DYSORTOGRAFIE (porucha postihující pravopis)
!!! Nezahrnuje celou gramatiku !!!
Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy.
Specifické dysortografické jevy: - rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek - rozlišování slabiky dy-di, ty-ti, ny-ni - rozlišování sykavek (s, c, z, š, č, ž) - nezvládnutí hranice slov ve větě - přidávání/vynechávání písmen/slabik U dětí s dysortografií lze sledovat ve větší či menší míře poruchy zrakového a sluchového vnímání, poruchy vnímání a reprodukce rytmu, vývoje grafomotoriky a poruchy řeči. Reedukace dysortografie se individuálně zaměřuje na : A.
B. C. D.
nedostatečně rozvinuté funkce, které jsou pravděpodobně příčinou poruchy na odstraňování specifických chyb v menší míře na zvládnutí mluvnického učiva rozvoj psychických kvalit, které provázejí písemný projev: soustředění, dovednost aplikovat gramatická pravidla, návyk kontroly vlastní práce,…
1. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek příčina: nedostatečně rozvinuté sluchové vnímání a obtíže při vnímání a reprodukci rytmu - další příčiny: chybějící návyk sebekontroly, nesoustředěnost, spěch, nedbalost - při nácviku je nutné, aby si žáci vše, co píší, diktovali zřetelně nahlas nebo alespoň polohlasně a artikulačně zdůrazňovali délku samohlásek -
-
-
-
-
-
-
-
-
při nácviku je lepší porušovat zásadu plynulého psaní a !!! psát znaménka ihned !!! (dítě není schopno vracet se po napsání slova k doplnění znamének) doporučená cvičení: určování, zda jsou vymyšlená slova stejná či ne (pis-pís, kolak-kolak,…) znázorňování slov s krátkými a dlouhými samohláskami pomocí stavebnice (žák vyznačuje slabiku s dlouhou samohláskou dlouhým tvarem stavebnice, krátkou krátkým tvarem) grafické znázorňování délky samohlásek (slabika s dlouhou samohláskou svislou čarou-připomíná čárku, s krátkou samohláskou tečkou) ke grafickému znázornění vyhledávají slova (např. /.. náhoda, . / padák, // mávám) učitel diktuje slova a žáci píší pouze grafické znázornění (U: pohádka - Ž: . / .); pomocí graf. znázornění procvičujeme slova pro diktát, využíváme je v opravě cvičení i při nácviku čtení obtížných slov doplňování krátkých a dlouhých samohlásek do textu ( tal-ř, kr-vy) podtrhávání dlouhých samohlásek v textu tvoření vět se slovy, která se liší délkou samohlásky ( Míla – milá, dráha – drahá, paní – páni) časově úsporná a efektivní jsou cvičení, v nichž žáci zapisují pouze samohlásky, popř. jen dlouhé samohlásky ze slov, která učitel diktuje (U: váhá, prosí, běží – Ž: á á, o í, ě í) při rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek je nejčastěji používán „bzučák“, který zdůrazňuje délku samohlásek. Pokud je doplněn žárovkou, je sluchový vjem podporován vjemem zrakovým.
Doporučená cvičení při používání bzučáku: - rytmická cvičení beze slov (učitel/rodič vyťukává rytmus, žáci počítají, kolik zvuků slyšeli, potom napodobují rytmus vytleskáváním nebo vyťukáváním) - učitel/rodič přeříkává slova, žák je přehrává s pomocí bzučáku - učitel/rodič přehrává rytmické struktury, žáci vyhledávají odpovídající slova (U: . / - Ž: chodí, volá, učím, cvičí,…) - užití bzučáku při pravopisných cvičeních a diktátech (učitel doprovází diktovaná slova zvukem bzučáku nebo individuálně pomáhá žákům lépe si uvědomit délku samohlásky; cíl: předcházení chybám a zdůraznění vnímání délky) 2. Rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni chyby způsobeny nedostatky ve sluchovém vnímání, další příčinou může být snížená schopnost aplikovat učivo tvrdých a měkkých slabik, nedostatečné zafixování tohoto učiva i příčiny pramenící z psychických vlastností žáka - opět je nutné, aby si žáci diktovali, co píší, a učili se napsané kontrolovat - doporučené pomůcky: tvrdé kostky se slabikami dy, ty, ny a měkké kostky se slabikami di, ti, ni - práce s kostkami: učitel předříkává dvojice slabik, žák je opakuje a ohmatává příslušnou tvrdou či měkkou kostku - vyhledávání slov s danou slabikou (žák mačká např. tvrdou kostku dy/dý, současně slabiku vyslovuje a vyhledává slovo s touto slabikou – dým, dýka, dýcháš, ledy, hrady,…) -
určování slabik ve slově (začínáme slovy, kde je slabika na začátku, potom na konci a na závěr uprostřed; učitel slovo vysloví, žák je opakuje a současně mačká odpovídající kostku) - rozlišování slov, která se liší tvrdostí slabik; doplňování slov do vět: Na stole (tyká – tiká) budík.) - procvičování slov, která obsahují více kritických slabik - kostky je vhodné používat i v diktátech a cvičeních, jsou žákovi oporou a pomáhají předcházet chybám
-
3.
Rozlišování sykavek (s, c, z, š, č, ž)
-
chyby v rozlišování sykavek bývají podmíněny nesprávnou výslovností a nedostatečně vyvinutým sluchovým vnímáním asimilace (připodobňování) sykavek patří mezi specifické logopedické nálezy charakteristické pro děti s LMD pomůcky: karty s písmeny, obrázky se slovy, která obsahují sykavky doporučená cvičení: rozlišování sykavek ve slabikách (žáci mají na kartách předepsané sykavky, učitel vyslovuje slabiky, žáci zvedají karty s příslušným písmenem) rozlišování sykavek ve slovech (stejně jako ve slabikách) vyhledávání slov se sykavkami (učitel vysloví hlásku, žák opakuje hlásku, ukáže odpovídající písmeno, vyhledává slovo obsahující tuto hlásku) rozlišování sykavek, které mění smysl slova (sem-zem,… rozlišujeme postupně hlásky s-š, z-ž, c-č, sykavky ostré sc-z, tupé š-č-ž) rozlišování více sykavek v jednom slově (rozcvička, žížalička, zašelestil,…postup stejný, jako u předcházejících cvičení = vyslovování po učiteli,
-
-
-
-
-
ukazování odpovídajících písmen popř.uvědomění si způsobu artikulace)
na
kartách,
4. Vynechání, přidávání, přesmykování písmen/slabik Příčina: nedostatky ve sluchové analýze a syntéze, snížená schopnost vybavovat si písmena, porucha soustředění, grafomotorické obtíže (nestačí tempu třídy), spěch, nesprávná výslovnost, nezvládnutí časoprostoru - Reedukace: při odstraňování tohoto typu chyb provádíme soustavně cvičení sluchové analýzy a syntézy, důsledně vyžadujeme pečlivou artikulaci nebo alespoň polohlasné diktování žáka, který píše - Cvičení: písemná a ústní analýza/rozklad a syntéza/sklad slov: U: středa, Ž: středa (opakuje), píše s-t-ř-e-d-a; U: st-r-o-m, Ž: s-t-r-o-m (opakuje), strom píše - tvoření slov ze zpřeházených písmen (k-h-n-i-a, kniha) - podtrhávání správně napsaných slov (dens-dnes-dsne) - psaní na stroji nebo nápodoba psaní na stroji na klávesnici na papíře - současně s uvedenými cvičeními je nutné rozvíjet sluchové vnímání a učit děti správným návykům při psaní -
5. Hranice slov v písmu = žák píše dvě i více slov dohromady, spojuje předložky se slovy, nerozlišuje začátek a konec věty - tyto obtíže se často spojují s vynecháváním a přidáváním písmen či slabik
- příčina: obtíže ve sluchové analýze a syntéze, v chápání obsahové stránky toho, co dítě píše, a obtíže v grafomotorice - doporučená cvičení: vyznačování slov částmi stavebnice nebo písemně (domluvenými znaky, např. Venku prší. * *) - určování počtu slov ve větě (U: Maminka peče makové buchty. Ž: opakuje větu, spočítá slova, řekne počet) - čtení slov s předložkami s pomocí obrázků (U: ukáže obrázek, Ž: spojuje zobrazený předmět s předložkami na kartách, např. obrázek stolu, žák přikládá předložky a čte: na stole, pod stolem, u stolu,…)
6. Osvojování mluvnického učiva - při osvojování mluvnického učiva klade učitel takové požadavky, které je žák schopen zvládnout - při probírání nového učiva volí učitel takové formy práce, v nichž se žák zaměřuje pouze na nový jev (ústní cvičení, doplňovací cvičení) - žáci s poruchami učení mají obtíže ve sluchové percepci, v grafomotorice, v soustředění, neumí rychle aplikovat pravidla,…je třeba mít tohle stále na mysli! - Pomůcky: karty s tvrdým a měkkým „i-y“, karty s párovými souhláskami, přehledy mluvnického učiva, doplňovací cvičení - Doporučená cvičení: vyhledávání příbuzných slov (U: myš, Ž: myška, myší,…popř. obráceně: učitel předříkává příbuzná slova a žáci vyhledávají a říkají slovo ze základní řady vyjmenovaných slov) - doplňování i/y ústně - zápis pouze y-ý-i-í (U: mýdlo, Ž: ý)
- doplňovací cvičení: Kam-l sl-šel houkání s-čka. - zápis pouze těch slov, která obsahují procvičovaný jev - mechanické zapisování slov, v nichž žák chybuje (slova, v nichž dítě chybuje 3-5x opsat; cvičení nezařazovat příliš často; dítě si může se slovy „pohrát“ – barevně vyznačit, složit z písmen, napsat křídou,vodovými barvami,…cvičení je vhodné pro děti s dobrou zrakovou či pohybovou pamětí) - chybám se snažíme předcházet, pravopisné jevy žáci nejdříve zdůvodňují, teprve potom píší - dokončenou práci si musejí navyknout po sobě kontrolovat - jestliže žák nestačí tempu třídy, zadáváme mu cvičení kratší, které je schopen správně dokončit (podporujeme jeho sebevědomí, kladně motivujeme k práci, utváříme návyk pečlivě pracovat, práci dokončit a zkontrolovat)
7. Oprava písemných prací - chybám se snažíme předcházet všemi způsoby, i za cenu snížení nároků na žáka - nikdy neopravujeme větší počet chyb červenou barvou, červeně označená chyba poutá pozornost žáka tak, že si ji může zafixovat - nejen při reedukačních cvičeních používáme červené barvy ke zvýraznění toho, co si má žák zapamatovat - pokud opravujeme práci, kde je více chyb, lze postupovat následovně: • označíme slova, kde je chyba, tužkou a necháme žáka ještě jednou práci přečíst a chyby opravit
• není-li žák schopen nalézt chyby sám, pomáhá mu je učitel vyhledávat a společně zdůvodňují správný pravopis • chybně napsaná slova lze přelepit a nadepsat správný tvar • zavést notýsek chybných slov, která slouží jako materiál pro práci doma i ve škole • zahraniční autoři doporučují: nic nevysvětlovat, napsat slovo, barevně ho vyznačit a žák si slovo zrakově zafixuje
Jednou z nejdůležitějších dovedností učitele je umění pracovat s chybou. Chyba je ukazatelem úrovně žákových vědomostí, jeho způsobu myšlení, psychických vlastností. Naznačuje, jakou cestou by se měla náprava dále ubírat. Je důležitým prostředkem diagnostiky a zároveň svědčí o kvalitě práce učitele. Při práci s dětmi s dysortografií je třeba pečlivě zvažovat, co je pro žáka důležitější. Je-li vhodnější některé učivo vynechat a věnovat zvýšenou péči odstraňování specifických chyb, či probírat veškeré učivo dané osnovami, aby byl žák „poškozen“ v případě zájmu o studium. Rozhodnutí je plně v kompetenci učitele, který se může poradit s dalšími odborníky.
