ehealth ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

Studie proveditelnosti

eHEALTH – ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

Program: Integrovaný operační program (IOP), 19. výzva, Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě

Předkladatel projektu: Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11

PARDUBICKÝ KRAJ

1

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“

OBSAH 1

Úvod ............................................................................................................................. 4 1.1

Účel .......................................................................................................................................... 4

1.2

Datum zpracování studie ......................................................................................................... 4

2

Rekapitulace výsledků studie ..................................................................................... 5

3

Současný stav a historie projektu .............................................................................. 7 3.1

Cíle projektu............................................................................................................................. 7

3.2

Současný stav projektu (nulová varianta) ............................................................................... 7

3.3

Účel projektu a očekávané přínosy ....................................................................................... 11

3.4

SWOT analýza....................................................................................................................... 17

3.5

HEXAGON veřejné správy - vliv projektu na jednotlivé vrcholy ............................................ 18

3.6

Varianty řešení....................................................................................................................... 18

4

Lokalita a okolí........................................................................................................... 20 4.1

Místa realizace projektu ......................................................................................................... 20

4.2

Stav technické infrastruktury v jednotlivých lokalitách........................................................... 21

5

Technické řešení v jednotlivých lokalitách .............................................................. 25 5.1

Lokalita A (Albertinum – Odborný léčebný ústav v Žamberku) ............................................. 25

5.2

Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) .................................................................................. 37

5.3

Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) - popis řešení .................................................. 42

5.4

Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) .................................................. 50

6

Organizace ................................................................................................................. 60 6.1

Organizační model investiční (realizační) fáze...................................................................... 60

6.2

Provozní model ...................................................................................................................... 60

6.3

Role všech subjektů v projektu .............................................................................................. 61

6.4

Vazba projektu na centrální řešení / jednotná regionální podoba řešení .............................. 61

7

Lidské zdroje.............................................................................................................. 62 7.1

Funkce a pozice projektového týmu v realizační fázi projektu .............................................. 62

7.2

Funkce a pozice projektového týmu v provozní fázi projektu................................................ 62

7.3

Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti ........................................................ 63

8

Realizace projektu, časový plán ............................................................................... 69 8.1

Etapy projektu ........................................................................................................................ 69

8.2

Harmonogram projektu .......................................................................................................... 69

9

Monitorovací indikátor .............................................................................................. 72 9.1

10

Stanovení počáteční a cílové hodnoty monitorovacího indikátoru, způsob naplnění ........... 72

Finanční analýza projektu, finanční plán ................................................................. 74

10.1

Zajištění dlouhodobého majetku........................................................................................ 74

10.2 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku 75 2

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ 10.3

Přehled celkových nákladů v realizační fázi ...................................................................... 75

10.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace) ........................................................................................................................................ 78 10.5

Příjmy provozní fáze .......................................................................................................... 80

10.6

Finanční plán realizační a provozní fáze ........................................................................... 80

10.7

Přehled financování projektu ............................................................................................. 81

10.8

Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů ................................................................... 81

10.9

Závěry finanční analýzy ..................................................................................................... 84

11

Ekonomická analýza projektu ................................................................................... 85

11.1

Ekonomické vyhodnocení projektu .................................................................................... 85

11.2

Doporučení vybrané varianty............................................................................................. 93

11.3

Závěry ekonomické analýzy .............................................................................................. 93

12

Analýza rizik ............................................................................................................... 94

12.1

Rizika projektu ................................................................................................................... 94

12.2

Další rizika projektu v realizační fázi ................................................................................. 95

12.3

Další rizika projektu v provozní fázi ................................................................................... 96

12.4

Řízení rizik ......................................................................................................................... 97

13

Udržitelnost projektu ................................................................................................. 98

13.1

Udržitelnost projektu v institucionální rovině ..................................................................... 98

13.2

Udržitelnost ve finanční rovině .......................................................................................... 98

13.3

Udržitelnost v provozní rovině ........................................................................................... 98

13.4

Vliv projektu na životní prostředí ....................................................................................... 99

3


1 Úvod 1.1 Účel Účelem zpracování studie proveditelnosti projektu “eHealth - elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ je možnost podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci PRIORITNÍ OSY 2, OBLAST INTERVENCE 2.1 ZAVÁDĚNÍ ICT V ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ a to výzvy číslo 19 podporované aktivity „Rozvoj eHealth“. Studie je zpracována za účelem zvážení proveditelnosti a realizovatelnosti projektu. Posuzuje projekt z pohledu finančního zhodnocení potencionálně vložených prostředků a z pohledu přínosu pro rozvoj kraje ve všech oblastech, především pak v oblasti eHEALTH. Studie bude sloužit jako podklad pro řízení projektu v jeho průběhu. Studie se zabývá řešením potřeb v oblasti eHealth ve 4 příspěvkových organizací kraje, kterými jsou: Albertinum - Odborný léčebný ústav v Žamberku

Lokalita A

Vysokomýtská nemocnice

Lokalita B

Odborný léčebný ústav Jevíčko

Lokalita C

Nemocnice následné péče Moravská Třebová

Lokalita D

1.2 Datum zpracování studie Studie proveditelnosti byla zpracována ke dni 29. 11. 2013.

4


2 Rekapitulace výsledků studie Název projektu je: „e-Health - elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“. Předkladatelem projektu je oprávněný žadatel - Pardubický kraj. Projekt svým zaměřením odpovídá typovým aktivitám PRIORITNÍ OSY 2, OBLAST INTERVENCE 2.1 ZAVÁDĚNÍ ICT V ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ a to výzvy číslo 19 aktivity Rozvoj eHealth a zaměřuje se na tento očekávaný výstup: Moderní a bezpečné IS zdravotnických zařízení. Zpracovatel při rekapitulaci výsledků studie přihlížel k informacím z oblasti přípravy projektu, které jsou uvedeny pouze v elektronické žádosti Benefit7 a v souvisejících přílohách a nejsou uvedeny v této studii. Těmito okruhy informací jsou zejména zkušenosti žadatele, vazba projektu na strategické a koncepční dokumenty a další. Obsahem projektu je nákup nových, modernizace a další rozvoj stávajících informačních systémů v jednotlivých lokalitách. Důvodem realizace je zlepšení některých procesů ve zdravotnickém zařízení a to jak za účelem snížení nákladů v oblasti léků a materiálu, tak dodržení legislativních požadavků a zvýšení bezpečnosti pacientů. Realizací projektu dojde k odstranění některých neřešených oblastí, které v tuto chvíli generují zbytečné ztráty či nezaručují potřebnou bezpečnost pacientů. Dalším důvodem je modernizace léčebných postupů a příprava na přicházející legislativní změny. Hlavním cílem projektu je rozvoj a zkvalitnění zdravotnických procesů za podpory nasazení nových moderních informačních technologií v jednotlivých lokalitách. Aktivity v rámci projektu naplní níže uvedené dílčí cíle projektu. Dílčími cíli projektu jsou: • připravenost na legislativní změny v oblasti vydávání receptů, • vybudování potřebné vazby mezi údaji v nemocničním systému (radiologie) a PACS • zavedení procesů pořizování strukturovaní medikace • vybudování elektronického vedení příručních skladů na oddělení • výdej léků a zdravotnického materiálu na identifikovatelného pacienta • možnost práce s moderními technologiemi jako je elektronický podpis v IS zdravotnických zařízení • zkvalitnění pracovních podmínek lékařů a středního zdravotnického personálu • zvýšení bezpečnosti pacientů • bezpečný přístup ke zdravotnickým datům • efektivnější využívání HW a SW prostředků – sdílení, centralizace • snížení negativních vlivů na životní prostředí Inovativnost projektu je ve dvou hlavních oblastech – zcela nový způsob práce pro lékaře a střední zdravotnický personál při práci s léky a zdravotnickým materiálem s použitím zcela nových moderních prostředků, dále je to zavedení elektronického podpisu do výdeje receptů a provázání na celorepublikový projekt SÚKL. Žadatel má zkušenosti s přípravou projektů i s realizací investičních akcí ve vazbě načerpání finančních prostředků z dostupných dotačních titulů (např. ROP SV, OP Životní prostředí 2007-2013, Norské fondy, aj.). Zkušenosti žadatele jsou popsány v elektronické žádosti Benefit7. Management projektu je transparentní a vyhovuje identifikovaným potřebám projektu. Pro potřeby řízení a administrace projektu byl v přípravné fázi sestaven projektový tým, složený ze zástupců žadatele (zaměstnanců Krajského úřadu Pardubického kraje) a pracovníků v jednotlivých zúčastněných organizacích. Management projektu je popsán v elektronické žádosti Benefit7. Tento projekt je v otázce způsobu realizace předkládán jako jednovariantní. Navržená varianta technického, administrativního i finančního způsobu řešení je považována za jediné „optimální“ řešení. 5

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Realizace jednotlivých aktivit, které uceleně tvoří hodnocený projekt, nemá ve své podstatě jinou alternativu. Za alternativu nelze považovat situaci, kdy projekt nebude realizován. Povinná publicita projektu vůči poskytovateli dotace bude řešena adekvátními prostředky. Na vstupu do lokalit A - D bude umístěna stálá pamětní deska, publicita bude dále realizována prostřednictvím informačního sdělení na webových stránkách Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz a na webových stránkách v jednotlivých lokalitách. Celkové náklady projektu jsou 11 940 028 Kč včetně DPH. Rozpočet projektu odpovídá všem plánovaným aktivitám. Pardubický kraj má pro potřeby finančního krytí zajištěno předfinancování projektu z vlastních zdrojů. Na realizaci projektu nepůsobí žádná významná rizika, která by kriticky ohrožovala jeho celkovou realizaci. U identifikovaných rizik byly rizikové aspekty v projektu anticipovány a řešeny náležitými opatřeními (např. informovanost, motivace a řízení lidských zdrojů, časové rezervy v harmonogramu, apod.). Realizace projektu nepředstavuje pro životní prostředí žádné ohrožení. Naopak se předpokládá úspora v oblasti spotřeby papíru, formulářů a tonerů v tiskárnách v důsledku zavedení elektronického podpisu, úspora v časových zdrojů u jednotlivých zdravotnických pracovníků, zvýšení bezpečnosti pacientů. Byly identifikovány a specifikovány socioekonomické přínosy a újmy projektu, a to pro cílové skupiny, pro občany, zdravotnické pracovníky, management nemocnice, kraj a stát. Projekt je, podle názoru zpracovatele této studie a na základě dostupných a vyhodnocených informací, realizovatelný. Projekt odpovídá zaměření Oblasti podpory 2.1 v rámci Prioritní osy 2 IOP, a zároveň byla prokázána jeho realizovatelnost, opodstatněnost a potřebnost.

6


3 Současný stav a historie projektu 3.1 Cíle projektu Cílem projektu je: rozvoj a zkvalitnění zdravotnických procesů za podpory nasazení nových moderních informačních technologií v jednotlivých lokalitách s vazbou na nadřízené orgány a zajištění komunikace s jinými subjekty Tab. 1 Konkrétní cíle projektu • •

snížení administrativní zátěže personálu poskytovatelů lékařské péče při zajišťování potřebných agend zavedení zaručeného elektronického podpisu sloužícího k podpisování pacientské dokumentace tj. směřování k tzv. „bezpapírové nemocnici“

•

elektronizace procesů při vedení ošetřovatelská dokumentace

•

zvýšení bezpečnosti pacientů v oblasti podávání léků a při popisování nálezů v PACS

•

zefektivnění skladové evidence zdravotního materiálu a léčiv s cílem úspory při spotřebě těchto materiálů

•

zavedení elektronického podpisu do oblasti laboratorního komplementu

•

přizpůsobení svých procesů novým legislativním požadavkům v oblasti receptů

•

zajištění potřebné komunikace k nadřízeným orgánům (SÚKL)

•

dosažení vyššího stupně bezpečnosti v oblasti archivace a distribuce digitálních dat z pohledu pacienta i zaměstnanců

•

umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními

V jednotlivých lokalitách se mohou tyto cíle od sebe odlišovat. Je to dáno jinou nulovou variantou, ve které se zdravotnická zařízení nacházejí. Vliv má i v některých procesech odlišné odborné zaměření v oblasti zdravotní péče a tedy i jiný důraz na jednotlivé cíle projektu.

3.2 Současný stav projektu (nulová varianta) 3.2.1 Lokalita A (Albertinum - Odborný léčebný ústav v Žamberku) V současné době je již více než 15 let používán nemocniční informační systém, jehož vývojový cyklus bude výrobcem v horizontu několika let ukončen. Životnost informačních systémů je prognostikována obecně na dobu 10 až 15 let, tj. využívaný systém je již za hranicí udržitelnosti jeho vývoje výrobcem. Nemocnice v tuto chvíli provozuje standardní nemocniční systém a v posledních měsících zavedla a dále zavadí do oblasti práce s léky a zdravotnickým materiálem povinnost lékařů zadávat ordinovanou léčbu strukturovaně. Technické vybavení v tuto chvíli neumožňuje na práci lékařů navázat i v oblasti ošetřovatelské péče. Vedle nemocničního informačního systému, který obsahuje i modul pro radiologii zařízení, provozuje i systém PACS (picture archiving and communicating system). Aktuálně není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS a veškeré potřebné údaje jsou na základě vystavené žádanky zadávány přímo na modalitě ručně. Tento proces nejenže prodlužuje dobu vyšetření a snižuje komfort obsluhy i pacienta, ale výrazně také zvyšuje riziko vzniku chyby, která v konečném důsledku může vést k pozdější nemožnosti dohledat data (tzn., že v případě chyby při zadávání jednoznačných identifikátorů pacienta nejsou data na základě správných a dostupných údajů v systému dohledatelná). Významné riziko představuje také možnost záměny pacientů, resp. jejich vyšetření a z toho plynoucí závažné důsledky.

7

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). V důsledku chybějící provazby mezi NIS a PACS se však k danému pacientovi zobrazují snímky ze všech vyšetření a je vždy nutné manuálně vybrat aktuální vyšetření, což opět snižuje komfort a zvyšuje riziko vzniku chyby. Lékaři v rámci své práce dnes pořizují data pro tištěnou formu receptu. Nemocnice není připravena na propojení se SÚKL, které bude dle zákona povinné od 1. 1. 2015. Nemocnice není v tuto chvíli schopna provozovat zdravotní dokumentaci pouze v elektronické formě. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Jejich pořízení je pro ústav nezbytně nutné, protože pokud by k němu nedošlo, ohrozilo by to existenci celého zařízení (lékařská péče bez odpovídajícího komplementárního zajištění je obecně považována za péči non lege artis, rovněž zdravotní pojišťovny jako plátci péče toto vybavení požadují). V případě zrušení nebo omezení péče z těchto důvodů by došlo k omezení dostupnosti základní zdravotní péče občanů, které by v extrémních případech mohlo vést i k trvalým následkům na zdraví či k úmrtí pacienta. Samozřejmě by došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči v souvislosti se zajištěním sanitní dopravy.

3.2.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) Nemocnice v tuto chvíli provozuje svůj nemocniční systém a v posledních měsících zavedla a dále zavadí do oblasti práce s léky a zdravotnickým materiálem povinnost lékařů zadávat ordinovanou léčbu strukturovaně. Technické vybavení v tuto chvíli neumožňuje na práci lékařů navázat i v oblasti ošetřovatelské péče. Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). Vedle nemocničního informačního systému, který obsahuje i modul pro radiologii zařízení provozuje i systém PACS. Aktuálně není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS a veškeré potřebné údaje jsou na základě vystavené žádanky zadávány přímo na modalitě ručně. Tento proces nejenže prodlužuje dobu vyšetření a snižuje komfort obsluhy i pacienta, ale výrazně také zvyšuje riziko vzniku chyby, která v konečném důsledku může vést k pozdější nemožnosti dohledat data (tzn., že v případě chyby při zadávání jednoznačných identifikátorů pacienta nejsou data na základě správných a dostupných údajů v systému dohledatelná). Významné riziko představuje také možnost záměny pacientů, resp. jejich vyšetření a z toho plynoucí závažné důsledky. V důsledku chybějící provazby mezi NIS a PACS se však k danému pacientovi zobrazují snímky ze všech vyšetření a je vždy nutné manuálně vybrat aktuální vyšetření, což opět snižuje komfort a zvyšuje riziko vzniku chyby. Lékaři v rámci své práce dnes pořizují data pro tištěnou formu receptu. Nemocnice není připravena na propojení se SÚKL, které bude dle zákona povinné od 1. 1. 2015. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Jejich pořízení je pro ústav nezbytně nutné, protože pokud by k němu nedošlo, ohrozilo by to existenci celého zařízení (lékařská péče bez odpovídajícího komplementárního zajištění je obecně považována za péči non lege artis, rovněž zdravotní pojišťovny jako plátci péče toto vybavení požadují). V případě zrušení nebo omezení péče z těchto důvodů by došlo k omezení dostupnosti základní zdravotní péče občanů, které by v extrémních případech mohlo vést i k trvalým následkům na zdraví či k úmrtí pacienta. Samozřejmě by došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči v souvislosti se zajištěním sanitní dopravy.

3.2.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) Nemocnice v tuto chvíli provozuje nemocniční systém. Technické vybavení (Wifi síť i SW vybavení) v tuto chvíli umožňuje na práci lékařů navázat i v oblasti ošetřovatelské péče. Lékaři v rámci své práce dnes pořizují data pro tištěnou formu receptu. Nemocnice není připravena na propojení se SÚKL, které bude dle zákona povinné od 1. 1. 2015. 8

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Laboratoře tisknou nálezy a odesílají je fyzicky žadatelům o vyšetření jak v rámci OLÚ Jevíčko, tak externím žadatelům. Vedle toho posílají data do NIS a pomocí MISE připojeným lékařům do jejich ambulantního SW. Systém PACS zajišťuje archivaci a distribuci zdravotnických obrazových informací produkovaných na digitálních či digitalizovaných zařízeních (modalitách) používaných ve zdravotnických zařízeních a pracujících na principech různých technologií zobrazovacích metod. Téměř všechna moderní zařízení jsou vybavena systémem přímé digitalizace (Direct Radiography = DR), která je založena na záznamu obrazu pomocí snímacích detektorů, které převádějí obraz vzniklý expozicí rentgenovým zářením přímo na viditelný záznam. Starší přístroje jsou digitalizovány použitím nepřímé digitalizace (Computed Radiography = CR), což je postup digitalizace rentgenového obrazu pomocí speciální paměťové fólie a čtecího zařízení, které latentní obraz na fólii převede na výsledný obraz v digitální podobě. CR systémy jsou kompatibilní se staršími (nedigitálními) rentgenovými přístroji a CR kazety mají stejné rozměry jako kazety filmové. Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). V současné době je v Odborném léčebném ústavu provozován jeden RTG přístroj s nepřímou digitalizací. Digitální snímky jsou ukládány do systému MARIE PACS (dodavatel OR-CZ spol. s.r.o.) s možností odesílání snímků do Nemocnice Svitavy a.s., se kterou probíhá velmi úzká spolupráce (toto propojení je umožněno především díky systému MARIE PACS, který je provozován i ve Svitavské nemocnici a umožňuje vzdálený popis snímků včetně jejich obousměrného přenosu). Celý systém MARIE PACS je instalován pouze na jednom serveru s integrovaným datovým úložištěm o velikosti 1 TB. Systém MARIE PACS není provozován redundantně a ani není implementována jakákoliv záložní varianta. To znamená, že v případě výpadku jakékoliv součásti systému dojde k zastavení celého RDG provozu. Aktuálně není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS a veškeré potřebné údaje jsou na základě vystavené žádanky zadávány přímo na modalitě ručně. Tento proces nejenže prodlužuje dobu vyšetření a snižuje komfort obsluhy i pacienta, ale výrazně také zvyšuje riziko vzniku chyby, která v konečném důsledku může vést k pozdější nemožnosti dohledat data (tzn., že v případě chyby při zadávání jednoznačných identifikátorů pacienta nejsou data na základě správných a dostupných údajů v systému dohledatelná). Významné riziko představuje také možnost záměny pacientů, resp. jejich vyšetření a z toho plynoucí závažné důsledky. K prohlížení snímků je využívána na všech odděleních multilicence klinického prohlížeče MARIE xVisionView. V důsledku chybějící provazby mezi NIS a PACS se však k danému pacientovi zobrazují snímky ze všech vyšetření a je vždy nutné manuálně vybrat aktuální vyšetření, což opět snižuje komfort a zvyšuje riziko vzniku chyby. Stávající přístroj OREX pro nepřímou digitalizaci již není vyráběn a výrobcem již není poskytována ani podpora tohoto přístroje. Byla ukončena i výroba a distribuce náhradních dílů. V případě jakékoliv poruchy je tedy přístroj z důvodu nedostupnosti náhradních dílů dále neopravitelný a stejně jako při výpadku systému PACS hrozí zastavení celého provozu RDG oddělení a v krajním případě tak i ohrožení pacienta. Odborný léčebný ústav v Jevíčku dále nedisponuje na žádném oddělení, která využívají obrazovou dokumentaci pacienta pro stanovení dalšího léčebného postupu, potřebnou popisovací stanicí s certifikovanými diagnostickými monitory či alespoň monitory pro lékařský náhled (určenými pro zdravotnictví). Snímky zobrazené na běžných kancelářských monitorech nemají potřebnou vypovídací hodnotu a nesprávným zobrazením snímku můžou zapříčinit špatné rozhodnutí a neposkytnutí adekvátní zdravotnické péče. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Jejich pořízení je pro ústav nezbytně nutné, protože pokud by k němu nedošlo, ohrozilo by to existenci celého zařízení (lékařská péče bez odpovídajícího komplementárního zajištění je obecně považována za péči non lege artis, rovněž zdravotní pojišťovny jako plátci péče toto vybavení požadují). V případě zrušení nebo omezení péče z těchto důvodů by došlo k omezení dostupnosti základní zdravotní péče občanů, které by v extrémních případech mohlo vést i k trvalým následkům na zdraví či k úmrtí pacienta. Samozřejmě by došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči v souvislosti se zajištěním sanitní dopravy.

9


3.2.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) Nemocnice nemá k dispozici kompletní síťovou infrastrukturu. Není centrální serverovna a není komplexní nemocniční informační systém. Pro potřeby jednotlivých pracovišť jsou používány jednotlivé aplikace, které spolu komunikují na velmi minimální úrovni. Na pořizování dat pro zdravotní pojišťovny jsou používány různé systémy. Od speciálních ambulantních programů až po řešení komplexní – laboratorní informační systém (LISNET). Kde není k dispozici specializovaný SW, je pro vykazování péče používán program DOSITech. V zařízení tak existuje více registrů pacientů, které mohou být zdrojem chyb, nevyúčtování poskytnuté zdravotní péče a tedy ztrát finančních prostředků. Na radiologii je k dispozici moderní PACS – Marie PACS. Systém PACS zajišťuje archivaci a distribuci zdravotnických obrazových informací produkovaných na digitálních či digitalizovaných zařízeních (modalitách) používaných ve zdravotnických zařízeních a pracujících na principech různých technologií zobrazovacích metod. Téměř všechna moderní zařízení jsou vybavena systémem přímé digitalizace (Direct Radiography = DR), která je založena na záznamu obrazu pomocí snímacích detektorů, které převádějí obraz vzniklý expozicí rentgenovým zářením přímo na viditelný záznam. Starší přístroje jsou digitalizovány použitím nepřímé digitalizace (Computed Radiography = CR), což je postup digitalizace rentgenového obrazu pomocí speciální paměťové fólie a čtecího zařízení, které latentní obraz na fólii převede na výsledný obraz v digitální podobě. CR systémy jsou kompatibilní se staršími (nedigitálními) rentgenovými přístroji a CR kazety mají stejné rozměry jako kazety filmové. Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). Pro stravovací provoz jsou používány dva zastaralé SW od dvou různých dodavatelů, které nejsou datově provázané. Využívaný systém postrádá možnost kompletní práce s pacientskou dokumentací jak pro lékaře, tak pro střední zdravotnický personál, chybí provázanost na obrazový komplement. Systém neřeší významnou oblast lékové logistiky a nepodporuje možnost verifikace zdravotnické dokumentace elektronickým podpisem. Předpokládá se nahrazení většiny produktů jedním homogenním nemocničním informačním systémem. Požaduje se zachování systémů pro PACS a systém pro laboratorní komplement, který je třeba modernizovat a rozšířit o prvky elektronického podpisu včetně komunikace se zbytkem uživatelů v klinické části nemocnice. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Zařízení v tuto chvíli patří v České republice k jedné z mála nemocnic, která neprovozuje nemocniční systém. Není schopna v tuto chvíli ani dostát legislativním požadavkům a také nárokům zřizovatele na předávání validních informací, potřebných k řízení zdravotnictví.

10

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Tab. 2 Porovnání základních aspektů nulové a investiční varianty pro všechny lokality Nulová varianta

Investiční varianta

• zastaralé technologie a vybavení neodpovídající dnešním standardům

• moderní technologie a vybavení odpovídající dnešním standardům

• nedostupné náhradní díly a servisní zajištění

• běžná a rychlá dostupnost náhradních dílů a servisního zajištění, garantované lhůty

• neexistující komunikace s zdravotnickými zařízeními v ČR

• možnost komunikace s dalšími zdravotnickými zařízeními včetně možnosti zasílání snímků

• nedostatečná provázanost informačních systémů

dalšími

interních

• plná vazba mezi NIS a PACS, snížení chybovosti a možnosti ztráty dat, zvýšení rychlosti a efektivnosti procesů v rámci RDG

• v jednotlivých lokalitách se tisknou papírové recepty, od 1. 1. 2015 není žádná z organizací schopna splnit legislativu ve vydávání elektronických receptů

• pomocí E – receptu a s využitím elektronického podpisu je omezen tisk receptů a je navázána komunikace na SÚKL

• potenciální ohrožení pacienta z pohledu stáří zařízení

• bezpečný průběh vyšetření při práci s novými neporuchovými přístroji s pravidelnou údržbou a servisním zajištěním

• potenciální ohrožení pacienta dostupnosti systému PACS

• zálohované a systému PACS

z pohledu

• nadbytečný tisk v laboratořích při vydávání výsledkových listů a tisk archivní dokumentace

plně

redundantní

řešení

• zavedení elektronického podpisu do laboratorního systému odstraní výraznou zátěž v oblasti tisků

3.3 Účel projektu a očekávané přínosy 3.3.1 Lokalita A (Albertinum – Odborný léčebný ústav v Žamberku) Záměrem v této lokalitě je modernizovat stávající nemocniční informační systém a dále jej rozvinout v několika oblastech za pomoci moderních informačních technologií. Nový rozvoj je zaměřen na oblast podpory práce v oblasti ošetřovatelské dokumentace, řešení v oblasti logistických procesů a zavedení zaručeného elektronického podpisu do pacientské dokumentace. Zároveň je zde nutnost řešit legislativní požadavek na práci s elektronickými recepty ze strany SÚKL.

a) Modernizace nemocničního informačního systému • • • •

•

Záměr modernizovat vyplývá ze zvyšujících se požadavků na bezpečnost vložených citlivých pacientských dat, k jejichž ochraně zavazují zdravotnická zařízení zákony a předpisy. Sjednocení vedení důležité sesterské dokumentace s cílem řízení a sjednocení procesů sesterské práce. Datové propojení systémů NIS a PACS zamezí vzniku chyb a chybného spárování pacientských dat, čímž se výrazně zvýší bezpečnost a validita citlivých pacientských dat. Cílem implementace logistiky je snížení nákladů v oblasti léků a dalších materiálů, zejména: - optimalizací zásob na skladech - kontrolou pohybu léků a materiálu - minimalizací ztrát v oblasti expirace léků. Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci.

11

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Tab. 3 Přínosy modernizace nemocničního informačního systému v lokalitě A Snížení nákladů v oblasti léků a zdravotnického materiálu Vyšší bezpečnost pacienta - přiřazením konkrétního materiálu ke konkrétnímu pacientovi Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Vyřešení stávající situace s NIS na konci své životnosti Využití systému s definovanými pracovními procesy podporující akreditační procesy nemocnice Zvýšení podílu odborných služeb pro pacienty na úkor prací administrativních Datové propojení systémů NIS a PACS zamezí vzniku chyb při popisech snímků Optimalizace vykazování zdravotní péče

b) Rozšíření nemocničního informačního systému o eRecept a elektronický podpis Záměrem je dále rozšíření nemocničního informačního systému (NIS) o následující funkce: •

Elektronická preskripce (eRecept) slouží k vystavení lékařského předpisu z klinického informačního systému v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Elektronické recepty rozšiřují současné možnosti vystavování receptů v nemocničním informačním systému – k současnému způsobu vytváření „papírových“ receptů pro výdej léčivých přípravků přidává možnost vytvářet tzv. elektronické recepty a ty odesílat na centrální uložiště SUKL. Nutnou podmínkou pro odesílání eReceptů na úložiště SÚKL je vytvoření podpory elektronického podepisování (viz dále).

•

Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (eRecept, EZD – dokumentace v čistě elektronické podobě apod.). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je zase pouze jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace.

Tab. 4 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému o elektronický podpis v lokalitě A Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách – finanční přínosy - úspora v tiscích (papíry, tonery, tiskárny) Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Splnění akreditačních požadavků Snížit nároky na archivní prostory

3.3.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) a) Logistické procesy Záměrem je zefektivnění skladové evidence zdravotního materiálu a léčiv s cílem úspory při spotřebě těchto materiálů. Důležité je vyřešení potřebné chybějící komunikace mezi NIS a PACS. Z hlediska legislativních požadavků je potřebné se připravit na zavedení povinných elektronických receptů a propojení systému na SÚKL. 12

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ V současné době v tomto zdravotnickém zařízení není zřízen centrální sklad zdravotního materiálu a léčiv. Jednotlivá oddělení mají své sklady, není zde však vedena podrobná skladová evidence. Prostředkem k realizaci záměru je zavedení informačního systému pro logistiku, který umožní zřízení elektronicky vedených příručních skladů na jednotlivých odděleních. Bude zajištěna kompletní agenda spojená s tokem léčiv, zdravotnických prostředků a materiálu od příjmu na sklad až po výdej v čase spotřeby. Výdej bude evidován na jednotlivé pacienty za využití prostředků výpočetní techniky a čárových kódů sloužících ke spárování materiálu s výdejem, tj. k identifikaci pacientů a materiálu. Součástí řešení budou též nástroje pro uzávěrku skladu a inventuru a pro manažerské vyhodnocení. Nezbytnou podmínkou je využití technologie pro jednoznačnou identifikaci pacienta, zajištující přenesení správného identifikátoru pacienta do logistického systému přímo od jeho lůžka a následná on-line evidence podání léčiv tomuto pacientovi pomocí mobilních terminálů. Předpokladem realizace celého procesu je vybudování sítě Wi-Fi na potřebných místech. Tab. 5 Přínosy zavedení informačního systému pro logistiku v lokalitě B Snížení nákladů v oblasti léků a zdravotnického materiálu - optimalizací zásob na skladech - kontrolou pohybu léků a materiálu - minimalizací ztrát v oblasti expirace léků Vyšší bezpečnost pacienta - přiřazením konkrétního materiálu ke konkrétnímu pacientovi Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci

b) Zajištění komunikace mezi NIS a PACS Záměrem je vybudovat propojení mezi stávajícím nemocničním informačním systémem a systémem PACS pomocí konektoru. Výsledkem bude vyloučení duplicitního pořizování dat v obou systémech. Tab. 6 Přínosy propojení stávajícího nemocničního informačního systému a PACS v lokalitě B Datové propojení obou systémů zamezí vzniku chyb - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - vyloučení duplicitních údajů Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci

c) Rozšíření nemocničního informačního systému o eRecept a elektronický podpis Záměrem Vysokomýtské nemocnice je dále rozšíření nemocničního informačního systému o následující funkce: •

Součástí léčebného procesu je léčebná strava, NIS bude rozšířen o modul zpřesňující komunikaci se stravovacím provozem.

•


•

Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (eRecept, EZD – dokumentace v čistě elektronické podobě apod.). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat

13

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Tab. 7 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému o elektronický podpis v lokalitě B Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách – finanční přínosy - úspora v tiscích (papíry, tonery, tiskárny) Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Splnění akreditačních požadavků Zpřesnění práce s pacientskými dietami, kontrola stravovacího provozu přiřazením na konkrétního strávníka

3.3.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) Cílem v této lokalitě je modernizace (obnova) přístroje nepřímé digitalizace RTG, systému PACS a dalšího souvisejícího vybavení nezbytného pro poskytování kvalitní zdravotnické péče, čímž bude dosaženo vyšší přesnosti a efektivnosti stanovování diagnózy pacientů, bude zajištěna bezpečná archivace a distribuce obrazové zdravotnické dokumentace, zefektivněna spolupráce s ostatními zdravotnickými zařízeními a tím tedy i zkvalitnění služeb pro pacienty. Pořízením digitalizačního přístroje bude zajištěna moderní úroveň léčby pacientů v kontextu se současnými medicínskými trendy s odpovídajícím přístrojovým vybavením. Dále pak zavedení elektronického podpisu pro oblast tvorby eReceptů a do laboratoří. Nedílnou součástí projektu je dosažení výrazně vyššího stupně bezpečnosti v oblasti archivace a distribuce digitálních dat z pohledu pacienta i zaměstnanců, pro které se realizací projektu vytvoří lepší podmínky pro práci. Dojde tedy k modernizaci RDG oddělení OLÚ Jevíčko, konkrétně pořízení nového přístroje pro nepřímou digitalizaci a dalšího vybavení a služeb tykajících se diagnostiky, archivace, sdílení a přenosu snímků v rámci ústavu i v rámci dalších zdravotnických zařízení v ČR. A dále pak k rozšíření nemocničního informačního systému (NIS) o funkce uvedené níže. Jedním z hlavních přínosů je automatizovaná archivace všech obrazových dat, zajištění vysoké míry bezpečnosti a dostupnosti celého systému, kvalitnější diagnostice s využitím moderních digitálních technologií, umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními, zvýšení bezpečnosti dat z pohledu archivace, distribuce i z pohledu přístupových práv a k propojení systému PACS se službou modality worklist s napojením na NIS (nemocniční informační systém). Modernizace RDG oddělení umožní lékařům poskytovat služby rychleji a přesněji, čímž se sníží riziko komplikací spočívajících např. v chybném stanovení diagnózy a z toho plynoucího nesprávného postupu léčby. U digitálně pořízených snímků má radiolog či laborant možnost vzniklý obraz dále upravit, aby byl nejlépe čitelný. Po ukončení vyšetření je obrazová dokumentace pacienta odeslána do obrazového archivu - PACS. Z archivu je pak dostupná jak pro lékaře radiology, tak okamžitě i pro další lékaře, kteří potřebují mít ke snímku přístup (odesílající lékař, ošetřující lékař, konziliární lékař apod.). Přístup k obrazové dokumentaci je rychlý a jednoduchý v rámci celého ústavu. Podstatná je i možnost sdílení s externími odborníky prostřednictvím sítě internet nebo i prostřednictvím paměťového média (CD/DVD, USB flash apod.). Díky dostupnosti obrazových dat a možnosti jejich výměny s dalšími zdravotnickými zařízeními dojde ke snížení počtu opakovaných vyšetření u stejného pacienta, což snižuje radiační zátěž pacienta i personálu. V případě modernizace RDG oddělení dojde k prokazatelnému zkvalitnění poskytované zdravotní péče v spádové oblasti Odborného léčebného ústavu Jevíčko. Vybavení ústavu novými moderními technologiemi umožní včasnější a přesnější stanovení diagnózy, což přímo souvisí se zvýšením efektivity a kvality léčby.

14


a) Rozšíření nemocničního informačního systému o eRecept a elektronický podpis •


•

Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (eRecept, Elektronický podpis v laboratořích). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je zase pouze jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace.

Tab. 8 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému o eRecept a elektronický podpis v lokalitě C Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách – finanční přínosy - úspora v oblasti tisku dokumentace (papíry, tonery, tiskárny, čas) Automatizovaná archivace všech obrazových dat Zvýšení míry bezpečnosti a dostupnosti systému PACS Umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Podpora akreditačních požadavků Díky výše uvedenému dojde ke zvýšení komfortu jak pacienta, tak lékaře. Budou snížena rizika související s diagnostikou, léčbou, dostupností informací. Dojde k automatizaci a urychlení procesů a tím i ke snížení možnosti vzniku lidské chyby. Citelné budou též přínosy v oblasti financí a ekologie. Projekt má pozitivní dopad na všechny zasažené oblasti.

b) Zajištění komunikace mezi NIS a PACS Záměrem je vybudovat propojení mezi stávajícím nemocničním informačním systémem a systémem PACS pomocí konektoru. Výsledkem bude vyloučení duplicitního pořizování dat v obou systémech. Tab. 9 Přínosy zajištění komunikace mezi nemocničním informačním systémem a PACS v lokalitě C Datové propojení obou systémů zamezí vzniku chyb - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - vyloučení duplicitních údajů Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci

3.3.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová)

15

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Cílem v této lokalitě je pořídit nový homogenní nemocniční systém s vazbou i na další dnes neprovázané oblasti – stravování pacientů, zaměstnanců a vazba na v této etapě modernizovaný laboratorní komplement, který bude schopen elektronický podepisovat výsledkové listy a ukládat vybrané dokumenty podepsán zaručeným elektronickým podpisem do archívu. Z hlediska legislativních požadavků je potřebné se připravit na zavedení povinných elektronických receptů a propojení systému na SÚKL. Dílčí požadavky na řešení: • • •

• •

Záměr pořídit nový nemocniční informační systém vyplývá ze zvyšujících se požadavků na bezpečnost vložených citlivých pacientských dat, k jejichž ochraně zavazují zdravotnická zařízení zákony a předpisy. Sjednocení vedení důležité sesterské dokumentace s cílem řízení a sjednocení procesů sesterské práce. Cílem implementace logistiky je snížení nákladů v oblasti léků a dalších materiálů, zejména: - optimalizací zásob na skladech - kontrolou pohybu léků a materiálu Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci. Směřování k tzv. bezpapírové nemocnici, tj. vedení maxima údajů a dokumentů v zabezpečené elektronické podobě.

a) Zavedení nového nemocničního laboratorního informačního systému

informačního

systému

a

modernizace

Jednotlivé oblasti požadovaného řešení obsahují přínosy v organizaci práci a úspory finanční a časové. Tab. 10 Přínosy zavedení nového nemocničního informačního systému a modernizace laboratorního informačního systému v lokalitě D Snížení nákladů v oblasti léků a zdravotnického materiálu Vyšší bezpečnost pacienta - přiřazením konkrétního materiálu ke konkrétnímu pacientovi Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Úspory na potravinách při provozování jednotného stravovacího systému Využití systému s definovanými pracovními procesy podporující akreditační procesy nemocnice Zvýšení podílu odborných služeb pro pacienty na úkor prací administrativních Optimalizace vykazování zdravotní péče Vznik nových služeb v laboratořích pro externí žadatele

b) Elektronický recept, podpora elektronického podpisu v laboratořích Rozšířením nemocničního informačního systému a laboratorního informačního systému v této oblasti bude dosaženo:

•

Elektronická preskripce (e-Recept) slouží k vystavení lékařského předpisu z klinického informačního systému v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Elektronické recepty rozšiřují současné možnosti vystavování receptů v nemocničním informačním systému – k současnému způsobu vytváření „papírových“ receptů pro výdej léčivých přípravků přidává možnost vytvářet tzv. elektronické recepty a ty odesílat na centrální uložiště SUKL. Nutnou podmínkou pro odesílání e-Receptů na úložiště SÚKL je vytvoření podpory elektronického podepisování (viz dále).

•

Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (eRecept, Elektronický podpis v laboratořích). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití 16

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je zase pouze jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace. Tab. 11 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému a laboratorního informačního systému v lokalitě D Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách – finanční přínosy - úspora v oblasti tisku dokumentace (papíry, tonery, tiskárny, čas) Omezení tisků v oblasti výsledkových listů na archivních tiscích Snížit prostorové nároky na papírový archív Umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Podpora akreditačních požadavků

3.4 SWOT analýza Tab. 12 SWOT analýza projektu S – Silné stránky S1. napojení mezi NIS a PACS zvyšuje bezpečnost pacientů S2. ordinace léků a zdravotnického materiálu je zadávána strukturovaně, lze ji statisticky vyhodnocovat S3. ešení založeno na moderních mobilních technologiích S4. podpora legislativních požadavků na komunikaci na SÚKL S5. odstranění tisků receptů v ambulancích S6. odstranění tisků v laboratořích – výsledkové listy, archivní tisk S7. možnost komunikace s jinými zdravotnickými zařízeními (oblast PACS) S8. bezpečná archivace a dostupnost obrazových dat O – Příležitosti O1. dostat celý logistický proces pod kontrolu a ušetřit na ztrátách materiálu a exspirací O2. zvýšit bezpečnost pacientů a prestiž nemocnice O3. získat komerční výhodu v dřívějším napojení na SÚKL propojením do konkrétní lékárny O4. zlepšit pracovní podmínky personálu nemocnice – snížit administrativu O5. snížit náklady na tisk a archivní prostory O6. předejít problémům spojených se ztrátou dat O7. předejít problémům spojených se zastavením provozu RDG oddělení

W – Slabé stránky W1. nutnost naučit pracovat personál s novými technologiemi W2. změna procesů, na které jsou lékaři a další personál zvyklí W3. náklady na nové technologie a zvýšené provozní náklady W4. množství dat v různých systémech, které se budou muset převzít do nového společného IS.

T1. T2. T3.

T – Ohrožení implementace centrálního logistického systému, který by nebyl propojitelný zrušení projektu E – recept v rámci České republiky Podfinancování zdravotní péče v České republice s dopadem do oblasti následné péče

17


3.5 HEXAGON veřejné správy - vliv projektu na jednotlivé vrcholy Strategie projektu se snaží o maximální koordinaci veškerých procesů směřujících k efektivní veřejné správě a přátelským veřejným službám pomocí komplexního a systematického přístupu, což se odráží v tomto přehledu:

Tab. 13 Hexagon veřejné správy projektu Vrcholy HEXAGONU Legislativní

Vliv Pozitivní

Komentář Ochrana osobních údajů Splnění nových legislativních norem

Organizace

Pozitivní

Velmi efektivní změna v organizaci procesu přesné evidence vydaného konkrétního léku konkrétnímu pacientovi a průběhu vyšetření na RDG oddělení

Občan

Pozitivní

Bezpečnost pacientů Odstranění papírových receptů, zrychlení vyšetření, snížení rizika vzniku chyby a nutnosti duplicitních vyšetření

Úředník

Neutrální (pozitivní)

Pokud je úředníkem v tomto smyslu i zdravotní personál, který řeší tento proces, tak je vliv také pozitivní

Technologie

Pozitivní

Jednoznačně podporuje používání nových IT technologií

Finance

Pozitivní

Předpokládá se velká úspora v lécích a materiálech (ztráty, expirace, optimalizace zásob, papír, tonery)

3.6 Varianty řešení Většina ze záměrů tohoto projektu má jen jednu variantu řešení a také variantu NULOVOU – tedy že se nebude realizovat. Toto platí na všechny záměry ve všech lokalitách.

3.6.1 Řešení všech navrhovaných oblastí v jednotlivých lokalitách Popis:

Jednotlivé záměry budou v jednotlivých lokalitách realizovány.

Výhoda:

Dodržení legislativy. Vyšší bezpečnost pacientů. Zlepšení pracovního prostředí zdravotnického personálu. Materiálové úspory. Časové úspory na straně pacientů i zdravotnického personálu. Možnost předávat dat ostatním zdravotnickým zařízením a nadřízeným orgánům. Vyšší výkonost a zvýšení možnosti získání více financí od plátců zdravotního pojištění.

Nevýhoda: Finanční náklady na pořízení, změna procesů pro zdravotnický personál a vyšší nároky na obsluhu a také vyšší náklady na provoz.

18


3.6.2 Nulová varianta Popis:

Stav procesů, které jsou podporované pomocí informačních technologií, zůstane stejný.

Výhoda:

Nulové náklady na realizaci.

Nevýhoda: Nedodržení legislativních požadavků. Finanční ztráty v oblasti nákladů na léky, zdravotnický materiál, spotřební materiál. Nízká možnost kontroly jednotlivých procesů. Chybějící vazby na ostatní zdravotnická zařízení. Nemožnost poskytovat některé služby. Není možná vazba na centrální orgány (SÚKL). Absence možnosti zlepšit a zefektivnit práci zdravotnického personálu.

19


4 Lokalita a okolí 4.1 Místa realizace projektu 4.1.1 Lokalita A (Albertinum – Odborný léčebný ústav v Žamberku) Odborný léčebný ústav v Žamberku má Plicní oddělení (106 lůžek), Psychiatrické oddělení (36 lůžek), Léčebnu dlouhodobě nemocných (70 lůžek) a pobytová lůžka sociální (30 lůžek). Ambulance - plicní s kalmetizací, alergologická, psychiatrická, praktického lékaře, klinického logopeda a klinického psychologa; funkční laboratoř, RTG, fyzioterapii, ergoterapii a technickohospodářské zázemí. K dispozici je v areálu laboratoř Orlickoústecké nemocnice a.s. Plicní lůžkové oddělení - klasické oddělení nemocničního typu akutní a následné péče s diagnostikou a léčbou všech plicních onemocnění. Další specializovanou léčbu nádorů plic zajišťujeme ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a onkologickou péči v nemocnici v Pardubicích. Psychiatrické lůžkové oddělení - klasické lůžkové oddělení akutní a následné péče s diagnostikou a léčbou všech psychických onemocnění. Léčebna dlouhodobě nemocných - lůžkové oddělení dlouhodobě a chronicky nemocných s intenzivní ošetřovatelskou a rehabilitační péčí, k dispozici klinická logopedie, léčba kožních vředů a proleženin mokrou metodou, sociální sestra. Pobytová lůžka sociální - je lůžkové oddělení pro intenzivní terapii chronicky nemocných na lůžku sociálního charakteru (standardy obdobné sociálním ústavům - domovům důchodců).

4.1.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) Vysokomýtská nemocnice, příspěvková organizace Pardubického kraje, je jednou z historicky nejstarších nemocnic ve východních Čechách. I přesto, že akutní lůžková péče zde byla utlumena v roce 2004 přechodem na nemocnici následné péče, zůstala v nemocnici zachována velká část zdravotnických týmů vhodných pro efektivní rozvoj následné lůžkové zdravotní péče. V současné době disponuje nemocnice třemi odděleními následné dlouhodobé zdravotní péče (50, 40 a 30 lůžek) ve dvou budovách a je takto největším zařízením Pardubického kraje tohoto typu. Mimo lůžkové části poskytuje ambulantní zdravotní služby v oboru interního lékařství, chirurgie, gynekologie, léčebné rehabilitace, algeziologie - léčbě bolesti a radiodiagnostické služby. Jako jedno z prvních pracovišť začala Vysokomýtská nemocnice poskytovat svoje služby v chirurgických a gynekologických operačních výkonech formou jednodenní péče na lůžku. Ambulantní zdravotní služby jsou poskytovány především občanům Vysokomýtska. V areálu nemocnice je provozována biochemická a hematologická laboratoř. Nemovitý majetek (budovy a pozemky) jsou majetkem města Vysoké Mýto. Nemocnice má uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven působících na území České republiky.

4.1.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) Projekt bude realizován v Odborném léčebném ústavu Jevíčko (dále jen OLÚ Jevíčko), na území města Jevíčko v Pardubickém kraji. Pozemky na kterých se ústav nachází, náleží do vlastnictví Pardubického kraje. Ústav je přístupný ze směru Moravská Třebová, Jevíčko; Letovice, Velké Opatovice; Svitavy, Křenov. Příjezdová trasa vede po silnici II/366 a dále pak 1 km po místní komunikaci ve správě Pardubického kraje. V současné době je zřizovatelem ústavu Pardubický kraj a ústav disponuje 176 lůžky. Nosnými programy jsou diagnostika a léčba plicní, mimoplicní a osteoartikulární tuberkulózy, léčba nespecifických plicních onemocnění a léčebná rehabilitace. Pacienti jsou přijímání z celé ČR i zahraničí. Lůžková péče je doplněna komplexem vyšetřoven a ambulancí pro potřeby ambulantních pacientů z širokého okolí. Pacienti jsou přijímáni i bez doporučení obvodních lékařů, oddělení či specialistů Léčebna má uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven působících na území České republiky.

20

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Přímo ovlivněná pracoviště:

• • •

Ambulance a místa, kde se předepisují recepty - bude doplněna funkcionalita a technologie potřebné k elektronickému podpisu. Pracoviště laboratorního komplementu kde dochází k tiskům a podepisování výsledkových listů a tisku archivních údajů. Oddělení RDG a místa, kde dochází k nahlížení do systému PACS.

4.1.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) Místem realizace je zdravotnické zařízení Nemocnice následné péče Moravská Třebová. Nemocnice následné péče Moravská Třebová je zařízení poskytující odbornou ambulantní péči v regionu Moravské Třebové a částečně i Jevíčska. Organizace rovněž poskytuje lůžkovou zdravotní péči v oboru LDN. Nemocnice je zařízením pavilonového typu. Spádová oblast v hranicích okresu Svitavy činí 417 km2 a žije v ní trvale cca 28. tis. obyvatel. Ambulantní činnost je prováděna v: • • • • • • • • •

třech interních ambulancích (včetně kardiologie), diabetologické ambulanci v Moravské Třebové a Jevíčku, gynekologické ambulanci, chirurgické ambulanci, dvou ambulancích pro děti a dorost a pediatrické kardiologie, ambulanci praktického lékaře pro dospělé v Březině, závodní ambulanci, gastroenterologickém pracovišti, R D G pracovišti a ultrazvukové vyšetřovně

Dále zařízení provádí činnost v oborech: • • • •

rehabilitace, klinické biochemie, dopravy raněných, nemocných a rodiček LDN.

Nemocnice provádí vedlejší hospodářskou činnost v oboru restaurační a hostinské služby (vaření a výdej jídel pro cizí strávníky). Nemocnice je příspěvková organizace zřízená Pardubickým krajem. Hospodaří s majetkem, který je majetkem zřizovatele - ten má zařízení ve správě. Dále pak má v nájmu jednu budovou v majetku města, Celková účetní hodnota svěřeného majetku převyšuje 120 mil. Kč.

4.2 Stav technické infrastruktury v jednotlivých lokalitách 4.2.1 Lokalita A (Albertinum – Odborný léčebný ústav v Žamberku) Ve zdravotnickém zařízení je vybudovaná počítačová síť nezbytná pro realizaci nemocničního informačního systému a napojení na vnější sítě. Je vybudována serverovna pro uložení a ochranu všech důležitých technologických prvků. Pracovníci již dnes využívají počítače ke své práci, jsou připravena pracovní místa a nezbytná je pouze obnova vlastních technologií. Nemocniční informační systém je NIS Medea a pracuje nyní se zakoupenými 53 licencemi v rozsahu těchto modulů: Centrální registr Evidence hospitalizovaných

Lůžkové oddělení Ambulance 21


Výkaznictví Radiologie Statistika NZIS Stravovací provoz Vyhodnocení spotřeby léků

Informační kancelář Správa systému Medea mail Results Správa systému

Lékaři na lůžkových odděleních pořizují do systému medikace na lůžkových odděleních ve strukturované formě. Toto je základem možnosti realizovat další kroky v oblasti logistiky léků a zdravotnického materiálu. Lékaři v NIS vystavují recepty, které v tuto chvíli tisknou a předávají pacientům. Chybí vazba na SÚKL. Systém komunikuje s laboratorním systémem, který je vlastněn Orlickoústeckou nemocnicí, jež má v lokalitě léčebny detašované pracoviště. Systém je provázán v oblasti diet pacientů tak, aby mohl být identifikován odběr stravy ke konkrétnímu pacientovi. V zařízení pracuje kompletní stravovací systém pro oblast pacientského i zaměstnaneckého stravování. Technické propojení mezi NIS a PACS není v tuto chvíli realizováno. Popis snímku k pacientovi je z bezpečnostního hlediska nevyhovující – je možní napsat nález k nesprávnému pacientovi, jehož snímek si personál prohlíží na monitoru. V žádném z procesů nemocnice není zaveden elektronický podpis.

4.2.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) Současný NIS je nasazen na jednoprocesorovém serveru - Intel Xeon 3360, 4GB RAM a vytvořeným diskovým polem RAID 5, kde jsou umístěny 4x vysokorychlostní disky SAS 300GB. Pro zachování dostatečného výkonu je třeba upgrade RAM o další 4GB. Logistika léků a zdravotnického materiálu bude provozována převážně na 3 odděleních následné péče (NLP), kde bude probíhat kompletní agenda. Z tohoto důvodu budou na těchto odděleních umístěny 3 ks PC z nichž každý bude vybaven čtečkou a tiskárnou čarových kódů. Jednotlivá oddělení budou mít k dispozici též 1x tablet pro možnost on-line medikace přímo od lůžka pacienta. Zajištění medikace od lůžka pacienta je podmíněno upgradem stávající LAN (výměna switch přepínačů za „management“ switche a jejich následná konfigurace) a vybudováním Wi-Fi sítě na patřičných místech (NLP 1 – I.p budova Hradecká ul., NLP 2 – I.patro budova Žižkova ul., II. Patro – budova Žižkova ul.), jež obnáší instalaci UTP rozvodů k datovým rozvaděčům a umístění access pointů pro připojení jednotlivých klientů. Nemocniční informační systém je NIS FONS Akord a pracuje nyní se zakoupenými 40 licencemi v rozsahu těchto modulů:

Centrální registr Evidence hospitalizovaných Výkaznictví Radiologie

Lůžkové oddělení Ambulance Rehabilitace Správa systému

Lékaři na prvním z oddělení pořizují do systému medikace na lůžkových odděleních ve strukturované formě. Toto je základem možnosti realizovat další kroky v oblasti logistiky léků a zdravotnického materiálu. Lékaři v NIS vystavují recepty, které v tuto chvíli tisknou a předávají pacientům. Chybí vazba na SÚKL. Systém komunikuje s laboratorním systémem, který je vlastněn Orlickoústeckou nemocnicí, jež má ve Vysokomýtské nemocnici detašované pracoviště. Systém není provázán v oblasti diet pacientů tak, aby mohl být identifikován odběr stravy ke konkrétnímu pacientovi.

22

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Technické propojení mezi NIS a PACS není v tuto chvíli realizováno. Popis snímku k pacientovi je z bezpečnostního hlediska nevyhovující – je možní napsat nález k nesprávnému pacientovi, jehož snímek si personál prohlíží na monitoru. V žádném z procesů nemocnice není zaveden elektronický podpis.

4.2.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) OLÚ Jevíčko je vybaven síťovou infrastrukturou, potřebných serverovým vybavením jak pro oblast provozu NIS i LIS. Obě dotčené aplikace jsou v používání a je možné je rozšířit o nové potřebné moduly. Serverové vybavení a HW architektura pro systém PACS není vyhovující a je součástí tohoto projektu. Síťová infrastruktura pro systém PACS je vyhovující. Nemocniční informační systém je NIS FONS Akord a pracuje nyní se zakoupenými 35 licencemi v rozsahu těchto modulů:

Centrální registr Evidence hospitalizovaných Výkaznictví Radiologie Ošetřovatelská dokumentace

Lůžkové oddělení Ambulance Rehabilitace Správa systému Stravovací provoz

Laboratorní informační systém je LIS FONS Openlims a pracuje nyní se zakoupenými 3 licencemi v rozsahu těchto modulů: Bochemie a hematologie

Mikrobiologie

Lékaři a pracovníci laboratoře nemají k dispozici bezpečnostní předměty a elektronický podpis. V současné době je v OLÚ Jevíčko instalován systém MARIE PACS (dodavatel OR-CZ spol. s.r.o.). Systém MARIE PACS není provozován redundantně a ani není implementována jakákoliv záložní varianta. Není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS. K prohlížení snímků je využívána na všech odděleních multilicence klinického prohlížeče MARIE xVisionView.

4.2.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) Ve zdravotnickém zařízení je vybudovaná počítačová síť nezbytná pro realizaci současných informačních systému a není připravena pro provoz komplexního nemocničního informačního systému. V síti nejsou všechna pracoviště. Není vybudována serverovna pro uložení a ochranu všech důležitých technologických prvků. Někteří pracovníci již dnes využívají počítače ke své práci a nezbytná je zde obnova vlastních technologií. Pro potřeby jednotlivých pracovišť je používáno parciální SW vybavení. Na pořizování dat pro zdravotní pojišťovny jsou používány různé systémy. Od speciálních ambulantních programů až po řešení komplexní – laboratorní informační systém (LISNET). Kde není k dispozici specializovaný SW, je pro vykazování péče používán program DOSITech. V zařízení tak existuje více registrů pacientů, které mohou být zdrojem chyb, nevyúčtování poskytnuté zdravotní péče a tedy ztrát finančních prostředků. Na radiologii je k dispozici moderní PACS – Marie PACS. Pro stravovací provoz jsou používány dva zastaralé SW od dvou různých dodavatelů, které nejsou datově provázané. Využívaný systém postrádá možnost kompletní práce s pacientskou dokumentací jak pro lékaře, tak pro střední zdravotnický personál, chybí provázanost na obrazový komplement. Systém neřeší významnou oblast lékové logistiky a nepodporuje možnost verifikace zdravotnické dokumentace elektronickým podpisem.

23

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Předpokládá se nahrazení většiny produktů jedním homogenním nemocničním informačním systémem. Požaduje se zachování systémů pro PACS a systém pro laboratorní komplement, který je třeba modernizovat a rozšířit o prvky elektronického podpisu včetně komunikace se zbytkem uživatelů v klinické části nemocnice.

24


5 Technické řešení v jednotlivých lokalitách 5.1 Lokalita A (Albertinum – Odborný léčebný ústav v Žamberku) 5.1.1 Návrh a popis architektury řešení Základní struktura Nemocniční informační systém aktuálně bude povýšen na vyšší verzi (upgradován). V následujících kapitolách jsou popsány základní vlastnosti požadovaného systému. Základní popis bude pro případ výběrového řízení upřesněn. Upgradovaný systém bude postaven na moderních technologických prostředcích, na obecně známé a rozšířené databázi, s uživatelsky vstřícným ovládáním typy MS Windows. Žadatel předpokládá, že upgradovaný systém bude obsahovat funkce v rozsahu blížícímu se původnímu systému, rozšířené o současné trendy v provozování zdravotnického zařízení a pacientské dokumentace. Součástí upgradovaného NIS budou následující oblasti současně provozovaného systému: 1. 2. 3. 4. 5.

Klinický systém, vedení pacientské dokumentace na lůžkách a ambulancích Radiologický provoz Administrativa, výkaznictví Komunikace s laboratořemi v Ústí nad Orlicí – přebírání výsledků vyšetření elektronicky Komunikace se stravovacím provozem – objednávka diet

Aplikační programové vybavení bude rozšířeno oproti stávajícímu rozsahu o následující oblasti: 6. Ošetřovatelská dokumentace 7. Komunikace NIS se systémem PACS pro archivaci obrazové dokumentace a prohlížení snímků 8. Logistika léků a dalšího zdravotnického materiálu 9. Implementace zaručeného elektronického podpisu sloužícího k podpisování pacientské dokumentace a vydávání elektronických receptů, tj. směřování k tzv. „bezpapírové nemocnici“ Součástí řešení bude převod dat v co největším rozsahu vložených dat a to z pohledu kvantity pacientů i rozsahu typů dat.

Detailní popisy dílčích částí aplikačního vybavení 1. Klinický informační systém Pokrývá jak všechny klinické procesy administrativní a provozní spojené s vykazováním různým institucím, tak vedení zdravotnické dokumentace na ambulancích a lůžkách napříč všemi klinickými odbornostmi. Poskytuje potřebné funkce pro práci sester a lékařů při dokumentování zdravotního stavu pacienta a jeho léčby. Integrální součástí klinického systému jsou i řešení pro radiodiagnostická a pracoviště, dále medikace a logistika. Jádro systému a jeho správa Správa systému je jádrem celého informačního systému a zároveň umožňuje jeho správu na všech úrovních. Správcovské funkce: - Funkce pro administraci databáze, logování aplikace, logování komunikace. 25

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ -

Umožňuje práci s číselníky – importy a jejich následnou správu. Funkce týkající se správy uživatelů a rolí včetně nastavení přístupových práv. Nastavení všech potřebných parametrů k pracovištím, definice organizační struktury. Nastavení jednotlivých funkcionalit jako jsou předdefinované texty, tisky, klinické událostí a jejich šablony pro různé použití, objednávkové diáře. Správa registru pacientů, funkce pro jeho následnou správu, včetně kontrol na duplicity a správnost vkládaných dat. Možnost vytvářet statistické výstupy na uživatelské úrovni.

Procesy Procesní orientace systému je nezbytná: - Možnost nastavit procesy – od jednoduchých sledů spouštěných funkcí při běžných činnostech (administrativní a lékařský příjem pacienta, propuštění) po složitější workflow - Možnost využití nástroje pro pracovníky na různých stupních řízení nemocnice, kterým lze procesy vyhodnocovat – sledovat délku trvání, splnění kroků, čas splnění, odchylky reálného průběhu od standardního procesu apod. Úkoly Generování úkolů: - na jednotlivé uživatele, resp. na uživatelské role - Možnost nastavit termín úkolu, kdy má být splněn, kdo jej má vykonat - Možnost uživatele otevřít příslušný záznam a úkol splnit - Vyhodnocování úkolů Ambulantní dokumentace V rámci ambulantní dokumentace bude zabezpečen proces příchodu pacienta na ambulanci, jeho registrace, vytvoření ambulantní karty a zařazení pacienta do čekárny. Možnost nastavit proces tak, aby odpovídal činnostem jednotlivých koncových uživatelů na daném pracovišti.

Jednotlivé kroky ambulantní péče: - sesterský příjem pacienta do ambulance, poplatky - organizace pořadí vyšetření jednotlivých pacientů - zápis vyšetření lékařem - další objednání pacienta na vyšetření, dispenzarizace - předdefinované texty a výkony, možnost vkládat do textu potřebné informace, např. léky zapsané na recept, poslední RTG výsledek, další naplánovanou návštěvu a podobně - možnost definice pracovního workflow dle zvyklostí pracoviště - možnost sledovat časový průchod pacienta ambulancí, časy čekání, délky vyšetření pro sběr údajů pro vyhodnocování indikátorů kvality. - vlastní organizace pracovní plochy, možnost zobrazení potřebných informací na plochu obrazovky Čekárny: - čekárny pro více nebo pouze jednu ambulanci, - zobrazení pacientů objednaných, čekajících na vyšetření Preskripce: - při práci s receptem možnost aktuální informace o preskripci - on-line hlášení o lékových interakcích - práce s pozitivním listem a poskytování informací o alternativách léků ze stejné ATC skupiny - možnost napojení na databázi AISLP. Lůžková dokumentace Tato část klinického systému zajistí vedení dokumentace pacienta při hospitalizaci a zároveň veškerou administrativu spojenou s průchodem pacienta nemocnicí včetně evidence a vykazování údajů pro plátce péče a ÚZIS. 26


Základní možnosti práce při lůžkové péči - Procesní orientace systému - Možnost nastavit pro jednotlivé typické činnosti (příjem, propuštění, příprava k operaci apod.) procesy tak, aby kopírovaly reálnou práci s pacientem. - Úplnost dokumentace a automatická evidence údajů pro vyhodnocování. - Variabilita nastavení struktury jednotlivých dokumentů pomocí klinických událostí tak, aby byla v souladu s potřebami a procesy pracoviště. - Systém zahrne všechny druhy dokumentace vedené na lůžkách lékaři a sestrami - lékařská příjmová zpráva, různé druhy informovaných souhlasů včetně souhlasů k výkonům, anamnestické údaje, ošetřovatelská anamnéza, ošetřovatelský plán péče, všechny druhy poukazů, operační protokol pro chirurgické obory, epikríza, ošetřovatelská překladová zpráva, potřebné výkazy při úmrtí pacienta atd. - Možnost předdefinovat potřebné údaje nebo automaticky generovat obsah dle předem dohodnutých pravidel ze zadané dokumentace, zejména u propouštěcí zprávy. Žádankový systém - Možnost zadávat žádanky na různé druhy vyšetření, přenášet je na prováděcí pracoviště a zadaný nález doručit zpět na žádající pracoviště do dokumentace pacienta. - Automatické zařazení žádosti i nálezu k příslušné klinické události. - Kumulativní přehled výsledků pacienta v tabulkové formě. - Zobrazení číselných laboratorních výsledků číselně i graficky na časové ose s možností sledovat vývoj daných parametrů v čase. Denní dekurz, ordinace léků - Denní dekurz s popisem stavu pacienta, ordinací léčiv a potřebných vyšetření a následnou evidencí realizace ordinovaných činností. - Důraz na ergonomii práce při zadávání dat a na přehledné zobrazení potřebných informací. - Strukturované zadávání informací při ordinaci léků - Možnost sledovat spotřebu léčiv na pacienta s cílem ovlivnit náklady. - Informace o lékových interakcích v reálném čase. - Kontinuální zobrazení průběžných dat o pacientovi je realizováno, možnost listovat v historických datech pacienta. Rehabilitace Vedení dokumentace na rehabilitačním oddělení a plánování procedur a služby fyzioterapeuta. -

-

Propojení všech postupných kroků - od ordinace procedur lékařem, přes naplánování procedur, záznamy fyzioterapeutů a závěrečné zhodnocení stavu pacienta lékařem, až po ukončení léčby. Vykázání provedených výkonů. Hromadné plánování a svázání jednotlivých objednávek tak, aby nevznikly časové prodlevy mezi procedurami. Nastavení standardních skupin procedur pro standardní terapie. Nástroje pro sledování vytíženosti jednotlivých pracovišť a rehabilitačních pracovníků s cílem optimalizace provozu.

2. Radiologický provoz

Ucelené řešení procesů probíhajících na pracovištích zobrazovacích metod od příjmu pacienta až po popis proběhlého vyšetření a jeho elektronický přenos žádajícímu pracovišti. - Ruční nebo elektronický příjem žádanek - Možnost dokompletace potřebných detailních informací do žádanky - Organizace řazení pacientů do čekáren jednotlivých radiologických pracovišť. - Možnost náhledu na historické nálezy pacienta i do jeho další klinické dokumentace (za předpokladu uvolněných přístupových práv). 27


-

Podpora reálných procesů, které na pracovištích radiologie probíhají, včetně sledování expozic a snímků, sledování použitých přístrojů na pacienta, víceúrovňového schvalování nálezů, automatického vyúčtování výkonů a elektronického odesílání výsledků na klinická pracoviště. Možnost současné práce více pracovníků radiologie při popisování snímků a to i mimo zdravotnické zařízení. Objednávkový systém pro pacienty. Poskytování dat pro vytváření statistik provedených metod, výkonů, spotřebovaného materiálu.

3. Administrativa, výkaznictví

Výkaznictví Plně pokrývá všechny požadavky na výkaznictví pro zdravotní pojišťovny - Plná integrace do klinického systému - Legislativní, syntaktické a sémantické kontroly - Centrální zpracování výkaznických dat do uzávěrek pro plátce vybaveno rozsáhlými nástroji pro realizaci velmi detailních požadavků jednotlivých poboček zdravotních pojišťoven. - Vytváření sestav podle libovolného kritéria vycházejícího z obsahu uložených dat - Automatické uzávěrky pomocí sestavení definice procesu z jednotlivých částí (vytvoření uzávěrkové množiny, uzamčení výkazů, přepočty a kontroly, preprocesingové procedury, sestavení dávek, vytvoření sestav a faktur a podobně), tj. provedení jedním příkazem. - Funkce pro podporu klasifikačního systému DRG. Pomocí funkcí potvrzování, blokování a ověřování případu DRG spolu s optimalizačními nástroji pro podporu rozhodování o určení základní diagnózy případu zajištění konzistence dat napříč klinickou i výkaznickou dokumentací. Evidence hospitalizovaných Plně pokrývá všechny požadavky statistiky, evidenci pacientů a nezbytné evidenční výstupy - Centrální registr všech pacientů a klientů. - Zajištění pohybu pacienta po zdravotnickém zařízení při hospitalizaci. - Evidence pohybů pacientů od příjmu, přes všechny překlady, až po propuštění ze zdravotnického zařízení - Vytvoření podkladů pro vytváření povinných hospitalizačních statistik pro Národní registr hospitalizovaných (dále NZIS) a Pololetní výkaz o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení a jeho využití. - Lokalizace pacienta na konkrétní oddělení, stanici a případně až do úrovně konkrétního pokoje a lůžka.

4. Komunikace s laboratořemi v Ústí nad Orlicí – přebírání výsledků vyšetření elektronicky

Možnost rozšířit objednávkový systém a příjem výsledků vyšetření na externí pracoviště – laboratoře v Ústí nad Orlicí.

5. Komunikace se stravovacím provozem – objednávka diet

Možnost komunikace se stravovacím provozem – předávání dat z klinického systému - Počty strávníků - Struktura jednotlivých diet - Respektování časů daných provozem stravovacího oddělení

28

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ 6. Ošetřovatelská dokumentace Elektronické vedení ošetřovatelské dokumentace se týká ošetřovatelské anamnézy, ošetřovatelského plánu s hodnocením, překladové zprávy, screeningových vyšetření sestrou – rizika pádu, rizika dekubitů, test soběstačnosti, nutriční screening a další. Všechny dokumenty je třeba vést strukturovaně se zárukou úplnosti dokumentace, vyloučení duplicitních údajů a snížení pracnosti při dokumentování stavu pacienta. Předpokladem je vytvoření elektronických formulářů, které jsou designovány tak, aby s nimi bylo možné pracovat za použití mobilních technologií přímo u lůžka pacienta. Součástí ošetřovatelské dokumentace je i vedení nežádoucích událostí. Elektronická dokumentace vedená sestrami při hospitalizaci pacienta. - Možnost zadání potřebných údajů při popisu ošetřovatelské anamnézy pacienta. - Hodnocení rizik - Práce s ošetřovatelským plánem - Zadávání údajů do propouštěcí, resp. překladové ošetřovatelské zprávy - Vedení denních ošetřovatelských záznamů o pacientovi. - Formuláře odpovídající jednotlivým dokumentům ošetřovatelské dokumentace o Ošetřovatelská anamnéza, o Ošetřovatelská propouštěcí/překladová zpráva, o Ošetřovatelský plán s hodnocením, o Ošetřovatelský denní záznam, o Hodnocení rizika pádu, dekubitů, o ADL test soběstačnosti, o Nutriční screening. -

Možnost statistických výstupů z oblasti ošetřovatelské péče.

Ošetřovatelská anamnéza - Ošetřovatelská anamnéza s hodnocením vnímání zdraví, výživy, vylučování, aktivity, odpočinku. - Členění ošetřovatelské anamnézy dle Gordonové. - Hodnocení rizika dekubitu dle Rozšířené stupnice Nortonové. - Zhodnocení nutričního stavu. - Zhodnocení rizika vzniku pádu - Zhodnocení soběstačnosti dle Barthelova testu základních všedních činností. - Hodnotit tyto rizika a testy lze i kdykoliv v průběhu hospitalizace. - Na základě výše uvedených údajů možnost provést komplexní zhodnocení stavu pacienta při příjmu k hospitalizaci z jednoho místa. Ošetřovatelský plán - Ošetřovatelský plán, ve kterém se specifikují ošetřovatelské diagnózy a k nim důvody, ošetřovatelské cíle a intervence. - Ošetřovatelský plán je zadáván při příjmu pacienta, možnost modifikace diagnóz průběhu hospitalizace dle stavu pacienta. - Záznam platnosti diagnózy. Hodnocení diagnózy. Ošetřovatelská překladová/propouštěcí zpráva - Zápis údajů o průběhu hospitalizace a stavu pacienta při propuštění.

7. Komunikace NIS se systémem PACS pro archivaci obrazové dokumentace a prohlížení snímků Integrace NIS a PACS (tzv. PACS konektor) - Zahrne proces vyšetření pacienta na radiologickém pracovišti, konkrétně integrace procesu založení žádanky v Radiologickém informačním systému (RIS), ať už přijaté elektronicky či zadané ručně, přiřazení digitálního diagnostického přístroje (modality) a založení studie na této modalitě (přenos dat o pacientovi a vyšetření na tuto modalitu). - Zahrne proces vytváření popisu obrazové dokumentace v RIS 29


Automatické spuštění prohlížeče v RIS, následně výběr odpovídající studie. Zpřístupnění obrazové dokumentace klinickým uživatelům – možnost zobrazení obrazové dokumentace uživatelům NIS (ošetřujícím lékařům) přímo z NIS.

8. Logistika léků a dalšího zdravotnického materiálu Řešení problematiky toku léků a dalšího zdravotnického materiálu, organizace a schvalování žádanek. - Tvorba a schvalování elektronických žádanek k nákupu komodit pro potřeby oddělení v rámci zdravotnického zařízení. - Žádanky pro všechny typy komodit - léčiva, PZT, antibiotika, MTZ a další. - Katalog komodit jednotný pro celé zdravotnické zařízení, primárním zdrojem je katalog centrálních skladů. - Využití pozitivního listu pro požadavky a objednávky z oddělení směrem na dodavatele. - Možnost definice procesu schvalování žádanek podle specfických potřeb zdravotnického zařízení. - Předání schválené žádanky v elektronické formě do centrálního skladu nebo v podobě objednávky dodavateli. - Při výdeji na oddělení je z centrálního skladu předávána informace o vykrytí žádanky.

Medikace na odděleních. - Ordinovaná léčba jako podklad pro automatizovanou tvorbu žádanek z oddělení (tzv. předgenerování žádanky). - Po vykrytí žádanky z centrálního skladu je v této úrovni využito vykrytí i pro naskladnění na sklady oddělení k detailnější evidenci na úrovni oddělení. - Kontrola nákladů při objednání z oddělení, tj. v okamžiku schvalování žádanky. - Přehled o čerpání limitu a schvalování žádanek nad aktuálními hodnotami limitů - Automatizované předávání žádanek v elektronické podobě do centrálních skladů Další funkce - Statistické sestavy - Procesní orientace systému – možnost modifikování dle potřeb zdravotnického zařízení - Informace o dostupnosti LP na skladech oddělení při ordinování léčby a ZM pro evidenci spotřeby - Kontrola ceny objednaných a dodaných přípravků Evidence podání léčiv - Evidence podání léčiva pacientovi v klinické části (medikaci) - Výdej podaného množství léčiva v příručním skladu - Vykázání podaného množství léčiva do dokladu pacienta (pokud metodika umožňuje vykázat jako ZUP) v nákupní ceně. - Offline evidence podání, tj. záznam, že dříve ordinované medikace byly podány. Zaznamenání o podaných lécích se neprovádí ve stejném okamžiku jako samotné podání. - Výhledově možnost On-line podávání léků (není součástí tohoto projektu)

9. Implementace zaručeného elektronického podpisu sloužícího k podpisování pacientské dokumentace a vydávání elektronických receptů, tj. směřování k tzv. „bezpapírové nemocnici“ Zaručený elektronický podpis slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace. Zaručený elektronický podpis je nezbytným předpokladem pro další využití v oblasti vedení elektronické dokumentace a elektronické preskripce ve zdravotnickém zařízení.

30

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Elektronická zdravotní dokumentace Řešení představuje komplexní technologické, aplikační a procesní prostředí umožňující vést zdravotní dokumentaci pacientů v čistě elektronické podobě dle aktuálně platné legislativy. Řešení pomáhá eliminovat „papírové“ dokumenty, které vznikají pouze jako právní doklad o provedené péči opisem (tiskem) elektronicky vedených údajů. Základní funkce - Správa životního cyklu (vytvoření, evidenci, uchovávání, zpřístupnění, transformace, distribuciea skartace) každé samostatné části zdravotnické dokumentace ve formě elektronického dokumentu bez papírového či jiného analogového ekvivalentu. - Uzavřený zápis samostatného zdravotního záznamu je převeden do podoby výsledného dokumentu ve formátu PDF/A (formát v souladu se zákonem o archivnictví), který je opatřen zaručeným elektronickým podpisem a časovým razítkem. - Dokument je archivován v rámci Electronic Record Management Systém, provozní systém (NIS) dostane odkaz na takto archivovanou samostatnou část zdravotnické dokumentace. - HW úložiště tvoří důvěryhodný elektronický archiv, zajišťuje přístup typu WORM. - Realizace elektronického podpisu prostřednictvím PKI, což je technologické, organizační a procesní prostředí poskytující služby spojené s vydáváním a správou certifikátů využívaných pro bezpečnostní funkce (utajení, digitální podpis, autentizace aj.) založené na asymetrické kryptografii. eRecept eRecept jako soubor technologických, softwarových a hardwarových prostředků, které rozšiřují funkcionalitu modulu Recept (součást klinické části NIS), a umožňují odesílat elektronické recepty (dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 verze 3) na Centrální úložiště SÚKL (CÚ), ze kterého je možno elektronický recept vyzvednout z libovolné lékárny, a které používá software podporující komunikaci s CÚ. Ke komunikaci s centrálním uložištěm receptů je použita veřejná datová síť (internet). K zabezpečení přenosu mezi nemocnicí a SÚKL je vytvořena virtuální privátní síť s šifrovaným přenosem dat pomocí HW prostředků (VPN router dodávaný SÚKL). Podporované funkce v klinickém systému: • Podepsání receptu v klinickém systému (nutnou podmínkou je produkt ZEP) • Odeslání elektronického předpisu na CÚ • Příjem elektronických identifikačních znaků receptu a položek z CÚ • Tisk eReceptu (čárového kódu) podle jiné předlohy než běžný papírový recept • Oprava dříve odeslaného eReceptu v CÚ • Stornování dříve odeslaného eReceptu v CÚ • Dotaz na CÚ, zda byl konkrétní eRecept vyzvednut v lékárně

5.1.2 Návrh a popis architektury řešení technologické infrastruktury Návrh architektury technologického řešení je v souladu s požadavkem na provoz aplikačního programového vybavení popsaného v předchozí kapitole této studie. Do návrhu architektury jsou vedle požadavků NIS a zákonných požadavků na archivaci elektronických dokumentů zahrnuty následující požadavky: − −

zajistit vysokou dostupnost NIS s RTO=5 hodin, RPO=1 den zajistit vysokou dostupnost archivovaných dokumentů včetně dislokace kopií do dvou různých míst v areálu OLÚ.

Řešení zahrnuje tyto hlavní komponenty: 1) NIS – nemocniční IS, zdroj dat a dočasné úložiště PDF dokumentů. 2) DMS – systém pro správu elektronických dokumentů. 3) Archivní úložiště (AÚ) – speciální diskové pole typu WORM pro dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů.

31

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Z pohledu zajištění vysoké dostupnosti je zvoleno následující řešení (viz Obr.1 níže): Servery pro NIS a DMS budou implementovány ve virtuálním prostředí pomocí hypervisoru dvojmo na dvou fyzických serverech ve dvou různých místech areálu OLÚ (hlavní a záložní lokalita). Sekundární HW server v záložní lokalitě tedy bude hostovat identické virtuální servery, ovšem jejich databáze budou typu „mirror“ - tedy příjemci změn databází na primární lokalitě. Vlastní proces mirroringu zajišťuje SQL Server. V případě poruchy nebo plánované odstávky lze manuálním způsobem během několika desítek minut zaměnit role primární a zrcadlené databáze a pokračovat v práci téměř beze ztráty transakční historie. Pro archivaci elektronických dokumentů se počítá pouze s jedním souborovým úložištěm NAS typu WORM vybaveným redundantními komponentami a duálně připojeným do LAN v hlavní lokalitě. Úložiště disponuje i možností využít jej jako souborový server pro nestrukturovaná data.

Dále se předpokládá samostatný fyzický server vybavený páskovou mechanikou LTO5 s instalovaným zálohovacím SW a umístěným v záložní lokalitě. Ten bude kromě denních databázových záloh provádět i denní zálohy obsahu AÚ na pásku typu WORM. V případě selhání AÚ bude možné data zrekonstruovat z páskového media a nejaktuálnější dokumenty lze znovu vygenerovat z NIS. Tento server také bude sloužit pro monitoring správu celé sestavy.

Primární lokalita

Záložní lokalita LAN 1Gb/s DB MIRRORING

NIS

DMS

Hypervisor

NIS

DMS

Hypervisor

Backup server

WORM storage

Obr. 1: Schéma architektury

32


Zálohování Níže jsou uvedeny typy zálohovaných objektů, cílová media a nástroje. NIS • image VM a databáze - zálohovací server v záložní lokalitě • zálohovací SW DMS • image VM a databáze - zálohovací server v záložní lokalitě • zálohovací SW Archivační zařízení • záloha dokumentů - zálohovací server v záložní lokalitě – LTO5 WORM • zálohovací SW Obnova po havárii Níže jsou uvedeny způsoby obnovy. NIS • • • • DMS • • • •

Převod provozu na sekundární SQL server (uvedení zrcadlové databáze do aktivního stavu aktualizace uživatelských účtů pomoci skriptů, instalace licencí ) Doba převodu provozu do 30ti min. V případě totálního poškození (infiltrace) – rozbalení image VM a následně aktuální databáze ze zálohy Doba obnovy provozu do 120ti min.

Převod provozu na sekundární SQL server. Doba převodu provozu do 30ti min. V případě totálního poškození (infiltrace) – rozbalení image VM a následně aktuální databáze ze zálohy Doba obnovy provozu do 120ti min

Archivační zařízení Po opravě storage - rozbalení zálohy z média typu WORM.

Specifikace konkrétních komponent Virtualizační servery 2 x HW server v konfiguraci Server značkový s minimálně těmito parametry: • provedení tower s osazeným redundantním zdrojem napájení • CPU: 1x Intel Xeon E5-2420 1,90GHz 6-core • RAM: 32 GB 4x 8 GB FB SDRAM 1333MHz (možnost dalšího rozšíření) • HDD: 8 x 146 GB, 6Gbps 15k 3,5“ konfigurovaných v RAID10, hot-plug • HW RAID kontrolér 0/1/10/5 (512MB cache + batery backup) • DVD mechanika • 2 x LAN Ethernet 10/100/1000 • management kartu pro vzdálené ovládání • Klávesnice, myš, LCD monitor • Podpora VMware vSphere ESXi 5.5 • OS MS Windows 2012 R2 Std. Ed. • 30 x CAL OS MS Windows Server 2012 R2 Std. Ed. • Záruka minimálně 3 roky, servis v místě instalace (reakce do 4 hodin)

33


2 x UPS Záložní napájecí zdroj (UPS) o kapacitě min 1500VA s podporou komunikace se serverem (pro korektní sjetí OS při dlouhodobém výpadku napájení) na platformě OS Windows server 20012 R2 a výstupní charakteristikou „čistá sinusoida“. Server pro zálohování Značkový HW server: • provedení tower • CPU: 1x Intel Xeon • RAM: 8 GB • HDD: 2 x 146 GB SAS 15 krpm + 2 x 2TB SATA 7,2 krpm, • Řadič HDD podporující RAID1 • DVD mechanika • 2 x LAN Ethernet 10/100/1000 • Interní nebo externí pásková mechanika LTO5 • Klávesnice, myš, LCD monitor • Záruka minimálně 3 roky, servis v místě instalace NBD • OS MS Windows Server 2012 R2 Std. Ed. • Licence na zálohovací SW pro zálohování souborových systémů serverů

5.1.3 Archivní úložiště Pro dlouhodobé ukládání elektronických dokumentů zdravotnické dokumentace doporučujeme HW úložiště pro tento účel konstruované, které disponuje následujícími rysy: • Schopností programově nastavitelné retenční lhůty na archivovaný objekt. • Mechanismem interní kontroly konzistence souborů a korekci chyb na bitové úrovni. • Automatickou relokací vadných datových bloků. • Podporou zrcadlení dat do fyzicky jiné lokality v případě existence záložního úložiště. • Automatickou kontrolou stavu svých komponent a schopností zasílání varovných upozornění v případě statisticky významného výskytu závad. • Vzdálený monitoring provozního stavu. • Vysokou míru redundance komponent (pevné disky, napájecí zdroje, ventilátory, síťová rozhraní LAN/SAN, řadiče, procesory). Počítačové stanice Stanice značková s následujícími min. parametry: • CPU: Intel Core i3 Processor s Passmark indexem min. 4 000 • RAM: min. 4GB • HDD: min. 500GB SATA III 7200rpm • DVD +/-RW mechanika • Čipová sada Intel • Grafická karta Intel HD 4000 nebo lepší • min. 4 + 2 USB 2.0 + 3.0 • LAN: 10/100/1000 • Klávesnice a myš • OS: Windows 7 Pro 64b CZ • Záruka po dobu min. 3 let na místě u zákazníka Monitory LCD monitor s minimálně následujícími parametry: • Technologie LCD/LED LCD • Úhlopříčka: min 20“ • Rozlišení: min. 1280x1024, využije se i Full HD (pak nutno zvolit velikost 23“) 34

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ • •

Připojení analog + digitál Záruka 3 roky v servisu

Databáze Databáze včetně všech potřebných uživatelských licencí Databázový systém MS SQL 2008R2 nebo 2012 Std. v „procesorové“ licenci Operační systém Systémový Sw včetně všech potřebných uživatelských licencí OS: MS WINDOWS Std. 20012 R2 server 64 bit CAL pro OS: WINDOWS 20012 Server-DEVICE CAL v počtu 30. Zabezpečení elektronického podpisu Pro počáteční provoz bude součástí projektu pořízení certifikátů pro 100 uživatelů, stejný počet tokenů, 1 000 000 časových razítek.

5.1.4 Variantní návrhy technického řešení HW/SW Projekt obnovy a rozšíření nemocničního informačního systému je navržen v optimální variantě s ohledem na funkčnost a náklady na pořízení. Možné varianty byly zvažovány v průběhu přípravy této studie a byla vybrána optimální kombinace jednotlivých prvků řešení. K návrhu provozu aplikačního programového vybavení byla zvolena optimální specifikace technologické infrastruktury. V procesu realizace bude vybrána v rámci výběru vhodného dodavatele optimální konkrétní technologická infrastruktura.

5.1.4.1

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení

Vzhledem k tomu, že v rámci studie není zvažováno variantní řešení, nejsou uváděny v této kapitole další argumenty. 5.1.4.2

Analýza technických a bezpečnostních rizik

Bezpečnostní rizika při provozování nemocničního informačního systému se týkají zejména ochrany citlivých pacientských dat uložených v databázi. Technické zabezpečení informačního systému musí být doplněno vhodnými organizačními opatřeními užívání systému. Musí být stanovena jasná práva uživatelů systému o přístupu k datům. Analýza technických a bezpečnostních rizik technologické infrastruktury je zvažována v rámci návrhu technologické infrastruktury. V rámci organizačních opatření musí být zabezpečen oprávněný přístup k technologickým prostředkům.

5.1.5 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace 5.1.5.1

Specifikace zadání technického řešení

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou udržitelnost projektu je třeba ve fázi výběru konkrétního dodavatele dbát zejména na kvalitu nabízeného řešení a stabilitu dodavatele. Základní požadavky na konkrétní řešení: - Stabilní dodavatelská firma s dlouholetými zkušenostmi, ověřenost řešení v prostředí zdravotnických zařízení s českou legislativou, dostatek referencí. - Robustní databázové prostředí zajišťující stabilní a bezpečné prostředí pro vložená data. České uživatelské rozhraní typu Windows.

35


-

-

-

5.1.5.2

Návaznost na stávající řešení NIS se zřetelem na obdobnou filosofii systému, obdobné ovládání, obdobnou funkcionalitu (snížení nákladů na zaškolení uživatelů a eliminace chyb jejich práce). Volba aplikačního programového vybavení s maximálním zabezpečením provozu, s maximální ochranou vložených citlivých pacientských dat (systém individuálně přiřaditelných přístupových práv). Zajištění kontinuality provozu NIS z hlediska maximálního využití historických dat, tj. garanci převodu co největšího rozsahu dat, a to z hlediska počtu pacientů i z hlediska uchovávaných položek dat jednotlivých pacientů. Systém zahrnující všechny funkce požadované v rámci této studie, tj. vnitřní jednotnost programových i systémových prostředků. Systém se zásadou jedinečnosti všech vložených dat tak, aby nedocházelo k duplicitě dat vedoucí k chybovosti. Garance minimálního výpadku IT provozu zdravotnického zařízení ve fázi na upgrade stávajícího systému. Zajištění vazeb na stávající IT systémy, které nebudou předmětem upgrade dle tohoto projektu. Výběr technologické infrastruktury renomovaného výrobce, s dobrou zárukou, s dobrou servisní podporou. Nedělená zodpovědnost za instalaci technologických prostředků a implementaci aplikačního programového vybavení.

Specifikace vybavení a řešení bezpečnosti IS

Prostředky k omezení bezpečnostních rizik aplikačního programového vybavení: Několik zásad k omezení rizik: - Jasně stanovená pravidla přístupu k citlivým pacientským datům. - Sofistikovaný systém přístupových práv s individuálním nastavením pro jednotlivé uživatele. - Využívání zabezpečené komunikace s externím prostředím (laboratoře, praktičtí lékaři apod.) - Stanovení metodiky používání informačního systému, organizační opatření. - NIS musí disponovat maximálním rozsahem ochranných prvků a kontrol vložených dat, tak aby nedocházelo k neúmyslným chybám a přepsání. - Jedinečnost a integrita vložených pacientských dat, zásada každý údaj jen jednou. Prostředky k omezení bezpečnostních rizik technologické infrastruktury: Dodávaná technika bude integrována do prostředí MS Active Directory, aby byla zajištěna centralizovaná správa přístupů k citlivým informacím. Implementace AD není součástí tohoto projektu. Serverová architektura je navržena tak, aby s přiměřenými prostředky v předem stanoveném čase (RTO) bylo dosaženo možnosti bezproblémového překonání havárie celé jedné serverové lokality. Z tohoto důvodu je vhodné zajistit, aby LAN byla vybavena zdvojenými aktivními prvky a zdvojeným propojením lokalit po různých kabelových trasách. Perimetr LAN bude ochráněn pomocí značkových zařízení typu firewall či UTM.

5.1.6 Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu Součástí dodávky programového vybavení jsou implementační práce a služby prováděné dodavatelskou společností: • Implementace systému a základní konfigurace • Školení uživatelů a centrální správy systému • Podpora rozběhu systému při přechodu do rutinního provozu Předpokládaná spolupráce žadatele: 36

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ • • •

Žadatel poskytne dodavatelské společnosti součinnost nezbytnou pro řádnou realizaci projektu. Žadatel zajistí účast uživatelů na zaškolení, uživatelé budou mít povinnost školení absolvovat. Žadatel upřesní podmínky implementace řešení.

5.1.7 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky: - Elektrická energie, její množství je závisle na výběru konkrétních komponent řešení - Počítačová síť interní a její napojení na externí prostředí - Drobný spotřební materiál: tiskárny, papír, tonery - Certifikáty k elektronickému podpisu, časová razítka

5.1.8 Záruky a servis Záruka systému bude v délce 2 roky.

5.1.9 Údržba a nákladnost oprav V rámci tohoto projektu bude zajištěna servisní podpora implementovaného systému po dobu záruky jednotlivých komponent. Minimální požadovaný rozsah po dobu záruky: komunikace s dodavatelem prostřednictvím systému Help Desk, servisní podpora 8 x 5, legislativní upgrade systému.

5.1.10

Údaje o životnosti jednotlivých zařízení

Životnost jednotlivých komponent nemocničního informačního systému je odhadována následovně: Aplikační programové vybavení: Technologie: - Serverové technologie – 5 až 8 let v závislosti na požadavku na výkon - Počítačové stanice – 5-8 let Programová vybavení: - Aplikační programové vybavení NIS – 12-15 let - Systémová programová vybavení (OS, databáze) – jsou-li pravidelně upgradována dle informací výrobců, je životnost v rámci možností trvalá Technologické vybavení je vhodné průběžně obnovovat. Aplikační programové vybavení je výrobci pravidelně upgradováno a na základě uzavřených smluv o servisu a podpoře je poskytováno za zvýhodněných podmínek nebo bezplatně.

5.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) 5.2.1 Příruční sklady s komunikací na dodavatele, identifikace pacienta, výdej na identifikovaného pacienta Modul zabezpečuje tok léčiv, zdravotnických prostředků a materiálu, všeobecného materiálu a služeb od příjmu komodit (příjem na sklady na oddělení) až po výdej v čase spotřeby a to až na úroveň pacienta (komodity, které se na pacienta váží). Součástí produktu je komunikace skladů na oddělení s externím centrálním skladem (lékárnou) nebo dodavatelem. Komunikace se skládá z elektronického přenosu dodacího listu a synchronizace katalogu položek sortimentu centrálního skladu do skladů na oddělení a zasílání elektronické objednávky ze skladů na oddělení do externího centrálního skladu nebo dodavatele. Komunikace je podmíněná součinností externího skladu a dodavatele.

37

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ 5.2.1.1 Popis Příruční sklady na oddělení obsahují funkcionality, které řeší kompletní agendu spojenou s vedením dokumentace příručních skladů oddělení – od tvorby žádanek a jejich jednostupňové schvalování, objednání od externího skladu nebo dodavatele, přes příjem komodit na sklad na oddělení po výdej komodit do spotřeby. Tím je zajištěna kompletní skladová evidence, která u komodit s vazbou na pacienta může být až do této úrovně. Data skladové evidence jsou vstupem pro statistické sestavy a tisky. Nedílnou součástí jsou nástroje pro uzávěrku skladu a inventuru. Podmínkou pro využívání čteček čárového kódu pro tvorbu dokladů je identifikace léčiv jednoznačnými identifikačními kódy (dle šarže a ceny) - kódy jsou vytištěné a nalepené na nejmenší nedělitelné balení. Léčiva jsou jednoznačnými kódy opatřena při příjmu do v lékárně (jednoznačný identifikátor cenové věty je vytištěn ve formátu čárového kódu EAN13) nebo po příjmu na příruční sklady oddělení zdravotnického zařízení. Přesné řešení se bude odvíjet od ASW používaného v externí lékárně. Komunikace skladů na oddělení s lékárnou (Centrálním skladem) je automaticky součástí systému. Jednoznačná identifikace léčiv je taktéž podmínkou po nasazení evidence podání léčiv pomocí PDA. Při přeskladnění léčiv z externí lékárny na sklady na oddělení bude z ASW elektronicky předán jednoznačný identifikátor do příručních skladů. Léčiva lze případně opatřit jednoznačnými čárovými kódy až po příjmu na sklady oddělení. Je nutné v tomto případě počítat s vybavením oddělení tiskárnami čárového kódu a časy zodpovědného pracovníka na polepení léčiv. Hromadné potvrzování podání z důvodu evidence nákladů na pacienta, kdy není kontrolována konkrétní šarže, nevyžaduje identifikace léčiv jednoznačnými identifikačními kódy. Komunikace příručních skladů s externím centrálním skladem se skládá ze tří částí a to z elektronické výdejky z centrálního skladu/od dodavatele = dodacího listu pro sklad oddělení, synchronizace katalogu komodit a žádanky/objednávky ze skladu oddělení. Propojení v oblasti elektronické výdejky z centrálního skladu/od dodavatele=dodacího listu pro sklad oddělení - na straně lékárny/dodavatele je zboží vydáváno na základě žádanek/objednávek z oddělení na sklady oddělení. V době výdeje z lékárny může být zboží opatřeno jednoznačným identifikačním kódem cenové věty ve formě čárového kódu. Spolu s fyzickým výdejem na sklady oddělení a průvodkou, je předáván dokument dodacího listu pro oddělení v elektronické podobě. Podmínkou je aby, elektronický dodací list pro oddělení odpovídal fyzické dodávce a byl k dispozici nejpozději v době distribuce fyzických výdejů na oddělení. Dalším komunikačním rozhraním je poskytnutí katalogových položek sortimentu externího skladu/dodavatele a aktualizace v případě změny v externím skladu/u dodavatele – podmínkou je podpora funkcionality na straně informačního systému externího skladu/dodavatele. Žádanka/Objednávka do centrálního skladu/dodavateli je realizována jako export objednávky pro externí sklad v elektronické podobě v definovaném formátu objednávky – podmínkou je podpora funkcionality na straně informačního systému externího skladu externího skladu/dodavatele. 5.2.1.2 Přehled požadovaných nastavení a funkcí Příruční sklady na oddělení obsahují následující funkce: Tvorba objednávek na základě žádanek z oddělení léků, zdravotnických prostředků a všeobecného materiálu a služeb Tvorba žádanek z oddělení na léky, zdravotnické prostředky a všeobecný materiál Jednostupňové schvalování žádanek z oddělení pro léky, zdravotnické prostředky a všeobecný materiál Příjem komodit - příjem na sklady na oddělení dle elektronických podkladů z nemocniční lékárny (lLogistika/externí lékárna/dodavatel) Skladová evidence Výdej komodit do spotřeby nákladového střediska (případně i pacienta) z příručního skladu oddělení Automatizovaná tvorba výdejů léčiv do spotřeby dle medikací s vazbou na pacienta při provázání s produktem Evidence podávání léčiv Uzávěrka skladu o Uzamčení dokladů a pohybů v rámci zvoleného období a skladu o Výstupy dat pro ekonomické oddělení 38


o Ekonomické sestavy o Kontroly správnosti uzávěrky skladu o Standardní tiskové sestavy Inventura skladu o Inventarizace zvoleného skladu o Soupis inventarizovaných položek o Zaznamenání rozdílů o Standardní tiskové sestavy Standardní statistické sestavy a tiskové výstupy

5.2.2 PACS konektor 5.2.2.1

Obecný popis PACS konektor podporuje následující činnost zákazníka: Podpora workflow radiodiagnostického oddělení a oddělení nukleární medicíny Popis nálezů při diagnostice snímků a studii z obrazových modalit Snadný přístup k obrazovým přílohám ze všech stanic Řešení přístupových práv na studie v PACS omezením přístupu přes NIS

5.2.2.2 5.2.2.3

Popis podporovaných činností s vazbou na funkcionalitu ASW Zasílání požadavků na vyšetření z RIS do PACS a na jednotlivé modality (CT. RDG, …) Přístup k obrazovým studiím z karty pacienta (v RIS i NIS) Předávání radiodiagnostických nálezů z RIS (radiologický modul NIS) do PACS Předání informace o dokončení vyšetření a uložení snímků do PACS zpět do RIS

Komunikace RIS S – PACS s využitím DS MZ ČR (DASTA)

Komunikace s PACS systémem je řešena pouze jednostranně směrem z RIS do PACS. Je řešena objekty, které se vloží do sledu pro příjem žádanky resp. do sledu pro popis vyšetření. Při těchto činnostech se spouští příslušný program s parametry, který zajistí vygenerování odpovídajících XML souborů. Předávány jsou pouze data o žádankách (pro Worklisty) a nálezech. Důležité položky, které se zapisují do xml souboru: Číslo pojištěnce Rodné číslo Příjmení Jméno Pohlaví Adresa Pojišťovna Identifikační číslo žádanky Urgentnost Žadatel Název vyšetření U nálezu jsou to navíc položky: Prostý text nálezu Rtf text

5.2.3 E – recept 5.2.3.1

Obecný popis

39

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ ERecept je označení komplexu softwarových a technologických produktů, které slouží primárně k vystavení lékařského předpisu v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Součástí dodávaného řešení není výdej léčivých přípravků na základě eReceptu dle pokynů SUKL ERP-002 z komerční lékárny (nutno řešit s dodavatelem aplikačního vybavení pro komerční lékárnu). Celé řešení dále úzce souvisí se zákonem č. 227/2000 Sb. (Zákon o elektronickém podpisu), č. 101/2000 Sb. (Zákon o ochraně osobních údajů) a dalšími právními normami.

5.2.3.2 Popis základních komponent řešení Podmínkou pro fungování elektronických receptů jsou zaručené elektronické podpisy lékařů, kteří předpisy zakládají. Jejich povinnost vyplývá z legislativní úpravy pro tuto oblast. Proto bude jako součást řešení využit modul ZEP, který slouží pro podporu elektronického podepisování v souladu s aktuální platnou legislativou. V kontextu řešení eRecepty bude modul ZEP napojen na modul Recept v klinické části systému. Princip podepisování spočívá v tom, že každý uživatel (fyzická osoba) má přidělený svůj podpisový certifikát (resp. klíčový kryptovací pár) - pro potřeby tohoto řešení je nutno uvažován certifikát od akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb. Tento certifikát je uložen v bezpečnostním předmětu = např. USB tokenu nebo čipové kartě (odpovídající předepsaným normám na zabezpečení kryptografických dat a užití pro sledovaný účel). Přístup k bezpečnostnímu předmětu je chráněn PINem. Systémové jádro NIS je rozšířeno o evidenci certifikátů a bezpečnostních předmětů ke každému uživateli. V okamžiku elektronického podepisování (po uzavření receptu) uživatel explicitně stiskem tlačítka provede podepsání receptu – přitom systém kontroluje, zda certifikát uložený v bezpečnostním předmětu byl vydán pro přihlášeného uživatele a zda jsou certifikáty platné. Pro řešení elektronických receptů se nebude používat časových razítek, které legislativa nevyžaduje. PKI je technologické, organizační a procesní prostředí poskytující služby spojené s vydáváním a správou certifikátů využívaných pro bezpečnostní funkce (utajení, digitální podpis, autentizace aj.) založené na asymetrické kryptografii. V praxi toto napojení znamená vytvoření nového procesního prostředí pro správu podpisových certifikátů. Pro možnost odesílat elektronické recepty na centrální uložiště bude rozšířen v současnosti používaný modul Medikace, který je součástí klinických procesů v informačním systému NIS. Rozšíření bude spočívat zejména v napojení na nový modul ZEP a ve vytvoření komunikačního interface mezi Medikacemi a Centrálním uložištěm receptů SUKL. Pro uživatele bude způsob vytváření a používání receptů téměř stejný jako doposud – lékař běžným způsobem sestaví recept v NIS. Způsob tisku a případné odeslání na CU SUKL však závisí na souhlasu pacienta. V případě souhlasu pacienta s vydáním elektronického receptu bude muset lékař recept po dokončení (uzavření) preskripce elektronicky podepsat a systém zajistí jeho odeslání do centrálního uložiště SUKL. Centrální uložiště vrátí do NIS jednoznačnou identifikaci pro zaslaný recept (elektronické identifikační znaky elektronického receptu a elektronické identifikační znaky léčivých přípravků uvedených na elektronickém receptu). Pokud je recept uložištěm přijatý, uloží se jednoznačné elektronické identifikační znaky do klinického systému k receptu. Na základě nich je možno později předpis například zrušit nebo si vyžádat informaci o výdeji. Lékař pacientovi vytiskne papírový „Opis receptu“ s upozorněním „Slouží k vyzvednutí pouze formou eReceptu!“, který obsahuje i elektronické identifikační znaky kódované čárovým kódem z centrálního úložiště SUKL. Takový recept je pak možno vyzvednout v libovolné lékárně podporující eRecept. Jelikož eRecept nemusí používat žádnou oficiální šablonu tisku, je možno vytvořit předlohu pro tisk eReceptu tak, aby obsahovala i další například marketingové údaje. Z prostředí klinického systému je na základě uchovávání elektronických identifikačních znaků možno zjistit, které léčivé přípravky pacient skutečně vyzvedl z lékárny a je možno u nich předpokládat, že tyto léčivé přípravky pacient skutečně užívá(-l) resp. byly vyzvednuty z komerční lékárny. Tato informace je ale získávána neanonymně na základě elektronické žádosti lékaře, která je opět elektronicky podepsaná. Proto se nabízí možnost funkce, která lékaři nabídne při vstupu do receptů pacienta zjištění stavu výdejů – lékař musí tuto žádost explicitně odsouhlasit a podepsat ji svým elektronickým podpisem. Ke komunikaci s centrálním uložištěm bude použita veřejná datová síť (Internet). K zabezpečení přenosu bude mezi nemocnicí a SÚKL vytvořena virtuální privátní síť s kryptovaným přenosem dat 40

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ pomocí HW prostředků (VPN router). Bude se jednat o stejný prostředek, jako je používán pro odesílání výdejů z komerčních lékáren do centrálního uložiště SUKL. Tento hardwarový prostředek si zajistí nemocnice u SÚKL sama. Dalším předpokladem, který musí nemocnice řešit samostatně, je zaregistrování všech uvažovaných lékařů u SÚKL.

5.2.3.3 Technické prostředky Tato kapitola obsahuje specifikaci předpokládaných požadavků na technické prostředky pro provoz.

5.2.4 HW serveru Upgrade RAM stávajícího serveru o 4 MB

5.2.5 Dovybavení pracovišť technologiemi 3x PC • Intel Core i5 3470, 4GB RAM, 500 GH HDD 7200 ot., Windows 7 PRO s možností upgrade Win 8 PRO 3x monitor • LED – 250cd/m2, 1680x1050 – 16:10, DV, VGA , výškově nastavitelný, PIVOT 6x čtečka čarových kódů • laser skener 3x tiskárna čárového kódu 3x tablet/mobilní terminál • mobilní terminály 10,1' dotykový LEDed 1280x800, Atom dual-core Z2760, 2GB RAM, SSD 32GB, blutooth,wifi, NFC, Windows 8 PRO 32bit

5.2.6 Aplikační programové vybavení Moduly NIS: • pro pořizování E – receptů • PACS konektor • pro evidenci příručních skladů • pro jednoznačnou identifikaci pacientů • pro evidenci podání léčiv V ceně ASW jsou požadovány tyto služby: • Implementace napojení na technologie • Implementace modulů • Základní konfigurace ASW • Napojení stávajícího PACS • Školení správy systému, uživatelů lékařů, SZP a radiologických pracovníků • Podpora rozběhu systému při přechodu do rutinního provozu

5.2.7 Servisní podpora Po dobu záruky je požadována záruka v ceně aplikace a jsou požadovány minimálně tyto služby: 41

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ • • •

Help Desk Upgrade a Update ASW Garance servisního zásahu 5 x 8

5.2.8

Záruka systému

Záruka systému je požadována na 2 roky.


5.2.10


Životnost jednotlivých komponent nemocničního informačního systému je odhadována následovně: Technologie: - Serverové technologie – 5 až 8 let v závislosti na požadavku na výkon - Počítačové stanice – 5-8 let Programová vybavení: - Aplikační programové vybavení NIS – 12-15 let - Systémová programová vybavení (OS, databáze) – jsou-li pravidelně upgradována dle informací výrobců, je životnost v rámci možností trvalá Technologické vybavení je vhodné průběžně obnovovat. Aplikační programové vybavení je výrobci pravidelně upgradováno a na základě uzavřených smluv o servisu a podpoře je poskytováno za zvýhodněných podmínek nebo bezplatně.

5.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) - popis řešení 5.3.1 Modernizace RDG Při návrhu modernizace RDG oddělení Odborného léčebného ústavu Jevíčko je nutné využít spolehlivý a modulární systém, který pokryje potřeby ústavu a bude schopen je zastřešit spolehlivým, vysoce dostupným, bezpečným a škálovatelným archivem. Druhým důležitým kritériem je potom ekonomická rozvaha rozvoje s ohledem na využití všech HW i SW technologií, do kterých již ústav investoval finanční prostředky v předchozích letech a zajistit maximální ochranu již provedených investic. V době pořízení stávajícího systému byly serverové operační systémy a aplikace nabízeny téměř výhradně na 32-bit. V posledních letech přešel postupně celý IT svět na 64-bit. technologie, které přinášejí efektivnější využívání HW a značný nárůst výkonu a propustnosti. Z těchto důvodů doporučujeme rozšířit stávající jádro systému na plně automatický cluster složený ze dvou fyzických serverů. Samozřejmě je nutné jádro stavět na 64-bit. operačních systémech a nativních 64-bit. aplikacích. Jak již bylo uvedeno, toto řešení je dnes již v RDG provozech standardem, neboť se jedná o systémy, které svým výpadkem či odstávkou můžou způsobit vážné provozní problémy a závažným způsobem tak omezit chod celého zdravotnického zařízení. Nasazení clusterového jádra PACS na 64-bit. platformě přinese nejen zvýšení výkonu a propustnosti, ale i celou řadu dalších výhod uvedených níže.

42

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Systém v tomto režimu pracuje tak, že jsou spřaženy dva fyzické servery do jednoho virtuálního a navenek se celý systém chová jako jeden celek. Hlavní výhodou je rozložení zátěže mezi oba servery a také především to, že v případě výpadku jednoho ze serverů zcela automaticky přebírá jeho funkci server druhý. Z pohledu uživatele se potom systém i v případě výpadku jednoho serveru chová standardním způsobem a uživatel tak vlastně nepozná, že na straně jádra PACS nastal nějaký problém. Samozřejmě jsou o této situaci informováni pracovníci IT oddělení a servisní organizace, která provede nadlesnou opravu a uvedení systému do standardního provozu. Obvyklé je pak i provádění plánovaných odstávek a údržby HW bez přerušení provozu. Vzhledem k úzké spolupráci s Nemocnicí Svitavy je také nutné zachování stávajícího propojení systémů PACS mezi oběma zdravotnickými zařízeními, což znamená výměnu snímků včetně jejich popisu s možností nastavení efektivnější komunikace prostřednictvím privátního kanálu neDICOMovým způsobem. Standardní protokol DICOM je velmi neefektivní z pohledu rychlosti komunikace a v případě jeho využití je pak nutné posílit datové linky. V případě privátních přenosových protokolů, které dnes mnoho řešení využívá, je pak zajištěn efektivnější komprimovaný přenos obrazových dat, čímž je možné využívat i pomalejší datové linky a ušetřit tak nemalé finanční prostředky. Privátní kanál musí být samozřejmě využíván pouze pro vlastní přenos, na začátku i na konci cesty musí systémy pracovat se standardním DICOM formátem. Ve stávajícím systému je dále archivováno nemalé množství obrazových dat. Jednotlivé PACS systémy využívají pro vlastní archivaci těchto dat rozličné technologie a i data jsou archivována v různých podobách. Ač jsou schopny tyto systémy poskytovat na výstupu data ve standardu DICOM, bývá případná migrace dat velmi časově i technicky náročná, a velmi často nelze ani převést veškeré informace uložené v DICOM souborech (typicky například textový popis vyšetření resp. „nález“). Z pohledu platné legislativy je samozřejmě nutné tato obrazová data nejen bezpečně archivovat, ale zároveň i zajistit jejich dostupnost a čitelnost. S ohledem na vše výše uvedené a zejména pak s důrazem na ekonomickou stránku věci, ochranu již realizovaných investic, kontinuitu provozovaných systémů a nutnou dostupnost archivovaných dat lze jako jedinou variantu doporučit kompletní přechod jádra PACS systému na nejnovější produktovou řadu řešení MARIE PACS, kterou má výrobce tohoto systému dle dostupných informací k dispozici. Tím bude zajištěna kontinuita celého provozu, dostupnost všech starších dat bez nutnosti jejich migrace, a zejména pak maximální ekonomická výhodnost, neboť se z pohledu licencí bude jednat pouze o rozšíření a upgrade (povýšení) – tedy dodávku za podstatně výhodnějších podmínek, než by obnášel nákup nových licencí od jiného dodavatele. Instalace jiného systému by také znamenala nutnost migrace všech stávajících dat, což, jak je uvedeno výše, je časově, technicky a také finančně velmi náročná činnost, která v mnoha případech ani neumožňuje využití všech informací uložených v rámci jednotlivých studií. Často také někteří dodavatelé při náhradě starší data do nového systému nemigrují a po potřebnou dobu pak nechávají starý i nový systém v provozu vedle sebe. To, kromě komplikací ze strany uživatelů, přináší i nutnost hradit správu za dva PACS systémy, což je velmi neefektivní i neekonomické. Ani z pohledu uživatelé nelze hovořit o komfortním a bezpečně fungujícím řešení, neboť nutnost nahlížet do dvou archivu může generovat poměrné závažné chyby (záměna pacientů, resp. jejich dat apod.). Vzhledem k nutnosti integrace systémů PACS a NIS je nezbytné toto propojení realizovat v plném rozsahu, a to včetně zprovoznění služby DICOM Modality Worklist a tím i snížení rizika vzniku chyby při ručním zadávání údajů vyšetřovaného pacienta. S ohledem na stáří stávajícího HW a s ohledem na doporučený přechod na 64-bit. produktovou řadu centrálního PACS bude nutné obměnit a doplnit i odpovídající HW jádra PACS. Obměnou HW bude samozřejmě dosaženo zvýšení výkonu, a to jak v souvislosti s výkonnějším HW, tak i v souvislosti s efektivnějším využití HW prostředků 64-bit. systémem.

43


Odborný léčebný ústav Jevíčko

Diag. stanice

Klin. stanice

Klin. stanice

…. .

Klin. stanice

RTG

PACS

NIS

Lokalita 1

Lokalita 2

ePACS

Ostatní zdravotnická zařízení

Nemocnice Svitavy

Obr. 2 Plánované propojení NIS a PACS (Odborný léčebný ústav Jevíčko)

Pro zvýšení bezpečnosti doporučujeme oba servery fyzicky umístit do dvou topologicky odlišných lokací, nejlépe do dvou různých budov. V případě výpadku elektrického proudu (apod.) v jedné lokaci tak nebude žádným způsobem ohrožen provoz systému. Z bezpečnostního hlediska je také vhodné instalovat jeden systém v přízemí a druhý naopak ve vyšších patrech. Rostoucí množství archivovaných obrazových dat s sebou přináší nutnost průběžně rozšiřovat kapacitu datových úložišť. S ohledem na množství archivovaných dat a jejich stáří doporučujeme rozšíření datových úložišť tak, aby byla kapacitou koncipována na dalších 5 let provozu. Investovat do vyšší kapacity na delší dobu by bylo neefektivní, neboť cena archivačních technologií v čase klesá a kapacitu je tak v hodné rozšiřovat až v případě potřeby. Pro diagnostické účely je nezbytné doplnit kompletní stanici vybavenou monitory pro diagnostiku ve zdravotnictví. Klinická pracoviště musí být vybavena monitory certifikovanými pro prohlížení ve zdravotnictví. Tyto monitory zajistí zobrazení snímků v kvalitě nutné pro diagnostiku, respektive pro náhled na klinických pracovištích. Lékaři tak budou mít k dispozici podklady s dostatečnou vypovídací hodnotou pro poskytování kvalitní zdravotnické péče. 44


5.3.2 Implementace zaručeného elektronického podpisu v rámci projektu na zavedení E – receptu a do procesů v laboratorním komplementu ERecept je označení komplexu softwarových a technologických produktů, které slouží primárně k vystavení lékařského předpisu v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Součástí dodávaného řešení není výdej léčivých přípravků na základě eReceptu dle pokynů SUKL ERP-002 z komerční lékárny (nutno řešit s dodavatelem aplikačního vybavení pro komerční lékárnu). Celé řešení dále úzce souvisí se zákonem č. 227/2000 Sb. (Zákon o elektronickém podpisu), č. 101/2000 Sb. (Zákon o ochraně osobních údajů) a dalšími právními normami. Podmínkou pro fungování elektronických receptů jsou zaručené elektronické podpisy lékařů, kteří předpisy zakládají. Jejich povinnost vyplývá z legislativní úpravy pro tuto oblast. Proto bude jako součást řešení využit modul ZEP, který slouží pro podporu elektronického podepisování v souladu s aktuální platnou legislativou. V kontextu řešení eRecepty bude modul ZEP napojen na modul Recept v klinické části systému. Princip podepisování spočívá v tom, že každý uživatel (fyzická osoba) má přidělený svůj podpisový certifikát (resp. klíčový kryptovací pár) - pro potřeby tohoto řešení je nutno uvažován certifikát od akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb. Tento certifikát je uložen v bezpečnostním předmětu = např. USB tokenu nebo čipové kartě (odpovídající předepsaným normám na zabezpečení kryptografických dat a užití pro sledovaný účel). Přístup k bezpečnostnímu předmětu je chráněn PINem. Systémové jádro NIS je rozšířeno o evidenci certifikátů a bezpečnostních předmětů ke každému uživateli. V okamžiku elektronického podepisování (po uzavření receptu) uživatel explicitně stiskem tlačítka provede podepsání receptu – přitom systém kontroluje, zda certifikát uložený v bezpečnostním předmětu byl vydán pro přihlášeného uživatele a zda jsou certifikáty platné. Pro řešení elektronických receptů se nebude používat časových razítek, které legislativa nevyžaduje. PKI je technologické, organizační a procesní prostředí poskytující služby spojené s vydáváním a správou certifikátů využívaných pro bezpečnostní funkce (utajení, digitální podpis, autentizace aj.) založené na asymetrické kryptografii. V praxi toto napojení znamená vytvoření nového procesního prostředí pro správu podpisových certifikátů. Pro možnost odesílat elektronické recepty na centrální uložiště bude rozšířen v současnosti používaný modul Medikace, který je součástí klinických procesů v informačním systému NIS. Rozšíření bude spočívat zejména v napojení na nový modul ZEP a ve vytvoření komunikačního interface mezi Medikacemi a Centrálním uložištěm receptů SUKL. Pro uživatele bude způsob vytváření a používání receptů téměř stejný jako doposud – lékař běžným způsobem sestaví recept v NIS. Způsob tisku a případné odeslání na CU SUKL však závisí na souhlasu pacienta. V případě souhlasu pacienta s vydáním elektronického receptu bude muset lékař recept po dokončení (uzavření) preskripce elektronicky podepsat a systém zajistí jeho odeslání do centrálního uložiště SUKL. Centrální uložiště vrátí do NIS jednoznačnou identifikaci pro zaslaný recept (elektronické identifikační znaky elektronického receptu a elektronické identifikační znaky léčivých přípravků uvedených na elektronickém receptu). Pokud je recept uložištěm přijatý, uloží se jednoznačné elektronické identifikační znaky do klinického systému k receptu. Na základě nich je možno později předpis například zrušit nebo si vyžádat informaci o výdeji. Lékař pacientovi vytiskne papírový „Opis receptu“ s upozorněním „Slouží k vyzvednutí pouze formou eReceptu!“, který obsahuje i elektronické identifikační znaky kódované čárovým kódem z centrálního úložiště SUKL. Takový recept je pak možno vyzvednout v libovolné lékárně podporující eRecept. Jelikož eRecept nemusí používat žádnou oficiální šablonu tisku, je možno vytvořit předlohu pro tisk eReceptu tak, aby obsahovala i další například marketingové údaje. Z prostředí klinického systému je na základě uchovávání elektronických identifikačních znaků možno zjistit, které léčivé přípravky pacient skutečně vyzvedl z lékárny a je možno u nich předpokládat, že tyto léčivé přípravky pacient skutečně užívá(-l) resp. byly vyzvednuty z komerční lékárny. Tato informace je ale získávána neanonymně na základě elektronické žádosti lékaře, která je opět elektronicky podepsaná. Proto se nabízí možnost funkce, která lékaři nabídne při vstupu do receptů

45

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ pacienta zjištění stavu výdejů – lékař musí tuto žádost explicitně odsouhlasit a podepsat ji svým elektronickým podpisem. Ke komunikaci s centrálním uložištěm bude použita veřejná datová síť (Internet). K zabezpečení přenosu bude mezi nemocnicí a SÚKL vytvořena virtuální privátní síť s kryptovaným přenosem dat pomocí HW prostředků (VPN router). Bude se jednat o stejný prostředek, jako je používán pro odesílání výdejů z komerčních lékáren do centrálního uložiště SUKL. Tento hardwarový prostředek si zajistí nemocnice u SÚKL sama. Dalším předpokladem, který musí nemocnice řešit samostatně, je zaregistrování všech uvažovaných lékařů u SÚKL.

5.3.3 Elektronický podpis v laboratořích Popisovaná funkcionalita umožňuje:

• •

Exportovat libovolnou tiskovou sestavu uloženou v databázi (dále jen DB) do formátu PDF a ten případně opatřit zaručeným elektronickým podpisem (dále jen ZEP) z certifikátu vystaveného pro konkrétní fyzickou osobu. Tiskové sestavy výsledkových listů (dále jen VL) a knih exportované do PDF opatřit el. značkou (dále jen EZ) z certifikátu vystaveného pro laboratoř. Parametry el. podpisu jsou konfigurovatelné a funkcionalita použitelná jak při volání z menu, tak i z naplánovaných úloh (dále jen NÚ).

K ZEP i EZ lze připojit časové razítko.

•

• • •

Požadavky na systém a software. Nezbytnou podmínkou pro využití funkcionality ZEP je instalace Adobe Readeru verze 10 nebo vyšší (pro náhled a uložení PDF souboru) a s tím přímo související užití 32 bitových Windows na stanici s klientem LIS. Pro funkcionalitu EZ je potřebná instalace odpovídajících certifikátů do úložiště aplikačního serveru (dále jen AS). Zde omezení na 32 bitové Windows neplatí. Toto úložiště je použito proto, že je tím kromě uložení podpisových certifikátů automaticky vyřešeno i jejich zabezpečení před zneužitím. Číselník certifikátů. Všechny certifikáty jak pro ZEP, tak i pro EZ musí být naimportovány v číselníku certifikátů. To umožňuje udržovat přehled o používaných certifikátech a jejich parametrech (aktivita, vazba na uživatele). Certifikáty pro ZEP. Certifikáty pro ZEP jsou určeny pouze pro podepisování sestav exportovaných do PDF. Jedná se o certifikáty vystavené pro fyzickou osobu a jejich použití je vždy vázáno na konkrétního uživatele LIS. Certifikáty pro EZ. Certifikáty pro EZ jsou určeny pro podepisování tiskových sestav výsledkových listů nebo knih exportovaných do PDF souborů. Jedná se o certifikáty vystavené pro právnickou osobu (typicky laboratoř).

Nálezy, které prošly procesem potvrzování (automaticky nebo ručně) jsou v okamžiku vytváření tiskové sestavy zkonvertovány do formátu PDF a opatřeny elektronickou značkou založenou na základě kvalifikovaného certifikátu a časovým razítkem. Poté jsou archivovány. Každý PDF soubor má jednoznačný identifikátor. Při této variantě nedochází k nárůstu pracovních úkonů personálu v laboratoři. (Odpadá fyzické potvrzení jednotlivých PDF souborů fyzickou osobou, tedy doplnění elektronického podpisu.) Procesy označení elektronickou značkou a časovým razítkem probíhají na serveru. Elektronická komunikace v DASTA do NIS je doplněna o přenos jednoznačného identifikátoru PDF souboru. Způsob archivace. Podepsané PDF dokumenty se uchovávají v dočasném úložišti FOL na serveru nejméně 12 hodin po jejich vzniku. Po této době úloha dávkového zpracování provede: 1. Kontrolu validity podpisu proti seznamu odvolaných certifikátů či za pomocí on-line validační služby poskytovatele certifikačních služeb. Výsledný stav kontroly poznamená do příslušné tabulky, která eviduje stav PDF dokumentů - výsledkových listů a která je provázaná s tabulkou žádanek. 2. Zkompletuje objekt (SIP balíček) učený pro archivaci včetně všech potřebných metadat. 46

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ 3. Uloží objekt do dlouhodobého úložiště a odkaz na daný objekt vrácený úložištěm (tzv. Content Address) si uloží do tabulky pro evidenci PDF pro možnost budoucího exportu z úložiště. 4. Původní PDF dokument z dočasného úložiště automaticky či manuálně nenávratně smaže po konfigurovatelné době (např. 6 měsíců nejdéle však 5 let).

5.3.4 Technické prostředky Předpokládané požadavky na technické prostředky pro provoz.

5.3.5 Bezpečnostní předměty a certifikáty Kvalifikované certifikáty akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, pro účely vytváření zaručeného elektronického podpisu nejen na zdravotní dokumentaci. Platnost certifikátu je 12 měsíců. Bezpečnostní předměty slouží k bezpečnému uložení kvalifikovaného certifikátu. Předmět je chráněn PINem, privátní klíč v něm uložený není možné z předmětu vyexportovat. Na základě provedené analýzy a zjištěných požadavků OLU Jevíčko musí nové vybavení splňovat minimálně následující parametry:

5.3.6 CR systém Digitizér: • • • • •

zařízení s jedním kazetovým vstupem, kontrastní rozlišení 12 bitů, produktivita minimálně 40 kazet formátu 35x43cm za hodinu, zařízení pro bezdotykovou radiofrekvenční identifikaci kazet (případně čtečka čarového kódu), možnost čtení kazet rozměru 24x30cm, 35x43cm.

Akviziční a ovládací stanice: • • • • • • •

DICOM komunikace – DICOM modality Worklist, DICOM Store, DICOM Print, DICOM Store s podporou bezztrátové komprese, uživatelské prostředí akviziční stanice v českém jazyce, software pro zadávání pacientských dat, prohlížení a zpracování obrazu, software stanice musí umožňovat: úpravy obrazu a zadávání pacientských dat dotykový LCD panel min. 19“, záložní zdroj pro ovládací stanici

Kazety: • •

3 ks CR kazet s paměťovou folií, formát 24x30cm, 3 ks CR kazet s paměťovou folií, formát 35x43cm,

5.3.7 Dovybavení pracovišť technologiemi 1x Pracovní stanice Kompletní dostatečné HW vybavení pro rychlou práci s velkým objemem dat, (min. 4-jádrový procesor, min. 8GB RAM, SSD HDD pro systém, min 500 GB HDD pro data, DVDRW, Gbit LAN, USB klávesnice a laserová myš vč. gelové podložky, záložní zdroj napájení), OS Win 7 Pro CZ 64-bit., pokročilý diagnostický software v podobě 64-bit. aplikace, DICOM funkce pro práci se snímky, nutná kompatibilita se stávajícím NIS a PACS nemocnice vč. podpory používaného privátního protokolu a možnosti pořizování/zobrazení textového popisu vyšetření (nálezu). Dvojice certifikovaných diagnostických monochromatických LCD monitorů s rozlišením 3MPix, otočných na výšku nebo šířku s úhlopříčkou min. 21", dvě medicínské grafické karty, norma EN606011, svítivost min. 1400 cd/m2, kontrast min. 800:1, pozor. úhel min. 170°, DVI-D/DP. 47

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ Monitor LCD pro kancelářské aplikace a NIS, min. 19“. 1x Klinická stanice Kompletní dostatečné HW vybavení pro rychlou práci, (min. 4-jádrový procesor, min. 4GB RAM, min 500 GB HDD, DVDRW, Gbit LAN, USB klávesnice a laserová myš, UPS), OS Win 7 Pro CZ 64-bit. Klinický barevný LCD monitor pro lékařský náhled (DICOM kalibrace) s rozlišením 2MPix, otočný na výšku nebo šířku s úhlopříčkou min. 21", kontrast min. 800:1, pozor. úhel min. 170°, DVI-D/DP. 8x Klinické náhledové monitory Klinický barevný LCD monitor pro lékařský náhled (DICOM kalibrace) s rozlišením 2MPix, otočný na výšku nebo šířku s úhlopříčkou min. 21", kontrast min. 800:1, pozor. úhel min. 170°, DVI-D/DP. 1x Diagnostický SW pokročilý diagnostický software, 64-bit. aplikace DICOM funkce pro práci se snímky, ukládání dat do PACS, nutná kompatibilita se stávajícím NIS a PACS nemocnice vč. podpory používaného privátního kanálu a možnosti pořizování/zobrazení textového popisu vyšetření (nálezu).

5.3.8 Aplikační programové vybavení PACS • • • • •

• • • • • •

Universální PACS systém umožňující napojení stávajících i v budoucnu pořízených DICOM modalit a pracovních stanic různých výrobců. Technologie 64-bit. Podpora DICOM 3.0 (SEND, STORE, Query/Retrieve, Print). Plně redundantní řešení. napojení na provozovaný NIS minimálně v rozsahu: o vytvoření unikátní vazby mezi daty pacientů v NIA a v PACS, o automatické sestavení DICOM Modality Worklist na základě žádanky načtené z NIS, o funkce automatického spouštění klinického prohlížeče z prostředí aplikace NIS, o možnost automatického načítání odpovídajícího textového popisu vyšetření z databáze NIS a jeho zobrazení v okně klinického prohlížeče. Automatické odesílání snímků do Svitavské nemocnice a jejich příjem včetně popisu, následné zobrazení popisu v diag. i klinických prohlížečích, Podpora privátního kanálu - komunikace prostřednictvím efektivnější ne-DICOM technologie. HW s dostatečným výkonem a kapacitou pro ukládání, dat bez nutnosti rozšiřování kapacity v průběhu pěti let. Využití všech stávajících DICOM dat z datových úložišť i CD/DVD a dalších médií, v plném rozsahu (vč. všech archivovaných údajů), Podporu hromadného exportu dat ve formátu DICOM 3.x. Certifikace ve třídě zdravotnického prostředku IIb“.

ePACS • Připojení do sítě pro výměnu dat ePACS včetně veškerých potřebných dodávek a služeb. Moduly NIS:

•

pro pořizování E – receptů

Moduly LIS:

•

elektronický podpis

V ceně ASW jsou požadovány tyto služby:

• •

Implementace napojení na technologie Implementace modulů 48


• • •

Základní konfigurace ASW Školení správy systému, uživatelů lékařů, SZP Podpora rozběhu systému při přechodu do rutinního provozu

5.3.9 Servisní podpora Po dobu záruky (2 roky) je požadována záruka v ceně aplikace a jsou požadovány minimálně tyto služby:

• • • • •

Help Desk. Upgrade a Update ASW. Garance servisního zásahu 5 x 8. Prohlídky BTK v intervalu a rozsahu předepsaným výrobcem u veškerých technologií toto vyžadujících. V případě poruchy systému PACS servisní zásah v místě do 48 hodin od vyzvání kupujícím.

5.3.10

Záruka systému

Záruka systému je požadována na 2 roky.

5.3.11

Údržba a nákladnost oprav

V rámci tohoto projektu bude zajištěna servisní podpora implementovaného systému po dobu záruky jednotlivých komponent. Minimální požadovaný rozsah po dobu záruky: komunikace s dodavatelem prostřednictvím systému Help Desk, servisní podpora 8 x 5, legislativní upgrade systému.

5.3.12


Životnost jednotlivých komponent nemocničního informačního systému je odhadována následovně: Technologie: - Serverové technologie – 5 až 8 let v závislosti na požadavku na výkon - Počítačové stanice – 5-8 let Programová vybavení: - Aplikační programové vybavení NIS – 12-15 let - Systémová programová vybavení (OS, databáze) – jsou-li pravidelně upgradována dle informací výrobců, je životnost v rámci možností trvalá Technologické vybavení je vhodné průběžně obnovovat. Aplikační programové vybavení je výrobci pravidelně upgradováno a na základě uzavřených smluv o servisu a podpoře je poskytováno za zvýhodněných podmínek nebo bezplatně.

49


5.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) 5.4.1 Návrh a popis architektury řešení Základní struktura V následujících kapitolách jsou popsány základní vlastnosti požadovaného nemocničního informačního systému (NIS). Základní popis bude pro případ výběrového řízení upřesněn. Systém bude postaven na moderních technologických prostředcích, na obecně známé a rozšířené databázi, s uživatelsky vstřícným ovládáním typy MS Windows. Žadatel předpokládá, že NIS nahradí současné dílčí jednotlivá programová vybavení a bude rozšířen o současné trendy v provozování zdravotnického zařízení a pacientské dokumentace. Součástí NIS budou následující oblasti současně provozovaného systému: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Klinický systém, vedení pacientské dokumentace na lůžkách a ambulancích Radiologický provoz Administrativa, výkaznictví Komunikace s laboratořemi Ošetřovatelská dokumentace Řízení stravovacího provozu v oblasti pacientských diet a zaměstnaneckého stravování. Implementace zaručeného elektronického podpisu pro vystavování receptů v ambulanci, eRecept. 8. Modernizace laboratorního informačního systému. 9. Implementace zaručeného elektronického podpisu do laboratoří.

Detailní popisy dílčích částí aplikačního vybavení 1. Klinický informační systém Pokrývá jak všechny klinické procesy administrativní a provozní spojené s vykazováním různým institucím, tak vedení zdravotnické dokumentace na ambulancích a lůžkách napříč všemi klinickými odbornostmi. Poskytuje potřebné funkce pro práci sester a lékařů při dokumentování zdravotního stavu pacienta a jeho léčby. Integrální součástí klinického systému jsou i řešení pro radiodiagnostická a pracoviště, dále medikace a logistika. Jádro systému a jeho správa Správa systému je jádrem celého informačního systému a zároveň umožňuje jeho správu na všech úrovních. Správcovské funkce: - Funkce pro administraci databáze, logování aplikace, logování komunikace. - Umožňuje práci s číselníky – importy a jejich následnou správu. - Funkce týkající se správy uživatelů a rolí včetně nastavení přístupových práv. - Nastavení všech potřebných parametrů k pracovištím, definice organizační struktury. - Nastavení jednotlivých funkcionalit jako jsou předdefinované texty, tisky, klinické událostí a jejich šablony pro různé použití, objednávkové diáře. - Správa registru pacientů, funkce pro jeho následnou správu, včetně kontrol na duplicity a správnost vkládaných dat. - Možnost vytvářet statistické výstupy na uživatelské úrovni. Procesy Procesní orientace systému je nezbytná: 50


Možnost nastavit procesy – od jednoduchých sledů spouštěných funkcí při běžných činnostech (administrativní a lékařský příjem pacienta, propuštění) po složitější workflow. Možnost využití nástroje pro pracovníky na různých stupních řízení nemocnice, kterým lze procesy vyhodnocovat – sledovat délku trvání, splnění kroků, čas splnění, odchylky reálného průběhu od standardního procesu apod.

Úkoly Vedení úkolů: - na jednotlivé uživatele, resp. na uživatelské role - Možnost nastavit termín úkolu, kdy má být splněn, kdo jej má vykonat - Možnost uživatele otevřít příslušný záznam a úkol splnit - Vyhodnocování úkolů Ambulantní dokumentace V rámci ambulantní dokumentace bude zabezpečen proces příchodu pacienta na ambulanci, jeho registrace, vytvoření ambulantní karty a zařazení pacienta do čekárny. Možnost nastavit proces tak, aby odpovídal činnostem jednotlivých koncových uživatelů na daném pracovišti. Jednotlivé kroky ambulantní péče: - sesterský příjem pacienta do ambulance, poplatky - organizace pořadí vyšetření jednotlivých pacientů - zápis vyšetření lékařem - další objednání pacienta na vyšetření, dispenzarizace - předdefinované texty a výkony, možnost vkládat do textu potřebné informace, např. léky zapsané na recept, poslední RTG výsledek, další naplánovanou návštěvu a podobně - možnost definice pracovního workflow dle zvyklostí pracoviště - možnost sledovat časový průchod pacienta ambulancí, časy čekání, délky vyšetření pro sběr údajů pro vyhodnocování indikátorů kvality. - vlastní organizace pracovní plochy, možnost zobrazení potřebných informací na plochu obrazovky Čekárny: - čekárny pro více nebo pouze jednu ambulanci, - zobrazení pacientů objednaných, čekajících na vyšetření

Preskripce: - při práci s receptem možnost aktuální informace o preskripci - on-line hlášení o lékových interakcích - práce s pozitivním listem a poskytování informací o alternativách léků ze stejné ATC skupiny - možnost napojení na databázi AISLP. Lůžková dokumentace Tato část klinického systému zajistí vedení dokumentace pacienta při hospitalizaci a zároveň veškerou administrativu spojenou s průchodem pacienta nemocnicí včetně evidence a vykazování údajů pro plátce péče a ÚZIS. Základní možnosti práce při lůžkové péči - Procesní orientace systému - Možnost nastavit pro jednotlivé typické činnosti (příjem, propuštění, příprava k operaci apod.) procesy tak, aby kopírovaly reálnou práci s pacientem. - Úplnost dokumentace a automatická evidence údajů pro vyhodnocování. - Variabilita nastavení struktury jednotlivých dokumentů pomocí klinických událostí tak, aby byla v souladu s potřebami a procesy pracoviště. - Systém zahrne všechny druhy dokumentace vedené na lůžkách lékaři a sestrami - lékařská příjmová zpráva, různé druhy informovaných souhlasů včetně souhlasů k výkonům, anamnestické údaje, ošetřovatelská anamnéza, ošetřovatelský plán péče, všechny druhy

51


-

poukazů, operační protokol pro chirurgické obory, epikríza, ošetřovatelská překladová zpráva, potřebné výkazy při úmrtí pacienta atd. Možnost předdefinovat potřebné údaje nebo automaticky generovat obsah dle předem dohodnutých pravidel ze zadané dokumentace, zejména u propouštěcí zprávy.

Žádankový systém - Možnost zadávat žádanky na různé druhy vyšetření, přenášet je na prováděcí pracoviště a zadaný nález doručit zpět na žádající pracoviště do dokumentace pacienta. - Automatické zařazení žádosti i nálezu k příslušné klinické události. - Kumulativní přehled výsledků pacienta v tabulkové formě. - Zobrazení číselných laboratorních výsledků číselně i graficky na časové ose s možností sledovat vývoj daných parametrů v čase. Denní dekurz, ordinace léků - Denní dekurz s popisem stavu pacienta, ordinací léčiv a potřebných vyšetření a následnou evidencí realizace ordinovaných činností. - Důraz na ergonomii práce při zadávání dat a na přehledné zobrazení potřebných informací. - Strukturované zadávání informací při ordinaci léků - Možnost sledovat spotřebu léčiv na pacienta s cílem ovlivnit náklady. - Informace o lékových interakcích v reálném čase. - Kontinuální zobrazení průběžných dat o pacientovi je realizováno, možnost listovat v historických datech pacienta. Rehabilitace Vedení dokumentace na rehabilitačním oddělení a plánování procedur a služby fyzioterapeuta. -

-

Propojení všech postupných kroků - od ordinace procedur lékařem, přes naplánování procedur, záznamy fyzioterapeutů a závěrečné zhodnocení stavu pacienta lékařem, až po ukončení léčby. Vykázání provedených výkonů. Hromadné plánování a svázání jednotlivých objednávek tak, aby nevznikly časové prodlevy mezi procedurami. Nastavení standardních skupin procedur pro standardní terapie. Nástroje pro sledování vytíženosti jednotlivých pracovišť a rehabilitačních pracovníků s cílem optimalizace provozu.

2. Radiologický provoz Ucelené řešení procesů probíhajících na pracovištích zobrazovacích metod od příjmu pacienta až po popis proběhlého vyšetření a jeho elektronický přenos žádajícímu pracovišti. - Ruční nebo elektronický příjem žádanek - Možnost dokompletace potřebných detailních informací do žádanky - Organizace řazení pacientů do čekáren jednotlivých radiologických pracovišť. - Možnost náhledu na historické nálezy pacienta i do jeho další klinické dokumentace (za předpokladu uvolněných přístupových práv). - Podpora reálných procesů, které na pracovištích radiologie probíhají, včetně sledování expozic a snímků, sledování použitých přístrojů na pacienta, víceúrovňového schvalování nálezů, automatického vyúčtování výkonů a elektronického odesílání výsledků na klinická pracoviště. - Možnost současné práce více pracovníků radiologie při popisování snímků a to i mimo zdravotnické zařízení. - Objednávkový systém pro pacienty. - Poskytování dat pro vytváření statistik provedených metod, výkonů, spotřebovaného materiálu.

52


3. Administrativa, výkaznictví Výkaznictví Plně pokrývá všechny požadavky na výkaznictví pro zdravotní pojišťovny - Plná integrace do klinického systému - Legislativní, syntaktické a sémantické kontroly - Centrální zpracování výkaznických dat do uzávěrek pro plátce vybaveno rozsáhlými nástroji pro realizaci velmi detailních požadavků jednotlivých poboček zdravotních pojišťoven. - Vytváření sestav podle libovolného kritéria vycházejícího z obsahu uložených dat - Automatické uzávěrky pomocí sestavení definice procesu z jednotlivých částí (vytvoření uzávěrkové množiny, uzamčení výkazů, přepočty a kontroly, preprocesingové procedury, sestavení dávek, vytvoření sestav a faktur a podobně), tj. provedení jedním příkazem. - Funkce pro podporu klasifikačního systému DRG. Pomocí funkcí potvrzování, blokování a ověřování případu DRG spolu s optimalizačními nástroji pro podporu rozhodování o určení základní diagnózy případu zajištění konzistence dat napříč klinickou i výkaznickou dokumentací. Evidence hospitalizovaných Plně pokrývá všechny požadavky statistiky, evidenci pacientů a nezbytné evidenční výstupy - Centrální registr všech pacientů a klientů. - Zajištění pohybu pacienta po zdravotnickém zařízení při hospitalizaci. - Evidence pohybů pacientů od příjmu, přes všechny překlady, až po propuštění ze zdravotnického zařízení - Vytvoření podkladů pro vytváření povinných hospitalizačních statistik pro Národní registr hospitalizovaných (dále NZIS) a Pololetní výkaz o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení a jeho využití. - Lokalizace pacienta na konkrétní oddělení, stanici a případně až do úrovně konkrétního pokoje a lůžka.

4. Komunikace s laboratořemi – přebírání výsledků vyšetření elektronicky Oboustranná komunikace – objednávky do laboratoří a příjem výsledků vyšetření.

5. Ošetřovatelská dokumentace Elektronické vedení ošetřovatelské dokumentace se týká ošetřovatelské anamnézy, ošetřovatelského plánu s hodnocením, překladové zprávy, screeningových vyšetření sestrou – rizika pádu, rizika dekubitů, test soběstačnosti, nutriční screening a další. Všechny dokumenty je třeba vést strukturovaně se zárukou úplnosti dokumentace, vyloučení duplicitních údajů a snížení pracnosti při dokumentování stavu pacienta. Předpokladem je vytvoření elektronických formulářů, které jsou designovány tak, aby s nimi bylo možné pracovat za použití mobilních technologií přímo u lůžka pacienta. Součástí ošetřovatelské dokumentace je i vedení nežádoucích událostí. Elektronická dokumentace vedená sestrami při hospitalizaci pacienta. - Možnost zadání potřebných údajů při popisu ošetřovatelské anamnézy pacienta. - Hodnocení rizik - Práce s ošetřovatelským plánem - Zadávání údajů do propouštěcí, resp. překladové ošetřovatelské zprávy - Vedení denních ošetřovatelských záznamů o pacientovi. - Formuláře odpovídající jednotlivým dokumentům ošetřovatelské dokumentace o Ošetřovatelská anamnéza, o Ošetřovatelská propouštěcí/překladová zpráva, o Ošetřovatelský plán s hodnocením, o Ošetřovatelský denní záznam, o Hodnocení rizika pádu, dekubitů, o ADL test soběstačnosti, o Nutriční screening. 53


-

Možnost statistických výstupů z oblasti ošetřovatelské péče.

Ošetřovatelská anamnéza - Ošetřovatelská anamnéza s hodnocením vnímání zdraví, výživy, vylučování, aktivity, odpočinku. - Členění ošetřovatelské anamnézy dle Gordonové. - Hodnocení rizika dekubitu dle Rozšířené stupnice Nortonové. - Zhodnocení nutričního stavu. - Zhodnocení rizika vzniku pádu - Zhodnocení soběstačnosti dle Barthelova testu základních všedních činností. - Hodnotit tyto rizika a testy lze i kdykoliv v průběhu hospitalizace. - Na základě výše uvedených údajů možnost provést komplexní zhodnocení stavu pacienta při příjmu k hospitalizaci z jednoho místa. Ošetřovatelský plán - Ošetřovatelský plán, ve kterém se specifikují ošetřovatelské diagnózy a k nim důvody, ošetřovatelské cíle a intervence. - Ošetřovatelský plán je zadáván při příjmu pacienta, možnost modifikace diagnóz průběhu hospitalizace dle stavu pacienta. - Záznam platnosti diagnózy. Hodnocení diagnózy. Ošetřovatelská překladová/propouštěcí zpráva - Zápis údajů o průběhu hospitalizace a stavu pacienta při propuštění.

6. Řízení stravovacího provozu v oblasti pacientských diet a zaměstnaneckého stravování. Možnost komunikace se stravovacím provozem – předávání dat z klinického systému - Počty strávníků - Struktura jednotlivých diet - Respektování časů daných provozem stravovacího oddělení Práce dietní sestry - Receptury - Jídelníčky - Jednotlivé diety - Objednávky - Doplňky stravy - Vyhodnocení a statistiky - Sklad surovin Zaměstnanecké stravování - Správa zaměstnaneckých kont - Objednávky jídel - Výdej na karty - Vyhodnocení a statistiky 7. Implementace zaručeného elektronického podpisu sloužícího vydávání elektronických receptů v ambulancích, eRecept. Zaručený elektronický podpis slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace. Zaručený elektronický podpis je nezbytným předpokladem pro další využití v oblasti elektronické preskripce ve zdravotnickém zařízení.

54

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ eRecept jako soubor technologických, softwarových a hardwarových prostředků, které rozšiřují funkcionalitu modulu Recept (součást klinické části NIS), a umožňují odesílat elektronické recepty (dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 verze 3) na Centrální úložiště SÚKL (CÚ), ze kterého je možno elektronický recept vyzvednout z libovolné lékárny, a které používá software podporující komunikaci s CÚ. Ke komunikaci s centrálním uložištěm receptů je použita veřejná datová síť (internet). K zabezpečení přenosu mezi nemocnicí a SÚKL je vytvořena virtuální privátní síť s šifrovaným přenosem dat pomocí HW prostředků (VPN router dodávaný SÚKL). Podporované funkce v klinickém systému: • Podepsání receptu v klinickém systému (nutnou podmínkou je produkt ZEP) • Odeslání elektronického předpisu na CÚ • Příjem elektronických identifikačních znaků receptu a položek z CÚ • Tisk eReceptu (čárového kódu) podle jiné předlohy než běžný papírový recept • Oprava dříve odeslaného eReceptu v CÚ • Stornování dříve odeslaného eReceptu v CÚ • Dotaz na CÚ, zda byl konkrétní eRecept vyzvednut v lékárně 8. Modernizace laboratorního informačního systému Základní nezbytné vlastnosti - Rozdělení provozu laboratoře do menších celků (bloků/knih) - Zadávání identifikačních údajů pacientů - Zadávání požadavků, ručně, elektronicky, indikace urgentních požadavků, nadbytečných požadavků - Podpora příjmu vzorků v režimu centrální příjem - Zadávání výsledků vyšetření ručně, on-line přenos, výpočtové, rozporové a hodnotící vztahy, komentáře, zadávání výsledků po pacientech, po metodách, kontroly, hromadné korekce - Kontrola výsledků - On-line komunikace s analyzátory - Podpora práce s čárovým kódem při práci v laboratoři a při komunikaci s analyzátory - Textové závěry - Kontrola kvality (QC) včetně statistických vyhodnocení - Tiskové sestavy (deníí seznam, hlavní knihy, výsledky vyšetření jednotlivých pacientů, pracovní protokoly, kniha metod, nadbytečná vyšetření apod.) - Distribuce / tisk výsledků individuální i kumulativní - Přenos výsledků k žadateli automatický prostřednictvím sítě, www klient, modem apod. - Komunikace s NIS (synchronizace registrů, žádanky, přenos výsledků do dokumentace pacienta - Archivace a další zpracování výsledků - Podmínkový export údajů z databáze - Výstupy pro zdravotní pojišťovny a NZIS - Oprava chybných dokladů pro pojišťovnu - Tisk faktur za provedená vyšetření - Ekonomická statistika - Konfigurace systému podle technického vybavení a uspořádání laboratoře - Konfigurace systému podle laboratorního provozu - Konfigurace systému z hlediska vykazování výkonů - Standardní číselník laboratorních položek ministerstva zdravotnictví - Číselník žadatelů - Přístupová práva

9. Implementace zaručeného elektronického podpisu do laboratoří Funkce Elektronický podpis umožní - Exportovat libovolnou tiskovou sestavu uloženou v databázi do formátu PDF, opatřit ji zaručeným elektronickým podpisem z certifikátu vystaveného pro konkrétní fyzickou osobu.

55


Tiskové sestavy výsledkových listů a knih exportované do PDF, opatřit elektronickou značkou z certifikátu vystaveného pro laboratoř. Parametry elektronického podpisu konfigurovat.

5.4.2 Návrh a popis architektury řešení technologické infrastruktury Technické prostředky Tato kapitola obsahuje specifikaci předpokládaných požadavků na technické prostředky pro provoz webové aplikace a požadavky a implementaci rozhraní (NIS konektor) ke specifikovaným nemocničním informačním systémům. 5.4.2.1

HW server pro provoz aplikačního programového vybavení

Předpokladem je obnova a dokončení počítačové sítě – cca 30 přípojných míst ve dvou budovách. Předpokladem pro provoz je databázový server s přístupem pro cca 20 -30 klientů. Dále je uvedena minimální konfigurace nezbytné serverové infrastruktury. Server Server s minimálně těmito parametry: • provedení tower s osazeným redundantním zdrojem napájení • CPU: 1x Intel Xeon E5-2420 1,90GHz 6-core • RAM: 16 GB (možnost dalšího upgrade) • HDD: 4 x 300 GB, 6Gbps 15k 3,5“ konfigurovaných v RAID10, hot plug • HW RAID kontrolér 0/1/10/5 (512MB cache + batery backup) • DVD nebo DVDRW mechanika • min 1x LAN 10/100/1000 • management kartu pro vzdálené ovládání • Podpora OS Windows Server 20012 R2 64b • Klávesnice, myš, LCD monitor • Záruka minimálně 3 roky, servis v místě instalace (reakce do 4 hodin) 5.4.2.2

UPS

Záložní napájecí zdroj (UPS) o kapacitě min 1500VA s podporou komunikace se serverem (pro korektní sjetí OS při dlouhodobém výpadku napájení) na platformě OS Windows server 20012 R2 a výstupní charakteristikou „čistá sinusoida“. 5.4.2.3

Zálohování dat

Řešení musí obsahovat zařízení pro zálohování dat minimálně v podobě externího síťového úložiště. V případě použití páskové mechaniky je potřeba dodat i SW pro realizaci záloh. 5.4.2.4

Počítačové stanice

Stanice musí s následujícími min. parametry: • CPU: Intel Core i3 Processor s Passmark indexem min. 4 000 • RAM: min. 4GB • HDD: min. 500GB SATA III 7200rpm • DVD +/-RW mechanika • Čipová sada Intel • Grafická karta Intel HD 4000 nebo lepší • min. 4 + 2 USB 2.0 + 3.0 • LAN: 10/100/1000 • Klávesnice a myš • OS: Windows 7 Pro 64b CZ • Záruka po dobu min. 3 let na místě u zákazníka 56

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ 5.4.2.5

Monitory

LCD monitor musí splňovat minimálně následující parametry: • Technologie LCD/LED LCD • Úhlopříčka: min 20“ • Rozlišení: min. 1280x1024, využije se i Full HD (pak nutno zvolit velikost 23“) • Připojení analog + digitál • Záruka 3 roky v servisu 5.4.2.6

Databáze

Databáze včetně všech potřebných uživatelských licencí Databázový systém MS SQL 2008R2 nebo 2012 Std. v počtu 20 Cal licencí.

5.4.2.7

Operační systém

Systémový Sw včetně všech potřebných uživatelských licencí OS: MS WINDOWS Std. 20012 R2 server 64 bit CAL pro OS: WINDOWS 20012 Server-DEVICE CAL v počtu 20 Cal licencí.

5.4.2.8 Zabezpečení elektronického podpisu Pro počáteční provoz bude součástí projektu pořízení certifikátů pro 10 uživatelů na dobu 5-ti let, stejný počet tokenů.

5.4.3 Variantní návrhy technického řešení HW/SW Projekt implementace nemocničního informačního systému je navržen v optimální variantě s ohledem na funkčnost a náklady na pořízení. Možné varianty byly zvažovány v průběhu přípravy této studie a byla vybrána optimální kombinace jednotlivých prvků řešení. K návrhu provozu aplikačního programového vybavení byla zvolena optimální specifikace technologické infrastruktury. V procesu realizace bude vybrána v rámci výběru vhodného dodavatele optimální konkrétní technologická infrastruktura.

5.4.3.1

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení

Vzhledem k tomu, že v rámci studie není zvažováno variantní řešení, nejsou uváděny v této kapitole další argumenty.

5.4.4 Analýza technických a bezpečnostních rizik Bezpečnostní rizika při provozování nemocničního informačního systému se týkají zejména ochrany citlivých pacientských dat uložených v databázi. Technické zabezpečení informačního systému musí být doplněno vhodnými organizačními opatřeními užívání systému. Musí být stanovena jasná práva uživatelů systému o přístupu k datům. Analýza technických a bezpečnostních rizik technologické infrastruktury je zvažována v rámci návrhu technologické infrastruktury. V rámci organizačních opatření musí být zabezpečen oprávněný přístup k technologickým prostředkům.

57


5.4.5 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace 5.4.5.1

Specifikace zadání technického řešení

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou udržitelnost projektu je třeba ve fázi výběru konkrétního dodavatele dbát zejména na kvalitu nabízeného řešení a stabilitu dodavatele. Základní požadavky na konkrétní řešení: - Stabilní dodavatelská firma s dlouholetými zkušenostmi, ověřenost řešení v prostředí zdravotnických zařízení s českou legislativou, dostatek referencí. - Robustní databázové prostředí zajišťující stabilní a bezpečné prostředí pro vložená data. České uživatelské rozhraní typu Windows. - Volba aplikačního programového vybavení s maximálním zabezpečením provozu, s maximální ochranou vložených citlivých pacientských dat (systém individuálně přiřaditelných přístupových práv). - Systém zahrnující všechny funkce požadované v rámci této studie, tj. vnitřní jednotnost programových i systémových prostředků. - Systém se zásadou jedinečnosti všech vložených dat tak, aby nedocházelo k duplicitě dat vedoucí k chybovosti. - Garance minimálního výpadku IT provozu zdravotnického zařízení ve fázi na upgrade stávajícího systému. - Zajištění vazeb na stávající IT systémy, které nebudou předmětem upgrade dle tohoto projektu. - Výběr technologické infrastruktury renomovaného výrobce, s dobrou zárukou, s dobrou servisní podporou. - Nedělená zodpovědnost za instalaci technologických prostředků a implementaci aplikačního programového vybavení. 5.4.5.2

Specifikace vybavení a řešení bezpečnosti IS

Prostředky k omezení bezpečnostních rizik aplikačního programového vybavení: Několik zásad k omezení rizik: - Jasně stanovená pravidla přístupu k citlivým pacientským datům. - Sofistikovaný systém přístupových práv s individuálním nastavením pro jednotlivé uživatele. - Využívání zabezpečené komunikace s externím prostředím (praktičtí lékaři apod.) - Stanovení metodiky používání informačního systému, organizační opatření. - NIS musí disponovat maximálním rozsahem ochranných prvků a kontrol vložených dat, tak aby nedocházelo k neúmyslným chybám a přepsání. - Jedinečnost a integrita vložených pacientských dat, zásada každý údaj jen jednou. Prostředky k omezení bezpečnostních rizik technologické infrastruktury: Dodávaná technika bude integrována do prostředí MS Active Directory, aby byla zajištěna centralizovaná správa přístupů k citlivým informacím. Implementace AD není součástí tohoto projektu. Serverová architektura je navržena tak, aby s přiměřenými prostředky v předem stanoveném čase (RTO) bylo dosaženo možnosti bezproblémového překonání havárie celé jedné serverové lokality. Z tohoto důvodu je vhodné zajistit, aby LAN byla vybavena zdvojenými aktivními prvky a zdvojeným propojením lokalit po různých kabelových trasách. Perimetr LAN bude ochráněn pomocí značkových zařízení typu firewall či UTM.

5.4.5.3

Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu

Součástí dodávky programového vybavení jsou implementační práce a služby prováděné dodavatelskou společností: • Implementace systému a základní konfigurace 58

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ • •

Školení uživatelů a centrální správy systému Podpora rozběhu systému při přechodu do rutinního provozu

Předpokládaná spolupráce žadatele: • Žadatel poskytne dodavatelské společnosti součinnost nezbytnou pro řádnou realizaci projektu. • Žadatel zajistí účast uživatelů na zaškolení, uživatelé budou mít povinnost školení absolvovat. • Žadatel upřesní podmínky implementace řešení.

5.4.6 Potřebné energetické a materiálové toky Energetické a materiálové toky: - Elektrická energie, její množství je závisle na výběru konkrétních komponent řešení - Počítačová síť interní a její napojení na externí prostředí - Drobný spotřební materiál: tiskárny, papír, tonery - Certifikáty k elektronickému podpisu receptů, časová razítka

5.4.7 Záruky a servis Záruka systému bude v délce 2 roky.


5.4.9 Údaje o životnosti jednotlivých zařízení Životnost jednotlivých komponent nemocničního informačního systému je odhadována následovně: Technologie: - Serverové technologie – 5 až 8 let v závislosti na požadavku na výkon - Počítačové stanice – 5-8 let Programová vybavení: - Aplikační programové vybavení NIS – 12-15 let - Systémová programová vybavení (OS, databáze) – jsou-li pravidelně upgradována dle informací výrobců, je životnost v rámci možností trvalá Technologické vybavení je vhodné průběžně obnovovat. Aplikační programové vybavení je výrobci pravidelně upgradováno a na základě uzavřených smluv o servisu a podpoře je poskytováno za zvýhodněných podmínek nebo bezplatně.

59


6 Organizace 6.1 Organizační model investiční (realizační) fáze Tab. 16 Organizační model v realizační fázi Aktivita

Zajišťuje

Zahájení projektu, uzavření dodavatelských smluv

Žadatel

Analýza podmínek zdravotnických zařízení v jednotlivých lokalitách

Dodavatelská společnost vzešlá z výběrového řízení za součinnosti s koordinátorem žadatele

Vytvoření projektu podmínek

analyzovaných


Dodávka technologií, instalaci technologií do výpočetního systému zdravotnického zařízení, dodávka aplikačního programového vybavení, implementace, zaškolení uživatelů.


Akceptace řešení

Žadatel, provozovatelé, případně osoba pověřená žadatelem

Propagace

Žadatel

Uzavření projektu

Žadatel

realizace

na

základě

6.2 Provozní model Tab. 17 Provozní model Aktivita

Zajišťuje

Provozuschopná technologická infrastruktura, její dlouhodobá pravidelná obnova

Provozovatelé

Lidské zdroje: oddělení organizační, technologické podpory a věcné podpory programového vybavení v počtu jednoho pracovního úvazku

Provozovatelé

Uzavřená a platná smlouva s dodavatelskými subjekty

Provozovatelé a dodavatelské společnosti

a

servisu

a

podpoře

Zajištění provozního materiálu.

Provozovatelé

Pravidelné doškolování uživatelů

Provozovatelé

Vytvoření a pravidelná údržba uživatelských chráněných přístupů do systému, správa uživatelských kont, upevňování a kontrola bezpečnostních opatření, obnova a systém práce v oblasti certifikátů

Provozovatelé

Vytvoření a udržování provozního řádu v oblasti IT

Provozovatelé

60


6.3 Role všech subjektů v projektu Pardubický kraj • žadatel a příjemce dotace • organizátor projektu • propagátor projektu Zdravotnická zařízení v jednotlivých lokalitách • propagátoři projektu • uživatelé projektu • provozovatelé jednotlivých implementovaných systémů Občané, pacienti • uživatelé projektu Externí dodavatelé • zpracovatel žádosti o dotaci • administrátor projektu • dodavatelé a realizátoři projektu

6.4 Vazba projektu na centrální řešení / jednotná regionální podoba řešení Projekt ve své jedné části navazuje věcně na celorepublikový projekt SÚKL, který provazuje pořizovaní receptů do centrální evidence a odtud zpětně poskytuje data do lékáren, které na základě receptu vydávají pacientům. ERecept je označení komplexu softwarových a technologických produktů, které slouží primárně k vystavení lékařského předpisu v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle §80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Celé řešení dále úzce souvisí se zákonem č. 227/2000 Sb. (Zákon o elektronickém podpisu), č. 101/2000 Sb. (Zákon o ochraně osobních údajů) a dalšími právními normami. Projekt navazuje věcně na projekty realizované ve všech zdravotnických zařízeních Pardubického kraje v oblasti E – receptu a digitalizace. Projekt je vypracován v souladu s cíli na dlouhodobý a koncepční rozvoj eHealth na úrovni krajů i ČR. Projekt odpovídá z pohledu národní strategie a dobrých praxí v EU na potřebu zpřístupnění zdravotnické dokumentace a elektronizaci procesů zdravotnických zařízení.

61


7 Lidské zdroje Nezbytným faktorem úspěšné realizace projektu je kvalitní projektový tým. Tým pro realizaci na straně žadatele dotace je sestaven tak, aby jednotlivé role v rámci týmu byly zabezpečeny odpovídajícím způsobem. Projektový tým bude sestaven ze zaměstnanců Krajského úřadu Pardubického kraje, zaměstnanců jednotlivých příspěvkových organizací a zaměstnanců Regionální rozvojové agentury.

7.1 Funkce a pozice projektového týmu v realizační fázi projektu V průběhu realizační fáze projektový tým disponuje kvalitním personálním zázemím, má rozhodovací pravomoc v podstatných otázkách, zajišťuje veškeré činnosti spojené s realizací projektu. Realizační tým též koordinuje a kontroluje činnost dodavatele, řeší finanční záležitosti související s projektem, zodpovídá za řádné a včasné vyhotovení průběžných monitorovacích zpráv o realizaci projektu, žádosti o platbu a závěrečné zprávy. Dodavatel projektu odpovídá za hospodárnou realizaci dodávek podle zpracované projektové dokumentace a platných zákonů, vyhlášek, státních a oborových norem. V průběhu dodávky služeb bude postupovat tak, aby nedošlo k narušení životního prostředí, aby nebylo poškozeno stávající ani nově pořizované vybavení a aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců úřadu. Vybraný dodavatel musí disponovat řádně kvalifikovanými pracovními silami pro zajištění kvality dodávky i dodržení harmonogramu. Kvalifikace zaměstnanců musí odpovídat požadovaným pracím (zejména v oblasti implementace dodávaného řešení). Interní komunikace v organizaci žadatele bude probíhat formou průběžných porad, které budou svolávány v závislosti na postupu v realizaci projektu. Komunikace se zapojenými subjekty a dodavateli bude probíhat formou pravidelných schůzek. Členové projektového týmu se budou scházet také za účelem přípravy podkladů a zpracování monitorovacích, etapových zpráv se žádostí o platbu. Všichni členové týmu budou v neustálém kontaktu a dle potřeby budou komunikovat.

7.2 Funkce a pozice projektového týmu v provozní fázi projektu Projektový tým se v provozní fázi (resp. fázi udržitelnosti) projektu bude v letech 2015 – 2019 scházet 1 - 2x do roka za účelem dodržování podmínek nastavených v projektu. Tyto konzultace budou probíhat minimálně po dobu udržitelnosti projektu (5 let od finančního ukončení projektu). Role jednotlivých členů týmu v přípravné, realizační i provozní části projektu jsou uvedeny v kap. 7.3.

62


7.3 Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Tab. 18 Zapojení, kompetence a zkušenosti jednotlivých členů projektového týmu ve všech fázích projektu

Jméno

Název organizace

Funkce v organizaci

Pozice v projektovém týmu

Zapojení člena při přípravě projektu

vedoucí projektového týmu

Vedoucí projektového týmu zajišťuje zpracování materiálů pro Radu Pk, koordinuje projektový tým při zpracování projektového záměru, zajišťuje zpracování zadávací dokumentace v součinnosti s účastníky projektu. Spolupracuje se zpracovatelem žádosti při zpracovávání studie proveditelnosti a žádosti o dotaci.

Ing. Rudolf Pardubický kraj Hlaváč

vedoucí ekonomickéh o oddělení odboru zdravotnictví

Zdeňka Plachá

Řízení finančních toků potřebných k zajištění přípravy projektu. Plánování a příprava Ekonomické zajištění oddělení ekonomický a předfinancování a odboru finanční spolufinancování. zdravotnictví manažer Odborná konzultace v Pk – investice průběhu zpracování studie proveditelnosti a žádosti o finanční podporu.

Pardubický kraj

Zapojení člena při realizaci projektu

Zapojení člena při udržitelnosti projektu

Zkušenosti s relevantními projekty a aktivitami

Ing. Hlaváč má zkušenosti s realizací projektu "Krajský standardizovaný projekt Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje", reg.č. CZ.1.06/3.4.00/11.07846, předložený v rámci IOP, PO 3, oblasti intervence 3.4 - Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik intervence.

Vedoucí projektového týmu bude členem výběrové komise pro výběr dodavatele projektu. Kontroluje plnění technologických paramentů díla, kvality dodávky. Vyhodnocuje rizika projektu, přijímá opatření. Koordinuje členy projektového týmu. Je hlavní kontaktní osobou projektu.

Vedoucí projektového týmu monitoruje využití a zapojení předmětu projektu, koordinuje jednotlivé členy projektového týmu.

Řízení finančních toků, příprava a zajištění podkladů k zaúčtování projektu, příprava podkladů k ŽoP, vedení odděleného účetnictví projektu. Dohled nad vedením účetní evidence projektu, dohled nad projektem z ekonomického hlediska.

Zkušenost s projektem "Pardubická krajská nemocnice, a.s.Vedení účetnictví multioborový pavilon", projektu v době ROP NUTS II SV, Prioritní udržitelnosti. Dohled osa 2.2, rozvoj měst, další nad udržitelností dotační tituly z MZ ČR projektu z Zdravotnická záchranná ekonomického hlediska. služba Pk, Pardubická krajská nemocnice, a.s. stravovací zařízení.

63


JUDr. Jaroslav Fejt

Pardubický kraj

Ing. Lenka OLÚ Jevíčko Smékalová

Martin OLÚ Jevíčko Heger, DiS.

Právník odboru zdravotnictví Pk

ředitel

IT technik

Právník projektu poskytuje odborné právní konzultace realizovaných výběrových řízení v průběhu realizační fáze,

Právník projektu poskytuje odborné právní poradenství v rámci dodržování smluv s dodavateli a zajišťuje jejich kontrolu.

Zkušenosti vyplývající z pozice právníka Krajského úřadu Pardubického kraje (realizace výběrových řízení, uzavírání smluv apod.) a znalost právní problematiky v oblasti zdravotnictví.

člen projektového týmu

Poskytování součinnosti při přípravě projektu z pozice ředitelky organizace. Odborná konzultace v oblasti zdravotnictví, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace.

Podpora při implementaci projektu z pozice ředitelky organizace. Spolupráce s vedoucím projektového týmu a dodavateli řešení projektu, kontrolní činnost při dodávce technologií. Dohled nad zajištěním povinné publicity projektu v dané lokalitě, členství v komisi při výběrovém řízení na dodavatele technického řešení projektu.

Zodpovědnost za řízení projektu za danou lokalitu ve fázi udržitelnosti dle pokynů vedoucího projektového týmu.

Zkušenosti vedoucího pracovníka při realizaci projektu ROP "Integrační zařízení pro osoby se zdravotním postižením Odborný léčebný ústav Jevíčko", prioritní osa 2, Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova


Odborná technická podpora, spolupráce se zpracovatelem studie v technické oblasti, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace, spolupráce při analýze a vytváření podmínek pro realizaci projektu, příprava dat a skriptů pro testování, konfigurace a správa aplikací, podpora uživatelů.

Spolupracuje při poskytování technických informací o projektu v přípravné a investiční fázi projektu. Provádí kontrolu technologických postupů instalace vybavení, včetně dodržování státních a oborových norem a bezpečnostních předpisů, kontroluje z odborného hlediska kvalitu práce poskytovanou dodavatelem a dále dle svých kompetencí kontroluje soulad prací a dodávek s technickým návrhem.

Kontrola funkčnosti, je v kontaktu s dodavatelem v případě nutnosti oprav a údržby zařízení v rámci záručního servisu, řeší pozáruční autorizovaný servis.

Zkušenosti s požadovanými technickými a funkčními parametry provozu.

právník

Právník projektu poskytuje odborné právní konzultace k plánovaným výběrovým řízením v realizační fázi projektu.

konzultace problémů v průběhu realizační fáze z právního hlediska či konzultace uzavírání smluv a kontroly jejich dodržování.

64


Mgr. Petr OLÚ Jevíčko Votroubek

OLÚ Ing. Rudolf Albertinum Bulíček Žamberk

Martin Pech

OLÚ Albertinum Žamberk

vedoucí RTG pracoviště

správce ústavu

IT technik


Odborná technická podpora, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace.

Spolupracuje na technických a odborných činnostech v souvislosti s implementací projektu.


Spolupráce s vedoucím projektového týmu a Poskytování dodavateli řešení projektu, zahájení projektu, kontrolní součinnosti při činnost při dodávce přípravě projektu z pozice správce ústavu. technologií, instalaci Odborná konzultace v technologií do NIS ZZ, oblasti zdravotnictví, implementaci, zaškolení spolupráce při uživatelů, dohled nad zpracování zadávací zajištěním povinné publicity dokumentace. projektu, členství v komisi při výběrovém řízení výběru dodavatele.


Odborná technická podpora, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace, spolupráce při analýze a vytváření podmínek pro realizaci projektu, příprava dat a skriptů pro testování, konfigurace a správa aplikací, podpora uživatelů.

Odborný dohled při implementaci projektu, příprava a péče o technické prostředky, kontrolní činnost při dodávce technologií a dodržování státních a oborových norem a bezpečnostních předpisů, instalace technologií do NIS ZZ, implementaci, zaškolení uživatelů, kontroluje dle svých kompetencí soulad prací a dodávek s technickým návrhem.

Zajištění činnosti předmětu projektu, dodržení technologických a výkonových předpokládaných hodnot po dobu udržitelnosti.

Jako vedoucí RTG pracoviště má zkušenosti s technickými parametry přístrojů a požadovanou funkcionalitou.

Zajištění činnosti předmětu projektu, dodržení technologických a výkonových předpokládaných hodnot po dobu udržitelnosti, propagace projektu, uzavření a hodnocení projektu.

Předprojektová, projektová a kontrolní fáze realizace projektu "Digitalizace RTG pracoviště", člen výběrové komise projektu "Albertinum Žamberkúpravy lesoparku" v rámci programu OPŽP, člen výběrové komise projektu "Realizace úspor energieAlbertinum Žamberk" v rámci programu OPŽP, Spolupráce při přípravě projektu "Albertinum Žamberk-modernizace plicního lůžkové oddělení dlouhodobé péče včetně přístrojového vybavení" z ROP NUTS II SV.

Zajištění činnosti předmětu projektu, dodržení technologických a výkonových předpokládaných hodnot po dobu udržitelnosti, akceptace projektu. Je v kontaktu s dodavatelem v případě nutnosti oprav a údržby zařízení v rámci záručního servisu, řeší pozáruční autorizovaný

Předprojektová, projektová a kontrolní fáze realizace projektu "Digitalizace RTG pracoviště".

65

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ servis.

Bc. Marcela Valentová

Stanislav Pastýř

Lubomír Alexandr

OLÚ Albertinum Žamberk



hlavní sestra ústavu

náměstek ředitele pro HTS

IT technik

Poskytuje součinnost v odborné (zdravotnické) rovině projektu, spolupráce při podrobné specifikaci projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace.

Odborný dohled při implementaci projektu (ve zdravotnické rovině), koordinace při zaškolení koncových uživatelů.

Aktivní využívání výstupů produktů.


Poskytování součinnosti z pozice vedoucího pracovníka nemocnice, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace.

Spolupráce s vedoucím projektového týmu a dodavateli řešení projektu, zahájení projektu, kontrolní činnost při dodávce technologií, instalaci technologií do NIS ZZ, implementaci, zaškolení uživatelů, dohled nad zajištěním povinné publicity projektu, členství v komisi při výběrovém řízení výběru dodavatele.

Zodpovědnost za řízení projektu v průběhu ve fázi udržitelnosti projektu dle pokynů vedoucího projektového týmu.


Odborná technická podpora, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace, spolupráce při analýze a vytváření podmínek pro realizaci projektu, příprava dat a skriptů pro testování, konfigurace a správa aplikací, podpora

Spolupracuje při poskytování technických informací o projektu v realizační fázi projektu. Provádí kontrolu technologických postupů instalace vybavení, včetně dodržování státních a oborových norem a bezpečnostních předpisů, zodpovídá za kontrolu kvality prací a dle svých kompetencí kontroluje soulad prací a dodávek s technickým

Zajištění činnosti předmětu projektu, dodržení technologických a výkonových předpokládaných hodnot po dobu udržitelnosti, akceptace projektu, je v kontaktu s dodavatelem v případě nutnosti oprav a údržby zařízení v rámci záručního servisu, resp.


Spolupráce při přípravě projektu "Albertinum Žamberk-modernizace plicního lůžkové oddělení dlouhodobé péče včetně přístrojového vybavení" z ROP NUTS II SV.

Zkušenosti s dotačními projekty - Digitalizace RDG pracoviště (1,4 mil. Kč), Rekonstrukce I. budovy polikliniky se státní účastí (MF ČR), náklad 78 mil. Kč.

Zkušenosti s kontrolami funkčnosti, opravami a údržbami zařízení v rámci záručního servisu, resp. pozáručního autorizovaného servisu.

66

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ uživatelů.

RNDr. Milan Malý


Ing. Josef Vysokomýtská Pejchl nemocnice

Pavel Žaba

Vysokomýtská nemocnice

vedoucí OKB

ředitel

IT technik


návrhem.

Odborná technická podpora, podrobná specifikace projektu, Odborný dohled spolupráce při implementaci projektu. zpracování zadávací dokumentace.

pozáručního autorizovaného servisu.

Zajištění činnosti předmětu projektu, dodržení při technologických a výkonových předpokládaných hodnot po dobu udržitelnosti.

Z pozice vedoucího OKB (odborného pracoviště) má zkušenosti s technickými parametry zařízení a s jejich funkcionalitou.


Podpora projektu z pozice ředitele organizace, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace.

Spolupráce s vedoucím projektového týmu a dodavateli řešení projektu, zahájení projektu, kontrolní činnost při dodávce technologií, instalaci technologií do NIS ZZ, implementaci, zaškolení uživatelů, dohled nad zajištěním povinné publicity projektu, členství v komisi při výběrovém řízení výběru dodavatele.

Zkušenosti vedoucího Zodpovědnost za řízení pracovníka z pozice projektu v dané lokalitě ředitele organizace při dle pokynů vedoucího realizaci projektů projektového týmu. obdobného typu.


Odborná technická podpora, podrobná specifikace projektu, spolupráce při zpracování zadávací dokumentace, spolupráce při analýze a vytváření podmínek pro realizaci projektu, příprava dat a skriptů pro testování,

Spolupracuje při poskytování technických informací o projektu v realizační fázi projektu. Provádí kontrolu technologických postupů instalace vybavení, včetně dodržování státních a oborových norem a bezpečnostních předpisů, zodpovídá za kontrolu kvality prací a dle svých kompetencí

Kontrola funkčnosti, komunikuje s dodavatelem ve věci oprav a údržby zařízení v rámci záručního servisu, řeší pozáruční autorizovaný servis.

ROP NUTS 2 SV - Nákup zdravotnického zařízení, 2.2 Rozvoj měst, "Modernizace přístrojového vybavení Vysokomýtské nemocnice".

67

Studie proveditelnosti – „eHealth – elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje“ konfigurace a správa kontroluje aplikací, podpora dodávek uživatelů. návrhem.

Mgr. Petra RRA PK Srdínková

konzultant

zpracovatel žádosti o dotaci

Odpovídá za zpracování žádosti o dotaci, kompletaci příloh a za formální správnost projektové žádosti. Účastní se Nezapojen. schůzek projektového týmu a spolupodílí se na formulaci a zpracování obsahu projektu.

soulad prací a s technickým

Nezapojen.

Zkušenosti s přípravou projektových žádosti do ROP NUTS II SV, OPŽP, OPLZZ či administrací projektu OPVK.

68

8 Realizace projektu, časový plán V následující kapitole je popsán plánovaný harmonogram projektu, včetně rozdělení do jednotlivých etap.

8.1 Etapy projektu Realizační fáze projektu proběhne ve dvou etapách: Etapa 1 v rozmezí leden 2014 – červenec 2014 zahrnuje: - výběrové řízení na dodavatele technologií - podpis smlouvy s vybraným dodavatelem - analýzu v jednotlivých lokalitách - částečnou implementaci technologií a SW, konfiguraci systému a školení správců systémů - testování, akceptace testovacího provozu v některých lokalitách - školení uživatelů - vypracování 1. monitorovací zprávy, 1. žádosti o platbu Etapa 2 v rozmezí srpen 2014 – listopad 2014 zahrnuje: - zbývající implementaci technologií a SW, konfiguraci systému a školení správců systémů - dokončení testování, akceptace testovacího provozu - školení uživatelů - vypracování závěrečné monitorovací zprávy, závěrečné žádosti o platbu Výdaje projektu budou v realizační fázi předfinancovány žadatelem, Pardubickým krajem. Budou podány celkem 2 žádosti o platbu (k 31. 7. 2014 a k 30. 11. 2014). Dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje činí 85% celkových způsobilých výdajů, žadatel spolufinancuje 15% způsobilých výdajů. Způsobilé zdroje EU: 10 149 023,80 Kč Způsobilé zdroje žadatel: 1 791 004,20 Kč

8.2 Harmonogram projektu V přípravné fázi byly definovány projektové záměry, které byly schváleny Usnesením Rady Pardubického kraje R/694/13 ze dne 14. 11. 2013. Byl sestaven kvalifikovaný projektový tým s vymezenými kompetencemi jeho členů. Projektový tým je složen ze zástupců žadatele (zaměstnanců Krajského úřadu Pardubického kraje) a pracovníků v jednotlivých zúčastněných organizacích. Byl vybrán zpracovatel žádosti o dotaci, který předložil k 29. 11. 2013 kompletní žádost o dotaci včetně povinné přílohy - Studie proveditelnosti. Tomuto podání předcházely koordinační schůzky projektového týmu, bylo zajištěno spolufinancování a předfinancování projektu Pardubickým krajem. V průběhu přípravné fáze byly také uskutečněny konzultace s řídícím orgánem CRR v Hradci Králové. V realizační fázi bude pokračovat připravované výběrové řízení na administrátora projektu, zpracování zadávací dokumentace a zhotovení trvalé pamětní desky. Dále proběhne výběrové řízení na dodavatele technického řešení projektu, které bude rozděleno do několika samostatných veřejných zakázek. Část bude zadána v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) s ohledem na ustanovení Autorského zákona č. 121/2000 Sb. a druhá část v režimu otevřené nadlimitní veřejné zakázky s několika dílčími plněními. Přesný počet JŘBU a dílčích částí v otevřeném nadlimitním řízení je v současné době předmětem jednání s ohledem na novelu Zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. S vítězným 69

dodavatelem bude podepsána smlouva a zahájena implementace projektu, která bude zahrnovat i nezbytná školení příslušného personálu. Vítězný dodavatel technického řešení zajistí postupně na základě uzavřených kupních smluv pořízení a instalaci požadovaného vybavení a následné v každé lokalitě proběhne zkušební provoz. V lokalitě A (OLÚ Žamberk) bude aktuálně využívaný nemocniční informační systém povýšen na vyšší verzi. Systém bude postaven na moderních technologických prostředcích, na obecně známé a rozšířené databázi, s uživatelsky vstřícným ovládáním typy MS Windows. V lokalitě B (Vysokomýtská nemocnice) bude řešena logistika léků a zdravotnického materiálu s možností on-line výdeje na pacienta a zajištění komunikace mezi NIS a PACS. Dále bude zaveden Erecept. Lokalita C (OLÚ Jevíčko) v rámci projektu řeší zlepšení propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS. Poslední lokalitou (D) je Nemocnice následné péče Moravská Třebová. Zde bude v realizační fázi nahrazena většina produktů jedním homogenním nemocničním informačním systémem. Technické detaily řešení u jednotlivých lokalit jsou podrobněji rozvedeny v kapitole 5 této Studie proveditelnosti. V realizační fázi bude průběžně plněna publicita projektu dle pravidel IOP. Členové projektového týmu zajistí plní všech nezbytných administrativních úkonů, aby mohl být projekt řádně realizován a dokončen. Zkušební provoz bude ke konci realizační fáze vyhodnocen. K 31. 7. 2014 a k 30. 11. 2014 budou vypracovány monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Provozní fáze. Po skončení realizace projektu bude zahájen běžný provoz. V areálu dotčených lokalit umístěna stálá vysvětlující tabulka a budou zpracovávány roční monitorovací zprávy o udržitelnosti projektu. Doba udržitelnosti výstupů projektu je stanovena na 5 let. Pardubický kraj je zodpovědný za vytvoření výstupů projektu. Projekt negeneruje příjmy ani zisk a ani není za tímto účelem realizován. Provozní náklady projektu tak budou hrazeny z vlastních zdrojů žadatele, resp. rozpočtu Pardubického kraje. Tím bude zajištěna udržitelnost výsledků a výstupů projektu. Po celou dobu udržitelnosti projektu bude kraj vlastníkem veškerého majetku pořízeného v rámci projektu. Projekt je za daných předpokladů finančně udržitelný a požadovaná výše podpory nepřevyšuje maximální výši podpory danou výzvou. Udržitelnost projektu plyne především z toho, že finanční zdroje na investici i provoz projektu jsou z veřejných zdrojů (krajský rozpočet, EU), projekt není závislý na půjčkách na finančním trhu nebo příjmech z provozované činnosti (neexistují) a projekt je po všech stránkách efektivně navržen (legislativně, technicky a ekonomicky). Kraj počítá s alokací a vyčleněním příslušných finančních částek ze svého rozpočtu na zajištění udržitelnosti projektu. Z hlediska provozní roviny je projekt udržitelný díky vyčleněnému množství kvalifikovaných pracovníků jak ze strany Krajského úřadu, tak ze strany dodavatelů řešení. Z technologického hlediska bude zajištěn pravidelný servis a údržba výstupů projektu a dále upgrade pořízených technologií (včetně pokrytí potřebných SW licencí). Veškerý upgrade hardware i software bude na stejné nebo vyšší úrovni než původně nakoupený.

70

Tab. 19 předpokládaný harmonogram projektu. Rok Měsíce

2013 9

10

11

2014 12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Přípravná fáze Příprava projektu, sestavení projektového týmu Podání žádosti o dotaci

Rozhodnutí o přidělení dotace Výběrová řízení (administrátor projektu, zadávací dokumentace), smlouvy Realizační fáze Výběrové řízení (dodavatelé zařízení) Podpis smluv s vybranými dodavateli Implementace projektu vč., školení a zkušebního provozu Výběrové řízení (pamětní desky) Vyhodnocení zkušebního provozu Zprávy, platby, publicita Provozní fáze Provoz Servisní zajištění

71

9 Monitorovací indikátor 9.1 Stanovení počáteční a cílové hodnoty monitorovacího indikátoru, způsob naplnění Monitorovací indikátory, které jsou uvedeny níže, se týkají agend, podrobněji rozepsaných v předchozích kapitolách této studie. Monitorovací indikátor 1 Komunikace se SÚKL pomocí eReceptů Počáteční hodnota:

není komunikace na SÚKL do centrálního úložiště receptů

Cílová hodnota:

z NIS je možné zadávat eRecept a ten odeslat do centrálního úložiště na SÚKL

Lokalita:

A–D

Monitorovací indikátor 2 Elektronická zdravotní dokumentace Počáteční hodnota:

Není plně zavedena elektronická forma zdravotnické dokumentace.

Cílová hodnota:

Plně zavedená elektronická forma zdravotnické dokumentace.

Lokalita:

A - Albertinum - OLÚ v Žamberku

Monitorovací indikátor 3 Evidence léků a zdravotnického materiálu na příručních skladech a výdej na pacienta Počáteční hodnota:

léky a zdravotnický materiál se na příručních skladech vedou ručně a bez vazby na ordinovanou medikaci

Cílová hodnota:

management má okamžitý přehled o stavu na příručních skladech pomocí zavedeného systému ordinace medikace a výdeje léků na identifikovaného pacienta

Lokalita:

B - Vysokomýtská nemocnice

Monitorovací indikátor 4 Propojení mez NIS a PACS Počáteční hodnota:

komunikace mezi NIS a PACS neexistuje

Cílová hodnota:

z NIS je možné volat jednotlivé snímky daného pacienta

Lokalita:

C - OLÚ Jevíčko

Monitorovací indikátor 5 Nemocniční informační systémy Počáteční hodnota:

chybí nemocniční informační systém

72

Cílová hodnota:

implementován moderní nemocniční informační systém, který má pozitivní vliv na efektivitu práce zdravotnického personálu a kvalitu poskytované péče pacientům

Lokalita:

D - Nemocnice následné péče Moravská Třebová

73

10 Finanční analýza projektu, finanční plán 10.1 Zajištění dlouhodobého majetku Pro realizaci projektu je nezbytné pořídit investice ve struktuře a cenách uvedených v následující tabulce. Veškeré výdaje realizační fáze tvoří uznatelné výdaje projektu. Provoz projektu je plánován na pět let. Předpokládáme, že morální i technická životnost jednotlivých investičních částí je minimálně 5 let, proto nepředpokládáme dodatečné reinvestice. Po uplynutí doby udržitelnosti projektu bude provedena pravděpodobně výměna morálně a technicky zastaralých částí a provoz bude pokračovat. Tab. 20 Náklady na dlouhodobý majetek celkově a v jednotlivých lokalitách Položka

Lokalita A

Lokalita B

Lokalita C

Lokalita D

Celkem

Stavební náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Osobní náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Cestovné

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Služby a ostatní provozní náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Povinná publicita

12 100 Kč

12 100 Kč

12 100 Kč

12 100 Kč

48 400 Kč

Projektová dokumentace, posudky, studie proveditelnosti

193 600 Kč

54 450 Kč

57 140 Kč

146 410 Kč

451 600 Kč

Ostatní služby

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Drobný hmotný/nehmotný majetek

859 100 Kč

205 700 Kč

36 300 Kč

266 200 Kč

1 367 300 Kč

Dlouhodobý hmotný 1 128 000 Kč investiční majetek

175 450 Kč 1 950 278 Kč

363 000 Kč

3 616 728 Kč

Dlouhodobý nehmotný 2 305 050 Kč investiční majetek

738 100 Kč 1 712 850 Kč 1 700 000 Kč

6 456 000 Kč

Software 2 305 050 Kč

738 100 Kč 1 712 850 Kč 1 700 000 Kč

6 456 000 Kč

Majetek CELKEM

4 292 150 Kč 1 119 250 Kč 3 699 428 Kč 2 329 200 Kč 11 440 028 Kč

10.1.1 Určení celkové výše nákladů Celková výše nákladů projektu činí 11 940 028 Kč vč. DPH, kdy do těchto nákladů postupně vstupují jednotlivé, dále uvedené náklady. Samotné náklady na pořízení dlouhodobého majetku včetně souvisejících služeb činí celkem 11 440 028 Kč vč. DPH.

10.1.2 Podmínky pořízení majetku Veškerý dlouhodobý majetek (hmotný i nehmotný) bude pořízen v průběhu realizační fáze projektu na základě výběrových řízení, která budou provedena v souladu s podmínkami zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, pravidly a metodikou Integrovaného operačního programu a souvisejících dokumentů a vnitřních předpisů žadatele, vždy v platném znění.

74

Výběrová řízení budou vyhlášena a následně realizována v souladu s předloženým harmonogramem projektu a žadatel při jejich vypisování a následném výběru nejvhodnější nabídky bude respektovat pravidla transparentnosti, rovného přístupu, nediskriminace a ekonomické efektivity.

10.1.3 Oběh účetních dokladů Za oběh účetních dokladů v rámci realizace projektu bude zodpovědný ekonomický manažer projektu ve spolupráci s odbornými útvary žadatele. Ekonomický manažer projektu pak bude zajišťovat finanční řízení projektu, archivaci účetních dokladů a přípravu podkladů pro jednotlivé monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Samotný oběh účetních dokladů se bude řídit vnitřními předpisy žadatele a bude v souladu s požadavky Integrovaného operačního programu a příslušné výzvy včetně plnění požadavků na archivaci a podmínky publicity.

10.1.4 Nakládání s majetkem Veškerý majetek pořízený v rámci projektu bude ve výlučném vlastnictví žadatele. Majetek pořízený v průběhu realizace projektu bude pojištěn proti běžným pojistným rizikům v souladu s platnými právními normami včetně požadavků IOP a interními předpisy žadatele pro pojišťování majetku. S ohledem na charakter projektu bude vyžadováno i pojištění dodavatele, případně dodavatelů ve formě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě (žadateli), a to formou stanovení adekvátní výše kvalifikačního předpokladu v rámci výběrového řízení. Údržba pořízeného majetku bude zajišťována převážně ze strany dodavatele, přičemž součástí výběrových řízení budou požadavky na záruční dobu v co nejdelším rozsahu a zajištění pozáručního servisu. Servisní podmínky budou součástí hodnotících kritérií v rámci výběrových řízení.

10.2 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku V realizační fázi budou vznikat pouze závazky spojené s realizací jednotlivých aktivit projektu ze strany dodavatele - realizátora. Doby splatnosti závazků se budou řídit platnými pravidly pro čerpání dotací z programu IOP a podmínkami uzavřené smlouvy s dodavatelem, případně dodavateli a která bude zohledňovat i interní předpisy žadatele. V průběhu provozní fáze budou s ohledem na charakter projektu vznikat závazky spojené s provozem. Řízení závazků v provozní fázi bude v kompetenci ekonomického manažera projektu. Materiál bude v realizační i provozní fázi pořizován v nezbytném rozsahu pro realizaci a následný provoz projektu.

10.3 Přehled celkových nákladů v realizační fázi Celkové náklady realizační fáze činí 11 940 028 Kč vč. DPH.

75

Tab. 21 Přehled celkových nákladů v realizační fázi Položka

Celkem

Stavební náklady

0 Kč

Osobní náklady

0 Kč

Cestovné

0 Kč 0 Kč


48 400 Kč

Povinná publicita

451 600 Kč


0 Kč

Ostatní služby Drobný hmotný/nehmotný majetek

1 367 300 Kč

Dlouhodobý hmotný investiční majetek

3 616 728 Kč

Dlouhodobý nehmotný investiční majetek

6 456 000 Kč Software

6 456 000 Kč

Výdaje realizační fáze CELKEM

11 940 028 Kč

Tab. 22 Přehled celkových nákladů projektu v realizační fázi v lokalitách A - D Položka

Lokalita A

Lokalita B

Lokalita C

Lokalita D

Celkem

Stavební náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Osobní náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Cestovné

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč


0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Povinná publicita

12 100 Kč

12 100 Kč

12 100 Kč

12 100 Kč

48 400 Kč


193 600 Kč

54 450 Kč

57 140 Kč

146 410 Kč

451 600 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

859 100 Kč

205 700 Kč

36 300 Kč

266 200 Kč

1 367 300 Kč

Dlouhodobý hmotný 1 128 000 Kč investiční majetek

175 450 Kč 1 950 278 Kč

363 000 Kč

3 616 728 Kč

Dlouhodobý nehmotný 2 305 050 Kč investiční majetek

738 100 Kč 1 712 850 Kč 1 700 000 Kč

6 456 000 Kč

Software 2 305 050 Kč

738 100 Kč 1 712 850 Kč 1 700 000 Kč

6 456 000 Kč

Ostatní služby Drobný hmotný/nehmotný majetek

Výdaje realizační fáze 4 497 850 Kč 1 185 800 Kč 3 768 668 Kč 2 487 710 Kč 11 940 028 Kč CELKEM

76

Provozní náklady v investiční fázi jsou uvedeny v tabulce přehledu celkových nákladů projektu v realizační i provozní fázi. Provozní náklady budou hrazeny z interních zdrojů investora.

77

10.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace) Náklady v provozní fázi projektu zahrnují náklady na běžnou údržbu technologie, maintenance poplatky, zajištění provozu atp.

Tab. 23 Přehled celkových provozních nákladů projektu v realizační i provozní fázi a v jednotlivých lokalitách Realizační etapa

Provozní etapa

DRUH NÁKLADU

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Stavební náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Osobní náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Cestovné

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Lokalita

Celkem

Služby a ostatní provozní náklady za všechny lokality CELKEM

0 Kč

19 810 Kč

49 810 Kč

386 820 Kč

266 820 Kč 266 820 Kč

990 080 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

120 000 Kč

120 000 Kč 120 000 Kč

360 000 Kč

D

Software - podpora (HelpDesk, upgrade, update, servisní podpora) - nárůst po uplynutí 2 leté záruční doby

D

Roční obnova certifikátů pro elektronický podpis

0 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

15 000 Kč

0 Kč

10 810 Kč

10 810 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

21 620 Kč

C

Software - podpora (HelpDesk, upgrade, update, servisní podpora) po dobu záruky 2 roky

0 Kč

0 Kč

0 Kč

85 820 Kč

85 820 Kč

85 820 Kč

257 460 Kč

C


78

C


0 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

15 000 Kč

B


0 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

3 000 Kč

15 000 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

22 000 Kč

22 000 Kč

22 000 Kč

66 000 Kč

B


A


0 Kč

0 Kč

30 000 Kč

30 000 Kč

30 000 Kč

30 000 Kč

120 000 Kč

A

Nákup časových razítek cartridge 1 000 000 kusů

0 Kč

0 Kč

0 Kč

120 000 Kč

0 Kč

0 Kč

120 000 Kč

Drobný hmotný/nehmotný majetek

1 367 300 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Dlouhodobý hmotný investiční majetek

3 616 728 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Dlouhodobý nehmotný investiční majetek

6 456 000 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

19 810 Kč

49 810 Kč

386 820 Kč

266 820 Kč 266 820 Kč

990 080 Kč

PROVOZNÍ VÝDAJE CELKEM

79

10.5 Příjmy provozní fáze V rámci provozu projektu nebudou vznikat žádné příjmy.

10.6 Finanční plán realizační a provozní fáze 10.6.1

Plán průběhu nákladů a výnosů v realizační fázi

S dlouhodobým majetkem, který se v průběhu projektu stane majetkem investora - žadatele, bude nakládáno v souladu s platnými právními předpisy upravujícími hospodaření krajů.

Tab. 24 Náklady projektu (rozpočet projektu) v letech DRUH NÁKLADU Výdaje realizační fáze celkem

10.6.2

2014

Celkem

11 940 028 Kč

11 940 028 Kč

Plán průběhu nákladů a výnosů v provozní fázi

Náklady uvedené podrobně v kapitole 10.4 začnou vznikat od ukončení realizační fáze projektu. Roční náklady v provozní části projektu budou zahrnovat náklady na: • servis a údržbu HW, • update a maintenance SW • náklady na obnovu certifikátů zaručeného elektronického podpisu • nákup cartridge časových razítek S ohledem na charakter projektu nebudou v průběhu provozní fáze realizovány výnosy.

10.6.3

Plán průběhu cash-flow (příjmů a výdajů)

V realizační ani provozní fázi nebudou realizovány žádné výnosy a tedy ani příjmy. Přehled cashflow obsahuje údaje o celkovém i kumulovaném cashflow, uvažovaný diskontní faktor a celkové diskontované cashflow projektu.

80

Tab. 25 Kompletní přehled cash-flow projektu

Náklady/rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

11 940 028 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

19 810 Kč

49 810 Kč

386 820 Kč

266 820 Kč

266 820 Kč

-11 940 028 Kč

-19 810 Kč

-49 810 Kč

-386 820 Kč

-266 820 Kč

-266 820 Kč

-11 940 028 Kč

-11 959 838 Kč

-12 009 648 Kč

-12 396 468 Kč

-12 663 288 Kč

-12 930 108 Kč

0,9524

0,907

0,8227

0,8227

0,7835

0,7462

Celkové DCF projektu

-11 371 683 Kč

-17 968 Kč

-40 979 Kč

-318 237 Kč

-209 053 Kč

-199 101 Kč

Kumulované projektu

-11 371 683 Kč

-10 847 573 Kč

-9 880 337 Kč

-10 198 574 Kč

-9 921 686 Kč

-9 648 447 Kč

Realizační projektu

náklady

Provozní projektu

náklady

Celkové CF projektu Kumulované projektu

CF

Diskontní faktor

DCF

10.6.4

Plánované stavy majetku

Plánované stavy majetku budou reflektovat postupný vstup jednotlivých nákladů. Veškerý majetek bude mít charakter dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Plánované stavy majetku jsou uvedeny na konci daného období (kalendářního roku):

Tab. 26 Plánované stavy majetku (tis. Kč)

Majetek CELKEM

2014

Celkem

11 440 Kč

11 440 Kč

10.7 Přehled financování projektu Financování projektu se předpokládá v souladu s podmínkami IOP ve struktuře: Tab. 27 Financování projektu – procentuální podíl Položka

Podíl

Částka včetně DPH

Podpora ze strukturálních fondů

85%

10 149 024 Kč

Vlastní zdroje

15%

1 791 004 Kč

10.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů V rámci finanční analýzy budou využity standardní kriteriální ukazatele v souladu s Metodickou příručkou pro zpracování Studie proveditelnosti autora Ing. Patrika Siebera.

10.8.1

Současná hodnota (PV - Present Value)

Současná hodnota - je součet všech budoucích toků (cash-flow) plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků.

81

kde: • PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 až do období „n“, • r je diskontní sazba, • t je symbol konkrétního období, • n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu).

10.8.2

Čistá současná hodnota (NPV – Net Present Value)

Čistá současná hodnota je součet současných hodnot budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a investičních výdajů.

kde: • NPV je čistá současná hodnota investice, • CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, • r je diskontní sazba, • t je období (roky) od 0 do n.

10.8.3

Index rentability

Index rentability vyjadřuje podíl čisté současné hodnoty projektu na investičních výdajích:

kde: • NPV je čistá současná hodnota investice, • PV je současná hodnota investice, • I je velikost investičních výdajů v nultém období,

82

• CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, • CF0 je hotovostní tok plynoucí z investice v období 0 (obvykle = - investice), • r je diskontní sazba, • t je období (roky) od 0 do n.

10.8.4

Vnitřní výnosové procento (IRR – Internal Rate of Return)

Na principu výpočtu čisté současné hodnoty je založena i kvantifikace vnitřního výnosového procenta IRR (Internal Rate of Return). Je to výnosová míra projektu vyjádřená v procentech, při které se současná hodnota očekávaných peněžních příjmů z investice rovná čisté současné hodnotě kapitálových výdajů na investici vynaložených. Je to taková výnosová míra projektu, při níž se čistá současná hodnota rovná nule, tedy:

NPV = 0

n

resp.

CF j

∑ (1 + i ) j =1

j

=I

kde: CFj je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, r je diskontní sazba, j je období (roky) od 0 do n. I jsou investiční náklady

10.8.5

Doba návratnosti (DN)

Vyjadřuje počet let, která jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. Pro výpočet byl použit následující vzorec:

DN

KV = ∑ (CFi ) i =1

kde: KV jsou kapitálové výdaje, DN je doba návratnosti, CFj je hotovostní tok plynoucí z investice v období t.

Návratnost je dána tím rokem životnosti investičního projektu, v němž platí uvedená rovnost. Pro větší přesnost bývá dopočítán i měsíc návratnosti.

83

10.9 Závěry finanční analýzy Vyhodnocení efektivity projektu bylo provedeno prostřednictvím všech čtyř základních kriteriálních ukazatelů finanční analýzy, kdy výsledky finanční analýzy jsou uvedeny v následující tabulce, přičemž finanční analýza projektu byla provedena v horizontu 5 let (dobou udržitelnosti projektu) a v souladu s použitou diskontní sazbou ve výši 5 %. Tab. 28 Finanční hodnocení projektu - finanční analýza NPV NPV/I

-12 930 108 Kč -1,083

IRR

nelze určit

Doba návratnosti

nelze určit

Vzhledem k charakteru projektu je dosažená hodnota NPV ve výši -12 930 108 Kč je dána investičními výdaji projektu a také předpokládanými provozními náklady v průběhu provozu projektu (sledované období 5 let). Ze stejného důvodu vychází i hodnota indexu NPV/I záporně a činí - 1,083. Ukazatele vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti nebylo možno vzhledem k záporné hodnotě vypočítat a z hlediska čistě finančního pohledu nelze návratnosti projektu dosáhnout.

84

11 Ekonomická analýza projektu 11.1 Ekonomické vyhodnocení projektu 11.1.1

Sociálně ekonomická analýza nákladů a užitku

11.1.1.1 Území dopadu Hlavní celospolečenské přínosy (a současně náklady) budou realizovány na území kraje, ale vzhledem ke skladbě beneficientů bude území dopadu širší, a to zejména na úrovni České republiky díky dostupnosti služeb poskytovaných i mimo území kraje. 11.1.1.2 Beneficienti V této kapitole jsou vymezeny všechny cílové skupiny, kterým přinese realizace projektu přínosy a které se vymezují pojmem beneficienti. Bude zde uveden kompletní okruh adresátů pozitivních přínosů z uskutečnění projektu. Hlavní beneficienty, na které bude mít realizace projektu vliv, lze vymezit následovně: Primární • Obyvatelé kraje – pacienti • Zaměstnanci organizací v jednotlivých lokalitách • Organizace založené nebo zřizované krajem v jednotlivých lokalitách Sekundární • Kraj a jednotlivé organizace řízené krajem • Organizace spolupracující se zdravotnickými zařízeními v jednotlivých lokalitách (lékárny, jiná zdravotnická zařízení) • Stát a jeho organizace (SÚKL)

11.1.1.3 Ocenitelné přínosy a náklady V následujících tabulkách jsou uvedeny ocenitelné přínosy (benefity) a náklady (újmy) vyvolané projektem, v následující podkapitole je pak provedena jejich kvantifikace a převod na finanční vyjádření.

Tab. 29 Specifikace ocenitelných nákladů – újem Benefit (přínos)

Specifikace benefitu

Úspora času zaměstnanců organizací kraje - krajských zdravotnických zařízení v jednotlivých lokalitách.

Díky realizaci projektu dojde ke zrychlení práce zaměstnanců organizací zřizovaných nebo založených krajem a úspoře času u části jejich aktivit.

Tab. 30 Specifikace ocenitelných přínosů – benefitů Újma (náklad)

Náklady na administrativní zajištění projektu

Specifikace újmy (nákladu)

Kvůli realizaci projektu a zajištění jeho provozu a následné udržitelnosti dojde ke zvýšení administrativní zátěže na straně kraje.

85

11.1.1.4 Neocenitelné přínosy a náklady V následujících přehledech jsou uvedeny neocenitelné nebo jen velmi obtížně ocenitelné přínosy (benefity) a náklady (újmy) vyvolané projektem. Modernizace a další rozvoj nemocničních informačních systémů a PACS systém zvýší dostupnost léčebné péče pacientům a přispěje ke zvýšení spokojenosti pacientů se službami krajského zdravotnictví. Personálu oddělení a klinik umožní lépe a rychleji komunikovat mezi sebou uvnitř i vně nemocnice. Přínosem je rovněž schopnost systému informačně podpořit rozhodování zdravotního personálu o optimálním využití kapacit ambulancí, lůžkových kapacit a kapacit diagnostických zařízení nemocnice. Zdravotnická zařízení mohou lépe plánovat a vykazovat zdravotní péči a rychle reagovat na měnící se požadavky ze stran plátců zdravotní péče. Tab. 31 Neocenitelné přínosy pro zdravotnické zařízení a pacienty Přínosy pro zdravotnické zařízení

bezpečnější správa dat

optimalizace využití kapacit a diagnostických přístrojů

snížení administrativní zátěže sester

zvýšení dostupnosti zdravotní péče i pro větší region

zlepšení nabídky služeb pro žadatele vyšetření do laboratoří

dostupnější pacientská data pro lékařskou činnost

optimalizace zpracování dat pro plátce zdravotní péče

redukce práce zdravotnického personálu s papírovou dokumentací, tisky a podepisováním dokumentů

Přínosy pro občany (pacienty)

zjednodušení výběru receptů v lékárnách bez papírového receptu

zvýšení bezpečnosti pacienta v radiologii při popisování snímků, při medikace na lůžku ve zdravotnickém zařízení i při výběru receptu

zkrácení čekací doby na výsledky vyšetření, vypsání ambulantního nálezu a vypsání propouštěcí zprávy

zkrácení čekacích dob na vyšetření v případě lepšího plánování vyšetření

rychlejší dostupnost výsledků jednotlivých metod, které zpracovává laboratoř a tím je možné zahájit léčbu s kratším odstupem od doby požadovaného vyšetření

Neocenitelné náklady (újmy) • Vyšší organizační a administrativní náročnost na dohled nad realizací a udržitelností projektu.

86

11.1.1.5 Vyčíslitelné přínosy a újmy a jejich kvantifikace V následujících podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé přínosy a užitky u beneficientů a nositelů újmy s jejich kvantifikací.

11.1.1.6 Úspory v oblasti úspor ve snížení soudních sporů v případě vedení pacientské dokumentace Kvantifikace benefitu: Na základě zkušeností a také z hlediska dalšího vývoje v oblasti soudních sporů týkajících se průkaznosti pacientské zdravotní dokumentace je efekt tohoto benefitu počítán jako úspora 10%, které na tuto oblast jednotlivá zdravotnická zařízení vynakládají v jednotlivých lokalitách. Jedná se jak o preventivní činnosti, aby k takovýmto sporům nedocházelo nebo podpora při soudním procesu, pokud již k němu dojde. Celková částka, které je zvažována je pak součtem z jednotlivých lokalit. Po dobu realizace projektu (realizační fáze) je částka nižší z hlediska nasazení systémů v průběhu roku 2014. Tento benefit bude takto započten pouze v období realizace projektu, tedy pro rok 2014. Odhady pro jednotlivé lokality: Lokalita A a D 10% z 1 000 000 Kč Lokalita B a C 10% ze 700 000 Kč

Lokalita A

100 000 Kč

Lokalita B

70 000 Kč

Lokalita C

70 000 Kč

Lokalita D

100 000 Kč Úspory v realizační fázi: 340 000,- Kč v roce 2014.

V rámci provozní fáze jsou odhady v takovéto výši: Lokalita A a D - 10% z 2 000 000 Kč Lokalita B a C - 10% z 975 000 Kč

Lokalita A

200 000 Kč

Lokalita B

97 500 Kč

Lokalita C

97 500 Kč

Lokalita D

200 000 Kč Úspory v provozní fázi: 595 000,- Kč ročně.

11.1.1.6.1 Úspora času zaměstnanců organizací kraje v jednotlivých lokalitách Díky realizaci projektu dojde ke zrychlení práce u části zaměstnanců organizací kraje a úspoře času u významné části jejich aktivit. Při výpočtu hodnoty benefitu vycházel zpracovatel z následujících údajů:

87

Tab. 32 Celková úspora času zaměstnanců v lokalitě A Vstupní parametr

Hodnota parametru

Lokalita

A

Odhad počtu zaměstnanců, kterých se dotkne realizace projektu (všechna zdravotnická zařízení) Časový fond práce celkem (1 800 hodin ročně na pracovníka)

Jednotka

120 lidí 216 000 hod.

Z toho % fondu dotčeného přínosy projektu

10 %

Časový fond dotčený přínosy projektu

21 600 hod.

Průměrná úspora dotčeného časového fondu díky realizaci projektu

20 %

Průměrné celkové náklady zaměstnance/hod.

300 Kč/hod.

Úspora času zaměstnanců v lokalitě

1 296 tis. Kč

Tab. 33 Celková úspora času zaměstnanců v lokalitě B Vstupní parametr

Hodnota parametru

Lokalita

B

Odhad počtu zaměstnanců, kterých se dotkne realizace projektu (všechna zdravotnická zařízení) Časový fond práce celkem (1 800 hodin ročně na pracovníka)

Jednotka

30 lidí 540 000 hod.

Z toho % fondu dotčeného přínosy projektu

10 %

Časový fond dotčený přínosy projektu

5 400 hod.

Průměrná úspora dotčeného časového fondu díky realizaci projektu

20 %


300 Kč/hod.


324 tis. Kč

Tab. 34 Celková úspora času zaměstnanců v lokalitě C Vstupní parametr

Hodnota parametru

Lokalita

C

Odhad počtu zaměstnanců, kterých se dotkne realizace projektu (všechna zdravotnická zařízení) Časový fond práce celkem (1 800 hodin ročně na pracovníka) Z toho % fondu dotčeného přínosy projektu Časový fond dotčený přínosy projektu Průměrná úspora dotčeného časového fondu díky realizaci projektu

Jednotka

25 lidí 45 000 hod. 10 % 4 500 hod. 20 %


300 Kč/hod.


270 tis. Kč

88

Tab. 35 Celková úspora času zaměstnanců v lokalitě D Vstupní parametr

Hodnota parametru

Lokalita

D

Odhad počtu zaměstnanců, kterých se dotkne realizace projektu (všechna zdravotnická zařízení) Časový fond práce celkem (1 800 hodin ročně na pracovníka) Z toho % fondu dotčeného přínosy projektu Časový fond dotčený přínosy projektu Průměrná úspora dotčeného časového fondu díky realizaci projektu

Jednotka

50 lidí 90 000 hod. 15 % 13 500 hod. 20 %


300 Kč/hod.


810 tis. Kč

V následujících letech je u tohoto benefitu použit koeficient 1,02. Data pro výpočty byla čerpána z veřejně dostupných informací, včetně statistických údajů dostupných na www.uzis.cz. 11.1.1.6.2 Vyšší náklady na administrativní zajištění projektu V důsledku realizace projektu dojde ke zvýšení administrativní zátěže na straně krajského úřadu: Nárůst nákladů na administrativní zajištění projektu: 300 tis. Kč ročně.

V následujících letech je u tohoto benefitu použit koeficient 1,02.

89

11.1.1.7 Kvantifikace celospolečenských dopadů v čase V rámci následujících tabulek jsou vyčísleny přínosy a újmy uvedené v kapitole 11.1.1.5; je uveden jejich převod na finanční tok v jednotlivých letech realizační a provozní fáze s uvažovaným sledovaným horizontem 5 let. Výpočetní model uvažuje, že nárůst benefitu bude pozvolný, tzn., 2015 a 2016 bude růst, až dosáhne vypočtené hodnoty ve 2017 - u každého systému je nutné počítat s určitou dobou, než se rozšíří informovanost uživatelů a než se naplno využijí všechny výhody implementovaného systému.

Tab. 36 Ocenění benefitů a újmy Benefity/újmy

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Redukce nákladů spojených se soudními spory v oblasti vedení pacientské dokumentace

340 000 Kč

595 000 Kč

595 000 Kč

595 000 Kč

595 000 Kč

595 000 Kč

Úspora času zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních a jeho organizací CELKEM

0 Kč

1 323 000 Kč

1 890 000 Kč

2 700 000 Kč

2 754 000 Kč

2 809 080 Kč

Úspora času zaměstnanců ve zdravotnickém zařízení - Lokalita A

0 Kč

635 040 Kč

907 200 Kč

1 296 000 Kč

1 321 920 Kč

1 348 358 Kč

Úspora času zaměstnanců ve zdravotnickém zařízení - Lokalita B

0 Kč

158 760 Kč

226 800 Kč

324 000 Kč

330 480 Kč

337 090 Kč

Úspora času zaměstnanců ve zdravotnickém zařízení - Lokalita C

0 Kč

132 300 Kč

189 000 Kč

270 000 Kč

275 400 Kč

280 908 Kč

Úspora času zaměstnanců ve zdravotnickém zařízení - Lokalita D

0 Kč

396 900 Kč

567 000 Kč

810 000 Kč

826 200 Kč

842 724 Kč

-300 000 Kč

-306 000 Kč

-312 120 Kč

-318 362 Kč

-324 730 Kč

-331 224 Kč

40 000 Kč

2 680 000 Kč

3 807 880 Kč

5 421 638 Kč

2 769 270 Kč

2 817 856 Kč

Vyšší náklady na administrativní zajištění projektu Celkem

90

11.1.1.8 Podklady pro ekonomické hodnocení Jako první krok byl proveden převod údajů o cash-flow z finanční části analýzy a byly do něj zahrnuty oceněné přínosy a náklady, bylo provedeno diskontování všech vstupních veličin v jednotlivých letech pomocí diskontního faktoru a vypočítán diskontovaný ekonomický cashflow.

Tab. 37 Diskontované ekonomické cash-flow projektu 2014

Investiční náklady projektu

2015

2016

2017

2018

2019

11 940 028 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

19 810 Kč

49 810 Kč

386 820 Kč

266 820 Kč

266 820 Kč

40 000 Kč

2 680 000 Kč

3 807 880 Kč

5 421 638 Kč

2 769 270 Kč

2 817 856 Kč

Celkové CF projektu

-11 900 028 Kč

2 660 190 Kč

3 758 070 Kč

5 034 818 Kč

2 502 450 Kč

2 551 036 Kč

Kumulované CF projektu

-11 900 028 Kč

-9 239 838 Kč

-5 481 768 Kč

-446 950 Kč

2 055 500 Kč

4 606 536 Kč

0,9524

0,9070

0,8638

0,8227

0,7835

0,7462

Celkové ekonomické DCF projektu

-11 333 360 Kč

2 412 871 Kč

3 246 362 Kč

4 142 157 Kč

1 960 735 Kč

1 903 622 Kč

Kumulované ekonomické DCF projektu

-11 333 360 Kč

-8 380 805 Kč

-4 735 357 Kč

-367 707 Kč

1 610 538 Kč

3 437 468 Kč

Provozní náklady projektu Benefity a újmy

Diskontní faktor

91

11.1.1.9 Výpočet kriteriálních ukazatelů Následně byl proveden výpočet jednotlivých kriteriálních ukazatelů, který je uveden v souhrnné tabulce:

Tab. 38 Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení projektu

Ekonomická čistá současná hodnota ENPV Index ekonomické rentability ENPV/I Ekonomické vnitřní výnosové procento IRR

2 332 387 Kč 0,506 12,32%

Diskontovaná doba návratnosti 5

(roky)

Nezanedbatelný vliv v celkovém výsledku je výrazná hodnota ušetřeného času zaměstnanců, která i při konzervativním výpočtu je v poměru s vynaloženými investicemi relativně vysoká - to pak ovlivňuje i ostatní parametry. Čistá ekonomická současná hodnota činí 2.332.387 Kč a představuje celkový čistý přínos projektu pro společnost a zahrnuté beneficienty. Index ziskovosti ENPV / I dosahuje s ohledem na čistou kladnou ekonomickou hodnotu výše 0,506 a prokazuje rovněž jednoznačně efektivnost projektu z hlediska socioekonomických přínosů. Ukazatel ekonomické míry návratnosti je významně vyšší než socioekonomická diskontní sazba a činí 12,32 %. Doba návratnosti činí 5 roky a demonstruje tak rychlou realizaci přínosů plynoucích z projektu.

11.1.2

Citlivostní analýza

Analýza citlivosti je postup, který zkoumá proměnlivé a nejisté předpoklady investičního záměru a zejména pak vliv jejich změn na určitý výsledný ukazatel. V případě tohoto projektu byl s ohledem na jeho nekomerční charakter zkoumán vliv na rozhodující (kriteriální) ukazatel - ekonomickou čistou současnou hodnotu, který je klíčovým vstupem do ostatních ukazatelů tj. index ekonomické rentability, ekonomická míra návratnosti, doba ekonomické návratnosti. Smysl analýzy citlivosti lze spatřovat v identifikaci zásadních předpokladů a proměnných a ukazuje, kde by byla případně dodatečná (upřesňující) informace nejužitečnější a pomáhá odhalit robustnost („spolehlivost“) prognózy. V rámci citlivostní analýzy byla provedena analýza pro rizikový faktor „změna investičních nákladů během realizace projektu“ a pro rizikový faktor „změna ekonomických přínosů“, který je závislý na úspěšné realizaci projektu.

91

Tab. 39 Citlivostní analýza - změna celkových investičních nákladů Změna parametru - celkové investiční náklady

Hodnota parametru

Změna sledovaného kritéria - ENPV ABS

%

30%

15 522 036 Kč

-1 079 049 Kč

-146%

20%

14 328 034 Kč

58 096 Kč

-98%

10%

13 134 031 Kč

1 195 242 Kč

-49%

0%

11 940 028 Kč

2 332 387 Kč

0%

-10%

10 746 025 Kč

3 469 530 Kč

49%

-20%

9 552 022 Kč

4 606 679 Kč

98%

-30%

8 358 020 Kč

5 743 823 Kč

146%

Z citlivostní analýzy týkající se faktoru „změna investičních nákladů během realizace projektu“ je zřejmé, že s ohledem na to, že poměr investičních nákladů vůči socioekonomickým výnosům je velmi citlivý - při změně o 10% způsobí změnu hodnoty EPNV o 49 procent a proto je nutné dbát na dodržení investičních nákladů a nepřekročit plánovaný rozpočet – tyto skutečnosti jsou pak zachyceny v analýze rizik projektu.

Tab. 40 Citlivostní analýza - změna celkových ekonomických přínosů Změna parametru - celkové nediskontované ekonomické přínosy

Hodnota parametru

Změna sledovaného kritéria ENPV ABS

%

15%

20 167 141 Kč

4 295 305 Kč

84%

10%

19 290 308 Kč

3 640 999 Kč

56%

5%

18 413 476 Kč

2 986 693 Kč

28%

0%

17 536 644 Kč

2 332 387 Kč

0%

-5%

16 659 812 Kč

1 678 082 Kč

-28%

-10%

15 782 980 Kč

1 023 776 Kč

-56%

-15%

14 906 147 Kč

369 470 Kč

-84%

Z citlivostní analýzy týkající se faktoru „změna ekonomických přínosů je zřejmé že se jedná o velmi citlivý faktor, který se při změně ekonomických přínosů o 5% vykazuje změnu o 28%. Rizika, která zahrnují možnosti snížení ekonomických přínosů, jsou uvedena včetně opatření pro jejich eliminaci popř. omezení na přijatelnou úroveň v kapitole 12.

92

11.2 Doporučení vybrané varianty S ohledem na fakt, že tento projekt zahrnuje všechny popsané aktivity výzvy, včetně doporučení konkrétní varianty, je zde možné pouze potvrdit na základě uvedených finančních a ekonomických analýz včetně citlivostní analýzy, že zvolená řešení a jejich finančně ekonomické aspekty jsou optimálně zvolenou variantou.

11.3 Závěry ekonomické analýzy Vyhodnocení efektivity projektu bylo provedeno prostřednictvím kriteriálních ukazatelů ekonomické analýzy, které jsou uvedené v kapitole 11.1.1.18, přičemž ekonomická analýza projektu byla provedena v horizontu 5 let s použitou diskontní sazbou ve výši 5 %. Vzhledem k charakteru projektu je dosažená hodnota ENPV ve výši 2.332.387 Kč dána investičními výdaji projektu a také předpokládanými provozními náklady v průběhu provozu projektu (sledované období 5 let). Index ziskovosti ENPV / I dosahuje s ohledem na čistou kladnou ekonomickou hodnotu výše 0,506 a prokazuje rovněž jednoznačně efektivnost projektu z hlediska socioekonomických přínosů. Ukazatel ekonomické míry návratnosti je významně vyšší než socioekonomická diskontní sazba a činí 12,32 %, doba návratnosti činí necelých 5 let. Výše uvedené skutečnosti v komparaci s výsledky ekonomické analýzy potvrzují nekomerční charakter projektu, ve kterém jeho hlavní přínosy vycházejí z jeho socioekonomických přínosů pro definované beneficienty. Na základě výsledků kriteriálních ukazatelů finanční i ekonomické analýzy je možno konstatovat, že projekt je jednoznačně efektivní a dosahuje významných socioekonomických přínosů a lze ho proto doporučit k realizaci.

93

12 Analýza rizik Řízení rizik je soustavná systematická činnost, která má za úkol včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat veškerá rizika vznikající v souvislosti s realizací projektu. Smyslem řízení rizik je zvolení vhodné a efektivní taktiky či nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení identifikovaných rizik. Tím je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící nebezpečí problémové ho průběhu. Tato kapitola a následující tabulka shrnuje nejvýznamnější rizika spojená se všemi fázemi projektu včetně určení jejich závažnosti a způsobů, jak lze těmto rizikům předejít nebo je alespoň částečně eliminovat. Součástí procesu řízení rizik je analýza rizik vztahujících se k projektu. Analýza rizik je rozdělena na část realizační a na část provozní (udržitelnost).

12.1 Rizika projektu Tab. 41 Rizika projektu Míra

Míra pravděpodobnosti

závažnosti

Nedostatky v projektové dokumentaci

Nízká

Vysoká

Složení kvalitního týmu ze zkušených pracovníků, průběžná kontrola kvality zpracování projektové dokumentace.

Nekvalitní dodavatel

Nízká

Kritická

V rámci výběrového řízení bude posuzována kvalita uchazečů na základě jejich referencí a realizovaných projektů.

Nedodržení termínu dodávky

Vysoká

Střední

Pokud dojde k prodlení s dodávkou vinou dodavatele, bude postupováno dle příslušných sankcí zakotvených v uzavřené smlouvě.

Nízká

Vysoká

Kvalita strojů bude garantována výběrem kvalitního dodavatele a poskytnutou zárukou.

Střední

Kritická

Minimalizace této možnosti kvalitně vypracovanou a podloženou žádostí o dotaci.

Nedostatek finančních prostředků pro realizaci

Nízká

Kritická

Finanční prostředky jsou zajištěny žadatelem.

Chyba v zadávání veřejné zakázky

Nízká

Kritická

Dostatečné zkušenosti zadavatele v této oblasti.

Nedodržení podmínek IOP

Nízká

Kritická

Pravidelná kontrola a kvalifikovaný dohled nad

Riziko

Špatná kvalita přístrojů

Neobdržení dotace

Opatření

94

dodržováním podmínek IOP. Nedodržení odběratelskododavatelských smluv

Nízká

Vysoká

Finanční stabilita dodavatele a v tomto ohledu ošetřené dodavatelsko-odběratelské smlouvy.

Neudržení výstupů projektu (nedostatek financí)

Nízká

Kritická

Financování výstupů bude zajištěno ze zdrojů žadatele.

12.2 Další rizika projektu v realizační fázi Tab. 42 Další rizika projektu v realizační fázi Označení rizika

Riziko

Opatření

A

Personální riziko - odpor uživatelů k nově zaváděným technologiím

Dobré proškolení personálu a osobní motivace při dosažených úsporách.

B

Finanční riziko

Předjednat způsob financování ještě před zahájením projektu

C

Nedostatečná pracovišť

technická

vybavenost

V projektové přípravě přesně zmapovat potřeby jednotlivých pracovišť

A. Personální rizika Nutnost zavedení nových technologií do procesů, které střední zdravotní personál dosud ke své práci nepoužíval. Řešení Kvalitní proškolení personálu. Motivace ze strany vedení nemocnice. Pravděpodobnost vzniku těchto rizik lze tedy kvalifikovat jako střední. Stupeň kritičnosti rizika je střední.

B. Finanční rizika Finanční rizika souvisí se zajištěním finančních prostředků na předfinancování a spolufinancování projektu. Řešení Finanční rizika nejsou pravděpodobná, protože v okamžiku podpisu dotační smlouvy bude mít žadatel zabezpečené spolufinancování projektu z vlastních zdrojů. Pravděpodobnost vzniku těchto rizik lze tedy kvalifikovat jako nízkou. Stupeň kritičnosti rizika je vysoký.

B. Nedostatečná technická vybavenost Podcenění množství a struktury potřebných technických prostředků včetně zabezpečení při jejich výpadku. Řešení 95

Dostatečně zmapovat tuto oblast ve fázi projektu a zabezpečit pořízení potřebného počtu technologií. Pravděpodobnost vzniku těchto rizik lze tedy kvalifikovat jako nízkou. Stupeň kritičnosti rizika je vysoký.

12.3 Další rizika projektu v provozní fázi Tab. 43 Další rizika projektu v provozní fázi Označení rizika

Riziko

Opatření

D

Technické riziko - zpomalení provozu nemocničních systémů

Dimenzovat technologie v centru na možnost nárůstu počtu uživatelů.

E

Personální riziko - větší nároky na správu systému

Posílení role správců IT.

F

Technické riziko - poruchy na technologiích (čtečky,…) potřebných k zajištění procesů

Náhradní technologie jsou v nemocnici k dispozici a je dojednána dostupnost těchto technologií v rámci servisu.

D Technické riziko Zpomalení provozu nemocničního informačních systémů zavedením více uživatelů, větší počtem technologií. Řešení Dimenzovat technologie s ohledem na předvídatelný vývoj. Je třeba mít možnost technologie doplňovat. Pravděpodobnost vzniku těchto rizik lze tedy kvalifikovat jako malá. Stupeň kritičnosti rizika je střední.

E. Personální riziko Stoupající nároky na správu IT jak v oblasti kvantity, tak v implementaci nových funkcionalit a technologií. Řešení Zabezpečit školení pro správu IT. Speciální činnosti, které jsou jednorázového charakteru zajistit dodavatelsky. Zvýšení motivace pro správce systému. Pravděpodobnost vzniku těchto rizik lze tedy kvalifikovat jako vysokou. Stupeň kritičnosti rizika je střední.

F. Poruchovost nově zavedených technologií Nemocnice bude při některých činnostech závislá na technologiích a v případě jejich výpadku musí tuto situaci řešit. Řešení Zakoupení náhradních komponent včetně smluvního zajištění dodávek v případě poruch u dodavatelů. Pravděpodobnost vzniku těchto rizik lze tedy kvalifikovat jako nízkou. Stupeň kritičnosti rizika je vysoký.

96

12.4 Řízení rizik Řízení rizik je soustavná systematická činnost, která má za úkol včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat veškerá rizika vznikající v souvislosti s realizací projektu. Smyslem řízení rizik je zvolení vhodné a efektivní taktiky či nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení identifikovaných rizik. Tím je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící nebezpečí problémové ho průběhu. Veškerá identifikovaná rizika projektu jsou i přes svoji kritičnost, a zároveň pravděpodobnost výskytu, plně žadatelem (investorem) akceptována. Žadatel přijme pro snížení rizikovosti příslušná opatření uvedená již v textu u každého typu rizika v rámci podkapitoly 12.1. a 12.2. a 12.3.

97

13 Udržitelnost projektu 13.1 Udržitelnost projektu v institucionální rovině V provozní fázi bude projekt předán do správy příspěvkovým organizacím Pardubického kraje v jednotlivých lokalitách, které budou nadále samostatně zajišťovat provoz (opravy a údržbu) těchto IS. Tento provoz bude také kompletně financován ze zdrojů jednotlivých zdravotnických zařízení v uvedených lokalitách. Projekt je dobře udržitelný z dlouhodobého hlediska. Předpokládá se, že přinese zdravotnickým zařízením v oblasti práce s léky a materiálem značné finanční úspory, které pomohou financovat nároky na provoz systému. Projekt bude mít podporu i v rámci Pardubického kraje, kde se obdobné projekty připravují v jiných nemocnicích a může být i začleněn do centrálního řešení v rámci celého kraje při plánování např. společných nákupů a tím zvýšit množství úspor i díky lepším nákupním cenám.

13.2 Udržitelnost ve finanční rovině Prvotní náklady na zprovoznění systému jsou výrazně vyšší než předpokládané náklady na jeho další provozování. S každým dalším rokem pak průměrné náklady na roční provoz budou klesat až na stabilní hranici zajišťující kontinuální obnovu a přizpůsobení se aktuálním podmínkám a zejména legislativě. Mezi náklady provozní fáze patří: • Náklady na servisní podporu zajišťující řešení případných nečekaných incidentů. Komunikace s dodavatelem prostřednictvím HelpDesk. • Náklady na podporu programového vybavení, přirozená inovace produktu na základě uživatelských zkušeností, upgrade programového vybavení, udržování legislativní aktuálnosti. • Provozní náklady typu zajištění síťového propojení, elektrické energie, spotřební materiál z oblasti IT. Tyto náklady se dělí mezi další oblasti provozu zdravotnického zařízení, tento projekt čerpá jen jejich menší část. • Provozní náklady na lidské zdroje z oblasti IT. Tyto náklady se dělí mezi další oblasti provozu zdravotnického zařízení, tento projekt čerpá jen jejich menší část. • Průběžné provozní náklady na obnovu certifikátů pro zabezpečení procesu v oblasti elektronického podpisu.

13.3 Udržitelnost v provozní rovině Udržitelnost v provozní rovině souvisí s výše uvedenou udržitelností ve finanční rovině. Nejdůležitější podmínky dlouhodobé (desítky let) provozní udržitelnosti: • Provozuschopné technologie, které je nutno v pravidelných intervalech postupně obnovovat, interní síť a zajištění vazby na externí sítě. Tyto prostředky se dělí mezi další oblasti provozu zdravotnického zařízení, tento projekt čerpá jen jejich menší část. • Lidské zdroje (servisní podpora) z oblasti IT. Tyto prostředky se dělí mezi další oblasti provozu zdravotnického zařízení, tento projekt čerpá jen jejich menší část. • Servisní podpora garantovaná dodavatelskými společnostmi. • Spotřební materiál, zajištění elektronického podpisu (časová razítka, certifikáty). • Doškolování uživatelů systému.

98

13.4 Vliv projektu na životní prostředí Projekt má významný vliv na životní prostředí a zejména obyvatele regionu v roli pacientů. Elektronizace vedení pacientské dokumentace tak, jak je popsána této studii, povede k lepší evidenci pacientských vyšetření a medikací. Sníží procento zbytečně opakovaně prováděných vyšetření a tím může být snížena náročnost léčby pacienta. Projekt je šetrný k životnímu prostředí. Je založený na využití IT technologií, tj. nahrazení medií krátkodobé spotřeby a velkého objemu (papír) medii trvanlivého charakteru (prostředky IT). Toto povede v konečném důsledku k úsporám v oblasti spotřeby papíru, tonerů do tiskáren a v budování dalších prostor pro papírové archívy. Žadatel bude při realizaci klást důraz na realizaci projektu v souladu s požadavky na co nejšetrnější vztah k životnímu prostředí.

99

ehealth ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

Recommend Documents