Ekologizace dopravy v Evropě? Hlavně ústup od ropy

Zdeněk Velíšek Bude mít dluhové krizi novou podobu? Dvacet letEU po po „Maastrichtu“ Evropské horizonty, strana 3

Dalibor Carda, Petr Kajnar Oldřich Vlasák, Robert Dušek Rozvoj měst očima zástupců municipalit Váhání Řecka a protesty proti Putinovi Komentáře, strana 4 2 Co na to europoslanci,

Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Tibor Schlosser

Naši zástupci v EP o krizioeurozóny Hlavní dopravní inženýr ekologizaci bratislavské dopravy Co na to europoslanci, strana 4 K tématu, strana 2

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 11 2011 2 / /2012

ročník98 ročník

cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83  cena €

Krize evropské vlády České kosí NE fiskální unii

Publicistika, strana 4 8

Hřebčín možná Paříž = móda dotace získá

Oldřich Vlasák, József Nagy, výkonný prezident Rady evropských ministermístopředseda životného prostredia obcí a regionů, Svazu republiky měst a obcí pro Slovenské evropské záležitosti Zachovanie a zlepšenie V programovém období kvality 2007životného prostredia 2013 je pro města Slovenska otevřena – toto je dosáhnout hlavným motivátorom možnost na dotace Ministerstvo životného provprečo  zásadě ve všech operačních stredia SR prikladá mimoriadne programech. Města mohou čerdôležitý význam ekologizácii dopat evropské dotace na moderpravy, elektromobilom a masívnej nizaci dopravní infrastruktury, podpore cyklodopravy. je poochranu životního Hoci prostředí, trebné povedať, že problematikou zvyšování zaměstnanosti, podekologizácie v sektore sa poru vzdělávání a dopravy výzkumu, na Slovensku primárne zaoberá podporu podnikání, rozvoj cesMinisterstvo dopravy, tovního ruchu, využití výstavby kultura regionálneho SR, a to  v ního dědictví, rozvoja projekty sociální rámci dopravnej politiky. Environintegrace, sociální a zdravotní ministerstvo riadiaci jeorgán služby apod. ako Teoreticky tak pre Operačný program Životné paleta evropských dotací na prostredie kvality v  programovom období zlepšení života obyva2007-2013 podporuje v tejtel ve městech téměřaktivity neomezeto oblasti  z fondov Vzhľadom ná, prakticky jsouEÚ. však města na významný dopravy výna často omezenavplyv vypsanými stav znečistenia ovzdušia, a teda na zvami, množstvím prostředků, úzku súvislosť které jsou naproblematiky jednotlivéekoloprogizácie dopravy a kvality ovzdušia, jekty alokovány, možnostmi sú v  rámci Operačného kofinancování a hlavněprogramu tím, co Životné priojiž mají prostredie hotové a súčasťou co potřebují ritnej osiMěsta 3 Ochrana ovzdušia udělat. přitom stálea miponimalizácia nepriaznivých vplyvov třebují financovat především zmeny klímyinfrastrukturní financované aktivity tzv. tvrdé, prozamerané aj na opravit mobilnésilnice, zdroje jekty. Potřebují (dopravné vybudovat zariadenia). parkovací Dôvodom chodníky, podporyzkrášlit týchto aktivít je to,revitaže dostání, náměstí, prava, t.j.bývalé mobilnéprůmyslové zdroje znečisťolizovat či vania sú významným emitentom vojenské objekty, které cháttuhých znečisťujúcich – prarají, vyřešit čištění látok odpadních chových častíc, oxidov dusíka, ako vod, snížit hluk či zefektivnit aj prchavýchhospodářství. organických látok do odpadové Infraovzdušia.  Podporujeme  plynofikástruktura však zdaleka není ciu autobusov a náhradupotřebou. autobusojedinou definovanou vej verejnej dopravy trolejbusovou Na významu získávají měkké, a  električkovou dopravou. „nadstavbové“ aktivityDoteraz nebo boli projekty podporené sumou důraz na strategické plánování. celkovo bez 37 miliónov eur. Hlavným Právě strategického pláúčelom podpory z  pohľadupeníze cieľov nování budou evropské Operačného programu Životné utopeny v momentálním pocitu prostredie je té ochrana ovzdušia a potřebnosti které investice. znižovanie emisiís venkovskými znečisťujúcich Města společně látok. Využitie obcemi realizují environmentálne necelou polovivhodnejších nu projektůdopravných (počátkemprostriedletošníkovroku verejnej ako ho to mestskej bylo 45,1dopravy % projeknáhrady zdrojovseznečistů), na pôvodných celkové alokaci však tenia ovzdušia príspevkom k čispodílí zhruba jenecelou pětinou tejšiemu ovzdušiu v mestách  obprostředků (příjemcům z i řad ciach.bylo Samozrejme podporujeme aj obcí proplaceno 16,0 % ze rozvoj proplacených elektromobilityprostředků). a podporné všech mechanizmy na nákup Evropské dotace jsou elektromodůležitou bilov. Na ichkapitálových podporu je po tom, ako součástí výdajů sa predajú emisné kvóty sa obcí a měst, přičemž tvořípripraví zhrupodpora – prostredníctvom ba třetinu těchto výdajů. úveru z Environmentálneho fondu – prí(pokračování na straně 2) spevkovej organizácie Ministerstva životného prostredia SR, pre právnické osoby a fyzické osoby – podnikateľov.

Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala EU. foto: REUTERS/Remo Casilli Bezesporu nejdůležitější událostí uplynulého měsíce v rámci našeho vztahu k EU byl odmítavý postoj k paktu o rozpočtové kázni, jehož hlavním cílem je dosáhnutí vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů. Ke smlouvě o fiskální unii se kromě České republiky nepřipojila také Velká Británie. Premiér Petr Nečas ale zároveň nevyloučil pozdější připojení země k paktu, který má unijní státy tlačit k větší rozpočtové kázni. zdroj: vlada.cz

Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky Ekologizace dopravy v Evropě? Hlavně ústup od ropy

Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní jsou ty do městské infrastruktury. ta měst, kam mohou občané bez politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou Příliš nezaostává ani výzkum a obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ ekonomickými centry, která vytvářejí zaměstnanost a podpo- inovace, životní prostředí, vzdělá- Podle Reedové se i návštěvníci rují vědu a výzkum. Trápí je ale také řada problémů: mnohdy vání a samozřejmě zdravotnictví. měst budou jistě rádi vracet do příjemného prostředí, kdepři nebuČasto Bílou se objevují projekty Stálého zastoupení České republiky EU. neúnosná zatíženost, problémové prostředí, novou V  loňskémdopravní roce představila Evropská komise životní dlouho očekávanou knihu také o ze doubyla muset po rozbitých v oblasti jako třeba opra-diskusí Po řadě Bílákličkovat kniha schválena také vytlačování určitých městských dopravě. Podsociálně vzletnýmslabých názvemobyvatel „Dopravado 2050“ se ukrývá několik cílů, kterékultury by členské a vyhýbat neudržodivadel a kulturních památek chodnících parlamentem. Českáse republika částí či kriminalita. I tyto problémy chtějímezi města řešit větším země měly v dalších desetiletích plnit. Patří ně například snahavy snížit do roku 2030 Evropským vaným na území měst. „Díky evropským prosadila, aby byl křoviskům. při dalším projednávání zapojením do budoucí podoby kohezní politiky emise z dopravy o dvacet procent, postupný zákazEU. vjezdu vozidel s konvenčním palivem dotacím se městům daří zlepšovat Bílé knihy brán zřetel na úroveň infrastruktudo měst nebo důraz na železniční a vodní dopravu. Těmto cílům odpovídá i současná snaJSOU KLÍČOVÉ, kvalituunie. života svých obyvatel, ale IPRMstátech. ry v jednotlivých „Stav infrastruktucent celkového rozpočtu fondy na poliha ojde ekologizaci dopravy, oblast kterou podporují i strukturální Evropské Že o velmi důležitou MÍNÍ MINISTERSTVO v tzv. nových členských státech, tedy včetpodpory, dokládají i finanční tiku soudržnosti Evropské unie. také celkového prostředí,“ryprohlásila Markéta Reedová, ředitelka ně České republiky, se  podstatně liší úrovní Hlavní z tohoto finančního což znamená, že jakákoliv ropná krize zásadčástky, bylysenanarozvoj městemisích Silničníkteré doprava celkových COčásti 2 Na evropské úrovnihustotou existuje doněCentra pro regionální ČR, kvality infrastruktury i služeb, objemu jdouním na projekty obnovy způsobem ovlivní ekonomické fungová- rozvoj vyčleněny v jednotlivých v Evropské unii podílí téměř opetřiceti procenty. kolik iniciativ, které komentopomáhají kterévyjádřila je zprostředkujícím subsítě i mírou otevření trhu,“ měst doa venkova a také na ekoloní EU. Podporu Bílé knize i Česká pravní račních Pro období Pokud byprogramech. se tedy naplnily cíle Bílé knihy, městům vOlga investování a zavádění jektem proknihu Integrovaný operačeuroposlankyně Sehnalová. Vývoj gičtější dopravu. A do republika. „Česká republika Bílou Ev- vala 2007 celkovásnížení suma vyšlo by –k 2013 razantnímu celkových emi-městskou té kouzelné formule „trvale udrní program. „Opravená náměstí v této oblasti by měl letos pokračojakých oblastí nejčastěji investují ropské komise vítá, obzvláště oceňuje rozli- legislativy hrazená na tuto překračuje sí především naoblast území velkých evropských žitelný rozvoj“. nové městské parky se vatznovu zveřejněním nové evropské strategie pro města v České Nejnášenírepublice? mezi různými druhya dopravy a podporu 21 miliardu euriniciativou v celé Evropské měst. Za celou se ale ukrývá ještě živo- dopravní systémy. ekologické kladnější nejčastější projekty dopravystávají napříčpřirozenými Evropskoucentry unii. představuje přes šest pro- Evropy jedenTovelký cíl – snížit závislost na a infrastrukturní (pokračování na straně 3) ropě. Ta je v  současnosti téměř 96 procent, unií,“ uvedl po jejím představení Jan Němec (pokračování na straně 3)

Slovenské a obce krajšie Eurofondymestá pomáhajú v sú ekologizácii najmä vďaka eurofondom dopravy

Mestá a obce na Slovensku dostávajú novú tvár. Stačí vypracovať micky najzdatnejší Bratislavský komplikácie a obmedzenia ale stáli za(modernizácia to. Oprava cesty, veľkoločnosť Slovensko vlakového samosprávny kraj. Dopravaprojekt ľudí doapráce, za zvzdelaním či zábavou, alenámestia aj doprava tovarov je Achillovou pä-Najaktívnejkvalitný peniaze Bruselu môžu prúdiť na a perysýmesto tri metre široký Bratislava (nachodník projeksúuž v nejaký Nitrianskom Prešov-Hlavné touzóny mnohých obcí a celých štátov. Na skvalitnenie dopravných služiebšími môžu ten aparku), šie v rámci Regionálneho operačného programu (ROP) v opapre peších, úprava parkovacích v rámci dopravných systéskom kraji. Najmenej Tr- integrovaných piatok4.1. čerpať eurofondy členské štáty Európskej únie. Nemalé prostriedky sa na tento satydarí trení Regenerácia sídiel. Koordinátor projektov ministerstvo v centre povedať, – to je realita vo všeobecnosti že celý navskému kraju. Do- mov). „Dá samiest účel vyčlenili aj na aSlovensku a je možné ich čerpať primárne cez Operačný program pôdohospodárstva rozvoja vidieka zverejnilo štatistiku čerpania dnešných dní, ktorú sidopravy,“ užívajú na ekologizáciu spadajúci pod Ministerstvo dopravy, výstavby regionálneho rozvoja SR. Všetky OPD je zameraný oprava nenávratný finančný príspevok. Tvorí ju takmer 580azazmluvnenielen miestni obyvatelia, ale aj doplnila SÚVaškaninová-Buchláková. dotované projekty myslia okrem skvalitnenia služieb aj na ekologizáciu dopravy. NÁMESTIACH ných projektov. V aktuálnom programovom období 2007-2013 má PO NOVÝCH návštevníci. samospráva k dispozícií takmer 514 mil. eur. Do konca septembra AJ JESENNÉ PRECHÁDZKY VLAKYfinančnú pomoc – 85 % ATRAKTÍVNEJŠIE z„Operačný tohto balíka nakontrahované projekty užna 80 Ministerstve %. Tieto čísladopravy, výstavby a re- PRIORITNÉVýraznú program Doprava (OPD) nietvorili je va z celkových nákladov 1,65 mil. svedčia o tom, že slovenské mestá a obce sú aktívne a chcú sarozvoja zmeniť.SR. Prijímateľmi takejto gionálneho dopytovo orientovaný program, ale realizujú eurdávno, získaličozsa eurofondov, desiatidalo na Slovensku vyše rokom začaliNebolo v Spiš-to tak Národná diaľničná sa vopred vybrané projekty. Taktiež o pomoc pomoci na Slovensku súPred mi percentami prispel Železničná štátny roztakmer všade. Novej Vsicesty), s treťoucestovať etapou vlakom spoločnosť diaľnice skej a rýchlostne sú teda zóny. (na O peniazPodmienky OPD nemôže hocikto, sú vopred ur-okrajové ROPžiadať stanovujú na čo počet a mesto sa podieľalochabne zvyšsieť je od síce rozsiahla, no jej využívanie námestia Slovenská správa ciest rekonštrukcie (na cesty 1. triedy), ze Alena z eurofondov súperia mestá čení prijímatelia pomoci,“ vysvetľuje možno financie použiť. Zveľaďunými piatimi percentami. každým parku (modernizácia kpt. Jána Nálepku až porokom. ŽeleznicesamosprávSlovenskej republiky a obceprezo siedmich Vaškaninová-Buchláková, manažérka jú sa presne definované centrálHluk, neporiadok, iné infraštruktúry), Železničná spokrajov.železničnej Mimo hry je ekono- radnicu. komunikáciu Operačného programunych Doprane časti sídiel. „Mimo záujmu“ (pokračovanie na strane 2)

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je klenotem svého druhu východních Čech, Francienejenom a zejména jeho hlavní jeho přesahuje i mnohéhranice městovýznam jsou synonymem státu. Bohužel velmiumění, nutně kvapoho. Lásky, bohémy, třebuje peníze naa rekonstrukci litní gastronomie samozřejmě jednotlivých objektů, kteréznačho také módy. Země dala světu tvoří. Jeho předchozí o ky, které diktují trendy žádost v  oblasti evropské dotace, které by mu módy a které jsou pro mnohé záopravy zároveň taki kazníky umožnily splněným asnem. Ovšem pomohly v dlouhodobém snažetradiční výrobci se musí potýkat ní o zápis hřebčína seznamu s nástrahami volnéhodotrhu a čelit dědictví Unesco,Jak byla vyřazena jeho rozmarům. se jim v tom kvůli v přípravě. Teď se daří achybám jak se samotní Francouzi ale naskýtá šance jenom na snaží chránit svojepřece módní ikony, dotace dosáhnout. o tom z Paříže píše naše spolupracovnice Ilona Mádrová.

Zahraničí, strana 3 13 Publicistika, strana

Ekologické Strašák Nizozemí – chování ve Francii ceny u zubaře

Obyvatelé země dřeváků, větrných mlýnů a tulipánů mají od začátku roku problém. Ceny za stomatologické ošetření. Tamní ministryně zdravotnictví zavedla na tři roky možnost, aby si zubaři sami určovali ceny na jednotlivé úkony. Chtěla dosáhnout příznivějších cen a kvalitních služeb.zVzhledem Naše dopisovatelka Francie k  tomu, že je v  zemi nedostatek Ilona Mádrová si vybrala jedzubních lékařů,témat dosáhla pravého no z hlavních nedávného opaku. V  G20, Nizozemí nasummitu kterývásse tak kromě příklad korunka můžetaké vyjít životaž na ekonomiky zabýval 450 prostředím. eur, ošetřeníPrávě dásní pohledem 153 eura. ním Pacientům chybí i ceníky, ekologa se přitom pokusila podívat na které Francouzů by jim pomohly život a jejichporovnat chování vnáklady tomtov jednotlivých směru. Mimoordinacích. jiné píše, že propagace vzoru ekologického INZERCE chování naučila obyvatele země téměř automatickým ekologickým gestům. INZERCE

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 2 / 2012

Eurofondy pomáhajú v ekologizácii dopravy (pokračovanie zo strany 1)

Môžu za to ošumelé stanice a zastávky, morálne zastaralé vlakové súpravy a ich poruchovosť, ktorá spôsobuje časté meškania a nespokojnosť cestujúcich. To by sa však všetko malo zmeniť aj vďaka eurofondom. Štátny osobný železničný prepravca Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) financuje z eurofondov obnovu vozového parku. „V rámci projektu bude do konca roka 2012 obstaraných 10 elektrických poschodových jednotiek, do roku 2013 pribudne 10 elektrických poschodových jednotiek typu Push-pull a 13 dieselmotorových jednotiek,“ informuje ZSSK. Prvé dieselmotorové jednotky už začali brázdiť koľajnice prevažne východného Slovenska. Ako sme už spomínali, problémom železničnej dopravy na Slovensku nie sú len dopravné prostriedky, ale aj stanice a stav koľají vôbec. Prioritná os 1 OPD s podtitulom „Železničná infraštruktúra“ zahŕňa rozsiahlu rekonštrukciu takýchto objektov. Jedným z najvýznamnejších projektov je modernizácia trate Žilina – Krásno nad Kysucou. Modernizácia tohto koridoru okrem staníc a zastávok zahŕňa aj 11 mostov, 12 úrovňových priecestí, trakčné meniarne a spínacie stanice. Taktiež sa počíta s vybudovaním jedného nového mosta a protihlukových stien v dĺžke viac ako 11 kilometrov. DIAĽNICA NAPRIEČ SLOVENSKOM Diaľnica D1 má tvoriť kostru celej cestnej infraštruktúry na

Slovensku. Jej projektovanie a samotná realizácia sa začala ešte dávno v časoch minulého režimu a pokračuje dodnes. Okolo výstavby sa viedli dlhé diskusie nielen o dopadoch diaľnice na životné prostredie a obyvateľov dotknutého územia, ale predovšetkým sa riešili známe fenomény slovenskej politickej scény: korupcia a rodinkárstvo. Vláda SR sa v roku 2010 rozhodla sporné PPP projekty výstavby technicky najnáročnejších úsekov na severnom a severovýchodnom Slovensku stopnúť a financovať ich cez štátny rozpočet a eurofondy. „Ušetrené peniaze použije ministerstvo dopravy na ďalšiu výstavbu ciest na Slovensku,“ uviedlo ministerstvo dopravy vo svojej publikácii Eurokompas. MHD, INTEGROVANÁ DOPRAVA A CYKLOTRASY Dve najväčšie mestá Slovenska, Bratislava a Košice, taktiež poberajú európske peniaze na rozvoj dopravy. V Bratislave sa vybudovala nová trolejbusová trať a ďalšia sa plánuje, fondy sa použili aj na rekonštrukciu trolejbusovej vozovne. Metropola východu uvažuje o využití takýchto finančných prostriedkov na obnovu vozového parku. „V rámci Operačného programu Životné prostredie sa chystáme podať žiadosť o nenávratný finančný príspevok s cieľom rozšírenia vozového parku plynofikovaných autobusov a vybudovanie CNG čerpacej stanice,“ uviedla hovorkyňa mesta Košice Martina Viktorínová. Faktom je, že Slovensko je jednou z mála krajín EÚ, kde integrovaná

zdroj: slovakrail.sk doprava ešte stále nefunguje, a preto patrí medzi dôležité projekty v rámci OPD. Ide konkrétne o vybudovanie integrovaných dopravných systémov v Bratislave a Košiciach. Obzvlášť hlavné mesto Slovenska trpí poddimenzovanou dopravnou infraštruktúrou a je len otázkou krátkeho času, kedy doprava v meste skolabuje na plnej čiare. Mesto a Bratislavský kraj si od budovania preferencie električiek na hlavných

radiálach, stavby P+R parkovísk či nových železničných zastávok sľubuje veľa. Košice plánujú vybudovať hybridný systém tram-train v centre mesta a na severnej periférii mesta. Celý systém by sa mal podľa plánov navzájom dopĺňať so železničnými spojmi obsluhujúcimi okolité mestá a obce, a tak integrovať Košice s celým okolitým regiónom.

Pred 10 rokmi výstavba cyklochodníkov na Slovensku spočívala v namaľovaní pár čiar na výtlkmi zničené cesty a chodníky. Časy sa zmenili, a tak sa začala aj výstavba normovaných cyklochodníkov. Najmedializovanejším projektom je cyklomost ponad rieku Moravu, spájajúci Devínsku Novú Ves zo slovenskej strany a Schlosshof z rakúskej strany. Táto stavba je spolufinancovaná z fondov EÚ a spadá pod

Program cezhraničnej spolupráce SR-Rakúsko v období 2007-2013. Doprava na Slovensku už dlhšie nepostačuje nárokom na ňu kladeným. Je najvyšší čas využiť aj pomocnú ruku nenávratných finančných prostriedkov a zlepšiť dopravnú infraštruktúru, pretože to je jeden z kľúčových aspektov fungovania krajiny a jej konkurencieschopnosti v regióne. Ivan Belko

K TÉMATU

Hradec Králové staví vzdělávací centrum Už více než rok pokračuje v centru Hradce Králové přestavba bývalé továrny Vertex na nové sídlo městské knihovny, přesněji Centra celoživotního vzdělávání. Objekt se s výraznou evropskou pomocí stane po svém dokončení letos na podzim novou dominantou krajské metropole. Už od zahájení oprav se o budoucí knihovně mluví s nadšením. Málokteré zařízení tohoto druhu se totiž může pyšnit tím, že má na své střeše velrybu s vodotryskem. Projektem nového vzdělávacího centra řeší Hradec Králové několik problémů najednou. Stávající městská knihovna má nedostatečné a nevyhovující prostory, sídlí ve více objektech a na vybrané knihy musejí čtenáři obvykle několik dnů čekat, než je pracovníci knihovny přivezou ze záložních skladů v okolních obcích. Zároveň bylo nutné vyjasnit další osud zchátralé továrny z  počátku minulého století, ve které bývaly stroje na spřádání bavlny a později skleněných vláken. Možnosti

přestavby limitoval fakt, že jde o jeden z prvních kompletně železobetonových objektů u nás. Knihovna vzniká podle návrhu známého architekta a herce Davida Vávry, který rozhodl zachovat z  původní stavby jen skelet. „Tento skeletový systém má ušlechtilé proporce, což je pro veřejnou budovu velká výhoda. Továrna byla konstrukčně elegantní a měla v sobě kus poezie. V knihovně se hodí pracovat s velkým prostorem. Dole, kde není příliš světla, budou sklady, ale nahoře vzniknou přehledné čítárny

Rekonstrukce objektu vyjde na 197 milionů korun, 85 % nákladů uhradí evropské dotace. zdroj: Věra Hofmanová

v téměř neděleném prostoru,“ vysvětlil architekt. V  prvních měsících přestavby se v  bývalé továrně hlavně bouralo. Na stavbaře čekalo i překvapení v  podobě objevu studny, o které nebyly žádné zmínky. Oproti plánu se později měnila okna. „Ukázalo se, že vzhledem ke stavu původních oken by jejich renovace přišla dráž než pořízení nových. V  budově tak jsou moderní hliníková okna, která splňují všechny energetické požadavky,“ řekl vedoucí investičního odboru magistrátu města Valentýn Avramov. V PROVOZU OD ZÁŘÍ Rekonstrukce objektu včetně vybavení přijde na 197 milionů korun. Městu se podařilo získat 85 procentní dotaci z  Regionálního operačního programu, oblasti podpory Rozvoj regionálních center. Zbytek, zhruba 60 milionů korun, bude hrazen z  rozpočtu města. Zato se mají hradečtí čtenáři skutečně na co těšit. Kromě oddělení pro dospělé otevře knihovna po šestnácti letech také dětské oddělení s  hernou, chybět nebude hudební a zvuková knihovna, studovna, přednáškový sál i kavárna. Do bezbariérového objektu se přestěhuje zhruba 400 tisíc knih, ve volném výběru bude na 80 tisíc svazků. V budově bude připojení na internet pomocí wi–fi zdarma. Pro delší studium si budou moci čtenáři rezervovat prosklený uzamykatelný box. Atraktivním

prvkem budovy se stane úprava schodišťové šachty navazující na sousední objekt tiskárny, která připomíná hřbet knihy. „Knihovna bude slavnostně otevřena 12. září 2012 a rádi bychom, aby ten den také začala fungovat. Předtím se uskuteční několik dnů otevřených dveří, takže se veřejnost bude moci přijít podívat a zúčastnit se komentovaných prohlídek objektu,“ přiblížila ředitelka Knihovny města Hradce Králové Lenka Václavíková Antošová. V  souvislosti se stěhováním do nového se však čtenáři budou muset od smířit s uzavřením ústřední půjčovny i zrušením všech dosavadních poboček. Knihy se tu budou půjčovat jen do konce června. A jak to je s  onou velrybou na střeše knihovny? „Je to taková výtvarná rozmařilost,“ vysvětluje architekt Vávra. „Velryba v Trnkově Zahradě představuje moudrost. Všechno přečetla a všechno ví, takže symbolizuje vědění, které člověk získá prostřednictvím knih a časopisů. Jinak by mělo jít o ocelovou konstrukci porostlou zelení, tedy o něco mezi zeleným objektem a instalací. V  určitých časových intervalech bude z  hlavy velryby stříkat gejzír vody. Obrovská terasa na střeše, která zabírá půdorys celého jednoho patra, je podle mne na knihovně nejkrásnější. Bude to místo, kde člověk může být s knihou. A být s knihou v krásném prostředí není až tak běžné,“ uzavírá David Vávra. Věra Hofmanová

Mesto Bratislava má možnosť čerpať z dvoch fondov EÚ. Prvým je Operačný program Doprava (OPD) a druhým je Operačný program Bratislavský kraj (OPBK). Z prvého fondu sa uchádzame o pilotný projekt zo IV. prioritnej osi Integrovaná doprava, kde pripravujeme projekt Nosného systému MHD. Definovaná prvá trasa je: Hlavná stanica – Janíkov dvor (Petržalka). Do roku 2014 - 15 by sme z neho mali realizovať úsek Šafárikovo nám. – Bosákova ul. aj s rekonštrukciou Starého mosta, čím by konečne došlo k potrebnému prepojeniu oboch brehov Dunaja električkovou dráhou. Ide o rozvoj koľajovej verejnej hromadnej dopravy, ktorá bude hlavným integrujúcim nástrojom pre rozvoj mesta. Predpokladaným cieľom je rozvíjať a zlučovať prevádzku na električkových tratiach na území mesta so železničnou sieťou, čím by mesto malo v súčasných hraniciach popri existujúcich 40 km aj ďalších 80 km dĺžky koľajových tratí vnútromestskej dopravy. Nástrojom by mal byť prevádzkovaný systém tzv. tram – trainu, čo je električkový typ vozidla s duálnou napäťovou výzbrojou a možnosťou zachádzať na železničné trate. Vychádza to zo základnej podmienky, ktorú zvýhodňuje EÚ, kde sa odporúča vo verejnej koľajovej doprave integrovať mestskú s regionálnou dopravou. V Bratislave máme dva druhy rozchodov, preto sa nevyhneme viacpásovej koľaji s rozchodmi 1 000 a 1 435 mm. Na území mesta by Železnice SR z programu OPD mali začať realizáciu projektu

TEN T v úseku železničných staníc BA Predmestie – BA Filiálka, ktorá by mala byť zárodkom podpovrchového vedenia Nosného systému MHD popod Dunaj do Petržalky. Z druhého fondu sa orientujeme na rozvoj trolejbusovej dopravy v projektoch na území mestskej časti Staré Mesto a Nové Mesto. Ďalším projektom je preferencia električkovej dopravy na Vajnorskej radiále. Radi by sme realizovali aj prvú integrovanú zastávku električkovej a autobusovej hromadnej dopravy na Radlinského ulici, kde by sme z jednej nástupnej hrany zastávky umožnili cestujúcim prestup na viac ako 10 linkách MHD. Samostatným projektom a veľmi významným, je rozvoj integrovanej hromadnej dopravy v prostriedkoch mestskej hromadnej dopravy, kde sa komplexne pripravuje verejná súťaž na realizáciu inteligentných palubných počítačov do každého vozidla, ako aj elektronické označovače cestovných lístkov. Ide o projekt, ktorý bude jednotne koordinovaný aj s prímestskou hromadnou dopravou na území Bratislavského kraja.

Tibor Schlosser, hlavný dopravný inžinier Bratislavy

EN č. 11 / 2011

EN č. 2 / 2012

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

Města chtějí spolurozhodovat Ekologizace dopravy v Evropě? o budoucnosti kohezní Hlavně ústup od ropypolitiky jekty, europoslanec které dohromady spolyceschopnost. logičtější dopravu velmi ze strany 1) regeneraci,“ a předsené prioritní oblasti, V programu jako je rozvojje nanáměstí uvedla ředitelka Cen- aktiv(pokračování ze (pokračování strany 1) kají přes 280 milionů korun, podporu ekologicky příznivé ní. V  současnosti vedení Brna Jednou z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich získalAktuálním kraj dotaciprojektem právě z  ROP dopravy vyčleněno o zavedení V EVROPĚ AUT UBÝVÁ, je dopravy, cestovního ruchu 92,5 a dal-mili-Vlasák. Pokud mluvíme o mě-elektricpříklad poměrně nový nástroj s Reedová. uvažuje SZ. „Jsem potěšen, že se nám kých autobusů. „Ekologickou onu eur. Podpořeny byly na-oprava U NÁS NAOPAK Velkého náměstí ve Stranázvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno dopravu chceme podporovat. příklad projekty prodloužení povedlo peníze pro stezky zato projektu je kombinováno po- typickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvaA jak je to s ekologizací dopra- Už teď máme jednu z nejrozvi- tramvajové tratě Radlická nebo jistit. Musíme si uvědomit, že skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi vy v České republice? Na jedné nutějších trolejbusových sítí,“ rekonstrukce trati na Podol- jejich rozvoj je přínosem k ekoNáklady na přestavbu náčiní alokace všech schválených týdny. se stávají prohlásil modernizované bytové rozvoj a obnovu městvzniká s bankovnomické konkurenceschopnosském nábřeží. vedoucí brněnskéstraně řada projektů činily 82 miliony korun a plánů 12,7 miliardy korun. A městí jednotky image městdopravy tím roste. ními půjčkami studiemi odborti kraje,“ prohlásil radní kraje odboru Vladimír a aaktivit, které zavádění eko- aho město na ni získalo z evropských projektů? To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady níků z bank.logické Na aktivitách Radek Vonka. CYKLOSTEZKY První elektrobusy by NAkonkrétních dopravytéto pomáhají, na Bielko. Pokud UŽ se PŘES podíváme dva prů- fondů více než polovinu. ŠESTna MILIARD dotacív jeBrně pomoci měsjezdit už letos. iniciativy se kromě straněKomise druhé upodílí nás stáleevropských rychle mohly CHYBÍ POLITICKÁ VŮLE? Vše záleží na Evropské komisi. stoupá počet automobilů. Od také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální Důležitou součástí ekologizace „Požádali jsme ji o zařazení do roku 2000 se u nás počet reživota jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rozvojová banka Rady Evropy. Terčem kritiky bývá velmi rozjsou cyklostezky. projektu Civitas Plus gistrovaných aut zvedl o více OBDOBÍ chod dopravy a Jihovýchod, najdeme TyPŘÍŠTÍHO tak ve staré zástavbě v his-II. Nyní I když podpora rozvoje měst je tích, budují po celé České republice kolísaná cena u jednotlivých čekáme na rozhodnutí,“ uvednež milion (v současnosti jich do jisté míry obsažena ve většině torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů je přes 4,5 milionu). Jasně se la mluvčí dopravního podniku jak města a obce, tak kraje. Na projektů cyklotras. Zatímco operačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím tak ukazuje, jak jsme v  těch- Linda Škrancová. Nákupy mo- jejich výstavbu šlo v  součas- plánovaná téměř dvacetikiv těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stápodpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett to trendech pozadu – mnohé derních ekologických vozidel ném programovacím období už lometrová cyklostezka mezi diskutuje v této oblasti V srpnukorun. zde Kle živěji Ukázky takových pro- poujekty probíhástáty skrzezápadní Integrovaný Hradcem Královéo aevropských Pardubicevíce nežBrno. šest miliard nejsou samozřejmě Evropy užoblastech.“ si vr- MHD úrovni měst. odhadů Pro ty oprava důležité Još- ježfondech najítBrna. například operační program a pak také přes jektů mi byi na podle dnešních čtyřem miliardám, ze výsadou Naopak. skončila Ta- téměř chol v počtu automobilů zažilyje možné totižstát peníze z Evropské unie tovy ulice, která stála 340 mi-dalyjsouměla v publikaci, kterou vydalopatří minisregionální operační programy. kolem 150 milionů, na budování cyklostezek investice mezi neja dnes dochází spíše k  jejich kové stejněv Ústeckém důležité lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším Labská cyklostezka místníprojekty rozvoj avětších která měst. strukturální fondy Evropské Samotný IOP,úbytku který ařídí minis- terstvo častější nahrazování ekolo- pro podstatně dražší. PodunieEU(především prostřednic-jakokraji Náklady jdou často ažOdo sstogickourozvoj, dopravou. pro jekraje. V současnosti už pomocí město investovalo popisuje jednotlivé projekty. terstvo pro místní cílí Anatak zatímco le Radka Vonky je nutné brát tvím ROPů) přidal 1,1 miliarvek milionů. S  financováním EU jako celek vykazuje úbytek výzvy, města hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední v úvahu kontextměst „Nelze srovnády Státní fond dopravní infra-které pomáhají nejčastěji proROPy. 747 milionů. aut, Česká republika se na rozvoj zaměřují. „Lze říci, že centbylomá v oblasti regenerace ních osách. Stěžejní je ale prio- jich vat cenu výstavby za kilometr struktury a podobnou sumuV některých dopravní plány chystastále víc. Pomoci změnitblémových tento Nové regionálních opesídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní ritní osa 5, která se zabývá intetrend a umožnit jiné ekologič- jí města v  Moravskoslezském i obce a kraje. V  Praze jdou stezky obecně,“ říká a dodává, grovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce tější způsoby dopravy mohou i kraji – Ostrava a Opava. In- každoročně na cyklostezky že v případě Labské stezky cenu téměř 2,5 miliar- opravena a já mohu konstato- žádné další výzvy neplánují. VelTedy konkrétními strategiemi, kové hodnotě strukturální fondy EU. V České spiraci hledaly ve švédském desítky milionů. Vloni na pod- zvyšuje obtížný terén a riziko z budoucnosti májeSvaz jsem hrdý na všechny dy korun. Koncovým které obsahujírepublice několik obsahově povodní, kvůli kterému nutnapříklad začala výstavbaké obavy nebo irském vat, Li- žezim lze čerpati dotace na Stockholmu příjemcům obcí. opěrné Ten má strach, aby pracovníky, kteří po několik let měst bylo zatímmericku. vyplaceno 1,2 miliarčasově provázaných Ty dopravy né astavět zdi. cyklotrasy mezi Kačerovem, „Rádi bychom měli projektyprojektů. ekologizace podoba kohezníekologizapolitiky o to, aby anaše město budoucí Díky plán, těmtokterý finančním pro- usilovali mají dané město posunout k do- dy.opeDotační podpora Spořilovem Záběhlicemi. bude respektovat především z  regionálních potřebám a nikrásnéunie a hezké,“ kon- při-odpovídala středkům všechny byly opraveny chod- a bylo ce dopravy už je v  měst současnosti sažení cílů, které si v rámci IPRM Finanční Evropská na stavbu druhy dopravy při- zase račních programů. omezená. Konec programového spívá částkou 8,4 milionu koblíží nás třeba ke Stockholmu, podpory se tak mohou dočkat stanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo obdobíBruselu. se blíží Podle a jakáOldřicha bude siLetos nutno v  březnu pak že začnedokonce kde kladou důraz uživatele projekty cyklos-revitalizovány derka. run. Ovšem říct, parkynanategrovaných například plánů rozvoje měst nebo tuace v tom  dalším, zatím není stavba cyklotrasy Malá Chuchveřejné dopravy a na cyklisty. tezek, nákupy ekologických zdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města možné s  jistotou říci. Hlavní le – Barandovský most s  patSnahou je nechat automobivozidel veřejné dopravy, promístní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do tihluková opatření či výsadby ly doma,“ říká Petr Šnejdar, náctimilionovou dotací. Velmi snaha celé Evropské unie je ale IPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příšzeleně. Na celostátní úrovni vedoucí opavského odboru aktivní jsou v této oblasti také jasná: ústup od ropy. Podle němilionů korun najde- tích letech a ideálně se i samy čáshájit důležitost a dosah kohezní na financování přímo IPRM, tak za desítky je zde především program OP rozvoje města a strategického v Moravskoslezském kraji. „Od kterých ekologů je ale celá ekolopodílet o me u bývalých měst. těch je Integrovaným operačním politiky až k Životní příjemcům, respekgická agendanaEUrozhodování spíše politická jsme podpořili vzniktečně prostředí, který se ale plánování. Peníze na projekty roku 2007okresních ale jde o obnovy parků do-struktuře programem podpořeno 41. poskytnout Na Nejčastěji tive obyvatelům která si ověnuje bublina.investic. SkutečnéZároveň snížení je závis20 cyklostezek evropskou mohla tétoměst, problematice spíš by městům europoslance v pořádku, že a rekonstrukce náměstí. Takorealizaci svých plánů už Podle získalaředitele tuto formu okrajově. podpory Relativně zažádala,“ neznámou losti na ropě by totiž znamenalo tací přes 200 milionů korun,podle Evropská unie. fondy vícekroky. zacílí.„Umí„Za vým příkladem můženyní býthodnotína- se evropské města téměř 5 miliard korun.rady Davida daleko radikálnější uvedl první iniciativou náměstek ministra další projekty Úřadu Regionální je tzv. CIVITAS. me srazit naši závislost na dražší řekl náměstí za Úřad vRegionální Jde oDaniel evropský program, jehož Sventeka se jedná o uvolnění odpovídajícího zapříkladme,“ oprava Hav- předpokladu pro místní rozvoj Braun. a dražší ropě. Máme rady David Sventek. Podle něj přibližně 30 milionů korun. cílem je testovat integrované umožňují líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy technologie ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM a vyplatízpůsobem se to ekonomicky, ale si i letos přijdou vyznavačizásadním A co naše hlavní město? Prastrategie proMĚST čistou městskou motivovat třeba oprava náměstí v Lázních I NÁMĚSTÍM IOP ZLEPŠUJE IMAGE prozatím chybí politická vůle,“ ekologického cestování na své. dopravu. Projekt, který je ko- ha není z  pohledu ekologické Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využiordinován evropskými městy, dopravy ani zdaleka v  ideální „Otevírat se má cyklostezka z řekl programový ředitel Hnutí A jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) je v současnosti ve svém třetím situaci. Na jednu stranu má Krnova přes Opavu do Velkých DUHA Vojtěch Kotecký a dodal, řekl Vlasák a dodal, že podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ období. Do některé z podoblas- město velký podíl veřejné do- Hoštic, koncem roku také úsek že v  České republice je potřeba znalost skutečných rozvojových který zvelebuje infrastrukturu vaným operačním programem, jde o revitalizace problémových tí iniciativy se v České republi- pravy, což ji řadí mezi nejlépe cyklostezky Ostrava – Beskydy schválit zákon, který narýsuje země, jednotlivých regiobcích a městech, protože vy- potřeb také operačními sídlišť. „Tato ceoblast podporyměsta je ale tempo, jakým se chceme zbavit mezi Vratimovem a Svaidnohodnocená města Evropy, vale dnes zapojují Brno a regionálními a měst je toto fosilních zacílení tváří lepší život, Finančníjeprostředky určena městům na Labem. revitalizaci programy.zároveň na pro drahých vem.“prostředí Na druhépro straně země,onůzávislosti v  Praze o zpoznání Ústí nad podmínkou. tak jako v Lázních Bohdaneč,“ le-nutnou na rozvoj veřejných prostranství a vlast- nich putují palivech. „Rozhýbe tak chytré v  rámci ROP Severozápad, vícpředevším aut než v řadě velkých měst inovace, jako jsou auta velmi tos proběhnou také velké prozápadní Evropy. A to znameDOTACE POMÁHAJÍ Filips Appl níkům bytových domů na jejich městských center nebo na vybra- řekl vloni u příležitosti otevření ná víc hluku a smogu. Dotační jekty. Jde o cyklostezky Labe nízkou spotřebou, pohodlná veMĚSTŮM podporu pro projekty ekologi- a Ploučnice, které jsou velmi řejná doprava nebo lepší cyklosDruhé největší město v  ČR je zace dopravy na území Prahy je důležitou součástí celorepubli- tezky.“ Filip Appl přitom ve snaze zavádět eko- možné čerpat z  OP Konkuren- kové sítě cyklostezek. Na pro-

ZAHRANIČÍ

Ekologické chování na denním pořádku K TÉMATU Na nedávném summitu G20 uskutečněném Cannessilniční byly ekodopravy je Prostřednictvím Operačního V  vpřípadě nomická krize eurozóny a alarmující situace životního nutné zmínit prostředí především množprogramu Doprava má Česobchvatů a obcí, které ká republika možnost letech ství hlavními tématy. Současný stav v biologové považují zaměst začátek jsou Evropskou unií 2007 -2015 vyčerpat až 150 minového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů spolufinanlet. covány. Jedním z nich je také filiardpohled korun na projekty. Retrospektivní dodopravní minulosti vyvolává obavy.

elektrizace železničních tratí, železniční dopravou. Snížení které jsou z  hlediska životní- negativního vlivu externalit ho prostředí velice důležité. se nedosahuje jen zkvalitněJednou z  takových tratí je na- ním železničního spodku a příklad úsek Šatov – Znojmo, výměnou kolejí a pražců, ale Mezi čtyři základní cíle programu nančně velmi náročný obchvat jejíž elektrizace byla důležitá především výstavbou protihlupatří i snížení negativních dopa- Moravských Budějovic, který pro přímé spojení do Vídně. kových stěn či výměnou oken Člověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok dů dopravy na životní prostře- byl nedávno Evropskou komisí Omezením motorové trakce se v  přilehlé zástavbě. Jedním nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se dí v důsledku vybudování nové schválen. Výsledkem je snížená podstatným způsobem sníží z  takových projektů je napříz mohutných zá-plynů a množství prachu v ovzduší. poškodil ekosystém. Ekonomický klad modernizace trati Doubí u skleníkových kvalitnější infrastrukturyvzpamatovává nebo produkce plav na jihu země.díky Podle odhadů a průmyslovývrozvoj, rostoucí po- využíváprachu zvýšení plynulosti Realizace projektů OPD také Tábora – Tábor. Podobně jsou důsledku zvýšeného škody představují čet obyvatel, ní nové stravovací ná- šetrnějších přispívá ke snížení negativní- budována protihluková opatředopravy. částku 600 až environmentálně 800 miliard eur. Nové obavypodporovavyvyky a požadavky životních podho vlivu externalit v  dopravě. ní v okolí silničních staveb. množství způsobů dopravy (železniční a Velké Je č.potřeba také zmínit podMezi patří i hluk způsobenýlinky ných projektů také zahrnuje vodní doprava). 1 pařížského metra, kteseněFrancie zúčastňuje mínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku

životního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrek730 milionů (denně korun přepraví s  dotací které splňují je experimentální nasazení Automobilová dopravakojuje patří obyvatele prostředí Earth Hour.emisní Letos normu se ventovanějším kraje Gironde, no zveřejněných studií americz EU ve výši téměř 550 Euro 5 a jsou navíc vybaveny elektrobusů, obnova vozovémezi největší znečišťovatele 2020 kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do rokumilionů životního prostředí ve velkých ho parku autobusy splňujícími filtrem pevných částic, zajistí korun. Jedná se o druhou etadruhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení veliměstských aglomeracích, Os- emisní normu Euro 5 a úvahy snížení emisí oxidu uhelnaté- pu revitalizace přednádražního konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. travu nevyjímaje. Svůj díl na o použití pohonu na stlačený ho, oxidu dusíku i pevných čás- prostoru ve Svinově, estetiroku oslavily vlaky byla spuštěna před Eiffelovou metrů za rok. linných druhůtom ztrácí zaciletošního přednádražního prostoru tic. Tato obměna vozového par-V září zemní plyn (CNG).    másvou také původprovoz autobusů rychlosti třícáté výročí od věží za ministryDnes patří zemím podní velikost a zmenšuje (polární dopravy, v  Přívoze a dopravní terminál ku přítomnosti ušetří v  letošním roce díkyvysoké Dva Francie projekty kDopravního městské se hromadné vzniku (1981) a přepravily ně ekologie s nejmenšími emisemijsou sklenímedvědi, jeleni, Hranečník. Po dokončení těchsníženíNathalie emisí 590Kosciusko tisíc korun asvého niku Ostrava spolufinankteréželvy, ročněještěrky, přepraví miliony miliardy osob.emise Na Morizet. Ani v roce otázce vzoru ropuchy...). Lesní porost,Dopravní tolik kových to tří dvě projektů se sníží v příštím více dopravy než dva mi-přibližně coványPropagace z prostředků EU v rámcestujících. podnik plynů. CO liony korun. ci Regionálního operačního Ostrava preferuje tramvajo. V případě projektu termije rovněž snížení hlučnepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu 2 již realizujeme nebo při-nosti Moravskoslezskocouzů ve Dále vou aatrolejbusovou a programu nálletadel Hranečník činí vypočtená ohrožující obyvatele využívá služeb veřejné obyvatele téměř automatickým mizí před očima více jak dva dopravu pravujeme projekty tří převýši 328,8 mil. Kč. Postupné provoz autobusů se snaží maxiekologická úspora 12  992  500 Roissy miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť stupních terminálů za více než pořízení 34 nových autobusů, málně ekologizovat. Příkladem Kč/rok (CO ). 2 Orly a Beauvais. važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany Roissy více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleně-

3

3

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Bude dluhové krizi novou podobu? Dvacetmít letEU po po „Maastrichtu“ Lidé v zemích unie, a asi Opravdu, jsouEvropské to už dvě desetiletí, se dvanáct nejvíc lidé v co zemích eurozóny, otvístátů Evropské rají už tvořících hodně dlouho noviny s úzhospodářské společenství kostí. Totéž se samozřejmě týká i v  Maastrichtu televize a rozhlasuodhodlalo v časech zpravoposunout dějiny Evropy – dajských relací. Není nic příjemného celkem odvážně – k  další utvrzovat se denně, že nelze čekat kvalitativní etapě. Podpinic jiného než škrty (abych ty sousem smlouvy o Evropské časné pohřbily perspektivy vyjádřil ico nejunii dokonce stručněji).své Ve svém uvažování jsou jméno organizace. teď lidé v mnoha Zkratku EHS uževropských dnes bezzemích problémů rozšifrují jen prohluboce ponořeni do finanční pamětníci a dobří studenblematiky, a to hlavně do té, kterou ti moderní dluhová krizehistorie. a způsobKdyž jejího řešení se řekne maastrichtský summit, únor 1992, vybaví se mladším Ev- netrápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni ropanům nejspíš už jen maastrichtská kriteria. A to možná jen tušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si proto, že po těch dvaceti letech jsou v Evropské unii opět středem nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické pozornosti. Zejména ta dvě, která stanoví, že výše veřejného (státstability EU sbírají padlénesmí vlády. V posledních týdnech a měsících mohla méního) dluhu zemí oběti: eurozóny překročit 60 % hrubého domácídia vší pompou pohřbít ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve ho se produktu (HDP) a ževlády deficit jejich státního rozpočtu musí být Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. nižší než 3 % HDP. Tato dvě pravidla se teď opět Loni octlana vezadluženost smlouvě, státu doplatila laboristů ve Velké Británii. má A prostát úplnost: předchůdkyní která se vláda v historii evropské integrace dalším milníkem: všech ve těch smlouvěvlád o rozpočtové disciplině. padlých v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla Pro ale úplnost a kvůli zdůraznění kontinuity mezi evropským dnebýt, teď už–raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo kvůli peškem a včerejškem – je třeba dodat, že maastrichtská kritéria něžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Alesekdyž už stalavyslovil klíčovým bodem ještě jedné významné unijní jsem slovo provizórium, rovnou poukážu na to, cosmlouvy: je asi ještěpaktu vážnější než stability a růstu, přijatého ke konci devadesátých let, ve chvíli, kdy pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie euro vstupovalo do života Evropy. Nepřekračovat v  Maastrichtu a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evropdohodnuté stropy státního dluhu, rozpočtového deficitu a inflace ské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání je od té doby trvalým mementem pro země platící eurem. Želbohu,poměrů uvnitř Ta sePouze má stát pevným jádrem větší rozpočtovou pouzeeurozóny. mementem! výstrahou! PlnouEvropské váhu jimunie, dalas až dluhodisciplinou a hlavně s větší uniformitou národních vá krize! Země, které svékoordinací národní až měny vyměnily za euro,fiskálních nevzaly politik. Eurozónu je třeba vyzbrojit k účinné obraně společné měny zcela na vědomí, že tím nástroji utvořilily společenství vzájemně na před soběnápory závislých trhů, ekonomik. Přehlížely (některé dřív, jiné finančních domnívají se experti. My ale bychom mělipozději, vědět, ženěkteré změní-li se euméně významně, Řecko trestuhodně) který jim v  Maasrozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní sezávazek, tím automaticky situace těch zbylých trichtu vyplynul z uzavření dohody o vzniku Evropské měnové členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu.a Země, hospodářské unie.vůbec, Uskutečnily tu měnovou, nasepozději které buď nechtějí nebo zatím nechtějí donechali eurozóny, octnou tu na okraji hospodářskou! Krize je – i nás ostatní – poučila, jak vážně to ohroevropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová zilo euro i celé národní ekonomiky. A nejen v eurozóně. část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požaPrávě proto se v hodině dvanácté, na konci letošního ledna rozdovaný proces zpevnění eurozóny,zemí budeeurozóny ho zákonitěale provázet rozvolnění hodlo nikoli jen sedmnáct pětadvacet zemía pokles významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka Evropské unie udělat k hospodářské unii chybějící nutný krok:bude po- jednak početně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. zemí, které do depsat na nejbližším (březnovém) summitu smlouvu oVedle rozpočtové eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale tavýstižně se umí o sebe postarat), disciplíně, které se okamžitě začalo – celkem – říkat fiskál-v ní buní pakt. předělový, může to býtdopadne, milník zahajující další etapudoveurozódou země Je vyčkávající, až jak to s eurem i země, které na vstup historii integrace. Ale není nic, postupně co by náhle měnilo Ev- země ny zatím evropské nemají přepoklady, i země, kteréto budou do EU přijímány: ropskou unii v cosi jiného, k čemu se Česká republika může připojit západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na teprve na základěřekl referenda kdysi k Evropské Smlouva o začátku listopadu v diskusi jako se studenty štrasburskéunii. univerzity: „Nakonec tu rozpočtové disciplině, čili fiskální pakt, ve své podstatě vrací Evrobudou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou pu zpět k „Maastrichtu“. Splácí dluh, který má Unie vůči svým dvadruhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, cet let starým závazkům. Domýšlí mechanismus fungování maastže s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před richtských kritérií. Nejen tím, že zavádí jejich „vymahatelnost“ ale postkomunistickými adepty na členství, politik. přišel už Francois Mitterrand hned po také úzkou koordinací rozpočtových pádu opony.unii Předestřel ji přímo v Prazeútvar (červen 1991). Neuspěl. Zejména Vidětželezné Evropskou jako fixní, neměnný je mylné. Možná se utoho Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava omylu dopouštíme proto, že jsme neprožíli, jako ti šťastnější Evropané, těch pětatřicet integracenež před MaastrichKlause a u těch dalších, co lpějílet spíševropské na státní suverenitě na evropské integraci? tem a před Evropskou unií. Tím, že jsme vstoupili do Unie, vstouTo, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie jsme do procesu. Před Unií EHS, před společnou měnou apili eurozóny. První, co může zhatit jejíbylo uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eubyl společný trh. Před Maastrichtem byl Jednotný evropský akt.pevným rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane A dalo se očekávat, že něco nového (nikoli ale jiného) bude i po jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, Maastrichtu. vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou měnou.

Eurofon informuje poru vodní dopravy. Podpora z  fondů EU je směrována jak na úpravu vodních cest s cílem zlepšit jejich využitelnost, tak přímo na podporu jednotlivých dopravců, jimž umožňuje mj. výměnu starých motorů v  plavidlech za nové s  nižšími emisemi.

Co znamená zkratka IPRM? IPRM označuje Integrované plány rozvoje měst. Jedná se o soubor vzájemně provázaných akcí, které jsou realizovány na vymezeném území nebo v rámci tématického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. IPRM je jedním z nástrojů politiky a Marekurbánní Pastucha, Odboru fondůmohou EU být projektyředitel v něm obsažené Ministerstva dopravy programů ČR podporovány z operačních (OP) financovaných ze strukturálních Zcela Město specifickým je projekt fondů. může předložit jeden nebo více IPRM.

Inteligentní dopravní systémy – II. etapa, jehož realizaci byV jakých operačních programech se IPRM uplatňují? chom chtěli zahájit letos. PláIntegrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na innované náklady projektu činí tervence oblasti rozvoje měst v rámci 257 mil.v Kč, s možnou dotací z regionálních operačních programů (ROP), Integrovaného operačního programu ROP Moravskoslezsko ve výši (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení problematiky a doplňkově 218 mil. Kč.bydlení) Snížením objemu v tématických operačních programech. Mezi prioritní oblasti, na které dojde se intervence dopravních kongescí ke v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický snížení objemu emisí a tím i rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobiekologického zatížení. Jednat lita a správa věcí veřejných. Petr Kajnar, by se mohlo v tomto případě až primátor města Ostrava o 36 milionů korun ročně.

Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP). 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc oby-

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI Jak vnímáte váhání Řecka při přijímání úsporných opatření? V Řecku je velmi složitá situace. Osobně váhání Řecka a jeho nejednotu vnímám negativně, neboť Řekové vědomě zkreslovali informace o stavu své ekonomiky a nyní se zlobí, když je jim nabízena dlouhodobá pomoc. EU činí pro pomoc Řecka maximum. Neumím si představit, že např. USA by masivně financovaly některý ze svých států, kdyby byl v podobné situaci. Důležité je zdůraznit, že pouhé šetření situaci v Řecku nevyřeší. Řekové musí usilovat o řádné fungování své vlastní země a neuvádět ji do ještě většího chaosu. Pokusit se znovu otevřít svoji zemi turistům a opět zvýšit pří-

jmy z cestovního ruchu, dopravy a souvisejících služeb. Řecko má stále Evropě a světu co nabídnout, musí ale zase začít pracovat.

Robert Dušek, poslanec Evropského parlamentu

Ovlivní podle vás současné protesty Rusů proti Vladimíru Putinovi výsledek březnových ruských prezidentských voleb a pokud ano, bude to mít vliv na situaci v Evropě? Počet odpůrců ruské vlády narůstá. Narůstají ekonomické problémy, rozevírají se nůžky mezi běžnou společností a nejbohatšími ruskými oligarchy a lidé stále častěji volají po změnách v politickém systému. To však nic nemění na tom, že na výsledek ruských prezidentských voleb, které se budou konat 4. března 2012, to bude mít pramalý dopad. Potvrzují to jak evropští, tak američtí analytici, kteří neočekávají, že by se v následujících letech Rusko vydalo cestou politických a ekonomických reforem. Opozice zatím nemá v čele nové vůdce, kterým by většina lidí byla ochotna důvěřovat. Finanční a personální kontrola ruského státu je zatím příliš silná. Analytici se shodují, že se maximálně cesta Putinovi zkomplikuje tím, že nedosáhne nadpoloviční většiny hlasů hned v prvním kole. O dva týdny později by se pak muselo konat druhé kolo. Zajímavým způsobem komentoval ruské volby bývalý mistr světa v šachu a ruský politický aktivista Garri Kasparov, který na naše pozvání prezentoval ruskou situaci v Evropském parlamentu. Podle

něj jsou v Evropě standardní volby s jasnými pravidly a nejasnými výsledky; v Rusku jsou pak volby s nejasnými pravidly a jasnými výsledky. To, že Vladimir Putin za měsíc ve volbách zvítězí, potvrzují i sázkové kanceláře, jejichž bookmakeři vypsali na novou hlavu ruského státu opravdu jednoznačný kurz. Pokud byste dnes vsadili, že Putin nebude v Kremlu vládnout, za vsazenou desetikorunu můžete získat až tisíc korun. S pravděpodobností hraničící s jistotou vám však peníze pouze propadnou.

Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu

Eurofon informuje

Ekologizace a Fondy EU V  České republice existují programy v  oblasti životního prostředí zaměřené na budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, výsadbu regenerační zeleně, instalace větrných elektráren, budování systémů odděleného sběru odpadů, investiční podporu vzdělávacích, poradenských a informačních center environmentálního vzdělávání, ekologickou dopravu, zlepšování kvality ovzduší či omezování emisí. Nejvíce možností nalezneme v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), který se řadí k tematickým operačním programům. O peníze mohou žádat subjekty z regionů spadající pod cíl Konvergence. Na oblast snižování negativního vlivu dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví jsou zaměřeny regionální operační programy. Ekologizace je podporována především ve veřejné dopravě, a to podporou nákupu ekologických autobusů, podporou využívání alternativních paliv, pořízení prachových filtrů pro naftové motory apod. Subjekty z hlavního města Prahy mají prostor v rámci OP Praha – Konkurenceschopnost. Zde je na životní prostředí zaměřena celá Prioritní osa 2, která podporuje revitalizaci a ochranu území a úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů. Další informace je možné nalézt na stránkách www.opzp.cz, www. prahafondy.eu nebo www.strukturalni-fondy.cz. Ing. Irena Andrýsková, Eurofon

EN č. 2 / 2012

Hospodářská spolupráce v českopolském pohraničí pokračuje Už sedm let spolupracuje Sudetská průmyslová a obchodní komora ve Swidnici s Hospodářskou komorou Královéhradeckého kraje. Za toto období se intenzita vzájemných obchodních styků podstatně zvýšila. Polsko je v  současné době na třetí pozici obchodního partnera s  Českou republikou (po Slovensku a Německu). Přestože kontakty s Poláky mají tisíce malých českých podnikatelů, setkávají se stále s problémy. Překážkou jsou například chybějící přechody pro nákladní automobilovou dopravu. Současný stav česko-polské spolupráce hodnotil obchodní rada Velvyslanectví ČR ve Varšavě Karel Kysilka. „Od roku 2000 do roku 2010 vzrostl obchod mezi Polskou a Českou republikou až pětkrát. Mezi největší exportéry patří filiálky světových automobilek. Mnoho polských firem investovalo na území České republiky, například rafinérská skupina Orlen, i české firmy investují v  Polsku. Víme však, že tyto velké firmy nejsou považovány za nejdůležitější. Jsou tisíce podnikatelů, kteří hodnotí svou spolupráci s  Polskem jako velmi důležitou, ale často sami nevědí, jak správě postupovat při řešení administrativních i jiných bariér. Proto je důležité, aby získali maximální podporu samosprávních orgánů a hospodářských komor,“ řekl Karel Kysilka. PROBLÉM DOPRAVY Typickým příkladem současného problému je nevyhovující silniční infrastruktura, především na polské straně, nebo časté zákazy vjezdu motorových vozidel nad šest tun. „Když podnikatelé mohou se svým zbožím přejet hranice jen po dlouhé oklice, nevyplatí se jim to a nový trh vzdají. Například na Broumovsku jsou dva silniční přechody, ale jen do 6 tun, přitom moderní nákladní auta, která vypouštějí méně škodlivin a neteče jim olej, mají vyšší celkovou nosnost. Takové věci podnikání brání,“ říká František Molík, ředitel Hospodářské komory v  Náchodě. Problém, který bývá pravidelným tématem polsko-českých kooperačních trhů, se teprve nedávno podařilo dostat na mezinárodní

úroveň. O nutnosti zvýšit počty přechodů s  vyšší tonáží vozidel několikrát jednali ministři dopravy obou zemí a věc je nyní ve fázi hledání konkrétního řešení na vojvodsko-krajské úrovni. I když od doby počátků spolupráce hospodářských komor obou příhraničních regionů mnoho překážek odpadlo, stále platí, že lidé potřebují dobré informace o podmínkách trhu, příležitostech a pravidlech. Pro podnikatele by neměla být hranice omezením. Na obou stranách žijí lidé a fungují firmy, které lze oslovit výrobkem či službou. Dnes například jen na Náchodsku a Trutnovsku pracuje více než 1 600 Poláků. „Snažili jsme se překonat bariéru předsudků. Pro Čechy byl Polák obchodník, který je schopný prodat nos mezi očima, ale Poláci jsou nejen zdatní obchodníci, ale i zruční řemeslníci a spolehliví pracovníci. Lidé za hranicemi se zase tak moc se neliší,“ tvrdí František Molík. Překážkou v  dalším rozvoji podnikatelských aktivit ale může být i jazyk. „Přestože si lidé myslí, že jazyku rozumějí, pro větší porozumění by se v příhraničí měli učit jazyku sousedů. V  Náchodě je polský prodejce náhradních autodílů, ale musí mít svého českého zástupce, protože náš zákon přikazuje, aby prodávající ovládal buď češtinu nebo slovenštinu,“ dodává František Molík. KOMORA PODPORUJE SPOLUPRÁCI Stálý zájem je také o projekt Hospodářské komory Královéhradeckého kraje 5P, což znamená Poskytování Potřebné Příhraniční Pomoci Podnikate-

Rozvoji inovačního prostředí napomáhají i výzkumná pracoviště Lékařské a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy nebo Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. zdroj: Věra Hofmanová lům. Do projektu jsou zapojeny i polské regiony. Vznikl například projekt informačního portálu s  městem Walbrzych, kde se Poláci dozvídají novinky o českém trhu. Důležitou součástí hospodářského života na obou stranách hranice je turistický ruch. „Příhraniční oblasti Polska a České republiky jsou dobrým místem pro další spolupráci na téma rozvoje regionů. Jsme například velmi rádi, že jsme mohli být partnery projektu ‚Jičín – Brána do pohádky‘, který byl financován z  grantů Evropské unie,“ připomněla vicestarostka polské Swidnice Alicja Synowska. V  současné době se Hospodářská komora Královéhradeckého kraje snaží o podporu inovačních projektů a spolupráci výrobců se školami. Příkladem je kooperace Technologického centra v  Hradci Králové s  dolnoslezskou agenturou ve Walbrzychu v oblasti analýzy obnovitelných energetických zdrojů. Rozvoji inovačního prostředí napomáhají i výzkumná pracoviště Lékařské a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy nebo Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. „S  tím souvisí úsilí Královéhradeckého kraje podporovat projekt výstavby Národního krizového centra v Hradci Králové, kde by se tyto oblasti daly vhodně propojit,“ připomíná

ředitelka Centra evropského projektování Klára Dostálová. V  současné době je oblast inovací řešena ve dvou operačních programech, a to Výzkum a vývoj pro inovace a Podnikání a inovace. „Tato skutečnost, kdy na jedné straně máme akademický sektor a na druhé průmysl, není do budoucna ideální. Je nutné propojit vědu a aplikovaný výzkum. Není nic platné, že vědci a akademici vytvářejí inovativní projekty, když zde chybí platforma, která by zabezpečila jejich zavedení   do praxe a umožnila malým a středním podnikatelům využít je pro svou činnost. Velké podniky dnes již mají svá výzkumná centra, proto se na těchto aktivitách nepodílejí a jedou po vlastní linii. Jejich patenty a vynálezy pak mnohdy končí daleko za hranicemi a aplikace do praxe jde mimo nás,“ vysvětluje Klára Dostálová. Česko a Polsko se snaží pro podobné účely maximálně využít dotace z  regionálních operačních programů. Evropská unie určila oblast inovací za klíčovou ve své aktuální strategii Evropa 2020. Tento směr rozvoje je pro příhraniční regiony obou zemí nezbytný. Jen tak dokážou být více konkurenceschopní na vnitřním i vnějším trhu Unie i vůči trhu asijskému. Věra Hofmanová

Portugalsko: Po diaľnici bez mýta? Ani kilometer! Portugalskí politici využili ďalšiu možnosť ako oživiť štátny rozpočet a rozladili nielen svojich občanov, ale aj španielskych susedov. Protesty proti decembrovému spoplatneniu posledných troch diaľničných úsekov rastú a nespokojní zostávajú všetci. Stalo sa to, čo firmy, prepravcovia, mestské úrady aj bežní občania predpokladali. Spoplatnenie diaľnice nemusí znamenať okamžitý príjem do štátnej pokladnice a na tento problém narazili Portugalci. Počet užívateľov novospoplatnených diaľnic klesol. Najhoršie obišla A-22, diaľničný úsek Algarve, ktorý zaznamenal úbytok o 48,1 percenta. Za príčiny tohto javu Portugalská správa ciest pokladá ekonomickú krízu, a hlavne zavedenie mýta, ktoré vstúpilo do platnosti 8. decembra. Týmto krokom sa v  Portugalsku definitívne skončila éra bezplatného užívania diaľnic, čo vyvolalo obrovskú nespokojnosť dokonca i  medzi

predstaviteľmi miest a obcí, ktorí predvídali poškodenie záujmov jednotlivých regiónov. Mnohé mestá hovoria o  poklese obchodu i turistického ruchu. Nadôvažok rastie nehodovosť. Kvôli ušetreniu mnohí vodiči volia pomalšie cestné úseky, ktoré dopravný nápor nezvládajú.

„odstránili“. Výsledok znel: žiadne pokladne, hotovosť ani kreditné karty, a  na uskutočnenie platby si motoristi mali zakúpiť alebo prenajať elektronický prístroj. Cudzinci mohli od začiatku použiť predplatené karty, ktoré sa dali zakúpiť prostredníctvom internetu alebo v automatoch, avšak zozačiatku boli nainštalované len v niektorých mestách. Chaotická situácia sa príliš nezmenila ani dva mesiace od zavedenia poplatkov. NA OBOCH STRANÁCH

ROZPAČITÝ ŠTART Prípravu na nové opatrenie politici podcenili a prvé dni po zavedení mýtneho sprevádzali nepríjemnosti. Chýbali nainštalované pokladne a nahnevaných motoristov ešte viac rozčertilo ako zainteresovaní poľahky tento problém

Generálny tajomník Národnej federácie španielskych prepravcov (Fenadismer) Juan Antonio Millán pokladá opatrenie portugalskej vlády za „neopodstatnené a organizačne nezvládnuté“ a vidí v ňom hrozbu ďalších ekonomických ťažkostí. Geograficky odstrihnuté

Portugalsko je závislé od zahraničného obchodu prúdiaceho cez územie svojho jediného suseda. Trpia hlavne pohraničné oblasti a v  záujme portugalských i španielskych firiem je dospieť k produktívnemu riešeniu. Začiatkom februára sa v  španielskej Huelve uskutočnilo v  poradí štvrté stretnutie zástupcov poškodených firiem a padol návrh vyjednať bezplatný stokilometrový úsek. Odznelo tiež  riešenie v  podobe letných „poplatkových prázdnin“, ktoré by mohli pomôcť k regenerácii cestovného ruchu. Prepravcovia dúfajú, že portugalskí politici situáciu prehodnotia. Tí sú ale teraz hlavou celkom inde. Chcú presvedčiť Brusel, že portugalská ekonomika sa pozviecha a zavedenie nových poplatkov nasvedčuje, že tento cieľ chcú v blízkej budúcnosti i dosiahnuť. Dana Miháliková, Valladolid

NUTS II PRAHA

EN č. 2 / 2012

Ekologicky příznivá doprava: tramvajové trati, cyklostezky… Peníze z Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost jdou v rámci ekologicky příznivých projektů hlavně na rekonstrukce tramvajových tratí a zlepšení přestupních vazeb ve veřejné dopravě, také rozvíjejí systémy park and ride, bike and ride a kiss and ride. Ekologicky příznivá doprava patří do prioritní osy 1 OPPK dále podporuje projekty zvyšující bezpečnost městské hromadné dopravy, budování bezbariérových přístupů a výstavbu cyklostezek. Projekty čerpají peníze z  prioritní osy 1 – Dopravní dostupnost a rozvoj ICT, což představuje zhruba 37 procent z  celkové částky, kterou EU uvolnila operačnímu programu Konkurenceschopnost (276,4 milionu eur).

trati Radlická odčerpalo z  evropských fondů 448 milionů korun, srovnatelná částka šla na rekonstrukci tramvajové trati Plzeňská (469 milionů korun). Trojici nákladných revitalizací tramvajové dopravy pomyslně uzavírá rekonstrukce tramvajové trati Podbaba. Prodloužení této trati představuje první etapu výhledového prodloužení tramvajové trati až do pražského Suchdola. Tady OPPK přispěl téměř 229 miliony korun.

PRÁCE NA TRAMVAJOVÝCH TRATÍCH JSOU NEJDRAŽŠÍ

OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA VYČLENIL PÁTOU PRIORITNÍ OSU PRAZE

„Praha chce vypsat v letošním roce výzvu v  rámci prioritní osy 1.1 – Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy, zatím je ale vše ve fázi příprav a žádný nový projektový záměr s  námi ze strany potenciálních žadatelů konzultován nebyl,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu Fondů EU na pražském magistrátu. Nejdražšími projekty v této oblasti jsou rekonstrukce tramvajových tratí – například prodloužení tramvajové

Praha získává dotace EU na výstavbu nebo modernizaci dopravních spojení také prostřednictvím Operačního programu Doprava, který spravuje ministerstvo dopravy. V  rámci páté prioritní osy se tak financuje například pražské metro nebo řízení dopravy na pražských silnicích – jde o oblast podpory Rozvoj sítě metra v Praze a Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze. Přesto Praha zatím nezískala evropskou

dotaci na probíhající prodloužení trasy A pražského metra. Podle mluvčí pražského magistrátu jde pravděpodobně o nepochopení mechanismu schvalování dotací EU. „Loni v létě jsme totiž dostali na metro A pozitivní stanovisko JASPERS a nyní Evropské komisi může trvat mnoho měsíců, než se k tomuto projektu vyjádří

– zatím čekáme,“ vysvětluje Tereza Králová. čeká se na další výzvu na podporu ekologicky příznivé povrchové dopravy

vé dopravy vyhlásil OPPK loni v  květnu, celkem rozdělil dotace ve výši 141 milionu korun, které umožnily Praze rozšířit síť cyklostezek a zrekonstruovat další tramvajovou trať.

Poslední výzvu na podporu ekologicky příznivé povrcho-

Eva Potužníková

zdroj: archiv MHMP

Rekonstrukce tramvajové trati Radlická.

5

KRÁTCE • Pražský projekt Akcelerace má zkvalitnit podnikání, zvýšit občanskou vybavenost a vytvořit tak nové pracovní příležitosti. Hlavní město podpoří proces zjednodušení podnikání pro malé a střední podnikatele. Od poloviny roku bude pracovat Kontaktní centrum v Opletalově ulici, kde budou moci získávat i začínající podnikatelé všechny potřebné informace včetně oficiálních dokumentů nutných pro vyřízení živností. Kontaktní centrum přivítá první podnikatele v červnu tohoto roku. Součástí projektu je portál, kde budou všechny veřejné zakázky města a také aktuální možnosti pronájmu nebytových prostor vlastněných Prahou. Ministerstvo průmyslu a obchodu je připraveno podpořit podnikání také v hlavním městě a bude pomáhat vybírat programy, ze kterých budou moci i pražští podnikatelé získávat podporu z evropských fondů. • Od 1. února  2012 dochází ke změně v informačním systému Benefit7. Současně se mění  Metodický pokyn pro vykazování monitorovacích ukazatelů OPPA. Příjemce už nemusí do přílohy monitorovací zprávy č. 1 vyplňovat hodnotu ukazatele „Počet nových účastníků“. Platí také nová verze Pokynů k  vyplnění monitorovací zprávy a Projektové příručky OPPA.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Ekologii podporuje již přes třicet projektů „V Regionálním operačním programu Střední Čechy máme oblast podpory Udržitelné formy dopravy. Do této oblasti spadají projekty podporující zejména výstavbu a modernizaci cyklostezek, parkovišť typu Park + Ride a Bike + Ride, zastávek, dopravních terminálů, dále také nákup autobusů na ekologický pohon a drážních vozidel,“ říká Irena Dudová, vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Dudová uvedla, že ve zmíněné oblasti je již buď prováděny nebo úspěšně dokončeny 33 projekty. Mimo to mohou nákup autobusů realizovat i v  rámci Integrovaného plánu rozvoje města jako Kladno nebo Mladá Boleslav. Z hlediska ekologie je podle ROP Střední Čechy cílem podpory vytvoření fungujícího protipólu k individuální automobilové dopravě, zvýšení zájmu obyvatel regionů soudržnosti, návštěvníků a turistů o využívání veřejné hromadné dopravy či cyklodopravy, minimalizace negativních vlivů na životní prostředí a úspora pohonných hmot a energií, efektivní snížení hlukové a emisní zátěže a v neposlední řadě zvýšení bezpečnosti provozu a cestujících v rámci přepravy. Pro oblast podpory Udržitelné formy dopravy byla ve středočeském regionu vyčleněna alokace jedné a půl miliardy korun, z této částky byly již Výborem Regionální rady schváleny projekty ve výši 789 milionů korun. Tím je tedy vyčerpáno 53,7 procenta alokace. Jaké jsou další cíle ROP Střed-

ní Čechy v ekologizaci dopravy? „V současnosti dokončujeme hodnocení výzvy s  alokací 310 milionů korun, zaměřené na Udržitelné formy dopravy, kde převažují projekty cyklostezek pro obce a města, a zároveň probíhá notifikace veřejné podpory projektových záměrů revitalizace nádražních budov s cílem zdůraznění jejich funkce přestupních terminálů veřejné dopravy,“ uvedla Dudová. EKOLOGII POMOHOU I NOVÉ VLAKY

V Mladé Boleslavi díky eurodotacím koupili šest nízkopodlažních ekologických autobusů. zdroj: ROP Střední čechy

Podle ní je dále určitě nutné zmínit největší projekt v oblasti veřejné dopravy – Moderní elektrická železniční vozidla pro Středočeský kraj. Týká se pořízení čtyř kusů dvoupodlažních elektrických jednotek pro železniční trať do Benešova, kam jde z evropských fondů dotace 329 milionů korun, přičemž celkové způsobilé výdaje projektu činily 822 miliony korun a jejich příjemcem byly České dráhy. Cílem projektu je zvýšení atrak-

tivity železniční dopravy ve Středočeském kraji díky pořízení nových vozidel a jejich nasazení na klíčové linky regionu. Linky byly vybrány v souladu s požadavky kraje. Dále je to projekt Obnova vozového parku Dopravního podniku Mladá Boleslav v rámci Integrovaného plánu rozvoje města. Tady se jednalo o nákup šesti kusů nízkopodlažních autobusů standardní délky na naftu, s dotací 11,8 milionu korun a celkovými způsobilými

výdaji projektu 30 milionů korun. Nízkopodlažní autobusy Tedom C12 D jsou osazeny dieselovým motorem Deutz, který splňuje přísná ekologická kritéria k provozu prostředků veřejné dopravy v provedení Euro 5. Ovzduší statutárního města Mladá Boleslav tak bude zatěžovat zcela minimálně. Výčet nekončí ani ucelenou sítí cyklostezek, kterou lze vidět v regionu Pečeska. V jejím rámci lze pozorovat synergický efekt evropských projektů podáva-

ných na základě ucelené strategie regionu. Jedná se o projekty Stezka pro cyklisty Radim – Pečky a Lhotecká cyklostezka, na které bezprostředně navazuje projekt Zlepšení veřejné dopravy v pečeckém regionu. Ten řeší modernizaci autobusového nádraží v Pečkách a autobusových zastávek v oblasti. „V současnosti máme v procesu hodnocení další tři projekty cyklostezek z tohoto regionu,“ doplnila Dudová. Marek Turek

KRÁTCE • Na konci ledna byla slavnostně přestřižena páska v obci Třebestovice, která otevřela cestu pro cyklisty na nové cyklostezce. Asfaltovaná cesta propojující dvě sousední obce měří 900 metrů a je osvětlená. Navazuje na nově vydlážděný chodník, který při této příležitosti byl rovněž otevřen k užívání. Obec Třebestovice čerpala dotaci z osy Doprava. Cyklostezka navazuje na síť dalších cest v okolí Nymburka a Poděbrad, výše dotace z ROP Střední Čechy byla 2.8 milionu korun. • Český herec Karel Roden zachraňuje kulturní památku – zámek na Příbramsku.  Zámek, který v dřívějším vlastnictví státu chátral, potřebuje kompletní opravy. Jedna z prvních oprav byla rekonstrukce konírny a jízdárny. Díky herci už se podařilo zrekonstruovat konírnu a jízdárnu.  Ve snaze vrátit lesk baroknímu zámku z roku 1762 pomohly také finanční prostředky ve výši 1,9 milionu korun z  Fondu kultury a obnovy památek Středočeského kraje na opravu střechy. • Stoletá Božena Kolková měla na svých narozeninách i středočeského hejtmana Davida Ratha. Ten jí přijel do Domova seniorů v  Hostivici popřát na den jejich narozenin, tedy 6. února. Klientka domova Zelená Lípa Hostivice, kde je přes deset let, má dvě děti a tři vnoučata. Dříve pracovala jako dělnice u Českých drah.

6

PREZENTACE / PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2012

Lidé v Bydžově třídí s čárovými kódy, mají slevy na odvoz odpadu Čím lépe lidé v Novém Bydžově na Královéhradecku třídí papír, plasty a nápojové kartóny, tím méně pak platí za svoz směsného odpadu. Slouží jim k tomu od loňského dubna nový systém sběru odpadu do pytlů s  čárovými kódy. Díky němu se například množství vytříděného papíru ve městě zvýšilo téměř o sto procent. Nový Bydžov zavedl nový systém sběru odpadů ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., která v České republice zaštiťuje systém zpětného odběru a využití odpadových obalů. „Obyvatelé města se mohou dobrovolně zaregistrovat a obdrží pak čárový kód, kterým označují pytle s  vytříděným sběrem. Systém jsme zavedli od letošního dubna a osvědčil se. Obyvatele motivuje a množství vytříděného odpadu se razantně zvýšilo. Do systému třídění pomocí čárových kódů se zapojilo již na 850 domácností a sebráno bylo více než 16 500 pytlů s  vytříděným

odpadem,“ řekla Milena Žáková, vedoucí oddělení životního prostředí v Novém Bydžově. Ve městě se ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku podařilo vytřídit téměř o sto procent více papíru, o 66 procent více plastů a o 85 procent více nápojových kartónů. Lidé dostávají na svoz směsného odpadu slevu 40 haléřů za vytříděné kilo papíru a 1,50 korun za kilo plas-

tu a nápojových kartónů. Již 54 plátci dosáhli na slevu vyšší než 100 korun. Odhadem zhruba 90 procent svezených pytlů s odpadem je zapojeno do sběru s  čárovými kódy. Nový Bydžov chce pro rok 2012 zachovat sazby za slevu, systém také vyhodnotí a věcnými cenami odmění domácnosti, které nejlépe třídily. „Čárový kód obsahuje informace o tom, jaký odpad pytel obsahuje. Identifikuje také poplatníka, který potom dostává za každé vytříděné kilo příslušnou slevu. Obyvatelé pouze na pytle s  vytříděným odpadem svůj čárový kód nalepí a ve svozový den ho přistaví k popelnici. Systém je efektivní, jednoduchý a

pro obyvatele motivující,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s.

Informace k projektu společnosti EKO-KOM, a.s., který je realizován ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, je možné najít na interne-

tových stránkách www.cistykraj. cz. Se správným tříděním odpadu může pomoci web www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer

Lidé v Novém Městě budou moci lépe a pohodlněji třídit odpad Možnost lepšího a efektivnějšího třídění odpadu mají od začátku letošního roku obyvatelé Nového Města nad Metují. Do bílých nádob mohou nově třídit bílé sklo a do červených 360litrových kontejnerů nápojové kartony. Na sběrných místech pak mají i nadále k dispozici nádoby, které jim umožňují třídění papíru, plastů a barevného skla. Na sedmi stáních mohou nadále odkládat do speciálních kontejnerů použité elektrozařízení. Na vylepšení systému odpadového hospodářství město spolupracovalo se společností EKO-KOM, a.s., která v České republice zaštiťuje systém zpětného odběru a využití odpadových obalů a městu zapůjčila 42 nádoby na sběr bílého skla, šest nádob na sběr barevného skla, šest nádob na sběr papíru a tři nádoby pro sběr plastů.

„Podpora rozšíření odděleného sběru a svozu bílého skla patřila k  prioritám krajského projektu na třídění a recyklaci odpadu. Oddělené třídění barevného a bílého skla zavedla nově například Dobruška, Kostelec nad Orlicí či Hradec Králové.“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, a.s.

Sklo se vhazuje do zeleného nebo bílého kontejneru – barevné do zeleného, čiré do bílého. Do těchto nádob naopak nepatří keramika a porcelán, dále autoskla, zrcadla, drátované sklo či zlacená a pokovená skla. Vratné zálohované sklo se pak má vracet zpět do obchodů. Informace k projektu společnosti EKO-KOM, a.s., který je realizován ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, je možné najít na internetových stránkách www. cistykraj.cz. Se správným tříděním odpadu může pomoci web www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

Španielsko: Bankári, ste na rade! Vláda Mariana Rajoya uskutočnila opatrenie, ktorým upozornila na prastarý problém. Šéfom niektorých bánk skrátila príjem až o 80 percent a výsledok? Aj tak dostávajú veľa. Zníženie platov v špičkovom manažmente nepostihlo všetky banky rovnako. Drastickejšie sa týkajú CatalunyaCaixa, Novagalicia, Unnim a Banco de Valencia, teda štyroch inštitúcií, ktoré boli v druhom polroku 2011 zoštátnené. Pre ročný plat ich najvyšších predstaviteľov vláda určila horný strop vo výške 300 tisíc eur. Najväčšie zníženie sa dotklo Adolfa Todó, riaditeľa CatalunyaCaixa. Jeho pôvodný plat 1,55 milióna eur bol skrátený o  viac ako 80 percent. Škrtom neunikli ani banky, ktorým štát poskytol injekcie na preklenutie problémov spôsobených krízou na realitnom trhu, avšak v ich prípade je horná príjmová hranica stanovená vyššie. Po zverejnení už znížených platov zostala španielska verejnosť aj tak zaskočená. Napríklad šéf Bankia Rodrigo Rato bude dostávať slušných 600 tisíc namiesto doterajších 2,34 milióna eur ročne, čiže ani po viac ako sedemdesiatpercentnom znížení jeho platu bežní Španieli nepocítili očakávané zadosťučinenie.

PREČO MY? Reformy v  oblasti bankovej politiky vláda zrealizovala na základe štúdie, ktorú vypracovala Banco de Espaňa. Minister ekonómie Luis de Guindos je presvedčený, že zníženie platov bolo uskutočnené citlivo a  nenásilne, ale samotní bankári pokladajú vládne opatrenia za nespravodlivé. Odvolávajú sa na zodpovednosť za riadenie stoviek zamestnancov a dĺžku pracovného času avšak téme ako môže banka vyplácať svojmu šéfovi megaplat, keď nespĺňa podmienky povinnej miery rezerv, ako to bolo v  prípade zoštátnených inštitúcií, sa vyhýbajú. Vláda zasiahla v  čase, kedy Brusel španielske banky vyslovene požiadal, aby štát podľa možností zaťažovali čo najmenej. Európska komisia trvá na svojej požiadavke, aby k oživeniu španielskeho finančného sektora došlo na základe trhových podmienok, čím by sa verejné financie vyhli ďalšiemu náporu. Hovorca pre menové záležitosti Ama-

ilustrační foto: sxc.hu deu Altafaj s pochopením podotkol, že „Španielsko je už aj bez toho vystavené zvýšenému tlaku“. Na ceste k  ozdraveniu ekonomiky vy-

kročila španielska vláda razantne a  do nového svetla postavila bývalého premiéra José Luis Zapatera. Pre mnohých je záhadou, ako uskutočnil reformy

v bankovníctve bez toho, aby siahol na škandalózne platy vrcholných predstaviteľov. Dana Miháliková, Valladolid, Španielsko

tri mesiace kryštalizuje verejnú mienku. Neschopnosť kráľovskej rodiny zorientovať sa bije do očí a keby nešlo o spreneverené milióny vytiahnuté z  vreciek daňových poplatníkov, situácia by pripomínala grotesku. Nešťastný vianočný príhovor, v ktorom padla veta o „spravodlivosti rovnakej pre všetkých“, sa kráľovi stáva osudným, lebo blížiace sa súdne pojednávanie svedčí o  presnom

opaku. Kráľovskí právnici urputne pracujú na tom, aby bola infantka Cristina od súdu uchránená. A  to aj napriek tomu, že v manželovom inštitúte Nóos, za stenami ktorého dochádzalo k finančných machináciám, figuruje ako členka predstavenstva. Z  rámca absurdností sa nevymyká žiadosť Zarzuely pristaviť auto s grófom Urdangarínom presne pred dverami súdu a tiež návrh o vyne-

chanie bežnej praxe nahrávania výpovede. Zarzuela dobre pozná hranice vlastných možností a rovnako i občanovej trpezlivosti. Referendum o  vyhlásení republiky preto v  pláne nie je. Tak ako nikdy doteraz.

Monarchia v kríze? Budúcnosť monarchie Španieli nespochybňujú. Zatiaľ. V štatistike jej však udelili najhoršiu „známku“ od jej obnovenia v roku 1975. Popularitou otriasli najmä posledné udalosti spojené s finančnými podvodmi kráľovského zaťa, do ktorých je zapletená aj jeho manželka – infantka Cristina. Hoci členovia kráľovskej rodiny rozdávajú úsmevy na všetky strany, palác Zarzuela v novembri zatienila kauza

Babel. Tak nazvala finančná polícia sieť podvodov – od sprenevery štátnych peňazí až po „úspory“ v  daňových rajoch, v  ktorej jednu z  hlavných rolí zohráva bývalý hádzanár a  kráľovský zať Iňaki Urdangarin. Prvé súdne pojednávanie sa má uskutočniť koncom februára a už

Dana Miháliková, Valladolid, Španielsko

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 2 / 2012

Do ekologizace dopravy plynou peníze ze tří oblastí podpory Peníze z evropských fondů se nemalou měrou podílejí i na ekologizaci dopravy. V rámci ROP Jihozápad je zaměřena na tento typ projektů například oblast podpory 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu. Ta umožňuje předkládání projektů zaměřených na výstavbu a modernizaci infrastruktury veřejné dopravy pro zlepšení dopravní obslužnosti regionu. Výstavby či modernizace se tak mohou dočkat železniční a autobusová nádraží, železniční a autobusové zastávky, dopravní terminály pro veřejnou dopravu, parkoviště pro přestup na veřejnou dopravu, informační systémy, technické prostředky pro rozvoj integrovaných dopravních systémů, návazné systémy Park and Ride (parkoviště pro osobní vozy s možností přestupu na VHD), Bike and Ride (prostor pro bezpečné uschování kola s možností přestupu na VHD), Kiss and

Ride (krátkodobé parkovací místo sloužící k naložení a vyložení osob a materiálu při přestupu na VHD) apod. Dále je v rámci této prioritní osy podporována také příprava koncepcí, studií a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech, včetně přípravy nezbytné související dokumentace. Druhou prioritní osou, která je mimo jiné zaměřena na ekologizaci dopravy, je oblast podpory 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy,

která je zaměřena na obnovu, tedy nákup, případně modernizaci vozového parku kolejové přepravy osob, obnovu vozového parku ostatních druhů veřejné dopravy či přeměnu autobusů na ekologický pohon, využívající případně i alternativní paliva. Třetí možností, jak získat peníze na ekologizaci dopravy, je oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, v níž se podpora z  ROP Jihozápad zaměřuje mimo jiné na výstavbu a rekonstrukci turistických cest, tedy pěších stezek, cyklostezek, hipostezek, vodních cest, přístavů či přístavišť, a to včetně doprovodné infrastruktury a značení. Podpora je tak zaměřena i na budování odpočívadel, sociálních zařízení, úvazišť při hipostezkách nebo na pořizování mobiliáře. KONSTANTINOVY LÁZNĚ SE DOČKALY NOVÉHO PŘESTUPNÍHO TERMINÁLU

Z evropských peněz byla vybudována nová cyklostezka z Hluboké nad Vltavou do Purkarce. zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad

Z  úspěšných akcí, které byly z  evropských peněz již uskutečněny, lze jmenovat například projekt „Přestupní autobusový - železniční terminál Konstantinovy Lázně“. Cílem projektu bylo vyřešení již velmi problematického stavu autobusového nádraží v obci Konstantinovy Lázně v  Plzeňském kraji. Součástí projektu, lokalizovaného do prostoru původní autobusové a železniční zastávky, se stalo i parkoviště, jímž byla jednolitá zpevněná

plocha se třemi stáními pro autobusy a vodorovným značením pro stání osobních automobilů. Celý prostor nesplňoval základní požadavky na technický stav a technické požadavky. Realizací projektu došlo ke zrekonstruování a zhodnocení tohoto prostoru, došlo k vytvoření přestupního terminálu mezi různými druhy veřejné dopravy – autobusové a železniční – a k vytvoření efektivního napojení mezi veřejnou dopravou a dalšími ekologicky šetrnými druhy dopravy. Podstatně byla zhodnocena i místní infrastruktura pro veřejnou dopravu. Vybudovalo se například kryté stání u zastávky autobusu včetně WC a zajištěno bylo také dostatečné osvětlení celého prostoru. Neopomnělo se ani na mobiliář, jehož úkolem je pobyt v  prostoru co nejvíce zpříjemnit. Objevily se tak nové lavičky, odpočívadlo, odpadkové koše, běžná informační tabule a elektronické informační tabule. Projekt byl předložen v rámci 2. výzvy ROP NUTS II Jihozápad, celkové výdaje se vyšplhaly na 5,4 milionu korun, z čehož podpora z ROP Jihozápad představovala více než 2,5 milionu korun. HLUBOKOU A VORAŘSKOU OSADU PURKAREC SPOJILA NOVÁ CYKLOSTEZKA V  sousedním Jihočeském kraji byl podpořen mimo jiné projekt „Cyklistická stezka Hluboká nad Vltavou

– Poněšice“, jehož cílem byl vznik nové cyklostezky z Hluboké nad Vltavou do staré vorařské osady Purkarec. Stezka měří přes deset kilometrů a vede podél levého břehu řeky Vltavy. Má velký potenciál, neboť je součástí mezinárodní cyklostezky Eurovelo 7 a také součástí Vltavské cyklostezky vedoucí od pramenů Vltavy k Mělníku, tedy k soutoku Vltavy s Labem. Projekt byl předložen v rámci 2. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Druhá etapa byla předložena v rámci 5. výzvy. Celkové výdaje projektu představovaly 28 milionů Kč, podpora z ROP Jihozápad byla v  tomto případě 8,1 milionu Kč. A jaké projekty se připravují? „Mezi projekty, které budou podpořeny, patří například projekt Cyklostezky a cyklistické trasy na území Železné Rudy nebo Vltavská cyklistická stezka z Litoradlic do Týna n. Vltavou – II. etapa,“ říká Miroslav Bína, vedoucí oddělení publicity a technické pomoci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. V oblasti podpory 1.3 pak byl například podpořen nákup nových vlaků. České dráhy, a.s., získaly dotaci ve výši téměř 400 milionů Kč na nákup vlakových souprav pro Jihočeský a Plzeňský kraj. „V Českých Budějovicích ale již například potkáte nové trolejbusy s logem ROP Jihozápad, jejichž nákup program také podpořil,“ doplňuje Miroslav Bína. Jana Bartošová

7

KRÁTCE • Návštěvníci kulturních akcí a turisté směřující do Nové Bystřice mohou navštívit nový multifunkční komplex, který vznikl rekonstrukcí Kulturního domu Koruna. Investice se vyšplhala na částku 42 milionů korun a výrazně na ni přispěla EU prostřednictvím ROP Jihozápad. • Projekt „Rekonstrukce Masarykova náměstí – Nýřany“ komplexně řešil Masarykovo náměstí, které představovalo zanedbanou a nedůstojnou plochu uvnitř města. Projekt byl v rámci 6. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou 19,1 milionu korun. • Historický hamr v Dobřívě se otevřel veřejnosti díky podpoře ROP Jihozápad. Vodní náhon a nádržka prošly díky dotaci ve výši 10,19 mil. korun významnou revitalizací, která zajistila plnou funkčnost vodního hamru ze 16. století. • Monitorovací výbor ROP Jihozápad schválil revizi ROP Jihozápad. Ta spočívala v navýšení celkové alokace programu o dodatečných 14 milionů eur, tedy přibližně o 340 milionů korun. Finanční prostředky obdržel ROP Jihozápad realokací z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Operačního programu Technická pomoc. Nově získané prostředky v ROP Jihozápad umožní vyhlášení dalších výzev v roce 2012.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Cyklostezky protnou oba kraje

KRÁTCE • Úřad Regionální rady Severozápad zahájil 9. února se společností Krajská zdravotní řízení o odvodu. Úřad Regionální rady následně toto řízení přerušil z  důvodu žaloby, kterou Krajská zdravotní napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u Krajského soudu v  Brně. Řízení o odvodu bude obnoveno po pravomocném rozhodnutí soudu.

Rozvoj a modernizace, a tedy i ekologizace, v regionální veřejné dopravě je v rámci ROP Severozápad podporována především v oblasti podpory Rozvoj dopravní obslužnosti regionu. Množství prostředků, které jsou namířeny do ekologičtější dopravy v severozápadním regionu není zrovna malé. Celkem jsou pro tuto oblast v ROP Severozápad alokovány bezmála dvě miliardy korun. Podpořeno dosud bylo deset projektů, mezi které byla rozdělena přibližně polovina z celkové alokace, tedy jedna miliarda korun. „Z podpořených projektů je možné jmenovat například částečně dokončené vybudování dalších úseků cyklostezky Ohře v Karlovarském kraji, které regionální operační program podpořil dotací ve výši 168 milionů korun,“ uvedl Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Trasa bude vesměs kopírovat tok řeky Ohře a tím protínat celý Karlovarský kraj od hranic s Německou spolkovou republikou na západě až po hranice s Ústeckým krajem na východě. Celková trasa v Karlovarském kraji bude 110 kilometrů a měla by být dokončena v příštím roce. Stezka vstupuje do České republiky ve vesničce Slapany na Chebsku z poslední obce v Bavorsku – Egerteich. Mezi dalšími projekty, které si kladou za cíl zlepšení dopravy v souladu s ekologickými pravidly, uvedl Krump například výstavbu dalších částí páteřní cyklostezky Labe v Ústeckém kraji, na kterou bylo poskytnuto bezmála

290 milionů korun. I v tomto případě již několik nových úseků cyklostezky od loňského roku slouží veřejnosti. V rámci Ústeckého kraje jsou intenzivně realizovány čtyři hlavní páteřní cyklostezky. Kromě zmíněné Ohře to jsou Labe, Ploučnice a Krušnohorská magistrála. Ty jsou nadregionálního významu, neboť navazují na další kraje České republiky a nadnárodního významu díky napojení na sousední státy. Labe, Ploučnice a Krušnohorská magistála jsou již dnes vyznačeny cykloturistickými značkami. Cyklostezka Ohře, jak již bylo řečeno, zatím pouze částečně. Ústecký kraj však říká, že neustále zlepšuje stav těchto důležitých páteřních tepen pro cyklistickou dopravu a rekreaci. Dále jsou městy a různými sdruženími obcí připravovány menší projekty regionálních cyklostezek s kombinací stávajících cest. TAKÉ TROLEJBUSY POMÁHAJÍ EKOLOGII „Pozitivní vliv na ekologii dopravy mají jistě i nové dopravní terminály, které jsou s podporou ROP Severozápad budovány

• V okolí krušnohorské Moldavy má vyrůst 25 větrníků, postavit je zde chce firma EP Renewables. Na posledním zastupitelstvu obec schválila dodatek smlouvy o vzájemné spolupráci, pod nějž se podepsal i starosta Jaroslav Pok. Proti větrným elektrárnám se chtějí postavit místní lidé. Schválení dodatku byl z pohledu Moldavy a firmy poslední krok, který k dohodě o zbudování větrné elektrárny zbýval. Teď jsou na řadě úřady a jednání s vlastníky pozemků na stavbu. Cyklostezka Ohře vede v Karlovarském kraji od hranic s Bavorskem až do Ústeckého kraje. v Chebu, Mariánských Lázních nebo Sokolově,“ uvedl Krump. Další projekty z oblasti dopravy pak spadají do Integrovaných plánů rozvoje měst Ústí nad Labem a Most. Město Ústí nad Labem připravilo plán s celkovými výdaji 514 milionů korun. Počítá s dílčími projekty na pořízení 26 nových trolejbusů, vybudování nového odbavovacího systému, rekonstrukci padesáti zastávek ale také instalaci infor-

mačního systému nebo modernizaci trolejbusového obratiště. ROP Severozápad podpoří tyto investiční akce částkou 296 milionů korun. Most by měl získat pro svůj integrovaný plán rozvoje z ROP Severozápad dotaci ve výši 223 milionů korun. S touto podporou chystá pořízení dvou nových tramvají, modernizaci šesti kilometrů trati, rekonstrukci devatenácti zastávek a

zdroj: ROP Severozápad

vybudování nového informačního systému. Počítá také s revitalizací území, na kterém by měl vzniknout přestupní tramvajový uzel s Park & Ride řešením. Celkové výdaje mosteckého projektu jsou 272 miliony korun. „Projekt je sestaven na období tří let a realizován bude až do roku 2014,“ uvedla mluvčí mosteckého magistrátu Alena Sedláčková. Marek Turek

• Statisíce z ministerstva kultury zachránily před zkázou kostely v Úšovicích, Sítinách, Velké Hleďsebi a také historický dům New York v Lázních Kynžvart. Prostředky sice stačily jen na nejnutnější opravy, přesto přispěly k záchraně a zvelebení historických památek. Nejnutnější opravy se tak dočkal historický dům New York v Lázních Kynžvart. Kostel v Hleďsebi, který přitom loni oslavil sto let, se tak velké opravy za dobu své existence nedočkal.

PUBLICISTIKA

8

EN č. 2 / 2012

Tradiční módní průmysl čelí industrializaci a novým zákazníkům Francie, odjakživa spojována s módou, parfémy, šperky, uměním dekorace a gastronomie. Země ušlechtilých vín, šampaňského a koňaku. I když královský dvůr s družinou nahradil prezident Sarkozy, život požitkářských Francouzů se v základech příliš nezměnil. Od pradávna jsou považováni za estéty holdující bujarému společenskému životu. Součástí jejich DNA je žít vybraným způsobem na určité úrovni, bez žárlivosti a závisti. Vývoj módního průmyslu začal ve 13. století. Magistráty určovaly módu k  zachování dobrých zvyků, podpoře vlastního průmyslu, které rovněž chránily před vlivem zahraničí a nepotřebného luxusu. Od 14. století se začala postupně nosit v zemi stejná móda jako u královského dvora. O tento fenomén se zasloužily hlavně kurtizány v přepychových róbách. Tato móda tenkrát připadala aristokratické klientele tvořící určitou elitu, kde právo na výstřednost bylo jakési privilegium. Zákon v  roce 1793 umožnil svobodu a demokratizaci v oblékání.

V 19. století působilo v zemi devatenáct módních značek. Krejčovský mistr tzn. návrhář už není považován za „pouhého“ řemeslníka ve službách zákaznic, nýbrž je součástí jejich světa, tvoří styl, osobitost a stává se tak důvěrným spojencem svých klientů. Takto postupně vznikla konfekční výroba, dnešní Prêtà-Porter (1830), která módu zpřístupnila a zlidověla. Každá značka reprezentuje rozdílný styl, způsob života a dovednost výrobních ateliérů. Nejdříve zásobily butiky, později kouty v proslulých nákupních módních domech (Bon Marché, Galeries Lafayette, Printemps).

KOMISE COLBERT ZASTŘEŠUJE 75 ZNAČEK Jean-Jacques Rousseau nebyl daleko od pravdy: „Móda velí venkovanům, ale Pařížani velí módě.“ Region Ile de France hostí tři čtvrtiny francouzských módních společností a subdodavatelé představují pět tisíc podniků. Ovšem tradiční obor módy a odívání zažilo velký otřes. Výrobní řemesla se transformují na činnost velké produkce určené čím dál více rostoucímu trhu. Obavy o historické „savoir-faire“ (dovednost) jsou zcela oprávněné. Proto se vybrané značky luxusního prêt-à-porter sloučily do Komise Colbert vytvořené Jeanem Jacquem Guerlainem v  roce 1954. Jak už název sám napovídá, inspirace pochází od Jeana Baptisty Colberta, který působil jako správce financí Ludvíka XIV., byl významnou osobností ekonomických dějin Francie a podporoval rozvoj tradičních řemesel a manufaktur v zemi. Dnes zastřešuje 75 francouzských značek reprezentující deset rozdílných kategorií a 130 oborů, které společně propagují tradici a modernost, dovednost a kreativitu a historii. Jsou zároveň symbolem francouzské identity a kultury. Na seznamu módního oboru se nachází například značky Chanel, Chloé, Dior, Givenchy, Lanvin, Lacoste, Balmain, Yves Saint Laurent a ve zlatnictví pak Boucheron, Breguet, Cartier, Van Cleef Arpels (...). PROPAGACE DOMÁCÍCH ZNAČEK

Šaty z kolekce Haute Couture.

Chanel - parfem N°5

foto: Christian Dior

Výrobky těchto módních domů představují rovněž vzácnost a určitou hodnotu. Opírají se o tradiční řemeslo „à la française“ a širokou síť dodavatelů. Mezi nejproslulejší a zatím stále fungující řemeslnické ateliéry patří vyšívači Lesage, obuvníci Massaro, zlatníci Goossens, mistři v práci s  peřím Lemarié, kloboučníci Michel a umělci v  práci s  květy Guillet a Desrues. V  porovnání s  minulostí bohužel spoustu řemeslnických mistrů ukončilo činnost. Dnes se Francie může pochlubit 74 uměleckými mistry jmenovanými ministerstvem kultury a komunikace. K  zachování této jedinečné tradice vytvořilo ministerstvo ekonomiky, financí a průmyslu v loňském roce „ekonomickou observatoř“ Fabriqué en France (vyrobeno ve Francii). Podle výsledků Centra průzkumů ke studiím a pozorování život-

foto: Chanel

foto: Yves Saint Laurent ních podmínek je 64 % Francouzů připraveno zaplatit větší cenu za výrobek pocházející z  Francie. K rozhodnutí propagace národního průmyslu došlo takřka za pět minut dvanáct. Od roku 2008 průmysl bojuje se slábnoucí ekonomikou. Výsledkem je přibližně devět stovek uzavřených továren, sto tisíc zrušených postů a rostoucí počet módních značek bojujících o přežití. Za loňský rok došlo ke snížení prodeje oděvního průmyslu o 2,5 – 3 %. Letošní rok podle odhadů odborníků nebude jednoduchým. V  oboru kožené galanterie dojde ke zmenšení trhu o 3,5 %. Je smutné pomyslet na osud šestnácti tisíc zaměstnanců v  zemi. Realizace projektů a nábor zaměstnanců stagnuje a stávající značky potřebují pomoc investorů. Tragickému osudu unikla o vlásek jedna z posledních továren koželužství v  Puy (spolupráce s Hermès, ..), jelikož byla odkoupena společností obuvi Weston. Ostatní značky byly donuceny ukončit z části nebo úplně aktivity (Christian Lacroix, Stella Cadente, Véronique Branquinho, Ungaro,..). Aktuálním tématem je budoucnost jedné z  posledních rodinných a finančně nezávislých značek Sonia Rykiel, která přenechala 80 % kapitálu čínské investiční skupině Fung Brands. Stejný příběh vypráví obor prádla, světoznámě proslulého. Prodej ustoupil o 1,5 % (2,6 miliard eur). Více jak stovka zaměstnanců značky Aubade se ocitla bez práce (2009) a stejný osud nemine 450 zaměstnanců Lejaby, který nedávno uzavřel poslední dílnu v  zemi. Podle prognóz ekonomů bude příští rok příznivějším a umožní opětný start produkce. Do té doby se představitelé značek musí zaměřit na vylepšení nabídky produktů (rozšíření o kolekce pro děti a mládež,..), při-

způsobit se novému trhu zákazníků (Asie, Amerika), vylepšit marketing, komunikaci a rozvoj ruku v ruce s labelem Made in France. Pro značky se slabou ekonomikou bude prioritou navázat spolupráci s investory. LUXUS JE ZDRAVÝ Finanční luxusní skupina LVMH (založená v roce 1987, více jak 2 500 butiků na světě) má na svém kontě více jak šedesát prestižních značek (Louis Vuitton, Céline, Givenchy, Guerlain, Dior, Kenzo,..). Luxusní sektor se krachu bát nemusí a jak výsledky dokazují, jedná se o výdělečný projekt. Obrat skupiny za loňský rok dosáhl částky 3,06 miliardy eur (zvýšení o 1 %). Dobré výsledky hlásí rovněž Hermès (za loňský rok obrat 2,84 miliardy eur, nárůst o 18,3 %) a u Diora nárůst o 21 % (1 miliarda eur). Luxus se těší dobrému zdraví, zdůrazňuje generální ředitel LVMH Bernard Arnault (nejbohatší Francouz, 22,76 miliardy). Za prosperitu vděčí čínskému trhu, který je motorem celého dynamismu, a podle odhadů by mohl dosáhnout 28 miliard eur v roce 2015. Čínská klientela patří mezi nejvýznamnější, která cestuje do Francie za nákupy (atraktivní ceny, zdanění a lepší zkušenosti spojené s nákupem). Některé francouzské značky odkoupily distribuční síť v Číně, aby získaly kontrolu vlastních výrobků. Čína zároveň vystupuje jako trh s levnější pracovní silou. Francouzi, tolik pyšní na své „savoir faire“, se obávají rostoucího počtu čínských společností ve Francii, které zřídka respektují předpisy a které by se mohly pokoušet o zavedení ekonomického modelu Číny na francouzském území (viz Itálie). Ilona Mádrová, Paříž, Francie

LIBERECKÝ KRAJ – PREZENTACE

EN č. 2 / 2012

9

Mladí řidiči, motorkáři i maminky se učí bezpečnému chování na silnicích BESIP Libereckého kraje v roce 2012 svoji pozornost zaměří opět především na děti v silničním provozu a na nepřiměřenou rychlost v souvislosti s mladými řidiči. Martin Sepp, náměstek hejtmana pro resort dopravy představil dokument „Roční plán BESIP LK 2012“, který je souhrnem aktivit v oblasti zvyšování a prevence bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje pro rok 2012. Rok 2011 nebyl z pohledu nehodovosti oproti předchozímu roku příznivý. Vzrostl počet usmrcených osob na silnicích v  Libereckém kraji z  18 na 26. Počet těžce zraněných pak klesl o 20 osob na celkový počet 117. Vzrostl také počet nehod zaviněných dětmi, a to o 17 případů. Nicméně z  pohledu do statistických dat vyplývá, že stále dochází k významnému poklesu počtu a následků nehod. Oproti roku 2003, kdy se začaly subjekty činné v  oblasti BESIPu koordinovaně věnovat jednotlivým skupinám účastníků silničního provozu, klesl počet usmrcených z  63 na výše uvedených 26 v  roce 2011. Stejně tak klesá počet těžce zraněných. Ve srovnání dvou posledních let je nutné zohlednit skutečnost, že právě v  roce 2010 došlo k  velmi výraznému až překvapivému poklesu smrtelných nehod na historické minimum, tj. 18 usmrcených. „Čísla, která máme k dispozici, nejsou příznivá, ale dala se očekávat. V  roce 2010 došlo ke skoku usmrcených při nehodách směrem dolů na stav, který

byl kdy nejnižší. Proto jsme tak trochu očekávali, že během loňského roku dojde opět k určitému nárůstu. Naším přáním je samozřejmě stav 0 usmrcených na silnicích, všechny naše preventivní aktivity k tomu směřujeme. Hodně se věnujeme dětem a dopravní výchově, kdy chceme zásadním způsobem ovlivnit chování budoucích řidičů a řidiček. Pro letošní rok nezapomeneme ani na mladé řidiče, motocyklisty a rodiny s  dětmi,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort dopravy. V letošním roce se BESIP Libereckého kraje pouští do řady projektů, které navazují na již realizované aktivity v  minulých letech. Velkým tématem je podpora dopravní výchovy na dětských dopravních hřištích a návazné programy. Tým silniční bezpečnosti Libereckého kraje, který má tuto oblast na starost, pořádá programy pro děti předškolního a školního věku, přímo ve školách i mimo ně. V  loňském roce takto ovlivnil směrem k  bezpečnějšímu chování tisíce dětí. Na jaře

Martin Sepp (vpravo) se zúčastnil kurzu dopravní bezpečnosti pro maminky s dětmi.

loňského roku se Liberecký kraj stal majitelem objektu dopravního hřiště v Liberci a společně s partnery BESIPem a Městskou policií realizuje dopravní výchovu a doplňkové programy. Zároveň kraj otevřel toto dopravní hřiště veřejnosti. „Hřiště budeme i nadále rozvíjet. V  loňském roce jsme realizovali to nejnutnější. Opravili jsme učebny a doplnili je interaktivními výukovými pomůckami. Letošní rok bychom chtěli věnovat rozvíjení aktivit pro veřejnost. Zároveň bychom chtěli pomoct i ostatním hřištím, tak aby se z  nich opravdu stala vyhledávaná místa, kde najdou děti i jejich rodiče trochu relaxace a poznání v oblasti dopravní bezpečnosti,“ doplnil Martin Sepp. I v letošním roce bude kraj cílit své dopravně bezpečnostní aktivity i na mladé řidiče a motocyklisty. Již od loňska mají mladí řidiči možnost absolvovat základní kurz bezpečné jízdy na autodromu v Sosnové za cenu 200 Kč (standardní cena je 3 492 Kč). Podmínkou je bydliště účastníka v Libereckém kraji a zároveň věk nepřesahující 30 let nebo držení řidičského oprávnění ne déle než 3 roky. „Učme se přežít“ je název projektu, který již třetím rokem trénuje mladé motocyklisty a učí je správným návykům bezpečné a ohleduplné jízdy. Podle rozboru nehod motocyklistů v  Libereckém kraji je většina vážných dopravních nehod motocyklistů spojena s  mladými lidmi, jejich nedostatečnými zkušenostmi a chybějícím tréninkem bezpečného ovládání silného stroje. V  minulých letech absolvovalo kurz zhruba 250 motocyklistů. Letošní rok budou tyto kurzy poskytnuty dalším dvěma stovkám. „Víme, že dopravní nehoda je vždy součin několika faktorů. Oblast lidského činitele, tedy samotné rozhodnutí řidiče o bezpečném či nebezpečném chování však tvoří primární příčinu. Proto považujeme ovlivňování chování všech cílových skupin v dopravním prostředí za potřebné a v  tomto duchu budeme postupovat. Nezavádíme mnoho nových projektů, ale snažíme se ty dobré, které se osvědčily, rozvíjet. Zároveň chceme v roce 2012 podporovat projekty ostatních a spolupracovat s  významnými institucemi na společném cíli snížení následků dopravních nehod,“ shrnul připravený plán BESIP Martin Sepp.

EU přispěje na modernizaci Dětského dopravního hřiště v Liberci Jedním z  velkých projektů Libereckého kraje je pro letošní rok rekonstrukce a modernizace Dětského dopravního hřiště v Liberci, s odhadovanými náklady 20 milionů korun, přičemž Liberecký kraj by se měl podílet pouze 15 % a zbytek 85 procent by mělo být hrazeno ze strukturálních fondů EU. Předmětem projektu je rekonstrukce a vybavení dětského dopravního hřiště ve Zhořelecké ulici v Liberci, která zahrnuje i rekonstrukci stávající budovy, rozšíření a renovaci plochy dětského doprav-

ního hřiště, a to především za účelem zkvalitnění dopravní výchovy a navazujících projektů prevence a zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Ale nejen to. Hřiště bude vybaveno moderními technickými prostředky určenými k výuce dopravní bezpečnosti ve 21. století. Dopravní hřiště bude rozšířeno o novou plochu mimo stávající areál, kde budou vybudovány nové prvky jako okružní křižovatka, přejezdy atd. Staré a nové dopravní hřiště bude propojeno, tak aby mohlo v rozšířené podobě sloužit výuce předškolních a školních dětí, ale také široké veřejnosti. (jd)

Liberecký kraj požádá EU o 218 milionů Kč Liberecký kraj požádá o evropské dotace na rekonstrukci čtyř silnic dohromady za 218 milionů korun. Z regionálního operačního programu má šanci získat 85 procent potřebných peněz, ze svého by tak zaplatil necelé 33 miliony. Podle Martina Seppa, náměstka hejtmana Libereckého kraje pro dopravu (ČSSD), chce kraj především dokončit průtah Mimoní, rekonstrukce by se měla dočkat i silnice z Krompachu

do Německa a silnice třetí třídy v Bozkově, která slouží jako přístupová cesta k Bozkovským dolomitovým jeskyním. Kraj chtěl původně s evropskými dotacemi rekonstruovat

dvě jiné silnice. Opravena měla být důležitá komunikace druhé třídy 293 Studenec – Horka u Staré Paky na Semilsku, kterou využívají desítky kamionů na cestě do Škodovky ve Vrchlabí. „Oprava této jediné silnice by ale stála 180 milionů korun, tím bychom vyčerpali všechny prostředky. Navíc máme šanci získat na opravu této silnice

dotaci z jiného programu,“ říká Sepp. Asi nejdůležitější stavbou bude průtah Mimoní, který podle odhadů přijde na 78 milionů korun, přičemž více než 66 milionů by mohla dát EU. Práce v Mimoni začaly už loni přestavbou dvou frekventovaných křižovatek na kruhové objezdy za bezmála

27 milionů korun. Podle Martina Sepp aby měl projekt především přispět k výraznému zklidnění dopravy ve městě a ke zvýšení bezpečnosti chodců. Žádosti o dotace z Regionálního operačního programu Severovýchod (ROP) mohou zájemci předkládat do 9. března. Z programu bylo zatím podpořeno 70 projektů dohromady

za 2,9 miliardy korun. ROP Severovýchod může v období 2007 až 2013 rozdělit více než 17 mld. Kč. Do konce loňského roku už na akce ve třech krajích na severovýchodě Čech rozdělil 8,8 miliardy korun. Dokončeno bylo 330 projektů.

Robert Dušek se zúčastnil křtu nové knihy o zemědělství Europoslanec Robert Dušek se na Libereckém kraji zúčastnil spolu s představiteli Libereckého kraje křtu nové knihy s názvem „50 let zemědělství v Libereckém kraji“. Tato kniha je svým způsobem ojedinělou publikací a zachycuje za uplynulých 50 let především příběhy i osudy lidí pracujících v zemědělském a potravinářském sektoru severní části našeho kraje. Pu-

blikace se zabývá především oblastí bývalého okresu Liberec, který vznikl v roce 1960 při územní reorganizaci, když zanikl Liberecký kraj. Knihu vydal Jan Dvořák s podporou Libereckého kraje, resor-

tu zemědělství a životního prostředí a Okresní agrární komory Liberec a Jablonec nad Nisou. Po samém přestavení knihy proběhla beseda, týkající se současného stavu a budoucnosti zemědělství a potravinářství v regionu. Její podobu bude také velmi ovlivňovat právě projednávaná reforma Společné zemědělské politiky EU.

(jd)

10

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 2 / 2012

KRÁTCE • Po dvou měsících bylo opět spuštěno spolufinancování projektu, který se realizuje na letišti v Pardubicích. Financování bylo pozastaveno kvůli nejasnostem při výběru dodavatele. Žádné problémy ovšem nebyly nalezeny a financování tak bylo obnoveno. „Losování v užším řízení je vždy problematické. Proto bylo třeba prověřit i pardubickou zakázku a těší mě, že můžeme slíbené prostředky proplácet s čistým svědomím,“ řekl ředitel Úřadu RR Zdeněk Semorád. • Přes 464 miliony na projekty zaměřené na rozvoj zdravotnických a školských zařízení se bude rozdělovat v  rámci ROP Severovýchod. Ve výzvě, která skončila na konci ledna, se sešlo na pětadvacet projektů. Dotace tak čeká hlavně na akce týkající se výstavby, modernizací či zavádění nových technologií ve zdravotnických zařízeních. Druhou skupinou projektů jsou pak ty, které se zabývají rekonstrukcí či vybavením různých typů škol. • Už po deváté se v Liberci veřejně diskutovalo nad IPRM. Zástupci magistrátu představili jednotlivé projekty, které jsou z velké části hrazeny z Evropské unie. Projednávání seznamu projektů, které se zařadí mezi ty „vyvolené“ a podporované, bylo dlouhé a obtížné. Přesto si ho vedení města pochvaluje. Šanci tak má například rekonstrukce skate parku u základní školy v Barvířské nebo přestavba Svijanské arény na multifunkční sportoviště.

Ekologizaci dopravy dominují páteřní cyklostezky Lepší dopravní dostupnost, nižší zátěž životního prostředí a vůbec celková ekologizace dopravy. To je jeden z  cílů dotační podpory, která prostřednictvím ROP Severovýchod přichází do Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje. Význam regionálního operačního programu v tomto případě roste. Jde totiž o jeden z mála relativně široce dostupných operačních programů, které se ekologizaci dopravy věnují. Zatímco například  OP Životní prostředí, který je přímo určen na ekologické projekty, nemá oblast podpory zaměřenou přímo na ekologizaci dopravy, v ROP Severovýchod najdeme oblast podpory 1.2. Ta si klade za cíl zlepšit dopravní obslužnost území všech tří krajů, které pod tento operační program spadají. Že je na tuto oblast v rámci ROP SV kladen důraz, potvrdil i zástupce ředitele Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Zdeněk Vašák. Podle něj je hlavním cílem zajištění kvalitního standardu dopravní obslužnosti vzájemnou interakcí různých druhů dopravy, které jsou ale zároveň šetrné k životnímu prostředí. „Jsou zde podporovány i aktivity týkající se eliminace vlivu dopravy v intravilánech měst a obcí v souladu s programem zlepšení kvality ovzduší,“ uvedl Vašák. Na ekologizaci dopravy už šlo od roku 2007 téměř dvě a půl miliardy korun. Asi nejčastějšími projekty podpořenými v rámci oblasti 1.2 jsou nákupy ekologických nízkopodlažních autobusů nebo modernizace autobusů stávajících. Tyto projekty realizují jak soukromé dopravní společnosti, tak města a kraje. Od loňského roku mohou jezdit v pěti

nových autobusech v  Královéhradeckém kraji. Předtím došlo k podobným nákupům v  Chrudimi a modernizována byla i MHD v Pardubicích. CYKLOSTEZEK RYCHLE PŘIBÝVÁ Pokud lze o něčem mluvit jako o nejopravdovější ekologizaci dopravy, je to výstavba cyklistických tras. Cyklostezek je ve všech třech krajích v ROP SV přes 310 kilometrů. Nejméně jich je v Libereckém kraji. Zapracovat na tomto stavu se snaží například cyklostezkou s názvem Greenway Jizera. Stavba její první části za 41 milion korun je právě realizována. „Trasa propojí místní komunikace a umožní obyvatelům Líšného, Malé Skály, Rakous a Dolánek bezpečnou cestu i do práce či školy mimo silnice. Úsek by měl být hotov na podzim 2013,“ uvedl před časem koordinátor projektu Jiří Lukeš ze Sdružení Český ráj. Celkem by měla mít trasa až 190 kilometrů. Letos se ale pracuje na celé řadě významných cyklostezek. Do konce srpna letošního roku by měl být postaven úsek mezi Hradcem Králové a Kuksem.

Unikátním projektem, který také přispívá k méně zatěžující dopravě, je například architektonicky originální protihluková stěna v Hradci. zdroj: www.meridin.unihome.cz Trasa za 102 miliony se stane součástí tzv. Labské stezky, která má vést od pramene Labe až k Severnímu moři. „K tomuto tématu do jisté míry okrajově přispívá i oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu, kde je podpořen rozvoj cykloturismu,“ upřesnil strukturu podpory ROP SV Zdeněk Vašák. DALŚÍ ŠANCE OD KONCE BŘEZNA Ekologizace v  dopravě je samozřejmě tématem daleko širším. Okrajově sem mohou patřit i

projekty výsadby zeleně kolem dopravní infrastruktury nebo například protihlukové stěny. Právě tyto projekty mohou být podpořeny i jinými fondy než tím, do kterého spadá ROP SV. Známou stavbou, kterou sem lze zařadit, je protihluková stěna v Hradci Králové. Unikátní stavba za 220 milionů byla dotována z  fondu Infrastruktura a stala se dokonce stavbou roku. Navzdory tomu, že původní finance poskytnuté na projekty ROP Severovýchod už jsou prakticky vyčerpány, možnost dotační podpory stále existuje. Evropská komise totiž navýšila

prostředky určené pro Českou republiku. V případě ROP SV půjdou peníze na silnice, školství a také na projekty, které souvisí s  ekologizací dopravy. „Po dohodě s  Evropskou komisí jsme výzvu zaměřili na vybrané aktivity,“ potvrdil ředitel Úřadu RR Severovýchod Zdeněk Semorád. Od konce března by tak měla být vyhlášena výzva zaměřená na zlepšování dopravní dostupnosti regionu. A to znamená nové projekty výstavby tratí pro trolejbusy a tramvaje nebo rekonstrukce přestupních terminálů a s  tím související infrastruktury. Filip Appl

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Od ledna funguje nové Centrum zdravotně-sociální pomoci pro děti se specifickými potřebami a jejich rodiny ve Starém Lískovci v  Brně. Objekt podpořil ROP JV částkou 7,4 milionu korun. „Věříme, že nové služby přispějí nejen ke zlepšení zdravotní péče o dětské klienty, ale i ke kvalitnějšímu životu rodin postižených dětí,“ uvedla Rut Svobodová, ředitelka Centra dětských odborných zdravotnických služeb Brno, které projekt zajišťuje. • Byla zahájena stavba nového sídla a výjezdového stanoviště Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje v Brně-Bohunicích. Projekt za 150 milionů korun by měl být dokončen ještě letos. Stavba poskytne záchranářům odpovídající zázemí a moderní vybavení. „Výhodu má i umístění. V sousedství je fakultní nemocnice i kampus Masarykovy univerzity – tedy instituce, se kterými záchranka úzce spolupracuje,“ řekl hejtman Michal Hašek. • Spolupráce Brna a Jihomoravského kraje na důležitém obchvatu Tuřan byla potvrzena radou kraje. Na stavbu, která má být zařazena do ROP Jihovýchod, je v  současnosti vydáno pravomocné územní rozhodnutí a zpracována dokumentace pro stavební povolení. Celkové náklady stavby byly vyčísleny na 140 milionů. Pokud má být stavba financována z regionálního operačního programu, musí být zahájena do konce roku 2013.

Jihovýchod poslal na ekologizaci dopravy už 2,7 miliardy Jedním z cílů evropské kohezní politiky je i podpora dopravy, která by takovým způsobem nezatěžovala životní prostředí. Zkvalitnění dopravní dostupnosti a obslužnosti při respektování ochrany životního prostředí je i jedním z  cílů Regionálního operačního programu Jihovýchod. Ten už na podobně zaměřené projekty poslal stovky milionů. Jen na rozvoj infrastruktury a cyklostezky to bylo přes 450 milionů korun. Ekologizace dopravy, to jsou především cyklostezky, nákupy ekologičtějších vozidel, podpora alternativních zdrojů energie, výstavba záchytných parkovišť a další projekty. Stěžejním evropským programem, který cílí i na tuto tématiku, je v Jihomoravském kraji a na Vysočině ROP Jihovýchod. Podle ředitelky Úřadu Regionální rady Jihovýchod Marty Sargánkové už podpora přináší zřetelné výsledky. „V přestupních terminálech přestupuje každý den 66 tisíc lidí. Po 88 kilometrech cyklostezek projíždí denně až 12 tisíc lidí a námi spolufinancované nízkopodlažní ekobusy svezou každý den 50 tisíc cestujících,“ vypočítává Sargánková. Od roku 2007 už bylo s  podporou programu pořízeno na 114 ekologických vozidel veřejné dopravy a 48 vlaků, tramvají a trolejbusů. „Nemalá finanční podpora šla také do vybudování 88 km cyklostezek na páteřních sítích obou krajů,“ řekla Marta Sargánková. Celková dotace, která šla v  současném programovacím období do ekologizace dopra-

vy, přesahuje částku 2,7 miliardy korun. Podpora ale ještě nekončí. V  letošním roce bude dopravní infrastruktura podpořena částkou 782 milionů. Je samozřejmé, že velká část peněz půjde na výstavby a modernizace silnic. Nicméně evropskou dotaci budou moci získat právě i projekty přestupních terminálů, záchytných parkovišť a cyklostezek. TERMINÁLY, AUTOBUSY, CYKLOSTEZKY Pojďme k  projektům, které vznikly na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina právě i díky podpoře EU. Velmi často jde o výstavby přestupních terminálů a s  tím souvisejících záchytných parkovišť typu Park&Ride, které umožňují vyměnit auto za veřejnou dopravu. „Takové najdeme ve městech Chotěboři, Kyjově, Veselí nad Moravou a Rousínově,“ uvedla příklady podpořených projektů tisková mluvčí RR Jihovýchod Kateřina Kurková. Mezi nejčastější projekty ekologizace dopravy patří ná-

kupy moderních vozidel veřejné dopravy. Ekologičtější autobusy, trolejbusy, tramvaje a vlaky už stály stovky milionů. Na Vysočině jezdí například na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku. V  Jihomoravském kraji (konkrétně na Vyškovsku) zase loni pořídili dvanáct nových autobusů s dotací 28 milionů korun. Cestovní ruch a dopravu vstřícnou k životnímu prostředí zahrnují projekty výstavby cyklostezek. Podle loňské studie Centra dopravního výzkumu je na území obou krajů v  ROP JV přes 210 kilometrů cyklostezek. A desítky kilometrů přibývají každým rokem. „Po cyklostezkách spolufinancovaných ROP Jihovýchod se projedete např. na trase Nové Mlýny – Pasohláv-

ky, Brno – Bílovice nad Svitavou nebo Jihlava – Třebíč – Raabs,“ doplnila tisková mluvčí. V BRNĚ POMÁHÁ CIVITAS Hledání podpory této problematiky v  jiných programech je jako hledání jehly v kupce sena. Zřejmě nejvýraznější iniciativu lze pozorovat v Brně. Druhé největší město České republiky se totiž zapojilo do tzv. projektu CIVITAS ELAN. Mezi roky 2008 a 2012 se v  Brně realizuje celkem šestice opatření za více než 2,15 milionu eur. Příspěvek EU je přitom až poloviční. A o jaké projekty jde? Brno například postavilo nové Integrované centrum mobility, kde mohou návštěvníci získat veške-

ré informace o dopravě ve městě. Otevření se odehrálo v rámci Dne CIVITAS, který zapadá do širšího projektu Brno – Zdravé město. „Chceme upozornit občany na to, že  pokud budou více využívat MHD nebo třeba kolo, udělají tak mnoho prospěšného nejen pro své vlastní zdraví, ale také pro zlepšení životního prostředí v Brně,“ uvedl primátor Brna Roman Onderka. O určitou ekologizaci se v rámci iniciativy CIVITAS snaží Dopravní podnik města Brna. Dochází tak mimo jiné ke snižování spotřeby energií. Tramvaje a trolejbusy byly například vybaveny zařízením pro dálkovou regulací topení, což má výrazně ušetřit i provozní náklady. Filip Appl

Až pojedete moderními autobusy například na Vyškovsku, budou to možná právě ty, které podpořil ROP Jihovýchod. zdroj: Úřad RR Jihovýchod

PREZENTACE

EN č. 2 / 2012

11

Dolní Morava je východočeské bombardino Vaječný koňak, whisky a kopec šlehačky, to je bombardino, horký italský nápoj, který se v relax a sport resortu Sněžník na Dolní Moravě podává ve 1 116 metrech položené  chatě Slaměnka. O jeho lahodné chuti se mluví v celém areálu a novináři, kteří 8. února Dolní Moravu navštívili, nebyli výjimkou. Vyzkoušeli si tamější svahy a bobovou dráhu, viděli také lanový park a pobyli v chatě Terezka, jedné ze čtyř dokončených, které se postavily díky 240 milionové dotaci z  ROP Severovýchod.  Zážitek ze skvělého lyžování s alpskými službami a výhledy  se uložil  do paměti.  Dolní Morava je zkrátka východočeské bombardino. Dolní Morava. Před pár lety zapadlá vesnička nedaleko Králík a Hanušovic se proměnila během poslední sezóny v  lyžařské a rekreační centrum, které připomíná alpské areály. Kdo tu lyžoval před deseti lety nebo loni a přijíždí sem nyní, octne se ve zcela jiném prostoru, než jaký znal. Kromě upravených širokých svahů různé náročnosti ocení zejména kvalitní a domyšlené služby a skvělý personál v  chalupách i u lano-

vek. „Evropská dotace, k  níž akciová společnost Sněžník coby investor přidala více než 442 miliony korun, přivede na Dolní Moravu návštěvníky v  létě i v  zimě, protože je tu stále co dělat,“ řekl Radko Martínek, předseda Regionální rady Severovýchod, který novináře spolu s  ředitelem Úřadu Regionální rady Zdeňkem Semorádem doprovázel. V  rámci projektu se tedy postavil lanový park se čtrnáctimetrovou věží,

1 200 metrů dlouhá bobová dráha, dvě čtyřsedačkové lanovky, dva a půlkilometrová sáňkařská dráha, dětský park, ski bar, restaurace a čtyři nové chaty – Terez-

ka, U Slona, Marcelka a nejvýše položená Slamněnka, na níž se do 1 116 metrů dostanete, stejně jako její personál, jedině po svých nebo lanovkou.  „V červenci bychom měli otevřít ještě wellness hotel Vista, pak bude projekt hotov,“ dodal generální ředitel resortu Martin Kocourek. Od října se návštěvníkům nabídnou také ubytovací kapacity nového penzionu Jiřinka s 25 lůžky ve 12 apartmánech, který staví   s bezmála patnáctimilio-

novou podporou z  ROP Severovýchod VAKABRNOCZ s.r.o. Součástí projektu jsou i dvě 26kilometrové naučné stezky. K  rozvoji místa přispívá i obec, která v polovině letošního června otevře skatepark a hřiště. Kromě toho vyznačí cyklotrasy se třemi odpočinkovými místy, devíti informačními tabulemi, sedmi orientačními cedulemi a  65 směrovkami, vše za bezmála pět milionů korun z ROP Severovýchod.

12

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 2 / 2012

KRÁTCE • Město Olomouc chystá za přispění Regionálního operačního programu Střední Morava opravu plaveckého bazénu.  Na začátku února byla z ROP Střední Morava vyhlášena výzva, na základě které město může požádat o čtrnáctimilionovou dotaci na práce spojené s úpravou bazénu. Záměrem města je výměna stávajících bazénových van za nové nerezové, úprava dětského bazénu a dále úpravy zpevněných a travnatých ploch. • Od roku 2013 žadatelé z  Olomouckého a Zlínského kraje budou moci využívat i půjčky z  Regionálního operačního programu Střední Morava. Výbor Regionální rady schválil zahájení prací na spuštění nového finančního nástroje v  regionu s názvem JESSICA. Do konce letošního roku by mělo být uzavřeno výběrové řízení na správce Fondu rozvoje měst, který bude hospodařit s penězi vyčleněnými z ROP Střední Morava na JESSICA. • Celkem 450 milionů korun bude nově k dispozici žadatelům o dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava v  prioritní ose Doprava oproti původně schválenému finančnímu rámci. Příležitost tak v obou krajích dostanou další kilometry silnic II. a III. tříd a cyklostezky. O návrhu navýšení peněz na silnice a cyklostezky rozhodl Výbor Regionální rady.

Ekologickou dopravu budují přes trolejbusy nebo cyklisty Regionální operační program Střední Morava nemá vymezenou oblast podpory, která by samostatně řešila ekologizaci dopravy. Téma podpory ekologické dopravy řeší v prioritní ose Doprava, kde významnou roli hraje bezpečnost a ekologická vstřícnost podporované dopravní infrastruktury. Příkladem může být nákup nových autobusů, trolejbusů, tramvají a vlaků v systému veřejné dopravy, kde je kladen velký důraz na ekologický provoz nakupovaných vozidel. Nové autobusy, pořízené s dotací ROP Střední Morava, musí splňovat minimálně podmínky Euro 5, což je emisní standard pro nákladní vozy, uvedené do provozu v zemích Evropského společenství od roku 2008. „V  současnosti byl schválen nákup 94 autobusů s  ekologickým provozem, 43 tramvají a trolejbusů a 7 vlakových jednotek. Vše celkem za 466 milionů korun,“ uvedla Renata Škrobálková, tisková mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava. Dodala, že ekologické autobusy už jezdí v  Olomouci, Prostějově, Uherském Hradišti nebo Kroměříži. K  ekologické dopravě vedou i kilometry nově vybudovaných cyklotras a cyklostezek, které bývají často využívány nejen pro volný čas, ale i přepravu do práce. Z  ROP Střední Morava jich bylo v  Olomouckém a Zlínském kraji vybudováno 94 km. „Už dnes víme, že oproti původnímu stavu je zaznamenáno přes půl milionu

uživatelů na nových cyklostezkách v regionu,“ řekla Škrobálková s tím, že uživatelé se počítají po roce provozu cyklostezky. Z toho vyplývá, že výsledné číslo bude ve finále mnohem vyšší. Cyklostezka Bečva je přitom důležitou turistickou tepnou. Velká část je vedena po nově vybudovaných úsecích s vyloučením motorové dopravy. Část trasy je vedena po málo frekventovaných místních komunikacích a zpevněných lesních a polních cestách a skutečné minimum trasy zatím musí cyklisté absolvovat po silnicích. I tady se však připravují projekty, které zajistí, že od pramenů Vsetínské a Rožnovské Bečvy až po soutok Bečvy s řekou Moravou budou moci turisté a milovníci cyklistiky projet po skutečné cyklostezce bez automobilové dopravy. NEJVĚTŠÍ INVESTICE ŠLA DO BEČVY Proto mezi největší investice patří vytvoření souvislého sto šedesátikilometrového úseku cyklostezky Bečva, kam šla dotace ve výši 107 milionů korun. Vede

Mezi největší investice Střední Moravy patří vytvoření souvislého stošedesátikilometrového úseku cyklostezky Bečva, kam šla dotace ve výši 107 milionů korun. zdroj: ROP Střední Morava z  Velkých Karlovic ve Zlínském kraji až do Přerova, který leží v kraji Olomouckém. Celkem byly do cyklostezek v regionu investovány 572 milliony korun. Doplnit lze i budování moderních a inteligentních přestupních terminálů, které dokážou takzvaně chytře sladit systém veřejné přepravy a zabránit kolapsům v  dopravě ve městě. Příkladem takového projektu je řešení přednádražního prostoru v Olomouci s dotací 99 milionů korun z regionálního operačního programu.

„Pokud bychom o ekologizaci dopravy přemýšleli do detailů, tak za ekologické kroky lze považovat jakékoli vybudování či rekonstrukce nových silnic II. a III. třídy v regionu, které vedou k úspoře času osobní i veřejné dopravy,“ pokračovala Škrobálková. Do února 2012 ROP Střední Morava zrekonstruoval 94 km silnic II. a III. tříd, což přibližně představuje časovou úsporu 400 hodin. Do silnic ROP poslal celkem 3,5 miliardy korun. Mezi největší investice patří silnice Mohelnice – Stavenice s dotací 239 milionů

korun nebo most v  Leštině, kam šlo z evropských peněz 37 milionů korun. Celkem 33 miliony také dostala silnice ve Zlíně Malenovicích . Jaký je tedy souhrn ekologizace dopravy na střední Moravě? Celkem byl v  dopravě doposud schválen 161 projekt za 4,9 miliardy korun, z toho jsou již hotovy projekty za tři miliardy. V  ROP SM je na dopravu vyčleněno 6,1 miliardy korun z  celkového množství 16,8 miliardy pro rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje. Marek Turek

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Čtyři nové atraktivity pro turisty vyrostou v Jeseníkách a Beskydech. Přispěje k tomu evropská dotace 34 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Chystá se výstavba nového hotelu s wellnes a sportovním zázemím v Suché Rudné, vyhlídkové věže v Nové Vsi a rozšíření areálu Kopřivná v Malé Morávce. Návštěvníky Dolní Lomné v Beskydech potěší přístavba Lomňanského muzea. Financování projektů evropskými zdroji schválila Regionální rada Moravskoslezsko. • Nová cyklostezka propojí Landek park s centrem Ostravy. Město na její výstavbu získá evropskou dotaci 11,4 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Z vlastního rozpočtu přidá Ostrava přes 2 miliony. Cyklostezka bude součástí nadnárodní sítě Greenways Odra-Morava-Dunaj. Evropský příspěvek na vznik cyklostezky schválila Regionální rada Moravskoslezsko. • Univerzitní park v Karviné zkrášlí evropská dotace 10 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Karviná ji spolu se svými 6,5 milionu korun vloží do nových chodníků, mobiliáře a zatraktivnění prostoru pro studenty a obyvatele města. O přidělení dotace rozhodla Regionální rada Moravskoslezsko.

Podpořené projekty nesmí škodit prostředí Modernizace dopravní infrastruktury je jedním z klíčových témat při podpoře projektů evropskými penězi z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Předpokladem je, že podpořené projekty nemohou zhoršovat podmínky životního prostředí. Naopak plusové body v hodnocení získávají takové záměry, které přispívají ke zlepšení podmínek životního prostředí a ekologičtější dopravě, a mají tedy větší šanci uspět. „Investice tohoto typu směřují například do modernizace vozového parku hromadné dopravy. S přispěním evropské dotace se v Moravskoslezsku pořizují nové vlaky, tramvaje, trolejbusy a autobusy splňující ekologické normy,“ uvedl Michal Sobek, mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko. Evropské peníze jdou podle něj také do výstavby cyklostezek. Regionální rada Moravskoslezsko se spolu s dalšími organizacemi v kraji zapojila do mezinárodního projektu PIMMS Capital, který umožňuje sdílet dobrou praxi v udržitelné a ekologické dopravě ve městech s jinými evropskými regiony. Výstupem projektu mají být například nové dopravní plány Ostravy a Opavy. Koordinátor ODIS, který v kraji spravuje a rozvíjí integrovaný dopravní systém, bude usilovat o propagaci veřejné dopravy v  očích veřejnosti, aby ji lidé upřednostnili před dopravou individuální. „K uskutečnění projektů Kodisu a na přípravu dopravních plánů měst by měly posloužit evropské peníze. Jednáme o uvolnění přibližně 30 milionů korun,“ říká David

Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Dá se vyčíslit, kolik jde na podobné projekty z evropských fondů celkem peněz? „Pokud se zaměříme na modernizaci veřejné dopravy a výstavbu cyklostezek, schválená dotace na tyto projekty je přes 750 milionů korun. K tomu je nutné počítat nákupy nových vlakových souprav a modernizaci silnic, které přispívají k plynulejší a ekologičtější dopravě,“ uvedl Sobek.

sů, evropské peníze šly například na renovace třinácti autobusů vozového parku pro příměstskou hromadnou dopravu v ČSAD Frýdek-Místek s dotací 22,6 milionu korun, renovace vozového parku ČSAD Karviná s dotací 26,1 milionu na opravu patnácti autobusů nebo renovace vozového parku ČSAD Havířov za 24,4 milionu korun. Za ně přepravce nechal opravit čtrnáct autobusů. Podobně jsou na tom městské dopravní podniky. Na obnovu vozového parku Dopravního podni-

ku Ostrava jde dotace 96 milionů korun, za které pořídí 55 nových autobusů MHD. Dále je to modernizace autobusového parku v Městském dopravním podniku Opava, kde s dotací 25,4 milionu korun opraví 12 autobusů MHD nebo obnova vozového parku v ČSAD Karviná s dotací 8,6 milionu korun na čtyři nové autobusy MHD. Ani cyklostezky nezůstávají v moravskoslezském regionu pozadu. „Vyznavači ekologické a bezpečné dopravy si letos

přijdou na své. Otevírat se má cyklostezka z Krnova přes Opavu do Velkých Hoštic, koncem roku také úsek cyklostezky Ostrava – Beskydy mezi Vratimovem a Svaidnovem,“ uvedl Sventek k otevření nových úseků financovaných evropskými penězi. „Od roku 2007 jsme podpořili vznik dvaceti cyklostezek evropskou dotací přes 200 milionů korun, další projekty nyní hodnotíme,“ dodal Sventek. Marek Turek

NOVÉ VOZY JSOU VE MĚSTECH I MEZI NIMI Mezi konkrétní projekty patří například Modernizace trolejbusového parku Městského dopravního podniku Opava s dotací 24 milionů korun. Za ně podnik pořídil šest nových trolejbusů, z toho dva duobusy, které jsou již v provozu. Dále je to Renovace vozového parku drážních vozidel v Dopravním podniku Ostrava s dotací 236 milionů korun na deset nových trolejbusů, jednu velkokapacitní tramvaj a rekonstrukci třiadvaceti dalších tramvají. Co se týká příměstských autobu-

Na modernizaci trolejbusového parku Městského dopravního podniku Opava přispěla dotace 24 milionů korun. zdroj: RR Moravskoslezsko

PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2012

13

Nový strašák v Nizozemí – ceny u zubaře Řekla bych, že jsem naposledy „čuměla jako vyoraná myš“ tak před padesáti lety. V občanské výchově jsme se dovídali o kapitalismu, ve kterém se tuny přebytečného másla házely do moře. Tehdy jako malá jsem nemohla pochopit, proč se máslo jednoduše nerozdá potřebným. Dnes, o padesát jar moudřejší koukám přesně tak. Ne, že by v Nizozemsku házeli máslo do moře, ale házejí přes palubu svoje lidi! Házejí je, i když se v zemi propouští – například 1 400 pracovníků musí opustit Philips, 1 500 bude bez práce kvůli uzavření továrny NedCar – Mitsubishi (Japonci chtějí továrnu předat za symbolické 1 euro). Zemi se nějak moc dobře nedaří, ale jak se říká „hlavně, že jsme zdraví“. Ale! Ministryně zdravotnictví Edith Schippers přišla s  nápadem. Chce pomoci pacientům, kterým by se mělo dostat dobré péče za dobrou cenu. Rozhodla tedy, že po dobu tří let si mohou zubní lékaři a ortodontisté stanovit ceny za úkony sami! Doufala, že konkurence donutí lékaře ceny snižovat, když už se nebudou muset držet pokynů z ministerstva o cenových stropech. Odborně řečeno, experiment s volnými cenami by měl přinést vyšší kvalitu ošetření za nižší cenu a pacienti by si mohli snadněji mezi lékaři vybírat (ale kde, když zubních lékařů je málo a ne každý je ochoten nabírat nové pacienty! Připadá to jako oligopol, forma trhu, kde je málo prodávajících a mnoho kupujících; ceny mají tendenci samozřejmě růst). Stalo se to, co se dalo očekávat, ale neočekávalo! Ceny vylétly nahoru. DOHADY, DOHADY, DOHADY Ministryně je podporována většinou z Tweede Kamer (Druhá Komora), ale opoziční strany PvdA, SP, GroenLinks a Christen Unie požadují, aby paní ministryně Schippers okamžitě tuto zkoušku zrušila. Na to ona nereaguje, protože je podle ní velmi brzy, dá lékařům šanci, a potom se uvidí. Jestli se to uvidí jako když premiér Kok přidal 25 centů daně k ceně benzínu, tak se neuvidí nikdy, protože ta daň je v ceně stále.

Zubaři se momentálně dohadují s pojišťovnami. Lékaři vysvětlují účtování horentních sum tím, že pojišťovny nechtěly úkony hradit a pojišťovny zase prstem ukazují na to, že pacient už tak musí moc připlácet, protože lékaři si ceny stále zvyšují. Ředitel ANT (Asociace nizozemských zubařů) Menno Tusschenbroek poukazuje na to, že pojišťovny už dávno před 1. lednem 2012 doplatky pacientům silně zvedly a svoje platby za úkony snížily. Pojišťovny se s lékaři dohadují už několik let, protože ti s nimi nechtějí uzavírat smlouvy a nyní se tyto finanční ústavy velkými slovy snaží o to, aby přes chudáka pacienta donutily lékaře ceny nezvyšovat, i když se pacientovi pojištění zvýšilo. Dokonce pojišťovny nehradí zákonnou zdravotní ochranu dětem…

CHYBÍ POROVNÁNÍ Pacientům se nyní v médiích hodně radí. Nejlepší jsou rady z různých finančních domů. Například podle Boer& Croon by si měl pacient hlídat vztahy mezi kvalitou a cenou, měl by mít možnost rychle lékaře měnit. Abych si takto poradila, na to nemusím pracovat ve finanční poradně velkého jména. Ale babo raď, jak srovnávat, když možnost není. Holandský úřad pro zdravotnictví rozeslal na konci loňského roku požadavek, aby lékaři přiznali svoje dosavadní ceníky. Čas měli do 1. ledna. Ohlásilo se jim jen 36 lékařů z 11 000! A ceníky vyvěšeny velkou většinou také v ordinacích nejsou. Volné ceny platí tedy už od ledna, ale teprve nyní se různé zdravotní organi-

zace dohadují o tom, jak by měla být zubařská kvalita zviditelněna a než se tak stane, měl by na to přijít pacient sám! Lidé si sami mohou vysledovat, kteří lékaři mají dlouho otevřeno a zdali mají dobrý servis. NZa (Nizozemský pečovatelský orgán) v tisku radí, aby se pacient zajímal o to, jakou plombu dostane, které přístroje má lékař k dispozici. Když si jdeme koupit auto, tak si ho prý také prostudujeme. Zástupci Společnosti zlepšování zubního lékařství přišli s podobnou idejí – lidé se mají zajímat o webové stránky, kde se píše o zručnosti lékařů i otevíracích hodinách. Když prý pacient chce koupit novou pračku, tak se také vydá na internetu za všemi možnými informa-

cemi – který přístroj a za kolik si může koupit… a s lékařem je to totéž. Za lékaře hovoří tvrzení, že oni za volné ceny chtějí dávat lepší kvalitu. Casper Bots z kliniky v Bunschotenu v De Financiële Telegraaf je přesvědčen, že když si vezme volno, tak proto, aby se někde něco přiučil a dal pacientům něco navíc, což se musí zaplatit. Pravda, u nich je plomba dražší, ale zase mají lékaře, který je „up-to-date“. Sám se nyní cítí jako prodejce a nejen zdravotník, protože Nizozemsko chápe volné ceny v zubním lékařství jako produkt. A tak máme v Nizozemsku nemalý problém, kapitalismus s lidskou tváří opravdu neexistuje, i když se už máslo do moře nehází. Zuzana Goseling, Nizozemí

KORUNKA ZA 450 EUR Náklady na návštěvu u zubaře a ortodontisty jsou nyní výrazně dražší. Některé sazby se od 1. ledna zvýšily až o třicet procent, průměrně o deset, jak vyzkoumala pojišťovna VGZ. Co zcela chybí, je přehled cen u jednotlivých zubařů. Podle současných výzkumů se z médií dozvíme, že korunka může být za 160 eur, ale častěji si lékař účtuje 450 eur; cena implantátu vzrostla od 162 až na 950 eur, ošetření dásní skočilo z 50 na 153 eura… Mate-li děti, které potřebují rovnátka, myslíte si, že rozšířeným pojištěním tímto směrem si pomůžete a pojišťovna se při placení postará o 80 procent, tak tedy ne. Časy se mění a co bylo už není! Při volných cenách bude rovnátko stát z vlastní kapsy 2 000-2 500 eur i při pojištění navíc. (Vezměme v potaz, že průměrný plat je takových 1 200 eur…).

ilustrační foto: sxc.hu

Modernizace tratě Mnichov – Praha

Zastavený rybolov

Ve Furth im Waldu se konala na konci ledna konference, zaměřená na modernizaci tratě na trase Mnichov – Praha. Tato trať byla vybudována před 150 lety. Nyní se jedná o její modernizaci a o její budoucnosti.

Medzitým ako 27 členských krajín EÚ odhlasovalo obnovenie rokovaní s  Marokom o  podmienkach novej zmluvy o  rybolove, odohral sa ďalší konflikt medzi andalúzskymi poslancami a  centrálnou vládou. Vypršanie zmluvy medzi EÚ a  Marokom spôsobilo odstavenie stoviek posádok.

V  současné době trvá cesta z  Mnichova do Prahy celých sedm hodin. Tato relativně dlouhá doba nesplňuje již plně požadavky dnešní doby s  ohledem na rychlé a pohodlné cestování. Shodli se na tom jak spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer, tak náměstek českého ministra dopravy Ivo Vykydal, i šéf drah Rüdiger Grube a jeho český kolega, náměstek generálního ředitele Českých drah Antonín Blažek. Oproti české straně jsou Němci v  otázkách renovace a modernizace současné tratě opatrnější. A to zvláště kvůli její nízké hospodářské rentabilitě. Zvláště pak výroky německých politiků byly celkem zdrženlivé, s  ohledem na konkrétní sliby.

Konkrétnější oproti tomu byli zástupci regiónů Bavorska a Plzeňska. Ti předali politikům společně formulovanou deklaraci, která vyžaduje řešení problémů v  dohledné době. Češi se jasně vyjádřili pro rychlejší a pohodlnější spoje mezi Prahou a Mnichovem. Tato trať má i nadále vést přes německý Furth im Wald. Na německé straně jsou však pochybnosti, a to především v  otázkách rentability tratě. Analýza, která se otázkami hospodářských výnosů zabývala, skončila pro Dunajsko-vltavskou trať podprůměrně. A to by znamenalo, že nebude od roku 2015 obsažena v  novém spolkovém jízdním řádu. Spolkový ministr Ramsauer je proto k dané no-

velizaci tratě značně skeptický. I když vyjádřil pochybnosti co se hospodářského hlediska týká, ujistil všechny přítomné, že se bude snažit o novou infrastrukturu a nové projekty. Pravděpodobnější se zdá být projekt tratě Plzeň – Regensburg, a to i s ohledem na možné dotace poskytnuté na tento projekt Evropskou unií. V  Čechách dotuje Evropská unie podobné projekty 50 %. Protože Německo přispívá do evropské pokladny 30 %, znamená to, že 15 % z  peněžních prostředků vydaných v Čechách na podobné projekty pochází z  Německa. Jak řekl spolkový ministr Ramsauer, pokud by měl těchto 15 %, stavělo by se na německé straně podstatně rychleji. Podle jeho slov, vše záleží v současné době na tom, zda se zlepší výdělečnost tohoto traťového úseku. Ke konkrétnímu termínu modernizace se ale

pan ministr nechtěl vyjádřit. „Nerad slibuji něco, co později musím měnit a já chci každopádně i v  budoucnosti navštěvovat Furth im Wald, aniž by mne někdo obvinil z  neplnění slibů,“ uvedl Ramsauer. To, že obě strany berou výstavbu a modernizaci tratě vážně, dokazuje deklarace, na které se obě strany podílejí. Uvádí zde například, že trať má vést z  Mnichova přes Regensburg a Furth im Wald a na české straně přes Plzeň do Prahy. Tato trať má být kvalifikována a řazena jako mezinárodní dálková trať a do roku 2020 má být po celé délce dvojkolejná. Toto setkání se neslo v  duchu 150letého výročí zprovoznění této tratě. Zbývá jen doufat, že i následujících 150 let bude tato trať fungovat. Jana Lochmanová, Německo

Sedemdesiat andalúzskych lodí kotví v  prístavoch od  polovice decembra, kedy Európsky parlament vetoval predĺženie dohovoru o  rybolove so severoafrickou krajinou. Situácia je napätá o to viac, že na stretnutie členov rybárskych asociácií s  vládnymi predstaviteľmi v  Seville andalúzskych poslancov nikto nepozval. Minister poľnohospodárstva a životného prostredia Miguel Arias Caňete uistil, že ak „nebude chýbať politická vôľa“, do šiestich mesiacov dôjde k  obnoveniu zmluvy s  Marokom, pričom španielski rybári budú náležite odškodnení. Posádkam bude vyplatených 9 miliónov eur, z  ktorých polovica poputuje do Andalúzie.

Táto suma je určená nielen ako odškodné, ale tiež na preklenutie „hluchého“ obdobia, pokým nedôjde k  obnoveniu bilaterálnej zmluvy s Marokom. Financie budú vyplatené z  európskeho fondu pre rybolov. Problém vyplatenia podpory postihnutým rybárom predebatoval španielsky minister s európskou komisárkou Maríou Damanaki ešte začiatkom roka. K obnoveniu rokovaní s marockou vládou by malo dôjsť koncom februára. Návrh zmluvy neobsahuje zmienku o  rešpektovaní ľudských práv v  Západnej Sahare ako to pôvodne navrhovala Veľká Británia a Švédsko. Dana Miháliková, Valladolid, Španielsko

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 2, vychází 17. 2. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14

PUBLICISTIKA

EN č. 2 / 2012

Všechny cesty vedou do Pardubic Za pár let se do Pardubic bude možná jezdit nejen po silnici, železnici či letecky, ale i po vodě. Odborníci totiž intenzivně projednávají projektový záměr dopravního uzlu v Pardubicích, tzv. DUP. Projekt se inspiroval v zahraničí a dokonce má předjednanou podporu i Evropské unie. Zaznělo to na nedávné schůzce všech zainteresovaných subjektů v Pardubicích. Propojení čtyř druhů dopravy právě v  Pardubicích je dáno ideální polohou města a podmínkami, které nabízí. Prochází tudy železniční koridor, lokalita je napojena na dálniční síť, své služby nabízí i jedno z pěti mezinárodních páteřních letišť. Zbývá už jen voda, a tu nabízí Labe. O jeho splavnění se diskutuje už mnoho desítek let a nyní je realizace tohoto projektu na dosah. Celý DUP je situován do budoucího veřejného přístavu v Pardubicích, kde by první stavební práce mohly začít už v letech 2013 – 2015. První Přelouč „Důležité je, že projekt splavnění Labe v únoru projedná vláda a my po ní chce-

me, aby jasně řekla, že chce realizovat stavby v  Děčíně a v  Pardubicích, resp. v  Přelouči. Pak dostane pardubický přístav větší akceleraci. Tím spíše, že v Přelouči už máme zpracovaný posudek vlivu stavby na životní prostředí,“ řekl na jednání náměstek ministra dopravy Ivo Toman. Jeho slova potvrdil i ředitel Ředitelství vodních cest ČR Jan Skalický: „Oba projekty – Děčín i Přelouč – by jeden bez druhého neměly smysl. V  Přelouči jsme v  přípravách mnohem dál než v  Děčíně. Plavební stupeň může být hotový už v roce 2016, a pak mohou následovat dílčí části jako mosty ve Valech nebo Srnojedech.“ Vybudování přístavu v Pardubicích dlouhodobě projekt podporuje i akciová společnost Přístav Pardubice, což potvrdil

také jmenovec ředitele ŘVC a místopředseda této společnosti Michael Skalický. Ten dokonce považuje lokalitu pro umístění DUPu, i vzhledem k blízkosti letiště, za v  Evropě ojedinělou a pro propojení všech druhů dopravy za ideální. Silnice a železnice K zařazení do DUPu je navrženo několik tzv. stavebních souborů. Jde o přeložky silnic, rozšíření stávajících komunikací, ale také výstavby pobřežních stezek či železniční vlečky. Zástupci Správy železniční dopravní cesty na schůzce informovali, že prozatím ale mají v rozpočtu pouze zdvoukolejnění trati mezi Pardubicemi a Stéblovou, kde je zajištěno financování z  Operačního programu Doprava, ve střednědobém výhledu se počítá se zdvoukolejněním trati mezi Pardubicemi a Rosicemi nad Labem. Přeložka trati do Chrudimi je uvažována v dlouhodobějším horizontu.

Ředitel ŘVC Jan Skalický, náměstek ministra dopravy Ivo Toman a náměstek hejtmana Roman Línek (zleva) si v otázce splavnění Labe rozuměli. Zapojení Pardubického kraje Pardubický kraj je dlouhodobým podporovatelem projektu splavnění Labe. Projekt je dokonce v  současné koaliční smlouvě jednou z  priorit. Projednávání záměru se proto účastnil i náměstek hejtmana Roman Línek. Tlumočil svůj názor, že

DUP se skutečně musí zkusit jako jeden velký projekt než jako řada dílčích. Mohl by mít větší šanci na peníze z evropských zdrojů. „Pardubický kraj nyní zaktualizuje projektový záměr. Navrhl jsem také, abychom se v červnu znovu sešli na podobné schůzce a řekli si, co je reálné,“ řekl Línek. (nk)

V otázce financování dopravní infrastruktury z evropských zdrojů musí stát a kraje postupovat jednotně Financování projektů v oblasti dopravní infrastruktury je dlouhodobě problematické. V letošním roce Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dokonce nedisponuje ani prostředky na předfinancování akcí podpořených evropskými zdroji. Aby se tato situace mohla v budoucnu zlepšit, je třeba při tvorbě operačních programů EU na další období nalézt jednotnou řeč mezi státem a kraji. Shodli se na tom náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý a ředitel SFDI Tomáš Čoček. „Doufám, že nám přivážíte dobré zprávy,“ přivítal ředitele Čočka ve své kanceláři náměstek hejtmana Tichý a hned předložil několik témat a otázek k diskuzi. Zajímala jej finanční situace v dopravě, aktuální vývoj ve zpoplatnění silnic II. a III. třídy či možnost získání příspěvku státu na havarijní stav krajských silnic. Nejvíce prostoru věnovali účastníci schůzky problematice investic do dopravní sítě a jejich spolufinancování

z  evropských zdrojů. Blíží se závěr rozpočtového období EU a je třeba začít jednat o nových podmínkách jednotlivých operačních programů. „Důležité je dohodnout se na skladbě operačních programů a určitém klíči přerozdělování finančních prostředků. Tady musí ministerstvo dopravy a kraje postupovat jednotně a shodnout se na počtu programů i na podmínkách zmiňovaného klíče,“ upozornil ředitel SFDI Tomáš Čoček.

Ředitel SFDI Tomáš Čoček náměstku hejtmana pozorně naslouchal.

Náměstek hejtmana na schůzce otevřel také otázku zpoplatnění silnic II. a III. třídy. „Zavedení tzv. mýtného na silnicích II. a III. třídy by mohlo alespoň část těžké nákladní dopravy, která nám nyní ničí naše komunikace, vrátit na silnice vyšších tříd. Jako kraj jsme již také předložili koncepční materiál k  úpravě legislativy tak, abychom např. dopravním značením mohli omezit nákladním vozům vjezd na naše silnice, které tím trpí,“ dodal náměstek Tichý. K otázce případného zpoplatnění silnic II. a III. třídy se na úrovni kraje a SFDI uskuteční další schůzka, a to pravděpodobně na přelomu ledna a února. Ředitele SFDI Tomáše Čočka (uprostřed) moderní technologie zaujaly. Moderní technologie krajských silničářů Čoček zamířil z  krajského úřadu na Správu a údržbu silnic Pardubického kraje. Její zaměstnanci připravili pro ředitele SFDI několik prezentací moderních technologií, které umožňují silničářům kvalitnější a úspornější řešení mnoha agend. Jedná se např. o přenosy dat mezi vozidly údržby a dispečinkem, o laserové mapování terénu či využívání tzv. georadaru. „Aktuálně řešíme zimní údržbu a právě v této oblasti nám velmi pomáhá technologie on-line přenosů dat z čidel i z posypové techniky, která nám pomáhá operativně řešit kritická místa.

Dispečer má např. možnost sledovat pohyb sypačů a dle potřeby je přesouvat na místa, kde jsou potřeba,“ zmínil jednu z  technologických novinek ředitel SÚS Pk Miroslav Němec. Silničáři také řediteli SFDI předvedli technologii tzv. laserového mapování, které umožňuje rychle a kvalitně zpracovat data, např. geodetická zaměření, strukturu podloží, měření objemu zemních prací nebo také zpracovat podklady pro majetkoprávní analýzy. Krajská údržba silnic už tuto metodu využila např. při modernizaci silnice v  Loučkách. „Tato metoda spočívá v mobilním mapování terénu. Je to mnohem rychlejší metoda než ta klasická a ve

výsledku nám ušetří nejen čas, ale i peníze. Navíc umožňuje díky laseru přesně definovat inženýrské sítě, strukturu podloží nebo porovnat data s katastrální mapou a určit vlastníky dotčených pozemků,“ popsal metodu Němec. S  ředitelem SFDI Tomášem Čočkem silničáři řešili také otázku mýtného na krajských silnicích, pokládku tzv. tichých koberců či tzv. dynamické vážení. Všechny tyto metody by měly napomoci snížit zátěž krajských silnic a částečně je ochránit před poškozením. Na údržbu a opravy silnic totiž často schází peníze a tyto investice by je mohly v budoucnu ušetřit. (nk)

Zaměstnavatelé v dopravě chtějí podpořit vzdělávání V sektoru dopravy je potřeba více kvalifikovaných lidí. Pracovníci s dlouholetou praxí postupně odcházejí do důchodu a nemá je kdo nahradit. Klesá totiž počet žáků na základních školách, kteří navíc chtějí studovat raději na gymnáziu než odborné škole. Přitom trh práce technicky vzdělané absolventy potřebuje. Proto Sektorová rada pro dopravu, logistiku, poštovní a doručovací služby sezvala zástupce zaměstnavatelů na kulatý stůl do Pardubic. Kulatý stůl se uskutečnil v  rámci přípravy tzv. Sektorové dohody pro oblast dopravy. Jednání mělo otevřít diskuzi na téma dimenzování škol pro oblast dopravy a možnou spolupráci škol a zaměstnavatelů s  cílem zajistit dostatek kvalifikovaných osob pro potřeby firem. V  rámci této dohody jsou plánovány další akce, např. jednání s  úřady práce a ministerstvem sociálních věcí o možnosti využití rekvalifikačních zdrojů. „Odborné školství pokulhává, chybí nám pracovníci v  terénu. Domníváme se, že je vhodná doba pro změnu, která je skutečně nutná. A také proto, že by se nám v  tuto chvíli mohlo podařit získat prostředky z  Evropské unie,“ řekl na úvod jednání výkonný ředitel Svazu

dopravy ČR a předseda Sektorové rady Petr Kašík. Podle jeho slov nebude český trh konkurenceschopný, dokud nezmění systém vzdělávání jak dětí, tak i pracovníků v praxi. „Velké firmy nebudou vstupovat do školství, pokud se jim to nevyplatí. Musíme nastolit to, aby absolventi učňovských škol měli možnost uplatnění na trhu a také možnost odborného postupu ve firmách,“ dodal Kašík. Klíčoví partneři Pro úspěšnou realizaci dohody v  praxi jsou klíčovými partnery zaměstnavatelé, územní celky, úřady práce, školy a vzdělávací instituce a také např. krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů. Nutností je řešit

potřeby zaměstnavatelů ve spolupráci se státní a veřejnou sférou. Podle Sektorové rady je důležité provést některé legislativní změny, iniciovat vznik rekvalifikačních programů a zaměřit se na odborný výcvik u zaměstnavatelů, na systémy stipendií, ale také na další vzdělávání pedagogů. Rozpracovaný systém stipendií mají už České dráhy. „Kvalifikované zdroje nám došly už před pěti lety, chybí nám zejména strojvedoucí. Nejprve jsme si pomáhali např. zdroji ze Slovenska, pak jsme se rozhodli zaměřit na školství,“ uvedl Jiří Lukeš, člen Sektorové rady za České dráhy. „Vznikl program podpory škol, nabíráme na základních školách, nabízíme praxi. Do stipendijního programu je zapojeno více než deset škol a prošlo jím kolem dvou set lidí. První z nich už letos nastupují do praxe.“ Pilotní kraj Systém stipendií zavádí také Pardubický kraj. Krajští radní se rozhodli podporovat odborné školství. Spolupracují se zaměst-

navateli a úřady práce a snaží se oborovou skladbu škol přizpůsobit potřebám trhu práce. Pardubický kraj byl také vybrán jako pilotní region, a to také díky místní Správě a údržbě silnic Pardubického kraje, která je jedním z potencionálních partnerů tzv. sektorové dohody. „Nutnost celoživotního uče-

ní a vzdělávání je perspektivní, to si musíme uvědomit. Technologie se neustále vyvíjejí a je třeba se neustále zdokonalovat. Navíc i naše organizace bojuje s narůstajícím věkovým průměrem zaměstnanců,“ řekl Miroslav Němec, ředitel krajských silničářů. (nk)

EN č. 2 / 2012

Zusammenfassung

Ökologisierung des Verkehrs in Europa? Hauptsache weg vom Erdöl Im vergangenen Jahr präsentierte die Europäische Union das lange erwartete Weißbuch Verkehr. Hinter der pathetischen Bezeichnung „Verkehr 2050“ verbergen sich mehrere Ziele, welche die EU-Mitgliedstaaten in den kommenden Jahrzehnten erfüllen sollen. Diesen Zielen entspricht auch das aktuelle Bemühen um Ökologisierung des Verkehrs, die auch durch EU-Strukturfonds unterstützt wird. In der Tschechischen Republik können Fördermittel für Projekte zur Ökologisierung des Verkehrs vor allem im Rahmen der regionalen operationellen Programme beantragt werden. Mit finanzieller Unterstützung dürfen beispielsweise Projekte wie Radwege, der Kauf umweltfreundlicher Fahrzeuge für den öffentlichen Verkehr, Lärmschutzmaßnahmen oder Begrünung rechnen. Auf Länderebene handelt es sich vor allem um das Operationelle Programm Umwelt, welches sich aber eher am Rande mit dieser Problematik befasst. Eine relativ unbekannte Initiative ist die sog. CIVITAS – ein europäisches Programm, dessen Ziel im Testen einer integrierten Strategie für sauberen städtischen Nahverkehr besteht. Die zweitgrößte Stadt der Tschechischen Republik ist dabei im Bemühen um Einführung eines umweltfreundlicheren Verkehrs äußerst aktiv. Die Stadtväter von Brno erwägen gegenwärtig die Anschaffung von Elektrobussen. Der Kauf moderner umweltfreundlicher Fahrzeuge für den öffentlichen Nahverkehr ist natürlich nicht nur ein Privileg von Brno. Ganz im Gegenteil. Solche Investitionen gehören zu den häufigsten Projekten größerer Städte. Die Kosten gehen meist in die Hunderte Millionen. Bei der Finanzierung helfen in der Regel regionale operationelle Programme (ROP). Ein wichtiger Bestandteil der Ökologisierung des Verkehrs sind Radwege. Diese werden in ganz Tschechien sowohl von Städten und Gemeinden als auch Bezirken errichtet. Für ihren Bau wurden im aktuellen Programmzeitraum bereits mehr als 6 Mrd. CZK ausgegeben. Eine Subventionierung der Ökologisierung des Verkehrs ist gegenwärtig nur noch begrenzt möglich. Der Programmzeitraum neigt sich seinem Ende zu, und wie es im nächsten aussieht, ist noch nicht absehbar. Das Hauptbemühen der gesamten Europäischen Union ist aber klar: Weg vom Erdöl. Filip Appl

EU-Fonds helfen bei der Ökologisierung des Verkehrs Menschen auf Arbeit, in die Schule oder zur Freizeitbetätigung bringen, aber auch der Transport von Waren ist die Achillesferse vieler Gemeinden und ganzer Staaten. Zur Verbesserung der Verkehrsdienstleistungen können die Mitgliedstaaten seit geraumer Zeit Fördergelder aus EU-Fonds beanspruchen. Nicht geringe Mittel wurden zu diesem Zweck auch für die Slowakei bereitgestellt. Sie können primär über das vom Ministerium für Verkehr, Bau und Regionalentwicklung der Slowakischen Republik geleitete Operationelle Programm Verkehr aufgenommen werden. Bei allen geförderten Projekten geht es neben der Verbesserung der Dienstleistungen auch um die Ökologisierung des Verkehrs. Die staatliche Eisenbahngesellschaft für Personenverkehr Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) finanziert aus EU-Fonds die Erneuerung ihres Fuhrparks. „Im Rahmen des Projekts werden bis Ende 2012 insgesamt 10 elektrische Doppelstockeinheiten angeschafft, bis 2013 kommen 10 elektrische Doppelstockeinheiten vom Typ Push-pull und 13 Dieselmotoreinheiten hinzu“, informiert ZSSK. Auch die beiden größten slowakischen Städte Bratislava und Košice nehmen EU-Gelder für die Verkehrsentwicklung in Anspruch. In Bratislava wurde eine neue Trolleybus-Strecke errichtet, eine weitere ist geplant. Darüber hinaus wurden Mittel aus EU-Fonds zur Rekonstruktion des Trolleybus-Depots verwendet. Die Metropole des Ostens erwägt die Inanspruchnahme solcher Fördermittel zur Erneuerung des Fuhrparks. „Im Rahmen des Operationellen Programms Umwelt wollen wir einen nicht rückzahlungspflichtigen Zuschuss mit dem Ziel der Erweiterung des Fuhrparks gasbetriebener Busse und der Errichtung einer CNGTankstelle beantragen“, erklärte die Sprecherin der Stadt Košice Martina Viktorínová. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Greener transport in Europe? Mainly turning away from oil The European Commission presented the long awaited White Paper on transport last year. Under the fancy name “2050 Transport”, it contains several targets to be attained by the Member States in the coming decades. They include, for example, an effort to reduce transport emissions by twenty percent by 2030, the gradual prohibition of access to cities for vehicles burning conventional fuels and emphasis on railway and water transport. The current attempts to introduce greener transport, which are also supported by the EU’s structural funds, are tailor-made to achieving these goals. What is the situation in green transport in the Czech Republic? On the one hand, there are a number of new projects and activities which facilitate the introduction of greener transport, while, on the other hand, the number of vehicles in the country is still rapidly increasing. Indeed, while the EU as a whole has recorded a decrease in the number of vehicles, there are more and more cars in the Czech Republic. This trend should be reversed with the help of the structural funds of the European Union, while allowing for the introduction of other, greener means of transport. Subsidies for green transport projects may be drawn in the Czech Republic particularly from regional operational programmes (ROPs). Financial support can thus be provided, for example, for projects of cycling paths, procurement of environmentally sound public transport vehicles, antinoise measures and planting of vege-

tation. The main instrument at the national level follows from the Operational Programme “Environment”, which, however, deals only marginally with this aspect. A relatively unknown initiative is called “CIVITAS”. This is a European programme which aims at testing integrated strategies for clean city transport. The second biggest Czech city has been very active in its attempts to introduce greener transport. At the present time, the management of the city of Brno is contemplating the use of electrical buses. Of course, Brno is not the only city to purchase modern, environmentally sound vehicles for the public transit system. To the contrary. This kind of investment belongs among the most frequent projects in large cities. The costs amount to hundreds of millions of crowns. The money required for funding these projects is most often obtained from the ROPs.

New transport plans are contemplated by cities in the Moravian-Silesian Region – Ostrava and Opava. They were inspired by projects in Stockholm, Sweden or in the Irish city of Limerick. Cycling paths play an important role in introducing greener transport. These paths are being built all over the Czech Republic, both by cities and towns and by the regions. Over six billion Czech crowns have already been spent for their construction within the current programme period. On top of almost four billion provided for new cycling paths by the structural funds of the European Union (mainly through ROPs), 1.1 billion have been provided by the State Transport Infrastructure Fund and a similar amount by towns and regions. The subsidies available for greener transport are now limited. The end of the programme period is approaching and it cannot be said for certain what the situation will be in the next period. However, the main goal of the entire European Union is clear: to gradually turn away from oil. Nonetheless, in the opinion of certain environmentalists, the entire environmental agenda of the EU is, more or less, a political bubble. Indeed, actual reduction of dependency on oil would require far more radical steps. Filip Appl

European funds support greener transport People commuting to work and schools or travelling for entertainment, as well as transport of goods – that is the Achilles heel of many towns and entire countries. For some time now, the Member States of the EU have been able to draw European funds to improve their transport services. Considerable amounts of money have also been allocated to this end in Slovakia. This money may be drawn primarily via the Operational Programme “Transport”, falling within the responsibility of the Ministry of Transport, Construction and Regional Development of the Slovak Republic. All the subsidised projects aim at greener transport along with improvement of services. The State passenger railway carrier, ZSSK, also finances the renewal of the rolling stock from Eurofunds. “Ten electrical two-level units will be obtained within the project by the end of 2012, and ten more Push-Pull electrical units and thirteen dieselmotor units will be procured by the end of 2013,” says ZSSK. Two biggest cities in Slovakia, Bratislava and Košice, also draw European money for the development of transport. A new trolley-bus route has been built and further lines are planned in Bratislava; funds have also been used for the reconstruction of the trolley-bus depot. The Eastern capital – Košice – is considering the use of these funds for the re-

newal of the car fleet. “Within the Operational Programme ‘Environment’, we are planning to submit an application for a financial contribution with a view to extending the fleet of gas-propelled buses and the construction of a CNG pumping station,” said the Košice City spokeswoman, Martina Viktorínová. It is a fact that Slovakia is one of the few countries of the EU where integrated transport has not yet been launched; it therefore belongs among important projects within the Operational Programme “Transport”. This specifically encompasses the development of integrated transport systems in Bratislava and Košice. Especially the capital of Slovakia has been suffering from inadequate

transport infrastructure and it is only a matter of time before Bratislava’s city transport system will collapse entirely. Both the city and the Bratislava Region have great expectations of the preferential development of electrical lines on the main routes, the construction of P+R parking lots and new railway stations. Košice is planning to build a hybrid tram-train system in the city centre and in the Northern suburb of the city. According to plans, the entire system should be interlinked with the railway lines serving the neighbouring cities and towns, and thus integrate Košice with the entire region. A decade ago, the construction of cycling paths in Slovakia lay in painting a few lines on roads and sidewalks full of potholes. Times have changed and the country has thus begun to build standardised cycling paths. The best known project is the cycling bridge across the Morava River, connecting Devínska Nová Ves in Slovakia with the Austrian town of Schlosshof. This construction project is co-financed from the EU funds and falls within the 2007-2013 Slovak-Austrian Cross-Border Co-operation Programme. Ivan Belko

RÉSUMÉ

Écologisation des transports en Europe ? Principalement en délaissant le pétrole L‘année dernière, la Commission européenne a présenté le nouveau Livre blanc, longtemps attendu, sur les transports. Dénommé avec emphase « Transports 2050 », il recèle plusieurs objectifs que les États membres doivent atteindre au cours des prochaines décennies. Les efforts actuellement déployés en vue de l‘écologisation des transports, soutenus notamment par les fonds structurels de l‘Union européenne, vont eux aussi dans le sens de ces objectifs. En République tchèque, les subventions pour les projets d'écologisation des transports peuvent être essentiellement puisées dans les programmes opérationnels régionaux. Peuvent ainsi par exemple obtenir un soutien financier les projets de pistes cyclables, d'achat de véhicules écologiques pour les transports publics, de mesures à l'encontre des nuisances sonores ou encore de plantation de végétaux. Au niveau national, le principal programme opérationnel concerné est le programme Environnement qui ne s'intéresse cependant que de manière plutôt marginale à cette problématique. L'initiative CIVITAS est une initiative relativement peu connue. Il s'agit d'un programme européen ayant pour objectif de tester les stratégies intégrées pour un transport urbain propre. La deuxième plus grande ville de République tchèque cherche ainsi à mettre en place un transport plus écologique très attractif. La municipalité de Brno envisage actuellement d'introduire des autobus électriques. Les achats de véhicules écologiques modernes de transports en commun municipaux ne sont naturellement pas l'apanage de la ville de Brno. Au contraire. De tels investissements se classent parmi les projets les plus fréquents des plus grandes villes. Leurs coûts atteignent régulièrement des centaines de millions. Les principales sources de financement sont les programmes opérationnels régionaux. Un aspect important de l'écologisation des transports est la construction de pistes cyclables partout en République tchèque, tant par les villes et les communes que par les régions. Déjà plus de six milliards de couronnes tchèques ont été alloués à leur construction dans le cadre de la période de programmation actuelle. Soutenir l'écologisation des transports par le biais de subventions est d'ores et déjà limité aujourd'hui. La fin de la période de programmation approche, et personne ne peut dire pour l'instant avec certitude quelle sera la situation pendant la période suivante. Le principal effort dans toute l'Union européenne est en tout état de cause clair : délaisser le pétrole. Filip Appl

Les fonds européens contribuent à l‘écologisation des transports Le transport des personnes vers leur lieu de travail, de formation ou de détente, mais aussi le transport des marchandises, sont le talon d‘Achille de nombreuses communes et d‘États entiers. Les États membres de l‘Union européenne peuvent depuis déjà un certain temps puiser dans les fonds européens pour améliorer la qualité des services de transport. Des fonds substantiels ont déjà été alloués à cet objectif en Slovaquie aussi et ils peuvent être utilisés essentiellement par le biais du programme opérationnel Transports, qui relève du ministère slovaque des Transports, de la Construction et du Développement régional. Tous les projets subventionnés s‘intéressent aussi, outre l‘amélioration de la qualité des services, à l‘écologisation des transports. L'opérateur ferroviaire national de transport de passagers, Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK), finance le renouvellement de son parc de véhicules sur les fonds européens. « Dans le cadre du projet, dix unités électriques à étage seront livrées d'ici fin 2012, puis d'ici 2013 dix unités électriques à étage de type Push-pull et 13 unités à moteur diesel, » indique la ZSSK. Les deux plus grandes villes de Slovaquie, Bratislava et Košice, reçoivent elles aussi les fonds européens pour développer le transport. Une nouvelle ligne de trolleybus a été construite à Bratislava et une autre est en projet ; les fonds ont aussi été utilisés pour la reconstruction du dépôt de trolleybus. La plus grande ville de l'Est du pays envisage quant à elle l'utilisation de ces fonds pour renouveler son parc de véhicules. « Dans le cadre du programme opérationnel Environnement, nous nous apprêtons à déposer une demande de contribution financière non remboursable afin d'élargir le parc des autobus à gaz et de construire une station-service GNC, » a indiqué la porte-parole de la ville de Košice, Martina Viktorínová. Ivan Belko

16

100064_Inz_JARO_EV_276x409.indd 1

INZERCE

EN č. 2 / 2012

15.2.10 10:42