Duševní vlastnictví na Masarykově univerzitě

Směrnice MU č. 10/2013

Duševní vlastnictví na Masarykově univerzitě (ve znění účinném od 1. 9. 2013)

Podle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)“, vydávám tuto směrnici:

Část první Úvodní ustanovení Článek 1 Předmět úpravy (1) Tato směrnice upravuje ochranu a využívání duševního vlastnictví na Masarykově univerzitě (dále jen „MU“) a stanoví práva a povinnosti související se vznikem, ohlášením, evidencí, ochranou a využíváním duševního vlastnictví. (2) Tato směrnice je také vnitřním předpisem, který v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.“), upravuje způsob a využívání výsledků činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích. (3) Povinnosti vztahující se k účetní evidenci a oceňování nehmotného majetku na MU jsou komplexně upraveny v Pokynu kvestora Oceňování a evidence duševního vlastnictví na MU (dále jen „Pokyn k oceňování DV“). (4) Ustanoveními této směrnice nejsou dotčena zvláštní práva a povinnosti vztahující se k ochraně a využívání duševního vlastnictví stanovená poskytovatelem dotace vůči příjemci dotace nebo partnerovi. Stanoví-li poskytovatel dotace něco jiného, než co ukládá tato směrnice, použijí se přednostně pravidla poskytovatele dotace. V případě, že jsou zvláštní práva a povinnosti vztahující se k ochraně a využívání duševního vlastnictví stanovena ve smlouvě mezi MU a třetí osobou (například smlouva o kontrahovaném výzkumu, smlouva o dílo, smlouva o spolupráci), platí ustanovení tohoto odstavce obdobně. Článek 2 Specializovaná pracoviště, působnost HS, kontaktní osoby (1) Specializovaným pracovištěm MU pro správu, ochranu a využívání duševního vlastnictví a s tím související transfer technologií a znalostí, spolupráci s aplikační sférou a zakládání spin-off společností je Centrum pro transfer technologií MU (dále jen „CTT“)1. CTT poskytuje hospodářským střediskům MU (dále jen „HS“) v oblasti využívání duševního vlastnictví podporu a v rámci své působnosti dle této směrnice zajišťuje externí využívání duševního vlastnictví. (2) Specializovaným pracovištěm pro vydávání a publikaci výsledků ve formě knižních a časopiseckých publikací v tištěné i elektronické podobě je Nakladatelství Masarykovy univerzity (dále jen „NMU“), které poskytuje v rámci své působnosti ostatním hospodářským střediskům podporu.

1

Čl. 7 odst. 2 Organizačního řádu Masarykovy univerzity.

1

(3) Působnost v případě využívání autorských děl (čl. 20 a 21), databází (čl. 23) a externího využívání know-how, které nesouvisí s průmyslovým vlastnictvím (čl. 15 odst. 4), vykonává příslušné HS. (4) Vedoucí HS je povinen určit osobu, která bude za příslušné HS kontaktní osobou pro identifikaci a využívání duševního vlastnictví (dále jen „kontaktní osoba pro DV“). (5) Při plnění svých úkolů jsou specializovaná pracoviště oprávněna vyžádat si součinnost původců či autorů duševního vlastnictví, případně dalších osob na příslušných HS. Článek 3 Definice pojmů Pro účely této směrnice se rozumí: (1) Autorem2: fyzická osoba, která vytvořila autorské dílo; v případě autorského díla souborného jako celku též fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala. (2) Autorským dílem (dílem)3: dílo literární, jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorskými díly jsou např. díla slovesná, hudební, dramatická a hudebně dramatická, choreografická a pantomimická, fotografická, audiovizuální, výtvarná, architektonická, díla užitého umění a kartografická, ale také počítačový program, dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka, sborník, databáze. (3) Autorskými právy4: majetková a osobnostní práva autora k autorským dílům. (4) Biotechnologickým vynálezem5: vynález, který se týká (1) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl, (2) rostlin nebo zvířat, neníli technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostlin nebo plemeno zvířete, nebo (3) mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného, než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem. (5) Databází6: soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření a bez ohledu na to, zda jde o databázi chráněnou autorským právem nebo zvláštním právem pořizovatele databáze.

2

§ 5 odst. 1 a 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“). 3

§ 2 odst. 1 autorského zákona.

4

§§ 11 a 12 autorského zákona.

5

§ 2 zákona č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. 6

§ 88 autorského zákona.

2

(6) Dotací: veřejné prostředky poskytnuté MU na stanovený účel ze státního rozpočtu České republiky a Národního fondu7, rozpočtu územního samosprávného celku, z rozpočtu EU nebo jiných států. (7) Duševním vlastnictvím: práva k výsledkům, které původce/autor vytvořil při plnění úkolů plynoucích z jeho pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU, v rámci plnění studijních povinností, případně výsledky, k nimž MU nabyla práva na základě smlouvy. Duševním vlastnictvím jsou (1) práva k předmětům průmyslového vlastnictví, (2) práva k předmětům duševního vlastnictví chráněným jinými právními předpisy, (3) autorská práva nebo (4) práva k databázím. (8) Duševním vlastnictvím chráněným jinými právními předpisy: práva k duševnímu vlastnictví, které nelze chránit zápisem do určitého rejstříku a současně není ani autorským dílem; zahrnuje (1) práva k nezapsaným označením, pokud nejsou chráněna právy k průmyslovému vlastnictví, (2) práva k obchodnímu tajemství, (3) práva k důvěrným informacím nebo (4) práva ke know-how. (9) Chráněnou odrůdou rostlin8: odrůda, na níž se dle zákona č. 408/2000 Sb. vztahují udělená ochranná práva. (10) Know-how: souhrn organizačních, řídících, ekonomických, podnikatelských, technických, obchodních, marketingových, vědeckých, výzkumných a dalších znalostí a zkušeností, které (1) souvisí s činností MU, (2) jsou způsobilé hospodářského uplatnění (komercializace), (3) jsou vyjádřené v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě a (4) nejsou obecně známé ani obecně dostupné. (11) Licencí: souhlas, na jehož základě MU v rámci externího využívání duševního vlastnictví poskytuje jiným subjektům právo využít předmět duševního vlastnictví, nebo na jehož základě MU nabývá právo využít předmět duševního vlastnictví. (12) Nabytím práv k duševnímu vlastnictví: takové nabytí práv, kdy MU nabývá práva k duševnímu vlastnictví od třetí osoby na základě úplatné nebo bezúplatné převodní smlouvy (převod práv) nebo nabývá právo využít předmět duševního vlastnictví na základě licenční smlouvy (licence) či jiné smlouvy. (13) Nabyvatelem: subjekt (fyzická nebo právnická osoba), který získá právo k duševnímu vlastnictví na základě úplatné nebo bezúplatné převodní smlouvy (převod práv) nebo získá právo využít duševní vlastnictví na základě licenční (licence) či jiné smlouvy uzavřené s MU. (14) Náklady spojenými s externím komerčním využíváním duševního vlastnictví: zejména náklady spojené se zhodnocením tržního potenciálu duševního vlastnictví (např. průzkum trhu, odměny externích odborníků), náklady spojené s ochranou duševního vlastnictví (správní a udržovací poplatky, odměny patentových zástupců), náklady spojené s poskytováním licencí, převodem práv, převodem podílu MU ve spin-off nebo náklady spojené s úplatným poskytováním služeb využívajících duševní vlastnictví MU. (15) Ochrannou známkou9: jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar

7

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8

§ 2 zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), dále jen „zákon č. 408/2000 Sb.“. 9

§ 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“).

3

výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. (16) Oznámením původce o vzniku předmětu průmyslového vlastnictví: oznámení původce o vzniku podnikového vynálezu nebo jiného předmětu průmyslového vlastnictví, na jehož základě MU rozhoduje o uplatnění práv k průmyslovému vlastnictví. (17) Partnerem: subjekt, který se podílí na vymezené části dotačního projektu, a to na základě smluvního vztahu s příjemcem dotace, přičemž z podmínek dotace vyplývá povinnost příjemce dotace převést na něj část dotace ve výši schválené poskytovatelem. (18) Patentem10: základní průmyslově-právní forma ochrany vynálezu. (19) Podnikovým vynálezem11: vynález, který původce vytvořil při plnění úkolů plynoucích z jeho pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU. (20) Poskytovatelem dotace12: ústřední orgán státní správy či jiný subjekt oprávněný k poskytnutí dotace. (21) Postoupením výkonu majetkových práv autorských13: smluvní postoupení výkonu majetkových práv autorských u zaměstnaneckého díla na jinou osobu; k postoupení je třeba souhlasu autora zaměstnaneckého díla, nejde-li o postoupení při prodeji podniku. (22) Průmyslovým vlastnictvím: práva k výsledkům duševní činnosti, které jsou průmyslově využitelné; jde zejména o práva k vynálezům, technickým řešením způsobilým k ochraně užitným vzorem, průmyslovým vzorem, topografií polovodičových výrobků, zlepšovacím návrhem, odrůdou rostlin, patentem na biotechnologický vynález nebo ochrannou známkou. (23) Průmyslovým vzorem14: vzhled výrobku nebo jeho části spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. (24) Příjemcem dotace15: subjekt, který přímo nabývá dotaci od poskytovatele a je uvedený v rozhodnutí nebo ve smlouvě o poskytnutí dotace. (25) Původcem16: jakákoliv fyzická osoba v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k MU, která vytvořila nebo spoluvytvořila předmět duševního vlastnictví, který není autorským dílem. (26) Spin-off (nebo spin-out): obchodní společnost založená (1) přímo MU či (2) jinou osobou ovládanou MU nebo (3) osobou, která byla ke dni vzniku této obchodní společnosti zaměstnancem MU, či (4) jinou osobou ovládanou zaměstnancem MU, v souvislosti s využíváním duševního vlastnictví MU.

10

§§ 1 a 34 odst. 3 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 527/1990 Sb.“). 11

§§ 9 a 10 zákona č. 527/1990 Sb.

12

§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb.

13


14

§ 2 písm. a) zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 207/2000 Sb.“) 15

§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 130/2002 Sb.

16

§§ 8 odst. 2 a 9 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., § 2 písm. d) zákona č. 207/2000 Sb.

4

(27) Školním dílem17: autorské dílo, které student MU vytvořil ke splnění studijních povinností vůči MU. Za školní dílo se obdobně považuje rovněž dílo vytvořené účastníkem celoživotního vzdělávání. (28) Topografií polovodičových výrobků18: série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí, které však nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Tímto pojmem se označují rovněž části topografie, které jsou využitelné samostatně, jakož i na zobrazení sloužící k výrobě topografie. (29) Užitným vzorem19: forma ochrany pro technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Užitný vzor představuje jednodušší formu ochrany než patent. (30) Vynálezem20: výsledek vynálezecké činnosti, který je nový a průmyslově využitelný, způsobilý k ochraně patentem. (31) Výsledkem: výsledek lidské činnosti (zejména tvůrčí, ekonomické, podnikatelské, technické, obchodní, marketingové, vědecké, výzkumné či organizační), který může podléhat ochraně duševního vlastnictví a je způsobilý k využívání MU samotnou nebo jiným subjektem. (32) Využíváním duševního vlastnictví: využívání duševního vlastnictví MU samotnou nebo subjektem od MU odlišným. Využíváním se pro účely této směrnice rozumí zejména užívání duševního vlastnictví ve smyslu příslušných právních předpisů.21 Využívání duševního vlastnictví se pro účely této směrnice dále dělí na: (a) Interní využívání: obecné využívání duševního vlastnictví pro potřebu MU. (b) Externí využívání: využívání duševního vlastnictví subjektem od MU odlišným, kterým může být: i. Externí komerční využívání (komercializace): úplatné využívání duševního vlastnictví subjektem od MU odlišným na základě úplatné (1) převodní smlouvy (převod práv), (2) licenční smlouvy (licence) či (3) jiné smlouvy, (4) převodem podílu MU ve spin-off nebo na základě (5) poskytnutí služeb využívajících duševní vlastnictví MU. Komercializací se rozumí externí komerční využívání. ii. Externí bezúplatné využívání: bezúplatné využívání duševního vlastnictví subjektem od MU odlišným na základě bezúplatné (1) převodní smlouvy (převod práv), (2) licenční smlouvy (licence) či (3) jiné smlouvy, (4) převodem podílu MU ve spin-off nebo na základě (5) poskytnutí služeb využívajících duševní vlastnictví MU.

17


18

§ 2 odst. 1 zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů 19

§ 1 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů

20

§ 3 zákona č. 527/1990 Sb.

21

§ 46 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb.; § 18 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb.; § 32 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb.; § 11 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb.; § 12 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., § 2358 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

5

(33) Zaměstnaneckým dílem22: individuální nebo kolektivní autorské dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU.

Část druhá Průmyslové vlastnictví Článek 4 Právo k průmyslovému vlastnictví (1) Pokud byl předmět průmyslového vlastnictví vytvořen původcem v rámci pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU, a MU k předmětu průmyslového vlastnictví uplatnila právo, přechází toto právo na MU, není-li dohodnuto jinak.23 Právo na původcovství tím není dotčeno. (2) Pokud byl předmět průmyslového vlastnictví vytvořen původcem v rámci pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU a současně se na vzniku předmětu průmyslového vlastnictví podílel původce mimo pracovní či jiný poměr vůči MU (externí původce, student), přičemž MU uplatnila právo k podílu z předmětu průmyslového vlastnictví, přechází toto právo na MU, není-li dohodnuto jinak.24 Právo na původcovství tím není dotčeno. Článek 5 Oznamování vzniku průmyslového vlastnictví (1) Původce je povinen MU písemně oznámit vznik každého jím vytvořeného výsledku, který může být předmětem průmyslového vlastnictví. (2) Oznámení o vzniku předmětu průmyslového vlastnictví (dále jen „Oznámení“) v rámci MU podává původce na CTT, kterému rovněž předá podklady potřebné k řádnému posouzení možnosti uplatnit právo k průmyslovému vlastnictví.25 (3) Oznámení se podává na formuláři „Oznámení původce o vzniku předmětu průmyslového vlastnictví“ (Příloha č. 1). (4) V případě, že je původců více, obsahuje Oznámení podpisy všech původců a vyjádření přímých nadřízených (vedoucích zaměstnanců)26 těch původců, kteří předmět průmyslového vlastnictví vytvořili v rámci pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU. (5) CTT poskytne původcům při vypracování Oznámení součinnost. (6) Kopii Oznámení zasílá CTT vedoucímu HS, kde výsledek, který může být předmětem průmyslového vlastnictví, vznikl. Článek 6 Posouzení oznámeného průmyslového vlastnictví (1) CTT po obdržení Oznámení ověří, zda jde skutečně o předmět průmyslového vlastnictví, jaké jsou podíly MU na vzniku předmětu průmyslového vlastnictví v případě spolupůvodcovství s původci mimo pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah k MU, zda má předmět průmyslového vlastnictví vztah 22


23

§ 9 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. § 13 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb.

24

§ 9 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. § 13 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb.

25

§ 9 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb.; § 13 odst. 2 zákona č. 207/2000 Sb.

26

§ 11 zákoníku práce.

6

k výzkumným projektům, případně další skutečnosti rozhodné pro posouzení uplatnění práva k průmyslovému vlastnictví. (2) CTT následně zpracuje „Stanovisko k uplatnění práva MU k průmyslovému vlastnictví“ (dále jen „Stanovisko“). Při formulování Stanoviska se zohlední zejména povaha předmětu průmyslového vlastnictví, jeho způsobilost k možnému externímu komerčnímu využívání, stejně jako práva a povinnosti k předmětu průmyslového vlastnictví vyplývající ze zákona č. 130/2002 Sb., podmínek poskytovatele dotace nebo smlouvy mezi MU a třetí osobou. Článek 7 Uplatnění práv k průmyslovému vlastnictví (1) CTT předkládá Stanovisko rektorovi, který rozhodne, zda MU k předmětu průmyslového vlastnictví právo uplatní, či nikoliv. (2) Rektor může rozhodováním o uplatnění či neuplatnění práva k předmětu průmyslového vlastnictví zcela nebo částečně pověřit ředitele CTT. (3) MU uplatňuje právo k předmětům průmyslového vlastnictví zejména tehdy, kdy je předmět průmyslového vlastnictví pro MU přínosný, tj. především je-li předmět průmyslového vlastnictví způsobilý k externímu komerčnímu využívání. (4) MU při uplatnění práva k předmětu průmyslového vlastnictví zohledňuje také případy, kdy mají v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb. práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, patřit příjemci dotace. (5) CTT o rozhodnutí rektora uvědomí původce a vedoucího HS, kde předmět průmyslového vlastnictví vznikl. (6) Uplatněním práva k předmětu průmyslového vlastnictví zůstává právo na původcovství nedotčeno.27 (7) V případě, že MU v zákonné lhůtě28 právo k předmětu průmyslového vlastnictví vůči původci neuplatní, přechází toto právo zpět na původce. Článek 8 Interní využívání průmyslového vlastnictví (1) Den rozhodnutí o uplatnění práva k předmětu průmyslového vlastnictví je dnem, kdy je rozhodnuto o tom, že je předmět průmyslového vlastnictví určen k internímu využívání. Článek 9 Externí využívání průmyslového vlastnictví (1) Na základě rozhodnutí o uplatnění práva MU k předmětu průmyslového vlastnictví CTT zahájí práce související s ochranou průmyslového vlastnictví (provádění rešerší, podání přihlášky k ochraně), je-li ochrana žádoucí, a případně s jeho externím využíváním (činnosti související s komercializací včetně přípravy a uzavírání převodních, licenčních nebo jiných smluv). Náklady související s průmyslově-právní ochranou předmětů průmyslového vlastnictví nese CTT, neníli dohodnuto jinak. (2) Pokud bylo rozhodnuto o uplatnění práva k předmětu průmyslového vlastnictví, podléhá dané průmyslové vlastnictví režimu obchodního tajemství a jeho využívání se řídí touto směrnicí (zejména čl. 12 až 15) do doby, než je formálně chráněno podle zákona. CTT v této souvislosti informuje původce a vedoucího HS o povinnostech vyplývajících z ochrany obchodního tajemství, stejně jako 27


28


7

o zákazu předuveřejnění předmětu průmyslového vlastnictví v rámci publikační činnosti. (3) Postup zavádění předmětů průmyslového vlastnictví do účetní evidence nehmotného majetku a jejich ocenění, včetně stanovení okamžiku, kdy je předmět průmyslového vlastnictví určen k externímu komerčnímu využívání, je blíže upraven v Pokynu k oceňování DV. Článek 10 Zrušení průmyslově-právní ochrany (1) Pokud MU nenalezne do 36 měsíců od podání přihlášky předmětu průmyslového vlastnictví k ochraně jeho uspokojivé využití, může rektor po projednání s ředitelem CTT a vedoucím HS rozhodnout o odstoupení od ochrany průmyslového vlastnictví (zánik ochrany, vzdání se práv). (2) Před případným zánikem průmyslově-právní ochrany musí být původcům umožněno nabýt práva k průmyslovému vlastnictví, a to na základě smlouvy s MU. (3) Rektor může rozhodováním o odstoupení od ochrany průmyslového vlastnictví zcela nebo částečně pověřit ředitele CTT. (4) O zániku průmyslově-právní ochrany CTT informuje původce a vedoucího HS, kde předmět průmyslového vlastnictví vznikl. Článek 11 Ochrana ochranných známek a jejich využívání (1) Činnost spojená s ochranou označení způsobilých tvořit ochrannou známku29 (zejména provádění rešerší, podávání přihlášek k ochraně, jednání jménem MU v příslušných zápisných řízeních) a externním využívání ochranných známek (uzavírání licenčních, převodních či jiných smluv) spadá do působnosti CTT. Náklady související s průmyslově-právní ochranou ochranné známky nese CTT, není-li dohodnuto jinak. (2) Datum zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek je datem rozhodnutí o tom, že ochranná známka je určena k internímu využívání. (3) Postup zavádění ochranných známek do účetní evidence nehmotného majetku a jejich ocenění, včetně stanovení okamžiku, kdy je ochranná známka určena k externímu komerčnímu využívání, je blíže upraven v Pokynu k oceňování DV. (4) Čl. 4 až 8 a 9 odst. 2 této směrnice se na ochranné známky nepoužije.

Část třetí Duševní vlastnictví chráněné jinými právními předpisy30 Článek 12 (1) Pokud byl předmět práva k duševnímu vlastnictví, které je chráněno jinými právními předpisy, vytvořen původcem v rámci pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k MU, náleží právo k tomuto duševnímu vlastnictví MU, není-li dohodnuto jinak. 29

§ 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů. 30

Definice obsažená v čl. 3 odst. 8 této Směrnice.

8

Článek 13 Obchodní tajemství (1) V případě, že jsou výsledky, předměty průmyslového vlastnictví nebo jiné skutečnosti předmětem obchodního tajemství,31 jsou vedoucí zaměstnanci,32 na jejichž pracovišti se obchodní tajemství využívá, povinni: (a) stanovit rozsah skutečností, které MU považuje za obchodní tajemství, (b) stanovit konkrétním zaměstnancům práva přístupu k obchodnímu tajemství, (c) seznámit příslušné zaměstnance s určením skutečností, které MU považuje za obchodní tajemství, s jejich povinnostmi při jejich ochraně, včetně následků porušení těchto povinností, (d) odpovídajícím způsobem zajistit utajení obchodního tajemství. (2) Dohody o ochraně obchodního tajemství se subjekty od MU odlišnými (zejména v případě, kdy je nezbytné třetí osoby seznámit s obchodním tajemstvím MU) uzavírá jménem MU vedoucí HS, jehož se ochrana obchodního tajemství týká. (3) CTT poskytuje příslušným HS v souvislosti s ochranou obchodního tajemství součinnost. (4) V případě porušení obchodního tajemství se postupuje dle příslušných právních předpisů.33 (5) Využívání obchodního tajemství se obdobně řídí čl. 14 a 15 této směrnice upravujícími interní i externí využívání know-how. (6) Informace tvořící obchodní tajemství jsou důvěrnými informacemi dle zákoníku práce.34 (7) V případě využívání výsledků podléhajících určitému stupni utajení se postupuje dle příslušných právních předpisů.35 Článek 14 Interní využívání know-how Den, kdy je know-how zachyceno v objektivně vnímatelné podobě (text, grafický záznam, tabulky atd.), je dnem, kdy je know-how určeno k internímu využívání. Článek 15 Externí využívání know-how (1) Externí využívání know-how se provádí na základě převodních smluv, licenčních smluv, smluv o dílo, mandátních smluv nebo nepojmenovaných smluv. (2) Před uzavřením smlouvy o externím využívání know-how musí být know-how zachyceno do objektivně vnímatelné podoby přičemž zachycení takového knowhow tvoří přílohu smlouvy.

31

§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“); § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „zákon č. 89/2012 Sb.“) 32

§ 11 zákoníku práce.

33

§§ 20 a 53 obchodního zákoníku; §§ 2985, 2988 a 2989 zákona č. 89/2012 Sb.

34

§ 276 odst. 5 zákoníku práce.

35

zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

9

(3) O externím využívání know-how, které souvisí s průmyslovým vlastnictvím, rozhoduje a smlouvy o externím využívání takového know-how uzavírá jménem MU ředitel CTT. (4) O externím využívání know-how, které nesouvisí s průmyslovým vlastnictvím, rozhoduje a smlouvy o externím využívání takového know-how uzavírá jménem MU vedoucí HS, kde know-how vzniklo. (5) Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem CTT může o externím využívání know-how, které nesouvisí s průmyslovým vlastnictvím, rozhodnout a smlouvu o externím využívání takového know-how uzavřít jménem MU ředitel CTT. (6) Před uzavřením smlouvy o externím komerčním využívání know-how osoba, která uzavírá příslušnou smlouvu, zajistí vyhotovení „Evidenčního listu know-how“ (Příloha č. 2). (7) Postup zavádění know-how do účetní evidence nehmotného majetku a jeho ocenění, včetně stanovení okamžiku, kdy je know-how určeno k externímu komerčnímu využívání, je blíže upraven v Pokynu k oceňování DV.

Část čtvrtá Autorská díla Článek 16 Majetková práva autorská k zaměstnaneckým dílům (1) MU vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k autorským dílům, která jsou zaměstnaneckými díly,36 nestanoví-li tato směrnice jinak. (2) Vedoucí HS je povinen učinit opatření zabezpečující, aby MU byla oprávněna vykonávat majetková práva autorská (u zaměstnaneckých děl) nebo poskytovat třetí osobě podlicence (u školních děl nebo děl vytvořených autory mimo pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah k MU) ve všech případech, kdy zákon č. 130/2002 Sb.,37 poskytovatel dotace nebo smlouva mezi MU a třetí osobu stanoví, že autorská práva k výsledkům (autorským dílům) mají patřit MU. Článek 17 Výkon majetkových práv k zaměstnaneckým dílům zaměstnanci MU (1) MU ponechává výkon majetkových práv autorských svým zaměstnancům k zaměstnaneckým dílům, která vznikla za účelem publikace v odborných časopisech nebo sbornících z konferencí (dále jen „zaměstnanecká díla s ponechaným výkonem majetkových práv“).38 (2) Autoři zaměstnaneckých děl jsou při výkonu majetkových práv autorských u děl s ponechaným výkonem majetkových práv povinni dodržovat omezení stanovená poskytovatelem dotace nebo smlouvou mezi MU a externím subjektem (například smlouvou o kontrahovaném výzkumu, smlouvou o dílo, smlouvou o spolupráci), zejména omezení výkonu majetkových práv autorských co do rozsahu věcného, územního, časového, množstevního, co do výhradnosti nebo možnosti poskytnutí podlicencí.

36


37

§ 16 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.

38


10

(3) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku neplatí v případě, že dílo s ponechaným výkonem majetkových práv má být využito pro potřebu MU, zejména pro účely zveřejnění v časopisech a sbornících z konferencí, které vydává MU. (4) Vnitřní norma MU nebo HS39 může stanovit, že k určitým autorským dílům zaměstnanci nemohou vykonávat majetková práva autorská vůbec, mohou majetková práva autorská vykonávat v omezeném rozsahu, nebo může stanovit, že ve vymezených případech zaměstnanci mohou vykonávat majetková práva autorská v plném nebo omezeném rozsahu i k jiným zaměstnaneckým dílům, než k zaměstnaneckým dílům s ponechaným výkonem majetkových práv. Článek 18 Udělení autorskoprávní licence na základě žádosti autora zaměstnaneckého díla (1) Má-li autor za to, že MU vykonává majetková práva k jeho zaměstnaneckému dílu nedostatečně, nebo je nevykonává vůbec, má právo požádat o udělení licence na takové dílo.40 (2) O udělení licence rozhoduje a licenční smlouvu jménem MU v tomto případě uzavírá vedoucí HS, kde dílo vzniklo. Článek 19 Postoupení práva výkonu majetkových práv autorských (1) MU může postoupit právo výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu třetí osobě pouze s předchozím písemným souhlasem autora. Vedoucí HS je před uzavřením smlouvy o postoupení výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu povinen zajistit, že byl dán souhlas (svolení) autora k postoupení majetkových práv k zaměstnaneckému dílu na třetí osobu.41 (2) Písemný souhlas autora dle předchozího odstavce se nevyžaduje v případě, kdy MU uzavírá licenční smlouvu, kterou uděluje oprávnění k výkonu práva zaměstnanecké dílo využít, neboť v tomto případě k postoupení práva výkonu majetkových práv nedochází. Článek 20 Interní využívání autorských děl Den, kdy je zaměstnanecké dílo zachyceno v objektivně vnímatelné podobě, je dnem, kdy je zaměstnanecké dílo určeno k internímu využívání. Článek 21 Externí využívání autorských děl (1) O externím využívání zaměstnaneckých děl, s výjimkami stanovenými v čl. 17 odst. 1 a 4 této směrnice, rozhoduje a licenční smlouvu uzavírá jménem MU vedoucí HS, kde je autor zaměstnaneckého díla v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu. (2) V případě, že jde o dílo spoluautorské, u něhož jsou jednotliví spoluautoři v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k různým HS, rozhodují o externím využívání zaměstnaneckých děl a licenční smlouvu uzavírají jménem MU společně vedoucí příslušných HS. (3) V případě, že jde o dílo spoluautorské, u něhož je spoluautorem osoba, která není v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k MU (student, externí

39

Čl. 2 odst. 1 a 2 Zásad pro tvorbu a vydávání vnitřních norem Masarykovy univerzity.

40


41


11

autor), je k rozhodnutí o externím využívání spoluautorského díla a uzavření licenční smlouvy nezbytný písemný projev vůle takové osoby. (4) Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem CTT může o externím využívání zaměstnaneckého díla rozhodnout a licenční smlouvu uzavřít jménem MU ředitel CTT. (5) Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem NMU může o externím využívání zaměstnaneckého literárního slovesného díla rozhodnout a licenční smlouvu uzavřít jménem MU ředitel NMU. (6) Postup zavádění zaměstnaneckých děl do účetní evidence nehmotného majetku a jeho ocenění, včetně stanovení okamžiku, kdy je zaměstnanecké dílo určeno k externímu komerčnímu využívání, je blíže upraven v Pokynu k oceňování DV. Článek 22 Školní díla (1) V případě školních děl, která jsou závěrečnými pracemi ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,42 využívá MU tato díla nevýdělečně a způsobem, který stanoví Studijní a zkušební řád MU. (2) Ostatní školní díla, s výjimkou počítačových programů,43 je MU oprávněna využít pro účely výuky nebo pro svou vnitřní potřebu.44 V ostatních případech je MU oprávněna využít školní dílo na základě licenční smlouvy, kterou s autorem jménem MU uzavře vedoucí HS, které potřebuje školní dílo využít. (3) MU uzavírá s autory školních děl licenční smlouvu s možností poskytnutí podlicence vždy, pokud tak stanoví zákon č. 130/2002 Sb.,45 poskytovatel dotace nebo pokud je to nezbytné pro naplnění účelu smlouvy mezi MU a externím subjektem (například účelu smlouvy o kontrahovaném výzkumu, smlouvy o dílo, smlouvy o spolupráci).

Část pátá Databáze Článek 23 (1) MU náleží zvláštní práva pořizovatele databáze ve všech případech, kdy pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad.46 (2) MU je pořizovatelem databáze v případě, že pro ni fyzická osoba (zaměstnanec, student nebo jiná fyzická osoba) nebo právnická osoba pořídí databázi, nebo kdy tak fyzická nebo právnická osoba učiní z podnětu MU.47 (3) O interním a externím využívání databáze (ať již na základě převodních, licenčních či jiných smluv) platí čl. 20 a 21 této směrnice obdobně.

42

§ 47b odst. 1 zákona o vysokých školách.

43


44


45

§ 16 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.

46

§ 88a odst. 1 autorského zákona.

47

§ 89 autorského zákona.

12

Část šestá Odměňování Článek 24 Motivační odměna (1) Vedoucí HS může přiznat původcům průmyslového vlastnictví za jeho vytvoření motivační odměnu. (2) Vedoucí HS, kde předmět průmyslového vlastnictví vznikl, přizná motivační odměnu vždy, pokud MU uplatní k předmětu průmyslového vlastnictví právo dle čl. 7 odst. 1 této směrnice a CTT uvědomí vedoucího HS o uplatnění práv MU dle čl. 7 odst. 4 této směrnice. (3) Výše motivační odměny činí nejméně 10 tis. Kč. Pro výši motivační odměny je rozhodný technický a hospodářský význam předmětu průmyslového vlastnictví. (4) Původcům je motivační odměna přiznána z prostředků HS, kde předmět průmyslového vlastnictví vznikl. (5) Tzv. přiměřenou odměnou dle příslušných právních předpisů se rozumí motivační odměna.48 Článek 25 (1) Motivační odměna dle čl. 24 je příjmem původce ze závislé činnosti.49 Článek 26 Odměna z komercializace průmyslového vlastnictví (1) V případě, že se motivační odměna vyplacená dle čl. 24 dostane v závislosti na externím komerčním využívání do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým využíváním nebo jiným uplatněním průmyslového vlastnictví, má původce, za podmínek stanovených v tomto článku, právo na odměnu z komercializace průmyslového vlastnictví (dále jen „odměna z komercializace“). (2) Tzv. dodatečným vypořádáním dle příslušných právních předpisů50 se rozumí odměna z komercializace. (3) Při určení toho, zda nastal zjevný nepoměr dle odstavce 1 tohoto článku směrnice, se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví, k rozsahu pracovních úkolů původce a k výnosům dosaženým externím komerčním využíváním předmětu průmyslového vlastnictví. (4) Rozhodnutí o tom, zda v souvislosti se vznikem výnosů z externího komerčního využívání průmyslového vlastnictví nastal zjevný nepoměr dle odstavce 1 tohoto čl., je v působnosti CTT. Za tímto účelem sdělí vedoucí HS na vyžádání CTT informace o tom, zda byla původci vyplacena motivační odměna a její výši. (5) Pro vznik práva na odměnu z komercializace není rozhodný způsob, jakým bylo externí komerční využívání průmyslového vlastnictví prováděno (licenční smlouva, smlouva o převodu práv, poskytnutí služeb využívajících průmyslové vlastnictví atd.) (6) MU, původce a nabyvatel se mohou dohodnout, že celá odměna z komercializace nebo její část bude vyplacena původci nikoliv prostřednictvím MU, ale přímo nabyvatelem. Cena za externí komerční využívání průmyslového vlastnictví v takovém případě musí být ve smlouvě, na základě níž se provádí externí 48


49

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

50


13

komerční využívání průmyslového vlastnictví, rozdělena na cenu, kterou obdrží MU, a na odměnu z komercializace, kterou obdrží původce. (7) Odměna z komercializace dle předchozího odstavce je příjmem původce z jiné samostatné výdělečné činnosti.51 Článek 27 Stanovení výše odměny z komercializace (1) Výše odměny z komercializace je stanovena jako podíl původce z čistého výnosu z externího komerčního využívání průmyslového vlastnictví (komercializace). (2) Čistý výnos z komercializace se stanoví tak, že se od výnosů z komercializace, které byly připsány na účet MU, odečtou náklady spojené s externím komerčním využíváním průmyslového vlastnictví, výše vyplacené motivační odměny dle článku 24 odst. 3 této směrnice, poměrná výše správní režie HS a případně poměrná výše daně z příjmu MU (dále jen „čistý výnos z komercializace“). (3) V případě, že výše čistého výnosu z komercializace dosahuje částky 3 000 Kč až 2 mil. Kč, náleží původci z čistého výnosu z komercializace podíl ve výši 70 %. Podíl ve výši 30 % náleží MU, přičemž CTT tyto prostředky spravuje jako prostředky účelově určené pro financování ochrany a dalšího externího komerčního využívání duševního vlastnictví. V případě, že je původců daného předmětu průmyslového vlastnictví více, musí výše čistého výnosu z komercializace činit nejméně 3 000 Kč pro každého spolupůvodce. (4) V případě, že je výše čistého výnosu z komercializace vyšší než 2 mil. Kč, náleží původci z čistého výnosu z komercializace z částky nad 2 mil. Kč podíl ve výši 35 %. Podíl ve výši 65 % náleží MU. Ustanovení předchozího odstavce tohoto článku se, s výjimkou věty poslední, uplatní obdobně. (5) V případě, že k externímu komerčnímu využívání průmyslového vlastnictví přispělo HS, kde předmět průmyslového vlastnictví vznikl, uzavře CTT s HS dohodu o rozdělení podílu MU na čistém výnosu z komercializace, která zohlední přínos HS na externím komerčním využívání průmyslového vlastnictví. Článek 28 (1) Vyplacený podíl původce z čistého výnosu z komercializace dle čl. 27 této směrnice představuje pro původce příjem ze závislé činnosti.52 (2) V případě, že původce není ke dni vyplacení svého podílu z čistého výnosu z komercializace v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu k MU,53 je vyplacený podíl původce z čistého výnosu z komercializace příjmem původce z jiné samostatné výdělečné činnosti.54 Článek 29 Odměňování původců know-how a autorů zaměstnaneckých děl (1) Pro odměňování původců know-how a autorů zaměstnaneckých děl se uplatní čl. 24 až 28 této směrnice obdobně, s níže uvedenými výjimkami. (2) Původcům know-how a autorům zaměstnaneckých děl může být přiznána motivační odměna dle čl. 24 této směrnice. (3) Čistý výnos z komercializace se stanoví tak, že se od výnosů z komercializace know-how nebo zaměstnaneckých děl, které byly připsány na účet MU, odečtou 51


52


53

§ 10 zákona č. 527/1990 Sb.

54


14

náklady spojené s externím komerčním využíváním duševního vlastnictví, poměrná výše správní režie MU a případně poměrná výše daně z příjmu MU. (4) Určení toho, zda nastal zjevný nepoměr, určení výše odměny z komercializace a vyplacení podílu původce na čistém výnosu z komercializace je v působnosti příslušného HS, kde know-how nebo zaměstnanecké dílo vzniklo. (5) V případech, kdy komerční nakládání s duševním vlastnictvím v souladu s čl. 15 odst. 5 a čl. 21 odst. 4 této směrnice provádělo CTT, je určení výše odměny z komercializace a vyplacení podílu na čistém výnosu z komercializace v působnosti CTT. Ustanovení čl. 27 odst. 5 této směrnice se uplatní obdobně.

Část sedmá Nabytí práv k duševnímu vlastnictví Článek 30 (1) O nabytí práv k průmyslovému vlastnictví rozhoduje a příslušnou převodní, licenční či jinou smlouvu uzavírá jménem MU ředitel CTT. (2) O nabytí práv k know-how, které souvisí s průmyslovým vlastnictvím, rozhoduje a příslušnou smlouvu o nabytí práv k know-how uzavírá jménem MU ředitel CTT. (3) O nabytí práv k know-how, které nesouvisí s průmyslovým vlastnictvím, rozhoduje a příslušnou smlouvu o nabytí práv k know-how uzavírá jménem MU vedoucí HS, které potřebuje know-how ke své činnosti. Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem CTT může smlouvu o nabytí práv k takovému know-how uzavřít jménem MU ředitel CTT. (4) O nabytí práv k ochranné známce rozhoduje a příslušnou převodní, licenční či jinou smlouvu uzavírá jménem MU ředitel CTT. (5) O nabytí práva využít autorské dílo nebo o nabytí práva vykonávat majetková práva autorská rozhoduje a příslušnou licenční či jinou smlouvu uzavírá jménem MU vedoucí HS, které potřebuje využít autorské dílo nebo vykonávat majetková autorská práva k příslušnému autorskému dílu. Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem CTT může takovou licenční či jinou smlouvu uzavřít jménem MU ředitel CTT. Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem NMU může takovou licenční či jinou smlouvu uzavřít jménem MU ředitel NMU. (6) Vedoucí HS může stanovit vnitřní normou, že o nabytí práva bezúplatně využít počítačový program či databázi (freeware, open-source software) pro účely výzkumu nebo výuky je oprávněn rozhodnout a příslušnou licenční či jinou smlouvu uzavřít jménem MU i zaměstnanec MU. (7) O nabytí práva využít databázi rozhoduje a příslušnou licenční či jinou smlouvu uzavírá jménem MU vedoucí HS, které potřebuje databázi využít. Na základě předchozí dohody mezi vedoucím HS a ředitelem CTT může takovou licenční či jinou smlouvu uzavřít jménem MU ředitel CTT. (8) Při rozhodování o nabytí práv k duševnímu vlastnictví se postupuje dle pravidel hospodaření MU na příslušný kalendářní rok. Při rozhodování o nabytí práv k předmětům průmyslového vlastnictví se vždy zohlední očekávané výnosy z externího komerčního využívání předmětu průmyslového vlastnictví ve vztahu k nákladům na průmyslově-právní ochranu předmětu průmyslového vlastnictví. (9) Postup zavádění nabytého duševního vlastnictví do účetní evidence nehmotného majetku a jeho ocenění je blíže upraven ve vnitřních předpisech MU.55

55

Směrnice MU č. 12/2012 Evidence hmotného a nehmotného majetku.

15

Část osmá Zvláštní a závěrečná ustanovení Článek 31 Zvláštní ustanovení (1) Způsob a možnosti financování vzniku, ochrany a využívání duševního vlastnictví stanoví Pokyn k oceňování DV. (2) Ředitel CTT a vedoucí příslušného HS odpovídají za to, že využívání duševního vlastnictví probíhá v souladu s podmínkami stanovenými právními předpisy, vnitřními předpisy MU a smluvními závazky MU, zejména pokud byl jeho vznik financován z veřejných zdrojů. (3) Ředitel CTT může vnitřní normou zřídit Radu pro transfer technologií a komerční spolupráci, do jejíž působnosti spadá zejména posuzování strategických projektů v oblasti transferu technologií a významných komercializačních záměrů uskutečňovaných na MU. Článek 32 Závěrečná ustanovení (1) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2013. (2) Tato směrnice ruší a nahrazuje směrnici rektora č. 8/2009 „Duševní vlastnictví na Masarykově univerzitě“. (3) Součástí směrnice jsou tyto přílohy: (a) Příloha č. 1: formulář „Oznámení původce o vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví“ (b) Příloha č. 2: formulář „Evidenční list know-how“ (4) Kontrola dodržování, výklad a aktualizace směrnice je v působnosti ředitele CTT. (5) Kontrola správnosti účtování a evidence duševního vlastnictví je v působnosti ředitele CTT a vedoucího Ekonomického odboru RMU.

Mikuláš Bek rektor

V Brně 30. srpna 2013

16

Duševní vlastnictví na Masarykově univerzitě

Recommend Documents