Češi konvertující k islámu

27. 09. 2016 07:40

1/15

Češi konvertující k islámu

Citace: Jan Hübner, Kamila Kodýtková, Jana Motlová, Renáta Smutná, Debora Šandová Češi konvertující k islámu [online] Hospodářská a kulturní studia (Provozně ekonomická fakulta ČZU), 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/cesi_konvertujici_k_islamu

Češi konvertující k islámu Úvod

Islám nemá v našem prostředí tradici, přesto oslovil i některé české obyvatele. Většinou se jedná o ženy, které si vezmou za muže muslima. Konvertovat se však rozhodnou i lidé, kteří chtějí v „něco“ věřit a uvědomí si, že je pro ně islám nejpřijatelnějším náboženstvím. Práce je zaměřena na téma: „Češi konvertující k islámu“. Tato problematika se zdá být aktuální, například v Praze dle průzkumu konvertovalo k islámu 400 až 500 obyvatel. Celkově žije v České republice podle odhadů UMO (ústředí muslimských obcí) 10 – 20 tisíc muslimů. Cílem práce bylo zjistit, co vede Čechy k vyznávání islámu a zda konvertují spíše ženy či muži.

Obecně o islámu Slovo islám je odvozeno z arabského slovesa aslama, což znamená odevzdání se do vůle Stvořitele (Alláha) a poslušnost vůči jeho zákonům. Tyto zásady jsou povinni dodržovat stoupenci islámu, kteří se nazývají muslimové. Jedině tak mohou dosáhnout opravdového míru a těšit se z trvající čistoty.1) Muhammad ibn Abdulláh Islám patří mezi nejrychleji rostoucí světová monoteistická náboženství, které má 1,2 – 1,5 miliard vyznavačů. Vzniklo v 7. stol. a je založeno na učení proroka Muhammada, jehož Alláh skrze zjevení archanděla Gabriela pověřil předáním Svého slova a vedením příkladného života. Muhammad ibn Abdulláh je pro muslimy posledním prorokem (dřívější posly Boží však také uznávají), ideálním vzorem zbožnosti a mravní dokonalosti. Byl však pouhým smrtelníkem, proto stoupenci islámu uctívají pouze Alláha, který je pro ně symbolem věčnosti, vševědoucnosti a všemoci.2) Korán Verše, které si měl Muhammad při zjevení v jeskyni poblíž Mekky zapamatovat, byly později uspořádány do Koránu, který je pro muslimy svatou knihou. Jeho text je složen ze 114 kapitol (súr) obsahujících 6236 veršů. Korán je psán arabsky a je považován za nejposvátnější náboženskou knihu, Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:26 cesi_konvertujici_k_islamu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=cesi_konvertujici_k_islamu

jelikož se jedná o přesnou kopii „Nebeské knihy“. Zdrojem islámské věrouky není pouze Korán, ale také Hadísy (tradice), což jsou moudra a výroky proroka Muhammada, které objasňují nepřesné pasáže Koránu. Dalším zdrojem je kodifikované islámské právo Šaría. Islám si zakládá na víře v jediného Boha, anděly, zjevné Písmo (včetně starozákonních spisů), proroky, poslední soud a vzkříšení. Nemá duchovního představitele ani církevní instituce, jeho podstatou je pouze přímý vztah mezi Alláhem a muslimem. Vůči Bohu má každý muslim 5 povinností, tzv. 5 sloupů islámu:3) ●

vyznání víry (Šaháda)

●

5 denních modliteb (Saláh)

●

poskytování náboženské daně – almužny (Zakát)

●

30-ti denní půst v měsíci ramadánu (Saum)

●

pouť do Mekky - alespoň jednou za život (Hadždž)

Modlitba (Saláh) ●

●

●

●

●

●

modlitba je považována za základní pilíř islámu, je vykonávána pětkrát denně, aby každý muslim cítil přítomnost Stvořitele po celý den nejedná se pouze o duchovní oddanost, pro muslimy je i fyzickým cvičením - každý sval lidského těla se při uctívání Alláha spojí s duší a myslí modlitbu však smí konat pouze svéprávní a duševně zralí lidé a ženy, které zrovna nemají menstruaci a nejsou v šestinedělí správný muslim je před modlitbou povinen zbavit své tělo a oděv špíny (tato částečná očista se nazývá wudú a pro její vykonání je stanoveno několik pravidel: „Očistěte si nosní dírky opakovaným nasátím a vypuzením vody třikrát“ - rituální očista se ruší v případě, pokud dojde např. k vyměšování moči, stolice, tělesných plynů apod., pokud dojde k výtoku krve nebo hnisu a podobných látek z kterékoli části těla a dále pokud člověk usne nebo omdlí každý věřící je povinen zakrýt svou nahotu (muži zakrývají tělo alespoň od pupku po kolena a ženy zahalují vše kromě tváře, rukou, chodidel a samozřejmě oděv z průhledné látky je pro obě pohlaví zakázán) postoj při modlitbě směřuje ke Ka´bě v Mekce, pokud dotyčný muslim nezná přesný směr a nevlastní buzolu, má se řídit nejlepším úsudkem

Islámské větve Již v 7. stol. vyvolaly politické spory o vedení muslimské obce schizma a od sunnitské většiny se oddělily další 2 větve: teokratická (cháridža) a legitimistická (šíia). I dnes je téměř každý muslim www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

3/15


příslušníkem jedné ze dvou hlavních větví: ● ●

sunnité (asi 85%) šíité (asi 12%)

Šíření islámu Islám se velmi rychle šířil. Již po Muhammadově smrti byl pevně zakořeněn na Arabském poloostrově, v Egyptě, v západní Africe a v roce 711 dorazil i do Španělska. Během evropského středověku postupoval do východních zemí (dnešní Turecko, Irák, Irán, Indie, Indonésie) a do Afriky. V současnosti je nejrychleji rostoucím náboženstvím, zvláště díky nové vlně tzv. reislamizace (snaha ovlivnit západní myšlení a šířit islám po celém světě). Okolo 20% muslimů žije v arabských zemích, 30% v Indii a 15,6% v Indonésii. Vysoce zastoupen je v severní Africe, v Čínské lidové republice a na Balkáně. Také v Evropě žije hodně přistěhovalců, zvláště ve Francii, Německu, Holandsku, Rusku, Španělsku, Švédsku a ve Velká Británii.4)

Korán

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


Korán jako nebeská kniha významně ovlivnila většinu českých konvertujících. Je prvním zdrojem každého muslima, jeho víry a praxe. Píše se v něm o všech součástech lidského života: o moudrosti, uctívání, obchodních jednáních, zákonech, o manželství a podobně. Zároveň poskytuje pravidla pro řádný chod společnosti, správné chování a spravedlivý ekonomický systém. Korán byl zjeven proroku Muhammadovi v arabském jazyce, a je tedy mezi muslimy považován za autentické sdělení od Alláha. Každý překlad Koránu, ať už do češtiny nebo jiného jazyka, není pravým Koránem, je pouhým překladem jeho významu. Pravý Korán existuje jen v arabštině, v jazyce, ve kterém byl zjeven. Je rozdělen na 114 súr (kapitol) a 6237 áj (veršů). Jednotlivé súry jsou často složeny z nesourodých skupin veršů sepsaných v rozpětí mnoha let.5) Korán stanovuje některá konkrétní pravidla, příkazy, zákazy a někdy i tresty za porušení těchto pravidel.6) Nemá pevnou strukturu ani plynulý příběh. Jedná se o zaznamenaná poselství proroka Muhammada. Muslimové věří, že Korán je slovem Božím a že existoval již před narozením proroka Muhammada – u Alláha. Pokud člověk čte Korán, je to jakoby k němu promlouval samotný Alláh. Je jakousi příručkou pro řádný život každého muslima - jak v době proroka Muhammada - tak i dnes.

Sunna: Korán je pro české muslimy zásadní, důležité však jsou i tradice. Sunna nabízí řešení i v situacích, které Korán nezmiňuje. Zahrnuje Hadísi a je součástí víry především Sunnitů, kteří na rozdíl od Šíitů kladou větší důraz na tradice.

Hadísy: Hadís je označení pro původně ústně uchovávanou výpověď o činech a skutcích proroka Muhammada. Po Koránu je druhým zdrojem islámského práva. Podle obsahu se dělí na věroučné, právní a historické výpovědi. Zpočátku byly předávány ústně, později byly sepisovány do sbírek. Odhalilo se mnoho podvrhů, proto byla ustanovena pravidla jejich zkoumání. Podle věrohodnosti se hadísy dělí na: ● ●

● ●

●

sahíh (správné) - hadís má řetězec věrohodných vypravěčů a jeho obsahu nelze nic vytknout hasan (dobré) - hadís má řetězec věrohodných vypravěčů, avšak jeho text má malé nedostatky, které však nemění výrazně obsah sdělení da'íf (slabé) - nejčastěji se v řetězci vypravěčů objevuje osoba považovaná za nedůvěryhodnou munkar (ignorované) - znění hadísu mělo původně dva řetězce vypravěčů, avšak dochoval se pouze jeden, v jehož řetězci figuruje nedůvěryhodný vypravěč mawdú (pozměněné) - obsah hadísu byl nějakým způsobem pozměněn

Islámské právo se opírá pouze o hadís z první a druhé kategorie.

www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

5/15


Posvátná místa muslimů (Mekka, Medina a Jeruzalém) Podle muslimské tradice by měl každý muslim alespoň jednou za život navštívit tato tři hlavní poutní místa. Práce mimo jiné zkoumala, zda tuto tradici dodržují i čeští muslimové.

Mekka

Mekka je město v Saudské Arábii, známé hlavně díky tomu, že je posvátným a poutním místem islámu. Nachází se ve vnitrozemí, 90 kilometrů od pobřeží Rudého moře. Mekku každoročně navštíví více než tři miliony poutníků z celého světa.7) Uprostřed města je velká poutní mešita al-Masdžid al-Haram s devíti minarety. V jejím středu je Ka'ba, což je kamenný oltář krychlového tvaru, který údajně postavil sám Abrahám. Uvnitř Ka'by je uložen černý kámen, který je údajně meteorického původu. Roku 571 se v Mekce narodil Muhammad, zakladatel islámu, muslimy označovaný jako prorok Boží. Roku 622 odsud odešel do Medíny, aby šířil nové náboženství. Pro nevěřící je ale město jinak uzavřeno. Podle tradičního islámského práva nesmí žádný nevěřící vstoupit na půdu Mekky, ani se delší dobu (déle než tři dny) zdržovat v jejím okolí. Porušení zákazu je trestáno smrtí. Každoročně během hadždže (islámský měsíc) se musí celá Mekka připravit na tisíce poutníků ze všech zemí světa. Ti se vydávají nejen do posvátné mešity, ale i do okolí města, kudy vede trasa posvátné pouti. Každý rok je během tohoto období ušlapáno mnoho věřících. Pouť do Mekky představuje pro každého muslima jeden z pěti pilířů víry, jednu z pěti základních povinností. Pouť do Mekky by měl alespoň jednou za život uskutečnit každý dospělý a duševně zdravý muslim, a to bez rozdílu pohlaví. Islám nevyžaduje, aby se poutníkem stal člověk, který nemá na pouť dostatek prostředků, nebo cítí, že by cestou riskoval život. V případě nemoci je možné poslat za sebe i náhradníka. Svatá pouť se skládá z řady předepsaných úkonů a její průběh má ustálenou formu. Návštěvník Mekky se může rozhodnout, zda vykoná celou pouť, nebo jen její hlavní část. První povinností je uvedení se do stavu zasvěcení a rituální čistoty a je třeba ji splnit neprodleně po vstupu na území posvátného území, který tvoří Mekka a její nejbližší okolí. Muslim se musí vyhýbat činnostem, které jsou zakázány. Poutník obléká prosté bílé roucho, tvořené dvěma kusy nesešité látky. Pouť zahrnuje sedminásobné Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


obcházení Ka'by proti směru hodinových ručiček.8)

Medína

Medína je město v Saúdské Arábii a je dalším ze tří nejposvátnějších center islámu. Při posledním sčítaní lidu v roce 2004 měla 918 889 obyvatel a v minulosti se jmenovala nejprve Jathrib a pak Madínat an-Nabí (Město prorokovo). Význam Medíny pro muslimský svět spočívá hlavně v tom, že je zde pohřben prorok Muhammad a že zde vznikly pozdní súry svaté knihy Koránu. Medína také jako vůbec první obec přijala islám – odtud prorok rozšířil v 7. století svou víru do celého arabského světa. Roku 622 přišel Muhammad do Medíny a začal muslimský letopočet. Nachází se zde Svatyně proroka Muhammada.9)

Jeruzalém

Jeruzalém je největším městem Izraele. Izrael ho považuje za své hlavní město, ale okolní svět uznává za hlavní město Tel Aviv. Jeruzalém je posvátný pro všechna tři hlavní monoteistická náboženství – Judaismus, křesťanství i islám. Podle statistické ročenky z roku 2000 se ve městě nachází 1204 synagog, 158 kostelů a 73 mešit. www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

7/15


Historie města sahá až do 4.tisíciletí př.n.l., a činí tak z Jeruzalému jedno z nejstarších měst na světě. V současné době je zapsán na seznamu památek UNESCO a je rozdělen do čtyř čtvrtí (arménské, křesťanské, židovské a muslimské). V minulosti byl dvakrát zničen a byl předmětem mnohých bojů, v současnosti je jedním z hlavních důvodů izraelsko-palestinského konfliktu. Jeruzalém je považován za třetí posvátné místo islámu. O jeho významnosti svědčí i to, že jeruzalémská Chrámová hora byla vůbec prvním ze dvou míst, jejichž směrem směřovaly muslimské modlitby. Muhammad však po roztržce s Židy, kteří jej nepřijali za svého proroka, změnil směr motliteb ke svatyni Ka'ba v Mekce. Pro islám má nicméně Jeruzalém význam především díky Muhammadově noční cestě v roce 620. Muslimové věří, že se Muhammad zázračně přenesl z Mekky na Chrámovou horu, odkud vstoupil na nebesa, kde se setkal s Alláhem a ostatními proroky islámu. Přesto však v Koránu samotném není o Jeruzalému žádná zmínka. Dnes se na Chrámové hoře nacházejí dvě muslimské památky, které tuto událost připomínají: mešita Al-Aksá, jejíž jméno je zmíněno v Koránu, a Skalní dóm, který stojí nad základním kamenem, z něhož, jak muslimové věří, Muhammad vstoupil na nebesa.10)

Minaret na zámku Lednice Tureckou věž, jak se minaretu též říká, nechali zbudovat tehdejší majitelé panství Leichtensteinové. Věž je vysoká 59,39 metrů a stavba byla započata roku 1798, bylo pro ni vybráno místo v severní části anglického parku v nadmořské výšce 164 metrů. Lednická stavba, která jako minaret pouze vypadá, ale nezastává jeho funkci, bývá v literatuře též mylně označována jako mešita. Mešita je nejstarším a též nejtypičtějším prvkem pro islámskou architekturu a minaret jako takový je tedy její již z dálky viditelnou součástí. Z liturgickéh hlediska musí být mešit rituálně čistým prostorem, jelikož čistota modlitebního místa je jednou z podmínek pro vykonání bohoslužby. Nejdůležitějším prvkem v mešitě je modlitební výklenek mihráb udávající modlitební směr k Mekce, tzv. zblu, které však lednická stavba postrádá. Na střeše je rovnoměrně rozestavěno dvanáct štíhlých vížek připomínajících komíny či průduchy, jaké můžeme například hojně pozorovat na střechách palácového komplexu TopKapi v tureckém Istambulu. K postupnému zúžení věže došlo pouze mírným ubíráním stavební hmoty dříku. Z tohoto důvodu působí mírně postupující zeštíhlení organicky a nikoli skokově, tak jako tom je např. u severoafrických minaretů. Celá věž je zakončena lucernou s neogotickými okny a kupolí, jež tvarově vychází z osmanských přileb. Kupole je zakončena kovovou korouhví s půlměsícem. Nejnápadnějším evropským znakem pak zůstává neogotická okna, která však mají evidentně připomínat kýlový oblouk- oblíbený to prvek islámské architektury. 11)

Muslimské svátky Pokud se Čech rozhodne konvertovat k islámu, je pro něho náboženství velmi podstatné, a proto většinu muslimských svátků dodržuje a české svátky - jako třeba Vánoce - neslaví.

Eid Al-Fitr



Veřejné oslavy konce ramadánu v prvním dni měsíce šawwalu se nazývají Eid Al-Fitr. Po západu slunce 29. ramadánu muslimové čekají na ohlášení, že byl spatřen nový měsíc, což znamená, že ramadán skončil a druhého dne je Eid. V takovém případě se té noci už nekonají modlitby Tarawih. Nebyl-li měsíc spatřen, půst pokračuje další den a modlitby Tarawih se v noci konají. Eid se slaví veřejnými modlitbami a ceremoniálem, často doprovázené halal (povolenými) radovánkami, jako jsou dětské hry a rozdávání pečiva. Je to veselý den pro všechny, a ačkoli Eid Al-Fitr trvá pouze jeden den, v muslimských zemích jsou školy, kanceláře a obchody často zavřeny po tři dny. Je to čas návštěv a rozdávání dárků.12)

Muharram - 1. den 1. měsíce islámského roku - Islámský Nový rok - 10. den 1. měsíce islámského roku Pro Sunnitské muslimy je oslavou přechodu Rudého moře Izraelity Pro Šiitské muslimy je vzpomínkou na mučednickou smrt Husayna ibn Ali, vnuka proroka Muhammada Safar Rabi’ al-awwal - 12. den 3. měsíce islámského roku - Mawlid an Nabi Pro Sunnitské muslimy je oslavou narození proroka Muhammada - 17. den 3. měsíce islámského roku - Mawlid an Nabi Pro Šiitské muslimy je oslavou narození proroka Muhammada Rabi‘ al-thani Jumada al-awwal Jumada al-thani Rajab - 13. den 7. měsíce islámského roku Narození Aliho ibn Abi Talib (bratranec proroka Mohameda) - 27. den 7. měsíce islámského roku - Isra a Miraj Tzv. Noční cesta - muslimové s dětmi navštíví mešitu, po modlitbě následuje hostina Sha‘aban - 15. den 8. měsíce islámského roku Noc odpuštění Ramadan www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

9/15


- 1. den 9. měsíce islámského roku Ramadan je nejsvětější muslimský měsíc - začátek půstu - 21. den 9. měsíce islámského roku Mučednická smrt Aliho ibn Abi Talib - 27. den 9. měsíce islámského roku - Nuzul Al-Qur'an Poslední část postního měsíce Součástí je i svátek Laylat al-Qadr - zjevení Koránu proroku Muhammadovi Shawwal - 1. den 10. měsíce islámského roku - Eid al-Fitr Konec půstu - oslavy trvají 3 dny Dhu al-Qi‘dah - 8. - 13. den 12.měsíce islámského roku Pouť do Mekky - 10. den 12. měsíce islámského roku - Eid al-Adha Svátek proroka Ibrahima Dhu al-Hijjah-10. den 12. měsíce islámského roku - Eid al-Adha Svátek proroka Ibrahima - 18. den 12. měsíce islámského roku - Eid al-Ghadeer Pro Šiitské muslimy je oslavou posledního kázání proroka Muhammada - 24. den 12. měsíce islámského roku - Eid al-Mubahila Přijetí křesťanů z Najranu prorokem Muhammadem Postní měsíc ramadán Půst v měsíci ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu. Jako povinnost (fard) byl přikázán všem dospělým a zdravým muslimům v 2. roce hidžry (r. 623). Pro půst se používá arabského slova „saum“ (mn. č. sijám), které doslova znamená „zdržet se něčeho“. V islámské terminologii je pak tento výraz překládán ve významu zdržet se jídla, pití a intimního styku. V měsíci ramadánu se postí muslimové na celém světě, což rozvíjí pocit sounáležitosti a příslušnosti k muslimské obci. Nejvýznamnějším rysem půstu je rozvíjení vědomí Boha (taqwá) v srdci a duši věřících. Ramadán je měsícem trpělivosti, skromnosti a vzájemné pomoci. Je to měsíc, jehož začátkem je milost, prostřední třetina je odpuštění a konec měsíce symbolizuje osvobození od pekelného ohně. Půst začíná každý den za rozbřR (úsvitu) v čase těsně před ranní modlitbou (salát al-fadžr). Před jeho začátkem je nutné pojmout úmysl (níja), ten může být přijat již večer před spaním nebo v době podávání ranního jídla (suhúr), nejpozději však před začátkem času pro ranní povinnou modlitbu. Od této doby se musí každý postící zdržet jídla, pití, intimního styku, ale i nemorálního chování a jednání. Půst končí při západu slunce v době, kdy začíná Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


svolávání k modlitbě západu slunce (salát al-maghrib). Je žádoucí ukončit půst co nejdříve po této době. Zvykem proroka Muhammada (NBŽM) bylo ukončit půst datlemi a pohárem vody. Přerušení půstu by měla doprovázet následující prosba k Bohu: „Ó Bože, pro Tebe jsme se postili a z Tvých darů jsme přerušili půst.“ (Alláhumma laka sumna wa ‘alá rizqika aftarna). Muslimské svátky určuje kalendář se základem v roce hidžry ( r. 622). Kalendář má dvanáct měsíců po 29 a 30 dnech. V měsíci ramadánu se oslavuje noc Osudu (Lailat-al-Oadr) – zjevení Koránu. Svátek I´d al-fitr nebo také „Malý svátek“ ukončuje ramadán. Je to veselý svátek, kdy se v každém domě jedí koláče a rozdávají dárky. Po ukončení pouti do Mekky (ke Kaabě) se koná „Velký svátek“ (I´d al-adhá) neboli „svátek obětování“ či „svátek berana“. Každá rodina obětuje dobytčí hlavu (nejčastěji berana) na památku tvora, kterého Abrahám obětoval místo svého syna. Maso se musí rozdělit mezi členy rodiny, sousedy a chudé.

Literární rešerše

Téma: Češi konvertující k islámu. Tímto tématem se zabývalo mnoho novinářů i spisovatelů, ze kterých můžeme jmenovat Denisu Červenkovou, Alberta-Petera, Jiřího Bečku, Miloše Mendela nebo Bronislava Ostřanského. Většina novinářů se zajímala spíše o ženy muslimky, a to především proto, že 80-90% konvertujících Čechů k islámu jsou ženy. V naší zemi není dost pravdivých informací o islámu a arabském světě, a to je další důvod, proč se toto téma objevuje tak často. Naším občanům není jasné postavení žen vůči mužům a někteří Češi si myslí, že muslimské ženy jsou utlačované a mají svůj život podřízený mužům. Celkově je zde islám vnímán spíše negativně. Kdyby si každý přečetl alespoň jeden článek o islámu a muslimech, pochopil by, že to není pouze náboženství, ale také životní styl. To nám dokazuje Magda Hettnerová, když zpovídá české muslimky. V tomto článku ženy popisují, co je vedlo k tomu stát se muslimkami a kdy se jimi staly. Dále popisují, jak se správný muslim pozná, co by měl přísně dodržovat a co je pouze na nich. Také vysvětlují, jak si mají lidé správně vykládat Korán a doporučení, která jsou tam zmíněna, protože každý z nás má odlišné vnímání a názory na určité věci.13) Dále se dozvídáme o vzájemném postavení muže a ženy, jak je to v ČR a naopak jak je to v původních islámských zemích. Velkou otázkou je zde i zahalování žen, protože každá žena na to má jiný názor. Jedna žena například říká, že se s některými skutečnostmi nemůže ztotožnit. Není zde povoleno cestovat bez doprovodu nebo různé chování páru jako je společná domácnost. Irena Obermannová naopak zjišťuje, zda Češky muslimky nejdříve propadli lásce k muži muslimovi a poté díky tomu konvertovali k islámu nebo naopak zda je nejprve oslovil islám natolik, že konvertovali a poté náhodou potkali svého osudového muže. Dále se tato novinářka zajímá o souvislosti islámu a www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

11/15


teroristického útoku, který se stal 11.9.2001. To ovšem všichni popírají. Také se zabývá otázkami, které se týkají přímo islámských žen jako například jestli nosí v létě plavky a chodí se koupat na koupaliště, kdy začali nosit šátek a jaké reakce na to se jim dostávají od ostatních lidí, případně zda se chodí večer bavit samy bez manžela. Některé ženy povídají i o intimním životě, jak vychovávají děti a rozdíly mezi západními muslimskými ženami a asijskými.14) Bronislav Ostřanský napsal článek o vztahu mezi islámem a médii, za kterého je zde ukázka: Ještě v devadesátých letech minulého století a zejména na jejich počátku se ve sdělovacích prostředcích velmi často setkáváme se zavádějícími, kritickými a nezřídka až islamofobními výlevy, které vždy bývají adresovány „islámskému terorismu“, „extrémismu“ či „islamismu“, nikoliv přímo náboženství islámu jako takovému, byť si rozhodně nesmíme činit iluze, že mnoha pisatelům tyto pojmy nesplývají. Poněkud zjednodušeně se dozvídáme, že problémy, o nichž nás tak často informují média, mají na svědomí „extrémisté“, zatím co „pravý islám“na tom nemá vinu, vždyť je náboženstvím míru. Na rozdíl od euforie devadesátých let se v poslední době setkáváme s „pevně etablovanou scénou“ postojů a stanovisek. Jinak řečeno – vysloví-li se konkrétní jméno zainteresovaného jedince či instituce, lze s velkou dávkou pravděpodobnosti odhadovat, jaký postoj ke zcela konkrétní záležitosti zaujme . Jistě nás překvapí , že čeští muslimové mají své organizace, instituce, publikace a webové stránky, ale možná nás překvapí, že i odpůrci islámu mají vlastní organizované platformy, což se odráží zejména na internetu. 15)

Metodologie Protože jsme se zabývali tématem více do hloubky, zvolili jsme kvalitativní výzkumné metody, namísto kvantitativních, které nejdou tolik do hloubky a pouze kvantifikují. Konkrétně jsme použili formu dotazníků a také polostandardizovaný rozhovor. Navštívili jsme Islámskou nadaci na Praze 1 v pasáži Jiřího Grossmanna a mešitu na Rajské zahradě. V mešitě jsme obdrželi několik literárních pramenů, ze kterých jsme čerpali. Zajímavé informace nám poskytly aktuální články z časopisů.

Praktická část Výzkumná otázka: Proč Čech, který vyrůstá v křesťanském či ateistickém prostředí, konvertuje k islámu?

Doplňující otázky: 1. Proč se Češi stávají muslimy? Co je k tomu vede? Důvodem k přijetí muslimské víry je pro Čechy ztotožnění se s takzvaným Božím vedením. Jsou také z velké části ovlivněni četbou Koránu a osloveni jeho poselstvím. Islám pro ně není pouhým náboženstvím, je to styl života, který stojí za to žít. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


2. Dodržují všechny islámské zvyky a tradice? Popřípadě které ano a které ne? Dodržování islámských zvyků a tradic je pro Čechy důležité a například motlitby patří k základním činnostem dobrého muslima. Pro každého ale mají různá islámská „pravidla“ různou důležitost a je na každém věřícím, jak silný význam kterému z nich přisoudí a jak ortodoxně bude zvyky, svátky a tradice držet, případně slavit. 3. Jak na konvertující Čechy reagují muslimové, kteří se tak narodili (a popřípadě pocházejí z muslimské země)? Čeští muslimové a muslimové od narození spolu mají, podle odpovědí v dotaznících, dobré vztahy. Často navazují přátelství založené na vzájemné pomoci ať už v náboženských otázkách či při integraci do české kultury a společnosti. Rodilí muslimové si často konvertitů považují za to, že přijali islám po zralé úvaze. 4. Jak na Konvertující Čechy reagují Češi, kteří jsou jiného vyznání (například křesťanského), popřípadě ateisté? Češi nevyznávající islám berou české muslimy jako něco nepatřičného či divného. Určitou roli u nich hraje neschopnost pochopit, co je k tomu vede a strach z neznámého. 5. Jakého vyznání je jejich rodina? Pokud je jiného vyznání, tak jak reaguje na jejich konvertování k islámu? U rodinných příslušníků nebo blízkých přátel se můžeme setkat jak s tolerancí a podporou, tak i s nepochopením a zavržením. 6. Mají děti? Pokud ano, vedou je také k islámu? Děti českých muslimů a muslimek jsou k islámu vedené. Je to však dáno spíše prostředím, ve kterém vyrůstají, než že by jim byl Islám přímo vnucován. Setkali jsme se také s odpověďmi, že si děti mohly samy vybrat zda se muslimy stanou či ne (u starších dětí). 7. Slaví Vánoce a jiné české svátky a zvyky, když tu žijí? Zjistili jsme, že naprostá většina české (křesťanské) svátky odmítá. Berou je spíše jako dny volna, které tráví s rodinou. Mnohem důležitější jsou pro ně tradiční muslimské svátky. 8. Jí vepřové maso a pijí alkohol? Jak už bylo zmíněno v odpovědi na 2. otázku, každý přikládá různým pravidlům různou důležitost. U těchto dvou se však všichni shodli, že se snaží alkoholu vyhýbat a vepřové maso nekonzumují vůbec. Některým je dokonce velmi nepříjemná i ta představa. 9. Navštívili nějaké muslimské poutní místo? (Mekka, Medina, Jeruzalém) Velká část oslovených alespoň jedno z uvedených poutních míst již navštívila. Ti, co ne, však shodně uvedli, že se k takovéto návštěvě chystají. 10. Jaký mají názor na to, že muslimské ženy musí chodit celé zahalené? V České republice není povinnost zahalovat se kontrolována až tak přísně. Muslimky z okolí dotazovaných se prý zahalují dobrovolně a existují také ženy, které se nezahalují vůbec. Záleží na vlastním rozhodnutí případně na domluvě s manželem. www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

13/15


Poté nás napadlo vymyslet ještě dotazníky pro původní muslimy abychom měli srovnání, ale ti byli více struční: Poté nás napadlo vymyslet ještě dotazníky pro původní muslimy, abychom měli srovnání, ale ti byli více struční. Otázky: 1. Odkud pocházíte? 2. Jak dlouho žijete v České republice? 3. Jak na vás reagují Češi, kteří jsou jiného vyznání? Například křesťané, popřípadě ateisté? 4. Dodržujete všechny muslimské tradice a zvyky? Popřípadě které ano? 5. Slavíte nějaké české svátky? (například Vánoce) 6. Máte manželku/manžela? Je původem Češka? Jakého je vyznání? 7. Máte děti? Pokud ano, vedou je také k muslimské víře? 8. Jaký máte názor na to, že muslimské ženy musejí chodit celé zahalené? Z odpovědí jsme vyvodili následující závěry: Oslovení rodilý muslimové žijící na území České republiky zde žijí již delśí dobu, tj. od deseti do dvaceti let. Za tuto dobu se stihli dobře seznámit s českou kulturou a tradicemi a většina z nich mluví dobře česky. Jako vlast svého původu uváděli hlavně státy jako je Egypt a Jemen. Sdružují se do určitých komunit, které jim usnadňují život v ČR. Všichni shodně uvedli, že dodržují všechny hlavní muslimské tradice a zvyky v čemž jim pomáhají tyto komunity. setkali jsme se s názorem, že ženy by měly chodit zahalené, jak jim to přikazuje Korán, ale i s více tolerantními postoji. Dotazovaní se v Čechách setkávají spíše s negativními reakcemi na svou víru či s rychlým odsouzením pramenícím z nepochopení nebo neznalosti.

Závěr Z osobního rozhovoru s rodilým muslimem z Jemenu, který je zaměstnán v pražské mešitě, vyplynulo že drtivá většina konvertujících Čechů jsou ženy. Svým okolím jsou vnímány různě. Původní muslimové si jich váží, ale naopak Češi na ně reagují spíše neutrálně až negativně. Dále z dotazníků vyplynulo, že je islám pro Čechy stylem života a ne pouhým náboženstvím. Zajímavý byl příběh jednoho z respondentů, který zkoumal různá náboženství a zjistil, že je mu islám nejbližší a dává jeho životu smysl, a proto se rozhodl konvertovat.

Zdroje



Literární zdroje: ABD AL-ÁTÍ, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha : Ústředí muslimských obcí, 2010. 203 s. ISBN: 978-80-904373-6-4 AZZAM, Leila; GOUVERNEUR, Aisha. Muhammad posel Boží. Brno : Islámská nadace v Brně, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, 2002. 89 s. Filosofický slovník. Olomouc : Olomouc, 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4 HETTNEROVÁ, Magda. Metro : Nejsme žádné Chudinky. Březen 2011. 10-14 s. IBRAHIM, I.A. Stručný průvodce porozumění islámu. Praha : Ústředí muslimských obcí, 2009. 55 s. ISBN 80-903196-1-0 KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha : Reprografické studio PEF ČZU, 2009. 262 s. ISBN 978-80-213-1935-6 OBERMANNOVÁ, Irena. Magazín Dnes : Co to máš na hlavě, teroristko? Setkání s muslimkami. 24. březen 2011. 12 s., 18-24 s. Všeobecná encyklopedie Diderot. Praha : Diderot, 1999. ISBN 80-86613-00-3

Zdroje z internetu: Hadždž aneb putování do Mekky. [online] 2008 Ultreia. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://www.ultreia.cz/jine-svetove-poute/muslimske-poute/pout-do-mekky/>. Jeruzalém. [online] 2011 Wikipedie : otevřená encyklopedie. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeruzal%C3%A9m>. Korán v češtině. [online] 2011 Korán o islámu. [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: < http://koranoislamu.cz/>. Medina. [online] 2009 Navajo. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . Mekka. [online] 2011 Wikipedie : otevřená encyklopedie. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mekka>. Muhammad, poslední prorok. [online] 2009 Al-islam.cz. [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: < http://www.al-islam.cz/muhammad/muhammad-posledni-prorok.html>. Muslimský svátek Eid Al-Fitr. [online] 2008-10-2 Isifa image service s.r.o. [cit. 2011-09-10]. Dostupné z WWW: . , 2) Všeobecná encyklopedie Diderot. Praha : Diderot, 1999. 3) Muhammad, poslední prorok. [online] 2009 Al-islam.cz. [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: < http://www.al-islam.cz/muhammad/muhammad-posledni-prorok.html>. 4) ABD AL-ÁTÍ, Hammudah. Zaostřeno na islám. Praha : Ústředí muslimských obcí, 2010. 203 s. ISBN: 978-80-904373-6-4 1)

www.hks.re

Tisk 27. 09. 2016 07:40

27. 09. 2016 07:40

15/15


IBRAHIM, I.A. Stručný průvodce porozumění islámu. Praha : Ústředí muslimských obcí, 2009. 55 s. ISBN 80-903196-1-0 6) Korán v češtině. [online] 2011 Korán o islámu. [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: < http://koranoislamu.cz/>. 7) Mekka. [online] 2011 Wikipedie : otevřená encyklopedie. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mekka>. 8) Hadždž aneb putování do Mekky. [online] 2008 Ultreia. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://www.ultreia.cz/jine-svetove-poute/muslimske-poute/pout-do-mekky/>. 9) Medina. [online] 2009 Navajo. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 10) Jeruzalém. [online] 2011 Wikipedie : otevřená encyklopedie. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeruzal%C3%A9m>. 11) DVOŘÁKOVÁ, Sabina, Nový Orient: Lednický minaret: Známá stavba, jak ji neznáme, č. 1 (2007), 51-53 s., ISSN: 0029-5302 12) Muslimský svátek Eid Al-Fitr. [online] 2008-10-2 Isifa image service s.r.o. [cit. 2011-09-10]. Dostupné z WWW: . 13) HETTNEROVÁ, Magda. Metro : Nejsme žádné Chudinky. Březen 2011. 10-14 s. 14) OBERMANNOVÁ, Irena. Magazín Dnes : Co to máš na hlavě, teroristko? Setkání s muslimkami. 24. březen 2011. 12 s., 18-24 s. 15) OSTŘANSKÝ,Bronislav, Nový Orient: Český mediální obraz islámu a jeho proměny, č.1 (2007), 7-8 s., ISSN 0029-5302 5)

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=cesi_konvertujici_k_islamu Last update: 06. 06. 2016 10:26


Češi konvertující k islámu

Recommend Documents