Důsledky zavedení společné měny euro na slovenskou ekonomiku

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Důsledky zavedení společné měny euro na slovenskou ekonomiku Bakalářská práce

Vedoucí práce doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Vypracoval: Jiří Holakovský

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat doc. Ing. Luboru Lacinovi, Ph.D., vedoucímu bakalářské práce, za odborné vedení práce a za jeho cenné připomínky, které mě dopomohly vytvořit tuto práci. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi poradili a podpořili mě.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Důsledky zavedení společné měny euro na slovenskou ekonomiku“ vypracoval samostatně a že veškeré zdroje použité v mé práci jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 28. května 2010

Podpis

Abstrakt HOLAKOVSKÝ, J. Důsledky zavedení společné měny euro na slovenskou ekonomiku. Bakalářská práce. Brno, 2010 K 1. lednu 2009 Slovensko vstoupilo do měnové unie a přijalo tím společnou měnu euro. Bakalářská práce se zabývá důsledky zavedení eura na Slovensku. Bude hodnoceno plnění podmínek vstupu do měnové unie již před vstupem. Poté budou zjišťovány a objasněny přínosy a nevýhody zavedení eura. Následně dojde k porovnání zjištěných výsledků a porovnání s očekáváním podle výsledků studie vypracovanou NBS. Klíčová slova: maastrichtská konvergenční kritéria, úrokové míry, zahraniční obchod, přímé zahraniční investice, měnové kurzy, inflace

Abstract HOLAKOVSKÝ, J. Implications of the common currency euro in the Slovak economy. Bachelor thesis. Brno, 2010 On 1 January 2009, Slovakia joined the monetary union and adopted the common currency euro. Bachelor thesis examines the implications of the euro institution in Slovak Republic. There will be assessed the compliance of entry conditions which were set before Slovak Republic has entered the EMU. Then benefits and disadvantages of the euro will be identified and explained. Finally, the comparison of obtained results and expectations will be performed, according to results of a study prepared by NBS. Key terms: maastricht convergence criteria, interest rates, foreign trade, foreign direct investment, exchange rates, inflation

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

Literární přehled

9

3.1

Zavedení eura na Slovenku....................................................................... 9

3.1.1 3.2

Podmínky účasti v měnové unii............................................................... 11

3.2.1

Cenová stabilita................................................................................ 11

3.2.2

Dlouhodobé úrokové sazby.............................................................. 11

3.2.3

Hrubý veřejný dluh ..........................................................................12

3.2.4

Veřejný deficit ..................................................................................12

3.2.5

Stabilita kurzu měny a účast v ERM................................................12

3.3

Přínosy společné měny ............................................................................14

3.3.1

Transakční náklady a kurzové riziko ...............................................14

3.3.2

Transparentnost cen ........................................................................14

3.3.3

Snížení úrokových sazeb ..................................................................15

3.3.4

Růst zahraničního obchodu .............................................................16

3.3.5

Přímé zahraniční investice............................................................... 17

3.4

Náklady společné měny ........................................................................... 17

3.4.1

Měnová politika ............................................................................... 17

3.4.2

Zaokrouhlování cen .........................................................................18

3.4.3

Měnové kurzy...................................................................................18

3.4.4

Inflace...............................................................................................19

3.5 4

Harmonogram přijetí eura ............................................................... 9

Dílčí shrnutí ............................................................................................ 20

Praktická část práce

22

4.1

Přijetí eura .............................................................................................. 22

4.2

Slovensko po zavedení eura.................................................................... 23

4.2.1

Velikost úrokových měr .................................................................. 23

4.2.2

Zahraniční obchod .......................................................................... 24

4.2.3

Přímé zahraniční investice.............................................................. 27

4.2.4

Měnové kurzy.................................................................................. 28

4.2.5

Inflace...............................................................................................31

5

Závěr

34

6

Literní zdroje

37

7

Seznam grafů

41

8

Seznam použitých zkratek

42

1 Úvod Světové hospodářství procházelo a i nadále prochází stále se zrychlující a zintenzivňující se celosvětovou globalizací. Vznikají nejrůznější integrační uskupení, která nás více či méně přímo ovlivňují. Pro spoustu zemí je stále více výhodné stát se členem určitého ekonomického uskupení než stát mimo integrační procesy. Dochází přitom k zrychlení ekonomické konvergence a zintenzivnění obchodních transakcí a snížení ekonomických nákladů spojených s obchodem v různorodých ekonomických systémech. A v neposlední řadě se státy díky začlenění do větších celků stávají jak ekonomicky, tak i politicky významnějšími, než kdyby zůstali jako malé unitární státy. [1] Jedním z takových je také Evropská unie, která započala svou cestu po druhé světové válce. Její původním posláním bylo udržení míru v Evropě zajištěním ekonomické provázanosti evropských ekonomik. Evropa se dále vyvíjela a prošla nejrůznějšími stádii ekonomické integrace od zóny volného obchodu přes celní unii, jednotný vnitřní trh a hospodářskou měnovou unii. Počet členů během let narůstal, až se v současné době zastavil na počtu dvaceti sedmi členských zemí.[2] Jak bude vývoj současné integrace pokračovat, je stále nejisté i kvůli dosti rozdílným prioritám jednotlivých států. Zda bude integrace pokračovat co do kvantitativních stránek v podobě přibírání nových členů nebo se integrační proces prohloubí ve stránce kvalitativní. Jestli kvalitativní stránka integrace v podobě prohlubování ekonomické integrace a končící integrací měnovou bude završena u většiny členů, je podstatná otázka. A domnívat se, zda-li se pak bude proces integrace ubírat dosavadním tempem nebo zrychlí či zpomalí, je v současné době příliš nepředvídatelné. Zaměřím se na HMU do jejichž „neznámých vod“ v tak krátkém časovém intervalu doposud vstoupilo šestnáct států. Posledním z přistupujících států se stalo Slovensko, které tak společně se Slovinskem pomyslně předstihlo dalších osm zemí přistupujících 1. května 2004 v tzv. východním rozšíření. [2] Již vstupem do Evropské unie, se země zavazují k přijetí společné měny euro. Přesné vymezení přijetí však není stanoveno, a proto záleží na každém státě, zda dokáže správně vyhodnotit všechny důsledky přijetí společné měny. Euro sebou totiž nenese jen výhody, jak spousta eurooptimistů věří. Nezbytnou podmínkou je bezesporu splnění maastrichtských konvergenčních kritérií, které se podařilo Slovensku dodržet a tedy se připojit k „patnáctce“ v eurozóně. Společná měna sebou nese i spoustu rizik spojených se ztrátou možnosti provádění monetární politiky, kterou přebírá Evropská centrální banka (ECB). Ta se však snaží o uspokojení potřeb jako celku a to může být v rozporu s potřebami jednotlivých členských zemí. Proto je načasování přistoupení tou nejdůležitější proměnou, jejíž správnost prokáže až budoucnost.

7

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem bakalářské práce, jak sám název vystihuje, je posouzení důsledků zavedení společné měny eura na slovenskou ekonomiku. Především pak posoudit, jak se daří naplňovat kritéria přínosu společné měny, jenž předpokládá studie, vypracovaná Národní bankou Slovenska jako možné budoucí očekávání ekonomických výsledků zavedení společné měny. Hlavního cíle bude dosaženo postupným hodnocením důsledků na ekonomiku pomocí dílčích cílů. V první části práce bude nastíněn teoretický rámec důsledků zavedení společné měny s aplikováním konkrétně na slovenskou ekonomiku. Budou popsány podmínky účasti v měnové unii v podobě maastrichtských konvergenčních kritérií a jejich skutečné časové plnění Slovenskem v porovnání s prognózami podle studie Národní banky a také jak byl postupně měněn plán přijetí eura od jeho prvního oficiálního představení slovenskými orgány až po konkrétní zavedení k 1. lednu 2009. Dále se práce bude zabývat přínosy a náklady společné měny euro, které by měly být se zavedením jednotné měny nejvýraznější. Tato dílčí část práce bude deskriptivní metodou kvantitativně popisovat očekávané důsledky zavedení společné měny podle již zmíněné studie Národní banky na slovenskou ekonomiku. Budou popisovány přínosy v podobě transakčních nákladů a kurzového rizika, eliminace kurzového rizika, veřejných financí a cenové stability a transparentnosti. Na druhou stranu nebudou opomenuty ani náklady představovanými technickými náklady, měnovými kurzy, měnovou politikou a v neposlední řadě růstem cenové hladiny. V další části, a to konkrétně ve vlastní práci, budou sesbírána a analyzována data získaná z internetových zdrojů Národní banky Slovenska nebo statistického úřadu. Bude zjišťováno, jak se získaná data odlišují od prognózovaných údajů a zda-li pak aktuální hodnoty mají očekávanou, nižší nebo převyšující hodnotu důsledků zavedení společné měny podle očekávané studie. Současně bude v práci dokazována pravdivost pracovní hypotézy, zda se naplnily očekávané výsledky slovenské ekonomiky podle studie vypracované Národní bankou Slovenska v porovnání se současným stavem ekonomiky po zavedení společné měny. V závěru práce dojde k zhodnocení důsledků v podobě přínosů či nákladů při zavedení společné měny euro v porovnání s očekáváním podle studie Národní banky Slovenska A jestli bylo načasování implementace společné měny vhodné. V závěru práce proběhne zhodnocení zjištěných výsledků a pomocí deduktivních postupů budou vytvořeny ekonomická doporučení pro Českou republiku při rozhodování ohledně vstoupení do HMU. Většina konkrétních údajů týkajících se významných makroekonomických ukazatelů budou získány z elektronických zdrojů statistického úřadu, nebo z národní banky, popřípadě z Eurostatu. Práce bude dále obsahovat seznam citovaných zdrojů a seznam grafů a použitých zkratek potřebných pro interpretaci v práci.

8

3 Literární přehled 3.1 Zavedení eura na Slovenku Stát, jenž žádá o vstup nebo je již členem EU, musí však splnit jednu z nejzákladnějších podmínek. Tou jsou tzv. Kodaňská kritéria, která jsou kladeny na každou zemi bez výjimky. Země musí mít stabilní instituce zajišťující demokracii, právní stát, lidská práva a ochranu menšin. Státní hospodářství by mělo být schopné vyrovnat se konkurenčním tlakům v Unii a poslední podmínkou je začlenění legislativy acquis communitaire. V neposlední řadě je také povinno dodržovat závazky ze členství v politické, hospodářské a měnové otázce, která se přímo vztahuje na problematiku společné měny. Slovenská republika se podpisem přístupové smlouvy v dubnu roku 2003 do Evropské unie stala v tzv. východním rozšíření členem EU k 1. květnu 2004 a to společně s Českou republikou, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou a Kyprem. S podpisem přístupové smlouvy se však také země včetně Slovenska zavazují ke vstupu do Hospodářské a měnové unie a tím konkrétně i k zavedení eura jako společné měny.[1] Přípravy na zavedení eura však již započaly před vstupem do EU a to 16. července 2003, kdy vláda SR schválila Strategii přijetí eura na Slovensku, na jejímž vyhotovení se podílelo Ministerstvo financí společně s NBS. Dalším významným právním aktem vlády SR 8. září 2004 z usnesení č. 862 bylo schválení společně s NBS a Ministerstvem financí SR dokumentu Konkretizace Strategie přijetí eura na SR a přijetí rozhodnutí o vypracování Národního plánu zavedení eura na SR. Národní plán je rámcovým dokumentem, jímž se mají řídit jednotlivé orgány při přechodu a připravování ekonomiku na zavedení eura. V podstatě definuje jednotlivé základní zásady, časový harmonogram a institucionální zajištění plnění cílů. Koordinátorem se oficiálně stalo Ministerstvo financí SR, které velice úzce spolupracovalo s NBS. Kvůli plynulejšímu a bezproblémovému řešení logisticky složitého problému přechodu na euro byly postupně zapojeny do procesu i jiné orgány od ledna roku 2005 jako např. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny, Ministerstvo vnitra, Úřad vlády, Statistický úřad a spousta dalších orgánů. Slovenská vláda společně s NBS ve svém společném prohlášení proklamovala, že výhody ze zavedení eura v celkovém měřítku převýší jeho nedostatky. Tudíž by se Slovensko mělo do společné měnové unie zapojit co nejdříve, jakmile bude dlouhodobě udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, nutných pro účast v měnové unii.[2]

3.1.1

Harmonogram přijetí eura

Národní plán zavedení eura, jak již bylo řečeno, je rámcový dokument obsahující konkrétní harmonogram procesu přechodu na euro. Části plánu byly v průběhu plnění postupně aktualizovány vzhledem k měnícím se okolnostem. Harmonogram by se dal stručně rozdělit do čtyř významných etap:

9

1. etapa – po vstup do ERM II Do 25. 11. 2005

Absolvování přístupových procesů do ERM II s orgány Evropské unie 2. etapa – členství v ERM II do rozhodnutí o přijetí SR do eurozóny 28. 11. 2005

Vstup do ERM II

Květen 2008

Zprávy o konvergenci Evropské komise a ECB

Květen – červen 2008

Hodnotící proces v evropských institucích

Červenec 2008

Rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky

Červenec 2008 Stanovení konverzního kurzu SKK/EUR Radou 3. etapa – mezi rozhodnutím o přijetí SR do eurozóny a samotným vstupem Červenec – prosinec 2008

Zabezpečení potřebného množství eurových bankovek a ražba mincí pro hotovostní oběh

Září – prosinec 2008

Předzásobení komerčních bank oběživem

Listopad - prosinec 2008 vem

Předzásobení maloobchodního sektoru oběži-

Srpen 2008 – prosinec 2009 Povinné duální zobrazování cen Do konce prosince 2008

Konverze bankomatů, automatů a jiných zařízení fungujících na mince nebo bankovky 4. etapa – po vstupu do eurozóny Leden 2009

Vstup do eurozóny

Do 16. ledna 2009

Duální oběh

Od 17. ledna 2009

Pokračování výměny starého korunového oběživa za eurové bankovky a mince v bankách a NBS

Do června 2010

Doporučené duální zobrazování cen

Zdroj:

NBS, 2010, vlastní zpracování [2]

10

3.2 Podmínky účasti v měnové unii Stát EU, který chce být součástí hospodářské měnové unii a čerpat její výhody, ale nést i rizika plynoucí z účasti, musí splnit jak Kodaňská kritéria, tak i Maastrichtská konvergenční kritéria. Kodaňská jsou však kladeny na každou zemi vstupující do EU a zahrnují nutnost stabilních institucí zajištujících demokracii, právní stát, lidská práva a ochranu menšin. Dále musí mít stát fungující tržní hospodářství schopné vyrovnat se s konkurenčními tlaky v Unii a poslední podmínkou je začlenění legislativy acquis communitaire a schopnost převzít závazky ze členství v politické, hospodářské a měnové otázce. Další podmínky, jež musí státy splnit, jsou již zmíněná maastrichtská kritéria, jejichž dodržování je průběžně kontrolováno Evropskou komisí, která pravidelně vydává nejméně jednou za dva roky, nebo na požádání kteréhokoliv členského státu s výjimkou na zavedení eura, zprávy o plnění konvergenčních kritérií. Ta jsou však opravdu jen posledním kontrolním kritériem připravenosti jednotlivé ekonomiky na vstup do měnové unie. 3.2.1

Cenová stabilita

V případě prvního kritéria cenové stability musí první členský stát vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, která je sledována během jednoho roku před posouzením. Nesmí překročit o více jak 1,5 procentního bodu míry inflace tří členských států, které dosáhli nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.[5] Podle předpokládané studie NBS ohledně plnění maastrichtského kritéria cenové stability mělo dojít k jeho naplnění v roce 2007. V roce 2004 došlo k výrazným administrativním zásahům do cenové hladiny v důsledku deregulace cen, změny spotřební daně a sjednocení sazby DPH. Poté také mělo docházet k postupnému snižování úrovně cenové hladiny.[6] Tato predikce byla oficiálně potvrzená Evropskou komisí, když 12 měsíční průměr HICP inflace na Slovenku měl hodnotu 2,2 %. Této hodnoty bylo dosaženo v srpnu roku 2007. Referenční hodnota byla určena 3,2 % podle trojice zemí s nejnižší inflací (Holandsko, Malta a Dánsko). Jak je patrné, tak hraniční hodnota byla dosažena s rezervou procentního bodu.[7] 3.2.2

Dlouhodobé úrokové sazby

Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí překročit o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch členských států, které vykazovali nejlepší výsledky v oblasti cenové stability. Dlouhodobá sazba se posuzuje v průběhu předešlého roku na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo cenných papírů.[5] Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb bylo plněno Slovenskem dlouhodobě a s dobrým rozdílem reálné a referenční hodnoty, jelikož ta byla stanovena na 6,5 % a reálná hodnota slovenských úrokových sazeb byla v roce hodnocení 4,5 %.[7]

11

3.2.3

Hrubý veřejný dluh

Podle kritérií nesmí poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu přesáhnout hranici 60 %. Jsou zde však výjimky, kdy dochází k dostatečnému snižování tohoto poměru a ten se uspokojivým tempem blíží k stanovené referenční hodnotě.[5] Toto kritérium bylo plněno s dostatečnou rezervou i podle předpokládané studie, když zjišťovaný výsledek vykazoval v roce 2008 hodnoty 29,4 % HDP.[7] 3.2.4

Veřejný deficit

Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí vzhledem k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit 3 %. Výjimkami může být trvale se snižující tendence či krátkodobé mírné překročení.[5] Podle prognózované studie mělo být kritérium veřejného deficitu splněno v roce 2007, jelikož od roku 2003 začalo Slovensko provádět důchodovou reformu. Ta měla za následek dočasné navýšení deficitu veřejných financí do roku 2006 a poté jeho postupné snižování. Deficit veřejných financí byl plněn již od roku 2007, když dosahoval hodnoty 2,2%.[7] Graf 1

Deficity veřejných rozpočtů

Deficity veřejných rozpočtů

% HDP

2001

2003

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

-5 -6 -7 -8 -9 -10

Zdroj:

3.2.5

2002

0 -1 -2 -3 -4

SR MD PL

Eurostat, 2010, vlastní výpočty [4]

Stabilita kurzu měny a účast v ERM

Povinností členského státu je dodržování normálního rozpětí kurzu, které je stanoveno mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému. Rozpětí musí být bez značného napětí alespoň dva předcházející roky před posuzováním. Stát v tomto období nesmí devalvovat z vlastní iniciativy bilaterální směnný kurz národní měny vůči měně kterékoli jiného členského státu.[5]

12

Slovenská měna vstoupila do systému ERM II v listopadu roku 2005 a centrální parita byla stanovena na úrovni 38,4550 Sk za 1 euro. Zároveň bylo zvoleno využívání standardního fluktuačního pásma ±15 % okolo centrální parity. Hranice pro intervence byla tedy stanovena na 32,6868 SKK/EUR a 44,2233SKK/EUR. V případě dosažení stanovených hranic, jsou následně nutné intervence jak ze strany národních bank eurozóny, tak i NBS. Ta však může intervenovat a upravovat tím kurz i bez dosažení hraničních hodnot. Stanovené pásmo bylo ale dlouhodobě neudržitelné z důvodu dosti vysokého růstu ekonomické produktivity a zhodnocování slovenské koruny k euru. Z toho důvodu požádalo Slovensko po dohodě s členy výboru ERM II o změnu centrální parity, která apreciovala s platností od 19. května 2007. Nově stanovená parita koruny vůči euru byla stanovena na 35,4424 Sk za 1 euro.[8] Tato upravená centrální parita však také nebyla konečnou a po dohodě ministrů financí zemí eurozóny, prezidenta ECB a ministrů financí a guvernérů centrálních bank Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska a Slovenska centrální parita slovenské koruny znovu apreciovala. Nová centrální parita koruny byla stanovena na úroveň 30,1260 Sk za 1 euro.[9] Plnění maastrichtských kritérií je však primárně nutno splnit k přesnému datu hodnocení Evropskou komisí a ECB, jež vypracovávají konvergenční zprávy. Slovenské plnění konvergenčních maastrichtských kritérií bylo tedy posuzováno v květnu roku 2008, kdy všechnu kritérií splnilo, jak následně vypovídá přiložené schéma. Rada ministrů financí EU (ECOFIN) poté v červenci učinila konečné rozhodnutí o připravenosti Slovenska přijmout euro.[24] Plnění maastrichtských kritérií retenční hodnota inflační kritérium úrokové kritérium kr. veřejného deficitu kr. hrubého veř. dluhu kurzové kritérium Zdroj:

skutečná hodnota

3,2 % 6,5 % 3,0 % 60,0 % 15 %

2,2 % 4,5 % 2,2 % 29,4 % plní

Evropská komise, 2008, vlastní zpracování [24]

Pokud budeme hodnotit, zda je euro opravdu přínosné nebo ne pro Slovensko, tak musíme začít již u plnění maastrichtských konvergenčních kritériích. Zde bych tedy zmínil fiskální kritérium. Slovensko muselo splnit jak kritérium veřejných deficitů, tak i hrubého veřejného dluhu. Pro splnění těchto kritérií muselo dojít ke stabilizaci slovenských veřejných financí. To se Slovensku skutečně podařilo pomocí nutných a často politicky nepopulárních kroků. Z tohoto pohledu lze fiskální kritérium považovat za přínosné díky určitému tlaku na splnění kritéria v podobě stabilizace veřejných financí.

13

V případě, že by Slovensko nestabilizovalo veřejné finance, docházelo by k nárůstu zadlužování Slovenska a mohlo by se tak dostat do závažných problémů, jak je tomu například u Řecka, které ohrozilo celou eurozónu. Další z parametrů maastrichtských kritérií, které stojí za povšimnutí je kritérium kurzu měny. Toto kritérium mělo na slovenskou ekonomiku dva důsledky. Jeden z důsledků fixace kurzu po zapojení se Slovenska do ERM II je zabránění volatilitě kurzu vůči euru. Tím pádem se vyhnulo větším kurzovým výkyvům, které se objevily ve větším rozsahu od poloviny roku 2008. Tyto kurzové výkyvy se nevyhnuly okolním zemím s jejich samostatnými měnami. Fixace kurzu má však pro Slovensko i svou druhou stránku. Slovensko odstranilo nevýhodu v podobě volatility kurzu, ale také částečně snížilo konkurenceschopnost slovenských exportérů. Tato výhoda zůstala okolním státům, u nichž může bez fixace docházet k oslabování kurzu vůči euru.

3.3 Přínosy společné měny 3.3.1

Transakční náklady a kurzové riziko

Společná měna eliminuje transakční náklady spojené s konverzí jednotlivých měn v rámci HMU To však do jisté míry závisí na velikosti a otevřenosti ekonomik. Pro větší a uzavřenější ekonomiky nebude přínos z úspor transakčních nákladů tak markantní jako u menších a otevřenějších ekonomik, u kterých dochází k intenzivnějším směnárenským službám.[3] Slovensko patří k jedné z nejotevřenějších ekonomik EU, což se projevuje na jeho zahraničním obchodu. Ten dosahuje hodnoty více jak 160 % HDP. Nejvíce obchodních transakcí je prováděno s evropskými zeměmi používající euro. Celkový odhad transakčních nákladů je 0.3 % HDP, jenž by se po přijetí eura mohly ušetřit. Podniky však mají ještě další náklady než jen z rozdílu mezi nakupovaným a prodávaným kurzem. Je tu řeč o nákladech na správu deviz, účtování kurzových ztrát nebo zisků a další dodatečné účetnictví. Tato část nákladů je odhadována na 0,06 % HDP a tudíž by byly odhadované celkové úspory z transakčních nákladů 0,36 % HDP ročně. Některé podniky se proti kurzovému riziku také zabezpečují nákupem finančních derivátů (opcí). Pro Slovensko je tento objem zajištění přibližně 10 % HDP. Z tohoto podílu jsou odhadované úspory po zavedení eura 0,02 % HDP. Zavedením silnější a stabilnější měny by mělo také zmírnit volatilitu k dalším měnám převážně k dolaru a české koruně, jež jsou vůči euru mírně stabilnější.[10] Podle vypracované studie byla efektivní volatilita slovenské koruny vůči jiným měnám v roce 2005 v průměru 0,63 %. Po vstupu Slovenska do eurozóny však efektivní volatilita poklesne na 0,35 %. a pokud i v dalších letech do měnové unie vstoupí také Česká republika a resp. i ostatní státy Visegrádské čtyřky, tak výše efektivní volatility kurzu je odhadována na 0,17 %.[6] 3.3.2

Transparentnost cen

Při zavedení společné měny opravdu dochází k větší transparentnosti a porovnatelnosti cen jednotlivých statků v různých zemích měnové unie. Při

14

porovnávání cen mezi domácími a zahraničními prodejci a výrobci by mělo docházet k větším konkurenčním tlakům, než panují pouze na domácím trhu. To by mělo mít vliv na určité snižování cen.[3] Toto snižování se projeví však zřejmě velice neznatelně a z veliké části budu pravděpodobně zastíněno naprosto opačným jevem a to spíše sbližováním cenové hladiny směrem nahoru. K zastínění dojde zvyšováním inflačních tlaků, jež budou na Slovensko působit po přijetí eura, jelikož výrazný ekonomický růst bude působit na vyrovnávání úrovně ekonomiky. A toto dohánění západních ekonomik se projeví možným růstem cenové hladiny, protože již nebude možné tyto změny korigovat pomocí změny kurzu.[10] 3.3.3

Snížení úrokových sazeb

Zavedení eura a s tím spojené očekávané snížení úrokových sazeb, které se projeví expanzivní politikou, by měly přinést mírně nižší náklady na kapitál a podpořily by tak nejrůznější investiční aktivity. Pokud vycházíme ze získaných zkušeností zemí eurozóny, kde míra investic dosáhla přibližně úrovně o 2,5 % více než v ostatních státech Evropy. Mezi nejvíce profitující subjekty při zavedení eura byly malé a střední podniky, jak dokládají zjištěné výsledky z Řecka, Slovinska a Kypru. Podle studie by měl být očekávaný přínos částečně nižší, jelikož k výraznému poklesu došlo již v letech 2004 a 2005. Snížení úrokových sazeb by mělo zapříčinit celkově větší příliv investic a narůstání zahraničního obchodu, což v dlouhodobém měřítku povede k růstu HDP.[10] Jak však ukázala zkušenost ze současné krize, tak snížení úrokových sazeb nemusí být v dlouhodobém období stoprocentní zárukou přílivu zahraničních investic, růstu zahraničního obchodu a v konečném měřítku růstu HDP. Přínosy ze snížení úrokových sazeb lze klasifikovat jen u konvergovaných ekonomik. Graf 2

Úvěrová bublina

Zdroj:

ECB, 2010 [25]

Příliš nízké nastavení úrokových sazeb, které je výhodné a snesitelné v silných ekonomikách jakou je např. Německo, však může v slabších a méně

15

konkurenčně schopných zemích, jakou je oproti Německu např. Řecko a Španělsko, způsobit vážné problémy. Příliš levné peníze mohou vytvořit úvěrovou bublinu, jejíž prasknutí následně vyvolá výrazné problémy.[25] 3.3.4

Růst zahraničního obchodu

Zavedení eura sebou samozřejmě nese jak výhody okamžité, tak také ty, jež se mohou projevit v delším časovém horizontu. Jednou z očekávaných významných změn je nepochybně růst zahraničního obchodu po vstupu do měnové unie. K jeho zvýšení by mělo dojít po odstranění transakčních nákladů a stabilizaci výměnného kurzu. Problematikou důsledků měnové unie na zahraniční obchod se již od roku 2000 začal zabývat Andrew Rose ve své studii. Zabýval se tzv. gravitačním modelem bilaterálního obchodu. Při své studii aplikované na malé země, které se rozhodly přijmout dolar jako platidlo, došel k potvrzení své teorie o zvýšení zahraničního obchodu vlivem měnové unie. Stále zde však přetrvávala otázka průměrně vyčíslitelného nárůstu zahraničního obchodu po zavedení společné měny. Proto také v roce 2005 vypracovali Rose a Stenley tzv. meta-analýzu výsledků do současné doby zjištěných studií a dat i v důsledku stále větší nutnosti kvůli integračním procesům v Evropě. Ve svých výsledcích určili nárůst bilaterálního zahraničního obchodu po vstupu do měnové unie v rozmezí 30 až 90 %. Efektem zavedení eura na zahraniční obchod se také dále zaobírali Micco a kol. v roce 2003 na vzorku 22 zemí. Ti došli k nárůstu zahraničního obchodu na rozmezí mezi 5 a 20 %. Podle jiné studie vypracované Barrem a kol. v roce 2003 je očekávaný nárůst zahraničního obchodu přibližně 29 %. Tudíž je zde vidět menší odchylování jednotlivých studií očekávaných přínosů společné měny na zahraniční obchod.[6] Jak již bylo zmíněno, Slovensko je klasickým příkladem malé a otevřené ekonomiky a je plnohodnotně integrováno do celosvětových obchodních a finančních toků. Pokud budeme odhadovat důsledky společné měny na zahraniční obchod, tak si musíme uvědomit, že do zemí Evropské unie směřuje více než 85 %celkového slovenského exportu. Pokud však dojde k začlenění i dalších zemí sousedící se Slovenskem, jež nejsou členy eurozóny, je možné pravděpodobně očekávat navyšování zahraničního obchodu oproti současnosti. Slovensko předběžně očekává nárůst zahraničního obchodu s eurozónou asi o 60 %, což by dále v důsledku vedlo ke zvýšení zahraničního obchodu o 50 %. Část však z tohoto očekávaného nárůstu zahraničního obchodu nelze časově přesně vymezit z důvodu neurčitosti a nemožnosti pevně vymezit doby vstupu jednotlivých zbývajících států do měnové unie. I kdyby však nebyl nárůst tak markantní, jak se předpokládá, tak jakékoliv navýšení obchodu bude mít bezpochyby pozitivní efekt na výkonnost ekonomiky. Tento přínos v podobě navýšení zahraničního obchodu však nebude mít okamžitý efekt.[6] Vstup Slovenska do eurozóny dosti zvýší stabilitu ekonomiky pro zahraniční investory, kteří uspoří na transakčních nákladech a kurzovém riziku, jenž představuje pro investory riziko při umísťování investic.[10]

16

Vyšší příchod zahraničních investic a růst zahraničního obchodu má celkově vést k podstatnému růstu HDP. Tyto souvislosti jsou empiricky průkazné. V případě růstu zahraničního obchodu o pouhé 1 % dojde k zvýšení HDP o třetinu procenta. Proto Slovensko předpokládá zvýšení HDP o 7 až 20 % jako důsledek zavedení eura. Roční přírůstek je odhadován přibližně na 0,7 % ± 0,3 %. Je očekáváno pouze necelé procento z toho důvodu, že k růstu bude docházet postupně po dobu přibližně dvaceti let. Očekává se efekt silnější v prvních letech a postupně by mělo docházet k jeho oslabování. I zde však panuje dosti velká míra nejistoty ohledně naplnění očekávání v důsledku dlouhodobé předpovědi, která se nemusí vyplnit.[10] 3.3.5

Přímé zahraniční investice

K hospodářskému růstu mohou samozřejmě přispět také přímé zahraniční investice (PZI) a to pomocí přílivu kapitálu a zvyšováním celkové produktivity. PZI se tedy v prvé řadě starají o zvýšení zásob kapitálu, jenž je potenciálem pro ekonomický růst. Tyto investice však nejsou investicemi dodatečnými, jelikož často jde hlavně o změnu vlastnictví podniků. Mnohem důležitější jsou proto přínosy PZI ve formě navýšení produktivity pomocí přísunu moderních technologií, výrobních postupů nebo novými manažerskými přístupy při řízení lidských zdrojů. Toto zvýšení produktivity práce je hlavním zdrojem zvyšování růstu potenciálního HDP.[6] Při studii, kterou provedli Haskel a kol. v roce 2002, byla testována výkonnost produktivity a dospělo se k závěru, že nárůst PZI o 10 %vede ke zvýšení celkové produktivity ostatních domácích firem o 0,5 %.[6] U Slovenska lze podle studie očekávat o něco silnější efekty kvůli výrazným rozdílům v technologiích mezi domácími a zahraničními výrobci než mezi výrobci ve vyspělejších státech. Dalším důležitým prvkem přílivu PZI jsou však také podmínky v zemi. Investor si všímá určitých ekonomických zvýhodnění ale také dostatečné výrobní kapacity, potřebné úrovně technologie a kvalifikované pracovní síly.[6]

3.4 Náklady společné měny 3.4.1

Měnová politika

V případě začlenění původně samostatné centrální banky do eurosystému dochází k ovlivňování jejich pravomocí. A to konkrétně v oblasti monetární politiky. To je pokládáno za podstatnou nevýhodu po vstupu do eurozóny. Banky jednotlivých zemí již nemohou využívat monetárních nástrojů v podobě regulace množství peněz v oběhu, úrokové míry a měnového kurzu. S měnovou politikou však vyvstává veliký problém a to proto, že ECB má monetární politiku nastavenou jako společný a plošný cíl pro celou eurozónu. To může být z pohledu některých zemí velice nevýhodné. Problémem je například různá míra inflace. Členské země s vyšší mírou inflace dosahují nižší nebo záporné reálné úrokové míry, jestliže míra inflace převyšuje úrokovou míru, zatímco země s nižší mírou inflace mají reálnou úrokovou míru příznivější. Toto negativum může následně ještě

17

více prohloubit rozdíly mezi jednotlivými státy místo toho, aby jejich ekonomiky konvergovaly.[6] Měnová politika Slovenska byla však již limitována před přijetím eura v důsledku plně liberalizovaných kapitálových toků, jejichž velikost několikanásobně převyšuje možnost měnové politiky na jejich ovlivnění. Centrální banka nebyla schopná současně stabilizovat cenovou hladinu, kurz koruny a celkovou reálnou ekonomiku. Kurz koruny byl často spíše pod vlivem zahraničních událostí a působil jako zdroj šoků než jejich stabilizátor. Do budoucna se dá předpokládat symetrie šoků v eurozóně, jak bude docházet ke zvyšování obchodních styků. Vzdání se měnové politiky bude podle odhadu představovat ztrátu pro Slovensko přibližně 0,04 % HDP.[10] 3.4.2

Zaokrouhlování cen

Jedním z dalších možných rizik při přechodu na euro jsou zvýšené obavy obyvatel ohledně zaokrouhlování cen při převodu na euro. Mohlo by docházet k růstu cen v důsledku zaokrouhlování nahoru. Podle zkušeností ze zemí zavádějících euro opravdu došlo ke zvýšení cen kvůli špatnému zaokrouhlování, a proto Eurostat odhadl zvýšení cen asi o 0,2 %. Je však otázkou, jestli k zaokrouhlování došlo omylem, nebo záměrně z důvodu obohacení kvůli nezažitosti eura mezi obyvateli. Tento aspekt by se však měl na Slovenku eliminovat v důsledku silné maloobchodní konkurence a také díky rozsáhlému programu duálního oceňování. Proto by měl být celkový efekt na zvýšení cen jen minimální.[10] 3.4.3

Měnové kurzy

Jednou z nejvýznamnějších politik, které se stát musí vzdát po vstupu do HMU je politika měnových kurzů. Ztráta této politiky se projeví v tom, že se již ekonomika nemůže při vzniku vnější nerovnováhy v podobě významného asymetrického šoku spoléhat na měnový kurz jako možný prostředek přizpůsobení ekonomiky. Tato nerovnováha pak musí být řešena například změnou mezd, mobilitou pracovníků nebo pomocí fiskálních transferů. Touto problematikou se zabýval Mundell v teorii optimální měnové oblasti (OCA).[11] Zde vyvstává jedna podstatná otázka, jestli je eurozóna a potažmo Evropská unie optimální měnovou oblastí. Jestli mezi jednotlivými zeměmi panuje silná sladěnost hospodářských cyklů nebo jestli jsou zde alespoň dostatečně rychlé a silné tendence ke konvergenci jednotlivých zemí a jejich hospodářství. Druhá podstatná věc ohledně politiky měnových kurzů záleží také na specifických parametrech jednotlivých zemí. Jestli je hlavně správně nastavená politika ovlivňování a umírňování změn kurzu. Podstatným prvkem je také velikost země (Slovensko) a její schopnost vůbec dokázat ovlivnit kurzovou volatilitu za ne až příliš vysokou cenu.

18

3.4.4

Inflace

Inflace je jedním z důkladně sledovaných jevů ekonomik, při vstupu do společné měnové unie. Jak již bylo zmíněno, inflace může přímo souviset se zavedením společné měny euro. Inflace představuje vzestup cenové hladiny, což se projevuje poklesem kupní síly peněz. Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny měřené např. indexem spotřebitelských cen (CPI). Inflace měří trend průměrné cenové hladiny, avšak ceny jednotlivých statků mohou růst naprosto odlišnou rychlostí. Cenové indexy se určují podle váženého aritmetického průměru jednotlivých cen, kde každá váha ceny každé komodity je dána jejím ekonomickým významem. Nejvýznamnějšími cenovými indexy jsou index spotřebitelských cen CPI, index cen výrobců a deflátor GNP.[13] Jednou z hlavních otázek trápící obyvatele Slovenska je samozřejmě růst cenové hladiny. Je to jedno z největších a nejvíce vnímaných negativních jevů, které je spojeno se zavedením společné měny. Na Slovensku stejně jako ve většině evropských zemí panuje dosti velká diverzita a konkurenční prostředí, které by mělo ochránit slovenskou ekonomiku od neúměrného a nepřiměřeného zvyšování cenové hladiny obchodníky a výrobci. I zde by však mohl nastat problém při přechodu na euro a neznalosti nového cenového prostředí. Toho by mohli využít některé subjekty při převodu na euro, které by se snažili zvýšit ceny nebo se je pokusili zaokrouhlovat nahoru, jak již bylo zmíněno dříve. Samotný převod korun na eura by však měl být pouze matematický problém. Ceny po převodu se musí zaokrouhlovat přesně podle matematických pravidel, což by mělo v celkovém důsledku vykázat nulové navýšení cen. Samozřejmě u určitých subjektů se specifickým nákupním košem může dojít k menšímu navýšení cen v důsledku zaokrouhlení, ale jiné spotřební koše by měly naopak pociťovat opačný efekt. Pokud by se však všechny subjekty rozhodly zaokrouhlit ceny nahoru, mělo by to podle odhadů celkový efekt na růst cen spotřebitelského koše o 0.73 %.[6] Zavedení eura bezesporu vyvolá určité komplikace většiny subjektů. K dočasnému snížení orientačních schopností s cenami v eurech samozřejmě dojde, a proto je nutné předcházet možnému zneužívání z neznalosti cen. Z toho důvodu dojde na ochranu spotřebitelů v podobě povinného duálního oceňování všech výrobků a služeb. Jednotlivé ceny budou označovány jak v korunách, tak v eurech a budou přesně přepočítány podle konverzního kurzu. Od srpna roku 2008 tedy podle plánu zavedení eura začala platit povinnost zobrazovat duální ocenění ještě před zavedením eura. Tato povinnost platila do konce roku 2009. Dále je však doporučeno ještě do poloviny roku 2010 v tomto duálním oceňování pokračovat, z důvodu jednoduššího přizpůsobení se obyvatel cenové hladině zboží v eurech.[6] Při pohledu na inflaci v dlouhodobém období je zde více opodstatněných obav. Slovensko stejně jako ostatní země mimo eurozónu mají svou hospodářskou úroveň nižší než průměr eurozóny. Slovensko samozřejmě při rychlém růstu hospodářství bude dohánět EU v životní úrovni, ale také v cenové hladině. A zde dochází k problému v důsledku trvalého zafixování kurzu. Protože násle-

19

dujícím dobíhajícím kanálem ekonomik bude inflace. Podle odhadované studie by se inflace v několika letech po vstupu do měnové unie měla pohybovat přibližně o 1,5 procentního bodu výše než průměrná inflace v eurozóně. V případě nezavedení eura by však inflační cíl byl také vyšší podobně jako v okolních zemích než cíl ECB. S růstem inflace je také spojována obava ze ztráty hodnoty úspor nebo důchodů. Tato obava je však neopodstatněná jelikož při měnovém převodu by nemělo dojít k růstu cenové hladiny. Výrobky a služby se převádějí naprosto stejně jako důchody a úspory, a tudíž by jejich kupní síla měla zůstat konstantní. Je zde však opodstatněná obava z míry inflace, která bude snižovat hodnotu úspor. Díky nízké míře úročení a vyšší inflaci bude úroková míra z vkladů záporná. Pro podnikovou sféru tento stav bude přínosem, jelikož podniky jsou čistými dlužníky domácností, ale pro domácnosti to bude mít ztrátový efekt. Pro důchody by přechod na euro a inflace neměla být větší problém, protože důchody důchodců jsou pravidelně valorizovány i když s menším časovým zpožděním.[10]

3.5 Dílčí shrnutí Přijetí eura sebou nese jak zmiňované přínosy ale i náklady. Některé přínosy a náklady se objeví s okamžikem zavedení eura nebo ještě těsně před jeho zavedením, ale některé dopady na ekonomiku budou muset být hodnoceny z pohledu delšího časového intervalu. Jedna z očekávaných výhod zavedení eura je předpokládané snížení úrokových sazeb. Jak bylo zmíněno, podle studie by přijetí eura mělo poznatelně snížit hlavní úrokovou sazbu, která je u ECB a tedy v eurozóně o něco nižší než hlavní úroková sazba u NBS. To by se mělo následně projevit snížením sazeb u všech komerčních finančních poskytovatelů. To by v důsledku mělo poskytovat levnější finanční prostředky jak pro obyvatele, tak i pro podnikatelské subjekty, což by ve výsledku mělo vést k navýšení investičních záměrů. Předpokládané zvýšení podnikatelských a spotřebitelských záměrů by mělo být stimulem pro celkový růst HDP. Proto bude v praktické části posouzena velikost hlavní úrokové míry, jejíž velikost stanovuje ECB, v porovnání s hlavní úrokovou mírou stanovovanou dříve NBS.[10] Zahraniční obchod je dalším z ukazatelů fungování ekonomiky. Růst zahraničního obchodu je dalším z očekávaných přínosů společné měnové unie. Jak již bylo zjištěno ve většině studií, existuje potvrzená závislost na vstupu do měnové unie a růstu zahraničního obchodu. Z tohoto důvodu bude posuzován měřitelný vliv eura na růst zahraničního obchodu a výsledek obchodní bilance, jenž nemusí určitě dosahovat kladných hodnot. Poslední z konkrétně posuzovaných kladných vlivů na slovenskou ekonomiku jsou přímé zahraniční investice. Přímé investice vyjadřují změny podílového vlastnictví v podnicích zahraničními investory. Důležité jsou však i nepřímé investice v podobě zvyšování efektivnosti práce díky přílivu nových technologických postupů. Díky snížení úrokových sazeb a snížení kurzového rizika by mělo dojít ke zvýšení slovenské prestiže pro zahraniční investory, což

20

by se v konečném důsledku mělo projevit kladně na slovenském hospodářském výstupu. Euro sebou však nese i negativní jevy, které nesmí být opomíjeny. Jeden z takových poměrně významných jevů je problematika měnových kurzů. Politika měnových kurzů může být nástrojem ke zmírnění vychýlení ekonomiky při určitém asymetrickém šoku. Bude zkoumáno, zda pak vzdání se politiky měnových kurzů bylo pro Slovensko opravdu ztrátou na rozdíl od okolních zemí V4, jež svou politiku stále provádějí. Druhou otázkou je, jak efektivní byla možnost ovlivňování a zmírňování výchylek při kurzové volatilitě. Poslední z posuzovaných a také velice sledovaných negativ jak odbornou i širokou veřejností je míra inflace. Jev inflace je obyvatelstvem vnímán nejvíce a reakce obyvatel na růstu cenové hladiny jsou nejcitlivější. Jelikož dojde k zafixování kurzu, tak při dohánění úrovně západních ekonomik Slovenskem bude konvergenčním kritériem už jen cenová úroveň. Proto bude posuzován cenový růst oproti teoretickým očekáváním.

21

4 Praktická část práce 4.1 Přijetí eura K 1. 1. 2009 Slovensko překročilo pomyslný most mezi východem a západem a přiblížilo se tedy o něco více západním zemím, jež jsou součástí Evropské unie o mnoho let déle. Slovensko k 1. lednu 2009 přijalo euro za svou společnou měnu, a tak se stalo ve čtvrtém rozšíření 16. a prozatím posledním členem společného integračního procesu v podobě měnové integrace. Při přechodu na euro byl zvolen scénář „Big bang“, při kterém došlo k současné výměně jak bezhotovostních peněž tak i hotovostního oběživa. Tento způsob byl zvolen z jednoho prostého důvodu a to úspory nákladů a zkrácení přechodného období. Scénář „Velkého třesku“ byl zvolen podle zkušeností s jeho použitím již při zavádění eura na Slovinsku v roce 2007, Maltě a Kypru v roce 2008. Tento scénář je odlišný od prvotního zavánění eura původní „dvanáctkou“, protože tehdy nejprve došlo k nahrazení bezhotovostních peněz v roce 1999 a poté v roce 2002 následně i hotovostních bankovek a mincí.[14] Od 1. ledna 2009 platil při výměně korun za eura tzv. duální oběh. Tento duální oběh platil do 16. 1. 2009, kdy bylo možno platit jak eurovými tak korunovými penězi. Tento duální oběh trval na Slovenku pouze 16 dní narozdíl od dvouměsíční doby, kterou použili předchozí státy. Ze zkušeností však vyplynulo, že dva měsíce jsou zbytečně dlouhé a nákladné období. Podle získaných informací došlo k výměně veliké časti korun již prvním týdnu a bez sebemenších potíží.[14] Před zavedením eura proběhla také velká informační kampaň s logem „€ Naša měna“, která vycházela ze zkušeností z roku 2002. Při kampani spolupracovala ECB s Národní bankou Slovenska. Cílem kampaně bylo seznámit obyvatele hlavně s vizuální podobou bankovek a mincí a s dalšími procesy nutnými k přechodu na euro. Kampaň zahrnovala až 17 různých publikací jak pro veřejnost, tak i školící materiály pro profesionální zpracovatele peněz.[14] Při přechodu na euro bylo nutné zainteresovat většinu relevantních subjektů banky nevyjímaje. Na základě předešlých zkušeností ECB rozhodla kvůli plynulejšímu přechodu předzásobit se eurovými bankovkami. Další změnou bylo také u Slovenska to, že proběhlo předzásobení podniků bankovkami a mincemi. Proto také došlo z logistických a geografických důvodů k dodání od Oesterreiche Nationalbank 196,2 mil. bankovek v celkové hodnotě 8,3 mld. EUR. Počáteční zásobu 49 mil. eurových mincí v celkové hodnotě 165,22 mil EUR již vyrazila slovenská mincovna Kremnice.[14] Pokud začneme hodnotit slovenskou ekonomiku po vstupu do měnové unie, tak musíme brát v úvahu všechny aspekty. A tím největším je samozřejmě celosvětová hospodářská krize, jež postupně určitým způsobem zasáhla snad všechny státy světa. Krize se od konce roku 2007 začala čířit ze Spojených států v podobě finanční krize a zasáhla všechny finanční instituce, což mělo následně nedozírné následky ve většině vyspělých států světa, Slovenska nevyjímaje.

22

4.2 Slovensko po zavedení eura 4.2.1

Velikost úrokových měr

Velikost úrokových měr velice ovlivňuje náklady na kapitál. Cena kapitálu proto závisí na rozhodnutí národní banky, která určuje velikost úrokové míry. Národní banky se pomocí hlavní úrokové míry snaží buď omezit nabídku peněz jejich vyšší cenou pro komerční banky nebo se naopak snaží stimulovat ekonomický růst expanzivní politikou pomocí nižší hlavní refinanční úrokové míry. Vstupem do eurozóny však Národní banka ztratí velkou část možnosti regulace ceny peněz, jelikož tuto odpovědnost přebírá ECB. Podle studie by se velikost úrokových měr měla se vstupem do měnové unie snížit. Nevychází se jen ze studie, ale hlavně ze zkušeností zemí eurozóny, kde došlo k celkovému snížení hlavní úrokové sazby, která byla stanovena podle NBS na nižší úrovni. Graf 3

Hlavní refinanční úrokové sazby ECB a NBS

Hlavní refinanční úrokové sazby 5 4,5 4 3,5 3 % 2,5 2 1,5 1 0,5 0

ECB

Zdroj:

02

12

M 10 20

20

09

M

M 09 20

09

M

10

08

6 20

20

09

M

4 M 20

09

M 09 20

09

M

3

1

11 M 08

20

9 M 20

08 20

20

08

M

7

NBS

NBS, 2010, vlastní výpočty [12]

Při pohledu na vývoj hlavní úrokové míry na Slovensku je zde patrná naprostá konvergence již před přijetí samotného eura. Z křivek je patrný okamžik těsně v polovině roku 2008, kdy došlo k výraznému snižování hlavní úrokové sazby a to jak na Slovenku, tak v celé eurozóně. Toto snížení byla reakce na posilující finanční krizi, jež se začala výrazně projevovat do všech ekonomik. Docházelo k dalšímu prohlubování ekonomické recese, na což reagovali ECB a NBS snížením hlavní úrokové sazby. K jedinému patrnému odchýlení hlavní úrokové míry na Slovensku od úrokové míry ECB došlo ke konci roku 2008 těsně před přijetím eura. Slovensko se tedy muselo sladit s hladinou úrokové míry v eurozóně plánovanou na příští rok 2009, což také v prosinci udělalo a snížilo sazbu o 0,75 procentního bodu. Od 1. ledna převzala ECB pravomoc v určování základní úrokové sazby pro všechny státy eurozóny. I nadále ECB snižovala základní sazbu, až v květnu roku

23

2009 dosáhla svého minima a zastavila se na hladině 1 %. Na této úrovni zůstala celých 11 měsíců až do dubna roku 2010. Podle budoucího odhadovaného vývoje k následnému zvyšování úrokové sazby nedojde zřejmě celý rok. Analytici očekávají možné zvýšení sazby až ke konci roku roku 2010 díky razantnějšímu oživení ekonomik.[17] Jak vyplynulo ze získaných informací, tak ke snižování úrokové sazby opravdu došlo. Je však otázkou, jestli by snížení nebylo menší, pokud by Slovensko nevstupovalo do eurozóny. Kvůli synchronizaci sazeb NBS s ECB bylo patrné snížení úrokových sazeb o 0,75 % ještě těsně před zavedením eura. Ke snížení sazby tedy opravdu došlo a to potvrzuje studii ohledně zavedení eura. Druhou otázkou však je, jestli by náhodou nedošlo k podobnému efektu i bez zavedení eura. 4.2.2

Zahraniční obchod

Slovensko patří mezi malé a otevřené ekonomiky, a proto je pro něj otázka zahraničního obchodu velice důležitá. Slovenský průmysl je z veliké části orientovaný na vývoz a jeho úspěch v širším měřítku tedy stojí na hlavních exportních trzích. Slovenský export, jak již bylo dříve naznačeno, je z 85 % orientovaný na Evropskou unii, více jak polovina přímo do zemí eurozóny a celou pětinu obchodů má Slovensko se svým největším obchodním partnerem a to Německem.[18] Graf 4

Zahraniční obchod SR

Zahraniční obchod SR 5000,0

mil EUR

4500,0 4000,0 vývoz

3500,0

dovoz

3000,0

Zdroj:

24

01

11

10 M 20

09

09 M 20

07

09 M 20

05

09 M 20

09 M

03

Eurostat, 2010, vlastní výpočty [20]

20

01

09 M 20

11

09 M 20

09

08 M 20

07

08 M 20

05

08 M 20

03

08 M 20

08 M 20

20

08 M

01

2500,0

Jak je patrné z grafických údajů zahraničního obchodu SR, tak k výrazným změnám v obchodě došlo na konci roku 2008, kdy se začala naplno projevovat síla světové recese. Při hlubším pohledu na vývoj obchodní bilance v posledních letech je patrné, že Slovensko vykazovalo převážně zápornou bilanci, Od roku 2009 však došlo k obratu obchodní bilanci Slovenska a Slovensko se tím tak stalo spíše vývozcem než dovozcem, jak dokládá graf č. 5. Graf 5

Bilance zahraničního obchodu SR

500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 -100,00 -200,00 -300,00 -400,00 -500,00

S

20 07 20 M0 07 1 20 M0 07 3 20 M0 07 5 20 M0 07 7 20 M0 07 9 20 M1 08 1 20 M0 08 1 20 M0 08 3 20 M0 08 5 20 M0 08 7 20 M0 08 9 20 M1 09 1 20 M0 09 1 20 M0 09 3 20 M0 09 5 20 M0 09 7 20 M0 09 9 20 M1 10 1 M 01

mil EUR

Saldo obchdoní bilance SR

Zdroj:

Štatistický úrad SR, 2010, vlastní výpočty [20]

Skutečnost, že Slovensko se stalo od roku ve výsledcích převážně vývozcem, je způsobená však podstatným snížením dovozu na Slovensko. Toto snížení dovozu bylo větší než snížení vývozu, jak je patrné na grafu č. 4. Tím pádem se tedy Slovensko stalo čistým vývozcem. Propad obchodní aktivity se projevil v souhrnu bilance zahraničního obchodu také v celé Evropské unii, která tak za rok 2008 vykázala obchodní deficit o velikosti 18,3 mld eur. Zajímavé je však zjištění, že samotná eurozóna za rok 2008 vykázala obchodní přebytek na úrovni 0,3 mld eur. [19] Při dalším hodnocení zjistíme, že celý rok 2009 Slovensko vykazovalo v zahraničním obchodě přebytky až na jeden měsíc a to prosinec. Celkově tedy Slovensko dosáhlo přebytek exportu 1186,70 mil eur. K oživení obchodní aktivity v roce 2009 docházelo i v některých státech EU a eurozóny, i když některé státy stále vykazovaly veliké propady bilance zahraničního obchodu. Celkově eurozóna vykázala ke konci roku 2009 přebytek 8,8 mld eur, přestože celá Evropská unie stále balancovala s deficitem 1,2 mld eur. Mezi země s největšími přebytky patřilo Německo, Irsko a Holandsko. Na druhou stranu s největšími deficity hospodařila Velká Británie, Francie, Španělsko Řecko, jak je patrné na grafu průměrných půlročních obchodních bilancí států Evropské unie. [19]

25

Graf 6

Průměrné půlroční obchodní bilance

Průměrná půlroční obchodní bilance

mil EUR

9000

4000

-1000

2S 2008

1S 2009

2S 2009

-6000

-11000 Belgie Irsko Lotyšsko Rakousko Finsko

Zdroj:

Bulharsko Řecko Litva Polsko Švédsko

Česko Španělsko Lucembursko Portugalsko Velká Británie

Dánsko Francie Maďarsko Rumunsko

Německo Itálie Malta Slovinsko

Estonsko Kypr Nizozemí Slovensko

Eurostat, 2010, vlastní výpočty [20]

Mezi největší obchodní partnery Slovenska patří na prvním místě Německo s téměř dvacetiprocentním podílem slovenského obchodu následované Českou republikou s desetiprocentním podílem a poté Itálie, Rakousko, Polsko a Maďarsko. Jelikož největší obchodní partneři a to hlavně Německo a Česko, na kterých se z velké části odvíjí slovenský zahraniční obchod, vykázaly v roce 2009 růst objemu zahraničního obchodu. To mělo kladný vliv na celou obchodní bilanci Slovenska, které vykazovalo od roku 2009 již nezápornou obchodní bilanci, ale dostalo se s objemem 0,3 mld. EUR do kladných hodnot. Co se týče dalšího vývoje obchodní bilance, tak odhady podle bankovních analytiků pro Slovensko na rok 2010 jsou příznivé a předpovídají i nadále v mírném obchodní přebytek exportu. Ohledně přesné výše se však jejich odhady velice rozcházejí. Průměrně podle průzkumu Národní banky Slovenska jejich nepříliš přesný odhad nachází v širokém pásmu od 940-milionového deficitu až po 340-milionový přebytek.[18] Jak ukazují výsledky, tak v Evropské unii dochází pozvolna k oživování hospodářství a zahraničního obchodu, což bude mít bezesporu kladný vliv na slovenský zahraniční obchod, jelikož obchodní výměny jsou z 65 % procent závislé na EU. Jelikož Slovensko v roce 2009 vykazovalo kladnou obchodní bilanci, přichází na řadu otázka, zda zavedení eura mělo přímý vliv na růst zahraničního obchodu. Hodnotit tento přínos po tak čerstvých a krátkodobých údajích je velice nerozvážné a bude jej možno lépe zhodnotit až s větším časovým odstupem. Další vývoj zahraničního obchodu bude záležet také na vývoji celkové ekonomické situace jak na Slovensku, v EU, ve světě, ale především na vývoji ekonomik nej-

26

větších obchodních partnerů Slovenska a to jak v měnové unii, tak i mimo ní samotnou. 4.2.3

Přímé zahraniční investice

Zahraniční investice a jejich příchod jsou jedny z nejúčinnějších stimulačních prvků v ekonomikách jak vysoce rozvinutých, tak i zaostalejších. V těch však mají podílově větší význam. Příchod zahraničních investorů a jejich investic je všemi ekonomikami vítáno. Pokud budeme hodnotit Slovensko a jeho schopnost přilákat a udržet si zahraniční investory tak vyjdeme ze získaných dat o zahraničních investicích vyobrazených v grafu. Graf 7

Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice 1 200 000 1 000 000

mil SKK

800 000 600 000 400 000 200 000 0 2001

Zdroj:

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

NBS, 2008, vlastní výpočty [21]

Jak je z výsledků patrné, tak k přílivu zahraničních investic docházelo na Slovenku stabilně. Slovensko se po vstupu do Evropské unie stalo společně s členy Visegrádské 4 velice atraktivními zeměmi pro zahraniční investice, jejichž příliv dlouhodobě vykazoval stoupající tendenci. Problematiku zahraničních investic zmínil ve své řeči 7.7 2006 Ľubomír Jahnátek, ministr hospodářství Slovenska. Prohlásil zahraniční investice jako jedny z jeho největších priorit. Chtěl investory s jejich kapitálem přilákat a hlavně následně dlouhodobě udržet. V té době se však Slovensko nacházelo právě na špici ze států Visegrádské 4, co se týkalo přísunu zahraničních investic. To se však vše změnilo v roce 2008, když se v důsledku hospodářské krize propadlo až na poslední místo z V4. Proto nedošlo k naplnění prohlášení ministra z roku 2006, jelikož v té době nebyla o hospodářské krizi ještě ani zmínka. Celkově došlo ke snížení přísunu zahraničních investic do regionu střední a východní Evropy a v roce 2009 byl tento přísun pouze 50 % než v roce 2008. Nejnižší pokles z přílivu investic v roce 2009 zaznamenala Česká republika

27

s 19% rozdílem oproti předešlému roku. Největší pokles byl zaznamenán v Slovinsku s 71 % a Lotyšsku se 70 %. Velkou roli na poklesu přílivu investic měly bezesporu špatné ekonomické situace jednotlivých států, ale i snížená úvěrová schopnost bank.[16] Při dalším hodnocení států střední a východní Evropy zjistíme že, Slovensko v roce 2009 jako jediné vykazovalo růst zahraničních investic. Tento nárůst byl o 55 % vyšší oproti předešlému roku. Zmíněný nárůst byl zapříčiněn z více jak 40 % investicí společnosti TriGranit v celkové hodnotě 2,3 mld USD a konkrétně v oblasti nemovitostí.[16] Ve většině států jak eurozóny, tak i zemí mimo měnovou unii, došlo ke snížení přímých zahraničních investic a týkalo se to i Slovenska, u nějž byl pokles dosti výrazný. Snížení úrokových sazeb vstupem do měnové unie mělo přilákat více investorů. Pokud tedy hodnotíme Slovensko jako člena eurozóny oproti nečlenům, tak podle kladných výsledků v zahraničních investicích, jež byly vykázány v roce 2009, se přijetí eura projevilo pro Slovensko jako pozitivum. Zůstává však otázkou, zdali přiliv investic od investorů byl motivován eurem nebo celkově příznivějšími podmínkami k investování. 4.2.4

Měnové kurzy

Pokud začneme hodnotit důsledky zavedení eura na slovenskou ekonomiku, tak jednou z oblastí ovlivnění eurem je oblast a politika měnových kurzů. Jak již bylo nastíněno v teoretické části, politika měnových kurzů slouží jako ochranný mantinel proti nejrůznějším asymetrickým šokům. V případě výskytu nějakého asymetrického šoku může měnový kurz sloužit jako ochrana pro stát vůči problémům z vnějšího prostředí. Jedním z takových šoků může být a také je současná hospodářská krize, jenž se vyznačuje největší recesí od třicátých let minulého století. Podle určitých tezí však volatilita směnných kurzů naopak spíše může prohlubovat jednotlivé krize a prohlubovat problémy, s nimiž se mohou jednotlivé ekonomiky potýkat. Přijetím eura si Slovensko zafixovalo kurz vůči euru a to již při plnění maastrichtských kritérií, kdy byl konverzní kurz upravován. To zajistilo Slovensku omezení kurzového rizika a vyhnulo se tím problému s kolísáním kurzu v roce 2008 s nástupem hospodářské krize při rozvoji hospodářské recese.

28

Graf 8

Vývoj kurzu eura vůči jednotlivým měnám

Vývoj kurzu EUR/(CZK, HUF, PLN) 150,0 140,0 Index (1996=100)

130,0 120,0 110,0

CZ

100,0

HU PL

90,0 80,0 70,0

20 07

M 20 01 07 M 04 20 07 M 20 07 07 M 10 20 08 M 20 01 08 M 20 04 08 M 07 20 08 M 20 10 09 M 20 01 09 M 04 20 09 M 20 07 09 M 10 20 10 M 20 01 10 M 04

60,0

Zdroj:

Eurostat, 2010, vlastní výpočty [22]

Jak je patrné u okolních zemí České republiky, Maďarska a Polska, tak došlo přesně s nástupem krize v poměrně totožné době k tomu podobnému oslabení jejich měn vůči euru v důsledku snížení celkové ekonomické aktivity a hlubokému propadu HDP, jak vypovídá následující graf. Graf 9

Růst reálného HDP

Růst reálného HDP 12,00 10,00 8,00 6,00 EU

4,00 %

CZ

2,00

SK

0,00 -2,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -4,00 -6,00

Zdroj:

Eurostat, 2010, vlastní výpočty [26]

Jak je patrné z grafického vyjádření procentuálního vývoje reálného HDP, tak celá Evropská unie včetně České republiky a Slovenska zažila hluboký eko-

29

nomický propad až do záporných čísel. Je zajímavé, že k největšímu poklesu reálného HDP za období od července do prosince roku 2008, kdy byl celosvětový hospodářský útlum největší, došlo u Slovenska, jehož propad byl dokonce větší než u České republiky. U České republiky došlo k snížení růstu reálného HDP přibližně o 10 %, ale u Slovenska tento pokles byl dokonce vyšší a to asi o 5 %, a tedy celkově se slovenský růst reálného HDP snížil téměř o 15 %. Světová hospodářská recese se z menší nebo větší míry nevyhnula snad žádnému státu. Slovensko však zasáhla ve velice nevhodnou dobu, jelikož Slovensko se právě zbavilo své měny s volně plovoucím kurzem při zavedení eura. Fixace kuru Slovenska v poměru 1:1 například k ekonomicky velice silnému Německu mělo s nástupem hospodářské krize nedozírné následky. Fixací kurzu Slovensko ztratilo k 1. lednu 2009 možnost reagovat změnou kurzu na měnící se poptávku a nabídku. Tato skutečnost měla ve výsledku vliv na dosti výrazný rozdíl v propadu průmyslové výroby na Slovensku a v České republice. V době nejhlubší hospodářské recese se slovenská průmyslová výroba propadla téměř o 30 %, jak dále patrné na následujícím grafu. Po celém roce v červnu 2009 vykazovala úroveň průmyslové výroby na Slovensku stále o 23 % nižší stav oproti roku předchozímu. Nezaměstnanost na Slovensku se na konci roku 2009 dostala na 13,7 % narozdíl od Česka, kde se nezaměstnanost vyšplhala na 8 %. [15] Graf 10

Index průmyslové výroby v ČR, SR a EU

Index průmyslové výroby (2005=100) 1,05 1,00 0,95 EU

0,90

CZ

0,85

SK

0,80 0,75

Zdroj:

01

11

10 M 20

09 20

09 M

07

09 M 20

05 20

09 M 20

09 M

03

01

09 M 20

11 20

09 M

09

08 M 20

07 20

08 M

05

08 M 20

03

08 M 20

08 M

20

20

08 M

01

0,70

Eurostat, 2010 [27]

V době nejvýraznějšího dopadu ekonomické recese v druhé polovině roku 2008 Česko využilo své možnosti k oslabení kurzu z 24 korun na 28 korun za euro. V té době zrovna rozhodla Rada ministrů EU o konečné fixaci na 30,126 slovenské koruny za euro a od toho okamžiku již nemohlo docházet ke změnám kurzu a od ledna slovenská koruna zmizela úplně.

30

Propad české průmyslové výroby po snížení poptávky zahraničních subjektů po českém exportu vedlo k celkovému snížení HDP. Následné snížení kurzu koruny však zpomalilo tento trend a ulehčilo tak českým firmám v jejich exportu na rozdíl od Slovenska, kde se v tuto dobu stalo euro spíše přítěží než výhodou. Vliv změny kurzu na konkurenceschopnost českých exportérů oproti slovenským je dobře vysvětlen na přiloženém příkladu prodejců osobních automobilů. 2008

2009

2008

2009

300 000 CZK

310 000 CZK

376 575 SKK

376 575 SKK

12 000 EUR

11 500 EUR

12 500 EUR

12 500 EUR

Český a slovenský výrobce prodávají v polovině roku 2008 podobné typy vozů v západních zemích v celkové ceně 12 500 eur, což po přepočtu při kurzu 24 Kč za euro 300 000 Kč a 376 575 Sk při kurzu 30,126 Sk za euro. Česká měna na konci roku znehodnotila vůči euru na 28 Kč. Slovensko však již mělo euro a zůstalo na hodnotě 30,126 Sk za euro. Český výrobce díky tomu mohl prodej svého vozu cenově snížit na 11 500 eur, a i poté zůstala jeho korunová tržba dostačující, ba dokonce byla větší než před půl rokem. Slovenskému výrobci by při snížení své ceny klesl korunový zisk. Této změny mohli využít čeští výrobci pro udržení a získání nových zákazníků na úkor slovenských výrobců. V důsledku toho se celková průmyslová výroba na Slovensku propadla hlouběji než v České republice.[15] Z tohoto pohledu se zavedení eura a načasování jeho přijetí při celé škále vlivů a faktorů v současné světové hospodářské recesi jeví jako nevýhodný prvek, který měl široký dopad na celkový výsledek a změny na slovenskou ekonomiku. Zde se dostává na řadu otázka, zda si Slovensko něco zapamatovalo z historie. V roce 1992 si Slovensko silně stěžovalo na silnou českou korunu, která byla příliš silná a bránila Slovensku v exportu. Před rokem však Slovensko přijalo euro a dostalo se do stejné situace jako téměř před dvaceti lety. Teď je to patrné na turistice v prázdných Tatrách a dokonce sami Slováci jezdí masivně nakupovat do České republiky a Maďarska. [15] 4.2.5

Inflace

Dalším důležitým ukazatelem ekonomiky, jenž podstatně souvisí s jednotnou měnou, je cenová hladina a její růst či pokles. Slovensko již před vstupem do měnové unie muselo splnit inflační kritérium, které svou politikou úspěšně splnilo, jak bylo popsáno již v části práce zabývající se maastrichtskými konvergenčními kritérii. Jak odhaduje studie, tak při přechodu na euro by mohlo opravdu dojít k určitému zvýšení cenové hladiny, které by však nemělo být nijak výrazné. Většina populace má však obavy z této změny, která by podle obyvatel měla vést

31

k růstu cen na Slovensku, a proto vnímá obyvatelstvo inflaci vyšší než tu skutečnou. Graf 11

Vnímaná a skutečná inflace v eurozóně

Zdroj:

Zavedenieura, 2007 [28]

Podle studie vypracované Národní bankou Slovenska, by se očekávaná míra inflace měla pohybovat přibližně 1,5 procentního bodu nad úrovní inflace v eurozóně. Odhady předpokládaly, že již krátce před zavedením eura bude míra inflace mírně stoupat a následně se bude pohybovat nad úrovní eurozóny. Jak však údaje ukazují, tak k růstu inflace na Slovensku docházelo přibližně stejným tempem jako v eurozóně. Nejvyšší hodnoty koruna dosáhla v červenci roku 2008 a následně došlo ke změně na klesající tendenci v důsledku plného projevení se hospodářské krize. Tato tendence byla částečné sladěná s eurozónou, i když se míra inflace pohybovala přibližně 1,5 procentního bodu pod mírou inflace v eurozóně. S okamžikem vstupu do měnové unie došlo v prvních měsících k mírnému zvýšení inflace přibližné o 0,3 % jak je patrné na přiloženém grafu.

32

Graf 12

Inflace

Inflace(12-měsíční průměr) 5,00 4,00 3,00 %

Slovensko

2,00

Eurozóna

1,00 0,00

20 08 M 0 20 08 1 M 03 20 08 M 0 20 08 5 M 0 20 08 7 M 0 20 08 9 M 1 20 09 1 M 01 20 09 M 0 20 09 3 M 0 20 09 5 M 07 20 09 M 0 20 09 9 M 1 20 10 1 M 01

-1,00

Zdroj:

Eurostat, 2010, vlastní výpočty [23]

Pokud budeme dále sledovat vývoj cenové hladiny, tak je zde stále patrný klesající trend slučitelný s mírou klesání v eurozóně. Tento trvající pokles je zapříčiněn stále se snižující poptávkou v důsledku prohlubování ekonomické krize. V červnu roku 2009 se inflace dokonce dostala do záporných hodnot. Od poloviny roku 2009 se však pokles inflace zastavil a inflace se začala postupně zvyšovat, jak ukazuje graf. Následně se pak na konci roku dostala nad úroveň inflace celé eurozóny. Tuto míru si dále zachovává a dá se očekávat, že bude ještě o něco mírně růst. Tím pádem by měla dosáhnout přibližně očekávané hodnoty 1,5 procentního bodu nad míru inflace eurozóny, jak předpokládají analytici do budoucna. Celkově lze říci, že zavedení eura nemělo žádný výrazný vliv na růst cenové hladiny. U cenové hladiny docházelo k velice podstatnému poklesu a to z důvodu hospodářské krize, jež snížila poptávku, a tím pádem omezila růst cenové hladiny. I když cenová hladina byla stále vyšší v roce 2008 a 2009 než v eurozóně, to však bylo způsobeno rychlejším se dostáním západních vyspělejších zemí do hospodářské recese a následnému dřívějšímu snižování cenové hladiny než na Slovensku. V konečném důsledku se tedy nenaplnily očekávané předpovědi ohledně možného růstu cenové hladiny a obav ze zdražování. Další otázkou však je, zda se v dlouhodobějším horizontu nebude cenová hladina zvyšovat. To by bylo možné v důsledku dohánění západních ekonomik Slovenskem při jeho výrazném hospodářském růstu.

33

5 Závěr Vstupem do Evropské unie se Slovensko zavázalo vstoupit do eurozóny a přijmou tak společnou měnu euro. To se také stalo k 1. lednu 2009, když Slovensko vstoupilo jako poslední šestnáctý člen do eurozóny. Cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat možné dopady zavedení eura na slovenskou ekonomiku. V průběhu práce byly zhodnoceny jak přípravy na zavedení eura v podobě plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, tak přínosy a náklady samotného zavedení a možné důsledky v nejbližších následujících letech. Díky iniciativě a rozhodnutí splnit maastrichtská kritéria a přistoupit tak k zemím se společnou měnou podniklo Slovensko zásadní kroky ke stabilizaci a harmonizaci prvků ekonomiky nutných pro vyhovění stanovených mezí při plnění kritérií. Splnění kritérií bylo však posuzováno pouze k určitému datu. K tomuto datu posuzovaná kritéria Slovensko splnilo, i když následně jedno z kritérií přestalo plnit a to konkrétně inflační kritérium. Další z kritérií je fiskální kritérium. Slovensko se proto z důvodů udržení veřejných deficitů a hrubého veřejného dluhu ve stanovených hranicích muselo odhodlat k ozdravení veřejných rozpočtů. Těchto kritérií se Slovensku dařilo dlouhodobě dosahovat, ale pro jejich stálé udržení bylo nutné provést nepopulární kroky v podobě důchodové reformy, bez níž by se veřejný rozpočet neobešel. Z tohoto hlediska jsou tedy kroky k udržení fiskálních kritérií na Slovensku z dlouhodobého hlediska pro stabilizaci podstatné. Toto pravidlo dodržování nízkých veřejných deficitů, jež by mělo být dodržováno podle Paktu stability a růstu, je zřejmě snadno přehlédnutelné nebo ignorovatelné. Vyvstává otázka, zdalipak má Pakt nějaký význam a sílu, když po splnění kritérií a vstupu do eurozóny je pak podmínka nízkých veřejných schodků některými státy porušena. Jak ukázal současný vývoj v Řecku nebo i v jiných státech, nedodržování těchto pravidel má závažné důsledky nejenom na tyto státy, ale hlavně na celou eurozónu a následně i ostatní země mimo eurozónu. Kvůli tomuto problému se také objevily určité snahy o další prohlubování pravomocí EU v podobě procházení schvalovacího procesu jednotlivých národních rozpočtů přes orgány Evropské unie, což vyvolalo dosti kontroverzní debaty. Vstup Slovenska do systému výměnných kurzů ERM II byl již přímo před vstupem do eurozóny přínosný, i když musel být dvakrát upravován v důsledku posilování slovenské koruny. Zafixováním kurzu se Slovensko vyhnulo větším kurzovním výkyvům, jež postihly okolní země s nástupem hospodářské krize. Stanovený konverzní kurz na hladině 30,1260 Sk na euro, který schválila i Rada ministrů (ECOFIN), byl zřejmě ve snaze evokovat sílu slovenské koruny dosti nadhodnocen z populistických kroků. Silnější kurz zajistil sice vyšší mzdy, důchody a úspory, ale také na druhou stranu dosti znevýhodnil exportéry. Se vstupem jsou spojeny jak přímé a nepřímé výhody tak i nevýhody, jež nesmí být opomíjeny. Většinu výhod na rozdíl od většiny nevýhod je nutno brát často z dlouhodobého hlediska, kdy se teprve projeví jejich skutečný ekonomický přínos, a proto nemusí být hned tak patrné pro většinu obyvatel a ekonomic-

34

kých subjektů. Z výhod byly posouzeny úrokové míry, zahraniční obchod a přímé zahraniční investice a z nevýhod ztráta možnosti ovlivnit měnové kurzy a míra inflace. Co se týče výše úrokových sazeb, tak očekávání o jejich snížení se potvrdilo, jak dokládá graf č. 3. Celkově však již delší dobu hlavní úroková sazba stanovovaná NBS dosti konvergovala se sazbou ECB, podobně jako tomu bylo i u České republiky a podobný trend panoval i v ostatních zemích V4. Jelikož se však také úrokové míry velice podobaly úrokové míře ECB, pravděpodobně by se s dalším časovým odstupem úrokové míry dále snižovaly a sbližovaly se sazbami ECB se stále sílícími konvergenčními tlaky. Podle dále získaných výsledků zahraniční obchod i přímé zahraniční investice vykázaly v roce 2009 kladné hodnoty po propadu v roce 2008, jak dokazuje graf přímých zahraničních investic. Při hodnocení, zda byly tyto výsledky opravdu ovlivněny přímo zavedením eura, bych byl opatrný při tak krátkém časovém odstupu. Kladná hodnoty přímých zahraničních investic mohla být určitou mírou ovlivněna přijetím eura, které Slovensko ochránilo před výraznými projevy finanční krize. Společná stabilnější a silnější měna napomohla také k vyššímu ratingovému hodnocení Slovenska, což mohlo a také by mělo vést v dlouhodobém horizontě k většímu a stálejšímu přílivu přímých zahraničních investic, růstu obchodu a následně k celkovému zvýšení reálného HDP. Tato predikce je však zatím velice nepřesná a bude z veliké části záviset také na ekonomické situaci eurozóny a největších obchodních partnerů Slovenska, jejichž vývoj dosti výrazně ovlivňuje slovenskou ekonomiku. Na druhou stranu sebou zavedení eura nese i svá negativa v podobě možného růstu cenové hladiny. Inflační kritérium při vstupu bylo splněno však jen krátkodobě a celkově splnění tohoto kritéria záleželo na souhře globálních ekonomických vlivů. Samotné zavedení eura, jak dokládá graf inflace č. 12, však nemělo žádný větší významný vliv na výrazné zvýšení cenové hladiny, a tudíž se nepotvrdily obavy obyvatel ze zvyšování cen. Jak se ukazuje, lidé často vnímají inflaci vyšší než je ta reálná, jak potvrdila i NBS ve svých zprávách. Samotné zavedení eura nepřineslo výrazný růst cenové hladiny v současnosti, ale vše musí být hodnoceno i z dlouhodobého hlediska. Bude cenová hladina do budoucna stoupat? Pokud bude Slovensko dosahovat vyššího hospodářského růstu, než vykazují vyspělejší státy eurozóny, což je velmi pravděpodobné, bude zřejmě docházet k růstu cenové hladiny v důsledku dohánění ekonomické úrovně západních ekonomik. Toto by nebyl však žádný problém, pokud by existovala stále slovenská koruna, jež by mohla vůči euru posilovat svůj kurz. Ztráta možnosti ovlivnit měnový kurz podle přesné situace ekonomického vývoje je pro všechny státy dosti výrazná. Jak ukazují výsledky v grafu č. 8 vývoje kurzu eura vůči jednotlivým měnám, tak všechny okolní státy při nástupu světové krize v důsledku omezení ekonomické aktivity oslabily své kurzy. Tím si vytvořily určitou konkurenční výhodu a staly se levnější vůči Slovensku, jež mělo již pevně stanovený kurz společné měny. Tento fakt je dobře patrný u Slovenska v porovnání s ČR u zjištěných dat průmyslové výroby v ČR a na Slovensku, kde Slovensko zažilo výraznější průmyslový propad než Česko.

35

Ani samotní ekonomové nezaujali rok po zavedení eura jednotný postoj k jeho konečnému hodnocení. Jak například tvrdí hlavní ekonom UniCredit Bank Slovakia, Ján Tóth, tak pro malou a otevřenou ekonomiku zaměřenou na export je oslabení bezpochyby výhodné. Na druhou stranu například prestižní Financial Times uvádějí, že Slovensko je už rok pod ochrannými „křídly“eura. Jak uvádí Pavel Kohout, tak hypoteticky by celková finanční krize a hlavně krize v Evropě mohla být podstatně kratší bez eura. Expanzivní úroková politika díky uměle stanoveným nízkým úrokovým sazbám způsobila v méně vyspělých státech dluhové problémy, kterým by se státy bez eura vyhnuly. Méně ekonomicky vyspělé státy by oslabily svůj kurz a tím by podpořily svou exportní část ekonomiky. I přes všechny výhrady však euro ve své podstatě není špatnou myšlenkou. Avšak euro by měly přijmout jen ty státy, které tak tvrdou měnu zvládnou např. Německo, Rakousko, Francie, Belgie, Nizozemí, Finsko a třeba Lucembursko. Euro by mělo být lépe posuzováno z ekonomických hledisek a ne z politicky populistických dlouhodobou praxí nepodložených a unáhlených rozhodnutí. Co se týče doporučení pro Českou republiku, jsou přínosy ze společné měny jednoznačné, ale s jeho zavedením není kam spěchat. Nejprve musí být hlavně dlouhodobě vyřešena problematika veřejných financí. Jak však ukázala současná krize, v celé eurozóně se projevuje veliká nejednotnost, nezodpovědnost a problémy některých států, které podkopaly celou stabilitu měnové unie.

36

6 Literní zdroje [1] Úrad vlády Slovenskej republiky. Spoločné vyhlásenie Vlády SR a NBS k postupu pri vstupe SR do eurozóny [online]. 2003, [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: . [2] Úrad vlády Slovenskej republiky. Aktualizácia Národného plánu zavedenia eura v SR na roky 2007 – 2009 [online], [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: [3] LACINA,L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. 538 str. [4] Eurostat. General government deficit (-) and surplus (+) – [teina200], Percentage of GDP[online], [cit 2010-04-06]. Dostupný z WWW: [5] KÖNIG, P.; LACINA, L.; PŘENOSIL, J. Učebnice evropské integrace. 2. aktualiz. vyd. Brno : Barrister & Principal,, 2007. 402 s s. ISBN 978-80-7364-0446. [6] Národná banka Slovenska. Vplyv zavedenia eura na slovenské hospodárstvo [online], [cit 2010-03-25]. Dostupné z WWW: [7] Národná banka Slovenska. Príprava na zavedeni eura v SR [online], [cit 2010-03-25]. Dostupné z WWW:

37

[8] Národná banka Slovenska. Príprava na zavedeni eura v SR [online], [cit 2010-03-29]. Dostupné z WWW: [9] Národná banka Slovenska. Zavedenie eura [online], [cit 2010-03-26]. Dostupné z WWW: [10] Národná banka Slovenska. Vplyv zavedenia eura na slovenské hospodárstvo [online], [cit 2010-03-30]. Dostupné z WWW: [11] KUČEROVÁ, Z. Teorie optimální měnové oblasti a možnosti její aplikace na země střední a východní Evropy. Praha: ČVUT 2005, 141 s. ISBN 80-8672918-4 [12] Národná banka Slovenska. Základná úroková sadzba NBS\Limitná úroková sadzba pre dvojtýždňové REPO [online], [cit 2010-04-17]. Dostupné z WWW: [13] SAMUELSON,P.A., NORDHAUS,W.D. Ekonomie. 2. vydání Praha: Svoboda 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X [14] Národná banka Slovenska. Výročná správa [online], [cit 2010-04-12]. Dostupné z WWW: [15] Parlamentní listy. Euro přidusilo slovenskou ekonomiku [online], [cit 2010-05-10]. Dostupné z WWW:

38

[16] Ekonomika.sme. Priame zahraničné investície na Slovensku vzrostli [online], [cit 2010-04-16]. Dostupné z WWW: [17] Kurzy. Trh: Evropská centrální banka ponechá hlavní úrokovou sazbu beze změny [online], [cit 2010-04-16]. Dostupné z WWW: [18] Topky. Bilancia zahraničného obchodu sa zrejme v roku 2010 zhorší [online], [cit 2010-04-18]. Dostupné z WWW: [19] Ekonomika.sme. Zahraničný obchod Slovenska skončil v prebytku [online], [cit 2010-04-18]. Dostupné z WWW: [20] Štatistický úrad Slovenskej republiky. Zahraniční obchod podlia mesiacov v rokoch 2004-2010 [online], [cit 2010-04-19]. Dostupné z WWW: [21] Národná banka Slovenska. Priame zahraničné investície [online], [cit 2010-04-17]. Dostupné z WWW: < http://www.nbs.sk/_img/Documents/STATIST/SPB/PZI/PZI_2007.pdf > [22] Eurostat. Euro/ECU exchange rates - Monthly data [online], [cit 2010-0406]. Dostupné z WWW: [23] Eurostat. Harmonized indices of consumer prices [online], [cit 2010-0413]. Dostupné z WWW:

39

[24] Evropská komise. Komise doporučila přijetí eura na Slovensku [online], [cit 2010-05-10]. Dostupné z WWW: [25] Blog.aktuálně. Proč je eurozóna v maléru [online], [cit 2010-05-11]. Dostupné z WWW: < http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-kohout.php?itemid=9106> [26] Eurostat. Real GDP growth rate - [tsieb020] [online], [cit 2010-05-11]. Dostupné z WWW: [27] Eurostat. Industry production index - monthly data - (2005=100) (NACE Rev.2) [online], [cit 2010-05-10]. Dostupné z WWW: [28] Zavedení eura v České republice. Postrach z jednorázového zdražování po zavedení eura (vnímaná inflace) [online], [cit 2010-05-10]. Dostupné z WWW:

40

7 Seznam grafů Graf 1

Deficity veřejných rozpočtů

12

Graf 2

Úvěrová bublina

15

Graf 3

Hlavní refinanční úrokové sazby ECB a NBS

23

Graf 4

Zahraniční obchod SR

24

Graf 5

Bilance zahraničního obchodu SR

25

Graf 6

Průměrné půlroční obchodní bilance

26

Graf 7

Přímé zahraniční investice

27

Graf 8

Vývoj kurzu eura vůči jednotlivým měnám

29

Graf 9

Růst reálného HDP

29

Graf 10

Index průmyslové výroby v ČR, SR a EU

30

Graf 11

Vnímaná a skutečná inflace v eurozóně

32

Graf 12

Inflace

33

41

8 Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

DPH

Daň přidané hodnoty

ECB

Evropská centrální banka

ECOFIN

Rada evropských ministrů financí

ERM II

Evropský mechanismus směnných kurzů II

EU

Evropská unie

GNP

Hrubý národní produkt

HDP

Hrubý domácí produkt

HICP

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

HMU

Hospodářská měnová unie

NBS

Národní banka Slovenska

OCA

Optimální měnová oblast

PZI

Přímé zahraniční investice

SR

Slovenská republika

USD

Americký dolar

V4

Visegrádská čtyřka

42