Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA POŠKOZENÍ VOLNOČASOVÝCH AREÁLŮ -VYBRANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ ČR Diplomová práce (bakalářská)

Autor: Jan Dobeš, rekreologie Vedoucí: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D Olomouc 2014

Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jan Dobeš Název diplomové práce: Analýza poškození volnočasových areálů – vybraných golfových hřišť ČR Pracoviště: katedra Rekreologie Vedoucí: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D Rok obhajoby: 2015

Abstrakt: V bakalářské práci analyzuji poškození vybraných golfových areálů v České Republice (Golf Club Grabštejn, Golf Club Liberec, Golf Club Ypsilon). Provedl jsem interwiev se zástupci vybraných golfových klubů a anketní šetření sondážního charakteru zaměřené na poškození vybraných golfových areálů.

Klíčová slova: volnočasové areály, golfová hřiště, poškození, golf

Souhlasím s půjčováním diplomové písemné práce v rámci knihovních služeb.

Bibliographical identification Author´s first name and surname: Jan Dobeš Title of the master thesis: Department: Department of Rekreolgy Supervisor: Mgr. Jiří Skoumal, Ph.D The year of presentation: 2015

Abstrakt: In thesis I analyse the damage of selected golf areals in the Czech Republic (Golf Club Grabštejn, Golf Club Liberec, Golf Club Ypsilon). I have made an interview with representatives from each of these selected clubs and survey focused on damages of selected golf areals.

Keywords: Leisure areas, golf courses, damages, golf

I agree the thesis paper to be lent within in the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Skoumala, Ph.D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 28.11. 20014

…...................................

OBSAH

1 ÚVOD.....................................................................................................................6 2 SYNTÉZA POZNATKŮ........................................................................................7 2.1 Charakteristika golfu...........................................................................................7 2.2 Historie golfu v zahraničí....................................................................................8 2.3 Historie golfu v ČR.............................................................................................10 2.4 Česká golfová federace.......................................................................................12 2.5 Orgány České golfové federace......................................................................... 12 2.6 Golfová hřiště.....................................................................................................13 2.7 Vymezení základních pojmů...............................................................................14 2.8 Údržba golfového areálu....................................................................................16 2.9 Rozdělení golfových hřišť..................................................................................17 2.10 Poškození golfových hřišť...............................................................................18 2.10.1 Poškození golfového hřiště hráči.................................................................18 2.10.2 Poškození golfového hřiště vnějšími vlivy..................................................19 2.11 Pojištění............................................................................................................20 2.11.1 Druhy pojištění a pojistné ochrany...............................................................20 3 Cíle a úkoly............................................................................................................22 3.1 Cíl bakalářské práce............................................................................................22 3.2 Dílčí úkoly...........................................................................................................22 4 Výzkumná metoda................................................................................................. 23 4.1 Metoda zpracování..............................................................................................23 4.2 Anketa sondážního charakteru.............................................................................23 5 Analýza poškození vybraných golfových areálů....................................................24 5.1 Golf Club Grabštejn.............................................................................................24 5.1.1 Situační analýza Golf Clubu Grabštejn .......................................................... 24 5.1.2 Výsledky interwiev.......................................................................................... 26 5.1.3 Výsledky anketního šetření sondážního charakteru.........................................27 5.2 GC Liberec...........................................................................................................28 5.2.1 Situační analýza Golf Clubu Libere.................................................................28 5.2.2 Výsledky interwiev...........................................................................................30 5.2.3 Výsledky anketního šetření sondážního charakteru.........................................31 5.3 GC Ypsilon..........................................................................................................32

5.3.1 Sitiuační analýza GC........................................................................................32 5.3.2 Výsledky interview.......................................................................................... 34 5.3.3 Výsledky anketního šetření sondážního charakteru........................................ 35 6 Diskuse................................................................................................................... 36 7 Závěr.......................................................................................................................37 8 Souhrn.....................................................................................................................38 9 Referenční seznam..................................................................................................39 10 Přílohy...................................................................................................................40

1

ÚVOD Golf patří k nejstarším existujícím sportům na světě, který je provozován pod

širým nebem. Poskytuje jednotlivci i kolektivu odpočinek, zábavu a má potitivní vliv na zdraví a harmonický rozvoj organismu. Je optimálním sportem pro odpočinek. Krásné prostředí lesoparků, klid a hra sama, to jsou faktory, pro které se golf doporučuje jako prevence proti civilizačním chorobám a jako únik od přetechnizovaného světa. (Němec, 1988) Přes různé vnímání golfu a golfistů z pohledu českého národa si je třeba uvědomit, že golf patří mezi světově nejrozšířenější sporty. Registrujeme více než 70 milionů lidí ve více než 120 zemí. Golf je tedy výrazným faktorem socializace různých členů společnosti bez ohledu na pohlaví nebo věk. Členy klubu se často stávají celé rodiny, které se setkávají na turnajích či klubových akcích. Díky dnešní popularizaci a rostoucímu zájmu o golf se zvyšuje počet aktivních hráčů, kteří se denně prochází nebo vozí v elektrických vozíkách po hřištích. S tím přichází větší nápor na travnaté plochy a svým chováním působí návštěvnící mnohdy zbytečné škody.

6

2 2.1

SYNTÉZA POZNATKŮ Charakteristika golfu Golf je celosvětově jeden z nejrozšířenějších sportů. Nejvíce hráčů golfu najdeme v

Anglii, Irsku, Skandinávii a ve Spojených státech, kde je tento sport naprostou samozřejmostí a je masově provozován jako lidová zábava. Golf byl u nás donedávna považován za hru pro elitu, v současné době však získává širokou popularitu a počet hráčů po celém světě stále roste. Kvalifikované odhady hovoří o šedesáti milionech hráčů golfu na celém světě. „Golfová hra spočívá v hraní míčem holí z odpaliště do jamky jednou nebo více postupnými ranami v souladu s Pravidly.“(R&A Rules Limited, 2007, 42) Hráč zahájí hru první ranou z odpaliště a zakončuje ji v jamce stejné dráhy. Přechází k další dráze a tímto způsobem postupně absolvuje celé hřiště. Při hře se nesmí dotýkat míče rukou ani jinou částí těla, stejně tak se nesmí míč odpálit, pokud je stále v pohybu. Každý úder se smí provést vždy z toho místa, na kterém míč zůstane nehybný po předchozím úderu. Cílem je zahrát všech 18 drah s co nejmenším počtem úderů (Němec, 1988). Do vybavy hráče patří bag, ve kterém má k dispozici maximálně 14 holí. Hole se od sebe liší tvarem, materiálem, délkou a sklonem úderové plochy. Golfové hole můžeme rozdělit na tři základní typy a to tzv. “dřeva”, “železa” a putter. Podle typu rány a zamýšlené trajektorie hráč sám vybírá jednotlivé hole. Pouze putter je konstruován výhradně na hru na jamkovištích. Další součástí golfového bagu jsou míče, podstavce pod míč tzv. “týčka”, pro první rány z odpališť, deštník, nepromokavé oblečení a rukavice. Do další výstroje patří sportovní kalhoty, triko, nejlépe s límečkem, svert či voděvzdorná budna, nepromokavé boty s výměnitelnými hřeby zabraňující uklouznutí. Podle Newella (2005, 8) „je vlastní golfová hra, ve své podstatě fyzická činnost, které je však úžasně podmanivá. Golf není jen hrou s míčkem a holí, protože žádný jiný sport neklade tělu a duši tak neodbytné otázky.“

7

2.2

Historie golfu v zahraničí „Golf patří do široké skupiny sportů, jejichž nejzákladnějším principem je

umístit kulatý objekt do cíle. Dalšími rodinými příslušníky jsou například kulečník, biliár, kuželky a další“ (Barett & Hobbs, 1997, 8). „Od té doby co byl odpálen první míček (mohlo to být už v 16. století) se lidé snažili najít způsob, jak dostat míček z odpaliště do jamky nejmenším počtem ran“ (Newell, 2005, 9). Mnoho sportů (dle Barett & Hobbs, 1997) má kořeny v antice. Římané, Řekové i Egypťané si krátili svůj čas popostrkováním míčů po určité dráze. Dnes známý golf se rozšířil do světa v 19. století. Původ hry ale musel vzniknout s podobné hry s holemi a míčem vykazující jisté podobnosti s dnešním golfem. Mezi tyto hry patří například: Jeu de Mail - oblíbená hra ve středověku ve Francii. Cílem této hry bylo dostrkat dřevěný míč pomocí dřevěného prodlouženého kladiva do cíle. Každý hráč měl svůj míč. Vítězem byl ten kdo zahrál nejmenší počet ran při dosahování cíle. Kolven (Kolfen) - hra, má své kořeny ve středověku v Nizozemsku. Vyvíjela se mezi 13. st. až 18. st. do podoby, která velice připomíná dnešní golf. Mezi 13. st. a 16. st. se kolven provozuje pod širým nebem ve městech, na dvorku nebo v budově. V 17. století se hra rozšířila na zamrzlá koryta řek nebo kanálů. Cílem hry bylo pomocí dřevěné pálky tzv. “kolvenu” dostat míč do cíle na co nejmenší počet úderů. Jako cíle sloužila vrata od stodoly, stromy, značky nebo kolík.(Ancient golf, 2014) Chole - „Jehož vznik se datuje polovinu 14. století, měl “cross-country” a jehož cílem byla branka nebo sloupek. Chole přežívá v Belgii nebo ve Francii pod jménem soule“ (Barett & Hobbs, 1997, 9). Chole se rozšířilo do Skotska díky skotským vojákům, kteří bojovali na francouzké straně. Obrázky dochované z počátku 17. století, jež ukazují hráče kolvenu a chole, představují velmi přesvědčivé důkazy, že tyto dvě hry jsou jasnými předchůdci golfu. Na druhé straně zůstává faktem, že určité golfové aktivity musely být zaznamenány, k nelibosti skotského parlamentu, dávno před tím, než tento zákonodárný sbor v polovině 15. století golf oficiálně zakázal (konečně St. 8

Andrews datuje prvopočátky tohoto sportu do 12. století) ( Barett & Hobbs, 1997). Historicky prvního hráče golfu připomínají stvrzenky z golfových nákupů z roku 1513, kdy si Jakub IV. Skotský, zvaný též Jakub Železného pásu objednal výrobu golfových holí u obchodníka v Perthu, který se do té doby živil výrobou luků a šípů. Následující rok musel vyrobit ještě jednu sadu holí a míčů. Tou dobou však byl znám i odmítavý postoj královského rodu k fotbalu, golfu a dalším zvráceným a nepřínosným sportům. Důvod byl prostý. Čas strávený na „greenu“ (skotský výraz pro celé hřiště) měl být tráven studiem a osvojováním si bojových sportů. I přes snahu skotského mocnářství si tato hra našla cestu na výsluní a o 500 let později si získala srdce miliónu lidi na všech kontinentech (Saundersová, 1995). V roce 1744 byl založen první golfový klub s názvem Gentlemen golfers of Lieth. Členové klubu zde sepsali i první golfová pravidla s názvem Thirtheen Articles, aby měli podklady pro posuzování sporných herních situací při své soutěži o stříbrnou hůl. Tento dokument sloužil jako vodítko nově vznikajícím klubům, která si vytvářela pravidla vlastní. Roku 1754 golfisté ze St. Andrews vytvořili podobný text upravující nejzákladnější principi golfové hry. „Toto první “třináctero golfových pravidel” je pro soudobého golfistu čtením poněkud podivné“ (Barett & Hobbs, 1997, 11). Postupem času, začala mít silnější Společnost golfistů ze St. Andrews větší vliv a byli to oni, kteří měli výsadní právo vytvářet pravidla. „V r. 1897 byl Royal & Ancient Golf Club of St. Andrews (jímž se společnost mezitím stala) vyzván vedoucími kluby té doby, aby sestavil jednotný kód pravidel“ (Campbell, 2002, 29). Roku 1951 byla vytvořena golfová pravidla s celosvětovou platností. Sešli se zde zástupci USGA (hlavní instituce amerického golfu), Royal & Ancient i zástupci Kanady a Austrálie. První ofociální turnaj na rány se konal roku 1860 známý dnes jako “The Open”. Nějvětšího rozmachu dosáhl golf koncem 19. století, díky zpřístupnění komunikačních kanálů, jako rozhlas, televize. Diváci mohli sledovat hráče na různých hřištích světa. K popularizaci golfu u předchozí generace přispěla nesmrtelná trojice hráčů Arnold Palmer, Jack Nicklaus a Gary Player, která svými neskutečnými výkony přilákala ke golfu stovky nových diváků a hráčů. V dnešní době v tomto ohledu nesmíme opomenout Tigera Woodse, Phila Mickelsona nebo úřadující světovou jedničku Roryho McIlroye.

9

2.3

Historie golfu v ČR První golfové hřiště na území dnešní České republiky bylo postaveno v roce 1904 v Karlových Varech. Hned rok na to bylo otevřeno golfové hřiště v Mariánských Lázních. Obě hřiště byla určena hlavně pro zahraniční lázeňské hosty . Místními hráči byla jen velmi málo využívána. Jejich existence před první světovou válkou nevedla prakticky k žádnému rozvoji domácího golfu. Začátky českého golfu skutečně mapujeme až od aktivity rodiny Ringhofferů, těsně před první světovou válkou, úpravou soukromého pozemku u obce Volešovice na golfové hřiště. Tato soukromá aktivita byla později zastřešena rodinným Ringhoffer Golf Clubem Volešovice. Jedním z organizátorů byl též František Ringhoffer. Byl založen první český golfový klub, a to v Praze v roce 1926 pod názvem Golf Club Praha (GCP). GCP si vybudoval hřiště v PrazeMotole a v roce 1927 zde uspořádal první soutěž (Česká golfová federace, 2008). V prvních třech poválečných letech nabral rozvoj golfu v ČSR opět obrátky. První poválečné mistrovství mužů a žen se konalo v roce 1946 v Klánovicích. Další mistrovství se již konala v Mariánských Lázních. V roce 1947 se konalo první poválečné mezistátní střetnutí se Švýcarskem. Celostátní aktivity řídil Československý svaz golfu. Padesátá léta minulého století byla pro existenci golfu v ČSR nejnebezpečnější. Totalitní moc v golfu spatřovala projev západního způsobu života, což bylo považováno za ideologickou diverzi. Proto golf byl jako „buržoazní sport“ na všech úrovních diskriminován. Jedinou výjimkou byl tolerantní postoj krajských tělovýchovných orgánů v západočeských lázních, které golfu ponechaly místo ve svých tělovýchovných strukturách. (Česká golfová federace, 2008) Největší rozmach český golf zažívá po roce 1989, díky politickým změnám. Do tohoto roku je na našem území postaveno osm golfových hřišť. Z toho pouze tři osmnácti jamková (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Ostrava). Do roku 2012 bylo postaveno 96 hřišť. Ke stejnému datu Česká golfová

federace registruje 55 557 hráčů a 165 golfových klubů. (Kompletní statistiky českého golfu, 2012)

10

2.4

Česká golfová federace ČGF má právní formu občanského sdružení, registrovaného Ministerstvem vnitra České republiky, řídí se stanovami a rozhodnutími orgánů ČGF. ČGF zejména vytváří podmínky pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, organizuje státní reprezentaci České republiky. Zajišťuje zájmy svých členů ve vztahu k jiným subjektům, vytváří technicko organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v České republice, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc. ČGF sdružuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky, Český svaz greenkeeperů a Českou golfovou asociaci hendikepovaných. Dále reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím. (Česká golfová federace, 2008)

2.5

Orgány České golfové federace ČGF se skláda z pěti orgánů: konference ČGF, prezident ČGF, viceprezident

ČGF, výbor ČGF, revizní komise ČGF. Konference ČGF je nejvyšší statutární orgán ČGF. Jednou do roka svolává výbor ČGF konferenci, do jejíž pravomocí patří změňování a schvalování stanov, stanovení hlavních směrů činnosti ČGF, rozhodnutí o založení či zrušení golfového klubu, návrh rozpočtu atd.. Volební konference zasedá jednou za čtyři roky, za účelem zvolení předsednictva, mandátové a návrhové komise, kteří jednají podle stanov ČGF. Prezident ČGF je statutární zástupce ČGF, volen kofenrencí ČGF na dobu čtyř let. Řídí se konferencí a výborem ČGF. Mezi jeho hlavní činnost patří zastupování ČGF při mezinárodních a domácích jednáních, přenášení pravomocí na členy výboru a řízení výboru ČGF. Víceprezident ČGF zastupuje prezidenta, řídí se jeho pokyny a pokyny výboru. Výbor ČGF je řídícím orgánem ČGF po dobu jednoho roku (od konference ke koferenci). Rozhoduje o všech záležitostech ČGF, které nejsou uvedeny ve stanovách nebo je nevymezují právní předpisy. Dále odpovídá za hospodaření ČGF, připravuje konference a jmenuje generálního sekretáře. Své výsledky prezentuje na kofenrencích. Členové výboru jsou prezident ČGF, viceprezident ČGF, předseda sportovně technické komise ČGF, hospodář, předseda pro média a komunikaci ČGF, čtyři členové výboru 11

pro spolupráci s členskými subjekty ČGF. Volební období výboru jsou čtyři roky. Revizní komise ČGF je orgán ČGF, který kontroluje prezidenta ve výkonu své činnosti, ale i funkci ČGF jako celku a hospodaření v rámci stanov. Počet členů revizní komise určuje konference, nejméně se musí skládat ze tří. (Stanovy ČGF, 2013)

2.6

Golfová hřiště „Značný podíl na ojedinělém šarmu golfové hry má skutečnost, že se golf hraje

na mnoha neuvěritelných přírodních scenériích. Golfová krajina využívá floridské bažiny, arizonské pouště, vřesoviště skotských vrchovin, rozsáhlé parky anglického venkova i holé písčité links tolika britských hřišť.“ (Barett & Hobs, 1997, 164) Z hlediska funkční typologie rozlišujeme pět kompozičních typů: tam a zpět, vrátné devítky, vícenásobné smyčky, asymetrické okruhy a nevrátné tratě. Tam a zpět nejobecněji vyjádřený princip jednoho okruhu s návratem do výchozího bodu. Tuto kompozici mají první historická hřiště, jejichž první devítka vedla z města ven a druhá se vracela zpět do města. Vrátná devítka je typickým příkladem postupně budovaných nebo rozšiřovaných hřišť. Podle Nováka (2010, 88) „ jsou elementární situací blokových rozvrhů, kdy se každý z polokruhů vrací výhradně svojí poslední dráhou do jediného bodu – počátku obou tras.“ V principu se jedná o uzavření prvních devíti jamek do kruhu, na který se následně napojuje druhých devět jamek. Vícenásobné smyčky rozvívejí schéma vrátné devítky, s tím rozdílem, že se hřiště skladá z několika takto uzavřených kombinací jamek. Toto umožnuje alternativní organizování hry. Asymetrické okruhy „jsou řídkým úkazem, kdy jediným bodem návratu do bodu “0” není green č. 9.“ (Novák 2010, 90) Nevrátné tratě jsou výjmečným úkazem. Hřiště začíná a končí na dvou odlišných místech. (Novák, 2010) Dráhy neboli jamky jsou hlavními stavebními prvky golfových hřišť. Jejich skladba, tj, způsob vzájemného skloubení a provázanost do výsledné formy, činí každé hřiště – spolu se specifickým terénem – jedinečným. To je klíčový aspekt, odlišující golf od naprosté většiny ostatních outdoorových sportů. (Novák, 2010) 12

Hřiště se obvykle skládá z 18 jamek, najdeme i menší 9-ti jamková hřiště ale i větší, které mají jamek 27 nebo 36. Pokud se hraje turnaj na 9-ti jamkovém hřišti, hráči absolvují hřiště dvakrát. První jamka se bere jako jamka desátá. Při hře na větších hřištích, než 18-ti jamkových, je předem určená kombinace jamek. Každé hřiště má svou normu Standart Stratch Scored – SSS, neboli PAR. Vyjadřuje kolik úderů by měl profesionání golfista nebo hráč s s handicepem 0 zahrát ran za osmnáct jamek. Obvykle se PAR hřiště pohybuje mezi 68 až 72 údery. Vzdálenosti jednolivých jamek se od sebe výrazně liší. Od 80 metrů po 632 metrů. Podle jejich délky rozlišujeme jamky PAR 3, PAR 4, PAR 5 a velice výjmečně jamky PAR 6. Na standartním hřišti (PAR 72) je nejvíce čtyřparových jamek . U těchto jamek se předpokládá zasažení jamkoviště druhou ranou a následují dva putty. Liší se celkovou délkou a zalomením tzv. doglegs, které umožňují různé strategické pojetí hry. Tříparové jamky jsou jedinou příležitostí na hřišti pro skórování první ranou z odpaliště tzv. hole in one. „Veškeré výzvy jsou koncetrovány do jediného momentu: jednou ranou je nutno se vypořádat s překážkami všeho druhu.“ (Novák 2010, 13) Tyto jamky jsou oblíbené u sponzorů i u diváků. Pětiparové jamky jsou nejdelšími jamkami na hřišti. Pro svou délku mohou obsahovat dvojité zalomení tzv. double-doglegs, či v neposlední řadě možnost zkratek nebo oklik směrem na green. Dnešní technologie umožňují hrát dlouhým hráčům druhou ránu na jamkoviště. „Šestiparové jamky nejsou obvyklé a smysl mohou mít jen výjmečně tam, kde si o to výslovně říká konfigurace terénu.“ (Novák 2010, 13) Na standartním 18ti jamkovém hřišti je deset jamek čtyřparových, čtyři jamky tříparové a dvě jamky par pět. V součtu 72 ran.

Par

Muži (metry)

Ženy (metry)

3

- 229

- 192

4

230 - 430

193 - 366

5

431 - 631

367 - 540

6

632 +

541 +

Tabulka 1: Vzdálenosti jamek Zdroj: Novák (2010) „K tomu se dodává, že oproti původním jsou tyto hodnoty, zejm. díky technickému pokroku za uplynulých sto let, prodlouženy o cca 10– 5 %.“ (Novák, 2010, 12)

13

2.7

Vymezení základních pojmů

Bunker ( bankr) „je písková překážka vytvořená úpravou terénu, obvykle je to prohlubeň, v níž byla tráva a půda nahrazena pískem nebo podobným materiálem.“ (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 – 2015, 2012, 13) Fairway (fervej, herní dráha) jedná se o dopadové zóny prvních nebo druhých ran, na kterých je tráva krátce posekána. Tudíž další rána nepředstavuje problém. Liší se svou šířkou, délkou a tvarem. Hřiště je veškerá plocha uvnitř hranic hřiště, které jsou obvykle označeny bílými kolíky. Jamka „musí mít v průměru 4,25 palce (108 mm) a musí být nejméně 4 palce hluboká (101,6 mm).“ (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 - 2015, 2012, 14) Jamkoviště (green) je podle Ilustrovaných pravidel golfu 2012 – 2015 (2012, 14) „plocha právě hrané jamky, která je zvlášť upravená k patování nebo která je jako jamkoviště určena soutěžním výborem.“ Markovátko výbavení každého hráče, jedná se o minci nebo jiný malý předmět, kterým se označuje poloha míče na jamkovišti. Nosič (cadie) je nejen hráčovým nosičem holí, ale také mu jako jediná osoba může radit ohledně výběru hole, vzdálenosti k jamce, směru dráhy patu. Odpaliště „je pravidelná pravoúhlá plocha o délce dvou holí, měřeno směrem dozadu od odpališťových kamenů. Hráč může, pokud chce stát mimo odpaliště a hrát míč z odpaliště.“ (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 – 2015, 2012, 21) Out (mímo hřiště) je území mimo plán hřiště, čili plocha která je za hranicí spojnic dvou kolíků vyznačující hřiště. Vnitřní out většinou vymezují místní pravidla. Jedná se o out ve hřišti oddělující dvě rovnoběžně jdoucí jamky. Náhodná voda „je jakékoli dočasné nahromadění vody na hřišti jinde než ve vodní překážce, které je viditelné předtím anebo potom co hráč zaujme postoj.“ (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 – 2015, 2012, 15) Překážka je každý bunker nebo vodní překážka. Půda v opravě je každá část hřiště, která byla označena z příkazu Soutěžního výboru. Veškerá půda, tráva, křoví, stromy jsou součástí půdy v opravě. Hromada materiálu určeného k odvozu, stejně jako vyhloubená jáma správou hřiště, je půda v opravě. I v 14

případě kdy není označena. (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 – 2015, 2012) Půda v abnormálním stavu zahrnuje náhodnou vodu, půdu v opravě a elementy vytvořené zvěří. Rough (raf) delší hustší tráva, která navazuje na fairway. Díky délce a hustotě porostu jsou rány z rafu obtížnější a hůře kontrolovatelné. Úder, rána je pohyb holí směrem dopředu provedený s úmyslem udeřit míč a uvést jej do pohybu. Pokud hráč dobrovolně změní dráhu prošvihnutí předtím, než hlava hole dosáhne úrovně míče, nejedná se o ránu. (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 – 2015, 2012) Vodní překážka je jakékoli jezero, rybník, moře, řeka, odvodňovací strouha nebo jiný otevřený vodní tok, bez ohlednu na to zda je plný vody nebo ne. Vodní překážku vyznačují kolíky červené nebo žluté barvy. Červené kolíky značí příčnou vodní překážku naopak žluté podélnou. „Podélná vodní překážka je vodní překážka nebo její část situována tak že je nemožné spustit míč za překážkou v souladu s Pravidlem 261b.“ (Ilustrovaná pravidla golfu 2012 – 2015, 2012, 17) Výstroj je všechno co hráč používá, má oblečeného nebo mu nese jeho cadie. Do výstroje se nepočítají míče, týčka, markovátka. 2.8

Údržba golfového areálu Údržba hřiště zavísí na tom, jaký typ hřiště chce majitel provozovat a tím

standartizovat údržbu aby nedocházelo k výrazným odchylkám. Pokud má hřiště ryze sportovní charakter, hřiště s vyšší obtížností je denní i celosezóní údržba cílená na dosáhnutí co nejvyšší obtížnosti. Vysoké a husté roughy představující riskantní údery nebo rychlé greeny. Rychlost greenů se pohybuje kolem 9ti a více stop (měřeno kalibrovaným stimpmetrem). Fairwaye jsou z pravidla užší a zkracují dráhu doběhu míče po dopadu. Zda-li se provozovatel rozhodne pro hřiště s vysokou průchodností tzn. rekreační charakter. U tohoto typu hřišť nejsou kladeny tak vysoké nároky na rychlost greenů, která je střední mezi 6,5 – 7,5 stopami. Fairwaye jsou široké pravidelně střižené a výška roughu se pohybuje do 5 cm, což nepředstavuje tak riskantní a těžce kontrolovatelné rány. Greeny : snahou je dosáhnutí stejné rychlosti všech jamkoviští na hřišti a samozřejmě zachování jejich hladkosti a neskákavosti. V naší republice se praktikují nasledující 15

možnosti: 1. Osetím monokultury psinečku výběžkatého – mají vysokou energii růstu a vysokou schopnost regenrace. U těchto kultur je nutnost pravidelného a relativně častého mělkého prořezu v intervalu čtyř až šesti týdnů ve vegetačním období s následným zapískováním. Kromě pravidelné seče, závlahy, zmíněného mělkého prořezu, zapískování a hnojení je potřebné plánovat i preventivní nasazení fungicidů. 2. Top dressing – jedná se o pravidelnou nízkou výšku seče s mělkým prořezem a následným zapískováním. Nízká výška seče má obvykle zásadní význam na rychlost povrchu jamkovišť. Čím je trávní povrch sečen na nižší výšku, tím je rychlost vyšší. V sezóně se obvykle jamkoviště udržují v našich podmínkách na výšce 4 - 5 mm. 3. Green irons – urovnání a zacelení povrchu jamkoviště pomocí vibračních válců nasazených na greenových sekačkách. Metoda používaná k dočasnému vyhlazení a zvýšení rychlosti greenu. Využívá se v průběhu významějších turnajů, vyžaduje speciální vybavení. 4. Kombinace výše zmíněných metod Fairwaye : seč probíhá pravidelně, podle standartu hřiště se liší tvrdost povrchu a s tím spojený doběh míče. Čím je fairway měkčí tím je doběh míče kratší a naopak. Rough : plochy kolem fairwaye, které jsou sekány méně nebo vůbec. První je semiraf (Semirough), což je přechodný pás mezi herní dráhou a rafem. Slouží jako brzdný pás pro míče mířící do roughu. Výška semirafu zpravidla nepřekračuje 4 - 5 cm a hra z nich, vyjma případu, kdy jsou výjimečně husté, není obtížná. Následuje primární raf, který pro hráče již přináší problém. Výška primárního rafu je jednou ze základních proměnných mající zásadní vliv na obtížnost hřiště. Zavlažování Pojmem zavlažovací systém golfového hřiště představuje podzemní systém trubních a kabelových vedení, výsuvných postřikovačů a elektroventilů s ovládacími prvky. Ve většině případů je systém ovládán pomocí počítače.

16

Spotřeba vody se pohybuje podle lokality, kde se hřiště nachází. Také je potřeba přihlédnout k finančním možnostem klubu, díky vysoké pořizovací ceně mohou být zavlažovány pouze greeny nebo části hřišť. Pokud budeme předpokládat, že hřiště je celé pokryto zavlažovacím systém (greeny, fairwaye, odpaliště), průměrná spotřeba vody se pohybuje kolem 13m3 /hod což je 3,5l /s. Na golfovém hřišti zavlažujeme denně především v nočních hodinách od 18:00/20:00 hod do 6:00/7:00 hod. (Pangeatrade, 2014)

2.9

Rozdělení golfových hřišť Golfová hřiště jsou různorodá, liší se svým designem, obtížností, nabízenými

službami, cenami. Základní rozdělení je na hřiště venkovní tzv. outdoor a hříště vnitřní tzv. indoor. Z hlediska designu dělíme hřiště na typ links a parkland. „Linksová hřiště jsou specifickým typem hřiští, vyskytující se jen výjimečně mimo zemi svého původu Skotsko. Links hřiště bývají roztažena podél břehu moře, mívají silně modelovaný povrch a hluboké bankry, jsou téměř bez vegetace, hraje se často za silného větru a deště. Naopak pro parklandová hřiště jsou typickým úkazem stromy a jiná vegetace. (Česká golfová federace, 2008) Další rozdělení golfových areálů podle délky a paru hřiště: hřiště regulérní, exekutivní a hřiště par 3. Regulérní hřiště má mít na 18ti jamkách délku alespoň 5 400 metrů z pánských odpališť a par 72. Vyšším standartem regulérního hřiště je hřiště mistrovské, u kterého se rozlišuje národní a mezinárodní uroveň. Mistrovská hřiště se odlišují ve výstavbě jamkovišt, použitých travních semen a svou rozhlohou (obvykle 100ha a více) pro zázemí při pořádání turnajů. Hřiště exekutivní má obvykle na 18ti jamkách par 58 – 68, vzdálenost z pánských odpališť se pohybuje od 2 100 m po 4 100m. Tato hřiště jsou menší a vyžadují méně údržby i investic. Hřiště par 3 se často stavějí jako doplňkové zázemí u hotelů a nebo jako veřejná hřiště k hřištím regulérním. Toto hřiště zabírá plochu 8 až 10 ha a naleznem na něm 6 – 9 jamek. (Jirásek, 2003) Z hlediska možnosoti přístupu hráčů se hřiště dělí na privátní, semiprivátní a veřejná. Na privátní hřiště mají povolený vstup a hru pouze členové přidruženého klubu. Výhodou je možnost hracích časů. Hřiště semiprivátní jsou taková, na které mají přístup všichni hráči s tzv. zelenou kartou, nebo-li vlastním handicapem . Pro získání zelené karty se skládá zkouška u licencovaného trenéra 17

z pravidel golfu, chování na hřišti. Je dokladem o hráčské způsobilosti. Hráč platí čas strávený na hřišti. Naopak hřiště veřejná jsou přístupná všem, kteří se chtějí s golfem seznámit a nevlastní handicep. (Koníčková, 2008)

2.10 Poškození golfového hřiště 2.10.1 Poškození golfového hřiště hráči Hráči poškozují hřiště nejčastěji při nedodržování místních pravidel a porušování provozního řádu hřiště. K nejvíce poškozeným částem hřiště patří greeny a fairwaye. Jamkoviště trpí dopady míčů, po kterých zůstávají tzv. „pitchmarky“. Každý hráč je povinnen po sobě takovýto zásah opravit pomocí vypichovátka „vypíchnout“ trávu do původní roviny. Další poškození vzniká, pokud hráč vjede na green vozíkem nebo vypůjčeným elektrickým vozítkem pro dopravu osob a holí (bugina), zanechávají po sobě stopy, které se špatně renovují. K podobnému jevu dochází při samotné chůzi po greenu, díky tzv. „spikům“ (část podrážky bot bránící uklouznutí). Jamku nepoškozujeme tím, že stojíme v její blízkosti. Na fairwayi registrujeme tzv. „divoty“. Jedná se o díry, které zůstávají po odehrání úderu a vyseknutí travního řízku, jenž nebyl vrácem zpět. Návštěvnící mohou svým chováním dále hřiště znečišťovat v podobě odhozených obalů od výživových doplňků, nedopalků cigaret. Zanecháváme při svém odchodu hřiště v lepším stavu, než bylo, když jsme přišli. (Golfová hřiště, 2014)

2.10.2 Poškození golfového hřiště vnějšími vlivy Hrozbu pro golfové trávníky představují choroby a škůdci. Nejčastější chorobou je plíseň sněžná, která napadá podrost při zasněžení předem nepromzrlé půdy. Porost je pokryt bělavým povlakem a listy trav jsou žluté až hnědé a rozpadají se. Proti plísni sněžné, nelze použít žádné postřiky. Dá se jí předejít na podzim provzdušněním trávníku. (Zahrádkáři, 2000) Řasy jsou další onemocněním trávníku, které se podle Cagaše & Macháče (2005) projevuje jako řídnutí a nedostatečný růst trávníku. Nápadně tmavý půdní substrát se výrazně začíná odlišovat od travního drnu. Na půdě se objevuje černý, nebo zelený povlak, nejprve slizovité povahy, který později zasychá a praská. Ten brání průsaku vody a výměně plynů, Kolonie řas se stává výrazným konkurentem travám, navíc produkuje toxické látky, které brání jejich vývoji a růstu. Způsobují výrazné 18

zhoršení kvality trávníku – jak jeho vzhledu tak herních vlastností. Krtek obecně patří mezi největšího škůdce trávou osetých ploch. Jedná se o velice aktivní zvíře, které svou činnost nepřeruší ani v zimě. Krtičince, které svým hrabaním vytváří ,kazí estetický dojem hřiště .Znepříjemňují hru, pokud se v nich míček zastaví. Další nebezpečí nastává, pokud krtek podryje větší část hřiště . Může dojít k propadávání půdy. (Škůdci, 2014) Divoká zvěř, zejména divoká prasata mohou mít pro hřiště katastrofální dopad. Prasata ničí trávu na jamkách ve velkém.Největší zbraní jsou jejich kly, kterými ryjí v zemi a ničí vše, na co přijdou. I když tak nevypadají, jsou velmi ostré. Hřiště pak vypadá jako čerstvě zorané pole. (Golf, 2011) Golfovému hřišti neprospívá dlouhá zima, kdy plochu pokrývá několikacentimetrová vrstva sněhu a ledu. Velice závažným problémem bývají škody způsobené mrazem, což je většinou koncem zimy a začátkem jara. Na začátku jara přichází období, kdy vyšší denní teploty způsobují tání, ale noční teploty jsou stále pod bodem mrazu a všechno zase zmrzne. (Global Drn, 2009) Vlivem teplého počasí dochází k vysychání travnatých porostů ale i ke zhoršení kvality závlahové vody. Dlouhodobým počasím bez srážek a vysokými teplotami dochází ke ztrátám živin z travního porostu a zvyšuje se zásaditost vody. Pokud se tato voda dostane do závlahových systémů, působí poté plošné poškození.(Beskyd golf, 2014) Naopak velké množství srážek s sebou přináší možnost výskytů plísní, díky nedostatečnému vysychání podkladu. Dešťové přeháňky také způsobují vyplavování písku z bukerů a vymílání podrostu. K poškození golfového hřiště dochází také jeho nesprávnou údržbou. Moc krátce střižené greeny, neprávné dávkování hnojiv, či postřiku proti plevelům a škůdcům. Vandalismus, je hrubé jednání, které má za následek zbytečné ničení hodnot. Jedná se o destruktivní až likvidační jednání, které spočívá v ničení, poškozování jak neživých, tak i živých objektů. Toto ničení nepřináší pachateli žádný materiální zisk ani obohacení. Často je vandal pod vlivem alkoholu nebo jiných drog. (Ostrov radosti, 2014) Podle Harlowa (2008) je typickým znakem vandalství v Anglii je sprejování 19

grafitti na plochy jamkovišť. Následná rekonstrukce přijde na nemalé finanční prostředky a obnova travní plochy trvá 5 – 10 let.

2.11 Pojištění Golf nepatří mezi zástupce andrenalinových sportů, ale i tak se při něm může hráč utrpět nepříjemná zranění. Odpálený golfový míč letí rychlostí až 160 km/h, pokud je míč špatně odpálený, může odletět až v úhlu 90° od zamýšleného směru. Tento míč představuje hrozbu i pro hráče, kteří byli v bezpečí. Je malá pravděpodobnost zasažení hráče, ale o to větší je pravděpodobnost ohrožení jeho života. Největší potencionální hrozbou jsou golfová vozítka. Podle informací Institutu preventivní sportovní medicíny se od roku 1990 do 2006, nechalo ošetřit zhruba 147,700 lidí, kteří byli zraněni golfovou kárkou a jejich počet stále roste. K takovým to nehodám vede i konzumace alkoholu během hry.

2.11.1 Druhy pojištění a pojistné ochrany Pojištění poskytuje pojistnou ochranu pro následující pojistná nebezpečí: •

Škoda na majetku třetí strany – poskytuje pojistnou ochranu za škodu nebo poškození majetku ostatních osob, kterou hráč neúmyslně způsobí při golfové hře

•

Úrazové pojištění – vztahuje se na újmu na zdraví v provozní době areálu způsobenou úrazem . Úraz je vnější, náhlá, neočekávaná, neobvyklá konkrétní událost v definovatelném čase a místě.

•

Osobní odpovědnost – pojištění kryje škody způsobené na zdraví nebo věci způsobené hráčem proti právním předpisům.

(Golf Plan – Pojistné podmínky, 2014)

20

2.12 Cíl bakalářské práce Cílem bakalářské práce je analyzovat poškození vybraných golfových areálů v České Republice (Golf Club Liberec, Golf Club Grabštejn, Golf Club Ypsilon).

2.13 Dílčí úkoly •

Anylýza literárních zdrojů, týkající se dané problematiky

•

Provést interwiev se zástupci vybraných golfových areálů

•

Provést anketní šetření sondážního charakteru zaměřené na poškození vybraných golfových areálů

•

Diskuse nad opatřeními k odstranění zjištěných poškozeních ve vybraných golfových areálech

21

3

Výzkumná metoda Vybraná výzkumná metoda je založená na interwiev se zástupci jednolivých

hřišť a anketního šetření sondážního charakteru. Tato metoda se využívá ke zkoumání písemného nebo vizuálního materiálu. Analýza dokumentů patří mezi standartní jak v kvalitativním, tak i v kvantitativním výzkumu.

3.1

Metoda zpracování Pro zpracování jsem zvolil metodu prostého výčtu, která je také známá jako

vyhodnocovací metoda. Touto metodou lze vyjádřit, jak často se vyskytl nějaký jev nebo nějaká jeho vlastnost. Tato metoda stojí na hranici mezi kvalitativním a kvantitativním přístupem, jelikož četnost nějakého jevu nám může ukázat také jeho kvalitu (Miovský, 2006).

3.2

Anketa sondážního charakteru

Podle Velkého sociologického slovníku (1996, 76) je anketa „ jakékoliv dotazování standardizovanými technikami, většinou s použitím dotazníku....Ve srovnání s technikou dotazníkového šetření používá anketa většinou uzavřené otázky umožňující snadnou orientaci v problému a rychlou odpověď.“ Prostřednictvím jednoduché ankety sondážního charakteru s založené na dotazníku, vytvořit zdroj informací pro analýzu poškození golfových areálů.

22

4

Analýza poškození vybraných golfových areálů

4.1

Golf Club Grabštejn

5.1.1 Situační analýza Golf Clubu Grabštejn Historie golfového hřiště a Golf Clubu Grabštejn se datuje již od roku 1998 kdy byly v bezprostřední blízkosti hradu Grabštejn založeny první jamky golfového hřiště. Dnes má hřiště statut znormovaného veřejného 9-ti jamkového hřiště (délka 5796 (muži)/5390m (ženy)/par 72) s 9-ti jamkovou akademií. Hřiště se nachází ve snadno dostupné klidné lokalitě 20km od Liberce v katastru obce Chotyně, poblíž hlavní silnice do Hrádku nad Nisou a dále do Polska a Německa. Pro všechny golfisty je k dispozici driving range a nová klubovna s restaurací a dalšími službami pro golfisty. Široká golfová veřejnost může využít i atraktivní 9-ti jamkovou akademii. Na hřišti je k dispozici půjčovna golfových potřeb a elektrických golfových vozíků. Po dohodě je možné si zajistit i služby trenéra. Návštěvníci hřiště se mohou občerstvit v restauraci nebo na kryté terase s výhledem na hřiště. Golfové hřiště Grabštejn nabízí možnost hry nejen zkušeným golfistům, ale i začátečníkům, kteří si chtějí golfovou hru teprve vyzkoušet. Golfová sezóna začíná v dubnu a trvá až do října. (Golf Club Grabštejn, 2010) Místní pravidla: •

vracejte vyseknuté drny trávy na poškozená místa

•

uhrabujte po sobě stopy v pískových bunkerech

•

opravujte divoty (důlky) po dopadu míče na jamkovišti

•

neprovádějte cvičné švihy na odpališti

•

neohrožujte svou hrou ostatní hráče

•

nepoužívejte mobilní telefony

•

nerušte ostatní hráče při hře

•

dodržujte golfová pravidla

•

nezdržujte hru 23

•

dodržujte pokyny provozovatele hřiště

•

dodržujte předepsaný sled jamek

•

nevjíždějte vozíky na jamkoviště ani do jejich blízkosti

•

při zahrání na nesprávné jamkoviště proveďte beztrestný drop na dvě hole od okraje jamkoviště, ne blíže jamce

•

půda v opravě: stopy zanechané pracovními stroji na nízko sekaných plochách, uměle vysázené stromky bránící hráči v zaujmutí postoje nebo v provedení zamýšleného švihu

•

přísný zákaz hry drivingovými míči pod pokutou 1000 Kč

Ilustrace 3: Mapa GC Grabštejn

24

5.1.2 Výsledky interview Interview proběhlo v Golfovém Clubu Grabštejn dne 15. 11. 2014 . Bylo nahráváno na diktafon a následně přepsáno do textové podoby. Ve kterém období sezóny registrujete největší poškození hřiště? V prvních měsících je poškození nejznatelnější. Nedočkavých hráčů, kteří se těší na hřiště rok od roku roste. Hřiště a greeny nejsou ještě zcela vysušeny po zimě a po hráčích zůstavají viditelné stopy. Vyskytují se ve Vašem golfovém areálu známky vandalství? Pokud ano jaké? Naštěstí nevyskytují, díky poloze hřiště, které je obklopeno lesy a poli není k němu snadný přístup. Jaké klimatické podmínky jsou nejhorší pro hřiště? Protože naše hřiště hraníčí s lesy, které drží vlhkost jsou nejhorší dlouhé deště. Po nich vznikají na greenech kaluže, které vysychají několik dní. Přílavy vody také odplavují písek z bunkerů. Jak předcházíte poškození hřiště hráči? U první jamky je umístěna tabule s mapou a místními pravidly. U pěti greenů jsou umístěny tabulky s nápisy vypichovat. Dojde-li přesto k poškození, jak postupujete dále? Snažíme se problém co nejříve vyřešit. Podílí se hráč na odstranění škod, které způsobil? Pokud ano jak? Hráč by měl v průběhu hry po sobě vracet vyseknuté řízky a vypichovat jamkoviště, jak určují místní pravidla. Způsobí-li hráč svou nedbalostí jiné nebo větší poškození řeší se finančním odškodněním. Registrujete poškození divokými zvířaty? Pokud ano jaké a jakou zvěří? Potýkáme se s problémy s divočáky, kteří nám přeorávají fairwaye, greeny, cokoliv. Srnky a zajíci, po kterých zůstavají stopy a trus. Kolik hráčů ročně navštíví Vaše golfové hříště? Myslím že letos nás navštívilo 5 500 hráčů nejen z Čech ale i z Německa, či Polska. Kolik turnajů proběhne na Vašem golfovém hřišti za sezónu? V této sezóně 16 turnajů Tabulka 2: Interview GC Grabštejn

25

5.1.3 Výsledky anketního šetření sondážního charakteru Anketa měla formu dotazníku, byla vyplněna po skončení interview. Získaná data byla poté vložena do tabulky.

Poškození hřiště

Úroveň

Jak velké je poškození odpališť za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození fairwayí za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození greenů za jednu sezónu?

3.

Jak velké je poškození bunkerů za jednu sezónu?

3.

Jak velké je poškození vodních překážek za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození čističů na míče za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození stromů na hřišti za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození odpadkových košů za jednu sezónu?

1.

Jak velké je poškození laviček za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození kolíků označující vzdálenost za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození kolíků vymezující odpaliště za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození sprinklerů za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození pitching greenů za jednu sezónu?

2.

Jak velké je poškození putting greenů za jednu sezónu?

3.

Tabulka 3: Výsledky ankety Gc Grabštejn

Hodnotící škála poškození golfového hřiště: 1. výborný stav, nevyžaduje opravy 2. mírně poškozeno, vyžaduje menší opravy 3. poškozeno, nutné opravy 4. větsí poškození, značné opravy a investice 5. katastrofální stav, nutná generální oprava

26

4.2

GC Liberec 5.2.1 Situační analýza Golf Clubu Liberec Golfové hřiště nedaleko centra Liberce se rozkládá na ploše 40 ha, na kterých je

v současné době vybudováno 18 normovaných jamek s celkovým handycapem 68. Nechybí samozřejmě ani 3 jamková akademie, otevřený i krytý driving range pro trénování odpalů a cvičný putting green. Hřiště, se svými 4.754m (muži), nepatří mezi ty nejdelší, ale je technické a má rozhodně nezapomenutelnou scenérii podještědí. Pro chvíle odpočinku vybudoval Golf Club Liberec zázemí v podobě roubené klubovny s restaurací a krytou terasou. Dřevěný hrad s kluzačkou, pískovištěm a houpačky jsou zde pro ty nejmenší. (GC Liberec, 2013) Místní pravidla: •

vracejte vyseknuté řízky zpět

•

uhrabujte po sobě stopy bunkerech

•

opravujte pitchmarky po dopadu míče na jamkovišti

•

neprovádějte cvičné švihy na odpališti

•

neohrožujte svou hrou ostatní hráče

•

nepoužívejte mobilní telefony

•

nerušte ostatní hráče při hře

•

dodržujte golfová pravidla

•

nezdržujte hru

•

nevjíždějte vozíky na jamkoviště ani do jejich blízkosti

•

při zahrání na nesprávné jamkoviště proveďte beztrestný drop na dvě hole od okraje jamkoviště, ne blíže jamce

•

půda v opravě: stopy zanechané pracovními stroji na nízko sekaných plochách, uměle vysázené stromky bránící hráči v zaujmutí postoje nebo v provedení zamýšleného švihu

•

přísný zákaz hry drivingovými míči

•

zákaz vstupu do biozóny na jamce č. 10 27

•

přísný zákaz vstupu do kolejiště vlaků

Ilustrace 1: Mapa GC Liberec Zdroj: GC Liberec

28

5.2.2 Výsledky interview Interview se uskutečnilo dne 16.11. 2014 v Golfovém Clubu Liberec. Bylo nahráno na diktafon a následně přepsáno na text. Ve kterém období sezóny registrujete největší poškození hřiště? V letošní sezóně bylo hřiště nejvíce poškozováno v období prázdnin, odehrálo se zde během dvou měsíců 31 turnajů. Vyskytují se ve Vašem golfovém areálu známky vandalství? Pokud ano jaké? Není to dlouho co, jsme ráno při sekání narazili na pěti odpalištích na rozbité mapy jamek. Některé jamky přímo navazují na soukromé pozemky s rodinnými domy. Často se stává, že míček skončí kde nemá... Sousedi se nám tímto mstí. Jaké klimatické podmínky jsou nejhorší pro hřiště? Hřiště špatně snaší přechodové období mezi zimou a jarem. Teploty ve dne přesahují bod mrazu a sníh, který se ještě drží na greenech pomalu taje. Večer se opět ochladí a vše zmrzne. Tyto přechody vedou k tvorbě plísní. Jak předcházíte poškození hřiště hráči? Snažíme se aby co nejvíce dodržovali místní pravidla, která umístěna u první jamky s celkovým plánem hřiště. Hráč je také nalezne na scorekartě. Podílí se hráč na odstranění škod, které způsobil? Pokud ano jak? V průběhu hru by měl vracet řízky a vypichovat greeny. Jedná-li se o poškození jiné části hřiště než jsou travnaté plochy dohodneme se s hráčem, který vinu zapříčinil na následném odškodněním. Registrujete poškození divokými zvířaty? Pokud ano jaké a jakou zvěří? Po hřišti pohybují srny a zající, kteří okusují nižší stromky a vytváří stopy na greenech. Kolik hráčů ročně navštíví Vaše golfové hříště? Kolem 20 000 hráčů Kolik turnajů proběhne na Vašem golfovém hřišti za sezónu? V této sezóně se u nás pořádalo 107 turnajů. Tabulka 4: Interview GC Liberec

29

5.2.3 Výsledky anketního šetření sondážního charakteru Anketa měla formu dotazníku (Příloha 1), byla vyplněna po skončení interview. Získaná data byla poté vložena do tabulky.


Úroveň


3.


2.


3.


2.


2.


2.


2.


2.


3.


2.


2.


2.


2.


3.

Tabulka 5: Výsledky ankety GC Liberec


30

4.3

GC Ypsilon 5.3.1 Sitiuační analýza GC Ypsilon Golfové hřiště Ypsilon Golf Resort Liberec leží v nadmořské výšce 420 - 470

m.n.m a je umístěno do krásné přírody bez civilizačního ruchu nedaleko přehradní nádrže Fojtka u Liberce. Areál hřiště se rozkládá na pozemcích s rozlohou 102 ha, z čehož 37 ha tvoří samotné hrací plochy. Zdejší členité území umožnilo anglickému architektovi Keithu Prestonovi vytvoření 18 specifických jamek o celkové délce hřiště, která přesahuje šest tisíc metrů (6102 m - mistrovská pánská odpaliště) s parem hřiště 72. Golfové hřiště Ypsilon se navíc může pyšnit oceněním "Nejlepší hřiště roku 2006 a 2007" a "Nejlepší služby roku 2008", které jsme získali ve čtenářské anketě golfového časopisu Golf Digest C&S. (GC Ypsilon, 2009) Místní pravidla: •

Chráněné biozóny (ZÁKAZ VSTUPU A HRY!!!). Chráněné biozóny jsou považovány za vodní nebo podélné vodní překážky. Jsou značeny jako vodní překážky (červené nebo žluté kolíky sčerným pruhem). Jestliže je míč v chráněné biozóně, která byla prohlášena za příčnou nebo podélnou vodní překážku, nebo existuje opodstatněný předpoklad, že je v takové chráněné biozóně ztracen, musí hráč s připočtením jedné trestné rány postupovat podle Pravidla 26-1. Porušení pravidla: dvě trestné rány nebo ztráta jamky.

•

Pravidlo 25 - Půda v abnormálním stavu - jsou drenážní rýhy, odvodňovací kanály a rýhy (Prav. 25-1). Půda vopravě jsou všechna místa na hřišti ohraničená bílou čárou a označená modrými kolíky (např. nově vysázené stromy, nově opravené či oseté plochy apod.).

•

Nepohyblivé závady (Pravidlo 24-2). Nepohyblivými závadami jsou veškeré zpevněné cesty, lavičky, veškeré součásti zavlažovacího systému (sprinklery, víka boxů, šachty apod.), vpusti, vyčnívající skalní masiv (např. jamka č.17).

•

Balvany na hřišti (jamky č.3, 5, 7, 12, 14, 15, 17)jsou integrální součástí hřiště

•

Pohyblivé závady (Pravidlo 24-1). Pohyblivými závadami jsou kameny v bankrech a vzdálenostní kolíky.

•

Hranice hřiště (Pravidlo 27). Hranice hřiště jsou vyznačeny bílými kolíky a čárami - jamka č.1, 2, 3, 13,15 a 18.. 31

•

Vracejte vyseknuté řízky zpět

•

Vypichujte greeny

Ilustrace 2: Mapa hřiště GC Ypsilon Zdroj: GC Ypsilon

32

5.3.2 Výsledky interview Interview proběhlo dne 12.11. 2014 v Golfovém Clubu Ypsilon. Rozhovor byl nahrán na diktafon a následně převeden do textové podoby. Ve kterém období sezóny registrujete největší poškození hřiště? V době konání profesionálních turnajů, které se hrají po čtyři dny. Vyskytují se ve Vašem golfovém areálu známky vandalství? Pokud ano jaké? Nevyskytují. Jaké klimatické podmínky jsou nejhorší pro hřiště? Sucha, greeny vysychají a jsou moc tvrdé. Musí se dávat pozor při sekání na nastavení správné délky střihu. Jak předcházíte poškození hřiště hráči? Místními pravdily a u greenů jsou umístěny tabulky s nápisem vypichujte greeny. Podílí se hráč na odstranění škod, které způsobil? Pokud ano jak? Hráč by měl po sobě během celého pobytu na hřiti po sobě vracet drny a vypichovat. Pokud se stane větší poškození, hráči je vyzván k zaplacení škod. V poslední době se u nás vykytují hráči s pojišťením. Registrujete poškození divokými zvířaty? Pokud ano jaké a jakou zvěří? Registrujeme stopy od srn a zajíců. Občas okousané ménší stromky. Kolik hráčů ročně navštíví Vaše golfové hříště? Asi 27 000 hráčů. Kolik turnajů proběhne na Vašem golfovém hřišti za sezónu? Tento rok zde bylo 81 turnajů. Tabulka 6: Interview GC Ypsilon

33

5.3.3 Výsledky anketního šetření sondážního charakteru Anketa měla formu dotazníku (Příloha 1), byla vyplněna po skončení interview. Získaná data byla poté vložena do tabulky.


Úroveň


3.


2.


2.


2.


2.


1.


2.


2.


2.


2.


3.


2.


2.


2.

Tabulka 7: Výsledky analýzy GC Ypsilon


34

5

Diskuse Řešili jsem ojedinělé téma, poškození golfových areálů. Vybral jsem tři různá

golfová hřiště, která se od sebe liší svým charakterem a cílovou skupinou hráčů. Golf Club Grabštejn je veřejné hřiště, hráči nemusí být držiteli zelené karty, aby měli povolený vstup na hřiště. Hřiště o devíti jamkách vysokoprůchodového typu, je vyhledávané spíše rekreačními a začínajícími hráči. Podle interview v letošní sezóně navštívilo areál 5 500 golfistů a konalo se zde 16 turnajů. K největšímu poškození dochází v první části sezóny (březen – duben) kdy hřiště není zcela vyschlé po zimě, což způsobuje větší škody na greenech. Tím jak je povrch rozměklý, je náchylnější na dopady míčků a chůzi. V tuto dobu zůstavají po hráčích a jejich hře největší stopy. Vandalství se na hřišti neobjevuje. Což je dáno polohou hřiště, které se nachází uprostřed lesů a polí, takže k němu není snadný přístup a první větší město (Liberec) je vzdáleno 2O km. Dlouhé deště jsou pro hřiště největším problémem. Jak již bylo zmiňováno, lesy, které se nacházejí kolem areálu zadržují vlhkost, při velkých deštích voda nestíhá odtékat z greenů a vznikají kaluže, tudíž trvá 3 – 4 dny než je hřiště suché. U první jamky se nachází tabule s mapou hřiště a místními pravidly. Místní pravidla upravují hru na tomto hřišti a spolu s tabulkami u jamkovišť s nápisy „vypichujte“ přípomínají hráčům aby po sobě opravovali dopady míčků na green. S tím souvisí i odstraňování škod, které hráč způsobil. V průběhu hry by měl každý hráč po sobě vypichovat greeny a vracet vyseknuté řízky a řídit se místními pravidly. Způsobí-li hráč svou nedbalostí jiné škody, nebo škody na majetku, řeší se finančním odškodněním. Pokud dojde k poškození hřiště, snaží se vedení klubu co nejdříve problém vyřešit. Návštěvy divokých prasat, srn a zajíců jsou běžné. Divočáci však působí na hřišti velké problémy, přeorají vše , co se jim postaví do cesty. Srny a zajíci po sobě zanechávají stopy a trus. Z odpovědí z ankety vyplynulu, že k nejvíce poškozeným částem hřiště patří greeny, bunkery a putting greeny jejichž opravy vyžadují finanční náklady. Naopak k nejméně poškozeným částem patřili odpadkové koše. Ostatní části hřiště jako jsou odpaliště, fairwaye, vodní překážky, stromy, sprinklery, čističe míčků, lavičky a pitching green vykazují po sezóně známky opotřebení používáním než-li výrazné poškození. K jejich renovaci jsou zapotřebí menší a finančně méně nákladné opravy. Golfový areál Golf Club Liberec se rozkláda na ploše 40 ha. Golfové hřiště s osmnácti jamkami a parem 68 s celkovou délkou 4 754m je exekutivního charakteru. Je 35

vyhledáváno všemi skupinami hráčů. Interview ukázalo, že hřiště v sezóně 2014 navštívilo 20 000 hráčů a pořádalo se zde 107 turnajů. Nejvíce poškozené bylo po období prázdnin (červenec – srpen), kdy se během dvou měsíců na hřišti odehrálo 31 turnajů. Díky poloze hřiště, které přímo sousedí se soukromými pozemky a rodinnými domy, se stává, že míč při nepřesném odpalu skončí na něktrém ze soukromých pozemků, trefí dům nebo způsobí svým zásahem větší škody. Vandalové, v tomto přípradě sousedi golfového areálu působí škody v podobě rozbitých map jamek nebo zničených laviček. Hřiště nejvíce trpí v přechodném období mezi zimou a jarem (únor – duben), teploty se ve dne pohybují nad bodem mrazu a zbylý sníh, který se drží na hřišti taje, vzniká pod ním malá vrstva vody, která pomalu zatéka do země. Večer teploty spadnou pod bod mrazu a voda pod sněhem částečně zmrzne. Vede to ke vznikům plísní a k rozpraskání povrchu. Místní pravidla jsou umístěna na mapě hřiště u první jamky, také je naleznete na scorekartě. Hráčovou povinností je držet se jich, vypichovat greeny a vracet řízky na původní místo. Tím je předcházeno poškozování hřiště hráčem. Jedná-li se o poškození jiných částí hřišť než jsou travnaté plochy, je s hráčem, který škodu způsobil vyjednaná forma odškodnění. Po hřišti se volně pohybují srny a zajíci, po kterých zůstavejí stopy na greenech nebo okosují nižší stromky. Výsledky anketního šetření ukázaly, že mezi nejvíce poškozené části a tedy i části, vyžadující největší finanční zdroje patří odpaliště, greeny, putting green a lavičky, které jsou terčem vandalů. Mezi nejméně poškozené, spíše opotřebované části hřiště, které po sezóně vyžadují menší opravy jsou bunkery, vodní překážky, čističe míčků, stromy, odpadkové koše, fairwaye, kolíky označující vzdálenost nebo vymezující odpaliště, sprinklery a pitching green. Golf Club Ypsilon svou délkou 6 102 metrů, parem 72 patří mezi mistrovská hřiště nejvyšší kvality. Hrají zde především profesionální hráči a hráči s nižšími handicepy. Projde se po něm 27 000 hráčů během sezóny a tento rok zde bylo odehráno 81 turnajů všech katogoriích. Podle interview je hřiště nejvíce poškozené po profesionálních turnajích, které se konají po dobu čtyř dní. Vedení klubu neregistruje žadné stopy vandalství. Sucho představuje pro greeny nejhorší klimatické podmínky. Greeny rychle vysychají a jsou moc tvrdé. Musí se dávat pozor při údrzbě na nastevení správné délky střihu, aby porost nebyl sekán na krátkou výšku.Aby se předcházelo poškozovaní hřiště, jsou hráči povinní dodržovat místní pravidla a u greenů jsou preventivně umístěny tabulky s nápisy vypichujte greeny. Objeví-li se větší poškození je hráč vyzván k zaplacení škod. Často se v GC Ypsilon objevují hráči, kteří vlastní 36

golfové pojištění. Další škodu způsobují srny a zajíci ,kteří okusují méně vzrostlé stromky, zůstavá po nich trus a stopy. Anketa sondážního charakteru ukázala, že mezi nejméně poškozenou část hřiště patří čističe míčků, jsou ve výborném stavu a nevyžadují žádné opravy. Nejvíce poškozené části areálu jsou odpaliště a kolíky vymezující odpaliště. Vyžadují větší opravy a jsou finančně náročnější. Bunkery, greeny, fairwaye, vodní překážky, lavičky, odpadkové koše, kolíky označující vzdálenost, stromy, pitching greeny, putting greeny a sprinklery jsou po sezóně mírně poškozené. Jejich opravy jsou minimální. Jedná se ospíše o poškození používáním. Z výsledků zíkaných pomocí interview a ankety jsem zjistil, že škody, které způsobují hráči během hry jsou minimální nebo takové, které jsou povinni po sobě opravit. To se týká hlavně vracení drnů na své místo a vypichování greenů po dopadu míče. Je tedy pouze na hráčově svědomí, zda opustí hřiště v lepším stavu než na něj přišel. Kluby by mohly hráče více seznamovat s místními pravidly a častěji přípomínat hráčům jejich povinnosti. Více tabulek u greenů s nápisy vypichujte greeny nebo umístění připomínky vracejte řízky a vypichujte greeny na mapy u jednotlivých jamek. Větší poškození způsobují vnější vlivy jako je počasí a výskyt divoké zvěře, srn, zajiců a zejména divokých prasat. Proti takovým jevům se obtížně hledají protiopatření. Dlouhé děště a stojící voda na greenech by se dala řešit vylepšením stavby greenů pro zvýšení propustnosti povrchu. Proti suchu a slunečným podmínkám zvážit rozšíření zavlažovacího systému. Tyto úpravy vyžadují nemalé finanční částky, které je nutné investovat do jejich realizace.Okusování menších stromů srny a zající by se dalo předejít zakrytím kmene různými materiály např. pletivem nebo oplocením těchto malých stromů. Omezit výskyt divočáků na hřišti se řeší rozmístěním pachových stop nebo nainstalováním foto pastí. Bohužel ani jedna z těchto dvou možností nepřináší úspěch. Nejúčinější metodou se jeví oplocení celého areálu.

37

6

Závěr Golf se stává i v České Republice stává oblíbeným sportem. Zvyšuje se i počet

lidí, kteří golf aktivně hrají. V bakalářské práci jsem analyzoval poškození vybraných golfových areálů – Golf Club Grabštejn, Golf Club Liberec, Golf Club Ypsilon. Syntéza poznatků obsahuje charakteristiku golfu a seznamuje se základními pojmy. Pomocí interview a ankety jsem zjistil, které části golfových hřišť jsou nevíce poškozovány a které vlivy působí v golfových areálech největší škodu. V diskusi jsem poté vybrané informace analyzoval a navrhl jsem protiopatření vnizklých škod.

38

7

Souhrn Bakalářská práce se zabývá analýzou poškození volnočasových areálů -

vybraných golfových hřišť v České Republice. První část práce je syntéza poznatků, ve které jsem studoval a sbíral poznatky ze všech dostupných literárních a internetových zdrojů. Tato část je věnována převážně charakteristice golfu a golfových hřišť. Objasňuje základní golfové pojmy a popisuje poškození golfových hřišť. Hlavní částí práce se zabýva analýzou poškození vybraných golfových areálů (Golf Club Grabštejn, Golf Club Liberec, Golf Club Ypsilon). Za metody sběru dat jsem zvolil interwiev s greenkeepery zaměřené na poškození určitých částí hřišť a anketu sondážního charakteru cílenou na velikost poškození golfového hřiště. Poslední částí práce je s diskuse o vzniklých škodách na vybraných golfových hřiších a o následných protiopatřeních.

39

Summary This thesis focuses on the analysis of damages of leisure areas – selected golf courses in the Czech Republic. The first part consists of synthesis of findings in which I have studied and collected knowledge from every available literary and internet sources. This part is mainly about the characteristics of golf and golf courses. It explains basic golf vocabulary and descibes damages of golf courses. In the main part I analyse damages of selected golf areals (Golf Club Grabštejn, Golf Club Liberec, Golf Club Ypsilon). As a data collection method I chose to interview the greenkeepers on the subject of damaged parts of the golf courses and a survey targeted on the size of damage. The last part is a discussion about current damages of the selected golf courses and possible precautions.

40

8

Referenční seznam

Barrett, T., Hobbs, M., (1997). Velká encyklopedie Golf. Praha: Svojtka a Vašut Beskyd golf [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.beskydgolf.com/cz/novinky-8/ropice-golf-resort-obnovuje-greeny-lonskesucho-poskodilo-nekolik-jamek Campbell, M. (2002). Nová encyklopedie golfu. Praha: Knižní klub. Cagaš B., Macháč J. (2005). Ochrana trávníků proti chorobám, škůdcům, plevelům a abiotickému poškození. Česká golfová federace (2014). Historie golfu v České republice. Retrieved 18. 11. 2014 from Word Wide Web: http://www.cgf.cz/ArticleDetail.aspx Česká golfová federace: Kompletní statistiky českého golfu k 31. 12. 2012. Retrieved 15. 11. 2014 from CGF database on the World Wide Web: http://fls.cgf.cz//DBFL/CGSRedaction/Documents/Kompletn%C3%AD%20statistiky %20%C4%8Desk%C3%A9ho%20golfu%20k%2031.12.2012.pdf Česká golfová federace - O nás. Retrieved 15. 11. 2014 from cgf.cz database on the World Wide Web: http://cgf.cz/ArticleDetail.aspx? IDMenu=39122985&IDArticle=4737437 Golf, základní informace. [online]. s. 6 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.kurzgolfu.cz/files/golf_info.pdf Golf Club Grabštejn [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.gcg.cz/index.asp?cmd=1 Golf Club Liberec [online]. 1997 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.gcliberec.cz/hriste-golf-club-liberec Hamata, M., Procházka D. Golfové hřiště vztah obtížnost - údržba. [online]. [cit. 201411-26]. Dostupné z: http://www.zahrada-park-krajina.cz/index.php option=com_content&view=article&id=250:golfove-hit-vztah-obtinostudrba&catid=61:zakladani-a-udrba-zelen&Itemid=122 Hamster, R. (2007). Golf. Praha: Rebo Productions CZ Harlow, T. (2008, Jun 19). Vandals damage rochester golf course. McClatchy - Tribune Business News Retrieved from http://search.proquest.com/docview/461137901? accountid=16730 Jirásek, Libor (2003): Podpora golfového rozvoje výběrem vhodného typu hřiště. In Eastgreens Golf na cestě do Střední a Východní Evropy. Country Club Nová Amerika, str. 19-20, ISBN 80-86802-00-0 41

Koníčková, A.(2008). Golfová hřiště v České republice. Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Olomouc. Kožešník, M. Trávník na zahrádce. [online]. 2000 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.zahradkari.cz/odborne/clanky/travnik/travnik.htm#choraskudci Lucas, R. The News. [online]. 2009 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://globaldrn.org/index.php?option=com_content&view=article&id=135:norsko-jaktake-me-vypadat-pokozeni-mrazem&catid=37:articles&Itemid=50 Maříková, H., Petrusek M., & Vodáková A. (1996). Velký sociologický slovník. I, A – O. Praha: Karolinum. Miovský, M. (2006). Kvelitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s. Newell, S. (2005). Golf pro každého. Praha: Slovart, s.r.o. Němec, P. (1988). Golf. Praha: Olympia. Novák, J. C. (2010). Golfová hřiště nejen pro architekty & urbanisty. Praha: Libertas a.s. Nijs, G. Form Colf to Kolf. [online]. s. 5 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.ancientgolf.dse.nl/pdfs/colf%20to%20kolf.pdf Ostrov radosti [online]. 2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.ostrovzl.cz/prevence/kriminalita-delikvence-vandalismus/ Pojistné podmínky. [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.golfplan.cz/assets/files/GOLFPLAN-Pojistne_podminky.pdf Popis hřiště [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.ygolf.cz/cz/hriste Pravidla golfu [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.golfovahriste.cz/pravidla-golfu/ R&A Rules Limited, USGA (2007). Pravidla golfu a Pravidla amatérského statutu 2008-2011. Medialaboratory s.r.o. R&A Rules Limited (2011). Ilustrovaná pravidla golfu 2012-2015. Praha: Slovart s.r.o. ISBN 978-80-7391-598-8 Saundersová, V. (1995). Golf: dokonalý průvodce hrou. Brno: Jota Sedlák, P. Stručná historie golfu v České republice. [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.cgf.cz/ArticleDetail.aspx? IDMenu=39122985&IDArticle=7637402 Stanovy ČGF. Retrieved 10. 11. 2014 from cgf.cz database on the World Wide Web: http://www.gcg.cz/dokumenty/Stanovy_CGF_20100325.pdf Škůdci [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.skudci.com/krtek-obecny 42

Švandera, J.(2013). Návrh koncepce strategického rozvoje Golf Club Prostějov. Diplomová práce, Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc. Zavlažování golfových hřišť. Pangea trade [online]. [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.pangeatrade.cz/sportovni-plochy/golfova-hriste/ Zárubová, A. Když na hřiště přijde prase. [online]. 2011 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.golf.cz/novinky/kdyz-na-hriste-prijde-prase/

43

Seznam tabulek Tabulka 1: Vzdálenosti jamek..........................................................................13 Tabulka 2: Interview GC Grabštejn..................................................................25 Tabulka 3: Výsledky ankety Gc Grabštejn.......................................................26 Tabulka 4: Interview GC Liberec.....................................................................29 Tabulka 5: Výsledky ankety GC Liberec..........................................................30 Tabulka 6: Interview GC Ypsilon.....................................................................33 Tabulka 7: Výsledky analýzy GC Ypsilon........................................................34

Seznam ilustrací Ilustrace 1: Mapa GC Liberec..........................................................................28 Ilustrace 2: Mapa hřiště GC Ypsilon.................................................................32 Ilustrace 3: Mapa GC Grabštejn.......................................................................24

44

9

Přílohy

Příloha č. 1 Anketa poškození hřiště Anketa poškození hřistě Golf club:

….................

Hřiště:

Datum: ….......... Úroveň     

Poškození odpališť Poškození fairwayí Poškození greenů Bunkery Vodní překážky Vybavení hřiště:

Úroveň

Čističe míčků Odpadkové koše Lavičky Kolíky označující vzdálenost Kolíky vymezující odpaliště Springlery Stromy Tréninkové plochy:

       Úroveň

Podložky na driving range Poškození cvičných odpališť Poškození pitching greenů Poškození putting greenů

   

Škála pro hodnocení poškození golfového hřiště: 1 – výborný stav, nepoškozený, nevyžaduje opravy či úpravy 2 – mírně poškozený, vyžaduje menší opravy či úpravy 3 – poškozené, nutné opravy 4 – větší poškození, vyžaduje značné opravy a investice

Příloha č. 2 Otázky kladéné při interview Inteview Golf club:

….................

Datum: ….............

•

V kterém období sezóny registrujete nejvetší poškození hřiště?

•

Vyskytují se ve Vašem golfovém areálu známky vandalství? Pokud ano jaké?

•

Co za druhy divokých zvířat se vyskytuje v okolí areálu a jakou působí škodu?

•

Jaké klimatické podmínky jsou nejhorší pro hřiště?

•

Jak předcházíte poškozování hřiště hráči?

•

Dojde-li přesto k poškození, jak postupujete dále?

•

Podílí se hráč na odstranění škod, které způsobil? Pokud ano, jak?

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Recommend Documents