Zpráva ze studijní cesty do Norska, Obsah

Zpráva ze studijní cesty do Norska, 29.8. – 3.9.2011 Obsah Úvod .................................................................................................................................................................................. 1 Program a příklady dobré praxe ze studijní cesty ............................................................................................................. 2 Pondělí, 29. srpna 2011 ................................................................................................................................................ 2 Úterý, 30. srpna 2011.................................................................................................................................................... 2 Lundsvågen naturskole ............................................................................................................................................. 2 Lassamyra barnehage ............................................................................................................................................... 4 Středa, 31. srpna 2011 .................................................................................................................................................. 7 Godeset ekoškola ...................................................................................................................................................... 8 Radnice Stavanger kommune ................................................................................................................................... 9 Ostrov Austre Åmøy ................................................................................................................................................ 10 Čtvrtek, 1. září 2011 .................................................................................................................................................... 12 Ekoškola Vassøy ...................................................................................................................................................... 12 Ryfylke Friluftsråd ................................................................................................................................................... 14 Workshop na téma Ekoškola................................................................................................................................... 18 Pátek, 2. září 2011 ....................................................................................................................................................... 23 Turistický klub města Stavanger - Preikestolenhytta .............................................................................................. 23 Skalní útes Preikestolen (Kazatelna) ....................................................................................................................... 27 Sobota, 3. září 2011..................................................................................................................................................... 29 Závěrečné hodnocení .................................................................................................................................................. 29 Poděkování.................................................................................................................................................................. 30

Úvod Studijní cesta do Norska se uskutečnila v termínu od 29.8.2011 - 03.09.2011 a byla jednou z aktivit projektu „Ekologické školství v Norsku a v České republice – INSPIRACE A VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ“, který byl podpořen v rámci Blokového grantu FM EHP/Norska. Garantem a nositelem projektu bylo Město Český Brod. Partnerem projektu byla společnost Skogbruketskursinstitutt. Česká delegace, v počtu 14-ti osob, navštívila v průběhu 6 ti dnů město Stavanger a jeho blízké okolí. Exkurze byly zaměřeny především na ekologickou výchovu ve školství. Myšlenka, která provázela program, byla následující: nejprve navštívit školy a mateřské školky a zjistit, jak je EVVO praktikováno (mateřská školka Lassamyra, ekoškola Godeset, ekoškola Vassøy). Poté se zúčastnit exkurzí organizované společnostmi, které umožňují environmentální vzdělávání dětí přímo v přírodě – ať už se jedná o pobyt na část dne (Lundsvågen naturskole, Ryfylke Friluftsråd), nebo na více dní, s přespáním v přírodě (Stavanger turistforening). Environmentální osvětu zprostředkovává také Muzeum těžby ropy. Důležité bylo také setkání s představiteli veřejné správy (místostarostka města Stavanger, starosta Rennesøy kommune), zaměřené na implementaci EVVO. Složení české delegace: 1

Bc. Jakub Nekolný

MěÚ Český Brod starosta

2

Ing. Rostislav Vodička

MěÚ Český Brod odbor životního prostředí

3

Ing. Aleš Kašpar

MěÚ Český Brod tajemník

4

Mgr. Kateřina Součková

ZŠ Žitomířská

5

Mgr. Drahomíra Čutková ZŠ Žitomířská

ředitelka

6

Jaroslava Jelínková

MŠ Sokolská

ředitelka

7

Bc. Jitka Majerová

MŠ Liblice

ředitelka

8

Vladimíra Hybešová

MŠ Kollárova

učitelka

9

RNDr. Markéta Hájková

Gymnázium

učitelka biologie

10

František Janík

SOŠ Liblice

ředitel

11

Jaroslav Kulich

ZŠ a PrŠ

koordinátor EVVO

12

Jitka Schneiderová

Sdružení TEREZA koordinátorka programu Ekoškola

13

Mgr. Emilie Pilátová

OSVČ

tlumočnice norština

14

Ing. Šárka Krosová

OSVČ

tlumočnice angličtina

koordinátorka EVVO

1

Program a příklady dobré praxe ze studijní cesty Pondělí, 29. srpna 2011 program:  sraz na letišti Praha – Ruzyně – seznámení účastníků  let Praha – Amsterdam, Amsterdam - Stavanger  příjezd do hotelu Myhregaarden, ubytování  společná večeře v hotelu Myhregaarden – vzájemné představení jednotlivých účastníků

Úterý, 30. srpna 2011 program:  Lundsvågen naturskole – škola v přírodě  Lassamyra barnehage – mateřská školka  Norsk Oljemuseum – muzeum těžby ropy  společná večeře v hotelu Myhregaarden přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:  Tor Sigurd Nielsen, ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole o [email protected] o www.minskole.no/lundsvagen  Kjersti Marie Lothe, ředitelka mateřské školky Lassamyra barnehage o [email protected] o www.minskole.no/MinBarnehage/lassamyra  Gabriele Brennhaugen, koordinátorka projektu Økoløftet („ekologický slib“) ve městě Stavanger o [email protected]

Lundsvågen naturskole Lundsvågen naturskole je všestranně vzdělávací centrum, které nabízí environmentální vzdělávání pro žáky základních a středních, speciálních škol, veřejnost a podnikatelský sektor. Od dubna do listopadu slouží škola pro jednodenní exkurze. Další měsíce jsou věnovány údržbě stávajících nemovitostí. I v zimním období zde vypomáhají žáci speciálních škol. Celkem 25 žáků týdně (5 denně), se účastní po celý rok praktické výuky (učí se např. práci se dřevem, chytání ryb, konzervaci přírodních materiálů apod.). V této škole je vše zaměřeno na praktickou výuku a není zde žádná teorie. O víkendech je škola otevřena pro veřejnost. Z důvodu co největší finanční soběstačnosti školy jsou zde rovněž pořádány firemní akce. Školu ročně navštíví cca 5 tis. žáků a cca 25 tis. dalších návštěvníků, jedná se většinou o team-building těžařských společností. Celý rozsáhlý komplex školy zahrnuje mořské akvárium, učebny vybavené mikroskopy, dílny pro práci především se dřevem, sklady, tělocvičnu a posilovnu, jídelnu, kuchyni a sociální zařízení. Škola byla postavena svépomocí a za přispění města Stavanger. Město ročně přispívá škole cca 1,1 mil NOK, což pokrývá cca 60% celkových nákladů školy, zbývající částku si musí škola sama vydělat.

2

Tato škola v přírodě usiluje o postupný návrat prestiže manuální práce (návrat původně norské výroby zpět do Norska. Vzhledem k levné pracovní síle se v současné době téměř vše vyrábí v Číně, což je většinou na úkor kvality výrobků. Škola klade důraz na rozvoj řemesel a na učení pomocí zkušenosti. Škola se stará o iniciaci pozitivních zážitků u žáků a ostatních klientů, kteří je následně uplatňují v praxi. Motto školy je: „Nejdříve je nutné přírodu poznat a teprve poté je možné ji začít chránit“.

Obrázek: Tor Sigurd Nielsen (první zleva), ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole, s českou delegací u mořského akvária (foto: Šárka Krosová)

Obrázek: Tor Sigurd Nielsen (na člunu v modré vestě), ředitel školy v přírodě Lundsvågen naturskole, s polovinou české delegace při praktické ukázce environmentálně zaměřené výuky žáků (foto: Šárka Krosová)

3

Lassamyra barnehage Všechny státní mateřské školy, stejně jako základní školy, střední školy a všechny ostatní městem Stavanger zřízené instituce, musí být do konce roku 2011 certifikované ekologickou značkou (certifikát Ekoškola nebo certifikát Ekomaják). Ve Stavangeru je celkem 130 mateřských škol z toho je 80 školek státních a 50 soukromých. Povinná certifikace se týká pouze těch státních. V současné chvíli je již 36 školek certifikovaných v programu Ekoškola, dalších 22 jich je do programu pouze zaregistrovaných. Ostatní školky se certifikují programem Ekomaják. Tento program je méně náročný, neboť certifikát Ekoškola se musí každý rok obnovovat, Ekomaják se naproti tomu obnovuje pouze jednou za 3 roky. Město garantuje rodičům umístění jejich dětí do MŠ, ale není zde garance umístění např. dle místa bydliště, takže většinou hned po narození dítěte si rodiče dávají přihlášku do čtyř různých MŠ, které jim vyhovují (ve školkách se vytváří seznam s pořadím, poté jsou přijaty děti dle data přihlášení). Přednost pro umístění do MŠ mají cizinci, handicapované děti a sociální případy (např. svobodné matky). Lassamyra barnehage je mateřská škola, která získala Zelenou vlajku. Má kapacitu 101 dětí. Tuto školku navštěvují děti od 9 měsíců do 5 let. U mladších dětí jsou 4 učitelé na 14 dětí a u starších jsou 3 učitelé na 19 dětí (ve školce v ČR je 1 učitelka na 28 dětí). Školka poskytuje dětem 3 jídla denně (2 svačiny a oběd). Pobyt v MŠ je placenou službou a rodič platí 2330 NOK měsíčně a za jídlo 350 NOK měsíčně. Školka poskytuje základní potraviny jako mléko, maso, zeleninu a ovoce v bio kvalitě. Školka má několik cílů:

  

naučit děti třídit odpad naučit děti, co to je recyklace odpadu a jak se dá využívat pečovat o životní prostředí

Ke splnění cílů přispívají zaměstnanci školky (mají specializaci na ochranu ŽP) a rodiče dětí, kterým jsou poskytovány informace prostřednictvím osobních schůzek, e-mailů a tištěných materiálů. Školka se snaží zavádět inovativní způsoby výuky, opustit staré způsoby myšlení a nahradit je novými. Zapojuje proto děti do pěstování vlastních ekoproduktů (mají „zelenou zahradu“), kde se děti učí za pomoci učitelů starat o svoji zahrádku, sázet a následně sklízet zeleninu a bylinky. Sdružení rodičů pořádá letní oslavu, v rámci které je organizována návštěva statku, kde se děti seznamují s domácími zvířaty (pořádá se na jaře, takže jsou zde koťata, štěňata, kuřata, jehňata a další mláďata). Kritéria pro získání a obnovu Zelené vlajky jsou stejné jako pro základní školy pouze s tím rozdílem, že jsou uzpůsobena věku dítěte. Plnění témat pro jednotlivé roky na sebe musí navazovat. Jeden rok se děti věnují např. třídění odpadu, další rok kompostování a následný práci na zahrádce.

4

Obrázek: Na exkurzi ve školce Lassamyra barnehage (foto: Kateřina Součková)

Obrázek: Při prezentaci programu Ekoškola: Kjersti Marie Lothe, ředitelka mateřské školky Lassamyra barnehage, prezentuje obhájení Zelené vlajky (foto: Šárka Krosová)

Norsk Oljemuseum Muzeum ropy je pro návštěvníky cennou zkušeností díky interaktivnímu zpracování celé kompozice. Jsou zde vystaveny modely typů ropných plošin, 3D video projekce o těžbě ropy, kvízy a soutěže pro návštěvníky, praktické ukázky nástrojů a vrtných souprav, simulace života na ropné plošině apod. Účastníci studijní cesty zde strávili poslední 2 hodiny studijního programu a velice litovali, že museli muzeum opustit, aniž by si stihli vše pořádně prohlédnout a vyzkoušet.

5

Obrázek: Na exkurzi v muzeu těžby ropy (foto: Kateřina Součková)

Obrázek: Na exkurzi v muzeu těžby ropy (foto: Kateřina Součková)

Příklady dobré praxe:  

využití staré konstrukce nádrže pro pohonné hmoty lodí k vybudování odpočinkového místa (dřevěný altán zasazen do původní zděné konstrukce nádrže – chránění proti větru) maximální využití praxe ve školní výuce, rozvoj schopností dětí, vytváření pracovních návyků dětí, podpora svobody jednání s nenásilným dohledem pedagogů 6



     

osobní zainteresovanost ředitele školy v přírodě (práce o víkendech bez nároku na honorář), všestrannost ředitele školy – shánění sponzorů, výuka, úklid, exkurze, údržba areálu aj., motivační efekt pro jeho spolupracovníky – nebát se riskovat tzv. nést kůži na trh posilování prestiže manuální práce (řemeslná výroba) vlastním příkladem využití původně zanedbané přírodní lokality pro školu v přírodě zapojení žáků do veřejně prospěšných prací různorodost aktivit dětí v MŠ (taneční výchova, eko-zahrádka, motorické dovednosti, učení hrou apod.) benevolence při stravování dětí v MŠ (jídlo je servírováno bez talířků a příborů, přímo do rukou dětí), učitelé sami připravují jídlo pro děti a využívají především bio potraviny přítomnost mužských pedagogů při vzdělávání nejmenších dětí

Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:           

využití prostor hájovny pro potřeby EVVO – popularizovat městské lesy zavedení programu Ekoškola v Českém Brodě – získání certifikace systematičnost přístupu města k problematice ochrany ŽP zavedení systému ekologické certifikace pro každou městskou instituci zapojení rodičů do financování ekocenter zapojit žáky školy i do investičních akcí výroba velkých květináčů (z prken z městského lesa) pro pěstování bylinek a zeleniny etablovat „Ekotým“ (odbor ŽP města, koordinátor MA 21, spolupráce s myslivci a rybáři), který bude plnit funkci poradce pro školy zavést větší podíl aktivního zapojení žáků k řešení problémů (využití školní zahrady pro výuku, exkurze do terénu apod.) přeměna školní zahrady na přírodní park (jezírko, bylinková zahrádka apod.), kde budou mít děti možnost větší seberealizace tvorba programů a soutěží, které budou vytvářet děti pro své mladší kamarády (ZŠ vytvoří program EVVO pro MŠ, Gymnázium pro ZŠ)

Středa, 31. srpna 2011 program:  Godeset skole – ekoškola  návštěva radnice ve Stavangeru – přijetí místostarostkou města  ostrov Austre Åmøy – přijetí starostou Rennesøy kommune, přírodně-historicko-politická exkurze přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:  Bjørg – Oddrunn Hestnes Landa – ředitelka Godeset skole  Karolina Emilia Boij – ředitelka školní družiny Godeset skole  Liv Hjørdis Grahl-Jacobsen – školní ekonomka Godeset skole o [email protected] o www.linksidene.no/godeset  Bjørg Tysdal Moe – místostarostka Stavanger kommune o [email protected] o www.stavanger.kommune.no/  Ommund Vareberg – starosta Rennesøy kommune o [email protected] o www.rennesoy.kommune.no/ 7

Godeset ekoškola Ekoškolu navštěvuje 256 žáků, 25 pedagogů a 15 ostatních zaměstnanců (asistenti, uklízečka, údržbář apod.). V každé třídě je 20 žáků. Na rozdíl od škol v ČR nemají děti ve škole jídelnu, ale nosí si dopolední a odpolední svačinu z domova. Ve škole děti nenosí přezůvky, ale chodí bosé. Vedení školy zpracovalo plán činnosti na rok 2010 – 2013, který je v souladu s plánem školství města Stavanger. Heslem školy je stále se zlepšovat. Člověk je součástí přírody a je neustále vystavován výzvě pečovat o životní prostředí. V rámci plnění kritérií pro získání Zelené vlajky si škola vybrala jako nosné téma třídění a recyklaci odpadů. Za udělení Zelené vlajky zaplatila škola jednorázově 1000 NOK; každý rok musí dále platit registraci 1790 NOK. Certifikát Ekoškola je nutné obnovovat každý rok, což vedení školy velmi zatěžuje, preferovali by obnovu certifikace jednou za 2 roky. Na škole založili Ekotým, ve kterém jsou zastoupeni 4 dospělí a žáci školy. Dále usilují o to, aby byli v Ekotýmu zastoupeni i rodiče. Ve škole funguje školní parlament, který rovněž spolupracuje s radnicí města Stavanger. V rámci kritérií programu Ekoškola si na škole stanovili tyto pravidla:    

všichni jsou zodpovědní za životní prostředí všichni třídí odpad (papír, sklo a kov dohromady a biologicky rozložitelný odpad) všichni vypínají počítač po opuštění místnosti všichni se podílejí na šetření papíru (oboustranný tisk, použitý papír je dále používán na poznámky apod.)

Škola má výborně navázánu spolupráci s rodiči, kteří několikrát do roka organizují akce pro žáky, ve svém volném čase se zúčastňují brigád na úklid v okolí školy apod. Na škole každý rok pořádají tzv. projektový týden. Česká delegace školu navštívila v průběhu projektového týdne, děti si pro ni proto připravily písně s ekologickou tématikou (třídění odpadů) a 3 krátké filmy, které samy natočily jako názornou pomůcku pro ekologickou výchovu.

Obrázek: Českou delegaci vítají na exkurzi v ekoškole Godeset děti písničkou o třídění odpadu a recyklaci (foto: Kateřina Součková)

8

Obrázek: zprava: Liv Hjørdis Grahl-Jacobsen, Bjørg – Oddrunn Hestnes Landa a Karolina Emilia Boij při prezentaci programu Ekoškola v Godeset skole (foto: Šárka Krosová)

Radnice Stavanger kommune Stavanger je mezinárodní město. Žije zde cca 126 tis. obyvatel, z toho je zhruba 18% přistěhovalců. Nachází se zde velký přístav pro zaoceánské lodě, je zde umístěna základna NATO a sídlí zde největší těžařské společností (hlavní středisko těžby ropy). Proto jsou zde i mezinárodní školy (britská a francouzská). V roce 2008 byl Stavanger vyhlášen za kulturní město Norska. Město má 2 partnerská města, jedno v Palestině a druhé na Madagaskaru. V porovnání s těmito městy Stavanger kommune zanechává několikanásobně větší ekologickou stopu (výrazněji se podílí na úniku CO2 do ovzduší, a to především díky transportu a ropnému průmyslu). Tento trend chce vedení města do roku 2020 výrazně snížit zavedením tramvajové dopravy, používáním elektromobilů a motivací lidí pro chození pěšky či jízdu na kole. Město propaguje myšlenku: „Neexistuje špatné počasí, ale pouze špatné oblečení“. Všechna města v Norsku mají povinnost mít zpracovaný plán na ochranu ŽP. Město Stavanger si vytvořilo již v pořadí druhý takový plán, ve kterém je z jednou priorit certifikace všech státních škol. Školská zařízení si mohou vybrat mezi programem Ekoškola (obnova každý rok) nebo certifikátem Ekologický maják (obnova každý 3. rok). Město zvažuje centralizovat nákup všech ekologických produktů pro MŠ. V oblasti environmentálního vzdělávání město úzce spolupracuje s poradenskou společností Grønn Hverdag, která je mezinárodní organizací pro implementaci EVVO ve školách. Ve městě je činný dětský parlament (1 dítě z každé školy), který má k dispozici tzv. dětský rozpočet. Děti si mohou sami rozhodnout o tom, na které projekty budou peníze čerpány. Vedení města umožňuje nejen dětem, ale i jiným skupinám, aby se podíleli na komunitním plánování (handicapovaní občané, přistěhovalci, rada starších). Vedení města dalo návrh, aby byla posunuta hranice věku pro získání volebního práva na 16 let. Letos poprvé (září 2011) budou volby probíhat zkušebně již v tomto režimu. Město založilo sdružení Mladá agenda, které každé 2 roky organizuje mezinárodní konferenci pro děti z celého světa. Děti posílají své projekty k posouzení komisi, žáci nejlepších projektů jsou následně pozváni na mezinárodní konferenci, kde mají možnost své projekty prezentovat. Cestovní náklady hradí město a místní firmy. Témata mezinárodní konference jsou: voda, země, vzduch a ochrana životního prostředí. V rámci projektu Zelené město pořádá 8x do roka setkání tzv. zelené snídaně pro výměnu zkušeností, kterých se zúčastní cca 15 převážně stavebních společností. Zástupci podnikatelů mají možnost diskutovat s vedením města o připravovaných projektech. 9

Obrázek: Informační tabule na radnici ve Stavangeru oznamuje, že se v zasedacím sále v 5. patře bude od 14:30 konat návštěva české delegace z města Český Brod (foto: Šárka Krosová)

Obrázek: Bjørg Tysdal Moe, místostarostka Stavanger kommune, při prezentaci environmentálního vzdělávání a Místní Agendy 21 ve městě Stavanger (foto: Šárka Krosová)

Ostrov Austre Åmøy Na ostrově českou delegaci přivítal starosta Rennesøy kommune. V rámci historicko-přírodovědné exkurze provedl českou skupinu po pobřeží, kde se nachází nejvíce archeologických památek v Norsku. Ostrov Austre Åmøy byl totiž po ústupu ledovců z doby ledové prvním místem, kde se mohl usadit člověk. Vzhledem k tomu, že je tato oblast považována za nejteplejší region Norska (v průměru 11°C), se zde lidské společnosti dařilo. V padesátých letech 20. století zde bylo odkryto velké množství skalních rytin z doby bronzové, které byly původně překryté travním drnem. Rytiny byly zmapovány. Vzhledem k tomu, že působení kyselých dešťů značně narušuje horninu a dochází tak ke zvětrávání a postupnému mizení rytin, nejsou už další rytiny odkrývány. V roce 1992 při stavbě podmořského tunelu, vedoucího na ostrov, byly zde nalezeny nejstarší pozůstatky osídlení v Norsku.

10

Obrázek: Ommund Vareberg, starosta Rennesøy kommune, při exkurzi – v popředí skalní rytiny (foto: Kateřina Součková)

Příklady dobré praxe:            

stanovení jednoduchých pravidel ohleduplného chování k přírodě, která jsou snadno zapamatovatelná i kontrolovatelná zpívání jako názorná pomůcka pro třídění odpadů (žáci společně s učitelem složili píseň na téma, jak třídit odpad) zřízení rady dětí, handicapovaných, přistěhovalců a starších v rámci úřadu propracovaný systém ekologické výchovy ve škole (plánování, monitoring a následné hodnocení činnosti) nadšení pro realizaci projektů ze strany pedagogů, dětí a rodičů učitelé se sami pojmenovávají jako partneři dětí a oceňují angažovanost dětí při realizaci projektů rozhodnutí Stavanger kommune o certifikaci městem zřizovaných organizací, spoluúčast města při zavádění certifikace zavedení „zelených snídaní“ pro podnikatele pořádání mezinárodní konference na ekologická témata praktická ukázka ochoty dětí předvést výsledky své práce (vytvořený film dětmi, jak správně třídit odpad) Den bez aut (motivace pro občany chodit pěšky nebo jezdit na kole) ochrana historických památek překrytím vegetací (skalní rytiny)

Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:     

zavedení snídaní na zelená témata (min. 4x ročně schůzka vedení města s podnikateli o záměrech a případné finanční podpoře zelených projektů) centralizace nákupů materiálu, energií a telekomunikačních služeb Den bez aut a doprovodní akce samostatná vzdělávací politika města rozpracování strategie rozvoje města pro eko-projekty 11

           

finanční příspěvek zaměstnancům, kteří jezdí do práce na kole prezentace zvyků, tradic a přírody menšinám ve spolupráci s církvemi začlenění zelených témat do projektového týdne zapojení umělců (muzikantů a výtvarníků) na ZŠ a ZUŠ do zelených témat zavedení Ekotýmu na ZŠ (spolupráce učitel – žák) společné projekty zástupců škol na zvolená zelená témata zavést pravidla pro podporu kreativity u dětí ve 3 krocích: vymyslet (projekt), obhájit (prezentovat svůj nápad) a zrealizovat (získat pro něj podporu ostatních dětí a dospělých) zapojení rodičů do činnosti školy (realizace vlastních zelených projektů a brigád) zavedení třídění odpadu ve všech třídách a chodbách škol etablování dětského parlamentu se samostatným rozpočtem ze zástupců všech škol v Českém Brodu vytvoření motivačních pravidel pro občany, aby začali uklízet exkrementy po svých psech prezentace práce škol např. u příležitosti Dne Země na celoměstském setkání s veřejností a vedením radnice

Čtvrtek, 1. září 2011 program:   

Vassøy skole – ekoškola Ryfylke Friluftsråd – správa rekreačních krajinných oblastí v okolí Stavangeru workshop na téma Ekoškola

přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:  Inger Lie – ředitelka Vassøy skole – ekoškola o [email protected] o www.linksidene.no/minskole/Vassoy  Hans Olav Sandvoll – vedoucí Ryfylke Friluftsråd  Ole Tom Tufle – člen Ryfylke Friluftsråd o [email protected] o www.ryfri.no

Ekoškola Vassøy Ekoškola Vassøy se nachází na ostrově, který není (jediný ve Stavangeru), spojen s pevninou mostem ani tunelem. Na ostrově žije cca 800 obyvatel, nachází se zde ZŠ, MŠ a benzínová pumpa, která je ovšem určena pouze pro čluny. Ve škole je pouze 1. stupeň ZŠ (7 tříd), navštěvuje ji 80 žáků. Největší třída má 21 žáků a nejmenší pouze 5 žáků. Škola má 18 zaměstnanců. K výuce využívá kromě vnitřních prostor školy také pláže, moře, vřesoviště, okolní ostrovy, les a školní zahradu. Škola disponuje vlastním člunem, který má kapacitu 30 dětí. Na škole se vyučují cizí jazyky: od 1. třídy angličtina, ve vyšších ročnících francouzština a španělština. Škola obdrží od města cca 11 mil. NOK ročně na platy učitelů, vybavení a knížky. Zelenou vlajku získala škola v roce 2009. Jako téma projektu si vybrala třídění odpadů, recyklaci a kompostování. Ve všech třídách žáci třídí tetrapak, plasty, biologicky rozložitelný odpad a směsný odpad. Tento odpad je vyvážen přímo z areálu školy. Sklo a kov, které se rovněž třídí, nosí starší žáci do přístavu, kde jsou speciální kontejnery. Škola je rozdělena na několik částí. Každou část uklízí jedna třída. Škola pravidelně pořádá projektové dny, jež bývají rozdělené na 2 části: v první části žáci poměřují své dovednosti v soutěžích zaměřených na ekologii (výroba sochy 12

z odpadků), druhá část je věnována venkovnímu úklidu (okolí školy a přístavu). V pozdních odpoledních hodinách se rovněž angažují rodiče a pomáhají dětem s odklízením odpadků. Jednotlivé třídy se pravidelně střídají v péči o školní zahradu. Žáci 5. třídy sází na jaře rostliny, na podzim sklízí žáci 6. třídy (stále stejní žáci) vypěstované plodiny (mrkev, brambory, česnek, zelí apod.), které dále využívají v hodinách vaření. Děti se také učí rybařit či kompostovat. Na škole byla přijata tyto pravidla:   

velcí chrání malé ne každý mezilidský vztah musí být přátelský, musíme se spolu ale naučit vycházet nikdo nesmí být utlačovaný

Ve škole mají zřízené malé mořské akvárium, ve kterém chovají živočichy, které děti v průběhu roku v moří uloví. Akvárium se znovu zakládá na počátku školního roku. Ryby, které se dožijí konce školního roku, jsou vylovené, a žáci si je ugrilují. Kdyby je totiž pustili zpět do moře, které má výrazně jinou teplotu, ryby by zahynuly. Škola získala povolení od soukromého vlastníka blízkého ostrova k občasnému využívání pro potřeby environmentální výchovy. Žáci zde 2x do roka sbírají odpadky. Vyhodnocují skladbu odpadu a zjišťují, proč se hromadí na určitých místech. Žáci zde pak mohou relaxovat a užívat si čistou přírodu.

Obrázek: Inger Lie, ředitelka Vassøy skole, vítá českou delegaci (foto: Šárka Krosová)

13

Obrázek: Návštěva společných prostor školy, které slouží také jako knihovna (foto: Kateřina Součková)

Ryfylke Friluftsråd Ryfylke Friluftsråd je společnost, která spravuje krajinné oblasti (ostrovy a části pobřeží) určené k rekreaci veřejnosti města Stavanger. Má pouze 7 zaměstnanců, kteří mají mnohostranné zaměření. Společně se starají celkem o cca 90 lokalit. Budují cesty, stezky, hráze, mola, ekologické stanice (kontejnery na tříděný odpad), tábořiště, toalety, altány, místa pro grilování, instalují informační tabule, udržují zeleň a pobřežní vřesoviště jak technikou, tak chovem ovcí a skotu (plemeno Highlander). Vzrůstající tendence k lenosti dětí a někdy i pohodlnosti jejich rodičů vedou k tomu, že norské děti přibývají na váze. Z tohoto důvodu jsou v současné době Norskou vládou velice podporovány všechny aktivity, které vedou ke zdravému životnímu stylu a radosti z pohybu. Ryfylke Friluftsråd také zprostředkovává informace o možných výletech do přírody. Svojí činností umožňuje nejen veřejnosti, ale také školským zařízením, aby trávili čas v přírodě. Díky opatřením, která realizují, mohou žáci s učiteli jezdit do přírody, kde se věnují environmentální osvětě. V Norsku byl přijat zákon, že všichni mají právo tábořit kdekoliv v přírodě a to vč. soukromých pozemků po dobu 48 hodin, poté musí místo opustit, aby i další lidé zde měli možnost relaxovat. K tomuto účelu jsou po celém Norsku rovněž budovány jednoduché dřevěné stavby, které mohou návštěvníci bezplatně využívat.

14

Obrázek: Při prezentaci činnosti Ryfylke Friluftsråd: Hans Olav Sandvoll (přednáší) a Ole Tom Tufle (vlevo) (foto: Šárka Krosová)

Ostrov Lindøy Původně ostrov sloužil jako místo rekreace pro norskou „smetánku“. Později zde byla polepšovna pro děti, které se zde vychovatelé pokoušeli napravit prací (tuto dobu označil průvodce za „temnou dobu“ ostrova). V současné době je na ostrově ústav pro děti z neúplných rodin, děti zneužívané a týrané. Pro ty je vyhrazena část ostrova, do které má veřejnost volný přístup; při vstupu je ale informována o pravidlech, kterými se na území ústavu musí řídit. Ostrov je přístupný veřejnosti trajektem, který sem jezdí 11x/den. Ostrov je veřejností velmi oblíben, v sezóně zde každý den kotví až 180 člunů.

15

Obrázek: Na exkurzi na ostrově Lindøy (foto: Kateřina Součková)

Obrázek: Na exkurzi na ostrově Lindøy – kontejnery na tříděný odpad nesmí u mola chybět (foto: Kateřina Součková)

16

Ostrov Line Na ostrově byly nově vybudovány cesty, kontejnery na tříděný odpad a tábořiště, byla vypálena vřesoviště a vybudováno molo. O údržbu zeleně se průběžně stará stádo ovcí. Ostrov je nově zpřístupněn, bude trvat ještě alespoň 2 roky, než se stane ideální přírodní lokalitou.

Obrázek: Na exkurzi na ostrově Line – vpravo Hans Olav Sandvoll, vedoucí Ryfylke Friluftsråd (foto: Kateřina Součková)

Obrázek: Toalety na ostrově Line, vybudované pro zajištění udržení čistoty přírodní lokality (foto: Šárka Krosová)

17

Ostrov Fjøløy Ostrov je starou vojenskou základnou z druhé světové války. Jsou zde zachované bunkry, vojenské ubikace a podzemní radiová centrála. Armáda ostrov opustila v roce 1999. Od té doby probíhá pozvolna jeho přeměna na místo pro trávení volného času. V pobřežních vodách okolo ostrova jsou totiž ideální podmínky pro plavbu na kajaku či kánoi, pro potápění k vrakům či za podmořskou přírodou. Z bunkrů se mají stát garáže pro lodě, ubikace mají sloužit k ubytování, další budovy budou upravené na společenské místnosti či lázně. Všechny budovy budou zrekonstruovány ve stylu 40. a 50. let. Kolem pobřeží bude vybudována bezbariérová stezka pro vozíčkáře, pro které bude speciálně upraven i vstup do moře. Během několika let se má z ostrova stát oáza trávení volného času v přírodě.

Obrázek: Exkurze na ostrově Fjøløy (foto: Kateřina Součková)

Workshop na téma Ekoškola Účastníci studijní cesty přivítali možnost seznámit se s podmínkami, za kterých je realizován mezinárodní program Ekoškola v České republice. Implementaci programu zastřešuje Sdružení Tereza, které vyslalo za účelem osvěty na studijní cestu do Norska jednu ze svých koordinátorek. Účastníci se na workshopu dozvěděli, jak probíhá proces certifikace v České republice, dozvěděli se o hlavních cílech programu, o aktivitách žáků (učení o environmentálních tématech, třídění odpadů, úspory energie a vody, zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí), o kritériích (žáci si vytváření svůj vlastní Ekokodex, analyzují současnou situaci na škole z hlediska možného zlepšení životního prostředí, navrhují zlepšení, zakládají Ekotým, projekt monitorují a dělají publicitu). Program je určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, vedení školy a místní komunity. Je určen pro žáky ZŠ a SŠ. Po splnění všech kritérií dostanou úspěšné školy mezinárodní titul Ekoškola a Zelenou vlajku. Mezinárodní program Ekoškola není bohužel v současné době v ČR zaveden rovněž pro mateřské školy, čehož zástupkyně mateřských škol v Českém Brodu velice litovaly.

18

Obrázek: Workshop na téma Ekoškola (foto: Šárka Krosová)

Výstupy workshopu: 1) Hlavní rozdíly mezi Ekoškolou v Norsku a v ČR česká Ekoškola norská Ekoškola nazývá se Ekotým, je tvořen především žáky; rada pro životní prostředí, nemusí se jí hlavní činnost je ponechána žákům žáci účastnit

tým certifikace

titul Ekoškola je udělen na dva roky na základě Žádosti o titul a osobní návštěvy dvou auditorů

titul Ekoškola se obnovuje každý rok na základě posouzení dodržení Akčního plánu, titul může být získán již 6 měsíců po registraci do programu vytváří se na rok, je konzultován před a po realizaci změn

plán

vytváří se na období 2 let, je rozdělen na jednotlivé školní roky, vychází z ekologického stavu školy

cílová skupina

základní, střední školy

mateřské školy, základní školy, střední školy

témata

energie, odpady, prostředí, voda, doprava, šetrný spotřebitel

12 témat - demografie, přírodní bohatství, kulturní památky, energie, atd.

počet zapojených škol

241 ZŠ

348 ZŠ, 458 MŠ

poplatek

2990 Kč první rok, 1990 Kč každý další rok, 1390 Kč pro školu s titulem

1000 NOK za udělení Zelené vlajky; každoroční registrace 1790 NOK

2) Hlavní rozdíly mezi základními školami v Norsku a v ČR (1. stupeň ZŠ)

Norsko + umístění škol

- v blízkém okolí je

Norsko -

ČR +

- některé školy jsou umístěny na ostrově,

19

- školy jsou většinou umístěny v centru

ČR - školy mají většinou omezené možnosti návštěvy

manuální dovednost a samostatnost žáků

moře, hory (příroda)

takže je komplikovanější doprava do školy

města, dobrá dostupnost

lesa, přehrad a rybníků

- je kladen větší důraz na manuální dovednost žáků, návrat k řemeslné výrobě

- možnost zranění žáků

- přenechání zodpovědnosti za výchovu k manuální zručnosti a samostatnosti na rodině žáků

- prozatím je spíše odklon od manuální dovednosti žáků

- vyšší počty dětí a méně pedagogů

- lepší příprava na tvrdší životní podmínky

- nepružné zákony a vyhlášky, které by umožňovaly větší zapojení dětí do manuálních prací

- vrácení prestiže řemeslům

počty žáků

materiální vybavení škol

stravování bezpečnost

- menší počty žáků ve třídách, větší počet pedagogů a asistentů

- vyšší náklady na mzdy zaměstnanců a asistentů v porovnání na 1 žáka

- nižší náklady na mzdy pedagogů

-lepší materiální vybavení škol

- absence výstav dětských výrobků, podpora soutěživosti dětí

- prezentace dětských výtvorů na veřejnosti (výstavy)

- není školní kuchyně, děti si nosí dopolední a odpolední svačinu a na oběd chodí domů

- systém školního stravování (možnost obědů ve škole za zvýhodněnou cenu)

- chození naboso z pohledu bezpečnosti a zdraví

- větší důraz na zdravou výživu akce „Ovoce a mléko do škol“

- stravování v přírodě (o přestávkách mohou děti běhat a jíst venku)

- nemožnost se věnovat individuálním potřebám žáků

- horší materiální vybavení škol (počítače, knihovna a školní pomůcky)

– výzdoba tříd a chodeb žákovských prací - děti používají přezůvky, jsou málo odolné, mají obecně sníženou imunitu

- klade se důraz na bezpečnost (nošení přezůvek)

pedagogické zázemí

- dostatek PC

- široká nabídka zájmových činností a školní ch aktivit

- nedostatek PC

Spolupráce (školy, rodiče) a EVVO

- velké zapojení rodičů do života školy (pomoc při odklízení odpadků, účast na projektech dětí apod.)

- spolupráce mezi školami

-kromě rodičovských schůzek je všeobecně menší zájem rodičů o školní aktivity

- větší důraz na ekologii a ŽP

- prezentace škol na veřejnosti

- v každé třídě audio i video nosiče + dataprojektor

- spolupráce se zahraničními školami

20

- nedostatek audio i video techniky

-absence jednotného systému ekologické výchovy

3) Hlavní rozdíly mezi mateřskými školami v Norsku a v ČR Norsko + objekt školy, budova, okolí

počty dětí/žáků, věk

- prosklené, otevřené, vzdušné, atypické prostory, maximálně účelově využité

Norsko -

ČR +

- složitá orientace, nepřehledné členění, pro malé děti zmatek

- bohaté venkovní využití pozemku

- přesuny dětí z jednotlivých tříd, místností za činnostmi

- o poznání nižší počty dětí

- docházka pro děti od 9 měsíců

- na 20 dětí 3 pedagogové

personál

- zastoupení mužů v pedagogickém sboru

- absence odborníka na stravování (kuchařka)

vybavení

-,,méně znamená více“ (místnosti nejsou přeplněné hračkami, pomůckami, apod.)

- neuspořádanost pomůcek (viz skříň na pomůcky – nepořádek)

- skládací stolky na zdi

stravování hygienické požadavky

- neřeší estetické hledisko stravování (důležité spokojené a najedené dítě bez stresu)

psychohygiena - absence talířů při zdravotní hlediska bezpečnost

svačině - sezení venku na zemi - spaní venku v kočárech

- vše probíhá zpravidla v jedné třídě, děti není nutno přesunovat

- MŠ bývají zpravidla pavilónové objekty nebo starší poschoďové budovy s množstvím nevyužitých chodeb

- docházka pro děti zpravidla od 3 let (trendy a potřeby se mění, platí ale stále, že v prvních dvou letech života dítěte je důležitá blízká vazba na matku/ otce)

- o poznání vyšší počty dětí

- kvalifikovaná pracovnice pro přípravu dětské stravy

- absence mužského prvku

- absence systému školního stravování - benevolentní přístup k dodržování bezpečnosti a zodpovědnosti za děti (čluny, neopreny, potápění)

- výuka v přírodě formou vlastní zkušenosti - aktivní podpora fyzické i psychické odolnosti dítěte/žáka - volný pohyb i v prostorách, kde se připravuje jídlo

21

- na 28 dětí 2 pedagogové

- ve snaze vyhovět požadavkům ,,shora“ – široká, pestrá nabídka hraček, pomůcek, materiálů – zahlcení

- minimální výzdoba (absence dětských kreseb a výtvorů) - chození naboso z pohledu bezpečnosti

ČR -

- systém školního stravování v rámci plnění požadavků spotřebního koše (vše pro všechny, dostanou i děti, které by kvalitní stravu z domova neměly) - nelze posoudit, zda bychom našli v Norsku tzv. sociálně slabé rodiny nebo kolik % rodin by to bylo

-,,nechodí se naboso“ – děti jsou málo odolné, mají obecně sníženou imunitu -,,sešněrování“ zákony, vyhláškami a jejich neustálým vylepšováním až k absurditám (do školní kuchyně smí vstoupit pouze osoba v bílém plášti se zdravotním průkazem, a to i v případě, že si jde uvařit třeba jen kávu)

pedagogické zázemí

- dostatek PC

- absence interaktivní tabule

- nedostatek PC

- v každé třídě audio i video nosiče + dataprojektor

- nedostatek audio i video techniky

atmosféra škol - vstřícný, milý

- vstřícné, milé pedagožky

pedagogický sbor

Příklady dobré praxe: 

            

rodiče dětí chtěli zakázat přístup ze školních počítačů na některé webové stránky; vedení školy ale rozhodlo, že všechny stránky zůstanou přístupné, a že v rámci výuky IT budou žáci poučování, jak správně internet používat žáci všech škol vyplňují srovnávací testy z jednotlivých předmětů, aby vedení škol zjistilo, které metody výuky fungují a ve kterých předmětech je potřeba začít pracovat intenzivněji, nebo jinou metodou práce na školní zahradě (2-3 hod/týden) dotazníková šetření mezi žáky, prostřednictvím kterých je možné se vyjádřit ke kvalitě výuky nebo k šikaně volně přístupná knihovna ve veřejných prostorách školy o přestávkách mají děti možnost pobývat venku a mají k dispozici herní prvky vodní prvky a ohniště na školní zahradě, které slouží k výuce (vaření v přírodě) výuka praktických dovedností v přírodě (člun ve vlastnictví školy, možnost užívání blízkého ostrova) tematicky zaměřené prostorné učebny a zázemí pro učitele výuka v přírodě ve všech ročních obdobích počítačová gramotnost od 1. ročníku školy zpřístupnění a následná péče o přírodní lokality volně přístupná sociální zařízení v každé rekreační oblasti společná domluva obcí o sdružení finančních prostředků na vytvoření organizace pečující o přírodní lokality

Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:            

využít region Pošembeří pro ochranu a značení cílů turistického ruchu založení pracovního týmu za účelem návrhu vzdělávací politiky města pokračování v zpřístupňování městského lesa (vybavení lavičkami, stoly, koši na tříděný odpad a sociální zařízení) společné setkání všech žáků školy na začátku týdne pro stanovení společného programu vytváření projektových týmů pro řešení určitého problému (zapojení dětí různého stáří) zavedení nových prvků na školní zahradě (jezírko, ohniště, sjezdovka pro zimní sporty) s důrazem na výuku dovedností zpřístupnění přírodních lokalit veřejnosti (výstavba cyklostezek) prohloubit spolupráci s technickými službami ve městě, organizovat společné akce (prostřednictvím dětí vychovávat dospělé) vytvoření míst pro rodinnou rekreaci v bezprostřední blízkosti Českého Brodu (např. Dolánky) zařazení práce na zahradě do výuky (následná konzumace vlastních výpěstků), využití vlastního kompostu podpořit vznik sdružení v regionu Pošembeří se zaměřením na zpřístupňování přírodních lokalit veřejnosti výstavba skleníku na školní zahradě pro potřeby výuky (pěstování rostlin pro výsadbu do truhlíků či zeleniny na školní zahradě, použití bio přípravků v boji se škůdci) 22

Pátek, 2. září 2011 program:  

základna Turistického klubu města Stavanger Preikestolenhytta – environmentálně-vzdělávací programy pro mládež výstup na skalní útes Preikestolen (Kazatelna)

přijetí zajistili a s českou delegací se setkali:  Torunn Johnsen Ravnås – vedoucí osvětových outdoor aktivit pro mládež a veřejnost Turistického klubu města Stavanger o [email protected] o www.stavanger-turistforening.no

Turistický klub města Stavanger - Preikestolenhytta Česká delegace zahájila svůj poslední exkurzní den v horské chatě Preikestolenhytta, která je sídlem Turistického klubu města Stavanger. Nejprve proběhla prezentace samotného spolku. Průvodkyně shrnula hlavní aktivity klubu, které spočívají ve zřizování tábořišť v přírodě, značení turistických cest, pořádáním výletů pro širokou veřejnost, ale i pro jednotlivé skupiny (děti, mládež, žáky MŠ, ZŠ a studenty SŠ, rodiny s dětmi, seniory, turisty, podnikatelé a firmy). Klub také pořádá semináře pro rodiče, aby se naučili, jak předávat dětem lásku k přírodě. Po krátké prezentaci následovala praktická ukázka 3 kempů (Vodní kemp, Lesní kemp a Skalní kemp), které byly zřízeny především pro žáky základních a středních škol; po předchozí rezervaci kempy může využívat také široká veřejnost nebo firmy. Vybavením každého kempu je ohniště kryté plachtou, sociální zařízení přírodního typu a místo pro přespání max. 15 osob (kryté molo s houpacími sítěmi, úly na stromech, skalní hnízdo). V rámci školního výletu děti absolvují 3 denní pobyt v přírodě, každou noc stráví v jiném kempu. Zde jsou pro ně připraveny různé činnosti např. vaření na ohni (ryby, pizza, lívance) či orientovat se v terénu. Mohou se aktivně pohybovat na čerstvém vzduchu (lanová dráha, horolezectví, plavba na kánoích). Jednotlivé kempy jsou od sebe vzdáleny cca 20 – 40 minut chůze. Trasa k jednotlivým kempům není značená, jelikož není přímo žádoucí, aby do nich měla veřejnost volný přístup (ať už z hlediska bezpečnosti nebo zachování přírodního prostředí). Pobyt v kempech je finančně náročný. Žáci si často vydělávají na zaplacení školního výletu po celý rok (chodí na brigády, prodávají vafle apod.).

23

Obrázek: Torunn Johnsen Ravnås ukazuje, kde jsou kempy, a kam se delegace zanedlouho vydá (foto: Šárka Krosová)

Vodní kemp Kemp je umístěn na poloostrově u horského jezera. Je přístupný lodí nebo pěšky po břehu. Kemp je velmi citlivě zasazen do přírody, jeho architektonické ztvárnění představuje skalní útes, který se tyčí u vodní hladiny. Terén tak není narušen, ale pouze dotvořen v přírodním stylu. Návštěvníci kempu přespávají v dřevěném altánku u vody, který je z jedné strany připojen ke skále a z druhé strany opatřen průhlednou stahovací plachtou. V altánku jsou háčky pro zavěšení houpacích sítí, ve kterých se spí.

Obrázek: Vodní kemp (foto: Kateřina Součková)

24

Obrázek: „Kuchyň“ u vodního kempu (foto: Šárka Krosová)

Stromový kemp Stromový kemp je samozřejmě umístěn v lese. Na stromech byly z maskovacích plachet vybudovány přístřeší připomínající úly, kterých si člověk na první pohled téměř nevšimne. Úly jsou propojené provazovými mosty. Do jednoho úlu se vejdou tři děti, nebo dva dospělí. V jednom úlu je také sociální zařízení. Ke komplexu úlů náleží také velký stan, který slouží jako společenská místnost. Pro návštěvníky je v blízkosti kempu zřízena zážitková stezka, lanová dráha, která vybízí nejen k fyzické aktivitě, ale také ke kreativnímu myšlení (dle vlastní invence je nutné překonat několik na sebe navazujících lávek a lanových drah). Děti mají možnost se postupně zlepšovat v postupech o překonání všech překážek a zároveň mezi sebou soutěží, kdo z nich bude nejrychlejší. Někteří z účastníků studijní cesty si rádi vyzkoušeli zážitkovou stezku a byli úspěšní při překonání všech překážek, aniž by se dotkli země.

25

Obrázek: Stromový kemp, vlevo Torunn Johnsen Ravnås (foto: Šárka Krosová)

Obrázek: Lanová dráha (foto: Kateřina Součková)

26

Skalní kemp Poslední kemp je vybudován na skále. Po horolezeckých úchytech se vyleze do vyšších pater skalního hnízda, které jsou tvořeny pouze ocelovou konstrukcí, mezi kterou jsou natažené sítě. Přístřeší je vybudováno ze šedivé maskovací plachty, jejíž části jsou průhledné a slouží jako okénka. Ve skalním terénu se žáci učí horolezectví. K jídlu si vaří lívance s marmeládou, kterou vyrábějí z lesních plodů. Voda na pití se musí nosit z jezera v údolí.

Obrázek: Skalní kemp – pohled z „kuchyně“ (foto: Kateřina Součková)

Skalní útes Preikestolen (Kazatelna) Všichni účastníci studijní cesty překonali převýšení cca 330 m a dorazili na horskou plošinu Preikestolen, která se nachází ve vrchních partiích strmého útesu, tyčícím se nad fjordem Lysefjord. Překonání této trasy trvalo tam a zpět téměř 5 hodin. Cestou do údolí byla vyvíjena environmentálně prospěšná činnost v podobě sbírání odpadků, které účastníci shromažďovali v igelitových taškách.

27

Obrázek: Česká delegace na vyhlídce Preikestolen (foto: Kateřina Součková)

Příklady dobré praxe:            

odbočovací pruhy na silnici (platí pravidlo „ZIP“) alternativní ubytování v turistických lokalitách zaměřené na konkrétní aktivitu (vaření, pobyt v přírodě) velká četnost turistického značení zpřístupnění přírodních území veřejnosti pro edukační pobyty doprovodné aktivity u významného turistického cíle (zážitková stezka) vznik kempů umožňujících pobyt v přírodě s různou tématikou (vodní, skalní a stromový) zapojení místního architekta do citlivého a nápaditého zasazení kempů do krajiny pracovní nabídka studentům jako asistentů školních pobytových akcí využití modřínového dřeva jako stavebního materiálu bez potřeby další povrchové úpravy (opláštění základny) školní pobyty v kempech: využití darů přírody (lesní plody, ryby, houby a bylinky) pro výuku a vaření diverzifikace cen za ubytování v kempech (nejvyšší ceny pro firmy, nejnižší pro školy) výchova k ochraně životního prostředí formou praktických dovedností (zážitková stezka) a zároveň utužování morálních vlastností (vzájemná pomoc)

Inspirace k projektovým záměrům ve městě Český Brod:    

rozšíření aktivit v turistických lokalitách (např. zážitková cesta, kempy dle zaměření turistů) přesun péče o turistické lokality z města na neziskové organizace založené městem nebo obcemi v rámci spádové oblasti výběrové řízení na architekta projektu rekonstrukce stodoly hájenky městských lesů pro výuku dětí v přírodě zapojení žáků a studentů do nových naučných aktivit a údržby mobiliáře naučné stezky v městských lesích 28

   

využití přírodních materiálů při rekonstrukci stodoly hájenky (různé druhy dřeva) vytvoření pobytového kempu v Dolánkách, který bude mít svého správce a bude poskytovat ubytování za úplatu se zvýhodněnou cenou pro školy praktické zkušenosti nabyté v rámci pobytu v kempu budou uplatňovány ve výuce (přírodopis, zeměpis, chemie, fyzika apod.) nácvik samostatného pobytu v přírodě pro děti, aby pochopily, že přírodu potřebujeme všichni a je proto potřeba ji chránit (výlet, túra zakončená sběrem odpadků)

Sobota, 3. září 2011 program: 

odjezd a návrat do ČR

Závěrečné hodnocení Kromě dotazníků pro hodnocení jednotlivých dnů obdrželi všichni účastníci studijní cesty souhrnný dotazník, ve kterém zhodnotili studijní cestu, zda splnila jejich očekávání. Uvedli zde konkrétní projektové záměry a hodnotili studijní cestu po stránce programové a organizační. Účastníci se shodli na tom, že studijní cesta splnila a předčila jejich očekávání, že byla výborně organizačně a programově zvládnuta. Následující projektové záměry by po odsouhlasení zastupitelstvem města mohly být v budoucnu v Českém Brodu realizovány: 1) Zavedení mezinárodního programu Ekoškola na základních školách v Českém Brodu. 2) Využití městské hájovny pro ekologické aktivity škol a NNO ve městě (nácvik pracovních dovedností, ekologického chování, místo pro společná setkávání škol v Českém Brodu). 3) Navázání partnerství se ZŠ ve Stavangeru, výměna zkušeností mezi žáky ZŠ ve Stavangeru a v Českém Brodu, komunikace v angličtině (součástí výuky angličtiny na ZŠ v Českém Brodu). 4) Vytvoření pobytového kempu v Dolánkách, ve kterém se budou učit žáci ZŠ praktické dovednosti zaměřené na ochranu životního prostředí, budou se částečně podílet i na údržbě a úklidu kempu. 5) Zavedení „zelených snídaní“ tzn. pravidelné setkávání vedení města s podnikateli, radou žáků a řediteli ZŠ a MŠ nad společnými eko-projekty. 6) Centralizace nákupů energií, materiálů a telekomunikačních služeb. 7) Den bez aut v Českém Brodu (finanční příspěvek města pro zaměstnance, kteří používají k dopravě do zaměstnání kolo). 8) Vypracování eko-strategie rozvoje a samostatné vzdělávací politiky města. 9) Ustanovení samostatného rozpočtu, se kterým bude disponovat „dětský parlament“. 10) Zpřístupnění městského lesa pro rodiny s dětmi (vybavení lavičkami, koši na tříděný odpad, sociálním zařízením a místem pro grilování).

29

11) Zavedení společného setkání všech žáků školy na začátku týdne pro stanovení úkolů a jejich následného řešení skupinou dětí různého stáří. 12) Instalace informačních tabulí pro označení turistických cílů v regionu Pošembeří.

Poděkování Starosta města Český Brod by rád poděkoval Ministerstvu financí ČR za přidělení grantu a dosavadní spolupráci při administraci tohoto projektu a zároveň všem účastníkům studijní cesty za jejich aktivní spolupráci a profesionální přístup při jednání s norskými partnery.

30