21. 09. 2016 02:47
1/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
Citace: Kiktavý Michal, Máchová Kristýna, Slavětínská Zuzana, Šubrtová Veronika Vliv české kultury na slovenskou menšinu [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu
Vliv české kultury na slovenskou menšinu 1. Úvod Už ve středověku přicházeli Slováci do Čech za prací a za studiem. Historie moderního soužití se traduje od vzniku společného státu – Československa v roce 1918. V rámci jednoho státu mnozí Slováci přicházeli do Čech a na Moravu za prací a studiem, zakládali zde rodiny, na druhou stranu i mnoho českých odborníků a učitelů odcházelo na Slovensko. Situace se změnila po Mnichovském diktátu v roce 1938. Češi i Slováci se museli vracet domů. Po skončení 2. světové války, kdy bylo v květnu 1945 znovuobnoveno Československo, opět začala i migrace obyvatel. Lidé ze Slovenska přicházeli především za prací, ale i na povinnou vojenskou službu či studiem. Uplatnění našli v průmyslu i ve státních institucích. Často si zde našli životní partnery, ženili se a vdávali a následně i děti se jim narodily v Čechách. Většina českých občanů slovenské národnosti se přestěhovala do ČR v letech 1945 – 1993, kdy Češi a Slováci žili ve společném státě. Po rozdělení Československa roku 1993 si ti, kdo žili v českých zemích, mohli zvolit státní příslušnost a mnozí si vybrali Českou republiku. Podle odhadů tvoří Slováci asi 3 % obyvatel ČR, což je 300 000 občanů. I v současnosti je nejčastějším důvodem příchodu Slováků do ČR pracovní uplatnění, podle posledního sčítání obyvatel v roce 2001 jich v ČR žije 193 tisíc. Výhodou pro ně je podobný jazyk. V naší práci se věnujeme důvodům migrace Slováků do ČR, nutnosti učit se český jazyk a míře dodržování svých tradic a zvyků. Díky slovenskému kolegovi jsme schopni dosáhnout podrobného a kvalitního výzkumu s vysokou vypovídací hodnotou.
2. Cíl Cílem této seminární práce je zjištění, do jaké míry a zda vůbec dochází k ovlivnění slovenské menšiny žijící na území Prahy českou kulturou. Podnětem pro zkoumání této menšiny bylo zejména její početné zastoupení v ČR (dle údajů ČSÚ1) jsou Slováci největší skupinou cizinců v ČR) a dále pak fakt, že členem našeho týmu je právě Slovák, jak již bylo zmíněno v úvodu. Díky němu budeme schopni proniknout hlouběji do zkoumané problematiky, pomůže nám objasnit a přiblížit slovenské zvyklosti a zjistit cenné informace. Jako hlavní prostředek k dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, na jehož základě získáme odpovědi na tyto základní otázky:
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30 ● ● ● ●
Jaký je důvod Slováků pro odchod do České republiky? Je potřeba se pro dlouhodobý pobyt učit česky nebo si vybraná menšina vystačí se slovenštinou? Jak pobyt v ČR ovlivňuje dodržování tradic? (zaměřeno na Velikonoce) Jak se přesunem do ČR změnil jejich postoj/vztah k rodině?
Při zaměření na Velikonoce v otázce tradic jsme vycházeli z předvýzkumu, jenž ukázal nejvýznamnější rozdíly mezi českou a slovenskou kulturou právě u tohoto svátku. Kupříkladu Vánoce se slaví v obou zemích stejně.
3. Literární rešerše Jedna z prvních publikací, jež se zaměřovala na problematiku Slováků žijících v ČR, vyšla v roce 1997. Jedná se o sociologický výzkum, který se věnuje tématice národního a menšinového vědomí. Poukazuje na to, jak aspekt relativní samostatnosti slovenské menšiny v ČR společně s vědomím příslušnosti k slovenskému národu má vliv na vědomí Slováků. Mezi svojí komunitou se cítí v České republice jako doma, navzájem se podporují a posilují svoji pozici. [22] Šrajerová (2002) pozměnila postoj k tomu, co ovlivňuje slovenskou menšinu žijící v České republice. Vědomí už nestaví na přední pozici, ale vyzdvihuje existenční a socioekonomické otázky. Tato skutečnost je podložena rozdíly, které souvisí s časovým faktorem. Ještě v roce 1997 byli lidé více ovlivňováni vědomím, o 5 let později tomu tak není. Změna se nejvíce projevuje v hodnotovém řetězci Slováků. Šrajerová se během svého výzkumu zabývala také legislativním postavením Slováků a problémy s ním spojené, celkově dosáhla kvalitních výsledků, které poskytly rozsáhlé informace nejen o slovenské menšině. [23] Dalším přínosem k tématu je studie historiků, kteří popisovali slovenskou menšinu žijící na Ostravsku po roce 1945. Je zde zdůrazněna pozice Slováků, kteří se necítili být ohroženi, menšinových práv se nedožadovali. Byli chápáni jako skupina se specifickým postavením a formálně se realizovala celá řada menšinových práv, které však nebyly právně zakotvené. Slováci používali úředně slovenštinu, měli vlastní školy. Proto změna, která nastala po rozdělení v roce 1993, byla velká. [24] Jeřábek (2007) se zabýval pracovní migrací Slováků. Stejně jako z výzkumné práce o Migraci obyvatelstva SR, i Jeřábek uvádí, že většina Slováku přicházejících do Čech za prací, už dříve na Slovensku pracovali. Nejde tedy pouze o mladé absolventy, většinou se vycestování týká mladší generace, převážně svobodní respondenti s dosaženým středním vzděláním s maturitou. Výše charakterizovaní Slováci přicházejí na území České republiky s vidinou podnikání. Pokud jsou úspěšní, přehodnotí svůj pracovní pobyt v dlouhodobější, ba dokonce v trvalý. Naproti tomu muži s výučním listem našli v ČR uplatnění jako kvalifikovaní pracovníci ve strojírenském a stavebním průmyslu, tito migranti setrvají v České republice maximálně po dobu několika let. Většinou se jedná o muže, kteří mají na Slovensku své rodiny, k nimž se vrací. [25] V dnešní době je Česko pro Slováky zemí zaslíbenou. Lidové noviny otiskly článek, který předkládá silné argumenty pro rozhodnutí studovat a pracovat v České republice. Mezi nejvýraznější argumenty patří vyšší průměrný plat, nepotřebnost pracovního povolení, nižší náklady na život a v neposlední řadě se v ČR domluvíte slovensky.
www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
3/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
Tak jednoduché jako dnes to ale Slováci neměli vždy. Těsně po rozdělení Československa se zde stali národnostní menšinou. Na podzim roku 1992 ještě Václav Klaus a Vladimír Mečiar prohlašovali, že rozdělení státu se řadových občanů nedotkne. Nebyla to pravda. Nikdo si například nemohl být jistý, jaké občanství mu rozpad státu vlastně přiklepne. Zhruba půl milionu obyvatel českého území, z nichž mnozí se v ČR už narodili a na Slovensko třeba nikdy nevkročili, se tak 1. ledna 1993 probudilo v roli cizinců se slovenským občanstvím – podle rozdělení obyvatel Československa z roku 1969. Český zákon o státním občanství byl na Slováky mnohem přísnější než slovenský zákon na Čechy. Na českých vysokých školách mohlo studovat pouhých osmdesát slovenských studentů (argumentem bylo, že na Slovensku také nestuduje Čechů o moc víc). Slovenští občané, kteří u nás chtěli pracovat po červnu 1994, kdy uplynula lhůta na volbu občanství, se dostali do rolí cizinců, kteří si museli trvalý pobyt vyřizovat na cizinecké policii a pravidelně se hlásit. Dělníci a manažeři pěkně v jedné frontě. Změna nastala, když Slovensko vstoupilo do EU – od té chvíle pro jeho občany začal platit volný pohyb osob, tedy k pobytu ani práci na území ČR nepotřebují žádné povolení. Vysokoškolských studentů v ČR dnes může studovat, kolik chce. Mladí Slováci tak mají v ČR stejné šance jako Češi. Jedinou obstrukcí je zdravotní péče, pro kterou si musejí vyřídit pojištění podobně, jako když jedete do zahraničí na dovolenou. Pro zdravotní péči beztak volí raději cestu ke svému slovenskému lékaři. O vše ostatní už je tu ale postaráno. Nepotřebují se dokonce ani učit česky. Mají právo na veškeré úřední dokumenty ve slovenštině a skládat v ní i přijímací zkoušky na vysoké školy. Mimochodem – Čech na Slovensku se na přijímačky i jednání s úřady musí podle platných zákonů vybavit znalostí slovenského jazyka. Nejčastější důvod pro cestu do Čech je bez pochyb ekonomický. Průměrný plat v ČR je 21 470 Kč, zatímco na Slovensku to v přepočtu dělá pouze 15 884 Kč. Bratislavské restaurace jsou navíc drahé a rozhodně zde nenarazíte na polední menu za šedesát korun jako v Praze. Potraviny dosáhly cenové hladiny jak v Rakousku. Mladí Slováci skutečně nemají mnoho důvodů zůstávat doma. Ať už jsou z východního Slovenska, které zaznamenává jeden masový exodus za druhým a kde má snad každý příbuzného v Americe, nebo z Bratislavy, která dá mladým lidem vzdělání, ale už hůř pro ně hledá dobré uplatnění. Není to nic zvláštního, že Slovák využívá kulturní blízkosti pro získání pracovních zkušeností. [19] I ve výzkumné práci o Migraci obyvatelstva SR se potvrdil ekonomický důvod, jako hlavní důvod odchodu do ČR. Mezi ostatní důvody patří zdokonalení se v cizím jazyce, následování partnera/ky, nasbírání zkušeností, ale také důvod žít jinde než v SR. Důvody jsou seřazeny podle procentuálního zastoupení (od nejčastějších po méně časté).[20] Z výsledků průzkumů vyplývá, že téměř polovina respondentů není rozhodnuta o délce svého pobytu v ČR, avšak přiklání se k rozmezí 1 – 3 let. Tento fakt má vliv na ochotu učit se českému jazyku. Jen málokdo se setkal s nutností komunikace v češtině. Výjimkou je Martina S., která hned na prvním pohovoru byla vystavena nátlaku učit se česky, tato situace byla pro ni tak nepříjemnou, že pozdější nabídku práce nepřijala. V další práci se s takovou nutností češtiny nesetkala. Po delší době naopak byla pobízena, ať mluví slovensky, že je to její rodný jazyk. Česká republika se stává více multikulturní zemí než bývala, proto tlaky na nutnost komunikace v češtině slábnou. Velký vliv mají také mezinárodní společnosti, které vnitropodnikově komunikují např. v angličtině. [21]
4. Metodologie Po zpracování teoretických východisek v literární rešerši jsme přistoupili k vlastnímu výzkumu. Pro nalezení odpovědí na základní otázky uvedené v kapitole Cíl bylo využito metody kvalitativního Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
výzkumu. Prostřednictvím částečně řízeného rozhovoru jsme získali potřebná primární data. Výhodou částečně řízeného rozhovoru je sestavení osnovy otázek, které mají být zodpovězeny. Tazatel pomocí nich částečně udává rytmus a směr rozhovoru. Dotazovaný není omezován uzavřenými otázkami a nevyžadují se od něj krátké stručné odpovědi. Přílišná volnost v odpovídání však může být v některých případech současně nevýhodou této metody, neboť příliš výřečný respondent může rozhovor svést nežádoucím směrem a odklánět se od tématu. Dotazovaný má možnost vyjádřit se relativně obšírně a poskytnout tak tazateli cenné informace a případně i nové podněty pro další výzkum. Tak tomu bylo i v uskutečněném předvýzkumu, z něhož právě na základě rozhovorů vzešly zajímavé podněty, které napomohly ke konkrétnější formulaci základních otázek i k přesnému znění otázek v následném rozhovoru. Z těchto důvodů byl jako dotazovací technika zvolen právě částečně řízený rozhovor. V případě našich rozhovorů byl kladen důraz zejména na otevřenost otázek. Věk respondentů nebyl přímo nijak omezen, avšak díky nejčastějším důvodům odchodu do ČR (studium a práce) byly osloveny mladší generace – v našem případě konkrétně mezi 18 a 36 lety. Byli vybráni takoví respondenti, s nimiž bylo možné provést opakované dotazování (v rozmezí cca 6 týdnů) a tím zajistit validitu získaných informací. Výhodou rozhovorů bylo přirozené prostředí a nenucenost. Tazatel, jímž byl náš slovenský kolega, měl připravené okruhy otázek, kterých se držel, avšak zároveň poskytl respondentům dostatečný prostor pro vyčerpávající odpovědi. Díky slovenské národnosti působil na dotazované věrohodně a ti byli ochotni mluvit o problematice otevřeněji a s větší vstřícností. Na druhou stranu byla příslušnost tazatele k dané minoritě i nevýhodou, jelikož postrádal určitý nadhled. Tento fakt byl eliminován alespoň tím, že byly výsledky rozhovorů analyzovány a shrnuty společnými silami.
5. Praktická část 5.1 Předvýzkum Před samotnou výzkumnou částí práce jsme se rozhodli ověřit vhodnost a vypovídací hodnotu formulovaných cílových otázek. Díky tomu došlo ke korekci zvolených otázek. V první fázi byly navrženy otázky týkající se přebírání zvyků, u kterých se ukázal být problém se samotnou formulací specifických zvyků. Tato otázka byla na závěr přeformulována a zaměřena na zvyky spojené s oslavou velikonočních svátků, které jsou pro Slováky významnější než Vánoce. V druhé fázi jsme uvažovali o otázce náboženství a návštěvy kostelů. Víra je na Slovensku vnímána odlišně než v ČR. Zajímalo nás, zda je možné tento rozdíl identifikovat a popsat a zda se mění v závislosti na destinaci pobytu. Bohužel tato otázka se ukázala díky předvýzkumu jako težko určitelná nebo zjistitelná. V této oblasti nebyl prokázán jasný vliv české kultury na slovenskou menšinu. Díky použití této otázky v předvýzkumu jsme se dostali k problematice vztahů mezi odchozím členem a jeho rodinou, která na Slovensku zůstala. Při dotazování na návštěvu kostela totiž respondenti často www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
5/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
začali mluvit o návštěvě kostela se svou rodinou, i proto jsme se rozhodli otázku zaměřující se na rodinné vztahy do výzkumu zařadit.
5.2 Samotné dotazovaní Jak bylo zmíněno již v metodice, výzkum probíhal formou částečně řízených rozhovorů (kvalitativní výzkum) s příslušníky slovenské menšiny, kteří se rozhodli pro pobyt v ČR. Okruhy, na něž se řízený rozhovor zaměřoval, korespondovaly s výzkumnými otázkami, které byly formulovány (v kapitole cíle práce) do následující podoby: * Jaký je důvod Slováků pro odchod do České republiky? * Je potřeba se pro dlouhodobý pobyt učit česky nebo si vybraná menšina vystačí se slovenštinou? * Jak pobyt v ČR ovlivňuje dodržování tradic? (zaměřeno na Velikonoce) * Jak se přesunem do ČR změnil jejich postoj/vztah k rodině? Cílem rozhovorů nebylo zjistit stručné odpovědi na dané konkrétní otázky, ale zajistit, aby získané informace byly validní a tím měly hodnotu pro další práci s nimi.
5.3 Výstupy z rozhovorů - shrnutí 5.3.1 Respondent 1 Xénia S., 18 let, studentka UK - 1. LF Xénia se rozhodla pro odchod do ČR z důvodu kvalitnějšího terciárního vzdělávání, které Česká republika nabízí. Jméno Karlovy univezity je známé a uznávané po celém světě. Jiný důvod pro přesun do ČR Xénia neměla. Xénia patří sice do mladší generace, avšak na Slovensku nemá ani tato generace větší problém s porozuměním českému jazyku. Ve Slovenské republice je běžně dostupné vysílání českých televizních kanálů a rádiových stanic. Navíc některé TV pořady z doby před rozdělením federace nebyly předabovány do slovenštiny a dodnes jsou vysílány v českém jazyce. Problém se slovenštinou je spíše opačného charakteru. Slečna Xénie má problém s tím, že její čeští spolužáci nerozumí slovenštině. Pro samotné studium čeština fakticky vyžadována není, ale Xénie usoudila, že pro lepší spolupráci se spolužáky bude nutné se češtinu naučit. Co se týká otázky Velikonoc, s touto problematikou se Xénie přímo nesetkala, neboť jako studentka tráví velikonoční svátky na Slovensku. Samozřejmě zaregistrovala odlišnosti v oslavě těchto svátků, ale žádný z českých zvyků nepřebrala. S přihlédnutím k věku slečny Xénie se zatím neprojevil vliv české kultury na její osobnost. Respondentka je v pravidelném každodenním kontaktu s rodinou a skoro každé dva týdny jezdí domu na Slovensko. Její vazby na příbuzné, rodinu a kamarády jsou prokazatelně silnější než je v Čechách obvyklé.
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
5.3.2 Respondent 2 Michal K., 26 let, student ČZU Michal byl po ukončení bakalářského programu indiferentní při výběru mezi dvěma univerzitami, které připadaly v úvahu pro pokračování jeho magisterského studia. Vzhledem k tomu, že jeho přítelkyně již delší dobu studovala v České republice, tak se Michal rozhodl pro studium v ČR. Hlavním důvodem pro odchod ze Slovenska tedy byly osobní důvody - přestěhoval se za svou přítelkyní. Vedlejším důvodem byla kvalita českého vysokoškolského vzdělání a také více pracovních příležitostí, které česká metropole nabízí. Dále Michal přihlédl i k vyšší možnosti uplatnění absolventů českých vysokých škol. Michal zmiňuje, že na Slovensku nejsou tak obvyklé Trainee programy jednotlivých společností po studenty VŠ. Michal neměl se slovenštinou problém ani ze strany vyučujících, ani ze strany spolužáků. Vyučující naopak po konzultacích uvítali komunikaci ve slovenském jazyce, na jehož používání byli zvyklí před rozdělením republik. Spolužáci jsou ještě z generace, která měla možnost sledovat bilingvní televizní i rádiové vysílání, proto jim slovenština nedělá problém. Michal však dodává, že některá slovíčka je třeba umět česky. Co se týče velikonočních svátků, všiml si toho, že na Slovensku se více dodržuje tradice půstu. Dále se na Slovensku dodržuje smutek na Zelený čtvrtek a Velký pátek - bary a diskotéky jsou otevřeny jen výjimečně a jejich návštěva je společností odsuzována. Další rozdíl je v oslavě Velikonočního pondělí, kdy na Slovensku se kromě klasické „šibačky“ pomlázkou ještě polévá vodou, která představuje hlavní prvek tradice. Na pondělek navazuje úterek, kdy mají ženy možnost mužům hodování oplatit. Tato tradice se ovšem moc nedodržuje, neboť je tento den pracovní. Michal si tedy rozdílů samozřejmě všiml, ale dodržuje slovenské tradice, i když je přes Velikonoce v ČR. Vliv české kultury potvrzuje Michal hlavně v přístupu k rodině. Domů jezdí celkem často, ale kontakt s rodinou už není tak intenzivní jako tomu bylo, když byl na Slovensku nebo první roky v ČR. Na Slovensko jezdí udržovat vytvořené vztahy (aby o ně nepřišel úplně) a vyřídit nějaké obchodní záležitosti. Návštěvu rodiny bere jako závazek vůči ní, aby si nevyčítal, že s nimi nebyl, když mohl.
5.3.3 Respondent 3 Milan O., 29 let, designér Milan po ukončení střední školy pracoval jako designér na Slovensku. Před sedmi lety, na základě výhry designérské soutěže, dostal zajímavou nabídku od české designerské společnosti, kterou se rozhodl využít, neboť byla zajímavá i finančně. Společnost, do které Milan nastoupil sice operuje v České republice, ale majitelem je italský podnikatel, takže firemním jazykem je angličtina. Milan tedy neměl potřebu se česky učit a zůstal u své rodné řeči. Při běžných záležitostech si totiž se slovenštinou vystačí. Milan pravidelně tráví velikonoční svátky na Slovensku, protože tam zanechal celou svou rodinu i přítelkyni, i proto se snaží využít každé volno pro návštěvu svých blízkých na Slovensku. Žádné rozdíly v oslavě těchto svátku tedy neměl možnost zaznamenat. Na Milanovi je vidět, že je u něj na prvním místě hlavně kariéra, kvůli které se vzdal i pobytu na Slovensku. Tento fakt u něj podporuje i pracovní kolektiv, kde je kariéra to nejdůležitější. I když se Milan snaží rodinu pravidelně navštěvovat, jeho vztahy s nimi nejsou nikterak intenzivní. V jeho chování ho samozřejmě ovlivňují i jeho čeští kolegové, kteří svou rodinu také nestaví na první místo. www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
7/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
5.3.4 Respondent 4 Lenka K., 36 let, Marketing asistentka Lenka šla do České republiky studovat VŠE. O této škole ji přesvědčily její kvality, jež jsou oceňovány i na mezinárodním poli. Po absolutoriu se rozhodla zkusit najít zaměstnání v ČR, protože již nechtěla opustit partnera a kamarády, které si tu našla. Uspěla hned u první nabídky, která byla velmi atraktivní a nabízela možnost kariérního růstu, který Lenka chtěla. Lenka se rozhodla zůstat v ČR natrvalo, protože zde našla nejen partnera, ale i pracovní uplatnění dle jejích představ a požadavků. Rozhodla se přijmout češtinu, kterou používá v komunikaci s Čechy. Se Slováky mluví samozřejmě slovensky, ale tato řeč ji už někdy dělá problémy. Pro češtinu se rozhodla dobrovolně, ale napomoci tomu mohl i fakt, že její přítel je Čech. Co se týče velikonočních svátků, tak po dobu jejího pobytu na Slovensku je dodržovala, tak jak je na Slovensku zvykem. Po přesunu do ČR se zaměřila zejména na kariéru a velikonoční tradice nedodržuje žádné. Lenka se již na Slovensku projevovala spíše jako individualista, ale jejím pobytem v ČR se tento rys zvýraznil. Jako podporu prohloubení individualismu je u Lenky patrný vliv kariéry, kterou staví nade vše ostatní. Se svou rodinou na Slovensku v kontaktu téměř není.
5.3.5 Respondent 5 Pavol P., 31 let, vysokoškolský pedagog Pavol se rozhodl odejít do Čech kvůli studiu. Nakonec v ČR vystudoval informatiku a medicínu, oboje pod věhlasnou Karlovou univerzitou. V České republice zůstal kvůli atraktivnějšímu pracovnímu prostředí, které tuzemský trh nabízí. Pavol neměl potřebu se učit český jazyk. Pro komunikaci s českými kolegy a studenty si vystačí se slovenským jazykem. Pavol v rámci výzkumné činnosti hodně cestuje po světě, kde ke komunikaci používá zejména anglický a italský jazyk. Velikonoční svátky nikdy moc neslavil ani na Slovensku a v ČR je slavit také nezačal. Pavol je spíše introvert, takže asi proto neinklinuje k porovnávání oslav na Slovensku a v ČR. Tímto ho tedy česká kultura vůbec neovlivnila. U Pavola je zajímavé pozorovat jeho postoje, co se týče problematiky individualismu a kolektivismu. Pavol má několik životních oblastí a v každé inklinuje k jiné kulturní dimenzi. Partnerku nemá, ale s rodinou na Slovensku udržuje pravidelný kontakt v podobě návštěv. I přesto, že svou rodinu na Slovensku navštěvuje, při návštěve se jim moc nevěnuje a i tam se soustřeďuje na svou kariéru. Je však zvláštní, že ve vztahu ke kolegům ve firmě se Pavol chová spíše jako člen týmu a bere své spolupracovníky jako takovou malou rodinu. Možná je to tím, že všichni směřují ke stejnému cíli, který podporuje jejich kariérní růst. Na závěr lze tedy Pavola charakterizovat spíše jako individualistického introverta, kterého české prostředí ovlivnilo hlavně směrem k posílení individualismu.
5.4 Vyhodnocení výsledků
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
V této kapitole budou zmíněny teoretické poznatky k daným otázkám ve srovnání se zjištěnými informacemi, jež budou uvedeny do potřebných souvislostí. Další hledisko, na které bude celkové hodnocení zaměřeno, je věková hranice, jež se ukázala být významnou pro srovnání výsledků jednotlivých respondentů.
5.4.1 Důvody odchodu do ČR Tab. 1 - Nejvýznamnější migrační toky mezi vybranými zeměmi 2004 zdroj: OECD
a) Studium Podle údajů slovenské Akademické rankingové a ratingové agentury (ARRA) se v České republice věnuje studiu přibližně 20 000 Slováků, kteří studují různé obory a oborové kombinace v rozličných formách a na různých stupních. V souvislosti s uvedenými čísly je na místě uvést i důvody, proč má počet slovenských studentů na českých univerzitách rostoucí tendenci. Hlavním důvodem, pro který si mladí Slováci vybírají české univerzity, je dobré jméno a tradice. Tyto dva faktory jsou implicitně spojeny s možností získání kvalitního vzdělání v dané oblasti a následně s lepšími vyhlídkami pro budoucí uplatnění. Dalším důvodem pro výběr českých univerzit je nepochybně podobnost jazyka, přičemž mnohé z univerzit tolerují používání slovenštiny, a to nejen pro ústní projev (zkoušky a prezentace), ale i pro projev písemný (seminární a dokonce i bakalářské a diplomové práce). Jedním z důvodů je i legislativa České republiky, přesněji bilaterální smlouvy mezi Slovesnkou a Českou republikou, umožňující bezplatné vysokoškolské vzdělání pro studenty druhé země. Také současná situace vysokoškolského vzdělávání na Slovensku bývá příčinou odchodu ambiciózních jedinců do České republiky a studia místních univerzit. [6]
b) Zaměstnání Napříč výrazné diverzifikaci možných migračních podnětů zůstávají jako hlavní důvod pro odchod Slováků do České republiky důvody ekonomické. Slovenští pracovníci jsou koncentrováni nejvíce v Praze, v severomoravské průmyslové oblasti a na jižní Moravě. V současné době se počet slovenských pracovníků na území České republiky pohybuje dle oficiálních statistik okolo 60 tisíc lidí a tento počet www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
9/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
má sestupnou tendenci. Nejvyššího bodu dosáhla křivka zaměstnanosti Slováků v České republice v roce 1996. V té době v tuzemsku pracovalo na 72 tisíc slovenských pracovníků. Podobně jako pro studenty je dalším motivačním faktorem pro práci právě v České republice, a nikoli v jiné sousední zemi, i fakt podobnosti jazyka a vystačení si se slovenštinou. [4]
Vlastní zjištění Z našich pěti respondentů bylo pro čtyři z nich hlavním důvodem odchodu do ČR vysokoškolské vzdělání. Respondenti uváděli, že české vysoké školy jsou ve světě známější, mají lepší jméno a mají kvalitnější vybavení a zázemí pro studenty. Jako další pozitivum zmiňovali možnost zahraniční stáže nebo zahraničního pobytu v rámci studijního programu Erasmus, který na Slovensku sice také funguje, ale je zde menší výběr možných destinací a je i velmi omezen počet vyjíždějících studentů. Obecně se o českém vysokém školství vyjadřovali pozitivně i co do uplatnění absolventů, což bylo pro dva z nich rozhodující pro další setrvání v ČR i po absolutoriu na VŠ. Jen jediný respondent odešel do ČR čistě za pracovní nabídkou, která byla atraktivnější jak po finanční stránce, tak i v náplni práce a dalších možnostech kariérního růstu. Důvody odchodu, jak se nám podařilo zjistit, je možné rozdělit v závislosti na věku repondenta na studijní a pracovní. Ve výzkumu nemáme uvedeného žádného respondenta staršího 36 let. Věková hranice omezena nebyla, ale s vybranými respondenty bylo možné provést opakované dotazování (což bylo v úvodu jedno z našich kritérií pro výběr respondentů), proto jsme se na ně zaměřili. Pro starší obyvatele Slovenské republiky je důvod přesídlení také zejména pracovní uplatnění. Je nutné však dodat, že za pracovními nabídkami do ČR přichází hlavně top manageři velkých nadnárodních firem.
5.4.2 Jazyková bariéra Rozdíly mezi češtinou a slovenštinou nejsou nějak markantní a do rozdělení Federace v roce 1993 bylo bežné, že veřejnoprávní média používala pro komunikaci s diváky oba jazyky. Dnes je však možné setkat se s překladem slovenských příspěvků ve zpravodajstvích. I v našem výzkumu se fakt absence slovenštiny v ČR projevil. U generace, která ještě zažila obě země spojené se problém s porozumění druhému jazyku neprojevuje, ani u Slováků není problém s porozuměním češtině. Problém je u české populace mladší dvaceti let, která slovenštině nerozumí. K ověření tohoto tvrzení došlo u respondentky, které je 18 let a která usoudila, že je nutné komunikovat se spolužáky v češtině, protože jí bohužel nerozumí. Podobnou zkušenost uvádí i Michal, který se musel některá slovíčka naučit česky, aby mu spolužáci rozuměli, ale problém v užívání slovenštiny nevidí. Naopak se setkal s tím, že vyučující vítají práce ve slovenštině, protože si tak mohou připomenout a oživit své znalosti slovenštiny. Starší generace absenci slovenštiny v médiích odsuzuje a má pro to i reálné důvody, které potvrdil náš výzkum a kterými je to, že mladá generace slovenštině jednoduše nerozumí. Ostatní respondenti mají k češtině trošku jiný postoj. Lenka se pro češtinu rozhodla, protože je její partner Čech. Pro komunikaci se Slováky i nadále používá slovenštinu, která jí paradoxně začala dělat trošku problémy a na některá slova si nemůže vzpomenout vůbec. Pavol pro výkon svého povolání používá hlavně angličtinu. Pro komunikaci s Čechy používá slovenštinu a s žádnými problémy se zatím nesetkal.
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
5.4.3 Oslava Velikonoc Oslava Velikonoc má jak pro Čechy, tak pro Slováky stejné kořeny. „Velikonoce, též Pascha jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připadá na březen nebo duben. Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Avšak žádný ze zachovaných historických pramenů neudává přesné datum.“ [18] Podle výpočtů Isaca Newtona z roku 1773 tímto datem mohl být pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34. [16] Jak uvádí Frolcová, písemné prameny o slavení Velikonoc jsou bohaté především z 19. a 20. století, mnoho obyčejů však lze studovat až ke středověku. Oproti středověkým dokladům o Vánocích jsou však ty o Velikonocích spíše torzovité (o obyčeji házení do vody, o pomlázce a kraslicích, o velikonočním beránkovi a mazancích atd.)[2] V křesťanské tradici připadají Velikonoce na neděli po prvním jarním úplňku. I dny předcházející Velké noci jsou však v obou zemích spjaty tradicemi. Každý z nich má své vlastní pojmenování - Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota vše je ukončeno vigilií na neděli, což je bohoslužba připomínající vzkříšení Ježíše Krista. [5] Velký pátek, který připomíná ukřižování Ježíše Krista, je na rozdíl od Čech na Slovensku volným dnem, lidé se postí, většina nejde do práce, otevřeno mají jen některé obchody. I nedělní Boží hod Slováci slaví „důsledněji“. Na tento svátek se pečou zákusky, koláče, podávají slavnostní oběd – tradiční řízky s bramborovým salátem, připravují obložené mísy apod. Posledním dnem velikonočních oslav, a nejspíš i nejvíce rozdílným od českých zvyků, je Velikonoční pondělí. To je na Slovensku spjato především s tradicí „oblievačky“, kdy chlapci navštěvují děvčata z okolí a polévají je vodou. Za odměnu dostávají od děvčat kraslice, sladkou odměnu, peníze nebo i alkohol [17]. Dívky mají možnost chlapcům druhý den polévání oplatit, ale z důvodu pracovního dne ji málokterá žena využije. Zvyk „oblievaček“ se mírně liší od oblasti k oblasti a v posledních letech již není tak intenzivní jako dříve, ale to platí i o tradiční české pomlázce. Pomlázka sice není úplně náboženskou tradicí, přesto se v Čechách usadila a stala se neodlučitelnou součástí velikonočních oslav. Hned ráno na Velikonoční pondělí muži a chlapci chodí po sousedstvích a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Při tom říkají různá říkadla. [5] Odměnou jim je taktéž kraslice, sladkosti a u starších pak alkohol. Pro shrnutí je tedy třeba říci, že ačkoli vychází obě země ze stejného tradičního základu, mají každá svá specifika. I v rámci té které země se tradice více či méně liší kraj od kraje, město od města či dokonce ves od vsi.
Výsledek výzkumu Oslava a pojetí Velikonoc se mezi oběmi kulturami velmi liší. Pro slovenskou populaci je oslava Velikonoc včetně všech tradic s tím spojených (např. půst) významově hodnotnější než oslava Vánoc. I proto jsme se ve výzkumu rozhodli zaměřit právě na oslavu Velikonoc tak, jak ji vnímají naši respondenti a do jaké míry je ve způsobu oslav ovlivnila česká kultura. Naše nejmladší respondentka žádné rozdíly nezaznamenala, neboť na svátky odjíždí domu na Slovensko a slaví je dle tamních zvyků. Se spolužáky se o Velikonocích nebaví. Stejně tak Milan, žádné rozdíly nezachytil, protože slaví velikonoční svátky s rodinou na Slovensku. www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
11/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
Michal (druhý respondent) upozornil na významné rozdíly v oslavách tak, jak je vnímá on. Michal tráví Velikonoce v ČR a dodržuje jen některé slovenské zvyky, protože třeba tradiční slovenské polévání se v ČR praktikovat nedá s ohledem na rozdílnost zvyků. Respondentka Lenka tradice dodržovala jen během jejího pobytu na Slovensku. V ČR se oslavám Velikonoc nevěnuje. Rozdíly tudíž zaznamenala spíše díky médiím a rozhovorům s kolegy. Osobně se českých oslav nikdy nezúčastnila. Pavol neslavil Velikonoce ani na Slovensku a ani v ČR nepřebral žádné místní zvyky.
5.4.4 Vztah k rodině Rodina a prostředí ve kterém jedinec vyrůstá bezesporu utváří jeho vzory a hodnoty. Upozorňuje na to mimo jiné i Kotler s Kellerem ve svém Marketing managementu, kde rodinu dělí do dvou skupin. První skupinu definují jako rodinu orientační, která je charakterizována rodiči a jejich dětmi. Od rodičů tedy jedinec získává orientaci v náboženství, politice, ekonomice, osobních ambicích, úctě a lásce. Návyky od orientační rodiny si jedinec uchovává a řídí se jimi i ve chvílích, kdy již není v úzkém kontaktu s rodiči. Druhou rodinou je tak zvaná reprodukční rodina, tedy partner a děti. S partnerem je jedinec v každodenním kontaktu, jeho vliv je tedy značný. Postupem času může dojít k eliminaci hodnot převzatých orientační rodinou na úkor nově přijímaných hodnot referenční rodiny. Stejně tak lze tuto teorii rozšířit a v případě odchodu do jiné země chápat jako orientační rodinu lidi z blízkého okolí, se kterými je jedinec v kontaktu a kteří se tedy stávají jeho vzorem v oblasti hodnotové orientace. Člověk se snaží zapadnout, a tak se jeho chování a jednání mění dle společenských potřeb a pravidel dané země. Na wikipedii se píše o univerzálních hodnotách. Hodnoty zde autor dělí na dvě skupiny. Tou první jsou hodnoty vrozené nebo-li univerzální, o nichž autor hovoří jako o hodnotách, které jsou spíš instinktivní obranné reflexy, součást „pudu sebezáchovy“, než skutečná, to jest racionální a uvážená hodnocení. Ovšem už sociologické výzkumy hodnotových orientací nutně předpokládají, že lze sestavit seznam více méně obecných hodnot, jež mají u různých lidí jen rozdílné váhy či platnost. O druhé skupině hodnot mluví autor jako o hodnotové orientaci, která je vlastní příslušníkům různých kultur. Pravděpodobně i na základě těchto faktů rozpracoval Hofstede svou dimenzi individualismu a kolektivismu. Hofstede definuje obě dimenze následovně: „Individualismus se vztahuje na společnosti, v nichž jsou vazby mezi jednotlivci volné; v kolektivistických společnostech jsou lidé od narození integrováni do silných soudržných skupin „my“, které je výměnou za jejich loajalitu ochraňují.“ Na základě tohoto poznatku je možné v současných, zejména západních, společnostech pozorovat upřednostňování jedince před jakoukoliv skupinou. Jak je uvedeno na wikipedii, hodnotami je třeba se zabývat zejména v konfrontaci s migrací obyvatel do jiných zemí, kde dochází ke střetu s odlišnou kulturou a jejími hodnotami. Dále už je jen na jedinci samotném, zda po zvážení všech faktů přijme hodnoty nové kultury nebo zůstane u hodnot získaných od své orientační rodiny.
Dle výzkumu Vztah k rodině a jeho intenzita je, alespoň u respondentů našeho výzkumu, ovlivněna nejen věkem, ale i délkou pobytu v ČR. Jak je možné pozorovat z odpovědí jednotlivých účastníků výzkumu, tak nejmladší z nich, slečna Xénie, má intenzivní kontakt s rodinou a domů na Slovensko jezdí celkem Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
často, i proto ještě neztratila kontakt s domácími událostmi. Michal uvádí, že s rodinou v kontaktu sice je, ale domů na Slovensko už tak často nejezdí. Důvodem může být i přítelkyně, kvůli které se Michal do ČR přistěhoval. Jak Lenka, tak i Milan se zaměřují oba na kariérní růst a rodinu odsouvají až za kariéru. I proto nemají moc času pro návštěvu rodiny na Slovensku a na kontakt s ní. Oba jsou v ČR již delší dobu, a proto již nejsou seznámeni s událostmi jejich rodiště a nemají konverzační témata při návštěvě rodiny. I tento fakt je důvodem, že je to domů moc neláká. Pavol se snaží o pravidelné návštěvy své rodiny na Slovensku, ale s ohledem na jeho kariéru je i tam nucen pracovat a s rodinou tudíž v kontaktu moc není, i když se u ní právě nachází. Obecně lze tedy naše poznatky shrnout tak, že čím déle zde Slováci žijí, tím větší zázemí v podobě partnerů a přátel si zde tvoří a tím méně intenzivní vztah s rodinou na Slovensku udržují. Nikdo z našich respondentů zatím ani neuvažuje o návratu zpět do rodné země. Někteří se bojí o svou kariéru, za kterou se sem přestěhovali a ti ostatní zde chtějí dostudovat českou vysokou školu. A následně i využít možné pracovní uplatnění v nadnárodních firmách atraktivních jmen.
5.4.5 Tabulka shrnutí Respondent 1 18
Respondent 2 26
Responednet 3 Responednet 4 Responednet 5
věk 29 Jaký byl Váš důvod pro osobní důvody kvalitnější VŠ atraktivní odchod do (přítelkyně vzdělání pracovní nabídka České studující v ČR) republiky? Je potřeba se pro pro porozumění ze dlouhodobý NE NE strany pobyt učit spolužáků ANO česky? neovlivňuje a Jak pobyt v ČR odlišností si ovlivňuje neovlivňuje neovlivňuje, nevšiml, neboť dodržování svátky tráví na ale o rozdílech svátku tráví se tradic Slovensku ví svou rodinou na Velikonoc? Slovensku Jak se přesunem do jeho kontakt s jeho kontakt s ČR změnil Váš nezměnil se rodinou není rodinou je méně postoj/vztah k tak intenzivní intenzivní rodině?
36 31 studium studium a atraktivní školy později zajímavé a poté zajímavá pracovní pracovní uplatnění nabídka
NE
NE
po přesunu do ČR přestaval Velikonoce slavit
neovlivňuje Velikonoce neslavil a i nadále je neslaví
její vztahy s s rodinou se rodinou ochladly téměř nestýká ještě víc
6. Závěr www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
13/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
Na základě provedeného výzkumu byla zjištěna fakta, která se v některých případech shodovala, jindy však zase rozcházela, s našimi osobními předpoklady a domněnkami. V otázce příčin odchodu ze Slovenska bylo v rozhovorech jako hlavní důvod uváděno studium a zaměstnání v ČR. Přičemž jedno je provázáno s druhým, neboť slovenští absolventi českých univerzit hledají uplatnění raději zde, než aby se s nabytými znalostmi vraceli pracovat do své rodné země. Co se týče nutnosti používat zde při studiu či v práci český jazyk, u většiny dotázaných byl tento předpoklad vyvrácen. Obvykle si zde vystačí s rodnou slovenštinou, často dokonce i s kladným ohlasem českých obyvatel (nutno podotknout, že obyvatel, kteří pamatují Československo). Výjimku v tomto směru tvořili mladí Slováci, kteří zde studují. Jejich vrstevníci jim rozumět přestávají. To poukazuje na skutečnost, že mladí Češi narození v období těsně před nebo po rozdělení státu nemají tolik příležitostí k seznámení se se slovenštinou jako jejich slovenští kolegové s češtinou. Další otázka zněla: „Jak pobyt v ČR ovlivňuje dodržování tradic Velikonoc?“ (jakožto nejvýznamnějšího slovenského svátku). Reakce byly dosti individuální, avšak korespondovaly s odpověďmi na otázky jejich postoje k rodině. Ti dotázaní, kteří po odchodu do Čech zůstali v užším kontaktu s rodinou a častěji ji navštěvují, dodržují i slovenské velikonoční zvyky, neboť tyto svátky tráví s rodinou. České tradice je proto nijak neovlivnily. S klesající frekvencí návštěv rodiny a příbuzných, klesá i zájem o dodržování tradiční Veľké noci. Rozhraní mezi tětmito dvěma přístupy tvořil student Michal, který Velikonoce netráví s rodinou, ale snaží se dodržovat slovenské tradice zde v České republice a pozoruje proto i rozdíly mezi zvyklostmi obou národů. Z výše uvedného je patrné, že Česká republika Slováky stále láká, a to především studijními možnostmi a pracovním uplnatněním. Do jaké míry se nechají ovlivnit českou kulturou závisí nejen na době, kterou zde stráví, ale i na povaze každého jedince. Nutno dodat, že nastupující generace Čechů má stále méně příležitostí pro znovusblížení se Slováky a oba národy se tak od sebe stále více vzdalují.
7. Použitá literatura [1] BOROVAN, A. Jana Vozárová: Letos do televize investujeme půl miliardy korun [online]. Mladá fronta a.s. [cit 2009-12-22]. Dostupné z www: http://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/jana-vozarova-letos-do-televize-investujeme-pul-miliar dy-korun [2] FROLCOVÁ, V. Velikonoce v české lidové kultuře. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., 2001. 280 s. ISBN 80-7021-503-8 [3] GABAĽ, P. Češi na Slovensku o češtině a slovenštině [online]. Český rozhlas. [cit 2009-12-18]. Dostupné z www: http://www.radio.cz/cz/clanek/83357 [4] GÁLIKOVÁ, M. V zahraničí zostávajú pracovať len húževnatí ľudia [online]. 20. 7. 2004 [cit. 2009-12-20]. Dostupné z www: http://www.sme.sk/c/1683905/v-zahranici-zostavaju-pracovat-len-huzevnati-ludia.html [5] Historie Velikonoce [online]. Velikonoce [cit 2009-12-28]. Dostupné z www: http://www.velikonoce.org/historie/ [6] HLAVOŇOVOVÁ, M. Slovenští studenti v ČR: aktuální trendy [online]. 30.11.2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné z www: http://student.finance.cz/zpravy/finance/243369-slovensti-studenti-v-cr-aktualni-trendy/ [7] Hodnoty [online]. Wikipedie, 2009, 17. 12. 2009 v 16.00 [cit 2009-12-19]. Dostupné z WWW: Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnoty [8] KOLMAN, L. Komunikace mezi kulturami: Psychologie interkulturních rozdílů. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2005. 200 s. ISBN 80-213-0735-8 [9] KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing Management: 12. vydání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5 [10] KRASKO, I. Horší slovenský dabing [online]. Trend holding s.r.o. [cit 2009-12-01]. Dostupné z www: http://medialne.etrend.sk/televizia-clanky/horsi-slovensky-dabing.html [11] Náboženské vyznání obyvatelstva [online]. Český statistický úřad. [cit 2009-12-05]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4110-03--uvod [12] Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky [online]. Český statistický úřad. [cit 2009-12-22]. dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04 [13] Náboženstvo [online]. c2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupné z www: http://www.slovakiasite.com/sk/nabozenstvo.php [14] Národnostní složení obyvatelstva [online]. Český statistický úřad, 18. 10. 2003 [cit 2009-12-20]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002F584C/$File/41140301.pdf [15] Trends in International Migration: SOPEMI 2004. OECD, Paris 2005. ISBN 92-64-00792-X [16] Velikonoce [online]. Wikipedie [cit 2009-12-28]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce [17] Veľká noc [online]. Slovakia site [cit 2009-12-28]. Dostupné z www: http://www.slovakiasite.com/sk/sviatky2.php [18] Velikonoce: velikonoční přání, velikonoční kraslice, tradice, zvyky [online]. Velikonoce.com [cit 2009-12-28]. Dostupné z www: http://www.velikonoce.com/index.htm [19] ŠMÍD, D. Slováci.cz [online]. MAFRA a.s. [cit 2010-01-14]. Dostupné z www: http://www.lidovky.cz/slovaci-cz-csl-/ln_noviny.asp?c=A080125_100005_ln_noviny_sko&klic=223586& mes=080125_1 [20] KEŠELOVÁ, D. Migračný potenciál obyvateľstva SR (Sprístupnenie trhov práce vo vybraných krajinách EU a vývojové trendy na trhu práce v SR). [výzkumná úloha]. Bratislava, 2007 [21] SAMUHELOVÁ, M. Prečo Slováci hovoria v Čechách po česky? [online]. Petit Press,a.s. [cit 2010-01-14]. Dostupné z www: http://samuhelova.blog.sme.sk/c/15919/Preco-Slovaci-hovoria-v-Cechach-po-cesky.html [22] SOKOLOVÁ, G., HERNOVÁ, Š., ŠRAJEROVÁ, O. Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy. Praha: Nakladatelství Tilia, 1997. 191 s. ISBN 80-861-010-37 [23] ŠRAJEROVÁ, O. National minorities by turn of the millenium. Slezský stav Slezského zemského muzea v Opavě, 2002. 307 s. www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
15/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
[24] ČESKO-SLOVENSKÁ/SLOVENSKO-ČESKÁ KOMISE HISTORIKŮ. Česko-slovenská historická ročenka, Svazek 2007. Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004. [25] JEŘÁBEK, R. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Svazek 3. Mladá fronta, 2007. 1582 s. ISBN 80-204-171-33
Přílohy Příloha č. 1 Náboženství Ze statistik ČSÚ o sčítání lidu vyplývá klesající počet obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání. Výsledky sčítání z roku 1991 ukazují, že množství věřících v ČR představuje 43,9 % všech obyvatel. Poměr k „nevěřícím“ je tedy téměř shodný. Pokud výsledek srovnáme s posledním předchozím zjišťováním, tj. s rokem 1950, uvidíme, že počet věřících výrazně poklesl, a to z původně více než 90 % obyvatel hlásících se k církvi. Do roku 2001 počet věřících překvapivě opět poklesl na 32,1 %, naopak došlo ke zvýšení osob bez vyznání. Pro porovnání ve Slovenské republice podle sčítání provedeného rovněž v roce 2001, počet věřících oproti roku 1991 o téměř jednu pětinu zvýšil a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 84,1 % [14]. Náboženské vyznání nepatří k ukazatelům, které podléhají výrazným výkyvům, proto údaje z roku 2001 můžeme považovat za významné. Graf č. 1 zobrazuje, že z celkového počtu obyvatel 10 230 tis., bylo 59 % (6 040 tis.) bez vyznání. Z 3,3 milionu občanů, hlásících se k církvi či k víře, tedy z oněch 32,1 %, se nejvíce osob přihlásilo k římskokatolické církvi. 2 741 tis. těchto věřících představuje o něco více než jednu čtvrtinu všech obyvatel (26,8 %) a na celkovém počtu věřících se podílí více než čtyřmi pětinami (83,4 %). Dominantní postavení této církve u nás má své historické souvislosti a je dlouhodobě spojeno se značnou konfesní roztříštěností zbývajících věřících [11]. Podíly dvou dalších v republice nejvýznamnějších církví – českobratrské evangelické a československé husitské - jsou řádově odlišné a pohybují se okolo jednoho procenta všech věřících osob. V roce 2001 se k oběma hlásilo kolem sta tisíc obyvatel představujících přibližně. Věřících českobratrské církve evangelické bylo 117 tisíc (1,1 % z počtu věřících) a osob hlásících se k církvi československé husitské 99 tisíc (1,0 %). Ostatní církve a náboženské společnosti evidují nepatrné procento obyvatel, proto nejsou v grafu zahrnuty.
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
Graf 1 - Náboženské vyznání obyvatel ČR z roku 20012)
zdroj: vlastní zpracování Z pohledu náboženského vyznání se obyvatelé Slovenska dělí na dvě skupiny – věřící, kteří tvoří 84,1 % slovenské populace a nevěřící, kteří tvoří 15,9 % populace. Skupina věřících se ještě dále dělí dle konkrétního typu vyznávaného náboženství na: ● ● ● ● ●
římskokatolíky – 68,9 % evangelíky augsburského vyznání – 6,9 % řeckokatolíky – 4,1 % stoupenci reformovaného křesťanského náboženství – 2 % ostatní náboženství – 2,2 %
Na Slovensku je v současné době registrováno 18 církví a náboženských skupin. Mezi nejpočetnější církve tedy patří: Římskokatolická církev (68,9 %), Evangelická církev augsburkého vyznání (6,9 %) a Řeckokatolická církev (4,1 %)3).
Příloha č. 2 Televizní vysílání Cílem naší práce není srovnání, zda je český dabing lepší než slovenský, nebo naopak. Spíše je zde o českém a slovenském dabingu uvedeno několik základních faktů. Český dabing převažuje i na Slovensku, o to zajímavější je, že vychází i ze slovenských studií. Po dobu společného státu bylo běžné, že českoslovenští herci účinkovali jak v českých, tak i slovenských filmech. Samozřejmě sami sebe předabovávali, dalo by se říci, že se na dabingu pracovalo více než dnes. Slovenští posluchači a diváci mají více příležitostí ke kontaktu s češtinou, ale tomu může být brzy konec. V době, kdy v České republice probíhá rozmach kabelových televizí, které mimo jiné vysílají slovenské programy, Slovensko uzákoňuje povinnost slovenského dabingu a minimalizaci českého jazyka v médiích [10]. Navzdory tomu můžeme ve slovenských kinech narazit na česky dabované tituly, jelikož vlastník práv pro Českou a Slovenskou republiku (Bontonfilm) distribuuje na Slovensko některé filmy s českým dabingem. Nátlak slovenských zákonodárců na nutnost slovenského dabingu možná ovlivní další generace slovenské populace, které už nebudou vyrůstat na českých pohádkách, a tak se od nás bývalí spoluobčané budou stále více vzdalovat. www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47
21. 09. 2016 02:47
17/18
Vliv české kultury na slovenskou menšinu
Je to přitom paradox, protože jak již zaznělo, čeština ve slovenských médiích zní, a to bezpochyby častěji než slovenština v médiích českých. Lidé na Slovensku si znalost češtiny dokonce dobrovolně udržují ve stejné míře, jako za bývalé federace. Podle vysokoškolského učitele Viktora Šourače byly doby, kdy i na ulici bylo bezpečnější přizpůsobit se okolí. Ale je názoru, že když teď někdo mluví např. v Nitře česky, bere se to jako velice pozitivní věc. A že dokonce mnozí lidé znovu hledají kontakt s českou kulturou a s českou stranou [3]. Naopak zájem z české strany o slovenštinu na obrazovkách stoupá. TV Barrandov chystá spolupráci na česko-slovenských projektech, jak uvedla předsedkyně představenstva Barrandov Televizní Studio Jana Vozárová [1]. TV Barrandov připravuje se slovenskou TV Joj společný seriál, a nejen to, koupili práva i na slovenský docu formát Ako som prežil. Zda bude slovenština na českých obrazovkách kladně přijímána, na to si bude třeba počkat. Pro odhad poslouží uvedení seriálu Panelák, který byl vysílán na TV Prima. Podle peoplemetrového šetření byly ohlasy nad očekávání pozitivní.
Příloha č. 3 Počet a podíl věřících u církví a náboženských společností z r. 2001 (CSU)
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 06. 06. vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu 2016 10:30
http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002F584C/$File/41140301.pdf údaje o náboženském vyznání se sbírají v rámci sčítání obyvatelstva, které je prováděno ČSÚ jednou za deset let 3) Údaje o hlášení se obyvatelstva k náboženství se dělá při sčítání obyvatelstva a to proběhlo naposledy v roce 2001. Nejbližší bude v roce 2011, podle údajů statistického úřadu-viz http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=2205 1) 2)
From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu Last update: 06. 06. 2016 10:30
www.hks.re
Tisk 21. 09. 2016 02:47