Postavení Norska v evropském integračním

Postavení Norska v evropském integračním procesu

Kateřina Vencovská

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod Katedra světové ekonomiky


Bakalářská práce Vypracovala: Kateřina Vencovská Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Ingeborg Němcová, CSc.



Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Postavení Norska v evropském integračním procesu“ vypracovala samostatně. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.

V Praze dne ………..…..

…………...……………….. Podpis



Poděkování Tímto způsobem bych ráda poděkovala doc. Ing. Ingeborg Němcové, CSc. za poskytnutí cenných rad a konzultaci při zpracování této bakalářské práce. Také děkuji své rodině za trpělivost a toleranci, kterou projevila při psaní mé bakalářské práce.



Anotace Tato bakalářská práce zjišťuje a popisuje, jaké je postavení Norska v rámci evropského integračního procesu. Zabývá se jak současnou situací, tak i vývojem vztahů od konce 2. světové války. Charakterizuje ekonomiku Norska a její vývoj. Věnuje se aktuálnímu problému světové ekonomické krize a vnitřní politické situaci po letošních zářijových volbách. Dále je zmapován postoj Norska k evropské integraci. Důraz je kladen především na vývoj vztahů s EU. Uveden je i přehled, jak se Norsko zapojuje do mezinárodní dělby práce právě ve vztahu k EU. Většina norské spolupráce s EU se odehrává prostřednictvím EFTA, o kterém je zde také zmínka. Součástí práce je i určení integračního potenciálu Norska a odpověď na otázku, co by Norsku úplná integrace do EU přinesla.



Obsah: Obsah: .............................................................................................................................1 Seznam grafů a tabulek ...................................................................................................2 Seznam zkratek: ..............................................................................................................3 Úvod ................................................................................................................................4 1 Charakteristika ekonomiky Norska a její vývoj .......................................................6 1.1 Norsko - profil země .........................................................................................6

2

3

4

1.2

Vývoj Norska po druhé světové válce ..............................................................7

1.3

Vnitřní politika ................................................................................................10

1.4

Norské hospodářství v době ekonomické krize ..............................................12

1.5

Vládní penzijní fond (Government Pension Fund) .........................................15

Postoj Norska k evropské integraci ........................................................................19 2.1 Hlavní linie norské zahraniční politiky po 2. světové válce ...........................19 2.2

Vývoj vztahů Norska a EU .............................................................................20

2.3

Lidová hlasování o Norském členství v EU (ES) ...........................................21

2.4

Současný postoj Norska k evropské integraci .................................................23

2.5

Zájem Norska o rozšiřování EU ......................................................................24

2.6

Úvahy o moţném vstupu do EU .....................................................................25

2.7

Zahraniční obchod Norska ..............................................................................26

Přehled zapojení Norska do mezinárodní dělby práce ...........................................30 3.1 Norsko - člen Evropského společenství volného obchodu .............................30 3.2

Norsko – člen Evropského hospodářského prostoru (EHP) ............................33

3.3

Justice, domácí záleţitosti a Schengenská dohoda .........................................34

3.4

Norská účast v programech a institucích EU ..................................................35

3.5

Finanční mechanismus EHP a Norska ............................................................37

3.6

Volný pohyb pracovních sil ............................................................................41

Integrační potenciál Norska ....................................................................................44 4.1 Definice integračního potenciálu ....................................................................44 4.2

Přímé zahraniční investice ..............................................................................45

4.3

Nezaměstnanost...............................................................................................46

4.4

Zaměstnanost ţen ............................................................................................47

4.5

HDP a další klíčové indikátory .......................................................................47

Závěr .............................................................................................................................49 Seznam pouţité literatury: ............................................................................................52 Přílohy ...........................................................................................................................56

1



Seznam grafů a tabulek Tabulka 1: Těţba ropy ....................................................................................................8 Tabulka 2: Politické strany – názor na EU ...................................................................11 Tabulka 3: Výsledky parlamentních voleb v roce2009 ................................................12 Tabulka 4: Diverzifikace portfolia fondu jednotlivých kontinentů podle investiční strategie z roku 2007 .....................................................................................................17 Tabulka 5: Vládní penzijní fond - Norsko. Bilance 30. 6. 2007 - 3. 6. 2009 ................18 Tabulka 6: Klíčová čísla zahr. obchodu pro rok 2008 ..................................................27 Tabulka 7: Obchodní bilance leden - září 2009, vyjma lodí a ropných plošin .............28 Tabulka 8: Obchod se zboţím EU s EFTA (v mil. EUR) – Dovoz v roce 2006 ..........31 Tabulka 9: Obchod se zboţím EU s EFTA (v mil. EUR) – Vývoz v roce 2006 ..........31 Tabulka 10: Příspěvek do rozpočtu EFTA za rok 2008 ................................................32 Tabulka 11: Rozdělení finančních prostředkům FM mezi přijímající státy .................41 Graf 1: Trţní hodnota Vládního penzijního fondu - Global. (v miliardách NOK) .......16 Graf 2: Působení integrace na růstové zdroje ekonomiky ............................................44

2



Seznam zkratek: EEA = European economic area (viz. EHP) EFTA (European free trade agrément) = Evropské společenství volného obchodu EHP = Evropský hospodářský prostor EHP/EFTA = 3 země EFTA, které jsou členy EHP – Norsko, Island, Lichtenštejnsko EHS = Evropské hospodářské společenství ES = Evropská společenství ESVO - viz EFTA EU = Evropská unie HDP = hrubý domácí produkt HND (HNP) = hrubý národní důchod (hrubý národní produkt) NATO = Severoatlantická aliance NBIM = Norská banka investičního řízení OECD = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OEEC = Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci OSN =Organizace spojených národů PZI = přímé zahraniční investice SSSR = Svaz sovětských socialistických republik SWF= sovereign wealth fund VB = Velká Británie VPF = Vládní penzijní fond

3



Úvod Norsko je drsná, z velké části pustá, avšak překrásná země na severu Evropy. Její takřka panenskou krajinu v důsledku nízkého osídlení neničí lidská ruka. Přesto jde o velmi vyspělou otevřenou ekonomiku, která se dobrovolně zdánlivě izoluje od zbytku Evropy. Odmítá stát se členem největšího evropského uskupení – EU, jak to udělaly jiné vyspělé evropské státy. Právě tento odmítavý postoj Norska ke vstupu do EU mě natolik zaujal, ţe jsem se rozhodla napsat na toto téma bakalářskou práci. Chci zjistit více o tom, jaké vlastně je dnešní postavení Norska v evropském integračním procesu. První kapitola charakterizuje ekonomiku Norska a její vývoj. Stručně shrnuje základní informace o této zemi. Popisuje, jak se země vyvíjela po druhé světové válce, jak se měnil počet a sloţení obyvatelstva, jaké byly změny v sektorové struktuře a další proměny norské ekonomiky. Samozřejmě je nutné se věnovat současnosti. Aktuální je otázka vnitřní politiky země a současná politická situace v zemi po letošních parlamentních volbách. Z této situace by mělo vyplynout, jak se bude do budoucna dále vyvíjet snaha Norska o zapojení do EU. Je nezbytné posoudit, jak si norská ekonomika vede v období dnešní světové hospodářské krize. Jaké ochranné opatření Norsko přijalo, jaké jsou očekávání dopadu této krize atd. To, co Norsku nejvíce pomáhá překlenout světovou ekonomickou krizi je zajisté jeho Vládní penzijní fond. V druhé kapitole své bakalářské práce se věnuji postoji Norska k evropské integraci. Zaměřuji se především na jeho postoj k Evropské unii, kterou povaţuji v rámci Evropy za nejdůleţitější politické a ekonomické uskupení. Úvodem zmapuji hlavní linie norské zahraniční politiky po 2. světové válce: Kam se orientovala hospodářská politika, vojenská politika, rozvojová pomoc? Do jakých organizací Norsko po válce vstoupilo? Přiblíţím vývoj vztahů mezi Norskem a EU. Kdy a kolik podalo ţádostí o vstup do EU, kdy a jak probíhala jednotlivá referenda o vstupu do EU? Pokusím se zodpovědět otázku, jaký postoj k EU zaujímá Norsko v současnosti. Jaký je jeho názor na samotné rozšiřování EU? Závěrem kapitoly zhodnotím situaci norského zahraničního obchodu. Z jeho teritoriální struktury chci ukázat, jak silně je Norsko na EU závislé a jak významný obchodní partner pro něj EU je. Dále je třeba se pozastavit nad tím, jak se Norsko zapojuje do mezinárodní dělby práce. Budu se zabývat jeho účastí na různých programech a dohodách jen v rámci Evropy, zvláště pak ve vztahu k EU. Mezi Norskem a EU existuje spousta oblastí, v kterých spolu spolupracují. Prostřednictvím ETFA je Norsko členem Evropského hospodářského prostoru, coţ mu umoţňuje účast na jednotném evropském trhu, v jehoţ rámci se většina spolupráce odehrává. Pro upevnění spolupráce byly vytvořeny různé programy a instituce, kterých se 4



Norsko aktivně účastní. Norsko a EU rozsáhle spolupracují na poli justice a domácích záleţitostí, oboje skrze Schengenskou dohodu. V rámci Dohody o EHP byl také zaveden Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska, který se snaţí přispět ke sníţení sociálních a ekonomických nerovností mezi státy střední a jiţní Evropy. Co se týče volného pohybu pracovních sil, Norsko je jednou ze zemí, které si ponechaly přechodné období déle, neţ bylo původně dohodnuto. Od letošního roku však i zde toto období skončilo. Poslední kapitola mé bakalářské práce se týká integračního potenciálu Norska. V této části budu čerpat z disertační práce J. Loudy. Nejprve stručně vysvětlím, co si pod pojmem „integrační potenciál“ máme vlastně představit. Dále rozeberu nejdůleţitější faktory, které takto vymezený integrační potenciál nejvíce ovlivňují. Zaměřím se především na přímé zahraniční investice, nezaměstnanost, zaměstnanost ţen, HDP a další klíčové indikátory. Po zhodnocení výše jednotlivých indikátorů v Norsku je porovnám s průměrem EU, z čehoţ zjistím, jak si Norsko proti členským státům EU stojí a zda by mu tedy členství v EU přineslo nějaké výrazné zlepšení jeho ekonomické situace. Na všechny pouţité číselné údaje naleznete přímý odkaz v poznámce pod čarou. Tamtéţ jsou umístěny i přímé odkazy k pouţité literatuře, webovým stránkám a jiné doplňující informace. Pro lepší představu přikládám i přílohu s tabulkami a grafy, které doplňují informace zmíněné v textové části bakalářské práce.

5



1 Charakteristika ekonomiky Norska a její vývoj 1.1

Norsko - profil země Norsko je země nacházející na západě Skandinávského poloostrova na severu Evropy.

Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě, většina jeho hranic je však tvořena mořem. K vodám omývajícím břehy této země patří Barentsovo moře, Norské moře, Severní moře a Skagerrak. Plocha Norska zabírá 323,758 km² plus ostrovy Špicberky (61,020 km²) a ostrov Jan Mayen (377 km²), dohromady tedy 385 155 km². Krajinu tvoří pouze ze 3 % zemědělská půda, z 22 % je pokryta lesem. Země však oplývá bohatými přírodními zdroji, včetně ropy, zemního plynu, nerostných rud, ryb, dřeva a vodní energie. Tyto zdroje, zejména v podmořské části, jsou příčinnou toho, proč je Norsko jednou z nejbohatších zemí světa. Co se týče administrativně správního členění, země je rozdělena na 19 krajů a 454 samostatných obcí. Celková populace byla k 1. lednu 2008 4.737.200 obyvatel. Nejvíce je ho soustředěno v hlavním městě Oslu a jeho okolí. Norsko je velmi řídce osídlenou zemí. Hustota zalidnění je 12,3 obyv./km². Úředním jazykem je norština, která má dvě rovnoprávné verze: bokmaal (ovlivněný dánštinou) a nynorsk (vychází z nářečí). Národní měnou je norská koruna (norsk krone, zkratka NOK) je plně směnitelná. Dělí se na 100 øre. V norských bankách jsou běţně akceptovány a měněny směnitelné cizí měny včetně Kč. Bankovní účty lze vést kromě norské koruny i v EURO a v jiných měnách. Některé norské obchody rovněţ evidují své ceny v EURO. Kurs norské koruny k 5. 10. 2009 byl podle Norské národní banky: 100 Kč = 33.171 NOK, 1 USD = 5.7786 NOK, 1 EUR = 8.446 NOK.1 Státním zřízením je Norsko pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem, který se nazývá Storting (norské národní shromáţdění) 2. Hlavou státu je král Harald V., ale jeho role je převáţně ceremoniální.

1

http://www.norges-bank.no/templates/article____41230.aspx , získáno 5. 10. 2009

2

Storting dohlíží na činnost vlády. Volby do Stortingu se konají každé čtyři roky a mandáty se rozdělují na

základě poměrného volebního systému. Má formálně pod kontrolou dva nejdůležitější nástroje vlády: přijímání nových zákonů a schvalování státního rozpočtu. Vládu sestavuje král z poslanců Stortingu.

6



1.2 Vývoj Norska po druhé světové válce3 Oproti ostatním evropským zemím na tom bylo Norsko po 2. světové válce relativně lépe. Ztráty na majetku a na lidských ţivotech byly, v evropském měřítku, poměrně malé. Zaznamenáno bylo přesto sníţení ţivotní úrovně o 20-30 % neţ jaká byla před válkou. Po druhé světové válce se na dlouhou dobu ujala vlády Dělnická strana. Toto období se vyznačovalo obrovským hospodářským růstem, zmírněním třídních bojů a průmyslovou modernizací.

1.2.1 Obyvatelstvo V roce 1946 činil počet obyvatelstva jen asi 3,2 milionu, ale od konce války byl zaznamenán velký nárůst na 3,9 milionu v roce 1970. Poté nastalo mírné zpomalení tempa růstu, kdy při sčítání lidu v roce 1990 mělo Norsko 4,2 milionu obyvatel. Podle posledních údajů Norského statistického úřadu činí dnes norská populace 4 737 171 obyvatel. Největší podíl na růstu počtu obyvatel mělo a stále má Oslo, norské hlavní město, a jeho okolí. Počet obyvatel hlavního města od druhé světové války díky urbanizaci značně vzrostl. Právě díky rostoucí urbanizaci, se ale sniţoval počet obyvatel ţijících na venkově. Také průměrný věk se zvýšil od roku 1950 o 7-8 let na 76 let u muţů a 81,5 roku u ţen v roce 2000.

1.2.2 Přistěhovalectví Aţ do šedesátých let 20. století bylo Norsko zemí vystěhovaleckou (více lidí se vystěhovávalo neţ přistěhovávalo). V šedesátých letech pak nastal pozvolný obrat a od sedmdesátých let má ve výměně osob se zahraničím kladnou bilanci. Dnes ţije v Norsku přes 95 % Norů. Národnostní menšiny tvoří zejména Švédové (cca 30 000), Poláci (cca 26 500, mají největší meziroční přírůstek), Dánové (cca 20 000), dále také Iráčané, Němci, Litevci, Somálci, Filipínci, Rusové, Britové, Američané, Thajci, Pákistánci, Indové a další; v nejsevernějších oblastech ţije okolo 20 000 Laponců.4 Největší koncentrace přistěhovalců je ve městech a hustě osídlených oblastech. Jen v Oslu ţije 32,5 % všech přistěhovalců. Národnostní sloţení přistěhovalců se v průběhu let proměňovalo. V třicátých letech jich většina přicházela ze severských zemí, v současnosti tvoří tito severští přistěhovalci

3

Hroch, Kadečková, & Bakke, 2005, stránky 245-296

4

Zastupitelský úřad Oslo, str. 2

7



pouze necelou čtvrtinu. V roce 1993 mělo největší podíl obyvatelstvo ze zemí třetího světa. Poté nastal příliv přistěhovalců z východní Evropy. Vytvoření společného trhu práce severských zemí roku 1954 umoţnilo příliv lidí ze Švédska a Dánska. Další uvolnění pohybu pracovních sil nastalo poté, co se Norsko v roce 1993 stalo členem EHP.

1.2.3 Změny v sektorové struktuře Po válce bylo v jednotlivých sektorech celkem rovnoměrné rozloţení pracujících osob. To se ale v průběhu let měnilo a v roce 2000 se jiţ v primárním sektoru nacházelo jen 4,1 % obyvatel. Naproti tomu terciární sféra zaznamenala velký nárůst, hlavně v oblasti veřejných a soukromých sluţeb. Během let 1949-1989, díky rostoucí mechanizaci, klesl počet farem z 213 000 na 99 000 a došlo také ke sníţení počtu pracujících v zemědělství téměř na čtvrtinu (ze 141 000 pracovníků na 37 000). Trochu odlišně na tom bylo rybaření, kdy do roku 1965 počet registrovaných člunů stoupal, poté však nastal zvrat a uţ roku 1975 byl stav člunů stejný, jako v roce 1940. Tento klesající trend dále přetrvával a v roce 1990 jen 20 000 osob uvádělo rybolov jako svůj zdroj obţivy. Význam rybářského sektoru začal opět narůstat s rozvojem pěstování ryb v umělých chovech po roce 1975. Díky rostoucí těţbě ropy a zemního plynu narůstala i zaměstnanost v průmyslu. Přesto byl po roce 1974 zaznamenán pokles, který vyvrcholil v roce 1986. Těţba ropy a plynu v posledních třiceti letech jednoznačně nejvíc ovlivňuje norské hospodářství. S těţbou se začalo v roce 1969 a od té doby následoval strmý růst. Pro ilustraci uvádím několik čísel: Tabulka 1: Těžba ropy Rok

1971

Těžba ropy (mil. tun)

0,301

1980 24

1990 81

2000 158

Zdroj: Hroch, M., Kadečková, H., & Bakke, E. (2005). Dějiny Norska (1. vydání. vyd.). (O. Pittauer, Editor) Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., str. 277

Ústřední roly v norské ropné politice hraje stát. Roku 1973 byl zřízen Ropný direktorát a také státní ropná společnost Statoil. Statoil se během několika let, díky téměř monopolnímu postavení v těţbě ropy ze dna moře, stala jednou z největších norských společností. Jedinou soukromou těţební společností byla Saga Petroleum. Od začátku bylo dohodnuto, ţe se bude těţit rozumným tempem, aby se předešlo přehřátí ekonomiky a růstu inflace. I přes všechnu 8



tuto snahu je norské hospodářství na příjmech z ropy velmi závislé. Roste podíl příjmů z exportu ropy a plynu na celkových příjmech a příjem z ropy tvoří dokonce jednu čtvrtinu všech státních příjmů. Proto v devadesátých letech storting (norský parlament) zřídil ropný fond. Negativní stránkou je, ţe účastí na ropném trhu se norská ekonomika stala ještě zranitelnější ve vztahu ke kolísání na světovém trhu.

1.2.4 Růst a blahobyt v poválečném období Poválečná obnova se vyznačovala výraznou regulací ekonomiky. Byl upřednostňován vývoz před dovozem, jelikoţ z vývozu plynuly tolik potřebné devizy. Dováţené zboţí bylo stále draţší, čemuţ se vláda zpočátku snaţila čelit subvencemi. To však vedlo k výrazným deficitům státního rozpočtu, takţe vláda nakonec od snahy stabilizovat ceny a mzdy upustila a regulace dovozu byla postupně odbourávána. Období od roku 1945 do poloviny sedmdesátých let se vyznačuje nepřetrţitým hospodářským růstem, který vedl ke zvýšení ţivotní úrovně a k vyrovnání ţivotních podmínek. Aţ do konce sedmdesátých let existovala plná zaměstnanost, byla veřejně podporována industrializace a probíhala sociální bytová výstavba. Inflace činila stabilně jen asi 3 - 5 procent. V tomto období byl vybudován norský stát blahobytu. Tento termín zahrnoval hlavně rozšíření sítě hospodářského zajištění proti případné ztrátě příjmu a společenská opatření, která se měla snaţit o vyrovnání ţivotních podmínek. Byly zavedeny některé nové pojistky a rozšířeny stávající jistoty. Mezi nejdůleţitější patří5: Zajištění dětí (1946) Nemocenské pojištění pro všechny (1956) Starobní důchod pro všechny bez ohledu na potřebnost (1957) Pojištění pro případ nezaměstnanosti pro všechny námezdně pracující (1959) Pojištění pro případ pracovní neschopnosti (1961) Tzv. Lidové zabezpečení (1966) Nejvíce hospodářsky zatěţující sloţkou státu blahobytu je bezkonkurenčně systém důchodů a péče o zdraví, které neustále rostly a v roce 1992 uţ činily více neţ 50 % výdajů státního rozpočtu. Důleţitým principem státu blahobytu bylo také rovné právo na vzdělání, kdy studenti mohli získávat stipendia a půjčky prostřednictvím Státní úvěrové pokladny pro vzdělání (1947).

5 Hroch, Kadečková, & Bakke, 2005, str. 274

9



Období stabilního růstu skončilo v sedmdesátých letech, kdy, v důsledku ropné krize let 1973/74, došlo na celém světě k hospodářskému poklesu. Norské vládě se podařilo tento pokles dočasně zmírnit získáním úvěrů ze zahraničí, čímţ si udrţeli výrobu i zaměstnanost. Tyto úvěry přijali,

jelikoţ očekávali velké příjmy z vlastní těţby ropy. Ty se ovšem

nedostavily, a tak byla vláda, kvůli zvyšující se inflaci a rostoucímu zadluţení, nucena sníţit výdaje. Byl zaveden mzdový a cenový strop (roku 1978) a redukován veřejný sektor. Na počátku osmdesátých let činila nezaměstnanost více neţ tři procenta. Na dnešní poměry výborný výsledek, ale musíme brát v úvahu, ţe Norsko bylo do té doby zvyklé na nulovou nezaměstnanost. 6

1.2.5 Posun Norska k tržnímu hospodářství Od poloviny osmdesátých let dochází k hospodářským přesunům a změně hospodářské politiky od státu k trhu. Sniţují se daně, omezuje regulace a řízení trhu, konec plné zaměstnanosti. Také průmyslový sektor prochází restrukturalizací. Mnoho státních podniků zaniklo, protoţe se nedokázali vypořádat s novými poţadavky. Také rybolov se dostal do značných problémů, ale v devadesátých letech došlo díky umělému chovu ryb k novému vzestupu. Ryby se staly po ropě druhým největším vývozním artiklem. V devadesátých letech vznikaly nové pracovní příleţitosti v sektoru sluţeb. Zaváděli se nové technologie. Soukromá spotřeba během let 1989 – 1997 narostla o 19 %.7 Ne všichni však tento posun od státu blahobytu k trţnímu hospodářství vítají. Vznikají různá hnutí, například ekologické, které argumentuje tím, ţe hospodářský růst, spotřeba energie a znečišťování přírody mají své hranice. Argumenty na obranu státu blahobytu jsou pouţívány i odpůrci vstupu do EU.

1.3 Vnitřní politika V Norsku existuje systém více politických stran. Politické strany lze rozdělit na dva tábory, strany socialistické (levice) a strany nesocialistické (pravice), podle jejich zájmu o spravedlivé přerozdělování a státní plánování a řízení. Na dnešní politické scéně je na výsluní sedm hlavních parlamentních politických stran. Z levicových stran jsou to Sociální levicová strana a Strana práce a z pravice je to Strana pokroku a Konzervativní strana. Kdesi uprostřed pravolevé osy se nachází Strana středu, Křesťansko-demokratická strana a Liberální strana. Další dimenze, které se odráţejí v norském systému politických stran, zahrnují postoj 6

Hroch, Kadečková, & Bakke, 2005, str. 275

7

Hroch, Kadečková, & Bakke, 2005, str. 279

10



k morálně-křesťanským zásadám, geografické hledisko a postoj k udrţitelnému růstu související s ekologickými hodnotami. V následující tabulce je zaznamenán postoj jednotlivých stran k vstupu Norska do EU: Tabulka 2: Politické strany – názor na EU - vztah k Evropské unii je poměrně pozitivní Stana práce (NAP) Konzervativní strana (H)

- silně podporuje vstup Norska do Evropské unie

Pokroková strana (FrP)

- souhlasí se vstupem do Evropské unie

Křesťanská lidová strana (Krf)

- nesouhlasí se vstupem Norska do Evropské unie

Socialistická levicová strana (SV)

- výrazně proti vstupu do EU

Strana středu (SP)

- proti vstupu do Evropské unie

Liberální strana (V)

- spíše nepreferuje vstup do Evropské unie, jako hlavní podmínku vstupu do EU poţaduje velmi výraznou podporu ze strany široké veřejnosti

Zdroj: http://www.e-polis.cz/evropska-unie/240-norsko-a-evropska-unie.html ,2.6.2009

Letošní rok se dne 14. září v Norsku opět po čtyřech letech konaly volby do tamního parlamentu -Stortingu. Ve volbách těsnou většinou opět zvítězila vládní levicová koalice premiéra Jense Stoltenberga, tvořena Norskou stranou práce, Socialistickou levicovou stranou a Stranou středu. Toto uskupení získalo 86 mandátů ze 169 křesel v parlamentu. K udrţení většiny potřebovala vládní koalice nejméně 85 křesel. Jedná se o první znovuzvolení vlády od roku 1996. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo dělení zisků z těţby ropy, jejímţ je Norsko pátým největším vývozcem na světě. Do státního fondu si do července letošního roku Norové naspořili 410 miliard dolarů (téměř 7,2 bilionu korun). Zatímco Strana pokroku prosazovala větší vyuţívání těchto peněz, vládní koalice s tím z obav před přehřátím ekonomiky nesouhlasila. Podle současných pravidel smí stát utratit z fondu kaţdoročně pouhá 4 % finančních prostředků. Letošní rok, v době celosvětové hospodářské krize, bude výjimečně utraceno přes sedm procent.8 Právě díky vyuţití těchto finančních rezerv Norské království dokázalo, jako jedna z prvních zemí, překonat globální hospodářskou krizi a ohlásit opětovný ekonomický růst. Norsko si zároveň v době recese udrţelo nejniţší nezaměstnanost v Evropě - ta se v srpnu 2009 pohybovala kolem tří procent. 8

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/premier-norska-obhajil-kreslo-s-ropou-bude-dal-

opatrny_138790.html , získáno 25.9. 2009

11



Vzhledem ke skutečnosti, ţe vládní koalice je tvořena jednou proevropskou a dvěma euroskeptickými stranami (Socialistická levicová strana a Strana středu), je velmi pravděpodobné, ţe se v nejbliţších letech vstup Norska do Evropské unie zřejmě neuskuteční. Dokonce se touto otázkou v předvolebním období, ani po celé své bývalé volební období vláda nezabývala. Strana práce kladla důraz především na stabilitu v době krize a zřejmě to jí přineslo úspěch. Opoziční pravicová Strana pokroku vedená Siv Jensenovou stavěla kampaň na sniţování daní. Norsko má jedny z nejvyšších daní na světě. Také varovala před nebezpečím islamizace země. Chtěla omezit moţnost imigrace. Tabulka 3: Výsledky parlamentních voleb v roce2009 Politická stana

Počet hlasů

Zisk počtu křesel (změna)

Stana práce (Ap)

35.4 % (+2.7 %)

64 (+3)

Pokroková strana (FrP)

22.9 % (+0.9 %)

41 (+3)

Konzervativní strana (H)

17.2 % (+3.1 %)

30 (+7)

Socialistická levicová strana (SV)

6.2 % (-2.6 %)

11 (-4)

Strana středu (SP)

6.2 % (-0.3 %)

11 (±0)

Křesťanská lidová strana (Krf)

5.5 % (-1.2 %)

10 (-1)

Liberální strana (V)

3.9 % (-2.1 %)

2 (-8)

Další

1.3 % (-0.4 %)

0 (±0)

Zdroj informací: http://welections.wordpress.com/2009/09/16/ , získáno 25. 9. 2009

1.4 Norské hospodářství v době ekonomické krize 1.4.1 Očekávaný vývoj9 V poslední době, kdy světem otřásá ekonomická krize, hospodářský růst země výrazně zpomaluje a poprvé za posledních dvacet let se očekává recese a nárůst počtu nezaměstnaných. V roce 2010 se očekává nárůst nezaměstnanosti aţ na cca 4,7 % (3,7 % v roce 2009). K přibrzdění ekonomického růstu dochází zejména z důvodu zpomalení ekonomického růstu hlavních obchodních partnerů Norska. Zatímco v roce 2007 dosáhl meziroční nárůst HDP 3,1 %, v roce 2008 došlo ke zpomalení ekonomického růstu na 2,0 % a v letošním roce 2009 se jiţ očekává, poprvé za posledních dvacet let, dokonce recese (pokles HDP o cca 1,7 %). 9 http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/norsko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html, získáno 14. 11. 2009

12



I přesto je hospodářská situace Norska v lepší kondici, neţ je tomu u mnoha jiných států. Schválený, vysoce přebytkový rozpočet na letošní rok byl připraven pro situaci, ve které se norská ekonomika nachází. Je navrţen tak, aby byla udrţena zaměstnanost a současně umoţnil sníţení úrokových sazeb (od října 2008 sníţila Centrální banka úrokovou sazbu jiţ o 3,75 % na aktuálních 2,0 %). S cílem stimulovat ekonomiku v období nepříznivé světové ekonomické situace bude v letošním roce „dosaţeno“ vyrovnaného rozpočtu v důsledku dotace ze Státního penzijního fondu v objemu cca 5,2 % z příjmů Ropného fondu (porušení pravidla převádět ročně maximálně 4 % z příjmů fondu, které bylo zavedeno první vládou premiéra Stoltenberga v roce 2001). Norský Vládní penzijní fond10, který byl výrazně negativně ovlivněn v roce 2008 globální finanční krizí, zaznamenal obrovské ztráty. Ztráta z investování zdrojů fondu do akcií v období leden 2008 – únor 2009 dosáhla celkem 945 mld. NOK (norský státní rozpočet počítá v letošním roce s výdaji ve výši 870 mld. NOK). Investiční výnosy Vládního penzijního fondu byly v minulém roce velmi slabé, nicméně v rámci moţných mezí, které byly brány v úvahu při stanovování nové investiční strategie. Investiční strategie fondu je dlouhodobá a současný vývoj nepovede k její zásadní revizi. Za nejdůleţitější úkoly současnosti povaţuje norská vláda tlumení nárůstu nezaměstnanosti a recese hospodářství. Za tímto účelem vláda přijímá průběţně opatření ke zmírnění dopadů ekonomické krize a přijala jiţ několik balíčků opatření na podporu ekonomiky, bankovního a průmyslového sektoru, ale také spotřebitelů/domácností a na prevenci nárůstu nezaměstnanosti.

1.4.2 Přijatá opatření Centrální banka vydala jiţ 12. října 2008 dluhopisy na podporu likvidity finančního trhu bankám, finanční balík pro podporu exportu a krátkodobé fixní půjčky, aby ulehčila obchodování na burze a napomohla získávání hypotečních úvěrů. Na tuto podporu bylo pro období 2008–2009 vyčleněno 350 mld. NOK. Kvůli finanční krizi sníţila Centrální banka v říjnu 2008 dvakrát úrokovou sazbu o 0,5 % (na 4,75 %), v prosinci o 1,75 % (na 3,0 %), v únoru 2009 o 0,5 % (na 2,5 %), v březnu o 0,5 % (na 2,0 %), v květnu rovněţ o 0,5 % (na 1,5 %) a v červnu o 0,25 % (na 1,25 %) - celkem tedy jiţ o 4,5 %.11 10

Podrobněji viz kapitola Vládní fondy

11

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/norsko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.htm l, získáno 14. 11. 2009

13



26. ledna 2009 představila norská vláda další balíček na podporu ekonomiky v době krize, do kterého investovala 20 mld. NOK. Peníze chce pouţít hlavně na zastavení růstu nezaměstnanosti – zabezpečení existujících pracovních míst a vytváření nových. Tento krok vláda učinila poté, co prognózy předpověděly, ţe norská ekonomika sklouzne v roce 2009 do recese. Balíček opatření na podporu ekonomiky obsahuje dodatečné rozpočtové výdaje v hodnotě 16,75 mld. NOK a daňové úlevy ve výši 3,25 mld. NOK. Kromě těchto 20 mld. zahrnuje stimulační balíček téţ změny v odhadech příjmů a nákladů rozpočtu. Cílem vlády je investovat tyto peníze zejména do projektů na výstavbu cest a ţeleznic, údrţby a rozvoje příměstských oblastí a projektů pro obnovitelné zdroje energie. 12 Ve finančním sektoru vláda jiţ nespoléhá pouze na banky, jelikoţ ty se zdráhají půjčovat. Na podporu úvěrových aktivit zaloţila 8. února 2009 dva nové státní fondy: 13 Prvním je Státní finanční fond, který má podpořit základní jmění zdravých finančních ústavů a tím posílit jejich konkurenceschopnost v podmínkách slábnoucí ekonomiky a globální finanční a ekonomické krize, s posílením jejich úvěrových aktivit. Fond by měl zajistit, ţe banky budou moci na úvěry vydat dalších 400–500 mld. NOK Druhým je Státní dluhopisový fond, který bude nakupovat podnikové dluhopisy a pomůţe tak vybraným firmám dostat se k penězům. Umoţní jim tak získávat zdroje nejen přímo od bank, ale také v důsledku posíleného dluhopisového trhu. Za normálních podmínek je tento segment trhu důleţitou součástí zdrojování bank a podniků; za současné krizové situace je nefunkční. Peníze tedy nepůjdou přímo do bank, jak je to v době finanční krize zpravidla realizováno v jiných zemích, ale do nově zřízených fondů, z nichţ kaţdý bude mít kapitál 50 miliard NOK (celkem tedy zhruba 15 mld. USD). Fondy usnadní firmám i domácnostem přístup k úvěrům a přispějí ke stabilizaci a lepšímu fungování finančních trhů a ekonomiky. Tato forma státní pomoci je důleţitá pro realizaci kvalitních průmyslových projektů, které zabezpečí jiţ existující pracovní místa a vytvoří také nové pracovní příleţitosti. Postupem doby lze říci, ţe ačkoli světová ekonomická krize zasáhla ekonomiky drtivé většiny zemí světa, Norsko jí zůstalo téměř nedotčeno.

12Blíže viz.:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/norsko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika _zeme.html, získáno 14. 11. 2009 13 Blíže viz.: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/norsko-1q-2009-ekonomika-politika/1000790/52681/, získáno 1. 6 2009

14



1.4.3 Důvody snadného překlenutí krize Zatímco většina států v období hospodářského růstu rozmařile utrácela, Norové se rozhodli šetřit. Šli také proti celosvětovému trendu oslabování role vlády v ekonomice, naopak nadále s úspěchem posilovali známý skandinávský model státu blahobytu. Norsko je jednou z mála zemí na světě, která nemá ţádný státní dluh. Co je tedy klíčem k takto úspěšným výsledkům? Severská země především dokáţe perfektně vyuţít výhod plynoucích z exportu ropy. Černé zlato přineslo za loňský rok přes prudký pokles cen do státní kasy obrovské mnoţství peněz. Drtivá většina těchto peněz poté putuje do tzv. státního suverénního fondu, aby se peníze neutratily ihned a aby něco zůstalo uchováno pro budoucí generace. K překonání finanční krize přispělo také mimořádně dobré zdraví norských bank spojené s ostraţitostí v poskytování půjček. Bedlivý dohled veřejnosti je donutil vyvarovat se rizikových investic, které potopily například islandské banky.

1.4.4 Národní účty Norská ekonomika vykazuje stálý růst a rozvoj, měřeno velikostí hrubého domácího produktu (HDP) a dalšími klíčovými indikátory. Podíl příspěvku z různých odvětví na HDP se v průběhu let měnil. V roce 2007 bylo asi 25 % HDP tvořeno příjmy z ropného průmyslu, ačkoli v roce 1970 toto odvětví ještě vůbec neexistovalo. Naproti tomu podíl zemědělství a zpracovatelského průmyslu byl v roce 1970 mnohem větší, neţ je dnes. Také značně vzrostl podíl příjmu ze sluţeb (jako jsou zpracovávání dat a zdravotní sluţby) na HDP. V roce 2008 činilo norské HDP 2 543 mld. NOK. To je nárůst o 1,8 % z roku 2007. Přebytek běţného účtu byl 487 mld. NOK, coţ je částka tvořící 19 % HDP. Norské domácnosti v roce 2008 utratily 947 mld. NOK za zboţí a sluţby. V roce 2008 HDP na obyvatele činilo 533 363 NOK, coţ mu zajišťuje druhé místo v Evropě, hned za Lucemburskem. 14

1.5 Vládní penzijní fond (Government Pension Fund) Vládní penzijní fond (dále jen VPF) je největší fond veden Norskou centrální bankou, respektive Norskou bankou investičního řízení (viz. níţe). Tento fond vznikl přejmenováním jiţ dříve existujícího Ropného fondu, který byl vytvořen v roce 1990. Storting přijal v roce 2005 akt, týkající se Vládního penzijního fondu. Ten byl následně zaloţen v roce 2006. Za řízení VPF je zodpovědné ministerstvo financí, které delegovalo zodpovědnost za operační 14

Zdroj: http://www.ssb.no/regnskap_en/, získáno dne 20. 10. 2009

15



řízení mezinárodních aktiv fondu na Norskou banku investičního řízení (NBIM). Ta je samostatnou částí Norské centrální banky a má na starosti investice do zahraničí. NBIM řídí VPF částečně vnitřně a částečně zapojuje i externí manaţery.15 Zdrojem VPF jsou příjmy plynoucí z prodeje ropy. Kapitál VPF je investován po celém světě. Podle současné strategie bude do akcií investováno zhruba 60 % hodnoty fondu a 40 % do instrumentů peněţního trhu (bondů, obligací a derivátů), přičemţ výrazné investice budou realizovány také do nemovitostí. Strategickou oblastí jsou v posledním období společnosti podnikající ve sféře technologií na ochranu ţivotního prostředí.16 Trţní hodnota VPF byla k 31. prosinci 2008 2 275 miliard NOK. To je v přepočtu 7029,15 miliard Kč (kurz ČNB k 22. 4. 2009). Graf 1: Tržní hodnota Vládního penzijního fondu - Global. (v miliardách NOK)

Zdroj: http://www.norges-bank.no/templates/article____69365.aspx, získáno20. 9. 2009

Tento typ vládních fondů je Mezinárodním měnovým fondem označován jako „sovereign wealth fund“ (SWF). Neboli jakýsi fond, který se stará o blahobyt státu. SW fondy si v poslední době získávají větší pozornost, díky jejich zvyšujícímu se počtu na finančních trzích. Jejich celková aktiva se v současnosti odhadují na téměř 3 biliony dolarů. Norský Vládní penzijní fond je uváděn jako ukázkový model SWF. Se svým jměním 373 miliardy dolarů je druhý největší na světě, hned za SWF Spojených arabských emirátů, jehoţ hodnota činí 875 miliard $.17

15

http://www.norges-bank.no/templates/article____41397.aspx, získáno 20 .9. 2009

16

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/ztrata-norsky-vladni-penzijni-fond/1000790/52700/ , získáno

20. 9. 2009 17

http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2008/POL070908A.htm, získáno 25.9.2009

16



Charakteristiky VPF:18 Stanoveným cílem VPF je podporovat vládní úspory a podněcovat mezinárodní převod zdrojů. Fond napomáhá v dlouhodobém řízení vládních příjmů z ropy. Při dnešním trendu stárnutí populace, je zamýšleno, ţe bude slouţit k úhradě penzijních výdajů VPF funguje jako nástroj fiskální politiky, který dohromady s fiskálními směrnicemi slouţí k podpoře tvorby vládních úspor. Kapitál fondu tvoří příjmy z ropných aktivit státu a jsou tam také převáděny přebytky státního rozpočtu a příjmy z úroků a investovaného kapitálu fondu z předchozích let. Výdajem fondu jsou transfery do státního rozpočtu, slouţící k financování rozpočtového deficitu (rozpočet netýkající se ropy). V roce 2001 vláda zavedla pravidlo převádět ročně maximálně 4 % z příjmů fondu. Fond je zcela integrovaný do státního rozpočtu. Kolik bude přiděleno do fondu, je řešeno při zpracovávání státního rozpočtu. Fond provozuje vysoce transparentní investiční strategii. Ministerstvo financí i Norská centrální banka publikují několikrát do roka výroční zprávy o řízení fondu, seznam investic a další informace o jeho operacích. Jeho aktiva jsou investovány výhradně v zahraničí. Tato strategie zajišťuje diverzifikaci rizika a dobrý finanční výnos. VPF má vlastnické podíly ve více neţ 7000 společnostech po celém světě. Řízení aktiv je upraveno souborem etických pravidel, který vydává Ministerstvo financí. Jsou zaloţena na mezinárodně přijatých principech vypracovaných OSN ve spolupráci s OECD. Tabulka 4: Diverzifikace portfolia fondu jednotlivých kontinentů podle investiční strategie z roku 2007 Kontinent

Akcie (%)

Evropa Amerika

a

Cenné papíry s pevným příjmem (%)

40 – 60

50 – 70

25 – 45

25 – 45

5 – 25

0 – 15

Afrika Asie a Oceánie

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/ztrata-norsky-vladni-penzijni-fond/1000790/52700/, získáno 14. 6. 2009

Loňský rok byl pro VPF nejhorší v jeho desetileté historii, kdy aktivně investuje. Kvůli propadu akciových trhů fond prodělal miliardy NOK. Jen za druhé pololetí roku 2008

18

http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2008/POL070908A.htm, získáno 25.9.2009

17



se jeho celkové jmění sníţilo o 25 908 milionu NOK (v přepočtu asi 78 104 milionů Kč19). Dnes uţ VPF ale znovu vydělává. Tabulka 5: Vládní penzijní fond - Norsko. Bilance 30. 6. 2007 - 3. 6. 2009 (v mil. NOK) 30. 06. 2007 31. 12. 2007 30. 06. 2008 31. 12. 2008 30. 06. 2009 Celkové jmění

119 084

117 564

115 563

89 655

101 795

http://www.ssb.no/folketrygdfond_en/tab-2009-09-25-01-en.html , získáno 25. 9. 2009

19

Kurz 100 Kč = 33.171 NOK k 5. 10. 2009 podle Norské národní banky

18



2 Postoj Norska k evropské integraci Jak jiţ bylo mnohokrát řečeno, Norsko není členem Evropské unie. V následující kapitole se pokusím naznačit, kam směřovala norská hospodářská politika od druhé světové války, jak se vyvíjely vztahy Norska s EU a s dalšími evropskými zeměmi, rozeberu jednotlivé pokusy Norska o přistoupení k EU. Také zhodnotím současný postoj Norska k EU a nakonec se podíváme na stav zahraničního obchodu Norska.

2.1 Hlavní linie norské zahraniční politiky po 2. světové válce 20 Od konce druhé světové války se hlavní linie norské zahraniční politiky vyznačovala přechodem od neutrality k prozápadní orientaci. Základem pro hospodářskou orientaci země na západ bylo přijetí Marshallova plánu (Norsko dostalo 2,5 miliardy korun) a členství v Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC, dnes OECD). Kvůli obavě z moţného napadení vstoupilo Norsko roku 1949 do NATO. Proto bylo nutné více přispívat do vojenského rozpočtu a prodlouţit povinnou vojenskou sluţbu. Avšak Norové jsou velkými odpůrci zbraní, takţe vláda vyhlásila zákaz umístění atomových zbraní a stavbu zahraničních vojenských základen na svém území v době míru. Povolení přicházelo v úvahu jen v případě napadení nebo hrozícího útoku. Neobliba NATO u Norů ještě stoupla po tzv. humánním bombardování Kosova v roce 1999. Reakcí na tuto operaci bylo vznik organizace NE novému NATO. K dalšímu posílení prozápadní orientace došlo roku 1960, kdy se Norsko stalo členem EFTA (European free trade agreement). Za jeho členství v NATO a EFTA můţe v podstatě Velká Británie, na kterou je Norsko tradičně silně vázáno. O vstupu do ES však hlasoval lid, nikoli politici, coţ je hlavním důvodem, proč dnes Norsko není členem EU, zatím co Velká Británie ano. Od šedesátých let začala snaha angaţovat se v pomoci rozvojovým zemím a vláda uposlechla výzvy OSN, aby rozvojovým zemím bohaté země jako pomoc poskytly 1 % ze svého hrubého národního důchodu. Norsko také vţdy podporovalo OSN při jeho snaze o stabilizaci cen surovin a sníţení zadluţenosti. V politice státu byly ale prioritní jiné problémy, neţ otázky týkající se pomoci rozvojovým zemím. Jednalo se především o problematiku rybolovu na moři a těţby ropy z mořského dna. Roku 1965 uzavřelo Norsko dohody s Dánskem a Británií o rozdělení

20

Hroch, Kadečková, & Bakke, 2005, strany 269- 272

19



mořského dna. Větší problémy byly v řešení práva rybolovu. Po selhání konference OSN o mořském právu, prohlásilo jednostranně Norsko dvěstěmílové pásmo od břehu za své. To se však nelíbilo SSSR, které si na část vod, která překračovala střední linii s Norskem, dělalo nárok. Neúspěšná jednání vyústila ve vyhlášení „dočasné“ šedé zóny, která trvá dodnes. V devadesátých letech začal stoupat význam otázek týkajících se ţivotního prostředí. Připojení se k dohodě Kjóto o omezení emisí do ovzduší je názornou ukázkou norského ekologického cítění.

2.2 Vývoj vztahů Norska a EU Moţnost přistoupení Norska k EU je jiţ více neţ 40 let tématem vášnivých diskusí. Norsko, které patří k nejbohatším zemím světa a je jedním z největších vývozců ropy a plynu těţených z moře, má totiţ ekonomiku a zájmy, které se velmi liší od jiných evropských zemí. Problematika vstupu tedy není dána jako u Turecka nějakými faktickými překáţkami, pro které by je EU odmítala přijmout. U tohoto severského státu jde naopak spíše o jeho vůli, respektive vůli jeho obyvatel k evropské integraci své země. První ţádost o vstup do ES podalo Norsko uţ v roce 1962. Následovalo, spolu s Dánskem, Velkou Británii (VB), která tak učinila o rok dříve a na které byl norský trh velmi závislý. Vyjednávání o přistoupení však bylo brzy ukončeno vetem Francie. Díky neúspěšnému jednání o přistoupení k ES se ještě upevnily vztahy zemí ESVO. Byl stanoven termín k dovršení zóny volného obchodu do konce roku 1966. Další ţádost o přistoupení k ES Norsko podalo v r. 1967 opět spolu s Velkou Británií a Dánskem. Druhé francouzské veto však jednání opět zastavilo. Zlomovou událostí se stal haagský summit představitelů Společenství, kde bylo rozhodnuto o zahájení nových jednání o vstupu VB, Dánska a Norska do ES. Vstupní jednání s Norskem začala v červnu 1971, ale byla značně komplikovaná. Hlavním problémem byly oblasti zemědělství a rybolovu, které, vzhledem ke své strategické významnosti, měli pro Norsko větší váhu neţ vstup do ES. Podařilo se však nalézt kompromisní řešení a v lednu roku 1972 mohla být podepsána Dohoda o přistoupení. Norská vláda však jiţ dříve slíbila o vstupu do ES referendum a svému slibu hodlala dostát. Dne 24. a 25. září 1972 se referendum uskutečnilo. Jeho výsledek byl negativní. Ze 79.2 % voličů, kteří přišli hlasovat, se 53,5 % vyslovilo proti.21 Ačkoli mělo referendum pouze konzultativní charakter, vláda se rozhodla názor občanů respektovat a vstup do ES odmítla.

21

http://www.ssb.no/english/yearbook/tab/tab-013.html , získáno 13. 10. 2009

20



S nástupem nové vlády poţádalo Norsko Evropská společenství, podle vzoru dalších členských států EFTA, o uzavření dohody o zóně volného obchodu. Tato dohoda byla uzavřena v březnu roku 1973. Předpokládala postupné odstraňování tarifních i netarifních překáţek obchodu s průmyslovými výrobky a vytvoření zóny volného obchodu. Do zóny nespadaly zemědělské produkty, pro které byly zavedeny zvláštní podmínky. Na počátku devadesátých let 20. století tvořilo členskou základnu sedm zemí – Finsko, Island, Norsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko (členem v r. 1991). Tyto ekonomiky byly mimořádně závislé na obchodu s ES, proto usilovaly o co největší zpřístupnění tohoto trhu. Členské státy EFTA začaly usilovat o vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP) se zeměmi ES. Dohoda o EHP byla podepsána 2. 5. 1992 v portugalském Portu a vstoupila v platnost 1. ledna 1994. Nepřistoupilo k ní pouze Švýcarsko poté, co v referendu Švýcaři vstup do EHP odmítli. Ostatní členské státy EFTA se tak díky Dohodě o EHP staly součástí jednotného trhu EU s výjimkou zemědělství a rybolovu. Norští příznivci vstupu do EU doufali, ţe tento krok napomůţe úspěchu budoucích snah o vstup do EU. V listopadu 1992 podalo Norsko další ţádost o vstup do Evropských společenství. Vstupní jednání s ním začalo aţ v dubnu 1993 a bylo ukončeno o rok později. Rychlost jednání velmi pozitivně ovlivnilo i přijetí Dohody o EHP. Následovalo další referendum v roce 1994, ve kterém při vysoké volební účasti (89 %), která byla výsledkem široké celospolečenské diskuze o významu, kladech a záporech norského členství v EU, 52,2 % oprávněných voličů vstup do Evropské unie (EU) odmítlo.22 Podle nových průzkumů je počet odpůrců vstupu země do EU na rekordní úrovni 53,4 %, zatímco počet příznivců dosahuje „pouze“ 34,6 % a 12 % je nerozhodnutých. Počet odpůrců je vyšší o cca 19 %, coţ je rekord za posledních 6 let. Vstup do EU zatím umírněně podporuje pouze program Konzervativní strany. Podle koaliční dohody nové většinové vlády Norsko o vstup do EU ve volebním období 2005–2009 neţádalo a v novém volebním období 2009-2013 ţádat pravděpodobně ani nebude.23

2.3 Lidová hlasování o Norském členství v EU (ES) 24 Boj o vztah k Evropě byl v Norsku bojem neobvyklých aliancí. Alianci přívrţenců tvořily dvě hlavní síly protagonistů levice a pravice: Strana práce a Konzervativní strana. 22

http://www.ssb.no/english/yearbook/tab/tab-013.html , získáno 13. 10. 2009

23

Zastupitelský úřad Oslo, 2008, str. 17

24

Zdroj: Hroch, Kadečková, & Bakke, 2005, stránky 264-269

21



Liberální strana a Křesťanská lidová strana byly roku 1972 vnitřně rozdělené, ale počátkem devadesátých let jiţ stály plně proti vstupu do ES. Proti členství byla i Strana středu. Socialistická lidová strana a její nástupkyně Socialistická levicová strana byla proti členství, i kdyţ uvnitř strany bylo menšinové křídlo přimlouvající se za vstup. Strana pokroku byla v této otázce nejednotná. Charakteristickým společným rysem všech tří kol zápasu o členství v ES byl vznik akčních skupin, které působily mimo půdu politických stran. Důvodem jejich vzniku byla zejména skutečnost, ţe se o záleţitosti mělo rozhodovat lidovým hlasováním. V srpnu 1970 vzniklo „Lidové hnutí proti norskému členství v ES“, které poţadovalo smlouvu o volném obchodu místo členství v ES. Toto hnutí se stalo vedoucí silou boje proti vstupu do ES v roce 1972. Ve třetím kole bojů proti členství vznikla roku 1990 organizace pod názvem „NE Evropskému společenství“. Organizace měla 140 000 členů a místní odbočky v téměř všech norských obcích a spolupracovala s politickými stranami, které se stavěly proti členství. Naproti tomu Dělnická strana (dnes Strana práce), která byla hlavním činitelem mezi přívrţenci vstupu, nebyla v otázce integrace zcela názorově jednotná. Důleţitým rozdílem mezi přívrţenci a odpůrci vstupu bylo, ţe práci osvětových organizací povaţovali přívrţenci za méně důleţitou neţ odpůrci a také agitace za vstup do ES nastoupila později. Také roku 1994 měli odpůrci vstupu jasný náskok před přívrţenci. Agitace pro vstup byla v podstatě vedena vládními úřady, zájmovými svazy a velkou částí médií a přívrţenci měli dokonce navíc k dispozici mnohem více prostředků neţ odpůrci. Zřejmě proto byli mnozí odpůrci vstupu motivováni odporem proti vládním autoritám. Argumenty pro a proti členství byly zhruba shodné ve všech třech fázích. V kaţdé fázi se hlavní argumenty vztahovaly k rozporu mezi demokracií a nadnárodnostní a hospodářskou dimenzí. Přívrţenci vstupu do EU zdůrazňovali, ţe členství v EU neznamená vzdát se svrchovanosti, ale vykonávat tuto svrchovanost spolu s jinými zeměmi. Dojde také k posílení demokracie. Ve třetí fázi navíc přívrţenci vstupu do EU zdůrazňovali argumenty spojené s mírem a bezpečností, zatímco odpůrci argumentovali zájmy ţivotního prostředí, blahobytu a národní kultury. Hospodářské argumenty všeobecně hrály významnější roli na straně přívrţenců neţ na straně odpůrců vstupu. Jiţ roku 1962 se argumentovalo potřebou vstupu z hospodářských důvodů, to platilo i v roce 1972. Také roku 1994 byl přístup k evropským trhům a hospodářský růst důleţitým argumentem pro vstup, ale nehrál jiţ tak ústřední roli, protoţe Norsko mělo uzavřenou dohodu o hospodářské spolupráci, která podle názoru mnoha přívrţenců i odpůrců vstupu chránila norské hospodářské zájmy. 22



Hlavním bodem odpůrců byl v roce 1962 a 1972 ohled na zájmy zemědělců a rybářů. V roce 1994 se argumentace rozšířila. Kladl se důraz na ochranu všech přírodních zdrojů, coţ zahrnovalo nejen rybolov, ale také vodní sílu a ropu. Důraz na potřeby zemědělců ustoupil důrazu na zájem venkova vůbec. Postoje k ES se značně lišily i podle jednotlivých oblastí. Nejsilnější odpor byl v severní a západní části země a na řídce obydleném venkově. Obce s většinou přívrţenců vstupu byly soustředěny kolem Ostfjordu (územněsprávní jednotka v jihovýchodním Norsku) a dále pak to byla města a obce s průmyslem pro vývoz.

2.4 Současný postoj Norska k evropské integraci Postoj Norů k EU je velmi pragmatický a klade důraz na zachování národní suverenity. Norsko se účastní EHP, coţ mu přináší veškeré výhody spojené se svobodným pohybem zboţí, sluţeb, kapitálu a osob v EU. Na rozdíl od svých severských sousedů je pevně zakotveno v Severoatlantické alianci a nepotřebuje proto v EU hledat dodatečné bezpečnostní záruky. Je otázkou, jak bude chtít Norsko vyřešit svůj polovičatý postoj související s vytvořením evropské obranné identity. Norové jsou totiţ také členy Rady Evropy a počínají si velmi aktivně právě, pokud jde o Evropskou obrannou a bezpečnostní politiku. Na druhé straně formálně stále zůstávají mimo unijní struktury. Přechod Norska na reţim společné zahraniční politiky by vedle očekávaného sníţení objemu zemědělské produkce a pravděpodobného nárůstu nezaměstnanosti mezi norskými farmáři vedl i ke sníţení cen zemědělských produktů a potravin. Norští spotřebitelé jsou ovšem ochotni zaplatit za potraviny i vyšší ceny, pokud se tím zajistí zachování tradiční norské zemědělské činnosti. Dopady unijní zemědělské politiky vnímají proto norští občané výhradně negativně. Z finančního hlediska by byl vstup do EU celkem nevýhodný. Norsko by se vzhledem k vyspělosti své ekonomiky stalo čistým plátcem do společného rozpočtu ES. Norská ekonomika na začátku 90. let ani neprocházela recesí, jako tomu bylo u hospodářství Finska či Švédska. Vstup do unie tak nebyl spojován s ozdravěním domácího hospodářství jako u severských sousedů. 25 Přistoupení k unii je také obecně spojováno s vyšším přílivem zahraničních investic do přistupující země. Norsko je však zemí se silným státním sektorem a do poloviny 90. let navíc omezovalo příliv zahraničního kapitálu do průmyslových a bankovních subjektů. Vyšší

25

http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=747 , získáno 10. 9. 2009

23



příliv zahraničních investic jako důsledek přistoupení k Unii Norové nepovaţovali za významnější pozitivum integrace. Členství v Unii velká část norské veřejnosti spojuje se ztrátou národní identity. Norsko je v neposlední řadě severskou otevřenou společností a obdobně pohlíţí na způsoby rozhodování a tvorby legislativy v EU, které jsou v převaţující míře v rukou nevolených bruselských úředníků, s patřičnou nelibostí. Jednoznačným přínosem vyplývajícím z členství v EU by byla moţnost Norska zevnitř aktivně ovlivňovat vývoj evropského integračního procesu a spolupodílet se na přípravě veškeré legislativy EU. V rámci rozhodovacích struktur EHP má Norsko pouze omezené moţnosti. Nejdůleţitějším motivem pro budoucí kroky vlády v otázce členství Norska v EU zůstává míra podpory u norských občanů. Podle posledního průzkumu veřejného mínění, který proběhl v únoru 2009, odmítá členství v Unii 54,7 % obyvatel, pro vstup do EU se vyslovilo 35,1 % respondentů.26 Oproti průzkumu z roku 2002, kdy vstup do EU odmítalo 47,2 % a pro bylo 41,5 % Norů, tak silně vzrostl počet těch, kteří jsou proti vstupu. Odmítavá tendence je zvláště silná u osob mladších 30-ti let, u osob ţijících na venkově a u ţen. Vysvětluje se to prosperitou země, která má blízko k plné zaměstnanosti, ale také tím, ţe Norové jsou „mladý“ národ. Pokud jde o příznivce vstupu do EU, nastala u této skupiny v současnosti velká změna. Jsou to norští rybáři a chovatelé ryb, dříve zarytí euroskeptikové, kteří se pomalu přidávají na stranu jednoznačně podporující evropskou integraci Norska. Začínají totiţ pociťovat problémy v odbytu své produkce, zejména lososa na evropském trhu. Celostátní jednání Asociace norských rybářů a chovatelů ryb uţ jednohlasně schválilo podporu vstupu Norska do EU. 27

2.5 Zájem Norska o rozšiřování EU Jedním z důvodů, proč se Norsko zajímá o rozšiřování EU, je fakt, ţe rozšíření Evropské unie přispěje k zajištění míru a stability v Evropě. To je v zájmu všech evropských zemí, ať jsou členy EU, či nikoli. Úspěšné dokončení procesů rozšiřování EU znamená ekonomický rozvoj a zvýšení blahobytu v kandidátských zemích. Také začlenění Ruska do různých forem evropské spolupráce je velice důleţité. To přispěje nejen k uchování míru a bezpečnosti, ale také 26

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/norsko-1q-2009-ekonomika-politika/1000790/52681/ , získáno

1. 6. 2009 27

http://policy.euweb.cz/view.php?id=42#4, získáno 11. 10. 2009

24



k řešení globálních problémů, například otázky ţivotního prostředí. Náhrada ztrát způsobených desetiletým konfliktem a válkou na Balkáně vyţaduje obrovské politické úsilí a finanční prostředky. Norsko se aktivně podílelo na urovnání balkánského konfliktu a ve své snaze pokračuje i nadále. Jak ovlivní rozšíření EU norské ekonomické vztahy s kandidátskými státy? Přestoţe Norsko není členem EU, má díky dohodám o spolupráci úzké vazby na EU. Prostřednictvím Dohody o evropském hospodářském prostoru má Norsko přístup k jednotnému vnitřnímu trhu EU. S výjimkou obchodu se zemědělskými výrobky a rybami platí pro obchodování mezi členskými zeměmi EU a Norskem stejná pravidla jako pro vzájemné obchodování mezi členskými zeměmi. Nové členské státy EU se zároveň stávají i členy EHP, coţ v praxi znamená, ţe čtyři základní svobody (volného pohybu zboţí, sluţeb, kapitálu a osob) začnou platit i pro vztahy mezi novými členskými státy a Norskem. Dohody o volném obchodu, které doposud určovaly obchodní vztahy mezi Norskem a kandidátskými zeměmi, tímto zanikají. To pro Norsko znamená omezení obchodu např. s rybami, či zemědělskými produkty (které jsou na přání Norů řešeny mimo Dohodu EHP) a tak se de facto zmenšuje konkurenceschopnost v této pro Norsko strategické hospodářské oblasti.

2.6 Úvahy o možném vstupu do EU Od posledního neúspěšného referenda o vstupu Norska do EU v roce 1994 veřejné mínění nijak zásadně nezměnilo. Ani politici se touto otázkou moc nezabývají, nebo se jí dokonce vyhýbají. Ţádná z politických stran nenavrhuje, aby se rozjela kampaň za nový pokus o členství v Evropské unii. V zemi sice stále probíhá debata o tom, zda vstoupit do EU, či nikoliv, avšak jak uvedla Elisabeth Walaas, tajemnice norského ministra zahraničních věcí, pro EurActiv.cz (ze dne 12. 03. 2008): „Mezi lidmi, kteří se účastní této veřejné debaty, nenajdeme žádné síly, které by chtěly otázku vstupu Norska do eurozóny znovu otevírat.“28 Zdá se, ţe Norové jsou takříkajíc spokojeni s dosavadním stavem těsné spolupráce s EU, kdy jsou součástí vnitřního trhu EU prostřednictvím EHP. Samozřejmě, ne všem se líbí, ţe Norsko nemá právo podílet se tvorbě legislativy EU a musí ji jen poslušně přijímat. Na druhou stranu to je ale otázkou velmi zásadních zájmů

28

Citace z článku pro Euractiv; Elisabeth Walaas: Možný vstup do EU není v Norsku na programu politických

jednání, dostupný z: http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/elisabeth-walaas-mozny-vstup-do-eu-neni-vnorsku-na-programu-politickych-jednani, získáno 10. 6. 09

25



Norska, neboť norským společnostem zajišťuje EHP rovné podmínky na trhu stejně jako společnostem ostatních členských států. Finanční situace státu je velmi dobrá. Vztah mezi norskou korunou a eurem je víceméně stabilní, norská koruna vzhledem k euru posiluje, ale nijak výrazně. V současnosti se mluví o tom, ţe by bylo třeba spojit norskou měnu nějakým typem dohody se společnou měnou. Norsko je závislé na ekonomikách pouţívajících euro, na vývoji amerického dolaru a také dalších měn. Avšak otázka o moţném vstupu Norska do eurozóny, nehledě na členství či nečlenství, se zatím nenachází na programu politických jednání. 29

2.7 Zahraniční obchod Norska Norsko je velmi otevřená ekonomika, která rozsáhle obchoduje s ostatními zeměmi. Většina investic jde do zahraničí a spousta jiných zemí zas investuje hodně v Norsku, jelikoţ je pro ně atraktivní. Vývoz zboţí a sluţeb jim přináší velké příjmy.

2.7.1 Vývoj zahraničního obchodu Bohaté jako dnes však stát nebyl odjakţiva. Po celkem dlouhou dobu minulého století bylo Norsko importní země (dovoz převyšoval vývoz) a muselo si neustále půjčovat peníze na krytí státního deficitu. Ačkoli i dnes má stále ještě dluhy v zahraničí, ostatní země uţ mu dluţí víc, neţ dluţí ono jim. Ke konci roku 2007 mu dluţily Norsku 1 254 mld. NOK. 30 Tento obrat vývoje obchodní bilance je způsoben faktem, ţe Norsko začalo jiným zemím prodávat obrovské mnoţství ropy a zemního plynu. Přechod z pasivní obchodní bilance na aktivní nastal v roce 1990 a od té doby tento stav přetrvává, coţ vypovídá o jeho ekonomické stabilitě. Největší část příjmu z exportu Norska tvoří bezkonkurenčně ropa a zemní plyn, za nimi následují výrobky z hutního průmyslu. Stát také značně obchoduje i se sluţbami. Na největší části příjmu z prodeje sluţeb se podílí mezinárodní přeprava. V následující tabulce jsou pro představu uvedena základní čísla týkající se zahraničního obchodu:

29

Zdroj: http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/elisabeth-walaas-mozny-vstup-do-eu-neni-v-norsku-na-

programu-politickych-jednani, získáno 20. 6. 2009 30

http://www.ssb.no/english/subjects/09/ur_okonomi_en/ , získáno 8. 11. 2009

26



Tabulka 6: Klíčová čísla zahr. obchodu pro rok 2008 NOK mld.

Procento HDP

Hodnota vývozu

1196

47,1

Hodnota vývozu ropy

591

23,3

Hodnota celkového dovozu

731

28,8

Přebytek běžného účtu

465

18,4

a plynu

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/09/ur_okonomi_en/, získáno 3. 11. 2009

Pro rok 2009 lze očekávat silný pokles hodnoty vývozu, který je negativně ovlivněn sníţením cen ropy na světových trzích. Tento pokles cen zapříčinila světová ekonomická krize. Nízké ceny ropy se očekávají i v roce 2010. (Vývoj světových cen ropy můţete vidět v příloze č. 13 a 14.) Jak jiţ bylo zmíněno, v roce 2008 dosáhla hodnota HDP 2 543 miliard NOK. HDP na hlavu v roce 2008 činilo 532 245 NOK. Tento výsledek zajišťuje Norsku druhé místo ve světě, hned za Lucemburskem.31

2.7.2 Vývoj v posledních dvou letech Za poslední rok došlo ke sníţení norské obchodní bilance. V září 2009 činila hodnota exportu 59,4 miliardy NOK a hodnota importu 36,8 miliardy NOK. Mnoţství exportu i importu je sice niţší neţ bylo v minulém roce, uţ se ale ve srovnání s předchozím měsícem zvyšuje. Konkrétně import se za měsíc od srpna do září 2009 zvýšil o 3 miliardy NOK, ale ve srovnání se zářím 2008 poklesl o 9,6 miliard NOK. Export se od srpna do září 2009 zvýšil o 1,4 miliardy NOK a od září 2008 zaznamenal pokles o 13,7 miliard NOK. Hlavním důvodem tohoto poklesu bylo sníţení cen ropy. Také hodnota exportu zemního plynu skončila v září na 11,3 miliardách NOK, coţ je od srpna 2009 pokles o 594 milionů NOK. Od září 2008 se hodnota exportu zemního plynu sníţila o 1,7 miliardy NOK, navzdory faktu, ţe se celkový objem exportovaného zemního plynu zvýšit o 21,4 %.32

31

http://www.ssb.no/regnskap_en/ , získáno 8. 11. 2009

32

http://www.ssb.no/muh_en/ , získáno 3. 11. 2009

27



Tabulka 7: Obchodní bilance leden - září 2009, vyjma lodí a ropných plošin, v mil. NOK Leden - Září Září Změna v % Změna v % 2008 2009 2008 2009 362 162 310 998 -14.1 46 331 36 759 - 20.7 Import Export Z toho: Ropa Zemní plyn Obchodní bilance

712 639

546 882

-23.3

73 064

59 394

-18.7

292 175 140 070 350 476

171 131 146 641 235 883

-41.4 4.7 -32.7

26 239 12 961 26 733

19 809 11 272 22 634

-24.5 -13.0 -15.3

Zdroj dat: http://www.ssb.no/muh_en/, získáno 2. 11. 2009

2.7.3 Teritoriální struktura dovozu a vývozu Pokud se budeme zabývat teritoriální strukturou dovozu a vývozu, je největším obchodním partnerem Norska EU, do které putuje převáţná část exportovaného zboţí a také z ní nejvíce dováţí. Další významnou oblastí, s kterou obchoduje, jsou skandinávské země. Švédsko je v detailním pohledu na jednotlivé evropské země jeho největším obchodním partnerem, dalšími významnými partnery jsou Německo, Velká Británie, Dánsko a Nizozemsko. Nesmíme také zapomenout na významné obchodní vztahy se zeměmi EFTA. Co se týče dalších kontinentů, stále roste vzájemný obchod mezi Norskem a Asií (dováţí stabilně levné spotřebitelské produkty z Číny, coţ jim pomáhá udrţet nízké ceny a úrokovou míru) a velké mnoţství zboţí plyne také z a do Severní Ameriky.33

2.7.4 Ochrana domácího trhu34 U zemědělských produktů jako např. potravin, ţivých zvířat, ţivočišných a rostlinných výrobků, dováţených do Norska jsou uplatňována určitá ochranářská opatření v podobě dovozních cel na úrovni vysokých sazeb v EU. Zvláště vysokými cly jsou zatíţeny alkoholické výrobky a je poţadováno označení maximální výše obsahu alkoholu v jednotce prodávaného mnoţství. Stát uplatňuje svůj monopol nejen při výrobě alkoholických nápojů, ale i při jejich prodeji. Jako ochranářská opatření pouţívá stát i přímé státní subvence do vybraných odvětví. Nejvyšší subvence jsou poskytovány především do odvětví zemědělství, rybolovu, těţby některých nerostných surovin a oblasti sluţeb souvisejících s pobřeţní lodní dopravou. Skrytou formou subvenční politiky jsou i regionální preference a systém úlev, které jsou poskytovány podnikům a organizacím s trvalým sídlem v severních oblastech země. Mám na mysli například sníţené daně, nebo sníţené odvody. 33

http://www.ssb.no/muh_en/tab-2009-10-15-03-en.html, získáno 19. 10. 2009

34

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-zahranicni-obchod-zeme/6/1000790/#sec5, získáno 19. 10. 2009

28



2.7.5 Zóny volného obchodu Pro Norsko je určitě nejdůleţitější Dohoda o evropském hospodářském prostoru, kterou má uzavřenou s EU a která byla podepsána 2. 5. 1992. Vztahuje se na členské země Evropské unie na straně jedné a tři země EFTA (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) na straně druhé. (Vyjma Švýcarska, které účast na této dohodě odmítlo). Tato dohoda umoţňuje Norsku volný pohyb zboţí, sluţeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody o evropském hospodářském prostoru. Prostřednictvím EHP se Norska týká většina legislativy EU s dílčími výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie. Musí legislativu EU přijímat za vlastní, ale nemůţe se aktivně podílet na její tvorbě. V rámci EFTA uzavírá Norsko smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci s třetími zeměmi. Existující smlouvy jsou pravidelně revidovány v souladu s vývojem v oblastech technických specifikací, autorských práv, sluţeb, investic atd.

29



3 Přehled zapojení Norska do mezinárodní dělby práce V následující kapitole se budu zabývat především zapojením Norska do mezinárodní dělby práce právě v rámci Evropy a norskými vztahy s Evropou. Soustředit se budu zejména na vztahy s EU, s níţ má Norsko prostřednictvím EFTA uzavřenou Dohodu o EHP a skrz kterou se odehrává většina spolupráce. Po druhé světové válce byla, jiţ od svého počátku, hlavním hnacím motorem mnoha z rozsáhlých změn, které se v Evropě odehrály EU (respektive ES). Tyto aspekty byly také důvodem toho, proč jsou dnes norské vztahy s EU a jejími členskými státy hlavním elementem jeho evropské politiky. Norská vláda usiluje o spolupráci s EU ve všech oblastech, v kterých politiky Evropské unie Norsko ovlivňují. Norská spolupráce a kontakt s EU tedy pokrývá většinu oblastí působnosti Evropské unie. Norský premiér a mnoho z dalších ministrů se setkávají dvakrát ročně s jejich protějšky z členských zemí EU. Také schůzky s Evropskou komisí a Evropským parlamentem se konají pravidelně. Norská vláda pokládá za vysoce prioritní norskou účast v pan-evropských organizacích, jako jsou Rada Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a NATO. Navíc povaţuje za důleţité přispívat ke snaze zajistit, aby se Evropa zodpovědně podílela a podporovala řešení zaloţené na globální spolupráci. Vláda také klade velký důraz na spolupráci v regionu Severního moře a v oblasti Barentsova a Baltského moře.35

3.1 Norsko - člen Evropského společenství volného obchodu O vzniku Evropského sdruţení volného obchodu (EFTA, European Free Trade Agreement) bylo rozhodnuto ve Stockholmu dne 4. ledna 1960 podepsáním Konvence o zaloţení EFTA, která vstoupila v platnost 3. května téhoţ roku. Bývá nazývána téţ Stockholmskou konvencí, podle místa jejího podpisu. Jejími signatáři byly Velká Británie, Norsko, Švédsko, Island, Dánsko, Rakousko a Švýcarsko. Tato organizace měla být jakýmsi protipólem jiţ existujícího EHS.36:

35

http://www.regjeringen.no/en/sub/europaportalen/Norways-relations-with-Europe.html?id=115260, získáno 10. 11. 2009 36

Cihelková, 2003, str. 96

30



3.1.1 Hlavní cíle EFTA a současný stav společenství Jako hlavní cíle EFTA se uvádí:37 Podpora rozvoje ekonomické aktivity, plné zaměstnanosti, zvyšování produktivity, racionální vyuţívání zdrojů, finanční stability a podpora růstu ţivotní úrovně Zajištění spravedlivého konkurenčního prostředí pro obchod mezi členskými státy V otázce zásoby základních surovin zabránit vzniku výrazného rozdílu mezi členskými státy Přispět k rozvoji mezinárodního obchodu a k postupnému odstraňování obchodních bariér V současnosti mezi čtyři členské státy EFTA kromě Norska patří ještě Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Jsou to vyspělé země, zabírající dohromady plochu 470 tis. km², coţ je asi 14% plochy EU. Souhrnný počet obyvatel 12 mil. (asi 3% obyvatel EU). EFTA se vysoce angaţuje v mezinárodním obchodu a je významným partnerem EU. V obchodu se zboţím Norsko zaujímalo v roce 2006 mezi členy EFTA první místo v dovozu do EU a 2. místo po Švýcarsku v exportu z EU. Tabulka 8: Obchod se zbožím EU s EFTA (v mil. EUR) – Dovoz v roce 2006 Země

Roční % změna

EU dovoz z

Podíl na celkovém dovozu EU (%)

EFTA-4

153 855

12,9

11,4

Island

2 043

14,8

0,2

Lichtenštejnsko

1 112

6,3

0,1

Norsko

79 190

18,1

5,9

Švýcarsko

71 510

7,8

5,3

Zdroj: EFTA, 2008, str. 18

Tabulka 9: Obchod se zbožím EU s EFTA (v mil. EUR) – Vývoz v roce 2006 Země

EU vývoz do

Roční % změna

Podíl na celkovém vývozu EU (%)

EFTA-4

129 556

8,6

11,2

Island

2 901

14,0

0,3

Lichtenštejnsko

1 215

18,1

0,1

Norsko

38 440

13,9

3,3

Švýcarsko

87 000

6,2

7,5

Zdroj: EFTA, 2008, str. 18 37

Cihelková, 2003, str. 97

31



EFTA má svůj vlastní rozpočet, do něhoţ jednotlivé členské státy přispívají různým mnoţstvím peněz. Norsko má v tomto rozpočtu největší podíl (53 %), následuje Švýcarsko, Island a nejméně přispívá Lichtenštejnsko necelým jedním procentem. (viz tabulka níţe) Tabulka 10: Příspěvek do rozpočtu EFTA za rok 2008 Členské země Island

Příspěvek (v CHF*)

Podíl (v %)

1 163 000

4,59

246 000

0,97

Norsko

13 590 000

53,00

Švýcarsko

10 329 000

41,44

Celkem

25 328 000

100,00

Lichtenštejnsko

Zdroj: EFTA, 2008, str. 26 *CHF = švýcarský frank; kurz podle Evropské centrální banky 1,513 CHF/ 1 EU (k 15. 10. 09)

V rámci EHP pokračují země EFTA v liberalizaci legislativy týkající se zahraničních investic. Státy nedovolují zahraničním firmám ani domácím investorům vstup do oblastí zákona, které spravuje stát. V Norsku je to kromě pošty a dráhy navíc ještě prodej a produkce alkoholu. Do roku 1995 vykazovalo Norsko pasivní bilanci vyvezených a dovezených investic, od r. 96 postupně začal převaţovat vývoz investic nad dovozem.

3.1.2 Vývoj vztahů EFTA a EU do budoucna38 V budoucnosti pravděpodobně nelze očekávat rozšíření EFTA o další členy. Jako potenciální adepti na členství by v úvahu přicházely jen nečlenské státy EU, které buď nenaplňují kritéria pro vstup, nebo nemají o členství zájem. Snadněji si lze představit, ţe do budoucna členů EFTA ještě ubude. Nelze vyloučit ani pozdější zánik EFTA z důvodu zájmu současných členů o vstup do EU. Příčin, proč by státy EFTA mohly mít zájem o členství v EU je několik. Například nespokojenost s omezenou účastí na rozhodování o EHP, zájem o účast na evropské měnové unii nebo třeba snahy o posílení politického vlivu a vyjednávací pozice při jednání se třetími zeměmi. Důvodem také můţe být to, ţe rozšiřováním EU o nové členské státy slábne pozice zemí EFTA oproti EU v EHP. Rozšíření EU ohroţuje i obchod s EFTA, jelikoţ stávající státy EU začnou více obchodovat s novými členy na úkor EFTA. V případě zachování EFTA je na místě další rozšiřování spolupráce s EU, jelikoţ tyto dvě organizace jsou spolu velmi svázány a EU je pro všechny státy EFTA největším 38

Zdroj: Cihelková, 2003, str. 135

32



obchodním partnerem. Rovněţ bude na programu posilování spolupráce mezi samotnými členy EFTA.

3.2 Norsko – člen Evropského hospodářského prostoru (EHP) 39 Dohoda o EHP (dále jen Dohoda) vstoupila v platnost 1. 1. 1994 a je pro Norsko ekonomicky nejdůleţitější smlouvou. Je to dohoda mezi státy EU a třemi státy EFTA (Island, Lichtenštejnsko a Norsko), která umoţňuje Norsku účast na jednotném evropském trhu. Dohoda o EHP obsahuje společný soubor pravidel řídící obchodní a hospodářské vztahy. V oblastech obsaţených v Dohodě mají norské firmy a občané právo na stejné zacházení, jaké se vztahuje na firmy a občany členských států EU v celém Evropském hospodářském prostoru. Tyto oblasti se zaměřují především na účast na vnitřním trhu s volným pohybem zboţí, sluţeb, osob a kapitálu. To znamená, ţe výrobek schválený dle běţných pravidel v jedné členské zemi musí být za normálních okolností přijat i v ostatních členských zemích. Pracovníci a studenti z jiných členských zemí EHP mají obecně právo na stejné zacházení jako občané hostitelské země, včetně sociálního pojištění a uznání profesní kvalifikace. Dále se Dohoda zaměřuje na harmonizaci pravidel a poţadavků vztahujících se na zboţí a sluţby z důvodu zdravotní nezávadnosti, ochrany zdraví a ţivotního prostředí a ochrany zájmů spotřebitelů. Důleţitá jsou také společná pravidla řídící konkurenční prostředí, státní pomoc a veřejné zakázky, aby se zajistily rovnocenné podmínky hry pro všechny firmy soupeřící na vnitřním trhu. A nakonec Dohoda zajišťuje rozsáhlou spolupráci v jiných oblastech společnosti, zejména ve výzkumu, vzdělávání, ochrany ţivotního prostředí, spotřebitelské politiky, kultury, sociální politiky, rovnosti pohlaví, turistiky a malých a středních podniků. Dohoda o EHP se nevztahuje na celní unii EU a její politiku společného obchodu s nečlenskými státy. Země EHP rovněţ nejsou součástí společné zemědělské politiky EU a jednotného trhu zemědělských produktů. Byly nicméně uzavřeny určité dohody, které zjednodušují obchod s některými zemědělskými produkty. Rovněţ platí, ţe společná rybářská a ekologická politika EU není součástí Dohody o EHP. Smlouva o EHP se neustále vyvíjí. Nově přijatá pravidla EU řídící vnitřní trh je nutné začlenit do norského právního řádu. Děje se tak prostřednictvím rozhodnutí Společného výboru EHP, v němţ jsou zastoupeny země EFTA i Komise EU. Všechny nové předpisy přijaté ve Společném výboru EHP je nutné začlenit do legislativy kaţdé členské země. Norsko se účastní v naprosté většině výborů a dalších těles v rámci EU, ale jen s hlasem poradním. 39

Zdroj: http://www.noramb.cz/About_Norway/ivotni-prostedi/europe/eea/ ,získáno 7. 9. 2009

33



Legislativa EU, pokrytá smlouvou EHP, pak musí být Norskem pasivně akceptována. Na to, zda země EFTA dodrţují své závazky plynoucí z Dohody, dohlíţí Dozorčí úřad EFTA a Soudní dvůr EFTA. Od chvíle, kdy Dohoda o EHP vstoupila v platnost, tvoří její součást příspěvky zemí EFTA zapojených do EHP určené na hospodářský a sociální rozvoj chudších zemí EU. Za tímto účelem vznikl tzv. Finanční mechanismus EHP/Norsko, o kterém je následující kapitola.

3.3 Justice, domácí záležitosti a Schengenská dohoda Norsko a EU rozsáhle spolupracují na poli justice a domácích záleţitostí, oboje skrze Schengenskou dohodu a skrze dohody z různých oblastí, které nejsou zahrnuty do schengenské spolupráce. Schengenská smlouva byla podepsána dne 14. června 1985 v Schengenu. Belgie, Francie, Lucembursko, Německo a Nizozemí se v ní zavázaly, ţe postupně odstraní hraniční kontroly na společných hranicích a zavedou svobodu pohybu pro všechny osoby, které jsou občany členských států. Vedle Schengenské smlouvy existuje ještě Schengenská úmluva, která byla podepsána pěti výše uvedenými státy 19. června 1990. Úmluva stanovuje konkrétní podobu a garance pro realizaci svobody pohybu. Doplňuje příslušné národní právo a musí být ratifikována parlamenty signatářských států. K schengenskému prostoru se Norsko připojilo v roce 2001 a platí pro něj schengenský acquis v plném rozsahu. To znamená, ţe aplikuje harmonizované politiky na víza a vnější pohraniční kontrolu. Vnitřní kontrola hranic mezi Norskem a dalšími státy Schengenu byla zrušena. Jako kompenzaci za to, zahrnuje schengenská spolupráce i části policejní spolupráce EU, na které se Norsko aktivně podílí. Norsko má také právo mluvit do všech rozhodnutí Rady EU, ale nesmí volit. Setkání Rady pro spravedlnost a vnitro EU, kterých se účastní Norsko a další nečlenské státy jsou popisovány jako setkání Smíšeného výboru.40 Norsko je také členem Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX), která má za cíl koordinovat management společných vnějších hranic. Má své zastoupení i ve Správní radě FRONTEXu. Kromě spolupráce v rámci Schengenského prostoru, spolu mají Norsko a EU uzavřené dohody o spolupráci v dalších oblastech, včetně následujících:41 40

Norvegian ministry of foreign affairs, 2008, str. 13

41


34



Dublinská konvence, která stanoví kritéria a mechanismy pro určení, který stát je odpovědný za prozkoumávání ţádosti o azyl. Ţadatel nejen ţe nemá moţnost volby země, ve které bude jeho ţádost projednávána, ale navíc nelze po zamítavém rozhodnutí v jedné zemi zkusit zaţádat jinde. Tento fakt je na jedné straně základním prvkem konvence a vůbec primárním důvodem, pro který Dublinská konvence vznikla, na druhé straně je častým terčem kritiky z hlediska ochrany lidských práv, právě kvůli omezení moţnosti volby pro ţadatele o azyl.42 Europol, Evropský policejní úřad, jehoţ cílem je zlepšení spolupráce mezi příslušnými úřady v EU a jejich efektivity v ochraně a boji proti terorismu, nelegálnímu

obchodu

s drogami

a dalším

váţným

formám

mezinárodního

organizovaného zločinu. Norsko má své dva zástupce, kteří pracují v hlavním sídle organizace v Haagu Eurojust, Evropská jednotka pro justiční spolupráci je orgán Evropské unie, který byl zřízen v roce 2002, aby podporoval a zdokonaloval koordinaci při vyšetřování a trestním stíhání mezi příslušnými soudními orgány v členských státech EU, jeţ se zabývají závaţným přeshraničním zločinem. Norský státní zástupce v současné době pracuje pro Eurojust v Haagu Smlouva o vzájemné právní pomoci - výměna informací mezi donucovacími orgány a úřady obţaloby43

3.4 Norská účast v programech a institucích EU Evropská unie vytvořila programy a aktivity pro upevnění spolupráce mimo vnitřní trh a čtyři svobody (svoboda pohybu zboţí, sluţeb, kapitálu a osob). Programy pokrývají oblasti, jako jsou výzkum, vzdělání, sociální politika a kultura. Přes Dohodu o EHP se velká řada z těchto programů a aktivit rozšířila i do Norska. EU také zřídila několik decentralizovaných agentur k vykonávání technických, vědeckých či administrativních úkolů spojených s vnitřním trhem a programy EU. Norsko je zapojené v mnoha těchto agenturách prostřednictvím provizí z Dohody o EHP a také na základě bilaterálních smluv s EU. Kdyţ Společný výbor EHP44 (někdy uváděno jako Smíšený výbor) souhlasil se začleněním programů a agentur do Dohody o EHP, Norsko se zavázalo, ţe bude kaţdý rok 42

Více na: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1678-97721a87_d012_4d1b_962d_bc6949220d3f.pdf , získáno

10. 9. 2009 43

Norvegian ministry of foreign affairs, 2008, stránky 13, 14

35



přispívat do příslušného rozpočtu EU. Částka, kterou státy EHP/EFTA45 platí, odpovídá poměrné velikosti jejich hrubého domácího produktu (HDP) ve srovnání s HDP celého EHP. Podíl států EHP/EFTA je proto rovnocenný s podílem států EU. Celková částka, kterou státy EHP/EFTA přispívá, činí 2,4 % z celkového rozpočtu na programy EU. V roce 2008 byl norský příspěvek 188 milionů EUR, coţ je 94 % z celkových příspěvků od států EHP/EFTA. Během období v němţ program probíhá (2007-2013) se bude norský příspěvek podstatně zvyšovat souběţně s vývojem rozpočtu ze 130 mil. EUR v roce 2007 na 290 mil. EUR v roce 2013. 46

3.4.1 Programy EU s norskou účastí v roce 200847 Sedmý rámcový program (FP7) - je hlavním nástrojem podporujícím vytvoření Evropského výzkumného prostoru Program celoţivotního vzdělávání (LLP) Program Konkurenční schopnost a inovace (CIP) Program pro oblast zaměstnanosti a sociální solidarity - PROGRESS Daphne - boj proti násilí Zdraví 2008-2013 Spotřebitelský program 2007 - 2013 (The Consumer Programme 2007–2013) Youth in Action - podpora neformálního vzdělávání a mobility mladých ve věku 15-25 let Kultura 2007 Bezpečnější internet plus 2005 - 2008 Výměna dat - IDABC Marco Polo - doprava Statistický program EU Civilní ochrana finanční mechanismus 2007 - 2013 (The Civil Protection Financial Mechanism 2007-2013) 44

Společný výbor EHP je orgánem odpovědným za pokračující spravování Dohody o EHP. Vytváří fórum, na

kterém dochází k výměně názorů a kde jsou rozhodnutí o otázkách začleňování komunitární legislativy do Dohody o EHP přijímaná na základě konsensu. Společný výbor, který se schází zpravidla jednou měsíčně, se skládá z velvyslanců zemí EHP/ESVO, zástupců Evropské komise a zástupců členských států EU. (zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/evropsky-hospodarsky-prostorehp/1000520/7824/, získáno 24. 6. 2009) 45

3 země EFTA, které jsou členy EHP – Norsko, Island, Lichtenštejnsko

46


47

(Norvegian ministry of foreign affairs, 2008, str. 12)

36



3.4.2 Agentury Evropské unie s Norskou účastí v roce 200848 Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX)** Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) Evropská obranná agentura (EDA)* Evropská agentura pro ţivotní prostředí (EEA) Evropská nadace pro zlepšení ţivotních a pracovních podmínek (EUROFOUND) Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS)* Evropský inovační a technologický institut (EIT) Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA Evropská agentura pro léčiva (EMEA) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) * Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Evropský policejní úřad (EUROPOL)* Evropská agentura pro ţeleznice (ERA Satelitní středisko Evropské unie (EUSC)* Evropská jednotka pro justiční spolupráci (EUROJUST) * *Bilaterální dohoda mezi EU a Norskem **Norsko se účastní prostřednictvím členství v Schengenu

3.5 Finanční mechanismus EHP a Norska V rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) byl zaveden Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska (The EEA and Norway Grants), jehoţ snahou je přispět ke sníţení sociálních a ekonomických nerovností mezi státy střední a jiţní Evropy. Prostřednictvím obou uvedených finančních mechanismů se tři státy EFTA, jmenovitě Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zavázaly v letech 2004-2009 poskytovat zemím přistupujícím do EHP (tedy novým členským zemím EU) příspěvek na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Chtějí tak podpořit ekonomicky slabší země a zmírnit hospodářské a sociální 48

Norvegian ministry of foreign affairs, 2008, str. 12,

v češtině zdroj: http://europa.eu/agencies/community_agencies/frontex/index_cs.htm, získáno 10. 9. 2009

37



disparity mezi jednotlivými členskými státy EU. O tyto granty mohou ţádat všechny instituce veřejného nebo soukromého sektoru a nevládní neziskové organizace zřízené jako právnické osoby v přijímajících státech a vykonávající svoji činnost ve veřejném zájmu - např. národní, regionální a místní úřady, vzdělávací/výzkumné instituce, instituce ochrany ţivotního prostředí, dobrovolné a společenské organizace a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

3.5.1 Základní informace Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska byl zaloţen v souvislosti s plánovaným východním rozšířením EU v roce 2004. Deset nově přijatých států se tak stalo členy nejen EU, ale zároveň i EHP. Tím se dostali do pozice beneficientů grantů Finančního mechanismu EHP a Norska. V roce 2007 k nim přibyly další dvě země, Bulharsko a Rumunsko. Z Finančního mechanismu EHP navíc kromě nových členských států čerpá i Řecko, Portugalsko a Španělsko. Všechny základní principy a zásady týkající se finančního mechanismu EHP, resp. Norska jsou zakotveny v Dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru, resp. v Dohodě mezi Norským královstvím a ES o Norském finančním mechanismu pro období let 2004-2009. Jedná se především o celkovou výši částky na investiční a rozvojové projekty, účel a priority pro čerpání přidělených finančních prostředků, nutnou výši spolufinancování projektů, frekvenci vyhodnocování, případně přerozdělování nevyuţitých finančních prostředků atd.49 V případě, ţe přijímající stát nevyuţije všechny prostředky z jeho ročního přídělu, převádějí se tyto prostředky na konci kaţdého roku do přídělů na další rok. Pokud jeden stát nebude vyuţívat dostatečně přidělené finanční prostředky, půjdou tyto na vysoce prioritní projekty do jiných států. Pro pětileté období 2005 - 2009 je dána k dispozici částka 1,3 miliard EUR. Norsko přispívá největším podílem, asi 97 % z těchto finančních zdrojů. Navíc zpřístupňuje dalších 567 mil. EUR prostřednictvím Finančního mechanismu Norska státům, které se k EU nově připojily v roce 2004. Přispívá také 68 mil. EUR prostřednictvím programů bilaterální spolupráce s Bulharskem a Rumunskem. Tyto programy jsou spravovány organizací Innovation Norway.50 Innovation Norway je státní instituce, která má důleţité postavení v systému podpory norského zahraničního obchodu, ale také v rámci portfolia podpory přímých zahraničních investic v Norsku. Hlavní sídlo organizace se nachází v Oslu. Má 49

http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/financni-mechanismus-ehp-a-norska/1001363/ , získáno 17. 10. 2009

50 http://www.eeagrants.org/id/74 , získáno 12. 10. 2009

38



pobočky ve více neţ 30 ti zemích světa. Vznikla v roce 2004 a nahradila tak čtyři dosavadní agentury: Norský úřad cestovního ruchu, Norská obchodní rada, Norský fond pro průmyslový a regionální rozvoj a Vládní poradní úřad pro investory.51 Oba finanční mechanismy se vztahují k období od 1. května 2004 do 30. dubna 2009. Za celou tuto dobu byly uděleny granty na 1250 projektů v 15 přijímacích státech střední a jiţní Evropy.52 Nyní, po uplynutí tohoto pětiletého období se rozhodne o dalším postupu a probíhá šetření, nakolik je potřebné řešit v rámci Evropského hospodářského prostoru hospodářské a sociální rozdíly.

3.5.2 Administrace Finančního mechanismu53 Finanční mechanismus EHP řídí Výbor pro řízení finančního mechanismu EHP (EEA Financial Mechanism Committee), který také přijímá rozhodnutí o poskytování finanční pomoci. Stejnou roli v Norském finančním mechanismu zastává Ministerstvo zahraničí Norského království. Těmto nejvyšším orgánům však s kaţdodenním řízením pomáhá Kancelář pro finanční mechanismus EHP/Norsko (Financial Mechanism Office), sídlící v Bruselu. Na základě jejího doporučení nejvyšší orgány rozhodují o udělení, případně neudělení grantu. Kancelář finančního mechanismu slouţí zároveň jako kontaktní místo, nepřijímá však ţádné ţádosti přímo od ţadatelů o grant, ale prostřednictvím Národních kontaktních míst ve státech příjemců. Na úrovni členského státu je tedy nejdůleţitějším orgánem Národní kontaktní místo (National Focal Point), které jedná jménem státu příjemce a nese celkovou odpovědnost za řízení aktivit Finančního mechanismu EHP/Norska, včetně finanční kontroly a auditu. Například v České republice funguje jako Národní kontaktní místo Ministerstvo financí.

51

http://www.innovasjonnorge.no/templates/Page_Meta____54655.aspx , získáno 12. 10. 2009

52

Financial Mechanism Office, 2009, str. 3, dostupné z: http://www.eeagrants.org/asset/1264/1/Status-Report-

May-2009_final.pdf , získáno 12. 10. 2009 53

Financial Mechanism Office, 2009, str. 26, dostupné tamtéž, získáno 12. 10. 2009

39



3.5.3 Přehled prioritních oblastí a zaměření priorit Finančního mechanismů EHP54 1. Uchovávání evropského kulturního dědictví, ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví 2. Ochrana ţivotního prostředí 3. Rozvoj lidských zdrojů 4. Zdravotnictví a péče o dítě 5. Podpora udrţitelného rozvoje 6. Vědecký výzkum a vývoj

3.5.4 Přehled prioritních oblastí a zaměření priorit Finančního mechanismu Norska55 Kromě 6 výše uvedených prioritních oblastí Finančního mechanismu EHP, které jsou identické pro Finanční mechanismus Norska, má tento ještě další dvě priority: 7. Implementace Schengenského acquis, posilování justice 8. Technická pomoc K financování projektů z obou mechanismů jsou přijímány pouze návrhy, které respektují priority a podmínky uvedené výše. Ačkoli jsou oba finanční mechanismy jasně odděleny, úzce spolupracují při rozhodování a vyhodnocování ţádostí. Mohou se také na financování projektů podílet společně.

3.5.5 Rozdělení financí mezi přijímací státy Následující tabulka poskytuje celkový přehled rozdělení finanční prostředkům 15 ti přijímajícím státům v období 2004-2009:

54


55


40



Tabulka 11: Rozdělení finančních prostředkům FM mezi přijímající státy Přijímající stát

Částka (v mil. €)

Polsko

558.63

Maďarsko

135.06

Česká republika

110.91

Rumunsko*

98.50

Slovensko

70.33

Litva

67.26

Lotyšsko

53.76

Španělsko

45.84

Bulharsko*

41.50

Řecko

34.26

Estonsko

32.76

Portugalsko

31.32

Slovinsko

18.59

Kypr

4.66

Malta

3.62

Celkem

1 307.00

*Pro období leden 2007 – duben 2009 Zdroj: Norvegian ministry of foreign affairs, str. 18.

Jako velikostně největší z deseti nově přijatých členských zemí v roce 2004 má největší příděl finančních prostředků Polsko a to téměř polovinu z obou fondů. Poslední termín pro schválení příspěvku dárcovskými státy je 30. dubna 2009, zatímco projekty, kterým jiţ byla dotace schválena, mohou běţet aţ do konce dubna 2011. Financování pro období dalších pěti let od roku 2009 je zatím v jednání s Evropskou komisí.

3.6 Volný pohyb pracovních sil Jelikoţ Norsko není členským státem Evropské unie, otázka volného pohybu pracovních sil je proto řešena v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. Rozšíření EHP v květnu 2004 značně ovlivnilo migraci za prací do Norska. Pozdější přistoupení dvou dalších členů v roce 2007, Rumunska a Bulharska tento druh imigrace ještě zvýšilo, ačkoli jejich podíl tak velký není. Byla stanovena přechodná opatření, která v určitých oblastech limitují práva občanů nových členských států EU ve srovnání s občany těch „starých“. V roce 2007 bylo uděleno 54 900 nových povolení k pobytu, souvisejících se zaměstnáním. 88 % z nich bylo uděleno osobám z členských zemí EHP a zbylých 12 % 41



osobám z nečlenských států. K prvnímu říjnu 2008 bylo za celý tento rok vydáno 104 000 platných pracovních povolení, z nichţ 66 % získali občané z členských států EHP.56

3.6.1 Přechodné období V otázce volného pohybu pracovních sil se Norsko rozhodlo ponechat v platnosti přechodná opatření i po 1. květnu 2006 a to na období let 2006 – 2009 s poukazem na to, ţe Norsko ve srovnání s ostatními severoevropskými státy zaznamenalo největší příliv pracovníků z nových členských států EU. Stejné podmínky platí také pro pracovníky z Bulharska a Rumunska po jejich přístupu do EU v roce 2007. I kdyţ v zemi rostla v posledních letech v důsledku konjunktury poptávka po kvalifikovaných pracovních silách, prioritou zůstávalo udrţet norský sociální a blahobytný systém a snaha zabránit „sociálnímu dumpingu“. Norská společnost se obávala, ţe s uvolněním trhu práce by nutně došlo ke sníţení úrovně mezd i pro její vlastní občany. Jednodušší bylo tedy ponechat přechodná opatření v platnosti. 57 Nedostatek pracovní síly na norském trhu vedl ovšem k zjednodušení procesu najímání pracovníků z východní Evropy norskými firmami. Od ledna 2008 zavedly norské úřady nová nařízení pro pracovníky přicházející z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Slovinska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska, kteří si přáli pracovat v Norsku. Občané těchto států mohli začít pracovat, jakmile podali ţádost o pracovní povolení. O povolení mohli zaţádat buď na zastupitelských úřadech ve své zemi, nebo osobně na policii v Norsku. Přechodná opatření se vztahovala pouze na zaměstnance, tzn. osoby, které byly v Norsku v zaměstnaneckém poměru. První povolení k pobytu na základě pracovní smlouvy mohlo být uděleno na dobu maximálně jednoho roku. Poté mohla taková osoba, jako kaţdý občan EHP, dostat povolení k pobytu na dobu aţ 5 let. Po ročním pobytu na základě pracovního povolení měla osoba z nových členských zemí stejná práva jako osoba ze starých členských zemí EHP

3.6.2 Aktuální situace Situace týkající se volného pohybu pracovních sil se však letošní rok změnila. Norsko zjistilo, ţe pracovní migrace z nových členských států měla pozitivní přínos pro domácí hospodářství i trh práce a díky přechodnému období se podařilo uspořádat pracovní a platové

56

SOPEMI, OECD’s reporting system on migration, 2008. str. 20

57

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/norske-ekonomicke-zpravodajstvi/1000790/50081/ , získáno

10. 6. 2009

42



podmínky pro pracovní migranty. Od 1. května 2009 tedy otevřelo svůj pracovní trh i deseti novým zemím EU, kromě Bulharska a Rumunska. Ţadatelé o práci z těchto zemí tak nemusí shánět povolení k práci, pouze po třech měsících zaţádají o povolení k pobytu. Dosud museli ţadatelé nejdříve podat před začátkem práce ţádost, při níţ museli doloţit konkrétní nabídku k práci na plný úvazek.58

3.6.3 Imigrace a imigranti Celková populace k 1. 1. 2008 činila 4 737 171 lidí. To je o 56 158 osob více neţ v předcházejícím roce. Celkový počet imigrantů a dětí narozených rodičům, kteří imigrovali do Norska, byl ke stejnému datu 459 614, coţ je 10,3 % norské populace. Největší koncentrace imigrantů je v hlavním městě Oslu.59 Norskou imigrační populaci tvoří lidé z asi 214 různých zemí. Hlavními důvody, proč lidé migrují do země, jsou práce, studium, za rodinou, nebo jsou to uprchlíci. Při podrobnějším rozdělení imigrantů podle regionu jich je nejvíce z Evropy (asi 203 000). Přibliţně tři čtvrtiny z nich je ze zemí EU a EFTA, zbytek, téměř 52 000 lidí, má původ v nečlenských zemích. Celkem 174 000 imigrantů je asijského původu, 56 000 je z Afriky, 16 000 z Latinské Ameriky a 10 000 ze Severní Ameriky a Oceánie.60 Největší národnostní menšinou jsou Poláci, kteří čítají přes 32 000. Od loňského roku je to obrovský nárůst, o více neţ 13 000 přistěhovalců. Dále v pořadí jsou Pákistánci, Švédové a Iráčané. Počet přistěhovalců se mění s vládní imigrační politikou, s potřebami trhu práce a s přesouvající se světovou krizí. Velký nárůst imigrantů nastal během a po období válek na Balkáně v devadesátých letech. V posledních letech je hlavním důvodem nových imigrantů příchod za rodinou.61 V příloze naleznete grafy ukazující vývoj imigrace dle důvodu (příloha 9) a počet imigrantů podle národnosti (příloha 10).

58

http://www.norge.cz/zpravodajstvi/posledni-zpravy/norsko-otevrelo-svuj-pracovni-trh ,získáno 23. 10. 09

59

http://www.ssb.no/english/subjects/00/00/10/innvandring_en/ 15. 10. 2009

60

http://www.ssb.no/english/subjects/02/01/10/innvbef_en/arkiv/tab-2008-04-29-01-en.html , 25. 10.2009

61

http://www.ssb.no/english/subjects/02/01/10/innvgrunn_en/arkiv/tab-2008-10-02-01-en.html , 25. 10.2009

43



4 Integrační potenciál Norska 4.1 Definice integračního potenciálu Role integračního potenciálu podle J. Loudy spočívá ve schopnosti státu dosáhnout s vyuţitím integrace optimálního růstu, který bude dlouhodobě udrţitelný a který povede ke zvyšování ţivotní úrovně obyvatel.62 Je tedy zřejmé, ţe integrační potenciál je spjat s růstovým potenciálem ekonomiky. Samotný termín integrační potenciál země rozděluje J. Louda na dvě dimenze, a to na dimenzi moţností a dimenzi realizace. Dimenzi moţností definuje jako souhrn schopností, které ekonomika vykazuje, a akceschopnosti dané země. Přitom souhrn schopností je dán vybaveností země růstovými zdroji, jako jsou pracovní síla, kapitál, kvalifikace, podnikatelské prostředí či stabilita ekonomiky. Akceschopnost země je naopak utvářena moţností vytvářet nebo obstarat zdroje a poté tyto zdroje usměrnit podle potřeb ekonomického růstu. Na akceschopnost úzce navazuje druhá dimenze – dimenze realizace. Dá se říci, ţe je jejím výsledkem. Jde o aktivní zapojení země do mezinárodních vztahů. Tuto dimenzi velmi ovlivňuje vláda svými konkrétními kroky (odstranění překáţek obchodu, zapojení do obchodně-politických celků, vyuţívání výhod integračních uskupení v regionální politice atd.). Obě výše zmíněné dimenze se vzájemně podporují a doplňují. Pokud ekonomika dokáţe vyuţít svých schopností k realizaci integrace, vzniknou jí nové moţnosti a dále se rozšíří a upraví soubor schopností, které vedou k dalším integračním krokům nebo jejich prohloubení a tak se to opakuje pořád dokola. Tento cyklus je znázorněn na níţe uvedeném grafu. Graf 2: Působení integrace na růstové zdroje ekonomiky výchozí soubor zdrojů

aktivace stávajících zdrojů prostřednictvím integrace

rozšíření a úprava stávajících zdrojů ekonomiky a nové impulsy

Zdroj: Louda, 2006, str. 178

62

Louda, 2006, stránky 177 - 182

44



Za nutné faktory integračního potenciálu povaţuje J. Louda: kapitálové zdroje, lidské zdroje a institucionální rámec ekonomiky. Za doplňující faktory, které urychlují růst, povaţuje schopnost vyuţít výhod integrace a flexibilitu ekonomických subjektů. Na integrační potenciál se však dá nahlíţet i z širšího hlediska neţ bylo řečeno doposud. K pochopení souvislostí je třeba rozšířit integrační potenciál o vlivy vnějších a vnitřních vztahů země. Vnitřní prostředí je jakousi bází pro integrační potenciál, protoţe na něj působí přímo a ovlivňuje ho. Jednotlivé subjekty vnitřního prostředí jsou např. vláda, opozice, podniky, odbory, atd. Tyto subjekty mohou působit protichůdně. Ing. Louda zdůrazňuje důleţitost konsensu, který zaručuje jednotné působení vnitřního prostředí na faktory ovlivňující integrační potenciál. Mezi vnější vlivy ovlivňující integrační potenciál patří zahraničně-obchodní vztahy v rámci podnikové sféry a obchodně-politické vztahy na úrovni vlády. Vnější vlivy také přímo působí na utváření vnitřního prostředí. V podnikové sféře jsou vnější vztahy spjaty s konkurenceschopností. Na vládní úrovni jde o zajištění kvality integrace, kterou je míněna snaha o vyuţití výhod plynoucích z integrace k posílení ekonomického růstu a minimalizuje negativní dopady integrace. 63

4.2 Přímé zahraniční investice Norsko je velmi silná a vyspělá ekonomika, jeho ekonomickou sílu vidíme i ze skladby přímých zahraničních investic. Norské investice v zahraničí jiţ několik let převyšují zahraniční investice plynoucí do Norska. Na konci roku 2007 činily Norské přímé zahraniční investice (dále jen PZI) 774 miliard NOK64, zatímco suma PZI ze zahraničí v Norsku byla 658 miliard NOK.65 Bilance PZI tedy činila 116 mld. NOK, které tvoří 4,56 % HDP. Pokud jde o zeměpisné rozloţení PZI, přímé investice do Norska i přímé investice do zahraničí se soustřeďují převáţně na země EU a USA. Pokud bychom hovořili o struktuře PZI, v roce 2007 největší podíl, asi 91 % z celkových norských PZI v zahraničí, tvoří akciový kapitál společností, jehoţ výše je 702 miliard NOK66. Současně také u PZI v Norsku mají největší podíl investice do akciového

63

Louda, J. (2006). Irsko: úspěšné využití integračního potenciálu. Praha: Vysoká škola ekonomická,

str. 177-182 64

http://www.ssb.no/di_en/tab-2009-05-20-01-en.html ,získáno dne 10. 11. 2009

65

http://www.ssb.no/di_en/tab-2009-05-20-02-en.html , získáno dne 10. 11. 2009

66

http://www.ssb.no/di_en/tab-2009-05-20-01-en.html , získáno dne 10. 11. 2009

45



kapitálu společností dosahující 417 miliard NOK,67 coţ je asi 63 % z celkových PZI v Norsku. Asi čtvrtina kapitálu do zahraničí byla v roce 2007 investována do Švédska a USA a zároveň kapitál z těchto dvou zemí tvoří přibliţně třetinu PZI v Norsku. Dalšími důleţitými státy, jak pro investice do zahraničí, tak pro investice do Norska byly Nizozemsko, Dánsko a Velká Británie. Kdyţ se budeme soustředit na sektorovou strukturu PZI, téměř polovina z nich (jak z investic plynoucích dovnitř, tak těch plynoucích ven ze země) byla soustředěna v rámci aktivit zpracovatelského průmyslu a v oblastech hledání nových nalezišť ropy a plynu a jejich těţby. Dalšími důleţitými obchodními aktivitami pro PZI do zahraničí byly v roce 2007 doprava a komunikace. Pro PZI v Norsku byly dalšími důleţitými oblastmi pro investování finanční a podnikatelské sluţby. Nyní bych se soustředila na situaci PZI v rámci EU. Kdyţ se podíváme na PZI do celé EU (27 zemí), v roce 2007 sem bylo investováno celkem 319 mld. EUR. Pokud z této sumy vypočítáme průměr, získáme číslo 11,8 mld. EUR, tj. přibliţně 99,7 mld. NOK68. Vidíme tedy, ţe PZI do Norska (658 mld. NOK) mnohonásobně převyšují průměr EU. Co se týče PZI z EU, v roce 2007 investice do jiných zemí činily asi 420 mld. EUR. Stejně jako v předešlé situaci vypočítáme průměr, který činí 15,6 mld. EUR, to je přibliţně 132 mld. NOK. Také zde vidíme, ţe Norsko je v mnoţství PZI do zahraničí (774 miliard NOK) v porovnání se zeměmi EU silně nadprůměrné.69

4.3 Nezaměstnanost Norsko se jako stát blahobytu snaţí o dosaţení plné zaměstnanosti. To se mu sice úplně nedaří, přesto je jeho míra nezaměstnanosti jednou z nejniţších v Evropě, ne-li ve světě. Od roku 1997 se jeho nezaměstnanost pohybovala pod úrovní pěti procent. V roce 2007 činila dokonce pouhých 2,6 %.70 I v době ekonomické krize je na tom s nezaměstnaností mnohem lépe neţ země EU. Na konci roku 2008 vzrostla norská nezaměstnanost na 2,9 % a v průběhu roku 2009 se neustále pohybuje okolo 3 %, jediný stát EU, který je na tom podobně, je Nizozemsko.

67

http://www.ssb.no/di_en/tab-2009-05-20-02-en.html, získáno dne 10. 11. 2009

68

Kurz 1 EUR = 8,446 NOK k 5. 10. 2009 podle Norské národní banky

69

Eurostat: Europe in figures - Eurostat yearbook 2009, European Communities: Eurostat, str. 118,

70

http://www.ssb.no/english/yearbook/tab/tab-226.html , dne 20. 11. 2009

46



Ve srovnání s EU, kde přesáhla průměrná nezaměstnanost k srpnu 2009 devět procent, je tedy norská situace opravdu dobrá.71 V příloze naleznete rozloţení nezaměstnanosti v rámci regionů (Příloha č. 11).

4.4 Zaměstnanost žen O vyspělosti země také leccos vypovídá vysoký podíl zaměstnanosti ţen ve společnosti. Rozdíl mezi zaměstnanými muţi a ţenami je relativně malý. Ještě v roce 1985 byla zaměstnanost ţen jen necelých 58 %, v roce 2008 uţ však bylo zaměstnáno 69 % ţen. Stav zaměstnanosti muţů se od roku 1985 změnil minimálně a pro rok 2008 byla zaznamenána 75% zaměstnanost. Vidíme tedy, ţe v roce 2008 činil rozdíl mezi muţi a ţenami jen 6 %. Ve srovnání s EU je norská situace velmi nadprůměrná.72 Eurostat uvádí jiná data. Podle něj je zaměstnanost muţů v Norsku dokonce 80,5 % a zaměstnanost ţen 75,4 %. Rozdíl mezi nimi zůstává přibliţně stejný. V porovnání s EU je Norsko opět v lepší situaci. Zaměstnanost ţen v EU se od roku 1997, kdy činila 51,4 %, zvýšila do roku 2008 jen na 59,1 %. Zaměstnanost muţů se téměř nemění. V roce 1997 byla 70% a v roce 2008 72,8 %, tedy nárůst o pouhá dvě procenta.73 V příloze naleznete graf znázorňující pracující muţe a ţeny v různých věkových kategoriích (Příloha č. 12).

4.5 HDP a další klíčové indikátory Jak jiţ bylo dříve uvedeno, v roce 2008 činilo norské HDP 2 543 mld. NOK. To je nárůst o 1,8 % z roku 2007. Přebytek běţného účtu byl 487 mld. NOK, coţ je částka tvořící 19 % HDP. V HDP na hlavu je na tom z celé EU lépe jen Lucembursko. Můţeme také zkoumat, jak se má HDP poměrně k zahraničnímu obchodu. Přebytek zahraničního obchodu v roce 2008 dosáhl výše 465 mld. NOK, coţ je 18,4 % HDP. Budu-li se soustředit na obchod se sluţbami, jejich podíl na HDP tvoří přes 37 %. 74 Nejvíce rozvinuté jsou sluţby obchodní a finanční, také doprava má na celkovém objemu sluţeb značný podíl.

71

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=teilm020 ,

dne 20. 11. 2009 72

http://www.ssb.no/aku_en/tab-2009-07-31-02-en.html , dne 20. 10. 2009

73

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tsiem010&language =en , dne 20. 11. 2009 74

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000790/, získáno 20. 11. 09

47



Co se týče hrubého národního důchodu (HND, dříve označován jako HNP), jeho velikost v roce 2008 byla 2 572 mld. NOK. Vidíme tedy, ţe HND převyšuje svou velikostí HDP, coţ ukazuje, ţe norští podnikatelé se velmi angaţují i v jiných zemích neţ ve své vlastní. Expanzí na nové trhy získali nové zdroje a nová odbytiště po celém světě.75 V oblasti lidských zdrojů přichází na mysl otázka migrace a imigrace. Do Norska během roku 2007 imigrovalo 61 774 lidí, ve stejném časovém období ze země emigrovalo 22 122 osob, čistá migrace tudíţ činila 39 652 lidí.76 Vidíme tedy, ţe do Norska přicházejí nové lidské zdroje, které se pak zapojují do hospodářského procesu. Nejvíce imigrujících osob přichází z východní Evropy. Pokusím se tedy o shrnutí situace, co se integračního potenciálu Norska týče. Pokud jde o výchozí soubor zdrojů, z výše uvedených informací vyplývá, ţe země má dost svých vlastních zdrojů a, jak ukazuje vysoká úroveň ekonomiky, umí je dostatečně vyuţít. Nepotřebují být členy EU kvůli tomu, aby aktivovali stávající zdroje a získali zdroje nové. Jak ukazuje norský HND, uţ nyní jsou schopni hojně vyuţívat zdrojů jiných zemí sami, bez členství v EU. Úplná integrace by v tomto ohledu nepřinesla ţádné výrazné změny, jelikoţ Norsko uţ je dostatečně integrováno prostřednictvím EHP. Také netouţí po ţádném větším rozšiřování stávajících zdrojů, nehodlají být například nejlidnatější zemí na světě, takţe velká imigrace je pro ně neţádoucí.

75

http://www.ssb.no/english/subjects/00/00/10/economic-indicators/,získáno 20. 11. 09

76

http://www.ssb.no/english/subjects/02/01/10/innvbef_en/arkiv/tab-2008-04-29-01-en.html, dne 25. 11. 2009

48



Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat dnešní postavení Norska v evropském integračním procesu a pokusit se určit, jaký integrační potenciál se v něm skrývá. Po druhé světové válce, kdy se Norsko potýkalo s problémy malého počtu obyvatelstva, bylo pro jeho ekonomiku velmi významné vytvoření společného trhu práce severských zemí. Další uvolnění pohybu pracovních sil nastalo poté, co se Norsko v roce 1993 stalo členem EHP. Největší nárůst po válce zaznamenala, jako ve většině vyspělých zemí, terciární sféra. Rostla zaměstnanost ţen a díky pěstování ryb v umělých chovech opět vzrostl význam rybářského sektoru. Období od roku 1945 se vyznačovalo nepřetrţitým hospodářským růstem. Norsku se podařilo vytvořit tzv. „stát blahobytu“. Toto období však skončilo v sedmdesátých letech, kdy nastala ve světě ropná krize. I v posledních desetiletích norskou ekonomiku nejvíce ovlivňuje těţba ropy a zemního plynu. Je na nich velmi závislá a tím pádem lehce zranitelná ve vztahu ke kolísání na světovém trhu. Pokud jde o vnitřní politickou situaci státu, letošní rok se v Norsku konaly parlamentní volby, ve kterých opět zvítězila vládní levicová koalice premiéra Stoltenberga. Ţádná z koaličních stran, ani ze stran kandidujících do parlamentu neměla otázku vstupu do EU na programu, hlavním tématem bylo spíše rozdělení zisků z těţby ropy. Tématem EU se z populistického hlediska nikdo raději nezabýval. Je tedy pravděpodobné, ţe v horizontu následujících pěti let Norsko ţádost o vstup do EU nepodá. V dnešní době ekonomické krize je na tom Norsko podstatně lépe, neţ většina evropských zemí. Vláda a Centrální banka přijala různá opatření ke zmírnění dopadů ekonomické krize. Hlavní roli v relativně snadném překlenutí krize hraje zajisté Vládní penzijní fond, do kterého plynou příjmy z prodeje ropy a z kterého si vláda můţe ročně převést max. 4% do státní kasy. Aby letošní rok bylo dosaţeno vyrovnaného rozpočtu, byla učiněna výjimka a z Vládního penzijního fondu bude převedeno cca 5,2 % z příjmů fondu s tím, ţe vývoj cen ropy klesá. Zahraniční politika se, od konce 2. světové války, vyznačovala prozápadní orientací. Norsko se postupně stalo členem OEEC, NATO a EFTA. O vstupu do ES/EU však hlasoval lid, nikoli politici, coţ je důvodem, proč dnes Norsko není členem EU. Od vzniku ES podalo Norsko celkem 3 ţádosti o vstup do EU. První byla předčasně smetena ze stolu vetem Francie, další dvě byly přijaty. Norská vláda, ale u těchto dvou uspořádala o vstupu do EU referenda, která obě skončila neúspěšně. Proč tomu tak je? Norové se bojí ztráty národní identity způsobené velkou imigrací, chtějí si zachovat státní suverenitu a očekávají, ţe vstup do EU by způsobil sníţení objemu zemědělské produkce, zvýšení nezaměstnanosti apod. 49



Přesto je však Norsko s EU velmi provázáno, takţe kaţdé rozšíření o další stát ho velmi ovlivní. Kaţdý nový člen EU se totiţ stává zároveň i členem EHP, coţ pro Norsko znamená zánik dosavadních dohod o volném obchodu, které mělo s tímto státem uzavřeny a podřízení obchodu pravidlům EHP. Co se týče zahraničního obchodu, největší část jeho příjmů z exportu tvoří ropa a zemní plyn. Významný podíl má také obchod se sluţbami. Po prvních šocích z ekonomické krize se norský zahraniční obchod začíná pomalu vzpamatovávat a opět zaznamenává nárůst. Pokles hodnoty exportu v době krize byl způsoben hlavně sníţením cen ropy na světových trzích. EU je pro Norsko největším obchodním partnerem. Prostřednictvím 3 států EFTA s ní má uzavřenou Dohodu o EHP, která je pro norskou ekonomiku bezesporu nejdůleţitější ekonomickou a politickou smlouvou. Členem Evropského společenství volného obchodu se Norsko stalo v roce 1960, kdy toto společenství vzniklo jako protipól jiţ existujícího EHS. EFTA a EU jsou spolu velmi svázány a EU je pro všechny státy EFTA největším partnerem. Jak jiţ bylo řečeno, mají spolu uzavřenou Dohodu o EHP, která třem státům EFTA umoţňuje přístup na jednotný vnitřní trh EU, bez toho aniţ by byly součástí společné zemědělské politiky EU, společné rybářské a společné ekologické politiky EU. Tato dohoda má však i jednu velkou nevýhodu: S tvorbou nové legislativy EU se neustále vyvíjí a Norsko nemá právo do tohoto procesu tvorby mluvit. Musí novou legislativu jen pasivně akceptovat, coţ je hlavním argumentem příznivců pro vstup do EU. Součástí Dohody o EHP je i takzvaný Finanční mechanismus EHP a Norska. Jsou to příspěvky zemí EFTA/EHP, které jsou určené na hospodářský a sociální rozvoj nově přistupujících a chudších států EU. Norsko se také aktivně účastní v mnoha programech a agenturách, které EU vytvořila pro upevnění spolupráce mimo vnitřní trh a 4 svobody. Tyto programy pokrývají oblast vědy, vzdělání, kultury a sociální politiky. Norsko a EU rozsáhle spolupracují na poli justice a domácích záleţitostí, oboje skrze Schengenskou dohodu a skrze dohody z různých oblastí, které nejsou zahrnuty do schengenské spolupráce. Byla zrušena vnitřní kontrola hranic mezi Norskem a dalšími státy Schengenu, na oplátku za to, zahrnuje schengenská spolupráce i části policejní spolupráce EU, na které se Norsko aktivně podílí. Volný pohyb pracovních sil je téţ řešen v Dohodě o EHP. Rozšíření EHP v květnu 2004 značně ovlivnilo migraci za prací do Norska ze zemí východní Evropy. Byla stanovena přechodná opatření, která se Norsko rozhodlo ponechat v platnosti i po 1. květnu 2006. Letos, 1. května 2009 byla tato opatření zrušena a Norsko otevřelo svůj pracovní trh i deseti novým zemím EU, kromě Bulharska a Rumunska. 50



V poslední kapitole jsem se zabývala integračním potenciálem Norska. Jaký vlastně je jeho integrační potenciál? Pomohlo by Norsku členství v EU dosáhnout optimálního růstu? Kdyţ jsem porovnávala faktory, které nejvíce ovlivňují integrační potenciál, dospěla jsem k následujícím závěrům: Z pohledu přímých zahraničních investic, PZI v Norsku i mnoţství norských PZI do zahraničí mnohonásobně převyšuje průměr EU. Pokud jde o nezaměstnanost, je norská situace, i v době ekonomické krize, v porovnání s EU opravdu dobrá. V průběhu roku 2009 se norská nezaměstnanost neustále pohybuje okolo 3 %, oproti EU, kde přesáhla průměrná nezaměstnanost k srpnu 2009 devět procent. Se zaměstnaností ţen je, ve srovnání s EU, norská situace opět velmi nadprůměrná. V roce 2008 bylo v Norsku zaměstnáno 69 % ţen, zatím co v EU ve stejném roce jen 59,1 %. V HDP na obyvatele je na tom z celé EU lépe jen Lucembursko. Norské HND převyšuje svou velikostí HDP, coţ ukazuje, ţe norští podnikatelé se velmi angaţují i v jiných zemích neţ ve své vlastní. Z těchto výsledků vidíme, ţe Norsko je v porovnání s průměrem EU velmi nadprůměrné. Má dost svých vlastních zdrojů. Je samostatně schopno hojně vyuţívat zdrojů z jiných zemí a úplná integrace do EU by v tomto ohledu nepřinesla ţádné výrazné změny, jelikoţ Norsko uţ je dostatečně integrováno do evropské ekonomiky prostřednictvím EHP.

51



Seznam použité literatury: 1. CIHELKOVÁ, E.: Vnější ekonomické vztahy Evropské unie (1. vydání. vyd.). Praha: C. H. BECK, 2003, ISBN 80-7179-804-5, s. 95 - 137 2. ECONOMIST INTELLIGENCE UNIT: Country profile 2008 Norway. London, United Kingdom: The Economist Intelligence Unit Limited, 2008, ISSN 0269-5626 3. EFTA: This is EFTA. Brussel: Drifosett, Brusels Layout by Orangemetalic, 2008, ISSN 1819-3072 4. EUROSTAT: Europe in figures - Eurostat yearbook 2009. European Communities: Eurostat, 2009, ISSN 1681-4789 5. HROCH, M., KADEČKOVÁ, H., & Bakke, E: Dějiny Norska, 1. vyd., (O. Pittauer, Editor) Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., 2005, ISBN 80-7106-407-6, s. 245296 6. LOUDA, J. (2006). Irsko: úspěšné využití integračního potenciálu. Praha: Vysoká škola ekonomická, s.177 - 182 7. FINANCIAL MECHANISM OFFICE: EEA grants, Norway grants - Status Report May 2009, 2009. Získáno 17. 10 2009, z EEA grants & Norway grants: http://www.eeagrants.org/asset/1264/1/Status-Report-May-2009_final.pdf 8. NORVEGIAN MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS: Norway and the eu - partners fo Europe, 2008. Získáno 4. Duben 2009, z Regjeringen.no: http://www.regjeringen.no/en/dep/ud/Whats-new/News/2009/brochure.html?id=547650 9. SOPEMI, OECD’s reporting system on migration: Internatrional migration 2007-2008. (E.

Thorud,

Editor),

2008.

Získáno

2 .10. 2009,

z

WEB

Regjeringen.no:

http://www.regjeringen.no/en/dep/aid/Whats-new/News/2008/international-migration2007-2008-2.html?id=541400 10. ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD OSLO: Souhrnná teritoriální informace Norsko, 2008, str. 17-22. Získáno 10. 9. 2009, z Businessinfo: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/norsko/1000790/ 11. EUROSKOP. (1990). Dublinská konvence. Získáno 10. 9 2009, z euroskop: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1678-97721a87_d012_4d1b_962d_bc6949220d3f.pdf

52


12. BUSINESSINFO:

Norsko:

z businessinfo:

Zahraniční


obchod

země.

Získáno

19. 10. 2009,

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-zahranicni-obchod-

zeme/6/1000790/#sec5 13. BUSINESSINFO. (16. 4. 2009). Rekordní ztráta norského Vládního penzijního (ropného) fondu . Získáno 14. 6. 2009, z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/ztrata-norskyvladni-penzijni-fond/1000790/52700/ 14. BUSINESSINFO: Čtvrtletní zpráva o ekonomicko-politickém vývoji v Norsku za 1. kvartál

roku

2009

.

Získáno

1.6.

2009,

z Businessinfo:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/norsko-1q-2009-ekonomikapolitika/1000790/52681/ 15. BUSINESSINFO. (26. 5. 2003). Evropský hospodářský prostor - EHP . Získáno 24. 6. 2009,

z businessinfo:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-

prostredi/evropsky-hospodarsky-prostor-ehp/1000520/7824/ 16. BUSINESSINFO: Finanční mechanismus EHP a Norska. Získáno 13. 10. 2009, z businessinfo:

http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/financni-mechanismus-ehp-a-

norska/1001363/ 17. BUSINESSINFO:

Norské

ekonomické

zpravodajství.

Získáno

10.

6.

2009,

z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/norske-ekonomickezpravodajstvi/1000790/50081/ 18. BUSINESSINFO: Norsko: Ekonomická charakteristika země. Získáno 20. 11. 2009, z businessinfo:

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-ekonomicka-charakteristika-

zeme/4/1000790/ 19. ČÁSTEK, M. (5. 2. 2004): Co by Norsku přistoupení k EU vlastně přineslo? Získáno 10. 9. 2009, z Integrace: http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=747 20. ČTK. (15. 9. 2009): Premier norska obhajil kreslo, s ropou bude dal opatrny. Získáno 25. 9. 2009, z Tyden.cz: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/premier-norskaobhajil-kreslo-s-ropou-bude-dal-opatrny_138790.html 21. EURACTIV. (12. 3. 2008). Elisabeth Walaas: Možný vstup do EU není v Norsku na programu

politických

jednání.

Získáno

20.

6.

2009,

z

EurActiv:

http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/interview/elisabeth-walaas-mozny-vstup-do-euneni-v-norsku-na-programu-politickych-jednani 22. EUROPA.EU: FRONTEX. Získáno 10. 9. 2009, z Agentury Evropské unie: http://europa.eu/agencies/community_agencies/frontex/index_cs.htm

53



23. EEA GRANTS AND NORWAY GRANTS: EEA and Norway Grants. Získáno 12. 10. 2009, z http://www.eeagrants.org/id/74 24. EUROSTAT: Harmonised unemployment rate by gender - total - % . Získáno 20. 11. 2009, z Epp.eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en& pcode=teilm020 25. EUROSTAT: Employment rate by gender - %. Získáno 20. 11. 2009, z Epp.eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=t siem010&language=en 26. EUROSKOP: Dublinská konvence. 1990. Získáno 10. 9. 2009, z euroskop: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1678-97721a87_d012_4d1b_962d_bc6949220d3f.pdf 27. GOVERNMENT: Norway’s relations with Europe. Získáno 10. 11. 2009, z Regjeringen: http://www.regjeringen.no/en/sub/europaportalen/Norways-relations-withEurope.html?id=115260 28. INNOVASJON NORGE: Innovation Norway. Získáno 12. 10. 2009, z Innovasjon norge: http://www.innovasjonnorge.no/templates/Page_Meta____54655.aspx 29. MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND. (9. 6. 2008): Norway's Oil Fund Shows the Way for Wealth

Funds

.

Získáno

25.

9.

2009,

z

IMF:

http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2008/POL070908A.htm 30. MINISTERSKVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Norsko - Ekonomická charakteristika země. Získáno 14. 11. 2009, z Mzv: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/norsko/ekonomika/ekonomicka_cha rakteristika_zeme.html 31. NORGE.CZ. (1. 5. 2009). Norsko otevřelo svůj pracovní trh . Získáno 23. 10. 2009, z Norge.cz:

http://www.norge.cz/zpravodajstvi/posledni-zpravy/norsko-otevrelo-svuj-

pracovni-trh 32. NORGES

BANK:

Exchange rates. Získáno 5. 10. 2009, z

Norges

bank:

http://www.norges-bank.no/templates/article____41230.aspx 33. NORGES BANK: The Government Pension Fund - Global: Size and return. Získáno 20. 9. 2009, z http://www.norges-bank.no/templates/article____41397.aspx 34. NORGES BANK. (23. 6. 2009). Government Pension Fund. Získáno 20. 9. 2009, z Norges bank: http://www.norges-bank.no/templates/article____69365.aspx 35. NORSKÉ MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Smlouva o EHP. Získáno 7. 9. 2009, z Noramb: http://www.noramb.cz/About_Norway/ivotni-prostedi/europe/eea/ 54



36. NORSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: data, Získáno říjen - listopad 2009, z Statistics Norway: http://www.ssb.no/english/ 37. SEVERA, M. (2. 3. 2008). Norsko a Evropská unie. Získáno 2. 6. 2009, z E-polis.cz: http://www.e-polis.cz/evropska-unie/240-norsko-a-evropska-unie.html 38. WORLD ELECTIONS. (16. 9. 2009). Norway 2009. Získáno 25. 9. 2009, z World Elections : http://welections.wordpress.com/2009/09/16/ 39. ZELINKA, L. (12. 4. 2002). Postoj Turecka, Malty, Norska a Švýcarska k evropské integraci. Získáno 10. 11 2009, z http://policy.euweb.cz/view.php?id=42#4

55



Přílohy Příloha 1: HDP na obyvatele. 2006 ...............................................................................56 Příloha 2: HDP podle druhu hlavní činnosti. 2008. v % ...............................................57 Příloha 3: HDP rozdělený podle výdajů. 2008. Procent ...............................................57 Příloha 4: Vývoj názoru o EU .......................................................................................58 Příloha 5: Export a import sluţeb podle druhu sluţeb. 2008, miliard NOK .................58 Příloha 6: Celkové norské investice v zahraničí a celkové PZI v Norsku. 1995 – 2008. mld. NOK..................................................................................................................................59 Příloha 7: Bilance běţného účtu jako procento HDP v roce 2008 ................................59 Příloha 8: Podíl na celkovém norském exportu zboţí. 2008. (v %)..............................60 Příloha 9: Imigrace, podle důvodů k imigraci. 1990 - 2007 .........................................60 Příloha 10: 15 největších národnostních skupin přistěhovalců v Norsku. K 1. lednu 2008 ..........................................................................................................................................61 Příloha 11: Podíl nezaměstnaných na pracovní síle v rámci regionů ...........................61 Příloha 12: Pracující muţi a ţeny v různých věkových kategoriích (v %) ...................62 Příloha 13: Světové ceny ropy – roční ..........................................................................62 Příloha 14: Světové ceny ropy v roce 2008 a 2009 – čtvrtletní ....................................62 Příloha 1: HDP na obyvatele. 2006

Zdroj: http://www.ssb.no/regnskap_en/, získáno dne 20. 9. 2009

56



Příloha 2: HDP podle druhu hlavní činnosti. 2008. v %

Zdroj:http://www.ssb.no/regnskap_en/fig-02-nasjregn_bnp-naer-en.gif , získáno dne 20. 9. 2009

Příloha 3: HDP rozdělený podle výdajů. 2008. Procent

Zdroj: http://www.ssb.no/regnskap_en/fig-03-nasjregn_bnp-anv-en.gif , získáno dne 20. 9. 2009

57



Příloha 4: Vývoj názoru o EU

Vývoj názoru o EU 80 67,9

70

62,5

Procenta

60 50

49,9

46,6

42,4

40

40,9 36,8

33,5

30

Ne Ano

34,2

31,6

24,1

20 10

58,8

20,8

16,6

20,2

18,2

17,3

21,8

Nevím

24,9 17,1

13,9

0 1972

1973

1977

1981

1989

1991

1993

Pramen: Hroch, M., Kadečková, H., & Bakke, E. (2005). Dějiny Norska (1. vydání. vyd.). (O. Pittauer, Editor) Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., str. 265

Příloha 5: Export a import služeb podle druhu služeb. 2008, miliard NOK

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/09/ur_okonomi_en/fig06-tjenestetype_en.gif , získáno 3. 11. 2009

58



Příloha 6: Celkové norské investice v zahraničí a celkové PZI v Norsku. 1995 – 2008. mld. NOK

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/09/ur_okonomi_en/fig08-utl-invest_en.gif , získáno 3. 11. 2009

Příloha 7: Bilance běžného účtu jako procento HDP v roce 2008

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/09/ur_okonomi_en/fig09-driftsbalansen_en.gif , získáno 3. 11. 2009

59



Příloha 8: Podíl na celkovém norském exportu zboží. 2008. (v %)

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/09/ur_okonomi_en/fig05-eksport_en.gif , získáno 3. 11. 2009

Příloha 9: Imigrace, podle důvodů k imigraci. 1990 - 2007

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/00/00/10/innvandring_en/fig5-grunn-en.gif , získáno dne 15. 10. 2009

60



Příloha 10: 15 největších národnostních skupin přistěhovalců v Norsku. K 1. lednu 2008

Zdroj: http://www.ssb.no/english/subjects/00/00/10/innvandring_en/fig2-storste-grupper-en.gif , získáno dne 15. 10. 2009

Příloha 11: Podíl nezaměstnaných na pracovní síle v rámci regionů

Zdroj: http://www.ssb.no/arbeid_en/kart01-arbeidsledige-en.gif , dne 20. 11. 2009

61



Příloha 12: Pracující muži a ženy v různých věkových kategoriích (v %)

Zdroj: http://www.ssb.no/arbeid_en/fig1_yrkesaktive-en.gif , dne 20. 11. 2009

Příloha 13: Světové ceny ropy – roční ceny okamţitého dodání

Ropa

USD/

Brent*

barel předch.r. =100

2009

2010

Predikce

Predikce

97,7

61

79

134,4

62,9

128,3

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

24,4

25,3

28,8

38,3

54,4

65,4

72,7

86,2

103,6

114,0

133,0

142,0

120,1

111,2

* Typ směsné ropy, zahrnující 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Za cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu určená pro spotřebu na Západě. Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50254.html, získáno 1. 12. 2009

Příloha 14: Světové ceny ropy v roce 2008 a 2009 – čtvrtletní ceny okamţitého dodání 2008 Q1

Ropa

USD/

Brent

barel

96,7

2009

Q2

Q3

Q4

Q1

122,5

115,6

55,9

45,0

Q2

Q3

Q4

Odhad

Predikce

Predikce

59,1

69

73

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50254.html, získáno 1. 12. 2009

62

Postavení Norska v evropském integračním

Recommend Documents