Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû

Îivot Josefa Egyptského – obrazov˘ cyklus z Tfi e b o n û Ludmila HRONKOVÁ-OURODOVÁ

1

Vyprávûcí neboli narativní obrazové cykly známe jiÏ od raného stfiedovûku, zpravidla ve formû malovan˘ch kniÏních miniatur, fiezan˘ch kostûn˘ch reliéfÛ, malovan˘ch vitrají ãi nástûnn˘ch maleb. V období renesance a baroka obliba tûchto cyklÛ je‰tû stoupla. Îivoty svûtcÛ se staly samozfiejm˘mi a bûÏn˘mi námûty pro jednotlivé obrazy i pro rÛznû rozsáhlé cykly urãené pfiedev‰ím do sakrálních a klá‰terních prostor. Cyklus z Tfiebonû, kterému je vûnován následující text, byl objeven koncem roku 2000, víceménû náhodnû, na zámku v Tfieboni, kde jsme pátrali po vhodné obrazové v˘zdobû pro interiéry zlatokorunského klá‰tera. Jeho nová prohlídková trasa mûla pfiipomínat poslední období pfied zru‰ením klá‰tera za vedení opatem Bohumírem Bylansk˘m. V této dobû, jak víme z inventáfiÛ, byly námûty obrazÛ kromû nûkolika portrétních fiad opatÛ, prelátÛ, papeÏÛ a v˘ukov˘ch obrazÛ tzv. „zlatokorunské ‰koly“ témûfi bez v˘jimky náboÏenské. V depozitáfiích státního zámku TfieboÀ jsme pfii té pfiíleÏitosti narazili na soubor sedmi velk˘ch pláten, která byla evidována od roku 1986 jako biblické v˘jevy. Plátna byla bez napínacích rámÛ, v havarijním stavu, minimálnû do roku 1986 nevhodnû uloÏena. Po jejich rozvinutí se ukázalo, Ïe soubor obsahuje dva rÛzné celky. âtyfii plátna, evidentnû barokní, patrnû z 18. století, byla natolik ztmavlá, Ïe prozrazovala pouze základní obrysy pravdûpodobnû starozákonních v˘jevÛ. Kvalita malby byla velmi prÛmûrná aÏ podprÛmûrná. Tfii dal‰í plátna, rovnûÏ v havarijním stavu, v‰ak pfiekvapila na první pohled kvalitní malbou i barevností. Bylo zfiejmé, Ïe rozmûrné obrazy maloval stejn˘ autor. Pfii pozdûj‰ím podrobném zkoumání v˘jevÛ jsme zjistili, Ïe se jedná o obrazy znázorÀující Ïivot Josefa Egyptského. Tento starozákonní pfiíbûh byl zobrazován jiÏ od nejranûj‰ích dob církve. JosefÛv Ïivot byl kfiesÈany chápán jako pfiedobraz Ïivota JeÏí‰e Krista. První malby na toto téma známe jiÏ z rané kfiesÈanské literatury z 2. století n. l., následovaly malby v fiímsk˘ch katakombách ve 4. století, malovan˘ cyklus v kostele S. Maria Antiqua v ¤ímû v 8. století ãi malovaná chóro-

318

Obr. 1. Obraz Josef prodán do otroctví, stav pfied restaurováním, detail po‰kození hlavy Josefova bratra. (Foto T. Záhofi) Obr. 2. Obraz Josef prodán do otroctví, snímek zadní strany plátna v boãním osvûtlení, je zde patrná odli‰ná struktura plátna nepÛvodního doplÀku ve spodní ãásti obrazu. (Foto T. Záhofi)

2

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | L u d m i l a H R O N K O VÁ - O U R O D O VÁ / Î i v o t J o s e f a E g y p t s k é h o – o b r a z o v ˘ c y k l u s z T fi e b o n û

3

4

vá okna v katedrále v Er fur tu z doby kolem roku 1390. Tento starozákonní cyklus byl také ztvárnûn L. Ghilbertim pfied polovinou 15. století na dvefiích florentského baptisteria, dále jej pouÏil napfiíklad Rafael v nástûnn˘ch malbách ve vatikánsk˘ch lodÏiích a Hans Holbein na konci 15. století v Kolínské a Lübeské bibli.1 Pro svÛj dramatick˘ pfiíbûh i morální v˘znam zaãal námût Josefova Ïivota jiÏ od 16. století pronikat také do umûní profánního, pfiedev‰ím do ‰lechtického prostfiedí. Slavn˘ malífi Andrea del Sarto namaloval v˘jevy na toto téma pro svatební síÀ P. F. Borgherini. Velmi ãasto b˘val JosefÛv Ïivot motivem pro tapiserie. Tématu se vûnovali i Rembrant van Rijn, Tietze, Tintoretto, Velázquéz a je‰tû ve 20. století napfiíklad Marc Chagall.2 TfieboÀsk˘ cyklus zachycuje tfii události ze Ïivota Josefa Egyptského. První obraz cyklu (inv. ã. 634, 487 x 308 cm) zachycuje téma Josef prodán do otroctví (Star˘ zákon, Gn 37–48). Uprostfied kompozice obrazu je namalován mal˘ chlapec Josef v bohatû vy‰ívaném plá‰ti, jejÏ dostal podle pfiíbûhu od otce, pfiepásaném ãervenou stuhou. Kolem nûho se shromáÏdilo deset nevlastních bratrÛ a zprava pfiicházejí rodiãe Jákob a Ráchel. Josef bratrÛm vykládá o svém snu, ve kterém se jeho snopu klanûly v‰echny snopy bratrÛ i mûsíc, slunce a hvûzdy. Cel˘ v˘jev je zasazen do otevfiené krajiny, vpravo s architekturou domu. V pozadí jsou znázornûna stáda ovcí a krav s telaty a za nimi pole se snopy ze snu. Vlevo je zachycena krajina s hradem, stromy a loukami. Josefova postava je obklopena sluncem, mûsícem a hvûzdami. Dal‰ím obvykle zobrazovan˘m ikonografick˘m motivem ze Ïivota Josefa Egyptského b˘vá Josef a Putifarova Ïena. Obraz s námûtem této zásadní epizody Josefova Ïivota v cyklu chybí a zatím nevíme, zda pÛvodnû byl takov˘ obraz jeho souãástí. Druh˘ obraz (inv. ã. 636) je s rozmûry 360 x 305 cm nejmen‰í. V˘jev b˘vá naz˘ván Josef – vykladaã snÛ. Mlad˘ Josef byl propu‰tûn z vûzení, aby vyloÏil faraonÛv sen o sedmi tuãn˘ch a sedmi huben˘ch kravách a o sedmi pln˘ch a sedmi jalov˘ch klasech. Obraz znázorÀuje Josefa stojícího pfied faraonem, za Josefem jsou faraonovi rádci a vykladaãi snÛ, ktefií pfii

Obr. 3. Obraz Josef prodán do otroctví, stav po vytmelení po‰kozen˘ch míst. (Foto T. Záhofi) Obr. 4. Obraz Josef prodán do otroctví, stfiední ãást malby po restaurování. (Foto T. Záhofi)

1 Hannelore SACHS, Ernst BADSTÜBNER, Helga NEUMANN: Christliche Ikonographie, München – Berlin 1998, s. 204–205. 2 E. KIRSCHBAUM a kol.: Lexikon der Christlichen Ikonographie, Freiburg im Breisgau, 1968–1972, s. 424–433.


319

sv˘ch v˘kladech neuspûli. V rukou drÏí ‰títy s jednotliv˘mi znameními zvûrokruhu. Starobylost pfiíbûhu naznaãil malífi tím, Ïe muÏe oblékl do exotick˘ch plá‰ÈÛ a pokr˘vek hlavy. V jejich tvarech se mísí vlivy orientální, pfiedev‰ím turecké a perské, s renesanãními vlivy italsk˘mi. Motivy na vytkávan˘ch plá‰tích byly uÏívány na brokátu i sametu v 16. a 17. století a vyrábûny pfiedev‰ím v Benátkách.3 Architektura v pozadí obrazu velmi pfiipomíná DóÏecí palác v Benátkách. Také gestikulace rukou postav prozrazuje italské renesanãní vlivy.4 Tfietí obraz (inv. ã. 631) naz˘van˘ Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû dûj starozákonního pfiíbûhu zavr‰uje (Gn 42–47). Toto plátno je nejvût‰í, mûfií 525 x 305 cm. V dobû, kdy pfii‰lo sedm neúrodn˘ch let podle Josefovy pfiedpovûdi, trpûla hlady také Jákobova rodina. Na obraze jsou Josefovi bratfii, které poslal Jákob do Egypta, aby nakoupili obilí. Malba obsahuje tfii dûjové scény. Hlavní, stfiedová scéna zobrazuje Josefa, jak se objímá s nejmlad‰ím bratrem a ostatní jej prosí za odpu‰tûní. Po levé stranû v pozadí jsou namalováni bratfii nakládající obilí a slavnostnû ozdobení velbloudi. Nad nimi stojí na terase Josef, kter˘ je pozoruje. V pozadí ústfiední scény pfiipravují slouÏící v krátk˘ch suknicích stÛl k hostinû. Zhodnocení obrazÛ Obrazy byly namalovány technikou olejomalby na plátnû asi v polovinû 17. století. Vzhledem ke zpÛsobu malby v jemné vrstvû, pouÏité barevnosti i dobov˘m reáliím uÏit˘m v detailech v˘jevÛ se zdá, Ïe je namaloval stfiedoevropsk˘ malífi ‰kolen˘ v Itálii.5 Absence star‰ích evidenãních ãísel na plátnech i jak˘chkoli jin˘ch údajÛ o moÏném pÛvodu obrazÛ zatemÀuje nadále jejich minulost. Zatím nebyla nalezena Ïádná informace o tom, Ïe obrazov˘ cyklus s námûtem Ïivota Josefa Egyptského na tfieboÀském zámku pfied rokem

6

320

5

7


8

1945 vÛbec existoval. Podle stavu a velikosti pláten se lze domnívat, Ïe obrazy byly pÛvodnû objednány pro místnost ãi sál vût‰ích rozmûrÛ. V minulosti byly nejménû dvakrát pouÏity pro v˘zdobu odli‰n˘ch interiérÛ. Tomu nasvûdãují jak v˘fiezy originálních pláten – obrazy se patrnû vyh˘baly architektonick˘m detailÛm, snad ÏebrÛm ãi konzolám –, tak pozdûji nekvalitnû domalovávané nastavované ãásti. PÛvodní plátna byla nejménû o pÛl metru ‰ir‰í. Velké rozmûry i námût obrazÛ svûdãí spí‰e o vyuÏití v klá‰terním interiéru,6 druhotnû mohly b˘t pouÏity pro ‰lechtick˘ sál. Jednou z nepodloÏen˘ch hypotéz byla my‰lenka, zda plátna nemohla b˘t pÛvodnû souãástí v˘zdoby klá‰terního augustiniánského divadla v Tfieboni, dal‰í moÏností je, Ïe obrazy zakoupili Schwarzenberkové v dobû ru‰ení klá‰terÛ v 80. letech 18. století v âechách ãi v rakousk˘ch zemích. Obrazy také mohly b˘t pfiedlohou k v˘robû tapiserií v 17. století 7 a mohly se do Tfiebonû dostat jiÏ s prvním majitelem zámku schwarzenberského rodu, s Janem Adolfem I., zároveÀ s jeho sbírkami z Bruselu. Tuto teorii by podporoval fakt, Ïe rozmûry obrazÛ odpovídají bûÏn˘m rozmûrÛm tapiserií (‰ífie 305 cm), a do jisté míry tomu nasvûdãuje i urãitá schematiãnost zobrazení (napfiíklad obliãejÛ), statiãnost jednotliv˘ch figur, precizní propracování detailÛ textilií i ‰perkÛ a barevnost. Ztráty barevné vrstvy a havarijní po‰kození obrazÛ v‰ak nedovolují v tomto smyslu uãinit jednoznaãné závûry.

Obr. 5. Obraz Josef – vykladaã snÛ, detail po‰kozeného obliãeje faraona po rentoalování obrazu. (Foto T. Záhofi) Obr. 6. Obraz Josef – vykladaã snÛ, detail malby po restaurování, levá postava u faraona s rekonstruovan˘mi draperiemi. (Foto T. Záhofi) Obr. 7. Obraz Josef – vykladaã snÛ, stav po vytmelení. (Foto T. Záhofi) Obr. 8. Obraz Josef – vykladaã snÛ, stav po restaurování. (Foto T. Záhofi)

3 Za mnohé cenné pfiipomínky a informace dûkuji své kolegyni Mgr. K. Cichrové. 4 Za tuto informaci i konzultaci k obrazu dûkuji doc. L. Danielovi. 5 Za potvrzení této domnûnky dûkuji prof. P. Preissovi a doc. L. Danielovi. 6 Za tuto pfiipomínku i dal‰í informace dûkuji prof. P. Preissovi.

Stav obrazÛ pfied restaurováním V dobû znovuobjevení obrazÛ byla plátna v havarijním stavu. Podepsalo se na nich pfiedev‰ím nevhodné uloÏení. Dlouhou dobu byly zmaãkány do neúhledn˘ch balíkÛ a teprve v roce 1986, po jejich zaevidování, byly koneãnû navinuty na válec, nicménû pouze o prÛmûru 18 cm. Plátno bylo bohuÏel navinuto malbou dovnitfi, takÏe docházelo ke zbyteãnému dlouhodobému drolení a drcení barevné vrstvy i s podkladem. Po prvním následném rozvinutí v roce 2001 byly tyto fragmenty nenávratnû ztraceny. Obraz Josef prodán do otroctví byl malován na plátno sestavené z nûkolika vertikálnû spojen˘ch pruhÛ o stejné ‰ífice. Na pravé stranû byl v minulosti vertikálnû sefiíznut a nastaven plátnem jiné hustoty. Také v dolní pravé ãásti byl vsazen klínov˘ nástavec z velmi hrubého plátna. Oba dodatky byly propojeny s originálem znaãnû nedbale a byly velmi jednodu‰e domalovány bez v˘razného ‰epsování plátna. PÛvodní formát byl s ohledem na dochovanou ãást kompoziãnû ‰ir‰í nejménû o 0,5 m.

7 PfiipomeÀme kvalitnû namalované kartony k v˘robû tapiserií od Jordaense, Rubense, Rembranta.


321

9

10

Jemná originální malba nebyla v minulosti nijak v˘raznû opravována ani tmelena ãi retu‰ována a nesla silnou vrstvu neãistot s kousky odloupané malby. Na rubové stranû byly v místech ãetn˘ch trhlin záplaty lepené hust˘m klihem. Dle prÛzkumu se dalo soudit, Ïe plátna nebyla uchycena na klasickém napínacím rámu, ale nalepena pfiímo na nosnou dfievûnou konstrukci. DÛsledkem dlouhodobû nevyhovujících podmínek byla vysoká ztráta malby.8 Restaurování obrazÛ Na základû poptávkového fiízení byla vybrána skupina restaurátorÛ pod vedením akad. mal. Tomá‰e Záhofie. Na práci se dále rovnomûrnû a zodpovûdnû podíleli akad. mal. Jana Záhofiová, Olga Trmalová a restaurátor Peter Stirber. Restaurátorské práce byly mimofiádnû nároãné na peãlivost, preciznost i trpûlivost, pfiedev‰ím pfii retu‰ování obrazÛ. V grantovém programu Záchrany movit˘ch kulturních památek bylo MK âR poÏádáno o pfiíspûvek na restaurování. Vzhledem k havarijnímu stavu pláten Ïádost uspûla a NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích dostalo finanãní dotaci 200 000,– Kã. Restaurování obrazÛ trvalo pouhé tfii roky (2001–2003) a stálo celkem 929 678,– Kã. Po pfievezení pláten do ateliéru byla malba podrobnû zdokumentována a opatfiena ochrann˘m voskov˘m pfielepem a separaãním papírem. Dle skuteãn˘ch rozmûrÛ byla zadána v˘roba nov˘ch klínov˘ch rámÛ, které byly s ohledem na velké rozmûry a váhu obrazÛ opatfieny tfiemi ver tikálními a dvûma horizontálními pfiíãkami. Zhotovil je specializovan˘ truhláfi pan Deré z Prahy. Rám váÏil v pfiípadû obrazu Josef prodán do otroctví 97 kg, v pfiípadû obrazu Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû 117 kg. Pfii prÛzkumu bylo prokázáno, Ïe plátno Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû bylo dodateãnû nastaveno vertikálnû o 25 cm. Na rubové stranû se‰ití byly doloÏeny prvotní otvory upevnûní malby na star˘ rám, coÏ dokládalo pÛvodní rozmûr tohoto díla. Doplnûk obrazu, odli‰n˘ nekvalitní malbou a hrub˘m plátnem, byl oddûlen a bylo rozhodnuto, Ïe obraz bude prezentován

322

Obr. 9. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, stfiední ãást malby, stav pfied tmelením. (Foto T. Záhofi) Obr. 10. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, levá ãást malby po tmelení po‰kozen˘ch míst. (Foto T. Záhofi)

8 Ludmila OURODOVÁ: Návrhy na restaurování, âeské Budûjovice, 2001, uloÏeno v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích. Tomá‰ ZÁHO¤, Jana ZÁHO¤OVÁ: Restaurátorská zpráva, Biblick˘ v˘jev, inv. ã. Tr 631, Praha 2003, uloÏena v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích, s. 3.


Obr. 11. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, ãást malby po ukonãení restaurování. (Foto T. Záhofi) Obr. 12. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, detail dodateãného nastavení obrazu odli‰n˘m plátnem s odli‰nou malbou. (Foto T. Záhofi)

9 Tomá‰ ZÁHO¤, Jana ZÁHO¤OVÁ: Restaurátorská zpráva, Biblick˘ v˘jev, inv. ã. Tr 636, Praha 2001, uloÏená v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích. T. ZÁHO¤, J. ZÁHO¤OVÁ: Restaurátorská zpráva, cit. v pozn. 8. Tomá‰ ZÁHO¤: Restaurátorská zpráva, Biblick˘ v˘jev, inv. ã. Tr 634, Praha 2001–2002, uloÏená v archivu 11

NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích.

bez této zásadnû degradující ãásti. Rubová strana byla zbavena neãistot a nevyhovujících záplat. Rozpadlé spoje pláten byly novû spojeny se‰itím a na nov˘ rám bylo napnuto nové celolnûné plátno o ‰ífii 240 cm, s jedním horizontálnû orientovan˘m ‰vem pro nastavení dodatku o ‰ífii 65 cm. Voskopryskyfiiãná rentoaláÏ byla provedena s aplikací papírové hustû perforované zpevÀující mezivloÏky a po jejím dokonãení, odstranûní separaãního papíru a odmytí voskového pfielepu byl obraz napnut na nov˘ klínkov˘ napínací rám. Následn˘m postupn˘m zeslabováním neãistot se malba v˘raznû prosvûtlila a oÏivila. Obraz byl pfiipraven k dal‰í ãasovû nároãné etapû, kterou bylo peãlivé vytmelení v‰ech defektÛ. Je‰tû pfiedtím byl znovu podrobnû zdokumentován. Tyto snímky se ukázaly jako velmi dÛleÏité pro závûreãnou retu‰ a rekonstrukci malby. Obraz byl tmelen Ïelatino-kfiídov˘m tmelem, okrajové partie byly s ohledem na dal‰í nezbytnou manipulaci pfii pfievozu po dokonãení tmeleny voskem. Dokonãením tmelení defektÛ byla splnûna první etapa restaurátorské práce na tomto obraze. Malba byla poniãena vypadáním barevné vrstvy od hust˘ch tenk˘ch zlomÛ pfies vût‰í „fieãi‰tû“ aÏ po celé chybûjící plochy draperií a inkarnátÛ. Bylo rozhodnuto, Ïe tato místa bude nutné u v‰ech obrazÛ scelit a citlivû rekonstruovat, neboÈ ponecháním ztracen˘ch partií v neutrálním tónu by jinak velmi kvalitní a celistvá malba znaãnû utrpûla a cel˘ v˘jev by pÛsobil pfiinejmen‰ím ponûkud chaoticky. K nejnároãnûj‰ím rekonstrukcím patfiily postava páÏete ve stfiední ãásti kompozice obrazu Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, hlava jednoho z Josefov˘ch bratrÛ pod tímto páÏetem a nûkolik draperií s bohat˘m ornamentem. Základní retu‰ byla provedena akvarelov˘mi barvami Schmincke a Lefranc, Windsor & Newton. KvÛli nutnosti opatfiit obraz závûreãn˘m lakem teprve po dostateãném zaschnutí retu‰í byly retu‰e dále korigovány odsát˘mi olejov˘mi barvami Rembrant a Lefranc. Malba dostala nejprve jen základní lakovou vrstvu a aÏ po definitivním napnutí a úplném proschnutí retu‰í byly obrazy opatfieny závûreãn˘m damarov˘m polomatn˘m lakem.9


12

323

13

Instalace obrazÛ PÛvodnû byly obrazy s pfiíbûhy Josefa Egyptského vybrány pro expozici ve Zlaté Korunû. Postupnû se v‰ak ukázalo, Ïe kvÛli pfiíli‰ velk˘m rozmûrÛm se do tûchto prostor nehodí a navíc jejich námûty nesouhlasily s údaji uveden˘mi v archivních soupisech klá‰tera. Po instalaci prvního, nejmen‰ího obrazu ve Zlaté Korunû a po otevfiení prohlídkové trasy bylo na základû mnoha diskusí rozhodnuto, Ïe ostatní obrazy jiÏ do tohoto prostoru instalovány nebudou. Zaãalo se uvaÏovat o umístûní celého cyklu ve Zlatém sále ·panûlského kfiídla zámku v Jindfiichovû Hradci, av‰ak pro nezájem správy zámku bylo od této my‰lenky upu‰tûno. V nastalé situaci zaãala správa zámku v Tfieboni pfiipravovat nov˘ víceúãelov˘ sál v tzv. ·vamberské modlitebnû, která donedávna slouÏila jako tûlocviãna, a tak jsme uvaÏovali o umístûní impozantního obrazového cyklu do tûchto prostor. Nakonec bylo rozhodnuto, Ïe obrazy budou do sálu instalovány provizornû na jeden rok. Za tímto úãelem byly pfiipraveny dal‰í nutné doplÀky – speciální garn˘Ï se závûsem, kter˘ by zastínil horní oblouk okenních ‰palet, zlacená li‰ta obrazu, zábrany proti pfiípadnému dotyku a po‰kození obrazÛ. BohuÏel nakonec byly instalovány pouze dva obrazy cyklu, tfietí obraz bylo zakázáno do Tfiebonû pfievézt. DÛvodem byla obava, aby nedo‰lo k jeho po‰kození pfii snímání plátna z napínacího rámu a opûtovném napnutí,10 jelikoÏ dvefiní otvory v klá‰tefie ve Zlaté Korunû nedovolovaly transport napnutého obrazu. TfieboÀsk˘ sál byl se dvûma obrazy slavnostnû otevfien dne 21. 5. 2005. Doufejme, Ïe umístûní tfietí malby bude znovu zváÏeno a dílo se stane opût souãástí souboru, do kterého patfií. Obrazov˘ cyklus Îivot Josefa Egyptského je v na‰ich sbírkách svou velikostí, stáfiím i provedením spí‰e v˘jimeãn˘. Nezodpovûzené otazníky nad jeho pÛvodem by mûly b˘t inspirací pro dal‰í bádání.

324

Obr. 13. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, detail malby po ukonãení restaurování – v˘jev Bratfii nakládají obilí na velbloudy. (Foto T. Záhofi)

10 Lze pfiedpokládat, Ïe transport na bubnu by obrazu zásadnû neublíÏil. Nelze vylouãit vznik jemn˘ch prasklinek, av‰ak vzhledem k tomu, Ïe bylo jiÏ pfii restaurování poãítáno s tím, Ïe plátno bude putovat z ateliéru v Praze do Zlaté Koruny na bubnu a teprve tam napnuto na napínací rám, byly okraje tmeleny pruÏn˘m voskov˘m tmelem a transportem k po‰kození nedo‰lo.


Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû

Recommend Documents