Odborný článek ke Studii ekonomického přínosu cykloturistiky na Jižní Moravě.
Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu Autoři: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ing. Petr Halámek, RNDr. Radim Misiaček, RNDr. Ing. Martin Šauer, Ph.D., Mgr. David Zahradník
Abstrakt Cílem řešeného projektu bylo vytvořit metodiku ekonomického hodnocení přínosů cykloturistiky, založenou na metodickém postupu, který byl použit při vyhodnocování ekonomických přínosů cykloturistiky v regionu Weinviertel v Rakousku a tuto metodiku otestovat na vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji. Realizace projektu spočívala ve sběru kvantitativních a kvalitativních dat o návštěvnosti na osmi úsecích dálkových cyklotras EuroVelo v Jihomoravském kraji, na jejichž základě byl proveden výpočet ekonomického přínosu cykloturistiky na těchto trasách v rámci regionu. Z provedených výpočtů vyplynulo, že celkový přínos cykloturistiky, generovaný výdaji návštěvníků v osmi sledovaných lokalitách Jihomoravského kraje, činí cca 190 mil. Kč ročně. Zvolená metodika je aplikovatelná i v jiných regionech ČR či může být využita na celostátní úrovni za účelem kvantifikování ekonomického přínosu cykloturistiky v rámci celého území ČR.
Úvod Níže uvedený text vychází ze závěrečné zprávy projektu „Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu“, který na základě zadání Jihomoravského kraje zpracovávala společnost Monitoring návštěvnosti s.r.o. ve spolupráci s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit metodiku ekonomického hodnocení přínosů cykloturistiky, založenou na metodickém postupu, který byl použit při vyhodnocování ekonomických přínosů cykloturistiky v regionu Weinviertel v Rakousku a
tuto metodiku otestovat na vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji. Ověřená metodika by v budoucnu mohla být po úpravě použita pro výpočet ekonomického přínosu cykloturistiky v celé České republice. Projekt zahrnoval řadu dílčích úkolů, které byly podmínkou dosažení výše uvedených cílů. Mezi nejdůležitější patřily tyto: • Ve spolupráci s rakouskými odborníky posoudit stávající metodiku, používanou pro výpočet přínosů cykloturistiky v regionu Weinviertel a upravit ji pro použití v podmínkách české republiky • Pomocí automatických sčítačů získat kvantitativní data o pohybu cyklistů na vybraných profilech cyklostezek EuroVelo v Jihomoravském kraji v letním období 2014, doplnit je dalšími existujícími daty a výsledky využít pro otestování navržené metodiky • Dotazníkovým šetřením rozsáhlého vzorku respondentů – cykloturistů dotazovaných na vybraných profilech cyklostezek EuroVelo v Jihomoravském kraji – získat informace o délce pobytu, typu pobytu, útratě za služby a další charakteristiky, nezbytné pro následné využití při aplikaci metodiky. • Provést výpočet ekonomického přínosu cykloturistiky na vybraných lokalitách cyklostezek EuroVelo v Jihomoravském kraji. • Projednat závěry studie na semináři za účasti českých i rakouských odborníků a navrhnout další postup při vyhodnocování ekonomického přínosu cykloturistiky v České republice.
Metodika Použitá data - kvantitativní K monitoringu uživatelů stezek byly využívány automatické sčítače Jedná se o zařízení pro sčítání všech uživatelů stezek (chodců, cyklistů, in-line bruslařů atd.) bez rozlišení typu uživatele. Sčítání je založeno na rozdílnosti teplot lidského těla a
okolního prostředí, kdy senzor reaguje na tepelnou energii, vydávanou tělem při pohybu. Díky dvěma senzorům rozlišují sčítače také směr pohybu. Data jsou do paměti ukládána v hodinových intervalech. Sčítače byly umístěny na následujících lokalitách: Sedlec, Skalní Mlýn – Pustý žleb, Strážnice, Nový Přerov, Havraníky, Čížov, Iváň a Lednice. Sběr kvantitativních dat, tj. automatické sčítání uživatelů cyklostezek v cílových lokalitách, probíhal ve dvou obdobích. Data z prvního období v časovém úseku od 19.7.2014 do 24.8.2014 (37 dní) byla použita pro výpočet ekonomického přínosu
automatického sčítače. Pro potřeby zpracování výpočtu ekonomického přínosu cílové skupiny návštěvníků je rovněž vhodné ve sčítacím archu rozlišit skupiny ekonomicky aktivní (dospělí turisté) a neaktivní (děti do 15 let). Kalibrační sčítání bylo na všech zkoumaných lokalitách provedeno v sobotu 2. 8. 2014 v době od 10 do 18 h. Sčítání bylo prováděno formou ručního zaznamenávání procházejících a projíždějících uživatelů stezek, při němž byl sledován nejen počet, ale také struktura jednotlivých typů
Obr. 1 - Rozmístění sčítačů
cykloturistiky v projektovém území. Kromě automatického sčítání proběhlo na všech lokalitách také jednorázové fyzické sčítání cyklistů, jehož výsledky byly použity pro kalibraci (ověření přesnosti) automatických dat o návštěvnosti. Na jeho základě byly pro každou lokalitu (měřící profil) stanoveny konkrétní kalibrační koeficienty. Jejich účelem je eliminovat případnou chybu měření automatického sčítače, způsobenou nestandardními modely pohybu cyklistů (prodlevy před sčítačem, projíždění profilem ve dvojicích či skupinách, apod.) či případnou nepřesností
uživatelů. V případě cyklostezek na Jižní Moravě byly sledovány tyto typy uživatelů: pěší, cyklo-děti (do 15 let), cyklisté (ostatní), koloběžky, in-line, auta, motocykly, koně a ostatní, mezi něž patřili zejména velcí psi, kteří by mohli být zaznamenáni automatickým sčítačem. Na základě monitoringem získaných dat a znalosti sezónní návštěvnosti na referenčních lokalitách (předchozí měření) byla pro všechny lokality dopočítána celoroční návštěvnost za 12 měsíců.
Zjištěná data o návštěvnosti jednotlivých cílových lokalit byla v souladu se zadáním „očištěna“ o počty průchodů indikované pěšími návštěvníky, zvířaty, dopravními uživateli cyklotras, atd; tj.
Obr. 2: Struktura zpracování dat
všemi uživateli, cykloturistů.
kteří
nepatří
do
kategorie
Použitá data – kvalitativní Sběr kvalitativních dat o návštěvnících probíhal formou dotazníkového šetření na uvedených osmi vybraných lokalitách na území JMK v termínu 2. – 5. srpna 2014. Dotazování probíhalo pouze mezi cykloturisty – tedy takovými cyklisty, jejichž aktuální výlet či dovolená trval déle než 3 h. Celkem bylo vybráno a vyhodnoceno 880 kompletně vyplněných dotazníků (110 na každé lokalitě). Výpočet ekonomického přínosu cykloturistiky na vybraných lokalitách Jihomoravského kraje Kvalitativní i kvantitativní data byla využita k pilotnímu testování metodiky. Na základě sofistikovaného výpočtu byly vypočteny dílčí hodnoty, které následně sloužily k finálnímu odhadu ekonomického přínosu cykloturistiky na vybraných profilech Jihomoravského kraje. Z očištěných údajů počtu cykloturistů a jejich útraty byl postupně vypočten objem poptávky a hrubá přidaná hodnota cykloturistiky, doplněny nepřímé efekty cykloturistiky a z nich pak vypočtena celková hodnota přínosu cykloturistiky na vybraných lokalitách.
Dílčí výsledky Kvantitativní data • za 5 týdnů letního období první etapy automatického sčítání bylo na osmi sledovaných profilech cyklotras naměřeno téměř 148 610 průjezdů cyklistů, ze všech sledovaných profilů; nejvíce v Lednici - více než 44 tisíc uživatelů cyklotrasy, nejnižší frekvence návštěvníků byla naopak na úseku cyklotrasy v Pustém žlebu, kde bylo za stejné období zachyceno cca 5,5 tisíce cyklistů. • na základě monitoringem získaných dat a znalosti sezónní návštěvnosti na referenčních lokalitách byla pro všechny cílové lokality dopočítána celoroční návštěvnost za 12 měsíců. Výsledky ukázaly, že na zvolených úsecích dálkových cyklotras v Jihomoravském kraji lze za období jednoho roku předpokládat cca 276 tisíc
uživatelů s potenciálem ekonomického přínosu v oblasti cestovního ruchu. Kvantitativní data • Více než 80% dotazovaných respondentů uvedlo, že jsou na vícedenní cestě s přenocováním v regionu. Největší počet dotazovaných uváděl týdenní pobyt, ¾ respondentů trávilo pobyt po celou dobu na jednom místě, nejčastější formou ubytování byl penzion, po němž následoval kemp. • Téměř 65% dotazovaných trávilo cykloturistikou svoji dovolenou, přičemž jedna třetina považovala cykloturistiku za zásadní aktivitu, jíž se během své dovolené věnují • Mezi nejčastějšími dalšími aktivitami, kromě cykloturistiky, byly zmiňovány návštěvy kulturních památek a ochutnávka vína – v obou případech se jednalo o téměř 60% respondentů • Více než 80% všech nákladů utratí cykloturisté přímo v destinaci, v relativním vyjádření (náklady na osobu) utratí cykloturisté, kteří v místě přenocují, téměř 1250 Kč/den.
Výpočet ekonomických přínosů cykloturistiky ve vybraných profilech • Celkový objem poptávky v osmi sledovaných lokalitách byl vyčíslen na 208 tis. cykloturistů. Největší zastoupení měla lokalita Janův Hrad (23 %), dále Sedlec (17 %) a Petrov (17 %), naopak nejnižší počet cykloturistů byl zaregistrován na Skalním Mlýně (4 %). • Většina výdajů spojená s cestou je utracena přímo v destinaci (83 %), na výdaje uskutečněné před nebo v průběhu cesty připadá (7 %). • Z hlediska ekonomických přínosů pro danou lokalitu jsou zásadní turisté, kteří v destinaci přenocují. Tento segment návštěvníků generuje až 93 % všech příjmů (je to důsledek velmi nízkého zastoupení jednodenních návštěvníků). • V relativním vyjádření (výdaje na osobu) jsou přínosy turistů více než dvojnásobné, než efekty generované jednodenními návštěvníky
(1247 Kč/os./den vs. 582 Kč/os./den). Cca 18 % výdajů návštěvníků odchází formou spotřebních daní z místní ekonomiky. • Hrubá přidaná hodnota tvoří asi 47 % čistých spotřebních výdajů návštěvníků destinace. To znamená, že díky cykloturistice se ve sledovaných lokalitách vytvoří necelých 100 mil. Kč hodnot (náhrady zaměstnanců, zisky, odpisy, čisté daně, …). • Distribuce tvorby hrubé přidané hodnoty cykloturistiky v zásadě odpovídá rozložení poptávky na jednotlivé zkoumané lokality. Vyšší přínos na hlavu byl zaznamenán v lokalitě Havraníky a Sedlec. Naopak výše zmíněný malý význam lokality Skalní Mlýn je ještě umocněn velikostí a strukturou výdajů, což znamená i relativně nejnižší přínos pro tvorbu přidané hodnoty.
Metodika může být upravena k využití na celostátní úrovni a následně může být vypočten ekonomický přínos cykloturistiky v celé ČR.
Je však zřejmé, že ekonomický přínos je primárně závislý na atraktivitě území pro cykloturisty a informacích o daném území, z něhož se rekrutuje počet cykloturistů v dané destinaci. Neméně významným faktorem pak jsou poskytované služby, které nejen přispívají ke spokojenosti návštěvníků a k jejich potenciálnímu návratu, ale zejména ke zvyšování konkurenceschopnosti území ve srovnání s jinými destinacemi cykloturistiky. Zvýšit ekonomické přínosy tedy znamená především zlepšit marketing a služby pro cykloturisty (spolupráce s cestovními kancelářemi, balíčky služeb, kvalita personálu, apod. Bez důrazu na uvedené podmínky bude ekonomický přínos cykloturistiky stagnovat.
• Velikost nepřímých efektů cykloturistiky je zhruba stejně velká jako v případě přímých efektů. Celková velikost nepřímých efektů je odhadována na 95 mil. Kč
Literatura Závěr Z výpočtů, provedených na základě připravené metodiky, získaných kvantitativních a kvalitativních dat byl vypočten celkový přínos cykloturistiky, generovaný výdaji návštěvníků v osmi sledovaných lokalitách Jihomoravského kraje ve výši cca 190 mil. Kč ročně. Na základě průměrné ujeté vzdálenosti 1 cykloturisty (45 km/den) a celkové hodnoty čistých efektů pro ekonomiku v jednotlivých lokalitách bylo možné konstruovat také přínos 1 cykloturisty na 1 ujetý kilometr. Průměrné přínosy z cykloturistiky se na sledovaných lokalitách pohybují kolem 15 Kč na 1 ujetý kilometr. K uvedeným číslům je potřeba uvést, že se vztahují pouze k cílové skupině cykloturistů a k uvedeným osmi lokalitám Jihomoravského kraje. Při započtení cyklodopravy, resp. širšího území by byl ekonomický přínos vyšší.
ČSÚ [online] (2014): Tabulky dodávek a užití. Dostupné z WWW: < http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkaout.dod _uziti?mylang=CZ>. ČSÚ [online]. (2014): Metodika satelitního účtu České republiky. Dostupné z WWW:
. DWYER, L., FORSYTH, P., SPURR, R. Evaluating tourism’s economic effects: new and old approaches. Tourism Management. 2003, vol. 25, pp. 307-317. DOI 10.1016/S02615177(03)00131-6 FRECHTLING, D. C., HORVÁTH, E. Estimating the Multiplier Effects of Tourism Expenditures on a Local Economy through a Regional InputOutput Model. Journal of Travel Research. 1999, vol. 37, no. 324. DOI 10.1177/004728759903700402. GELAN, A. Local Economic Impacts: The British Open. Annals of Tourism Research. 2003, vol. 30, no. 2, pp. 406–425. DOI 10.1016/S01607383(02)00098-1.
GETZ, D. Event tourism: Definition, evolution, and research. Tourism Management. 2008, vol. 29, issue 3, pp. 403-428. http://dx.doi.org/10.1016/j.tourman.2007.07. 017. HALL, C. M., LEW, A. A. Understanding and Managing Tourism Impacts: An integrated approach. First edition, Abingdon: Routledge. 2009, ISBN 978-0-415-77133-7 JONES, C., MUNDAY, M., ROBERTS, A. Regional Tourism Satellite Accounts: A Useful Policy Tool? Urban Studies. 2003, vol. 40. DOI 10.1080/0042098032000146894. RAABOVÁ, Tereza a kol. Analýza ekonomického dopadu Pražského Quadriennale 2011. Praha: Economic impacT. 2011. RAABOVÁ, T. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice. Praha: Institut umění – Divadelní ústav. 2010. ROJÍČEK, M., VAVRLA, L. 2006. Sestavování symetrických input-output tabulek a jejich aplikace. In: Statistika, 2006, c. 1, s. 28-43. ISSN 0322-788x. Praha : CSÚ. ROJÍCEK, M. 2006. Strukturální analýza ceské ekonomiky. Working Paper CES VŠEM, 2006, c. 1. ISSN 1801-2728. SHARPLEY, R., TELFER, D. J. Tourism and development: Concepts and Issues. Aspects of Tourism. 2004, vol. 5, Clevelond. ISBN 1873150-34-2. SMERAL, E. Tourism Satellite Accounts: A Critical Assessment. Journal of Travel Research. 2006,
vol. 45, no. 92. DOI 10.1177/0047287506288887. STYNES, D. J. Economic Impacts of Tourism: A Handbook for Tourism Professionals. Illinois Bureau of Tourism, Illinois Department of Commerce and Community Affairs, 1997. STYNES, D. J. Approaches to Estimating the Economic Impacts of Tourism; Some Examples. Department of Park, Recreation and Tourism Resources, Michigan State University, 1999, studijní text. SUN, Y. Survey Biases from Three National Park Service Visitor Survey Projects. Příspěvek na Travel and Tourism Research Association 36th Annual Conference. 2005, Boise. TYRRELL, J. T., JOHNSTON, R. J. The Economic Impacts of Tourism: A Special Issue. Journal of Travel Research. 2006, vol. 45, no. 3. DOI 10.1177/0047287506288876. WAGNER, J. E. Estimating the Economic Impacts of Tourism. Annals of Tourm Research. 1997, vol. 24, no. 3, pp. 592-608. PII SO1607383(97)0000. WILTON, J. J., NICKERSON, N. P. Collecting and Using Visitor Spending Data. Journal of Travel Research. 2006, vol. 45, no. 17. DOI 10.1177/0047287506288875. ZHANG, J. Regional Tourism Satellite Accounts for Denmark: Accounting and Modelling. Příspěvek na konferenci 15th International Input-Output Conference. 2005, Peking, Čína.
