Pùvodní práce
EFEKTIVITA LÉÈBY BOLESTI Z POHLEDU SENIORÙ EFFECTIVENESS OF PAIN MANAGEMENT FROM THE PERSPECTIVE OF ELDERLY PEOPLE (SENIORS) ANDREA POKORNÁ, IVANA ECKELOVÁ Masarykova univerzita, Lékaøská fakulta, Katedra ošetøovatelství, Brno SOUHRN Chronická nenádorová bolest je jedním z nejèastìjších problémù seniorské populace. Efektivita léèení chronické bolesti u seniorù je ovlivnìna multifaktoriálnì. Na jedné stranì stojí fakt, že senioøi bolest bagatelizují, protože se domnívají, že bolest je normální proces stárnutí, a tak není možné ji adekvátnì léèit. Na stranì druhé lze zmínit stále pøetrvávající nedostateèné znalosti a dovednosti zdravotníkù nejen v identifikaci bolesti, ale následnì také v managementu bolesti u seniorù. Cíle: Prùzkum mapoval subjektivní náhled seniorù na efektivitu léèby bolesti v ambulanci bolesti v Thomayerovì nemocnici v Praze. Metodika: Pro ovìøení efektivity léèby bolesti jsme provedli dotazníkové šetøení u vybraného souboru seniorù léèených v ambulanci bolesti. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí induktivní statistiky (chí-kvadrát testem) na hladinì významnosti = 0,05. Výsledky: Ovìøili jsme statistickou závislost mezi pohlavím a deklarovanými subjektivními pocity obtíží v souvislosti s bolestí (p < 0,001). Muži èastìji uvádìli nedostateènou délku spánku a nemožnost vìnovat se koníèkùm. Ženy èastìji trápí únava, úzkost, bezmoc, strach z utrpení a nemožnost vykonávat bìžné denní èinnosti. Mladší a starší senioøi v našem souboru se statisticky významnì liší v deklarovaných potížích (p < 0,001). Mladší senioøi èastìji uvádìli únavu a nedostateènou délku spánku. Starší senioøi nejèastìji deklarovali problémy s vykonáváním bìžné denní èinnosti. Mezi pohlavím a vìkem respondentù a deklarovanou mírou bolesti vedoucí k vyhledání lékaøe nebyla zjištìna závislost (p 0,50). Jak muži, tak ženy uvádìli, že mimo bìžnou kontrolu v ambulanci by vyhledali lékaøe až pøi obtìžující a silnì stresující bolesti. Vìtšina respondentù seniorù také uvádìla, že nesouhlasí s tvrzením, že bolest je bìžnou souèástí stáøí bez ohledu na vìk a pohlaví, a také uvádìli, že jsou spokojeni s úlevou od bolesti. Deklarované zmírnìní potíží se sebepéèí na základì zmírnìní bolesti závisí na vìku respondentù, ale pøesto menší potíže se sebepéèí pociśuje 96,43 % seniorù. Klíèová slova: geriatrie, chronická bolest, léèba bolesti, efektivita
SUMMARY Chronic non-malignant pain is one of the most common problems of the senior population. Effectiveness of the treatment of chronic pain in old-age is influenced multifactorial factors. Pain may be underreported as some elderly patients incorrectly believe that pain is a normal process of aging and so it can not be adequately treated. On the other hand, we should mention the persisting lack of knowledge and skills of health professionals not only in the identification of pain, but then also in the management of pain in seniors. The aim of the survey was to map the subjective view of seniors on the effectiveness of pain treatment in outpatient setting for pain management in Thomayer Hospital in Prague. Methods: To test the effectiveness of pain we conducted a questionnaire survey of selected group of seniors treated in outpatient setting for pain management. Statistical data processing was done using inductive statistics (chi-square test) at a significance level α = 0.05. Results: We verified statistical relationship between gender and declared subjective feelings of difficulty in relation to pain (p < 0.00). Men more often reported insufficient sleep duration and the inability to pursue hobbies. Women more frequently suffer tiredness, anxiety, helplessness, fear of pain and inability to perform normal daily activities. Younger and older seniors in our group are statistically significantly different in the declared problems (p < 0.00). Younger seniors reported more fatigue and lack of sleep duration. Older seniors often declared problems with performance of daily activities. Between gender and age of respondents and the declared degree of pain leading to find doctor dependence was found (p 0.50). Both men and women reported that outside of regular check in an ambulance should seek medical advice only when they have very annoying and distressing pain. Most respondents seniors also stated that they disagrees with the claim that pain is a normal part of aging, regardless of age and gender, and also stated that they were satisfied with the pain relief. They declared alleviate problems with self-care on the basis of pain depends on the age of respondents, but still less difficulty with self-care feelings in 96.43% seniors. Key words: geriatrics, chronic pain, pain management, efficiency
Úvod Chronická bolest se øadí ke tøem nejèastìjším obtížím pacientù ve vìku nad 65 let. V prùzkumech mezi seniory žijícími v domácím prostøedí se udává, že každý druhý trpí nìkterým jejím druhem (Doleželová, 2008). Chronická bolest se tak stává èastým, nezjištìným, podceòovaným a nedostateènì léèeným onemocnìním ve stáøí (Rokyta et al., 2012; Rokyta, 2004; Topinková, 2006). Identifikace potíží spojených s chronickou bolestí bývá u seniorù komplikována obtížnì BOLEST ROÈNÍK 16 2013 ÈÍSLO 2
zjistitelnou anamnézou, komorbiditou a køehkostí geriatrického pacienta (Kaye et al., 2010). Svou roli sehrává také schopnost sociální interakce seniorù a jejich schopnost exprese potíží, která mùže být ovlivnìna zmìnami kognitivních anebo smyslových funkcí v rámci involuce. Pøi diagnostice a léèbì seniorù je nezbytné doceòovat dopad aktuálnì prožívané bolesti do bìžného života. Trvalá existence bolesti u skupiny obyvatel vyššího vìku zhoršuje mobilitu, sobìstaènost a ztrátu sociálních kontaktù. Bolest nesouvisející s nádorovým 77
Pùvodní práce
Tabulka 1: Základní charakteristika respondentù Parametr
Prùmìrná hodnota
Rozmezí
Smìrodatná odchylka (SD)
Vìk v létech
75,63
65–84
6,36
Délka trvání bolesti v mìsících pøed léèbou v ALB
27,13
1–120
30,47
Délka léèby v ALB v mìsících
16,11
1–120
14,63
onemocnìním, nenádorová bolest, mùže dosáhnout nesnesitelné intenzity (Sláma, 2009). Opavský (2011) udává, že až 80 % chronických bolestí je nenádorové etiologie. Chronická nenádorová bolest zpùsobuje tìlesné utrpení s dopadem nejen do oblasti somatické, ale i emoèní, kognitivní a behaviorální (Opavský, 2011). Senior nesobìstaèný v základních denních èinnostech je inaktivní, propadá anxietì a depresi. Pokud se neodstraní èi nezmírní bolest, stává se život pro geriatrického pacienta tìžko snesitelným (Topinková, 2001; Doleželová, 2008). Kvalita života seniorù je, jak již bylo uvedeno døíve, chronickou bolestí významným zpùsobem ovlivnìna. Pro zajištìní komplexního pøístupu a efektivní pomoci je nutno využít celostní pøístup algeziologie, která vyjadøuje novou filozofii péèe zdùrazòující odpovìdnost zdravotníkù nejen za obnovení a udržení biologických funkcí èlovìka, ale i jeho psychických a sociálních potøeb. Právì na oblast péèe v algeziologické ambulanci a subjektivní hodnocení efektivity managementu bolesti z pohledu pøíjemcù péèe – pacientù seniorù – jsme se zamìøili v našem prùzkumu. Metodika V dotazníkovém prùzkumu (originální formuláø vlastní konstrukce – 20 položek) jsme zkoumali názory a zkušenosti vybraného vzorku populace seniorù (vìk nad 65 let), kteøí jsou léèeni pro bolest v ambulanci léèby bolesti (dále jen ALB) v Thomayerovì nemocnici. Pøesné znìní položek formuláøe je k dispozici u autorù studie – pro možnost uskuteènìní studie na obdobném pracovišti. Jednalo se o zámìrný výbìr. Dalším kritériem mimo vìk a léèení v ALB pro zaøazení respondentù do prùzkumu byl dobrovolný souhlas respondentù s vyplnìním formuláøe a souhlas a absolvování zkráceného mentálního bodovacího testu (MMSE) a dosažení minimálnì 7 bodù v tomto testu. Zamìøili jsme se pøedevším na vlastní subjektivní potíže seniorù v souvislosti s léèbou chronické nenádorové bolesti a hodnocením efektivity algeziologické intervence. Distribuce dotazníkù a sbìr dat byly provedeny v období od 16. 7. 2012 do 24. 10. 2012. Celkem bylo osloveno 120 seniorù. Výsledky: Do prùzkumu bylo zaøazeno 112 seniorù, kteøí splnili kritéria pro zaøazení a vyplnili dotazníkový formuláø (souhrnné informace o souboru respondentù viz tab. 1). Prùmìrný vìk byl 75,63 let. Nejmladšímu respondentovi bylo 65 let, nejstaršímu 84 let (smìrodatná odchylka – dále jen SD – 6,36 let). Ženy byly v poètu 69 (61,61 %) a mužù bylo 43 (38,39 %). Poèetnìjší skupinu tvoøili respondenti léèení pro chronickou nenádorovou bolest – 101 (90,18 %), pro nádorovou bolest bylo léèeno 11 respondentù (9,82 %). Tento fakt byl po dekódování anonymizovaného formuláøe ovìøen z dokumentace. Prùmìrná doba léèby v ALB byla 16,11 mìsíce. Nejkratší doba léèby byla 2 mìsíce, nejdelší doba 78
89 mìsícù, tedy 7 let a pìt mìsícù (SD 14,63 mìsíce). Promìnné vìku, délky léèby bolesti v ALB a délky trvání bolestí byly kategorizovány. Na základì kontingence dat jsme zjistili, že muži byli èastìji než ženy zastoupeni v kategorii léèby bolesti do 6 mìsícù. Ženy byly èastìji zastoupeny v kategorii délky léèby od 10 do 15 mìsícù. Obdobná byla situace pøi srovnání vìkových skupin. Mladší senioøi (65–74 let, ranné stáøí) byli èastìji zastoupeni v kategorii léèby bolesti do šesti mìsícù, starší senioøi (75–84 let, sénium, vlastní stáøí) byli naopak èastìji zastoupeni ve všech ostatních kategoriích. Jako zdroj informací o možnosti léèby bolesti v ALB v Thomayerovì nemocnici nejèastìji respondenti uvádìli lékaøe specialistu (n = 54; 48,12 %), druhým nejèastìjším zdrojem byl praktický lékaø (n = 33; 29,46 %). Od nìkoho z blízkých získalo informace o léèbì v ALB 10 seniorù (8,93 %). Média jako zdroj oznaèilo 9 respondentù (8,04 %). Informace z oddìlení, kde byli senioøi hospitalizováni, uvedlo pouze 6 (5,36 %) dotázaných. Velmi pozitivnì je nutno hodnotit deklarovaný ústup obtíží seniorù v èasové ose od zahájení léèby v ALB. Okamžitou úlevu uvádìli 2 respondenti (1,79 %). Více než polovina respondentù deklarovala zmírnìní obtíží do 14 dnù od zahájení léèby (n = 57; 50,89 %). Do mìsíce uvádìly úlevu již více než tøi ètvrtiny respondentù, protože mìsíèní interval úlevy od bolesti po první návštìvì v ALB uvedlo dalších 28 seniorù (25 %). Muži deklarovali rychlejší ústup obtíží v porovnání se ženami. Okamžitì nebo do týdne nastalo zlepšení u témìø poloviny z nich, u žen to byla v tomto nejkratším období jen necelá ètvrtina. Fakt, že výrazný ústup obtíží vùbec nenastal, deklarovalo 14 respondentù (12,50 %). Jinou možnost odpovìdi využilo 11 respondentù (9,82 %), z toho 9 uvedlo, že si nepamatují, za jak dlouhou dobu od zaèátku léèby bolesti v ALB obtíže ustoupily, 2 senioøi uvedli, že obtíže pøetrvávají, ale zmírnily se. Celkovì spokojenost s úlevou od bolesti udávalo 85,72 % (n = 96) seniorù. Pocit zlepšení celkového zdravotního stavu pak deklarovalo 60,71 % (n = 68) osob. Celkem 97 (86,61 %) seniorù pociśuje menší bezmoc od té doby, co jsou léèeni v ALB, a 84,82 % (n = 95) udává menší pocit strachu. Vìtšina seniorù, 69,64 % (n = 78), sdìlila, že nepotøebují vyhledat lékaøku ALB mimo plánovanou kontrolu. S tvrzením, že bolest je nedílnou souèástí stáøí a nelze ji léèit, nesouhlasí také vìtšina z dotázaných, 78,57 % (n = 88) seniorù. Pøehled zmìny ve sledovaných subjektivnì vnímaných parametrech prezentuje tabulka 2 a shrnutí nejèastìjších obtíží v souvislosti s bolestí v celém sledovaném souboru uvádí tabulka 3. Pøi kontingenci dat a na základì využití druhostupòové statistiky jsme ovìøili, že muži a ženy se statisticky významnì lišili v odpovìdích na otázku, jakou pøidruženou obtíž nejvíce pociśují v souvislosti s bolestí (p 0,001). Ženy èastìji volily možnosti potíže s únavou, úzkost, bezmoc, strach z utrpení BOLEST ROÈNÍK 16 2013 ÈÍSLO 2
Sledovaný parametr
N – celkový poèet respondentù
n – poèet respondentù udávajících zmìnu
% respondentù udávajících zmìnu
Spokojenost s úlevou od bolesti
112
96
85,72
Zlepšení celkového zdravotního stavu
112
68
60,71
Zmírnìní pocitu bezmoci
112
97
86,61
Zmírnìní pocitu strachu z utrpení
112
95
84,82
Zmírnìní pocitu únavy
112
72
64,29
Zlepšení usínání – snadnìjší usínání
112
87
77,68
Prodloužení doby spánku – spánek 6 hodin bez probuzení pro bolest
112
97
86,61
Zmírnìní potíží se sebepéèí
112
108
96,43
Nesouhlas s tvrzením – bolest je nedílnou souèástí stáøí a nelze ji léèit
112
88
78,57
N – celkový poèet respondentù
n – poèet respondentù s potíží
% respondentù s potíží
112
17
15,18
Tabulka 3: Nejèastìjší deklarované pøidružené potíže v souvislosti s bolestí Pøidružené obtíže Únava Úzkost
112
9
8,04
Bezmoc
112
2
1,79
Strach z utrpení
112
2
1,79
Potíže s usínáním
112
0
0
Nedostateèná délka spánku
112
23
20,54
Nemožnost vykonávat bìžné denní èinnosti
112
35
31,25
Nemožnost vìnovat se koníèkùm, sportu…
112
16
14,29
Jiná možnost
112
8
7,14
a nemožnost vykonávat bìžné denní èinnosti. Muži naopak èastìji uvádìli, že jim vadí nedostateèná délka spánku a nemožnost vìnovat se koníèkùm. Obdobné výsledky jsme zjistili mezi mladšími a staršími seniory (p 0,001). Mladší senioøi (65–74 let) èastìji volili možnosti únavy a nedostateèné délky spánku. Starší senioøi (75–84 let) nejèastìji volili odpovìï nemožnost vykonávat bìžné denní èinnosti. Naopak jsme nezjistili závislost ani mezi pohlavím respondentù (p = 0,50), ani mezi vìkem (p = 0,06) a deklarovanou mírou bolesti vedoucí k vyhledání lékaøe v období, kdy jsou již respondenti léèeni v ALB. Senioøi bez ohledu na pohlaví i vìk uvádìli, že lékaøku vyhledají v pøípadì silné a stresující bolesti. Také jsme nepotvrdili závislost mezi pohlavím seniorù a deklarovanou spokojeností s úlevou od bolesti (p = 0,79). Tento výsledek bylo možno èásteènì pøedpokládat již z deskriptivní analýzy dat, protože vìtšina seniorù uvádìla spokojenost s úlevou od bolesti. Nicménì z hlediska vìku jsme ovìøili, že mladší a starší senioøi se statisticky významnì liší v náhledu na spokojenost s úlevou od bolesti (p 0,001). V zásadì, jak již bylo zmínìno, bylo s úlevou od bolesti spokojeno celkem 85,72 % respondentù, ale mladší senioøi èastìji volili odpovìï urèitì ano (46,67 %). Starší senioøi nejèastìji volili odpovìï spíše ano (65,67 %). Jak opìt vyplývá již z deskriptivní BOLEST ROÈNÍK 16 2013 ÈÍSLO 2
analýzy dat, v níž jsme zjistili,že menší potíže se sebepéèí v souvislosti s léèbou v ALB pociśuje 96,43 % respondentù, neexistuje závislost mezi pohlavím respondentù a deklarovaným pocitem menších potíží se sebepéèí (p = 0,07). Pøesto byli muži èastìji spíše pøesvìdèeni o zmírnìní potíží a volili odpovìï urèitì ano (53, 49 %). Ženy èastìji odpovídaly spíše ano (63,77 %). Závislost vìku a subjektivního pocitu zmírnìní potíží se sebepéèí jsme však ovìøili. Mladší a starší senioøi se statisticky významnì lišili v názoru na zmírnìní potíží se sebepéèí (p < 0,001). Pøehled statisticky významných okolností, které ovlivòují názor na efektivitu léèby bolesti a dopad na život seniora, uvádí tabulka 4. Diskuse Chronická nenádorová bolest v seniorském vìku je závažným problémem, který ovlivòuje kvalitu života seniorù i jejich blízkých a laických peèujících jak v oblasti fyzické, tak psychické a sociální. V našem prùzkumu jsme zjistili, že prùmìrná udávaná délka trvání bolesti pøed zahájením léèby v ALB byla 27,13 mìsíce. Kozák (2010) prezentuje, že prùmìrný èas, než je nemocný s chronickou bolestí objednán ke specialistovi na pracovištì léèby bolesti, je 12 let. Z našeho prùzkumu tak vyplynulo pozitivní zjištìní zlepšení dostupnosti 79
Pùvodní práce
Tabulka 2: Subjektivní náhled seniorù na efektivitu léèby bolesti
Pùvodní práce
Tabulka 4: Statisticky významné okolnosti ve vztahu k managementu bolesti Srovnávané parametry
Zjištìná hladina statistické významnosti – p
Hodnocení
Pohlaví a obtíže v souvislosti s bolestí
p 0,001
Ženy – únava, bezmoc, strach, neschopnost vykonávat bìžné denní èinnosti Muži – nemožnost vìnovat se koníèkùm, nedostatek spánku
Vìk a obtíže v souvislosti s bolestí
p 0,001
Mladší senioøi – únava a nedostateèná délka spánku Starší senioøi – nemožnost vykonávat bìžné denní èinnosti
Vìk a spokojenost s úlevou od bolesti
p 0,001
Mladší senioøi – urèitì ano Starší senioøi – spíše ano
Vìk a subjektivní pocit zmírnìní potíží se sebepéèí
p 0,001
Mladší senioøi – urèitì ano Starší senioøi – spíše ano
léèby bolesti v ambulanci léèby bolesti v Thomayerovì nemocnici oproti udávanému prùmìru, ale pøesto je varující, že významná skupina respondentù (n = 25; 22, 32 %) udávala bolesti trvající déle než 49 mìsícù (4 roky a 1 mìsíc). Nejvíce respondentù udávalo bolesti trvající 1 až 12 mìsícù (n = 53; 47, 32 %). Pouze 2 pacienti (1,79 %) udávali bolesti v délce trvání 37–48 mìsícù. Muži byli èastìji než ženy zastoupeni v kategorii trvání bolesti do jednoho roku. Naopak ženy byly èastìji zastoupeny ve všech ostatních kategoriích. Lze tak vyvozovat, že ženy øeší bolestivé stavy s vìtší prodlevou. Podobná situace byla patrná pøi srovnání vìkových skupin. Mladší senioøi byli èastìji zastoupeni ve skupinì trvání bolesti do jednoho roku, starší senioøi byli naopak èastìji zastoupeni ve všech ostatních kategoriích, jejich bolesti trvaly déle. I z tohoto zjištìní lze pøedpokládat, že je péèe algeziologa pro seniorskou populaci dostupnìjší, mladším seniorùm je nyní patrnì døíve doporuèována léèba na algeziologickém pracovišti. S tím souvisí také zjištìné informace o osobì, která byla uvádìna jako zdroj informací o ambulanci bolesti. Senioøi nejèastìji uvádìli lékaøe specialistu (n = 54; 48,12 %), což lze pøedpokládat. Druhým nejèastìjším zdrojem byl praktický lékaø (n = 33; 29,46 %). Tuto skuteènost je tøeba jednoznaènì považovat za pozitivní, zøejmì se zvyšuje povìdomí o možnostech léèby v ALB v populaci praktických lékaøù. Naopak za zcela nedostateèné je nutno považovat fungování lùžkových zdravotnických zaøízení ve smyslu informování. Informace o ALB z oddìlení, kde byli senioøi hospitalizováni, získalo pouze 6 respondentù (5,36 %). Zde se jednoznaènì otevírá možnost osvìty, která je nutná nejen u laické, ale zejména u odborné veøejnosti zdravotníkù. Všeobecná sestra u praktického lékaøe a všeobecná sestra u lékaøe specialisty nebyly oznaèeny ani jednou. Je otázkou, zda všeobecné sestry nechtìjí zasahovat do praxe lékaøe a nesdìlují nemocným informace nad rámec informace od ošetøujícího lékaøe nemocného, èi nejsou dostateènì informovány o možnosti léèby chronické bolesti v ALB a nemohou tak pacienty vhodnì motivovat k léèbì a informovat je o možnostech léèby. Ovšem úloha všeobecné sestry, zejména spolupráce s pacientem na jedné stranì a s lékaøem na stranì druhé, je nepostradatelná a neoddiskutovatelná (Gavendová, 2005). Kubešová et al. (2001) uvádí, že z jejich prùzkumného šetøení vyplynulo, že tøetina dotazovaných nemocných (osloveno 55 osob) s bolestí nikdy neslyšela o ALB a pouze 18 % nelékaøského zdravotnického 80
personálu peèujícího o nemocné s bolestí uvedlo, že má dostatek informací o možnostech léèby bolesti. Kubešová v souvislosti s tímto šetøením uvádí jako nejožehavìjší téma v problematice léèby bolesti informovanost a k tomuto se, vzhledem k našim zjištìním, pøipojujeme. S tím také souvisí fakt, že 19 (16,96 %) seniorù našeho šetøení v rámci pøipomínek v dotazníku uvedlo, že je mrzelo, že se o možnosti léèby v ALB dozvìdìli po dlouhé dobì trvání bolestivých obtíží. Zajímavé výsledky byly zjištìny pøi hodnocení nejvýznamnìjších pøidružených obtíží pociśovaných v souvislosti s bolestí. Zatímco ženy se cítí nejvíce omezeny v oblasti psychické a v denních aktivitách, muže nejvíce bolest omezuje v nedostatku spánku a vìnování se koníèkùm. Takøka polovina starších seniorù udávala jako nevýznamnìjší obtíž v souvislosti s bolestí nemožnost vykonávat bìžné denní èinnosti (44,78 %), mladší senioøi nejèastìji udávali nedostateènou délku spánku (24,44 %) a únavu (22,22 %). Naše zjištìní tak poukazují na významný dopad trvale pøítomné bolesti u seniorù v bìžném životì a shodujeme se s prùzkumy uvádìnými Doleželovou (2008), že pøi existenci chronické nenádorové bolesti se významná èást seniorù stává závislými v základních denních èinnostech (oblékání, pøíprava jídla, osobní hygiena apod.). V této souvislosti lze zmínit stále ještì ne zcela jednoznaèné poznatky o zmìnì vnímání bolesti ve stáøí. Nìkteré zahranièní studie deklarují, že somatosenzorické prahové hodnoty pro škodlivé podnìty se mohou zvyšovat s vìkem, zatímco práh bolesti pro tlakovou bolest klesá a práh pro vnímání tepelných bolestivých podnìtù nevykazuje žádné s vìkem související zmìny (Lin et al., 2005; Kaye et al., 2010). S tím èásteènì souhlasí Rokyta (2004), který uvádí, že bolest v séniu je charakterizována zvýšením prahu bolesti, nižší tolerancí bolestivých podnìtù a poškozenou schopností ji odhalovat mezi nadprahovými bolestivými podnìty. Naopak Topinková (2001) na základì experimentálních mìøení nociceptivní stimulace nepotvrdila klesající citlivost na bolestivé podnìty s vìkem, naopak se snižovala tolerance bolesti a narùstal poèet stížností. Otázka, zda se ve stáøí snižuje senzitivita vùèi bolesti, zatím jednoznaènì nebyla zcela jasnì zodpovìzena (Vítová a Vaculín, 2011), ale ovlivnìní života bolestí je zcela individuální, stejnì jako proces stárnutí. Senioøi byli znaènì limitováni možností uvést pouze jednu z nejvýznamnìjších obtíží, pøesto je patrné, že trvalá pøítomnost bolesti má pro seniory i významný psychosociální dopad. Pøestože BOLEST ROÈNÍK 16 2013 ÈÍSLO 2
BOLEST ROÈNÍK 16 2013 ÈÍSLO 2
metodologie a pøipraveného dotazníkového formuláøe pro navazující prùzkumy). V rámci dotazníkového šetøení se respondenti èasto snaží vyjádøit své názory pozitivnìji. Pro navazující prùzkumy bude nezbytné exaktní hodnocení intenzity bolesti u sledovaného souboru respondentù pomocí objektivizujících mìøicích nástrojù a škál (napø. NPRS, dotazník interference bolesti s denními aktivitami – DIBDA apod.). Nicménì subjektivní názory respondentù považujeme za významný základ pro rozpoznání potøeb sledované skupiny osob, protože, jak uvádìjí odborné zdroje, je v prùbìhu léèby nezbytné øídit se pacientovým údajem o intenzitì a charakteru bolesti a akceptovat socioekonomické podmínky seniorù k úèelným copingovým strategiím k vyrovnávání se s bolestí (Hakl a Ševèík, 2008; Kaye et al., 2010). Závìr Z demografického vývoje je patrné, že poèet geriatrických nemocných bude narùstat. Dle Webera (2005) bude Èeská republika v roce 2050 patøit k nejstarším zemím na svìtì. Problematika managementu nenádorové chronické bolesti u seniorù je tak vysoce aktuálním tématem. Základem efektivnì uplatòované péèe o pacienty s bolestí jsou nejen dostateèné znalosti, ale také dávka empatie a porozumìní potøebám nemocných. Ovìøili jsme, že bolest je fenomén zasahující do všech oblastí života seniorù, významnì ovlivòující kvalitu jejich života i jejich blízkých. Holistický pøístup je základním axiomem. Prodloužení délky života nesmí znamenat vytváøení rezultátù moderní medicíny, ale snahu o umožnìní kvalitnì prožitého období zaslouženého odpoèinku, bez strachu a utrpení, s možností zachování co nejvyššího potenciálu každého jednotlivce. Dovolujeme si doporuèit lékaøským profesím v prùbìhu diagnostiky a terapie bolesti využívat doporuèovaných postupù Spoleènosti pro studium a léèbu bolesti dostupných na internetovém portálu SSLB. Nelékaøským profesím rùzné specializace, a zejména všeobecným sestrám rozvíjet jak teoretické, tak praktické dovednosti v diagnostice a léèbì bolestivých stavù, prohlubovat znalosti o teorii bolesti, o analgoterapii, o praktickém využívání hodnoticích a mìøicích nástrojù bolesti a komunikaèních technik, které je v souèasnosti možné nabývat absolvováním akreditovaných certifikovaných, inovaèních a odborných kurzù, e-learningových kurzù, semináøù a odborných stáží. Podìkování: Autorky práce by touto cestou rády podìkovaly MUDr. Ivanì Matouškové a všem respondentùm z Thomayerovy nemocnice v Praze, pacientùm ambulance léèby bolesti, za jejich pomoc pøi realizaci prùzkumného šetøení.
Literatura 1. Benešová S, Horká E, Málek J, Straková E. Novinky v anesteziologii, intenzivní medicínì a léèbì bolesti. Praha: Galén 1999:260. 2. Doleželová I. Chronická bolest v séniu. Lékaøské listy 2008;19:23-26. 3. Gavendová, L. Úloha sestry pøi léèbì bolesti. Sestra 2005;6:25. 4. Hakl M, Ševèík P. Léèba bolesti u seniorù. Postgraduální medicína 2008;7:772-777.
81
Pùvodní práce
zlepšení celkového zdravotního stavu deklarovalo „pouhých“ 50,71 % dotázaných, spokojenost s úlevou od bolesti uvedlo 85,72 % seniorù, menší únavu uvedlo 64,29 %, menší pocit bezmoci uvedlo 86,61 %, menší strach z utrpení uvedlo 84,82 %. Výsledky jednoznaènì poukazují na významnou úspìšnost léèby bolesti z hlediska subjektivního vyjádøení pacientù na sledovaném pracovišti ve sledovaném souboru seniorské populace. Nejvýznamnìji hodnotíme respondenty deklarovaný pocit menších potíží se sebepéèí. Pozitivnì vnímáme i srovnání se šetøením výsledku léèby bolesti u nemocných nad 70 let provedeným Benešovou et al. (1999) v letech 1997 až 1998, která uvádí výsledek léèby bez efektu u 21 % nemocných (soubor 65 nemocných prùmìrného vìku 75 let). V našem sledovaném souboru pacientù deklarovalo nespokojenost s úlevou od bolesti 16 seniorù, tj. 14,29 %, což je jistì ovlivnìno i èasovým odstupem a zkvalitnìním péèe o seniory v obecné rovinì. Domníváme se, že úspìšnost léèby je ovlivnìna také úrovní sociální interakce seniorù s lékaøkou. Pocit dostatku èasu na rozhovor s lékaøkou uvedlo celkem 107 seniorù (96,43 %). Pocit možnosti dostateènì vyjádøit a popsat své obtíže celkem 99 respondentù (88,39 %). Pocit dostateènì zodpovìzených otázek 110 respondentù (98,21 %). S jistou dávkou nadsázky lze tvrdit, že se na sledovaném pracovišti potvrzují slova prof. Topinkové, že citlivý pøístup mùže být stejnì úèinný jako analgetika (Topinková, 2006). Za alarmující považujeme, že senioøi na dotaz, pøi jaké intenzitì bolesti vyhledají lékaøku, v pøípadì akutních potíží nejèastìji volili možnosti silná stresující bolest a obtìžující bolest. Výsledná zjištìní skýtají prostor pro zdùraznìní edukace nemocných pøi hodnocení bolesti. Pøi použití numerické škály (Numeric Pain Rating Scale – NPRS) hodnocení bolesti odpovídá silná a stresující bolest hodnotì 7–10 NPRS, pøièemž pacienti ambulance léèby bolesti jsou edukováni, že mají odbornou pomoc vyhledat pøi støední intenzitì bolesti (hodnoty 4–6 NPRS). Jinak se zøejmì rozvíjí end-dose pain (bolest na konci dávky) anebo prùlomová bolest, zpùsobené nevhodnou èinností èi intervencí, které jako nejèastìjší bolestivé projevy u osob s chronickou nenádorovou bolestí ve stáøí uvádí také Krch (2011). Z nejvíce frekventovaných pøíèin prùlomové bolesti lze zmínit vysokou dynamickou i statickou fyzickou zátìž napø. u onemocnìní pohybového aparátu anebo ošetøovatelské intervence (napø. pøevaz nehojící se rány). To není možno zpìtnì vždy ovìøit, snad jen èásteènì z kalendáøe bolesti, který by si senioøi mìli vést. Pøestože se výsledky našeho dotazníkového šetøení vztahují pouze na sledovaný vzorek seniorské populace, jsme pøesvìdèeni, že dostateènì prokázaly pozitivní pøínos léèby chronické nenádorové bolesti u seniorù specialistou na léèbu bolesti – algeziologem. Hlavním pozitivem námi provedeného prùzkumu je ovìøení úèinnosti léèebných intervencí v ALB a jednoznaènì pozitivního hodnocení úlevy od bolesti na základì subjektivních názorù léèených seniorù. Prùzkum je tak nejen velkou profesní satisfakcí pro lékaøku pracující na sledovaném pracovišti, ale jedná se také o pádný argument pro jednání s plátci péèe – zdravotními pojišśovnami pøi sjednávání smluvních podmínek péèe v budoucnosti a podporu pro zøizování dalších obdobných pracovišś. Zároveò je však celkový poèet dotázaných na jednom pracovišti limitujícím faktorem, který neumožòuje generalizaci výsledkù prùzkumu, stejnì jako forma získání dat (opakovanì zdùrazòujeme možnost využití námi využité
Pùvodní práce
5. Kubešová H, Holík J, Bogrová I, Syslová, D. Bolest u nemocných vyššího vìku a aspekty její léèby. Èasopis lékaøù èeských 2001;10:291-294.
14. Topinková E. Citlivý pøístup bývá úèinnìjší než analgetika. Medical Tribune 2006;32:13.
6. Kozák J. Léèba chronické bolesti. Olomouc: Solen 2010:90.
15. Topinková E. Epidemiologické a klinické aspekty bolesti ve stáøí. Lékaøské listy 2001;9:22-24.
7. Kaye KD, Baluch A, Scott JD. Pain Management in the Elderly Population: A Review Ochsner J 2010;3:179-187.
16. Vítová J, Vaculín Š. Zmìny vnímání bolesti ve stáøí. Bolest 2011;3:129-132.
8. Krch J. Prùlomová bolest a nové možnosti léèby. Postgraduální medicína 2011;8:900-907.
17. Weber P. Geriatrie jako interdisciplinární vìdní obor na prahu 21. století. Vnitøní lékaøství 2005;2:198-199.
9. Lin YH, Hsieh SC, Chao CC, Chang YC, Hsieh ST. Influence of aging on thermal and vibratory thresholds of quantitative sensory testing. J Peripher Nerv Syst 2005;3:269-81. 10. Opavský J. Bolest v ambulantní praxi: od diagnózy k léèbì èastých bolestivých stavù. Praha: Maxdorf 2011:394. 11. Rokyta R, Fricová J, Kozák J, Kršiak, M, Leièko, J, Vrba I. Léèba bolesti ve stáøí. Praha: Mladá fronta 2012:103.
PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Kamenice 3 625 00 Brno E-mail:
[email protected]
12. Rokyta R. Patofyziologie bolesti ve vyšším vìku a ve stáøí. Èeská geriatrická revue 2004;1:22-26. 13. Sláma O. Silné opioidy v léèbì chronické bolesti ve stáøí. Bolest 2009;1:19-22.
82
Do redakce pøišlo: 11. 3. 2013 K publikaci pøijato: 6. 5. 2013
BOLEST ROÈNÍK 16 2013 ÈÍSLO 2
