E X P E R T N Í P O S U D E K

ing. jan konopík diagnostika dřevěných konstrukcí stavebně technické a mykologické posudky znalecké posudky konzultační činnost v oblasti ochrany dřeva nádražní 427, 36452 žlutice, okres karlovy vary m.t.: 602947303 / e-mail: [email protected] ič: 71733671

E X P E R T N Í

P O S U D E K

STAVEBNĚ TECHNICKÝ A MYKOLOGICKÝ PRŮZKUM projekt / akce

rekonstrukce kaple sv. Jana Nepomu ckého

adresa / objekt

kaple sv. Jana Nepomu ckého, S loup v Čechách

typ konstrukce

konstrukce krovu

číslo zakázky

018/08.2012

číslo výtisku

PDF

termín z prac ování

srpen - září 2012, Prah a

i n g. jan k on opí k

diagnostika dřevěných konstrukcí stavebně technické, mykologické a znalecké posudky konzultační činnost v oblasti ochrany dřeva

/1/ OBECNĚ Objednavatel: Obec Sloup v Čechách; IČ: 00525677 Komenského 236, 47152 Sloup v Čechách, okres Česká Lípa Objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého Sloup v Čechách, okres Česká Lípa Zadání: Provedení stavebně technického a mykologického posouzení dřevěných prvků konstrukce krovu kaple, posouzení jakostního stavu dřeva a návrh sanačních opatření. Objednávka: Objednávka vedená pod číslem jednacím ousl 509/12 Podklady: Zaměření konstrukce krovu - Sloup kaple.dwg Expertní posudek - studie jakostního stavu dřevěné konstrukce krovu kaple sv. Jana Nepomuckého ve Sloupu v Čechách, číslo zakázky 001/01.2012, leden 2012 Poznámky: Tento posudek obsahuje: 31 stran textu, 8 stran I lus tra čn í f ot og ale r ie, 1 stranu “Schematické vyznačení vazeb konstrukce krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách“, 1 stranu “Schematické vyznačení biotické destrukce prvků v patě konstrukce krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách“, 1 stranu “Schematický návrh konstrukční ochrany krátčat a vazních trámů v nosném zdivu - stávající stav; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách“, 1 stranu “Schematický návrh konstrukční ochrany krátčat a vazních trámů v nosném zdivu - varianta 1; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách“, 1 stranu “Schematický návrh konstrukční ochrany krátčat a vazních trámů v nosném zdivu - varianta 2; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách“, 7 stran Od b or né h o p osu dk u - lab orat orn í z prá va: “M yk ol ogic ký r ozb or vz or ků dř eva“, včetně charakteristiky kultivací zjištěných dřevokazných hub. Posudek je vyhotoven ve dvou originálech. Tento posudek lze dále rozmnožovat se souhlasem zpracovatele posudku. V případě citace posudku uvádějte vždy jeho číslo zakázky. Veškeré podklady pro zpracování tohoto posudku jsou uloženy v archivu autora posudku. číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 2/40



/2/ STAVEBNĚ TECHNICKÝ A MYKOLOGICKÝ PRŮZKUM Tento Expertní posudek navazuje na předběžnou prohlídku objektu a konstrukce krovu kaple, jejíž stav je popsán v Expertním posudku - studie jakostního stavu - číslo zakázky 001/01.2012, provedenou v lednu 2012. Stavebně technický a mykologický průzkum byl proveden 16. srpna 2012. Posouzení stavu dřevěných prvků konstrukce krovu bylo provedeno pomocí smyslových metod hodnocením podle vzhledu, barvy, deformace a narušení povrchu dřeva. Toto posouzení bylo pak doplněno o jednoduché mechanické zkoušky (zásek tesařským kladivem, vryp nožem, dlátem) a o vizuální zhodnocení charakteristiky třísek získaných těmito zkouškami. Z dřevěné konstrukce krovu byly odebrány tři vzorky dřeva pro laboratorní mykologickou analýzu. Výsledky analýzy a popis vzorků dřeva je součástí přílohy (Od b or néh o posudku - laboratorní zpráva: “Mykologický rozbor vzorků dřeva“) tohoto posudku. Vybrané konstrukční detaily dřevěné konstrukce a bioticky destruovaných dřevěných prvků krovu, a jejich částí, byly zdokumentovány digitálním fotoaparátem CANON PowerShot SX110 IS. Vybrané fotografie jsou součástí přílohy tohoto posudku. /3/ POPIS OBJEKTU A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Předmětem stavebně technického a mykologického průzkumu byly dřevěné prvky konstrukce krovu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého ve Sloupu v Čechách. Jednopodlažní osmiboká kaple s obdélníkovým presbytářem na severozápadní straně, a bočními oratořemi, je zastřešena mansardovou střechou s hřebenem střechy v směru jihovýchod - severozápad. Oratoře jsou zastřešeny pultovými střechami, sakristie střechou valbovou. Střešní plášť valbových, mansardových i pultových střech je složen z plného prkenného bednění a asfaltové lepenky, přichycené k bednění dřevěnými latěmi. Nad hřebem mansardové střechy kaple vystupuje šestiboká věž s lucernou a bání. Lucerna je kryta prkenným bedněním, báň měděným plechem na plném bednění. Kaple je zastropena cihelnými klenbami. /3-1/ Dřevěné konstrukce; krov /3-1-1/ Krov kaple a presbytáře Vaznicová konstrukce mansardového krovu je sestavena z tesaných smrkových a jedlových trámů. Konstrukce krovu je založená na, minimálně jedné, pozednici, která je uložená do nosného obvodového zdiva kaple, kde plní také funkci dřevěného věnce. Na pozednice jsou plátované nebo kampované vazní trámy a krátčata; krátčata jsou v exteriéru čepována do trámových výměn. Do krátčat a vazních trámů jsou v patě krovu čepovány krokve. Ve volné délce jsou krokve osedlány na pětibokou střední vaznici; střední vaznice je čepována mezi šikmé sloupky plných vazeb krovu. V hřebeni jsou krokve protilehlých vazeb vzájemně spojeny na ostřih. V nárožích jsou krokve lípnuty číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 3/40



na nárožní krokve. Kolmo na vazní trámy a krátčata jsou v patě krovu kampovány dolní pětiboké vaznice. Do dolních pětibokých vaznic jsou čepovány šikmé sloupky (v plných vazbách krovu) a krokve ondřejských křížů (ondřejské krokve), které jsou ve vrcholové části čepovány do pětiboké střední vaznice. V rovině kolmé na hřeben střechy je konstrukce krovu staticky ztužena dřevěnými hambalky (v plných i jalových vazbách krovu plátovanými na krokve a v hřebeni krovu čepované mezi protilehlé krokve), trámovými rozpěrami (v plných vazbách krovu čepovanými mezi šikmé sloupky) a šikmými pásky (v plných vazbách krovu čepovanými mezi šikmé sloupky a trámové rozpěry). Na obvodové straně střešního pláště je na trámové rozpěry čepována dřevěná mansardová římsa. Ve vodorovné rovině a v rovině střešního pláště je konstrukce krovu staticky ztužena dvěma vodorovnými průvlaky (dolní a horní), čepovanými mezi šikmé sloupky plných vazeb. Do vodorovných průvlaků jsou plátovány krokve ondřejských křížů a jsou o ně opřeny krokve. Rovina střešního pláště je v patě krovu tvarována námětky nebo krokevními námětky a dřevěnými prkennými ramenáty. Do interiéru půdního prostoru, respektive do konstrukce krovu nad kaplí, je vestavěna šestiboká věž zvonice. Dřevěná konstrukce zvonice je založená na vazních trámech, uložených na vodorovné dřevěné trámové průvlaky. Do vazních trámů jsou čepovány nosné sloupy věže, které jsou staticky ztuženy šikmými vzpěry. Šikmé vzpěry jsou čepované mezi vazní trámy a sloupy věže. Na úrovni hřebene střechy jsou kolmé sloupy rozepřeny dvojicí trámových rozpěr. Konstrukce věže je ukončena klasickou dřevěnou konstrukcí lucerny s bání. Původní dřevěné prvky konstrukce krovu jsou spojovány klasickými tesařskými spoji. Tesařské spoje jsou zajištěny dubovými kolíky nebo, nad kaplí, ocelovými pásovinami (nárožní spoje vazních trámů a trámových výměn). Tesařské spoje lokálně provedených oprav a úprav krovu (původních prvků krovu s novým dřevem) jsou řešeny pomocí hřebíkových spojů a spojů s ocelovými svorníky. /3-1-2/ Krov sakristie a oratoří Jednoduché konstrukce pultových střech bočních oratoří jsou sestaveny pouze z krokví uložených v patě i v hřebeni na nosné obvodové zdivo. Expozičně mladší pultová střecha nad levou (při pohledu od vstupu do kaple, oratoří má krokve v patě uložení a dřevěnou pozednici a v hřebeni na dřevěné podložky nebo klíny. Valbová konstrukce krovu nad sakristií (prostor sakristie není přístupný) je založena na dřevěných pozednicích, na které jsou kampované vazní trámy a krátčata (ve valbě). Do vazních trámů a do krátčat jsou čepovány krokve.

číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 4/40



/4/ STÁVAJÍCÍ STAV DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ /4-1/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí - obecně Riziku biotického poškození dřevokaznými houbami jsou vystaveny veškeré konstrukční prvky dřevěných konstrukcí, které jsou v trvalém a přímém styku se zdivem, zasypány stavební sutí, není u nich zajištěno trvalé a přirozené proudění vzduchu a konstrukční prvky, na které dlouhodobě zatéká srážková voda v důsledku porušeného střešního pláště, kolem revizních střešních otvorů, střešních prostupů, v místech narušených klempířských prvků nebo v místech chybějící střešní krytiny. Dále také veškeré dřevěné prvky krovu, které jsou v trvalém a přímém styku se zdivem, respektive jsou do zdiva uloženy (například zhlaví vazních trámů a krátčat, pozednice) a není u nich zajištěno trvalé a přirozené proudění vzduchu. Pokles jakostních vlastností, způsobený dřevokaznými houbami, se nejčastěji vyskytuje ve zhlaví trámů, která jsou neprodyšně obezděna v nosném zdivu. Hniloba dřeva pak postupuje prvkem do jeho volné délky. Postoupí-li hniloba do uložení trámu (část trámu na hraně zdiva), dochází k oslabení prvku a snížené stabilitě trámu v místě nejvíce namáhaném na střih. Výrazným problémem, z hlediska poklesu jakostních vlastností, může být plné bednění, které tvoří střešní plášť. Mezi prvky plného bednění (prkna) a horní plochou krokví nedochází k trvalému a přirozenému proudění vzduchu, které by zajišťovalo přirozené vysoušení těchto styčných ploch při zatékání srážkové vody poškozeným nebo narušeným pláštěm. V místě styku krokve s plným bedněním proto velice často dochází nejdříve k zapařování dřeva a následně k jeho napadení hnilobou. Tato hniloba (nejčastěji dřevokazné houby rodu Gloeophyllum - trámovka) způsobuje destrukci dřeva výsušnými trhlinami nebo od horní plochy směrem k jádru trámu (do středu prvku) a proto je z počátku jejího působení velice špatně zjistitelná. Dřevokaznou houbu, která do velké míry ovlivňuje mechanické a statické vlastnosti jak dřevěných a zděných konstrukcí, tak i celého objektu je dřevomorka domácí (Serpula

lacrymans). Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) způsobuje vážné škody na konstrukčním dřevě nejen ve střední a severní Evropě, ale i v Americe, Austrálii či Japonsku. Tato houba může prorůstat i substráty, které jí neposkytují živiny, například zdivo nebo chudý beton. V době zralosti produkuje až sto miliónů spor za hodinu (cca 6.000 spor z 1 cm2 čerstvé plodnice). Přenesené větrem nebo hmyzem, i na velké vzdálenosti od ohniska nákazy, vyklíčí tyto spory vždy za příznivých podmínek. K poškození dřevěných prvků tak může dojít i velmi daleko od ohniska nákazy. Inhalace spor dřevokazné houby z ovzduší, může v neposlední řadě způsobovat i řadu poškození respiračního systému člověka v závislosti na druhu, expozici a imunologickému stavu subjektu - spory mohou atakovat lidské sliznice a vyvolávat dráždivé alergické reakce. Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) má nízké nároky na vlhkost dřeva (optimální vlhkost dřeva 25 až 30%) a podle zdroje výživy patří do skupiny celulózovorních (rozčíslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 5/40



kládají celulózu, tedy způsobují destrukční rozklad dřeva) dřevokazných hub. Rozklad dřeva způsobený celulózovorními houbami se nazývá hnědá hniloba. Hnědá hniloba je název pro destrukci dřeva vztažený ke způsobu, kterým je rozkládána celulóza (a hemicelulózy). Celulózu dřevomorka rozštěpí na oxid uhličitý a vodu. Dřevo postupně hnědne uvolňovaným ligninem, který zůstává většinou nerozložen. Dřevo je poměrně suché, křehké, lehce lámavé až drobivé, později se kostkovitě rozpadá. Dřevomorka domácí napadá nejčastěji měkké dřevo. Při růstu vytváří dřevomorka mycelium. Z mycelia vyrůstají provazcovité útvary, tzv. rhizomorfy. Tyto rhizomorfy se vyznačují schopností prorůstat i takovými materiály, jako je cihelné a kamenné zdivo nebo chudý beton. Tímto způsobem se aktivní houba může rozšířit na vzdálenost až několik metrů od zdroje živin a infikovat zdravé dřevo. Rhizomorfy disponují schopností transportovat živiny a vodu. Vodu pro svůj další růst, v případě zastavení její dotace z prvotního zdroje, si může dřevomorka vytvářet pomocí svých plodnic. Má-li dřevomorka zajištěny ideální podmínky pro růst a rozvoj, pak byla laboratorně zjištěna rychlost růstu 5 mm za den, nebo téměř 2 m za rok. V ý s l e d k y D i s e r t a č n í p r á c e [4 ] v k a p i t o l e z a b ý v a j í c í s e v ý s k y t e m d ř e v o k a z n ý c h h u b v e dřevěných krovových konstrukcích historických objektů(A) a sakrálních staveb(B) - kostelů a kaplí, respektive laboratorní vyhodnocení odebraných vzorků dřeva (vizuálně poškozeného i bez známek biotického poškození - hniloby), uvádějí výskyt alespoň jednoho rodu dřevokazné houby v 92,62%(A) a 95,83%(B) ze všech odebraných vzorků z krovových konstrukcí (ve statisticky sledovaném období, od roku 1992 do roku 2007, bylo odebráno 122(A) a 72(B) vzorků dřeva z krovových konstrukcí 66 historických obj e k t ů ( A ) a 4 1 s a k r á l n í c h s t a v e b ( B ) . Z v ý s l e d k ů D i s e r t a č n í p r á c e [4 ] j e t e d y z ř e j m é , ž e pravděpodobnost výskytu životaschopných zárodků dřevokazných hub (alespoň jednoho rodu) v dřevěných konstrukčních prvcích je velmi vysoká. Ve většině případů se jedná o dřevokazné houby v latentním (klidovém, spícím) stádiu, jejichž hyfy čekají na vytvoření ideálních podmínek - zpravidla pravidelnou a dlouhodobou dotací vlhkosti. Největší riziko biotického znehodnocení dřevěných konstrukčních prvků je v místech, ke kterým není zajištěn volný a pravidelný přístup vzduchu (vlhkost nad 18% - dřevokazné houby). Základní podmínkou potřebnou k iniciaci růstu dřevokazné houby jsou optimální životní podmínky (viz tabulka).




Optimální životní podmínky pro růst a rozvoj dřevokazných hub teplota okolí [°C ]

druh houby

vlhkost dřeva [%]

optimum

minimum

maximum

optimum

minimum

maximum

Serpula lacrymans dřevomorka domácí

22

3

27

30

20

55 až 130

Coniophora puteana koniofora sklepní

23

3

35

34 až 46

22

70 až 130

Gloeophyllum sepiarium trámovka plotní

36

5

44

40

20

60 až 130

Fibroporia Vaillantii pornatka Vaillantova

27

3

37

35

20

20 až 130

25 až 28

3

37

40

20

130

Trametes serialis řadová

outkovka

Zdroj: Baier, J., Týn, Z..: Ochrana dřeva, Grada 1996

Riziku biotického znehodnocení dřeva larvami dřevokazného hmyzu jsou vystaveny všechny dřevěné konstrukční prvky, které nejsou důkladně vysušeny, ošetřeny vhodnými chemickými prostředky, odkorněny a ostrohranně opracovány nebo dřevěné konstrukční prvky, které jsou v jejich blízkosti. Larvy dřevokazného hmyzu čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) postupují bělovou částí dřeva tou nejjednodušší cestou, tedy po letokruzích, pak postupně směrem ke středu trámu. Larvy tesaříků mohou žít ve dřevě až dvanáct let, na konci svého životního cyklu, se larvy zakuklí v povrchové vrstvě trámu, aby měl vylíhnuvší se dospělec co nejlehčí cestu na povrch trámu (není přizpůsoben pro destrukci dřeva), odkud po vylíhnutí vyleze. Dospělý brouk, samička, naklade další vajíčka (80 až 200 kusů), nejčastěji do trhlin v trámech. Tesaříkem destruovaný trám rychle ztrácí jednak svou pevnost - napadené dřevo se rozpadá na drť, a také tvar původního průřezu (díky tomu, že postupuje také po letokruzích, se průřez mění ze čtvercového či obdélníkového na kulatý nebo oválný - tato změna tvaru má negativní vliv na následné tesařské opravy trámů příložkováním). Na biotické destrukci dřeva se podílí také červotoč umrlčí (Anobium pertinax) a, je-li teplota okolí a dřeva v rozmezí teplotních hodnot -16°C až +34°C, také červotoč proužkovaný (Anobium

punctatum), který má výrazný vliv na biotickou destrukci zhlaví stropních trámů. Riziku chemické degradace dřevní hmoty jsou vystaveny prvky, na jejichž vodorovných a šikmých plochách jsou usazeny letité nánosy prachu. Ty vytvářejí společně s nátěry (protipožární, biocidní, dekorativní), zatékající srážkovou vodou a vzdušnou vlhkostí kyselé chemické reakce, které mají negativní vliv na kvalitativní stav dřeva - dochází k jeho rozvláknění. K podobným reakcím dochází i na ostatních plochách konstrukčních prvků, kde jsou patrné lokální stopy po zatečení, tzv. mapy, které vznikají reakcí srážkové vody a solí protipožárních, fungicidních a dekorativních nátěrů na bázi amonných sloučenin. Kyselou reakcí těchto sloučenin se dřevem pak dochází ke změně hodnoty pH dřeva a tím k rozkladu ligninových složek dřeva a na povrchu se objevují vlákna celulózy, která působí dojmem „ochlupení trámu“. číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 7/40



/4-2/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí /4-2-1/ Krov kaple a presbytáře Stavebně technický a mykologický průzkum dřevěných prvků konstrukce krovu nad kaplí a presbytářem prokázal známky výrazné biotické destrukce dřeva, která se nejvíce projevuje u dřevěných prvků v patních partiích konstrukce. U některých prvků krovu byla zjištěna biotická destrukce dřeva až na hranici statické únosnosti - u těchto dřevěných prvků, a jejich částí, může v brzké době dojít ke statické destrukci, nejčastěji k rozlomení trámu, což může negativně ovlivnit stabilitu celé konstrukce. Pokles kvalitativních vlastností dřevěných prvků je způsoben, místy živými (světlé a sypké požerky kolem výletových otvorů a pod výletovými otvory), larvami dřevokazného hmyzu čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) a červotočovití (Anobiidae) a aktivními (čerstvé mycelium, zvýšená vlhkost dřeva i zdiva v blízkosti dřevěných prvků) celulózovorními dřevokaznými houbami vizuálně (dle charakteristické destrukce dřeva, plodnic, mycelia a lokalit výskytu) určenými jako dřevokazná houba dřevomorka domácí (Serpu-

la lacrymans) a dřevokazné houby rodů trámovka (Gloeophyllum), outkovka (Trametes) a koniofora (Coniophora). Povrchové mycelium dřevokazných hub je na dřevěných prvcích patrné nejčastěji v zimních měsících a ve srážkově bohatých měsících. Na povrchu dřevěných prvků byly zjištěny výkvěty plísní šedozelené barvy. Změny kvalitativního stavu dřevěných prvků krovu kaple a presbytáře způsobené dřevokaznými houbami, jsou nejvíce patrné v patě krovu (cca do výše 1,5 m od koruny zdiva) a v místech dlouhodobého zatékání srážkové vody střešním pláštěm. Stav střešního pláště lze charakterizovat jako havarijní - do půdního prostoru kaple a presbytáře masivně a dlouhodobě (prokazatelně již déle než rok) zatéká srážková voda. Masivní zatékání srážkové vody negativně ovlivňuje, vedle stavu dřevěných konstrukcí, také jakostní stav svislého a klenebního zdiva kaple. V důsledku dlouhodobého zatékání srážkové vody došlo, u dřevěných prvků v patě severní části krovu nad presbytářem, k výrazné biotické destrukci dřevěných prvků části dřevěných prvků vlivem dlouhodobého působení dřevokazných hub již v konstrukci chybí. Konstrukce krovu je v této části provizorně podepřena dřevěnými sloupky. U dřevěných prvků konstrukce krovu, respektive severovýchodní části konstrukce krovu, nad kaplí byly v nedávné době provedeny tesařské opravy dřevěných prvků (zda byly dřevěné prvky použité při tesařských opravách preventivně ošetřeny fungicidními a insekticidními přípravky nelze, bez chemických zkoušek a znalosti stavebního deníku nebo projektové dokumentace, určit). Výrazně destruované části dřevěných prvků byly z konstrukce odstraněny a nahrazeny novým dřevem. Provedené tesařské opravy lze, v souladu se zásadami konstrukční ochrany dřeva, charakterizovat jako nevhodně provedené - vazní trámy a kráčata jsou stále uložena do nosného zdiva bez zajištěných vzduchových mezer. Koruna zdiva v místě provedených tesařčíslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 8/40



ských oprav byla přezděna. Na exteriérové straně kaple bylo zjištěno prorůstání zdiva, v oblasti římsy na jihozápadní straně - vlevo nad vstupem do kaple, nálety listnatých dřevin. Nejvýraznější pokles, za hranici statické pevnosti dřeva, byl zjištěn u: pozednice: dřevěné pozednice v nárožích kaple uložené do zdiva pod vazními trámy jsou zcela destruované dřevokaznými houbami; v nosném obvodovém zdivu jsou, s největší pravděpodobností uložené také dřevěné pozednice - trámové věnce, jejich konstrukční přítomnost bude nutné potvrdit nebo vyvrátit, lze však očekávat jejich výraznou destrukci, vazní trámy (VT) a krátčata (KR): destruované jsou části trámů uložené ve zdivu, destrukce dřeva pokračuje i za hranici nosného zdiva do volné délky trámu, dolní vaznice (VAZD): prakticky v celé délce, vyjma části vyměněné za nové dřevo, je destruovaná, jakostní stav prvku je ovlivněn jakostním stavem vazních trámů a krátčat, krokve (K): patní části krokví jsou destruované do délky cca 1,0 m od čepového spojení s krátčaty a vazními trámy, pro tesařské opravy je vhodné uvažovat s délkou destrukce cca 1,5 m (destrukce se může projevit v řezu prvku), námětky (NAM): jakostní stav námětků je ovlivněn stavem střešního pláště, v místě zatékání srážkové vody jsou námětky a jejich části (nejčastěji paty) destruované dřevokaznými houbami, krokve ondřejských křížů (KO): jakostní stav krokví ondřejských křížů je ovlivněn stavem dolních vaznic - destruované jsou nejčastěji patní části prvků v místě čepování do dolních vaznic, šikmé sloupky plných vazeb (SLS): paty šikmých sloupků jsou destruované v délce cca 0,5 m od čepového spojení, pro tesařské opravy je vhodné uvažovat s délkou destrukce minimálně 1,0 m (destrukce se může projevit v řezu prvku). U ostatních prvků krovu se známky biotické destrukce vyskytují pouze ojediněle. Dřevěné prvky v hřebenové části krovu byly posouzeny pouze vizuálně, jejich jakostní stav bude možné posoudit až po jejich bezpečném zpřístupnění a po demontáži střešního pláště. Dřevěné prvky konstrukce šestiboké věže vykazují v patních partiích pouze lokální známky biotické destrukce dřeva. Jakostní stav trámových průvlaků, na kterých jsou uloženy vazní trámy věže, může být do značné míry ovlivněn jakostním stavem vazních trámů, krátčat a dolních vaznic krovu kaple, na které jsou uloženy. Tyto tesařské spoje jsou, zvláště na severovýchodní straně konstrukce, špatně přístupné. Hřebenová část věže, lucerna a báň nebyly, z hlediska nepřístupnosti, posouzeny. Vazby krovových konstrukcí (kaple, presbytáře, věže) jsou číslovány bílou křídou na spodní ploše krokví (arabské číslice), respektive na vnitřní straně kolmých sloupků číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 9/40



věže (římské číslice). Směr a smysl značení vazeb konstrukce krovu je vyznačeno v poskytnutém půdorysném zaměření objektu a konstrukce (Schematické vyznačení vazeb konstrukce krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách), které je součástí přílohy tohoto posudku. Do poskytnutého půdorysu bylo také zakresleno schematické poškození jednotlivých prvků krovu (Schematické vyznačení biotického poškození a destrukce dřevěných prvků krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách), které je součástí přílohy tohoto posudku. Jakostní stav dřevěných prvků krovových konstrukcí byl hodnocen bodovací metodou a je zapsán do hodnotících tabulek; viz kapitola /4-4/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí; krov - tabulkové hodnoty. /4-2-2/ Krov sakristie a oratoří Jakostní stav dřevěných prvků konstrukce krovu nad sakristií a obou bočních oratoří je do značné míry ovlivněn stavem střešních plášťů valbové střechy a pultových střech. Konstrukce krovu sakristie, respektive sakristie, není přístupný - stav konstrukce krovu nelze určit ani vizuálně. Konstrukce krovu pultové střechy nad pravou (při pohledu od vstupu do kaple) oratoří vykazuje výrazné známky biotické destrukce dřeva - krokve jsou destruované dřevokaznými houbami rodu trámovka (Gloeophyllum). Do konstrukce krovu a do interiéru pravé oratoře výrazně zatéká srážková voda – stav konstrukce krovu je tedy hodnocen jako havarijní. Konstrukce krovu pultové střechy nad levou (při pohledu od vstupu do kaple) oratoří je sestavena z expozičně mladších (pilařsky opracovaných) smrkových trámů Dřevěné prvky vizuálně nevykazují žádné známky biotické destrukce dřeva. Zda jsou dřevěné prvky pultové střechy preventivně ošetřeny fungicidními a insekticidními přípravky nelze, bez chemických zkoušek a znalosti stavebního deníku nebo projektové dokumentace, určit. /4-3/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí; střešní plášť Do půdních prostor (kaple, presbytáře, oratoří, sakristie, věže) zatéká srážková voda. Kvalitativní stav střešních plášťů lze charakterizovat jako neuspokojivý, havarijní a za hranicí životnosti. Všechny zjištěné, vizuálně i laboratorně, dřevokazné houby jsou charakteristické pro daný typ konstrukcí, místa výskytu i okolní podmínky. Střešní krytina na všech střechách chybí a je nahrazena, ve všech směrech nevyhovující, asfaltovou lepenkou, která je k plnému prkennému bednění přichycena pouze dřevěnými latěmi nebo prkny. V některých částech střechy zcela chybí prkna plného bednění i opláštění (u konstrukce lucerny a báně byly odstraněny při krádežích měděné krytiny). V severovýchodní části střešního pláště nad kaplí, v místě provedené lokální opravy patních částí dřevěných prvků krovu, a nad levou oratoří bylo při tesařských opravách a úpravách krovu položeno nové prkenné bednění. číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 10/40



/4-4/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí; krov - tabulkové hodnoty /4-4-1/ Dřevěné konstrukční prvky - tabulkové hodnoty stupeň poškození

popis poškození

A B

prvek, respektive jeho část, je bez známek biotického poškození; prvek je v konstrukci expozičně mladší

B

prvek, respektive jeho část je bez poškození nebo povrchově poškozen - maximálně do hloubky 5 mm (dřevokaznými houbami, rozvláknění)

C

prvek, respektive jeho část je hloubkově bioticky destruován, max. do 1/3 plochy průřezu

D

prvek, respektive jeho část, je bioticky destruován, z více než 1/3 plochy průřezu

E

prvek, respektive jeho část, je bioticky zcela destruován, v konstrukci může být jeho torzo

(C!)

prvek je vystaven zvýšenému riziku biotického poškození (styk se zdivem, zatékání)

B/C

výrazný přechod z jednoho stupně poškození do druhého

B-C

pozvolný přechod z jednoho stupně poškození do druhého

B/B(C!)

prvek je lokálně vystaven zvýšenému riziku biotického poškození

B |B

ve vazbě jsou dva konstrukčně stejné prvky (levý;pravý - při pohledu od hřebene střechy k patě krovu) - námětky

N

prvek, nebo jeho část, je nepřístupný

N/B

prvek, nebo jeho část, je částečně nepřístupný

N(D) x

prvek, nebo jeho část, je nepřístupný a lze u něj, s ohledem na stav přístupné části, předpokládat biotickou destrukci prvek není ve vazbě zastoupen

x(E)

prvek již není, v důsledku biotické destrukce, ve vazbě zastoupen

/4-4-2/ Dřevěné konstrukční prvky - popis prvků prvek

popis prvku

VAZ D

dolní vaznice

NAM

námětek, námětková krokev

K

krokev

KO

krokev ondřejského kříže; je značená podle vazby krovu, ve které je čepována do dolní vaznice

PR D

vodorovný průvlak dolní

PR H

vodorovný průvlak horní

PR V

vodorovný průvlak věže

VAZ S

střední vaznice

VT

vazní trám

VTv

vazní trám věže

KR

krátče

SL S

šikmý sloupek plné vazby

SL V

kolmý sloupek věže

PAS

pásek sloupku plné vazby

HAM

hambalek

ROZ

rozpěra

VZP V

vzpěra věže

N

nároží




/4-4-3/ Dřevěné konstrukční prvky - indexy index

popis indexu

H

prvek je bioticky poškozen dřevokaznými houbami

I

prvek je bioticky poškozen larvami dřevokazného hmyzu

I+

prvek je bioticky poškozen živými larvami dřevokazného hmyzu

k

na prvku zjištěny zbytky kůry a lýka

1p

z jednoho boku k prvku dřevěná příložka

2p

ze dvou boků k prvku dřevěné příložky

0,3; 0,5; 0,7;

předpokládaná délka bioitocké destrukce, rizika biotického poškození, konstrukční absence prvku (od jeho paty nebo čela) nebo tesařská oprava prvku v metrech

1,0; 1,2; 1,5 1/2

poměr délky biotické destrukce nebo konstrukční absence prvku k jeho celkové délce




/4-4-4/ Dřevěné konstrukční prvky - hodnotící tabulka /4-4-4-1/ Krov kaple a presbytáře

N1 2 3 4 5 5-1 6 7 8 N8-1 9 10 11 12 13 14 N14-1 15 16 17 N18 19 20 21

VAZD

NAM

K

KO

PRD

PRH

VAZS

VT

KR

SL S

PA S

HAM

ROZ

D

B

D/B

B(C!)/B

B

x

x

x

x

D/B

B

B

B

H

3

H;0,7;2

0,5

-

-

-

-

-

H;I;0,5;46

-

-

-

D

B

D/B

x

B

B

B

D/B

x

x

x

x

x

H

I;k;4

H;I;0,7

-

-

-

-

H;0,7;1

-

-

-

-

-

D

B

D/B

D/B

B

B

B

D/B

x

x

x

B

x

H

5

H;I;0,7

H;I;0,5

-

-

-

H;0,7;1

-

-

-

-

-

C-B(C!)

x

D/B

B

B

B

B

N/B

x

B(C!)/B

B

B

B

H

-

H;0,5

-

-

-

-

6

-

7

-

-

-

B

x

D/B

B

B

B

B

N/B

x

x

x

B

x

-

-

H;0,5

-

-

-

-

6

-

-

-

-

-

C

B

D/B

D/B

B

B

B

x

x

x

x

x

x

H

8

H;I;0,5

H;I;0,5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

B

x

B

x

x

x

B/C

D/D/B

x

B

B

B

B

-

-

-

-

-

-

H;52

H;6/H;0,5;1

-

-

-

-

-

AB(C!)

D/B

B(C!)/B

x

B

B

B

x

x

x

x

x

x

9

H;0,5

0,5/I

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

AB(C!)

D/B | B(C!)/B

D/B

AB/B

B

B

B

x

x

x

x

B

x

-

H;0,5 |0,5;10

H;0,5;11;13

0,3;12

-

-

-

-

-

-

-

-

-

x

C-B

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

-

H;14

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

AB(C!)

AB(C!)

AB/B

AB/B

B

B

B

x

AB(C!)

AB/B

B

B

B

-

14;20

0,5;18

0,3;15;19

-

-

-

-

16;23

0,3;17;18

-

-

54

AB(C!)

AB

AB/B

x/B

x

B

B

x

AB(C!)

x

x

B

x

-

14;20

0,5;21;53

1,2

-

-

-

-

16;22

-

-

-

-

AB(C!)

AB

AB/B

AB/B

B

B

B

x

AB(C!)

AB/B

B

B

B

-

14;20

0,5

0,5;24

-

-

-

-

16;23

0,3;25

-

-

55

AB(C!)

AB

AB/B

x

C

B

B

x

AB(C!)

x

x

B

x

-

14;20

0,5

-

H

-

-

-

16;23

-

-

-

56

AB(C!)

AB

AB/B

AB/B

B

B

B

x

AB(C!)

x

x

B

x

-

14;20

0,5;11

0,3;24

-

-

-

-

16;23

-

-

-

57

x

AB

AB/B

x

B

B

B

x

AB(C!)

AB/B

B

B

B

-

14;20

0,5;26

-

-

-

-

-

16;23

0,3;24

-

-

58

x

C-B

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

-

H;14

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

AB(C!)

AB

B

B

B

B

B

D/B

x

x

x

B

x

-

27

-

I;28

-

-

-

H;6;1

-

-

-

-

-

AB(C!)

AB(C!)

B

B

B

B

B

N/C/B

x

x

x

x

x

-

4;27;30

-

31

-

-

-

6/H;0,5;1

-

-

-

-

-

AB(C!)

C

C/B

x

B

B

x

x

AB(C!)

x

x

B

x

-

H;4;33;1p

0,5;34

-

-

-

-

-

34

-

-

-

-

D

x

D/B

B(C!)/B

B

B

x

x

D

D/B

B

B

B

H

-

H;0,5

0,5

-

-

-

-

H

H;0,5

-

-

-

B(C!)

x

D/B

D/B

B

B

B

x

N/B

x

x

B

x

-

-

H;0,5

H;0,5

-

-

-

-

6

-

-

-

-

D

x

D/B

D/B

D

B

B

x

D

D/B

B

B

B

H

-

H;0,5

H;1/2

H

-

-

-

H

H;0,5;35

-

-

-

D

x

D/B

D/B

B

B

x

x

D

x

x

B

x

H

-

H;0,5/I

H;0,5

-

-

-

-

H

-

-

-

-



N22 23 24 25 N26 27 28 29 30 31 32 33 N34 35 36 37 37-1 38 39 40 N41 42 43 44 45 46


VAZD

NAM

K

KO

PRD

PRH

VAZS

VT

KR

SL S

PA S

HAM

ROZ

D

x

D/B

D/B

B

B

B

x

D

D/B

B

B

B

H

-

H;0,5

H;0,5

-

-

-

-

H

H;0,5

-

-

-

D

C-B

D/B

D/B

B

B

B

D/D/B

D

x

x

B

x

H

H;36

H;0,5/I

H;0,5

-

-

-

H;6/H;0,5;1

H

-

-

-

-

D

x

D/B

x

B

B

B

x

D

x

x

x

x

H

37;36

H;0,5

-

-

-

-

-

H

-

-

-

-

D

D/B

D/B

D/B

B

B

x

D/D/B

x

x

x

x

x

H

H;0,5;4;5

H;0,5/I

H;I;0,5;38

-

-

-

H;6/H;0,5;1

-

-

-

-

-

D

C-B

D/B

x

B

B

B

x

D

x

x

B

x

H

H;39

H;0,5

-

-

-

-

-

H

-

-

-

-

D

B

D/B

B(C!)/B

B

B

B

x

D/D-B

B(C!)/B

B

B

B

H;I

36

H;0,5

0,5

-

-

-

-

H;6/H;16

0,5

-

-

58

B(C!)

B

B(C!)/B

x

B

B

B

x

N/C-B

x

x

B

x

-

36

0,5;/I

-

-

-

-

-

6/H;16

-

-

I

57

D

B

B(C!)/B

B

B

B

B

x

N/C/B

x

x

B

x

H;I

-

0,5

I

-

-

-

-

6/H;I;16

-

-

-

56

D

B

D/B

B(C!)/B

B

B

B

x

N/D-B

B(C!)/B

B

B

B

H;I

36

H;0,5

0,5

-

-

-

-

6/H;16

0,5

-

-

55

D

B

D/B

D/B

B

B

B

x

D/D-B

x

x

B

x

H;I

36;40

H;I;0,5;53

H;I;0,5

-

-

-

-

H;6/H;16

-

-

-

-

D

D/B

D/B

x

B

B

B

x

D/D-B

D/B

B

B

B

H;I

H;I;0,5;36

H;I;0,5;41

-

-

-

-

-

H;6/H;16

H;0,5

-

-

54

D

x

D/B

C/B

B

B

B

D/D/B

x

x

x

B

x

H;I

-

H;I;0,5

H;I;0,5

-

-

-

H;6/H;1,5

-

-

-

-

-

D

B(C!)/B

D/B

x

B

B

x

x

x

x

x

x

x

H;I

0,5;36

H;I;0,5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

D/N

B(C!)/B

D/B

B(C!)/B

B

B

B

x

x

x

x

x

x

H;I

0,5;39

I+;1,0

0,5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

B

x

B

B

B

B

B

D/D/B

x

B

B

B

B

-

-

-

42

-

-

-

H;6/H;0,5

-

-

-

-

-

B-D

x

D/B

B(C!)/B

B

B

B

D/D/B

x

x

x

B

x

H;I

-

H;0,5

0,5

-

-

-

H;6/H;0,5;43

-

-

-

-

-

N

B(C!)/B

D/B

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

-

0,5;36

H;I;0,5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

D

x

D/B

B(C!)/B

B

B

B

D/D/B

x

D/B

B

B

B

H;I

-

H;0,5

0,5

-

-

-

H;6/H;1,0

H;0,5

-

-

-

D

B(C!)/B

D/B

x

B

B

B

D/D/B

x

x

x

B

x

H;I

0,5;36

H;0,5

-

-

-

-

H;I;6/H;I;0,5

-

-

-

-

-

D

B(C!)/B

D/B

B(C!)/B

B

x

x

D/D/B

x

x

x

x

x

H;I

0,5;39

H;0,5

0,5

-

-

-

H;I;6/H;I;0,5

-

-

-

-

-

D

B(C!)/B

D/B

x

x

x

x

x

E

D/B

B

B

B

H;I;45

1,0;44

H;0,5

-

-

-

-

-

-

H;0,5

-

-

-

D

D/B

D/B

D/B

D/B

B

x

x

E

x

x

x

x

H;I;45

H;0,5;39

H;0,5

H;0,5

H;1/2

-

-

-

-

-

-

-

-

D

D/B

D/B

x/B

B

B

B

x

E

x

x

B

x

H;I;45

H;0,5;40

H;0,5

1/2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

D

B

D/B

D/B

B

B

B

x

E

D/B

B

B

B

H;I;45

1p;47

H;0,5

H;0,5

-

49

-

-

-

H;0,5;48

-

-

-

x(E)

B

D/B

D/B

B

B

B

x

x(E)

x

x

B

x

45

2p;50

H;0,5

H;0,5

51

-

-

-

-

-

-

-

-

x(E)

B

x(E)

x

x

x

x

x

x(E)

x

x

x

x

45

36

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-



1


vazní trám je uložený na dřevěnou pozednici, pozednice je uložená do zdiva - přístupná je pouze z jedné strany pozednice hodnocena DH;I

2

tesařský spoj šikmého sloupku a dolní vaznice je staticky zajištěn kramlí

3

námětek a krokev jsou v patě krovu spojeny dřevěnými příložkami

4

námětek a krokev jsou ve volné délce spojeny boční prkennou příložkou

5

prvek je v patě podepřen dřevěným sloupkem

6

zhlaví vazního trámu, zhlaví krátčete

7

prvek je v patě, v místě čepování do dolní vaznice, vystaven riziku biotického poškození

8

prvek je podepřen třemi dřevěnými sloupky; dva sloupky jsou mezi námětkem a dolní vaznicí, jeden sloupek je mezi námětkem a dolním průvlakem

9

tesařský spoj je zesílen dřevěnou prkennou příložkou z horní plochy prvku

10

nárožní prvek

11

prvek je v patě, v délce cca 0,5 m, z boku zesílen dřevěnou příložkou (AB)

12

tesařský spoj je zesílen dřevěnou fošnovou příložkou z horní plochy prvku

13

mezi patou krovu a střední vaznicí je krokev z horní plochy zesílena pomocnou krokví, pomocná krokev je povrchově poškozena larvami dřevokazného hmyzu

14

prvek je v patě podepřen dřevěným sloupkem opřeným do krátčete

15

tesařský spoj je zesílen třemi dřevěnými příložkami (AB)

16

krátče uloženo do koruny zdiva a do trámové výměny trámová výměna hodnocena B

17

tesařský spoj je zajištěn jednou dřevěnou příložkou (AB) a podepřen šikmým sloupkem (AB) mezi krátčetem a šikmým sloupkem plné vazby

18

prvek je v patě spojen s průvlakem šestiboké věže kramlí

19

prvek je s krokví ve vazbě 10 spojen kramlí

20

na prvku je, z horní plochy mezi krokví a námětkem, prkenná příložka (AB)

21

prvek je v patě podepřen, mezi námětkem a krokví, šikmým sloupkem (AB)

22

krátče uloženo do koruny zdiva a do trámové výměny trámová výměna hodnocena CH

23

spoj krátčete a trámové výměny je zajištěn kramlí

24

tesařský spoj je zesílen dvěma dřevěnými příložkami (AB)

25

tesařský spoj je zajištěn dvěma dřevěnými příložkami (AB) a podepřen šikmým sloupkem (AB) mezi krátčetem a šikmým sloupkem plné vazby

26

tesařský spoj je z boční plochy zajištěn jednou dřevěnou příložkou (AB)

27

prvek je podepřen šikmým sloupkem (AB) opřeným v patě do fošnové bačkory

28

prvek je v patě nastaven dvěma příložkami (AB) opřenými v patě do krátčete (AB(C!)); krátče je s krátčetem ve vazbě krovu 14 spojeno kramlí

29

prvek je, z horní plochy v délce cca 1,5 m, zesílen dřevěnou příložkou

30

na prvek dlouhodobě zatéká srážková voda, na prvku jsou patrné výkvěty plísní a mycelium dřevokazných hub

31

prvek je s krokví ve vazbě krovu 16 spojen kramlí číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 15/40



32

prvek plní také funkci trámové výměny pro krátčata ve vazbě krovu 18, 19, 20, 21, 22

33

prvek je v patě podepřen prknem

34

prvek je s dolní vaznicí spojen kramlí

35

spoj šikmého sloupku plné vazby a vazního trámu III věže je uvolněn

36

prvek je podepřen z boční plochy střešní latí, střešní lať je přichycena hřebíky

37

námětek je nahrazen střešní latí

38

na prvku je v patě krovu suchá plodnice dřevomorky domácí (Serpula lacrymans)

39

prvek je podepřen z bočních ploch střešními latěmi, střešní latě jsou přichyceny hřebíky

40

krokev a námětek je v patě krovu spojen střešní latí

41

na krokev je lípnut nárožní námětek (DH;I-B) a úžlabní námětek (DH;I-B)

42

tesařský spoj ondřejské krokve a dolní vaznice je uvolněn

43

tesařský spoj vazního trámu a dolní vaznice je uvolněn

44

prvek je v patě podepřen dřevěným trámkem

45

trámová výměna mezi vazbami krovu 41 a 44 je při zdi destruovaná dřevokaznými houbami (DH) a mezi vazbami 45 a 1 zcela destruovaná dřevokaznými houbami (E)

46

prvek je v patě podepřen dřevěnou fošnou (AB) opřenou do vazného trámu mezi vazbami krovu 2 a 40

47

prvek je v patě, mezi námětkem a krokví, spojen střešními latěmi a podepřen jednou střešní latí (střešní lať je v patě uhnilá)

48

prvek je podepřen šikmým sloupkem (AB) opřeným v patě do vazního trámu VI věže

49

prvek je podepřen šikmým a nastaveným (v místě styku s prvkem) sloupkem (B), prvek je nastaven spojem natupo a dvěma prkennými příložkami; sloupek je opřen do klenby

50

námětek a krokev je spojena prkennými kleštinami (AB)

51

prvek je podepřen dřevěným trámkem (B) opřeným v patě do průvlaku pod vazním trámem věže VI

52

hniloba jádrem prvku

53

prvek je v hřebeni, na úrovni lucerny, opřen o pomocný průvlak (B(C!))

54

mezí protilehlé prvky je v hřebeni čepovaná rozpěra (B)

55


56


57


58





/4-4-4-2/ Krov věže

I II III IV V VI 59

PRV

VT V

SL V

VZPV

B

B

B

B

-

H;59

-

-

C/B

C-B/B

B

C/B

H;0,3

H;2,0/H;59

-

H;0,3

x

B

B

B

-

H;59

-

-

B

B

B

B

-

H;59

-

-

B

B

B

B

-

H;59

-

-

B(C!)/B/B(C!)

B

B

B

0,5;60;61

H;59

-

-

prvek je povrchově poškozen dřevokaznými houbami v důsledku zatékání srážkové vody chybějící krytinou lucerny

60

prvek je na obou koncích vystaven zvýšenému riziku biotického poškození dřevokaznými houbami v místě uložení na dolní vaznici

61

pod průvlakem je pomocná bačkora (B) uložená na vazní trám krovu presbytáře

/4-5/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí - vlhkost dřeva datum měření 1

čas měření

13h30min

teplota vzduchu

4,7°C

relativní vlhkost vzduchu

75,1%

povrchová vlhkost dřeva (%)

17,5; 18,2; 18,5; 19,0; 19,1; 18,6; 16,9; 18,2; 18,8; 17,3; 17,6; 18,3

průměrná hodnota (%)

18,2%

hloubková vlhkost dřeva (%)

12,4; 12,3; 14,7; 13,5; 12,5; 12,1; 11,3; 11,7


12,6%

relativní vlhkost vzduchu

66,8%

datum měření 2

23/01/2012

15/08/2012

čas měření

14h30min

teplota vzduchu

24,2°C

povrchová vlhkost dřeva (%)

12,6; 12,5; 11,9; 13,7; 14,5; 12,0; 12,6; 13,7; 13,3; 12,8; 11,9; 12,9; 13,5


12,9%

hloubková vlhkost dřeva (%)

11,3; 10,9; 10,8; 10,5; 11,7; 12,0; 12,2; 11,9; 10,3; 12,5


11,4%

1: hodnoty vlhkosti dřeva naměřené 23. ledna 2012 2: hodnoty vlhkosti dřeva naměřené 15. srpna 2012

V půdním prostoru byla provedena dvě měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Měření vlhkosti dřeva, ve dvou časových obdobích, bylo provedeno na přístupných trámech posuzované konstrukce krovu nad kaplí a presbytářem. Naměřené hodnoty, povrchové i hloubkové, vlhkosti dřeva lze považovat za odpovídající stáří a expozici dřevěných prvků v konstrukcích a k okolním klimatickým podmínkám. Hodnoty vlhkosti dřeva naměřené v povrchové vrstvě dřevěných prvků jsou závislé na atmosférické vlhkosti okolního prostředí. Naměřené hodnoty hloubkové vlhkosti dřeva dokazují vlhkostní stabilitu dřevěných prvků a to hlavně s ohledem na skutečnost, že jedno měření bylo provedeno v zimním a jedno v letním měsíci, kdy jsou hodnoty dlouhodobé relativní vlhkosti vzduchu výrazně rozdílné. číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 17/40



Hodnoty aktuální teploty a relativní vlhkosti vzduchu v půdním prostoru byly měřeny digitálním vlhkoměrem a teploměrem GFTH 95 (výrobce Greisinger electronic GmbH, Deutschland). Hodnoty vlhkosti dřevěných prvků krovových konstrukcí byly měřeny odporovým vlhkoměrem Testoterm - Hygrotest 6500 (výrobce Testoterm GmbH and Co., Deutschland), se zarážecí elektrodou. Hodnoty povrchové a hloubkové (vlhkost se měří zarážecí sondou v hloubce cca 40 mm pod povrchem prvku) vlhkosti dřevěných prvků konstrukce krovu byly měřeny na přístupných, vzdušných a viditelně bioticky (hnilobou, larválními požerky), mechanicky (výsušné trhliny, prachové nánosy) a chemicky (povrchové rozvláknění) nepoškozených prvcích (trámech). Hodnoty povrchové (častěji) i hloubkové (ojediněle) vlhkosti dřevěných prvků krovových konstrukcí mohou být ovlivněny několika faktory, mezi které patří například stav a složení střešního pláště, vzdušnost konstrukce (odvětrávání půdního prostoru přirozeným prouděním vzduchu), roční období (srážková vydatnost v některých měsících ročního cyklu), povrchová (použité chemické nátěry) nebo konstrukční (obložky, obaly) úprava dřevěných prvků - trámů. Hodnoty naměřené elektrickými odporovými vlhkoměry, nebo kapacitními měřiči vlhkosti dřeva, je nutné považovat za hodnoty orientační. Přesné hodnoty vlhkosti dřeva lze stanovit gravimetrickou metodou, například podle předpisu normy ČSN 49 0103 - Drevo. Zisťovanie vlhkosti pri fyzikálnych a mechanic-

kych skúškach. Vlhkost dřeva určuje aktivitu biotických škůdců dřeva. Obecně dřevokazný hmyz napadá dřevo s vlhkostí vyšší než 10%, dřevokazné houby poškozují dřevo s vlhkostí nad 20% (výjimkou je dřevomorka domácí (Serpula lacrymans), která může napadat již dřevo s vlhkostí 16%). Pro tesařské opravy a úpravy dřevěných prvků krovových konstrukcí (ale i pro konstrukce nové) by mělo být použito dřevo s vlhkostí v rozsahu 15 až 20% (orientační vlhkost dřeva lze určit, v závislosti na průměrné relativní vlhkosti a teploty okolí konstrukce, z diagramu rovnovážné vlhkosti - např. Čulického diagram. Přesněji je požadovaná vlhkost dřevěných prvků pro zabudované konstrukce stanovena normami nebo v EUROKÓDU 5. Odolnost dřeva proti působení dřevokazných hub a larev dřevokazného hmyzu lze zvýšit také výběrem vhodného dřeva a jeho ošetřením biocidními přípravky s dlouhodobě preventivní účinností. /5/ NÁVRH OPATŘENÍ /5-1/ Obecně Prvky nepřístupné /N/ nebo částečně nepřístupné dodatečně zpřístupnit a stanovit jejich jakostní stav. Prvky, a části dřevěných prvků, expozičně mladší /AB/, bioticky nepoškozené, poškozené povrchově a mělce /B/ mohou zůstat po mechanickém očištění (odstranit z jejich povrchu zbytky mechanických nečistot, starých nátěrů a povrchového biotického a abičíslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 18/40



otického - prach, rozvlákněné dřevo -, poškození), neutralizaci a konzervaci bez dalších zásahů v konstrukci. Prvky, a části dřevěných prvků, hloubkově destruované do 1/3 průřezu /C/ a je nutno mechanicky zbavit destruované vrstvy, konzervovat a dle hloubky poškození a průřezu prvku zesílit staticky vhodně navrženou příložkou. Případně poškozenou část vyříznout a nahradit novým, důkladně chemicky ošetřeným dřevem. Před vložením příložek či nových částí prvků je nutné ošetřit i všechny řezné plochy. Prvky, a části dřevěných prvků, hloubkově bioticky destruované z více než 1/3 průřezu /D/

dřevokaznými

houbami

a

části

prvků

bioticky

zcela

destruovaných

/E/

z konstrukce trvale odstranit - vyříznout (řez je vhodné volit minimálně 50 cm od posledního viditelného poškození, bude-li pak i v řezu nadále patrná hniloba dřeva, doporučuji pokračovat v odřezávání dřeva po 20-ti cm až do dřeva bez biotického poškození) a nahradit novým, důkladně chemicky ošetřeným dřevem. Je-li prvek hloubkově bioticky poškozen dřevokazným hmyzem, je vhodné destruovanou vrstvu odstranit až na zdravé a pevné dřevo, prvek ošetřit vhodným chemickým přípravkem a zesílit vhodně (staticky) zvolenou příložkou či plátem. Prvky, a jejich části, vystavené riziku biotického poškození /(C!)/ - dřevěné prvky v kontaktu se zdivem a v blízkosti zdiva, důkladně chemicky ošetřit, nejlépe hloubkovou nízkotlakou injektáží /nízkotlaká injektáž fungicidu se provádí do předvrtaných otvorů (rozteč otvorů 4 mm cca 20 cm v podélném směru a 10 cm v příčném směru) nebo vložením borových patron do předvrtaných otvorů (rozteč otvorů 8 mm cca 20 cm v podélném směru a 10 cm v příčném směru), šachovnicovitě rozložených (oba způsoby je také možné vzájemně zkombinovat dle přístupnosti k trámu), nebo je z konstrukce trvale odstranit a nahradit je novým, důkladně chemicky ošetřeným (dlouhodobým máčením, průmyslovou tlakovou impregnací) dřevem. V těchto místech je dobré chemickou ochranu doplnit vhodně zvolenou ochranou konstrukční. Hlavní princip konstrukční ochrany dřeva spočívá v zamezení zvyšování vlhkosti dřevěných prvků v důsledku zatékání srážkové vody a kondenzací vzdušné vlhkosti. Dřevěné konstrukční prvky by neměly být uloženy na zdivu a betonu, neměly by být zasypány stavební sutí, jinými stavebními materiály anebo hlínou, neměly by být obaleny neprodyšnými PVC foliemi. Dřevěné konstrukční prvky by měly být v konstrukci uloženy takovým způsobem, který zajišťuje proudění vzduchu kolem celého jejich obvodu (pro zabezpečení stálého a přirozeného proudění vzduchu kolem dřevěných prvků postačí vzduchová mezera, 2 až 3 cm, vymezená tlakově impregnovanými podložkami z tvrdého dřeva, možné je též použití vodovzdorných překližek). Při splnění této hlavní podmínky pak dřevěné prvky při náhodném a krátkodobém zvýšení jejich povrchové vlhkosti rychle vyschnou na hodnotu původní vlhkosti dřeva. Dřevokazné houby se




obvykle aktivují (probouzejí z latentního stadia) při zvýšené vlhkosti dřeva nejčastěji za dva až tři měsíce. Při výměně stávajících dřevěných prvků, nebo jejich částí, je příhodné použít nové dřevo ostrohranně opracované, odkorněné, vysušené v závislosti na interiérových klimatických podmínkách (pod 20%) a důkladně chemicky ošetřené vhodnými biocidními přípravky s dlouhodobou preventivní účinností vůči účinkům dřevokazných hub a dřevokaznému hmyzu, a to minimálně nátěrem nebo nástřikem biocidu, ideálně metodou dlouhodobého máčení v impregnační lázni nebo průmyslovou tlakovou impregnací. Vhodnými chemickými přípravky doporučuji ošetřit také všechny řezné plochy tesařsky opravovaných nebo upravovaných prvků a jejich částí. Způsob chemické sanace dřevěných konstrukčních prvků a druh použitých chemických přípravků doporučuji volit dle konečné expozice a třídy ohrožení dřeva. Stávající vzdušné konstrukční prvky a dřevěné prvky bez známek biotické destrukce, po mechanickém očištění (bez mechanického očištění nelze garantovat dostatečný a doporučený příjem účinných fungicidních a insekticidních látek do dřeva) a povrchové neutralizace, postačí ošetřit nástřikem či nátěrem biocidními přípravky. Dřevěné prvky v patě krovových konstrukcí, a části dřevěných prvků (pozednice, bačkory) v kontaktu se zdivem či v jeho blízkosti, pak hloubkovou nízkotlakou injektáží nebo aplikací borových patron. V případě požadavku na zvýšenou protipožární odolnost jednotlivých dřevěných prvků (například viditelných prvků krovu v půdních vestavbách) nebo celých konstrukcí, je vhodné ošetřit dřevné prvky nátěrem nebo nástřikem protipožárního přípravku (retardéru) hoření. V současné době se však již od aplikace protipožárních nátěrů ustupuje. Vhodnou a účinnou alternativou protipožárních nátěrů je instalace stabilního hasicího zařízení (SHZ), tzv. sprinklerů a protipožárních kouřových čidel. Nový střešní plášť, respektive střešní krytinu, doporučuji položit na nové, předem chemicky ošetřené (nejlépe dlouhodobým máčením), střešní latě. V případě požadavku použití plného bednění v konstrukci střešního pláště, doporučuji položit plné bednění na střešní latě - kolem krokví tak vznikne prostor pro volné proudění vzduchu. Do konstrukce střešních plášťů doporučuji instalovat vhodnou pojistnou hydroizolační folii. Při volbě pojistné hydroizolační folie je však nutné znát skutečnost, že jakostní stav některých typů folií může být negativně ovlivněn špatnou volbou biocidního přípravku - dojde k poškození vodotěsnosti folie (viz kapitola /8/ VYSVĚTLIVKY (ČSN 49 0600 - 1), DODATKY A UPOZORNĚNÍ).

K veškerým rekonstrukčním a sanačním pracím doporučuji přistupovat citlivě a obezřetně. Doporučuji zohlednit technologické postupy, materiály a přípravky, které výrazně neovlivní charakteristické rysy a vlastnosti jak jednotlivých konstrukčních prvků, tak i celé konstrukce i objektu. Veškerými konstrukčními a sanačními zásahy do číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 20/40



dřevěných konstrukcí, a položení nového střešního pláště, doporučuji pověřit specializované firmy. Při provádění stavebně rekonstrukčních prací doporučuji dbát pokynů a návrhů statika a pracovníka památkového ústavu. /5-2/ Dřevěné konstrukce Na základě zjištění, která vycházejí ze stavebně technického a mykologického posouzení jakostního stavu dřevěných krovových konstrukcí a jednotlivých dřevěných prvků, dále doporučuji u: /5-2-1/ Krov kaple a presbytáře -

důkladně vyklidit půdní prostor a patu krovu od stavební sutě, demontovat střešní plášť.

-

zpřístupnit dřevěné prvky v patě krovu uložené do nosného obvodového zdiva zhlaví vazních trámů a krátčat, pozednice.

-

prověřit konstrukční přítomnost pozednice nebo pozednic v nosném obvodovém zdivu (pod vazními trámy a krátčaty), tyto pozednice zpřístupnit a důkladně posoudit. Na základě jakostního stavu pozednic rozhodnout o jejich odstranění, sanaci, opravě nebo náhradě.

-

posoudit jakostní stav horních ploch krokví pod prkny plného bednění a dřevěné prvky v hřebeni krovu.

-

demontovat dřevěné příložky, stanovit jejich funkci a stav dřevěných prvků pod příložkami - stav provedených tesařských oprav a úprav krovu.

-

zpřístupnit konstrukci lucerny a báně věže a dodatečně posoudit jejich jakostní stav.

-

všechny stávající dřevěné námětky nahradit novými, předem chemicky ošetřenými, prvky.

-

dřevěné prvky, po provedených tesařských opravách, důkladně mechanicky očistit a ošetřit nátěrem nebo nástřikem přípravky s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu.

-

dřevěné prvky, a části dřevěných prvků, poškozené živými larvami dřevokazného hmyzu ošetřit, přípravkem s likvidační a dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokaznému hmyzu, technologií nízkotlaké injektáže.

-

dřevěné trámy použité pro tesařské opravy krovu použít předem chemicky ošetřené (přípravky s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a larvám dřevokazného hmyzu) technologií průmyslové impregnace nebo dlouhodobým máčením.

-

u všech dřevěných prvků krokvové konstrukce zamezit přímému styku dřeva a zdiva.




/5-2-2/ Krov sakristie a oratoří -

zpřístupnit prostor sakristie a dodatečně posoudit stav konstrukce krovu.

-

posoudit stav expozičně mladší konstrukce krovu levé (při pohledu od vstupu do kaple) oratoře a způsob uložení krokví v patě (na pozednici) a v hřebeni střechy (na vrcholové vaznici). Toto uložení konstrukčně upravit tak, aby bylo v souladu s konstrukční ochranou dřeva.

-

konstrukci krovu pravé (při pohledu od vstupu do kaple) oratoře demontovat a nahradit novou konstrukcí.

-

posoudit jakostní stav dřevěné pozednice na jihozápadní straně konstrukce krovu (souběžně s ulicí Jánský vršek).

-

dřevěné prvky, po provedených tesařských opravách, důkladně mechanicky očistit a ošetřit nátěrem nebo nástřikem přípravky s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu.

-

dřevěné prvky, a části dřevěných prvků, poškozené živými larvami dřevokazného hmyzu ošetřit, přípravkem s likvidační a dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokaznému hmyzu, technologií nízkotlaké injektáže. Likvidaci živých larev ve dřevěných prvcích krovu lze realizovat také technologií mikrovlnného záření. Takto sanované trámy postačí, po mechanickém očištění, ošetřit nátěrem nebo nástřikem insekticidního přípravku s dlouhodobě preventivní účinností.

-

dřevěné trámy použité pro tesařské opravy krovu použít předem chemicky ošetřené (přípravky s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a larvám dřevokazného hmyzu) technologií průmyslové impregnace nebo dlouhodobým máčením.

-

zamezit přímému styku všech dřevěných prvků se zdivem.

/5-3/ Střešní plášť Na základě zjištění, která vycházejí ze stavebně technického a mykologického posouzení jakostního stavu krovových konstrukcí a prohlídky stavu střešních plášťů, doporučuji: -

plošně demontovat stávající střešní pláště a nahradit je, po provedení tesařských oprav a konstrukčních úprav (případně mechanické a chemické sanace) krovových konstrukcí, novými konstrukcemi.

-

v případě požadavku na plné bednění v konstrukcích nových střešních plášťů, položit plné bednění na dřevěné latě (konstrukční ochrana dřeva - kolem krokví bude zajištěno přirozené proudění vzduchu).

-

nové střešní latě, případně prkna plného bednění, použít předem chemicky ošetřené, minimálně technologií dlouhodobého máčení nebo průmyslovou tlakovou impregnací. číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 22/40


-


do skladby nového střešního pláště instalovat pojistnou hydroizolační folii.

/5-4/ Zděné konstrukce Na základě zjištění, která vycházejí ze stavebně technického a mykologického posouzení jakostního stavu krovových konstrukcí a jednotlivých dřevěných prvků, doporučuji u zdiva v blízkosti dřevěných prvků: -

korunu zdiva opatrně demontovat a ze zdiva odstranit destruované dřevěné prvky krovu a důkladně zdivo vyčistit (pomocí průmyslového vysavače) od zbytků destruovaného dřeva.

-

zdivo důkladně mechanicky očistit a vyškrábat maltu z mezikamenných a mezicihelných spár do hloubky 2 až 3 cm. Cihelnou klenbu očistit ometením a vyluxováním průmyslovým vysavačem.

-

takto očištěné zdivo následně tepelně sterilizovat propanbutanovým hořákem (po použití plamene je nutné tyto lokality hlídat po dobu 8 hodin, aby bylo zamezeno možnému vzniku požáru) nebo technologií mikrovlnného záření.

-

tepelně sterilizované zdivo, v blízkosti dřevěných prvků krovu, preventivně sanovat roztokem fungicidního likvidačního přípravku s dlouhodobou účinností, nejlépe metodou nízkotlaké injektáže fungicidu do předvrtaných (v šachovnicovém rozl o ž e n í ; 6 m m , r o z t e č o t v o r ů 2 0 c m ) o t v o r ů , n e b o z d i v o s a n o v a t b o r o v ý m i p a t r o n a m i , v l o ž e n ý m i d o p ř e d e m p ř e d v r t a n ý c h o t v o r ů ( v š a c h o v n i c o v é m r o z l o ž e n í ; c c a 8 m m , rozteč otvorů 20 cm). Oba způsoby je možné vzájemně zkombinovat. Po provedené injektáži zdivo preventivně sanovat nátěrem nebo nástřikem fungicidního přípravku. Ten je vhodné přidat i do nových omítek, případně do zdící malty.

-

konstrukčně zamezit přímému styku dřevěných prvků se zdivem.

-

obvodové zdivo (okapovou římsu) z exteriérové strany důkladně očistit a zbavit náletů listnatých dřevin.

/6/ ZÁVĚR /6-1/ Dřevěné konstrukce; krov Stavebně technický a mykologický průzkum prokázal známky biotického poškození a biotické destrukce, způsobené dřevokaznými houbami a larvami dřevokazného hmyzu, dřevěných prvků krovových konstrukcí. Do půdního prostoru (všech částí kaple) a na dřevěné prvky krovových konstrukcí zatéká srážková voda - střešní plášť je v havarijním stavu. Patní části dřevěných prvků severovýchodní části krovu nad kaplí byly v nedávné době tesařsky opraveny - výrazně destruované patní části dřevěných prvků byly nahrazeny novým dřevem, tesařské spoje jsou zesíleny dřevěnými příložkami. Nepřístupné dřevěné prvky (pozednice, zhlaví vazních trámů a krátčat, mansardová římsa, lucerna a báň věže) a jejich části, nebyly posouzeny. Nepřístupné prvky krovových číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 23/40



konstrukcí bude možné posoudit po jejich zpřístupnění. Vzhledem ke zjištěnému stavu přístupných prvků krovových konstrukcí lze u nepřístupných prvků předpokládat velmi podobný jakostní stav prvkům přístupným. Pokles jakostního stavu lze přepokládat, po demontáži střešního pláště, také u horních ploch krokví. Nejvýraznější známky biotického poškození a biotické destrukce dřeva byly zjištěny u dřevěných prvků v patě konstrukce krovu (pozednice, paty krokví, šikmých sloupků a ondřejských křížům, dolní vaznice, zhlaví vazních trámů a krátčat, dřevěné pozednice) a střešního pláště nad kaplí a presbytářem. Jakostní stav patní části krovu kaple a presbytáře, pultové střechy pravé (při pohledu od vstupu do kaple) oratoře lze klasifikovat jako havarijní. Veškeré konstrukční úpravy a tesařské opravy doporučuji realizovat dle platných norem a v součinnosti se statikem a pracovníkem památkového ústavu. /6-2/ Střešní plášť Jakostní stav střešního pláště všech částí kaple lze, vzhledem k chybějící krytině a masivnímu zatékání srážkové vody, charakterizovat jako havarijní. Proto doporučuji plošnou demontáž a realizaci nových střešních plášťů dle platných norem. /6-3/ Mechanická a chemická sanace Vzhledem ke stávajícímu havarijnímu stavu a k výskytu životaschopných zárodků dřevokazných hub (rodů Serpula, Coniophora, Gloeophyllum, Trametes) lokalizovaných v krovové konstrukci je nutné věnovat mechanické a chemické sanaci (včetně tesařských oprav) zvýšenou pozornost. Veškeré zděné konstrukce, ze kterých byly odstraněny destruované dřevěné prvky a v jejichž blízkosti byly zjištěny plodnice/zárodky životaschopných dřevokazných hub (bez výjimky všech rodů) doporučuji tepelně sterilizovat technologií mikrovlnného záření (mikrovlnná sanace zdiva je bezpečnější než tepelná sterilizace propanbutanovým hořákem). Případně tyto zděné konstrukce přezdít. Mikrovlnným zářením doporučuji sanovat také všechny dřevěné prvky a části dřevěných prvků s výskytem živých larev dřevokazného hmyzu. Po důkladně provedených tesařských opravách a úpravách bioticky destruovaných konstrukčních prvků (nebudou-li stávající konstrukce nahrazeny novými), po odborně provedené chemické sanaci dřevěných prvků krovové konstrukce, po zpřístupnění a dodatečném posouzení nepřístupných prvků krovových konstrukcí, a také po položení nového střešního pláště a krytiny (včetně instalace vhodné pojistné hydroizolační folie), lze zajistit jak delší životnost dřevěných konstrukcí, tak i jednotlivých konstrukčních prvků, i celého objektu kaple. Chemickou a mikrovlnnou sanaci dřevěných prvků krovu doporučuji doplnit vhodně provedenou ochranou konstrukční, která může účinnost chemických přípravků jedině prodloužit a zesílit. číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 24/40



Dřevěné prvky krovu je vhodné, před provedením aplikace fungicidních a insekticidních přípravků, předem důkladně mechanicky očistit a neutralizovat (dřevěné prvky krovových konstrukcí ošetřené povrchovými nátěry všeho druhu). Vzdušné (prostorové) prvky krovové konstrukce doporučuji ošetřit nátěrem nebo nástřikem přípravků s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a larvám dřevokazného hmyzu, případně s likvidačním účinkem vůči larvám dřevokazného hmyzu. Dřevěné prvky konstrukce krovu v kontaktu se zdivem, anebo v jeho blízkosti, doporučuji ošetřit technologií nízkotlaké injektáže, infuzí nebo aplikací boronitových patron; v souladu se zásadami konstrukční ochrany dřeva je bezpodmínečně nutné zamezit přímému styku dřeva a zdiva - mezi dřevěnými prvky a zdivem je nutné zajistit vzduchové mezery například pomocí dřevěných klínů nebo dřevěných podložek. Nové dřevo použité pro tesařské opravy a úpravy konstrukce krovu a nové dřevěné prvky, doporučuji používat předem chemicky ošetřené technologií průmyslové impregnace nebo dlouhodobým máčením. Nové dřevěné prvky konstrukce krovu v kontaktu se zdivem, anebo v blízkosti zdiva, doporučuji ošetřit technologií průmyslové tlakové impregnace. Dlouhodobým máčením doporučuji ošetřit také nové střešní latě, případně prkna plného bednění. /7/ DOPORUČENÉ CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY /7-1/ Povrchová neutralizace Pro zajištění požadovaného příjmu účinných látek použitých insekticidů a fungicidů do dřeva je nutná (po předchozím mechanickém očistění dřevěných prvků od nánosů nečistot, případného penetračního nástřiku a povrchově bioticky poškozeného dřeva) neutralizace a odmaštění povrchu dřevěných prvků. Neutralizace a odmaštění se provádí 5%ním vodným roztokem Boraxu (Na2[B4O5(OH)4]·8H2O) a 5%ním vodným roztokem sody (Na2CO3 x 10H2O) s přídavkem odmašťovadla (například saponát, 2 - 5% objemu roztoku). /7-2/ Nové dřevo, dřevo bez známek poškození Pragokor Boronit (krystalický a vodou rozpustný přípravek, na bázi anorganických boritých sloučenin, určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, IP, 1, 2, SP aplikace: nátěr, nástřik, máčení, průmyslová tlaková impregnace koncentrace: maximálně 10%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 25 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení) spotřeba: cca 40 m2 (pro 1 kg přípravku) výrobce:

Pragochema

spol.

s

r.o.,

Přátelství

550,

104

00

Praha

10

-

Uhříněves,

www.pragochema.cz




Lignofix E-Profi (vodou rozpustný přípravek, s obsahem kvarterní amoniové soli, kyseliny borité a růstových regulátorů, který je určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokaznému hmyzu a plísním, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, P, IP, 1, 2, 3, SP aplikace: nátěr, nástřik, máčení koncentrace: 10%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 20 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení) spotřeba: cca 30 - 50 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: STACHEMA KOLÍN s.r.o., Sokolská 1041, 276 01 Mělník, www.stachema.cz

Bochemit QB (vodou rozpustný přípravek, s podílem kyseliny borité a alkylbenzyldimetylamonium chloridu, který je určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokazného hmyzu a plísním, v interiérech a exteriérech) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, P, IP, 1, 2, 3, D, SP aplikace: nátěr, nástřik, máčení, průmyslová tlaková impregnace, injektáž koncentrace: optimálně 10%ní roztok nebo 5%ní roztok (při máčení dřeva pro exteriér) požadovaný příjem účinných látek: 20 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení dřeva pro interiér) nebo 40 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení dřeva pro exteriér s krycím nátěrem) nebo 50 g/m2 (pro máčení dřeva pro exteriér) spotřeba: cca 50 m2 (pro 1 kg koncentrátu při ošetření dřeva v interiéru) výrobce: BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, www.bochemie.cz

Bochemit FORTE (vodou rozpustný přípravek, s podílem sloučenin mědi a chloru, a derivátů 1,2,4triazolu, který je určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokazného hmyzu a plísním, v interiérech a exteriérech) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FA, FB, P, IP, 1, 2, 3, 4, E, SP aplikace: nátěr, nástřik, máčení, průmyslová tlaková impregnace koncentrace: optimálně 10%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 20 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení dřeva pro interiér) nebo 30 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení dřeva pro exteriér s krycím nátěrem) spotřeba: cca 50 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, www.bochemie.cz

Adolit BAQ (vodou rozpustný přípravek, s podílem kyseliny borité a kvartérních amoniových soli, který je určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokazného hmyzu a plísním, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, P, IP, 1, 2, 3, SP číslo zakázky: 018/08.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 26/40



aplikace: nátěr, nástřik, máčení, průmyslová tlaková impregnace koncentrace: optimálně 10%ní roztok (pro nátěr, nástřik) nebo 5%ní roztok (pro máčení) nebo 1%ní roztok (pro tlakovou impregnaci) požadovaný příjem účinných látek: 30 g/m2 (pro nátěr, nástřik, máčení) nebo 1 kg/m3 (pro tlakovou impregnaci) spotřeba: cca 40 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce:

Remmers

Bauchemie

GmbH,

Německo,

zastoupený

REMMERS

CZ

s.r.o.,

www.remmers.cz

/7-3/ Dřevo bioticky poškozené, dřevo po tesařské opravě a úpravě Lignofix Super (vodou rozpustný přípravek, s obsahem kvarterní amoniové soli, thiazolové sloučeniny a syntetických pyretroidu, který je určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokaznému hmyzu a plísním, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, P, IP, 1, 2, 3, S včetně likvidačního účinku na dřevokazný hmyz aplikace: nátěr, nástřik, máčení koncentrace: maximálně 5%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 10 g/m2 (pro nátěr, nástřik) spotřeba: cca 100 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: STACHEMA KOLÍN s.r.o., Sokolská 1041, 276 01 Mělník, www.stachema.cz

Lignofix I-Profi koncentrát (vodou rozpustný přípravek, s obsahem růstových regulátorů a syntetických pyretroidů, který je určený k dlouhodobé preventivní a likvidační ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu a k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokaznému hmyzu a plísním, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: IP, 1, 2, S, včetně likvidačního účinku na dřevokazný hmyz aplikace: nátěr, nástřik, máčení koncentrace: maximálně 20%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 25 g/m2 (pro nátěr, nástřik) spotřeba: cca 40 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: STACHEMA KOLÍN s.r.o., Sokolská 1041, 276 01 Mělník, www.stachema.cz

Bochemit Plus (vodou nebo lihem rozpustný přípravek, s podílem alkylbenzyldimetylamonium chloridu a triazolových organických sloučenin, který je určený k dlouhodobé preventivní a likvidační ochraně dřeva proti dřevokaznému hmyzu a k preventivní ochraně dřeva




proti dřevokazným houbám, dřevokaznému hmyzu a plísním, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, P, IP, 1, 2, 3, SP aplikace: nátěr, nástřik, máčení, injektáž koncentrace: optimálně 10%ní roztok nebo 5%ní roztok (pro nátěr a nástřik dřeva napadeného živými larvami dřevokazného hmyzu) požadovaný příjem účinných látek: 30 g/m2 spotřeba: cca 40 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, www.bochemie.cz

/7-4/ Ošetření zdiva Pragokor Boronit (krystalický a vodou rozpustný přípravek, na bázi anorganických boritých sloučenin, určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu, které není vystaveno povětrnostním vlivům) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, IP, 1, 2, SP aplikace: nátěr, nástřik, injektáž, patrony koncentrace: maximálně 10%ním roztok požadovaný příjem účinných látek: 25 g/m2 (pro nátěr, nástřik) spotřeba: cca 40 m2 (pro 1 kg přípravku) výrobce:

Pragochema

spol.

s

r.o.,

Přátelství

550,

104

00

Praha

10

-

Uhříněves,

www.pragochema.cz

Pregnolit Uni (vodou rozpustný přípravek, který je určený k preventivní ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, dřevokaznému hmyzu a plísním a zdiva proti dřevokazným houbám a plísním) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, P, IP, 1, 2, 3, SP aplikace: nátěr, nástřik, injektáž, tlaková impregnace koncentrace: 20%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 30 g/m2 spotřeba: cca 30 - 50 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, www.bochemie.cz

/7-5/ Ošetření dřeva - protipožární přípravky Vhodnou, v současné době upřednostňovanou a ke dřevu šetrnou - z hlediska dlouhodobé funkčnosti, údržby a obnovitelnosti -, alternativou protipožárních nátěrů je instalace systému stabilního hasicího zařízení (SHZ), tzv. sprinklerů a protipožárních kouřových čidel.




Flamgard (vodou ředitelný zpěnitelný protipožární nátěr pro ošetření dřeva v interiéru - retardér hoření, působením ohně nebo sálavého tepla vytváří přípravek na povrchu silnou, nehořlavou, tepelně izolující vrstvu, zamezující přístupu vzduchu k dřevěnému prvku) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: IP, P, 1, 2, S aplikace: nátěr, nástřik koncentrace: maximálně 50%ní roztok nebo 100%ní koncentrát požadovaný nános: 250 až 500 g/m2 (pro nátěr, nástřik) spotřeba: cca 2 - 4 m2 (pro 1 kg přípravku) výrobce: STACHEMA KOLÍN s.r.o., Sokolská 1041, 276 01 Mělník, www.stachema.cz

Bochemit ANTIFLASH (vodou ředitelný přípravek s 20%ním podílem kyseliny borité a s preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu) typové označení dle ČSN 49 0600 - 1: FB, IP, 1, 2, SP aplikace: nátěr, nástřik koncentrace: minimálně 50%ní roztok požadovaný příjem účinných látek: 250 g/m2 spotřeba: cca 4 m2 (pro 1 kg koncentrátu) výrobce: BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, www.bochemie.cz

/8/ VYSVĚTLIVKY (ČSN 49 0600 - 1), DODATKY A UPOZORNĚNÍ /8-1/ Typové označení FA

účinnost proti houbám třídy ASCOMYCETES (způsobující "měkkou hnilobu")

FB

účinnost proti houbám třídy BASIDIOMYCETES (klasické dřevokazné houby)

B

účinnost proti dřevozbarvujícím houbám ("zamodrání")

P

účinnost proti plísním

IP

preventivní účinnost proti hmyzu

II

likvidační účinnost proti hmyzu

D

ochranné účinky proti povětrnostním vlivům - ošetřené dřevo může být vystavené vlivu povětrnosti (bylo ověřeno polní zkouškou)

E

ochranné účinky proti povětrnostním vlivům - ošetřené dřevo může být zabudované v extrémních podmínkách v kontaktu se zemí nebo sladkou vodou (bylo ověřeno polní zkouškou)

/8-2/ Třídy ohrožení 1

dřevo v interiéru staveb, pod střechou bez styku se zemí, trvale suché

2

dřevo bez styku se zemí, zcela chráněné před povětrností a vyluhováním vodou, možné přechodné navlhnutí číslo zakázky: 015/06.2012.PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 29/40


3


dřevo vystaveno povětrnosti, ale bez přímého a trvalého styku se zemí, trvale suché

4

dřevo ve styku se zemí nebo sladkou vodou

5

dřevo v trvalém a přímém styku s mořskou vodou

/8-3/ Způsob aplikace S

povrchový způsob aplikace

P

hluboký způsob aplikace

SP

oba způsoby

/8-4/ Obecná doporučení /a/ Doporučuji konstrukčně zajistit fyzikální podmínky ochrany dřeva. Dřevěné konstrukce by neměly být umístěny v podmínkách vhodných pro rozvoj biotických škůdců, tj. v prostorách s vysokou vlhkostí, dřevo by nemělo být smáčeno vodou a nemělo by být v kontaktu s materiály s vysokým obsahem vlhkosti, která přechází do dřeva, nebo s materiály s velkým difúzním odporem (beton, PVC, plastové folie apod.), na kterých vlhkost kondenzuje. /b/ Pro chemickou ochranu řeziva je platná ČSN 49 0600 - 1, kde se mimo jiné v článku 1.7. uvádí: „…používání chemických ochranných prostředků na dřevo vyžaduje důkladnou znalost problematiky ochrany dřeva". Z tohoto důvodu doporučuji, aby ochranu dřeva prováděla autorizovaná firma, která má pro tyto práce patřičné technické vybavení a vyškolené pracovníky. /c/ Také upozorňuji, že na provedenou ochranu je podle výše uvedené ČSN 49 0660 - 1 provádějící firma povinna odběrateli předat atest, který prokazuje kvalitu provedené ochrany. /8-5/ Atest - položky /a/ název a adresu podniku /b/ množství impregnovaného dřeva, sortiment, (u staveb přesný název objektu, situační plánek a ošetřenou plochu) /c/ stav dřeva před impregnací, tj. vlhkost, zdravotní stav, jakost povrchu a případné opatření ke kvalitnímu provedení impregnace (popř. čištění povrchu a jeho způsob) /d/ použitou impregnační látku (včetně typového označení a Prohlášení o shodě) a její koncentraci /e/ použitý impregnační způsob /f/ příjem (nános) impregnační látky v kg/m3 nebo v g/m2 /g/ datum provedení impregnace a případně návrh na termín její obnovy (kontroly) /h/ prohlášení, že materiál (nebo objekt) byl chemicky chráněn podle ČSN 49 0615




/9/ POUŽITÁ LITERATURA [1] Baier, J., Týn, Z.: Ochrana dřeva. Praha, Grada Publishing, s.r.o., 1996, 96 stran. [2] Dvořák, T.: Dřevěné konstrukce. Praha, České vysoké učení v Praze, 1989, 150 stran. [3] Fajkoš, A., Novotný, M.: Střechy. Základní konstrukce. Praha, Grada Publishing, s.r.o., 2003, 164 strany. [4] Frankl, J.: Dřevokazné houby v občanské a bytové výstavbě - Disertační práce. Praha, České vysoké učení v Praze, 2008. [5] Gerner, M.: Tesařské spoje. Praha, Grada Publishing, s.r.o., 2003, 220 stran. [6] Kavina, K.: Anatomie dřeva. Praha, Ministerstvo zemědělství RČS, 1932, 296 stran. [7] Koželouh, B.: Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5, Step 1. Zlín, Ing. Bohumil Koželouh, CSc., 1998. [8] Koželouh, B.: Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5, Step 2. Praha, ČKAIT, 2007, 401 strana. [9] Požgaj, A., Chovanec, D., Kurjatko, S., Babiak, M.: Štruktúra a vlastnosti dreva. Bratislava, Príroda, a.s., 1997, 488 stran. [10] Reinprecht, L., Štefko, J.: Dřevěné stropy a krovy. Typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. Praha, ABF, a.s., Nakladatelství ARCH, 2000, 252 strany. [11] Wasserbauer R.: Biologické znehodnocení staveb. Praha, ABF, a.s., Nakladatelství ARCH, 2000, 280 stran. [12] Kolektiv autorů: Ochrana dřeva 2012. Sborník přednášek. VVÚD Praha, 2012, 94 strany. [13] ČSN EN 335-1: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva. Definice tříd použití. Část 1: Všeobecné zásady. [14] ČSN EN 335-2: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva. Definice tříd použití. Část 2: Aplikace na rostlé dřevo. [15] ČSN EN 350-1: Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 1: Návod na zkoušení a klasifikaci přirozené trvanlivosti dřeva. [16] ČSN EN 350-2: Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě. [17] ČSN EN 460: Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost dřeva. Požadavky na trvanlivost dřeva pro jeho použití v třídách ohrožení. [18] ČSN EN 599-1: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva. Preventivní účinnost ochranných prostředků na dřevo stanovená biologickými zkouškami. Část 1: Specifikace podle tříd použití.




[19] ČSN EN 599-2: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva. Preventivní účinnost ochranných prostředků na dřevo stanovená biologickými zkouškami. Část 2: Klasifikace a značení. [20] ČSN 49 0600-1: Ochrana dřeva. Základní ustanovení. Část 1: Chemická ochrana. [21] ČSN 49 0609: Ochrana dreva. Skúšanie akosti ochrany dreva. [22] ČSN 49 0615: Ochrana dřeva. Technologické postupy impregnace dřeva proti biotickým škůdcům. [23] ČSN 49 0103: Drevo. Zisťovanie vlhkosti pri fyzikálnych a mechanickych skúškach.

Tento posudek je platný, z hlediska rozvoje a dalšího možného šíření biotického poškození, po dobu šesti měsíců od provedení posouzení jakostního stavu dřevěných konstrukcí, tj. do 15. února 2013. Po této době může dojít v konstrukcích a v objektu k dalšímu

možnému

a

nekontrolovatelnému

rozvoji

biotických

činitelů,

zvláště

v případě, že nebudou včasně provedena doporučená konstrukční a sanační opatření. Po této době doporučuji posudek, respektive stav konstrukce krovu a objektu, v pravidelných intervalech aktualizovat.

vypracoval

Ing. Jan Konopí k

kontakt

e-mail: jan@ k o n o p i k . n e t / m . t . : 6 0 2 9 4 7 3 0 3

číslo zakázky

018/08.2012

číslo výtisku

PDF

termín z prac ování

srpen - září 2012, Prah a




/10/ ILUSTRAČNÍ FOTOGALERIE obr.č. 1: destrukce patních částí dřevěných prvků dřevokaznými houbami nároží, vazba krovu 1 krov nad presbytářem

obr.č. 2: destrukce patních částí dřevěných prvků (krokev K3-K4, krokev ondřejského kříže KO3, dolní vaznice VAZD3, vazní trám VT3, pozednice pod vazním trámem VT3) dřevokaznými houbami vazba krovu 3, 4 krov nad presbytářem

obr.č. 3: tesařské opravy a zesílení příložkami patních částí dřevěných prvků (krokve K, krokve ondřejských křížů KO, dolní vaznice VAZD, krátčata KR, šikmé sloupky SLS) a lokální výměna prken plného bednění střešního pláště vazba krovu 12, 13, 14 krov nad kaplí




obr.č. 4: tesařské opravy a zesílení příložkami patních částí dřevěných prvků (krokve K, krokve ondřejských křížů KO, dolní vaznice VAZD, krátčata KR, šikmé sloupky SLS) vazba krovu 14, 15, 16, 17 krov nad kaplí

obr.č. 5: dřevěná pozednice uložená v obvodovém zdivu v nároží pod vazními trámy a krátčaty - totální destrukce dřevokaznými houbami vazba krovu 14, 15 krov nad kaplí

obr.č. 6: expozičně mladší krátčata uložená, po tesařské výměně, do zdiva nevhodné řešení (kontakt dřevo-zdivo) z hlediska konstrukční ochrany dřeva vazba krovu 13, 14 krov nad kaplí




obr.č. 7: destrukce patních částí dřevěných prvků dřevokaznými houbami nároží, vazba krovu 18 krov nad kaplí

obr.č. 8: destrukce patních částí dřevěných prvků (krokev K20-K21, krokev ondřejského kříže KO20-21, dolní vaznice VAZD20-21, krátčata KR20-21, dolní průvlak PRD20, šikmý sloupek SLS20) dřevokaznými houbami vazba krovu 20, 21 krov nad kaplí

obr.č. 9: totální destrukce zhlaví vazního trámu VT25 (číslo 1) suchá plodnice dřevokazné houby v patě krokve ondřejského kříže KO25 vazba krovu 25 krov nad kaplí




obr.č. 10: destrukce, způsobená dřevokaznými houbami, zhlaví krátčat KR vazba krovu 30, 31, 32 krov nad kaplí

obr.č. 11: destrukce patních částí dřevěných prvků (krokev K32, krokev ondřejského kříže KO31, dolní vaznice VAZD31, krátčata KR32, šikmý sloupek SLS32) dřevokaznými houbami vazba krovu 31, 32 krov nad kaplí

obr.č. 12: larvální požerky živých larev dřevokazného hmyzu čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) pata krokve K35 vazba krovu 35 krov nad presbytářem




obr.č. 13: destrukce patních částí dřevěných prvků (krokev K41-K43, krokev ondřejského kříže KO42, dolní vaznice VAZD41-43, krátčata KR41-43, šikmý sloupek SLS41) dřevokaznými houbami nároží, vazba krovu 41, 42, 43 krov nad presbytářem

obr.č. 14: totální destrukce patních částí dřevěných prvků (krokev K44-K46, krokev ondřejského kříže KO44- KO45, dolní vaznice VAZD44-46, krátčata KR44-46, šikmý sloupek SLS44) dřevokaznými houbami dřevěné prvky krovu podepřené pomocnými šikmými sloupky 1, 2, 3 vazba krovu 44, 45, 46 krov nad presbytářem

obr.č. 15: založení konstrukce šestiboké věže čepové spojení šikmé vzpěry a vazního trámu (1) destruované dřevokaznými houbami čelo vazního trámu (2) destruované dřevokaznými houbami vazní trám (2) je uložen na trámový průvlak věže (3) vazba konstrukce věže II




obr.č. 16: riziko biotické destrukce, dřevokaznými houbami, zhlaví a čela trámového průvlaku věže v místě uložení na dolní vaznici VAZD36 vazba konstrukce věže V

obr.č. 17: pohled do lucerny věže

obr.č. 18: konstrukce krovu pravé oratoře




obr.č. 19: konstrukce krovu levé oratoře

obr.č. 20: konstrukce krovu sakristie

obr.č. 21: současný stav (srpen 2012) střešního pláště kaple a presbytáře




obr.č. 22: současný stav (srpen 2012) střešního pláště sakristie

obr.č. 23: nálet listnaté dřeviny vyrůstající z cihelné římsy pod jihozápadním úžlabím za trojúhelníkovou atikou nad vstupem do kaple

obr.č. 24: nálet listnaté dřeviny vyrůstající z cihelné římsy pod jihozápadním úžlabím za trojúhelníkovou atikou nad vstupem do kaple


SCHEMATICKÉ V YZNAČENÍ VAZEB KONSTRUKCE KROVU K APLE A PRESBYT ÁŘE K AP L E S V. J AN A N EP OMU C K É HO, SLO U P V Č EC H ÁC H

III II

IV

I

V VI

zakázkové číslo : 0 18/ 08.2 01 2

ing. jan konopík diagnostika dřevěných konstrukcí stavebně technické, mykologické, znalecké posudky konzultační činnost v oblasti ochrany dřeva

SCHEMATICKÉ VYZNAČENÍ BIOTICKÉ DESTRUKCE PR VKŮ V PATĚ KONSTRUKCE KROVU KAPLE A PRESBYT ÁŘE K AP L E S V. J AN A N EP OMU C K É HO, SLO U P V Č EC H ÁC H

III II

IV

I

V VI

zakázkové číslo : 0 18/ 08.2 01 2


SCHEMATICKÝ NÁVRH KONSTRUKČNÍ OCHRANY KRÁTČAT A VAZNÍCH TRÁMŮ V NOSNÉM ZDIVU KONSTRUKCE KROVU KAPLE A PRESBYTÁŘE - STÁVAJÍCÍ STAV K AP L E S V. J A N A N E P OMU C K É H O, S L O U P V Č E C H ÁC H

3

1 2

3

Předpokládané konstrukční uložení vazních trámů (1) a krátčat (1) do zdiva (3) Vazní trámy (1) a krátčata (1) jsou, s největší pravděpodobností, uloženy na, jednu nebo dvě, dřevěné pozednice (2), které jsou zcela zazděny do nosného zdiva (3). Jakostní stav dřevěných pozednic (2) a nepřístupných zhlaví vazních trámů a krátčat (1) bude pravděpodobně na hranici statické únosnosti a pevnosti dřeva - dřevěné prvky jsou destruované dřevokaznými houbami. U nosného zdiva (3) v blízkosti destruovaných dřevěných prvků lze předpokládat jeho prorůstání rhizomorfami dřevokazných hub a povrchovým myceliem. Zdivo (3) kolem vazních trámů (1), krátčat (1) a pozednic (2) bude nutné odbourat a sanovat (viz posudek kapitola /5-4/ Zděné konstrukce). Destruované části vazních trámů (1), krátčat (1) a pozednic (2) z konstrukce a objektu odstranit, části trámů bez poškození sanovat (viz posudek kapitola /5-2/ Dřevěné konstrukce). Z hlediska konstrukční ochrany dřevěných prvků, konstrukcí a objektu dřevěné pozednice (2 ) zcela odstranit a uložení vazních trámů (1) a krátčat (1) doporučuji řešit dle "varianty 1" (na dřevěné pozednice) nebo "varianty 2" (na dřevěné podložky).

zakázkové číslo : 018/08.2012


SCHEMATICKÝ NÁVRH KONSTRUKČNÍ OCHRANY KRÁTČAT A VAZNÍCH TRÁMŮ V NOSNÉM ZDIVU KONSTRUKCE KROVU KAPLE A PRESBYT ÁŘE - ULOŽENÍ NA DŘEVĚNÉ POZEDNICE - VARIANTA 1 K AP L E S V. J A N A N E P OMU C K É H O, S L O U P V Č E C H ÁC H

3 3

1 2

4 3

Konstrukční uložení vazních trámů (1) a krátčat (1) na dřevěné pozednice (2) - varianta 1 Veškeré zdivo (3) kolem vazních trámů (1), krátčat (1) a pozednic (2) odbourat (nesmí ale být narušena obvodová římsa a exteriérové fabiony) a sanovat dle návrhu posudku. Zdivo (3) zpevnit a staticky zajistit. Nové dřevěné pozednice (2) uložit na dřevěné podložky (4) - pozednice i podložky (dub, akát) ošetřit tlakově nebo dlouhodobým máčením (možno použít také vodovzdornou překližku). Rozteč podložek (4) cca 0,5m. Podložky (4) uložit na asfaltovou lepenku nebo nopovou folii. V případě kotvení pozednic (2) do zdiva (3) vždy kotvit pozednice (2) mimo podložky. Zdivo (3) kolem pozednic (2), vazních trámů (1) a krátčat (1) nedozdívat.



SCHEMATICKÝ NÁVRH KONSTRUKČNÍ OCHRANY KRÁTČAT A VAZNÍCH TRÁMŮ V NOSNÉM ZDIVU KONSTRUKCE KROVU KAPLE A PRESBYT ÁŘE - ULOŽENÍ NA DŘEVĚNÉ PODLOŽKY - VARIANTA 2 K AP L E S V. J A N A N E P OMU C K É H O, S L O U P V Č E C H ÁC H

3

4

1 3

Konstrukční uložení vazních trámů (1) a krátčat (1) na dřevěné podložky (4) - varianta 2 Veškeré zdivo (3) kolem vazních trámů (1), krátčat (1) a pozednic (2) odbourat (nesmí ale být narušena obvodová římsa a exteriérové fabiony) a sanovat dle návrhu posudku. Zdivo (3) zpevnit a staticky zajistit. Na sanované a zpevněné zdivo (3) v ose vazních trámů (1) a krátčat (1) položit dřevěné podložky (4) - podložky (dub, akát; tl. cca 3-5cm) ošetřit tlakově nebo dlouhodobým máčením (možno použít také vodovzdornou překližku). Podložky (4) uložit na asfaltovou lepenku nebo nopovou folii, přesah podložek (4) mimo trámy (1) cca 5cm na každou stranu. V případě kotvení vazních trámů (1) a krátčat (1) do zdiva (3) vždy kotvit trámy (1) mimo podložky tak, aby bylo možné trám (1) uvolnit a podložku (4) případně vyměnit - podložky (4) situovat blíže k hraně zdiva (3). Zdivo (3) mezi vazními trámy (1) a krátčaty (1) možno dozdít. Mezi zdivem (3) a vazním trámem (1) - krátčetem (1) ponechat (z boků trámu a čela trámu) mezeru cca 10cm.



Ing. Jiří Frankl, Ph.D. Poradenská a konzultační činnost ve stavebnictví

O d b o r n ý p o s u d e k - l a b o r a t o r n í z p r á va :

M ykologický rozbor vzorků dřeva

Zadavatel: Obec Sloup v Čechách Komenského 236 471 52 Sloup v Čechách

Předmět: Tři vzorky konstrukčního dřeva (odštípnuté třísky).

Úkol: Zjistit přítomnost aktivních (životaschopných) zárodků dřevokazných hub a identif ikovat poškození způsobené dřevokazným hmyzem, ve vzorcích stavebního dřeva odebraných z nosné konstrukce krovu v objektu kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách, okres Česká Lípa. Vzorky dřeva byly odebrány z k o n s t r u k č n í c h p r vk ů ( p o z e d n i c e , k r á t č e ) v p a t ě k r o v u . O d b ě r p r o v e d l I n g . J a n Konopík při průzkumu krovové konstrukce objektu dne 15. srpna 2012. Místa odběru jednotlivých vzorků jsou blíže specif ikována níže.

1

P r o v e d e n í l a b o r a t o r n í k u l t i v a č n í a n a l ýz y: P o č e t o č k o v a n ýc h P e t r i h o m i s e k :

4 pro každý vzorek

Počet paralel na každé misce:

3 štěpy

Kultivační teplota:

23,5 ± 1°C

Kultivační doba:

15 dní

Živná půda:

Sladinový

agar

s přidáním

prostředků

k potlačení růstu kvasinek a plísní (dva druhy kultivačních půd)

Princip: Kultivační metoda slouží k určení přítomnosti životaschopných zárodků dřevokazných hub v testovaném dřevu. Princip kultivační metody spočívá v uložení štěpů dřeva do sterilních nádobek (Petriho misek) s gelovou živnou půdou o chemickém složení odpovídajícím růstovým nárokům většiny dřevokazných hub s příměsí látek k potlačení růstu plísní a bakterií. Nádobky jsou uloženy do kultivačního boxu s teplotou a vlhkostí nastavenou na optimální hodnoty pro růst většiny, běžně se vyskytujících, dřevokazných hub (t = 23,5 ± 1°C, w = 65 ± 5%). Mikroskopické vyhodnocení v průběhu kultivace probíhá ve 24 hod. intervalech přímo na miskách (přes víčko a dno kultivačních n á d o b ) p ř i c e l k o v é m z v ě t š e n í 5 0 x a v e s k l íč k o v ý c h m i k r o s k o p i c k ý c h p r e p a r á t e c h při celkovém zvětšení 800x. Určení poškození dřeva dřevokazným hmyzem (druhu škůdce) probíhá na základě makro a mikroskopického posouzení stop činnosti jeho larev v testovaných vzorcích (velikost a tvar požerkových chodbiček, velikost a charakter požerku d r t ě ) . P ř í p a d n ě n a z á k l a d ě p o s o u z e n í m o r f o l o g i c k ý c h zn a k ů n a l e z e n ý c h l a r e v n e b o d o s p ě l c ů d ř e vo k a z n é h o h m y z u .

2

V yh o d n o c e n í l a b o r a t o r n í k u l t i v a č n í a n a l ýz y: Vzorek č. 1: torzo pozednice POZ1 - pozednice v obvodovém zdivu -

kultivačně prokázána přítomnost životaschopných zárodků dřevokazných hub rodů Coniophora (koniofora), Gloeophyllum (trámovka) a Serpula (dřevomorka).

-

přítomnost aktivních (živých) larev nebyla ve vzorku zjištěna, dřevo vykazuje stopy (požerkové chodbičky staršího data) po činnosti larev dřevokazného hmyzu z rodu Anobium (červotoč).

Vzorek č. 2: pozednice POZ15 - pozednice pod vazním trámem -

kultivačně prokázána přítomnost životaschopných zárodků dřevokazných hub rodu Coniophora (koniofora) a Trametes (outkovka).

-


Vzorek č. 3: uložení krátčete KR32 - část krátčete na hraně zdiva -

kultivačně prokázána přítomnost životaschopných zárodků dřevokazných h u b r o d u G l o e o p h y l l u m ( t r á m o vk a ) a T r a m e t e s ( o u t k o vk a ) .

-


Závěr: Dodané vzorky dřeva byly suché (vlhkost pod 12%), po makroskopické stránce s v i d i t e l n ý m i s t o p a m i č i n n o s t i d ř e v o k a z n ý c h h u b ( z m ě n a b a r v y d ř e v a , h u s t o t y, charakteristik lomu) a dřevokazného hmyzu (požerkové chodbičky larev). L a b o r a t o r n í ( k u l t i v a č n í ) m yk o l o g i c k á a n a l ý z a p r o k á z a l a p ř í t o m n o s t a k t i v n í c h ( ž i votaschopných) zárodků dřevokazných hub. V případě změny vlhkostních podmínek v objektu (zvýšení vlhkosti dřeva nad 16 - 20 %) hrozí, bez dalších sanačních zásahů, zvýšené riziko rozvoje aktivní činnosti dřevokazných hub.

Ing. Jiří Frankl, Ph.D.

v Praze – 29. srpna 2012

3

I d e n t i f i k o v a n é r o d y d ř e v o k a z n ýc h h u b - s t r u č n ý p o p i s : Rod Coni ophor a ( k oni of or a) : Z j edenáct i evr opsk ých dr uhů r odu Con iophor a se v pr a xi, na dř evě zabudo van ém do st a veb, set k ávám e př ede vš ím s dr uhe m Coniop hor a put ea na ( k oniof or a sk lepní) oj ediněl e pak s dalš ím i d věm a pod obn ým i dr uhy Con iophor a Ar ida ( k onif or a suchá) a Conioph or a olivac ea ( k oniof or a olivo vá) . Uvedené dr uh y r od u Conio phor a pat ř í m ezi houb y s apr of yt ick é, t zn. , že j ak o ži vin vyu žívaj í or g anick ých lát ek z od um ř elých r ost l inn ých or ganism ů a ce lul o zo vor n í, t zn. , že z dř e vn í hm ot y odbo ur ávaj í cel u ló zo vou s lo žk u a ponechá vaj í hně d ý l ig nin ( odt ud i n á ze v " hně dá hn ilob a" ) . Př i r o zk ladu dř eva ne vylu čuj í vodu, ř ad í se t edy m ezi pů vodce t zv. „ suché hni lob y“ . Nap adené dř e vo se v po zděj š íc h f ázích k ost k ovit ě r ozpadá na dr o bné seg m ent y. Plodnice Con iophor y j sou nepr avidel ně ok r ouhlé, ploch é, t enk é povlak y. St ř ed plo dnic j e oli vo vě, po zděj i až k ávo vě hně dě zb ar ven ý, ok r aj bíl ý a ž okr ový. Povr cho vé m yceli um zpočát k u bílé, po zděj i a ž t m avohn ědé, spolu s pl odnicem i špat ně odd ělit e lné od subst r át u. Dr uhy r od u Con ioph or a m aj í r elat i vně vysok é nár ok y na vlh k ost ( opt im um m ezi 35 až 50% ) . Pr ot o ohr ožuj í n ej více dř e vo dot ýk aj íc í se vlhk éh o zd i va, dř evo vlhk ých podlah ( k uchyn ě, koupeln y, t oal et y) a dř evo v pr ost or ách s vysok ou k oncent rac í vodn í pár y ( p la veck é bazén y, ne vět r ané k r ovy, sk lepy, zh la ví va zn ích t r ámů) . Jsou nej čast ěj ším i pů vo d ci hni lob y v no vost avbác h a př e vlhče n ých st ar š ích st a vbá ch, k de napadaj í dř e vo j ehličnat ých i list nat ých st r omů. Šk ody způso bené dr uh y r o du Conio phor a j sou, v delš ím časo vém m ěř ít k u, sr ovnat e lné se šk odam i, k t er é působ í dř evok azn á houba S er pula lacr ym ans ( dř evom or k a dom ácí) . Rod G l oeophyl l um ( t r ám ovka) : V našich zem ěpisn ých podm ínk ách se v pr axi, na dř evě za budo vaném do st aveb, set k ávám e př edevš í m s dr uhy G loeophy llum t r abeum ( t r ámovk a t r ám ová) , G loeophyll um sepiar ium ( t r ám ovk a plot n í) a G loeophyl lum abiet in u m ( tr ám ovk a j edlová ) . Uvedené dr uh y r od u G loeophyl lum pat ř í m ezi houb y sapr of yt ick é, t zn. , že j ak o živin vyu žívaj í or g ani ck ých lát ek z odumř el ých r ost lin n ých or g anism ů a celulo zo vor n í, t zn. , že z dř evn í hm ot y odbour á vaj í celuló zo vou slo žk u a ponechávaj í hně d ý lig nin ( odt ud pak náze v " hně dá hn ilob a" ) . Dest r uk ce dř eva, působená dr uh y r odu G loeophyl lum , pr ob íhá sk r yt ě, uvnit ř dř e věn ých pr vk ů, j ej ichž po vr ch zůst á vá dl ouho nepor ušen ý. Na povr chu napa den ých dř evěn ých pr vk ů se obj evuj í pou ze dr ob né př isedlé p lodn ice. Myce lium j e svět le or anžo vé a ž or an žo vo hnědé, na po vr ch dř eva však ne vyst upuj e. Pošk ozené dř e vo j e zpoč át k u hnědožlu t é, pozděj i t m a vohn ědé až hněd očer né. Ro zpadá se na dr obné kost k ovit é úlom k y, pozděj i a ž na pr ach. 4

Dr uhy r odu G loe oph yllum m aj í r e lat i vně n ízk é po žada vk y n a vlhk ost ( opt im um mezi 30 a ž 4 0% ) a vyk azuj í vysok ou odo lnos t vůč i vyšš ím t eplot ám i s ilněj š ím m r a zům . D ík y t ěm t o vla st nost em j e nej čast ěj i nachá zím e n a více expono van ýc h m ís t ech dř evěn ých k onst r ukc í ( k r ok víc h, vr chol ových va zn ic ích, po zedn ic ích, k r ak or cích a ve zh la víc h va zn íc h t r ám ů) a na t r uhlář sk ých pr vc íc h ( ok enní r ám y, zá br adl í bal k onů, per g oly) . Rod Ser pul a ( dř evo m or ka) : Z r odu Ser pula se ve st aveb n ích k onst r uk cích nej čast ěj i se t k ávám e s dr uhem Ser pula lacr ym ans ( dř evom or k a dom ácí) . T ent o dr uh j e obecn ě po va žo ván za nej nebezp ečněj š ího šk ůdce zabud o vaného dř eva. Dř evom or k u dom ácí nacházím e p ř ede vš ím ve st ar ých st avbách a t o zej m éna na dř evěn ých k onst r uk čn ích pr vc ích ve sk le pech a v př ízem n ích podl a žích. V íc e ohr ožené j sou n eob ývan é nebo ne vět r ané d om y a všechn y st a vby s r e lat i vně vysok ou vzdušn ou vlhk ost í. Pr vot n í př íčin ou nap aden í dř e vom or k ou bývaj í d louho ne ods t r aněné por uch y n ebo st avebn í zá va d y, j ej ich ž důs ledk em dochází k zvýšen í vlhk ost i dř eva nebo ok oln ích st avebn ích m at er iál ů. Houb y r odu Ser pula ( dř evom or k a) j sou schopn y napa dat vě t šinu subst r átů obsa huj íc í ce lul ó zu a hem i celul ó zy ( pap ír , lep enk a, dř evo, t ext i l) a způsob it j ej ich t ot áln í dest r uk ci. Vhodné r ůst ové po dm ínk y dř evom or k y j sou př i t e plot ách ok olo 20 - 2 5°C a r elat i vn í vlhk ost i j i ž od 18% ( ideá lně o k olo 30 - 40% ) . V m íst ech se s lab ým pr ouděn ím vzduchu vyt vář í p lodn ice, z nich ž se v př ízn i vých pod m ínk ách m ůže u vo lň ovat a ž 6. 000 výt r usů / 1 cm 2 / m in. T yt o výt r us y se pak š íř í v obj ek t u a zak ládaj í nová ohn isk a nák azy. Z po vr cho vého m yc elia se d if er encuj í zvlášt n í pr ova zco vit é út var y ( r hi zom or f y) , k t er ým i se h ouba m ůže r ozš íř it i př es s ubst r át y neobsa huj íc í ce luló zu ( zdi vo, ř ídk ý bet on) . Dř evo napa dené dř evom or k ou se r ozpadá k ostk ovi t ě, po vět ších seg m ent ech než u ost at níc h celuló zo vor n ích d ř evok azn ých hu b ( Coniophor a, G loeoph yllum ) . Rod Trametes (outkovka): Z šest i dr uhů r odu Tr am et es se v pr axi, na dř evě zab udo van ém do st aveb, nej čast ěj i setk ávám e s druhem Tr am et es serial is ( out k ovk a ř adová) v m enš í m íř e, pak s dr uhem Tr am et es ver sicolor ( out k ovk a pest r á) . O ba dr uhy r odu Tr a m et es pat ř í m ezi ho uby sapr of yt ick é, t zn. , že j ak o ži vin vyu žívaj í or g anick ých l át ek z odum ř elých r os t linn ých or g anismů. Tr am et es ser ialis ř a d ím e k houbám celulo zo vor n í, t zn. , že z d ř evn í hm ot y odbour ává celu ló zo vo u sl o žk u a ponechá vá hněd ý l ig nin ( odt ud i n á ze v " hnědá hni loba" ) . Tr am et es ver sicolor p at ř í m ezi houb y l ig nin ovor n í, t zn. , že z dř evn í hm ot y o dbour á vá více l ig nino vou s lo ž5

ku

a

ponechá vá

V pr ost ř edí

st a veb

s vět lo u t voř í

ce luló zu ho uba

( o dt ud

p lod nice

i

ná ze v

" b ílá

( vlák nit á)

oj ed ině le,

mají

ploc h ý,

hnil oba " ) .

r o zl it ý

t var

v něk t er ých část ech lehce př ehr nut ý. V m lád í j sou b ílé a ž béžo vé, post upně p ak př echází př es r ů zné odst ín y hnědé a ž d o hnědočer né. Po vr chové m yce lium j e ř ídk é, bílošedé, poděj i svět le hn ědé. Tr am et es ser ialis způsobuj e si lnou de st r uk ci dř eva. Hn il o ba dlouh o nen í na povr chu dř eva pat r ná, m ycel ium pr on ik á do hlo ubk y a pr or ůst á u vnit ř pr vk u. Napa dené dř evo j ej ím půs oben ím hně dne, k ost k ovit ě se r ozpadá a dá se r o zem nout na pr ášek . Tr am et es ver sicolor způsobuj e bílou vlák nit ou hn i lobu, napadené dř e vo j ej ím působen ím měk ne, m á houbovit ý vzh led a j eho r ozpad j e spíše vl ák nit ý. Dr uhy r odu Tr am et e s m aj í vyšš í po ža da vk y na vl hk ost ( opt im um m ezi 40 až 45 % ) . Nej čast ěj i se vysk yt uj í na pr vc ích v k ont akt u se zem í, zd i ve m nebo na pr vc ích zasypan ýc h st aveb n í s ut í. Literatura: Baier J., Týn Z.: Ochrana dřeva.Grada Publishing, spol. s r.o., Praha 1996. Rypáček V.: Biologie dřevokazných hub. Naklad. ČSAV, Praha 1957. Schmidt O.: Holz - und Baumpilze. Biologie, Schäden, Schutz, Nutzen. Springer - Verlag, Berlin, Heidelbeg, N. York, London, Paris, Tokyo, Hong - Kong, Barcelona, Budapest, 1994. Beach-Andersen, J.: The dry rot fungus and other fungi in houses, Hussvamp Laboratoriet ApS, Denmark 1995

6

I l ust r ační f ot ogr af ie z průběhu kul t i vační m ykol ogi cké zk oušk y:

1) dodané vzork y dřeva

2 ) k u l t i v a č n í m yk o l o g i c k á a n a l ý z a

3) lokalita odběru vzorku č.1

4) lokalita odběru vzorku č.2

5) lokalita odběru vzorku č.3 7

E X P E R T N Í P O S U D E K

Recommend Documents