2/6 Rodina a mate ská škola Mgr. Ludmila Šprachtová Pro rodi e je mate ská škola zpravidla první vzd lávací institucí, se kterou se v pr b hu života svého dít te setkávají. U n kolika mála z nich m že tomuto setkání p edcházet zkušenost získaná s jeslemi i n kterými soukromými, spíše „hlídací službu“ nabízejícími za ízeními. P i svém kontaktu s mate skou školou vycházejí rodi e zpravidla ze svých zkušeností získaných z vlastní docházky do mate ské školy i ze zkušenosti se staršími d tmi. Ovlivn ni jsou jednak vlastním názorem na vzd lávání, jednak médii, dále pak postojem spole nosti k významu vzd lávání. Ve vztahu rodi , dít a mate ská škola vyvstává mnoho otázek: - Co o ekávají rodi e od mate ské školy? - M že mate ská škola uspokojit jejich požadavky, napl uje jejich o ekávání? - Kam až by m la mate ská škola ustupovat nárok m rodi ? - Jsou rodi e zákazníky? - Nakolik má být mate ská škola ve svých požadavcích na rodi e neústupná a stát si na svém? - Jak rodi e vtáhnout (zapojit) do vzájemné komunikace a spolupráce? - Je mate ská škola pro rodi e i pro d ti? - Jakým dílem p ispívá k rozvoji osobnosti dít te rodina a jakým mate ská škola? Otázek kolem vztahu rodi a mate ské školy je mnoho. Pokusíme se na tento vztah podívat blíže, odpov d t si na tyto otázky, abychom dokázali zvolit a používat ú inné metody a prost edky komunikace a spolupráce s rodi i. Aby komunikace i spolupráce nebyla formální, ale p ínosná pro všechny zú astn né strany, tedy pro d ti, rodi e i zam stnance školy.
2/6.1 Rodina a její právní postavení Mgr. Ludmila Šprachtová Rodina je základem pro vývoj každého jedince. Ten je s rodinou spojen po celý život. Nejd íve jako dít , n kdy sourozenec, pozd ji jako rodi . V rodin se vytvá í ada p íbuzenských vazeb. V rozší eném rodinném systému plníme adu sociálních rolí. Dít se u í od rodinných p íslušník zastávat jednotlivé sociální role. P edevším napodobováním. Právní rámec vzniku manželství a posléze rodiny vymezuje zákon . 94/1963 Sb., o rodin , ve zn ní pozd jších p edpis . Mimo jiné poukazuje na n které povinnosti a práva ve vztahu k vlastnímu dít ti. V § 1 odst. 1 íká: „Manželství je trvalé spole enství muže a ženy založené zákonem stanoveným zp sobem.“ V dalších odstavcích uvádí nap .: - Odst. 2: „Hlavním ú elem manželství je založení rodiny a ádná výchova d tí“. - V § 32 odst.1: „Rozhodující úlohu ve výchov d tí mají rodi e“. - Odst. 2: „Rodi e mají být svým osobním životem a chováním p íkladem svým d tem.“ - V § 33: „Na výchov se podílí i manžel, který není rodi em dít te, za p edpokladu, že s ním žije ve spole né domácnosti.“ - V § 34 odst. 1: „Rodi ovská zodpov dnost náleží ob ma rodi m.“ - Odst. 2: „Jestliže jeden z rodi nežije, není znám nebo nemá zp sobilost k právním úkon m v plném rozsahu, náleží rodi ovská zodpov dnost druhému rodi i. Totéž platí, je-li jí jeden z rodi zbaven a nebo je-li výkon jeho rodi ovské zodpov dnosti pozastaven.“ Kolik lidí si prostuduje zákon o rodin p ed vstupem do manželství nebo p ed po ízením dít te? Kolik si je v domo zodpov dnosti a povinností, které souvisí s jejich rodi ovskou rolí? Když se plánuje a o ekává p íchod dít te do rodiny, nemusí žádný z rodi nikoho p esv d ovat, že to zvládne, nemusí skládat zkoušku, zda je na rodi ovství zralý. Ale každý, kdo chce ídit auto, musí znát „Pravidla silni ního provozu“ a následn složit náro nou zkoušku z ovládání vozidla, ešení dopravních situací a znalosti jeho pravidel. Rodi nic takového nemusí. V praxi se pak ne z ídka setkáváme s porušováním zákona O rodin . Zpravidla se toto porušování zákona týká § 32, odst. 1, který rodi m stanovuje, že „Rodi e mají být svým osobním životem a chováním p íkladem svým d tem.“ V praxi se však pom rn asto setkáváme s p ípady, kdy jsou d ti doma sv dky neuváženého chování, jakými jsou projevy neúcty, ponižování, násilí, agresivity, podvád ní, nedodržování spole enských norem. Sv j podíl na takovém chování rodi mají jejich p enesené vzorce chování z p vodní rodiny, podce ování u ení se sociálních rolí dít te od rodi napodobováním, i nesoulad žitých norem s normami preferovanými spole ností. V § 34 odst. 1 zákon íká: „Rodi ovská zodpov dnost náleží ob ma rodi m.“ V praxi asto vidíme, jak v tší ást této odpov dnosti leží na matce. V posledních letech se hovo í o tzv. krizi rodiny. P ibývá matek samoživitelek rozvedených, svobodných. P ibývá pár , které žijí ve spole né domácnosti bez uzav ení manželství, ale také lidí, kte í cht jí žít sami bez partnera. T žko bychom mohli hledat, co je
p í inou. Obdobný problém se objevil v 70. letech minulého století ve skandinávských zemích. Za velké podpory spole nosti se však poda ilo tento problém p ekonat.
2/6.2 Výchovné styly v rodin Mgr. Ludmila Šprachtová S postojem k partnerství se m ní i výchovné styly v rodin . Podle PhDr. Lenky Šulové (2005, str. 7) je lze rozd lit na t i základní p ístupy: 1. Tradi ní. Ten se projevuje „dít centrismem“. Rodi e v nují maximální zájem a pé i dít ti. Veškeré pot eby dít te (materiální i vztahové) a jejich uspokojování je prvo adé. Autorka poukazuje na to, že tento výchovný p ístup se vyskytuje u materiáln labiln jších spole enství. Ta se snaží zajistit p edevším svoji budoucnost maximální pé í o d ti a jejich rozvoj. 2. Moderní. Dává d raz na právo jedince realizovat vlastní o ekávání. Rodi e vnímají dít jako sou ást jejich života, jako znak jejich úsp chu genetického i výchovného. O ekávají bezproblémový vývoj dít te, úsp ch v život . Takoví rodi e se pe liv p ipravují na rodi ovství. Ob as ve svých plánech a každodenní realit zapomínají na spontánnost, emoce, vzájemnost. N kte í z nich p et žují d ti r znými zájmovými aktivitami. Rané d tství vnímají jako velkou asovou investici na úkor své kariéry a vlastního volného asu. Pozorn sledují výsledky výzkum zam ených na raný vývoj, jednak proto, aby je maximáln integrovala do vlastního života, a též je velmi zajímá, jak lze nahradit vlastní absenci (fyzickou i psychickou): zda lze dít umístit do p edškolního za ízení bez jeho vývojové újmy, jak má vypadat as trávený s dít tem, aby p inášel ovoce (speciální programy, PC programy), jaké kvality má mít „paní na hlídání“, a podobn . 3. Hledající. Ten je zastoupen výraznou skupinou eské populace v rodi ovském v ku. Vrací se k p írod , k p irozenému. Tito rodi e akcentují pouto dít te k rodi m jako základní vztah pro vývoj psychiky dít te. Raná interakce rodi e s dít tem je zajímá z hlediska její p irozené podstaty. Inspirují se u p írodních národ . Dvojice psycholog ze Spole nosti pro kompatibilní u ení, manželé Tá a a Pavel Kop ivovi, uvád jí na webových stránkách tohoto ob anského sdružení svoje zkušenosti s rodi i, kte í se ú astní kurz Respektovat a být respektován. Rodi e hledají optimální zp sob výchovy svých potomk . Jejich p ístupy se pohybují od siln autoritativního po velice liberální. Kurz jim pomáhá optimální p ístup najít v kurzech, které po ádá. (V dob , kdy byla informace umíst na na webu, bylo 15 tisíc absolvent tohoto kurzu.) Výchovné p ístupy probíhají svým vývojem, každá rodina má sv j styl, který je ovlivn n aktuální historickou situací i celospole ensky prosazovanými normami. Ty jsou v sou asnosti velice volné, liberální, umož ují mnohé alternativy rodinného soužití. Rodi e poskytují dít ti v rámci svých aktivit komplementární model chování dvou pohlavních pól . Jakékoliv nahrazování rodi v prvních letech života dít ti do zna né míry komplikuje chápání signál , které mu okolní sv t vysílá, nejsou-li zprost edkovány v p irozené interakci dít te s rodi i. Pro dít je optimální, je-li mu umožn n každodenní styk s rodi ovskou dvojicí. Je komplikující, když dít ti chybí identifika ní vzor.
Chování matky a otce má v rámci rané interakce s dít tem své charakteristické znaky. Oba rodi e, otec i matka dít te, jsou v jeho život výchov nezastupitelní. V p ípad , že se rodina rozpadla a bývalí partne i brání dít ti v kontaktu s rodi em, kterému nebylo sv eno do pé e, je ohrožen zdravý vývoj dít te. Rodi m v t chto p ípadech zpravidla nejde o dít , ale o další ešení vlastních problém a nejsou ochotni do ešit minulost. Pokud za ne dít docházet do mate ské školy, za íná se na jeho výchov a vzd lávání podílet další instituce, další lidé. P edstava, jakou mírou se má mate ská škola spolupodílet na výchov dít te, je u každého rodi e odlišná. N kte í p ijímají mate skou školu jako vhodný dopln k jejich výchovného p sobení na dít . ást rodi p edpokládá, že MŠ se p izp sobí jejich požadavk m, a ást p edpokládá, že mate ská škola zcela zastoupí a nahradí jejich povinnosti. Staví se do role zákazník , kte í se domnívají, že za úplatu mohou požadovat realizaci svých p edstav. Rodi e m žeme rozd lit do p ibližn t í skupin podle d vod , pro své d ti sv ují do pé e mate ských škol. 1. První skupinu tvo í rodi e, kte í preferují sociální funkci mate ské školy. Pat í sem ti rodi e, kte í preferují pé i a zabezpe ení základních pot eb d tí v dob , kdy jsou v zam stnání. Seberealizují se a starají se o p im enou životní úrove svých blízkých. Do této skupiny pat í p edevším matky samoživitelky. Stává se pom rn asto, že dít pak tráví v mate ské škole nep im en dlouhý as. P í inou bývá neochota zam stnavatel p istoupit na požadavek zkráceného pracovního pom ru, nebo podle legislativy tento požadavek nemusí respektovat. Dalším d vodem bývá stále ješt p etrvávající diskriminace, kdy dávají zam stnavatelé p ednost bezd tným. Samoz ejm d vodem je i požadavek zam stnaných na odpovídající výši platu, která by p i zkráceném úvazku neodpovídala pot ebným náklad m na zajišt ní životního standardu. Dobrým p íkladem podpory rodi ovské pé e, kdy mají rodi e dostatek asu v novat se svým d tem, poskytuje Nizozemí. Tam, pokud zam stnanec požádá zam stnavatele o zkrácený pracovní pom r, musí mu ze zákona vyhov t. asto mají zkrácený pracovní úvazek oba rodi e, pokud jsou d ti ješt malé. V Nizozemí je rodina státem podporovaná a vážená. 2. Druhou skupinu rodi tvo í ti, kte í si uv domují sociální i vzd lávací funkci mate ské školy. Uspokojí je, že mate ská škola zabezpe í jejich dít v dob , kdy jsou v zam stnání, po sociální stránce a zárove poskytuje ur ité vzd lávání. Nabízí d tem zajímavé innosti, jejich den je pestrý a zárove uspokojí veškeré jejich základní pot eby, jako je pohyb, jídlo, odpo inek, být v bezpe í, mít co d lat. 3. T etí skupinu tvo í rodi e, kte í preferují vzd lávací funkci mate ské školy. Jsou to ti, kte í se zajímají o obsah vzd lávání, o ší i nabídky inností d tem, které „kroužky“ nabízí, zda se jich jeho dít ú astní. Mají zájem, aby jich navšt vovalo co nejvíce. Do této skupiny pat í i rodi e, kte í jsou stoupenci moderního stylu výchovy. Ale mohou sem pat it i matky na mate ské dovolené s dalším dít tem. íkávají: „Už pot ebuje do školky, doma už ho
nic nebaví. Nemám mu co nabídnout. Chodíme do mate ského centra, tam je moc spokojený.“ Samoz ejm , že míra, kterou funkci mate ské školy rodi preferuje, je r zná. Souvisí to i s jeho p ímou zkušeností s docházkou do mate ské školy, jeho hodnotovým systémem, zp sobem jeho života a zvyklostmi v rodinném systému.
2/6.3 Postavení mate ské školy ve vztahu k rodin Mgr. Ludmila Šprachtová Mate ská škola je instituce, která zajiš uje pé i o jí sv ené d ti v dob , kdy jsou jejich rodi e v zam stnání. Pe uje o uspokojování základních pot eb d tí. Vytvá í podmínky pro jejich osobnostní rozvoj. Nabízeným obsahem vzd lávání rozvíjí na profesionální úrovni klí ové kompetence v maximální dosažitelné mí e u každého jedince. D íve byly mate ské školy sou ástí školských za ízení. Nebyla uznána (docen na) jejich vzd lávací funkce, i když vždycky pracovaly podle výchovn vzd lávacích plán a osnov. Teprve p ijetím zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školského zákona), se staly sou ástí vzd lávací soustavy eské republiky, ímž se pro n staly závazné i další dokumenty nap íklad Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání. Ten uvádí požadavky pro mate ské školy za azené do rejst íku škol a školských za ízení v jakých podmínkách mají být d ti vzd lávány, jaké metody mají pedagogové využívat, vymezuje cíle a obsah vzd lávání, kompetence, jejichž základy mají být u d tí pokládány. Podívejme se, jak je v zákonných dokumentech vymezen pom r a vztah mezi výchovou v rodin a p edškolním vzd láváním v mate ské škole. Zákon . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon) (8) v § 33 vymezuje Cíle p edškolního vzd lávání: „P edškolní vzd lávání podporuje rozvoj osobnosti dít te p edškolního v ku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a t lesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztah . P edškolní vzd lávání napomáhá vyrovnávat nerovnom rnosti vývoje d tí p ed vstupem do základního vzd lávání a poskytuje speciáln pedagogickou pé i d tem se speciálními vzd lávacími pot ebami.“ Vyhláška . 43/2006 Sb., o p edškolním vzd lávání, v § 1 odst. 1 již hovo í o spolupráci mezi rodinou a mate skou školou takto: „Mate ská škola spolupracuje se zákonnými zástupci d tí a dalšími fyzickými osobami s cílem vyvíjet aktivity a organizovat innosti ve prosp ch rozvoje d tí a prohloubení vzd lávacího a výchovného p sobení mate ské školy, rodiny a spole nosti.“ (2006, s. 1) Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání hovo í o spolupráci mezi zákonnými zástupci a mate skou školou konkrétn ji. Staví p ednost rodinné výchovy p ed institucionální. „Úkolem institucionálního p edškolního vzd lávání je dopl ovat rodinnou výchovu a v úzké vazb na ni pomáhat zajistit dít ti prost edí s dostatkem mnohostranných a p im ených podn t k jeho aktivnímu rozvoji a u ení. P edškolní vzd lávání má smyslupln obohacovat denní program dít te v pr b hu jeho p edškolních let a poskytovat dít ti odbornou pé i. M lo by usilovat, aby první vzd lávací kr ky dít te byly stav ny na promyšleném, odborn podep eném a lidsky i spole ensky hodnotném základ a aby as prožitý v mate ské škole byl pro dít radostí, p íjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základ do života i vzd lávání.“ (2004, s. 7)
Jedna z podmínek Rámcového vzd lávacího programu pro p edškolní vzd lávání se týká spoluú asti rodi . V ní se uvádí, že: - Ve vztazích mezi pedagogy a rodi i panuje oboustranná d v ra a otev enost,vst ícnost, porozum ní, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základ partnerství. - Pedagogové sledují konkrétní pot eby jednotlivých d tí, resp. rodin, snaží se jim porozum t a vyhov t. - Rodi e mají možnost se podílet na d ní v mate ské škole, ú astnit se r zných program , dle svého zájmu zde vstupovat do her svých d tí. Jsou pravideln a dostate n informováni o všem, co se v mate ské škole d je. Projeví-li zájem, mohou se spolupodílet p i plánování programu mate ské školy, p i ešení vzniklých problém apod. - Pedagogové pravideln informují rodi e o prospívání jejich dít te i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i u ení. Domlouvají se s rodi i o spole ném postupu p i jeho výchov a vzd lávání. - Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích sv ených vnit ních záležitostech. Jednají s rodi i ohledupln , taktn , s v domím, že pracují s d v rnými informacemi. Nezasahují do života a soukromí rodiny, varují se p ílišné horlivosti a poskytování nevyžádaných rad. - Mate ská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodi m v pé i o dít : nabízí rodi m poradenský servis i nejr zn jší osv tové aktivity v otázkách výchovy a vzd lávání p edškolních d tí. (2004, s. 35) RVP PV již zcela konkrétn a podrobn hovo í o spolupráci mezi rodi i a mate skou školou, o podmínkách této spolupráce. Zabývá se výchovou i vzd láváním, pom rem ú asti rodi a mate ské školy. Rodina je na prvním míst rozhoduje o výchov svého dít te a vybírá vzd lávací instituci pro n , v tomto p ípad mate skou školu. A ta by m la být pln profesionální v p ístupu k rodi m a ve vzd lávání jimi sv ených d tí. V zákonných dokumentech je zakotvena spoluú ast rodiny na vzd lávání v mate ské škole. Je evidentní, že školský zákon používá termín „podporuje, podílí“ tzn. že na n m neleží celá odpov dnost. Z Rámcového vzd lávacího programu pro p edškolní vzd lávání jednozna n vyplývá, že práv spoluú ast rodi na vzd lávání a spolupráce s rodinou má co nejvíce napomoci zdravému vývoji dít te.
2/6.4 Prost edky spolupráce mate ské školy s rodinou Mgr. Ludmila Šprachtová Aby mate ská škola naplnila svoje vzd lávací cíle, nezbytn pot ebuje spolupracovat s rodinou dít te, jak jsme si uvedli v p edcházející kapitole. Mate ská škola rodinnou výchovu dopl uje. Podporuje a spolupodílí se na zdravém citovém, rozumovém a t lesném rozvoji dít te a na tom, aby si osvojilo základních životní hodnoty, pravidla chování a fungování mezilidských vztah . Jak vyplývá ze zákonných norem pro p edškolní vzd lávání, m la by mate ská škola kompenzovat výchovné nedostatky prost edí, ze kterého dít p ichází. P i výchovném p sobení na dít by m la vycházet z požadavk rodiny a klást na dít p im ené požadavky. P istupovat individuáln ke každému dít ti. Proto mate ská škola pot ebuje znát rodinné zázemí dít te, základní rodinnou anamnézu, požadavky a pot eby dít te a jeho zákonných zástupc . P itom se musí mate ská škola jako instituce chovat naprosto profesionáln . K p sobení na rodi e, k jejich pozitivnímu ovliv ování ve prosp ch výchovy a vzd lávání dít te, k rozvoji jeho osobnosti využívá mate ská škola mnoho prost edk . Lze je rozd lit do t í základních skupin. Každou skupinu m žeme ješt rozd lit na dv podskupiny. První podskupinou jsou prost edky, které mate ská škola využívá p ímo pro p sobení na rodi e, tím je ovliv uje, vtahuje do života mate ské školy, podává jim d ležité informace z oblasti výchovy a vzd lávání obecn i konkrétn k jejich dít ti atp. Druhou podskupinou jsou prost edky, které jsou p ínosem pro mate skou školu – prost ednictvím kterých se dozvídá pot ebné informace o dít ti, jeho rodin , dostává zp tnou vazbu od rodi , pot ebné k vyhodnocení kritérií pro evaluaci. T i základní skupiny prost edk spolupráce s rodinou jsou: 1. Informativní: ty, jimiž mate ská škola informuje rodi e, kte í dávají ( i cht jí dávat) dít do této konkrétní školy. Podává rodi m informace o své škole, její filozofii, školním vzd lávacím programu (obsahu vzd lávání, podmínkách vzd lávání), výsledcích vzd lávání, akcích jednotlivých t íd, slavnostech a mimo ádných událostech školy, jídelni ku atp. Mezi tyto prost edky pat í: Pro rodi e: Jsou významné pro rodi ovskou ve ejnost, p ímo jí ur ené. - webové stránky mate ské školy - informa ní letáky - školní asopis - nást nky - sch zky s rodi i Pro mate skou školu: Mají vypovídající hodnotu pro pracovníky mate ské školy. - vstupní dotazník (pohovor) - ú ední hodiny editelky školy pro ve ejnost - e-mail
2. Zážitkové: jsou ty, které ovliv ují ú astníky akce (rodi e, d ti i pedagogy) spole ným prožitkem. Ovliv ují všechny zú astn né strany, tedy jsou pro rodi e, d ti i mate skou školu. - adaptace dít te na mate skou školu - spole né oslavy: váno ní trhy, vázání adventních v nc , Váno ní koncert, oslavy Svátku matek, Rozlou ení s p edškoláky atp. - spole né výlety rodi a d tí 3. Hodnotící: Pro rodi e: - rozhovory o d tech - portfolia Pro mate skou školu: - dotazníky - rozhovory
2/6.4.1 Informativní prost edky spolupráce Mgr. Ludmila Šprachtová Ad 1) INFORMATIVNÍ Informativní prost edky spolupráce vyhledávají ti, kte í se cht jí a pot ebují dozv d t d ležité informace o mate ské škole, jíž žákem je jejich dít . Mohou to být potencionální rodi e, kte í budou chtít p ihlásit dít do naší mate ské školy a kte í vybírají mate skou školu podle svých p edstav. Mohou rodi e dost ovlivnit. Bývá to první setkání s informacemi o konkrétní mate ské škole. Pro tyto rodi e jsou d ležité následující prost edky spolupráce mezi mate skou školou a rodi i. Webové stránky mate ské školy Dnes využívají n které z mate ských škol svoje vlastní webové stránky, z nichž se ve ejnost dozví o mate ské škole základní informace. Rodi e, kte í zvažují zapsat své dít do mate ské školy, asto hledají na internetu a vybírají školu práv podle informací získaných z webových stránek. Sledují, zda škola odpovídá jejich p edstavám, požadavk m na výchovu a vzd lávání jejich potomka. Mate ská škola zve ej uje na svých webových stránkách podstatné informace, které považuje za st žejní pro oslovení ve ejnosti, potencionálních rodi i t ch stávajících. Informace by m ly být p ehledné, logické, vypovídající, pravdivé, zpracování poutavé. Také rozlišuje mezi informacemi, které jsou stálejší, dlouhodob jší a které chce aktuáln m nit – nap . jídelní ek, chystané akce. V sou asnosti nabízí svoje služby na zpracování webových stránek mnoho firem, jejich profesionalita se liší. Informa ní letáky Mohou být barevné, vtipné, poutavé. Obsahem bývají základní informace o mate ské škole, jakými jsou: kontakty na mate skou školu, její zam ení, dny otev ených dve í, ú ední hodiny editelky školy... Letáky jsou d ležité pro oslovení budoucích rodi p i výb ru mate ské školy. Školní asopis Bylo by dobré, kdyby mate ské školy p ijaly zkušenost t ch, které již zjistily, jak je p ínosné v novat as a energii na vytvá ení a vydávání vlastního asopisu. Pro n koho m že být p ínosn jší a dostupn jší p e íst si informace v asopise, než je vyhledávat na Internetu. Z asopisu se tená i dozví o konkrétních innostech každé t ídy, m že v n m být text, který poukazuje na odborný problém, vzd lává rodi e. Základem je, aby se rodi dozv d l, co je nového v mate ské škole, co se chystá. M že v n m být zpráva o hospoda ení ob anského sdružení, které si založili rodi e, výroky d tí a spousta fotografií. Dá se vhodn využít pro osv tu mezi rodi i. Do asopisu mohou p ispívat i rodi e. D tem z stává památka na mate skou školu. Ukázky z p ísp vk od rodi do asopisu Provázek: Ukázka . 1 Oslava svátku maminek Jak se už stalo kv tnovou tradicí, i letos nás pozvali B lásci na spole nou oslavu Dne matek v p írod . Sešli jsme se v sobotu 12. kv tna dopoledne na kone né MHD v imicích a odtud nás d ti vedly svou oblíbenou trasou po žluté turistické zna ce Draha skou roklí kolem
studánky a bývalého mlýna až k Vltav . Tady jsme se napojili na ervenou zna ku a ve sm ru na Klecánky jsme došli až k p ívozu, kde d ti dostaly zaslouženou zmrzlinu. Na druhou stranu eky jsme p epluli lodí a pak už nám do cíle na nádraží v Roztokách zbývalo posledního p l kilometru po zelené. Celkem jsme hrav ušli 6 km a v bec nám nevadilo, že sluní ko t ikrát vyst ídala májová deš ová p ehá ka. P íjemnou te kou za zda ilým výletem byla zpáte ní cesta novým patrovým vlakem. Cestou jsme vid li mnoho zajímavého: vlak tažený parní lokomotivou, remorkér s pískem na Vltav , kachny s mali kými ká átky, mladou užovku, konipásky, vlaštovky, krásné staré vrby i spoustu rozkvetlých jarních kytek. My rodi e jsme v tšinou tuto trasu neznali a jsme moc rádi, že Hanka s Ji inkou u í naše d ti taková p kná místa poznávat. Už te se t šíme, co pro nás B lásci p ipraví na p íští rok, a t m, kdo letos nebyli, výlet moc doporu ujeme! Za spokojené rodi e Tamara R. Ukázka .2 Oslava dne maminek Milé maminky, následující ádky pat í našim d tem, a tak Vás p kn prosím, abyste jim je p e etly. Milí Modrá ci, p ijm te, prosím, up ímné pod kování za krásnou a zábavnou oslavi ku, kterou jste pro nás, své maminky, p ichystali. Jak skv lý nápad objednat slune né po así a uspo ádat ji v zahrad ! Vlastnoru n vyrobené pohošt ní – chlebí ky a perník – servírované na vlastnoru n malovaném ubruse jen podtrhlo, jak moc jste se snažili a p áli si, abychom se cítily dob e. Bylo t žko skrývat dojetí, když jste sborem svými hlásky zazpívali nacvi ené písni ky a pak každá z nás doslala Vámi vyrobenou kyti ku a náhrdelník. A co teprve ty sout že! Co bylo nejzábavn jší? Ostrovy, procházka se zavázanýma o ima nebo sbírání lentilek br kem? Já jsem se tedy moc dob e bavila u všeho, a kdyby už nenastal as jít va it ve e i, klidn bych si ješt chvíli hrála. Zkrátka, myslím si, že jste moc šikovné d ti a že jste nám ud lali velikou radost. P eji Vám, aby Vám vydržela Vaše snaha a abyste vždy m li nablízku n koho, kdo Vás dovede nadchnout pro v c a pom že Vám – t eba s p ípravou takové oslavi ky, jako byla tato. Jóó… a abych nezapomn la, poznaly se Vaše maminky na portrétu? Danova máma Nást nky Jsou v každé šatn i chodb mate ské školy. Bývají na nich vystaveny práce d tí a informace pro rodi e, jakými jsou jídelní lístek, platby školného, stravného, pr b h dne, informace o nejblíže chystaných akcích, ád mate ské školy atp. Záleží na tom, kde je nást nka umíst na a komu jsou informace na ní ur eny. Sch zky s rodi i Jsou vzájemným setkáním rodi se editelkou i u itelkami a s ostatními rodi i. P i t chto setkáních je d ležitá možnost diskutovat, ptát se, ešit problémy, u kterých je dobré znát názor ostatních.
Na první sch zce jsou p edávány rodi m základní informace o chodu mate ské školy, organizaci dne a o oble ení d tí, které budou v mate ské škole pot ebovat. Na t ídních sch zkách je možné ešit s rodi i obsah vzd lávání ve t ídním vzd lávacím programu. ešíme organiza ní záležitosti školního roku. Využíváme sch zek k seznámení se s rodi i. Je dobré se na sch zku dop edu p ipravit. Pokud je v MŠ ob anského sdružení, eší se na sch zkách také hospoda ení s finan ními prost edky sdružení, výše p ísp vku na p ítomný školní rok, zm ny stanov apod. Ú ední hodiny editelky školy pro ve ejnost Jsou vymezeným asem, kdy za editelkou školy m že kdokoliv p ijít s požadavkem na získání informace, ešení problému, se stížností, pochvalou, upozorn ním. editelka využívá t chto informací k ešení problém , plánování apod. E-mail Je zp sob, kterým rodi e asto informují MŠ o nezbytných záležitostech dít te, posílají fotografie, kladou otázky, omlouvají nep ítomnost dít te atd. Také z tohoto zp sobu podávání informací se editelka m že ledacos dozv d t o postojích rodi k mate ské škole a jejích požadavcích na ni a o problémech, které by m la editelka ešit.
2/6.4.2 Zážitkové prost edky spolupráce Mgr. Ludmila Šprachtová Ad 2) ZÁŽITKOVÉ Zážitkové prost edky spolupráce mate ské školy s rodinou mají pro navázání a rozvíjení vztahu vzájemné d v ry, respektu a pochopení daleko v tší vliv, než jsou informativní prost edky. Síla pozitivního prožitku je patrná v uvedených ukázkách textu psaného matkami do školního asopisu. Tyto akce posilují i vzájemný vztah mezi rodi i d tí ve t íd . asto navazují p átelství a navšt vují se i mimo mate skou školu. Adaptace dít te na mate skou školu V mnohých mate ských školách bývá již samoz ejmostí, že d ti vstupují na za átku své docházky i p ed plánovaným nástupem do mate ské školy s rodi em. S tím, na koho mají citovou vazbu. Nej ast ji to bývá maminka, ale p ibývá i tatínk . Pomáhají dít ti zvládnout jeho první životní zát žovou situaci, jakou je odlou ení od rodiny, zvládnout být v novém prost edí bez rodi . Nejenže pom že adaptace dít te za ú asti n koho z rodi v pohod , bez stresu zvládnout nástup do mate ské školy, ale také nemalou m rou p ispívá k vytvo ení vztahu d v ry mezi rodi em a u itelkou. V rodi ích se vytvá í také pocit jistoty a bezpe í. Vidí, jak se s d tmi v mate ské škole jedná, jak se u itelky k d tem chovají, jaké innosti jim nabízejí, jak si d ti hrají, vzájemn komunikují, jaká pravidla fungují ve t íd atd. Jsou sv dky jejich trp livosti a ochoty ešit jakýkoliv problém rodi e i dít te. Rodi e také poznávají ostatní d ti ze t ídy a jejich rodi e. Vzájemn komunikují, eší spole né problémy. Vidí rozdíly mezi d tmi.
Adaptace m že probíhat s úsm vem Spole né oslavy P i oslavách nejde o to ukázat rodi m, co se již d ti nau ily, co zvládají. Ukázat divadelní p edstavení i pásmo písni ek a básní, ale jde také o to zapojit rodi e do spole né innosti tak, aby m li spole ný zážitek z inností, které rodi e s d tmi d lali spolu. Bývají to obvykle setkání kolem Vánoc, nap . váno ní trhy, vázání adventních v nc , Váno ní koncert, oslavy Svátku matek atp.
Filip diskutuje se svojí matkou na váno ních trzích, co všechno si musí koupit.
D ti poznávají svoje maminky podle rukou.
„Foukaná“ s lentilkami.
Každá maminka si musela najít sv j portrét.
Nejd íve d ti vodily svoje maminky, které m ly zavázané o i po zahrad , potom se vym nily a vodily maminky d ti.
Chodit se m že jenom po papírech, které maminka st ídav posunuje. Jsou to ostrovy ve vod .
Pod kterou kostkou je schovaný p edm t? P kn jsem to zamíchal.
Balónek musí být stále mezi námi. Spole né výlety
Jde o výlety rodi
s d tmi a pedagogy p íslušné t ídy.
Na p ívozu do Roztok. Spole né innosti Jsou to nejen slavnosti a výlety, ale je to také n co, co d láme spole n .
Spole n vážeme adventní v nce. Máme hodn legrace, je nám spolu dob e.
Spole n se lou íme se školním rokem. P jdeme do školy.
2/6.4.3 Hodnotící prost edky spolupráce Mgr. Ludmila Šprachtová Ad 3) HODNOTÍCÍ Pro rodi e: Rozhovory o d tech Rozhovorem o dít ti získávají rodi e d ležité informace od profesionála o tom, co dít zvládá, jaké klí ové kompetence má dostate n , i nedostate n rozvinuty. N kdy je nutné n které dovednosti dít te podpo it. Pak jsou rodi m nabízeny, pokud mají zájem, možnosti a aktivity, kterými lze rozvoj dít te posílit. Když je navázán vzájemný vztah d v ry a bezpe í mezi rodi i a mate skou školou, p ijímají rodi e informace o d tech velice dob e. Pokud dít pot ebuje odbornou pomoc nap . pedagogicko-psychologické poradny, jsou ochotni pomoc vyhledat. Nebrání se. Odbornou pomoc dít pot ebuje v p ípad , že se u n ho objeví možnost existence n které poruchy u ení nebo jeho projevy neodpovídají vývojové fázi v jeho v ku. M že se jednat od ADHD, hyperaktivitu, vadu zraku, sluchu, e i atd. N kdy bývá problém p esv d it rodi e, aby doporu ení p ijali a odborníka navštívili. Z praxe známe rodi e, kte í odmítají naši nabízenou spolupráci a pomoc. Zpravidla to bývají rodi e, jejichž d ti to nejvíce pot ebují. Pro rodi e je n kdy obtížné p ijmout myšlenku, že by jejich dít mohlo mít n jaké problémy. Mate ské školy se snaží hledat formy, jak prost edkem spolupráce oslovit co nejv tší po et rodi . Takovým prost edkem jsou nap . tzv. „hovorové dny“. Mate skou školou jsou vypsány termíny, na které se rodi e mohou p ihlásit. Probírány jsou p i nich portfolia d tí, diskutuje se o rozvoji d tí, jejich pot ebách, problémech. Tyto rozhovory by nem ly být vedeny p ed dít tem. Portfolia d tí Portfolia jsou soubory prací jednotlivých d tí, které zaznamenávají a dokreslují vývoj a posun dít te v pr b hu jeho docházky do mate ské školy. Bývají v n m obsaženy poznámky o jeho chování, výrocích, událostech, vstupní dotazník, formulá o jeho vývoji, kresby atd. Pro mate skou školu: Dotazníky Dotazníky dáváme rodi m p ibližn jedenkrát ro n , v tšinou na konci školního roku. Dotazníky nám slouží jako autoevalua ní nástroj. Otázky v dotazníku by se m ly týkat oblastí, o kterých chceme získat informace, kterými se chceme zabývat, které chceme ešit, které nás zajímají. V následující ukázce dotazníku je snahou zjistit pot eby rodi na provozní dobu, jejich názor na nabídku inností pro d ti a spole né aktivity s rodi i.
- VÁŽENÍ RODI E! Snažím se, aby Vašim d tem bylo ve mn (školce) dob e a abych jim prospívala. Zajímá m , co si práv Vy myslíte o tom, jak se mi to da í. 1) V kolik hodin p icházíte s Vaším dít tem do MŠ? 2) Vyhovuje Vám doba provozu? Navrhujete n jakou zm nu? Pro ? 3) Ztotož uje se doba pobytu dít te v MŠ s Vaší pracovní dobou nebo rádi využíváte i delšího pobytu dít te v MŠ? 4) O kterých zážitcích a innostech z MŠ Vaše dít nej ast ji vypráví? 5) Je nabídka inností, které d tem v MŠ umož ujeme, dostate n bohatá? 6) O které aktivity byste nabídku rozší ili? 7) Na co bychom v p íštím školním roce nem li zapomenout? 8) Mají d ti v naší MŠ dostatek pohybu? 9) Jak hodnotíte dopolední výlety na okolní h išt , procházky do lesa ? 10) Hraje si Vaše dít u nás v MŠ na po íta i? Co o tom íká? Jste s tím spokojeni? 11) Odpovídá jídelní ek Vaší p edstav o správném stravování dít te v MŠ? 12) Jak hodnotí jídla Vaše dít ? 13) Je v MŠ dostatek hra ek, pom cek? Postrádáte n které? 14) Znáte pravidla soužití d tí v MŠ? 15) Využíváte stejných pravidel? 16) Navrhujete dopln ní pravidel? O která? 17) Spole né akce rodi s d tmi v MŠ považujete za p ínosné? Která se Vám nejvíc líbí? 18) Navrhujete n které další? 19) Jak se cítíte p i akcích, kde jste zapojeni do hry nebo n jaké innosti s d tmi? Prosím, odevzdejte vypln ný dotazník ve své t íd . V asopise, který vyjde po prázdninách, se dozvíte, jak jsme dotazníky vyhodnotili, co m žeme vylepšit ve vzd lávání d tí, co v provozu a vybavení. D kuji. Vaše školka Rozhovory Jsou velice astým prost edkem spolupráce. Pomáhají zjistit zástupc m mate ské školy, co by se m lo v mate ské škole zm nit, o které oblasti vzd lávání i podmínek by m la mate ská škola ud lat osv tu. Bývají to individuální rozhovory mezi u itelkou a rodi em, editelkou a rodi i, diskuse s rodi i na t ídních sch zkách, setkání zástupc ob anských sdružení rodi . P i rozhovoru s rodi i je t eba dodržovat ur ité podmínky: zvolit vhodnou dobu, délku, zaujmout rovnocenný postoj k rodi i vyjád ený blízkostí, být vst ícní, zvolit vhodný tón hlasu, zachovat absenci podrážd ní. Nem l by probíhat p ed d tmi a v dob , kdy se má u itelka v novat d tem. P i p edávání d tí by m la být u itelka v cná, stru ná. Mate ská škola a rodina by m ly navázat takové vztahy d v ry a bezpe í, aby prospívaly d tem, aby mate ská škola uspokojovala o ekávání a pot eby d tí a jejich rodi . Na druhé stran by ale mate ská škola m la být dostate n silná na to, aby nepodléhala nep im eným požadavk m rodi . V mate ských školách pracují kvalifikované, profesionáln zdatné editelky a u itelky, které dokáží být rodi m partnery. Umí jim poradit, doporu it profesionální pomoc, když ji dít pot ebuje. Mate ské školy jsou dostate n otev ené rodi m, nabízejí mnoho spole ných
aktivit, p i kterých zažijí mnoho radosti a sounáležitosti. Vzájemn by se m li rodi e a mate ská škola podporovat, aby d tem mate ská škola co nejvíce prospívala. Podle profesora Zde ka Mat j ka je pro rozvoj prosociálních vlastností kritickým obdobím práv p edškolní v k. Je to období, ve kterém je pro dít nesmírn d ležité, aby se nau ilo uzavírat p átelství a žít v n m. „Prosociální vlastnosti, jejichž po átek hledáme v p edškolním v ku dít te, mají v eštin svou p ízna nou p edponu „sou“ nebo „spolu“, tzn. souhra a spolupráce, soucit a soustrast, solidarita, ale také spole ná radost (pro kterou kupodivu nemáme zvláštní výraz – jakási „sourodost“), a ovšem hlavn a p edevším po áte ní city vzájemné p ízn , kamarádství a p átelství. Dít vstupuje v nejr zn jší sou innost neboli interakci s druhými d tmi a je vystaveno jejich konkurenci, nezájmu a p ehlížení. Jeho identitu a životní jistotu povznáší, m že-li v této spole nosti najít n koho, kdo s ním „sou-zní“ a „sou-hlasí“, kdo s ním n co sdílí (a hru, radost i bolest) a kdo je mu oporou. A práv tenhle cit, který se tu za íná rozvíjet, má nesmírný význam pro budoucnost jedince!“ (2, 2001, str. 10). Mate ská škola by si m la být v doma, že práv v rozvoji prosociálních vlastností nejvýrazn ji dopl uje rodinnou výchovu. Protože práv ona má ideální podmínky pro jejich rozvoj. Ty rodina nemá. V rozvoji prosociálních vlastností je nezastupitelná. D ti dostate n rozvinuté v oblasti prosociálních vlastností mají p edpoklady š astného života, žít bez v tších problém v partnerském život . Mate ská škola není pouze p ípravou na školu, ale p ípravou na život. N které vklady v ní získané se zúro í v daleké budoucnosti dít te.
2/6.4.4 Seznam použité literatury Mgr. Ludmila Šprachtová 1. Havlínová, M., Vencálková, E. Kurikulum podpory zdraví v mate ské škole. Praha: Portál 2000 2. Mat j ek, Z. Mate ská škola – p íprava na život. Praha: Raabe, 2001 3. Nová ková, J. a kol., Respektovat a být respektován. Krom íž, 2005 4. Opravilová, E. Úvod do p edškolní pedagogiky. Praha: SPN, 1985 5. Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze 2004 6. Šulová, L. Aktuální výchovné p ístupy. Praha: Raabe 2005 7. Vyhláška . 43/2006 Sb., o p edškolním vzd lávání, MŠMT R 2006 8. Zákon . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), MŠMT R 2004
