Nadace rozvoje občanské společnosti
(NROS)
Blokový grant pro NNO Finančních mechanismů EHP/Norska CZ 0004 – 3.výzva
Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO
Směrnice pro žadatele o grant
Obsah
I.
BLOKOVÝ GRANT PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE ......................... 3
1.1
Historické souvislosti ......................................................................................................................... 3
1.2
Cíle a priority programu ..................................................................................................................... 3
1.3
Výše finanční částky k rozdělení....................................................................................................... 4
II.
PRAVIDLA PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O GRANT ................................................. 5
2.1 Kritéria oprávněnosti .......................................................................................................................... 5 2.1.1 Oprávněnost žadatelů: Kdo může žádat o grant .............................................................................. 5 2.1.2 Partnerství a oprávněnost partnerů .................................................................................................. 6 2.1.3 Oprávněnost projektů: Projekty, na které lze žádat podporu z grantu ............................................. 7 2.1.4 Oprávněnost nákladů: Náklady, které je možné financovat z grantu ............................................. 14 2.2 Žádost o grant a její hodnocení ....................................................................................................... 16 2.2.1 Formulář žádosti a podpůrné dokumenty....................................................................................... 16 2.2.2 Kam a jak zasílat žádosti................................................................................................................ 17 2.2.3 Uzávěrka pro příjem žádostí .......................................................................................................... 17 2.2.4 Další informace .............................................................................................................................. 17 2.2.5 Potvrzení o přijetí žádosti ............................................................................................................... 18 2.3
Hodnocení a výběr žádostí .............................................................................................................. 18
2.4
Oznámení výsledků grantového řízení ........................................................................................... 20
2.5
Podmínky pro realizaci projektu, na který byl přidělen grant ...................................................... 20
III.
PODKLADY PRO ŽADATELE – FORMULÁŘE..................................................... 23
IV.
PRO INFORMACI ................................................................................................... 23
2
I.
1.1
BLOKOVÝ GRANT PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI
Evropský hospodářský prostor (EHP), který sdružuje státy EU, Norsko, Lichtenštejnsko a Island za účelem vytvoření volného trhu charakterizovaného volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob, byl v květnu 2004 rozšířen o 10 nových členských států EU. Z toho důvodu se tři nečlenské státy EU, které jsou ale součástí EHP – Island, Lichtenštejnsko a Norsko, rozhodly podporovat sociální a ekonomickou soudržnost nově rozšířeného EHP. Došlo tedy k ustavení Finančních mechanismů EHP a Norska, jejichž cílem je posílit sociální a ekonomickou soudržnost v rozšířené Evropě a zvýšit schopnost nových členských zemí EU/EHP plně participovat na vnitřním trhu a posílit bilaterální vztahy EHP s příjemci pomoci, tj. i s Českou republikou. Finanční mechanismy EHP/Norska jsou administrovány Kanceláří finančního mechanismu (KFM) se sídlem v Bruselu. Celkovou odpovědnost za implementaci Finančních mechanismů EHP/Norska v České republice nese Národní kontaktní místo (NKM) zabezpečované Ministerstvem financí České republiky (MF ČR). V rámci těchto finančních mechanismů bude v České republice v pětiletém období 2004 – 2009 celkem k dispozici 105,9 milionů EUR určených k podpoře projektů z širokého spektra prioritních oblastí, jako je např. ochrana životního prostředí, zachování evropského kulturního dědictví, zdravotní péče, péče o děti a rozvoj lidských zdrojů. Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) byla v rámci těchto mechanismů vybrána v souladu se Zákonem o veřejných zakázkách na administraci Blokového grantu pro nestátní neziskové organizace a rozdělí ve třech výzvách celkovou částku 9 300 000 EUR. V 1. výzvě vyhlášené v roce 2006 bylo z celkem 411 předložených návrhů projektů podpořeno 79 ročních projektů. Ve 2. výzvě bylo z celkem 434 předložených návrhů projektů podpořeno 58 až dvouletých projektů. V roce 2008 je vyhlašována poslední – 3. výzva, ve které budou rozděleny zbývající prostředky. 1.2
CÍLE A PRIORITY PROGRAMU
Cílem Blokového grantu pro NNO je zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO a posílení občanské společnosti na místní a regionální úrovni. Z tohoto důvodu je ve výběrovém řízení brán zřetel i na rovnoměrnost regionálního rozdělení prostředků. O prioritách a podmínkách pro tuto výzvu jednal na základě vyhodnocení 1. výzvy a zprávy o implementaci 2. výzvy tzv. Řídící výbor (Steering Committee) složený z představitelů Rady vlády pro neziskové organizace, Národního kontaktního místa a NROS. Zástupci Velvyslanectví Norského království byli přizváni jako pozorovatelé. Řídící výbor vytvořil doporučení k zaměření tematických priorit, které bylo schváleno Národním kontaktním místem a následně Kanceláří finančních mechanismů v Bruselu. Priority 3. výzvy: ................................................................................................. označení priority 1. a) Rozvoj multikulturního prostředí v komunitách b) Posílení lidských práv a boj proti diskriminaci a rasismu
1a 1b
2. Podpora dětí a mladistvých se specifickými problémy
2
3. Ochrana životního prostředí
3
3
1.3
VÝŠE FINANČNÍ ČÁSTKY K ROZDĚLENÍ
Částka alokovaná pro 3. výzvu Pro tuto výzvu je celkem k dispozici částka 1 937 268 EUR, která bude rozdělena mezi priority uvedené v části 1.2 následovně: 1. priorita: ................................................................................................................................ 40% 2. priorita: ................................................................................................................................ 30% 3. priorita: ................................................................................................................................ 30% NROS si vyhrazuje právo nerozdělit všechny alokované prostředky. Rozsah grantů Doba trvání předkládaných projektů musí být 12 měsíců. Výše požadovaného grantu musí být v rozmezí 20 000 – 50 000 EUR. Žádný z grantů nesmí přesáhnout 90% celkových oprávněných nákladů projektu, a to ani v řádech desetinných míst. Zbylá část oprávněných nákladů projektu musí být financována ze zdrojů spolufinancování. Spolufinancování nesmí být tvořeno prostředky pocházejícími z nástrojů pomoci EU nebo z Finančních mechanismů EHP/Norska. Spolufinancování také nesmí být tvořeno příspěvky v naturáliích. Příspěvek finančních mechanismů musí tvořit minimálně 51% celkových nákladů projektu (tj. nelze žádat o grant v sumě nižší než 51% celkových nákladů projektu). Fixní směnný kurz pro tuto výzvu je stanoven na: 1,0 EUR = 24,485 CZK. Tento směnný kurz je stanoven jako průměr kurzů vyhlašovaných Evropskou centrální bankou, které jsou uveřejňovány v řadě „C“ Úředního věstníku ES za období posledních šesti měsíců, které předcházejí měsíci vyhlášení výzvy. Uvedený fixní kurz je závazný pro sestavení rozpočtů projektů předkládaných v této výzvě. Upozorňujeme ovšem, že v případě podpory projektu pak tento kurz již nebude nadále relevantní a pro přepočet skutečných nákladů projektu bude aplikován mechanismus dle Smlouvy.
4
II.
PRAVIDLA PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O GRANT
Tyto směrnice určují pravidla pro předkládání a výběr návrhů projektů a pro realizaci projektů podpořených ve 3. výzvě Blokového grantu pro NNO. 2.1
KRITÉRIA OPRÁVNĚNOSTI
Existují čtyři skupiny kritérií oprávněnosti. Týkají se: • • • •
organizací, které mohou žádat o grant; partnerů, kteří mohou být do realizace zapojeni; projektů, na které může být udělen grant; typů nákladů, které je možné do projektu zahrnout.
2.1.1
Oprávněnost žadatelů: Kdo může žádat o grant
Aby byl žadatel oprávněný žádat o grant, musí splňovat všechny následující podmínky: • • •
• • •
musí prokázat nestátní a neziskový status; nesmí se jednat o organizaci podmiňující členství a podporu náboženskou či jinou ideologickou příslušností; musí být nestátní neziskovou organizací účtující v systému podvojného účetnictví, musí mít výroční zprávu (nebo její ekvivalent u takových organizací, kde to zákon nevyžaduje) a musí být v České republice registrován jako: − Občanské sdružení v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění nebo; − Obecně prospěšná společnost v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění nebo; − Účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené pro poskytování charitativních služeb v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, v platném znění; musí být přímo zodpovědný za přípravu a realizaci projektu a nesmí vystupovat jen jako prostředník; musí mít stabilní a dostatečné finanční zdroje k zajištění chodu organizace během realizace projektu, popřípadě k jeho spolufinancování; musí prokázat dostatečnou zkušenost a schopnosti potřebné k řízení projektu v rozsahu, ve kterém je předložen k podpoře.
Žadatel není oprávněn podávat návrhy projektů nebo obdržet grant, pokud: • • •
je v konkurzu nebo v likvidaci; jeho záležitosti spravuje soud; má neshody s věřiteli; má dočasně pozastavenou činnost, nebo se nachází v jiné obdobné situaci regulované legislativou nebo předpisy České republiky; byl uznán vinným z porušení zákona týkajícího se jeho profesionálního chování rozsudkem, který má účinnost res judicata (tj. rozsudek, proti kterému nelze podat odvolání); je vinen hrubým profesionálním pochybením, prokázaným jakýmikoli prostředky, které může NROS náležitě doložit;
5
• • •
•
nesplnil povinnost vztahující se k platbě sociálního pojištění nebo k platbě daní, která vyplývá z právních předpisů České republiky; dopustil se zkreslování informací, které měl poskytnout NROS a které byly podmínkou pro podání žádosti, nebo tyto informace vůbec nedodal; byl prohlášen za hrubého porušovatele smlouvy z důvodu neplnění závazků vyplývajících z výběrového řízení NROS nebo jiného grantového řízení financovaného z prostředků Finančních mechanismů EHP/Norska, z rozpočtu Evropské unie nebo z národních veřejných rozpočtů; pokusil se získat důvěrné informace nebo ovlivnit hodnotící komisi nebo NROS v průběhu hodnocení současného nebo minulého výběrového grantového řízení.
2.1.2
Partnerství a oprávněnost partnerů
Žadatel může předkládat projekty samostatně nebo společně s partnerskými organizacemi. Partneři sídlící v České republice musí splňovat stejné podmínky oprávněnosti jako žadatel o grant (viz čl. 2.1.1 těchto Směrnic). Partnery mohou být také organizace sídlící v dárcovských státech (Norsko, Lichtenštejnsko, Island). Musí se jednat o neziskové organizace v souladu s legislativou těchto států. NROS si ve spolupráci s Norským velvyslanectvím v Praze a Norským helsinským výborem ověří skutečnost, že partnerská organizace pocházející z dárcovských států splňuje podmínky oprávněnosti. Výše uvedení zahraniční partneři při podání žádosti doloží pouze podepsané Prohlášení o partnerství v angličtině obsahující čestné prohlášení o neziskovém statusu organizace partnera.
Jedním z cílů finančních mechanismů je posilovat partnerskou spolupráci s dárcovskými státy, tj. s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Další informace o možnostech partnerské spolupráce s norskými subjekty naleznete na internetových adresách: http://www.noramb.cz/EEA+grants/partners/partners.htm http://www.regjeringen.no/en/sub/Europaportalen/EEA-Grants/Finding-partners-inNorway.html?id=409840 Organizace z jiných zemí než ČR nebo dárcovských států nejsou oprávněnými partnery. Žadatel je hlavním nositelem projektu, zodpovědným za jeho realizaci. V případě, že je žádost podpořena, stává se žadatel smluvní stranou („Příjemcem“). Partnerství je výhodou, ale není rozhodující podmínkou pro schválení žádosti o grant. Vždy rozhoduje kvalita předkládané žádosti. Navázání partnerství s organizací z dárcovského státu bude v rámci hodnocení oceněno 5 body z celkových 100 bodů. Pokud má příjemce partnera, měl by s ním pravidelně komunikovat. Příjemce a partner by se měli vzájemně informovat o postupu realizace projektu a o čerpání nákladů projektu. Je vhodné, aby jedním z mechanismů řízení projektu byla i pravidelná setkání jak projektového týmu, tak i zástupců partnerských organizací. V projektu je třeba průběžně monitorovat a vyhodnocovat realizaci jednotlivých činností jak příjemcem, tak i partnerem, podle předem navržených indikátorů v žádosti a logickém rámci.
6
Projekty financované z Finančních mechanismů EHP/Norska musí mít z hlediska příjemců a partnerů striktně nekomerční a neziskový charakter. Oprávněnými jsou pouze skutečně vynaložené náklady příjemců a partnerů, které musí zároveň být nezbytné pro realizaci činností a dosažení stanovených výstupů a výsledků projektu: - v nákladech příjemce nebo partnerů proto nemůže být zakalkulován žádný zisk a nesmí zde být vykazovány paušální platby; - partnerství v projektu nemá charakter dodavatelsko-odběratelského vztahu, partner svou účastí na projektu neposkytuje příjemci „plnění za úhradu“ (partner by proto neměl vystavovat příjemci „faktury“, převod finančních prostředků mezi příjemcem a partnerem by měl být proveden jiným způsobem na základě ujednání mezi příjemcem a partnerem). Součástí Formuláře žádosti je Prohlášení o partnerství, které musí být podepsané oběma partnerskými stranami (zahraniční partner podepisuje formulář v angličtině). V případě přidělení grantu se příjemce grantu podpisem Smlouvy zavazuje zabezpečit, aby vybrané smluvní podmínky byly dodrženy i ze strany partnerů. Znění případné zvláštní smlouvy mezi příjemcem a partnerem určuje příjemce grantu.
2.1.3
Oprávněnost projektů: Projekty, na které lze žádat podporu z grantu
Náklady na projekt: Na projekt může být požadován grant ve finančním rozmezí 20 000 – 50 000 EUR (rozmezí výše grantu, o který lze žádat; nikoliv celkových nákladů na projekt). Spolufinancování projektu musí představovat nejméně 10% z celkových nákladů projektu. Přidělený grant nesmí přesáhnout 90% celkových oprávněných nákladů projektu, a to ani v řádech desetinných míst. Zbylá část oprávněných nákladů projektu musí být financována ze zdrojů spolufinancování. Spolufinancování nesmí být tvořeno prostředky pocházejícími z nástrojů pomoci EU nebo z Finančních mechanismů EHP/Norska. Spolufinancování také nesmí být tvořeno příspěvky v naturáliích. Příspěvek finančních mechanismů (grant) musí tvořit minimálně 51% celkových nákladů projektu (tj. nelze žádat o grant v sumě nižší než 51% celkových nákladů projektu).
Doba realizace projektu: 12 měsíců. Místo realizace projektu: Projekt musí být realizován na území České republiky. Oblasti a témata: Tematické zaměření projektů musí vycházet z priorit stanovených v článku 1.2 a naplňovat cíle uvedené níže.
7
ZAMĚŘENÍ PROJEKTŮ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRIORIT: Priorita 1a – Posílení multikulturního prostředí v komunitách1 Charakteristika problému Česká republika vstoupila do Evropské unie v době, kdy v řadě oblastí, zejména v reálné úrovni dodržování a ochrany práv ohrožených skupin (mezi které patří i etnicky a národnostně odlišní), ještě nedosahovala kvality většiny dosavadních členských zemí. Zejména na místní a regionální úrovni není zajištěno naplňování potřeb cílových skupin, jako jsou příslušníci národnostních a etnických menšin a cizinci. Důvodem může být i skutečnost, že v porovnání s jinými evropskými zeměmi není ČR zemí s dlouhodobější imigrační zkušeností. Také novodobé standardy ochrany národnostních menšin nejsou ještě v ČR zažité a veřejností plně pochopené. Česká společnost stále vykazuje (jako reziduum komunistického režimu) známky uzavřenosti, etnocentrizmu, nedostatečné vnímavosti k problémům etnicky odlišných osob, často se znaky xenofobních postojů. V mnohém ohledu je možné tyto postoje pozitivně ovlivňovat a měnit prostřednictvím aktivit, kterými NNO přitažlivým způsobem „otevřou tento prostor odlišných“ většinové společnosti, a to především tam, kde vedle sebe žijí menšinové komunity s komunitou většinovou. Takové aktivity již nepochybně existují a projekty podpořené v 1. a 2. výzvě Blokového grantu pro NNO jsou toho důkazem. Stále ještě se však nabídky NNO v oblasti rozvoje multikulturního prostředí omezují především na hlavní město, zatímco na regionální a lokální úrovni nejsou dostatečné. Celkový cíl priority Cílem této priority je přispět ke zlepšování (popř. zahájení) komunikace mezi odlišnými etnickými a národnostními komunitami a většinovou společností, která povede k větší vzájemné otevřenosti a propojenosti komunit žijících na stejném území (obce, regiony). Cílem je oboustranné poznávání, nastolení důvěry, zvýšení komfortu a bezpečného soužití národnostně a etnicky odlišných skupin a příslušníků většinové společnosti. Toho lze dosáhnout prostřednictvím nových, případně rozšířením osvědčených aktivit NNO. Zapojení místních NNO, které mají zkušenost s danou lokalitou a komunitou je obzvláště vítané. Vítané tematické zaměření projektů: 1) Rozšíření činnosti center, klubů a středisek o multikulturní aktivity. 2) Vzájemné poznávání jednotlivých národnostních a etnických menšin a cizinců s většinovou společností prostřednictvím aktivit v oblasti vzdělávání, v oblasti společenské, kulturní apod. 3) Multikulturní vzdělávání dětí a mládeže ZŠ a SŠ. 4) Spolupráce regionálních NNO při řešení obdobných problémů souvisejících s celkovým cílem priority – konzultace, síťování, supervize, výměna „dobré praxe“ apod. 5) Rozšíření osvědčených aktivit NNO či opětná realizace mimořádně úspěšných aktivit NNO vedoucích k naplnění celkového cíle této priority. 6) Posílení kapacity NNO působících v těchto oblastech. Příklady aktivit, jimiž lze realizovat takto zaměřené projekty: • založení nových středisek pro multikulturní činnost; • rozšíření nabídky stávajících center, klubů a středisek o multikulturní aktivity; • nové aktivity směřující k posílení otevřenosti lokálních a regionálních národnostně a etnicky odlišných skupin a cizinců; • rozšíření aktivit NNO provozovaných národnostně a etnicky odlišnými skupinami žijícími v ČR, pokud jsou zaměřeny na „otevření se“ a představení skupiny širší veřejnosti; • inovativní společné aktivity příslušníků většinové společnosti a národnostních a etnických menšin, které směřují k vzájemnému poznávání a komunikaci; • vzdělávání o menšinách a cizincích určené žákům ZŠ a SŠ; • mediace problémů mezi komunitami – vyjasňování jednotlivých problémů, odlišných pohledů na tyto problémy a hledání společných řešení; 1
pojmem komunita se pro potřeby tohoto programu myslí společenství obyvatel na lokální, regionální, případně celostátní úrovni
8
• • •
zprostředkování zkušenosti setkání příslušníků většiny s menšinou - ukázat, že potřeby lidí z menšinových komunit jsou stejné jako potřeby lidí z většinové společnosti; zprostředkování zkušenosti kladného přijetí příslušníků menšin většinovou společností – „role models“ (příklady příslušníků menšin, kteří se prosadili ve většinové společnosti); organizace diskuzních klubů dětí a mládeže, popř. diskuzních soutěží s tématikou diskriminace.
Definice cílové skupiny • příslušníci komunit v celém národnostním a etnickém spektru, to znamená národnostních a etnických menšin, cizinci i příslušníci většinové společnosti; • žáci ZŠ a SŠ; • veřejnost.
příslušníci
Priorita 1b – Posílení lidských práv a boj proti diskriminaci a rasismu Charakteristika problému Prosazování lidských práv v individuálních případech je obtížné a v aktivitách NNO zatím málo zastoupené, mimo jiné i vzhledem k chybějícím finančním zdrojům a nákladnosti takových aktivit. Zvláště mimo velká města jsou aktivity NNO v této oblasti nepříliš viditelné. Nedostatečná je také nabídka a zajištění služeb v oblasti bezplatné právní pomoci včetně poradenství jako účinného nástroje právě při prosazování a ochraně lidských práv konkrétních osob, jejichž práva jsou či mohou být ohrožena. Právo na právní pomoc hrazenou státem sice zakotvuje Ústava ČR, ale v praxi je poskytována ojediněle. Pomoc v této oblasti se tedy pokoušejí zajistit právě NNO, kterým však pro tuto činnost chybí dostatek kvalifikovaného personálu a finančních prostředků. Proto je nutné zajistit rozvoj těchto NNO a zároveň širší a dostupnější nabídku jejich služeb v komunitách. Nelze také pominout aktivity NNO směřující ke genderové rovnosti a aktivity typu watchdogs, které řeší ochranu lidských práv v soukromé i veřejné sféře. Celkový cíl priority Cílem této priority je přispět k účinnému prosazování práva a spravedlnosti v případech, kdy jsou ohrožena lidská práva jednotlivých osob. Toho lze dosáhnout prostřednictvím realizace aktivit zaměřených na ochranu lidských práv v individuálních případech jejich možného porušování. Dále je možné na základě konkrétní práce s osobami, jejichž lidská práva jsou ohrožena, prosazovat systémové popřípadě dílčí změny v oblasti ochrany lidských práv. Vítané tematické zaměření projektů: 1) Poskytování právní a jiné pomoci osobám, jejichž lidská práva jsou či mohou být ohrožena. 2) Prosazování preventivních opatření vytvořených na základě práce s klienty, jejichž lidská práva jsou ohrožena, směřujících proti praktikám, v jejichž důsledku by mohlo dojít k porušování lidských práv (např. potírání korupce, diskriminačního jednání různého druhu, apod.). 3) Vzdělávací aktivity pro děti a mládež na ZŠ a SŠ zaměřené na rozpoznání projevů diskriminace. 4) Posílení kapacity NNO působících v těchto oblastech. Takto zaměřené projekty lze realizovat například těmito druhy aktivit: • právní poradenství (např. gender, zdravotnictví, sex.orientace, diskriminace různého druhu, uprchlictví a azyl atd.); • právní zastupování ohrožených osob (vlastními zaměstnanci žadatele nebo pomocí externích spolupracovníků); • lobbying na základě vlastních zkušeností s prací s klienty v rámci podpořeného projektu; • poskytování poradenství, mediace a školení v oblasti antidiskriminace pro ohrožené skupiny; • inovativní vzdělávací aktivity pro děti na ZŠ a SŠ;
9
•
aktivity směřující k vyhledávání, zveřejňování a odstraňování praktik, jimiž vlivné skupiny (veřejná správa, ozbrojené složky a další profesní skupiny) mohou porušovat zákony a v důsledku ohrožovat lidská práva konkrétních osob.
Definice cílové skupiny • konkrétní osoby, jejichž lidská práva jsou či mohou být ohrožena; • žáci ZŠ a SŠ; • veřejnost.
Priorita 2 – Podpora dětí a mladistvých se specifickými problémy Charakteristika problému Oblast péče o děti a mladistvé se specifickými problémy je zaměřena jak na děti sociálně znevýhodněné (tj. žijící mimo rodinu nebo ohrožené umístěním do ústavního zařízení), tak na děti se zdravotním postižením. Nedostatečná nabídka i dostupnost zdravotních a sociálních služeb (např. terénní sociální práce, denní centra, služby rané péče, osobní asistence, preventivní, krizové a poradenské služby) znesnadňuje péči o děti a mladistvé se specifickými problémy v rodině. Chybí národní strategie a koncepce péče o dítě a rodinu a její zakotvení v legislativě a každodenní praxi. Současný systém je roztříštěný (spravován pěti ministerstvy), administrativně náročný a zdlouhavý a neposkytuje dostatek terénních a preventivních opatření. Důsledkem je alarmující situace, kdy v České republice vyrůstá vysoký počet dětí v ústavních zařízeních (kojenecké ústavy, dětské domovy, výchovné ústavy, ústavy sociální péče). Na tuto situaci opakovaně upozorňují především NNO pracující v dané oblasti. Celkový cíl priority Cílem této priority je přispět ke snížení počtu dětí umístěných v ústavní péči, a zlepšit tak poměr rodinné péče na úkor péče ústavní. Tohoto cíle lze dosáhnout prostřednictvím nových, popřípadě rozšířením osvědčených aktivit NNO, které umožní takto ohroženým dětem žít v co nejpřirozenějším prostředí a co nejkvalitnějším životem. Na základě přímé zkušenosti s konkrétními potřebami klientů je také možné lobbovat za prosazování těchto potřeb na úrovni veřejné správy. Vítané tematické zaměření projektů: 1) Posílení dostupnosti a kvality služeb pro děti/mladistvé do 18 let se sociálním nebo zdravotním znevýhodněním, které musí být zaměřeny na setrvání dítěte v rodině, popř. na jeho návrat do rodiny. 2) Rozšíření a zkvalitnění práce s dětmi žijícími mimo rodinu s cílem umožnit jim návrat do biologické rodiny nebo život v rodině náhradní. Kladení důrazu na podporu kontaktu s biologickými rodiči v případech, kde není možný návrat dítěte do biologické rodiny. 3) Podpora dětí žijících v ústavech nebo v pěstounské péči při přípravě na samostatný život. 4) Prosazování dílčích opatření, modelových řešení, inovativních a pilotních programů, které směřují ke snížení institucionální péče, a to na základě konkrétní práce s klienty. 5) Posílení kapacity nestátních neziskových organizací působících v této oblasti. Příklady aktivit, jimiž lze realizovat takto zaměřené projekty: Pro děti a mladistvé se zdravotním (tělesným, smyslovým, mentálním nebo kombinovaným) znevýhodněním a duševním onemocněním: • rozšíření sítě a kvality terénních služeb, denních zařízení, služeb osobní asistence a středisek rané péče; • rozšíření poskytování služeb v rámci respitní péče, poradenství, preventivních a dalších služeb usnadňujících péči o děti se zdravotním znevýhodněním v rodině; • zajištění přístupu k moderním rehabilitačním a kompenzačním pomůckám umožňujícím znevýhodněným dětem žít v rodině. Pro děti sociálně znevýhodněné, žijící mimo rodinu nebo ohrožené umístěním do ústavního zařízení:
10
• • • • • • • •
rozšíření poskytování služeb v rámci poradenství, preventivní péče a dalších služeb zaměřených na sanaci rodiny v případě jejího ohrožení; práce s rodinou a s dalšími zainteresovanými subjekty včetně terénní práce za účelem návratu dítěte z ústavní péče do biologické rodiny; mediace a zprostředkování kontaktů mezi dětmi v ústavním zařízení nebo v pěstounské rodině a biologickou rodinou; vyhledávání, příprava a podpora pěstounských rodin, které jsou ochotny přijmout děti buď trvale, nebo na přechodnou dobu a zvyšování kvality pěstounské péče; podpora aktivit pěstounských rodin vedoucích ke kontaktu svěřených dětí s biologickými rodiči; rozšíření nabídky služeb azylových domů o pobyty celých rodin s dětmi v tíživé sociální situaci; aktivity zlepšující životní dovednosti a přípravu dětí umístěných v ústavním zařízení na vlastní partnerský a rodinný život a vztahy ve společnosti; aktivity, které mohou být alternativou k trestnímu řízení pro děti a mladistvé s důrazem na zapojení dotčené komunity a celé rodiny;
Definice cílové skupiny • děti a mládež do 18 let, jejichž problémy vyplývají z nepříznivých podmínek životních, sociálních, zdravotních a ekonomických; • ohrožené biologické rodiny a pěstounské rodiny; • odborná veřejnost (zdravotníci, sociální pracovníci, učitelé, vychovatelé, psychologové, soudci aj.).
Priorita 3 – Ochrana životního prostředí Charakteristika problému Priorita je zaměřena na rozvoj a soulad relevantních standardů v ochraně životního prostředí a na aktivity k posílení udržitelného rozvoje. Po vstupu do EU se většina finančních prostředků z domácích a EU fondů pro NNO soustředí na nákup konkrétních služeb. Neexistují zdroje, s výjimkou 1. a 2. výzvy Blokového grantu pro NNO, ze kterých by byly v adekvátní výši financovány ekologické NNO plnící monitorovací roli a zastupující veřejnost (advocacy). Pokud tyto role ekologických NNO nebudou podporovány, ztratí svoji zásadní kontrolní a monitorovací funkci vůči veřejnému a soukromému sektoru. Role ekologických NNO je podstatná při přijímání mezinárodních a evropských závazků, které počítají s kontrolou veřejnosti. Proto je nutné věnovat pozornost a nezbytné finanční prostředky zejména těm NNO, které se podílejí na podpoře účasti veřejnosti v legislativních a dalších rozhodovacích procesech, právní osvětě a proškolování zainteresované části veřejnosti a nestátní sféry, monitorovací a kontrolní činnosti ve vztahu k veřejnému a soukromému sektoru. Důležitým okruhem činností, který je třeba podporovat, je praktická ochrana přírody a krajiny. V této oblasti hrají velmi důležitou roli ekologické NNO, které mají potenciál a zkušenosti s realizací řady konkrétních činností v ochraně životního prostředí na místní a regionální úrovni. Důležitá je rovněž podpora vzdělávací, výchovné a osvětové činnosti NNO v oblasti životního prostředí. Celkový cíl priority Cílem této priority je prostřednictvím aktivit zaměřených na ochranu přírody a krajiny přispět k udržitelnosti života, zvýšit zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v oblasti ochrany životního prostředí na místní i celostátní úrovni a zkvalitnit přímou ochranu přírody a krajiny. Toho lze dosáhnout prostřednictvím nových, popřípadě rozšířením osvědčených aktivit NNO. Zapojení místních NNO, které mají zkušenost s danou lokalitou, je vítané. Vítané tematické zaměření projektů: 1) Ochrana klimatu, udržitelná energetika a doprava. 2) Ochrana přírody a krajiny na místní a regionální úrovni. 3) Udržitelná spotřeba, indikátory udržitelného rozvoje, ekologická stopa.
11
4) 5) 6) 7)
Prosazování systémových změn formou aktivit typu watchdog, advocacy a monitoringu. Účast veřejnosti na rozhodování, právní pomoc a lobbing. Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. Posílení kapacity NNO působících v těchto oblastech.
Příklady aktivit, jimiž lze realizovat takto zaměřené projekty: • praktické činnosti v ochraně přírody a životního prostředí; • odborné studie a posudky zpracované na základě vlastních projektových aktivit; • aktivity na témata: udržitelná města, plány dopravy, územní plánování, ochrana před hlukem apod. • návrhy legislativních změn a lobbying, včetně zvyšování povědomí místních úřadů o nadnárodní (EU) legislativě v oblasti životního prostředí a jejím dodržování v praxi; • právní poradenství a právní zastupování; • účast veřejnosti v řízeních; • environmentální výchova, vzdělávání a osvěta - např. systematická činnost spojená s programy v terénu (pouze aktivity nefinancovatelné z fondů EU), podpora firemní odpovědnosti za životní prostředí; • osvětové kampaně a akce; • environmentální poradenství; • předávání zkušeností a know-how; • networking - propojování výrobní, vývojové, akademické, veřejné a neziskové sféry v oblasti ochrany životního prostředí.. Definice cílové skupiny • veřejnost; • děti v předškolním a školním věku; • podnikatelé, firmy; • akademická obec; • veřejná správa.
12
INFORMACE SPOLEČNÉ PRO VŠECHNY PRIORITY: Žadatel může žádat o finanční prostředky určené na posílení vlastní kapacity pouze v kombinaci s některou z dalších tematických oblastí v dané prioritě BG. Není tedy možné podat žádost výlučně na posílení vlastní kapacity a v žádném případě by tyto náklady neměly tvořit významnou část celkových nákladů projektu. Posílení kapacity žadatele může být součástí projektu pouze v případě, že navrhované činnosti mají jasnou vazbu na aktivity předkládaného projektu a zvyšují tak kvalitu a udržitelnost výstupů projektu. Pod činnostmi posilujícími kapacitu žadatele rozumíme takové aktivity, které napomáhají k dlouhodobé udržitelnosti organizace (personální, finanční apod.). Patří sem například zvyšování odbornosti zaměstnanců, navazování a udržování spolupráce s dalšími organizacemi/institucemi pracujícími v oboru, nákup softwaru souvisejícího s realizací projektů, zlepšení finančního řízení, zpracování postupů pro hodnocení aktivit organizace, zlepšení PR apod. Žadatel by v případě podpory měl sdílet informace o projektu a vyměňovat si zkušenosti s jeho realizací s dalšími podpořenými žadateli v rámci 3. výzvy Blokového grantu. NROS budoucím příjemcům zprostředkuje vzájemné kontakty a ti budou NROS o aktivitách souvisejících se vzájemným sdílením informací informovat při monitorovací návštěvě a v závěrečné zprávě. Neoprávněné aktivity: • individuální finanční podpora účasti na workshopech, seminářích, konferencích a kongresech, které nejsou nezbytnou součásti projektu; • individuální stipendia na studium nebo kurzy; • ideologicky zaměřené projekty nebo projekty se znaky fanatismu; • platba hypoték a dluhů, dárcovství; • aktivity, které je možné financovat ze strukturálních fondů v rámci opatření některého platného operačního programu či jednotného programového dokumentu, popřípadě z jiných zdrojů EU; • aktivity, u kterých v období realizace projektu nedojde k dosažení výstupů definovaných v žádosti bez toho, aby tato skutečnost byla schválena NROS. Počet návrhů na jednoho žadatele Žadatel může podat více než jeden návrh projektu. Žadateli může být v rámci tohoto grantového řízení uděleno více grantů, a to i v rámci jedné priority, pokud prokáže dostatečnou organizační a finanční kapacitu. Zařazení projektů do priorit a regionů Cíl programu má být naplněn 3 oddělenými prioritami (přičemž priorita 1 je rozdělena na 2 podpriority), které je možné si zvolit. Žadatel si musí vybrat jednu prioritu, která nejvíce odpovídá jeho projektu. Pokud si žadatel vybere prioritu 1, musí zvolit i podprioritu (viz bod 1.2). Nebudou podpořeny projekty, které nenaplňují cíl zvolené priority. Finanční alokace pro každou prioritu bude rozdělena na úrovni NUTS II dle počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ). Projekty budou rozřazeny podle územních jednotek NUTS II, kdy kritériem pro rozdělení bude místo realizace převážné části projektu. V případě, že prostředky v jednotlivých NUTS II nebudou kvůli nedostatku kvalitních projektů vyčerpány, může hodnotící komise podpořit projekty z jiných NUTS II zařazené na společném rezervním seznamu. Kromě stávajících 8 oblastí NUTS II je vytvořen tzv. „NUTS CZ09“ a to tak, že z jednotlivých NUTS II byla uvolněna poměrná část prostředků ve prospěch projektů s celorepublikovou působností. V bodě 1.2 formuláře Žádosti o grant žadatel musí zařadit projekt podle místa jeho realizace do regionu NUTS II. V případech, kdy hlavní část realizace projektu proběhne v jednom NUTS II s pouze mírným přesahem do jiných NUTS II, žadatel musí vybrat dominantní NUTS II. Místo realizace projektu žadatel označí jako „celá ČR“ pouze v případě celorepublikové působnosti
13
projektu. Pokud bude v bodě 1.2 uveden více jak jeden NUTS II, bude žádost vyřazena z důvodu nesplnění formálních administrativních požadavků.
Klíč k rozdělení prostředků podle NUTS II: zdroj ČSÚ, "Počet obyvatel podle oblastí, krajů a okresů v 1. pololetí 2008", stav ke 30.6.2008 částka k rozdělení podle jednotlivých priorit, celkem 1,93 M€: NUTS 2
774 908 €
581 180 €
581 180 €
NUTS 3
počet obyvatel
priorita 1
priorita 2
priorita 3
CZ01
Praha
CZ010
Hlavní město Praha
1223368
80 832 €
60 624 €
60 624 €
CZ02
Střední Čechy
CZ020
Středočeský kraj
1214356
80 236 €
60 177 €
60 177 €
CZ031
Jihočeský kraj 1199437
79 251 €
59 438 €
59 438 €
CZ032
Plzeňský kraj
CZ041
Karlovarský kraj 1143710
75 568 €
56 676 €
56 676 €
CZ042
Ústecký kraj
CZ051
Liberecký kraj
CZ052
Královéhradecký kraj
1503207
99 322 €
74 491 €
74 491 €
CZ053
Pardubický kraj
CZ061
Kraj Vysočina 1657859
109 540 €
82 155 €
82 155 €
CZ062
Jihomoravský kraj
CZ071
Olomoucký kraj 1232923
81 463 €
61 097 €
61 097 €
CZ072
Zlínský kraj
CZ08 Moravskoslezsko
CZ080
Moravskoslezský kraj
1250066
82 596 €
61 947 €
61 947 €
CZ09
CZ09
Celá ČR
10424926
86 101 €
64 576 €
64 576 €
CZ03
CZ04
CZ05
CZ06
CZ07
2.1.4
Jihozápad
Severozápad
Severovýchod
Jihovýchod
Střední Morava
Celá ČR
Oprávněnost nákladů: Náklady, které je možné financovat z grantu
Do rozpočtu mohou být zahrnuty pouze „oprávněné náklady“. Oprávněné náklady jsou podrobněji popsány níže. Rozpočet je předběžným, avšak kvalifikovaným odhadem celkových nákladů projektu. Zároveň určuje maximální výši grantu – dle definované výše oprávněných nákladů financovaných z grantu. Žadatel si musí být vědom toho, že oprávněné náklady musí vycházet ze skutečných nákladů na realizaci projektu a nemůže se jednat o paušální částky.
14
Žádosti jsou vždy doporučovány k udělení grantu pod podmínkou, že z hodnocení, které předchází podepsání Smlouvy, nevyjdou najevo skutečnosti, které by vyžadovaly změnu rozpočtu. Tyto nálezy mohou vést k vyžádání upřesnění či úpravy položek rozpočtu a NROS na jejich základě může snížit předkládaný rozpočet. V zájmu žadatele tudíž je, aby předložil realistický rozpočet sestavený s ohledem na efektivitu nákladů. Žadatel při tvorbě rozpočtu musí dbát na to, aby náklady na subdodávky nepřekročily 49% z oprávněných nákladů žadatele ani žádného z partnerů. Subdodávka je zakázka, prostřednictvím které je ze strany žadatele (partnera projektu) přenesena realizace některé aktivity projektu (nebo její části) na třetí subjekt - dodavatele. Náklady projektu vynaložené žadatelem o grant musí dosahovat nejméně 51% oprávněných nákladů projektu, musí být tedy vyšší než součet nákladů vynaložených všemi partnery dohromady. Oprávněné náklady Aby náklady byly oprávněné, musí splňovat následující kritéria: • náklady jsou nezbytné pro realizaci projektu, jsou uvedeny ve schváleném rozpočtu žádosti (případně jsou schváleny NROS dle stanovených pravidel) a jsou realizované v souladu se zásadami řádného finančního řízení, zejména ve smyslu dosažení nejlepší hodnoty za vynaložené finanční prostředky a ve smyslu efektivity nákladů; • náklady jsou skutečně vynaložené příjemcem grantu nebo jeho partnery v období realizace projektu, které bude přesně definováno ve Smlouvě; výjimkou jsou pouze náklady na povinný závěrečný audit projektu, který bude proveden až po skončení projektu; vynaložením nákladu se myslí okamžik převzetí předmětného plnění do spotřeby ze strany organizace příjemce grantu nebo partnera projektu; • náklady jsou uhrazeny (nejpozději do předložení Vyúčtování projektu); náklady všech projektů v rámci programu Blokový grant musí být uhrazeny v období od 24.5.2006 do 30.4.2011; • náklady projektu jsou v účetnictví příjemce grantu a (pokud relevantní) v účetnictví partnerů evidovány odděleným způsobem, jednotlivé položky jsou identifikovatelné, ověřitelné a doložitelné originály prvotních a účetních dokladů. Oprávněné jsou následující náklady: • náklady na mzdy zaměstnanců pracujících na projektu odpovídající běžným mzdám v organizaci včetně dalších zákonných nákladů souvisejících s odměňováním (sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele); • cestovní náhrady zaměstnanců v souladu s platnými předpisy ve výši zákonných nároků (nikoli kapesné); • nákup spotřebního materiálu a vybavení, který je účtován v plné výši přímo do nákladů (předmětná plnění tedy nejsou evidována jako dlouhodobý majetek, zásoby apod.); • náklady na nákup služeb; • DPH, pokud příjemce nebo partner nemají možnost nárokovat její vrácení; • náklady vyplývající přímo z požadavků Smlouvy (povinný závěrečný audit, publicita dárce atd.). Neoprávněné náklady Následující náklady nejsou oprávněné: • dluhy a rezervy na ztráty nebo dluhy, dlužné úroky; • pokuty a penále; • manka a škody; • dary, poskytnuté příspěvky; • finanční leasing;
15
• • • • • • • • • • • •
nákup pozemků a budov; pořízení nebo zhodnocení majetku, o kterém bude organizace účtovat jako o dlouhodobém majetku v souladu s příslušnými předpisy; odpisy; pořízení zásob; kursové ztráty; bankovní poplatky; příspěvky v naturáliích; DPH, pokud příjemce nebo partner mají možnost nárokovat její vrácení; daně, jedná se zejména o daň z příjmu, silniční daň, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, daň dědická, daň darovací; náklady nedoložitelné prvotními a účetními doklady; náklady vzniklé před obdobím realizace projektu, včetně nákladů spojených s přípravou žádosti o grant; náklady vzniklé po období realizace projektu, vyjma povinného závěrečného auditu projektu.
2.2
ŽÁDOST O GRANT A JEJÍ HODNOCENÍ
2.2.1
Formulář žádosti a podpůrné dokumenty
Žádost musí být předložena na formuláři, který je součástí těchto Směrnic (části A, B, C). Formulář žádosti je také k dispozici na internetové stránce www.blokovygrant.cz. Žadatel je povinen dodržet formát žádosti a celý formulář řádně vyplnit. Žadatel musí podat žádost v českém jazyce. Ručně psané žádosti nebudou přijaty. Formulář žádosti musí být vyplněn pečlivě a srozumitelně, aby jej bylo možné řádně posoudit. Měl by obsahovat dostatečné množství přesných a podrobných informací, stejně jako specifikaci cílů reálně dosažitelných v období realizace projektu. Dále je zapotřebí v žádosti identifikovat konkrétní přínosy a způsoby, jakými projekt naplňuje cíle programu. Při zpracování logického rámce je nutné se soustředit na stanovení odpovídajících kvantifikovaných ukazatelů a zdrojů pro jejich ověření, na základě kterých bude projekt po uplynutí období realizace vyhodnocen. Originál žádosti musí být podepsán statutárním orgánem žadatele. Žadatel musí zkontrolovat, zda je žádost kompletní, a to podle kontrolního seznamu, který je součástí žádosti.
Podpůrné dokumenty Podpůrné dokumenty jsou povinnou součástí žádosti a musí být dodány ve formě originálu nebo úředně ověřených kopiích a podepsané statutárním orgánem. Pokud jsou tyto dokumenty v jiném než českém nebo anglickém jazyce, pak je třeba přiložit jejich věrný překlad do českého nebo anglického jazyka. Žadatel nebo partner, který je organizací založenou v ČR, musí doložit následující dokumenty: •
úředně ověřenou kopii: - stanov o.s. v případě občanského sdružení; - statutu a výpisu z rejstříku o.p.s. v případě obecně prospěšné společnosti; - stanov a výpisu z rejstříku evidovaných právnických osob v případě účelového zařízení církve;
•
poslední výroční zprávu (za rok 2008, popř. 2007) nebo její ekvivalent (ekvivalentem výroční zprávy se rozumí veřejně přístupný dokument, který obsahuje přinejmenším souhrn všech aktivit organizace);
16
•
kompletní účetní závěrku za poslední účetní období (2008, popř. 2007) v souladu s platnou legislativou pro vedení podvojného účetnictví (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha).
Zahraniční partneři doloží pouze podepsané Prohlášení o partnerství v angličtině obsahující čestné prohlášení o neziskovém statusu organizace partnera.
Formulář žádosti, rozpočet a logický rámec musejí být dodány v tištěné podobě v jednom originále a třech kopiích a současně i v elektronické podobě na CD (1x).
Všechny ostatní podpůrné přílohy: stanovy/statut/výpis z rejstříku, kompletní účetní závěrku za poslední kalendářní rok (žadatele a všech partnerů, pokud jsou partneři zapojeni) a nejnovější výroční zprávu je třeba dodat pouze v jednom originále (nebo v podobě úředně ověřené kopie).
2.2.2
Kam a jak zasílat žádosti
Žádosti musí být doručeny v zalepené obálce poštou, kurýrem nebo osobně (doručitel obdrží podepsané potvrzení o příjmu s datem a časem příjmu) na níže uvedenou adresu: Nadace rozvoje občanské společnosti Jelení 196/15 118 00 Praha 1 Česká republika Žádosti doručené jinými způsoby (např. faxem nebo e-mailem) nebo na jiné adresy budou zamítnuty.
Na obálce musí být uvedeno: • celé jméno a adresa žadatele; • název projektu; • Blokový grant pro NNO – CZ0004, „Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO“; • celý název zvolené priority a její označení (viz kap. 1.2); • a toto sdělení: „Neotvírat před zahajovací schůzkou“. (vzor obálky je popsán v Často kladených dotazech na www.blokovygrant.cz) Pokud obálka nebude označena výše uvedeným způsobem, žádost bude považována za neoprávněnou k hodnocení, z důvodu nesplnění formálních administrativních požadavků.
2.2.3
Uzávěrka pro příjem žádostí
Konečným termínem pro doručení a příjem žádostí v NROS je 9.3.2009 do 16:00 hodin. Všechny žádosti přijaté po tomto termínu budou automaticky zamítnuty, a to i v případě, že na poštovním razítku bude datum předcházející stanovenému termínu a stejně tak i v případě, že zpoždění bude zapříčiněno soukromou kurýrní službou.
2.2.4
Další informace
17
Dotazy lze zasílat e-mailem na adresu
[email protected] nebo prostřednictvím formuláře na adrese http://www.blokovygrant.cz/pro-zadatele/casto-kladene-dotazy Dotazy zasílané e-mailem je třeba jasně označit „Blokový grant - dotaz“. Odpovědi na dotazy, které mohou být relevantní i pro ostatní žadatele, budou zveřejněny v Často kladených dotazech na internetové adrese http://www.blokovygrant.cz. Dotazy lze zasílat nejpozději 7 kalendářních dnů před datem uzávěrky pro předkládání žádostí tj. do 2. 3. 2009.
2.2.5
Potvrzení o přijetí žádosti
Po zahajovací schůzce spojené s otevíráním obálek s žádostmi obdrží všichni žadatelé potvrzení o přijetí či nepřijetí jejich žádosti v termínu. Zároveň s tímto potvrzením bude žadatelům zasláno registrační číslo přidělené jejich žádosti.
2.3
HODNOCENÍ A VÝBĚR ŽÁDOSTÍ
Žádosti budou posuzovány a hodnoceny NROS za pomoci externích odborníků. Všechny projekty budou hodnoceny podle následujících kritérií: (1) • (2) •
(3)
Splnění administrativních požadavků Ověření, zda je žádost kompletní podle kontrolního seznamu. Oprávněnost žadatele, partnerů a projektu Ověření oprávněnosti žadatele, partnerů a vlastního projektu podle kritérií uvedených v paragrafech 2.1.1, 2.1.2 a 2.1.3. Hodnocení kvality návrhů a finanční hodnocení
Hodnocení kvality návrhů včetně navrhovaného rozpočtu bude provedeno v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v hodnotící tabulce, která je uvedena na následující straně. Vezměte, prosím, na vědomí tyto důležité informace: Poznámka ke Kapitole 1 Relevance Pokud je celkové skóre v Kapitole 1 nižší než „dobré“ (28 bodů), nebude návrh již dále hodnocen. Bodové hodnocení Hodnotící kritéria jsou rozdělena do kapitol a oddílů. Každý oddíl musí být posuzovatelem ohodnocen. Žádosti s nejvyšším počtem bodů budou při udělování grantu upřednostněny.
18
Hodnotící tabulka Maximální počet bodů
Kapitola 1. Relevance 1.1 Jak přínosný je návrh pro konkrétní potřeby a řešení problémů na národní nebo
regionální úrovni? (včetně synergií a zamezení duplikování s jinými aktivitami) 1.2 Jak jasně jsou definovány a strategicky zvoleny cílové skupiny? 1.3 Jak přínosný je návrh vzhledem k potřebám cílových skupin? 1.4 Jak relevantní je návrh z hlediska cílů a priorit tohoto programu? 1.5 Do jaké míry navrhované aktivity skutečně pomáhají naplnit cíl projektu – nakolik vhodně byly zvoleny, jak jsou navzájem provázány, do jaké míry navrhovaným plánem aktivit projekt přispívá k dosažení cíle a očekávaných výsledků programu? 1.6 Obsahuje návrh konkrétní prvky přidané hodnoty, například inovativní přístupy, vzory dobré praxe, podporu rovnosti pohlaví a rovných příležitostí, ochranu životního prostředí?
35 5
1.1.6 1.1.6 1.1.6 1.1.5 & 1.1.7
5
obecně
20 4
Je úroveň zapojení partnerů a jejich účast na projektu uspokojivá? Poznámka: Pokud nejsou žádní partneři, bude hodnocena kapacita žadatele zvládnout realizaci projektu bez partnerů. 2.3 Je akční plán jasný a proveditelný? 2.4 Obsahuje návrh objektivně měřitelné ukazatele výstupů projektu? 2.5. Jsou zapojeni partneři z Norska, Lichtenštejnska nebo Islandu?
3
3 5 5
3. Udržitelnost 3.1 Jaká je pravděpodobnost, že projekt bude mít hmatatelný dopad na určené cílové
15 7
skupiny? 3.2 Je pravděpodobné, že projekt bude mít multiplikační efekt? (včetně rozsahu opakování a rozšíření výsledku projektu a šíření informací) 3.3 Jsou očekávané výsledky navrhovaného projektu udržitelné: - finančně (Jak budou aktivity financovány po vyčerpání prostředků BG?) - institucionálně (Budou struktury umožňující činnosti existovat i po ukončení projektu? Bude existovat místní „vlastnictví“ výstupů projektu?) - na politické úrovni (pokud je to relevantní) (Jaký bude strukturální dopad projektu — např. povede projekt k lepší legislativě, pravidlům chování, metodám, apod.?)?
1.1.6
5 8 5 7
2. Metodologie 2.1 Jak koherentní, vzájemně související a odpovídající je celkový návrh projektu? (Včetně předpokládaného vyhodnocení výsledků projektu). 2.2
Žádost
3 5
1.1.7 & 1.1.8 & část C 1.1.7 & 1.1.8 1.1.9 část C 1.1.7 & 1.1.8
2.2.1 2.2.2 & 2.2.3 2.2.4 & 2.2.5
4. Rozpočet a efektivita nákladů 4.1 Do jaké míry je rozpočet přehledný a srozumitelný? 4.2 Jsou navrhované náklady nezbytné pro realizaci projektu a jsou v adekvátní výši?
15 5 10
část B část B
5. Provozní a odborná kapacita 5.1 Má žadatel dostatečné zkušenosti s řízením projektu? Pozn.: Pokud žadatel tyto zkušenosti nemá, pak bude skore 1. 5.2 Má žadatel dostatečné odborné zkušenosti? (zejména znalosti problémů, které je
15 5
2.4.1
5
2.4.1
5
2.4.2
třeba řešit) 5.3 Má žadatel dostatečnou provozní kapacitu? (včetně zaměstnanců, vybavení a schopnosti řídit rozpočet projektu)? Maximální celkové hodnocení
19
100
2.4
OZNÁMENÍ VÝSLEDKŮ GRANTOVÉHO ŘÍZENÍ
Žadatelé budou písemně informováni o rozhodnutí NROS týkajícího se jejich žádosti. Rozhodnutí o zamítnutí nebo o neudělení grantu bude učiněno na základě následujících skutečností: • žádost byla obdržena po závěrečném termínu pro přijímání žádostí; • žádost je neúplná nebo jinak nevyhovuje stanoveným administrativním podmínkám; • žadatel nebo jeden či více partnerů nejsou oprávnění k podání žádosti; • návrh projektu je neoprávněný (projekt nenaplňuje cíl zvolené priority, délka trvání projektu není 12 měsíců, výše požadovaného příspěvku není v oprávněné výši, a podobně); • návrh projektu nebyl posouzen jako dostatečně relevantní; • finanční a provozní kapacita žadatele není dostatečná nebo vybrané návrhy byly lépe ohodnoceny; • návrh projektu (rozpočtu) nerespektoval základní definovaná kritéria (např. výše grantu, výše povinného spolufinancování apod.) nebo byl shledán jako neefektivní / nekorespondující s věcným obsahem projektu; • návrh projektu neodpovídá cílům priorit programu. Rozhodnutí NROS o zamítnutí žádosti nebo u neudělení grantu je konečné. Datum, ke kterému má NROS v úmyslu oznámit své rozhodnutí po dokončení procesu udělování grantu, je 1. 7. 2009. Toto datum je pouze orientační. 2.5
PODMÍNKY PRO REALIZACI PROJEKTU, NA KTERÝ BYL PŘIDĚLEN GRANT
Na základě rozhodnutí o udělení grantu bude příjemci předložena Smlouva o poskytnutí nadačního příspěvku/grantu vycházející ze vzoru, který je přiložen k těmto směrnicím. Příjemce v dohodnutém termínu podepíše Smlouvu o poskytnutí nadačního příspěvku/grantu. Před podpisem Smlouvy bude příjemce vyzván k dopracování finálního znění příloh ke Smlouvě (logický rámec, rozpočet a bankou ověřená finanční identifikace). Finanční identifikaci, Smlouvu a Žádost o platbu podepisuje statutární orgán příjemce nebo osoba jím zmocněná (v tomto případě je nezbytné doložit úředně ověřenou plnou moc). Plánované datum pro zahájení realizace projektu po podpisu Smlouvy oběma stranami je 1. 7. 2009. Toto datum je pouze orientační. Smlouva konkrétně obsahuje následující práva a povinnosti: Konečná výše grantu Maximální výše grantu bude uvedena ve Smlouvě a není ji možné dále navyšovat. Skutečná výše poskytnutého grantu se stává konečnou až po ukončení realizace projektu a jeho závěrečném vyúčtování. Nesplnění cílů Pokud příjemce nebude realizovat projekt v souladu se Smlouvou, vyhrazuje si NROS právo zastavit platby a/nebo od Smlouvy odstoupit. Pokud příjemce neplní podmínky stanovené ve Smlouvě, může NROS příspěvek snížit a/nebo může požadovat plnou nebo částečnou náhradu již vyplacených částek.
20
Dodatky ke Smlouvě a změny rozpočtu Změny Smlouvy jsou realizovány formou písemného dodatku k původní Smlouvě. Některé změny v projektu mohou však být NROS předloženy ke schválení bez nutnosti vypracování Dodatku k původní Smlouvě (viz Příloha II. Smlouvy). Všechny změny v projektu musí být včas nahlášeny NROS.
Změny v rozpočtu Skutečné čerpání jednotlivých položek rozpočtu se může lišit od částek uvedených ve schváleném rozpočtu bez nutnosti schválení nového rozpočtu formou Dodatku ke Smlouvě, pokud jsou splněny následující podmínky: (1) změna neovlivní cíl a záměr projektu; (2) finanční dopad je omezen na přesun v rámci jedné rozpočtové kapitoly rozpočtu nebo na převod mezi kapitolami rozpočtu, který nepřesahuje 15% schváleného rozpočtu kapitoly, ze které jsou finanční prostředky převáděny. Příjemce je však povinen i o těchto změnách neprodleně informovat NROS. Nejpozději může příjemce tyto změny komentovat v závěrečné zprávě projektu, zde se ovšem vystavuje riziku, že nebudou zpětně schváleny. Ve všech ostatních případech je třeba nejprve podat písemnou žádost o změnu a vytvořit Dodatek ke Smlouvě. Zprávy o realizaci projektu Po ukončení realizace projektu odevzdává příjemce závěrečnou zprávu. Příjemce je kromě standardní závěrečné zprávy povinen poskytnout NROS veškeré požadované informace o realizaci projektu na požádání. NROS si také vyhrazuje právo požádat příjemce o mimořádné vyúčtování nákladů projektu ve stanovené lhůtě. Zpráva o realizaci projektu (závěrečná zpráva) se skládá z textové a finanční části, ke zprávě dále musí být přiloženy další podpůrné dokumenty. Součástí závěrečné zprávy je pak také podrobná soupiska všech nákladů projektu, kterou každý příjemce musí vést průběžně během realizace celého projektu. V průběhu projektu dále NROS požaduje poskytnutí přehledu plánovaných akcí pro jednotlivá čtvrtletí, který slouží jako podklad pro monitoring projektu. Závěrečná zpráva musí být dodána společně s žádostí o závěrečnou platbu. Zpráva musí být vypracována v českém jazyce.
Doplňující informace V souladu se smluvními podmínkami může NROS požadovat doplňující informace. Jedním ze standardních způsobů ověření realizace projektu jsou kontrolní monitorovací návštěvy, realizované pracovníky NROS nebo osobami k tomu zmocněnými.
Platby Příjemce obdrží zálohovou platbu grantu ve stanovené lhůtě a za stanovených podmínek poté, co obě strany podepíší Smlouvu a NROS obdrží žádost o platbu. Zálohová platba je vyplacena ve výši 80% grantu.
21
Konečný zůstatek ve výši maximálně 20% grantu je vyplacen po předložení závěrečné zprávy o realizaci projektu a po jejím schválení ze strany NROS.
Vedení účetnictví projektu Příjemce grantu a partneři projektu jsou povinni vést podvojné účetnictví a účtovat o nákladech a výnosech spojených s realizací projektu odděleným způsobem v souladu s platnými právními předpisy a příslušnými účetními standardy. Originály účetních dokladů příjemce, soupisky a kopie účetních dokladů všech partnerů za projekt musí být k dispozici u příjemce nejen v průběhu implementace BG, ale ještě 10 let po ukončení programu. Příjemce i partneři jsou povinni vést u všech pracovníků projektu (tj. zaměstnanců a případně externích expertů pracujících na projektu) výkazy práce, dle stanovených pravidel, jako podklad pro úhradu mzdových nákladů a pro platby za odvedenou práci.
Veřejné zakázky Příjemce bude v případě zadání zakázky v rámci projektu povinen vybrat dodavatele při dodržení principů transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Tyto principy se vztahují na všechny zakázky bez ohledu na jejich výši. Pokud hodnota zakázky překračuje 5 000 EUR (bez DPH), musí být kromě výše uvedeného realizováno také zjednodušené výběrové řízení formou získání nabídek prokazatelným způsobem nejméně od třech dodavatelů. Následně musí dojít k uzavření smlouvy o provedení zakázky s vybraným dodavatelem, který navrhne nejvýhodnější cenu, tj. nejlepší poměr ceny a kvality. V případě těchto zakázek bude příjemce také povinen smluvně zavázat dodavatele k následujícím povinnostem: a) uchovat veškeré dokumenty související s realizací zakázky v souladu s právními předpisy České republiky, minimálně však po dobu 10 let od ukončení Blokového grantu; b) umožnit zástupcům NROS, Ministerstva financí ČR, územních finančních orgánů, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře finančního mechanismu, Rady auditorů ESVO, Úřadu norského generálního auditora a Ministerstva zahraničních věcí Norska nebo jimi pověřeným osobám kontrolu fyzické realizace zakázky, a také poskytnout výše uvedeným organům provádějícím audit a kontrolu projektu nezbytné informace týkající se realizace zakázky; c) poskytnout podklady potřebné k vypracování zpráv o realizaci projektu příjemci nebo partnerovi; d) v případě zakázek založených na práci jednotlivých externích expertů používat jako podklad k faktuře formuláře pro měsíční evidenci odvedené práce příslušných expertů.
Závěrečný audit projektu V souladu se Smlouvou musí být ke každé závěrečné zprávě přiložena auditorská zpráva vypracovaná k projektu nezávislým registrovaným auditorem. Povinnost zajistit audit projektu leží na příjemci grantu a náklady na audit jsou oprávněným nákladem projektu. Ve zprávě auditor stvrzuje, že vyúčtování projektu bylo sestaveno v souladu s účetnictvím a věrně zobrazuje náklady a výnosy projektu. Ověří také soulad realizace projektu s právními předpisy a smluvními podmínkami. Smlouva umožňuje NROS, Ministerstvu financí ČR, územním finančním orgánům, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, zástupcům Kanceláře finančního mechanismu EHP/Norska, Radě auditorů
22
ESVO, Úřadu norského generálního auditora a Ministerstvu zahraničních věcí Norska nebo jimi pověřeným osobám provádět kontrolu záznamů i kontrolu v místě realizace projektu. Publicita Projekt financovaný z Blokového grantu Finančních mechanismů EHP/Norska musí být viditelně a vhodně prezentován např. v článcích a publikacích, které jsou výstupy projektu nebo na akcích pořádaných v rámci projektu (viz Příloha II. Smlouvy). Příjemce je povinen provádět publicitu BG v souladu s příručkou Postupy pro zajištění publicity vydanou Kanceláří FM a v souladu se Smlouvou. Každý příjemce finančních prostředků z Blokového grantu pro NNO musí prezentovat projekt na svých webových stránkách. Náklady na zřízení a provoz stránek jsou oprávněnými náklady projektu.
III.
PODKLADY PRO ŽADATELE – FORMULÁŘE
ČÁST A: FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O GRANT (.DOC) k vyplnění ČÁST B: ROZPOČET (.XLS) k vyplnění a INSTRUKCE K VYPLNĚNÍ TABULEK ROZPOČTU (.PDF) ČÁST C: LOGICKÝ RÁMEC (.XLS) k vyplnění
IV.
PRO INFORMACI
VZOR SMLOUVY O POSKYTNUTÍ GRANTU/NADAČNÍHO PŘÍSPĚVKU (.PDF) - http://www.blokovygrant.cz
23
