Manuál pro lektory
Název programu:
Děti pečují o přírodu
Anotace: Akci Děti pečují o přírodu připravíme na některém chráněném území (dále jen CHÚ) v Brně či nejbližším okolí pro třídu nebo jiný kolektiv z vaší školy. Děti se seznámí s CHÚ, dozvědí se, jak poznají, že vstupují do CHÚ a jaká pravidla chování s tím souvisí. Naučí se poznávat významné rostliny a živočichy typické pro toto území. Zároveň se aktivně zapojí do péče o vybrané CHÚ prostřednictvím různých aktivit: sbírání odpadků, hrabání sena nebo pokosené trávy, likvidace náletových a invazních rostlin apod. Také si zahrajeme zajímavé hry související a navazující na předchozí části programu. Na závěr za odměnu dostanou všichni účastníci vzdělávací samolepky a karty chráněných území města Brna.
Zařazení do RVP: Dle rámcových vzdělávacích programů tato vzdělávací aktivita navazuje na průřezové téma Environmentální výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, řešení problémů, sociální a personální a kompetence občanské. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti a dovednosti žáků ze vzdělávacích oblastí: Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce.
Místa realizace: dle domluvy na chráněných územích města Brna: NPR Hádecká planinka, PP Velká Klajdovka, PP Kavky, PR Kamenný vrch, NPP Stránská skála, PP Medlánecké kopce a další.
Typy aktivit: Činnost na území je volena dle aktuálního ročního období, věku a schopností žáků. Jedná se o následující aktivity: sbírání odpadků, hrabání trávy či sena a likvidace invazních rostlin
Cílová skupina: žáci ZŠ a SŠ
Cíle: žák správně pojmenuje navštívené CHÚ a stručně popíše předmět ochrany žák popíše, jaké činnosti se na CHÚ nesmí provádět žák pozná minimálně 2 významné druhy organismů vyskytující se na území a vysvětlí, co je na nich zajímavé žák popíše činnost, kterou přispěl k péči o chráněné území a vysvětlí, proč je daná činnost pro území důležitá žák vysvětlí pojem kulturní step a popíše tento biotop žák vysvětlí, jaký má význam existence chráněných území
OSNOVA PROGRAMU
1. 2. 3. 4.
Představení lektorky, Rezekvítku a projektu Představení území (název, jde o maloplošné území) Značení CHÚ (malý/velký státní znak, pruhy na stromech) Pravidla chování na CHÚ 1
5. Co se tu chrání (pozorování, výklad – koniklec velkokvětý) 6. Rozdělení do skupin – hra molekuly 7. Step, kulturní step, podmínky na stepi, přizpůsobení rostlin (ukázka zajímavých rostlin či živočichů) 8. Bezpečnost práce dle aktuální činnosti 9. Aktivní zapojení do ochrany přírody dle aktuálního ročního období - sbírání odpadků, hrabání trávy, vycvakávání invazních rostlin (pravidla, vymezení prostoru, zvukové signály, rozdat pomůcky, odměna samolepky) 10. Ekohry a aktivity (boj o přežití – vysvětlení, proč vznikají chráněná území, evoluce – na vývoj krajiny, doba rozkladu odpadků aj.) 11. Rozdání karet CHÚ a vzdělávacích samolepek 12. Odnos odpadků na místo odvozu, případně odnos náčiní 13. Rozloučení Pomůcky na všechny akce: bágl, fotoaparát, rukavice dle počtu žáků, lékárnička (bez léků, jen věci na první pomoc), píšťalky na zvukovou signalizaci, kartičky na dobu rozkladu odpadků + řešení, vzdělávací nálepky, karty CHÚ, desky na prezenční listinu, papírky na hru BOJ o přežití, 2 šátky na jiné hry dle činnosti: sbírání odpadků: dřevěné kleště na sbírání odpadků, pytle, podle počtu skupin cca 5-10ks, provázky na zavázání pytlů hrabání trávy: hrábě - dle počtu žáků, vidle, bigbagy vycvakávání invazních či náletových rostlin – pilky, nůžky zahradnické, bigbagy POZN.:
pokyny pro učitele Co si mají vzít děti s sebou: pracovní oblečení, které si mohou ušpinit, pevnou obuv, pití, pokrývku hlavy a pláštěnku. Také doporučuji, aby se doma natřely opalovacím krémem.
PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU 1. Představení lektorky, Rezekvítku a projektu V úvodu akce představte sebe, Rezekvítek a také donátora projektu a ukažte dětem jeho logo. Ve stručnosti děti seznamte s programem akce.
2. Představení území (název, jde o maloplošné území) Seznamte děti s názvem chráněného území včetně jeho statusu ochrany. Stručně také popište, jaký je zde předmět ochrany, případně zmiňte vlajkový druh území, případně klíčový druh.
TEORIE Klíčový druh je tedy typicky takový druh organismu, který hraje v ekosystému větší a důležitější roli než odpovídá jeho počtu či biomase (Paine, 1995). Takové druhy hrají klíčovou roli při udržování rovnováhy společenstva, která se dotýká i ostatních organismů v ekosystému. Výrazný úbytek či vymizení klíčového druhu může dramaticky změnit daný ekosystém (Mills et al, 1993). Klíčové druhy nám pomáhají odhadnout typ i množství různých jiných druhů ve společenstvu. Deštníkový druh
2
Druh vybraný k ochraně a k vytvoření opatření, s ochranou souvisejících. Mnohdy se jedná o druh, či druhy ve klíčové roli v daných ekosystémech (např. ohrožený vrcholový predátor). Vlajkové druhy jsou populární a veřejností oblíbené rostliny nebo zvířata, která jsou často spojována s důležitou kulturní hodnotou. Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy rovněž slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují[1]. Vlajkové druhy (flag species), jsou druhy populární, veřejností oblíbené rostliny nebo živočichové, které jsou často spojovány s důležitou kulturní hodnotou. Jsou to druhy nápadné, všeobecně známe a lidmi oblíbené, jsou symbolem ochrany zvířat a zároveň reklamou (panda velká, jasoň červenooký, hořec) (Drozd, 2004). Jejich ochranou zajišťujeme i ochranu dalších druhů, které žijí ve stejném prostředí. Vlajkové druhy slouží jako symboly širší ochrany prostředí, ve kterém se vyskytují, přičemž se nemusí jednat o druhy významně ohrožené a nemusí mít důležitou bioindikační hodnotu (Kočárek, 2010). Vlajkový druh znamená díky své popularitě přísun finančních prostředků použitelných pro ochranu biodiverzity. Andelmann (1999) prokázal, že nejefektivnějšími vlajkovými druhy jsou velcí obratlovci (panda velká atd.). Pokud se navíc podaří dobře vést management celého projektu, dají se získané finanční prostředky využít k ochraně celého ekosystému, ve kterém se druh nachází. K vlajkovým druhům patří i zástupci tzv. „charizmatické megafauny“. Jedná se o druhy, které jsou, nám lidem, na základě antropomorfistických znaků nejblíže (dokáží se postavit na zadní končetiny či dokáží uchopovat předměty do předních končetin a obratně s nimi manipulovat). Při ochraně biotopů těchto druhů se současně zabezpečí ochrana dalších, veřejnosti neznámých druhů, které ohrožují stejné faktory změn prostředí (Sabo et al. 2009). Mezi nejznámější vlajkové druhy patří čáp jabiru (Jabiru mycteria), největší létající pták žijící v Americe z čeledi čápovitých a významný vlajkový druh pro ochranu mokřadů ve Střední a Jižní Americe. Druhy, které mají podobné ekologické nároky a které těží z jeho ochrany, jsou např. čáp sedlatý (Ephippiorhynchus senegalensis), nebo čáp černokrký (E. asiaticus).
3. Značení CHÚ (malý/velký státní znak, pruhy na stromech) Při prohlídce chráněného území přiveďte žáky nejprve k tabuli s malým nebo velkým státním znakem (dle typu území). Vysvětlete jim, o jaký znak se jedná a uveďte v souvislost s kategorií ochrany daného území. Další zastavení udělejte u pruhového značení. Zde si vysvětlete, proč jsou z jedné strany pruhy 2 a z druhé strany pouze jeden a jak žáci poznají, že jsou uvnitř chráněného území nebo naopak mimo něj.
4. Pravidla chování na CHÚ Veďte s dětmi řízený rozhovor na téma “jaké činnosti se na CHÚ nesmí provádět“. Snažte se, aby na to přišly samy, pomocí vašich doplňujících otázek. Vysvětlete, že některé činnosti jsou povolené pouze pro lidi, kteří mají na starost péči o chráněné území.
TEORIE zakázané činnosti: uvedeny jsou především činnosti, které se týkají samotných dětí -
vyhazovat odpadky sbírat či odchytávat rostliny a živočichy vstupovat mimo vyznačené cesty (platí především u NPR) tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa venčit psa bez vodítka a nesbírat trus (platí především u stepních společenstev - kdy trus půdu příliš obohacuje o dusík a mění, tak vlastnosti půdy na úkor stepních rostlin, ketré mají rády půdy na dusík chudé) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů
5. Co se tu chrání (pozorování, výklad – koniklec velkokvětý nebo jiné druhy)
3
Seznamte děti se zajímavými druhy rostlin či živočichů, vyskytujících se v daném ročním období. Ve většině případů navštěvujeme území, kde jsou předmětem ochrany stepní a lesostepní společenstva. Podrobnější informace k této části si nastudujte z aktuálního plánu péče daného území.
TEORIE koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandi, poniklec veľkokvetý | Pasque Flower) pryskyřníkovité / Ranunculaceae Botanická charakteristika: Koniklec velkokvětý je vytrvalá, bělavě nebo rezavě chlupatá rostlina s tmavě hnědým oddenkem. Stonek v době květu jen 2 – 13cm vysoký, za plodu se prodlužuje až na 40cm. Listy se plně vyvíjejí až po odkvětu, čepel je 2–4x peřenosečná. Květy vzpřímené, zvonkovité až nálevkovité, bledě fialové, korunních lístků je 6. Plodem je nažka až 5cm dlouhá. Semena se rozšiřují větrem. Místa výskytu: Roste na slunných stepních loučkách, na skalních stepích, stráních a na suchých travnatých okrajích lesů. Daří se mu na hlinito-písčitých až slínitých, suchých půdách. Doba květu: březen - květen Význam a zajímavosti: Jedovatá rostlina, obsahuje látku ranunkulin, která se dále štěpí na jedovatý protoanemonin, jež se sušením mění na inaktivní anemonin. Pro svou estetickou hodnotu se koniklece často pěstují jako skalničky. Ochrana: §2 - C2 - BERN - NATURA Koniklec velkokvětý patří mezi silně ohrožené druhy rostlin (C2), stejnou ochrannou kategorií je chráněn zákonem (§2). Dále patří mezi druhy chráněné evropskou legislativou (NATURA 2000). Je uveden i v Bernské úmluvě (BERN). U nás roste pouze na Moravě v nížinných oblastech, vesměs v chráněných územích. Protože se jedná o silně ohrožený druh, nevyrýváme a nepřesazujeme jej z volné přírody do skalek!
6. Rozdělení do skupin – hra molekuly Děti rozdělte do skupin např. pomocí hry molekuly. První kolo hry si zahrajte celé, dokud v hřišti nezůstane cca 4 žáci. Potom hru opakujte ve zkrácené podobě a rozdělte děti do 5 stejnocenných skupin.
TEORIE Hra molekuly Nejprve žákům vysvětlete názorně pravidla a domluvte se, že budete dodržovat ta pravidla, která si právě řeknete. Pravidla Hráči se volně pohybují po prostoru. Vedoucí (v našem případě lektor) náhle vykřikne číslo (tak od 0 do 10 – může být i více ) a hráči mají za úkol utvořit skupinky o daném počtu. Kdo to nestihne a nedokáže se do žádné zařadit, vypadává a odchází z hřiště na předem určené místo. Kromě toho se hrou prolínají pokyny typu: molekuly kmitají; poskakují po jedné noze; chodí, jako kačenky; skáčou jako žáky, obíhají kolem sebe, šílí atd. Vlastní hra
4
Lektor předříkává následujícím způsobem : "Molekuly kmitají" (to značí začátek kola, všichni hráči poskakují a vzájemně se prolínají), "Vytvoříme molekulu pět - na tento signál začnou hráči vytvářet skupinky s pěti členy. V každé skupině musí být přesně tolik lidí kolik předříkávač řekl, pokud je skupina, která má méně členů než lektor řekl, všichni vypadávají a dále nehrají. Ostatní pokračují dále ("Molekuly poskakují po jedné noze" ...). Hrajeme tak dlouho, až zbudou poslední 4 až 2 hráči a ti vyhráli.
7. Step, kulturní step, podmínky na stepi, přizpůsobení rostlin (ukázka zajímavých rostlin či živočichů) Zaveďte děti na místo na CHÚ, které je typické stepními společenstvy. Dobré je, aby na tomto místě bylo možné pozorovat rostliny, na kterých je možné sledovat zmiňované adaptace na stepní podmínky.
TEORIE Step je travnatá krajina v oblasti s horkými léty a chladnými zimami, kde je málo srážek a krátké vegetační období. Přírodní podmínky na stepi jsou nepříznivé pro růst dřevin, půda je pokryta travinami a bylinami. Skutečné stepi najdeme v nitru Asie a Ameriky. Kulturní step V České republice se území podobná stepím udržují jen díky trvalému hospodaření lidí v krajině. Jsou proto označována jako „kulturní stepi“. Obyvatelé stepí musí být nepříznivým podmínkám dobře přizpůsobeni. Živočichové jsou aktivní zejména večer a v noci, rostliny přežívají horka (ale i mrazy) pod zemí v oddencích, cibulích a hlízách.
Adaptace rostlin na sucho (na život na stepi) -
Produkce úzkých, čárkovitých listů, hojně trichomy – menší přehřívání silná kutikula – minimální ztráty vody fyziologická tolerance sucha reakce na rostoucí sucho v prostředí: zvýšená produkce kořenů (vzhledem k nadzemním orgánům) zvýšení poměru R:S redukce transpiračního povrchu – odumírání starých listů, svinování listů (velké, tenkostěnné buňky umístěné v řadách na svrchní straně listu rychlá ztráta vody svinutí listu) C4 metabolismus uhlíku díky tomu, že je step otevřená krajina, obvykle zde dost fouká a rostliny toho využívají k opylení a distribuci semen.
-
Další životní formy rostlin stepí
-
Byliny – druhy s „měkkými“ listy (malakofylní), většinou využívají příhodné části sezóny, resorpce živin z vadnoucích pletiv (Centaurea, Adonis, Pulsatilla, Veratrum) stepní běžci – transport celé rostliny větrem, máčka (Eryngium), sesel (Seseli) šíření diaspor geofyty – asi 5–10% druhů, zásobní orgány v půdě, ochrana před suchem a mrazem (Gagea, Allium, Crocus, Ornithogalum) terofyty – relativně málo, okolo 10% dřeviny (fanerofyty) – vázány na lokálně příhodná stanoviště (chráněná údolí, severní orientace svahů – především lepší vodní režim půdy) v lesostepi
-
8. Bezpečnost práce dle aktuální činnosti Než začnete s dětmi pracovat, vysvětlete jim bezpečnost práce s půjčeným nářadím či materiálem. A ujasněte si jaká budou platit pravidla při vykonávání činnosti.
5
TEORIE Sbírání odpadků Podle časových možností je možné realizovat sběr odpadků 2-krát v rámci jedné akce. Doba sběru je ideální v rozmezí cca 15-20 min, ale závisí na aktuální situaci. Vhodné je děti namotivovat tím, že půjde o soutěž (např. poprvé soutěží jednotlivé týmy o to, kdo bude mít nejvíce odpadků na objem, podruhé jaký donesou nejkurióznější odpadek, ale sbírají i ostatní odpadky (lze pojmout i jinak). Velmi důležité je důrazně vysvětlit pravidla a v průběhu aktivity dbát na jejich dodržování. Také je potřeba vymezit jasně území, na kterém můžou děti sbírat, tak aby se zamezilo bezprostřednímu ohrožení. Velmi vhodné je také zavést zvukovou signalizaci. Pravidla sbírání: - děti pracují ve skupinkách - každý z účastníků dostane rukavice, které bude mít na rukou po celou dobu sbírání odpadků - každá skupina dostane 1 pytel a jedny kleštičky - kleštičky jsou na sbírání nebezpečných odpadků, které by mohli způsobit poranění (skleněné střepy, plechovky apod.), takové odpadky nikdo nebude brát jen do ruky, je možné je vzít pouze pomocí kleštiček - pokud uvidíme injekční stříkačku nebo jehlu popřípadě jejich části, nikdy na ni nesaháme, nebereme ji ani do kleštiček, nahlásíme tento nález dospělým (lektorce nebo paní učitelce) a již se v těchto místech nezdržujeme - pytel netaháme po zemi, pokud je těžký, tak ho neseme třeba ve 2, nikdy ho neneseme na zádech, abychom se neporanili o střepy nebo jiné ostré předměty - základní pravidlo, kterého se všichni budeme držet: Nejdůležitější je naše bezpečnost, abychom mohli pomáhat, musíme být sami v pořádku, nesmíme si ublížit. - před zahájením aktivity, ukázat dětem, kde se na zapískání pak opět sejdete. domluvit se s dětmi na zvukové signály - 1x zapískání – 5 minut před koncem - 2x zapískání – 1 minuta do konce, kdo je dál od výchozího stanoviště, tak už se vrací - 3x zapískání – konec všichni co nejrychleji přijdou na výchozí stanoviště Po každém sbírání odpadků udělat vyhodnocení vítězné skupiny - klidně zapojit jejich učitelku, je možné označit i 2 družstva, za odměnu dostanou členové vítězného družstva vzdělávací přírodovědné nálepky.
Hrabání trávy Žáci budou pracovat ve skupinkách na části území určené lektorem. Při přenášení drží žáci hrabě nástavcem dolů kolmo k zemi a nízko u země. Budou dávat pozor, aby nikoho neudeřili. Je zakázáno s hráběmi šermovat nebo jinak ohrožovat ostatní osoby. Při pokládání hrábek na zem, je položíme vždy kolíky dolů, tak aby na ně nějaká osoba nemohla stoupnout a udeřit se.
Vidle si nikdy nebude brát žák sám bez předchozí dohody s lektorem či učitelem. Při přenášení vidlí, je třeba, aby hroty směřovali k zemi. Práce s vidlemi, je možná vždy pouze pod dohledem dospělé osoby a je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Vidle pokládáme na zem vždy hroty k zemi, aby si někdo o hroty nezpůsobil zranění. Likvidace náletových a invazních rostlin Zahradní nůžky nebo pilky vždy rozdá lektor a při manipulaci s tímto nářadím budou všichni dbát zvýšené opatrnosti a nikdo s nimi nesmí běhat.. Při přenášení nůžek musí zůstat čepele u sebe (je zakázáno je otvírat). Pilku držíme při přenášení podél těla, zuby směřují dozadu. Při práci s nůžkami udržujeme bezpečnou vzdálenost od ostatních, aby nemohlo dojít ke zranění způsobené jinou osobou. Pilky i zahradní nůžky odkládáme výhradně na předem určené místo.
6
9. Aktivní zapojení do ochrany přírody dle aktuálního ročního období - sbírání odpadků, hrabání trávy, vycvakávání invazních rostlin Ještě před samotným zahájením práce, vysvětlete dětem, proč je nutné se o dané území starat a o jaké zásahy se zde jedná. Věnujte se především zásahům, které budou děti samy dělat. Okrajově zmiňte také další, které jsou v managementu území také významné. Většinou se opět bude jednat o kulturní step, takže je vhodné zmínit, jak taková step vznikla a jak s tím její nynější management souvisí. Zmiňte: mozajkovité kosení, výřez náletových dřevin, likvidace invazních rostlin aj.
TEORIE Mozaikovité kosení Travnaté plochy nejsou koseny plošně. Místy jsou ponechány ostrůvky vegetace, která je na daném území žádoucí. Ostrůvky vegetace jsou jednak bankou semen vzácných rostlin a zároveň fungují jako životní prostor pro mnohdy vzácné živočichy vázané na danou vegetaci. Nepokosené úseky poskytující živočichům útočiště, potravu a místo k rozmnožování. Likvidace náletových a invazních dřevin Na kulturních stepích je důležité redukovat také rozšiřující se dřeviny. Pokud by k jejich redukci nedocházelo, území by časem zarostlo keři či stromy a významně by zastínilo půdu. Vlivem stínu by se v půdě držela větší vlhkost a změnily by se její vlastnosti natolik, že by to vytlačilo vzácné teplomilné rostliny. Invazní rostliny jako je např. trnovník akát mají ještě další nebezpečné zbraně, které by mohli znamenat konec vzácných stepních společenstev. Těmito zbraněmi je dusík, který tato bobovitá rostlina umí vychytávat z ovzduší a přes kořeny ukládat do půdy. Kromě dusíku akát vypouští kořeny do svého okolí látky, které zabraňují klíčení rostlin, takže takto potlačuje nárůst veškeré okolní vegetace. Nepůvodní (invazní) druhy rostlin Jedná se o druhy rostlin, které nejsou na našem území původní, ale které postupně zdomácněly a přizpůsobily se místním podmínkám. Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují všechna příhodná stanoviště a vytlačují původní rostlinné druhy. Vytvářejí mnohdy rozsáhlé monotónní porosty, a tak dochází k degradaci přirozených společenstev. Invazní rostliny v novém prostředí nemají své přirozené nepřátele kteří by významně omezovali jejich rozšiřování. Program je zaměřen na mapování výskytu vybraných invazních druhů rostlin ve volné krajině a v chráněných územích (pokud není možno jej financovat v rámci projektů na likvidaci z PPK), na osvětu a informační materiály včetně odborných seminářů. Příklady běžných invazních druhů: Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) Křídlatka česká (Reynoutria × bohemica ) Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) Netýkavka žlaznatá (Impatiens gladulifera) Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus aggr.) Třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata)
10. Ekohry a aktivity (boj o přežití – vysvětlení, proč vznikají chráněná území, evoluce – na vývoj krajiny aj., doba rozkladu odpadků) Zahrajte si s dětmi hru Boj o přežití. Na závěr udělejte s dětmi reflexi hry. A na základě hry dětem vysvětlete, proč jsou důležitá chráněná území. Zeptejte se dětí: Kolik hráčů přežilo? Z jakého důvodu vypadli ze hry? Proč si myslí, že vznikají chráněná území.
TEORIE
7
Hra Boj o přežití Pomůcky: lístečky, píšťalka Čas na přípravu: 5 minut Průběh hry: Hráči představují divoká zvířata. Jeden pořadatel symbolizuje svou činností lidské zásahy vedoucí ke zmenšování vhodné plochy pro život organismů, druhý pořadatel hru řídí. Na jedné hraně hrací plochy se postaví pořadatel, který představuje lidské zásahy, 10 kroků před ním se do řady postaví divoká zvířata. (čelem do hřiště). Na protější straně hřiště stojí vedoucí hry, který je otočen zády k hráčům a při tom počítá do 6 – potom pískne a rychle se otočí. Když vedoucí hry počítá a je otočen zády, mohou se zvířata po ploše pohybovat. Při svém pohybu sbírají lístečky, které symbolizují jejich potravu a zároveň prchají před člověkem, který postupuje pravidelně o 1 krok jakmile napočítá do 4 (nezávisle na počítání vedoucího hry). Svým pohybem zmenšuje zvířatům plochu – to, které se dostane za jeho úroveň je pohlceno. (protože se mi nepodařilo najít pro svůj život prostor) a ze hry odchází. Úkolem zvířat je tedy dostat se na úroveň řídícího hry dříve, než k němu dorazí člověk a mít přitom předem domluvený počet lístečků. Pokud se některé zvíře pohne v době po odpískání, musí udělat 5 kroků zpět, pokud se některé zvíře dostane na úroveň řídícího hry a má méně lístečků než bylo předepsáno, hyne. Po skončení hry (když člověk dojde na úroveň řídícího hry) se vyhodnotí úspěšnost jednotlivců. Dá se také hrát jako soutěž družstev. Varianty: Dají se měnit podmínky: - počet rozmístněných lístečků (mění se množství vhodné potravy) - počet lístečků, které je třeba nasbírat (vydatnost potravy) - čas, po který se smí zvířata pohybovat (do kolika vedoucí počítá) - rychlost postupu lidí (počet kroků, číslo, do kterého člověk počítá) – rychlost změn, kterými člověk mění životní prostředí. O výsledních se dá diskutovat.
8
11. Rozdání karet CHÚ a vzdělávacích samolepek Poděkujte dětem i učitelům za pomoc na CHÚ a za odměnu jim dejte samolepky a karty CHÚ.
12. Odnos odpadků na místo odvozu, případně odnos náčiní Náčiní (hrábě, nůžky zahradní aj) potřebné k provádění péče o území odneste na smluvené místo. Pokud jste se věnovali sběru odpadků, odneste odpadky na smluvené místo, odkud budou odvezeny do sběrného dvora.
13. Rozloučení POUŽITÁ LITERATURA: http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/dir285/id4263/ http://web.natur.cuni.cz/ekologie/bakalarky/Hrebikova.pdf http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=195 http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1028&m3_id=1120&m_id_ old=1469
9
