ředitel USP UHK koordinátor praxí na pracovišti garant praxí (vyučující praxe) student vedoucí praxe na pracovišti supervizor USP UHK

Portfolio praxe studenta sociální práce

Ústav sociální práce UHK Hradec Králové, 2012

Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů


2



O projektu

3

O PROJEKTU „ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE OČIMA POTENCIÁLNÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ“

Cíle projektu: Jedná se o jedinečný projekt, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost absolventů na trhu práce prostřednictvím nového systému praxí. Inovativnost projektu spočívá především v zapojení samotných zaměstnavatelů do vzdělávacího procesu, což umožňuje rychleji a kvalitněji reflektovat potřeby trhu práce na jedné straně a přenášet nejnovější poznatky z vědy a výzkumu do praktického využití na straně druhé. Celý projekt probíhá na principu partnerství, který představuje zavedení nové kvality do vztahů mezi Univerzitou Hradec Králové a zaměstnavateli z řad poskytovatelů sociálních služeb. Zaměstnavatelé se zapojují jednak ve fázi definování modelu kompetencí absolventa oboru sociální práce a jednak se sami přímo aktivně podílejí na vzdělávacím procesu jako pracoviště praktické výuky. Prospěch ze spolupráce tak mají všechny tři strany: Ústav sociální práce UHK, zaměstnavatelé i studenti. Výstupy projektu: Hlavními výstupy projektu bude vydefinování nového modelu kompetencí sociálního pracovníka, zavedení vnitřní akreditace pracovišť, jejich evidence v databázi poskytovatelů praxe studentům a uskutečnění stáží pro 120 studentů VŠ v rámci pilotního ověření systému. Doprovodnou nezbytnou aktivitou je další vzdělávání akademických pracovníků, budoucích supervizorů praxí, a také pracovníků zaměstnavatelů-vedoucích praxí na svých pracovištích. Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0015 Doba realizace: 1. 10. 2010 - 29. 2. 2013 Partneři projektu: Laxus, o. s. Občanské poradenské středisko, o. p. s. Občanské sdružení ADRA Občanské sdružení Salinger Oblastní charita Hradec Králové PROSTOR PRO, o. s. SKOK do života, o. p. s.



O projektu

4

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie (EU). OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů

Jaké jsou cíle OP VK? Globálním cílem OP VK 2007-2013 je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Specifické cíle OP VK jako cesty k naplnění globálního cíle: •

•

•

•

1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání. 2. Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, ke zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek. 3. Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, tak poptávky. 4. Vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoživotního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí v systému celoživotního učení.



Vztahový rámec

5

VZTAHOVÝ RÁMEC ODBORNÝCH PRAXÍ STUDENTŮ ÚSP UHK Ústav sociální práce UHK Ústav sociální práce je vysokoškolským ústavem Univerzity Hradec Králové od 1. 1. 2011. Jeho posláním je rozvíjet společensky potřebná studia zaměřená na nejrůznější oblasti sociální práce. Založením ústavu získala Univerzita Hradec Králové konečnou podobu vysoké školy sdružující pět oborově specializovaných součástí. Ve všech oborech zajišťovaných ústavem studuje celkově téměř 600 studentů. Ústav sociální práce je řádným členem Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Ústav sociální práce v současné době garantuje následující studijní obory: • tříleté bakalářské studijní obory: ◦ Sociální práce - prezenční i kombinovaná forma ◦ Sociální práce ve veřejné správě - kombinovaná forma ◦ Sociální práce s osobami se sníženou soběstačností- kombinovaná forma ◦ Sociální a charitativní práce - prezenční i kombinovaná forma • navazující dvouleté magisterské studijní obory: ◦ Sociální práce - prezenční i kombinovaná forma

Vztahový rámec odborných praxí

ředitel USP UHK

koordinátor praxí na pracovišti

garant praxí (vyučující praxe)

student

supervizor USP UHK

vedoucí praxe na pracovišti



Vztahový rámec

6

Ředitel Ústavu sociální práce: • podepisuje rámcové a individuální smlouvy, zajišťující realizaci praxí na odborných pracovištích na podkladě souhlasu vyučujícího odborných praxí (supervizora); • řídí a koordinuje vnitřní komisi pro akreditaci univerzitních pracovišť pro realizaci odborných praxí – úspěšná akreditace odborného pracoviště je podmínkou k uzavření rámcové smlouvy. Garant praxe: • komunikuje s koordinátory praxí na odborných pracovištích; • vyjednává podmínky pro realizaci jednotlivých typů praxe; • spolupracuje a koordinuje vyučující a supervizory odborné praxe v kontextu obsahu a koncepce realizace odborných praxí; • je členem vnitřní komisi pro akreditaci univerzitních pracovišť; • může být i v pozici vyučujícího praxe. Vyučující praxe: • spolupracuje s garantem praxe a supervizory v rámci stanovení koncepce praxe; • spolupracuje se supervizory v kontextu provádění a podpory studenta během odborné praxe; • schvaluje a vysílá studenta na praxi na základě souhlasu s kontraktem studenta (kontrakt bude obsahovat studentem zpracovaná specifika pracoviště, stanovený cíl praxe, který si chce student naplnit a cíl učení); • schvaluje přihlášení studenta na praxe ve fakultním informačním systému – podkladem bude vyplněný kontrakt studenta a souhlas pracoviště s výkonem praxe vč. upřesnění termínu praxe a vymezením kompetencí, které si bude student na pracovišti plnit; • komunikuje a spolupracuje s vedoucím praxe na odborném pracovišti; • vede předpraxové a popraxové semináře; • realizuje kontrolu studenta na praxi; • uděluje zápočty na základě hodnocení vedoucího praxe na pracovišti a studentem zpracovaného portfolia praxe dle předem dané osnovy. Supervizor praxe: • spolupracuje s garantem praxe a vyučujícím při vytváření obsahu koncepce jednotlivých typů praxe; • spolupracuje s vyučujícím praxe při provádění a podpoře studenta v rámci odborné praxe; • poskytuje skupinové supervize studentům během supervizních seminářů; • poskytuje individuální supervize studentům; • poskytuje skupinové supervize vedoucím praxí na odborných pracovištích v kontextu metodického vedení odborných praxí.



Vztahový rámec

7

Student: • účastní se předpraxových a popraxových seminářů; • účastní se skupinových supervizí; • volí si na základě vlastní odborné preference a konzultace s vedoucím praxe v kontextu typu praxe pro výkon praxe odborné pracoviště; • formuluje a domlouvá s vyučujícím praxe kontrakt praxe (obsahem bude specifikován cíl praxe a cíl učení, specifika zvoleného pracoviště); • kontaktuje zvolené odborné pracoviště s již zformulovaným kontraktem v kontextu souhlasu s výkonem praxe a domlouvá termín praxe s koordinátorem praxí na pracovišti; • přihlašuje se na praxi ve fakultním informačním systému; • v rámci realizace praxe konkretizuje cíl praxe a cíl učení s vedoucím praxe na pracovišti; • v rámci realizace odborné praxe na pracovišti pracuje pod mentoringem vedoucího praxe na pracovišti a dodržuje pravidla organizace; • má možnost individuálních supervizí během realizace praxe a po realizaci praxe u supervizorů; • vypracovává portfolio z odborné praxe pod vedením vyučujícího praxe a po konzultaci s vedoucím praxe na pracovišti. Koordinátor praxe na pracovišti: • zastupuje pracoviště; • komunikuje se studentem ohledně přijetí na praxi; • zajišťuje a koordinuje smluvní agendu; • komunikuje s vedoucím praxe v kontextu obsahu praxe studenta; • komunikuje s garantem praxe na USP ohledně možností daného pracoviště co do počtu studentů na praxi, možností, výkonu a zajištění studenta na praxi. Vedoucí praxe na pracovišti: • metodicky vede studenta na praxi; • komunikuje se studentem ohledně navrhovaného kontraktu praxe, definuje se studentem reálné cíle práce; • spolupracuje a komunikuje s vyučujícím praxe; • zpracovává hodnocení praxe studenta, které bude podkladem pro udělení zápočtu studentovi; • pracuje se studentem paralelně po celou dobu studentovi praxe; • zhodnocuje se studentem po ukončení praxe celý průběh praxe; • účastní se skupinových supervizí vedoucích praxí na odborných pracovištích, které vedou supervizoři UHK.



Charakteristiky typů praxe

8

CHARAKTERISTIIKY TYPŮ ODBORNÉ PRAXE NA ÚSP UHK

Průběžná praxe Průběžná praxe trvá většinou jeden semestr, 5 týdnů - pro prezenční formu studia činí 40 hodin/semestr, pro kombinované studium je to 30 hodin/semestr + v obou případech je 10 hodin vyhrazeno pro seminář. Studující dochází na pracoviště 1 den v týdnu v rozsahu 6 hodin. Tento typ praxe je vhodný v ambulantních, poradenských a informačních službách, ve stacionářích, speciálně pedagogických centrech, v azylových domech, na oddělení sociálně-právní ochrany dětí atp. Studující má možnost zúčastnit se po delší dobu pravidelných aktivit, skupin a návštěvních dnů. Při své praxi může v procesu učení naplňovat následující cíle – 1) sledovat a zaznamenat vývoj případu, 2) naučit se vést spisovou dokumentaci, 3) pochopit metodiku vedení případu a uvědomit si varianty řešení, 4) učit se sebereflexi, 5) naučit se analyzovat a zaznamenávat změny, 6) sestavit plán sociální pomoci a 7) realizovat některá konkrétní opatření dle místa praxe. Studující by se měl snažit osvojit si během průběžné praxe především dovednost monitorovat sociální šetření, komunikovat s klientem a také analyzovat komunikaci sociálních pracovníků, zamýšlet se nad etickými dilematy, reflektovat profesionální hranice a orientovat se v organizaci včetně evaluace poskytovaných sociálních služeb. (Sylabus PRUBPRA - Průběžná praxe). Navržený model kompetencí ve vztahu k odborné praxi dále specifikuje odborné dovednosti/kompetence, které by měl studující v rámci průběžné praxe získat. Jedná se o kompetenci seznámení s organizací a strukturou, kompetenci sebereflexe ve vztahu k cílové skupině a výkonu sociální práce (povinné kompetence u všech praxí) a o kompetenci reflektovat rozhovor s klientem. Souvislá praxe 1 Při souvislé praxi 1 je studující přítomen na pracovišti denně v rozsahu 6 hodin po dobu 2-3 týdnů. Pro prezenční formu studia se jedná o 80 hodin/semestr + 14 hodin v semestru je určeno pro seminář, pro kombinované studium činí praxe 60 hodin/semestr + 12 hodin v semestru je určeno pro seminář. Tato forma odborné praxe je vhodná zvláště v lůžkových zařízeních, hospicích, na LDN, ve výchovných zařízeních, v léčebných komunitách apod. Studující má možnost získat základní informace o charakteru zařízení, seznámit se s legislativním rámcem konkrétní problematiky a s právy klientů, se způsobem financování zařízení, s povahou týmové práce v zařízení, cílovou skupinou klientů, režimem v zařízení a s nezbytnou administrativní prací, která se k výkonu sociální práce v daném zařízení váže. Cílem souvislé praxe 1 je poznat provoz zařízení, hlavní metody práce s klientem, rituály v zařízení, dále naučit se orientovat v potřebách klientů, umět s nimi navázat počáteční kontakt a komunikovat. Co se týká dovedností, které by měl studující při této praxi získat, jde v podstatě o stejný okruh jako u průběžné praxe, navíc je připojena snaha získat dovednost naplánovat a realizovat sociální projekt včetně finančních garancí. Tato forma praxe je vhodná pro studenty 2. ročníku. (Sylabus SOUPRAX1 – Souvislá praxe 1). Navržený model kompetencí ve vztahu k odborné praxi dále specifikuje odborné dovednosti/kompetence, které by měl studující v rámci tohoto typu praxe



Charakteristiky typů praxe

9

získat. Jedná se o 2 povinné kompetence (seznámení s organizací a strukturou; sebereflexe ve vztahu k cílové skupině a výkonu sociální práce) a o kompetenci posouzení životní situace a vymezení plánu intervence.

Souvislá praxe 2 Souvislá praxe 2 trvá 4 a více týdnů, studující je v zařízení přítomen denně v rozsahu 6 hodin. Pro prezenční formu studia je vyhrazeno 160 hodin/semestr + 14 hodin v semestru je určeno pro seminář, pro kombinované studium je to 120 hodin/semestr + 12 hodin v semestru je určeno pro seminář. Tato forma praxe je vhodná v lůžkových zařízeních, ve stacionářích, v azylových domech, věznicích, domech na půli cesty, chráněných dílnách, státní správě apod. Předpokládá se, že studující bude moci v rámci své praxe důkladně poznat zařízení z hlediska dosahovaných cílů, vnitřní struktury, reálného fungování, vzájemných vztahů uvnitř a navenek, týmové spolupráce včetně identifikace své vlastní role, že se seznámí s různými rolemi sociálního pracovníka v praxi. Zároveň se předpokládá možnost aktivního zapojení studujícího do řešení konkrétního případu spolu s podílem vedení spisové dokumentace tak, aby byl schopen sepsat anamnézu, navázat kontakt s jinými organizacemi, orientovat se v potřebách klientů a umět s nimi jednat – to se týká zejména volby vhodného přístupu, účinné komunikace, analýzy potřeb a stanovení plánu pomoci. Tato praxe je vhodná pro studenty 3. ročníku. (Sylabus SOUPRAX2 – Souvislá praxe 2). Navržený model kompetencí ve vztahu k odborné praxi dále specifikuje odborné dovednosti/kompetence, které by měl studující v rámci tohoto typu praxe získat. Jedná se o 2 povinné kompetence (seznámení s organizací a strukturou; sebereflexe ve vztahu k cílové skupině a výkonu sociální práce) a o kompetenci komplexní analýzy situace klienta.

Souvislá praxe činnostní Při prezenční formě studia je pro tento typ odborné praxe vyhrazeno 160 hodin/ semestr + 12 hodin v semestru je určeno pro seminář, v případě kombinovaného studia je to 80 hodin/ semestr + 12 hodin v semestru je určeno pro seminář. Souvislá praxe činnostní se týká studujících v navazujícím magisterském studijním programu, s tím souvisí také její zaměření na získání způsobilosti k řízení sociální práce v určitém systému, teritoriu či organizaci. Příprava studujících se přednostně orientuje na osvojení manažerských rolí v oblasti neziskového sektoru. Konkrétně se jedná o komplexní posouzení subjektu z hlediska manažerských funkcí (plánování, organizování, personalistika, vedení, kontrolování) a hospodářské činnosti organizace (doklady, aktivity, personální zabezpečení, financování, marketing, odbyt služeb, stanovení cen). Studující si volí 2 pracoviště, která poskytují sociální služby. Jedno z vybraných pracovišť musí mít prokazatelnou vazbu k tématu diplomové práce či ke zvolené specializaci v oboru sociální práce. Souvislá praxe činnostní tvoří svým zaměřením a strukturou nadstavbu předchozích typů odborných praxí v rámci bakalářského studia. (Sylabus SOPRAXA – Souvislá praxe činnostní).



Sylaby předmětů

10

SYLABY PŘEDMĚTŮ ODBORNÉ PRAXE NA ÚSP UHK

EXKURZO1 - Exkurze 1

Kreditové hodnocení předmětu

4

Volně volitelný předmět

ne

Garant předmětu

Způsob ukončení předmětu

Truhlářová Zuzana KSPSP - Katedra sociální práce a sociální politiky z - zápočet

Forma zkoušky

---

Garantující katedra

Rozsah výuky předmětu pro forPx - praxe 30 hod. za semestr - P - prezenční mu studia

S - seminář 10 hod. za semestr - P - prezenční Px - praxe 10 hod. za semestr - K - kombinované S - seminář 5 hod. za semestr - K - kombinované

Prerekvizity

Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace

Předmět nemá kontraindikace

Je prerekvizitou

Předmět není prerekvizitou jiného předmětu

Anotace předmětu

Studenti během zimního semestru samostatně navštíví pracoviště pěti různých institucí státní správy a samosprávy, ve kterých je běžně vykonáván minimálně jeden z mnoha různých typů sociální práce či jsou v nich vykonávány určité záměry sociální politiky. (Pozor: Studenti oboru "Sociální práce ve veřejné správě" se v tomto semestru zaměřují pouze na exkurze v institucích státní správy a jimi spravovaných organizacích). Při výběru těchto institucí je přirozeně dbáno na to, aby v praxích studentů byly zastoupeny nejdůležitější typy sociálních institucí a zařízení. Na navštívených pracovištích jim je podán rámcový přehled formou výkladu o struktuře a funkci a cílech instituce. Zároveň se zde dále seznámí s povahou práce (zejména s jejími metodami) i povinnostmi pracovníků v dané instituci.



Sylaby předmětů

11

Cíle předmětu a charakteristika Studenti by měli získat základní orientaci ve sféře sociální práce a sociální politiky, během exzískaných dovedností kurzí by se měli seznámit se sociální mapou příslušného regionu, stejně tak by měli získat i reálnou představu o pracovištích, které se zabývají sociální prací s klientelou. Předmět úzce navazuje na předmět „Úvod do sociální politiky a sociálního zabezpečení“ (příp. Sociální politika), který student absolvuje v 1. semestru. Vhodně doplňuje obsah učební látky a zajišťuje syntetizované znalosti od začátku studia. Teoretické poznatky umí aplikovat v práci s klientelou. Získané vědomosti pomáhají k osvojení vědomostí v dalších předmětech (např. Právo sociálního zabezpečení aj.)

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

Student během semestru navštíví samostatně 5 institucí dle doporučení vedoucího předmětu (obor Sociální práce: instituce státní správy a samosprávy; obor Sociální práce ve veřejné správě: instituce státní správy)

Literatura, na níž je předmět vystavěn

Časopisy: Sociální práce, Sociální politika Právní předpisy v sociální oblasti Etický kodex sociálních pracovníků

Literatura doporučená studen- Autorský kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub, 1997. 271 s. ISBN 80tům 902260-1-9 Časopisy: Sociální práce, Sociální politika Právní předpisy v sociální oblasti Etický kodex sociálních pracovníků

Způsob a pravidla výsledné kla- Podmínky získání zápočtu: 5 realizovaných exkurzí v příslušné oblasti pro daný semestr, účast sifikace předmětu v hodinách společné výuky – vstupní a souhrnné semináře a odevzdání dokumentace o praxi, vypracované dle zadání vedoucího praxí.



Sylaby předmětů

12

EXKURZO2 - Exkurze 2

Kreditové hodnocení předmětu Volně volitelný předmět Garant předmětu Garantující katedra

4 ne Truhlářová Zuzana KSPSP - Katedra sociální práce a sociální politiky Způsob ukončení předmětu z - zápočet Forma zkoušky --Rozsah výuky předmětu pro for- S - seminář 10 hod. za semestr - P - prezenční Px - praxe 10 hod. za semestr - K - kombinomu studia vané S - seminář 5 hod. za semestr - K - kombinované Px - praxe 30 hod. za semestr - C - celoživotní Prerekvizity Předmět nemá prerekvizity Kontraindikace Předmět nemá kontraindikace Je prerekvizitou Předmět není prerekvizitou jiného předmětu Anotace předmětu Studenti během letního semestru samostatně navštíví pracoviště pěti různých organizací, ve kterých je běžně vykonáván minimálně jeden z mnoha různých typů sociální práce. (Pozor: Studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě se v tomto semestru zaměřují pouze na exkurze v institucích místní samosprávy, studenti oboru Sociální práce se orientují pouze na exkurze v organizacích nestátního-neziskového sektoru.) Při výběru těchto institucí je přirozeně dbáno na to, aby v praxích studentů byly zastoupeny nejdůležitější typy sociálních institucí a zařízení. Na navštívených pracovištích jim je podán rámcový přehled formou výkladu o struktuře a funkci a cílech organizace. Zároveň se zde dále seznámí s povahou práce (zejména s jejími metodami) i povinnostmi pracovníků v dané instituci.

Cíle předmětu a charakteristika Studenti by měli získat základní orientaci ve sféře sociální práce a sociální politiky, bězískaných dovedností hem exkurzí by se měli seznámit se sociální mapou příslušného regionu, stejně tak by měli získat i reálnou představu o pracovištích, které se zabývají sociální prací s klientelou.



Sylaby předmětů

13

Předmět úzce navazuje na další předměty: Úvod do sociální politiky a sociálního zabezpečení (případně Sociální politika), Právo sociálního zabezpečení, Teorie a metody sociální práce I., Teorie v sociální práci, které student absolvuje v 1. ročníku. Vhodně doplňuje obsah učební látky a zajišťuje syntetizované znalosti od začátku studia. Teoretické poznatky umí aplikovat v práci s klientelou. Získané vědomosti pomáhají k osvojení vědomostí v dalších předmětech (např. Právo sociálního zabezpečení aj.)

Osnova předmětu ve vztahu k ča- Student během semestru navštíví samostatně 5 institucí dle doporučení vedoucího předmětu sovému rozvrhu výuky (obor Sociální práce: organizace z oblasti neziskového sektoru; obor Sociální práce ve veřejné správě: instituce místní samosprávy) Literatura, na níž je předmět vy- Časopisy: Sociální práce, Sociální politika Právní předpisy v sociální oblasti stavěn Etický kodex sociálních pracovníků

Literatura doporučená studentům Autorský kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub, 1997. 271 s. ISBN 80-902260-1-9 Časopisy: Sociální práce, Sociální politika Právní předpisy v sociální oblasti Etický kodex sociálních pracovníků

Způsob a pravidla výsledné klasi- Podmínky získání zápočtu: 5 realizovaných exkurzí v příslušné oblasti pro daný semestr, fikace předmětu účast v hodinách společné výuky – vstupní a souhrnné semináře a odevzdání dokumentace o praxi, vypracované dle zadání vedoucího praxí.



Sylaby předmětů

14

PRUBPRA - Průběžná praxe

Kreditové hodnocení předmětu 3 Volně volitelný předmět ne Garant předmětu Truhlářová Zuzana Garantující katedra KSPSP - Katedra sociální práce a sociální politiky Způsob ukončení předmětu z - zápočet Forma zkoušky Rozsah výuky předmětu pro formu studia

Prerekvizity

--Px - praxe 40 hod. za semestr - P - prezenční S - seminář 10 hod. za semestr - P - prezenční Px - praxe 30 hod. za semestr - K - kombinované S - seminář 10 hod. za semestr - K - kombinované Předmět nemá prerekvizity

Kontraindikace Je prerekvizitou Anotace předmětu

Předmět nemá kontraindikace

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

•

Předmět není prerekvizitou jiného předmětu Průběžná praxe trvá většinou jeden semestr a student dochází na pracoviště 1 den v týdnu po dobu 5 týdnů po 6 hodinách. Tento typ praxe je vhodný v ambulantních poradenských a informačních službách, stacionářích, speciálně pedagogických centrech, azylových domech, odděleních péče o děti aj. Student má možnost zúčastnit se po delší dobu pravidelných aktivit, skupin, návštěvních dnů. V této formě praxe může plnit náročné cíle učení: sledovat a zaznamenat vývoj jednoho případu, naučit se vést dokumentaci, pochopit metodiku vedení případu a uvědomit si varianty řešení, učit se sebereflexi, naučit se analyzovat a zaznamenávat změny, udělat plán sociální pomoci a některé opatření realizovat. Cíle této formy praxe navazují na úkoly z nižšího ročníku, student by měl umět např. navázat kontakt s klientem, vést rozhovor, pracovat s dokumentací.

• • •

Seznámit se s rozmanitými institucemi poskytujícími sociální služby a jejich činnostmi v kontextu sociální práce. Aplikovat znalosti a dovednosti v praxi. Dovednost reflektovaného sociálního šetření. Orientovat se v organizaci a kriticky evaluovat kvalitu sociálních služeb.



Sylaby předmětů

•

•

• • •

Osnova předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky

15

Komunikovat s klientem, kriticky analyzovat komunikaci sociálních pracovníků (navázat kontakt, vyjasnit metarovinu definice situace, hledat zakázku, plánovat, kontrolovat, hodnotit, ukončovat kontakt) včetně neverbální komunikace. Reflektovat sociální situaci a její vývoj (analýza potřeb klienta, analýza potřeb sociálního prostředí a společnosti, analýza zdrojů, evaluace). Dodržovat etické standardy profese. Přemýšlet o etických dilematech. Reflektovat profesionální hranice. Vedení sociální agendy. Reflexe její návaznosti na požadavky donátorů, potřeby klientů a organizace samé.

Uskutečňuje se 1 den v týdnu po dobu 1 semestru. Typ organizace: dle osobní preference studenta, např. OPD, domovy důchodců, speciálně pedagogická centra, psychiatrické léčebny, domovy pro matky s dětmi, zařízení pro děti a mládež s poruchami chování, věznice, projekty primární a sekundární péče o děti a mládež, rodinné poradny. Základní předpoklad: výběr praktické kompetence, stanovení kritérií. Návaznost na výuku: zadávat studentům odpovídající úkoly pro osvojení praktických kompetencí sociálního pracovníka, zároveň využívat vlastní prožitky při praxi. Cíle učení: • sledovat a zaznamenat vývoj jednoho případu; • vedení dokumentace; • učit se reflexi; • učit se analyzovat a zaznamenávat vývoj; • orientace ve specifické pomoci - znát regionální síť. Organizace supervize: 1x za 14 dní 2 hodinový supervizní seminář • nedirektivní vedení, • průběžná projekce prožitků, • vzájemná informovanost o institucích praxe, • problémy studentů při vlastní praxi.



Sylaby předmětů

16

Supervize konzultantů v institucích praxe: • provádět individuálně dle potřeb studentů, • navazovat kontakty s pracovišti a konzultanty praxe. Závěrečná supervize: • zhodnocení splnění úkolů dle kontraktu prostřednictvím portfolia; • zobecnění závěrů a návrhu dalšího odborného růstu praktikanta; • administrativní ukončení praxe.

Literatura, na níž je předmět vystavěn

HAVRDOVÁ, Z.: Praktická výuka sociální práce – metodické náměty pro tříleté kvalifikační studium. Project of Improvingh th Work of the Coordinatiion Council for Minimum Standards in Social Works. GTAF II/WP 2/4A, Praha 1995. TOMEŠ, I. a kol.: Vzdělávací standardy v sociální práci. Personnel Praha 1997. HAVRDOVÁ, Z.: Rozvoj vzdělávání v sociální práci. Sociální politika, 11, str. 5, 1997. HAVRDOVÁ, Z.: Kompetence v praxi sociální práce. Realizace projektu Socium Carolinum v rámci projektu HESP, OSMIUM Praha 1999.

Literatura doporučená studen- TOMEŠ, I. a kol.: Vzdělávací standardy v sociální práci. Personnel Praha 1997. tům HAVRDOVÁ, Z.: Rozvoj vzdělávání v sociální práci. Sociální politika, 11, str. 5, 1997. HAVRDOVÁ, Z.: Kompetence v praxi sociální práce. Realizace projektu Socium Carolinum v rámci projektu HESP, OSMIUM Praha 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

• • •

Účast na praxi - doloženo potvrzením; Aktivní účast na supervizních seminářích; Zpracování případové studie klienta (seznámení s případem, explorace problému, dohoda o cílech, např. formou kontraktu, popis realizace plánu, ukončení, evaluace; v případě, že student nevedl práci s klientem sám, ale přihlížel jednání jiného pracovníka, kritickou reflexi zvoleného postupu; doložit případovou studii dokumentací daného případu (samozřejmě nemusí být originál).



Sylaby předmětů

17

SOUPRAX1 - Souvislá praxe

Kreditové hodnocení předmětu 4 Volně volitelný předmět ne Garant předmětu Truhlářová Zuzana Garantující katedra KSPSP - Katedra sociální práce a sociální politiky Způsob ukončení předmětu z - zápočet Forma zkoušky --Rozsah výuky předmětu pro Px - praxe 80 hod. za semestr - P - prezenční S - seminář 14 hod. za semestr - P - prezenční formu studia

Prerekvizity Kontraindikace Je prerekvizitou Anotace předmětu

Cíle předmětu a charakteristika získaných dovedností

Px - praxe 60 hod. za semestr - K - kombinované S - seminář 12 hod. za semestr - K - kombinované Předmět nemá prerekvizity Předmět nemá kontraindikace Předmět není prerekvizitou jiného předmětu Souvislá praxe I. probíhá většinou tak, že student je přítomen na pracovišti denně po dobu 2-3 týdnů. Tato forma je vhodná zejména v lůžkových zařízeních, hospicích, LDN, výchovných zařízeních, léčebných komunitách apod. Student má možnost získat základní informace o charakteru zařízení, seznámit se s legislativním rámcem a právy klientů, způsobem financování, povahou týmové práce, typem klientů, režimem zařízení, seznámit se s administrativní prací. Cílem praxe je poznání rytmu provozu, rituálů, hlavních metod práce a učit se orientovat v potřebách klientů. Naučí se neformálně komunikovat s klienty a navazovat počáteční kontakt. Tato forma je vhodná pro studenty druhých ročníků. • Seznámit se s rozmanitými institucemi posky-

tujícími sociální služby a jejich činnostmi v kontextu sociální práce. • Aplikovat znalosti a dovednosti v praxi. • Dovednost reflektovaného sociálního šetření; • Komunikovat s klientem, kriticky analyzovat komunikaci sociálních pracovníků (navázat kontakt, vyjasnit metarovinu definice situace, hledat zakázku, plánovat, kontrolovat, hodnotit, ukončovat kontakt) včetně neverbální komunikace. ·



Sylaby předmětů

18

Reflektovat sociální situaci a její vývoj (analýza potřeb klienta, analýza potřeb sociálního prostředí a společnosti, analýza zdrojů, evaluace). • Dodržovat etické standardy profese. Přemýšlet o etických dilematech. • Reflektovat profesionální hranice. • Orientovat se v organizaci a kriticky evaluovat kvalitu sociálních služeb. • Vedení sociální agendy. Reflexe její návaznosti na požadavky donátorů, potřeby klientů a organizace samé. • Naučit se naplánovat a realizovat sociální projekt včetně finančních garancí. Osnova předmětu ve vztahu k Probíhá dva týdny. Typy zařízení: dle osobní preference studenta časovému rozvrhu výuky a profesní zaměření studovaného oboru (zařízení státní správy a samosprávy, ústavy, hospic, LDN, výchovné ústavy, azylové domy apod.) Cíle učení: • seznámit se se strukturou organizace, • seznámit se s kazuistikami, • navázání kontaktu s klientem. Základní předpoklady: výběr osvojované kompetence, stanovení kritérií. Návaznost na výuku: • ověření si svých teoretických znalostí z MSP, práva a pedagogiky, • rozvoj komunikačních dovedností, • týmová práce. Organizace supervize: • úvodní skupinová – příprava na praxi, • individuální před vstupem na praxi – plán praxe. Supervize na pracovišti: týmová – supervizor, konzultant a student Supervize závěrečná: • vyhodnocení splnění cílů z kontraktu, • písemná forma zmapování činnosti organizace, • kontrola materiálů v portfoliu praxe, • vlastní pocity studenta. •

Literatura, na níž je předmět vysta- Havrdová, Z.: Praktická výuka sociální práce věn metodické náměty pro tříleté kvalifikační studium sociální práce, Praha 1995 . Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů


Sylaby předmětů

19

Tomeš, I.: Vzdělávací standardy v sociální práci, Personnel Praha 1997. Havrdová, Z.: Kompetence v praxi sociální práce, Osmium Praha 1999.

Literatura doporučená studentům

Havrdová, Z.: Praktická výuka sociální práce – metodické náměty pro tříleté kvalifikační studium. Project of Improvingh th Work of the Coordinatiion Council for Minimum Standards in Social Works. GTAF II/WP 2/4A, Praha 1995. Tomeš, I. a kol.: Vzdělávací standardy v sociální práci. Personnel Praha 1997. Havrdová,Z.: Rozvoj vzdělávání v sociální práci. Sociální politika, 11, str. 5, 1997. Havrdová,Z.: Kompetence v praxi sociální práce. Realizace projektu Socium Carolinum v rámci projektu HESP, OSMIUM Praha 1999.

Způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu

• Účast na praxi - doloženo potvrzením. • Aktivní účast na supervizních seminářích. • Zpracování hodnotící zprávy či komparační stu-

die.

SOUPRAX2 - Souvislá praxe 2

Kreditové hodnocení předmětu Volně volitelný předmět Garant předmětu Garantující katedra Způsob ukončení předmětu Forma zkoušky Rozsah výuky předmětu pro formu studia


5 ne Truhlářová Zuzana KSPSP - Katedra sociální práce a sociální politiky z - zápočet --Px - praxe 160 hod. za semestr - P - prezenční S - seminář 14 hod. za semestr - P - prezenční Px - praxe 120 hod. za semestr - K - kombinované S - seminář 12 hod. za semestr - K - kombinované Předmět nemá prerekvizity Předmět nemá kontraindikace Předmět není prerekvizitou jiného předmětu Souvislá praxe2 trvá 4 a více týdnů v zařízení a student je přítomen na pracovišti denně. Tato praxe je vhodná v lůžkových zařízeních, ve stacionářích, azylových domech apod.



Sylaby předmětů

20

Anotace předmětu

Předpokládá se, že student bude mít možnost stanovit a naplnit náročné cíle učení: důkladně poznat určitý typ pracoviště, jeho cíle, strukturu, způsob fungování, vzájemné vztahy, týmovou spolupráci a dokáže identifikovat svoji úlohu v týmu. Má možnost aplikovat teoretické poznatky do praxe, zapojit se do řešení případů a hledat další nové možnosti. Pozná různé role sociálního pracovníka - podílí se na vedení dokumentace, je schopen sepsat anamnézu, navázat styk s jinými organizacemi, orientovat se v potřebách klientů. Naučí se sociálním dovednostem při jednání s klientem: posoudí vhodnost přístupu ke klientovi, účinně komunikuje s klientem, vyšetří jeho potřeby a stanoví plán pomoci, podporuje klientova práva, samostatnost a rozhodování. Tato forma praxe je vhodná třetí ročník. Cíle předmětu a charakte- • Seznámit se s rozmanitými institucemi poskytujíristika získaných dovedností cími sociální služby a jejich činnostmi v kontextu sociální práce. • Aplikovat znalosti a dovednosti v praxi. • Dovednost reflektovaného sociálního šetření. • Komunikovat s klientem, kriticky analyzovat komunikaci sociálních pracovníků (navázat kontakt, vyjasnit metarovinu definice situace, hledat zakázku, plánovat, kontrolovat, hodnotit, ukončovat kontakt) včetně neverbální komunikace. • Reflektovat sociální situaci a její vývoj (analýza potřeb klienta, analýza potřeb sociálního prostředí a společnosti, analýza zdrojů, evaluace). • Dodržovat etické standardy profese. Přemýšlet o etických dilematech. • Reflektovat profesionální hranice.· Orientovat se v organizaci a kriticky evaluovat kvalitu sociálních služeb. • Vedení sociální agendy. Reflexe její návaznosti na požadavky donátorů, potřeby klientů a organizace samé. • Naučit se naplánovat a realizovat sociální projekt včetně finančních garancí.

Osnova předmětu ve vztahu Typy zařízení: k časovému rozvrhu výuky dle osobní preference studenta – státní i nestátní sociální péče (ústavní, stacionáře, státní správa, vazební věznice, azylové domy, chráněné dílny, domy na půl cesty a další).



Sylaby předmětů

21

Návaznost na výuku: MPS, právo, psychologie, etika, pedagogika, zdravotní nauky, korespondence, práce s počítačem Základní předpoklady: výběr osvojované kompetence, stanovení kritérií. Cíle učení: 1. Seznámení se s organizací a se specifiky práce v daném zařízení, seznámení se s týmem pracovníků, aktivita studentů; 2. Samostatná práce studenta pod supervizí: • samostatné rozbory situace pod vedením konzultanta, • samostatná aktivita studenta při plnění úkolů v organizaci, • týmová spolupráce, • návrh dalšího osobního rozvoje. 3. Naučit se pracovat s materiály o klientovi (práce s vlastními poznatky, vyhodnocení zprostředkovaných informací,vedení anamnézy, kazuistika). Organizace supervize: • úvodní skupinová, • příprava na praxi, • individuální supervize před vstupem na praxi. Supervize na pracovišti: • týmová - supervizor, konzultant a student, • závěrečná skupinová ve škole.

Literatura, na níž je před- HAVRDOVÁ, Z.: Praktická výuka sociální práce – metodické náměty pro tříleté kvalifikační studium. Project mět vystavěn of Improvingh th Work of the Coordinatiion Council for Minimum Standards in Social Works. GTAF II/WP 2/4A, Praha 1995. TOMEŠ, I. a kol.: Vzdělávací standardy v sociální práci. Personnel Praha 1997. HAVRDOVÁ, Z.: Rozvoj vzdělávání v sociální práci. Sociální politika, 11, str. 5, 1997. HAVRDOVÁ, Z.: Kompetence v praxi sociální práce. Realizace projektu Socium Carolinum v rámci projektu HESP, OSMIUM Praha 1999.

Literatura doporučená Viz výše studentům Způsob a pravidla výsled- • Účast na praxi - doloženo potvrzením. né klasifikace předmětu • Aktivní účast na supervizních seminářích. •

Zpracování hodnotící zprávy či komparační studie.



Sylaby předmětů

22

SOPRAXA - Souvislá praxe činnostní

Kreditové hodnocení předmětu Volně volitelný předmět Garant předmětu Garantující katedra Způsob ukončení předmětu Forma zkoušky Rozsah výuky předmětu pro formu studia


5 ne Hloušek Jan KSPSP - Katedra sociální práce a sociální politiky z - zápočet --Px - praxe 160 hod. za semestr - P - prezenční S - seminář 12 hod. za semestr - P - prezenční Px - praxe 80 hod. za semestr - K - kombinované S - seminář 12 hod. za semestr - K - kombinované Předmět nemá prerekvizity Předmět nemá kontraindikace

Předmět není prerekvizitou jiného předmětu Student získává způsobilost k řízení sociální práce v určitém systému, teritoriu či organizaci. Příprava je směřována k manažerským rolím v oblasti neziskového sektoru. Cíle předmětu a charakteris- Student se seznámí s pracovištěm, které si sám zvolí (pracoviště neziskového sektoru – subjekt potika získaných dovedností skytující sociální služby). Praxe každého studenta se uskuteční na 2 pracovištích – jedno z pracovišť musí tématicky spadat do jím řešeného diplomového úkolu či státní zkoušky ze specializace v oboru sociální práce. Cílem je aplikace teoretických vědomostí a praktických dovedností z předchozích let studia do praxe. Osnova předmětu ve vztahu Rozsah praxe: 2 x 10 pracovních dnů nebo kombik časovému rozvrhu výuky nace 15 + 5 pracovních dnů (pro studenty KS je rozsah praxe 10 pracovních dnů). Termín konání praxe se stanovuje individuálně. Zaměření: 1. komplexní posouzení subjektu z hlediska 5 manažerských funkcí: a) Plánování – zahrnuje volbu poslání, cílů a činností a jejich dosažení. Student zaměří pozornost zejména na druhy plánů a jejich různé podoby. b) Organizování – zahrnuje zřízení účelné struktury rolí pro lidi, kteří jsou v dané organizaci (druhy vztahů, charakteristika organizační struktury, pravomoci, delegování úkolů atd.)



Sylaby předmětů

23

c) Personalistika – zaplňování a udržování pozic v organizaci, stanovení požadavků na pracovní sílu, najímání, výběr, umísťování, povyšování a hodnocení pracovníků, ženy v řízení, negativní faktory z vnějšího prostředí atd. d) Vedení – osobnost vedoucího, využití motivace a stimulace, komunikace v organizaci, uplatnění skupinového vedení – např. rada, komise atd. e) Kontrolování – je zaměřeno na měření a korigování vykonané práce. Uskutečněte rozhovor s řídícím pracovníkem o kontrole v organizaci – v čem vidí nedostatky apod. 2. Komplexní posouzení organizace provozující hospodářskou činnost: • doklady opravňující ji k této činnosti, • charakteristika konkrétních aktivit, • personální zabezpečení, financování (reinvestování zisku), marketing, odbyt služeb (výrobků), stanovení cen apod. Vzhledem k šíři problematiky managementu si student volí z navržené osnovy ty body, které lze aplikovat na subjekt, kde praxe probíhá. Ve zprávě musí být podchyceno všech 5 manažerských funkcí, ale jejich rozsah může být různý. Písemná zpráva o absolvování praxe bude zahrnovat denní plán činností a v závěru práce hodnocení a případné návrhy na zlepšení.

Literatura, na níž je před- Koubek, J.: Řízení lidských zdrojů. Praha, Management Press, 1998. mět vystavěn Koontz, H., Weihrich, H.: Management. Praha, Victoria Publishing, 1993.

Literatura doporučená stu- Koubek, J.: Řízení lidských zdrojů. Praha, Management Press, 1998. dentům Koontz, H., Weihrich, H.: Management. Praha, Victoria Publishing, 1993. Způsob a pravidla výsledné Zápočet: na základě účasti na praxi + zpráva v rozsahu min. 7 stran strojopisu, kterou předloklasifikace předmětu ží student vedoucímu praxe nejpozději 15 dnů před odevzdáním indexů.



Slovníček pojmů

24

SLOVNÍČEK POJMŮ K ODBORNÉ PRAXI

Dilema Matoušek vysvětluje dilemata jako protichůdné tendence, které se v sociální práci objevily především ve 20. století, a označuje je jako vývojová dilemata (např. formalizace a deformalizace, profesionalizace a deprofesionalizace, pomoc a sociální kontrola aj.). Zvláštní pozornost je věnována etickým dilematům, která vznikají, když sociální pracovník cítí, že stojí před dvěma nebo více stejně nevhodnými možnostmi, které představují konflikt morálních principů, a není přitom vždy zcela jasné, které rozhodnutí bude přijatelnější. (Matoušek a kol., 2001, 2003a) Evaluace Ve vědecké terminologii znamená evaluace obecně hodnocení - zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících např. stav/situaci klienta, kvalitu poskytovaných služeb, jejich efektivitu apod. Evaluace zahrnuje zvláště hodnocení dílčích procesů, konkrétních projektů, dosažených výsledků, použitých prostředků ad. Má význam pro korekce, inovace a strategie plánování dalšího rozvoje. (Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J., 1995). To, co odlišuje evaluaci od jiných typů sociálněvědního výzkumu, nemá nic společného s designem výzkumu, metodami a technikami sběru dat. Evaluace v zásadě zahrnují aplikaci všeobecně známých metod a technik sociálně-vědního výzkumu. (Smutek, M., 2005). Možná nejznámější autoři na poli evaluace v sociálních vědách Rossi a Freeman (1993) uvádějí, že evaluační výzkum představuje systematickou aplikaci procedur sociálního výzkumu za účelem hodnocení konceptualizace, hodnocení designu, hodnocení implementace a hodnocení nástrojů sociálně-intervenčních programů. Můžeme hovořit o formálním, systematickém zkoumání naplánované soci-ální intervence, nebo můžeme hovořit o neformálním, subjektivním hodnocení v podstatě čehokoliv, což dělají lidé během svého běžného všedního dne. Formální evaluace je definována jako forma „disciplinovaného zkoumání“, která aplikuje vědecké procedury ke sběru a analýze informací o obsahu, struktuře a výsledcích programů, projektů a naplánovaných intervencí. (Clarke, 1999) Kazuistika Bývá popisována jako výklad se zřetelem ke konkrétnímu individuálnímu případu, který zahrnuje souhrn pozorování průběhu dílčích jevů, událostí, situací atp. Mezi základní charakteristiky kazuistiky patří konkrétnost, detailnost a zaměření na jednotlivé případy. (Kol. autorů, 2001) Navržený model kompetencí ve vztahu k odborné praxi v rámci souvislé praxe 1 a 2 nabízí orientační osnovu pro vyhotovení kazuistiky; týká se 4 úrovní – popisu klientovy situace, identifikace relevantních problémů a potřeb, popisu zdrojů a limitů klienta a dalších subjektů ve vztahu k dané životní situaci, a vymezení cíle a způsobů jeho dosažení. Srovnej: GABURA, J., PRUŽINSKÁ, J. Poradenský proces. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 147 s. ISBN 80-85850-10-9.



Slovníček pojmů

25

Kompetence sociálního pracovníka Podle Havrdové (podle Matoušek, 2003) se jedná o projev dobře zvládané a uznávané profesionální role sociálního pracovníka, jejíž součást tvoří odborné znalosti, schopnost adekvátně reflektovat kontext a citlivě aplikovat hodnoty profese. Mezi 6 základních kompetencí sociálního pracovníka se řadí – schopnost rozvíjet účinnou komunikaci, schopnost orientovat se a plánovat postup, schopnost podporovat klienta a pomáhat mu k soběstačnosti, schopnost zasahovat a poskytovat služby, dále schopnosti přispívat k práci organizace a odborně růst. Např. Americká rada pro vzdělávání v sociální práci definuje kompetence sociálního pracovníka s vysokoškolským vzděláním šířeji – jde o schopnost uplatňovat v práci kritické myšlení, pracovat v souladu s profesními etickými principy, profesionálně využívat vlastní osobnost, znát historii oboru, rozumět interakci mezi jednotlivcem a sociálními systémy, rozumět různým formám utlačování, umět analyzovat vliv sociální politiky na život klientů a umět sociální politiku ovlivnit, umět hodnotit výsledky výzkumu, umět komunikovat s klienty, kolegy a veřejností atd. (Matoušek, 2003 b) Posouzení životní situace Posouzení životní situace směřuje k porozumění životní situaci klienta s cílem nalézt vhodnou formu intervence. Posouzení se může vztahovat k charakteru problému, jeho příčinám, předpokládanému vývoji a nalezení potřeb, jejichž naplnění povede k odstranění nebo řešení problému. Předmětem posouzení je „klient v prostředí“ či „klient v situaci“. Jedná se o komplexní pojetí, jehož předmětem jsou nejen bariéry na straně klienta (sociální, psychické, zdravotní, vzdělanostní atd.), ale také bariéry sociálního fungování na straně prostředí (např. na úrovni rodiny, ústavu, školy, komunity, obce, státní politiky atd.). Ve starší terminologii se využíval medicínský termín „diagnóza“, který je pro sociální práci spíše nevhodný, protože předpokládá jasné určení příčin problémů a z nich vyplývajících řešení, které jsou v komplikované realitě sociální práce velmi problematické. Posouzení nelze chápat jako úvodní a konečnou etapu práce s klientem, prolíná se celým procesem práce s klientem a souvisí s plánováním, intervencí i hodnocením. Lze rozlišit kvalitativní a kvantitativní strategii posouzení. Kvantitativní strategie využívá standardizovaných nástrojů, jako jsou např. formuláře (posuzování nároku na příspěvek na živobytí), nebo předem připravené sady či osnovy otázek, které musí být s klientem prodiskutovány (rámec pro posuzování potřeb dětí a jejich rodin užívaný v sociálně právní ochraně dětí). Kvalitativní strategie posouzení staví na individuálním hledání potřeb klienta v jeho životní situaci. Příkladem může být individuální plánování v sociálních službách, v jehož rámci pomáhá sociální pracovník skrz situačně pokládané otázky klientovi nalézt jeho zakázku a cíle. (Navrátil, Janebová a kol., 2010) Reflexe Jedná se o způsob poznání s prvky kritické analýzy, kdy je pozornost obrácena k věci samé. Cílem reflexe je uvědomění vnitřních schopností, možností i mezí užitých metod a forem. (Kol. autorů, 1993) Sebereflexe Sebereflexe obecně znamená zamýšlení se jedince nad sebou samým, nad svou Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů


Slovníček pojmů

26

osobností. Jedná se o zpětný pohled na své činy, myšlenky, postoje a city, jde o rekapitulaci určitého úseku vlastního života, vlastního chování a rozhodování v konkrétních situacích, které jsou pro člověka významné. Cílem sebereflexe je zhodnotit sebe sama, rozhodnout co a jak změnit a následně zvolit novou strategii. Sebereflexe se někdy používá ve významu introspekce či sebepojetí. (Průcha, Walterová, Mareš, 1995) Supervize „Supervize je odborná činnost, při níž supervizor podporuje, vede a posiluje pracovníka, skupiny nebo týmy v pomáhající profesi k tomu, aby dosáhl (i) určitých organizačních, profesionálních a osobních cílů. Obecnými cíli jsou zlepšení kvality práce a podpora profesionálního růstu. Konkrétní cíle jsou ovlivněny celkovým společenským a odborným kontextem a požadavky organizace a jsou předmětem vyjednávání mezi supervizorem, zadavatelem supervize, zaměstnavatelem a pracovníky. Hlavním nástrojem supervize je vytvoření prostoru pro reflexi pracovní činnosti a pracovního kontextu v bezpečném prostředí supervizního vztahu a podpora procesu učení a změny.“ (Havrdová, Hajný et al., 2008, s. 40). Např. Hess (podle Hawkins, Shohet, 2004) definuje supervizi v obecnější rovině jako čistou mezilidskou interakci, jejím cílem je, aby se jedna osoba-supervizor setkávala s druhou osobousupervidovaným ve snaze zlepšit schopnost supervidovaného účinně pomáhat lidem. Srovnej: MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce.1. vyd. Praha: Portál, 2003. 288 s. ISBN 80-7178-549-0.; MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 384 s. ISBN 80-7178-548-2. Supervizní deník Supervizní deník představuje povinnou pomůcku studujících. Umožňuje zaznamenávat a reflektovat problematické či jinak klíčové situace, které se odehrály v průběhu praxe. Praktickým cílem supervizního deníku je sloužit jako podklad studujících pro supervizi praxí, ze kterého čerpají, když na supervizi popisují danou situaci, reflektují ji a formulují svou zakázku na supervidující/ho. Teoretickým cílem supervizního deníku je naučit studující přemýšlet nad běžnými situacemi, se kterými se během praxe setkávají. (Janebová, 2011) Vzdělávací supervize Vzdělávací/formativní supervize se týká rozvoje dovedností, schopností a porozumění supervidovaných. Konkrétně se jedná o kroky – poskytovat pravidelně prostor, v němž mohou supervidovaní uvažovat o obsahu a procesu své práce; rozvíjet porozumění a dovednosti v práci; získávat informace a jinou perspektivu týkající se vlastní práce (podobně v supervizi podpůrné) a získávat zpětnou vazbu o obsahu i procesu (podobně v supervizi podpůrné). Supervizor vystupuje v roli učitele, zaměřuje se téměř výhradně na vzdělávací funkci, pomáhá účastníkům rozebírat jejich práci s klienty. (Hawkins, Shohet, 2004). Proces vzdělávací supervize začíná zjištěním stavu znalostí a dovedností studenta a vyjednáním cílů učení. Supervize poskytuje spíše nadhled nad procesem učení (rozdíl od supervize pracovníků, která se zaměřuje na změny v kvalitě práce, postojích a vztazích). Vzdělávací supervize vychází Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů


Slovníček pojmů

27

z předpokladu, že ten, kdo řídí učení, je supervizant, zatímco supervizor se mu stává zdrojem a konzultantem jeho vlastního učení. Vzájemná spolupráce se přednostně opírá o vlastní praxi supervizanta, o jeho zkušenosti a potřeby, přičemž respektuje stanovené cíle a plán učení. S podněty, na co se konkrétní sezení zaměří, přichází supervizant, nikoliv supervizor. U vzdělávací supervize se předpokládá, že supervizor jako odborník má předem více méně jasnou představu o žádoucí úrovni chování a znalostí supervizanta. Smyslem vzdělávací supervize je postupně reflektovat vnitřní i vnější překážky a zdroje učení, aby supervizant dosáhl žádoucího cíle – úrovně své profesionální kompetence. (Havrdová, Hajný, et al., 2008) Vzdělávací supervize primárně slouží k osvojení si nových metod, získání kvalifikace/ specializace, k níž patří získání znalostí, dovedností a postojů. Ve vzdělávací supervizi na úrovni přípravy pro kvalifikaci v sociální práci jde o osvojení si základních metod práce s klientem a osobní zrání studujících v profesi. (Havrdová, 2007)

Seznam zdrojů CLARKE, A. Evaluation Research. London : Sage Publications, 1999. HAVRDOVÁ, Z. Vzdělávací supervize a kvalita začínajících sociálních pracovníků. Sociální práce/Sociálna práca, 2007, roč. 2007, č. 4, s. 78-86. ISSN 1213-6204. HAVRDOVÁ, Z., HAJNÝ, M. et al. Praktická supervize: průvodce supervizí pro začínající supervizory, manažery a příjemce supervize. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 213 s. ISBN 978-80-7262-532-1. HAWKINS, P., SHOHET,R. Supervize v pomáhajících profesích. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 208 s. ISBN 80-7178-715-9. JANEBOVÁ, R. Supervizní deník. 2011. KOL. AUTORŮ. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. KOL. AUTORŮ. Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, Encyklopedický dům, 1993. 1253 s. ISBN 80-207-0438-8. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003 a. 384 s. ISBN 80-7178-548-2. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce.1. vyd.Praha:Portál, 2003 b. 288 s. ISBN 807178-549-0. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 312 s. ISBN 80-7178-473-7. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4. ROSSI, P. H.; FREEMAN, H. E. Evaluation – A Systematic Approach. London : Sage Publications, 1993. SMUTEK, M. Evaluace sociálních programů. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005, 132s. ISBN 80-7041-811-7.



28

POKYNY PRO STUDENTY PŘED NÁSTUPEM NA PRACOVIŠTĚ POSKYTUJÍCÍ ODBORNOU PRAXI

Krok 1 Na předpraxovém semináři vyučující praxe seznámí studenty s novým systémem praxí v rámci studia, (počet hodin, kredity, způsob zápočtu, výběr pracovišť apod.).

Krok 2 Vyučující praxe seznámí studenty se systémem supervizí, organizaci skupinových supervizních setkání v rozsahu 6 hod.za semestr (jen pro prezenční studia) a možnosti poskytování studentům individuální supervize k odborné praxi (volitelné pro prezenční a kombinovaná studia).

Krok 3 Vyučující praxe studenty seznámí s koncepcí výstupu z praxe v rámci kompetenčního modelu.

Krok 4 Vyučující seznámí studenty se systémem smluvního zajištění praxí – bližší informace student nalezne na https://www.uhk.cz/cs-cz/studium/praxe/ustav-socialni-prace/ formulare/Stranky/default.aspx

Krok 5A Student si chce zvolit akreditované pracoviště ÚSP UHK. Pro tyto účely si prostuduje prezentace akreditovaných pracovišť ÚSP UHK na www.usp-uhk.cz a vybere si pracoviště dle své odborné profilace.

Krok 6A Do týdne od absolvování předpraxového semináře si student naformuluje cíl praxe, zdůvodní výběr pracoviště (zpracovaná část kompetenčního modelu A1) a zkonzultuje jej s vyučujícím praxe e-mailem či osobní konzultací.

Krok 7A Po odsouhlasení stanoveného cíle praxe vyučujícím praxe dostane student 2x formulář Žádosti o zapojení do pilotního ověřování nového systému praxí (dále jen „žádost“) , na kterém vyučující praxe toto zapojení doporučí či nedoporučí.

Krok 8A Student zkontaktuje vedoucí praxe na akreditovaných pracovištích ÚSP UHK (www.usp-uhk.cz) a domluví si přijímací pohovor (či jiný způsob výběru praktikantů) dle specifických podmínek jednotlivých pracovišť.

Krok 9A Výsledky přijímacího řízení, tj. zda pracoviště studenta přijímá či nepřijímá na praxi, sdělí pracoviště telefonicky či e-mailem do týdne studentovi a příslušnému vyučujícímu praxe. Zároveň ho uvede na žádosti a potvrdí ho podpisem a razítkem. Jeden originál žádosti zůstává na pracovišti, druhý originál pracoviště doručí ÚSP UHK.



29

Krok 10A Student se formálně se přihlásí na praxi do FISu, kde zvolí variantu Rámcová smlouva, z nabídky si vybere příslušného provozovatele vybraného pracoviště a zadá termín výkonu odborné praxe. Vyučující praxe ve FISu odsouhlasí studentovi výkon odborné praxe a student absolvuje praxi v dohodnutém termínu.

Krok 5B Student volí pracoviště, které nemá statut akreditovaného pracoviště ÚSP UHK, dle vlastního výběru.

Krok 6B Do týdne od absolvování předpraxového semináře si student naformuluje cíl praxe, zdůvodní výběr pracoviště (zpracovaná část kompetenčního modelu A1) a zkonzultuje jej s vyučujícím praxe e-mailem či osobní konzultací.

Krok 7B Po odsouhlasení stanoveného cíle praxe vyučujícím praxe dostane student 2x formulář Žádosti o zapojení do pilotního ověřování nového kompetenčního modelu (dále jen „žádost“) , na kterém vyučující praxe toto zapojení doporučí či nedoporučí.

Krok 8B Student zkontaktuje kontaktní osobu na vybraném pracovišti a nechá si potvrdit žádost, kterou odevzdá vyučujícímu praxe.

Krok 9B Po souhlasu odborného pracoviště se student formálně přihlásí na praxi do FISu a pokud: a) je pracoviště zajištěno rámcovou smlouvou, pak si student z nabídky vybere příslušného provozovatele vybraného pracoviště a zadá termín výkonu odborné praxe. b) pracoviště nemá uzavřenou rámcovou smlouvu s ÚSP UHK, student ve FISu vyplňuje individuální smlouvu, kde velmi pečlivě zadá všechny povinné údaje, vyplývající z Pokynů k přihlašování a uzavírání individuálních smluv. Vyučující praxe ve FISu odsouhlasí studentovi výkon odborné praxe a student absolvuje praxi v dohodnutém termínu.

Veškeré formuláře a pokyny v rámci smluvního zajištění praxí vyplývají se směrnice ředitele Ústavu sociální práce UHK .č14/2011 Praxe studentů ve studijních programech B6731 Sociální politika a sociální práce a N6721 Sociální politika a sociální práce. Na webových stránkách UHK https://www.uhk.cz/cs-cz/studium/praxe/ustavsocialni-prace/formulare/Stranky/default.aspx studenti naleznou veškeré pokyny a formuláře k organizačnímu zajištění odborných praxí.



Přehled pracovišť

30

PŘEHLED PRACOVIŠŤ AKREDITOVANÝCH ÚSP UHK

ADRA - Poradna pro oběti násilí a trestné činnosti Provozovatel: Občanské sdružení ADRA Sídlo: Tř. E. Beneše 575, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: dospělí, oběti násilí, pachatelé trestné činnosti, děti v krizi Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.)

CEDR Pardubice o.p.s. – pracoviště Pardubice Provozovatel: CEDR Pardubice, o. p. s. Sídlo: Jana Palacha 324, 530 02 Pardubice Cílová skupina uživatelů: osoby s duševním onemocněním Preferovaný typ praxe: není

CEDR Pardubice o.p.s. – pracoviště Ústí nad Orlicí Provozovatel: CEDR Pardubice, o. p. s. Sídlo: T. G. Masaryka 115, 530 02 Ústí nad Orlicí Cílová skupina uživatelů: osoby s duševním onemocněním Preferovaný typ praxe: není

Denní stacionář APROPO Provozovatel: OO SPMP Jičín - APROPO Sídlo: Soudná 13, 506 01 Jičín Cílová skupina uživatelů: děti a mladí dospělí od 6 do 26 let s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod.)




31

Denní stacionář DANETA Provozovatel: Věra Kosinová – Daneta, zařízení pro zdravotně postižené Sídlo: Nerudova 1180, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: osoby s mentálním a kombinovaným postižením Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.), souvislá (80. hod.)

Domov pro matky s dětmi Provozovatel: Oblastní charita Hradec Králové Sídlo: Velká 7/50, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: rodiče (matky/otcové) s dětmi do 18 let bez domova, těhotné ženy Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.), souvislá (80/160 hod.)

Domov V Podzámčí Provozovatel: Královéhradecký kraj Sídlo: Palackého 165, 503 51 Chlumec nad Cidlinou Cílová skupina uživatelů: senioři s různými typy demencí zejména od 60 let věku Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod)

Dům Matky Terezy Provozovatel: Oblastní charita Hradec Králové Sídlo: U Mostku 472/5, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: muži a ženy bez domova Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod)




32

Dům na půli cesty Provozovatel: SKP-CENTRUM, o. p. s. Sídlo: Jungmannova 2550, 530 02 Pardubice Cílová skupina uživatelů: mladí lidé ve věku od 16 do 26 let Preferovaný typ praxe: není

Charitní pečovatelská služba Provozovatel: Oblastní charita Hradec Králové Sídlo: Na Kropáčce 30/3, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: lidé se sníženou soběstačností, umírající, rodiny s trojčaty a více dětmi Preferovaný typ praxe: není

Chráněné bydlení DaMPi Provozovatel: OS ČČK Hradec Králové Sídlo: Mostecká 290/3, 500 02 Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: osoby s lehkou a středně těžkou mentální retardací a s kombinovaným postižením Preferovaný typ praxe: souvislá (160 hod.)

K-centrum Hradec Králové Provozovatel: Laxus, o. s. Sídlo: Říční 1252/3a, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: uživatelé drog Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.)

Klub Mandl Nové Město nad Metují Provozovatel: Město Nové město nad Metují Sídlo: Družstevní 587 Nové Město nad Metují Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku 12 – 21 let Preferovaný typ praxe: souvislá (160 hod.) Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů



33

Komunitní centrum Amaro Phurd-Okružní Provozovatel: Občanské sdružení Salinger Sídlo: Pospíšilova 698, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: rodiny sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené (komunity, romské rodiny) Preferovaný typ praxe: není

Komunitní centrum Amaro Phurd-Pražská Provozovatel: Občanské sdružení Salinger Sídlo: Pražská třída 559, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: lidé ohrožení či stižení sociálním vyloučením (převážně Romové) Preferovaný typ praxe: není

Most k životu o. p. s., azylový dům pro ženy a matky s dětmi Provozovatel: Most k životu o. p. s. Sídlo: Šikmá 300, Trutnov Cílová skupina uživatelů: ženy a matky s dítětem/ dětmi Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod.)

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa Provozovatel: Dokořán, o. s. Sídlo: Komenského 577, 547 01 Náchod Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku 10 – 18 let Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.), souvislá (80 hod.)




34

NZDM - Free klub Provozovatel: SKP-CENTRUM, o. p. s. Sídlo: Jungmannova 2550, 530 02 Pardubice Cílová skupina uživatelů: děti a mládež ve věku od 6 do 26 let Preferovaný typ praxe: není

NZDM KLÍDEK Provozovatel: PROSTOR PRO, o. s. Sídlo: Čajkovského 1861, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: mladí lidé ve věku 13 – 22 let Preferovaný typ praxe: není

NZDM KLUBÍK Provozovatel: PROSTOR PRO, o. s. Sídlo: Čajkovského 1861, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: děti ve věku 8 – 13 let Preferovaný typ praxe: není

NZDM Modrý pomeranč Provozovatel: Občanské sdružení Salinger Sídlo: Formánkova 437, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: děti a mládež od 7 do 21 let Preferovaný typ praxe: není




35

Občanská poradna Hradec Králové Provozovatel: Občanské poradenské středisko, o. p. s. Sídlo: Veverkova 1343, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: dospělí, kteří se ocitli v obtížné životní situaci Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod.)

Poradna pro lidi v tísni Provozovatel: Oblastní charita Hradec Králové Sídlo: Kotěrova 847, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: dospělí v krizi Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.), souvislá (80 hod.)

RIAPS Trutnov - Kontaktní centrum Provozovatel: Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov Sídlo: Procházkova 818, Trutnov Cílová skupina uživatelů: osoby starší 15 let, závislé na návykových látkách nebo závislostí ohrožené Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod.)

RIAPS Trutnov - Manželská a rodinná poradna Provozovatel: Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov Sídlo: Procházkova 818, Trutnov Cílová skupina uživatelů: manželé, partneři, rodiče, rodinní příslušníci, děti a mládež, osoby v krizi Preferovaný typ praxe: souvislá (80/160 hod.)

RIAPS Trutnov - NZDM Shelter Provozovatel: Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov Sídlo: Procházkova 818, Trutnov Cílová skupina uživatelů: děti a mladí lidé ve věku 8 až 21 let Preferovaný typ praxe: není




36

Sociální program pro děti a mládež Provozovatel: Šance pro Tebe, o. s. Sídlo: Štěpánkova 92, Chrudim 537 01 Cílová skupina uživatelů: děti a mládež Preferovaný typ praxe: průběžná (40 hod.), souvislá (80 hod.)

Tréninkový byt Pferda Provozovatel: Pferda - Sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením Sídlo: Panská 79, Rychnov nad Kněžnou Cílová skupina uživatelů: dospělí lidé s lehkým mentálním, kombinovaným nebo jiným zdravotním postižením Preferovaný typ praxe: není

Tyfloservis, o.p.s. - Krajské ambulantní středisko Hradec Králové Provozovatel: Tyfloservis, o. p. s. Hradec Králové Sídlo: Milady Horákové 549/53, 500 06 Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: osoby starší 15 let s vážným zrakovým postižením Preferovaný typ praxe: není

Vila Idyla Provozovatel: SKOK do života, o. p. s. Sídlo: Brožíkova 451, Hradec Králové Cílová skupina uživatelů: osoby s mentálním postižením Preferovaný typ praxe: všechny kromě průběžné praxe (40 hod.)

Další informace o pracovištích, požadavcích na praktikanty a průběhu praxe jsou k dispozici na:

www.usp-uhk.cz



Pravidla pro exkurze

37

PRAVIDLA PRO EXKURZE Organizace exkurzí • studenti prezenční formy navštíví v semestru 8 zařízení v doprovodu vyučujícího, který zařízení vybere; • studenti kombinované formy samostatně navštíví v semestru 5 zařízení dle vlastní volby podle předem daných kritérií (volbu mohou s vyučujícím konzultovat, doloží potvrzení o absolvování – jednotný formulář); • v zimním semestru se jedná o organizace z oblasti státní správy a samosprávy, v letním semestru o organizace z nestátní neziskové oblasti; • před zahájením exkurzí v terénu proběhne informační seminář, v rámci kterého vyučující předá studentům „kalendář exkurzí“ (uvedeno datum a místo konkrétní exkurze), a poskytne podstatné informace týkající se organizace výuky včetně podmínek udělení zápočtu; vyučující se poté se studenty setkává vždy ve sjednaný čas před vybraným zařízením (trénink orientace v terénu, samostatnosti, spolupráce ve skupině); • písemný a ústní výstup – možnost individuálních konzultací v průběhu semestru (osobně, e-mailem). Výběr organizací • se řídí cílem pojmout exkurze jako přípravu pro odbornou praxi • vychází z předpokladu prakticky nulové zkušenosti studentů s danými zařízeními, resp. s konkrétními cílovými skupinami klientů a specifiky odborné práce s nimi; • snahou je navštívit co nejvíce různých zařízení s odlišnými skupinami klientů co do řešených problémů, věku, pohlaví, kapacitou zařízení, specifickými službami atp. • u prezenční formy studia jsou exkurze realizovány přednostně v Hradci Králové, příp. v jeho blízkém okolí; u kombinované formy studia výběr zařízení záleží pouze na studentovi (nejčastěji volí místo bydliště a jeho okolí). Průběh exkurze • co chceme vědět – jméno a pracovní zařazení průvodce; zřizovatele/ statutárního zástupce organizace, poslání organizace obecně a její zařazení do sítě služeb v ČR, jednotlivá střediska, která tvoří nedílnou součást organizace (exkurze je zpravidla věnována jednomu, předem vybranému a dojednanému středisku, viz Charita, Salinger ad.); blíže pak informace týkající se konkrétní cílové skupiny klientů (pohlaví, věk, specifika), režimu v zařízení, poskytovaných služeb registrovaných podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, případně služeb poskytovaných navíc, personálního zajištění (s důrazem na náplň práce sociálního pracovníka, v souvislosti se studijními obory na UHK), vazeb na jiné organizace a spolupráce s okolím (důvod a forma spolupráce), nezbytných právních předpisů pro poskytování služeb, způsobu financování (viz model kompetencí pro odborné praxe/povinná kompetence seznámení s organizací a strukturou); jako bonus aktuální problémy spojené



Pravidla pro exkurze

38

s fungováním organizace a výkonem profese, v čem je organizace výjimečná v porovnání s ostatními, příběh klienta, který bude prezentovat konkrétní realizaci služby; rámcově podmínky odborné praxe, možnosti dobrovolnictví; • co chceme vidět – celé nebo alespoň část zařízení, pokud je to možné práci s klientem (v terénu – podle zkušenosti z pečovatelské služby spíše podle individuálního zájmu, nebo modelově – viz příběh klienta). Výstupy • průběžně zpracovávané, strukturované zprávy z jednotlivých exkurzí obsahují základní informace o zřizovateli/statutárním zástupci zařízení, o cílové skupině klientů (pohlaví, věk, specifika), o typu zařízení, režimu v něm a formách poskytovaných služeb, o personálním zajištění (důraz na náplň práce sociálního pracovníka), o vazbách na spolupracující organizace, o nezbytných právních předpisech a o způsobu financování (viz model kompetencí pro odborné praxe/ povinná kompetence seznámení s organizací a strukturou); • závěrečný seminář reflexí je v zimním semestru zaměřený především na zpracování zážitků, dojmů a pocitů z jednotlivých exkurzí, směřuje do osobní roviny (práce s nepříjemnými zážitky, projekcemi, osobními zkušenostmi, vztah teorie a praxe); v letním semestru se orientuje na profesní rovinu, kromě počátečního „rozehřívacího kola“ zaměřeného na již známé sdělování zážitků a dojmů by měly zaznít konkrétní problémy, které studenti při exkurzi v jednotlivých zařízeních identifikovali – každý účastník semináře popíše jeden problém, skupina z nabídky vybere jeden příklad, který se pokusí analyzovat a navrhnout jeho řešení. Přínosy pro studenty • exkurze: studenti získají prostřednictvím různých zdrojů informace v praxi, které: 1) jim pomohou zorientovat se v síti státních a nestátních zařízení v sociální oblasti v regionu; 2) doplní teoretické poznatky z výuky (trénink schopnosti aplikace; 3) umožní vznik mezipředmětových vazeb, např. psychoterapie/ADRA, sociální patologie/LAXUS, speciální pedagogika/SKOK DO ŽIVOTA); 4) poskytnou základnu pro orientaci při výběru odborné praxe, 5) je bezprostředně seznámí s výkonem profese, pro kterou se rozhodli (trénink sebereflexe); 6) nabídnou prostor pro trénink schopnosti pozorovat, naslouchat a diskutovat; • zpráva: studenti se naučí strukturovaně a věcně písemně vyjadřovat, selektovat informace (poskytnuta zpětná vazba); • závěrečný seminář: trénink schopnosti uvědomit si a vyjádřit vlastní vnitřní pocity ve skupině, trénink schopnosti přijímat a vyjadřovat zpětnou vazbu, trénink prezentace a obhájení vlastních názorů, trénink schopnosti interpretovat, analyzovat a diskutovat.



Kompetence pro praxe

39

MODEL KOMPETENCÍ PRO ODBORNÉ PRAXE STUDENTŮ V BAKALÁŘSKÉM STUPNI STUDIA A. Povinné kompetence u všech praxí:

1. Kompetence seznámit se s organizací a strukturou Vymezení kompetence: Zjistit a zpracovat informace, které se týkají organizace a její struktury. Student/ka získá a zpracuje informace ohledně: • zřizovatele/statutárního zástupce zařízení, právní formy, • cílové skupiny klientů (charakter problémů, pohlaví, věk, specifika), • typu zařízení a forem poskytování sociálních služeb (ve smyslu z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), • druhů poskytovaných služeb a činností při poskytování sociálních služeb (ve smyslu z .č. 108/2006Sb.), • personálního zabezpečení (s důrazem na náplň práce sociálního pracovníka) v rámci organizační struktury, • finančního zajištění (zdroje financování), • příslušné legislativy a vazeb na jiné, spolupracující organizace, • popis dílčího zajímavého projektu/programu/aktivity, které zařízení realizuje, a které studující zaujaly; důvody tohoto zájmu. Výstupy: Zpracování stručného portfolia dle výše uvedené osnovy s ohledem na specifika a omezení dané organizace. V případě, že některý z bodů osnovy nebude možné v dané organizaci naplnit, student/ka objasní, z jakého důvodu se jím nezabývá. K dosažení kompetence využijí studující analýzu směrnic a dokumentů dané organizace, rozhovorů s vedoucí/m praxe na pracovišti, dalšími sociálními pracovníky a pozorování.

2. Kompetence sebereflexe ve vztahu k cílové skupině a výkonu sociální práce Vymezení kompetence: Získat dovednost sebereflektovat, jak se vzájemně ovlivňují osobní stránka studentky/studenta s profesionální zkušeností s cílovou skupinou: Student/ka sebereflektuje: Jaké emoce (pozitivní i negativní) ve mně vzbuzuje cílová skupina? Jaké u sebe nalézám stereotypy či předsudky vůči cílové skupině? Jak si vysvětluji původ těchto emocí (ze zkušeností, z kulturních stereotypů, z osobních stereotypů či předsudků, z neznalosti atd.)? Jak mě mohou tyto emoce ovlivnit ve výkonu sociální práce (např. ve vztahu k hranicím, k angažovanosti atd.)? Jakým způsobem mohu posilovat pozitivní emoce a jakým způsobem mohu pra-




40

covat na odstranění negativních? Jaké pocity ve mně vyvolává přístup pracovníka v organizaci? (co se ve mně děje, s čím se ztotožňuji, s čím nikoliv a proč)? Výstupy: Student/ka bude v průběhu celé praxe sledovat své vlastní prožívání kontaktu s cílovou skupinou a výkonu sociální práce. Na základě tohoto průběžného sledování (vlastních kontaktů s klienty, náslechů rozhovorů sociálních pracovníků, pozorování, studia dokumentace) zpracuje sebereflektující úvahy dle výše uvedené osnovy.

B. Kompetence získané v 2. ročníku – průběžná praxe:

3. Kompetence reflektovat rozhovor s klientem (jedincem, rodinou, skupinou či komunitou) Vymezení kompetence: Naučit se klást si v průběhu i po skončení komunikace s klientem otázky zaměřené na cíle, ke kterým rozhovor aktuálně směřuje/ směřoval; na soulad mezi zvolenou metodou práce a cíli, kterých je prostřednictvím rozhovoru dosahováno (se má dosáhnout); na vhodné využití některých doporučovaných komunikačních technik v určité specifické situaci. Povinná kompetence: 3a. Získat dovednosti ke zvládnutí různých fází práce s klientem (specifika kontaktní a případové práce): • navázání kontaktu, • zjištění objednávky a zakázky, • dojednání plánu intervence, jeho realizace a způsobu revize, • ukončení kontaktu či práce s klientem. Student/ka se zaměří na otázky: Z jakých logických kroků sestávala daná fáze či kontakt? Jaké informace byly získávány od klienta a za jakým účelem? Jaké informace byly sdělovány klientovi a za jakým účelem? Volitelná kompetence: 3b. Osvojit si verbální a neverbální techniky komuni-

kace pro symetrický dialog (pomoc1) s klientem. Student/ka se zaměří na otázky: Jaké znaky symetrického dialogu (pomoci) byly v rozhovoru přítomny? Jak je podpořila neverbální komunikace? Volitelná kompetence: 3c. Osvojit si verbální i neverbální techniky komuni-

kace pro direktivní práci (kontrola1) s klientem. Student/ka se zaměří na otázky: Jaké znaky direktivního přístupu (kontroly) byly v rozhovoru přítomny? Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů



41

Jak je podpořila neverbální komunikace? Volitelná kompetence: 3d. Osvojit si specifika komunikace s konkrétní cílo-

vou skupinou či klientem. Student/ka se zaměří na otázky: Jaké specifické komunikační potřeby má daný klient či cílová skupina? Jaké specifické komunikační techniky je vhodné využít? Výstupy: Student/ka si zajistí s podporou vedoucí/ho praxe na pracovišti souhlas klienta ke zpracování reflexe rozhovoru. Pokud je souhlas klientem udělen2 a pokud je to možné, vede studující rozhovor sám, nebo se ho účastní v roli naslouchající/ho. Z tohoto rozhovoru pořídí, je-li to možné, nahrávku nebo dodatečný přepis po paměti, který s podporou vedoucí/ho praxe na pracovišti následně písemně reflektuje ze dvou hledisek: Reflexe z hlediska vybrané fáze práce s klientem (v případě kontaktní práce jeden kontakt, v případě případové práce volba jedné z fází, příp. více fází) dle výše uvedených otázek. Reflexe z hlediska minimálně jedné ze tří volitelných kompetencí (naučit se vést symetrický dialog s klientem, naučit se direktivní komunikaci s klientem, osvojit si specifika komunikace s cílovou skupinou) dle výše uvedených otázek. V případě, že není studujícímu organizací povoleno provést ani dodatečný přepis rozhovoru, doloží tento zákaz písemným vyjádřením vedoucí/ho praxe na pracovišti, a výstup k praxi provede pouze formou dodatečné reflexe s podporou vedoucí/ho praxe na pracovišti dle výše uvedené osnovy.

C. Kompetence získané v 2. ročníku – souvislá praxe 1

4. Kompetence posuzovat životní situaci a vymezit plán intervence Vymezení kompetence: Získat dovednost posoudit životní situaci klienta (jedince, rodiny, skupiny, komunity) v kontextu poslání a cílů dané organizace a navrhnout plán intervence. Posouzením je myšleno porozumění životní situaci klienta prostřednictvím řady možných prostředků, především rozhovorem. Student/ka si zvolí se souhlasem vedoucí/ho praxe na pracovišti konkrétního klienta (pravděpodobně bude vyžadován i jeho souhlas), o kterém se pokusí zpracovat kazuistiku. Kazuistika může být vypracována o klientovi, se kterým pracuje sama/sám studující, se kterým pracuje konkrétní pracovník a studující přihlíží, nebo se může jednat o zpracování na základě rozboru, který provede vedoucí praxe na pracovišti se studující/m k danému případu.

Popis kazuistiky viz následující tabulka. Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů



Osnova výstupu3

Výstup I. Popis kazuistiky Studující si zajistí s podporou vedoucí/ ho praxe na pracovišti souhlas klienta pro zpracování kazuistiky. Následně provede s podporou vedoucí/ ho praxe na pracovišti rozbor kazuistiky dle uvedené osnovy

42

1. Popis klientovy situace: • Informace (fakta) klíčové z hlediska poslání konkrétní poskytované služby, • Zdroje, ze/od kterých byly informace získány.

2. Identifikace relevantních problémů a potřeb • • •

Důvody pro vyžádání služby Historie a vývoj potíží Vymezení potřeb klienta: ο potřeby (očekávání) vymezené klientem, ο potřeby (očekávání) vymezené pracovníkem/ pracovnicí organizace, ο potřeby (očekávání) vymezené zadavateli služby (těmi, co službu platí, nebo klienty do organizace posílají), ο potřeby (očekávání) vymezené dalšími zainteresovanými subjekty, ο kolize (rozpory) plynoucí z rozdílně vymezených potřeb (očekávání), ο potřeby vybrané k řešení, důvody volby.

3. Popis zdrojů a limitů klienta a dalších subjektů ve vztahu k dané životní situaci: • • • • • • •

Co klient očekával, že se stane při poskytování služby a jak si představoval výsledek? Jaké byly klientovy návrhy a plány? Jaká byla jeho motivace? Jaké byly jeho zdroje a kapacita pro změnu? Jaké byly jeho silné stránky? Jaké byly jeho slabé stránky (příp. rizika při dosahování cílů)? Jaké zdroje mohlo poskytnout sociální prostředí klienta a jakou mělo odpovědnost za vzniklou situaci?

4. Vymezení cíle a způsobů jeho dosažení (plán intervence): • • • • • •

Kdo? Udělá co? Jak, za jakých podmínek? Do kdy? V jakém případě bude spolupráce na dosahování cíle přerušena? Podle jakých kritérií se bude dosažení cíle hodnotit?



II. Hodnocení kvality posouzení studující/m Jak hodnotí zvolený postup sebe sama s odstupem nebo postup pracovníka – pozitiva, negativa.


43

1.Popis klientovy situace: Studující zhodnotí, zda byla shromážděna všechna relevantní fakta, od/ze všech relevantních zdrojů a zda nebyly sbírány nadbytečné informace z hlediska poslání dané organizace.

2. Identifikace relevantních problémů a potřeb: Studující zhodnotí, zda byla zvažována očekávání všech participantů (klienta, zadavatelů, organizace atd.). Poté, co studující v kazuistice identifikoval vnější zakázky (objednávku společnosti, zadavatelů služeb, institucí či osob odkazujících klienta) a zakázku klienta spolu s posláním a cíli organizace, se pokusí zhodnotit, zda je výsledná formulace potřeb v daném případu v souladu s etikou sociální práce (např. zda nedošlo upřednostněním zakázky zadavatele k neetickému potlačení práv klienta; či zda bylo vhodné brát vážně stanovisko klienta vzhledem k jeho kompetencím4 atd.).

3. Popis zdrojů a limitů klienta a dalších subjektů ve vztahu k dané životní situaci: Studující zhodnotí, jak se v rámci konkrétního postupu dařilo zvažovat zdroje a limity dané životní situace.

4. Vymezení cíle a způsobů jeho dosažení (plán intervence): Studující reflektuje, jak dobře se podařilo zformulovat cíl5 spolupráce a kritéria pro jeho vyhodnocení. III. Další úkoly vyplývající z praxe

Studující si osvojí organizační nástroje k posouzení životní situace klienta (rozhovor, standardizovaný formulář atd.).

Student/ka se zaměří na otázky: • Jaké nástroje používá organizace k posouzení životní

situace klienta (standardizované formuláře, dotazníky, metodiky, rozhovory atd.)? • Student/ka tyto nástroje charakterizuje (popíše, vymezí jejich silné a slabé stránky).




44

D. Kompetence získané v 3. ročníku – souvislá praxe 2

5. Kompetence komplexně analyzovat situaci klienta Vymezení kompetence: Získat dovednost komplexně posoudit situaci klienta, formulovat cíle a plán intervence včetně způsobu evaluace a reflektovat etická a jiná dilemata v rozhodování. Posouzením je myšleno porozumění životní situaci klienta prostřednictvím řady možných prostředků, především rozhovorem. Studující si zvolí se souhlasem vedoucí/ho praxe na pracovišti konkrétního klienta (pravděpodobně bude vyžadován i jeho souhlas), o kterém se pokusí zpracovat kazuistiku. Kazuistika může být vypracována o klientovi, se kterým pracuje sama/sám studující, se kterým pracuje konkrétní pracovník a studující přihlíží, nebo se může jednat o zpracování na základě rozboru, který provede vedoucí praxe na pracovišti se studující/m k danému případu. Výstup I. Popis kazuistiky Studující si zajistí s podporou vedoucí/ho praxe na pracovišti souhlas klienta pro zpracování kazuistiky. Následně provede s podporou vedoucí/ho praxe na pracovišti rozbor kazuistiky dle níže uvedené osnovy.

Osnova výstupu3 1. Popis klientovy situace: • Informace (fakta) klíčové z hlediska poslání konkrétní poskytované služby • Zdroje, ze/od kterých byly informace získány

2. Identifikace relevantních problémů a potřeb: • • •

Důvody pro vyžádání služby Historie a vývoj potíží Vymezení potřeb klienta: ο potřeby (očekávání) vymezené klientem, ο potřeby (očekávání) vymezené pracovníkem/ pracovnicí organizace, ο potřeby (očekávání) vymezené zadavateli služby (těmi, co službu platí, nebo klienty do organizace posílají), ο potřeby (očekávání) vymezené dalšími zainteresovanými subjekty, ο kolize (rozpory) plynoucí z rozdílně vymezených potřeb (očekávání), ο potřeby vybrané k řešení, důvody volby.

3. Popis zdrojů a limitů klienta a dalších subjektů ve vztahu k dané životní situaci: • • • • •

Co klient očekával, že se stane při poskytování služby a jak si představoval výsledek? Jaké byly klientovy návrhy a plány? Jaká byla jeho motivace? Jaké byly jeho zdroje a kapacita pro změnu? Jaké byly jeho silné stránky?




45

Jaké byly jeho slabé stránky (příp. rizika při dosahování cílů)? • Jaké zdroje mohlo poskytnout sociální prostředí klienta a jakou mělo odpovědnost za vzniklou situaci? •

4. Vymezení cíle a způsobů jeho dosažení (plán intervence): • Kdo? • Udělá co? • Jak, za jakých podmínek? • Do kdy? • V jakém případě bude spolupráce na dosahování cíle přerušena? • Podle jakých kritérií se bude dosažení cíle hodnotit?

5. Evaluace intervence6: Jak se podařilo dosáhnout stanovených cílů na základě předem vymezených kritérií? • Jak hodnotil výsledky spolupráce klient? • Jak hodnotil/a výsledky spolupráce sociální pracovník/ pracovnice? • Jak hodnotili výsledky spolupráce další zúčastnění (doporučující instituce, blízcí klienta, nadřízení, kolegové)? 1. Popis klientovy situace: Studující zhodnotí, zda byla shromážděna všechna relevantní fakta od/ze všech relevantních zdrojů a zda nebyly sbírány nadbytečné informace z hlediska poslání dané organizace. •

II. Hodnocení kvality posouzení studující/m

Jak hodnotí zvolený postup sebe sama 2. Identifikace relevantních problémů a potřeb: s odstupem nebo po- Studující zhodnotí, zda byla zvažována očekávání všech participantů (klienta, zadavatelů, organizace atd.). stup pracovníka – Poté, co studující v kazuistice identifikoval vnější zakázky pozitiva, negativa (objednávku společnosti, zadavatelů služeb, institucí či osob odkazujících klienta) a zakázku klienta spolu s posláním a cíli organizace, se pokusí zhodnotit, zda je výsledná formulace potřeb v daném případu v souladu s etikou sociální práce (např. zda nedošlo upřednostněním zakázky zadavatele k neetickému potlačení práv klienta, či zda bylo vhodné brát vážně stanovisko klienta vzhledem k jeho kompetencím4 atd.). 3. Popis zdrojů a limitů klienta a dalších subjektů ve vztahu k dané životní situaci: Studující zhodnotí, jak se v rámci konkrétního postupu dařilo zvažovat zdroje a limity dané životní situace.




46

4. Vymezení cíle a způsobů jeho dosažení (plán intervence): Studující reflektuje, jak dobře se podařilo zformulovat cíl5 spolupráce a kritéria pro jeho vyhodnocení.

5. Evaluace intervence6: • Byla provedena evaluace? Pokud ano, jak důsledně? • Jak hodnotí výsledky spolupráce studující (pozitiva, nega-

tiva)? III. Další úkoly vyplývající z praxe

A. Zhodnocení nástroje posouzení: Studující si osvojí organizační nástroje k posouzení životní situace klienta (rozhovor, standardizovaný formulář atd.). Student/ka se zaměří na otázku: Jaké nástroje používá organizace k posouzení životní situace klienta (standardizované formuláře, dotazníky, metodiky, rozhovory atd.)? Student/ka tyto nástroje charakterizuje (popíše, vymezí jejich silné a slabé stránky).

B. Identifikace etických a jiných dilemat v rozhodování sociální pracovnice/sociálního pracovníka: Studující se pokusí reflektovat alespoň jedno z dilemat rozhodování v dané kazuistice, např.: • Etická dilemata (např. kolize mezi hodnotami jako jsou právo na sebeurčení klientů, důvěrnost informací, jednání v nejlepším zájmu klienta atd.); • Dilemata mezi právem a etikou (např. situace, kdy jednání podle práva vede v důsledku k neetickému jednání vůči klientovi); • Dilemata mezi požadavky organizační kultury a přáním klienta (např. situace, kdy organizační pokyny a metodiky nutí jednat sociální pracovnice/sociální pracovníky jiným způsobem, než jak si přeje klient); • Dilemata mezi požadavky zadavatelů a organizační kulturou (např. instituce, která klienta odkazuje na organizaci poskytující služby, požaduje po této organizaci informace, činnosti, intervence, které organizace z hlediska svého poslání nemůže respektovat); • Dilemata mezi politickou zakázkou a výkonem sociální práce (např. situace, kdy politici tlačí sociální pracovnice/sociální pracovníky, aby jednali v rozporu s profesionálními hodnotami sociální práce);




•

47

Dilemata spojená s ekonomickým kontextem výkonu sociální práce (např. situace, kdy uplatnění etických hodnot sociální práce u daného klienta ohrožuje ekonomické přežití organizace, protože není zcela v souladu s přáním toho, kdo fungování organizace financuje).

Pokud studující nereflektuje v dané kazuistice žádné etické dilema, tuto skutečnost zdůvodní dle předchozí osnovy!

Vysvětlivky: 1

Ve smyslu Úlehly (1995)

2

Pokud student/ka nezíská v celém průběhu praxe souhlas klienta, bude situace řešena individuálně s vyučující/m praxe.

3

Osnova je orientační, ne v každé organizaci lze zpracovat všechny body.

4

Kompetence můžete hodnotit dle Laana (instrumentální, sociální, expresívní).

5

Viz kritéria dobře zformulovaného cíle (např. Úlehla, 1995).

6

Pokud dojde k tomu, že studující /mu skončí praxe před skončením spolupráce s klientem, nemusí tento bod v kazuistice zpracovávat.



Hodnocení praxe

48

HODNOCENÍ ODBORNÉ PRAXE STUDENTKY/STUDENTA Student/ka:

Jméno a příjemní: ………………………………………………………………………………............ ID: ......................... Ročník: ………………….Obor (zkratka): ………………………………... Předmět praxe (zkratka): …………………………..Počet hodin praxe: ……………….....….. Instituce:

Adresa (tel., fax, email): ………………………………………………………………………............. Vedoucí praxe (jméno, příjmení, titul, kontakt na telefon a e-mail): .... ………………………………………………………………………………………………………………………

Datum konání praxe: ……………………………………………………………………………………. Hodnocení praxe studentky/studenta: Hodnocení

(výborně 1, velmi špatně 5)

Formální stránka praxe

1 2 3 4 5

Vztah studentky/studenta ke klientům

1 2 3 4 5

Spolupráce s vedoucí/m

1 2 3 4 5

Spolupráce studentky/studenta s ostatními zaměstnanci

1 2 3 4 5

Spolupráce s dalšími subjekty

1 2 3 4 5

Kompetence seznámit se s organizací a strukturou Kompetence sebereflexe ve vztahu k cílové skupině a výkonu sociální práce Kompetence reflektovat rozhovor s klientem (jedincem, rodinou, skupinou či komunitou) Kompetence posuzovat životní situaci a vymezit plán intervence Kompetence komplexně analyzovat situaci klienta

Zdůvodnění hodnocení

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5



Doporučení udělení zápočtu:

Hodnocení praxe

ano

49

ne*

Pokud „ne“, prosím zdůvodněte:

Celkové shrnutí (prostor pro případné další postřehy, komentáře vedoucího praxe nebo shrnutí výše uvedeného)

Datum: ………………………. Podpis vedoucí/ho praxe

……………………… Podpis studentky/studenta

Vysvětlivky: Formální stránka praxe – součást hodnocení: docházka, dochvilnost, spolehlivost při plnění úkolů, vlastní aktivita. Vztah studenta ke klientovi – přímá práce studenta s klienty, schopnost navázat kontakt, komunikovat, schopnost poskytovat domluvené služby podle metodiky organizace apod. Student a spolupráce s ostatními zaměstnanci – úspěšnost začlenění studenta do týmu organizace, schopnost spolupráce s kolegy. Spolupráce s vedoucím praxe – úroveň spolupráce a komunikace s vedoucím zařízení. Spolupráce s dalšími subjekty – organizacemi, úřady, rodinami klientů apod.

* nehodící škrtněte



Právní aspekty praxe

50

PRÁVNÍ ASPEKTY ODBORNÉ PRAXE Význam odborných praxí pro studium sociální práce Praktická výuka je velmi důležitá pro odborný profesní růst studentů a pro studijní obory, připravující na výkon tzv. pomáhajících profesí, to platí dvojnásob. I přes veškeré odlišnosti jednotlivých prostředků poznávání v zařízeních sociálních služeb, jakými jsou exkurze, stáže nebo průběžné či souvislé praxe nelze zapomínat, že při této příležitosti dochází k realizaci celé řady právních vztahů. Jedná se především o vztahy občanskoprávní a pracovně právní, méně častěji o trestněprávní. Pro studenta z průběhu praxe vyplývají práva a povinnosti, které jsou upraveny v celé řadě právních norem. Na rozdíl od praxí realizovaných v rámci střední školy či učiliště neexistuje pro odborné praxe vykonávané v rámci vysokoškolského studia specifická právní úprava. Na jedné straně tedy existuje velice široký prostor, ve kterém se subjekty právních vztahů mohou pohybovat, a na druhé straně to klade důraz na důkladnou smluvní úpravu. Podobu odborných praxí upravují jednak obecně závazné právní normy a jednak ostatní dokumenty. Mezi základní právní normy upravující odborné praxe patří: Zákon č.111/1998 Sb. o vysokých školách Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Listina základních práv a svobod, z. č. 2/1993 Sb. Mezi ostatní dokumenty bychom mohli zařadit především: Vzdělávací standardy ASVSP Etický kodex sociálních pracovníků. Vzdělávací standard ASVSP pro předmět Odborná praxe Vzdělávací standardy Asociace vzdělavatelů v sociální práci nejsou obecně závaznou právní normou. Jsou ale závazné pro členy Asociace a také Akreditační komise MŠMT je využívá jako kritérium pro udělení akreditace vzdělávacím programům v oboru sociální práce. Z tohoto důvodu je dobré vzdělávací standardy znát. Na valné hromadě ASVSP, která se konala 16.4. 2009 v Brně, byl schválen minimální vzdělávací standard předmětu Odborná praxe. Valná hromada se shodla na tom, že Odborná praxe je nedílnou součástí studia sociální práce, zprostředkovává studujícím zkušenost s výkonem sociální práce a umožňuje jim získávat profesní identitu. Odborná praxe musí být realizována na těchto základních principech: • individualizovaný přístup ke studujícím, který podporuje jejich osobnostní zrání a profesní růst; • partnerství a aktivní participace všech zúčastněných stran (studující – škola – pracoviště); • vzájemné hodnocení všech zúčastněných stran. Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů



51

Odborná praxe tvoří minimálně 25 % z celkové hodinové dotace výuky. Odborná praxe je systematicky plánována, koordinována a hodnocena na základě plnění úkolů, kterými studující prokazují dosažení vzdělávacích cílů. Důkazy o osobnostním a profesním růstu studující dokládají v portfoliích. Cílem odborné praxe je podpořit odbornou způsobilost a rozvíjet kompetence studujících k výkonu sociální práce v příslušných typech institucí a organizací. Praxe má vést studující k reflexi zkušenosti z odborné praxe a sebereflexi, aby si byli vědomi sebe jako nástroje sociální práce. Pracoviště poskytne potřebné informace a vytvoří podmínky pro výkon odborné praxe. Studující budou poučeni o svých právech a povinnostech, o specifických podmínkách pracoviště v souvislosti s bezpečností práce, požární ochranou a zásadách práce s klienty. Kromě zajištění odborné praxe poskytuje škola studujícím také supervizi odborné praxe. Ta probíhá v malé supervizní skupině pod vedením kvalifikovaného supervizora. Lze nabízet též individuální formu supervize. Celé znění vzdělávacích standardů naleznete na webových stránkách http:// www.asvsp.org. Právní ukotvení praxí studentů sociální práce na vysoké škole Jak už bylo zmíněno dříve, tak výkon odborné praxe představuje vztah tří subjektů: školy, studenta a pracoviště odborné praxe. Vztahy vysoké školy a studentů upravuje zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. Student je podle § 63 povinen plnit povinnosti, které pro něj vyplývají ze studijního programu a řídit se vnitřními předpisy školy. Je-li odborná praxe součástí studijního programu, pak její absolvování patří mezi povinnosti studenta. Škola je pak povinna v rámci akreditovaného studijního programu studentovi zabezpečit takový výkon praxe, který připraví studenta na výkon povolání. Výkon praxe nesmí pro studenta představovat nepřiměřené riziko ohrožení jeho zdraví. Odborná praxe může být vykonávána v zařízení vysoké školy (např. vysokoškolský zemědělský statek dle §44) nebo v zařízení jiného subjektu. V případě výkonu praxe v zařízeních poskytující sociální služby není situace zcela jednoznačná. Základní normou upravující poskytování sociálních služeb je zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách. V §115 vymezuje tento zákon okruh pracovníků vykonávajících odborné činnosti v sociálních službách. Kromě taxativně vymezených profesí zákon připouští, že při poskytování sociálních služeb mohou působit rovněž dobrovolníci. Zákon bo-

hužel neupravuje možnost působení osob připravujících se na výkon profese. Aby nebyli studenti zbaveni možnosti účasti na odborných praxích, přiklání se praxe k tomu, že studenti mohou být se souhlasem uživatele přítomni při poskytování úkonů sociálních služeb a mohou pod dohledem sociálního pracovníka činit dílčí úkony. Za poskytování služby zůstává odpovědný sociální pracovník. Smluvní zajištění Pokud je odborná praxe realizována na pracovišti třetího subjektu, je nutné tento vztah upravit smluvně v souladu s §51 občanského zákoníku. Většina vysokých škol využívá třístranné smlouvy (student-škola-pracoviště). Ústav sociální práce však




52

po dohodě s akreditovanými pracovišti uzavírá pouze dvoustrannou smlouvu – tzv. Rámcovou smlouvu o zajištění odborných praxí na akreditovaném pracovišti. Tato smlouva vymezuje práva a povinnosti školy a pracoviště ve vztahu k zajištění odborné praxe. Podle této smlouvy se škola zavazuje před zahájením praxe poučit studenta mimo jiného o etických normách, zejména povinnosti zachovávat mlčenlivost a o následcích porušení této povinnosti, povinnosti dodržovat vnitřní předpisy organizace a řídit se pokyny vedoucího praxe nebo statutárního zástupce pracoviště odborné praxe. Na druhé straně ve smlouvě pracoviště odborné praxe deklaruje vědomí toho, že odpovídá za škodu, která studentovi vznikne na jeho zdraví či majetku v souvislosti s výkonem praxe, která probíhá na pracovišti odborné praxe. Tato odpovědnost však nevznikne, jestliže si student škodu způsobil následkem porušení předpisů o bezpečnosti práce nebo nerespektováním vnitřních předpisů organizace či pokynů vedoucího praxe. Student žádnou smlouvu s pracovištěm ani se školou neuzavírá. Jeho konkrétní práva a povinnosti vyplývají z vnitřních předpisů ÚSP UHK. Ochrana zdraví při práci a odpovědnost za škodu na majetku V souvislosti s výkonem odborných praxí se mohou studenti setkat z různými situacemi, které mohou ohrozit zdraví např. živelná událost na pracovišti (požár, povodeň), napadení studenta agresivním klientem, úraz, infekční nemoc, poškození či odcizení osobních věcí studenta, nepřiměřená fyzická zátěž vedoucí k poškození zdraví, nepřiměřená emoční zátěž aj. Pracoviště je dle smlouvy povinno studenta seznámit s konkrétními riziky a poučit ho o zásadách bezpečnosti práci na pracovišti odborné praxe. Student je povinen se seznámit s postupy, která pracoviště odborné praxe vypracovávají k minimalizaci rizik plynoucích z výše popsaných situací. Student je dále povinen tyto postupy dodržovat a celkově se chovat tak, aby nedošlo ke vzniku škody. V souvislosti se vznikem škody může rozlišit dvě situace: • Vznik a náhrada škody, která vznikla studentovi v souvislosti s realizací odborné praxe; • Vznik a náhradu škody, kterou způsobil student v souvislosti s realizací odborné praxe, zpravidla porušení právních povinností. V prvním případě pracoviště odborné praxe odpovídá za škodu, která studentovi vznikne na jeho zdraví či majetku v souvislosti s výkonem praxe, která probíhá na pracovišti odborné praxe. Tato odpovědnost však nevznikne, jestliže si student škodu způsobil následkem porušení předpisů o bezpečnosti práce nebo nerespektováním vnitřních předpisů organizace či pokynů vedoucího praxe. Tato úprava je v souladu s ustanovením § 391 odst. 4. zákoníku práce, podle kterého (příslušná) vysoká škola odpovídá studentům vysokých škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při studiu nebo praxi ve studijním programu, uskutečňovaném vysokou školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud ke škodě došlo při studiu nebo praxi nebo v přímé souvislosti s nimi u jiné právnické osoby




53

nebo fyzické osoby, odpovídá právnická nebo fyzická osoba, u níž se studium nebo praxe uskutečňovaly. V druhém případě se student v průběhu a realizace odborné praxe může dostat do situací, kdy on se on sám podílí na vzniku škody, která má svoji příčinu zpravidla v jeho protiprávním jednání a dochází tak ke vzniku jeho právní odpovědnosti. Odpovědnost se nejčastěji chápe jako druh právního vztahu vznikající v důsledku porušení právní povinnosti a spočívající v nové povinnosti sankční povahy. Je zpravidla důsledkem deliktu nebo eventuálně i protiprávního stavu. Obecnou odpovědnost za škodu upravuje § 420 občanského zákoníku. Každý (tj. i student) odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti se může zprostit student, pouze pokud sám prokáže, že škodu nezavinil. Způsobilo-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud student vykonávající odbornou praxi způsobí škodu, neodpovídá za ni škola, ale student sám Trestněprávní odpovědnost V průběhu praxe se může student dostat do situace takříkajíc na hraně zákona. Pro tyto situace je třeba připomenout některé trestné, se kterými se mohou při svém kontaktu s klienty sociálních služeb nejčastěji setkat. Nepřekažení trestného činu (§ 367) Objektivní stránka spočívá v tom, že se student hodnověrně dozvěděl o přípravě nebo páchání zde taxativně uvedených závažných trestných činů (kupříkladu týrání svěřené osoby nebo pohlavního zneužívání), a tuto činnost nepřekazí. Překazit trestný čin lze různým způsobem. Překažením je též včasné oznámení státnímu zástupci či policejnímu orgánu. Neoznámení trestného činu (§ 368 ) Objektivní stránka spočívá v neoznámení zde taxativně uvedených závažných trestných činů (kupříkladu týrání svěřené osoby), o jejichž spáchání se student hodnověrným způsobem dověděl. Oznámení je třeba učinit bez prodlení. Povinnost oznámit trestný čin nezávisí na tom, zda ten, kdo se o jeho spáchání hodnověrným způsobem dověděl, zná či nezná jeho pachatele. Týrání svěřené osoby (§ 198) Objektem je zájem společnosti na ochraně osob, které vzhledem ke svému věku nebo zdravotnímu stavu jsou v péči nebo výchově jiných. Objektivní stránka spočívá v týrání osoby, která je v péči nebo výchově pachatele (tedy studenta). Za týrání se považuje, jestliže student hrubší necitelností působí nepříznivě na tělesnou nebo duševní stránku poškozeného (tedy klienta). Nemusí jít o způsobení újmy na zdraví, ale týraná osoba pociťuje jeho bolestivost a krutost jako příkoří. Týrat lze i opomenutím povinné péče. Za určitých okolností může být tímto způsobem postižena šikana.




54

Ohrožování výchovy dítěte (§ 201) Objektem ochrany je zájem na ochraně mládeže, tj. osob mladších než osmnáct let, před negativními vlivy, které ji vystavují nebezpečí zpustnutí. Objektivní stránka trestného činu je naplněna čtyřmi formami: umožnění vést zahálčivý nebo nemravný život, svádění takové osoby k zahálčivému nebo nemravnému životu, byť i z nedbalosti umožnění hry na hracích přístrojích, které jsou vybaveny technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry (výherní hrací přístroje, výherní automaty). Projevy zpustnutí spočívají v příživnickém způsobu života, prostituci, pohlavní nevázanosti, záškoláctví, návyku na alkohol a drogy, výtržnictví, páchání trestné činnosti, zanedbávání hygienických zásad, tuláctví, v bezdomoveckém způsobu života apod. Není třeba, aby skutečně ke zpustnutí došlo, stačí, že tento stav hrozí. Trestní odpovědnost není vyloučena ani v případech, že šlo o osobu již předtím mravně narušenou. Pachatelem může být i student na praxi, po subjektivní stránce stačí nedbalost, u formy svádění pak úmysl. Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 - 148) Objektem trestného činu je zájem na ochraně lidského zdraví, tedy fyziologické činnosti tělesných orgánů potřebné k obvyklé činnosti. Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdraví stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné chyby. Ke spáchání tohoto trestného činu může dojít porušením důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání či povolání (předpisy bezpečnosti práce). Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (146a) Objektivní stránka spočívá v ublížení na zdraví jinému člověku za situace silného rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Jde vlastně o postih jednání ve zcela výjimečné situaci, ve které hraje významnou roli zátěžová situace na straně pachatele (studenta). V situaci, kdy pachatel jedná v důsledku předcházejícího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude třeba pečlivě zkoumat okolnosti, které trestnému činu předcházely, zejména pak vztahy mezi poškozeným a pachatelem, případně osobami blízkými. V souvislosti s tímto trestným činem bude třeba rozlišovat mezi jeho spácháním, nutnou obranou a překročením mezí nutné obrany. Etický kodex sociálních pracovníků České republiky Etický kodex schválilo plénum Společnosti sociálních pracovníků 19. 5. 2006. Etický kodex stanoví etické zásady výkonu sociální práce a pravidla chování sociálního pracovníka ke klientovi, k zaměstnavateli, ke kolegům, k rozvoji profese a ke společnosti. Vzhledem k tomu, že se nejedná o obecně závaznou právní normu, nemůže být její dodržování státem vynucované. Pokud ji však pracoviště (zaměstnavatel) přijme jako vlastní vnitřní předpis a sociální pracovník (zaměstnanec) se zaváže k jejímu dodržování, může být porušení etického kodexu považováno za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, což může být důvodem k výpovědi pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a v případě zvlášť závažného porušení dokonce může vést až k okamžitému zrušení pracovního poměru.



Etický kodex

55

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Sociální práce je založena na hodnotách demokracie a lidských práv. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin i jednotlivců, tak jak jsou vyjádřeny v Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte. Etické zásady • Sociální práce je založena na hodnotách demokracie a lidských práv. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin i jednotlivců, tak jak jsou vyjádřeny v Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte. • Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti. • Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v míře, aby současně nedocházelo k omezení takového práva druhých osob. • Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a dobrovolným společenským organizacím svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností a jejich následků. • Sociální pracovník musí dávat přednost své profesionální odpovědnosti před svými soukromými zájmy. Služby, které poskytuje, musí být na nejvyšší odborné úrovni.

Pravidla etického chování sociálního pracovníka

Ve vztahu ke klientovi • • •

•

•

Sociální pracovník vede své klienty k vědomí odpovědnosti sám za sebe. Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů. Sociální pracovník pomáhá se stejným úsilím a bez jakékoliv formy diskriminace všem klientům. Při žádné formě diskriminace nespolupracuje a nezúčastní se jí. Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty. žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům nebo jestliže jsou ohroženy další osoby. V případech správního řízení umožňuje účastníkům tohoto řízení nahlížet do spisů. Sociální pracovník dbá, aby klienti obdrželi všechny služby a dávky sociálního zabezpečení na které mají nárok,a to nejen od instituce, ve které je zaměstnán, ale i ostatních příslušných zdrojů. Poučí klienty o povinnostech, které vyplývají z takto poskytnutých služeb a dávek. Pomáhá řešit i jiné záležitosti a problémy klienta týkající se jiné složky jeho života. Sociální pracovník hledá možnosti jak zapojit klienty do procesu řešení jejich problémů.



Etický kodex

56

Ve vztahu ke svému zaměstnavateli • Sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému

zaměstnavateli. • V zaměstnavatelské organizaci vytváří takové podmínky, které umožní sociálním pracovníkům v ní zaměstnaným přijmout a uplatňovat závazky, vyplývající z tohoto kodexu. • Snaží se ovlivňovat sociální politiku, pracovní postupy a jejich praktické uplatňování ve své zaměstnavatelské organizaci s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům.

Ve vztahu ke svým kolegům • Sociální pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních od-

borných pracovníků. Vykonává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytované sociální služby. • Respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů, ostatních odborných a dobrovolných pracovníků. • Kritické připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě a vhodným způsobem.

Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti Sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání. Neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod. • Brání tomu, aby odbornou sociální práci prováděl nekvalifikovaný pracovník bez patřičného vzdělání. • Je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy a dilema. • Pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce. •

Ve vztahu ke společnosti • Sociální pracovník má právo i povinnost upozorňovat širokou veřejnost a příslušné orgány na způsoby, kterými společnost, vláda nebo přispívají k obtížím a utrpení lidí a nesnaží se o jejich ukončení. • Zasazuje se o zlepšení sociálních podmínek a sociální spravedlnosti tím, že podněcuje změny v zákonech, politice státu i v politice mezinárodní. • Upozorňuje na možnost spravedlivějšího rozdělení společenských zdrojů a potřebu zajistit přístup k těmto zdrojům těm, kteří to potřebují. • Působí na rozšíření možnosti a příležitosti ke zlepšení kvality života pro všechny lidi, a to se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům a skupinám. • Sociální pracovník působí na zlepšení podmínek, které zvyšují vážnost a úctu ke kulturám, které vytvořilo lidstvo.

Platnost kodexu od 1. 1. 1995. Společnost sociálních pracovníků ČR. Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů


Supervizní deník

57

SUPERVIZNÍ DENÍK Účel supervizního deníku Supervizní deník je povinnou pomůckou studujících, umožňující zaznamenávat a reflektovat problematické či jinak klíčové situace, které se odehrály v průběhu jejich praxe. Praktickým cílem supervizního deníku je sloužit jako podklad studujících pro supervizi praxí, ze kterého čerpají, když na supervizi popisují danou situaci, reflektují ji a formulují svou zakázku na supervidující/ho. Teoretickým cílem supervizního deníku je naučit studující přemýšlet nad běžnými situacemi, se kterými se během praxe setkávají (vnímat je jako dilemata či jako příležitosti ke změně vlastní praxe sociální práce). Témata pro supervizi Témata pro supervizi mohou být hledána především v následujících okruzích: • Postupy a vztah pracovníka na pracovišti vzhledem ke klientům v jejich životní situaci. • Vztah mezi studující/m a pracovníky na pracovišti. • Podmínky praxe na pracovišti. • Vztah mezi studující/m a klienty. • Postupy studujících při práci s klientem. • Podmínky prostředí, ve kterých je sociální práce vykonávána (organizační prostředí, tlaky zadavatelů, politické tlaky, zákonné podmínky výkonu sociální práce, ekonomické tlaky apod.). • Naplňování kompetenčního modelu. • Vztah teorie a praxe.

Způsob záznamu situací Nepředpokládá se, že se studující po každý den své praxe dostane do situace, která by se měla stát supervizním tématem, zároveň je možné, že v průběhu jednoho dne se odehraje několik situací, které budou studující vnímat jako témata pro supervizi. Supervizní deník by měl zahrnovat minimálně tolik témat jako činí 30% doby praxe (tj. počet supervizních záznamů se musí rovnat minimálně počtu dní praxe děleno třemi). Zda bude studující zaznamenávat do deníku situace ručně či elektronicky, je na jejím/jeho rozhodnutí. V portfoliu praxí budou akceptovány oba způsoby záznamu situací. Role supervizního deníku Supervizní deník je pomůckou výhradně studujících. Nebude předkládán koordinátorům či vedoucím praxí na pracovištích. Nebude předkládán k hodnocení ani vyučujícím praxe. Ti budou pouze kontrolovat splnění stanoveného minimálního rozsahu deníku, aby bylo prokazatelné, že studující o výkonu praxe přemýšlel/a. Pouze supervizor/ka praxí bude kontrolovat, zda studující v rámci supervizí s deníky pracují jako s relevantním podkladem pro supervizi. Absence supervizního deníku může být důvodem pro vyloučení studujících ze supervizního semináře. Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0015 - Rozvoj klíčových kompetencí studentů sociální práce očima potenciálních zaměstnavatelů


Supervizní deník

58

Návod k vyplňování supervizního deníku

Datum: Vztahuje se ke dni praxe, ve kterém se odehrála situace, která bude dále zaznamenána jako možné téma k supervizi praxe studujících. Ideálně by se s tímto datem mělo shodovat i datum záznamu této situace do deníku, aby byla situace ještě v „čerstvé“ paměti. Popis situace: Studující stručně popíše danou situaci: Co se stalo, jak se to stalo, kdo byl účasten na situaci, jaké byly důsledky, a pojmenuje problém či téma. Reflexe situace: V rámci „reflexe situace“ studující problém již nepopisuje, ale interpretuje. To znamená, že reflektuje otázky, dilemata, pocity, myšlenky či hodnocení, které ji/ho v souvislosti s tématem či problémem napadají. Tyto interpretace mají logicky směřovat k formulaci zakázky do supervize. Záleží na studující/m, kdy situaci v rámci supervizního deníku reflektuje. Ideální je vrátit se k reflexi alespoň dvakrát: jednou přímo v den, kdy se daná situace udála, podruhé s odstupem několika dní, kdy se interpretace studující/ho mohla posunout jiným směrem. Zakázka do supervize: V rámci závěrečného supervizního semináře bude studující tázán/a nejen na popis a reflexi dané situace, ale také na zakázku do supervize, která bude logicky navazovat na předchozí popis a reflexi situace. V rámci supervizního deníku by měl/a jasně, konkrétně a stručně formulovat odpověď na otázku, která zazní na supervizním semináři ze strany supervizorky/supervizora: „Co pro vás mohu v rámci va-

šeho tématu udělat?“



Supervizní deník

59

Supervizní deník – situace č. …… Datum: Popis situace:

Reflexe situace:

Zakázka do supervize:



Supervizní deník

60


Reflexe situace:




Supervizní deník

61


Reflexe situace:




62

OBSAH O PROJEKTU „ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE OČIMA POTENCIÁLNÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ“......................................................3 VZTAHOVÝ RÁMEC ODBORNÝCH PRAXÍ STUDENTŮ ÚSP UHK...............................5 CHARAKTERISTIIKY TYPŮ ODBORNÉ PRAXE NA ÚSP UHK....................................8 SYLABY PŘEDMĚTŮ ODBORNÉ PRAXE NA ÚSP UHK............................................10 SLOVNÍČEK POJMŮ K ODBORNÉ PRAXI..............................................................24 POKYNY PRO STUDENTY PŘED NÁSTUPEM NA PRACOVIŠTĚ...............................28 PŘEHLED PRACOVIŠŤ AKREDITOVANÝCH ÚSP UHK............................................30 PRAVIDLA PRO EXKURZE..................................................................................37 MODEL KOMPETENCÍ PRO ODBORNÉ PRAXE.....................................................39 HODNOCENÍ ODBORNÉ PRAXE STUDENTKY/STUDENTA.....................................48 PRÁVNÍ ASPEKTY ODBORNÉ PRAXE...................................................................50 ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY............................55 SUPERVIZNÍ DENÍK..........................................................................................57


(pracovní verze č. 2 pro fázi pilotního ověřování)

Autorský tým: Mgr. Zuzana Truhlářová, Ph.D., Mgr. Radka Janebová, Ph.D.,

Mgr. Martina Macková, Ph.D., Mgr. Jan Hloušek, Mgr. Miroslav Kappl, Ph.D., JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc. Sestavila: Mgr. Zuzana Hloušková

2. vydání Hradec Králové, listopad 2012

© Ústav sociální práce, Univerzita Hradec Králové


ředitel USP UHK koordinátor praxí na pracovišti garant praxí (vyučující praxe) student vedoucí praxe na pracovišti supervizor USP UHK

Recommend Documents