Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
VLIV IMAGINACE NA GYMNASTICKÝ TRÉNINK Bakalářská práce
Autor: Štěpánka Škrlová tělesná výchova – francouzská filologie Vedoucí práce: Mgr. Hana Hřebíčková Olomouc 2011
Jméno a příjmení autora:
Štěpánka Škrlová
Název bakalářské práce:
Vliv imaginace na gymnastický trénink
Pracoviště:
Katedra společenských věd v kinantropologii
Vedoucí práce:
Mgr. Hana Hřebíčková
Rok obhajoby diplomové práce:
2011
Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá vlivem imaginace na sportovní výkon ve sportovní gymnastice a vlivem psychologické přípravy na prožitek během výkonu. Práce je hodnocena jako kvalitativní výzkumná studie. Sledovaným souborem je autor této práce, který chce pomocí imaginace dosáhnout lepšího výsledku ve sportovní gymnastice a odbourat pocity stresu a strachu, které pociťuje během tréninku a soutěže. Součástí práce je podrobný popis celého nácviku a vyhodnocení výsledků odborníkem. Práce informuje o základech psychologie sportu a sportovní gymnastiky.
Klíčová slova: psychologie sportu, psychologická příprava, imaginace, sportovní gymnastika, PETTLEP
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
Author‘s name:
Štěpánka Škrlová
Title of the master thesis: Imagination impact on gymnastics training Workplace:
Department of social sciences in kinanthropology
Supervisor:
Mgr. Hana Hřebíčková
The year of presentation: 2011
Abstract: This undergraduate thesis is studying an imagination impact on physical workout in gymnastics and the influence of psychological preparation during the workout. We consider this thesis as a qualitative research study. Observation is done on the owner of the thesis, who wants to reach better results in gymnastics through imagination and reduce fear and stressful feeling which she feels during training and competition. A part of the thesis is a detailed description of training and assessment of the results by the subject expert. The thesis informs about sport psychology and gymnastics.
Key words: sport psychology, psychological preparation, imagination, gymnastics, PETTLEP
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Hany Hřebíčkové, uvedla všechny literární a odborné zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.
V Olomouci, dne 03. 08. 2011 ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
Za odborné vedení, podnětné připomínky k tématu práce, za přívětivý a ochotný přístup děkuji Mgr. Haně Hřebíčkové. Děkuji také PaedDr. Soně Formánkové, Ph.D., za odbornou pomoc v oblasti sportovní gymnastiky a za ohodnocení gymnastické sestavy.
OBSAH
1
ÚVOD .................................................................................................................................7
2
PŘEHLED POZNATKŮ ....................................................................................................9
2. 1
Psychologie sportu .......................................................................................................9 2. 1.1Vymezení pojmu psychologie sportu ..................................................................9 2. 1.2 Charakteristika sportu .......................................................................................9 2. 1.3 Psychologická typologie sportu .......................................................................10 2. 1. 3. 1 Senzo-koncentrační sporty ...................................................................10 2. 1. 3. 2 Funkčně mobilizační sporty .................................................................10 2. 1. 3. 3 Esteticko-koordinační sporty ...............................................................11 2. 1. 3. 4 Rizikové sporty ....................................................................................11 2. 1. 3. 5 Heuristicko-individuální sporty ...........................................................11 2. 1. 3. 5 Heuristicko-kolektivní sporty ..............................................................12 2. 1. 4 Psychologická příprava sportovce ...................................................................12 2. 1. 4. 1 Mentální příprava .................................................................................13 2. 1. 4. 2 Regulace aktuálních psychických stavů sportovce (APS) ...................13 2. 1. 4. 3 Imaginace .............................................................................................14 2. 1. 4. 3. 1 Neurofyziologické aspekty imaginace .........................................15
2. 1. 4. 3. 2 Představivost ................................................................................15 2. 6. 1 Ideomotorický trénink ..........................................................................16 2. 2
Gymnastika.................................................................................................................18 2. 2. 1 Charakteristika gymnastiky .............................................................................18 2. 2. 1. 1 Sportovní gymnastika ..........................................................................19 2. 2. 1. 2 Pravidla sportovní gymnastiky ............................................................20 2. 2. 2 Gymnastická sestava .......................................................................................21 2. 2. 3 Použití metody PETTLEP ...............................................................................21 2. 2. 3. 1 Charakteristika PETTLEP ...................................................................21 2. 2. 3. 2 PETTLEP v praxi .................................................................................26
3
CÍLE ..................................................................................................................................27
3. 1
Cíle práce....................................................................................................................27
3. 2
Výzkumné otázky .......................................................................................................27
3. 3
Úkoly práce ................................................................................................................27
4
METODIKA...............................................................................................................28
4. 1
Popis a charakteristika sledovaného souboru .............................................................29 4. 1. 1 Kazuistika sledované osoby ............................................................................29
4. 2
Metoda imaginace ......................................................................................................30 4. 2. 1 Edukační fáze ..................................................................................................31
4. 2. 2 Nácviková fáze ................................................................................................31 4. 2. 1. 1 Pět pohromadě .....................................................................................31 4. 2. 1. 2 Představa známého místa .....................................................................32 4. 2. 1. 3 Představa jednoduchých cviků .............................................................32 4. 2. 1. 4 Představa chůze ....................................................................................32 4. 2. 1. 5 Představa gymnastické sestavy ............................................................33 4. 2. 3 Praktická fáze ..................................................................................................33 4. 2. 4 Kvalitativní hodnocení ....................................................................................34 4. 2. 5 Hodnocení odborníkem ...................................................................................36 5
VÝSLEDKY A DISKUSE.........................................................................................37
5
Výsledky a diskuse k výzkumné otázce č. 1 ..............................................................37
5
Výsledky a diskuse k výzkumné otázce č. 2 ..............................................................39
6
ZÁVĚRY ..........................................................................................................................44
7
SOUHRN ..........................................................................................................................45
8
SUMMARY ......................................................................................................................46
9
REFERENČNÍ SEZNAM ................................................................................................47
10
PŘÍLOHY .........................................................................................................................48
1
ÚVOD
Jste ve výborné fyzické kondici, podle tabulek jste na tom nejlépe ze soutěžících, svému tréninku věnujete každou volnou chvíli, máte ty nejlepší diagnostické předpoklady, můžete se stát vítězem. Na konci soutěže ovšem nestojíte na stupni vítězů, ale jste mezi posledními soutěžícími. Říkáte si proč? Trénoval jsem moc, nebo málo? Co se stalo během mého vystoupení? Tyto otázky si pokládá ne jeden sportovec, ať už na vysoké či nižší úrovni. V dnešní době, kdy je sportovní úroveň soupeřů téměř stejná, hraje psychika velkou roli. I výborný sportovec může zklamat, necítí-li se dobře. I dobrý sportovec může mít problém naučit se novému prvku, jestliže má strach, není si jistý, zda ho zvládne. Právě tyto problémy nás vedly k tomu, abychom se zajímali o další možnosti tréninku. Jelikož jsme se seznámili s metodou imaginace již dříve, rozhodli jsme se pro využití této metody. Našim cílem bylo přispět k rozšíření poznatků o vztahu imaginace a sportovního tréninku. Zaznamenání vlivu imaginace na výkon ve sportovní gymnastice, pomocí kvalitativní výzkumné metody. Imaginace spočívá v představení si určitých pohybů co možná nejživěji. Záměrem je tento pohyb zopakovat v realitě. Tato technika se také používá před výkonem, kde si sportovec představuje správné provedení a dostane se do psychické pohody. Imaginace také napomáhá k rychlejšímu procesu učení nových dovedností a může pomoci upřesnit si jednotlivé pohybu a jejich následnou návaznost. Imaginace může ovlivnit motivaci sportovce. Sportovec si představí závodní situaci a to jako správné předvést určitou akci a to mu může dodat energii, může přispět k zaměření pozornosti správným směrem, takže sportovec je potom lépe připravený na soutěž (Casmore, 2002). Při rozhodování, na jaký sport budeme imaginaci aplikovat, jsme nemuseli dlouho přemýšlet. Sportovní gymnastika byla výborná volba. Nejenom, že jsme našli 7
studie, které píší o využití psychologické přípravy v gymnastice, ale také jsme mohli jako probanda použít autora této práce, který měl problém se splněním zkoušky ze sportovní gymnastiky a chtěl svůj výkon pomocí imaginace zlepšit. Touto prací bychom chtěli pomoci všem sportovcům, kteří se potýkají s nervozitou, stresem, strachem, nedostatkem sebevědomí a motivace. Chtěli bychom, abyste poznali její přínos a začali ji aplikovat jak ve sportu, tak i v osobním životě.
8
2
PŘEHLED POZNATKŮ
2. 1
Psychologie sportu
2. 1. 1 Vymezení pojmu psychologie sportu
V systému psychologických věd je psychologie sportu začleněna mezi obory užité (aplikované, praktické) psychologie (Pardel, Koščo 1975). V systému věd o tělesné kultuře je psychologie sportu chápána jako jedna ze specializovaných disciplín pomáhajících řešit ze svých hledisek teoretické, metodologické a praktické otázky sportovní činnosti (Macák 1977). Psychologie sportu se zabývá osobností i skupinou při sportovní činnosti, sleduje vazby mezi vnitřní činností člověka (psychikou) a předmětnou činností (sportem). Hlavním cílem je zjistit, jak ovlivňuje psychika sportovní činnost jedince a jakým způsobem je psychika jedince touto činností zpětně ovlivňována. Psychologie sportu se zabývá: -
motorickým učením
-
sportovní personologií
-
motivací sportovní činnosti
-
psychologickou stránkou trenérské práce
-
psychologií sportovní výkonnosti a její stabilizace
-
psychologickou přípravou sportovce
-
úspěšností sportovních skupin, ovlivněním výkonu před soutěží
2. 1. 2 Charakteristika sportu Sport představuje zábavnou a průpravnou motoriku člověka, kde je prožitek cílem, ať už bezprostředním, nebo následným, většinou jako radost z dosaženého cíle. 9
Při sportu se uplatňuje senzomotorika člověka, mohutně jsou angažovány jeho emoční i volní procesy a to jsou právě důvody, proč je důležité ve sportu respektovat psychologické zákonitosti. Ve většině oblastí sportovního života je klíčovou otázkou motivace a její častá spletitost je přístupná především s použitím psychologických analýz. Sport je spojen s dosahováním limitních výkonů a vděčným tématem psychologie sportu je využití psychologických poznatků ke stimulaci lidské výkonnosti, k prosazení se ve vyrovnané sportovní konkurenci. Sport je spojen s osvojováním sportovní techniky, kde platí zákonitosti senzomotorického učení, těsně související s psychologickými poznatky o pamětních procesech a adaptabilitě člověka (Hošek, 2005)
2. 1. 3 Psychologická typologie sportu
V dnešní době je nepřeberné množství sportovních aktivit a také způsobů jak je rozdělit, podle počtu zúčastněných (kolektivní, individuální), podle prostředí (outdorové, sálové), podle období (zimní, letní), apod. M. Kodým vytvořil podle psychologických kritérií v 70. letech psychologickou typologii sportovních činností. Ve své práci Psychologická analýza a třídění sportovní činnosti dělí sport do několika skupin.
2. 1. 3. 1 Senzoricko-koncentrační sporty
•
golf, šipky, šachy, střelba,… Aby sportovec, při těchto činnostech dosáhl co nejlepšího výkonu, musí maximálně
zapojit smysly. Objevují se vysoké nároky na jemnou koordinaci pohybů v závislosti na rychlém a přesném vnímání podmínek. Patří zde především sporty střelecké, zaměřené na přesné míření. 10
2. 1. 3. 2 Funkčně mobilizační sporty
•
krátkodobé: atletické skoky, hody, vrhy, vzpěračské nadhozy a trhy,…
•
dlouhodobé: běhy, chůze, plavání, kanoistika, vytrvalecké víceboje,… Do této skupiny patří sporty s vysokými nároky na mobilizaci energetických
funkcí sportovce. Sportovec musí napnout veškeré svalové ústrojí, aby dosáhl nejlepšího výkonu. Tyto činnosti mají buď povahu krátkodobou, jednorázovou, kdy jde o koncentrovaný vzmach energie bodovým způsobem. Mobilizace může mít i povahu dlouhodobou a to především ve vytrvalostních sportech, kde psychologicky vystupuje do popředí otázka vůle, podmiňující spolu s energetickým krytím vytrvalost sportovce.
2. 1. 3. 3 Esteticko-koordinační sporty
•
akrobatické skoky na lyžích, skoky do vody, gymnastika, krasobruslení,…
Sportovní činnosti, při kterých je důležitá rovnováha, orientace v prostoru, smysl pro rytmus, výborná svalová koordinace a vysoká úroveň flexibility. Vysoké nároky na ladné provedení pohybu, které jsou zohledněny při hodnocení. Hodnocení provádí odborná porota, která se zaměřuje i na celkový umělecký dojem sportovcova vystoupení.
11
2. 1. 3. 4 Rizikové sporty
•
automobilismus, parašutismus, sportovní lezení, jachting,…
Rizikové sporty nebo také technické jsou sporty, kde se do výkonu promítá úroveň ovládaného technického zařízení. Je to široká paleta sportů, dost se překrývající s oblastí sportů adrenalinových. Sportovec musí překonat obtížné překážky se značným rizikem zranění či smrti.
2. 1. 3. 5 Heuristicko-individuální sporty
•
badminton, tenis, stolní tenis, box, …
Jedná se o sportovní činnosti, jejíž psychologickým základem je předvídání následných dějů a tvořivé řešení vyskytujících se problémových situací. Pokud se jedná o individuální sport, je třeba předvídat činnost soupeře a tvořivě takticky na ni reagovat. Jednotlivec musí vyvinout maximální úsilí a svými schopnostmi, dovednostmi překonat odpor soupeře buď v přímém kontaktu, nebo prostřednictvím náčiní.
2. 1. 3. 6 Heuristicko-kolektivní sporty
•
volejbal, basketbal, vodní pólo, fotbal,… 12
Jedná se o sportovní činnost kolektivního charakteru. Důležitá je součinnost týmu, zpravidla v reakci na činnost soupeře. Skupina svými schopnostmi, dovednostmi, pomocí techniky a taktiky se snaží překonat další skupinu.
2. 1. 4 Psychologická příprava sportovce
Koncepci psychologické přípravy zavedl u nás Vaněk svým habilitačním spisem stejného názvu v r. 1964. Jako prezident světové společnosti psychologie sportu (International society of Sport Psychology (od r. 1973 do r. 1987) prosazoval tuto koncepci teoreticky a jako psycholog čsl. Olympijských výprav (1968 – 1992) uplatňoval tyto přístupy prakticky (Hošek, 2005). V souvislosti s pojmem psychologická příprava je nutno upozornit, že v odborných i populárních textech je možné se setkat s pojmy mentální nebo psychický trénink. Zpravidla jde o doslovný překlad cizího pojmu „mental training“, který se správně překládá jako ideomotorický trénink a je považován za významnou složku psychologické přípravy (Seiler, 1996). Pojem psychologická příprava zdůrazňuje prostředky přípravy, tj. poznatky psychologické vědy. Podobný cíl jako má psychologická příprava sportovce má i psychohygiena sportovce. Psychohygiena je duševní propracovaná disciplína, která představuje soubor pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy (Míček, 1984). Hlavní zásadou je nedostat se nebo se rychle vymanit z vlivu stresujících podmínek. To je důležité hlavně při regeneraci sil mezi tréninkovým a soutěžním zatížením. Jinak je vrcholový sportovní trénink svou zátěživostí neustálé balancování na hranici stresu, takže důsledná aplikace psychohygie13
ny ve sportu je obtížná, využívá se především při předcházení nadbytečného stresu a likvidaci účinků extrémních psychických zátěží ve sportu.
2. 1. 4. 1 Mentální příprava
Mentální příprava může sportovci pomoci vyrovnat se s úspěchy a neúspěchy, které jsou nevyhnutelnou součástí každého sportu. Může také přispět ke změně chování a postojů, které negativně ovlivňují sportovní výkon. Je nutno říct, že pokud se bavíme o duševních schopnostech, nemáme na mysli osobnost sportovce. Osobnost je individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností. Osobnost se vždy projevuje jako celek. Je soustavou vlastností charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka, zaměřeného na realizaci životních cílů a rozvinutí svých potencialit. Osobnost sportovce se téměř stálé a typickým způsobem projevuje v konkrétních činnostech sportovce, ovlivňuje tak i dosahování výkonů. Osobnost sportovce se neustále dotváří a zároveň ovlivňuje kariéru sportovce. Duševní schopnosti jsou nástroje, které mohou být získány na základě kvality vzdělání, motivace, hloubky a do jaké míry mu jeho osobnost umožní se učit. Schopnost rozvíjet vůli a mít k ní přístup, dále pak mentální techniky jako aktivace, stanovení si cílů, relaxace, vizualizace mohou podstatně zvýšit šance sportovce na zlepšení fyzického výkonu a jeho nácviku. Bezchybná synchronizace, načasování a přesnost jsou potřebné pro provedení těchto dovedností. Poté sportovci nemají potíže se soustředěním nebo utužením mysli a těla, které se potýká s frustrací a hněvem. Proto musí být sportovec schopen tolerovat trénink fyzický i mentální. Mezi aktivity a způsoby, které jsou k dispozici během mentální přípravy řadíme: techniky autosugesce, mentální trénink, relaxační techniky a emoční inteligence.
14
2. 1. 4. 2 Regulace aktuálních psychických stavů sportovce (APS) Psychofyziologická námaha vyúsťuje do aktuálních psychických stavů, je prožívána jako psychická tenze určité úrovně. Ve sportu rozdělujeme 3 APS: Před soutěžní, soutěžní a po soutěžní. Při před soutěžních stavech si sportovec uvědomuje svou účast v soutěži a dochází k nadměrné aktivaci organizmu (,,startovní horečka“), ke snížené aktivaci (apatie) nebo k optimální aktivaci, kdy je sportovec schopen podat standardní výkon. Soutěžní stavy začínají těsně před samotnou soutěží a mohou trvat i během závodu. Po soutěžní stavy jsou vyvolány osobním zhodnocením soutěže, mohou trvat několik hodin. Aby bylo možné zvýšit odolnost sportovce vůči těmto stavům, používají se regulační prostředky. Tyto techniky směřují k cílenému ovlivnění
psychických
stavů
přímo
autoregulací
nebo
nepřímo
regulací.
K regulačním technikám řadíme biologické prostředky jako spánek a výživu. Mezi fyziologické
prostředky
patří
rozcvičení,
dechová
cvičení,
masáže.
K psychologickým prostředkům se řadí slovní působení, mentální trénink tzv. ideomotorický trénink, autogenní trénink, pozitivní psychologie.
2. 1. 4. 3 Imaginace
Pojem imaginace pochází z latinského. „imagio“ – obraz a „vyjadřuje komplexní proces seskupování představ do určitých struktur a jejich fungování. Významovým ekvivalentem pojmu imaginace je obrazotvornost, který je však obvykle pokládán za obsahově totožný se slovem fantazie, ačkoli ta by mohla být chápána jako jeden z mnoha druhů imaginace“ (Nakonečný,2004, s. 136). Imaginace bývá často označována jako vizualizace. Imaginace je ovšem komplexnější proces, která včetně zrakového smyslu zahrnuje i ostatní smysly jako 15
je čich, sluch, hmat. Otázka vlivu vizualizace v kognitivních procesech se jevila jako aktuální na začátku 20. století v Evropě a je dodnes aktuální v celosvětovém měřítku. Vizualizační proces svojí povahou vystupuje nejen jako komponenta obou základních typů základních typů představivosti, ale i u ostatních kognitivních funkcí. Ve vztahu k paměti se proces vizualizace uplatňuje zejména ve spojení s tzv. ikonickým druhem paměti. Vizualizace je považována za důležitou etapu při řešení problémové situace. Rovněž může znamenat facilitaci v každodenním učení a tréninku, např. představa místa, kam dopadne prst nebo ruka hráče na hudební nástroj, zahrnuje anticipační model a pomáhá zejména na začátku cvičení vedoucího k automatizaci koordinovat činnost. Usměrněné vizualizaci se přikládá velký význam také v duchovních cvičeních i různých mystických směrech. Je to proces vytváření mentálního obrazu nebo intence, toho co by jste chtěli, aby se stalo nebo jste cítili. Můžete zapojit všechny smysly. Mohou to být vizuální (obrázek, fotka), kinestetické (jak se cítí tělo) nebo sluchové (řev davu). Použitím mysli může sportovec vyvolat tyto představy znovu a znovu. Posílit svou kvalifikaci skrze opakování, které je podobné fyzickému cvičení. S mentálním opakováním se mysl a tělo spojí a jednají efektivně při dovednostech imaginace.
2. 1. 4. 3. 1 Neurofyziologické aspekty imaginace
Imaginativní
aspekty
dnes
již
nepředstavují
nějaký
„konstrukt“
bez
neurofyziologických podkladů. Již před čtvrt stoletím zjistil R. Sperry rozdílnou funkci pravé a levé hemisféry. Pravá hemisféra zpracovává obrazný materiál spíše globálně, s využitím fantazijních kombinací a intuice. Levá hemisféra zpracovává hlavně verbální materiál formálně logickou cestou, v konkrétním čase, analyticky. Neuropsychologie stanovila jejich lokalizaci v nejvyšších oblastech centrálního nervového systému. Zdá se, že zatímco se levá hemisféra výrazněji podílí na myšlenkových operacích, jako je analýza, abstrakce, řešení logicky uchopitelných problémů verbálního či výpočtového charakteru, 16
pravá hemisféra se podílí spíše na nezávislých přístupech, subjektivní a intuitivní povahy, vizualizaci, představivosti, kreativitě, chápání metafor. Ukazuje se také, že dominance těchto procesů tíhne v aktuálním duševním dění, je podmíněna i řadou dalších faktorů např. konstitucí, pohlavím, výchovou, věkem (Čačka, 1997, s 295).
2. 1. 4. 3. 2 Představivost
Představa je zážitek, který je totožný s vlastní zkušeností. Jsme schopni si vybavit obraz, cítit pocity, vůni, chuť, slyšet zvuky, aniž by musely být skutečné. Občas, někteří věří, že zavírání očí nám pomůže vytvořit mentální obraz. Tato zkušenost je ovšem jiná než sen, protože jsme vzhůru a vědomě si tyto obrazy formujeme (White & Hardy,1998). Představa je obraz předmětu nebo jevu, které v daném okamžiku nevnímáme nebo které jsme v takové podobě ani nevnímali. V představě jsou obsaženy vlastnosti dříve vnímaného předmětu, jsou však méně jasné, intenzivní a stálé. Rozlišujeme představy pamětní, které jsou reprodukcí dříve vnímané skutečností (předmětů nebo jevů, které jsme předtím vnímali) a představy fantazijní, které se vždy od skutečnosti liší. Podle vědeckých výzkumů se lidé značně liší ve schopnosti vybavovat si představy co do obsahu zážitku. Vždy převládá jeden typ představivosti, kde je schopnost vybavovat si určité představy výrazná. Jozef Rosina (1963) píše o třech nejvýrazněji se projevujících se typech: •
lidé zrakového (vizuálního) typu si snadno vytvářejí a vybavují zrakové představy, jež zpravidla dominují nad ostatními druhy představ. Studenti tohoto typu si lehce pamatují a vybavují to, co je barevně výrazné, názorné apod. Za typické představitelé jsou považování malíři. 17
• lidé sluchového (auditivního) typu si snadno vytvářejí a vybavují sluchové představy, které zpravidla převládají nad ostatními druhy představ. Studenti tohoto typu si lehce zapamatovávají a vybavují to, co slyšeli. Typickým příkladem jsou hudebníci. • Lidé pohybového (motorického) typu si snadno vytvářejí a vybavují pohybové představy. Studenti si dobře pamatují zejména to, co sami napsali, nakreslili, to znamená činnost, kterou sami vykonávali. Za výrazného představitele jsou považováni sportovci a tanečníci.
2. 1. 4. 3. 3 Mentální trénink
Historicky se výraz mentální trénink používá ve dvou verzích. Na jedné straně vymezuje obsah představivosti někoho, jmenovitě subjektivní zkušenost ,,vidět očima mysli,,. Na druhé straně se představivost odkazuje na interní zastoupení spojené se zkušeností cítění a vnímání bez senzorického podmětu. Psychologové používají tento termín mentální trénink pro popsání kognitivních procesů, které používáme každý den, abychom si představili věci (např. lidi, místa, zážitky) v pracovní paměti za nepřítomnosti odpovídajícího smyslového podmětu (Moran, 2002a). Například, když zavřete oči, měli byste být schopni si vybavit, jak vypadá váš pokoj, vaši rodiče. Získáváte tak vizuální dojem. Dále pak zvuk domovního zvonku pro sluchový dojem nebo pocit svalů, které jsou namáhány při dřepech, tady dochází ke kinestetické představě. Mentální trénink se skládá z představ samotných sportovců v určitém prostředí nebo provádějících určitou činnost. Tyto představy musejí být atletem vykonány velmi pečlivě a s úspěšným zobrazením. Sportovci by měli mít požitek z aktivity a být spokojeni se svým výkonem. Měli by se pokusit plně vstoupit do představy všemi svými smysly. Zrak, hmat, sluch, čich, cit používat je jako v reálném životě. 18
Představivost podle Shepard et Cooper (1982) Forma mentální reprezentace, která umožňuje odvolat se na analogovou formu vnímání aspektů životního prostředí. Mentální trénink může být použit: •
chcete-li se motivovat: Před nebo v průběhu sezóny, vyvolání představ sportovních
cílů, úspěchy, kterých jste již dosáhli nebo by jste chtěli dosáhnout. •
chcete-li zlepšit svou kvalifikaci: Mentální obrazy se často používají k usnadnění
procesu učení a rozvoje dovedností. Nejlepší atleti vidí a cítí v sobě dokonalé provedení , kompetence, program, rutinu, soutěž •
pro přípravu cesty ke zlepšení: Mentální trénink se stává nedílnou součástí soutěží.
Pomáhá nastavit duševní stav k dobrému výkonu. Sportovci si procházejí klíčové části jejich výkonu. Zabraňuje interferování negativních a pozitivních myšlenek před výkonem. Mentální trénink může být užitečný v řadě situací: •
před soutěží: rozvoj před soutěžní a soutěžní strategie, kde se učí sportovec vyrovnat
s novými situacemi před tím, než k nim skutečně dojde •
pomáhá sportovci zaměřit svou pozornost nebo se soustředit na konkrétní dovednost,
kterou se snaží naučit nebo rozvinout •
v situaci soutěže
•
odstranění vznikajících stresových reakcí jako je například zvýšení svalového napětí
•
vytvoření duševního a fyzického stavu, který více vnímá a užívá pozitivní mentální
přípravu •
stanovení fixní úrovně fyzického a mentálního dráždění před rozcvičením, začátkem
soutěže Existují dva způsoby mentálního tréninku •
interní: V tomto režimu jste vy sám aktér, dominuje zde kinestetická imaginační ak-
tivita. Vše se odehrává ve vaší hlavě. Atlet si představuje sám sebe ve vlastním těle a prožívá pocity, které bývají vyvolány při skutečné situaci fyzického cvičení.
19
•
externí: Při tomto režimu jste to vy, kdo pozoruje sám sebe, jako by 3.osoba. Domi-
nuje zde vizuální imaginační aktivita. Je to jako by jste se dívali na film, ve kterém jste hlavními aktéry.
2. 1. 4. 3. 4 Ideomotorický trénink
Ideomotorický trénink (dále IT) je jedna z metod mentálního tréninku ke zlepšení, osvojení nebo přeučení herních činností a psychických stavů. Slepička, Hošek shrnují IT jako trénink: „…psychomotorických schémat v představách, které jsou přenášeny do provádění konkrétních pohybových struktur“ (2006, s. 201). V literatuře se můžeme setkat s termíny vizualizace, imaginace, představivost, v anglické literatuře se používá název „positive images“. Na rozdíl od klasického fyzického tréninku se během IT většinou nevyvíjí fyzická aktivita. Jedná se o tvorbu představ konkrétní činnosti, kterou chce sportovec natrénovat s pomocí imaginace. „Jeden z důvodů, proč je mentální představivost tak hodnotná v kontextech výkonu je, že lidský mozek nedělá rozdíly mezi zkušeností z vizualizace a zkušeností reálnou. Mozek vnímá obě dvě stejnoměrně.
Stejné oblasti mozku jsou
aktivovány, jak v případě představy výkonu, tak i při reálném výkonu. Z tohoto důvodu má pozitivní imaginace enormní potenciál“ (Orlick 2006, s. 100).
2. 2. Gymnastika 2. 2. 1 Charakteristika gymnastiky
Gymnastika je soubor tělesných cvičení, jehož cílem je všestranný rozvoj lidského těla a udržení zdatnosti a celkové dobré výkonnosti. V užším slova smyslu se termín 20
gymnastika používá pro označení sportovních disciplín, jejichž společným znakem je důraz na čistotu provedení silově či koordinačně náročných tělesných prvků. V slova smyslu se někdy zaměňuje za sportovní gymnastiku, jedno z řady soutěžních gymnastických odvětví (http://www.gymnet.cz/sport.php). Pojem gymnastika pochází ze starořeckého slova „gymnasein“ a „gymnastes“, jako nadřazený pojem pro systémy gymnastických cvičení navazující na ideály antické harmonie tělesné a duševní složky člověka – kalokagathie (Kos,1990). Gymnastika má tedy dlouho tradici. Na začátku 19. století, v době národního obrození, vznikají v Evropě ucelené gymnastické systémy.
Německý systém
nářaďového tělocviku Friedricha Ludwiga Jahna a odvozeného sokolského tělocviku Miroslava Tyrše nebo Lingovy švédské zdravotní gymnastiky, francouzský námořní důstojník Georges Hébert ovlivnil vývoj gymnastiky svou přirozenou metodou tělesné výchovy, odmítající umělé cviky. Ve 20. století pak změnil gymnastiku jak rozmach rytmické gymnastiky (jejím sportovním pokračovatelem je moderní gymnastika), tak sportovní soutěžení v různých gymnastických disciplínách. Obsah pojmu gymnastika se vývojovým procesem zúžil, avšak současně se tvořivostí lidí, technickým pokrokem a vědeckým přístupem rozvinul do neomezené šíře pohybových činností, jejichž sjednocujícím základem je esteticko-koordinační hodnota tělesných cvičení. Gymnastika je druhem pohybové činnosti lidí, zaměřeným na rozvoj koordinačních schopností a na estetické působení, prožívání a vnímání činnosti (Kubička, 1993).
2. 2. 1. 1 Sportovní gymnastika
Sportovní gymnastika je individuálním sportem, ve kterém je nezbytný smysl pro rytmus, rovnováhu, orientaci v prostoru a čase, dále je nutná vysoká úroveň flexibility a výborná svalová koordinace.
21
Dle Zítka a Skopové (2005) je gymnastika záměrnou pohybovou činností splňující tyto specifické úkoly: •
Kultivace pohybového projevu a držení těla
•
Rozvoj tělesné zdatnosti
•
Osvojování dovedností s kladným prožitkem jako předpoklad vytvoření trvalého vztahu ke gymnastickým pohybovým činnostem
•
Pochopení vlivu pravidelné pohybové činnosti na zdraví člověka Sportovní gymnastika je jedním ze sportovních odvětví, kde pohybový obsah přes
jistou strukturní podobnost je u žen zcela jiný než u mužů. Odlišné disciplíny vícebojů ženských složek vyžadují nácvik odlišných souborů cvičebních tvarů za zcela jiných mechanických podmínek, než je tomu u složek mužských (Libra et al., 1973). Je třeba připomenout, že v ženské sportovní gymnastice zasluhují zvláštní pozornosti vedle svalové síly i pohybové schopnosti, jako jsou obratnost, kloubní pohyblivost a rovnováha. Vytrvalost má ve sportovní gymnastice spíše charakter vytrvalosti koordinační, tj. schopnosti dlouhodobé a bystré regulace pohybů. Technická účelnost souboru pohybů ve sportovní gymnastice žen závisí na těchto činitelích: na využívání biofyzikálních zákonitostí pohybu, souvisejících s mechanickými podmínkami jednotlivých disciplín víceboje, na biologických a psychologických dispozicích gymnastek (Libra a kol., 1973). Obsahem sportovní gymnastiky žen jsou cvičení prostná, která jsou vlastně kombinací pohybu moderní gymnastiky a akrobatických cvičení, dále cvičení na bradlech o nestejné výši žerdí, která u začátečnic jsou kombinována se cvičením na hrazdě, cvičení na přeskoku a posledním nářadím, na kterém ženy cvičí je kladina, kam převážně přecházejí cvičební tvary a vazby z prostných (Šišková et al., 1982). V další části bych ráda stručně popsala disciplínu na prostná, která byla součástí našeho výzkumu. Cvičení na prostná jsou cvičení bez nářadí, prováděno na koberci o rozměrech 12×12 metrů. Cvičí se sestava, jejíž trvání je omezeno časem (u mužů 50 – 70 sekund, u žen 70 – 90 sekund). Sestava obsahuje akrobatické prvky u žen pak ještě prvky výrazového tance a baletu. Ženská sestava je doprovázena hudbou a součástí hodnocení je i posu22
zování estetické stránky pohybu. Každá sestavu musí být složena z 10 prvků. Gymnastky cvičí gymnastické i akrobatické prvky, jakými jsou přemety a salta.
2. 2. 1. 2 Pravidla sportovní gymnastiky
Pravidla pro hodnocení sestav a jednotlivých prvků jsou přesně určena v pravidlech vydávaných Mezinárodní gymnastickou federací. Jejich součástí je i přehled prvků a vazeb na jednotlivých nářadích včetně jejich bodového ohodnocení. Před rokem 2006 byla každé sestavě dle její obtížnosti přiřazena takzvaná výchozí známka, jejíž maximum bylo stanoveno na 10,00 bodu. To znamená, že nejobtížnější sestava provedená precizně a bez jediné chybičky mohla být ohodnocena maximálně touto známkou. Sestava splňující všechny kladené požadavky měla danou základní výchozí známku (před poslední změnou pravidel to bylo 8,8 bodu), její zvýšení mohl gymnasta dosáhnout zařazením více obtížných prvků a jejich vazeb. Jejich součástí je i přehled prvků a vazeb na jednotlivých nářadích včetně jejich bodového ohodnocení.
V roce 2006 byla tato koncepce i přes protesty části gymnastické
veřejnosti přehodnocena a vytoužená "desítka" přestala být snem gymnastů i diváků. Podle nových závodních pravidel se nyní ohodnocení sestavy skládá ze součtu dvou samostatných známek, takzvané známky A a známky B. Známka A je složena ze součtu hodnot obtížnosti deseti nejobtížnějších prvků, hodnot vazeb mezi nimi podle pravidel pro každé nářadí a hodnoty splněných požadovaných skupin prvků. Tato známka tedy odráží obtížnost dané sestavy (obtížnější sestava = vyšší známka). Známka B vychází z hodnoty 10 bodů, od které se odečítají jednotlivé srážky za chyby provedení a estetické, dále za chyby technické a skladební; tato známka tedy odráží preciznost provedení sestavy (vetší počet chyb = nižší známka). Známka A a známka B se tedy nakonec sčítají a tvoří konečné ohodnocení závodníka (www.gymnet.cz).
23
2. 2. 2 Gymnastická sestava
Cvičí se na gymnastickém koberci o rozměrech 12×12 metrů. Základní postavení: stoj spojný-připažit. 1.
z rozběhu přemetový poskok-přemet vpřed do stoje spojného
2.
výkrokem levé kotoul vpřed do vzporu rozkročného-kotoul vpřed do dřepu-předpažit
3.
výskokem obrat vpravo-připažit
4.
z rozběhu přemetový poskok-přemet stranou s půlobratem-obrat-vzpažit
5.
výkrokem pravé přemet stranou do stoje rozkročného-půlobratem vpravo a přinožením levé stoj spatný
6.
výkrokem levé stoj na rukou-kotoul do dřepu-předpažit
7.
obratem vpravo stoj spojný-připažit
8.
výkrokem levé čertík-z rozběhu dálkový skok-levá předpažit
9.
z rozběhu jelení skok-levá předpažit-stoj spatný-připažit
2. 2. 1 Použití metody PETTLEP 2. 2. 1. 1 Charakteristika modelu PETTLEP
Model PETTLEP vyvinuli dva britští výzkumníci a sportovní psychologové Paul S. Holmes a David J. Collins, kteří nabízí neobvyklý přístup a inovativní používání představ. Tento model zlepšuje pochopení procesů v oblasti mentální imaginace a optimalizuje její využití a účinnost. Tento model vyzývá k integraci mezi konzultantem, psychologem, trenérem a sportovcem. Holmes a Collins předpokládájí, že mozek ukládá vzpomínky ve formě centrálních obrazů, které jsou zpřístupněny jak fyzickou přípravou tak vlastním vykonáváním pohybů, důležitější jsou však motorické představy spojené s vykonáváním pohybu. Výzkumy podporují názor, že sportovní psychologové by měly brát více v úvahu odpověď sportovce na fyzickou dovednost při doručování imaginace během intervence. 24
Psycholog by tedy měl pomoci sportovci, aby se cítil co nejvěrněji jako při samotném vykonávání pohybu. Autoři doporučují například místo v klinické psychologii používané polohy vleže postavit sportovce přímo do polohy podobné pozici při sportu, v některých případech, pokud je to možné, navodit představu příslušných podmínek tím, že je sportovec oblečen např. v trikotu, nebo např. moderní gymnastka si může vzít do ruky sportovní náčinní. Tento model je částečně založen na údajích z neurovědy a částečně na Langově bio-informační teorii. Tato teorie klade důraz na psycho-fyziologické parametry (např. tepová a dechová frekvence) a zdůraznila propojení imaginace s pozorovatelným chováním. Podle této teorie je imaginace proces, který zvýší pravděpodobnost správného výběru a použití vhodného motorického programu. Model spočívá v tom, že popis obrazu se skládá ze tří typů údajů: stimulační (obraz), reakční (odpověď na obraz) a významové (interpretace událostí). Stimulační údaje popisují specifické stimulující znaky scénáře, které závisí na prostředí, kde se pohyb provádí. Například gymnastka si dokáže představit publikum, porotu, můstek, který musí přeskočit. Reakční údaje odkazují na individuální odpovědi po tomto scénáři. Tato odpověď obsahuje verbální a fyziologické parametry (verbální reakce, zvýšená srdeční frekvence, zpocené dlaně). Význam je osobní a závisí na individuální historii. Imaginace by měla obsahovat všechny tyto složky, které pomáhají vytvářet živější obrazy, než složky samotné. Model PETTLEP navrhuje sedm prvků, které mohou zvýšit funkční ekvivalenci: fyzický, enviromentální, úkolová, časová, účení, emocionální a perspektivy.
25
prostředí fyzický základ
kinestetický
úkol
haptický
pozornost
realizace
motorická perspektiva
imaginace
emoce
čas
učení
Obrázek 1. Schéma modelu PETTLEP Fyzický Je pravděpodobně nejdůležitější části PETTLEP. Pro optimální výsledky, by měla být imaginace co nejvíce podobná skutečnému fyzickému prožitku. Aktivně se zapojit do představ, k tomu může být nápomocen dres, který má sportovec během výkonu na sobě nebo držení veškerého náčiní, které používá. Použití těchto předmětů v průběhu mentální simulace vytvoří haptické vjemy přenášeny do mozku a dochází k posílení paměťové stopy. Postoj by měl být také podobný skutečnému, doprovázen mimikou a rytmem pohybu. Vznikající kinestetické pohybu jsou přenášeny do mozku a doplňují motorické zastoupení uložené v paměti. Prostředí Prostředí se týká místa, kde se provádí imaginace. Podle PETTLEP by toto místo mělo být co nejvíce podobné místu, kde se výkon uskuteční. Nejlepší výsledky jsou z míst, kde se soutěž opravdu koná. Byla provedena studie (Smith, Wright a Cantwell, 2008), kde hráči golfu byli postaveni do zásobníku s pískem. Zde mohli cítit své golfové boty v kontaktu s pískem a jejich postoj byl totožný s postojem skutečným. Byla to velmi účinná pomoct, při odehrání míčku z písku. Jelikož toto není většinou možné, používají se au26
dio a video nahrávky. Například gymnasta si může představit pohyby na prostných pomocí jeho hudebního doprovodu. Úkol Obsah imaginace by měl odpovídat úrovni a osobním preferencím sportovce. Zaměření pozornosti sportovců se může v různých sportech a různých výkonnostních úrovní se může lišit v mnoha ohledech, obsah obrazu musí být specifický pro jedince. Čas Týká se rychlosti provedení imaginace. Vzhledem k tomu, že načasování je často rozhodující při provedení sportovních dovedností doporučuje se, aby sportovci plnili imaginaci v reálném čase. Vyskytuje se ovšem otázka, zda by zpomalené obrazy nebyly užitečné při odstranění chyb základních dovedností. Studie Calmels, Holmes, Lopez a Naman ověřila tuto teorii v gymnastice. Doba provedení skutečného skoku přes koně byla totožná s výkonem času během duševní činnosti. Ovšem když gymnasta simuluje celý pohyb nebo jeho část, je vhodnější, když si on nebo ona vybere svou vlastní rychlost, kterým on nebo ona bude vykonávat tento úkol. Například během učení si může gymnasta dovolit některé části simulovat pomaleji a odhalit a opravit své chyby. Ale může se také stát, že si gymnasta zvykne na tento pomalý pohyb a přenesení do reality bude problematické. Učení Postupem času a pod vlivem tělesného cvičení se atlet učí novým dovednostem. Obsah obrazů by měl být upraven v návaznosti na učení, podle získaných zkušeností a vědomostí, které sportovec během cvičení získá. To znamená, že změny ve fyzickém stavu, úroveň dovedností a fyzického zdatnosti by měli být začleněny do imaginace
27
Emoce Podle této teorie by měla imaginace zahrnovat všechny emoce a vzrušení, které sportovec během svého výkonu prožívá. Podle Langa (1985) sportovci zažívají silné emoce a jejich význam je třeba brát v úvahu. Stopy uložené v paměti jsou emocemi posíleny. Začlenění emocionálního obsahu (strach, frustrace, pýcha, nadšení ...) a fyziologické reakce (třes, svalová kontrakce, zpocené dlaně ...) může pomoci simulovat jasnější výkon. Perspektiva Perspektiva se týká pohledu sportovce při imaginaci. Ten může být vnitřní (první osoba, tedy pozorovat očima atleta) nebo vnější (třetí osoba, tedy vidět sám sebe jako osobu na videu). Holmes a Collins doporučují užití vnitřní perspektivy, protože uznávají vizuální hledisko ke kterému dochází během výkonu. Ale uznávají, že některé formy založené na dovednosti, jako je gymnastika, může být vnější perspektiva velmi efektivní.
Obrázek 2. Vnější a vnitřní perspektiva (http://www.e-space.mmu.ac.uk/espace/bitstream/2173/92299/1/Lopez%20et%20al..pdf)
28
2. 2. 1. 2 PETTLEP v praxi
Model PETTLEP nabízí dvojí výhodu, je založen na pevných teoretických oborech a jeho návrhy jsou přímo použitelné ve sportu. Smith et al. (2007) testovali tento model v praxi. Jednalo se o dvě oddělené skupiny hokejistů a gymnastů. V prvním experimentu šlo o využití prvku fyzikálního a prostředí. Hokejisté byli rozděleni do tří skupin, ve kterých měli pomocí imaginace 10krát vystřelit na branku. Skupina A: byla oblečena do hokejového dresu, imaginace probíhala na hokejovém hřišti. Skupina B: byla oblečena do hokejového dresu, ale imaginace probíhala u nich doma. Skupina C: byla oblečena do běžného oblečení a při imaginaci seděli doma. Výsledky ukázaly, že více funkčně ekvivalentních snímků (např. nošení dresu, pobyt v soutěžním prostředí) měly větší dopad na výsledky v závěrečném testu. V druhém experimentu byli gymnasté rozděleni do čtyř skupin. Úkolem experimentu bylo provedení salta na kladině. Jednalo se o porovnání teorie PETTLEP, další skupina praktikovala pouze imaginaci, fyzické cvičení. Bylo prokázáno významné zlepšení ve skupinách praktikujících PETTLEP a fyzickou praxi.
29
3
CÍLE Cílem naší práce bylo seznámení s metodou mentálního tréninku, imaginací
a následně využití této techniky při nácviku gymnastické Dále bych ráda dodala, že současným cílem této práce bylo využití imaginace a ideomotorického tréninku nejen ve sportu, ale i v osobním životě. 3.2 Výzkumné otázky Pro splnění mých cílů práce jsem si stanovila následující výzkumné otázky a úkoly práce: 1. Ovlivňuje imaginace provedení sestavy ve sportovní gymnastice dle hodnocení videozáznamu expertem? 2. Ovlivňuje imaginace prožitek při provedení sestavy ve sportovní gymnastice?
3.3 Úkoly práce 1. Prostudovat odbornou literaturu náležící k tématu 2. Navrhnout postup nácviku imaginace pro gymnastickou sestavu 3. Provedení nácviku probandem 4. .Sběr dat 5. Vyhodnotit nasbíraná data 6. Zformulovat závěry práce
4. METODIKA 30
Tato práce je formovaná jako kvalitativní případová studie. Nejprve bych uvést rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. Kvantitativní a kvalitativní výzkum se od sebe odlišují přístupem k poznání, vhodnými metodami výzkumu i charakterem dosažených poznatků. Kvantitativní výzkum testuje hypotézy, které byly formulovány předem. Všechny ostatní možné konfigurace jsou v testování hypotéz neviditelné a jen náhodně se může stát, že jsou výsledky analýzy neočekávané a upozorní nás na přítomnost něčeho, co jsme nepředpokládali, a co může být pro studovaný problém důležité (Disman, 2002). Naproti tomu induktivní postup kvalitativního výzkumu pátrá po jakékoliv struktuře, která existuje v proměnných v oblasti jeho zájmu. Cílem kvalitativního výzkumu je tak vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie. Hlavním rysem kvalitativní práce je dlouhodobost, intenzivnost a podrobný zápis. Jde o podrobnou a velmi detailní analýzu prostředí, kde je možné upravovat a doplňovat otázky v průběhu výzkumu. Je nutné brát v potaz subjektivní pohled výzkumníka a nelze z takové práce vyvozovat obecné závěry (Gavory, 2000). V centru pozornosti tohoto typu výzkumu je případ. Případem rozumíme objekt našeho výzkumného zájmu, kterým může být osoba, skupina, organizace atd. Někdy je případ chápán v mnohém větší šíři, důležité v tomto případě je, aby byl případ řádně definován , ohraničen
a aby způsob výzkumné práce odpovídal zá-
kladním pravidlům práce s případovou studii (Schwandt, 2001). Jedním z důvodů, proč jsem si vybrala případovou studii jsou přednosti tohoto výzkumu. Podle Hendla (2005) to jsou tyto: -
zkoumá předměty studie v přirozeném prostředí
-
umožňuje navrhovat teorie
-
reaguje na místní podmínky
31
Hendl (2005) ovšem vidí i jisté nedostatky: -
obtížné testování hypotéz
-
časová náročnost
-
možnost ovlivnění výsledků výzkumníkem V této práci nelze zaručit to, co platí pro jednoho jedince, je možné aplikovat na
ostatní. To ovšem ani nebylo cílem naší práce. Naopak jde o přiblížení těchto metod ostatním a poskytnout jim tak více alternativ tréninku.
4.1 Popis a charakteristika sledovaného souboru Celá práce probíhala od listopadu 2010 do června 2011. Výzkumným souborem pro celou studii byl autor sám, studentka fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, obor tělesná výchova a francouzská filologie. Jedním z důvodů, proč jsme zvolili autora jako sledovanou osobu, byl ten, že se s imaginací setkal již dříve, během svého studia v zahraničí, kde testoval vliv imaginace na taneční přípravu. Imaginace mu pomohla více se soustředit a pamatovat si jednotlivé choreografie. Jelikož opakovaně nedokázal splnit zkoušku ze sportovní gymnastiky, rozhodl se použít tuto metodu pro zlepšení své výkonnosti a napsat o ní svou bakalářskou práci.
4.1.1 Kazuistika sledované osoby Proband se narodil ve Valašském Meziříčí v roce 1987 jako první dítě. Po narození zápal plic a nutný týdenní pobyt v inkubátoru. Poté bez zdravotních problémů. V 10. měsíci začal chodit a kolem druhého roku mluvit. Po půlročním navštěvování mateřské školy, v 6 letech nastoupil na základní školu. Základní školu absolvoval se studijním průměrem 1,02. Poté navštěvoval gymnázium v místě bydliště. Od 7 let se aktivně věnuje tanci. Během několika let prošel několika tanečními styly od contemporary, scénického, klasického, jazzového tance až po hip-hop, house dance. Mimo to se aktivně věnuje nejrůznějším sportům jako plavání, aerobik, běh, jízda na kole, 32
lyžování. V dnešní době je členem taneční skupiny, aktivně trénuje dvakrát týdně po třech hodinách. Součástí každého tréninku je rozvoj flexibility, koordinace, posilování. Antropometrie: váha 47kg, výška 160cm, jedná se o mezomorf-ektomorfní typ sportovce. Analýza tělesné kompozice pomocí přístroje in Body- měřeno 12.4.2011 (v závorkách uvedeny průměrné hodnoty). Svalová tkáň
20,7 kg (20,7 - 25,3)
Tuková tkáň
8,1 kg (10,9 -17,5)
BMI
18,2 kg/m2 (18,5 - 25,0)
PBF (index tuku)
17,4 % (18,0 - 28,0)
WHR (poměr boky, pas) 0,77 (0,75 - 0,85) Tabulka 1. Somatická charakteristika gymnastů (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**,Bale-Goodway1990***,Breivik2007**** http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/estet-sportovni.html)
33
Probandovy tělesné dispozice odpovídají typickým požadavkům sportovních gymnastek. Přesto měl veliké problémy se splněním předmětu sportovní gymnastika, která obsahovala základní gymnastické dovednosti na všech ženských nářadích (kladina, bradla, kůň, prostná). Tento problém, nás inspiroval využít další možnosti sportovní přípravy. Prostřednictvím psychologické přípravy jsme chtěli zvýšit výkonnost, odstranit nepříznivé pocity strachu, nervozity a stresu.
4.2 Metoda imaginace
Psychologická příprava se obvykle skládá ze tří důležitých fází: edukační, nácvikové a praktické. Edukační a nácviková fáze probíhaly ve standardních podmínkách psychologické pracovny na FTK UP. Vedené nácviky probíhaly v měsíci listopadu 2010 a byli dohromady dva, jeden nácvik za týden. Nácvik vždy vedla vedoucí práce, Mgr. Hana Hřebíčková. Absolvovali jsme čtyři metody nácviku imaginace.
4.2.1 Edukační fáze
V edukační fázi jsme se seznámili s tím jak důležité a prospěšné je osvojení si psychických dovedností. Důležitým krokem bylo objasnění, jakým způsobem je možné se psychickým dovednostem naučit, obdobně jako u fyzických dovedností. Edukační fáze může trvat jednu hodinu u krátkých programů, u dlouhodobějších i několik hodin. Nám trvala edukační fáze několik desítek minut. Bylo to spojené i s tím, že jsme si informace o imaginaci nastudovali před přípravou. Podle Ravizzy, 2001 (in Weinberg, 2003) je
34
důležitou částí edukační fáze zvýšení uvědomění sportovců o tom, jakou roli hrají psychické dovednosti při výkonu.
4.2.2 Nácviková fáze
V nácvikové fázi jsme se zaměřili na strategii a techniku nácviku jednotlivých psychických dovedností. Nácvik začal od nejjednodušších představ, postupem jsme se dostali k představám složitějším. Pro nácvik imaginace je vhodný klidný a relaxovaný stav. Do imaginace je třeba zapojit co nejvíce smyslů, zejména kinestetický pocit (cítit sám sebe ve vlastním těle, svoje svaly, končetiny, trup, hlavu, rovnováhu, polohu vlastního těla, dýchání, tepovou frekvenci atd.)
4.2.2.1 Pět pohromadě
Autorem této techniky je Mirek Frýba (1996), bývá nazývaná také ukotvení v realitě. Pomocí představy si uvědomujeme všech 5 našich smyslů (kinestetický pocit, chuť, sluch, čich, zrak).
4.2.2.2 Představa známého místa
Zapojíme všechny smysly, pomůže nám představa, kterou jsme si navodili jako první, všech pět smyslů pohromadě. V této chvíli probíhá imaginace vsedě nebo vleže, tělo je uvolněné, oči jsou zavřené. K navození představy nás iniciuje klidný 35
hlas vedoucí práce. Představou známého místa nám byla představa pokoje, ve kterém bydlíme. Příklad: představ si co nejdetailněji pokoj, ve kterém bydlíš, jak vcházíš do dveří, jak se rozhlédneš po tom pokoji, jak vypadá, jaké jsou v něm věci, nábytek, stěny, okno, tvoje postel, židle, jaké má barvy, jestli má nějakou specifickou vůni, představ si, že si sedneš na postel nebo na židli, za svůj stůl, ohmatáš si některé předměty v pokoji, představ si, jak se cítíš, když jsi v tomto pokoji, je to dobrý pocit ze známého místa, máš pocit jistoty, cítíš se v něm příjemně, je to tvůj pokoj u vás doma a máš v něm věci ke kterým máš vztah, cítíš se tady dobře.
4.2.2.3 Představa jednoduchých cviků
Na začátku provedeme několik jednoduchých pohybů a následně si je představíme v mysli. Poté si nejprve představíme cvik a následně jej provedeme. Příklad 1: Postoj vzpřímený na obou chodidlech, ruce připažené. Provedeme stoj na jedné noze, zvedneme levé koleno, co nejvýše. Následuje spuštění levé nohy do stoje na obou chodidlech. Pohyb se znovu opakuje v mysli, v představě. Příklad 2:Nejprve představa, poté pohyb. Ruce jsou připažené, skrčené v lokti, dotýkáme se ramenou. Ruce jsou předpažené tak, aby byly vodorovně s podlahou a dlaněmi vzhůru.
4.2.2.4 Představa chůze
Chůze je druh mechanického pohybu využívající dolní končetiny, který je nám vlastní už od malička, proto je většina sportovců schopná si tento pohyb dobře představit. 36
Příklad: „Pomalu začni kráčet dokola po kruhu. Uvolni se a soustřeď pozornost na svou chůzi, na pohyb nohou a celého těla…Dobře si uvědom, co cítíš při každém kroku… Zvedáš nohu, pokládáš ji na zem před sebou…přenášíš na tuto nohu váhu…zaměř teď pozornost na každou fázi kroku: zvednutí nohy, došlápnutí na zem, přenesení váhy. Jdi pomalu, pečlivě dokonči každý krok, než začneš ten další. Zkus si co nejlépe, co nejpřesněji vybavit pocit z chůze…zvednutí nohy, došlap, přenesení váhy… následuje další krok. Zavři teď oči a pokračuj v chůzi, zaměř pozornost na pocit z chůze. Pokud tvoje myšlenky utíkají jinam, nevadí. Zkus je zase zaměřit zpátky na chůzi, soustřeď se na to, co cítíš při chůzi. Zvednutí nohy, došlap, přenesení váhy. Zastav se teď na místě, a zkus v mysli pokračovat v chůzi. Představ si sám sebe ve vlastním těle, jak kráčíš po kruhu, zaměř pozornost na pocit při chůzi, soustřeď se na jednotlivé fáze, zvednutí nohy, došlap, přenesení váhy, představ si pohyb nohou, rukou, celého těla, představ si rytmus, pohyb, rovnováhu…ještě chvíli pokračuj v představě chůze…“ (Burton, Raedeke, 2008).
4.2.2.5 Představa gymnastické sestavy
Atmosféra nácviku je uvolněná, mysl je po předchozích představách připravena na složitější úkony. Je tedy možné přejít k závěrečné sestavě. Nejprve si navodíme atmosféru, ve které se bude gymnastická sestava provádět. Připravíme se na okolnosti, které by mohly během výkonu nastat. Zaměříme se také na správné technické provedení, plynulost sestavy. Příklad: Jsme na daném místě, na gymnastickém klubu. Vnímáme koberec, na kterém odcvičíme sestavu, lidi kolem sebe, ostatní cvičící studenty, učitele gymnastiky. Představujeme si co máme na sobě, jak se cítíme, sebedůvěru, koncentraci, uvolněnost. Soustředíme se na sestavu, nic jiného nás v tuto chvíli nezajímá. Před sestavou se rozdýcháme. Máme správný postoj, držení těla, rovnováhu. Cítíme sami sebe ve vlastním těle. Pohled míří vpřed. Končetiny jsou propnuté. Nezapomínáme na silný odraz, 37
dynamiku, švih, rovnováhu. Cítíme se sebejistě, perfektně provádíme jeden cvik za druhým bez zaváhání, cviky na sebe plynule navazují. Vše se odehrává v reálním čase a prostoru.
4.2.3 Praktická fáze
V praktické fázi se jedná především o zautomatizování psychických dovedností přeučením, naučení sportovce systematicky integrovat psychologické dovednosti do závodních situací a stimulaci dovedností, které budou sportovci používat v závodních situacích. Imaginace by se měla stát denní rutinou, stanovíme si pevnou dobu, kdy ji budeme praktikovat. Nejvhodnější doba pro imaginaci je ráno a před spaním. Dle časových možností se ji snažíme praktikovat 2 krát denně ráno a večer, nejlépe v klidném a tichém prostředí, kde nebudeme nikým rušeni. Postupem času, dokážeme vyvolat představy i během volné chvíle v autobuse nebo při čekání ve frontě. Imaginace probíhá 14 dní, každý den si o ní vedeme záznam, kde zapisujeme, kdy imaginace proběhla, jak jsme se při ní cítili a ohodnotíme ji škálou od 0 do 10, kde 0 znamená, že se imaginace nepovedla, nebyla realizovaná. 10 nám označuje perfektní provedení sestavy v rámci imaginace. Po týdenním tréninku imaginace jsme se s vedoucí práce opět sešly. Zopakovaly jsme nácvikovou fázi imaginace. Po té proběhla jedna praktická zkouška sestavy na gymnastickém klubu. Po dalším týdnu imaginace, jsme natočili konečné provedení sestavy, kterou jsme nechali ohodnotit odborníkem v oblasti sportovní gymnastiky.
4.3.1 Kvalitativní hodnocení Hodnocení průběhu imaginace (Tabulka 2)
38
4.3.2 Hodnocení odborníkem
Jako další metodu hodnocení jsme vybrali hodnocení odborníkem. Aby bylo možné porovnat výkon před a po imaginaci, natočili jsme videozáznam sestavy před nácvikem a po nácviku imaginace. Záznam jsme natočili na fotoaparát značky Nikon. Videozáznam jsme poté dali zhodnotit PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D.
39
5. VÝSLEDKY A DISKUSE
5.1 Výsledky a diskuse k výzkumné otázce č.1
Výzkumná otázka č.1 se týká toho, zda ovlivňuje imaginace provedení sestavy ve sportovní gymnastice. Jako odpověď na tuto otázku uvádíme hodnocení PaedDr. Soni Formánkové, Ph.D., která viděla nahrávky gymnastické sestavy před a po aplikaci imaginace. 1.
z rozběhu přemetový poskok-přemet vpřed do stoje spojného
HODNOCENÍ 1: přemetový poskok v záklonu, příliš pokrčená odrazová noha, blízký dohmat rukou, nulová práce švihové nohy v kyčelním kloubu (pokrčená), pokrčené obě dolní končetiny v průběhu prvku, nulová letová fáze (=absence odrazu z rukou), provedeno přes jednu ruku (vytočení v ramenou), pád do sedu HODNOCENÍ 2: přemetový poskok provedený s přílišným pokrčením odrazové nohy, nulová práce švihové nohy, nulová letová fáze (absence odrazu z rukou). Neprovedeno sice přes jednu ruku, ale pád do sedu, ramena již nejsou tolik v záklonu 2.
výkrokem levé kotoul vpřed do vzporu stojmo rozkročného-kotoul vpřed do dřepu -
předpažit HODNOCENÍ 1: dokrčení dolních končetin v průběhu roznožení. HODNOCENÍ 2: dokrčení dolních končetin 3.
výskokem obrat vpravo-připažit
4.
z rozběhu přemetový poskok-přemet stranou s půlobratem- vzpažit-obrat vpravo
HODNOCENÍ 1: příliš pokrčená odrazová noha, nespojení dolních končetin, absence odrazu z rukou, dokončení v předklonu 40
HODNOCENÍ 2: příliš pokrčená odrazová noha, nespojení dolních končetin, absence odrazu z rukou, ještě méně dynamické než v prvním hodnocení 5.
výkrokem pravé přemet stranou do stoje rozkročného-půlobratem vpravo a přinože-
ním levé stoj spatný HODNOCENÍ 1: v pořádku HODNOCENÍ 2: velmi mírné pokrčení dolní končetiny, nejisté dokončení 6.
výkrokem levé stoj na rukou-kotoul do dřepu - předpažit
HODNOCENÍ 1: malé vykročení a dohmat „pod sebe“, absence výdrže ve stoji, mírné pokrčení dolních končetin, nedokončený kotoul vpřed – opora rukou za tělem. HODNOCENÍ 2: stoj na rukou – dohmat správně, bez výdrže, mírně pokrčené dolní končetiny, kotoul nedokončený – opora o ruce. 7.
obratem vpravo stoj spojný-připažit
8.
výkrokem levé čertík-z rozběhu dálkový skok-levá předpažit
HODNOCENÍ 1: uspěchaná skoková řada, nejisté dokončení HODNOCENÍ 2: uspěchané, nejisté dokončení 9.
z rozběhu dálkový skok, jelení skok-levá předpažit-stoj spatný-připažit
HODNOCENÍ 1: ledabylé, jakoby svalově neovládané, mírně pokrčená dolní končetina, neukončeno HODNOCENÍ 2: nezpevněné držení, neukončeno Celkové hodnocení 1.
6,8 bodů
Celkové hodnocení 2.
6,9 bodů
41
V druhém pokusu nastalo evidentní zlepšení zejména u stoje na rukou a velmi mírné u přemetu vpřed. Naopak zhoršení spatřuji u skokové řady.
Z uvedeného hodnocení vyplývá, že došlo ke zlepšení provedení gymnastické sestavy v některých částech. Ovšem u skokové řady, která je pro probanda tou nejjednodušší řadou došlo ke zhoršení. Zhoršení v oblasti skokové řady nás velmi překvapilo, protože je to probandova nejsilnější část z celé sestavy. Myslíme si, že tento horší výkon způsobilo nedostatek soustředění se na tyto prvky a vyčerpání po předchozích řadách. Opravdu dobrý pocit máme ze zlepšení stoje na rukou a přemetu vpřed, který je nejtěžší částí sestavy. Proband připustil, že se trénování přemetu vpřed nikdo moc nevěnoval. Důvodem bylo několik drobných zranění, které obdržel při nácviku a následný strach a nedostatek sebedůvěry. Nutno dodat, že během druhého výkonu se proband cítil fyzicky hůře než u prvního. Nedostatečný výkon mohl být ovlivněn i fyzickou únavou a bolestí v levém třísle.
5.2 Výsledky a diskuze k výzkumné otázce č.2
Má odpověď na otázku, zda ovlivňuje imaginace prožitek při provedení sestavy ve sportovní gymnastice je ano. Jako důkaz bychom poukázali na záznam hodnocení psychického stavu před a po videozáznamu. Hodnocení psychického stavu před a po videozáznamu (Tabulka 3) Z hodnocení psychického stavu ze dne 16. 11. vyplývá, že proband byl nervózní, nesoustředěný. Nechtělo se mu do cvičení, měl strach z přemetové řady. Necítil se komfortně v prostředí, kde se sestava cvičila. Nechtěl, aby jej pozorovali ostatní cvičící. 42
Pocity z výkonu byly špatné. Proband se styděl za výkon, který předvedl. Nechtěl nic opakovat. Cítil se unavený a slabý. Po týdenní imaginaci se psychický stav zlepšuje. Proband je méně nervózní, nebojí se odcvičit celou sestavu před očima ostatních cvičenců. Vlastní pocit z provedeného výkonu je dobrý. Během druhého natáčení, které proběhlo po 14 denní imaginaci se probandův psychický stav zlepšil. Zaznamenali jsme menší míru nervozity, stresu a ostychu před ostatními. Zvýšilo se sebevědomí a motivace probanda podat lepší výkon. Tento druh sportovní přípravy hodnotíme jako přínosný. Podle našeho názoru má toto cvičení pozitivní vliv na osobnost člověka. Imaginace našemu probandovi pomohla ne jenom ve sportovní gymnastice, ale také v dalších sportech jako je tanec, lyžování. Snadněji si dokáže zapamatovat taneční sestavu, během volného dne si ji pouze představí a na tréninku nedělá chyby. Imaginace mu pomohla se také vyrovnat se stresem a strachem ze zkoušky. Zvýšila se jeho sebedůvěra a schopnost motivace.
43
6. ZÁVĚRY Cílem naší práce bylo zaznamenat vliv psychické přípravy na sportovní výkon. Jako druh psychické přípravy jsme vybrali imaginaci a aplikovali jsme ji na jedince, který měl somatické předpoklady shodující se s předpoklady sportovních gymnastek. Pro ověření tohoto vlivu jsme zvolili kvalitativní metodu, přesněji případovou studii, která se zaměřila na jedince a jeho osobní hodnocení. Všechny tři fáze edukační, nácviková a praktická proběhly úspěšně. Imaginace nebyla nijak náročná na čas ani vybavení. Myslíme si, že imaginace je vhodný prostředek psychologické přípravy sportovce. A také může sportovce obohatit v jeho osobním životě. Jak vidíme ve výsledcích tato metoda pomáhá při nedostatku sebevědomí, motivace strachu, stresu. Tento výzkum se zaměřil pouze na jednoho probanda, jehož hodnocení je individuální. Jelikož každý máme jiný stupeň představivosti, můžeme být spíše typ kinestetický, auditivní nebo vizuální. Doporučujeme provést tento výzkum s větší rozdílně zaměřenou skupinou. Doporučujeme také použití jiných metod psychologické přípravy, jako jsou relaxační techniky, autogenní trénink. Chtěli bychom, abyste po přečtení této práce dali šanci nové tréninkové metodě a zlepšili nejen fyzickou kondici svých svěřenců, ale i tu psychickou.
44
7. SOUHRN
Psychologická příprava se pomalu stává součástí sportovního tréninku. Je charakteristická dlouhodobým nebo krátkodobým působením. Konkrétně může působit na motivaci, emoce, myšlení, chování, stres, strach, atd. Tato práce se zabývá problematikou vlivu imaginace na změny v tréninku sportovní gymnastiky netrénované osoby. Zkoumaným souborem se stal samotný autor práce, který chtěl co nejdůvěryhodněji zaznamenat výsledky a celý proces imaginace. Z výsledků vyplývá, že aplikace imaginace má pozitivní vliv nejenom na sportovní výkon, ale i na zvýšení sebevědomí, odstranění stresu a strachu. Jedním z nepřímých cílů této práce bylo rozšíření povědomí o psychologické přípravě a podrobné seznámení s touto metodou.
45
8. SUMMARY
Psychological preparation is becoming a part of the sport training and is considered as short and long lasting. For instance, it can affect motivation, emotions, thinking, behaving, stress, and feat, et cetera. This thesis is describing the imagination impact on the training in gymnastics, focusing on un-trained person. Researched person is the owner of the thesis who wanted deeply understands the whole process of imagination and its impact and be able to describe it the best. From the results is obvious that the application imagination has a positive impact not only on sporty workout but also make an increase in trust, stress and fear reduction. One of the unintended goals of this thesis was to get a wider knowledge of psychological preparation and introduction to the audience.
46
9. REFERENČNÍ SEZNAM
Andersen, M. B. (Ed.). (2005). Sport psychology in practice. Champaign (IL): Human Kinetics. Appelt K., Libra, M. (1990) Gymnastické názvosloví. Díl 2, Cvičení na nářadí. Burton, D. & Raedeke, T.D.(2008). Sport psychology for coaches. Champaing, IL: Human Kinetics. Čačka, R. (1997). aPsychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. Brno, 295. Cooper, L.A., & Shepard, R.N.(2002). Chronometric studies of the rotation of mental images. In W.G. Chase (Ed.), Virtual information processing. New York: Academic Press. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury. Hendl, J. (1997). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum. Hodaň, B (2000) Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouci: Univerzita Palackého. Holmes, P.S. & Collins, D.J. (2001). The PETTLEP Aproach to Motor Imagery: A functional Equivalence Model for Sport Psychologists. Journal of Applied sport psychology, 13, 60-83. Janoušek, et. al. (1971) Sportovní gymnastika dívek. Praha: Olympia, 299. Kodým, M. et al. (1985) Psychologie tělesné výchovy. Praha:Univerzita Karlova, 181 Kos, B.(1990) Gymnastické systém: historický vývoj a charakteristika. Praha: Univerzita Karlova. Krištofič, J. et al. (2005) Gymnastika. Praha: Karolinum, 90. ISBN:80-246-0661-5 47
Kubička, J. et al. (1993) Vybrané kapitoly z teorie gymnastiky. Praha:Karolinum. 49. ISBN:80-7066-721-4 Lang, P.J., (1979). A bio-informational theory of emotional imagery.Psychophysiology, 16,495-512. Libra, et. al (1973) Teorie a metodika sportovní gymnastiky. Praha:Státní pedagogické nakladatelství. 155. Macák, I., Hošek, V. (1989) Psychologie tělesné výchovy a sportu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 222 Moran, A. P. (2004). Sport and exercise psychology. A critical introduction. New York: Routledge. Nakonečný, M. (2003) Úvod do psychologie. Praha: Academia. 507. ISBN: 80-200-0993-0 Paulík, K. (2006) Psychologie sportu. Ostrava: Repronis. 156.. ISBN:80-7368-259-1 Skopová, M., Zítko, M. (2008) Základní gymnastika. Praha: Karolinum. 178. ISBN:97880-246-1478-6 Slepička, P. et al. (2006) Psychologie sportu. Praha:Karolinum. 230 ISBN:80-246-1290-9 Seiler, R., Psychotrénink ve sportu i životě, z německého originálu Handbuch Taylor, J.(1995). A conceptual model of the integration of athletic needs and sport demands in the development of competitive mental preparation strategie. The sport psychologist, 9, 339-357 Vaněk, M. et. al. (1983) Psychologie sportu. Praha:Olympia, 202 . Weinberg, R.S. & Gould, D. (1995): Foundations of Sport and Exercise Psychology. Champaign (IL): Human Kinetics.
48
INTERNETOVÉ ODKAZY http://www.e-space.mmu.ac.uk/e-space/bitstream/2173/92299/1/Lopez%20et%20al..pdf http://gymnastika.cstv.cz/page/3438/ http://www.gymnet.cz/sport.php http://gymnet.org/mental.htm http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/estet-sportovni.html http://sportovnigymnastika.ecviky.cz/
49
10. PŘÍLOHA Tabulka 2. Hodnocení průběhu imaginace Den
Čas
Body
Poznámky Snažila jsem se provést imaginaci ve vlaku během cesty do školy. Nemohla
24.11. 2010
3
25.11. 13:25 2010 21:15 26.11. 2010
neustále díval.
9:00 22:00
11:00
jsem se plně soustředit, neboť naproti mně seděl kluk, který se na mě
4 5 6 2 0
Byla znát únava po celém dni. Nebyla jsem úplně uvolněná, byla to první noc, kterou jsem strávila sama v novém bytě. Prošla jsem si celý nácvik imaginace vsedě. Zpočátku jsem cítila sama sebe ve vlastním těle, ale po chvíli jsem se viděla jako třetí osobu. Poprvé jsem byla zcela uvolněná, měla jsem prostor sama pro sebe. Zapojila jsem i různé části těla během imaginace. Imaginace se mi vůbec nepovedla, byla jsem ve stresu. Představa byla nejasná a proběhla velmi rychle, v nereálném časovém pásmu. Imaginace neproběhla. Vrátila jsem se domů po tanečním workshopu, který byl zakončen
27.11. 2010
6 12:15 21:30
28.11. 2010
9:20 22:15
29.11. 15:25 2010 22:50 30.11. 2010 7:15
uvolňujícím cvičením a relaxačními technikami, kde součástí byla i imaginace. Během celého cvičení jsem cítila samu sebe ve vlastním těle.
4 7 5 6 3 8
Pokud nestojím a nepoužívám různé části těla během imaginace, špatně si představuji samu ve vlastním těle a spíše se vidím jako třetí osoba. Imaginaci jsem vyzkoušela po probuzení. Byla jsem příjemně naladěna a uvolněná. Mám pocit, že to byla zatím má nejlepší imaginace. Opět mi dělá problém představit si samu sebe ve vlastním těle. Imaginace je postupně snadnější, mám pocit, že vše probíhá v reálném čase a prostoru. Jsem zcela unavená, nemohu se dostatečně soustředit, dokonce jsem si nevzpomněla na celou sestavu. Ráno jsem byla dobře vyspaná a uvolněná, představa se mi hned vybavila a byla velice přesná.
50
Pokračování tabulky 5
Imaginaci jsem udělala před zacvičením sestavy, neměla jsem na to moc klidu, protože kolem byli lidi. Styděla jsem se si ji vybavit se všemi pohyby, které při ní dělám. Necítila jsem se moc dobře.
11:00
S paní Hřebíčkovou jsme si projeli celý nácvik imaginace znovu. Pomohla mi, se do toho opět dostat a cítila jsem se velmi dobře.
12:30
Po dnešním procvičení a nácviku se mi představa vybavila velmi reálně, 9 21:20 11:00
provedenou sestavu bez chyb a zaváhaní 0
1.12 3 23:30
2010
Z relaxace mě vyrušil telefon a neměla jsem již čas se k ní vrátit Byla jsem velmi ospalá a nemohla jsem se soustředit. Několikrát jsem se
2010
2.12.
cítila jsem sama sebe ve vlastním těle. A představila jsem si perfektně
8:40 19:00
3.12. 10:20 2010 23:00
vrátila na začátek sestavy a snažila se ji vyvolat znovu, ale ztrácela jsem se v ní.
4 0 6 7
Bolela mě hlava, nemohla jsem se dostatečně koncentrovat. Přetrvává bolest hlavy a dostavila se teplota, brzy usínám a imaginaci vynechávám. Odpočinula jsem si a cítím se lépe. Jde mi vyvolat představu sestavy snadněji než včera. Při imaginaci si vybavuji menší detaily a soustřeďuji se pouze na sebe. Cítím sama sebe ve vlastním těle, své natažené ruce, špičky, pevné tělo. Dokážu se už lépe vcítit do svého těla. Cvičím celou sestavu bez přerušení,
8 4.12.
10:00
po chybě se nevracím na začátek sestavy, ale pokračuji tam, kde jsem skončila. Prvky na sebe pěkně navazují, celé zacvičení je plynulé. Zvládnu udělat imaginaci téměř kdekoliv, i když se cítím líp o samotě,
2010 8 17:00
nevadila mi přítomnost druhé osoby v místnosti. Dokonce jsem se nechala při ní natočit a opravdu při ní používám části těla, což mi velmi pomáhá, ale při samotné imaginaci, to už nevnímám.
5.12. 7:30
5
Imaginace proběhla s obtížemi.
2010 21:30
0
Imaginace neproběhla, režim dne mi to nedovolil.
6.12. 6:30
6
Cítila jsem se unavená, nedokázala jsem se plně soustředit. 51
2010
Pokračování tabulky 9
Snažila jsem se maximálně soustředit. Našla jsem si na mou poslední imaginaci dostatek času a klidu. Proběhla jasná představa celé sestavy.
20:00
Tabulka 3. Hodnocení psychického stavu před a po videozáznamu Hodnocení sestavy v gymnastice - prostná Štěpánka Škrlová 16.11.2010 PŘED SESTAVOU: Pociťovaná tréma před sestavou (jsem klidná x velmi silná tréma) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Pocit sebedůvěry (nemám na to x mám na to zacvičit sestavu skvěle) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Těším se na to, jak zacvičím sestavu (netěším se vůbec, ať už to mám za sebou x velmi se těším) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Soustředím se na sestavu, která mě čeká (vůbec nesoustředím x výborně se soustředím) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zaznamenej vnitřní řeč před sestavou: vůbec se mi do toho nechce, měla jsem víc trénovat, mám trochu strach z přemetu, ten neumím, nechci, aby se na to video někdo díval, to chce klid
52
Pokračování tabulky PO ZACVIČENÍ SESTAVY: Sestavu jsem zvládla – podala dobrý výkon (vůbec nezvládla x zvládla výborně) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Můj pocit z výkonu (úplně špatný x velmi dobrý) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zacvičila jsem nejhůře, jak umím x nejlépe jak umím 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Soustředěnost při cvičení (vůbec nesoustředila x soustředila výborně) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Těším se, až budu sestavu opakovat (vůbec x ano, velmi) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Mám velmi špatný pocit ze sebe sama x dobrý pocit ze sebe sama 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zaznamenej vnitřní řeč po zacvičení představy: to bude ostuda, ani se na to video nemůžu podívat, vůbec se mi to nepovedlo, úplně jsem zapomněla, co mám dělat, byla jsem unavená
53
Pokračování tabulky Komentář k sestavě Před zacvičením sestavy jsem byla nervózní, cítila jsem silnější trému, což se mi normálně nestává. Nejvíce mi vadí, že se na mě bude někdo dívat a hodnotit. Důležité je říct, že jsem tuto sestavu nikdy nezkoušela. Nejhorším prvkem je přemet. Mám strach z jeho provedení (pádu, bolesti). Proto jsem jeho nácvik neustále odkládala. Nevěřím si, nemám natrénováno, neudělám to. Vůbec se na zacvičení netěším. Jsem docela roztěkaná, snažím se soustředit, ale moc se mi to nedaří.
Zacvičení sestavy jsem nezvládla. Stydím se za svůj výkon. Nemám vůbec chuť se na to video podívat a vůbec ne ho někomu ukazovat. Můj pocit z výkonu je negativní. Myslím si, že to umím zacvičit líp, ale rozptylovalo a znervózňovalo mě tolik věcí. Teď nemám náladu cokoliv opakovat, i když by to mohlo být lepší. Mám ze sebe špatný pocit. Po fyzické stránce jsem byla unavená a nevyspaná.
Po 1. týdnu imaginace
Mám za sebou týden imaginace. Pociťuji menší změnu od minule. Jsem klidnější a nebojím se pádu nebo poranění ze špatně provedeného prvku. Dnes tu není tolik lidí jako minule, nikdo mě nenatáčí, tak to můžu klidně zkusit, když se to nepovede, nevadí.
Nemám sice zpětnou vazbu prostřednictvím video nahrávky nebo hodnocení odborníka, ale myslím si, že jsem se trochu zlepšila. Ve stoji na rukou jsem vydržela určitě déle a soustředila jsem se na pocit tahu a protažení. Myslím si, že to je dobrý začátek.
54
Hodnocení sestavy v gymnastice - prostná Štěpánka Škrlová 7.12.2010
PŘED SESTAVOU: Pociťovaná tréma před sestavou (jsem klidná x velmi silná tréma) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Pocit sebedůvěry (nemám na to x mám na to zacvičit sestavu skvěle) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Těším se na to, jak zacvičím sestavu (netěším se vůbec, ať už to mám za sebou x velmi se těším) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Soustředím se na sestavu, která mě čeká (vůbec nesoustředím x výborně se soustředím) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zaznamenej vnitřní řeč před sestavou: doufám, že to bude lepší než minule, udělám to lépe, kdyby mě jen nebolela ta noha, je tu málo lidí, bezva
PO ZACVIČENÍ SESTAVY: Sestavu jsem zvládla – podala dobrý výkon (vůbec nezvládla x zvládla výborně) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
55
Pokračování tabulky Můj pocit z výkonu (úplně špatný x velmi dobrý) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zacvičila jsem nejhůře, jak umím x nejlépe jak umím 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Soustředěnost při cvičení (vůbec nesoustředila x soustředila výborně) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Těším se, až budu sestavu opakovat (vůbec x ano, velmi) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Mám velmi špatný pocit ze sebe sama x dobrý pocit ze sebe sama 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zaznamenej vnitřní řeč po zacvičení představy: nebylo to 100%, zase jsem tam udělala chyby, strašně mě bolí noha, příště to bude lepší, ráda bych to zacvičila ještě jednou
Komentář k sestavě Opět je to tady. Dnes to zvládnu určitě lépe. Je tady méně lidí než minule, přesto lehká tréma přetrvává. Věřím si, půjde mi to líp, zvládnu to. Docela se těším na zacvičení. Myslím, že mě to začíná bavit. V hlavě mám pouze gymnastickou sestavu, kterou si v duchu přehrávám. Mám zavřené oči a opakuji si jednotlivé prvky a jejich následnost.
56
Pokračování tabulky Představuji si samu sebe ve vlastním těle. Nemyslím na bolest v levém třísle, jen na výborně odcvičenou sestavu.
Sestavu jsem zvládla lépe než minule, ale ještě tam byly rezervy. Přemet byl ze všeho nejhorší. Mé pocity jsou smíšené. Cítila jsem se spokojeně, ale po zhlédnutí videa, mé nadšení pokleslo. V tělocvičně byl klid, byla jsem soustředěná na svůj výkon. Klidně bych si to zopakovala víckrát. Již mi nedělá problém cvičit před ostatníma, i když to není 100%. Nemám takový strach z pádu nebo bolesti. Mám ze sebe dobrý pocit, ale ještě by to chtělo trochu tréninku. Nebyla jsem úplně fit po zdravotní stránce. V úterý bývám nejvíce unavená. Bolelo mě levé tříslo, které jsem si před pár dny natáhla.
57
