Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

POŢÁRNÍ ZABEZPEČENÍ OBJEKTŮ Bakalářská práce

Autor: Řehák Tomáš, Ochrana obyvatelstva Vedoucí práce: Doc. Ing. Novák Jaromír, CSc.

Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Řehák Tomáš Název závěrečné práce: Poţární zabezpečení objektů Pracoviště: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových aktivit Vedoucí závěrečné práce: Doc. Ing. Novák Jaromír, CSc. Rok obhajoby: 2015

Abstrakt: Práce se zabývá moţnostmi poţárního zabezpečení budov s cílem popsat a zhodnotit tyto moţnosti v rámci uplatnění a legislativy ČR.

Klíčová slova: poţár, ochrana, budovy, prostředky, popis

Souhlasím s půjčením závěrečné práce v rámci knihovních sluţeb.

Bibliographical identification Author´s first name and surname: Řehák Tomáš Title of the thesis: Fire security systems Department: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra aplikovaných pohybových aktivit Supervisior: Doc. Ing. Novák Jaromír, CSc. The year of presentation: 2015

Abstract: This work deals with fire safety of buildings in order to describe and evaluate these options in the context of the application and the Czech legislation.

Keywords: fire, protection, building, equipment, description

I agree the thesis paper to be lent with in the library service.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou písemnou práci zpracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Jaromíra Nováka, CSc., uvedl všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţel zásady vědecké etiky V Olomouci dne 13 .4. 2015

……………………

Poděkování Děkuji Doc. Ing. Jaromíru Novákovi, CSc. a kolegům hasičům ze Zlínského kraje, za jejich rady, návrhy a podporu během psaní této práce. V Olomouci dne 13 .4. 2015

…………………

Obsah

1 ÚVOD............................................................................................................................8 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................10 3 PRÁVNÍ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY....................................................11 3.1 Zákon o poţární ochraně ....................................................................................... 11 3.2 Stavební zákon ...................................................................................................... 11 3.3 Normativní předepsání poţární bezpečnosti staveb .............................................. 12 4 HOŘENÍ......................................................................................................................13 4.1 Fáze poţáru ........................................................................................................... 13 5 POŢÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVEB.................................................15 5.1 Základní pojmy ..................................................................................................... 16 5.2 Poţární řád a poţární poplachové směrnice .......................................................... 17 5.3 Poţární evakuační plán, evakuace......................................................................... 18 5.4 Poţární úseky ........................................................................................................ 20 5.5 Poţární scénáře...................................................................................................... 20 6 POŢÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ..............................................................22 6.1 Pasivní poţárně bezpečnostní zařízení .................................................................. 23 6.1.1 Zařízení elektrické poţární signalizace .......................................................... 24 6.1.2 Zařízení dálkového přenosu dat...................................................................... 26 6.1.3 Plynová detekce .............................................................................................. 27 6.1.4 Autonomní detekce ......................................................................................... 27 6.1.5 Ruční poplachové zařízení ............................................................................. 29 6.2 Aktivní poţárně bezpečnostní zařízení ................................................................. 29 6.2.1 Sprinklerové hasicí zařízení ........................................................................... 29 6.2.2 Zařízení pro odvětrávání kouře a tepla ........................................................... 35 6.3 Výtahy, nouzové osvětlení a dveře ....................................................................... 37 6.3.1 Poţární a evakuační výtahy ............................................................................ 37

6.3.2 Nouzové osvětlení .......................................................................................... 38 6.3.3 Poţární dveře .................................................................................................. 40 7 ZÁVĚR........................................................................................................................42 8 REFERENČNÍ SEZNAM..........................................................................................43

1 ÚVOD

Historický vývoj lidské společnosti je uţ odedávna následován mimořádnými událostmi, které vznikají z různých důvodů. Jedním z těchto přírodních ţivlů je oheň, který můţe být dobrým pomocníkem, ale taky nezkrotným nepřítelem. V bakalářské práci se zabývám způsoby, jak předejít vzniku poţáru ve vytipovaném území, přesněji poţární ochranou objektů. Akutnost řešení toho problému vyplývá z různých statistik škod a úmrtí, vlivem poţáru, způsobeného ať uţ shodou okolností, nebo nedopatřením člověka. Např. graf 1 zobrazuje počet poţáru v časové souslednosti od r. 2010. Díky rozsáhlé rozmanitosti tohoto tématu se soustředím konkrétně na poţární ochranu staveb.

počet požárů v letech 2010-2014 25000

20000 15000

20,511

19,908

17,296

16,563

16,851

2013

2014

10000 5000 0 2010

2011

2012

Graf 1. Počet poţárů od r. 2010 po r. 2014 (Statistická ročenka 2014) Graf 1 zobrazuje počet poţárů vzniklých za posledních 5 let. I přes všechny novodobé vymoţenosti a trendy v poţární ochraně, se nepodařilo sníţit počet poţárů pod 15 000. Nejvíc poţárů vzniklo v roce 2011, kdy počet přesahoval 20 000.

8

Obrázek 1. Počet poţárů v letech 2010-2014 (Statistická ročenka, 2014). Z obrázku 1 je patrné, ţe nejvíce poţárů vzniká v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak ve Zlínském a Pardubickém kraji je počet poţáru stabilně nejniţší. Důvodem můţe být osídlení území, ale také i prevence poţární ochrany.

Význam poţární ochrany je neodmyslitelnou součástí nejen kaţdé budovy, ale i dalších objektů, kde se snaţíme předejít vzniku poţáru a s ním způsobených škod na majetku, zdraví osob a zvířat. Tento význam je řízen a upravován zákony, které jsou dále popsány pod kapitolou právní předpisy a technické normy.

9

2 CÍL PRÁCE

Cílem práce je popis způsobů zabezpečení staveb, z hlediska poţární ochrany a na základě zjištěných informací pojednat o jednotlivých prvcích bezpečnosti, jejich výhodách a nevýhodách v návaznosti na specifický typ stavby.

10

3 PRÁVNÍ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY Celá bakalářská práce se opírá o právní předpisy a vyhlášky, a tak kladu za velmi důleţité, aspoň okrajově, některé právní předpisy zmínit. Poţární bezpečnost budov je v podstatě řešena třemi základními oblastmi právních předpisů, které tvoří zákony: a) Zákon o poţární ochraně b) Stavební zákon c) Zákon o technických poţadavcích na výrobky (Dufek a kol., 2012). V následujících kapitolách jednotlivé zákony rozeberu a popíšu, k čemu konkrétně slouţí a jaký mají vliv na bezpečnost. 3.1 Zákon o poţární ochraně Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně Účelem tohoto zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu ţivota a zdraví občanů a majetku před poţáry a pro poskytování pomoci při ţivelných pohromách a jiných mimořádných událostech, stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku poţární ochrany a jednotek poţární ochrany. K zákonu o poţární ochraně se váţe například i vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek poţární bezpečnosti a výkonu státního poţárního dozoru (Dufek a kol., 2012).

3.2 Stavební zákon Problematika stavebního zákona je natolik rozsáhlá a specifická, ţe její výklad by přesahoval moţnosti a rámec této práce, proto zmíním ten nejdůleţitější zákon, který pod tuto kapitolu spadá. Zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zde patří i vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických poţadavcích na stavbu, coţ jsem vyhodnotil jako velmi důleţité pro tuto práci. 11

Tyto specifické poţadavky na stavbu jsou jasně dány, ale někdy je realita malinko odlišná a tyto poţadavky se obcházejí. Kvůli těmto nedostatkům se výrazně zvyšuje riziko poţáru.

3.3 Normativní předepsání poţární bezpečnosti staveb Poţární bezpečnost stavebních objektů se řídí a navrhuje podle souboru norem řady ČSN 7308**, jejichţ souhrn tvoří tzv. poţární kodex (Rusinová, Juráková, Sedláková, 2006). Podle Rusinové, Jurákové a Sedlákové (2006) rozeznáváme 2 typy kmenových (základních) norem: a) Nevýrobní objekty ČSN 730802: 2000 b) Výrobní objekty ČSN 730804: 2002 Moje práce je zaměřena na nevýrobní objekty, proto kladu za důleţité zmínit i projektové navazující normy: a) Shromaţďovací prostory ČSN 730831: 2001 b) Budovy pro bydlení a ubytování ČSN 730833 + Z1: 1996, 2000 c) Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče ČSN 730835: 2006 (Rusinová, Juráková, Sedláková, 2006).

12

4 HOŘENÍ Hoření je proces, při kterém mezi sebou vzájemně reagují hořlavá látka a oxidační prostředek za vývinu tepla, světla a zplodin. V souvislosti s hořením se pouţívá pojmů, které se mohou jevit jako příbuzné, ale jsou zcela odlišné. Jsou to oheň a poţár, které můţeme definovat takto:  Oheň je lidmi řízené a na určitý prostor ohraničené hoření.  Poţár je nekontrolovatelné a neţádoucí hoření, při kterém došlo k újmě na zdraví, a majetku. Toto hoření není předem ohraničené na určitý prostor (B. Mikulka, Š. Mikulka, Piňos, 2003). 4.1 Fáze poţáru Průběh poţáru v uzavřeném prostoru je zpravidla rozdělen do fází zobrazených na obr. 2. Podotýkám, ţe ne všechny poţáry mají stejný průběh, ať uţ pro nedostatek paliva, oxidačního činidla, případně z důvodu aktivace poţárně bezpečnostních zařízení.

Obrázek 2. Průběh a jednotlivé fáze poţáru (Kučera, Kaiser, Pavlík, Pokorný, 2009). Upraveno. Obrázek 2 zobrazuje závislost hodnoty rychlosti uvolňování tepla (RHR) na čase. Hodnotu rychlosti uvolňování tepla měříme v kilowattech (kW) a čas v sekundách (s). Je vidět, jak se můţe z malého plamínku stát oheň velký a nespoutaný při ideálních podmínkách pro hoření. Jednotlivé fáze poţáru dělíme na počáteční fázi (A), fázi rozvoje (B), plně rozvinutou fázi (C) a fázi dohořívání (D). Tyto fáze jsou následně níţe popsány.  počáteční fáze je doba, za kterou hořlavý materiál akumuluje dostatečné mnoţství energie, potřebné pro hoření, 13

 fáze rozvoje je období rozvoje poţáru aţ do celkového vzplanutí, nebo hoření veškerého přítomného paliva,  plně rozvinutá fáze je charakterizována stálou intenzitou poţáru a maximálními teplotami v prostoru,  fáze dohořívání je stádium klesající intenzity poţáru (Kučera, Kaiser, Pavlík, Pokorný, 2009). Plně rozvinutá fáze hoření připomíná peklo. Člověk, který by se ocitl v tomto prostoru, by měl jen velmi malou šanci na únik přes tento poţár. Proto v případě vzniku této situace, je potřeba vyuţít jiné únikové cesty, která se nabízí jako potencionálně reálná. Z tohoto důvodu se navrhují speciální opatření, které vliv tohoto poţáru zmírní, např.: sprinklery a jiné hasicí zařízení které umoţní člověku bezpečnou evakuaci pomocí např.: únikových cest a nouzového osvětlení. Tato opatření jsou dále popsána v následujících kapitolách.

14

5 POŢÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVEB Poţární bezpečnost je neodmyslitelnou součástí kaţdého objektu. Poţární hlásiče a hasicí zařízení můţeme vidět dnes uţ v kaţdé budově, avšak poţáry a katastrofy způsobené ohněm stále vznikají. To mě nutí poloţit si otázku, zda lze zajistit stoprocentní poţární ochranu pro kaţdý objekt. Na tuto otázku jsem našel odpověď v publikaci od Kučery, Kaisera, Pavlíka a Pokorného (2008). Odpověď je jednoduchá – nulové riziko neexistuje. Při návrhu stavebního objektu z hlediska efektivity nákladů na poţární ochranu lze postupovat podle předpokládané ţivotnosti (např. vrh na 20 let). Optimální návrh předpokládá, ţe celkové očekávané náklady na poţární bezpečnost CT jsou dány součtem nákladů na poţární zabezpečení objektu CP a nákladů na úhradu škod způsobené poţárem CL (Kučera et al., 2008). CT = CP + C L

Obrázek 3. Optimální návrh nákladů poţární bezpečnosti (Kučera et al., 2008). Upraveno. Z obrázku 3. leze vyčíst, ţe pokud rostou výdaje na poţární zabezpečení objektu CP, pak klesají škody způsobené poţárem CL. Optimální hodnota výdajů CP je, jsou-li celkové očekávané náklady na poţární bezpečnost na minimu CT. Samozřejmě tento návrh musí zajistit, aby bylo vyhověno kritériím poţární bezpečnosti, jestliţe tak není, pak musí vzrůst výdaje na poţární zabezpečení objektu (Kučera et al., 2008).

15

Je logické, ţe pro to abychom zajistili vyšší protipoţární jistotu, musíme vynaloţit více financí a času. Toto si ovšem nemůţe dovolit kaţdý. Ze své zkušenosti vím, ţe na bývalé základní škole, kterou jsem navštěvoval, byl úspěch, kdyţ byl na chodbě neponičený hasicí přístroj. Ve specializovaných učebnách, kde je drahá elektronika, např. výpočetní technika je nezbytné, aby zde byly aspoň kouřové hlásiče, které včas upozorní na vznikající poţár. Kouřovými hlásiči se zabývám v jedné z následujících kapitol, kde jsou uvedené i základní ceny tohoto zařízení. Otevření nové stavby, nebo také revize stavby se sebou nese jistou kontrolu, kterou provádí proškolený poţární technik a posuzuje, zda je stavba bezpečná z hlediska poţární ochrany, coţ musel zajistit projektant při návrhu. Při posouzení poţární bezpečnosti staveb, se potýkáme s nedostatkem potřebných návrhových parametrů, proto projektant musí provést odborný úsudek, tj. kvalitativní analýza, která umoţní stanovit strategii poţární bezpečnosti, díky které se riziko udrţí na přijatelné úrovni (Kučera et al., 2008). K zabránění ztrát na ţivotech, zdraví osob a ztrát na majetku musí stavební objekty split tyto čtyři základní poţadavky: 1.

umoţnit bezpečnou evakuaci osob, popř. zvířat a věcí z hořícího nebo poţárem

ohroţeného objektu na volné prostranství, nebo do jiných poţárem neohroţených prostorů; 2.

bránit šíření poţáru mezi jednotlivými poţárními úseky uvnitř objektu;

3.

bránit šíření poţáru mimo objekt, např. na jiný objekt, nebo jeho část;

4.

umoţnit účinný zásah jednotek poţární ochrany při hašení a záchranných

pracích (V. Kratochvíl, M. Kratochvíl, Navarová, 2011). Výše uvedené poţadavky jsou nezbytné pro kaţdou stavbu. Na prvním místě je bezpečná evakuace z místa poţáru. Pro stavební objekt není přípustné, ţe z místa, kde se nachází velký počet lidí, vede třeba jen jedna úniková cesta. Správné řešení stavby spočívá i ve volbě správných materiálů pro poţární úseky aj.

5.1 Základní pojmy Následující kapitola se zabývá základními pojmy, které s danou problematikou souvisí.

16

Stavba Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební, nebo montáţní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, pouţité stavební výrobky, materiály a konstrukce, způsob vyuţití a dobu trvání. Stavbou se rozumí i jejich číst nebo změna dokončené stavby (Bradáčová, 2010).

Jednoduchá stavba Jednoduchou stavbou mohou být: 

Stavby pro bydlení a rekreaci do 150m2 zastavěné plochy,



podzemní stavby do 300m2 zastavěné plochy,



stavby do 300m2 zastavěné plochy a výšky do 10m,



stavby do 25m2 zastavěné plochy a do 5m výšky (Bradáčová, 2010).

Budova Budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (Bradáčová, 2010).

Byt Byt je soubor místností, popřípadě jedné místnosti, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje poţadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu uţíván (Bradáčová, 2010).

Ubytovací jednotka Ubytovací jednotka je jednotlivý pokoj, nebo soubor místností, který svým stavebním, technickým uspořádáním a vybavením splňují poţadavky na přechodné ubytování (Bradáčová, 2010). 5.2 Poţární řád a poţární poplachové směrnice Podle B. Mikulky, Š. Mikulky a Piňose (2005) poţární řád upravuje základní zásady zabezpečování poţární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti s poţárním nebezpečím. Poţární řád je vlastně poţární výstraha, která nám říká, co dělat, co nedělat, případně jak manipulovat s daným prvkem, který můţe představovat poţární nebezpečí.

17

Poţární řád se vztahuje ke konkrétnímu místu, nebo věci. Např. v kuchyňce na koleji je poţární řád, který stanovuje podmínky pro pouţívání a manipulaci se spotřebiči. V případě vzniku poţárního nebezpečí jsou zřízeny tzv. požární poplachové směrnice, které vymezují činnost zaměstnanců a dalších osob při vzniku poţáru. Tyto poţární poplachové směrnice můţeme vidět ve všech stavbách na viditelných místech, většinou jsou v rámečku na stěně a jsou na nich základní informace pro osoby, které se dostanou do ohroţení kvůli poţáru. Jsou zde jasně dané instrukce, jak se zachovat v případě nebezpečí. Mikulka et al. (2005) také zpracoval obsah poplachových směrnic, který zahrnuje: 1)

Způsob, místo a postup řešení při ohlášení poţáru

2)

Způsob vyhlášení poţárního poplachu zaměstnancům, popřípadě HZS, nebo

SDH 3)

Postup osob, při vyhlášení poţárního poplachu

4)

Telefonní čísla tísňového volání, ohlašovny poţárů a čísla pohotovostních a

havarijních sluţeb, dodavatelů plynu, vody a el. energie. Poţární poplachové směrnice nám pomáhají zvládat situace při stresu, kdy můţeme být dezorientovaní a nemusíme si vţdy vzpomenout na čísla tísňové linky. Při pohledu na tyto směrnice jasně víme co dělat a jak postupovat, viz. výše. Z hlediska

ochrany

obyvatel

jsou

tyto

poţární

poplachové

směrnice

nepostradatelné a musí být v kaţdé stavbě. Osobně si myslím, ţe většina lidí tyto směrnice přehlíţí a nevěnuje jim dostatečnou pozornost. 5.3 Poţární evakuační plán, evakuace Poţární evakuační plán nám ukazuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu. Zpracovává se pro prostory, nebo objekty, kde jsou sloţité podmínky pro zásah, nebo kde je vysoké poţární nebezpečí. Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném místě, které je trvale přístupné. Ve stavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění

18

směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest B. Mikulka et al. (2005). Toto grafické znázornění bývá většinou spolu s poţárními poplachovými směrnicemi na stěnách v rámečku jako obrázek. Podle Kučery et al. (2008) rozlišujeme dvě kritéria pro bezpečnou evakuaci osob: a)

Doba evakuace Doba evakuace vyjadřuje časový interval evakuace v posuzovaném objektu,

nebo jeho části. Jedním z prvních jednoduchých vztahů pro stanovení doby evakuace osob byl prezentován takto: 𝑁𝑎

Te = 𝐵.𝑁 + Kde:

𝐾𝑠 𝑣

Te je poţadovaná doba evakuace (s) Na

celkový počet unikajících osob

B

šířka únikové cesty (m)

N

jednotka kapacity na únikové cestě (osoby.m-1.s-1)

Ks

vzdálenost únikové cesty (m)

Tento výpočet se mi zdá značně nepřesný, počítá se tady s ideálním prostředím pro evakuaci, to znamená, ţe lidi, kteří by byli evakuováni, by měli být zdraví a schopní chůze přes ideální únikovou cestu, kde nehrozí nějaké zdrţení, nebo jiné komplikace. Na druhou stranu výpočet můţe slouţit pro orientaci a celkový přehled o budově, jak by se zhruba vyvíjela evakuace, proto není na škodu vědět, jak si tohle zjistit. Tento výpočet jsem vybral kvůli své jednoduchosti, jiné výpočty jsou daleko sloţitější, počítají se přes integrály, coţ si myslím, ţe je zbytečné abych uváděl do své práce.

b)

Kritické podmínky pro evakuaci Podmínky, při kterých je sníţena schopnost lidí uniknout z objektu. Tato

schopnost můţe být ovlivněna např. sníţenou viditelností, tepelnými účinky poţáru, nebo zplodinami při hoření.

19

5.4 Poţární úseky Poţární úsek je prostor stavebního objektu, ohraničený od ostatních částí objektu poţárně dělícími konstrukcemi. K poţárně dělícím konstrukcím se řadí nosné i nenosné poţární stěny, poţární stropy a poţární uzávěry otvorů (Bradáčová, 2010). Smyslem vytváření poţárních úseků je omezit vzniklý poţár na určitý prostor v hořícím objektu, dále lze optimalizovat výši moţných škod vzniklých při poţáru a náklady na protipoţární zabezpečení objektu (Bradáčová, 2010). Tady bych podotkl, ţe pokud není budova rozdělena do poţárních úseku, tak se jedná o jeden samostatný poţární úsek. Výhoda poţárních úseku spočívá ve znemoţnění šíření poţárů do okolních prostor, případně okolních objektů a díky tomu sníţí škody způsobené poţárem. Nevýhodu bych zde hledal ve speciálních ţáruvzdorných materiálech, jejichţ cena je odlišná proti běţném stavebním řešením. Jedním z prvků poţárního úseku jsou např.: protipoţární dveře, kterýma se zabývám v jedné z následujících podkapitol kapitoly požárně bezpečnostní zařízení. 5.5 Poţární scénáře Poţární scénář lze obecně definovat jako popis časového průběhu poţáru ovlivněného faktory jako je prostředí, chování osob a jiné. V analýze je obvykle vybrán ten nejnepříznivější scénář. V praxi bychom mohli stanovit téměř nekonečný počet moţných poţárních scénářů. Kaţdý návrhový poţární scénář je prezentován jedinečným výskytem událostí a je výsledkem konkrétního souboru okolností spojených s opatřeními poţární bezpečnosti (Kučera et al., 2008). Stanovení návrhových poţárních scénářů se podle Kučery et al., (2008) určuje pomocí devíti postupových kroků, které se skládají z pravděpodobného druhu poţáru, místa poţáru, sekundárního poţárního nebezpečí, opatření mající vliv na poţár, reakcí uţivatelů objektu, stromu událostí, posouzení pravděpodobnosti, posouzení následků a konečné klasifikaci rizika. Poţární scénář nám stanovuje, v čem bychom měli hledat potencionální poţární hrozbu. V případě potvrzení pravdivosti tohoto scénáře pak víme jak se zachovat a v tom vidím jednu z výhod toho poţárního řešení. Ovšem s pravdivostí kaţdého 20

specifického scénáře je to trochu sloţitější. Nikdy si nejsme stoprocentně jisti, kdy a kde můţe vzniknout poţár, proto v tomto vidím nevýhodu tohoto řešení.

21

6 POŢÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ Poţárně bezpečnostní zařízení nám svou činností vytváří přijatelné podmínky pro bezpečnou evakuaci osob a zabraňují škodám na majetku. Druh poţárně bezpečnostního zařízení záleţí na typu budov, účelu a dalších jiných aspektech, se kterými se počítá při návrhu poţární bezpečnosti. Obecně lze říct, ţe poţárně bezpečnostní zařízení nám pomáhá zvládat situace spojené nejen s poţárem, ale i např. výbuchem. V této kapitole rozdělím poţárně bezpečnostní zařízení na aktivní a pasivní a detailněji popíšu, co spadá pod jednotlivé podkapitoly. Kapitola je velmi obsáhlá, proto po nastudování vybírám jen to, co povaţuji za nejdůleţitější.

Podle V. Kratochvíle et al. (2011) je rozhodujícím prvkem integrita. Zodpovídá za součinnost aktivního a pasivního zajištění budov. Specifikace navazujících operací zpravidla zahrnuje: 

systém ověření signalizovaného poţáru, včetně určení časových limitů;



systém ohlášení vzniku poţáru předurčené jednotce poţární ochrany



způsob vyhlášení poplachu, např.: rozhlas, sirény



nouzové osvětlení prostorů slouţících zejména pro evakuaci osob,

popřípadě jednotkám PO 

zajištění průchodnosti únikových cest, včetně označení cest a východů



usměrnění činnosti provozního vzduchotechnického zařízení, např.:

uzavření přístupu vzduchu do místa poţáru 

vypnutí energetických zařízení, vypnutí dodávky tuhých, kapalných a

plynných látek do hořícího objektu aj. Integrita, jiným slovem celistvost, nebo soudrţnost, je důleţitou podmínkou pro správné fungování všech bezpečnostních zařízení, coţ jsem jiţ zmínil výše. Jako příklad integrity v praxi bych mohl uvést poţár v budově, který zaznamenal jeden ze sprinklerů, spustil hašení, následně vyslal signál do centrály EPS, ta vyslala signál v podobě poplachu, coţ upozornilo osoby v objektu a přes dálkový přenos dat i hasiče v nedaleké centrále. Je to velice jednoduchý tok informací závislý na přesném načasování a naprogramování celého systému.

22

U všech výše uvedených operací je třeba vţdy stanovit jejich časovou následnost, protoţe by bylo asi zbytečné, kdyţ by se např. spustil poplach aţ po příjezdu hasičů, v takovém případe by integrita dodrţena nebyla a to by značně zkomplikovalo celý postup evakuace a hašení poţáru. Pro zjištění správné integrity a funkce jednotlivých bezpečnostních zařízení se provádí poţární zkoušky. Tyto zkoušky jsou prováděny většinou jednou za rok. 6.1 Pasivní poţárně bezpečnostní zařízení Obecně lze říct, ţe pasivní protipoţární zařízení je schopno vykonávat svou činnost bez přítomnosti člověka. Podmínkou je však stálá kontrola, zda je zařízení nastaveno tak, aby bylo schopnou vykonávat svou poţadovanou činnost. Jako příklad uvedu poţární nátěr. Kdyţ je nedostatečná tloušťka nátěru, nebo někde dokonce chybí, vlivem stáří, tak nátěr nesplňuje svoje poţadavky na bezpečnost a tento pasivní bezpečnostní prvek je nedostačující. V této kapitole se budu zabývat nejen nátěrem, ale také elektrickou poţární signalizací, zařízení dálkového přenosu dat, plynovou detekcí, autonomní detekcí a ručním poplachovým zařízením (V. Kratochvíl et al., 2011). Pasivní systémy je moţné pouţít jak ke sníţení účinku poţáru na chráněné objekty, tak i ke sníţení doby jejich vystavení účinkům poţáru. Jak uvádí Dudáček (2008) sníţení účinku poţáru je moţné dosáhnout stavebním a materiálovým řešením.

Obrázek 4. Vazby stavebního a materiálového řešení (Dudáček, 2008). Upraveno. 23

Z obrázku 4 lze vyčíst vzájemné vazby mezi stavebním a materiálovým řešením. Např.: rozsah poţáru ovlivňuje jak stavební řešení, tak i řešení materiálové. Naopak šíření zplodin hoření je podmíněno stavebním řešením. Např. při poţáru krmelce a poţáru stavební buňky je jednoznačné, ţe poţár krmelce bude trvat menší dobu, ale bude silnější, protoţe materiál, který byl pouţit pro stavbu krmelce, je dřevo, zatímco stavební buňka na nářadí je z ocele, tudíţ poţár nezanechá tak ničivé účinky jako u krmelce. Na tomto velice jednoduchém příkladu si můţeme povšimnout vztahu mezi poţárem a materiálovým řešením. 6.1.1 Zařízení elektrické poţární signalizace Zařízení elektrické poţární signalizace, dále jen „EPS“ je moderní vymoţeností dnešní doby. Velice populární je EPS instalovat do různých budov, od obchodních center, po kostely a garáţe. Sám jsem si instalaci EPS vyzkoušel na vlastní kůţi, kdyţ jsem tuto elektrikářskou činnost vykonával brigádně po několik měsíců v jednom Opavském obchodním centru, zvaném Breda. Jedná se o hlásiče, kabely a ústřednu zařízení EPS, která vznik poţáru signalizuje opticky a akusticky. Prostřednictvím samočinných hlásičů má za úkol indikovat rozvíjející se poţár, nebo projevy a tento stav signalizovat v místě s trvalou obsluhou. Na EPS je také napojen systém tlačítkových hlásičů, slouţící přítomným osobám, které zjistili poţár dříve, neţ systém samočinných hlásičů. Novým modernizačním prvkem je rozvoj zařízení dálkového přenosu dat do místa s trvalou obsluhou, coţ jsou pulty centralizované ochrany ať jiţ soukromých subjektů, nebo u HZS krajů (V. Kratochvíl et al., 2011).

24

X

hlásič tlačítkový

Y

hlásič poţáru

__

hranice systému EPS

C

poţární poplachové zařízení

E

zařízení pro přenos poţárního poplachu

F

ohlašovna poţáru

G

řídící jednotka samočinného zařízení poţární ochrany

H

samočinné zařízení poţární ochrany

J

zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů

K

přijímací stanice hlášení poruchových stavů

L

napájecí zařízení Obrázek 5. Základní schéma systému detekce poţáru (EPS), (Dudáček, 2008).

Upraveno. Na obrázku je zobrazeno zjednodušené základní schéma EPS. Jak je vidět, tak ústředna EPS je jakýmsi „mozkem“ celého toho systém. V případě výpadku proudu je dotován z dieslových agregátů. Ústředna EPS zabezpečuje tyto funkce: 

Zabezpečuje napájení celého systému EPS



Vyhodnocuje signalizaci z hlásících linek, zpracovává a signalizuje

obsluze 

Pomocí přenosných cest předává signál o poţáru a případně i signály o

dalších provozních stavech do doplňujících zařízení 25



Kontroluje provozuschopnost jednak sebe sama, signalizačních linek a

dalších komponent systému (Dudáček, 2008). Správné zpracování projektové dokumentace je velmi důleţitým aspektem pro správné fungování celého systému EPS, vyţaduje mnoho znalostí a zkušeností pro návrh a řešení tohoto problému. Projektant se opírá o zákony a normy, které stanovují např. druh a rozmístění hlásičů. Nevýhodou EPS je poměrně drahá a sloţitá instalace, při které je potřeba více kvalifikovaných odborníků, kteří navrhnou toto zařízení, přímo na míru danému objektu, další nevýhodou je, ţe u centrály EPS musí být člověk, který celý systém řídí a dohlíţí, zda centrála něco nezaznamenala, skrz větve s jednotlivými prvky, které jsou na ni napojeny. Lze tuto obsluhu centrály vynechat a přesměrovat na dispečink jednotek HZS, coţ ovšem není zadarmo. Velká výhoda spočívá v tom, ţe kdyţ máme jednotlivé informace vysílané centrálou EPS převedeny pomocí dálkového přenosu dat na dispečink jednotek HZS, tak se nemusíme uţ o nic starat. V případě poţáru v objektu je ihned vyslán signál pro hasiče, kteří uţ předem vědí, v jaké části objektu hoří a tak jedou na jistotu nejbliţší přístupovou cestou. 6.1.2 Zařízení dálkového přenosu dat Jedná se o systém, který umoţňuje plnohodnotnou a obousměrnou komunikaci mezi napojeným objektem a Pultem centralizované ochrany. Ke komunikaci slouţí inteligentní sítě jako např.: IP, ISDN a GSM (V. Kratochvíl et al. 2011). Výhodu obousměrné komunikace lze vyţít například při odemčení klíčového trezoru, pro získání klíče, se kterým se dají otevřít všechny dveře v dané budově, coţ můţe jednoznačně pomoct při evakuaci a celkovém zásahu jednotek. Objekt, který je propojen tímto zařízením je řízen na dálku, díky tomu není potřeba další osoby, které se starají o bezpečnost v daném objektu. Nevýhodu jsem zmínil v kapitole výše, pro to, aby se nám někdo staral na dálku o objekt, je třeba platit měsíční paušální částky. I samotná instalace není nejlevnější, proto je třeba zváţit, do jaké míry by bylo toto zařízení uţitečné.

26

6.1.3 Plynová detekce Plynová detekce je poţárně bezpečnostním zařízením se zajištěným sledováním své funkce a záloţním zdrojem pro funkci zařízení. Plynová detekce musí mít optickou a akustickou signalizaci v chráněném prostoru. Ústředna plynové detekce můţe být napojena na ústřednu EPS. V tom případě se připojuje jako hlásič. Primární účel stabilní plynové detekce je signalizovat předvolené úrovně dosaţených koncentračních hodnot plynu (V. Kratochvíl et al. 2011). Detektor je zvláštní druh usměrňovače, který se obvykle kalibruje na více druhů poplachu. Obvyklou pouţívanou referenční veličinou pro stanovení způsobu vyhlašování poplachu je dolní mez výbušnosti. U stabilních detektorů je důleţité věnovat pozornost na způsob instalace – poloze detektoru. Při nedodrţení způsobu instalace by mohlo dojít k nesprávné funkci vyhodnocovací jednotky uvnitř detektoru a tím k nesprávné funkci celého zařízení plynové detekce. U přenosných detektorů platí zásada, ţe se kalibrují na metan, pokud se v prostoru nepředpokládá plny s niţší hodnotou dolní meze výbušnosti (V. Kratochvíl et al. 2011). Toto zařízení patří spíše do výrobních objektů, kde se pracuje s výbušnými plyny, ale velmi často se instaluje i do skladů. Výhodou je, ţe zařízení můţeme připojit na zařízení EPS, které jsem popsal výše. Nevýhodu bych hledal v návrhu a instalaci zařízení, kde je potřeba hodně zkušeností.

6.1.4 Autonomní detekce V roce 2008 nabyla vyhláška MV č. 20/2008 Sb. Ve vyhlášce je zavedena povinnost vybavovat určené objekty zařízením autonomní detekce a signalizace, kterou se rozumí: 

Autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604,



hlásič poţáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 (V.

nebo

Kratochvíl et al. 2011). Rodinné domy musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace. V bytovém domě musí být taktéţ kaţdý byt vybaven autonomní detekcí a signalizací. Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká poţadavek na vybavení EPS, musí být vybavena autonomní detekcí a signalizací (V. Kratochvíl et al. 2011).

27

Ruku na srdce, kdo z nás má doma v rodinném domě nainstalovaný kouřový hlásič? Kolik lidí má v bytě či domě hasicí přístroj? Asi jen malá část. Většina lidí by měla problém najít doma i hasicí přístroj. Podle druhu detekční metody Dudáček (2008) ve své publikaci rozdělil pět základních druhů detektorů: 1)

kouřové detektory

2)

teplotní detektory

3)

detektory vyzařování plamene

4)

plynové detektory

5)

elektrostatické detektory

Reakce hlásičů poţáru je závislá zejména na rychlosti, s jakou se mění parametry prostředí, vlivem vznikajícího poţáru a způsobem šíření těchto změn v prostoru. Dobu detekce (tj. časový interval mezi okamţikem vzniku a okamţikem signalizace) je moţné popsat následovně tdet = trd + thL + tp + tU kde tdet

doba detekce poţáru (s)

trd

doba reakce detektoru (s)

thL

doba zpracování signálu z detektoru v hlásiči (s)

tp

doba přenosu signálu z hlásiče do ústředny (s)

tU

doba zpracování signálu v ústředně (s), (Dudáček, 2008).

V případě reakce autonomního hlásiče v objektu, kde není nikdo přítomen a není k dispozici ani generální klíč, nezbývá nic jiného, neţ se násilím dostat přes dveře k vzniku poţáru. Tohle je celkem často vídaná situace při hasicském zásahu. Výhodou těchto hlásičů je vzájemné propojení, coţ se v praxi vyuţije tak, ţe např. při poţáru ve sklepě, kde je instalován kouřový hlásič, spustí všechny hlásiče akustický poplach. Další výhoda je bateriové napájení, které vydrţí aţ 10let (kvalitní akumulátory). Např. v anglosaských zemích, má pouţití těchto hlásičů dlouholetou tradici a jejich pouţití v domech je naprostou nepostradatelností.

28

6.1.5 Ruční poplachové zařízení Ruční poplachové zařízení je základním bezpečnostním prvkem, který by neměl chybět v ţádné větší budově. Je to většinou červený knoflík, který je schovaný pod průhledným sklíčkem, které kdyţ rozbijeme, tak můţeme spustit poplach. Poplach, který se spustí díky ručnímu poplachovému zařízení je zvuková nebo optická signalizace, která se řídí podle vyhlášky č. 380/2002 Sb. Pro poţární poplach je zaveden signál po dobu 60 sekund: 25 sekund nepřerušovaný tón + 10 sekund prodleva + 25 sekund nepřerušovaný tón (V. Kratochvíl et al. 2011). Ruční poplachové zařízení zná asi kaţdý, jeho výhoda spočívá v jednoduché konstrukci a jednoduchém pouţití. Nevýhodu můţe být časté zneuţívání tohoto tlačítka. Např. v naší obci Nedašov, bylo toto tlačítko pouţito uţ několikrát zbytečně, buď omylem, nebo prostě ze zvědavosti. Tato zvědavost sebou nese zbytečný poplach a výjezd hasičů, coţ není zrovna nejlevnější záleţitost. 6.2 Aktivní poţárně bezpečnostní zařízení 6.2.1 Sprinklerové hasicí zařízení Účelem sprinklerového zařízení je detekce a uvedení poţáru pod kontrolu. K hašení se obvykle pouţívá voda ve formě sprchového proudu aplikovaného výstřikovými koncovkami označovanými jako sprinklery. Sprinklery se uvádí do činnosti samočinně jenom ty, které se zahřejí na tzv. otevírací teplotu. Pro zvýšení efektivity hašení se někdy pouţívá pěna (Rybář, 2011). Podle V. Kratochvíle et al. (2011) se jedná o nejvýznamnější aktivní poţárně bezpečnostní zařízení. Nejvýznamnější z toho důvodu, ţe jedině toto poţárně bezpečnostní zařízení aktivně hasí poţár, tedy potlačuje, nebo přerušuje proces hoření. Při instalaci stabilního hasicího zařízení musí být vţdy také instalováno zařízení EPS, to zabezpečuje zjištění poţáru s identifikací jeho místa, signalizuje poţár, případně aktivuje další ovládaná poţárně bezpečnostní zařízení (V. Kratochvíl et al. 2011). Sprinklerová zařízení patří do skupiny vodních stabilních hasicích zařízení. Podle vyhlášky MV č. 246/2001 Sb., o poţární prevenci se jedná o vyhrazená poţárně bezpečnostní zařízení, pro které platí příslušné citované vyhlášky.

29

Obrázek 6. Základní schéma sprinklerového zařízení (Rybář, 2011). Upraveno. Z obrázku je patrné, ţe celé schéma je napájené vodo u z nádrţe – 1, kterou nasává čerpací zařízení – 2, voda jde dále přes hlavní přívodní potrubí – 3, kde se nachází odbočka pro CAS - 4 (nouzové připojení pro přívod vody v případě vyčerpání zásob z nádrţe), dále jde voda přes ventilovou stanici soustavy, kde je hlavní uzavírací armatura - 5. Odtud vede odbočka pro monitorovací zařízení – 6, které nám v případě nouze oznámí poplach – 12. 11 – telefon, který vede do centrálního monitorovacího zařízení, 7 – hlavní potrubí soustavy, 8 – rozdělovací potrubí, 9 – rozváděcí potrubí, aţ nakonec se voda rozstřikuje pomocí sprinterů – 10. Jak jsem jiţ na začátku kapitoly citoval, sprinklerové zařízení patří mezi nejefektivnější způsob protipoţární ochrany, důkazem toho je i statistika výboru evropských asociací pojišťoven CEA v roce 2004. Vyhodnocovala úspěšnost sprinklerového zařízení. Nejlepší výsledky má Německo 98 %, Finsko a Švýcarsko. Podle této statistiky je nejkomplikovanější uchránit sklady, kde je úspěšnost 82 %. Úspěšnost nad 90 % byla zaznamenána u hromadných garáţí a u obchodních domů (Rybář, 2011). Nejčastější závady ovlivňující funkčnost sprinklerů jsou podle Rybáře (2011): 

uzavřená hlavní armatura soustavy

64 %



manuální zásah do systému

17 % 30



nedostatečná údrţba

8%



nedostačující návrh

6%



závady komponentů

5%

Na základě této statistiky je nutné si dávat pozor na správné nastavení armatury. Tato spíše nepozornost, neţ závada se stala více jak v polovině případů, kdy se očekávala funkčnost sprinklerů. V neposlední řadě bych nedoporučil zasahovat d0o nastavení sprinkrelového zařízení osobám nepověřeným a neproškoleným. Pověření osob vychází ze zákona 133/1985 Sb., vyhlášky pro poţární techniky. Výhoda sprinklerových zařízení spočívá v jeho efektivnosti a účinnosti. Díky jeho rozmanité a libovolné konstrukci se dá pouţít téměř všude. Nejčastěji můţeme toto zařízení vidět v nákupních střediscích, garáţích a jiných objektech jako např. sklady. Při návrhu tohoto zařízení musíme dbát na vhodné pouţití. Někdy se stává, ţe hasící element, který je stříkán ze sprinkleru, způsobí ještě větší škody, neţ samotný poţár, s tímto aspektem musíme počítat při návrhu. Nevýhodou je poměrně drahá pořizovací cena a nevhodný vzhled, který se nehodí do některých budov, jako jsou například obytné domy. Sprinklerové rozvody jsou z ocele, ale pro obytné doby lze nahradit tyto rozvody plastovými trubkami, které ovšem nedokáţou tak dlouho odolávat ohni jako ocel. 6.2.1.1 Druhy sprinklerových zařízení Sprinklerové zařízení můţeme dělit podle mnoha parametrů jako např.: podle druhu soustavy, podle provedení zásobování vodou, podle druhu nádrţe na vodu, podle spolehlivosti zásobování vodou, podle druhu ochrany, podle provedení potrubního rozvodu, podle stupně přínosu v ochraně majetku a osob, aj. Toto rozdělení jsem dohledal v publikaci od Rybáře (2011). Podle druhu soustavy jsou sprinklerová zařízení: 

s mokrou soustavou – navrhuje se pro prostředí od 5 oC - 95 oC, výjimku

představuje mokrá soustava naplněná nemrznoucí kapalinou. Výhodou oproti suché soustavě je kratší reakční čas, tzn.: ihned po otevření sprinklerů dojde k výstřiku vody. 

se suchou soustavou – navrhuje se pro místa s teplotou niţší neţ 5 oC

nebo vyšší neţ 70 oC. Potrubí soustavy je naplněné tlakovým vzduchem aţ po suchý řídící ventil. Reakční doba je aţ o 50 % delší neţ u mokrého zařízení. Nedoporučuje se k ochraně skladů. 31



s předstihovou soustavou – soustava, u které je řídící ventil ovládán

elektrickou poţární signalizací. Při jednoduchém blokování jde o standardní suchou soustavu. 

se smíšenou soustavou



se zaplavovací soustavou



se soustavou s opakovanou funkcí



s pěno – vodní soustavou – pouţívá se, pokud je potřeba zvýšit hasicí

účinnost vody. Součástí soustavy je přiměšovací zařízení, které vytváří pěnotvorný roztok. 

se speciální soustavou (Rybář, 2011).

Druh sprinkleru se volí podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách poţární ochrany staveb. Druh sprinkleru je závislý na tom, k čemu je navrhnut, aby hasil. Např. v učebně výpočetní techniky, kde je elektronika za miliony, nemůţe být hasící medium sprinkleru voda, protoţe při spuštění hašení by si sice poţár uhasila, ale vedlejším účinkem by bylo poškození okolní elektroniky vodou. 6.2.1.2 Hlavní komponenty sprinklerových zařízení V této kapitole jsem zmínil hlavní komponenty, bez kterých by zařízení nemohlo fungovat. Za

hlavní

komponenty

sprinterových

zařízení

lze

povaţovat

zejména

komponenty, pro které jsou k dispozici evropské harmonizované normy. Výchozím, nikoli však jediným dokumentem, je pro tento účel u vodních sprinterových zařízení soubor norem ČSN EN 12 259, který definuje poţadavky a zkušební metody na: 

Sprinklery;



Ventilové stanice pro různé druhy soustav;



Poplachové zvony;



Spínače průtoku;



Potrubní spoje;



Závěsy potrubí;



Tlakové spínače;



Řídící ventily s tepelnou pojistkou;



Střední a vysokorychlostní vodní sprejové hubice; 32



Sprinklerové čerpací zařízení (Rybář, 2011).

6.2.1.3 Sprinkler Celé toto zařízení funguje jen díky malému prvku, velkému asi jako vejce, který je hlavním iniciátorem při zjištění nebezpečí a následnému hašení. Sprinkler je samočinný ventil, obvykle s jednorázovou funkcí. Má za funkci vytvořit sprchový proud hasicí vody, nebo pěnového roztoku o stanoveném průtoku a poţadované výstřikové charakteristice. Má i funkci hlásiče poţáru (Rybář, 2011). Sprinkler obsahuje tepelnou pojistku, která při zahřátí praskne a následuje výstřik proudu vody, nebo jiného hasicího media. V Evropě se pouţívají převáţně sprinklery s tepelnou pojistkou skleněnou. V USA převládají sprinklery s tepelnou pojistkou tavnou (Rybář, 2011). Otevírací teploty a jim přiřazené barvy tepelných pojistek jsou uvedené v tab. 1. Různé hodnoty otevírací teploty je dosahováno různým stupněm naplnění baňky pojistky kapalinou, nebo sloţením tavné pájky (Rybář, 2011).

Tabulka 1 Otevírací teploty a barevné označení sprinklerů podle ČSN EN 12 259-1 Skleněná pojistka Otevírací teplota (°C)

Tavná pojistka Nejvyšší Barva

Rozsah

otevírací teplota otevírací teploty

Barva

(°C)

(°C) 55 – 77

Neoznač.

80 – 107

bílá

57

Oranţová

74

68

Červená

86

79

Ţlutá

99

93

Zelená

113

100

Zelená

120

121 a 141

Modrá

141

121 – 149

Modrá

163 a 182

Fialová

186

163 – 191

Červená

204

Černá

228

204 - 246

Zelená

33

Z tabulky můţeme vyčíst, ţe sprinklery s oranţovou pojistkou jsou navrţeny pro otevírací teplotu 57°C, sprinklery s červenou pojistkou jsou navrţeny pro otevírací teplotu 68°C, aj. Dále jsem si všiml, ţe rozdíl mezi otevírací teplotou a nejvyšší otevírací teplotou u skleněných pojistek je v průměru 19 °C. Dále bych se chtěl zmínit o statistice počtu aktivovaných hlavic, právě díky těmto pojistkám. Tuto statistiku publikoval V. Kratochvíl et al. (2011), který pouţil podklady od jedné nejmenované německé firmy. Podíl počtu aktivovaných sprinklerových hlavic na potlačení poţáru 11 aţ 13 2% 8 aţ 10 4% 5 aţ 7 4%

<14 10%

3 aţ 4 20%

1 aţ 2 60%

Graf 2. Podíl počtu aktivovaných hlavic na hašení poţáru (V. Kratochvíl et al. 2011). Upraveno. Z grafu lze vyčíst fakt, ţe při vzniklém poţáru v objektu, kde je instalováno sprinklerové zařízení, tak více neţ v polovině případů „prasknou“ dvě skleněné pojistky, které spustí poplach a následovné hašení. Tento jev je zcela odůvodnitelný. Teplota, s rostoucí vzdáleností od místa vzniku poţáru klesá, to znamená, ţe hlavice, které jsou od poţáru dostatečně daleko nereagují na tyto teploty. Dále se sprinklery rozdělují do rizik dle ČSN EN 12845: 

Lehké riziko LH, např.: školy, kanceláře, věznice

34



Střední riziko OH1, OH2, OH3, OH4 , např.: hotely, laboratoře, papírny,

divadla 

Vysoké riziko – výroba HHP1, HHP2, HHP3, HHP4 např.: zpracování

plastů, pyrotechnika 

Vysoké riziko skladování HHS (Rybář, 2011).

Jako nevýhoda se můţe jevit vysoká cena jednoho sprinkleru, která se pohybuje kolem 250 kč, ale nelze to tak napsat, protoţe jestliţe máme poţárně zabezpečit objekt, který má mnohamilionovou hodnotu, tak cena jednoho sprikleru je zanedbatelná. Jako další nevýhodu bych viděl tu, ţe sprinklery jsou primárně učeny pro ochranu majetku, nikoliv osob. Při spuštění sprinklerů se jejich zastavení musí vykonat ručně, pověřenou osobou, coţ se můţe jevit jako další nevýhoda. Na druhou stranu největší výhoda je jeho vysoká účinnost, která toto zařízení posouvá na přední příčky hodnocení z hlediska poţárního zabezpečení budov. 6.2.2 Zařízení pro odvětrávání kouře a tepla Zařízení zajišťuje po stanovenou dobu odvod kouře, tepla a zplodin hoření z poţárního úseku na principu přirozeného, nebo nuceného (podtlakového, nebo přetlakového) odvětrání, případně kombinaci obou principů. Obvykle se toto zařízení instaluje 2,5m nad podlahou (V. Kratochvíl et al., 2011). Pro kouř a vyjádření jeho hustoty se pouţívají následující pojmy: 

opacita – vyjadřuje měřítko útlumu paprsku světla procházejícího

kouřem, vyjádřené jako poměr I/T dopadajícího světelného toku I světelnému toku T procházejícímu kouřem, za stanovených podmínek. 

optická hustota kouře – pojem, který vyjadřuje měřítko útlumu paprsku

světla procházejícího kouřem, vyjádřené dekadickým logaritmem (V. Kratochvíl et al., 2011). Z protipoţárního odvětrávání je rozhodující odvod kouře a tepla otevíratelnými otvory ve střeše, nebo v obvodových stěnách, šachtami, apod. Otvory ve střeše jsou asi třikrát účinnější, neţ otvory ve stěnách. Zařízení pro odvětrávání kouře a tepla hraje významnou roli při evakuaci osob. Všechna zařízení pro odvětrání kouře a tepla s přirozeným odvětráním jsou méně spolehlivá, neţ zařízení s nuceným větráním. Systémy s přirozeným větráním jsou vţdy 35

vţdy ovlivněny aktuálními meteorologickými podmínkami (teplota a vlhkost vzduchu, déšť, mlha, sněţení. atd.),(V. Kratochvíl et al., 2011). Kouř je z kumulované vrstvy odváděn otvorem ve stropní konstrukci (obr. 5). Předpokládá se, ţe je zajištěn dostatečný přívod vzduchu (Kučera, Kaiser, Pavlík, Pokorný, 2009).

1

2

Obrázek 7. Funkce odvětrávání zplodin kouře a tepla z místa poţáru (V. Kratochvíl et al., 2011). Upraveno. Z druhé části obrázku 5. je na první pohled patrné, ţe tepelné zplodiny a kouř odchází z místa poţáru rychleji, díky větrání, které je v místě zabudováno. Kouřové klapky zabezpečují průchod tepla a kouře ven z objektu. V místech, kde jsou kouřové klapky, se dají instalovat kouřové ventilátory, díky kterým se tok kouře z místa urychlí. V takovém případě by se jednalo o podtlakové zařízení pro odvod kouře a tepla. Jestliţe máme v objektu sprinklery i zařízení pro odvětrávání kouře a tepla, je třeba dbát na časovou souslednost. V případě dřívějšího otevření odvětrávání, by se uvolněné teplo mohlo dostat do činnosti se sprinklery a to by způsobilo otevření více sprinklerů. Proto se musí dbát na otevření odvětrávání aţ po činnosti sprinklerů. Z tohoto důvodu bych doporučil ruční otevření odvětrávání kouře a tepla, coţ můţe být značná nevýhoda. V případě, ţe v objektu máme pouze odvětrávání kouře a tepla, tak ovládání můţe být automatické.

36

Tento druh zabezpečení se hodí spíše do obchodních center, firem, výrobních hal a garáţí, kde si na stropě můţeme všimnout otvorů pro toto odvětrávání. Osobně si myslím, ţe z účinností toho zařízení to nebude nijak vysoké. 6.3 Výtahy, nouzové osvětlení a dveře 6.3.1 Poţární a evakuační výtahy Výtah je neodmyslitelnou součástí kaţdé vícepodlaţní budovy. Asi málokoho napadne, ţe se výtahy dělí na poţární a evakuační a na výtahy, které nám můţou pomoct při poţáru v úniku z místa a na výtahy, které nás vlastnosti nemají a můţou nám způsobit spíš váţné komplikace. Výtah je sestava skládající se z výtahové šachty, klece, strojovny a pohonného zařízení. Výtah je specifické zařízení. Pokud slouţí pro dopravu osob, nemá dopravovaná osoba po uzavření dveří ţádný vliv na řízení tohoto zařízení. Musí proto mít absolutní důvěru v bezpečnost tohoto zařízení (V. Kratochvíl et al., 2011). Výtahy lze dělit do kategorií podle více hledisek, například podle charakteru vyuţití a technického provedení: 

osobní, nákladní,



poţární, evakuační,



lanové, řetězové, hydraulické,



stavební,



vrátky a další (V. Kratochvíl et al., 2011).

Funkce výtahů při požáru Pro výtahy jsou stanoveny rozsáhlé normové poţadavky. V ČSN EN 81-73 (27 4003) jsou uvedeny tyto poţadavky.: Základní reakcí výtahu při vzniku poţáru je návrat klece do určené stanice a umoţnění výstupu cestujících. Pokud přijde signál oznamující poţár ze systému samočinného hlášení poţáru, systému poplachu, nebo z ručního ovládacího zařízení, musí výtah reagovat takto: 1.

ovladače v klecích se musí stát neúčinnými,

2.

všechny zaznamenané poţadavky musí být zrušeny,

3.

výtah musí provést samočinný příkaz, vyvolaný přijatým signálem takto

3.1.

u výtahu se samočinnými dveřmi, pokud stojí ve stanici, se musí bez

prodlení zavřít dveře a výtah musí odjet bez prodlení do určené stanice, 37

3.2.

výtah s ručně ovládanými dveřmi, nebo motoricky poháněnými dveřmi,

nezavíranými samočinně, pokud stojí ve stanici s otevřenými dveřmi, musí zůstat ve stanici vyřazený z provozu, jsou-li dveře zavřeny, výtah musí odjet bez zastavení do určité stanice, 3.3.

výtah jedoucí směrem od určené stanice se musí zastavit v nejbliţší

stanici, bez otevření dveří musí obrátit směr jízdy a odjet do určené stanice, 3.4.

výtah, který zůstane stát způsobením bezpečnostního zařízení, musí

zůstat mimo provoz (V. Kratochvíl et al., 2011). Uvedené poţadavky platí pro výtahy, které jsou konstruovány podle poţadavků evropských předpisů. V české republice je velký počet zejména osobních výtahů, které nemají kabinové dveře a technicky u nich není moţné výše uvedené poţadavky uplatnit. Proto při zásahu je nutné dbát na tyto výtahy zvýšenou pozorností, protoţe v případě přerušení dodávky elektrické energie výtah zůstane stát v poslední zaznamenané poloze a osoby uvnitř kabiny nemají moţnost výtah opustit. Na tuto skutečnost musí při rozšíření pásma zakouření do prostoru výtahové šachty pamatovat velitel zásahu (V. Kratochvíl et al., 2011). Jak jsem jiţ výše citoval, většina výtahů v ČR není schopna zabezpečit bezpečnou přepravu osob při vzniku mimořádné události. Výtahy, které se nazývají jako poţární a evakuační, jsou označeny jasně zeleným štítkem s nápisem. 6.3.2 Nouzové osvětlení Nouzové osvětlení je určeno k pouţití při přerušení funkce napájení běţného normálního osvětlení. Nouzové osvětlení zahrnuje různé druhy osvětlení, které se třídí do několika skupin a barev podle druhu obrázku.

38

NOUZOVÉ OSVĚTLENÍ

NOUZOVÉ OSVĚTLENÍ ÚNIKOVÝCH CEST

NOUZOVÉ ÚNIKOVÉ OSVĚTLENÍ

NÁHRADNÍ OSVĚTLENÍ

PROTIPANICKÉ OSVĚTLENÍ

NOUZOVÉ OSVĚTLENÍ PROSTORU S VELKÝM RIZIKEM

Obrázek 8. Rozdělení nouzového osvětlení (V. Kratochvíl et al., 2011). Upraveno. Nouzové únikové osvětlení zabezpečuje bezpečný odchod osob z prostoru, naopak náhradní osvětlení umoţňuje osobám pokračovat v běţné práci. Cílem nouzového osvětlení únikových cest je umoţnit bezpečný odchod osob z prostoru, poskytnutí vhodných podmínek pro vidění a určení směru. Cílem protipanického osvětlení je zabránit panice osob a umoţnit bezpečné dosaţení místa k únikové cestě. Nouzové osvětlení prostoru s velkým rizikem slouţí k bezpečnému dokončení nutných úkonů, nebo k dostatečnému osvětlení únikových cest při sloţitých podmínkách evakuace (V. Kratochvíl et al., 2011). Je logické, ţe nouzové osvětlení se instaluje na viditelná místa tak, aby nebylo omezeno svícení, nebo překrytí činné plochy svítidla. Sám jsem si v několika případech všiml, ţe na mnohých místech nouzové osvětlení chybí a při výpadku proudu by bylo velmi sloţité se z neznámých prostor dostat. Nouzové osvětlení je vhodné pouţít téměř kdekoli. Je důleţité dbát na správnou instalaci zařízení, aby nám danou situaci ne zkomplikovalo, ale ulehčilo. Výhoda nouzových světel je poměrně přijatelná cena, v řádech stokorun, aţ po několik tisíc. Další výhodou je jeho poměrně dlouhodobá ţivotnost. Nouzová světla jsou napojena na nouzový zdroj elektrické energie, většinou dieslové agregáty, které se spustí při výpadku proudu. 39

6.3.3 Poţární dveře Dveře, kterými prochází úniková cesta, musí umoţňovat snadný a rychlý průchod, zabraňovat zachycení oděvu apod. Nesmí bránit v evakuaci unikajících osob ani zásahu poţárních jednotek (V. Kratochvíl et al., 2011). Dveře se musí otevírat ve směru úniku, s výjimkou dveří z místnosti, nebo funkčně ucelené skupiny místností, u kterých úniková cesta začíná (např. dveře od bytu) a s výjimkou východových dveří na volné prostranství, do pasáţí apod., pokud jimi neprochází více jak 200 evakuovaných osob (V. Kratochvíl et al., 2011). Protipoţární dveře mají vţdy štítek s označením poţární odolnosti. Štítek uvádí čas, za který dveře prohoří, druh konstrukce, kouřotěsnost a osazení dveřním zavíračem. Příklad označení: EI(EW) 30 S C DP3 ⊕ EI = dveře bránící šíření poţáru EW = dveře omezující šíření poţáru (mírnější kritéria prostupu tepla neţ u označení EI) S = dveře kouřotěsné C = dveře s dveřním zavíračem 30 = hodnota poţární odolnosti v minutách DP3 = křídlo vyrobené z hořlavých materiálů ⊕ = dveře obsahují poţární nebo kouřotěsné těsnění (např. zpěňující páska), (CAG). Z příkladu označení plyne, ţe dané protipoţární dveře brání šíření poţáru, jsou kouřotěsné (neprojde přes ně kouř), protoţe obsahují speciální kouřotěsné těsnění a jako hlavní vlastnost mají tu, ţe vydrţí 30 minut odolávat poţáru, neţ se úplně rozpadnou. Cena těchto dveří se pohybuje od 5tis. do cca 18tis, coţ můţe být pro některé domácnosti finanční nevýhoda. Poţární dveře je vhodné pouţít téměř kdekoliv, kde hrozí riziko poţáru. Pouţitím poţárních dveří tam, kde riziko nehrozí, nic nezkazíme, coţ je jedna z výhod. Kování dveří se liší podle způsobu a místa pouţití, např. panikové kování spadá pod ČSN 1125. Řešení umoţňuje jednoduché a bezpečné pouţití i v budovách s pohybem dětí, seniorů a osob tělesně postiţených. Panikové uzavírání dveří můţeme vidět v sálech, diskotékách a kulturních místnostech. Pouţívá se tam, kde se 40

předpokládá větší počet lidí v místnosti. Je velmi praktické a jednoduché. Výhodou je rychlé a snadné otevření.

41

7 ZÁVĚR Téma mé bakalářské práce bylo poţární zabezpečení objektů. Kvůli obsáhlosti tohoto tématu jsem si po nastudování vybral stavební objekty, protoţe k nim mám uţ od malička relativně blízko. Tyto stavební objekty jsem rozdělil a popsal do typů, na základě zjištěných informací. Snaţil jsem se o popis důleţitosti ochrany před poţárem pomocí poţárního řešení a poţárně bezpečnostních prvků. Soustředil jsem se spíše na nevýrobní objekty, protoţe kdybych se soustředil i na výrobní objekty, tak by rozsah práce překračoval maximum. Na začátku práce jsem dal prostor zákonům a normám, bez kterých by celé protipoţární zaopatření postrádalo smysl. Kvůli obsáhlostem zákonů jsem vybral pouze ty nejdůleţitější, které jsem následně definoval a popsal. Do kapitoly poţárně bezpečnostního řešení jsem zařadil zaopatření, coţ je podle mně nepostradatelná stránka nejen kaţdé budovy. Následující kapitola se zabývala poţárně bezpečnostními prvky, ty jsem pak rozdělil na aktivní a pasivní prvky. Snaţil jsem se o obecný popis funkcí tak, aby princip pochopil i neznalý člověk v oboru, proto jsem zde zařadil některé schémata a obrázky, které jsem kreslil. Důleţitost kaţdého prvku lze uhádnout podle slov, které jsem věnoval pro popis. U kaţdého opatření i zařízení, jsem se snaţil vyzvednout podstatu a důleţitost daného zařízení či opatření. V neposlední řadě jsem shrnul výhody a nevýhody, z hlediska poţárního zabezpečení, u daného zaopatření v návaznosti na specifický typ budovy, díky tomu jsem splnil cíl této práce. I přesto, ţe existuje celá řada moţností, jak zabezpečit budovu, z pohledu poţární ochrany, nikdy nemůţeme garantovat 100% poţární zabezpečení. Podstatná část poţárů vzniká v důsledku selhání lidského faktoru a někdy i ta nejnovější technologie instalovaná v místě vzniku poţáru, nedokáţe napravit následky, ba jen zmírnit účinky poţáru. Vývoj technologie se řítí nehorázným tempem dopředu. Myslím si, ţe budoucnost poţárního zabezpečení budov bude spočívat v navrhování nových nehořlavých materiálů a vyvíjení nových technologií, které poţár zneškodní dřív, neţ vznikne, ale to je pouze moje spekulace.

42

8 REFERENČNÍ SEZNAM

Bártlová I. a kol. (2003). Všeobecné základy požární ochrany. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava. Bradáčová, I. (2008). Požární bezpečnost domu. 2 vyd. Brno: ERA. Bradáčová, I. (2007). Požární bezpečnost staveb: nevýrobní objekty. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. CAG. Protipožární dveře. Retrieved 13. 4. 2015 from the World Wide Web: http://www.dverecag.cz/interierove-dvere/specialni-vlastnosti/protipozarni-dvere/ Dufek. J. (2012). Navrhování požární bezpečnosti budov dle principů trvale udržitelné výstavy. Brno: Národní stavební centrum s.r.o. Dudáček, A. (2008). Automatická detekce požáru. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Kučera, P., Česelská, T., & Matečková, P. (2010). Požární odolnost stavebních konstrukcí. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Kratochvíl, V., Navarová, Š., & Kratochvíl, M. (2011). Požárně bezpečnostní zařízení ve stavbách: stručná encyklopedie pro jednotky PO, požární prevenci a odbornou veřejnost. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Kučera, P., Česelská, T., Matečková. P. (2010). Požární odolnost stavebních konstrukcí. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Kučera, P., Kaiser R., Pavlík, T., & Pokorný, J. (2009). Požární inženýrství: dynamika požáru. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství.

43

Kučera, P., Kaiser R., Pavlík, T., & Pokorný, J. (2008). Metodický postup při odlišném způsobu splnění technických podmínek požární ochrany. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Medek, F. (2005). Požárně bezpečnostní opatření v architektuře. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT. Mikulka, B., Mikulka, Š., Piňos, M. (2005). Výchova a prevence v oblasti požární ochrany. Praha: Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Mikulka, B., Mikulka, Š., Piňos, M. (2003). Výchova dětí v oblasti požární ochrany. Praha: Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Pokorný, J., & Toman, S. (2011). Požární větrání: větrání chráněných únikových a zásahových cest. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Rusinová, M., Juráková, T., & Sedláková, M. (2007). Požární bezpečnost staveb: modul M01 : požární bezpečnost staveb. Brno: Akademické nakladatelství CERM. Rybář, P. (2011). Sprinklerová zařízení. Ostrava: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství. Vonásek, V., Lukeš, P. a kol. (2015). Statistická ročenka 2014. Praha: MVgenerální řiditelství HZS ČR.

44