Drogové trestné činy z pohledu trestního práva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Drogové trestné činy z pohledu trestního práva Bakalářská práce

Autor:

Alena Wurmová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Pavel Norek

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archívovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 01. 04. 2012

Alena Wurmová

Poděkování Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Pavlu Norkovi za trpělivost, četné připomínky, rady a čas věnovaný zpracování této bakalářské práce.

„Drogovou závislostí bude lidská společnost trpět pořád, pokud život bez drog nezačne být pro všechny, koho se to týká, přitažlivější.“ Gene Brewer“1

1

Databáze knih. Oblíbené citáty [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/oblibene-

citaty/herdekfilek-576

Anotace práce: Jméno a příjmení autora:

Alena Wurmová

Instituce:

Bankovní institut vysoká škola Praha

Název díla:

Drogové trestné činy z pohledu trestního práva

Vedoucí práce:

Mgr. Pavel Norek

Počet stran:

73

Počet příloh:

7

Počet titulů bibliografie:

10

Klíčová slova:

drogy, trestný čin, vyšetřování

Key words:

drugs, crime, investigation

Anotace Tématem této bakalářské práce jsou drogové trestné činy z pohledu trestního práva. Tato práce se podrobně věnuje rozdělení drog do různých kategorií a rovněţ prevenci drogové závislosti. Důleţitou součástí této práce je také historický exkurz do právní úpravy drogové problematiky jak v českém tak v mezinárodním právu. Významná je rovněţ kapitola věnující se současné právní úpravě drogových trestných činů v ČR. V této kapitole se rovněţ podrobněji věnuji srovnání trestního zákona z roku 1961 a nového trestního zákoníku účinného od roku 2010. Další kapitola je věnována národní protidrogové centrále a úplně poslední kapitola pojednává o vyšetřování drogových trestných činů v praxi.

Annotation The topic of this thesis are drug-related offenses from the perspective of criminal law. This paper closely examines the distribution of drugs into different categories, as well as prevention of drug addiction. An important part of this work is also a historical guide to the regulation of drug problems both in Czech and in international law. An important chapter is also devoted to the current legislation of drug offenses in the country. This chapter is also devoted to detailed comparisons of the Criminal Code of 1961 and the new Criminal Code, effective since 2010. Another chapter is devoted to the National Drug and the very last chapter deals with the investigation of drug offenses in practice.

Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

Základní pojmy drogové problematiky .............................................................................. 9 1.1

Rozdělení drog.......................................................................................................... 11

1.1.1

Těkavé látky ......................................................................................................... 13

1.1.2

Konopné drogy ..................................................................................................... 14

1.1.3

Halucinogeny ........................................................................................................ 15

1.1.4

Stimulační drogy .................................................................................................. 17

1.1.5

Opiáty ................................................................................................................... 18

1.2 1.2.1

Prevence ................................................................................................................... 19

2

3

4

5

Druhy prevence .................................................................................................... 20

Historický exkurz ............................................................................................................. 21 2.1

Vývoj na světové scéně ............................................................................................ 21

2.2

Mezinárodní úmluvy ................................................................................................ 22

2.3

Vývoj na domácí scéně ............................................................................................. 25

Právní úprava v ČR .......................................................................................................... 27 3.1

Období před rokem 1938 .......................................................................................... 27

3.2

Období mezi lety 1945 a 1961.................................................................................. 29

3.3

Období mezi lety 1961 a 1990.................................................................................. 30

3.4

Období mezi lety 1990 a 1998.................................................................................. 32

3.5

Období mezi lety 1998 a 2009.................................................................................. 33

3.6

Období po roce 2010 ................................................................................................ 34

3.7

Srovnání trestního zákona z roku 1961 a trestního zákoníku z roku 2010 ............... 36

3.8

Otázka pojmů větší rozsah a mnoţství větší neţ malé ............................................. 39

Národní protidrogová centrála .......................................................................................... 43 4.1

Historie ..................................................................................................................... 43

4.2

Vývoj a rozšíření ...................................................................................................... 44

4.3

Spolupráce a realizace strategie protidrogové politiky............................................. 45

4.4

Schéma organizace a řízení ...................................................................................... 46

4.5

Hlavní představitelé vedení NPC ............................................................................. 47

Vyšetřování drogové trestné kriminality v praxi .............................................................. 49 5.1

Charakteristika drogové kriminality ......................................................................... 49

5.2

Hlavní skupiny TČ dle způsobu páchání .................................................................. 50

5.2.1

TČ spojené s výrobou, drţením a distribucí drog ................................................. 50

5.2.2

TČ spojené s dovozem, vývozem nebo převáţením drog (pašování) .................. 50 6

5.2.3

TČ páchané pod vlivem drog za účelem získání finančních prostředků k nákupu

drogy .............................................................................................................................. 50 5.3

Rysy pachatelů drogové kriminality ......................................................................... 51

5.3.1

Pachatelé závislí na drogách (toxikomani) ........................................................... 51

5.3.2

Pachatelé výrobci a distributoři (dealeři).............................................................. 51

5.4

Stopy drogové kriminality ........................................................................................ 52

5.4.1

Paměťové stopy .................................................................................................... 52

5.4.2

Materiální stopy .................................................................................................... 52

5.4.3

Příklady typických stop ........................................................................................ 52

5.4.4

Místa nalezení stop ............................................................................................... 53

5.5

Důkazní předměty .................................................................................................... 53

5.6

Prostředky k vyhledávání OPL jsou především ....................................................... 54

5.7

Obecná pravidla při nalezení OPL............................................................................ 54

5.8

Vyšetřovací situace ................................................................................................... 54

5.9

Nejtypičtější vyšetřovací situace .............................................................................. 55

5.10

Podněty k vyšetřování .............................................................................................. 55

5.11

Počáteční úkony při vyšetřování............................................................................... 56

5.11.1 Ohledání místa činu .............................................................................................. 56 5.11.2 Prohlídka............................................................................................................... 57 5.12

Následné úkony při vyšetřování ............................................................................... 58

5.12.1 Výslech ................................................................................................................. 58 5.12.2 Konfrontace .......................................................................................................... 58 5.12.3 Rekognice ............................................................................................................. 59 5.12.4 Vyuţití expertíz .................................................................................................... 59 5.12.5 Druhy expertíz ...................................................................................................... 59 5.13

Další prostředky a postupy ....................................................................................... 60

Závěr ......................................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 63 Seznam příloh a obrázků .......................................................................................................... 66

7

Úvod Tématem této bakalářské práce jsou drogové trestné činy z pohledu trestního práva. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe se domnívám, ţe v současné době se jedná o téma velmi aktuální, neboť prakticky kaţdý člověk se setkává v médiích s informacemi o drogách a drogově závislých, v horším případě má ve svém okolí někoho závislého na drogách nebo je sám závislý. Drogami rozumíme nejen omamné a psychotropní látky, kterým bude věnována velká část této práce, ale drogou můţe být také alkohol nebo kofein. Konzumace takových látek není trestním právem nijak postihována a prakticky kaţdý člověk občas některou z těchto látek konzumuje. Další moţností je také naduţívání a zneuţívání léků, které jsou na lékařský předpis, jako je např. morfium, jeho uměle vyráběné obdoby nebo léky na uklidnění či na spaní. „Cílem této bakalářské práce je podání ucelených informací o problematice drogové kriminality a o její právní úpravě v ČR“ V první kapitole se nejprve zaměřím na vysvětlení základních pojmů a rozdělení drog do různých kategorií. Ve druhé kapitole se pak zaměřím na historický vývoj právní úpravy drogové problematiky a to jak na českém území, tak v oblasti mezinárodního práva, neboť česká právní úprava často vycházela právě z mezinárodních závazků. Ve třetí kapitole se budu věnovat současné právní úpravě drogových trestných činů v českém trestním právu. Další část bakalářské práce bude věnována národní protidrogové centrále a jejím činnostem. Poslední část bakalářské práce bude věnována způsobům a metodice vyšetřování drogových trestných činů. Bakalářská práce je zpracována k datu 20. 4. 2012, vycházela jsem tedy z právní úpravy platné a účinné k tomuto datu.

8

1 Základní pojmy drogové problematiky V první kapitole se pokusím čtenáři vysvětlit základní pojmy drogové problematiky, se kterými budu pracovat a které budou ještě několikrát v této práci zmíněny. Pro nás nejzákladnějším a nejdůleţitějším pojmem je zajisté: Droga - slovo, které v mnohém z nás vyvolává pocit nebezpečí, čehosi nepřijatelného. Okamţitě se nám vybaví některá z nelegálních psychotropních látek jako je Kokain, heroin, u nás nejznámější pervitin a marihuana. Avšak s drogou se setkáváme v běţném ţivotě a nepůsobí nám to ţádný problém. V obchodě, kde se prodává běţně alkohol a cigarety, v restauraci, kde na nás blikají automaty, doma, kdyţ naše dítě sedí u počítače. Na těchto všech věcech můţe vzniknout závislost, a proto je můţeme označit drogou. Je nasnadě citovat základní definici drogy. „Co je vlastně droga? Existuje celá řada definicí, ale nejstručněji lze asi drogu chápat jako každou látku, ať již přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní požadavky: 1. má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše „vnitřní“naladění – prostě působí na psychiku 2. může vyvolat závislost, tedy něco, co se z nedostatku vhodnějšího pojmenování někdy označuje jako „potenciál závislosti“2 V laickém shrnutí můţeme tedy definovat drogu jako jakoukoliv látku, která vyvolává závislost, která má účinky na psychický nebo fyzický stav a jejíţ soustavné pouţívání vede k návyku. Další pojmy, které je třeba vysvětlit: Trestný čin, definice: “Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“3

2

PRESL Jiří, Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě, Praha: Maxdorf,1995, 2. rozšířené vydání,

ISBN 80-85800-25-X, str. 9 3

§ 13 odst., zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník

9

Drogová scéna je zmapování uţívání drog v dané oblasti (mnoţství, druhy, míra závaţnosti). Drogová závislost je onemocnění, které bylo jako závislost na alkoholu a jiných návykových látkách zařazeno do Mezinárodního kvalifikačního seznamu onemocnění. Základem této definice jsou určité znaky: 1. opakování uţívání drogy, nezvladatelná touha si znovu vzít to, co v nás vyvolává příjemný pocit. 2. potřeba dávky zvyšovat, neboť pro navození stejného účinku po určité době ta samá dávka jiţ nestačí. 3. abstinenční příznaky, projevy fyzické či psychické závislosti na určité droze. 4. negativní dopad na uţivatele ale i jeho okolí a celou společnost. Abstinenční syndrom (slangově „absťák“), jinak také odvykací syndrom, je soubor příznaků, které přicházejí v souvislosti s odebráním, odnětím drogy na kterou si jiţ tělo vytvořilo závislost. Můţe se projevovat různou intenzitou a různým způsobem. Rozlišujeme psychický abstinenční syndrom, který se projevuje úzkostí, neklidem, podráţděností, agresivitou, depresemi atd., a fyzický abstinenční syndrom který představuje některé nepříjemné tělesné projevy jako je zvracení, bolestivost svalů a kloubů, křeče, průjmy, pocení, atd. Abúzus znamená nadměrné uţívání, naduţívání, zneuţívání nebo také uţívání nejčastěji drog, ale týká se také alkoholu, kofeinu, tabáku a některých léků (antidepresiva, léky na spaní) v nevhodnou dobu (např. v těhotenství, při řízení motorových vozidel, v pracovním procesu) Halucinogeny jsou skupina drog nazývané také fantastika, které způsobují změny v myšlení, vědomí, vnímání, Připomínají stav meditace, transu a snění. Objevují se i sluchové a zrakové halucinace, které znamenají velké nebezpečí pro uţivatele, jelikoţ se snaţí uniknout těmto jevům bez ohledu na moţná zranění nebo smrt. Návykové látky, pod tím to pojmem se rozumí omamné látky, psychotropní látky, ale také alkohol a jiné látky, které dokáţou nepříznivě ovlivňovat psychiku člověka, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Pojem je uveden v ustanovení § 130 trestního zákoníku. Omamné a psychotropní látky (dále jen OPL) jsou látky uvedené v přílohách zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách, který byl jako reakce na masivní rozšíření nabídky nových syntetických drog v dubnu 2011 novelizován. Jeho přílohy tak byly 10

rozšířeny o dalších 33 nových látek. U těchto vzniká velké nebezpečí pro společnost i pro uţivatele v podobě chronického návyku a moţnosti velkých změn v chování uţívající osoby. Prekursor, tímto pojmem se rozumí látka uvedená v příloze 1 přímo pouţitelného předpisu Evropských společenství a to Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, nebo v příloze 1 přímo pouţitelného předpisu Evropských společenství Nařízení Rady (ES) č. 111/2005. Jde o látku, která slouţí jako rozhodující, výchozí surovina k výrobě drogy. Je zřejmé, ţe pojmů, které se váţí na drogovou problematiku je mnohem více, avšak má práce není na toto téma a proto jsem vybrala jen ty, které jsem povaţovala za nejdůleţitější.

1.1 Rozdělení drog Drogy můţeme dělit podle různých kritérií. 1. podle toho, jaký přístup má ke droze společnost, dělíme drogy na: legální - drogy, se kterými se běţně setkáváme a tolerujeme je, byť u nás nevyvolávají ţádné nebezpečí, můţe na ně vzniknout stejná závislost jako na drogách ilegálních Příklady: alkohol, kofein, nikotin, organická rozpouštědla, některé léky nelegální - společnost je netoleruje, vidí v nich něco škodlivého, jsou to drogy „mimo zákon“. Jejich prodej, výroba, pěstování, přechovávání je v rozporu se zákonem. Příklady: marihuana, pervitin, extáze, hašiš, heroin 2. z mnoha úhlů pohledu lze drogy dále dělit na: měkké, které jsou společností povaţovány za méně nebezpečné a u kterých nepředpokládáme vysoké riziko vzniku závislosti Příklady: tabák, konopné drogy, extáze tvrdé - drogy, na kterých můţe vzniknout závislost, často se aplikují nitroţilně a mnohdy znamenají pro uţivatele uzavřenou cestu zpět do normálního ţivota. Příklady: heroin, kokain, pervitin 11

3. podle toho, jaká je moţná míra rizika vzhledem k závislosti, dělíme drogy na: s mírným rizikem - takové, které pro společnost i jedince znamenají nízké (přijatelné) riziko, a proto jsou tyto drogy ve společnosti spíše akceptovány Příklady: kofein, marihuana s vysokým rizikem - riziko vzniku závislosti a s ní spojené psychické a fyzické obtíţe jsou vysoké Příklady: heroin, pervitin, organická rozpouštědla 4. podle toho, jaký vliv má droga na psychiku člověka, dělíme na: tlumivé látky - způsobují uvolnění, útlum, ospalost, pasivitu, pomalé reakce. Vzniká na ně celkem rychle fyzická závislost, a kdyţ není droga znovu uţita, nastupuje abstinenční syndrom. Příklady: alkohol, některé léky (anxiolytika, hypnotika), heroin, morfin povzbuzující látky - jsou to stimulační látky, které povzbuzují centrální nervovou soustavu. Uţivatel nemá potřebu spánku i jídla, mizí únava, zvyšuje se výkonnost a aktivita. Nastupuje pocit velké psychické i duševní síly. Na stimulačních drogách vzniká psychická závislost. Příklady: kokain, pervitin, kofein, nikotin halucinogenní látky - výrazně ovlivňuji lidskou psychiku, proţívání, vnímání. Představují také moţnost vzniku halucinací, zvyšují intenzitu prostorového vnímání i barev. Nebezpečí, které z nich vyplývá, je nepředvídatelnost jejich působení a také často startovací motor pro vyzkoušení jiných, tvrdších drog. Příklady: LSD, lysohlávky, konopné drogy

12

1.1.1 Těkavé látky Těkavé látky zastupují skupinu organických rozpouštědel. Jedná se o nejnebezpečnější skupinu látek s narkotickým (tlumivým) účinkem, i kdyţ z pohledu laické veřejnosti je uţívání těchto drog (čichání) povaţováno za méně nebezpečné neţ uţívání běţných tvrdých drog jako je pervitin, heroin nebo kokain. Velmi snadno dochází k předávkování, které často končí smrtí. Společným znakem při uţívání těchto látek je poškozování molekul bílkovin a rozpouštění látek tukové povahy. Chemicky vyjádřeno, jedná se o uhlovodíky a jejich deriváty. Uţívání: inhalací (vdechováním) z napuštěného hadru, vaty. Pro zvýšení účinku je inhalace prováděna pod dekou, popřípadě z igelitového sáčku. Většinou dochází k experimentům s touto látkou v opuštěných domech, sklepech, parcích, prostě tam, kde je riziko odhalení nejméně pravděpodobné. Účinky: účinky nastávají téměř okamţitě. Látky se při vdechování rychle vstřebávají do plic a v krátké době se dostávají na místo určení. Intoxikace velmi připomíná opilost, nastupuje stav polospánku (polovědomí), které je provázeno barevnými, často ţivými sny. Fáze euforie je kratší, dochází ke ztrátě kontroly a často je doprovázena agresivním chováním. Odeznění účinku je moţné přirovnat k alkoholové kocovině a ve většině případů nastupuje rychle. Pokud však uţivatel není schopen zabránit dalšímu přísunu látky (pod dekou, s igelitovým sáčkem), dochází k prohloubení spánku do stavu bezvědomí a nastává zástava dechu a krevního oběhu. Bohuţel v této situaci dochází ke klinické smrti a bez včasné pomoci postiţený umírá. Rizika spojená s uţíváním: Závislost na těchto látkách vzniká poměrně snadno. Vzhledem k tomu, ţe lze jen velmi těţko odhadnout správnou dávku, dochází často k nechtěnému předávkování. Můţe dojít k poškození nervové soustavy, dýchacích cest, ledvin, jater. Při opakovaném uţívání vede uţívání těkavých látek k rapidnímu narušení osobnosti, totálnímu omezení výkonnosti i všech ostatních zájmů. Jedinec má snahu se izolovat od okolí a následkem pocitu osamění je znovuuţití drogy.

13

Nejběţnější zástupci: Toulen – běţně prodejný, pouţívá se k ředění barev Aceton – běţně prodejný, pouţívá se k ředění barev Chemopren – běţně prodejný, lepidlo

1.1.2 Konopné drogy Konopí neboli rostliny druhu Cannabis patří mezi látky z halucinogením účinkem. Formy konopí setého se od sebe liší obsahem pryskyřice a mnoţstvím účinné látky – THC (tetrahydrocannabitol). Konopí je téţ vyuţíváno k průmyslovému vyuţití tzv.“technické konopí“, ve kterém je obsah psychotropních látek minimální. Je to dvoudomá jednoletá rostlina, která se pěstuje ze semen, dosahuje výšky (podle odrůdy a přírodních podmínek) kolem tří metrů, ale někdy i mnohem více. Samičí rostliny bývají mohutnější a z hlediska obsahu psychotropních látek také významnější. Pěstují se i v našich klimatických podmínkách. Uţívání: kouření (speciálně upravená dýmka, cigareta - slangově špek) samotné drogy a někdy mícháno s tabákem. Tímto způsobem uţívání pronikají účinné látky do plic a krve. Marihuana se téţ konzumuje v podobě pokrmů a nápojů. Účinky: První účinky se dostavují asi za třicet minut, protoţe vstřebávání je pomalejší. Počáteční stavy někdy mohou být i nepříjemné (pocity úzkosti, sucho v ústech, dráţdivý kašel, bušení srdce) Při kombinaci s alkoholem se můţe u některých jedinců dostavit nevolnost aţ zvracení. V druhé fázi nastupuje stav blaţenosti, uvolnění, pohoda, klid a v neposlední řadě i jev, který je prioritní u všech uţivatelů a to je bezdůvodný smích (slangově vysmátost). Mění se vnímání času, dostavuje se zostření smyslových vjemů a někdy poruchy krátkodobé paměti. Typická je zvýšená chuť k jídlu. Po odeznění účinků se často dostavuje zmatenost, otupělost a únava. Příznaky většinou odeznívají do 24 hodin. Rizika spojená s uţíváním: Je obecně známo, ţe mnozí konopné drogy povaţují za méně škodlivé, někteří dokonce za neškodlivé. I literatura neuvádí ţádné váţné nebezpečí při kontrolovaném uţívání. Avšak při dlouhodobém aplikování těchto drog jsou popsány poruchy paměti, u muţů ztráta potence a sníţení pohyblivosti spermií, u ţen poruchy menstruačního cyklu, somatické poškození organismu podobné jako u kuřáka cigaret ale s tím, ţe obsah 14

škodlivin u konopných drog je aţ pětinásobně vyšší (moţnost vzniku rakoviny plic) a jako u všech drog sníţení obranyschopnosti organismu. Na konopí můţe vzniknout pouze psychická závislost, nikoliv fyzická. Nevzniká abstinenční syndrom. Nejběţnější zástupci: Marihuana (slangově tráva, marjánka, grass, jive, dagga) –„se připravuje ze sušených listů a květů konopí, které se někdy upravují speciálním fermetračním procesem. Koncentrace účinné látky v marihuaně závisí na tom, z kterých částí rostliny byly listy odebrány a sušeny. Nejvyšší koncentraci účinných látek obsahují květy a mladé lístky vrcholu rostliny. Na trhu se marihuana objevuje podle charakteru zpracování ve formě šedozelených až zelenohnědých fragmentů sušených listů“4 Hašiš (slangově haš, kiff, ládo) „je zpracováván ze sušených samičích květů konopí, které vylučují značné množství pryskyřice a výrazným zápachem. V Orientu se rozlišují tři druhy hašiše: charos (čistá pryskyřice),ganja (sušené samičí květy) a bhang (sušené listy a semena). Hašiš se na černém trhu objevuje obvykle ve formě tvrdých lisovaných kostek nebo placiček světlehnědé až tmavohnědé barvy, mírně mastného povrchu. Hašiš druhu bhang bývá slisovaný do zrníček a kuliček o průměru 3 m“.5 Hašišový olej „je vysoce účinná hustá viskózní látka. Jedním z nejúčinnější a nejoblíbenějších extraktů Cannabis. Barva hašišového oleje kolísá podle čistoty a koncentrace od světle žlutohnědé až po neprůhlednou hnědočervenou barvu. Cena hašišového oleje není známa, protože na českém trhu se téměř nevyskytuje“6

1.1.3 Halucinogeny Halucinogeny představují rozsáhlou skupinu syntetických a přírodních látek, které při poţití vyvolávají změny vnímání a zkreslují objektivní realitu. Vnímání můţe být narušeno do různé hloubky. Většinou dochází ke stavu euforie, ale někdy i k těţkým depresím a halucinacím. Záleţí na tom, v jakém duševním stavu se uţivatel nachází a jak vnímá místo a osoby kolem.

4

CHMELÍK Jan, JUDr. plk. a kol., Drogová kriminalita, Úřad vyšetřování pro ČR, Ministerstvo vnitra ČR, odbor personální práce a vzdělávání, Praha tiskárna MV 1999, 1. vydání, str. 9 5 CHMELÍK Jan, JUDr. plk. a kol., Drogová kriminalita, Úřad vyšetřování pro ČR, Ministerstvo vnitra ČR, odbor personální práce a vzdělávání, Praha tiskárna MV 1999, 1. vydání, str. 9 6 CHMELÍK Jan, JUDr. plk. a kol., Drogová kriminalita, Úřad vyšetřování pro ČR, Ministerstvo vnitra ČR, odbor personální práce a vzdělávání, Praha tiskárna MV 1999, 1. vydání, str. 9-10

15

Můţeme hovořit o drogách s nevyzpytatelným účinkem a to hlavně na ty uţivatele, co neumí s touto drogou správně zacházet. V historii byly vyuţívány při náboţenských rituálech. Uţívání: Většina uţivatelů bere halucinogeny spíše jako doplněk ke své hlavní droze, jako takové zpestření většinou na tanečních párty a různých zábavných akcích. Většinou se jedná o experimenty, kde dříve nebo později dojde k nepříznivému záţitku zvanému „bad trip“, a po této zkušenosti bývá jiţ jednotlivec opatrnější. Účinky: Účinné látky obsaţené v halucinogenních drogách povzbuzují centrální nervovou soustavu. Ovlivňují mnoho receptorových systémů v mozku. Při uţívání vysokých dávek navozují falešné představy a falešný vjem něčeho, co neexistuje (halucinace). Rizika spojená s uţíváním: Uţívání těchto drog můţe vést i k trvalému duševnímu poškození. Velké mnoţství látky můţe způsobit nástup výše zmíněné halucinace, při těchto stavech můţe dojít např.i k náhodnému vyskočení z okna. Nejběţnější zástupci: LSD (slangově trip, blotter, výlet) je nejznámější halucinogenní droga,“ jde o polysyntetický halucinogen, metylamin kyseliny, která se izoluje z námele jako přežívajícího stádia na obilí parazitující houby paličkovice nachové.LSD je však možné syntetizovat i bez této výchozí přírodní látky“.7 Trip se prodává ve formě tímto roztokem napuštěných papírků opatřenými různými obrázky, které se uţívají vloţením pod jazyk. Další způsob uţívání LSD je ve formě čtverečků ţelatiny, které bývají silnější neţ tripy. LSD se dá uţívat i injekčně, kde účinky nastupují velmi rychle. Uţívá se v čisté formě a dá se míchat s jinými drogami. Lysohlávky jsou houby, které obsahují účinné látky psilocyn a psilocybin a patří mezi silné halucinogeny. U nás se můţeme setkat s lysohlávkou českou, kterou vzácně můţeme najít na okrajích lesa, a lysohlávkou kopinatou, která se vyskytuje v trávě,

u

cest a na pastvinách. Sběr se provádí nejčastěji na podzim. Tyto drogy se v dnešní době těší velké oblibě, protoţe k jejich pořízení je třeba jen čas a jejich rozpoznání od

7

CHMELÍK Jan, JUDr. plk. a kol., Drogová kriminalita, Úřad vyšetřování pro ČR, Ministerstvo vnitra ČR, odbor personální práce a vzdělávání, Praha tiskárna MV 1999, 1. vydání, str. 11

16

hub jim podobným. Tyto houby (její hlavičky) se pojídají sušené, syrové nebo se luhují,nakládají a vaří se z nich různé pokrmy.

1.1.4 Stimulační drogy Stimulancia, psychomotorické stimulanty, které mohou být přírodní nebo syntetické. Jsou to drogy návykové, které vyvolávají tělesné i duševní povzbuzení, pocit svěţesti aţ po nekontrolované vzrušení. Uţívání: Uţívání je různé, podle toho o jakou drogu tohoto zastoupení jde. Kokain se nejčastěji uţívá vdechováním prášku do nosu (snifiing, šňupání), ale lze ho i dobře rozpustit ve vodě, tak ţe je moţná nitroţilní aplikace. Crack se kouří v malých skleněných nádobách. Pervitin se nejčastěji aplikuje nitroţilně, lze ho však i šňupat.MDMA se uţívá perorálně. Účinky: Tyto látky mají silný stimulační účinek na centrální nervový systém, a to zejména na mozek. Po jejich uţití se obvykle dostavuje pocit euforie, ustupuje únava, chuť k jídlu, spánku. Naopak se zvyšuje sebevědomí a aktivita. Na těchto drogách vniká celkem snadno psychická závislost, která vede k nutkavému uţití další dávky. Fyzická závislost se neuvádí. Rizika spojená s uţíváním: Po různé době naduţívání drogy se mohou objevovat paranoidně halucinogenní syndromy (tzv. stíhy), které přecházejí aţ do toxické psychózy, která představuje

závaţné

psychické

onemocnění.

Znamenají

také

velkou

zátěţ

pro

kardiovaskulární systém. Při předávkování můţe dojít k selhání srdce a následnému úmrtí. Při nesterilní injekční aplikaci dochází ke vniku infekcí, ale hrozí riziko nákazy virem HIV a infekční ţloutenkou typu C. Šňupání nevratně poškozuje nosní sliznici a můţe znamenat i ztrátu čichu. Nejběţnější zástupci: Pervitin = metamfatamin (slangově perník, péčko, piko) označována jako česká droga. Jeho domácí výroba je u nás datována jiţ před rokem 1989. Je to zástupce amfetaminových drog. Látky amfetaminového charakteru se získávají chemickou cestou. Jako vstupní produkt pro výrobu pervitinu je efedrin, který lze získat z běţně dostupných léků. Jedná se bílý, naţloutlý nebo do fialova zbarvený prášek (odstupňovaný dle kvality). 17

Kokain (slangově sníh, koks) je bílý krystalický prášek, který má hořkou chuť a je bez zápachu. Jde o přírodní drogu, alkaloid, který obsahují listy keře Erythroxylon coca. Uţívání této drogy je spojeno s kulturou jihoamerických indiánů, kteří listy obsahující kokain ţvýkali. Chemickou cestou byl kokain poprvé izolován v Německu v roce 186O.Vzhledem k jeho ceně je označován jako droga bohatých. Crack je velmi čistý kokain, který vzniká chemickou cestou, je smícháván v různém poměru s jedlou sodou. Extáze

(MDMA)

(slang.

éčko,

tableta)

obsahuje

chemický

prvek

methylendioxyamphetamin. Bývá označována drogou lásky nebo párty drogou. Typickým efektem je empatie (vcítění se do pocitů druhých). Byla objevena jako lék na hubnutí, a proto doprovodným efektem je nechutenství. Svými účinky se MDMA řadí jak mezi stimulační drogy, tak i drogy s halucinačním účinkem.

1.1.5 Opiáty Opiáty jsou léky původně získané z opia, nejznámější z nich je kodein a morfin. Název je odvozen od opia – zaschlé šťávy nezralých makovic. Jako opiáty označujeme látky, které mají chemickou strukturu blízkou morfinu, který je hlavní alkaloid opia a který je pojmenován po řeckém bohu spánku Morfeovi. Uţívání: Drogy opiátového typu se uţívají nejčastěji injekční aplikací, kde nastupuje rychlejší dosaţení účinku, ale např. hnědý heroin se kouří, šňupe i polyká. Účinky: Na těchto drogách vzniká fyzická i psychická závislost. Znovu obstarání drogy je hlavním smyslem ţivota. Mají tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu, především na mozek. Malé dávky způsobují jen mírný útlum, dá se říct, ţe člověka nastartují. Střední dávku provází útlum a euforie, vysoké dávky však uţ mohou vést do stavu bezvědomí a mohou být i smrtelné. Rizika spojená s uţíváním: Opiáty a jejich deriváty jsou právem povaţovány za jednu z nejnebezpečnějších drog vůbec. Nejzávaţnější je nejvyšší riziko vniku závislosti. Další závaţné nebezpečí představuje předávkování, kterým nejsou ohroţení jen začátečníci, ale vzhledem k neznalosti kvality drogy i zkušení uţivatelé. Dalším rizikem u injekčních aplikací jsou místní infekce, abcesy, můţe vniknout i otrava krve, která při neléčení můţe skončit i amputací končetiny. Dalším váţným rizikem je nakaţení virovou hepatitidou a virem HIV. 18

Nejběţnější zástupci: Heroin (slang. herák, héro, háčko atd) je derivát morfinu. V čisté formě jde o bílý prášek s nahořklou trpkou chutí. Do heroinu bývají přidávány přísady jako je např. jedlá soda, cukr, paracetamol, ale i prací prášek a seškrábaná omítka a to jen proto, aby obchodníci zvýšili objem látky a tím svůj zisk. Brown je derivát kodeinu. Má naţloutlou aţ hnědou barvu. Uţívá se jen výjimečně, protoţe je jeho příprava sloţitá a zdlouhavá. Morfin je jedním z hlavních alkaloidů obsaţených v máku setém. Prodává se ve formě solí rozpustných ve vodě. Podle čistoty drogy jde o bílý anebo naţloutlý prášek s jemnými krystalky, který nemá specifický zápach a má nahořklou chuť. Metadon: Jeho zneuţívání není časté, je dostupný jen ve specializovaných centrech. Má podobné účinky jako morfin, ale odvykací příznaky jsou mírnější. Pouţívá se při zvládnutí závislosti na heroinu. Fentanyl se označuje jako umělý heroin. Je to syntetický opiát, který je v medicíně pouţíván při léčbě akutní a chronické bolesti. Nebezpečná je záměna fentanylu s heroinem. Vzhledem k tomu, ţe fentanyl je aţ čtyřicetkrát silnější neţ heroin, hrozí uţivatelům, kteří jsou zvyklí na ředěný heroin, při aplikaci stejné dávky fentanylu nebezpečné předávkování končící smrtí.

1.2 Prevence Drogy ve všech společenstvích byly, jsou a budou. Staly se velkým globálním problémem. Není jednoduché určit řešení, které by vedlo k jednoznačnému vymýcení zneuţívání drog a návykových látek vůbec. Pokud bude existovat strana poptávky, bude zde i odpovídat i strana nabídky. Pokusy státních mocí s cílem ochránit občana před přítomností látek, které ovlivňují vnik závislostí a dalších sociálních a zdravotních důsledků, nepřinesly ţádané výsledky. Naopak se rozvinul nelegální obchod a domácí výroba. „Smiřme se s tím, že drogy jsou všude kolem nás a těch ilegálních bude stále více a budou stále více vidět. Stát nás neochrání. Jedinou pomocí je si pomoci sami. Znát realitu a její

19

rizika. Umět odmítnout. Umět zvolit menší zlo, pokud je nutné. Přijmout zodpovědnost za vlastní chování“8 Podle mého názoru je jediným řešením masová prevence, zaměřená hlavně na mládeţ, která je rizikovou skupinou uţívání drog. Sama jsem byla svědkem zapůsobení takovéto prevence na středoškolácích. Na výstavě fotografií, kde byla zřejmá podoba toxikomanů před první zkušeností s drogou a výsledek po dlouhodobém uţívání. Toto je samozřejmě jen jedna z moţností prevence, i kdyţ podle mě velice účinná pro určitou skupinu. Mladí lidé si všeobecně zakládají na svém zevnějšku a fotografie toxikomanů byly opravdu odstrašujícím příkladem. Není však cílem zastrašovat, ale podávat přesné informace a vysvětlit moţnosti rizik spojené s uţíváním drog.

1.2.1 Druhy prevence Primární prevence – spočívá v předcházení uţití drogy u skupin nejvíce ohroţených anebo přesunutí první zkušenosti s drogou do vyššího věku a vyspělosti Sekundární prevence - můţeme definovat jako včasný zásah, vstup, vměšování (intervence), poradenství a léčení u osob, které jiţ drogu uţívají, u nichţ je moţnost vzniku závislosti, a u těch , co se jiţ závislými stali Terciární prevence – znamená předcházení váţnému nebo trvalému sociálnímu a zdravotnímu poškození u drogově závislých. Doléčování, podpora v abstinenci, ale i prevence zdravotních rizik u osob, které neabstinují.

8

PRESL Jiří, Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě, Praha: Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání,

ISBN 80-85800-25-X, str. 59

20

2 Historický exkurz Drogy provázejí lidstvo uţ od nepaměti. Stejná látka, která obsahuje, OPL se dá pouţít jako lék, ale i jako droga. Záleţí na tom, za jakým účelem, v jakém případě a v jakém dávkování se pouţije. Od pradávna lidé vyuţívali tyto látky i jako opojnou drogu a stejně tak i lék. V kaţdé kultuře se droga objevovala. Byla součástí tradic, legend, mýtů, rituálů. V kaţdém případě však neměla vyvolávat nepříznivé důsledky, měla svou jasně vymezenou roli. Listy koky se například ţvýkaly kvůli přeţití špatného ročního období. Halucinogeny byly uţívány při rituálech. Nedocházelo k „abúzu“ droga byla regulována a byla uţívána jen v určitých vymezených situacích.

2.1 Vývoj na světové scéně Teprve v 19. století s

příchodem velkých objevů, velkým rozvojem průmyslu a

farmaceutického výzkumu dochází v Evropě a Severní Americe k masovému šíření drog. V tomto století byly izolovány a některé následně komerčně vyráběny alkaloidy např.: morfin - izolován (1803) vyráběn - (firma Merck od r. 1828) kofein - izolován (1920) atropin - izolován (1833) kokain - izolován (1859), vyráběn - (firma Merck od r. 1862) efedrin - izolován (1887) heroin - uveden na trh jako lék proti kašli (firma Bayer od 1898) Dochází k postupné automatizaci farmaceutického průmyslu a ten léčiva s OPL začíná produkovat do celého světa. Podle odhadů v polovině 19. století uţívaly drogy stovky milionů lidí. Nikdo nepředvídal, jaký dopad bude mít rozvoj a pokrok pro celou společnost. V roce 1853 byla skotským lékařem Alexandrem Woodem vynalezena injekční jehla, coţ znamenalo rozšíření moţnosti a nebezpečí zneuţívání drog. Převratný vynález, původně určený pro léčebné vyuţití, se stal nástrojem pro rychlejší nástup účinků drog u toxikomanů. Na přelomu 19. století a ve dvacátých letech přichází další nárůst drogových závislostí, coţ vede k výrazným společenským komplikacím a ke zdravotním a sociálním dopadům. Důsledkem jsou jednání o narkotikách a postupné zavedení protidrogových zákonů. 21

2.2 Mezinárodní úmluvy Mezinárodní úmluvy k regulaci drog lze rozdělit do období let 1912 aţ 1945 a období po vzniku Organizace spojených národů na jaře roku 1945. Mezinárodní úmluvy OSN jsou základem pro trestněprávní úpravy ke kontrole drog. Mezinárodní úmluva o opiu (Haag 1912) potlačování výroby, prodeje, a uţívání opia, morfia a kokainu 1909, mezinárodní Šanghajská komise (svolal ji Theodore Roosevelt), pomoc Čínskému císařství při likvidace opiové narkomanie, nebyla moţná mezinárodní smlouva, pouze doporučení pro mezinárodní boj proti pouţívání narkotik byla dne 23. 1. 1912 ujednána tzv. "Mezinárodní opiová konvence"; pro ČSR nabyla konvence působnosti teprve 10. 1. 1920, prováděcí zákon 128/1923 Sb. k této konvenci byl vydán 18. 6. 1925. U nás vyhlášena pod č. 159/1922 Sb. Mezinárodní úmluva o opiu (Ţeneva 1925) první z úmluv pod záštitou Společnosti národů vztahovala se na opium, koku, konopí a jejich deriváty (heroin, kokain, hašiš) a bedlivější dohled na mezinárodní obchod druhá opiová konference v Ţenevě obeslaná 36 státy, která 19. 2. 1925 ujednala zvláštní konvenci doplněna ustanovení pro účinné potírání výroby a distribuce narkotik (tresty za porušení zákonů a nařízení, zavedení příslušných opatření) ustanoven „Stálý úřední komitét“ který byl sloţen z 8 členů, jmenovaných na 5 let Radou Společnosti národů. Tento komitét shromaţďoval zprávy předkládané smluvními státy a dohlíţel na pohyb mezinárodního obchodu s omamnými látkami Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek (Ţeneva 1931) opiovou komisí byl vypracován projekt, který byl základem pro kontrolu legálního zacházení s omamnými látkami 22

13. 7. 1931 došlo k tzv. limitační konvenci, která se skládá z protokolu a závěrečného aktu, má celkem 34 článků a je rozdělena do sedmi kapitol definice drog (pravé omamné jedy, drogy, které mohou být v omamné jedy přeměněny), rozpočty pro jednotlivé státy (vymezení mnoţství drog pro vlastní potřebu zemí, limitace výroby, ustanovení ohledně dovozu a vývozu těchto výrobků, kontrolní opatření) do 30. 7. 1931 podepsalo celkem 36 států, mezi nimi i ČSR Protokol (1946) podepsán 11. 12. 1946 v Lake Success, v platnost vstoupil 10. 10. 1947 základním cílem bylo přenesení kontroly omamných látek do působnosti OSN, zároveň byla vytvořena Komise OSN pro omamné látky, Československo přistoupilo 28. 9. 1949 po skončení 2. světové války byla koordinace boje s drogami svěřena Narkotické komisi OSN (Division of Narcotics) Jednotná úmluva o omamných látkách (1961) podepsána 31. 3. 1961 v New Yorku, v platnost vstoupila 13. 12. 1964 cílem bylo sjednotit všechny dříve podepsané mezinárodní úmluvy kontrola pěstování rostlin (suroviny pro získávání omamných látek) omezení výroby omamných látek pouze na mnoţství pouţívaná pro léčebné a omezené vědecké účely zákaz kouření a poţívání opia, ţvýkání kokových listů a pouţívání konopí k jiným neţ k léčebným účelům přechodná doba na překonání obtíţí spojených s opuštěním těchto praktik v některých zemích (15-25 let, nejpozději do 31. 12. 1989) seznamy omamných látek rozdělené do čtyř skupin skupina I: např. morfin, kokain, opium, ze syntetických omamných látek pak fentanyl, petidin, piritramid, sultentanil, tilidin ČSSR podepsala 31. 7. 1961 s výhradami k několika článkům, prezident ČSSR ji ratifikoval 23. 11. 1963 s výhradami učiněnými při podpisu 23

v našem právním řádu promítnuta jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č.47/1965 Sb. Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (1972) podepsán 25. 3. 1972 ve Vídni, vstoupil v platnost 8. 8. 1975 protokolem došlo k posílení úlohy Mezinárodního úřadu pro kontrolu omamných látek, v oblasti odhadu spotřeby omamných látek došlo k rozšíření povinnosti států, které tento protokol přijaly náš stát ho ratifikoval v roce 1988 vyhlášen ve znění sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č.458/1991 Sb. Úmluva o psychotropních látkách (1971) WHO (Světová zdravotnická organizace) a Komise OSN pro omamné látky vydaly doporučení, aby vlády jednotlivých států přijaty příslušná právní a administrativní opatření pro kontrolu psychofarmak Úmluva o psychotropních látkách (Convention on Psychotropic Substances, 1971) ze dne 21. 2. 1971; podepsána v tomtéţ roce ve Vídni vstoupila v platnost 16. 8. 1976 u nás uveřejněna jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č.62/1989 Sb. Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988) Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, přijata ve Vídni dne 20. 12. 1988 nejkompletnější a nejpřísnější úmluva hlavním cílem je posílit právní nástroje mezinárodní spolupráce států a omezení uţívání OPL k lékařským a vědeckým účelům rozšíření skutkových podstat, které se smluvní strany zavázaly zakomponovat ve svém vnitrostátním právu postih „praní špinavých peněz“, přechovávání a získávání drog pro vlastní potřebu usnadňuje vydávání obchodníků s drogami a vzájemnou právní pomoc orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování trestných činů spojených s obchodem drog. 24

v naší sbírce zákonů vyhlášena jako sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí pod číslem 462/1991 Sb.

2.3 Vývoj na domácí scéně V Čechách se v 19. století začíná nejvíce rozšiřovat kouření tabáku a poţívání alkoholu. Do té doby se dá říci, ţe se jiné drogy v Čechách ve větším měřítku neuţívaly. Pokud se jedná o nealkoholové drogy, změna přišla počátkem 20. století, kdy se začaly objevovat náznaky drogového problému a to zejména v souvislosti se zneuţíváním kokainu. Kokain se stal vyhledávaným artiklem především společenskou smetánkou a bohémskou společností umělců. Kokain se stal módní záleţitostí pro vybranou společnost. Československo, které bylo relativně odříznuto od světového odchodu s drogami, plnilo pouze roli tranzitní země. Pro drogové mafie nebyla československá koruna zajímavou měnou. Domácí produkce spojená s pěstování marihuany, výrobou braunu a pervitinu byla výhradním zdrojem drog. Trh nabídky a poptávky zde existoval jen pro malý počet uţivatelů, kteří se sdruţovali v malých uzavřených skupinách, které nebyly vzájemně propojeny. Uvnitř těchto jednotlivých skupin fungoval prodej, výroba i spotřeba drog. Důleţitým mezníkem drogové scény je rok 1989 spojený s příchodem demokracie, uvolněním společenských poměrů a hlavně s otevřením hranic. Tento rok nepřinesl jen svobodu, ale i odvrácené tváře demokracie jako je např. organizovaný zločin a problematiku drog. Z České republiky se stává významná tranzitní, ale i testovací země. Domácí produkce se stále více rozšiřuje o dovezené drogy (převáţně heroin). Naše sice ochabující domácí produkce hraje ideální roli pro vybudování základu drogového trhu. Rokem 1994 se ČR stává cílovou zemí dodávek kvalitního a levného heroinu a ve velkých městech vzniká otevřená drogová scéna spojená s velkým finančním obratem a výraznou drogovou kriminalitou. Drogový ráj pro obchodníky s drogami a toxikomany, kteří se k nám začínají sjíţdět z jiných států, vytváří naše benevolentní legislativa, která drţení drogy pro vlastní potřebu netrestá. Co je povaţováno za mnoţství pro osobní potřebu není nikde stanoveno. I tato skutečnost představovala rozvoj obchodu s drogami a dobře organizovanou drogovou scénu. Nejrůznější mafie a zločinecké organizace zavedly na území ČR dumpingové ceny a rozšířily nabídku drog. Droga se stává lukrativním obchodním artiklem. Významné změny v přístupu k řešení drogové problematiky zaznamenaly novely trestního zákona a také přijetí nového trestního zákoníku, které uvedu v následující kapitole. 25

Novelizace starého ani přijetí nového trestního zákoníku však nepřineslo kýţený efekt na drogové scéně. Obchod s drogami, drogová trestná činnost i počet uţivatelů drog neustále roste, s ohromnou dostupností drog klesá hranice drogově závislých a i těch, kteří začínají s drogou zatím jen experimentovat.

26

3 Právní úprava v ČR V této kapitole se budu věnovat historickému vývoji právní úpravy drogové problematiky a drogových trestných činů na území České republiky. Zaměřím se na právní úpravu ve 20. století, stěţejními zkoumanými předpisy budou zejména trestní zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon č. 140/1961 Sb., a současný trestní zákoník č. 40/2009.

3.1 Období před rokem 1938 Problematika trestných činů, které souvisejí s drogami, se na území České republiky vyskytuje jiţ od padesátých let 19. století, tj. od období, kdy byly české země ještě součástí rakousko-uherské monarchie Zákon o zločinech, přečinech a přestupcích č. 117/1852 Ř. z., se jiţ věnoval problematice jedů a léčiv. V této době se však jednalo především o úpravu ţivnostenského podnikání v této oblasti, tj. postihováno bylo provinění proti tehdejším předpisům, které upravovaly nakládání s léčivy a jedy. Podle zákona o zločinech, přečinech a přestupcích byl trestný jednak neoprávněný prodej léčiv vnitřních i zevních, (§ 354), jednak nedbalost v chování a oddělení jedu (§ 368) a také zanedbání dohledu nad jedovatou látkou (§ 370).9 Podle zákona o zločinech, přečinech a přestupcích bylo trestné také podávání drogy, konkrétně bylo trestáno tzv. „užívání odvaru z makovic při dětech“10 (§ 337). Trest však pachateli hrozil pouze v případě, ţe došlo k těţkému poškození na těle nebo k usmrcení v důsledku podávání této látky. Pachatel byl v takovém případě trestán za přestupek. Pachateli hrozil trest odnětí svobody na 1 aţ 6 měsíců. V případě, ţe došlo k usmrcení, se pak jednalo o přečin, který byl trestán odnětím svobody na 6 měsíců aţ 1 rok (§ 336). Tento způsob trestání se vztahoval i na osoby, které se neopatrně chovaly při vykuřování sírou a při uţívání narkotizujících prostředků (§ 336 písm. d). Tento zákon dále obsahoval také právní úpravu pro případy provozování lékařství nebo ranhojičství bez povolení, kde byl kladen zvláštní důraz na skutečnost, ţe osoba provozující lékařství nebo ranhojičství bez povolení pouţívala éterových par, tj. dopouštěla se narkotizování pacienta (§ 343).

9

Zákon č. 117/1852 Ř. z. Zákon trestní o zločinech, přečinech a přestupcích.

10

Zákon č. 117/1852 Ř. z. Zákon trestní o zločinech, přečinech a přestupcích.

27

Zákon o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852 tedy trestal především distribuci drog a narkotik, ovšem tresty byly v porovnání s tresty v současné době velmi nízké. Samotné drţení nebo poţívání drog trestné nebylo vůbec. Po rozpadu Rakouska - Uherska platil zákon o zločinech, přečinech a přestupcích na našem území jako celek aţ do přijetí trestního zákona č. 86/1950 Sb. Na začátku 20. století jiţ byly také uzavírány první mezinárodní úmluvy o narkoticích. Jednalo se např. o Mezinárodní úmluvu o opiu, která byla uzavřena v Haagu v roce 1912. Československo se stalo smluvní stranou v roce 1922. Tato úmluva pak byla transponována do československého právního řádu ve formě zákona o provádění Mezinárodní opiové konvence. Podle tohoto zákona byl dozor nad výrobou, dovozem, prodejem, distribucí a vývozem omamných látek svěřen úředním lékařům politických úřadů prvé instance, respektive ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Československý trestní řád definoval nelegální obchod s drogami pouze jako přestupek a podle toho jej i trestal. Postup zahrnoval peněţité pokuty aţ do výše 2 000 Kč, v případě nedobytnosti mohla být pokuta změněna v trest odnětí svobody aţ do 3 měsíců. Další

dvě

významné

mezinárodní

úmluvy

v této oblasti,

které

ovlivnily

vývoj

československého zákonodárství v oblasti drog, byly Mezinárodní úmluva o opiu uzavřená v Ţenevě v roce 1925 a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek, která byla rovněţ uzavřená v Ţenevě a to v roce 1931. V roce 1938 byl pak vydán tzv. opiový zákon č. 29/1938 Sb. V ustanovení § 1 tohoto zákona bylo stanoveno, ţe úřednímu dozoru se podrobují výroba, zpracování, příprava, rozdělování, obchod, dovoz, tranzit a vývoz omamných látek. Byl zde také podán výklad základních pojmů a stanovena potřeba získání zvláštních povolení k disponování s omamnými látkami. Na základě opiového zákona byla zavedena povinnost zapisovat drogy a disponování s nimi do zvláštních opiových registrů, a to jak v případě velkoobchodu, tak v případě maloobchodu s omamnými látkami. Všechny lékárny musely do takových registrů zaznamenávat drogy a opiáty vydávané na lékařský předpis. To se týkalo také lékařů i veterinárních lékařů, kteří disponovali osobními lékárnami. Zákon také zavedl úřední kontroly v lékárnách, které byly zaměřeny na kontrolu dodrţování drogových předpisů a vydání drog. V trestní oblasti znal opiový zákon podle závaţnosti přestupky, přečiny a zločiny. Přestupky postihovaly okresní úřady pokutou od 500 do 50 000 Kč nebo vězením od 24 hodin do 5 měsíců. Látku, jeţ byla předmětem přestupku, mohl okresní úřad zkonfiskovat bez ohledu na to, komu náleţela. Za 28

přečin bylo pak moţné uloţit trest odnětí svobody od 3 měsíců do 3 let a peněţitý trest od 5 000 do 50 000 Kč. Za zločin spojený s drogami od 1 roku do 5 let a peněţitý trest od 10 000 do 100 000 Kč.

3.2 Období mezi lety 1945 a 1961 V oblasti mezinárodní spolupráce přistoupilo Československo v roce 1949 k protokolu k ţenevské úmluvě, který byl uzavřen v roce 1946. V rámci vnitrostátní právní úpravy byly jiţ drogové trestné činy zařazeny do trestního zákona č. 86/1950 Sb. Trestní zákon z roku 1950 upravoval konkrétně 2 trestné činy související s drogami - nedovolenou výrobu a drţení omamných prostředků a jedů (§ 197 a 198). Podle § 197 zákona č. 86/1950 Sb., byla trestána výroba, dovoz, vývoz, obstarání pro jinou osobu nebo přechovávání omamných prostředků nebo jedů. Trest byl v tomto případě stanoven jako odnětí svobody aţ na 3 roky a peněţitý trest. V případě, ţe pachatel se takového trestného činu dopustil ve značném rozsahu nebo za účelem výdělku nebo byla následkem takového trestného činu smrt jiného člověka nebo těţká újma na zdraví mnoha lidí, byla stanovena vyšší trestní sazba, tj. odnětí svobody na 1 rok aţ 5 let a peněţitý trest. Tento paragraf tedy postihoval přímo nakládání drţbu nebo distribuci omamných látek a jedů. Bylo postihováno i drţení omamných látek a jedů pro vlastní uţití. Těţkou újmou na zdraví se pak rozumělo zmrzačení, ztráta nebo podstatné sníţení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení některé funkce smyslového ústrojí, poškození důleţitého orgánu, zohyzdění, onemocnění pohlavní chorobou, přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ţeny, mučivé útrapy nebo jiná delší dobu trvající porucha zdraví. Z trestního zákona z této doby ovšem jednoznačně nevyplývá význam pojmu „mnoho lidí.“ Spácháním trestného činu za účelem výdělku se pak rozuměla skutečnost, ţe pachatel měl v úmyslu opatřit si pácháním trestné činnosti alespoň na čas zdroj příjmů. § 198 zákona č. 86/1950 Sb., pak postihoval výrobu, opatření pro sebe nebo pro jiného nebo přechovávání předmětů, které byly určené k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů. Trestní sazba byla stanovena jako odnětí svobody aţ na 2 roky. Tento paragraf tedy postihoval výrobu, obstarávání nebo drţení náčiní, které mělo slouţit k výrobě drog.

29

Vedle právní úpravy tzv. drogových trestných činů v trestním zákoně z roku 1950, bojovala tehdejší legislativa zejména proti alkoholismu a trestným činům s ním souvisejících. Tato skutečnost vyplývala pravděpodobně z faktu, ţe toxikomanie, jak ji známe v dnešní podobě, nebyla v tehdejší době ještě tak rozšířená (tento fakt byl zřejmě dán z velké části tím, ţe nebyly otevřené hranice, nebylo tudíţ tak snadné drogy dovézt, vyvézt nebo provézt přes československé území), tudíţ větší problém představoval pro tehdejší společnost alkohol a trestné činy s ním související. Proto byl v roce 1948, tedy ještě před přijetím trestního zákona, vypracován zákon proti alkoholismu. V zákoně č. 87/1948 Sb. o potírání alkoholismu bylo zdůrazněno, ţe pod pojmem potírání alkoholismu se rozumějí všechna potřebná opatření a nařízení směřující k ochraně lidského zdraví před následky alkoholismu. V roce 1953 pak vydalo ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem zemědělství a výţivy vyhlášku č. 283/1953 Sb., která stanovila nová pravidla zacházení s drogami. Tato vyhláška obsahovala zejména seznam drog a preparátů, které podléhaly státnímu dozoru, a rovněţ podmínky, za jakých měly být drogy skladovány. Dále určovala pravidla zacházení s drogami pro výrobce a distributory, také pro laboratoře a léčebná zařízení stejně jako pro výzkumné a vědecké ústavy i dovozní a vývozní podniky. Vyhláška také zavedla nová pravidla pro balení a označení těchto látek, pravidla pro jejich povinnou registraci a také určovala systém jejich nákupu, zpracování a prodeje.

3.3 Období mezi lety 1961 a 1990 Na mezinárodním poli byla v roce 1961 v New Yorku přijata Jednotná úmluva o omamných látkách. Úmluva byla ČSSR podepsána v roce 1961 s výhradami k několika článkům úmluvy. Vláda ČSSR následně jiţ v roce 1961 připojila souhlas k úmluvě. Prezident ČSSR ji ovšem ratifikoval aţ o dva roky později, v roce 1963 s výhradami, které byly učiněny jiţ při podpisu úmluvy. V platnost pak úmluva vstoupila v roce 1964. Jejím základním cílem bylo sjednotit všechny dříve podepsané mezinárodní úmluvy z oblasti drogové problematiky, protoţe systém kontroly se stal jiţ velmi komplikovaným a nepřehledným. Úmluva se dále zaměřovala především na kontrolu pěstování rostlin, které slouţily jako suroviny pro výrobu omamných látek, vytvoření podmínek pro vybudování orgánů provádějících ustanovení této úmluvy, omezení výroby omamných látek pouze na mnoţství, které je pouţíváno pro léčebné a částečně i pro vědecké účely. Úmluva také zakazovala kouření a poţívání opia, ţvýkání

30

kokových listů a pouţívání konopí k jiným neţ k léčebným účelům. Přílohou této úmluvy byly seznamy omamných látek, které byly rozděleny do 4 skupin. V reakci na nárůst zneuţívání psychofarmak na konci 60. let byla dále v roce 1971 přijata Úmluva o psychotropních látkách, která vstoupila v platnost v roce 1976. Jejím cílem bylo, aby vlády jednotlivých států přijaly právní a administrativní opatření pro kontrolu v oblasti, která by reagovala na aktuální problémy souvisejícími s rozšiřováním psychotropních látek, jeţ nepodléhají mezinárodní kontrole podle Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961. Také v novém trestním zákoně č. 140/1961 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1962, byly trestním právem postihovány některé drogové delikty. Základní ustanovení o nedovolené výrobě a drţení omamných prostředků a jedů byla obsaţena v § 187 a 188. Právní úprava v trestním zákoně z roku 1961 jiţ byla významně širší a propracovanější neţ předešlé právní úpravy v této oblasti, nicméně jednání, které trestní zákon z roku 1961 postihoval, bylo v zásadě totoţné s jednáním, které postihoval jiţ trestní zákon z roku 1950. Podle § 187 byl trestním právem postihován pachatel, který bez povolení vyrobil, dovezl, vyvezl, pro jiného opatřil nebo přechovával omamné prostředky nebo jedy. Za tento trestný čin mohl být pachatel potrestán odnětím svobody aţ na dva roky nebo také nápravným opatřením popř. peněţitým trestem. Okolnosti, které podmiňovaly pouţití vyšší trestní sazby, byly definovány § 187 odst. 2 tak, ţe trestem odnětí svobody na dva roky aţ osm let mohl být pachatel potrestán, pokud tento trestný čin spáchal jako člen organizované skupiny, pokud jím získal značný prospěch nebo pokud takovým trestným činem způsobil těţkou újmu na zdraví více osob nebo smrt. V tomto trestním zákoně jiţ bylo uzákoněno větší mnoţství okolností, které podmiňovaly pouţití vyšší trestní sazby. Trestána byla podle tohoto ustanovení výroba, dovoz nebo vývoz, přechovávání i distribuce omamných látek. V tomto období bylo stále ještě postihováno i drţení omamné látky nebo jedu pro vlastní uţití. Trestného činu podle § 188 zákona č. 140/1961 Sb., se dopustil pachatel, který vyrobil, pro sebe nebo pro jiného opatřil anebo přechovával předmět způsobilý k nedovolené výrobě omamných prostředků nebo jedů. Trestní sazba byla stanovena jako odnětí svobody aţ na dvě léta nebo nápravné opatření nebo bylo moţné uloţit peněţitý trest. Tento trestný čin tedy postihoval výrobu, drţení i získání pro sebe nebo pro jinou osobu předmětu, který mohl slouţit k nedovolené výrobě omamných látek a jedů. 31

Pro úplnost bych ještě chtěla zmínit, ţe v roce 1961 byl přijat také nový zákon proti alkoholismu č. 120/1961 Sb. o boji proti alkoholismu. Tento zákon ovšem neobsahoval ţádná ustanovení, která by se vztahovala k jiným drogám neţ k alkoholu. Tato právní úprava platila aţ do významné novely trestního zákona z roku 1990, která byla provedena zákonem č. 175/1990 Sb., a která přinesla do otázky drogových trestných činů výrazné změny.

3.4 Období mezi lety 1990 a 1998 Jak jsem jiţ uvedla výše, od 1. 7. 1990 začala platit významná novela trestního zákona, která upravovala skutkovou podstatu nedovolené výroby omamných látek a jedů tak, ţe ji rozšířila také na psychotropní látky. Nová právní úprava dále odstranila trestní postih v případě, kdy uţivatel přechovával omamnou nebo psychotropní látku nebo jed pro sebe. Podle této významné novely musela být taková látka přechovávána pro jiného, tedy za účelem distribuce takové látky jiným osobám. Touto novelou byla také zvýšena trestní sazba, která byla pro základní skutkovou podstatu § 187, tedy nedovolenou výrobu a drţení omamných psychotropních látek a jedů, zvýšena z maximální hranice 2 let na maximální horní hranici 3 let. Trestní sazby byla zvýšena i pro kvalifikovanou skutkovou podstatu, kde byla dosud horní hranice 8 let a od 1. 7. 1990 byla zvýšena na 10 resp. dle odstavce 3 aţ na 15 let trestu odnětí svobody. Také obsah kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu byl rozšířen. Nově byla jako znak kvalifikované skutkové podstaty, která umoţňovala pouţití vyšší trestní sazby stanovena skutečnost, ţe se pachatel dopustil uvedeného trestného činu ve větším rozsahu, na osobě mladší osmnácti let nebo spáchal-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou, která působila ve více státech. Z posledního bodu, který byl přidán je patrné, ţe novela reagovala na otevření českých hranic a rozvoj komunikace a transportu, který v této době jiţ začínal. Další novinkou bylo zavedení nové skutkové podstaty šíření toxikomanie, která byla upravena v § 188a. Obsahem této skutkové podstaty bylo svádění, podporování nebo podněcování jiného ke zneuţívání drog, tedy jiné látky neţ alkoholu, nebo jiné šíření toxikomanie.

32

Důleţitou otázkou je, co se rozumělo pojmem větší rozsah resp., ţe pachatel spáchal tento trestný čin ve větším rozsahu. Tato skutečnost byla znakem kvalifikované skutkové podstaty podmiňující pouţití vyšší trestní sazby. Vzhledem k tomu, ţe přesné vymezení pojmu větší rozsah nebylo stanoveno v ţádném právním předpise, dovozovala jej soudní judikatura. Otázkou vymezení pojmu většího rozsahu se budu zabývat níţe.

3.5 Období mezi lety 1998 a 2009 K další významné novele v této oblasti došlo v roce 1998. Tato novela trestního zákona byla provedena zákonem č. 112/1998. Novela z roku 1998 pozměnila všechny skutkové podstaty drogových trestných činů. Byla upřesněna skutková podstata v § 187 – nedovolené nakládání a přechovávání omamných a psychotropních látek a jedů. Nově byly upraveny další způsoby nakládání s drogami a byly přidány další látky, které byly do skutkové podstaty zařazeny, zejména prekursory a přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Byl také opět podstatně zpřísněn trestní postih za spáchání tohoto trestného činu. Byly také opět rozšířeny okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby. Okolností pro pouţití vyšší trestní sazby byla nově např. skutečnost, ţe pachatel spáchal trestný čin na osobě mladší patnácti let. Do skutkové podstaty v § 188 týkající se předmětů k výrobě drog byly rovněţ přidány skutečnosti týkající se vyrobení, opatření nebo přechovávání předmětu určeného k výrobě přípravků obsahujících omamnou či psychotropní látku a byl také zpřísněn postih pro pachatele tohoto trestného činu. Změny se dotkly i trestného činu šíření toxikomanie, podle § 188a, kde byl zpřísněn trestní postih za tento trestný čin. V roce 1998 byla také přidána nová skutková podstata, která byla upravena v § 187a. Tato skutková podstata postihovala drţení omamné nebo psychotropní látky a jedu i pro vlastni potřebu v mnoţství větším neţ malém. Pro upřesnění tohoto pojmu byla vydána tabulka, která uváděla orientační hodnoty, které byly povaţovány za mnoţství větší neţ malé u jednotlivých látek. Uvedená tabulka byla ovšem vydána pouze pro potřeby státního zastupitelství, nicméně aplikační praxe a judikatura zejména Nejvyššího soudu na tuto tabulku navázaly, neboť soudy včetně Nejvyššího soudu ČR z této tabulky při své rozhodovací činnosti pravidelně vycházely. Tabulka se tak sice nestala právně závaznou, ale prosadila se prostřednictvím judikatury a byla tudíţ aplikační praxí uznávána. Tato novela tedy opět zakotvila trestnost přechovávání omamných a psychotropních látek a jedů i pro svoji potřebu, ale pouze v případě, ţe pachatel u sebe měl mnoţství větší neţ malé takové látky. Tato skutečnost měla 33

pravděpodobně za cíl ulehčit dokazování v případech, kdy u pachatele bylo nalezeno značné mnoţství drogy, a pachatel se hájil, ţe ji měl pro sebe, i kdyţ droga byla určena k distribuci dalším osobám. Za zmínku stojí rovněţ zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách. Tento zákon jako jediný předpis stanoví, co se povaţuje za omamnou a psychotropní látku a zároveň upravuje zacházení z OPL a jejich prekursory.

3.6 Období po roce 2010 Od 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Nový trestní zákoník obsahuje celkem pět drogových trestných činů, které jsou zařazeny do VII. Hlavy zvláštní části trestního zákoníku, mezi trestné činy obecně nebezpečné. Jedná se o trestné činy nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284), nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285), výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 286) a šíření toxikomanie (§ 287). Společná ustanovení pak stanoví, ţe vymezení pojmů mnoţství větší neţ malé a větší rozsah najdeme ve vládních nařízeních stejně jako informaci o tom, které látky spadají pod ustanovení výše uvedených skutkových podstat. Trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jiným způsobem jiné osobě opatří nebo pro jinou osobu přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed. Trestní sazba pro základní skutkovou podstatu je stanovena na jeden rok aţ pět let odnětí svobody nebo peněţitý trest. Trest odnětí svobody na dva roky aţ deset let nebo trest propadnutí majetku je stanoven pro případy kvalifikované skutkové podstaty, kdy pachatel spáchal tento trestný čin jako člen organizované skupiny, pokud byl pachatel za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, ve značném rozsahu, nebo ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let.

34

Ještě přísněji bude pachatel potrestán, pokud způsobí činem těţkou újmu na zdraví, spáchá takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, spáchá takový čin ve velkém rozsahu, nebo spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let nebo spáchá-li pachatel takový trestný čin ve spojení s organizovanou skupinou, která působí ve více státech. Za zmínku stojí rovněţ skutečnost, ţe i příprava tohoto trestného činu je trestná. Tento trestný čin je z drogových trestných činů nejzávaţnější, a proto také nejvýrazněji postihovaný. Přechovávání omamné nebo psychotropní látky se dopustí pachatel, který přechovává v tomto ustanovení uvedené látky v mnoţství větším neţ malém pro svoji potřebu. V prvém odstavci se jedná o látky konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC) a druhý odstavec řeší trestnost přechovávání i jiných omamných nebo psychotropních látek neţ jsou uvedeny v odstavci prvním, ale také přechovávání jedů. Trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku se dopustí pachatel, který neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém rostlinu konopí, houby nebo jiné rostliny obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Toto je zcela nově přidaný trestný čin, který netrestá výrobu, ale jen pěstování. Otázkou však je, zda lze toto ustanovení v praxi vůbec pouţít, neboť pěstování rostlin sice není výrobou drogy, ale následné zpracovávání ve formě např. sušení, jiţ výrobou je, přičemţ pokud pěstování směřuje k následnému zpracování, půjde vţdy o pokus výroby podle § 21 odst. 1 k § 283 TZ. Výroby a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu se dopustí ten, kdo vyrobí, pro sebe nebo pro jiného opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět, který je určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku. Trestného činu šíření toxikomanie se pak dopustí pachatel, který svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. Pro úplnost lze zmínit rovněţ trestný čin výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem, který je uveden v § 288. Tohoto trestného činu se dopustí pachatel, 35

který neoprávněně a ve větším mnoţství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným neţ léčebným účelem. Stejného trestného činu se dopustí ten, kdo vůči jinému pouţije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným neţ léčebným účelem. Toto ustanovení postihuje zejména případy tzv. dopingu, které jsou známé zejména ze sportu. Nejedná se tedy o klasický drogový trestný čin, ale o trestný čin, který je drogovým deliktům dost podobný, a uvádím ho spíše pro úplnost. V příloze č. 3 v této práci uvádím nařízení č. 454/2009 Sb., které určuje, které látky se povaţují pro účely trestního zákoníku za látky s anabolickým nebo hormonálním účinkem, coţ je povaţováno za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu, a jakým mnoţstvím uvedené látky se rozumí mnoţství větší neţ malé.

3.7 Srovnání trestního zákona z roku 1961 a trestního zákoníku z roku 2010 V této podkapitole se zaměřím zejména na srovnání § 187 ve starém trestním zákoně a § 283 v novém trestním zákoníku. Oba upravují trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Ustanovení § 283 trestního zákoníku účinného od roku 2010, které upravuje trestný čin nazvaný „Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy“, do značné míry přejalo obsah dosavadní skutkové podstaty podle ustanovení § 187 trestního zákona z roku 1961. Upravuje tak různé způsoby nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami (např. jejich výrobu, prodej, jejich přechovávání pro jiného atd.). K významnému zpřísnění dochází zejména ve vztahu k pachatelům, kteří se tohoto trestného jednání dopustí opakovaně, tzn. ţe byli za takové jednání postiţeni v posledních třech letech. Trestnost opakovaného jednání byla do zákona zcela nově vloţena. Takovému pachateli bude hrozit trest odnětí svobody na 2 roky aţ 10 let, zatímco podle předchozí právní úpravy pachateli hrozil trest odnětí svobody na 1 aţ 5 let. Významnou změnu přináší ustanovení § 284 nového trestního zákoníku. Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu realizuje poţadavek praxe na odlišení přechovávání jednotlivých typů nelegálních omamných a psychotropních látek s přihlédnutím k jejich 36

zdravotním i společenským rizikům. Relativně niţší trestní sazbou tak budou trestáni uţivatelé omamných a psychotropních látek, kteří přechovávají pro vlastní potřebu, ale v mnoţství větším neţ malém drogy z konopí (měkké drogy) Pachateli hrozí podle § 284, odst. 1 trestního zákoníku trest odnětí svobody aţ na 1 rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pachatelům, kteří pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém přechovávají jakoukoliv jinou omamnou a psychotropní látku neţ jsou konopné drogy (tvrdé drogy), hrozí podle § 284, odst. 2 trest odnětí svobody aţ na 2 roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ustanovení § 284, odst. 3 a 4 trestního zákoníku se vztahuje na přechovávání omamných a psychotropních látek ve větším, popř. značném rozsahu. V tomto případě jiţ nezáleţí na druhu drogy a na jejích zdravotních a společenských rizicích. Trestní zákon z roku 1961 v posledním znění platném dokonce roku 2009 upravoval v § 187 trestný čin nazvaný nedovolené nakládání a přechovávání omamných a psychotropních látek nebo a jedů tak, jak je doslovně uvedeno v příloze č. 4. Trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010 vymezuje trestnost tohoto trestného činu v § 283 tak, jak je uvedeno v příloze č. 5. Z tohoto znění bude také vycházet následující srovnání. Obě dvě ustanovení shodně postihují stejné jednání, tedy neoprávněnou výrobu, dovoz, vývoz, provezení, nabízení, zprostředkování, prodej nebo jiné opatření nebo přechovávání pro jiného omamné nebo psychotropní látky nebo přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed. V základní skutkové podstatě trestní zákon i trestní zákoník stanoví stejný trest odnětí svobody na 1 aţ 5 let, nový trestní zákoník ovšem umoţňuje také uloţení peněţitého trestu. V druhém odstavci je shodně stanoven trest odnětí svobody na 2 aţ 10 let, nový trestní zákoník ovšem umoţňuje také uloţení trestu propadnutí majetku. Podle trestního zákona byl touto sazbou postihován pachatel, který spáchal tento trestný čin jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu nebo spáchal takový čin na osobě mladší neţ osmnáct let. Nový trestní zákoník takto shodně postihuje skutečnost, ţe pachatel spáchal tento čin jako člen organizované skupiny. Stejný trest je v novém trestním zákoníku stanoven pro případy, kdy pachatel spáchá trestný čin ve značném rozsahu, ve větším rozsahu na osobě mladší patnácti let nebo byl za tento trestný čin v posledních třech letech odsouzen.

37

Shodná výše trestní sazby je stanovena i ve třetím odstavci skutkové podstaty. Tato trestní sazba činí 8 aţ 12 let odnětí svobody. Nový trestní zákoník navíc umoţňuje i uloţení trestu propadnutí majetku. Podle starého trestního zákona byl tato postihován pachatel, který získal tímto činem značný prospěch, tím se rozumí prospěch nad 500 000 Kč, spáchal-li takový trestný čin na osobě mladší patnácti let nebo způsobil-li takovým činem poškozenému těţkou újmu na zdraví. Podle nového trestního zákoníku je takto shodně postihován pachatel, který způsobil takovým činem poškozenému těţkou újmu na zdraví. Nově je takto postihován také pachatel, který měl v úmyslu činem získat značný prospěch, tedy prospěch převyšující 500 000 Kč. Rozdíl mezi starým trestním zákonem a novým trestním zákoníkem spočívá tedy v tom, ţe podle staré právní úpravy musel pachatel značný prospěch skutečně získat, v současnosti postačí, ţe to měl pachatel v úmyslu. Touto trestní sazbou je postihován také pachatel, který spáchal tento čin ve velkém rozsahu nebo spáchal takový čin ve větším rozsahu na dítěti mladším patnácti let. Podle čtvrtého odstavce bylo moţné do konce roku 2009 uloţit trest odnětí svobody na 10 aţ 15 let, v současné době se trestní sazba zvýšila na 10 aţ 18 let. Oba trestní předpisy shodně řadí do tohoto odstavce způsobení smrti poškozeného, původní trestní zákon sem řadil způsobení těţké újmy na zdraví více osob, nový trestní zákoník toto konkretizuje a trestá podle čtvrtého odstavce způsobení těţké újmy na zdraví více neţ 2 osob. Starý trestní zákon takto trestal také situaci, kdy pachatel získal takovým činem prospěch velkého rozsahu, v novém trestním zákoníku postačí pachatelův úmysl získat prospěch velkého rozsahu. Prospěchem velkého rozsahu se rozumí prospěch na 5 milionů korun. Oba předpisy do čtvrtého odstavce shodně řadí situaci, kdy pachatel spáchá takový čin ve spojení s organizovanou skupinou, která působí ve více státech. Nový trestní zákoník také stanoví trestnost přípravy k tomuto trestnému činu, coţ starý trestní zákon nestanovil. Novelizován byl v roce 2011 rovněţ zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách. Tento zákon jako jediný předpis stanoví, co se povaţuje za omamnou a psychotropní látku a zároveň upravuje zacházení z OPL a jejich prekursory. Řídí se při tom Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 nebo Nařízením Rady (ES) č. 111/2005. Jako reakce na masivní rozšíření nabídky nových syntetických drog z Polska byl tento zákon 6. dubna 2011 novelizován (novela č.106/2011) a jeho přílohy byly rozšířeny o dalších 33 nových látek, jakými jsou například butylen, flefedron, mefedron, 38

methyleon atd. Novela pomohla zavřít i síť kamenných a internetových obchodů, tzv. Amsterdam shopy, které legálně nabízely omamné látky v podobě upomínkových předmětů.

3.8 Otázka pojmů větší rozsah a množství větší než malé Pojem větší rozsah byl do české právní úpravy zaveden novelou v roce 1990, pojem mnoţství větší neţ malé pak novelou z roku 1998 a zavedením trestnosti drţení omamné nebo psychotropní látky v mnoţství větším neţ malém. Pojem mnoţství větší neţ malé byl, jak uţ bylo výše uvedeno, zaveden do trestního zákona novelou č. 112/1998 Sb. jako znak skutkové podstaty dle § 187a ,který postihuje neoprávněné přechovávání OPL pro vlastní potřebu. V tehdejší době nebyla hranice mezi těmito mnoţstvími vymezena závazným právním předpisem. Tabulky hodnot mnoţství většího neţ malého pro nejčastěji uţívané drogy v ČR stanoví interní předpisy policie a státního zastupitelství. Jedná se o závazný pokyn policejního prezidenta č. 86/2006 a Pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č.1/2008. I kdyţ tyto dva předpisy nejsou závazné pro soudy, jsou vyuţívány soudní praxí jako určité orientační pomůcky pro výklad znaku skutkové podstaty výše uvedeného paragrafu 187a. Pojmy rozsahů byly řešeny starým trestním zákonem č.140/1961 Sb. a jsou také uvedeny ve skutkových podstatách nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Zatímco Trestní zákon č.140/1961 Sb. obsahoval u drogových trestných činů § 187 a 188 znak spáchání takovéhoto činu jen ve „větším rozsahu“, současný Trestní zákoník jiţ rozeznává pojmy „ větší, značný a velký rozsah“ (§ 283 - § 286). Rozeznávání těchto znaků je důleţitou okolností podmiňující pouţití vyšší trestní sazby. Jedná se o jednotlivé stupně rozsahu, v němţ byl trestný čin spáchán. Z hlediska mnoţství by tedy měl být „značný rozsah“ větší neţ „větší rozsah“ a menší neţ „velký rozsah“. Před

rokem

2010

větším

rozsahu.“

stránku

prodeje

byla Ta

a

judikatura

jednak

drţení

OPL

vcelku

vyjadřuje ve

svém

ustálena

kvantitativní celku

a

na

pojetí

a

jednak

míru

pojmu

ohroţení

„ve

kvalitativní ţivota

a

zdraví jejich uţivatelů. Za mnoţství větší neţ malé bylo třeba podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 3 Tdo 47/2003 povaţovat takové mnoţství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které 39

vícenásobně, v závislosti na ohroţení vyplývajícího pro ţivot a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých látek, převyšuje běţnou dávku průměrného konzumenta drog. Při posuzování otázky, zda je naplněn uvedený zákonný znak, nelze činit rozdíl mezi začínajícím uţivatelem a uţivatelem těchto látek v pokročilém stadiu závislosti. Pro závěr o tom, zda byl naplněn zákonný znak „mnoţství větší neţ malé“, je určující mnoţství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, nezáleţí na mnoţství dávek, na něţ je taková konkrétní omamná látka rozdělena, či mnoţství látky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo jed. Dalším hodnotícím kritériem vedle mnoţství je téţ: Druh účinných látek a četnost osob, jejichţ potřebu mohou potencionálně uspokojit. Mnoţství, které značně přesahuje jednotlivou denní spotřební dávku a zároveň je tak velké, ţe je potencionálně způsobilé ohrozit na zdraví nebo přímo na ţivotě větší počet osob. Finanční vyjádření hodnoty prodávané nebo drţené látky. Způsob provedení činu a kvalita takové látky s ohledem na konkrétní specifické okolnosti případu můţe převáţit význam i některého jiného kritéria, například délka doby, po kterou pachatel uvedené látky prodával či drţel nebo pravidelnost zásobování určité osoby těmito látkami. Jedná-li se o větší rozsah, opět se této problematice věnoval Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích. Tak například usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5 Tdo 280/2005 je opětovně citován jiný rozsudek Nejvyššího soudu ČR, kde ve svém rozhodnutí ze dne 12. 7. 2000, sp. zn. 4 Tz 142/2000 zaujal stanovisko, ţe větším rozsahem se rozumí cca 10 g metamfetaminu, coţ představuje asi 200 běţných dávek průměrného konzumenta drog. Po přijetí nového trestního zákoníku zaujaly stanoviska k významům jako je mnoţství větší neţ malé nebo značný rozsah některé soudy v České republice, stejně jako např. Ministerstvo vnitra resp. Národní drogová centrála. Pro kaţdou drogu byla přitom stanovena jiná hodnota (jiné mnoţství), které je povaţováno za mnoţství větší neţ malé atd. Krajský soud v Ostravě přijal určitý výklad těchto pojmů, na který následně navázala Národní drogová centrála svým stanoviskem. Krajský soud v Ostravě demonstroval mnoţství na příkladu pervitinu, který je nejběţnější drogou v České republice. Mnoţství je patrné 40

z tabulky níţe. Na rozdíl od stanoviska Nejvyššího soudu, kde je stanoveno jako větší rozsah cca 200 dávek běţného konzumenta drog, je zde stanoveno, ţe k naplnění znaku většího rozsahu postačí cca 51 dávek. Tabulka se stanoviskem krajského soudu v Ostravě je v příloze č. 6. Národní drogová centrála připravila tuto tabulku, která byla vydána v rámci stanoviska. Toto stanovisko vycházelo z výkladu Krajského soudu v Ostravě. Podle tohoto stanoviska se mnoţství větší neţ malé, stejně jako větší rozsah, odvíjejí od druhu drogy a jejích účinků. V tomto stanovisku je shodně s usnesením Nejvyššího soudu za větší rozsah povaţováno cca 10 g metamfetaminu. Tabulka Národní drogové centrály je v příloze č. 7. Nařízení vlády č. 455/2009 Sb., které určuje, která rostlina či houba patří mezi rostliny a houby obsahující omamnou či psychotropní látku a jaké mnoţství se dá povaţovat za větší neţ malé, je uvedeno v příloze č. 1 této práce. Od 1.1 2010 bylo mnoţství větší neţ malé přesně vymezeno ve vládním nařízení č. 467/2009 Sb., které pro účely nového trestního zákoníku přesně stanoví, co je povaţováno za jedy a jaké je mnoţství větší neţ malé omamných a psychotropních látek. Toto nařízení uvedu v příloze č. 2 v této práci. V příloze č. jedna nařízení jsou vymezeny jedy, v příloze č. dva jsou vymezeny omamné a psychotropní látky a stanoveno, co je povaţováno za mnoţství větší neţ malé. Toto nařízení bylo novelizováno k 1. 1. 2012. V současné době je tedy otázka mnoţství většího neţ malého jasně řešena vládním nařízením. Nejvyšší soud ČR se také opakovaně vyjadřoval k pojmům „ve větším rozsahu“ podle § 187 odst. 2 písm. a) trestního zákona č. 140/1961 Sb., a „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 2 písm. c) nového trestního zákoníku. Například v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 729/2010 vyslovil Nejvyšší soud názor, ţe „že tyto znaky nejsou totožné, resp. že nutné podmínky pro naplnění znaku „ve větším rozsahu“ podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 nenaplňují současně i znak „ve značném rozsahu“ podle trestního zákoníku účinného od 1. 1.2010. Nejvyšší soud vyšel ze skutečnosti, že již pouhé porovnání pojmů

41

„větší“

a

„značný“

svědčí

pro

závěr

o

jisté

gradaci

rozsahu

jednání

pachatele.“11 Nejvyšší soud dále také dospěl k závěru, ţe není moţné zaměňovat pojmy „mnoţství“ a „rozsah.“ Nejvyšší soud uvedl, ţe „Od 1. 1. 2010 došlo k závaznému stanovení hodnot většího neţ malého mnoţství OPL, nikoliv k závaznému stanovení hodnot „rozsahu“, coţ je pochopitelné

vzhledem

k

tomu,

ţe

znak

„rozsahu“

zahrnuje

kvantitativní

i

kvalitativní aspekty neoprávněné dispozice s OPL.“12 Pojem rozsah se vztahuje k rozsahu trestného činu resp. trestné činnosti pachatele, zatímco pojem mnoţství se vztahuje k mnoţství drogy resp. OPL.

11

Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 7 Tdo 729/2010.

12

Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 7 Tdo 729/2010.

42

4 Národní protidrogová centrála „Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky (dále jen NPC) je policejním útvarem s celostátní působností, který se snaží s maximálním nasazením naplňovat účel, ke kterému byla zřízena. Hlavním úkolem NPC je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost na úseku nedovolené výroby a obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jedy, zejména v jejích organizovaných a mezinárodních formách. Cílem snažení NPC je snižování nabídky nelegálních drog v České republice a prosazování práva v této oblasti. Kromě toho se NPC podílí na tvorbě a realizaci národní strategie protidrogové politiky a v preventivní oblasti vytváří projekty zaměřené na vzdělávání odborné veřejnosti a nespecifickou primární prevenci“13

4.1 Historie Sametová revoluce v roce 1989 nám do Československa postupně přinesla změnu politického systému a v důsledku společenských změn se i díky tomu začala velmi rychle měnit drogová scéna. Skončilo období uzavřených toxikomanských komunit, ve kterých se drogy vyráběly pouze pro určitý okruh konzumentů. Politické změny sebou přinesly otevření Československa a tak nastal skoro nekontrolovatelný pohyb osob a věcí. A tak se v tomto porevolučním období začala i drogová scéna velmi rychle měnit a přizpůsobovat se nové době. Současně s probíhající změnou si tak i policie začala velmi rychle uvědomovat, ţe je potřeba na tuto situaci okamţitě, rychle a co nejvhodnějším způsobem reagovat. První krok udělal v roce 1991 tehdejší ministr vnitra České a Slovenské federativní republiky Ing. Ján Langoš, který vydáním svého rozkazu zřídil protidrogovou brigádu Praha, která měla za úkol boj proti drogám a byla nástupcem protinarkotického oddělení, které jiţ několik let fungovalo v Praze při správě VB. V návaznosti na vznik tohoto federálního policejního sboru, který působil v oblasti hlavního města Prahy a Středočeského kraje, se v zájmu zefektivnění boje proti drogám a jevům s nimi spojenými a souvisejícími zřídila nová protidrogová brigáda federálního policejního sboru. Ta jiţ měla za cíl plnit úkoly na úseku předcházení a 13

Národní protidrogová centrála. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation, 2001- [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_protidrogová_centrála

43

odhalování trestné činnosti související s nedovolenou výrobou, převozem, vývozem, dovozem, opatřováním, přechováváním a šířením zakázaných psychotropních a omamných látek. V roce 1992 nastala další změna. Byla zřízena protidrogová policie federálního policejního sboru. Tento útvar protidrogové policie byl přímo podřízen ministru vnitra ČSFR a v této době pro tento útvar bylo vyčleněno 117 nových pracovních míst. Na konci roku 1992 se naše republika rozdělila na dva samostatné státy. V souvislosti s tímto rozdělením byla dne 1.1.1993 vytvořena Ústředna kriminální policie, která vznikla transformací a sloučením různých jiných pracovišť. Do její struktury byl zařazen také útvar organizovaného zločinu a zpravodajství, kam patřil mimo jiných útvarů i odbor drog, který byl nástupcem protidrogové brigády. Na základě analýzy a výsledků bylo zjištěno, ţe za rok činnosti se tato koncepce osvědčila a ţe tento útvar působí jako silný a výkonný a dokonce je uznávaný i jako mezinárodní partner. Postupem času se útvar vyvíjel a spolupracoval více a více s obdobnými mezinárodními organizacemi. Ke dni 31. 12. 1994 došlo k ukončení činnosti odboru drog pod tímto názvem, a v rámci reorganizace došlo ke zřízení Národní protidrogové centrály Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu kriminální policie ČR. 14

4.2 Vývoj a rozšíření Útvar NPC postupně převzal všechny úkoly odboru drog a částečně i úkoly Národní drogové informační sluţby. Vedení Policie ČR tímto sloučením vhodně upravilo organizaci protidrogového výkonu policejní sluţby. I vnitřní struktura byla pozměněna a ze 4 základních skupin bylo vytvořeno 5 výkonných oddělení a 2 servisní skupiny. Došlo také k vyšší specializaci jednotlivých pracovních skupin. Na základě rozkazu policejního prezidenta byla dne 15. 1. 2001 NPC vyňata z organizační struktury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a stala se samostatnou specializovanou jednotkou kriminální policie. V období od 15. 7. do 1. 8. 2002 byly postupně zřízeny expozitury NPC v Českých Budějovicích, v Plzni, v Hradci Králové, v Ústí nad Labem, v Ostravě a v Brně. Těchto 6 poboček vzniklo v sídlech správ krajů Policie ČR, aby bylo moţné účinněji reagovat na strukturu a dynamiku organizovaného zločinu v celé České republice. V roce 2004 byla na základě analýz provedena další reorganizace a původní operativní oddělení byla sloučena do 2 oddělení. Cílem této reorganizace je sdruţení sil, prostředků a především schopnost pruţně reagovat na

14

Národní protidrogová centrála. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.npc.aa/index1024.htm.

44

změny způsobu páchání drogové trestné činnosti organizovanými skupinami pachatelů a větší zaměření aktivit na nejzávaţnější formy organizované drogové trestné činnosti. 15

4.3 Spolupráce a realizace strategie protidrogové politiky Jak jiţ bylo v úvodu kapitoly při seznámení činnosti NPC uvedeno, je jedním z jejích úkolů spolupráce na tvorbě národní strategie protidrogové politiky a také její realizaci v běţném ţivotě. Nezbytným nástrojem strategie protidrogové politiky na období let 2010 aţ 2018 (dále jen „Národní strategie 2010 – 2018“), kterou vláda České republiky schválila svým usnesením č. 340 ze dne 10. května 2010, je akční plán. Po dobu platnosti Národní strategie 2010 – 2018 budou zpracovány tři akční plány na období let 2010 – 2012, 2013 – 2015 a poslední na období 2016 – 2018. Národní strategie 2010 – 2018 se v období 9 let zaměří na dosaţení 4 hlavních cílů, na jejichţ splnění se bude NPC svou činností podílet: sníţit míru experimentálního a příleţitostného uţívání drog zejména mladými lidmi sníţit míru problémového a intenzivního uţívání drog sníţit potenciální rizika spojená s uţíváním drog pro jedince a společnost sníţit dostupnost drog zejména pro mladé lidi 16

15 16

Národní protidrogová centrála. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.npc.aa/index1024.htm. Ministerstvo

vnitra

ČR.

Akční

plán

2010-2011

[online].

http://www.mvcr.cz/soubor/akcni-plan-2010-2011-drogy-pdf.aspx.

45

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z:

Graficky lze koncept protidrogové politiky ČR a národní strategie znázornit následovně: Obrázek č. 1 - Koncept protidrogové politiky ČR a národní strategie

Zdroj: Tabulka převzata z podkladů Vlády ČR, Akční plán realizace protidrogové politiky. 17

4.4 Schéma organizace a řízení Organizační struktura Národní protidrogové centrály odpovídá jednotlivým náročným úkolům, které jsou na ni kladeny. Ve vztahu k jednotlivým problematikám a jednotlivým regionům jsou výkonné (tj. ty, které se zabývají přímo odhalováním organizované drogové kriminality) součásti rozděleny na dva praţské odbory a šest regionálních expozitur.

17

Vláda ČR. Akční plán realizace protidrogové politiky [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z:

http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Akcni-plan-realizace-Narodni-strategie-protidrogovepolitiky.pdf , strana 2.

46

Obrázek č. 2 - Organizační struktura Národní protidrogové centrály.

Zdroj: Tabulka převzata z podkladů Policie ČR, Výroční zprávy. 18

4.5 Hlavní představitelé vedení NPC Do čela policejního orgánu bojujícího proti překupníkům a výrobcům drog se dostal v roce 1993 Jiří Komorous, kdyţ byl jmenován vedoucím odboru drog tehdejší Ústředny kriminální policie. Po její reorganizaci byla zřízena NPC a Komorous převzal její vedení. Za vedení Jiřího Komorouse uskutečnila protidrogová centrála skoro 1400 operací, při kterých zadrţela přes 2700 pachatelů. Jiří Komorous působil v NPC jako nejdéle slouţící šéf celostátního

18

Policie ČR. Výroční zprávy [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/vyrocni-

zpravy-annual-reports-jahresbericht.aspx , strana 4.

47

policejního útvaru a odešel po 17 letech na vlastní ţádost. Dnes plk. JUDr. Jiří Komorous působí jako náměstek ředitele Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné sluţby. Jeho nástupcem se stal plk. Mgr. Jakub Frydrych, ten do té doby plnil funkci Komorousova zástupce. Narodil se v roce 1973 v Praze. Po maturitě v roce 1991 vstoupil do řad policie. Začínal jako řadový policista v Praze 2, kde působil nejprve u pořádkové policie, od roku 1995 působí u kriminální policie. V roce 2000 přišel do NPC a během působení v tomto útvaru dokončil studium na univerzitě v Hradci Králové, obor sociální pedagogika, a v listopadu 2007 se stal zástupcem šéfa útvaru pro výkon a trestní řízení. Od února 2009 se stal plk. Mgr. Jakub Frydrych novým šéfem NPC a v této funkci působí dodnes. 19

19

Novinky.cz., ČTK Protidrogová centrála má po 17 letech nového šéfa [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z:

http://www.novinky.cz/domaci/158892-protidrogova-centrala-ma-po-17-letech-noveho-sefa.html.

48

5 Vyšetřování drogové trestné kriminality v praxi Na začátku této kapitoly bych se chtěla předem omluvit těm čtenářům, kteří se těšili na uvedení přesného postupu, který se pouţívá při vyšetřování drogových trestných činů. Neuváţeně jsem zvolila název této kapitoly „ v praxi“, protoţe jsem se jako laik domnívala, ţe na vše existují přesné jednoduché návody, které kriminalista musí striktně dodrţovat a přes které tzv.“nejede vlak“. Po alespoň částečném proniknutí do této problematiky si uvědomuji, ţe sice existuje metodika vyšetřování drogové kriminality a Závazné pokyny policejního prezidenta ČR, které musí vyšetřovatelé dodrţovat, ale jde zde stále jen o teorii, která se v praxi stává jen pomůckou. Vyšetřování v praxi bývá mnohem sloţitější a myslím si, ţe ani nelze a z důvodů utajení není ani ţádoucí popsat všechny konkrétní postupy a situace, se kterými je moţné se při vyšetřování setkat. Čerpala jsem tedy z metodiky vyšetřování drogové kriminality plk. prof. PhDr. Jiřího Strause a kol., která je určena studentům policejní akademie. Snad se mi podaří alespoň hrubý nástin úkonů, které jsou důleţité u policejního vyšetřování těchto deliktů.

5.1 Charakteristika drogové kriminality Nezadrţitelný vývoj společnosti, který přináší čím dál tím větší nápor na člověka, zejména po psychické stránce, vede zejména mládeţ k tomu, aby sáhla po droze, a tak vyřešila své problémy, které se však tímto způsobem jen zhoršují. Závislý jedinec jiţ nevidí jiné řešení k obstarání drogy, a tím začíná jeho kriminální dráha. Pro celou společnost i pro jednotlivce znamená kriminalita spojená s uţíváním, výrobou a prodejem drog značný problém, který jiţ dlouhou dobu musíme vnímat a pojmenovávat. Jistý stupeň tolerance společnosti ke zneuţívání zejména měkkých drog vedou k zlehčování nebo dokonce zamlčování jejich účinků. Právě tyto drogy vedou k experimentování s drogou a ve většině případů k následnému přechodu k drogové závislosti a s ní spojené páchání drogových trestných činů. Kriminalita roste jak u jedinců , kteří páchají trestné činy pod vlivem drog, tak i u jedinců, kteří se snaţí drogu získat za účelem dalšího prodeje. U uţivatelů drog dochází téměř vţdy k devastaci osobnosti, těţkým somatickým zdravotním problémům aţ po smrtelná onemocnění. 49

5.2 Hlavní skupiny TČ dle způsobu páchání TČ spojené s výrobou, drţením a distribucí drog TČ spojené s dovozem, vývozem nebo převáţením drog (pašování) TČ páchané pod vlivem drog za účelem získání finančních prostředků k nákupu drogy

5.2.1 TČ spojené s výrobou, drţením a distribucí drog Tyto činy upravuje blíţe ustanovení § 283 trestního zákoníku, které postihuje výrobu, drţení a distribuci omamných nebo psychotropních látek a jedů. Tato trestná činnost se děje v určité komunitě a je do ní napojeno nejvíce lidí. Tyto skupiny mají svou hierarchii. Pomyslnou první příčku drţí výrobci drog, kteří většinou sami nejsou na drogách závislí. K vysněnému zisku jim stačí dodaný materiál a základní znalosti chemie. Druhou skupinu představují dealeři, kteří jsou obvykle jiţ sami konzumenti drog. Mnohdy jednotlivé skupiny toxikomanů mají své stálé výrobce a dodavatele, jsou na nich závislí. Logicky je tedy chrání a utajují informace, které jsou potřebné pro vyšetřování takovýchto trestných činů.

5.2.2 TČ spojené s dovozem, vývozem nebo převáţením drog (pašování) Významnou roli v této oblasti hraje organizovaný zločin. Pašeráci drog ke své nelegální činnosti vyuţívají předem připravené trasy přepravy. Přes naše území proudí drogy jednou z nejvýznamnějších tras tzv. „balkánskou cestou“ do západní a severní Evropy. V dnešní době se jiţ méně přepravují suroviny a polotovary potřebné k výrobě drog a pašovány jsou jiţ drogy ve své konečné podobě. K pašování jsou vyuţívány různé prostředky, jako jsou motorová vozidla a letecká doprava Drogy se ukrývají v zavazadlech, upravených dutinách

v konstrukci

motorových

vozidel,

v

palivových

nádrţích,

v náhradních

pneumatikách, ale také v tělních dutinách (to zejména při leteckém převozu).

5.2.3 TČ páchané pod vlivem drog za účelem získání finančních prostředků k nákupu drogy Představiteli této skupiny jsou zejména tuzemští pachatelé, u kterých je typickým znakem nízký věk a útok ve skupinách. Pod zvýšením tlakem z nedostatku drog vykazuje jejich chování specifické rysy jako např. bezdůvodné ničení majetku, hlučnost, chaos a při zadrţení 50

nebo jen kontrole také nepřiměřené agresivní chování. Dochází tak ke krádeţím vloupáním do nemocnic, lékařských ambulancí, lékáren, atd.

5.3 Rysy pachatelů drogové kriminality Pachatelé závislí na drogách Pachatelé výrobci a distributoři (dealeři)

5.3.1 Pachatelé závislí na drogách (toxikomani) Toxikomani jiţ většinou nejsou schopni zastavit své chování a svůj ţivotní pád. V závislosti na drogách dochází k výrazným osobnostním změnám jak psychického, tak i tělesného charakteru. Účinek drogy, nedostatek drogy a finančních prostředků potřebných k nákupu vede k páchání trestných činů.

5.3.2 Pachatelé výrobci a distributoři (dealeři) Výrobci Výrobci drog musí mít určité, alespoň minimální odborné znalosti, mnohdy však mají znalosti velmi vysoké, získané např. studiem odborné literatury. K dispozici musí mít i prostory pro výrobu drog, včetně dodávek energií, a potřebné technické vybavení. Výrobce můţeme dělit na: výrobce drog, kteří jsou toxikomany Mají stálý zdroj drog pro svou potřebu, nespotřebovanou drogu prodávají překupníkům či dealerům, nebo je směňují, většinou za potraviny a nápoje. výrobce drog, kteří toxikomany nejsou Tato činnost představuje u těchto osob jediný cíl a tím je zisk, který můţe být při výrobě drog obrovský.

Dealeři Tuto trestnou činnost, která spočívá v nákupu a prodeji drog, páchají většinou osoby, které jsou jiţ samy konzumenty. Dealer se stává závislým na dodavatelích, od nichţ odebírá

51

mnoţství drog, na které sám nemá prostředky. Tyto osoby se pohybují tam, kde se sdruţují toxikomani. Jsou to policistům známá místa, a proto jsou většinou snadněji odhalitelní.

5.4 Stopy drogové kriminality V souvislosti s vyšetřováním se kriminalisté setkávají s různými kriminalistickými stopami, které jsou typické při páchání trestné činnosti související s drogovou kriminalitou. Kriminalistické stopy dělíme na dvě základní skupiny, na stopy paměťové a stopy materiální.

5.4.1 Paměťové stopy Základem těchto stop jsou vjemy. Vznikají ve vědomí člověka, jsou ovlivněny mozkovou činností. Vyznačují se mluvou, jednáním i vzhledem toxikomana, opoţděnými reflexy, poruchami řeči, agresivitou atd.

5.4.2 Materiální stopy Tyto stopy vznikají v ţivé i neţivé přírodě vzájemným působením jednotlivých objektů Materiální stopy dělíme na čtyři skupiny: stopy, které odráţejí vnější strukturu objektu, který je tvořil (např. stopy daktyloskopické, mechanoskopické, balistické, stopy písma psacích strojů atd.) stopy, které odráţejí vnitřní strukturu objektu, který je vytvořil (stopy biologické, chemické, stopy vyuţívané při technické expertize atd.) stopy, které odráţejí funkční a dynamické vlastnosti objektu, který je vytvořil (stopy hlasu, chůze, ručního písma) stopy, které obsahují sdruţenou informaci o objektech, kterými byly vytvořeny (stopy vytvořené krví, trasologické stopy obuvi)

5.4.3 Příklady typických stop Chemické stopy: zajištěné drogy, které jsou většinou v podobě prášku, ale také tablety, sušené části rostlin, chemické sloučeniny, injekční stříkačky, laboratorní vybavení, oblečení atd. Biologické stopy (stopy DNA) : základními jsou moč, krev, sliny, vlasy, tkáň člověka, které můţeme objevit na stříkačkách, tamponech, obvazech, které přišly s osobou do styku. 52

Daktyloskopické stopy: jsou stopy technické, můţeme je nalézt při prohlídce místa činu, které souvisí s výrobou nebo drţením drog. Trasologické stopy: stopy motorového vozidla nebo pachatele, který se pohyboval na místě páchání trestné činnosti. Tyto stopy můţeme nacházet i na polích při pěstování marihuany. Věcné stopy: dýmky, kádinky, trubičky ke šňupání, jehly, stříkačky, škrtidla na stahování ţil apod.

5.4.4 Místa nalezení stop Pro úspěšné vyšetřování je důleţitá znalost míst, kde výše uvedené stopy můţeme nacházet. U osob jsou to například úkryty - připevněné na těle pod volným oblečením, ve špičkách nebo podpatcích bot, v ramenních vycpávkách, spolykané v gumových kapslích, ve vlasech, v konečníku, v ústech v umělém chrupu, u ţen v pohlavních orgánech atd. Ve věcech převáţených osobou - v dutinách zavazadel, v obalech od potravin, v lahvích od nápojů, konzervách, převáţené jako koření, suvenýry, v útrobách dětských hraček, v kostkách cukru napuštěných omamnou látkou atd. Ve vozidlech - speciálně vytvořené úkryty v dutinách karoserie (dvojité podlahy, prostory dveří, vnitřní strany blatníků apod.), v sedadlech, v nádrţích, náhradních pneumatikách, v náraznících atd. V přepravovaných nákladech - v nádrţkách na WC, větracích prostorách, v kontejnerech deklarovaných jako jiné zboţí, ve stěnách přepravovaného zboţí (nábytek, ledničky, pračky atd.), ve středu obalů nebo beden se zboţím atd. Tento výčet přehledu moţných úkrytů je samozřejmě jen demonstrativní. Vynalézavost pachatelů je v uvozovkách obdivuhodná. Také kaţdý úspěšný zásah značí změnu způsobu přepravy a úkrytů drog.

5.5 Důkazní předměty Nejdůleţitějších úkolem je nalezení takových předmětů, které mohou poslouţit jako důkazní materiál. Tyto předměty, vzhledem k jejich početnosti, není moţné všechny vyjmenovat, a proto uvedu jen nejtypičtější. 53

omamné látky uvedené v seznamu a jejich ekvivalenty předměty slouţící k uţívání těchto látek zdánlivě neidentifikovatelné předměty, které se při důkladnějším zkoumání mohou projevit jako OPL (neznámé rostliny, listy, atypické cigarety, aj.) dokumenty nebo písemné doklady (nevyplněné recepty, předpisy na neznámé léky, záznamy s adresami, deníky toxikomanů)

5.6 Prostředky k vyhledávání OPL jsou především sluţební pes cvičený k vyhledávání drog malé přenosné váhy (k váţení předmětů, kde je známa jejich obvyklá hmotnost) ultrazvukový deteskop (odhalení předmětů v kovových soupravách prostředků) RTG souprava (běţné u celníků) seznamy omamných látek (katalogy, farmaceutický přehled) soupravy tzv.“rychlých testů“ (Narkotik-test,D-test, DrugWipe)

5.7 Obecná pravidla při nalezení OPL Kaţdý policista, celník nebo kompetentní osoba při nalezení podezřelé látky musí dodrţovat určitá obecná pravidla, která by měl dodrţovat. při podezření, ţe se jedná o OPL, je třeba s ní takto zacházet aţ do výsledku analýz zajištění těchto látek a materiálů přenechat kriminalistickému expertu nebo technikovi neochutnávat podezřelou látku při kontaktu s takovouto látkou nebo materiálem dodrţovat bezpečnostní opatření (rukavice, respirátory) dbát zvýšené bezpečnosti při manipulaci s jehlami, stříkačkami, biologickým materiálem

5.8 Vyšetřovací situace Vyšetřovací situace vycházejí ze skutečností, které byly zjištěny v počátečních fázích vyšetřování. Většinou se navzájem prolínají, proto není moţné je striktně od sebe oddělovat. Vzhledem k tomu, ţe pachatelé drogových trestných činů nemívají nejmenší zájem o spolupráci a odhalení jejich vlastní trestné činnosti, natoţ činnosti ostatních zaangaţovaných, je vlastní proces vyšetřování velmi komplikovaný. 54

Kriminalisté se při vyšetřování drogové kriminality setkávají s různými druhy situací, které není moţno v souhrnu popsat. Uvedu tedy jen několik nejtypičtějších.

5.9 Nejtypičtější vyšetřovací situace Při zajištění toxikomana, u kterého byla nalezena droga, nebo jen stopy po drogách (oděv, tělní tekutiny), pátráme po druhu drogy, jaký je stupeň čistoty a zejména po původu drogy. Při zadrţení dealera zjišťujeme, jaké postavení zaujímá v ţebříčku distribuce drog, a pátráme po dalších článcích řetězce dealerů nebo výrobců. Cílem je zničení této sítě organizované činnosti. Při zjištění výrobce (odhalena výrobna drog a její majitel) zajišťujeme prostředky i suroviny k výrobě, dokumentace, zdroj surovin k výrobě. Cílem je zjištění, jak a komu byly drogy distribuovány, kde a komu byly prodávány, kdo a jakou měrou se na tom podílel. Při nálezu drog, ke kterým se nikdo nehlásí (nejčastěji u celních prohlídek osob nebo opravních prostředků) je úkolem odhalit místo, kde mohla být droga do dopravního prostředku umístěna a kam měla být dopravena. Zjišťován je téţ původce a adresát zjištěné zásilky.

5.10 Podněty k vyšetřování K zahájení vyšetřování přicházejí podněty z různých zdrojů, kterými jsou zejména: Sluţba kriminální PČR (NPC), informace jsou získávány operativně pátrací činností a s uţitím informačně technických prostředků Příslušníci jiných sluţeb PČR (hlášení příslušníků dopravní, pořádkové, pohraniční, cizinecké policie Celní orgány Organizace, jakými jsou zábavné podniky, školy, firmy, inspektorát bezpečnosti práce atd.

55

Zdravotnická zařízení při hospitalizaci nebo ošetření drogově závislé osoby, ale také při úmrtí z důvodu předávkování. Podněty spojené s další trestnou činností, jsou krádeţe a vloupání do lékáren a farmaceutických továren. Občané, tyto podněty jsou spíše vzácné, obava občanů z následných komplikací při nahlášení páchání drogových trestných činů je velká a dle mého názoru odůvodněná. Většinou se jedná o hlášení spojené s krádeţemi, vloupáním, vandalismem a rušením nočního klidu. V ostatních případech svědkové (prodej-pokud se nejedná o jejich dítě, uţívání, pěstování) čin nehlásí.

5.11 Počáteční úkony při vyšetřování 5.11.1 Ohledání místa činu Po získání základních informací o moţnosti páchání drogové kriminality musí vyšetřovatel provést mnoho úkonů. Jedním z nejdůleţitějších a nejnáročnějších je ohledání místa činu. U drogových deliktů můţeme vymezit několik specifických okruhů ohledání. Ohledání místa činu, kde byla páchána trestná činnost, zejména majetková, pod vlivem drog Ohledání místa činů, kde dochází trestné činnosti za účelem získání drogy anebo prostředků k její výrobě. Opět se bude jednat o majetkové trestné činy (dále je TČ), jakou jsou vloupání, krádeţe atd. Je nutné zaměřit se na stopy, které vypoví o tom, zda osoba, která tyto TČ páchala, byla závislá. Páchání toxikomanem se vyznačuje nesmyslnou devastací objektů a agresivitou vůči osobám, které by mohly znamenat překáţku k získání drog anebo jejich prekursorů. Ohledání místa činu, kde dochází k výrobě drog a dalšímu zneuţívání (laboratoř). Na těchto místech nalezneme jak prostředky z výroby (laboratorní sklo, kádinky, váhy, lékovky návody, atd.), ale také injekční stříkačky, jehly, dýmky, škrtidla, obvazy s biologickým materiálem, atd.). Velmi náročné je ohledání místa činu při výrobě ve velkém. Vzhledem k tomu, ţe se na místě většinou nacházejí velmi sloţitá technologická zařízení a hrozí nebezpečí např. výbuchu, je nutné místo zajistit a přivolat k zásahu odborníky. Ohledání místa činu, kde došlo k úmrtí pod vlivem OPL. U toxikomanů, kteří se předávkovali drogou intravenózně, nalézáme vpichy se zanícenými ránami. Při

56

aplikaci těkavých látek je typické nalezení mrtvoly se sáčkem na hlavě anebo pod přikrývkou, která silně těkavou loutkou zapáchá.

5.11.2 Prohlídka Ohledání úzce souvisí s prohlídkou. Jedná se o prohlídky domovní, osobní, prohlídku jiných prostor a pozemků, ale také dopravních prostředků. Tato vyšetřovací činnost by měla směřovat k zjištění stop TČ, moţných spolupachatelů, svědků a míst úkrytů drogy. Při prohlídce je nutné pořizovat fotodokumentaci, nejlépe však videozáznamy.

Osobní prohlídka Slouţí jako důkazní prostředek pro účely trestního řízení. Zajišťují se stopy zaměřené ke zjištění, zda osoba přechovává drogy nebo předměty k její výrobě. Jsou to: Stopy TČ, které se nacházejí přímo na těle osoby, na jejím oděvu anebo na předmětech, které má na sobě nebo při sobě Věci, které pocházejí z trestné činnosti, byly předmětem trestného činu, nebo které byly určeny k jejímu páchání. Ostatní důkazy, jako jsou kontakty na překupníky, dealery, výrobce, odběratele a také návody k výrobě a další věcné důkazy.

Domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků Tyto prohlídky mají stejný cíl jako osobní prohlídky. U domovních prohlídek se zaměřujeme na vyhledávání a zajištění: Předmětů, které jsou určeny k výrobě OPL, prekursorů a dalších látek potřebných k výrobě Obalů, lékovek, léků Dokumentace k technologickému výrobnímu zařízení, odborné literatury, deníků atd. Předmětů, které svědčí o uţívání drogy

57

5.12 Následné úkony při vyšetřování K následným úkonům při vyšetřování drogových deliktů patří: výslech konfrontace rekognice expertizy

5.12.1 Výslech Je neobvyklejším důkazním prostředkem při vyšetřování. Při výslechu obviněného je třeba brát v úvahu, zda je nebo není osoba pod vlivem drog. Pomocí vhodně zvolených otázek je třeba zjistit, jestli je schopná vnímat prostor a čas. Osoby pod vlivem OPL si často nejsou ani schopny uvědomit, ţe jsou ve styku s PČR.U těchto pachatelů jsou typické lţivé a zavádějící výpovědi, a proto je vhodné při prvním výslechu podrobit pachatele odbornému lékařskému vyšetření. Pokud je toxikoman v roli svědka, je třeba zjistit vztah k obviněnému a k celé trestné činnosti. Důleţité je důkladné poučení, které je nutno doslovně zanést do protokolu. U vyšetřovaných osob, které nejsou závislé na drogách, se při výslechu pouţijí obecné kriminalistické taktiky. Výslech a zvolené otázky vedeme v závislosti na tom, zda jde o pachatele toxikomana, nebo výrobce a distributora. U toxikomanů zjišťujeme informace kladením otázek o druhu a mnoţství a způsobu uţívání drogy, od koho, jak a za co drogu získal, jestli byl v minulosti stíhán pro stejný delikt atd. U výrobců a dealerů jsou to jsou to otázky směřující ke zjištění způsobu získání drogy, její distribuce (komu, za kolik), způsob výroby, znalost technologií, získání surovin (od koho, kolik, za kolik), kde se vyrábělo, atd.

5.12.2 Konfrontace Při konfrontaci je třeba postupovat velmi obezřetně. Úspěšnost, průběh a výsledek konfrontace jsou zvlášť u toxikomanů problematické. Konfrontace je ovlivňována psychickými změnami konzumentů (psychická labilita, netečnost, agresivita, melancholie atd.). Tyto změny mohou vést k ovlivňování konfrontovaných osob mezi sebou. Vůdčí postavení při konfrontaci musí drţet vyslýchající, nesmí dopustit, aby se mu situace vymkla 58

z rukou, coţ nebývá vzhledem k emocionálnímu napětí mezi konfrontovanými osobami lehké. Je nutné předem si důkladně shromáţdit veškeré informace, připravit faktické otázky a vyhodnotit rozpory z předcházejících výslechů.

5.12.3 Rekognice Rekognice = znovupoznání - metoda spočívá v identifikování poznávací osobou (svědek) osoby, nebo věci znovupoznáním. Identifikaci provádí pouze poznávací osoba, která dříve ztotoţňovaný objekt jiţ svými smysly vnímala. Vyuţívá se pro identifikaci distributorů, podle fotografie i k znovupoznání míst , kde došlo k nelegální činnosti. „Rekognice je dobře využitelná zejména u prodejců drog, protože tyto osoby zpravidla nejsou známy pod svými skutečnými jmény a tento procesní úkon může významně přispět k jejich identifikaci.20

5.12.4 Vyuţití expertíz Při vyšetřování drogových trestných činů je důleţitou součástí vyuţití expertíz, a to zejména psychiatrické, soudně-lékařské a kriminalistické.

5.12.5 Druhy expertíz Toxikologická expertíza Tato expertíza se „zabývá zkoumáním výrobků farmaceutického průmyslu, léčiv, jedů, OPL a dalších látek souvisejících s toxikomanií, a to jednak v jejich původním stavu, jednak různě mechanicky upravených, ale i v různém stádiu metabolických změn. Výchozím materiálem ke znaleckému zkoumání je: materiál, v němž je zkoumaná látka v nezměněném fyzikálním nebo chemickém stavu, a všechny ostatní předměty, které slouží k přechovávání a výrobě těchto látek biologický materiál (především krev, moč, výplach žaludku nebo pitevní materiály) v němž je zkoumaná látka obsažena nebo v různém stupni metabolizována)“21

20

STRAUS Jan, VIKTORYOVÁ Jana, PALAREC Ján, STACH Jan, Metodika vyšetřování drogové kriminality,

Policejní akademie České republiky, Praha: HIO PA ČR 2006, 1 vydání, ISBN 80-7251-219-6, str. 38

59

Chemicko – technologická expertíza Při výrobě OPL ve velkém, kde se nacházejí na místě činu velmi sloţité výrobní jednotky, nelze nikdy přesně odhadnout potencionální nebezpečí, proto se vyuţívá znalostí odborníků v oboru chemie, technických a dalších oborů. Bez těchto expertů, kteří vypracovávají znalecké posudky, se neobejdou kriminalisté při domovních prohlídkách, ohledání místa činu ale i při výsleších.

5.13 Další prostředky a postupy Dalších specifických prostředků a postupů při vyšetřování drogové kriminality je spousta. Jedním z nejdůleţitějších je také pouţití psychologie při zadrţení a jednání s podezřelou osobou, součinnost subjektů podílejících se na objasňování, plánování vyšetřování (odposlech, sledování, nasazení volavky, razie, atd.), stanovení verze vyšetřování.

21

STRAUS Jan, VIKTORYOVÁ Jana, PALAREC Ján, STACH Jan, Metodika vyšetřování drogové kriminality,

Policejní akademie České republiky, Praha: HIO PA ČR 2006, 1 vydání, ISBN 80-7251-219-6, str. 39

60

Závěr V této práci jsem se věnovala drogovým trestným činům podle právní úpravy v trestním zákoníku. V první kapitole jsem se věnovala zejména rozdělení druhů drog podle kategorií. Zjistila jsem, ţe drog a návykových látek je velké mnoţství a mají velmi odlišné účinky na jejich uţivatele. Ve druhé kapitole jsem se věnovala historii právní úpravy drogových trestných činů. První část byla věnována právní úpravě v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách, druhá podrobnější část se věnovala právní úpravě na českém resp. československém území. Věnovala jsem se především právní úpravě ve 20. století, protoţe problematika drogových trestných činů se významně rozšířila právě aţ v průběhu 20. století díky usnadnění dopravy a komunikace. Při psaní této kapitoly jsem dospěla k závěru, ţe právní úprava drogových trestných činů se v průběhu 20. a počátku 21. století významně rozšiřovala a tresty za drogové trestné činy byly významně zpřísňovány s rozmachem drog a drogových trestných činů. Ve třetí kapitole jsem se věnovala především platné právní úpravě v České republice v současnosti. Zde jsem stručně popsala současnou právní úpravu drogových trestných činů, co je trestné a jak vysoký trest hrozí podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. V této kapitole jsem se rovněţ zaměřila na historický vývoj, důraz jsem kladla na srovnání posledního znění trestního zákona č. 140/1961 Sb., a právní úpravy v novém trestním zákoně č. 40/2009 Sb. V této kapitole jsem se rovněţ podrobněji zabývala otázkou srovnání výkladu mnoţství většího neţ malého a mnoţství většího rozsahu, neboť v roce 1998, kdy se termín „mnoţství větší neţ malé“ objevil poprvé v zákoně, nebyl tento termín zákonem definován, tudíţ bylo nutné jej dovodit v praxi. V současné době vymezuje tyto pojmy nařízení vlády, coţ zajišťuje dle mého názoru větší právní jistotu v této oblasti. Do této bakalářské práce jsem zařadila také kapitolu, která pojednává o národní protidrogové centrále a jejích úkolech v oblasti drogové problematiky. Část bakalářské práce byla věnována způsobům a metodice vyšetřování drogových trestných činů. Takové vyšetřování vyţaduje jednak vyuţití vědeckých metod jakými je např. chemická analýza omamné neb psychotropní látky nebo jedu. Vyšetřování drogových trestných činů s sebou ovšem leckdy nese i komunikace a vyšetřování osoby závislé na drogách nebo pod jejich vlivem. 61

Po sepsání této bakalářské práce se domnívám, ţe problematika drogových trestných činů je nejen velmi aktuální, ale také velmi zajímavá a nabízí celou řadu otázek ke zkoumání. Téma této bakalářské práce jsem si vybrala zejména proto, ţe se domnívám, ţe drogová problematika a trestné činy s ní související je v současné době velmi aktuální, neboť otevření hranic, usnadnění komunikace prostřednictvím internetu a mobilních komunikačních zařízení, stejně jako zrychlení a zlevnění dopravy umoţnily v posledních zhruba 20 letech velký rozmach drog i drogových deliktů, ať uţ se jedná o trestné činy spáchané pod vlivem drog nebo za účelem získání prostředků k nákupu drog anebo přímo o tzv. drogové trestné činy, které souvisejí s výrobou, distribucí nebo přechováváním drog, kterým byla věnována tato bakalářská práce.

62

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné bibliografie: 1. CHMELÍK, Jan JUDr. plk. a kol., Drogová kriminalita, Úřad vyšetřování pro ČR, Ministerstvo vnitra ČR, odbor personální práce a vzdělávání, Praha tiskárna MV 1999, 1. vydání. 2. CHMELÍK, Jan a kol., Rukověť kriminalistiky, Plzeň: Aleš Čeněk, 2005, ISBN 80-8689836-9. 3. HLAVÁČEK, Jan, PROTIVINSKÝ, Miroslav a kol., Praktická Kriminalistika, Praha: Kriminalistický Ústav Praha, 2006, 1. vydání. 4. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné:Obecná část, zvláštní část. 2.vyd. Praha: Leges, 2010. 5. JURÁKOVÁ, Iveta. Trestně právní postih toxikomanů, 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999, ISBN 80-210-2234-5. 6. MUSIL,

Jan,

KONRÁD,

Zdeněk,

SUCHÁNEK,

Jaroslav.

Kriminalistika.

2.

přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck. 2009. ISBN 80-7179-878-9. 7. PRESL, Jiří, Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě, Praha: Maxdorf, 1995, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-85800-25-X. 8. STRAUS, Jan, VIKTORYOVÁ, Jana, PALAREC, Ján, STACH, Jan, Metodika vyšetřování drogové kriminality, Policejní akademie České republiky, Praha: HIO PA ČR 2006, 1 vydání, ISBN 80-7251-219-6. 9. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník II. Komentář. Praha: C.H.Beck. 2010. ISBN 978-807400-178-9. 10. ZEMAN, Per, TRÁVNÍČKOVÁ, Ivana, ŠTEFUNKOVÁ, Michaela. Vybrané aspekty drogové problematiky z pohledu občanů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. 1. vydání, 2011. ISBN 978-80-7338-112-7.

63

Zákony: 11. Zákon č. 117/1852 Ř. z., Zákon trestní o zločinech, přečinech a přestupcích. 12. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 13. Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád. 14. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 15. Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon. 16. Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách.

Elektronické zdroje: 17. Buletiny národní protidrogové centrály [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/prezentace/npdc.html#bulletin. 18. Databáze

knih.

Oblíbené

citáty

[online].

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z:

http://www.databazeknih.cz/oblibene-citaty/herdekfilek-576. 19. GAJDOŠÍKOVÁ, H. Historický nástin právní úpravy drogových trestných činů. Http://www.drogy-info.cz

[online].

2003,

2011

[cit.

2012-1-31].

Dostupné

z:

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/zakon_pod_lupou/historicky_na stin_pravni_upravy_drogovych_trestnych_cinu. 20. Legalizace.cz. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.legalizace.cz/legislativa/historie-zakonu/ceskoslovenske-zakony-v-letech1900-1938/. 21. Ministerstvo vnitra ČR. Akční plán 2010-2011 [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/akcni-plan-2010-2011-drogy-pdf.aspx. 22. Národní protidrogová centrála. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_protidrogová_centrála. 23. Národní

protidrogová

centrála.

[online].

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z:

http://www.npc.aa/index1024.htm. 24. Národní protidrogová centrála: Výroční zpráva 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: www.policie.cz/soubor/vyrocni-zprava-2010.aspx. 25. Nejvyšší soud ČR. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: www.nsoud.cz., zejména rozh. sp. zn. 7 Tdo 729/2010 a 3 Tdo 47/2003.

64

26. Novinky.cz. Protidrogová centrála má po 17 letech nového šéfa [online]. [cit. 2012-0414]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/158892-protidrogova-centrala-ma-po17-letech-noveho-sefa.html 27. Policie

ČR.

Výroční

zprávy

[online].

[cit.

2012-04-14].

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/vyrocni-zpravy-annual-reports-jahresbericht.aspx. 28. Vláda ČR. Akční plán realizace protidrogové politiky [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Akcni-plan-realizaceNarodni-strategie-protidrogove-politiky.pdf.

65

Seznam příloh a obrázků Přílohy 1. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 455/2009 Sb. 2. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 467/2009 Sb. 3. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 454/2009 Sb. 4. § 187 zákona č. 140/1961 Sb., znění platné po roce 1998, do 31. 12. 2009 5. § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 6. Stanovisko krajského soudu v Ostravě, Stanovisko odvolacích senátů ze dne 14. 1. 2010 k určování kvalifikačních znaků - tabulka 7. Stanovisko Národní protidrogové centrály a odboru bezpečnostní politiky k pojmům trestního zákoníku větší, značný a velký rozsah - tabulka

Obrázky Obrázek č. 1 - Koncept protidrogové politiky ČR a národní strategie

str. 46

Obrázek č. 2 - Organizační struktura Národní protidrogové centrály.

str. 47

66

Příloha č. 1 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 455/2009 Sb. ze dne 7. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se povaţují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich mnoţství větší neţ malé ve smyslu trestního zákoníku Vláda nařizuje podle § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: §1 Za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 285 trestního zákoníku se povaţují rostliny a houby uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §2 Hodnoty určující mnoţství větší neţ malé rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 285 trestního zákoníku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. §3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.

Přílohy jsou k nahlédnutí zde: http://www.mvcr.cz/soubor/sb145-09-pdf.aspx Sbírka zákonů 2009, předpis č. 455/2009 Sb., str. 7449 – 7450, ISSN 1211-1244

67

Příloha č. 2 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 467/2009 Sb. ze dne 14. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se povaţuje za jedy a jaké je mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů Vláda nařizuje podle § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: §1 (1) Za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286 trestního zákoníku se povaţují a) chemické látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „látky“), b) chemické směsi, které obsahují nejméně 7% látky. (2) U látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení se za mnoţství větší neţ malé pokládá takové mnoţství jedu, které na základě současných vědeckých poznatků můţe po jednorázovém nebo opakovaném podání způsobit poškození zdraví. §2 Hodnoty určující mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. §3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.

Přílohy jsou k nahlédnutí zde: http://www.mvcr.cz/soubor/sb148-09-pdf.aspx. Sbírka zákonů 2009, předpis č. 467/2009 Sb., str. 7551 – 7570, ISSN 1

68

Příloha č. 3

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 454/2009 Sb. ze dne 7. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se povaţuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší mnoţství, a co se pro účely trestního zákoníku povaţuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem Vláda nařizuje podle § 289 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:

§1 Za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku se povaţují látky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§2 Větším mnoţstvím se u látek s anabolickým a jiným hormonálním účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku rozumí více neţ jeden blistr, injekce nebo podobné obvykle nedělitelné balení léku obsahujícího tyto látky nebo obdobné mnoţství těchto látek ve speciálním dopingovém přípravku.

§3 Za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku se povaţují metody, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r. Přílohy jsou k nahlédnutí na níţe uvedené adrese nebo v níţe uvedené publikaci sbírky zákonů: http://www.mvcr.cz/soubor/sb148-09-pdf.aspx. Sbírka zákonů 2009, předpis č. 454/2009 Sb., str. 7551 – 7570, ISSN 1211-1244

69

Příloha č. 4 § 187 zákona č. 140/1961 Sb., znění platné po roce 1998 „(1)

Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo

jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let. (3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.“22

22

§ 187 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon platný do 31. 12. 2009.

70

Příloha č. 5 § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. „(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. (3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let. (4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Příprava je trestná.“23

23

§ 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

71

Příloha č. 6 Stanovisko krajského soudu v Ostravě Stanovisko odvolacích senátů ze dne 14. 1. 2010 k určování kvalifikačních znaků

Příklad: Pervitin – (ne účinná látka, ale směs!) Mnoţství větší

Více neţ 2g neţ

nejméně 11 dávek

nejméně 2.001,- Kč

po 0,2g

malé Větší rozsah

Více neţ 10g

nejméně 51 dávek

nejméně 10.001,- Kč

po 0,2g Značný

Více neţ 50g

rozsah Velký rozsah

nejméně 251 dávek

nejméně 50,001.- Kč

po 0,2g Více neţ 250g

nejméně 1251 dávek po 0,2g

72

nejméně 250.001,- Kč

Příloha č. 7 Stanovisko Národní protidrogové centrály a odboru bezpečnostní politiky k pojmům trestního zákoníku větší, značný a velký rozsah - tabulka

Množství větší

Větší rozsah než

Značný

Velký rozsah

rozsah

malé Metamfetamin 2 g

10 g

50 g

250 g

Marihuana

15 g

75 g

375 g

1875 g

Hašiš

5g

25 g

125 g

625 g

Kokain

1g

5g

25 g

125 g

Heroin

1,5 g

7,5 g

37,5 g

187,5 g

XTC

4 tbl.

20 tbl.

100 tbl.

500 tbl.

Houby

40 ks

200 ks

1000 ks

5000 ks

73