Dvacáté první íslo. + speciální p íloha. !!! Hledej uvnit na stranách 12-17!!!

2000

46. skautské stĜedisko "Sfinx" Sokolovská 128 Praha 8 - Karlín

Dvacáté první þíslo + speciální pĜíloha

12.-13.5.2000

!!! Hledej uvnitĜ na stranách 12-17 !!!

Dvacáté první þíslo

2

20.-24.4.2000 OdjíždČli jsme již ve þtvrtek ráno v 8.00 hodin, vlakem z Hlavního nádraží. PĜestoupili jsme v BenešovČ a pokraþovali do Vlašimi. Do tábora vedla cesta mČstem a lesem. KoneþnČ jsme dorazili do MČsíþního údolí. PĜivítalo nás tam sluníþko a krásná pĜíroda. Vybalili jsme si a zaþali hrát rĤzné hry /zde si dovolím poprvé vstoupit do Anþina zápis. Aby ti co na výpravČ nebyli ochuzeni o všechno co se tam událo, tak obþas doplním nČkolika vČtiþkami to, co v AnþinČ zápisu chybí. Doufám, že se nebude zlobit ani Anþa ani vy þtenáĜi. Tak tedy doplnČní první. NČjaké hry byly první ze série velikonoþních her, kterých se po celou výpravu úþastnily þtyĜi družiny: KuĜátka, Káþátka, Beránci a Zajíþci. První hra se jmenovala „Ven hosti bez kosti“ a druhá „SvČcená voda“/NapĜíklad na troseþníky, kteĜí ztroskotali na ostrovČ a chtČli ho prozkoumat. Pak byla veþeĜe a nČjaké hry a nakonec jsme šli spát. Spali jsme v dĜevČném srubu. /NČjaké hry se opČt týkaly našich troseþníkĤ, kteĜí se nejprve „shodli“ na deseti vČcech, které si z lodi vezmou na ostrov. Poté se na nebezpeþném moĜi plném žralokĤ pĜepravili na vorech na ostrov a ten se vydali prozkoumat. Každá skupina vyrazila na jinou svČtovou stranu. Nakonec se opČt sešli a vyprávČli si, co zajímavého objevili./ Druhý den ráno byla rozcviþka a snídanČ. Pak jsme v lese hledali látky, které tam schovali vedoucí. Potom jsme z nich šili šaty. /Tato velikonoþní hra se jmenovala Svatební košile a šlo o to, že dĜíve se na vesnicích spĜádala lnČná pĜíze a košile ušitá z ní na Velký Pátek mČla chránit proti blesku. Všechny ušité modely jsme poté ještČ ohodnotili na módní pĜehlídce./ Pak byl obČd a pĜíprava baletu. /odpoledne jsme trávili po oddílech a také šmudlo-bubáþþí hrou.To ti tady milá zlatá docela chybí./ Potom byla veþeĜe a balet. /ještČ pĜed baletem jsme si zahráli s Manuálem hry zamČĜené na dĤvČru, které jsme dĤvČrnČ nazvali „DĤvČrné hry“. Poté už nastali výstupy jednotlivých baletních souborĤ se svými kusy na velikonoþní téma. Výkony všech baletních mistrĤ byly famózní a balet se tak stal zlatým hĜebem veþera./ Pak byla noc pokladĤ a pak se šlo spát. /jak jistČ všichni víte na Velký Pátek se otevírají skály s poklady, a tak jsme si pro ten svĤj poklad došli také my. Museli jsme však být po cestČ pozorní, abychom dali dohromady heslo, které skálu otevíralo. Kdo z vás si ještČ pamatuje, jaké heslo to bylo…?/ V sobotu jsme šli na celodenní výlet na Velký Blaník. Cestou jsme mČli asi 11 pĜestávek Došli jsme k rozhlednČ a pak nazpČt. Dohromady jsme ušli 26 kilometrĤ. Potom jsme mČli veþeĜi a šli spát. /nevím, jestli Anþa šla spát hned po veþeĜi, ale my jsme ještČ psali testík z historie ýísla, jehož úspČšní Ĝešitelé mČli tu þest jako první dostat do ruky jubilejní Dvacáté ýíslo. Potom jsme byli u ohnČ a nČkteré svČtlušky se poté ještČ pĜesunuli ke svému ohni slibovému./ V nedČli po snídani jsme barvili vajíþka a odpoledne jsme hráli safari s vajíþkama. Potom byla veþeĜe a šli jsme spát. /Milá Anþo. Ty jsi šla spát zase tak brzo. To jsi pĜišla o spoustu vČcí, pĜedstav si, co se nám mezitím všechno pĜihodilo. OpČt jsme se vrátili na náš opuštČný ostrov. Objevili jsme na nČm nČjakou zvláštní svatyni. Po chvíli váhání jsme se odhodlali vejít dovnitĜ. ýekalo nás tam spousta pĜekvapení. TĜeba souboj s tygry, nebo místnost plná svČtla, kde jsme museli hledat klíþ poslepu a nebo ta, kde jsme ze sebe museli postavit vČž, abychom dosáhli na strop. Nakonec jsme se dostali až k Velkému þernoknČžníkovi, který nám dával rĤzné úkoly, které jsme museli plnit. ÚplnČ na konci všech chodeb na nás þekal obr, kterému jsme museli dávat hádanky. A až prý mu dáme nČjakou , kterou neuhodne, tak nás pustí. Trvalo to strašnČ dlouho. Obr znal odpovČdi na snad všechny hádanky na svČtČ a my už jsme mysleli, že u nČj budeme muset zĤstat. Nakonec se nám to podaĜilo a tak jsme mohli projít þasoprostorovou bránou pĜesnČ do MČsíþního údolí. Škoda že jsi spala, bylo to senzaþní dobrodružství./ V pondČlí ráno nás kluci vzbudili pomlázkou. Pak šli koledovat do vesnice. Když se vrátili, tak jsme si házeli syrovým vajíþkem. Po obČdČ jsme sbírali hady. /poslední velikonoþní hra, tentokrát na motivy Sv. JiĜí, kdy vylézají hadi a štíĜi./Nakonec jsme si zabalili vČci, uklidili a šli stejnou cestou zpČt. /na závČr zbývá jen dodat, že tuto výpravu pro nás pĜipravili naši þerství þekatelé Michal a Messner, za což jim patĜí velký dík. Výprava se zdaĜila a již teć se mĤžeme tČšit na pĜíští rok na její pokraþování, vićte Messnere a Michale. / Napsala Anþa /s drobným a vcelku nevýrazným pĜispČním Šíka/


3

DOBROVOLNÁ SMRT 2 Aneb podruhé se narodit nebo spíš poprvé neumĜít Vrátit se teć z klidu pokoje do mrazivých zimních hor je mnohem snazší než vypravit se tam doopravdy. Vše je nyní mnohem „rĤžovČjší“ nezdá se, že by všudypĜítomný a pod kĤži zalézající pocit smrti byl tenkrát skuteþný. A pĜeci vím moc dobĜe co se tenkrát dČlo. Nemám potĜebu skrývat svĤj strach, dČlat jakoby se nic zvláštního nestalo. Naopak tento strach chápu jako pĜirozenou reakci na dosud nezažité životní podmínky . ýili o co vlastnČ šlo. Vlastní výstup na kopec pro nás nebyl problém. Už jsme oba s Davidem vystoupali na jinþí kopce a to i v zimČ. StejnČ tak vykopat plošinu, postavit stan, vybalit, uvaĜit to jsou pro nás rutinní operace. Velkou neznámou však pĜi takovýchto akcích zĤstává poþasí to je v horolezectví jednou ze základních podmínek úspČchu. Nám poþasí nepĜálo již od zaþátku. Dole pršelo, nahoĜe snČžilo byla mlha a foukal dost silný vítr. Vše se snáší docela dobĜe jeli þlovČk v pohybu . Když ale zaleze do spacáþku zaþíná nČco, co se jen tČžko sdČluje. PĜedstavte si, že strašnČ spČcháte. Celou noc utíkáte na zastávku a když tam dobČhnete zjistíte, že vám to jede až zítra veþer. Možná se alespoĖ vzdálenČ pĜiblížíte pocitĤm, které zažíval ýeslo v bivaku na hĜebenu hory. Už když jsme ulehali zesílil a otoþil se vítr, takže nyní foukal z nechránČné strany stanu. Ovšem, že si nepĜedstavujte vítr jaký znáte. Tento vítr ve 2000 metrech dokáže slušnČ foukat a spolu s unášeným snČhem, který bubnuje do plachty stanu, kvílet tak jak jste vítr ještČ neslyšeli. Už v Praze mi bylo jasný, že se moc nevyspím-znám to. Tady mi ale poþasí nedalo vĤbec šanci. Když mČ podruhé v silném nárazu vČtru praštila konstrukce stanu do hlavy, radČji jsem se otoþil. PostupnČ jsem se zaþal noĜit do stavu „beztíže“. Takový stav mezi snČním a bdČním. Hlavou se zaþínají honit obavy zda stan a my vydrží tu noc, která se zaþíná zdát nekoneþná. ýím blíže je pocit, že do rána nevydržíme tím víc se do myšlenek zaplétají vzpomínky na život tam dole. Zaþíná se zvČtšovat rozdíl mezi minulostí a souþasnem pĜipadám si jako vytržený z reality upíchnutý na dČsivou horu, vystaven strašnému vČtru, bez jakékoli souvislosti s þímkoli z minula. Pokládám si celý kolotoþ otázek typu: Co tu vlastnČ hledám, Proþ jen jsem sem lezl, Co mi doma chybČlo…atd.. Pomalu se stan zasypává a já se mohu þím dál ménČ hýbat. Prosím boha aby nás nechal pĜežít tuto noc. PĜemýšlím jestli je bĤh. Vítr sílí a já poþítám, že teć už stan nevydrží a roztrhne se. Nechce se mi už vĤbec nic dČlat. David leží nehnutČ, možná spí. Pomalu se smiĜuji s tím, že umĜu. Už nic nechci. Vítr lomcuje jen vrškem stanu, spodek je definitivnČ zasypán. Vím to, nemĤžu se hýbat. Nic se mi nechce. Zaþíná mi být teplo, dĤsledek snČhové isolace. Jediný pozitivní prvek zasypání snČhem. V lavinČ se nejspíš jen tak nezmrzne. Zaþínám se bát smrti udušením. Hlavou se promítá pĜehršle výjevĤ. PĜipomíná to halucinaþní stavy. Je mi teplo, vítr už tolik stanem nemlátí, jsem všemu odevzdaný, ideální usnout. Naprostá ztráta vĤle. NaštČstí mČ zaþínají brát kĜeþe do nohou, jak se nemohu pohnout, to mi nedá spát. David projevil známky života. I když pĜipouštím, života oslabeného bolestí hlavy a chutí zvracet. Snad pomĤže pití. A je to tady. Nová síla. Nová chuĢ se ze životem porvat. Služba kamarádovi je zdá se víc. PĜesto velmi pomalu se vracím do života. Trvá to pĜemluvit se. Ovšem teć se mi už zdá lepší alespoĖ se hýbat, než jen tak umĜít. Vše trvá strašnČ dlouho. V zasypaném stanu nelze nic najít. VČci jsou vlastnČ strašnČ daleko pod snČhem. Jsou navíc zmrzlé na kost a musí se natvarovat. Pomalu vylézám a zaþínám odhazovat sníh. Zase, jako všechno tam nahoĜe, to dČsnČ trvá. Bylo ho tak metr a pĤl. Zdálo by se, že se pĜi tom þlovČk zahĜeje, ale opak je tady pravdou. Ten strašný vítr, zima a sníh se postarají o to, aby to tak nebylo. KoneþnČ hotovo. Zalézám totálnČ zmrzlej do stanu. Oživuji pod snČhem zapadlý vaĜiþ (zlatý MSR) a zaþínám vaĜit þaj. Jde to ztuha vítr mlátí zase celím stanem. Zdar ovocným þajĤm vaĜeným ve vlažné vodČ. Napijeme se. Znova uleháme. Kolotoþ se roztáþí. Vítr burácí, stav mysli se rychle vrací do pĜedešlých kolejí. A zase to nekoneþné þekání na úsvit. Vše co se mi podaĜilo rozptýlit, je tu znova s ještČ vČtší intenzitou. Snad ani nebudu dál vzpomínat. Víte vy co ? PĜijćte si o tom se mnou popovídat.


4

Nakonec jsem nespal skoro celou noc. Bože koneþnČ svítá. Už dávno se nemohu, zcela zasypán snČhem, hýbat. Teć ale znám ty triky, jak se dostat z téhle pasti. Vylézám a nyní již bez þelovky odhazuji stan. Ve vytvoĜeném prostoru balíme, vaĜíme, zkrátka rutina. Necháváme vČci ve stanu a nalehko (þokoláda, cepín, maþky) vyrážíme k VRCHOLU. NČjak rychle zapomínám na sliby co jsem si v noci dával. Sliby typu: Jestli tu noc pĜežiji, okamžitČ zaþnu sestupovat. Holt ve dne je všechno jiné. Navíc jsme byly dva a ani jeden z nás nedával najevo, že by chtČl sestoupit. Poþasí nás však poslalo domu. Asi stopadesát metrĤ pod vrcholem jsme se otoþili. NechtČli jsme, aby nás nČkterý z pĜíštích poryvĤ vČtru sfouknul jako listí. Inu slezli jsme, dobalili a sestoupili. PĜi sestupu se nachvíli udČlalo krásnČ a tak jsme se nakonec mohli kochat krásou zimních hor. A pak už jenom dolu a dolu a dolu…. Co Ĝíci závČrem. Snad jen, nelezte na skály co jsou hodnČ špiþaté. Doþkáte se totiž strašné spousty pocitĤ s kterými se budete muset vyrovnat. No je to jen na vás. ýeslo

PěED MATURITOU Možná se vám pĜi þtení dnešního ýísla zdá, že v nČm je nČjak málo þlánkĤ od jinak pravidelné pĜispČvatelky Tomegy. DĤvod je prostý, je jím již v názvu tohoto þlánku zmínČná maturita. PĜesnČji Ĝeþeno maturitní zkouška-závČr stĜedoškolského uþení. Teć když þtete tento þlánek má Tomega svojí maturitu již za sebou, ale obsahem tohoto þlánku jsou její pocity ještČ pĜed zkouškou. Za pár let þeká tato zkouška mnohé z nás, tak si teć nechte popsat jak že to asi þlovíþkovi pĜed touto dĤležitou událostí je. 24.5.2000 Teda, to vám povím lidiþky, nic pĜíjemného taková maturitní zkouška. Prý je to zkouška dospČlosti, ale zatím Ėák nechápu proþ. Zatím je to pro nás všechny jen zkouška nervĤ a hýžćových svalĤ. SvaĢák mi zaþal v pátek, dneska je stĜeda a teć už je veþer. Mám za sebou sedm pĤldnĤ nepĜetržitého uþení. Teda to vám povím, nic pĜíjemného. Ale pozor, když se na to tak koukám a poþítám to, jsem už za pĤlkou pĜíprav! Už se budu (m)uþit snad jen maximálnČ šest pĤldní. Možná ještČ ménČ. Ale když se podívám na stav napsaných, nauþených a zopakovaných otázek, už to není tak pČkný pohled. ýtyĜi pĜedmČty, z každého dvakrát pČtadvacet otázek… ??? … Ale já myslím, že þlovČk, který se zaþal uþit již na poþátku posledního roþníku by mČl zkouškou projít automaticky. Ale na stranu druhou, podívám-li se do minulosti... . Už jsem o tom dneska mluvila se Šíkem, jakto že nČkteré velké a opravdu dobré osobnosti v historii mČly ten život tak tČžký. Ale zrovna dneska nemám nČjak náladu na lehþí téma. Asi pĤjdu radČji spát, protože zítra toho mám na práci dost. Dobrou noc! Tomega

PRģBċŽNÝ STAV SBċRU ODPADKģ NA MANINÁCH 1.) SVċTLUŠKY 2.) VLýATA 3.) SKAUTI

14 NÁDOB 10,5 NÁDOB 6,5 NÁDOB

Jó, pČknČ, hezky, dobĜe. Manuál


5

KDYŽ BOZI ZESTÁRNOU ROBERT NEBěENSKÝ Když bozi zestárnou tak nosej hroby v holinách maj v puse sádlo a ptáĀka típaj do lina

Bozi když zestárnou maj pĪl nohy z krápníku zestárnou a nďmý táhnou vrak parníku

Když bozi zestárnou tak kosou hole vďštecký si dloubou moly a maj z letecký kukly necky

Bozi když zestárnou maj stĪl jako paruku zestárnou a z uhlí šáhnou ti na ruku

Když bozi zestárnou tak smrkaj šle a kravaty a dojej lítost na oĀi snďhem zavátý Když bozi zestárnou tak provází je vopiĀka maj z prstĪ skoby a koukaj když jde holĀiĀka

Bozi když zestárnou skáĀou si na rtu bozi když zestárnou že ptáĀek vzal Sinatru Heaven !

Když bozi zestárnou tak dávďj do strun klavíru fuj pásku dďrnou a cpou jazyk kde nechals škvíru Když bozi zestárnou maj chĪdy z ramen stožárĪ jen chlastaj beton a bez helmy spďj v požáru /VLTAVA-Když bozi zestárnou/


6

NOýNÍ PěÍBċH Ruþiþka na ciferníku modrých nástČnných hodin již nČkolikrát obČhla celou svou trasu od jedniþky do dvanáctky od té doby, co zapadlo slunce. Ticho a klid teć sídlili ve vČtšinČ domácností i v širém okolí. Martin ležel ve své posteli a upĜenČ sledoval vlající kus pavuþiny na stropČ. Lehký vánek z otevĜeného okna pohupoval pavuþinou ze strany na stranu. Již nČkolikrát se zdálo, že pavuþina nápor vČtru nevydrží ,a pustí se stropu, avšak vždy v poslední chvíli vítr zeslábl a ona se zachránila. V celém pokoji bylo stísĖující šero. Vypadalo to, jako kdyby nČkdo natĜel všechny zdi i strop šedou barvou. Jen oþi þtyĜ klukĤ z plakátu svítili do okolní tmy. Na hlavách mČli zvláštní helmy, Martinovi pĜipadali jako nČjaký zvláštní druh BroukĤ. TváĜili se tak líbeznČ, že Martin dospČl k názoru, že takhle by urþitČ vypadal tvor vzniklý po zkĜížení mandelinky bramborové a miss universe. Ticho, které by jinak zcela jistČ zavládlo v celém pokoji, rušil pravidelný tikot nástČnných hodin. Záhy se k nČmu ale zaþaly pĜidávat zvuky nové, tajemné a pro Martina zcela neznámé. Otoþil hlavu ke zdi a snažil se usnout. ZvČdavost mu však nedala spát a po chvíli se opČt otoþil a s úžasem zíral do šera pokoje. Na koberci coby taneþním parketu se prohánČlo jeho auto na dálkové ovládání s jeho plyšovým medvČdem. Auto nikdo neĜídil a i medvČd ,jako kdyby obživl, dČlal všechny taneþní kroky zcela automaticky. Martinovi se dokonce zdálo, že na nČj v jednu chvíli mrknul. K prvním dvČma taneþníkĤm se postupnČ pĜidávaly další dvojice, až byl koberec plný tanþících hraþek. Martin se chystal zakroþit. NejradČji by vyskoþil z postele, dupnul a všechny hraþky tak poslal zpČt na své místo. Ale nČjaká zvláštní síla ho pĜikovala k posteli a on se nemohl ani hnout. Podíval se na své ruce a nohy a užasl. VodČnka, která se až dosud pokojnČ plazila nad jeho psacím stolem náhle zmČnila smČr svého rĤstu a obtoþila Martinovi ruce a nohy, takže se nemohl ani pohnout. V ten moment se také zastavila veškerá taneþní zábava všech hraþek. Hraþky jakoby vycítily Martinovy úmysly, otoþily se smČrem k nČmu a poþaly se Ĝadit do zvláštních útvarĤ. Zpod postele vyjela další Ĝad aut, do þela se postavil modrostĜíbrný jeep a pĜidaly se k ostatním hraþkám. OtevĜela se skĜíĖ, ze které vyskákalo pČt vesmírných robotĤ a jako poslední se do Ĝady belhalo porcelánové prasátko, kterému dost dlouho trvalo, než se odvážilo skoþit ze psacího stolu. Nakonec se mu to podaĜilo, i když pĜi tom poztrácelo nČkolik drobákĤ. Všechny hraþky teć utvoĜily velký pĤlkruh okolo Martinovi postele. Takto zĤstaly stát nČkolik minut. Martinovi to však pĜipadalo jako vČþnost, koukal vydČšenČ kolem sebe a netušil co vše ho ještČ þeká. VodČnka ještČ více utáhla své sevĜení a ještČ více zvČtšila MartinĤv pocit strachu a bezmocnosti. Vtom hraþky zaþaly svĤj pĤlkruh pomalu stahovat. Jednotným krokem se pĜibližovaly k MartinovČ posteli, jako když se utahuje uzel na lanČ. Martinovi tekl pot po tváĜi a horeþnČ pĜemýšlel, proþ se všechno tohle dČje. Nikdy se pĜece ke svým hraþkám nechoval špatnČ. No, snad kromČ medvČda, který se již rok válel na skĜíni zanesený prachem, nebo že by autĤm vadilo, že jsou naházená pod postelí jedno pĜes druhé a nikdo se o nČ nestará… . To ale pĜece starým hraþkám nemĤže vadit. Je to pĜece normální, že když dítČ dostane novou hraþku, tak tu starou nČkam odloží. VždyĢ to tak dČlají dČti na celém svČtČ. A co dospČlí ? Jak þasto se mezi nimi stává, že si najdou nové pĜátele a na ty staré zanevĜou. Všemi tČmito myšlenkami se Martin pokoušel omluvit své dĜívČjší špatné chování ke svým hraþkám. Ale ty mezitím stále postupovaly smČrem k nČmu a už byly tČsnČ u jeho postele. Za prosklenými dveĜmi se náhle rozsvítilo svČtlo a skrz sklenČné tabule se rýsovala silueta postavy mnohem vČtší a hrĤzostrašnČjší než všechny bytosti v pokoji. V ruce držela tajemný pĜedmČt, z nČhož stoupal dým a pomalu se blížila ke dveĜím. Martin již nemČl sílu dále vzdorovat, zavĜel oþi a poddal se svému osudu… . OtevĜely se dveĜe a do pokoje vešla Martinova maminka. Postavila na stĤl hrnek s þajem, vĤnČ medu a citrónu se rozprostĜela po celém pokoji. Poté pĜistoupila k Martinovi, sklonila se a vyndala mu z podpaží teplomČr a zjišĢovala kolik ukazuje. S ustaraným výrazem pokývala hlavou, otĜela Martinovi upocenou tváĜ a políbila ho na þelo. Poté se zvedla, zavĜela okno a potichu odešla. Martin ležel ve své posteli a upĜenČ sledoval vlající kus pavuþiny na stropČ. Šík


7

Karimatky: Izolaþní materiály, které nás chrání zespoda proti prochladnutí a vlhkosti. Karimatka nejenže izoluje, ale vytváĜí i jakési pohodlí. Není nad to se trošku mČkce vyspat na kamení, koĜenech a šiškách. DĜíve, než vznikly karimatky, se používaly rĤzné molitany, igelity vycpané polystyrénem a rĤznými textiliemi. Dnes je nČkolik druhĤ karimatek. NejbČžnČjší je pČnová karimatka. Hodí se do všech podmínek - do lesa, na kamení i na sníh. Výhodou tČchto karimatek je, že dobĜe izolují, jsou mČkké a dá se na nich jezdit na snČhu. Nevýhodou je její neskladnost a pĜi dešti, pokud nemají ochrannou fólii, nasají vodu a nedají se použít. Další jsou alumatky. Velice skladné a lehké. Hodí se na letní táboĜení, protože tolik nechrání proti chladu. Z jedné strany jsou potaženy hliníkovou fólií, která izoluje. Nevýhodou je, že kloužou a je pod nimi cítit každá šiška a klacek. TĜetí formou karimatek jsou samonafukovací a s vnitĜní konstrukcí. Tyto karimatky se pohybují ve vyšší cenové relaci. Samonafukovací karimatka má výhodu v tom, že je skladnČjší, než normální a také více izoluje. Její nevýhodou je, že se mĤže propíchnout. Používají se hlavnČ na horách a na snČhu. Na tábory a delší pobyty mĤžu doporuþit normální a nafukovací karimatku. Do stanu s podsadou je ale nejlepší molitan. protože tĜi týdny spát na tvrdé dĜevČné posteli není pro záda právČ nejpĜíjemnČjší zkušenost. Pro úplnost - existují ještČ záchranné hliníkové fólie, které udržují tČlesnou teplotu. Používejte karimatky, protože zdraví máme jen jedno a „na stará kolena“ bychom spaní bez nich poznali. NejchoulostivČjší na prochladnutí jsou záda, takže si klidnČ tenþí karimatku pĜeložte napĤl.

Baterky: Baterka se hodí vždycky, a proto bychom ji mČli vozit na vČtšinu akcí s sebou. Baterek je na trhu hodnČ, takže je z þeho vybírat. A není na škodu mít i baterky dvČ. Dobrá baterka musí i nČco vydržet a ne když nám spadne, je nepoužitelná. Podle vlastní zkušenosti bych doporuþil americkou vojenskou nejen proto, že je vodotČsná, obsahuje náhradní žárovku a rĤznobarevné filtry, ale hlavnČ - vyrábí se z tvrzeného plastu. Je trošku tČžší, protože je na dva monoþlánky. Další velmi dobrá baterka je þelovka. Máte s ní volné ruce, takže mĤžete dČlat cokoli.

Messner


8

TORNY Na táboĜení v lese snad nikoho nenapadne vláþet kufr. Ovšem na táboĜe se stany na podsadách, kam jsou zavazadla pĜivezena autem þi autobusem, je takový starší kufr pod postelí k nezaplacení. Teć si ovšem popovídáme o tornách, batozích a krosnách.PatĜí také mezi vČci, které nám mají sloužit leta a proto nenecháváme nákup na poslední den pĜed odjezdem. Je vhodné navštívit více prodejen. Nejlépe se nosí na zádech krosna. Krosna bývá vyrobena z lehkých duralových nebo hliníkových trubek, nebo dĜíve z bambusu. Krosna má své vlastní popruhy a náklad se na ni pĜipevĖuje Ĝemínky. NapĜíklad vak, spací pytel, stan atd. NČco podobného jsou batohy s kostrou. Je to v podstatČ batoh trvale pĜipevnČný na krosnu. NejrozšíĜenČjší jsou v souþasné dobČ zĜejmČ batohy s vyztuženými zády. Potom také mĤžeš použít tornu. Torna mĤže být italská ( italka ), americká ( USka ), rakouská ( tele ), a nebo úplnČ jiná. Americká torna je šlechtiþna mezi tornami, ale zabalit ji vyžaduje velkou dávku zruþnosti a zkušenosti a proto není vhodná pro zaþáteþníky. Tele bude asi malé a samo o sobČ tČžké. Italskou tornu je možno doporuþit.Do tony zabalíš obleþení na spaní a ostatní. Spacák a stan se pĜipevĖuje v nepromokavém obalu na tornu. Napevno. NemĤžeš mít spacák na zádech povČšený jako šišku salámu ve špajzu. V pĜípadČ batohu se vČtšinou balí všechno dovnitĜ.Praktická vČc je použití chlebníku. (Je pĜezdívaný „žracák“ ). V chlebníku máš jídlo a drobnosti ( baterku, svíþku, koĜení, kompas, lžíci, KPZ , doklady, hrneþek, otvírák atd. ) . Chlebník si neseš pĜes rameno a máš ho pĜi ruce. Na delší pochody se ovšem pĜipevĖuje na tornu. Na táboĜišti odložíš tornu do stanu a chlebník si vezmeš tĜeba k ohništi, kde se vaĜí a jí a opČt ho máš pĜi ruce. Jako chlebník se používají také tašky na masku rĤzných armád, nebo vojenské lékárniþky. Na torny a batohy se þasto pĜipevĖuje nádobí na jídlo a vaĜení. NezapomeĖ, že na nČj musíš mít vhodný obal. Nejlépe jednoduše ušitý z tenkého plátna s tunýlkem, ve kterém je guma a nebo tkaniþka na zdrhnutí. Když vlezeš do vlaku s oþazeným kotlíkem bez obalu na tornČ, mĤžeš þekat od cestujících poznámky, které nelze hodnotit jako pochvalné a nČkteĜí fyzicky zdatnČjší jedinci se mohou uchýlit k ruþnímu vyjádĜení nesouhlasu. Pan Bomber

NÁZOR NA MESSNEěÍ ýLÁNEK VE 20. ýÍSLE (ýÁSTEýNċ I NA ÚVAHU J. MENZLA „TAK NEVÍM“) Skauting prý nebude co býval, to je ale pouze vývoj, protože nic není to co bývalo. Tak totiž žebrá každý, aĢ je to pivo þi beton. Pokud jde o bezcílné bloumání po parku, tak si myslím, že mĤžeme být všichni co chodíme do skauta rádi, že nám tuto þást života (?) vzal, protože bychom dopadli stejnČ jako ti, kteĜí se zrovna teć bezcílnČ toulají po parku a pobafávají (to se mČ moc líbí!) /doufám, žes mČl na mysli ten slovní obrat Svížo!/ cigárko. Skautu jako organizaci jsem vdČþnej až za roh, to je buĜt. Páþ jinak bych se tĜeba nedostal do takovejch konþetin svČta jako je tĜeba povodí StĜely, Bouda (tvrz), atd. Beze skauta bych taky nebyl schopen zapálit oheĖ bez použití 2-3 pneumatik a 8 litrĤ benzínku. Taky jsem potkal moc lidí, kteĜí nechápali, jak mĤžu navštČvovat takovou instituci jako je skaut, ale trpČlivČ a s pochopením vyslechli mé kecy proþ. Jako bonbónek nakonec jsem si nechal vlastenecké skutky (to opravdu není ironie) a okolnosti þísi smrti. Já osobnČ si myslím, že mnoho lidí z oddílu by bylo ochotno opustit rodnou zemi a jít za ní bojovat nebo položit život, jenom nemají opravdovou možnost to dokázat (za to a zcela výjimeþnČ dČkuju tĜeba humusákovi Kršnovi a tomu jeho odpornýmu uþení). Nejsem si ale jist, zda bych byl i já ochoten za rodnou zem položit svĤj život. Doufám, že bych to dokázal a udČlal. /Já zase Svížo doufám, že nikdy nenastane ta situace, abys to musel dokazovat. Už tím, že jsi napsal tento þlánek jsi dokázal dost./


9 Svižník

CITÁTY NA TÉMA… MYŠLENÍ Dnes se na stranách ýísla opČt mĤžete setkat s další dávkou citátĤ na téma… . A dnes je oním tématem myšlení. Co je to vlastnČ myšlení ? Dle mého sešitu ze ZSV (základy spoleþenských vČd) je to druhý stupeĖ poznávání, jde o zpracování obrazĤ vnímání a pamČti a pochopení souvislostí mezi nimi,odehrává se v pojmech, ty se pojí v soudy a ty se pojí v úsudky, atd., atd. … .Dle nČkoho jiného mĤže být myšlení pobíhání neuronĤ v našem mozeþku, þi skĜípavé otáþení koleþek v naší hlavČ. A nČkdo úplnČ jiný, ten tĜeba vĤbec neví, co to myšlení je. Sami tedy vidíte, že pojem myšlení je velmi široký, obsahuje tedy plno podpojmĤ a nČkterými z nich se budou zabývat i dnešní citáty. Mozek je aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme. /A. Bierce/ Rozum je jediný dar, který pĜíroda rozdČlila patrnČ spravedlivČ, protože nikdo si nestČžuje, že ho má málo. /M. de Montaigne/ Kdo nic neví, musí všemu vČĜit. /J. Neruda/ Mozek je balík myšlenek, které nosíme v hlavČ. /G. de la Serna/ Myslet znamená podmiĖovat. /M. Blondel/ Omyl je nejplodnČjší vČc na svČtČ, jenže aby pĜinesl plody, musí napĜed zmizet. /B. Berensen/ VČda nikdy nevyĜeší jeden problém, aniž by vyprodukovala deset nových. /G.B. Shaw/ JeštČ jsem nevidČl problém tak složitý, aby se nemohl stát ještČ komplikovanČjším, když se na nČj správnČ podíváte. /P. Anderson/ Cítíme, že cítíme, a myslíme, že myslíme, to znamená, že jsme. /Aristotelés/ Žít znamená pĜemýšlet. /Cicero/ Rozum je svČtlo, jímž má být pĜíroda osvČtlena, nikoli zapálena. /G. Leopardi/ Kdysi byla pro mne myšlenka cílem života, teć je pro mne život cílem myšlenky. /L. Feuerbach/ Myšlení má budoucnost, nemyšlení jenom tradici. /S.J. Lec/ Mluvit a nemyslet, to je jako stĜílet bez míĜení. /A.P. Herbert/ Nemoudrý pĜemýšlí o tom, co Ĝekl, moudrý o tom, co Ĝekne. /Perské pĜísloví/ Myšlenky nemají rozmČr a pĜece je mČĜíme podle obsahu. /I. Fontana/


10

Blbost je jako prsten, který se dČdí z generace na generaci. /H. Krombachová/

PETROHRADSKÉ SKÁLY

Šík

29.4.-1.5. 2000

V sobotu ráno jsme se v 6 30 ráno sešli na Masarykovu nádraží já, Nerost, Messner, ýeslo, David, Michal, Šík a Tomega.O nČco pozdČji jsme vlakem vyjeli z nádraží smČr Rakovník, kde jsme pĜestupovali na další vlak do Jesenice. Vystoupili jsme a šli do Petrohradských skal. Když jsme dorazili, všichni vyndali jídlo a hned se samozĜejmČ zaþalo jíst. Potom kluci vyndali sedáky, lana a všechny ostatní vČci a šli lézt. Já s Tomegou jsme zatím koukali na skály, ale pozdČji jsme si taky zkusili nČco vylézt. Veþer za námi dorazili Job s Ájou, zalezly si a pak se šli všichni do Jesenice dívat na hokej. Ve skalách jsme zĤstali jenom já s Nerostem. Docela brzy se ostatní vrátili a opČt se jedlo, pekly se buĜtíþky, masíþka atd. PozdČji se s plným bĜichem šlo spát. V nedČli ráno, jen co jsme se probudili se zaþalo lézt, ještČ si taky nČkdo zaboldroval. Celý den probČhl skvČle, ýeslo všechno fotil, ale veþer se bohužel skoro všichni chystali odjet. Nakonec si sbalili vČci, Nerost s Messnerem šli s nimi do Jesenice a zároveĖ šli pro vodu. Cestou zpátky se prý vraceli ,,zkratkou" (cesta to byla delší než ta z Petrohradských skal do Jesenice). Asi za necelé 2 hodiny byly zpátky a jedli jsme. Dokonce mČ pĜesvČdþili, abych vylezla jednu skálu. No, ale i pĜes hodnČ velký strach jsem jim na to pĜistoupila a skálu vylezla. Potom si to ještČ vylezly kluci a šlo se na kutČ. V pondČlí ráno si kluci ještČ tak malinko zalezly, uklidilo se a po poledni jsme vyrazili na vlak do Jesenice. Jenomže Nerost se rozhodl, že pĤjde ,,zkratkou" a my s Messnerem po normální cestČ a sejdeme se na takovém rozcestí. Když jsme s Messnerem došli na rozcestí Nerost tam nebyl. ýekali jsme asi 15 minut, napsali vzkaz a šli na nádraží. Cestou jsem se pevnČ rozhodla, že jestli nebude Nerost na nádraží, zĤstanu v Jesenici a pojedu pozdČjším vlakem. Když jsme dorazili na nádraží, tak tam Nerost naštČstí byl. VyprávČl nám, že šel ,,zkratkou", ale na jinou stranu, takže bČžel s batohem na zádech opravdu dlouhou cestu. Koupili jsme si lístky a jeli domu. Pak už jenom cesta do Prahy a domĤ. Výprava byla skvČlá a povedla se. Bubák

Tady mČlo být foto, které jistý uhrin nedodal.

Špiþka þeské žurnalistiky: ýíslo


11

ZÁVODY VLýAT A SVċTLUŠEK 20. 5. 2000 „O PUTOVNÍ VLAJKU A STUHU NÁýELNÍ“ Ráno pĜesnČ v 8.00 se sešlo 11 svČtlušek a 3 vlþata. Ze svČtlušek to byly: ýertík,Anþa, Hanþa, Domþa, Sabþa, Barþa, Cvrþek, Diana, Aranka, Elík, Tomega, Bubák a já. Z klukĤ to byli : Jagger, Bomber, Bourbon a ýeslo. Tramvají a autobusem jsme dojeli až do Ćáblic. Naproti pĜes silnici byl les. Po pĜíchodu jsme si vše zopakovaly. A protože nČkomu byla trošku zima, zahrály jsme si babu a mrazíka, ale protože za chvíli nám zase byla zima, šly jsme dovnitĜ. Tam jsme si chvíli povídali, ale najednou vysvitlo sluníþko, tak všichni šli ven. Naše stĜedisko tam ještČ chvíli zĤstalo a pĜipravili jsme si vČci, které budeme potĜebovat na závod. Za chvíli byl nástup a tam jsme dostali þíslo hlídky. Ty byly složeny takto:hlídka 6-já, ýertík, Diana, Anþa, HáĖa a Elík; hlídka þíslo 10-Sabþa, Cvrþek, Bára, Aranka a Domþa; vlþata hlídka þíslo 9Jagger, Bomber, Bourbon a tĜi kluci z jiného stĜediska. My-hlídka 6 jsme vybíhaly až za hodinu, tak jsme šly do lesa a tam jsme odpoþívaly, bČhaly, házely oštČpem tak dlouho, že za pár minut jsme se mČly hlásit u 1. StanovištČ. Rychle jsme dobČhly do tábora, kde bylo 1. StanovištČ. Tam nám obodovaly, co máme a jaký máme kroj. Dopadlo to velmi dobĜe. Potom už jsme se nadobro rozlouþily se všemi a vyrazily po žlutých fáborcích. První disciplína byla dopravní znaþky. Myslím, že jsme je zvládly dobĜe. Potom byly šifry, které nám šly krásnČ. Rychle jsme po fáborcích došly k poznávání zvíĜat. NapĜíklad tam byl obrázek krtka obecného a bylo tam: a) bagr podzemní b) krtek obecný c) krteþek zahradní d) zvíĜe škodlivé . Myslím, že to tak tČžké nebylo. Pak už si tak pĜesnČ nepamatuji, jak šly disciplíny za sebou. Ale byla tam zdravovČda, u které byl Manuál a ještČ pĜed tím krmení Balúa a to jsme pČknČ zvoraly. Od stanovištČ Manuála jsme chvíli bloudily, ale pak jsme pĜeci jenom cestu našly. Další stanovištČ rostliny nám hlavy hodnČ zaplo, ale nakonec to dobĜe dopadlo. Pouze obilí nám vĤbec nešlo. Potom následovaly skautské znaþky, pĜiþemž 8-iþku jsme našly až pozdČji a 11 a 12 tam nebyla. Toto byl jeden z nejtČžších úkolĤ. Pak následovala manuální zruþnost, pĜi které já a HáĖa jsme dČlaly balíþek, ýertík a Anþa dČlaly knoflíky a Diana s Elíkem zatloukaly hĜebíky. To jsme zvládly ještČ dobĜe. Poslední úkol mČl být pĜekážkový bČh, ale problém byl v tom, že vlastnČ žádný bČh nebyl. My jsme to nevČdČli, tak jsme ho chvíli hledaly a pak jsme vidČly stanovištČ, u kterého náš bČh zaþínal, chtČly jsme se zeptat, ale oni nám Ĝekli, že bČh není a že jsme v cíli. JeštČ musím dodat, že zdržení jsme mČly 31 minut. 298 u manuální zruþnosti, kde jsme potkaly i naše vlþata, 2 minuty u Manuála. Potom pro nás bylo volné odpoledne a tak jsme se koþkovaly a vyhlížely hlídky od nás ze stĜediska. Po chvíli dorazila i poslední hlídka, a tak bylo vyhlášení. ýtvrtá byla naše vlþata. Po vyhlášení vlþat se vyhlašovaly svČtlušky. PoĜád nic-už jsou medailové pozice 3. ne, 2. ne, pomalu jsme se zaþaly radovat: „ÁÁÁNÓÓÓ jsme první, obhájily jsme se !“ Naše druhá družinka byla poslední, ale bylo jich o jednu ménČ. Dostaly jsme stužku a postupujeme do pražského kola. Spakovali jsme se a odjeli. Protože jsme pĜijeli dĜíve, šli jsme na Maniny a trochu jsme uklidili a zahráli si bramboru. U klubovny si nás rodiþe rozebrali a my máme co vyprávČt alespoĖ na týden. Knoflík


12

SPECIÁLNÍ PěÍLOHA ýÍSLA

13.-14.5.2000

*ZÁŽITKY Z TRATI *NEJLEPŠÍ ýASY

*SEZNAM VŠECH JEZDCģ A JEJICH PRģMċRNÉ ýASY *A JEŠTċ NċCO NAVÍC

ËKompletní zpravodajství z naší druhé úĀasti v závodě Nejlepší reportáže=ýíslo on the road


13

1440 MINUT V JEDNOM KOLE aneb zážitky z trati Doba jízdy 0:01 Tak jsme se opČt po roce ocitli na startu závodu „24 hodin na kolobČžce“. Letos máme novou kolobČžku, objednáno spoustu posil a ve skrytu duše doufáme v medailová umístČní. No uvidíme. Za naše nedlouhé pĤsobení v tomto závodČ se pomalu zaþíná stávat tradicí, že nikdy skoro nestíháme start. Loni jsme bloudili, letos se jel Šváb pĜed startem projet a stihl se vrátit jen tak tak. Vyrážím tedy do prvního kola, Messner mČ ujišĢuje, že první kolo je volné a nemusím se tedy nikam hnát. Držím si celkem pohodové tempíþko a s ním i tĜetí místeþko, ale jaké je moje pĜekvapení, když se v cíli nikdo nezastavuje a neĜadí na opravdový start, ale upaluje dál. No nic, pĜedávám tedy kolobrndu a jdu si oddychnout po prvním kole. 0:25 PĜichází mezi nás první zahraniþní posila-Hibi. A ihned si dává jedno kolo pČknČ zostra. Ihned po svém pĜíchodu se z nás snažil dostat první pocity po jízdČ, teć sám leží na celtČ a svoje první pocity po jízdČ nemĤže nČjak srozumitelnČ vyjádĜit. 1:03 První hodina i první pády (Bubák+Šváb) jsou za námi. Smrtelný úraz žádný (zatím). 1:20 Další posilou se stává Krtek, pĜidává se ta k poþáteþní sestavČ ve složení: Messner, Nerost, Šváb, Bubák, Dalí, Tomega, Svíža a já. Krtek sice pĜišla v šatech, ale bČhem nČkolika minut je ve sportovním a pĜipravena na startu. 1:45 Z výstavy „SvČt knihy“ pĜichází trojice ýeslo, Kachna a Bobina. Oba pánové jsou ihned zapojeni do závodního procesu. 2:06 ýas pomalu plyne, únava je ještČ docela daleko. PrávČ posloucháme semifinále mistrovství svČta v hokeji. NapČtí tedy na všech stranách.ÁÁÁ támhle vidím další posilu, je to stará známá kolobČžková závodnice Janiþka, která svou pĜítomností jistČ zvedne náladu v týmu. Prozatím držíme sedmé místo, moc dĤvodu k úsmČvu tedy nemáme. 3:00 Máme za sebou tĜi hoćky jízdy. Opustili nás ýeslo, Bobo, Kachna a Svíža. 3:25 TĜicáté kolo, to je nČco pĜes šedesát kilometrĤ. PatĜí nám stále sedmá pĜíþka. 3:36 V pravý þas pĜichází pČtiþlenná posila (Šmudla, ýolek, KĜéma, Bubáþek, Poštolka). Jak se stalo dobrým zvykem pánové jsou ihned pĜipuštČni ke strojĤm a jeden po druhém pĜidávají kolo po kolu na naše konto. Hokejisté vedou 2:1. Paráda! 3:52 Postupujeme do finále mistrovství svČta v hokeji, pĜed chvílí též pĜišel Job. 4:06 !NejvČtší fatálka závodu ! ýolek pĜebírá od Šmudly kolobČžku, následuje dupnutí, zášvih nohy, ale to vše by bylo v poĜádku, kdyby se souþasnČ se zášvihem neuvolnilo zádní kolo, neodpojilo se od kolobČžky a neodkutálelo se mimo traĢ. Za ýolkem zĤstává jen vČjíĜ jisker a hlasité drnþení rámu o zem. Následuje hemžení okolo našeho stroje a marné pokusy o nápravu. Vypadá to bledČ a ještČ bledČji poté co Job strhl závit na rychloupínáku. Byla by ohromná škoda skonþit takhle brzo. NaštČstí získáváme na pĤjþení malou kolobČžku od Oswega(za což jsme jim ještČ teć nesmírnČ zavázáni), na ní se vydává na traĢ Hibi a my mezitím sháníme nové zadní kolo. Naší spásou se stal Logik, který se objevil na startu v dresu konkurenþního týmu Šwambránie. Jeho zadní kolo se nám podaĜilo namontovat na náš stroj a uvést ho tak opČt do provozu. Tímto šlechetným þinem Logik zachránil naše další setrvání v závodu a jsme mu proto ještČ teć více než nesmírnČ zavázáni. BČhem fatálky pĜišli také bratĜi Šimáþkovi. 8:34 Naše poþáteþní skupina má za sebou pár (pĜesnČ tedy dvČ) hodin spánku. MČníme obČ poloviny jezdící za spací a pokraþujeme v jízdách. Již dlouho je nezbytným pomocníkem pĜi každé jízdČ þelovka. Postoupili jsme již na páté místo. PĜibývají také další posily napĜ.Bivoj, Lopata, Ája+psychická posila PĜemák a jeho foĢáþek


14

9:18 Osmdesáté kolo=80.2,4km=192km. Nastupuje menší únavka, ale jinak jsme celkem v poho. Stále držíme cenné páté místo. 10:35 ProbČhla další zastávka v boxech s výmČnou pĜedního kola, ve kterém (vinou naší neuvČĜitelné rychlosti?) praskly dva dráty. Na chvilku máme opČt pĤjþenou kolobČžku od spĜátelených Oswego. 13:20 Vyspinkáno do rĤžova(kromČ Smalla,který jezdí nonstop). ýeslo, Job & spol. zvládají vše bez sebemenších problémĤ. Od již jezdí opČt celý tým. Také trošku posnídáváme. Je krásné májové ráno, nic nám tady nechybí (no možná kromČ náhradních nohou na výmČnu) 13:45 Blíží se 120.kolo, jsme šestí a opustili nás Šmudla, ýolek a Poštolka. Teć to zaþne být zajímavé.(mĤže být zajímavé synonymem ke slovu namáhavé?) 14:30 Na místo zadního kola se vrací naše staré dobré teć už spravené kolo ze zaþátku závodu. 16:41 Vše probíhá stále celkem monotónnČ: jízda-odpoþinek-jízda-odpoþinek atd., atd. Již nČkolik hodin se se Šwambránií pĜetahujeme o páté místo. 18:05 Vrátil se ztracený syn Bivoj. KolobČžka drží pohromadČ a jezdí dobĜe. V týmu vládne celkem pohoda. A jinak není o þem psát. 19:36 Naše neustálá stíhací jízda za týmem Šwambránie pokraþuje, ztrácíme na nČ sice již dvČ kola, ale poslední dobou náskok neustále ukrajujeme. Pokud by to takhle pokraþovalo dál, mohlo by to být ještČ zajímavé. Hlásí se posily Myšížek a Ája. 20:53 PrávČ probíhá pĜímý souboj mezi námi a již zmínČnou Šwambránií, ti mají sice stále náskok dvou kol, ale již asi þtyĜi kola jezdí vždy dvojice z obou týmĤ v tČsném závČsu. To vČtšinu z nás vybiþovává k nadživotním výkonĤm a padají tedy všemožné osobní i týmové rekordy. Teć je tu ta správná závodní atmosféra. Jen Job a þeslo jsou už asi dvČ hodiny na obČdČ. 21:01 PĜekonali jsme náš loĖský výkon již tĜi hodiny pĜed skonþením závodu. Tempo nasazené pĜímými souboji se již podstatnČ zvolnilo, protože takhle by do cíle nedojel ani jeden z tČchto týmĤ. Není radno si zahrávat s infarktem. 21:08 Vrací se Job s ýeslem a za chvilku také Šimi, který se po pĜemlouvání a zkušebním tréninku rozhoduje zajet si alespoĖ jeden okruh. Stíhá to ve výborném þase 5:44 a pĜedává kolobČžku zase dál. 23:00 Tak už nám zbývá jen hodina, šedesát minut, tĜi tisíce šest set vteĜin. Je to sice již jen jedna þtyĜiadvacetina závodu, ale je to ta , která ubíhá úplnČ nejpomaleji. ZdĜevČnČlým hurvínkovým nohám se již vĤbec nechce provozovat jakýkoli pohyb a pĜemluvit je i sebe dá ohromnou práci. PĜichází ještČ Hibi a Bobina. Na páté místo již asi nedosáhneme, ale šesté již máme již skoro jisté. Naším cílem je teć ujet 500km. Podle našich propoþtĤ by se nám to mČlo zdaĜit. 23:36 Každou minutou bude pČtistovka hotová. Nohám se sice už moc nechce, ale když se chce všechno jde. /Omluvte prosím neúplnou smysluplnost þi úplnou nesmysluplnost pĜedchozí vČty. Byla psána již pĜi dost vysokém stupni únavy./ 23:45 A je to tady! 500 km! PrávČ teć nČkdy dosáhl Bobina magické hranice 500 km. Tak alespoĖ jeden z našich cílĤ se nám podaĜilo splnit. Po 208 kolech a 800 m projela naše kolobČžka symbolickou þáru a má za sebou tedy pĤltisíce kilometrĤ. V týmu vládne nadšení a budeme se snažit pĜidat ještČ nČjaký ten kilometĜík navíc. 24:00 Tak a je hotovo. OpČt jsme dokázali, že to dokážeme. Podruhé jsme zvládli a s úsmČvem na tváĜi pĜežili 24 hodin na kolobČžce. Dokonce jsme se oproti loĖsku zlepšili o 45,6 km. Náš letošní výsledek tedy zní 211 kol a to se rovná 506,4 km. To vše staþilo na celkové 6.místo. VítČzství opČt získali neporazitelní StopaĜi, na paty jim však letos dýchal Nepadal. SpĜátelené Oswego skonþilo þtvrté. Logikova Šwambránie pátá a my tedy šestí. Závodu se úþastnilo jedenáct týmĤ. Šesté místo sice není špatné, ale ihned po dojezdu se už v našich hlavách zaþaly rodit nové nápady na pĜíští rok. A pokud vše dobĜe dopadne, budeme mít pĜíští rok dvČ kolobČžky, elitní tým s dobrým zázemím ,tak by z toho možná mohlo být koneþnČ nČjaké to medailové umístČní.

JeštČ jeden citát:


15

Vždycky jsem měl pocit, že mám o koleĀko víc, ale 24 hodin, to bylo i na mě moc. /Jeden z nás/

SEZNAM JEZDCģ A JEJICH VÝKONģ Jméno

Celkem ujeto

Celkový þas

Nejlepší þas

PrĤmČr na jedno kolo

ŠIMI

1 kolo=2,4 km

5:44

5:44

5:44

ÿESLO

12 kol= 28,8 km

70:16

5:37

5:51

ŠÍK

18 kol=43,2 km

5:37

5:56

JOB

12 kol=28,8 km

72:30

5:47

6:02

NEROST

16 kol=38,4 km

97:21

5:43

6:05

ÁJA

8 kol=19,2 km

6:00

6:10

ŠVÁB

16 kol=38,4 km

100:28

5:55

6:17

MESSNER

16 kol=38,4 km

100:43

6:01

6:18

ÿOLEK

7 kol=16,8 km

44:32

5:55

6:22

SMALL

18 kol=43,2 km

115:39

5:40

6:26

BOBINA

3 kola=7,2 km

19:22

6:16

6:27

KÁJÍNEK

1 kolo=2,4 km

6:35

6:35

6:35

(TEN) ŠMUDLA

7 kol=16,8 km

46:44

6:15

6:41

HIBI

13 kol=31,2 km

6:16

6:43

{

100:45

43:13

73:48

|

}


16

~

6:25

6:44

33:54

6:33

6:47

3 kola=7,2 km

21:04

6:28

7:01

KRTEK

1 kolo=2,4 km

7:20

7:20

7:20

PEKY

3 kola=7,2 km

22:25

6:55

7:28

HUSITA

2 kola=4,8 km

15:07

7:17

7:33

JANIÿKA

8 kol=19,2 km

60:38

7:14

7:35

SVIŽNÍK

4 kola=9,6 km

30:22

7:21

7:35

POŠTOLKA

6 kol=14,4 km

7:19

7:48

DALÍ

8 kol=19,2 km

62:49

7:26

7:51

LOPATA

2 kola=4,8 km

15:59

7:15

7:59

BUBÁK

7 kol=16,8 km

57:17

7:30

8:11

BUBÁÿEK

4 kola=9,6 km

32:49

7:43

8:12

KAZI

1 kolo=2,4 km

8:30

8:30

8:30

FILIP

1 kolo=2,4 km

9:40

9:40

9:40

CELKEM

211kol= 506,4 km

1440:00

5:37

6:49

TOMEGA

8 kol=19,2 km

MYŠÍŽEK

5 kol=12 km

BIVOJ

47:06

38:59


17

POZNÁMKY K TABULCE :

{ JEDNO KOLO NEBYLO ZMċěENO, DO PRģMċRU SE TEDY POýÍTÁ ýAS ZE 17 KOL. | JEDNO KOLO NEBYLO ZMċěENO, DO PRģMċRU SE TEDY POýÍTÁ ýAS ZE 7 KOL. } DVċ KOLA NEBYLA ZMċěENA, DO PRģMċRU SE TEDY POýÍTÁ ýAS Z 11 KOL. ~ JEDNO KOLO NEBYLO ZMċěENO, DO PRģMċRU SE TEDY POýÍTÁ ýAS ZE 7 KOL. JEDNO KOLO NEBYLO ZMċěENO, DO PRģMċRU SE TEDY POýÍTÁ ýAS Z 5 KOL.

NEJLEPŠÍ ýASY-TOP 11 POěADÍ 1.) 1.) 3.) 4.) 4.) 6.) 7.) 7.) 9.) 9.) 9.)

JMÉNO (ýÍSLO JÍZDY) ÿESLO (8.) ŠÍK (15.) ŠÍK (4.) ŠÍK (18.) SMALL (6.) ÿESLO (9.) ÿESLO (11.) NEROST (16.) ŠIMI (1.) ÿESLO (5.) ÿESLO (12.)

DOSAŽENÝ ýAS

5:37 5:37 5:38 5:40 5:40 5:41 5:43 5:43 5:44 5:44 5:44

A TEĆ JIŽ JEN ONO ZMIĕOVANÉ NċCO NAVÍC:

D NEJVÍCE KOL ZAJELI SMALL A ŠÍK A TO SICE 18 (43,2 KM) D CELKOVÁ PRģMċRNÁ RYCHLOST BYLA 21,1 KM/H. D PRģMċRNÁ RYCHLOST NEJRYCHLEJŠÍHO KOLA BYLA 25,6 KM/H. FEMINISTICKÝ KOUTEK t NEJRYCHLEJŠÍ DÍVýÍ KOLO ZAJELA TOMEGA (6:25) t NEJVÍCE DÍVýÍCH KOL ODJELY: TOMEGA, JANIýKA, DALÍ (8 KOL)

Speciální kolobČžkovou pĜílohu si pro vás dovolil pĜipravit: Šík


18

1.)

Budu zadírat všechny oddílové a stĜediskové akce v rámci svých možností.

2.)

PĜípadného zájemce o mou pomoc zdvoĜile odmítnu a odkážu ho na nČkoho, kdo onu práci udČlá jistČ lépe než já.

3.)

Nikdy nebudu zámČrnČ vyhledávat práci. A když práce zaþne hledat mČ, dokážu se vþas schovat.

4.)

Stále stejné výmluvy neomlouvají. Dovedu si tedy pravidelnČ vymýšlet výmluvy nové, vhodnČ je zaĜazovat a rovnomČrnČ prostĜídávat.

5.)

PĜi akþních hrách se nikdy neženu do první linie. Mé ušetĜené životy se mnČ nebo naší skupinČ v závČru jistČ budou hodit.

6.)

Na þelních místech mého žebĜíþku hodnot nikdy nesmí stát pracovitost a spolehlivost.

7.)

PĜimČĜená doba odpoþinku je nedílnou souþástí mého života (doporuþuje se pomČr práce:odpoþinek=1:1).

8.)

Ticho a klid léþí, zatímco rušno, hluk a zátČž na pracovišti podlamují naše zdraví.

9.)

Svým pĜíkladným nezájmem dokážu na každé akci strhnout minimálnČ dva další lidi, kteĜí tak pĜibudou do našich Ĝad.

10.) MĤj

životní postoj zĤstane nemČnný, i kdyby se ho okolí pokoušelo sebevíce zmČnit ! /vČnováno slídČ, kĜemenu a živci/


19

ZDOMIZES Z dĤvodu Tomeziny pĜedmaturitní vytíženosti a ilegeality mi nezbývá nic jiného než si tradiþní Zdomizes napsat sám. Sám jsem Zdomizes ještČ nikdy nepsal, teć Ģukám do klávesnice a sám jsem zvČdav jak to všechno dopadne. PĜedem tedy upozorĖuji, že tento Zdomizes není þistokrevný originál, je to spíš takový mĤj pokus o špinavokrevný falsifikát. Doufám však, že i dnes budete s podávanými a vtipnČ glosovanými (dnes ještČ vtipnČji než obvykle) událostmi z našeho stĜediska spokojeni. Již pĜíštČ se doþkáte vašeho starého dobrého Zdomizesu v originálním balení. ſZaþneme pČknČ zvesela, ponČvadž 7.dubna probČhla jedna malá velká oslava.Tomega i Šmudla slavily své plnoleté narozeniny za úþasti hromady lidí z Ĝad skautských i LitomČĜických. Nálada dobrá, dáreþky vypeþené, následky dlouhodobé. ſDen poté 8.4. se skauti úþastní velké brigády na bývalém Holešovickém ostrovČ. Práce bylo až nad hlavu, ale díky dobré úþasti a nČkolikasetprocentnímu pracovnímu nasazení se odvedl kus práce. Ten samý den veþer se v klubovnČ odehrála malinko zadĜená 3.Hokejová noc, na níž úþastníci byli svČdky Utkání hvČzd, zápasĤ ligy a 2.roþníku turnaje OhlasĤ NHSL, který ještČ dodnes nezná svého vítČze. ſO víkendu 14.-16.4. bylo uspoĜádáno pokraþování letošního rádcovského kurzu. Neslo název Bermudský trojúhelník, který byl opravdu pĜíznaþný. Vinou zbloudČní neznámo kam, neznámo proþ, avšak známo plno dalších jiných dĤvodĤ se víkendu zúþastnili pouze þtyĜi frekventanti (za to však ta pravá elita) a šest instruktorĤ. Všem zúþastnČným patĜí obdiv a aplaus. Naše barvy hájili:Šváb-frekventant a David,Tomega, Messner a já-instruktoĜi. Job, Janík a Šimi a možná ještČ nČkdo shlédli v Plzni senza filmeþek. Proþ nejít do kina ? ſ19.4.skauti pomáhají v mateĜské školce U Sluncové pálit posekané dĜíví. ſOd 20. Do 24.4. se konala a myslím že zdaĜila první stĜedisková Velikonoþní výprava. Podrobnosti jste se jistČ již doþetli v tomto ýísle z Anþina zápisu (telegramu). ſDalší víkend 29.4.-1.5.mČl patĜit Scout trophy, ale pro nízkou úþast byl tento roþník odložen až na podzim, a tak víkendek patĜí lezení a velmi pohodové akci v Petrohradských skalách(podrobnosti byste se opČt mČli doþíst v tomto ýísle)Bylo opravdu dobĜe na skalách i pod nimi.DomĤ jsme se rozprchli po skupinách: Job, Ája v nedČli dopo, David, ýeslo, Tomega a Kájínek v nedČli odpo, já též odpo na chatu a v úterý do PlznČ na Jethro Tull (paráda), no a zbytci (Messner, Nerost, Bubák) v pondČlí. ſ3.5. Šík prostĜednictvím zábovky vrací Jobovi jeho omylem odcizenou ponožku modrou. ſV sobotu 6.5. trénujeme ve Stromovce pár koleþek na kolobČžce (já, Nerost, Bubák, David, Krtek).N+B poté odvážejí kolobrndu a my zbylí míĜíme na stĜelecký ostrov na Majáles. Makumba-King of Majáles & MĖága-good. ſ12.5. 17.00-13.5. 17.00 se podruhé úþastníme 24 hodin na kolobČžce. 24 hĺ211 kolĺ506,4 km. PĜekonán loĖský výkon o 40km. (možná to už bude znít trapnČ, ale podrobnosti si mĤžete pĜeþíst v tomto ýísle.) ſ14.5.sledujeme já, Nerost, Messner a ýeslo velké, bratrovražedné a vítČzné finále hokejového mistrovství svČta uprostĜed kotle pĜed obĜí obrazovkou na StaromČstském námČstí.ýR-SVK 5:3 Jsme mistĜi !!! Poté odcházíme s radujícím se davem do klubovny na táborovou radu. Tam pĜichází také David a Manuál, kteĜí strávili víkend coby odborný dohled na lezecké výpravČ se þtyĜiadvacítkou. ſ16.5. skauti podruhé pracují na zahradČ MŠ U Sluncové. ſVe þtvrtek 18.5. probíhá v klubovnČ Návrat þaje aneb lepší už to nebude. Celá akce se koná ve svrchní þásti klubovny, kde aura proudí nejvíce a má krásnou barvu láchovou. ſVíkend 19.-21.5. ve zkratce. Pátek-Tomega má poslední zvonČní=Šík má razítko na þele, teć jí þeká svatý týden. Sobota a NedČle-Šík se svým florbalovým týmem FBK Bohemians C vybojoval slavný postup do 1.pražské ligy (4.þeské) a v rámci týmové soudržnosti jemu i spolužáku Kamilovi výraznČ


20

zesvČtlal úþes. V sobotu též naše svČtlušky vítČzí v závodČ „O stuhu náþelní“. Postupují tak do pražského kola. BlahopĜejeme. NedČle-Lump slaví narozky. BlahopĜejeme též. ſPondČlí 22.5. Šík slaví narozky. BlahopĜejeme též. ſ26.-28.5. se vlþata vydávají na závČreþnou výpravu spojenou s Dingovou mordou. Zbytek konþí Mezi ploty. Naše barvy zastupuji já, Messner a nakonec i David, Bubák a Nerost. No a nesmím zapomenout na Dalí, která festival navštívila se spolužaþkami. Z ostatních barev potkáváme Grepa, PĜemáka, atd. Veþer trošku promokáváme, David to den poté odnáší chĜipkou, ale jinak to šlo. ſ30.5. Tomega více ménČ chvalitebnČ zvládá maturitní zkoušku. OpČt též blahopĜejeme. Veþer se v klubovnČ odehrává první semifinále NHSL mezi Šíkovými ćábly a ýeslovými nikdy nenasytnými Štikami. Konþí zbČsilým výsledkem 10:9 pro štiky, což je nový stĜelecký rekord ligy. Šík

ZBLOUDILÝ ÚVODNÍK ýmelák Brumda byl zvláštním þmelákem. Létal jen na ty nejkyselejší kvČty a podle toho také vypadala jeho nálada. ÚsmČv se na jeho tváĜi objevoval asi tak þasto jako snČhulák na louce v létČ. Každý veþer, když se všichni þmeláci scházeli nad kvČty jetelu, sedával stranou a s nikým se moc nebavil. Jednoho dne se však pĜihodila zvláštní událost. Brumda zrovna sedČl na kvČtu pampelišky a nepĜítomnČ koukal do dálky. Když vtom zdálky uslyšel jekot pisklavého hlásku: „Pomoc, zachraĖte mČ! Pomoc!“ Brumda se otoþil a vidČl berušku Elišku, jak leží pĜimáþknutá pod plastovým kelímkem, který tam zĜejmČ nČkdo odhodil. Brumda vzlétl a zamíĜil k berušce. Zapojil všechnu svoji sílu a pokoušel se kelímek odvalit. Ten však ani nehnul. Musel tedy letČt pro ostatní þmeláky. Ti mu nejprve nechtČli uvČĜit, dalo mu velkou práci pĜemluvit je a vydat se berušce na pomoc. Spoleþnými silami kelímek odvalili a Elišku tak zachránili. Veþer sedČli všichni þmeláci na kvČtech jetelu a vesele debatovali. UprostĜed sedČl Brumda a vyprávČl všem všelijaké historky. Bylo náramnČ veselo. Po chvíli se ho jeden z þmelákĤ zeptal: „Brumdo, proþ jsi se k nám už nepĜidal dĜív ?“ Brumda se nejprve zarazil, ale poté odhodlanČ pravil: „VždyĢ vy jste se se mnou nikdy nebavili, nikdo z vás za mnou nikdy nepĜišel a ani mČ neoslovil. Vždycky jste si vystaþili sami, tak jsem vás nechtČl rušit.“ ýmelák mu odvČtil: „Já myslím, že jaký si to udČláš, takový to máš.“ Skonþil nám další školní rok. Prožili jsme na schĤzkách a výpravách krásných deset mČsícĤ, ale teć nás þeká ten nejhezþí, a to je tábor. Záležet bude na každém z nás, jak ten letošní tábor bude vypadat. Mám teć na mysli hlavnČ atmosféru a vzájemné vztahy. Do celkové atmosféry tábora pĜispČje každý z nás svým dílem, jako kdyby každý uvázal na provázek uzlík, pĜidal se další a další až z toho všeho vznikne jeden velký uzel, který je pevnČ semknutý a drží pevnČ pohromadČ. Tak taková atmoška by mohla být na letošním táboĜe. Jaký si to udČláš, takový to máš. Šík P.S.ý.(pro stateþné þtenáĜe): ýíslo se s vámi na dobu prázdnin louþí. PĜeje vám jejich pĜíjemné strávení. A pokud budete chtít, mĤžete se s ním setkat opČt v záĜí, kdy ho zcela jistČ naplníte svými pĜíspČvky.

Redakce: Václav Zeman – Šík, Petra Tomeþková – Tomega, Michal Zikán – Manuál PĜispČli: JiĜí Slavík – Svižník, Petra Zikánová – Bubák, Pavel Šochman – ýeslo, Anþa Tomeþková, Aneta Höschlová – Knoflík, Pan Bomber, Pavel Veþerka – Messner Redakþní e-mail: [email protected], [email protected]

Dvacáté první íslo. + speciální p íloha. !!! Hledej uvnit na stranách 12-17!!!

Recommend Documents