děti z ulice - buď je získají salesiáni a dají jim šanci, nebo se z nich stanou malí otroci - reportáž z Indie

salesiánský 2006

s alesiáni dona

i

ni

do

na

sk

a

a

- s a l es iiáán es al

sk a

n iá

id

o

iá

sales

sk

a

a -s

le

s

b o ska

iá n

es

al

-s

ka s

le sa

si

Křížovka

děti z ulice - buď je získají salesiáni a dají jim šanci, nebo se z nich stanou malí otroci - reportáž z Indie l

sa

boska -

ka

a

-

ales

i án

n

iá

ni

do

na

b

o

sk

-s

al

es

iá

ni

do

na

a

do

na b

es

ab

i dona

le

ni

iáni do

sal

on

bo

bo s

-s a

si á

na

ka - sa l e

a - sales siáni dona bosk

aosk

id ián

na o ián d s lei san a - si á k os e

id o

a

i

o

i

ona án i d

i don

a

bo

án

b

án

s i á n ska id bo o n a b o a ska n -s do

s

si

bo

s

i es

do

na

a

i es

e

n

na ni d o

bo

s

le

o e s i áni dona b

Poznáte někoho?

na

sk

al

- sale

al

es ska al bo -s na a do sk ni iá bo es na al do -s ni a iá sk es al bo as na sk do bo ni iá na es do al ni iá -s es ka al a-s os a b l e -s nsaiá n i do do ka n a b os

s

a - sa n

k

iá

i d on á ab o n s ka - s iáni dona bo i do ales sk n a b o s ka - s

-s

Společenství, spolčo, parta… Výbušné děti

n

o id

bo

-s

-s

d

i á ni

ka

-s

le s

Velkou radost mi dělají o b a n malí ministranti, do i n á říká P. Jaroslav Kopecký

al

bos k a

ni

a b o skasale s

bo

ni dona bosk iá a

iá

iá

-s a l e siá ni d o na bos

es

ka

al

án

i án

-s

al e s

si

ka - sales

s a bo ka

-s

4

-s

e al

b os ona id

n do

ián i d o n a b o s k a es

sa l

á si

s

ka

-s

a

s le

iá

n

bo

obsah úvodník reportáž děti z ulice rozhovor s Jaroslavem Kopeckým píšu vám, mladí poděkování P. Kopicovi a P. Frydrychovi recenze vychovávej jako Don Bosco

Slovo redakce str. 3 str. 4–5

str. 6–7 str. 8 str. 9 str. 11 str. 12

téma str. 13–17 společenství, spolčo, parta…

poznáte někoho? str. 18–19 salesiáni jsou u nás 80 let str. 20 zajímavosti ze života církve, ze světa, misie str. 21–23

Milí čtenáři, P. Jaroslav Kopecký, můj předchůdce v roli šéfredaktora Salesiánského magazínu, osla‑ vil v létě jedno velmi kulaté výročí. Jeho moudrý a chápající úsměv provází mě a mnohé další salesiány na cestě životem, a tak bych zkraje úvodníku rád poslal tomuto nejlaskavějšímu českému salesiánovi „kouřový signál“, který na jeho počest symbolicky vypouštím z dýmky míru. Tímto také upozorňuji na rozhovor s Jaroslavem uprostřed magazínu. Jinak nové číslo našeho občasníku jen potvrzuje dávno známý fakt, že o prázdninách salesiánská rodina nezahálí, nýbrž sbírá plody celoroční práce s animátory, vedoucími chaloupek, dobrovolníky a všemi, kdo v létě pracují s mlá‑ deží. V hlavním článku se podíváme do daleké Indie, a to ni‑ koli prostřednictvím Leoše Ryšky a jeho Televize Noe, která před časem uvedla reportáž o působení P. Johna Meda v ze‑ mích pod Himalájemi, ale s Vojtěchem Sivkem, který tam ne‑ dávno navštívil české dobrovolníky a dalším připravoval ces‑ tu. Články o výchově jsou tentokrát velmi hutné, recenze hod‑ ně odborné, ale i pro méně náročné se na našich stránkách jistě něco najde. Výběr článků a recenzí ponechávám tedy na vás a nezapomeňte vyluštit křížovku! Všem vám přeji krásné čtenářské zážitky. Zdeněk Jančařík

Vydavatel:

Salesiánská provincie Praha Kobyliské nám. 1, 182 00 Praha 8 tel.: 283 029 111, www.sdb.cz Bankovní spojení: 168 44 021/0100, variabilní symbol 62

Redakce:

křížovka o ceny oslavenci sestry zvyšovaly svou gramotnost salesiánský magazín 4/06

str. 24 str. 26 str. 27

šéfredaktor: P. Zdeněk Jančařík, SDB redaktor: Jiří Kučera sazba: Miroslav Palíšek, SDB návrh obálky a grafická úprava: Martina Mončeková, ACS adresa: Kobyliské nám. 1, 182 00 Praha 8, tel.: 283 029 216, 283 029 218, e‑mail: [email protected] Tisk: České Tiskárny, s. r. o.

MIČ 47 465, ISSN 1214-5262

salesiáni dona boska

-úvodník-

Prožít okamžik sjednocení Milí čtenáři Salesiánského magazínu, chtěl bych se s vámi podělit o dva zážitky z poslední doby. Dnes jsem se vrátil z 15. sletu Starých pák. Staré páky jsou sdružením chlapů, kteří za totality vlastně ještě jako kluci vedli naše chaloupky – tajné tábory pro křesťanské chlapce, kterých ke konci totality bývalo až kolem osmdesáti. Kdysi kluci, dnes chlapi se svými rodinami, problémy, trápeními i radostmi. Rodiny nechají doma, ale zbytek si Páky na svůj každoroční víkendový zářijový slet do Mladočova u Litomyšle, kde se tento podnik koná, vozí s sebou. Znovu v nich mohu vidět kluky, kterými se stávají (a kterými tak trochu naštěstí stále zůstávají), ale i chlapy, kteří brečí, nemohouce unést tíhu starostí a vlastní slabosti, nevědouce, jak to všechno zvládnou, kteří ale jdou do toho a nevzdávají se. Dokážou se uvolnit, napít a zazpívat, ale i klečet před Bohem při ranních mších nebo se společně modlit růženec za své rodiny. Cítím se před nimi takhle maličký… Nevím, co je přesně onou chlapskou spiritualitou, která prý v církvi tolik schází a tolik se o ni hovoří. Na Pákách se spiritualita cítí a dýchá pl-

nými doušky, třebaže si někdo může myslet, že je to jen banda ochlastů. Ať! Radost ze setkání se sebou i s Bohem, hluboce zarytou do ustarané duše, jim nikdo svými řečmi nevezme. A mně vlastně taky ne. Dalším silným zážitkem byl rockový festival v Trutnově o předposledním srpnovém víkendu. Měl jsem v neděli v poledne bohoslužbu slova na hlavním pódiu, mezi dvěma punkovými kapelami – a tedy vlastně hlavně pro jejich fanoušky. Někdo ze stovek zúčastněných sice vystrčil holý zadek, někdo hajloval (to patřilo mně jako zástupci církve), ale když jsem začal hovořit o tom, co si vlastně Ježíš myslí o lásce, bylo ticho jako v hrobě. Všichni po ní toužíme a nikdo pořádně nevíme, jak na to. Ano, všichni jsme stejní! Všichni hledáme Boha, ať už se považujeme za věřící, nebo ne. A prožít onen okamžik sjednocení nás všech hledačů lásky před Bohem, jehož přítomnost je cítit tak, až to člověka dožene k slzám, to stojí za to. Odpusťte, že jsem byl příliš osobní. Ať vám Bůh žehná a naplní vás radostí ze své přítomnosti. Ladislav Heryán, SDB

Salesiánský magazín

každé

2 měsíce přichází Don Bosco do vašeho domu. Časopis Salesiánský magazín zasíláme bezplatně každému, kdo o to požádá. Od roku 1887 je to dar Dona Bos ka těm, kteří sympatizují se salesiánským dílem.

Objednejte Salesiánský magazín svým známým!

Foto: Pavel Zuchnický

Oznamte nám změnu své adresy!

www.sdb.cz

Salesiánský magazín Kobyliské nám. 1 182 00 Praha 8 tel.: 283 029 218 e‑mail: [email protected] Salesiánský magazín

4/06 salesiánský magazín

-reportáž-

Foto: 3× archiv SM

Děti z ulice – buď je získají salesiáni a dají

P. Vojtěch Sivek mezi indickými kluky

Malý Lugeš sedí na svém kuf‑ říku a rozhlíží se. Kolem něho proudí davy lidí, které vystupují a nastupují do autobusů různých společností nebo jen tak prochá‑ zejí autobusovým nádražím v in‑ dickém Bangalore. Lugeš také z jednoho takového nedávno vy‑ stoupil. V tomto šestimilionovém městě je poprvé, celý svůj ži‑ vot prožil v malé vesnici vzdá‑ lené asi 200 kilometrů. Dnes ho ale jeho nevlastní otec posadil do autobusu jedoucího do hlav‑ ního města indického státu Kar‑ nataka. Lugeš se rozhlíží kolem, v žaludku mu už pořádně kručí a od stánku voní nějaká smažená dobrota. V té chvíli se u něho zastavuje muž a ptá se, kde že má rodiče. Lugeš jen krčí rameny a muž se ptá, jestli tedy přijel autobusem sám a jestli má hlad. Na obě otázky chlapec přikyvuje. Aniž to tuší, setkává se právě s kontaktním pracovníkem, který vyhledává opuštěné děti na bangalorském nádraží a také s poselstvím

salesiánský magazín 4/06

Dona Boska. Má štěstí: mnoho dětí je dříve osloveno agenty, kteří shánějí laciné pracovní síly do restaurací či hotelů, kde končí jako umývači nádobí nebo pomocní dělníci za dvacet rupií denně.

Mládež z ulice Kontaktní práce na autobusovém a vlakovém nádraží a v okolí městské tržnice je jen jednou částí rozsáhlé práce, kterou vykonávají indičtí salesiáni pro děti na ulici v rámci projektu BREADS (Banagalore rural educational and development society – Bangalorská společnost pro výchovu a rozvoj venkova). V roce 1980 se pět salesiánských studentů teologie z Kristu Jyoti univerzity v Bangalore začalo věnovat dětem na ulicích. Zpočátku to byly nesystematické kontakty s jednotlivými dětmi, projekt se ale postupně rozvíjel a dnes zahrnuje více než 30 míst nejen v Bangalore, ale v celém státě Karnataka. Jeho součástí jsou kontaktní centra, domovy pro kluky, učiliště, domy na půli cesty, linky dů-

věry a aktivity na podporu občanské společnosti. Vraťme se však k Malému Lugešovi. Jeho cesta vede do srdce celého projektu BOSCO Seva Coota. Je to koordinační a poradenské centrum, kde se hledá ten nejvhodnější postup pro příchozí děti. „V mnohých rodinách je problémem alkohol, v jiných je to třeba nevlastní otec, který dítě pošle pryč,“ říká salesián, P. George Mathew, který je ředitel projektu BREADS. „V první řadě se snažíme vrátit dítě zpět do původní rodiny a skrze poradenství pomoci ve fungování jejich rodiny. V osmdesáti procentech případů se to daří,“ dodává.

Plníme úlohu rodičů Kromě toho jsou pracovníci v kontaktu s dětmi z ulice přítomni také v nízkoprahových centrech, kde děti dostanou najíst mohou se umýt, vyměnit si šaty. Také se tady mohou podívat na televizi, zahrát si nějakou hru. Časem dojdou někteří k názoru, že být čistý, umytý, chodit do školy


-reportáž-

jim šanci, nebo se z nich stanou malí otroci a bydlet v některém domovů je lepší než žít na ulici. „Někteří si to pak znova rozmyslí, několikrát utečou a zase se vrátí. Často je žene pryč stesk po rodičích,“ říká otec George. Dětem, které se nemohou vrátit zpátky do vlastní rodiny, je nabídnuto místo v salesiánském domově. Starší mohou jít do učení a musím říci, že jsem byl velice překvapený, s jakým nadšením jsem se tu setkal. Pro ty, kdo mají učňovské roky za sebou, hledají zase v jiném středisku práci a dohlížejí na to, aby zaměstnavatelé respektovali práva kluků. „Někteří mistři hřeší na to, že kluci, které zaměstnávají, jsou sirotci a nemají zastání,“ říká další ze se salesiánů zapojených v projektu, otec Edward Thomas. „Úlohu rodičů pak plníme my.“ Kluci v té době bydlí v domě na půli cesty, učí se hospodařit, zakládají si konta v bankách a po roce takového života si ve skupinkách po třech najdou bydlení ve městě a v kontaktu s lidmi z projektu jsou už jen občas. Jsou zapojeni do normálního života. V projektu je zapojeno asi čtyřicet pracovníků, jsou to salesiáni, laičtí zaměstnanci a v neposlední řadě i dobrovolníci ze zahraničí, nejvíce z Evropy. Od loňského roku je zde i jedna dobrovolnice z Česka. Další dobrovolníci pro tento projekt

Těžba železné rudy: Bagr vyhrabe hromadu kamení a děti ji rozbíjejí kladivem.

se v Čechách připravují, a to díky dohodě mezi projektem BREADS a českou salesiánskou organizací SADBA. Mezi pracovníky jsou příslušníci různých náboženství a sociálních vrstev. „Důležité je, aby se naši spolupracovníci chtěli podílet na Don Boskově poslání vůči nejchudším,“ říká otec George. Pobyt v domech je pro děti dobrovolný a nikdo je také nenutí ke křesťanské modlitbě. Přesto je na mších a modlitbách kromě

křesťanů vidět také hloučky dětí, které jsou zde ze zvědavosti a je vidět, že je chlapíci, kteří s nimi žertují, hrají si a pak se obléknou do zvláštních rouch a slaví eucharistii, fascinují.

Skoro jako na chaloupce Je večer a Lugeš se ukládá ke spánku na deku ve velké ložnici salesiánského domova, který přes den slouží jako herna a učebna. Po chvíli spolu s ostatními chlapci usíná a dobrovolník z Bavorska, který je má na starosti si zhluboka oddechne a jde si dát do jídelny večeří. Většina salesiánů v místnosti je již po jídle a smějí se, když si dobrovolníci nakládají obrovské kupy rýže na talíř a jeden z nich pro jistotu odchází pro nášup. Vznáší se zde podobná atmosféra, kterou znám z chaloupek a vím, že tady se salesiány, dobrovolníky a kluky z ulice přebývá Don Bosco. Více informací projektu salesiánů v indickém Bangalore na internetových stránkách www.breadsbangalore.org (v angličtině).

Kontaktní centrum na nádraží v Bangalore

www.sdb.cz

Text Vojtěch Sivek


-rozhovor-

Velkou radost mi dělají malí ministranti,

P. Jaroslav Kopecký

„Začalo se v duchu Dona Boska. Měl zde vzniknout aspirantát a zároveň salesiánské středisko mládeže. Náš předchůdce otec Landa bydlel jen v jedné míst‑ nosti, ostatní místnosti byly již deset let neobývané. Bylo třeba vše obnovit a mnoho prostředků nebylo. Jediná místnost k byd‑ lení byl společenský sál v pří‑ zemí fary, zvaný Tunel, který se stal naším skladištěm i ložnicí. Spalo se na molitanech ve spa‑ cácích. Díky obětavé pomoci far‑ níků a o prázdninách také kluků a děvčat nejen zdejší farnosti se vše zvládlo v rekordním čase,“ píše se o začátcích salesiánské‑ ho působení v Sebranicích před 15 lety ve farní kronice. Prvním salesiánem, který do Sebranic přišel, byl P. Jaroslav Mikeš, krátce po něm nastoupil i P. Ja‑ roslav Kopecký.


Jak to bylo s tvým příchodem do Sebranic? Do Sebranic jsem nejprve přijel na ozdravný pobyt. V kronice je to popsáno takto: „20. listopadu přijel mezi nás P. Jaroslav Kopecký. Je po operaci, a protože není dobré, aby byl sám, tak bude na rekonvalescenci zde. Již byl týden v semináři a tady zamýšlí zůstat také tak dlouho.“ Jenže, když jsem tu byl pár dní, začal mít Pavel Kadlečík nějaké zdravotní problémy a Kája Herbst mne poprosil, jestli bych tady místo Pavla nezůstal.

Jak vidíš začátky salesiánského působení v Sebranicích dnes?

Prvních pět let lze označit jako hrdinské časy, podobně jako se píše v životopisech salesiánů‑zakladatelů. I tady bylo prvních pět let – poznamenaných přirozeně porevolučním nadšením – opravdu mimořádně intenzivních. Opravdu to byly hrdinské dny a také kluci tady „dostali zabrat“. Duší všeho podnikání byl P. Jaroslav Mikeš.

V čem je dnešní působení jiné, než když jste zde začínali? V začátcích byli všichni velmi nadšení. Určitou výhodou bylo i to, že prakticky neexistovala jiná, než naše nabídka. V současnosti má mládež mnoho příležitostí a podnětů. Dostáváme se tak do jakéhosi konkurenčního prostředí, ve kterém ne vždy vyhráváme, protože nabídka ostatních se může často zdát zajímavější.


-rozhovor-

kterých máme v Sebranicích asi padesát I proto jsme před časem otevřeli například klub pro mládež, kde je kulečník, internet, nealkoholický bar a barevná hudba a mladí lidé tam po páteční večerní bohoslužbě mohou zajít. Trošku zápasíme s tím, že aspiranti se zde často střídají, odcházejí do noviciátu a nemohou navázat trvalejší vztahy. Máme tady nyní tři aspiranty, v začátcích jich bylo víc.

Jak se místní loučí s aspiranty, kteří každý rok odcházejí do noviciátu? Je fakt, že místní děti si na naše kluky vždycky zvyknou, mají je rádi a některé těžce nesou, když odcházejí. Zvlášť pokud se jim podařilo navázat s nimi osobní přátelství. Opravdu velké loučení bylo loni, když letošní noví salesiáni odcházeli na Slovensko do noviciátu. Mše byla venku na zahradě, přišlo na ni hodně lidí. Postavili pódium na mši svatou, zařídili scénu na divadelní představení, které se uskutečnilo po mši,

Tři otázky pro P. Jaroslava Kopeckého při příležitosti 60 let od věčných slibů 1. Z čeho máš radost? Prožívám v Sebranicích šťastný život. Nic mi tu nechybí, myslím si, že mě lidé mají rádi. Vidím také, že zde zítra nemusím být, je mi 82 roků, a tak se pomalu loučím. Každý večer si opakuji: Do tvých rukou, Pane, svěřuji svůj život. Nechávám to na tobě. Rád sedávám ve zpovědnici, pomáhám při zpracování životopisu Ignáce Stuchlého… 2. Kdy ti bylo v životě nejhůř? Ve vězení jsem míval strach z mlácení. Nevím, jak bych to snášel, ale Pán Bůh mi dal vždycky víc ochrany, než těch těžkostí bylo. Nikdy mě ale žádný bachař nezkopal, nemlátil, nemučil. Psychicky ano, byl jsem na samotkách nebo mě dali do cely s šílencem, kterého jsem se bál. 3. Jaké je tvoje životní motto? Při kněžském svěcení, které mi tajně uděloval z vězení krátce propuštěný Štěpán Trochta jsem si dal větu z evangelia svatého Jana „I ty musím zpět přivésti“. Dělal jsem mezi nevěřícími lidmi a měl jsem v úmyslu je vždy přiblížit k Pánu Bohu. nanosili lavičky k sezení, vypůjčili si stoly, pak se opékalo, povídalo… Myslím si, že lidé k nám mají stále dobrý vztah. Ukázalo se to například teď o prázdninách, kdy odcházel P. Pavel Glogar. Při rozlučkové mši byl nabitý kostel, plno všelijakých děkování. Sbormistr Václav Bulva k atmosféře řekl, že takhle nadšeně jako při této mši ještě nikdy nezpívali.

Po každé mši svaté rozdáváš dětem žvýkačky. Kolik jich za těch 15 let „padlo“? To neumím říci. V neděli jich rozdám asi stovku. Jsem přesvědčený, že děti potřebují nějakou motivaci. A malé děti nechodí povětšinou do kostela z lásky k Pánu Bohu, vždyť tomu ještě nerozumí. Jdou s rodiči, aby se rodiče mohli zúčastnit. Pokud doma uslyší: Když budeš hodný, do-

staneš žvýkačku, tak aspoň nějakou motivaci mají. Ministranti, kterých máme asi padesát, mi dělají velkou radost. Teď se těším, že přijde nový aspirant, který se ve svém rodišti už tři roky staral o ministranty. Věřím, že jim dá zase něco nového.

Jak se mění kluci, kteří do aspirantátu přicházejí? Je vidět dost velký posun. Ti první kluci, kteří přišli, byli formovaní ještě za komunistů, například na chaloupkách. Dnešní aspiranti jsou jinačí. Naštěstí mají všichni dobrou vůli, představy se ale dost odlišují. Je zajímavé, že někteří dnešní kluci neměli se salesiány prakticky žádný kontakt, seznámili se s námi třeba díky Salesiánskému magazínu nebo jinak. Text a foto Jiří Kučera

Patnáctileté působení salesiánů v Sebranicích má připomínat i socha Dona Boska umístěná v boční lodi tamního kostela sv. Mikuláše. Autorem sochy vysoké asi 70 cm je místní řezbář František Malý, který na vytvoření díla potřeboval 150 hodin.

www.sdb.cz


-spiritualita-

Přinášíme vám pokračování se‑ riálu, v němž se italský salesi‑ án Aldo Giraudo na základě stu‑ dia Don Boskovy korespondence pokusil jeho jménem napsat pro dnešní mládež několik do‑ pisů. Vydal je v knize Píšu vám, mladí.

Podmínky pro zahájení duchovní cesty Až později jsem pochopil, jak velkou pravdu měla moje maminka, když mně řekla k prvnímu svatému přijímání tato slova: „Jsem přesvědčena, že Bůh se stal opravdu Pánem tvého srdce.“ Měl jsem jedenáct roků a věděl jsem, co dělám, protože jsem byl dobře připraven a pochopil jsem význam této svátosti. Především jsem se naučil, jak se má odpovědět na tento Boží dar: vyzpovídal jsem se, upřímně jsem litoval svých hříchů. A zavázal jsem se, že se budu zlepšovat, a to v překonávání pýchy, jako největší mé chyby. Tak jsem dělal první krok v duchovním životě, protože jsem se otevíral Bohu. Jen když se vyklidí a vyčistí vnitřní prostor srdce, může Pán vstoupit a zmocnit se srdce. Jeho milost ve mně začala pracovat. Zdálo se mi, že se opravdu lepším, zvláště v poslušnosti a podrobení se druhým, tedy v tom, co se mi předtím protivilo. I chuť pro duchovní život, pociťovanou ve věku okolo patnácti let, pod moudrým vedením kněze Calossa, pramenila z rozhodnutí dát více prostoru pro Boha, plně mu důvěřovat v poslušnosti k duchovnímu vůdci. Obě duchovní zkušenosti byly důležité. Tyto postupné kroky v duchovním životě se uskutečňují různým způsobem a v různých okamžicích života. Moje zkušenost mě naučila, že se mohou přihodit chlapcům a dívkám velmi mladým, dospívajícím a dospělým. Ale jsem přesvědčen, že duchovní život je velmi pěkné a vzrušující dobrodružství, zvláště když je někdo mladý.


Je to něco velmi osobního. Může se přihodit nečekaně, jako určitý vpád Boha do vlastní existence. Ale to jsou vzácné případy. Obvykle se duchovní život odehrává postupně, jako vnitřní zrání nebo vnitřní osvícení, které je doprovázeno dobrým křesťanským životem. Věrnost každodenní modlitbě, meditace Božího slova, každodenní zpytování svědomí, pravidelná svátost smíření, úsilí vyloučit vědomý hřích, vytrvalá práce na sobě s cílem získat křesťanské postoje a ctnosti, kontakt a zapojení se do zdravého a radostného společenství, účast na liturgii a duchovním cvičení, přátelství s moudrými a hodnotnými lidmi, duchovní vedení, služba v rodině a společenství… To všechno jsou prostředky, které připravují půdu. Krok za krokem tyto prvky, ovzduší úsilí, nadšený styl života vedou k probuzení a růstu přání po vnitřním životě stále silnějším, k pravé lásce k Bohu a lidem kolem nás, probouzejí radost a dávají vnitřní jistotu, kterou každodenní obtíže a křehkost nedovedou vzít. V tomto bodě je nezbytné odpovědět beze strachu na volání Boha, naslouchat vnitřnímu hlasu jeho Ducha

(IV. část) a jít po cestě, kterou ukazuje. Ale ne všechny cesty jsou stejné. Pro Dominika Savia – který byl formován již jako malý chlapec k určitému stylu života, k postoji služby pro druhé a k nadšení pro duchovní život – byly jeho postoje důsledkem pravidelného úsilí a dokonalým plněním každodenních povinností v modlitbě a službě svým kamarádům. V tomto vnitřním stavu se mu dostalo silného impulzu z jednoho kázání o svatosti. Byla to pro něho hluboká duchovní zkušenost, jeho srdce se cítilo být nezadržitelně přitáhnuto láskou Boha. Michal Magone – živý a jednoduchý hoch, který se musel starat sám o sebe a neměl zrovna dobré kamarády – byl zasažen Boží milostí díky tomu, že byl začleněn do živého a dobrého prostředí oratoře. On sám byl taky ochoten přijmout základní pravidla a nové kamarády, kteří žili jiným způsobem života než žil on sám. Tak si velmi brzo uvědomil vlastní prostřednost a nesvobodu srdce a probudila se v něm spásná krize, která by ho mohla znechutit, kdyby nenašel pomoc, jak ji překonat tvůrčím způsobem. Přeložil P. Pavel Čáp, SDB

Foto: archiv SaSM Praha-Kobylisy

Píšu vám, mladí


-napsali jste nám-

Poděkování P. Kopicovi a Frydrychovi Vážená redakce, ráda bych alespoň tímto způsobem poděkovala dvěma pracovitým, obětavým a velmi skromným otcům salesiánům žijícím a působícím v salesiánském domě Velehrad ve vesničce St. Martin v italských Dolomitech, jmenovitě P. Aloisi Frydrychovi a P. Jiřímu Kopicovi, kteří odcházejí ze St. Martina. Do Dolomit naše skupina – tj. z měst a obcí kolem Českého Těšína a Jablunkova – jezdila celých 10 let. Za tu dobu se nás vystřídala spousta. V každém turnusu si našli mladí svého životního partnera (i naše dcera Silvie – dnes maminka čtyř dětí), ale také v každém roce někdo ze skupiny, ve které nebyli všichni věřící, si někdo našel cestičku k Pánu – třeba jen tím, že z pouhé zvědavosti vlezl do kapličky, pak ze zvědavosti šel na mši svatou a pak probral první otázky týkající se víry s otcem Kopicem. Otcové trpělivě naslouchali a vysvětlovali bezpočet otázek naší mládeže, každý den – v nejrůznější denní hodiny sloužili mši svatou, po celý den měli účastníci možnost přistoupit ke svaté zpovědi, ale kromě toho se věnovali světským činnostem – opravovali kapající vodovodní kohoutky, atd. – prostě přísným zrakem sle-

Setkání „po letošních dolomitech“

Foto: 3× Marcela Pavlíková

P. Jiří Kopic

Společné foto naší skupiny z letošního června

www.sdb.cz

dovali „chod“ v domě. K výčtu všeho by nestačil ani celý Salesiánský magazín. Jen ještě něco: začalo mne zajímat – kdo vlastně ti salesiáni jsou a čím se zabývají. Měla jsem možnost se s děním a vaší prací setkat v domě salesiánů ve Fryštáku a měla jsem dojem, že jsem přišla do školní družiny: pestré soutěže, dům plný smějících se spokojených dětí, pokoje s malými postýlkami pro mladé rodiny s dětmi, i srdce na dlani pro otce seniory. Marcela Pavlíková, Třinec


-tip-

sobota 14. října 2006 14:00 – 22:00 kulturní dům Vltavská Bubenská 1, Praha 7

3.. ročník hudebního festivalu

to nejlepší z tvorby křesťanských kapel

+ 3 kapely -ssoutěž Nová tvář piritualy

folk

rock

hip-hop

jazz

worship

Con brio VocKap Bétel Oboroh Prorock Wessani !On Richard Čanaky Pořádají: Sdružení Pyramida, ADCM Praha, ROSA s.r.o. Podpořili: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Městská část Praha 7,

KULTURNÍ DŮM

Kulturní dům Vltavská

V L T AV S K Á

Psalterium s.r.o. ,

Společnost pro duchovní hudbu Be ne fič

Mediální partneři: ní v

ýtě

rádio

KRESTAN DNES že kf e st iva lu

Ka olický týden’k BRANA www.katyd.cz

bud e

časopis pro kluky u oltáře

věn ován n

www.katolik.cz

ao

B R AT R S K Á RODINA

ŽIVOT VÍRY

www.tarsicius.cz

www.kmspraha.cz

lení a pod poru rozvoje chráněného byd

pro

han

y an bč o é van a po dic

7. ze ra P v

www.vox006.signaly.cz

10 salesiánský magazín 4/06


-recenze-

Práce s emocemi pro pomáhající profese Karel Hájek Portál, Praha 2006 V předkládané publikaci dává Karel Hájek návod k pochopení lidských emocí. Čtenář postupně nalezne pro emoce odpovídající místo ve svém životě, stanou se mu moudrým rádcem, zdrojem informací pro rozhodování v mnoha životních situacích, chrání před neuváženostmi, kultivují nosné mezilidské vztahy a v neposlední řadě dodávají životní energii. Proto také emoce, vznikající při kontaktu s klienty, by neměli pracovníci potlačovat, ale měli by je rozpoznat a rozumět jim. Kniha je členěna do tří oddílů. V prvním, nazvaným Tělesně zakotvené prožívání, věnuje autor pozornost emocím na mikroúrovni našeho vnitřního světa (bušení srdce, stažené hrdlo apod.) a jejich prospěšnosti. Uvádí metodický proces rozvíjení tělesně zakotveného prožívání emocí – konkrétní technikou introspekce (focusing) i vysvětlením, proč tělesně zakotvené prožívání pomáhá. Vedení podpůrného rozhovoru – je název druhé kapitoly. Na konkrétních příbězích a jejich řešeních autor přibližuje, jak se z individuálního prožívání se stává např. mezi partnerskou dvojicí společně sdílené prožívání. Ukázka rozhovoru, v němž psychoterapeut pomáhá klientovi zvládnout jeho emoce, je součástí praktických návodů. Třetí část publikace se věnuje cílenému nácviku a rozvoji pozitivních emocí a strategii, jak si udržet šťastný osobní i profesní život. Závěr tvoří určitý manuál – návod k použití, kterým zpětně autor znovu čtenáře provází a upozorňuje ho na důležité části publikace. Olga Wildová

www.sdb.cz

Úzkost a obavy J. Praško, J. Vyskočilová, J. Prašková Portál, Praha 2006 V knize Úzkost a obavy popisují autoři konkrétní emoční poruchy a zároveň předkládají podrobné návody, jak se s nimi vypořádat. Celý text je rozdělen do tří hlavních kapitol. V první kapitole, která následuje po krátkém úvodu do celé problematiky, rozebírají autoři jednotlivé příznaky generalizované úzkostné poruchy a vypočítávají přehled možných spouštěčů a událostí, které přispívají k jejímu vzniku. Text je proložen spoustou praktických příkladů, které ilustrují teoretické poznatky a zmírňují hutnost teorie. Podobně jako první kapitola se i druhá kapitola zaměřuje na popis, tentokrát obav, starostí, úzkosti a strachu. Znovu nechybí množství kazuistik dokreslujících předkládané poznatky. Poslední, třetí kapitola, která je zároveň nejobsáhlejší, podává přehled možných terapeutických přístupů k léčení úzkosti a posléze poskytuje konkrétní kognitivně‑behaviorální postupy pro vypořádání se s úzkostnými poruchami. Publikace je zpracována čtivou formou a je určena širší veřejnosti, především těm lidem, kteří se ve svém všedním a každodenním životě potýkají s určitou mírou úzkosti. Přehledně shrnuje dosavadní poznatky a vede čtenáře k opětovnému nastolení životní rovnováhy. Kniha je systematická, jednotlivé kapitoly na sebe navazují a nechybí ani praktická cvičení a úkoly, díky nimž čtenář zpracovává svá iracionální přesvědčení a chybné návyky v myšlení a chování. Knihu „Úzkost a obavy“ považuji za zdařilou a vřele ji doporučuji lidem trpícím různými formami emočních poruch a také studentům psychologických a psychoterapeutických David Kuneš oborů.

Já a obranné mechanismy Anna Freud Portál, Praha 2006 Dílo dcery zakladatele psychoanalýzy je rozpracováním jeho teorie obranné funkce „psychického aparátu“ ego, která patří k cennému poznatkovému dědictví klasické psychoanalýzy a předmětné dílo Freudovy dcery Anny k hodnotě tohoto dědictví velmi přispělo. Teorie obranné funkce ega přispěla k objevení kauzálních souvislostí, a tím k pochopení motivů takového jednání, které je obvykle z hlediska vnějšího pozorovatele označováno jako iracionální či patologické, ale které je vnitřně smysluplné. Současně tím bylo demonstrováno, že psychoanalýza byla klinicko‑empirickým pokusem o racionální pochopení iracionální stránky lidské psychiky z hlediska fungování „psychického aparátu“, tvořeného jeho dynamickými složkami Ono, Já a Nadjá. Tato nevědomě‑obranná funkce Já má široký rozsah od vytěsňování traumatických životních událostí do nevědomí, až po ego‑defenzivní mechanismy chování v nezvladatelných frustrujících situacích. Společným jmenovatelem byla redukce úzkosti z ohrožení a neúspěchu a vyhnutí se negativním pocitům. Funkční interakce mezi uvedenými psychickými aparáty umožňují pochopení základních principů psychicko‑energetické dynamiky osobnosti a jsou významnou součástí teoretické základny psychoanalýzy. Kniha vyšla poprvé v roce 1936. Od té doby se poznatky o funkcích a „nástrojích“ Já rozšířily, ale do knihy nebyly v celém rozsahu pojaty, aby nebyla „rozbita jednota díla“, které se zabývá „prostředky, kterými se Já zajišťuje proti úzkosti a nelibosti a jimiž se snaží upevnit své panství nad impulzivním chováním, afekty a pudovými nároky“. Milan Nakonečný

4/06 salesiánský magazín 11

-vychovávej jako don Bosco-

Výbušné děti Rodiče i děti jsou odpovědni za atmosféru v rodině. Děti utvářejí a podmiňují prostředí, ve kterém žijí. Jistě nejsou jen pasivními příjemci chování rodičů. Jsou klíčovým prvkem dobrého nebo špatného stavu rodiny. Když se nedaří rodičům, nedaří se ani dě‑ tem, a naopak.

Jak zůstat rodiči „výbušných“ dětí? Temperament a chování dětí u dospělých (rodičů, učitelů, animátorů, lékařů, přátel atd.) vyvolávají širokou škálu emocí. Je snadné si domyslet, že po-

Foto: archiv SM

Dítě začíná rodinu ovlivňovat již od okamžiku početí. Manžel a manželka se stávají rodiči ve významném okamžiku svého života a narození dítěte mění jejich životní dráhu. K tomuto momentu dospívají se zavazadlem plným osobních příběhů, přání, snů, nápadů a myšlenek o tom, jak budou vychovávat… Novorozeně se s nimi přichází konfrontovat se svým tělem, pohlavím, povahou, slabými i silnými stránkami. Poté, co si tento malý svět osvojilo, začíná si vymýšlet svůj styl komunikace. Děti zajisté nejsou „předmětem“, který bude možno utvářet podle libosti. Již od narození mají přesně určenou povahu a typické reakce, které v rodičích vzbuzují odlišné odpovědi. Rodiče, unavení, stresovaní a ponoření do těžkostí plynoucích ze zvládání obtížného dítěte, platí tu nejvyšší cenu: obviňují se, stávají se jeden k druhému neochotní a vzdalují se od sebe. Vzájemně si vyčítají neschopnost a za vzniklou situaci dávají vinu jeden druhému. Vše může nakonec vyústit v neštěstí.

Když děti rostou, uvědomují si, jak velkou moc nad dospělými mají. S plnou silou začínají projevovat svá přání, třeba i proti rodičům. Vylévají si vztek scénami, které se proti rodičům naučí používat jako neomylnou zbraň. Typické je to v obchodech, když jdou maminky s dětmi nakupovat. Dítě se vrhá na bonbóny nebo hračky, které maminka odmítá koupit. Matka se je snaží přesvědčit s klidem a vysvětluje, proč nemůže kupovat zbytečnosti. Dítě se zdá naprosto hluchým, začne pofňukávat, dupat, křičet a kroutit se. Matka je neoblomná. Dítě přejde do protiútoku: vrhne se na zem, řve, dusí se, křičí ze všech sil. Matka, uvedená do rozpaků, začíná pochybovat o správnosti svých myšlenek a dospěje k názoru, že jí ten balíček bonbónů za tuto scénu před nepříjemnými pohledy okolostojících nestojí. Povolí. Tak ovšem podepíše smlouvu s ďáblem. Vytvořila precedens a příště to může být ještě horší. Zoufalá matka je si toho vědoma. Ovládaná „smrtonosnou“ zbraní svého dítěte se cítí slabá, nekompetentní a bezbranná.


kud se děti nenaučí ovládat, riskují, že skončí špatně a s nálepkou lumpů. Rodiče musí především zůstat jednotní: jednota je silou výchovy a rodiče mohou překonat obtíže díky dobré vzájemné komunikaci mezi sebou, s přáteli a příbuznými. Musejí s klidem připustit myšlenku, že vina není na jejich straně a že prostě temperament jejich dítěte někdy „vybuchne“. Vždyť je to jen dítě, které se zatím neumí ovládat. Když se mu pomůže, naučí se to. Pokud dospělý dokáže napočítat do deseti a dítěti pak pomůže přijít k sobě ve chvíli, kdy už není vzteklé, pravděpodobně se uklidní. Dospělý musí zůstat klidný, nesmí se nechat přemoci emocemi dítěte tak, že by se sám rozzlobil. Hněv nemá nic společného s rozumem. Mnozí rodiče chtějí negativní pocit rychle ukončit, a místo aby si před dítětem uchovali odstup, což je základní podmínkou, aby mu mohli pomoci, nechají se do konfliktu zatáhnout. Je snadnější propadnout hněvu, než si uvědomit, že dítě trpí a má zapotřebí být uklidněno a zvládnuto. Udržení řádu vyžaduje určitou pevnost, a zejména u malých dětí i jemné donucení. Když matka řekne „ne“, musí být důsledná. Výčitky, hrozby a pohlavky nevedou k ničemu, protože i když mohou pomoci momentálně určité jednání zastavit, obvykle konflikt přenesou do jiné oblasti a vyvolají chování ještě horší. Děti jsou schopny chápat omezení jen za pomoci pevného naléhání. Je ‑li dítě příliš hlučné a nechce přestat, může se požádat, aby odešlo z místnosti. Avšak všechny požadavky, které vyžadují nucení, musí vyjádřeny tak, aby dítě mělo možnost volby: „Můžeš zůstat, pokud budeš zticha.“ Pokud rodiče nebudou záležitosti dávat přehnanou důležitost, s dlouhými vysvětlováními a kázáním, je pravděpodobné, že dítě zareaguje pozitivně. U menších dětí je zvláště účinné a nutné mlčenlivé vytrvání, někdy stačí i pevný pohled. I s obtížným dítětem rodiče musí jednat v jeho zájmu a především se nikdy nesmějí vzdát: pravou ctností rodičů je vyBruno Ferrero, trvalost. přeložil Ladislav Heryán


-téma-

Foto: Jiří Kučera

Společenství, spolčo, parta…

Když je dítě malé, ukazujeme mu cestu, povzbuzujeme ho…

V jednom z minulých čísel Sa‑ lesiánského magazínu jsme se zamýšleli nad tím, jak předávat víru dětem. Dnes uděláme další krok a zaměříme se na dospíva‑ jícího mladého člověka, na jeho hledání a objevování vlastní ces‑ ty k Bohu.

me udělat. Samozřejmě ještě také prosit Boha, aby On nad ním v tuto chvíli držel ochrannou ruku. Mnohdy u dítěte nejsme vůbec a pak se s údivem a úlekem dozvídáme, v jakých výškách se pohybovalo.

Autorita a důvěra

Za důležité považuji především se na dítě za tyto otázky nezlobit, nedávat mu najevo, že přece tohle je jasné a mělo by to vědět. Neservírovat dítěti zcela jasné, hotové odpovědi, ale spíše ho povzbuzovat Vlastní cestou k hledání odpovědí a společně Představme si malého chlapce, kte- S vlastní cestou odrůstajícího dí- s ním nahlížet do různých knih či rého učíme lézt na strom. Zpočátku těte k Bohu je to podobné. Rodiče jen tak volně diskutovat. Pokud se pohybuje na větvích blízko země vloží do dítěte základ. Pokud se jim naše dítě bude vědět, že nám může a my ho máme na dosah rukou. Uka- podaří, aby dítě jejich víru vnímalo položit i „hloupou“ otázku, můžeme zujeme mu, kam má položit kterou jako upřímný a pravdivý vztah k Ně- si být jisti, že k nám neztratilo důvěnohu, radíme mu, kde se má chytit komu, kdo nás má rád, je to velmi ru. Jako rodiče také neztratíme aua kudy se protáhnout, povzbuzujeme dobrý základ. Pak se v době dospí- toritu, když sami na některou jeho ho, že to zvládne… a stále jsme při- vání začínají objevovat pochopitel- otázku nebudeme umět hned odpraveni s napřaženou náručí ho v pří- né otázky a pochybnosti: Proč Bůh povědět. Můžeme říci, že této věci padě potřeby zachytit. Když chlapec dopouští nemoci, proč umírají bez- také zcela nerozumíme, že je to povyroste a získá obratnost a jistotu, branné děti, proč se musí chodit do i pro nás obtížné a že se spolu můžeme pokusit odpověď nalézt. Ať již leze stále výš a výš a zkouší se do- kostela atd., atd. stat k nejvzdálenějším u někoho dalšího, či za pomoci dobré literatuvětvím v koruně stroZa důležité považuji neservírovat mu. Pokud jsme na blízry. Dospívající tuto rodiku, můžeme zavolat: čovskou upřímnost jishotové odpovědi, ale spíše „Buď opatrný, nelez tak tě ocení více, než „napovzbuzovat k hledání odpovědí. vysoko, nespadni…!“ učené odpovědi“ bez Ale to je vše, co můževnitřní pravdivosti.

„

www.sdb.cz

“


-témaV tomto období života mladého člověka také výrazně ovlivňují jiné autority (bohužel mnohdy v negativním slova smyslu). Vhodnou autoritou při hledání vlastní víry by byl samozřejmě kněz, řeholník či řeholnice, za kterým může dospívající přijít, pohovořit s ním, zeptat se na to, co ho zajímá. Může to být také o pár let starší kamarád či kamarádka z farnosti.

Právě když autorita rodičů slábne, je příklad a vzor jiného dobrého dospělého velmi cenný. Rodiče by měli již v mladším věku dítěte budovat a rozvíjet přátelství s knězem či jinými křesťany právě proto, aby si pak jejich dítě mohlo vybírat z dobrých vzorů. Přátelství takto

Foto: 2× Jiří Kučera

Dospělý vzor

P. Josef Brtník na dovolené s rodinami z kobyliské farnosti

rozvíjená a posilovaná přinášejí mnoho užitku. Nejen pro rodiče a kněze, ale později pro jejich dítě. Rodiče budou mít větší jistotu, že dcera či syn bude mít možnost vybírat z autorit dobrých a pro ně známých. Vzájemná přátelství mezi křesťanskými rodinami jsou dobrá také proto, že děti z těchto rodin budou mít hodně společných zážitků a mohou být základem pro další důležitý krok mladého člověka směrem do společenství.

Foto: archiv SM

Společenství mladých

Rodiče by měli budovat a rozvíjet přátelství s jinými křesťany proto, aby si později jejich dítě mohlo vybírat z dobrých vzorů.


Společenství mladých hraje v procesu hledání vlastní cesty ve víře nezastupitelnou úlohu. Ocenění mezi vrstevníky a přátelství s nimi jsou pro mladou dívku či chlapce důležitou hodnotou. (Právě proto je špatná parta pro ně nebezpečím.) Na tomto místě budeme hovořit o dobrém společenství mladých křesťanů. V takovém společenství může mladý člověk najít podobně smýšlející přátele. Obzvlášť pokud se pohybuje ve světě nevěřících spolužáků a kamarádů, je nutné, aby zažil, že existují také věřící mladí lidé. Že tito mladí jsou úplně „normální“ a že s nimi může prožít spoustu zážitků. Zážitky ve společenství by měly být různorodé, aby co nejvíce posilovaly přátelské vztahy. Ať to již bude společné


-téma-

“

putování na různé výse zážitky duchovními Pokud se mladý člověk pohybuje lety či společné spor– společné slavení eutování. Sáhnout si na charistie, společné ve světě nevěřících spolužáků dno svých sil při hormodlitby, duchovní a kamarádů, je nutné, aby zažil, že ských túrách je torozhovory či pravidelexistují také věřící mladí lidé, kteří tiž také dobrým ukaně probíraná duchovní jsou úplně „normální“ a že s nimi zatelem, jak obstojím témata. Mnohá společenství se setkávají v očích kamarádů může prožít spoustu zážitků. také při duchovních a zároveň jak oni dokážou pomoci, když je obnovách. potřeba. jistě také tmelícím prvkem. Také spoVe společenství prožívané sepětí lečné prožívání kulturních akcí je obos přírodou napomáhá k žasnutí nad hacením. Mladý člověk by s rodiči na Vedení spolča řádem Božího stvoření a přírody. To výstavu či koncert odmítl jít, s přáteli Některá společenství vede přímo jsou pak večery, kdy se při západu ale půjde. Společné návštěvy kina kněz, jindy to bývají animátoři spoleslunce sedí a mnozí mladí (ale nejen a následná diskuse o filmu také mo- čenství, tedy o trochu straší „mladý oni) zcela přirozeně chtějí Bohu vy- hou vést k přemýšlení. (Škoda jen, že člověk“. V tomto momentě se úžasně propojuje jak důležitost role aujádřit dík v modlitbě za krásu stvo- jsou vstupenky do kin tak drahé…) Některá společenství také organi- tority, tak účinnost společenství vrsřeného světa a společně prožitého zují brigády. Společná práce spojuje, tevníků. Mladí tak mají možnost být dne v horách. V přírodě se mladí mohou učit ale zároveň ukazuje na to, jak kdo v kontaktu s někým, kdo je vzorem, společně meditovat, naslouchat umí spolupracovat, jaké má kdo pra- ale je i přítelem. Pokud je mezi nimi vzájemná a být v tichu, zamýšlet se nad smys- covní návyky či jak se práci vyhýbá. lem života. Společné fotbalové či jiné Samozřejmě, že veškerá boha- důvěra, bude mít odvahu sdělit sportovní klání nebo sjíždění řek jsou tost zážitků by měla být propojena nejasnosti ohledně víry a všechny

Foto: Luboš Liška

„

veškerá bohatost zážitků by měla být propojena se prožitky duchovními

www.sdb.cz


Foto: Jiří Kučera

-téma-

nají v postní a adventní pochybnosti. Ve společenství se často najde době. Společná modlitba mladých lidí ve Vedou mladého čloi někdo další, komu leží společenství pro ně bývá mnohdy na srdci podobné otázvěka k zastavení se, velmi hlubokým zážitkem. ky, a tak se může rozvik přemýšlení nad sebou nout diskuse na téma, a díky atmosféře k rozkteré je pro více lidí ze hodnutí pro vyznání hříspolečenství důležité. Dívka nebo důležitost. Mladý člověk si díky tomu chů ve svátosti smíření. Sám by se chlapec pak díky tomu prožívají pro- začne sám utvářet svůj způsob mod- třeba člověk nerozhodl, ve společenstředí bezpečí a povzbuzuje je to k to- litby, začne cítit potřebu osobního při- ství, kde se pro totéž rozhodnou dalmu, aby se nebáli otevírat další té- stupování před Boha nejen ve spo- ší, je to méně obtížné. lečenství, ale také když je sám. Zpomata a klást další otázky. V postní době se pravidelně kočátku přejímá to, co zažil, později si nají například také Diecézní sebuduje vlastní styl modlitby. Pokud je tkání mládeže. Sám by se tam mlaNejen diskuse, vedoucím společenství kněz, stává dý člověk asi nevydal, pokud půse, že právě on je prostředníkem pro jde společně se svými kamarády ale i modlitba rozhodnutí mladého člověka k prožití ze společenství, bude to pro něho Ale nejen diskutování a společné svátosti smíření mnohdy i po dlouhé jistě snazší. Při těchto setkáních přemýšlení jsou potřebné. Společná době. může poznat spoustu nových mlamodlitba ve společenství bývá mnohdých lidí, zúčastnit se za zajímady hlubokým zážitkem. vých přednášek, prožít svátost smíNěkteří mladí lidé se doma s ro- Chvála duchovní ření a společné slavení eucharistie diči moc nemodlili a najednou pro- obnovy se spoustou mladých lidí z celé dižijí sílu modlitby a blízkost Boha. Je ecéze. Obzvlášť pro mladé z malých to pro ně mnohdy poprvé, kdy cítí, že Za velmi užitečné považuji duchov- měst a vesniček jsou tato setkání modlitba má sílu a objevují tak její ní obnovy, které se zpravidla ko- velkým povzbuzením.

„


“


-téma-

Hledání povolání

„

ré může případně přerůst do známosti. Mnohá manželství právě takto začínají. Společenství je tedy pro mnohé mladé lidi také prostředím, kde mohou najít svého případného životního partnera. Nebo se díky společenství dostat na různá setkání a poznávat nové mladé křesťany, čímž se okruh ke hledání značně rozšiřuje. (Protože se již 17 let věnujeme přípravám snoubenců na manželství, známe již velké množství párů, které tento fakt potvrzují). Na závěr chci vyslovit poděkování všem kněžím a řeholníkům (či řeholnicím), kteří význam společenství do-

Foto: archiv SaSM Praha-Kobylisy

Mladý člověk v tomto období života hledá své životní povolání. Pokud má možnost prožívat přátelství s kněžími, řeholníky či řeholnicemi, má možnost nahlédnout do jejich způsobu života a přemýšlet o něm. Má ale také možnost poznávat mladé dívky (nebo naopak chlapce) a uvažovat o případném navázání známosti s někým z nich. Právě prostředí společenství je pro poznávání druhého pohlaví velmi vhodné a nenásilné. Mladí muži se učí komunikovat se ženami, učí se poznávat rozdílnosti, učí se vzájemné ohleduplnosti. Tříbí si představy o tom, jaký by měl být životní partner či partnerka. Vnímají různé lidské vlastnosti a uvědomují si, zda by se jim u partnera líbily nebo nelíbily. Učí se vytvářet přátelství mezi dívkou a chlapcem, kte-

“

ceňují a mladým lidem se tímto způsobem věnují. Také obdivuji všechny mladé lidi, kteří cítí za ostatní mladé odpovědnost a jakýmkoli způsobem se o ně starají, ať již jako animátoři či v centrech života mládeže nebo salesiánských střediscích. Dalším rozměrem, který totiž společenství mohou mít, je to, že jsou evangelizačním prostředím. Pokud bude mít mladý věřící člověk kamaráda, který sice není věřící, ale upřímně hledající, najde odvahu přivést ho do tohoto společenství. A pak již může Bůh právě skrze toto společenství k novému mladému člověku promlouvat. Pokud se tento člověk pro víru v Boha rozhodne, je to je jistě pro všechny velikou posilou. Hana Imlaufová, ACS, Křesťanská pedagogicko ‑psychologická poradna, Praha

Ve společenství má mladý člověk příležitost najít své povolání, nahlédnout do způsobu života různých lidí a tříbit si představy, jaký by měl být ten jeho.

www.sdb.cz


-historie-

Poznáte někoho? Hlavními aktéry na snímcích 1 a 2 jsou salesiáni P. Werner Rösch a P. Josef Kopecký ml.

2 18 salesiánský magazín 4/06

Foto: 2× archiv SM

1


-historiePřinášíme pár snímků z dob ne‑ dávno minulých, kdy bylo je‑ jich pořizování záležitostí po‑ měrně riskantní. Přesto exis‑ tují a věříme, že vás potěší. Tě‑ šíme se na vaše odpovědi, kte‑ ré nám zasílejte na adresu re‑ dakce (Salesiánský magazín, Kobyliské nám. 1, 182 00 Pra‑ ha 8, fax: 283 029 113, e‑mail: [email protected]) do konce čer‑ vence. Zároveň vás chceme vy‑ bídnout, abyste nám poslali snímky, které možná máte doma. Rádi je zveřejníme (a originály vrátíme). Fotogafie zaslala Jana Stará a Markéta Cinádrová.

1

2

4 www.sdb.cz

Foto: 4× archiv SM

3


-historie-

Salesiáni jsou u nás už 80 let V minulém díle našeho seriálu jsme sledovali osudy salesiánů za druhé světové války. Pokraču‑ jeme osudy díla synů Dona Bo‑ ska po válce a v začínající ko‑ munistické totalitě. Válka Evropu dokonale změnila. Československo bylo z větší části osvobozeno Sověty, a dostalo se tedy do sféry vlivu Moskvy. Jen pro ilustraci: Po skončení války žilo a pracovalo u nás 153 salesiánů. Situace v jednotlivých domech se postupně měnila. Jako blesk z čistého nebe přišla na podzim 1947 informace o tom, že si Svatý otec přeje, aby byl ředitel pražského ústavu Štěpán Trochta vysvěcen na biskupa a ujal se litoměřické diecéze. Trochta byl v té době nejmladším z biskupů – bylo mu 42 let. Jako heslo si zvolil Práce – oběť – láska. Nad Československem se ale tou dobou již vznášela hrozivá mračna komunistické diktatury, jejíž hrůzu si mnozí – především ti, kteří ji nezažili na vlastní kůži – neuvědomují ani dnes. V době, kdy se v Československu ujímali moci bolševici, mělo salesiánské dílo 260 členů, kněží, kleriků a laiků a rozvíjelo se v jedenácti domech.

Krátce před únorem 1948 se novým inspektorem stal P. Antonín Dvořák. Usadil se v Praze, která se stala sídlem inspektorie. V lednu 1950 rozhodlo komunistické vedení země o deportaci všech řeholníků do koncentračních táborů. Akce, která dostala název „Akce K“, byla provedena z 13. na 14. dubna 1950. Do několika koncentračních klášterů bylo svezeno 2192 řeholníků. Jejich představení byli soustředěni do zvláštních lágrů. Současně s likvidací mužských řádů byla provedena úplná izolace biskupů. Ve světě se začalo mluvit o „umlčené církvi“ v Československu. P. Oldřich Med vzpomíná: „Už v prvních dnech našeho soustředění jsme viděli, že se komunistický režim rozhodl nás zcela zlikvidovat, zničit. To v nás ovšem vyvolalo odhodlání vzdorovat a nedat se, ať se děje, co se děje. Bylo třeba se nějak vnitřně zorganizovat a pokračovat za změněných podmínek v započatém díle. Už v Oseku tak byly položeny základy podzemního vzdělávání a formace nových salesiánů, která fungovala až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Sledovat osudy salesiánského díla v 50. letech je na tak malém

(IV.)

prostoru velmi obtížné. Museli bychom popisovat příběhy jednotlivých salesiánů, poněvadž komunity byly roztrhány a jednotlivci rozptýleni do vězení, koncentráků, civilních zaměstnání, k PTP apod. Někteří spolubratři ale drželi jakési komunity, dle instrukcí tajně zasílaných z vězení. V roce 1954 došlo ke zrušení vojenských pracovních jednotek PTP a spolubratři přicházeli do civilu. Někteří směřovali do míst, kde už nějaké komunity byly, jiní se uchýlili ke svým rodinám… Na tomto místě je třeba zmínit i mučednický osud, který postihl salesiánského biskupa Štěpána Trochtu, odsouzeného na 25 let za velezradu a špionáž. Podrobnosti najdete v knize Vyznavač a mučedník Štěpán Trochta, kterou jste již dříve obdrželi spolu se Salesiánským magazínem. Další vlna násilí začala na podzim 1956. Podle statistiky provedené po roce 1989 bylo zjištěno: V letech 1948–1989 bylo odsouzeno a uvězněno 47 salesiánů, kteří byli podle rozsudků odsouzeni celkem na 244 let a ve vězení strávili celkem 170 let. Co pozitivního tato doba přinesla? O tom příště. Podle knihy Marie Rút Křížkové Kniha víry, naděje a lásky, Portál 1996

ZIMNÍ TÁBOR RODIN

Albeřice v Krkonoších (9. 12.–17. 12. 2006). Ubytování v Domě Setkání Cena: 2400,– dospělý (pro členy 2350,–), 2300,– děti 10–15 let (pro členy 2250,–), 2100,– děti 3–9 let (pro členy 2000,–), zdarma děti do 3 let bez stravy. Program: Pobyt navazuje na oblíbené tábory na Pavlátově louce. Přes den budeme lyžovat. Pro děti budou k dispozici lyžařští instruktoři. Večer budou mít děti program s pečovateli, což umožní rodičům v klidu sdílet své prožitky a zkušenosti v diskusních skupinkách i prožívat společně adventní dobu. Chceme, aby si s námi užili rodiče i děti!!! Informace o objektu na www.setkani.org. Informace o pobytu Vojta Novák 602 302 237, nebo sekretariát Živé rodiny 224 872 421

Těšíme se na vás !



-Krátké zprávy-

Setkání se salesiány 2006 Letošní Setkání se salesiány od‑ startovalo jako putovní a pro‑ běhlo od pondělí 14. srpna do neděle 20. srpna.

Foto: archiv SM

Putovalo se třemi způsoby, a to pěšky, na silničním nebo horském kole. Pěší skupina vyrazila z Nového Města na Moravě, silniční kola z Havlíčkova Brodu a třetí poslední skupinka horská kola z Poličky. Všechny skupinky se měly sejít ve středu 16. srpna v Brně Žabovřeskách v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů na mši svaté v 11.00, při které salesiánští novicové skládali sliby. Po mši a po občerstvení začal náš společný program, který trval do neděle. Probírali jsme různá témata, například Rodina, Stát se mužem, Být otcem, následovala beseda s novici, závody a bojovka v ulicích Brna Sešlo se nás 30 kluků z celé ČR a 11 salesiánů. red

A bylo opravdu veselo…

Zlínská farnost sv. Filipa a Jakuba se rozloučila se salesiány Naše babičky a maminky nás na‑ učily modlit se za to, aby nám Bůh poslal dobré kněze. A mod‑ litby byly ve Zlíně vyslyšeny. Před šestnácti lety byla naše farnost svěřena salesiánům. Bylo to období po sametové revoluci, plné smělých plánů a předsevzetí. Salesiáni, které posledních deset let vedl ve Zlíně P. Vojtěch Glogar, odvedli kus dobré a požehnané práce. Za jejich působení se rozvinula spousta místních církevních aktivit a činností, které možná nebylo tak vidět, ale jistě přinesou své ovoce pro příští generace. Také jejich zásluhou mohl být vybudován areál střediska mládeže a kostela na sídlišti Jižní Svahy, kde k 1. lednu tohoto roku vznikla nová farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů. Za obětavou službu jsme

www.sdb.cz

našim salesiánům poděkovali ve čtvrtek 29. června při mši svaté za přítomnosti provinciála P. Františka Blahy a zlínského děkana P. Františka Cincialy. Farnost sv. Filipa a Jakuba je svěřena od 1. července 2006 diecézním kněžím, novým farářem se stal P. Ivan Fišar. Obě zlínské farnosti zůstávají spojeny blízkou spoluprací. Máme ideální příklad ve stavbě nového kostela, kdy z celkových prostavěných nákladů ve výši 66 milionů korun zbývají uhradit pouhé tři miliony korun. I to je výsledek spolupráce duchovní správy salesiánů a farníků, na který chceme navázat další snažení ke cti a slávě Boží. Salesiánům děkujeme a vyprošujeme jim Boží požehnání stejně jako příchozím diecézním kněžím. František Chvatík, Zlín

Salesiánský výchovný styl na VŠ Bratislava – Slovenští salesiáni otevřou ve školním roce 2006/2007 vysokoškolské bakalářské studium. Na spolupráci se dohodli s Vysokou školou zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty. Salesiáni otevřou studijní program – sociální práce se zaměřením na práci s mládeží. Tento studijní program budou koordinovat, vybírat učitele a moderovat. Bude se jednat o dálkové, akreditované studium a vyučovat se bude v salesiánských prostorách v Žilině. Předpokládaný poplatek je 6900,– Sk za semestr. Salesiáni v tomto programu chtějí veřejnosti nabídnout salesiánský výchovný systém. Zájemci se mohou hlásit na provincialátu slovenských spolubratří. Karol Gabriel Maník


-krátké zprávy-

Odcházíme ze St. Martina Během srpna skončí stálá sa‑ lesiánská přítomnost ve středis‑ ku Velehrad v St. Martin in Gsi‑ es/S. Martino in Casies v jižním Tyrolsku, poblíž Brixenu. Bývalá kasárna finanční stráže zakoupil v roce 1969 kardinál Beran a nechal je přebudovat pro potřeby české exilové mládeže. Dům je majetkem Náboženského střediska Velehrad, jehož členy byli především čeští kněží působící v exilu předsedou je od loňského roku biskup Esterka. Působili zde čeští salesiáni Miloslav Hronek (je v St. Martinu pohřben), Jaroslav Poláček, Jan Horák a především Jiří Kopic a Alois Frydrych. Kromě toho se zde na zajištění různých akcí vystřídali další exiloví salesiáni a po roce 1990 i mnoho našich studentů. Poté, co vedení provincie došlo v minulém desetiletí k závěru, že naše provincie není schopna perso-

nálně zajistit dva domy v Itálii, hledalo náboženské středisko možnosti, jak by dům mohl i nadále sloužit české církvi. O dům v loňském roce projevilo zájem Arcibiskupství pražské a do jednání vstoupil i olomoucký Arcibiskupský seminář. Spolubratr Alois Fr ydr ych se začátkem července přestěhoval do ostravské komunity, Jiří Kopic kvůli větším kontaktům v Německu požádal o přijetí do mnichovské provincie a byl přijat do komunity v Ensdorfu (cca 120 km od Plzně), kam se během srpna přestěhoval. Chci se připojit k biskupu z Bolzana a k obyvatelům St. Martina a poděkovat P. Jiřímu a P. Aloisovi za jejich obětavou a věrnou službu zejména pro českou exilovou mládež a další skupiny z vlasti, které v tyrolské vesničce mohly prožít řadu hezkých dní v salesiánském ovzduší. František Blaha, provinciál

Animátoři a dobrovolníci, pozor! Další ročník Salesiánské školy animátorů začne o víkendu 6.–8. října 2006 v Pardubicích. O účast projevilo dosud zájem na 30 mladých lidí z celé České republiky, na které v pardubickém Salesiánském středisku čeká program zaměřený na salesiánskou animaci vedenou pod heslem Víra je východiskem naší služby. Zájemci získají bližší informace na www.mladez.sdb.cz nebo na e‑mailu: [email protected].

Příprava začíná Po roční dobrovolné službě v Indii a Mexiku se do ČR vrátily Jana Švecová a Monika Madziová. Děvčata byla do zahraničí vyslána v rámci sa-


lesiánského dobrovolnického programu Cagliero. Příprava dalších dobrovolníků začíná v Pardubicích 27.–29. října 2006. Zájemci získají bližší informace na www.mladez.sdb.cz nebo na e‑mailu: [email protected]. Přihlásit se mohou do konce září letošního roku.

Setkání animátorů Po prvním celostátním setkání salesiánských animátorů, které proběhlo v listopadu loňského roku, připravuje Salesiánská asociace Dona Boska další setkání. Proběhne o víkendu 10.–12. listopadu 2006 v Praze‑Kobylisích. Podrobné informace lze získat na www.mladez.sdb.cz. Jaroslav Vracovský

krátce • Česká televize vysílá od září nový křesťanský pořad pro mladé Exit 316. Pořad chce nabídnout možnost hledání alternativního řešení aktuálních problémů mladých lidí v tradičním hodnotovém systému Evropy. Pořad má teenagerům připomenout, že evropská civilizace vyrostla z biblických kořenů a vnímá tuto skutečnost jako přednost. • Bývalí žáci Don Boska v ČR jsou od počátku tohoto roku už skutečně bývalí, protože přibývající léta a nemoci jim ubírají stále více sil. Zůstávají však nadále silně spojeni s celou salesiánskou rodinou. Zůstatek mezi sebou posbíraných peněz (přes 57 000 Kč) poukázali na náš provinciální účet. Děkujeme jim a samozřejmě mají naši náruč stále otevřenou.“ (pro‑ vinc. ekonom) • Letos již po dvanácté přivítaly Valašské kopce účastníky Formačního kurzu pro mladé. Tentokrát jich přijelo 12. • Jeden ze dvou týdnů letošního, již 13. ročníku formačního kurzu pro mládež od 18 let se podobně jako loni konal v Jeníkově u Hlinska. Osm mladých mužů a osm děvčat spolu se čtyřmi členy týmu vytvořili pěkné společenství. • Dva Jaroslavové, Mikeš a Vracovský, připravili pro 10 kluků od Svatého Kříže v červnu neobvyk lou duchovní obnovu. Hlavním mottem bylo Mějte možnost v tichu a klidu se zastavit a uslyšet Hospodinův hlas. Chlapci byli celý týden na samotě uprostřed Beskyd. Oba kněží byli neustále k dispozici k duchovním rozhovorům, slavení svátosti smíření a duchovnímu doprovázení. • Ve dnech 2. 8. až 6. 8. probíhala duchovní cvičení pro ACS v prostorách Charitního domova na Mendrice. Exercitátor P. Jaroslav Mikeš si připravil bohatý program s mnoha duchovními impulsy. • Od 10. do 15. července proběhla duchovní cvičení za pochodu během hřebenové túry po Malé Fatře. Hřebenovkou provázelo účastníky téma Salesiánské svatosti, které si připravil Radek Gottwald.


-krátké zprávy-

Dobrodružství v teepee

Foto: Luboš Liška

Duchovní obnova pro kluky

Na začátku srpna odjela vybraná skupina agentů Salesiánského hnutí mládeže ve věku 5–15 let do výcvikového tábora zpravodajské služby ATS na blíže neurčené místo v Nízkých Tatrách. Mezi instruktory byl i provinciál salesiánů František Blaha. Příprava probíhala podle plánu, ale počasí nám občas nevycházelo vstříc, takže po několika dnech už neměl nikdo žádné suché boty, o oblečení nemluvě. V nejhorších chvílích tu byl ovšem náš František, který excelentně zvedal mužstvu náladu. I přes nepřízeň počasí musíme konstatovat, že všichni agenti ve výcviku uspěli a mohli nastoupit do služby. agent Albert alias Lucie Lišková

Tradice, která žije

Foto: archiv SM

Tradice vzniká tak, že se něco v životě opakuje. Takovou živou tradicí v našem misijním působení v Bulharsku jsou tábory a duchovní cvičení pro mladé. Dobrá tradice pokračovala i letos o prázdninách dvěma tábory pro děvčata a chlapce s biblickým tématem: „Pronásledování sv. Pavla“, při kterém si na sto mladých uvědomilo, co znamená být křesťanem, apoštolem a jak žít víru dnes. Vedoucími byli salesiáni, místní animátoři a dvě pomocnice z JiSalesiáni z Bulharska hu Čech.

www.sdb.cz

Duchovní obnova pro kluky, kteří to myslí s Bohem vážně se uskuteční od 29. 9. do 1. 10. 2006 v Sebranicích na téma: Píšu vám, mladí – Don Bosco o spiritualitě mladých. Co s sebou: spacák, přezůvky, hygienické potřeby, psací potřeby, zápisník + co uznáš za vhodné. Program začíná v pátek večer (ve 21. 00) a skončí v neděli po mši svaté v 11.30. Cena: 150,– Kč, uhrazení této částky není podmínkou účasti. Bližší informace poskytne P. Radek Gottwald tel.: 461 745 104, 732 308 209, e‑mail: radekgo@ volny.cz. Na setkání se těší salesiáni P. Radek Gottwald, P. Jaroslav Mikeš, P. Jarda Vracovský a aspiranti.

Zvukové ukázky z nové Hosany 3 Po deseti letech od vydání druhého dílu Hosany vyšel v nakladatelství Portál třetí díl tohoto oblíbeného zpěvníku křesťanských písní, tentokrát ještě obsáhlejší než díly první a druhý. Obsahuje na 350 nových písní od známých autorů (Jiří Černý, Bob Fliedr), ale i od dosud ne tolik známých hudebníků (Martin Gřiva, Benedikta Forejtová, Petr Šabaka a další). Zvukové ukázky písniček z Hosany 3 si lze poslechnou na internetové adrese www.zk.sdh.cz/hosana3. Autoři zpěvníku zvolili prezentaci úryvků proto, že Hosana 3 obsahuje řadu nových a nepříliš známých písní. Ukázky jsou asi 40 vteřin dlouhé, ve formátu MP3. Běžná cena zpěvníku je 290 Kč, při hromadných objednávkách nad 10 ks u obchodních zástupců Portálu, nebo poštou na adresu Portálu, nebo el. poštou na adresu obchod@ portal.cz lze získat 10% slevu. red


-křížovka-

Pomůcka: nějakou aza, dobu lát svobodný nan, (zastarale) statek polát bavlněná tkanina jednotka ryzosti

Norské přísloví: I do… druh pepře

2. díl tajenky

staro germán

staro arménské město

biblická postava

1. díl tajenky

obsah drahého kovu v minci

zvon slovenská předložka karetní hra

tropická rostlina lyže (zastarale)

s chutí násep

jestli (slovensky)

stará zbraň

kazit osidlo

Směnečný dlužník

dumasův mušketýr

arabský sultanát přítok váhu mongol. pastevec

kal druh atomu ochotník

útok

pokoj spz karviné

násobeno oroč

zvykové právo

ono (anglicky)

údaje

sarmat

budova

plocha (knižně)

vrah ábela druh koření

očoudit

humno matěj (domácky) dívčí jméno

s nechutí jinak zvaný (z latiny) karty

pysk stát usa značka lyží arabské muž. jm.

ženské jméno

předložka

dřívější značka skútrů název písmene fiskus ženské jméno prkenný strop

pcháč papoušek sedadlo vládce spz olomouce

kozácký náčelník náš básník

výtvarná díla

kouzlo (knižně)

amórek

Vylosovaní výherci správně vyluštěné křížovky ze Salesiánského magazínu č. 3/2006: František Laudát starší, Budíškovice, Miroslav Malý, Hlinsko v Čechách, Marie Dejmalová, Velká Losenice, Gottwaldová Věra, Zlechov, Ing. D. Ďuricová, Praha 7, Markéta Andrlová, Široký Důl, Josef Drahosch, Brno, J. Vašíčková, Ostrava-Poruba, Jindřich Plaček, Palkovice a František Krul, Třebíč

Křížovka

Soutěž o ceny: Vyluštěnou tajenku zašlete na adresu redakce (Salesiánský magazín, Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8). Ze správných odpovědí bude vylosováno 10 výherců, kteří obdrží věcné ceny. Řešení zasílejte do 5. 10. 2006.



-tip-

www.sdb.cz


-blahopřejeme-

Oslavenci Salesiánům a salesiánkám (ale také dalším, kteří mají v salesiánském společenství své místo) a kteří v červenci nebo srpnu oslavili kulaté životní jubileum, vyprošujeme hojnost Božího po‑ žehnání, darů Ducha svatého a vytrvalost při působení v duchu Dona Boska. Sestra Zdislava Háchová, FMA oslavila 5. července 35. narozeniny; 8. července oslavil 45 let života koadjutor a dlouholetý redaktor Salesiánské rodiny Vladimír Ko přiva. Šedesátiny si připomněla 16. července Marie Zímová, FMA, 18. července slavila Majka Tkad lecová, FMA 35. narozeniny a 26. 7. se 89 let dožil P. Jan Jeřábek. 1. srpna se 40 let dožil koadjutor Lubomír Laža, 2. srpna 55 let P. František Baroš, 4. srpna oslavila 40 let života Eva Liškutinová, FMA, 6. srpna osla-

vil 50. narozeniny P. Alois Křišťan. 10. srpna měl 88 let P. František Socha, 15. srpna slavil 83. narozeniny P. Eduard Hrbatý. Padesáté narozeniny slavil 17. srpna P. Josef Ko pecký ml. a 19. 8. si připomněl P. Jan Blaha 40 let. P. Pavel Lepařík oslavil 23. srpna 60. narozeniny, 26. 8. se P. Jan Křížek dožil 84 let. 50 let života se 7. září dožil P. La dislav Hubáček, 12. září oslavil 87 let života P. Václav Filipec, 26. září se dožívá 81 let P. Miroslav Ma cháček a 29. září oslaví padesátiny P. Miroslav Dibelka.

Karel Ženíšek

Přišlo do redakce: Začátkem prázdnin (2. července) se dožil významného životního jubilea, 60. narozenin, pan Karel Ženíšek (tatínek salesiána Pavla Ženíška), zaměstnanec Salesiánského střediska mládeže v Plzni. Pan Ženíšek pracuje ve středisku již více než 14 let ve funkci manažera a fundraisera. Díky jeho pracovnímu nasazení, píli, šikovnosti, rozhledu a dobrým kontaktům, ale i díky jeho neúnavné práci získalo středisko dobré jméno nejen v místě působení, ale i v rámci města Plzně a celého Plzeňského kraje. Za jeho práci pro středisko jsme mu Plzeňští salesiáni nesmírně vděční. Karle, díky!

Vzpomínáme Ve věku 52 let zemřel 14. června P. Jiřímu Sedláčkovi SDB jeho rodný bratr Josef Sedláček. Pohřeb se uskutečnil 19. 6. z chrámu Svatých Andělů strážných ve Veselí nad Moravou. Rovněž 14. 6. ráno zemřel po dlouhé nemoci ve věku nedožitých 67 let tatínek Jarky Chorovské FMA pan Erich Chorovský z Hlučína. Rozloučení proběhlo 17. 6. v kostele sv. Jana Křtitele v Hlučíně. 12. července tragicky zahynula ve věku nedožitých 30 let sestra salesiána Jiřího Hlináka Kateřina. Poslední rozloučení se uskutečnilo 21. 7. v chrámu Narození Panny Marie v Želivě. Poté byla uložena do rodinného hrobu na hřbitově v Červené Řečici. 13. července byl ve věku nedožitých 80 let po životě naplněném prací a obětavostí do věčného domova v Božím království pozván pan Jan Zezula, tatínek našeho spolubratra Jiřího Zezuly. Rozloučení proběhlo 21. července v chrámu Nejsvětější Trojice v Žatčanech a na místním hřbitově. Slovenský Saleziáni Don Bosca s hlbokou vierou v mocnú lásku zmŕtvychvstalého Pána oznamujú, že v pondelok 14. augusta 2006 v skorých ranných hodinách povolal najvyšší Veľkňaz Ježiš Kristus do večnej blaženej vlasti svojho služobníka, nášho spolubrata kňaza, básnika, prekladateľa a redaktora dona Štefana Sandtnera. Don Sandtner zosnul vo veku 90 rokov života. Z Pánovej služby odchádza v 72. roku rehoľných sľubov a v 64. roku kňazstva. V pátek 25. 8. 2006 zemřel ve věku 58 let pan Stanislav Štorek (bratr P. Jiřího Štorka SDB). Rozloučení se uskutečnilo při mši sv. v kapli sv. Václava v Jeníkově u Hlinska v pátek 1. září ve 14.30. 3. července zemřel v Turíně slovenský koadjutor Jozef Sersen ve věku 93 let.



-akce-

Sestry zvyšovaly svou gramotnost Seznámit se se základy práce na počítači, případně prohloubit dosud získané zkušenosti, takové byly základní cíle kurzu, který proběhl od 1. do 4. srpna ve Dvouleté katolické škole v Praze 8‑Karlíně. A ko‑ mu, byl kurz určen? Sestrám salesiánkám (sešlo se jich 13) a dalším spolupracovníkům, kteří se sest‑ rami nějakým způsobem kooperují. Frekventantky školení byly rozděleny do tří skupin: začátečníci, mírně pokročilí a pokročilí, výuka probíhala i přes prázdninový termín velmi intenzivně od ráno do oběda a po krátké pauze až do večera. Kurz absolvovaly i dvě počítačové kuchařky původem ze Sebranic a PCpater Antonín Pražan. Jen pro zajímavost: Nejstarší účastnici kurzu bude v listopadu 80 let… Marie Kučerová, FMA

Na začátku byly všechny sestry plné nadšení a optimismu…

Počítačové kuchařky Jindřiška Kučerová a Lída Drobná – import ze SEbranic

www.sdb.cz

Foto: 4× archiv FMA

…o pár hodin později u některých nadšení pomalounku vyprchávalo.

A kdo tipoval, že nejstarší účastnicí počítačového kurzu je sestra Helenka Koutecká, má bod…


Máme pět nových salesiánů! al e

si

salesiáni dona boska án

ona bo id

-s

al

es

iá

es

iá

ni

do

na

bo

-s

al

es

iá

ni

do

ales

ka

s

l

sa

boska -

s d o na bo

al e iá

ni d

a

ni

-s

os

s bo

bo

al

es

on

a

iá ni

-s

al

id

-s

sk

iá

ni

do

es

s i án

a

na

bo

ska -

Neprodejné

iá

ni

do

na

bo

sk

si

a

as

Bankovní spojení: 168 44 021/0100, variabilní symbol 62

á

spolubratří: Ukázal jsi mi cestu života.

i

na

le sa

sk

- savšichni přítomní noviciátní heslo nových

es

a

ka

al

on

s bo

á si e i Během scénky po obřadech složili le s d áni

le

si

á

Foto: 4× Jiří Hlinák

al

a

sales

-s

sk

le

a don

sa

-s

-s

bo

a - sa

o ska ona b

a

d ni

i do n a b o s k a

al

es

iá

n

-s

al

es

iá

ni

i

do

na

bo

na

b oska

a

ka

án

o

-

boska

i dona - salesián

on

s bo

ale -s

si

d

sk

ka

sa

ale s

on a

a

Provinciál P. František Blaha předává novým spolubratřím stanovy.

Zlí jazykové o salesiánech někdy tvrdí, že se v jejich kostelích těžko poznává, kdy končí mše a začíná divadlo. V Žabinách jsme tradici dodrželi!

bo s

le

si

án

a-s

id ián

on

k

a

án

id

o

s sk

si

sk bo na iddoo na b os

b

b

a

-s

ka - sa án l e si

na

ka

le

o ab

-s

e al

a „Služebně nejmladší“ on - s ačeští salesiáni. lesiáni d zleva ondřej Trojek, Dominik Oujeský, Aleš Adamkovič, Martin Bradáč a Láďa Banďouch

id

k a bos

on

ka

s

id s o n a bo kas

do

s

a

iá

d ni

s bo

bo

-

al

ni

ka

a

es

-s a

iá

on

iá n á i n ni dona bo d o ni d lesiá sk a obos k o s ka - sa na b

les

d ni

sk

- s ale siá n i dona

a O pět mladých bo a nadšených spolubratří se rozrostly řady salesiánů v České provincii. V Brně‑Žabovřes‑ on id kách totiž 16. srpna složilo svou první řeholní profesi pět noviců, kteří se na své zasvěcení připravovali n siá v noviciátu ve slovenském Popradě. ale

a sk

al

e

ka

s

ka

-s

al

boska - s

i dona ián s e

o

děti z ulice - buď je získají salesiáni a dají jim šanci, nebo se z nich stanou malí otroci - reportáž z Indie

Recommend Documents