e Monografie...! aň-12 e Obrazová škola - Dopravníky mladých techniků a přírodovědců

D~CKA:- Vystřihovánky - Plakát l\_a vaši k Ill. sj,zdu SSM - Rallye ABC ALFA - Rozvrh hodin - Záložky - Hračlfy na provázku eAtlas A°BC ;!!"'"' Akvarijní rybky e Monografie ...! aŇ-12 e Obrazová škola - Dopravníky nástěnku

mladých techniků apřírodovědců

ROČNÍK

u.t! vSTt <SPLN/L/

.s~Z"lm~ /< //t• .sJE:ZDu

.SSM?

llltEzD llltezo SSM SSM

Dílna plná dívek

• ABC mladých techniků a přírodovědců - zá · bavně naučnY čtrnáctideník pro chlapce a děv­ čata. nositel vyznamenání Za vynikajicí práci. vy !namenaný zapsáním do Knihy cti ÚV SSM, cestnym odznakem Julia Fučíka a zlatou medaili Pionýrské organizace Ernsta Th31manna . Vydává ústředni rada PionYrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V.Toman • Zástupce šéfredaktora prom . biol K. Dunda • Přírodní vědy - prom biol H. Kholová. CSc. • Technika - R. Baudis. M Pilný, L. Kolářová • Zpravodajství a zájmová činn o st PO --: H .-Škodo vá, ing. Z. Martinova • Grafická ůprava J . Drahokoupil, Z. Kocourková • Sekretariát V. Bartáková Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a každý doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS ústřední expedice a dovoz tisku, administrace vývozu tisku, Kafkova 19, 160 00 Praha 6. Cena výtisku 3 Kčs, roční předplatné 72 Kčs. Tiskne Svoboda, graf. závody, n. p., závod 5, Praha 10- Malešice. c Mladá fronta 1982

I. číslo vyšlo 10. 9. 1982 Redakce: Vocelova 3, 120 00 Praha 2-Vinohrady telefon: 24 57 13, 24 10 13

RS 4703

V jednom zcela nenápadném vinohradském domě se na dva dny objevila malá cedulka s nápisem VÝSTAVA. Šipka mířila do otevřených dveří, i vstoupila jsem. Několik fotografií - to je zcela zjevně práce fotografického kroužku. A pak obrázky, hlavně grafika, tužkou zachycené památky Prahy, sochy, o kousek dál pak drobné koláže, ale i práce z moduritu, korálků neb·o ze dřeva a pří­ rod ních materiálů. Představuje se kroužek výtvarný. Jenže nejsme ani v· domě pionýrů, ve stanici, klubu či škole. Vlastně škola to je. Kolektiv, který tu představuje svou práci, však už odrostl pionýrskému věku, jsou to vaši starší kamarádi - svazáci. A zminěný kroužek pracuje při středisku praktického vyučování SAFINA. To je tří­ letý učební ·obor zlatnik-klenotník. Prozrazovaly to i některé z vystavených prací kroužku - například jednoduché dře­ věné šperky. Zcela jednoznačně však vypovídaly vystavené práce učňů. Nejjednodušší pokusy hlavně z plechu a drátků „prvňáčků", složitější práce filigrány a ručně dělané řetízky, jaké musí zvládnout absolvent druhého ročníku, a konečně i závěrečné práce třeťáků vlastni návrh šperku, rozkreslení, postup

práce, spotřeba materiálu a času, před­ běžná cena a samozřejmě i hotový šperk. Kdo a kdy vyrobil prvni šperk, to se už zjistit nedá, ale nepochybně to bylo hodně dávno . Dalo by se řici, že šperkařství patři k jednomu z nejstarších řemesel na světě. Přestože šperky nepatří zrovna k předmětům nezbytně nutným pro život. Původně, jako ostatně většina ře­ mesel, bylo i toto doménou mužů; muži šperky vyráběli, zatímco ženy je pouze nosily. Leckde na světě je tomu tak do::' dnes. Ve šperkařské dilně, kterou jsem navštívila, to však bylo docela jinak děvčata tu výrazně převládala. (Tím nechci říct, že tam nebyl vůbec žádný kluk.) Shodou okolností to byl zrovna druhý ročník, zajímala jsem se proto hlavně o ruční výrobu těch jemných střibrných řetízků. A skutečně v tom nebyl žádný podfuk. Děvčata si namotají jemný drátek, nasekají jednotlivá očka a pak je jedno po druhém spojují, letují .. . Nimračka, jinak se to nazvat nedá, nároč­ ná na přesnost a trpělivost. Ale to není hlavni důvod, proč tu nejsou žádní kluci . Ono totiž toto učňovské zařizení patří pód kovohutě, takže kluci jdou spíš do oborů, kde je potřeba kus chlapské síly, a šperkařství zůstává na děvčata . Co jim také zbývá - ženy šperky nosily, nosí a nosit budou. Tak nějak už k nim ten šperk patří. V kolektivu, který jsem navštívila, nebyla ani jediná, která by neměla nějaký ten prstýnek, řetízek, přívěšek, náramek . .. Na rozdíl od větši­ ny ostatních je však umějí nejen nosit, ale i vyrábět. A ještě něco - baví je to, nebyla tam ani jediná, která by tuhle práci vyměnila za jinou. -zde-

Zveme všechny čtenáře z Prahy a okolí na Den ABC v pražské zoo. k terý se bude konat v sobotu 18. září od 9.00 hod.

2 -

Foto

z.

Martinová

• KTERÝ· PROČ KDE jsou tyto hodiny?

JAK vypadá kosmický skafandr· pro

vikýřové

Hodiny, umístěné na vyvýšeném, zdaleka viditelném místě , jako jsou třeba věže nebo rad nice, bývaly v minulosti výsadou měst a bohatých městeček. V obci Svratouchu nedaleko Svratky ve Žďárských vrších byly hodiny ve vikýři obyčejné venkovské chalupy. Měla čp. 194 a žily v ní a pracovaly tři generace truhlářů Žejdlíků. Jejich dílna byla současně obytnou místností. Na chodbě stál soustruh a brus .. Katr na ruční řezání kulatiny na prkna byl postaven na půdě. Josef Žejdlík jako zruč­ ný truhlář vyrobil i celodřevěný hodinový stroj. Stroj postavený ve světnici, propojit s ručička ­ mi ve vikýři a sousedé ve Svratouchu měli veřejné hodiny. Žejdlíkovu chalupu, v, níž se pra covalo až do roku 1945, si dnes můžete prohlédnout v Možděnici (okres Chrudim), kde je souč. astí skanzenu lidových staveb·. -jdFoto Jaroslav

rajče? Pěstování rostlin ve stavu beztí·že má své problémy, které řeší takovéto aparatury ( na snímku typ užívaný V· Amesově· výzkumném středisku NASA). Jsou to v podstatě dvojité zvony. kde je řízena. teplota, vlhkost, tlak vzduchu, rychlost prouděnř vzduchu a sleduje se .automati.cky váha rostliny a složení pfynu pod zvonem. Metodu pěstování bychom mohli označit jako aeroponickou, protože vláhu í živiny· dostává rostfiria v podobě aerosolů. Nad zvonem je pak zdroř světla. který zásobuje rostlinu náhražkou sluriečniho záření. fntenzita světla je rovněž

Duchoň

řízena .

Ze

zahraničního

tisk.u

•

PROC jsou štoly v · Amáliině údolí?

•

Kašperské Hory., ležící nad potokem Loseni cí, mají, slavnou hornickou minulost. Zlato se zde rýžovalo již ve 14. století. Za Jana Lucem burského byl'y osvobozeny od cla a mýta, za Karla IV. přibyly další výsady spolu s povolením odbočky Zlaté stezky od Kvildy přes Kaš perské Hory do· Sušice. V 16. století, přesněji v roce 1584„ byly Kašperské Hory povýšeny na. královské horní město. Do, třicetileté války však byly zlatonosné náplavy okolních, potoků a řek vyčerpány. Z hornické činnosti zůstaly kolem města jen haldy, - sejpy - při potocích a, v Amáliině údolí otvory v zemi, bývalé štoly (viz foto). Podle rozsahu dodnes patrných zemních prací se odhaduje celkové množství vytěžené ­ ho kovu v tomto. kraji okolo tisíce tun. Rýžová-

KTERÝM městem vede podzemní turistická trasa?

ní a, dolování sehrálo tedy důležitou úlohu nejen jako zdroj bohatství vládnoucích rodů. ale i jako příčina kolonizace drsných jihozápadních. Čech. Foto Josef Bártík

-jb-

Pracovníci cestovního ruchu vymýšlej i pro stále stoupající počet turi nové a nové zajímavosti. Zvláštností starobylého polského města Sandoměře na. střední Visle (210 m n. m., 21 tisíc obyvatel) je podzemní turistická trasa. Ve středověku byla Sandoměř významným obchodním střediskem. Obchodnici potřebovali pro své zboží rozlehlé skladovací prostory. Nejvhodnější řešení v podmínkách stísněného středověkého města, v němž hrozilo nebezpe.čí požárů, případně zkázy n ě kterého druhu zboží, se našlo v budování prostorných sklepů. A tak pod kamen nými domy vznikala i tři . patra sklepení - začasté tedy podzemn í prostor domu byl větší než samotný dům. Po druhé světové válce hrozilo historickému jádru Sandoměře nebezpečí: sklepy se začaly sesouvat, zdi domů se sesedaly a bortily bylo nutné přistoupit k velkorysému zabezpečení podzemních prostor moderní hornickou technikou. A při té příležitosti si památkáři řekli : proč nevyužít _ zpevněných a obnovených podzemních prostor pro kulturně výchovnou činnost? Zpřístupnili je podzemní prohlídkovou trasou s průvodcem, který zajímavě vypráví o životě středověkého obchodní ho města, tatarských vpádech, historických skutečnostech i legendách. Prohlídka končí na náměstí pod renesanční radnicí (na snímku) . -nč stů

Foto Jan Čeřovský

• 3

DťJM ve Vratislavově ulici

llltezo SSM

,,Já o vás vím, ale to jdete za bratrem." Docela jsem si oddechla, přípravy k odjezdu na tábor minikáristů vrcholily a bylo nad slunce jasnější, že tenhle _ z bratrů Olmerů by na mě neměl ani minutu čas. Ten druhý - Jiří - se mnou naštěstí počítal a očekával mě. I když i on měl plné ruce práce s přípravou vlastního tábora. Tu chvilku na rozhovor jsem si na něm poněkud vybojovala.

·················································~··············

Zrození

sochy Tesání soch do kamene je prastarou · záležitostí, a i když dnešní výtvarníci tvoří nově, moderně, základní prvky kamenosochařství zůstávají po staletí stejné. Dokladem toho je např. nedokončená socha Mic,helangela Buonarottiho, nesoucí známky postupu slavného sochaře, ať již jde o hrubou pasír-

2 ku,

přesně

bodování a další prvky sopráce používané dodnes. Na začátku sochy je model ze sochařské hlíny, později odlitý do sádry. Model je zmenšenou kopií sochy a měl by poskytnout představu ·o tom, jak bude konečné dílo vypadat. Všemu předchází spolupráce s architektem, který zváží umístění díla do skutečné­ ho prostředí. Po schválení návrhu je možné začít s prací. Trajler dopraví z lomu do sochařovy dílny velké kamenné kvádry, v tomto pří­ padě z pískovce. Blok, z něhož by se dachařské

4

la udělat celá socha, by vážil 60 tun. Proto se sochař rozhodl, že bude pomník dělat na sparořez. To znamená, že již na modelu rozdělil sochu na tři části, jejichž spojeni bude nakonec prozrazovat jen uzoučká spára. I s dvacetitunovými kvádry však byla notná práce. Každý blok je třeba proměřit a uvážit, jak díl sochy do kvádru umístit co nejvýhodněji. Pak se dělá hrubá pásirka: dlátem a sbíječkou se blok otesává do hrubého obrysu budoucí sochy. Již teď se musí vytvořit hlavni body, podle nichž se sochař dále orientuje.

Než spolu oba bratři projednali ještě nějaké veledůležité věci (samozřejmě ohledně obou táborů), prohlédla jsem si jednotlivé nehotové klubovny v domě , který v budoucnu bude celý patřit pionýrům. Vlastně už patři , ale dosud v něm mohou používat pouze spodní patro. To už mají k dispozici poměrně dlouho ., Teprve když hygienik zrušil byty v patře , začali uvažovat o využiti celého domeč­ ku a o volné místnosti začal velký boj . A jen diky trpělivosti a odhodlání J i řího Olmera získali nakonec pionýři i to dru hé patro . A protože on sám je technik, pracuje jako televizn í technik na Kavčích horách , představoval si, že by to mohly být krásné dílny pro pionýry. Stálo ho to však ještě moc práce a úsili, než vybojoval i schválení této své . p ř edstavy . Nakonec však všechno dobře dopadlo, přestavba je schválená , v nej bližší době by se mělo zač í t s rekon strukci vnitřku. A protože je Jiří Olmer předsedou obvodní revizní komise SSM, snažil se přirozeně zapoj it do práce co nejvíce i svazáky. Dvě patronátní organi zace se už na práci podílejí: místni organizace SSM - Rollo - klub a ZO SSM při federálním ministerstvu elektrotech -. nického průmyslu. Rekonstrukce se ob jevila ve volebním programu jako akce Z a zároveň byla vyhlášena jako stavba

mládeže obvodu Prahy 2. A sám Jiří Olmer byl uvolněn z funkce skupinového vedoucího a jako stážista ODPM Prahy 2 převzal zodpovědnost za přípravu technického odděleni domu . Tady už jsem se musela začít trochu ptát: jak dlouho dělá skupinového . vedoucího, co to znamená, že byl uvolněn . .. Začal tím druhým , prostě je stále skupinový vedoucí, ale nemá žádnou vlastni skupinu . A jak dlouho skupinaří? Tak to už je dobře deset let. Začinal v roce 1972 na skupině p ř i ZDŠ Vratislavova. Ze začátku spíš s tu ristickými oddíly, turistika má dodnes v oddile velkou tradici. Teprve postupně se stále víc orientoval na tu svou techniku . Jen na dva roky musel práci přerušit , to když byl na vojně .

Tím ovšem nechci říct, že by se skupi vzdal. Jenže sloužil až v Táboře a to je přeci jen na dojížděni za pionýry poněkud z ruky. A tak si na ty dva roky vzal na starost skupinu přímo tam . Při té příležitosti si stačil složit zkoušky na Ill. a li. kvalifikační stupeň pionýrského vedoucího a jako člena plukovního výboru SSM ho přijali i do strany. Samozřejmě že toho všeho dokázal opět využít ve prospěch děti . ·Vojáci si vzali r;iad jeho skupi nou patronát a rekonstruovali jim turistickou základnu na Šelmberku . naření

Po návratu z vojny se vrátil do „ Vratislavky" a až do září loňského roku vedl dál svou skupinu . Mezitím vstoupil do hry jeho bratr Václav. Také nadšený technik, původně automechanik, a tak není vůbec divu, že nakonec s končil u minikár. Oba bráškové se navzájem báječně doplňuji. Václav založil při sku pině základní organizaci Svazarmu a dě ­ lá v ní i předsedu. Jiří mu dělá hospodáře . Jiří je zase předseda pražské podko mise minikár, a tím i člen podkomise minikár při České ústřední radě motorismu Svazarmu . Oba společně mají na sta ros ti organizaci pražských minikáristických závodů . Jiří je spíš přes všelijaké obíhání, vyjednávání, přemlouvání. Václav je praktik. Dřív býval aktivním sportovcem a absolvoval nejrůznější trenérské kursy, dnes se proto stará o výchovu dětí, o jejich trénink, staví pro ně minikáry, hlavně pro ty, kterým ji nepostaví doma tatínek, a v zimě s nimi modelař í. Tím ko nečně kdysi začínali . Oba bratři znovu sedí u stolu a rpd í se o táboře. Nákupy, hospodaření ... Gazík před domem je naložený až po st řechu, přívěs se prohýbá pod vahou min ikár. Za několik dnů začnou dětem prázdniny. Jejich vedoucím začaly už dávno na jaře. Musely, jinak by asi žádný tábor nebyl. -zde -

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• 1. Tečko vání. Tak se jmenuje pracná a na přesnost velmi náročná etapa prá ce. Velkými kružidly se postupuje . od j ednoho bodu a vyzna čují se další. Pro tože model je v měřítku 1:3, je každá vzdálenos t mezi dvěma body sochy trojnásobným zvětšením stejného místa na modelu 2.--;Jednotlivé dokončené díly sochy před sestavením. V horní části spodního d ílu se uchytí horní dva d íly - je to systém zámku

Předběžné

sestavení sochy ještě v so - . ateliéru je nezbytnou výstupní kontrolou. Socha nebude ničím sešrou bována ani slepena. Zámky proto musí dokonale „zaklapnout" Poté následuje generální zkouška celého sestavení. Sochař porovnává detaily modelu a hotového pomníku. Na ně­ které drobnosti bude třeba ještě vzít dláto 3 . Znovu je tu n á kladní automobil a je řáb. Hotovou sochu dopraví na místo urchařském

čení. Stovky hodin práce vložen é do ka mene zavazují k opatrnému zacházení 4. Opět kladka, háky. Tentokrát již naposled. Díky generálce již nepřichází žá dné překvapení

Kamenná socha Revoluce stojí v Liberci před vchodem do budovy Kol osea, v níž je mj. muzeum děln i ckého hnutí. Tvůrcem sochy je akademický sochař Milan Vácha . -kaiFoto Kazi

Jůzová

3

5

KALENDÁŘ MLADÉHO

+.

PŘÍRODOVĚDCE

r

Význam ochrany Patmě každý se někdy setká s lidmi, kteří ochranu přírody podceňují. Do-

mnívají se, že jde jen o podivínství milovníků květin a zvířátek, a také se podle toho ,chovají. A přece se denně v praxi .i na stránkách novin a časopisů ·i ;na .obrazovce televizoru setkáváme s~ otřesnými následky nedbalosti iii' podceňování ochrany životního prostředí. ~

přírody Ochrana přírody a životního prostře­ dí však už dávno není problémem jednotlivých států.. Znečištěné ovzduší i vody igno:r ují státní hranice, .a tak se i ochrana přírody sta'l a problémem mezinárodním. Na výzkumu významných přírodních celků se podílí i UNESCO (Organizace pro výchovu, ·š kolství a kulturu při OSN). V rámci programu Člověk a .biosféra je zahrnut i zvláštní

obor Ochrana přírodních oblastí a genetického materiálu. Vědci pracující na těchto problémech vidí daleko dopředu. Vybrali nejcennější přírodní celky, kde studují možnosti produkce rostlinné hmoty, hledají nejlepší a nejšetrnější způsoby hospodaření a pátrají po způsobech , jak v souladu s potřeba­ mi stále početnějšího lidstva uchovat <;elou širokou paletu rostlin a živoči­ chů i jejich celky. Příliš mnoho druhů živých organismů z povrchu naší planety mizí a my nevíme, který z nich bude v příštích stoletích pro lidstvo stejné důležitý jako kdysi divoký kur bankivský nebo volné žijící druhy včel pilíře lidského hospodářství. Nás může těšit fakt, že i tři naše chráněné krajinné oblasti byly vybrány jako zvláště cenné pro výzkum v rámci tohoto mezinárodního programu - Třeboňsko, .Křivoklátsko a Slovenský kras. Jsou to totiž oblasti velice cenné, a přitom již dlouho hospodářsky využívané. ·N a biotopech Tře­ boňska zaznamenali vědci neobyčejné . vysokou produkci rostlinné hmoty, která '.b y mohla mít pro zemědělství budoucnosti nema'l ý význam. Ochrana přírody a životního prostře­ dí je prosté klíčovým problémem lidstva a závisí na ní .ž ivot i práce celých příštích pokolení. Proto i na stránkách .ABC budete v tomto ročníku pravidelné nacházet články a návody, které se ochrany přírody a životního prostře.dí budou dotýkat. Stanou se tak i podnětnými náměty pro činnost vašich pionýrských kolektivů. Stačí, když se jimi budete včas zabývat spo'l u se svými vedoucími a zařadíte si je do svých plánů. -khFoto tk .J. Čihař

•••

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

-"

K Atlasu ABC

v tomto

čísle

Kdo obývá .akvária? Naše akvária oživuje množství krásných, pestrých a tvarově zajímavých druhů rybek, které obyčejně zahrnujeme pod společný název akvarijní ryby. Ve skutečnosti však patři tyto rybky do celé řady různých řádů a čeledi a netvoří žádný systematicky opodstatněný celek. Naopak, mnohé druhy na pohled podobné, které ·často chováme ve společných nádržích, vůbec nejsou příbuz­ né. Proto se musíme zmínit i o systému ryb. Napříště totiž najdete v sériích atlasu skupiny akvarijních ryb podle systematické pří­ slušnosti. Tentokrát začneme sérií nejběž­ nějších obyvatel akvárii z čeledi kaprovitých.

6

Náměty

samostatných prací pro biologickou olympiádu

1982-1983 Na začátku nového školního roku jistě každý z vás uvažuje, do jaké soutěže by se mohl zapojit, jaké zajmové činnosti se věnovat. Pro mladé r>řirodovědce v 5. a 6. a 8. a 9. ročníku ZŠ se nabízí možnost účastnit se biologické olympiády. Mladší soutěžící (kategorie D) řeší pouze zadané úkoly, ale starší (kategorie C) musí vypracovat samostatnou práci na jedno ze stanovených témat. Témata zů­ stávají stejná jako v minulém roce, ale pro jistotu je znovu uvádíme. Jsou to: 1. námět : 2. námět :

Zjišťování současného stavu

3. námět :

čistoty ovzduší v místě bydl iště a působeni znečištěni ovzduší na růst podeňky. Vliv znečišťováni vody na ži-

4. námět : 5. námět :

Vodní eroze půdy

vot organismů Pozorováni ptáků na krmítku Srovnáni hustoty populace kosů ve dvou biotopech růz -

/~~o""

.... Z

X

"'

o

-o~"o

Ň'f,o(j"' HODINY NA DO

MILIARDU LET

V našich článcích , které se zabývají minulosti lidstva nebo Země, často nacházíte údaje o tom , že se ten čí onen děj odehrál před tolika a tolika lety, tisící, statisící nebo dokonce milióny let. Mnozí z vás se možná ptají , jak to mohou vědci vědět, a moc těm dat ů m nevě ří. Na tuto otázku dává právě od pověď knížka J. A. Šukoljukova Hodiny na miliardu let, kterou letos vydalo Státní nakla datelství technické literatury. Překlad ovšem

Kalendář

mladého přírodovědce

ZÁŘÍ

ně ovlivněných činností člo­ věka

6. _námět:

Mimohnízdni pozorováni dravců v polích 7. námět : Využiti feromonů v biologickém boji 8. námět: Veřejná zeleň v mém bydlišti Jak vidíte, náměty jsou zajímavé a zaměřené k obecně prospěšn~ činnosti a k poznávání nejdůležitějších problémů dneška . Proto i ABC k jednotlivým námětům bude v průběhu roku přinášet rozmanité materiály. Ovšem podmínky soutěže, metodické pokyny a seznamy doporučené literatury získáte ve škole, kde se také můžete do soutěže přihlásit . Nezapomeňte však, že podmínkou účas­ ti v soutěži je i doklad o veřejně prospěš ­ né práci , např . o sběru léčivých rostlin, sběru semen a plodů, přikrmování zvě­ ře atd. Tak hodně úspěchů! -ml-

u nás vyšel ve značným zpožděním (originál vydalo moskevské nakladatelství Atomízdat již v r. 1977) , takže neobsahuje některé nejno vější poznatky, avšak přesto je to kniha velice užitečná , neboť přehledně a srozumitelně pro každého, kdo má základní znalosti fyziky, ob jasňuje podstatu určováni stáří hornin i lid ských výrobk ů (např . keramiky) . Vysvětluje podstatu této ča somíry a zjednodu š eně se znamuje čtenáře i s metodikou měřeni obsahu radioaktivních izotopů některých prvků, je jichž poločas rozpadu nám může udat přesný čas vzniku výrobku nebo horniny. Na příkla ­ dech se čtenář doví, jak se zjišťuje stáři žul a jiných velmi starých hornin, stáří mořského dna, ale í stáři meteoritických kráterů, sopeč ­ ných vyvrženin i egyptských mumii. Seznámí se však i s historií objevů radioaktivních izotopů a s mnoh a jinými zajímavými věcmi . Kniha je 121. svazkem Polytechnické knižnice I. řady Věda a technika populárn ě a stoji pouhých 18 Kčs . -kh -

Co se

děje?

• Rozkvétají poslední podzimní druhy rostlin - ocúny, podzimní šafrány, ně ­ které druhy hvězdnic a kopretin, zlatobýly, pelyňky , vratiče a další. • Dozrávají semena nejrůznějších bylin a dřevin a využívají podzimních větrů . k šíření do větších vzdáleností. • Listy některých druhů stromů a ke řů se začínají zbarvovat následkem roz kladu chlorofylu v odumírajících tkáních . 4t Dochází k největšímu rozvoji pavoučí zvířeny, lze pozorovat různé typy vláken i sítí . • Většina druhů našich stěhovavých ptáků odlétá na svá zimoviště , nebo se alespoň shromažďuje do větších hejn. •

Začíná

jeleni říje .

Co

můžeme dělat?

Pořizovat si květu a odkvětu

•

fenologické záznamy o vybraných druhů rost lin od 2áři až do poč á tku mraz ů. •

Vytvořit si sbírku semen různých

druhů

rostlin - dřevin, plevelů, užitko vých plodin anebo některé početnější čeledi , např . hvězdn i covitých .

• Naučit se podle zbarven í ·listů rozeznávat některé druhy dřevin na dálku a sledovat postup zabarvování l istů u jednotlivých druhů. • Pozorovat a zakreslovat nebo fotografovat utváření sítí různých druhů pa vouků nebo sledovat migrující mladé je dince (babi léto). Sledovat a zaznamenávat změny (avifauny) ve svém okolí a zjistit, kde se ptáci před odletem shro •

ptačí zvířeny mažďuji .

Pokusit se získat povoleni k návště ­ obory nebo jiného mysliveckého zaří ­ zeni, kde je možno pozorovat jel e ní říjí. •

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Nejdříve si však musíme říci , že všechny akvarijní ryby patří do nadřádu ryb kostnatých. Ten se dělí na 16 řádů, z nichž pro nás j sou nejdůležitější tři - máloostní (Cyprini formes), kam patří čeledi kaprovitých, sekavcovitých, sumečkovitých , trnobřichých {Characidae) a další, halančíkovití (Cyprinodontiformes), kam zahrnujeme oblíbené ži vorodky i halančíky kladoucí jikry, a koneč ­ ně ostnoploutví (Perciformes), kam spadají pro akvaristiku důležité čeledi vrubozubcovitých (Cichlidy) , lezounovitých {labyrintky - či chavci, rájovci, vrčivky aj .), okounkovitých a dalších . Z ostatn ích rybích řádů mají jistou zajímavost jen volnoostní (Gasterosteiformes), kam patří klasický chovanec studenovodních akvárií koljuška, a z moř­ ských čtverzubcovití (Tetrodontiformes) a lalůčkožábří {Syngnathiformes), kam patří oblíbení mořští koníčci . Kaprovité ryby drží v akvaristice rekord -

vě

patří k nim nejstarší akvarijní ryba - karas zlatý - se všemi svými formami {závojnatkami, kometami, nebehledkami aj .). K nejpočetnějším a nejoblíbenějším rybám z če­ ledi kaprovitých patří v našich akváriích parmičky z rodů Barbodes, Barilius, Capoeta, Labeo, Puntius a další. Velmi často se chovají různé druhy pruhovaných danií (Danio a Brachydanio) a výrazně zbarvené razbory. A konečně dalším častým chovancem je í nepravá neonka, správněji kardinálka čín ­ ská (Tanichthys albonubes) . Počet kaprovitých se v našich akváriích pohybuje v desítkách i stovkách , protože jde vesměs o druhy poměrně odolné, nenáročné a mírumilovné, a přitom velmi půvabné. Jsou to větši ­ nou druhy žijící společensky, jejichž hejna j sou ozdobou každé větš í nádrže. -1-

Foto Jaroslav Eliáš

7

Na okraji Trutnova je

uprostřed

rozkvetlé za -

hrady ukryt mezi vysokými smrky pohledný zá meček.

Kdysi jedna z nejmenších vilek pana to-

várníka Kluge ho.

Někdy před

se svými vychovatelkami

padesáti lety se tu .

důstojně

nudily

neteře

trutnovského textilního magnáta. Dnes si hned na vchodu můžete přečíst nápis: Okresní dům pionýrů

radost

a mládeže. Zahrada je pě!fně udržovaná, pohledět.

Už se sice o ni nestarají za -

-hradníci jako za pana továrníka, ale zato šedesát šest jmových

dvě stě

členů nejrůznějších kroužků

útvarů

stanice mladých

a zá-

přírodovědců,

která při domě je.

llltEZD O partě kluků SSM i vážených

ké otazníky malých. Mají pro ně pochopení, vždyť sami zač í nali tak jako oni. Slovo nekázeň tady pomalu ani neznají. O Trutnovu se říká, že je tu deset měsíců v roce zima a dva chladno. No, a pak tu pěstujte zeleninu. Vidíte, a přece to jde. Botanicko-pěstitelský kroužek stanice má už za sebou docela pěkné úspěchy . Letos zkusili kvě­ ták. Prý tu nikdy nešel a vida, začát­ kem června už byl venku na záhonech. Zkrátka i rostliny se musí otužovat, a tak choulostivý květák najdeme na zahrádkách kluků a děvčat z kroužku vedle tradičních salátů, rajčat, mrkví a ředkviček . Všechny sazeničky děti vypěstovaly ve sklenících, přes titěrné pikírování až po vysazování ven pod širé nebe. Tak bychom mohli vyprávět i o rybářích, kteří se v kroužku naučí všechno, co má pořádný rybář znát a umět, nebo o preparátorském kroužku, v kte-

doktorů „ Nechceme se moc chlubit. To, co tu děláme , to je pro pořádnou stanici teprve rozjezd," vysvětluje vedoucí stanice Josef Štych. Skromnost není právě na místě. Podchytit zájem tolika děti a mladých lidí, zaujmout je, hlavně přinutit, aby u toho svého koníčka vydrželi, není práce malá. Trutnov-· ským se právě tento záměr neobyčej­ ně daří. Důkazem jsou výsledky nejcennější. Třeba Martin Ronge. Začínal jako druhák, za školní brašnou ho vidět nebylo. Teď studuje na gymnáziu a přitom ještě vede přírodovědný kroužek stanice. Nebo Bohouš Hádek. Toho ve čtvrté třídě chytla zoologie a dnes je z něho veterinární lékař. Do

a

domu vždycky trefí a jak se doví, že se pořádá nějaká expedice - naposledy na Pálavu, aspoň pár dní obětuje z dovolené a přijede. Jirku Frýdu zase okouzlily kameny. Dnes studuje mineralogii. Honza Hančil už také úspěšně zdolává přírodovědeckou fakultu. Mineralogové většinou odcházejí na vysokou báňskou do Ostravy a všichni společně se objevují na výpravách do terénu, takže není vzácností vidět vedle sebe kluky ze základní školy, vysokoškoláky i vážené doktory přírodních věd . Ti menší respektují zkušenosti starších a snaží se jim ve všem vyrovnat. Ti starší mají zase dost trpělivosti , .aby dokázali zodpovědět všechny vel -

1 rém pracují studenti střední lesnickotechnické školy. Zachraňují to, co by docela určitě přišlo nazmar - preparu jí uhynulou zvěř, mnohdy i vzácné druhy. Tak bychom mohli vyprávět o všech patnáct i k roužcích stanice .

·······················································~····················

8

1. Koupel v bahenní sop ce v Rumunsku si vyzkoušel Miloš Chládek, zvaný Jožin z bažin 2. Tak se stravujeme 3. Na

ve

návštěvě

u

horníků

Sto chově

2 Jenomže na začátku návštěvy jsme zaslechli něco o expedicích. Expedice, jak praví encyklopedický slovník, je vědecká výprava s výzkumným úkolem. Na takové výpravy si trutnovští přírodovědci troufnou? ,,Neřekli jsme zčista jasna, tak a jedem," vysvětluje Josef Štych. ,,Naše expedice vyplynuly nějak samo sebou. Začalo to vlastně docela obvyklými semináři pro vedoucí přírodovědných zá jmových oddílů našeho okresu. Teorie na seminářích je sice nutná, ale pro práci s dětmi je to málo. Tak jsme si všechno jezdili omakat do přírody . " Vydali se například do Albeřické jeskyně za netopýry. Už tehdy s sebou brali děti , které projevovaly opravdový zájem o přírodu .. Uskutečnili výpravu do Obřího dolu, kde si vyzkoušeli stavbu iglú, stopování a vaření na sněhu, fárali do dolu Stachanov, urazili deset kilometrů podzemím Jestřebických hor a na místě zkoumali geologickou strukturu. O prázdninách chtěli všichni účast­ níci výprav ven - do přírody, a tak vznikl první přírodovědný tábor v Čes­ kém ráji. Celý týden pozorovali ještěr­ ky, poznávali houby, určovali rostli ny . .. Pak přišel rok 1976 a s ním první docela malinká expedice do NDR s názvem Jantar. Pokoušeli se tehdy na pobřeží Baltského moře najít jantar -

a našli. Expedice Ardea zkoumala zase Lednické rybníky a Pálavu . Týden se tu zabývali jen vodou . Co v ní a kolem ní žije a roste. Snad nejslavnější byla expedice v roce 1978. Měla název Balkán. Při ní projeli napříč Bulharskem od hor až po

moře.

Tady už se pracovalo v sekcích - entomologické, mineralogické, botanické, zoologické . . . Expedice se dokonce vyznamenala i vědeckými úspěchy. Našli tu totiž dosud vědecky nepopsané stonožky - dva exempláře. Litlobius janae a Monotarsobius stychi. Ta druhá dostala jméno podle Josefa Štycha. Za dva roky se vypravili na expedici Carpati. Zase se sbíralo, hledalo a putovalo deltou Dunaje. Tam si přišli na své ornitologové. V roce 1981. se s expedicí Džarman podívali znovu do Bulharska, na místa, která se jim před třemi lety zdála nejzajímavěj­ ší. Co všechno zkoumají? Především sami sebe, své schopnosti. Aby se co nejvíce naučili a dovedli malé zájemce o přírodu nadchnout. Aby mezi nimi vyrůstali další Honzové a Jirkové s hlubokým zájmem o zoologii, ochranu pří­ rody, zemědělství. pěstitelství i chovatelství ... HELENA ŠKODOVÁ Foto Josef Štych a Václav Jirásek

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

9

vyřízněte

i horní vahadlo (det. č. 4). Do navrtejte tři otvory, krajními provlékněte a uzlíkem na konci zajistěte šňůrku asi 1 až 2 mm silnou a něco přes 1 m dlouhou (det. č. 6). Obyčejný provázek nepoužívejte, příliš chlupatí a figurky by pak zadrhávaly . "Do prostředního otvoru zavažte na ,uzlík závěsné očko (det. č. 5). Otvory v rukou opičky navrtejte šikmo asi v úhlu 40° (sklon nemusí být úplně přesný) . Průměr otvorů musí však být až dvakrát větší, než je průměr šňůr­ ky. Figurku si pěkně vybarvěte. Po dohotoveni provlékněte otvory v ručičkách šňůrky, jež zakončíte dřevě ­ nými nebo skleněnými korálky nebo provrtanými špalíčky (viz det. 7). Hořejší očko vahadla zavěste na hře­ bíček, skobu, háček apod. Uchopte pravý a levý korálek a střídavě (pravou na horu - levou dolů a naopak) v malých výkyvech tahejte za šňůrky. Opička za čne šplhat nahoru k vahadlu. Povolením napnutých šňůrek se figurka uvolni a sjede zpět dolů ke k,orálkům a může šplhat znovu. ŠPLHACÍ ŽÁBA nedá o n ic vice prá ce než opička. Má to zlepšeni, že se pohybuji při šplháni i zadní nohy. Tělo žáby je slepeno ze tři dílů, aby vznikla (po zalepeni předních nohou) drážka pro zadní nohy, které se po celkovém vypracování a nabarveni upevni zatlučením dvou hřebíčků tak, aby se lehce otáčely. Ještě nutno připomenout, že do zadní strany zadních chodidel přibijete z tvr dého drátu o průměru asi 1 mm očko (či vahadla

Hračky

na provázku Ne, nebojte se, nebudou to šplhouni, jak někdy nazýváme některé lidi s ošklivými charakterovými vlastnostmi, Naopak, budou to milá zvířátka a figurky, které si sami snadno zhotovíte a budete pak ob' divovat jejich spolehlivé výko ny ve šplhu. OPl~KU, kterou vidíte na obrázku, si vyřežte z prkénka 8

4 t---~-------t--'-'7c=•~- 1 ~

~~ ~ "'

7

l 10

t

•

až 12 mm silného; je jedno, zda z měkkého nebÓ tvrdého dřeva . Hlavičku a obě ouška (det. 2 a 3) seřízněte šikmo. obruste a přilépte jakýmkoli lepidlem na dřevo k tělíčku (det. č. 1 ). Z téhož prkénka si

t

/0\

-

I I

\

lehce středu

3

6

lépe účko), kterým provléknete šňůrku. Při šplhání jsou za tato očka do pohybu unášeny i zadni nohy, takže efekt šplháni je úplný. Těmito dvěma způsoby si můžete zhotovit i jiná zvířátka a figurky. To už záleži na vás, jaká si vymyslíte. Délka šňů­ rek nemusí být vždy jen 100 cm, ale i del š í, třeba 4 metry, můžete-li očko vahadla tak vysoko zavěsit. Hra se šplháním trvá pak pohopitelně déle. Bude-li vás několik, kdo si zhotovite „šplhoun y" na delších šňůrách, můžete mezi sebou ve šplhání závodit . ŠPLHACÍ KRABIČKA je zhotovena na jiném principu než šp lhaci opička a žába. Navijeci dvojbubínek si zhotovíte slepenim z civek od leukoplas ti , od izolepy, z civky od silonu nebo z válečků ze dřeva, umělé hmoty atp. Bubinek - det. 1 - musí mít 1,5 až 2krát větší průměr než bubínek det. 2. Oba bubínky slepte napevno k sobě a po zatvrdnuti lepidla vyvrtejtě otvor pro osičku ze s ilnějšiho rovného drátu nebo hřebiku - viz det. 3. Do vnějšiho boku (nákružku) malého i většiho bubinku též vyvrtejte dirky pro uvázáni režné nitě nebo tenkého provázku. Krabička s vikem nebo bez ví ka, větší než hotový dvojbubinek - viz det. 5, může být z lepenky, překližky, z umělé hmoty, a to tvaru krychle, hra nolu, válce atp. Dva špaličky - dét. 6 - s otvorem pro osičku přilepte na boky krabičky. Vymezeni vůle mezi dvojbubínkem a stě­ nami krabičky obstaraji korálky nebo malé podložky navlečené předem na osič ­ ku z drátu. Bubinek se na osičce musi

7

4

otáčet.

Do

hořejšiho

i dolejšiho dna vyvrtejte malý, otvor na provlečeni tenkého provázku . který na vinete na: cívky tak, jak ukazuje obrázek v řezu. POčet závitů provázku záleží na vás , čim je ji.ch vice . tim výše se krabička vyšplhá . Konce• pro vázků se zavážou na uzlik do bočních ná kružků. Z malého bubinku vede pro vázek (det. 8} hořej ­ šim otvorem, z verkého ·vede provázek (det. 7} spodnim otvorem. Povyzkou šeni si můžete na koncich provázků· uvázat smyčky (na zavěšen í a tahání}. Pozor, má-l i krab i č ­ ka správně šplhat, závity provázk ů mu -

Takového tahacího panáka z korálků , d ř í­ vek atp. pro mladšího sourozence také snadno zhotovíte

si být vintJty na obvodě dvojcívky proti tak, jak ukazuje obrázek. Zatahá ním za dolní provázek (det. 7)' ve· směru šipky jede krabička nahoru, povolenim provázku sjede krabička opět dolů. Máte - li vlastni fantazii , podle našeho návodu si můžete zhotov it i jiné figurky. Vy starši zhotovte nějakou tu hračku na provázku mladšimu bratřičkovi. či sestřičce třeba k jejich svátku. Budou vám za to určitě vděčni. Pomůže vám při tom i naše vystřihovánka na přiloze tohoto čís la . JIŘÍ KONVIČKA sobě,

Automatické , nouzove osvětlení

Schéma. nouzového osvětlení, které· se samočinně zapiná při výpadku sítě, je na obrázku 2. Zdrojem energie je malý akumulátor, neustále dobijený ze sítě . Střídavé napětí ze sekundárniho vinutí zvonkového transformátoru Tr je usměr ­ ňováno diodou D 2 a filtrováno kondenzátorem C. Odporem R 3 a diodou D 1 teče nabijecí proud přibližně 60 mA, takže akumulátor je stále dobijen a připraven pro případ výpadku proudu sitě . Akumulátor s kapacitou 2 Ah nebo větší vydrží uvedený proud trvale. Při. jiném akumulátoru nebo jiném s.e kundárnim napětí je nutno změnit odpor· R 3,. Vzhledem k úby,tku na diodě D 1 je, napětí báze. vůči em itoru kladné a tranzistor T 1 nevede - zárovka nesvíti. Obvod je. doplněn: o· automatiku, která vypíná nouzové osvětlen i při dennim světle. Činnost automatiky, spočívá v přerušení průchodu proudu odporem R 1 pomocí dalšího tranzistoru (při· denním světle) . Je-li přerušena dodávka proudu ze sítě, přeruší se nabíjecí proud tekoucí diodou D 1 a odporem R 1 teče z akumulátoru proud . Ten uvede tranzistor T 1 do vodivého stavu a žárovka se rozsviti. Obvod' tranzistoru T 2 tuto funkci neovlivňu­ je, pokud je osvětlení fotoodporu R1 nepatrné (R 1 má velký odpor) . Ve dne, kdy je fotoodpor osvětlen, se jeho odpor zmenší, tranzistor T 2 se uzavře, a odporem R 1 proto neprochází proud . Neprochází ani emitorovým obvodem tranzistoru T 1 a žárovka ž nesvítí. Při opětném připojení síťového napětí přeruši T 1 obvod žárovky, neboť se uzavře napětím na diodě D 1 při průchodu nabijecího proudu. Aby se akumulátor nevybíjel v době, kdy není nouzové osvětleni zapotřebi, je obvod doplněn dvojpólovým spina čem S. Nouzové osvětlení je možno instalovat na libovolném místě, výhodné je však umístění poblíž pojistkové skříně, neboť tak je možné zkontrolovat, zda se v pří -

11

1-------------------------1 I I

Ri

['

s·

D,

II

I I I I D2I I _J

R

L B

R,

ž padě

poruchy nejedná o přepálenou pojistku či vypadlý jistič . Na obrázku 3 je deska s plošnými spoji automatického nouzového osvětlení v měřítku 1 :1. Umístěni součástek na desce je na obrázku 4 (pohled ze strany součástek).

Volbu akumulátoru a příslušné žárovky ovlivní asi vaše možnosti. Doporučujeme však použití co nejmenších akumulátorů a žárovek s malým proudem. Při větších proudech by bylo nutné použít výkonnější spínací tranzistor T 1 . Další zajímavosti týkající se těchto obvodů naleznete v časopise Sdělovací technika č. 10 z roku 1979. Foto Karel Pokorný

IVO TROJAN

s· Cl

-4,SV

!~~--

95

I<

R,

SEZNAM SOUČÁSTEK R1

' ' ''

c

R2 R3

c p

'

'

------ --~------ :

Rt

odpor 470 n. miniaturní odpor 1 kQ, miniaturní odpor 33 !1, TR 153 elektrolytický kondenzátor 1000 F, TE 982 odporový trimr 68 k n, TP 040 - fotoodpor WK 650 37 nebo podobný

>I

T 1 a T 2 - tranzistor KF 517 o, a D 2 - dioda KY 130/150 nebo podobná s - dvojpólový spínač ž žárovka podle použitého akumulátoru (např. 1,5 V, 90 mA) B akumulátor (např. 2,4 V dva NiCd 900) Tr zvonkový transformátor (sekundár asi 5 V)

Pokud si postavíte automatické nouzové

osvětlení

PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE Česká ústřední rada PO SSM a ministerstvo školství ČSR vyhlašují XVI. roč­ ník soutěže o zadaný radiotechnický výrobek. Je určena pro jednotlivce ve dvóu věkových kategoriích. Organizací je pověřeno oddělení techniky Ústřední­ ho domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze. Také letos jsou zadány dvě konstrukce s obvyklým termínem uzávěrky.

1. Zadané úkoly Pro školní rok 1982-83 jsou zadány dvě

konstrukce: automatické nouzové a integrovaná házecí kostka. Soutěžící může zvolit kterýkoliv z uvedených námětů. Popis a stavební návody pro první téma jsou na této stránce ABC, pro druhé téma je zveřejňuje časo­ pis Amatérské radio č. 9/1982. Mimopražským čtenářům může tyto návody zaslat také Radioklub ÚDPM JF, Havlíč­ kovy sady 58, 120 28 PRAHA 2. 2. Termíny soutěže Hotový výrobek zašle soutěžící ve osvětlení

vhodném obalu nejpozději do 15. 5. 1983 na výše uvedenou adresu ÚDPM JF. Porota výrobky zhodnotí na jednotném zkušebním zařízení během června 1983 a pořadatel je vrátí na adresy autorů nejpozději do šesti měsíců od uzávěrky soutěže . Pražští účastníci si výrobky mohou vyzvednout osobně. ' 3. Průvodní list Spolu s výrobkem zašle soutěžící prů­ vodní list, ve kterém uvede: - název výrobku, jméno autora (čitel­ ně a bez zkratek), celé datum narození, přesnou adresu i s PSČ, potvrzení organizace,---za kterou soutěží (s razítkem a podpisem).

4. Hodnocení · robky ve dvou rů: 1. katepozději;

2.

..J.tl"""'!'""'"'- 965 a povýrobek

u každého účastníka. Celkem lze získat maximálně 40 bodů za tyto prvky: pájení a kvalita spojů; provedení a celkový vzhled výrobku; funkčnost a spolehlivost; zpracování doprovodné dokumentace.

5. Ceny Autoři tří nejlepších prací v každé kategorii získají věcné ceny. Všichni úča­ stníci soutěže dostanou výsledkovou listinu . a účastnický diplom. Čtenáři ABC, kteří označí svůj výrobek výrazně ABC (přilepením či přikreslením znaku ABC a připsáním: zhotoveno podle ABC a podobně), budou hodnoceni navíc, bez ohledu na umístění v základní soutěži. Nejlepší tři obdrží redakční odměny. Zvláštní důraz při tomto „ábíč­ kovském" hodnocení bude kladen na funkci (výrobek musí fungovat) a na estetický vzhled celého výrobku .

-ZH-

Ke stému výročí spuštění první elektr~rny světa

Edisonova elektrárna v Perlové ulici roku 1882

katastrofou. Chybným zapojením dvou dynam se jedno odlehčilo a nabralo tak vysoké _otáčky, že se roztrhlo. Edison za čal horečně pracovat na odporovém regulátoru a zabezpečovacím systému . Historická premiéra elektřiny byla stanovena na 4. září. Z opatrnosti raději na odpoledne, aby případný výpadek nebyl tak nápadný. Edison, oblečený výjimeč ­ ně v kabátě s kravatou , vydal šéfelektrikáři Liebovi příkaz : ,, Spusťte to!" Již ně­ kolik minut poté, když minulo napětí prvních minut, sundal kravatu a postavil se k regulátoru. Když již bylo zřejmé , že se červencové fiasko nebude opakovat, prohlásil : .. Splnil jsem všechno, co jsem na počátku slíbil! " Dvanáct let pršely stížnosti obyvatel okolních ulic na kouř a saze z komínů

Drama vPerlové ulici Oblouková lampa, Edisonova žárovka nebo elektromotor se staly před sto lety symbolem pokroku . Kdo je však chtel používat, musel ve svém objektu - ob vykle ve sklepě - vybudovat kotelnu s parním strojem pohánějícím dynamo. Bylo to nákladné a svým způsobem i nebezpečné . Edison pochopil, že elektřina se prosadí jen zavedením elektráren , které budou dodávat elektřinu dodava telským způsobem. Kromě technických obtíži bylo však nutno vybojovat tvrdý souboj i s plynárenskými společnostmi . Rozhodující „ bitva" mezi plynem a elektřinou se odehrála v zanedbané newyorské Perlové ulici. Edison tam na místě dvou rozpadlých domů postavil první parní elektrárnu světa . Jak ukazuje dobový obrázek (č . 1), podobala se obyčej ­ nému několikapatrovému domu . Uhli pro kotelnu se skládalo na ulici z koň ­ ských povozů . Čtyři sedmadvacetítunová dynama byla pojmenována Jumbo, podle slavné ho slona, který v cirkusu Barnum udivoval svými siláckými výkony. Hřídele dynam byly poháněny jednoválcovými par ními stroji . Rozvod elektřiny byl zajištěn měděný ­ mi tyčemi . Každá z nich byla ovinuta slá mou a uložena v železné, asfaltem zalité trubce. Noviny podplacené plynárenský mi společnostmi strašily požáry, výbu chy i úrazy způsobenými elektrickým proudem. Proto musel Edison vymyslet spolehlivý a bezpečný rozvod až k žárovkám a motorům. Zajímavý je pro nás např . systém elektroměru . Edisonův stejnosměrný elektroměr se podobal elektrickému článku naplněnému elektrolytem , do něhož byly ponořeny zinkové destičky . Při průchodu proudu se zinek stěhoval z kladné elektrody na zá-

pornou . Jednou měsíčně přišel do domácnosti zřízenec s přesnými vahami a z rozdílu hmotnosti obou elektrod sta novil poplatek za odebraný proud. Výrobou potřebného zařízení se Edi son značně zadlužil, nicméně během jednoho roku dokázal na rozvod své elektrické centrály zapojit 85 budov a více než 2000 žárovek. V červenci 1882 došlo ke generální zkoušce, která skončila

elektrárny v Perlové ulici, než byla zbo řena. To však již stejnosměrný proud ustoupil proudu střídavému . Marně pro hlašovali Edisonovi stoupenci, že „hrči­ vý proud" je svým vysokým napětím smrtelně nebezpečný. Největší elektrárna světa budovaná na Niagarských vodopádech byla vybavena Westinghou sovými střídavými alternátory. U nás vzplál boj „stejnosměrní" proti „střídavým" o patnáct let později . První Edisonovo dynamo se sice roztočilo ve strojovně brněnského divadla již na pod zim 1882, ale největší pražská elektrárna v Holešovicích vyráběla proud střídavý. Dnešní turboalternátory poskytují desetitisicinásobně vyšší výkony než Edisonovo Jumbo. Svět zamořuji komíny vice než 5000 velkých tepelných elektráren . U nás s jejich výstavbou letos definitivně končíme a v další m vývoji je nahradí elektrárny jaderné. Ing. Jan Tůma vedení •Pokládání elektrického v New Yorku 1881 ..,. Čtyři dynama Jumbo stačila zásobovat asi 2000 žárovek a několik elektromotorů

13

t 1.září Den

čs .

letectva

Pod pojmem vojenský pilot si patrně větši ­ na z vás představí stíhače v „antigé" obleku , sedícího v řítícím se stroji vysoko nad námi. Možná že si ještě vzpomenete na piloty vrtul níků. Ovšem málokdo ví, že k vojenskému le tectvu také patři dopravní letci. Muži, o kte rých se již tak často nepíše -a nemluví. .Přitom jsou to vynikající piloti, .z nichž většina létala i na stíhacích strojích . Jejich hlavním úkolem je letět kdykoliv a kamkoliv je zapotřebí. Neúnavně musí létat bez •ohledu na počasí. Dokonce i ve ,chvílích, kdy nejen stíhací a vrtulníkové l etky uklidily své stroje do hangárů pro špatné počasí, ale kdy nestartuji ani Českos'lovenské .aerolinie. Vojenští .dopravní :p.iloti !Přepravuji tuny nej·různějšiho materiálu - a techniky potřebné k chodu .n aši armady i civilního ·sektoru.. .Jako prv.ni vzlétají při ta'ktických cvičeních. ,aby dopravili na polni letiště potřebnou .zabezpečo­ vací techniku .a příslušný pozemní tým vojáků určených :k ,řízeni leteckého provozu. Jako poslední ,pak vše opět nakládají .a ,,,leteckou scénu "' opouštějí_ Zatímco stihači_ po s.)J'lněni úkoPři čilý

naší návštěvě se nelétalo, zato kolem strojů byl ruch

mechaniky, kteří kontrolovali stav ,.ladili" motory, opravovali a leštili. Pi loti byli v učebně, kde se připravovali na další úkoly. Na nesmělý dotaz, proč piloti nevyužívají tak nádherného dne, se velitel útvaru usmál a řekl: ,,Víte, soudruzi, čekáme na počasí." A když viděl naše udivené obličeje, pokračo ­ val: ,,Náš pluk plni svěřené úkoly za každých meteorologických podmínek, dokonce tehdy, kdy ostatní útvary jíž nelétají. Proto je pro nás důležitý výcvik za ztížených podmínek. Potře bovali bychom nějakou pěknou frontu s tlakovou niži, kdy jdou mraky až k zemi. To jsou .... .... .... .... .... .... .... moji chlapci ve svém živlu. Však také většinou létají v mracích, tedy za minimální viditelnosti. Jestliže selže ostatní technika, vojenský doV' pravni pilot selhat nesmí." o pravdivosti slov velitele útvaru jsme se · přesvědčili v síni tradic útvaru . Díky odvaze i dokonalému výcviku zachránili naši dopravní piloti mnoho lidských životů. Za všechny může promluvit následující příběh . Pobliž Pardubic se stala vážná dopravní nehoda. Mladí manželé byl i zasypán i ocelovými trubkami z projíždějícího nákladního automobilu. Z dvojice vyvázla životem jenom žena, ovšem za cenu .rozdrcené nohy. Lékařský tým hradecké nemocnice přikročil k okamžité am putaci, ale přesto nezabrán il nejhorší možnosti, která pacienta může potkat. Mladá žena byla zach~ácena plynnou sn.ěti s malou naději na přežiti. Jedině snad mohla pomoci kyslíko vá komora, kterou je ale vybavena báňská ne mocnice v Ostravě. K záchraně pacientky od startoval vrtulník ČSA, ale pilot se pro napros tou nepřízeň počasí do Pardubic nedostal. Poslední naději mladé ženy byli vojenští dopravní piloti. Krátce po převzetí zprávy o neúspěchu vrtulníku byl vyhlášen u útvaru po plach a zanedlouho se stará' dobrá' ,. čtrnáct ­ mladí mechanici. svazáci, starající se o dokonalý tech ~ ka" probíjela k Pardubicím. Let byl tak dalece dramatický, že by si zasloužil samostatné vyprávěni. Vojenští dopravní piloti í v těchto Když jsme letos v létě na.vštivili piloty na lepodmínkách doletěli a matku dvou děti za tišti jedné letecké divize, těšili js me se na lechránili. Ovšem hrdinství vojenských dopravních pitecký provoz. Vždyť nebe bylo bez mráčku, bezvětří zkrátka ideální počasí pro lety. lotů není vždy tak zřejmé . Ono se prolíná Místo toho jsme na letišti okolo stojících leta s denní prací. Jako třeba tehdy, kdy naši piloti del

viděli

strojů,

V'd 'h

d O kaZ e

Na výborných výsledcích útvaru mají také velký podíl

nický stav lů

letounů

se vracejí na mateřské základny, dopraváci stále pracuji . U nich se nesmí hledět na čas, musí být stále ve vysoké bojové pohoto vosti, stejně jako u stíhačů, střežících náš vzdušný prostor. ještě

14

O r a Sl POC

zachránili mnoho

dětí

v bratrském Mongolsku vakcíny k zažehnáni hrozící infekce. Přitom posádky vojenských do pravních letounů o svých činech mlči. Považuji se za „vzdušné dělníky" a vše je pro ně jen prostá práce. Když je potřeba, naloží do svého obřího antonova třeba nákladní tatru s materi álem a v rámci výcviku ji i s vlekem přemísti na druhý konec republiky, čimž ušetři drahocenný čas i palivo. Ovšem naši dopravní piloti vždy neměli tak výborné stroje. Poválečné vojenské dopravní letectvo vyšlo ze skromných začátků. Navíc bezprostředně po válce specializovaný letecký útvar u nás neexistoval. Datem vzniku čes ­ koslovenského vojenského dopravního letectva je až 1. duben 1946, kdy byl založen do pravní a výsadkový pluk. Jeho piloti zpočátku létali na kořistních strojích, které u nás zane chala luftwaffe. Byly to zejména junkersy Ju 52/3m (v našem letectvu označené D 52) a siebely Si -204 D (D 44), se kterými vojenští piloti vypomáhali právě vzniklým českosloven ­ ským aeroliniím. Nebyly to však jen německé stroje, které vytvořily mozaiku typů naši poválečné doprav ní flotily. Vedle řady letounů , které u nás -slou žily mnohdy v jednom exempláři, to byly ze jména dakoty C-47 (D 47) a jejich sovětské al ternativy Lisunov Li -2 (D 2). Ještě se však mu síme zmínit o jedné zajímavé dopravní techni ce, kterou jsme krátce po válce používali. Byly to tři typy nákladních kluzáků. Dva sovětské, .Jakov/ev Jak- 14 (NK 14), Cybin C -25 (NK 25), a jeden americký typ kluzáku, Waco CG -4A (NK 1). Nákladní kluzáky byly pozůstatkem úspěšné válečné výsadkové taktiky. Typ Waco CG -4A se dokonce zúčastnil invaze v Normandii. Jak postupem doby rostly požadavky na dopravní piloty i na jejich techniku, přestaly letouny z druhé světové války vyhovovat. Zlepšeni však nastalo až přezbrojením na legendární „čtrnáctky" (iljušiny 11 - 14), které u nás začala vyrábět v ' sovětské licenci továrna Avia . O kvalitách těchto strojů svědči sku tečnost, že spolehlivě slouží dodnes. Bez kvalifikovaných pilotů by Jšak i spoleh -. /ivá technika nebyla k ničemu. Vždyť dopravní piloti musí létat i při viditelnosti pouhých 500 metrů - pro zajímavost: stíhač potřebuje viditelnost nejméně 3000 metrů. Při tak malé viditelnosti musí létat dopraváci většinou podle přístrojů, nízko nad zemi nebo musí složitě oblétávat mraky. Piloti mají velké zkušenosti s nebezpečnými bouřkovými mraky a elektric kými výboji, s mlhou, s námrazou a nejrůzněj­ šími turbulencemi vzduchu. Proto cvičné lety nedělají za pěkného počasí . Cvičí se vždy na nejobtížnější situace, například i lety na jediný motor. A jak nám piloti přiznali, sestoupit a přistát s jedním motorem, to je prý zabírač­ ka . Ještě větší dřinu však maji technici a mechanici . Letouny totiž musí být neustále v perfektním technickém stavu . Vždyť většinou se j imi dopravuji lidé - vojenské jednotky, výs adkáři , raněni. Havárie, nebo jak se u vojáků řiká mimořádná událost, zde prostě nesmí vzniknout. A také nevzniká. Od roku 1964 útvar pracuje bez těchto „ mimořádek ", a na víc plní úkoly na výtečnou . Řada medaili a ocen ě ni , které jsme viděli v síni tradic útva ru , je toho dokladem . V sín i jsme viděli i jiné zajímavé doklady o činnosti útvaru . O mnohých významných za hraničních letech, kdy piloti letěli v neznámém, nepře s ně zmapovaném prostoru s nedosta tečným zabezpečením letu, nad vysokými ho rami, tropickými kraji , džunglemi a bažinami přepravou potřebné

Indonésie, Guiney a jiných míst v šedesáti státech Evropy, Asie a Afriky. O spolupráci se sovětskými piloty a sovět ­ skými školami pro letce. O výborných výsledcích na spojeneckých cvičeních . O užitečné pomoci a spolupráci s havíři Do/a Prezident Gottwald v Havířově a závodem 02 VŽKG v Ostravě. O pom·oci při hledáni trosek Šturmoviku /L-2, objeveného jako pozůstatek vál ky na Opavsku, kdy části motoru technici útvaru restaurovali a pomohli tak objasnit přičiny havárie. Tak by se dalo jmenovat dále. Příslušnici útvaru yšak nežiji jen z tradic a minulosti. Jejich živou současnosti i bu -

doucnosti je příprava na ovládáni nové techni ky. Vždyť zmíněné „čtrnáctky" přece jen postupně dosluhují a jsou či budou nahrazovány novou moderní technikou. Velkokapacitní antonovy An - 12, dvoumotorové An-24 a An -26 vyžaduji ještě dokonalejší a náročnější přípra ­ vu pilotů i pozemního personálu. Stejně zod povědnou, jakou mají vojenští stíhači. Proto jim všem přejeme k blížícímu se Dni českoslo - venského letectva hodně úspěchů. ·

Připravili MARTIN PILNÝ a VÁCLAV ŠOREL

15

,

Bobři

hrad a hráz

NAVRAT

do Egypta a Bagdádu. Bobří ocas byl vyhledávanou lahůdkou, mimo jiné u pánů z Růže - 6. ledna 1531 poslal porybný Štěpánek Petru z Rožmberka na Krumlov bobří ocas a šest srn. Letopisec Václav Břežan poznamenává, že ještě v r. 1606 bylo v třeboňských rybnících víc bobrů než ryb. Avšak ani toto množství nebylo nevyčerpatelné . Bobrů nezadržitelně ubývalo. Touha po znamenité kožišině a ještě znamenitější lahůdce přiměla Josefa Adama Schwarzenberga k vybudování bobrovny na Červeném dvoře u Krumlova . Osadil ji bobry dovezenými z Polska, to znamená, že čeští bobři již byli vzácností. Bobrovna byla zděná , s průtoční" nádrží, obehnaná zemitým náspem . Dvě chodby spojovaly bobří komůrky s nádrží. Do výklenku chodby se kladlo olšové a vrbové proutí, navíc bobři dostávali chléb, jablka a mrkev. Roku 1789 žilo v bobrovně 14 bobrů, r. 1791 17 a v r. 1800 21 kusů . Dva z nich putovali do Tře­ boně a dva byli vysazeni na Nové řece . Po zrušení zdejší bažantnice stav bobrů poklesl a v r. 1844 zde zůstal poslední mohykán . Roku 1846 žádá krumlovská správa o dodání bobrů z Třeboně, ale o dva roky později byla bobrovna průtrží mračen zničena.

ztraceného bobra? VĚTRÁN/'

Také pokusy o vysazení bobrů do volné přírody jsou hodně starého data. Již v r. 1804 dal vypustit pán z Feldeggů nedaleko bašty na Nové řece na odlehlých rybnících Bělový, Dušákový a Spálený dva páry. Bobři si postavili mezi baštou a splavem první bobří hrad - pěšáci zde říkají „u bobří boudy" dodnes. Při povodni někteří bobři unikli do Lužnice a Nežárky. A dobře udělali. Pro stálé škody na mlýnských hrázích byl r. 1833 nařízen odlov bobrů a celý pokus skončil.

V šedesátých letech minulého století žilo volně na Staré i Nové řece pět bobřích rodin. Jejich hrady st ály ještě r. 1864 na „Ostrůvku" a na „Ohnuté". Plavba dříví vedla k zničení hradů, a tím .

Průřez

hrází a nraaem

Znáte recept na dušeného bobra? Ne? Zde je: Maso rozkrájíme na malé kousky, přidáme sádlo a cibuli a dusíme do měkka . Přidáme trochu mouky a octa. Lehce povařený bobři ocas necháme se strouhankou a máslem zhnědnout a položíme navrch . (Rybi kuchařka Marie Schrandri z r. 1904). Pikantní je, že v době, kdy byla kuchařka, z níž recept pochází, vydána, zbývalo již ze středoevropské bobří slávy jen několik místních jmen. Bobr byl u nás i v okolních státech vyhuben pro maso, kožešinu a výměšek podocasních žláz, tzv. bobří stroj. A přece kdysi býval tento veliký hlodavec hojný po celé Evropě. Znali ho i Egypťané a Indové, znali ho historici Hérodot a Strabo. Učený biskup Olaus Magnus věděl o největších koloniích bobrů na Dunaji i na Rýně . Bobří kožišina byla královský dar - r. 1253 ji nesli poslové Přemysla Otakara li. sultánům

16

Bobří rodiče pečuji o mláďata s dojemnou starostlivosti

Od Sahary k moři PODPfRNÉ VÁLEČKY

Kresba Jaroslav Kašpar

Dopravníky neboli transportéry slouží k plynulé dopravě sypkých až hru bozrnných materiálů na vzdálenosti od několika metrů až do několika kilometrů . Mohou být vodorovné , šikmé i svislé (ty posledni nazýváme elevátory). Doprav níky patří k nejstarším strojům vůbec . Prvním z nich byl pravděpodobně Archi médův šroub, používaný k čerpání vody . Začátkem novověku se objevuje i v mlý nech při dopravě zrní. Pro svislou dopra vu obilí se v 15. století začaly používat řetězce kapes čili korečků, které dole zrni nabíraly a na hornim bubnu se vyprazdňovaly. To již byly vlastně primitiv ní kolečkové dopr<'!vníky . . Pásové dopravníky najdeme v náčrtcích Leonarda da Vinci. Skutečně však byly uplatněny až ve slavném mechanickém mlýnu Olivera Evanse v době, kdy se objevily první parní stroje. Tehdy to byly nekonečné pásy sešité z kůže nebo bavlny. Zpočátku jen klouzaly v hladkém dřevěném žlabu. Teprve v minulém století se objevily podpěrné válečky. Ve velkém rozsahu byly pojízd né pásové dopravníky nasazeny až při stavbě Suezského a Panamského prů­ plavu. Dnes se nejdelší a nejvýkonnější pásy stavějí zejména pro povrchové uhelné doly, kde nahrazují úspěšně kolejovou dopravu.

A -

Od Sahary k moři i

j

j

j

Pásové dopravníky

dopravují materiály na povrchu nekonečného pryžového nebo ocelového pásu napjatého mezí dvěma b1,1bny. Jeden z bubnů je napínán pružinami nebo tahem závaží. To proto, aby se pás neprohýbal, na hnacím bubnu vzniklo dostatečné tření a aby se vyrovnalo případné vytažení pásu během provozu. Hnací buben bývá poháněn elektromotorem přes převodovou skříň, u krátkých dopravníků je elektromotor uložen uvnitř bubnu. Zpočátku byly pásy podpírány rovnými válečky. Když se poznalo, že žlabovitý profil pryžového pásu dopraví téměř jednou tolik materiálu, nahradila přímé válečky horní větve pásových dopravní ků tzv. válečková stolice. U menších pásů postačí tři válečky, u nejširších až pět válečků. Válečky bývají vybaveny kulič­ kovými ložisky. Pryžový pás je vyztužen několika textilními vložkami (tzv. kordem), výjimeč­ ně tenkým ocelovým pletivem. Při montáži se okraje pásu rozříznou na jednotlivé vrstvy a ty se šikmo a stupňovitě kladou k sobě a každá zvlášť se lepí a vulkanizuje. Ocelové pásy se spojují nýtováním. Pryžové pásy jsou normalizovány a dodávají se v šíři od 0,4 ni až do 2,4 m. Při dopravní rychlosti od 1 m . s - 1 do 5 m . s-• přepraví za hodinu až 1000 tun uhlí. V severočeských hnědouhelných dolech jsou již nasazeny dálkové pásové linky dlouhé přes 16 km. Nejdelší pásová linka světa dopravuje ze španělské části Sahary k moři 3000 tun fosfátové rudy za hodinu. Stokilometrová trasa je složena z jedenácti na sebe navazujícich samostatných pásů . Když ruda proudí do přístavu, musí 30 hnacích elektromotorů s příkonem 12 000 kW překonávat odpor 110 000 nosných a podpěrných válečků.

·s

Lanopěsové

dopravníky

Cahle Belt Pro nejdelší pásové linky zakoupila

ČSSR britskou licenci lanopásových dopravníků

sytému Cable Belt. Tahovou sílu i podpírání pryžového pásu (1) obstarávají dvě ocelová lana (4), uložená v jeho hlubokých drážkách (5). Pás je vyztužen příčnými vložkami z ploché pružinové oceli a z výrobních důvodů má i textilní vložku (3). Ocelová lana jsou podpírána vodicími kladkami, vzdálenými od sebe asi 4,5 m. Tím se počet válečků po-

~- .·

Překlltdací

most s pltrem pltsových dopravníků

dařilo radikálně

snížit a s ním i nároky na údržbu. Nezatížený pás běži v rovině, při zatížení se korýtkovitě prohne . Snáze se opravuje a k pohonu se spotřebuje až o polovinu méně energie. V uhelných dolech vychází pásová doprava zeminy nebo uhlí až pětkrát levněji než doprava po kolejích a desetkrát levněji než pře­ prava qákladními automobily.

C -

Sroubové dopravníky

posunují materiál otočnou plechovou šroubovicí v ose žlabu. Dopravníky jsou jednoduché a dobře rriísí dopravované materiály. Dodávají se v délce až do 40 m a výkon největších z nich dosahuje 3000 m 3 . h - ; _ Násypky nemusí mít regulační otvory ani dávkovače, dopravník unáší jen tolik materiálu, kolik odpovídá průřezu koryta a počtu otáček šroubu. Výsypný otvor je u dna. Když se zásobník pod nim zaplní až po okraj. mohlo Óy dojít ke zničení šroubu. Proto má jeho osa pojistnou spojku, která nedovolí přetížení šroubu. D - Korečkové elevátory patří k nejstarším typům dopravníků pro svislou dopravu. Plechové kapsy, tzv _ korečky, jsou upevněny buď na článkový řetěz (na obr.), nebo na pár nekoneč­ ných ocelových lan nebo řetězů a konečně pro dopravu potravin (cukru, solí, mouky) bývají i na pryžovém pásu . Materiál se z korečků vysypává při jejich obracení na horním bubnu odstředivou silou nebo volným pádem přes dno předcházejicího korečku. Nejvyšši dosa-

žitelný výkon korečkových elevátorů je až 1000 t. h - 1 , dopravníky se nestavěji vyšší ryiž 100 m .

E-

Clánkové d_qpravniky

mají misto pásu řetězec plochých nebo žlabovitých článků, nesených obvykle po obou stranách hnacími řetězy. Na trati jsou články vedeny malými kladkami (tzv. rolničkami) po kolejnicích. Člán­ kové dopravníky jsou sice pomalé a hlučné, snesou však vysoké zatíženi a přepraví i horký popel, strusku a ostrohranné předměty. Stoupat mohou asi do 30°. Největši článkové dopravníky v hutích mají šířku až 3,6 m a zvládnou dopravu až 2000 t materiálu za hodinu.

F patří

Redlery

dnes v průmyslu k nejoblíbenějšim tzv. hrnoucím dopravníkům . V otevře­ ném nebo uzavřeném žlabu, který může běžet vodorovně nebo libovolně (i svisle) stoupat, se vine řetěz hrabic, tvoři­ cích součást článkových řetězců. Materiál hrnou po dně žlabu a další unášejí plochami svých článků. Materiál vypadává kdekoli na trase, kde otevřeme posuvné dno. Rychlost dopravy je malá jen asl 0,2 m . s - '. Přes malé rozměry žlabu se dá dosáhnout vysokých dopravních výkonů - až 700 .t_. h - 1 . Uzavře­ né žlaby nepráší. Jsou-li výsypné otvory zaplněny, začne materiál obíhat spolu s hrabicemi a odběr přiváděného materiálu se samočinně zastaví. Redlery se nejčastěji používají k zásobování bunkrů elektráren uhlím . Ing. Jan Tůma

l

,·•.

j r-~~~~~~~~~~~~~~~-,-~~~~~~~~~~~~~~~-r~~~~~~~~~~~~~~~---,,--~~~~~~~~~~~~~~~

li

Parmička červenoocasé Labeo bicolor

Danlo duhové

Danio pruhované

Dania albollneatus

Danio rerio

Ill

Parmička perleťové Barbus oligolepis

li

..

:~' '' ),1·'

"' ~

::;'fl!; ,· ·ln~' 1 ttl:

Parmička čtyřpruhé Serbus tetrazona

ATLAS ak

li ~:-.

Ill

Danio purpurové· Brachydanio nigrofasciatus

C')

o

ATLAS a&

- ~·· 11 ·

.li!

,u -CD "O

Rasbora klfnoskvrnné Rasbora heteromorpha

li ~~

ATLAS ak

li ~ - ~~~

Parmička rhodéské Barbus barilioldes

·----------------------~------------------------------~

AKVARIJNf RYBKY

AKVARIJN( RYBKY

AKVARIJNf RYBKY

Rasbora kllnoskvrnné (Rasbora kllnoskrvnn6) je rybka poněkud neobvyklého vzhledu u čeledi kaprovitých, dorůstající délky asi 4,5 cm . Pochází z Thajska, Malajského poloostrova a z východní Sumatry. V poválečných letech byla chloubou všech úspěšných chovatelů , později ji však poněkud zatlačily do pozadí nové, do té doby neznámé druhy. Typickým znakem tohoto druhu je kllnovítá modročerná skv.rna, jež je u samečků protažena až k břichu . V akváriu se jedinci opticky ztrácejí, jejich půvab vyniká teprve v hejnu, zejména na černém pozadí v nádržích osázených kryptokorynami. Pro chov rasbor vyhovuje každá velikost akvária a společenstvl dalších mírumilovných druhů . Voda by měla být měkká až polotvrdá, o teplotě 22 až 23 • C. Chovatelé nasazuji do třeni jednotlivé páry. Třecí nádržka může být malá, ale s vyšším sloupcem „ neonkové" vody. Při teplotě 25 až 28 • C připlouvá samička pod list kryptokoryny nebo jiné rost liny a sameček přehazuje ocas přes jeji hřbet. Poměrně velké, medově zbarvené jikry lepí na list, někte­ ré však padají ke dnu. Rodiče je ohrožují málokdy. Po rozplavání přijímají mláďata poměrně velká sousta, krmíme je drobnými naupliemi buchanek nebo žábronožky solné. Mláďat nebývá mnoho, úspěchem je 100 až 200 kusů, třeni však lze brzy opakovat. Dospělé ryby přijímají vedle plirozené potravy i náhradní krmivo, drobotině však náhražky nechutnají a musíme ji postupně navykat. Rasboru klinoskvrnnou můžeme chovat i v malých akváriích. plně vyspělé exempláře však najdeme jen v nádržích prostorných .

Danio pruhované (Danlo zabrovitý) patři k nejnašich akváriích. Jeho oblibu výrazná kresba ne těle, úžas. ná pohyblivost a odolnost proti poklesu teploty a jiným negetivnlm vlivům . Dania pruhované dorůstá délky 4 cm a pocházl z východní části Před ni Indie. Ve sladkovodních akváriích má dlouholetou tradici a nesporně i budoucnost. V nabídce dnešnlch prodejen je již i tzv. závojová forma, která rozhodně přispěla ke zvýšeni atraktivnosti druhu . Rybku vysazujeme do akvárii v hejnu. Vyhovuje nádrž každé velikosti, každá akvarijnl voda, každá běžná teplota i společenstvl dalšlch mlrumilovných druhů ryb. Podáváme jak živou potravu přiměřené velikosti, tak i krmivo náhradní. Do třecí nádržky bez písku, s' jemnolistými rostlinami vypouštíme několik chovných párů najednou. Na dno musíme položit skleněný rošt, protože rybky požlrají vlastni jikry. Při teplotě 26 • C se potěr líhne asi za 36 · hodin. Po rozplavání mláďat můžeme začít s podávánim vaječné mlhoviny a po dalších dvou dnech již mů­ žeme krmit drobnými nauplii buchanek. Třeme-li současně několik párů, bývá potěru obrovské množství, které nenl snadné uživit. Nejlépe je s rozmnožovánlm začít v jarních ,:něsicích, kdy je v přírodě dostatek planktonu. Samička se do dvou tří týdnů znovu zaplňuje jikrami a tření lze opakovat. Dania pruhovaré je velmi vděčným chovancem do každého akvária a odpouští i hrubší chovatelské chyby, takže je vhodnou rybkou pro mladé akvaristy bez chovatelských zkuše-

Danio duhové (Danio dúhov'i) je velmi oblíbeným malým reprezentantem čeledi kaprovitých. Jeho pravou vlastí je Zadní Indie, Malajský poloostrov, Sumatra a. Thajsko. Délkou těle 4 až 5 cm je teto rybka předurčena pro chov v malých akváriích. Společenské nádrže vždy získají na atraktivnosti, je ·U v nich hejno denii, které svou živosti dynamicky zapn',ujl celý prostor. Voda pro chov by měla mít teplotu 20 až 22 • C, ostatní parametry jsou nerozhodujici. Rybky loví radě­ ji živou potravu, především buchanky a drobnější perloočky, vystačíme však delší dobu i s podáváním náhradních krm iv. Rozmnožováni je snadné a jikry se doble vyvljeji i ve středně tvrdé, slabě kyselé vodě. Akvaristé vpouštějí do třeclch nádržek ryby v párech nebo v sestavě dvou samců na jednu samici, často však využivaji efektu „hromadného.tření", ke kterému dochází po plelovenl ryb do čerstvé, teplejší vody. Nectnosti těchto ryb je, že požiraji vlastni jikry. Akvaristé jim v tom bráni položením roštů na .dno nádržky. Jikry propadnou ke dnu a rodiče za nimi nemohou. Třeni probíhá zpravidla ve středních vrstvách vody v ranních hodinách. Droboučký potěr přijímá í vaječ­ nou mlhovinu, do tři dnů je však třeba nabízet živý lovený plankton (nauplia buchanek). Pří teplotě 26 •c rostou mláďata velmi rychle a po šesti měsících dospivaji. Danio duhové je vděčným objektem i pro méně zkušeného akvaristu, nebof snese i hrubší chovatelské chyby bez úhony na zdraví.

Parmli!ka i!arvenoocaů (Mrenka dvojfarb6) pocházl z potoků Thajska a dorůstá délky 12 cm. Pro svůj velmi atraktivní zjev je velmi obdivovaným objektem milovníků sladkovodnl akvar,istiky. Ve většlm akváriu brzy zdomácni a nevyžaduje žádné zvláštnl péče. Vyhovuje ji každá akvarijnl voda o teplotě 21 až 26 • C. Dobře se snášl s ostatními rybami, jen starší jedinci jsou mnohdy navzájem. nesnášenliví. Jek už tvar těla napovídá, vyhledává rybkli stanoviště v proudných úsecích vod a má podobné vlastnosti a zvyky jako naše mnohem větší parma 9becná. V akváriu však vydržl i ve vodě klidné. Nejvhodněšim krmením je podávání živé potravy, kterou si /nejraději sbírá při dně nebo přímo ze dna. Rybce přijdou k chuti nitěnky, larvy hmyzu í větší perloočky, pro zpestření jídelníčku jí lze nebldnout i krmivo náhradní, v němž by neměla chybět rostlinná složka. Rozmnožováni v zajeti je obtížné, ale již několikrát se zdařilo. Je známo, že samice klade jikry na kameny a samec je opatruje. Někteřl naši chovatelé se domnlvajl, že záklednl podmínkou pro úspěšné rozmnožování ' je zajistit ve třecl nádrži proudění vody. Je pravděpodobné, že by to měla být voda měkká, častěji obnovovaná. V našich prodejnách převyšuje poptávka nabldku, a proto jsou ceny těchto rybek vysoké. V poslední době parmičku čer­ venoocasou na našem trhu vldáme málokdy. Pokud se nám podaří ji sehnat, pořidime jí velkou, dost hustě zarostlou nádrž s poměrně slabým osvětlením a dostatkem úkrytů.

AKVARIJN( RYBKY

AKVARIJN( RYBKY

AKVARIJNf RYBKY

AKVARIJN( RYBKY

Parmii!ka i!tyfpruh6 (Mrenka ltvorpruh6) patři k druhům , které v pořadí nejoblíbenějších akvarijních rybek obsazuji jedno z prvních deseti míst. Tato pěti­ centimetrová rybka pochází ze Sumatry, Thajska a Kalimantanu (Bornea). Hejno parmiček je okrasou každé nádrže, ale neradi je vidíme ve společnosti klidných majestátních ryb, jako jsou skaláry. Mali neposedové jim totiž rádi okusuji ploutve. Vedle „divoké" formy se v posledních letech objevily i další, např. albinotická, zelená mechová apod. Zelená mechová forma má za základ rozšířeni sametově černých příčných pruhů, jež mají třpytivý zelenavý nádech. Dalším šlechtěním tyto pruhy splynuly v celé plochy a původ­ ní zlatožlutá barva na bocích těla téměř zmizela. Podmínkou pro úspěšný chov Je udrženi křišťálově čisté vody, jejíž teplota by neměla klesnout pod 20 • C. Rybky přijímají jak živou, tak náhradní potravu. Pro tření . se zařizují menši nádržky bez písku, rybky odkládají jikry do jemnolistách rostlin . Měkkou až polotvrdou vodu ohříváme na 26 • C. Sameček má v době tření krvavě červené ploutve. Jiker bývá 300 .až 500, rozplavanému potěru dáváme drobná nauplia buchanek nebo žábronožky solné. Po dvou týdnech už je na mláďatech zřetelně příčné pruhováni, po třech týdnech až po měsíci třecí nádržku celou opatrně překlopíme do rozplavacl nádrže. Parmička čtyřpruhá Je vhodným chovným objektem pro každého akvaristu, ale vyžaduje

Parmli!ka perlet'ov6 (~ranka perletové) k rybkám s dlouholetou tradipí chovu v sladkovodních akváriích. Dorůstá délky a~ 5 cm a pochází ze Sumatry a sousedních Sundských ostrovů. Atraktivní jsou na ní především střlbřité šupiny, z nichž každá má modravou skrvnku s černým lemováním. Samečci jsou štíhlejší a lépe vybarvéní než samičky, jimž chybí černý lem ploutvi. Parmič~ám perlefovým vyhovuje každá voda o teplotě 21 až 24 • C a každá velikost akvária, v Q.ě,mž mohou být u'.místěny společně s jinými druhy. Krmit se může jak livou, tak náhradní potravou. Při koupi rybek je třeba pamatovat na to, že žiji v hejnech, a proto kupovať. alepoň 5-6 jedinců. Ně­ kdy je v prodeji i albinotická forma, pro niž platí stejné zásady chovu jako pro zbarvení „divoké" . Jikry se dobře vyvíjejí v polotvrdé, slabě kyselé vodě . Samičky vyhledávají třecí místa v blízkostí jemnolistých rostlin, často pod samou hladinou ' vody. Cást jiker bezprostředně oplozených samcem ulpívá na rostlinách, část klesá ke dnu. Po skončení tření je nutné obě ryby odlovit, nebof by mohly ohrozit jikry. Pro třeni je třeba zvýšit teplotu na 26 •c. Rozplavaná mláďata se zdržují u dna a přijímají droboučká nauplia buchanek. Rybky vyspívají přibližně v šesti až sedmi měsících. Parmička perlefová se hodí i pro méně zkušené akvaristy.

Parmii!ka rhodésk6 (Mrenka rhodéska) je asi pě­ ticentimetrová rybka pocházejici z Jižni Afriky a u nás se chová ojediněle. Dospělé ryby jsou sice velmi hezké, ale mláďata, která bývají nabízena v prodejnách, vzbuzuji poněkud nedůvěru . Jsou totiž příliš protáhlá a vypadají jako podvyživená, takže akvaristé dávají přednost „zdatnějšlm" rybkám. I takové zdání může ovlivnit oblibu druhu, nebof množitelé raněji věnuji svůj drahocenný čas atraktivnějším druhům . Chov parmičky rhodéské je však zcela bez problémů, vyhovuje jakákoliv voda o teplotě kolem 22 • C. Podávat lze jak živou, tak i neživou, resp. náhradní potravu . Jednotlivě chované ryby jsou značně plaché, v hejnu však zklidni. Pro třeni vybíráme samičky, které jsou průkaz­ ně zaplněné vyzrálými jikrami. Po zvýšeni teploty ve vytiračce samička vyhledává jemnolisté rostliny při dně. Samec přehazuje ocas přes její hřbet a jikry po oplozeni padají do dna nebo do houštinek rostlin při dno. Pro vývin jiker je vhodná měkká až středně tvrdá voda se slabě kyselou reakci. Třecí aktivita je největší ráno. Zjistíme -li. že o sebe rybky mají zájem, je lépe opustit místnost, nebof pohyb kolem nádrže rybky ruší. Rozmnožováni je v podstatě stejné jako u parmič­ ky perleťové . Chov nebude působit potíže ani akvaristům bez větších zkušenosti, při výběru partnerů pro třeni však není snadno rozeznat pohlaví. Sameček je jen o riěco větší , štíhlejší a bývá zbarven vice do čer­ vena . Samička má oblejší bříško . Tuto hezkou parmič ­ ku se svítivě červeným očkem znají akvaristé teprve od roku 1963.

oblibenějšim rybkám v způsobily tři vlastnosti:

AKVARIJN( RYBKY

nosti.

Danio purpurové (Danio purpůrové) je drobná rybka pocházející ze Srí Lanky (Cejlonu), odkud se do našich akvárii dostalo jen málo druhů. Ve volné přírodě dorůstá asi 5 cm, v zajeti asi o 1 cm méně . Poněkud připomíná parmičku čtyřpruhou, ale její hlava je přece jen více zašpičatělá a barevný podklad monotónní. Určitá fádnost však mizí v době třeni . Pak samci doslova zčernají, jen hlava jim výrazně zčerve· ná. Ke svým partnerkám jsou nesmírně dvorní a neúnavně je obeplouvají v širokých kruzích. Hejno rybek vysazujeme do prostornějších nádrži. Chov je bez problémů, vyhovuje každá voda o teplotě 22 •c. Krmit lze živou i náhradní potravou . Ryby se vytírají hromadně i v párech, jikry musíme chránit před žravosti rodičů . Pro vývin jiker je třeba poměrně měkká; slabě kyselá voda. I dospělé ryby však citlivě reaguji na pře­ kyseleni vody, začínají se potácet a prudce vyrážejí vpřed, aby vzápětí zůstaly ležet na dně. Objeví-li se tyto příznaky, již je zpravidla nezachráníme, proto je tře­ ba se překyselení vody vyvarovat. Při 1 třeni samec v blízkosti jemnolistých rostlin přehazuje ocas přes hřbet samice a po zřetelném škubnuti obou tělíček se snášejí oplozené jikry ke dnu. Po skončeném třeni je třeba ihned oba partnery odlovit. Jiker bývá 200 až 400, péče o mláďata je stejná jako u parmičky čtyř­ pruhé. Ani mláďata tohoto druhu nevypadají zajímavě, dospělé ryby jsou však atraktivní. Zakoupíme vždy alespoň 5-6 jedinců, nebof parmička purpurová žije nejraději v hejnu. Pro chov i odchov se může rozhod,n out i mladý akvarista bez větších zkuše~osti.

patří

přece jen více pozornosti než její p'řibuzni.

Atlas ABC Odehnal.

připravil

Jaroslav Eliáš, nakreslil Jan

L4sKu

K VLASTI DOKAŽME

111aZD SSM - - -

PROSPtŠNOU PRACt

PRO SOCIA ISMUS

Déčko

na vaši

nástěnku

REDAKČN{ OZNAMOVATEL V této rubrice uveřejňujeme jen takové zprávy, které souvisí s obsahem našeho časopisu, to je s technikou a pří­ rodovědou, a jen těm čtenářům, kteří za každých pět slov zprávy přiložili do dopisu jednu korunovou známku. Pište čitelně, zprávu začínejte adresou.

JS 11 dá Bobra, Bugatti T 32, vysokozdvižný vozík, větrný mlýn, pokladničku, parník New Orleans, lokomotivu 2330. Odpoví každému, kdo pošle známku; Lenka Šteflové, Ukrajinská 7, 101 00 Praha 10-Vršovice nabízí TT vláčky s transformátorem, známky (květiny a motýly), starý gramofon, německé staJaroslav Pražék, Poplužní 378, vebnice Grostlok typ 1-4; Zdeněk 411 18 Budyně nad Ohří - shání starší Dvořák, 270 51 Lužná nabízí vláčky hrající gramofon, případně vymění za TT a příslušenství (seznam pošle za koželeznici HO s příslušenstvím nebo za runovou známku), dále nabízí letecký 40 I akvárium+vzduchovaci motorek; motor MWS 2,5 cm 3 DF a dvě plastikové vrtule 0 220 - 11 •; Karel Polék, FuJiří Putz, Formíkva 210, 286 01 Čáslav - za ABC roč. 25 č. 18 (i bez déček) dá číkova 275, 267 12 Loděnice - za figurky Indiánu a stany (í s návodem) dá 36 kudlanky (Sphodromantis lineola) (nymfy), šváby (Periplaneta americana), křeč­ obrazových škol ABC, 43 atlasů ABC; ka zlatého, andulku (podle dohody). OdMiloš Schmoranzer, Kostomlaty n. L. 346, 289 21 Nymburk - shání plánek na poví všem; Radek Dětinský, Březová 4/546, 734 01 Karviná-Ráj - si chce dobarevnou hudbu (8-10 žárovek) a všechny F 1 dosud vyšlé i s návody (i pisovat s chlapcem nebo dívkou se zájednotlivě). Odepíše všem za korunovou jmem o chemii. Je mu 12 let, odepíše známku; Jaromír Jenčík, U dvojdomu všem; Jaroslav Nohava, Pleše 27, nabízí vy862, 102 00 Praha 10 shání barvy 378 21 Kardašova Řečice Humbrol a knihy o letadlech; Zdeněk střihovánky: vojáky třicetileté války, tank Lefler, 252 64 Velké Přílepy 114 - shání ČKD LT 34 a Škoda LT 35, dělo Škoda, dioráma náměstí 16. století, letadlo Aemotorový člun na baterky, dá za něj neslepená déčka Aero A 42, vysokozdvižný ro A 42. Vše za neslepené vystřihovánky vozu F 1; Václav Matyéš, Marxova 15, vozík, Lunochod 1, chalupu a tři vojáčky; Robert Vacek, Gottwaldova 37, 466 01 695 01 Hodonín - za start, cil, tribunu Jablonec n . Nisou - stav. Vostok, leteca všechny doplňky k autodráze (raději neslepené s návodem) dá sedm gumoký motorek MK 17, filmovací kameru vých Indiánu a déčko vojáci třicetileté Quarz DS8M a jiné vymění za fotoapaválky (neslepené); Vladimír Dědek, A. rát, gramofon, knihy edice Oko, KOD, pohledy s tematikou doprava a jiné. OdRoškotové 1354, 258 01 Vlašim - shání vojáky třicetileté války z bitvy u Slavkopověď proti známce ; Zdeněk Fojtík, va, husity a křižáky za házedlo Pionýr, Pod Moravcem 427, 747 22 Dolní Benevozy metra, Porsche 917, BMW touring. šov shání F 1 Ligier JS 11, Lotus Vše s návody; Karel Kuna, Národní 79 JPS, Brabham BT 44 B. Nabízí různé obrany 30, 160 00 Praha 6-Bubeneč vystřihovánky. Odepíše všem ; Jiří šashání knihu Souboj s prérii (o železnici); šek, Barákova 4228, 430 03 Chomutov Martin Krajnik, Bezručova 1704/6, - za benzínový motorek většího obsahu 436 01 Litvínov 6 vymění za Ligidá tranzistorové rádio Philíps; Toméš er JS 11 trezor ABC, za Will iams Brixi, Zahrádkářská 499, 503 11 Hradec FW 07 V Alpine Renault a Skulte, za LoKrálové - za 40-60ti litrové akvárium tus 79 JPS Kelty a galéru (s návody); v dobrém stavu s ohřívačem dá starší Dušan Hruška, Revoluční 2109, autodráhu se třemi autíčky (nutné kou760 01 Gottwaldov - nabízí déčka ABC pit nová vodítka) ; Helena Hrstková, (seznam pošle), různé časopisy Stezka Fučíkova 779, 685 01 Bučovice shání a Sedmička. Shání vše o mořské fauně; ABC roč . 26 č. 7, roč. 25 č. 10 (kompletMilan Vildman, Chaloupky 7, ní). sololit ti. 3 mm velikosti 5 x 5 cm, ti. 2 mm velikosti 55 x 30 cm; Oldřich Ví267 62 Komárov - shání starší 15-20ti litrové akvárium ; Jana Talafová, R. A . tek, Hraniční 21, 775 00 Olomouc by si chtěla · shání F 1 Lotus 72 D, Lotus 79 JPS, Ligi957, 765 02 Otrokovice er Gitanes JS 11, Brabham BT 448, Tyrdopisovat s dívkou, která se zajímá o zvířata (koně), 9-10 let; R. Junek, K . rell 005, Tyrrell P 34, Williams FW 078 Čapka 945, 273 09 Kladno-Švermov (kompletní i s návody, nevystřižené nabízí ryb. prut a naviják Rex , vláčky HO i jednotlivě) ; Jindra Gracíkové, Hana kity letadel 1 :72 (seznam pošle). Shání kovo nám. 1487, 508 01 Hoříce v Pod. barvu Humbrol černou a modrou nabízí; nabízí morčata za úhradu poštovného; Martin Borék, Stínadla 368, 397 01 PíMirek Kolčava, Sušany 4, 431 14 sek - nabízí vláčky TT a HO s bohatým - Strupčice - shání vzduchovací motorek příslušenstvím. Seznam pošle; Marcel do akvária (muže být poškozený); ToFiuréšek, ČSLA 2941/51, 40011 Ústín . méš Novék, Nerudova 11, 796 01 ProL. - shání gumové Indiány, kovboje nestějov shání starší kazetový magnetobo jejich obrázky. Vymění za různé pří­ fon (i nehrající, mechanicky v pořádku) běhy (neúplné), obrazové školy, déčka. za vzduchovaci motorek do akvária (neSeznam pošle; Karel Hartman, 273 42 použitý); Alena Kuchařové, 679 14 OsStehelčeves 210 - shání letadlo Bestiotrov u Macochy č. 274 - shání vystřiho­ la a galeonu ze 16. stol. Vymění za silnič­ vánky lodí a knihy J. Verna; Pavel Gloní válec, sovětský říční monitor nebo za sa, Leninova 67, 787 01 Šumperk - shá20 druhu atlasu . Odepíše všem za koruní mladou suchozemskou želvu; Josef .novou známku ; Radim Uruba, SPC G/ Kupka, Nádražní 411, 517 73 Opočno 31, 794 01 Krnov - za vůz F 1 Ligier shání kamuflážní barvy Humbrol a ne-

(i)(i) (i)

slepené modely letadel zahraničn í ch fi rem v různých měřítkách nebo s možností výměny za neslepené vystři­ hovánky a seriály ABC ; Radomír Beneš, Latráň 67, 381 01 Český Krumlov shání lokomotivy, koleje, výhybky a kři­ žovatky. Vše k HO. Vymění za cokoli; R. Mokrý, Stavbařů 2815/66, 400 00 Ústí n. Labem - severní Terasa - za motor 0,8-1 cm 3 / nebo OTM 1,5 v dobrém stavu dá vystřihovánky vozů F 1 Williams, Ligier, Ferrari, Brabham, McLaren, Tyrrell, Lotus 79 JPS (s návody), Porsche (bez návodu) a za plán jednokanálového vysílače a přijimače+návod dá usedlost z Českomoravské vrchoviny, hanácký statek a sobotecké stavení; Jaroslav Houdek, 277 13 Kostelec n . Lab. 15/33 - shání kompletní seriál o dálkovém ovládáni modelů (ABC roč. 24). Nabízí Druhou výpravu a 23 vystřihovánek . Seznam pošle za korunovou známku; Jiří Skalka, Mankovice 121 , 742 35 Odry - shání vláček TT (odepíše všem); Radek Veselý, Leninova 534. 378 33 Nová Bystřice - shání plánek na 1 3 kanálovou vysílačku. Výměna podle dohody; Pavol Pokorný, Kadnárova 104, 814 00 Bratislava - za skládačky vozu F 1 (s návody), vymění ročník 1981 sovětského časopisu Technika mládeže; Roman Kunz, Lesní 1913/5, 733 01 Karviná 7 - dá Tyrrell P 34 nebo Williams FW 078 (s návody za McLaren M 23 (s návodem); Jan Rejzek, Litvínovská 588, 190 00 Praha 9 - shání všechna vyšlá čísla časopisu ABC (do ročníku 23) . Odepíše všem; Rostislav Kučera, Če­ perka 271, 533 45 Opatovice n. L. - Kdo zapůjčí plánek letadlové lodí (jakékoliv) a Modělist konstruktor č. 7 /1979. Čestně vrátí; Miroslav Novák, Lukoveček 3, 763 16 Fryšták - za nádraží 18/2, used lost z Luhačovicka, tkalcovnu z Jizerských hor, statek z Táborska, goralské staveni, usedlost z Oravy, u sedlost z Českomoravské vrchoviny, moderní domek, valašské fojtství, vilku z 30. let, statek z Blat aj. dá loď Batory, parník Vl tava , stavební stroj JCB C3, hvězdolet 21, kanón SU 152, letadla Sopwith Triplane a Aero A 14 Brandenburg, vodní kluzák Nautic Spurt, Lunochod 1, auto mobily, stolní hry, kotouče , figurky a plánky a návody z ABC roč . 18-20. Odepíše všem; Martin Wygrys, Hnoj ník 338 - shání depo k autodráze (neslepené). Nabízí za ně deset vystřihová­ nek s návody ; Jan Mikuláštík, Dimi trova 23, 602 00 Brno shání knihy: Wells Válka světu a ostatní, Asimov Na dace, Ocelové jeskyně, Nahá slunce, Clarke 2001, Vesmírná odyssea, Oceá nem hvězd. Vymění podle dohody; Karel Šimek, Hroznějo'1ice 5, 373 41 Hlu boká nad VI. - shání ABC č. 1 roč. 26; Jozef Ferko, Komenského 42, 085 01 Bardejov - nabízí ABC roč. 19 č . 7-24, ročník 20 a 21 bez déček, ročníky 22-25 s některými déčky, větší množství déček. Seznam a další informace pošle za známku; Ota Hertl, Alšova 4/2095, 434 01 Most - shání nádraží pro veli kost N (v jakémkoliv stavu)

ROZVRH HODIN hod. 1

2

3

4

5

1

6

R,

ú

s

č

• ABC -

TVŮJ RÁDCE A KAMARÁD

PO CELÝ ROK

•

doba bronzová -

o

• • o o

• • • • • >ě o

o

o

paleolit pěstní klín

o

neolit -

zvoncový pohár

Keltové -

bronzové kováni

Zahajujeme sérii nových vystřihovánek pro milovníkÝ

rychlých kol RALLYE ABC

V tomto a příštím ročníku postupně otiskneme sérii vystřihovánek malých modelů aut, ze kterých si můžete vytvořit sbírku. Všechny budou v měřítku 1:43, tedy ve velikosti obvyklé u mnohých „ angličáků ", jak se obecně říká malým autíčkům, například před časem k nám dováženým modelům ze SSSR (Novoexport), Francie (Jet-car de NOREV) a dalším. Protože v součastnosti malá autíčka na našem trhu nejsou, jistě vám udělají radost i naše „ papíráky". Snahou našeho konstruktéra bude, aby při zachováni tvarové podobnosti a zajímavosti byly vystřihovánky co nejjednodušší. Proto budou auta trochu stylizovaná, a kde se výrazně odchýlíme- od skutečné předlohy, budeme autíčka nazývat „ experimentálnímí vozy ABC". Budou pojmenovány podle řecké abecedy. První, velmi jednoduchý, určený pro va še modelářské rozcvičení, je vůz

ků .

Zkompletujete nosič přední osy: k vlastní mu nosiči 9 připojíte žebra 6 a 7 a celek zalepí te do přední části vozu. Podběh přídě 8 napojíte na chlopně obou boků 1, 4, žebra 6 a masky 2. Z dílů 1O a 11 zhotovíte podle návodné kresby nosič zadní osy a zalepíte do boků střední části vozu (díly 1 a 4) a na přenesené úsečky na rubové straně dílu 5. Teprve teď uzavřete díl 5 i v jeho zešikmeni a připojíte na šikmé blatníky boků 1, 4 a chlopeň dílu 11 . Zkomple-

ABC - ALFA (Lamborghini Countach) Nebojte se pustit do práce. není to tak složité, jak se zdá. Jako vždy nejdříve naříznete lomové čáry . Ty, které budete nařezávat (rýho vat) z líce vystřihovánky , jsou značeny plnou čarou , která je mimo kresbu dílu opatřena čer-

z""Ji ..• ....

-u o (.) '& c O o.

.=

as _, -oiu

O

c,,O

:C I •

...c:

...o .., ...;; ...e

..

'č

o

~

c:

čii

......o > > oc:

,::,

>

>

...... ..,o>

.! ;;

~ ~ ~ ~~i~ ,ua:>&Jqns

ie

.. ;;

..

... 'č

. ~

"' ;.; ..,.. ...c e~

.. ... ~

o .!

:i

!l! ~!:!I !:!I

......

3

.. .......

.., D

o

o> o c:

.o

.., e

i

iii

I

~,1ue11eqns uv:>o ou Aoe1w

!l!I

...o

D

'č

...

...

c .z g

'č

i~~ ...

18iUOIQOS

~,1ue11e1oe

I

u

I

I

I

.. .... i .., .....E iI;; ..,

~.z i

g_-o ...~ I

IO

~

~~~~I~~;

I

·.; > .2

2:

~i~ I I

·.; ;.;

....., o. E

>

~o•

a na setká -

Richard Vylkovský

...= E

. .....

.;

doplňky . Hodně úspěchů při stavbě přeje ní u dalších vystřihovánek se těší

;;. 3 ~o

u

;;;

~

~

~

...=.a

'i

(!)

..,

:!

~

D

tujete dno vozu 12 a p řipojíte k chlopním boků 1, 4, žebra 7 a žebra 1O. Připravené osy 19 a 20 navlečete na nosiče 9 a 11 , usadíte podle rysek a zalepíte napevno (nejlépe když vůz položíte na bok a kolem osy zalijete lepidlem ; po proschnutí otočíte vůz na druhý bok a osu druhé strany opět zalijete lepidlem) . Než zalepené osy zaschnou. zpracujete kola - ' přední z dílů 13, 14 a 15, zadní z dílů 16, 17 a 18. Nejprve zkompletujete pláště a k nim při ­ lepíte vždy jeden vnit řní a jeden vnější bok kola (viz návodnou kresbu) . Hotová kola po proschnutí navlečete na osy těsně až k nosiči, ale tak, aby se volně otáčela, a zvenčí na osy nasunete zkompletované disky 4 x 21 , které k osám přilepíte napevno. Při lepeni dbejte na to, aby lepidlo nestékalo z disku na kolo přilepilo by se a neotáčelo. Vůz je hotov a doufáme, že se vám libí. Je první ze čtyř, které budou tvořit stáj Rallye ABC. Dočasně jsou pro vás připraveny i silniční kužely - 10 kusů . Zhotovíte je jednoduše podle návodné kresby : nejprve zkompletujete vlastni kužel 23 a pak k němu přilepíte dno 22. I u dalších vozů Rallye ABC připravíme silničn í

nou šipkou, jejíž špička směřuje na lom. Tam, kde by lomová čára rušila kresbu, je v ploše dílu zakreslena jen krátkými úsečkami . Lomová čára , kterou nařezáváte z rubu vystřihován ­ ky, je značena čerchovaně(- .-.-. -) . Prořezy pro zalepeni os napevno jsou kresleny černou úhlopříčkou , výřezy ploch pro osy čer­ venou úhlopříč kou. Pro osy kol použijte obyčejné kuchyňské špejle, které si přiříznete. opatříte ryskami a nabarvíte podle p ře dlohy ve vystři hovánce (díly 19 a 20). Posled.ni přípravnou prací je přeneseni úseček A-A a B-Ó na rubovou stranu dílu 5 provedete propíchnutím . Stavbu začnete zpracováním karosérie. Horní část vytvarované pří dě vozu 2 napojíte na kabinu 3 a celek postupně přilepíte na levý bok 1 a pak na pravý bok 4. Záď vozu 5 p ři pojí­ te na celek (tj. díly 1, 3 a 4) , ale nebudete za tím lepit k zešikmené části blatníku obou bo-

I

1Un.11J1S

I

I

I

I

I

lt!lURUV

D

·.; > .2

~ D

~

c: c:

;.;

I

.. ... c: c:

~ ..,o "'E

o

...

..o I~~~ I I I I ., D

JHJoq Ulit:)() 01,t IURlS

o.

D

.....

I I~ I

I

I

Ulit:>OlS !litjO

CheMonf NARODNI PODNIK

BRNO

NOSITEL ŘÁDU PRÁCE A VYZNAMENÁNI

,

,

ZA ZÁSLUHY O VÝSTAVBU

v,

PROVADI V TUZEMSKU IvV ZAHRANICI , v v , , MONTAZE TECHTO ZARIZENI ATOMOVÉ ELEKTRÁRNY vodnl~fatvl

CHEMICKÁ ZAŘÍZENÍ

anorganlck6 chemie - organiclm chemie - plyl\llrenstvf - l'llfln6rie ropy

,;···············

POTRUBI vn6jll e vnitfnl rozvody v!etnl ocelových konstrukci u vlech druhů mllterl6lů: ocel uhllklltll - ocel legovan6 - hlintk - um116 hmoty

KVSLÍKÁRNV uffzenl vysokotlalm nlzkotlltlm

stfedotlalm -

OCELOVÉ KONSTRUKCE výrobnf haly - vHe - nosn6 konstrukce - doprevnl • potrubnl mosty - specl61nl

ocelově

konstrukce

VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ

i!istfmy kanallzai!nlch • průmyslových odpadnlch vod - ůpravny vod - vodojemy

DŘEVOOBRÁBĚCÍ STROJE

vlechny druhy e typy dfevoobrlblclch • cfFevozpra_vujlclch strojů

ZASOBNIKV A USKLADŇOVACÍ NÁDRŽE kulově :dsobnlky n6drle pro ropu, mazut, topné ol7je • jině kapaln6 16tky

KOMPLETUJ Cl ZAŘÍZENÍ KUSOVÉ

sprchově chladll!e sulii!e • tavlcl stanice - odpafovecl stanice - z6sobnlky zkapalnlných plyni'i - perlitov6 hospod6fatvl

Mezi nejvýznamnějšl exportní akce patří montáž ocelové konstrukce v Afghánistánu, elektrárny v Šanghaji v Číně, jeřáby v Koreji a v Indii, dřevozpracující stroje a linky v Jugoslávii, Rumunsku, Bulharsku, Vietnamu, Brazílii a Indii, chemická zařízení v Polsku, Maďarsku, Sovětském svazu, Egyptě, Sýrii, Iráku a jinde.

PRO ZAJIŠTĚNÍ MONTÁŽÍ PŘIPRAVUJE PODNIK PRACOVNÍKY SPECIALISTY Z ŘAD VLASTNÍCH VYUČENCŮ, KTERÉ UČÍ V PROFESÍCH:

STROJNÍ MECHANIK PRO STROJE A ZAŘ(ZENÍ STROJNÍ MECHANIK PRO VÝROBU A MONTÁŽ POTRUBÍ STROJNÍ MECHANIK PRO MONTÁŽ KONSTRUKCÍ Chemont Brno, n. p., Bašty 2, 657 91 Brno, telefon 26011-19, klapka 150.

.Šplhací figurky ·,_

co

spropisotem

?•

1979 Saljut 6 dostal v roce 1979 novou základnl posádku už koncem února. V lodi Sojuz 32 pfiletěli na orbitální komplex kosmonauti Ljachov a Rjumin. Nejprve na Saljut přiletěla bezpilotní lod' Progress 5 se zásobami, potom se základní posádka chystala na návštěvu další mezinárodní dvojice programu lnterkosmc1>s. Porucha na hlavním motoru lodi Sojuz 33 způ ­ sobila, že sovětsko-bulharská posádka (Rukavišnikov, Ivanov) se musela vrátit ze vzdálenosti asi 3 km od Saljutu 6 zpět na Zemi. Saljut 6 pak zásobovaly další lodě Progress 6 (kvě­ ten 1979) a v červnu došlo k dalšímu manévru. K Saljutu 6 se připojil Sojuz 34 bez.posádky a Sojuz 32 se vrátil bez posádky zpět na Zemi s výsledky uskutečněných experimentů . Ljachov a Rjumin tak měli k dispozici novou loď, protože Sojuz 32 překro­ čil délku práce v kosmu stanovenou u tohoto typu technickou normou (90 dnů). Kosmonauti provedli přestavbu komplexu tak, aby zadní spojovací uzel zůstal volný pro připojení nákladního Progressu 7 (30. 6. 1979). Po odpojeni Progressu 7 od stanice se ze zadního spojovaclho uzlu Saljutu 6 rozvinula parabolická anténa o prů­ měru 10m nazvané KRT- 10. Po 175 dnech se Ljachov a Rjumkl vrátili z úspěšného pobytu IU!, ~ 6 zpět na Zemi {19. 8. 19'19). V prosinci se U$lo,téěnita bezpilotni zkouška ~mizo\lané iodi Sojuz T. Lod' ae ~ a 1MJ Saljutem 6, uskutečnily se prověrky obou SPQjéných objektů, motorem Sojuz T byla provedena úprava dráhy Saljutu 6. Po splněni programu letu se návretová kabina Sojuzu T vrátila na Zemi. V roce 1979 vzlétly i další dvě družice lnterkosmos s pořadovými čísly 19 a 20. Na palubách obou byly česko­ slovenské vědecké přístroje. Byly vy- . puštěny í japonské družice Ayame a Hakucho, anglická Ariel 6, indická Bháskará, 79 družic programu Kosmos, spojové družice Molnija, Raduga, Gorizont i meteorologické družice programu Meteor, vzlétly i americké vojenské družice, sonda Pioneer 11 zkoumala planetu Saturn, sonda Voyager 2 zkoumala Jupiter a jeho měsíce.

déčko

012

V dnešním čísle nacházíte kromě ob vyklých déček i mimořádnou přílohu aršík propisotu s technickými a přírodo­ vědnými motivy. Abyste si propisot neponičili neodborným zacházením, poradíme vám, jak při přenášení jednotlivých motivů postupovat (sledujte též vyobrazení) : 1. Odložte krycí papír a přiložte potiště­ nou lícovou stranu obtisku na zvolené místo. 2. Lehce přešrafujte na rubové straně tříčem, kuličkovým perem či jiným poloostrým předmětem. Přenos obrázku se projevuje postupným šednutím fólie. 3. Opatrně sejměte obtiskový aršík tak, aby nedošlo ke smyku. 4. Přetisknutý obraz překryjte ochranným papírem a uhlaďte jej pohybem palce, tříče nebo jiného vhodného před­ mětu.

*

Chcete desky na

ABC? Jako každý rok i letos si můžete objednat původní desky na vazbu časopisu ABC 1981/82 (bez příloh) u zásilkové služby TOMOS - Benediktská 11, 11 O 00 Praha 1, která může také dodat desky na některé starší ročníky ABC. Pište si o ně jen na korespondenčním lístku, uváděj­ te čitelně svou adresu včetně PSČ, požadovaný ročník a název desek. Obdržíte je pouze poštou na dobírku za 17 ,50 Kčs nejpozději do tří měsíců.

*

Šplhací figurky Na stránk_ách 1O a 11 v tomto čísle přinášíme náš „oprášený návod " na výrobu šplhacích figurek. Pro ty z vás, kteffsi neumějí figurky na prkénko namalovat, je určena tato vystřihovánka. Figurky zhruba vystřihněte, nalepte na prkénko č i pře ­ kližku o síle 8-12 mm a po obvodu kresby lupenkovou pilkou vyřízněte . Podle návodu na str. 10-11 provrtejte v rukách (packách) šikmo otvory pro navléknuti šňůrky . Doplňte vahadlem a šplhací figurky jsou hotové. Pro lepší trvanlivost je lehce přestříkněte bezbarvým lakem .

Námět JIŘÍ KONVIČKA

Kresby EDITA PLICKOVÁ

ANTONOV An · 2

o

1

2

3

4

m

kresba J,VELC déčko

13

Jedním

z nejstarších

plastikových

modelů firmy VEB Plasticart z NDR je víceúčelový dvouplošník Antonov An-2.

O tom, že se jedná o model starší generace, se přesvědčíte okamžitě po otevření krabice. Neúměrně zdůrazněné nýtováni, hrubé spáry, nepříliš přesný tvar, to vše model charakterizuje. Ovšem Antonov An -2, u nás přezdívaný ,,a ndula ", je pro naše soudobé sportovní letectví tak dalece významný, že by neměl chybět ve sbírce českosloven­ ské ho kitaře . Při trošce píle, trpělivosti a přesnosti můžete udělat ze stavebnice An -2 docela obstojný model, který při urč ité shovívavosti zařadíte do své

sbírky. Stavba modelu: TRUP. Ten při rekonstrukci dozná nejvíce úprav. Především odstraníte otvory původních okének a nahradíte je novými. Ve stavebnici jsou totiž hrana tá, což neodpovídá skutečnosti. Na obrázku č. 1 je nakres len stavební postup. Z lisovací hmoty (hadi se neprů­ hledné stojánky s minimální tloušťkou hmoty 1 mm) vyříznete obdélníčky, do nich vyvrtáte otvory 0 3,5 mrff a obdélníčky vlepíte do obou polovin trupu. Z průhledné lisovací hmoty (tentokrát ·použijete průhledné stojánky) vytva rujete kulatá okénka ( 0 3,5 mm) a vlepíte je do příslušných otvorů. Podle obrázku č. 2 zhotovíte interiér pilotního prostoru. Nejprve vyříznete přebytečnou li sovací hmotu a vzniklý „otvor" dokonale začistíte. Mimo trup zhotovíte podlahu kabiny (k vý robě se hodí vička od mléčného krému a podobně). Na podlahu připevníte sedač­ ky, celek pak v lepíte do pravé poloviny trupu. Po dokonalém zaschnutí nabarvíte vn itřní plochy trupu šedou barvou. Hodi se odstín Humbrol HB 6 Sea Grey Medium . Trup uzavřete přilepením levé polovi ny a průhledného kabinového krytu. Popsaný způsob úpravy interiéru patři k nejjednodušším . Zkušenější modeláři mohou navíc vyrobit palubní desku, znázornit palubní přistroje , zhotovit ří­ zeni, první trupovou přepážku a také

déčko

14

ANTONOV AN-2 -VEB

sedačky výsadkářů. V další fázi stavby se řidite návodem výrobce. Vybarveni modelu:

Dnešní monografie ukazuje dvě verze

An -2 českoslcvenského letectva. Jed nak vojenskou, s pořadovým číslem 7414, jednak svazarmovskou, imatrikulovanou OK -GIB. Antonovy An-2 česko­ slovenského vojenského letectva létají ve dvoubarevné kamufláži - horní plochy jsou zelené (mo žno použit odstín Humbrol HT 1 Topside Green), spodní světle modré . Pro spadni plochy si mu síte požadovaný odstín namíchat z ba rev Humbrol bí lé MATI 34, Light Blue HG 5 a Light Blue HG 10. českosloven-

IQ~~ L:J u O~NKO

VITM~I.JENC

"'-"""

některé stavebnice Kovozávodů Prostě­

Také krémový odstín si musíte namí-

PLASTICART

vtl.EPEHC

ské výsostné znaky použijete z obtisků jov, bílé pořadové číslo nakreslíte odstínem MATI 34 přímo na trup modelu, nebo si zhotovíte obtisk. Plošku proti oslněni před pilotním prostorem vybarvíte černou MATI 33, stejně jako vrtuli a „pneumatiky" podvozku. Konce vrtulových listů jsou žluté (HT 6 INSIG NIA Yellow). „Andu la " výsadkářů Svazarmu létá celá krémová s červenými doplňky. chat. Základ tvoří opět bílá MA TI 34 s přidáním HB 12 Mid Stone, HG 7 German Pale Yellow a HT 6 lnsignia Yellow. Ti z vás, kteří vlastni barvy GLOY, mohou použit barvy White (bila) a RAF Yellow A 308. Červené plochy vyba rvíte odstínem Humbrol HT 5 Marker Red, ostatní doplňky j sou stej né jako u vojenské verze letounu . Imatrikul aci OK-GIS zhotovíte barvou MATI 33, československou vla ječku použijete z obtiskového archu stavebnice.

ANTONOV An-2. Konstruktér Antonov začal letoun konstruovat v roce 1948 na základě požadavku Aeroflotu . Vznikl stroj schopný sloužit v dopravě, armádě i zemědělství, tedy univerzálni letoun. U nás používá An -2

armáda a aerokluby Svazarmu. V obou případech létají antonovy jako výsadkové stroje. Antonov An-2, jednomotorový víceúčelový dvoup lošník ce lokovové kon strukce. Křídla mají kostru potaženou plátnem a jednoduchou vzpěru do I. Trup je dura lová skořepina s palubním prostorem pro dva piloty a náklad. Odpérovaný podvozek je dvoukolový s řiditelným ostruhovým kolem. Motor AŠ-621 R pohání kovovou čtyřlistou vrtuli V-509-D9. která nahradila původní ..šavlové" V-509 A.

ROZPĚTÍ 18, 18 m, DÉLKA 12,95 m, HMOTNOST PRÁZDNÉHO LETOUNU 3410 kg, MOTOR AŠ-621 R o výkonu 735 kW (1000 k), MAX. RYCHLOST 253 km / h, DOSTUP 4350 m. DOLET 905 km . Václav Šorel

MAT~J KORNEL HELL z Banské Štiavnice (narodil se roku 1650 a zemřel v roce 1737) byl velmi přičinlivý, pilný a houževnatý muž. Z prostého havíře se vypracoval na vedoucího baňského technika a k jeho jménu se váže vynález na odvodňování štol, průkopnický plán na systém přehrad a jezer, jejichž voda by nahradila pohonné hmoty a poháněla čerpadla. V jeho šlépějích pokračoval syn Josef Karel Hell. Zdokonalil drtič rudy, zkonstruoval prvni v praxi použitelný vodosloupcový stroj na čerpání vody z dolů a vynalezl tzv. vzdušný stroj, pracující na principu Herónovy báně, který byl určen na čerpání vody z dolů v Banské Štiavnici. Postavil také na Slovensku atmosférický parní stroj Newcomenova typu o 12,3 k (9,172 kW). Když se 15. května 1720 Matěji Kornelu Hellovi narodil z druhého manželství syn Maxmilián, nikdo netušil, že ve vě­ hlasu předtehne otce i bratra. Základní vzdělání získal v rodné Banské Štiavnici, vyšší humanitní vzdělání pak v latinskoslovensko-německé škole v Banské Bystrici. Hlubší matematické a astronomické znalosti v tehdejší oobě bylo možno získat jen u jezuitů, a tak Hell (jako osm~áctiletý) vstupuje v roce 1738 do řá­ du Tovaryšstva Ježíšova v Trenčíně. O dva roky později poslali výborného studenta jezuité studovat filozofii a teologii do Vídně. Když se vrátil, učil na gymnáziu v Levoči latinu, dějepis, země­ pis a matematiku. V roce 1751 byl vysvě­ cen na kněze a jeden rok potom učil na gymnáziu v Banské Bystrici a poté získal ve Vídni doktorát filozofie. Bývalý prezident dvorské komory, gróf Kéinigseck, vytvořil Hellovi takové podmínky, aby mohl vyučovat v soukromé škole deset vybraných chlapců matematiku, fyziku a hornictví jako přípravu pro budoucí povolání ve státních báňských školách. Šlo tedy vlastně o neoficiální vysokou báňskou školu, první na světě. Vyšší báňskou školu v Banské Štiavnici založila Marie Terezie až o deset roků později a na návrh Františka Kolovrata Novohradského (30. 4. 1770) báňskou akademii v Banské Bystrici. Hell byl tedy předchůdcem a průkop­ níkem vysokoškolského báňského studia. V roce 1752 byl požádán rektorem trnavské univerzity, aby zřídil v Trnavě hvězdárnu. Hell zřizoval hvězdárny s pohyblivou kopulí, což byl jeho vynález. Vybudování trnavské hvězdárny mu trvalo rok. Pak odjel do Kluže v Rumunsku stavět novou hvězdárnu, kterou vybavil nejmodernějším zařízením, čímž se stal uznávaným odborníkem. Proto mu byla svěřena stavba hvězdárny v Sudíně a hvězdárna v sidle jagerského biskupa Karla Esterházyho. Po smrti císařského dvorního astronoma Jana Jakuba Marioniho pozvala ho císařovna Marie Terezie do Vídně, aby pracoval na nové univerzitní hvězdárně. V roce 1775 se stává jejím ředitelem a zároveň profesorem matematiky na vídeňské univerzitě. V této funkci začíná v roce 1757 vydávat astronomické ročenky „Ephemerides astronomicae ad meridianum Vindobobebse". Přeloženo do češtiny to znamená „Astronomický

vrátil do Vídně, aby zpracoval konečně podrobné výsledky, pozorováni a všechny propočty.

Maximilián Hell deník na vídeňském poledníku". Tyto rov Evropě ojedinělé (v Anglii a Ně­ mecku začali podobné vydávat později), obsahovaly matematické výpočty a kalendářní rozložení pohybu jednotlivých nebeských těles (Měsíce, Slunce, planet a hvězd) a mezi geografy, cestovali, mořeplavci a vojenskými stratégy po nich byla velká poptávka. V roce 1769 všichni astronomové s napětím očekávali přechod planety Venuše před slunečním kotoučem, protože tato pozorování jim měla upřesnit vzdálenost Země od Slunce. Hell byl diplomatickou cestou požádán dánským králem Kristiánem (pozván byl i ruský uče­ nec M. V. Lomonosov), aby na náklady dánské vlády tato pozorováni konal na norské základně ve Vardéi_(Norsko tehdy patřilo dánskému království). Hell vyrazil na dlouhou cestu do Laponska s astronomem trnavské hvězdár­ ny Janem Nepomukem Sainoviczem 28. dubna 1768. Cestou se zastavili v Praze, navštívili hvězdárnu v Klementinu a jezuitské kolegium, a pak ve starém korunovačním městě Trondheimu, a 12. října 1768 dorazili do Vardéi. Tamější velitel jim přidělil k výpomoci pět dělníků. Významné měření provedli 3. června 1769. Hell jej popsal ve spise„Disertattio de transitu Veneris ante discum Solis die 3. Junii 1769 Wardoehunsii in Finmarchia observato", který byl vydán v Kodani roku 1770. Hell se však nezabýval jen pozorováním Venuše, ale zajímal se i o polární záři, o výkyvy magnetické střel~y a o vliv Golfského proudu na tamější bouře. Na zpáteční cestě Hell pobyl ještě sedm měsíců v Kodani a pak se čenky

Zpráva měla vyjít tiskem ve třech dílech s názvem „Expoditio literatia ad Polum arcticum", ale nakonec nevyšla, byly zveřejněny jen před­ běžné výsledky pozorovani bez podrobných výpočtů. Z toho vzniklo mezi mnohými vědci podezření, zda jsou Hellova pozorování vůbec věro­ hodná, a spory o to se vlekly po celá desetiletí. Přesnost Hellových výpočtů se potvrdila až později, pozorován_ím _ amerického astronoma Simona Newcomba a dánského astronoma Axela Nielsena. Hell opravdu dosti přesně vypočítal paralexu Slunce a celkem správně určil i vzdálenost Země od Slunce a vypočetl průměr slunečního ko to uče. Přesto se Maxmilián Hell přece jen dožil řady poct. Byl přijat za člena korespondenta Dánské akademie věd v Kodani, za dopisujícího člena Královské společnosti pro vědy v Paříži a za člena Akademie ve Stockholmu, Drenhheime, Géittingenu a Institutu věd v Bologni. Všech těchto uznání se mu nedostalo náhodou, neboť byl předním vědcem tehdejší rakousko-uherské monarchie a zařadil se mezi čelné vědecké osobnosti 18. století. I když nejpronikavějších výsledků dosáhl v astronomii, zabýval se i jinými vě­ deckými obory. Psal pojednání o fyzikálních pokusech, zajímal se o praktické využiti magnetů a magnetismu vůbec a nezávisle na Franklinovi došel k podobným pozhatkům jako tento vědec. A. F. Kolárovi pomáhal při reformě uherského školství a dlouhá léta se snažil o založení vídeňské Akademie věd. Jeho dva návrhy však nebyly přijaty. Hell časem zatrpkl, Začal trpět revmatickými bolestmi a nakonec umíral v bídě . Zadlužil se tak, že na ko.n ci svého života neměl ani na lékaře a léky. Zemřel 14. dubna 1792 a byl pohřben v rodinné hrobce svého přítele svobodného pána von Penklera v Maria Enzelsdorfu u Vídně. Dnešní doba si vědeckého odkazu tohoto muže váží a jeho jméno nese dokonce jeden měsíční kráter. Karel Kýr #

•

1 Déčka (přílohy) časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců: Ročník 27 (1982-83). Adresa redakce : Vocelova 3. 120 ÓO Praha 2.

· déčko 015

IL1l li1lirirtvra

Jubilejní výstava r. 1891 v Praze byla Boženka Laglerová.

příležitosti

přtběh první české pilotky

obdivovat se nejlepším

výsledkům českého průmyslu

K duchapřítomnosti tři pasažérů (čtvrtý se těsně před letem zalekl a vystoupil) , zejména dák. Při pádu na střechu továrny v Holešovicích se balón vzňal.

nadporučíka

a

hospodářství.

Se svými

Viléma Vondrušky, se

rodiči

přidalo

i

se na

výstaviště přišla

štěstí.

Vitr

vytvořil

podívat i tříletá

z obalu balónu pa -

Všichni tři vzduchoplavci vyvázli s pomoci dělníků a hasičů se zdravou kůži. Nešťastnou Kysibelku na výstavě nahradily dva balóny francouzské. Stalo se to rok poté, co Clément Ader podnikl prvý kratičký let v letadle. Dosud je však většina lidi přesvědčena o tom, že budoucnost létáni bude patřit balónům a vzducholodím. tedy prostřed ­ kům lehčím než vzduch . Podle dobových zpráv a

dokumentů

píše Rudolf Baudis, kresli Miloš Novák.

i k zániku tohoto bobřiho sídliště. Poslední z těchto bobrů byl uloven v dutém dubu na hrázi Nové řeky v r. 1871 . O pět let později vykopal porybný Horák na Nežárce jednoho bobra z nory a dodal jej rožmberské bobrovně. Tuto bobrovnu zřídila vrchnost 14. 3. 1865, ale chov se nedařil. Bobří utíkali, někteří byli chyceni 'do sití při rybolovu, jiní vykopáni z nor. Roku 1882 uhynul poslední čes­ ký bobr. A tak se nám o životě našich bobrů zachovalo jen jediné vyprávění porybného Horáka: .,Bobři žili v párech v norách nebo v hradech. V očekávání velké vody zvyšovali hrad . Stavebním materiálem hrází i hradů byla hlavně jíva, vrba a osika, méně olše a dub. Největší hrad měl výšku 3 m a průměr 12 m . Často jej vrbové pruty do něj zapuštěné ozelenily. Bobři pracovali v noci . Do západu slunce odpočívali . Pak první bobr opatrně vyšel , zavětřil a vrhl se do vody; plul potopen až po čenich. Často plaval po vodě celou hodinu. Na březích hledal potravu a stavební materiál. Kácel kmeny o průměru až 35 cm, a to vždy nad hrází, dřevo plavil po vodě. Hráz zbudovaná z klestků, hlíny a proutí byla tak pevná, že ji pěšáci při lovu bobrů často půl dne odstraňovali . Hráz bobři dokázali postavit přes noc. S rodinou, hlavně s mláďaty, si hráli před východem slunce. Byl-li bobr vypuzen z hradu povodní, uchyloval se na jeho vrchol. Ledové kry ho často zanášely daleko a rychlé tání mu bylo nebezpeč­ né. Za příznivého zimního počasí si hledal potravu venku, za vánic a tuhé zimy se živil ve vodě uloženou korou dřevin. Tou též ucpával vstupní vchody. Trus nenechával ani v noře, ani v hradu, vypouštěl jej do vody. V nepřátelství žil s vydrou, což rybářům vyhovovalo." Tolik tedy svědectví o životě našich bobrů, dokud ještě žili na našich tocích . Mohou se bobři ještě vrátit do svých starých domovů? Výsledky ze světa jsou povzbuzující. Ve Švédsku byl bobr vyhuben ještě dříve než u nás, v r. 1868. Dnes tam žije 2000 kusů . V Bavorsku začali vysazovat bobry v r. 1966 a dnes již mají ve volné přírodě 300 bobrů . Také v NDR se bobrům daří a jejich počet rychle stoupá, takže je mohou odchytávat a usazovat na nových územích. V SSSR vysazují bobry z Voroněžské rezervace do nejrůznějších oblastí a v USA a v Kanadě vysazují bobry do nepřístupných míst letecky, pomocí padáků a truhlíků , které se po dopadu samočinně otevřou . Bobři jsou totiž nejlevnější stavitelé vodohospodářských děl , obejdou se bez plánů, map, mechanizace, ubytování, zásobování i bez platu. Ve Švýcarsku realizovaná Operace bobr díky dotaci WWF (Světového fondu pro volnou přírodu) doporučuje následující zásady: Vysazovat evropský druh bobra, a to páry, které právě odchovaly mladé. Vybirat vhodný biotop, hlavně lužní krajinu s potůčky a řičkami a s porosty vrb, olší, bříz, topolů aj. Není třeba se obávat škod v lese, bobr používá jako potravu i stavební materiál plevelné dřeviny. Pro biotop se hodí i vytěžené pískovny, rekultivované vhodnými dřevinami. Bobr se živí travinami a korou měk ­ kých dřevin . V zimě lze přikrmovat

mrkví, ovocem, hlavně jablky, ale i jeřa­ binami a ostružinami. Je nutné počítat se ztrátami při odchytu, transportu nebo připadě, že bobrům vybrané území nevyhovuje. Je ovšem třeba počítat i s tím, že mladí po dvou až třech letech opouštějí domov, takže v okolí musí být dalši vhodné biotopy. Celá akce potřebuje trvalý dohled . Především je třeba zabránit nevhodným činnostem, jako jsou opravy hrází, odvodňování, káceni břehových porostů, znečišťování vody, chemizace a nevhodný turistický ruch . Proč by bobři měli být v naší přírodě vítání? Protože pomáhají udržovat rovnováhu v krajině . Např . pár vysazený na Innu za půl roku postavil hráz přesně tam, kde podobnou vodohospodáři naplánovali za 20 000 marek. Postavili ji v nejlooší kvalitě a zdarma. Na bobřích sídlištích se samovolně obohacuje zvíře­ na i květena. K druhům, které se na dáv- · no opuštěná mista vracejí, patři želva bahenni, vydra, volavky, ledňáčci, čírky, zastavují tam táhnouci husy a jeřábi a mnoho dalších druhů. Bobří rybníčky jsou trdlištěm pstruhů a dalších cenných ryb . Neni tedy důvodu, proč by bobr neměl bÝ! vysazen v CHKO Tře­ boňsko, CHKO Šumava a v CHKO Novohradské hory. Zůstává jen otázkou, kdy se návratu tohoto krásného živočicha s podivuhodným způsobem života dočkáme . Jistě si i vy přejete, aby to bylo hodně brzy. LADISLAV VODÁK

+

ABC o bobrech BOBŘI patří do samostatné nadčeledi Castoroidea, do čeledi bobrovitých (Castoridae), která byla v minulosti bohatě zastoupena v Evropě i v jiných světadílech.

V současnosti žijí na světě jen dva druhy bobrovitých, bobr evropský (Castor liber) s celou řadou poddruhů, z nichž některé již byly vyhubeny a bobr kanadský (Castor canadensis). Bobr je vedle kapybary největší hlodavec, dosahuje délky těla bez ocasu až 1 m, ocas měří 30 až 38 cm. Hmotnost 15 až 33 kg. Zvláštností bobra je jeho zploštělý ocas, pokrytý velkými rohovitými štítky. Bobr ho používá jako kormidlo i jako sdělovací prostředek - plácnutím ocasu do vody varuje své soukmenovce před nebezpečím. Nejvýkonnějším

orgánem bobra jsou jeho mohutné hlodáky, od kořene stále dorůstající a samočin­ ně se brousící, nebof sklovina na přední straně je tvrdší a její vrstva silnější než na zadní straně. Celkem má bobr dvacet zubů - vedle čtyř hlodáků po čtyřech stoličkách v každé čelisti. Hlodáky jsou izolovány zvláštními laloky pysků, takže bobr může hlodat pod vodou, aniž si nabere do tlamy. Bobr je zdatný potápěč, pod vodou vydrží až 15 minut. Nozdry se mu pevně uzavírají, ušní boltce se při ponoření sklopí a uzavřou zvukovod. Bobří kožich je mimořádně kvalitní, s dlouhými lesklými pesíky a přehustou podsadou. I v něm však žiji paraziti, zvláštní brouci shora zploštělí, a proto nazývaní Platypsyllus castoris. Jsou to jediní parazitičtí brouci. kteří v dospělosti žijí na něja­ kém savci. K úpravě svého kožichu má bobr něco jako hře­ ben - rozdvojený dráp na druhém prstu zadní nohy. Bobr evropský se od kanadského liší jen málo, především světlejší barvou a robustnější hlavou, jinak jen drobnými odchylkami na kostře. Bobři žijí v rodinách. Samice rodí v dubnu až květ ­ nu po 105 dnech březosti dvě až pět mláďat , která již vidí a jsou porostlá. Již druhý den mohou plavat a ve třech nedělích se dovedou samostatně živit. Bobři se dožívají asi 15 let, v zajetí je rekord 19 let. Největší bobří hráz ve státě Montana měřila na délku 700 m a tamni bobři hrad dosáhl výše 4 m nad -khhladinou. Jeho průměr přesahoval 13 m.

Foto dr. M. Anděra a archiv Kresby J. Drahokoupil

Tak vypadala

bobrovna

na

Červeném dvoře

V

třeboňském

archívu mají jak vypadal bobří hrad tam, kde prudká voda znemožňovala stavbu hrází a vodních hradů . L je ložnice, M jídelna a ložnice za povodně . náčrt.

17 /

I

MŮJ KONÍČEK

1=1

MOJE ZÁLIBA u známého chovatele. Cena křečků se pohybuje od 15 do 100 Kčs, podle druhu a plemene. Jak si zvíře vyberete? Máte-li mít ze ze svého chovance radost, musíte si vybrat zvířata zdravá a pokud možno mladá. Proto si dejte na čas a dřív, než koupi uzavřete, věnujte se chvíli pozorováni zvířat . Zdravý křeček má i po vyrušení či­ lé, koordinované pohyby, jasné oči bez výtoku, srst přilehlou a čistou. Také ko lem tlamičky nemá nalepené zbytky po travy a rovněž okolí řiti je čisté. Dýchání je pravidelné a neslyšné. Co pro křečka připravíte? Samozřej- . mě, že koupi zvířete musí předcházet důkladná příprava doma. Koupit zvíře a pak teprve uvažovat, kam je dáme a čím je budeme krmit, je mírně řečeno nezodpovědné. Nejdůležitější je ubikace, zvířecí domov, který musí vyhovovat všem potřebám a nárokům . Chovné zařízeni pro křečky musí být především · dostatečně pevné, aby odolalo výkonným křeččím hlodákům . Může to být krabice, klec nebo nádrž ze skla či pla stů. Rozměr má být alespoň 25 x 30 x 20 cm, ale raději větší. Ideální jsou nádoby z organického skla , používané podnikem Velaz. Doplňuje je víko z perforovaného plechu s vestavěným krmítkem a napá ječkou. Podle připojených obrázků si můžete obdobnou ubikaci vyrobit i z vy řazeného akvária. Jak zařídit křeččí byt? Jednou z ;1ejdů­ ležitějšich podmínek pro spokojenost našeho chovance je vhodné podestláni. Jako stelivo se nejlépe osvědčuji hrubší piliny nebo hobliny. V nouzi lze použit buničitou vatu nebo savý papír. Písek nebo rašelina jsou méně vhodné ; písek proto, že nepohlcuje pachy, rašelina je příliš prašná . Steliva dáváme dosti sil nou vrstvu, abychom je nemuseli měnit příliš často a zvíře zbytečně nerušili. V kleci by měla být automatická napá ječka s dostatkem vody. Snadno ji lze zhotovit ze silnostěnné zkumavky, do které po nahřáti propíchneme otvor vel ký asi 1,5 mm . Naplníme ji vodou a uzavřeme dobře těsf)íci zátkou . Misky ne-

MÁTE DOMA KŘEČKA? Máte? Nebo se vám zalíbil a chcete si to roztomilé zviře opatřit? Anebo vám rodiče slíbili nějaké nějakého domáéího mazlíčka a volba padla právě na křečka? Je-li tomu tak, pak jsou následující řád­ ky napsány právě pro vás. Jak si křečka obstaráte? Nejjednodušším způsobem je nákÚp ve speci"alizova-

18

ných prodejnách, např . Zverimex nebo Akvaristika, jejichž adresy najdete v te lefonním seznamu většiny velkých měst. Jinou možností je nákup v některé zoo logické zahradě nebo ve výzkumném ústavu, který tato laboratorní zvířata používá a přebytečná zvířata odprodává . Nejlepší je však nákup nebo výměna

jsou vhodné, protože je křečci v krátké době zneč i stí a moh ly by se tak stát stá lým zdrojem infekce. Na krmení se používá násypné krmítko nebo různé misky. Stejně dobře je

1 vša'k možné sypat krmivo př.ímo na dno ubikace, protože křečci si sami vytvoř.i zásobárnu poblíž ·svého lhnizda. V ubikaci může být i úkryt pro zvířata, ,rnapř. boudička, .ale postačí i dostatek sena, z něhož si křečci vybudují lhnízdo. Různá ikolečka na běhání a j iné „:tělocvičné nářadí" nejsou nutné., ale nelze je ani zavrhovat, protože pomáhají 'křečkům ,udržovat kondici . .!lak vypadá úklid 1u křečků? Radost .ze zvířat může poskytnout jen dobře ·vedeny a v č.istotě udržovaný rchov. Jinak začne brzy obtěžovat okolí zápachem a to !bývá .často j eho konec . .Je :proto nutné alespoň jednou týdně vyměnit stelivo, jen seno na hnízdo můžeme vyměňovat za dobu podstatně delší, protože v hnízdě si křečci udržují vzornou čistotu . Je třeba pokaždé vymýt celou ubikaci horkou vodou, a pokud je to možné, vydezinfikovat ji slabým roztokem ajatinu nebo chloraminu. Tak to jsou nejdůležitějši údaje o základních potřebách křečků. Příště si povíme něco o krmení a chovu. 1. Typizovaná ubikace pro křečky používaná n. p. Velaz - pohled shora 2. Jednotlivé složky křeččího bytu - ví ko, napáječka a krmítko Vladimir

Motyčka

Botanický fotoherbář

KLIKVA ŽORAVINA Klikva.- Ten název patrně jen málokdo z vás zná, stejně jako rostlinu, které patří. Není divu, klikva není rostlinou všeobecně rozšířenou, svým výskytem je vázána převážně na řašeliniště, a těch u .nás není mnoho. Avšak tam, kde roste , ji místní lidé důvěrně znají, třeba i pod jiným, lidovým pojmenováním, ať už je to klukva, blatnice, nebo luční brusinka. A také vědí, že její šťav­ naté bobule jsou výborné k jídlu. Však z nich tu a tam :připravují chutné kompoty, 'které se vyrovnají brusinkovým, :a možná, že je i předčí. Klikvy se u nás ve velkém .nesbírají. a tak se musíme smířit s tím. že ne každý je bude moci ochutnat. Klikva žoravina :roste nejhojněji v jihočeské oblasti. na Šumavě, dále v Krušných horách, místy též na Čes­ komoravské vrchovině., v Jeseníkách a tu a tam i v Beskydech . Na Slovensku., kde jí říkají kru'kva močiarna, ·s e vyskytuje poměrně vzácně. Je to malý po.lěhavý po'lo'keř, 20 až 60 cm vysoký, plaz.ivý. a protože neroste nijak ,r ychle, j e často schován meii bujněji .rostourcim mechem. z něhož vykukuji jen krátké vrch.ní vzpř.ímeně větévky .

A právě na nich bývají i dlouze stopkaté nachové !
Foto autor (2)

19

O -rozbité baterce a jak jsme toho moc namluvili Ostrý hvizd, který je vždycky tak nekdyž člověka vytrhne ze sladkého snění, se rozletěl nad táborem. Chvíli mi trvalo, než jsem trošku uspořádal spánkem zpřeházené myšlenky. Zamžoural jsem na hodinky, na nichž se právě obě ručičky překrývaly v nejvyšším bodě. Půlnoc. Z okolních stanů ke mně začaly doléhat tlumené hlasy táborníků, kteří se již probrali a navlékali na sebe s ospalým breptáním teplé svršky. Zatahal jsem za rukáv svého spolubydlícího Bobra, který se - zachumlán do spacího pytle snažil v polospánku vysvětlit, že hvizd pro něho neplatí, jelikož právě není přítomen. Rozesmála mě přesvědči­ vost a jistota, s jakou se mi svůj nesmysl snažil vnutit. Na dlouhé handrkování však nebyl čas. Ten, kdo se včas neobjeví na táborovém náměstíčku, by se mohl stát zítřejší službě vydatným pomocníkem při škrábání brambor, a to bych opravdu nerad. Po dvou týdnech tábora jsem však věděl, co na mého spolubydlícího platí. Sotva jsem vyřkl slovo brambory, byl na nohou. Rychle jsme vypadli ze stanu a postavili se ke své družině, která na nás již netrpělivě čekala. Byli jsme poslední a já ještě zaslechl našeho instruktora Ještěrku, jak poznamenáva něco o sto tisíci minusových bodech. příjemný,

20

Vydali jsme se tedy mlčky směrem, kde jsme více tušili, než viděli zbytek oddílu. Asi po dvaceti minutách chůze, která byla spíše klopýtáním v černo­ černé tmě, se náš průvod zastavil na nevelkém paloučku. Utvořili jsme malý kruh kolem vedoucího a čekali vysvětlení nešetrného nočního poplachu. „Rozdělte se do dvojic tak, jak spolu spíte ve stanech," ozvalo se ze tmy a já se poohlédl po Bobrovi, který si teprve teď zavazoval tkaničky u provlhlých tenisek. „Vaším úkolem je," pokračoval hlas ze tmy, ,.vrátit se co nejdříve do tábora. Nesmíte však mezi sebou promluvit ani slovo. Baterku smíte cestou rozsvítit jen třikrát, a to na dobu tří sekund. Pak se musíte spolehnout jen na své oči . Rozejděte se teď po palouku. Vyrazíte, až zapískám signál začátek hry.'.' ,.Bobře, máš baterku?" ptám se zahanbeně, jelikož jsem svou v tom chvatu nechal na poličce. ,.No jistě," ozývá se ze tmy. a já vidím Bobra, jak mi sebevědomě a s vítězoslavným úsměvem mává pod nosem předpotopni lampič­ kou, v niž žhaví ustrašená žárovka. Náš rozhovor přerušuje ostrý signál morseovkového Z. Chytáme se pro jistotu za ruce a vyrážíme do tmy v místech, kde by mohla být alespoň trochu schůdná cesta. Brzy však poznáváme, že je to omyl.

Pod nohama se nám drolí kamení a každou chvíli někdo z nás uklouzne a octne se na zemi. Přesto běžíme co nejrychleji. Začínáme mít oba pocit, že se zaplétáme hlouběji a hlouběji dolesa. Stromy houstnou a občas někoho z nás šlehne prudce vymrštěná větev. V takové chvíli je jen velmi těžké udržet jazyk za zuby. Bobr chtěl už cosi vyhrknout, a nezbylo mi tedy nic jiného, než mu bleskově zacpat rukou pu' su. Díval se na m11e asi trochu udiveně, ale zdálo se, že si svůj výrok rozmyslel. Pok·račovali jsme v chůzi (běžet už se totiž vůbec nedalo) za úplného ticha, které přerušovalo jen šumění listí a praskání suchých větví. Chtěli jsme s.i nechat mqžnost použití baterky až na nejhorší, protože je docela možné, že za každé rozsvícení by stejně jako za promluvení byly trestné body, ale stále více jsme cítili nutnost rozhlédnout se aspoň-na okamžik po okolí. Nakonec už jsem to nevydržel, zatahal Bobra za rukáv a dal mu pokynem najevo, kam má posvítit. Tmu rozřízl slabý načervenalý záblesk staré baterky a já v duchu počítal do tří. Ve chvíli, kdy chtěl Bobr baterku zhasnout, zmáčkl nějak neopatrně tlačítko, a než jsme se nadáli, ocitl se veterán osvětlo­ vatel s rachotem na zemi, pochopitelně rozložený téměř na prvosoučástky. ,.Jestli se rozbila, tak jsme vyřízení," prohlásil zklamaně Bobr a už už se nadechoval k dalšímu řečnění, když jsem se neudržel a rozzuřeně vyhrkl: ,.Nemůžeš být už konečně potichu?" Zatímco jsme v rychlosti sbírali zbytky baterky, vytýkal jsem si v duchu, že jsem mohl být stručnější, a počítal trestné body, kterých nám přibý­ valo jako hub po dešti . Ten popleta asi neposlouchal při vysvětlování pravidel a teď možná ani neví, že má být potichu. Já bych ho roztrhl jako žábu! Baterka sice nesvítila, ale nemohli

jsme se s ní dál zdržovat. Utíkali jsme řídnoucím lesem a po chvíli začali poznávat místa, která jsme dobře znali z průzkumných výprav do okolí tábora. Z dálky se k nám prokousávalo tmou světlo petrolejové lampy, která byla pro lepší orientaci zavěšená na vlajkovém stožáru uprostřed táborového náměstíčka .

,,Tak co, hošové, jak se vám

běželo?"

vyptával se s ironii v hlase instruktor Drápků Skokan, který doběhl se svým spolubydlicím skoro deset minut před námi a teď do sebe labužnicky ládoval chleba s povidly. „Zatímco tady lelkuješ, doběhli jsme ještě do vesnice na nákup, ty vejtaho." Hlásíme se u kuchyně , kde nám zapisují čas a dvanáct trestných bodů za promluvená ·s lova a jedno rozsvícení.

Napiju se horkého čaje a odcházím do stanu. Na vedlejší posteli už Bobr se spokojeným pochrupováním dospává přetrženou noc a já si v duchu přísa­ hám, že se mu pomstím. Jednou o něm napíšu povídku. ZBYNĚK ZAVADIL Ilustrace V. Kaska

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Plán nevyšel. Tedy vůbec ne naší vinou. Chtěli jsme to béčku naklepnout, aby si nemysleli, že jen oni umějí hrát fotbal. Jenže vůbec nedorazili. Chvíli jsme čutali na jednu bránu. Pak se kluci rozešli, zůstalo nás jen pár. Ale to by nebyl Jarda, aby nevěděl, co teď. Ani jsme nemuseli házet korunou a šlo se na třešně. Jarda je okoukl už předevčí­ rem. Přiťukávali jsme si mičudu na chodníku. Pepík to nabral falší. Míč přeletěl ulici a dokutálel se až k Antonínovi, který si to šlapal s pouzdrem. Přesně tak. Antonín byl premiant naší třídy a mazánek a toho míče se nejdřív lekl. Pepík na něho volal, ať si kopne. Ale Antonín nebyl schopen svými polobotkami míč správně podebrat. Při tě!o- ,, .. . cviku měl částečné úlevy. Tak ho nakonec vzal do ruky a přinesl nám ho . „Kam jdete, kluci,"_řekl, ,,já jdu z houslí." Všichni jsme nějak nevěděli, jak mu odpovědět, ale Jarda klidně řekl: ,,Tak pojď s námi. Jdeme na třešně." ,,Vy byste mě vzali?" „Samo," řekl jsem já. Takže na ty třešně nás šlo pět. Jarda chtěl vědět, jestli má Antonín v tom pouzdře opravdu housle, a když je vytáhl, tak aby zahrál. přecpaní a stříleli po sobě z dlouhé ,,To byste mi museli podržet noty," chvíle peckami , když Pepík sykl: řekl Antonín. ,,Kluci, bacha, hlídač!" ,,A bez not hrát neumíš?" řekl Pepík. Sjeli jsme se stromů jako namydle,,Třeba něco do kroku." ní. Antonin řekl, že ještě nikdy nehrál ,,Prcháme," hlesl Jarda pod Antoníbez not, ale že to zkusí. Zahrál lidov.k u nem, ale ten nic. Bál se. a ještě jednu. ,,Tak dělej, jde sem hlídač!" ,,Umíš," řekl pak Jarda a sám se naAntonín se jako na povel pustil větve bídl, že mu pouzdro kus ponese . Moc a propadával dolů . Chytili jsme ho a už daleko to nebylo, protože za chvíli při­ jsme slyšeli hlídačovo hulákání. Mazašly třešně . li jsme pryč . U prvních domků se AntoObsadili jsme každý jeden strom, nín najednou zarazil a vydechl: a teprve když jsem seděl v koruně, vši,,Housle!" ml jsem si, že Antonín postává dole; Bylo jasné, že se tam musíme vrátit. ,,Polez!" halekal jsem na něho. Že v tom Antonína nenecháme. ,,Když já mám nový kalhoty," řekl. Druhý den si. nás zavolali do ředitel­ ,,Tak musíš dát pozor." ny. I Antonína. Tak trochu jsme čekali, že bude pofňukávat a svádět všechno Antonín nakonec zapomněl na kalhoty a vydrápal se taky na jeden na nás. Vzpomněl jsem si, jak chtěl strom. jednou podplatit Jardu. Aby s ním kaTřešně už to byly, ale nebyly dost marádil. Jarda nám o tom řekl a my jsme ·se řehtali. Já jsem zase měl Antozralé. Aspoň ne všechny. Vybíral jsem si a takhle jsem vystřídal několik stronínovi udělat oko u Alenky, co sedí přede mnou. Normálně jsem ho odpálmů . Kluci taky. Jen Antonín zůstával pořád na jednom místě. Byli jsme už koval.

Premiant

Stáli jsme v řadě před ředitelem, hlavy sklopené dolů. Snažili jsme se dělat smutné obličeje. Jen Antonín ne . Stál jsem vedle něho a viděl jsem, že se vlastně směje. Dostali jsme napo· menutí a vypadli jako cukráři . Hned na chodbě jsem se pustil do Antonína Trochu dlouhé jméi:io pro kluka, kterému je dvanáct. „To máš tak," řekl Antonín a smál se už na celé kolo: ,,Já když jsem něco byl, tak vždycky výbornej a dobrej a ještě lepši. Ve škole a vůbec. Až mě to štvalo. A teď mi konečně někdo řekl, že jsem aspoň chvíli špatnej. No uznej, to je pro mě úspěch .. ." Tak tohle řekl premiant naší třídy. Dostal za to od nás herdu do zad. Tu herdu dostal ještě párkrát. A jednou, později, když vynechal housle, šel s námi hrát fotbal a stačil při tom vyrazit okno, jsme ho pasovali na kluka.

JAN HOLEČEK Ilustrace V. Kaska

21

PIONÝRSKÝ ~~Ki_o_M_A_~_s_ _ _ __

~.

. ;_ ~· r~ '., -~·:,."·.~ ~

•

I

<

. t. _; :· .. ~-- .-:; . ·: .......::. .. "'6

J:<'

fi:N" •

Sílu nám dává strana . '.,V pionýrských oddílech musíme využívat tradic pokrokového dětského a mládežnického hnutí u nás." To je jeden z bodů, kterým se zabývaly letošní konference pionýrských pracovníků, od okresních až po celostátní. Máme-li tyto tradice využívat, musíme je dobře znát. Abychom se s nimi dokonale seznámili, v tom nám pomůže dvoudílná publikace Sílu nám dává strana, kterftvyšla v nakladatelstvích Mladá fronta a Smena. Najdete: v, ní spoustu obrazového materiálu a zajímavou formou zpracovanou historii našeho pokrokového dětského­ a mládežnického hnutí od roku 1918 až do roku 19.80. Možná.. že se vám nepodaří knihu do

vaší oddílové či skupinové knihovny sehnat, ale určitě ji najdete v místních i městských knihovnách. Nezapomínejte na ni. Najdete v ní všechno, co potřebu­ jete právě z tohoto okruhu otázek k plnění Plamenů a Cest, k získávání odzna. ků odborností z oblasti politickovýchovné a možná, že se. nad četbou zamyslíte a že vás bude inspirovat k tomu, abyste se vydali po stopách historie pokrokového dětského a mládežnického hnutí ve vašem kraji, okrese,. ve vašem městě či obci. Letošní rok je bohatý právě. na historická výročí. Vzpomínali jsme 60. výročí vzniku Rudých průkopníků, připomínali jsme si šedesáté narozeniny Pionýrské organizace V. L Lenina. Letos se schází 111. sjezd SSM a vy. pionýři, budoucí svazáci, byste· měli vědět, na jaké. tradice navazuje: nejen pionýrská organizace„ ale i. svaz mládeže. Kniha. Sílu nám dává strana vám všechny potřebné informace poskytne·.

Žádnému vedoucímu pionýrské. druži. ny by neměly v jeho knihovničce chýbět brožury ROK PLAMENŮ. V současné době vydala česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě druhý díl nazvaný Plamen vytrvalosti.. V této knížce najdete všechno, co k plněni tohoto Plamenu musíte znát, a navíc spoustu zajímavých her i námětů. Pro ty. kteří už „lovi" odznaky odbornosti, vyšly dvě knížečky VODAK.

kde fanoušci mokrého živlu najdou nejen ty své speciální odbornosti kolem lodi, pádel a kormidel, ale r praktické rady pro· táboření a zásady první· p.omoci tonoucím . S KUCHAAEM v ruce se zase vyznavači gurmánského řemesla neztratí doma· v kuchyni, ani na táboře nebo výletě. Sto sedmdesát sedm zaručeně vyzkoušených. receptů: od těch jednodušších až po složitější každému zaručuje, že své strávníky· určitě, a hlavně zdravě uživí. Tak o~ě: příručky k zís~á~i o_dzn~ků odbornostu vydala Česka ustredni rada 1 PO SSM v Mladé frontě. -šá-

.......................................... ,

na pestrý

~ - život Druhý ročník soutěže pro: chlapce a děvčata s.

ŠIKOVNÝMA RUKAMA „Kluci, kluci, už jste to slyšeli? Jirka založil přírodovědnou družinu .. Povídala to Vlasta." S tímhle sdělením vpadl Jarda do klubovny Pětky, kde právě začína­ la prvni schůzka družinÝ Šikulů po prázd ninách. „Uklidni se a zasedni. Všechno víme a právě se radíme, jak je uvítáme mezi průkopníky družinového snažení v našem oddíle. Přišels pozdě a rušíš!" usadil ho Marek. ,,Takže kde jsme to přestali. Letos tedy nebudeme nutit celý oddíl, aby s námi vyráběl, ale budeme se snažit udělat vždycky něco, co budou moci používat všichni. Konečně se celý oddíl rozdělil . do družin. Jirka založil přírodovědnou,

tentokrát fotoreportéry Městského domu pionýrů a mládeže v Ostrově nad Ohři, kteří nechybějí při žádném podniku pořádaném domem a jeho kroužky. Jeden z pohotových lovců snímků zachytil účastníky branného závodu. -šáFoto archiv DPM

•

Helena, Škodová

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Do knihovničky pionýra

FOTOREPORTÉR CHVÁLÍ

říkají si Motýlové, a Monika má družinu turistickou, kompasáckou, zkrátka vybrali si název Kompas." Mezi řečí začal Marek po stole· rozkládat přírodovědné atlasy ABC, lepidla, krabice od bot. a všelijaké barevné papíry·.

N'ÁPADY PRO ODDÍLY A DRU2 Co: s

déčky

O tom,. že na oddílovou či skupinovou. nástěnku použijete náš. plakát věnovaný Ill. sjezdu SSM, nikdo v redakci nepo chybuje, ale dnešní déčko vám nabízí daleko víc možností. Tak například špl·havci a šplhouni, to jsou hračky pro malé· kamarády, jiskry nebo děti v mateř­ ských školkách. Až se za nimi vydáte na návštěvu, nemusíte při j ít s holýma rukama. Stačí· trochu šikovnosti, dobře si přečíst návod na stránkách pro techniky a. použit přelepy z déček . Hodně úspě­ chů při výrobě vám přeje redakce

,,Co to bude, až to bude?' Snad se ne.budem plést Jirkovi do řemesla?" zepta l se• Jára. ,,,Dočkej času jako husa klasu. Řekli jsme si, že uděláme něco pro všechny . Dnes to budou mezerníky, s jejichž po-

~ ~

I

PIONÝRŠTÍ • DOPISOVATELÉ HLÁSÍ Tak vás tedy pěkně vítáme z prázdninových výletů, výprav, táborů, zájezdů, zkrátka, vítáme vás znovu u vašich dopisovatelstkých per. A hned je tu první úkol. Poraďte se s oddílovým vedoucím, vyzpovídejte oddílovou radu a sepište, jaké závazky jste si dali ke Ill. sjezdu SSM a které z nich jste už splnili. Vaše zprávy čekáme v redakci co nejdříve. A ještě připomínka. Už jste poslali dopisovatelský průkaz k výměně? Pokud ne, napravte to!

Dnes dostanete ještě jeden úkol. Možná, že se někteří chystáte tento rok opustit základní školu a vrhnout se do víru života, na studia, do učebních oborů. Vychovejte za sebe náhradu. Však to znáte, aby se někdo mohl stát pionýrským dopisovatelem, stačí, když do redakce napíše přihlášku, v které uvede své jméno, datum narození, přesnou adresu svého bydliště i své pionýrské skupiny. Vše si nechá podepsat a orazítkovat vedoucím a pak už jen čeká na průkaz a podrobné pokyny. Hodně úspě­ chů a krásných zážitků v novém pionýrském roce. A teď k vašim zprávám: Tomáš Ciran, dopisovatel č. 240, Bratislava - Těsně před prázdninami uspořádala naše pionýrská skupina Fe-

stival dětí. Jeho součástí byl i zápis v kopané žáci versus kantoři. Žáci vyhráli 2:1. Druhou soutěží byl mezioddílový turnaj ve vybíjené. Zvítězil pionýrský oddíl !saka Newtona, na druhém skončila 3.C. Na závěr j_sme se vydováděli na karnevalu a při diskotéce. Po celou dobu našeho minifestivalu nám promítali filmy a byla otevřena výstavka Moje hobby; David Starnovský, kronikář pionýrského oddílu P. Morozova, Břec­ lav Naše skupina vyhlásila soutěž _ve sběru léčivých bylin. Opravdu jsme se snažili a nasbírali 9 kg smetanky a 8 kg bezu černého. Na vítězství však náš výkon nestačil. Vyhrál pionýrský oddíl Plamínek a my se octli na třetím místě.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• MINIREPORTÁŽ NAŠICH DOPISOVATELŮ

s za

déčky mateřinkami

moci doplníme mezery ve vědomostech našich milých kamarádů z obou družin a nakonec i své vlastni," zahájil Marek svůj výklad. ,,Rozeberte si materiál, který jsem při­ nesl , připravte pravítka, měřítka, nůžky a můžeme začit. Každý jste dostal jedny obyčejné kancelářské desky. Z těch krabic od bot nastřihejte čtyři pásky o rozměrech 0,5 x 22 centimetrů a čtyři 22 x 1 centimetr. Ty nalepte vodorovně na vnitřní stranu desek tak, aby užši, půlcentimetrové pásky byly umístěny na horních a dolních krajích a zařezávaly s krajem desek. Od první, dolejší pásky odměřte 9 centimetrů a do tohoto místa nalepte širší centimetrový pásek. Od jeho horního okraje na. měřte zase 9 centimetrů a přilepte další centimetrový pásek tuhého papíru. Totéž udělejte na druhé vnitřní straně desek. Tak a teď vám vznikly kancelářské desky rozdělené do šesti stejných vodorovných polí. Vezměte kladívkovou čtvrtku a vystřihněte takový veliký hře­ ben se čtyřmi zuby. Jeho dlouhá strana bude tak vysoká, jak vysoké jsou desky, a jejich šířka bude 1,5 centimetru. Do)ní

V ABC jsme se dočetli, že napsat o tom , jak využíváme déčka. Měli jsme také jeden nápad. Vyrobili jsme z krabice a papírových ryb, které byly na déčku jako vystřihovánka, akvárium pro děti z mateřské školy k jejich svátku. ,Nezůstali jsme jen u toho, ale udělali jsme ještě masku vodníka. Pak jsme si na jedné z našich schůzek připravili program a na Den dětí se vydali do školky. Přednesli jsme dětem báseň Karla Jaromíra Erbena Vodník a pak jsme si s mrňaty zahráli hru na vodníka. Tím náš , připravený pro gram ale nebyl vyčerpán. Sehráli jsme ještě loutkovou hru o Honzovi, ježibabě a Kašpárkovi a po ní následovala hraná pohádka Jak se Honza vyučil. Každý pořádný návštěvník chodí za dětmi alespoň s malým dárkem, a tak jsme ještě k akváriu a masce vodníka přidali pohádkové knížky a bonbóny, na můžeme

a horní zuby hřebenu budou dva a půl centimetru široké a 6 centimetrů dlouhé, vzdálené od sebe 7,5 centimetru. Takové hřebeny vyrobíte čtyři a nalepíte je na desky tak, jak vidíte na obrázku. Vůbec, pozorně si obrázek prohlédně­ te a pak teprve stříhejte. Zkrátka, držte se hesla dvakrát m_ěř, čtyřikrát koukej a jen jednou stříhej. Potom z barevného papíru vystříhejte dvanáct koleček, do každého úhledně a čitel ně vepište čísíl­ ko od jedničky do dvanáctky a nalepte je na hřebeny tak, aby byly pod jednotlivými okénky, a tedy i pod kartičkami, které do mezerníku zasunete. Pak už se může hrát!" · V klubovně zavládl ruch. Všichni měři­ li, stříhali, lepili. Netrvalo to ani hodinu a byli hotovi . ' ,,Říkal jsi, :že se může hrát. A co se jako tento?" zeptal se trochu nejasně Jára. ,,Mysli na hlavičku. Co takhle přírodo­ vědná sazka? Říká ti to něco?" ,,No jasan!" zajásal Jarda a už se hra. bal ve skříni, aby našel krabici s tikety, obyčejné sazky. „Víš co? Sazku všichni známe: Navíc

které jsme si vydělali peníze na brigádách. Na závěr naší návštěvy v mateřské škole jsme museli slíbit, že přijdeme zase, ale dali jsme si podmínku: jen když děti budou hodné. Miroslav Fikes, dopisovatel PO Delfín, Praha 6 Foto A. Fikesová

je teď už dost hodin a je třeba končit. Za chvíli tu bude schůzka oddílové rady. Každopádně mezerníky předáme a nechť uloží ostatním družinám vymys let, jak se dají použít," zakončil schůz­ ku Marek. Už asi tušíte, že tohle je také první úkol pro vás, kromě toho, že do redakce pošlete přihlášku do letošního ročníku sou,těže Šikovnýma rukama. Budete soutěžit opět jako loni o získání stupňů prospěšnqsti, které, stejně jako lení, najdete v každém čísle na .déčku u Redakč­ ního oznamovatele. a nakonec o udělení Patentu na pestrý život. V přihlášce uveďte přesný seznam členů vaší družiny, jejích věk, z kterého jste oddílu, jméno a adresu vedoucího družiny, na kterého budeme posílat korespondenci. Pak vyrobte mezerníky a napi_šte, jak je budete využívat. Můžeme vás ubezpeč it, že už se báječně osvědčily ve 2. pionýrské skupině při ZDŠ Bohumín I. Na vaše první hlášeni a přihlášky če­ káme do poloviny řijna. Upozorněte své kamarády, kteří maji zájem o přírodu, že v příštím čísle najdou soutěž i oni. soutěžní

rada

Muzeum uprostřed

vykopávek v Aquinku

•

zachovaly jen základy nebo v nej lepším případě části přízemního zdiva. Co nás po technické a urbanistické stránce na první pohled upoutá, je účelně promyšlený plán celého města. Forum - n áměs ­ tí v centru města - obklopuj í nej dů l e ­ žitější budovy: chrámy, radnice, veřejné shromaždiště, tržiště, obchody. Širší hlavní ulice i úzké uličky se protínají v pravých úhlech a jsou vydlážděny plochými kameny. Stranou od středu měs­ ta je amfiteátr, kde se hrály divadelní hry, soutěžilo ve zpěvu a recitaci, ale kde se konaly i kruté gladiátorské zápasy. Takové amfiteátry se tu zachovaly dva - ten větší u vojenského tábora má délku 86 m a šířku 77 m. Stařř'Římané měli rádi kašny, fontány a vůbec vodu . Proto i Aquincum mělo svůj akvadukt vodovod, kterým se

Aquincum .v Budapešti „ústřední

topení"

Snímky autor ,.Císař Caesar Marcus Aurelius Commodus Antonius Augustus Pius sarmatský, germánský a británský, nejvyšší pontifex, podesáté držitel tribunské mo·ci, sedmkrát provolaný imperátorem, čtyřnásobný konsul, otec vlasti, zabezpečil celý břeh pevnostmi od základů, jakož i tábory, které dal zřídit skrz Lucia Felixe Plotiana, legáta v zastoupení prétora, jako hráz proti potají přecházejícím lupičům. "

Nápis z Aquinka z roku 185 n. I. Ne každý náš turista, který jede .do ví, že na území Budapešti se nacházejí zajímavé starověké památky. Pravda, dnes už jsou to jen skromné pozůstatky, ale před staletími zde tvořily důležitý opěrný bod a centrum celé tehdejší dolní Panonie. Byla tu pevnost, vojenský tábor i civilní město . Pevnost se vypínala nad Dunajem na dnešním vrchu Gellért. Pozdější dobyvatelé ji mnohokrát přestavěli a dnešní její podoba pochází z posledního období rakousko-uherské monarchie. Vojenský tábor se rozkládal na místě dnešního starého Budína . Byl to veliký tábor, v době ř ímské slávy v něm bylo za několikanáMaďarska,

sobnými hradbami a příkopy pflpraveno k obraně a útoku deset tisíc dobře vycvičených mužů, kterým veleli zkušení verteráni z válek v Africe, Dácii, Gallii a Germánii . Dries z něj uvidíme jen základy velkého amfiteátru , vše ostatní zmizelo pod obytnými bloky domů . Nejvíce pozůstatků se zachovalo v bývalém civilním městě, v Aquinku . V ča. sech největšího rozkvětu, v druhém a třetím století našeho letopočtu, čítalo toto město kolem padesáti tisíc obyvatel. Byli tu úředníci správy provincie, kněží, vojenští velitelé se svými rodinami a služebnictvem a pochopitelně i početné obce řemeslníků a obchodníků i se svou čeledi a otroky. Za hradbami města i vojenského tábora, po území celé dnešní Budapešti, se porůznu kupily dřevěné domky a rákosové chatrče domorodců - rybářů, lovců a zemědělců, jak je sem přilákalo bohatství a moc řím­ ských pánů. Po čtyři počáteční století našeho letopočtu Aquincum utěšeně rostlo, ale zánikem římského impéria za niklo i ono. Město bez ochrany vojenské posádky podlehlo prvním nájezdům Hunů.

Ze

starořímských

staveb se

většinou

přiváděla samospádem čerstvá pitná voda z Budínských hor. Rekonstruované zbytky akvaduktu, dlouhou řadu nízkých půloblouků , můžeme vidět hned vedle rychlodráhy, která vede ze středu Budapešti k severu. Staří Římané dovedl i vy' užít i léčivých vlastností horských mine' rálních pramenů, které ve velkém počtu vyvěrají ze země na území maďarského hlavního města dodnes. Znali také „ústřední topení ". Vypadalo trochu jinak než naše : horký vzduch :procházel dutinami ve zdech a v podlaze. Názorně je to vidět na zbytcích vi ly jednoho z aquinských boháčů . Podlahu obytné místnosti tvoří velké čtvercové desky, které jsou v rozích podepřeny soustavou cihlových sloupků . Z pece vytápěné zvenku proudil horký vzduch prostorem mezi sloupky a ohříval tak místnost odspodu, od nohou, Ve vile se zachoval i vyhřívaný bazén, jehož dno je navíc vyzdobeno krásnou černobílou mozaikou . V jiných ddrttech se zachovaly i části nástěnných maleb a nápisy. Ovšem domy těch chudších tvoř i ly pouze čtyři kamenné stěny a jediné přitápě­ ní v zimě bylo možné různými. druhy ohnišť a ohřívadel. Ale i ti chud í měli rádi věc i hezkých tvarů, ať už to byly nádoby, nářadí či nástroje . Nejzajímavější z nalezených předmětů jsou vystaveny v Národním muzeu v Budapešti nebo v malém muzeu uprostřed vykopávek v Aquinku . Kromě užitných předmětů jsou tu i šperky, mince, sochy, sarkofágy a náhrobky, na nichž jsou do kamene vytesány podoby zemřelých i truchlících pozůsta­ lých . Z náhrobních nápisů se dozvíme, že zde, na severních hranicích římského impéria, zemřeli ve službě daleko gd svých rodných krajů nejen skuteční Rímané z Itálie, ale i četní pořímštělí boha tí Thrákové, Dákové, Hyspánci, Galové a Germáni. • Jak vidno, návštěva Budapešti pro nás může být i poučnou a zajímavou exkurzí, z níž si můžeme odnést mnoho poznatků o tom, jak zde žili, co stavěli a vyráběli obyvatelé tohoto místa před téměř dvěma tisíci lety. MIROSLAV RAMPA

1

střepy

kachli, mince. Všechny tyto suvenýry se staly výhodným obchodním artiklem pro celou řadu místních obyvatel, kteří dovedou skutečné památky tak mistrně napodobovat, že originál od kopie skoro nikdo nepozná . · Ostatně, kdo ví, jestli mezi prodávanými suvenýry v Thuburbo Maiu nejsou některé skutečně pravé vykopávky? I to je možné, protože hlídači tu totiž, kromě toho, že prodávají vstupenky a podávají

Thuburbo Maius v Africe

Asi padesát kilometrů jižně od Tunisu, hlavního města Tuniska, při silnici do posvátného města islámu Kairouanu se nacházejí rozvaliny starořímského měs­ ta Thuburbo Maius, které založil v druhém století před našim letopočtem císař Augustus. Než k němu dojdete, uvidíte cestou téměř dva tisíce let starý římský akvadukt, jenž vedl ze Zaghouá nu do Kartága, které zásoboval pitnou vodou. Bylo to.vynikající dílo, za ta staletí mnohokrát poškozené a znovu restaurované, a ještě dnes stojí řada oblouků, jejichž výška u přechodu údolí Milianu přesahuje dvacet metrů. Prohlídka Thuburbo Maiu je úchvaV)á. Na jaře se to tady zelená trávou a je tu plno kvítí, ale od května se krajina změní ve vyprahlý suchopár. Sahara je odtud příliš blízko a její horký dech a žhnoucí slunce nakonec vyženou i pastevce, jejichž ovce tu celé jaro spásaly traviny kolem vyschlých říčních koryt. Ostatně, horká Sahara zastavila kdysi i výborné Římany, protože Thuburbo Maius je jednou z nejjižněji položených římských kolonií v Tunisku. Procházíme se po mozaikách, které jsou jinak k vidění jen v muzeích . Dokonale sladěné barvy a nekonečné varianty vzorů, osmimetrové kamenné sloupy kapitolu , které se tyčí k blankytnému nebi, budovy zimních a letních lázní s bazénky, kolonády, městské brány, široké schody kapitolu založeného roku 168 n. I. , dlouhá ulice · Vozatajů, to všechno jsou zbytky dávno antického města. Jedna městská č rvrť byla archeology vy-

čištěna

•

roku 1912, kdy zde začaly systematické vykopávky. Jaký ruch asi kypěl kdysi na fóru před Merkurovým chrámem a chrámem Míru! Dnes se v tomto mrtvém městě v ,r uinách dají koupit leda „ zaručeně pravé" starořímské památky: olejové lampičky,

chudičký výklad, chodí často s motykou v ruce a určitě pravé starořímské před­ měty také nacházejí. Vždyť tady archeologové odkryli dosud jen jednu čtvrť města. A tak všude v okolí se dá kopat a jistě dobře si tak přivydělávat . Na protějším kopci se pod hustou zelenou trávou rýsují základy budov jiné městské čtvrti, která na své odkrytí ještě čeká . Vykopávky zahájené na počátku století nebyly zdaleka dokončeny , a tak do sálů Národního muzea v Bardó v hlavním městě bylo přeneseno jen ně­ kolik soch a nejkrásnější mozaiky. Ostatní podlehly času. Některé mozaiky a kamenné dlažby jsou provizorně vyspraveny cementem, ale nenechavé ruce t uristů odlupují kamínek po kamínku už po celá desítiletí, takže mozaiky ztrácejí na své kráse a dokonalosti. Mezi kamením prorůstá tráva a bodláčí, ně­ kde se uchytily i šťavnaté zelené keře. A tak se dnešní mrtvé antické město stalo domovem brouků, ještěrek, hadů a žab a v sezóně žije jen turistickým ruchem. JINDRA MALINOVÁ Foto

Oldřich

Malina

Z KUCHYNĚ

~*~] DÍVČÍCH PŘÁNÍ

št'ástná Obcházela jsem jednotlivá ohniště a zvědavě nakukovala do kotlíků. Linula se z nich vábná vůně smažicich se vepřových jater. Holky mě podezíravě sledovaly a vždycky se snažily být mezi mnou a tim svým kotlíkem. Byly v přesi­ le, ozbrojené kuchyňskými noži, vařeč­ kami a naběračkami a já unavená po dlouhé úmorné cestě. Z Prahy do Varnsdorfu je to přece jen pořádná dálka. Odebrala jsem se proto raději k porotě a trpělivě čekala, až budou mit jídlo hotové . Měla to být minutka , takže čekání nebylo zase tak dlouhé. Přicházela první šestičlenná hlídka . Porota ochutnávala z předložené porce a uznale pokyvovala hlavou . Musim říci, že ta první porce byla skutečně nejlepší. Ochutnala jsem j eště , co uvařily ostatní, a vydala se hledat hlídku číslo šest. Jestli jim náhodou něco nezbylo. Nezbylo. A tak jsem se pustila alespoň do ze leninového salátu , který mezitím připra ­ vily vedoucí doprovázející děvčata na soutěž vítězných kolektivů krajských kol

třináctka Letošní, v

pořadí

už třináctý ročník vyvrchol il národ -

soutěže dívčích klubů

soutěže dívč í ch klubů .

P LETENÁ PRUHOVANÁ VESTA Tento svetr hravě zvládne i úplná začátečnice v pleteni. Je pleten žerzejem · to znamená líc hladce, rub obrace. Potřeby: 25 dkg tmavomodré pletací příze, 5 dkg světle fialové, 5 dkg tma vě fialové , 5 dkg tyrkysové, rozevírací zip dlouhý 50 cm, jehlice č. 2 -2, 5. Pro ručni pleteni si upleteme vzorek 1Ó x 10cm a poměříme se střihem, kte rý si zhotovíme podle nákresu. Provedeme případné úpravy propočtu a může ­ me se pustit do díla. Místo dutých lemů pleteme prvních 20 řad patentem , tj . jedno oko hladce, jedno obrace. Střídáme barevné pruhy. Máte - li doma pletací stroj a umíte - li na něm plést , pak tento svetr upletete za několik hodin . Začínáme zadním dilem - 120 ok, prvních 40 řad spleteme do dutého lemu. Dále pokračujeme každých 20 řad jinou barvou . Po lemu sy tě fialová, tmavě modrá, tyrkysová, tmavě modrá, světle fialová, tmavě modrá -

,,,, 5

10

·-

- ..-

M- ----,

·-

-~

!

• f

.. '

-

.;r

-

,. I

',\

•

,..

: ... 4 , ...

)I

\ .1

26

.. ,;,.

I

l

-

•

.-

\

..

atd. až do výše 205 střih

uzavřením

řad ,

vyujímáme výobě strany

18 ok na

a 3x2 a 2 x 1=26 ok a zakončíme. Přední díl začneme na 60 ok, upleteme dutý lem a pleteme do výše 200 řad. Vy ujimáme výstřih uzavřením 8 ok a 5 x 2 oka. Díl zakončíme ve výšce 220 řad. Ru káv začneme na 50 ok, pleteme lem a pokračujeme střídáním barev a v kaž dé 20. řadě přidáním dvou ok rozšiřuje ­ me. Pokračujeme do výšky 180 řad, uza vřeme z obou stran 25 ok a dopleteme nárameník v šíři 18 ok do výše 55 řad. Na olemování výstřihu upleteme lem široký 95 ok do výše 50 řad . K zadnímu dílu při ­ pleteme kapsu (obdélník široký 35 ok, dlouhý 50 řad} . Vestu sešijeme , kapsu v rubu přišijeme na přední díl. Otvor za čistíme přišitím úzkého lemu . Přišijeme lem kolem krčního výstřihu, našijeme zip a svetr je hotov. -velFoto P. Skoupilová

8181 RADÍ

ním kolem ve Varnsdorfu. A já jsem přišla zrovna k tomu nejlepšímu k tábornickému vaření. Předcházela mu soutěž v ekonomickém nákupu to si děvčata „jako" nakoupila všechny potřeby na vaření vepřových jater. Musela se při tom vejít do stanoveného limi tu . Hodnotilo se ovšem i to, jak potom nakoupené potraviny spotřebovala a využila. Prostě, jestli umějí hospoda řit.

Zajímavá byl a letos soutěž ve společenské angažovanosti . Každá hlídka si vybrala místní podnik, závod či orga nizaci a měla pro něj připravit koutek tradic. Nebyl to samozřejmě úkol na jeden den , měly dost ča­ su na rozmyšlenou, na to, aby se s tradicemi zvoleného podniku mohly skuteč­ ně seznámit a sehnat si v šechno potřeb­ né. Na závěr vyhodnocení se dokonce přijela z Prahy podívat předsedkyně Českého svazu žen soudružka Malecká. Nechyběly

pochopitelně

ani tradiční soutěže ve vaření a stolničení , módní přehlídka, drobné rukodělné práce - le- .

tos to byly jednoduché šperky z moduritu. A ještě zbyl čas i na celodenní výlet do NDR - do Žitavy. A výsledky? První místo získal dívčí klub při PS Štětí, okres Litoměřice . O druhé místo se podělil dívčí klub při PS Mariánské Lázně a PS Uherské Hradiště a na třetím .mistě skončil dívči klub z KDPM České Budě jovice -zde-

STŘEVÍČEK PRO POPELKU koženky, koriťl.ky, ikovově očko (lze ho :nahradit do kroužku s1epe:nym proužkem koženého fominku). lepidlo Kanagom, tužku, nůžky, průbojník. Jednotlivě dily si ,překreslete :na zvolený materiál; díl D Je pouze po'l ovina stři­ hu . Všechny ,díly ostrými nůžkami vystřihněte. O.íl 18 můžete ještě zdobit podle vlastni fantazie: vystřihanými zoub-

... '

,-

..

,

. 1

I

i

!

A

!

:1

-

!

J

' Málokterá ho nazuje. Bude-li však ještě mnohem menší, než byl ten Popelčin, můžete ho nosit na krku. Ne zrovna k večernímu společenskému

oblečení ,

ale na koženém řemínku bude docela hezkým a zajímavým doplňkem k oblečeni do školy. Budete potřebovat zbytky kůže nebo

\

~

••

'111111 ....

I

8'

' I

~

r~ ~"' ..- i.....

aa c I

I I I

'':' '

Milá Vlaďko a Jano, problém je to .opravdu dost závažný a moc se mi .na .v ás líbí, že chcete své kamarádce pomoci. Doučováním jednou týdně toho skutečně moc nevylepšíte. Zvlášť, jestli ona doma na samostatné učení ,nemá zrovna· ty.nejoptimálnější podmínky. Ale nechce se mi .věřit, že by jejím mdičům ,t ak málo záleželo na tom ; jak se .ve škqte učí a jaké nosí -domů známky. Jenže je asi budete muset .nejspiš přesvědčit, že to vaše doučování opravdu ·k něčemu je. Těžký bude nejspíš začátek, .nemůže-li ona přijet za vámi, proč byste nemohly přijet ,v y dvě k ní? Klidně i ,v době, kdy budou její rodiče doma, aby viděli, že .se opravdu spo- . tečně učíte.

Možná že by s .nimi dokonce i 'byla řeč, zkoušely jste s nimi někcfy n tom ,učeni mluvit? Pak by ovšem bylo potřeba. aby se .nějaké výsledky doopravdy objevily. Doporučovala bych vám proto., :abyste -se zpočátku zaměřily tak ,na jede.n, nejvýš dva předměty, ne ty .nejobtížnější, ,radějí na takové, které jsou pro .ni snazší a baví jí. A ty ať se doučí tak, .aby :si v nich skutečně zlepší/a .známky. !Pak ,už !budete mít z -čeho vycházet. .Kromě toho je tu také možnost domluvit se s .vaší tř:ídni ,učitelkou, vše.c h.no jí •vysvětlit a poprosit jí, zda byste třeba .nemohly tak ,d vakrát až ,třikrát .tydn.ě zů·­ .stat hodinu po ,vyučování někde .ve škoUe. Možná že by vám i sama s doučo.vá1ním pomohla, případně promluví/a .s .rodiči .v aší spolužačky. Nebo máte-li pio.nýrskou .' klubovnu, zkuste se domluvit s vaší skupinovou vedoucí. Ty .soboty a neděle :nejspíš :budete m .u.set vy.ne.chat, jedíně. že .byste čas od času ;přijely ·,v y za .ní. Ale opět ,p .latí - výsledky j sou .n ejlepší přesvědčovací metoda, všechny tří to musíte brát naprosto vážně a všechny tř:í ,chtít. Jen tak přesvědčíte její rodiče., že tto doučování není žádnÉ záminka, jak se ,u/ejt z ,d omácích praci nebo se ,podívat do města. Takže si myslím, že teď především záleží na tom, jak začnete.

Držím vám proto ·v šem třem pa.lce, a pevné vůle - té budete potřebovat nejvíc - a pochopíte/ně í hodně úspěchů .a hezkých známek. Ahoj. Bibi přeji hodně trpělivostí

*

ky, třásničkami, korálky, polepováním jinak barevnými proužky apod . Podrážka .(dil A) je slepená ze dvou částí, při sle. pováni do ni vlepíte dily B a D až po vy- značeni. Slepíte díly C - podpatek a přilepíte k podrážce. Počkáte, až lepidlo dokonale zaschne, průbojníkem prorazíte v podpatku dirku na provlečení očka a zavěsíte na kožený řem ínek. -jn-

27

Pravda o Bohatství naší vlasti netkvi jen v rozmanitých · surovinách, v úrodnosti půd a v krajinných půvabech, ale také v ne spočetných stopách pestré a bohaté minulosti. Naše země byly odedávna křižo­ vatkou cest, kde se střetávaly zájmy historických národů a říši, ale i mnohých kmenů a skupin v šerém dávnověku. Doklady o pokojném rozvoji, řemeslech i obchodu, stejně jako o urputných bojích uchovala půda naši vlasti po celá ti síciletí. Náhodné nálezy i cílevědomé výzkumy archeologů vynášejí na světlo denní žernovy i meče, hliněné střepy í drahocenné šperky, zkrátka doklady hmotné kultury dávno zmizelých lid ských pokolení. Někdy ty nálezy zapadnou do mozaiky dosavadních znalosti a bez problémů dotvoří obraz minulosti zrekonstruovaný odborníky. Někdy však je třeba věnovat celá léta, ba desítky let bojům o správný

Býčí skále

·

I.

výklad záhadného nálezu. zvláště jde- li o objev starší, z dob, kdy ještě archeologie neměla k dispozici celý arzenál pomocných věd a moderních přístrojů. Ta kovým sporným objevem je i doklad po divné tragédie z doby halštatské v jeskyni Býčí skála u Adamova. Něco málo jste se o něm mohli dočíst v 8 . čísle 24. ročníku ABC. Tehdejší článek se přidržo ­ val tradičního výkladu objevitele dr. Jin dřicha Wankela a vlastně vyprovokoval naše archeology a antropology k tomu , aby celou věc uvedli na pravou míru . Pro nás je tento triptych nejen objasněn í m pravého stavu věci, ale také názornou ukázkou, jak pomalu a těžce se archeo logie propracovávala od romantických představ k věcnému hodnoceni nálezů a jak nesmírně obtížné je vysvětlit okol nosti dávno minulých dějů, které se ne pochybně podílely na vytváření nejstarší historie naší vlasti.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

iAHADA KRASOVÉ

Před jeskyní se průvod zastavil. V její předsíni, sporým denním světlem magicky osvětlené, byla zřízena hranice a vedle ní kamenný oltář. Pak byla mrtvola i s vozem položena na hranici ' v a vše zapáleno. Oheň s praskotem vzplanul a osvětlil temnou jeskyni, osvětlil hroznou a krutou scénu, která následovala. Ženy a otroci byli dovlečeni dovnitř, oloupeni o šperky a povražděni, některým usekali ruce, jiným „V propastech Moravského krasu bylo rozpoltili hlavu a vraždění neustalo, živo, zněly odtud tlumené údery kladiv. dokud nebyly všechny oběti usmrceny. Zvuk vycházel z jeskyně Býčí skála, Také koně byli rozčtvrceni a jejich údy v jejíž předsíni kovaly Kyklopům porozházeny po jeskyni. Nádoby s obět­ dobné démonické bytosti v sálajícím ními dary byly srovnány na hromadu žáru železo. Mohly zde nerušeně dloua vše bylo zasypáno zuhelnatělým obiho pracovat do dne, kdy byly zahnány lím. neočekávanou událostí. A když pohřební obřady skončily, naDlouhý slavnostní průvod se pohyhrnuly davy lidí na mrtvoly obrovské boval opuštěným údolím, až pomalu kvádry a celou předsíň pokryly štěr­ dospěl k jeskyni. Byl to pohřební prů- · kem a pískem, aby chránily posvátné vod! Na dřevěném, bronzovým ple- místo před znesvěcením a zahladily chem a železem pobitém voze ležela stopy pohřbu. Tehdy byly také zakryty mrtvola. Vůz táhli dva oři a za ním šli stopy dávné kovářské dílny. Byl to poozbrojení muži, kteří vedli ve svém hřeb náčelníka, kterého museli do hrostředu mnoho žen a dívek. Byly to krá- · bu následovat otroci, ženy i koně. sné mladé dívky, oděné v cenných Vzpomínka na tento hrůzný pohřeb se oděvech, zdobené pestrými perlami ze však jistě dlouho uchovala; svědčí skla a jantaru i zlatými a bronzovými o tom temné pověsti o slavnostních šperky. Bohatý vlas měly svázán zlatýprůvodech, které se ještě dnes povídami stuhami, na ramenou jim zářily zlají mezi lidem." tavě spony, na rukou a nohou měly zlaTakhle vylíčil dr. Jindřich Wankel ve té a bronzové náramky a přezky. Krásvé německy psané knize Bilder aus čely smutně a za nimi šla velká skupider Mahrischen Schweiz (Obrázky na lidí s množstvím obilí, obětními náz Moravského Švýcarska), vydané ve dobami a zvířaty na porážku, aby dala Vídni r. 1882, dramatické události, ktemilovanému náčelníkovi do hrobu ploré se podle jeho úsudku odehrály před dy polí i chovatelství. nějakými třemi tisíci lety v jeskyni Bý-

JESKYNE

28

čí

skála. Knížka, vlastně jakýsi průvod­ ce Moravským krasem, vyšla deset let poté, co dr. Wankel dokončil výzkum v jeskyni. Vedle romantického líčení' obřadu v úvodní části však knížka obsahuje i podrobný a věcný popis nálezů a jejich vyobrazení. Zůstala jediným zveřejněným dokumentem .o senzač­ ním nálezu, protože obšírnou nálezovou zprávu už dr. Wankel nestačil opublikovat. Býčí skála je nápadná, asi 50 m vysoká stěna na počátku Josefovského údolí při silnici z Adamova do Křtin. Od nepaměti ji opřádaly pověsti, patrně proto, že se v jeskyni nacházely kovové předměty a lidské kosti. jak dosvědčuje již v r. 1663 kanovník Martin Vigsius. Dr. Wankel zahájil své výzkumy v jeskynním systému, který kdysi dávno vytvořil Jedovnický potok a který je několik kilometrů dlouhý, již na podzim r. 1867. Nejprve kopal v Jižní boční síni, kde objevil dvě vrstvy s kostmi zvířat i lidi a s industrií. Spodní vrstva pochází z paleolitu, ještě z doby ledové, svrchní z neolitu. V r. 1869 vyhloubil tři sondy v Předsí­ ni, obrovské prostoře dlouhé 50 m, široké 20 m a vysoké 12 až 16 m . Našel pod vrstvou písku a štěrku přepálené vápencové kameny, dřevěné uhli, kousky železa a bronzového plechu a spálené lidské i zvířecí kosti. Zda chtěl či nechtěl v práci pokračovat, o tom ve své knize nic nepraví. Avšak o prázdninách téhož roku našli bratři Ferklové při náhodném výkopu v Před­ síni v rozbité nádobě se spáleným pro-

sem bronzového býčka. Wankel se o tomto objevu dověděl až po delší době, býčka od Ferklů získal i s notářsky ověřenou výpovědí o nálezu a v r. 1872 zahájil nový podrobný průzkum Předsí­ ně.

Nalezl úžasné věci, které vzbudily ihned velkou pozornost v odborných kruzích i ·v široké veřejnosti a dodnes budí obdiv návštěvníků vídeňského Domnělá číše, ve skutečnosti poškoze'n á přírodovědeckého muzea, kde jsou lebka asi 30- 401etého muže uloženy. Jsou to však jen mrtvé před­ měty, které za sebe hovořit nemohly, a tak za ně mluvil jejich nálezce. Vysvětlil objev velmi romanticky, patrně pod vlivem rituálů nejrůznějších náro. dů, od Skytů až po staré Slovany. Hlasy několika málo pochybovačů a nedů­ věřivců zanikly a Wankelův výklad pronikl do vědomí odborníků i veřejnosti a zůstal tam dodnes, i když jej nikdy nepodepřelo podrobné vědecké zkoumání. Archeologický výzkum v terénu je totiž jen první (a ne vždy nejobtížnější) částí řešení hádanek minulosti. Už při něm se dnes klade velký důraz na dokonalou dokumentaci, zaznamenává se každá maličkost a celá nálezová situace se podrobně popisuje, zakresluLebka asi 131etého dítěte se zhojeným otvoje a fotografuje. Tak je možné později rem po trepanaci zkontrolovat správnost všech závěrů. V minulém století něco_ takovéh<>- ne- _ dělali ani nejlepší profesionálové, ne: lze se proto divit, že ani z výzkumu Býčí skály nemáme téměř žádné podrobné popisy a nákresy nálezů in situ (na

••••••••••••••••••••

••••••••••••••••••••

místě).

Další etapou výzkumu je pečlivé veškerého archeologického i antropologického materiálu - nádob. šperků, zbraní i kostí. A nakonec je třeba všechny nálezy vědecky popsat a zhodnotit. Ani k tomu u nálezů z Býčí skály nikdy nedošlo. Je zvykem, že nálezy vědecky hodnotí ten, kdo je nalezl, ale toto pravidlo má i své výjimky. Když už dr. Wankel nálezy z Býčí skály nezpracoval. musí se té svízelné práce ujmout dnešní archeologové. Je třeba zhodnotit každý jednotlivý nález a ověřit správnost výkladu celého sou- · boru. Je to vůbec možné po sto letech, když chybí právě to nejdůležitější. přesné záznamy o tom, kde byl který předmět nalezen a v jakém vztahu byl k ostatním nálezům? A když navíc nerií možný revizní výzkum, protože za druhé světové války byla v jeskyni dílna, která setřela všechny stopy? Práce se ujali archeologové z Brna i z Vídně a přispěla i antropologie, která měla ověřit, zda opravdu došlo k události, kterou tak sugestivně znázorňuje obraz Z. Buriana, přidržující se věrně Wankelova výkladu. Výzkum trvá řadu let a dosud není ukončen. Ale už teď máme dost důvodů k pochybnostem. Chybí to nejdůležitější, mrtvola na voze. Nebyl to ostatně jen jeden vůz, ale nejméně tři, jak se dá soudit

ošetření

Jedna z mála ženských lebek patřila asi 301eté až 401eté, dosti nosaté dámě

••••••••••••••••••••

podle různých .druhů bronzových kování kol. O překrásných archeologických nálezech nelze pochybovat, ale jaké jsou doklady o lidských obětech? Vlastně žádné. Obtíž je především v tom, že se ze čtyřiceti koster, které byly v jeskyni nalezeny, zachovaly až na několik výjimek jen lebky. Ostatní kosti, na nichž . by snad bylo možno najít stopy seč­ ných ran, se do vídeňského muzea nedostaly. V minulém století se zpravidla z koster uchovávaly jen lebky, ostatní kosti se někde znovu pohřbily. Avšak i na těch lebkách je "1ožné leccos zkontrolovat. Dr. Wankel si především cenil číše vyrobené z lidské lebky tento nález · byl pečlivě střežen. Ale právě on podnítil naše pochybnosti. Nejde totiž o žádnou číši, ale prostě o poškozenou lidskou lebku, jakých je možno najít na každém pohřebišti ně­ kolik. Dr. Wankel asi takovou číši nikdy neviděl, znal ji jen ze zmínek v literatuře.

Pustili jsme se do dalšího studia a nacházeli další nesrovnalosti. Na kamenném oltáři byly nalezeny uťaté lidské ruce s náramky, na předloketních kostech však není ani stopy po useknutí a k nim přimontované kůstky nejsou staré, ale pocházejí z minulého století a byly natřeny vodovými barvami na zeleno, aby vypadaly jako zbarvené od bronzu. Tohle rozeznali vídeň­ ští badatelé už před sto lety, když celou sbírku zapisovali do inventární _knihy. Poznali také, že jediné dvě celé kostry, které dr. Wankel poslal do Vídně, jsou smontovány z kostí různých osob, zčásti i úplně nových, které těž­ ko mohly pocházet z jeskyně . K dovršení zmatku jsme zjistili, že většina z těch čtyřiceti lebek patřila mužům, a ne krásným mladým dívkám. Představa, že v jeskyni Býčí skála došlo k pohřbu náčelníka a lidským obětem, je tedy z hlediska antropologie neudržitelná. Téměř jisté však je, že těch čtyřicet osob zahynulo najednou. Byli přepadeni a povražděni? Proč by však lupiči nebo nepřátelé ponechali na místě obrovské bohatství? A proč by vše zavalili balvany? Okamžik - kde je psáno, že sem balvany někdo dovalil? Co když prostě spadly se stropu jeskyně na skupinu lidí, která zde hledala útočiště s celým svým majetkem? Zapálené ohně mohly způ­ sobit popraskání stropu a pád balvanů na nešťastné oběti: Ale to už nedokáže věda antropologická, tady musí při­ spět další vědy. My jen můžeme vyvrátit některé omyly a uvažovat, co bychom do pravěké křížovky dosadili místo nich. Z tajenky známe jen něko­ lik slov, smysl nám zatím uniká. Dr. Milan Stloukal

Těžce poškozená lebka muže mezi třicítkou

a

čtyřicítkou zeleně

zbarvená

měděnkou

Foto archív autora

29

HALÓ, ZDE lěl·R_E_o_A_Kc_E_ _ _ __

IUMA)

Hvť;zDN.E liISTO~'t(Y

Jindra se zase nedávno přistěhoval s rodiči do hájovny, jenže momentálně hospodařil sám: maminka leží v nemocnici v okresním městě a tatínek se z návštěvy u ní vrátí až zítra . „To je fajn, tak zůstaň s námi. Ta krása. spát pod širákem - my jsme tu ve mlejně skoro pořád, tedy přes den , a když to naší dovolí, i přes noc." horoval Dan ... A tady Ota odsud

V tomto čísle začíná nový seriál vyprá- tentokrát budou jejich hrdiny vedle tří chlapců trávících prázdniny na Českomoravské vysočině především hvězdy . A jak už se stalo na tomto místě téměř tradicí. je [ tento seriál soutěžní: každém z příběhú najdete úkoly k ře­ šení. Protože jde· opět o soutěž celoroč ­ ní, budete svá řešení: schovávat až do závěrečného celkového hodnocení. v němž nejlepšr řešitelé získají některou z 25 pěkných hlavních cen. Rovněž kupóny otištěné na. stránce pečlivě uschovávejte!· A teď už čtěte první příběh. nazvaný

vění

v

medvěd medvědice." „U nás běhá za

há Malý

v patách své matky Velké

vozem, protože sedm hvězd Velkého vozu je krásně vidět, ale ten zbytek do Medvědice jsou samé slabší hvězdy, " poznamenal Dan. „Velký vůz je i jinak zajímavý. Třeba hvězda uprostřed oje. Jmenuje se Mizar, a kdo má vynikající zrak. uvidí těsně u ní slabší hvězdu Alkor. Ale dalekohledem je vidět hvězdy tři , protože Mizar je dvojhvězda. Ale ... ," a Ota zau jatě pokračoval. dokud nezjistil, že jejich host Jindra spí. Druhý den poprchávalo, a tak se kluci na Jindrovo pozvání přesunuli do hájovny. K sní dani Jindra navrch připravil křížovku zvanou kris-kros. Sestavil ji pouze ze souhlásek názvu hvězdy Mizar, libovolně doplňovaných samo hláskami. A pro vás máme poslední úkol. Vyluštit kří­ žovku by bylo pro vás moc lehké. Ale dokážete doplnit obrazec Jindrovy křížovky bez legendy? Do podstatných jmen (ne vlastních) v 1. p. jednotného čísla smíte použít jen sou hlásky M R Z a libovolné samohlásky. Získaná slova se v obou směrech bodují tak, že za kaž-

SEZNÁMENÍ Uprostřed rozvalin starého mlýna skomíral ohníček. Jeden ze dvou u ohně ležících chlapců špičkou nohy přistrčil do středu poleno. Z ohně vylétl roj jisker. .,Co myslíš, že teď vidím?'" zaprotestoval

druhý. ..Nech už ty hvězdV na pokoji a spi.," po·sledni slova prvního už byla utlumena pře.s hlavu přetahovanou dekou. Ale druhý chlapec stále ještě bloudil očima· po hvězdné obloze. Jednotvárný hukot blízkého potoka přehlu ­ šil rachot padajících kamenů a výkřik .. Oba chlapci se posadili a pátravě hleděli, směrem k potoku. Ve slabé záři ohně se objevil mládenec. z něhož kapala voda. Zřejmě i jemu se ulevilo, když zjistil, že vstříc mu hledí kluci asi stejně staří jako on sám. „Zabloudil jsem v tý tmě, držel jsem se proti proudu. potoka, ale místy se to nedá projít. Pak jsem uviděl oheň a hned nato jsem sjel ze stráně rovnou do potoka. Můžu tu chvíli pobejt? Já jsem Jirka..' " „Já. Ota a tohle je Dam Svlíkni si to. půjčím ti deku.." Za chvíli se mokré džiny a triko sušily nad oživeným ohněm a kluci se seznamovali. Dan bydlel v nedaleké· vi:isnici ,. stejně jako Otova babička, u které: trávili Ota: prázdniny,.

NENECHTE Sl UJÍT

pozoruje hvězdy, on chodí v Praze do astronomického kroužku . a umí taky o hvězdách docela zajímavě vyprávět." „Tak povídej, jestli není moc pozdě. Kolik je vlastně hodin? Máte hodinky?" ptal se Jindra. „Máme, tamhle nahoře," ukázal Ota na oblohu. .. Velký vů~ přece znáš, ne? A podle toho. jak je· natočený, poznáš, kolik je hodin. Teď je půlka srpna, takže je ... (Poznáte vy podle kresby, kolik bylo přibližně hodin? Je to váš první úkol za 10 bodů. A je v něm malý háček za dalších 10 bodů.) „Velký vůz sloužil za starých časů i jako kompas. Když čtyřikrát nastavíš spojnici zadních. kol, dojdeš k Severce. Ale Velký vůz se správně jmenuje Velká medvědice . Je to vlastně zvětšená ilustrace k řecké báji o arkádské princezně Kallistó, do které se zamiloval sám nejvyšší bůh Zeus. Ale přišla na to jeho žárlivá žena lrléra, a aby se pomstila, proměnila Kallistó v medvědici. Dlouhá léta se medvědice toulal'a, lesy, až jednou se střetla s lovcem - a byl, to její syn Arkád. Nebojácně napřáhl' kopr proti medvědici - jasně, nevě­ dět, kdo to je - ale na poslédní chvíli zabránil matkovraždě Zeus. Proměnil Arkáda v medvídě a matku i. syna přenesl. na oblohu. kde bě-

seznámí s dcerou Neptuna a vydá se s ní do podmořského království. Neptun mu slíbi odměnu za záchranu dcery, ale Bušchu nechce žádné dary. Poprosí Neptuna o ruku princezny. Jeho přání j_e splněno a po návratu domů žije Bušchu se svou krásnou ženou šťastně a spokojeně. Závistiví lidé na něho poštvou lakomce Tansarchána, který by chtěl získat princeznu za ženu pro ' svého syna. Statečný Bušchu překoná všechny intriky a dobro nakonec zvítězí. -MAL-

*"

Píd'ovy postřehy mongolskou lidovou pohádku o věčné touze po dobru a lásce, nazvanou Příběh o dobrém mládenci. Jejím hrdinou je veselý od vážný chlapec Bušchu. který je připraven kdykoliv udělat pro své bližní dobrý skutek. Je si rotek, a proto musí těžce pracovat u vesnické ho boháče . Vyslouží si za svou práci berana. ale dá jej chudým lidem. Po návratu domů se

30

. JDU TAKHLE ULICÍ, za mnou dva mla díci náhodou .. ., zpívá se v jedné starší písničce. Vzpomněl jsem si na ni právě na začátku školního roku, kdy se mi vybavila vzpomínka asi půl roku stará. Ti mladíci byli tehdy tři, šli kus přede mnou a vlastně mě ani neviděli. To, co následovalo, nebyla písnička, ale obyčejná, trochu drsná skutečnost. Jdu te-

dou souhlásku získáte bod. Proto je výhodné mit v křižujících se polích souhlásky, tak se vlastně počítají dvakrát. Souhlásky v obrazc i, jsou nápovědou pro Jindrovo řešení, ale ne jsou závazné, třeba najdete lepší.

MK

cfy ulicí, nejmenovanou, ale konkrétní, kterou znám ze svého každodenního putování. A protože všichni víme, že zeleně kolem nás ubývá, byl jsem nesmírně rád, že v téhle pražské ulici se objevily podél chodníku mladé stromky. Jenom že právě ti tři kluci (věřím, že ne naši čtenáři!) dělali něco neuvěřitelného : Ničili čerstvě vysázené stromky a keře. Jak? Nad tím zůstával rozum stát ohýbali jejich vršky a zatěžovali je kameny! Věřte, že v tom momentě jsem nevě ­ děl, zda mám za nimi letět a vrazit jim pár pohlavků, nebo ihned zachraňovat stromky. Rozhodl jsem se pro to druhé. Kluci už byli dávno pryč a já z vedal ka meny .. . Dnes mám krásný pocit. Ty stromky totiž žijí a já cítím, žé jsem udělal kus dobré práce. Jen si říkám, zda by té prospěšné práce nebylo více, kdybyc hom nebyli lhostejní ke svému okolí my všichni. Zamyslete se nad tím i vy, právě ted; když si dáváte dobrá p ředsevzetí pro celý školní rok. Ahoj Píďa

PAMATNfK o stravsk é opera ce v Hrabyni je věnová n sověts kým ·vojakúm 4. ukrajinského frontu. vojákům 1. čs. a r mádního sboru v SSSR, padlým úča stní­ kům domácího protifašistického odboje a dalším hrdinům, kteří v letech 1938-1945 položili na severní M oravě své životy v boji proti fašismu. S l avnostního položení základního kamene v roce 1970 se zúčastnili maršál Jeremenko a tehde j š í prezident ČSSR armádní generál Ludvík Svoboda. Památník byl dokončen v roce 1980 a n a jeho ztvárnění se podílela řada umělců a architektů . Myšlenku společného boje vyjadřují nejen dva hlavní stožáry. ale též sousoší národního umělce Miloše Axmana Bratrství v boji. Od slavnostního otevření 26. dubna 1980

d o konce r o ku 1981 n av š tívilo p a m át n ík více n ež 350 000 niivštěv ník ů . Pam átn ík ostravsk é o p erace nen í j en m ístem , k d e ná vštěvn íc i v zdávají čest p adlým hrdinů m. ale o d eh rávají se t am i význ amné společenské akce, jako sl iby jisker a p i onýrů. předávání svazáckých průka­ zů, v ojenské přísahy a již více než 100 mladých dvojic v něm uzavřelo dokonce sňatek . Návštěva památníku se síní osvoboditelů, galérií hrdinů, výstavou a uměleckým i pořady by jistě zaujala i vás. -br-

•

NOVINKOU LETOŠNÍ domácí automobilové sezóny je nový . typ monopostu formule EasterMTX 1-06. Vůz. · jehož karosérie byla konzultoviina s pracovníky Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech, má štíhlý trup s boky křídlového profilu. v nichž jsou umístě­ ny chladiče a palivová nádrž, a je odpružen vinutými pružinami se souosými teleskopickými tlumiči . . Pozoruhodné je, že ačkoliv nové předpisy již pro vozy F-Easter povolují skořepinovou konstrukci. zůstali konstruktéři MTX 1-06 věrni klasickému pří­ hradovému rámu. vyrobenému z kruhových ocelových trubek. který je však o 7 kg lehčí než u předchozího typu. Vůz, do něhož může být montován jak moto~

•

BOHATSTVÍ na mořském dně láká techniky k rozvoji těžby z hloubek až 6 km. Nejčastěji jde o tzv. manganové konkrece. Podobají se kamenům nejrůznější velikosti a mořské dno je jimi doslova vydlážděno. Tak se alespoň vyjádřil jeden z našich odborníků z Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře, který se zúčastnil sovětské průzkumné výpravy na lodi Omitrij Laptěv. Konkrece obsahují železo a mangan. je v nich však dále i měď, olovo. zinek. nikl. titan a vanad. Sběrný kombajn pohybující se po šnekových válcích na dně oceánu je vybaven televizními kamerami a připojen k zásobovací plo.šině s reflektory. S pomocí těchto zařízení ovládá kombajn řidič sedící na palubě těžní lodi. Vzácný náklad se bude čerpat do nákladních člunů zakotvených po boku lodi. Škoda že se nepodařilo dosud uzavřít dohodu o mezinárodním mořském právu na těžbu nerostů. o kterou se OSN snaží již desátý rok. Právní nejistota brzdí rozvoj podmořské těžby. Sovětská organizace Sevmorgeo ověřuje systém čerpání konkrecí z velkých hloubek metodou zavedenou u sacích bagrů. Koncem století mají být podmořské doly již běžnou záležitostí. -iJT-

VAZ. tak Zastava o objemu 1300 cm•. má být hlavní zbraní našich jezdců v letošním a několika příštích ročnících Poháru míru a přátelství. Fo~o P. Minařík -min-

•••

ZNOVUZROZEN( vzducholodí. Již něko­ likrát jsme připomínali návrhy růz ných konstrukté;ů na praktické využití v zdu cholodí. Podle údajů firmy Good Year, která vlastní tři vzdušné obry. je na svě ­ tě v současné dobťv provozu šest v zdu cholodí. Tato informace měla platnost do května letojního roku, kdy ze SSSR přišla zpráva, že ve Všesvazovém ústavu ministerstva energetiky a elektrifikace Orgenergostroj byly zahájeny zkoušky vzducholodi Ural 3 . Jde o první funkční prototyp vzducholodi zkonstruovaný v SSSR po druhé světové válce. Vzdu choloď navrhli v uralském zkušebním a konstrukční,,:, oddělení ústavu. Náplň tvoří 700 kilogramů hélia. které umožní vzducho lodi nést kromě dvoumístné pracovní gondoly se dvěma motory a zásobou benzínu i několik kovových s loupů elektrického vedení. Vzducholoď je totiž určena především k montážním pracím při stavbě energovodů . K romě ekonomického efektu má použití vzdu cholodi i" význam při ochraně přírody v oblasti stavby. -kat-

31

I

1. Patroni srdečně zvou - Co pfinese nový školní a pionýrský rok? To jistě zajímá snad všechny chlapce a děvčata, sotva 1. záři vstoupí do školy . Nejinak je tomu i se Strážci, a tak dříve než se rozejdou do tříd, zastaví se i u nástěnky pionýrské skupiny. Ta . dy nějaká ta novinka či zajímavost určitě bude.

...o o

(,g

,:t

X w

c

z

Až v příštím čísle tedy uvidíte, jaké soutěže připravili pro pionýry svazáci z patronátní skupiny. Avšak už teď vám můžeme říci, že společně prožitý .den patřil k předsjezdovým akcím pionýrů a svazáků. Byla to hezká myšlenka, prožít část dne pří společné a prospěšné práci - a tou jistě sázení stromků bylo - a odpoledne si ponechat pro zábavu li soutěže. Zapřemýšlejte si nad·tím! Nemusí být vždy podnětem k takové spolupráci jen sjezd čí jiná významná událost v životě svazu mládeže a pionýrské organizace. Mělo by tomu tak být stále. Píše "' Vlastislav Toman, kreslí <> František Kobík 1982