Dětství a mládež. Rodina jako nositel životních šancí a příležitostí pro své děti. Mgr. Karolína Dobiášová
15.3. 2012
Obsah přednášky • • • • • • • • • •
Dětství a mládí v průběhu životního cyklu Dětství a mládí a kvalita života Dětská chudoba Orgány sociálně-právní ochrany dětí Rodiny se specifickými potřebami Náhradní a pěstounské rodiny Neúplné rodiny Rodiny s třemi a více dětmi Rodiny migrantů Romská rodina
Kritická období v průběhu životního cyklu ve vztahu k dětství a mládí Těhotenství a narození Ranné dětství
Dětství
Dospělost
Školní věk Dospívající a mládež
Perspektiva životního cyklu v dětství a mládí • Perspektiva životního cyklu poskytuje vhodný rámec také pro pochopení rizik a příležitostí pro efektivní investice do dětí a mládeže • Také v dětství a mládí existují kritická období v rámci životního cyklu • Každá významná újma v těchto kritických obdobích může mít závažné, často nevratné účinky na budoucí život jedince s mezigeneračním dosahem. Tato citlivá období zároveň představují příležitosti pro intervence veřejných politik .
Důvody přístupu v rámci životního cyklu • Intervence mají kumulativní charakter • Užitek z intervencí do jedné věkové skupiny se může přenášet na starší věkové skupiny • Intervence v jedné generaci se přenášejí do generací následujících – usnadňují prolomit cyklus chudoby (deprivace) • Pouhá jednorázová a neprovázaná opatření k zamezení chudoby nevedou k udržitelným výsledkům • Identifikace klíčových rizik a nedostatků v rámci životního cyklu umožňuje lépe stanovovat priority v oblasti intervencí a tím efektivněji využívat omezených zdrojů.
Blahobyt (well-being) dětí Blahobyt dětí je v dokumentech OECD v mezinárodním srovnání chápán jako multidimenzionální koncept. Indikátory blahobytu jsou: • Materiální blahobyt • Kvalita bydlení a životního prostředí, • Zdraví, • vzdělávání, • Rizikové chování • Kvalita školního života.
• • • • •
Boj proti dětské chudobě a prosazování sociálního začlenění dětíBoj proti dětské chudobě a prosazování sociálního Zdroj: Večerník, J. Boj proti dětské chudobě a začlenění dětí prosazování sociálního začlenění dětí, Sociologický ústav Akademie věd, 2007
Průměrný příjem domácností s dětmi
Deprivace v oblasti vzdělávání Ukazatel deprivace v oblasti vzdělávání měří zda děti ve věku 15 let mají k dispozici mají méně než čtyři z osmi základních položek: stůl ke studiu a klidné místo pro práci, počítač pro školní práci, vzdělávací software, připojení k internetu, kalkulačku, slovník a školních učebnice.
Bydlení a životní prostředí • Měří se pomocí dvou indikátorů: Overcrowding - děti žijí v přeplněných podmínkách, když počet lidí, kteří žijí v domácnosti převyšuje počet pokojů v domácnosti (nepočítá se kuchyně a koupelna). Quality of the local environment - kvalita místního prostředí je měřena pomocí ukazatele hlučnosti doma a v okolí, nečistoty, špínu, znečištění nebo odpadků kolem domu a v okolí.
Přeplněnost bydlení
Místní prostředí
Vzdělání Na základě výsledků v PISA testech v oblasti čtení, matematiky a gramotnost v ostatních vědách.
Mládež, která je mimo systém vzdělávání
Kojenecká úmrtnost a nízká kojenecká váha
Kojení a očkování
Fyzická aktivita dětí
Dětská úmrtnost
Počet sebevražd
Rizikové chování • Kouření a pití alkoholu
Fertilita dospívajících
Vztah ke škole
Šikana ve škole
Sociální výdaje na děti dle období
Skladba výdajů na děti dle věku děti do 2 let
Skladba výdajů na děti dle věku ranné dětství (do 6 let)
Skladba výdajů na děti dle věku střední dětství (6 – 11 let)
Skladba výdajů na děti dle věku pozdní dětství (12 – 17 let)
Skladba výdajů na děti dle věku
Předškolní péče
Doporučení OECD • Čím včasnější zásahy tím lépe • Směřovat pomoc vulnerabilním skupinám dětí • Snižují se tím náklady v pozdějším věku
Databáze strategií ČR • http://databazestrategie.cz/cz/CR/strategie Např. NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ z roku 2012
Chudoba v ČR I • Česká republika patří k členským státům EU s nejnižší nerovností příjmu domácností (podobně jako je tomu ve skandinávských zemích) a poměrná míra ohrožení chudobou celé populace je nejnižší (podobně jako v případě Švédska a Nizozemska) • Pod hranicí chudoby (osoby s příjmem pod hranicí 60 % příjmového mediánu) , měřené vzhledem k příjmům celé společnosti, žije méně než 10% obyvatel (ČR patří mezi země s nejnižší mírou rizika chudoby v celé Evropské unii) • Významnými faktory nízké míry relativní chudoby v ČR je: nízká míra příjmových nerovností a poměrně vysoká efektivita sociálních transferů (snižuje míru chudoby o 29 %) v kombinaci s nízkou úrovní příjmového mediánu
Chudoba v ČR II Výrazně jsou ohroženy příjmovou chudobou některé kategorie populace: • v prvé řadě nezaměstnaní a vedle toho neúplné rodiny s dětmi i početnější rodiny s dětmi. • Pod hranicí chudoby je 31% dětí, 12% důchodců, 40% osamělých rodičů s 1 a více dětmi, 22 % úplných rodin se třemi a více dětmi, 48 % nezaměstnaných (EU průměr 42 %) • riziko chudoby u rodin se čtyřmi a více dětmi je 6× vyšší než u rodiny s jedním dítětem
Zdroj: Eurostat 2010
Rozsah a povaha dětské chudoby v ČR Neexistují žádné zásadní rozdíly v míře ohrožení chudobou dle věku dětí (tabulka 3). V poměru nejnižší míru vykazuje skupina starších dětí • ohrožených chudobou; ti mezi sebou rovněž vykazují nejmenší rozdíly v chudobě. Oproti tomu nejvyšší míru chudoby mezi dětmi lze nalézt u středně starých dětí, zatímco největší rozdíl v chudobě vykazují nejmenší děti. Největší rozdíl je mezi dětmi s jedním a oběma rodiči, a to bez ohledu na stáří dítěte. Míra chudoby u dětí žijících v domácnosti s jedním ekonomicky činným členem se pohybuje mezi 11 a 26 % v závislosti na jejich věku. Míra chudoby je nepatrná nebo rovná nule u téměř 60 % dětí žijících v domácnostech se dvěma a více ekonomicky aktivními členy. V případě, že se v domácnosti nevyskytuje žádný ekonomicky aktivní rodič, může se míra chudoby vyšplhat až na 90 %.
Večerník
Zdroj: Večerník 2007
Materiální deprivace V oblasti materiální deprivace zaostává ČR za většinou zemí EU- 15, zatímco oproti ostatním novým členským zemím vykazuje příznivější výsledky. • Celkově, srovnáváno s průměrem zemí EU, má Česká republika mírně horší výsledky v deprivaci v položkách základních životních potřeb, jako jsou: • Neočekávané výdaje jsou problémem (nad 7 500 Kč) - 38 % proti 34 % průměru EU, • nemůže si dovolit týden dovolené ročně mimo domov - 39 % proti 36 % průměru EU, • nemůže jíst maso alespoň obden - 12 % oproti průměru 9 % v EU, • nemá možnost pořídit si auto - 11 % oproti 9 % v EU. • Pokud jde o bydlení: • nedostatek prostoru v bytě (51 % proti 31 %) a • současně náklady na bydlení představují větší břemeno než 40 % příjmů (46 % proti průměru 42 % v EU).
Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR Legislativní vymezení (základ): • Úmluva o právech dítěte • Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky věnuje pozornost dětem a rodině v článku 32 tak, že dává rodičovství a rodinu pod ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní ochranu. Zákony proto také respektují jeden ze základní principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je toho třeba, požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají a nebo se o děti nemohou nebo nechtějí starat. • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o SPO) • Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR Dítě – je dle Úmluvy o právech dítěte osoba nezletilá, tj. každá lidská bytost mladší 18 let, pokud nenabyla zletilosti dle platného práva dříve. Děti, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana : • mají na území ČR trvalý pobyt, • mají povolen trvalý pobyt nebo jsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) , • podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu na území ČR (mezinárodní ochrany) (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) • a další v zákoně vyjmenované typy pobytu. Dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují, je poskytována sociálně právní ochrana jen v nezbytném rozsahu, tj. opatření k ochraně života a zdraví a zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče. Právo dítěte požádat o pomoc Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany dětí a další subjekty, kterým přísluší ochrana práv dítěte, o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv. Tyto subjekty jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc.
Věcné hledisko poskytování sociálně-právní ochrany Nejedná se o taxativní vymezení, ale jen o příklady:
rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, děti se opakovaně dopouští útěků od rodičů, děti zanedbávají školní docházku, Děti požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin, • děti na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu, • děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči, • děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů,……. • • • • •
Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR - systém Orgány sociálně-právní ochrany dětí: • obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, • krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy), • Ministerstvo práce a sociálních věcí • Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí - orgán ochrany dětí v soukromoprávních věcech s mezinárodním prvkem (vymáhání výživného, mezinárodní adopce, mezinárodní únosy dětí, ochrana nezletilým osobám) Krajský úřad nebo Magistrát hl. města Prahy může vydat pověření nestátním subjektům(nadace, občanská sdružení, církve a další právnické a fyzické osoby), aby plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí. Pověřené osoby nejsou orgány sociálně-právní ochrany. Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011
Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí Jedná se např. o: • Pomoc dítěti v případech vážného ohrožení • Preventivní a poradenskou činnost • Zprostředkování osvojení a pěstounské péče • Pomoc při řešení některých rodinných situací týkajících se dětí, pokud není nutné rozhodnutí soudu • Může i sám podávat návrhy na soudní rozhodnutí ve věcech nezletilých dětí, považuje-li to za nutné, např. návrh na nařízení ústavní výchovy dítěte • Dohled nad problémovými rodinami (vyhledávání dětí v ohrožení, projednávání s rodiči odstranění nedostatků, ……)
Statistické údaje o SPOD Sociálně právní ochrana dětí je monitorována prostřednictvím pravidelných hodnocení statistického monitoringu. Data poskytují informace o počtu rodin a dětí v ohrožení z hlediska sociálně právní ochrany. Tato data také poskytují regionální a časový pohled na danou problematiku.
Zdroj: Barvíková, Svobodová, Šťastná: Analýza současného stavu v oblasti terénní činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a stanovení optimálních podmínek výkonu sociálněprávní ochrany dětí ve vazbě na počet klientů, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. 2009 Palackého nám.
Rodiny se specifickými potřebami
Rodiny, které vlastními silami: nezvládají materiálně zabezpečit své potřeby plnit socializační role potýkají se při plnění rodinných funkcí se závažnějšími problémy Do této skupiny jsou řazeny dle Národní koncepce podpory rodin s dětmi z roku 2008: neúplné rodiny, rodiny se třemi a více dětmi, rodiny se členem se zdravotním postižením, romské rodiny, rodiny přistěhovalců, náhradní a pěstounské rodiny.
Další rodiny se specifickými potřebami • Rodiny s mladistvým delikventem • Rodiny, kde se vyskytuje násilí (rodiny s týranou ženou nebo rodiny zanedbávající, případně týrající děti) • Rodiny s členem ve výkonu trestu • Rodiny s dospělým alkoholikem • a pod. Zdroj O. Matoušek 1993
Cíle sociální politiky ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami • zabránit hrozící chudobě způsobené snížením reálného příjmu, • pomáhat řešit bytovou situaci, • vyrovnávat vzdělávací šance a přístup na trh práce • Podporovat sociální kontakty a tak omezovat izolovanost (sociální vyloučení, vytváření ghett). Zejména podpora formou nabídky kvalitních sociálních služeb a cílených projektů.
Sociální služby • Prevence sociálního vyloučení • jsou zaměřeny na pomoc a podporu jednotlivým členům rodiny a/nebo rodině jako celku nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci • Základními druhy sociálních služeb jsou (Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.) :
1. 2. 3.
sociální poradenství (např. manželské a rodinné poradenství, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí) služby sociální péče (např. osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby, centra denních služeb) služby sociální prevence (raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – sanace rodin, terénní programy)
Sanace rodiny • Sanace rodiny je jedním z nástrojů podpory rodičů, kteří péči o své děti zvládají obtížně. Důsledkem těchto obtíží bývá neprospívání dítěte v rodině. Jde o rodiny, které se často dlouhodobě ocitají v situaci nejrůznějších starostí – existenční nejistota, strach ze ztráty bydlení, nestabilní a nejisté vztahy v rámci užší i širší rodiny, sociální pozice outsidera na okraji společnosti. • Cílem sanace rodiny je předcházet, zmírnit nebo eliminovat příčiny ohrožení dítěte a poskytnout rodičům i dítěti pomoc a podporu k zachování rodiny jako celku. Jedná se o činnosti směřující k odvrácení možnosti odebrání dítěte mimo rodinu, k realizaci kontaktů dítěte s rodinou v průběhu jeho umístění do ústavní výchovy nebo k umožnění jeho bezpečného návratu domů. • Sanace rodiny se týká formálních stránek rodiny i obsahových stránek rodičovství. V praxi se osvědčuje začínat s formálními stránkami rodiny, protože jsou pro rodiče bezpečnější a přímo ovlivňují možnost jejich vyladění na obsah rodičovství. Když rodina nemá peníze na jídlo a hrozí jí ztráta bydlení, rodiče nemají kapacitu zajímat se o význam společné hry se svými dětmi. Od začátku sanace rodiny je ale třeba s rodiči mluvit o formálních i obsahových stránkách rodinného života a zjišťovat, jaké mají představy o své roli a o rolích ostatních členů týmu. Zdroj: Bechyňová, V., Konvičková, M.: Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008
Rodinná mediace • Pomoc rodinám, které se dostaly do konfliktní situace. • Prostřednictvím odborných pracovníků, dojít ke klidné dohodě mezi rodiči tak, aby nebyl narušen další vývoj dítěte, pokud se rodiče rozcházejí. • Mediace je alternativní metoda, jejímž cílem je najít oboustranně přijatelné a dodržitelné řešení a to rychleji než u soudu. Kromě samotného vyřešení problému může vést i k vylepšení vzájemné komunikace v rodině a k zefektivnění spolupráce mezi členy rodiny. Ve většině vyspělých západoevropských zemí a ve Spojených státech se mediace využívá v 60 až 70 % řešených pracovních, obchodních, rodinných nebo komunitních sporů, přičemž zhruba dvě třetiny končí uzavřením výsledné dohody.
Neúplné rodiny Neúplná rodina je tvořena jedním z rodičů a jeho nezletilým dítětem (dětmi) Různé způsoby jejího vzniku: (1) úplná rodina vůbec nevznikne – jedná se o případ, kdy svobodná matka zůstane sama se svým dítětem; (2) úplná rodina přestane dočasně nebo trvale plnit svoji funkci - např. rodič je s dítětem dočasně sám, protože druhý rodič vykonává vojenskou službu, je ve výkonu trestu nebo trvale opustil rodinu; (3) úplná rodina zanikne, a to buď přirozenou cestou (smrtí jednoho z rodičů) nebo cestou nepřirozenou (rozvodem manželství) • Neúplné rodiny jsou často vystaveny sociálním a kulturním tlakům ze strany společnosti a jejich akceptace se odlišuje v závislosti na důvodu jejich vzniku. • Netvoří homogenní kategorii - nesezdané soužití, neúplná rodina po rozvodu, osamělé rodičovství • Jsou ve vyšší míře ohroženy chudobou a sociálním vyloučením • Osamělé rodičovství týká častěji žen než mužů.
Podíl neúplných rodin v EU 27
Sociální politika ve vztahu k rodinám samoživitelů v ČR • Podle zákona o rodině (94/1963) mají děti manželské stejné nároky jako nemanželské, je-li otec uveden v rodném listě, oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů • systému přímé finanční podpory rodin s dětmi, který je v České republice realizován především prostřednictvím dávek státní sociální podpory, nejsou neúplné rodiny vzhledem k rodinám úplným nijak zvýhodňovány • Osamělost rodiče je zohledněna v systému nemocenského pojištění v podpoře při ošetřování člena rodiny (16 místo 9 dnů). • vdovský/vdovecký a sirotčí důchod • nefinanční podpora rodin s dětmi prostřednictvím služeb pro rodiny (může být zvýhodnění při přijímání do předškolního zařízení)
Rodiny se třemi a více dětmi • Porodnost klesá, ale podíly dětí dle pořadí zůstávají téměř nezměněné • Podíl dětí narozených ve třetím a vyšším pořadí klesá spolu s rostoucím vzděláním matky • Vysokou plodností odchylující se od obvyklého průměru se vyznačují zejména rómské ženy (60 % romských žen je matkami tří a více dětí, více jak pětina Romek má dokonce dětí pět nebo více) • Ženy hlásící se k některému náboženskému vyznání mají zpravidla ve všech věkových skupinách počet dětí vyšší než ženy bez vyznání • Vícedětné rodiny mohou vzniknout též jako výsledek vícečetných porodů • Podle dosavadního vývoje můžeme předpokládat, že počet vícečetných porodů se bude i nadále zvyšovat, jednat se bude zejména o porody dvojčat. Jako vysvětlení dosavadního trendu narůstání počtu i podílu vícečetných porodů bývá zmiňováno především rozšíření asistované reprodukce, užívaní hormonálních přípravků (antikoncepce) i zvyšování věku matek při porodu.
Rodiny se třemi a více dětmi • Ve vícedětných úplných rodinách tvořených manželským párem je však častěji než v úplných rodinách bez rozdílu v počtech dětí ekonomicky aktivní pouze otec a matka je ekonomicky neaktivní (20,8 % vícedětných rodin), méně často jsou naopak ve vícedětných rodinách oba manželé ekonomicky neaktivní (2,1 %) • ve srovnání s rodinami s jedním či dvěma dětmi představují na celkových příjmech vícedětných rodin vyšší podíl sociální příjmy • domácnosti se třemi a více nezaopatřenými dětmi podstatně častěji uvádějí, že vycházejí s příjmem s určitými obtížemi Zdroj Svobodová 2007
Rodiny přistěhovalců • Migrace je celosvětový fenomén. Odhaduje se, že na mezinárodní úrovni se každý rok za prací a lepším životem stěhuje více než 200 milionů lidí, z nichž okolo 30-40 milionů tvoří ilegální migranti. • Existence různých typů rodin migrantů (Kofman 2006, dle Kuronen 2010): slučování rodin, vytváření rodin migrantů, sňatková migrace, migrace celých rodin. • Slučování rodin cizinců by mělo probíhat podle jasně stanovených pravidel, která definují osoby, které mají nárok na sloučení rodiny (přímé příbuzné - rodiče, děti a manžele) • Integrace přistěhovalců
Sociální politika a rodiny migrantů I • Nárok na dávky státní sociální podpory • přistěhovalci, kteří na území ČR pobývají legálně (a jsou zde hlášeni k trvalému pobytu nebo mají povolení k dlouhodobému pobytu nebo dlouhodobé vízum) a uznaní azylanti po roce ode dne hlášení pobytu • Sociální služby – cizinci mimo EU s dlouhodobým pobytem nemohou čerpat sociální služby dle zákona o soc. službách 108/2006
Sociální politika a rodiny migrantů II • Zdravotní péče – problém zdravotní pojištění • Vzdělávání – nárok na bezplatné vzdělání
Migranti v ČR Celkem (k 31.12. 2010): 425 301 = 4 , 2 % populace Maximum v květnu 2009 (444 tis.) a od té doby klesá. Z toho: • S trvalým pobytem 40% • S dlouhodobým pobytem 60%
Ženy Muži
40 % 60 %
Narodnostní struktura: • Ukrajinci 30 % • Vietnamci 14 % • Rusové 6% • EU 33%
87 % migrantů je ekonomicky aktivních Zaměstnanci 78 % Podnikatelé 22 %
Věková struktura migrantů Cizinci
• Dospělí 20 – 65 77% • Děti a dospívající 20% (z toho většinu tvoří děti migrantů ze třetích zemí)
• Starší 65 let 3% (z toho 38 % jsou cizinci ze třetích zemí)
Češi
Rómské rodiny • Romové jsou největší evropskou menšinou, romská populace je odhadována na 8 – 12 milionů lidí • rómská populace má sice společný etnický původ, ale uvnitř je velmi různorodá • Svým původem, historií a tradicemi se výrazně liší od ostatního evropského obyvatelstva • Přes různorodost patří Romové jako skupina k nejchudším, nejvíce marginalizovaným, nejméně vzdělaným a nejčastěji nezaměstnaným obyvatelům EU. Jako celek vykazují určitou uzavřenost vůči majoritní populaci • Demografická struktura rómské populace má charakter progresivní, tj. je v ní vyšší podíl dětí a menší zastoupení lidí vyššího věku
Specifika romské rodiny • Tradiční romská rodina je velká a má patriarchální ráz (soužití generací, dělba rolí) • Dochází k nuklearizaci romských rodin • Výchova dětí není orientována na vzdělávací dráhu, je volnější (Zdroj O. Matoušek 2010)
Romové a sociální vyloučení V ČR se v roce 2006 nacházelo 310 sociálně vyloučených romských lokalit ve 167 obcích. V 80% z těchto lokalit je odhadovaný podíl Romů nadpoloviční. Ve více jak 40% převyšuje 90%. • Lidé žijící v těchto lokalitách jsou v drtivé většině nezaměstnaní, často mají nízké vzdělání a žádnou či malou kvalifikaci. V těchto lokalitách se ve větší míře vyskytují rizikové jevy, nedostatečné sociální kompetence a zhoršený zdravotní stav. • Problémem je rovněž nízká úroveň dosaženého vzdělání, nedostatek kvalifikace a absence praxe. Je zde výrazně vyšší riziko, že pokud děti a mládež nebudou mít pozitivní vzory, negativní vzorce chování se budou přenášet mezi generacemi (Víšek a kol. 2008). • Intervence: vzdělávání, trh práce, bydlení, zdraví • Sociální služby Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2009 Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013
Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit • Http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html
Náhradní a pěstounské rodiny • Náhradní rodinná péče: osvojení (adopce), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství a opatrovnictví • Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny: • ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí (příspěvek při převzetí dítěte a na nákup motorového vozidla). • Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.
Nemocenská
Zdravotní pojištění
Nemocenské
Sociální pojištění
Pojištění
Peněžitá pomoc v mateřství
Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek
Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
Systém sociálního zabezpečení
Důchodové Rodičovský příspěvek
Státní sociální podpora Příspěvek na živobytí
Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc
Sociální pomoc Pomoc v hmotné nouzi
Porodné
Příspěvky pro ZP
Příspěvek na péči
invalidní vdovský a vdovecký
sirotčí Přídavky na děti
Dávky sociální péče
starobní
Příspěvek na bydlení Dávky pěstounské péče
Pohřebné
Navrhované změny v oblasti pěstounské péče • Profesionální pěstounská péče • Zvýšení dávek • U pěstounské péče na přechodnou dobu pobírání příspěvku i v době, kdy o žádné dítě nepečují
Zdroje • • • • •
• • • • • •
• •
Combating poverty and social exclusion 2010 edition. A statistical portrait of the European Union 2010, EUROSTAT 2010 Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť, Slon 1993 Kuronen, M.: Research on Families and Family policies in Europe. State of the Art, Family Platform 2010 Mareš, P.: Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení, Sociologický časopis, 2000, Vol. 36 (No. 3: 285-297) Hora, O., Kofroň, P., Sirovátka, T.: Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice s důrazem na situaci dětí podle výsledků šetření SILC, VÚPSV, v.v.i. Praha, výzkumné centrum Brno 2008 Sirovátka, T., Kofroň, P., Jahoda, R.: Rizika příjmové chudoby a materiální deprivace v České republice, VÚPSV, v.v.i. 2011 Bechyňová, V., Konvičková, M.: Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008 Matoušek a kol.: Sociální práce v praxi, Portál 2010 Svobodová, K.: Životní situace vícedětných rodin, VÚPSV 2007 Špeciánová, Š.: Sociálně-právní ochrana dětí, Vzdělávací institut ochrany dětí 2007 Večerník, J. Boj proti dětské chudobě a prosazování sociálního začlenění dětí, Sociologický ústav Akademie věd, 2007
www.mpsv.cz Doing better for children, OECD 2007
