Ekonomika podniku (EKPO) – přednáška č. 5
Charakteristika a klasifikace nákladů, kalkulace nákladů, nákladová funkce Prezentace vznikla za podpory projektu Perspektivy krajinného managementu – inovace krajinářských disciplín (reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0080) Obor: B-KRAJ Krajinářství_2. roč. ZS 2014/2015
Definice nákladů • kategorie vstupů hospodářských prostředků do produkčního procesu • peněžně oceněná spotřeba výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů • nutné odlišit od peněžních výdajů – úbytek peněžních zdrojů bez ohledu na účel jejich použití • časové rozlišování nákladů
Pojetí nákladů • ve finančním účetnictví, které je určené pro externí uživatele: – úbytek ekonomického potenciálu během účetního období, které vede ke snížení vlastního kapitálu
• ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví, kterého využívají manažeři při rozhodování a řízení podniku (ekonomické pojetí nákladů): – vychází z charakteristiky nákladů jako hodnotově vyjádřeného, účelného vynaložení ekonomických zdrojů podniku, účelově souvisejícího s činností podniku
Členění nákladů • podrobnější členění – k řízení a kontrole nákladů • vhodný systém zajišťuje informace: – co bylo spotřebováno – k jakému účelu – kde to bylo spotřebováno
Členění nákladů • druhové třídění nákladů (členění dle nákladových druhů) – ve finančním účetnictví • účelové třídění nákladů • členění nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby • rozdělení nákladů podle původu spotřebovaných vstupů • rozdělení nákladů podle podnikových funkcí • další členění (třídění podle místa vzniku, podle produkce aj.)
1. Druhové třídění nákladů • soustřeďování do stejnorodých skupin, spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů (materiál, práce, dlouhodobý majetek) • dává odpověď na otázku, co bylo v podniku spotřebováno • nákladové druhy: – – – – –
spotřeba surovin, materiálů, paliv, energie, provozních látek odpisy dlouhodobého majetku mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, zdravotní a sociální pojištění) náklady na dodavatelské (externí) služby (opravy, doprava, nájemné aj.) finanční náklady (placené úroky, pojištění, různé poplatky)
• provozní, finanční a mimořádné
1. Druhové třídění nákladů • nákladové druhy = externí náklady: – náklady prvotní – vznikají stykem podniku s jeho okolím (např. spotřeba materiálu) nebo s jeho zaměstnanci (mzdové náklady), resp. spotřebou výrobků, prací a služeb jiných subjektů – náklady jednoduché – nelze je dále členit
1. Druhové třídění nákladů • druhotné náklady: – vyplývají z vnitropodnikových vztahů a představují interní převody – vznikají spotřebou vnitropodnikových výkonů (např. výroba páry a elektrické energie pro vlastní spotřebu, výroba nářadí atd.) – interní náklady – mají komplexní charakter, lze je rozložit na původní nákladové druhy
Provozní náklady • hmotně energetické vstupy do výrobního procesu, které mají původ vně podniku; • jsou tvořeny: – cenou opotřebení složek DN a HM – cenou spotřebovaného externě pořízeného oběžného majetku – cenou dodavatelských prací a služeb – cenou živé práce zaměstnanců vložené do výrobního procesu
Provozní náklady • účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy
– spotřeba materiálových zásob, hodnota nakupovaného zboží, spotřeba elektrické energie a ostatní nákladové položky (spotřeba plynu, vodné apod.)
• účtová skupina 51 – Služby
– náklady za externí služby, tj. výkony od jiných účetních jednotek (náklady na služby související s lesní výrobou, opravy a udržování, poradenství), cestovní náhrady zaměstnancům apod.,
• účtová skupina 52 – Osobní náklady
– mzdové náklady a další osobní náklady na zaměstnance (sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, úrazové pojištění aj.),
Provozní náklady • účtová skupina 53 – Daně a poplatky – daně, odvody a podobné platby charakteru nákladů, pokud je podnik poplatníkem (např. daň z nemovitých věcí, silniční daň atd.),
• účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady – ostatní provozní náklady např. zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, náklady na prodaný materiál, pokuty a úroky z prodlení, odpis pohledávky, manka a škody z provozní činnosti,
• účtová skupina 55 – Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů – údaje o odpisech dlouhodobého majetku, tvorba zákonných a ostatních rezerv a tvorba opravných položek
Finanční náklady • právně podložené finanční povinnosti podniku vůči vnějšímu okolí, které zatěžují výsledek hospodaření z finanční činnosti; • vyplývají ze zákona, z uzavřených smluv a dále z operací s cennými papíry a ze změny měnového kurzu; • jsou jimi: – – – – –
pořizovací cena prodaných cenných papírů úroky placené pojistné daně a poplatky kurzové ztráty
Finanční náklady • účtová skupina 56 – Finanční náklady – úroky z úvěru, náklady na prodané cenné papíry (resp. jejich úbytek), kurzové ztráty, manka a škody na finančním majetku apod.
• účtová skupina 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti – tvorba finančních rezerv (např. rezerva na kurzové ztráty) a tvorba opravných položek k finančnímu majetku
Mimořádné náklady • jsou položky zatěžující výsledek hospodaření z mimořádné činnosti, • mají nahodilý charakter a mimořádnou povahu vzhledem k běžné činnosti podniku • např.: – – – –
škody placené pokuty a penále ztrátové pohledávky náklady na změnu metody (např. při oceňování majetku) – opravy chybně zaúčtovaných nákladů v minulých obdobích
Mimořádné náklady • účtová skupina 58 – Mimořádné náklady – náklady jako manka a škody, náklady na změnu metody, tvorba mimořádných rezerv a opravných položek aj.
Druhové třídění nákladů • zvláštní místo mají účty skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů (daně z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, převody provozních a finančních nákladů) • druhové členění je základem pro třídění nákladů ve výkazu zisku a ztráty • součet nákladů podle nákladových položek tvoří tzv. úplné vlastní náklady • pro řízení na nižších vnitropodnikových úrovních je použití samostatného druhového členění omezené – nevyjadřuje příčinu vynaložených nákladů
2. Účelové třídění nákladů • založeno na kontrole přiměřenosti vynaložených nákladů, jejich cílem je zjistit, zda se v podniku náklady spoří nebo naopak překračují • dvě hlediska: – místo vzniku v podniku a odpovědnost (třídění dle vnitropodnikových útvarů – středisek) – na co byly náklady vynaloženy, tzv. třídění podle výkonů (kalkulační členění)
2. Účelové třídění nákladů • vnitropodnikový útvar: – organizační jednotky, nejčastěji střediska, jež jsou místně vymezené části podniku, které evidují náklady, za něž jsou odpovědny (nákladová střediska), nebo i výnosy, resp. i výsledek hospodaření (hospodářská střediska) – nejmenší samostatně hospodařící jednotka
2a) Místo vzniku a odpovědnost NÁKLADY
VÝROBNÍ ČINNOST
Hlavní výroba
Technologické náklady
Pomocná výroba
Náklady na obsluhu a řízení
NEVÝROBNÍ ČINNOST
Přidružená výroba
Odbyt
Správa
Zásobování
Náklady výrobní (hlavní) a nevýrobní činnosti • náklady technologické – skupina nákladů bezprostředně vyvolaná technologickým procesem: – jednicové náklady střediska • náklady podle útvarů, které lze určitému středisku přímo připočítat,
– režijní náklady střediska (nebo též střediskové náklady) • náklady, které nelze připočítat přímo, pouze pomocí určitého klíče
• přehled nákladů je střediskový rozpočet
• náklady na obsluhu a řízení: – náklady, které byly vynaloženy za účelem vytvoření, zajištění a udržení podmínek racionálního průběhu dané činnosti a označují se jako režijní
2b) Kalkulační členění nákladů • říká, na co byly náklady vynaloženy • umožňuje zjistit rentabilitu (ziskovost) jednotlivých výrobků (služeb) a řídit výrobkovou strukturu, neboť jednotlivé výrobky přispívají různou měrou k tvorbě zisku v podniku • každý výkon představuje kalkulační jednici, což je například výrobek, polotovar, služba, který je vymezený měřitelnou jednotkou (např. 1 ks, 1 hod., 1 m3)
2b) Kalkulační členění nákladů • přímé náklady (jednicové): – je možné jednotlivým konkrétním výkonům jednicím) přiřadit přímo již při jejich vzniku – např. výrobní materiál, výrobní mzdy
(kalkulačním
• nepřímé náklady (režijní): – není možné početně technicky přiřadit určité kalkulační jednici při jejím vzniku – vznikají při činnostech týkajících se všech druhů výkonů za určité období – na jednotlivé výkony přepočítat pomocí různých přirážek nebo tzv. rozpuštěním na jednotku produkce – např. spotřeba energií na celou výrobu
2b) Kalkulační členění nákladů • vlastní kalkulační členění nákladů je obvykle: – – – – – – – –
přímý materiál přímé mzdy (mzdy dělníků, příp. mistrů) ostatní přímé náklady (např. přímá spotřeba energie, přepravné) zásobovací režie výrobní režie technologická (např. opravy a udržování) výrobní režie všeobecná správní režie odbytová režie
• standardizovaný pohled podává tzv. kalkulační vzorec
Kalkulace nákladů • propočet nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu, na činnost nebo operaci, kterou je třeba s jejich uskutečněním provést, na podnikovou investiční akci nebo na jinak naturálně vyjádřenou jednotku výkonu • metoda kalkulace – postup, jímž se stanový předem (nebo zjistí následně) výše nákladů na daný podnikový výkon (kalkulační jednici)
Druhy kalkulací výchozí
předběžná dle doby sestavování
operativní
běžné
plánované
čtvrtletní
propočtové výsledná
postupná KALKULACE
z hlediska struktury
průběžná
úplných nákladů (všechny náklady) z hlediska úplných nákladů
neúplných nákladů (variabilní náklady + příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
roční
Kalkulace předběžná • sestavuje se podle technickohospodářských norem a rozpočtů režijních nákladů, stanoví předpokládané náklady, má význam pro oceňování výrobků i pro dosažení prodejní ceny • podle toho, z jakých podkladů jsou předběžné kalkulace sestaveny a k jakým účelům mají sloužit, rozeznáváme kalkulace: operativní, plánové a propočtové
Kalkulace výsledná • vychází z údajů účetnictví, skutečné náklady na jednici
vyjadřuje
• má prokázat, do jaké míry byly dodrženy náklady uvedené v předběžné kalkulaci
Postupná kalkulace • kalkulují se celkové náklady každého výrobního stupně, které pak přecházejí jako materiálové náklady (obvykle v položce polotovary vlastní výroby) do dalšího výrobního stupně • nevýhodou této kalkulace je, že v kalkulaci finálního výrobku jsou veškeré náklady předcházejících výrobních stupňů kumulovány v jedné položce, takže struktura nákladů je značně zkreslena
Průběžná kalkulace • neobsahuje položku „polotovary vlastní výroby“, a vlastní náklady na tyto polotovary se uvádějí v členění podle položek kalkulačního vzorce
Kalkulace úplných vlastních nákladů • hlavním úkolem je sledování nákladů z hlediska věcného, tj. podle výkonů (výrobků a služeb) • je písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici • význam je mnohostranný • slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, k sestavování rozpočtů, ke kontrole a rozboru hospodárnosti výroby a rentability výkonů, k limitování nákladů apod.
Kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů 1. 2. 3.
PŘÍMÝ MATERIÁL PŘÍMÉ MZDY 1. PŘÍMÝ MATERIÁL OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY
PŘÍMÉ NÁKLADY
4. 5. 6.
VÝROBNÍ (PROVOZNÍ REŽIE) SPRÁVNÍ REŽIE 2. ODBYTOVÁ REŽIE
NEPŘÍMÉ NÁKLADY
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
Kalkulace neúplných nákladů • u výrobků se kalkulují pouze variabilní náklady (jednicové náklady + variabilní režijní náklady) • všechny zbývající fixní režijní náklady se nepromítají do ceny výrobku, ale zahrnují se až do celkového výsledku za určité období • u výrobku není sledován zisk • rozdíl mezi prodejní cenou výrobku a jeho variabilními náklady se nazývá příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
Metodou kalkulace • rozumíme způsob stanovení jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici • metody kalkulace závisí: – na předmětu kalkulace, tj. na tom, co se kalkuluje (jednoduchý, složitý výrobek) – na způsobu přičítání nákladů výkonům (jak se přiřazují náklady na kalkulační jednici) – na požadavcích kladených na strukturu a podrobnost členění nákladů
Kalkulační metody • kalkulace dělením: – prostá kalkulace dělením – stupňovitá (stupňová) kalkulace dělením – kalkulace dělením s poměrovými čísly
• kalkulace přirážkové, • kalkulace ve sdružené výrobě: – zůstatková (odečítací) metoda – rozčítací metoda – metoda kvantitativní výtěže.
• kalkulace rozdílové: metoda standardních nákladů, metoda normová.
3. Třídění nákladů podle závislosti na objemu výkonů • použití při manažerských rozhodováních • základem jsou 2 skupiny nákladů: fixní a variabilní
Fixní náklady • relativně nezávislé na změně objemu výkonů (výroby) • zůstávají ve stejné výši bez ohledu na objem výkonů • mění se pouze při rozsáhlých změnách výrobního programu • většina nákladů režijních (výdaje na vedení podniku, nájemné, nevýrobní odpisy, úklid, výrobní režii, telekomunikační poplatky, vedení účetnictví apod.)
Variabilní náklady • mění se v závislosti na objemu výkonů • členění: – proporcionální náklady – mění se stejně rychle jako objem výroby – nadproporcionální (progresivní) – mění se rychleji než objem výroby – podproporcionální (degresivní) – mění se pomaleji než objem výroby
• jednicové náklady a část nákladů režijních, např. spotřeba výrobního materiálu, výrobní mzdy, výrobní odpisy, výrobní spotřeba energie, dopravné, obaly, apod.
3. Třídění nákladů podle závislosti na objemu výkonů • specifickou meziskupinou nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby tvoří speciální náklady: marketingové náklady, odbytové náklady, všeobecná výrobní režie, materiálové hospodářství • celkové náklady – součet fixních a variabilních nákladů při určitém objemu výroby • průměrné náklady – náklady na jednotku produkce a představují poměr celkových nákladů na objem výroby • přírůstkové náklady – náklady vyvolané přírůstkem objemu výroby – tzv. marginální (mezní) náklady – náklady potřebné na vyrobení dodatečné jednotky výstupu; představují změnu nákladů při změně objemu produkce o jednotku
Nákladová funkce
Manažerské pojetí nákladů • pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady, které oproti nákladům uváděným v účetnictví zahrnují i tzv. oportunitní náklady • ekonomické náklady představují explicitní a implicitní náklady. • při každém rozhodování bereme v úvahu relevantní náklady, tzn. ty náklady, které jsou tímto rozhodnutím ovlivněny • zbývající náklady považujeme za irelevantní tomuto rozhodnutí a nazýváme je utopené náklady • oportunitní (alternativní) náklady představují částku peněz, která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší možnou alternativu
Manažerské pojetí nákladů • rozlišujeme krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj • v krátkodobém pohledu jsou některé výrobní činitele v podniku neměnné, fixní, některé proměnlivé, variabilní a mění se s objemem vyráběné produkce • v dlouhodobém pohledu jsou veškeré výrobní činitelé proměnní, a tudíž žádné fixní náklady neexistují
Ostatní kategorie nákladů • vycházejí z různých ekonomických přístupů • náklady podle původu spotřebovaných vstupů: – náklady prvotní (externí) – náklady druhotné (interní)
• náklady podle podnikových funkcí: – – – – – – – –
náklady na pořízení zásob, náklady na skladování práce výrobní povahy zúčtování výrobní režie spotřeba surovin a materiálů náklady na opravy a udržování přepravné náklady na správu, odbyt atd.
Kontrolní otázky • • • • •
Jak definujeme pojem náklady? Podle jakých kritérií členíme náklady? Co je podstatou kalkulací nákladů? Definujte variabilní a fixní náklady. Z čeho vychází manažerské pojetí nákladů?
