Dvůr Králové nad Labem. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Dvůr Králové nad Labem (karta obce: CZ052_03396_41124_01)

A. NÁZEV OBCE Dvůr Králové nad Labem

Název části obce (ZSJ):

Obsahuje části obcí: Žirecká Podstráň, Dvůr Králové nad Labem Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

3610.5203.018.01 Dvůr Králové nad Labem 03396 (579203)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

5203 (5203) Dvůr Králové nad Labem

Kód OPOU2 ČSÚ:

52031

Název OPOU2:

Dvůr Králové nad Labem

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK:

Název části obce:

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

3610.5203.018.01

Dvůr Králové nad Labem

41124

579203

3610.5203.018.05

Žirecká Podstráň

03409

579203

B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dvůr Králové nad Labem (280 - 370 m n.m.) je město v centru s klasickou městskou zástavbou a v periferních oblastech se zástavbou rodinných domků v zahradách. Pro účely tohoto projektu byla k vlastnímu Dvoru Králové přiřazena i místní část Žírecká Podstráň. Počet přechodných návštěvníků dosahuje zlomku počtu trvale bydlících obyvatel. Město leží v CHOPAV Východočeská křída a v PHO 2. vnějšího stupně pro veřejné vodní zdroje. Na katastrálním území Dvora Králové nad Labem se nacházejí PHO I. a II. stupně zdrojů pitné vody pro městský vodovod.

C. PODKLADY Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, Hydroprojekt CZ a.s., 2000 Provozní řád čistírny odpadních vod TIBA Zadání stavby Vodovod a kanalizace Dvůr Králové n.L. – Lipnice, VaK Dvůr Králové n.L., 1995 Územní plán města Dvůr Králové nad Labem, ILF Consulting Engineers Praha, 1998 Zákres situace vodovodu do map 1:10 000 a 1:5000 Údaje, které poskytli pracovníci společnosti Vodovody a kanalizace s.r.o. Dvůr Králové nad Labem Žádost Města Dvůr Králové nad Labem o změnu PRVK Královéhradeckého kraje z 9.7.2008 (rozšíření aglomerace Dvůr Králové nad Labem o místní části Verdek a Sylvárov) Žádost Města Dvůr Králové nad Labem o změnu PRVK Královéhradeckého kraje z 23.9.2008 (odkanalizování lokality Sylvárov)

D. VODOVODY D.1

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Město má veřejný vodovod, ze kterého je zásobeno veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Z vodovodu je zásobeno vlastní město a jeho místní části Verdek a Zboží. Vlastníkem vodovodu je město Dvůr Králové nad Labem a jeho provozovatelem VaK Dvůr Králové nad Labem. Zdroje pitné vody pro městský vodovod: zdroj Janská Studánka – pramenní zářezy vybudované v roce 1936. Průměrná vydatnost zdroje je 7,5 l/s a maximální 11,5 l/s. Voda je gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 125 do Kocbeřského vodojemu nad Dvorem Králové n.L.. V Kocbeři je z řadu odbočka pro zásobování obce Kocbeře (viz 033.01). zdroj Starý Pramen – pramenní zářezy vybudované v roce 1908. Průměrná vydatnost zdroje je 6,5 l/s. Kvalita vody nárazově (obvykle při deštích) nevyhovuje požadavkům platných předpisů v ukazatelích: mangan a pH. Voda je gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 150 do Starého vodojemu u nemocnice. Vrt HVA-1 Teplárna – artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1970, je hluboký 156,6 m a má vydatnost 40,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 200 do úpravny Hrubá Luka. Vrt HV-1 Hrubá Luka - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1978, je hluboký 137 m a má vydatnost 25,0 l/s. Voda je z něj čerpána PE výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka. Vrt HV-2 Borek - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1988, je hluboký 167,6 m a má vydatnost 12,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka. Vrt HV-3 Žireč - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1988, je hluboký 160 m a má vydatnost 12,0 l/s. Voda je z něj čerpána PVC výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka. Vrt K-1 Lužanka - artézská vrtaná studna vyhloubená asi v roce 1969, je hluboký 126,5 m a má vydatnost 15,0 l/s. Voda je z něj čerpána PE výtlakem DN 150 do úpravny Hrubá Luka. Zdroj se používá pouze pro náhradní Zpracovatel PRVK: Aktualizováno: 10.8.2012

Stránka 1 z 5


zásobování vodou v případě poruchy, jinak je odstaven. Vrt V-13 – artézská vrtaná studna v majetku ČEZ, a.s. Teplárna Dvůr Králové n.L.. V minulosti byl tento zdroj využíván pro zásobování veřejného vodovodu a od vybudování vrtu HVA-1 je veden jako záložní zdroj pitné vody. Voda získaná z vrtů je upravovaná na normou požadovanou kvalitu v úpravně vody Hrubá Luka. Úpravna byla postavena v roce 1988 a má kapacitu 136 l/s. Z vody je zde provzdušňováním v aeračních věžích (nainstalovány na podzim 2003) odstraňován CO2 a Rn. Hygienické zabezpečení je prováděno plynným chlórem. Z úpravny je pitná voda čerpána litinovým výtlakem DN 500 do Nového vodojemu u nemocnice. V havarijním stavu je elektroinstalace a čerpací technika u zdrojů a na ÚV. U vrtů je nutná oprava těsnění, aby nedošlo ke kontaminaci podzemního rezervoáru. Provozovatel plánuje vybudování systému řízení. Zásobované území je rozděleno do dvou tlakových pásem:. horní tl. pásmo – voda je do něj přivedena přivaděčem DN 125 a 150 z vodojemu Kocbeře, dolní tl. pásmo – toto pásmo je částečně zásobováno gravitačně ze Starého vodojemu u nemocnice a částečně z Nového (Hlavního) vodojemu u nemocnice. Ve vodovodním systému jsou 4 vodojemy: vodojem u nemocnice Starý - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x250 m3 (355,25/352,60 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1908. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolním tlakovém pásmu. vodojem u nemocnice Nový - nadzemní čtyřkomorový vodojem o objemu 4x1350 m3 (355,25/350,00 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1988. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolním tlakovém pásmu. Kocbeřský vodojem - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x250 m3 (399,20 / 396,60 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1936. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Horním tlakovém pásmu. Přebytky vody z tohoto pásma jsou přes redukční ventil přepouštěny do Dolního tlakového pásma. vodojem U Nádraží - zemní jednokomorový vodojem o objemu 1x250 m3 (335,70/333,20 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1941. Vodojem sloužil v poslední době pouze jako vyrovnávací a ve výhledu bude zrušen. Východočeská zoologická zahrada má ve svém areálu umístěny dva věžové vodojemy pro vlastní potřebu. Město Dvůr Králové nad Labem uvažuje s postupnou rekonstrukcí objektů a rozvodných řadů a s modernizací úpravny vody. V současné době město připravuje výměnu azbestocementového potrubí v délce cca 2 km za potrubí z tvárné litiny (cca 13 mil. Kč).

D.2

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Rozvržení tlakových pásem, rozmístění vodojemů a jejich kapacita vyhovují i do budoucnosti požadavkům na zásobení města Dvůr Králové nad Labem a jeho místních částí pitnou vodou, a proto není třeba provádět ve vodovodním systému žádné výrazné změny. V letech 2010-2015 bude provedena výměna starého azbestocementového potrubí, které ohrožuje kvalitu dopravované pitné vody, za potrubí z tvárné litiny (délka cca 2 km). Vzhledem k tomu, že kvalita vody ve zdroji Starý pramen nevyhovuje požadavkům platných předpisů v ukazatelích mangan a pH, doporučujeme vyhodnotit, zda bude vhodnější řešení vybudovat u VDJ Starý úpravnu vody nebo u VDJ Nový čerpací stanici, která by v době zvýšených koncentrací přečerpávala vodu do vodojemu Starý a zajišťovala potřebné naředění vody ze zdroje Starý pramen. Vybrané řešení pak bude do roku 2010 realizováno (do investičních nákladů bylo pro potřeby PRVK započítáno přečerpávání). Dále doporučujeme postupnou rekonstrukci v rozsahu 60 – 70 % stávající vodovodní sítě. Systematická rekonstrukce již byla zahájena. Bude provedena rekonstrukce úpravny vody (elektroinstalace) a zdrojů (čerpací technika, těsnění vrtů). Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.

D.3

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Město Dvůr Králové nad Labem má vlastní záložní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno následovně: v případě místní havárie budou do systému zásobování pitnou vodou zapojeny záložní zdroje, ze kterých bude voda dodávána do sítě. U zdrojů je třeba sledovat kvalitu. Pokud nebude možné využít žádný ze zdrojů vodovodního systému, bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z obcí Choustníkovo Hradiště, Bílá Třemešná, Hajnice. v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna U Mléčné farmy na katastru obce Choustníkovo Hradiště, příp. vrtaná studna HA-1 na katastru obce Hajnice. V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.

E. KANALIZACE A ČOV Zpracovatel PRVK: Aktualizováno: 10.8.2012

Stránka 2 z 5


E.1

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Město Dvůr Králové nad Labem mimo místní části Žirecká Podstráň) má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je odpadní voda odváděna na čistírnu odpadních vod TIBA. Původní kanalizační síť byla v 90.letech doplněna o kmenové stoky, které podchytily téměř všechny sběrače před jejich vyústěním do vodotečí. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody od téměř všech obyvatel města (trvale bydlící obyvatelé – cca 98,9 %, přechodní návštěvníci – cca 95 %). Vlastníkem kanalizace je město Dvůr Králové nad Labem a jeho provozovatelem VaK Dvůr Králové nad Labem. Kanalizace je tvořena převážně kruhovými betonovými troubami DN 300 – 1600. Odpadní vody z ostatních částí města jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky (trvale bydlící obyvatelé – cca 0 %, přechodní návštěvníci – cca 4 %) nebo v septicích s přepadem do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé – cca 1,1 %, přechodní návštěvníci – cca 1 %). ČOV Dvůr Králové nad Labem byla dokončena v roce 1992. Vlastníkem a provozovatelem ČOV je TIBA a.s., Dvůr Králové nad Labem. Projektovaná kapacita čistírny je 17 000 m3/den a 4 522 kg BSK5 /den. Mechanicko-biologická čistírna je určena pro společné čištění odpadních vod z města Dvora Králové, ze zoologické zahrady a průmyslových vod převážně z textilních závodů. Jedná se o aktivační proces s nitrifikací a částečnou denitrifikací. Čistírna je tvořena čtyřmi linkami. Vodohospodářským rozhodnutím vydaným OÚ Trutnov (č.j.2942/99-ŽP-Še ze dne 6.10.1999) byly do trvalého provozu uvedeny pouze tři linky mechanického předčištění a tři linky biologického čištění.. Po odlehčení v dešťovém oddělovači na kmenové stoce natékají odpadní vody přes objekty hrubého předčištění přes strojně těžený lapák štěrku a hrubé česle s průlinami šířky 60 mm – do čerpací šnekové stanice 1.stupně. Z té jsou čerpány na další objekty mechanického předčištění – jemné strojně stírané česle, dva paralelní lapáky písku LPP360 (délka 24 m, užitný objem 2x233,1 m3, plocha 2x77,7 m2). Mechanicky předčištěné odpadní vody jsou odvedeny do dvoulinkového monobloku, ve kterém jsou: 2+1 podélné vyrovnávací a usazovací nádrže s mostovými shrabováky kalu UN12/42/4-600 (užitný objem 3x1162,8 m3, plocha 3x342,0 m2). U každé linky vyrovnávacích a usazovacích nádrží je vzduchem míchaná neutralizační jímka (užitný objem 2x65 m3) s dávkováním neutralizačního činidla (koncentrované kyseliny sírové), přes kterou protékají odsazené vody. V případě technologické potřeby je možné za jemnými česlemi dávkovat biominerální živinu – fosfor ve formě roztoku fosforečnanu sodného. Kal z vyrovnávacích a usazovacích nádrží je vypouštěn do kalové jímky a odtud čerpán do zahušťovacích nádrží v systému kalového hospodářství. Mechanicky předčištěná a odsazená, popřípadě podle potřeby zneutralizovaná odpadní voda je čerpána do objektu biologického čištění, který tvoří dvoulinkový monoblok obsahující celkem 3 provzdušňované oxické selektory (užitný objem 3x122,4 m3), 9 provzdušňovaných aktivačních nádrží (celkový užitný objem 3855 m3, celková užitná plocha 1134 m2) a 3 podélné dosazovací nádrže typ DN 12/37,5/3 (celkový užitný objem 4050 m3, celková užitná plocha 1350 m2) s plynulým odsáváním kalu. V roce 1996/7 proběhla rekonstrukce, při které bylo provzdušňování turbinami typu GIGANT nahrazeno jemnobublinnou aerací systémem ASEKO. Odtok z ČOV Dvůr Králové nad Labem je přes Venturiho měrný žlab MVŽ BII 30 do řeky Labe. K zahuštění a akumulaci primárního a přebytečného kalu slouží kalové nádrže: zahušťování primárního kalu – ocelová nádrž typ KSB, průměr 7,5 m, s mícháním a stíráním u dna (celkový užitný objem 141 m3, celková užitná plocha 34 m2) + flotační zařízení zahušťování přebytečného kalu – ocelová nádrž typ KSB, průměr 3,6 m, s mícháním a stíráním u dna (celkový užitný objem 17 m3, celková užitná plocha 10 m2) + flotační zařízení nádrž na směsný zahuštěný kal (celkový užitný objem 8 m3) Z nádrže na směsný zahuštěný kal je směs kalů čerpána do vyhnívací nádrže (průměr 10 m, výška 16,8 m, celkový užitný objem 1300 m3), ve které je zpracována anaerobní stabilizací z mezofilním pásmu teplot. Vyhnilý kal je uskladňován v uskladňovacích nádržích (průměr 10 m, výška 16,8 m, celkový užitný objem 1256 m3) a po zahuštění v zahušťovacích nádržích (průměr 9 m, celkový užitný objem 295 m3) je na strojním pásovém filtračním lisu CENED odvodněn. Odvodněný kal je používán na rekultivace skládek nebo na kompostování. V průběhu vyhnívání kalů vyvinutý bioplyn je jímán v kovovém šroubovém plynojemu (průměr 10 m, výška 4,2 m, celkový užitný objem 250 m3). Na čistírnu je kanalizací odváděno velké množství balastních vod (dle vyjádření vlastníka ČOV je tvoří množství fakturované vody necelou polovinu nátoku na čistírnu). Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli: TIBA a.s. - závod Vorlech TIBA a.s. - závod Zálabí TIBA a.s. - ředitelství JUTA a.s. - výroba tkanin DKT s.r.o. - tiskárna textilu Východočeská zoologická zahrada Osnado s.r.o. - osobní, nákladní doprava ČEZ a.s. EPO - teplárna Vánoční ozdoby – DUV družstvo - výroba vánočních ozdob Uvedené společnosti vypouštějí odpadní vody do kanalizace a na ČOV TIBA. Jatka mají vlastní předčištění před vypouštěním odpadních vod do kanalizace. ZOO má v plánu vybudovat vlastní ČOV. Dešťové vody z cca 98 % města jsou zachycovány jednotnou kanalizací a jejich převážná část je přes odlehčovací komory vypouštěna do řeky Labe, zbytek odtéká na ČOV. Dešťové vody z cca 1 % města jsou zachycovány dešťovou kanalizací ve správě Technických služeb a vypouštěny do řeky Labe. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k tomu, že je kanalizačním systémem odváděno velké množství balastních vod, má Město v plánu provedení opatření, která by změnou odtokových režimů vodotečí zaústěných do kanalizace snížila nátok balastních Zpracovatel PRVK: Aktualizováno: 10.8.2012

Stránka 3 z 5


vod na ČOV. Dále je plánováno vybudování systému ochrany vodních zdrojů Královedvorské synklinály. Vlastník ČOV společnost TIBA, a.s. si v roce 2001 nechal od společnosti Koneko spol. s r.o. Ostrava (řešitel RNDr. Jiří Batěk, Csc.) zpracovat technicko-ekonomickou studii intenzifikace čistírny. Studie klade hlavní důraz na doplnění odstraňování dusíku procesem nitrifikace a denitrifikace. Řešení mění stávající technologické uspořádání směšovací aktivace s postupným tokem na systém kaskádové aktivace s vyčleněním části objemů stávajících nádrží jako denitrifikačních a nitrifikačních zón. Součástí intenzifikace budou dále úpravy a doplnění technologického vystrojení míchadla, aerační systém), úpravy trubních propojení, stavební úpravy pro novou technologii, úpravy provozních rozvodů silnoproudu a vybudování nového systému řízení a regulace. Navržená intenzifikace zajistí na odtoku z čistírny splnění platnými předpisy požadovaných parametrů ukazatelů znečištění. Předpokládaný náklad v cenách roku 2001 je 8,205 mil. Kč. Město Dvůr Králové nad Labem má zájem získat ČOV do úplného nebo alespoň částečného vlastnictví. V současné době (červen 2004) probíhají o možnosti odkupu jednání se stávajícím vlastníkem čistírny společností TIBA, a.s.. Město Dvůr Králové nad Labem bylo usnesením vlády ČR č.1236 z 9.12.2002 zařazeno do kategorie aglomerací s velikostí nad 10 000 EO, u kterých se předpokládá zajistit požadavky směrnice 91/271/EHS do konce roku 2002. Celková produkce znečištění v aglomeraci Dvůr Králové nad Labem překračuje 10 tis. EO. Z tohoto důvodu byla aglomerace Dvůr Králové nad Labem zařazena do kategorie nad 10 tis. EO.

E.2

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

Stávající úroveň technologie čištění odpadních vod na ČOV je dostačují pro plnění parametrů vyčištěné odpadní vody předepsaných platným vodoprávním povolením. Do roku 2006 bude čistírna odpadních vod v souladu se zpracovanou technicko-ekonomickou studií (Koneko, 2001) intenzifikována tak, aby v kvalitě odtékající vyčištěné odpadní vody splňovala požadavky všech platných právních předpisů (především nařízení vlády č.61/2003 Sb.). Do roku 2010 bude dostavěno cca 475 m kanalizačních sběračů do dalších částí zástavby (DN 300). Postupně bude v letech 2010-2015 dobudována splašková kanalizace i do okrajových částí zástavby (za hranicí vlastní aglomerace) v délce cca 2,33 km včetně čerpací stanice a výtlaku délky cca 20 m. Navržené technické řešení výstavby kanalizace a ČOV může být realizováno v rámci PRVKÚK vzhledem k vyššímu podílu nákladů na jednoho napojeného obyvatele jen po podrobné analýze zahrnující pořizovací i provozní náklady na toto řešení. V souvislosti s plánovanou výstavbou kanalizace (po roce 2015) v místní části Lipnice bude výhledově provedena výměna málokapacitního úseku stávajícího sběrače v délce cca 950 m (DN 400). S ohledem na stáří kanalizace, použité trubní materiály a především velké množství balastních vod přitékajících na ČOV doporučujeme postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Rekonstrukci by měl předcházet průzkum zaměřený na vyhledání úseků potrubí s největším průnikem balastních vod, aby tyto mohly být řešeny přednostně. Vzhledem k velikosti místní části Žírecká Podstráň není investičně a provozně výhodné budovat kanalizační síť s napojením na městskou čistírnu odpadních vod. Likvidace odpadních vod z této lokality bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem). Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.

AKTUALIZACE - leden 2009 ávrh dostavby kanalizace v okrajových částech města bude pro území lokality Sylvárov zpřesněn podle zpracované N DUR z 06/2008. Sylvárov bude vybaven splaškovou kanalizací v kombinaci gravitačních a tlakových stok s čerpacími stanicemi pro eliminaci nedostatku přirozeného spádu. Systém kanalizace bude napojen na stávající stoku DN 500 v Hejdukově ulici ve Dvoře Králové n. L. a bude jím odkanalizováno 250 obyvatel. elkem je navrženo vybudovat 2 186 m gravitačních stok a 805 m stok tlakových, doplněných 4mi sekčními C čerpacími stanicemi. Pořizovací náklady v CÚ 2007 dle Metodického pokynu Mze ČR 81114//2007-16000 činí 17,0 mil. Kč.

AKTUALIZACE 2012 Čistírna odpadních vod Dvůr Králové nad Labem je ve vlastnictví společnosti EVORADO IMPORT a.s., se sídlem Zpracovatel PRVK: Aktualizováno: 10.8.2012

Stránka 4 z 5


náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5. Předmětná čistírna odpadních vod má projektovanou kapacitu 88 000 ekvivalentních obyvatel (EO) s tím, že v minulosti došlo k ukončení činnosti významných producentů odpadních vod (např. TIBA, a.s.), čímž došlo ke snížení natékajícího znečištění a k související změně provozního režimu ČOV. Záměrem města Dvůr Králové nad Labem, kterému ustanovení čl. II. bod 6 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, je řešit zajištění citované povinnosti dvojím způsobem: 1) rekonstrukcí stávající čistírny odpadních vod Dvůr Králové nad Labem, nebo 2) formou výstavby nové čistírny odpadních vod. Ad 1) Kompletní rekonstrukce stávající ČOV ve Dvoře Králové nad Labem je odhadnuta na částku cca 82 mil. Kč. Nezbytná intenzifikace (doplnění nitrifikace a denitrifikace za účelem odstranění dusíku) se pohybuje v částce cca 8,2 mil. Kč (v cenové úrovni k roku 2001). Ad 2) Výstavba nové ČOV je odhadnuta na 124,7 mil. Kč. Pro novou čistírnu odpadních vod o velikosti 17 000 EO je vyčleněno územním plánem města Dvůr Králové nad Labem místo u soutoku mezi Labem a Hartským potokem. Území se nachází v jihovýchodní části města, mimo souvislou zástavbu s tím, že pro novou ČOV bylo již vydáno územní rozhodnutí. Investorem nové čistírny odpadních vod bude město Dvůr Králové nad La-bem. V obou výše uvedených variantách je zachována koncepce centrálního čištění odpadních vod ve Dvoře Králové nad Labem. Podmínkou obou řešení (rekonstrukce stávající ČOV nebo výstavba nové ČOV) je vyřešení špatného technického stavu kanalizace na území města, jehož důsledkem je neúměrně vysoký přítok nefakturovaných (balastních) vod na stávající čistírnu odpadních vod. Výstavba nové ČOV ve Dvoře Králové nad Labem je pak možná za předpokladu, že nebude uskutečnitelná dohoda mezi městem Dvůr Králové nad Labem, jako vlastníkem kanalizace na území města a vlastníkem ČOV Dvůr Králové nad Labem za účelem zajištění bezpečného a plynulého provozu čistírny odpadních vod. Město Dvůr Králové nad Labem vyvíjí snahu o odkoupení stávající ČOV Dvůr Králové nad Labem. Z tohoto důvodu Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje připouští dvě varianty řešení čištění odpadních vod pro případ, že by město získalo stávající čistírnu odpadních vod do svého vlastnictví. Každá z obou variant (rekonstrukce stávající ČOV nebo výstavba nové ČOV) povede ke splnění požadavků kladených právními předpisy na oblast čištění odpadních vod.

F. DODATEK AKTUALIZACE 2008 Aglomerace Dvůr Králové nad Labem se rozšiřuje o místní část města Dvůr Králové nad Labem – Verdek a o část místní lokality Sylvárov-Žirecká Podstráň.

AKTUALIZACE Datum aktualizace: 10. 8. 2012 Číslo usnesení: ZK/28/2034/2012 Datum schválení: 14. 6. 2012 Popis: Aktualizace části E2 Datum aktualizace:

Popis:

10.8.2012

Zpracovatel PRVK: Aktualizováno: 10.8.2012

Stránka 5 z 5

Dvůr Králové nad Labem. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Recommend Documents