Co se stane, když zapojíme knihu do sítě?
Elektrifikace literatury
Elektrifikace literatury: Ivona Bergmann
| 79 |
L a M
| 80 |
1. Singularita knih? Od zapojení prvních amerických domácností na generátory elektrického proudu Tomáše Alvy Edisona uplynulo 4. září letošního roku 131 let. Ještě v roce 1955 se elektrifikovala poslední obec Česka v okresu Frýdek-Místek, Hrčava. Dnes si bez elektřiny nedokážeme představit jediný den. Co má však společného elektrifikace s literaturou? Odpověď je prostá – po elektrifikaci měst, vesnic, železnic došlo i na knihy. Dalo by se říci, že knihy jsme elektrifikovali s první stolní lampičkou. Tím jsme ale neelektrifikovali knihu, nýbrž proces čtení – elektrická energie nám v kombinaci se žárovkou umožňuje čtení i za tmy. Až dnes – obrazně řečeno – zapojujeme přímo do elektrické sítě knihy a měníme jejich staletími prověřenou podobu. Řeč je samozřejmě o elektronických knihách, tzv. e-knihách. Obsah se nezměnil – pouze formát – přesto se vynořila řada otázek o budoucím osudu tištěných knih. Kde se e-knihy objevily a jak vznikly? Jaké výhody a nevýhody e-knihy přináší? Co nikdy e-knihy mít nebudou oproti knize tištěné? Kde se e-knihy objevily poprvé? Jak se e-knihy uchytily na trhu ve světě a u nás? Lze darovat e-knihu? Čtou Češi e-knihy a mají v naší společnosti a kultuře budoucnost? Zabíjí skutečně e-knihy knihy klasické? To jsou základní otázky, které budeme v našem příspěvku řešit.
Elektrifikace literatury
„Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky.“1
1.1 E-kniha = konec e-svitku Knihy byly dlouhá staletí primárním nástrojem komunikace. V současnosti tuto roli přejímá v mnoha bodech internet a jeho pomocná zařízení. Internet se postupně stává preferovanou „alternativou k ‚tradičním‘ způsobům komunikace, ať již osobní (e-maily, chaty, konference, od poloviny první dekády 21. století také ‚sociální sítě‘ typu Facebook, 2004, či Twitter, 2006), 1 CARRIÈRE, J. C.; ECO, U.: Knih se jen tak nezbavíme. (Rozhovory vedl Jean-Philippe de Tonnac). Praha 2010, s. 14.
| 81 |
nebo veřejné.“2 V současnosti se nacházíme jednak v období transformace způsobu přenosu informací, jednak v období tzv. remediace, tj. procesu, v němž jsou „starší média nahrazována médii novějšími a dokonalejšími“. 3 Prožíváme tak jednu z dalších informačních revolucí. Informační revoluci můžeme definovat jako událost časově ohraničenou nástupem nového typu média, které člověku umožňuje zaznamenat, šířit a recipovat informace. Jiří Trávníček4 popisuje tři nejpodstatnější informační revoluce. První nastala, když člověk vynalezl písmo (cca 6000 př. n. l.). Písmo dokázalo informaci zaznamenat, uchovat ji a předat dalším generacím. Druhá přišla s vynálezem knihtisku v polovině 15. století. Díky Gutenbergově vynálezu přestala být kniha unikátním předmětem a stala prvním médiem masového šíření. Knihtisk snížil počet hodin potřebný k výrobě knihy, zvýšil se jeho objem a bylo možné vytvořit nekonečné, jednotné kopie textu za relativně nízkou cenu. Tím se informace ve formátu knihy staly dostupné i širokým vrstvám obyvatelstva. V polovině 16. století si už čtenář mohl „vybrat z více než osmi milionů tištěných knih“.5 Představuje to obdobné množství textu, kolik do té doby stihli zhotovit evropští písaři a přepisovači. Třetí informační revoluci zaštiťuje Trávníček pojmem digitalizace.6 Digitalizace znamená především převod knih, dokumentů, zvukových a obrazových nahrávek do digitální podoby. Převodem knih do digitální podoby vznikají elektronické knihy, zkráceně e-knihy. Tyto nové digitální formáty společně
| 82 |
2
BEDNAŘÍK, P.; JIRÁK, J.; KÖPPLOVÁ, B.: Dějiny českých médií. Od počátku do současnosti. Praha 2011, s. 360.
3
PIORECKÝ, K.: Proměny čtenářství v procesu remediace. Česká literatura, roč. 58, 2010, č. 4, s. 490.
4 TRÁVNÍČEK, J.: Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení. Brno 2011. Zejména kapitola „Čtení v době digitální“ na s. 27–38. 5
MANGUEL, A.: Dějiny čtení. Brno 2007, s. 181–182.
6 TRÁVNÍČEK, J.: Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení. Brno 2011, s. 32.
Elektrifikace literatury
s rozvojem a celosvětovým rozšířením internetu umožňují další informační explozi. Digitalizace společně s virtualizací rozrušuje teritoriální hranice, proniká novým prostorem ke stále se rozšiřující mase uživatelů, která se zase o něco rychleji a snáze než předchozí generace dostává k nejrůznějším informacím a dokumentům. Jelikož e-knihy představují především formátovou změnu, podíváme se na vznik e-knih ještě z hlediska vývoje knižního formátu. Formát klasické knihy nebyl vždy takový, jaký ho známe dnes. Do 4. století se užíval spíše svitek. Až pak ho nahradil kodex. Proč se dnes se svitkem v podstatě už nesetkáme? Kodex byl oproti svitku praktičtější a nabízel nové možnosti pro práci s textem. Při čtení svitku musel čtenář používat obě ruce, protože na jedné straně svitek speciálním držadlem rozvíjel a na druhé jej zavíjel. Formát svitku tak vyvolával pocit nekonečně plynoucího textu, který není nijak rozčleněn ani uspořádán. Při čtení kodexu potřebujete stránkami jen otáčet, často jediným prstem. Kodex navíc text rozkládá na menší úseky, graficky ho segmentuje a jednotlivé stránky je možné číslovat. Čtenář se v kodexu snadněji orientuje v textu, mnohem rychleji jím listuje, bez obtíží nalezne potřebnou informaci, dokáže navázat či odkázat na konkrétní místo v textu – proto se kodex rychle ujal.7 Kodex je v současnosti podroben nové zkoušce. V souboji se svitkem byl jasným vítězem, ale obstojí i proti elektronické knize? Je kodex stále tak výhodným formátem pro čtení textů, nebo je zastaralý, jako byl kdysi dávno svitek? 1.2 E-kniha a čtečka: nerozlučná dvojice? E-kniha se vydává v mnoha formátech – mezi nejžádanější sestupně patří mobi, ePub, PDF. E-knihu lze v těchto formátech číst na zařízeních, jako je osobní počítač, notebook, elektronická čtečka, tablet, chytrý telefon apod.
7
Jeff Gomez uvádí v knize Print Is Dead poznámku, že slovo „book“ /kniha/ by mohlo být zkratkou pro spojení „box of organized knowledge“ /volně přeloženo jako škatulka uspořádaného vědění/. GOMEZ, J.: Print Is Dead. Books In Our Digital Age. New York 2009, s. 18.
| 83 |
Pro čtení e-knih se vyvinulo specializované zařízení – elektronická čtečka. Vznikla z podobné potřeby jako kodex. Pokud si totiž představíme způsob, jakým čteme dokumenty na obrazovce počítače, uvědomíme si, že v mnoha ohledech se rolování stránek po obrazovce podobá převíjení starých svitků. Vývojáři se pokoušejí pomocí čtečky e-knih fakticky přiblížit formátu kodexu, včetně snahy napodobit vlastnosti papíru. V některých aspektech kodex překonávají, v jiných nikoli. Čtečka používá pro zobrazování textu elektronický inkoust, tzv. e-ink. Světově nejpopulárnější jsou čtečky typu Kindle. Kindle má „kvalitní displej a příjemné ovládání, ale také rychlost, kterou zobrazoval soubory a vyhledával v textu slova“. 8 I u nás se jedná o nejpoužívanější čtečku – podle průzkumu ji vlastní 73 % majitelů čteček. 9 K 5. 1. 2012 bylo v Česku odhadem 15 000 čteček Kindle.10 Vedle čtečky Kindle užíváme také PocketBook, Nook, Sony, Bookeen, Hanlin aj. Text lze ovšem číst i na LCD monitorech, které mají např. tablety či chytré telefony. Čtečky se ve světě nejvíce prodávaly v roce 2011 (k nám trend čteček přišel se zpožděním). Od té doby prodej čteček klesá, analytik J. Selburn od firmy iSuppli mluví přímo o rychlém a silném propadu a dodává: „Jednoúčelová zařízení, jako jsou e-čtečky, jsou nemilosrdně nahrazena v životech uživatelů jejich multifunkčními ekvivalenty, tedy v tomto případě tablety.“11 Prognóza není pro čtečky příznivá – na 100 tabletů by se brzy měly prodat jen 2 čtečky, které 8 HOFERER, D.: Srovnání: čtečky e-knih. Chip, magazín informačních technologií, roč. 22, duben 2012, s. 66.
| 84 |
9 Data získána z ankety, která vznikla na Root.cz a zúčastnilo se jí 450 respondentů, viz článek Nejrozšířenější e-čtečkou v Česku je Kindle, má ho 73 % uživatelů. [31. 7. 2012] Root.cz [online]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/nejrozsirenejsi-e-cteckou-v-cesku-je-kindle-ma-ho-73-uzivatelu/ 10 VÁCLAVÍK, L.: Amazon možná brzy začne prodávat e-knihy pro Kindle i v češtině. [5. 1. 2012] Cnews.cz [online]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/amazon-mozna-brzy-zacne-prodavate-knihy-pro-kindle-i-v-cestine. 11 HLAVENKA, J.: Tablety jdou nahoru, čtečky dolů. Tak strmý pád tady ještě nebyl. [29. 1. 2013] Lupa.cz [online]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/tablety-jdou-nahoru-cteckydolu-tak-strmy-pad-tady-jeste-nebyl/
