N které výsledky reprezentativní Retrospektivní studie sexuálního zneužívání v d tství u dosp lé populace R a Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v d tství u dosp lé populace R – projekt dpo ený Interní grantovou agenturou MZ realizovaný týmem odborník Linky bezpe í
Ra
Zkušenost každého druhého dít te : uhození nebo bití rukou p es zadek, facka, pohlavek, tahání za vlasy i za uši, cloumání i strkání, kousání apod. Zkušenost se zám rným užitím síly
Zám rné užití síly Bez zkušenosti
16,9%
Zkušenost 1/4 d tí (24,4%) – fyzické týrání T lesné tresty 58,7%
83,1% 24,4%
Fyzické týrání
Fyzické násilí v
uhození nebo bití n jakým(i) p edm tem(ty) nebo p stí do hlavy i jinde na t le, kopání, opa ení nebo popálení, svazování a p ivazování, po ezání nožem i jiným ostrým p edm tem, dušení nebo škrcení, post elení apod.
i dít ti bývá v mnoha p ípadech jen jednou z forem násilí, které se v rodin vyskytuje
2/3 d tí jsou opakovan vystavovány n které z forem psychického týrání - dít je svými rodi i odmítáno, zavrhováno, ignorováno, násiln izolováno, není mu v nován dostatek asu a pozornosti, je mu odpírána bezpodmíne ná láska a náklonnost , je vystavováno závažným konflikt m v rodin , je citov vydíráno apod.
• Nezanechává viditelné stopy • asto se vyskytuje v kombinaci s dalšími formami týrání • Riziko vyplývá zejména z kumulativního vlivu opakovaného týrání
Jednotlivé formy a podoby psychického týrání se kumulují, dochází ke kumulaci s dalšími formami špatného zacházení s d tmi Alarmující je skute nost, že dít ti je ubližováno nej ast ji t mi nejbližšími - rodi i, a to v mnoha p ípadech po dlouhou dobu, kdy se násilí a jednotlivé jeho formy stup ují a kumulují
Nej ast ji uvád né formy psychického týrání 1. Chování dosp lého vyvolávající pocity zbyte nosti, mén cennosti 2. Pocit, že dosp lý nebere dít na v domí 3. Znehodnocování myšlenek a pocit dít te dosp lým 4. Ponižování 5. Omezování v kontaktu s kamarády i jinými blízkými osobami 6. Nadávky, vulgární oslovování ze strany dosp lého 7. Opakované vysmívání se dít ti 8. Pocity strachu i hr zy vyvolané chováním dosp lého 9. Opakovaná lhostejnost dosp lého k dít ti
% 63,6% 59,5% 48,1% 38,6% 29,4% 27,8% 27,2% 21,9% 21,6%
!
"
Celkem 25,7% dosp lých zažilo v
d tství
n kterou
z
forem
sexuálního zneužití V d tství byla sexuáln t etí žena a tém
zneužita každá
Rodi e nebo p íbuzné osoby
Nep íbuzné, cizí osoby
každý pátý muž
Více než v 1/2 p ípad byli za p vodce zneužívání ozna eni rodi e i jiná p íbuzná nebo dít ti známá osoba • tém
Graf : P vodci sexuálního zneužívání v d tství
Nep íbuzné, známé osoby
60% zneužívaných d tí bylo zneužito kontaktní formou (formou t lesné penetrace 1/10)
• 56,5% zneužívaných d tí a dospívajících bylo zneužito nejmén dvakrát a vícekrát • pr m rný v k za átku zneužívání byl 11,4 let • pr m rná doba kontaktního zneužívání dít te p íbuznou osobou - 3,8 roku
# % "
$ !
&
• absence pocitu jistoty a bezpe í • pocity mén cennosti, odlišnosti • narušené sebev domí dít te (snížené i žádné sebev domí)
Možný za átek kariéry agresora a str jce šikany
• ztráta pocitu vlastní hodnoty, absence smyslu života • agresivní chování jako model a norma chování • neschopnost empatie, bezohlednost, rysy egocentrismu • odlišné vnímání hodnotového systému, „deviantní“ hodnotová orientace • odlišný životní styl • raný kontakt s alkoholem i jinou drogou
Cestou necestou vhodné ob ti šikanování
• oslabená rodi ovská kontrola - problematika kvality trávení volného asu
!
' Reklama životní styl hodnoty
Spole nost Ak ní filmy
Vliv party - kdo je vlastn úsp šný, uznávaný - otázka idol , vzor ...
Po íta ové hry Nuda asté sledování brutálních scén bez „doprovodného komentá e“
- v po tu je síla - „rozpouští“ se individuální odpov dnost - já to nebyl, to oni ...
ztráta orientace mezi skute nou a virtuální realitou „…ale jemu nestalo“
- nápodoba agresivního chování - „chci být jako on“
soucit, podpora a ochrana slabších apod. to se „nenosí“!!
se
taky
nic
- bažení po n em novém, extrémním... Neschopnost empatie, soucitu „...když on provokoval, zasloužil si to…!“
…“ to ho p ece nemohlo tak strašn bolet, vždy - deformace komunikace a jsem mu jen…“ sociálního cít ní - ztráta schopnosti navázat a udržet hodnotný vztah
( )
(
)
• p evážn se nejedná o psychopatologii – agreso i nebývají sadisti tí psychoapti • jedná se p evážn o problém duchovního rozm ru lov ka a jeho morálky
• charakteristické znaky osobnosti agresora : •sebest ednost, egocentrické tendence posilují vrozenou touhu po moci •neschopnost empatie – neschopnost vnímat pot eby, bolest druhého •chyb jící mravní hodnoty, bez v domých pocit viny •nekultivovaná a netransformovaná agrese slouží primitivnímu já a op t uspokojení pouze vlastních pot eb moci a uspokojení z ní
* Ob tí šikanování se m že stát prakticky kdokoli Typické rysy : • bojácnost a zranitelnost – neschopnost sv j strach skrýt •vrozená slabá reaktivita ve stresových, zát žových situacích – astý strach ze selhání, pocity vlastní viny, vý itky, pocity mén cennosti, nedosta ivosti, p ílišná sebekriti nost apod. •Uzav enost, mírnost
+
)
!
+
)
!
ponižující p ezdívka, posm šné poznámky, astá kritika ob ti manipulativní p íkazy nátlak k v cnému nebo pen žnímu pln ní – dary, výkupné,placení za agresora fyzická agrese v i ob ti - ob se nebrání i je p i své obran neúsp šná r zná zran ní, jejichž význam ob vysv tlit, zran ní jsou ast jší
zleh uje
i nedokáže p í inu uspokojiv
asté poni ení i ztráty školních pom cek, osobních v cí nebo ástí od vu, dít chodí ze školy hladové ast jší žádosti o peníze – sou asn však nedokáže udat v rohodný d vod krádeže pen z i r zných p edm t z domova agresivní chování k sourozenc m nebo jiným d tem i rodi poruchy spánku, no ní d sy, nechutenství
m.
+
)
!
•chronické depresivní stavy, smutek, pla tivost, sebevražedné myšlenky •výkyvy nálad, •dít se stává introvertním, uzav eným, plachým •poruchy p izp sobivosti •poruchy vývoje osobnosti - poruchy sebehodnocení a narušené, negativní sebepojetí,… •celková nejistota, stále p ítomný strach •negativní vztah ke škole, ztráta zájmu o u ení , zhoršení prosp chu •psychosomatické potíže - únava, nevolnost, bolesti hlavy, b icha, zad, ranní nevolnosti se zvracením, dusivé astmatické záchvaty apod. •út ky do nemoci, asté neomluvené absence – záškoláctví, út ky z domova •pozdní p íchody do školy a ze školy dom •dít nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný as, nemá s kým chodit ven spod., zdržuje se doma více, než m lo ve zvyku.
+
)
!
Varovné signály upozor ující na možnost vzniku i existence šikanování je t eba zám rn a systematicky vyhledávat Opakovaná sociometrická šet ení Anonymní dotazníky zam ené na detekci šikany Schránky d v ry Besedy, neformální setkání, t ídnické hodiny Pozorování …
, .
/
0
!
•Dostatek kvalitních informací týkající se fenoménu šikanování •Vnímavost k problematice – schopnost detekovat i nep ímé varující signály upozor ující na možnost existence šikanování •Vnímavost k pocit m a pot ebám zejména ob ti, ale i agresora a dalších aktér šikanování •Ochota pomoci, problém ešit •Schopnost správn diagnostikovat, nabídnout adekvátní ochranu a pomoc, v etn správného zhodnocení vlastního potenciálu problém ešit
)
"
Správná diagnostika stupn a závažnosti šikany je klí ovým momentem pokro ilá stádia šikany kladou odlišné, vyšší nároky zejména na odborn vedené vyšet ování, metody ešení a nápravná opat ení Pedagogicko - psychologické poradny, st ediska výchovné pé e, linky d v ry, krizová centra, speciáln pedagogická centra apod.
Odpor proti rozkrytí šikanování bývá organizovaný a mimo ádn silný – tém
všichni systémov lžou a zapírají, vysoké riziko k ivých, zmanipulovaných výpov dí ob tí, sv dk i falešných sv dk
) 1 2 1. 2. 3. 4. 5. Cíl :
0 !
3
Rozhovor s t mi, kte í na šikanování upozornili a s ob mi Nalezení vhodných sv dk Individuální, p ípadn konfronta ní rozhovory se sv dky (nikoli však konfrontace ob tí a agresor ) Zajišt ní ochrany ob tem Rozhovor s agresory, p ípadn konfrontace mezi nimi zmapovat : - kdo a kolik je ob tí - kdo je agresorem – kdo je iniciátor, kdo je aktivní ú astník - kde, kdy a jakým zp sobem docházelo k šikanování odhad závažnosti šikany
Samotný rozhovor s ob tí šikany by m l být nejen prost edkem k diagnostice, ale i první pomocí adresovanou ob ti šikanování • ob
–
asto n kolik marných pokus
šikanování zastavit, bránit se
selhání, pocity viny, mén cennosti umn využívané a sycené agresorem • asto dlouhodobá zkušenost s ubližováním psychického i fyzického rázu • strach, úzkost, obavy z prozrazení a odvety agresora i zbytku skupiny
Brát ob
vážn
Nebagatelizovat pocity a zkušenosti – ob
se asto nachází ve stavu krajní nouze, krize
Poskytnout emo ní podporu
pocity
(
"
Orienta ní ukazatelé : 1) Hodnocení chování, vztah a celkové atmosféry postižené skupiny •
•
Po áte ní stádia – ob ti i sv dkové celkem ochotn spolupracují a vypovídají kdo, jak, kdy a koho šikanoval, sm rem k ob ti je projevován soucit a snaha zamezit dalšímu ubližování, agresor a jeho chování není dosud vnímáno jednozna n pozitivn Pokro ilá stádia – patrná t žká atnmosféra strachu, silné obavy p ekro it tabu ml ení, neochota vypovídat, pop ípad jsou výpov di nev rohodné, násilí je bagatelizováno nebo zcela popíráno, ob je znevažována a kritizována, naopak agresor je hodnocen pozitivn
2) Zjišt ní závažnosti a etnosti agresivních projev – míra brutality 3) Doba trvání šikanování – hranice cca 3 m síc 4) Po et ob tí a agresor
/
0
Nápravná opat ení v rámci první pomoci Cíl : •
Co nejrychlejší a razantní zastavení dalšího šikanování
•
Zajišt ní ochrany ob tem
•
Obnovení oficiálních norem
2 základní metody :
1. Restrikce – metoda vn jšího nátlaku – cílem je prost ednictvím trestu a strachu p inutit agresory, aby zastavili šikanování a dodržovali oficiální normy 2. Metoda usmí ení – cílem je nastolit spolupráci a zm nu vztah mezi agresorem a ob tí
#
1
'
Šikana není v našem právním ádu právn jednozna n definována a nelze ji z právního hlediska pojmout jako jeden celek Jedná se o složitý a komplexní problém - svými znaky a d sledky šikanování zasahuje do r zných právních odv tví Šikanování m že svým charakterem napl ovat podstatu trestných in poškozování cizí v ci, krádeže, loupeže, neoprávn ného užívání cizí v ci, vydírání, útisku, ale i ublížení na zdraví, omezování nebo zbavení osobní svobody, vydírání, útisku, znásiln ní, pohlavního zneužívání apod.
