VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů
Obor: Mezinárodní obchod
Ekonomický vývoj a zahraniční obchod Norska a Švédska (bakalářská práce)
Vypracovala: Kristýna Feldová Vedoucí: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Ekonomický vývoj a zahraniční obchod Norska a Švédska“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne: ............................
.................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Ilyovi Bolotovovi MBA, Ph.D. za jeho vstřícný přístup, cenné rady a připomínky.
Abstrakt Cílem této bakalářské práce s názvem Ekonomický vývoj a zahraniční obchod Norska a Švédska je představit dnešní ekonomiku Norska a Švédska, popsat nejvýznamnější okamžiky jejich ekonomického vývoje a zanalyzovat jejich zahraniční obchod. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola se zaměřuje na obecné informace o obou zemích a na jejich kulturní specifika. První část druhé kapitoly se zabývá ekonomickým vývojem v období po druhé světové válce a zvlášť se zaměřuje na období světové krize od roku 2007. Ve druhé části druhé kapitoly analyzuji zahraniční obchod Norska a Švédska z hlediska teritoriální a komoditní struktury. V poslední podkapitole druhé kapitoly se zaměřím na vzájemné vztahy Norska a Švédska s Českou republikou.
Abstract The aim of this Bachelor´s thesis called Economic Development and external trade of Norway and Sweden is to present today´s economy of Norway and Sweden, to describe the most important moments of their economic development and to analyse their external trade. The thesis is divided into two main parts. The first part provides general information and encompasses cultural specificities of Norway and Sweden. The second part focuses on the economic development starting after World War Two and it specifically describes the period of the world economic crisis after 2007. This section also analyses external trade of Norway and Sweden and its territorial and commodity structure. In its last part the thesis pays attention to business relations of Norway and Sweden with the Czech Republic.
1. OBSAH Úvod.................................................................................................................................. 1 1.
Obecná charakteristika Norska a Švédska .......................................................... 3 1.1
Základní informace ......................................................................................... 3
1.2
Vztah Norska a Švédska vůči Evropské unii ................................................ 5
1.3
Kulturní specifika a obchodní jednání........................................................ 12
2. Ekonomický vývoj a zahraniční obchod ................................................................. 15 2.1 Ekonomický vývoj obou zemí ............................................................................ 15 2.1.1 Ekonomický vývoj po druhé světové válce ................................................ 15 2.1.2 Ekonomický vývoj během světové krize .................................................... 21 2.1.3 Vývoj přímých zahraničních investic ......................................................... 24 2.2 Zahraniční obchod .............................................................................................. 27 2.2.1 Zahraniční obchod z hlediska teritoriální struktury ................................ 27 2.2.2 Zahraniční obchod z hlediska komoditní struktury ................................. 32 2.3 Vztah Norska a Švédska vůči České republice ................................................. 36 Závěr............................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury............................................................................................. 43 Seznam zkratek ............................................................................................................. 46 Seznam tabulek ............................................................................................................. 47 Seznam grafů ................................................................................................................. 47
ÚVOD Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala Ekonomický vývoj a zahraniční obchod Norska a Švédska. Norsko a Švédsko mne zaujaly proto, že jsou to obě velice vyspělé a bohaté země, i když každá z jiného přičinění. Zároveň mi přišlo zajímavé je porovnat a zjistit, zda se na norském obchodě nějak negativně odráží fakt, že není členem Evropské unie a zda z členství v EU Švédsko naopak oproti Norsku těží. Švédsko i Norsko mají společnou historii. V roce 1389 byly ještě spolu s Dánskem sjednoceny do jedné monarchie, tzv. Kalmarské unie. Tato unie se sice později rozpadla, ale Švédsko s Norskem spolu tvořily jednu unii až do roku 1905. Teprve potom se z nich staly dva nezávislé státy. Tato skutečnost má jistě dodnes velký vliv na společnou kulturu obou zemí a na podobnou mentalitu obyvatel. Cílem této práce je představit dnešní ekonomiku Norska a Švédska a zároveň nastínit důležité skutečnosti a okamžiky z historie, které ovlivnily vývoj Norska a Švédska do podoby, jakou mají dnes. Dalším cílem práce je zanalyzovat postavení obou zemí ve světovém obchodě. Jako primární zdroje k analytické části budu používat data ze statistických úřadů obou zemí (Statistics Norway, Statistics Sweden), statistiky a publikace OECD a k některým kapitolám také statistiky Eurostatu a Českého statistického úřadu. Pomocí těchto údajů vytvořím tabulky a grafy ukazující důležitost jednotlivých obchodních partnerů pro zahraniční obchod zemí, nejdůležitější komodity pro vývoz, nebo dopad světové krize na zahraniční obchod a investice zemí. V jednotlivých kapitolách vždy popíši nejdříve problematiku u Norska a až poté u Švédska. V práci použiji především metodu komparace a na konci každé kapitoly srovnám Norsko a Švédsko z hlediska dané problematiky. Další použitou metodou bude analýza, srovnání statistických dat a metoda indukce. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, z nichž každá má ještě několik podkapitol. První kapitola je nazvaná Obecná charakteristika Norska a Švédska. V první podkapitole obě země jen stručně a obecně popíši z hlediska rozlohy, povrchu, nebo počtu a složení obyvatel. Poté následuje podkapitola Vztah Norska a Švédska vůči EU, která je již zaměřena více ekonomicky. Zde popíši stručně historii vzájemných vztahů a smlouvy, na základě kterých jednotlivé země s EU obchodují. Tato podkapitola bude obsahovat i analytickou část v podobě grafů a tabulek se statistikami vzájemného obchodu. Statistiky 1
o hodnotách a komoditní struktuře obchodu budu získávat z databáze Eurostatu. Třetí podkapitola první hlavní kapitoly je nazvaná Kulturní specifika a obchodní jednání. Bude se věnovat kulturním zvláštnostem, se kterými by se zahraniční obchodník mohl při vzájemném obchodování setkat. Druhá kapitola je nazvaná Ekonomický vývoj a zahraniční obchod a je rozdělena do tří podkapitol. V části Ekonomický vývoj nejdříve popíši ekonomický vývoj obou zemí od druhé světové války a důležité okamžiky, které ovlivnily norské a švédské hospodářství. Ve zvláštní podkapitole nastíním průběh ekonomické krize od roku 2007, její dopady a způsob, jakým se s ní tyto země vyrovnávaly. U této podkapitoly použiji jako zdroj především publikace OECD. Další podkapitola je nazvaná Vývoj přímých zahraničních investic. Tato podkapitola bude obsahovat analýzu přílivu PZI v časovém období od roku 2005. Dále se zde zaměřím na podporu investic v Norsku i ve Švédsku, na hlavní investiční sektory a na klíčové investory. Část Zahraniční obchod je rozdělena na zahraniční obchod z hlediska teritoriální struktury a zahraniční obchod z hlediska komoditní struktury. Zde popíši nejvýznamnější obchodní partnery pro norský a švédský dovoz a vývoz a nejdůležitější odvětví obou ekonomik. Finální podkapitola mé bakalářské práce je nazvaná Vztah Norska a Švédska vůči České republice. Zde použiji statistiky Českého statistického úřadu pro vytvoření vlastních grafů a tabulek, znázorňujících hodnoty vzájemného obchodu s Norskem i se Švédskem a hlavní komodity pro dovoz a vývoz.
2
1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NORSKA A ŠVÉDSKA V této kapitole stručně popíši základní informace o obou zemích, geografické údaje a základní údaje o obyvatelstvu. Dále se zaměřím na srovnání vztahů Norska a Švédska s Evropskou unií (EU) a nakonec obecně popíši kulturu a kulturní zvláštnosti obou zkoumaných zemí.
1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Norsko, oficiálně Norské království (Kongeriket Norge), se rozkládá v severní a západní části Skandinávského poloostrova, s rozlohou 323 802 km² 1 . Norsko sousedí z největší části se Švédskem, které se nachází východně od země, na severu s Finskem a z malé části s Ruskem. K zemi patří také mnohé ostrůvky, které se nacházejí v Severním moři, v Norském moři, v Severním ledovém oceánu a v Barentsově moři. Mezi největší z těchto ostrovů patří Edgeův ostrov, Hinnøya a Senja. K Norsku náleží také ostrov Svalbard, který je téměř neobydlený. Norsko je známé svým protáhlým, kapkovitým tvarem a velkým množstvím pobřežních fjordů. V mělkých šelfových mořích jsou příznivé podmínky pro mořský život, což svědčí zde velmi rozšířenému rybolovu. Hlavním městem je Oslo, které je hlavním městem průmyslu, kultury, politiky i dopravy. Oslo se nachází v jihozápadní části země. Norsko je konstituční monarchií a v čele země stojí král Harald V. V zemi žije 4 722 7012 obyvatel, z toho více než milion obyvatel žije v hlavním městě. Počtem obyvatel je země řazena spíše mezi menší evropské státy. Kromě Norů a emigrantů z jiných zemí zde žije i národností menšina, Sámové, kteří obývají spíše severní část země. Oficiálním jazykem je norština, která se řadí mezi germánské jazyky. Oficiální měnou je norská koruna (NOK). Norsko má velmi vysoký poměr emigrace k vlastnímu počtu obyvatel a odhaduje se, že více než 2 miliony lidí norského původu žijí v jiných zemích světa3. Imigrace do země je ale v posledních letech více než dvojnásobná než emigrace. V roce 2010 žilo v Norsku více než 80 000 obyvatel s jiným než norským občanstvím. Z těchto obyvatel mělo 58 % původ v některé ze zemí EU, především z Polska, Litvy a ze Švédska. Jednou z příčin růstu imigrace do této země je také světová krize. Mezi rokem 2011 a 2012 vzrostla imigrace obyvatel zemí jižní Evropy zasažených krizí až o 35 %. Jednalo se především o obyvatele Řecka, Španělska 1
The World Factbook [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/no.html 2 Tamtéž 3 Tamtéž
3
a Portugalska, kteří se do Norska stěhovali s vidinou lepších pracovních příležitostí a zlepšení úrovně jejich života. Nezanedbatelné procento zastupují také imigranti z Afrických zemí4. Švédsko s oficiálním názvem Království Švédsko (Konungariket Sverige) má rozlohu 450 295 km²5, což je rozloha výrazně větší, než rozloha Norska a patří tak k největším státům Evropy. Rozkládá se v centrální části Skandinávského poloostrova. Ze západu hraničí s Norskem, z východu s Finskem a na jihu je spojeno mostem Öresund s Dánskem. K zemi náleží velké množství ostrovů a ostrůvků, které se nacházejí především v Baltském moři. Největší z těchto ostrovů je ostrov Gotland. Švédsko je omýváno z jihozápadu Baltským mořem a ze západu Botnickým zálivem, který se rozlévá mezi Švédskem a Finskem. Sever země je hustě porostlý lesy a část se nachází za severním polárním kruhem. Z toho důvodu je tato část země méně hustě osídlená a většina obyvatel je koncentrována na jih, který je vhodný a využívaný spíše k zemědělství. Hlavním městem je Stockholm, ležící v jihovýchodní části Švédska. Švédsko je stejně jako Norsko konstituční monarchií a v čele státu stojí král. V současnosti v čele státu stojí král Karel XVI. Gustav, který nastoupil na trůn již v roce 1973. Ve Švédsku má král spíše symbolickou roli, kdy většinou reprezentuje stát a účastní se obřadů a ceremonií. Země má 9 119 423 obyvatel 6 , což je více než dvojnásobek počtu obyvatel žijících v Norsku. Švédsko je velmi tolerantní zemí, což značí fakt, že zdejší obyvatelstvo je značně multikulturní. Kromě mnohých přistěhovalců je nezanedbatelná také zdejší národnostní menšina Sámové, kteří žijí, stejně jako v Norsku, až na severu země. Oficiálním jazykem je švédština významná také pro Finsko jako jeden z úředních jazyků země. Mezi obyvateli Švédska i Norska je také velmi všeobecná znalost anglického jazyka a ostatních severských jazyků. I přesto, že je Švédsko členem EU, není členem eurozóny a oficiální měnou je zde švédská koruna (SEK). Co se týče imigrace do země, ta se prudce zvýšila po vstupu Švédska do EU v roce 1995. Jednalo se hlavně o imigranty z evropských zemí, především o pracovní sílu a často také o zahraniční studenty. Švédsko je považováno za velmi tolerantní národ a je tudíž pro migranty velmi oblíbenou destinací, především kvůli štědré sociální politice. Do země často emigrují také obyvatelé afrických zemí7. Aktuálně je Švédsko aktivní v příjímání uprchlíků ze
4
Statistics Norway [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://ssb.no/ The World Factbook [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/sw.html 6 Tamtéž 7 Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.scb.se/en_/ 5
4
Sýrie a bylo dokonce první zemí EU, která se rozhodla poskytnout azyl všem syrským uprchlíkům, kteří o něj požádají. Švédsko je známé vysokým životním standardem svých obyvatel. Obyvatelé mají nárok na bezplatnou lékařskou péči, kvalitní školství a péči ve stáří. Všechny tyto výhody jsou jim dopřány díky své fiskální politice uvalující poměrně vysoké daně.
1.2 VZTAH NORSKA A ŠVÉDSKA VŮČI EVROPSKÉ UNII Evropská unie je integrační uskupení, které bylo založeno v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii. Jeho kořeny ale sahají až do roku 1952, kdy vznikl první předchůdce EU – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), jehož členy byly Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. ESUO bylo založeno jako prevence hrůz druhé světové války, ale také pro lepší dohled nad zbrojením v Evropě. V březnu 1957 tyto stejné státy podepsaly tzv. Římské smlouvy, čímž vzniklo Evropské hospodářské sdružení (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). Po sloučení ESUO, EHS a EURATOM v roce 1967 se začalo mluvit o tzv. Evropském společenství (ES) a 7. 2. 1992 byla podepsána Maastrichtská smlouva, která dala vzniknout Evropské unii. Rozlišujeme následující stupně ekonomické integrace:
zóna s preferenčními cly,
pásmo volného obchodu,
celní unie,
společný trh,
hospodářská a měnová unie8.
Každý z těchto stupňů integrace zahrnuje ten předchozí, přičemž hospodářská a měnová unie je nejvyšším stupněm integrace. Evropská politika je momentálně případem společného trhu, neboť zatím nebylo dosaženo plnohodnotné hospodářské a měnové unie, jak bylo od počátku procesu integrace plánováno. Integrace v Evropě je prohloubena o měnovou unii, tzv. eurozónu, do které ale zatím nevstoupily všechny členské státy EU. Některé evropské státy tedy stále používají svou vlastní měnu, namísto společné měny euro. Norská zahraniční politika se již dlouhou dobu snaží podporovat mezinárodní spolupráci a stabilitu v Evropě. Norsko je členem mnoha mezinárodních organizací jako je
8
KALÍNSKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století Vydání Praha: Grada 2010. 232 s. ISBN 97880-247-3396-8. S. 63.
5
Světová obchodní organizace (WTO), Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantická aliance (NATO), Rada Evropy, Mezinárodní měnový fond (MMF), nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a přesto má Norsko velmi specifický postoj vůči EU. Jako jedna z mála evropských zemí stále není jejím členským státem. Proto je velmi důležité členství Norska v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO, neboli European Free Trade Agreement - EFTA) a to již od jejího založení 4. 1. 1960. EFTA zahrnuje také Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Island. Dalším důležitým členstvím je účast v Evropském hospodářském prostoru (EHP), kam země vstoupila 3. 1. 1994. V rámci sdružení volného obchodu si členské státy ponechávají svou obchodní politiku a zároveň odstraňují různé překážky vzájemného obchodu. Oblast volného obchodu může být úplná, což znamená, že zahrnuje všechno zboží, nebo částečná, kde bývají vyjmuty některé citlivé výrobky a produkty. Výjimky jsou často v oblasti zemědělských výrobků, nebo v oblasti ekologie 9. Přístup ke společnému trhu má země díky svému členství v EHP, který zahrnuje členské státy EU a Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Díky členství v EHP mohou země aplikovat volný pohyb osob, zboží, služeb, i kapitálu. V rámci EHP musí Norsko implementovat legislativu, potřebnou k zajištění fungování jednotného trhu, ale má jen velmi omezenou možnost danou legislativu ovlivnit. EHP nepokrývá společnou zemědělskou politiku, rybolovnou politiku, celní unii, ani společnou zahraniční a bezpečnostní politiku10. Norsko je také přidruženo k Schengenské dohodě, což je po EHP druhá nejdůležitější dohoda, kterou má Norsko s EU. Schengenská dohoda je dohoda členských zemí EU o zrušení kontrol na společných hranicích, napomáhající k volnému pohybu osob a zboží. Dohoda byla podepsána v Schengenu 14. 6. 1985 Německem, Francií a státy Beneluxu. Norsko a Island podepsaly v roce 1999 tzv. dohodu o přidružení a mohou tak dohodu uplatňovat i přesto, že nejsou členy EU.
9
KALÍNSKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století Vydání Praha: Grada 2010. 232 s. ISBN 97880-247-3396-8. S. 63. 10 NORWAY: EU relations offer little to UK eurosceptics. 2012. Oxford Analytica Daily Brief Service (Dec 27): 1-n/a, ProQuest. Dostupné z: http://search.proquest.com.zdroje.vse.cz/docview/1247388655/1415F6F8616DB0837/10?accountid=17203
6
Tabulka 1: Zahraniční obchod se zbožím mezi Norskem a EU 27 (v mld. EUR) 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Export
79,1
76,6
95,9
68,8
79,4
93,6
100,2
Import
38,4
43,5
43,7
37,5
41,9
46,6
49,8
Bilance
40,7
33,1
52,2
31,3
37,5
47
50,3
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Pro Norsko, podobně jako pro ostatní evropské země, představuje EU primární trh, kam směřuje nejvíce norského exportu. Tabulka 1 zobrazuje hodnoty vzájemného obchodu mezi Norskem a zeměmi EU 27. Můžeme vidět, že Norsko při obchodování s EU dosahuje dlouhodobě aktivní bilance, co se týče obchodování se zbožím. Mezi lety 2006 a 2012 dochází k postupnému nárůstu aktivní bilance, přičemž výjimkou je rok 2007, kdy se import do země zvýšil a export se naopak snížil, a proto se hodnota aktivní bilance snížila. Další výjimkou je pak rok 2009, kdy výrazně poklesl import i export v důsledku světové krize a přesto, že bilance zůstala pro Norsko aktivní, propadla se o téměř 20 mld. EUR. Graf 1 zobrazuje komoditní strukturu exportu z Norska do zemí EU 27 v roce 2012 podle členění zboží do skupin SITC (Standard International Trade Classification). Podle SITC se zboží člení do 10 základních skupin:
SITC 0 – Potraviny a živá zvířata
SITC 1 – Nápoje a tabák
SITC 2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv
SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály
SITC 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky
SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky
SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu
SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky
SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží
SITC 9 – Ostatní (Komodity a předměty obchodu).
7
Graf 1: Komoditní struktura exportu z Norska do zemí EU 27 v roce 2012 1,19%
0,44%
4,20% 3,63% 0,21%
0,04% SITC 0
4,20% 1,70%
SITC 1
6,70%
SITC 2 SITC 3 SITC 4 SITC 5
55,62%
SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Podle grafu 1 byla v roce 2012 hlavní vývozní skupinou SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály. Podíl této skupiny na celkovém vývozu byl 55,62 %. Jednalo se přitom zejména o vývoz ropy a zemního plynu. Další důležitou skupinou pro norský vývoz byla SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu s podílem 6,7 %. 4,2% podíl na norském vývozu do EU má skupina SITC 0 – Potraviny a živá zvířata, přičemž se jedná především o vývoz ryb a dalších mořských živočichů. Graf 2: Komoditní struktura importu do Norska ze zemí EU 27 v roce 2012 5,62% 1,10%
1,50%
SITC0 2,73%
14,18%
6,60% 0,72%
SITC1 SITC2 SITC3
9,50%
SITC4 41,40%
16,01%
SITC5 SITC6 SITC7 SITC8 SITC9
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
8
Graf 2 zobrazuje komoditní strukturu importu do Norska ze zemí EU 27 v roce 2012 podle členění skupin SITC. Země dovážela především zboží SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky. Podíl této skupiny na celkovém dovozu byl ve sledovaném roce 41,4 %. Další důležitou dovozní skupinou byla SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu s podílem
16
%, SITC
8
– Průmyslové
spotřební
zboží
s podílem
14,18
%
a SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky s podílem 9,5 % na celkovém dovozu Norska ze zemí EU. Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Norska v importu a stejně tak v exportu. Téměř 75 % obchodu Norska je uskutečňováno se zeměmi EU11. Švédsko vstoupilo do EU 1. 1. 1995 a od 19. 12. 1996 je také součástí Schengenského prostoru. K Schengenské dohodě Švédsko přistoupilo spolu se členy Severské pasové unie Dánskem a Finskem. Švédsko dosud není členem Evropské měnové unie a stále používá svou měnu – švédskou korunu. Švédsko je členem mnoha významných světových a mezinárodních organizací. Je to například OSN, WTO, OECD, EU, MMF, Rada Evropy, nebo Severská rada. Výjimkou je jen neúčast v NATO, s níž ale úzce spolupracuje. Hlavním obchodním partnerem Švédska jsou země Evropské unie, stejně jako u Norska a uostatních evropských zemí. Podíl importu Švédska z EU na celkovém importu země je v posledních letech téměř 70 % a podíl exportu se pohybuje kolem 60 % celkového exportu Švédska12. Tabulka 2: Zahraniční obchod se zbožím mezi Švédskem a EU 27 (v mld. SEK)
Export Import Bilance
2006 655,1 662 -6,9
2007 697,2 743,5 -46,3
2008 716,8 768 -51,2
2009 580,5 627,3 -46,8
2010 650 724,1 -74,1
2011 679,1 789,4 -110,3
2012 666,2 752,5 -86,3
Zdroj: Statistics Sweden, vlastní zpracování
V tabulce 2 jsou zobrazeny hodnoty zahraničního obchodu Švédska se zeměmi EU 27. Ve zkoumaném období mezi lety 2006 a 2012 dosahuje Švédsko dlouhodobě pasivní obchodní bilance. Export do zemí EU v průběhu let skoro každoročně rostl, přičemž výjimkou byl rok 2009, kdy v důsledku světové krize export poklesl o více než 130 mld. SEK. Export Švédska do zemí EU 27 také mírně klesl v roce 2012, v důsledku krize eurozóny. Import 11 12
European Commission [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ Eurostat [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/
9
zboží ze zemí EU rostl také každoročně s výjimkou let 2009 a 2012, rostl ale rychlejším tempem než export, což vedlo k postupnému prohlubování pasivní obchodní bilance. Graf 3: Komoditní struktura exportu ze Švédska do zemí EU 27 v roce 2012 0,40%
5,63%
0,38%
SITC 0
7,31%
SITC 1
8,36%
SITC 2 13,26%
SITC 3
32,26%
0,15% 10,81%
SITC 4 SITC 5 SITC 6
21,42%
SITC 7 SITC 8 SITC 9
Zdroj: Statistics Sweden, vlastní zpracování
Graf 3 zobrazuje podíl jednotlivých skupin SITC na komoditní struktuře exportu ze Švédska do zemí EU 27 v roce 2012. Nejvyšší podíl měla skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky a to 32,26 %, s hodnotou 210,4 Mld. SEK. Švédsko také hodně vyváželo zboží ze skupiny SITC 6 – Tříděné výrobky hlavně podle materiálu, jejíž podíl na celkovém exportu do EU byl 21,42 %. Sem se řadí hlavně papír a lepenka. Dalšími důležitými vývozními skupinami byly také SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky s podílem 10,81 % na celkovém vývozu a SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály s podílem 13,26 %. Ze skupiny 5 se vyváží hlavně léky a jiné farmaceutické výrobky13.
13
Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.scb.se/
10
Graf 4: Komoditní struktura importu do Švédska ze zemí EU 27 v roce 2012 0,03%
1,05% 3,08%
SITC 0 SITC 1
9,69% 7,45%
SITC 2
10,37%
0,47%
12,99%
40,65%
SITC 3 SITC 4 SITC 5
14,21%
SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9
Zdroj: Statistics Sweden, vlastní zpracování
V grafu 4 lze vidět komoditní strukturu dovozu Švédska ze zemí EU 27 v roce 2012, rozčleněnou podle skupin SITC. V daném roce byla nejdůležitější dovozní skupinou skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky. Stroje a dopravní prostředky měly podíl 40,65 % na celkovém dovozu ze zemí EU, s hodnotou 293,2 mld. SEK. Druhou nejdůležitější skupinou byla SITC 6 – Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, s podílem 14,21 % a hodnotou 102,5 mld. SEK. Další početnou skupinou byla SITC 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky spolu se SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály s podílem 10,37 % na celkovém dovozu z EU14. Mimo EU je hlavním obchodním partnerem Švédska sousední Norsko. Vývoz do Norska v roce 2012 dosahoval dokonce 10,3 % celkového vývozu ze Švédska, což je nejvyšší podíl ze všech zemí, se kterými Švédsko obchoduje. Norsko je také klíčovým partnerem země pro import. V roce 2012 dosahoval import z Norska 9,1 % celkového importu Švédska 15 . Celkově se zeměmi mimo EU má Švédsko kladnou obchodní bilanci. Při srovnání vzájemných vztahů Norska a Švédska s EU je jasné, že Švédsko má se zeměmi EU bližší a jednodušší vztah, jakožto člen stejného integračního uskupení. Co se ale týče obchodních vztahů, Norsko má strategicky lepší pozici díky svému nerostnému bohatství. Norsko je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu většiny zemí Evropské unie a přetrhání obchodních vztahů by bylo pro všechny strany katastrofální. Zatímco EU je důležitá pro norský vývoz, Švédsko zase z EU více zboží dováží. Podle analýzy obchodních 14 15
Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.scb.se/ Business Sweden [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.business-sweden.se/
11
vztahů Norska a Švédska s EU vyplývá, že Norsko není oproti Švédsku nijak omezováno tím, že není členem EU. Díky tomu, že má s EU podepsanou dohodu o volném obchodu, mu nic nebrání ve vývozu své strategické suroviny téměř bez překážek a zároveň má možnost chránit svá citlivější odvětví jako je rybolov a zemědělství, na které se dohoda o volném obchodu nevztahuje.
1.3 KULTURNÍ SPECIFIKA A OBCHODNÍ JEDNÁNÍ Norsko je všeobecně známé jako skromný, vstřícný a uvážlivý národ se zálibou v přírodě a ve sportu. Před navázáním nového vztahu jsou Norové spíše rezervovaní, ale jinak jsou ve společnosti velmi srdeční a upřímní, čehož si na sobě také sami velmi cení. Ostatní jedince nehodnotí podle jejich peněz, majetku, či zaměstnání, ale podle jejich chování a podle charakteru. Při vzájemné komunikaci je také očekáván vzájemný respekt. Obyvatelé Norska mají vysoký životní standard, stejně jako ve Švédsku a nejsou zde příliš vysoké sociální rozdíly. Roční státní podpora je v Norsku 380 000 norských korun, což je druhá nejvyšší podpora na světě, hned po Švýcarsku16. Díky nerostnému bohatství a stále rostoucím příjmům z těžby ropy a zemního plynu rostou i příjmy obyvatel. Spousta Norů má dokonce tak vysoké příjmy, že si zkracují pracovní dobu jen na šest hodin denně a využívají možnosti volných pátků, protože peníze už nepotřebují. S rostoucími příjmy zaměstnanců rostou i náklady firem a ceny, což dělá Norsko stále méně dostupné pro turisty. Norsko má tradičně venkovskou kulturu a dodnes přetrvává úzký vztah k přírodě. Norové rádi chodí na procházky do přírody, jezdí na kole nebo lyžovat a téměř čtvrtina Norů vlastní chatku nebo chalupu v přírodě, kam jezdí na léto, nebo na víkend17. Co se týče postavení žen ve společnosti, podobně jako ve Švédsku je velmi dobré. Ženy jsou brány jako rovnocenné jak už v pracovním prostředí, tak i co se týče vzdělání. Podle Norů má mít každá osoba rovnocennou příležitost seberealizace. V dnešní době jsou dokonce mnohá zaměstnání, která byla historicky považována za čistě mužská, vykonávána ženami. Jsou to například funkce v politice, nebo v armádě18. Norové žijící ve městech žijí většinou v rodinách maximálně se dvěma dětmi. Soužití několika generací v jedné domácnosti je pak obvyklé spíše pro venkovské obyvatelstvo. 16
Chovani [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://chovani.eu/norsko/c129 Tamtéž 18 Every Culture [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/No-Sa/Norway.html 17
12
Norové si hodně cení nezávislosti a soběstačnosti a jsou nesví, když někomu něco dluží19. Jak v osobním životě, tak i v obchodních vztazích je pak ceněna přesnost a dochvilnost a ta je také očekávána. K jídlu v Norsku obvykle nabízí různé druhy ryb, výrobky z ryb, nebo mořské speciality. Norsko je známé také pro vysokou konzumaci mléka, které je v Norsku velmi kvalitní20. Norsko je známé svou mimořádně vysokou cenovou hladinou. Obzvlášť drahý je tu alkohol, podobně jako ve Švédsku a to kvůli vysokým clům a vysokým daním. Kouření je zákonem zakázáno ve všech veřejných prostorách včetně kaváren a restaurací. Švédsko je všeobecně známé jako tolerantní země, což dokládá i vysoký počet imigrantů v zemi. Přistěhovalce do Švédska láká zejména vysoký sociální standard obyvatel, díky štědré sociální politice, a velmi nízká míra chudoby. Ve Švédsku má každý jedinec právo na volný přístup k zemi a přírodě, a proto je zde povoleno pobývat a stanovat téměř na každém soukromém pozemku. Majitel daného pozemku by neměl území nijak oplocovat, aby tak neznemožnil přístup ostatním lidem. Švédsko je známo jako země ekologická. Díky vysokým standardům kladeným na potraviny jsou švédské potraviny považovány za jedny z nejbezpečnějších na světě21. Švédové kladou důraz na princip rovnosti a postavení žen ve společnosti je velice příznivé. Švédsko je dokonce přední zemí ve světě, co se týče podílu žen ve vysokých funkcích. Ženy zde mají vysoké zastoupení i ve vládě. V parlamentu a na jednotlivých ministerstvech je téměř 50 % zaměstnanců ženského pohlaví. Švédsko má také jedno z nejvyšších zastoupení žen pracujících v technických funkcích22. Švédská kultura je poměrně dost podobná české kultuře s tím rozdílem, že Švédové jsou méně otevření. Při vzájemné komunikaci jsou naslouchaví, zdvořilí, jen málokdy se navzájem přerušují a když se sebou náhodou nesouhlasí, většinou to nedávají ostře najevo, aby se vyhnuli konfliktu. Během obchodního jednání jsou Švédové poměrně chladní a není lehké s nimi navázat užší vztah. Na druhou stranu jsou ale seriózní a totéž očekávají od svého partnera. Na schůzky se Švédy je třeba chodit včas, protože pozdní příchod by v nich mohl vyvolat dojem nízkého
19
Every Culture [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/No-Sa/Norway.html Tamtéž 21 Every Culture [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/Sa-Th/Sweden.html 22 Tamtéž 20
13
zájmu. Během schůzek a jednání Švédové většinou pijí kávu s mlékem a patří dokonce mezi největší konzumenty kávy na světě23. Na rozdíl od obchodního jednání, při neformálních událostech a příležitostech bývají obyvatelé Švédska milí a otevření. Při větších událostech a slavnostech rozloží všechno jídlo na jeden stůl, odkud si pak každý může sám vzít na co má chuť. U nás je tento způsob známý jako švédský stůl. Při pozvání domů na večeři lze očekávat, že hostitel či hostitelka bude podávat pokrm z ryb, nebo z mořských plodů. Ze zdvořilosti se doporučuje sníst všechno jídlo na talíři a posléze řádně poděkovat 24 . Na návštěvu je dobré s sebou přinést drobný dárek včetně květin pro hostitelku. Vhodným dárkem je například lahev alkoholu, která hostitele zaručeně potěší vzhledem k tomu, že je ve Švédsku alkohol kvůli vysoké spotřební dani velmi drahý. Díky společné historii a také díky geografické blízkosti jsou kultury ve Švédsku i Norsku velice podobné. V obou zemích jsou lidé spíše nekonfliktní a většinou také kultivovaní a vzdělaní. Jak u mladých, tak u starších obyvatel lze očekávat dobrou znalost angličtiny a většinou i některých severských jazyků. V Norsku i ve Švédsku je pro lidi důležitá příroda a ekologie. V obou případech se u domluvených schůzek doporučuje dochvilnost, abychom skandinávské partnery neurazili a nevyvolali v nich dojem nízkého zájmu a respektu.
23
GULLOVÁ, Soňa Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol 2. přepracované a doplněné vydání, Praha: Grada 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-3777-5. S. 177 24 Tamtéž
14
2. EKONOMICKÝ VÝVOJ A ZAHRANIČNÍ OBCHOD Ve druhé kapitole se budu věnovat ekonomickému vývoji Norska a Švédska a jejich zahraničnímu obchodu. Ekonomický vývoj popíši v období po druhé světové válce a zvlášť se zaměřím na období světové krize od roku 2007. V další samostatné podkapitole pak popíši vývoj přímých zahraničních investic a podporu investic v obou zemích. V části věnované zahraničnímu obchodu se zaměřím na komoditní a teritoriální strukturu zahraničního obchodu. Popíši zde hlavní odvětví obou ekonomik, nejdůležitější vývozní komodity a hlavní obchodní partnery Švédska a Norska. V poslední části se budu věnovat vzájemným obchodním vztahům Norska a Švédska s Českou republikou.
2.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ OBOU ZEMÍ V následující kapitole stručně popíši ekonomickou historii Norska a Švédska, kde zmíním především klíčové momenty, které ovlivnily ekonomiky obou zemí při jejich formování do podoby, jak je známe dnes. Ve zvláštní podkapitole se zaměřím na příchod světové krize a na její vývoj a dopady. V poslední podkapitole porovnám vývoj přímých zahraničních investic v průběhu let, hlavní investory a systémy podpory investování do země.
2.1.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE Mezi lety 1939 a 1945 probíhala 2. světová válka, jejímiž hlavními aktéry byly Německo, Itálie a Japonsko proti Francii, Velké Británii, SSSR a USA. Ne všechny evropské státy byly do války aktivně zapojeny a některé země zůstaly neutrální. Ovlivněny ale byly ekonomiky všech států v Evropě. Změnila se orientace výroby zemí. Vyráběly se hlavně zbraně, stroje a oděvy potřebné ve válce. Ekonomiky států, které se války aktivně účastnily byly po válce zruinované. Norové se původně nechtěli druhé světové války zúčastnit a chtěli zůstat vůči Velké Británii a Německu neutrální. Tento úmysl byl ale zmařen, když Němci začali Norsko okupovat, především kvůli jeho strategické poloze. Nacistický režim v Norsku byl mírnější než v jiných zemích, takže zde válka nenapáchala příliš velké škody. Po osvobození v roce 1945 na tom Norsko ve srovnání s ostatními zeměmi nebylo nijak špatně a životní úroveň
15
byla jen o 20-30 % nižší, než před válkou. Ani hospodářství neutrpělo příliš velké škody, díky tomu, že se během války přeorientovalo na válečnou výrobu25. Po válce také vzrostla zahraničně politická angažovanost a v listopadu 1945 se země stala členem OSN. Přijetí Marshallova plánu a členství v OECD tvořilo základ hospodářské prozápadní orientace země, především v průběhu studené války. 26 Tato opatření vedla k postupné liberalizaci mezinárodního obchodu a k růstu otevřenosti ekonomiky. Po válce se prohloubila spolupráce severských zemí a v roce 1950 vznikla Severská rada, jejímiž členy byly Švédsko, Dánsko, Norsko a Island a v roce 1955 se připojilo také Finsko.27 Dalším postupem v hospodářství bylo připojení k EFTA v roce 1960. Norsko bylo dokonce jedním ze sedmi zakládajících států tohoto uskupení. Členství v EFTA ještě zesílilo hospodářskou orientaci na západ. Pro Norsko bylo pozitivní vyčlenění zemědělských produktů a ryb ze svobodného obchodu. Nejdůležitějším obchodním partnerem Norska v té době byla Velká Británie. Blízký vztah s Británií nabádal k přístupu země k Evropskému společenství, což ale bylo nakonec zavrženo kvůli negativnímu postoji obyvatel Norska a ze strachu z přílišné byrokracie Evropského společenství. Do popředí se také začal dostávat zájem o rozvojovou pomoc, především díky členství v OSN a vzrostl také zájem o životní prostředí28. Poválečná doba se vyznačovala mimo jiné velkými regulacemi ekonomiky a velkým vlivem státu. Stát reguloval ekonomiku především vysokými daněmi a subvencemi. Ponechal si několik velkých strategických firem v oblasti těžby ropy, železniční dopravy, nebo ve vodní energetice. Tyto přísné regulace byly záhy nahrazeny jinými prostředky a hlavním cílem se stalo dosažení vysokého hospodářského růstu při plné zaměstnanosti. Zároveň se zvyšovala otevřenost ekonomiky, ale také závislost na mezinárodních trzích. 29 Tato politika měla úspěch, došlo k dlouholetému hospodářskému růstu a s tím i k výraznému zvýšení životní úrovně a k postupnému stírání sociálních rozdílů obyvatel. V tomto období byl vybudován tzv. Stát blahobytu. Na konci 60. let byla v Norsku objevena bohatá ložiska ropy a zemního plynu. Těžba ropy a plynu ovlivnila norské hospodářství víc, než cokoliv jiného. Od prvních vrtů v roce 25
HROCH, M., KADEČKOVÁ, H. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny 2005, 344 s. ISBN 80-7106407-6, S. 245 26 Tamtéž 27 Tamtéž 28 HROCH, M., KADEČKOVÁ, H. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny 2005, 344 s. ISBN 80-7106407-6, S. 247 29 HROCH, M., KADEČKOVÁ, H. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny 2005, 344 s. ISBN 80-7106407-6, S. 248
16
1969 nastal strmý nárůst těžby. Zatímco v roce 1971 se vytěžilo 301 000 tun ropy, v roce 1980 už produkce dosáhla 24 mil. tun, v roce 1990 81 mil. tun a v roce 2000 dokonce více než 158 mil. tun. V devadesátých letech se Norsko řadilo mezi největší producenty ropy na světě. Od počátku těžby ropy v zemi panovala shoda, že stát by měl hrát hlavní roli v oblasti produkce ropy. Byl založen státní podnik Statoil, který se během několika let stal jednou z největších norských společností a který měl na těžbu ropy téměř monopol. Dnes příjem z ropy tvoří více než čtvrtinu všech státních příjmů. Negativní je ale stále rostoucí závislost norské ekonomiky na kolísání a vývoji cen na světových ropných trzích. Tato závislost se projevila v letech 1979 a 1988, kdy cena ropy velmi prudce klesla a Norsko se tak dostalo do problémů. Po poklesu ceny ropy v roce 1988 nastalo období nejdelšího hospodářského deficitu od druhé světové války. Toto období trvalo až do roku 1993. Z toho důvodu byl vytvořen Státní ropný fond, do kterého plynou všechny příjmy z těžby ropy a plynu. Tyto prostředky pak umožňují v případě problémů ekonomiku rychle stabilizovat, což byl také případ světové krize v letech 2007-2010, kdy tyto prostředky pomohly zmírnit negativní dopady krize30. Další faktor ovlivňující norskou politiku po válce byl vztah k EU. Otázka připojení k EU stála na pořadu dne dokonce třikrát. Poprvé to bylo v letech 1961-1963, kdy Velká Británie, která předtím nepovažovala členství v ES za potřebné, změnila názor a začala se ucházet o členství. To ale ztroskotalo na tom, že Francie vetovala vstup Velké Británie do ES a nakonec ani Norsko nepřistoupilo. Další jednání na toto téma probíhala v letech 1970-1972. Norsko se ucházelo o členství spolu s Dánskem, Velkou Británií a Irskem. V zemi proběhlo lidové hlasování, kde se ale 53,5 % voličů vyslovilo proti vstupu do ES. Zatímco ostatní tři země vstoupily do ES 1. 1. 1973, Norsko zůstalo stranou. Další jednání započala až na konci 80. let, kdy panovala shoda v tom, že Norsko musí spolupracovat s ES i v dalších oblastech, konkrétně v rámci nových úprav vzájemných vztahů. V říjnu 1992 byla podána další žádost o členství země v ES. V březnu 1994 byla jednání uzavřena a v listopadu proběhlo další lidové hlasování. Také zde hlasovala většina Norů proti členství v EU, tudíž i tentokrát byla snaha o prohloubení evropských vztahů zmařena31.
30
HROCH, M., KADEČKOVÁ, H. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny 2005, 344 s. ISBN 80-7106407-6, S. 245 31 HROCH, M., KADEČKOVÁ, H. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny 2005, 344 s. ISBN 80-7106407-6, S. 268
17
Švédsko se nezúčastnilo ani první, ani druhé světové války a je tak jednou z mála evropských zemí, kterým se podařilo vyhnout konfliktu po dobu více než 200 let. Země kladla důraz na svou neutralitu a nestala se tak ani členem žádné vojenské organizace. Dodnes není členem NATO. Švédsko se neangažovalo ani ve studené válce. Přesto si země uvědomovala důležitost mezinárodní spolupráce a je zakládajícím členem několika světových organizací. Důležité pro Švédsko, jakožto zastánce demokracie a lidských práv, se stalo členství v OSN. Země aktivně řeší různé globální problémy a hrozby. Pro politiku podpory volného obchodu a zvyšování otevřenosti ekonomiky je důležité členství ve WTO. Švédsko si po válce velmi vážilo své neutrality a stejně tak si jí vážilo během studené války. Proto se také bránilo vstupu do ES, které mělo byrokratický charakter. Země se tedy nejprve rozhodla vstoupit do EFTA a byla v roce 1960 jedním ze zakládajících států. První žádost o vstup do ES země podala v roce 1967. Měla ale mnoho výhrad a zvláštních požadavků ohledně zachování své neutrality, což bylo pro členské státy neakceptovatelné a žádost byla tudíž zamítnuta. Do EU pak Švédsko vstoupilo až 1. 1. 1995. Mezi lety 1940 a 1970 prožívalo Švédsko velmi silný ekonomický růst. Mezi lety 1951 a 1954 byl průměrný roční růst HNP 3,3 % ročně a mezi lety 1966 a 1970 to bylo dokonce 4,1 % ročně. Tento rychlý nárůst přinesl do země revoluci životních standardů obyvatel. Došlo k vyrovnávání příjmů, což vedlo k migraci lidí z venkova do měst. Lidé si najednou mohli dovolit koupit si auto, vybavit byt elektronikou, nebo si pořídit letní sídlo. Docházelo k sociálním reformám a poklesu nezaměstnanosti a toto období bylo počátkem systému sociálních jistot32. Po válce došlo ke změnám v politickém a ekonomickém světě a mnohé firmy a společnosti čelily problémům. Došlo ke změně trhu, kdy firmy musely po válce přeorientovat a změnit zaměření své výroby a nabídku produktů. Například během války se velká část textilního a strojního průmyslu orientovala hlavně na potřeby války, což už teď nebylo potřeba. Zároveň došlo i k zániku mnohých firem a v důsledku toho vznikl rozsáhlý systém restrikcí, který měl zamezit hrozbě ekonomické recese a úpadku. Stát tak mohl kdykoliv zasahovat do švédské ekonomiky, mohl kontrolovat soukromou spotřebu uvalováním různých zákazů a nových daní a zároveň kontroloval veškerou produkci pomocí systému subvencí33. 32
MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S. 200 33
MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S.202
18
Díky vzniku Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT - General Agreement on Tarifs and Trade) v roce 1947 došlo k odstranění některých překážek zahraničního obchodu a naskytly se tak nové možnosti exportu i importu. Import zboží a služeb měl ale za následek odtok měny a zlata ze země, a tak se Švédsko rozhodlo import zakázat. Export byl naopak podpořen 30% devalvací měny proti dolaru. Tato politika vedla k ekonomické expanzi a k růstu průmyslové výroby. Mezi úspěšná odvětví švédské ekonomiky se řadil chemický průmysl, papírenský průmysl, a také strojírenství. Mezi lety 1945 a 1965 bylo v průmyslovém sektoru vytvořeno dokonce 200 tis. nových pracovních míst34. Navzdory úspěchům v oblasti průmyslu, švédskému zemědělství se po 2. světové válce nedařilo vůbec. Meziročně nedocházelo téměř k žádnému růstu a někdy došlo dokonce k poklesu. Poklesla produkce v lesnictví a zavřelo se mnoho menších farem. Mezi lety 1950 a 1980 se počet lidí pracujících v těchto odvětvích snížil až o tři čtvrtiny. Naopak strojírenský průmysl byl hlavním švédským úspěchem. Ze strojního průmyslu vynikalo hlavně strojní inženýrství a dále také produkce osobních vozidel, kterým dominovaly úspěšné firmy Volvo a Saab. Tyto firmy tomuto odvětví dominují dodnes. Vznikla také firma Elektrolux, která začala vyrábět lednice a firma Luxor nabízející televizní zařízení35. Jako reakce na Velkou hospodářskou recesi vznikl ve 30. letech 20. století tzv. Švédský model. Již ve 30. letech byl Švédský model charakterizovaný ve spojitosti s politikou sociálního blahobytu. Dnes je hlavním cílem Švédského modelu především dosažení vysoké a rovnoměrné životní úrovně obyvatel s co nejplnější zaměstnaností a dosažení trvalého ekonomického růstu. Švédská sociální politika poskytuje velmi štědré sociální služby, které jsou financovány vysokým progresivním zdaněním36. V 70. letech se ale ukázalo, že model nebyl dokonalý. Ve Švédsku došlo k recesi následované stagnací a začala růst inflace. Mezi lety 1971 a 1972 došlo k ostrému nárůstu nezaměstnanosti a průmyslový sektor přestal expandovat, což vedlo ke stagnaci ekonomického růstu země. Po této krizi následoval krátkodobý rozmach, na konci 80. let ale došlo k úplnému přehřátí švédské ekonomiky a k prudkému růstu inflace37. 34
MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S.206 35
MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S.210 36
MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S.232 37 MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S.257
19
Počátek této švédské krize se velmi podobal světové krizi, která zasáhla ekonomiku mezi lety 2007 a 2009. V 80. letech totiž švédská vláda prosadila zákony, které daňově zvýhodňovaly úvěry. Věřilo se totiž, že tak pomohou ekonomickému růstu. Velké množství špatných úvěrů ale nakonec Švédsko uvrhlo do bankovní krize a v roce 1990 bankovní sektor zaznamenal ztrátu v hodnotě 11 mld. SEK. Sociálně demokratická strana Švédska přišla s protikrizovým opatřením, jako byl zákaz stávek, nebo zákaz zvyšování některých druhů daní. Setkali se ale nakonec s odporem a v důsledku toho si Švédsko prošlo ještě politickou krizí, kdy bylo 11 dní bez vlády, než vznikla vláda nová. Krize měla velký vliv i na domácí poptávku, která se prudce snižovala, protože domácnosti preferovaly šetření. Od léta 1991 do léta 1992 poklesl počet nově registrovaných automobilů ve Švédsku o 20 % a další rok o dalších 30 %. V roce 1993 se ve Švédsku dokonce prodalo méně automobilů, než v 50. letech 38 . Zatímco o 20 let dříve bylo Švédsko absolutní elitou mezi zeměmi OECD především díky své brzké industrializaci, v této době si švédská ekonomika sáhla na dno. Tato krize oficiálně skončila teprve v roce 1996 díky protikrizovým opatřením jako snižování daní, privatizace, nebo šetření vládních výdajů. Zkušenosti s krizí, která se zapsala hluboce do paměti i politikům, kteří jsou ve vládě dodnes, pomohly Švédsku i s vypořádáním se s novodobou krizí, která se do země dostala v roce 2007. Období po druhé světové válce bylo pro Švédsko i Norsko klíčové. Zatímco Norsko objevilo bohatá ložiska ropy a zemního plynu a začalo díky tomu bohatnout, ve Švédsku proběhla industrializace a změny ve fiskální politice. Obě země získaly vysoké postavení ve světě a dodnes patří k nejbohatším zemím světa. Švédsko i Norsko si prošly i těžkými chvílemi a situacemi, ze kterých se nakonec poučily. Norsko po nepříjemném kolísání cen ropy založilo Státní ropný fond, který měl zemi podpořit v případě krize. Švédsko si zase prošlo bankovní krizí, po které nastolilo fiskální a monetární opatření k zamezení přílišných negativních dopadů v případě další krize. Tyto kroky a opatření pak ve finále oběma zemím pomohly překonat světovou krizi v roce 2007 bez větší újmy.
38
MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5 S.256
20
2.1.2 EKONOMICKÝ VÝVOJ BĚHEM SVĚTOVÉ KRIZE Vývoj světové ekonomiky mezi lety 2007 a 2009 je označován jako světová krize, někdy také jako Velká recese. V tomto období svět prožil nejhorší recesy od druhé světové války a Velká recese je dokonce srovnávána s Velkou depresí 30. let 20. století. Světová krize začala hypoteční krizí v USA, která byla způsobena zvýšením úrokových sazeb a zvyšujícím se počtem nesplácených hypotečních úvěrů. Věřitelé začali zaznamenávat první ztráty už v roce 2007, poté co došlo k prudkému poklesu cen nemovitostí na americkém trhu. Záhy krizi začaly pociťovat i další sektory, například investiční banky investující do nemovitostí a ve finále byl zasažen celý finanční systém USA. V roce 2008 se už krize přenesla do reálné ekonomiky a tudíž do celého světa a stala se světovou finanční krizí. Tato krize je řazena do tzv. systematických krizí, které představují kombinaci dluhových, bankovních a měnových problémů. Liší se tak od finančních krizí, které představují pouze jeden typ problému. 39 Období od roku 2009 je nazýváno Světová ekonomická krize, protože dopady finanční krize se rozšířily na reálnou ekonomiku, snížil se světový export a import, zbankrotovalo mnoho firem a došlo k deflaci a poklesu poptávky. Nejvíce zasaženy byly především rozvinuté země, hlavně USA a Island a dále také transitivní ekonomiky a rozvojové země40. Ačkoliv se Norsko ekonomické krizi také nevyhnulo, její dopady zde nebyly zdaleka tak velké jako v jiných zemích OECD a norská ekonomika se ukázala být velmi odolnou41. Recese přišla do Norska po jednom z hospodářsky nejsilnějších období země za posledních 50 let. V roce 2007 byla tedy situace v zemi více než dobrá, inflace klesla pod 1 %, nezaměstnanost byla jen 2,5 %, což byl za poslední roky nejlepší výsledek a obchodní bilance ten rok skončila v přebytku 56,1 mld. USD. Roční reálný růst HDP byl v roce 2007 2,7 %42. Do Norska krize dorazila až dvě čtvrtletí za ostatními vyspělými zeměmi a zeměmi OECD, její průběh byl relativně mírný a krize zde i skončila o jedno čtvrtletí dříve než u ostatních postižených zemí. Zatímco pokles HDP v zemích OECD mezi lety 2008 a 2009
39
KALÍNSKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století vydání Praha: Grada 2010. 232 s. ISBN 978-
80-247-3396-8. S. 16 40
KALÍNSKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století vydání Praha: Grada 2010. 232 s. ISBN 978-80-
247-3396-8. S. 17 41
OECD (2010), OECD Economic Surveys: Norway 2010, OECD Publishing 146 s. ISBN 978-92-64-07713-3. S. 11 42 OECD (2013). Country statistical profile: Norway. [online]. (cit. 23.2.2014). Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/economics/country-statistical-profile-norway_20752288-table-nor
21
byl průměrně 5 %, v Norsku to nebyla ani polovina z této hodnoty43. Míra nezaměstnanosti se v roce 2008 zvýšila jen o jednu desetinu, na 2,6 % a v roce 2009 na 3,2 %, což byl také značně mírnější výsledek než u jiných vyspělých zemí. Nicméně tu byly skupiny populace, které byly krizí zasaženy více než ostatní. V polovině roku 2009 byla třetina registrovaných nezaměstnaných v Norsku mladší než 30 let44. Finanční krize se sice dotkla zahraničního obchodu země, ale vzhledem ke komoditní struktuře norského vývozu nebyl pokles exportu nijak rapidní. Hlavní komodity norského vývozu jsou ropa a zemní plyn, což je zboží, u kterého se během krize neprojevil pokles poptávky tak výrazně, jako u jiných komodit. Mezi červencem a prosincem 2008 sice cena ropy poklesla o 75 %, ale již na jaře roku 2009 se situace zlepšila a finanční krize ve finále neměla přímý vliv na investice do ropného průmyslu, který během roku 2009 zase silně vzrostl. Díky tomu mělo Norsko i v průběhu krize stále aktivní obchodní bilanci. Během krize se ale nedařilo v jiných oborech a výrazně se navýšil počet bankrotů, zejména v sektoru stavebnictví45. Koncem roku 2009 už byly znatelné známky oživení ekonomiky a zlepšily se i výsledky zahraničního obchodu Norska. Opět se začala zvyšovat poptávka rozvojových zemí, přičemž primárně zvýhodněné byly země bohaté na nerostné suroviny, jako je Norsko46. Toto relativně rychlé a silné oživení může být přisuzováno zejména rychlé reakci fiskální politiky vlády a monetární politiky centrální banky. Dále lze rychlé oživení a mírnější dopady připsat dynamickému vzrůstu poptávky domácností a růstu veřejných výdajů 47. Ekonomika však i po skončení krize v letech 2010 a 2011v Norsku stagnovala a až v roce 2012 byl zaznamenán silnější hospodářský růst. Švédsko prošlo ekonomickou krizí poměrně lehce, především díky silným základům svých ekonomických institucí. Země sice v důsledku krize zaznamenala poměrně silné otřesy, ale recese zde trvala jen krátce a ekonomika se brzy začala znovu zotavovat a růst. Švédsku se dařilo úspěšně čelit nastalé krizi především proto, že už bylo ponaučeno a mělo zkušenosti kvůli silné bankovní krizi, která zemi zasáhla koncem 90. let 20. století. Po zmíněné krizi byly ve Švédsku nastoleny reformy a opatření k zajištění trvalé fiskální udržitelnosti 43
OECD (2010), OECD Economic Surveys: Norway 2010, OECD Publishing 146 s. ISBN 978-92-64-07713-3. S. 20 44 OECD (2010), OECD Economic Surveys: Norway 2010, OECD Publishing 146 s. ISBN 978-92-64-07713-3. S.22 45 OECD (2013). Country statistical profile: Norway. [online]. (cit. 23.2.2014). Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/economics/country-statistical-profile-norway_20752288-table-nor 46 Tamtéž 47 Tamtéž
22
a k posilnění trhu práce a sociálních politik. Navíc byla vytvořena kostra silné a úspěšné monetární politiky. Výsledkem toho bylo, že země vstoupila do světové krize odolná a v dobré fiskální kondici48. Co se týče nezaměstnanosti, před krizí v roce 2007 byla míra nezaměstnanosti 6,1 %, což je výrazně horší výsledek, než v Norsku dokonce i v období krize. Zároveň je to ale lepší výsledek než průměrná míra nezaměstnanosti zemí EU, která byla v roce 2007 7,2 % 49 . V roce 2009 přišla krize do Evropy a míra nezaměstnanosti se i ve Švédsku začala zvyšovat, přičemž v roce 2012 byla dokonce 8 %50. I tak to ale bylo stále pod průměrem zemí EU, který byl ten rok 10,5 %51. Švédsko bylo v tomto ohledu úspěšnější než většina zemí EU především díky účinným reformám a opatřením, které se zde zaváděly v průběhu krize s cílem zmírnit růst dlouhodobé nezaměstnanosti. Dalšími znaky švédské odolnosti vůči negativním vlivům světové krize, se kterými se potýkala ekonomika celého světa, byla stabilita hlavních makroekonomických ukazatelů. Například průměrná míra inflace během krize vzrostla nejvýše na 3,3 % a to v roce 2008, což bylo stále o čtyři desetiny procenta méně, než průměrná míra inflace v EU v tomtéž roce. V roce 2013 klesla průměrná roční míra inflace ve Švédsku na 1,4 %, přičemž průměrná roční míra inflace zemí EU byla 3,1 %52. Hrubý domácí produkt (HDP) rostl ve Švédsku mezi lety 1993 a 2010 meziročně průměrně o 2,7 %, zatímco v zemích EU 15 to bylo ve stejném období jen 1,9 %. Před nástupem krize v roce 2007 byl růst HDP ve Švédsku 3,3 %. Po nástupu krize tento ukazatel nabyl záporných hodnot a to -0,6 % v roce 2008 a dokonce -5,0 % v roce 2009. V dalším roce se ale ekonomika začala zotavovat, což značí rychlý skok o více než 10 % na hodnotu 6,6 %53. Švédsko i Norsko prošly světovou krizí relativně dobře, ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Do obou zemí přišla krize později a odešla dříve, než tomu bylo u většiny 48
OECD (2011), OECD Economic Surveys: Sweden 2011, OECD Publishing, [online]. [cit. 2014-03-26].
Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-swe-2011-en 49
Eurostat [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en 50
Tamtéž
51
Tamtéž
52
Eurostat. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/images/f/f3/HICP_allitems%2C_annual_average_inflation_rates%2C_2001-2011_%28%25%29.png 53
OECD (2013), "Country statistical profile: Sweden", Country statistical profiles: Key tables from OECD.
[online]. [cit. 2014-03-26] Dostupné z: 10.1787/csp-swe-table-2013-2-en
23
vyspělých zemí. Ve Švédsku byl jak před krizí, tak i během krize větší problém s nezaměstnaností než v Norsku, stále ale byla míra nezaměstnanosti lepší, než průměr zemí OECD. Tyto relativně pozitivní výsledky byly způsobeny především správně zvolenou fiskální politikou v obou zemích. Norsko zvládlo překonat krizi hlavně díky prostředkům ze Státního ropného fondu, zatímco Švédsko mělo cenné zkušenosti z poslední prodělané krize, kterou současní švédští politici ještě živě pamatují.
2.1.3 VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC OECD a MMF definují přímou zahraniční investici (PZI, Foreign Direct Investment – FDI) jako investici s dlouhodobým záměrem rezidenta jedné ekonomiky ve společnosti, která je rezidentem jiné ekonomiky. Podmínkou FDI je existence dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a společností, tj. podstatné míry vlivu na její chod v podobě 10% nebo většího podílu na hlasovacích právech společnosti54. PZI jsou známkou globalizace a neustálého propojování jednotlivých národních ekonomik. PZI mezi dvěma zeměmi pomáhá vytvořit stabilní a dlouhodobý vztah. Díky investicím mezi sebou země přenášejí nejnovější technologie a know-how a jednotlivé firmy mají možnost prezentovat své produkty i v zahraničí a nalézt tak nová odbytiště a zákazníky. Co se týče vstupu zahraničního kapitálu na norský trh, všeobecně platí pro všechny zájemce rovnocenné podmínky. Výjimky jsou ovšem v některých sektorech, které jsou považovány za národní zájem a ve kterých musí nějaký norský subjekt držet vždy alespoň 51% podíl. Jedná se především o strategická odvětví jako nerostné suroviny, nebo trh cenných papírů. V současné době v Norsku existuje více než 1600 firem se zahraniční kapitálovou účastí55. Vzhledem k převážnému zaměření Norska na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu je právě tento sektor investory vyhledáván nejčastěji. Fakt, že nejvíce zahraničních investorů investuje právě do těžby a zpracování ropy a zemního plynu jen upevňuje a posiluje silnou pozici tohoto sektoru. A i naopak díky tomu platí, že investice do tohoto sektoru jsou nejbezpečnější a zároveň nejvýnosnější. Mezi nejdůležitější investory v tomto odvětví patří
54
ŠTĚRBOVÁ, Ludmila a kol., Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. Století. Praha: Grada Publishing 2013, 368 s. ISBN 978-80-4694-4. S. 170 55 Export.cz [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.export.cz/kontakty/tag/Norsko
24
americké ropné společnosti Exxon-Mobil, Texaco a nizozemská společnost Royal Dutch Shell56. Tabulka 3: Příliv a stav přímých zahraničních investic v Norsku (v mld. USD) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Inward FDI stocks 81,5
97,6
132,4
118,6
148,3
174,6
182,6
211,8
Inflows of FDI
10,5
8,0
10,2
16,6
17,0
19,6
12,7
2,2
Zdroj: OECD, Country statistical profile, vlastní zpracování
Tabulka 3 zobrazuje příliv (Inflows of FDI) a stav (Inward FDI stocks) přímých zahraničních investic do Norska mezi lety 2005 a 2012. Příliv i stav PZI ve sledovaném období poměrně hodně vzrostl, především díky rostoucí globalizaci a tendencím zemí k integraci. Jediný pokles přílivu PZI byl zaznamenán v roce 2007, kdy byla v důsledku světové krize většina ekonomik a firem opatrnější. Od roku 2009 ale docházelo opět k růstu přílivu investic do Norska až do roku 2012. V roce 2012 příliv PZI do Norska opět poklesl v důsledku krize eurozóny. V posledních letech měly zdaleka největší podíl na investicích do Norska země Evropy. Na celkových zahraničních investicích v Norsku se podílejí kolem 75 %. Zbylých 25 % je rozděleno převážně mezi země Ameriky a Asie. Stejné pořadí je i u cílových destinací norských investic. 65 % investic z Norska míří do zemí Evropy, 18 % do Ameriky a asi 10 % do asijských zemí57. Také podpora investic v Norsku je intenzivní. V roce 2013 vznikla oficiální norská agentura pro podporu investic s názvem Invest in Norway. Tato agentura vznikla spojením spolupráce tří již existujících agentur, a to Innovation Norway, The Research council in Norway a Industrial Development Corporation of Norway (SIVA). Nově vzniklá agentura má za úkol poskytovat různé služby zahraničním firmám či podnikatelům, kteří mají zájem investovat v Norsku. Tyto služby zahrnují například informace o trhu, nebo informování o potenciálních oblastech vhodných pro investice. Další agenturou je agentura Nortrade, která byla založena v roce 1996 Norskou obchodní radou a byla tak jednou z prvních oficiálních obchodních agentur na světě. Tato agentura nabízí informace a novinky o nejžádanějších
56
Export.cz [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.export.cz/kontakty/tag/Norsko Statistics Norway [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: https://www.ssb.no/en/utenriksokonomi/statistikker/di/aar/2014-01-16#content 57
25
sektorech, přehledy regionů, informace o kultuře, nebo přehledy firem v jednotlivých sektorech58. Švédsko je pro investory velmi atraktivní zemí. Vstup zahraničních investic do Švédska je téměř bez překážek, protože podmínky vstupu jsou velmi příznivé. Švédsko je země s nízkou mírou korupce, technologicky vyspělá a inovativní. Pracovní síla je navíc ve Švédsku kvalifikovaná a vzdělaná. Právě proto je zájem investorů stále vyšší a vyšší. Zatímco v roce 1995 Švédsko hostilo přibližně 3000 zahraničních dceřiných společností, o deset let později jich bylo už více než 10 000. Za největšího investora, co se týče počtu vytvořených pracovních míst, je považováno USA. Ve Švédsku existuje přibližně 1300 amerických společností, které zde zaměstnávají přes 70 000 lidí. Tyto společnosti nejvíce investují do odvětví jako IT, finančnictví, farmacie, nebo do telekomunikací59. Tabulka 4: Příliv a stav přímých zahraničních investic ve Švédsku (v mld. USD) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Inward FDI stocks 171,9
227,2
293,9
278,7
332,1
347,2
344,1
378,3
Inflows of FDI
27,5
28,8
36,9
10,0
-64,0
9,0
16,1
11,6
Zdroj: OECD, Country statistical profile, vlastní zpracování
Tabulka 4 ukazuje příliv (Inflows of FDI) a stav (Inward FDI stocks) PZI ve Švédsku mezi lety 2005 a 2012. Od roku 2005 až do roku 2008 příliv PZI každoročně rostl. Přerušení nastalo v roce 2009, kdy byl příliv PZI dokonce o 25 mld. USD nižší, než v předchozím roce. Tento prudký pokles byl zapříčiněn Světovou ekonomickou krizí. V roce 2010 došlo k dezinvestici, a proto byla hodnota PZI záporná. Od roku 2011 již dochází k ozdravování. Významným švédským investorem je Nizozemsko. Zastupuje více než pětinu celkových investic do Švédska. Dalšími významnými investory jsou Lucembursko, Velká Británie, nebo Finsko. V roce 2010 dokonce více než 11 tis. zahraničních společností zaměstnalo ve Švédsku téměř 600 tis. lidí60. Pro zahraniční investory je lákavá také příznivá podpora investic ve Švédsku. Jednou z hlavních švédských agentur pro podporu obchodu a investic je Business Sweden, která
58
Nortrade [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nortrade.com/about-us/ U.S. Department of State [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.state.gov/e/eb/rls/othr/ics/2012/191242.htm 60 Santander Trade. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: https://en.santandertrade.com/establishoverseas/sweden/foreign-investment 59
26
vznikla 1. 1. 2013 fúzí Švédské obchodní rady a agentury Invest Sweden. Tato agentura je plně vlastněna státem a byla zřízena jak na podporu malých a středních podniků ve Švédsku, tak pro podporu případných zájemců o investování v zemi. Její služby spočívají především v informování o aktuálních příležitostech, prosperujících sektorech a o jednotlivých regionech 61 . Další agenturou je Almi Foretagspartner. Tato agentura poskytuje především informační a finanční služby. Jedinou českou firmou investující ve Švédsku je firma Linet. Tato společnost vznikla v roce 1990 a soustřeďuje se na výrobu nemocničních a pečovatelských zdravotnických lůžek. Závod vyrobí více než 40 tis. lůžek ročně, z nichž většina je určená pro export do více než 100 zemí na světě 62 . Naopak Švédsko je pro Českou republiku významným investorem. Nejznámějšími investicemi u nás jsou firmy IKEA, produkující nábytek a domácí dekorace, dále Volvo, Scania, Hennes & Mauritz (H&M), KappAhl Sverige AB, nebo Stena Metall. Norsko i Švédsko jsou země investory hojně vyhledávané. Je tomu tak díky dobré podpoře agentur podporujících příliv investic do země, ale i díky kvalifikované pracovní síle a vysokému životnímu standardu obyvatel, což podporuje jejich kupní sílu. V Norsku jsou investice směřovány nejčastěji do těžby ropy a zemního plynu, zatímco ve Švédsku dominuje strojírenství a technologie. Česká republika bohužel nemá žádnou významnější investici v Norsku a ve Švédsku má pouze jednu, a to především proto, že konkurence je zde velmi vysoká.
2.2 ZAHRANIČNÍ OBCHOD V následujících podkapitolách zanalyzuji a zhodnotím zahraniční obchod Norska a Švédska. Nejdříve se zaměřím na teritoriální strukturu zahraničního obchodu, na nejčastější cílové země vývozu obou zemí a na hlavní obchodní partnery. V další podkapitole popíši komoditní strukturu vývozu Švédska a Norska a hlavní odvětví jejich ekonomik.
2.2.1 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z HLEDISKA TERITORIÁLNÍ STRUKTURY Teritoriální struktura zahraničního obchodu každé země je ovlivněna několika klíčovými faktory. Jsou to například geografické faktory, jako třeba geografická vzdálenost dvou zemí, dostupnost, nebo úroveň kvality infrastruktury. Dále jsou tu geopolitické faktory, popisující kvalitu vzájemných politických vztahů, nebo zapojení ve stejných integračních 61
Business Sweden. [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.business-sweden.se/en/about-us/AboutBusiness-Sweden/ 62 Linet. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.linet.cz/
27
uskupeních. Důležité jsou také kulturní faktory, což znamená, jak jsou si země blízké po kulturní stránce, zda mají společnou historii, nebo stejný oficiální jazyk. Při vzájemném obchodu samozřejmě záleží také na velikosti a vyspělosti trhu obchodního partnera, na stabilitě jeho měnového kurzu a makroekonomických ukazatelů. Tabulka 5: Zahraniční obchod Norka s jeho TOP 10 obchodními partnery (v mld. NOK)
Velká Británie
Import 33,56
Export 220,12
Německo
65,46
116,07
Nizozemsko
20,46
117,47
Švédsko
70,29
52,34
Francie
17,65
57,68
USA
31,07
40,55
Dánsko
32,01
35,92
Čína
48,35
16,27
Belgie
9,97
30,23
Itálie
15,65
21,31
Zdroj: Statistics Norway, vlastní zpracování
Také teritoriální struktura zahraničního obchodu Norska je hodně ovlivněna geografickými a geopolitickými faktory. Tabulka 5 zobrazuje TOP 10 obchodních partnerů Norska podle obratu vzájemného obchodu v roce 2013. První místo zastupuje Velká Británie, jako nejdůležitější obchodní partner Norska podle obratu. Obrat jejich vzájemného obchodu v roce 2013 dosahoval téměř 254 mld. NOK. S touto zemí má Norsko kladnou obchodní bilanci a vděčí za to především vývozu ropy, ropných výrobků a zemního plynu. Vývoz těchto komodit zastupuje více než tři čtvrtiny celkového vývozu Norska do Velké Británie. V roce 2013 se do Velké Británie dovezlo navíc v hodnotě přes 2 mld. NOK ryb a mořských plodů a jsou tak druhou nejdůležitější skupinou pro norský vývoz do Británie63. Tyto dvě země mají dlouhodobě dobré obchodní vztahy, čemuž přispívá jejich geografická blízkost. Druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Norska podle obratu vzájemného obchodu je Německo. V roce 2013 měly tyto dvě země obrat vzájemného obchodu 182 mil. NOK a i s Německem má Norsko kladnou obchodní bilanci. I v tomto případě Norsko vyváželo především ropu, ropné výrobky a zemní plyn, jako svou nejdůležitější vývozní 63
Statistics Norway. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.ssb.no/en/utenriksokonomi/statistikker/muh
28
komoditu. Dohromady se těchto komodit v roce 2013 vyvezlo téměř 90 mld. NOK. Stejně jako u Velké Británie, i zde zastupuje vývoz ryb a mořských plodů z Norska významnou část celkového vývozu. Německo jich v roce 2013 dovezlo v hodnotě přes 2 mld. NOK. Německo je zároveň zemí, ze které Norsko nejvíce dováží. Nejvíce se dováží zboží skupiny SITC 7 – Stroje a dopravní zařízení, především silniční vozidla64. Třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem je Nizozemsko. I zde je struktura vývozu stejná, jako u předchozích dvou zemí. Zdaleka nejvíce se do Nizozemska dováží ropa a zemní plyn a dále také ryby a mořské plody. I s Nizozemskem má Norsko kladnou obchodní bilanci65. Dalšími obchodními partnery Norska jsou Švédsko a Francie. Při obchodování se Švédskem má Norsko zápornou obchodní bilanci. Norsko sice do Švédska vyváží ropu a ropné výrobky, ale větší hodnotu má dovoz ze Švédska. Ze Švédska se vyváží především silniční vozidla, různé stroje a zařízení užívaná v průmyslu, elektrické stroje a spotřebiče. Celkem se tohoto zboží skupiny SITC 7 – Stroje a dopravní zařízení v roce 2013 dovezlo přes 9 mld. NOK a podílelo se tak na celkovém dovozu ze Švédska 13 %66. Naopak s Francií má Norsko kladnou obchodní bilanci, opět díky vývozu ropy a zemního plynu. Navíc se zde vyvezly ryby a mořské plody v hodnotě 6 mld. NOK. Všech pět nejdůležitějších norských obchodních partnerů jsou země EU. I to svědčí o důležitosti norského členství v EHP a celkové spolupráce s EU. Navíc se všechny tyto země nacházejí v severní nebo západní Evropě. Zde je viditelná důležitost geografické blízkosti zemí při vzájemném obchodování67. Nejdůležitějším mimoevropským obchodním partnerem Norska je USA. V roce 2013 byl obrat vzájemného obchodu těchto dvou zemí 71 mld. NOK. Do USA se nejvíce vyváží ropa a ropné výrobky. Z Asie je nejvýznamnější Čína, se kterou má Norsko zápornou obchodní bilanci. Čína sem dováží kancelářské stroje, zařízení pro komunikaci a elektroniku68.
64
Statistics Norway. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.ssb.no/en/utenriksokonomi/statistikker/muh 65 Tamtéž 66 Tamtéž 67 Tamtéž 68 Tamtéž
29
Švédsko je zemí severní Evropy, což se také odráží na teritoriální struktuře jeho zahraničního obchodu. Výsledkem toho je, že většina nejdůležitějších obchodních partnerů země jsou buď členy Evropské unie, nebo se alespoň nacházejí v severní části Evropy. Tabulka 6: Zahraniční obchod Švédska s jeho TOP 10 obchodními partnery (v mld. SEK) Import
Export
Německo
181,45
109,37
Norsko
92,47
116,71
Dánsko
83,92
73,40
Nizozemí
80,86
57,76
Finsko
57,51
76,96
Velká Británie
62,84
71,33
Belgie
40,53
54,62
USA
28,56
67,86
Francie
42,75
49,63
Čína (bez Hongkongu)
43,75
39,54
Zdroj: Statistics Sweden, vlastní zpracování
Tabulka 6 ukazuje hodnoty zahraničního obchodu Švédska s jeho TOP 10 obchodními partnery podle obratu vzájemného obchodu v roce 2013. Z TOP 10 partnerů pouze dva nejsou evropské státy a to USA, které obsadilo osmé místo s obratem přes 96 mld. SEK a se kterým má Švédsko kladnou obchodní bilanci a Čína, se kterou má Švédsko pasivní obchodní bilanci a obrat vzájemného obchodu se zbožím byl v roce 2013 přes 83 mld. SEK69. Hlavním obchodním partnerem Švédska je Německo, se kterým mělo Švédsko v roce 2013 obrat vyšší než 290 mld. SEK. Má tak náskok 80 mld. SEK na Norsko, které je umístěno na druhém místě. S Německem má Švédsko deficitní bilanci téměř 70 mld. SEK. Je to zapříčiněno tím, že Německo je zemí, ze které Švédsko nejvíc dováží. Dováží se především silniční vozidla, kterých se jen v roce 2013 dovezlo 38 mld. SEK. Celkově dovozu z Německa vévodí skupina SITC 7 - Stroje a dopravní zařízení, ze kterých se z Německa dováží také stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, nebo elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče. S Německem má Švédsko dobré obchodní vztahy především díky společnému
69
Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.scb.se/en_/Finding-statistics/StatisticalDatabase
30
členství v EU, které jim umožňuje volný obchod, a dále také díky snadné dostupnosti a dobře vyvinuté infrastruktuře mezi oběma zeměmi70. Druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Švédska je Norsko s obratem vzájemného obchodu 209 mld. SEK. S Norskem má Švédsko kladnou obchodní bilanci a vyváží hlavně elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče a silniční vozidla. Dovozu naopak dominují ropa a ropné výrobky, kterých se v roce 2013 dovezlo přes 23 mld. SEK. Norsko a Švédsko jsou významní obchodní partneři především díky společné historii a podobné kultuře. Navíc mají vzájemně dobrou geografickou polohu, protože jsou sousedními státy. Norsko sice není členem EU, ale je členem EHP, díky čemuž může se Švédskem obchodovat v rámci volného trhu. Navíc je jak Norsko, tak i Švédsko členem Severské rady71. Dalšími členy Severské rady jsou i Dánsko, které je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Švédska a Finsko, které obsadilo páté místo. I ostatní Evropské státy z TOP 10 obchodních partnerů Švédska se vyznačují geografickou blízkostí. Podle tabulky 5 Švédsko nejvíce obchoduje se zeměmi severní, nebo západní Evropy. Z východu Evropy obchoduje nejvíc s Ruskem, se kterým má obrat 69 mld. SEK a z jižní Evropy s Itálií s obratem 57 mld. SEK72. Co se týče Ameriky, dalším poměrně důležitým obchodním partnerem z tohoto kontinentu je Brazílie, s níž mělo Švédsko v roce 2013 obrat téměř 13 mld. SEK a kladnou obchodní bilanci, především díky exportu silničních vozidel a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu. Do USA Švédsko vyváží především léčiva a farmaceutické výrobky a silniční vozidla, kterých v roce 2013 vyvezlo v hodnotě přes 8 mld. SEK73. Z Asie Švédsko nejvíce obchoduje s Čínou, ze které dováží hlavně oděvy a oděvní doplňky. V roce 2013 se z Číny navíc dovezlo také nezanedbatelných 5 mld. SEK elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů a 4,5 mld. SEK telekomunikačních zařízení. Dalším asijským obchodním partnerem je pak Japonsko s obratem obchodu 23,6 mld. SEK, kam se vyváží hlavně léčiva, farmaceutické výrobky, dřevo a silniční vozidla74.
70
Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: : http://www.scb.se/en_/Finding-statistics/StatisticalDatabase 71 Tamtéž 72 Tamtéž 73 Tamtéž 74 Tamtéž
31
Švédsko obchoduje i s některými africkými zeměmi, jimž dominuje Nigérie, se kterou má Švédsko pasivní bilanci. Z Nigérie dováží skoro výhradně jen ropu a ropné výrobky, v roce 2013 byly v hodnotě přes 10 mld. SEK75. Z tabulek 5 a 6 je zřejmé, že u zahraničního obchodu hodně záleží na geografické vzdálenosti zemí a na dobře vyvinuté infrastruktuře. Zde také hodně přispěla podobná kultura a společné členství v EU, nebo v jiných regionálních organizacích v rámci Evropy. Je zřejmé, že ani Norsko není znevýhodněno tím, že dosud není členem EU. Naopak, jeho obchodními partnery jsou většinou ty samé země, jako u Švédska. Stejné je to mimo Evropu. Jak Norsko, tak i Švédsko obchoduje z Ameriky především s USA a z Asie s Čínou. Ve finále je tedy teritoriální struktura těchto dvou zemí velmi podobná.
2.2.2 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z HLEDISKA KOMODITNÍ STRUKTURY Komoditní struktura zahraničního obchodu ukazuje, jaké komodity jsou nejdůležitější pro dovoz nebo vývoz konkrétní země. Závisí především na vybavenosti země vzácnými nerostnými surovinami, na geografické poloze země, i na jejím povrchu. Komoditní struktura závisí také na vyspělosti ekonomiky. Například některé, většinou méně rozvinuté země, staví svůj vývoz na jediné komoditě, například kávě nebo čaji. Naopak rozvinuté země často vyváží různou technologii náročnou na vědu a výzkum.
75
Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.scb.se/en_/Finding-statistics/StatisticalDatabase
32
Norsko je všeobecně známé jako jedna z nejbohatších zemí na světě. Svému bohatství vděčí z největší části obrovským nalezištím nerostných surovin. Od 70. let, kdy byla objevena ložiska ropy a zemního plynu, stoupla těžba těchto komodit mnohanásobně. Spolu se zvyšující se produkcí rostl také vývoz a tím i příjmy země. Graf 5: Komoditní struktura celkového norského exportu v roce 2013 2,61% 8,80% 4,61% 0,18%
0,15% 0,06%
SITC 0
1,63%
7,17%
SITC 1
7,48%
SITC 2 SITC 3 SITC 4 SITC 5 67,31%
SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9
Zdroj: Statistics Norway, vlastní zpracování
Graf 5 zachycuje komoditní strukturu norského vývozu v roce 2013. I podle grafu je zřejmé, jak obrovský podíl na celkovém vývozu tyto komodity zastávají. V roce 2013 skupina SITC 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály zastávala 67,3 % na celkovém vývozu. Dohromady se vyvezlo v hodnotě přes 337 mld. NOK ropy a ropných produktů a přes 263 mld. NOK zemního plynu. Norský trh s ropou je rychle rostoucí a prosperující. Norský export ropy se za posledních 20 let zvýšil více než trojnásobně. Jednou z klíčových ropných společností v Norsku je podnik Statoil, který byl založen státem hned na počátku těžby ropy a zemního plynu. Tato společnost je zároveň také jedním z největších vývozců surové nafty na světě76. Druhým nejdůležitějším sektorem je SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky. Tato skupina zboží měla v daném roce podíl 8,8 % na celkovém exportu. Nejvíce se vyvážely stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, dále také strojní zařízení, elektrické přístroje a
spotřebiče.
Třetí
nejdůležitější
vývozní
skupinou
podle
podílu
byla
skupina
SITC 6 – Průmyslové zboží tříděné hlavně podle materiálu. Z této skupiny se vyvážely 76
Statistics Norway [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ssb.no/en/utenriksokonomi/statistikker/muh
33
nejvíce neželezné kovy, a to v hodnotě téměř 36 mld. NOK. Ze skupiny SITC 6 se vyvezlo také velké množství železa, oceli a kovových výrobků77. Skupina SITC 0 – Potraviny a živá zvířata sice podle podílu obsadila až čtvrté místo, zastupuje ale zboží pro norské hospodářství velmi důležité. Norsko je totiž hned po Číně druhým největším exportérem ryb a mořských výrobků na světě a je to tudíž pro zemi citlivé a strategické odvětví. Norsko je vhodné pro rybolov především díky mělkým pobřežním šelfům, které jsou pro bohatý mořský život ideální. V roce 2013 se vyvezlo v hodnotě více než 60 mld. NOK ryb a mořských plodů. Také toto odvětví se za poslední roky hodně rozrůstá. Export ryb a mořských plodů se za posledních 20 let zvýšil skoro čtyřnásobně. Zdaleka nejvyváženější rybou je norský losos. Dále se vyváží také treska, sleď, anebo makrela. Ze skupiny SITC 0 se vyváží také krmivo pro zvířata. V tomto odvětví hraje důležitou roli například firma Hallvard Lerøy AS, která zásobuje více než 70 světových trhů78. Švédsko je vyspělou, technologicky zaměřenou průmyslovou zemí. Není příliš bohaté na nerostné suroviny, jako je tomu u Norska, takže se zaměřuje spíše na průmyslovou výrobu, komunikační technologie a výzkum a inovace. Dalším důležitým sektorem švédské produkce je dřevařský a chemický průmysl. Graf 6: Komoditní struktura celkového Švédského exportu v roce 2013 0,57%
4,91% 0,73%
SITC 0
6,58%
9,12%
SITC 1 8,43%
0,15%
12,01% 39,07%
SITC 2 SITC 3 SITC 4 SITC 5
18,43%
SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9
Zdroj: Statistics Sweden, vlastní zpracování
77
Statistics Norway [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ssb.no/en/utenriksokonomi/statistikker/muh 78 Tamtéž
34
Graf 6 zobrazuje komoditní strukturu celkového exportu Švédska za rok 2013 podle systému SITC. Je zřejmé, že celkovému vývozu dominuje skupina SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky. V roce 2013 tato skupina zaujímala 39,07 % celkového švédského exportu. Je tomu tak především díky exportu silničních vozidel, kterých se v roce 2013 vyvezlo v hodnotě přes 117 mld. SEK. Vyváží se především díly a příslušenství motorových vozidel a osobní automobily. Hlavními vývozci této skupiny jsou firmy Volvo Personvagnar, nebo Saab. Největším vývozcem ve Švédsku vůbec je firma Ericsson, vyvážející technologii, telekomunikační služby a mobilní zařízení. Právě proto se v roce 2013 vyvezla telekomunikační zařízení v hodnotě skoro 50 mld. SEK. Dalším významným vývozcem mobilních zařízení ze Švédska je firma Siemens79. Další významnou vývozní skupinou je SITC 6 - Průmyslové zboží tříděné hlavně podle materiálu. Zde se nejvíce vyváží papír a lepenka a v roce 2013 se jich vyvezlo v hodnotě skoro 65 mld. SEK. Hlavním švédským exportérem papíru a lepenky je švédsko-finská společnost Stora Enso Skoghall, která je jedním z největších světových výrobců papíru a lepenky. Ze skupiny SITC 6 se dále vyváží železo, ocel a neželezné kovy80. Třetí vývozní skupinou je SITC 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky, která měla v roce 2013 podíl 12,01 % na celkovém vývozu země. V daném roce se vyvezlo v hodnotě přes 56 mld. SEK léků a farmaceutických výrobků. Jednalo se hlavně o léčiva, včetně léčiv veterinárních. Hlavními vývozci tohoto zboží jsou ve Švédsku firmy Astra Zeneca a Pharmacia Holding. Ze skupiny SITC 5 Švédsko vyváží také plasty v prvotní formě81. Skupina SITC 8 - Průmyslové spotřební zboží v roce 2013 zaujala 9,12% podíl na celkovém vývozu. Z této skupiny se vyváží hlavně předměty z plastických hmot a nábytek a jeho díly. Zde stojí za to zmínit celosvětově známý švédský nábytkářský řetězec Ikea. Skupina SITC 3 - Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály se na celkovém exportu Švédska v daném roce podílela 8,43 %. Vyváží se především ropa a ropné produkty, kterých se v roce 2013 vyvezlo 77 mld. SEK82. V tomto odvětví je největším exportérem společnost Preem, která je zároveň největší ropnou společností ve Švédsku, kde vlastní 530 ropných stanic. Zároveň její dvě rafinerie patří mezi nejmodernější a nejšetrnější k životnímu prostředí vůbec83. 79
Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.scb.se/en_/Finding-statistics/StatisticalDatabase 80 Tamtéž 81 Tamtéž 82 Tamtéž 83 Preem [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.preem.se/templates/page.aspx?id=15
35
Komoditní struktura zahraničního obchodu Švédska a Norska se liší výrazně víc, než struktura teritoriální. Je tomu tak především kvůli norské vybavenosti nerostnými surovinami, které Švédsko nemá. Už kvůli tomu se v minulosti zaměření průmyslu obou zemí vydalo každé jiným směrem. Zatímco Norsko žije právě ze svých ohromných nalezišť ropy a zemního plynu a zároveň z rozmanitého podmořského života ve svých mořích, Švédsko se zaměřilo na těžký a strojní průmysl a technologii. Každopádně jsou obě země ve svých oborech úspěšné a řadí se k nejvyspělejším a nejbohatším zemím světa.
2.3 VZTAH NORSKA A ŠVÉDSKA VŮČI ČESKÉ REPUBLICE Co se týče vzájemných vztahů Norska s Českou republikou, tradičně jsou na výborné úrovni. Dobré vztahy má Norsko s Českou republikou jak po stránce diplomatické, tak i kulturní, politické a obchodní. Obě země mají především společný pohled na určité politické otázky, jako je například podpora lidských práv a demokracie 84 . Dobré vztahy se daří udržovat především díky členství Norska v EHP. Země tak má volný přístup na trhy evropských zemí, včetně České republiky. Díky členství v EHP je Čechům otevřený také pracovní trh v Norsku, kde mohou pracovat i podnikat a studenti z České republiky zde mohou zadarmo studovat na státních vysokých školách. Norsko má jako člen EHP povinnost přispívat do tzv. Norských fondů (Norway Grants). V rámci EHP a Norských fondů musí Norsko, Lichtenštejnsko a Island přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EU, přičemž 97 % těchto finančních prostředků pochází právě z Norských fondů. Tento typ podpory přichází i do České republiky, kde má za cíl především pomáhat zkvalitnit zdravotnictví, vědu a výzkum, životní prostředí, kulturu a pomáhat zlepšit situaci ohrožených skupin obyvatel85. Tabulka 7: Zahraniční obchod České republiky s Norskem (v mil. Kč) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Export 6 781
9 078
12 876
10 578
10 981
13 310
15 169
15 999
Import 11 457
14 111
8 995
14 451
13 976
19 833
23 519
28 819
Bilance -4 677
-5 033
3 881
-3 873
-2 996
-6 523
-8 350
-12 820
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ), vlastní zpracování
84 85
Norsko [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.norsko.cz Tamtéž
36
Tabulka číslo 7 ukazuje hodnoty zahraničního obchodu České republiky s Norskem z pohledu České republiky v rozmezí let 2005 až 2012. Obrat vzájemného obchodu ve sledovaném období podle tabulky 4 rostl, i když byl zasažen a zpomalen světovou krizí v období mezi lety 2007 a 2009. Od roku 2008 sice export z Česka do Norska každoročně roste, import z Norska ale roste rychleji, a proto se pasivní bilance vzájemného obchodu každoročně více a více prohlubuje. Graf 7: Komoditní struktura importu České republiky z Norska v roce 2013 2,15%
5,02%
0,47% 3,42% 3,79%
0,00% 0,43%
0,03%
SITC 0 SITC 1 SITC 2 SITC 3 SITC 4 SITC 5
84,70%
SITC 6 SITC 7 SITC 8
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Vzájemné obchodní vztahy jsou založeny především na norském exportu zemního plynu do České republiky. Norsko je druhý nejvýznamnější dodavatel zemního plynu do naší země, hned po Ruské federaci a dováží až čtvrtinu české spotřeby. V roce 2012 dovoz zemního plynu dosáhl 85 % celkového dovozu z Norska do České republiky86. Podle grafu 7 jsou nejsilnější dovozní komoditou produkty skupiny SITC 3 - Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, kam se řadí i právě již zmíněný zemní plyn. Další důležitou dovozní skupinou je SITC 6 - Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, která má více než 5% podíl na celkovém dovozu z Norska. Ze skupiny SITC 6 se dovážely především neželezné kovy, železo a ocel. Skupina SITC 0 - Potraviny a živá zvířata má 3,79% podíl na celkovém dovozu z Norska, a to především díky dovozu ryb a mořských plodů, kterých se v roce 2013 dovezlo v hodnotě více než 1 mld. CZK87.
86 87
Norsko [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.norsko.cz Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
37
Z České republiky se do Norska vyváží především produkty skupiny SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky. Vyvážejí se hlavně osobní automobily a kancelářská zařízení. Celkem tato skupina v roce 2013 zastoupila skoro 58 % celkového vývozu z České republiky do Norska. Druhou nejdůležitější skupinou byla SITC 6 - Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Zde se vyváží hlavně železo, ocel a kovové výrobky a tato skupina v roce 2013 zastoupila téměř 22 % vývozu do Norska88. Vztahy mezi Českou republikou a Švédskem jsou značně jednodušší než vztahy s Norskem díky členství obou zemí v EU. Po vstupu České republiky do EU v roce 2004 se mnohonásobně zvýšila vzájemná obchodní výměna. Tabulka 8: Zahraniční obchod České republiky se Švédskem (v mil. Kč) 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Export
28 003
35 028
44 690
43 698
33 215
41 163
47 452
46 428
Import
29 998
22 944
27 394
23 316
18 519
22 285
24 928
24 835
Bilance
-1 995
12 084
17 295
20 381
14 696
18 878
22 523
21 593
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Tabulka 8 znázorňuje hodnoty obchodní výměny mezi Českou republikou a Švédskem z pohledu České republiky v období mezi lety 2005 a 2012. Export z Česka do Švédska se každoročně zvyšoval s výjimkou roku 2009, kdy poklesl o více než 10 mld. CZK v důsledku světové krize, která zasáhla obchod s automobily, který je pro náš vývoz velmi důležitý. V roce 2010 již došlo k oživení a země se začaly vzpamatovávat z recese a obchodní výměny začaly znovu narůstat. Na rozdíl od exportu, import České republiky ze Švédska v průběhu let téměř stagnuje a v důsledku toho pak roste kladná obchodní bilance pro Českou republiku89.
88 89
Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO Tamtéž
38
Graf 8: Komoditní struktura importu České republiky ze Švédska v roce 2013 0,24% 1,78% 7,80%
0,34% 0,57%
0,58% 15,88%
SITC 0 SITC 1 SITC 2
34,86%
SITC 3 SITC 4 37,96%
SITC 5 SITC 6 SITC 7 SITC 8
Zdroj: České statistický úřad, vlastní zpracování
V grafu 8 lze vidět komoditní strukturu dovozu České republiky ze Švédska v roce 2013.
S podílem
skoro
38
%
ze
Švédska
nejvíce
dovážíme
zboží
skupiny
SITC 6 - Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Nejdůležitější z této skupiny je asi železo a ocel, neželezné kovy a dále také papír, lepenka a výrobky z nich, kterých se v roce 2013 dovezlo v hodnotě 2 mld. CZK. Ze skupiny SITC 7 - Stroje a dopravní zařízení se v hodnotě 4 mld. CZK dovezla především silniční vozidla a to především motorová silniční vozidla k veřejné dopravě. Ze strojů se hodně dovážely také stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu. Ze skupiny SITC 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky, která zaujímala 15,88 % celkového dovozu ze Švédska, se dovážela především léčiva a farmaceutické výrobky a chemické prostředky a výrobky90. Co se týče exportu z České republiky do Švédska, komoditní struktura je poměrně ustálená. Vyváží se především skupina SITC 7 - Stroje a dopravní zařízení a v roce 2013 tato skupina tvořila 59,31 % celkového českého vývozu do Švédska. Ze skupiny SITC 7 se vyvážejí především silniční vozidla, ve sledovaném roce jich bylo vyvezeno v celkové hodnotě 10,5 mld. CZK.
Nejvíc se vyvážely osobní automobily a díly a příslušenství
motorových vozidel. V hodnotě 4,5 mld. CZK se vyvezla také elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, které se taktéž řadí do skupiny SITC 7. Švédové z České republiky dováží také zboží skupin SITC 6 - Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu a SITC 8 - Průmyslové spotřební zboží. Podíl každé skupiny na celkovém švédském dovozu z Česka je 16,25 %.
90
Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
39
Ze skupiny SITC 6 dovážejí především železo, ocel a kovové výrobky a ze skupiny SITC 8 je to hlavně nábytek a jeho díly a odborné a vědecké přístroje91. Jak Norsko, tak i Švédko jsou pro Českou republiku důležitými obchodními partnery. Naopak Česká republika není příliš důležitým obchodním partnerem ani pro jednu z těchto zemí. Vůči České republice má strategičtější postavení Norsko, které ji zásobuje vzácnými surovinami, které jsou v dnešním světě nepostradatelným zdrojem energie. Norsko je vedle Ruska klíčovým dodavatelem zemního plynu do České republiky. Pro český export je ale důležitější Švédsko, protože je významným importérem našich automobilů a silničních vozidel. Švédsko od nás odebírá skoro 4 krát větší množství zboží než Norsko a je pro nás nepostradatelným obchodním partnerem.
91
Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
40
ZÁVĚR Norská i švédská ekonomika si prošly dlouhým vývojem. Dnes jsou to obě nadprůměrně vyspělé a rozvinuté země, ale nebylo tomu tak vždy. Ještě před sedmdesáti lety byly obě země výrazně chudší a orientované spíše na zemědělství a venkov. V Norsku přišel zlom v 70. letech, po objevu bohatých ložisek ropy a zemního plynu. Od té doby se země začala orientovat na těžbu a průmysl. Naopak ve Švédsku došlo k industrializaci, ekonomika se začala transformovat a orientovat především na těžký průmysl a strojírenství. Ze Švédska se tak stal moderní prosperující stát. Ve Švédsku se navíc v průběhu let rozvíjel a zdokonaloval úspěšný fiskální a monetární systém, zatímco v Norsku stoupaly příjmy z ropy, které se začaly ukládat do Státního ropného fondu. Rostla tak životní úroveň obyvatel a oba státy se staly něčím, co se dá nazvat „Stát blahobytu“. Cílem této bakalářské práce bylo představit dnešní ekonomiku Norska a Švédska a zároveň nastínit důležité skutečnosti a okamžiky z historie, které ovlivnily vývoj Norska a Švédska do podoby, jakou mají dnes. Dalším cílem práce bylo zanalyzovat postavení obou zemí ve světovém obchodě. Cílem podkapitoly Vztahy Norska a Švédska vůči EU bylo zjistit, zda Norsko nějakým způsobem tratí na tom, že není členem EU, zatímco Švédsko jakožto člen EU má větší výhody. Zde se ukázalo, že i přesto, že Norsko není členem EU, stále do EU vyváží zboží v hodnotě značně vyšší, než Švédsko, takže není příliš znevýhodněno. Je to především tím, že Norsko je hlavním evropským producentem ropy a zemního plynu, což jsou komodity, které všechny země potřebují. Mnohé země v Evropě tyto komodity importují raději z Norska než z Ruska, protože je to geograficky značně blíž. Norsko tak využívá výhod volného obchodu na základě členství v EFTA a EHP a na oplátku musí přispívat do Norských fondů. Prostředky z Norských fondů se pak využívají ke zkvalitňování zdravotnictví, zvyšování životní úrovně, nebo na stírání sociálních rozdílů v zemích EU. Na druhou stranu Švédsko se zeměmi EU obchoduje více podle obratu. Je to tím, že Švédsko více importuje zboží ze zemí EU a na rozdíl od Norska má celkově s EU zápornou obchodní bilanci. Cílem podkapitoly popisující vývoj v zemích během světové krize bylo zjistit, jakým způsobem se země popasovaly s krizí a jak velké následky na nich krize zanechala. V této podkapitole jsem čerpala především z publikací OECD. Ukázalo se, že ani ve Švédsku, ani v Norsku neprobíhala krize tak silně, jako ve většině ostatních zemí OECD. Ve Švédsku tomu tak bylo proto, že země byla ponaučená z krize, kterou prodělala ani ne o 15 let dříve. Byla 41
tedy schopna rychle a efektivně využít protikrizová fiskální i monetární opatření. Na druhou stranu Norsko ukládá část svých příjmů z ropy do Státního ropného fondu kvůli krizovým situacím, jako byla tato. Navíc v obou zemích krize přišla o něco později a skončila o něco dříve, než v jiných státech OECD, díky čemuž následky nebyly tak katastrofické. V kapitolách věnovaných komoditní a teritoriální struktuře zahraničního obchodu Norska a Švédska jsem chtěla analyzovat nejdůležitější obchodní zaměření zemí a nejvýznamnější obchodní partnery. Ukázalo se, že obě země mají téměř totožné obchodní partnery. Jsou to především země severní a západní Evropy a Švédsko a Norsko jsou si významnými obchodními partnery i navzájem. Komoditní struktura vývozu odpovídá ekonomickému zaměření zemí. Zatímco Švédsko vyváží především zboží strojírenského průmyslu, spotřebiče a technologii, jednoznačně nejvýznamnějším odvětvím norského vývozu je ropa, ropné produkty a zemní plyn. V Norsku je dále významný vývoz ryb a mořských plodů. Cílem poslední kapitoly bylo zanalyzovat vzájemné obchodní vztahy Norska a Švédska s Českou republikou. Česká republika není příliš významným trhem ani pro Norsko, ani pro Švédsko. Naopak pro Českou republiku je významný obchod s oběma zeměmi. Pro český vývoz je ale důležitější švédský trh, kam vyváží především zboží strojírenského průmyslu. Se Švédskem má Česká republika kladnou obchodní bilanci. S Norskem máme naopak zápornou bilanci kvůli dovozu zemního plynu. Obchodní vztahy s Norskem jsou velmi důležité, vzhledem k tomu, že norský plyn pokrývá až čtvrtinu celkové spotřeby zemního plynu v České republice.
42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KNIHY A PUBLIKACE: 1) KALÍNSKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století vydání Praha: Grada 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3396-8. 2) ŠTĚRBOVÁ, Ludmila a kol. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století 1. vydání Praha: Grada 2013. ISBN 978-80-247-4694-4. 3) GULLOVÁ, Soňa Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol 2. Přepracované a doplněné vydání, Praha: Grada 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-3777-5. 4) HROCH, M., KADEČKOVÁ, H. Dějiny Norska, Nakladatelství Lidové noviny 2005, 344 s. ISBN 80-7106-407-6. 5) MAGNUSSON, Lars An economic history of Sweden. Vydání London; New York: Routledge 2000. 305 s. ISBN 0-203-15115-5.
6) OECD (2010), OECD Economic Surveys: Norway 2010, OECD Publishing 146 s. ISBN 978-92-64-07713-3.
INTERNETOVÉ ZDROJE: 1) The World Factbook, Norway [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html 2) Statistics Norway [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://ssb.no/ 3) The World Factbook, Sweden [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sw.html 4) Statistics Sweden [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.scb.se/en_/
43
5) NORWAY: EU relations offer little to UK eurosceptics. 2012. Oxford Analytica Daily Brief Service (Dec 27): 1-n/a, ProQuest. [online]. [cit. 2013-25-12]. Dostupné z: http://search.proquest.com.zdroje.vse.cz/docview/1247388655/1415F6F8616DB0837/10?acc ountid=17203 6) European Commission [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ 7) Eurostat [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ 8) Chovani [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://chovani.eu/norsko/c129 9) Every Culture, Norway [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/No-Sa/Norway.html 10) Every Cultur, Sweden [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.everyculture.com/Sa-Th/Sweden.html 11) OECD (2013). Country statistical profile: Norway. [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/economics/country-statistical-profile-norway_20752288-tablenor 12) OECD (2011), OECD Economic Surveys: Sweden 2011, OECD Publishing, [online]. [cit. 2014-03-26]. http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-swe-2011-en 13) OECD (2013), Country statistical profile: Sweden [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupné z: 10.1787/csp-swe-table-2013-2-en 14) Eurostat [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en 15) Export.cz [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.export.cz/kontakty/tag/Norsko 16) Nortrade [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nortrade.com/about-us/ 17) U.S. Department of State. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.state.gov/e/eb/rls/othr/ics/2012/191242.htm 18) Santander Trade. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: https://en.santandertrade.com/establish-overseas/sweden/foreign-investment 19) Business Sweden. [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businesssweden.se/en/about-us/About-Business-Sweden/ 20) Linet. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.linet.cz/ 21) Preem [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.preem.se/templates/page.aspx?id=15 22) Norsko [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.norsko.cz/obecne/ 44
23) Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
45
SEZNAM ZKRATEK
CZK
Česká koruna
ČSÚ
Český statistický úřad
EFTA
Eurepean Free Trade Agreement
EHS
Evropský hospodářský prostor
ES
Evropské společenství
ESVO
Evropské sdružení volného obchodu
EU
Evropská unie
EUR
Euro
EURATOM
Evropské společenství pro atomovou energii
FDI
Foreign direct investment
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade
HDP
Hrubý domácí produkt
HNP
Hrubý národní produkt
MIL
Milion
MLD
Miliarda
MMF
Mezinárodní Měnový Fond
NATO
North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance)
NOK
Norská koruna
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN
Organizace spojených národů
PZI
Přímá zahraniční investice
SEK
Švédská koruna
SITC
Standardní mezinárodní klasifikace zboží
SIVA
Industrial Development Corporation of Norway
SSSR
Svaz sovětských socialistických republik
USA
Spojené státy americké
USD
Americký dolar
WTO
Světová obchodní organizace
46
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Zahraniční obchod se zbožím mezi Norskem a EU 27 (v mld. EUR)
7
Tabulka 2: Zahraniční obchod se zbožím mezi Švédskem a EU 27 (v mld. SEK)
9
Tabulka 3: Příliv a stav přímých zahraničních investic v Norsku (v mld. USD)
25
Tabulka 4: Příliv a stav přímých zahraničních investic ve Švédsku (v mld. USD)
26
Tabulka 5: Zahraniční obchod Norska s jeho TOP 10 obchodními partnery (v mld. NOK)
29
Tabulka 6: Zahraniční obchod Švédska s jeho TOP 10 obchodními partnery (v mld. SEK)
30
Tabulka 7: Zahraniční obchod České republiky s Norskem (v mil. Kč)
36
Tabulka 8: Zahraniční obchod České republiky se Švédskem (v mil. Kč)
38
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Komoditní struktura exportu z Norska do zemí EU 27 v roce 2012
8
Graf 2: Komoditní struktura importu do Norska ze zemí EU 27 v roce 2012
8
Graf 3: Komoditní struktura exportu ze Švédska do zemí EU 27 v roce 2012
10
Graf 4: Komoditní struktura importu do Švédska ze zemí EU 27 v roce 2012
11
Graf 5: Komoditní struktura celkového norského exportu v roce 2013
33
Graf 6: Komoditní struktura celkového švédského exportu v roce 2013
34
Graf 7: Komoditní struktura importu České republiky z Norska v roce 2013
37
Graf 8: Komoditní struktura importu České republiky ze Švédska v roce 2013
39
47
