elektronická evidence tržeb. Poradenská společnost BDO [online]. Ministerstvo financí, © 2005 - 2013 [ cit. 27. 5. 2016 ]

48

náklady na zavedení (jako je software, hardware, …), kdežto provozní fázi tvoří trvané dodávky zahrnující obnovy technických prostředků či provozní náklady. Tyto náklady tedy byly obsahem jednoho z prvních hrubých odhadů. Nicméně již důvodová zpráva84 k zákonu o elektronické evidenci tržeb operuje již se zcela jinými čísly. Ta stanoví, že výše vstupních nákladů související se zavedením EET včetně nákladů na vybudování systému (hardware, software, infrastruktura,…) je odhadován na 370 mil. Kč. Tedy můžeme vidět, že částka iniciační fáze se o 20 milionů snížila. Ještě větší rozdíl však můžeme pozorovat ve druhé fázi spouštění projektu. Provozní náklady na spuštění IT systému byly dle důvodové zprávy vyčísleny na částku 170 mil. Kč za rok. Tím se ovšem myslí pouze náklady na údržbu systému a technické zabezpečení. Ostatní provozní náklady by měly činit přibližně dalších 70 mil. Kč ročně. Celková částka se tedy liší od odhadů společnosti BDO, nicméně je třeba si uvědomit, že první roky bude třeba vynaložit více nákladů v souvislosti se zavedením systému především na služby pro veřejnost, jako jsou PR a call centra, které důvodová zpráva vyčíslila přibližně na 60 mil. Kč ročně.

4.2. Kontrola výběru daní v zahraničí Již výše zmíněná elektronická evidence tržeb není dílem české vlády. Při vytváření tohoto konceptu se nechali inspirovat podobnými systémy, které fungují v jiných zemích, jako je například ve Slovinsko, Slovensko, Maďarsko anebo také v Chorvatsko. Zavedení evidence tržeb předcházely dlouhé debaty se zástupci států zahraničních zemí, kde se zjišťovalo technické fungování evidence, a to převážně v Maďarsku a Chorvatsku.

Maďarko

zavedlo

systém

napojený

na

fiskální

paměti

v

registračních pokladnách, což vlastně implikuje vyšší pořizovací náklady a náklady na certifikaci výrobců speciálních pokladen a servisních firem. Chorvatsko naopak vytvořilo software, který umožňuje on-line napojení na finanční úřad, bez nutnosti kupovat nové zařízení. Po zvážení všech možností nakonec česká vláda vybrala ten nejvhodnější systém pro českou ekonomiku, a tím byl tzv.: ‚‚chorvatský model‘‘85. Tento model se obejde bez předražených nových pokladen a vystačí si s lacinějším softwarem, který je možné stáhnout do již zakoupených pokladen, případně tabletů. 84

Důvodová zpráva k zákonu č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb [online]. Sněmovní tisky. Poslanecká sněmovna – tisk č. 291/0 [cit. 5. 6. 2016] 85 PRAVEC, Josef. Chorvatský recept na neplatiče daní. Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí [online]. Ministerstvo financí ČR, © 2005 - 2016 [cit. 21. 6. 2016]

49

Chorvatsko zavedlo tento systém především jako ochranu před masivními daňovými úniky převážně v odvětví restaurací a služeb v cestovním ruchu, kde stát přišel o velké částky na daních86. Se zavedením evidence tržeb mají nyní všichni prodejci, kterých se elektronická evidence tržeb týká, povinnost vydávat zákazníkům účtenky. Tyto pak musí zákazník povinně převzít (což je rozdílné oproti České republice, kde se s takovou povinností nepočítá). Nicméně stále se najdou i nepoctiví prodejci, kteří budou převážně turistům tvrdit, že jim pokladna právě nefunguje, a že jim nemohou vydat elektronickou účtenku. Pokud jsou turisté neodbytní, nabídnou jim pouze ručně psané potvrzení, nebo nic. Takových prodejců naštěstí není mnoho, neboť za neposkytnutí účtenky hrozí velké pokuty a ne všichni jsou ochotní riskovat, že narazí zrovna na kontrolory. Zavedení systému elektronické evidence tržeb mělo pro Chorvatsko kladný efekt. Příjmy podnikatelů a živnostníků poskočily na více než dvojnásobek a to mělo také pozitivní vliv i na daňové příjmy. Chorvatský ministr Lalovac na konferenci v Praze vysvětloval87, jaký byl záměr a přínos elektronické evidence tržeb. Jeden z hlavních důvodů pro zavedení evidence tržeb byla také snaha přinést poctivý souboj mezi podnikateli, tedy zlepšení podmínek pro potírání nekalé soutěže. Argumenty, že díky evidenci tržeb muselo ukončit činnost přes 50 000 podnikatelů, vyvrátil tvrzením, že se jednalo o podnikatele neodvádějící žádné výkazy ani přiznání, a tedy šlo o čistě administrativní řešení situace. Všeobecně je elektronická evidence tržeb v Chorvatsku vnímána kladně, jak dokazuje například nárůst ročních příjmů v pohostinství mezi léty 2012 a 2013 z 4100 eur na téměř 9300 eur. Zde je ale třeba se zamyslet nad důležitým faktem. Dříve totiž někteří podnikatelé nepřiznávali své příjmy. Nevydávali řádné účtenky a peníze si nechávali a nedanili. Když je nyní zavedena povinnost vše evidovat, pouze se odkrylo skutečné číslo představující množství příjmů, které v Chorvatském pohostinství bylo vždycky. Nelze tedy dle mého názoru přehnaně chválit elektronickou evidenci tržeb za zlepšení příjmů podnikatelů. Myslím si, že pokud bychom to brali pouze z tohoto aspektu, příjmy by se spíše zmenšily.

86

ZEMAN, Miroslav. Elektronická evidence tržeb. Funguje nejen v Chorvatsku. [online]. Patrik Nacher, © 2005 - 2016 [cit. 25. 6. 2016] 87 Chorvastký ministr: Evidence tržeb? Nám se povedla.ČT24 [online]. Česká televize, © 1996 - 2016 [cit. 27. 6. 2016 ]

50

Dále ovšem musíme počítat s odpadnutím konkurentů, kteří neprovozovali svou živnost dle zákonných podmínek. V tom případě tedy souhlasím s tím, že zisky, které by jinak byly přínosy pro tyto nepoctivé podnikatele, kteří nyní museli ukončit svou činnost, mohou zvýšit příjmy ostatních podnikatelů, kteří momentálně řádně přiznávají své příjmy ke zdanění. To nicméně neznamená, že skutečnost, že někteří podnikatelé nepřiznávali část svých příjmů, byla v pořádku. Nyní je alespoň díky elektronické evidenci tržeb nastaven spravedlivý systém pro všechny a určitě to pomůže hlavně státní pokladně a finančním institucím, které budou nyní schopny efektivněji kontrolovat a provádět výběry daní v Chorvatsku.

51

ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se zabývala elektronickou komunikací se správcem daně, se zaměřením na druhy této komunikace a jejich vhodnost použití při konkrétních situacích. Jako cíl své práce jsem si stanovila vytvoření analýzy druhů elektronické komunikace a zmapování komplexní právní regulace zaměřenou na toto téma. Zároveň se věnuji jednotlivým dílčím institutům, prostřednictvím kterých se tato komunikace provádí. Elektronizace ve veřejné správě stále nemá pevné základy. Neustále se mění, vyvíjí a řeší nové problémy, které vznikají při jejím použití v praxi. O tom svědčí i fakt, že od 90. let. 20 stol. se neustále měnily orgány, které měly tuto agendu na starost. Nyní je tato práce na Ministerstvu vnitra, které pomocí metodických pokynů řídí a zaštituje tuto oblast. Aby mohl celý systém elektronické komunikace správně fungovat, musí se neustále aktualizovat. Z toho se odvíjí potřeba finančních zdrojů, které je nutné vynaložit na jeho vývoj. V práci je rozebrána analýza nákladů potřebných pro zajištění správného chodu elektronické správy daně. Výsledky této analýzy nám indikují potvrzení naší hypotézy o užitečnosti a efektivnosti této elektronizace. I když se může zdát, že jsou na tyto procesy vynakládány obrovské částky, je to jen část toho, co bychom jinak museli vynaložit například na platy zaměstnanců, kteří by pracovali o dost déle, či na poštovní služby při zasílání doporučení dopisů, apod. Výhody plynoucí z ušetření času a zjednodušení práce při manipulaci s dokumenty jednoznačně převažují nad asi nejzávažnější nevýhodou pro každého z nás – nutností učit se s novým systémem pracovat a zvyknout si na něj. Posun správným směrem je zaručen také řádným a spolehlivým vedením. Proto je potřeba neustále provádět kontroly hospodaření s prostředky vynakládanými na elektronizaci veřejné správy, a dohled nad projekty. Následné dopady špatného hospodaření jsou uvedeny v kapitole zabývající se analýzou nákladů zasílání datových zpráv. Zde se nám naskytla příležitost vidět, kolik finančních prostředků je zbytečně poskytováno na účely zjevně neodůvodněné. Následuje krátký rozbor případu s návrhem řešení této situace, tedy že za datové zprávy by měly určité subjekty platit sami. Vzhledem k tomu, že dopis na poště bychom platili také my, lze těžko argumentovat, že nyní by vše mělo být jen na státu. Navíc zasílání datových zpráv je levnější než klasická pošta. To je nicméně otázka do budoucna, neboť zatím je situace taková, že jsou lidé lákáni na používání datových schránek faktem, že je to zdarma. Zde převážil záměr elektronizace 52

veřejné správy a nabídnutí tohoto způsobu komunikace občanům, nad momentální finanční nákladností. Možnost vybrat si z nabízených druhů elektronické komunikace může být matoucí. Proto jsem ve své práci vytvořila schéma, popisující určitý stav subjektů a jejich potřeb, a nabídla jsem konkrétní řešení, která jsou nejvýhodnější pro danou situaci. Dosáhla jsem tedy dílčího cíle své práce, a to zmapování komplexní právní regulace, a propojila ho s praxí. Když se zmiňuji o možnosti zvolit si námi preferovanou variantu komunikace, mám tím na mysli elektronickou komunikaci. S novými povinnostmi kladenými na daňové subjekty přichází éra moderních prostředků. Již nebude možné přinášet na úřad určitá podání bez následků. Pokud totiž nevyužijeme možnosti elektronické komunikace, hrozí nám pokuty v řádech tisíců korun. To závisí na četnosti nerespektování těchto pravidel a na závažnosti jejich porušení. Vzhledem k tomu, že elektronická komunikace byla zavedena především z důvodů zkrácení času stráveného cestováním na vzdálené úřady, není proto s podivem, že se Evropská unie snaží o harmonizaci jednotného digitálního trhu EU. Děje se tak prostřednictví m nařízení eIDAS, které zde zmiňuji jako doplněk celkového obrazu. Po celkové analýze jednotlivých metod elektronické komunikace přechází práce k závěrečným úvahám o budoucnosti těchto systémů. Modernizace výběru daní sebou přináší novinku v podobě kontrolního hlášení. Jedná se o institut zavedený v roce 2016, tedy v době psaní této práce, a proto nelze přesně určit, zda bude opravdu plnit řádně kontrolní funkci při zjišťování daně a zda se podaří ušetřit deklarované finance za odhalování případných podvodů. To samé můžeme říci o elektronické evidenci tržeb, která bude v nejbližší době také zavedena. Oba systémy by měly být prospěšné z hlediska boje proti nekalé soutěži, a v práci je provedena analýza jejich budoucího vývoje. I přes některé negativní ohlasy jsem dospěla k závěru, že tyto instituty finanční zprávy budou pomocníkem při zjišťování výše daně a dle počátečních prognóz by měli ušetřit státu nemalé peníze. V následujících letech se dá očekávat, že se rozšíří okruh literatury na téma elektronizace veřejné správy, neboť se zatím jedná o stále se rozvíjející systém, který bude třeba regulovat a řídit správným směrem. Ať již se bude jednat o teoretické poznatky, nebo rozhodnutí soudu, která budou muset řešit případy vzniklé z nezkušenosti s těmito

53

instituty. Příklad toho, jak by takové rozhodnutí mohlo vypadat je nastíněn ve třetí kapitole věnující se doručování datových schránek o otázce jeho platnosti.

SEZNAM POUŽIITÝCH PRAMENŮ Literatura [1]

TESZNER, Krzysztof. Efektywna administracja podatkowa w Polsce w okresie kryzysu Finansowego, In: RUŚKOWSKI, Eugeniusz a kol. Finanse publiczne I prawo finansowe w Europie Centralnej i Wschodniej w warunkach kryzysu finasowego. Białystok: Temida 2, 2010, s. 701. ISBN 9788389620859

[2]

SZUSTEK - JANOWSKA, Małgorzata. Tworzenie elektronicznej administracji podatkowej w Polsce. In PARCHOMIUKA a kol. Dziesięć lat reformy ustrojowej administracji publicznej w Polsce. Warszawa: Wolters Kluwers Polska, 2009, s. 832. ISBN 978-83-7601-323-7

[3]

CZUDEK, Damian. Elektronizace veřejné správy v České a Polské republice, především té daňové. In DÁVID, Radovan a kol. Dny práva – 2010: 4. ročník mezinárodní konference pořádané Právnickou fakultou Masarykovy university. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 9788021053052

[4]

BUDIŠ, Petr a HŘEBÍKOVÁ, Iva. Datové schránky: fungování, doručování, bezpečnost, návody. 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2010, s. 287. ISBN 80-726-3617-0

[5]

VANÍČEK, Zdeněk; PROKEŠ, Josef a kol. Právní aspekty eGovernmentu v České Republice. Praha: Linde, 2011, s. 200. ISBN 978-807-2018-550

[6]

SMEJKAL, Vladimír. Datové schránky v právním řádu ČR: zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonem a autorizované konverzi dokumentů, s komentářem. 1. vyd. Praha: ABF, 2009, s. 176. ISBN 978-80-86284-78-1

[7]

PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk., 2004, s. 356. ISBN 80-7239-157-7

[8]

VANÍČEK, Zdeněk. Zákon o elektronických komunikacích: komentář. 2. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Linde, 2014, s. 559. ISBN 978-80-7201-9441

[9]

LUTEREK, Mariusz. E-government: systémy informacji publicznej. Wyd. 1. Warszawa: Wydawncitwa akademickie i profesjonalne, 2010, s. 197. ISBN 978-837644-034-7.

[10]

BARTOSIEWICZ, Adam; KUBACKI, Ryszard. Leksykon ordynacji podatkowej. Wroclaw, UNIMEX, 2009, s. 269

54

[11]

SCHELLEOVÁ, Andrea. Elektronizace veřejné správy. In: Dávid, Radovan; Sehnálek, David; Valdhans, Jiří. Dny práva – 2010 – Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 3198. ISBN 978-80-210-5305-2

Odborné články [1]

PŠENČÍK, Jiří. Přenesení daňové povinnosti. Daně a právo v praxi. 2011, roč. 16, č. 4, s. 15-19. ISSN 1211-7293

[2]

BRYCHTA, Ivan. Zavedení registračních pokladen. Účetnictví v praxi. 2005, roč. 9, č. 6, s. 10-11. ISSN 1211-7307

[3]

TREZZIOVÁ, Dana. E-daňová správa. Daně a právo v praxi. 2006, roč. 11, č. 10, s. 29-30. ISSN 1211-7293

[4]

BULLA, Miroslav. Využití elektronické komunikace v účtárně. Účetnictví v praxi. 2010, roč. 14, č. 3. ISSN 1211-7307

[5]

BURDA, Zdeněk. Elektronická komunikace se správcem daně. Daně a právo v praxi. 2011, č. 7, s. 53-61. ISSN 1211-7293

[6]

ROZEHNAL, Tomáš. Dělená správa aneb kdo je v České republice správcem daně? Daňový expert. 2013, roč. 13, č. 1, s. 18. ISSN 1801-2779

[7]

DUBŠEKOVÁ HRSTKOVÁ, Lenka. Průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu a jejich význam pro daňový subjekt při jednání se správcem daně. Daně a právo v praxi. 2010, roč. 15, č. 8, s. 2-9. ISSN 1211-7293

[8]

BÍLEK, Filip; FELIX, Ondřej. Nařízení eIDAS (nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu). Sborník Konference ISSS. 2014, roč. 17, s. 180. Právní předpisy

[1]

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 26. 6. 2016]

[2]

Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 26. 6. 2016]

[3]

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 26. 6. 2016]

55

[4]

Zákon č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 26. 6. 2016]

[5]

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zrušen. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 3. 5. 2016]

[6]

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkon a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 27. 6. 2016]

[7]

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 5. 5. 2016]

[8]

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 26. 6. 2016]

[9]

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 25. 5. 2016]

[10]

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 18. 6. 2016]

[11]

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 18. 6. 2016]

[12]

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. In: CODEXIS [právní informační systém]. ATLAS Consulting [cit. 25. 5. 2016]

[13]

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/ 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES ze dne 23. 6. 2014 [online]. EUR-Lex [cit. 27. 6. 2016] Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014R0910&from=EN Judikatura

[1]

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 1 As 90/2010. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003 - 2010 [cit. 25.5.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0090_1As__100_2011010307 3017_prevedeno.pdf

[2]

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2486/2013. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25.5.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1819D56B32BF2EC 3C1257EEB00416F6A?openDocument&Highlight=0 56

[3]

Rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. ČÚZK-04097/2016-11.

Internetové stránky orgánů veřejné správy [1]

Shrnutí výsledků ankety ohledně zkušeností podnikatelů plnit novou povinnost podávat kontrolní hlášení [online]. Hospodářská komora, © 2013 [cit. 28. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pro-podnikani/sankcni-opatreni-20142015/tiskove-zpravy-hk-cr/vyplnovanim-kontrolniho-hlaseni-stravili-podnikatelecelkem-2-5-milionu-hodin-odhaduje-hospodarska-komora.aspx

[2]

DIRO, Miroslav. Vyplňováním kontrolního hlášení strávili podnikatelé celkem 2,5 milionů hodin, odhaduje Hospodářská komora [online]. Hospodářská komora, © 2013 [cit. 28. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pro-podnikani/sankcniopatreni-2014-2015/tiskove-zpravy-hk-cr/vyplnovanim-kontrolniho-hlasenistravili-podnikatele-celkem-2-5-milionu-hodin-odhaduje-hospodarska-komora.aspx

[3]

Karusel (karuselový podvod). Kontrolní hlášení DPH [online]. Finanční správa, © 2013 - 2016 [cit. 28. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/karusel

[4]

Elektronická evidence tržeb (EET) – revoluce v hotovostních tržbách [online]. AMSP ČR - EET, © [cit. 28. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.eltrzby.cz/

[5]

Proč evidence tržeb? etrzby.cz [online]. Finanční správa, © 2016 [cit. 30. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.etrzby.cz/cs/proc-e-trzby

[6]

Kdo a jaké tržby eviduje? [online]. Finanční správa, © 2016 [cit. 28. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.etrzby.cz/cs/kdo-a-jake-trzby-eviduje

[7]

Co je CZECHPOINT [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, © 2016 [cit. 18. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/22 Centrální místo služeb (CMS) [online]. Správa základních registrů, © 2010 - 2016 [cit. 18. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/centralni-misto-sluzeb-cms

[8] [9]

NOVÁKOVÁ, Lucie. Projekty elektronizace veřejné správy byly dokončeny ve stanoveném termínu [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, © 2016 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/projekty-elektronizace-verejnespravy-byly-dokonceny-ve-stanovenem-terminu.aspx

[10]

PRAVEC, Josef. Chorvatský recept na neplatiče daní. Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí [online]. Ministerstvo financí ČR, © 2005 - 2016 [cit. 21. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/vmediich/2014/chorvatsky-recept-na-neplatice-dani-17726

57

[11]

Elektronické podání a DIS, změna daňového řádu [online]. Finanční správa, © 2013 - 2016 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/daneelektronicky/novinky/2014/elektronicke-podani-a-dis-zmena-danoveho-radu-4966

[12]

Účel seznamu [online]. Ministerstvo vnitra, © 2016 [cit. 25. 6. 2016]. Dostupné z: https://seznam.gov.cz/ovm/welcome.do?part=objectives

[13]

Státní informační politika – cesta k informační společnosti. Vláda České republiky [online]. Vláda ČR, © 2009 – 2016 [ cit. 5. 6. 2016 ]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/statni-informacnipolitika---cesta-k-informacni-spolecnosti---dokument-2089/

[14]

BRANDT, Zdeněk. Peněžní prostředky použité na pořízení a provoz systému datových schránek [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [ cit. 26. 6. 2016 ]. Dostupné z: http://www.nku.cz/kon-zavery/K12036.pdf Internetové články

[1]

Chorvastký ministr: Evidence tržeb? Nám se povedla.ČT24 [online]. Česká televize, © 1996 - 2016 [cit. 27. 6. 2016 ]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/314814-chorvatsky-ministr-evidencetrzeb-nam-se-povedla/

[2]

TŮMA, Ondřej. Očima expertu: Elektronická evidence tržeb. Past na daňové úniky, nebo na podnikatele? Peníze.cz [online]. Peníze.cz, © 2000-2016 [cit. 27. 6. 2016 ]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podnikani/289375-ocima-expertu-elektronickaevidence-trzeb-past-na-danove-uniky-nebo-na-podnikatele

[3]

DOSTÁL, Dalibor. Chorvatská zkušenost: Do elektronické evidence tržeb se zapojilo 95% malých a středních firem. BusinessInfo.cz [online]. CzechTrade, © 1997-2016. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatskazkusenost-do-elektronicke-evidence-trzeb-se-zapojilo-95-procent-malych-astrednich-firem-64529.html

[4]

KADLEC, Michal. Výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti. Daně, účetnictví, mzdy [online]. STORMWARE s.r.o., © 2012 [cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/vypis-z-evidence-krezimu-preneseni-danove-povinno/ Kontrolní hlášení podalo včas zhruba 84 procent plátců DPH, některá byla ale chybná. ČT 24 [online]. Česká televize, © 1996 – 2016 [cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1709743-kontrolni-hlaseni-podalovcas-zhruba-84-procent-platcu-dph-nektera-byla-ale-chybna

[5]

[6]

TŮMA, Ondřej. Očima podnikatelů a živnostníků: Jak změní EET vaše podnikání? [online]. Peníze CZ, © 2000-2016 [cit. 28. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podnikani/302532-ocima-podnikatelu-a-zivnostniku-jakzmeni-eet-vase-podnikani

58

[7]

PITRON, Jakub. Mýty a fakta o EET: V Chorvatsku se výběr daní nezvedl [online].Free Czech Media, © 2016 [cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://svobodneforum.cz/myty-a-fakta-o-eet-v-chorvatsku-se-vyber-dani-nezvedl/

[8]

PETERKA, Jiří. Ve znamení konvergence? eArchiv.cz [online]. Jiří Peterka, © 2015 [cit. 5. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/i_aktual.php3

[9]

PEKÁREK, Aleš. Analýza současných evropských trendů v oblasti e-governmentu. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 1, s. 51-62 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupný z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna121/12_151.htm

[10]

Poštovní datová zpráva [online]. Česká pošta, © 2016 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/egovernment/doplnkove-sluzby-k-datovymschrankam/postovni-datova-zprava Zpráva z datové schránky za 18 Kč plus nějaké drobné. FinExpert.cz [online].CN Invest a.s., © 2016 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/zprava-zdatove-schranky-za-18-kc-plus-nejake-drobne

[11]

[12]

SELICHAROVÁ, Martina. Datové schránky překonávají rekordy. Každý týden navíc ušetří miliony korun [online]. Česká pošta, © 2016 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/-/datove-schranky-prekonavaji-rekordykazdy-tyden-navic-usetri-miliony-korun

[13]

ZEMAN, Miroslav. Elektronická evidence tržeb. Funguje nejen v Chorvatsku. [online].Patrik Nacher, © 2005 - 2016 [cit. 25. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/elektronicka-evidence-trzeb-funguje-nejen-vchorvatsku-32580 Tiskové zprávy

[1]

PETLACHOVÁ, Petra. Finanční správa ČR umožní po přechodné období roku 2015 činit povinné elektronické podání i s tzv. e-tiskopisem. Tisková zpráva 2015 [online]. Finanční správa, © 2013-2015 [cit. 27. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskovezpravy/2015/prechodne-obdobi-pro-povinne-elektronicke-podani-i-s-tzv-etiskopisem-5782

[2]

VODNÁ, Lenka. HK ČR nesouhlasí se zavedením elektronického kontrolního hlášení pro účely správy DPH. Tisková zpráva 2014 [online]. Hospodářská komora, © 2013 [cit. 25. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.komora.cz/aktualnizpravodajstvi/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2016/archiv-tiskovych-zprav/tiskovezpravy-2014/hk-cr-nesouhlasi-se-zavedenim-elektronickeho-kontrolniho-hlasenipro-ucely-spravy-dph.aspx

[3]

ŽUROVEC, Michal. Schodek státního rozpočtu za rok 2015 je o 37 mld. nižší než plánovaný. Tisková zpráva 2016 [online]. Ministerstvo financí, © 2005-2013 [cit. 5. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2016/schodek-statniho-rozpoctu-za-rok-2015-je-23541

[4]

ŽUROVEC, Michal. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU je za první pololetí 2015 nejlepší od vstupu do unie. Tisková zpráva 2015 [online]. Ministerstvo financí, © 59

2005-2013 [cit. 5. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2015/cista-pozice-cr-k-eu-pololeti-2015-22041 [5]

PETLACHOVÁ, Petra. Nejdůležitější změny v roce 2016 související s elektronickými podáními pro Finanční správu. Tisková zpráva 2015 [online]. Finanční správa, © 2013-2015 [cit. 27. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskovezpravy/2015/nejdulezitejsi-zmeny-v-roce-2016-6923

[6]

Odbor komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu. Projekty MV na elektronizaci veřejné správy měly několikaleté zpoždění, u poloviny výdajů podle KNÚ resort porušil rozpočtovou kázeň. Tisková zpráva 2015 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 5. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.nku.cz/cz/media/projekty-mv-naelektronizaci-verejne-spravy-mely-nekolikalete-zpozdeni--u-poloviny-vydajupodle-nku-resort-porusil-rozpoctovou-kazen-id8037/

[7]

Odbor komunikace Nejvyššího kontrolního úřadu. Datové schránky stály za čtyři roky 2,9 miliardy korun. Tisková zpráva 2013 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 5. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.nku.cz/cz/media/datove-schranky-staly-zactyri-roky-2-9-miliardy-korun-id6643/ Internetové stránky

[1]

stránky finanční správy : www.financnisprava.cz

[2]

Stránky asociace malých http://www.eltrzby.cz/

a

středních

podniků

a

živnostníků

ČR:

Důvodové zprávy [1]

Důvodová zpráva k zákonu č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb [online]. Sněmovní tisky. Poslanecká sněmovna – tisk č. 291/0 [cit. 5. 6. 2016]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=513&CT1=0

[2]

Důvodová zpráva k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty [online]. Sněmovní tisky. Poslanecká sněmovna – tisk č. 513/0 [cit. 25. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=291&CT1=0#prilohy

[3]

Důvodová zpráva k zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád [online]. Sněmovní tisky. Poslanecká sněmovna – tisk č. 685/0 [cit. 25. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=685&CT1=0

Rozhovory [1]

Populismus v Evropě – Miliardy za kontrolní hlášení. Události, komentáře [online]. Česká televize, © 1996 – 2016 [cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalostikomentare/216411000370523/ obsah/473530-miliardy-za-kontrolni-hlaseni

60

[2]

Alena Schillerová o kontrolním hlášení v pořadu 90‘ČT24 [online]. Ministerstvo financí, © 2005 – 2013 [cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2016/alena-schillerova-o-kontrolnimhlaseni-v-24163

Ostatní zdroje [1]

Stanovy politického hnutí ANO 2011 ve znění změn schválených Celostátním sněmem dne 1. března 2015 [online]. Politické hnutí ANO [ cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/file/edee/2015/03/stanovy-ano_cistopis3.3.2015-2.pdf

[2]

Studie Specifikace projektu Elektronická evidence tržeb. Poradenská společnost BDO [online]. Ministerstvo financí, © 2005 - 2013 [ cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odborne-studie-a-vyzkumy/2016/studie-eet23692

[3]

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, © 2016, s. 75. [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/strategicky-ramec-rozvoje.aspx

[4]

Ministerstvo financí. Postup příprav elektronické evidence tržeb – elektronický dokument

[5]

Odůvodnění na ‚‚Potvrzení podání učiněné datovou zprávou neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem‘‘

[6]

Seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být učiněna elektronicky [online]. Finanční správa [ cit. 27. 5. 2016 ]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organyfinancni-spravy/Seznam-podani-dle-74-odst-4_DR.pdf

61