DRUH DOKUMENTU: INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - ŠUMPERSKO ZADAVATEL: Olomoucký kraj. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu

DRUH DOKUMENTU:

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - ŠUMPERSKO ZADAVATEL:

Olomoucký kraj Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko OBSAH 1

Úvod ......................................................................................................... 4 1.1 Identifikační údaje .................................................................................... 4 1.2 Účel a forma zpracování............................................................................ 4 1.3 Význam a účel IPRÚ ................................................................................. 5 1.4 Definice IPRÚ............................................................................................ 5 1.5 Cíle IPRÚ .................................................................................................. 6 1.6 Řešené území IPRÚ................................................................................... 7 1.7 Vazba IPRÚ na strategické dokumenty ..................................................... 8 2 Analýza cestovního ruchu v daném území včetně swot analýzy a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu................ 10 2.1 Analýza cestovního ruchu v daném území .............................................. 10 2.2 Problémové oblasti cestovního ruchu v daném území ............................. 33 2.2.1 Faktory ovlivňující cíle IPRÚ ................................................................. 33 2.2.2 Definice tématických zón...................................................................... 34 2.2.3 Vymezení a zaměření tématických zón cestovního ruchu ..................... 35 2.3 Možnosti rozvoje daného území............................................................... 35 2.3.1 Definice potenciálu CR ......................................................................... 35 2.3.2 Přírodní potenciál a rekreační využití území ......................................... 36 2.3.3 Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu ......................... 40 2.3.4 Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál ....................... 43 2.4 Potenciál cestovního ruchu – srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu ................................................................................ 47 2.5 Možnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU 57 2.6 Socioekonomická analýza území ............................................................. 58 2.6.1 Lokalizace a geografický popis............................................................. 58 2.6.2 Kulturně historický vývoj...................................................................... 60 2.6.3 Technická infrastruktura a vybavenost................................................ 66 2.6.4 Průmysl a služby (Ekonomické prostředí)............................................. 72 2.6.5 Demografická a vzdělanostní struktura ............................................... 76 2.6.6 Životní prostředí a ochrana přírody ...................................................... 79 2.7 SWOT analýza obecná ............................................................................ 81 2.8 Tématická SWOT území .......................................................................... 84 2.9 Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu 89 2.9.1 Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu........................... 89 2.9.2 Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu.................................. 90 3 Stanovení problémů, strategie řešení a cílů ve vztahu k využití potenciálu rozvoje území v cestovním ruchu ................................................................. 94 3.1 Zásadnost a význam těchto..................................................................... 94 3.2 Cíle a strategie řešení těchto problémů ................................................... 98 4 Popis aktivit naplŇujících dosažení cílů a strategie řešení, včetně indikativního seznamu projektových záměrů ............................................. 102 4.1 Aktivity dle druhu sektoru národního hospodářství .............................. 102 4.2 Aktivity 3.1 – veřejný a neziskový sektor ............................................... 102 4.3 Aktivity 3.3. – soukromý sektor ............................................................ 104 4.4 Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů ............................. 107 5 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantIfikace cílů a definování relevantních indikátorů............................................................. 110 5.1 Typické výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu................. 111

2(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko 5.2 Typické dopady a přínosy aktivit rozvoje cestovního ruchu ................... 112 Finanční plán, včetně popisu způsobů financování ............................... 114 6.1 Aktivity veřejného sektoru .................................................................... 114 6.2 Aktivity soukromého sektoru ................................................................ 116 7 Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit ........................ 117 7.1 Rozpočet a časový harmonogram tvorby IPRÚ....................................... 117 7.2 Časový harmonogram administrace IPRÚ ............................................. 118 7.3 Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRÚ...................... 118 7.4 Předpokládané zdroje financování rozpočtu IPRÚ.................................. 120 8 Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ .......................... 122 8.1 Organizační a personální zajištění přípravy, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ ............................................................................................... 122 8.2 Řídící struktura tvorby IPRÚ................................................................. 122 8.3 Řídící struktura administrace IPRÚ ...................................................... 127 8.4 Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ ...... 132 8.5 Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ .......................... 132 8.6 Popis projektu – Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko 133 9 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRÚ, veřejné projednání IPRÚ ............................................................................. 136 9.1 Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ ................ 136 9.2 Způsob zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ ............................................ 137 9.3 Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ .................................. 138 9.4 Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ .............. 139 9.5 Veřejné projednání IPRÚ....................................................................... 140 10 Horizontální témata ve vztahu k iprú ................................................. 143 10.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace................................................. 143 10.2 Udržitelný rozvoj ................................................................................... 143 Seznam tabulek a obrázků .......................................................................... 147 Seznam zkratek.......................................................................................... 149 PŘílohy ...................................................................................................... 150 6

3(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko

1 1.1

ÚVOD Identifikační údaje

Zadavatel Olomoucký kraj Jeremenkova 40a) 779 11 Olomouc Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská 1 787 01 Šumperk

Zpracovatel Regionální agentura střední Moravy Horní náměstí 5 772 00 Olomouc

pro

rozvoj

Předkladatel Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská 1 787 01 Šumperk

Schvalující orgán Výbor Regionální rady NUTS II Střední Morava Jeremenkova 40b) 779 11 Olomouc 1.2

Účel a forma zpracování

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko (dále jen „IPRÚ“) byl zpracován za účelem plánovaného integrovaného rozvoje území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb v oblasti cestovního ruchu na území Šumperka, a to ve vazbě na výzvu Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen RR RS SM) k předkládání IPRÚ v prioritní ose 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu.

4(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Vymezené území Šumpersko zahrnuje katastrální území obcí Šumperk, Vikýřovice, Rapotín, Vernířovice, Sobotín, Velké Losiny a Loučná nad Desnou. Projekty, jejichž realizace se předpokládá ve vymezeném území, budou následně, na základně samostatných, případně specifických výzev, předkládány jako žádosti o dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP), a to konkrétně do prioritní osy 3 – Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby. Forma a způsob zpracování dokumentu IPRÚ vychází z Metodického pokynu RR RS SM pro výzvu 02/2007. 1.3

Význam a účel IPRÚ

IPRÚ je jedním z účinných nástrojů regionální politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových politik v určitém území, a to zejména vazbou budoucích projektů v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu s jinými odvětvími (ochrana životního prostředí, dopravní dostupnost, vzdělávání a konkurenceschopnost, rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost aj. Zároveň může představovat pomocný nástroj pro čerpání finančních prostředků z různých zdrojů (fondů či rozpočtů) s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících rozvoj určitého území jako centra regionu prostřednictvím cílené a soustředěné alokace finančních prostředků do geograficky vymezeného území s všeobecným či tématickým zaměřením. V kontextu ROP je IPRÚ chápán jako odvětvový nástroj regionální politiky, zaměřený primárně na řešení problémů a rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu jako klíčového odvětví, s návazností na koordinaci s jiným odvětvovými politikami. V delším časovém horizontu by mohl IPRÚ sehrávat roli hlavního koordinačního mechanismu při realizaci regionální politiky cestovního ruchu ČR v kontextu jednotného územně-organizačního členění ČR (zejména s vazbou na turistické regiony) s návazností na možné čerpání podpory ze strukturálních fondů EU, případně dalších domácích zdrojů, budou-li takové existovat (např. programy Státního fondu rozvoje cestovního ruchu, krajské programy apod.). 1.4

Definice IPRÚ

Integrovaným plánem rozvoje území se obecně rozumí soubor vzájemně funkčně, tj. obsahově i časově, provázaných aktivit (opatření a intervencí), které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území s důrazem na jejich

5(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko provázanost a efektivitu, jsou realizovány v rámci odvětvového (tématického) přístupu na vymezeném území a směřují k dosažení stanovených cílů. IPRÚ představuje nástroj podpory a zvyšování konkurenceschopnosti vymezeného území, jako destinace cestovního ruchu, ve vztahu k jiným domácím destinacím i vůči jiným státům. IPRÚ v kontextu ROP je základním koordinačním rámcem: -

-

1.5

navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje; za účelem identifikace, koordinace a řešení současných problémů a rozvoje atraktivity cestovního ruchu ve vymezeném území; ve vztahu potenciálu rozvoje cestovního ruchu k existujícím vnějším omezujícím podmínkám jeho realizovatelnosti, zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, ochranu kulturního dědictví, rozvoj (eko)zemědělství, rozvoj dopravy, územní a urbánní rozvoj; v návaznosti na čerpání podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-2013, zejména ROP .

Cíle IPRÚ

Hlavním cílem IPRÚ je podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území. Tento hlavní cíl IPRÚ vychází mj. z globálního cíle prioritní osy 3 Cestovní ruch – zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Specifické cíle IPRÚ povedou k naplňování globálního cíle postupnými kroky: a) b)

Snížení disproporcí v kapacitě a kvalitě jednotlivých vzájemně souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu; Zvýšení atraktivity území vyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu a rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky služeb.

Efektivita IPRÚ je založena na integrovaném přístupu k rozvoji cestovního ruchu, který spočívá především v koncentraci a logické provázanosti jednotlivých realizovaných aktivit. Integrovaný přístup přináší významný

6(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko synergický a multiplikační efekt, který efektivně mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Synergickým efektem se rozumí vzájemná podpora realizace a zvyšování efektivity dopadů jednotlivých aktivit, jsou-li plánovány, připravovány cíleně a koordinovaně. Multiplikační efekt pak představuje přelévání efektivity dopadů aktivit i mimo oblast cestovního ruchu, např. do sociální oblasti, oblasti rozvoje občanské vybavenosti apod. Hlavní výhodou integrovaného přístupu je schopnost dlouhodobě dosahovat synergického a multiplikačního efektu při rozvoji území a také podpora uplatňování principu partnerství při strategickém plánování. Princip partnerství je založen na rozvoji vzájemné komunikace a spolupráce mezi subjekty působícími či podílejícími se na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území a to jak z řad soukromého, tak i veřejného a neziskového sektoru. V procesu strategického plánování je princip partnerství naplňován aktivní účastí jednotlivých relevantních zájmových skupin subjektů při tvorbě strategických dokumentů, včetně IPRÚ.

1.6

Řešené území IPRÚ

Šumpersko, jako vymezené území v kontextu definice Prováděcího dokumentu ROP se sestává z území následujících obcí a jejich katastrů (dále jen „vymezené území“). Vymezené území se geograficky shoduje s územím Svazku obcí Údolí Desné mimo obce Rejchartice a Hraběšice.

Tabulka 1: Obce náležející do vymezeného území Název obce

Šumpersko

Loučná nad Desnou

Rapotín

Sobotín

Šumperk Velké Losiny

Název místní části Filipová Kociánov Kouty nad Desnou Přemyslov Rejhotice Rapotín Nové Domky Klepáčov Petrov nad Desnou Rudoltice Terezín Horní Temenice Dolní Temenice Šumperk Bukovice 7(156)


Vernířovice u Sobotína Vikýřovice

Ludvíkov Maršíkov Velké Losiny Žárová Vernířovice Vikýřovice

Zdroj: Zpracovatel, podklady ČSÚ

1.7

Vazba IPRÚ na strategické dokumenty

Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013) a současně také zpracovaná Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8 – 2010 (výhled 2010 –2013) jsou strategickými dokumenty pro naplnění stanovených cílů rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Analytické části definují výchozí pozici. Návrhové části pak vize a cíle, kterých má být dosaženo, a strategii pro naplnění cílů formou jednotlivých opatření. Akční plány pak detailně popisují jednotlivé aktivity. IPRÚ zejména navazuje a dále rozpracovává obsah Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007-2009 (výhled 20102013) ve vztahu k vymezenému území. Nad rámec tohoto dokumentu IPRÚ identifikuje a hledá možná propojení aktivit vzájemně územně či předmětně souvisejících s vlivem na řešení identifikovaných problémů v oblasti cestovního ruchu. IPRÚ získané informace dále do větších podrobností a to s ohledem na výše uvedený účel a cíl IPRÚ.

rozpracovává,

IPRÚ čerpá z informací níže uvedených strategických či analytických dokumentů jak na místní, krajské tak celostátní úrovni.

Dokumenty zohledněné při zpracovávání IPRÚ:

Odvětvové strategické dokumenty a jejich hlavní cíle: -

Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007-2013; ROP - zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Pro naplnění cíle byly stanoveny SMART indikátory – počet projektů – 147, počet podpořených podniků – 60, soukromé financování MSP – 67,5 mil Euro, počet podpořených propagačních nebo marketingových produktů – 4, podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo

8(156)


-

-

-

Prahu) – 1,1%, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů – 80. Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013) – (dále „APRCR OK 2007-2013“) ; Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8 – 2010 (výhled 2010 – 2013); Kvantifikační analýza potenciálů (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Šumperska, dále jen Kvantifikační analýza Šumperska, nebo Kvantifikační analýza; ROP – hlavní cíl - zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Pro naplnění cíle ROP byly stanoveny SMART indikátory, a to počet projektů 147, počet podpořených podniků – 60, soukromé financování MSP – 67,5 mil Euro, počet podpořených propagačních nebo marketingových produktů – 4, podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) – 11,1%, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů – 80.

Neodvětvové strategické dokumenty: -

Strategie regionálního rozvoje ČR; Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje; Generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníky; Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje; Strategický plán rozvoje Svazku obcí Údolí Desné; Strategický plán rozvoje města Šumperka;

Jiné dokumenty: -

Programový a prováděcí dokument ROP NUTS II Střední Morava; Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města; Programový dokument - Integrovaný operační program pro období 2007-2013; Statuty organizací - sdružení cestovního ruchu; Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje; Pilotní projekt Horská rekreace v Jeseníkách; Geografie cestovního ruchu České republiky; Atlas cestovního ruchu České republiky; Analýza Aixplan;

9(156)


2

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ VČETNĚ SWOT ANALÝZY A ANALÝZY VAZEB NA DALŠÍ SEKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROBLEMATIKU CESTOVNÍHO RUCHU

2.1

Analýza cestovního ruchu v daném území

a) dopravní infrastruktura Na poli dopravní infrastruktury související s cestovním ruchem je možné konstatovat, že v uplynulém období došlo k výstavbě nebo rozestavění některých nových komunikací a k realizaci obnovy řady úseků silnic I. třídy (např. č. 44 Mohelnice – Bludov – Rapotín – Červenohorské sedlo – Jeseník – Mikulovice). Výrazné zlepšení zaznamenaly také silnice II. a III. třídy, které jsou ve správě Olomouckého kraje. Znatelné je to především v oblasti celých Jeseníků, kde došlo k významnému zlepšení řady regionálních silnic. Na Kladském sedle na Staroměstsku byl otevřen nový hraniční přechod do Polska pro automobily do 3,5 tuny. Velmi důležitá je také přijatá Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013. V oblasti zajištění letecké dostupnosti území Olomouckého kraje jsou velmi významné aktivity především v souvislosti s převedením vojenského letiště v Bochoři u Přerova na letiště se smíšeným vojensko – civilním provozem. Olomoucký kraj patří k předním krajům z pohledu podpory výstavby cyklostezek. Každoročně investuje okolo 15 mil. Kč na podporu budování nových cyklostezek. Na území Olomouckého kraje je v současnosti evidováno celkem asi 85 km cyklostezek. Struktura vyznačených cyklotras patří k nejhustším v České republice a představuje na území Olomouckého kraje cca 1 800 km.

Trasy Šumperska Nejznámější turistické trasy na Šumpersku (červené): -

Červenohorské sedlo – Praděd – Jelení studánka; Loučná – Skřítek – U Škaredé jedle; Loučná nad Desnou – Hanušovice; Šumperk – Rabštějn;

Další populární trasy a okruhy: -

Červenohorské sedlo – Vozka - Keprník – Šerák – Ramzová (16,5 km); Skřítek – Pecný – Vysoká hole – Ovčárna (12 km);

10(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Loučná nad Desnou -

Desná (jesenická), Vodní tok; Hanušovice - Štíty - Ruda nad Moravou - Šumperk, Cyklotrasa; Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; Cyklotrasa Šumperk - Bohdíkov - Šumperk, Cyklotrasa; Trasa Okolo Šumperka (Šumperk-Bludov-Háj-Šumperk), Turistická trasa; Cyklotrasa č. 6114 Nedvězí-rozc. - Kladské Sedlo-hr.p., Cyklotrasa; Turistická trasa Šumperk - Holubí Vrch - Velké Losiny - Špk.; Turistická trasa Šumperk - Anenský Dvůr - Vikýřovice - Špk.; Turistická trasa Šumperk - Králec - Brníčko - Postřelmov, Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Městské Skály - Kokeš – Šumperk; Turistická trasa Šumperk - Nové Domky - Bratrušov střelnice; Turistická trasa Šumperk - Bludov - Háj - Šumperk, Turistická trasa; Ze Šumperka na Háj, Turistická trasa; Rovnýma nohama do středověku, Turistická trasa; Přes Krásné do království divočiny, Turistická trasa;

Loučná nad Desnou -

Desná (jesenická), Vodní tok; Cyklotrasa č. 6155 Kouty nad Desnou - Kamenné chaty – Kouty; Cyklotrasa č. 6156 Přemyslovské Sedlo - Kouty nad Desnou; Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; Cyklotrasa Šumperk - Kopřivná - Potůčník - Velké Losiny, Cyklotrasa; Cyklotrasa: Velké Losiny - Tři kameny - Hanušovice, Cyklotrasa; Turistická trasa Šumperk - Holubí Vrch - Velké Losiny - Špk.; Turistická trasa Velké Losiny - Sobotín - Žárová - V. Losiny, Turistická trasa; Turistická trasa Vycházka za círk. památkami směrem Maršíkov, Turistická trasa;

Sobotín -

Naučná stezka Sobotín - Maršíkov, Naučná stezka; Trasa Skřítek - Jelení studánka - Vernířovice - Sobotín, Turistická trasa; Turistická trasa Skřítek - Čertova Stěna - Sobotín - Skřítek, Turistická trasa; Turistická trasa Velké Losiny - Sobotín - Žárová - V. Losiny, Turistická trasa;

11(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Vernířovice -

Trasa Skřítek - Jelení studánka - Vernířovice - Sobotín, Turistická trasa;

Rapotín -

Desná (jesenická), Vodní tok; Turistická trasa Velké Losiny - Sobotín - Žárová - V. Losiny, Turistická trasa;

Vikýřovice -

Desná (jesenická), Vodní tok; Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; Turistická trasa Šumperk - Anenský Dvůr - Vikýřovice - Špk., Turistická trasa; Vzhůru na Kamenec!, Turistická trasa;

Šumperk -

Desná (jesenická), Vodní tok; Hanušovice - Štíty - Ruda nad Moravou - Šumperk, Cyklotrasa; Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; Cyklotrasa Šumperk - Bohdíkov - Šumperk, Cyklotrasa; Trasa Okolo Šumperka (Šumperk-Bludov-Háj-Šumperk), Turistická trasa; Cyklotrasa č. 6114 Nedvězí-rozc. - Kladské Sedlo-hr.p., Cyklotrasa; Turistická trasa Šumperk - Holubí Vrch - Velké Losiny - Špk., Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Anenský Dvůr - Vikýřovice - Špk., Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Králec - Brníčko - Postřelmov, Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Městské Skály - Kokeš - Šumperk, Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Nové Domky - Bratrušov střelnice, Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Nové Domky - Bratrušov střelnice, Turistická trasa; Turistická trasa Šumperk - Bludov - Háj - Šumperk, Turistická trasa; Ze Šumperka na Háj, Turistická trasa; Rovnýma nohama do středověku, Turistická trasa; Přes Krásné do království divočiny, Turistická trasa;

12(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko K výraznému posunu za minulé období došlo také v rozvoji turistické infrastruktury, především v rámci projektů realizovaných z grantových schémat Olomouckého kraje spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie. V grantovém schématu „Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu“ SROP (Společný regionální operační program) směřovala podpora v r. 2006 ve výši téměř 65 mil. Kč např. do aktivit souvisejících s infrastrukturou pro zimní sporty, letní atrakce, ubytování. Vedle grantových schémat byla také řada projektů souvisejících s infrastrukturou cestovního ruchu podpořena z Významných projektů Olomouckého kraje (např. údržba běžeckých a lyžařských tras v Jeseníkách). Významným přínosem v oblasti infrastruktury je také realizace první etapy „Značení kulturních a turistických cílů v Olomouckém kraji“, v rámci které bylo instalováno dopravní značení navádějící motoristy k 15 turisticky atraktivním cílům na celém území Olomouckého kraje. K nejvýznamnějším aktivitám v oblasti podnikatelské infrastruktury cestovního ruchu za uplynulé období je možné zařadit, po rekonstrukci otevření **** Wellness hotelu Diana ve Velkých Losinách – 139 lůžek, a také řady dalších menších hotelů a penzionů. V roce 2007 byl otevřen nový SKI areál Přemyslov zahrnující čtyři nové sjezdovky (1200, 800, 300, 100 m), čtyřsedačkovou lanovku o kapacitě 2 400 osob/hod. a další vlek s přepravní kapacitou 900 osob/hod. Z letních aktivit je možno zmínit např. bobovou dráhu firmy Kaste v Petříkově. Infrastruktura cestovního ruchu v období let 2003–2007 zaznamenala velký rozvoj, přesto je celá řada oblastí, které potřebují v následujících letech výraznou podporu. Jedná se o pokračování realizace koncepce obnovy regionálních silnic a s tím spojené infrastruktury příjezdových komunikací, parkovišť, dořešení letecké dostupnosti území Olomouckého kraje a urychlení rozvoje koncepční výstavby cyklostezek jako produktů cestovního ruchu. Velkou pozornost je třeba věnovat podpoře budování a modernizaci ubytovacích kapacit a s tím spojené infrastruktury doplňkových služeb těchto zařízení. Obzvláště významné je to také pro sektor lázeňství. Zcela samostatnou oblastí, která potřebuje z pohledu udržení konkurenceschopnosti zaznamenat urychlený rozvoj, je infrastruktura spojená s budováním nových areálů pro volnočasové a zábavní aktivity (např. aquaparky, tematické zábavní parky), infrastruktura spojená s budováním a modernizací areálů pro sportovní aktivity (např. lyžařské areály pro sjezdové a běžecké lyžování) a služby s nimi spojené.

13(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko b) Produktová nabídka cestovního ruchu V oblasti této priority byla realizována řada produktů cestovního ruchu, a to jak v oblasti podpory budování image (image katalogy Jeseníky), tak především v oblasti nabídky pro konkrétní cílové segmenty turistů (např. katalog Lázně – zdraví na každém kroku, TOP 10 Jeseníky, Cykloturistika v Jeseníkách, Venkovská turistika, Naučné stezky, Přírodní parky a řada dalších). V sezóně 2006/07 byly vydány také první nabídky zaměřené na zimní a letní sezónu (Užij si zimu, Vyberete si svůj zážitek) a reedice katalog Ubytování. Významným přínosem pro tvorbu nových produktů bylo grantové schéma Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu v rámci programu SROP (Společný regionální operační program). V rámci této podpory byla realizována řada projektů na celém území Olomouckého kraje týkající se tvorby nových produktů, propagace, služeb cestovního ruchu a také podpora projektů ve veřejné správě a neziskových organizacích. Výše podpory pro tyto subjekty k 31.12. 2006 přesáhla částku 49 mil. Kč. Podstatně menší zájem v rámci této podpory byl ze strany podnikatelských subjektů, kdy celková podpora dosáhla výše pouze necelých 7 mil Kč. Obecně lze charakterizovat, že produktová nabídka zaznamenala v období let 2003–2007 díky grantovým schématům spolufinancovaných z fondů Evropské unie, ale i dalším dotačním titulům kvantitativně velký nárůst. Tento nárůst je ale také charakterizován řadou produktů s nízkou vypovídací schopností a tvorbou produktů bez ohledu na zdrojové cílové skupiny turistů a návštěvníků. V následujícím období je proto nutné věnovat přípravě produktů prvořadou pozornost a připravit produkty na plně profesionální bázi jako partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem cestovního ruchu a produkty, které budou odrážet nejen jedinečnost obou turistických regionů Olomouckého kraje, ale i poptávku turistů.

c) doprovodné služby cestovního ruchu V období 2003–2007 byly realizovány některé projekty, které významně přispěly ke zlepšení kvality služeb. V oblasti dopravní obslužnosti za podpory Olomouckého kraje jde o zkvalitnění služeb cyklobusů a skibusů především na území Jeseníků. Velmi významná je aktivita sdružení Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, podpořená Olomouckým krajem, týkající se pravidelné údržby vybraných lyžařských běžeckých tratí v Jeseníkách. Bylo zavedeno vlakové spojení s Polskem v Jeseníkách, České dráhy, a. s., zavedly cestování vlakem do horských středisek v Jeseníkách a díky

14(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko spolupráci s provozovateli lyžařských středisek se klienti dostanou pohodlně až na sjezdovky pomocí připravených skibusů. Řadu nových služeb a zkvalitnění stávajících služeb zavedly také podnikatelské subjekty a významnou měrou tak přispěly k rozšíření a zkvalitnění nabídky. Např. lázně nabízejí dnes řadu nových a atraktivních služeb, většina provozovatelů lyžařských areálů nabízí letní využití sjezdovek apod. Přestože došlo ke zkvalitnění a rozvoji řady služeb, zůstává kvalita služeb jedním z důležitých faktorů pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti Olomouckého kraje jako cílové destinace na trhu cestovního ruchu. Je proto nutné věnovat podpoře rozvoje kvality služeb (standardizaci, certifikaci) v příštích letech zvýšenou pozornost.

d) Rozvoj lidských zdrojů Rozvoji lidských zdrojů bezprostředně souvisejícímu s cestovním ruchem nebyly v uplynulých letech na úrovní Olomouckého kraje věnovány žádné projekty. Je to dáno tím, že Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism realizují v rámci Opatření 4.2 Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů ESF projekt Vzdělávání v cestovním ruchu v celkové výši 180 mil. Kč, kterého se účastní také řada pracovníků z oblasti cestovního ruchu v Olomouckém kraji.

e) Marketing a marketingová komunikace V období 2006/07 se na základě projektu Marketing cestovního ruchu Olomouckého kraje uskutečnila řada nových marketingových aktivit, které do té doby v Olomouckém kraji nebyly realizovány. Posláním projektu byla realizace efektivní marketingové podpory turistických regionů Olomouckého kraje, s cílem podpořit rozhodnutí k návštěvě a strávení dovolené v těchto regionech. Soubor prostředků řešil komplexní podporu od budování a podpory image, tvorbu produktů, podporu touroperátorů až po realizaci komunikační kampaně. Celá kampaň byla cílená na hlavní zdrojový trh – domácí turisty a uskutečnila se pod mottem „Vyberte si zážitky v Olomouckém kraji“ – Regiony Střední Morava a Jeseníky jsou jich plné. Moderní prvky marketingové komunikace byly realizovány v podobě např. street marketingu a road show Infobusu Olomouckého kraje. Infobus slouží jako mobilní informační centrum, které se prezentovalo v 9 vybraných městech České republiky a představilo komplexní soubor turistické nabídky regionů Střední Morava a Jeseníky. Infobus doplňovala rozsáhlá mediální kampaň. Mobilní nabídku navštívilo během 1,5 měsíce přes 10 tisíc návštěvníků a kampaň oslovila cca 1 mil. obyvatel ČR. Celkem bylo zaznamenáno 96 mediálních výstupů souvisejících s kampaní.

15(156)


Novinkou v internetové prezentaci v r. 2007 je tzv. Turistický informační portál Olomouckého kraje. Obsahuje komplexní informace o cestovním ruchu v obou turistických regionech – Jeseníkách i Střední Moravě. Významným krokem pro posílení image obou turistických regionů bylo také vytvoření vizuálního znaku (loga) a claimu (doprovodného sloganu) pro každý turistický region. Součástí projektu bylo také zpracování marketingové studie na období 2007/8 – 2010 (s výhledem do roku 2013), která definuje jednotlivá opatření a detailně rozpracovaný akční plán v členění: Tvorba nových produktů a produktových balíčků, Umístění nabídky na trzích cestovního ruchu, Aktivity marketingové komunikace, Podpora rozvoje lidských zdrojů, služeb a partnerství v cestovním ruchu, Databáze, průzkumy trhu, statistiky, archiv pro dosažení vytčených cílů navržené strategie. Prosazení Olomouckého kraje v konkurenčním prostředí ostatních destinací cestovního ruchu závisí ve velké míře na účinnosti marketingové podpory cestovního ruchu. Je proto nutné, aby se v nastoupených aktivitách marketingu a marketingové komunikace pokračovalo a Olomoucký kraj a jeho turistické regiony využily veškerý lidský, kulturní i přírodní potenciál cestovního ruchu pro co nejúčinnější oslovení vybraných zdrojových trhů.

f) Organizace cestovního ruchu I v oblasti organizace cestovního ruchu došlo v uplynulém období k zásadním změnám. Vyústěním jednání o institucionálním uspořádání organizace, řízení a marketingu v Olomouckém kraji bylo v roce 2005 schválení Projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje, na jehož základě byly podpořeny dvě organizace, a to na území každého turistického regionu. Za podpory Olomouckého kraje vznikla v roce 2006 organizace Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a Olomoucký kraj vstoupil jako řádný člen do organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. Součástí projektu destinačního managementu je i vznik Marketingové agentury, která by měla zabezpečovat komplexní služby v oblasti marketingové komunikace pro obě sdružení cestovního ruchu působící na území Olomouckého kraje (tato část projektu zatím nebyla realizována). Přijatá organizace cestovního ruchu založená na spolupráci subjektů cestovního ruchu veřejného a soukromého sektoru vytváří do budoucna velmi silný potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu na území Olomouckého kraje. Důležitá je právě koncepční podpora ze strany Olomouckého kraje.

16(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Cestovní ruch v Olomouckém kraji prošel v období 2003–2007 výraznými změnami. Ve všech rozvojových oblastech došlo k vytvoření příznivých podmínek, které jsou dobrým základem pro zrychlení rozvoje cestovního ruchu v následujícím období 2007–2013.

g) Pozoruhodnosti Šumperska Loučná nad Desnou -

-

-

Zámek Loučná nad Desnou s areálem parku, sochami a ohradní zdí, původně renesanční zámek přestavěný r. 1608 z dřevěného loveckého zámečku; Boží muka (tzv. čarodějnický sloup) z r. 1883; Kamenný kříž z 1. pol. 19. století; Hřbitovní kaple s areálem zrušeného hřbitova; Dlouhé Stráně - z Koutů se podél Divoké Desné dostaneme k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně. Horní nádrž je na vrcholu kopce Dlouhé Stráně ve výšce 1348 m a dolní nádrž na Divoké Desné ve výšce 822 m nad mořem. Mezi nimi je šachta s podzemní elektrárnou, která při vypuštění horní nádrže v energetických špičkách může dosáhnout výkonu 650 MW; Lyžařské vleky - v obci se nachází 5 lyžařských vleků; Cyklotrasy: a) Kouty nad Desnou - Ucháč - Loučná n/D - Tetřeví chata - Kouty n/D (49 km - pro náročné) b) Kouty n/D - U obrázku Loučná n/D - Pod Přemyslov. Sedlem (14,5 km - pro náročné) c)Petrovka - Kouty n/D - Poniklý potok - Přemyslov (20,5 km - pro náročné) d)Tetřeví chata - U obrázku (7 km - pro nenáročné).

Rapotín -

Kamenný sloup z r. 1678; Kostel Nanebevzetí Panny Marie – z r. 1874; Boží muka (1618-1648); Zemědělský skanzen, Veterán muzeum, ZOO park, Dětský zábavní koutek „U Havlíčků“.

Sobotín -

Kostel sv. Vavřince (1605); Zvonice s památníkem obětem světové války v Rudolticích (1923); Památník obětem světové války z let 1914 – 1918 (1934); Socha skřítka „Na Skřítku“ od akademického sochaře Jiřího Jílka (1966); Mauzoleum rodiny Kleinů (1887); Zámek Sobotín s přilehlým parkem (1844 – přestavěn v letech 1892), v roce 1991 přestavěn na hotel; Lyžařské terény v okolí Skřítku - jsou vhodné pro rodinné výlety; Kostelík sv. Jana Nepomuckého (1783).

17(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Velké Losiny -

-

-

Renesanční zámek s arkádami, freskami a sgrafity (národní kulturní památka) - trojkřídlá renesanční architektura z let 1580 - 1589 na místě původní tvrze, jejíž zdivo z doby před rokem 1412 zůstalo zachováno ve východním křídle zámku. Přestavba zámecké kaple v letech 1742 – 44; Dřevěný kostelík z r. 1611 zasvěcený sv. Martinovi (Žárová); Filiální kostel sv. Michala z r. 1609 (Maršíkov); Papírna na výrobu ručního papíru z r. 1596; Lázeňský dům Eliška; Dětská lázeňská budova Šárka; Pramen Karel, Eliška, Dobra, Petr, Žerotín; Sousoší Nejsvětější trojice, Kalvárie, Socha sv. Jana Nepomuckého; Kostel sv. Jana Křtitele - pozdně renesanční jednolodní kostel s pozdně gotickou věží a četnými kamennými články. Chór upraven v roce 1784, barokní kaple Žerotínů přistavěna v roce 1725; Kaple sv. Kříže - drobná barokní architektura z roku 1715, zastavěná do lázeňských budov; Žerotínská sýpka z r. 1730; Vnitřní termální bazén umístěný v pavilonu Eliška - je využíván pro balneoterapii, ale slouží i ostatním návštěvníkům; Hipoterapie.

Vernířovice -

-

Farní kostel sv. Matouše - vznikl na místním hřbitovní kaple, postavené roku 1711. Kaple byla roku 1776 rozšířena na kostel, který byl v roce 1837 zvětšen a v roce 1851 opraven do dnešní podoby; V okolí obce se nacházejí četná naleziště minerálů. Památník obětem čarodějnických procesů (je součástí čarodějnické cyklotrasy).

Vikýřovice -

Zámeček z roku 1882; Kaple z r. 1700; Čtyři kříže.

18(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko h) Analýza turistické infrastruktury

Ubytovací zařízení Tabulka 2: Kapacity ubytovacích zařízení v okrese Šumperk (31. 12. 2005) Okres Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek 2003 2005 2003 2005 2003 2005 Šumperk 124 116 2 167 1 885 6 720 5 978 Zdroj: ČSÚ

V okrese Šumperk připadají na jedno ubytovací zařízení 52,5 lůžek. U údajů v tabulce je zřejmé, že dochází k poklesu jak počtu ubytovacích zařízení, tak počtu pokojů, i k mírnému poklesu počtu lůžek.

Tabulka 3: Hromadná ubytovací zařízení CR v okrese Šumperk (31. 12. 2005) Ostatn í Ostatní Hotel Hotely ubytov Chatové Ostatn Okres hotely a Kempy y **** . osady í penziony zařízen í Šumperk 50 50 66 3 39 24 Zdroj: ČSÚ

V rámci této problematiky byl pro oblast Šumperska potenciál ubytovacích možností hodnocen podrobněji (Kvantifikační analýza) Srovnáme-li námi sledované území Šumperska, zjistíme poměrně významné rozdíly mezi údaji oficiální statistiky a provedeným terénními výzkumy a internetovými informacemi, zejména v horských střediscích a lázních.1 Důvodů, resp. příčin těchto uvedených rozdílů je zde více. Prvním je fakt, že údaje ČSÚ jsou z roku 2006, naše údaje z roku 2008, což při značné dynamizaci výstavby nových či rekonstrukce ubytovacích zařízení v posledních letech nemusí být nic neobvyklého. Navíc zde působí i problém určení „hromadného“ ubytovacícho zařízení či „etiky“ hlášení nových podnikatelů v oblasti ubytování ČSÚ. Významným ukazatelem „kvality“ středisek je také jejich druhová struktura, zejména podíl lůžek v hotelových a jim podobným zařízením. V tomto srovnání jsou na tom nejlépe tradičně lázeňská střediska (Velké Losiny – 78 %), horská střediska (Loučná nad Desnou – 60 %), město Šumperk – 46 %,

1

Metodický postup našeho šetření byl následující. Využití informací o hromadných ubytovacích zařízením ze statistiky ČSÚ za jednotlivé obce, následně prohledávání klíčových internetových portálů o cestovním ruchu pro sledované oblasti (např. www.Jeseník.net, dále webové stránky TIC ve sledovaných oblastech a konečně webové stránky jednotlivých obcí s případnými odkazy.

19(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko nejméně příznivá situace je již u ostatních obcí (Rapotín – 0 %, Sobotín – 34 %, Vernířovice - 0 % ,Vikýřovice – 0 %).

Tabulka 4: Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Šumperska databáze ČSÚ 2006

Obec

Loučná nad Desnou Rapotín Sobotín Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice Šumpersko celkem

databáze ESF MU 2008 počet počet počet lůžka počet počet počet počet lůžek indiv. ubytovacích v ubyt. lůžek v lůžek HUZ HUZ v ubyt. zařízení zařízeních HUZ v nich HUZ zařízení celkem celkem 17 2 8 9 13 3 1

1 213 66 291 306 675 200 38

21 3 9 10 14 4 1

1 277 80 303 336 705 210 38

11 2 2 12 7 3 2

72 14 18 70 46 22 12

32 5 11 22 23 7 3

1 309 94 321 406 751 232 50

53

2 789

62

2 949

39

254

103

3 163

Pozn.: mezi individuálními ubytovacími zařízeními najdeme zejm. penziony, horské chaty a chalupy, apartmány, ubytování v soukromí. Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Stravovací zařízení Z níže uvedené tabulky je patrné, že většina provozoven má celoroční charakter provozu s méně jak 20 zaměstnanci na jedno stravovací zařízení. Nejvíce provozoven s celoročním provozem je v okrese Šumperk (275 provozoven). Tabulka 5: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) Kategorie počtu Charakter provozu Okres zaměstnanců celoroční sezónní 0-19 20 a více Šumperk 275 26 299 2 Zdroj: ČSU

Tabulka 6: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) Počet pohostinských provozoven s s Okres s ostatními celkem podáváním podáváním službami jídla nápojů Šumperk 301 117 169 15 Zdroj: ČSÚ

20(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Ve většině provozoven je společný výdej jídla i nápojů, v menší míře je pak kombinovaný s dalšími službami. Větší počet provozoven je zaměřen pouze na výdej nápojů bez teplé kuchyně.

Tabulka 7: Počet pohostinských provozoven na 100 km2 podle charakteru provozu a podle kategorií velikosti odbytové plochy v m2 (2005) Pohostinské provozovny kategorie velikosti odbytové charakter provozu Okres celke plochy m celoročn 51 sezónní do 50 100 a více í 100 Šumperk 22,87 20,90 1,98 8,28 9,12 4,33 Zdroj: ČSÚ

Největší hustota pohostinských provozoven na 100 km2 území je v okrese Šumperk, kde se nachází téměř 23 stravovacích zařízení na 100 km2, což je o 25% méně, než je průměr v Olomouckém kraji.

Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky

Tabulka 8: Přehled počtu kilometrů cyklistických komunikací v okrese Šumperk Obec Šumperk

Počet km 3,82

Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Zimní sporty, lyžování

Sjezdové lyžování

Tabulka 9: Vybraná lyžařská střediska (2007) Lokalita Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou Panoráma – Štědrákova Lhota

Počet vleků 4 6 4

Celková délka sjezdovek (m) 1 030 1 900 1 950

Přepravní kapacita vleků osob/hod 2 065 2 950 1 500


21(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Na podzim roku 2007 bude otevřen nový SKI areál Přemyslov na Šumpersku a nabídne čtyři nové sjezdovky (1200, 800, 300, 100 m). Čtyřsedačková lanovka má kapacitu 2 400 osob/hod. a další vlek 900 osob/hod.

Tabulka 10: Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyžování Obec Přepravní Průměrná Přepravní Přepravní kapacita délka kapacita kapacita vleků sjezdovek (v vleků na km vleků na (os/hod) m) sjezdovky rozlohu obce Loučná nad Desnou 9 910 883,3 1,87 105,10 Sobotín 2 260 413,3 1,82 51,37 Šumpersko 12 170 727 1,86 88,01 Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Úroveň vybavenosti území infrastrukturou pro sjezdové lyžování můžeme hodnotit na základě stanovení bázické úrovně únosné kapacity vybavenosti. Tou je pro nás oblast Krkonoš, jakožto území z nejvyšší intenzitou rozvoje a nejvyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu pro sjezdové lyžování. Základním ukazatelem hodnocení je „Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce“ a jako doplňkové indikátory, hodnotící kvalitativní stránku vybavenosti, byly využity ukazatele průměrné délky sjezdovek a přepravní kapacity vleků na km sjezdovky. Následující tabulky uvádějí podrobný přehled hodnot jednotlivých ukazatelů za zkoumané obce. Průměrná přepravní kapacita vleků na km2 rozlohy obce je na Šumpersku 88,0 osob za hodinu. Úroveň vybavenosti infrastrukturou pro sjezdové lyžování je tak na Jesenicku na 37 % úrovně Krkonoš. Z pohledu kvality zaostává Jesenicko i v průměrné délce sjezdovek, i když ne nijak výrazně (93 % úrovně Krkonoš). Tento zdánlivě poměrně příznivý výsledek je však dán povahou ukazatele, který nezohledňuje četností rozložení délek jednotlivých sjezdovek a stírá rozdíly v extrémních (maximálních) hodnotách. Skutečnost je taková, že ve zkoumaném území chybí vyšší zastoupení sjezdovek delších než 1 km. Poslední ukazatel (Přepravní kapacita vleků na km sjezdovky) hodnotí vyváženost mezi instalovanou kapacitou přepravních zařízení a délkou sjezdovek, tzn. jakousi kapacitní průchodnost sjezdovek. Hodnocení současného stavu vybavenosti podle tohoto ukazatele je poměrně problematické, protože stanovení ideálního poměru je složité a závisí na mnoha dalších okolnostech. Uvádíme ho zde pouze jako podpůrný ukazatel pro hodnocení přepravní kapacity vleků. Hodnota koeficientu Šumperska je významně vyšší než v případě Krkonoš. Tyto výsledky do značné míry indukují nedostatečnou délku sjezdovek vzhledem k přepravní kapacitě vleků.

22(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Běžecké lyžování

Tabulka 11: Běžecké trasy Šumpersko (2007) Lokalita Délka trati v km Šumpersko 215 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Koupání, vodní sporty, vodní turistika, rybaření V celém okrese Šumperk je nedostatečná nabídka koupání. V této souvislosti se jeví jako příležitost využití termálních pramenů ve Velkých Losinách.

Tabulka 12: Nejvýznamnější umělá a přírodní koupaliště (2007) Umělá koupaliště Přírodní koupaliště Šumperk Krásné Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Ostatní doprovodné služby V okrese Šumperk je poměrně široká (nikoliv však dostačující) nabídka volnočasových aktivit sportovních center, která nabízejí sportovní a volnočasové vyžití. Návštěvníci v Šumpersku hodnotí rozsah doplňkových služeb jako nepostačující. Zřetelným nedostatkem je absence atraktivních doplňkových služeb – zejména bazénů a wellness center.

Tabulka 13: Zařízení poskytující sportovní aktivity v okresu Šumperk – výběr Sport Tenis Fitness

Zařízení, město/obec TJ Sokol Šumperk Fitness centrum LADA Šumperk Fitness Korzo Šumperk Spinning Slovan Šumperk

Sportovní létání, Letiště Šumperk vyhlídkové lety Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

23(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Lázeňství Lázeňství je nejen nedílnou součástí zdravotní péče, ale i významnou součástí cestovního ruchu. Vystupuje jako komplex ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. Lázeňství patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu v České republice, s ohledem na minimální vlivy sezónnosti a výrazně delší průměrnou dobu pobytu patří pobyty v lázních zároveň mezi nejefektivnější formy cestovního ruchu.

Tabulka 14: Lázně a sanatoria Hlavní léčebné zaměření

Přírodní léčebné zdroje

neurologická onemocnění u dětí i dospělých, nemoci pohybového aparátu a nemoci dýchacího ústrojí u dětí

sirná voda

Lázně Lázně Velké Losiny


Venkovský cestovní ruch

Tabulka 15: Přehled subjektů v oblasti venkovského cestovního ruchu Název Farma Petr Strnad Stáj Petra Ranch M – Václav Merta Ranch Viktorie

Místo Loučná nad Desnou Velké Losiny Vernířovice

Zaměření Sportovně rekreační - koně Jízda na koni, jízdárna Ekofarma, chov huculských koní

ŠumperkTemenice

Jízda na koni, turistika


Kongresová centra, incentivní cestovní ruch Mezi perspektivní a ekonomicky výhodné formy cestovního ruchu patří i kongresový a incentivní ruch.

24(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tabulka 16: Kapacity pro kongresový cestovní ruch – Šumpersko Název Místo Třída Počet Počet pokojů lůžek Dlouhé Stráně Kouty nad *** 300 700 Desnou Wellness Hotel Velké Losiny **** 54 139 Diana Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Tabulka 17: Počet míst poskytující turistické informace v okrese Šumperk Okres 2003 2007 Šumperk 21 22 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Tabulka 18: Přehled informačních center Název

Člen A.T.I.C.

Šumperk

Regionální a městské informační centrum

Ano

Velké Losiny

Informační centrum a knihovna

Město/obec

Ne

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz

Analýza dopravních možností

Tabulka 19: Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2005 v km Okres Délka dálnic Dálnice I. Rychlostní II. III. a silnic třída silnice třída třída Šumperk 842 120 5 183 539 Zdroj: ČSÚ

Význam pro rozvoj cestovního ruchu má i zprivatizovaná železniční trať Šumperk – Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín. V regionu jsou pouze dvě letiště pro privátní a sportovní letadla – Šumperk a Mikulovice. Dalšími službami, které doplňují potenciál cestovního ruchu, jsou v oblasti dopravy skibusy a cyklobusy, které nabízejí a doplňují nabídku služeb potencionálním turistům v tomto turistickém regionu. Šumpersko: Zábřeh – Šumperk – Rýmařov – Malá Morávka – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Bělá pod Pradědem –– Kouty nad Desnou.

25(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území. Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek. Pro tento generalizující pohled na přírodní potenciál je možné využít ukazatele Potenciální rekreační plochy, který přehledným a syntetickým způsobem zobecňuje vliv přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území. Metodika sestavení ukazatele Potenciální rekreační plochy je poměrně jednoduchá. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Tyto údaje jsou obsaženy v tzv. ÚHDP (úhrnné hodnoty druhů pozemků, nebo též katastr nemovitostí), jehož registr spravuje ČÚZaK (Český úřad zeměměřičský a katastrální). Za rekreačně využitelné plochy z registru ÚHDP jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody).

Tabulka 20: Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti Podíl potenciálních Hodnocení rekreačních ploch (v %) zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská do 19,9 krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina 20,0 – 34,9 v nížinách a pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s průměrnými přírodními 35,0 – 54,9 podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými 55,0 – 74,9 přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými 75,0 a více přírodními podmínkami Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Prostorové rozložení podílu potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí Olomouckého kraje znázorňuje následující kartogram.

26(156)


Potenciální rekreační plochy

Podíl PRP na celkové rozloze obce (v%) do 19,99 20,00 - 37,99 38,00 - 56,99 57,00 - 74,99 75,00 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km

27(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Z kartogramu jednoznačně vyplývá, že přírodní potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji je významně diferencován. Zatímco jihozápadní část kraje patří v rámci České republiky k přírodně nejméně atraktivním územím, pak především severní část kraje vykazuje velmi příznivé přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Jde o horskou oblast masivu Hrubého Jeseníku a částečně Kralického Sněžníku a Rychlebských hor.

Tabulka 21: Potenciální rekreační plochy a využití půdy Název obce Podíl Podíl Podíl PRP (v orné lesních ploch %) půdy (%) (%) Loučná nad 95,17 1,73 89,17 Desnou Rapotín 48,96 36,16 34,29 Sobotín 83,64 9,03 60,82 Šumperk 45,57 30,36 26,26 Velké Losiny 72,74 18,31 45,09 Vernířovice 97,54 0,54 88,67 Vikýřovice 55,12 35,83 40,36 okres Šumperk 69,41 22,80 48,28 Olomoucký kraj 49,24 40,30 34,71 Česká republika 50,52 38,82 33,53 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Ve zkoumaném území se z pohledu celkových přírodních předpokladů nacházejí tři typy obcí. První skupinu tvoří horské či podhorské obce s vysoce nadprůměrným podílem potenciálních ploch. Jde o Vernířovice, Loučnou nad Desnou a Sobotín. Jakýmsi protipólem je druhá skupina obcí (Šumperk, Rapotín) s podílem PRP pod 50 %. Tyto obce jsou charakteristické nižším podílem lesních ploch a vyšší hustotou osídlení (lze je označit za urbanizovaný prostor). Velké Losiny, jako poslední obec zkoumaného souboru, se nachází na pomezí obou výše zmíněných skupin. Hodnota podílu PRP se pohybuje okolo průměru obcí okresu Šumperk. Druhý pohled na přírodní potenciál cestovního ruchu je možný prostřednictvím vhodnosti území pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Tento přístup byl zvolen v případě projektu Ústavu územního rozvoje „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“ (Bína, 2001). Ten do přírodního subsystém potenciálu cestovního ruchu zahrnul následující funkční formy cestovního ruchu.

28(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tabulka 22: Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu Složka potenciálu cestovního ruchu Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 Přírodní pozoruhodnosti 10 20 45 Vhodnost krajiny pro pěší a horskou 5 10 15 turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku 10 15 20 Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty 7 15 30 Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku 3 7 10 Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody 10 20 40 Vhodnost krajiny pro rekreaci typu 7 13 20 lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku 3 7 10 Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 3 7 15 Vhodnost krajiny pro horolezectví 2 Vhodnost krajiny pro závěsné létání 2 Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 2 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2 Vhodnost krajiny pro pozorování ptáků 1 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Tabulka 23: Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu Formy Loučn Rapotí Sobotí Šu Velké Vika Vikýř Prům. cestovního hodnot á nad n n mp Losiny nruchu Desno erk tice ovice a bodů

u Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Sjezdové zimní sporty Lyžařská turistika Rekrace u vody Rekrace typu lesy/hory2 Venkovská turistika Vodní turistika Ostatní formy

0

0

0

0

0

0

0

0,0

15

15

15

10

15

15

15

14,3

10 30

10 7

10 15

15 7

10 15

10 7

10 7

10,7 12,6

10

7

10

7

10

10

7

8,7

0 20

0 20

10 13

10 13

0 20

0 20

0 20

2,9 18,0

10

3

10

0

10

10

0

6,1

0 8

0 6

0 2

0 6

0 4

0 4

0 2

0,0 6,4


Šumpersko je ve srovnání s Jesenickem z hlediska reliéfu krajiny poněkud pestřejším územím. Z toho vyplývají i rozmanitější možnosti trávení volného 2

Území s vysokým podílem zalesnění a nízkou intenzitou osídlení.

29(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko času. Největší potenciál vykazují rekreační pobyty na horách (pěší a horská turistika, rekreace typu lesy/hory) a zimní sporty (hlavně sjezdové lyžování). Významný potenciál je ve vymezeném území i pro rozvoj cykloturistiky.

Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu Na úvod je vhodné upozornit na některá specifika, která jsou pro kulturněhistorický potenciál charakteristická. Základním specifikem kulturněhistorického potenciálu, na rozdíl od přírodního potenciálu, je, že byl vytvořen zásahem člověka do krajiny. Další odlišnost lze spatřovat v charakteru rozmístění kulturně-historického potenciálu, který je ve srovnání s areálovým a liniovým uspořádáním přírodního potenciálu uspořádán převážně bodově. Z hlediska činitele cestovního ruchu (na straně nabídky) má kulturněhistorický potenciál sekundární význam a spíše plní aditivní funkci atraktivitám přírodního charakteru. Základní složky kulturně-historického potenciálu tvoří: -

Kulturně-historické památky; Kulturní zařízení; Společenské akce.

Kulturně-historická atraktivita Šumperska je malá. Kulturním centrem oblasti je město Jeseník s regionálním muzeem a bývalým klášterem řádu sv. Voršily. Celkově tedy kulturně-historické atraktivity plní pouze doplňkovou funkci formám založeným na přírodních předpokladech cestovního ruchu. Do kulturně-historického potenciálu však řadíme i lázeňství, i když svým charakterem přesahuje i do přírodního potenciálu cestovního ruchu. Na rozdíl od výše zmíněných složek kulturně-historického potenciálu hraje na Jesenicku lázeňská funkce významnou roli. Patří totiž mezi formy cestovního ruchu, která je primárním motivačním faktorem k návštěvě regionu. Na Jesenicku nachází dvě lázeňská místa: Jeseník a Lipová-lázně, jejichž význam v kontextu celé České republiky můžeme hodnotit na podkladě mapového listu „Lázeňství“ Atlasu cestovního ruchu České republiky (2006). Ten byl metodicky zpracován tak, že, v prostoru České republiky jsou zakresleny obce a města se statutem lázeňského místa a výše uvedené výjimky. Kategorizace lázeňských míst dle významu a atraktivity pro cestovní ruch navazuje do jisté míry na Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1981 a je dále upravena dle aktuálního stavu. Aspekt kvantity přidává lázeňským místům počet disponibilních lůžek uplatnitelných v cestovním ruchu, tedy nejen lůžek v samotných lázeňských zařízeních, ale také lůžek v dalších hromadných ubytovacích zařízeních v místě (data z ČSÚ, 2004). Aspekt kvality doplňuje také indikace léčených chorob získaná z oficiálních

30(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko internetových stránek lázeňských míst. Tyto jsou sloučeny do osmi základních skupin, přičemž v jednom lázeňském místě se vyskytují maximálně 4 skupiny léčených chorob. Mezi lázeňská místa s prvořadým mezinárodním společenským a kulturním významem, kde je lázeňství podstatnou funkcí a atraktivitou, se všeobecně vysokou úrovní vybavenosti a s uplatněním v zahraničním cestovním ruchu se řadí: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Janské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Teplice a Třeboň (kategorie A). Všechna tato lázeňská místa mají na svém území více než 2 tis. disponibilních lůžek (s výjimkou Třeboně, která se této hranici velmi přibližuje). Lázeňská místa širšího společenského a kulturního významu, s dobře vyvinutou lázeňskou funkcí, regionálního až národního významu zahrnují: Jáchymov, Jeseník, Lipová – Lázně, Karviná – Darkov, Konstantinovy Lázně, Bechyně, Teplice nad Bečvou, Hodonín, Lázně Kynžvart a Dubí (kategorie B). Ostatní lázeňská místa v ČR je možno považovat za místa s menším společenským významem, s nižší vybaveností a nižší atraktivitou pro cestovní ruch (kategorie C).

31(156)


32(156)


2.2

Problémové oblasti cestovního ruchu v daném území

2.2.1 Faktory ovlivňující cíle IPRÚ

Mezi hlavní problémové oblasti cestovního ruchu a faktory ovlivňující cíle IPRÚ v daném území patří: -

různá míra a kvalita vybavenosti území infrastrukturou obecně různá struktura infrastruktury a služeb cestovního ruchu podle forem cestovního ruchu různým způsobem využité území, strukturou a hustotou urbanizace různý počet, struktura a význam atraktivit cestovního ruchu různorodost přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu různé způsoby ochrany a omezení využití území

Z kvantifikační analýzy vyplývá, že se jedná o území s nadprůměrnými předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Tyto předpoklady však nejsou v rámci vymezeného území stejné. Jeho jednotlivé části disponují jak různou úrovní přírodních a socioekonomických podmínek, tak jsou vhodné pro různé formy cestovního ruchu. Je proto vhodné pro účely dalšího rozvoje cestovního ruchu na území Šumperska zohlednit a zabývat se touto vnitřní rozdílností území. Je nutné provést identifikaci svým charakterem stejné či podobné části vymezeného území, a to především s podobnými: -

přírodními i antropogenními lokalizačními podmínkami rozvoje; strukturou stávající infrastruktury a aktivit cestovního ruchu.

Za takto stanovené části území identifikovat a zvolit preferovanou formu cestovního ruchu, jenž má za stávajících podmínek nejlepší předpoklady rozvoje svého potenciálu v tomto území. Pro každou formu cestovního ruchu je typická určitá infrastruktura a služby cestovního ruchu. Podle konkrétních vhodných forem cestovního ruchu pak bude předurčen i druh infrastruktury a služeb cestovního ruchu, jenž by měly být v dané části území umístěny a podporovány. Jednotlivá opatření a intervence v rámci administrativní a finanční podpory (ROP) rozvoje potenciálu cestovního ruchu ve vymezeném území tak budou cíleně směrována nejen do vymezeného území samotného (koncentrace intervencí v rámci území kraje), ale i v rámci jeho jednotlivých částí území (specializace intervencí v rámci vymezeného území).

33(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Jednotlivá opatření a intervence v oblasti cestovního ruchu tak budou optimalizována s ohledem na maximální dopad a přínos pro zvolenou preferovanou formu druh cestovního ruchu. Tím bude vyloučena přímá konkurence intervencí do jednotlivých částí vymezeného území i jednotlivých intervencí přímo mezi sebou, a to konkurence jak z hlediska druhů služeb cestovního ruchu, tak z hlediska jednotlivých poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Různé předpoklady rozvoje cestovního ruchu, zejména zaměření využití území, struktura a úroveň vybavenosti jednotlivých částí území znamenají, že v jednotlivých částech území je možné identifikovat různé problémy. Určité problémy, problémové oblasti jsou společné pro celé vymezené území Šumperska, jiné jsou zcela specifické pro jednotlivé jeho části. Společným prvkem všech definovaných cílů musí být zaměření rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu konkrétní formu cestovního ruchu disponující největším potenciálem rozvoje v daném území/ tématické zóně.

2.2.2 Definice tématických zón Tématickou zónu z pohledu cestovního ruchu lze chápat jako část vymezeného území vyznačující se společnými znaky z hlediska přírodních a socioekonomických lokalizačních a vybavenosti území. Charakter lokalizačních předpokladů předurčil nejvhodnější formu cestovního ruchu, tedy i vhodnost (optimálnost) investic. Území tématické zóny se tak zpravidla již v minulosti profilovalo určitým způsobem a nabízí nyní určitý druh služeb cestovního ruchu a disponuje k tomu odpovídající infrastrukturou cestovního ruchu. V každé tématické zóně je možné identifikovat jednu či dvě formy cestovního ruchu, označené jako typické či tradiční. Z pohledu dalšího rozvoje cestovního ruchu se zpravidla jedná o formy cestovního ruchu, které mají i nadále nejlepší předpoklady k dalšímu rozvoji. Tématické zóny na sebe územně navazují či se částečně překrývají. Platí základní intervenční logika: Tématická zóna = podobná infrastruktura a služby cestovního ruchu = stávající zaměření na určitou formu cestovního ruchu = obdobné problémy v současné době = podobné potřeby rozvoje cestovního ruchu = stejné předpoklady rozvoje cestovního ruchu.

34(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Budoucí rozdílná zaměření tématických zón by měla zabránit přímé vnitřní konkurenci mezi rozvojem infrastruktury a služeb cestovního ruchu mezi tématickými zónami navzájem.

2.2.3 Vymezení a zaměření tématických zón cestovního ruchu Územní vymezení tématických zón cestovního ruchu ve vymezeném území bylo provedeno s ohledem na současnou míru atraktivity a celkový potenciál jednotlivých forem cestovního ruchu na Šumpersku.

Tabulka 24: Šumpersko – tématické zóny cestovního ruchu Tématická zóna CR

Nejvhodnější formy CR

Loučná nad Desnou, Kouty nad Zimní sporty a rekreace Letní sporty a Desnou rekreace Velké Losiny Lázeňství Trendové sporty a celoroční rekreace Vernířovice, Sobotín Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Rapotín a Vikýřovice Incentivní turistika, muzejnictví, kulturní a informační zázemí Šumperk

Kulturně-poznávací cestovní ruch Celoroční rekrace ( voda )

Zdroj: zpracovatel

2.3

Možnosti rozvoje daného území

2.3.1 Definice potenciálu CR Potenciál cestovního ruchu lze chápat jako množinu schopností či také jako maximální míru schopností (teoretickou hranici) území plnit funkce umožňující vznik, existenci a další rozvoj cestovního ruchu. Velikost potenciálu cestovního ruchu je přímo úměrná míře naplnění přírodních a antropogenních (kulturně-historických, socioekonomických) lokalizačních a realizačních předpokladů území. Z lokalizačních předpokladů zejména vhodností přírodních podmínek území a míře jeho kulturně historického potenciálu. Z realizačních předpokladů zejména stupni nepoškozenosti/zachovalosti krajiny a vybavenosti území infrastrukturou a službami cestovního ruchu. Taktéž počtem a strukturou jiných atraktivit a zábavních atrakcí přispívajících k atraktivitě území z hlediska rozvoje cestovního ruchu.

35(156)


Potenciál cestovního ruchu je maximální veličinou. Reálný současný stav je potenciálu více či méně vzdálen. Tento stav je možné nazvat současnou mírou zatíženosti území v cestovním ruchu. Míra zatíženosti území je v konkrétním čase reálně dosaženou měrou / stupněm využití schopností území plnit funkce pro cestovní ruch vzhledem k potenciálu cestovního ruchu. Prostor mezi celkovým potenciálem a mírou zatíženosti území představuje nevyužitý potenciál cestovního ruchu. Tento prostor představuje mezeru rozvoje cestovního ruchu v území. Tento prostor je dále limitován existujícími vnějšími bariérami a omezeními rozvoje cestovního ruchu z hlediska jiných národohospodářských politik.

2.3.2 Přírodní potenciál a rekreační využití území Již v aktualizované Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1982 (s.136) jsou Jeseníky charakterizovány jako oblast I. kategorie s vysokým podílem rekreačně vodných ploch a s nejvyšší potenciální kapacitní zatížeností ze všech oblastí cestovního ruchu. Základní směrná návštěvnost (v tis. osob)3 byla tehdy určena hodnotou 386, směrná lůžková kapacita (v tis. lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních) hodnotou 69. Srovnáme-li tyto před 26 lety doporučované údaje s dnešními skutečnými, zjistíme, že zdaleka nejsme u limitních mezí jak kapacitních tak návštěvnosti. Např. v roce 2000 bylo v Jeseníkách (okresy Bruntál, Jeseník a Šumperk) lokalizováno asi 20 tis. lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (tedy jen necelých 30 % z původních návrhů, v současnosti při započtení i individuálních ubytovacích zařízení cca 1/3). Podobně pokud jde o realizovanou návštěvnost oblasti Jeseníků. Např. v letech 1999- 2000 bylo v ubytovacích v zařízeních kolem 410 tis. hostů, tj. cca 1200 hostů denně, při zvážení koeficientu 15:1 v poměru mezi denními návštěvníky a turisty, dojdeme k celkové hodnotě cca 19 – 20 tis. návštěvníků a turistů denně (tj. pouze 5 % naplnění kapacitní únosnosti uvedené Rajonizace, při započtení i rekreantů v objektech individuální rekreace tak kolem 10 %, ovšem s velkými sezónními a víkendovými výkyvy (v zimní sezóně a o víkendech až 20ti násobné). Celkově tak lze hovořit o značných kapacitních rezervách oblasti Jeseníků pro cestovní ruch. Pochopitelně to byly pouze průměrné údaje za celou turistickou oblast Jeseníky. Podívejme se nyní podrobněji do vymezené oblasti Šumperska. Jako ukazatele použijeme relativní míry, a to ukazatel Turisticko – rekreační funkce obce a Turisticko – rekreační zatížení území.4 3

Maximálně denní přípustný počet pasantů a ubytovaných návštěvníků.

4 Turisticko-rekreační funkce vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci (oblasti, regionu, obci). V nejobecnější poloze ji lze vyjádřit poměrem počtu dvou populací, a to populace navštěvující (hosté) a populace navštěvované (domácí bydlící obyvatelstvo). V našem případě přestavuje hodnotu čitatele počet lůžek v hromadných

36(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Hodnocení je patrné z přiložené tabulky. Významnost hodnoty TRF (tedy poměru turisticko-rekreační a obytné funkce obce) lze u Šumperka a Vikýřovic označit jako malou, u Sobotína a Velkých Losin jako rozvojovou, u Loučné nad Desnou jako významnou a u Vernířovic jako velmi významnou. Celkově je turisticko-rekreační funkce Šumperska výrazně nižší než v případě Jesenicka, a dokonce je i pod průměrem za celou turistickou oblastí Jesenicka (TRF - 21,5). Uvedené výsledky výrazně ovlivňuje Šumperk, který stejně jako i jiná populačně velká sídla, turisticko-rekreační funkce podceňuje.

Tabulka 25: Hodnoty TRF a TRZ obcí oblasti Šumperska Obec TRF 2004 TRZ 2004 Loučná nad Desnou 79,4 16,4 Rapotín 13,2 28,4 Sobotín 43,7 24,5 Šumperk 1,8 18,9 Velké Losiny 42,0 25,9 Vernířovice 189,1 10,5 Vikýřovice 1,0 1,7 Šumpersko 12,4 18,8 Pramen: ČSÚ

Obdobná situace je při hodnocení turisticko-rekreačního zatížení území. I zde jsou vykazované hodnoty nižší, než-li v případě Jesenicka. Jako celek je území Šumperska pod průměrem ČR a je zde prostor další rozvoj cestovního ruchu v území. Ani vnitřní diferenciace ukazatele není velká, žádná obec zkoumaného území nevykazuje zvýšenou úroveň turisticko-rekreačního zatížení.

ubytovacích zařízeních a počet lůžek v objektech individuální rekreace. Podobně je konstruován i druhý ukazatel, a to jako počet turistických a rekreačních lůžek na km2 rozlohy obce.

37(156)


Turisticko-rekreační funkce obcí

Turisticko-rekreační funkce zcela dominantní velmi významná významná rozvojová malá

Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km

38(156)


Turisticko-rekreační zatížení území

Počet rekreačních a 2 turistických lůžek na km do 9,9 10,0 - 19,9 20,0 - 34,9 35,0 - 49,9 50,0 a více

Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km

39(156)


2.3.3 Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu Návštěvnost je v České republice sledována Českým statistickým úřadem. Ten pravidelně sleduje návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních, tedy ubytovacích zařízeních s minimálně pěti pokoji či deseti lůžky. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou nejsou předmětem pravidelného sledování. Vypovídací schopnost publikovaných dat dále snižuje nízká návratnost dotazníků od jednotlivých ubytovacích zařízení, která ČSÚ znemožňuje publikovat návštěvnost za nižší územní jednotky než jsou kraje. Díky tomu nám zcela chybí údaje o stavu, vývoji a struktuře návštěvnosti ve sledovaném území. Rámcovou představu o návštěvnosti Jeseníků si můžeme utvořit na základě přiložených kartogramů. V rámci České republiky vykazují okresy Šumperka a Jeseníků nadprůměrnou návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení. Zmíněné okresy uzavírají druhou desítku pořadí okresů ČR. Z hlediska původu návštěvníků je zkoumané území charakteristické nízkým zastoupením zahraničních návštěvníků. Jejich podíl činí pouze 14 %. Zahrneme-li i návštěvnost individuálních ubytovacích zařízení bude pravděpodobně podíl zahraničních návštěvníků ještě nižší. Nejčastějšími zahraničními návštěvníky jsou Poláci, následováni Slováky a v menší míře Němci. Jaké jsou tedy nejvýznamnější geografické a demografické segmenty zkoumaného území? Na základě výše uvedeného a expertního odhadu ostatních faktorů poptávky můžeme konstatovat následující: Návštěvnosti dominuje domácí návštěvník, který přijíždí do oblasti hlavně z velkých moravských měst (Brna, Olomouce, Prostějova, Přerova, Opavy, poněkud méně z Ostravy). Z nemoravských měst pochází návštěvnost z východočeských měst a hlavního města Prahy. Ve struktuře domácí návštěvnosti se jednoznačně uplatňuje faktor vzdálenosti, dopravního spojení a konkurence obdobné turistické nabídky v blízkosti trvalého bydliště potenciálních návštěvníků. Demografická struktura návštěvníků víceméně odpovídá průměrnému domácímu návštěvníkovi v ČR. Nejvíce jsou zastoupeni návštěvníci v produktivním věku přijíždějící společně s dětmi. Se vzrůstající vzdáleností trvalého bydliště návštěvníka od místa pobytu roste i jeho průměrný věk. Postavení Jesenicka a Šumperska v oblasti zahraniční návštěvnosti je slabé. Hlavním zahraničním segmentem je jednodenní návštěvnost polských návštěvníků (sjezdové lyžování, v létě poznávací turistika). Nejvýznamnějšími pobytovými návštěvníky jsou turisté ze Slovenska.

40(156)


HOSTÉ CELKEM V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH Počet přenocování (v tis.) do 149 150 - 399 400 - 999 1 000 - 2 999 3 000 a více

DOMÁCÍ HOSTÉ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH

Počet přenocování (v tis.) do 99 100 - 199 200 - 499 500 - 999 1 000 a více

Zdroj dat: ČSÚ, 2003

0

40

80

120

160

200 km

Mapový podklad: ArcČR © 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o. Tematický obsah: ESF MU BRNO

41(156)


ZAHRANIČNÍ HOSTÉ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH

Počet přenocování (v tis.) do 29 30 - 99 100 - 999 1 000 - 1 499 7 547 (Praha)

PODÍL ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ

Podíl zahraničních hostů na celkovém počtu přenocování (v %) do 14,9 15,0 - 24,9 25,0 - 49,9 50,0 - 69,9 89,6 (Praha)

Zdroj dat: ČSÚ, 2003

0

40

80

120

160

200 km

Mapový podklad: ArcČR © 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o. Tematický obsah: ESF MU BRNO

42(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko 2.3.4 Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál Pro hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v oblasti Šumperska použijme ukazatele podílu ekonomicky aktivních obyvatel v sektoru ubytování a pohostinství ze sčítání lidu z roku 2001, resp. podílu fyzicky podnikajících osob v sektoru ubytování a pohostinství v roce 2004 podle disponibilní struktury OKEČ. Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Na základě analýzy průměru souboru obcí a směrodatné odchylky počtu podnikatelů na 1000 EA obyvatel v pohostinství a ubytování byly obce kategorizovány do 5 skupin: •

•

•

• •

Obce s velmi vysoce nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – zde byly zařazeny obce s hodnotu ukazatele vyšší než +1,67 směrodatné odchylky (σ) od průměru souboru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA je vyšší než 70,9. Obce s vysoce nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – jsou to obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1 σ a nižší než +1,67 σ od průměru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA se pohybuje v intervalu 52,1 – 70,8. Obce s nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1/3 σ a nižší než +1 σ od průměru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA se pohybuje v intervalu 33,3 – 52,0. Obce s průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – jsou to obce od +1/3 σ do –1/3 σ od průměru souboru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA se pohybuje v intervalu 14,5 – 33,2. Obce s podprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – jsou to obce s hodnotou ukazatele nižší než –1/3 σ od průměru souboru hodnocených obcí, počet podnikatelů na 1000 EA je nižší než 14,4.

Tabulka 26: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Pořadí obce Název obce Počet podnikatelů v rámci okresu v pohostinství a ubytování na 1000 EA 9. Loučná nad Desnou 43,82 30. Rapotín 22,99 21. Sobotín 30,38 29. Šumperk 23,92 7. Velké Losiny 50,96 5. Vernířovice 57,97 49. Vikýřovice 18,74 okres Šumperk 23,43 Olomoucký kraj 21,48 ČR 23,09 Zdroj: ČSÚ

43(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Podnikatelská aktivita Šumperska je průměrná. Pouze tři obce (Loučná nad Desnou, Velké Losiny a Vernířovice) vykazují nadprůměrnou intenzitu podnikatelské aktivity. Jde opět o horské a podhorské obce s vysokým turistickým potenciálem.

Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu

Počet podnikatelů na 1000 EA (v %) do 14,4 14,5 - 33,2 33,3 - 52,0 52,1 - 70,8 70,9 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km

44(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Zaměstnanost v cestovním ruchu Na základě analýzy průměru souboru obcí a směrodatné odchylky podílu ekonomicky aktivních v pohostinství a ubytování na celkovém počtu EA obyvatel byly obce kategorizovány do 5 skupin: • • • • •

Obce s velmi nadprůměrnou intenzitou – zde byly zařazeny obce s hodnotu ukazatele vyšší než +1 směrodatné odchylky (σ) od průměru souboru obcí. Hodnota ukazatele je vyšší než 5,8. Obce s nadprůměrnou intenzitou – jsou to obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1/3 σ a nižší než +1 σ od průměru obcí. Podíl EA v pohostinství a ubytování se pohybuje v intervalu 4,1 – 5,8 %. Obce s průměrnou intenzitou – jsou to obce od +1/3 σ do –1/3 σ od průměru souboru obcí. Podíl EA v pohostinství a ubytování se pohybuje v intervalu 2,3 – 4,0 %. Obce s podprůměrnou intenzitou – zde jsou obce s hodnotou ukazatele nižší než -1/3 σ a vyšší než -1 σ od průměru obcí. Podíl EA v pohostinství a ubytování se pohybuje v intervalu 0,5 – 2,2 %. Obce s velmi podprůměrnou intenzitou – jsou to obce s hodnotou ukazatele nižší než –1 σ od průměru souboru hodnocených obcí. Hodnota ukazatele je nižší než 0,5.

Tabulka 27: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování Pořadí Obec % EA obyvatel obce v pohostinství v rámci a ubytování okresu 4. Loučná nad Desnou 7,5 12. Rapotín 4,0 6. Sobotín 4,7 16. Šumperk 3,5 5. Velké Losiny 6,7 1. Vernířovice 12,7 45. Vikýřovice 2,0 okres Šumperk 3,2 Olomoucký kraj 3,2 ČR 3,8 Zdroj: ČSÚ

Na rozdíl od podnikatelské aktivity je situace ve struktuře zaměstnanosti v pohostinství a ubytování příznivější. Většina obcí vykazuje nadprůměrnou intenzitu zaměstnanosti v cestovním ruchu. Pod celorepublikovým průměrem je pouze jedna obec – Vikýřovice. I zde se projevuje vazba na především přírodní atraktivitu obcí.

45(156)


Zaměstnanost v cestovním ruchu

Podíl ekonomicky aktivních osob v pohostinství a ubytování (%) do 0,4 0,5 - 2,2 2,3 - 4,0 4,1 - 5,8 5,9 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km

46(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko 2.4

Potenciál cestovního ruchu – srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu

Dominujícími a nejatraktivnějšími geografickými jednotkami z hlediska cestovního ruchu ve vymezených územích IPRÚ Jesenicka a Šumperska jsou horské oblasti Hrubého Jeseníku. Druhou rozhodující atraktivitu pak představují lázeňská střediska. Na těchto atraktivitách také bude dokument IPRÚ stavět. Pro zvolení správné strategie, stanovení hlavních a specifických cílů a následně navržení rozhodujících rozvojových aktivit pro podporu rozvoje cestovního ruchu je nutné učinit základní zodpovězení následujících otázek: a) Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku? b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat?

a)

Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku?

Rozhodující nabídku cestovního ruchu ČR je možné členit do následujících tématických oblastí (viz KONCEPCE státní politiky cestovního ruchu v České republice, 2007, s.4): Městský a kulturní cestovní ruch - Dovolená v přírodě - Sportovní a aktivní dovolená - Lázeňský cestovní ruch - Kongresový a incentivní cestovní ruch. V tomto kontextu se především dovolená v přírodě a sportovní a aktivní dovolená realizuje v horských oblastech. Jejich význam pro cestovní ruch lze dokumentovat následujícími údaji (ATLAS cestovního ruchu ČR, 2006). Mezi 240 středisky cestovního ruchu s více než 400 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 bylo v ČR celkem 60 horských středisek (tj. každé čtvrté) s celkovou kapacitou kolem 82 tis. lůžek, tj, kolem 21 % lůžkových kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR). Jejich funkční vymezení a základní prostorové rozmístění dokumentuje následující obrázek. Významnost těchto horských středisek měřenou pořadím mezi nejvýznamnější 240 středisky cestovního ruchu a počtem lůžek dokumentuje níže uvedená tabulka. Prostorové rozmístění níže uvedených horských středisek jasně demonstruje současnou atraktivitu našich horských oblastí. Dominantní je zde především postavení Krkonoš (42,9 % lůžek z úhrnu uvedených 60 středisek a 11 středisek) a Jizerských hor (16,1 % lůžek a 12 středisek), následují Jeseníky (10 % lůžek a 9 středisek), Šumava (8,3 % lůžek a 7 středisek) a Beskydy ( 6,6 % lůžek a 7 středisek).

47(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Z kartografického i tabelárního přehledu je patrné, že rozvoj cestovního ruchu v našich horských oblastech byl a je diametrálně rozdílný. Zatímco v Krkonoších a částečně v Jizerských horách šlo o masivní kvantitativní budování „super středisek“ z důvodů jejich polohy a atraktivnosti5, a to nejen pro cestovní ruch ale i pro „druhé bydlení“. Podobný charakter měl i vývoj v Beskydech a částečně i na Valašsku, i když v daleko menší míře intenzity. Rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách, podobně i na Šumavě a na Vysočině neměl charakter klasické koncentrace do několika středisek, naopak charakterem přírodních podmínek (velkoplošná zalesněná území s řídkou sítí málo lidnatých obcí) i svou periferní polohou vůči hlavním centrům osídlení a lze ho označit za převážně extenzivní. Tato situace se začala měnit až po roce 1990. Podíváme- li se nyní blíže do Jeseníků lze konstatovat, že z uvedených 9 středisek jsou dlouhodobě nejvýznamnějšími Malá Morávka a Staré Město, následovaná Loučnou nad Desnou, Ostružnou, Karlovou Studánkou a Bělou pod Pradědem, k těm menším se pak řadí Oskava, Sobotín a Vrbno pod Pradědem. V oblasti Jesenicka leží Bělá pod Pradědem – 128. v pořadí a Ostružná – 81. v pořadí a 2 v oblasti Šumperska pak Loučná nad Desnou – 71. v pořadí a „s přimhouřením očí“ i Sobotín – 206. v pořadí. Toto postavení jak celé oblasti Jeseníků tak jeho středisek jasně dokumentuje nejen celkovou významnost ale především oprávněnost intervence do podpory rozvoje cestovního ruchu jeho hlavních středisek.

5

Základy rozvoje již v 30. letech, následně zejm. masivní rozvoj podnikové rekreace v 60. až 80. letech jako rekreačního zázemí Prahy, částečně Liberce a Hradce Králové, atraktivní poloha i pro zahraniční návštěvnost ze Saska a Polska

48(156)


Tabulka 28: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR (2004) Obec Poř. 3 5 8 9 12 17 21 23 27 29 32 37 39 42 44 47 48 49 55 56 59 61 65 69 71 79 81

Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Harrachov Rokytnice n. Jizerou Janské Lázně Železná Ruda Kořenov Deštné v O. horách Malá Morávka Bzenecko Janov nad Nisou Malá Úpa Vítkovice Horní Bečva Josefův Důl Bedřichov Staré Město Velké Karlovice Staré Hamry Strážné Stachy Černý Důl Desná Ostravice Loučná n. Desnou Albrechtice v J. h. Ostružná

Počet lůžek 9000 7500 4800 4800 3500 2739 2652 2383 2091 1956 1727 1527 1500 1493 1401 1384 1379 1377 1215 1205 1185 1147 1048 1000 983 897 886

lůžka/ zařízení 57,7 36,9 57,8 55,2 70,0 40,0 45,7 74,5 34,9 46,6 36,0 30,5 30,0 43,9 37,9 46,1 51,1 49,9 63,9 34,4 43,9 38,2 43,7 52,6 61,4 29,9 27,7

Poř.

Obec

105 106 121 124 125 126 128 130 143 151 156 161 163 168 175 182 184 187 192 195 198 200 201 203 206 210 229

Kvilda Bílá Lučany nad Nisou Čeladná Kunčice p. Ondř. Trojanovice Bělá p. Pradědem Sněžné Svratka Srní Prostřední Bečva Morávka Dolní Morava Dolní Bečva Čenkovice Hutisko-Solanec Vysoké n. Jizerou Oskava Kubova Huť Nová Pec Fryšava Nové Hutě Malenovice Bílý Potok Sobotín Dolní Dvůr Smržovka

Počet lůžek 780 779 717 700 700 700 695 692 634 609 589 572 564 555 538 520 517 513 500 497 493 487 487 482 478 468 425

lůžka/ zařízení 35,5 59,9 44,8 43,8 58,3 58,3 53,5 49,4 79,3 46,8 84,1 52,0 70,5 55,5 33,6 52,0 39,8 85,5 41,7 41,4 49,3 37,5 97,4 80,3 47,8 39,0 53,1

49(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko 84

Horní Maršov

865

27,9

230

99 104

Boží Dar Karlova Studánka

797 785

34,7 78,5

235 240

Jestřabí v Krkonoš. Rokytnice v Orl. h. Vrbno p. Pradědem

422

38,4

408 406

37,1 36,9

Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti

b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? Pro následné srovnání výše uvedených 60 nevýznamnějších horských středisek cestovního ruchu byly zvoleny ukazatele hodnocení turistickorekreační funkce (počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace ku počtu trvale bydlícího obyvatelstva x 100) a turisticko-rekreačního zatížení (počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace na km2 rozlohy obce) na jedné straně a hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v nich na straně druhé. První krok hodnocení provádíme za marketingové turistické oblasti vymezené Českou centrálou cestovního ruchu (Czech-tourism). Základní srovnávací údaje poskytuji následující tabulka a kartogramy. Z nich jsou patrné některé již uvedené skutečnosti, které lze znovu shrnout následovně. V uvedených srovnávaných ukazatelích jsou Jeseníky jako celek i jejich střediska nejméně zatížená, resp. přetížená. Při hodnocení turisticko-rekreační funkce se Jeseníky zařadily na předposlední místo mezi 7. srovnávanými horskými oblastmi, což dokazuje extenzivní využití a celoplošně nízkou úroveň jak vybavenosti lůžkovou kapacitou v hromadných ubytovacích zařízeních tak zejména nižší intenzitou využití Jeseníků různými formami druhého bydlení (chataření, chalupaření, rekreační byty), samozřejmě s akceptováním ovlivnění stávající strukturou osídlení. Podobně na srovnávací úrovni uvedených 60 středisek se Jeseníky řadí na poslední místo.6 V námi sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 56. místo, Ostružná vzhledem k malému počtu obyvatel je 4., v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 50. místo a Sobotín 57. místo. Toto tvrzení o nízké intenzitě turisticko-rekreačního využití přírodního potenciálu Jeseníků stejně tak (možná i větší míře reprezentativnosti) potvrzuje i analýza turisticko-rekreačního zatížení území. Tam je oblast Jeseníků jako celek jednoznačně nejméně zatíženou horskou oblastí v ČR, podobné tvrzení platí i při srovnání uvedených 60 největších horských středisek cestovního ruchu v ČR. V námi sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 59. místo, Ostružná 34. místo, v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 54. místo a Sobotín 58. místo. 6

Nejvyšších hodnot logicky dosahují málo lidnaté obce ( z 18 obcí s méně než 500 obyvateli jsou všechny v prvních 30 střediscích).

50(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tyto závěry jsou důležité jak při argumentaci a vyjednávání hlavních aktérů v cestovním ruchu s orgány ochrany životního prostředí (CHKO) o možnostech rozvoje cestovního ruchu v územích Jesenicka a Šumperska (resp. v územích ležících v CHKO) tak při jednáních s potenciálními investory a podnikatelským sektorem s pádnými argumenty rozvojového potenciálu výše uvedených středisek. Zde se nabízí preferovat investice, které se vhodně začleňují do krajiny a nenarušují její ráz. Poslední a nejdůležitější srovnání činíme v oblasti hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu pro uvedená horská střediska ČR. Jako základní ukazatel je použit % podíl EA obyvatelstva v pohostinství a ubytování. Uvedená data jsou sice již ze sčítání lidu 2001, analogická data za podnikatelskou aktivitu fyzických osob v uvedených oblastech cestovního ruchu z roku 2004 jsou téměř ve 100 % korelaci. Dominance krkonošských a do určité míry i „jizerských“7 středisek cestovního ruchu je neoddiskutovatelná (i zde samozřejmě nejvyšších hodnot dosahují málo lidnaté obce - z 18 obcí s méně než 500 obyvateli je jich 14 v prvních 30 střediscích). Hodnocení obcí z oblasti Jeseníků ani zde nevyznívá velmi příznivě (jen 3 střediska mezi prvními 30, v našich oblastech IPRÚ Jesenicka a Šumperska pouze malá obec Ostružná obsadila 21. místo, Bělá pod Pradědem 48. místo, Loučná nad Desnou 41. místo a Sobotín 54. místo). Rozdíly mezi těmito středisky a 10 největšími horskými středisky jsou přitom zcela zásadní (trojnásobně nižší hodnoty). Je přitom jasné, že zaměstnanost v pohostinství a v ubytování je sice podstatná, zdaleka však nevyjadřuje skutečný význam celého sektoru cestovního ruchu. Navíc zde uvádíme pouze strukturu zaměstnanosti domácího trvale bydlícího obyvatelstva. Vezmeme- li do úvahy i dojížďku do zaměstnání a porovnáme strukturu pracovních příležitostí v horských střediscích, obdržíme daleko vyšší významnost cestovního ruchu. Např. v námi provedených výzkumech v Libereckém kraji v roce 2001 odhadovali např. starostové Harrachova podíl pracovních příležitostí v celém sektoru cestovního ruchu až kolem 70 %, Rokytnice nad Jizerou kolem 60 %, Vítkovic kolem 40 %, Benecka kolem 1/3, apod. To jsou rovněž silné argumenty pro zřetelný reálný růstový potenciál horských středisek Jeseníků, již také v souladu s významným specifickým cílem IPRÚ, totiž zvýšit zaměstnanost místního obyvatelstva v cestovním ruchu.

c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat? V první geografické studii cestovního ruchu v rekreační oblasti Jeseníků konstatovala její autorka S. ŠPRINCOVÁ (1968) při hodnocení vybavenosti horských i lázeňských středisek nevybavenost středisek výtahy a lanovkami, 7

pomineme-li zde větší převážně průmyslové obce

51(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko nedostatek lyžařských vleků a lyžařských můstků, absenci zimních stadionů, zřetelný nedostatek golfových hřišť, koupališť a bazénů pro letní rekreaci (v oblastech IPRÚ pouze bazény v Jeseníku, Šumperku, Velkých Losinách a Rapotíně – zde i koupaliště), dále konstatuje naprostý nedostatek parkovišť ve všech střediscích cestovního ruchu (kromě měst a lázní), v roce 1965 byl v oblasti pouze 1 autokemping v Lipové–lázních. O dalších sportovně-rekreačních zařízeních se autorka nezmiňuje, lze předpokládat jejich neexistenci. Podobné konstatování o nízkém stupni vybavenosti Jeseníků sportovněrekreační infrastrukturou a službami v cestovním ruchu se uvádí v aktualizované Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1981. Tolik historické srovnání. Jaká je dnešní situace? Do značné míry se v posledních 15 letech zlepšila ubytovací a gastronomická infrastruktura v uvedených horských i lázeňských střediscích (nová a kvalitnější ubytovací zařízení převážně „rodinného typu“ – penziony, chaty a chalupy). V druhové struktuře chybí do určité míry hotelová zařízení vyšší kvality. Hlavním problémem zde není přitom absolutní nárůst lůžkových kapacit ve střediscích, ale postupné dovybavení středisek komplexní a moderní sportovně-rekreační infrastrukturou a nabídkou dalších typických služeb cestovního ruchu. Bez zvýšení celkové nabídkové atraktivity nebudou postupně tato střediska konkurenceschopná, a to jak pro zahraniční tak i pro domácí turisty. Při stále se blížící a vyrovnávající se cenové hladiny našich a alpských středisek jsou především stále více navštěvována alpská střediska na úkor našich zejména v zimní sezóně. To platí ve stejné míře i pro letní sezónu, kde rozhodující podíl má domácí návštěvnost. Při současném trendu dělení volného času a dovolené do více kratších pobytů a velké oblibě letní dovolené u moře mohou hory konkurovat pouze výrazným zkvalitněním a zatraktivněním své nabídky. To může především učinit nabídka široké palety sportovně-rekreačních forem cestovního ruchu v Jeseníkách, a to se silným multiplikačním efektem (fáze oživení destinace). Nová moderní infrastruktura postupně přitáhne investorský zájem do budování dalších ubytovacích kapacit, apod. Zároveň lze očekávat další zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu. To je důležitý efekt zvlášť pro „chudou“ periferní oblast Jeseníků s vysokou nezaměstnaností. Vybavenost území IPRÚ Šumperska sportovně-rekreační infrastrukturou je také nízká. Největší koncentrace sportovně-rekreační infrastruktury je logicky v Šumperku (zde je problém vzdálenosti k rekreačním střediskům), v menší míře pak ve Velkých Losinách a Loučné nad Desnou. Nejčastěji jsou sportoviště součástí ubytovacích zařízení (např. Velké Losiny – Wellness Hotel Diana, Lázně Velké Losiny, Loučná nad Desnou – Hotel Dlouhé Stráně, Penzion Gól) a mají povahu solitérů. Prakticky neexistují více funkční areály. Téměř žádnou vybavenost nenalezneme ve Vernířovicích a Vikířovicích.

52(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tabulka 29: Vybrané ukazatele intenzity cestovního horských oblastí ČR (2004) Počet lůžek Počet lůžek Počet v hromadných v objektech Oblast lůžek ubytovacích individuální celkem zařízeních rekreace Krkonoše 49 304 27 876 77 181 Jizerské hory 14 967 22 744 37 711 Beskydy-Valašsko 20 742 67 244 87 986 Orlické hory a Podorlicko 13 869 36 724 50 593 Šumava 31 921 73 076 104 997 Vysočina 18 423 99 868 118 291 Jeseníky 21 840 39 532 61 372 ČR 492 338 1 577 136 2 069 474

ruchu

vybraných

Hodnota turistickorekreační funkce 72,1 20,7 23,2

Hodnota turistickorekreačního zatížení 66,1 76,3 36,9

25,2 40,7 23,2 21,5 20,3

23,6 17,3 17,4 15,6 26,2

Pozn.: ve vymezení marketingových turistických oblastí Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Tabulka 30: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. Obec TRF Poř. Obec TRF 1 Malá Úpa 1810 31 Ostravice 254 2 Pec pod Sněžkou 1463 32 Černý Důl 218 3 Strážné 1151 33 Bzenecko 220 4 Ostružná 1076 34 Rokytnice v Orl. h. 216 5 Bedřichov 849 35 Rokytnice n. Jizerou 216 6 Špindlerův Mlýn 717 36 Kunčice p. Ondř. 214 7 Boží Dar 694 37 Železná Ruda 202 8 Čenkovice 683 38 Neladná 190 9 Nové Hutě 609 39 Sněžné 183 10 Deštné v O. horách 589 40 Horní Maršov 162 11 Albrechtice v J. h. 584 41 Nová Pec 157 12 Kvilda 564 42 Stachy 148 13 Vítkovice 544 43 Vysoké n. Jizerou 147 14 Kubova Huť 496 44 Horní Bečva 147 15 Jestřabí v Krkonoších 478 45 Trojanovice 132 16 Malenovice 466 46 Lučany nad Nisou 128 17 Kořenov 432 47 Bílý Potok 126 18 Morávka 427 48 Prostřední Bečva 113 19 Janské Lázně 412 49 Staré Město 112 20 Dolní Dvůr 382 50 Velké Karlovice 108 21 Staré Hamry 382 51 Oskava 91 22 Bílá 368 52 Dolní Bečva 84 23 Malá Morávka 360 53 Hutisko-Solanec 80 24 Fryšava 339 54 Loučná n. Desnou 79 25 Karlova Studánka 336 55 Desná 69 26 Srní 313 56 Bělá p. Pradědem 68 27 Janov nad Nisou 307 57 Svratka 65 28 Josefův Důl 304 58 Sobotín 44 29 Harrachov 298 59 Smržovka 43 30 Dolní Morava 259 60 Vrbno p. Pradědem 12 Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska Pozn.: pořadí označené šedě – obce s méně jak 500 obyvateli

53(156)


Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Tabulka 31: Turisticko-rekreační středisek cestovního ruchu (2004) Poř. Obec TRZ 1 Karlova Studánka 1717,2 2 Kubova Huť 410,8 3 Janské Lázně 264,2 4 Janov nad Nisou 247,0 5 Josefův Důl 216,8 6 Ostravice 213,1 7 Čenkovice 212,6 8 Kunčice p. Ondř. 211,3 9 Rokytnice n. Jizerou 191,8 10 Pec pod Sněžkou 170,5 11 Lučany nad Nisou 159,7 12 Benecko 152,3 13 Malenovice 148,1 14 Harrachov 138,3 15 Špindlerův Mlýn 121,3 16 Jestřabí v Krkonoš. 112,8 17 Deštné v O. horách 111,5 18 Bedřichov 94,8 19 Strážné 99,0 20 Smržovka 98,6 21 Vysoké n. Jizerou 94,5 22 Fryšava 89,4 23 Malá Úpa 84,9 24 Horní Bečva 83,9 25 Prostřední Bečva 79,9 26 Kořenov 78,3 27 Trojanovice 78,0 28 Albrechtice v J. h. 77,6 29 Dolní Bečva 75,2 30 Černý Důl 73,9

Jeseníky

zatížení Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Orlické hory

ostatní oblasti

nejvýznamnějších

Obec Čeladná Svratka Vítkovice Ostružná Stachy Horní Maršov Dolní Dvůr Sněžné Železná Ruda Hutisko-Solanec Morávka Malá Morávka Bílý Potok Velké Karlovice Boží Dar Rokytnice v Orl. h. Srní Staré Město Staré Hamry Sobotín Nové Hutě Oskava Bílá Desná Kvilda Dolní Morava Loučná n. Desnou Nová Pec Bělá p. Pradědem Vrbno p. Pradědem

horských

TRZ 69,2 69,1 67,2 66,9 64,2 62,0 60,6 58,7 53,0 51,3 49,7 42,9 44,0 35,3 32,4 30,6 29,9 26,6 25,8 24,5 24,4 22,5 21,1 21,0 20,7 20,2 16,4 14,6 13,5 10,8

Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti

Krkonoše

54(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tabulka 32: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování Poř Obec % EA Poř. Obec % EA . v CR v CR 1 Malá Úpa 41,6 31 Stachy 9,6 2 Pec pod Sněžkou 37,2 32 Staré Město 9,2 3 Špindlerův Mlýn 36,0 33 Morávka 9,1 4 Boží Dar 27,6 34 Horní Bečva 9,1 5 Nové Hutě 27,1 35 Staré Hamry 8,8 6 Srní 26,7 36 Sněžné 8,7 7 Strážné 26,7 37 Dolní Morava 8,5 8 Bedřichov 26,3 38 Fryšava 8,2 9 Železná Ruda 23,1 39 Čenkovice 7,6 10 Harrachov 22,7 40 Dolní Bečva 7,9 11 Dolní Dvůr 22,3 41 Loučná n. Desnou 7,5 12 Jestřabí v Krkonoších 22,0 42 Hutisko-Solanec 7,4 13 Malá Morávka 21,2 43 Ostravice 7,3 14 Deštné v O. horách 20,6 44 Trojanovice 7,1 15 Kvilda 19,0 45 Svratka 7,0 16 Janské Lázně 18,3 46 Prostřední Bečva 6,7 17 Benecko 17,6 47 Vysoké n. Jizerou 6,4 18 Vítkovice 17,2 48 Bělá p. Pradědem 6,1 19 Kubova Huť 15,9 49 Neladná 6,0 20 Albrechtice v J. h. 13,9 50 Kunčice p. 5,8 Ondřejníkem 21 Ostružná 13,5 51 Malenovice 5,4 22 Černý Důl 12,0 52 Nová Pec 5,0 23 Rokytnice n. Jizerou 11,7 53 Vrbno pod Pradědem 5,0 24 Horní Maršov 11,4 54 Sobotín 4,7 25 Velké Karlovice 11,3 55 Lučany nad Nisou 4,6 26 Kořenov 11,2 56 Oskava 4,5 27 Josefův Důl 11,0 57 Desná 4,3 28 Karlova Studánka 10,4 58 Rokytnice v Orl. 4,2 horách 29 Bílá 9,9 59 Smržovka 3,1 30 Janov nad Nisou 9,8 60 Bílý Potok 3,0 Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti

55(156)


56(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Z analýz a terénního šetření v oblasti Šumperska jasně vyplývá, že rozhodujícími formami cestovního ruchu, na které by se prioritně měl IPRÚ soustředit, jsou (seřazeno podle pořadí významnosti): - lázeňské a wellnes pobyt doprovázené trendovou sportovní infrastrukturou zásadního charakteru; - zimní sporty a rekreační pobyty v horách; - letní rekreace a pobyty v horách; - městská turistika; - pěší turistika a cykloturistika; - alternativně specifické formy venkovské turistiky. 2.5

Možnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU

Dotační možnosti pro rozvoj cestovního ruchu v České republice jsou primárně řešeny regionálními operačními programy, v tomto případě regionu soudržnosti Střední Morava. Jedná se o prioritní osu 3 – Cestovní ruch. Alternativa o možnosti využití dotačního titulu – Integrovaný operační program ČR 2007 – 2013 je zcela vyloučena, kdy z programového dokumentu vyplývá, že „Ani jedna z prioritních os není zaměřena na přímou podporu infrastruktury cestovního ruchu, ta je podporována pouze z Regionálních operačních programů“ (kapitola 3.5. a 3.6. – Výchozí stav/zdůvodnění prioritních os 4a, 4b (strana 143 dokumentu). Dalším možným dotačním titulem je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Jedná se o projekty zaměřené na ochranu a obnovu kulturního a přírodního bohatství, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyžařských stezek a tras, zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity, zřizování a činnost turistických informačních center, tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace apod. Při přípravě projektu do OP přeshraniční spolupráce pak je nutno mít na zřeteli přímý přeshraniční efekt a dopad tak, jak vyplývá ze znění kapitoly 8.3.1. Prováděcího dokumentu k ROP, pasáž koordinace s intervencemi dalších programů (strana 92 verze č. 0.6).

Strana 57 (celkem 156)


Socioekonomická analýza území

2.6.1 Lokalizace a geografický popis

Obrázek 1: Mapka katastrů obcí Svazku obcí údolí Desné

Geograficky leží Šumpersko v Olomouckém kraji, v severovýchodní části okresu Šumperk v přímé návaznosti na okresní město Šumperk. Nachází se v Hrubém Jeseníku a na západě zasahuje do Hanušovické vrchoviny. Obce Sobotín, Loučná nad Desnou a místní část Velkých Losin Maršíkov leží na hranici CHKO Jeseníky. Šumpersko se vyznačuje překrásnou a rozmanitou přírodou. Jádro oblasti je horské až velehorské, ale těsně pod horami se rozprostírají velké kotliny a nížiny. Nejmohutnějším horstvem je Hrubý Jeseník, kterému vévodí Praděd (1492 m) nejvyšší hora Moravy. Pozoruhodná příroda je na mnoha místech chráněna ať již formou rezervací, chráněné krajinné oblasti nebo zón klidu. Druhým největším pohořím s přírodou stejně krásnou a divokou je Králický Sněžník, pohraniční pohoří, o které se dělí Česká republika s Polskem. Jeho středem je mohutná kupa stejného jména (1424 m) s rozsáhlými holemi a překrásnými výhledy. Na jižním svahu kopce Klepý (1143 m) se nachází uzel 58(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko rozvodí tří moří - Severního, Baltského a Černého. Řeka Morava, která v této oblasti pramení, je zásobárnou vody pro celou Moravu. Třetím velkým pohořím jsou Rychlebské hory, málo navštěvované a takřka zapomenuté. I díky tomu v nich dnes mohou žít vzácní ptáci, např. tetřevi. Přírodního bohatství od nepaměti člověk využívá ve svůj prospěch. V místech, kde vyvěrají sirné prameny, byly založeny lázně Velké Losiny, u kterých lidé nacházejí ztracené zdraví. Voda z vrtu ve Velkých Losinách je nejteplejší známou vodou na Moravě. V údolí řeky Divoké Desné byla vybudována přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně - dílo zatracované i vychvalované, kterým člověk spoutal řeku a nutí ji, aby mu sloužila. Mikroregion se nachází v chladné oblasti. Vysoké hodnoty srážek s vydatnými dešti, vysokou sněhovou pokrývkou a dlouhodobým táním zvyšují vodnost v mikroregionu pramenících a protékajících vodních toků Divoké Desné a Merty, Rejchartického potoka, Černého potoka a Losinky.

Šumperk Území města Šumperka se nachází v severozápadní části Moravy v Olomouckém kraji. Město je označováno za bránu do Jeseníků. Nejvyšší nadmořské výšky dosahují Městské skály (689 m), nejnižší bod (298 m. n. m.) leží v místě, kde území opouští řeka Desná. Město se rozkládá na ploše 2790 ha, což představuje zhruba 2 % rozlohy okresu a 0,5 % rozlohy kraje a má 28 510 obyvatel.

Loučná nad Desnou (rozloha 9 429 ha, počet obyvatel 1920) Loučná se táhne údolím Desné podél silnice ze Šumperka do Jeseníku (střední nadmořská výška 490 m). Součástí Loučné jsou osady Rejhotice, Kociánov a Filipová. Roku 1961 byly k Loučné nad Desnou připojeny Kouty nad Desnou s osadou Přemyslov.

Rapotín (rozloha 1404 ha, počet obyvatel 2 871) Rapotínský katastr o rozloze 1404 hektarů je na východě lemován tokem řeky Desné. Z jejího údolí se zvedá směrem k severu a Bukovým kopcem dosahuje výšky 641 m. Řeka Desná přijímá v Rapotíně z pravého břehu Rejchartický potok. Obec má střední nadmořskou výšku 345 m a je rozložena mezi řekou Desnou a silnicí ze Šumperka, která se v polovině Rapotína rozvětvuje jednak přes Červenohorské sedlo do Jeseníku, jednak přes Sobotín do Rýmařova. Desná odděluje Rapotín od Vikýřovic a od Petrova nad Desnou.

59(156)


Sobotín (rozloha 4399 ha, počet obyvatel 2539) Obec leží v nadmořské výšce 445 m. Vine se úzkým údolím Klepáčovského potoka podél významné silnice Šumperk - Ostrava (E11) od východního konce Petrova nad Desnou až k západnímu konci Rudoltic. Součástí obce Sobotín jsou čtyři místní části: Klepáčov, Petrov nad Desnou, Rudoltice, Terezín.

Velké Losiny (rozloha 4650 ha, počet obyvatel 2887) Velké Losiny se táhnou od Bukovic a dále pak údolím potoka Losinky. Střední nadmořská výška obce činí 411 m. V letech 1938 až 1945 a znovu od roku 1976 je částí Velkých Losin obec Bukovice, od roku 1976 také Maršíkov, Žárová (Nová Ves), Horní Bohdíkov a od roku 1990 místní část Ludvíkov. Katastr Velkých Losin tak dosáhl velikosti 4583 hektarů.

Vernířovice (rozloha 3330 ha, počet obyvatel 172) Vernířovice se rozkládají v nadmořské výšce 524 m v úzkém horském údolí říčky Merty protékající mezi horami. Rozsáhlý katastr měří 3330 hektarů a je převážně pokryt lesy a holemi Hrubého Jeseníku. Na severu je to Rudná (915 m), kozí hřbet (1040 m) a Mravenečník (1343 m), na východě Břidličná hora (1355 m), Jelení hřbet (1367 m) a Pec (1312 m), na jihu Havraní vrch (778 m) a Suchý vrch (824 m).

Vikýřovice (rozloha 1175 ha, počet obyvatel 2019) Částí Vikýřovic byla trvale osada Krenišov, jež zanikla ve dvacátých letech stavebním splynutím obcí. Za okupace, v letech 1938 až 1945, byly Vikýřovice částí Rapotína. V roce 1976 se staly částí Šumperka, ale v roce 1990 se obec opět osamostatnila. Vesnice má střední nadmořskou výšku 335 m a je rozložena na levém břehu Desné, která ji odděluje od protějšího Rapotína. Na jižním okraji obce splynula s Vikýřovicemi osada Krenišov.

2.6.2 Kulturně historický vývoj

Šumperk Šumperk vznikl v průběhu 13. století na zeměpanském území s největší pravděpodobností v souvislosti s těžbou drahých kovů. Město bylo nepřetržitě v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. Přes velké 60(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko zadlužení a několikeré katastrofy, které Šumperk postihly (morové epidemie v letech 1571-1572 a 1585), znamenala druhá polovina 16. a počátek 17. století pro město jeden z vrcholů rozkvětu a prosperity. Ve městě a předměstí bylo kolem 250 domů a asi 2 000 obyvatel. Dřevěné příbytky nahrazovaly stále častěji zděné domy. Město mělo vodovod a kanalizaci a některé ulice byly dlážděné. Působilo zde deset cechů. Krátký rozkvět Šumperka po třicetileté válce přerušil požár města, který během několika dnů zničil téměř celé město a značnou část předměstí. Další těžkou ranou se pro město stala epidemie moru, která Šumperk postihla v letech 1714-1715. Průmyslová revoluce znamenala velký nárůst obyvatelstva. Jestliže v roce 1790 vykazoval Šumperk 3 344 obyvatel, pak se jejich počet do roku 1869 zvýšil na 7 285 a v roce 1900 již na 11 636 obyvatel. Pozoruhodný rozvoj města se projevil i ve výstavbě. Na přelomu 19. a 20. století vznikla řada honosných veřejných budov a soukromých rezidencí, které projektovali přední architekti monarchie. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván „malou Vídní". Meziválečný vývoj města přinesl vznik několika nových výrobních odvětví. V roce 1937 bylo ve městě na padesát továrních podniků, stovky obchodů a živností. Větší rozvoj města však utlumila hospodářská krize, a tak se konjunktura konce 19. století neopakovala. Dokládá to i počet obyvatel, který se od roku 1910, kdy zde žilo 13 329 lidí, zvýšil do roku 1939 pouze na 15 611 obyvatel. Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu většiny jeho obyvatel. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města. O jeho dalším rozvoji svědčí opět nárůst počtu obyvatel, který se oproti předválečnému stavu zvýšil do roku 2004 na 28 510 obyvatel

Loučná nad Desnou Německý název Loučné Wiesenberg zní v překladu „luční hora“. Toto místní jméno bylo přejato i do českého názvu obce Vízmberk. V roce 1948 byla obec přejmenována na Loučnou shodně s významem „luční“ a roku 1953 byl k názvu dodán rozlišující přívlastek „nad Desnou“. Současnou obec Loučnou tvoří několik původně samostatných obcí a osad. Nejstarší z nich jsou Rejhotice, jejichž německý název Reutenhau vznikl z původního Reittenhau, tj. mýtina či paseka - Reittenova. Byly založeny pravděpodobně ve 14. stol. dřevaři a uhlíři, kteří zde pálili dřevěné uhlí pro zdejší vrchnostenské hamry a pro tavírnu rudy. V osadě samé byla za panství Žerotínů i vysoká pec, která zanikla po vyčerpání rudy v nedalekých železnorudných dolech. Další částí dnešní Loučné byla osada Filipová, založená r. 1773 na pozemcích panského dvora a pojmenovaná po tehdejším majiteli panství, velehradském opatu Filipu Zurim. Další osadou byl Kociánov, založený o 11 let později, rovněž na pozemcích panského dvora, a pojmenovaný po dvorním radovi Kozianovi. Vízmberk sám vznikl mnohem později. Původně jen jako zámek, který 61(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko vybudoval na místě dřevěného loveckého zámečku počátkem 17. století mladší syn Jana ml. ze Žerotína Přemysla. Kolem zámku vzniklo menší podzámčí tvořené dvorem, mlýnem a hostincem. Roku 1774 byla k zámku přistavěna kaple, o deset let později rozšířená na farní kostel sv. Cyrila a Metoděje. Ves sama pak vznikla roku 1799, a to na částech katastru Kociánova a Filipové. V roce 1833 koupil vizmberské panství tehdejší nejvyšší kancléř moravský Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Nepomyšle.

Kouty nad Desnou (Winkelsdorf) Místní část Loučné nad Desnou jsou nejsevernější a nejvýše položenou částí vymezeného území Šumpersko. Byly založeny v koutu chráněném před severními a východními větry. Odtud pochází jejich české i německé jméno. V minulosti rozlišované osady Annín (německy Annanberg) a Andělské Žleby (Engelsthal) posléze ztratily svou relativní samostatnost. Místní částí Koutů zůstala jen katastrální obec Přemyslov. Od roku 1961 jsou Kouty nad Desnou i Přemyslov částmi Loučné nad Desnou. Na obecní pečeti z poloviny 18. Století byla písmena WD (Winkelsdorf). Kouty vznikaly postupně kolem mlýna, který zde získal Bedřich Otto od losinských Žerotínů roku 1718. Další impuls k rozšíření osady dala losinská vrchnost založením sklárny roku 1769 ve vzdáleném údolí Hučivé Desné, asi hodinu od dnešní osady Annín (byla postupně vybudována v letech 1803 až 1815 drvoštěpy, najímanými k mýcení lesů), a odtud roku 1829 do Rapotína, aby se stala základem slavných rapotínských skláren. V roce 1834 žilo v Koutech ve 107 domech 628 obyvatel a v Přemyslově ve 25 domech 159 obyvatel.

Rapotín Pro vysvětlení jména obce Rapotín je více možností. Může platit, že původní je německý název Reipotendorf (zkrácený na Reitendorf), odvozený z osobního jména Reipot (domácká podoba ke jménu Reginbald). Rapotín by podle toho byl "vsí Reipotovou". Do češtiny byl název přejat v podobě Rapotín a záměnou s osobním jménem Rapota vznikl dnešní název. Avšak není vyloučeno, že německé Reipotendorf vzniklo jako česko-německé hybridní jméno právě přikloněním staršího domácího Rejpotín k německému Reipoten, a to ještě dříve než bylo jméno vůbec zapisováno. Pečetním znamením obce byla tradice zkřížená s krojidlem. Částí Rapotína byla trvale osada Ludvíkov. Za okupace v letech 1938 až 1945 byly s Rapotínem spojeny obce Petrovice a Vikýřovice. V roce 1976 byly k obci administrativně připojeny Rejchartice. Katastr se touto integrací rozšířil na 2152 hektary. Po roce 1980 byly obce Rapotín formálně připojena k Šumperku, ale v roce 1990 se obě znovu osamostatnila.

62(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Rapotínský katastr o rozloze 1404 hektarů je na východě lemován tokem řeky Desné. Z jejího údolí se zvedá směrem k severu a Bukovým kopcem dosahuje výšky 641 m. Řeka Desná přijímá v Rapotíně z pravého břehu Rejchartický potok. Počet obyvatel v Rapotíně v letech jednotlivých sčítání kolísal, ale od poloviny 19. Století nikdy neklesl pod 2000 osob. V roce 1900 žilo v Rapotíně ve 242 domech 2449 obyvatel (z toho v Ludvíkově ve 12 domech 63 osob), jen 153 z nich se hlásilo k české řeči. Počet rapotínských obyvatel kulminoval v roce 1930, ve 447 domech žilo 2965 osob, z nichž bylo 258 Čechů. Přestože bylo německé obyvatelstvo po druhé světové válce odsunuto, byl Rapotín v bezprostřední blízkosti Šumperka a s možností získat zaměstnání ve zdejší sklárně i atraktivním místem pro nové osídlence. V roce 1950 zde žilo ve 494 domech 2 235 obyvatel. V současné době žije v obci 2 871 obyvatel. Vesnice je v pramenech poprvé zmiňována v roce 1391. Po celou dobu existence patrimoniálního zřízení náležela k šumperskonovohradskému, od 16. století velkolosinskému panství. V 16. století byl v Rapotíně farní kostel zasvěcený sv. Jakubovi. Podle lánového rejstříku hospodařil v roce 1677 ve vsi již pozoruhodný počet 85 usedlíků. V roce 1770 byla severozápadně od Rapotína založena majitelem panství Ludvíkem Antonínem ze Žerotína činžovní osada Ludvíkov (německy Ludwigsthal) a v průběhu příštích deseti let byly na opačné straně katastru založeny Nové Domky (Neuhäusel).

Sobotín V latinských textech Sobecinna, v německých Zöptau, Zepta, Zeyptendorf. Původ jména pochází z osobního jména Sobota, německý název Zöptau byl převzat z českého. Obecní pečeť, používaná od poloviny 17. století, nesla symboly zdejších železných hamrů – kovadlinu s kladivem, kleště a kolo na dlouhé ose. Již roku 1350 je v Sobotíně uváděn kostel s farou, připomínanou v listině, jíž bylo vytvořeno litomyšlské biskupství. Z významnějších rodů, které vlastnily Sobotín, existuje zmínka o pánech z Kravař v roce 1399, v první polovině 15. století jsou uváděni jako majitelé Kunát Šilstrát a Machna ze Sobotína. V druhé polovině 15. století se soudil známý šlechtic Jiří starší Tunkl z Brníčka o sobotínské panství s tehdejším držitelem rytířem Jindřichem z Lazů. Pak Sobotín připadl českému králi Vladislavovi II. Jagelonskému, který roku 1496 přepustil tvrz a ves Sobotín i s železným hamrem držitelům úsovského panství, pánům z Vlašimi, ale ti se již následujícího roku panství zbavili. Z dalších majitelů byli nejznámější páni ze Žerotína, kteří získali Sobotín roku 1504. Dočasně byl v letech 1558 až 1578 držitelem statku Václav Berka z Dubé, za něhož byla v obci fara, rychta, hamr a dvůr. Potom však Žerotínové

63(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko připojili sobotínský majetek k losinskému panství, po jehož rozdělení přešel trvale k panství vizmberskému. V roce 1605 byl postaven kostel sv. Vavřince za pastora Göpperta z nekatolické modlitebny, v letech 1780 až 1792 byl rozšířen a v letech 1845, 1935 a 1964 opraven. Fara po bitvě na Bílé hoře zanikla a byla obnovena, pochopitelně jako katolická, teprve v roce 1676. V sobotínském kostele došlo za faráře Schmidta ke známé události, která byla záminkou k zahájení čarodějnických procesů. Vernířovická žebračka totiž vyjmula po přijímání z úst hostii, neboť se tehdy věřilo tomu, že pokud podá hostii krávě, bude lépe dojit. Její čin však byl zpozorován, žebračka zatčena a vyslýchána. Za domnělé čarodějnictví byli upáleni rychtář Axmann se svou manželkou. Sobotínská škola je třetí nejstarší v oblasti Šumperska. V roce 1951 byla otevřena úplná základní škola. Sobotín patří mezi největší obce šumperského regionu. Mezi místí části Sobotína patří Klepáčov, Petrov nad Desnou, Rudoltice a Terezín.

Velké Losiny Velké Losiny, největší vesnici šumperského i pozdějšího losinského panství, vystavěli němečtí kolonisté již ve 13. století jako tehdy nejsevernější obec v údolí Desné. První osadníci dali vesnici jméno Ullersdorf, pravděpodobně po lokátorovi, který založení obce organizoval. Český název Losiny byl odvozen ze jména potoka Losinky, německy Lustbach. Přívlastek Gross (Velké) před názvem vesnice se objevuje až od 18. století jako rozlišení od Nových Losin. První zmínka o Velkých Losínách pochází z roku 1351, kdy byl ve vsi farní kostel. V následujícím století byla vesnice sídlem královského leníka, který zde již tehdy žil pravděpodobně na tvrzi. Po smrti Přemka ze Žerotína (zemřel kolem 1558) si jeho syn Jan zvolil losinskou tvrz za své budoucí sídlo. Tvrz postupně rozšiřoval do podoby tříkřídlého pozdně renesančního zámku. V Losinách, centru svého panství, dal Jan vybudovat hospodářský dvůr, pivovar a druhý losinský mlýn. Dřevem dal vyložit původní tůň s léčivou vodou, aby mohla být využita ke koupání vedle van po jejím obvodu. Losinská "Teplice Losinská", jak byly tehdy léčivé lázně označovány, patřila v 16. století ke známým moravským lázeňským zřídlům. Na sklonku 16. století se usadil v losinách papírník a založil zde dodnes trvající tradici papírenské výroby. Zvyšování robotních povinností vedlo ke třem poddanským vzpourám (v letech 1581, 1620 až 1621 a 1659 až 1662), kterých se Losinští aktivně účastnili. Druhá z nich skončila slibem poslušnosti poddaných, třetí dokonce popravou tří vůdců vzpoury. Tři čtvrtiny konfiskovaného majetku Žerotínů za účast 64(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko ve stavovském povstání v letech 1618 - 1620 nakonec Žerotínové se svolením císaře vykoupili. Jejich přestup ke katolickému náboženství byl odkládán. Také rekatolizace probíhala na jejich panství pomaleji, než jinde v okolí. V době švédské okupace severní Moravy v závěru třicetileté války uchránil majetky a životy poddaných na losinském panství ochranný list švédského generála Torstensona. Roku 1678 započaly v Losinách procesy s údajnými čarodějnicemi. Přes třicet obětí zde skončilo v plamenech hranic, mnohé z nich pocházely přímo z Losin. Teprve v roce 1692 byly procesy zastaveny. Nového rozvoje se Losiny dočkaly za Jana Ludvíka ze Žerotína (1716 - 1761), který dal v obci mezi jiným postavit novou sýpku, vedle losinského kostela kapli s rodinnou hrobkou, v zámku byla zbudována barokní kaple a současnou podobu dostala i barokní křídla zámku, u kterého vznikla francouzská zahrada s nákladnou sochařskou výzdobou a vodními efekty. Za jeho syna Ludvíka Antonína doznaly rozvoje losinské lázně, v nichž byly postaveny dvě lázeňské budovy pro hosty. Ten však v roce 1802 prodal losinské panství Karlovi knížeti z Lichtenštejna. V roce 1850 skončila historie losinského panství a obec Velké Losiny byla přičleněna v rámci šumperského politického okresu k soudnímu okresu Vízmberk (Loučná nad Desnou). Absence větších průmyslových podniků ve Velkých Losinách se začala postupem doby jevit jako přednost této lázeňské a turisticky atraktivní obce. Vedle ruční papírny zde byly pouze pily, mlýny, tkalcovna, výrobna zařízení pro mlýnské provozy a některé menší podniky. Ve druhé polovině 19. století zde došlo k výstavbě dalších lázeňských objektů a k přestavbě budov v lázeňském centru, vzácnými dřevinami byl osázen lázeňský park. Dominantou lázní se v roce 1913 stalo sanatorium Tesstal. Losiny se postupně stávaly oblíbenou zastávkou turistů putujících do nedalekých Jeseníků, které zde přitahoval romanticky vyhlížející zámek a odpočinek v udržovaných parcích kolem zámku a lázní.

Vernířovice Německé jméno obce Wermsdorf vzniklo zkrácením z Wernersdorf, což znamená Wernerova ves. Také česká podoba pochází od osobního jména Werner, které bývalo používáno i v podobách Vernéř či Verníř. Vernířovice bývaly hornickou obcí. Doba jejich vzniku není přesně známa, usuzuje se však, že se příliš neliší od doby založeni sousedního Sobotína, s nímž je poutalo dolováni a zpracováni železa. Z jejich okolí se dodávalo po 400 let vrchnostenským železným hutím v Sobotíně nejvíc hematit-magnetitové rudy, která založila jejich proslulost. První písemná zmínka o Vernířovicích z r. 1558 sděluje, že byly pustou vsí, ale již asi po dvaceti letech byla ves opět osazena lidmi z okolních obcí a byla součástí losinského panství. Po roce 1848 byla obec přičleněna k vízmberskému 65(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko soudnímu okresu v politickém okrese Šumperk. K ruční papírně přibyla pila a od r. 1917 malá továrna na dřevitou vlnu. Ve třicátých letech 20. stol. byla v provozu rovněž brusírna křištálového skla. Zdejší škola byla do roku 1900 rozšířena na trojtřídní. Po roce 1945 nebyl provoz vernířovických průmyslových podniků obnoven a vesnice se pozvolna stávala především rekreačním střediskem a východiskem turistických tras do Hrubého Jeseníku.

Vikýřovice O obci Vikýřovice pochází první zmínka z roku 1391, v té době doložena listinou markraběte Jošta. Věnné vklady Žerotínů v Zemských deskách z let 1558-1575 vedou obec pod názvem Vidéřovice, Vikejřovice a Vigařovice. Katastr losinského panství uvádí v roce 1591, že se ve Vikýřovicích nachází jedna tvrz, jeden dvůr, rychta a 27 usedlých s 54 pruty polí. V roce 1921 byl k Vikýřovicím přičleněn Krenišov, o němž je zmínka z roku 1594. Při první pozemkové reformě došlo ke zrušení vikýřovického dvora a rozprodeji pozemků. Příděly obdrželo po zaplacení zejména 18 rodin emigrantů z Volyně a Zelova. Ti vytvořili v téměř ryze německé obci českou komunitu. Zasloužili se také o vybudování sboru Bratrské jednoty baptistů a v roce 1929 byla otevřena jimi zbudována modlitebna. Vztahy mezi Němci a českou menšinou byly v obci vždy na dobré úrovni. Narušila je až 2. světová válka, kdy byli češi zčásti donuceni k vystěhování. Obec v té době také ztratila svou samostatnost, neboť byla připojena k Rapotínu. V roce 1946 proběhl odsun původních německých obyvatel.

2.6.3 Technická infrastruktura a vybavenost

Šumperk Prioritou zůstává zajištění kvalitního dopravního napojení města na hlavní republikové tahy. Jedná se o dobudování kapacitní silniční komunikace ve směru od Mohelnice, elektrifikaci železniční trati do Zábřeha na Moravě, kvalitní napojení na cyklistickou trasu Eurovélo (Moravská stezka), případně zvýšení významu letiště jako základny nejrychlejšího a nejdynamičtěji se rozvíjejícího druhu dopravy. V hromadné dopravě je nutno rozšiřovat a zkvalitňovat integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje. Současně je však zapotřebí urychleně budovat síť městských cyklistických stezek a páteřní tahy pěšího provozu včetně bezbariérového řešení. To vše přispěje k udržení příznivého poměru dělby přepravní práce. V komunikační síti je nutno pokračovat v rekonstrukcích hlavních komunikací, hlavně městského okruhu a těch komunikací, které budou v budoucnu plnit funkci přivaděče

66(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko na čtyřpruhovou komunikaci. Dbát je potřeba zejména na separaci jednotlivých druhů dopravy, a tím zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu. Při úpravě dopravních režimů se navrhuje využít jak rozšíření počtu stávajících světelně řízených uzlů, tak rovněž přestavby rizikových křižovatek na okružní křižovatky. Město musí odstranit disproporce při zvyšující se poptávce po odstavných stáních s vyloučením rizika neprůjezdnosti komunikací vozidly integrovaného záchranného systému. Pro zajištění optimálního rozvoje všech druhů dopravy je bezpodmínečně nutné systematicky získávat a vyhodnocovat dopravní data a mít k dispozici systémový nástroj řízení jak po stránce dlouhodobé, tak i operativní (model, generely nebo studie). Ve vodním hospodářství je stav dodávek pitné vody vyvážený a zdrojově dostatečný. Množství vyrobené pitné vody se v posledních dvou letech stabilizovalo. Prioritou nadále zůstává postupné snižování ztrát v rozvodech. U kanalizační sítě je situace obdobná. Postupně zde dochází ke snižování objemu čištěných odpadních vod v návaznosti na snižování podílu dešťových vod. Rozvoj a rekonstrukce těchto sítí probíhá plně v režii vlastníků v závislosti na jejich investičních možnostech a míře úspěšnosti využití dotačních titulů. Výrazný nárůst spotřeby pitné vody související s požadavky na čištění odpadních vod se do roku 2015 neočekává. U zásobování města elektrickou energií, zemním plynem a teplem z domovních a blokových kotelen a systému CZT lze konstatovat vyvážený stav s dostatečnou výkonovou a přenosovou rezervou. Až na výjimky (v některých místních částech a rozvojových plochách pro podnikání a bydlení) nelze očekávat výrazný nárůst spotřeby těchto energií. Případné nároky na územním plánem avizované navýšení potřeby jednotlivých energetických médií pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti a komerčních aktivit lze řešit ze stávajících energetických zdrojů. Pozitivním přínosem může naopak být využití potenciálu energetických úspor a výkonových rezerv vzniklých v důsledku zrušení energeticky náročných výrob, strukturálních změn průmyslového sektoru či realizací úsporných opatření, zejména u objektů bydlení a občanské vybavenosti. Co se týká rekonstrukce rozvodných sítí a zvýšení spolehlivosti dodávek energie, je tato činnost plně v kompetenci dodavatelů a je prováděna plánovitě a v dostatečné míře. V posledních šesti letech zde byly ze zdrojů města a vlastníků sítí vynaloženy poměrně vysoké investiční prostředky. Problematika územního plánování spojená s využíváním a zakládáním rozvojových ploch pro bydlení a podnikání je z pohledu ryze územního plánování řešena uspokojivě. Nicméně se jedná o řešení do kterého nejsou zahrnuty vazby, které by reagovaly na současný vývoj prezentující vlivy vlastnických vztahů, navazující dopravní a technické infrastruktury, záplavového území a geologických podmínek, které "reálný" rozvoj těchto ploch více či méně omezují. Na základě vyhodnocení těchto vazeb, lze tedy přijmout tento závěr: město Šumperk má kromě stávajících průmyslových zón, 67(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko v současnosti minimum, rozvojových ploch.

majetkově

připravených

a

zainvestovaných

Tabulka 33: Ostatní obce - Základní údaje o ostatních obcích Šumperska – 2000 Loučná Charakteristik Velké Vikýřovic nad Rapotín Sobotín Vernířovice a Losiny e Desnou Počet částí 5 2 5 5 1 1 obce Katastrální 4650 9429 ha 1404 ha 4399 ha 3329,7 1175 ha výměra (ha) ha Počet obyvatel 1920 2871 2539 2887 172 2019 Z toho produktivním 1214 1832 1538 1830 114 1275 věku Průměrný věk 35,9 35,8 38,5 36,5 38,0 36 Pošta Ano Ano Ano Ano Ne Ano Škola Ano Ano Ano Ano Ne Ano Zdravotnické Ano Ano Ano Ano Ne Ne zařízení Policie (vč. Ne Ne Ne Ano Ne Ne městské a obecní) Celnice Ne Ne Ne Ne Ne Ne Banka Ne Ne Ne Ne Ne Ne Spořitelna Ne Ne Ne Ne Ne Ne Bankoautomat Ne Ne Ne Ne Ne Ne Směnárna Ano Ne Ne Ano Ne Ne Benzinová Ano Ne Ne Ano Ne Ne čerpací stanice Kanalizace Ano Ano Ano Ano Ne Ano (ČOV) Vodovod Ano Ano Ano Ano Ne Ano Plynofikace Ano Ano Ano * Ano Ne Ano Zdroj: ČSÚ, * z 50% je obec plynofikována

68(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Výřez mapky silniční sítě mikroregionu

V uplynulém období došlo k obnově některých úseků silnice č. I/44 Mohelnice - Bludov – Rapotín – Červenohorské sedlo – Jeseník – Mikulovice. Územní generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníky je zpracován na základě objednávky Olomouckého kraje. Generel je pořízen jako územně plánovací podklad Krajského úřadu Olomouckého kraje po dohodě s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, tj. příslušnými orgány územního plánování, za účelem prohloubení, upřesnění a rozvinutí dosavadního řešení dopravy, rekreace a cestovního ruchu, které je obsaženo ve schváleném Územním plánu velkého územního celku Jeseníky, a to ve vazbách na jednotlivé rekreační krajinné celky a způsoby jejich využívání včetně potřebného upřesnění základních kapacitních možností. Hlavním cílem Generelu je předložit řešení, která budou vytvářet podmínky pro trvale udržitelný rozvoj v území, zajišťující komplexní řešení ekologických, sociálních a ekonomických problémů, a to ve vzájemných souvislostech; to znamená skloubení jedné z hlavních funkcí území – rekreace a cestovního ruchu – se specifičností daného území s obrovskými přírodními hodnotami, které je třeba uchovat a chránit. Přitom je třeba respektovat zásady celostátní regionální politiky s cílem udržení základní sídelní kostry daného území a jeho životaschopnosti při zachování kulturní a historické charakteristiky oblasti.

69(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Generel je zpracován jako koncepční materiál, který stanovuje základní možnosti řešení a rozvoje území v oblasti dopravy a cestovního ruchu. Generel má sloužit jako podklad pro zpracování podrobnějších dokumentací, tj. navazujících územních a regulačních plánů, a pro vypracování projektových dokumentací, které budou již konkrétně řešit jednotlivé aktivity s definitivním umístěním v terénu.

Povodně roku 1997 V červenci roku 1997 postihla celé území mikroregionu ničivá povodeň, která výrazným způsobem negativně zasáhla do krajiny a napáchala materiální škody velkého rozsahu na soukromém, státním a obecním majetku. Likvidace těchto škod si vyžádá několik let. Vlivem povodně došlo ke zničení koryt řek a v lesních porostů v jejich blízkosti. Ve velkém rozsahu byla zničena infrastruktura mikroregionu, především silnice a cesty, mosty, lávky, rozvody plynu a elektřiny, telefonní obvody, kanalizační síť, studny. Povodeň napáchala škody ve všech průmyslových podnicích a v některých podnicích musela být na delší dobu zastavena výroba. Povodeň rovněž zničila několik obytných objektů. Mnoho lidí přišlo o přístřeší, ztráty na životech nebyly žádné. Pršet začalo v sobotu 5.7. večer (denní srážkové úhrny v přeháňkách a bouřkách s ní spojených dosáhly hodnot 3 - 35 mm) a přestalo až ve středu 9.7. v poledne (dopoledne začala tlaková níže konečně ustupovat k východu, srážky ustaly a oblačnost se protrhala. Extrémnost srážek potvrzují naměřené úhrny za čtyři kritické dny 5.-8.7.1997. Až na výjimky napršelo za toto období všude více než 100 mm, což se dá srovnat s dlouhodobým červencovým průměrem. Povodeň značně ochromila železniční přepravu na horní část trati (Petrov nad Desnou - Kouty nad Desnou). Z toho důvodu bylo Ministerstvem dopravy ČR rozhodnuto o zrušení celé trati (Šumperk – Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín). S tímto nesouhlasily okolní obce a založily sdružení Svazek obcí údolí Desné. Svazku obcí údolí Desné se podařilo získat trať do pronájmu. Stavební obnova železnic (firma vybraná na základě výběrového řízení) začala trať rekonstruovat již na podzim 1997 a 30. 4. 1998 byl zprovozněn úsek Šumperk – Sobotín. Od 1. prosince 1998 byl zprovozněn úsek Petrov nad Desnou - Velké Losiny a dále do Koutů nad Desnou byla zavedena náhradní doprava. Celá trať byla zprovozněna od následujícího jízdního řádu (30. 5. 1999). Na trati byly zřízeny 3 nové zastávky a došlo i ke zvýšení počtu vlakových spojů. Rok po povodni byla převážná část škod odstraněna, byla obnovena a opravena většina silnic a převážná část místních komunikací, mosty, lávky. Dále byla opravena vodovodní a kanalizační síť, plynové, elektrické a telefonní rozvody. Přesto si obnova poškozeného území vyžádá v příštích letech ještě velké úsilí a značné finanční náklady na prevenci proti případným obdobným katastrofám. Především v horní části toku Desné je nutné vybudovat taková protipovodňová 70(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko opatření, která by byla schopna při případných přívalových deštích.

zadržet

větší

množství

vody

Vodní hospodářství - ochrana vod Předmětné území má bohaté zásoby podzemních vod. V regionu je povodí vodárenského toku Desná. Nosnou technickou infrastrukturou vodního hospodářství je rozvod pitné vody. Všechny obce jsou zásobeny pitnou vodou z veřejného vodovodu. Druhou nosnou prostorovou sítí vodního hospodářství je síť kanalizační. Pět obcí má vybudovanou veřejnou kanalizační síť. Hlavním cílem vodohospodářské problematiky je ochrana podzemních zdrojů pitné vody, a to v souvislosti s ukládáním odpadů a zemědělským hospodařením, obnovení ekologické stability krajiny a její retenční funkce. Ze současných i výhledových vodárenských funkcí vyplývá mimořádný význam vývoje úrovně čistoty vodních toků. V mikroregionu se nachází lázně v obci Velké Losiny, najdeme zde zřídla minerálních pramenů např. Eliška, Marie, Karel, Marie Terezie, Studna u Kaple.

Energetické sítě Na území Loučné nad Desnou se nachází přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně s instalovaným výkonem 2 x 325 MW, pracující v hlavní rozvodné síti elektrárenské společnosti ČEZ. Ve společném areálu této elektrárny se dále nachází trojice větrných elektráren o souhrnném výkonu 1,135 MW a pokusná fotovoltaická elektrárna. Celým územím Svazku pak prochází vedení VVN 400 kV, spojující PVE Dlouhé Stráně s rozvodnou Krasíkov, o délce 58 km. Přímo v jednotlivých obcích se nachází několik malých vodních elektráren soukromých majitelů (Loučná n. D. – 4, Rapotín – 2, Sobotín – 3, Velké Losiny – 3), které však zásadním způsobem neovlivňují energetickou situaci v obcích. Rozvody zemního plynu Napříč celým územím Svazku prochází vysokotlaký plynovod na trase Šumperk – Jeseník Především díky blízkosti tohoto páteřního rozvodu je stav plynofikace převážné většiny obcí na území Svazku na vysoké úrovni.

71(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tabulka 34: Stav plynofikace jednotlivých obcí Obec / ukazatel Loučná nad Desnou Rapotín Sobotín Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice

Počet regulačních Odhad pokrytého stanic VT/ST na území území obce

Max. výkon regulačních stanic na území obce (m3/hod)

80 %

4

4 100

90 % 40 % 95 % 0% 100 %

1 2 1 0 1

2 000 3 000 3 000

Zdroj: ČSÚ

Rozvody tepla V žádné z obcí není zavedeno centrální zásobování teplem, pouze na sídlištích a případně v blízkém okolí fungují výtopny zásobující více bytových domů a provozoven. Tyto kotelny jsou buď ve správě obcí (Rapotín, Velké Losiny), nebo patří soukromým společnostem (Loučná nad Desnou). Vzhledem k vysokému procentu plynofikace se ve většině zdrojů pro výrobu tepla používá jako palivo zemní plyn. Zbytek podílu pak pokrývají tuhá paliva (především hnědé uhlí) a elektrická energie. Tři obce Svazku (Rapotín, Velké Losiny, Vikýřovice) již mají zpracovaný Energetický dokument obce, který se po projednání zastupitelstvem může stát součástí územního plánu obce a je vodítkem pro další energetický vývoj v obci.

2.6.4 Průmysl a služby (Ekonomické prostředí)

Šumperk Vývojové perspektivy ekonomiky města jsou optimistické, souvisí jak se vstupem země do EU, tak i s posilováním role Šumperka jako místa vhodného k podnikání, což dokládá nárůst počtu ekonomických subjektů z řad místních obyvatel, tak i z řad zahraničních investorů. Jako nosné se ukazují zejména obory zaměřené na ferity, na výrobu nástrojů, nářadí, keramiky pro technické účely a supertvrdých materiálů. Významnou zůstává nadále i modernizace kolejových vozidel, výroba elektrických strojů a přístrojů a rovněž i tržní služby včetně cestovního ruchu. Přes relativně pozitivní vývoj v ekonomické struktuře je nutné ji dále diverzifikovat, což souvisí se vzájemnými obchodními vazbami některých subjektů a rizikem recese

72(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko na dílčích trzích, která by se mohla odrazit i v navazujících podnikatelských aktivitách. K relativně dobrým ekonomickým podmínkám přispívá kromě lokalizace úspěšných podnikatelských subjektů (s unikátní výrobou v celoevropském měřítku a vysokým podílem výzkumu a vývoje) i kvalifikovaná pracovní síla v technických profesích, která se stala i jedním z klíčových faktorů lokalizace investorů v Šumperku. Dostupnost kvalifikované pracovní síly a místní původ některých investorů v průmyslové zóně jsou zárukou toho, že nedojde k realokaci investice po vyčerpání udělených zvýhodnění. Míra nezaměstnanosti v šumperském okrese je v posledních letech stabilizována nad průměrem ČR, osciluje okolo 10 – 11 %. Co se týká regionálních vlivů na snížení nezaměstnanosti, jednou z možností je využití dosud plně neobsazené průmyslové zóny v Šumperku. Velmi nepříznivě se pro město jeví počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Ve srovnání s celostátním průměrem má město Šumperk velmi vysoký počet uchazečů na jedno pracovní místo a v rámci Olomouckého kraje dosahuje průměrných hodnot. Tato negativní skutečnost je způsobena nízkým množstvím volných nabízených pracovních míst v Šumperku. Ve srovnání s ČR a Olomouckým krajem má šumperský okres vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad dvanáct měsíců). Naopak pozitivním faktem na trhu práce je velmi nízký podíl vysokoškoláků na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání.

Loučná nad Desnou Po roce 1989 došlo v hospodářství v obci k určitým změnám. Většina firem strojírenského a dřevozpracujícího průmyslu zaznamenala určitý pokles výroby, který byl do dnešního dne již vyrovnán. V mnoha případech došlo ke změně majitelů firem, sortiment však zůstal z 90 % zachován. Z významnějších podniků lze jmenovat např. Velosteel, s. r. o. s cca 300 zaměstnanci (výroba součástek na jízdní kola), Paywood , a. s. s 250 zaměstnanci (zpracování dřeva), Desná a. s. (těžba dřeva, služby cestovního ruchu), KP Cambium a. s. s 50 zaměstnanci (opravy dřevařských strojů a zařízení) a PVE Dlouhé Stráně se 40 zaměstnanci. Největší pokles a změny prodělalo zemědělství, které se zúžilo pouze na živočišnou výrobu. Jedním z větších zemědělských podniků působících na území obce je firma Temenec, s. r. o. Bohdíkov. V obci dále působí několik drobných podnikatelů a řemeslníků. Část hospodářství obce představují také zařízení poskytující služby cestovního ruchu (stravování, ubytování).

73(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Rapotín V současné době funguje v obci několik významnějších podniků. Jedná se především o firmu VAB s. r. o. , která zaměstnává zhruba 450 zaměstnanců. Svým výrobním sortimentem se podnik postupně přeorientovává z výroby lisovaných profilů pro Škodu Mladá Boleslav na odbytové požadavky EU, což do jisté míry zaručuje další rozvoj a prosperitu firmy. Z dalších důležitých firem fungujících na území obce lze jmenovat Pilu KOVO-DŘEVO Urban zaměstnávající cca 40 zaměstnanců a akciovou společnost RCP – Recycling Park a. s. s asi 50 zaměstnanci, zabývající se svozem a hospodařením s odpady a správou skládky odpadů. Největším zemědělským podnikem na území obce je Výzkumný ústav pro chov skotu s. r. o. zabývající se jak výzkumem, tak rostlinnou a živočišnou výrobou. Na území obce dále působí několik soukromých zemědělců a také drobných podnikatelů, zabývajících se zpracováním surovin a následnou výrobou nebo obchodem a službami.

Sobotín Po roce 1990 došlo k výraznému rozvoji soukromého podnikání v obci a vzniklo několik nových provozoven, které se významně podílejí na snížení nezaměstnanosti v obci. Z větších podnikatelských subjektů jde např. o firmu Okna Harald, zabývající se výrobou dřevěných EURO oken; dále firmu Zdenět Tesař – POTES, provádějící prodej, revizi a montáž hasících přístrojů; manipulační sklad řeziva Desné a. s.; Hotel Zámek Sobotín; Rekreační středisko Dolte; Motel Gabro. Některé z podniků svou činnost bohužel ukončily, jako např. pekárna, čímž zůstala nevyplněná mezera v tomto druhu podnikání v obci. Největším zaměstnavatelem na území obce, v místní části Petrov nad Desnou, však zůstává podnik Velamos a. s. zabývající se výrobou jízdních kol a potřeb pro cyklistiku. Tento podnik má v obci mnohaletou tradici a působí dodnes, byť po revoluci prošel, stejně jako většina větších podniků, řadou zásadních změn. Ze zemědělských podniků je nejvýznamnější firmou působící v obci Agro Měřín zabývající se chovem skotu. Ve všech částech obce působí další soukromě hospodařící zemědělci a ostatní drobní živnostníci, vyjma místních částí Rudoltice a Klepáčov, ve kterých převažuje především provozování rekreačních objektů.

74(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Velké Losiny V současné době je hospodářství Velkých Losin založeno na rozvoji lázeňství a cestovního ruchu. Většina aktivit je soustředěna právě na poskytování služeb souvisejících s turistikou – stravování, ubytování. Zemědělská výroba v obci se soustřeďuje zejména na trvalé udržení travních porostů formou pastevectví – skot, ovce. Dodnes zde funguje Šlechtitelská a ovocnářská stanice. Perspektiva obce je založena na rozvoji malého a středního podnikání, průmyslová výroba zde nefunguje a ani do budoucna se nepočítá s výraznějším budováním průmyslových zón.

Vernířovice Po roce 1945 nebyl provoz vernířovických průmyslových podniků obnoven a vesnice se pozvolna stávala především rekreačním střediskem a východiskem turistických tras do Hrubého Jeseníku. Pozemky obhospodařoval od roku 1960 Státní statek Šumperk. V současnosti je obec zaměřena na rekreační činnost.

Vikýřovice Od konce roku 1990 získaly Vikýřovice opět samostatnost. Od tohoto roku také došlo k mnohem rychlejšímu rozvoji: oprava cest, budování kanalizace, vodovodu, elektrifikace, plynofikace. K telefonním kabelům byl uložen rozvod kabelové televize, jejíž součástí je infokanál, který slouží k informování občanů o dění v obci. Místní rozhlas byl demontován. Většinu zemědělské půdy v obci obhospodařuje po roce 1990 Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín. Soukromé obhospodařování půdy drobnými zemědělci je proto jen nepatrné. Mezi nejvýznamnější podniky působící na území obce patří firma STS a. s. Šumperk, sídlo Vikýřovice, která zaměstnává asi 80 zaměstnanců, a dále ST Fruit s. r. o. Olomouc s asi 50 zaměstnanci. Další část hospodářství obce tvoří především drobní podnikatelé.

75(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Tabulka 35: Vývoj nezaměstnanosti v obcích Počet nezaměstnaných/míra nezaměstnanosti v % k 31.12.1999 k 31.12.2000 31.8.2001 celkem % celkem % celkem % Loučná nad 101 10,09 87 8,09 71 7,09 Desnou Rapotín 141 9,55 135 9,14 149 10,09 Sobotín 201 14,92 164 12,18 164 12,18 Velké Losiny 174 10,92 127 7,97 117 7,34 Vernířovice 13 16,05 13 16,05 4 4,94 Vikýřovice 122 12,77 106 11,10 124 12,98 Celkem 662 16,13 654 13,52 629 11,88 Zdroj: Úřad práce Šumperk

Nezaměstnanost v území postihuje především mladé lidi, osoby s minimální kvalifikací, ženy s malými dětmi a zdravotně postižené občany. Z dlouhodobého sledování vyplývá, že stabilně nejvíce uchazečů o zaměstnání je vyučených nebo pouze se základním vzděláním, dále pak s úplným středním odborným vzděláním. Ostatní skupiny rozlišené podle vzdělání kolísají a jsou bez větších odchylek. Co se týče věkové struktury nezaměstnaných, největší počet se pohybuje v rozmezí 20 - 24 let cca 27 % z celkového počtu nezaměstnaných.

2.6.5 Demografická a vzdělanostní struktura

Šumperk Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu většiny jeho obyvatel. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města. O jeho dalším rozvoji svědčí opět nárůst počtu obyvatel, který se oproti předválečnému stavu zvýšil do roku 2004 na téměř dvojnásobek - na 28 510. Kapacity jednotlivých zařízení mateřských a základních škol jsou dostatečné. Lze říci, že vzdělávací nabídka téměř optimálně pokrývá individuální vzdělávací potřeby dětí. Školy a školská zařízení disponují standardním vybavením, stav budov vyžaduje systematické investice. Volnočasové aktivity dětí jsou organizovány dvěma domy dětí a mládeže, financovanými městem a krajem, jejich činnost a zaměření je obdobné.

76(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Terciární vzdělání poskytuje ve městě Fakulta strojní VŠB-TU v Ostravě, studium technických oborů je podporováno městem i samotnými zaměstnavateli prostřednictvím nadačního fondu. Další profesní vzdělávání jako součást celoživotního učení je ve městě hůře dostupné, stávající vzdělávací instituce jsou zaměřené zejména na jazykové kurzy a rekvalifikace. Zázemí pro neziskové organizace bylo v roce 2005 doplněno stavbou Komunitního centra, které vzniklo rekonstrukcí bývalé základní školy na ul. Komenského za přispění dotace z EU a ze státního rozpočtu. Centrum poskytuje zázemí pro neziskové organizace. Stav bytového fondu ve vlastnictví města je relativně dobrý. Počet podaných žádostí o byt však dokládá, že volné byty pro další občany nejsou k dispozici. Chybí především byty finančně dostupné pro mladou generaci a neúplné rodiny, které jsou hůře finančně zabezpečené. Bytová situace ve městě není dořešena, chybí finanční prostředky i znalost možností dotačních titulů. Potřeba nových bytů a celkové řešení bytové situace by měly vzejít z koncepce bytové politiky. V lednu 2005 získalo město Šumperk od Pozemkového fondu ČR 3,5 ha půdy, která by v budoucnu mohla být využita pro rezidenční výstavbu. Ambulantní síť praktických lékařů i specialistů odpovídá početně velikosti města i spádové oblasti, největším zdravotnickým zařízením je Nemocnice Šumperk, s.r.o. V souvislosti s řešením majetkových vztahů Nemocnice Šumperk lze předpokládat, že město bude budovy dlouhodobě pronajímat majiteli nemocnice. Rozsah a šíře poskytované zdravotní péče nemocnicí v příštím období bude do značné míry odpovídat záměrům majitele. Sociální služby v Šumperku pokrývají všechny základní sociální situace. Vedle městských a krajských organizací jsou na poli sociálních služeb aktivní i neziskové organizace. V roce 2004 město Šumperk přistoupilo ke komunitnímu plánování sociálních služeb.

Ostatní obce Celkový počet obyvatel mikroregionu Svazek obcí údolí Desné je 12 408, tj. 9,7 % z počtu obyvatel okresu Šumperk. Hustota obyvatel mikroregionu je velice nízká a činí 78 obyvatel na 1 km2 (průměr za ČR je 130 obyvatel na 1 km2 ), což je způsobeno jeho geomorfologickým charakterem a historickým vývojem.

77(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Počet struktura obyvatel v území Tabulka 36: Počet, průměrný věk, produktivní obyvatelstvo k 1. 1. 2000 Produktivní Produktivní Počet Průměrný věk obyvatelstvo obyvatelstvo obyvatel 15 – 59 let v% Loučná nad 1920 37,1 1290 67,2 Desnou Rapotín 2871 36,9 1959 68,2 Sobotín 2539 39,5 1688 66,5 Velké Losiny 2887 38,4 1924 66,6 Vernířovice 172 38,0 107 60,1 Vikýřovice 2019 36,7 1334 66,0 celkem 12 408 37,6 8302 66,3 Zdroj: Český statistický úřad Olomouc

Z výše uvedených přehledů vyplývá, že největší počet obyvatel je v obci Velké Losiny (24% obyvatel mikroregionu), naopak nejméně v obci Vernířovice (1,5 % obyvatel mikroregionu). Poměr produktivního obyvatelstva k celkovému počtu obyvatel ve všech obcích mikroregionu se pohybuje v rozmezí 54 – 73 %. Nejmladší obyvatelstvo mikroregionu je v obci Vikýřovice s průměrným věkem 36,7; nejstarší obyvatelstvo je v obci Sobotín s průměrným věkem 39,5 let.

Tabulka 37: Vzdělanost obyvatelstva podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 střední bez úplné úplné základn bez Vysoko- vzdělání střední střední učňovské í školské nezjištěn maturit odborné všeobecné y o Loučná nad 551 459 67 232 38 37 33 Desnou Rapotín 809 770 60 322 67 72 50 Sobotín 1003* 684* 73* 232* 66* 67* 36* Velké 849 834 75 385 76 81 39 Losiny Vernířovice * * * * * * * Vikýřovice 490 475 67 251 42 66 31 Celkem 3702 3222 342 1422 289 323 189 Zdroj: Sčítání lidu 1991 * V roce 1991 byla obec Vernířovice součástí obce Sobotín

V rámci vzdělanosti obyvatel mikroregionu převažuje základní a učňovské, resp. úplné střední odborné vzdělání. Při porovnání s okresem Šumperk, lze konstatovat, že se vzdělanost obyvatelstva liší především nižším procentem

78(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vyšším procentem obyvatelstva se základním vzděláním. V území jsou základní školy s úplným počtem devíti tříd v obcích Loučná nad Desnou, Sobotín, Velké Losiny. Základní školy "malotřídky" jsou v Rapotíně a ve Vikýřovicích. V obci Vernířovice není žádné školské zařízení. Nenachází se zde žádné střední ani vysoké školy.

2.6.6 Životní prostředí a ochrana přírody

Šumperk Nejvýznamnějším problémem životního prostředí města Šumperka je kvalita ovzduší. Území města je zatíženo nadměrným množstvím suspendovaných prachových částic (měřená frakce PM10) způsobeným kombinací několika nepříznivých vlivů. Dalším problémem je místní překračování limitů NO2 především v důsledku intenzívní automobilové dopravy, která navíc zatěžuje životní prostředí hlukem. Pozornost by měla být také věnována nadlimitnímu znečištění vody v Desné (jehož příčina není jednoznačná), rozsahu znečištění podzemních vod v areálu průmyslové zóny u nádraží a jeho okolí (chlorované uhlovodíky, ropné látky) a problematice likvidace obsahu kalových lagun znečištěných především těžkými kovy. V oblasti nakládání s odpady je hlavním úkolem zvyšování podílu separovaného odpadu (především plastů, papíru a organického odpadu) a vyřešení problému likvidace organického odpadu, hlavně odpadu ze zeleně (množství, vzdálenost zařízení k jeho likvidaci). Pro zvýšení rekreačního využití bezprostředního okolí města je třeba pozornost zaměřit na dvě území. Prvním je Příměstský les, jehož využitelnost by se zlepšila dobudováním vybavení v souladu s existující studií jeho úpravy. Pozornost je třeba zaměřit na ohrožení snížení rekreačního potenciálu tohoto území v souvislosti se záměrem rozšíření komunikace Sanatorium – Nové domky. V souvislosti s využitím Příměstského lesa by bylo vhodné také řešit lepší využití parku u sanatoria. Druhou lokalitou je okolí Desné v blízkosti města, které je nyní pro obyvatele města nedostatečně přístupné a místy neprůchodné.

79(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Péče o krajinu Velká část území je krajinářsky velmi pestrá a po přírodovědecké stránce relativně zachovalá. Péče o krajinu je založena na respektování systémů ekologické stability nadregionálního, regionálního a místního stupně. Tento soubor je vytvářen vzájemně propojenými biocentry a biokoridory. Cílem je zvýšit stabilitu krajiny. Souběžně jsou realizována protierozní opatření. Zákon č. 114/1992 Sb. definuje Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základní kostru ÚSES tvoří zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky), regionální a nadregionální biocentra a biokoridory ÚSES, přírodní parky a soubor významných krajinných prvků. Vymezení územních systémů ekologické stability zajišťují orgány ochrany přírody a orgány územního plánování na základě podrobného mapování v krajině. Plány a projekty systémů ekologické stability schvalují příslušné orgány (u místních ÚSES obecní a městská zastupitelstva) v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKO Jeseníky) o rozloze 740 km2 byla vyhlášena v roce 1969. Posláním Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí. CHKO Jeseníky se rozprostírá v bruntálském, šumperském a jesenickém okrese. Část území Šumperska tvoří hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Lesnictví a myslivost Celková výměra lesů k 1. 1. 2000 byla v území cca 17 900 ha. Dominantním vlastníkem lesů je stát, za nějž je výkonem vlastnických práv pověřena právnická osoba - Lesy ČR, s.p., Hradec Králové. Problémem území je výrazné proředění a tím narušení stability smrkových porostů, které je důsledkem kůrovcové kalamity v letech 1994-97. Charakter a druhová pestrost je dána samotnou polohou území, kde v jižní části převládají cenné lužní lesy, přecházející postupně do značně druhově pozměněných lesů bukového a jedlobukového stupně (vysoký podíl smrku v těchto porostech) až po smrčiny nejvyšších poloh. Ty v nejvyšších partiích masivu Hrubého Jeseníku přecházejí přes klečové pásmo do bezlesých horských holí. Fauna je obdobná jako zvířena okolních oblastí, druhy zde žijící se vyskytují i jinde. Je obohacena, obdobně jako jiné oblasti ČR, několika aklimatizovanými a geograficky nepůvodními druhy živočichů. Jsou to např. králík, bažant, 80(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko ondatra, potkan, muflon, jelen sika, daněk, pstruh duhový, siven americký, amur, tolstolobik aj. V Jeseníkách je kromě toho nepůvodní také kamzík horský /k vysazení došlo v roce 1913 jedinci z Alp/. Z podrobného mapování ptáků vyplývá, že v této oblasti hnízdí kolem 140 druhů. Jsou to převážně druhy suchozemské. Vodních ptáků hnízdí v regionu málo, což souvisí s nedostatkem větších vodních ploch a mokřadů s rákosem. Od nedávné doby jsou Jeseníky údajně domovem sokola stěhovavého. Z velkých druhů savců žijí na našem okrese následující druhy: jelen evropský, jelen sika, srnec obecný, kamzík horský, muflon, daněk a prase divoké. 2.7

SWOT analýza obecná

Silné stránky -

Poloha mikroregionu ve vztahu k některým cílovým trhům (Střední Morava, Polsko); Pestrá a zajímavá krajina hornatého charakteru se silným zalesněním; Image regionu z pohledu životního prostředí (příroda, ovzduší) Dobré sněhové podmínky v zimě; Bohaté zásoby podzemních vod; Škála atrakcí architektonicko – historického charakteru; Škála atrakcí sakrálního charakteru; Historické osobnosti z regionu; Známé lázeňské místo s řadou léčebných pramenů; Síť cykloturistických tratí / vhodné terény, propojené na mezinárodní trasy (Moravská stezka); Čarodějnická cyklotrasa (jedná se o nadregionální produkt) Rozsáhlé lyžařské terény vhodné pro běžecké trasy; Geografické a klimatické podmínky a již vybudované zázemí a image MR pro sjezdové lyžování; Vhodné geografické podmínky a již vybudované turistické trasy pro pěší turistiku; Přečerpávací vodní elektrárna jako výjimečný prvek pro poznávací CR; Image příměstské rekreační oblasti Šumperka; Rozvinuté a rozsáhlé lesnictví s podmínkami pro myslivost; Nízká hustota osídlení nabízející návštěvníkům anonymitu, klid a podmínky pro relaxaci; Kapacitně silný sektor pohostinství a ubytovacích služeb; Prioritizace Jeseníků jako destinace cestovního ruchu s mezinárodním významem; Nízká cena pracovní síly (ve srovnání s průměrem ČR); Konkurenceschopné ceny pohostinských a ubytovacích služeb; Vyvážené portfolio podnikatelských aktivit v MR; Dostatek volných lokalit a objektů pro podnikatelské využití za velmi příznivé ceny; 81(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko -

Blízkost sportovního letiště – Šumperk; Tradice ve zpracování místních (zejména obnovitelných) surovin (zejména se jedná o dřevo); Existence přírodních, technických a historických atraktivit; Příměstská železniční doprava.

Slabé stránky -

Poloha regionu mimo hlavní mezinárodní i národní obchodní a dopravní tahy; Dopravní obslužnost a přístupnost (zejména silnicemi I. třídy a dálnicemi a v zimním období); Neexistence turistické infrastruktury pro bonitní klientelu a poskytování služeb s vysokou přidanou hodnotou Neexistence hraničního přechodu s Polskem pro nákladní a kamionovou dopravu nad 3,5 t (v přijatelné vzdálenosti); Začlenění do CHKO a z toho pramenící omezení rozvoje ekonomických aktivit; Drsné podnebí s vysokou úrovní srážek (léto); Nevyužitý potenciál lyžařských, běžeckých tras; Nedostatek alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí; Místní značení a orientace v některých obcích MR; Úroveň proorganizovanosti příjezdového cestovního ruchu v mikroregionu; Kvalifikační struktura a úroveň vzdělanosti a jazykové vybavenosti obyvatelstva v mikroregionu; Nízká flexibilita a adaptabilita pracovní síly; Nedostatek zkušeností v řízení a organizaci cestovního ruchu ve veřejném i soukromém sektoru; Struktura a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení; Nízký stupeň péče o kulturní, přírodní a historické památky; Úroveň propagace a informovanosti a možnostech a nabídce mikroregionu v cestovním ruchu; Kvalita připravenosti a propracovanosti produktů cestovního ruchu; Nabídka doprovodných služeb pro cestovní ruch; Nedostatek místního kapitálu pro rozvoj podnikání; Komunikace a kooperace mezi klíčovými činiteli (soukromého i veřejného sektoru) v mikroregion; Podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání; Nízký ekonomický potenciál regionu; Nepřipravenost infrastruktury mikroregionu pro podnikání.

82(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Příležitosti -

-

-

Dostupnost místního – regionálního cestovního ruchu z pohledu blízkosti cílových trhů (olomoucko, ostravsko, Polsko); Charakter mikroregionu naplňující požadavky na získání národních a mezinárodních (předstrukturální a strukturální fondy) dotací; Zájem o „produktové balíky“ (speciální) v cestovním ruchu Podmínky pro „nadmikroregionální“ produktové balíky v cestovním ruchu; Otevření Schengenského prostoru; Zavedená značka Jeseníků (byla vytvořena v roce 2006); Dobré podmínky pro zkvalitňování údržby lyžařských běžeckých tras; Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balících (sjezdové lyžování, běžecké lyžování, cyklistika, pěší a horská turistika, agroturistika); Rostoucí zájem čechů o domácí turistiku; Rostoucí zájem a péče o vlastní zdraví (lázně, klima, příroda); Růst podpory využívání obnovitelných přírodních energetických zdrojů; Poptávka a rostoucí orientace na produkty z přírodních materiálů a zejména z mramoru, kamene a dřeva; Zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu; Dobré podmínky pro budování golfových hřišť; Vybudování nových dálničních tahů a/nebo rychlostních komunikací ze západu ČR a Prahy na Severní a Střední Moravu, umožňujících napojení/přiblížení MR mezinárodní dálniční síti (zejména se jedná o trasu Poděbrady – Hr. Králové – Mohelnice – Šumperk); Souběžný vstup ČR a Polska do EU.

Hrozby -

Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů / mikroregionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu; - Růst konkurence mezi regiony při získávání investic; - Poškozování přírodních zdrojů vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu; - Citlivost sektoru cestovního ruchu na zvraty v ekonomice - Nekoncepčnost státní politiky v podpoře vybraných regionů; - Blízkost konkurenčních regionů / mikroregionů s konkurujícími si programy (Beskydy, Orlické hory); − Zhoršování ekonomické situace v ČR; − Zaměření regionu na služby s nízkou přidanou hodnotou a na málo solventní klientelu - Neharmonizované přistoupení jedné ze zemí do EU (ČR nebo Polsko). Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu (Svazek obcí údolí Desné)

83(156)


Tématická SWOT území

Atraktivity cestovního ruchu

Silné stránky -

Lázeňství a jeho silná tradice; Dobré přírodní podmínky pro zimní i letní turistiku; Atraktivní přírodní prostředí (hory, údolí, naučné stezky); Cenné technické památky (Ruční papírna ve Velkých Losinách, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně); Velká pestrost atraktivit na relativně malém území; Kulturně historické památky (zámky, rozhledny); Potenciál historických událostí – čarodějnické procesy, těžba zlata; Praděd jako symbol Jeseníků.

Slabé stránky -

-

Chybějící atraktivity volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru;, zejména pro náročnější klientelu Průměrné povědomí o turistických atraktivitách Jeseníků v Čechách a nízké povědomí v příhraničních oblastech Polska a bývalého východního Německa, jako hlavních zahraničních zdrojových trhů; Nedostatečná údržba a z toho pramenící špatný stav některých kulturních památek; Absence pravidelných akcí nadregionálního významu.

Příležitosti -

-

-

Možnost rozšíření a vybudování atraktivit volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru, zvýšení povědomí o regionu v Čechách a zahraničí,zlepšení údržby kulturních památek využitím fondů EU; Rostoucí zájem: • zdravý životní styl a z toho pramenící zájem o aktivní dovolenou; • šetrné formy cestovního ruchu spojené s poznáním; • technické památky; Propojení cestovního ruchu s kulturou a historií. Vybudování sportovní infrastruktury pro bonitní klientelu, poskytování služeb s vysokou přidanou hodnotou.

84(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Ohrožení -

Podcenění významu připravenosti na čerpání prostředků z EU především z podnikatelské sféry; Nekoncepční investice do atraktivit cestovního ruchu bez vazby na skutečné potřeby regionu; Nízké investice do údržby a obnovy kulturních a historických památek; Podcenění významu doprovodných služeb; Rostoucí konkurence atraktivit jiných destinací.

Infrastruktura cestovního ruchu

Silné stránky -

Velký potenciál v počtu lázeňských zařízení; Výborné podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování a golfové turistiky; Hustá, atraktivní a dobře značená síť turistických stezek; Provoz skibusů a cyklobusů; Koncepční přístup Olomouckého kraje k modernizaci silniční v Jeseníkách; Rozvíjející se síť cyklotras.

sítě

Slabé stránky -

Nedostatek doplňkové infrastruktury ubytovacích zařízení pro relaxaci a wellness; Špatná tech. infrastruktura některých významných lyžařských areálů, absence moderního lyž. areálu; Ubytovací zařízení v nevyhovující struktuře; Nevyhovující kvalita ubytování některých lázeňských zařízení; Nedostatečná kilometráž cyklistických stezek, zvláště ucelených stezek jako produktů CR a infrastruktury s nimi spojených; Špatná dopr. dostupnost celého regionu a nevyhovující stav vozovek, nedostatek sezónních parkovacích míst.

Příležitosti -

-

Možnost využití prostředků z EU, Olomouckého kraje a dalších zdrojů na modernizaci a budování infrastruktury cestovního ruchu jak pro veřejnou tak podnikatelskou sféru; Možnost využití potenciálu reliéfu pohoří pro vytvoření podmínek na vybudování lyžařského střediska středoevropského významu. Podpora projektů PPP.

85(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Ohrožení -

Nepřipravenost a podcenění významu čerpání prostředků z EU především z podnikatelské sféry; Nekoncepční investice do infrastruktury cestovního ruchu bez vazby na skutečný potenciál regionu; Špatná komunikace mezi institucemi cestovního ruchu a ochrany životního prostředí.

Nabídka – služby, produkty, kvalita, lidské zdroje

Silné stránky -

Přijatelná cenová úroveň služeb i produktů cestovního ruchu v regionu; Nízká průměrná mzda v regionu.

Slabé stránky -

Absence nových a originálních produktů cestovního ruchu regionu Jeseníky uplatnitelných v rámci České republiky i v zahraničí; Nedostatek produktů pro víkendy a minisezónu; Nedostatečná kvalifikace personálu veřejných i podnikatelských služeb (pohostinnost, jazykové znalosti, .. ); Špatná dopravní obslužnost některých atraktivit cestovního ruchu; Termínová nekoordinovanost a časově pozdní připravenost plánu akcí v regionu.

Příležitosti -

Využití nadprůměrného potenciálu k vytváření nových nosných produktů cestovního ruchu; Nové systémy certifikace jakosti jako nástroj zvyšování kvality; Projekt MMR „Vzdělávání v cestovním ruchu“.

Ohrožení -

Nepochopení zásadního významu tvorby nových a inovovaných produktů a neschopnost vytvoření cílených produktů a produktových balíčků; Konkurence produktů jiných regionů; Podcenění významu zvyšování kvality služeb; Podcenění významu lidských zdrojů.

86(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Organizace, řízení, marketing a financování cestovního ruchu

Silné stránky -

-

Koncepční zajištění podpory Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu ze strany Olomouckého kraje; Program rozvoje cestovního ruchu a dílčí marketingové strategie a programy rozvoje cestovního ruchu na území celého regionu; Snaha o progresivní formy marketingu v oblasti cestovního ruchu (komunikační kampaň, sreet a road marketing, Olomouc region Card jako nástroj podpory prodeje, fam tripy a press tripy); Prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu; Poměrně velký počet informačních středisek; Kvalitní prezentace na internetu některých měst, středisek a turistických cílů. Nový turistický portál Jeseníků www.jeseniky-tourism.cz

Slabé stránky -

Do nedávné doby zcela chybějící komunikační strategie a její realizace v praxi; Nepropojenost www stránek, chybějící rezervační systém; Neexistující zpětná vazba s návštěvníky; Nezájem incommingových cestovních kanceláří o region Jeseníky; Region zasahuje do dvou administrativních celků: Olomouckého a Moravskoslezského kraje; Rozdílná úroveň certifikace ubytovacích služeb; Nízká koordinace činností jednotlivých institucí zabývajících se CR a bariéry ve spolupráci jednotlivých subjektů na trhu CR (podnikatelská sféra, neziskový sektor, veřejná správa).

Příležitosti -

Financování marketingových aktivit z fondů EU; Podpora a zefektivnění činnosti Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu; Podpora partnerství v cestovním ruchu; Spolupráce s Polskem a s celou destinací Morava.

Ohrožení -

Podcenění přípravy kvalitních a klíčových projektů financovaných ze SF EU a nezískání potřebných fin.zdrojů; Nevhodná segmentace, zacílení, umístění produktů a špatný návrh a realizace komunikačních kampaní; 87(156)


Přetrvávání neschopnosti spolupráce a prosazování partikulárních zájmů jednotlivých subjektů cestovního ruchu a nízké zapojení podnikatelů v oblasti cestovního ruchu do přípravy a realizace projektů financovaných ze SF EU.

Poptávka – návštěvníci

Silné stránky -

Největší procento návštěvníků přijíždí do Jeseníků za lyžováním; Velké procento návštěvníků, kteří přijíždějí za lázeňstvím a relaxací; Velké procento návštěvníků, kteří přijíždějí ze vzdálenosti větší než 100 km; Velký počet návštěvníků, přijíždějících do regionu opakovaně; Vysoký podíl domácích návštěvníků.

Slabé stránky -

Nízký a stagnující podíl zahraničních návštěvníků; Pokles počtu turistů z Polska.

Příležitosti -

Rostoucí zájem o zdravý životní styl a produkty s tím spojené – golf, cykloturistika, aktivní dovolená, wellness, fitness; Nárůst podnikových „eventů“ a incentivního cestovního ruchu; Rostoucí zájem o domácí cestovní ruch a některých nových zahraničních cílových segmentů.

Ohrožení -

Silná konkurence (zejména v oblasti kvality a ceny) jiných podobných regionů; Neschopnost oslovit cílový trh vhodnou a atraktivní nabídkou; Změna financování lázeňské péče (úbytek pobytů pacientů hrazených zdravotními pojišťovnami).

88(156)


Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu

Vazby a vztahy odvětví cestovního ruchu k území jako takovému a k dalším odvětvím národního hospodářství mají z pohledu přítomnosti a rozvoje cestovního ruchu v území charakter bariéry či omezení. Typickou bariérou rozvoje území jsou geografické charakteristiky území a typickým omezením je dosavadní kulturně-historický vývoj území. Mezi geografické charakteristiky patří podmínky přírodní, z charakteru reliéfu, klimatu a hydro-biologických poměrů území.

vyplývající

Z pohledu kulturně-historického vývoje zejména intenzita využití území, existence i jiných způsobů využití území, existence či neexistence ochrany přírody, krajiny, kulturního dědictví apod.

2.9.1 Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Bariéry (hranice) a omezení (limity) rozvoje cestovního ruchu lze chápat jako exogenní (vnější) podmínky omezující celkový potenciál rozvoje cestovního ruchu v území na využitelný potenciál rozvoje cestovního ruchu v území. Mezi typická omezení z pohledu rozvoje cestovního ruchu patří: -

stávající stávající stávající stávající stávající stávající

struktura a urbanizace a hustota osídlení; struktura a intenzita industrializace území; druh a intenzita zemědělské výroby v území; struktura a hustota dopravní infrastruktury; struktura a kapacity technické infrastruktury; podmínky z hlediska územního plánování a rozvoje území.

Mezi typické bariéry rozvoje cestovního ruchu zejména patří: -

ochrana životního prostředí; ochrana přírodního a kulturního dědictví; bezpečnostní politika státu.

Bariéry a omezení rozvoje území jsou tak zpravidla dlouhodobě stálé, nikoliv však neměnné. Zda-li je určitá exogenní podmínka charakteru bariéry nebo omezení, záleží zpravidla na její subjektivní interpretaci z časového hlediska. Bariéru je možné za určitých podmínek z dlouhodobého hlediska chápat pouze jako omezení a naopak některá omezení se mohou za určitých podmínek proměnit v bariéru.

89(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Bariéry a omezení rozvoje cestovního ruchu jsou zpravidla výstupem celospolečenského kompromisu o charakteru, podmínkách a intenzitě využití území. Při přijímání celospolečenského kompromisu by se měli především zohledňovat zásady dlouhodobě udržitelného rozvoje území z pohledu ekonomické, ekologické a sociální politiky, tedy nejen z pohledu cestovního ruchu.

2.9.2 Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu

Urbanizace a industrializace území Sídelní struktura na území Šumperska vykazuje nízkou hustotu urbanizace a nízkou hustotu osídlení, převážně charakteru individuálních staveb s výjimkou Města Šumperk, které má vyšší hustotu osídlení s charakterem bytových domů. Rozloha průmyslových areálů podniků a průmyslových Šumperska je vzhledem k rozloze celého území nevýznamná.

zón

na

území

Charakter stávajících průmyslových aktivit v území neovlivňuje významným způsobem okolní živé i neživé složky životního prostředí ani nezatěžuje okolí exhalacemi, hlukem či nadměrnou prašností. Stávající struktura a stupeň urbanizace a industrializace území Šumperska nepředstavuje bariéru ani významné omezení rozvoje cestovního ruchu.

Zemědělství a péče o krajinu V současné době se na území Šumperska neprovozuje ve větší míře intenzivní forma zemědělství. Naopak v uplynulých letech došlo k návratu k extenzivním formám údržby horských luk a pastvin. Zemědělství v současné době nepředstavuje ani bariéru ani omezení rozvoje cestovního ruchu. Významným omezujícím faktorem dalšího rozvoje cestovního ruchu je ochrana přírody a krajiny prováděná dle Zákona o ochraně přírody krajiny č. 114/92 Sb. Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ze střednědobého hlediska tak ochrana přírody a krajiny představuje hlavní bariéru rozvoje cestovního ruchu. Existence této bariéry však nemá jednoznačný negativní dopad na cestovní ruch, neboť čistá krajina a nezničená příroda je atraktivní z hlediska volnočasových aktivit. Z dlouhodobého hlediska

90(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko je čisté životní prostředí jedním ze základních kamenů potenciálu cestovního ruchu a jedním z hlavních faktorů rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu.

Dopravní a technická infrastruktura Stávající strukturu dopravní sítě na území Šumperska lze považovat za dostatečnou, zejména vzhledem k rozloze chráněných území a místy velmi zvrásněnému horskému reliéfu krajiny. Kvalita povrchu a šířkové profily většiny hlavních v po nedávných opravách a modernizacích v dobrém stavu.

komunikací

jsou

Vzhledem k vybudování skiareálu na Přemyslově a tomu očekávanému nárůstu dopravy je stávající šířkový profil účelové komunikace spojující toto středisko směrem na Nové Losiny a Loučnou nad Desnou nevyhovující. Současný šířkový profil komunikace ani v létě neumožňuje bezpečné míjení se protijedoucích vozidel. V zimě bude představovat hlavní bariéru v dostupnosti skiareálu. Olomoucký kraj však má úpravu této komunikace na seznamu plánovaných investic. Okres Šumperk Silnice II. Třídy Poř. Číslo číslo silnice

Popis úseku

Délka [km]

Náklady [tis. Kč]

Termín realizace [předpokládaný]

Poznámky

1.

369

Hanušovice, Holba, opěrná zeď

0,6

59 066

2009

2.

369

Ruda nad M. - Hanušovice – hr. okresu

úseky

75 000

2009

zpracovaná studie oprava úseků po objížďce při rek. ČHS

3.

368

Štíty - hranice okresu

3,9

26 388

2008

ul. Cotkytelská

5.

370

Brníčko - Dlouhomilov

1,8

10 800

2010

oprava

6.

446

Libina - křiž. s II/370

3,5

21 000

2010

oprava

192 254

91(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Silnice III. třídy Poř. číslo

Číslo silnice

1.

3704

2.

Popis úseku

Délka [km]

Náklady [tis. Kč]

Termín realizace [předpokládaný]

Poznámky

Sudkov - Bludov

1,3

10 700

2008

31518

Maletín - Hynčina

6,0

48 287

2009

3.

31534

Hynčina - Lupěné

8,0

57 350

2011

4.

31539

Hrabová

0,7

5 896

2008

oprava oprava a rekonstrukce oprava a rekonstrukce rekonstrukce průtahu

5.

31542

Zvole - Lukavice

1,5

12 808

2008

oprava

6.

31542

3,2

24 053

2009

oprava

20 250

2007

DSP, DZS oprava zpracovaný investiční záměr rekonstrukce, silnice k rekreační oblasti

7.

4446

Zvole - Jestřebí Mohelnice - nám. Zábřežská, II. etapa

8.

4447

Police - Třeština

3,3

27 491

2008

9.

4501

Vernířovice

5,5

13 578

2008

10.

3696

Loučná nad. Přemyslov

4,2

22 284

2007 - 2008

11.

4313

Březná

3,8

22 800

2008

oprava

12.

31232

1,5

9 000

2008

oprava

13.

31233

4,0

24 000

2010

14.

31534

9,2

55 200

2010-2011

15.

31545

Křiž.31231 - Hartíkov křiž.11 - Jakubovice - křiž. 31231 Lupěné Bozeňov Hynčina Kamenná-Obědné,ObědnéLibina

5,1

30 600

2009

oprava oprava a rekonstrukce oprava a rekonstrukce

16.

3682

Klášterec

1,3

7 800

2007

oprava

17.

36913

Hanušovice-Hynčice n.M.

1,7

10 200

2007

oprava

18.

36916

Temenice-Hrabenov

6,3

37 800

2007-2008

oprava

19.

3701

Zábřeh - Lesnice

3,1

18 600

2007

oprava

20.

3707

1,9

11 400

2008

oprava

21.

3708

Brníčko - Kolšov Dlouhomilov-BenkovObědné

5,8

34 800

2009

oprava

D

a

ul.

I/44

-

92(156)


22.

44631

Nový Malín

1,6

12 800

2011

oprava

23.

44632

Nový Malín - Krásné

2,7

16 200

2009

oprava

24.

44638

Vikýřovice - Krásné

3,0

18 000

2009

oprava

25.

4502

Sobotín-Maršíkov-Filipová

5,1

30 600

2011

oprava

582 497 Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013.

Územní plánování a rozvoj Územní plány měst a obcí ve vymezeném území významným způsobem preferují funkční využití jednotlivých rozvojových ploch ve prospěch cestovního ruchu, jako dlouhodobě perspektivního odvětví národního hospodářství. V oblasti zemědělství je preferován rozvoj ekologického a extenzivních způsobu údržby krajiny, formou pastevectví apod.

zemědělství

V oblasti průmyslu je preferována stabilizace stávající struktury a pozvolná specializace na průmyslové obory šetrné k životnímu prostředí využívající zejména místních přírodních zdrojů, zejména dřevo, kámen, sklo a ruční práci místních obyvatel.

93(156)


3

STANOVENÍ PROBLÉMŮ, STRATEGIE ŘEŠENÍ A CÍLŮ VE VZTAHU K VYUŽITÍ POTENCIÁLU ROZVOJE ÚZEMÍ V CESTOVNÍM RUCHU

Z kvantifikační analýzy a analýzy SWOT vyplývá, že hlavními problémy cestovního ruchu na území Šumperska jsou: Hlavní problém/y: H1: H2: H3

Nejednoznačné zaměření infrastruktury a služeb na konkrétní formu/y cestovního ruchu; Disproporce mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu; Existence nevyužitého potenciálu rozvoje cestovního ruchu vzhledem k využitelnému potenciálu cestovního ruchu v území;

Specifické problémy: S1: S2: S3: S4: 3.1

Absence určitých druhů služeb a infrastruktury cestovního ruchu, zejména s vyšší přidanou hodnotou a pro bonitní klienty; Nevyhovující struktura infrastruktury a kvalita služeb cestovního ruchu. Nedostatečná kapacita infrastruktury a služeb cestovního ruchu; Nevyužitý potenciál v oblasti lázeňství. Zásadnost a význam těchto

Z tématických SWOT analýz území Šumperska z hlediska cestovního ruchu vyplývá, že:

H1: hlavní problém 1 Nejednoznačné zaměření infrastruktury a služeb na konkrétní formu/y cestovního ruchu. Na první pohled není tento problém vidět. Každá část vymezeného území disponuje určitou infrastrukturou a službami cestovního ruchu. Proč se však stále nedaří do území přilákat více návštěvníků a turistů a na delší dobu než krátkou? Jednou z hlavních příčin je „nepřehlednost a nečitelnost“ nabídky služeb daného území pro potenciálního zákazníka. Příklad: Pokud se řekne Karlovy Vary, ihned se většině dotázaných vybaví spojení – lázně / hotely – filmový festival – golf /letiště – cizinci / Rusové apod.

94(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Ve stále se zostřující konkurenci jednotlivých destinací cestovního ruchu mezi sebou bude tento problém stále více významným při úspěšnosti v získávání návštěvníků pro území Šumperska a Jeseníků samotných.

H2: hlavní problém 2 Disproporce mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu Existují kvantitativní i kvalitativní disproporce ve struktuře současné vybavenosti území jednotlivými druhy infrastruktury a služeb cestovního ruchu typickými pro nejvhodnější formy cestovního ruchu. Některé druhy či prvky infrastruktury a služeb cestovního ruchu nejsou zastoupeny (nabízeny) vůbec. Nabídka služeb určitého druhu je závislá na nabídce jiného druhu služeb, stejně jako se ovlivňuje nabídka služeb individuálního nabízejícího s jeho konkurentem. Mohou si buď vzájemně prospívat, doplňovat se, sdílet společné zákazníky nebo si vzájemně škodit, přímo konkurovat a přetahovat se o každého zákazníka. Pouze druhově ucelená a kapacitně vyvážená struktura služeb cestovního ruchu může být maximálně funkční a tím dlouhodobě konkurenceschopná.

H3 - hlavní problém 3 Nevyužitý potenciál cestovního ruchu v území – možnost dalšího rozvoje Výsledky kvantifikační analýzy potvrzují, že stále existuje nemalý prostor ke zvýšení současné míry zatíženosti území. tj existuje mezera mezi současným stupněm využití, mírou vybaveností území infrastrukturou a službami cestovního ruchu a celkovým využitelným potenciálem cestovního ruchu, tohoto území. Jednotlivé specifické problémy S1, S2, S3, S4 jsou interpretovány z pohledu jednotlivých druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Údaj uvedený v závorce uvádí druh „potenciálu infrastruktury“ této infrastruktury. Druh „potenciálu infrastruktury“ vyjadřuje míru důležitosti (nezbytnosti) daného druhu infrastruktury pro další rozvoj cestovního ruchu.

95(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Specifické problémy: Atraktivity cestovního ruchu (primární) Přírodní památky a atraktivity: 1) Potřeba nalezení dlouhodobého kompromisu v míře a způsobu využití a ochrany přírodních památek a přírodních zdrojů; 2) Potřeba nalezení dlouhodobého kompromisu v míře a způsobu využití území a územní ochranou chráněných území CHKO, NPR a jiných; 3) Potřeba rozšíření nabídky doprovodných služeb poskytovaných provozovateli přírodních památek a atraktivit. 4) Nevyužitý potenciál některých přírodních atraktivit v oblasti cestovního ruchu (zpřístupnění, nabídka programů zaměřených na očistu ducha a mysli, meditace, antistresové programy); 5) Nevyužitý potenciál pro zatraktivnění krajiny doplněním drobných staveb a zařízení v krajině - zejména obnova existujících (altány, výhledy, odpočívky apod.) a vybudováním k životnímu prostředí šetrné sportovní infrastruktury ( golfové hřiště ). Kulturní / Technické památky a atraktivity: 1) Nedostatečná údržba a špatný současný technický stav kulturních a technických památek a atraktivit cestovního ruchu; 2) Nevyužitý potenciál historického odkazu rodáků a slavných osobností Šumperska; 3) Nedostatečné propojení kulturních a technických památek na další aktivity cestovního ruchu. 4) Nevyužitý potenciál v ekonomizaci památek v oblasti cestovního ruchu;

Specifické problémy: Infrastruktura cestovního ruchu (primární potenciál) Zimní sporty a rekreace: 1) Absence či nedostatečné kapacity infrastruktury a služeb pro běžecké lyžování (sítě udržovaných tras, horské boudy, drobná infra. apod.); 2) Potřeba zvýšení kvality poskytovaných služeb zimních sportů. 3) Absence či nedostatečná kapacita navazující infrastruktury a služeb typu zábavních zařízení navazujících na zimní sporty (bowling, krytá sportoviště apod.); 4) Absence či nedostatečný počet sportovních akcí a soutěží provázaných s infrastrukturou a službami zimních sportů. 5) Nevyužitý potenciál přírodních podmínek pro zimní sporty (skiareály);

96(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Letní sporty a rekreace: 1) Nedostatečná kapacita infrastruktury a služeb letních sportů (venkovní sportoviště, koupaliště, sítě značených tras, drobná infrastruktura v území); 2) Absence infrastruktury a služeb letních sportů (golfová hřiště, krytá sportoviště, kryté bazény apod.); 3) Nevyužitý potenciál rozvoje letních sportů a rekreace na horách (budování inline stezek apod.); 4) Nevyužitý potenciál rozvoje cykloturistiky v návaznosti na napojení lokálních cyklostezek na regionální a dálkové cyklostezky; 5) Absence či nedostatečný počet sportovních akcí a soutěží provázaných s infrastrukturou a službami letních sportů. 6) Absence či nedostatečné kapacity navazující doprovodné infrastruktury a služeb typu zábavních zařízení navazujících na letní sporty.

Lázeňství (včetně vodních atrakcí): 1) Nevyužitý potenciál (tradice) lázeňství a relaxačních a ozdravných pobytů 2) Nedostatečná kapacita a kvalita současné infrastruktury a služeb lázeňských zařízení (typu wellness, relax, rehab, balneo) 3) Absence významné infrastruktury vodních sportů (vodní atrakce typu aqua-, wellness-, balneocenter) 4) Absence či nedostatečné kapacity navazující doprovodné infrastruktury a služeb typu zábavních a sportovních zařízení navazujících na lázeňství ( golfová hřiště, kasina atd. ). Kulturně-poznávací cestovní ruch: 1) Absence pravidelných kulturních akcí nadregionálního významu; 2) Nízký počet pravidelných a nepravidelnost kulturních akcí regionálního a místního významu; 3) Nízká míra provázanosti pořádaných kulturních akcí na jiné aktivity cestovního ruchu (míra spolupráce jiných poskytovatelů služeb, dostupnost informací pro návštěvníky) Venkovská turistika (eko-, hippo-, agroturistika apod.): 1) Nevyužitý potenciál rozvoje venkovského cestovního ruchu; 2) Neexistence specifické infrastruktury pro rozvoj služeb - sítě značených hippostezek a hippotras; 3) Malá kapacita infrastruktury a kvalita služeb venkovského cestovního ruchu (ranče, farmy). 4) Absence či nedostatečný počet sportovních akcí a soutěží provázaných s infrastrukturou a službami venkovské turistiky. 97(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Specifické problémy – Infrastruktura a služby CR (sekundární) 1) Absence některých typů hromadných ubytovacích zařízení ve stávající struktuře nabídky (zejména vyšších standardů ubytování a stravování); 2) Nízký počet oficiálně certifikovaných hromadných ubytovacích zařízení; 3) Nízká (nevyhovující) úroveň kvality hromadných ubytovacích zařízení; 4) Nevyužitý potenciál rozvoje dalších ubytovacích a stravovacích služeb; 5) Nedostatečná provázanost této infrastruktury a služeb formou produktů cestovního ruchu na některý z druhů primární infrastruktury a služeb. Specifické problémy – Technická a dopravní infrastruktura 1) Potřeba vybudování kvalitních velkokapacitních parkovišť a odstavných ploch pro automobily v těsné blízkosti významné infrastruktury jednotlivých forem cestovního ruchu 2) Potřeba vybudování kvalitních velkokapacitních parkovišť a odstavných ploch pro automobily v zázemí turistických center s napojením na alternativní způsob dopravy (systém cyklo-, ski-, busů a vlaků) 3) Potřeba koordinovaného zkapacitňování technické infrastruktury a vybraných silnic ke zkapacitňované či nově budované infrastruktuře a službám cestovního ruchu. 3.2

Cíle a strategie řešení těchto problémů

Vize Vzhledem k jednotnému přístupu ke strategickému a koncepčnímu rozvoji cestovního ruchu na území Olomouckého kraje je vhodné ztotožnit či navázat vizi rozvoje Šumperska na vizí rozvoje celého turistického regionu Jeseníky, v jehož srdci se vymezené území Šumperska nachází.

Jeseníky – jednotná, dobře dostupná a profesionálně řízená destinace cestovního ruchu s moderními turistickými středisky národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím způsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udržitelnému rozvoji Jeseníků i Olomouckého kraje. Zdroj: Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009, upraveno

Definování vize vychází z předpokladů, že využití především přírodního ale i kulturního potenciálu Jeseníků pro rozvoj cestovního ruchu je ovlivněno nejednotností celého území ve společném postupu organizace a řízení cestovního ruchu, v marketingu a propagaci cestovního ruchu, v neexistenci

98(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko produktů cestovního ruchu, v pomalé modernizaci infrastruktury a chybějících službách a volnočasových aktivitách. Ve strategii rozvoje mikroregionu Svazku obcí údolí Desné je uvedena následující vize: Mikroregion se stabilizovanou ekonomickou strukturou postavenou na principu dlouhodobé udržitelnosti rozvoje a vycházející z aktivního cestovního ruchu a malého a středního podnikání, s infrastrukturou odpovídající standardům členských zemí EU a s nabídkou kvalitních, profesionálně pojatých služeb určených jak pro stálé obyvatele tak pro návštěvníky mikroregionu. Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Svazku obcí údolí Desné

Vize bude realizována formou koordinovaného rozvoje jednotlivých druhů využití území z pohledu trvale udržitelného rozvoje území s důrazem na rozvoj nejvhodnějších forem cestovního ruchu při současné podpoře extenzivního a ekologického zemědělství a odklonu od další industrializace území, s ohledem na stabilizaci trvale žijící populace a sídelní struktury urbanizovaného území.

Hlavní cíl Podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území Šumperska, prostřednictvím rozvoje: 1) nejvhodnějších forem cestovního ruchu s největším potenciálem: -

zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní sporty a rekreace na horách ve vazbě na existenci lázeňství a wellness (trendové sporty), lázeňské a wellness pobyty, kulturně – poznávací cestovní ruch, venkovstká turistika.

2) se zaměřením na konkrétní výsledky rozvoje cestovního ruchu: -

zvyšování kvality poskytovaných služeb a kvalifikace pracovníků; zvyšování přidané hodnoty u poskytovaných služeb zvyšování počtu návštěvníků a zejména jejich průměrných denních výdajů; prodlužování průměrné délky pobytu návštěvníků; 99(156)


zvýšení zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v oboru.

Rozvoj a podpora infrastruktury uvedených nejvhodnějších forem cestovního ruchu přímo navazuje na stávající strukturu a stupeň vybavenosti území infrastrukturou a službami cestovního ruchu a naplňuje předpokládané dopady IPRÚ.

Specifické cíle rozvoje cestovního ruchu (IPRÚ) a strategie řešení problémů

Specifický cíl 1. 1. kvalitativní fáze rozvoje cestovního ruchu - období realizace cca 2007-11 Snížení disproporcí v kapacitě a kvalitě jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu.

vzájemně

Specifickým cílem v tomto období bude dobudování chybějící infrastruktury území, která pomůže zvýšit přidanou hodnotu u poskytovaných služeb, včetně zvyšování kvality současné nabídky služeb cestovního ruchu, rekonstrukce vybraných atraktivit cestovního ruchu min. regionálního významu (kulturních, technických a jiných památek) památek a jejich intenzivnější využití v oblasti cestovního ruchu Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktů cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu. Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli služeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektů cestovního ruchu.

Specifický cíl 2. 2. kvantitativní fáze rozvoje cestovního ruchu - období realizace cca 2011-15 Zvýšení atraktivity území vyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu a rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky služeb.

100(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Specifickým cílem v tomto období bude koordinované zvyšování kapacit, kvality a certifikace nabídky služeb a stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu, budování nových druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu, rekonstrukce a intenzivnější využití dalších (i méně významných) atraktivit cestovního ruchu (kulturních, technických a jiných památek), a to vše v zájmu dosažení vyššího stupně využití potenciálu cestovního ruchu vyšší návštěvnosti Jeseníků. Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury a nabídky služeb cestovního ruchu bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktů cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, nabídka palety produktů incentivního cestovního ruchu. Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli služeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektů cestovního ruchu.

101(156)


4

4.1

POPIS AKTIVIT NAPLŇUJÍCÍCH DOSAŽENÍ CÍLŮ A STRATEGIE ŘEŠENÍ, VČETNĚ INDIKATIVNÍHO SEZNAMU PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ Aktivity dle druhu sektoru národního hospodářství

Před identifikací konkrétních aktivit rozvoje cestovního ruchu je potřeba zmínit základní zásadu podmiňující dlouhodobou spolupráci a koordinovaný rozvoj jakýchkoliv aktivit v cestovním ruchu, a to vyjasnění rolí veřejného, soukromého a neziskového sektoru při rozvoji cestovního ruchu. Subjekty veřejného sektoru by se z charakteru své funkce měly zaměřovat na opatření a aktivity veřejného zájmu, či s převažujícím veřejným zájmem, jenž jsou typické jejich roli v rámci regionálního rozvoje. Doplňkově je možné, aby z konkrétních důvodů byli nositeli aktivit, jenž jsou typické pro soukromý sektor. Těmito důvody může být ekonomická nerentabilita či vysoké riziko spojené s realizací určitých investic. Subjekty soukromého sektoru by se z charakteru své funkce měly zaměřovat na opatření a aktivity podnikatelského, zejména ziskového charakteru vedoucí k rozšiřování a zkvalitňování služeb s vysokou přidanou hodnotou typických pro trh cestovního ruchu. Doplňkově je možné, aby z konkrétních důvodů zástupci soukromého sektoru realizovali i investice „kvaziveřejného“ zájmu, zpravidla poskytované za jiných než tržních podmínek. Subjekty neziskového sektoru by se z charakteru své funkce měly zaměřovat na „kvaziveřejná“ opatření či aktivity, jenž jsou zpravidla poskytovány na jiném než tržním principu, ale jejich poskytování nenáleží do typických aktivit veřejného sektoru. Role aktivit neziskového sektoru je z pohledu cestovního ruchu spíše doplňková. Zpravidla se jedná o neinvestiční aktivity s cestovním ruchem související, ale primárně zaměřené na ekologii, ochranu životního prostředí, osvětu, prevenci a volnočasové aktivity, rozvoje lidského duševního potenciálu, vzdělávání, kulturu a nehmotné kulturní dědictví a další.

Navrhované konkrétní aktivity či okruhy aktivit naplňujících cíle IPRÚ 4.2

Aktivity 3.1 – veřejný a neziskový sektor

Konkrétní aktivity uvedené níže prezentují typické aktivity nejvhodnějších forem cestovního ruchu na území Šumperska a zároveň aktivity, jenž by měly být vzhledem k filozofii tvorby a zaměření intervencí z ROP SM, oblasti podpory 3.1

102(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu, způsobilé k podpoře právě z tohoto opatření. Jednotlivé níže uvedené soubory aktivit představují konkrétní opatření k naplnění výše definovaných cílů rozvoje cestovního ruchu a odpovídají strategii řešení problematiky rozvoje v etapách, pomocí specifického cíle 1 a 2.

Aktivita 3.1 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály včetně golfových hřišť a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování klíčové nové infrastruktury, pouze nenachází-li se dosud daný druh infrastruktury na vymezeném území. (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály včetně golfových hřišť a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování nových i stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 3.1 B – Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyžití, incentivu a výstavnictví (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na kulturní vyžití turistů, primární informační servis, zázemí pro incentivní turistiku, muzejnictví a výstavnictví.

103(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Aktivita 3.1 C – Dopravní dostupnost a doprava v klidu (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury, pro dopravu v klidu (parkoviště apod.) včetně nezbytné technické infrastruktury, zejména v návaznosti na systém integrované dopravy ve vymezeném území (systém záchytných parkovišť a dopravy typu Auto-SKI bus/vlak, Auto-CYKLO bus/vlak).

Další podpůrné aktivity ve vazbě na oblast podpory 3.1 - Podpora neinvestičních aktivit v cestovním ruchu (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Příprava a realizace marketingu a propagace produktů cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu, podpora statistiky a informačních technologií a informačních, komunikačních a rezervačních systémů v cestovním ruchu, standardizace a zkvalitňování služeb Podpora realizace neinvestičních aktivit cestovního ruchu, či zaměřených na turisty, zejména v oblasti volnočasových aktivit, kultury a kulturního dědictví, ochrany životního prostředí apod. (festivaly, kulturní akce a produkce, výroční a folklorní akce, sportovní turnaje a zábavní soutěže, jiné zájmové aktivity). Poznámka zpracovatele: Tato aktivita nebude realizována pomocí intervence IPRÚ z oblasti podpory 3.1 či 3.3. ROP NUTS II Střední Morava. Většina uvedených aktivit je způsobilá k čerpání v rámci oblasti podpory 3.4. Propagace a řízení. Návaznost neinvestičních aktivit v cestovním ruchu na budování a rozvoj infrastruktury a služeb je nezbytnou podmínkou dosažení cílů stanovených v IPRÚ.

4.3

Aktivity 3.3. – soukromý sektor

Konkrétní aktivity uvedené níže prezentují typické aktivity nejvhodnějších forem cestovního ruchu na území Šumperska a zároveň aktivity, jenž by měly být vzhledem k filozofii tvorby a zaměření intervencí z ROP SM, oblasti podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a služby, způsobilé k podpoře právě z tohoto opatření.

104(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Pro aktivity z této oblasti podpory je navržen dotační strop a to ve výši 50 mil. Kč / 1 projekt.

Aktivita 3.3.A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Budování významné (klíčové) infrastruktury cestovního ruchu, s vysokou přidanou hodnotou, která ve vymezeném území chybí, s vazbou na lázeňství a současně navazující na projekty veřejného sektoru (3.1). Jedná se o infrastrukturu pro atraktivní a trendové letní sporty a aktivní rekreaci na horách poskytující služby s vysokou přidanou hodnotou maximalizující délku pobytu a příjem do regionu, atraktivní pro bonitní klientelu (venkovní a kryté sportovně rekreační areály včetně golfových hřišť).

(specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály včetně golfových hřišť a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování nových i stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu.

Aktivita 3.3 B – Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na zimní sporty a rekreaci (sjezdové areály, vleky a lanovky, snowtubing, snowboard parky, sítě udržovaných běžeckých tras a stezek včetně údržby), jednotného systému značení turistických tras a stezek (pěších, cyklo, běžkařských, inline, tématicko-naučného charakteru), případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívky, veřejná WC, studánky, altány, tančírny, rozhledny).

105(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Aktivita 3.3 C – Hromadná ubytovací zařízení (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Budování, rekonstrukce, modernizace, zvyšování standardů kvality ubytovacích zařízení hotelového či obdobného typu včetně interiérového vybavení a rozšiřování doprovodných služeb (gastronomie, sport-, relax-, wellness charakteru) POUZE v kategorii Hotel, Motel, Penzion v kategorii *** a vyšší včetně Garni, s podmínkou povinné certifikace takového zařízení v uvedených kategoriích. V tomto specifickém cíli budou podpořeny aktivity v přímé vazbě (integrující) na projekty realizované z oblasti podpory 3.1 a z oblasti podpory 3.3, navazující na aktivity 3.3 A a 3.3 B, mající zásadní význam pro rozvoj cestovního ruchu. (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce, modernizace, zvyšování kvality ubytovacích zařízení hotelového či obdobného typu včetně interiérového vybavení a rozšiřování doprovodných služeb (sport-, relax-, wellness charakteru) ZEJMENA v kategorii Hotel, Motel, Penzion v kategorii *** a vyšší včetně Garni, s podmínkou povinné certifikace takového zařízení v uvedených kategoriích.

Indikativní seznam námětů projektů od nositelů ze soukromého, veřejného i neziskového sektoru tvoří přílohu tohoto dokumentu. Během období zpracování IPRÚ byly v rámci jednotlivých aktivit přípravy, zejména pak veřejných projednání a připomínkování jednotlivých částí IPRÚ veřejností, získány od jednotlivých nositelů jejich plánované, připravované projektové náměty (investiční či neinvestiční záměry) směřující do oblasti cestovního ruchu a vymezeného území. Indikativní seznam těchto záměrů, včetně uvedení názvu záměru, názvu potenciálního nositele, odhadu nákladů a období realizace, tvoří samostatnou přílohu tohoto dokumentu. Uvedení konkrétního projektového námětu (záměru) v indikativním seznamu nijak nezavazuje poskytovatele dotace, aby nositeli námětu na jeho budoucí realizaci poskytl dotační prostředky. Uvedení námětu zejména napomáhá nositelům s plánováním jejich přípravy a realizace do konkrétní priority či oblasti podpory Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava či jiných operačních programů v České republice.

106(156)


Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů

Na základě doporučení pracovní skupiny IPRÚ byly navrženy následující parametry pro výběr individuálních projektů: Návrhy jsou dvojího charakteru: -

preference určitého druhu přijatelných aktivit; omezení celkové výše dotace na jeden individuální projekt pro oblast podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a služby, a to jako dotační strop ve výši max. 50 mil. Kč.

Preference druhu přijatelných aktivit: Preference by mohla být zajištěna v zásadě dvěma způsoby: -

jednoznačným zúžením výčtu stávajících přijatelných aktivit; bodovým zvýhodněním projektů při jeho vlastním hodnocení.

V současné době jsou v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava uvedeny přijatelné aktivity v oblasti podpory 3.1 a 3.3. Tyto aktivity by pro účely administrace IPRÚ byly zúženy na rozsah přijatelných aktivit odpovídající aktivitám potřebným z hlediska realizace strategie IPRÚ, tedy aktivit uvedených v kapitole IPRÚ a 4.3 – oblast podpory 3.3. Bodové zvýhodnění by vyjadřovalo míru shody s dokumentem IPRÚ jako koncepčním (strategickým) dokumentem. Pokud by předmět projektu zcela odpovídal zaměření aktivity IPRÚ uvedených v předchozích podkapitolách, pak by získal plný počet bodů, v opačném případě by body za takto pojaté kritérium hodnocení nezískal žádné. Pro zjednodušení hodnocení budou parametry rozděleny do třech základních skupin dle jejich váhy, a to jako parametry klíčové, parametry žádoucí a parametry podpůrné.

Aktivita 3.3 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura Parametry pro aktivitu 3.3 A Klíčové parametry: − Nadregionální význam investice; − Zvýšení konkurenceschopnosti území

107(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko − Neexistence obdobného zařízení ve spádovém území (minimálně vymezené území); − Cílová skupina – bonitní klientela. Žádoucí parametry: − Vazba na cílovou profilaci území (lázeňství, maximalizace délky využití infrastruktury v roce, vysoká přidaná hodnota poskytovaných služeb); − Přímá vazba na projekty 3.1.

Podpůrné parametry: − Přímá vazba na ostatní projekty 3.3; − Soulad s trendy v oblasti sportu a cestovního ruchu; − Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.

Aktivita 3.3 B – Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty Parametry pro aktivitu 3.3 B Klíčový parametry: − Nadregionální význam investice; − Zvýšení konkurenceschopnosti území; − Zvýšení návštěvnosti území turisty;

Žádoucí parametry: − Vazba na cílovou profilaci území (sjezdové lyžování a ostatní zimní sporty); − Přímá vazba na projekty 3.1.

Podpůrné parametry: − Vazba na ostatní projekty 3.3; − Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.

108(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko Aktivita 3.3 C – Hromadná ubytovací zařízení Parametry pro aktivitu 3.3 C Klíčové parametry: − Vazba na klíčové projekty 3.1 a 3.3; − Kvalitativní faktor; − Cílová skupina – bonitní klientela.

Žádoucí parametry: − Vazba na cílovou profilaci území (lázeňství, zimní sporty, letní trendové sporty, maximalizace délky využití infrastruktury v roce, vysoká přidaná hodnota poskytovaných služeb); − Komplexnost poskytovaných služeb.

Podpůrné parametry: − Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.

109(156)


5

POPIS OČEKÁVANÝCH KVANTIFIKACE CÍLŮ INDIKÁTORŮ

VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ A DEFINOVÁNÍ RELEVANTNÍCH

Popis očekávaných výsledků a výstupů jednotlivých aktivit jsou uvedeny v identifikačních listech jednotlivých aktivit, které tvoří přílohu IPRÚ. Jednotlivé indikátory výstup, výsledků a dopadů jednotlivých aktivit jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Druh indikátoru Indikátory výstupu: Počet podpořených projektů Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení Počet nových / zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury Délka nových / nově značených stezek a tras Počet km udržovaných běžeckých tras Počet nových a zrekonstruovaných záchytných parkovišť. Počet nových nebo zrekonstruovaných ubytovacích zařízení Počet nových / zkvalitněných služeb nabízených ubytovacími zařízeními Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro venkovskou turistiku Indikátory výsledku: Nárůst počtu přenocování Indikátory dopadu: Počet vytvořených pracovních míst Zvýšení počtu návštěvníků území

hodnota indikátoru (minimální) jednotka 3.1 A 3.1 B 3.1 C 3.3 A 3.3 B

3.3 C

ks

1

2

2

1

1

3

ks

2

0

0

1

1

0

ks

0

1

0

1

1

3

km

0

0

10

0

km

0

0

10

0

Ks

0

0

0

0

0

0

ks

0

0

0

0

0

3

ks

0

0

0

0

0

0

ks

0

0

0

0

0

0

v%

0

0,2

0

0,2

2

2

ks

2

1

0

4

3

3

v%

1

1

1

1

5

1

0

0

0

0

Zdroj: zpracovatel

110(156)


Typické výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu

Očekávané výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu lze vhodně popsat jako potenciální typické monitorovací ukazatele intervencí z ROP SM, podle nichž lze zpětně vyhodnotit tématické zaměření a účelnost vynaložených finančních prostředků.

Tabulka 38: Návrh monitorovacích ukazatelů výstupů a výsledků

Atraktivity a atrakce cestovního ruchu

Infrastruktura služby CR

a

-

počet ks rekonstruovaných přírodních památek a atraktivit počet ks rekonstruovaných technických památek a atraktivit počet ks rekonstruovaných kulturních památek a atraktivit počet ks realizovaných kulturních akcí nadregionálního významu počet ks realizovaných kulturních akcí regionálního významu počet ks realizovaných sportovních akcí nadregionálního významu počet ks realizovaných sportovních akcí regionálního významu počet ks realizovaných společensko-zábavních akcí nadreg.významu počet ks realizovaných společensko-zábavních akcí reg.významu počet ks realizovaných jiných tématických akcí nadreg.významu počet ks realizovaných jiných tématických akcí reg.významu počet ks nově zřízených/rekonstruovaných TIC počet bm/km rekonstruovaných komunikací počet m2 rekonstruovaných parkovacích ploch počet ks rekonstruovaných parkovacích míst počet ks rekonstruovaných parkovacích míst pro postižené počet bm/km nových komunikací počet m2 nových parkovacích ploch počet ks nových parkovacích míst počet ks nových parkovacích míst pro postižené počet ks nových/inovovaných dopravních systémů počet ks nakoupených dopravních prostředků počet bm rekonstruovaných lanových a jiných drah počet bm nově vybudovaných lanových a jiných drah počet bm rekonstruované technické infrastruktury počet bm nové technické infrastruktury počet bm rekonstruovaných/modernizovaných stezek a tras počet bm značených/udržovaných stezek a tras počet ks pořízených specifických strojů a zařízení na údržbu stezek a tras počet ks instalovaného/rekonstruovaného značení stezek a tras počet ks nových/rekonstruovaných veřejných sociálních zařízení počet ks instalovaných/rekonstruovaných informačních tabulí a směrovek (jakéhokoliv druhu) počet ks nových/rekonstruovaných prvků drobné doplňkové infrastruktury počet ks nových/rekonstruovaných vleků a sjezdovek kapacita osob/hod. nových/rekonstruovaných vleků a sjezdovek počet ks nových/rekonstruovaných venkovních sportovišť počet ks nových/rekonstruovaných krytých sportovišť počet ks nových/inovovaných služeb (půjčoven, předmětů apod.) počet ks nových služeb venkovského cestovního ruchu počet ks nových/rekonstruovaných lázeňských objektů počet ks nakoupených lázeňských strojů a zařízení

111(156)


kapacita osob/hod. u nových/inovovaných lázeňských procedur počet ks nových/modernizovaných lůžek v lázních a sanatoriích počet ks nových/rekonstruovaných ubyt/stra.zařízení počet ks nových/zmodernizovaných pokojů/lůžek počet ks nových/zmodernizovaných míst v restauracích apod. počet ks nových/udržených pracovních míst (ubyt/stra.zařízení) počet ks nových/modernizovaných doprovodných služeb ubytovacího zařízení kapacita osob/hod. nového/modernizovaného stra.zařízení počet ks nových/modernizovaných míst v sálech a saloncích počet ks nových/modernizovaných zábavních zařízení počet ks specifické kapacity zábavních atrakcí (bowlingových drah, kulečníkových stolů, strojů a zařízení apod.)

Zdroj: zpracovatel

5.2

Typické dopady a přínosy aktivit rozvoje cestovního ruchu

Obdobně jako existují typické výstupy aktivit v cestovním ruchu, tak i dopady a přínosy jsou mnoha aktivitám v cestovním ruchu společné. Další možné indikátory dopadů využitelné při administraci a monitoringu IPRÚ jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 39: Návrh monitorovacích ukazatelů dopadů a přínosů -

Atraktivity a atrakce cestovního ruchu

-

Infrastruktura služby CR

a

-

počet ks domácích návštěvníků přírodních památek a atraktivit počet ks zahraničních návštěvníků přírodních památek a atraktivit počet ks domácích návštěvníků technických památek a atraktivit počet ks zahraničních návštěvníků technických památek a atraktivit počet ks domácích návštěvníků kulturních památek a atraktivit počet ks zahraničních návštěvníků kulturních památek a atraktivit počet ks vzniklých/udržených pracovních míst památky a atraktivity počet ks domácích návštěvníků kulturních akcí nadreg.významu počet ks zahraničních návštěvníků kulturních akcí reg.významu počet ks domácích návštěvníků sportovních akcí nadreg.významu počet ks zahraničních návštěvníků sportovních akcí reg.významu počet ks domácích návštěvníků společensko-zábavních akcí nadreg.významu počet ks zahraničních návštěvníků společensko-zábavních akcí reg.významu počet ks domácích návštěvníků jiných tématických akcí nadreg.významu počet ks domácích návštěvníků jiných tématických akcí reg.významu počet ks nově vzniklých/udržených pracovních míst akcí počet ks návštěvníků TIC počet ks nově vzniklých pracovních míst v TIC počet ks návštěvníků využívajících stezky a trasy počet ks nově vzniklých/udržených pracovních míst (údržba stezek) počet ks návštěvníků (uživatelů) veřejných sociálních zařízení

112(156)


počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

nově vzniklých/udržených pracovních míst domácích návštěvníků (uživatelů) vleků a sjezdovek zahraničních návštěvníků vleků a sjezdovek nových/udržených pracovních míst (vleky a sjezdovky) domácích návštěvníků venkovních sportovišť zahraničních návštěvníků venkovních sportovišť domácích návštěvníků krytých sportovišť zahraničních návštěvníků krytých sportovišť nových/udržených pracovních míst (sport, půjčovny) nově vzniklých/udržených pracovních míst (lázně) nových/udržených pracovních míst (ubyt/stra.zařízení) domácích návštěvníků ubytovacího/stravovacího zařízení zahraničních návštěvníků ubyt./stravovacího zařízení nových/udržených pracovních míst (zábavní atrakce) domácích návštěvníků zábavních atrakcí zahraničních návštěvníků zábavních atrakcí

Zdroj: zpracovatel

Dle varianty a modifikace konkrétního monitorovacího indikátoru by bylo možné analogicky odvodit dílčí ukazatele z těchto základních: - zvýšení standardu a kvality poskytovaných služeb; - zvýšení spokojenosti návštěvníka s poskytovanými službami; - zvýšení obratů, výnosů provozovatelů infrastruktury cestovního ruchu; - zvýšení obratů a výnosů poskytovatelů služeb cestovního ruchu; - zvýšení obratů a výnosů provozovatelů a poskytovatelů jiných zařízení a služeb v území; - zvýšení daňové výtěžnosti a poplatků místních samosprávných orgánů; - zvýšení průměrné mzdy zaměstnanců v cestovním ruchu a příbuzných oborech; - snížení míry nezaměstnanosti v cestovním ruchu a území obecně; - zvýšení spokojenosti místních obyvatel a úrovně kvality života; - rozšíření variety a dostupnosti služeb pro místní obyvatele.

113(156)


6 FINANČNÍ PLÁN, VČETNĚ POPISU ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ 6.1

Aktivity veřejného sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč)

Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Aktivita: Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko

Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (SF a SR) z toho soukromé

5 mil. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

5 mil. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

Aktivita: Sportovně- rekreační areál Kociánov

Název: Celkové předpokládané 26,470 mil. Kč zdroje z toho veřejné (85 %) 22,5 mil. Kč z toho soukromé (15 %) 3,970 mil. Kč Aktivita:

Areál zdraví I.

Název: Celkové zdroje

předpokládané

z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Aktivita: Název: Celkové

26,470 mil. Kč 22,500 mil. Kč 3,970 mil. Kč Regionální turistické informační centrum Rapotín

předpokládané 26,470 mil. Kč


Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko zdroje z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %)

22,500 mil. Kč 3,970 mil. Kč

Aktivita: Název: Celkové předpokládané 26,470 mil. Kč zdroje z toho veřejné (85 %) 22,500 mil. Kč z toho soukromé (15 %) 3,970 mil. Kč Aktivita: Název: Celkové zdroje

Školící centrum Švagrov

Podpora rozvoje a údržba lyžařských, bežeckých tratí v Jeseníkách předpokládané

7,500 mil. Kč

z toho veřejné (85 %)

6,375 mil. Kč

z toho soukromé (15 %)

3,900 mil. Kč

Aktivita: Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Aktivita: Název: Celkové předpokládané zdroje

2,975 mil. Kč 0,525 mil. Kč

2 mil. Kč

2 mil. Kč

1,7 mil. Kč

1,7 mil. Kč

0,3 mil. Kč

0,3 mil. Kč

Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji 1,800 mil. Kč

600 tis. Kč

600 tis. Kč

600 tis. Kč

1,53 mil. Kč 0,27 mil. Kč

510 tis. Kč 90 tis. Kč

510 tis. Kč 90 tis. Kč

510 tis. Kč 90 tis. Kč Jeseníky na koni

1,500 mil. Kč

z toho veřejné (85 %)

1,275 mil. Kč

z toho soukromé (15 %)

0,225 mil. Kč

Plánované zdroje Celkem za IPRÚ

3,5 mil. Kč

0,375 mil. Kč 0,31875 mil. Kč 0,05625 mil. Kč




116,680 mil. Kč

115(156)

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko z toho veřejné (85 %) z toho soukr. (15 %)

6.2

99,178 mil. Kč 17,502 mil. Kč

Aktivity soukromého sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč)

Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Aktivita

Individuální či integrované projekty soukromého sektoru (bez omezení)

Název: Celkové předpokládané zdroje 3.3.1 z toho veřejné (SF a SR) 1 z toho soukromé


Celkové předpokládané 66,666 mil. Kč zdroje 3.3.3 z toho veřejné (SF a SR)

33,333 mil. Kč

z toho soukromé

33,333 mil. Kč

1

10 mil. Kč

60 mil. Kč

70 mil. Kč

70 mil. Kč

70 mil. Kč

5 mil. Kč

30 mil. Kč

35 mil. Kč

35 mil. Kč

35 mil. Kč

5 mil. Kč

30 mil. č

35 mil. Kč

35 mil. Kč

35 mil. Kč

33,333 mil.Kč 16,6665 mil.Kč 16,6665 mil.Kč

33,333 mil. Kč 16,6665 mil.Kč 16,6665 mil.Kč

8,3 mil. Kč

10 mil. Kč

4,15 mil. Kč 4,15 mil. Kč

Zpracovatel předpokládá průměrnou výši dotace v objemu 50% celkových způsobilých výdajů projektu.

116(156)

2015


7

ČASOVÝ AKTIVIT

HARMONOGRAM

A

NÁVAZNOST

7.1

Rozpočet a časový harmonogram tvorby IPRÚ

č.

Činnost

1.

2.

3.

Setkání řešitelského týmu IPRÚ – seznámení s výzvou, definitivní metodikou pro IPRÚ, projednání administrativních a organizačních podmínek tvorby IPRÚ Zadání zpracování "Kvantifikační analýzy potenciálu cestovního ruchu" zacílené na území Šumperska (termín pro dodání 25. 01. 2008) Jednání pracovní skupiny - seznámení s výzvou, definitivní metodikou pro IPRÚ a projednání aktuálnosti analytických dokumentů, případně dílčí aktualizace, projednání integrace záměrů veřejného a soukromého sektoru (jednání řešitelského týmu s ÚRR Zlín)

JEDNOTLIVÝCH

zajišťuje

termín

Zpracovatel

19. 12. 2007

Předkladatel + zpracovatel

19. 12. 2007

Předkladatel + zpracovatel

03. 01. 2008

4.

Ukončení sběru projektových námětů

5.

3. jednání řídícího výboru k IPRÚ – konzultace dílčích Předkladatel postupů, schválení dalších výstupů + zpracovatel

6.

Tvorba IPRÚ, operativní jednání řešitelského týmu dle potřeb

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Předkladatel

pracovní

skupiny

a Předkladatel + zpracovatel

Předkladatel + zpracovatel 4. jednání řídícího výboru – seznámení s výstupy a Předkladatel prezentace pracovní verze IPRÚ k připomínkování + zpracovatel Předkladatel První předložení záměru IPRÚ ÚRR k připomínkování + zpracovatel Předkladatel 4. jednání pracovní skupiny + zpracovatel Předkladatel 2. veřejné projednání záměru IPRÚ + zpracovatel Předkladatel Předložení záměru IPRÚ do ROK + zpracovatel Předkladatel Ukončení sběru připomínek z veřejného projednání IPRÚ + zpracovatel Předání vypořádaných připomínek z 2. veřejného projednání Předkladatel záměru IPRÚ předkladateli a Olomouckému kraji + zpracovatel Jednání ROK, případné schválení IPRÚ (eventuálně Předkladatel podmínečné) + zpracovatel Zveřejnění oznámení o 2. veřejném projednání záměru IPRÚ

16. Případné zapracování připomínek ROK do IPRÚ 17. 5. jednání pracovní skupiny (elektronická komunikace) 18. Schválení IPRÚ ŘV a předkladatelem 19. Předložení IPRÚ Úřadu Regionální rady ke schválení

Zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel

05. 01. 2008 07. 01. 2008 08. 01. – 29. 02. 2008 11. 02. 2008 13. 02. 2008 14. 02. 2008 18. 02. 2008 19. 02. 2008 22. 02. 2008 26. 02. 2008 27. 002. 2008 28. 02. 2008 05. 03. 2008 10. 03. 2008 15. 03. 2008 20.3. – 28. 03.


Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko 18.2008 Průběžná jednání pracovních skupin

20.

s ÚRR,

případně

řídícího

výboru

do a Předkladatel schválení + zpracovatel IPRÚ

21. Schválení IPRÚ Výborem Regionální rady

ÚRR

05/2008

22. První výzvy pro projekty naplňující cíle IPRÚ

ÚRR

06/2008

Zdroj: zpracovatel

7.2

Časový harmonogram administrace IPRÚ

č.

Činnost

koordinátor administrace IPRU jmenuje řídící výbor, ustanoví pracovní skupinu a schvaluje na návrh řídícího 1. výboru manažera IPRÚ setkávání řídícího výboru IPRÚ, pracovní skupiny, informační podpora jednotlivým nositelům záměrů s 2. přípravou individuálních žádostí a koordinace kroků přípravy jednotlivých částí projektů; 3.

navrhuje vyhlašování podpory 3.1 a 3.3

specifických

výzev

do

oblasti

dohled na čerpání nákladů a monitoring realizace a 4. výstupů jednotlivých individuálních záměrů tvořících integrovaný projekt; výše uvedené aktivity budou probíhat průběžně během celého období realizace a monitoringu realizace aktivit v 5. rámci aktivit a záměrů tvořících integrovaný projekt/projekty; ukončení realizačních a koordinačních aktivit 6. souvisejících s IPRÚ a závěrečné vyhodnocení výstupů a výsledků integrovaného projektu/ů. Zdroj: zpracovatel

7.3

zajišťuje

Termín

Předkladatel IPRÚ

07/2008

Předkladatel

průběžně

Předkladatel

průběžně

Předkladatel

Průběžně

Předkladatel

Průběžně

Předkladatel

12/2015

Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRÚ Harmonogram IPRÚ

Datum zahájení přípravy IPRÚ Datum zahájení realizace IPRÚ Datum ukončení realizace IPRÚ Vyhlášení specifické výzvy na předkládání projektů do IPRÚ

10 / 2007 07. - 08. / 2008 2015 Průběžně

118(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Plán aktivit (fyzická realizace projektů)

2007

2008

2009

2010

2012

2013

2014

2015

2011

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Sportovně rekreační areál Kociánov Areál zdraví I. Regionální turistické informační centrum Rapotín Školící centrum Švagrov Podpora rozvoje a údržba lyžařských, bežeckých tratí v Jeseníkách Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji Jeseníky na koni

Plán aktivit (fyzická realizace projektů)

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Sportovně rekreační areál Kociánov Areál zdraví I. Regionální turistické informační centrum Rapotín Školící centrum Švagrov Podpora rozvoje a údržba lyžařských, bežeckých tratí v Jeseníkách Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji Jeseníky na koni

119(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Aktivity 3.1 Název projektu Sportovně rekreační areál Kociánov Areál zdraví I. Regionální turistické informační centrum Rapotín Školící centrum Švagrov Podpora rozvoje a údržba lyžařských, bežeckých tratí v Jeseníkách Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji Jeseníky na koni

Návrh termínu výzvy 06/2008 09/2008

Návrh finanční alokace 22,5 mil. Kč 22,5 mil. Kč

06/2008

22,5 mil. Kč

09/2008

22,5 mil. Kč

06/2008

6,375 mil. Kč

06/2008

1,53 mil. Kč

09/2008

1,275 mil. Kč

Aktivity 3.3 Název aktivity Návrh termínu výzvy Návrh finanční alokace 3.3 A 03/2009 50 mil. Kč 3.3 B 06/2008 50 mil. Kč 3.3 C 03/2009 44 mil. Kč

7.4

Předpokládané zdroje financování rozpočtu IPRÚ

Zatím není možné stanovit definitivní zdroje financování a rozpočtu realizace IPRÚ Šumpersko.

rozpočtu tvorby

Dle prozatímních informací získaných z Úřadu regionální rady Střední Morava by mohl být scénář financování IPRÚ následující: -

-

Financování rozpočtu realizace a koordinace IPRÚ bude financováno z projektu realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko, který bude ve formě žádosti předložen ÚRR SM současně s předkládáním finálního dokumentu IPRÚ Šumpersko. Obsahem přidruženého projektu budou aktivity a náklady přípravy IPRÚ dle schválené metodiky ÚRR SM pro zpracování IPRÚ dokumentů; Uznatelné náklady lze očekávat zejména v kategorii neinvestičních nákladových položek, zejména položky osobní náklady, náklady na služby a dodávky, cestovní náklady a náhrady, nákupy materiálu, provoz kanceláře, poradenské a konzultační služby apod. Lze předpokládat, že vymezení uznatelných nákladů bude plně pokývat skutečné druhy

120(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko

-

-

nákladových položek vzniklých během prací na přípravě IPRÚ Šumperska; Vznikající nákladové položky budou z pohledu URR SM uznatelnými pravděpodobně nejdříve 1. dnem vyhlášení příslušné specifické výzvy k předkládání dokumentů IPRÚ; Do doby dne vyhlášení příslušné specifické výzvy musí být náklady realizovaných aktivit hrazeny z vlastních zdrojů předkladatele IPRÚ, či jiných zdrojů.

121(156)


8

POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBŮ ŘÍZENÍ IPRÚ

8.1

Organizační a personální zajištění přípravy, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ

Předkladatel dokumentu IPRÚ Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu

Předkladatel Šumpersko“

projektu

„Administrace

realizace

a

koordinace

IPRÚ

Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Odpovědná osoba. Ing. Ivan Matulík – ředitel

Koordinátor administrace IPRÚ Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu 8.2

Řídící struktura tvorby IPRÚ

Pro účely efektivního administrativního zajištění přípravy a odborného zpracování dokumentu IPRÚ Předkladatel IPRÚ vytvořil následující strukturu řídících, výkonných a poradních orgánů: -

Řídící výbor IPRÚ Řešitelský tým IPRÚ Pracovní skupinu IPRÚ

Předkladatel IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

vybrat konkrétního Zpracovatele IPRÚ navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm.

Předkladatel IPRÚ je po celou dobu tvorby IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k tvorbě IPRÚ.

122(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Kompetence a odpovědnosti řídící struktury tvorby IPRÚ Předkladatel IPRÚ převedl jednotlivým orgánům řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaženy v následujících tabulkách. Řídící výbor IPRÚ Role: nejvyšší výkonný a rozhodovací orgán přípravy a tvorby IPRÚ Kompetence: - řídit, dohlížet a kontrolovat na provádění aktivit přípravy a tvorby IPRÚ, zejména informování veřejnosti o tvorbě IPRÚ, jeho významu a možném zapojení veřejnosti ve formě partnerů v rámci Pracovní skupiny IPRU na přípravě a tvorbě dokumentu IPRÚ - navrhovat kompetence a odpovědnosti Řešitelského týmu IPRÚ - schvaluje složení a změny v rozsahu a složení Pracovní skupiny IPRÚ - navrhovat a schvalovat harmonogram a obsah aktivit vykonávané Řešitelským týmem IPRÚ - rozhodování o provádění aktivit a o způsobech řešení problémů během přípravy a tvorby IPRÚ Řešitelským týmem IPRÚ na jeho žádost - právo účasti na jednáních Řešitelského týmu IPRÚ, jednání Pracovní skupiny IPRÚ - právo být informován o všech činnostech, výstupech aktivit prováděných Řešitelským týmem IPRÚ - právo vznášet připomínky k činnostem Řešitelského týmu IPRÚ a vyžadovat nápravu nedostatků v nich. - Právo připomínkování dílčích výstupů IPRÚ, schvalování celkového dokumentu IPRÚ a rozhodnutí o jeho předložení Řídícímu orgánu ROP Odpovědnost: - za řádné a včasné splnění všech činností, které na něj delegoval Předkladatel IPRÚ a podmínek vyplývajících z ROP NUTS II Střední Morava, zejména veřejné projednání IPRÚ, zapojení partnerů během tvorby IPRÚ a připomínkování a schválení IPRÚ - za řádné a včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Řešitelským týmem IPRU a Pracovní skupinou IPRÚ - za rychlé efektivní řešení sporů a konfliktních situací znamenajících rizika pro tvorbu IPRÚ - za řádné a včasné informování Předkladatele IPRÚ o všech důležitých událostech během tvorby IPRÚ Složení: zástupce Předkladatele IPRÚ

123(156)


Členové

zástupce Řešitelského týmu IPRÚ zástupce Olomouckého kraje zástupce Sdružení cestovního ruchu – Jeseníky, z.s.p.o. hosté - odborníci na oblast cestovního ruchu Hejtman Olomouckého kraje RNDr. Ivan Kosatík, 1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Pavel Horák, Ing. Jakub Kulíšek - RARSM, Alena Křetínská – oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana KÚOK, Mgr. Radka Pluskalová – oddělení projektového řízení Odboru strategického rozvoje KÚOK, Marie Kouřilová – Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, Djamila Králíková – Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu

Zdroj: zpracovatel

Řešitelský tým IPRÚ Role: Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

Složení:

-

Členové

-

výkonný orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo být informován o rozhodnutích Předkladatele IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ právo být účasten na jednání Řídícího výboru IPRÚ právo řídit a koordinovat a zajišťovat tvorbu IPRÚ právo žádat součinnost ze strany Pracovní skupiny IPRÚ a Řídícího výboru IPRÚ právo žádat o rozhodnutí ve věci závažných událostí či řešení problémů znamenající potenciální rizika tvorby IPRÚ apod. odpovědnost za řádné a včasné splnění všech povinností delegovaných na něj ze strany Předkladatele IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ i Zpracovatele IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné předání dokumentu IPRÚ k veřejnému projednání, a schválení Řídícím výborem IPRÚ odpovědnost za včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Pracovní skupinou IPRÚ zástupce Sdružení cestovního ruchu – Jeseníky, z.s.p.o. zástupce Předkladatele IPRÚ odborníci z oblasti cestovního ruchu Ing. Jakub kulíšek – RARSM, Ing. Michal Běhan – konzultant, Ing. Miroslava Švadlenková – konzultant, Bc. Lenka Zdráhalová - konzultant

Zdroj: zpracovatel

124(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

Složení:

-

Členové:

-

hlavní poradní orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo vyjadřovat se ke skutečnostem na žádost Řídícího výboru IPRÚ, Řešitelského týmu IPRÚ právo být informován Řešitelským týmem IPRÚ o postupu zpracování IPRÚ a jeho dosavadních výstupech právo připomínkovat mezi výstupy činnosti Řešitelského týmu IPRÚ, části dokumentu IPRÚ právo diskutovat v rámci Pracovní skupiny IPRÚ nejrůznější témata a tvořit stanoviska za Pracovní skupinu IPRÚ předkládaná Řešitelskému týmu IPRÚ na vědomí. informovat o činnosti Pracovní skupiny IPRU všechny instituce a subjekty, jež zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ zprostředkovávat zpětnou vazbu od jednotlivých subjektů a institucí vůči Pracovní skupině IPRÚ, Řešitelskému týmu IPRÚ případně i Řídícímu výboru IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných Řešitelským týmem IPRÚ či Řídícím výborem IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ hosté – nezávislí odborníci na cestovní ruch zástupci místní samosprávy zástupce organizace ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníka lesů zástupce neziskových organizací zástupce vlastníka památek zástupce občanských sdružení představitelé jednotlivých významných subjektů v území. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Olomoucký kraj Město Šumperk Svazek obcí údolí Desné Správa CHKO Jeseníky Unie NNO Olomouckého MAS údolí Desné Akademie J.A.Komenského Šumperk Regionální institut pro vzdělávání o. p. s. Arcibiskupství olomoucké Lázně Velké Losiny

Zdroj: zpracovatel

125(156)


Z jednání Řídícího výboru IPRÚ, jednání Řešitelského týmu IPRÚ a jednání Pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členům daného orgánu, zaslány orgánu nadřízenému a na vyžádání i orgánu podřízenému. Dále jsou veřejně přístupné na webových stránkách Sdružení cestovního ruchu – Jeseníky, z.s.p.o.

Obrázek 2: Organizační diagram tvorby IPRÚ

Zdroj: zpracovatel

126(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko 8.3

Řídící struktura administrace IPRÚ

Koordinátor administrace IPRÚ za účelem administrace IPRÚ vytvoří následující řídící strukturu orgánů: -

Řídící výbor IPRÚ Manažer IPRÚ Pracovní skupina IPRÚ

Koordinátor administrace IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm schvaluje (potvrzuje) návrh Řídícího výboru IPRÚ na jmenování/odvolání Manažera IPRÚ. schvaluje výběr aktivit IPRÚ schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace na koordinaci IPRÚ a její dodatky schvaluje žádosti o podstatné změny IPRÚ během administrace

Koordinátor administrace IPRÚ je po celou dobu adminstrace IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k řízení, koordinaci, monitoringu a hodnocení IPRÚ dle podmínek stanovených ŘO ROP NUTS II Střední Morava a dosažení konečných výsledků IPRÚ. Koordinátor administrace IPRÚ převedl jednotlivým orgánům řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaženy v následujících tabulkách.

Kompetence a odpovědnosti řídící struktury administrace IPRÚ Kompetence a odpovědnosti jednotlivých orgánů a osob řídící struktury IPRÚ jsou uvedeny v následujících tabulkách:

127(156)


Řídící výbor IPRÚ Role: Kompetence:

-

Odpovědnosti:

-

Složení:

-

Členové:

-

nejvyšší kontrolní a rozhodovací orgán realizace, koordinace a monitoringu a hodnocení IPRÚ. právo řídit, kontrolovat realizaci a výstupy aktivit Manažera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ navrhovat a schvalovat harmonogram aktivit a způsob jejich provádění Manažerem IPRÚ schvalovat návrhy řešení problémů během administrace IPRÚ na žádost Manažera IPRÚ účast na jednáních Manažera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ vznášet připomínky k činnostem Manažera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ a vyžadovat jejich nápravu. odpovědnost za splnění plnění podmínek Koordinátora administrace IPRÚ stanovených v dokumentech ROP NUTS II Střední Morava a smlouvou o poskytnutí dotace na projekt Administrace přípravy a realizace IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné vykonávání pravomocí delegovaných mu Koordinátorem administrace IPRÚ, zejména povinnost řádně informovat veřejnost o IPRÚ, odpovědnost za kontrolu řádné a včasné realizace všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných na Manažera IPRÚ zástupci Koordinátora IPRÚ

(Olomoucký kraj – kancelář hejtmana, oddělení cestovního ruchu), (Olomoucký kraj – Odbor strategického rozvoje kraje) (Olomoucký kraj – radní kraje) (Jeseníky- SCR, z.s.p.o. – ředitelka Sekretariátu)

Zdroj: Zpracovatel

128(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Manažer IPRÚ Role:

-

Kompetence:

-

Odpovědnost:

Složení členové:

/

-

výkonný a řídící orgán řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ. realizace aktivit řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ sběr projektových námětů komunikace, koordinace a řízení aktivit s potenciálními příjemci a příjemci dotací na individuálních projektech kontrola, dohled nad plněním povinností příjemců dotací na individuální projekty řízení, koordinace a kontrola činnost pracovní skupiny IPRÚ zajištění chodu orgánů řídící struktury IPRÚ za řádné a včasné splnění úkolů zadaných Řídícím výborem IPRÚ za řádné a včasné splnění úkolů příjemci dotací na individuální projekty za řádné a včasné splnění všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných Řídícím výborem IPRÚ za řádnou a včasnou kontrolu plnění úkolů a povinností ze strany členů pracovní skupiny IPRÚ za řádné administrativní zajištění a chod orgánů řídící struktury IPRÚ Osoba výkonného manažera IPRÚ (zaměstnanec Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o)

Zdroj: Zpracovatel

Pracovní skupina IPRÚ Role:

-

Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

hlavní poradní orgán řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ úkolem je navrhovat stanoviska a připomínkovat skutečnosti na žádost manažera IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ úkolem je vyjadřovat se k výkonu práce manažera IPRÚ a zasílat svá stanoviska Řídícímu výboru IPRÚ úkolem je dohlížet na výkon práce manažera IPRÚ, naplňování podmínek Koordinátora IPRÚ úkolem je zprostředkovávat zpětnou vazbu od všech institucí a subjektů, jejichž zástupci jsou členy pracovní skupiny IPRU informování o činnosti Pracovní skupiny IPRU všem

129(156)


-

Složení:

-

Členové:

-

členům institucí a subjektů, jež člen zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných manažerem IPRÚ a Řídícím výborem IPRÚ Osoba výkonného manažera IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu,, z.s.p.o. stálí hosté - odborníci na cestovní ruch, lidské zdroje zástupce místní samosprávy zástupci podnikatelů z/mimo odvětví cestovního ruchu zástupce organizací ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníků lesů zástupce NNO / občanských sdružení / sportovních klubů zástupce vlastníků a provozovatelů památek představitelé jednotlivých významných subjektů v území Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Olomoucký kraj Město Šumperk Svazek obcí údolí Desné Správa CHKO Jeseníky Unie NNO Olomouckého MAS údolí Desné Akademie J.A.Komenského Šumperk Regionální institut pro vzdělávání o. p. s. Arcibiskupství olomoucké Lázně Velké Losiny Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s.

Zdroj: Zpracovatel

Z jednání Řídícího výboru IPRÚ a jednání pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné zápisy či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členům zmíněných orgánů a všem orgánům nadřízeným. Zápisy z jednání orgánů řídící struktury administrace IPRÚ budou veřejně přístupné na internetových stránkách Koordinátora IPRÚ, na stránkách Sdružení cestovního ruchu – Jeseníky, z.s.p.o. a případně i na stránkách partnerských subjektů. Manažer IPRÚ pořizuje ze své činnosti výkazy práce a záznamy o měřitelných veličinách realizovaných činností a jejich výstupů. Výběr členů Pracovní skupiny IPRÚ bude probíhat otevřeně a nediskriminačně. Účast jakéhokoliv subjektu na administraci IPRÚ je dobrovolná. Osloveny

130(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko budou všechny relevantní organizace a sdružení subjektů působících v území (obdobně jako při tvorbě IPRÚ). V případě zájmu dalších subjektů během administrace účastnit se administrace IPRÚ, rozhodne Manažer IPRÚ po dohodě s Řídícím výborem IPRÚ na formě přímé či nepřímé účasti nového subjektu ve struktuře Pracovní skupiny IPRÚ. Zejména s ohledem na velikost a akceschopnost Pracovní skupiny IPRÚ. Obrázek 3: Organizační diagram administrace IPRÚ

Zdroj:zpracovatel

131(156)


Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ

Organizace / prostory: - zřízení jednoho nového pracovního místa – výkonný manažer IPRÚ - vybavení jednoho nového pracovního místa - využití prostor zasedací místnosti pro potřeby jednání manažera IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ, Pracovní skupiny IPRÚ Lidské zdroje / odbornost: -

přijetí/převedení jednoho zaměstnance na funkci výkonného manažera IPRÚ; doplnění/zvýšení odborné kvalifikace zaměstnance pro výkon této funkce.

Náklady / financování: Náklady na zřízení pracovního místa, jeho vybavení kancelářskou technikou a potřebami, mzdové náklady i provozní náklady výkonu činnosti výkonného manažera IPRÚ budou financovány ve 100% z rozpočtu projektu Administrace přípravy a realizace IPRÚ Šumpersko.

8.5

Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ

Sběr námětů projektů řešících aktivity IPRÚ bude zajišťovat manažer IPRU přímo či nepřímo pomocí partnerů IPRÚ. Sběr náměrů projektů bude probíhat průběžně během celého období realizace IPRÚ. Informace o sběru námětů projektů budou poskytovány v rámci výkonu aktivit Koordinátora IPRÚ, zejména prostřednictvím webových stránek Koordinátora IPRÚ, v rámci poskytování informací Koordinátorem IPRÚ, na akcích pořádaných Koordinátorem IPRÚ (informační setkání, workshopy) Získané náměty projektů budou evidovány, vhodné náměty projektů budou zatříděny dle aktivit IPRÚ a uchovány pro potřeby Koordinátora IPRÚ, ŘO ROP NUTS II Střední Morava, Olomouckého kraje. Nositelé vhodných námětů projektů odpovídajících aktivitám IPRÚ budou informování před termínem výzev v rámci oblasti podpory 3.1. a 3.3. o možnosti rozpracování námětu do podoby žádosti o dotaci.

132(156)


Popis projektu Šumpersko

–

Administrace

realizace

a

koordinace

IPRÚ

Veškeré aktivity související se zajištěním přípravy, řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ Šumpersko budou součástí projektu s názvem „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko“.

Tento projekt je jednou z aktivit IPRÚ Šumpersko.

Aktivity projektu

Příprava a tvorba IPRÚ Aktivity ve fázi přípravy a tvorby IPRÚ budou spočívat zejména v zajištění: -

Návrh a vytvoření orgánů řídící struktury přípravy a tvorby IPRÚ Oznámení o přípravě, tvorbě a významu IPRÚ veřejnosti Příprava a realizace informačních setkání s veřejností Vyhlášení sběru, sběr a zpracování námětů projektů do IPRÚ Příprava a realizace jednání orgánů řídící struktury (řídící výbor, pracovní skupina) Zajištění zpracování dílčích analýz a studií potřebných k tvorbě IPRÚ Příprava a realizace veřejného projednání IPRÚ Příjem, vyřízení a odpověď na připomínky z veřejného projednání IPRÚ Zapracování připomínek veřejnosti do IPRÚ Předložení IPRÚ ke schválení Radou Olomouckého kraje Předložení IPRÚ ke schválení Výboru Regionální rady NUTS II Střední Morava

Monitoring a hodnocení IPRÚ Aktivity budou spočívat zejména v zajišťování povinných činností a funkcí koordinátora IPRÚ vyplývajících přímo z podmínek programového, prováděcího dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a Příručky pro žadatele, Příručky pro příjemce, včetně Metodických pokynů, zejména: -

interní kontrola a dohled nad naplňováním monitorovaných ukazatelů výstupů a výsledků integrovaných projektů

133(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko -

pravidelná kontrola stavu realizace jednotlivých individuálních projektů apod. zpracovávání monitorovacích zpráv IPRÚ a zajišťování jejich příloh ve vztahu k řídícímu orgánu ROP SM zpracovávání zpráv obsahujících hodnocení celkového kontextu IPRÚ v daném území zajišťování veškerých činností a dodržování podmínek vyplývajících z čerpání dotace na činnosti Koordinátora IPRÚ.

Koordinace a řízení: Aktivity budou spočívat zejména zajišťování chodu orgánů Řídící struktury IPRÚ a zajišťování dostatečné absorpční kapacity projektů v oblasti cestovního ruchu, zejména: -

zajišťování běžné provozní agendy koordinátora IPRÚ ve vztahu k jednotlivým orgánům řídící struktury IPRÚ koordinace absorpční kapacity spočívající v iniciaci vzniku, sběru a dalšího využití v oblasti cestovního ruchu koordinace a řízení vzniku a zaměření námětů projektů v souladu s podmínkami aktivit IPRÚ koordinace a řízení přípravy námětů projektů s ohledem na jejich vzájemné funkční a prostorové návaznosti koordinace a součinnost při přípravě námětů projektů z jiné oblasti než cestovního ruchu mající úzkou vazbu na cestovní ruch (dopravní a technická infrastruktura, opatření v oblasti zemědělství a životního prostředí, ochrany přírody a krajiny)

Komunikace a partnerství: Aktivity spočívají zejména v poskytování informací veřejnosti i podnikatelským subjektům v cestovním ruchu o současných a budoucích aktivitách koordinátora IPRÚ a navazování dlouhodobé spolupráce s relevantními subjekty působícími v území, zejména: -

informování odborné i laické veřejnosti o aktuálním vývoji při přípravě a realizaci individuálních projektů v oblasti cestovního ruchu informování odborné veřejnosti o přípravě, hodnocení, realizaci, a administraci individuálních projektů pořádání tématických informačních a pracovních setkání (workshopů) pro potenciální žadatele - předkladatele individuálních projektů pořádání tématických pracovních setkání (workshopů) pro příjemce dotací během realizace a administrace individuálních projektů

134(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko -

-

-

-

lze předpokládat, že v rámci jiných organizačních složek koordinátora IPRÚ (nad organizační i finanční rámec IPRÚ) bude probíhat komunikace i na jiná společná témata v cestovním ruchu, jako jsou produkty CR, marketing a propagace CR, zavádění společných služeb v CR apod. spolupráce a navazování partnerství se stávajícími podnikateli v cestovním ruchu, či v odvětvích úzce souvisejících s cestovním ruchem, tj. gastronomie, hotelnictví, provozovatelé všech druhů památek a další. spolupráce a navazování partnerství s představiteli místní a územní samosprávy na koordinaci rozvojových aktivit a ohledem na cestovní ruch komunikace a spolupráce s přestaviteli složek státní správy, jejichž aktivity úzce souvisí, či by mohli významnou měrou omezit rozvojové aktivity jiných subjektů v oblasti cestovního ruchu spolupráce a partnerství s neziskovými organizacemi a sdruženími, jejichž aktivity či rozvojové projekty mají úzký vztah k cestovnímu ruchu. komunikace a spolupráce se subjekty, představující potenciální domácí či zahraniční investory do oblasti cestovního ruchu a dalšími subjekty jejichž zájmy a záměry jsou relevantní z hlediska integrovaného přístupu k rozvoji cestovního ruchu.

Poradenství a metodická pomoc: Aktivity nad rámec přímých povinností a činností vykonávaných Koordinátorem IPRÚ, poskytované subjektům veřejného i soukromého sektoru v oblasti přípravy, řízení, administrace individuálních projektů a mající přímou vazbou na plnění podmínek realizace a administrace individuálních projektů podpořených z ROP SM v oblasti podpory 3.1. a 3.3., zejména: -

poradenství přípravou, realizací a monitoringem realizace a udržitelnosti individuálních projektů jednotlivými příjemci dotace. poradenství při plnění podmínek povinné publicity, postupů dle zákona o zadávání veřejných zakázek a další podmínky na straně příjemce dotace poradenství při nutnosti provedení změn v parametrech realizovaných individuálních projektů tvořících integrovaný projekt

135(156)


9

POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRÚ, VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ IPRÚ

9.1

Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ

Na prvním zasedání Řídícího výboru tvorby IPRÚ bylo rozhodnuto o způsobu naplnění principu partnerství při tvorbě dokumentu IPRÚ. Jako vhodní partneři byly identifikovány subjekty soukromého, neziskového a veřejného sektoru, mající relevantní vliv na rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území. K zapojení partnerů do procesu tvorby IPRÚ byla zvolena forma přímého zapojení představitelů partnerských subjektů. Vzhledem k počtu subjektů, byla zvolena dvoustupňová forma jejich zapojení. Jednotlivé skupiny subjektů do pracovní skupiny nominovaly svého zástupce, který pak zastupoval celou skupinu subjektů. V ojedinělých případech byl členem pracovní skupiny konkrétní veřejný, neziskový či soukromý subjekt. Do pracovní skupiny tak byli navoleni členové zastupující všechna klíčová odvětví cestovního ruchu ve vymezených území. Do pracovní skupiny byli navoleni či delegováni na základě volby odborných sekcí Jeseníky – sdružení cestovního ruchu, provedené nediskriminačním způsobem. Členové pracovní skupiny zastupující subjekty veřejného sektoru - předsedové mikroregionu, místo/starostové - dostali mandát volbou do funkce předsedy mikroregionu či svazku, obdobně místo/starostové. Složení členů pracovní skupiny v tomto složení bylo schváleno Správní radou Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu.

PRACOVNÍ SKUPINA ŠUMPERSKO: 1) Kouřilová Marie, ředitelka J-SCR: zástupce koordinátora 2) Ing. Vlastimil Štefl, Lesy ČR: zástupce organizace, jíž se dotkne převážná většina záměrů 3) Ing. Zemek Jan, místopředseda MAS Údolí Desné, zástupce podnikatelského sektoru z oblasti vlekařů, hoteliérů zemědělců (zvolen odbornou sekcí J-SCR Aktivní turistiky) 4) Ing. Mikulec Vladimír, předseda Svazku Obcí údolí Desné – v PS zastupuje obce ve vymezeném území mimo město Šumperk

136(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko 5) Ing. Marek Zapletal, místostarosta Města Šumperka –v PS zastupuje Město Šumperk, které není členem mikroregionu a nachází se ve vymezeném území 6) Ing. Martínek Pavel – zastupuje v PS odbornou sekci J- SCR, a to sekci Infrastruktury (zástupce byl zvolen členy této odborné sekce pro IPRÚ Šumpersko) 7) Mgr. Štěpán Sittek- Arcibiskupství olomoucké – zastupuje v PS odbornou sekci Obnovy kulturního dědictví (zástupce byl do PS zvolen členy této Odborné sekce J-SCR) 8) Průšová Emílie, ředitelka A.J.A. Komenského – zastupuje v PS odbornou sekci J-SCR Vzdělávání lidských zdrojů, jejíž je předsedkyní 9) Ing. Bohumil Ramert CSc. – UNO OK – zastupuje v PS neziskový sektor (na doporučení UNO OK a převážné většiny neziskových organizací působících v CR na Šumpersku ) Ing. Jan Halfar, CHKOJ – zastupuje CHKO Jeseníky, organizace jíž 10) se výrazným způsobem dotýká rozvoj cestovního ruchu a realizace jednotlivých záměrů v rámci IPRÚ 11) Ing. Pavel Štěpánek, ředitel lázní Velké Losiny – V PS zastupuje odbornou sekci J-SCR Lázeňství (zástupce byl zvolen členy této odborné sekce pro IPRÚ Šumpersko) 12) PhDr. Jan Závěšický, Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. – zástupce dovolen do PS odbornou sekcí J-SCR Vzdělávání lidských zdrojů

9.2

Způsob zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ

Partneři byli v rámci tvorby IPRÚ zapojení formou Pracovní skupiny IPRÚ. Zástupci jednotlivých výše vyjmenovaných institucí či organizací byli jednotlivými členy pracovní skupiny. Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

Odpovědnost:

− hlavní poradní orgán přípravy a tvorby IPRÚ - úkolem je vyjadřovat se ke skutečnostem na žádost Řídícího výboru IPRÚ, Řešitelského týmu IPRÚ, - úkolem je připomínkovat mezivýstupy činnosti Řešitelského týmu IPRÚ, části dokumentu IPRÚ - úkolem je diskutovat v rámci Pracovní skupiny IPRÚ a tvořit stanoviska za Pracovní skupinu IPRÚ - informování o činnosti Pracovní skupiny IPRU všem členům institucí subjektů, jež zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ 137(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Složení:

− − − − − − − − −

Členové:

− − − − − − − − − −

za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných Manažerem IPRÚ a Řídícím výborem IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ hosté – nezávislí odborníci na cestovní ruch, lidské zdroje zástupci místní samosprávy zástupce organizace ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníka lesů zástupce neziskových organizací zástupce vlastníka památek zástupce občanských sdružení představitelé jednotlivých významných subjektů v území. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Město Šumperk Svazek obcí údolí Desné Správa CHKO Jeseníky Unie NNO Olomouckého MAS údolí Desné Akademie J.A.Komenského Šumperk Arcibiskupství olomoucké Lázně Velké Losiny Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s.

Zdroj: zpracovatel

9.3

Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ

Partneři budou při administraci IPRÚ zapojení formou ustavení Pracovní skupiny IPRÚ, a to stejným způsobem jako při tvorbě IPRÚ, neboť tento způsob zapojení partnerů během tvorby IPRÚ se velmi osvědčil. Způsobem jaký byla Pracovní skupina IPRÚ sestavena se dosáhlo efektivního a akceschopnho zapojení maximálního počtu relevantních subjektů v území podílejících se na rozvoji cestovního ruchu na samotné tvorbě IPRÚ. Jednotliví členové Pracovní skupiny IPRÚ budou vystupovat nejen jako zástupci určité skupiny sdružených či nesdružených subjektů, ale zároveň budou členy této skupiny. Manažer IPRÚ řídící jednání Pracovní skupiny IPRÚ tak má možnost získat během jednání rychlou zpětnou vazbu od všech relevantních skupin subjektů v území. V případě potřeby širšího konsenzu, pak každý zástupce skupiny subjektů použije ustálený způsob komunikace s ostatními subjekty, které 138(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko zastupuje a zprostředkuje jejich zpětnou vazbu. Tímto způsobem je možné integrovat a partnersky navázat jakoukoliv skupinu subjektů či jednotlivý subjekt individuálně. 9.4

Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ

Realizace a naplnění partnerství spočívalo v konkrétním zapojení členů pracovní skupiny do činností tvorby IPRÚ a bude obdobného charakteru při zapojení členů pracovní skupiny při administraci IPRÚ. O právech a kompetencích členů pracovní skupiny vypovídají kompetence Pracovní skupiny IPRÚ. Tato práva a povinnosti byly uplatněny při běžné činnosti Pracovní skupiny IPRÚ, která spočívala zejména v: (během tvorby IPRÚ) -

-

součinnost při informování jednotlivých subjektů zastupovaných jednotlivými členy Pracovní skupiny IPRÚ součinnost při zprostředkovávání názorů na konkrétní témata od jednotlivých subjektů zastupovaných konkrétním členem Pracovní skupiny a naopak směrem k Manažerovi IPRÚ a Řídícímu výboru IPRÚ prostřednictvím zástupce v Pracovní skupině IPRÚ součinnost při informování o sběru, pomoc se sběrem záměrů, doporučování záměrů k zařazení do integrovaného projektu či nikoliv návrhy optimalizace konkrétních námětů projektů z hlediska rozvoje cestovního ruchu, míru relevance a návaznosti na aktivity veřejného sektoru a další aktivity. připomínky a vyjádření k identifikovaným problémům, návrhům cílů, strategiím řešení i jednotlivých okruhů aktivit IPRÚ, zejména s ohledem na specifické výzvy ROP 3.3 součinnost při zajištění dostatečné publicity a účasti subjektů na veřejném projednání IPRÚ případně pomoc při zodpovídání dotazů ze strany veřejnosti směrem k IPRÚ a jeho částem

(během administrace IPRÚ navíc) -

-

součinnost a pomoc při zapracovávání připomínek k veřejně projednanému IPRÚ součinnost s Manažerem IPRÚ během administrace IPRÚ při sběru námětů projektů, zajišťování informovanosti o realizaci IPRÚ a jeho výstupech, koordinace činností na přípravě a realizace individuálních projektů ze strany jejich nositelů součinnost při zajišťování monitoringu, hodnocení IPRÚ a dosahování monitorovacích indikátorů výstupu IPRÚ 139(156)


Veřejné projednání IPRÚ

Veřejné projednání bylo zabezpečeno v souladu s podmínkami ROP NUTS II Střední Morava, dle Metodického pokynu – Integrovaný plán rozvoje území. 1. veřejné projednání se konalo v Šumperku dne 9. 10. 2007 a účastnilo se ho 20 účastníků. Na tomto veřejném projednání byly účastníci informováni o strategii financování projektů z ROP prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje území a to v prioritní ose 3 – Cestovní ruchu, oblasti podpory 3.1 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a služby. V rámci prezentace byl představen návrh struktury IPRÚ včetně seznámení s filozofií integrovaného přístupu k přípravě, realizaci a udržitelnosti projektu a principy partnerství jednotlivých aktivit v dané oblasti. 2. veřejné projednání se konalo v Šumperku dne 19. 2. 2008 a účastnilo se ho 7 účastníků. Na tomto veřejném projednání byl odprezentován vlastní dokument IPRÚ s cílem informovat veřejnost o zjištěných výstupech a navržených aktivitách. V oblasti podpory 3.1 konkrétně, v oblasti podpory 3.3 rámcově (tématicky). Veřejné projednání mělo charakter veřejně přístupného semináře a informace o jeho konání byla zveřejněna na webových stránkách předkladatele a adresně rozeslána potenciálním účastníkům. Veřejných projednáních byla veřejnost informována 5 pracovních dnů přede den tohoto projednání. Současně jim byla poskytnuta stejná lhůta na podání připomínek k IPRÚ. O vypořádání těchto připomínek bude veřejnost informována prostřednictvím webových stránek předkladatele.

Analýza rizik IPRÚ Rizika – předkladatel -

špatná analýza na vstupu – struktura nabídky, struktura poptávky špatný odhad potenciálu CR a vhodných forem CR z území špatná identifikace problémů a problémových okruhů špatná definice cílů v závislosti na problémech špatně zvolená strategie realizace cílů špatná interpretace cílů v aktivitách špatně odhadnutá / malá absorpční kapacita námětů projektů špatně nastavená struktura řídících orgánů administrace špatně identifikované činnosti během administrace špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace špatně nastavený časový harmonogram administrace vady partnerských smluv

140(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Následující analýza rizik uvádí všechna relevantní rizika a uvádí také adekvátní způsoby jejich eliminace. V rámci tabulkového přehledu analýzy rizik byla použita následující stupnice: Závažnost rizika: Katastrofická … 4 (ohrožení a zastavení dalšího vývoje projektu, pokud nemá být projekt ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje) Kritická … 3 (zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech) Významná … 2 (narušení vývoje projektu. Správným řízením požadovaných parametrů v plánovaných termínech)

je

možno

dosáhnout

Nevýznamná … 1 (nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj) Pravděpodobnost/četnost výskytu rizika: Častá … 4 (je častý výskyt, nebezpečí je trvalé) Občasná … 3 (lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát) Malá … 2 (vyskytne se někdy během životního cyklu projektu, je rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane)

Nepravděpodobná … 1 (výskyt je nepravděpodobným, ale možný, lze předpokládat, že nebezpečí může výjimečně nastat)

141(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Předcházení/eliminace rizika: Popsány aktivity, které byly ze strany žadatele učiněny pro minimalizaci rizika, popř. další komentář, který blíže rozvádí některé konkrétní kroky, rozhodnutí, skutečnosti apod. Tabulka 40: Analýza rizik Druh rizika

Pravděpodobnost/ četnost výskytu rizika

Předcházení/eliminace rizika

2

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

3

Komunikace na pracovní skupině, řídícím výboru, kvantifikační analýza, projednání s veřejností

3

3

Jednání pracovní skupiny, veřejné projednání záměru IPRÚ

4

2

Projednání aktivit na řídícím výboru, pracovní skupině, veřejném projednání

2

2

projednání na řídícím výboru

3

3

projednání na řídícím výboru

4

2

projednání na pracovní skupině

2

2

Jednání řídícího výboru

2

2

Jednání řídícího výboru

Závažnost rizika

Technická rizika - věcná špatný odhad potenciálu CR a vhodných forem CR z území

špatná identifikace problémů a problémových okruhů špatná definice cílů v závislosti a problémech a špatně zvolená strategie realizace cílů špatně odhadnutá / malá absorbční kapacita námětů projektů špatná interpretace cílů v aktivitách

Finanční rizika špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace špatně nastavený časový harmonogram administrace

Právní rizika Vady partnerských smluv

Provozní rizika špatně nastavená struktura řídících orgánů administrace špatně identifikované činnosti během administrace

142(156)


10 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA VE VZTAHU K IPRÚ 10.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Cestovní ruch patří mezi odvětví výrazně napomáhající prosazování zásady rovných příležitostí v praxi, neboť v rámci rozvoje aktivit cestovního ruchu vzniká v tomto odvětví větší množství nových pracovních míst, jenž jsou charakteristická svojí rozdílnou náročností na potenciální pracovní sílu. Vznikají tak pracovní místa pro nekvalifikované, méně kvalifikované i vysoce kvalifikované pracovníky. Většinu pracovních míst lze obsadit pracovníkem, který prošel rekvalifikačním kurzem. Charakter náplně činností jednotlivých pracovních míst nevnáší výrazné specifické požadavky na potenciálního pracovníka, zejména z pohledu pohlaví, fyzické a psychické náročnosti. Věková, národnostní či náboženská různorodost případných pracovníků je s ohledem na kontakt s návštěvníky z různých zemí spíše výhodou než nedostatkem. Při vhodném plánování vzniku a obsazení specifických pracovních míst v oblasti cestovního ruchu je možné najít uplatnění i pro tělesně postižené či pracovníky se změněnou pracovní schopností. Kromě psychosomatických a kvalifikačních předpokladů na pracovní sílu pro konkrétní nově vzniklá pracovní místa nebudou uplatňovány vůči žádné skupině uchazečů ani uchazeči jako jednotlivci žádná další opatření či vznášeny dodatečné požadavky, které by mohly naplňovat znaky diskriminačního jednání. 10.2 Udržitelný rozvoj Oblast Šumperska a celý okres Šumperk patří mezi ekonomicky méně vyspělé regiony České republiky. Míra nezaměstnanosti je na území okresu Šumperk ve srovnání s republikovým průměrem dvojnásobná. Průměrná mzda nedosahuje ani na krajský průměr. Přírodní podmínky, členitost reliéfu a ochrana přírody a krajiny nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace průmyslu. Periferní geografická poloha oblasti Šumperska nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace významných úřadů, institucí a poskytovatelů veřejných služeb. Zejména z těchto důvodu se jeví rozvoj cestovního ruchu jako jedna z významných příležitostí pro dlouhodobý a vyvážený rozvoj celého regionu.

143(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Koncentrovaná a systematická podpora aktivit a dalšího rozvoje cestovního ruchu pomocí opatření a intervencí administrativní a finanční povahy jednoznačně přispívá k nastartování rychlého rozvoje regionu a tím i postupnému vyvažování stávajících disparit mezi tímto periferním územím Olomouckého kraje a dalšími územími kraje. Největším přínosem pro cestovní ruch z hlediska životního prostředí je jedinečný charakter a druhová skladba živých i neživých složek přírody, reliéf krajiny a klimatické podmínky území a čistý vzduch. Příprava, tvorba, navrhované cíle a strategie řešení i jednotlivé navrhované okruhy aktivit IPRÚ zohledňují zásady trvale udržitelného rozvoje území, zejména pak zásady trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jeseníky. Znečišťování a poškozování životního prostředí je v rozporu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Další rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu bude proto realizován především na základě kompromisu mezi cíli rozvoje potenciálu cestovního ruchu území a cíli péče a ochrany přírody a krajiny. Veškerá zásadní opatření a intervence plánovaná v oblasti cestovního ruchu budou předem projednávána s relevantními zástupci státní správy a samosprávy v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a krajiny, zejména s orgány: -

Chráněné krajinné oblasti Jeseníky; Agentury ochrany přírody a krajiny CŘ; Českým svazem ochránců přírody ČR; Ministerstvem životního prostředí ČR; Olomouckým krajem, odborem životního prostředí; Obcemi s rozšířenou působností.

Mezi zásadní opatření a intervence jsou zařazeny akce: -

většího územního rozsahu (zejména projekty liniového charakteru); mající za následek skokový nárůst návštěvnosti v území; mající za následek nevratné změny krajinného rázu; hrozící trvalým zhoršením a ohrožením podmínek životního prostředí (zejména v případě havárií apod.).

144(156)


Vlivy jednotlivých aktivit na udržitelný rozvoj Aktivity 3.1 A, 3.1.B, 3.3.A, 3.3. B Výsledky uvedených aktivit budou mít podobu zpravidla rekonstrukce či modernizace již existujících objektů, budov či zařízení, tedy bez nároku na rozšiřování urbanizovaného území na úkor přírody a krajiny. V některých případech dochází k budování zcela nového druhu infrastruktury cestovního ruchu a bude docházet k novým záborům půdy. Vzhledem k územní ochraně dle zákona o ochraně přírody a krajiny a o ochraně zemědělského půdního fondu je prostor pro umístění nové stavby do krajiny značně omezen, neboť vydání stavebního povolení bude u každé takové stavby muset investor získat kladné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny, který zodpovídá za trvale udržitelný rozvoj z hlediska ochrany životního prostředí, případně EIA. Vzhledem k útlumu některých výrob a průmyslových činností existuje dostatečné množství rozvojových ploch v rámci stávajícího urbanizovaného území. Také územní plány obcí preferují revitalizaci a znovu využití stávajících ploch před investicemi na zelené louce. Z hlediska možného narušení podmínek životního prostředí a vlivu na udržitelný rozvoj území jsou nejrizikovější investice spočívající ve výstavbě nových lyžařských středisek sjezdového lyžování. Umístění nových středisek (či kapacit ve stávajících střediscích) bude předcházet odborná diskuse zejména s orgány regionálního rozvoje a orgánů ochrany přírody a krajiny. Aktivity 3.1.C Částečné nahrazení individuální automobilové dopravy hromadnou dopravou, zejména v období turistické sezóny, povede ke snížení množství emisí výfukových plynů z provozů automobilů. Obdobným způsobem na životní prostředí působí i aktivity venkovské turistiky ve spojení s rozvojem hippoturistiky. Typickými výstupy aktivit budou značené hippotrasy a stezky. Provozování hippoturistiky na nich je jednou z nejšetrnějších forem cestovního ruchu. Výsledky těchto aktivit mají přímý pozitivní vliv na životní prostředí či v důsledku jejich realizace dochází ke zlepšení podmínek životního prostředí oproti stávajícímu stavu. Aktivity definované v kapitole 4 vychází z aktivit a činností uvedených jako přijatelné v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a také z Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Tyto výchozí

145(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko dokumenty a jejich aktivity byly zkoumány z hlediska jejich vlivu na životní prostředí (SEA) se závěrem, že definované aktivity nemají významný negativní vliv na životní prostředí. Tento výrok pak lze analogicky aplikovat i na veškeré aktivity definované v IPRÚ.

146(156)


SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Obce náležející do vymezeného území............................................. 7 Tabulka 2: Kapacity ubytovacích zařízení v okrese Šumperk (31. 12. 2005) .. 19 Tabulka 3: Hromadná ubytovací zařízení CR v okrese Šumperk (31. 12. 2005)19 Tabulka 4: Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Šumperska ..................................................................................................................... 20 Tabulka 5: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) .............................................................. 20 Tabulka 6: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) 20 Tabulka 7: Počet pohostinských provozoven na 100 km2 podle charakteru provozu a podle kategorií velikosti odbytové plochy v m2 (2005) .................... 21 Tabulka 8: Přehled počtu kilometrů cyklistických komunikací v okrese Šumperk ....................................................................................................... 21 Tabulka 9: Vybraná lyžařská střediska (2007) ............................................... 21 Tabulka 10: Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyžování ..................................................................................................................... 22 Tabulka 11: Běžecké trasy Šumpersko (2007)............................................... 23 Tabulka 12: Nejvýznamnější umělá a přírodní koupaliště (2007) .................... 23 Tabulka 13: Zařízení poskytující sportovní aktivity v okresu Šumperk – výběr 23 Tabulka 14: Lázně a sanatoria....................................................................... 24 Tabulka 15: Přehled subjektů v oblasti venkovského cestovního ruchu......... 24 Tabulka 16: Kapacity pro kongresový cestovní ruch – Šumpersko................. 25 Tabulka 17: Počet míst poskytující turistické informace v okrese Šumperk .... 25 Tabulka 18: Přehled informačních center ...................................................... 25 Tabulka 19: Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2005 v km .............. 25 Tabulka 20: Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti...................................................................................... 26 Tabulka 21: Potenciální rekreační plochy a využití půdy ................................ 28 Tabulka 22: Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu ....................................................................................................... 29 Tabulka 23: Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu .......................................................................................... 29 Tabulka 24: Šumpersko – tématické zóny cestovního ruchu .......................... 35 Tabulka 25: Hodnoty TRF a TRZ obcí oblasti Šumperska............................... 37 Tabulka 26: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu .................................. 43 Tabulka 27: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování ...... 45 Tabulka 28: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR (2004) . 49 Tabulka 29: Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004)........................................................................................... 53 Tabulka 30: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) ................................................................................ 53 Tabulka 31: Turisticko-rekreační zatížení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) ................................................................................ 54

147(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Tabulka 32: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování ...... 55 Tabulka 33: Ostatní obce - Základní údaje o ostatních obcích Šumperska – 2000 ............................................................................................................. 68 Tabulka 34: Stav plynofikace jednotlivých obcí .............................................. 72 Tabulka 35: Vývoj nezaměstnanosti v obcích ................................................ 76 Tabulka 36: Počet, průměrný věk, produktivní obyvatelstvo k 1. 1. 2000 ....... 78 Tabulka 37: Vzdělanost obyvatelstva podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 ............................................................................................................. 78 Tabulka 38: Návrh monitorovacích ukazatelů výstupů a výsledků ............... 111 Tabulka 39: Návrh monitorovacích ukazatelů dopadů a přínosů .................. 112 Tabulka 40: Analýza rizik ............................................................................ 142

Obrázek 1: Mapka katastrů obcí Svazku obcí údolí Desné ............................. 58 Obrázek 2: Organizační diagram tvorby IPRÚ .............................................. 126 Obrázek 3: Organizační diagram administrace IPRÚ .................................... 131

148(156)


SEZNAM ZKRATEK CHKO – Chráněná krajinná oblast CR – Cestovní ruch ÚRR SM – Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava ROK – Rada Olomouckého kraje

149(156)


PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů veřejných subjektů způsobilých k financování z oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. Příloha č. 2 – Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů veřejných subjektů způsobilých k financování z jiných dotačních titulů / prioritních os ROP, sesbíraných v rámci přípravy IPRÚ Šumpersko. Příloha č. 3 – Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů podnikatelských subjektů způsobilých k financování z oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby, sesbíraných v rámci přípravy IPRÚ Šumpersko. Příloha č. 4 – Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů podnikatelských subjektů způsobilých k financování z jiných dotačních titulů, sesbíraných v rámci přípravy IPRÚ Šumpersko. Příloha č. 5 – Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů sesbíraných mimo přípravu IPRÚ Šumpersko, vycházejících z databáze SROP 3.3 - Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje, Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji na období 2007-2009 (výhled 20102013). Příloha č. 6 - Aktivita: 3.1 A - Sportovně rekreační zařízení a infrastruktura Příloha č. 7 – Aktivita 3.1 B - Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyžití, incentivu a výstavnictví Příloha č. 8 – Aktivita 3.1 C - Dopravní dostupnost a doprava v klidu Příloha č. 9 - Jednací řád Řídícího výboru IPRÚ Šumpersko.

150(156)


Příloha č. 6 Název aktivity: 3.1 A Sportovně rekreační zařízení a infrastruktura Zdůvodnění a popis aktivity: Jen dobře vybavené destinace cestovního ruchu a rekreační střediska v nich mohou být při současném stavu domácí i zahraniční nabídky v cestovním ruchu konkurenceschopná. K tomu nestačí jen sjezdovky, cyklostezky, památky či ubytovací a gastronomická zařízení. Potenciální návštěvník a turista si žádá daleko větší paletu možností pro svůj volný čas. To platí jak pro zimní sezónu, tak zejména pro letní sezónu, kdy je konkurence mezi destinacemi cestovního ruchu (a zejména horská střediska) největší. Snižování návštěvnosti v Jeseníkách je patrné zejména v letní sezóně. Zlepšení nabídky služeb v oblasti sportovně-rekreačního vyžití v horských i lázeňských střediscích je proto jasnou prioritní aktivitou IPRÚ. Níže uvedené aktivity mohou nedostatky výrazně eliminovat a přispět k aktivizaci stávajícího zejména přírodního potenciálu Jeseníků. Doporučené / přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály, golfová hřiště a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling, lanová centa apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování infrastruktury, pouze nenachází-li se daný druh infrastruktury na vymezeném území. (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály, golfová hřiště a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování jakého koliv z výše uvedených druhů infrastruktury cestovního ruchu Nositel projektu Obec Loučná nad Desnou

Název projektu

Sportovně rekreační areál Kociánov

Náklady

26,5 mil. Kč

Období realizac e 20082010

151(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Obec Velké Areál zdraví I. Losiny Výchozí stav dané problematiky:

26,5 mil. Kč

20082010

V oblasti Šumperska se postupně zlepšují možnosti sportovně-rekreačního vyžití v letní i zimní sezóně, ovšem pro potřebu regionu nedostatečně. Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu: - počet podpořených projektů – min. 1 - počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení – min. 2 Indikátory výsledku: - počet přenocování – zvýšení o 0 % Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst – min. 2 - zvýšení počtu návštěvníků území: - min. o 1 % Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté - místní obyvatelé - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Rozšíření nabídky služeb pro aktivní využití volného času v létě, zimě i mimosezonu, v případě krytých zařízení i za špatného počasí, nejen že postupně zvýší návštěvnost území jako celku či jednotlivých středisek, ale jako synergický efekt lze očekávat výstavbu nových ubytovacích zařízení včetně gastronomie ze strany podnikatelské sféry, podobný efekt může být v zaměstnanosti místního obyvatelstva v cestovním ruchu. Dojde také k výraznějšímu zvýšení návštěvnosti v letní sezóně. Vhodní příjemci: - obce a města, případně jimi zřízené či založené organizace

152(156)


Příloha č. 7 Název aktivity: 3.1 B Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyžití, incentivu a výstavnictví Zdůvodnění a popis aktivity: Jen dobře vybavené destinace cestovního ruchu a rekreační střediska v nich mohou být při současném stavu domácí i zahraniční nabídky v cestovním ruchu konkurenceschopná. Musí disponovat zejména dostatečným počtem a nabídkou doprovodných služeb.

Doporučené / přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na kulturní vyžití turistů, primární informační servis, zázemí pro incentivní turistiku, muzejnictví a výstavnictví. Nositel Název projektu projektu Obec Brána do Jeseníků – regionální Rapotín turistické a informační centrum Město Školící středisko Švagrov Šumperk Výchozí stav dané problematiky:

Náklady 35 mil. Kč 26,5 mil. Kč

Období realizace 2008-2010 2009 - 2010

Žádné zařízení tohoto typu se v lokalitě nevyskytuje. Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu: - počet podpořených projektů – min. 2 ks - Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury – min. 1 Indikátory výsledku: - počet přenocování 0,2% Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst - min. 1 ks - zvýšení počtu návštěvníků území – 1% Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté přijíždějící do regionu 153(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko - obyvatelé regionu - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Celkový zvýšení atraktivity území pro návštěvníky a turisty. Rozšíření nabídky informací o primárních lákadlech (důvodů) k návštěvě území, případně prodloužení délky pobytu v něm. Vhodní příjemci: - obce a města, případně jimi zřízené či založené organizace

154(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Příloha č. 8 Název aktivity: 3.1 C Dopravní dostupnost a doprava v klidu Zdůvodnění a popis aktivity: Složitý horský terén v CHKO Jeseníky je určitou bariérou pro větší rozvoj automobilové dopravy. Moderní systémy přepravy turistů a návštěvníků speciální veřejnou dopravou představují daleko šetrnější formy zatížení ŽP těchto cenných horských území. Území disponuje předpoklady pro zavedení integrovaného systému dopravy, odstavných či centrálních parkovišť. Zkapacitnění stávajících komunikací v Jeseníkách a ochrana životního prostřední (snížení množství exhalací pomocí usměrnění individuální dopravy turistů je jednou z priorit dlouhodobé udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Doporučené/ přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury, v návaznosti na usměrnění dopravy v klidu (záchytná, centrální parkoviště apod.) včetně nezbytné technické infrastruktury, zejména v návaznosti na systém integrované dopravy ve vymezeném území (systém záchytných parkovišť a dopravy typu Auto-SKI bus/vlak, Auto-CYKLO bus/vlak) Nositel Název projektu Náklady Období projektu realizace Jesenicko - Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a SCR tripbusů v Olomouckém kraji Jesenicko Jeseníky na koni SCR Jesenicko - Podpora rozvoje a údržba lyžařských, SCR běžeckých tratí v Jeseníkách Výchozí stav dané problematiky:

1,8 mil Kč 1,5 mil. Kč 7,5 mil. Kč

2008-2010 2008-2010 2008-2010

Stávající systém řešení dopravy v klidu je v současnosti v horských střediscích nevyhovující (malá kapacita, chybí zde služby). Míra využití současného systému sezonních SKI a CYKLO busů je stále nedostatečná. Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu:

155(156)

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko - počet podpořených projektů: min. 2 Indikátory výsledku: - počet přenocování Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst zvýšení počtu návštěvníků území: min. o 1 % Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté přijíždějící do regionu - obyvatelé regionu - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Výrazné zvýšení dopravní obslužnosti území a středisek šetrnou formou, Zlepšení životního prostředí v Jeseníkách, zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti lyžařských areálů a středisek, zvýšení komfortu využití služeb turisty (hlídané parkoviště apod.) Vhodní příjemci: - obce a města, jimi zřízení či založené organizace

156(156)

DRUH DOKUMENTU: INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - ŠUMPERSKO ZADAVATEL: Olomoucký kraj. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu

Recommend Documents