Rodina a škola: Žákovská knížka jako komunikační prostředek

Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra psychologie

Rodina a škola: Žákovská knížka jako komunikační prostředek

Hana Nováková, Tereza Novotná Psychologie a speciální pedagogika II.ročník - 2010/2011

OBSAH

1. ÚVOD……………………………………………………….…….……….3

2. HISTORIE VÝZKUMU…………………………………………………..3

2.1 Historie výzkumu……………………………………………......4 2.2 Pasportizace školy……………………………………………….4 2.3 Pasportizace třídy……………………………………..………....4 2.4 Třídní učitelka……………………………………………………5 2.5 Průběh výzkumu v čase…………………………………...…….5 3. ROZBOR A VÝKLAD DAT……………………….…………….……….5

3.1 Třída v jednotlivých hodinách…………………………………5 3.1.1 Tabulka obsahující průměrné známky………………………7 3.2.1 Žákovská knížka – její obsah, fungování v hodinách a systém hodnocení…………………………..……8 3.2.2 Tabulka s počtem záznamů v jednotlivých předmětech.......... 10 3.2.3 Komunikace školy s rodiči – úloha ŽK………………………11 3.3 Komunikace mezi školou a rodiči – bodový systém…………...12 3.4 Rozbor poznámek a pochval………………………………...…13 3.5 Názory žáků…………………………………………………….14 4. DISKUSE ZÁVĚRŮ……………………………………………………...15

5. ZÁVĚR…………………………………………………...…………….…16

6. LITERATURA………………………………………………...………….16

7. SEZNAM PŘÍLOH…………………………………….…………………17

RODINA A ŠKOLA: ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKA JAKO KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDEK

1. ÚVOD Výzkum, který zde prezentujeme, se týká komunikace školy a rodiny. Naším úkolem bylo zjistit, jakou úlohu v této komunikace zaujímá žákovská knížka, zda se jedná o médium hodnocení či médium podávání informací. Naším cílem také bylo přiblížit systém hodnocení, který se v dané žákovské knížce uplatňuje, jaké rubriky žákovská knížka obsahuje, a jak tyto fakta souvisí s komunikací s rodinou. V souvislosti se systémem hodnocení jsme narazily i na systém klasifikace chování. Pokusily jsme se rozkrýt, zda tyto systémy spolu souvisejí a pokud ano, tak jak.

2. HISTORIE VÝZKUMU 2.1 Historie výzkumu

Náš výzkum probíhal na základní škole s rozšířenou výukou jazyků a tělovýchovy v Praze od září 2010 do června 2011. Tuto školu jsme zvolily z důvodu dobré dopravní dostupnosti, a zároveň nám náš výběr a pobyt ulehčil i fakt, že jedna z nás danou základní školu před více než 6 lety navštěvovala. Před první návštěvou jsme se nejprve podívaly na internetové stránky školy, abychom zjistily, zda na škole pracuje ještě někdo z původního pedagogického sboru. Bohužel jsme zjistily, že většina učitelů se obměnila a že zůstalo pouze nejužší vedení. Podle dostupného rozvrhu jsme se předběžně domluvily, že by nám z časového hlediska nejvíce vyhovovala IX. A. Poté co jsme zvolily třídu vhodnou k provedení našeho výzkumu, jsme se domluvili, že se 7. října půjdeme podívat do školy a osobně se domluvit s vedením školy. 7. října jsme tedy navštívily poprvé školu. Paní ředitelka nás přivítala a vyslechla důvody a cíle našeho pobytu na její škole. Problém nastal pouze při sdělení, jakou třídu jsme si vybraly. „To je ta nejhorší třída na škole. Jsou tam děti, které byly zasaženy vlnou integrace do normálních škol, většina z nich by patřila do speciálních, z hlediska vaší specky tam bude materiálu dost.“ (viz příloha 1: Rozhovor s paní ředitelkou) Přes počáteční neochotu vyhovět nám ve výběru třídy, však nakonec paní ředitelka svolila. Další podrobnosti ohledně našeho výzkumu jsme měly probrat vždy se zástupkyní ředitelky. S tou jsme se také následně domluvily na dalším setkání a to na čtvrtek 21. října, kde jsme chtěly provést pozorování prvních čtyř hodin. Po celou dobu našeho výzkumu nám učitelé, na jejichž hodiny jsme chodily, vycházeli vstříc. Nejvíce samozřejmě paní učitelka třídní, která nám poskytla velice cenné informace o žácích, třídě a jejím fungování. Jediný zádrhel během našeho výzkumu nastal, když jsme chtěly pořídit kopie žákovských knížek. Jak nám bylo řečeno, žákovské knížky jsou majetek školy. Proto jsme musely přistoupit ke složitějšímu řešení a to k ručnímu přepsání záznamů z žákovských knížek a pro názornou ukázku k zakoupení a ofocení prázdné žákovské knížky. Jelikož, jak už se výše zmiňujeme, jedná se o třídu problematickou, proto bylo nesnadné zajistit záznamy všech žákovských knížek a to z důvodu opakované absence žáků ve škole či jejich opakovaným zapomínáním žákovských knížek. Jako hlavní zdroje dat, ze kterých vycházíme, jsou samozřejmě záznamy z pozorování jednotlivých vyučujících hodin, dále rozhovory s třídní učitelkou a rozhovory a dotazníky s žáky a samotné záznamy z žákovských knížek.

2.2 Pasportizace školy

Základní škola je škola s rozšířenou výukou jazyků a tělovýchovy. Škola je umístěna naproti tramvajové zastávce a v její blízkosti je městská knihovna a stadiony určené k tréninkům převážně fotbalových, ale i atletických tříd. Budova má suterén, přízemí a 3 patra. Ve škole jsou šatny (skříňky), jídelna, kuchyňky. Dále pak počítačová místnost, knihovna, tělocvična a hřiště. Škola má také k dispozici prostory vedlejší školy, často je využíván prostor hřiště s atletickým oválem, doskočištěm, pingpongovými stoly, basketbalovým a fotbalovým hřištěm. Na škole je 22 tříd, prvního i druhého stupně. Je zde zaměstnáno 44 pedagogických a několik nepedagogických pracovníků. Ve vedení školy působí paní ředitelka, která má zástupkyni a zástupce. Školu vede již od roku 2001. Žáci si mohou na škole vybrat ze spousty zájmových kroužků, jako jsou keramika, divadlo, počítačová školička, pohybové hry, dětský aerobik a další. Součástí školy je i školní družina, která je určena pro první stupeň. Ve školní družině pracuje 6 vychovatelek. Na škole je také k dispozici pro druhý stupeň informační centrum/čítárna, která je otevřená jednou týdně a slouží jako studovna pro žáky. V souvislosti s hodnocením žáků funguje na škole od roku 2006 bodový systém, který byl do dnešní podoby modifikován na základě diskuse mezi vedením školy, pedagogy a rodiči. Právě na bodový systém jsme se snažili zaměřit, abychom pochopili v čem je jeho přínos.

2.3 Pasportizace třídy

K našemu výzkumu komunikace školy, rodiny a dítěte, zejména práce se žákovskými knížkami a její rolí v této komunikaci, jsme si vybraly třídu IX. A. Na škole jsou ještě dva deváté ročníky. Jedna sportovně zaměřená třída a druhá třída je s rozšířenou výuku jazyků. Ve třídě, kterou jsme navštěvovaly je 16 žáků, z toho 9 chlapců a 7 dívek. 2 dívky jsou cizinky – žákyně (5) je z Ukrajiny a žákyně (10) je z Vietnamu. Považujeme za důležité v tomto momentu uvést, že ve třídě je též žák romského původu, žák, jehož rodiče jsou polského původu a žák, jehož otec je arabského původu. U některých žáků se jejich původ, přestože celý svůj život žijí v ČR, dá odhadnout z jejich jmen. K tomuto faktu je nutné dodat, že v této třídě jsme se za celou dobu výzkumu nikdy nesetkali se šikanou, posměšky za jména, rasu či jinými projevy tohoto druhu mezi žáky. Dalo by se dokonce říci, že je jejich rozdílnost stmelovala.

Již na začátku jsme byly upozorněny, že jsme si vybraly třídu „poslepovanou“, „zasaženou vlnou inkluzivního vzdělávání před 4 lety“ (citace viz poznámky z pozorování – 1. setkání: Rozhovor s paní ředitelkou). Třída má být nejhorší na škole, podle slov paní ředitelky: „Když se vybírají ŽK, všechny třídy budou bez problémů. Z téhle třídy ji nepřinese nikdo.“ Obecně se třída do hodin zapojovala zřídka. O něco spontánnější v projevování svých názorů byla, pokud se mohla odtrhnout od probíraných témat k problémům nesouvisejícími s látkou. Myslíme si, že šlo pouze o prostředek na sebe upozornit, vždyť se žáci nacházejí v pubertě a je pro ně důležité, aby jim byla věnována pozornost (za jakoukoli cenu), a zároveň je nyní jejich přirozeností se bouřit proti autoritě. Navíc bylo před nimi těžké období rozhodování, jak naloží s následujícími lety, jakou školu si vyberou, zda se na ni dostanou atd. Jak zvládnou zakončit tuto školu a plynule přejdou na jinou. Zda se jim podaří napsat závěrečnou práci a ještě zvládnout přijímací řízení.

2.4 Třídní učitelka

Třídní učitelku této třídy považujeme za velmi důležitou osobu pro žáky. Jako jediné se jí daří mít žáky při svých hodinách v tichosti s občasnými poznámkami, které jsou oproti jiným hodinám k tématu. Máme za to, že tento respekt budí díky pozitivní motivaci žáků a dodržením slova. Žáci přesně vědí, „co se stane, když…“, za 1 rok si u žáků vybudovala důvěru, na kterou čekají někteří učitelé několik let. Třídní učitelkou této třídy je prvním rokem, ale třídu znala již rok z hodin přírodopisu a chemie. Třídní učitelce je přibližně 30 let, učí pouze na druhém stupni dané základní školy již zmíněný přírodopis a chemii. Sama říká, že se třída za jejího působení „Změnila k lepšímu, možná kvůli tomu, že jsem jim slíbila, že si půjdeme na konci roku zabruslit, když budou hodní“. Ve třídě nemá oblíbence ani neoblíbence, za našeho pobytu v jejích hodinách jsme nepozorovaly žádné preference vůči některým dětem. Její přístup k žákům je profesionální, odpovídající dané situaci s tím, že se nebojí žákům projevit „lidskost“ ať už ve smyslu pozitivním (viz poznámky z pozorování – rozhovor s třídní učitelkou – svěřování se) i negativním (viz poznámky z pozorování – 1. pozorování, 4. hodina – reakce na chování žáka (4)).

2.5 Průběh výzkumu v čase

Třídu jsme navštívili čtyřikrát během celého roku, celkem na 12 hodinách, konkrétně dvakrát na podzim, jednou v lednu a naposledy v květnu pro doplnění zbylých informací. Kromě samotného pozorování jsou v sumě hodin zahrnuty i rozhovory, informace o ŽK atd. K získání dat jsme použily metody pozorování ve vyučovacích hodinách, rozhovorů s paní ředitelkou, učiteli a žáky a dotazníku pro všechny žáky. Tuto formu (dotazník) jsme zvolily z důvodu malé ochoty žáků s námi komunikovat. Dotazník umožnil žákům větší pocit anonymity a větší otevřenost. To nám umožnilo dozvědět se informace, které by nám při rozhovoru jistě neposkytli.

3. ROZBOR A VÝKLAD DAT 3.1 Třída v jednotlivých hodinách

Jelikož jsme třídu navštívily při několika různých hodinách, měly jsme možnost porovnat vyučující styly jednotlivých učitelů, průběh hodin a chování a zapojování žáků v nich. Během našich návštěv jsme byly přítomny na hodinách matematiky, anglického jazyka, přírodopisu, českého jazyka, chemie a zeměpisu. Asi nejvíce za zmínku stojí porovnání hodin českého jazyka, hodin s třídní učitelkou (přírodopis a chemie), ve kterých se žáci chovali slušně a byla vidět i jistá aktivita oproti například zeměpisu, během kterého žáci nevykazovali absolutně žádnou spolupráci a jejich chování bylo naprosto odlišné než u výše zmíněných předmětů. Rozdíl mezi těmito předměty bychom viděli převážně v samotném přístupu jednotlivých vyučujících. Jak už jsme výše psaly třídní učitelka deváté třídy je vůči žákům „férová“ a nedělala rozdíly mezi žáky. Zároveň se nám zdála „lidská“, což dokázal postup, kterým zklidnila jednoho z žáků. V případě nutnosti ji nechyběla ráznost pro zklidnění třídy, ale jinak se vždy k žákům chovala přátelsky. Žáci tak věděli, co od ni mohou čekat. Navíc jak třídní učitelka, tak i češtinářka nejsou dle toho, co jsme vypozorovaly, proti třídě zaujaté.

Výuka třídní učitelky probíhá formou diktování probírané látky (předpokládáme, že se jedná o snahu připravit je na způsob výuky na středních školách), její výklad však znamenal strukturované poznámky, říkaní slovo od slova co si mají žáci zapsat do sešitu. Probíranou látku doplnila názornými ukázkami (viz první pozorování – ukázka probíraných nerostů). Ačkoliv jsme navštívily hodinu českého jazyka pouze jednou, zjistily jsme, že učitelka češtiny má obdobný přístup k třídě jako jejich třídní učitelka. Hodina českého jazyka,

kterou jsme navštívily, probíhala ten den v počítačové učebně. Žáci zde měli pokračovat, z předchozí hodiny českého jazyka, v psaní slohové práce, kde měli na výběr ze čtyř témat. Učitelka češtiny neustále procházela během hodiny třídou a radila žákům při práci, upozorňovala je na chyby či jiné nedostatky v jejich práci. Přestože u jedné žákyně zjistila, že si našla dané téma na internetu a zkopírovala text tak, aby si ulehčila práci, zachovala učitelka chladnou hlavu. Pouze žákyni nakázala, aby text smazala a začala psát sama vlastní práci. Jelikož se jednalo o žákyni původem z Vietnamu, poradila ji učitelka českého jazyka, aby si žákyně vybrala téma Vánoce a psala jej ze svého pohledu – jak se slaví Vánoce ve Vietnamu. Učitelka českého jazyka byla velmi tolerantní a milá, což bylo patrné už v tom, jak žákům během práce pomáhala a radila jim.

To samé se ale nedá říci o učitelce zeměpisu. Bohužel poznámky z pozorování hodin zeměpisu nemáme a to z důvodu pouze jedné návštěvy hodiny zeměpisu, kterou jsme využily pro získání informací od žáků prostřednictvím dotazníků. Přesto jsme ale na hodině zeměpisu zaregistrovaly velký rozdíl v průběhu celé vyučovací hodiny a hlavně rozdíl v přístupu učitelky zeměpisu. Bylo patrné, že právě ona sdílí názor, že jde o nejproblémovější třídu na škole a podle toho tedy k žákům přistupovala. Během její hodiny žáci nevěnovali výuce pozornost, bavili se či jinak narušovali hodinu, což pochopitelně vyvolalo v učitelce nelibost. To pak samozřejmě odráží vztah žáků k učitelce, který není nikterak vstřícný.

Kromě výše zmíněných předmětů jsme navštívily ještě hodiny anglického jazyka a dále matematiky. Na této základní škole mají zavedený systém výuky anglického jazyka, kde se střídá český učitel angličtiny s rodilým mluvčím. My jsme navštívily právě hodinu s rodilým mluvčím, Australanem ve věku 30-40 let. Z celé hodiny jsme měli pocit, že pro některé žáky a v jejich případech i pro učitele byla hodina ztrátou času. Jiní žáci se s ochotou zapojovali, ale bylo vidět, že s rodilým mluvčím mají trochu problém se domluvit. Předpokládáme, že to bylo dáno tím, že učitel uměl česky pouze pár základních slov, nikdy neřekl česky souvislou větu. Jako praktická součást výuky se nám toto opatření zdá vhodné, ale nejsme si jisti, zda vždy splňuje svůj pozitivní účel setkání s rodilým mluvčím a vyzkoušení si konverzace s člověkem, který užívá jinou intonaci a přízvuk. Učitel se snažil motivovat žáky, snažil se vždy domluvit, ale jeho „zápal“ bohužel místy narážel na nezájem žáků.

Hodinu matematiky jsme navštívily dvakrát, poprvé výuka probíhala v počítačové učebně s interaktivní tabulí, druhá již v klasické učebně. Matematiku učí mladý učitel ve věku 25-30let, který vystudoval MAT-FYZ Fakultu. Jednalo o mladšího učitele, který se nebál v případě nutnosti zvýšit na žáky hlas a uklidnit je tak. Během hodiny dokázal reagovat na žáky jak ve věcech probírané látky, tak i v ostatních oblastech, aniž by výklad látky přerušil. Podle nás byl velmi flexibilní a dobře se přizpůsoboval tempu žáků. Rád látku vysvětlil znovu, ale nekompromisně dodržoval, že probranou a vyzkoušenou látku již musí žáci ovládat.

Rozdíl v přístupu zmíněných předmětů (chemie a přírodopis s třídní učitelkou X zeměpis) je patrný i v klasifikaci třídy. Pokud bychom chtěly porovnat známky v podobných předmětech jako jsou právě přírodopis a zeměpis, očekávaly bychom, že známky budou podobné. Tomu tak, ale není. Žáci v zeměpise dosahují daleko horších výsledků, než tomu je v přírodopise (který vyučuje třídní učitelka). Průměrná známka třídy ze zeměpisu byla v pololetí 3,75, kdežto průměrná známka v pololetí z přírodopisu byla 2,3. Jelikož se jedná o dva podobné předměty, nemyslíme si, že by to bylo dáno předmětem, nýbrž způsobem vedení daných hodin. Jediný z učitelů, u kterého jsme se setkali s využitím trestu k ukáznění žáků, byla paní učitelka zeměpisu a angličtiny. Snažili jsme se během našich návštěv v jednotlivých hodinách také zachytit užívání kázeňského sešitu a systému poznámek a pochval, ale v žádné hodině jsme se nesetkali se situací, kdy byl tento systém použit. Pouze v hodině zeměpisu jsme viděli použití kázeňského sešitu jako výhružky a výzvy ke zklidnění.

3.1.1 Tabulka obsahující průměrné známky

Následující tabulka obsahuje průměrné známky v pololetí u jednotlivých předmětů. Tabulka je doplněna grafem pro lepší znázornění.

Výtvarná výchova

1

ČSP

1

VČ

1

Hudební výchova

1

Tělesná výchova

1,428571429

Výchova k občanství

1,6

Přírodopis

2,3

Dějepis

2,538461538

Český jazyk

2,615384615

Chemie

2,7

Anglický jazyk

2,769230769

NJ, FJ, RJ

3,181818182

Matematika

3,333333333

Fyzika

3,615384615

Zeměpis

3,75

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

H ud

Vý t

va

rn

á

vý

ch

ov

a Č SP e T b Vý ěl ní v V ch esn ýc Č ov á ho a vý va k ch ob o č va Př ans ír o tv do í p D Č ě is es je ký pis ja An C zy h gl e k ic m ký i e N jaz J, y M FJ k at , em R at J ik Fy a Ze zik m a ěp is

Řada1

Jak jsme očekávaly, nejlepších výsledků dosahovali žáci ve výchovách, v předmětu člověk a společnost a dále ve VČ. Poměrně dobře dopadli i předměty typu přírodopis, dějepis, český jazyk, chemie a anglický jazyk. Oproti tomu nejhůře dopadla matematika, fyzika a zeměpis. Co se týče matematiky a fyziky je výsledek očekávatelný, neboť se jedná o poměrně těžké předměty. Co ale je zajímavé je, že zeměpis má nejhorší výsledek ze všech předmětů, což koresponduje s výše uvedenou teorií. V té jsme uvedly předpoklad, že špatné výsledky žáků souvisí s přístupem a zaujetím učitelky zeměpisu vůči třídě. Předměty, které vyučuje třídní učitelka (přírodopis a chemie) měly podobné průměrné výsledky, kdy průměrná známka třídy z přírodopisu byla 2,3 a chemie 2,7. Z toho můžeme opět vyvodit závěr, že za dobré známky mohou i dobré vztahy žáků s třídní učitelkou.

3.2.1 Žákovská knížka – její obsah, fungování v hodinách a systém hodnocení

Žákovská knížka je rozdělena do několika oddílů – úvodní strana – komu ŽK patří, přehled kázeňských záznamů, omluvný list, sdělení rodičům, informace o předmětech, systém sebehodnocení, poznámky a výchovná opatření. Žáci dostávají od školy se žákovskou knížkou také úkolníček. Vzhledem k faktu, že nám nebylo dovoleno archivovat ŽK žáků, jsme si od školy zakoupily svojí vlastní. Její podoba je k nahlédnutí v příloze. Omluvný list je rubrika věnovaná omluvenkám žáků za absence ve škole. Vždy by měl zákonný zástupce (rodič) či lékař. Pokud žák ví, že bude chybět a bude to déle než 2 dny, musí rodiče napsat žádost na uvolnění svého dítěte ze školy a adresovat ji ředitelce školy. Ta žádosti vyhoví či ji zamítne, žádosti zamítá pouze v případě problémových žáků s opakovanou dlouhodobou absencí, která je pozdě omlouvána. Konkrétní záznamy o absencích jednotlivých žáků jsou uvedeny v příloze Záznam žákovských knížek. Ve sděleních rodičům byly uvedeny u všech dětí paragony s pomůckami na výtvarnou výchovu, na základě kterých prosila paní učitelka o úhradu určité finanční částky. Další sdělení upozorňovali rodiče na předvánoční ředitelské volno, akci žáků Schola Pragensis a Den otevřených dveří. Tato sdělení byla psána samotnými žáky. Informace o předmětech je stěžejní část celé žákovské knížky. Každému předmětu je věnována minimálně 1 A5 strana, kam se zapisuje individuální prospěch žáka, v našem případě se jedná o předměty: Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk, Francouzština, Ruský jazyk, Dějepis, Výchova k občanství, Zeměpis, Matematika, Přírodopis, Fyzika, Chemie, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Člověk a společnost, Tělesná výchova a Výtvarné činnosti. Záznam je proveden formou: datum zápisu, název hodnocené práce/aktivity, známka/body, podpis vyučujícího, podpis rodiče.

Příklad: 21.10.

Lomené výrazy

x/8

(viz poznámky z pozorování – 1.pozorování 1.hodina, nebo též příloha ŽK – ukázka zápisů)

Na škole se k hodnocení žáků používá specifická forma známkování – bodový systém, který byl zaveden v roce 2006. Každý žák získává body za práci/aktivitu v rozsahu odpovídajícímu splnění práce/aktivity (viz výše Lomené výrazy). Během roku se body sčítají vždy ve čtvrtletích a pololetí, kdy se ukáže rozdíl mezi počtem bodů získaných a počtem bodů, které bylo možno za práce/aktivity získat. Tento poměr se převede na procenta, kdy určitý počet procent odpovídá známce:

85 – 100 %

1

84 – 65 %

2

64 – 40 %

3

39 – 20 %

4

19 – 0 %

5

Rozložení procent náležící k určité známce je zvoleno školou ve spolupráci s rodiči. V prvním roce fungování bodového systému se modifikovalo do dnešní podoby. Zajímavostí této školy jsou závěrečné obhajoby, což je jedna z forem ověřování dovedností, schopností a znalostí žáka na konci školní docházky. Vypracování a odevzdání závěrečné práce je povinná součást práce žáka 9. ročníku a slouží též jako hodnocení za III. čtvrtletí z předmětu, z něhož si žák téma práce zvolí. Závěrečná práce má sloužit také k prověření schopností a dovedností žáka v oblastech: pracovat dlouhodobě v týmu nebo samostatně, vyhledávat a zpracovávat informace, integrovat učivo více předmětů, nacházet souvislosti mezi jevy a poznatky, napsat vlastní úvahu na dané téma, graficky nebo výtvarně zpracovat téma, schopnost vyjadřování a komunikace v cizím jazyce (úvodní nebo závěrečná část), napsat text pomocí textového programu v počítači (např. Word) a prezentačního programu (např. PowerPoint), vložit obrázky, tabulky, grafy a svou práci odevzdat v elektronické podobě na CD a v textové podobě. Přičemž textový rozsah práce jsou 4 strany + 1 strana titulní. Samotnou obhajobu hodnotí komise složená z pedagogického sboru a posuzuje se prezentace práce žákem. Hodnocení je možné jako vynikající, velmi dobrý, postačující, nedostatečný. Každý žák obdrží certifikát (doklad o závěrečné zkoušce), pokud práci neodevzdá či se neúčastní prezentace, může si tak ovlivnit klasifikaci předmětu, k němuž se práce vztahuje a klasifikace může být odložena k tzv. komisionálnímu přezkoušení. Témata aktuálních závěrečných prací a výběr témat prací žáků této třídy naleznete v příloze Záznamy žákovských knížek. Společně s těmito dokumenty jsme do přílohy umístily text Klasifikačního řádu, který vymezuje kritéria hodnocení. Pro naše potřeby jsme zde umístili pouze část Klasifikačního řádu začínající vymezením kritérií hodnocení žáka v 5. až 9. ročníku a končící pravidly závěrečných obhajob. Celý dokument je jinak volně ke stažení na oficiálních stránkách školy. Na dvojstraně věnované systému sebehodnocení se každý žák čtvrtletně pokusí zhodnotit své kompetence k učení, sociální a personální kompetence, pracovní kompetence, kompetence k řešení problémů, občanské kompetence a komunikativní kompetence. Žáci zhodnocují své kompetence v daných oblastech pomocí návodných otázek, na něž odpoví vyplněním příslušných políček křížky. Toto hodnocení připomíná Lickertovy škály, ale křížků lze k určité otázce vyplnit maximálně 6 (Lickertovy škály musí mít vždy lichý počet).

Např. Své domácí přípravě do školy se věnuješ pravidelně…

x

X

X

V žákovské knížce je také umístěna dvojstrana, která je věnovaná poznámkám, jež slouží k vysvětlení zápisů v žákovské knížce. Nejedná se o poznámky z důvodu kázeňských přestupků, ty jsou vedeny v kázeňském sešitě, který je vložen v třídní knize. Poslední úsek žákovské knížky tvoří výchovná opatření. Jedná se o zvláštní dvojstranu, která je věnována statistice ohledně kázeňských prohřešků žáků. Na stránce se vyplňuje počet zápisů v kázeňském sešitě, který je umístěn v třídní knize spolu se zasedacím pořádkem a uvádí se důvody, proč žák poznámku získal. V kázeňském sešitě – sešit A5 – má každý žák nadepsanou stranu svým jménem, kam se mu zapisují poznámky či pochvaly. Zajímavé nám přišlo, že stejně jako u předmětů existuje bodový systém, existuje i bodový systém v poznámkách. Rozlišují se 2 typy poznámek: napsané modrou tužkou a napsané červenou tužkou. Modré jsou za méně závažné přestupky a mají hodnotu 0,5 bodu. Červené jsou za závažnější přestupky a jejich hodnota je 1 bod. Pokud žák za poznámky výsledně obdrží 3 body, dostává třídní důtku, za 6 bodů ředitelkou důtku, za 9 dvojku z chování a za více než 9 bodů je možno žáka vyloučit ze školy a uvažovat o jeho přeložení do speciální školy. Zvláštní význam v tomto bodovém systému mají pochvaly. Ty jediné mohou body za přestupky vymazat v poměru: 1 pochvala ruší 1 červenou poznámku za 1 bod. Přestože jsme se opakovaně snažily získat oprávnění k okopírování či jinému způsobu archivace dat ze žákovských knížek, paní ředitelka nám z důvodu ochrany osobních údajů a z důvodu, že žákovská knížka je také majetkem školy, nedovolila provést archivaci. Proto jsme přistoupily k opsání dat do tabulky, která je přiložena v příloze.

3.2.2 Tabulka s počtem záznamů v jednotlivých předmětech

Pro porovnání počtu záznamů v jednotlivých předmětech uvádíme níže tabulku a graf. Jak jsme předpokládaly, nejvíce záznamů obsahovaly hlavní předměty - český jazyk, matematika a anglický jazyk. Nejméně záznamů pak obsahovaly výchovy, konkrétně hudební výchova a tělesná výchova. Co nás ovšem překvapilo, bylo zjištění, že předmět, který měl jako druhý nejméně záznamů, je přírodopis, u kterého bychom čekaly jiný výsledek.

Matematika

147

Český jazyk

144

Anglický jazyk

107

NJ, FJ, RJ

97

Výtvarná výchova

86

Zeměpis

74

ČSP

60

Fyzika

59

Dějepis

55

VČ

53

Chemie

49

Výchova k občanství

46

Tělesná výchova

37

Přírodopis

35

Hudební výchova

22

M

at e Č ma e s ti An ký ka gl ja ic zy ký k Vý tv NJ jaz a r , yk ná FJ vý , R ch J Ze ova m ěp is Č S Fy P z D ika ěj ep Vý is ch ov V a C Č T ě k o he l e bč mi sn a e á ns vý tv c í H ud Př hov í eb r o a ní do vý pis ch ov a

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Řada1

3.2.3 Komunikace školy s rodiči – úloha ŽK

Komunikace s rodiči probíhá klasickou formou třídních schůzek, v případě potřeby konzultačních hodin, emailem či telefonicky. Třídní učitelka je ochotna přistoupit na individuální cesty komunikace (např. rodiče žáka (8) preferují pouze telefonický kontakt (viz v příloze rozhovor s třídní učitelkou pravděpodobně chtějí být informování o svém dítěti ihned, z pozorování předpokládáme, že se jedná o nejrychlejší cestu ke sdělení prohřešků a jejich co nejrychlejší nápravu). Na stránkách školy lze také zjistit spojení na jednotlivé učitele i dobu jejich konzultačních hodin. Univerzální emailová adresa funguje podobně jako na UK – obsahuje celéjménoučitele@názevškoly.cz. Na druhou stranu i učitelé sledují pomocí podpisů rodičů, jak často rodiče sledují školní výsledky svých dětí a jaké akce se pro jejich děti připravují. V této třídě můžeme říci, že rodiče pravidelně podepisují žákovskou knížku, avšak častější výskyt podpisů se objevuje u „významnějších předmětů“ (Čj, M, Aj, Nj, atd.) oproti výchovám. Pouze 2 žáci měli žákovskou knížku podepsanou velmi zřídka – jedná se o žáka (2) a žáka (15), u nějž byla naposledy podepsána před 2 měsíci.

3.3 Komunikace mezi školou a rodiči – bodový systém

Komunikace školy a rodičů probíhá převážně klasickou formou třídních schůzek a konzultačních hodin jednotlivých učitelů. K dispozici jsou internetové stránky školy, na kterých lze zjistit školní emaily jednotlivých vyučujících a vedení školy, dále telefonní čísla do pracoven učitelů a na vedení školy. Internetové stránky poskytují také informace o akcích, které škola pořádala (je k dispozici archiv) a které bude pořádat a uvádí k nim bližší informace. Pro všechny jsou zde k dispozici rozvrhy jednotlivých tříd a učitelů. Někteří vyučující umožňují online náhled známek přes stránky školy (viz poznámky z pozorování 1.pozorování, 1.hodina). Všechny důležité kontakty na vedení školy jsou vyvěšeny na nástěnkách ve vestibulu školy. Ke komunikaci mezi školou a rodiči slouží též žákovská knížka, především její část sdělení rodičům (viz dále). Nesmíme zapomínat na fakt, že i samotná sdělení prospěchu prostřednictvím jednotlivých záznamů jsou komunikací, kdy se škola snaží rodiče informovat o stavu

vědomostí žáka. Ze strany školy se jedná o sdělení stavu, ale zároveň také lze toto sdělení považovat za upozornění, které říká: „V tomto váš syn/dcera vyniká, toto mu jde bezvadně.“ Nebo naopak: „V tomto má vaše dcera/syn mezery, toto mu nejde.“ V druhém případě nás napadá, zda se sdělení – upozornění nedá vyložit také jako sdělení – upozornění – prosba o pomoc, kdy by se rodiče měli aktivně zapojit do učení žáka, pomoci mu látku pochopit. V komunikaci rodiny a školy jsme se pokusily vymezit prostor pro žákovskou knížku a kázeňský sešit. Dále v textu uvádíme tabulku, která popisuje záznamy, které se uvádějí v žákovské knížce a záznamy, které se uvádějí do kázeňského sešitu a co za sankce z nich vyplývá.

Tato tabulka ukazuje jakým způsobem je provázán systém hodnocení, tedy bodový systém, se systémem klasifikace chování prostřednictvím žákovské knížky a kázeňského sešitu. Jedná se o poměrně složitý a propracovaný systém. V žákovské knížce se systém hodnocení objevuje v záznamech prospěchu a systému sebehodnocení (žáci vyplňují čtvrtletně sebehodnocení, třídní učitel pak jednou ročně) a systém klasifikace chování v rubrice výchovných opatření, kdy dojde k sumarizaci kázeňských přestupků z kázeňského sešitu (jedná se o statistiku poznámek z kázeňského sešitu za období jednoho čtvrtletí). V kázeňském sešitě se vedou záznamy o porušení řádu školy v podobě poznámek, které jsou bodově ohodnoceny podle závažnosti. Poznámky se zde

dělí na modré, které jsou méně závažné a mají hodnotu půl bodu a dále na závažné červené poznámky, které mají hodnotu jednoho bodu. Z nasbíraných bodů pro žáka následně vyplývá sankce (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, 2. stupeň z chování a 3. stupeň z chování). Zvláštní roli hrají v klasifikaci chování pochvaly, které se rovněž píší do kázeňského sešitu, ale mají privilegium „smazat“ jednu poznámku stejné hodnoty, tj. jednoho bodu. Rozepsáním záznamů, které se uvádějí v jednotlivých dokumentech, se nám podařilo zjistit, že kázeňský sešit se na rozdíl od žákovské knížky nedostává do rukou rodičům. Pouze při třídních schůzkách nebo na konzultaci s třídní učitelkou mohou rodiče nahlédnout do kázeňského sešitu. Žákovská knížka a všechny záznamy v ní jsou jim však k dispozici prakticky denně. Domníváme se, že tímto systémem se škola snaží řešit případné kázeňské problémy přímo s žáky a pokud se nejedná o velice závažné přestupky, nezatahovat tak do řešení rodiče. Tento systém kázeňského sešitu přenechává určitou iniciativu samotným žákům, kde mají možnost snížit si své „bodové skóre“ za přestupky získáním pochvaly. Ze záznamů v kázeňském sešitě jsme ale vypozorovaly, že k tomu často nedochází. Za první pololetí byly v celé třídě uděleny pouze tři pochvaly. Po rozhoru s žáky jsme však zjistily, že tomu není z důvodu jejich neochoty zlepšit si prospěch, nýbrž z důvodu malého počtu příležitostí získat pochvalu. Pochvaly se totiž udělují pouze za pomoc žáků při školních akcí. (např. – 3.11. Pochvala za pomoc a ochotu na školní akci. Tuto pochvalu získali 3 žáci. Jiné pochvaly během prvního pololetí nebyly uděleny.) Dle našeho názoru se škola tímto systémem řešení kázeňských přestupků snaží připravit žáky do „života“ a naučit je tak řešit vlastní problémy bez většího zásahu rodičů.

3.4 Rozbor poznámek a pochval, provázanost bodového systému

Celkový poměr poznámek a pochval byl za první pololetí 39:3, přičemž byla převaha modrých, méně závažných poznámek, jejichž hodnota odpovídá půl bodu a to v počtu 31 modrých poznámek. Co se týče červených poznámek v hodnotě jednoho bodu, bylo za první pololetí uděleno celkem 8. Poměr udělených poznámek mezi děvčaty a chlapci pak byl následující – děvčata celkový počet (jak modrých, tak červených poznámek) 12 a chlapci celkový počet 27 poznámek. Pochvaly za první pololetí byly uděleny pouze 3 z toho 2 děvčatům a 1 chlapci. Při konečném součtu u jednotlivých žáků by pak hrozila celkem 5 žákům (2 děvčatům a 3 chlapcům) sankce a to konkrétně třídní důtka ve všech pěti případech. Přesto po

rozhovoru s žáky jsme se dozvěděly, že žádný z nich v pololetí neměl na vysvědčení uvedenou danou sankci. Domníváme se, že tomu tak bylo z důvodu snahy třídní učitelky „nezkazit“ pololetní vysvědčení deváté třídy, a to z důvodu přijímacích zkoušek na střední školy, které žáky v brzké době čekaly. Za naše působení ve třídě jsme se pokoušeli zachytit použití tohoto systému. Jako výhružku a výzvu ke zklidnění jsme ho viděli pouze v hodině zeměpisu. Když se podíváme na tabulku na str. 12 a vzpomeneme si, jakým způsobem funguje bodový systém, jak je žák hodnocen. Můžeme říci, že bodový systém je hodnocení žáka zvnějšku, od autority. Naproti tomuto hodnocení existuje v žákovské knížce rubrika sebehodnocení, kde se má žák zamyslet nad svými schopnostmi a nedostatky, čili jde o hodnocení zevnitř žáka. K tomu zde ještě funguje systém poznámek a pochval, u kterého je žák též hodnocen zvnějšku, ale co je důležitější, toto hodnocení se nepředává, oproti hodnocení v předmětech, rodičům ihned. Pochopili jsme to tak, že celý tento systém se snaží a vychování žáka jako člověka zodpovědného za své činy, kterému je ponechána dostatečná nezávislost na rodiči, ale zároveň na žáka klade určité nároky. Tento systém jako celek funguje jako nástroj k osamostatnění mladého člověka, a zároveň jako nástroj zodpovědnosti, uvědomění si svých povinností, schopností, limitů a možností. Jako úplné završení budování zodpovědnosti a samostatnosti v žákovi mají pravděpodobně sloužit závěrečné obhajoby, kterých se žáci obávají, avšak není divu, vždyť se jedná o jednu z prvních zkoušek relativní dospělosti.

3.5. Názory žáků

Během našeho pobytu ve třídě jsme se rozhodli, že bychom se rády dozvěděly od všech žáků, co si myslí o fungování školy, učitelích a žákovské knížce. Vypracovaly jsme tedy dotazník o 12-ti otázkách, které zde uvádíme:

1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? 2. Jaký máš názor na tuto školu? 3. Co se ti líbí/co bys změnil/a? 4. Co říkáš na učitele? 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, emaily,…) s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? 6. Nosíš pravidelně ŽK do školy?

7. Lhal jsi někdy ohledně ŽK? (např. Nemám ŽK, protože jsme ji odevzdávali učitelce.) 8. K čemu podle tebe ŽK slouží? 9. Jaké informace ŽK obsahuje, jaká je jejich důležitost? 10. Jak se s ŽK zachází ve škole? 11. Co pro tebe ŽK znamená, upravuješ si ji nějak? 12. Jak s ŽK zacházíte doma, kdo ji podepisuje a jak často?

Dotazník dostalo 13 žáků z celkových 16. Odpovědi jednotlivých žáků na některé otázky se příliš nelišily. Zajímavé nám přišlo, že z 13 žáků 8 přešlo na danou školu až během docházky na druhý stupeň. Shodně se někteří žáci vyjadřovali o žádoucí změně toalet (bez rozdílu pohlaví). Samy za sebe si myslíme, že větší barevnost by mohla být vítanou změnou. Jako pozitivní změnu bychom ještě rády uvedly nápad jednoho žáka, který by hřiště, které je na školním pozemku, v zimě rád využil jako brusliště. Shodně by žáci také rádi změnili závěrečné obhajoby, nejčastěji jako důvod uvádí: „Když nemám PC, jak to mám udělat?“ K tomuto důvodu musíme podotknout, že sama třídní učitelka dětem radí, že v případě potřeby mohou využít počítačovou učebnu k vypracování svojí závěrečné práce, nebo knihovnu. Obě zmíněné pracovny jsou žákům k dispozici přímo v budově školy, vždy po vyučování. Společně se změnou, respektive zrušením obhajob, by žáci také rádi změnili vedení školy. Předpokládáme, že právě ve spojitosti s obhajobami. Celkově se ke škole žáci vyjadřují – tedy jejich názor na školu je často dosti extrémní. Nešetří výrazy jako „koncentrák, děti zde musí pracovat za školníka“, „horší než vězení (je tu nuda a nerespektují nás)“, „na jednu stranu se z ní dobře dostává na střední, ale na druhou špatný přístup k žákům“; z těch pozitivnějších „ujde to“ „škola se nachází v pěkném prostředí, ale viděl jsem i lepší“. Z našeho pohledu to vypadá, jako že žáci se už těší, až školu opustí, ale myslíme, že tyto extrémní slova jsou adekvátní, bereme-li v potaz jejich věk a s ním spojenou větší kritičnost. Myslíme si, že přínos školy obecně a obhajob docení až na střední škole. K žákovské knížce se žáci vyjadřují slovy „zapisují se tam známky“, „je to doklad“, „číslo na doktorku a učitelky“, „obsahuje důležité věci a známky atd. důležitost velká, jsem slyšel, že „no name“ ztratil ŽK a měl trojku z chování“, „k ničemu“, „telefony, mé osobní údaje a rodičů a známky“, „k ztrapnění před lepšíma“, „ukazuje se v ní náš přístup ke škole“ a „složí k tomu, pokud se blbě učím, abych dostala zaracha “ . Celkově se dá k odpovědím žáků říci, že všechny názory jsou opodstatněné, s tím, že se nám moc líbila odpověď, že se „v ní ukazuje náš přístup ke škole“. Ale obecně musíme podotknout, že náš přístup ke škole je založen na přístupu našich rodičů a našeho blízkého okolí, tedy že to jaký vztah měli ke škole naši rodiče, zda je pro ně důležitá, nebo zda ji berou jako nutné zlo, se odráží na našem pojetí školy. Samozřejmě v pubertě je pro nás daleko důležitější, jak ke škole přistupují naši přátelé a vrstevníci. Žákovská knížka pro některé žáky „nic neznamená, nezdobí ji“, jiní žáci si na ní

dávají samolepky, obrázky (army, airsoft), zdobí si obaly, jiní ji berou skutečně jako doklad a nezdobí ji z tohoto důvodu. Jako závěrečnou informaci k názorům žáků bychom rády uvedly, že přes veškerou obavu žáků ze závěrečných obhajob se všem žákům podařilo úspěšně zakončit devátý ročník a užít si slávu při slavnostním stužkování. Již nyní mohou žáci obdivovat fotografie ze slavnosti na internetových stránkách školy. Náhodou se nám podařilo pár žáků z dané třídy potkat a nešetřili slovy štěstí, že už mají obhajobu za sebou a že je nyní čeká pouze vysvědčení a již jistá přijetí na střední školy.

4.

DISKUSE ZÁVĚRŮ

V otázce zda je žákovská knížka médium komunikace či médium hodnocení docházíme k závěru, že žákovská knížka tyto dvě funkce v sobě musí spojovat. Médiem hodnocení je beze sporu. Je médiem, do něhož se zapisují výsledky žáků v jednotlivých předmětech, testech či zkoušeních. Médiem komunikace je také, neboť rodičům přináší informace o jejich dítěti, jak se mu ve škole daří plnit úkoly, i o akcích, které by mělo jejich dítě navštívit a co je proto potřeba učinit. Z našeho hlediska by v sobě žákovská knížka měla tyto dvě funkce spojovat. Myslíme si, že by bylo do budoucna dobré zjistit, zda probíhají závěrečné obhajoby i na jiných základních školách, popř. jakým způsobem fungují. Z výpovědí žáků se zdá, že závěrečná obhajoba je pro ně úkol, kterého se obávají, je pro ně prací navíc, ale při obhajobě uspěje 95 - 99% žáků. Do budoucna bychom navrhovaly zjistit, zda fungují bodové systémy i na jiných školách, popř. jakým způsobem fungují a jsou-li mezi nimi rozdíly. Zajímavé by mohlo být i zaměření na styl výuky, hodnocení a přístup učitelky zeměpisu vůči ostatním třídám. Mohly bychom tak zjistit, zda se jedná „pouze“ o zaujetí vůči třídě nebo zda se již jedná o profesní deformaci.

5. ZÁVĚR

Za naše působení ve třídě IX.A jsme neshledaly žádný projev toho, že by třída měla být problematičtější než kterákoli jiná třída základní školy. Zaujal nás bodový systém, který se poté převádí na známky a systém bodování poznámek, který se převádí na důtky či snížené známky z chování. Bohužel jsme nezískaly oprávnění k okopírování či jinému způsobu archivace žákovských knížek, protože žákovská knížka je majetek školy a paní ředitelka v rámci ochrany osobních údajů nesouhlasila s archivací.

6. LITERATURA CHRÁSTKA. M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1369-1.

KUČERA, M. Školní etnografie – přehled problematiky. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1992.

7. SEZNAM PŘÍLOH 7.1. Záznamy z pozorování a rozhovory se žáky 7.2. Klasifikační řád 7.3. Záznamy žákovských knížek – soubor Excel 7.3.1. Známky 7.3.2. Absence, poznámky 7.3.3. Témata závěrečných prací 7.4 Prázdná žákovská knížka 7.5 Ukázka vyplněné žákovské knížky (Čj, Ch)

Přílohy 7.1 a 7.2 jsou dostupné dále v tomto dokumentu. Přílohy 7.3 – 7.5 je možno shlédnout v přiložených souborech.

6.1

Záznamy z pozorování a rozhovory se žáky

1.setkání (7.10): Paní ředitelka nás přivítala a vyslechla důvody a cíle našeho pobytu na její škole. Problém nastal akorát při sdělení, jakou třídu jsme si vybraly. „To je ta nejhorší třída na škole. Jsou tam děti, které byly zasaženy vlnou integrace do normálních škol, většina z nich by patřila do speciálních, z hlediska vaší specky, tam bude materiálu dost.“ (viz příloha 1: Rozhovor s paní ředitelkou) Přes počáteční neochotu vyhovět nám ve výběru třídy, však nakonec paní ředitelka svolila. Další podrobnosti ohledně našeho výzkumu jsme měly probrat vždy se zástupkyní ředitelky.

1.pozorování: 1.hodina – 8:00-8:45 Matematika, pan učitel (25-30, vystudoval MAT-FYZ Fakultu) Práce s interaktivní tabulí. Učitel přišel do třídy a povídá žákům: „Včera jsem se to naučil, tak uvidíme.“ Učitel přistoupil k žákyni () a ohodnotil žákyni sešit. Učitel: „Tak si zopakujeme lomené výrazy.“ Učitel podal žákyni papíry a řekla, aby rozdala minulou písemku. Na to se učitel ptá: „Proč měla řada z vás 5.“ Žákyně (): „Pane učiteli mám si to psát, když jsem tady nebyla?“ Učitel: „Ne nepiš, dopisovat to nebudeš.“ Žákyně: „A jaké tam mám známky?“ Učitel: „Známky máte vyvěšené na internetu,“ (pozn. pouze tento učitel, zapisuje dublovaně do ŽK i na internet) „zapište si (učitel píše na tabuli) – 21.10.Lomené výrazy ../8, já to podepíšu.“ ¨(Na této škole mají zavedený bodový systém, na vysvědčení se přepočítá na známku, ale průběžně se žákům říkají známky, ne body, ty se jen zapisují). Učitel: „Známky budou podepsány všechny.“ Ze třídy se ozve: „proč?“ Učitel: „Jak Proč?“ (reakce smích ve třídě; učitel obchází a podepisuje žákovské knížky, poté se ozvalo pípnutí) Učitel: „Co to tady píplo?“ Žák: „To bylo auto venku.“ Učitel: „To byl počítač.“ Každých čtrnáct dnů bude výuka probíhat na interaktivní tabuli. Učitel: „Zidy máš podepsaný ten sešit?“ Děti se stále baví a vytváří tak neustálý šum. Učitel na něj nereaguje. Děti se učitele stále na něco ptají a učitel vytrvale odpovídá. Najednou se žáci utišili, když se začalo mluvit o interaktivní tabuli, neznají ji. Žáci se pobouřili, když jim učitel připomněl informaci, že jde s jinými žáky na závody v plavání a jejich další hodina matematiky nebude s ním. Jeden z žáků (16) jde také, ale nechce se mu a stále to dává učiteli najevo. Žák (16): „Když já nevím, jestli půjdu, pane učiteli.“ Učitel: „Jak nevíš, jestli půjdeš?!“ Učitel začal psát na tabuli a více plavecké závody s žákem (16) neřeší.

Opakování na test: 1. „Urči podmínky, za kterých má daný výraz smysl.“ (musel zopakovat zadání asi 3x) 2. „Zkrať lomené výrazy na základní tvar a nezapomeň na podmínky.“ (Mezitím se učitel snažil zprovoznit tabuli, nešlo mu to a děti mu musely napovídat.) 3. „Určete hodnoty proměnné x pro něž se daný výraz rovná nule.“ (Ve třídě se ozvalo: „Co to je?“) 4. „Narýsuj čtyřboký jehlan.“ Žákyně () se opakovaně bez dovolení přihlásila na facebook, cca 7x během hodiny. Žákyně (9): „Píšete krásně, pane učiteli.“ Učitel začne črtat na tabuli jehlan. Žákyně pokračuje: „Za tohle byste dostal kouli.“ Učitel pokračuje v náčrtku. Učitel udělal čáru při náčrtku trochu mimo, reakce dětí: „Špatně.“ Učitel: „Psali jste si to všechno?“ Žák: „Vůbec, já si to pamatuju.“ Učitel: „V prosinci před vánoci si vyberu sešity.“ Žák: „Před Vánoci?“ Učitel: „Ano, abych se měl čím bavit.“ Dále se po geometrii třída věnuje lomeným výrazům. Učitel píše na tabuli příklady a říká zadání nahlas. Žákyně (12): „Já tohle počítat nechci, doma si budu počítat místo jablek céčka a béčka.“ S učitelovým úsměvem končí hodina. Žákyně (9): „Proč se to učíme, když to…“ Učitel- „Proč se to učíme, když je to k ničemu?“ Žákyně (9): „Já to prostě nechápu, to jako doma budu počítat místo jablek béčka a céčka?“ Učitel- „Asi by tě nezajímalo, co jsem se učil na matfizu?“ Poté pověřil jednoho studenta, aby vybral testy, které na začátku rozdal. Učitel: „Kamilo, pojď k tabuli.“ Před tím napsal na tabuli zadání: 4-16q2 -------(2-4q)* 6 Žákyně (5) začala počítat místo q však napsala g. Učitel: „Ne g, ale q.“ Žákyně (5): „Vždyť to vypadá jako g.“ Žák (16): „G je jiné než q.“ S pomocí učitele Žákyně (5) dopočítala příklad. Učite se ptá třídyl: „Vidíte v tom ten vzorec?“ Žáci: „Jo, teď už jo“. Ozvalo se zvonění, učitel žáky propustil zpět do své učebny.

2.hodina – 8:55-9:40 Anglický jazyk s rodilým mluvčím, učitel nerozumí česky (30-40 let, Australan) Před hodinou jsme čekali na učitele před třídou, abychom se s ním seznámily a on aby věděl, že budeme na jeho hodině. Po seznámení nás čekalo překvapení. Celou naší krátkou seznamovací řeč jsme řekly česky, na to nám odpověděl: „Do you speak english?“ „Yes.“Tím jsme pravděpodobně stvrdily, že můžeme pobýt při jeho hodině ve třídě, protože nás pozval dále. Na začátku hodiny si učitel vybírá domácí úkoly, jednotlivě – čte jména žáků, když žák úkol nemá, ptá se: „I have to know a reason, why

don´t you have your homework, we ordered it 2 weeks ago!“, ale žáci odpovídají česky, vůbec se nesnaží odpovídat anglicky, pokud je nevyzve, aby tak učinili. Žákyně (9) si před hodinou přesedla k žákyni (13) a nyní (během vybírání úkolů) si prohlížely své nalepovací nehty. Po vybírání úkolů přistoupil učitel k práci s knížkou, která se odvolávala na domácí úkol. Pochopily jsme, že v domácím úkolu měli žáci napsat, jaký hudební styl se jim osobně líbí, který poslouchají nejčastěji. Učitel položil otázku celé třídě: „Which style of music do you prefer?“, a postupně vyvolává jednotlivé žáky. Žáci se snaží odpovídat anglicky, pouze žákyně (9) – neodevzdala úkol – se otáčí na nás a ptá se: „Víte, co říká?“ My jsme chvíli váhaly, zda odpovědět, protože žákyně na nás působila velmi znuděně a nesnažila se věnovat učiteli pozornost, ale nakonec jsme přeložily učitelovu otázku. Žákyně (9): „Hip-hop.“ Během odpovídání žáků psal učitel na tabuli průběžně slovíčka, která používal při dotazování a na závěr hodiny upozornil, aby si je doma žáci přeložili, že příští hodinu si na ně napíší test. Vyzval děti, aby k němu přišli se ŽK, aby zapsal body (3/3) za domácí úkol, učitel celý zápis zapsal sám. Z celé hodiny jsme měli pocit, že pro některé žáky a v jejich případech i pro učitele byla hodina ztrátou času, jiní žáci se s ochotou zapojovali, ale bylo vidět, že s rodilým mluvčím mají trochu problém se domluvit. Předpokládáme, že to bylo dáno tím, že učitel uměl česky pouze pár základních slov, nikdy neřekl česky souvislou větu. Napadlo nás, že bychom se měly podívat ještě na další hodinu Aj s tímto učitelem, zda bude probíhat stejně a poté navštívit hodinu s jejich další paní učitelkou na Aj. (Na škole pracuje několik učitelů Aj a vždy se střídají s rodilým mluvčím. Jako praktická součást výuky se nám toto opatření zdá vhodné, ale nejsme si jisti, zda vždy splňuje svůj pozitivní účel, tedy setkání s rodilým mluvčím a vyzkoušení si konverzace s člověkem, který užívá jinou intonaci a přízvuk.)

Přestávka (velká – 20 minut) O přestávce za námi přišla paní učitelka, kterou jsme ještě neviděli, a oznámila nám, že třída IX.A má teď s ní suplovaný český jazyk. Nabídla nám, zda si chceme vyzkoušet výuku. Tuto nabídku jsme s díky odmítli a zeptaly jsme se, zda bychom spíše nemohly vést hodinu jiným směrem – zeptat se dětí na jejich žákovské knížky. Na to jsme se dozvěděli, že žáci mají zadanou práci, a proto nám zařídila u vedení, že máme jít do jiné třídy. Z tohoto opatření jsme měli pocit, že bychom neměly vidět třidu IX.A při suplované hodině. Nakonec jsme byly umístěny do třídy VIII.B, což je třída s rozšířenou výukou tělovýchovy, zaměřená u chlapců především na fotbal (sponzorem školy je AC Sparta Praha, která má nedaleko na Strahově stadion).

3.hodina – 10:00-10:45 Matematika VIII.B, učitel (40-50 let, hřmotný hlas, nemluvil potichu) Vzhledem k faktu, že jsme se orientovaly na působení v třídě IX.A, tak jsme si nezapisovaly detailní poznámky z pozorování této třídy, přesto nás některé reakce a chování žáků i učitele zaujaly. Ve třídě bylo 26 žáků-chlapců a 3 dívky, které byly z paralelní třídy VIII.A, které kvůli akci jejich třídy a nezaplacení této akce byly přiřazeny do této třídy. Již náš příchod o přestávce vzbudil zájem žáků, nevěděli totiž, z jakého důvodu zde jsme. Předpokládali, že jsme z nedalekého Centra komunitních aktivit – PrevCentra a přišly jsme je opět pozvat na setkání ohledně preventivních programů. Toto nedorozumění jsme my sami ještě o přestávce vyvrátily a vysvětlily jsme, že jsme studentky PedF UK a studujeme psychologii a že pozorujeme práci se žákovskou knížkou. Tato informace vedla u žáků k fascinaci a očekávání, že budeme zkoumat jejich chování a projevy. Jeden z žáků sedící vedle nás: „A to nás jako budete rozebírat, jo?“ s naší odpovědí, že určitě ne, nebyl evidentně spokojen, protože celou hodinu se na nás otáčel a snažil se přečíst, co máme zapsáno v poznámkách. „Tak jak jsme na tom?“, ptal se nás neustále. Abychom ho uklidnily, poznamenaly jsme, že o vedlejší třídě jsme popsaly 4 strany za 1 hodinu, což vedlo k reakci: „Tak to jsme na tom ještě dost dobře.“ V tu chvíli jsme měli popsáno pouze pár řádků, o což se musel podělit s nejbližšími spolužáky. Ve třídě byl stálý hluk a šum, který překřičel pouze učitelův hřmotný hlas. Zdálo se nám, že není ve své kůži a naším pobytem a dívek z paralelní třídy je značně zneklidněn, protože dívky neustále rušily kolem sedící chlapce a s naší návštěvou nepočítal. Třída byla velmi rušná (někteří chlapci se bez dovolení procházeli po třídě, jiní házeli papíry a jiné předměty, jiní zase pouštěli vodu, která byla u jejich lavic, protože jsme pobývali v učebně fyziky), a proto byl učitelův křik oprávněný, i přesto jsme měli pocit, že jeho reakce je ovlivněna naší přítomností. Když totiž už nevěděl, jak třídu utišit, poznamenal: „Nevidíte, že máme návštěvu. Co si asi pomyslí támhle dívky z Pedagogické fakulty? Myslíte si, že budou potom někdy chtít učit?“ A s touto otázkou zazněl zvonek. Po této hodině jsme se rády vrátily do IX.A. Přestože nám bylo při prvním setkání s paní ředitelkou sděleno, že třída IX.A je nejproblematičtější třídou na škole, měly jsme pocit, že toto tvrzení není na místě. Tato třída se nám zdála minimálně neukázněná a nerespektující pokyny učitele. Když jsme tento pocit sdělily zástupkyni ředitelky, odvětil nám zástupce ředitelky, který sedí ve stejné kanceláři: „No jo, vždyť to jsou fotbalisti.“ S pocitem, že na každou třídu je jiný metr, jsme se vrátily do IX.A.

4.hodina – 10:55-11:40 Přírodopis, třídní učitelka (30-40 let, rázná, nebere si servítky) Ve třídě je ticho. 2 žáci (14) a (4) se připravují na referáty. Žák (4) se hněvá, protože PC v učebně mu nespolupracuje s USB diskem, kde má mít prezentaci. Svou rozladěnost dává najevo extra zvýšeným hlasem, když někomu odpovídá na otázku. Třídní učitelka: „Zidy, tak si dojdeš po vyučování do počítačové místnosti a uděláš si to znova.“ Žák (4) se začne dostávat do afektu a svým vysvětlováním a ospravedlňováním se vytáčel více a více. Třídní učitelka: „Ty, vole, to je problém teda, fakt.“ Žák (4) se najednou svezl na židli a mlčí. Žáci nosí ke katedře ŽK S omluvenkami. Třídní učitelka nadhodila třídě, bez toho,

aby očekávala odpověď: „Kde je Tomáš? Chodí za školu co?“ Jedna dívka, která nebyla ve škole předchozí den, dala učitelce omluvenku, ta jí podepsala a zapsala i do třídní knihy. Žák (14) přednáší referát s pomocí projektoru – tímto jsou žáci připravováni na obhajobu závěrečné práce. Po chvíli ho však zastavila a zadala mu, aby prezentaci předělal (všechny informace, které říkal byly v prezentaci, navíc to četl a nemluvil z „patra“) Následuje zkoušení. „Vyvolat se nechce nikdo, že? Je 21.10., tak Dominiku.“ Žák (11) sám nalistoval stránku v ŽK, je zkoušen z mineralogie. „Máš to za 1,5 až 2 body.“ Učitelka nezapíše do ŽK. „Příště opravit.“ „Zidy“ Žák (4) se zvedá a podává ŽK. Není schopen na nic odpovědět. „Příště se necháš vyvolat, už jsi klidnější? Mám ti sehnat USB?“ Při výkladu mineralogie se učitelka odvolává na třídní výlet do dolů v Příbrami. Postupně se dostanou až k safíru. Žákyně (5): „Paní učitelko, matka pracuje v restauraci safír.“ Třídní učitelka: “No vidíš.“ Spolužák: „Spíš mamka ne?“ Žákyně (5): „To je jedno.“ Třídní učitelka: „Pojďte zase sem ke mně.“ Žáci si až do konce hodiny prohlíží jednotlivé kameny – minerály a olizují sůl. Třídní učitelka se nám zdála férová, nedělala rozdíly mezi žáky a zároveň se nám zdála „lidská“, což dokazuje postup, kterým zklidnila žáka (4), jak uvádíme v pasportizaci terénu výše. V případě nutnosti ji nechyběla ráznost pro zklidnění třídy, ale jinak se k žákům chová velmi přátelsky. Jako zajímavá příprava na střední školu, se nám jevilo to že látku pouze vykládala a nezapisovala na tabuli. Její výklad však znamenal strukturované poznámky, říkané slovo od slova co si mají žáci zapsat do sešitu.

2.pozorování: Přestávka: Do školy přišlo málo žáků – 8. Žákyně (9): „Já nemám žákovskou, do prdele! Já se z toho poseru, ty vole.“ Do toho se ozvalo hlášení školního rozhlasu se zprávou o mezinárodním dni osob s postižením. Nikdo z žáků mu nevěnuje pozornost. Během hlášení se vystřídalo v rozhlase několik dětí, bylo slyšet i učitelku, která jim napovídala. Třída (ve které v tu chvíli bylo pouze 7 dětí, zřejmě důvodu sněhové kalamity) nevěnovala hlášení vůbec žádnou pozornost. Žákyně (9): „Ježiš, vypněte to. Mě to nezajímá.“ Do třídy náhle přišel žák (4), rázně si srovnal lavici, potom si všiml nás v zadní lavici. „Ježiš, pardon,“ a začervenal se. „Nám to nevadí, je to tvoje místo, my jen koukáme.“

1.hodina – Matematika – Lomené výrazy dokončení Učitel přišel do třídy. Třída se z poloviny postavila. „Ještě skočím pro třídnici.“ Po pár minutách se učitel vrátil. „Tak se postavíme. Sednout.“ Žák (1): „Pane učiteli, je ve škole hodně učitelů?“ Učitel: „Ano, proč by nebylo?“ Žák: „Škoda“. Učitel: „Kdo chybí?“ Žáci jmenují na výzvu chybějící. Nezaznamenaný žák: „Jirka přijde příští hodinu.“ Učitel: „Zase kouří, ne?“, „Kdo tady nebude zítra?“ Žák (16): „Já tady budu, já

jsem věrnej.“ Učitel na jeho poznámku nereagoval a mluvil ke třídě dál: „V úterý píšeme hodnotící test. To si prosím vás zapamatujte.“ Po vyřešení organizačních věcí, začal hodinu slovy: „Otevřete si sešity zepředu. Kdo tu zítra není? 2.11., lomené výrazy“ Žákyně- „Snad 2.12, ne?“ Učitel na poznámku nereagoval. „Modelové příklady.“ Učitel začíná psát na tabuli. Žák (1): „Mo-de-lo-vé.“ Učitel: „b²-16. Připomíná vám to nějaký vzorec?“ Do třídy vchází žákyně (13). Učitel: „Kde jsi byla?“ Žákyně (13): „Asi mi nejel autobus.“ Učitel: „Asi?! Tak si přivstanu. Já jsem včera taky musel z Divoké Šárky dřív.“ Žákyně (13): „To mám vstávat ve 4?“ Učitel už nereaguje a věnuje se lomenému výrazu. Žákyně (13) se zapojila do práce. 1-c2d2 Učitel: „Lze nějak přepsat 1na 2?“ Žáci: „Ne“ Učitel: „Vždyť jsme si to říkali včera!“ zvýšil dost hlas. Žák: „Já tu včera nebyl.“ Učitel: „Tak ty možná ne, ale ostatní jo.“ Učitel: „4c²-16b². Tak pojď, Valentýne. Snad to napíšeš dobře. “ Při výpočtu učitel žákovi (14) pomáhá. Žákyně (9) na žáka (14): „ A přes celou tabuli nechceš psát?“ Učitel: „Však si to pak smaže. Tak co zbyde?(ze třídy šeptem zaznělo mínus) Kdo řekl mínus?“ Žák (4): „Dádo, co mě pleteš!“ Učitel upravuje vytýkáním – 4a + 4b = 4(a+b). Učitel: „ Kde je houba?“ Žák (8): „Doběhnu do sedmnáctky nebo devatenáctky.“ Učitel: „No, tak doběhni, budeme ji potřebovat celou hodinu.“ Učitel pokračuje ve vytýkání. Žák (8) se ihned vrací: „Máme ji hned vrátit.“ Učitel: „Tak si na to vzpomeň.“ Žák (8): „ale máme smazat tabuli a vrátit ji.“ Učitel: „My ji budeme potřebovat celou hodinu.“ Žák (8) rezignovaně pokrčil rameny a sedl si do lavice. Učitel: „Otevřete si pracovní sešity. Máme všichni růžovou?“ (poznámka: Pracovní sešity jsou učebnice.) „Tak si to nějak půjčte. Strana 21 lomeno 5 A,B, zkrať lomený výraz. Jo tak první tři dostanou 3 body ze 3.“ Žáci začali pracovat. Učitel: „Dneska mi odevzdáte sešity….“ Žák (1): „Ale já jsem tady nebyl.“ Učitel: „…kdo tu zítra nebude. Do zítřka máte čas, řekl jsem všichni 3.12. (pozn. dnes je 2.12.) Ten, kdo dělá zítra Mikuláše, mi to dá dneska.“ Žáci pokračovali v počítání příkladů. Učitel: „Tahle látka je pro vás zbytečná, bereme ji už měsíc a půl a furt…“ (nedořekl a napsal na tabuli další příklad) Žákyně: „Já už to mám“ (učitel se šel podívat na výsledek) Učitel: „Krácení jste se měli učit v 8 střídě.“ Žák: „No měli no“ Učitel: „Nesvádějte všechno na učitelku“ (v 8 třídě měli jinou učitelku na matematiku) Třída dále počítala, učitel zadal další příklad. Učitel: „Co můžu vytknout tady?“ Žák: „No něco tam bude“ Učitel: „Zkuste si vyřešit rovnici, kterou řešit stejně neumíte..“ 1+7k ≠ 0 Za pomoci učitele na to jeden žák přišel… Učitel: „No tys to vlastně došel k tomu sám“ Žák: „A kde jsou body?“ a ozval se smích, učitel: „Příští týden tu bude den otevřených dveří“ Žák: „Den otevřených dveří?“ Učitel: „Jo, takže budeme brát něco hodně lehkého, aby se rodiče nezděsili.“ Poté pokračovali ještě chvíli v počítání, dokad nezazvonilo.

2. hodina- Anglický jazyk (s rodilým mluvčím) Hodina vypadala strukturou stejně jako při prvním pozorování, a proto jsme poprosily, zda si můžeme půjčit třídní knihu, abychom se podívaly na poznámky, zapomínání žákovských knížek a zasedací pořádek.

Žák (8) Žák (15) Žákyně (6)

Žák (17)

Žákyně (3)

Žák 1

Žákyně (13)

Žákyně (9)

Žákyně (12)

Žákyně (5)

Žák (2)

Žák (14)

Žák (4)

Žák (11)

Žákyně (10) Žák (16)

Zjistily jsme, že žáci převážně nedodržují zasedací pořádek, obvykle na našich pozorováních vypadal zasedací pořádek tímto způsobem:

Žák (8)

Žák (15)

Žákyn ě (6)

Žákyn ě (3)

Žák (16)

Žák (1)

Žákyn ě (10)

Žák (11)

Žákyn ě (5)

Žákyn ě (12)

Žák (17)

Žák (2)

Žák (14)

Žák (4)

Žákyn ě (9)

Žákyn ě (13)

Dále jsme zaznamenaly, že žákovskou knížku zapomíná pouze žák (8) a žákyně (9), oba mají 5 záznamů, nikdo jiný nemá záznam. Dále jsme si zaznamenaly počet a hodnotu poznámek u následujících žáků od začátku školního roku do konce listopadu:

Žák (1): 8 modrých, 1 červená Žák (4): 8 modrých, 1 červená Žákyně (9): 2 modré, 3 červené Žák (10): 1 červená, 1 pochvala Žákyně (13): 5 modrých, 1 červená Žák (15): 4 modré, 1 červená Žák (16): 7 modrých, 2 červené

3. hodina- český jazyk Hodina probíhala v počítačové učebně, učitelka zadala, že do konce hodiny mají dopsat slohovou práci v PC a poslat učitelce na mail. Učitelka: „Na konci hodiny mi odevzdáte domácí úkoly.“ Učitelka obchází třídu a radí (jak na odstavce,…). Jeden žák měl při psaní slohové práce sluchátka na hlavě a něco poslouchal. Učitelka ho napomenula. Jeho odpověď byla: „Já musím.“ Učitelka během hodiny stále obcházela třídu a radila žákům. Žáci měli na výběr ze tří témat práce (Schola Pragensis, Olšanské hřbitovy, Vánoce). V této učebně již měli možnost práci rozepsat a nyní ji měli dokončit. Výjimkou byla pouze žákyně (10), která práci měla začít. Během hodiny však učitelka zjistila, že práci zkopírovala-> pokárala ji a donutila to smazat a začít psát znovu, svoji vlastní. Poradila ji, ať zkusí psát ze svého pohledu Vánoce ve Vietnamu. Všimly jsme si, že nebyla jediná, kdo potají na internetu navštívil různé stránky. Další žákyně měla také sluchátka na uších, chvílemi aniž by si to zřejmě uvědomila si nahlas zpívala, jinak byl ve třídě klid. Takto pokračovala hodina dál až do zvonění. Učitelka se nám zdála k těmto dětem velmi tolerantní, neustále se jim snažila radit a opravovala chyby.

4. hodina- přírodopis Poté, co přišla třídní učitelka do třídy, pokynula dětem, aby se posadili. Učitelka: „Takže, první co uděláte je, že si vezmete žákovské…první čtvrtletí-hodnocení žáka. Vykřížkujte první stránku. Bude to podepsané!“ Nechala jim na to asi 3 minuty, poté proběhla diskuze o zítřejším Mikuláši (část třídy se bude podílet na Mikulášovi, čertovi a andělovi). Žák (8): „Můžu se postarat o Holečka a Řepku?“ Učitelka: To neřeš Tomáši, máš napsané sebehodnocení?“ Žák (8): „Ano“ Učitelka: „Ty máš žákovskou? (žák kývl) Přines mi ji! Kdes ji našel?“ Žák (8): „Doma“ Učitelka: „Jo doma. Ještě jednou ji ztratíš, tak si mě nepřej! Ty to tady nemáš podepsané, to nemáš uzavřené čtvrtletí. A ty body? Jak 10 z 12? Žák (8): „Já jsem to vysvětlil i mamce, že jsem dostal 0 z 12.“ Učitelka: „Vysvětlil? Ty falšuješ známky?“ Žák (8): „Ne, já si to tam dopsal tužkou.“ Třídní učitelka:

„Pokud to uděláš ještě jednou, budeš mít 3 z chování za podvádění.“ Žák posměvně udělal gesto úklonu a dodal: „Má úcta“. To vyvolalo další negativní emoce u učitelky, přesto pokračovala ve výuce: „Otevřete si sešity…dnešní datum… a jak jsme psali ty čísla, tak teď to bude za desáté - Organolity.“ Třídní učitelka opět diktuje a žáci píší zápisky, chtěla, aby si vzpomněli na film Jurský park, na surovinu, v které byl zalitý komár, což byla pryskyřice, z níž se tvoří jantar(Organolit). Zmínka o Jurském parku zaujala třídu, začali reagovat i žáci, kteří se jinak moc nezapojují. Třídní učitelka následně řekla, že jim možná pustí film cesta do pravěku, ale to nevyvolalo moc pozitivní reakci. Poté učitelka ještě krátce pokračovala ve výuce a to četbou o nerostech v knížce. Dále třídu vyzvala: „Teď si vezměte všichni žákovské knížky, tam kde se píšou oznámení. Teď budou mít všichni napsáno, tak jak to budu diktovat: Dne 18.12-22.12. ředitelské volno z důvodu opravy školní jídelny a opravy topení. Od 18.12.odstávka vody a tepla. Všichni budou mít v pondělí podpis, kdo ne tak bude tu a bude mrznout!“. Třídní učitelka ještě upozorňuje, že je nutné opět vypsat počty poznámek: „Zapisování poznámek, dopředu do žk.“ (a diktuje jednotlivé poznámky, jednotlivých žáků). Po vyplnění oznamuje: „Vezměte si teď učebnici na straně 25. otázky vypracujte do sešitu“. Do konce hodiny pak měli žáci samostatně pracovat, nutno dodat, že ne vždy pracovali samostatně a dělali to, co měli, ale ve třídě byl relativní klid. Po hodině jsme se s třídní učitelkou domluvily na termínu společného rozhovoru na příští pozorování.

3.pozorování: 2.hodina: Chemie – třídní učitelka (Rozhovor s třídní učitelkou) Žáci dostali samostatnou práci a třídní učitelka nám poskytla rozhovor. Otázky a odpovědi 1) Jak dlouho učíte tuto třídu? „V únoru minulého roku jsem nastoupila na tuto školu a začala je učit chemii a přírodopis. Ale jako třídní je mám od září 2010.“ 2) Jaké jsou vztahy mezi vámi a touto třídou? Změnily se nějak zásadně v průběhu doby, kterou je učíte? Mají k vám děti důvěru a vy k nim? Je váš vztah učitelkažáci, nebo jste s nimi v kontaktu i mimo školu? „Vztahy se změnili se k lepšímu. Svěřují se – holky s klukama, vím, kdo z nich kouří.“ 3) Jaký máte celkově názor na třídu? „Je to poskládaná třída. Hodně se rozskupinkovali, toho jste si asi taky všimli. Skupinky se podrží.“ 4) Vaši oblíbenci a neoblíbenci – proč tomu tak je?

„Oblíbenci jsou všichni, neoblíbence nemám, ale problémy mám s Dádou (žákyní (9)).“ 5) Na jaké předměty je učíte, kolikrát týdně se s nimi vídáte? „Dvakrát týdně máme přírodopis a dvakrát chemii, nebo na suplování se vidíme, o přestávkách, při třídnické hodině (jedenkrát za 14 dní).“ 6) Jaké dobré stránky třídy byste vyzdvihla? A ty špatné? „Dobré stránky – zapojují se do akcí.“ 7) Stěžují si na ně často vaši kolegové? „Dříve je brali jako outsidery, nadávali na ně, rozčilovali se, ale dnes se vše zklidnilo.“ 8) Jaká je domluva s rodiči žáků, komunikují s vámi, jak často? Zúčastňují se třídních schůzek? „Komunikace s rodiči probíhá formou třídních schůzek, kam přijde většina rodičů, emailem či po telefonu, což preferuje třeba máma Tomáše (žák (8)).“ 9) Podepisují rodiče žákovské knížky, jak často? „Ano, podepisují.“ 10) Jak často kont rolujete žákovské knížky vy? „Prohlížím je průběžně při zkoušení.“ 11) Jakou mají žáci docházku – mají velkou absenci? „Jediní, kdo mi dělají starosti jsou Ilko (žákyně (5)) a Jirka (žák (15)). Ilko si teď našla kluka a ptala se mne na antikoncepci. Od té doby, co má kluka, tak docela fláká školu. No a na Jirku si stěžuje Jeff (učitel Aj – rodilý mluvčí), prý mu už 3 týdny v kuse nepřišel na angličtinu, ale naopak ho chválí, že když přijde, tak pracuje výborně.“

3.hodina: Zeměpis – paní učitelka (třídu učí i na Anglický jazyk, 50 – 55 let (Dotazování žáků) Na základě domluvy s paní učitelkou jsme mohly žákům rozdat na začátku hodiny dotazníky. Zvolili jsme formu dotazníků, protože nás zajímaly odpovědi všech žáků a z časových i organizačních důvodů by nebylo možné provést rozhovory se všemi žáky. Zde uvádíme 6 nejzajímavějších: 1.žák 1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? „Ne“ 2. Jaký máš názor na tuto školu? „Horší než vězení. Je tu nuda a nerespektují nás.“

3. Co se ti zde líbí, co bys změnil? „Líbí se mi jen některé hodiny, změnil bych rozvrh a zrušil bych obhajoby, obhajoby!! Nemám ani PC, jak to mám udělat .“ 4. Co říkáš na učitele? „Někteří jsou nej! A někteří na ho…“ 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, e-maily,..)s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? „Někdy třídní schůzky, tak 1 za rok, někdy telefonuje ředitelka rodiče o tom, že kouřím před školou, i když jsem nekuřák.“ 6. Nosíš pravidelně žákovskou knížku do školy? „Jo, vždy.“ 7. Lhal si někdy ohledně žk? (př- Nemám žákovskou knížku, protože odevzdávali ji učitelce, ale nebyla to pravda.) a v jakých případech? „Ne, nelhal.“ 8. K čemu podle tebe žk slouží?„K ztrapnění před lepšíma.“ 9. Jaké informace žk obsahuje, jaká je jejich důležitost? „Obsahuje důležité věci a známky atd. Důležitost velká, jsem slyšel, že „No Name“ ztratil ŽK a měl trojku z chování.“ 10. Jak se s žk zachází ve škole? „Hází se, často lítá do koše.“ 11. Co pro tebe žk znamená? Upravuješ si ji nějak? „ŽK je pro mě něco co nemám rád. Upravuju si ji nálepkami a obrázky- Airsoft + Army je pak hodně lepší.“ 12. Jak s žk zacházíte doma? Kdo ji podepisuje a jak často? „ŽK je kontrolována každý měsíc.“

2.žák 1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? „Ne“ 2. Jaký máš názor na tuto školu? „Špatný“ 3. Co se ti zde líbí, co bys změnil? „Líbí se mi televize, nelíbí se mi záchody.“ 4. Co říkáš na učitele? „V pohodě.“ 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, e-maily,..)s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? „Jednou za tři měsíce.“ 6. Nosíš pravidelně žákovskou knížku do školy? „Ano“ 7. Lhal si někdy ohledně žk? (př- Nemám žk, odevzdávali jsme ji učitelce. Nebyla to pravda) a v jakých případech? „Ano, je to už hodně dlouho…např-kvůli poznámkám.“ 8. K čemu podle tebe žk slouží? „Ukazuje se v ní náš přístup ke škole.“ 9. Jaké informace žk obsahuje, jaká je jejich důležitost? „Jsou důležité.“ 10. Jak se s žk zachází ve škole? „Normálně.“ 11. Co pro tebe žk znamená? Upravuješ si ji nějak? „Pro mě moc neznamená, neupravuju ji.“

12. Jak s žk zacházíte doma? Kdo ji podepisuje a jak často? „Normálně…Máma, když je potřeba…“

3.žák 1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? „Ne, od šesté třídy.“ 2. Jaký máš názor na tuto školu? „Jde to! Škola ujde, akorát nevýhoda v 9.třídě-> obhajoby.“ 3. Co se ti zde líbí, co bys změnil? „Nic se mi nelíbí! Změnila bych paní ředitelku a obhajoby.“ 4. Co říkáš na učitele? „Někteří jsou v pohodě, někteří naopak.“ 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, e-maily,..)s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? „Moje matka chodí jenom na třídní schůzky. Přes email mě omlouvá, když jsem nemocná.“ 6. Nosíš pravidelně žákovskou knížku do školy? „Ano.“ 7. Lhal si někdy ohledně žk? (př- Nemám žk, odevzdávali jsme ji učitelce. Nebyla to pravda) a v jakých případech? „Ano, rodičům, všechny známky dávám najednou.“ 8. K čemu podle tebe žk slouží? „Aby rodiče věděli, jak si vedeme ve škole!“ 9. Jaké informace žk obsahuje, jaká je jejich důležitost? „Známky.“ 10. Jak se s žk zachází ve škole? „Normálně.“ 11. Co pro tebe žk znamená? Upravuješ si ji nějak? „Nic, jenom prostě sešit. Ne, jenom si dávám nálepky na obal, aby to nějak vypadalo.“ 12. Jak s žk zacházíte doma? Kdo ji podepisuje a jak často? „Doma mi ji podepisuje máma.“

4.žák 1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? „Ano.“ 2. Jaký máš názor na tuto školu? „Je to koncentrák, děti zde musí pracovat za školníka!!“ 3. Co se ti zde líbí, co bys změnil? „Líbí se mi paní učitelka na češtinu a změnil bych WC.“ 4. Co říkáš na učitele? „Někteří jsou kokoti a jiní borci.“ 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, e-maily,..)s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? „Ano jsou.“ 6. Nosíš pravidelně žákovskou knížku do školy? „Ano nosím. Místo papírů na joint!!:)“

7. Lhal si někdy ohledně žk? (př- Nemám žk, odevzdávali jsme ji učitelce. Nebyla to pravda) a v jakých případech? „Ano.“ 8. K čemu podle tebe žk slouží? „K zapisování známek a omluvenek.“ 9. Jaké informace žk obsahuje, jaká je jejich důležitost? „Telefony, moje osobní údaje a rodičů a známky.“ 10. Jak se s žk zachází ve škole? „Dobře, používá se vždy.“ 11. Co pro tebe žk znamená? Upravuješ si ji nějak? „Ano.“ 12. Jak s žk zacházíte doma? Kdo ji podepisuje a jak často? „Rodiče-máma, tátu musím poprosit.“

5.žák 1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? „Ne nenavštěvuju, až od 7. třídy.“ 2. Jaký máš názor na tuto školu? „No viděla jsem i lepší školy.“ 3. Co se ti zde líbí, co bys změnil? „Změnila bych rozhodně paní ředitelku a zrušila bych obhajoby.“ 4. Co říkáš na učitele? „Někteří jsou super, někteří avšak naopak.“ 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, e-maily,..)s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? „Ano jsou, jak často je potřeba.“ 6. Nosíš pravidelně žákovskou knížku do školy? „Ano nosím.“ 7. Lhal si někdy ohledně žk? (př- Nemám žk, odevzdávali jsme ji učitelce. Nebyla to pravda) a v jakých případech? „Ano, ale asi jen jednou.“ 8. K čemu podle tebe žk slouží? „Slouží k tomu, pokud se blbě učím, abych dostala zaracha.“ 9. Jaké informace žk obsahuje, jaká je jejich důležitost? „Obsahuje důležité osobní informace, ale také prospěch a celoroční známkování.“ 10. Jak se s žk zachází ve škole? „Dobře“ 11. Co pro tebe žk znamená? Upravuješ si ji nějak? „ Ne, neupravuju. Je to doklad.“ 12. Jak s žk zacházíte doma? Kdo ji podepisuje a jak často? „Podepisuje buď mamka, nebo babička a ukazuji jí spíše sama od sebe.“

6.žák 1. Navštěvuješ tuto školu od první třídy? „Ne od 6. třídy.“ 2. Jaký máš názor na tuto školu? „Škola se nachází v pěkném prostředí, ale viděl jsem i lepší!!“

3. Co se ti zde líbí, co bys změnil? „Líbí se mi učabny 15 a 21. Změnil bych závěrečné obhajoby.“ 4. Co říkáš na učitele? „Někteří jsou v pohodě, někteří naopak.“ 5. Jsou tví rodiče v kontaktu (třídní schůzky, telefonáty, e-maily,..)s třídní učitelkou, případně i s jinými učiteli? Jak často? „Ano, třídní schůzky, nebo po nemoci.“ 6. Nosíš pravidelně žákovskou knížku do školy? „Ano.“ 7. Lhal si někdy ohledně žk? (př- Nemám žk, odevzdávali jsme ji učitelce. Nebyla to pravda) a v jakých případech? „Nene, nelhal…“ 8. K čemu podle tebe žk slouží? „Ke známkám, aby byli rodiče v obraze (známky), omluvenky, poznámky atd.“ 9. Jaké informace žk obsahuje, jaká je jejich důležitost? „Známky, poznámky, omluvenky.“ 10. Jak se s žk zachází ve škole? „Každý půlrok se vybírají ke kontrole, žáci musí mít žk v pořádku, zapisují se tam známky.“ 11. Co pro tebe žk znamená? Upravuješ si ji nějak? „Ano, udržují si přehlednost, úpravu…“ 12. Jak s žk zacházíte doma? Kdo ji podepisuje a jak často? „Rodiče kontrolují žk 2x do týdne- máma podepisuje. Ukazuji jak kdy.“

4.pozorování

Ve škole jsme se domluvily a zakoupily si vlastní prázdnou ŽK. Doplnily jsme chybějící záznamy žáků do tabulky. Poté jsme se s díky rozloučily se zástupci paní ředitelky.

6.2

Klasifikační řád

VNITŘNÍ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Vydaný v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), z vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání

Platnost 5.vydání ukončena k 31. srpnu 2010 Platnost 6.vydání od 1. září 2010

Obsah

1.

Úvod do klasifikace

2.

zásad

str.

3

Zásady klasifikace

str.

3

3.

Stupně hodnocení a klasifikace na vysvědčení

str.

4

3.1.

Prospěch

str.

4

3.2.

Chování

str.

4

3.3.

Celkový prospěch

str.

4

3.4.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou

str.

5

4.

Klasifikace žáka

str.

5

4.1.

Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření

str.

5

4.2.

Klasifikace v předmětech s převahou naukového zaměření

str.

6

4.3.

Hodnocení výkonu při skupinové diskusi

str.

7

4.4.

Kritéria pro hodnocení skupinové práce

str.

7

4.5.

Kritéria, podle kterých je posuzována úroveň čtenářských kompetencí žáků

str.

8

4.6.

Kritéria pro hodnocení ústní prezentace

str.

9

5.

Klasifikace žáků specifickými vývojovými poruchami

str.

9

6.

Opravné zkoušky

str.

10

7.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

str.

10

7.1.

Obecné zásady získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

str.

10

7.2.

Kritéria hodnocení žáka v 1. až 3.ročníku během pololetí

str.

11

7.3.

Kritéria klasifikace na konci každého pololetí v 1. až 3.ročníku

str.

11

7.4.

Kritéria hodnocení žáka ve 4. až 9.ročníku během pololetí

str.

11

7.5.

Kritéria klasifikace na konci každého pololetí ve 5. až 9.ročníku

str.

12

7.6.

Procentuální rozložení klasifikace bodového hodnocení na konci každého pololetí

str.

12

se

7.7

Kritéria hodnocení žáka v e 4. ročníku během pololetí a klasifikace žáka 4. ročníku na konci každého pololetí

str.

12

7.8

Výstup za I. období 1. – 3. Ročník

str.

12

7.9

Výstup za II. období 4. – 5. Ročník

str.

13

7.10

Ověření čtenářských dovedností – 7.ročník

str.

15

8.

Klasifikace chování

str.

15

9.

Závěrečná ročníková práce žáků 9.ročníků

str.

16

Pro účely naší seminární práce zde uvádíme pouze oddíl 7.4, 7.5, 7.6, 8. a 9.

7.4. Kritéria hodnocení žáka ve 5. až 9. ročníku během pololetí  Hodnotí se pouze probrané a procvičené učivo. Žáci mají dostatek času k pochopení, procvičení a zažití probírané látky. 

Ohodnocení žákových vědomostí nezahrnuje hodnocení žákova chování.

 Učitel do hodnocení promítá vědomosti, dovednosti, pracovní postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.  V každém vyučovacím předmětu jsou na začátku školního roku stanoveny způsoby ověřování znalostí, schopností a dovedností žáka.  Do hodnocení se postupně zařazuje sebehodnocení žáka, hodnocení žáka žákem a slovní hodnocení učitelem.  Pro hodnocení učitel používá bodovou stupnici. Učitel žákům stanoví před každým druhem zkoušení, z jakého učiva budou zkoušeni a jaký maximální počet bodů mohou získat. Množství bodů se liší podle důležitosti a druhu zkoušení.

 Jednotlivé druhy zkoušení mají různou váhu vzhledem k pololetní klasifikaci. Nejdůležitějšími a nejhodnotnějšími jsou hodnotící testy (jsou náhradou čtvrtletních písemných prací). Ostatní druhy zkoušení mají menší váhu a tato váha se v jednotlivých předmětech může lišit.  Hodnotící testy jsou žákům oznámeny včas, přinejmenším s týdenním předstihem. Žákům jsou dále oznámeny i oblasti probrané látky, které budou obsahem hodnotícího testu.  Hodnotící testy jsou zakládány do složek a po dobu pěti let uschovány v archivu školy. Ostatní práce žáků jsou shromažďovány učitelem po dobu stávajícího školního roku.  Poměr bodů, které žák může získat za hodnotící testy a ostatní druhy zkoušení, by měl být přibližně 1:1.  Každý žák má právo opravy jednoho hodnotícího testu a jednoho zkoušení za pololetí. 

Za zapomenutí pomůcek a potřeb na výuku se žákovi odečítá půl bodu.

 Za zapomenutí domácího úkolu se žákovi odečítá v předmětech český jazyk a literatura, matematika a její aplikace a anglický jazyk 1 bod, v ostatních předmětech půl bodu.  Žák může bez ztráty bodu za pololetí dvakrát zapomenout pomůcky a dvakrát domácí úkol.

7.5. Kritéria klasifikace na konci každého pololetí ve 5. – 9. ročníku  K hodnocení prospěchu žáků na vysvědčení se používá pěti klasifikačních stupňů.  Známka na vysvědčení odpovídá procentuálnímu porovnání počtu získaných bodů a počtu bodů, které žák mohl za celé pololetí získat v jednotlivých druzích zkoušeních. Při přepočítávání bodů na procenta se nezaokrouhluje.

7.6. Procentuální rozložení klasifikace na konci pololetí:

 100% až 85% získaných bodů

- hodnocení prospěchu - výborný

 méně než 85% až 65% získaných bodů

- hodnocení prospěchu - chvalitebný

 méně než 65% až 40% získaných bodů

- hodnocení prospěchu - dobrý

 méně než 40 až 20% získaných bodů - hodnocení prospěchu - dostatečný  méně než 20% získaných bodů

- hodnocení prospěchu - nedostatečný

8. KLASIFIKACE CHOVÁNÍ Pro klasifikaci chování platí tyto obecné zásady: a) pochvaly může udělit ředitel školy nebo třídní učitel za chování a skutky, které jsou nad rámec běžného plnění povinností žáka b) kázeňské opatření může udělit ředitel školy nebo třídní učitel: a.1. napomenutí třídního učitele - NTU –

1 pozdní příchod do školy, drobné porušování školního řádu – maximálně 3 drobné přestupky a.2. důtka třídního učitele - DTU

–

1 neomluvená hodina za pololetí, opakované pozdní příchody do školy (3 pozdní příchody = 1 neomluvená hodina), drobné porušování školního řádu – další 3 drobné přestupky (celkem 6 od začátku pololetí), maximálně 3 zapomenutí žákovské knížky a.3. důtka ředitele školy - DŘŠ

–

2 nebo 3 neomluvené hodiny za pololetí, drobné porušování školního řádu – další 3 drobné přestupky (celkem 9 od začátku pololetí), další 3 zapomenutí žákovské knížky (celkem 6 za pololetí)

a.4. 2.stupeň z chování –

závažné porušení školního řádu a pravidel společenského chování, více než 9 drobných přestupků školního řádu, 4 nebo 5 neomluvených hodin za pololetí, úmyslné poškození majetku školy a.5. 3.stupeň z chování

–

mimořádně závažné porušení školního řádu a pravidel společenského chování – např. šikana, krádež, požití alkoholu, kouření, nošení, distribuce a požití návykových látek ve škole a na akcích pořádaných školou a v okolí školy

Závažné přestupky proti školnímu řádu budou posuzovány individuálně s ohledem na rozsah přestupku. Dle toho bude žákovi udělena DTU, DŘŠ, II. stupeň, III.stupeň. O

udělení důtky či snížení známky z chování rozhoduje pedagogická rada (DTU, DŘŠ, II. stupeň, III.stupeň), ředitel školy (DTU, DŘŠ, II. stupeň, III.stupeň), třídní učitel (DTU). Závažné porušení školního řádu: 

drzost



vulgarismus



podvod



lež



úmyslné fyzické napadení spolužáků či pracovníků školy



úmyslné psychické napadení spolužáků či pracovníků školy

Každý kázeňský přestupek bude rozlišen na méně závažný a závažný. Hodnota méně závažné poznámky je 0,5 bodu, hodnota závažné poznámky je 1 bod. Při dosažení 3 bodů bude následovat napomenutí třídního učitele, při dosažení 6 bodů důtka třídního učitele, při dosažení 9 bodů ředitelská důtka. Při zvláště hrubém porušení školního řádu může být žáku udělen nižší stupeň z chování neprodleně.“

9. ZÁVĚREČNÁ ROČNÍKOVÁ PRÁCE ŽÁKŮ 9. ROČNÍKŮ 

Jedna z forem ověřování dovedností, schopností a znalostí žáka na konci školní docházky



Vypracování a odevzdání je povinná součást práce žáka 9. ročníku

SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI, KTERÉ BY MĚL ŽÁK ZÁVĚREČNOU PRACÍ PROKÁZAT: 

Pracovat dlouhodobě v týmu nebo samostatně



Vyhledávat a zpracovávat informace



Integrovat učivo více předmětů, nacházet souvislosti mezi jevy a poznatky



Napsat vlastní úvahu na dané téma



Graficky nebo výtvarně zpracovat téma



Schopnost vyjadřování a komunikace v cizím jazyce



Napsat text pomocí textového programu v počítači

POŽADAVKY NA ZÁVĚREČNOU PRÁCI: 

Vlastní úvaha



Výtah z alespoň dvou informačních zdrojů (internet, literatura atd.)



Cizojazyčná část 

úvod nebo závěr své práce



popis, vyobrazení atd.

 čerpání informací ze zahraničních materiálů (tzn. originál + přesný překlad do češtiny) 

Práce v psané podobě na počítači



Grafická, výtvarná část (samostatné výtvarné nebo grafické dílo)



Rozsah minimálně 4 stránky + 1 strana titulní

Každý zdroj informací musí být co nejpřesněji citován (nestačí název knihy, musí být uveden i autor, nestačí odkaz na internet, musí být přesný odkaz – adresa, jednotná citace pramenů)

OBHAJOBA 

Práci hodnotí komise složená z pedagogického sboru školy



Posuzovat se bude prezentace práce žákem



Práce odpovídající základním požadavkům budou hodnoceny čtyřmi stupni :  vynikající  velmi dobrý  postačující  nevyhovující



Každý žák obdrží certifikát (doklad o závěrečné zkoušce)



Neodevzdání práce nebo neúčast na prezentaci může ovlivnit klasifikaci předmětů, k níž se práce vztahuje a klasifikace může být odložena, tzn. komisionální přezkoušení

KRITERIA HODNOCENÍ: 

Způsob prezentace



Věcná správnost



Obsah vlastních myšlenek



Spojení více informačních zdrojů



Nápaditost a originalita zpracování



Grafická úprava



Přesnost citací



Gramatická a stylistická úroveň

ČASOVÝ HARMONOGRAM: 

Do 22. října odevzdání vybraného tématu na email: [email protected]



Platí – jeden žák 9. ročníku – jedno téma



Listopad až duben – čas pro vypracování práce, konzultace



Každý žák musí absolvovat nejméně jednu konzultaci, nejpozději však do konce března



30. duben – odevzdání práce třídnímu učiteli



Červen – obhajoby prací