Možnosti komplexní pée o dti s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra:

sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: Speciální pedagogika Kombinace:

Speciální pedagogika p edškolního v ku

Köd oboru

7506R012

Možnosti komplexní pé e o d ti s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou THE POSSIBILITIES OF A COMPREHENSIVE CARE ABOUT CHILDREN WITH ATTENTION DEFICIT HYPERACTIVITY DISORDER

Autor:

Podpis:

Radomíra Viková Adresa: Na Záduší 186 541 04, Trutnov

Vedoucí práce: Mgr. Hana Cutychová Po et stran

graf

tabulek

61 4 0 CD obsahuje celé zn ní bakalá ské práce. V Liberci dne: 30.4.2007

1

pramen

P íloh

20

1+1 CD

Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom(a) povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Bakalá skou práci jsem vypracoval(a) samostatn literatury

a

na

základ

konzultantem.

V Liberci dne: 30.4.2007 Podpis:

konzultací

s vedoucím

s použitím uvedené bakalá ské

práce

a

Cht la bych pod kovat vedoucí práce, Mgr. Han Cutychové, která se na práci podílela cennými radami a konstruktivními p ipomínkami. Pod kovat bych dále cht la Mate ské škole Trutnov a všem jejím odlou eným pracovištím a Speciální mate ské škole Na Struze za umožn ní realizace praktické podporu.

ásti. Na záv r chci pod kovat svým blízkým za trp livost a

Název bakalá ské práce: Možnosti komplexní pé e o d ti s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou Název bakalá ské práce: THE POSSIBILITIES OF A COMPREHENSIVE CARE

ABOUT

CHILDREN

WITH

ATTENTION

DEFICIT

HYPERACTIVITY DISORDER Jméno a p íjmení autora: Radomíra Viková Akademický rok odevzdání bakalá ské práce: 2007 Vedoucí bakalá ské práce: Mgr. Hana Cutychová.

Resumé Cílem této absolventské práce je zmapovat možnosti pé e o p edškolní d ti se symptomy ADHD. Propojení a spolupráce všech institucí, které se na této pé i podílejí. V teoretické ásti uvádím základní informace o ADHD, o jejích p í inách, formách. Nastíním zde zp soby p ístupu a výchovy d tí s touto diagnózou a také metody a nápravné programy využívané p i jejich vzd lávání. Zam ím se na komplexnost a propojenost pé e o d ti s ADHD Podklady pro tuto práci jsem získala z mnoha zdroj . Byly jimi hlavn odborné knihy, asopisy, brožury a publikace zam ené na problematiku d tí s ADHD, rozhovory s rodi i, zprávy z psychologických vyšet ení, léka ské zprávy od odborník , dotazníky. Cílem praktické

ásti je dosáhnout co

nejv tší informovanosti všech , kte í se podílejí na pé i o d ti se syndromem ADHD, o možnostech a systému pé e, aby v d li kam a na koho se obrátit o pomoc a radu. Práce má upozornit na problematickou situaci v našem regionu, kde je nedostatek speciálních pedagog , speciálních pracoviš , které mohou t mto d tem poskytnout odbornou pé i.

Klí ová slova ADHD – Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, P edškolní dít , Mate ská škola, Pedagogicko-psychologická poradna, Klinický psycholog, Logoped, Neurolog, Psychologické vyšet ení, Hyperaktivita, Impulzivita, Pozornost, Výchova

Summary The goal of this dissertation is to describe the options of the care of pre-school children with ADHD symptoms. Connection and cooperation of all institutions that are involved in this field. In the theoretical part I state the basic facts about ADHD syndrome, its causes and forms. I outline the ways of approaching and education of the children with this diagnosis as well as methods and corrective programs used in their education. I focus on complexity and connection in the care of children with ADHD. Data and background papers used for this dissertation have been acquired from many resources. These were mainly specialized books, magazines, brochures and other publications focusing on the topic of the children with ADHD, interviews with their parents, reports from psychological examinations, medical reports and surveys. The goal of the practical part is to achieve a high level awareness of everyone involved in the care of the children with ADHD syndrome – about the options and the system of the care, to make sure they know where to ask for advice and help. This dissertation should bring forward the problematic situation in our region, where is currently shortage of specialized educators and facilities that would provide expert assistance to the children.

Key words: ADHD syndrome, Pre-school child, Kindergarten, Pedagogical – Psychological

Clinic,

Clinical

psychologist,

Logopaedist,

Neurologist,

Psychological examination, Hyperactivity, Impulsivity, Attention, Education

OBSAH Úvod............................................................................................................................... 9 1 Teoretické zpracování problému ...................................................................... 11 1.1 PORUCHA POZORNOSTI SPOJENÁ S HYPERAKTIVITOU (ADHD) 11 1.2 DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA ADHD ....................................................... 12 1.3 ETIOLOGIE................................................................................................. 13 1.4 P Í INY VZNIKU ADHD :....................................................................... 15 1.5 SYMPTOMY ADHD .................................................................................. 18 1.6 OBRAZ DÍT TE S ADHD ......................................................................... 20 1.6.1 Hyperaktivita u d tí s ADHD............................................................... 20 1.6.2 Impulzivita u d tí s ADHD .................................................................. 21 1.6.3 Problémy s pozorností a soust ed ním u d tí s ADHD........................ 22 1.6.4 Poruchy spánku .................................................................................... 23 1.6.5 Poruchy pohybové koordinace............................................................. 23 1.6.6 Inteligence a myšlení............................................................................ 23 1.6.7 Poruchy osobnosti ................................................................................ 23 1.6.8 Vliv ADHD na vývoj e i dít te .......................................................... 24 1.6.9 Obtíže d tí s ADHD v rodin ............................................................... 24 1.7 VÝCHOVA DÍT TE S ADHD ................................................................... 26 1.7.1 Model pot eb malého dít te podle Langmeiera a Mat j ka:............... 26 1.7.2 Všeobecné zásady výchovy dít te s ADHD......................................... 26 1.7.3 Pé e o dít s ADHD v mate ské škole ................................................. 27 1.7.4 Pedagogické zásady pro práci s dít tem s ADHD: .............................. 28 1.7.5 Zásady výchovy d tí s ADHD v rodin ............................................... 31 1.8 SYSTÉM PÉ E O D TI S ADHD ............................................................. 32 1.8.1 Odborníci, kte í se podílejí na pé i o d ti s ADHD: ............................ 32 1.8.2 D ležité informace, které m žete získat: ............................................. 32 1.9 MOŽNOSTI VEDENÍ D TÍ S ADHD ....................................................... 33 1.9.1 Mate ská škola ..................................................................................... 33 1.9.2 Možnosti nápravy pro d ti s ADHD .................................................... 34 1.9.3 Nápravné programy pro d ti s ADHD ................................................. 36 2 Praktická ást ..................................................................................................... 39 2.1 Cíl praktické ásti......................................................................................... 39 2.2 P edpoklady pr zkumu ................................................................................ 39 2.3 Popis zkoumaného vzorku ........................................................................... 40 2.4 Anamnézy d tí ............................................................................................. 41 2.5 Analýza výsledk , diskuse ........................................................................... 47 2.5.1 Rozbor dotazníkové studie................................................................... 47 2.5.2 Rozbor dotazníku ................................................................................. 49 Záv r............................................................................................................................ 57 Navrhovaná opat ení ................................................................................................ 58 Seznam použitých informa ních zdroj ................................................................... 60 P íloha .1

Dotazník

Seznam zkratek 1. ADHD – Syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou 2. PPP – Pedagogicko-psychologická poradna 3. SPC – Specián -pedagogické centrum

8

Úvod Po et d tí, které jsou nesoust ed né, nápadn neklidné, nemají s ni ím trp livost, mluví rychleji než myslí, jejich výkony neodpovídají jejich možnostem v našem okolí roste. Tyto d ti spolu s jejich rodi i se dostávají do nep íjemných problém .

situací

plynoucích

z neznalosti

a

nepochopení

V posledních letech snahy o zlepšení této situace

jejich

zesilují,

což poci ují nejen d ti, ale i jejich blízcí, kte í o n pe ují. I když ani tyto za átky nejsou bezproblémové a bezchybné, lze íci, že cesta, kterou jsme vykro ili, mí í k vytouženému cíli. O to víc bychom se m li snažit, aby byla spole nost o této problematice více informována. Mnozí lidé nev dí, jak se tato porucha u d tí projevuje, a n kte í považují tyto d ti za „nevychované“ nebo „neukázn né“. D sledkem takovéto neinformovanosti a neznalosti je nevhodné chování v

i t mto d tem a nepochopení snah o jejich

co nejúsp šn jší za len ní do spole nosti vrstevník . Lidé, kte í chápou, že problémy dít te zp sobuje biologický stav, nikoli jeho neposlušnost, lenost nebo snad zlá v le, jsou lépe motivováni. Mén se zlobí, že dít ti n co nejde. Více ocení jeho kladné stránky. Jsou lépe vybaveni, aby mu zajistili spole n s odborníky pomoc a odbornou nápravu. Toto jsou d vody, pro jsem se rozhodla v novat se poruše pozornosti spojené s hyperaktivitou u p edškolních d tí ve své bakalá ské práci. Cht la bych zde také shrnout své zkušenosti a poznatky z mé dlouholeté práce s d tmi. P i své každodenní práci se setkávám s d tmi, které mají tuto diagnózu. B hem své dvacetileté praxe jsem získala mnoho praktických zkušeností, a protože jsem cht la pomáhat t mto d tem co nejkvalifikovan ji, snažila jsem se získat o ADHD také co nejvíce teoretických znalostí. Absolvovala jsem dvouleté rozši ující studium pro u itele mate ských škol a zahájila bakalá ské studium na Technické univerzit

v Liberci. Krom

praktických zkušeností zde chci také uvést základní fakta o ADHD, rozší ená o principy a metody, které je podle mne p i pé i o d ti s touto diagnózou pot eba znát a orientovat se v nich.

9

Bakalá ská práce obsahuje ást teoretickou a ást praktickou. V teoretické ásti jsou uvedeny základní informace o ADHD, o jejích p í inách, formách. Jsou zde nastín ny zp soby p ístupu a výchovy d tí s touto

diagnózou

se zam ením

a

také

metody

na komplexnost

a

využívané

propojenost

p i pé e

jejich o

d ti

vzd lávání, s ADHD,

na spolupráci všech institucí, které se tímto problémem zabývají. Pro zpracování praktické ásti byla zvolena metoda dotazníkové studie, individuálního rozhovoru s rodi i d tí, studium diagnostických záv r odborných pracoviš . Podklady pro tuto práci byly získány z mnoha zdroj . Byly jimi hlavn odborné knihy, asopisy, brožury a publikace zam ené na problematiku d tí s ADHD, rozhovory s rodi i, zprávy z psychologických vyšet ení, léka ské zprávy od odborník , dotazníky. Cílem této absolventské práce je zmapovat možnosti pé e o p edškolní d ti se symptomy ADHD. Propojení a spolupráce všech institucí, které se na této pé i podílejí. Cht la bych zde také poukázat na to, že bychom m li tyto d ti p ijímat bez p edsudk

jako rovnocenné partnery svých vrstevník .

Cílem praktické ásti je, aby všichni, kdo se budou s t mito d tmi setkávat, byli co nejlépe informováni o systému pé e o d ti s ADHD, v d li kam a na koho se obrátit o pomoc a radu. Aby rodi e a d ti nez stávali se svými problémy osamoceni a bezradní, aby dostali šanci jako jejich vrstevníci.

10

1 Teoretické zpracování problému 1.1 PORUCHA POZORNOSTI SPOJENÁ S HYPERAKTIVITOU (ADHD) Poruchy pozornosti – pozornost považujeme za porušenou tehdy, když je z hlediska kvantity nebo kvality svých podstatných znak

výrazn

neadekvátní požadavk m situace, a to z vnit ních p í in. (Edelsberger, 2000, s.270) Hyperaktivita – z latinského activus = inný, z eckého hyper = p íliš. Porucha volního jednání doprovázená nadm rn

zvýšenou, ale neú eln

usm r ovanou dynamikou chování v innosti i motorice. (Edelsberger, 2000, s. 125) •

Poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou lze definovat jako vývojovou

poruchu,

charakterizovanou

nep im eným

stupn m

pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Potíže jsou chronické a nelze je vysv tlit na základ

neurologických, senzorických nebo motorických

postižení, mentální retardace nebo závažných emocionálních problém . Pat í mezi tzv. spektrální poruchy, protože se u r zných lidí vyskytuje v r zných stupních závažnosti. •

Moderní medicína umož uje podrobn

popsat fungování lidského

mozku. P esto nevysv tluje p í inu jevu, jako je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, tak dostate n , abychom léka skými p ístroji byli schopni tento syndrom diagnostikovat. P i diagnostikování této poruchy se proto opíráme p edevším o klinický obraz, tedy ur ité symptomy v chování dít te. Základními p íznaky jsou poruchy pozornosti, poruchy aktivity, impulzivita a poruchy koordinace. (http://www.ssvp.wz.cz/Texty/zivedite.html) ADHD ( Attention

Deficit Hyperactivity Disorder) je porucha

pozornosti spojená s hyperaktivitou. V minulosti se k pojmenování poruchy se

11

symptomy ADHD používalo mnoho r zných termín -nap íklad lehká mozková dysfunkce

(LDM)

nebo

poškození

mozku,

hyperkinetická

reakce

a hyperkineze. (Munden, 2002, s. 11). V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byl kladen d raz na nejrušiv jší symptom - neklid a diagnóza zn la hyperkinetický syndrom. V osmdesátých letech byla p ed tento symptom p edsunuta porucha pozornosti s ozna ením ADD (Attention deficit disorder) a spojená s hyperaktivitou byla ozna ována jako ADHD.V MKN-10 se používá ozna ení hyperkinetické poruchy, pod nímž je za azena porucha aktivity a pozornosti (F90.0) a hyperkinetická porucha chování (F90.1). D ív jší diagnózy se snažily postihnout

etiologii,

ozna ení

hyperkinetické

poruchy

(v MKN-10)

a ADD/ADHD(v DSM-IV). (Train, 2001, s. 185)

1.2 DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA ADHD Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou není porucha, která by se dala stanovit pomocí jednoho testu. To závisí na tom, jak

asto se dít

ur itým zp sobem chová, jak závažné jsou obtíže a jak dlouho již trvají. Pokud má být stanovena tato diagnóza, musí být p íznaky pozorovány od útlého d tství a dít by m lo mít problémy ve v tšin prost edí. Proto je d ležité, aby rodi e i léka m li jistotu, že mají jasnou p edstavu o tom, jak se dít chová ve škole i doma. Je pravda, že v r zných podmínkách se jednotlivci budou projevovat lépe nebo h e. (Kirbyová, 2000, s. 195) A. Nejmén 6 z následujících symptom musí p etrvávat po dobu nejmén 6 m síc , a to v takové intenzit , která je nep im

ená pro daný stupe

vývoje dít te. 1.

asto v nuje bedlivou pozornost detail m, nebo d lá chyby z nedbalosti

ve školních úkolech a p i dalších aktivitách 2.

asto má obtíže v koncentraci pozornosti na úkoly nebo hry

3.

asto vypadá, že neposlouchá, co se mu íká

12

4.

asto nepracuje podle instrukcí, nedokon uje práci, má nepo ádek na svém

míst , ve svých v cech, p i emž tyto projevy nejsou projevy opozi ního chování, vzdoru nebo nepochopení instrukcí 5.

asto má obtíže v organizování svých úkol a aktivit

6.

asto oddaluje pln ní školních i domácích úkol , které vyžadují intenzivní

mentální úsilí 7.

asto ztrácí v ci nezbytné pro školu a zájmové aktivity

8.

asto se nechá rozptýlit cizími podn ty

9.

asto je zapomn tlivý v denních innostech

B. Alespo

4 z následujících symptom

p etrvávají alespo

6 m síc

hyperaktivity / impulzivity

v takovém stupni, který je neslu itelný

s vývojovou úrovní dít te. 1.

asto t epe rukama nebo nohama, vrtí se na židli

2.

asto opouští místo ve t íd nebo v situaci, v níž se o ekává, že z stane

sed t 3.

asto b há kolem v situacích, kdy je to nevhodné

4.

asto není schopen klidn

si hrát, nebo provád t klidn jší

innosti

ve volném ase 5.

asto vyhrkne odpov

, aniž si poslechne celou otázku

6.

asto má obtíže p i stání v ad , p i hrách nebo skupinových innostech (Munden, 2002, s. 16)

1.3 ETIOLOGIE Mezi odborníky neexistuje shoda, která neurologická nebo biochemická skute nost

vyvolává

hyperaktivní

poruchy,

N kte í

auto i

udávají,

že genetické vlivy mohou být zjišt ny u poloviny p ípad . Jiní upozor ují na další vlivy:

13

•

opožd né neurologické zrání

•

prenatální a postnatální poškození mozku

•

zvýšený spad t žkých kov a vliv radioaktivity

•

otrava olovem

•

vliv n kterých lék

•

vliv prost edí, p edevším charakteristické rysy interakce mezi dít tem a rodi i.

Samostatnou

otázkou

je

osobnost

dít te,

jeho

celkový

obraz,

temperament, zranitelnost, plasticita nervové soustavy, podpora, která je mu dávána, schopnost adaptace, míra úzkostnosti, tolerance k zát ži apod. Je nutno brát v úvahu jak složku organickou, tak psychologickou. (Pokorná, 2001, s. 131) Tuto poruchu je obtížné zjistit d íve než kolem tvrtého i pátého roku v ku, protože u mladších d tí obvykle nem žeme rozlišit její p íznaky, - d ti málokdy dokáží u n jaké innosti vydržet. Avšak mladší d ti nejsou nap íklad schopné sed t klidn

ani u jídla nebo u pohádky a rodi e je popisují jako

celkov nezvladatelné. Problémy se obvykle zviditelní, když dít za ne chodit do školy, kde se mu neda í, protože je nesoust ed né, nebo kde se kv li své hyperaktivit

a

impulzivit

nedokáže

pravidl m.(Train, 2001, s. 61)

14

p izp sobit

ur itým

t ídním

1.4 P Í INY VZNIKU ADHD : a) prenatální období - toxické vlivy, infek ní onemocn ní matky, krvácení v t hotenství, kou ení, alkoholismus, mat ina závislost na lécích atd. b) perinatální období - porodní komplikace, p idušení pupe ní š

rou,

vdechnutí plodové vody, nedostatek kyslíku p i protahovaném porodu, pohmožd ní hlavy p i kleš ovém porodu atd. c) postnatální období - úrazy, infekce (zán t st edního ucha, zápal plic, spála, zán ty mozku a mozkových blan), poruchy metabolismu atd. (Pipeková, 1998, s. 105) Za p í inu syndromu poruchy pozornosti spojenou s hyperaktivitou jsou nej ast ji uvád ny abnormální okolnosti v prenatálním období a v období porodu. Tedy v

dob

nejran jšího vývoje mozku.

Jakýkoli

problém

v prenatálním nebo perinatálním období zvyšuje zranitelnost mozku. Mozkové struktury jsou obzvláš citlivé na nedostate né zásobování kyslíkem v pr b hu porodu. Syndrom poruchy pozornosti má dynamický ráz. Klinický obraz se v jednotlivých

vývojových

etapách

prom

uje.

Obtíže

syndromu

však

ovliv ují život dít te od samého po átku. (Pokorná, 2001, s. 82). Ur ení p í iny je významné pro dít že problémy

dít te

nemají

p í inu

v

samotné. Je d ležité uznat,

jeho

povaze

a

morálce,

ale

v biologických faktorech. Práv

poruchy v t chto oblastech mají za následek nepozornost,

nesoust ed nost (snadnou vyrušitelnost), a neschopnost potla it nežádoucí impulzy . Výzkum zjistil, že mozek jedinc dostate né

množství

n kterých

s poruchou pozornosti nevyrábí

transmiter ,

zejména

dopaminu

(jeden

z hlavních "energizér " mozkové innosti) Hyperaktivní

syndrom

se

vyzna uje

nedostatkem

neurotransmiteru vyvolávajícího pocit pohody a zklidn ní..

15

serotoninu,

ADHD v d tství je pom ován p evážn optikou školní kázn a známek. Proto vystupují do pop edí p edevším dysfunkce tzv. vyšších mentálních funkcí ( pozornost, soust ed ní, v le, ešení problém , p edvídání a plánování do budoucnosti). Je pravd podobné, že ADHD jako celkové oslabení centrální nervové soustavy se netýká pouze poznávacích funkcí, ale p edur ují svého nositele také k závažným poruchám cit a nálady. Studie EEG opakovan nacházejí u d tí s ADHD pomalé frekvence," útlumové" theta nebo dokonce "spánkové" delta, ve frontálních oblastech mozku. Pomalá aktivita b žn ješt vzr stá, je-li mozek vystaven úkolu. Názory na to, co vlastn ADHD zp sobuje, se v posledním desetiletí rychle vyvíjejí v závislosti na tom, jak postupuje výzkum d di nosti a výzkum mozku. Poruchy pozornosti a impulzivita se více vyskytují u p íbuzných prvního stupn . Ve shrnutí jsou hlavními initeli ty, se kterými již p icházíme na sv t, a

již zd d né

i získané. K oslabení CNS s podobnými p íznaky m že

samoz ejm dojít i po narození. Neblahý vliv mají vysoké hore ky v prvních letech života (zejména hore natá onemocn ní mozku - encefalitida nebo meningitida) a úrazy hlavy (zejména ot es mozku s bezv domím). Významný je vliv psychické a sociální stimulace v prvních letech života, zejména v rozvoji e i, ale i soust ed ní.

16

V sou asnosti se podíl vlivu jednotlivých faktor odhaduje takto: •

D di nost

50-70 %

•

Komplikace b hem t hotenství, p i a po porodu

20-30 %

•

Pozd jší vlivy

10 %

Jednotlivé vlivy se samoz ejm mohou vyskytovat pospolu. K d di né dispozici se m že p idat porodní trauma. Disponovaní jedinci mají pak i v tší sklon k nehodám a úraz m. Z klinických zkušeností m žeme vyvodit, že vliv jednotlivých rizikových faktor se kumuluje. (Tyl, s. 9) Vývoj dít te neur ují a nedefinují pouze jeho d di né vlohy, ani neprobíhá stejnom rn , pravideln a paraleln ve všech vývojových oblastech. V podstat musíme vycházet z toho, že zd d né vlohy se u dít te dále rozvíjejí v rámci jednozna n

stanovitelné vývojové hierarchie a že jednotlivé fáze

vývoje podléhají vnit ním i vn jším vliv m. Základní schopnosti se u dít te mohou dále rozvíjet prost ednictvím neustálé konfrontace dít te se sebou samým a se svým okolím. K tomu je zapot ebí mnoha malých vývojových krok , jež mohou probíhat velmi individuáln . Absence nebo zkracování nezbytných vývojových krok

vede k tomu, že se objevuje opožd ní ve

vývoji. Nové schopnosti se vyvíjejí jako reakce prost ednictvím neustálého p izp sobování. Tento proces integrace p ispívá k dalšímu vývoji mozku a vede k lepším strukturám organizace mozku. Další vývojové kroky jsou možné až tehdy, jsou-li zajišt ny kroky p edchozí. (Looseová, 2001, s. 40)

17

1.5 SYMPTOMY ADHD ADHD se diagnostikuje podle znak chování. Americký Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM IV), který je výsledkem mnoha epidemiologických i klinických studií, podává pro stanovení diagnózy p esný vý et znak : A. Diagnostické znaky poruchy pozornosti 1. Nedokáže dávat pozor na detaily, nebo d lá chyby z nedbalosti ve škole, v domácích pracích nebo jiných aktivitách. 2. Má potíže udržet nep etržit pozornost u úkolu nebo p i h e. 3. Vypadá, že neposlouchá, i když se mluví p ímo na n j. 4. Nedodrží, co se mu zadá, není schopno dokon it úkol do školy nebo domácí povinnosti (nikoli ze vzdoru nebo protože p íkazu nerozum lo). 5. D lá mu potíže organizovat si úkoly a

innosti. Vyhýbá se, nebo nemá

rádo i odkládá úkoly, které vyžadují nep etržité duševní úsilí (jako školní úkoly nebo domácí práce). 6. Ztrácí v ci, které jsou pro úkoly nebo innosti nezbytné (tj. hra ky, zadání úkolu, tužky, knihy nebo nástroje). 7. Je snadno vyrušeno vn jšími podn ty. 8. Je zapom tlivé v denních innostech. B. Diagnostické znaky hyperaktivity a impulzivity

Hyperaktivita: 1.

asto si pohrává s rukama nebo nohama, vrtí se na židli.

2. Vyskakuje ze sedadla ve škole nebo v jiných situacích, kde má sed t. 3. Pobíhá dokola nebo šplhá po v cech v situacích, kdy se nemá (u adolescent

a dosp lých nemusí jít p ímo o

innosti, ale o pocity

neklidu). 4. Má potíže si hrát nebo jinak trávit volný as potichu.

18

5. Je jakoby " na pochodu", chová se jako "pohán né motorem". 6.

asto p íliš mluví.

Impulzivita 1. Vyhrkne odpov

, ješt než byla dopov zena otázka.

2. Je pro n j t žké ekat, až p ijde na n j ada ( nap . na p echodu na ulici, p i ekání na p estávku apod.). 3. P erušuje ostatní a ská e jim do e i

C. Výskyt a trvání p íznak 1. Trvají soustavn alespo p l roku.¨ 2. Vyskytují se jak doma, tak ve škole. 3. Projevovaly se už p e sedmým rokem. 4. Snižují jeho výkon nebo sociální adaptaci ve vztazích. (Tyl, s. 13) Všechny tyto p íznaky se mohou vyskytovat u d tí s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou, ale u jednotlivého dít te nemusí být zastoupeny všechny - podoba každého p ípadu je jiná Nutnou

podmínkou

diagnostiky

poruchy

pozornosti

spojené

s hyperaktivitou je skute nost, že p íznaky se musí projevit nejmén ve dvou odlišných prost edích. (nap íklad v mate ské škole a v rodin ) Hodnocení každého dít te by se m la opírat nejmén

o t i zdroje

informaci: •

rozhovor s rodi i

•

vyšet ení schopností a možností dít te

•

speciální vyšet ení chování dít te prost ednictvím posuzovací škály.

19

Cílem vyšet ení je ur it oblasti výkon ,

inností, ve které dít

m že

prokázat zlepšení a která je p ístupná terapii. (Pokorná, 2001, s. 133) Odborníci by m li pe liv zvážit, zda dít diagnostikují jako ADHD, aniž by p edtím zkoumali, zda lze jeho chování vysv tlit i jinak. Chování d tí v r zných situacích totiž ovliv uje p íliš mnoho faktor . P íznaky ADHD asto mizí, když d ti mohou vykonávat n jakou zajímavou innost nebo když je jim v nováno více pozornosti. (Laniado, 2004, s. 24)

1.6 OBRAZ DÍT TE S ADHD 1.6.1 Hyperaktivita u d tí s ADHD Je b žné, že se nám malé d ti zdají být hyperaktivní. Úrove pohybové aktivity u všech d tí roste do t í let jejich v ku. Po tomto roce se pohybová aktivita snižuje. Máme záznamy o tom, že d ti postižené poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou byly neoby ejn

aktivní již v d loze p ed

narozením. N kdy jsou to dosti obtížné d ti, které hodn plá í a špatn spí. N kdy slýcháme, že bylo t žké si dít naklonit a rozveselit ho, že nem lo rádo t lesný kontakt. Rodi e takových d tí bývají velmi p etažení a skleslí; možná dokonce sami

zápasí

s

vlastními

p íznaky

poruchy

pozornosti

spojenou

s hyperaktivitou.. Výchova d tí, které výše zmín nému popisu odpovídají, nebude asi nijak jednoduchá a je nanejvýš pravd podobné, že tyto d ti své rodi e nezažijí zrovna v nejlepším sv tle. Raný vzorec takového vztahu by mohl mít dalekosáhlé d sledky. V tšina d tí našt stí neprožívá asné údobí svého života tak špatn . Možná že si jejich okolí všimlo, že jsou velmi aktivní a že mají potíže udržet pozornost stejn

dlouho jako jiné d ti téhož v ku,

jejich problémy však za nou být asto patrné teprve ve chvíli, kdy nastoupí do školy. Poprvé v život totiž po nich n kdo chce, aby z staly sed t tiše, aby se zapojily do ur itých inností a dokon ily je. Za ínají se od ostatních d tí lišit. (Munden, 2002, s. 21)

20

Akceptovat dít s takovým chováním je pro v tšinu dosp lých velkým o íškem. Je to o to horší, že tyto typy d tí se odmali ka setkávají s malým p ijetím a to je práv

to, co by nejvíce pot ebovaly.. Jako by se vytvá el

bludný kruh – nevhodné chování vyvolá ur ité postoje dosp lých a ty znovu dít

provokují k upozorn ní na sebe nevhodným chováním. (Mertin, 2003,

s. 58)

1.6.2 Impulzivita u d tí s ADHD Obecn

se má za to, že klí ovým nedostatkem u ADHD je vlastn

neschopnost zamezit reakci na impulz, a to jak vhodné, tak nevhodné. Hlavní problém, kterým trpí lidé s ADHD, spo ívá v tom, že tito lidé zažívají velmi vážné a všemi oblastmi pronikající potíže s impulzivitou zejména v tom smyslu, že nedokáží ovládnout své reakce na signály, podn ty nebo události nesouvisející nijak s tím, co práv d lají. Snadná vyrušitelnost, neschopnost plánovat a organizovat, nevyrovnanost, zdánlivá absolutní neschopnost p edvídat d sledky pramení v tomto smyslu z primárního problému, jímž je neschopnost pose kat. Ko enem poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou je relativní neschopnost zdržet se reakcí na cokoli, co je v dané chvíli nejzajímav jší

nebo

nejp itažliv jší.

Tato impulzivita

i

jednání

bez

p emýšlení o tom, co by mohlo následovat, p sobí d tem s ADHD a jejich rodinám mnohé potíže. Rodi e musí být výjime n

ostražití, aby své d ti

uhlídali p ed nehodami. Klasickým p íkladem je bezpe nost na ulici. U mnoha d tí s ADHD se nedá spoléhat na to, že p jdou bez doprovodu bezpe n po chodníku jako ostatní d ti jejich v ku. Jejich rodi e v dí, že když d ti uvidí n koho nebo n co, co je upoutá, mohou vstoupit do rušné vozovky, aniž by se p edem rozhlédly, jestli n co nejede. Impulzivita m že rovn ž p inést problémy v sociálních situacích a m že zna n p átelství. Tím, že takové d ti

ztížit navázání a udržení

asto ská ou druhým do

e i,

íkají bez

rozmýšlení nevhodné v ci, poš uchují druhé d ti, protože mají pot ebu to ud lat (ale

asto nemají d vod), mohou zp sobit ve spole nosti hotové

pohromy. A tak se stává, že dít , které zoufale touží po kamarádech, bývá odmítáno. D ti s ADHD

asto mívají dobré a nevinné zám ry, p esto budí

21

dojem, že si v nespole enských schválnostech a jiných nežádoucích projevech libují. Jejich chování bývá asto zam iny, kdy se dít

zdánliv

ováno s opozi ními nebo asociálními

snaží o nežádoucí chod událostí z negativních

pohnutek. (Munden, 2002, s. 22)

1.6.3 Problémy s pozorností a soust ed ním u d tí s ADHD Z vývojového hlediska lze diferencovat dv základní varianty aktivace pozornosti: •

Bezd

ná, spontánní pozornost, která vychází z orienta ní reakce a je

vyvolávána a upoutávány podn ty, které jsou pro jedince z n jakého d vodu samy o sob

významné. Je to ta varianta pozornosti, která

je pot ebná k základní orientaci v b žném prost edí, kde je t eba reagovat na nové nebo neobvyklé podn ty. •

Úmyslná

pozornost

už

p edpokládá

p edcházející

rozhodnutí

zam enost na ur ité podn ty. Pozornost je v tomto p ípad

–

asto

udržována v lí. Ve školní práci se bez této varianty pozornosti nelze obejít. Úmyslná pozornost souvisí s v lí a rozvíjí se pozd ji v d tství v závislostech na vn jších vlivech, p edevším na výchov . (Blahutková, 2005, s.8) A koli d tem s ADHD obvykle nejvýrazn jší obtíže zp sobuje jejich impulzivita a hyperaktivita, nebo v jejich d sledku výrazn “vy nívají” nad své vrstevníky, mohou mít rozsáhlé a výrazné problémy také proto, že se nedokážou delší dobu soust edit. Zejména u ení je pro n nesmírn náro né. To platí nejen o práci ve škole, ale také o praktických dovednostech, motorických schopnostech (nap íklad nau it se plavat nebo jezdit na kole) a – což je velmi d ležité – také o osvojování komunika ních dovedností (zapojení dít te do konverzace a do skupinových aktivit).

ada “neschopností”, které u

d tí s ADHD pozorujeme, vzniká v d sledku neschopnosti soust edit se tak dlouho, aby pronikly do problému a nau ily se, co je pot eba. D ti

asto

vrozenou schopnost nau it se t mto dovednostem mají. Dokud jim však nepom žeme udržet pozornost po tak dlouhou dobu, aby to mohly ud lat,

22

vypadá to, že nejsou schopné to zvládnout. Cena za neschopnost koncentrovat se m že být zna ná, a to nejenom ve smyslu vzd lání a úsp chu ve škole, ale také co do schopnosti vést normální š astný život s rodinou a p áteli. (Munden, 2002, s. 23)

1.6.4 Poruchy spánku Potíže se spaním u d tí s ADHD se

asto vyskytují, jedná se hlavn

o potíže s usínáním, a probouzením se v pr b hu noci, výskyt no ních d s .

1.6.5 Poruchy pohybové koordinace Poruchy senzomotorických funkcí jsou p ízna ným projevem. Musí se však jednat o komplex obtíží, nikoli o zaostání nebo nerozvinutí v jedné oblasti.

ím více funkcí je postiženo, tím pravd podobn jší je porucha

ve smyslu ADHD. Motorické poruchy jsou pro tyto d ti typické.

1.6.6 Inteligence a myšlení D ti s ADHD bývají pr m rn , nebo i nadpr m rn vysp lé. P i vyšet eních testem IQ, který se skládá z okruh

intelektov zam ených

na zmapování verb Iljích a neverbálních intelektových struktur, má Dít s ADHD asto velké rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými hodnotami v díl ích subtestech, od podpr m rných k výrazn

nadpr m rným. Nejhorší výsledky

jsou v testech zam ených na pozornost a bezprost ední pam , asti i oblast sociální zaostává a nekoresponduje s mentálním a chronologickým v kem dít te.

1.6.7 Poruchy osobnosti D ti s ADHD mohou mít specifické typy chování, kterými jsou: •

Nepružnost

•

Vztahova nost

•

Rychlá prom nlivost nálad

23

•

Nesnášenlivost

•

Neschopnost pod ídit se autorit a obecn uznávaným pravidl m

•

Špatné sebep ijetí, nedostatek sebeúcty

•

Deprese

•

Úzkost (Michalová, 2007, s.49)

1.6.8 Vliv ADHD na vývoj e i dít te ADHD má vliv nejen na osobnost dít te, ale ovliv uje také vývoj e i a tím i rozvoj myšlení. Povrchní zpracování

podn t , poruchy pozornosti a

pam ti vedou k opož ování vývoje e i a n kdy i k jeho omezení. Opožd né zrání

nervové

tedy nesprávného

soustavy

zp sobuje

zpracování

p íjmu

r zné

typy

informace.

a

stupn

Projevuje

kvalitativní i kvantitativní nedostatky ve slovní zásobn .

dysgnozie, se

to

jako

asté jsou i další

nedostatky (dysfázie). Nedostatky ve smyslovém vnímání a motorice mají za následek i

asto úporné poruchy výslovnosti. Také tumultus je zp soben

nedostatky ve funkci mozku, stejn jako n které typy koktavosti. S nedostatky ve smyslovém vnímání a schopností koordinovat n kolik

inností najednou

souvisí výskyt poruch u ení. P í inou m že být drobná poruchzamozku stejn jako nezralost a vlivy spole enské. (dyslexie a další).Nep esné vnímání se projevuje

i

v informacích

neverbálních.

astá nedorozum ní,

nep esné

pochopení toho, co n kdo sd luje, vede ke komunika ním neúsp ch m. Druhotn tak n kdy vznikají poruchy chování, od nepochopení spole enských pravidel, až po spole ensky nežádoucí jevy (skákání do

e i dosp lých).

(Kutálková, 2002, s. 158)

1.6.9 Obtíže d tí s ADHD v rodin D ti s ADHD mají problémy i doma. Rodi e asti vyzkoušeli doslova všechno možné, jen aby se jejich dít jednotlivými

chovalo lépe. Vzájemné vztahy mezi

leny i v t ch nejpozorn jších a nejtrp liv jších rodinách mají

tendenci dostávat se po adu let do výjime ného nap tí. Stejným zp sobem,

24

jakým ADHD úto í ve školce, p ináší pohromu i dom

a postihuje lidi i

majetek. D ti s ADHD pot ebují spát mén než ostatní, v d sledku

ehož jsou

všichni chronicky unavení a rodi e mají na sebe málo asu. Neustálé breptání, hluk, pohyb, hádky, ni ení r zných p ístroj

a všeho cenného, to je typický

obrázek rodinného života, jak ho v tšinou rodi e popisují. Zdá se, že d ti nikdy nemají nic pohromad , n kdy dokonce ani jednu nepoškozenou hra ku. Rodiny

asto uvád jí, že mají vážné manželské problémy, alespo

z ásti zp sobené projevy ADHD jejich dít te. Sourozenecká rivalita, problém, který se i tak vyskytuje mnoha rodinách, se m že p ítomností ADHD vystup ovat. N kdy je takových d tí v rodin více. Ostatní d ti mají problémy se s tím vyrovnat. Rodi e jsou zni ení z opakujících se stížností na chování d tí. Rodi e mívají dojem, že se jich jiné rodiny a p átelé straní, že je chování jejich dít te vy lenilo ze spole enského života. Mohou mít pocit, že jsou neschopní, dokonce jsme se na klinikách setkali s rodi i, kterým to ekli p íbuzní nebo odborníci. (Munden, 2002, s. 26)

25

1.7 VÝCHOVA DÍT TE S ADHD 1.7.1 Model pot eb malého dít te podle Langmeiera a Mat j ka: 1. Pot eba ur itého množství, kvality a prom nlivosti vn jších podn t , jež umož uje, aby se naladil na žádoucí úrove

aktivit. Pro

to znamená, že se nebude nudit, ani že nebude soustavn

lov ka

p et žován

podn ty. 2. Pot eba ur ité stálosti,

ádu a smyslu v podn tech.

íkáme tomu

smysluplný sv t. Napln ní této pot eby umož uje, aby se z podn t , které k nám prost ednictvím všech naších smysl

p icházejí, staly zkušenosti,

poznatky a pracovní strategie. Jde tedy o základní pot ebu umož ující u ení. 3. Pot eba prvotních citových a sociálních vztah , tj. vztah

k osobám

prvotních vychovatel . Náležité uspokojení této pot eby p ináší dít ti pocit jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnit ní uspo ádání jeho osobnosti. 4. Pot eba

identity,

spole enského

uplatn ní

a

spole enské

hodnoty.

Z této pot eby vychází zdravé v domí vlastního já. 5. Pot eba otev ené budoucnosti, neboli životní perspektivy. (uplatn ní, uznání) (Havlínová, 2000, s. 29)

1.7.2 Všeobecné zásady výchovy dít te s ADHD •

Pochopte problém a p emýšlejte o tom, jak se vaše dít cítí, nezastírejte nic sob ani svému dít ti

•

Vymezení prost edí – pokuste se vysv tlit d sledky jeho chování, bu te však trp liví

•

Stanovte dít ti d sledn

ur ité meze – vaše chování musí být

konzistentní, i když jeho možná vždycky není. •

Zp tnou vazbu poskytujte co nejd íve.

26

•

Odm

ujte dít za dobré chování a nekárejte ho za chování špatné –

bude od vás že mu n •

ekat, že mu vyhubujete. Odm nou m že být t eba to,

ím ud láte radost nepo ho pochválíte.

Upravte podmínky – odstra te v ci které dít ruší, vyvád jí z kontextu. (Kirbyová, 2000, s. 195)

1.7.3 Pé e o dít s ADHD v mate ské škole Mate ská škola nenahrazuje výchovu v rodin , ale tím, že v ní dít pobývá podstatnou ást dne, ovliv uje vývoj dít te. V mate ské škole se dít u í jiným zp sobem sociální komunikaci, p ijímá jiné modely sociálních vztah , napodobuje jiné vzory chování, zvyká si na jiný životní styl. Do rodiny také p enáší to, co si v mate ské škole osvojí. Pod dohledem pedagog se da í eliminovat vývojové nedostatky zp sobené ADHD. Pedagogové v mate ské

škole

poskytnou

rodi

m

výchovných postup . Znají jejich dít

odborné

informace,

doporu ení

z každodenního styku, což je velká

p ednost oproti léka m, poradenským pracovník m. (Havlínová, 1997. s. 97) Za logické považuji za ít plánovat

innost d tí se speciálními

výukovými pot ebami úvahami o vytvo ení individuálního vzd lávacího programu, který by vyhovoval pot ebám a schopnostem takového dít te. D ležité je získat pro spolupráci na vytvá ení tohoto programu ostatní pedagogy, poradenské pracovníky, ostatní odborníky a v neposlední

ad

i rodi e. Individuální vzd lávací plán je klí ovým nástrojem pro odpovídající a odbornou p ípravu na práci s dít tem se speciálními pot ebami. Tento plán je p edevším koordinace toho, co se ví o specifických pot ebách a podmínkách dít te, a dostupných zdroj

školy, aby byl vytvo en smysluplný a vhodný

vzd lávací program. Zajišt ní vhodného plánu je závislé na: •

porozum ní silným stránkám a pot ebám dít te

•

porozum ní pro o ekávání jeho rodi

27

•

jasných a správných informacích v materiálech dít te nebo dostupných z jiných zdroj

•

vhodném materiálním vybav ení a technickém uspo ádání školy

•

personální situaci školy¨

•

ak ním výzkumu, který umožní u iteli stále sledovat aktuální situaci a kontrolovat dosahování cíl .

D ti se speciálními vzd lávacími pot ebami v tšinou do školy p ijdou s množstvím materiál

z p edchozích léka ských nebo jiných vyšet ení.

Význam t chto zpráv je v tom, že lze podle nich stanovit pot eby dít te a specifickou pé i, kterou vyžaduje, aby se škola i u itel mohli pokud možno s p edstihu p ipravit na jeho p íchod. (Lang, 1998, s.74) Pro vaše dít s ADHD jsou vhodná specializovaná za ízení, nebo b žná mate ská škola, která nemá ve t íd více jak 20 d tí. Zeptejte se na odbornou pr pravu u itele a popište mu specifické pot eby vašeho dít te. (Kerrová, 1997, s. 76)

1.7.4 Pedagogické zásady pro práci s dít tem s ADHD: 1. Sestavit jasný rozvrh

inností a napsat pro každého srozumitelné krátké

pravidlo chování ve škole nebo mimo školu. 2. Každá prudkost, vzrušení, by m la být zmírn na. 3. P i nep im eném chování dít te z stává pedagog chladný a nezvyšuje hlas. 4. Pedagog reaguje tiše, klidn , chápav a zú astn n . 5. Používá p ímé, krátké a výstižné v ty. 6. D ležité pokyny mají být u hyperkinetických d tí posíleny pomocí vizuálního nebo t lesného kontaktu.

28

7. St jte klidn

a z sta te nete ní, když se dít

za ne chovat neklidn ,

nap íklad se zb sile to í. Napomínat, nadávat nebo vést diskuse je v této chvíli nesmyslné ! nejlepší je po kat, až se dít uklidní, potom se teprve bavit o tom, co se stalo a o další innosti. 8. Dít je do asn pod silným vnit ním tlakem, proto se musí bez p estání kývat (houpat nohama), vyrušovat, hlu et a mluvit. Ud lejte gesto, kterým op t dít ti p ipomenete, že se má utišit. 9. Pracujte, jak je to možné, v co nejmenších skupinách. 10. Po ítat s dvojitým pracovním asem pro hyperaktivní d ti! 11. Nechejte rad ji ud lat dít

jednu

ást práce správn , než celou práci

chybn . 12. Chyby ihned opravte, aby se již neopakovaly. 13. Odm

te pohotovost, ne jenom výsledek !

14. Zesílit d ležitý pokyn m žete pomocí uchopení ramene dít te nebo vizuálního kontaktu. 15. P i silném neklidu

je možné za adit uvol ovací sekvence pomocí her

zacílených na t lo. 16. Chra te dít , aby se nestalo t ídním kašparem, ob tním beránkem. 17. U te d ti dávat pozor na neverbální podn ty, aby lépe udržely pozornost p i práci. 18. Když dít poruší pravidlo, nereagujte s posm chem nebo roz ilen . I když tato chyba nem že být prominuta, uv domte si, že je to jeden z p íznak jeho poruchy. Zeptejte se klidn dít te, jaké pravidlo bylo porušeno. Je-li to nutné, formulujte ho ješt jednou. Potom prove te trest, který by m l být ú inný a okamžitý. Dlouho se však o n m nesmí mluvit, co nejd íve a je zapomenut. 19. Jako trest nesmí platit žádné opat ení, které dít ti "zablokuje" životn d ležité pot eby. Dít

pot ebuje být neustále povzbuzováno.. Ur ete mu

29

denn n jaký dosažitelný cíl a jakmile tohoto cíle dosáhne, pochvalte ho za to. 20. Dít by m lo pocítit, že se o n up ímn zajímáte. 21. Navrhn te, aby d ti ve t íd p evzaly n jakou malou zodpov dnost, kterou dob e znají a která jim d lá radost. Nechejte je pocítit, že jejich p ísp vek pro t ídu je d ležitý a povzbu te rodi e, aby to d lali také. 22. P i setkání s rodi i dít te myslete na to, že se nebudou soust edit jen na informace o dít ti. Pro jejich morálku je d ležité, aby mohli být pyšní na své dít , aby si byli jisti, že jejich dít ti rozumíte a že mu chcete pomoci. Snažte se jim sd lit co nejvíce pozitivních v cí. 23. D ležité je zejména zam it se na následující vlastnosti d tí: 24. smysl pro spravedlnost a odpušt ní, 25. pohotovost pomoci jiným a starost o n , 26. nadšení pro tvorbu, 27. láska ke zví at m a k p írod , 28. zájem otev ít se, 29. vynikající pam

ové schopnosti a schopnosti myšlení,

30. odolnost proti zát ži a schopnost p ekonávat p ekážky. 31. Rodi e jsou domácí pé í o své hyperkinetické dít zpravidla p et žováni. Proto jim zprost edkováváme co nejvíce pochopení a povzbuzení v jejich náro né výchov . 32. Rodi

m, d tem a všem p íbuzným i blízkým vyjad ujeme nad ji a víru ve

zlepšení chování dít te, které se m že správným vedením za adit do spole nosti stejn jako jiné d ti. (www.pppbruntal.cz)

30

1.7.5 Zásady výchovy d tí s ADHD v rodin 1. Dít netrestat, obrnit se trp livostí, klidem a optimismem - s v kem t chto obtíží v tšinou ubývá. 2. Nešet it povzbuzením, pochvalou a ocen ním - za ídit v ci tak, aby je dít mohlo ud lat dob e a my je za to mohli pochválit. Motivovat je a využít jeho zájmu:

asto je schopné d lat soust ed n

pouze v ci, které ho

zajímají. 3. Nedopustit, aby se dít

nau ilo n

emu nesprávn

- obtížn

se potom

p eu uje. 4. Co nejvíce s dít tem spolupracujeme a pomáháme mu - p edejít nevhodnému chování a chybám v práci i u ení, vylou it rušivé vlivy. To neznamená, že "zametáme cesti ky" - dít pot ebuje ur itou zát ž, aby se pozitivn

vyvíjelo. Mnozí rodi e (n kdy i pedagogové), ve snaze

usnadnit dít ti r zné v ci, mu poskytují medv dí službu. 5. Jakákoli

innost má být spíše nárazová, krátkodobá a má se st ídat

s odpo inkem a uvoln ním. 6. Je t eba dbát na to, aby m lo dít

hodn

pohybu (nap . aktivní sport),

odreagování a vhodných her. 7. Je

vhodné

zabránit

vzniku

pocit

mén cennosti

a

chránit

dít

p ed trapnými a opakovanými zážitky neúsp chu v sout žích a podobn . Vyzvedáváme jeho r zné jiné p ednosti. 8. V rodin

je t eba vytvo it pohodu, klid, harmonii, ovzduší spolupráce.

Je nutno spolupracovat také se školou a výchovnými institucemi (školní družina, skaut, kroužky, pedagogicko - psychologická poradna a pod.). (www.pppbruntal.cz) Život s dít tem s ADHD m že být velmi náro ný. Je d ležité si uv domit, že chování dít te není chybou vaší ani jeho. Dít

m že mít

obrovské potíže se spln ním toho, co se od n j o ekává.. Pokud je dít p íliš aktivní, dejte mu p íležitost vybít p ebyte nou energii aktivní hrou. Je-li to

31

možné, vyhn te se stísn ným, chaotickým a dráždícím míst m, pokud se zdá, že vaše dít

znervóz ují. Když dáváte dít ti instrukce, ujist te se, že vám

v nuje pozornost. Mluvte pomalu, ud lejte pomlku po každé v t . au te se kontrolovat chování dít te, používat r zné techniky k podnícení dobrého chování a eliminování chování nevhodného. (Selikowitz, 2000, s. 102)

1.8 SYSTÉM PÉ E O D TI S ADHD 1.8.1 Odborníci, kte í se podílejí na pé i o d ti s ADHD: •

pediatr

•

ostatní specialisté v nemocnici (neurolog, psychiatr)

•

d tský psycholog

•

speciální pedagog

•

u itelky v mate ské škole

•

Speciáln -pedagogické centrum

•

Pedagogicko-psychologická poradna

1.8.2 D ležité informace, které m žete získat: •

Stanovení diagnózy, vysv tlení p í in a postupu lé by, odhad možného zlepšení a dalšího vývoje v etn dlouhodobého výhledu. Aktuální vliv na dít a rodinu.

•

Kontakty na léka e a další odborníky, kterým lze zavolat závažn jší dotazy a obavy. Také možnost opakovaných návšt v a konzultací u odborník je velmi d ležitá.

•

Knížky a informa ní brožury o problémech vašeho dít te.

•

Nabídka kontakt

na další rodi e, které mají dít

problémy.

32

s podobnými

•

Informace o vzd lávacích možnostech vašeho dít te a o dalších dostupných aktivitách, jež by pomohly jeho rozvoji. (Kerrová,1997, s. 30)

1.9 MOŽNOSTI VEDENÍ D TÍ S ADHD 1.9.1 Mate ská škola Individuální pé e v rámci t ídy mate ské školy. U itel by m l mít základní v domosti a dovednosti k dané problematice, m l by vytvo it co nejlepší podmínky pro reeduka ní postupy. Dít

m že být ve t íd

integrováno, jsou-li zachovány a spln ny podmínky integrace. Speciální t ídy mate ské školy. V t chto t ídách je snížený po et žák . Výuku realizuje speciální pedagog. T ídy jsou výhodné pro d ti s ADHD zejména pro menší po et d tí ve t ídách Speciální mate ské školy. O dít se stará tým speciálních pedagog , je zajišt na speciální a individuální pé e v pr b hu celého vyu ovacího procesu. (Vítková, 2004, s. 162) Vzd lávání d tí se speciálními vzd lávacími pot ebami, mezi které pat í i d ti s ADHD, je zakotveno v daných p edpisech: •

Vyhláška

. 43/2006 Sb., kterou se m ní vyhláška

. 14/2005 Sb.,

o p edškolním vzd lávání •

Vyhláška

. 62/2007 Sb., kterou se m ní vyhláška

o vzd lávání d tí, žák

a student

. 73/2005 Sb.,

se speciálními vzd lávacími

pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných Tato vyhláška nabývá ú innosti dnem 1. zá í 2007. •

Metodický

pokyn

k

integraci

d tí

a

žák

se

speciálními

vzd lávacími pot ebami do škol a školských za ízení .j. 16138/9824, V stník MŠMT .6/1998.

33

1.9.2 Možnosti nápravy pro d ti s ADHD Psychorelaxa ní skupinky pro d ti ve v ku 5- 10 let Prost ednictvím hry d tem umožní, aby se seznámily s blahodárnými ú inky relaxace, a p edevším aby je samy pocítily. V pr b hu skupinek dále ekají d ti jégové pozice, pohybové hry a další techniky ke snižování neklidu a stresu. (každý týden 1 hodinu) Stimula ní skupinky pro p edškoláky Skupinky jsou ur eny d tem p ed zahájením školní docházky, zejména pro d ti s odkladem školní docházky. Hravou formou rozvíjí jednotlivé funkce d ležité pro vstup do základní školy (nap íklad grafomotoriku, zrakové vnímání,

e

…). Do každé ze skupinek je za azeno p ibližn

S dít tem je vždy p ítomen jeden z rodi významem provád né

innosti. (1x týdn

5 d tí. .

, který je seznamován s cílem a jednu hodinu) (Pedagogicko-

psychologická poradna Trutnov, Horská 5, Trutnov 541 01) Metoda BIOFEEDBACK Biofeedback umož uje ovládat mozkové vlny. Jde o sebeu ení mozku pomocí tzv. biologické zp tné vazby. Když dostanete okamžitou, cílenou a p esnou informaci o lad ní (p ípadn

"rozlad ní") svých mozkových vln,

m žete se nau it, jak je uvést do souladu. Tato metoda, kterou v USA používají již p es 30 let, je nenásilná, bezbolestná a nemá žádné vedlejší ú inky. Technika používá snímací elektrodu, p iloženou na temeno hlavy, a dv elektrody p ipevn né na uši. EEG sníma zachycuje mozkové vlny a p edává je po íta i. Po íta analyzuje signál a zajiš uje "feedback" - zp tnou vazbu. Zp tná vazba je informace o tom, jak fungují mozkové vlny v konkrétním okamžiku.

34

Pr b h mozkových vln vidí dít

p ed sebou na obrazovce v podob

videohry, kterou hraje pouze silou své myšlenky, bez pomoci myši nebo klávesnice. Hra je ovládána

inností mozku. Když nar stá aktivita mozku

v žádoucím pásmu mozkových vln, je hrá odm n n úsp chem. Pokud vzr stá aktivita v nežádoucím pásmu, úsp ch ve h e mizí. Mozek postupn reaguje na motiva ní vodítka, které mu po íta poskytne tím, že ho odm

uje za dobré

výsledky ve h e. Tak mozek sám rozvíjí proces u ení nových, vhodn jších frekvencí mozkových vln. Lé ba pomocí biofeedbacku má trvalé ú inky Frekvence elektrické aktivity mozku, které se mozek biofeedbackem u í, jsou stanoveny podle v deckých poznatk o fungování mozku v ur itých stavech nebo p i výkonech. Byly odvozeny z výzkum

jedinc , kte í mají

optimáln fungující mozek: nap . pilot a jogín . Lé bu poruch pomocí psychoterapie biofeedbackem doporu ují také odborní léka i, podle nichž má terapie díky zp sobu u ení trvalé ú inky. D ti jsou v rámci trénink

rozd leny do speciálních program

podle toho, jakou

poruchou trpí. V hodinách nacvi ují za pomoci této speciální metody nap íklad koordinaci t la nebo jemnou motoriku. Hodiny jsou zam eny také na relaxa ní cvi ení, rozvíjení dovedností, tvo í nap íklad slabiky nebo zjiš ují po et slov ve v tách. Délka tréninku záleží na závažnosti problému " ím je problém psychologicky nebo zdravotn

závažn jší, tím je

trénink náro n jší. Krátkodobá terapie odpovídá zhruba 20 sezením. Délka tréninku záleží na cíli, kterého chcete u dít te dosáhnout, na závažnosti potíží dít te a na jeho v ku.

ím je problém psychologicky nebo zdravotn

závažn jší, tím je trénink náro n jší. (http://www.pppbruntal.cz)

35

1.9.3 Nápravné programy pro d ti s ADHD V pé i o d ti s ADHD pro zmírn ní i odstran ní nežádoucích projev daného postižení lze využít speciální stimula ní programy. Vybrány jsou zde n které z nich, které lze dob e aplikovat pro d ti p edškolního v ku. Nápravná metodika Brigitte Sindelarové pro d ti p edškolního v ku Sindelarová klade velký d raz na hru, která je základem pro veškeré další u ení. Program je zam en na: •

rozvoj zrakového a sluchového vnímání

•

cvi ení rozvíjející p esné vid ní a slyšení

•

cvi ení rozvíjející zapamatování vid ného a slyšeného

•

cvi ení rozvíjející spojování zrakových, sluchových a pohybových vjem

•

cvi ení na pochopení a osvojení principu posloupnosti

•

cvi ení na koordinaci pohybu úst p i mluvení a koordinaci oka a ruky

•

cvi ení rozvíjející vnímání vlastního t la a prostoru. Cvi ení je podle Sindelarové pot eba provád t pravideln alespo

p l

roku a to hravou a pro d ti p itažlivou formou. (Sindelarová, 2002) Metoda Dobrého startu Tato metoda byla vypracována v 60.letech minulého století podle francouzského vzoru Martou Bogdanovicz. Jana Swierkoszová.

eskou modifikaci zpracovala

Metoda sleduje rozvoj psychomotoriky ve všech

aspektech v sou innosti se sférou emocionáln motiva ní a sociální a p ispívá k rozvoji e i. Základem metody je píse , od které se odvíjí vypráv ný p íb h a pohyb. Každá píse má sv j grafický vzor, který v záv ru každé lekce d ti

36

reprodukují spolu s hudebním doprovodem a zp vem. D ti se u í vnímat své t lo, kontrolovat a ídit držení t la, rychlost a p esnost pohyb a nap tí sval . Program HYPO Autorkou tohoto programu je Z. Michalová a kol. P vodn

byl

vypracován pro p edškolní d ti s diagnózou ADHD a pro d ti mající problémy vzniklé na podklad

LMD. Vhodný je ale i pro d ti s odkladem školní

docházky. Je ur en pro d ti ve v ku 5,5 – 6,5 let, ale ú inný je až do 8 let v ku dít te. V p ípad mentální retardace ho lze využít až do 4. t ídy základní školy. T žišt tohoto programu spo ívá v individuální práci rodi e s dít tem doma, kde spolu plní každý den dané úkoly. Jedná se o úkoly zam ené na rozvoj krátkodobé pam ti, vizuomotorické koordinace a zrakového a sluchového vnímání. Program KUMOT Tento program je ur en pro d ti s LMD ve v ku od p ti do osmi let. Je koncipován do deseti lekcí, p i emž jedna lekce probíhá vždy jednou za týden. Lekcí se ú astní pouze d ti, rodi e p ítomni nejsou. Využívají se písn zví átkách, jejichž autorem je P. Novák. Program je zam en na: •

rozvoj hrubé a jemné motoriky a motoriky mluvidel

•

zvykání d tí na t lesný kontakt

•

ovládání impulzivity

•

nácvik relaxace

•

koordinaci

•

vzájemnou spolupráci

•

otev enou komunikaci.

37

o

Program KUPOZ – metodika Pavly Kuncové Tento program je zam en na rozvoj pozornosti.. Je vypracován na principu teorie díl ích oslabení výkonu. Tohoto programu se ú astní rodi e spolu s d tmi a t žišt

programu spo ívá v domácí práci. Nutné je dodržet

každodenní pravidelnost provád ných cvi ení po dobu 15 týdn . Úkoly zahrnují cvi ení na rozvoj zrakového a sluchového vnímání, pojmového myšlení a pozornosti, p i emž se obtížnost úkol

stále zvyšuje. (Michalová,

2007, s.164) Tréninkový program Y.Heyrovské Program je zam en na odstran ní grafomotorických obtíží u d tí s ADHD a u d tí s odkladem školní docházky. Využívají se zde také techniky arteterapie a techniky relaxa ní. V rámci deseti lekcí dít provádí p edepsané tahy a tvary podle p esného rozpisu jednotlivých lekcí.

38

2 Praktická ást 2.1 Cíl praktické ásti Zmapovat možnosti pé e o d ti s ADHD, propojení a spolupráci všech institucí, které se na této pé i podílejí. Sou ástí cíle je poskytnutí praktických nám t

pro rodi e i pedagogy, upozornit na reeduka ní programy a nabídku

speciálního p ístupu p i vedení p edškolních d tí s ADHD. Cílem bakalá ské práce je také zjišt ní orientace u itelek mate ských škol

v oblasti

problematiky

pedagogickém vzd lání

syndromu

ADHD

v závislosti

na

jejich

a porovnání pé e o d ti s ADHD v p edškolních

za ízeních v závislosti na typu p edškolního za ízení. Mezi další cíle pat í také získání uceleného obrazu možností pé e o d ti s ADHD z pohledu rodi

, zvýšení informovanosti o systému pé e v našem

regionu.

2.2 P edpoklady pr zkumu •

Lze p edpokládat, že informovanost rodi

i u itelek b žných

mate ských škol o syndromu ADHD nebude na takové odborné úrovni, jako u rodi

a pedagog

ze speciálních mate ských škol, p esto lze

p edpokládat, že komunikace mezi rodi i a mate skou školou bude na velmi dobré úrovni. (ov ováno v dotazníku, otázka íslo 4, 5) •

Spolupráce všech odborník , kte í by se m li na pé i o d ti s ADHD podílet, nebude dle mého názoru pro všechny zú astn né vyhovující, získávání a p edávání informací se jeví

asto jako nepružné.

(ov ováno v dotazníku, otázka íslo 6, 7) •

V našem regionu je kapacita speciální mate ské školy omezená, asto nem že uspokojit požadavky na umíst ní d tí s touto diagnózou. Na b žných mate ských školách je málo u itelek s odborným speciáln pedagogickým

vzd láním,

což

velmi

komplikuje

s diagnózou ADHD. (ov ováno formou rozhovor

39

pé i

o

d ti

nad dotazníky, na

porad

vedoucích odlou ených pracoviš

p i iniciování žádosti o

z ízení speciální t ídy)

Metody použité p i pr zkumu: •

Dotazník pro rodi e d tí s ADHD (uveden v p íloze . 1)

•

Rozhovor s rodi i d tí

•

Studium dokumentace

asový harmonogram zpracování bakalá ské práce: •

leden – zá í 2006 : orientace v problematice, shromaž ování literatury

•

zá í – listopad 2006 : tvorba teoretické ásti práce

•

prosinec 2006 – b ezen 2007 : výzkum a tvorba výzkumné ásti

•

duben 2007 : dokon ení práce.

2.3 Popis zkoumaného vzorku Zkoumaný vzorek se skládá ze 12 d tí p edškolního v ku ve v kovém pásmu od 5 let a 5 m síc

do 6 let a 11 m síc . Tato skupina je tvo ena

jedenácti chlapci a jednou dívkou. D ti navšt vují dv

speciální za ízení a

dev t b žných mate ských škol v Trutnov . Tém

všechny d ti mají

diagnostikovánu psychiatrická,

ADHD, ( u jednoho dít te pouze symptomy) absolvovaly neurologická

a

psychologická

p ehledn jšího vyhodnocování výzkumné

vyšet ení.

Za

innosti a následného zpracování

získaných údaj do tabulek a graf byly d ti ozna eny ísly od 1 do 12.

40

ú elem

2.4 Anamnézy d tí Dít

íslo 1 – chlapec 6 let, 2 m síce •

Rodinná anamnéza: Rodina neúplná, rodi e v rozvodovém ízení. Jediné dít

•

Osobní anamnéza: Dít

z prvního t hotenství, porod bez komplikací. Motorický vývoj

dít te normální, matka udává že nelezl, rovnou chodil. B žnou mate skou školu navšt vuje od t í let. Adaptace problémová, fixace na matku. V mate ské škole se projevují velké zm ny nálad, konflikty s d tmi. Velmi vzrušivý, emotivní. Odeslán do PPP na posouzení školní zralosti. Následné vyšet ení klinickým psychologem. •

Diagnóza: ADHD, (farmakoterapie – Nootropil), nerovnom rný vývoj osobnosti –

hyperaktivní forma, p etrvávání složitého vývoje e i – velký mluvní apetit, p ekotná mluva.

Dít

íslo 2 – chlapec 6 let, 9 m síc •

Rodinná anamnéza: Rodina úplná

a stabilní.

V rodin

jsou

ješt

dv

starší

d ti.

Otec v invalidním d chodu (diabetes), matka zdráva. •

Osobní anamnéza: T hotenství t etí, rizikové. Porod p ed asný – císa ský ez. Motorický

vývoj opožd ný oproti vrstevník m. Opožd ný vývoj e i. (od ty let v pé i logopeda). Chlapec navšt vuje od ty let Speciální mate skou školu. •

Diagnóza: ADHD – neurologické vyšet ení, dyslalie, medikamentózní lé ba

(Ritalin, Guajacuran)

41

Dít

íslo 3 – chlapec 5 let, 11 m síc •

Rodinná anamnéza Rodina úplná. Jediné dít . Matka v sou asné dob lé ena na psychiatrii

(neshody s manželem, odlou ení, návrat zp t, problémové soužití s prarodi i v jedné domácnosti).Ve vztahu k synovi je mírná, až ned sledná. Má ochranitelský postoj. Na synovi je velmi citov

závislá. Otec má v rodin

v d í postavení.Ve vztahu k synovi je p ísný, až krutý. P i komunikaci se synem se projevuje velmi hlasit . Jeho jednání je autoritativní, až despotické. •

Osobní anamnéza: První t hotenství, rizikové. Matka byla lé ena pro sterilitu. Porod

na 36. týdnu. Pr b h porodu byl t žký, chlapec k íšen. Dva týdny byl v inkubátoru. Dom

propušt n bez komplikací. M l nízkou porodní váhu –

2100 g. Zpo átku vývoj normální. Sed l na sedmi m sících. Nelezl, rovnou chodil, asi na t inácti m sících.

istotu udržovat zhruba na dvou letech –

stolice, ob as se pomo il. Samostatný p i jídle za al být asi ve t ech a p l letech. P l roku chodil do jeslí, ale pro astou nemocnost (snížená imunita, alergie na antibiotika – kožní reakce) matka z stává na radu d tské léka ky se synem doma do ty a p l roku. Rodi

m byla doporu ena speciální mate ská

škola kv li opožd nému vývoji e i, kterou navšt vuje dosud. •

Diagnóza: ADHD, opožd ný vývoj, opožd ný vývoj

e i – dyslalie, autistické

rysy, oslabení v oblasti seriality, intermodality, zrakové a sluchové analýzy.

Dít

íslo 4 – dívka 6 let, 3 m síce •

Rodinná anamnéza: Rodina neúplná, dívenka žije pouze s matkou, na kterou je velmi citov

fixovaná.

42

•

Osobní anamnéza: T hotenství první, bez problém , porod v termínu, porodní váha a

vývoj dít te v norm . První p íznaky problémového chování zaznamenala matka až v souvislosti s nástupem do mate ské školy. Problémová adaptace, asté konflikty s d tmi, nemluvnost. •

Diagnóza: Z vyšet ení

klinického

psychologa

vyplývá,

že

dívenka

má

diagnostikováno ADHD, mutismus, p etrvávající dyslalii, opožd ný vývoj e i. Vývoj rozumových schopností je nerovnom rný a v oblasti kognitivní je podpr m rný. Neurotické projevy. Je doporu en odklad školní docházky a stálá pé e klinického psychologa.

Dít

íslo 5 – chlapec 5 let, 7 m síc •

Rodinná anamnéza: Rodina úplná, v rodin

je druhé mladší dít . Otec i matka nemají

zdravotní problémy, mladší sourozenec lé en na alergologii – astmatik. •

Osobní anamnéza: T hotenství první, rizikové, udržované – matka ležela od 5 m síce

do porodu v nemocnici. Porod komplikovaný, chlapec p idušen, k íšen. Porodní váha v norm . Motorický vývoj dít te - nelezl, chodil na 10ti m sících, velmi živý. Mate skou školu navšt vuje od ty let. •

Diagnóza: Nápadná

hyperaktivita

a

nesoust ed nost

z okruhu

bez nápadn jšího snížení kognitivních funkci, mentální úrovn .

Dít

íslo 6 – chlapec 5 let, 11 m síc •

Rodinná anamnéza: Rodina úplná, první dít . Otec i matka zdrávi.

43

ADHD,

•

Osobní anamnéza: T hotenství normální, porod v termínu, porodní váha 3 650 g, vyvíjel se

normáln , chodil na 13 m sících, od mala špatn spal. Od podzimu navšt vuje Speciální mate skou školu. •

Diagnóza: ADHD, instabilita, impulsivní jednání, vývojová dysfázie, dyslalie.

Dít

íslo 7 – chlapec 6 let, 4 m síce •

Rodinná anamnéza: Rodina úplná, t i nevlastní mladší sourozenci. Matka podruhé vdaná, je

v invalidním d chodu – epilepti ka. Jiné choroby se v rodin nevyskytují. •

Osobní anamnéza: T hotenství druhé, rizikové (první dít zem elo). Porodní váha nízká –

2 700 g. Vývoj v norm , e

se rozvíjí pomaleji. Poruchy spánku, p íjmu

potravy. Mate skou školu navšt vuje od t í let.. •

Diagnóza: Chlapec s nerovnom rným vývojem osobnosti, symptomy ADHD –

hyperaktivní forma. Opožd ný vývoj e i – doporu ena logopedická pé e, odklad školní docházky, za azení do menšího kolektivu d tí.

Dít

íslo 8 – chlapec 5 let 5 m síc •

Rodinná anamnéza: Chlapec v pé i prarodi

•

. Matce odebrán – alkohol, drogy.

Osobní anamnéza: První t hotenství, porod p ed asný, nízká porodní hmotnost, chlapec

dva týdny v inkubátoru. Vývoj celkov nemluvil. Motoricky mén

opožd ný, ve

ty ech letech tém

obratný, v sociálních kontaktech zak iknutý,

bojácný. Mate skou školu navšt vuje od ty let.

44

•

Diagnóza: Opožd ný vývoj – hlavn

v e ové oblasti, nesoust ed nost, neklid.

ADHD – hypoaktivní forma. (EEG – abnormální graf hypofunk ní zm ny nad prvou hemisférou)

Dít

íslo 9 – chlapec 6 let, 11 m síc . •

Rodinná anamnéza: Rodina úplná, v rodin

starší sestra. Žádné zdravotní potíže rodi e

neuvád jí. •

Osobní anamnéza: T hotenství druhé, prob hlo bez problém . Porod t žký, zdlouhavý, na

40. týdnu, chlapec prod lal novorozeneckou žloutenku Váha 3500 g Sed l na 9ti m sících, samostatná ch ze asi na 14 m sících. Mén

spavý,

asto

p erušovaný krátký spánek Problémy mu d lalo st ídání nohou p i ch zi do schod a ze schod Mate skou školu navšt vuje od 5ti let. •

Diagnóza: P i vyšet ení výslovnosti zjišt n balbuties, paralalie , pararotacismus,

motorická neobratnost jazyka. Dále zjišt n interdentální sigmatismus – souvisí s vým nou chrupu, chybí p ední horní jedni ky. Neurologické vyšet ení prokázalo ADHD – hyperaktivní formu.

Dít

íslo 10 – chlapec 5 let, 10 m síc •

Rodinn anamnéza: Rodina úplná, mat ino druhé manželství. V rodin

ješt

ty i starší

sourozenci – dva již dosp lí. Mladší bratr navšt vuje Speciální základní školu. Žádné závažné onemocn ní v rodin není. •

Osobní anamnéza: T hotenství páté, prob hlo bez problém . Porod v termínu, vývoj dle

matky v norm . Mate skou školu navšt vuje od ty let.

45

•

Diagnóza: Celkový nerovnom rnému vývoji rozumových schopností, motorický

neklid, impulsivita – ADHD (hyperaktivní forma).

Dít

íslo 11 – chlapec 6 let •

Rodinná anamnéza: Rodina úplná, otec však s rodinou nežije. V rodin

jsou další dva

sourozenci, mladší a starší. Rodové zatížení – psychické poruchy, otec se lé í na psychiatrii. Starší bratr navšt vuje speciální základní školu – poruchy u ení a chování. •

Osobní anamnéza: Narozen jako druhé dít , porod protahovaný, k íšen. Váha normální,

vývoj probíhal do dvou let bez problém . Kolem druhého roku se za aly objevovat

poruchy

spánku,

negativismus,

vzdorovitost,

tvrdohlavost,

agresivita, neschopnost relaxace a uvoln ní. Problémy se ješt s nástupem

do

mate ské

školy.

.

Kontakt

s d tmi

prohloubily

navazuje

formou

poš uchování, braní hra ek apod. Kolektivem odmítán, nepochopen. •

Diagnóza: Syndrom ADHD (diagnostikován psychologem SPC).

Dít

íslo 12 – chlapec , v k 5 let, 11 m síc •

Rodinná anamnéza: Rodina

neúplná,

matka

žije

s p ítelem,

chlapec

má

mladšího

sourozence. V rodin se žádné choroby nevyskytují. •

Osobní anamnéza: T hotenství první, probíhalo bez problém . Porod v termínu, porodní

váha a vývoj v norm . Matka upozorn na na problémové chování v mate ské škole – kolem tvrtého roku. Poté za ala pozorovat problémy i doma.

46

•

Diagnóza: Syndrom

ADHD

nediagnostikován,

pouze

rysy

(vyšet ení

psychologem). Nesoust ed nost, krátká doba koncentrace. Navržen do PPP – posouzení školní zralosti, mate ská škola navrhuje odklad školní docházky.

2.5 Analýza výsledk , diskuse 2.5.1 Rozbor dotazníkové studie (byla dána možnost zaškrtnout více odpov dí v každé otázce)

Výsledky odpov dí na otázku: Kdy jste za ali pozorovat první odlišnosti v chování dít te (v k) a) ihned po narození b) b hem prvních m síc života c) mezi 1. – 2. rokem života d) po nástupu do mate ské školy e) neuv domovali jsme si žádné odlišnosti

1x --2x 7x 2x

Výsledky odpov dí na otázku: Kdo Vás první upozornil na odlišnosti v chování dít te mimo rodinu? a) p íbuzní b) sousedé c) okolí d) u itelky mate ské školy e) pediatr f) nikdo

2x --3x 7x -----

Výsledky odpov dí na otázku: Jaké za ízení Vaše dít navšt vuje? a) B žná mate ská školka b) Speciální mate ská škola c) Speciální t ída b žné mate ské školy

47

9x 3x ---

Výsledky odpov dí na otázku: Kdo Vás seznámil s pojmem ADHD v souvislosti s problémy Vašeho dít te? a) u itelky mate ské školy b) speciální pedagog c) pedagogicko-psychologická poradna d) pediatr e) tento pojem neznám

3x 3x 11x -----

Výsledky odpov dí na otázku: Bylo Vám doporu eno speciální za ízení pro Vaše dít ? a) ano, možnosti jsme využili b) ano, nevyužili jsme této možnosti c) ano, nemohli jsme využít této možnosti z d vodu malé kapacity speciálního za ízení d) nebylo

3x 2x 6x ---

Výsledky odpov dí na otázku: Jsou nabízené možnosti pé e pro Vás dosta ující? Co Vám chybí? a) Dosta ující b) Nedosta ující informace a nabídka c) Nevím d) Nedokážu posoudit

2x 5x 1x 2x

Výsledky odpov dí na otázku: Jaký je Váš názor na spolupráci všech odborných pracoviš ? a) dobrá b) vyhovující c) neadekvátní problém m dít te d) nedosta ující e) nevím, nemohu posoudit

3x 2x 3x 1x 3x

48

GRAF 1 VÝSKYT ADHD V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ DÍT TE A TYPU NAVŠT VOVANÉHO ZA ÍZENÍ 8 7 6 5 4 3 2 1

CHLAPCI

0 B ŽNÁ MŠ

D V ATA SPECIÁLNÍ MŠ

SPECIÁLNÍ T ÍDA P I B ŽNÉ MŠ (nejsou v TU z ízeny)

2.5.2 Rozbor dotazníku Otázka íslo l - Kdy jste za ali pozorovat první odlišnosti v chování dít te (v k) •

Nejvíce rodi

– 7, pozorovalo odlišnosti v souvislosti s nástupem

do mate ské školy. Uvád jí, že m ly možnost srovnání s chováním vrstevník , v tšina rodi

mohla posuzovat chování svého dít te mimo

okruh vlastní rodiny. Dva rodi e pozorovali odlišnosti v chování dít te již mezi 1. a 2. rokem. Jsou to d ti z více etných rodin, rodi e proto srovnávali chování ostatních sourozenc , odlišnosti byly proto více patrné. V jednom p ípad

konzultovala matka p íznaky odlišností

v chování dít te s pediatrem již po narození – nespavost, neklid,

49

problémy s p íjmem potravy. Ve dvou p ípadech si rodi e neuv domují, odlišnosti v chování dít te dosud, nebo si je dle mého názoru necht jí p ipustit. V rozhovoru uvád jí, že je jejich dít pouze p íliš živé, že je to dobré pro uplatn ní v sou asné spole nosti. Možnosti problém

p i

zahájení školní docházky neberou v úvahu, nep ikládají jim pat i nou d ležitost!. Zde dochází k napln ní p edpokladu informovanost rodi

íslo 1 - že

i u itelek b žných mate ských škol o

syndromu ADHD nebude na takové odborné úrovni, jako u rodi pedagog

ze speciálních mate ských škol. Na problém

a asto

upozorní až vyšet ení školní zralosti a odborníci z PPP. Také p edpoklad

íslo 3 – že na b žných mate ských školách je

nedostatek u itelek s odborným speciáln -pedagogickým vzd láním, což velmi komplikuje pé i o d ti s diagnózou ADHD se naplnil. Rodi e na tuto skute nost p i rozhovorech poukazovali, odbornou pé i na své kmenové mate ské škole by velmi uvítali. Tyto d ti t žko zvládají zm ny zab hnutých stereotyp , proto

asto rodi e

odmítali p e azení na Speciální mate skou školu.

Otázka íslo 2 - Kdo Vás první upozornil na odlišnosti v chování dít te mimo rodinu? Z dotazník vyplývá, že nejv tší po et rodi

upozornily na odlišnosti

v chování jejich dít te u itelky mate ské školy - celkem 12x, dále okolí dít te – 7x, pouze ve dvou p ípadech p íbuzní. P i individuálních rozhovorech s rodi i jsem zjistila, že se shodují na tom, že jejich dít

tráví v mate ské

škole v tšinu dne, proto mají u itelky dostatek prostoru k pozorování dít te, sledování odlišností v chování oproti jeho vrstevník m. Rodi e d tí

íslo 1, 3, 4, 6, 8 nemohli posoudit odlišnosti v chování

dít te v rodin , jedná se o jediná ky, proto rodi e nem li možnost srovnání se sourozenci. Matka chlapce v rodin

– rozvod rodi

íslo 1 p isuzovala zm ny v chování situaci

. Teprve na upozorn ní u itelek mate ské školy

navštívila psychologa, který diagnostikoval ADHD a nasadil farmakologickou lé bu. Navržen na odklad školní docházky. U dívenky íslo 4 je silná vazba

50

mezi matkou a dít tem – špatná adaptace, nemluvnost. Matka žije s dít tem sama a velmi se na dívenku upnula. Problémy si nep ipouští, k dít ti zaujímá spíše ochranitelský postoj. U chlapce situace ješt prarodi

. 8, o terého se starají prarodi e je

komplikovan jší – chlapec odebrán matce, sv en do pé e

. Jeho projevy jsou poznamenány citovou deprivací, s novu rodinou

se teprve sžívá.

P edpoklad

íslo l, že komunikace mezi rodi i a

mate skou školou bude na velmi dobré úrovni se potvrdil. Rodi e mají k u itelkám v tšinou d v ru, komunikace je každodenní, podn tná. Informovanost rodi

, jejichž d ti navšt vují Speciální mate skou školu,

o pojmu ADHD, problémech spojených s touto diagnózou, je na odborn jší úrovni, byly jim podány informace o této problematice p ímo v mate ské škole. Tito rodi e lépe spolupracovali p i rozhovoru nad dotazníkem, byli tzv. „vtaženi do problém

svého dít te“.

Nepokládali

tuto diagnózu za závažnou a ne ešitelnou.

GRAF 2 ETNOST UPOZORN NÍ NA ODLIŠNOSTI V CHOVÁNÍ DÍT TE

NIKDO; 0

PEDIATR; 0

P ÍBUZNÍ; 2 SOUSEDÉ; 0

U ITELKY MATE SKÉ ŠKOLKY; 7

P ÍBUZNÍ

SOUSEDÉ

OKOLÍ; 3

OKOLÍ

U ITELKY MATE SKÉ ŠKOLKY

51

PEDIATR

NIKDO

Otázka íslo 3 - Jaké za ízení Vaše dít navšt vuje? Speciální mate skou školu navšt vují pouze t i d ti. Ostatních dev t d tí navšt vuje b žné mate ské školy v Trutnov . V žádné mate ské škole není speciální t ída, pracují zde pouze t i speciální pedagogové na deset b žných mate ských škol. Tato skute nost se jeví jako nevyhovující. Tyto výsledky poukazují na napln ní p edpokladu

íslo 3 – že v našem regionu je

kapacita speciální mate ské školy omezená,

asto nem že uspokojit

požadavky na umíst ní d tí s diagnózou ADHD. Na b žných mate ských školách je málo u itelek s odborným speciáln -pedagogickým vzd láním, což velmi komplikuje pé i o d ti s diagnózou ADHD.

Otázka íslo 4 - Kdo Vás seznámil s pojmem ADHD v souvislosti s problémy Vašeho dít te? Nejv tší po et rodi

– 11 uvádí, že s pojmem ADHD byli seznámeni

v PPP, kam byli odesláni v tšinou na doporu ení u itelek mate ské školy, nejvíce p i posuzování školní zralosti. Do té doby se s tímto pojmem nesetkali. Rodi e d tí navšt vující speciální mate skou školu – v po tu 3, byly na problém upozorn ni, u itelky s nimi konzultovaly jednotlivé projevy chování dít te v mate ské škole, porovnávaly projevy chování v domácím prost edí. Rodi e chlapce íslo 3 se podíleli s u itelkami ve speciální mate ské škole na vypl ování tabulky znak

chování dít te – orienta ní diagnostiky

ADHD. Další t i rodi e byli na problém svého dít te upozorn ni i v b žných mate ských školách. Pojem ADHD byl vysv tlen pouze u dít te íslo 9 – na škole pracuje speciální pedagog. Další dvoje rodi e byli u itelkami odkázáni na PPP v souvislosti s navrhovaným odkladem nástupu školní docházky, kde jim byl pojem ADHD vysv tlen.

52

GRAF 3 ODPOV NA OTÁZKU: "KDO VÁS SEZNÁMIL S POJMEM ADHD V SOUVISLOSTI S PROBLÉMY VAŠEHO DÍT TE?"

TENTO POJEM NEZNÁM; 0

PEDIATR; 0

U ITELKY MATE SKÉ ŠKOLKY; 3

SPECIÁLNÍ PEDAGOG; 3

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ PORADNA; 11

U ITELKY MATE SKÉ ŠKOLKY SPECIÁLNÍ PEDAGOG PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PEDIATR TENTO POJEM NEZNÁM

Otázka íslo 5 - Bylo Vám doporu eno speciální za ízení pro Vaše dít ? Ve t ech p ípadech bylo doporu eno speciální za ízení a rodi e této nabídky využili. Dv ma d tem bylo doporu eno od odborník za ízení, ale rodi e této nabídky nevyužili. Zbytek rodi

speciální

uvádí možnost ano,

ale pro malou kapacitu nemohli této nabídky využít. Rodi e d tí

íslo 2, 3 a 6 využili doporu ení a speciální mate skou

školu navšt vují dosud. Velkou výhodu vidí p edevším v menším po tu d tí, v odborné pé i speciálních pedagog , v nabídce speciální pé e – SPC, logopedie, grafomotorika. Rodi e dít te íslo 4 a 10 nabídky nevyužili. Jako d vod uvedli vzdálenost od bydlišt , problémy s dopravou (dít sociáln

slabší rodiny, v rodin

základní školu v míst

íslo 10 je ze

je 5 d tí, z toho jedno navšt vuje speciální

bydlišt .). Ostatní d ti nem ly možnost navšt vovat

53

speciální

mate skou

školu

pro

nízkou

kapacitu

za ízení.

Jak

bylo

p edpokládáno v pr zkumu ( íslo 3), po et míst ve speciální mate ské škole každoro n

neuspokojí požadavky na umíst ní d tí se speciálními

pot ebami. Kapacitn

pojme pouze d ti s t žším mentálním postižením,

poruchou artistického spektra a se smyslovým a t lesným postižením. Jak bylo p edpokládáno, možnost umíst ní dít te s ADHD v menším kolektivu, jak je

asto odborníky doporu ována, není možná zajistit.

B žné mate ské školy v našem regionu jsou napl ovány do po tu 28 d tí, což je práv pro d ti s ADHD nevyhovující.

Otázka íslo 6 - Jsou nabízené možnosti pé e pro Vás dosta ující? Co Vám chybí? Dvakrát byla otázka nevypln na, dvoje rodi e uvedly že nedovedou posoudit, jedenkrát uvedeno nevím, pro p t rodi

je nabídka nedosta ující a

dvoje rodi e uvedly, že jsou nabízené možnosti pé e dosta ující. Rodi e d tí

íslo 10 a 4 otázku nevyplnili, nepochopili obsah.

V rozhovoru uvedli, že jim nic nechybí. Nabízené možnosti pé e je nezaujaly p edevším z finan ních d vod . (Pé e o d ti s odloženou školní docházkou v PPP je hrazena rodi i, ceny jsou uvedeny v nabídkovém letáku pro rodi e, se kterým jsem je p i rozhovoru seznámila). Rodi e d tí íslo 1 a 8 uvedly, že nemohou posoudit, jelikož nabídku možností pé e neznají. Po eznámení s nabídkovým letákem PPP, možnostmi pé e ve speciálním za ízení projevili zájem seznámit se blíže s programy pro d ti s ADHD. Vzhledem k nabídce se jejich názor zm nil a p iklán li se spíše k odpov di, že jsou možnosti pé e nedosta ující. P edpoklad

íslo 1 a 2, že informovanost rodi

je malá,

spolupráce odborník , kte í by se m li na pé i o d ti s DHD podílet není vyhovující, získávání a p edávání informací se jeví jako nepružné se naplnil. Rodi e mají zájem získávat informace o problémech svého dít te, o možnostech pé e a reedukace.

asto ale nev dí, kam a na koho se

obrátit s prosbou o pomoc, jaké pé e by mohli využít.

54

GRAF 4 ZM NY V ODPOV DÍCH NA OTÁZKU .6 (DOTAZNÍKU) VLIVEM ROZHOVORU 7 6

ODPOV DI DOTAZNÍK ODPOV DI V ROZHOVORU

5 4 3 2 1 0

DOSTA UJÍCÍ NEDOSTA UJÍCÍ

NEVÍM

NEDOKÁŽU POSOUDIT

NEVYPLN NO

Otázka íslo 7 - Jaký je Váš názor na spolupráci všech odborných pracoviš ? Ve t ech p ípadech odpov d li rodi e, že spolupráce odborných pracoviš

je dobrá, dv ma rodi

m vyhovuje, t em rodi

m se zdá

neadekvátní problém m dít te, pro jednoho rodi e je nedosta ující a ve t ech p ípadech se objevila odpov

„nevím, nemohu posoudit“.

Za dobrou považují spolupráci odborných pracoviš rodi e d tí, které navšt vují speciální mate skou školu (d ti p edpoklad

íslo 2, 3, 6). Tím se potvrdil

íslo 1, 2, že informovanost rodi

i pedagog

na speciální

mate ské škole o ADHD a možnostech pé e o tyto d ti bude na dobré úrovni oproti rodi

m a pedagog m na b žných mate ských školách.

Spolupráce všech odborník , kte í by se m li na pé i o d ti s ADHD

55

podílet, nebude pro všechny zú astn né vyhovující, získávání a p edávání informací se jeví asto jako nepružné. V pr b hu rozhovoru se rodi e d tí íslo 1, 8 a 5 p iklonili k variant , že je spolupráce odborník nevyhovující. Je to v souvislosti se seznámením s možnostmi pé e o d ti s ADHD. Rodi e d tí

íslo 4, 10 a 1 odpov d li, že nemohou posoudit, jelikož nemají

zkušenosti s odbornými pracovišti, nem li možnost se seznámit s nabídkou pé e. Pod nabízenými programy si nedovedou p edstavit konkrétní p ínos pro jejich dít . Rodi e dít te íslo 10 považují tuto pé i za zbyte nou, uvažují o za azení svého dít te do Základní školy speciální, i když je chlapec intelektov v norm . Škola je v míst jejich bydlišt a navšt vuje ji již starší sourozenec. Tato varianta se zdá rodi ekonomické situaci.

56

m sch dn jší, vzhledem k jejich

Záv r D tí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou stále p ibývá. Tyto d ti jsou nápadn

živé, impulzivní, mají problémy

s koncentrací, poruchy

pozornosti, asto mívají potíže s chováním a u ením. V mate ské škole nelze tyto d ti p ehlédnout. Jsou to d ti, „kterých je všude plno“. Jejich pohybová aktivita nezná mezí, jsou upovídané, u ni eho nevydrží a asto narušují hru ostatních d tí. P edškolní dít se syndromem ADHD se v d tské skupin stává „jiným“ a „odlišným“. Reaguje jinak než v tšina jeho vrstevník a pot ebuje specifický p ístup ze strany dosp lých. Prvním p edpokladem úsp chu p i výchov

takových d tí je v asná diagnostika a následná týmová práce

kolektivu specialist , pedagog

a rodi

dít te. Individuální plán, vhodná

motivace, ochotný pozitivní p ístup ze strany pedagoga i rodi

. I když si

nutnost specifického p ístupu k d tem s ADHD u itelky uv domují, nejsou mnohdy schopny takový p ístup zajistit. Roli zde m že hrát mnoho faktor od velkého po tu d tí v b žných t ídách MŠ p es nezajišt ní vhodného odborného pedagogického p ístupu, až po nedostatek informací o syndromu ADHD a možnostech jak s takovým dít tem co nejefektivn ji pracovat, na jakého odborníka se obrátit s žádostí o pomoc apod. Dít

se syndromem ADHD

nemívá potíže jen v prost edí mate ské školy, ale také v rodin . Pro rodi e mnohdy výchova takového dít te znamená nemalou zát ž. Z výsledk dotazníku, který byl v rámci bakalá ské

práce použit, z rozhovor

s rodi i

vyplývá, že spolupráce všech odborník , kte í by se m li na pé i o d ti s ADHD podílet není dosta ující, získávání a p edávání informací se jeví jako nepružné, rodi

m v tšinou nevyhovuje. Hypotéza, že v našem regionu je

nedosta ující kapacita speciální mate ské školy se potvrdila, stejn tak jako p edpoklad, že na b žných mate ských školách nejsou u itelky s odborným speciáln -pedagogickým vzd láním, tudíž speciální pé e o d ti s ADHD je nevyhovující. Pot šilo m , že se potvrdil p edpoklad, že komunikace mezi rodi i a u itelkami mate ské školy je na velmi dobré úrovni. Cíl práce, který spo íval p edevším ve zjišt ní možností pé e o p edškolní d ti s ADHD a zmapování spolupráce všech institucí, které se na této pé i podílejí, upozorn ní na nedostatky v této oblasti byl myslím napln n. Práce má

57

v neposlední ad p ínos i pro mne samotnou, nebo mi poskytla adu nových poznatk rodi

a zkušeností p i práci s d tmi s ADHD, které mohu dále p edávat

m d tí, ale i kolegyním na pracovišti. Z praxe vím, že každé dít je jiné

a platí na n j jiné metody práce a individuálního p ístupu.

Navrhovaná opat ení Pro mate skou školu Vzhledem

k výsledk m

dotazníkové

studie,

jež

poukázala

na nedosta ující kapacitu speciální mate ské školy a nevyhovující situaci v oblasti speciálního školství v našem regionu jsem ve spolupráci s dalšími dv ma mate skými

školami iniciovala

otev ení

p i b žných mate ských školách. Jedna t ída vadami, druhá – na naší materské škole,

dvou

speciálních

t íd

pro d ti s logopedickými pro d ti ze socio-kulturn

znevýhodn ného prost edí a pro d ti s odkladem školní docházky. P edb žné zmapování situace na obou pracovištích je odpovídající pro z ízení obou speciálních t íd. V letošním roce dokon í studium speciální pedagogiky t i u itelky, v dalším roce by m ly absolvovat ješt odborné kvalifikovanosti pedagog prosp chu rodi nedostává.

další dv . Tím se situace

v našem regionu výrazn

zlepší ku

, ale hlavn d tí, které tuto pé i pot ebují, ale zatím se jim

Mezi

další

doporu ení

bych

za adila

návšt vu

seminá

po ádaných PPP, SPC, nebo vzd lávacími centry, školení pedagog ze všech typ

mate ských škol. V oblasti speciální pedagogiky, zvlášt

u syndromu

ADHD se objevují stále nové informace a poznatky, které se dají v každodenní praxi u itelek mate ské školy využít ku prosp chu d tí s touto diagnózou. Spolupráce s t mito institucemi byla již úsp šn navázána a stále se rozvíjí. Pro rodi e d tí s diagnózou ADHD Jak

již

bylo

zmín no,

výsledky

dotazníkové

studie

potvrdili

malou

informovanost rodi

o problematice ADHD. Doporu ovala bych uspo ádat

p ednášky odborník

k této problematice p ímo v kmenové mate ské škole,

nap íklad u p íležitosti zahájení školního roku ve t íd p edškolák . Rodi e se

58

o problematiku d tí zajímali, pokud jim byl problém vysv tlen a pokud byli seznámení

s možnostmi

pé e,

což

vyplynulo

ze

zm ny

postoj

individuálních rozhovorech nad dotazníky. Pro rodi e p edškolák

po bych

navrhovala z ídit pravidelné poradny, kde by se mohli informovat na školní p ipravenost a zralost svých d tí a p ípadn konzultovat problémy s výchovou svých d tí s u itelkou mate ské školy. Zde by si mohli také zap j it pot ebnou odbornou literaturu týkající se specifických pot eb jejich d tí. Na tomto principu

již

n kolik

let

pracuje

na

naší

mate ské

škole

kroužek

grafomotorických dovedností p edškolák . Spolupráce s rodi i je na velmi dobré

úrovni,

emuž

odpovídají

i

grafomotorických obtíží d tí.

59

dosažené

výsledky

s nápravou

Seznam použitých informa ních zdroj 1. BLAHUTKOVÁ,

Marie,

KLENKOVÁ,

Ji ina,

ZICHOVÁ,

Dana.

Psychomotorické hry. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 2005. ISBN 80-210-3627-3. 2. HAVLÍNOVÁ, Miluše. Zdravá mate ská škola. 2. vydání. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-164-9. 3. HELUS, Zden k. Dít v osobnostním pojetí. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-888-0. 4. H SCHL, Cyril. Psychiatrie pro praktické léka e. 1, vydání. Lipník nad Be vou: H&H, 1996. ISBN 80-85-767-96-2. 5. LANG, Greg, BERBERICHOVÁ, Chris. Každé dít

pot ebuje speciální

p ístup. 1. vydání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-144-4. 6. LANIADO, Nessia. Máte neklidné dít ? 1. vydání. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-868-6. 7. KERROVÁ, Susan. Dít

se speciálními pot ebami. 1. vydání. Praha:

Portál, 1997. ISBN 80-7178-147-9. 8. KIRBYOVÁ, Amanda. Nešikovné dít . 1. vydání. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-424-9. 9. MERTIN, Václav, GILLERNOVÁ, Ilona. Psychologie pro u itelky mate ské školy. 1. vydání. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-799-x. 10. MICHALOVÁ, Zdena. Sondy do problematiky specifických poruch chování. 1. vydání. Havlí k v Brod: TOBIÁŠ, 2007. ISBN 80-7311-075X. 11. MUNDEN, Alison, ARCELUS, Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 1. vydání. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-625-X. 12. PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-65-6. 13. POKORNÁ, V ra. Teorie a náprava vývojových poruch u ení a chování. 3. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-570-9. 14. SELIKOWITZ, Mark. Dyslexie a jiné poruchy u ení. 1. vydání. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-773-7.

60

15. SINDELAROVÁ, Brigitte. P edcházíme poruchám u ení. 2. vydání. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-431-1. 16. TRAIN, Alan. Nej ast jší poruchy chování d tí. 1. vydání. Praha: Protál, 2001. ISBN 80-7178-503-2. 17. TYL, Ji í, PTÁ EK, Radek, TYLOVÁ, Václava. Nové metody nápravy lehkých mozkových dysfunkcí. Praha: FEEDBACK INSTITUT. 18. VÍTKOVÁ, Marie. Integrativní speciální pedagogika. 1. vydání. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9. 19. www.pppbruntal.cz 20. http://www.ssvp.wz.cz/Texty/zivedite.html

61

P íloha .1

Dotazník

(máte možnost zaškrtnout více odpov dí v každé otázce) 1. Kdy jste za ali pozorovat první odlišnosti v chování dít te (v k) a) ihned po narození b) b hem prvních m síc života c) mezi 1. – 2. rokem života d) po nástupu do mate ské školy e) neuv domovali jsme si žádné odlišnosti 2. Kdo Vás první upozornil na odlišnosti v chování dít te mimo rodinu? a) p íbuzní b) sousedé c) okolí d) u itelky mate ské školy e) pediatr f) nikdo 3. Jaké za ízení Vaše dít navšt vuje? a) B žná mate ská škola b) Speciální mate ská škola c) Speciální t ída b žné mate ské školy 4. Kdo Vás seznámil s pojmem ADHD v souvislosti s problémy Vašeho dít te? a) U itelky mate ské školy b) Speciální pedagog c) Pedagogicko-psychologická poradna d) Pediatr e) Tento pojem neznám 5. Bylo Vám doporu eno speciální za ízení pro Vaše dít ? a) ano, možnosti jsme využili b) ano, nevyužili jsme této možnosti c) ano, nemohli jsme využít této možnosti z d vodu malé kapacity speciálního za ízení d) nebylo 6. Jsou nabízené možnosti pé e pro Vás dosta ující? Co Vám chybí? 7. Jaký je Váš názor na spolupráci všech odborných pracoviš ? a) dobrá b) vyhovující c) neadekvátní problém m dít te d) nedosta ující e) nevím, nemohu posoudit