AF
T
´ UNIVERZITA PALACKEHO V OLOMOUCI Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta Katedra fyzik´aln´ı chemie
´ ZAKLADY EKONOMIE
D
R
´ mal, Simona Musilova ´ , Jana Bellova ´ Jaroslav Zla Uˇcebn´ı texty pro distanˇcn´ı studium
Olomouc, 2011
Obsah . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
1 2 3 6 8 9 12 13 17 18 19 21 29 30 32 33 39 40 42 44 49 50 54 56 61 62 62 65 67 68 71 72 76 79 81 85 86 89 92 93 94
T
1 Z´ akladn´ı ekonomick´ e pojmy 1.1 Pˇredmˇet ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Clenˇ 1.3 Potˇreby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´ anky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Pen´ıze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Hospod´ aˇrsk´e f´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Z´ akladn´ı ekonomick´e ot´ azky a ekonomick´e syst´emy . . . . . . . 2 Trˇ zn´ı mechanismus 2.1 Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Clenˇ 2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Nab´ıdka, vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky 3.1 Nab´ıdka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky . . . . . . . . . . . . . 3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ ahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Ostatn´ı trhy 4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Trh pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Finanˇcn´ı trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Doprovodn´ e jevy trˇ zn´ıho mechanismu 5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Nezamˇestnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 6 Uloha st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı 6.1 Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 St´ at na stranˇe nab´ıdky a popt´avky . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı . 6.4 Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . 7 N´ astroje hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu 7.1 Monet´ arn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Fisk´ aln´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Obchodn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cinnost hospod´ 8 Uˇ aˇ rsk´ e politiky 8.1 Magick´e n-´ uheln´ıky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Phillipsova kˇrivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Dilema centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Dilema fisk´ aln´ı politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Faktor ˇcasu v monet´ arn´ı a fisk´aln´ı politice . . . . . . . . . . . .
D
R
AF
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ii
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
97 98 101 103 105 109 110 112 113 117 118 119 120 124 125 126 131 132 134 137 137 138 147 151 152 153 154 156
D
R
AF
T
9 N´ arodohospod´ aˇ rsk´ e agreg´ aty ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospod´aˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Metody v´ ypoˇctu hrub´eho n´arodn´ıho produktu . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Dalˇs´ı n´ arodohospod´ aˇrsk´e ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı 10.1 Pojem ekonomick´eho r˚ ustu a tempo r˚ ustu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Hospod´ aˇrsk´ y cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Pˇr´ıˇciny cyklick´eho v´ yvoje trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Zahraniˇ cn´ı obchod ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 Clenˇ 11.2 Rizika zahraniˇcn´ıho obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Exportn´ı operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Importn´ı operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.5 Clo a celn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.6 Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Banky a jejich u ´ loha v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı 12.1 Formy penˇez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Vznik bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Funkce komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich z´akladn´ı operace . . . . . . ´ ery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.4 Uvˇ 12.5 Elektronick´e bankovnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 Funkce a postaven´ı centr´aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Ekonomick´ a integrace, svˇ etov´ y a evropsk´ y mˇ enov´ y syst´ em 13.1 Transnacion´ aln´ı korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Historick´ y v´ yvoj a uspoˇr´ad´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Ekonomick´ a integrace Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4 Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uleˇzitˇejˇs´ıch mezin´arodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych 13.5 Pˇrehled nejd˚ ˇ pro CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.6 Spoleˇcn´ a mˇenov´ a politika EU a spoleˇcn´a mˇena . . . . . . . . . . . . . . . . 13.7 Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y syst´em centr´aln´ıch bank . . . . . . . 14 N´ arodn´ı hospod´ aˇ rstv´ı ˇ en´ı sektor˚ 14.1 Clenˇ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı n´ 14.2 Clenˇ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı dle principu financov´an´ı . . . . . . . . . . . 14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.4 Veˇrejn´ a ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Z´ avˇ er Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura Kl´ıˇ c: Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Seznam cviˇ cen´ı Seznam symbol˚ u
iii
157 157 158 165 166 167 168 169 173 173 175 182 189 192
´ Uvod V´aˇzen´ y ˇcten´ aˇri, dost´av´ate k dispozici studijn´ı pom˚ ucku, kter´a je urˇcena k e-learningov´emu studiu pˇredmˇetu Marketing. Marketing patˇr´ı mezi z´akladn´ı pˇredmˇety studia ekonomick´ ych obor˚ u, publikace je proto dosti obs´ahl´a, pˇresto neobsahuje vyˇcerp´avaj´ıc´ı obsah dan´e discipliny. Proto je tˇreba pˇri hlubˇs´ım studiu pouˇz´ıvat i doporuˇcenou literaturu, tato publikace poskytuje jen z´ akladn´ı a obecn´ y pˇrehled. Je ps´ana ponˇekud odliˇsn´ ym zp˚ usobem neˇz jsou klasick´e uˇcebnice, je urˇcena pro moˇznosti samostudia. K tomu nˇekolik organizaˇcn´ıch pokyn˚ u:
R
AF
T
• Kaˇzd´a lekce m´a hned v u ´vodu stanovenou MOTIVACI K LEKCI. Pˇri ukonˇcen´ı studia kaˇzd´e lekce se k n´ı vˇzdy vrat’te a ovˇeˇrte si, zda jste obsah jednotliv´ ych c´ıl˚ u lekce zn´ate. ´ Sv´e znalosti si ovˇeˇrte tak´e pomoc´ı KONTROLN´ICH OTAZEK, kter´e jsou uvedeny vˇzdy na z´ avˇer kaˇzd´e lekce, popˇr´ıpadˇe i jej´ı ˇc´asti. ´ K TEXTU, je jich celkem 35. V nich jsou ukl´ad´any • Lekce obsahuj´ı tzv. UKOLY d´ılˇc´ı nebo doplˇ nuj´ıc´ı ot´azky, pokyny, u ´koly souvisej´ıc´ı s pr´avˇe prostudovan´ ym textem. Studujte proto systematicky, po prostudov´an´ı urˇcit´e ˇca´sti vypracujte u ´kol. Pokuste se o to nejprve sami. Pokud si nebudete vˇedˇet rady nebo pokud si nebudete jisti, ovˇeˇrte ˇ si Vaˇse ˇreˇsen´ı pomoc´ı KL´ICE. Ten je uveden v sam´em z´avˇeru publikace. Vlastn´ı poznatky a n´apady si zapisujte pˇr´ımo do publikace a rovnˇeˇz vyplˇ nujte voln´e ˇr´adky u ´kol˚ u nejprve vlastn´ı formulac´ı, teprve pozdˇeji popˇr´ıpadˇe z Kl´ıˇce. ˇ ´IKLADY. Ty jsou vesmˇes nejprve jako uk´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı PR azka autory uvedeny nebo vypoˇc´ıt´any, pokuste se aspoˇ n obˇcas vymyslet podobn´ y pˇr´ıklad z Vaˇs´ı praxe, ten pak uved’te do voln´ ych ˇr´adk˚ u publikace. ˇ ´I. Cviˇcen´ı vypracujte na voln´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı CVICEN y list a pˇripravte si jej pro zkouˇsku. Je to souˇca´st v´ yuky, je jich celkem 14. Cviˇcen´ım z´ısk´ av´ate hlubˇs´ı znalosti i praktick´e dovednosti. Cviˇcen´ı si ponechte, nezas´ıl´ate je tutorovi. ˇ ´I UKOLY. ´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı KORESPONDENCN Tˇechto ˇc´ıslovan´ ych u ´ kol˚ u je celkem 14, jsou povinn´e, pˇredejte nebo je zaˇslete tutorovi. Tutor je pˇrekontroluje a pouze v pˇr´ıpadˇe chyb ˇci nedostatk˚ u V´am tuto skuteˇcnost ozn´am´ı s n´avodem na zp˚ usob opravy. ˇ AST ´ ´ • C PRO ZAJEMCE obsahuje pokyny pro ty ˇcten´aˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı v´ıce sezn´ amit s danou problematikou. Jedn´a se tedy vesmˇes o poukazy na odbornou literaturu nebo z´akony. Nejedn´ a se tedy o povinnou ˇcetbu k tomuto kurzu. • PR˚ UVODCE STUDIEM obsahuje pozn´amky autor˚ u k pr˚ ubˇehu ˇcten´ı a pr´ace s t´ımto textem. Bude V´ as prov´ azet pˇri studiu, je to sp´ıˇse pom˚ ucka pro dalˇs´ı studium.
D
Na z´ avˇer struˇcn´e pˇra´n´ı autor˚ u, aby V´am tyto studijn´ı materi´aly umoˇznily z´akladn´ı orientaci ve ekonomie a pˇrinesla V´am uˇzitek i pro snazˇs´ı studium dalˇs´ıch navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u e-learningov´eho typu studia tohoto kurzu.
Autoˇri
iv
Kapitola 1
Popis lekce:
T
Z´ akladn´ı ekonomick´ e pojmy
1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7
AF
Z´ akladn´ı, u ´ vodn´ı lekce pro cel´ y kurs. Objasˇ nuje z´ akladn´ı makroekonomick´e pojmy, kter´e jsou d˚ uleˇzit´e pro pochopen´ı vˇsech n´asleduj´ıc´ıch lekc´ı. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Pˇredmˇet ekonomie ˇ en´ı ekonomie Clenˇ Potˇreby, statky Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´ anky Pen´ıze Hospod´ aˇrsk´e f´ aze Z´ akladn´ı ekonomick´e ot´ azky a ekonomick´e syst´emy
R
Nˇekter´e pojmy m˚ uˇzete ˇcasto ˇc´ıst nebo slyˇset v m´edi´ıch. Jejich odborn´ y obsah vˇsak b´ yv´a jin´ y, neˇz jsme zvykl´ı vn´ımat z bˇeˇzn´e komunikace. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Makroekonomie, mikroekonomie, ekonomie pozitivn´ı a normativn´ı, ekonomika, potˇreby, statky voln´e a vz´acn´e, statky v´ yrobn´ı a spotˇrebn´ı, pen´ıze, komoditn´ı pen´ıze, smˇena, ekonomick´e subjekty, z´ akladn´ı ekonomick´e ot´azky, ekonomick´e syst´emy.
D
Motivace k lekci:
Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat co je to ekonomie a ˇc´ım se zab´ yv´a, akladn´ı ˇclenˇen´ı ekonomie a spr´ avnˇe zaˇrazovat ekonomick´e jevy, informace • prov´est z´ a pojmy denn´ıho ˇzivota do pˇr´ısluˇsn´e ˇc´asti ekonomie, • klasifikovat potˇreby jako z´ aklad ekonomick´e aktivity, • klasifikovat statky z r˚ uzn´ ych hledisek jako n´astroj uspokojov´an´ı potˇreb, • objasnit pojem zboˇz´ı“ a jeho str´anky, ” • definovat funkce penˇez, • vysvˇetlit etapy hospod´ aˇrsk´ ych f´az´ı, • zn´ at z´ akladn´ı ekonomick´e ot´azky, • definovat dosavadn´ı ekonomick´e syst´emy.
1
2
1.1 Pˇredmˇet ekonomie
1.1
Pˇ redmˇ et ekonomie
Ekonomie je vˇeda s tis´ıciletou tradic´ı. Nˇekter´e ekonomick´e pojmy byly zn´am´e jiˇz velmi d´avno pˇred naˇs´ım letopoˇctem. Pravdˇepodobnˇe jiˇz nejstarˇs´ı lid´e, naˇsi pˇredch˚ udci, museli ˇreˇsit ot´azky spjat´e s jejich kaˇzdodenn´ı existenc´ı, museli nˇejak´ ym zp˚ usobem z´ısk´avat vhodn´e statky ke sv´e obˇzivˇe a pomoc´ı tˇechto statk˚ u uspokojovat sv´e potˇreby. Boj o pˇreˇzit´ı
Nejstarˇs´ı etapu ekonomick´eho chov´ an´ı m˚ uˇzeme nazvat bojem o pˇreˇzit´ı“. Jeho charakte” ristickou str´ankou byl vznik lidsk´e pospolitosti, jist´e prvky pˇrirozen´e dˇelby pr´ ace, urˇcit´ y zp˚ usob rozdˇelov´ an´ı z´ıskan´ ych statk˚ u.
T
´ ı tˇechto lid´ı nebylo vˇzdy doprov´azeno zabezpeˇcen´ım nutn´eho mnoˇzstv´ı potˇrebn´ Usil´ ych statk˚ u, n´amaha ˇci boj vynaloˇzen´ y na jejich z´ısk´an´ı nebyl v souladu s v´ ysledn´ ym efektem, popˇr. vznikaly pˇrebytky tˇechto statk˚ u, kter´e konˇcily bez jak´ehokoliv uˇzitku. Tento stav vedl ke vzniku ekonomick´ ych ot´azek, zp˚ usob˚ u hled´an´ı optim´aln´ıch cest k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u, objevov´an´ı a vynal´ez´an´ı ekonomick´ ych n´astroj˚ u, tj. vˇsech moˇznost´ı, jak zlepˇsovat podm´ınky a zp˚ usob ˇzivota.
AF
Ekonomie je i dnes spjata s naˇs´ım kaˇzdodenn´ım ˇzivotem, dnes a dennˇe ˇreˇs´ıme (i kdyˇz mnohdy nevˇedomky, intuitivnˇe nebo bez hlubˇs´ıch znalost´ı) spoustu ekonomick´ ych probl´em˚ u, setk´av´ame se z ekonomick´ ymi jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomick´ ymi n´astroji, uspokojujeme do r˚ uzn´e m´ıry sv´e potˇreby, chov´ ame se v r˚ uzn´e m´ıˇre ekonomicky. V kaˇzd´e spoleˇcnosti vˇzdy existoval urˇ cit´ y ˇ r´ ad, politick´ y a spoleˇcensk´ y syst´em, jehoˇz souˇc´ast´ı byl i syst´ em ekonomick´ y. Uˇziteˇcnost ekonomie
Mechanismy, uv´adˇej´ıc´ı spoleˇcnost do pohybu, se t´ ykaj´ı kaˇzd´eho ˇclovˇeka, nebot’ kaˇzd´ y z n´ as je ˇclenem urˇcit´e pospolitosti, skupiny lid´ı, ˇzije v urˇcit´ ych ekonomick´ ych podm´ınk´ach, plat´ı pro nˇej urˇcit´a ekonomick´ a pravidla. Tˇemito pravidly je ˇclovˇek ovlivˇ nov´ an a korigov´an. Je proto potˇrebn´e se sezn´ amit ekonomi´ı, kter´a je uˇziteˇcn´a, nebot’: objasˇ nuje principy fungov´ an´ı ekonomick´e reality, pom´ ah´ a pochopit urˇcit´e ekonomick´e jevy, objasˇ nuje mnohdy skryt´e faktory, kter´e ovlivˇ nuj´ı naˇse jedn´an´ı, pom´ah´a n´ am orientovat se ve spletit´e kaˇzdodennosti naˇseho ˇzivota, v sloˇzitosti ekonomick´ ych i spoleˇcensk´ ych faktor˚ u.
R
• • • •
Slovo ekonomie“ poch´az´ı ze staroˇreˇctiny. Filosof Xenofon (ˇzij´ıc´ı v letech 430–355 pˇr. n. l.), ” napsal d´ılo nazvan´e Oikonomicos“. Ve staroˇreˇctinˇe slovo oik“ (oikos) znamenalo statek. ” ” Pod t´ımto pojmem se rozumˇelo vˇse, co pod statek patˇr´ı. Tedy nejen obytn´ y d˚ um, r˚ uzn´a hospod´aˇrsk´a staven´ı, pozemky, vˇeci, n´aˇrad´ı, ale napˇr. i otroci, kteˇr´ı tvoˇrili souˇca´st majetku vlastn´ıka statku.
D
N´ azev vˇedy
Slovo n´ omos“ pak b´ yv´a pˇrekl´ ad´ano jako pravidla, z´ akony, ale tak´e jako starat se, vˇedˇet, ” umˇet, dov´est apod. Ve voln´em pˇrekladu znamen´a tedy n´azev spisu v podstatˇe pravidla ” o hospodaˇren´ı“, jak se starat o statek“ atd. Spis jsou n´ avody autora hospod´ aˇrce, tj. ” manˇzelce vlastn´ıka statku (oikonomisse, tj. ekonomce), jak organizovat ˇzivot na statku, jak v´est u ´ˇcetn´ı knihy, atd., ˇcili jak v˚ ubec v´est hospod´aˇrstv´ı statku.
Definice
V´ yvojem se pak tento n´azev pod pojmem ekonomie“ ocitnul ve slovn´ıku vˇsech svˇetov´ ych ” jazyk˚ u a je takto uˇz´ıv´an dodnes, i kdyˇz ekonomie byla jeˇstˇe na dlouh´ a stalet´ı souˇc´ast´ı celkov´eho filosofick´eho myˇslen´ı a jako samostatn´a vˇeda se vymezila aˇz v z´avˇereˇcn´ ych stalet´ıch pˇredch´azej´ıc´ıho tis´ıcilet´ı. My bychom tedy struˇcnˇe definovali pojem ekonomie jako vˇedu o hospod´ aˇrstv´ı.
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy
3
Definic pojmu ekonomie“ je vˇsak mnoho. Liˇs´ı se podle toho, co kter´ y autor definice ” povaˇzoval za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z oblasti sv´eho z´ ajmu a sv´eho poj´ım´an´ı ekonomick´e reality, nebo poˇzadavku, n´ avrhu na zmˇenu ˇci zaveden´ı jin´eho ekonomick´eho syst´emu. Napˇr´ıklad: Ekonomie je vˇeda o v´yrobˇe a smˇenˇe zboˇz´ı. Jin´ e pˇ r´ıklady:
T
a) Ekonomie je vˇeda o penˇez´ıch, kapit´alu a bohatstv´ı, b) Ekonomie je vˇeda o v´ yrobn´ıch vztaz´ıch mezi tˇr´ıdami spoleˇcnosti, c) Ekonomie je vˇeda o volbˇe mezi alternativn´ım vyuˇzit´ım vz´acn´ ych zdroj˚ u.
AF
ˇ Ekonomick´e pojmy a jejich obsah vˇsak nemaj´ı sv˚ uj p˚ uvod aˇz ve starovˇek´em Recku, i kdyˇz ˇ v t´eto dobˇe, ostatnˇe jako i v jin´ ych vˇed´ ach, zaznamenalo lidstvo neobyˇcejn´ y rozvoj. Rada ekonomick´ ych pojm˚ u a n´astroj˚ u poch´az´ı jiˇz z dob velmi d´avn´ ych, nˇekolik tis´ıcilet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem. Jiˇz napˇr´ıklad v pam´atk´ach Sumersk´e ˇr´ıˇse, Chetit˚ u, star´eho Egypta nebo ˇ ıny se m˚ starovˇek´e C´ uˇzeme setkat s pojmy, kter´e jsou bl´ızk´e i dneˇsn´ımu ˇclovˇeku jako napˇr. slovo obchod, pen´ıze, smˇena, pr´ ace. V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
Pokuste se naj´ıt nˇejak´ y pˇr´ıklad z kr´asn´eho p´ısemnictv´ı nebo z historie, vzpomeˇ nte si na dˇejepis ze stˇredn´ı ˇskoly apod. a jmenujte sami nˇejak´ y pˇr´ıklad d´avn´eho pouˇzit´ı tˇechto pojm˚ u. . ........................................................................................ Shrnut´ı:
Ekonomie je vˇeda o hospod´aˇrstv´ı. Lid´e ˇzili a ˇzij´ı vˇzdy v urˇcit´em ekonomick´em syst´emu. Ekonomie se t´ yk´ a kaˇzd´eho ˇclovˇeka. ˇ Zijeme v urˇcit´e ekonomick´e realitˇe. Ekonomie umoˇzn ˇuje vysvˇetlit a pochopit urˇcit´e ekonomick´e jevy.
R
• • • • •
1.2
ˇ Clenˇ en´ı ekonomie
D
Ekonomie je rozs´ahl´a vˇeda. Zab´ yv´a se mnoha probl´emy, kter´e se dot´ ykaj´ı kaˇzd´eho z n´as, naˇsich dom´acnost´ı, firem, st´atu, nadn´arodn´ıch spoleˇcenstv´ı, aˇz po ekonomick´e probl´emy stavu a v´ yvoje cel´eho lidstva na naˇs´ı Zemi.
V d˚ usledku tak ˇsirok´eho z´ ajmu se ekonomie, ostatnˇe jako i ostatn´ı vˇedy, dˇel´ı na r˚ uzn´ a odvˇetv´ı, discipl´ıny a obory. Abychom mohli prov´est z´akladn´ı ˇclenˇen´ı ekonomie mus´ıme si nejprve jmenovat 3 z´ akladn´ı subjekty, kter´e jsou pˇredmˇetem pozornosti ekonomick´eho sledov´ an´ı. Jsou to: • dom´ acnosti, • firmy, • st´ at. Kaˇzd´ y ˇclovˇek je ˇclenem urˇcit´e dom´acnosti, statistiky pak sleduj´ı napˇr. v´ ydaje na dom´acnost, ˇ pˇr´ıjmy dom´acnosti apod. Clenov´ e dom´acnosti nab´ızej´ı svou pracovn´ı s´ılu firm´am, popˇr.
Tˇri subjekty
ˇ en´ı ekonomie 1.2 Clenˇ
4
Makro a mikro
a) Makroekonomie se zab´ yv´ a probl´emy, kter´e se t´ ykaj´ı vˇetˇs´ıch celk˚ u. Z´ akladn´ım pˇredmˇetem z´ajmu makroekonomie je tedy st´at a ekonomick´e integrace. Makroekonomie zkoum´a ekonomick´e veliˇciny st´atu jako celku, hospod´aˇrskou politiku vl´ ady, ekonomick´e pojmy glob´aln´ıho charakteru jako je napˇr. inflace, ekonomick´ y r˚ ust ˇci stagnace, danˇe a p˚ usoben´ı daˇ nov´e soustavy na chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, nezamˇestnanost, mnoˇzstv´ı penˇez v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı, stav platebn´ı a obchodn´ı bilance st´atu, strukturu n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı apod. V´ ysledkem zkoum´an´ı makroekonomie jsou pak vˇetˇsinou r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı makroekonom˚ u vl´adˇe ˇci parlamentu, jak postupovat pˇri ˇreˇsen´ı tˇechto komplexn´ıch probl´em˚ u v´ yvoje cel´eho n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Makroekonomie tedy analyzuje pˇ r´ıˇ ciny existence r˚ uzn´ ych makroekonomick´ ych jev˚ u ve spoleˇcnosti, hled´ a n´ astroje k jejich omezen´ı (nebo naopak k jejich podpoˇre), zkoum´a cesty vedouc´ı k ˇsirˇs´ımu zapojen´ı st´atu do vˇetˇs´ıch ekonomick´ ych celk˚ u v z´ajmu zlepˇsen´ı ekonomick´e situace cel´e spoleˇcnosti. Dalˇs´ım objektem z´ajmu makroekonomie jsou tedy r˚ uzn´e formy ekonomick´ e integrace st´at˚ u do vˇetˇs´ıch uskupen´ı (napˇr´ıklad Evropsk´a unie, Visegr´adsk´a ˇctyˇrka apod.). b) Mikroekonomie se zab´ yv´a chov´an´ım menˇs´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u neˇz je st´at. To znamen´ a chov´an´ım firem a dom´ acnost´ı. Pˇri ekonomick´ ych ˇsetˇren´ıch pak hovoˇr´ıme o poˇctu dom´ acnost´ı vybaven´ ych televizorem, autem, telefonem apod. Mikroekonomie zkoum´a z´akonitosti chov´ an´ı tˇechto ekonomick´ ych subjekt˚ u v roli:
R
Pˇredmˇet z´ ajmu
AF
T
Pˇredmˇet z´ ajmu
st´atu. Firmy tvoˇr´ı rozs´ahlou skupinu ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´e zamˇestn´avaj´ı ˇcleny dom´ acnost´ı, reciproˇcnˇe nab´ızej´ı sv´e v´ yrobky ˇci sluˇzby dom´ acnostem ˇci st´atu. St´ at ve sv´e ˇcistˇe ekonomick´e funkci zamˇestn´av´a ˇc´ast ˇclen˚ u dom´acnost´ı, nakupuje v´ yrobky ˇci sluˇzby firem. Mezi vˇsemi subjekty doch´az´ı tedy k vz´ ajemn´ e ekonomick´ e v´ ymˇ enˇ e. Vzhledem k tomu, ˇze st´aty se sluˇcuj´ı do urˇcit´ ych forem ekonomick´ ych integrac´ı, zahrnuje kategorie st´atu i tuto moˇznost nadn´arodn´ı integrace. Klasifikace tˇechto 3 ekonomick´ ych subjekt˚ u je d˚ uleˇzit´a pro prim´arn´ı dˇelen´ı ekonomie, nebot’ podle pˇredmˇetu z´ajmu o dan´e subjekty se ekonomie ˇclen´ı na makroekonomii a mikroekonomii.
• kupuj´ıc´ıch nebo prod´ avaj´ıc´ıch, • v´ yrobc˚ u nebo spotˇrebitel˚ u, • zamˇestnanc˚ u nebo zamˇestnavatel˚ u atd.
D
Mikroekonomie se dˇel´ı na ˇradu ekonomick´ ych discipl´ın. V jej´ım r´amci se ˇreˇs´ı probl´emy od obecn´e teorie chov´an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u aˇz po konkr´etn´ı ekonomick´e pˇredmˇety jako je napˇr´ıklad ekonomika firmy ˇci jej´ı u ´ˇcetnictv´ı. Pod v´ yrazem ekonomika, kter´ y ˇcasto spl´ yv´a se samotn´ ym pojmem ekonomie, se rozum´ı bud’ hospod´ aˇrstv´ı samo, nebo se j´ım oznaˇcuj´ı specifick´e ekonomick´e discipl´ıny. Pak hovoˇr´ıme o ekonomice firmy, ekonomice obchodu, ekonomice zemˇedˇelstv´ı, tj. odvˇetvov´e ekonomice“, ekonomice ” dom´acnost´ı apod. Mikroekonomie se napˇr´ıklad zab´ yv´a ot´azkami typu: jak se vytv´aˇrej´ı ceny v´ yrobk˚ u, jak se konkr´etnˇe realizuje smˇena, jak´e formy mezd lze pouˇz´ıvat, do ˇceho se investuje apod. Tˇechto ot´azek je mnoho, proto existuje i mnoˇzstv´ı konkr´etn´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u. Nelze vˇ sak mnohdy zcela pˇ resnˇ e urˇ cit hranice, kdy ekonomick´a kategorie a jej´ı probl´emy patˇr´ı pˇresnˇe do makroekonomie, a kdy jiˇz do mikroekonomie. Toto rozdˇelen´ı m˚ uˇze b´ yt vˇetˇsinou jen r´ amcov´e, relativn´ı, mnohdy ekonomick´e probl´emy volnˇe prol´ınaj´ı makroekonomie do konkr´etn´ı mikroekonomick´e praxe. A naopak plat´ı, ˇze v´ yvoj mikroekonomick´ ych discipl´ın a probl´em˚ u m˚ uˇze vy´ ustit do zmˇeny makroekonomick´ ych n´azor˚ u a n´ astroj˚ u. Ekonomie je svou podstatou spoleˇ censkou vˇ edou.
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy
5
Jej´ı teoretick´e z´aklady vych´ azej´ı z pozn´ an´ı stavu a v´ yvoje spoleˇcnosti, jsou reakc´ı na spoleˇcensk´e probl´emy dan´e doby. Kromˇe toho vˇsak ekonomie m´ a i svou technickou str´ anku, kter´a je podm´ınˇena pˇredevˇs´ım rozvojem matematick´ ych a statistick´ ych vˇed, moˇznost´ı aplikace simulaˇcn´ıch metod, computerizac´ı atd. Je tedy nˇekdy nesnadn´e urˇcit u nˇekter´ ych ekonomick´ ych discipl´ın, do jak´e m´ıry patˇr´ı do oblasti spoleˇcensk´ ych vˇed, a kterou ˇc´ ast´ı jiˇz zasahuj´ı do vˇed technick´ ych. Dalˇs´ım tˇr´ıdˇen´ım ekonomie dle jin´eho glob´ aln´ıho hlediska je jej´ı dˇelen´ı na pozitivn´ı a nor- Dva smˇery mativn´ı. Rozliˇsen´ı obou smˇer˚ u ekonomick´eho myˇslen´ı je dan´e pˇredevˇs´ım z´amˇery hodnocen´ı dan´e ekonomick´e reality.
AF
T
a) Pozitivn´ı ekonomie analyzuje hospod´aˇrstv´ı a hospod´aˇrsk´e jevy, popisuje fakta, chov´ an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u, vliv ekonomick´ ych n´ astroj˚ u na fungov´ an´ı ekonomiky, popisuje mechanismy hospod´aˇrsk´eho syst´emu, odkr´ yv´a z´akonitosti ekonomick´ ych proces˚ u. Ekonomov´e tohoto smˇeru analyzuj´ı ekonomickou realitu vysvˇ etlov´ an´ım jej´ı podstaty. Vysvˇetlen´ı funkce a pˇr´ıˇcin existence pom´ah´a pochopit tyto jevy v t´e podobˇe v jak´e se v dan´em hospod´aˇrstv´ı nal´ezaj´ı a umoˇzn ˇ uje tak snazˇs´ı orientaci vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u v dan´e realitˇe hospod´aˇrsk´eho ˇzivota. b) Normativn´ı ekonomie rovnˇeˇz zkoum´ a hospod´ aˇrskou realitu, vysvˇetluje jej´ı pˇr´ıˇciny z urˇcit´eho n´azorov´eho (a moˇzno ˇr´ıci i filosofick´eho a politick´eho pohledu), kter´ y se st´ av´ a z´ akladem pro r˚ uzn´ a doporuˇ cen´ı, normy chov´ an´ı, opatˇren´ı, kter´a maj´ı smˇeˇrovat pˇredevˇs´ım ke zdokonalen´ı st´avaj´ıc´ı ekonomick´e reality, popˇr. v mezn´ıch pˇr´ıpadech i k radik´ aln´ım zvrat˚ um cel´eho ekonomick´eho a spoleˇcensk´eho mechanismu. V evoluˇcn´ım pojet´ı normativn´ı ekonomie vytv´aˇr´ı tzv. teoretickou hospod´ aˇ rskou politiku vl´ ady (popˇr. jin´ ych politick´ ych sil), spoˇc´ıvaj´ıc´ı v teoretick´ ych z´akladech pro koncepˇcn´ı rozhodov´ an´ı r˚ uznˇe orientovan´ ych vl´adn´ıch ˇcinitel˚ u, a v konkr´etn´ıch n´ avrz´ıch na zmˇeny ˇci zdokonalen´ı ekonomick´ ych faktor˚ u a jev˚ u. Pˇ r´ıklad:
R
Zaveden´ı nov´ ych sazeb (tj. norem) spotˇrebn´ıch dan´ı nebo dan´ı z pˇr´ıjm˚ u.
V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
Uved’te nˇejak´e jin´e opatˇren´ı normativn´ıho charakteru dle aktu´aln´ıho stavu: . ........................................................................................
D
V revoluˇcn´ım pojet´ı pak m˚ uˇze normativn´ı ekonomie vy´ ustit i v radik´aln´ı ekonomick´e n´azory na nutnost zmˇ eny cel´ eho ekonomick´ eho mechanismu. Normativn´ı ekonomie propracov´ av´a konstrukce zdokonalen´ı na z´ akladˇe urˇcit´ ych hodnotov´ ych krit´eri´ı, kter´e nemusej´ı nutnˇe spoˇc´ıvat pouze v ekonomii sam´e, ale zahrnuj´ı ˇcasto ˇreˇsen´ı na u ´ rovni sociologie, filosofie, etiky atd. Pˇ r´ıklad:
Pokuste se nyn´ı zaˇradit 3 n´asleduj´ıc´ı tvrzen´ı do oblasti mikro-makro, normativn´ı-pozitivn´ı. Napˇr´ıklad: v´ yzva pen´ıze nebo ˇzivot“ je fakt mikro-norma. A nyn´ı to zkuste sami. ” ´ Ukol k textu ˇ c. 1.1
1. Karel IV. dal postavit hladovou zed’“. D˚ uvody jsou z dˇejepisu zn´am´e. Je to fakt: ” . ..................................................................................
6
1.3 Potˇreby 2. Vl´ada by mˇela sn´ıˇzit nezamˇestnanost na Mostecku, kter´a je vysoce nad pr˚ umˇerem. Je to fakt:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Od 1. 1. byla sn´ıˇzena daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´ ych osob (tj. firem) na x % z vytvoˇren´eho zisku. Je to fakt:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Shrnut´ı:
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
T
• Ekonomie je rozs´ahl´a vˇeda, kter´a se vyvinula z filosofie, m´a spoleˇcenskovˇedn´ı z´aklad, ale i technick´e discipl´ıny. • Ekonomie se dˇel´ı z hlediska pˇredmˇetu z´ajmu na makroekonomii a mikroekonomii. • Makroekonomie zkoum´ a ekonomick´e procesy a jevy na u ´ rovni st´atu a mezin´arodn´ı integrace. • Mikroekonomie zkoum´ a problematiku firem a dom´acnost´ı. • Jin´e hledisko tˇr´ıdˇen´ı je ekonomie pozitivn´ı a normativn´ı.
1.3
Potˇ reby
V´ ychoz´ım ekonomick´ ym faktem pro pochopen´ı ekonomick´ ych aktivit je vznik potˇreb. Kaˇzd´ y ˇclovˇek m´a urˇcit´e potˇreby. Nˇekter´e potˇreby jsou spoleˇcn´e pro vˇsechny. Patˇr´ı mezi nˇe napˇr´ıklad:
R
Z´ akladn´ı potˇreby
AF
Dˇejiny ekonomick´ ych teori´ı patˇr´ı mezi z´akladn´ı makroekonomickou disciplinu. V r´amci t´eto historick´e vˇedy jsou pˇredn´aˇseny v´ yznamn´e teoretick´e postul´aty ˇci praktick´e kroky svˇetov´ ych filosof˚ u, ekonom˚ u ˇci panovn´ık˚ u od poˇc´atku n´ am zn´ am´e historie lidstva. Pokud V´as tato disciplina v´ıce zaj´ım´a, odkazujeme V´as na skripta kter´ekoliv ekonomick´e fakulty ˇ v CR, nebot’ na kaˇzd´e fakultˇe a univerzitˇe se problematikou v´ yvoje ekonomick´ ych teori´ı a dˇejinami ekonomie zab´ yv´a urˇcit´ y okruh specialist˚ u, nicm´enˇe za pˇredn´ıho znalce t´eto discipliny povaˇzujeme prof. Fuchse, doporuˇcujeme V´ am proto skriptum FUCHS, K. Dˇejiny ekonomick´ych teori´ı. Vydala ESF MU, Brno 2010.
• potˇreba d´ ych´ an´ı, • potˇreba sp´ anku, • potˇreba pˇrij´ım´ an´ı a vyluˇcov´ an´ı potravy a tekutin atd.
D
Jsou to tzv. potˇreby biologick´e. Tyto potˇreby jsou potˇrebami minim´aln´ımi. I kdyˇz jsou tyto z´akladn´ı lidsk´e potˇreby uspokojov´any, lid´e potˇrebuj´ı mnohem v´ıce. Potˇrebuj´ı zdrav´ı, pocit ˇstˇest´ı, pˇr´atelstv´ı, l´asku, potˇrebuj´ı b´ yt chr´anˇeni pˇred nebezpeˇc´ım, komunikovat s jin´ ymi lidmi, ˇc´ıst, vzdˇel´ avat se, potˇrebuj´ı se dobˇre obl´ekat atd. Naˇse potˇreby si uvˇedomujeme obvykle tehdy, pocit’ujeme-li jejich nedostatek. Pod pojmem potˇ reba rozum´ıme tedy vˇ edom´ı nedostatku, kter´e n´as nut´ı tento nedostatek odstranit.
Kaˇzd´ y ˇclovˇek i kaˇzd´ y jin´ y ekonomick´ y subjekt m´a vˇsak potˇreby mnohdy znaˇcnˇe odliˇsn´e. V lidov´em vyj´ adˇren´ı bychom mohli tento fakt dokumentovat u ´slov´ım nˇekdo holky, nˇekdo ” vdolky“. Proto je potˇrebn´e zn´at strukturu potˇreb, jejich sloˇzen´ı. Ta je u kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu jin´a, preference a v´ aha, kterou pˇrikl´ad´a jednotliv´ ym potˇreb´am je specifickou charakteristikou kaˇzd´eho ˇclovˇeka, kaˇzd´e dom´acnosti, firmy, st´atu, spoleˇcenstv´ı. ˇ ım vzdˇelanˇejˇs´ı ˇclovˇek, t´ım vˇetˇs´ı ˇsk´ala bude jeho potˇreb, budou pˇrevaˇzovat jeho potˇreby C´ kulturn´ı a nehmotn´e. To plat´ı rovnˇeˇz o vyspˇelejˇs´ı civilizaci. Potˇreby proto klasifikujeme podle n´asleduj´ıc´ıho sch´ematu:
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy ˇ en´ı potˇreb: Clenˇ
biologick´e hmotn´e zbytn´e individu´ aln´ı souˇcasn´e
– – – – –
7
kulturn´ı nehmotn´e nezbytn´e spoleˇcensk´e budouc´ı
Lidsk´e potˇreby a obecnˇe pak potˇ reby vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u se mˇ en´ı. Jsou podm´ınˇeny vˇekem, pˇr´ırodn´ım i spoleˇcensk´ ym klimatem, soci´aln´ım i ˇzivotn´ım prostˇred´ım, tradic´ı, m´ıstem atd. Nˇekter´e historick´e potˇreby d´avno zanikly, v naˇsem vˇeku se z rozvojem techniky, technologie, informatiky objevuj´ı potˇreby st´ale nov´e a rozˇsiˇruje se okruh lid´ı a obecnˇe vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´e tyto nov´e potˇreby objevuj´ı.
T
´ Ukol k textu ˇ c. 1.2:
AF
• k tabulce ˇclenˇen´ı potˇreb uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady a zaˇrad’te je do pˇr´ısluˇsn´eho typu. Pˇr´ıklad: potˇreba pit´ı = biologick´a, hmotn´a, individu´aln´ı, nezbytn´ a a souˇcasn´a i budouc´ı. • Uved’te do textu 5 vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u. Nebudete-li si jisti, zapiˇste si do textu pˇr´ıklady uveden´e v kl´ıˇci. . ..................................................................................
Potˇ reby uspokojujeme pomoc´ı statk˚ u a sluˇ zeb. Protoˇze se jedn´a o z´akladn´ı kategorie Statky trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, provedeme si jeˇstˇe jejich podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı. Pod pojmem statek“ ” rozum´ıme v ekonomii ˇsirokou ˇsk´ alu vˇec´ı a hodnot, kter´e mohou uspokojovat lidsk´e potˇreby (obecnˇe potˇreby dan´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u). STATKY
´ VOLNE
´ ´ VZACN E
´ HMOTNE
R
´ NEHMOTNE
Voln´ e statky n´ am poskytuje pˇr´ıroda zpravidla bez lidsk´eho u ´sil´ı (napˇr. vzduch, sluneˇcn´ı energii, v´ıtr, sn´ıh, d´eˇst’ atd.), Vz´ acn´ e statky jsou produkty lidsk´e pr´ ace, jsou to vˇeci a v´ ytvory ˇclovˇeka, kter´ y pˇretv´aˇr´ı pˇr´ırodn´ı zdroje, vynakl´ad´a sv´e dovednosti a znalosti, na uˇziteˇcn´e vˇeci a hodnoty, jeˇz mohou uspokojit lidsk´e potˇreby.
D
Protoˇze kapacity tˇechto zdroj˚ u jsou omezen´ e (rovnˇeˇz poˇcet lid´ı v dan´e dom´acnosti, firmˇe ˇci st´atˇe je omezen a omezena je rovnˇeˇz jejich pracovn´ı s´ıla), jsou tyto zdroje vyˇcerp´ av´any. Proto ˇr´ık´ame, ˇze se jedn´a o zdroje vz´acn´e. Nav´ıc jsou vz´acn´e zdroje alternativn´ı, a je vˇetˇsinou moˇznost volby mezi nˇekolika variantami. Pˇ r´ıklad:
Vezmeme-li napˇr´ıklad n´ aˇs voln´ y ˇcas jako vz´acn´ y zdroj, pak se d´a vˇzdy vyuˇz´ıt nˇekolika zp˚ usoby. P˚ ujdeme-li napˇr. do kina, uspokoj´ıme t´ım svou kulturn´ı potˇrebu, naˇse volba, t´ım vˇsak zam´ıtla moˇznost uspokojit v dan´em ˇcase jinou potˇrebu, napˇr. j´ıt si zaplavat. Vymezen´ y ˇcas nen´avratnˇe odplyne. Zvol´ıme-li jinou alternativu, vytv´aˇr´ıme t´ım jinou moˇznost, jin´e vyuˇzit´ı tohoto vz´ acn´eho statku.
V ekonomii maj´ı pojmy vz´ acnost a volba z´ asadn´ı v´ yznam. Rozhodneme-li se napˇr´ıklad vyr´ abˇet urˇcit´ y v´ yrobek a vyrob´ıme-li jej, mus´ıme jej tak´e prodat, jinak jsme pouze ˇ ek tedy m˚ bez uˇzitku zniˇcili ˇc´ast vz´acn´ ych zdroj˚ u. Clovˇ uˇze volit mezi nˇekolika variantami
Vz´ acnost a volba
8
1.4 Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´anky
uspokojov´an´ı sv´ ych potˇreb. M˚ uˇze napˇr. v ˇcase nouze upˇrednostˇ novat uspokojov´ an´ı sv´ ych z´akladn´ıch potˇreb hmotn´ ymi statky a omezovat sv´e potˇreby statk˚ u nehmotn´ ych. Stejn´ ym zp˚ usobem dˇel´ıme i sluˇzby, kter´e definujeme jako ciz´ı ˇcinnosti, kter´e uspokojuj´ı lidsk´e potˇreby. Tyto sluˇzby jsou vˇecn´e (obnovuj´ı nebo zlepˇsuj´ı hmotn´e statky) nebo osobn´ı (zlepˇsuj´ı ˇzivot ˇclovˇeka). vˇecn´e
Sluˇzby
osobn´ı
T
V´ yrobu (produkci) a poskytov´ an´ı statk˚ u a sluˇ zeb za u ´ hradu naz´ yv´ ame hospod´ aˇ rskou ˇ cinnost´ı. Hospod´aˇrsk´a ˇcinnost je vˇsak velmi sloˇzit´a, nˇekdy velmi zdlouhav´a a v´ıcestupˇ novit´a ˇcinnost. Neˇz se vyrob´ı koneˇcn´ y v´ yrobek je ˇcasto zapotˇreb´ı ˇrady mezistupˇ n˚ u, polotovar˚ u a souˇc´ ast´ı. Shrnut´ı:
1.4
Z´akladem ekonomick´ ych aktivit je nutnost a v˚ ule uspokojovat potˇreby. Potˇreby dˇel´ıme podle r˚ uzn´ ych hledisek, potˇreby se tak´e podle r˚ uzn´ ych hledisek mˇen´ı. Potˇreby uspokojujeme pomoc´ı statk˚ u. Statky dˇel´ıme v z´asadˇe na voln´e a vz´acn´e, spotˇrebn´ı a v´ yrobn´ı, hmotn´e a nehmotn´e. Hospod´ aˇrsk´ a ˇcinnost je poskytov´an´ı statk˚ u za u ´hradu.
AF
• • • • •
Zboˇ z´ı a jeho dvˇ e str´ anky
Zboˇz´ı je pouze takov´y produkt (sluˇzba nebo hodnota), kter´y je uzn´ an jin´ym ekonomick´ym subjektem jako hodnota uspokojuj´ıc´ı jeho potˇreby.
R
V bˇeˇzn´em ˇzivotˇe naz´ yv´ame prakticky vˇsechny hodnoty, kter´e jsou nab´ızeny ke smˇenˇe zboˇz´ım. Ale spr´avnˇe ekonomicky ˇreˇceno, pouze ty hodnoty, kter´e jsou trhem uzn´ any (tj. pˇrijaty, smˇenˇeny, koupeny), lze naz´ yvat zboˇz´ım. V´ yrobek, kter´ y je urˇcen pouze pro v´ yrobce, je tak v´ ysledkem natur´ aln´ıho hospod´ aˇ rstv´ı, nikoliv hospod´aˇrstv´ı zboˇznˇe-penˇeˇzn´ıho, tedy trˇzn´ıho. Pˇ r´ıklad:
D
Ovoce ˇci zelenina, kterou vypˇestujeme na vlastn´ı zahradˇe, a kter´ a je urˇcena v´ yhradnˇe pro naˇsi potˇrebu, je produktem naˇseho mal´eho natur´aln´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Ve vˇetˇs´ım rozsahu je tomu tak i dnes pˇredevˇs´ım v zemˇedˇelstv´ı. Jistˇe naleznete i vlastn´ı pˇr´ıklad existence tohoto mal´eho, nicm´enˇe pˇreˇz´ıvaj´ıc´ıho zbytku natur´aln´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Zapiˇste si do n´asleduj´ıc´ıho ˇr´adku alespoˇ n jeden vlastn´ı pˇr´ıklad. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................
Uˇzitn´ a hodnota Smˇenn´ a hodnota
Prostˇrednictv´ım trhu doch´ az´ı ke smˇenˇe nab´ızen´eho zboˇz´ı za jinou hodnotu. Znamen´ a to, ˇze nab´ızen´ y v´ yrobek (nebo sluˇzba) m´a pro urˇcit´eho z´ajemce nˇejakou uˇzitnou hodnotu, tj. pˇredstavuje pr´avˇe pro nˇeho splnˇen´ı jeho potˇreby. Kromˇe toho m´a vˇsak jeˇstˇe nab´ızen´ y produkt jeˇstˇe tzv. smˇennou hodnotu, tj. existuje kvantitativn´ı vyj´adˇren´ı hodnoty nab´ızen´eho zboˇz´ı v pomˇeru k jin´e hodnotˇe.
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy
9
Pˇ r´ıklad: Inzert: vymˇen´ım 3+1 pokojov´ y st´atn´ı byt za dva jednopokojov´e. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................
Pˇ r´ıklad:
T
V pˇr´ıkladu je vyj´ adˇren kvantitativn´ı pomˇer 2 hodnot nab´ızen´ ych ke smˇenˇe (tj. smˇenn´a hodnota), pˇri pˇredpokladu, ˇze potenci´aln´ı z´ajemce (popt´ avaj´ıc´ı se) o tuto smˇenu nalezne pˇri jeho uskuteˇcnˇen´ı uˇzitnou hodnotu (byt) stejnˇe jako nab´ızej´ıc´ı. Pokud bude oboustrannˇe uspokojena potˇreba obou ekonomick´ ych subjekt˚ u, bude provedena smˇena tˇechto hodnot vyj´adˇriteln´ a cenou obou typ˚ u hodnot. ˇ ık´ame tedy, ˇze kaˇ R´ zd´ e zboˇ z´ı m´ a dvˇ e str´ anky, hodnotu a uˇ zitnou hodnotu. Uˇzitn´a hodnota zboˇz´ı se vˇsak mˇen´ı vzhledem k urˇcit´ ym podm´ınk´am, krit´eri´ım a okolnostem. Z´avis´ı napˇr´ıklad na pˇr´ısluˇsnosti k urˇcit´e skupinˇe obyvatel, vˇeku, postaven´ı, roli, m´ıstˇe, pˇr´ısluˇsnosti k pohlav´ı, zamˇestn´ an´ı atd. Jako uˇziteˇcn´e vˇeci se jednotliv´e druhy zboˇz´ı nedaj´ı srovn´avat.
AF
Na Sahaˇre nemaj´ı lyˇze pro tamˇejˇs´ı obyvatele t´emˇeˇr ˇza´dnou uˇzitnou hodnotu. Neznamen´a to ale, ˇze nemaj´ı ˇz´ adnou hodnotu. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hodnota je vyj´adˇrena tzv. smˇ ennou hodnotou, tj. ˇze kaˇzd´ y produkt lze vyj´adˇrit m´ırou splnˇen´ı potˇreby kupuj´ıc´ıho v porovn´an´ı k jin´e hodnotˇe. Po dosaˇzen´ı vz´ ajemnˇe pˇrijateln´e dohody, tj. uzn´ an´ı tohoto pomˇeru, doch´az´ı ke koupi. Tato smˇenn´ a hodnota, kdy jedno zboˇz´ı m˚ uˇze b´ yt smˇenˇeno za druh´e, je dnes obvykle vyj´ adˇrena v penˇez´ıch, tzn. vˇseobecn´ ym ekvivalentem umoˇzn ˇuj´ıc´ım srovn´an´ı hodnot.
Cena
R
Vyj´ adˇren´ı trˇzn´ı hodnoty v penˇez´ıch pˇredstavuje cenu zboˇz´ı. Z´ akladem ceny zboˇz´ı je hodnota zboˇz´ı.
Shrnut´ı:
Zboˇz´ı je produkt, kter´ y je urˇcen ke smˇenˇe a je uzn´an, tedy realizov´an trhem. Kaˇzd´e zboˇz´ı m´ a dvˇe str´ anky, uˇzitnou hodnotu a smˇennou hodnotu. Uˇzitn´ a hodnota se mˇen´ı a je z´avisl´a na urˇcit´ ych podm´ınk´ach. Smˇenn´ a hodnota je vyj´ adˇrena kvantitativn´ım pomˇerem jin´e hodnoty.
D
• • • •
1.5
Pen´ıze
Rovnˇeˇz smˇena proˇsla urˇcit´ ym historick´ ym v´ yvojem: a) Prvotn´ım stupnˇem smˇeny zboˇz´ı byla prost´a smˇena zboˇz´ı, kdy jedno zboˇz´ı bylo v urˇcit´em pomˇeru vymˇen ˇ ov´ano za druh´e (jedna sekyra za dvˇe ovce apod.). Tento zp˚ usob nar´ aˇzel ˇcasto na nesn´aze zp˚ usoben´e pˇredevˇs´ım dvˇema faktory: • na trhu nebylo nalezeno vz´ajemnˇe vyhovuj´ıc´ı zboˇz´ı, s n´ımˇz by byla uskuteˇcniteln´a v´ ymˇena, nebo
Prost´ a smˇena zboˇz´ı
10
1.5 Pen´ıze • nebylo moˇzn´e vyj´adˇrit urˇcit´ y pomˇer dan´eho zboˇz´ı vzhledem k nedˇelitelnosti nˇekter´eho zboˇz´ı.
Komoditn´ı pen´ıze
pˇrijateln´e vˇsemi lidmi, dok´ aˇze do nejmenˇs´ıch ˇc´ ast´ı a pˇresnˇe vyj´adˇrit hodnotu, je lehce dˇeliteln´e (to napˇr. dobytek v ˇziv´e formˇe nebyl), je st´ al´e, nepodl´eh´ a ˇcasu, nemˇen´ı svou podstatu, je ho omezen´e mnoˇzstv´ı.
R
• • • • •
AF
T
Pˇripoˇcteme-li k tomu skuteˇcnost, ˇze nˇekter´e zboˇz´ı podl´ehalo zk´aze nebo poˇskozen´ı, vyˇza´dal si trh nalezen´ı takov´eho zboˇz´ı, kter´e by bylo smˇeniteln´e za vˇsech okolnost´ı, jehoˇz vlastnictv´ı by vyhovovalo obˇema stran´am, kter´e by pro vlastn´ıka pˇredstavovalo urˇcitou hodnotu. Rovnˇeˇz vznik takov´eho prostˇredku si vyˇz´adal dlouhou dobu a rozliˇsujeme nˇekolik historick´ ych etap. b) V nejstarˇs´ı f´ azi se prakticky v kaˇzd´e izolovan´e spoleˇcnosti vyvinulo urˇcit´e zboˇz´ı, kter´e bylo pˇrijateln´e pro vˇsechny. Kaˇzd´a spoleˇcnost si vˇsak vytvoˇrila jin´ y druh zboˇz´ı takto pouˇz´ıvan´ y ke smˇenˇe. V nˇekter´ ych zem´ıch to byly muˇsle (u pˇr´ımoˇrsk´ ych n´arod˚ u), je zn´amo i pouˇz´ıv´an´ı ˇ ımˇe byl t´ımto druhem zboˇz´ı urˇcit´ ych kamen˚ u, koˇzen´ ych prouˇzk˚ u apod. Ve star´em R´ dobytek (latinsky pecun“, z toho se vyvinul i pozdˇejˇs´ı latinsk´ y n´ azev pro kovov´e ” pen´ıze, tj. pecunia“. ” ´ Ukol k textu ˇ c. 1.3: vzpomeˇ nte si z dˇejepisu, jak znˇela slavn´a odpovˇed’ c´ısaˇre Vespasi´ana synovi Titovi nad jeho v´ ytkou, ˇze c´ısaˇr zavedl daˇ n z pouˇz´ıv´an´ı mˇestsk´ ych z´achodk˚ u: . .................................................................................. U star´ ych Slovan˚ u se t´ımto zboˇz´ım stalo pl´atno, z toho se pak vyvinulo ˇcesk´e pojmenov´an´ı t´eto smˇeny – sloveso platit“. Toto zboˇz´ı, kter´e zaˇcalo plnit funkci vˇseobecnˇe ” uzn´avan´eho ekvivalentu v t´eto podobˇe naz´ yv´ame komoditn´ı pen´ıze. Avˇsak ani ˇ adn´e toto zboˇz´ı nemohlo tyto pen´ıze nebyly ˇreˇsen´ım pro vznikaj´ıc´ı trˇzn´ı vztahy. Z´ beze zbytku plnit funkci ide´aln´ıho mˇeˇr´ıtka hodnot. Proto se postupem ˇcasu, vznikem vˇetˇs´ıho trˇzn´ıho prostoru, otevˇren´ım se obchodn´ıch cest mezi n´ arody, rozˇs´ıˇren´ım se obchodu mezi jednotliv´e lidsk´e komunity, vytvoˇrila potˇreba naj´ıt takov´e zboˇz´ı, kter´e je:
Kovov´e mince
D
Pap´ırov´e pen´ıze
ymto zboˇz´ım se uk´azaly b´ yt drah´ e kovy, stˇr´ıbro a pozdˇeji zlato. Nejprve se c) Takov´ pouˇz´ıvalo ve sv´e natur´aln´ı podobˇe (v´ aˇzilo se), pozdˇeji se zaˇcaly tisknout mince. Tyto mince mˇely p˚ uvodnˇ e pln´ y obsah drah´ eho kovu. Obsah drah´eho kovu se v minc´ıch postupnˇe sniˇzoval (nejprve krimin´alnˇe, pak ofici´alnˇe), aˇz se d) vytvoˇril pouze vˇseobecnˇe uzn´avan´ y symbol hodnoty, objevily se prv´e pap´ırov´ e pen´ıze, kter´e postupnˇe nahradily p˚ uvodn´ı platidla. Jako drobn´e pen´ıze z˚ ustaly dodnes mince, kter´e ovˇsem nemaj´ı ˇz´adn´ y obsah drah´eho kovu. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.4: V ˇcesk´ ych zem´ıch se objevily prv´e pap´ırov´e pen´ıze pomˇernˇe pozdˇe. Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu v kter´em stolet´ı, za ˇc´ı vl´ady a jak se tyto pen´ıze jmenovaly. Nev´ıte-li, zapiˇste si u ´daje z kl´ıˇce. . .................................................................................. Pˇrestoˇze tehdejˇs´ı pap´ırov´e pen´ıze byly tak´e jen potiˇstˇen´e pap´ıry, jako je tomu dodnes, mˇely svou hodnotu danou mnoˇzstv´ım drah´eho kovu, za kter´ y byly smˇ eniteln´ e. e) V souˇcasn´e dobˇe pap´ırov´e pen´ıze, i kdyˇz jsou vˇseobecnˇe uzn´av´any jako prostˇredek ˇ ık´ smˇeny nemaj´ı ˇ z´ adn´ e zlat´ e kryt´ı, nejsou smˇeniteln´e za zlato. R´ ame, ˇze pap´ırov´e pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇ eh. Nicm´enˇe kaˇzd´ y je ochotnˇe pˇrij´ım´a, nebot’ maj´ı v procesu smˇeny nezastupiteln´e m´ısto, pln´ı nˇekolik funkc´ı.
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy
11
(Pozn´ amka: zlato lze za pen´ıze pouze koupit jako kter´ekoliv jin´e zboˇz´ı, tj. na z´akladˇe ˇ adn´a banka na svˇetˇe vˇsak nevymˇen´ı pap´ırov´e pen´ıze fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. Z´ za zlato. Tuto moˇznost nem´a ani dolar. Zlat´e kryt´ı bylo zruˇseno na z´akladˇe celosvˇetovˇe platn´e dohody). Kaˇzd´ y existuj´ıc´ı jev mus´ı m´ıt v ekonomii nˇejak´ y smysl, mus´ı plnit urˇcitou funkci. Pen´ıze maj´ı Funkce hned nˇekolik funkc´ı. Pen´ıze jsou zvl´ aˇ stn´ım zboˇ z´ım, kter´ e pln´ı v procesu smˇ eny penˇez nˇ ekolik funkc´ı.
AF
T
1. Funguj´ı jako mˇ eˇ r´ıtko cen, ˇcili vyjadˇruj´ı m´ıru hodnot, vystupuj´ı jako vˇseobecnˇe uzn´avan´ y ekvivalent. Je to jejich funkce z´ akladn´ı, jeden z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u jejich vzniku. Poˇctem penˇeˇzn´ıch jednotek je vyj´adˇrena cena zboˇz´ı na trhu. 2. Funguj´ı jako prostˇredek smˇeny ˇcili obˇ eˇ zivo. Pen´ıze v hospod´aˇrstv´ı ob´ıhaj´ı, kolobˇeh penˇez v ekonomice umoˇzn ˇuje n´akup a prodej za hotov´e a nen´ı tedy nutno smˇen ˇovat zboˇz´ı za zboˇz´ı. 3. Pen´ıze funguj´ı jako platidlo. T´ımto specifick´ ym zboˇz´ım plat´ıme sv´e dluhy, uhrazujeme sv´e z´ avazky. 4. Funguj´ı jako uchovatel hodnoty ˇcili v pˇrenesen´em slova smyslu jako poklad. Pen´ıze m˚ uˇzeme odkl´ adat a uchov´ avat v hotovosti na pozdˇejˇs´ı pouˇzit´ı. arodn´ı platidlo. To plat´ı pouze u nˇekolika 5. Nˇekter´e pen´ıze funguj´ı nav´ıc i jako mezin´ tzv. svˇetov´ ych mˇen“, popˇr. za vymezen´ ych podm´ınek smˇenitelnosti. Rozezn´av´ame ” tak pen´ıze volnˇe smˇeniteln´e, konvertabiln´ı a nekonvertabiln´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.5:
Volnˇe smˇeniteln´ ych mˇen je cel´a ˇrada. Pokuste se vyjmenovat a spr´avnˇe dle mezin´ arodnˇe ´ uzn´avan´ ych bankovn´ıch k´od˚ u uv´est alespoˇ n 5 konvertabiln´ıch mˇen. Udaje v k´odech pak porovnejte s kl´ıˇcem, popˇr. si chybˇej´ıc´ı k´ody pˇreneste do textu. . ........................................................................................
R
Jako hotovost rozezn´ av´ame tedy st´ale mince a pap´ırov´e obˇeˇzivo. S podstatn´ ym rozvojem obchodu se zaˇcal rozv´ıjet i bezhotovostn´ı platebn´ı styk, umoˇznˇen´ y vznikem bank. Tento zp˚ usob platby vych´ az´ı z u ´ˇcetn´ıch z´apis˚ u pohyb˚ u (pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u) na kontech obchodn´ıch partner˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.6:
D
Pˇresto i dnes rozezn´av´ ame specifickou formu smˇeny zboˇz´ı, kdy pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu u ´mysln´eho vylouˇcen´ı pˇresunu penˇeˇzn´ıch ˇc´ astek mezi bankami, doch´az´ı nad´ale opˇet ke smˇenˇe zboˇz´ı v mezin´arodn´ım obchodˇe, kter´a nen´ı doprov´azena okamˇzitou u ´hradou penˇez, ale jen v´ ymˇenou jednoho zboˇz´ı za druh´e (napˇr. za tis´ıc tun pˇsenice, pˇet set tun moˇrsk´ ych ryb).
Tato obchodn´ı v´ ymˇena vyˇzaduje, aby obˇe smˇen ˇ ovan´e hodnoty byly ocenˇeny v n´arodn´ıch mˇen´ach a do pomˇeru se tak prom´ıtaj´ı aktu´aln´ı kurzy tˇechto n´arodn´ıch mˇen. Je tedy stanovena smˇenn´a hodnota v penˇez´ıch, avˇsak nedoch´az´ı k pouˇzit´ı penˇez k pˇrevodu jako prostˇredku smˇeny, n´ ybrˇz pouze jako ˇcinitele ceny zboˇz´ı. Pouze po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se pˇr´ıpadn´e rozd´ıly vyrovn´avaj´ı vesmˇes v konvertabiln´ı mˇenˇe. Jak se tento zp˚ usob prov´ adˇen´ı obchodn´ıch ˇcinnost´ı a prov´ adˇen´ı u ´hrad v mezin´arodn´ım obchodˇe naz´ yv´a? . ........................................................................................ ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 1:
V ekonomii je zn´am´ y tak´e pojem skoropen´ıze“ (z angliˇctiny near money“, near je moˇzn´e ” ” pˇreloˇzit tak´e jako bl´ızk´ y“). Pokuste se zjistit (popˇr. vyhledat v doporuˇcen´e literatuˇre), co ” se pod t´ımto pojmem m˚ uˇze skr´ yvat. Je to nˇekolik moˇzn´ ych forem. Uved’te alespoˇ n tˇri.
12
1.6 Hospod´aˇrsk´e f´aze
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 1: Popiˇste hlavn´ı rozd´ıly mezi formou natur´aln´ıho hospod´aˇrstv´ı a formou trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Uved’te d˚ uvody vniku trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Vaˇsi pr´aci v rozsahu cca 1 strany form´atu A4 zaˇslete tutorovi. Pen´ıze jsou pouze nezbytn´ ym n´ astrojem v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrsk´e ˇcinnosti. Jak´e s´ıly vˇsak uv´adˇej´ı trˇzn´ı mechanismus do pohybu? Tuto problematiku ˇreˇs´ı n´asleduj´ıc´ı texty. Shrnut´ı:
1.6
AF
T
• Smˇena hodnot proˇsla urˇcit´ ym historick´ ym v´ yvojem a v jeho procesu se objevily pen´ıze jako prostˇredek smˇeny. • Komoditn´ı pen´ıze mˇely r˚ uzn´e formy v z´avislosti na r˚ uzn´ ych spoleˇcenstv´ıch lid´ı. • Kovov´e pen´ıze mˇely nejprve pln´ y obsah drah´eho kovu, ten postupnˇe mizel. • Pap´ırov´e pen´ıze jsou pouze symbolem hodnot. • Zhruba od poloviny 20. stolet´ı nejsou nikde kryty zlatem. • Pap´ırov´e pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇeh, nicm´enˇe jsou vˇsude ochotnˇe pˇrij´ım´any. • Pen´ıze pln´ı 5 funkc´ı: mˇeˇr´ıtko hodnot, obˇeˇzivo, platidlo, poklad, nˇekter´e funkci svˇetov´ ych penˇez. • Pˇri obchodn´ıch vztaz´ıch se uplatˇ nuje bezhotovostn´ı platebn´ı styk.
Hospod´ aˇ rsk´ e f´ aze
Hospod´ aˇrsk´e Lid´ e, pokud chtˇej´ı uspokojovat sv´e potˇreby, mus´ı z´amˇernˇe mˇenit pˇr´ırodu. Poˇca´tky v´ yrobn´ıho f´ aze procesu lze zjistit jiˇ z v dobˇe prvobytnˇe pospoln´e spoleˇcnosti. Prvn´ımi v´ yrobn´ımi prostˇredky
ˇcili statky, byly primitivn´ı n´astroje (k´amen, h˚ ul), kter´e slouˇzily k z´ısk´an´ı potravy, at’ jiˇz jako n´astroje k obdˇel´ av´ an´ı p˚ udy nebo n´astroje k lovu. Souˇcasn´e hospod´ aˇrsk´e f´ aze m˚ uˇzeme rozdˇelit podle n´asleduj´ıc´ıho sch´ematu: an´ı rozdˇelov´
pˇrerozdˇelov´ an´ı
R
v´ yroba
smˇena
uˇzit´ı
Obr´ azek 1.1: Hospod´ aˇrsk´e f´ aze
D
V´ yroba je z´ amˇern´a lidsk´a ˇcinnost, slouˇz´ıc´ı k vytv´ aˇren´ı ekonomick´ ych statk˚ u, jejichˇz koneˇcn´ ym c´ılem je uspokojen´ı ˇclovˇeka. Je poˇc´atkem ekonomick´ ych aktivit. Pˇredpokladem v´ yrobn´ı ˇcinnosti je existence v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. Tyto zdroje se postupnˇe ve v´ yrobn´ım procesu promˇen ˇuj´ı na poˇzadovan´e statky. V´ yrobn´ımi zdroji jsou:
1. Lidsk´ a pr´ ace, 2. Pˇr´ırodn´ı zdroje, 3. Kapit´ alov´e statky.
Pˇremˇenu tˇechto v´ yrobn´ıch zdroj˚ u na ekonomick´e statky oznaˇcujeme jako v´ yrobn´ı proces. Ten m˚ uˇze b´ yt v´ ysledkem vz´ ajemn´eho p˚ usoben´ı a propojen´ı jeho tˇr´ı souˇc´ast´ı, tj. procesu: • Pracovn´ıho (vynaloˇzen´ı lidsk´e pr´ace), • Pˇr´ırodn´ıho (zr´ an´ı, r˚ ust plodin), • Technologick´eho (z´amˇern´ y postup pˇri vyuˇzit´ı kapit´alov´ ych statk˚ u, jako je napˇr´ıklad v´ yroba odˇev˚ u, v´ yroba oceli, aut, stavba dom˚ u atd.).
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy
13
Ne vˇsechno, co vˇsak ˇclovˇek vytv´ aˇr´ı je urˇceno ke koneˇcn´e spotˇrebˇe, kterou se uspokojuj´ı ˇ pˇr´ımo potˇreby lid´ı. Rada produkt˚ u je urˇcena rovnˇeˇz k tzv. v´ yrobn´ı spotˇrebˇe, tj. v´ yrobk˚ um, kter´e jsou urˇceny opˇet k v´ yrobˇe (stroje a zaˇr´ızen´ı, budovy, mechanismy atd.). Hovoˇr´ıme pak o v´ yrobˇ e pro v´ yrobu. Z tohoto d˚ uvodu rozliˇsujeme: spotˇrebu spotˇrebn´ıch statk˚ u (nev´ yrobn´ı ˇcili fin´ aln´ı spotˇreba)
spotˇrebu v´ yrobn´ıch statk˚ u (v´ yrobn´ı spotˇreba)
Zhruba se d´ a ˇr´ıci, ˇze kaˇzd´e hospod´aˇrstv´ı, aby mohlo vyr´ abˇet fin´aln´ı produkty vlastn´ımi prostˇredky, mus´ı m´ıt odpov´ıdaj´ıc´ı (a ˇcasto mnohem vˇetˇs´ı) v´ yrobu v´ yrobn´ıch statk˚ u.
AF
T
T´ım, ˇze se urˇcit´a skupina lid´ı vˇenuje v´ yrobˇe, vznik´a urˇcit´a stratifikace (vrstven´ı) spoleˇcnosti. Lid´e se vˇenuj´ı rozd´ıln´ ym ˇcinnostem, specializuj´ı se na v´ ykon urˇcit´e pr´ace (nebo funkce), vyr´ abˇej´ı tis´ıce r˚ uzn´ ych produkt˚ u (nebo poskytuj´ı r˚ uzn´e sluˇzby). Po v´ yrobˇe n´asleduje f´ aze rozdˇelov´ an´ı a sekund´arnˇe pˇrerozdˇelov´an´ı. Tyto procesy se odehr´avaj´ı prostˇrednictv´ım penˇez. Pen´ıze jsou tedy symbolick´ ym vyj´adˇren´ım urˇcit´eho pod´ılu v´ yrobce na tvorbˇe nov´eho produktu, na tvorbˇe nov´eho bohatstv´ı spoleˇcnosti. Nelze vˇsak zapom´ınat, ˇze spoleˇcnost je ˇ ek se v prv´e f´ tripartitn´ı. Clovˇ azi sv´eho ˇzivota (v dobˇe ml´ ad´ı) postupnˇe pˇripravuje na sv´e budouc´ı ekonomick´e aktivity, v druh´e f´azi je souˇca´st´ı tzv. ekonomicky ˇcinn´eho obyvatelstva ˇ (ECO), v tˇret´ı f´azi odch´ az´ı do d˚ uchodu a je vyˇclenˇen z aktivn´ı ekonomick´e ˇcinnosti. Oba dip´ oly spoleˇcnosti nelze ponechat bez prostˇredk˚ u, proto doch´ az´ı k proces˚ um pˇrerozdˇelov´ an´ı. Souˇcasnˇe jsou obyvatelstvu odeb´ır´any prostˇrednictv´ım dan´ı urˇcit´e finanˇcn´ı prostˇredky do veˇrejn´ ych financ´ı. Ve ˇctvrt´e f´azi t´ım vznik´a nutnost v´ ymˇ eny (spr´avnˇeji smˇ eny) penˇez za v´ yrobky a sluˇzby. Jiˇz v poˇc´atc´ıch vzniku dˇelby pr´ ace, tak vznikla nutnost vymˇen ˇ ovat (a pozdˇeji prod´avat a nakupovat) v´ yrobky za jin´e. Vznikal mechanismus v´ ymˇ eny zboˇ z´ı, u a nutnost jejich opˇetovn´e v´ yroby. vznikal trh. Posledn´ı f´az´ı je uˇzit´ı (spotˇreba) produkt˚ Tyto hospod´ aˇrsk´e f´ aze na sebe navazuj´ı a jsou soubˇeˇzn´e. Vˇzdy je urˇcit´ a ˇca´st lid´ı ve v´ yrobˇe, ˇc´ast lid´ı pr´ avˇe nakupuje, ˇc´ ast lid´ı pr´avˇe konzumuje atd. Shrnut´ı:
Hospod´aˇrsk´e f´aze jsou stˇr´ıd´an´ım v´ yroby, rozdˇelov´an´ı a pˇrerozdˇelov´an´ı, smˇeny a uˇzit´ı. Prob´ıhaj´ı ve spoleˇcnosti soubˇeˇznˇe, neust´ale se stˇr´ıdaj´ı a jsou trval´ ym jevy. V´ yrobn´ı proces m´ a tˇri formy, pracovn´ı, pˇr´ırodn´ı, technologick´ y. ˇ ast v´ C´ yrobk˚ u je urˇcena pro dalˇs´ı v´ yrobu, spotˇrebn´ı zboˇz´ı pˇredstavuje fin´aln´ı produkci. D˚ usledkem dˇelby pr´ ace je nutnost smˇeny. Trh pˇredstavuje mechanismus smˇeny hodnot.
D
R
• • • • • •
1.7
Z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky a ekonomick´ e syst´ emy
Kaˇzd´a spoleˇcnost mus´ı vytvoˇrit sv˚ uj ˇra´d, spoleˇcensk´ y mechanismus, pro jeho bˇeˇzn´e fungov´ an´ı Ekonomick´e mus´ı ˇcetn´ ymi opatˇren´ımi regulovat vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı vztahy dan´e spoleˇcnosti. To se dˇeje mnoha ot´azky zp˚ usoby. Jedn´ım z nich je urˇcit´ y ekonomick´ y poˇra´dek upravuj´ıc´ı vztahy mezi ekonomick´ ymi subjekty. Ekonomick´ y syst´ em, kter´ y je v dan´ e spoleˇ cnosti (st´ atˇ e) zaveden je v´ ysledkem odpovˇ edi na tzv. z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky. Kaˇzd´a spoleˇcnost mus´ı ˇreˇsit tyto z´ akladn´ı ekonomick´e probl´emy: a) co vyr´ abˇ et (co dˇelat), tj. jak´e v´ yrobky, kter´e sluˇzby, v jak´em mnoˇzstv´ı. Kaˇzd´a spoleˇcnost m´ a pouze omezen´e zdroje. Ty m˚ uˇze vyuˇz´ıvat, ale tak´e nemus´ı. Pokud tak ˇcin´ı, obvykle je niˇc´ı nebo vyˇcerp´av´a.
14
1.7 Z´akladn´ı ekonomick´e ot´azky a ekonomick´e syst´emy Pˇ r´ıklad: ˇ omezeny cca jeˇstˇe pro jednu generaci, celkov´a naleziˇstˇe Z´asoby ˇcern´eho uhl´ı jsou v CR ropy u Hodon´ına tvoˇr´ı asi 1 % celkov´e potˇreby. Ot´azka tedy zn´ı, co bude spoleˇcnost z omezen´ ych zdroj˚ u pouˇz´ıvat, co z nich bude vyr´ abˇet, aby efektivnˇe zajistila uspokojen´ı potˇreb obyvatel. b) jak vyr´ abˇ et, tj. jakou technologi´ı, jak´ ym zp˚ usobem, kter´e zdroje ˇcerpat a kter´e dov´ aˇzet, v jak´e m´ıˇre. Jak tyto zdroje kombinovat z hlediska dneˇsn´ıch, ale i budouc´ıch potˇreb. c) pro koho, tj. kdo bude spotˇrebitelem, jak rozdˇelit vyroben´e statky mezi lidi ke spotˇrebˇe, na kter´e trhy jsou v´ yrobky urˇceny, komu jsou potˇrebn´e, kdo to vyˇzaduje.
T
Bylo by m´alo efektivn´ı vyr´ abˇet z omezen´ ych zdroj˚ u tak, aby vyroben´e zboˇz´ı nemˇelo odbyt, aby z˚ ust´ avalo leˇzet k nepotˇrebˇe. T´ım by se pouze bez uˇzitku niˇcily omezen´e zdroje. Proto v´ yroba mus´ı m´ıt konkr´etn´ı c´ıl, urˇcit´e, pˇredem vytypovan´e odbytiˇstˇe, pˇredem zn´am´e skupiny obyvatelstva, kter´e tento druh a pr´ avˇe v takov´em mnoˇzstv´ı potˇrebuj´ı.
ri z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky odpov´ıdaj´ı a ˇ reˇ s´ı je ˇ ctyˇ ri ekonoEkonomick´e Na tyto tˇ syst´emy mick´ e syst´ emy, tzn. ˇctyˇri r˚ uzn´e organizace ekonomiky, organizace lid´ı ve v´ yrobn´ım,
AF
ale i spoleˇcensk´em syst´emu, a to:
1. Zvykov´ y syst´ em Zvyky, tradice, obyˇcej – jsou faktory, kter´e ˇr´ıd´ı naˇse ekonomick´e rozhodov´an´ı a kon´an´ı. Tento syst´em se projevuje mnohdy i pˇri ˇr´ızen´ı cel´e spoleˇcnosti i jej´ı ekonomiky. I kdyˇz je to syst´em charakteristick´ y pˇredevˇs´ım pro d´avnou historii lidstva, nˇekter´e formy pˇreˇz´ıvaj´ı dodnes, v´ yraznˇeji v rozvojov´ ych zem´ıch. Ale dodrˇzov´an´ı r˚ uzn´ ych zvyk˚ u a tradic patˇr´ı ke kaˇzd´e spoleˇcnosti a v urˇcit´ ych momentech, obdob´ıch silnˇe ovlivˇ nuj´ı ekonomick´ y i spoleˇcensk´ y ˇzivot, ekonomika s nimi mus´ı poˇc´ıtat. Pˇ r´ıklad:
D
R
ˇ na Stˇ ˇ edr´ Na V´anoce se v CR y den pod´avaj´ı kapˇri, respektive ryby. Podle statistiky tak ˇcin´ı 75 % obyvatelstva. Tento zvyk je pomˇernˇe nov´ y. V ekonomice to ale znamen´a, ˇze s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym pˇredstihem mus´ı b´ yt kapˇri vyloveni, distribuov´ani a v urˇcit´em ˇcase a m´ıstˇe prod´ av´ ani obyvatelstvu v odpov´ıdaj´ıc´ım mnoˇzstv´ı. 2. Syst´ em centr´ aln´ı moci (neboli pˇr´ıkazov´ y syst´em) Je spjat´ y s tot´aln´ı hospod´aˇrskou funkc´ı st´atu, kter´ y prostˇrednictv´ım st´atn´ıch instituc´ı rozhoduje o vˇsech hospod´ aˇrsk´ ych ot´ azk´ach a prostˇrednictv´ım pˇr´ıkaz˚ u ˇr´ıd´ı ekonomick´ y ˇzivot dan´e spoleˇcnosti. Vzhledem k tomu, ˇze ve 20. stolet´ı, je tento syst´em spjat s v´ ysadn´ı funkc´ı pl´anu, je tento syst´em v ekonomii oznaˇcov´an jako CPE – centr´ alnˇe pl´anovan´ a ekonomika. Z´akladem tohoto mechanismu je obvykle tzv. spoleˇcensk´e vlastnictv´ı v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u, tzn. urˇcit´a forma zest´atnˇen´ı majetku. Ekonomick´e centrum (vl´adn´ı moc) ˇr´ıd´ı ekonomick´e subjekty prostˇrednictv´ım vˇsech prostˇredk˚ u z´akonod´ arn´e i v´ ykonn´e moci. 3. Trˇ zn´ı syst´ em Hlavn´ım prostˇredkem ˇr´ızen´ı ekonomiky dan´e zemˇe, regul´atorem chov´an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u a celospoleˇcensk´ ym koordin´atorem ekonomick´eho pohybu je trˇ zn´ı mechanismus. Ten ˇr´ıd´ı v´ yvoj ekonomiky automaticky prostˇrednictv´ım nab´ıdky a popt´avky po urˇcit´em zboˇz´ı, v´ yvojem cen, dosahov´an´ım zisk˚ u ˇci z´anikem neefektivn´ıch v´ yrob. Trˇzn´ı mechanismus p˚ usob´ı dobˇre v podm´ınk´ach tzv. dokonal´ e konkurence, tj. v takov´em trhu, kde ˇz´ adn´ y v´ yrobce ani spotˇrebitel nen´ı tak siln´ y, aby s´am ovlivnil trˇzn´ı cenu.
Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomick´e pojmy
15
Protoˇze tomu tak ve skuteˇcnosti ˇcasto nen´ı, konkurence je nedokonal´ a, nˇekter´e firmy maj´ı dominuj´ıc´ı, tzv. monopoln´ı postaven´ı nebo se projevuj´ı jin´e vztahy naruˇsuj´ıc´ı trˇzn´ı mechanismus, zasahuje do trˇzn´ıho prostˇred´ı st´ at. V´ ysledkem je pak tzv. sm´ıˇsen´ y syst´em. Pˇ r´ıklad: ˇ e republice jsou napˇr´ıklad Cesk´ ˇ e Typick´ ymi pˇredstaviteli takov´ ychto organizac´ı v Cesk´ ˇ ˇ dr´ ahy nebo CEZ. Zapiˇste si na do voln´eho ˇra´dku v´ aˇs pˇr´ıklad monopoln´ı firmy v CR. V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
AF
T
. .................................................................................. 4. Sm´ıˇ sen´ y syst´ em Je trˇzn´ı syst´em, v nˇemˇz m´a v´ yznamnou, nikoli vˇsak dominuj´ıc´ı roli st´at, tj. jeho instituce. St´ at vystupuje jako d˚ uleˇzit´ y trˇzn´ı subjekt i jako koordin´ator ekonomick´eho v´ yvoje zemˇe, vytv´aˇr´ı ekonomickou legislativu, kter´a ovlivˇ nuje ekonomick´e prostˇred´ı, v nˇemˇz se vˇsechny subjekty pohybuj´ı. St´at eliminuje negativn´ı u ´ˇcinky trˇzn´ıho mechanismu, zm´ırˇ nuje jeho nedokonalosti pˇredevˇs´ım pˇrerozdˇelovac´ı funkc´ı st´atn´ıho rozpoˇctu. Sm´ıˇsen´ y syst´em je definov´ an jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em, v nˇemˇz m´ a dominantn´ı postaven´ı trˇzn´ı mechanismus, koriguj´ıc´ı funkci st´ at pˇri pˇretrv´av´ an´ı urˇcit´ ych n´ arodn´ıch zvyk˚ u. Tento syst´em, kter´ y naz´ yv´ame tak´e soukromokapitalistickou hospod´aˇrskou soustavou, je charakteristick´ ym syst´emem pro souˇcasn´e vyspˇel´e st´aty svˇeta. Shrnut´ı:
R
• Z mnoˇzstv´ı ekonomick´ ych ot´azek jsou rozhoduj´ıc´ı tzv. tˇri z´ akladn´ı, tj. co vyr´abˇet, jak a pro koho. • Odpovˇedi na tyto ot´ azky ˇreˇs´ı ekonomick´e syst´emy. • V cel´e historii lidstva jsou zn´am´e pouze ˇctyˇri ekonomick´e syst´emy: zvykov´ y, pˇr´ıkazov´ y, trˇzn´ı a sm´ıˇsen´ y (kter´ y je jejich kombinac´ı). • Modern´ı ekonomicky vyspˇel´e st´aty maj´ı sm´ıˇsenou ekonomiku. Kontroln´ı ot´ azky:
ˇ ım se zab´ C´ yv´ a ekonomie? Kdy vznikla? Jak´ a je to vˇeda? Jak se dˇel´ı? Jak´ ymi ekonomick´ ymi subjekty se zab´ yv´a? Jak se liˇs´ı natur´ aln´ı hospod´aˇrstv´ı od trˇzn´ıho? Jak se dˇel´ı potˇreby? Na z´ akladˇe ˇceho se potˇreby mˇen´ı? Jak se dˇel´ı statky? Co jsou to vz´ acn´e a voln´e statky? Jak definujeme hospod´ aˇrskou ˇcinnost? Co je to zboˇz´ı, definice zboˇz´ı? Jak´ a je charakteristika 2 str´anek zboˇz´ı? Co jsou to pen´ıze?
D
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
16
1.7 Z´akladn´ı ekonomick´e ot´azky a ekonomick´e syst´emy
15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.
Jak´e zn´ ate historick´e druhy penˇez? Jak´e jsou funkce penˇez? Jak´e zn´ ate konvertabiln´ı pen´ıze? Co je to hotovostn´ı a bezhotovostn´ı platebn´ı styk? Co jsou to skoropen´ıze? Jak´e jsou tˇri z´ akladn´ı ekonomick´e ot´azky? Jak´e ekonomick´e syst´emy zn´ ate?
Pr˚ uvodce studiem:
T
Prvn´ı lekce V´ as uv´ad´ı do problematiky ekonomie, pˇrin´aˇs´ı z´akladn´ı pojmy, ˇclen´ı ekonomii na z´ akladn´ı skupiny a pˇrin´ aˇs´ı struˇcn´ y historick´ y n´ astin v´ yvoje ekonomie k dneˇsn´ımu pojet´ı. Tyto z´akladn´ı pojmy jsou d˚ uleˇzit´e pro pochopen´ı dalˇs´ıch souvislost´ı, prostudujte si tuto lekci pozornˇe. Po lehk´em ovˇeˇren´ı Vaˇsich z´ akladn´ıch znalost´ı n´ asledn´ ym autotestem pˇrejdˇete na dalˇs´ı lekci.
AF
Autotest:
1. Pˇredpokladem zboˇznˇe penˇeˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı je: (a) existence dˇelby pr´ ace (b) r˚ uzn´e formy penˇez (c) v´ yroba v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u
2. Pojem voln´ y statek“ pˇredstavuje: ” (a) zboˇz´ı, kter´e je nab´ızeno na tzv. voln´em trhu (b) zboˇz´ı, kter´e je nab´ızeno na trhu pˇrebytk˚ u (c) hodnoty, kter´e jsou zdarma
R
3. Z´akladn´ı ekonomick´e ot´ azky jsou:
(a) kdo m´ a vyr´ abˇet, s k´ ym m´ a vyr´abˇet, kam prod´avat (b) co vyr´ abˇet, jak a pro koho (c) kde vyr´ abˇet, proˇc vyr´ abˇet, s k´ ym prod´avat
4. Komoditn´ı pen´ıze jsou:
D
(a) vˇeci (b) mince (c) pap´ırov´e bankovky
5. Hospod´ aˇrsk´e f´ aze neobsahuj´ı pojem: (a) v´ yroby (b) smˇena (c) obnova
Kapitola 2
Popis lekce:
T
Trˇ zn´ı mechanismus
Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu ˇ Clenˇen´ı trhu Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb Popt´ avka Faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´avku Pruˇznost popt´ avky
R
2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3
AF
Tato lekce objasˇ nuje z´akladn´ı kategorie trˇzn´ıho mechanismu, tj. hlavn´ıho mechanismu fungov´ an´ı trˇzn´ı ekonomiky. Je provedeno ˇclenˇen´ı trh˚ u dle nˇekolika hledisek, pozornost je vˇenov´ ana jedn´e z hlavn´ıch sil trˇzn´ıho mechanismu, tj. popt´avce. Je vysvˇetlen pr˚ ubˇeh agreg´atn´ı popt´avky a faktory, kter´e ji ovlivˇ nuj´ı. Popt´avka m´ a r˚ uznou elasticitu, je d˚ usledkem rozhodov´an´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, sekund´arnˇe vˇsak ovlivˇ nuje i nab´ıdku. Lekce m´ a n´asleduj´ıc´ı strukturu:
Anal´ yzy popt´ avky maj´ı rozhoduj´ıc´ı roli pˇri zkoum´an´ı trˇzn´ıho mechanismu. Jsou prim´arn´ım faktorem, kter´ y uv´ ad´ı trˇzn´ı mechanismus do pohybu. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
Agreg´atn´ı trh, trˇzn´ı s´ıly, nab´ıdka, popt´avka, cena, cenov´a pruˇznost, d˚ uchodov´ y efekt, substituˇcn´ı efekt, substituty, komplementy, modifikace popt´avky. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat r˚ uzn´e ˇclenˇen´ı trh˚ u dle moˇzn´ ych hledisek, • popsat a vysvˇetlit funkci agreg´atn´ı popt´avky jako z´ akladn´ı souˇca´sti fungov´an´ı trˇzn´ıho mechanismu, • jmenovat a vysvˇetlit nˇekolik faktor˚ u, kter´e ovlivˇ nuj´ı popt´avkovou kˇrivku, • vysvˇetlit pojem cenov´e pruˇznosti popt´avky a uv´est, k ˇcemu a proˇc se sleduje.
17
18
2.1 Z´akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu
2.1
Z´ akladn´ı prvky trˇ zn´ıho mechanismu
Pˇri posuzov´ an´ı kaˇzdodenn´ı ekonomick´e reality si m˚ uˇze kaˇzd´ y pokl´ adat celou ˇradu ot´azek typu: • • • • • •
T
jak to, ˇze zase podraˇzilo to ˇci ono zboˇz´ı (coˇz je moˇzn´a v˚ ubec nejˇcastˇejˇs´ı ot´azka), jak to, ˇze m´ am tak malou v´ yplatu (druh´a, moˇzn´a prvn´ı nejˇcastˇejˇs´ı ot´azka), kde na to br´ at (kde z´ıskat pen´ıze, jak se dostat k penˇez˚ um), proˇc je k dost´ an´ı pr´ avˇe toto zboˇz´ı a ne jin´e, kdo rozhoduje, ˇze jedno zboˇz´ı koup´ıme vˇsude a nˇekter´e jen v dan´em m´ıstˇe, co zp˚ usobuje, ˇze je obˇcas pˇrebytek nˇejak´eho zboˇz´ı a na druh´e stranˇe nedostatek jin´eho zboˇz´ı, • jak to, ˇze toto zboˇz´ı stoj´ı pr´ avˇe 500 Kˇc a nikoliv 1000 nebo 10 Kˇc, • zak´ azal nˇekdo v´ yrobu ˇcernob´ıl´ ych televizor˚ u a proˇc, • proˇc m˚ uˇzeme nˇekde nakupovat benz´ın o 50 hal´eˇr˚ u lacinˇeji a zrovna tam, kde to m´am nejbl´ıˇze je v˚ ubec nejdraˇzˇs´ı atd.
Z´ akladn´ı prvky
AF
Pˇri podrobnˇejˇs´ım studiu zjist´ıme, ˇze vˇsechny tyto ot´ azky jsou spjaty s fungov´ an´ım trˇzn´ıho mechanismu, kter´ y je uv´ adˇen do pohybu sv´ ymi z´akladn´ımi prvky. Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu tvoˇr´ı:
• agreg´ atn´ı (celkov´ a) popt´ avka (P) anglicky demand (D) • agreg´ atn´ı nab´ıdka (N) supply (S) • cena (C) price (P)
Budeme-li vˇsichni touˇzit po koupi nov´eho automobilu a budeme-li cht´ıt obˇetovat sv´e pen´ıze na jeho koupi, budeme-li se popt´ avat a sh´anˇet se po dan´em typu, tzn. projev´ı-li se zv´ yˇsen´ a popt´avka, vyvol´a to v pˇrimˇeˇren´em ˇcase zv´ yˇsen´ı v´ yroby, nebo importu) dan´eho vozu a n´aslednˇe pak zv´ yˇsenou nab´ıdku tohoto zboˇz´ı.
R
Koordin´ atorem t´eto vz´ ajemn´e informace mezi popt´ avaj´ıc´ımi se z´ ajemci a pozdˇeji nab´ızej´ıc´ımi v´yrobci ˇci prodejci je cena.
Jej´ı v´ yˇse ukazuje ochotu do jak´e v´ yˇse jsou kupuj´ıc´ı pˇrin´est tuto obˇet’ a vzd´at se ˇca´sti sv´ ych u ´ spor ˇci zadluˇzit se, a na druh´e stranˇe i ochotu podnikatel˚ u, za jakou cenu jsou schopni pokr´ yt sv´e v´ yrobn´ı a ostatn´ı n´aklady a za jak´ y zisk (profit) jsou pˇripraveni nab´ıdnout tento v´ yrobek.
D
Velk´e mnoˇzstv´ı zam´ yˇslen´ ych nebo zvyˇsuj´ıc´ıch se koup´ı zboˇz´ı zp˚ usob´ı, ˇze se pravdˇepodobnˇe zv´ yˇs´ı jejich v´ yroba. Podnikatel dosahuje prostˇrednictv´ım dan´eho mnoˇzstv´ı a ceny zvyˇsuj´ıc´ı se zisk a je tud´ıˇz motivov´ an ke zvyˇsuj´ıc´ı se nab´ıdce.
Pohyb obou sil
Naopak nez´ajem o urˇcit´e v´ yrobky zp˚ usob´ı nutnost sn´ıˇzen´ı ceny (aby se prodejce zbavil tohoto zboˇz´ı), to n´aslednˇe zp˚ usob´ı sn´ıˇzen´ı v´ yroby, popˇr. jej´ı u ´pln´e zastaven´ı. Sn´ıˇzen´a cena pˇrimˇeje ˇc´ ast spotˇrebitel˚ u ke koupi dan´e vˇeci. Obˇe s´ıly nab´ıdka i popt´ avka jsou prostˇrednictv´ım ceny neust´ ale v pohybu. Zv´ yˇsen´ a popt´ avka umoˇzn´ı zv´ yˇsit ceny, na trhu se objev´ı vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u aˇz do okamˇziku nasycen´ı (saturace) trhu. Pohyb tˇechto sil, jejich vz´ ajemn´e stˇret´ av´an´ı se, pohyb cen, to vˇse uv´ad´ı do pohybu trˇzn´ı mechanismus, kter´ y takto automaticky, bez extern´ıho z´ asahu, na z´akladˇe mnohdy
Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus
19
neuvˇedomˇel´e koordinace z´ ajm˚ u lid´ı, firem a st´ atu, zp˚ usobuje fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu a jeho alokaˇ cn´ı (rozdˇelovac´ı) funkci pˇri vyuˇz´ıv´an´ı ekonomick´ ych zdroj˚ u. Tato alokaˇcn´ı funkce zp˚ usob´ı, ˇze zastaral´e v´ yrobky, neˇz´adan´e v´ yrobky, jsou postupnˇe zastaveny a naopak, ˇze se rozb´ıh´ a v´ yroba toho zboˇz´ı, kter´e je na trhu ˇz´adan´e. Prostˇrednictv´ım tohoto mechanismu jsou tedy uspokojov´any lidsk´e potˇreby pr´avˇe tˇemi v´ yrobky a sluˇzbami, kter´e popt´avaj´ıc´ı sv´ ym z´ ajmem oznaˇc´ı. V d˚ usledku jejich z´ajmu jsou vyuˇz´ıv´ any vz´ acn´e statky tam, kde jsou zapotˇreb´ı. Adam Smith, v´ yznamn´ y pˇredstavitel klasick´e politick´e ekonomie 18. stolet´ı, oznaˇcil tento V´yznamn´a mechanismus jako neviditelnou ruku trhu“, kter´a zp˚ usobuje, ˇze prosazov´ an´ım z´ajm˚ u vˇeta ” jednotlivce se ˇcasto prosazuje z´ ajem cel´e spoleˇcnosti. Definice
T
Trh je princip.
Je to mechanismus, jehoˇz prostˇrednictv´ım doch´az´ı k v´ ymˇenˇe ˇcinnost´ı a v´ ysledk˚ u tˇechto ˇcinnost´ı nebo hodnot mezi nˇekolika ekonomick´ ymi subjekty.
AF
Trh je z´akladn´ı prvek trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, je to mechanismus, kter´ y je schopen za urˇcit´ ych podm´ınek koordinovat ˇci pˇr´ımo ˇr´ıdit sloˇzit´e ekonomick´e procesy a vztahy cel´e ˇrady ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. souˇc´ ast´ı trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Existence samotn´ ych trh˚ u, tj. m´ıst, na nichˇz doch´az´ı k realizaci trˇzn´ıho principu, vˇsak sama o sobˇe nemus´ı jeˇstˇe znamenat existenci trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jako celku, pokud nen´ı trˇzn´ı princip uplatnˇen v cel´e sv´e ˇs´ıˇri, ve vˇsech oblastech, u vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, pokud nen´ı ˇr´ıd´ıc´ım principem cel´eho n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı.
2.2
ˇ Clenˇ en´ı trhu
R
ˇ en´ı I v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe pouˇz´ıv´ame ˇcasto v´ yrazu trh vˇetˇsinou ve smyslu na trhu bylo-nebylo- Clenˇ ” bude“. Vˇetˇsinou m´ame na mysli konkr´etn´ı trˇziˇstˇe. Pojem trh vˇsak m˚ uˇzeme tˇr´ıdit podle trhu ˇ nˇekolika hledisek. Casto dˇel´ıme trhy dle u ´zemn´ıho hlediska. Pak rozezn´av´ame:
D
• trh m´ıstn´ı (region´ aln´ı): trh m´ıstn´ıch specialit, • trh n´ arodn´ı: trh urˇcit´eho st´ atu, pro nˇejˇz jsou charakteristick´e urˇcit´e produkty dan´e zvyky, polohou st´ atu, specifick´ ymi plodinami atd., (napˇr. pizza, italsk´e n´ arodn´ı j´ıdlo), • trh evropsk´ y, trh asijsk´ y apod., • trh svˇetov´ y: hovoˇr´ıme o v´ yvoji cen urˇcit´ ych komodit na svˇetov´em trhu (napˇr. v´ yvoj cen ropy).
Z hlediska druhu a objemu mnoˇzstv´ı dˇel´ıme trhy na: • trhy d´ılˇc´ı: jedn´ a se o trh jedin´eho druhu zboˇz´ı (napˇr. trh automobil˚ u) a • trh agreg´ atn´ı (veˇsker´e produkce sluˇzeb).
Pro n´ as je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı trh˚ u z hlediska pˇredmˇet˚ u smˇeny, ˇcili co je na dan´ ych trz´ıch nab´ızeno a ˇz´ ad´ ano. Z tohoto z´ akladn´ıho hlediska dˇel´ıme trhy na: a) Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb (trh produkt˚ u). Tento trh je z´akladn´ı, prim´arn´ı, z nˇeho se druhotnˇe odv´ıjej´ı procesy na vˇsech trz´ıch ostatn´ıch. b) Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ y se d´ale dˇel´ı na:
ˇ en´ı trhu 2.2 Clenˇ
20
• trh pr´ ace (nab´ıdka a popt´ avka po pracovn´ı s´ıle), • trh p˚ udy (m´ a specifick´ y charakter, nebot’ p˚ uda je omezen´ y prvek), • trh vˇecn´eho kapit´ alu (tj. v´ ysledky v´ yrobn´ı potˇreby jako napˇr. stroje, stavby atd. V´ yvoj na trz´ıch vˇecn´eho kapit´ alu druhotnˇe odpov´ıd´a na stav a v´ yvoj trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb). c) Trh finanˇcn´ı, kter´ y rovnˇeˇz dˇel´ıme na: • trh penˇez, • trh finanˇcn´ıho kapit´ alu.
AF
´ Ukol k textu ˇ c. 2.1:
T
Dˇelen´ı finanˇcn´ıho trhu je sp´ıˇse umˇel´e, na trhu penˇez prob´ıhaj´ı kr´atkodob´e procesy, trh finanˇcn´ıho kapit´alu odr´aˇz´ı v´ yvoj dlouhodob´ ych finanˇcn´ıch investic. Tyto trhy jsou v´ıcem´enˇe odliˇseny ˇcasovou hranic´ı, kterou tvoˇr´ı jeden rok. Tedy finanˇcn´ı prostˇredky, kter´e jsou pˇredmˇetem nab´ıdky a popt´avky a jsou disponibiln´ı ve lh˚ utˇe do jednoho roku jsou ot´azkou penˇeˇzn´ıho trhu, finanˇcn´ı investice, kter´e jsou disponibiln´ı za v´ıce neˇz jeden rok jsou pˇredmˇetem nab´ıdky a popt´avky na trz´ıch finanˇcn´ıho kapit´alu (napˇr´ıklad st´atn´ı povodˇ nov´e“ ” dluhopisy, kter´e jsou splatn´e za 5 rok˚ u od n´ akupu). Ostatn´ı typy trh˚ u jsou odliˇsn´e v´ yraznˇe specifick´ ym druhem nab´ıdky a popt´ avky.
Pokuste se vyjmenovat jak´e dalˇs´ı typy trh˚ u zn´ ate i podle jin´ ych hledisek. Tato oznaˇcen´ı jsou ˇcasto uv´adˇena v denn´ım tisku. Pokud nev´ıte, pod´ıvejte se do kl´ıˇce a zapiˇste si do n´asleduj´ıc´ıch ˇr´adek u ´ daje z kl´ıˇce. Napov´ıme V´am typem trhu, kter´ y jsem jiˇz pouˇzil pˇri v´ ykladu v dosavadn´ım textu. Doplˇ nte dalˇs´ı 4 moˇznosti. agreg´atn´ı trh – trh veˇsker´eho zboˇz´ı
. ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................
R
. ........................................................................................
D
Trh s v´ yjimkou n´am zn´am´eho trˇziˇstˇe nem´a sv´e stabiln´ı, pevn´e m´ısto, kter´e bychom mohli ˇ oznaˇcit slovy pouze tady prob´ıh´a trh“. Rekli jsme si, ˇze trh je vztah, princip, je to zp˚ usob ” chov´an´ı, kter´ y je realizovateln´ y prakticky bez z´avislosti na konkr´etn´ım m´ıstˇe. Proto souˇca´st´ı trˇzn´ıho mechanismu jsou i napˇr´ıklad inzerty, kontraktaˇcn´ı (objedn´ avkov´ a) jedn´ an´ı, n´akupy pomoc´ı z´ asilkov´e sluˇzby, jedn´an´ı na veletrz´ıch atd., a samozˇrejmˇe pˇr´ım´e n´ akupy a nab´ıdky v prodejn´ ach, st´anc´ıch, velkoobchodech atd. Pˇri vˇsech tˇechto ˇcinnostech se uv´adˇej´ı do pohybu trˇzn´ı s´ıly zvan´e nab´ıdka a popt´avka. Shrnut´ı:
• Trˇzn´ı mechanismus je zaloˇzen na existenci tˇr´ı z´akladn´ıch prvk˚ u popt´avky, nab´ıdky a ceny. • Trˇzn´ı s´ıly, to jest popt´ avka a nab´ıdka jsou prostˇrednictv´ım ceny v pohybu. • Trh je princip, mechanismus ˇr´ızen´ı. • Trhy m˚ uˇzeme dˇelit podle nˇekolika hledisek. • Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je dˇelen´ı z hlediska pˇredmˇetu smˇeny. • Z tohoto hlediska rozezn´ av´ ame trh produkt˚ u, v´ yrobn´ıch faktor˚ u a trh finanˇcn´ı.
Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus
2.3
21
Trh v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb
2.3.1
Popt´ avka
Naˇse potˇreby, jakoˇz i potˇreby vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, jsou uspokojov´ any Popt´avka prostˇrednictv´ım statk˚ u. Tyto statky vlastn´ı jin´ y ekonomick´ y subjekt. Vˇedom´ı nedostatku n´as vede k ekonomick´e aktivitˇe, jej´ımˇz c´ılem je vznikl´e potˇreby uspokojit. Protoˇze jsou pro n´ as potˇrebn´e statky ve vlastnictv´ı jin´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u, je nutn´e a moˇzn´e tyto statky z´ıskat pouze smˇenou, v´ ymˇenou hodnot. Je tedy ve zboˇznˇe-penˇeˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı tyto pro n´ as potˇrebn´e statky ˇcili zboˇz´ı moˇzn´e koupit za protihodnotu, tj. za pen´ıze.
T
T´ım, ˇze se popt´ av´ame a n´aslednˇe pak kupujeme urˇcit´e zboˇz´ı, jsme souˇc´ast´ı trˇzn´ı s´ıly naz´ yvan´e popt´avka. V souˇcasnosti nen´ı jiˇz tato s´ıla tvoˇrena doslova popt´av´an´ım se“ po ” dan´em typu zboˇz´ı, tak jako tomu bylo skuteˇcnˇe v minulosti, kdy z´akazn´ıci v kr´amc´ıch a mal´ ych obchodech komunikovali s obchodn´ıkem a skuteˇcnˇe se dotazovali, zda to ˇci ono zboˇz´ı je k dost´ an´ı. Dnes je tato trˇzn´ı s´ıla tvoˇrena sp´ıˇse nepˇr´ımo, prost´ ym odbˇerem dan´eho zboˇz´ı, tedy v´ yˇs´ı n´ akup˚ u dan´eho zboˇz´ı za urˇcitou ˇcasovou jednotku.
AF
Existuje nepˇr´ım´ au ´mˇernost mezi mnoˇzstv´ım zboˇz´ı, kter´e lid´e ˇci obecnˇe vˇsechny ekonomick´e subjekty nakupuj´ı a cenou obˇeti, kterou za nˇe mus´ı platit. Pˇri vysok´ ych cen´ach se nakupuje m´enˇe zboˇz´ı, pˇri niˇzˇs´ıch cen´ ach v´ıce.
Definice
Popt´ avka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, kter´e jsou kupuj´ıc´ı za urˇcitou cenu ochotni koupit. Tato definice vyjadˇruje tzv. z´ akladn´ı z´akon popt´avky. Popt´ avka z´ avis´ı na ˇradˇe faktor˚ u, rozhoduj´ıc´ım je vˇsak cena. Popt´ avka po zboˇz´ı se dle uveden´eho z´akladn´ıho z´akona popt´avky mˇen´ı v opaˇcn´em smˇeru neˇz cena. Plat´ı, ˇze jestliˇze cena vzroste, popt´ avka klesne, kles´ a-li cena, st´av´ a se v´ yrobek pˇritaˇzlivˇejˇs´ım pro kupuj´ıc´ı, a to i pro ty, kteˇr´ı by si jej za p˚ uvodn´ı cenu v˚ ubec nekoupili, a novˇe i pro ty, kteˇr´ı by si jej koupili (respektive jiˇz jej kupovali, avˇsak nyn´ı si mohou za novou cenu dovolit kupovat tˇechto v´ yrobk˚ u v´ıce).
D
R
Moˇznost koupˇe tohoto v´ yrobku je totiˇz pomˇeˇrov´ ana v´ yˇs´ı penˇeˇzn´ıho zdroje, kter´ y m´a kupuj´ıc´ı na n´akup zboˇz´ı k dispozici. Obecnˇ e v ekonomii penˇ eˇ zn´ı zdroje naz´ yv´ ame yˇse naˇseho d˚ uchodu tedy urˇcuje moˇznost uspokojov´an´ı naˇsich potˇreb. d˚ uchodem“. V´ ” Budeme je moci uspokojovat pouze do t´e v´ yˇse, na n´ıˇz n´ am dostaˇcuje n´ aˇs d˚ uchod. Proto sledujeme ceny v´ yrobk˚ u a hodnot´ıme je pr´ avˇe z hlediska naˇseho d˚ uchodu. Je-li cena v´ yrobk˚ u pro n´ as pˇrimˇeˇren´a, jsme -li ochotni smˇenit jej za ˇc´ast naˇseho d˚ uchodu (popˇr´ıpadˇe cel´ y moˇzn´ y d˚ uchod), pak pˇristupujeme k transakci. T´ım, ˇze cena kles´a, st´ale v´ıce kupuj´ıc´ıch se dost´ av´a do relace se sv´ ymi pˇr´ıjmy, tedy d˚ uchody. A naopak, ˇc´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenci´aln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ac´ı z´ajem a koupˇe v´ yrobk˚ u kles´a. T´eto relaci ˇr´ık´ ame z´ akon Ekonomick´y z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky. Souhrn vˇsech zam´ yˇslen´ ych koup´ı je agreg´atn´ı (souhrnn´a) popt´avka. Popt´avka jedin´eho kupuj´ıc´ıho se naz´ yv´a individu´aln´ı popt´avka a popt´avka po jedin´em v´ yrobku se naz´ yv´a d´ılˇc´ı popt´avka. Zat´ımco individu´aln´ı i d´ılˇc´ı popt´avky budou m´ıt v z´avislosti na dan´em popt´ avaj´ıc´ım se a dan´em druhu zboˇz´ı specifick´ y charakter, agreg´ atn´ı popt´ avkov´a kˇrivka zohledˇ nuje oba faktory a bude tedy jakousi pr˚ umˇernou hodnotou mnoha popt´avaj´ıc´ıch se a mnoha druh˚ u zboˇz´ı. Jej´ı pr˚ ubˇeh bude tedy objektivn´ı.
Na z´akladˇe empirick´eho mˇeˇren´ı byla stanovena agreg´atn´ı popt´ avkov´ a kˇrivka. Tato kˇrivka je obecn´a, vyjadˇruje trend, nebot’ popt´avkovou kˇrivku kromˇe zm´ınˇen´e ceny ovlivˇ nuj´ı i jin´e faktory (proto urˇcit´a modifikace kˇrivky), nicm´enˇe cena je hlavn´ım, pˇrevaˇzuj´ıc´ım, smˇerodatn´ ym faktorem pro v´ yvoj popt´avkov´e kˇrivky. (Pozn´amka: matematicky je nepodstatn´e, na kterou osu vyn´aˇs´ıme promˇennou veliˇcinu. Nicm´enˇe v matematice se stalo zvykem zakreslovat veliˇciny tak, ˇze na ose x leˇz´ı nez´avisl´ a
22
2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb C C – cena P – popt´avka M – mnoˇzstv´ı P
M
T
Obr´ azek 2.1: Popt´ avkov´ a kˇrivka
promˇenn´ a, na ose y funkˇcn´ı promˇenn´a. V ekonomii se ujal zvyk opaˇcn´ y, v naˇsem pˇr´ıpadˇe se na osu y stabilnˇe zapisuje cena.)
AF
Z kˇrivky popt´ avky je patrn´ y z´akon o klesaj´ıc´ı popt´avce. Pˇri koupi se lid´e vˇetˇsinou ˇr´ıd´ı cenou. ˇ ık´ame, zase Lid´e moˇzn´a pˇr´ıliˇs nesleduj´ı ani tak v´ yˇsi ceny, ale urˇcitˇe registruj´ı jej´ı pohyb. R´ podraˇzil plyn, pivo st´alo 4 Kˇc a ted’ stoj´ı 8 Kˇc atd., registrujeme tedy vzestup ˇci sestup cen. Nem˚ uˇzeme tak ˇcinit samozˇrejmˇe u pˇr´ıliˇs ˇsirok´eho okruhu zboˇz´ı, jsme schopni zachytit pouze urˇcit´ y r´ amec v´ yrobk˚ u, kter´e n´as zaj´ımaj´ı, popˇr. kter´e se bezprostˇrednˇe dot´ ykaj´ı naˇseho ˇzivota, bˇeˇzn´eho uspokojov´an´ı naˇsich potˇreb. Budou-li napˇr. pomeranˇce st´ at 100 Kˇc za 1 kg, koup´ı je nepochybnˇe mnohem m´enˇe lid´ı, neˇz kdyby st´aly 10 Kˇc. Tento vztah mezi cenou a mnoˇzstv´ım zobrazuje uveden´a popt´avkov´a kˇrivka. Z n´ı vypl´ yv´a nepˇr´ımo u ´mˇern´ y vztah mezi cenou a mnoˇzstv´ım. D˚ uvody, proˇc plat´ı z´ akon klesaj´ıc´ı popt´avky s r˚ ustem ceny jsou dva:
D
R
uchody), pak je zˇrejm´e, ˇze pˇri klesaj´ıc´ı cenˇe a) Jestliˇze m´ame omezen´e, limitn´ı zdroje (d˚ m˚ uˇzeme koupit za stejn´e mnoˇzstv´ı penˇez v´ıce zboˇz´ı. A opaˇcnˇe plat´ı, ˇze vyˇsˇs´ı cena umoˇzn ˇ uje pouze niˇzˇs´ı n´akup dan´eho zboˇz´ı. Tomuto faktoru se ˇr´ık´a d˚ uchodov´y efekt popt´ avky. Tento d˚ uvod m´ a jeˇstˇe dalˇs´ı, jakoby druhotn´ y dopad. Je jasn´e, ˇze kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt m´a rozd´ılnou v´ yˇsi d˚ uchod˚ u. Znamen´a to, ˇze pˇri vyˇsˇs´ı cenˇe v´ yrobk˚ u pˇrestanou kupovat nebo omez´ı v´ yˇsi nakupovan´eho mnoˇzstv´ı lid´e s niˇzˇs´ımi d˚ uchody, naopak, pˇri sn´ıˇzen´ı ceny zaˇcnou pak stejn´ y v´ yrobek kupovat i lid´e z niˇzˇs´ıch pˇr´ıjmov´ ych skupin. Pokud nastane d˚ uchodov´ y efekt, jeho d˚ usledkem je bud’ vyˇsˇs´ı spotˇreba dan´eho druhu zboˇz´ı nebo se rozˇsiˇruje pouˇzit´ı dan´eho v´ yrobku i pro jin´e u ´ˇcely neˇz byla prvotn´ı potˇreba. Pˇ r´ıklad:
Pˇri sn´ıˇzen´ı ceny masa lid´e nejprve konzumuj´ı v´ıce masa, pot´e jej zaˇcnou zuˇzitkov´ avat i druhotnˇe (sekan´ a, masov´e pomaz´anky apod.). b) Pokud dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny, lid´e zmˇen´ı strukturu sv´ ych poˇzadavk˚ u, sn´ıˇz´ı spotˇrebu dan´eho produktu, zv´ yˇs´ı spotˇrebu jin´eho, podobn´eho druhu zboˇz´ı. Jin´ ym zp˚ usobem ˇreˇceno, lid´e nemaj´ı vˇsude ve vˇsem stejnou potˇrebu, jejich potˇreby se mˇen´ı, jedn´ım z faktor˚ u zmˇen spotˇreby jsou mˇen´ıc´ı se ceny. Konkuruj´ıc´ı v´ yrobky jsou ˇcasto zamˇeniteln´e, spotˇrebitel v d˚ usledku vyˇsˇs´ı ceny u sv´eho v´ yrobku pˇrejde na v´ yrobek n´ahradn´ı, tzv. substitut a vˇetˇsinou u nˇej jiˇz z˚ ustane, mnohdy i tehdy, pˇrestoˇze se napˇr. cena jeho p˚ uvodn´ıho v´ yrobku opˇet sn´ıˇz´ı. Tomuto faktoru se ˇr´ık´a substituˇcn´ı efekt. Pˇ r´ıklad: Zvedne-li se cena rekreaˇcn´ıho pobytu v Chorvatsku, pˇresune se z´ajem na levnˇejˇs´ı It´alii, zvedne-li se cena vstupenky do kina, lid´e poˇckaj´ı aˇz bude film v televizi.
Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus
23
Tvar agreg´atn´ı kˇrivky m˚ uˇze m´ıt r˚ uzn´e modifikace u d´ılˇc´ıch ˇci individu´aln´ıch popt´avkov´ ych kˇrivek a m˚ uˇze vyjadˇrovat jin´e faktory, pˇredevˇs´ım psychologick´e, kter´e se prom´ıtnou do tvaru kˇrivky ˇcistˇe p˚ usoben´ım ceny. Cena totiˇz nen´ı pouze ekonomickou kategori´ı. Cena m´ a i velmi siln´ y psychologick´ y a soci´aln´ı aspekt. Tento vliv se projevuje u urˇcit´eho druhu zboˇz´ı a reklama, jakoˇz i technika prodeje tˇechto aspekt˚ u velmi vyuˇz´ıv´ a. P˚ usoben´ı tˇechto vliv˚ u je pˇredmˇetem zkoum´ an´ı a praxe marketingu. Projevuj´ı-li se u tˇechto d´ılˇc´ıch ˇci individu´aln´ıch popt´ avkov´ ych kˇrivk´ ach tyto vlivy, pak maj´ı kˇrivky r˚ uzn´e mezn´ı polohy a odliˇsn´e sklony. Dva pohyby
U popt´ avkov´e kˇrivky lze rozeznat 2 z´ asadn´ı pohyby, a to pohyb po kˇ rivce a pohyb cel´ e kˇ rivky.
T
a) Pohyb po kˇ rivce m´ a ekonomick´ e d˚ uvody. Ty jsou dva, pohyb ceny (nahoru nebo dol˚ u) a zmˇena d˚ uchod˚ u (nahoru nebo dol˚ u). To souvis´ı s omezen´ ymi finanˇcn´ımi zdroji vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. Pokud se cena zv´ yˇs´ı, objem popt´ avky se sn´ıˇz´ı a naopak. Stejnˇe tak, pokud budeme m´ıt vyˇsˇs´ı finanˇcn´ı zdroje, budeme nakupovat v´ıce a naopak. Sn´ıˇzen´ı nebo zv´ yˇsen´ı d˚ uchod˚ u m´a stejn´ y efekt jako pohyb cen a zp˚ usobuje pohyb po kˇrivce. Graficky m˚ uˇzeme tyto pohyby vyj´adˇrit tˇemito grafy: C
AF
C
M
M
Obr´ azek 2.2: Pohyb po kˇrivce a pohyb kˇrivky
R
b) Pohyb kˇ rivky cel´ e je zp˚ usobov´ an mimoekonomick´ ymi d˚ uvody. V naˇsem obr´azky popt´avkov´a kˇrivka n´ahle cel´a poklesla. Takov´ato zmˇena cel´e agreg´atn´ı popt´avky m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena napˇr´ıklad zjiˇstˇen´ım a veˇrejn´ ym ozn´amen´ım, ˇze zboˇz´ı je zdravotnˇe z´ avadn´e.
Pˇ r´ıklad:
Informace o nemoci ˇs´ılen´ ych krav zp˚ usobila okamˇzit´ y pokles popt´avky po hovˇez´ım mase. Lid´e zaˇcali nakupovat dr˚ ubeˇz, vepˇrov´e ˇci ryby.
D
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad naopak moˇzn´eho okamˇzit´eho posunu cel´e kˇrivky smˇerem nahoru . ........................................................................................ ´ Ukol k textu ˇ c. 2.2:
Teoreticky bychom mohli dovodit, ˇze popt´avkov´a kˇrivka je pˇr´ımka. Matematicky vzato, je skuteˇcnost´ı, ˇze jestliˇze m´ame napˇr. 100 Kˇc a m˚ uˇzeme koupit 1 kg pomeranˇc˚ u, pak za nov´e situace, kdy pomeranˇce stoj´ı 10 Kˇc, m˚ uˇzeme koupit 10 kg. Spoj´ıme-li oba body, dostaneme pˇr´ımku. Ve skuteˇcnosti tomu tak u agreg´atn´ı popt´ avkov´e kˇrivky nen´ı. Popˇrem´ yˇslejte, proˇc doch´az´ı k urˇcit´emu zakˇriven´ı funkce, jak´e d˚ uvody se projevuj´ı v chov´an´ı spotˇrebitele, proˇc od jist´eho okamˇziku nast´ av´ a odchylka od matematick´eho pˇredpokladu. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................
24
2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb
2.3.2 Faktory
Faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´ avku
I kdyˇz pohyb ceny je urˇcuj´ıc´ım a z´akladn´ım faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım pr˚ ubˇeh popt´avkov´e kˇrivky, existuje jeˇstˇe nˇekolik dalˇs´ıch faktor˚ u, kter´e spolup˚ usob´ı (ne vˇzdy) na v´ yvoj popt´ avkov´e kˇrivky. Nˇekter´e z tˇechto faktor˚ u jsou u zcela specifick´ ych vrstev obyvatelstva mnohdy tak siln´e, ˇze se zd´a, jakoby na pohyb ceny jako z´akladn´ıho faktoru v˚ ubec nereaguj´ı. Vypad´a to, ˇze motivace ke koupi je tak siln´ a a tyto doprovodn´e faktory jsou tak mocn´e, ˇze popt´avkovou kˇrivku modifikuj´ı do pozmˇenˇen´e, nestandardn´ı podoby. Nˇekdy se tud´ıˇz zd´ a, jakoby cena nebyla t´ım hlavn´ım motivem k reakci spotˇrebitel˚ u. To se vˇsak samozˇrejmˇe t´ yk´a pouze urˇcit´e skupiny obyvatelstva a tak´e pouze vybran´e entity v´ yrobk˚ u. Ve skuteˇcnosti jednoznaˇcnˇe plat´ı, ˇze pˇri agreg´ atn´ı popt´ avce je cena z´akladn´ım faktorem.
T
Pˇ r´ıklad:
AF
Lid´e z´ avisl´ı na sv´em kaˇzdodenn´ım v´ yrobku, jako napˇr´ıklad pivaˇri, kuˇr´aci atd. budou p´ıt svou denn´ı normu piva, kouˇrit obl´ıbenou znaˇcku bez ohledu na vyˇsˇs´ı cenu. Pˇrestoˇze cena obou v´ yrobk˚ u permanentnˇe roste, poˇcet konzument˚ u ani poˇcet spotˇrebovan´ ych v´ yrobk˚ u nekles´a sp´ıˇse naopak. Nicm´enˇe v´ yjimky potvrzuj´ı pravidlo, v tomto pˇr´ıpadˇe se vˇsak jedn´a o standardn´ı jev, kter´ y je zaloˇzen pˇredevˇs´ım na jin´em hlavn´ım faktoru, a to na z´avislosti. Mezi ostatn´ı faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´ avku patˇr´ı:
D
R
1. Substituˇ cn´ı v´ yrobek nebo sluˇzba ˇcili produkt, kter´ y je schopen nahradit p˚ uvodn´ı. Ve vyspˇel´em hospod´aˇrstv´ı existuje vˇzdy ˇrada vz´ajemnˇe zamˇeniteln´ ych v´ yrobk˚ u, jimˇz lze uspokojit danou potˇrebu. Jednak existuj´ı t´emˇeˇr totoˇzn´e v´ yrobky od r˚ uzn´ ych firem nebo r˚ uzn´ ych znaˇcek (napˇr. prac´ı prostˇredky), jednak o v´ yrobky , kter´e se od sebe nepatrnˇe liˇs´ı, nicm´enˇe uspokojuj´ı stejnou potˇrebu (hlad: chl´eb, housky, souhrnnˇe peˇcivo). 2. Komplement´ arn´ı v´ yrobek je zboˇz´ı, kter´e tvoˇr´ı ned´ılnou souˇc´ast s v´ yrobkem z´akladn´ım, i kdyˇz nen´ı souˇc´ ast´ı pˇr´ım´eho n´akupu v´ yrobku z´akladn´ıho. U komplement˚ u naopak substituce neexistuje. Jde o tzv. doplˇ nkov´e zboˇz´ı, bez nˇehoˇz je vˇsak fungov´an´ı z´akladn´ıho v´ yrobku nemoˇzn´e, popˇr. zt´ıˇzeno. Pokud dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny jednoho z nich, vyvol´a to pokles popt´ avky nejen po tomto zboˇz´ı, ale i po zboˇz´ı s n´ım komplement´arn´ım. Moˇzn´a, ˇze bychom pro objasnˇen´ı mohli pouˇz´ıt poˇc´ıtaˇcov´eho oznaˇcen´ı z´akladn´ı konfigurace“ a periferie“. Mezi takov´eho v´ yrobky patˇr´ı napˇr. ” ” gramodesky-gramofon, CD a pˇrehr´avaˇce, benz´ın-auta. 3. Faktor zmˇ eny hladiny d˚ uchod˚ u, zp˚ usob´ı zv´ yˇsen´ı, popˇr. sn´ıˇzen´ı popt´avky smˇerem k jin´e cenov´e u ´ rovni. Je zˇrejm´e, ˇze pokud vyhrajeme Jackpot, uskuteˇcn´ıme n´akupy v jin´e cenov´e relaci neˇz dosud. 4. Faktor preferenc´ı, tradic, zvyk˚ u je faktor neobyˇcejnˇe siln´ y, viz zm´ınˇen´ y pˇr´ıpad z´avislosti na urˇcit´em druhu v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb. Tento faktor zp˚ usobuje urˇcitou modifikaci popt´avkov´e kˇrivky od standardn´ıho pr˚ ubˇehu. Je zˇrejm´e, ˇze spoustu n´akup˚ u ˇcin´ıme pr´avˇe v z´avislosti na tˇechto faktorech a cena nehraje pˇri m´ırn´em pohybu tak z´avaˇznou roli. Napˇr. na V´ anoce kupujeme kapra ˇci rybu, dodrˇzujeme urˇcit´e zvyklosti ve spoleˇcensk´em od´ıv´an´ı atd. U tradic a zvyk˚ u se pˇredpokl´ad´a jejich urˇcit´a nemˇennost, toho samozˇrejmˇe v´ yrobci vyuˇz´ıvaj´ı a prod´avaj´ı stabiln´ı mnoˇzstv´ı dan´eho v´ yrobku (rybu na V´ anoce kupuje 75 % obyvatelstva). Na druh´e stranˇe preference nejsou nemˇenn´e a lze je u ´spˇeˇsnˇe ovlivnit p˚ usoben´ım reklamy. 5. Faktor oˇ cek´ av´ an´ı zmˇen ceny zp˚ usob´ı zv´ yˇsen´ y n´akup v okamˇziku, kdy se lid´e o t´eto pˇredpokl´adan´e zmˇenˇe dozv´ı. Nˇekdy to m˚ uˇze b´ yt i z´amˇern´a f´ ama, nicm´enˇe tato informace zp˚ usob´ı pomˇernˇe rychlou reakci spotˇrebitel˚ u. Doch´ az´ı k jevu pˇredz´asoben´ı“, ” kdy lid´e oˇcek´avaj´ı, ˇze vˇec bude v budoucnosti draˇzˇs´ı, a proto uskuteˇcn´ı koupi pod
Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus
25
2.3.3
Pruˇ znost popt´ avky
T
dojmem takov´eto informace. Pˇritom tato informace nemus´ı b´ yt spr´avn´a. I t´eto techniky“ se vyuˇz´ıv´ a v konkurenˇcn´ım boji, patˇr´ı vˇsak samozˇrejmˇe mezi zak´azan´e ” zp˚ usoby hospod´ aˇrsk´e soutˇeˇze. 6. Faktor setrvaˇ cnosti navazuje na pˇredch´ azej´ıc´ı faktor oˇcek´ av´an´ı, nebot’ i kdyˇz p˚ uvodn´ı pˇredpoklad nenastal, lid´e jeˇstˇe dlouho oˇcek´avaj´ı, ˇze m˚ uˇze nastat. Tato setrvaˇcnost m˚ uˇze trvat i velmi dlouho, zvl´ aˇstˇe, pokud v minulosti k podobn´emu jiˇz doˇslo a lid´e nevˇeˇr´ı, ˇze se nem˚ uˇze opakovat. 7. Faktor ˇ casu m˚ uˇze b´ yt u rozd´ıln´ ych v´ yrobk˚ u r˚ uzn´ y. Kaˇzd´a akce vyvol´av´a urˇcitou reakci v urˇcit´em ˇcasov´em horizontu. Nˇekdy se jedn´ a o reakce okamˇzit´e (popt´avkov´a kˇrivka zaznamen´ a okamˇzit´ y posun), jindy se jedn´a o delˇs´ı u ´ˇcinek, pak popt´avkov´a kˇrivka reaguje v pozvolnˇejˇs´ım tempu. Je to zp˚ usobeno i t´ım, ˇze na r˚ uznˇe sloˇzit´e zboˇz´ı mus´ı reagovat i v´ yrobci, v z´avislosti na technick´e u ´ rovni v´ yrobku je rozd´ıln´a i technick´ a pˇr´ıprava v´ yroby, jej´ı vlastn´ı v´ yroba, distribuce apod.
AF
Jedn´ım z d˚ uleˇzit´ ych faktor˚ u pˇri anal´ yze popt´avkov´e kˇrivky je jej´ı pruˇznost ˇcili cenov´ a Pruˇznost elasticita. R˚ uzn´e druhy zboˇz´ı vykazuj´ı totiˇz pˇri pohybu cen r˚ uznou reakci spotˇrebitel˚ u. Je zˇrejm´e, ˇze pokud se jedn´a o v´ yrobky denn´ı potˇreby, kter´e bˇeˇznˇe nakupujeme a mus´ıme je nakupovat, naˇse reakce bude m´enˇe pruˇzn´ a (budeme nakupovat prakticky stejn´e mnoˇzstv´ı i kdyˇz se cena pohnula), neˇz u zboˇz´ı luxusn´ıho, zboˇz´ı dlouhodob´eho charakteru apod., kde budeme reagovat pruˇznˇeji. Definice Cenov´ a pruˇznost vyjadˇruje vztah mezi procentn´ı zmˇenou ceny a procentn´ı zmˇenou popt´ avan´eho mnoˇzstv´ı. Jin´ ymi slovy m˚ uˇzeme cenovou elasticitu vyj´adˇrit ot´ azkou: o kolik procent se zv´ yˇs´ı prodej, jestliˇze se cena sn´ıˇz´ı o dan´e procento? A opaˇcnˇe, o kolik procent se sn´ıˇz´ı poˇcet prodan´ ych kus˚ u, jestliˇze dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny o x procent?
R
Matematicky vyj´ adˇreno: E=
procentn´ı zmˇena mnoˇzstv´ı (Q2 − Q1) (P2 − P1) = ÷ , procentn´ı zmˇena ceny Q1 P1
(2.1)
kde P1 je poˇc´ateˇcn´ı cena, P2 v´ yˇse nov´e ceny, Q1 poˇc´ateˇcn´ı popt´avan´e mnoˇzstv´ı, Q2 popt´ avan´e mnoˇzstv´ı po cenˇe.
D
Cenov´a elasticita je tedy rozd´ıln´a u r˚ uzn´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Sledov´an´ım a vyhodnocov´an´ım uveden´eho matematick´eho vzorce by se mˇela zab´ yvat marketingov´a oddˇelen´ı firem, a to u kaˇzd´eho sv´eho v´ yrobku ˇci sluˇzby. Podle t´eto rovnice by pak mˇely b´ yt prov´ adˇeny cenov´e u ´ pravy. Je tˇreba u firemn´ıch manaˇzer˚ u si poloˇzit ot´ azku: co to udˇel´a s prodejem, jestliˇze zvednu cenu o 10 % ?, jak se projev´ı v obratu sn´ıˇzen´ı ceny o 30 % ? Pˇrinese mi toto opatˇren´ı zv´ yˇsen´ı prodeje alespoˇ n o 10 %? ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2:
´ Pokuste se vypoˇc´ıtat ukazatel E alespoˇ n u 3 r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Udaje si vymyslete, jde jen o n´acvik v´ ypoˇctu tohoto ukazatele, kter´ y se vyuˇz´ıv´a pˇredevˇs´ım v praxi marketingov´ ych u ´tvar˚ u podnik˚ u, obchodn´ıch organizac´ı, podnik˚ u sluˇzeb apod. Cenov´ a elasticita m´ a na dip´ olech 2 extr´ emy: dokonale neelastickou popt´ avku, kdy ˇz´adn´a zmˇena ceny nen´ı doprov´ azena ˇz´adn´ ym pohybem popt´avkov´e kˇrivky (to je pˇr´ıpad zm´ınˇen´ ych pivaˇr˚ u a kuˇr´ak˚ u) a dokonale elastickou popt´ avku, kdy naopak se mnoˇzstv´ı
Extr´emy
26
2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb
popt´avan´eho zboˇz´ı libovolnˇe mˇen´ı, aniˇz by doˇslo k pohybu ceny. V tomto pˇr´ıpadˇe je zmˇena popt´avan´eho mnoˇzstv´ı vyvol´ana jin´ ymi vlivy neˇz cenou. Napˇr. nov´e plavky, vˇetˇsinou kupujeme tˇesnˇe pˇred zaˇca´tkem sez´ony, kdy tepl´e, letn´ı poˇcas´ı jako rozhoduj´ıc´ı a pˇrevaˇzuj´ıc´ı faktor vyvol´ av´a tuto potˇrebu a tud´ıˇz zv´ yˇsen´ y prodej, tento prodej bude niˇzˇs´ı uprostˇred sez´ony, na podzim je prodej plavek t´emˇeˇr nulov´ y. Cena m˚ uˇze po celou dobu stejn´a, rozhoduj´ıc´ım faktorem je sez´ ona. C
dokonale neelastick´ a
T
a dokonale elastick´
M
Obr´ azek 2.3: Graf dokonale elastick´e a dokonale neelastick´e popt´ avky
AF
Kˇrivka dokonale neelastick´e popt´avky je tedy rovnobˇeˇzn´ a s osou y, kˇrivka dokonale elastick´e popt´avky je naopak rovnobˇeˇzn´ a s osou x.
V rozmez´ı tˇechto 2 extr´em˚ u se budou pohybovat re´ aln´e popt´ avkov´e kˇrivky r˚ uzn´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Kaˇzd´e zboˇz´ı ˇci sluˇzba m´a svou individu´aln´ı“ popt´avkovou kˇrivku. Jednotliv´e druhy ” zboˇz´ı se tedy od sebe budou liˇsit strmost´ı t´eto kˇrivky.
R
• Neelastick´a kˇrivka je kˇrivka, kde hodnota E je niˇzˇs´ı neˇz jedna. To znamen´a, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvol´a menˇs´ı procentn´ı zmˇenu objemu popt´avan´eho mnoˇzstv´ı. • Elastick´ a kˇrivka je takov´a, kde hodnota E je vyˇsˇs´ı neˇz jedna. To znamen´ a, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvol´ a vˇetˇs´ı procentn´ı zmˇenu popt´avan´eho zboˇz´ı. • Jednotkovˇe elastick´a popt´ avka je takov´a, kdy hodnota E je rovna jedn´e. To znamen´a, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvol´a stejnou reakci ˇcili stejnou procentn´ı zmˇenu objemu prod´ avan´eho mnoˇzstv´ı. Tato hodnota je vˇsak pomˇernˇe vz´acn´a. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 2:
Nakreslete agreg´atn´ı popt´ avkovou kˇrivku po brambor´ ach. N´ aslednˇe uved’te kˇrivku novou po letoˇsn´ı ne´ urodˇe. Tˇret´ı kˇrivku do grafu zakreslete jako d˚ usledek nadmˇern´eho dovozu ˇ brambor ze zahraniˇc´ı. Ctvrtou kˇrivku do t´ehoˇz grafu zakreslete po zjiˇstˇen´ı, ˇze brambory z dovozu obsahuj´ı zdrav´ı ˇskodliv´e l´atky. Souˇcasnˇe uved’te alespoˇ n u jedn´e kˇrivky v´ ypoˇcet popt´avkov´e pruˇznosti, ˇc´ısla si vymyslete. U tohoto u ´kolu je podstatn´ y V´aˇs koment´aˇr. Graf s koment´ aˇrem a v´ ypoˇctem zaˇslete tutorovi.
D
Shrnut´ı:
• Popt´ avka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, kter´e jsou kupuj´ıc´ı za urˇcitou cenu ochotni koupit. • Plat´ı z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky. avkov´e kˇrivky lze rozeznat 2 z´ asadn´ı pohyby, a to pohyb po kˇrivce a pohyb • U popt´ cel´e kˇrivky. • Pohyb po kˇrivce m´ a ekonomick´e d˚ uvody. • Pohyb kˇrivky cel´e je zp˚ usobov´ an mimoekonomick´ ymi d˚ uvody. • Na pohyb popt´avky p˚ usob´ı kromˇe ceny i existence dalˇs´ıch faktor˚ u jako jsou substituce, komplementy, zvyky, faktory ˇcasu, oˇcek´av´an´ı, setrvaˇcnosti apod.
Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus
27
• Cenov´ a pruˇznost vyjadˇruje vztah mezi procentn´ı zmˇenou ceny a procentn´ı zmˇenou popt´ avan´eho mnoˇzstv´ı. • Cenov´a elasticita m´a na dip´olech 2 extr´emy, dokonale neelastickou popt´avku, a dokonale elastickou popt´ avku. u se budou pohybovat re´aln´e popt´avkov´e kˇrivky r˚ uzn´ ych • V rozmez´ı tˇechto 2 extr´em˚ druh˚ u zboˇz´ı. Kontroln´ı ot´ azky:
T
Jak´e jsou z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu? Co je to trh? Jak se dˇel´ı trh? Jak zn´ı definice popt´ avky? Jak vypad´ a kˇrivka agreg´ atn´ı popt´avky? Co je to d˚ uchodov´ y a substituˇcn´ı efekt popt´avky? Jak dˇel´ıme popt´ avku? Vysvˇetlete pojmy substitut, komplement, faktor oˇcek´av´an´ı a setrvaˇcnosti. Co je to cenov´ a pruˇznost popt´avky a jak´e typy cenov´e pruˇznosti zn´ate? Proˇc se sleduje cenov´ a elasticita popt´avky?
AF
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Popt´ avkov´ a kˇrivka, kter´a je tu uvedena je kˇrivkou agreg´atn´ı. Individu´aln´ı popt´avkov´e kˇrivky jednotliv´ ych druh˚ u zboˇz´ı se pohybuj´ı v rozmez´ı u ´hlu od dokonale pruˇzn´e k dokonale nepruˇzn´e popt´avce. Pokuste se nakreslit popt´avkovou kˇrivku napˇr´ıklad po osobn´ıch automobilech a popt´avkovou kˇrivku po denn´ıch potravin´ ach. Pokuste se o koment´aˇr proˇc a jak se budou liˇsit.
R
Pr˚ uvodce studiem:
Pojet´ı trhu a jeho ˇclenˇen´ı dle nˇekolika uveden´ ych hledisek je d˚ uleˇzit´e pro dalˇs´ı ˇstˇepen´ı anal´ yzy proces˚ u odehr´ avaj´ıc´ıch se na tˇechto trz´ıch. Jednotliv´e trhy se od sebe v nˇekter´ ych specifick´ ych znac´ıch liˇs´ı. Je proto tˇreba pochopit z´ akon klesaj´ıc´ı popt´avky v tomto zcela obecn´em pojet´ı, nebot’ na urˇcit´ ych konkr´etn´ıch trz´ıch, o nichˇz bude v dalˇs´ıch lekc´ıch pojedn´ av´ ano, se popt´ avkov´ a kˇrivka modifikuje.
D
Autotest:
1. Tkaniˇcky jsou k bot´ am: (a) substituty (b) komplementy (c) virementy
2. Dojde-li ke zv´ yˇsen´ı ceny benz´ınu, projev´ı se to v prodeji aut: (a) (b) (c) (d)
pohybem pohybem pohybem pohybem
po kˇrivce smˇerem nahoru po kˇrivce smˇerem dol˚ u cel´e kˇrivky nahoru cel´e kˇrivky dol˚ u
28
2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb 3. Cenov´ a pruˇznost popt´ avky se zjiˇst’uje: (a) v oddˇelen´ı marketingu (b) v oddˇelen´ı finanˇcn´ım (c) v oddˇelen´ı tvorby cen a kalkulac´ı 4. Z´akon klesaj´ıc´ı popt´ avky znamen´a, ˇze:
D
R
AF
T
(a) ˇc´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenci´aln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ ac´ı z´ajem a koupˇe v´ yrobk˚ u kles´ a (b) ˇc´ım v´ıce kles´ a popt´ avka, t´ım v´ıce roste cena (c) ˇc´ım v´ıce kles´ a cena, t´ım m´enˇe roste popt´avka
Kapitola 3
AF
Popis lekce:
T
Nab´ıdka, vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky
Lekce objasˇ nuje charakteristiku a fungov´ an´ı druh´e sloˇzky trˇzn´ıch sil – nab´ıdky. Na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb doch´az´ı ke stˇretu obou protich˚ udn´ ych sil v bodˇe rovnov´ahy. V tomto bodˇe je dosaˇzeno optim´aln´ı alokace zdroj˚ u a uspokojen´ı spotˇrebitelsk´e popt´avky. Tento bod je vˇsak nest´al´ y, neust´ale doch´ az´ı k v´ ykyv˚ um jak na stranˇe popt´avky, tak i nab´ıdky. D˚ usledkem je bud’ pˇrebytek nebo nedostatek konkr´etn´ıho zboˇz´ı. Na takto vzniklou situaci reaguj´ı obˇe strany. Doch´ az´ı k pohyb˚ um kˇrivek, mˇen´ı se ceny i mnoˇzstv´ı. Tento pohyb je pr´ avˇe on´ım mechanismem, kdy svobodnˇe ekonomick´e subjekty rozhoduj´ı co se m´ a vyr´ abˇet, jak a pro koho. Neust´al´ ym stˇr´ıd´ an´ım trˇzn´ıch sil je ekonomika uv´adˇena do pohybu. Tato lekce vysvˇetluje vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky, jakoˇzto hlavn´ıho principu chodu trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Lekce m´ a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Nab´ıdka Vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ ahy
R
3.1 3.2 3.3
Lekce umoˇzn ˇuje pochopit trˇzn´ı mechanismus a jeho z´akladn´ı procesy. D´ elka lekce: 90 minut
D
Kl´ıˇ cov´ a slova:
Nab´ıdka, agreg´atn´ı nab´ıdka, nedostatek, pˇrebytek, trˇzn´ı cena, rovnov´ aˇzn´a cena, cenov´a elasticita nab´ıdky, trˇzn´ı s´ıly, alok´ator zdroj˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat a vysvˇetlit fungov´ an´ı agreg´atn´ı nab´ıdky a faktory, kter´e ji ovlivˇ nuj´ı, • popsat r˚ uzn´e varianty zmˇen trˇzn´ı rovnov´ahy, • vysvˇetlit funkci trˇzn´ıho mechanismu.
29
30
3.1 Nab´ıdka
3.1 Nab´ıdka
Nab´ıdka
Protiv´ahou popt´avky je trhu nab´ıdka dan´eho druhu zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Stejnˇe jako m´ame definici popt´ avky, m˚ uˇzeme pˇresnˇe ekonomicky vyj´adˇrit pojem nab´ıdky.
Definice
Nab´ıdka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, kter´e v´yrobci dobrovolnˇe dodaj´ı na trh pˇri urˇcit´e cenˇe.
T
U nab´ıdky rozezn´ av´ame stejn´e kategorie jako u popt´avky, rozezn´ av´ame tedy individu´ aln´ı nab´ıdku (nab´ıdku jednoho v´ yrobce) i nab´ıdku urˇcit´eho druhu zboˇz´ı tedy trˇzn´ı nab´ıdku. Trˇzn´ı nab´ıdkou se tedy rozum´ı souˇcet individu´ aln´ıch nab´ıdek na urˇcit´em trhu. Souˇctem vˇsech trˇzn´ıch nab´ıdek z´ısk´ame agreg´ atn´ı nab´ıdku, kter´a n´as v ekonomii nejv´ıc zaj´ım´a. Agreg´atn´ı nab´ıdka tedy pˇredstavuje souhrn veˇsker´eho nab´ızen´eho zboˇz´ı na agreg´atn´ım trhu. Stejnˇe jako u popt´ avky plat´ı, ˇze nab´ızen´e mnoˇzstv´ı je z´avisl´e pˇredevˇs´ım na cenˇe, matematicky ˇreˇceno nab´ıdka (stejnˇ e jako popt´ avka) je funkc´ı ceny.
AF
Rovnˇeˇz pr˚ ubˇeh agreg´atn´ı popt´avky m˚ uˇzeme vyj´adˇrit kˇrivkou. Nab´ıdkov´a kˇrivka vyjadˇruje z´ avislost nab´ızen´eho mnoˇzstv´ı na cenˇe. Pro jej´ı pr˚ ubˇeh uˇz´ıv´ame stejn´e uzance jako u popt´ avky.
R
cena
mnoˇzstv´ı
Obr´ azek 3.1: Graf agreg´ atn´ı nab´ıdky
D
Z obr´ azku vypl´ yv´ a, ˇze se zvyˇsuj´ıc´ı se cenou na trhu produkt˚ u stoup´ a i nab´ıdka v´ yrobc˚ u. Proˇc k tomuto efektu doch´ az´ı? To m´ a sv´e dva d˚ uvody: yrobou se sniˇzuj´ı relativn´ı n´aklady na jednici a pˇri a) Se zvyˇsuj´ıc´ı se hromadnou v´ vˇetˇs´ım objemu v´ yroby a prodeje pˇri zvyˇsuj´ıc´ıch se cen´ach, tak v´ yrobce dosahuje mimoˇra´dn´eho a zvyˇsuj´ıc´ıho se zisku. V´ yrobce obvykle m˚ uˇze s dan´ ymi v´ yrobn´ımi zdroji mˇenit strukturu sv´e v´ yroby a prov´adˇet sortimentn´ı pˇresuny sv´e v´ yroby ve prospˇech ziskovˇejˇs´ı produkce. Sniˇzuje tedy pod´ıl jednˇech v´ yrobk˚ u ve prospˇech druh´ ych. b) Do dan´eho v´ yrobn´ıho oboru vstupuj´ı dalˇs´ı, nov´ı v´ yrobci, kteˇr´ı zjistili, ˇze dan´ y v´ yrobek jde na odbyt a konkurence dosahuje mimoˇr´adn´eho zisku. Kromˇe toho vyˇsˇs´ı cena umoˇzn ˇ uje i tˇem v´ yrobc˚ um dan´eho zboˇz´ı, kteˇr´ı mˇeli vyˇsˇs´ı n´aklady na jednici neˇz konkurence, vstup do dan´eho oboru. I oni nyn´ı dos´ahnou zisku.
Je zˇrejm´e, ˇze u nab´ıdky plat´ı stejn´a pravidla a faktory jako u popt´ avky. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze vˇsechny ekonomick´e subjekty jsou stˇr´ıdavˇe na obou stran´ach, jednou jako nab´ızej´ıc´ı, jindy jako prod´avaj´ıc´ı. Proto plat´ı, ˇze pˇrestoˇze je cena z´asadn´ım faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım pr˚ ubˇeh
Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky
31
nab´ıdkov´e kˇrivky, i zde se vyskytuj´ı dalˇs´ı doprovodn´e, jin´e faktory stejnˇe jako u popt´avky. V mnoha pˇr´ıpadech jsou to faktory identick´e. Jmenujme si proto, alespoˇ n ty v´ yznamn´e. Jin´ e faktory p˚ usob´ıc´ı na nab´ıdku:
Dalˇs´ı faktory
AF
T
1. Substituty p˚ usob´ı i u nab´ıdky. Jestliˇze, napˇr´ıklad mzdov´e n´aklady na 100 zamˇestnanc˚ u budou vyˇsˇs´ı neˇz nov´ y stroj ˇci technologick´e zaˇr´ızen´ı, v´ yrobce propust´ı ˇca´st zamˇestnanc˚ u a nahrad´ı je novou technikou, t´ım sp´ıˇs, pokud m´a nov´ a technologie vyˇsˇs´ı produktivitu pr´ ace. Faktor substituce se vˇsak projevuje nejen na v´ yrobn´ıch zdroj´ıch, ale i na v´ ystupech, tj. v´ yrobc´ıch. Typick´ y je tento faktor rozpoznateln´ y v zemˇedˇelstv´ı, kdy pak mnohdy doch´az´ı k naprost´e nekoordinaci, napˇr´ıklad osevu. Pokles ceny jednoho v´ yrobku (napˇr´ıklad m´aku) znamen´a, ˇze zemˇedˇelci os´az´ı pole jin´ ym v´ yrobkem (napˇr´ıklad ˇrepkou), pˇrestoˇze cena tohoto v´ yrobku je stejn´ a. Ve sv´em d˚ usledku to ovˇsem v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı povede k situaci, ˇze druh´eho v´ yrobku (ˇrepky) bude nadbytek, coˇz se projev´ı v poklesu ceny, zat´ımco m´aku bude nedostatek a jeho cena bude vyˇsˇs´ı. 2. N´ aklady na jednici v´ yroby jsou faktorem, kter´ y ovlivˇ nuje v´ yˇsi produkce hned z nˇekolika d˚ uvod˚ u. Jednak bylo ˇreˇceno, ˇze hromadn´a v´ yroba sniˇzuje relativn´ı n´aklady na jednici a v´ yrobce tak dosahuje vˇetˇs´ıho zisku pˇri nemˇenn´ ych cen´ach, jednak se uplatˇ nuj´ı dalˇs´ı vlivy na v´ yˇsi nab´ıdky, a to: • pohyby ceny vstupn´ıch zdroj˚ u (napˇr´ıklad draˇzˇs´ı materi´al), • technick´ y a technologick´ y pokrok, kter´ y ve sv´em d˚ usledku pˇrisp´ıv´a k levnˇejˇs´ı v´ yrobˇe.
3. Na nab´ıdku maj´ı velmi siln´ y vliv zmˇ eny v´ yrobn´ıch podm´ınek. Tento faktor m´a zase dvˇe moˇzn´e varianty:
R
• jednak se prakticky u vˇsech v´ yrobc˚ u projevuje vliv pohybu cen tzv. strategick´ ych surovin (ropa, plyn, voda, energie), kdy zv´ yˇsen´ı tˇechto cen, popˇr´ıpadˇe jejich nedostatek se projevuje tzv. dominov´ ym efektem u vˇsech v´ yrobc˚ u, • jednak se tento faktor zvl´aˇst’ v´ yraznˇe projevuje u nˇekter´ ych v´ yrobn´ıch obor˚ u (napˇr´ıklad v zemˇedˇelstv´ı m´ a ne´ uroda vliv na mnoˇzstv´ı nab´ızen´eho objemu v´ yrobk˚ u). Pruˇznost nab´ıdky
U nab´ıdky rovnˇeˇz m˚ uˇzeme hovoˇrit stejnˇe jako u popt´avky cenov´ e elasticitˇ e nab´ıdky. Jej´ı vyj´ adˇren´ı i vzorce jsou analogick´e s popt´avkou. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 3:
D
Nakreslete na samostatnou pˇr´ılohu grafy nab´ıdky elastick´e, neelastick´e, jednotkov´e elastick´e, dokonale elastick´e a dokonale neelastick´e. V´ ysledky zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• • • •
Nab´ıdka vyjadˇruje ochotu v´ yrobc˚ u dod´avat na dan´ y trh urˇcit´e zboˇz´ı pˇri urˇcit´e cenˇe. Nab´ıdka je funkc´ı ceny. Kromˇe ceny p˚ usob´ı na nab´ıdku i jin´e faktory. Stejnˇe jako u popt´ avky rozezn´av´ame r˚ uznou elasticitu nab´ıdky.
32
3.2 Vz´ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky
3.2 Stˇret sil
Vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky
Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt je souˇcasnˇe jak na stranˇe nab´ıdky, tak i na stranˇe popt´avky. Firma m´a napˇr´ıklad nejen ˇradu odbˇeratel˚ u (vystupuje tak v˚ uˇci nim na stranˇe nab´ıdky), tak i na druh´e stranˇe ˇradu sv´ ych dodavatel˚ u (a vystupuje tak v˚ uˇci nim na stranˇe popt´avky). Jedn´ım ze vstup˚ u do v´ yroby jsou i jej´ı zamˇestnanci, jejich mzdy jsou urˇcov´ any stejn´ ymi pravidly. Lid´e jako zamˇestnanci nab´ızej´ı svou pr´aci, v z´ avislosti na sv´em pˇr´ıjmu se pak popt´avaj´ı po urˇcit´em zboˇz´ı, nakupuj´ı atd.
T
Proces ekonomick´eho jedn´an´ı a chov´an´ı je na vˇsech trz´ıch procesem kaˇzdodenn´ım, dnes a dennˇe se vedou obchodn´ı jedn´an´ı, neust´ale se vyhodnocuj´ı ekonomick´e informace a dnes a dennˇe ˇcin´ı jednotliv´e ekonomick´e subjekty r˚ uzn´a rozhodnut´ı. Tento neust´ al´y proces, v nˇemˇz se pozice mˇen´ı, je procesem vz´ ajemn´eho p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky.
V tomto procesu maj´ı kl´ıˇ covou roli (i kdyˇz ne ojedinˇelou, jak jsme jiˇz poznali) ceny, a to pˇredevˇs´ım d´ıky informac´ım o jejich v´ yˇsi a hlavnˇe pohybu (nahoru, dol˚ u).
AF
Kl´ıˇcov´ a role ceny
V´yˇse ceny a jej´ı pohyb m´ a koordinaˇcn´ı funkci v procesu stˇretu nab´ıdky a popt´ avky. Lid´e sleduj´ı ceny, protoˇze chtˇej´ı ˇsetˇrit, tj. chtˇej´ı z´ıskat co nejv´ıce z hodnoty vlastn´ıch zdroj˚ u. Tak ale ˇcin´ı kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt. Mnoz´ı lid´e nesleduj´ı pˇr´ıliˇs ceny anebo v´ yluˇcnˇe pouze ceny, avˇsak zaregistruj´ı, kdyˇz se ceny mˇen´ı. Pˇredevˇs´ım pˇri zmˇenˇe cen mˇen´ı ekonomick´e subjekty sv´e chov´ an´ı. Mechanismus nab´ıdky a popt´ avky je procesem neust´ al´ eho pˇ rizp˚ usobov´ an´ı se. P˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky se d´ a vyj´adˇrit graficky spojen´ım obou graf˚ u do jednoho.
D
R
cena
a
R b mnoˇzstv´ı
Obr´ azek 3.2: Kˇrivka nab´ıdky a popt´ avky
Tento graf je vˇsak pouze moment´ aln´ım vyj´adˇren´ım stavu trˇzn´ıch sil, je ˇcasovˇe omezen, mˇen´ı se, pohybuje se doprava, doleva, kˇrivky se vln´ı atd. Graf tedy zachycuje vˇzdy jen okamˇzit´ y stav k urˇcit´emu datu. Z grafu vypl´ yvaj´ı urˇcit´e poznatky: • Rovnov´ aˇ zn´ a cena R, je bod v pr˚ useˇc´ıku obou kˇrivek. To je cena, za kterou se nakupuje a prod´ av´a v pˇr´ıpadˇe rovnosti nab´ıdky a popt´avky. Tento stav je vˇsak na trhu sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´ y, nebot’ pr´avˇe nerovnov´aha je on´ım stimuluj´ıc´ım prvkem, kter´ y ˇcin´ı z trˇzn´ıho mechanismu mechanismus rozvoje, spr´avn´e alokace zdroj˚ u, ukazatel potˇreb, mechanismus, kter´ y je hlavn´ım r˚ ustov´ ym ˇcinitelem cel´eho hospod´aˇrstv´ı.
Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky
33
• Trˇ zn´ı cena, je cena, za kterou se pr´avˇe v dan´em okamˇziku na trhu prod´ av´a a nakupuje. Trˇzn´ı cena se m˚ uˇze bl´ıˇzit k cenˇe rovnov´ aˇzn´e, m˚ uˇze se doˇcasnˇe vzdalovat, jej´ı v´ yˇse a pˇredevˇs´ım odchylka od ceny rovnov´aˇzn´e signalizuje stav na trhu. Pˇri jin´e cenˇe neˇz je rebytek (a) nebo nedostatek (b) mnoˇzstv´ı cena rovnov´aˇzn´ a vznik´a na trhu bud’ pˇ zboˇz´ı (sluˇzeb, v´ yrobn´ıch faktor˚ u, lidsk´ ych zdroj˚ u, penˇez, financ´ı atd.), tak, jak to ukazuj´ı spojnice grafu. Velikost u ´ seˇcky pak ukazuje velikost tohoto pˇrebytku nebo nedostatku. Pˇri rovnov´ aˇzn´e cenˇe nevznik´a ani pˇrebytek ani nedostatek, ˇr´ık´ ame, ˇze cena vyˇciˇst’uje trh. usobit pr´ avˇe v okamˇziku pˇrebytku nebo nedostatku. • Trˇ zn´ı s´ıly zaˇc´ınaj´ı na trhu p˚ Tyto s´ıly mˇen´ı ceny, nab´ıdku i popt´avku:
T
a) pˇ ri nedostatku zboˇ z´ı jsou kupuj´ıc´ı ochotni zaplatit i vyˇsˇs´ı cenu. To vede na stranˇe v´ yrobc˚ u ke zv´ yˇsen´ı ceny a pot´e i ke zv´ yˇsen´ı nab´ızen´eho mnoˇzstv´ı. Tento stav ukazuje v´ yrobc˚ um moˇznost v´ yhodn´e v´ yroby s vˇetˇs´ım ziskem. Na trhu se tak ˇcasem objev´ı v´ıce zboˇz´ı za vyˇsˇs´ı ceny, kupuj´ıc´ı na to reaguj´ı sn´ıˇzen´ım popt´avky (vyˇsˇs´ı cena odrad´ı nˇekter´e z´ajemce), rozd´ıly mezi nab´ıdkou a popt´avkou se vyrovn´ avaj´ı, trˇzn´ı cena se mus´ı sn´ıˇzit a postupnˇe se pˇribliˇzuje cenˇe rovnov´aˇzn´e. b) pˇ ri pˇ rebytku zboˇz´ı bude postup opaˇcn´ y.
AF
V kaˇzd´em z uveden´ ych stav˚ u se nav´ıc m˚ uˇze v dan´em sortimentu objevit nov´ y druh v´ yrobku, kter´ y pˇresune pozornost kupuj´ıc´ıch, ti pak mohou upustit od dosavadn´ıch zvyklost´ı a pˇrej´ıt na koupi nov´e vˇeci. Kˇrivka se znovu vych´ yl´ı a n´asleduje znovu pohyb cel´eho mechanismu. Tento pohyb je podm´ınˇen existenc´ı rychl´ ych a pˇresn´ ych informac´ı o v´ yrobc´ıch, jejich cen´ach, o tom co se urodilo, co se chyst´a, co se doveze ze zahraniˇc´ı atd., nebot’ dostupnost tˇechto informac´ı znamen´a v´ yhodu pro obˇe strany a kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt jedn´a tak, aby jednal pˇrimˇeˇrenˇe k informac´ım. ´ Ukol k textu ˇ c. 3:
Pokuste se formulovat chov´an´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´ avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci.
R
. ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:
Nab´ıdka a popt´ avka p˚ usob´ı soubˇeˇznˇe. Jsou to protich˚ udn´e jevy, doch´az´ı tedy ke stˇretu. Pokud se nab´ıdka a popt´ avka sobˇe rovnaj´ı vznik´a rovnov´aˇzn´a cena. Trˇzn´ı cena vyjadˇruje situaci na trhu, je odrazem nedostatku nebo pˇrebytku zboˇz´ı. Pˇri pˇrebytku nebo nedostatku zaˇc´ınaj´ı p˚ usobit trˇzn´ı s´ıly. P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil je podm´ınˇeno informacemi, pˇredevˇs´ım o pohybu cen.
D
• • • • • •
3.3
Zmˇ eny trˇ zn´ı rovnov´ ahy
Jestliˇze graf nab´ıdky i popt´avky vyjadˇruje z´avislost mezi cenou a mnoˇzstv´ım, pak je zˇrejm´e, Zmˇeny ˇze v bodˇe rovnov´ahy je dosaˇzeno stability trhu. Pˇ ri nerovnov´ aze zaˇ c´ınaj´ı obˇ e trˇ zn´ı s´ıly N i P, mˇ enit cenu i mnoˇ zstv´ı. Pˇri nedostatku zboˇz´ı je ochotna ˇc´ast kupuj´ıc´ıch koupit zboˇz´ı i za vyˇsˇs´ı cenu. Vznik´a tzv. soutˇ eˇ z na stranˇ e popt´ avky.
34
3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ahy
Nab´ıdka na to bude reagovat: • zv´ yˇsen´ım ceny, • zv´ yˇsen´ım nab´ıdky mnoˇzstv´ı (v r˚ uzn´em ˇcasov´em horizontu). T´ım, ˇze se vˇsak zv´ yˇs´ı cena, ˇc´ ast kupuj´ıc´ıch odpadne, popˇr. se bude nakupovat m´enˇe. Nedostatek se tak zmenˇs´ı, postupnˇe zanikne a pravdˇepodobnˇe se zmˇen´ı na pˇrebytek. Pˇri pˇrebytku zboˇz´ı (vznik´ a tzv. soutˇ eˇ z na stranˇ e nab´ıdky) budou prod´ avaj´ıc´ı sniˇzovat ceny aby zv´ yˇsili prodej. Souˇcasnˇe budou vyr´abˇet m´enˇe. Pˇrebytek se bude zmenˇsovat, zanikne y jako pohyb a pravdˇepodobnˇe se zmˇen´ı na nedostatek. Tento jev je graficky viditeln´ po kˇ rivk´ ach.
T
Jeho d˚ usledkem je kol´ıs´an´ı cen a mnoˇzstv´ı, trˇzn´ı mechanismus reaguje na stav potˇreb a alokuje v´ yrobn´ı zdroje tam, kde jsou zapotˇreb´ı. Tak je zodpovˇezena prvn´ı z´akladn´ı ekonomick´ a ot´ azka co“ vyr´ abˇet. ” Kromˇe tohoto jevu doch´ az´ı vˇsak jeˇstˇe k jin´emu pohybu, kter´ y je zp˚ usoben jeˇstˇe jin´ ymi faktory (nejen ekonomick´ ymi).
AF
Pˇ r´ıklad:
Letoˇsn´ı ne´ uroda na trhu zemˇedˇelsk´ ych produkt˚ u napˇr´ıklad u pˇsenice, posune celou kˇ rivku nab´ıdky doleva nahoru.
R
cena
mnoˇzstv´ı
Obr´ azek 3.3: Ne´ uroda
Je zˇrejm´e, ˇze nedostatek na trhu posune cenu nahoru po popt´avkov´e kˇrivce, kupuj´ıc´ı budou ochotni pˇri nedostatku zboˇz´ı platit vyˇsˇs´ı ceny. Matematicky i prakticky tak rozezn´ av´ame tyto posuny cel´ ych kˇrivek nab´ıdky i popt´ avky doleva ˇci doprava:
D
ˇ ri Ctyˇ formy zmˇen
1. Popt´ avkov´ a kˇrivka se nemˇen´ı, nab´ıdkov´ a se posouv´a (viz n´aˇs pˇr´ıklad): cena se posune po popt´ avkov´e kˇrivce. 2. Nab´ıdkov´a kˇrivka se nemˇen´ı, popt´avkov´a kˇrivka se posouv´a: cena se posune po nab´ıdkov´e kˇrivce.
Pˇ r´ıklad:
Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu u odˇevn´ıch v´ yrobk˚ u zp˚ usob´ı velk´ y pokles ceny. Tento jev je graficky viditeln´y jako pohyb cel´e kˇrivky. Kromˇe dvou uveden´ ych posun˚ u vˇsak doch´az´ı jeˇstˇe k dalˇs´ım dvˇema, a to:
Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky
35
cena
mnoˇzstv´ı
Obr´ azek 3.4: Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu
T
3. Popt´ avkov´ a i nab´ıdkov´ a kˇrivka se cel´e posouvaj´ı souˇcasnˇe stejn´ ym smˇerem, 4. Popt´ avkov´ a i nab´ıdkov´ a kˇrivka se cel´e posouvaj´ı souˇcasnˇe nesoubˇeˇzn´ ym smˇerem.
AF
ˇ Ctvrt´ a varianta je nejˇcastˇejˇs´ı jev pˇri zmˇen´ach trˇzn´ı rovnov´ahy. Z popsan´ ych variant pohyb˚ u ceny, nab´ızen´eho a popt´avan´eho mnoˇzstv´ı vypl´ yv´a nestabilita cel´eho syst´emu. Trˇzn´ı cena a rovnov´aˇzn´a cena nemus´ı b´ yt totoˇzn´e, nicm´enˇe z principu vypl´ yv´a, ˇze chov´an´ım ekonomick´ ych subjekt˚ u doch´az´ı k trendu smˇeˇrov´an´ı trˇzn´ı ceny k cenˇe rovnov´ aˇzn´e. Tento trend je podstatn´ y pro funkci trˇzn´ıho mechanismu jako ukazatele potˇreb spoleˇcnosti a alok´ atora v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. T´ım, ˇze trˇzn´ı cena m´a tendenci dostat se na cenu rovnov´ aˇznou, trˇzn´ı mechanismus spr´ avnˇe funguje a pln´ı u ´koly. V syst´emu dokonal´e konkurence (voln´e soutˇeˇze) trˇzn´ıch sil nab´ıdky a popt´ avky trˇzn´ı mechanismus pln´ı spr´ avnˇe funkci ukazatele potˇreb a alok´ atora zdroj˚ u tam, kde je tˇreba. (Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze zcela dokonal´e podm´ınky jsou pouze ide´alem, proto doch´az´ı k poruch´ am. To je vˇsak pˇredmˇetem jin´e kapitoly.)
R
Druh´ ym faktem, kter´ y vypl´ yv´a z popisu chov´an´ı trˇzn´ıch sil a pohyb˚ u cen, popt´avan´eho ˇci nab´ızen´eho mnoˇzstv´ı, je fakt, ˇze i kdyˇz je dosaˇzeno rovnosti trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´e ceny, obvykle to zjist´ıme jako jev minul´ y, (zjist´ıme, ˇze rovnov´aha byla napˇr. v minul´em mˇes´ıci, v pˇr´ıˇst´ım mˇes´ıci, tedy v dobˇe hodnocen´ı to uˇz nemus´ı b´ yt pravda). Je tomu tak proto, ˇze statistiky v´ yroby a prodeje se prov´adˇej´ı k uplynul´emu ˇcasov´emu term´ınu (pˇrev´ aˇznˇe za mˇes´ıc), vyhodnocuj´ı se tehdy, jestliˇze grafy ˇci ˇc´ısla ukazuj´ı trend bez eventu´ aln´ıch n´ahodn´ ych vliv˚ u.
D
Nerovnov´ ahy a rovnov´ ahy se na trhu stˇr´ıdaj´ı.
Vych´ ylen´ı z rovnov´ ahy, nerovnov´aha totiˇz znamen´ a start pˇrirozen´e reakce kaˇzd´eho organismu k aktivitˇe, k u ´sil´ı o opˇetovn´e obnoven´ı rovnov´ahy. Proto m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze pr´avˇe nerovnov´ aha je z´ asadn´ım motivaˇ cn´ım prvkem trˇzn´ıch sil, ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´ y uv´ ad´ı cel´ y mechanismus automaticky do pohybu a zabezpeˇcuje tak jeho funkci. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3:
Na samostatnou pˇr´ılohu zakreslete graficky vˇsechny 4 varianty zmˇen trˇzn´ı rovnov´ahy s vlastn´ımi pˇr´ıklady. Ke kaˇzd´e variantˇe uved’te struˇcn´ y, aspoˇ n jednoˇr´adkov´ y koment´aˇr, na z´akladˇe jak´eho faktoru k pohyb˚ um doˇslo, co bylo pˇr´ıˇcinou a jak se to projev´ı na cenˇe. Cviˇcen´ı si vloˇzte do materi´ al˚ u pˇr´ıpravy ke zkouˇsce.
36
3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ahy
Shrnut´ı:
• • • •
Pohyb cen i mnoˇzstv´ı na trhu je zp˚ usoben nejen ekonomick´ ymi faktory. Rozezn´ av´ ame pohyb po kˇrivce a pohyb cel´e kˇrivky nahoru nebo dol˚ u. Pohyb cel´e kˇrivky je zp˚ usoben jin´ ymi faktory neˇz pohyb po kˇrivce. Tyto pohyby a zmˇeny zp˚ usobuj´ı, ˇze trˇzn´ı mechanismus pln´ı svou z´akladn´ı funkci, st´av´ a se ukazatelem potˇreb a alok´atorem zdroj˚ u.
Kontroln´ı ot´ azky:
T
Jak byste definovali nab´ıdku? Jak zn´ı z´ akladn´ı z´ akon nab´ıdky? Kter´e faktory kromˇe ceny p˚ usob´ı na nab´ıdku? Jak byste popsali vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky? Jak´e jevy zp˚ usobuj´ı pohyb po kˇrivk´ach a pohyb cel´ ych kˇrivek? Proˇc se stˇr´ıd´ a rovnov´ aha a nerovnov´ahy na trhu? Jak pln´ı trˇzn´ı mechanismus svou roli?
AF
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Posuny nab´ıdky a popt´avky mohou m´ıt podobu spir´aly, kdy jedna s´ıla st´ıh´ a druhou po st´ale se rozˇsiˇruj´ıc´ı spir´ale, nebo kdy po rozkmitnut´ı jedn´e s´ıly se druh´a s´ıla pˇrizp˚ usobuje po spir´ ale zav´ıraj´ıc´ı se. Pˇri n´akresu tohoto kmit´an´ı obou sil m´ a pak graf podobu pavuˇciny. Jevy se oznaˇcuj´ı jako teor´em pavuˇciny“, kter´ y ukazuje oba stavy jako diverguj´ıc´ı nebo ” konverguj´ıc´ı ekonomiku. Teor´em pavuˇciny se d´a sledovat po urˇcit´e obdob´ı a ukazuje stav ekonomiky v dan´em ˇcase. Pokud m´ate z´ ajem pokuste se nakreslit takov´ yto graf na z´akladˇe zjiˇstˇen´ı ekonomick´ ych makroukazatel˚ u za urˇcit´e obdob´ı.
R
Pr˚ uvodce studiem:
D
Stˇret nab´ıdky a popt´ avky, jejich posuny a d˚ usledky tˇechto posun˚ u, tvoˇr´ı u ´ stˇredn´ı j´adro v´ ykladu p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. Tento mechanismus p˚ usob´ı automaticky na z´akladˇe chov´an´ı lid´ı, kteˇr´ı st´ale porovn´avaj´ı sv´e finanˇcn´ı moˇznosti s cenami urˇcit´eho zboˇz´ı a sluˇzeb a v r´ amci sv´ ych moˇznost´ı st´ ale uspokojuj´ı sv´e potˇreby. My sami uv´ad´ıme tento mechanismus dobrovolnˇe do chodu, nebot’ naˇse ochota utratit urˇcit´e pen´ıze za n´akupy zboˇz´ı ˇci sluˇzeb je z´akladn´ım impulsem neust´al´eho obnovov´an´ı obou trˇzn´ıch sil do chodu a jejich ˇcinnosti. Stejn´ y princip, kter´ y plat´ı na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb uv´ ad´ı do pohybu i ostatn´ı trhy. Dalˇs´ı lekce se budou zab´ yvat i jin´ ymi typy trh˚ u. Je proto d˚ uleˇzit´e dobˇre zvl´adnout tuto lekci, nebot’ je stˇeˇzejn´ı pro pochopen´ı z´ akladn´ıho principu trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı.
Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemn´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´avky
37
Autotest:
1. Na trhu je: (a) (b) (c) (d)
vˇzdy jen nerovnov´ aha rovnov´ aha a nerovnov´ahy se stˇr´ıdaj´ı nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy souhlasn´ ym smˇerem nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy nesouhlasn´ ym smˇerem
2. Trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´ a cena: jsou vˇzdy totoˇzn´e pojmy rovnov´ aˇzn´ a cena je cena v bodˇe pr˚ useˇc´ıku nab´ıdky a popt´avky trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy nab´ıdky nad popt´avkou trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy popt´avky nad nab´ıdkou
T
(a) (b) (c) (d)
3. V d˚ usledku ekonomick´ ych faktor˚ u doch´az´ı u nab´ıdkov´e kˇrivky vˇzdy:
D
R
AF
(a) k posunu po kˇrivce (b) k posunu cel´e kˇrivky nahoru (c) k posunu cel´e kˇrivky dol˚ u
38
R
D T
AF
Kapitola 4
Popis lekce:
T
Ostatn´ı trhy
4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.3
AF
Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb je sice prim´arn´ım trhem, od jehoˇz fungov´an´ı se odvozuj´ı dalˇs´ı ekonomick´e z´ avislosti, nen´ı vˇsak trhem jedin´ ym. Za sekund´arn´ı trh se povaˇzuje trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´e ˇclen´ıme na trhy vˇecn´eho kapit´alu, trh p˚ udy a trh pr´ace. Terci´aln´ım trhem, kter´ y odr´ aˇz´ı situaci na obou pˇredch´ azej´ıc´ıch je pak finanˇcn´ı trh, kter´ y opˇet ˇclen´ıme (sp´ıˇse umˇele) na trh penˇez a trh finanˇcn´ıho kapit´alu. V lekci si struˇcnˇe povˇsimneme fungov´an´ı tˇechto trh˚ u a jejich specifick´ ych znak˚ u. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u V´ yrobn´ı faktory Trh p˚ udy Trh pr´ ace Finanˇcn´ı trhy
R
Lekce umoˇzn ˇuje pochopit trˇzn´ı mechanismus v oblasti tˇechto specifick´ ych trh˚ u. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
V´ yrobn´ı faktory, trh vˇecn´eho kapit´alu, pozemkov´a renta, trh p˚ udy, trh pr´ ace, substituce, nezamˇestnanost, u ´ˇrady pr´ace, penˇeˇzn´ı trh, trh finanˇcn´ıho kapit´alu, burza, mimoburzovn´ı trh. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •
uv´est z´ akladn´ı odliˇsnosti a specifick´e znaky uveden´ ych trh˚ u, charakterizovat fungov´ an´ı a disfunkce na trhu pr´ace, uv´est funkce u ´ˇrad˚ u pr´ ace a vl´ady pˇri regulaci nezamˇestnanosti, charakterizovat penˇeˇzn´ı trh a trh finanˇcn´ıho kapit´alu, popsat burzu cenn´ ych pap´ır˚ u a zp˚ usob obchodov´an´ı s cenn´ ymi pap´ıry.
39
40
4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u
4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u
Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u
Jako v´ yrobn´ı faktory uv´ ad´ıme vˇetˇsinou tyto hlavn´ı zdroje tvorby nov´eho bohatstv´ı: • pr´aci (lidsk´e zdroje, v posledn´ı dobˇe tak´e oznaˇcovan´e jako lidsk´ y kapit´al), • p˚ udu (resp. pˇr´ırodn´ı zdroje), • vˇecn´ y kapit´ al (budovy, stroje atd.).
T
Pokud hovoˇr´ıme obecnˇe o kapit´alu, pak pˇrid´ av´ame jeˇstˇe finanˇcn´ı kapit´ al, kter´ y ˇclen´ıme na penˇeˇzn´ı a ˇcistˇe finanˇcn´ı (napˇr´ıklad cenn´e pap´ıry), kdy rozd´ıl mezi tˇemito dvˇema formami finanˇcn´ıho kapit´alu je sp´ıˇse umˇel´ y (co je disponibiln´ı do jednoho roku se realizuje na penˇeˇzn´ıch trz´ıch), co je disponibiln´ı za delˇs´ı dobu (promˇeniteln´e za pen´ıze) patˇr´ı do oblasti finanˇcn´ıho kapit´ alu.
4.1.1
AF
Pˇrestoˇze z´akladn´ı procesy na vˇsech trz´ıch se odv´ıjej´ı od popt´avky a nab´ıdky, vyˇzaduj´ı konkurenci a stanovuj´ı cenu, je pr˚ ubˇeh trˇzn´ıho mechanismu u vˇsech tˇechto ˇcinitel˚ u nab´ıdky a popt´avky ponˇekud odliˇsn´ y od trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, vykazuje urˇcit´e specifick´e rysy. Proto si povˇsimneme vˇsech tˇechto trh˚ u zvl´ aˇst’.
V´ yrobn´ı faktory
Trh vˇecn´eho kapit´ alu (stroj˚ u, budov, zaˇr´ızen´ı atd.) je trhem druhotn´ ym, protoˇze pohyby popt´avky i nab´ıdky jsou odvozeny od v´ yvoje situace na prim´arn´ım trhu. Je to logick´e, poklesne-li napˇr´ıklad popt´avka po pˇsenici, zemˇedˇelci pˇrestanou tuto plodinu pˇestovat a n´ aslednˇe nebudou potˇrebovat ani kombajny na jej´ı sklizeˇ n, ani budovy na jej´ı uskladnˇen´ı. Stejnˇe tak naopak, bude-li se rozˇsiˇrovat popt´avka po urˇcit´em druhu zboˇz´ı nebo poskytovan´ ych sluˇzb´ach, bude zapotˇreb´ı, aby se tomu pˇrizp˚ usobila nab´ıdka. To pˇredpokl´ad´a stavbu nov´ ych prostor, v´ yrobu specifick´ ych stroj˚ u, pˇr´ıstroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Tak sekund´arnˇe reaguje trh vˇecn´ ych faktor˚ u na pohyby prim´arn´ıho trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Popt´avka po v´ yrobn´ıch faktorech bezprostˇrednˇe souvis´ı s popt´avkou po produktech ˇci sluˇzb´ach, k jejichˇz v´ ykonu jsou v´ yrobn´ı Sekund´ arn´ı faktory zapotˇreb´ı. Obecnˇ e tedy plat´ı, ˇze popt´avka po v´ yrobn´ıch faktorech je popt´ avkou popt´ avka odvozenou.
R
V´ yrobn´ı faktory
D
Z grafick´eho vyj´adˇren´ı je pr˚ ubˇeh obou kˇrivek stejn´ y jako je tomu u z´akladn´ıho grafick´eho vyj´adˇren´ı trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Plat´ı stejn´e principy, z´asady, pohyby i faktory. Plat´ı i pohyby po kˇrivce nebo kˇrivky cel´e smˇerem nahoru ˇci dol˚ u, je tˇreba si ale uvˇedomit, ˇze se jedn´ a o d˚ usledky p˚ usoben´ı nab´ıdky a popr´avky na zcela jin´em trhu, a ˇze tento pohyb na trhu vˇecn´eho kapit´alu je ponˇekud opoˇzdˇen´ y za v´ yvojem na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Je to proto, ˇze reakce lid´ı na situaci na trz´ıch prim´ arn´ıch je na druhotn´em trhu mnohem pomalejˇs´ı. Je to ot´ azka pˇredevˇs´ım zjiˇstˇen´ı, tedy informac´ı, co se dˇeje na prim´arn´ıch trz´ıch (je probl´em odliˇsit, zda se jedn´ a o sez´onn´ı v´ ykyvy nebo trvalejˇs´ı trend, to chce ˇcas), je to rovnˇeˇz ot´azka pˇrizp˚ usoben´ı se sekund´arn´ıch trh˚ u na v´ yvoj trhu prim´arn´ıho. Ani toto pˇrizp˚ usoben´ı nen´ı rychlou akc´ı, a to v obou smˇerech, sniˇzov´an´ı ˇci zvyˇsov´ an´ı v´ yroby vˇecn´eho kapit´alu. Pˇ r´ıklad:
V´ yroba nov´ ych stroj˚ u ˇreˇs´ıc´ıch poˇzadavky prim´arn´ıho trhu m˚ uˇze b´ yt dlouhodobˇejˇs´ı, nebot’ technici mus´ı nejprve vyˇreˇsit konstrukci, stroj mus´ı b´ yt odzkouˇsen v laboratorn´ıch a pozdˇeji ter´enn´ıch podm´ınk´ ach, mus´ı b´ yt provedena technologick´a i ekonomick´a pˇr´ıprava, smluvnˇe zajiˇstˇeny dod´ avky atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................
Kapitola 4. Ostatn´ı trhy
41
. ........................................................................................ S v´ yvojem popt´ avky a nab´ıdky v´ yrobn´ıch faktor˚ uu ´ zce souvis´ı i tzv. pravidlo substituce. Substituce Opˇet zcela obecnˇe plat´ı, ˇze kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt se snaˇz´ı m´ıt co nejniˇzˇs´ı n´aklady. Pokud zaˇcnou n´aklady urˇcit´eho v´ yrobn´ıho faktoru nepˇrimˇeˇrenˇe r˚ ust (a jin´eho napˇr´ıklad stagnovat), snaˇz´ı se kaˇzd´ y o substituci (n´ahradu) dan´eho v´ yrobn´ıho faktoru jin´ ym. Pˇ r´ıklad:
T
Pokud bude cena urˇcit´eho stroje pˇr´ıliˇs drah´a, bude ji podnikatel substituovat napˇr´ıklad zamˇestn´ an´ım 5 nov´ ych dˇeln´ık˚ u. Naopak zase plat´ı, ˇze pokud cena lidsk´ ych zdroj˚ u poroste (budou se zvyˇsovat mzdy napˇr´ıklad tlakem odbor˚ u), bude se podnikatel snaˇzit ˇreˇsit vyˇsˇs´ı mzdov´e n´aklady substituc´ı lidsk´e pr´ace automatem, poˇc´ıtaˇcem atd. Ve sv´em d˚ usledku m˚ uˇze v´est trval´e nepˇrimˇeˇren´e zvyˇsov´an´ı mezd k opaˇcn´emu efektu, tj. k propouˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u a n´akupu v´ ykonnˇejˇs´ı techniky. Tento pˇr´ıklad m´a v historii ekonomie ˇcetn´e ud´alosti. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4:
AF
Pokuste se uv´est vlastn´ı pˇr´ıklady z historie ˇci souˇcasnosti tohoto jevu. Nˇekter´e pˇr´ıklady jste mˇeli na stˇredn´ı ˇskole uvedeny v dˇejepisu.
4.1.2
Trh p˚ udy
R
P˚ uda pˇredstavuje v´ yrobn´ı faktor, kter´ y se od ostatn´ıch v´ yraznˇe liˇs´ı. Je to d´ano skuteˇcnost´ı, Trh p˚ udy ˇze p˚ uda existuje v omezen´em mnoˇzstv´ı (p˚ uda je koneˇcn´a) a m´a rozd´ılnou kvalitu ˇcili bonitu. P˚ udu nelze nahradit jin´ ym v´ yrobn´ım faktorem, jej´ı tvorba je nez´avisl´a na v˚ uli ˇclovˇeka, na vzniku p˚ udy se pod´ılely pˇredevˇs´ım pˇr´ırodn´ı a biologick´e procesy, tedy procesy mimoekonomick´e. Stejnˇe tak bonita p˚ udy je d´ ana, pokusy ˇclovˇeka mˇenit charakter p˚ udy maj´ı obvykle za n´ asledek daleko horˇs´ı d˚ usledky neˇz je efekt tohoto procesu (napˇr´ıklad rozor´an´ı celin, k´ acen´ı deˇstn´ ych prales˚ u, vysouˇsen´ı jezer ˇci dalˇs´ı z´asahy ˇclovˇeka do pˇrirozen´eho pˇr´ırodn´ıho prostˇred´ı. Omezenost p˚ udy m´a sv´e d˚ usledky jak na stranˇe popt´avky, tak i nab´ıdky. Graf popt´avky a nab´ıdky p˚ udy je urˇcit´ ym zp˚ usobem deformov´an pr´avˇe vlivem jej´ı omezenosti. V´ ynosem vlastnictv´ı p˚ udy je tzv. pozemkov´ a renta. Pˇredstavuje cenu p˚ udy a je zˇrejm´e, ˇze v d˚ usledku omezenosti tohoto v´ yrobn´ıho faktoru m´a strana nab´ıdky monopol. Monopol se v t´eto oblasti projevuje u ´ plnˇe stejnˇe jako je tomu i v jin´ ych oblastech, je to monopol, kter´ y diktuje ceny. P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu p˚ udy m´a v d˚ usledku uveden´ ych skuteˇcnost´ı n´asleduj´ıc´ı charakter:
D
cena
nab´ıdka popt´avka 3 popt´avka 2 popt´avka 1 udy mnoˇzstv´ı p˚ Obr´ azek 4.1: Nab´ıdka a popt´ avka na trhu p˚ udy
Omezenost p˚ udy znaˇcn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuje jej´ı cenu. Monopol nab´ıdky je na jedn´e stranˇe korigov´ an jej´ı popt´avkou, nebot’ ta je odvisl´ a od jej´ı bonity. Stranu popt´avky tedy a t´ım i jej´ı fin´ aln´ı cenu ovlivˇ nuje jej´ı bonita, ˇc´ım je vyˇsˇs´ı, t´ım je vyˇsˇs´ı i cena.
42
4.2 Trh pr´ace
Popt´ avka po p˚ udˇe je vˇsak ovlivˇ nov´ana jeˇstˇe vˇedecko-technick´ ym pokrokem v oblasti zemˇedˇelstv´ı a ˇca´steˇcnˇe i v oblasti zpracovatelsk´eho pr˚ umyslu. Ten zp˚ usobuje vyˇsˇs´ı v´ ynosy, ˇ vyˇsˇs´ı v´ ytˇeˇznost, vyˇsˇs´ı kvalitu a mnoˇzstv´ı produkce. Casti vnik´a nadprodukce nˇekter´ ych zemˇedˇelsk´ ych plodin (jakoˇz i ml´eka, masa atd.), vznik´a tak zemˇedˇelsk´a nadprodukce, pˇrebytky urˇcit´ ych produkt˚ u. To m´a zase dopad na pokles popt´ avky po p˚ udˇe, cena t´ım opˇet kles´a.
4.2
P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu pr´ace je odliˇsn´e od standardn´ıho pr˚ ubˇehu kˇrivek nab´ıdky a popt´avky. Nab´ıdku na trhu pr´ace pˇredstavuj´ı firmy a st´at, kter´ y umoˇzn ˇuje zamˇestn´av´an´ı lid´ı urˇcit´e kvalifikace. Nab´ıdku tvoˇr´ı dom´acnosti, jej´ıˇz ˇclenov´e usiluj´ı o zamˇestn´an´ı a firm´am ˇci st´ atu prod´ avaj´ı“ svou pracovn´ı s´ılu. Odmˇenou, cenou pracovn´ı s´ıly je mzda. V bˇeˇzn´em ” ˇzivotˇe je mzda poj´ım´ana jako odmˇena za vynaloˇzen´ı lidsk´e pr´ace. Ve skuteˇcnosti je takto ocenˇena sama pracovn´ı s´ıla. ´ Ukol k textu ˇ c. 4:
T
Trh pr´ ace
Trh pr´ ace
AF
ˇ Zjistˇete a poznamenejte si aktu´aln´ı u ´ daj pr˚ umˇern´e mzdy v CR, popˇr. ve Vaˇsem kraji ˇci mˇestˇe. Porovnejte ji s pr˚ umˇern´ ym starobn´ım d˚ uchodem. Budete-li m´ıt z´ ajem, pokuste se ´ i o srovn´an´ı s vyspˇel´ ymi evropsk´ ymi st´aty ˇci naˇsimi sousedn´ımi st´aty. Udaje jsou publikov´any v bˇeˇzn´em tisku. Vzhledem k pouˇzitelnosti tohoto textu v delˇs´ım ˇcasov´em u ´ seku nejsou moment´aln´ı u ´daje v Kl´ıˇci uv´ adˇeny.
Podm´ınky na trhu pr´ ace se na stranˇe popt´avky v´ yraznˇe liˇs´ı od podm´ınek dokonal´e konkurence, kter´ a prakticky na t´eto stranˇe trˇzn´ıho mechanismu neexistuje. Je tomu tak proto, ˇze:
D
R
• ˇrada pracovn´ıch funkc´ı je nezastupiteln´a, pr´ ace je nehomogenn´ı povahy. To je d´ano t´ım, ˇze kaˇzd´a pr´ace vyˇzaduje urˇcitou kvalifikaci, vzdˇel´ an´ı, vyuˇcen´ı ˇci praxi. Tak napˇr´ıklad je vz´ajemnˇe nezastupiteln´a pr´ace l´ekaˇre a projektanta, mechanika a pilota apod. Na z´ısk´an´ı pˇr´ısluˇsn´e kvalifikace k v´ ykonu pr´ace je zapotˇreb´ı urˇcit´e d´elky pˇr´ıpravy, jednotliv´e profesn´ı skupiny si tak vz´ajemnˇe nekonkuruj´ı, • lid´ e nejsou dokonale mobiln´ı. ˇ nen´ı ani pracovn´ı mobilita pˇr´ıliˇs ˇcast´ Zvl´ aˇstˇe v CR a a obl´ıben´ a. Lid´e jsou sv´az´ ani se sv´ ym bydliˇstˇem ˇcetn´ ymi vazbami (pˇr´ıbuzn´ı, zn´am´ı), ˇcasto hraje roli i byt ˇci rodinn´ y domek, kter´ y nechce rodina opustit, nehledˇe na cenu podobn´e nemovitosti nˇekde jinde. Pˇri pˇredpokladu napˇr´ıklad vertik´aln´ıho vzestupu pracovn´ıka (ˇreditel z´avodu ve Znojmˇe m´a b´ yt jmenov´an ˇreditelem podniku v Hradci Kr´alov´e) jsou ceny nemovitost´ı ve vˇetˇs´ıch mˇestech i nˇekolikan´asobnˇe vyˇsˇs´ı. Tento faktor je nav´ıc doprov´azen i mentalitou ˇcesk´ ych lid´ı, jak´esi nechuti ke zmˇen´am, je rovnˇeˇz d´an dopravn´ı dostupnost´ı a dalˇs´ımi vlivy. Pˇ r´ıklad: Ameriˇcan´e jsou zvykl´ı mˇenit nejen sv´e profese, ale i bydliˇstˇe, cestovat hodiny do zamˇestn´an´ı, uv´ad´ı se, ˇze pr˚ umˇern´ y obˇcan za ˇzivot cca 8× zmˇen´ı zamˇestnavatele i bydliˇstˇe, a to ˇcasto v rozsahu cel´ ych podnebn´ıch p´asem. Napˇr´ıklad z Bostonu na Floridu. Tato mobilita je ovˇsem podloˇzena moˇznost´ı okamˇzit´ ych pron´ajm˚ u ˇci koup´ı nemovitost´ı. Leteck´a doprava ˇci s´ıtˇe d´alnic umoˇzn ˇ uj´ı tak´e bˇeˇzn´ y styk rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ık˚ u i na velk´e vzd´ alenosti. • V oblasti popt´ avky existuje cel´ aˇ rada mimoekonomick´ ych vliv˚ u, jako napˇr´ıklad omezen´a informovanost o nab´ıdk´ach mimo okruh bydliˇstˇe (napˇr. jen inzerce), m˚ uˇze se jednat o siln´ y vliv odbor˚ u, kter´e spoluvytv´aˇrej´ı podm´ınky na trhu pr´ace, politick´e ˇci soci´ aln´ı vlivy apod.
Kapitola 4. Ostatn´ı trhy
43
Pˇ r´ıklad: Z´akon´ık pr´ace definuje podm´ınky na trhu pr´ace, oboustrannˇe urˇcuje pr´ava a povinnosti zamˇestnanc˚ u i zamˇestnavatel˚ u. V r´ amci p˚ usoben´ı odbor˚ u je tak´e stˇeˇzejn´ım dokumentem kolektivn´ı smlouva, kter´a obvykle umoˇzn ˇ uje obˇema stran´am dohodnout dalˇs´ı podm´ınky nad r´amec z´akon´ıku pr´ ace. Vl´ada stanovuje tzv. minim´aln´ı mzdu, parlament uz´ akoˇ nuje odchod do d˚ uchodu atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . ..................................................................................
mzda
popt´avka
T
V´ ysledkem vˇsech tˇechto vliv˚ u na trhu pr´ace na n´asleduj´ıc´ı graf trˇzn´ıch sil.
AF
B – substituˇcn´ı efekt bod zvratu
A – d˚ uchodov´ y efekt
nab´ıdka
mnoˇzstv´ı pr´ace
Obr´ azek 4.2: Nab´ıdka a popt´ avka na trhu pr´ ace
R
Kˇrivka nab´ıdky m´ a standardn´ı pr˚ ubˇeh aˇz do bodu zvratu, kdy ve spodn´ı ˇca´sti se projevuje tzv. d˚ uchodov´ y efekt. To znamen´a, ˇze vzr˚ ust mezd vyvol´av´a z´ ajem o pr´aci, nab´ıdka se zvyˇsuje. Vyˇsˇs´ı mzda je motivem pro hled´ an´ı pracovn´ıch m´ıst a nab´ıdku ze strany dom´acnost´ı. Za bodem zvratu hovoˇr´ıme o tzv. substituˇ cn´ım efektu. Za t´ımto bodem z´ajem o pr´aci kles´a, lid´e zaˇc´ınaj´ı preferovat voln´ y ˇcas. To se projevuje neochotou pracovat pˇresˇcas, o sobot´ ach a nedˇel´ıch, zvyˇsuj´ı se ˇz´adosti o zkr´acenou pracovn´ı dobu apod. Na trhu pr´ ace doch´ az´ı ˇcasto k deformac´ım, kter´e vypl´yvaj´ı z institucializovan´eho trhu.
D
V dan´e oblasti p˚ usob´ı cel´ a ˇrada faktor˚ u, kter´e p˚ usob´ı jak na stranˇe popt´ avky, tak i nab´ıdky. Je to nejen cel´a legislativa, tj. pracovn´ı pr´ avo v dan´em st´atˇe, ale i ˇcetn´e z´asahy st´atu do re´aln´eho trhu pr´ace. Ty se projevuj´ı napˇr´ıklad jako dalˇs´ı normy, napˇr´ıklad ochrany a bezpeˇcnosti pr´ace pˇredepisuj´ıc´ı zamˇestnavatel˚ um povinn´e vybaven´ı pracovn´ık˚ u, povinn´a ˇskolen´ı atd., d´ale podm´ınky na vybaven´ı pracoviˇst’ vˇcetnˇe pracovn´ıch odˇev˚ u, z´ asobov´an´ı pracovn´ık˚ u n´apoji a ˇcetn´e dalˇs´ı reguluj´ıc´ı povinnosti zamˇestnavatel˚ u. Stejnˇe tak do trhu pr´ace zasahuj´ı odbory, kter´e s ohledem na svou s´ılu jsou schopny prosazovat kolektivn´ı z´ajmy pracovn´ık˚ u proti zamˇestnavatel˚ um, a to vˇcetnˇe moˇznosti pˇreruˇsov´an´ı pr´ace, st´avek ˇci jin´ ych forem bojkotu rozhodnut´ı managementu ˇci vlastn´ık˚ u podnik˚ u. ˇ Cesk´ a republika vych´az´ı z deklarovan´e politiky zamˇ estnanosti, kter´a je souˇc´ast´ı hospod´ aˇrsk´e politiky vl´ady. St´atn´ı politika zamˇestnanosti je definov´ana z´akonem. Naˇse politika zamˇestnanosti mus´ı b´ yt v souladu s politikou zamˇestnanosti v Evropsk´e unii. Vl´ady vˇsech ˇclensk´ ych st´at˚ u deklaruj´ı ve sv´ ych politik´ach zamˇestnanosti u ´ sil´ı o dosaˇzen´ı pln´e zamˇestnanosti. T´ım se rozum´ı odstranˇen´ı dlouhodob´eho vyˇrazen´ı jednotlivce z trhu pr´ ace. N´ızk´a m´ıra nezamˇestnanosti (kolem 2 %) je povaˇzov´ana za pˇrijateln´ y a sp´ıˇse pozitivn´ı stav, vyˇsˇs´ı m´ıra jiˇz pˇredstavuje politikum, kter´ ym se mus´ı vl´ady zab´ yvat.
Deformace na trhu pr´ ace
44
4.3 Finanˇcn´ı trhy
Pˇri fungov´an´ı trhu pr´ace realizuje st´at svou politiku zamˇestnanosti m.j. i prostˇrednictv´ım u ´ˇrad˚ u pr´ ace. Mezi jejich funkce patˇr´ı zejm´ena: • sledov´ an´ı a vyhodnocov´ an´ı situace na m´ıstn´ım trhu pr´ace, • zabezpeˇcov´ an´ı rekvalifikac´ı, • pomoc pˇri zˇrizov´an´ı spoleˇcensky u ´ˇceln´ ych pracovn´ıch m´ıst a pˇri zajiˇst’ov´an´ı veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ ych prac´ı, • poradenstv´ı pro volbu povol´ an´ı a odbornou v´ ychovu, an´ı pomoci obˇema stran´am trˇzn´ıch sil pˇri zajiˇst’ov´ an´ı pracovn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı, • poskytov´ • prov´adˇen´ı pˇredpis˚ u a pr´avn´ıch norem o hmotn´em zabezpeˇcen´ı obˇcan˚ u vyˇrazen´ ych z pracovn´ı ˇcinnosti a uch´ azej´ıc´ıch se o pr´aci ˇci rekvalifikaci atd.
T
´ rady pr´ace jsou v´ Uˇ ykonn´ ymi org´any st´atu pro realizaci vl´ adn´ı politiky zamˇestnanosti a jsou typick´ ymi org´ any ovlivˇ nuj´ıc´ımi trhy pr´ace ve vˇsech zem´ıch s trˇzn´ı ekonomikou. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 4:
4.3
Finanˇ cn´ı trhy
Finanˇcn´ı trhy se dˇel´ı na trh penˇez (je moˇzn´e ho d´ale ˇclenit na trh korunov´ y a devizov´ y) a trh finanˇcn´ıho kapit´alu, ˇc´ımˇz se rozum´ı vesmˇes trh s cenn´ ymi pap´ıry (avˇsak i tento trh lze d´ale ˇclenit na trh akci´ı, trh dluhopis˚ u a dalˇs´ıch forem cenn´ ych pap´ır˚ u, resp. burzovn´ı a mimoburzovn´ı trh atd.).
R
Finanˇcn´ı trhy
AF
Zajdˇete, pros´ım, na V´am nejbliˇzˇs´ı u ´ˇrad pr´ace, pod´ıvejte se na n´ astˇenky ˇci publikace tohoto u ´ˇradu a zamyslete se na u ´ rovn´ı nezamˇestnanosti a jej´ı struktuˇre ve Vaˇs´ı oblasti. Uved’te, kter´e profese jsou poˇzadov´any a kter´e naopak. Sv´e poznatky ve formˇe semin´arn´ı pr´ ace v rozsahu max. 2 stran zaˇslete tutorovi. M˚ uˇzete alternativnˇe tak´e zaslat pr´aci z´ıskanou ˇcetbou Hospod´aˇrsk´ ych novin ˇci jin´eho odborn´eho tisku s touto problematikou na u ´ rovni ˇ cel´eho st´atu, kraje ˇci oblasti. Casto jsou tyto u ´ daje publikov´ any i v bˇeˇzn´em m´ıstn´ım, ale i celost´atn´ım tisku.
Hranice mezi obˇema trhy je v podstatˇe umˇel´a. Ani v penˇeˇzn´ım trhu nejde pˇr´ımo o pen´ıze, ale i o jejich z´aznamy na u ´ˇctech (korunov´ ych ˇci devizov´ ych). Krit´eriem rozdˇelen´ı je jeden rok. Co je promˇeniteln´e do jednoho roku, s t´ım se obchoduje na penˇeˇzn´ım trhu. Co je disponibiln´ı za dobu vyˇsˇs´ı neˇz jeden rok, je pˇredmˇetem nab´ıdky a popt´avky na trz´ıch finanˇcn´ıch. Spoleˇcn´e obˇema trh˚ um je strmost kˇrivek jak nab´ıdky, tak i popt´avky. Obˇe trˇzn´ı s´ıly jsou t´emˇeˇr nepruˇzn´e, jejich tvar se bl´ıˇz´ı sp´ıˇse pˇr´ımce absolutn´ı nepruˇznosti. Pˇritom plat´ı, ˇze kˇrivka nab´ıdky je jeˇstˇe o nˇeco nepruˇznˇejˇs´ı neˇz popt´ avkov´ a kˇrivka. Tuto skuteˇcnost m˚ uˇzeme zobrazit n´ asleduj´ıc´ım grafem.
D
Strm´e kˇrivky
cena (´ urok)
P
N
mnoˇzstv´ı penˇez
Obr´ azek 4.3: Nab´ıdka a popt´ avka na penˇeˇzn´ım (finanˇcn´ım) trhu
Kapitola 4. Ostatn´ı trhy
45
´ er se stal brzy pˇredmˇetem obchodu, majitel´e penˇez zaˇcali sv´e pen´ıze systematicky p˚ Uvˇ ujˇcovat ´ s c´ılem z´ıskat u ´rok. Urok je tedy cena penˇez. Ten se plat´ı za pr´avo doˇcasnˇe disponovat ciz´ımi penˇezi. Tato moˇznost se st´av´ a pˇredmˇetem popt´ avky po penˇez´ıch. Pen´ıze jsou pouˇz´ıv´any k n´akup˚ um. Nab´ıdka penˇez tedy z´avis´ı na situaci na trhu v´ yrobk˚ u. Obˇe kˇrivky jsou strm´e proto, ˇze zmˇeny velikosti mnoˇzstv´ı penˇez jak na stranˇe popt´avky, tak i nab´ıdky jsou pomˇernˇe necitliv´e na pohybu u ´rokov´e sazby, reakce na zmˇeny je pomˇernˇe mal´ a, kˇrivky jsou nepruˇzn´e (nab´ıdkov´ a v´ıce).
T
ˇ en´ı Kromˇe penˇeˇzn´ıho trhu (kde se prakticky jedn´a o poskytov´an´ı u ´vˇer˚ u), existuje i trh s dluhopisy, Clenˇ akciemi a dalˇs´ımi formami pr´ ava na pen´ıze obecnˇe naz´ yvan´ y jako trh kapit´ alov´ y, trh finanˇcn´ıch u finanˇcn´ıho kapit´alu, trh s cenn´ ymi pap´ıry. Smlouva mezi vˇeˇritelem a dluˇzn´ıkem m´a p´ısemnou trh˚ podobu smlouvy. Ta se ˇcasem pˇremˇenila do pr´ avnˇe kodifikovan´ ych forem smˇenek, obligac´ı atd., kter´e jsou prakticky pr´ avn´ım podkladem o povinnosti dluˇzn´ıka splatit v dan´e lh˚ utˇe dluh a vyplatit u ´rok. Pokud majitel penˇez potˇrebuje m´ıt sv´e pen´ıze k dispozici dˇr´ıve, m˚ uˇze m´ısto vlastn´ıho zadluˇzen´ı, prodat sv˚ uj u ´ vˇer tˇret´ı osobˇe. Tak se vedle trhu penˇez rozvinul i trh dluhopis˚ u, kter´e se sami st´ avaj´ı pˇredmˇetem koupˇe a prodeje, nab´ıdky a popt´avky. Graf nab´ıdky a popt´avky na kapit´alov´em trhu je prakticky stejn´ y jako u trhu penˇeˇzn´ıho, obˇe kˇrivky jsou m´ alo pruˇzn´e, jsou strm´e, nab´ıdkov´a ponˇekud v´ıce.
AF
Nejvˇetˇs´ı procentu obchod˚ u na kapit´ alov´ ych trz´ıch se t´ yk´a dluhopis˚ u (obligac´ı). Dluhopisy jsou cenn´e pap´ıry vyd´ avan´e emitentem (subjekt popt´avaj´ıc´ı pen´ıze), kter´e jsou nab´ızeny z´ajemc˚ um o jejich koupi. T´ımto emitentem m˚ uˇze b´ yt st´at (nejcennˇejˇs´ı cenn´e pap´ıry), podniky, obce i soukrom´e osoby. Vˇeˇritel´e, kteˇr´ı si tyto dluhopisy koup´ı, je mohou d´ale prod´avat. T´ım doch´az´ı ke zmˇenˇe vˇeˇritel˚ u a dluˇzn´ık je v dan´e lh˚ utˇe povinen uhradit splatnou ˇc´astku vˇcetnˇe u ´roku i zcela jin´e osobˇe, tj. drˇziteli dluhopisu.
Dva z´ akladn´ı druhy cenn´ ych pap´ır˚ u
Druh´ ym v´ yznamn´ ym pˇredstavitelem finanˇcn´ıho kapit´ alu jsou akcie. S tˇemi nen´ı spojeno pr´avo na splacen´ı dluˇzn´e ˇc´astky. Akcie ani nezaruˇcuje v´ ynos (ve formˇe tzv. dividendy), avˇsak oproti dluhopisu je s akci´ı spjato pr´avo napˇr´ıklad na ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti (akcion´aˇr je spolumajitelem akciov´e spoleˇcnosti) a t´ım i pr´avo na likvidaˇcn´ım z˚ ustatku pˇri likvidaci spoleˇcnosti.
R
S akciemi i dluhopisy jsou spojena i dalˇs´ı pr´ ava, napˇr. pr´ avo na pˇrednostn´ı v´ yplatu v´ ynosu. Obˇe formy jsou ve sv´ ych odliˇsnostech pˇredstaviteli zhruba dvou set dalˇs´ıch forem cenn´ ych pap´ır˚ u, jimiˇz jsou r˚ uzn´e pod´ılov´e listy, smˇenky, ˇseky, investiˇcn´ı kupony a dalˇs´ı.
D
Kapit´alov´ y trh je kromˇe fisk´aln´ıho syst´emu druh´ ym v´ yznamn´ ych pˇrerozdˇelovaˇcem ekono- Burza mick´ ych zdroj˚ u v trˇzn´ı ekonomice. V glob´aln´ım mˇeˇr´ıtku se jedn´a o pˇresuny znaˇcn´ ych zdroj˚ u, cenn´ych u a to i v dom´ac´ım mˇeˇr´ıtku. Existuj´ı vˇsak i pˇresuny v mezin´arodn´ım mˇeˇr´ıtku, kapit´al se pap´ır˚ pˇrel´ev´ a pˇres hranice st´at˚ u. Jak´ akoliv nestabilita na tˇechto kapit´alov´ ych trz´ıch m˚ uˇze m´ıt tedy znaˇcn´e d˚ usledky pro hospod´ aˇrstv´ı cel´e zemˇe a z historie je zn´am i ˇcern´ y p´ atek“ na NYSE ” (New York Stock Exchange) v roce 1929, kter´ y nastartoval celosvˇetovou hospod´aˇrskou krizi. Tyto obchodu se tedy prov´adˇej´ı pˇredevˇs´ım na burz´ ach cenn´ ych pap´ır˚ u. V Praze organizuje trh finanˇcn´ıho kapit´ alu jedin´ a naˇse burza cenn´ ych pap´ır˚ u, tj. PBCP (praˇzsk´ a burza cenn´ ych pap´ır˚ u). Obchody s cenn´ ymi pap´ıry se mohou organizovat jak na veˇrejn´em trhu, jehoˇz pˇredstavitelem ˇ tzv. je burza, tak i na tzv. mimoburzovn´ım (neveˇrejn´em) trhu, jehoˇz pˇredstavitelem je v CR ´ RM-SYSTEM, akciov´ a spoleˇcnost. I kdyˇz ve svˇetˇe tyto mimoburzovn´ı instituce existuj´ı, ´ ˇ byl stav majitel˚ d˚ uvodem pro existenci RM-SYSTEMU v CR u cenn´ ych pap´ır˚ u po proveden´ı tzv. kuponov´ e privatizace poˇca´tkem devades´at´ ych let. Vzniklo nˇekolik milion˚ u drobn´ ych majitel˚ u akci´ı, proto organiz´atoˇri mimoburzovn´ıho trhu mˇeli povinnost na rozd´ıl od burzy pˇrijmout k obchodov´an´ı prakticky vˇsechny cenn´e pap´ıry, kter´e obyvatelstvo v kuponov´e privatizaci z´ıskalo. Teprve od roku 2001 doˇslo k vyˇrazen´ı m´alo obchodovateln´ ych nebo neobchodovateln´ ych emis´ı i z tohoto trhu, poˇcet akcion´ aˇr˚ u se sn´ıˇzil a nyn´ı je situace nˇekolik let ust´alen´a. V´ yhodou mimoburzovn´ıho trhu je pˇr´ım´ y vstup klient˚ u, nebot’ obchodov´an´ı na burze je vyhrazeno pouze ˇclen˚ um. Na burze obchoduj´ı pouze obchodn´ıci s cenn´ ymi pap´ıry
46
4.3 Finanˇcn´ı trhy
(coˇz jsou vˇetˇsinou pr´avnick´e osoby a vesmˇes akciov´e spoleˇcnosti), a to pomoc´ı fyzick´ ych osob naz´ yvan´ ych makl´ eˇ ri. To je profese, kter´a vyˇzaduje urˇcit´e znalosti a schopnosti, tuto ˇcinnost mohou tedy pouze opr´ avnˇen´e (licencovan´e) osoby. Vzhledem k tomu, ˇze se jedn´a o v´ yznamn´ y prvek alokace ekonomick´ ych zdroj˚ u a jejich pˇrerozdˇelov´an´ı dohl´ıˇz´ı i ˇcesk´ y st´at ˇ ı tak prostˇrednictv´ım Komise pro cenn´e pap´ıry, kter´a je v´ na ˇcinnost burzy. Cin´ yznamn´ ym regulaˇcn´ım a kontroln´ım u ´ˇradem zajiˇst’uj´ıc´ım dodrˇzov´ an´ı z´akon˚ u a dalˇs´ıch legislativn´ıch norem v t´eto oblasti. Shrnut´ı:
AF
T
• V´ yrobn´ımi faktory jsou pr´ace (lidsk´e zdroje), p˚ uda (resp. pˇr´ırodn´ı zdroje) a vˇecn´ y kapit´ al (budovy, stroje atd.). avka po v´ yrobn´ıch faktorech je popt´avkou odvozenou od popt´avky na prim´arn´ıch • Popt´ trz´ıch. • S v´ yvojem popt´ avky a nab´ıdky v´ yrobn´ıch faktor˚ u souvis´ı pravidlo substituce. • P˚ uda pˇredstavuje v´ yrobn´ı faktor, kter´ y se od ostatn´ıch v´ yraznˇe liˇs´ı. • P˚ uda existuje jen v omezen´em mnoˇzstv´ı a m´a rozd´ılnou kvalitu ˇcili bonitu. • V´ ynosem vlastnictv´ı p˚ udy je tzv. pozemkov´a renta. usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu pr´ ace je odliˇsn´e od standardn´ıho pr˚ ubˇehu kˇrivek nab´ıdky • P˚ a popt´ avky. • Podm´ınky na trhu pr´ace se na stranˇe popt´avky v´ yraznˇe liˇs´ı od podm´ınek dokonal´e konkurence. • Typick´ ym znakem v´ yvoje popt´ avkov´e kˇrivky na trhu pr´ace je bod zvratu. • Za bodem zvratu hovoˇr´ıme o tzv. substituˇcn´ım efektu, za t´ımto bodem z´ajem o pr´aci kles´ a. • Finanˇcn´ı trhy se dˇel´ı na trh penˇez a trh finanˇcn´ıho kapit´alu. • Spoleˇcn´e obˇema trh˚ um je strmost kˇrivek jak nab´ıdky, tak i popt´avky. • Nejvˇetˇs´ı ˇc´ ast obchod˚ u na kapit´ alov´ ych trz´ıch se t´ yk´a dluhopis˚ u (obligac´ı) a akci´ı. ˇ i pˇres ych pap´ır˚ u a v CR • Tyto obchody se prov´adˇej´ı pˇredevˇs´ım na burz´ach cenn´ RM-Syst´em.
R
Kontroln´ı ot´ azky:
Jak´e zn´ ate v´ yrobn´ı faktory? Proˇc naz´ yv´ ame popt´ avku po v´ yrobn´ıch faktorech jako popt´avku odvozenou? Proˇc a ˇc´ım je typick´ a nab´ıdkov´ a kˇrivka p˚ udy? Proˇc a ˇc´ım je typick´ a nab´ıdkov´ a kˇrivka na trhu pr´ace? Jak´e jevy se vyskytuj´ı pˇri ovlivˇ nov´an´ı trhu pr´ace? Jak se dˇel´ı finanˇcn´ı trhy? Co je typick´e pro obˇe kˇrivky na finanˇcn´ıch trz´ıch? ˇ prov´ Kde se prakticky v CR adˇej´ı obchody na finanˇcn´ıch trz´ıch?
D
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
ˇ ast t´ C´ ykaj´ıc´ı se finanˇcn´ıch trh˚ u obsahuje pouze povinn´e minimum u ´vodu do cel´e problematiky. N´ astroje a finanˇcn´ı operace, jakoˇzto i ˇcetn´e dalˇs´ı jevy a procesy na finanˇcn´ıch trz´ıch jsou souˇc´ast´ı v´ yuky finanˇcn´ıch vˇed, jak teorie obecn´ ych ˇci veˇrejn´ ych financ´ı, tak i financ´ı podnikov´ ych. S nimi se setk´ ate pˇri studiu dalˇs´ıch kurz˚ u z oblasti ekonomie.
Kapitola 4. Ostatn´ı trhy
47
Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce pˇrin´aˇs´ı struˇcn´ y pohled na existenci a fungov´an´ı ostatn´ıch trh˚ u. Vˇsechny kapitoly, kter´e jsou tu obsaˇzeny by mohly b´ yt rozpracov´any do samostatn´ ych kurz˚ u. Finanˇcn´ı trhy tvoˇr´ı zcela samostatnou problematiku i v r´amci tohoto studia ekonomie. Proto tato lekce pˇrin´ aˇs´ı pouze velmi letm´ y pohled na tuto ˇc´ ast makroekonomie a jen lehce se dot´ yk´a problematiky financ´ı. Prostudujte si pozornˇe tyto ˇca´sti, s v´ yjimkou finanˇcn´ıch trh˚ u se k nim jiˇz nebudeme navracet. Autotest: 1. Popt´ avka na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je popt´avka:
T
(a) odvozen´ a od v´ yvoje na prim´arn´ıch trz´ıch (b) standardn´ı ve vˇsech ohledech (c) prim´ arn´ı
2. Pro v´ yvoj na trhu p˚ udy je smˇerodatn´ ym faktorem:
AF
(a) jej´ı omezenost a bonita (b) jej´ı produktivita (c) jej´ı v´ ytˇeˇznost
3. Na burzu cenn´ ych pap´ır˚ u m´a pˇr´ıstup:
(a) kaˇzd´ y obˇcan osobnˇe (b) vybran´e pr´ avnick´e osoby, ˇclenov´e burzy (c) pouze banky
4. Akcie:
D
R
(a) nezaruˇcuje jist´ y v´ ynos (b) zaruˇcuje jist´ y v´ ynos (c) nezaruˇcuje likvidaˇcn´ı z˚ ustatek
48
R
D T
AF
Kapitola 5
AF
Popis lekce:
T
Doprovodn´ e jevy trˇ zn´ıho mechanismu
Lekce se zab´ yv´ a dvˇema negativn´ımi jevy doprov´azej´ıc´ı trˇzn´ı mechanismus. Oba jevy jsou d˚ usledkem fungov´an´ı trˇzn´ıho mechanismu, pramen´ı z jeho podstaty. Protoˇze svobodn´a hospod´aˇrsk´a soutˇeˇz znamen´a mj. i skuteˇcnost, ˇze silnˇejˇs´ı ekonomick´e subjekty ovl´adaj´ı trh a vytlaˇcuj´ı slabˇs´ı, je typick´ ym jevem trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı tendence k monopolizaci. Vznik monopolu, popˇr´ıpadˇe oligopolu (ovl´ad´ an´ı podstatn´e ˇc´asti trhu) m´a sv´e d˚ usledky. Fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu pˇrin´aˇs´ı v´ıce negativn´ıch jev˚ u, kter´e je zapotˇreb´ı eliminovat, nebo alespoˇ n zm´ırˇ novat. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o nezamˇestnanost a inflaci. Oba jevy jsou v t´eto lekci podrobnˇeji vysvˇetlov´any, definov´ any, jsou prov´ adˇeny v´ ypoˇcty. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu Monopol Dalˇs´ı nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu Nezamˇestnanost Inflace
R
5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.3
Negativn´ı jevy trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jsou regulov´any z´asahy st´atu.
D
D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, monopol, oligopol, externality, nezamˇestnanost dobrovoln´ a, nezamˇestnanost nedobrovoln´a, m´ıra nezamˇestnanosti, spotˇrebitelsk´ y koˇs, inflace taˇzen´ a popt´ avkou, inflace tlaˇcen´ a n´aklady, m´ırn´a inflace, rychl´a inflace, hyperinflace. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat z´ akladn´ı nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, • definovat monopol a jeho p˚ usoben´ı v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı, • definovat r˚ uzn´e druhy nezamˇestnanosti, pˇr´ıˇciny a d˚ usledky tohoto jevu, moˇzn´e zp˚ usoby z´ asahu st´ atu, • definovat inflaci, jej´ı pˇr´ıˇciny a d˚ usledky, r˚ uzn´e formy inflace, moˇzn´e z´asahy st´atu, 49
50
5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu • umˇet prov´ adˇet v´ ypoˇcty m´ıry nezamˇestnanosti, • vˇedˇet, jak se zjiˇst’uje procento inflace.
5.1 Podm´ınka
Nedokonalosti trˇ zn´ıho mechanismu
Z´ akladn´ı podm´ınkou pro spr´avn´e, rychl´e a optim´ aln´ı fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu je tzv. dokonal´ a konkurence. Trh vyˇzaduje existenci konkurence.
T
Konkurence je proces vz´ajemn´eho stˇret´av´an´ı, soutˇeˇz trˇzn´ıch subjekt˚ u na trhu, tj. spotˇrebitel˚ u, v´ yrobc˚ u, obchodn´ık˚ u. Dokonal´ a konkurence znamen´a rovn´ e podm´ınky pro vˇsechny u ´ˇcastn´ıky trhu, tzn. situaci, kdy:
AF
• ani nab´ızej´ıc´ı ani popt´ avaj´ıc´ı nemaj´ı moˇznost ovlivnit situaci na trhu, u na stranˇe nab´ıdky i popt´ avky (ani jeden nem˚ uˇze individu´alnˇe • existuje mnoho subjekt˚ ovlivnit cenu), • existuje voln´ y vstup do odvˇetv´ı (neexistuj´ı ˇz´adn´e pˇrek´aˇzky pro nov´e z´ajemce), • vˇsechny v´ yrobky maj´ı stejnou cenu, • kvalita v´ yrobk˚ u vˇsech producent˚ u je stejn´a.
Vid´ıme, ˇze tyto poˇzadavky u ´ pln´e rovnosti nejsou re´aln´e. Dokonal´a konkurence je pouze ide´ aln´ı stav, skuteˇcn´ a realita ˇzivota je zcela jin´ a. Kaˇzd´ y ˇclovˇek, kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt m´a rozd´ıln´e podm´ınky, moˇznosti i pˇredpoklady. Tyto rozd´ıln´e podm´ınky zp˚ usobuj´ı v´ yhody a nˇ ekter´ ych subjekt˚ u, nerovnost je pˇr´ıˇcinou jin´eho postaven´ı i moˇznost´ı rozvoje. Dokonal´ konkurence tedy prakticky nen´ı moˇzn´ a. T´ım je ale tak´e omezeno spr´ avn´e a bezprobl´emov´e p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu, jehoˇz funkce by skuteˇcnˇe dok´azaly plnit poˇzadavek ukazatele potˇreb a alok´ atora zdroj˚ u v ide´ aln´ı situaci dokonal´e konkurence.
D˚ uvod
Protoˇze tomu tak nen´ı a v re´aln´e ekonomice existuje vˇ zdy pouze v r˚ uzn´e m´ıˇre nedokonal´ a konkurence, vznikaj´ı poruchy fungov´ an´ı trˇ zn´ıho mechanismu.
R
V´ yhody
Nedokonal´ a konkurence vznik´a za situace, kdy na trh vstupuj´ı v´ yrobky r˚ uzn´e kvality, r˚ uzn´eho mnoˇzstv´ı, za r˚ uzn´ ych cen, nebot’ nˇekteˇr´ı v´ yrobci maj´ı d´ıky urˇcit´ ym v´ yhod´am niˇzˇs´ı n´aklady atd. Nedokonal´a konkurence zp˚ usoben´a uplatnˇen´ım urˇcit´ ych v´ yhod vede ke vzniku monopolu.
Monopol
D
5.1.1
Definice
Monopol znamen´a doslova jeden prod´avaj´ıc´ı“. Jestliˇze proti jednomu v´ yrobci zboˇz´ı (a to se ” m˚ uˇze t´ ykat i obchodu, sluˇzeb, finanˇcn´ıho trhu atd.) stoj´ı mnoho popt´avaj´ıc´ıch se, m˚ uˇze pak tento v´ yrobce libovolnˇe diktovat ceny sv´e produkce (zvl´aˇstˇe jedn´a-li se o nezbytn´e potˇreby) a m˚ uˇze tak ze sv´eho postaven´ı realizovat znaˇcn´e v´ yhody. Monopol je vrcholnou formou nedokonal´e konkurence.
Jeho existence je vˇsak jiˇz dnes v modern´ı trˇzn´ı ekonomice sp´ıˇse raritou, nicm´enˇe v hospod´aˇrsk´em v´ yvoji svˇeta jsou pr´avˇe monopoly spjaty s d˚ usledky pr˚ umyslov´e revoluce, s kapitalismem 18. a 19. stolet´ı, a v nov´ ych podm´ınk´ach jsou typick´e pro ekonomiky evropsk´ ych zem´ı b´ yval´eho v´ ychodn´ıho bloku. Dodnes v ekonomik´ach tˇechto zem´ı pˇreˇz´ıvaj´ı a t´emˇeˇr kaˇzd´ y st´at zem´ı v´ ychodn´ı Evropy m´a sv´e typick´e n´arodn´ı monopoly. Zat´ımco st´ aty
Kapitola 5. Doprovodn´e jevy trˇzn´ıho mechanismu
51
s modern´ı trˇzn´ı ekonomikou klasick´e monopoly jiˇz t´emˇeˇr neznaj´ı a eventu´ aln´ı v´ yskyt je v praxi ojedinˇel´ y a typick´ y sp´ıˇse pro rozvojov´e zemˇe, st´aty b´ yval´eho v´ ychodn´ıho bloku jsou jimi pˇresyceny. Tyto monopoly vˇsak vznikly jinou neˇz ekonomickou cestou. Monopoly v klasick´em pojet´ı vznikaly prakticky dvˇema r˚ uzn´ ymi cestami: ysadn´ı pr´avo • administrativn´ım z´asahem st´atu, kdy bylo urˇcit´e spoleˇcnosti udˇeleno v´ obchodu, v´ yroby ˇci sluˇzeb, ych konkurent˚ u aˇz do f´aze • norm´aln´ım fungov´an´ım trˇzn´ıho mechanismu likvidac´ı drobn´ vytvoˇren´ı jedin´eho, v´ yluˇcn´eho v´ yrobce (obchodn´ıka, poskytovatele sluˇzeb atd.). T´ımto druh´ ym zp˚ usobem vznikly monopoly pˇredevˇs´ım realizac´ı v´ yhod vypl´ yvaj´ıc´ıch z nedokonal´e konkurence. Stav nedokonal´e konkurence vede k oslabov´an´ı u ´ˇcinn´eho p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. Stav monopoln´ıho postaven´ı m´a pro v´ yrobce v´ yhody: V´ yhody
T
monopolu
AF
• v´ yrobce s´ am urˇcuje vysokou, tzv. monopoln´ı cenu. Kupuj´ıc´ı nemaj´ı-li jinou moˇznost, mus´ı nakupovat za tuto cenu, • popt´avka a nab´ıdka, jakoˇzto trˇzn´ı s´ıly pˇrest´ avaj´ı fungovat, trˇzn´ı mechanismus nen´ı alok´ atorem zdroj˚ u, yrobce nic nenut´ı k vyˇsˇs´ı n´aroˇcnosti na kvalitu. Zp˚ usob prodeje, servis, chov´ an´ı • v´ k z´akazn´ıkovi, poskytov´an´ı sluˇzeb atd., je prov´adˇeno na mnohem horˇs´ı u ´ rovni neˇz za situace voln´e soutˇeˇze s ostatn´ımi konkurenty. Odbˇeratel´e mus´ı tolerovat vˇsechny nedostatky, jen aby z´ıskali zboˇz´ı pro sebe. V´ yrobce tak diktuje podm´ınky, • monopoln´ıho v´ yrobce nic nenut´ı k tomu, aby zvyˇsoval objem nab´ıdky, t´ehoˇz dos´ahne prost´ ym zv´ yˇsen´ım ceny. Udrˇzov´an´ım zboˇz´ı jako nedostatkov´eho vytv´aˇr´ı monopol trval´ y pˇ revis popt´ avky, omezuje tak uspokojov´an´ı potˇreb, ymi n´aklady, nehospodaˇr´ı co nejefektivnˇeji se • monopol nevyr´ab´ı s nejniˇzˇs´ımi moˇzn´ vz´acn´ ymi zdroji. To vede k tomu, ˇze bud’ nejsou zdroje plnˇe vyuˇzity anebo ty kter´e vyuˇz´ıv´ any jsou, nejsou vyuˇz´ıv´any zcela efektivnˇe. Monopol v dan´em odvˇetv´ı potlaˇcuje fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu.
R
Proto mus´ı b´ yt snahou spoleˇcnosti jeho omezen´ı, ˇci sp´ıˇse likvidace. To vˇsak m˚ uˇze uˇcinit pouze jedin´ y ekonomick´ y subjekt, tj. st´at.
V modern´ı dobˇe, v otevˇren´em trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı vyspˇel´ ych st´at˚ u, je vˇsak existence v´ yluˇcn´ ych monopol˚ u prakticky nulov´a. Je-li ekonomika otevˇrena pronik´an´ı kapit´alu, je-li moˇzn´a voln´a v´ ymˇena zboˇz´ı nebo i pracovn´ıch sil, jsou-li vytvoˇreny podm´ınky pro dovoz a v´ yvoz, nen´ı-li konkurence umˇele potlaˇcov´ana, ale naopak preferov´ana, pak jsou podm´ınky pro existenci monopoln´ıho postaven´ı velmi tˇeˇzk´e.
D
Proto ve vyspˇel´ ych st´ atech s rozvinut´ ym trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım nehovoˇr´ıme uˇz ani o mo- Oligopol nopolu, ale o v´ yskytu oligopolu. Ty vznikaj´ı pˇrirozenou, tj. ekonomickou cestou, pokud nˇekolik m´ alo firem produkuj´ıc´ıch stejn´e v´ yrobky ovl´ ad´ a trh. To znamen´a, ˇze pouze nˇekolik velk´ ych firem dod´av´ a na trh rozhoduj´ıc´ı mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u dan´eho oboru. Nˇekolik m´alo producent˚ u (ˇcasto na z´ akladˇe urˇcit´ ych skryt´ ych, tzv. kartelov´ ych dohod o rozdˇelen´ı sf´er vlivu na urˇcit´em u ´zem´ı) z´ısk´av´a znaˇcn´e v´ yhody (i kdyˇz ne tak u ´pln´e jako monopoly), a to na z´akladˇe mnoˇzstv´ı produkce na dan´em trhu. V takov´em pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o znaˇ cn´ em trˇ zn´ım pod´ılu dan´eho oligopolu. K udrˇzen´ı nebo z´ısk´an´ı v´ yznamn´eho postaven´ı na trhu a k z´ısk´an´ı tzv. monopoln´ıch (oligopoln´ıch) dodateˇcn´ ych zisk˚ u za kaˇzdou cenu, mohou j´ıt nˇekter´e firmy aˇz na hranice z´akona, respektive aˇz k jejich poruˇsov´an´ı. T´ım vznikaj´ı korupce, neleg´ aln´ı obchody, neleg´aln´ı snahy o pˇr´ıstup k nˇekter´ ym d˚ uleˇzit´ ym informac´ım, nez´ akonn´e metody k omezov´ an´ı konkurence a dalˇs´ı jevy, kter´e maj´ı vˇetˇsinou bezprostˇredn´ı odraz v jednotliv´ ych ustanoven´ım trestn´ıho z´akon´ıku v ˇc´ asti hospod´ aˇrsk´ ych trestn´ ych ˇcin˚ u.
52
5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5: Vyhledejte trestn´ı z´akon´ık a vypiˇste na samostatnou pˇr´ılohu trestn´e ˇciny hospod´aˇrsk´eho charakteru vˇcetnˇe jejich definice. Pˇr´ılohu si vloˇzte do Vaˇsich pˇr´ıprav ke zkouˇsce. K omezov´ an´ı ˇcinnosti a vlivu monopolu m˚ uˇze st´ at vyuˇz´ıvat nˇ ekolik metod. Vˇsechny tyto metody m˚ uˇzeme rozdˇelit do 3 skupin: • metody preventivn´ı, jsou prakticky d´any hospod´aˇrskou legislativou, kter´a vytv´aˇr´ı pr´avn´ı bari´ery. Hovoˇr´ıme pak o napˇr´ıklad protitrustov´ em z´ akonod´ arstv´ı (USA), kdy z´akony umoˇzn ˇuj´ı vl´adˇe napˇr´ıklad rozpustit velk´e korporace, kter´e by se snaˇzily z´ıskat monopoln´ı postaven´ı, popˇr´ıpadˇe uˇcinily kroky (f´ uze) k dosaˇzen´ı takov´eho postaven´ı na trhu. Takov´eto antimonopoln´ı ˇr´ızen´ı se napˇr´ıklad ned´ avno vedlo v USA s firmou Microsoft Billa Gatese. St´ at m˚ uˇze i zabr´anit pˇr´ımo vzniku monopoln´ı korporace t´ım, ˇze napˇr´ıklad neschv´ al´ı pˇripravovanou f´ uzi, • metody pr˚ ubˇ eˇ zn´ e, kdy st´at kontroluje ˇcinnost monopolu podle jeho vnˇejˇs´ıch projev˚ u v pr˚ ubˇehu hospod´aˇrsk´e soutˇeˇze a db´ a na jej´ı charakter. M˚ uˇze pak ˇcinit opatˇren´ı k ekonomick´e regulaci monopolu. Souˇc´ast´ı takov´e regulace m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad kontrola cen. St´at stanov´ı napˇr´ıklad maxim´ aln´ı moˇzn´ y cenov´ y strop v dan´e produkci, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımou u ´ˇcast st´ atu pˇri tvorbˇe cen v´ yrobk˚ u dan´eho odvˇetv´ı. To uˇz jsou vˇsak samozˇrejmˇe opatˇren´ı netrˇzn´ı, nicm´enˇe tato cenov´a regulace je v ˇradˇe pˇredevˇs´ım strategick´ ych v´ yrobk˚ u (maj´ıc´ıch efekt domina na ostatn´ı ceny), popˇr´ıpadˇe u zboˇz´ı kaˇzdodenn´ı potˇreby, mnohdy jedin´ ym a u ´ˇcinn´ ym prostˇredkem v boji proti ekonomick´e s´ıle monopolu. Jinou u ´ˇcinnou metodou v boji proti soukrom´emu monopolu je napˇr´ıklad zaloˇ zen´ı nov´ eho konkuruj´ıc´ıho podniku ve st´ atn´ım vlastnictv´ı, kter´ y zaˇcne produkovat tyt´eˇz v´ yrobky za niˇzˇs´ı ceny bez ohledu na sv´e hospod´ aˇrsk´e v´ ysledky. Tento podnik pln´ı pouze regulaˇcn´ı antimonopoln´ı u ´ˇcel a m˚ uˇze konˇcit sv´e hospodaˇren´ı ve ztr´atˇe, nebot’ bude dotov´an ze st´atn´ıch zdroj˚ u (st´atn´ıho rozpoˇctu). St´at t´ımto zp˚ usobem nesleduje ˇza´dn´a ziskov´a krit´eria, n´ ybrˇz pouze dan´ yu ´ˇcel. St´at m´a moˇznost kdykoliv do ˇr´ızen´ı takov´eho podniku zasahovat a ovlivˇ novat jeho hospod´ aˇrskou politiku. Takov´ ychto st´atn´ıch podnik˚ u existuje cel´a ˇrada pr´avˇe ve vyspˇel´ ych st´atech s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım, • metody n´ asledn´ e, kdy st´at opˇet m˚ uˇze oslabit ekonomickou s´ılu monopolu napˇr´ıklad sankcemi pˇri poruˇsen´ı voln´e soutˇeˇze. Tento princip sledov´an´ı a hodnocen´ı z´asad voln´e soutˇeˇze praktikuje ˇ a republika. i Cesk´
R
AF
T
Omezov´ an´ı monopol˚ u
D
´ Ukol k textu ˇ c. 5.1:
ˇ a jmenujte jej´ı s´ıdlo. Uved’te n´ azev instituce povˇeˇren´e t´ımto u ´kolem v CR
. ........................................................................................ Dalˇs´ı moˇznost´ı k regulaci ekonomick´e s´ıly monopolu je dobr´ a daˇ nov´a soustava, kter´ a progresivnˇe odˇcerp´ av´ a vysok´e monopoln´ı zisky pr´avˇe ve prospˇech st´atu.
5.1.2
Dalˇ s´ı nedokonalosti trˇ zn´ıho mechanismu
Nedokonalost´ı trˇzn´ıho mechanismu je kromˇe pˇrirozen´e tendence k vytv´aˇren´ı monopolu samozˇrejmˇe v´ıce. I kdyˇz si v tomto textu budeme jmenovat pouze nˇekolik dalˇs´ıch, nicm´enˇe v´ yznamn´ ych a podstatn´ ych nedokonalost´ı, nemˇel by vzniknout dojem, ˇze trˇzn´ı mechanismus je v podm´ınk´ach vyspˇel´ ych svˇetov´ ych ekonomik nˇejak´ ym velmi nefunguj´ıc´ım nebo nedobr´ ym mechanismem. Tak tomu nen´ı. I funguj´ıc´ı organismus postihuj´ı obˇcas poruchy, nic zcela
Kapitola 5. Doprovodn´e jevy trˇzn´ıho mechanismu
53
dokonal´e nen´ı (nobody is perfect). To ale neznamen´ a z´asadn´ı probl´em. Ve vyspˇel´ ych ekonomik´ach pln´ı trˇzn´ı mechanismus dominantn´ı funkci pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky dan´eho st´atu, st´ at pln´ı funkce pouze koriguj´ıc´ı. Pˇresto si vyjmenujeme alespoˇ n nˇekolik dalˇs´ıch nedokonalost´ı, jako napˇr´ıklad:
AF
T
a) Trˇzn´ı mechanismus vede ke vzniku externalit. Externality Externality jsou vedlejˇs´ı nebo druhotn´e u ´ˇcinky ˇci produkty, kter´e vznikaj´ı vlastn´ı v´ yrobou a jsou jej´ım nechtˇen´ ym, neˇz´adouc´ım produktem. Tyto d˚ usledky v´ yroby neproch´azej´ı trhem, ale obvykle zatˇeˇzuj´ı celou spoleˇcnost. Maj´ı negativn´ı vliv na ostatn´ı faktory ˇzivota (s v´ yjimkou tzv. pozitivn´ıch externalit). V´ yrobce obvykle pˇresouv´a negativn´ı d˚ usledky sv´e v´ yroby na nˇekoho jin´eho, popˇr´ıpadˇe na celou spoleˇcnost. Typick´ ym pˇredstavitelem negativn´ıch externalit jsou odpady. Napˇr´ıklad firma, kter´a odvede odpady pˇr´ımo do ˇreky, uˇsetˇr´ı na n´akladech za ˇciˇstˇen´ı, zv´ yˇsen´e n´aklady za ˇciˇstˇen´ı, popˇr´ıpadˇe negativn´ı dopad takov´eho chov´ an´ı bude m´ıt d˚ usledky pro cel´e okol´ı firmy. Tomu se spoleˇcnost mus´ı br´anit jak preventivnˇe, tj. legislativou zakazuj´ıc´ı podobnou ˇcinnost, preventivn´ı i pr˚ ubˇeˇznou kontrolou atd., tak i n´ aslednˇe – sankˇcn´ımi postihy. Trˇzn´ı mechanismus ovˇsem pˇrirozenˇe vede k podobn´emu negativn´ımu jedn´an´ı, nebot’ racionalita trˇzn´ıho mechanismu si vyˇzaduje m´ıt niˇzˇs´ı n´aklady neˇz konkurence. Proto st´at mus´ı chr´ anit vˇsechny ostatn´ı pˇred n´asledky tohoto prvku nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, kter´ y vede mnoh´e firmy k podobn´emu neekologick´emu chov´an´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2:
Kr´ atkodob´ y prospˇech
Soci´ aln´ı tvrdost
D
R
Negativn´ı externality jsou ˇcast´e. Patˇr´ı mezi nˇe i emise, obecn´e zneˇciˇst’ov´ an´ı prostˇred´ı, devastace krajiny atd., externality vˇsak mohou b´ yt i pozitivn´ı. Pokuste se zapsat do textu V´aˇs pˇr´ıklad pozitivn´ı externality. Podot´ yk´ ame, ˇze pozitivn´ı externalita je pˇresun nˇejak´e v´ yhody nebo vedlejˇs´ıho u ´ˇcinku v´ yroby na jin´ y subjekt. . .................................................................................. . .................................................................................. b) V r´amci p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu d´avaj´ı mnoh´e firmy (ostatnˇe i lid´e) pˇ rednost sp´ıˇ se kr´ atkodob´ emu prospˇ echu pˇred dlouhodob´ ymi c´ıli, tj. pˇrednost m´ a okamˇzit´ y zisk, byt’ na u ´ kor budoucnosti. Ani to nen´ı pˇr´ıliˇs ˇz´adouc´ı stav. St´at potˇrebuje m´ıt napˇr´ıklad dlouhodob´ y v´ yzkum a v´ yvoj, kter´ y sice z kr´atkodob´eho hlediska nepˇrin´aˇs´ı okamˇzit´ y zisk (sp´ıˇse ztr´aty), je vˇsak pro rozvoj spoleˇcnosti nezbytn´ y. Spoleˇcnost rovnˇeˇz potˇrebuje investovat znaˇcn´e prostˇredky do ˇskolstv´ı, aby pˇripravila nov´e generace k urˇcit´ ym ˇcinnostem a funkc´ım. Rovnˇeˇz tato ˇcinnost nepˇrin´aˇs´ı okamˇzit´e zisky. c) Trh velmi pˇr´ısnˇe postihuje vˇsechny chyby neracion´aln´ıho hospodaˇren´ı. Vysok´e v´ yrobn´ı n´aklady mohou b´ yt pˇr´ıˇcinou dosahov´an´ı niˇzˇs´ıho zisku oproti konkurenci. To vede k postupn´e ztr´ atˇe trh˚ u, nebot’ firma nem´a dostatek zdroj˚ u pro nov´e investice, pro racionalizaci, pro zkvalitˇ nov´ an´ı v´ yroby. Firmy, kter´e zaost´avaj´ı, jsou likvidov´ any. Takto mohou mizet cel´e obory, dokonce cel´a odvˇetv´ı, m˚ uˇze vznikat i velk´ a region´aln´ı nezamˇestnanost, kter´a m´a znaˇcn´e soci´aln´ı d˚ usledky. Tento d˚ usledek tvrdosti p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu mus´ı b´ yt m´ırnˇen p˚ usoben´ım st´atu jako pˇredstavitele cel´e spoleˇcnosti. Soci´aln´ı dopady mus´ı b´ yt eliminov´any spolu´ uˇcast´ı, solidaritou i vˇsech ostatn´ıch lid´ı, kteˇr´ı se nˇekdy mohou dostat do stejn´e situace. Pr´avˇe solidarita lid´ı zprostˇredkovan´a st´atn´ımi institucemi, vn´aˇs´ı do strohosti, racionalitˇe a tvrdosti trˇzn´ıho mechanismu nov´ y, soci´ aln´ı prvek. d) Logika trˇzn´ıho mechanismu vede k nar˚ ust´an´ı znaˇcn´e majetkov´ e, a t´ım i spoleˇ censk´ e diferenciace mezi soci´ aln´ımi vrstvami spoleˇcnosti. K nar˚ ust´an´ı bohatstv´ı na jedn´e stranˇe, k omezov´ an´ı ˇcinnosti, kter´e nejsou ziskov´e, a t´ım i k nerovnomˇern´emu spoleˇcensk´emu v´ yvoji. Tento soci´aln´ı dopad mus´ı rovnˇeˇz pomoc´ı pˇ rerozdˇ elov´ an´ı zdroj˚ u m´ırnit st´at. St´at mus´ı podporovat ˇcinnosti, kter´e nejsou ziskov´e, ale pro
Velk´e spoleˇcensk´e rozd´ıly
54
5.2 Nezamˇestnanost spoleˇcnost velmi potˇrebn´e. Jedn´a se pˇredevˇs´ım o oblast, vˇedy, ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı, dopravy, komunikac´ı, kultury, bezpeˇcnosti a obrany. Tyto oblasti nemohou b´ yt koordinov´any v´ yluˇcnˇe trˇzn´ım mechanismem, pouze v omezen´e m´ıˇre. Rozhoduj´ıc´ı funkci mus´ı m´ıt st´ at.
Nalezli bychom nepochybnˇe dalˇs´ı jevy nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu v t´e ˇci on´e m´ıˇre d˚ uleˇzit´e, znaˇcn´e ˇci okrajov´e. Velmi tˇeˇzk´ ymi jevy, kter´e jsou spjaty s p˚ usoben´ım trˇzn´ıho mechanismu, a kter´e mus´ı b´ yt ˇreˇseny na u ´rovni cel´e spoleˇcnosti, jsou ale dva z´avaˇzn´e jevy, kter´e mohou ohrozit stabiln´ı v´ yvoj cel´eho st´ atu. Jsou to nezamˇestnanost a inflace. Proto se na tyto negativn´ı aspekty p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu pod´ıv´ame podrobnˇeji.
Nezamˇestnanost
vypl´ yv´a z principu trˇzn´ıho mechanismu. Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu se projevuj´ı zvl´aˇstˇe na trhu pr´ ace znaˇcnˇe siln´ ym efektem, mnohem v´ yraznˇeji neˇz napˇr´ıklad na trhu produkt˚ u. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pˇr´ıˇciny nedokonal´e konkurence na trhu pr´ace patˇr´ı zejm´ena:
AF
Pˇr´ıˇciny
Nezamˇ estnanost
T
5.2
D
R
a moˇznost existence substituce (n´ahrady studia a pˇr´ıpravy). Doba zaˇskolen´ı • nepˇr´ıliˇs velk´ m˚ uˇze b´ yt pro r˚ uzn´e nov´e profese r˚ uznˇe dlouh´a. Lid´e, kteˇr´ı ztrat´ı zamˇestn´an´ı potˇrebuj´ı urˇcitou dobu pˇr´ıpravy na jin´e povol´an´ı, • existuje ˇrada mimoekonomick´ ych faktor˚ u v jednotliv´ ych lokalit´ ach. Jsou to pˇredevˇs´ım faktory demografick´e, soci´aln´ı, jeˇz jsou d´ any skladbou, strukturou obyvatelstva dan´e oblasti. Migrace obyvatelstva z jedn´e oblasti do druh´e (s vˇetˇs´ımi moˇznostmi zamˇestn´an´ı) je ˇcasto omezena bytov´ ymi pomˇery, fixac´ı obyvatel na urˇcit´ y kraj, pˇr´ıbuzensk´ ymi pomˇery atd., • trh pr´ ace je sv´az´an ˇcetn´ ymi z´akony, pˇredpisy, form´ aln´ımi postupy. Ty jsou d´any pˇredevˇs´ım u ´ rovn´ı, rozsahem legislativy v oblasti pracovn´ıho pr´ ava, existenc´ı, funkc´ı a postaven´ım u mnoha profes´ı, • na zmˇenu profese je zapotˇreb´ı urˇcit´eho ˇcasu vˇenovan´emu odbor˚ u, vl´adn´ı politikou v oblasti zamˇestnanosti atd., • malou pruˇznost´ı popt´avky i nab´ıdky. Vzhledem k pomˇernˇe u ´ zk´ ym specializac´ım pracovn´ık˚ u je adaptaˇcn´ı proces znaˇcnˇe zdlouhav´ y, koneckonc˚ u i nab´ıdka je limitov´ana strukturou a rozsahem pracovn´ıch sil, kaˇzd´a spoleˇcnost m´a urˇcit´ y poˇcet tzv. ekonomicky ˇ se tento poˇcet pohybuje cca nad hranic´ı 6 milion˚ ˇcinn´eho obyvatelstva. V CR u lid´ı, • cena pracovn´ı s´ıly (tj. mzda) je pod vlivem soci´aln´ıch, politick´ ych i ekonomick´ ych faktor˚ u nepohybliv´a smˇerem dol˚ u. Pr˚ umˇern´a mzda roste smˇerem nahoru, opaˇcn´ y pohyb prakticky nen´ı moˇzn´ y pˇredevˇs´ım ze soci´ aln´ıho hlediska, nav´ıc v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı postupuje inflace.
Pˇrestoˇze na trhu pr´ace existuje velmi nedokonal´a konkurence, i tady trˇzn´ı mechanismus funguje. Napˇr´ıklad d˚ usledkem zaveden´ı vyˇsˇs´ıch mezd pro st´avaj´ıc´ı pracovn´ıky pˇri stabiln´ı u ´ rovni v´ yroby nepodloˇzen´e r˚ ustem produktivity pr´ace, coˇz znamen´a zv´ yˇsen´ı mzdov´ ych n´aklad˚ u pro firmu, bude firma reagovat snahou o omezen´ı tˇechto mzdov´ ych n´aklad˚ u, pokud nechce v konkurenˇcn´ım boji podl´ehat. Pro dosaˇzen´ı alespoˇ n stejn´eho zisku, jako tomu bylo ve v´ ychoz´ı situaci, mus´ı firma omezit mzdov´e n´aklady jinou formou (pokud nenalezne z´astupn´e n´aklady), a to tak, ˇze za ˇcas propust´ı ˇca´st sv´ ych zamˇestnanc˚ u, tj. omez´ı popt´ avku na trhu pr´ace. Kˇrivka popt´avky se tedy za ˇcas posune smˇerem dol˚ u. V´ ysledkem jsou sice vyˇsˇs´ı mzdy, ale pro menˇs´ı poˇcet zamˇestnanc˚ u. Firma se zachovala racion´alnˇe, v´ ysledkem je nezamˇestnanost urˇcit´eho poˇctu p˚ uvodn´ıch pracovn´ıch sil. Trˇzn´ı mechanismus, sice v delˇs´ım ˇcasov´em u ´seku, ale pˇresto p˚ usobil.
Kapitola 5. Doprovodn´e jevy trˇzn´ıho mechanismu
55
Nezamˇestnanost znamen´a, ˇze ˇca´st z pr´aceschopn´eho obyvatelstva nenach´az´ı zamˇestn´an´ı. Roz- M´ıra sah nezamˇestnanosti je u ´daj, kter´ y mus´ı zaj´ımat celou spoleˇcnost. Tento rozsah vyjadˇrujeme nezamˇestnanosti prostˇrednictv´ım tzv. m´ıry nezamˇestnanosti: n=
N × 100, L
(5.1)
kde N = poˇcet nezamˇestnan´ ych a L = poˇcet pr´aceschopn´eho obyvatelstva.
T
Hodnota N je d´ana evidenc´ı u ´ˇrad˚ u pr´ace. Tyto u ´ˇrady jsou prakticky detaˇsovan´ ymi pracoviˇsti Ministerstva pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı, kter´e m´a na starosti veˇsker´e ˇcinnosti a n´avrhy z´akon˚ u ze soci´aln´ı oblasti t´ ykaj´ıc´ı se pr´ace, pracovn´ıch sil vˇcetnˇe ˇreˇsen´ı nezamˇestnanosti a politiky vl´ady v t´eto oblasti. Nezamˇestnanost dˇel´ıme na nˇekolik kategori´ı.
AF
1. Pˇredevˇs´ım rozezn´ av´ ame tzv. pˇrirozenou m´ıru nezamˇestnanosti, respektive tzv. dob- Formy nezamˇestnanosti rovolnou nezamˇ estnanost. To je situace, kdy poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil, existuje vˇsak nesoulad profes´ı. V t´eto oblasti rozezn´av´ame nezamˇestnanost:
R
• frikˇ cn´ı, kter´a m´a nˇekolik podob, je zp˚ usobena pˇredevˇs´ım migrac´ı osob, mateˇrsk´ ymi dovolen´ ymi, popˇr´ıpadˇe nedostateˇcnou informovanost´ı osob hledaj´ıc´ıch pr´aci o moˇznostech zamˇestn´an´ı v dan´e oblasti atd. Jedn´a se o nejm´ırnˇejˇs´ı, nicm´enˇe stabiln´ı hladinu nezamˇestnanosti, • sez´ onn´ı, kdy v urˇcit´ ych oborech lidsk´e ˇcinnosti m´a pr´ace sez´onn´ı charakter, po skonˇcen´ı sez´ony pak pr´ace nen´ı. To je typick´e pro stavebnictv´ı, zemˇedˇelstv´ı, turistick´e sluˇzby apod., umyslov´e z´akladny st´atu (jako je • struktur´ aln´ı, kdy v obdob´ı pˇrestavby pr˚ napˇr´ıklad u ´tlum tˇeˇzby uhl´ı), vznik´a nadbytek nezamˇestnan´ ych na jedn´e stranˇe, na druh´e stranˇe m˚ uˇze doj´ıt k opaˇcn´e situaci. Napˇr´ıklad zaveden´ım nov´e technologie je zapotˇreb´ı v´ıce inˇzen´ yr˚ u neˇz je v˚ ubec v oblasti, a vznik´a tak jejich nedostatek. Tyto obapoln´e jevy jsou spjaty s technick´ ym v´ yvojem, ekonomickou situac´ı dan´e oblasti, pˇrestavbou struktury hospod´aˇrstv´ı, zmˇenou v odvˇetvov´e skladbˇe ekonomiky, vˇedecko-technick´ ym pokrokem.
D
Dodejme, ˇze urˇcit´e mal´e procento (uv´ad´ı se cca 2 %) nezamˇestnanosti je pro fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu a pro ekonomick´ y r˚ ust zemˇe povaˇzov´ano za pozitivn´ı jev. M´a stimuluj´ıc´ı u ´ˇcinky na oblast pracovn´ıch sil, probl´emem vˇsak je, pokud procento nezamˇestnanosti se dost´av´a do m´enˇe u ´nosn´e v´ yˇse, zvl´aˇstˇe pˇrekroˇc´ı-li 10 % a jedn´a se o druhou formu nezamˇestnanosti, tj.: 2. Nedobrovoln´ a nezamˇestnanost, kter´a nast´av´a, pokud absolutn´ı poˇcet z´ ajemc˚ u o pr´aci je vˇetˇs´ı neˇz poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil. To znamen´a, ˇze glob´aln´ı nab´ıdka pr´ ace je vˇetˇs´ı neˇz popt´ avka po pr´ aci. K t´e situaci doch´az´ı pˇri znaˇcn´ ych poruch´ach ekonomiky, v dob´ach transformace cel´e hospod´ aˇrsk´e z´ akladny, pˇri zmˇenˇe spoleˇcensk´ ych i ekonomick´ ych podm´ınek apod. Nezamˇestnanost nen´ı jen ekonomick´ ym jevem. Je to z´avaˇzn´ y probl´em soci´aln´ı, kter´ y m´ a mnohdy znaˇcn´e d˚ usledky jak v soci´aln´ı, tak i v politick´e oblasti, m˚ uˇze dosti tvrdˇe dol´ehat i do oblasti myˇslen´ı lid´ı, jejich psychiky, nov´e spoleˇcensk´e adaptaci atd.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5: Pokuste se vyj´ adˇrit nepˇr´ızniv´e dopady nezamˇestnanosti jak v individu´ aln´ım, tak i v celospoleˇcensk´em mˇeˇr´ıtku. Vyj´adˇrete moˇzn´e d˚ usledky v komplexn´ım pojet´ı s prom´ıtnut´ım do
56
5.3 Inflace
rodinn´eho i spoleˇcensk´eho prostˇred´ı. Jmenujte alespoˇ n 5 moˇzn´ ych d˚ usledk˚ u d´eletrvaj´ıc´ı nezamˇestnanosti v r˚ uzn´em vˇeku ˇclovˇeka.
• vytv´aˇret syst´ em podpory v nezamˇestnanosti, zaloˇzen´ y na urˇcit´e solidaritˇe obyvatelstva s nezamˇestnan´ ymi. To se m˚ uˇze d´ıt napˇr´ıklad odv´ adˇen´ım urˇcit´eho procenta ze mzdy do centr´aln´ıho fondu, z nˇehoˇz jsou potom podpory v nezamˇestnanosti vypl´aceny. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3:
T
Boj s nezamˇestnanost´ı
Protoˇze nezamˇestnanost m´a ˇradu negativn´ıch dopad˚ u nejen v ekonomice, ale i v jin´ ych sf´er´ach spoleˇcensk´eho ˇzivota, mus´ı b´ yt snahou kaˇzd´e vl´ady jej´ı kontrola a eliminace na u ´ nosnou m´ıru. St´at mus´ı zasahovat v urˇcit´e m´ıˇre do p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu a ovlivˇ novat aktivnˇe i trh pr´ ace. Jmenujme si alespoˇ n nˇekolik opatˇren´ı z oblasti hospod´aˇrsk´e politiky vl´ady, kter´e m˚ uˇze prov´ adˇet v oblasti soci´aln´ı politiky:
AF
ˇ Zjistˇete a zapiˇste do textu, kolika procenty kaˇzd´ Uveden´ y syst´em je zaveden v CR. y zamˇestnanec pˇrisp´ıv´ a na politiku zamˇestnanosti. (Pozn´amka: vzhledem k tomu, ˇze tento u ´daj se m˚ uˇze mˇenit, je nutno br´at u ´daj uveden´ y v kl´ıˇci jako orientaˇcn´ı): . .................................................................................. • podporou pˇri z´ısk´av´an´ı nov´e kvalifikace, rozvojem ˇskolstv´ı, rekvalifikaˇcn´ımi kurzy, podporou ˇskolic´ıch stˇredisek, usmˇerˇ nov´an´ım v´ yvoje kvalifikace v dan´e oblasti apod. • politikou v oblasti zamˇestnanosti, d´elkou pracovn´ı doby, d´elkou dovolen´e, stanoven´ım vˇeku pro odchod do starobn´ıho d˚ uchodu, podm´ınkami pro udˇelen´ı vdovsk´eho, invalidn´ıho d˚ uchodu atd. Takov´ ychto moˇznost´ı m´ a st´ at celou ˇradu, patˇr´ı sem vˇsechny formy projevu p´eˇce st´ atu o sv´e obˇcany. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4:
Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady soci´ aln´ıho chov´ an´ı st´ atu napˇr´ıklad v p´eˇci o star´e lidi, ml´ adeˇz, dˇeti atd. Uved’te alespoˇ n 2 pˇr´ıklady:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
R
. ........................................................................................ Soci´aln´ı politika st´ atu je ned´ılnou souˇc´ast´ı hospod´aˇrsk´e politiky st´atu a jej´ı u ´ roveˇ n je v´ yrazem jednak m´ıry z´asah˚ u do trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, jednak soci´aln´ı vyspˇelosti dan´eho st´atu.
Inflace
D
5.3
Inflace
Podobnˇe jako nezamˇestnanost patˇr´ı inflace k trval´ ym projev˚ um trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, je spjata s fungov´ an´ım principu trhu, je doprovodn´ ym jevem existence trˇzn´ı ekonomiky. Otevˇ ren´ a inflace (zjevn´ a) je peˇclivˇe sledov´ana, jej´ı v´ yvoj je jedn´ım z velmi pˇr´ısnˇe kontrolovan´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u hospod´aˇrsk´e politiky kaˇzd´e vl´ ady a jej´ı n´ar˚ ust m´ a nejen ekonomick´e, ale i soci´aln´ı a politick´e dopady. Proto inflace patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı body pozornosti kaˇzd´e spoleˇcnosti v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı. Definice: Inflaci je moˇzn´e definovat jako projev urˇcit´e nerovnov´ahy mezi zdroji a potˇrebami, kter´ a se navenek projevuje jako vzestup cenov´e hladiny za urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı (vˇetˇsinou za mˇes´ıc, za rok apod.).
Spotˇrebitelsk´ y koˇs
R˚ ust cenov´e hladiny se mˇeˇr´ı ve statistice pomoc´ı pevnˇe stanoven´eho souboru zboˇz´ı a sluˇzeb. Ten se naz´ yv´a spotˇ rebitelsk´ y koˇ s. Zahrnuj´ı se do nˇej ˇra´dovˇe stovky druh˚ u r˚ uzn´eho zboˇz´ı a sluˇzeb. Nikoliv tedy vzestup cen nˇekter´eho druhu zboˇz´ı (to m˚ uˇze b´ yt v jednotliv´ ych
Kapitola 5. Doprovodn´e jevy trˇzn´ıho mechanismu
57
oblastech rozd´ıln´e, kol´ısav´e), ale trval´ y vzestup hladiny cen spotˇrebitelsk´eho koˇse je ukazatelem inflace v dan´em st´ atˇe. K mˇeˇren´ı inflace m˚ uˇzeme pouˇz´ıvat ˇrady index˚ u, v souˇcasn´e dobˇe se pouˇz´ıv´a tzv. indexu spotˇrebitelsk´ ych cen. Ten je d´ an vzorcem: In =
CPIn − CPIn − 1 × 100, CPIn − 1
(5.2)
kde CPI = index spotˇrebitelsk´ ych cen. M´ıra inflace se ud´av´a v procentech, a to bud’ jako absolutn´ı u ´daj, nebo pˇr´ır˚ ustek oproti v´ ychoz´ımu stavu. Podle roˇcn´ıho vzestupu m´ıry inflace se pak rozezn´ avaj´ı r˚ uzn´e stupnˇ e inflace:
Stupnˇe inflace
AF
T
a) vˇetˇsinou se hovoˇr´ı o inflaci m´ırn´ e (nebo pl´ıˇ ziv´ e), pokud vzestup cenov´e hladiny azej´ıc´ımu stavu. Tento v´ yvoj je povaˇzov´an za se pohybuje do 10 % oproti pˇredch´ pˇrijateln´ y. D´a se ˇr´ıci, ˇze m´ırn´a inflace (ud´av´ a se cca kolem 3 %) je dynamizuj´ıc´ım, stimuluj´ıc´ım prvkem trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. M´ırn´a inflace podnˇecuje ekonomick´e subjekty k vyˇsˇs´ımu vyuˇzit´ı zdroj˚ u, rychl´ ym investic´ım, a t´ım i rychlejˇs´ımu obratu kapit´ alu. D´ a se tedy ˇr´ıci, ˇze mal´ a inflace je motorem r˚ ustu ekonomiky, jej´ım akceleraˇcn´ım faktorem. b) Druh´ ym stupnˇem inflace je tzv. rychl´ a inflace. (Zhruba do 100 %, nˇekdy se uv´ad´ı aˇz do 1000 %). Tato inflace m´a jiˇz ˇradu velmi negativn´ıch d˚ usledk˚ u na ekonomiku, chov´ an´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, projevuje se v oslaben´ı vˇsech ekonomick´ ych faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch spr´ avn´e fungov´ an´ı ekonomiky. c) Tˇret´ım stupnˇem inflace je tzv. hyperinflace. Pˇri n´ı se procento inflace pohybuje ˇra´dovˇe i v tis´ıc´ıch procent. To je stav velmi v´aˇzn´ y, ekonomiky je v dezol´atn´ım stavu, pˇrest´ avaj´ı platit vˇsechny atributy trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.6:
ˇ za minul´ Zjistˇete uv´adˇenou m´ıru inflace v CR y eventuelnˇe pˇredminul´ y rok a porovnejte ji napˇr´ıklad s u ´dajem nˇekter´ ych sousedn´ıch st´at˚ u. Pozn´amka: vzhledem k pouˇzitelnosti t´eto studijn´ı opory na delˇs´ı ˇcasov´ yu ´sek nen´ı v Kl´ıˇci uvedeno ˇz´adn´e ˇc´ıslo.
R
. ........................................................................................
D˚ uvod˚ u proˇc inflace vznik´a je cel´a ˇrada. Ekonomov´e znaj´ı des´ıtky pˇr´ıˇcin, kter´e se v podstatˇe rozdˇeluj´ı do 2 velk´ ych skupin:
D
1. prvn´ı skupinu pˇr´ıˇcin inflace pˇredstavuj´ı pˇr´ıˇciny, kter´e souhrnnˇe vyvol´avaj´ı tzv. inflaci taˇ zenou popt´ avkou. Ta je zp˚ usobena d˚ uvody na stranˇe agreg´ atn´ı popt´avky jako napˇr´ıklad nadmˇern´ ymi u ´vˇery, 2. druhou skupinu tvoˇr´ı pˇr´ıˇciny, kter´e vedou ke vzniku tzv. inflace tlaˇ cen´ e n´ aklady. Ta je zp˚ usobena nadmˇern´ ym r˚ ustem n´akladov´ ych poloˇzek, pˇredevˇs´ım ne´ umˇern´ ym a nepodloˇzen´ ym r˚ ustem mezd, adekv´ atn´ım r˚ ustem produktivity pr´ace, tzn. zv´ yˇsen´ ym mnoˇzstv´ım v´ yrobk˚ u za stejn´ y ˇcasov´ yu ´sek.
´ Ukol k textu ˇ c. 5.7:
Inflace m´a celou ˇradu nepˇr´ızniv´ ych dopad˚ u na vˇsechny ekonomick´e subjekty. Nejsou to vˇsak pouze ekonomick´e dopady, u ´ˇcinky inflace zasahuj´ı pˇredevˇs´ım dom´acnosti celou ˇsk´alou dalˇs´ıch negativn´ıch faktor˚ u. Pokuste se definovat alespoˇ n 2 soci´aln´ı dopady inflace. Moˇzn´e 2 dopady jsou uvedeny v kl´ıˇci, tˇechto nepˇr´ızniv´ ych u ´ˇcink˚ u je vˇsak mnohem v´ıce. . ........................................................................................ . ........................................................................................
Dvˇe skupiny inflace
58
5.3 Inflace
Charakteristick´e vˇsak je, ˇze v obdob´ı zv´ yˇsen´e inflace, oba typy inflace p˚ usob´ı vˇetˇsinou souˇcasnˇe, kombinuj´ı se, prol´ınaj´ı se, p˚ usob´ı soubˇeˇznˇe, tj. jedna pˇr´ıˇcina je d˚ uvodem ke vzniku dalˇs´ı. T´ım se inflace rozhoˇr´ıv´ a, pak je opˇet tˇreba z´asah st´atu, aby ji zm´ırnil nebo udrˇzel. ˇ C´ ast pro z´ ajemce: ˇ zpracov´av´a Cesk´ ˇ y statistick´ Makroekonomick´e u ´daje za CR yu ´ˇrad, kter´ y kaˇzdoroˇcnˇe vyd´av´ a Statistickou roˇcenku. V n´ı je moˇzn´e zjistit celou ˇradu zaj´ımav´ ych u ´daj˚ u, pˇrehled˚ u i koment´aˇr˚ u. Tuto roˇcenku distribuuje i odborn´ y ˇcasopis Hospod´aˇrsk´e noviny. Pokud m´ate hlubˇs´ı z´ajem o tyto a dalˇs´ı makroekonomick´e u ´daje, odkazujeme V´as na tyto publikace.
T
Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, inflace a nezamˇestnanost, jakoˇz i jin´e jevy trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, kter´e je nutno kontrolovat, eliminovat nebo m´ırnit, vyvol´avaj´ı potˇrebu z´asahu spoleˇcnosti do hospod´aˇrsk´eho procesu. Mus´ı nastoupit s´ıla, kter´ a je schopn´a prov´adˇet v z´ajmu cel´e spoleˇcnosti z´ asahy do ekonomiky, a nav´ıc mus´ı m´ıt moc, aby byla schopn´a tyto z´asahy prosadit. Takovou silou je st´ at, reprezentovan´ y ˇradou st´atn´ıch instituc´ı. Shrnut´ı:
R
AF
• Z´akladn´ı podm´ınkou pro spr´ avn´e, rychl´e a optim´aln´ı fungov´an´ı trˇzn´ıho mechanismu je dokonal´ a konkurence. • Rozd´ıln´e podm´ınky zp˚ usobuj´ı v´ yhody nˇekter´ ych subjekt˚ u. uzn´e m´ıˇre nedokonal´a konkurence, vznikaj´ı • V re´aln´e ekonomice existuje vˇzdy pouze v r˚ poruchy fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. • Monopol je vrcholnou formou nedokonal´e konkurence. • Stav monopoln´ıho postaven´ı m´ a pro v´ yrobce v´ yhody. • V souˇcasn´e svˇetov´e ekonomice hraj´ı znaˇcnou roli oligopoly. • Nedokonalost´ı trˇzn´ıho mechanismu je kromˇe pˇrirozen´e tendence k vytv´aˇren´ı monopolu v´ıce. • Bˇeˇznou souˇc´ast´ı trˇzn´ıho mechanismu jsou dva z´ avaˇzn´e jevy, kter´e mohou ohrozit stabiln´ı v´ yvoj cel´eho st´ atu. Jsou to nezamˇestnanost a inflace. • Nezamˇestnanost znamen´ a, ˇze ˇc´ast z pr´aceschopn´eho obyvatelstva nenach´az´ı zamˇestn´ an´ı. • Rozsah nezamˇestnanosti vyjadˇrujeme prostˇrednictv´ım tzv. m´ıry nezamˇestnanosti. • Nezamˇestnanost dˇel´ıme na nˇekolik kategori´ı. • R˚ ust cenov´e hladiny se mˇeˇr´ı ve statistice pomoc´ı pevnˇe stanoven´eho souboru zboˇz´ı a sluˇzeb, tzv. spotˇrebitelsk´eho koˇse. • Rozezn´ av´ ame r˚ uzn´e stupnˇe inflace, od m´ırn´e k hyperinflaci. • Rozezn´ av´ ame 2 formy, a to inflaci taˇzenou popt´avkou a inflaci tlaˇcenou n´aklady.
D
Kontroln´ı ot´ azky:
1. Proˇc potˇrebuje trˇzn´ı mechanismus ke sv´e spr´avn´e funkci konkurenci na stranˇe popt´ avky i nab´ıdky? 2. Jak´e jsou podm´ınky dokonal´e konkurence? 3. Jak byste definovali monopol a oligopol? 4. Jak´e jsou hlavn´ı faktory negativn´ıho p˚ usoben´ı monopolu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı? 5. Jak´e jsou moˇzn´e n´ astroje obrany proti p˚ usoben´ı monopolu? 6. Kter´e jsou dalˇs´ı, jin´e nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu? 7. Co jsou to externality a jak ovlivˇ nuj´ı spoleˇcnost? 8. Jak vyjadˇrujeme m´ıru nezamˇestnanosti? 9. Jak´e druhy nezamˇestnanosti zn´ ate?
Kapitola 5. Doprovodn´e jevy trˇzn´ıho mechanismu 10. 11. 12. 13. 14.
59
Jak´e m´ a nezamˇestnanost dopady? Co je to inflace? Jak´e druhy inflace zn´ ate? Jak se inflace mˇeˇr´ı? Co je to pˇrijateln´ a inflace a jak´e m´a u ´ˇcinky?
Pr˚ uvodce studiem:
Autotest: 1. Dokonal´ a konkurence znamen´a:
na stranˇe nab´ıdky a popt´avky existuje v´ıce ekonomick´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky nejsou stejn´e podm´ınky na stranˇe popt´ avky nejsou stejn´e podm´ınky ceny se liˇs´ı
AF
(a) (b) (c) (d)
T
Tato lekce V´ as uvedla do problematiky nˇekolika v´ yznamn´ ych jev˚ u trˇzn´ı ekonomiky, jev˚ u, kter´e ve sv´em souhrnu zp˚ usobuj´ı celospoleˇcensk´e obt´ıˇze a kter´e je tud´ıˇz moˇzn´e a potˇrebn´e ˇreˇsit na u ´ rovni st´atu. I tak se st´ale vedou v historii ekonomie nest´ale polemiky a diskuse, do jak´e m´ıry a jak´ ymi n´astroji m´ a st´at zasahovat a zda v˚ ubec m´ a zasahovat do trˇzn´ıho mechanismu. O tom jiˇz pojedn´ avaj´ı dalˇs´ı lekce tohoto kurzu.
2. Pojem oligopol“ znamen´ a: ” (a) jednoho prod´ avaj´ıc´ıho (b) v´ yrazn´ y pod´ıl prodeje na trhu zboˇz´ı nebo sluˇzeb (c) nadn´ arodn´ı korporaci p˚ usob´ıc´ı v dan´em st´atˇe
R
3. Pojem nedobrovoln´ a nezamˇestnanost“ znamen´a, ˇze: ” (a) poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (b) absolutn´ı poˇcet z´ ajemc˚ u o pr´aci je vˇetˇs´ı neˇz poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (c) jedn´ a se o sez´ onn´ı nezamˇestnanost 4. Hyperinflace znamen´ a, ˇze procento inflace se pohybuje:
D
(a) nad 10 % (b) nad 100 % (c) nad 1000 %
60
R
D T
AF
Kapitola 6
AF
Popis lekce:
T
´ Uloha st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı
Lekce pˇrin´ aˇs´ı pohled na p˚ usoben´ı st´atu v trˇzn´ı ekonomice. Uv´ad´ı z´asadn´ı funkce st´atu pˇri regulaci trˇzn´ı ekonomiky. Pˇredevˇs´ım je pops´ana funkce st´atu jako bˇeˇzn´eho ekonomick´eho subjektu p˚ usob´ıc´ıho na obou stran´ach trˇzn´ıho mechanismu. Jsou uvedeny moˇznosti, kter´e m´a st´at jak na stranˇe popt´avky, tak i nab´ıdky. Stˇeˇzejn´ı a nezastupiteln´a funkce st´atu je vˇsak v oblasti regul´atora hospod´aˇrsk´ ych vztah˚ u v cel´em n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı. Tato funkce m´a z ˇcasov´eho hlediska moˇznosti preventivn´ı, pr˚ ubˇeˇzn´e i n´asledn´e. Jsou uvedeny u ´koly hospod´aˇrsk´e politiky st´atu i d˚ uvody selh´av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice St´ at na stranˇe nab´ıdky a popt´avky St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı
R
6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
D
St´at realizuje svou hospod´aˇrskou politiku prostˇrednictv´ım nˇekolika moˇzn´ ych n´astroj˚ u a v r˚ uzn´e m´ıˇre. Moˇznosti, kter´e m´a pˇri regulaci trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jsou jiˇz obsahem n´asleduj´ıc´ı lekce. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
St´atn´ı zak´ azka, majoritn´ı pod´ıl, zlat´a akcie, antimonopoln´ı funkce st´ atu, soci´aln´ı funkce st´atu, stabilizaˇcn´ı funkce st´atu, vnitˇrn´ı stabilita, vnˇejˇs´ı stabilita, teoretick´a hospod´aˇrsk´a politika, praktick´a hospod´aˇrsk´a politika, m´ıra z´asah˚ u st´atu, n´astroje st´atu, selh´av´an´ı st´atu. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
popsat u ´lohu st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı, popsat jeho p˚ usoben´ı na stranˇe nab´ıdky a popt´avky, urˇcit jeho funkce jako ˇcinitele ovlivˇ nuj´ıc´ıho trˇzn´ı prostˇred´ı, definovat u ´lohy jednotliv´ ych ˇcl´ank˚ u st´atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı, 61
62
6.1 Dvˇe pozice st´atu v trˇzn´ı ekonomice • definovat pojem a charakteristick´e znaky hospod´aˇrsk´e politiky st´atu, • urˇcit pˇr´ıˇciny selh´ av´ an´ı st´ atu pˇri regulaci ekonomiky.
6.1 Dvoj´ı funkce st´ atu
Dvˇ e pozice st´ atu v trˇ zn´ı ekonomice
Sm´ıˇsen´ a ekonomika je charakteristick´a urˇcitou m´ırou st´atn´ıch z´asah˚ u do trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. St´ at m´ a prostˇ rednictv´ım sv´ ych mnoh´ ych org´ an˚ u nezastupiteln´ e m´ısto pˇ ri regulaci trˇ zn´ı ekonomiky. St´at vystupuje v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı jednak jako kaˇzd´ y jin´ y ekonomick´ y subjekt, a to jak na stranˇe popt´avky, tak i nab´ıdky, jednak vystupuje nav´ıc jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı, ovlivˇ nuj´ıc´ı a reguluj´ıc´ı trˇzn´ı prostˇred´ı.
T
Graficky bychom si mohli funkce st´ atu nakreslit n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: St´at
ˇ Cinitel vytv´aˇrej´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı
AF
Hospod´ aˇrsk´ y subjekt
na stranˇe nab´ıdky
na stranˇe popt´avky
Obr´ azek 6.1: Funkce st´ atu v ekonomice
Pod´ıvejme se nejprve na chov´ an´ı st´ atu jako ekonomick´eho subjektu.
6.2
y vl´adou (respektive pˇr´ısluˇsn´ ymi ministerstvy a st´atn´ımi institucemi) a) St´at pˇredstavovan´ se chov´a na trhu jako kaˇzd´ y jin´ y kupuj´ıc´ı. Tuto funkci pln´ı st´at prostˇrednictv´ım st´ atn´ıch zak´ azek. St´ atn´ı zak´ azky jsou velmi cenn´e:
R
St´ at na stranˇe popt´ avky
St´ at na stranˇ e nab´ıdky a popt´ avky
D
• St´at je odbˇeratel, kter´ y m˚ uˇze vˇzdycky zaplatit (na rozd´ıl od firem, kter´e se mohou dostat do platebn´ı neschopnosti). St´at m˚ uˇze napˇr´ıklad v pˇr´ıpadˇe potˇreby t´emˇeˇr okamˇzitˇe zv´ yˇsit danˇe, aby naplnil st´atn´ı pokladnu, tj. st´atn´ı rozpoˇcet. • Z´ıskat st´atn´ı zak´ azku je tak´e pro mnoh´e firmy prestiˇzn´ı z´ aleˇzitost. Kdo z´ısk´ a takovou zak´ azku je v obchodn´ım svˇetˇe cenˇen, nebot’ je jasn´e, ˇze vyhr´al v konkurzu (v´ ybˇerov´em ˇr´ızen´ı), popˇr´ıpadˇe jin´ ych form´ ach soutˇeˇze vesmˇes s nˇekolika jin´ ymi u ´ˇcastn´ıky, coˇz znamen´a, ˇze pˇredloˇzil vl´adˇe kvalitn´ı nab´ıdku, kterou vl´ada vybrala. D´ale je obchodn´ım partner˚ um jasn´e, ˇze firma bude m´ıt pen´ıze, nebot’ st´at je dobr´ y z´ akazn´ık. a pro firmu i jej´ı zamˇestnance vˇetˇsinou • Nav´ıc z´ısk´an´ı st´atn´ı zak´azky znamen´ jistotu, nebot’ se jedn´a v´ıcem´enˇe o investice dlouhodob´eho charakteru trvaj´ıc´ı mˇes´ıce ˇci roky.
Vzhledem k tˇemto pˇr´ızniv´ ym aspekt˚ um st´ atn´ıch zak´ azek je evidentn´ı, ˇze snaha z´ıskat ´ tyto zak´azky je obrovsk´a a soutˇeˇz nemus´ı b´ yt vˇzdy zcela regul´ern´ı. Uporn´ a snaha z´ıskat lukrativn´ı zak´azky m˚ uˇze v´est firmy i st´atn´ı u ´ˇredn´ıky ke korupci ˇci jin´ ym nef´erov´ ym zp˚ usob˚ um soutˇeˇze (lobby, protˇeˇzov´an´ı zn´am´ ych apod.). V´ yˇse st´ atn´ıch zak´azek je r˚ uzn´a v n´arodn´ıch ekonomik´ach r˚ uzn´ ych st´at˚ u, vysokou u ´ˇcast st´atn´ıch zak´azek na rozvoji ekonomiky maj´ı napˇr´ıklad USA, kde cca 20 procent vˇsech
´ Kapitola 6. Uloha st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı
63
objedn´ avek firm´ am poch´az´ı od vl´ ady nebo st´ atn´ıch instituc´ı. To je pˇrirozenˇe velmi dynamizuj´ıc´ı prvek k rozvoji aktivity firem. St´ at investuje prostˇredky ze st´atn´ıho rozpoˇctu pˇredevˇs´ım do: • oblast´ı veˇrejn´eho a st´ atn´ıho z´ajmu, • v z´ ajmu rozvoje urˇcit´eho regionu, odvˇetv´ı, oboru, uˇze vytvoˇrit nov´e pracovn´ı pˇr´ıleˇzitosti • v z´ajmu sn´ıˇzen´ı soci´aln´ıho napˇet´ı m˚ v´ ystavbou nov´e tov´ arny, • podporou prvov´ yroby, aby zajistil n´avaznost na druhov´ yrobu, ´ vodn´ı • investicemi do tzv. terci´aln´ı sf´ery sluˇzeb, komunikac´ı, aby vytvoˇril u podm´ınky pro vstup ostatn´ıch hospod´aˇrsk´ ych subjekt˚ u apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.1:
AF
T
ˇ maj´ı tzv. vl´adn´ı zak´ Rovnˇeˇz v ekonomice CR azky sv˚ uj v´ yznam a v souvislosti s urˇcitou v´ yrobou se o nich ˇcasto hovoˇr´ı. Jmenujte alespoˇ n 2 oblasti hospod´aˇrstv´ı, do nichˇz byste zaˇradili st´ atn´ı zak´ azky. Moˇznosti m´ate uvedeny v Kl´ıˇci. . .................................................................................. . .................................................................................. St´at v t´eto funkci nemus´ı db´at pˇr´ıliˇs jen ekonomick´ ych faktor˚ u, v´ yˇse zisku, m˚ uˇze podnikat i se ztr´ atou. Nemus´ı investovat jako soukrom´ y podnikatel a vyb´ırat si pouze nejv´ yhodnˇejˇs´ı nab´ıdky. Mus´ı uvaˇzovat z potˇreb vyˇsˇs´ıch makroekonomick´ ych hledisek. Tyto st´atn´ı z´asahy tvoˇr´ı mnohde znaˇcnˇe konsoliduj´ıc´ı a dynamizuj´ıc´ı prvek n´arodn´ı ekonomiky. b) St´ at jako prod´ avaj´ıc´ı St´ at na stranˇe V t´eto funkci m˚ uˇze st´ at plnit zase nˇekolik u ´kol˚ u. Jmenujme alespoˇ n hlavn´ı:
nab´ıdky
D
R
at m˚ uˇze podnikat prostˇ rednictv´ım st´ atn´ıch podnik˚ u, respektive podnik˚ u 1) St´ se silnou u ´ˇcast´ı st´ atu, tj. tˇech, v nichˇz m´a st´ at rozhoduj´ıc´ı slovo, a to pˇredevˇs´ım v oblastech siln´e koncentrace kapit´ alu (tj. v oblastech pˇr´ıliˇsn´e moci monopolu ˇci oligopolu) proto, aby korigoval, zm´ırˇ noval negativn´ı vlivy monopolu na p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. St´ at t´ımto zp˚ usobem nepˇr´ımo, ekonomickou cestou, pomoc´ı st´ atn´ıho podniku, vytv´ aˇr´ı dodateˇcnou, druhotnou konkurenci monopolu a t´ım oslabuje jeho u ´ˇcinky. St´at nen´ı z´avisl´ y na ekonomick´ ych v´ ysledc´ıch sv´ ych st´atn´ıch podnik˚ u, nebot’ jejich ztr´aty kryje jin´ ymi pˇr´ıjmy st´atn´ıho rozpoˇctu. M˚ uˇze tedy umˇele sniˇzovat ceny a nutit tak monopol ˇci oligopoly ke konkurenˇcn´ımu jedn´an´ı. K t´eto funkci nemus´ı m´ıt k dispozici pouze v´ yluˇcn´e vlastnictv´ı, tj. pouze ˇcist´e st´ atn´ı podniky, i kdyˇz takov´ ychto st´atn´ıch podnik˚ u je cel´a ˇrada i ve velmi vyspˇel´ ych st´atech. Ke kontrole a tud´ıˇz k usmˇerˇ nov´ an´ı aktivit podniku staˇc´ı m´ıt majoritn´ı pod´ıl akci´ı u akciov´ ych spoleˇcnost´ı (tedy ˇca´steˇcnˇe soukrom´ ych), v urˇcit´ ych oblastech postaˇc´ı Zlat´a m´ıt i u ˇcistˇe a v´ yhradnˇe soukrom´ ych akciov´ ych spoleˇcnost´ı v drˇzen´ı tzv. zlatou akcie akcii. Ta je pouze jedna a m˚ uˇze ji vlastnit v´ yhradnˇe st´at. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2: Drˇzen´ı zlat´e akcie je spjatou s urˇcit´ ym pr´avem. Toto pr´avo umoˇzn ˇ uje st´ atu kontrolu takov´eto akciov´e spoleˇcnosti. Urˇcete toto pr´avo, popˇr´ıpadˇe si je zapiˇste do textu z Kl´ıˇce. . .............................................................................
64
6.2 St´at na stranˇe nab´ıdky a popt´avky ´ Ukol k textu ˇ c. 6.3: St´at se m˚ uˇze negativn´ımu p˚ usoben´ı br´anit i jin´ ymi, pˇ r´ım´ ymi n´astroji. Jmenujte alespoˇ n tˇri opatˇren´ı tohoto druhu, popˇr´ıpadˇe zapiˇste do textu u ´ daje z´ıskan´e z Kl´ıˇce: . ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. 2) St´at podnik´a v oblastech, kter´e jsou rozhoduj´ıc´ı pro z´ asadn´ı funkce st´ atu. To se t´ yk´ a pˇredevˇs´ım sf´ery bezpeˇcnosti zemˇe, dopravy, v´ yroby energie, spoje, komunikace apod. Tato funkce je velmi rozd´ıln´a v r˚ uzn´ ych st´ atech svˇeta a v nˇekter´ ych zem´ıch lze naj´ıt i velmi odliˇsn´e n´ azory a praxi vlivu st´atu v t´eto sf´eˇre. Napˇr´ıklad za vl´ady Labor Party byl ve Velk´e Brit´anii v sedmdes´at´ ych letech zest´ atnˇen cel´ y ocel´ aˇrsk´ y pr˚ umysl, n´ aslednˇe byl za vl´ady konzervativc˚ u opˇet privatizov´an – tato funkce je tedy dosti poplatn´a politice. Naopak zase ve Francii pˇres existenci r˚ uzn´ ych vl´ad je nedotˇcena napˇr´ıklad existence st´atn´ıch drah (SNSF) po des´ıtky let. Je vˇsak evidentn´ı, ˇze st´at nem˚ uˇze napˇr´ıklad pˇripustit vlastnictv´ı soukrom´e atomov´e elektr´arny, popˇr´ıpadˇe soukrom´e arm´ady uvnitˇr st´atu apod. Politici se tak´e r˚ uzn´ı v m´ıˇre st´atn´ıho vlastnictv´ı v t´eto oblasti i v jednotliv´ ych n´astroj´ıch (pˇr´ım´e, nepˇr´ım´e) pˇri ovlivˇ nov´an´ı tˇechto d˚ uleˇzit´ ych oblast´ı pro existenci a v´ ykon moci dan´eho st´ atu. at podnik´ a v oblastech, odvˇetv´ıch, oborech, kde by ˇz´adn´ y jin´ y hospod´ aˇrsk´ y 3) St´ subjekt z d˚ uvodu nev´ yhodnosti nepodnikal. St´at takto supluje pˇredevˇs´ım soci´ aln´ı funkci. O t´e hovoˇr´ı podrobnˇeji lekce Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu. I kdyˇz to st´ atu nemus´ı pˇrin´ aˇset ˇza´dn´ y hospod´aˇrsk´ y efekt, spoleˇcnost m˚ uˇze m´ıt z´ajem na rozvoji dan´e oblasti, oboru i z jin´ ych hledisek, napˇr´ıklad m˚ uˇze t´ımto zp˚ usobem ˇreˇsit nezamˇestnanost. St´ at m˚ uˇze podnikat i z ˇcistˇe ekonomick´ ych d˚ uvod˚ u. Je to vˇsak charakteristick´e sp´ıˇse pro rozvojov´e st´ aty, kde je st´atn´ı sektor rozs´ahl´ y.
R
AF
T
Dalˇs´ı funkce
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6:
D
ˇ Pokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5, sp´ıˇse 10 v´ yznamn´ ych st´atn´ıch podnik˚ u v CR. Poznamenejte si je na voln´ y list a pˇriloˇzte si jej pak do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. O st´atn´ıch podnic´ıch slyˇs´ıme ˇcasto v televizi, rozhlase, zn´ate je z tisku. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Obchodn´ıho rejstˇr´ıku, kde jsou zaznamen´any vˇsechny ˇ s oznaˇcen´ım sv´e pr´avn´ı formy za tzv. PO (pr´avnick´e osoby) p˚ usob´ıc´ı na u ´ zem´ı CR jm´enem. M˚ uˇzete si vypsat podniky maj´ıc´ı oznaˇcen´ı s.p. (st´ atn´ı podnik) nebo s.o. ˇ s.p. (st´atn´ı organizace). Jako pˇr´ıklad uv´ad´ıme Lesy CR,
Shrnut´ı:
• • • • •
St´at je nezastupiteln´ ym subjektem v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı. Vystupuje na stranˇe nab´ıdky i popt´avky. Na obou stran´ ach trˇzn´ıho mechanismu pln´ı nˇekolik funkc´ı. Na stranˇe popt´ avky vystupuje prostˇrednictv´ım st´atn´ıch zak´azek. Na stranˇe nab´ıdky pln´ı ekonomick´e (antimonopoln´ı), ale i jin´e funkce (soci´aln´ı).
´ Kapitola 6. Uloha st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı
6.3
65
St´ at jako ˇ cinitel vytv´ aˇ rej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´ e prostˇ red´ı
Rozhoduj´ıc´ı funkce pro stav a v´ yvoj n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı pln´ı st´at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı Nezastupia ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı. St´at pln´ı pˇrirozenˇe celou ˇradu jin´ ych funkc´ı, jen jednou teln´a z nich je funkce st´atu v ekonomice. N´azory na u ´ lohu a funkce st´atu v ekonomice se velmi funkce st´ atu r˚ uzn´ı: • od nezasahov´ an´ı st´ atu do ekonomiky v˚ ubec, • aˇz po v´ yluˇcn´e ˇr´ızen´ı ekonomiky st´atem (CPE – centr´alnˇe pl´anovan´a ekonomika).
AF
T
Podstatn´a je tedy m´ıra z´ asah˚ u st´ atu do ekonomiky. D´a se vˇsak ˇr´ıci, ˇze uˇz se vznikem prvn´ıch st´atn´ıch u ´tvar˚ u se zaˇcaly uplatˇ novat nˇekter´e ekonomick´e n´astroje, kter´e jsou st´atn´ımi z´asahy do ekonomiky. Jiˇz v nejstarˇs´ıch dob´ach, ˇradu tis´ıcilet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem, byly vyb´ır´any danˇe (a ne vˇzdy bezbolestn´ ym zp˚ usobem), bylo zavedeno clo, na trˇziˇst´ıch platila urˇcit´a pravidla apod. Jedn´a se tedy o historickou funkci st´atu v t´eto oblasti, nicm´enˇe velmi z´avislou na politick´e situaci. V souˇcasn´e dobˇe jsou vˇsechny vyspˇel´e st´aty s trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ım charakteristick´e ˇcetn´ ymi z´asahy st´atu do ekonomiky. A nejen st´atu, rovnˇeˇz i nadst´ atn´ıch org´ an˚ u, napˇr´ıklad Evropsk´e unie – EU. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.4: Uved’te hlavn´ı s´ıdlo EU a s´ıdlo evropsk´eho parlamentu. Ovˇeˇrte si zapsan´ yu ´daj s Kl´ıˇcem. . ........................................................................................
R
M´ıra tˇechto z´ asah˚ u, pouˇz´ıv´an´ı pˇr´ım´ ych nebo nepˇr´ım´ ych n´astroj˚ u, to se pochopitelnˇe r˚ uzn´ı v cel´e ˇradˇe zem´ı podle moment´aln´ı ekonomick´e, soci´ aln´ı a politick´e situace. Nˇekter´e vl´ ady se vyznaˇcuj´ı liberalismem, jin´e konzervativn´ım pojet´ım, v ˇradˇe st´ at˚ u je postaven´ı nˇekter´ ych ekonomick´ ych instituc´ı odliˇsn´e, nicm´enˇe vˇsechny st´aty s modern´ım trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ım zaˇrazujeme do kategorie sm´ıˇsen´eho hospod´aˇrstv´ı, tj. trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı s d˚ uleˇzitou u ´lohou st´atu v ekonomice. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
D
M´ıra st´atn´ıch z´ asah˚ u je oznaˇcov´ana dvˇema slavn´ ymi v´ yroky francouzsk´ ych c´ısaˇr˚ u, a to Ludv´ıka XIV. St´ at jsem j´a“ (centralismus) a jeho pozdˇejˇs´ıho n´asledovn´ıka Ludv´ıka XVI., ” jemuˇz na ot´ azku co on, jako zosobnˇen´ı st´atu, m˚ uˇze udˇelat pro rozvoj hospod´aˇrstv´ı a Francii, odpovˇedˇeli jeho ministˇri slovy laissez-fair“, volnˇe pˇreloˇzeno nezasahujte do hospod´aˇrstv´ı ” ” v˚ ubec“. Tyto dva dip´oly oznaˇcuj´ı rozmez´ı ve kter´em se pohybuj´ı hospod´ aˇrsk´e politiky vˇsech vl´ ad na svˇete, kter´e se pˇrikl´ anˇen´ı na pomysln´em horizontu moˇznost´ı bud’ do leva nebo do prava. Pokud V´as tato problematika v´ıce zaj´ım´a, odkazujeme V´as na ˇcetn´e publikace z dˇejin ekonomick´ ych teori´ı, napˇr´ıklad jiˇz zm´ınˇenou publikaci prof. Fuchse z Masarykovy univerzity v Brnˇe. St´at vytv´ aˇr´ı ekonomick´e prostˇred´ı vˇsemi sv´ ymi institucemi. Nejen vl´ada svou hospod´aˇrskou Hospod´aˇrsk´a politikou, ale vˇsechny v´ ykonn´e a z´akonod´arn´e instituce vytv´aˇrej´ı ekonomick´e prostˇred´ı legislativa a p˚ usob´ı na ekonomick´e vztahy. St´at vytv´aˇr´ı prostor pro ekonomiku, reglementuje zp˚ usob chov´ an´ı ostatn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u. K tomu pouˇz´ıv´a ˇrady n´ astroj˚ u, pˇredevˇs´ım pak hospod´ aˇ rsk´ e legislativy, tj. souboru z´akon˚ u, naˇr´ızen´ı, vyhl´aˇsek a pˇredpis˚ u reguluj´ıc´ıch hospod´ aˇrsk´ y ˇzivot v zemi i ve vztahu k zahraniˇc´ı. St´at je subjekt, kter´ y m´ a rozs´ahl´e pravomoci, m˚ uˇze tedy ovlivˇ novat trh mnoha zp˚ usoby. Ekonomov´e tvrd´ı, ˇze hospod´aˇrsk´a funkce st´atu je funkc´ı z´ akladn´ı, nebot’ od n´ı, od jej´ı u ´ spˇeˇsnosti, z´ avis´ı celkov´ y rozvoj spoleˇcnosti. Od hospod´aˇrsk´e prosperity se pak mohou n´aslednˇe odv´ıjet i ostatn´ı funkce st´atu, neprosperuj´ıc´ı st´at nem˚ uˇze ani dokonale a u ´ˇcinnˇe ostatn´ı spoleˇcensk´e funkce plnit.
66
6.3 St´ at jako ˇcinitel vytv´aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı
P˚ usoben´ı st´atu v ekonomice je ch´ap´ano ˇcasto pouze jako makroekonomick´a ˇcinnost. Skuteˇcnost´ı vˇsak je, ˇze opatˇren´ı st´ atu p˚ usob´ı tak´e na chov´an´ı dom´acnost´ı i firem. St´at mˇen´ı podm´ınky, vytv´ aˇr´ı, upravuje, reguluje ekonomick´e prostˇred´ı, v nˇemˇz se tyto ekonomick´e subjekty pohybuj´ı, ˇcin´ı tak za chodu“, mˇen´ı pravidla hry, mˇen´ı podm´ınky, za nichˇz se tyto ” subjekty rozhoduj´ı. T´ım ale tak´e mˇen´ı situaci na jednotliv´ych trz´ıch, a to jak na d´ılˇc´ıch trz´ıch, tak i na m´ıstn´ıch aˇz po agreg´ atn´ı. T´ım tak´e ovlivˇ nuje rovnov´ ahu na tˇechto trz´ıch vˇcetnˇe vˇseobecn´e agreg´atn´ı trˇzn´ı rovnov´ahy. Makroekonomick´a opatˇren´ı st´atu dost´avaj´ı sv˚ uj mikroekonomick´ y efekt. Proto ˇr´ık´ame, ˇze st´ at p˚ usob´ı i jako regul´ ator mikroekonomick´eho prostˇred´ı. Hospod´ aˇrsk´ a V podstatˇ e rozezn´av´ ame 3 skupiny d˚ uvod˚ u, kter´e u ´ st´ı do potˇreby st´atn´ıch z´asah˚ u pˇri legislativa regulaci trˇ zn´ıho hospod´ aˇrstv´ı:
R
AF
T
a) Prvn´ım d˚ uvodem je nutnost pomoci trhu v efektivn´ı alokaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u i fin´aln´ı ˇ ım vˇetˇs´ı bude m´ıra nedokonal´e konkurence v trˇzn´ım hospod´ produkce. C´ aˇrstv´ı, t´ım v´ıce mus´ı st´ at regulovat takov´eto ekonomick´e prostˇred´ı. b) Druh´ y d˚ uvod spoˇc´ıv´ a v nutnosti m´ırnit soci´ aln´ı nerovnosti v rozdˇelen´ı pˇr´ıjm˚ u tak, jak se vytvoˇrily na trz´ıch. Toto rozdˇelen´ı pˇr´ıjm˚ u nemus´ı b´ yt soci´ alnˇe u ´nosn´e, st´at pomoc´ı daˇ nov´e soustavy, transferov´ ych plateb (pˇrerozdˇelov´an´ı) mˇen´ı postaven´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u na trhu. c) Tˇret´ı d˚ uvod vypl´ yv´ a ze skuteˇcnosti, ˇze i kdyˇz je pomoc´ı trˇzn´ıho mechanismu zajiˇstˇena efektivn´ı alokace zdroj˚ u, m˚ uˇze se pˇresto dostat do konfliktu s ostatn´ımi c´ıli nebo hodnotami spoleˇcnosti. St´ at v takov´emto pˇr´ıpadˇe mus´ı vystupovat jako ochr´ ance z´ ajm˚ u cel´e spoleˇcnosti, a to i pˇresto, ˇze jeho z´asahem dojde k negativn´ım u ´ˇcink˚ um na z´akladn´ı principy trˇzn´ıho mechanismu a napˇr´ıklad i k n´asledn´emu neefektivn´ımu rozloˇzen´ı trˇzn´ıch sil. Pˇresto by mˇel st´at zas´ahnout ve prospˇech jin´ ych hodnot uzn´avan´ ych ˇ ˇrada kauz, kter´e se t´ spoleˇcnost´ı. Jako pˇr´ıklad takov´eho ˇreˇsen´ı je v pˇr´ıpadˇe CR ykaj´ı ekologie (ˇcinnosti, kter´e vesmˇes ˇreˇs´ı a rozhoduje Ministerstvo pro ˇzivotn´ı prostˇred´ı). To se t´ yk´a napˇr´ıklad rozhodnut´ı o obchvatu Plznˇe, d´alnice pˇres chr´anˇen´e u ´zem´ı, tˇeˇzby zlata atd. V takov´emto pˇr´ıpadˇe je u ´loha st´atu nepochybn´ a, st´ at by mˇel chr´anit z´ajmy vˇetˇsiny obyvatelstva i pˇres nepochybnˇe efektivn´ı ˇreˇsen´ı ˇcistˇe trˇzn´ım mechanismem. Z´akladn´ımi institucemi v demokratick´e spoleˇcnosti je vl´ada (popˇr´ıpadˇe vl´ady pˇri spolkov´em nebo federativn´ım uspoˇr´ad´an´ı zem´ı) a parlament. Vl´ada pˇredstavuje v´ ykonnou sloˇzku, tj. sloˇzku ˇr´ıd´ıc´ı, parlament pak sloˇzku z´akonod´arnou. Jak vl´ada, tak poslanci mohou inicializovat legislativn´ı opatˇren´ı, parlament z´akony bud’ pˇrij´ım´ a nebo odm´ıt´a, p˚ usob´ı jako koriguj´ıc´ı z´akladn´ı org´an v˚ ule obˇcan˚ u v legislativn´ı oblasti. Vl´ada je parlamentu podˇr´ızena, parlament tak´e schvaluje vl´adn´ı program, jehoˇz je hospod´ aˇrsk´ a politika jednou ze z´akladn´ıch ˇc´ast´ı.
Parlament je rozhoduj´ıc´ım ˇcl´ankem demokratick´eho st´ atu, kter´ y sv´ ymi z´ akony vytv´aˇr´ı z´asadn´ı mˇerou ekonomick´e prostˇred´ı, v nˇemˇz se pohybuj´ı jednotliv´e subjekty trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Vˇsechny z´ asadn´ı reglementy upravuj´ıc´ı ekonomick´e vztahy jsou pˇrijaty parlamentem jako z´ akony. Tyto dokumenty maj´ı vysokou pr´ avn´ı s´ılu v kaˇzd´em st´ atˇe. Z´ akony jsou rozhoduj´ıc´ımi faktory, kter´e ovlivˇ nuj´ı jedn´ an´ı vˇsech u ´ˇcastn´ık˚ u hospod´aˇrsk´ ych vztah˚ u v dan´em st´ atˇe.
D
Parlament
´ Ukol k textu ˇ c. 6.5:
ˇ a republika Parlamenty demokratick´ ych zem´ı jsou jednokomorov´e nebo dvoukomorov´e. Cesk´ m´a dvoukomorov´ y parlament, poslaneckou snˇemovnu a sen´at. Uved’te jin´ y pˇr´ıklad dvoukomorov´eho parlamentu a uved’te pˇr´ıklad jednokomorov´eho parlamentu, pˇr´ıpadnˇe si zapiˇste do textu u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................
´ Kapitola 6. Uloha st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı
67
Vl´ ada je v´ ykonnou sloˇzkou ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti, vztah˚ u mezi obˇcany, institucemi, hos- Vl´ada pod´aˇrsk´ ymi subjekty atd. Je ˇr´ıd´ıc´ı sloˇzkou vˇsech st´atn´ıch instituc´ı, ministerstev, u ´ˇrad˚ u, kter´e prov´adˇej´ı a zabezpeˇcuj´ı vl´ adn´ı politiku. V nˇekter´ ych st´atech ˇr´ıd´ı vl´ada i centr´ aln´ı banku, kter´ a hraje mnohde d˚ uleˇzitou funkci ve finanˇcn´ı politice vl´ady. V nˇekter´ ych zem´ıch je vˇsak naopak centr´aln´ı banka na vl´adˇe nez´ avisl´a, zrovna tak, jako nˇekter´e dalˇs´ı instituce. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.6: V kaˇzd´em st´atˇe je pouze jedna, tzv. centr´aln´ı banka. Ta ˇr´ıd´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch komerˇcn´ıch bank. Tato banka je naz´ yv´ana tak´e emisn´ı (m´a monopol na emisi, tj. tisk bankovek) nebo cedulov´ a. Uved’te:
Emisn´ı (cedulov´ a) banka
T
ˇ e republice, a) jak se jmenuje tato centr´ aln´ı banka v Cesk´ b) zda je povaˇzov´ ana za souˇca´st vl´adn´ıch instituc´ı nebo zda je na vl´adˇe nez´avisl´a, c) zda se guvern´er t´eto banky z´ uˇcastˇ nuje nebo nez´ uˇcastˇ nuje zased´an´ı vl´ady.
Vaˇse odpovˇedi si ovˇeˇrte dle Kl´ıˇce a spr´avn´e u ´daje si zapiˇste do textu k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky.
. ........................................................................................
AF
. ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:
R
• St´ at vytv´ aˇr´ı ekonomick´e prostˇred´ı pˇredevˇs´ım pomoc´ı hospod´aˇrsk´e legislativy. • St´ at ovlivˇ nuje chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u pomoc´ı st´atn´ıch instituc´ı. • Regulaˇcn´ı jedn´ an´ı st´ atu je makroekonomickou kategori´ı, m´a vˇsak i sv˚ uj mikroekonomick´ y dopad. • Pro regulaci trˇzn´ıho mechanismu st´atem existuje nˇekolik skupin d˚ uvod˚ u. • St´ at mus´ı vystupovat jako ochr´ance z´ajm˚ u cel´e spoleˇcnosti. • Z´ akladn´ımi sloˇzkami demokratick´eho st´atu je vl´ada a parlament.
6.4
Hospod´ aˇ rsk´ a politika vl´ ady
Kaˇzd´a nastupuj´ıc´ı vl´ada m´a sv˚ uj vl´ adn´ı program, kter´ y v oblasti hospod´aˇrstv´ı je oznaˇcov´an jako hospod´ aˇrsk´ a politika.
D
Hospod´ aˇrsk´ a politika je souhrn c´ıl˚ u, n´ astroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı st´ atu v makroekonomick´e a v menˇs´ı m´ıˇre i mikroekonomick´e oblasti.
Kaˇzd´a hospod´aˇrsk´a politika vych´az´ı z urˇcit´e teorie ekonomie, z urˇcit´e koncepce podloˇzen´e ekonomickou vˇedou. Tato koncepˇcn´ı, tzv. teoretick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika je v´ ychodiskem pro praktick´e prov´ adˇen´ı bˇeˇzn´ ych opatˇren´ı st´atu.
Praktick´ a hospod´aˇrsk´a politika je pak korigov´ana mnoha faktory vnitˇrn´ımi (parlament nemus´ı napˇr´ıklad schv´alit nˇekter´ a opatˇren´ı vl´ady) i vnˇejˇs´ımi (ohroˇzen´ı st´atu znamen´a pˇresun finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u do v´aleˇcn´e v´ yroby, mohou to vˇsak b´ yt i m´enˇe z´avaˇzn´e vlivy hospod´aˇrsk´eho charakteru jako napˇr. zmˇeny na mezin´arodn´ıch trz´ıch ropy, politick´e vlivy jako napˇr´ıklad povinnost vyhovˇet pˇra´n´ı“ velmoci apod.). Tato re´ aln´a hospod´ aˇrsk´a politika ” je tedy v´ ysledkem tlak˚ u vnitˇrn´ıch i vnˇejˇs´ıch, nebot’ vl´ ada mus´ı reagovat na soci´ aln´ı tlaky uvnitˇr st´atu i na mezin´arodn´ı situaci. Konkr´etn´ı hospod´aˇrsk´a politika je tedy urˇcitou korekc´ı p˚ uvodnˇe pˇrednesen´eho vl´ adn´ıho programu, je kompromisem mezi chtˇen´ ym a moˇzn´ ym.
Definice hospod´ aˇrsk´e politiky
68
6.5 Selh´av´an´ı st´atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı
C´ıle hospod´ aˇrsk´e politiky definuje kaˇzd´a vl´ ada jiˇz ve sv´em vl´ adn´ım programu a parlament by mˇel sledovat, zda vl´ada toto prohl´aˇsen´ı pln´ı. Pokud jde o st´ aty s tradiˇcn´ı trˇzn´ı ekonomikou, jsou c´ıle prakticky dlouhodobou koncepc´ı, kterou ani pˇr´ıpadn´a zmˇena vl´ady pˇr´ıliˇs nemˇen´ı. Vˇseobecnˇe se d´ a ˇr´ıci, ˇze hlavn´ım c´ıle ekonomiky je vˇzdy optim´ aln´ı zajiˇst’ov´ an´ı vˇsech potˇreb spoleˇcnosti. Obecn´e c´ıle
Obecn´ e c´ıle kaˇ zd´ e vl´ ady lze definovat dva z´ akladn´ımi u ´ koly: • zajiˇstˇen´ı vnˇejˇs´ı stability st´ atu, • zajiˇstˇen´ı vnitˇrn´ı stability st´ atu.
• zajiˇstˇen´ı stability ekonomiky, • zajiˇstˇen´ı r˚ ustu ekonomiky.
T
I c´ıle hospod´ aˇrsk´e politiky lze rozdˇelit do dvou z´ akladn´ıch smˇ er˚ u:
Zajiˇstˇen´ı stability ekonomiky b´ yv´ a charakterizov´ano tˇemito dalˇs´ımi c´ıly: a) zajiˇ stˇ en´ı vnˇ ejˇ s´ı ekonomick´ e stability napˇr´ıklad:
AF
• vyrovnanou platebn´ı bilanc´ı st´atu (pozn´amka: platebn´ı bilance je bilance plateb do zahraniˇc´ı a pˇr´ıjm˚ u ze zahraniˇc´ı. Vnitˇrn´ı souˇca´st´ı platebn´ı bilance je obchodn´ı bilance, tj. bilance pˇr´ıjm˚ u z v´ yvozu a plateb za dovoz. Pasivn´ı bilance zatˇeˇzuje st´at.) • udrˇzen´ım (zv´ yˇsen´ım) stavu z´asob zlata, resp. lehce smˇeniteln´ ych mˇen atd. b) zajiˇ stˇ en´ı vnitˇ rn´ı ekonomick´ e stability napˇr´ıklad: • udrˇzen´ım n´ızk´eho procenta nezamˇestnanosti, • udrˇzen´ım n´ızk´eho procenta inflace, • eliminac´ı nepˇr´ızniv´ ych soci´ aln´ıch dopad˚ u.
R
R˚ ust ekonomiky se mˇeˇr´ı pomoc´ı makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, v Evropˇe pˇredevˇs´ım pomoc´ı HDP (hrub´eho dom´ac´ıho produktu) bud’ celkov´eho nebo v pˇrepoˇctu na jednoho obyvatele. Pouˇz´ıv´a se roˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu obdob´ı, mˇes´ıce, roku apod. Snahou vl´ady je zajistit optim´ aln´ı ekonomick´ y r˚ ust.
6.5
Nedostatky m´ a trh, nedostatky m´a samozˇrejmˇe i st´at. Jak trh, tak i st´ at jsou mechanismy, kter´e uv´adˇej´ı do pohybu pouze lid´e. A lid´e se mohou m´ ylit. Rozhodov´ an´ı st´atn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u m˚ uˇze b´ yt chybn´e, hovoˇr´ıme o tzv. selh´ av´an´ı st´ atu. Selh´av´ an´ı st´atu m˚ uˇze m´ıt dvˇe z´ akladn´ı pˇr´ıˇciny:
D
Selh´ av´ an´ı st´ atu
Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı
1. Nedokonal´e rozhodov´ an´ı st´ atn´ıch org´an˚ u, m˚ uˇze m´ıt ˇradu objektivn´ıch i subjektivn´ıch pˇr´ıˇcin. Za objektivn´ı pˇr´ıˇciny m˚ uˇzeme povaˇzovat napˇr´ıklad: uˇze b´ yt definov´ano jako ˇcasov´a prodleva mezi • informaˇ cn´ı zpoˇ zdˇ en´ı. To m˚ potˇrebou st´atn´ıho z´asahu a dobou, kdy je z´asah uskuteˇcnˇen. Jeho uskuteˇcnˇen´ı vˇsak pˇredpokl´ ad´ a sbˇer, zpracov´an´ı a vyhodnocen´ı relevantn´ıch informac´ı jako podkladu pro pˇr´ısluˇsn´e rozhodnut´ı. Z´ısk´an´ı tˇechto informac´ı, jejich zpracov´an´ı, interpretace atd. vyˇzaduje urˇcit´ y ˇcas, kaˇzdop´adnˇe je pak rozhodnut´ı st´atu reakc´ı na minul´ y dˇej. Dalˇs´ım objektivn´ım d˚ uvodem m˚ uˇze b´ yt i
´ Kapitola 6. Uloha st´ atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı
69
ˇ • tzv. politick´ eˇ casov´ e zpoˇ zdˇ en´ı. Radu z´ asah˚ u je tˇreba pˇredjednat s politick´ ymi stranami, aby vznikl urˇcit´ y konsensus a zv´ yˇsila se napˇr´ıklad pr˚ uchodnost vl´adn´ıho ˇ opatˇren´ı pˇri jeho schv´alen´ı v parlamentu. Rada z´avaˇzn´ ych opatˇren´ı a st´ atn´ıch z´asah˚ u vyˇzaduje tud´ıˇz pomˇernˇe dlouh´ y proces projedn´av´ an´ı, u ´prav, doplˇ nov´ an´ı atd. neˇz jej pˇr´ısluˇsn´e st´atn´ı org´any zaˇcnou uplatˇ novat.
Dva faktory st´ atn´ıch z´ asah˚ u
R
AF
T
ˇ Casov´ a zpoˇzdˇen´ı pˇri reakci st´atu budou d˚ uvodem selh´av´ an´ı st´ atu pˇri regulaci trˇzn´ıho mechanismu i pˇri pˇredpokladu, ˇze vˇsichni st´atn´ı u ´ˇredn´ıci usiluj´ı o co nejlepˇs´ı a spoleˇcensky neprospˇeˇsnˇejˇs´ı st´atn´ı z´asahy, tedy na z´akladˇe zcela objektivn´ıch krit´eri´ı. Kromˇe objektivn´ıch d˚ uvod˚ u existuj´ı vˇsak i d˚ uvody subjektivn´ı, kdy se nˇekteˇr´ı st´atn´ı u ´ˇredn´ıci mohou snaˇzit prosadit d´ılˇc´ı z´ajmy r˚ uzn´ ych lobbystick´ ych skupin, popˇr´ıpadˇe se mohou m´ ylit pˇri vyhodnocov´an´ı urˇcit´ ych u ´ daj˚ u. Tento prvek nem˚ uˇzeme nikdy vylouˇcit. 2. Druh´ ym faktorem selh´av´an´ı st´atu m˚ uˇze b´ yt skuteˇcnost, ˇze i kdyˇz byly u ´daje spr´avnˇe, ba i vˇcas vyhodnoceny, opatˇren´ı, kter´a byla na jejich vyhodnocen´ı zvolena byla v dan´e chv´ıli spr´avn´a a nezbytn´a, v´ ysledek nemus´ı b´ yt pˇresto optim´ aln´ı. Dokonce m˚ uˇze spr´avn´e rozhodnut´ı v´est ke zcela chybn´emu efektu. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze lid´e nemus´ı reagovat zcela jednoznaˇcnˇe, ˇze nˇekter´e n´astroje makroekonomick´e ˇci mikroekonomick´e politiky nemaj´ı zcela jednoznaˇcn´ y dopad. Ba naopak reakce m˚ uˇze b´ yt zcela neoˇcek´ avan´ a, netradiˇcn´ı, rozporn´a apod. V obou uveden´ ych pˇr´ıpadech bude efekt st´atn´ıho z´asahu stejn´ y, nemus´ı znamenat oˇcek´ avan´e zlepˇsen´ı. Je tedy nam´ıstˇe soubor ot´azek tradiˇcnˇe se opakuj´ıc´ıch v ˇrad´ ach r˚ uzn´ ych ekonomick´ ych ˇskol, teori´ı po cel´a stalet´ı: je l´epe ponechat v´ yvoj trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı samovoln´e regulaci neviditelnou rukou trhu, jestliˇze st´atn´ı opatˇren´ı ˇ je l´epe likvidovat trˇzn´ı mechanismus a pˇrenechat mohou situaci i jeˇstˇe zhorˇsit? Ci ˇr´ızen´ı ekonomiky pouze st´ atu, jestliˇze trˇzn´ı mechanismus m´a ˇcetn´e nedostatky? Nebo se maj´ı trh i st´ at kombinovat? Pakliˇze ano, v jak´em pomˇeru, jak´ ymi n´astroji, pˇr´ım´ ymi, nepˇr´ım´ ymi atd. V zodpov´ıd´ an´ı tˇechto ot´azek se od sebe liˇs´ı jednotliv´ı ekonomov´e, liˇs´ı se od sebe r˚ uzn´e ekonomick´e ˇskoly, liˇs´ı se od sebe ˇcasto vl´ adn´ı a nevl´adn´ı ekonomov´e. Je nepochybn´e, ˇze prv´e 2 ot´azky pˇredstavuj´ı krajnosti, tyto krajnosti byly v historii svˇeta uplatnˇeny. Mezi nimi je ale ˇsirok´a ˇsk´ala r˚ uzn´ ych kombinac´ı, kter´e se daj´ı rozliˇsit pˇredevˇs´ım 2 faktory: • m´ırou st´ atn´ıch z´ asah˚ u (kdy st´at zasahuje, co ˇreˇs´ı, pomˇerem st´atn´ıch z´asah˚ u a voln´eho p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu), • volbou n´ astroj˚ u, jimiˇz st´at zasahuje do trˇzn´ıho mechanismu a ˇreˇs´ı jeho nedokonalosti.
D
Kombinace tˇechto dvou faktor˚ u je podstatn´a pro odliˇsen´ı hospod´aˇrsk´ ych politik jednotliv´ ych vl´ad. Proto pro anal´ yzu p˚ usoben´ı st´atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı je nezbytn´e zab´ yvat se moˇzn´ ymi n´ astroji st´ atu pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 6: Na z´ akladˇe ˇcetby denn´ıho tisku nebo poslechu rozhlasu ˇci televize uved’te 5 st´atn´ıch z´asah˚ u do ekonomiky za posledn´ı aktu´ aln´ı obdob´ı. Pˇriloˇzte i V´ aˇs struˇcn´ y koment´aˇr a zaˇslete pr´ aci tutorovi. Shrnut´ı:
• Rovnˇeˇz st´ at pˇri regulaci ekonomiky vykazuje urˇcit´e nedostatky. • St´ at m˚ uˇze uskuteˇcnit chybn´a opatˇren´ı. • St´at m˚ uˇze uskuteˇcnit spr´avn´ a opatˇren´ı, kter´ a vˇsak nemus´ı v´est ke spr´avn´ ym v´ ysledk˚ um.
70
6.5 Selh´av´an´ı st´atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı • Nejednoznaˇcnost chov´ an´ı lid´ı m˚ uˇze eliminovat i spr´avn´a rozhodnut´ı st´atu. • Ot´ azka st´ atn´ıch z´asah˚ u je ot´ azkou volby n´ astroj˚ u a m´ıry st´atn´ıch z´ asah˚ u do pr˚ ubˇehu trˇzn´ıho mechanismu.
Kontroln´ı ot´ azky:
T
ˇ ım se projevuje st´ C´ at na stranˇe popt´avky? V jak´e pr´ avn´ı formˇe vystupuje st´at na stranˇe nab´ıdky? Co to znamen´ a majoritn´ı pod´ıl? Co pˇredstavuje zlat´ a akcie? Jak´e funkce pln´ı st´ at na stranˇe nab´ıdky? Do kter´ ych odvˇetv´ı a obor˚ u st´ at investuje? Jak st´ at ovlivˇ nuje ekonomiku? Kter´e instituce ovlivˇ nuj´ı na st´ atn´ı u ´rovni ekonomiku? Co tvoˇr´ı obsah pojmu hospod´ aˇrsk´a legislativa“? ” Co je to teoretick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika? Co je to praktick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika? Z jak´ ych d˚ uvod˚ u je rozd´ıl mezi teoretickou a praktickou hospod´aˇrskou politikou? Jak´e hlavn´ı c´ıle mus´ı zabezpeˇcovat hospod´aˇrsk´a politika? Co je obsahem pojmu vnitˇrn´ı stabilita“ v ekonomick´em pojet´ı? ” Co je obsahem pojmu vnˇejˇs´ı stabilita“ v ekonomick´em pojet´ı? ” Co zp˚ usobuje selh´ av´ an´ı st´ atu pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky?
AF
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Pr˚ uvodce studiem:
R
Lekce, kterou jsme pr´avˇe dokonˇcili, patˇr´ı mezi samostatn´e pˇredmˇety, kter´e se pˇredn´aˇsej´ı na vysok´ ych ˇskol´ach ekonomick´eho charakteru. Pod n´azvem Hospod´ aˇrsk´a politika se podrobnˇeji rozeb´ıraj´ı t´emata jako je funkce st´atu v ekonomice, n´astroje, kter´e m´a st´at k dispozici pro regulaci ekonomiky atd. Pro n´as v tomto kurzu pˇredstavuje tato l´atka d´ılˇc´ı ˇc´ast obecn´e a veˇrejn´e ekonomie, nav´ aˇzeme na n´ı vˇsak dalˇs´ı lekce, kter´e uveden´e poznatky v´ıce rozv´adˇej´ı.
Autotest:
1. Zlatou akcii vlastn´ı:
D
(a) rozhoduj´ıc´ı vlastn´ıci akciov´e spoleˇcnosti (b) pouze st´ at (c) akcion´ aˇri, kteˇr´ı ji koup´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u
ˇ pˇredkl´ad´a: 2. Hospod´ aˇrskou legislativu v CR (a) (b) (c) (d)
pouze vl´ ada pouze parlament vl´ ada i parlament vl´ ada, parlament, obˇcan´e
3. Hospod´ aˇrskou politikou je souhrn c´ıl˚ u, n´astroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı st´atu: (a) jen v makroekonomick´e oblasti (b) v makroekonomick´e a ˇc´ asteˇcnˇe i mikroekonomick´e oblasti (c) v mikroekonomick´e oblasti
Kapitola 7
AF
Popis lekce:
T
N´ astroje hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu
Tato lekce navazuje na lekci zab´ yvaj´ıc´ı se hospod´aˇrskou politikou st´atu z pˇredch´azej´ıc´ı lekce. Objasˇ nuje z´akladn´ı 4 formy hospod´aˇrsk´e politiky, uv´ad´ı pˇr´ım´e i nepˇr´ım´e n´astroje korekce nedostatk˚ u trˇzn´ıho mechanismu. M´a jednoduchou strukturu danou n´asleduj´ıc´ımi ˇc´astmi: 7.1 7.2 7.3 7.4
Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice St´ at na stranˇe nab´ıdky a popt´avky St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady
R
V kaˇzd´e ˇc´asti jsou uvedeny a vysvˇetleny z´akladn´ı n´astroje pouˇz´ıvan´e v dan´e oblasti hospod´ aˇrsk´e politiky st´ atu. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
Monet´arn´ı, minim´ aln´ı povinn´e rezervy, diskont, operace na voln´em trhu, reeskontn´ı kontingent, lombardn´ı u ´ vˇer, fisk´aln´ı politika, st´atn´ı rozpoˇcet, deficit st´atn´ıho rozpoˇctu, kryt´ı deficitu, st´atn´ı dluh, st´atn´ı z´avˇereˇcn´ yu ´ˇcet, kv´oty, subvence, neviditeln´e pˇrek´aˇzky dovozu, celn´ı tarify, mzdov´e tarify, valorizace d˚ uchod˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
definovat hlavn´ı n´ astroje monet´arn´ı politiky st´atu, rozezn´ avat a urˇcovat n´ astroje pˇr´ım´e a nepˇr´ım´e, definovat funkci fisk´ aln´ı politiky, orientovat se v z´akladn´ıch ekonomick´ ych pojmech spjat´ ych s tvorbou a ˇcerp´an´ım rozpoˇctu, • vyjmenovat a objasnit pojmy obchodn´ı politiky st´atu, • vyjmenovat moˇzn´ a opatˇren´ı v soci´aln´ı a d˚ uchodov´e politice st´atu.
71
72
7.1 Monet´arn´ı politika
St´at jako ˇcinitel vytv´aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´e prostˇred´ı m´a k dispozici celou ˇradu n´astroj˚ u ekonomick´ ych, pr´avn´ıch i mocensk´ ych, pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych, kter´ ymi m˚ uˇze razantnˇe ovlivˇ novat n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı a u ´ˇcinnˇe zasahovat, i kdyˇz s r˚ uznˇe dlouh´ ym ˇcasov´ ym horizontem, do hospod´ aˇrsk´ ych ˇcinnost´ı. Z´ akladn´ı n´ astroje
Z´ akladn´ımi n´ astroji jsou:
T
• celkov´ a politika st´ atu, jeho zahraniˇcn´ı i vnitˇrn´ı chov´an´ı, • daˇ nov´a soustava zasahuj´ıc´ı vˇsechny ekonomick´e subjekty, jej´ı kvalita, pr˚ uhlednost a racionalita, jakoˇz i zp˚ usob a u ´ˇcinnost spr´avy a vym´ah´an´ı dan´ı, • fisk´ aln´ı, tj. rozpoˇctov´ a politika, • celn´ı politika a na ni u ´zce navazuj´ıc´ı, • obchodn´ı politika, dovozn´ı a v´ yvozn´ı, • d˚ uchodov´ a politika, • soci´ aln´ı politika, • z´akonod´ arn´ a soustava, jej´ı kvalita, z´aruka dodrˇzov´an´ı, • vymahatelnost pr´ ava, • ˇcinnost kontroln´ıch org´ an˚ u atd.
Pˇ r´ıklad:
AF
Na tyto z´akladn´ı n´astroje navazuj´ı i dalˇs´ı n´astroje st´ atu, kter´e mohou podstatnˇe ovlivˇ novat pˇredevˇs´ım dodrˇzov´ an´ı urˇcit´eho hospod´aˇrsk´eho poˇr´ adku. S t´ım souvis´ı i u ´ roveˇ n a z´akony v oblasti trestn´ıho pr´ava, v´ ykonnost soud˚ u, u ´ roveˇ n policie, finanˇcn´ıch org´an˚ u, celkov´e vn´ım´an´ı pr´ava obˇcany a cel´ a ˇrada dalˇs´ıch faktor˚ u, kter´e souvisej´ı pˇredevˇs´ım se stavem spoleˇcnosti i v ostatn´ıch sf´er´ ach ˇzivota.
R
Regulace ekonomiky se vyv´ıj´ı soubˇeˇznˇe s v´ yvojem n´azor˚ u na efektivn´ı ˇr´ızen´ı st´ atu, n´aslednˇe reflektuje vˇseobecnou mor´alku spoleˇcnosti, zp˚ usoby chov´an´ı jednotlivc˚ u, instituc´ı, firem i samotn´eho st´atu reprezentovan´eho st´atn´ımi org´any. V d˚ usledku tohoto v´ yvoje, neust´al´ ych zmˇen v hodnotov´em mˇeˇr´ıtku spoleˇcnosti, v´ yvoje hospod´aˇrsk´ ych jev˚ u ˇci vztah˚ u, se vyv´ıj´ı i legislativa, jakoˇzto odpovˇed’ na pˇr´ısluˇsn´ y v´ yvoj celospoleˇcensk´e mor´alky, v´ yskyt nov´ ych jev˚ u, anebo prost´e nutnosti regulovat nˇekter´e negativn´ı jevy ˇci tendence. V d˚ usledku toho jsou ˇcasto naˇse z´ akony novelizov´ any, doplˇ nov´any ˇci aktualizov´any. Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
posledn´ı aktualizace nˇejak´e pr´avn´ı normy, s n´ıˇz jste se setkali v kr´atk´em ˇcasov´em horizontu.
D
. ........................................................................................
7.1
Monet´ arn´ı politika
Monet´ arn´ı politika
Monet´arn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. (Monay anglicky znamen´a pen´ıze, nicm´enˇe pojem je odvozen z francouzˇstiny ze slova les monnais“ takt´eˇz ” ve smyslu pen´ıze). ˇ je to Cesk´ ˇ a n´arodn´ı banka – CNB) ˇ Pouze centr´aln´ı banka (v CR m´a monopol na emise penˇez (padˇel´an´ı penˇez je trestn´ y ˇcin). Emis´ı penˇez, jejich vloˇzen´ım do obˇehu, popˇr´ıpadˇe naopak jejich stahov´an´ım mˇen´ı centr´aln´ı banka mnoˇzstv´ı nab´ızen´ ych penˇez, mˇen´ı t´ım i u ´ rokov´e m´ıry a podm´ınky, dle kter´ ych se novˇe emitovan´e pen´ıze v podobˇe u ´vˇer˚ u dost´avaj´ı do obˇehu. N´aslednˇe se tak opatˇren´ı v monet´arn´ı politice projev´ı v dynamice ekonomick´eho r˚ ustu, ovlivnˇen´ı platebn´ı bilance a mˇenov´ ych kurz˚ u atd. aˇz po dopad na zamˇestnanost a inflaci. Je to tedy velmi u ´ˇcinn´ y n´astroj, kter´ y m´ a spoustu druhotn´ ych dopad˚ u, i kdyˇz jeho nasazen´ı je z poˇc´atku vn´ım´ano sp´ıˇse pouze ekonomy, manaˇzery, postupnˇe se jeho u ´ˇcinky dot´ ykaj´ı
Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrsk´e politiky st´atu
73
prakticky vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u vˇcetnˇe dom´ acnost´ı. Je to tedy n´ astroj komplexn´ı, proto jej ˇrad´ıme mezi z´ akladn´ı n´ astroje regulace. Podle monetaristick´eho pojet´ı (Friedman) vych´azej´ı u ´ˇcinky monetaristick´e politiky z anal´ yzy rovnov´ ahy na penˇeˇzn´ım trhu, kter´a je matematicky vyj´adˇrena n´asleduj´ıc´ım vzorcem: M × V = P × Y,
Z´ akladn´ı vzorec
(7.1)
kde M: je penˇeˇzn´ı masa (mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, to urˇcuje pr´avˇe centr´ aln´ı banka emis´ı ˇci stahov´ an´ım penˇez z obˇehu), V: je rychlost obratu penˇez, P: u ´ roveˇ n cenov´e hladiny, Y: re´aln´ y hrub´ y n´ arodn´ı produkt. Ze vzorce lze dovodit potˇrebnou masu penˇez v z´avislosti na pohybu ostatn´ıch ukazatel˚ u: P×Y . V
(7.2)
T
M=
AF
Anal´ yzou vzorce m˚ uˇzeme zjistit, ˇze pokud se napˇr´ıklad Y ˇcili hrub´ y n´arodn´ı produkt zv´ yˇs´ı o 1 procento (dojde k ekonomick´emu r˚ ustu), pak pˇri nemˇennosti ostatn´ıch ukazatel˚ u se mus´ı v z´ajmu zachov´an´ı rovnov´ahy na trhu penˇez zv´ yˇsit adekv´atnˇe masa penˇez v obˇehu. To znamen´ a, ˇze centr´ aln´ı banka bude emitovat dalˇs´ı nov´e pen´ıze a uvolˇ novat je ve formˇe levnˇejˇs´ıch u ´vˇer˚ u do ekonomick´eho prostˇred´ı. Nerespektov´an´ı t´eto matematick´e z´ avislosti by znamenalo poruˇsen´ı ekonomick´e rovnov´ahy, projevuj´ıc´ı se r˚ ustem cenov´e hladiny, tedy inflac´ı. Monet´ arn´ı, tj. penˇ eˇ zn´ı a u ´ vˇ erov´ a politika je zamˇ eˇ rena:
Pozornost
• na kontrolu a regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice st´atu, • regulaci u ´rokov´ ych mˇer, • stanoven´ı podm´ınek u ´vˇer˚ u.
Pˇredpokladem k tomu, aby st´ at mohl tyto funkce vykon´avat jsou tyto podm´ınky:
Podm´ınky
R
• existence penˇeˇzn´ıho obˇehu a trhu penˇez, • existence u ´vˇerov´eho syst´emu a trhu kapit´alu, kdy st´atn´ı org´ any a st´atn´ı instituce mus´ı m´ıt moˇznost volnˇe vstupovat na oba trhy, • existence centr´ aln´ı banky ve st´atn´ım vlastnictv´ı.
D
Vzhledem k tomu, ˇze tyto podm´ınky jsou historicky jiˇz d´ avno splnˇeny, m˚ uˇze st´at pomoc´ı sv´e monet´arn´ı politiky u ´ˇcinnˇe p˚ usobit na regulaci hospod´aˇrsk´eho prostˇred´ı, a to jak pomoc´ı n´astroj˚ u pˇr´ım´ ych, tak i nepˇr´ım´ ych, motivaˇcn´ıch. a) Mezi n´ astroje pˇ r´ım´ e (administrativn´ı) patˇr´ı napˇr´ıklad: • regulace investiˇcn´ı ˇcinnosti, kdy st´at urˇc´ı limit investiˇcn´ıch u ´ vˇer˚ u. Jestliˇze rozsah poˇzadovan´ ych u ´ vˇer˚ u pak pˇrekraˇcuje tento limit, mus´ı firma pˇredloˇzit pˇr´ısluˇsn´e obchodn´ı bance souhlas st´atn´ıch org´an˚ u. Nem´a-li firma takov´ yto souhlas, nesm´ı mu ˇz´adn´ a banka investiˇcn´ı u ´vˇer poskytnout. Ale i pokud takov´ yto souhlas firma pˇredloˇz´ı, je ˇcistˇe na rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsn´e obchodn´ı banky, zda a za jak´ ych podm´ınek j´ı banka u ´ vˇer poskytne, • regulace spotˇrebn´ıch u ´vˇer˚ u, kdy pˇri prodeji na spl´ atky mohou st´atn´ı org´ any urˇcit maxim´ aln´ı dobu splatnosti (napˇr´ıklad 5 let). Opˇet z´aleˇz´ı na penˇeˇzn´ım u ´ stavu (bance, spoˇritelnˇe, z´ aloˇznˇe atd.), zda u ´vˇer a za jak´ ych podm´ınek poskytne.
Pˇr´ım´e n´ astroje
74
7.1 Monet´arn´ı politika Mezi dalˇs´ı pˇr´ım´e n´ astroje ˇrad´ıme: • • • • •
stanoven´ı u ´vˇerov´ ych strop˚ u, doˇcasn´e pozastaven´ı u ´vˇerov´e ˇcinnosti, nucenou spr´ avu banky, odebr´ an´ı bankovn´ı licence, v krajn´ım pˇr´ıpadˇe mˇenov´ a reforma atd.
´ Ukol k textu ˇ c. 7.1:
• • • •
povinn´e minim´ aln´ı rezervy, diskontn´ı sazbu, operace na voln´em trhu, stanoven´ı reeskontn´ıch kontingent˚ u.
T
Nepˇr´ım´e n´ astroje
Uved’te, na kterou banku byla v devades´at´ ych letech uvalena nucen´a spr´ ava. Banka byla ˇ pozdˇeji za symbolickou 1 Kˇc prod´ana CSOB. N´asledkem tohoto kroku spolumajitel ˇ banky spoleˇcnost Nomura zah´ ajila pr´avn´ı kroky v˚ uˇci CR. b) Mezi n´ astroje nepˇ r´ım´ e ˇrad´ıme pˇredevˇs´ım n´asleduj´ıc´ı ˇctyˇri hlavn´ı, a to:
b1) Povinn´e minim´ aln´ı rezervy, patˇr´ı mezi n´astroj o jehoˇz potˇrebˇe se ˇcasto diskutuje, nˇekdy se nevyuˇz´ıv´a, nicm´enˇe ˇ se uˇz´ıval v pr˚ je to n´astroj moˇzn´ y, u ´ˇcinn´ y a ve svˇetˇe uˇz´ıvan´ y. V CR ubˇehu devades´ at´ ych let, v souˇcasn´e dobˇe se nevyuˇz´ıv´a. Povinn´e minim´ aln´ı rezervy pˇredstavuj´ı urˇcit´y objem penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, kter´e z rozhodnut´ı st´ atu mus´ı kaˇzd´ a obchodn´ı banka uloˇzit na u ´ˇctu centr´ aln´ı banky. (Pozn´amka: nemus´ı se jednat vˇzdy pouze o pen´ıze, ale i jin´ a aktiva (napˇr´ıklad cenn´e pap´ıry).) V´ yˇse blokovan´ ych prostˇredk˚ u sniˇzuje nab´ıdku penˇez. Obchodn´ı banka m´a k dispozici menˇs´ı objem penˇez, pen´ıze ˇcili u ´ vˇery se st´avaj´ı draˇzˇs´ımi, u ´ rokov´e sazby se zvyˇsuj´ı. Nepˇr´ımo se tak sniˇzuje u ´ vˇerov´ a schopnost bank, ˇc´ım vyˇsˇs´ı povinn´e rezervy t´ım v´ıce se sniˇzuje masa penˇez v obˇehu. V´ yˇse povinn´ ych rezerv nen´ı stanovena objemovˇe, n´ ybrˇz urˇcit´ ym procentem z depozit, tzn. selektivnˇe dle bank, nav´ıc ˇc´ım likvidnˇejˇs´ı (pohotovˇejˇs´ı) m´a banka pen´ıze, t´ım vyˇsˇs´ı ˇca´stku PMR centr´ aln´ı banka vyˇzaduje. Pohyb procenta povinn´ ych rezerv velmi v´ yraznˇe mˇen´ı, sniˇzuje nebo zvyˇsuje u ´ vˇerovou schopnost bank, proto centr´ aln´ı banka neˇcin´ı u ´pravy pˇr´ıliˇs ˇcasto. Podstatn´ a nen´ı ani tak v´ yˇse PMR, ale sp´ıˇse jejich pohyb, zda se sniˇzuj´ı ˇci zvyˇsuj´ı, nebot’ to je jasn´ y sign´al pro potenci´ aln´ı investory o u ´myslech st´ atu a stavu a v´ yvoji n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı. b2) Diskontn´ı politika Finanˇcn´ı prostˇredky, kter´e maj´ı obchodn´ı banky k dispozici z depozit, nestaˇc´ı k pokryt´ı vˇsech potˇreb u ´ vˇerov´an´ı a financov´an´ı obchodn´ıch bank. Proto jsou prakticky vˇsechny obchodn´ı banky v zemi nuceny z´ısk´avat penˇeˇzn´ı prostˇredky v podobˇe u ´ vˇer˚ u od banky centr´aln´ı (pouze ta m´a, jak v´ıte, monopol na emise penˇez). Mohli bychom tak´e ˇr´ıci, ˇze obchodn´ı banky kupuj´ı pen´ıze od centr´ aln´ı banky, tyto pen´ıze kupuj´ı na u ´vˇer. Diskontn´ı sazba je u ´rokov´ a sazba, za kterou centr´ aln´ı banka poskytuje u ´vˇery bank´ am obchodn´ım. R˚ ustem diskontn´ı sazby se pen´ıze st´avaj´ı draˇzˇs´ımi, opaˇcnˇe lacinˇejˇs´ımi (hovoˇr´ıme o drah´ ych“ a levn´ ych“ penˇez´ıch). Tyto u ´vˇery mohou od centr´aln´ı banky z´ıskat ” ” pouze banky obchodn´ı, pro nˇe se tak tyto pen´ıze st´avaj´ı pˇredmˇetem popt´avky,
D
R
Definice
AF
Protoˇze jsou to z´ akladn´ı trˇ zn´ı, nepˇr´ım´e n´astroje, kter´e jsou prakticky st´ ale vyuˇz´ıv´any, povˇsimneme si tˇechto n´ astroj˚ u podrobnˇeji.
Definice diskontn´ı sazby
Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrsk´e politiky st´atu
75
kter´a kles´a ˇci stoup´a dle pravidel trˇzn´ıho mechanismu pr´avˇe v z´ avislosti na pohybu diskontn´ı sazby. Pokud se tedy diskontn´ı sazba zvedne, omez´ı se t´ım nepˇr´ımo u ´vˇerov´e zdroje obchodn´ıch bank, t´ım se zv´ yˇs´ı cena penˇez, a to znamen´ a ve sv´em d˚ usledku sn´ıˇzen´ı nab´ıdky penˇez obchodn´ıch bank bˇeˇzn´ ym klient˚ um. Pˇri vyˇsˇs´ı diskontn´ı sazbˇe kles´ a nab´ıdka u ´ vˇerov´ ych penˇez (souˇcasnˇe kles´a i popt´ avka, nebot’ pen´ıze jsou drah´e“, u ´rokov´a sazba je pˇr´ıliˇs vysok´a). ” K diskontu pˇrid´av´ a totiˇz obchodn´ı banka jeˇstˇe tzv. odchylku, (dalˇs´ı procento u ´rokov´e sazby, kter´e pˇredstavuje jej´ı vlastn´ı zisk z bankovn´ı operace). Celkov´ au ´rokov´ a sazba se tak skl´ad´a ze dvou ˇc´ast´ı: u ´rokov´a sazba = diskont + odchylka
Odchylka
(7.3)
T
Horn´ı limit odchylky vˇsak jednotnˇe opˇet stanovuje centr´ aln´ı banka. Obchodn´ı banky si tak prakticky mohou pˇri poskytov´an´ı u ´vˇer˚ u sv´ ym klient˚ um konkurovat pouze v r´ amci urˇcit´eho rozmez´ı odchylky. b3) Operace na voln´em trhu Souvis´ı s podm´ınkou, ˇze st´at reprezentovan´ y v dan´em pˇr´ıpadˇe centr´aln´ı bankou m´a voln´ y pˇr´ıstup na finanˇcn´ı trhy. Centr´ aln´ı banka bud’ nakupuje nebo prod´ av´ a st´ atn´ı cenn´ e pap´ıry. V obou pˇr´ıpadech tak manipuluje s masou penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u v obˇehu. Pokud st´atn´ı cenn´e pap´ıry prod´av´a, stahuje t´ım vlastnˇe masu penˇez z obˇehu, za voln´e penˇeˇzn´ı prostˇredky nakupuj´ı ekonomick´e subjekty st´atn´ı cenn´e pap´ıry, kter´e jsou povaˇzov´any za v´ yhodnou finanˇcn´ı investici. Tyto cenn´e pap´ıry jsou obvykle velmi dobˇre u ´roˇceny a v´ ynos je jist´ y. Proto tyto cenn´e pap´ıry maj´ı pomˇernˇe rychl´ y prodej a vyˇrazen´ı urˇcit´e masy penˇez z obˇehu je rychl´e. Tato operace m´a jeˇstˇe jeden dopad. T´ım, ˇze banka takto nepˇr´ımo stahuje z obˇehu pen´ıze, zv´ yˇs´ı se t´ım konkurence na stranˇe popt´avky po penˇez´ıch, v d˚ usledku toho vzrostou u ´ rokov´e sazby. Souˇcasnˇe se tak sn´ıˇz´ı mnoˇzstv´ı penˇez, kter´e z˚ ust´ av´ a k dispozici ostatn´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um (pˇredevˇs´ım firm´ am), sn´ıˇz´ı se t´ım i dalˇs´ı druhy popt´ avky na dalˇs´ıch trz´ıch. V pˇr´ıpadˇe n´ akupu cenn´ ych pap´ır˚ u od jin´ ych subjekt˚ u je dosaˇzeno opaˇcn´ ych efekt˚ u. Pokud st´at t´ımto zp˚ usobem z´ısk´a dodateˇcn´e penˇeˇzn´ı prostˇredky, m˚ uˇze je pouˇz´ıt na financov´an´ı jin´ ych vˇec´ı prostˇrednictv´ım v´ ydajov´ ych kapitol st´atn´ıho rozpoˇctu. Operace na voln´em trhu tak maj´ı pˇr´ımou souvislost s fisk´aln´ı politikou. b4) Stanoven´ı reeskontn´ıch kontingent˚ u Souvis´ı s existenc´ı obchodn´ıch smˇenek a s jejich pouˇz´ıv´an´ım pˇri u ´hrad´ ach z´avazk˚ u. Pokud pˇri obchodn´ıch transakc´ıch nen´ı pouˇzito fakturaˇcn´ıho syst´emu, ale je poskytnuta obchodn´ı smˇenka, m˚ uˇze pˇr´ıjemce tuto smˇenku prakticky okamˇzitˇe prodat obchodn´ı bance. Ta tuto smˇenku eskontuje (poskytne eskontn´ı u ´ vˇer na niˇzˇs´ı ˇc´ astku), banka si strh´ av´a tzv. diskont. P˚ uvodn´ı majitel obchodn´ı smˇenky m´a k dispozici okamˇzitou (i kdyˇz niˇzˇs´ı) ˇca´stku penˇez. Obchodn´ı banka v pˇr´ıpadˇe potˇreby m˚ uˇze pak takto z´ıskanou smˇenku (samozˇrejmˇe vˇse pˇred vyprˇsen´ım term´ınu u ´ hrady smˇenky) opˇet prodat, a to centr´ aln´ı bance, kter´e ji rovnˇeˇz eskontuje, t´ım vznik´a druh´a eskontace ˇcili reeskont. Centr´aln´ı banka ovˇsem pˇredem stanovuje celkov´ y objem (kontingent) nakupovan´ ych smˇenek, stanovuje tud´ıˇz reeskontn´ı kontingent. Centr´aln´ı banka stanovuje tento kontingent s ohledem na sv´e vlastn´ı zdroje a tak´e s ohledem na inflaˇcn´ı tlaky. Kromˇe tˇechto 4 z´ akladn´ıch n´astroj˚ u se pouˇz´ıv´a jeˇstˇe cel´e ˇrady dalˇs´ıch nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u jako napˇr´ıklad:
D
R
AF
Pouˇzit´ı cenn´ ych pap´ır˚ u
• stanoven´ı lombardn´ı sazby Lombardn´ı u ´vˇer je vesmˇes velmi kr´atkodob´ yu ´vˇer kryt´ y poskytnut´ım urˇcit´e z´astavy obchodn´ı bance. Touto z´astavou jsou vˇetˇsinou cenn´e pap´ıry, ale mohou to b´ yt i jin´e dokumenty (napˇr´ıklad doklady, kter´e umoˇzn ˇuj´ı dispoziˇcn´ı
Reeskont
76
7.2 Fisk´aln´ı politika
•
•
AF
•
T
•
pr´avo k urˇcit´emu zboˇz´ı), drah´e kovy, zlato, cenn´e vˇeci atd. Tento druh u ´vˇeru poskytuj´ı obchodn´ı banky sv´ ym klient˚ um, ale tak´e centr´aln´ı banka vˇsem bank´ am obchodn´ım. selektivn´ı u ´vˇery znamenaj´ı obecnˇe urˇcitou formu zv´ yhodnˇen´ı bud’ vybran´ ym subjekt˚ um: – zv´ yhodˇ nuj´ı se napˇr. urˇcit´e firmy, kde m´a st´at zvl´aˇstn´ı vˇetˇsinou soci´aln´ı z´ ajem, – zv´ yhodˇ nuj´ı se urˇcit´e obory, napˇr´ıklad u ´vˇery na ekologick´a opatˇren´ı, – zv´ yhodˇ nuj´ı se urˇcit´e lokality, odvˇetv´ı apod. devizov´ a politika a kontrola spoˇc´ıv´a v u ´prav´ach devizov´ ych kurz˚ u, r˚ uzn´em u ´roˇcen´ı zahraniˇcn´ıch vklad˚ u, pokud je to v kompetenci centr´aln´ı banky, v´ azanosti plateb do zahraniˇc´ı na urˇcit´ ych parametrech atd. povinn´e vazby bilanˇcn´ıch poloˇzek kdy centr´aln´ı banka stanovuje urˇcit´ y pomˇer a vztahy mezi bilanˇcn´ımi poloˇzkami, napˇr´ıklad. tzv. kapit´alovou pˇrimˇeˇrenost, pomˇer mezi zdroji a u ´vˇery apod. r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı a dohody centr´ aln´ı banky a obchodn´ıch bank jsou opatˇren´ı, kter´ a mnohdy maj´ı pouze formu napˇr´ıklad jen informac´ı, pokyn˚ u ˇci ˇza´dost´ı, ale obchodn´ı banky je respektuj´ı a postupuj´ı podle nich.
Tˇechto prostˇredk˚ u nepˇr´ım´eho p˚ usoben´ı centr´ aln´ı banky na banky obchodn´ı je hodnˇe, jejich v´ yˇcet by byl obs´ahl´ y. Jedn´a se vˇsak v´ıcem´enˇe o obsah n´aplnˇe v´ yuky speci´aln´ıho pˇredmˇetu bankovnictv´ı“, a proto se spokoj´ıme pouze s t´ımto ” pˇrehledem moˇznost´ı. Vˇsechny tyto n´astroje maj´ı spoleˇcn´ y efekt a spoleˇcn´ y c´ıl: jejich prostˇrednictv´ım centr´ aln´ı banka p˚ usob´ı na trhu penˇez, ovlivˇ nuje nab´ıdku penˇ ez. Centr´aln´ı banka m˚ uˇze prov´ adˇet 2 typy monet´arn´ı politiky: a) expanzivn´ı: zvyˇsovat nab´ıdku penˇez, b) restriktivn´ı: sniˇzovat nab´ıdku penˇez.
R
Dva typy monet´ arn´ı politiky
Oba typy monet´arn´ı politiky maj´ı pak dopad na pohyb popt´avky po penˇez´ıch, centr´aln´ı banka tak nepˇr´ımo ovlivˇ nuje i ostatn´ı trhy. Shrnut´ı:
D
• Monet´arn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı. • Povinnost ˇr´ıdit mˇenovou politiku m´a centr´aln´ı banka. ´ vˇerov´e situace ve st´atˇe m˚ uˇze st´at pouˇz´ıvat ˇrady pˇr´ım´ ych • K regulaci mˇenov´e a u i nepˇr´ım´ ych metod. • Mezi z´akladn´ı pˇr´ım´e metody patˇr´ı regulace investiˇcn´ı ˇcinnosti pomoc´ı limitu investiˇcn´ıch u ´vˇer˚ u a regulace spotˇreby pomoc´ı spotˇrebn´ıch u ´vˇer˚ u. • Mezi z´akladn´ı n´ astroje nepˇr´ım´e regulace patˇr´ı stanoven´ı povinn´ ych minim´aln´ıch rezerv, diskontn´ı sazba, reeskontn´ı kontingent a operace na voln´em trhu.
7.2 Fisk´ aln´ı politika
Fisk´ aln´ı politika
Fisk´aln´ı politika st´atu je spjata s tvorbou a rozdˇelov´an´ım finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u prostˇrednictv´ım soustavy rozpoˇct˚ u.
Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrsk´e politiky st´atu
77
V kaˇzd´em st´ atˇe, v z´avislosti na hierarchii a ˇclenitosti st´ atn´ı spr´avy, existuje nˇekolik stupˇ n˚ u St´atn´ı rozpoˇctov´e soustavy, od obecn´ıch rozpoˇct˚ u, mˇestsk´ ych, okresn´ıch aˇz po st´ atn´ı rozpoˇ cet rozpoˇcet jakoˇzto nejvyˇsˇs´ı rozpoˇcet st´ atu (napˇr´ıklad feder´ aln´ı rozpoˇcet ˇci rozpoˇcet spolkov´eho, respektive unit´ arn´ıho st´ atu). St´ atn´ı rozpoˇcet pˇredstavuje centralizovan´y fond finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, kter´e vytv´ aˇrej´ı vˇsechny ekonomick´e subjekty st´ atu, rozdˇeluj´ı a uˇz´ıvaj´ı jej st´ atn´ı org´ any. St´ at tak pomoc´ı pˇr´ıjm˚ u a v´ydaj˚ u ze st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇrerozdˇeluje finanˇcn´ı prostˇredky tam, kam spoleˇcnost potˇrebuje. St´atn´ı org´any odˇcerp´avaj´ı od vˇsech trˇzn´ıch subjekt˚ u nemal´e finanˇcn´ı ˇca´stky ve formˇe dan´ı, odvod˚ u, poplatk˚ u (eventuelnˇe. pokut) a mˇe prostˇrednictv´ım v´ ydajov´e str´anky jejich pouˇzit´ı.
T
a) Pˇ r´ıjmy st´ atn´ıho rozpoˇ ctu jsou tvoˇreny pˇrev´ aˇznˇe pˇr´ım´ ymi a nepˇr´ım´ ymi danˇemi.
AF
avislosti na v´yˇsi pˇr´ıjmu nebo majetku. a1) Pˇr´ım´e danˇe plat´ı poplatn´ıci pravidelnˇe v z´ Napˇr´ıklad odvody danˇe z pˇr´ıjmu jsou z´avisl´e na skuteˇcnˇe dosaˇzen´em pˇr´ıjmu, danˇe z nemovitost´ı jsou z´avisl´e na hodnotˇe nemovitosti (majetku) apod. Tyto danˇe se odv´adˇej´ı pravidelnˇe k urˇcit´emu datu, dle v´ ypoˇctu pˇredem zn´am´emu, v ˇca´stce, kter´a je odvoditeln´a a vypoˇcitateln´a pˇredem ve vztahu k urˇcit´e hodnotˇe. Tyto odvody jsou d´ale stanoveny vˇzdy do urˇcit´eho limitu splatnosti (pˇripouˇst´ı se u ˇca´sti dan´ı uplatnˇen´ı z´alohov´eho syst´emu s roˇcn´ım vy´ uˇctov´ an´ım), pˇri neplnˇen´ı povinnosti st´ at obvykle uplatˇ nuje sankˇcn´ı postih. Spr´avou dan´ı a poplatk˚ u st´atu jsou povˇeˇreny tzv. finanˇcn´ı u ´ˇrady. Jsou to vlastnˇe ˇ v´ ybˇerˇc´ı dan´ı s pˇr´ısluˇsn´ ymi pravomocemi. P˚ uvodn´ı n´ azev v CSR byl bern´ı u ´ˇrad. Dnes je to detaˇsovan´e pracoviˇstˇe ministerstva financ´ı, st´atn´ı instituce, zajiˇst’uj´ıc´ı dohled nad naplˇ nov´an´ım a ˇcerp´an´ım st´ atn´ıch financ´ı. Souˇcasnˇe vˇsak maj´ı i funkci pˇrerozdˇelovac´ı, vybran´e finanˇcn´ı prostˇredky pˇrev´ adˇej´ı na konta jin´ ych urˇcen´ ych subjekt˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.2:
D
R
Uved’te aktu´aln´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´ ych osob. Vzhledem k tomu, ˇze tato sazba podl´eh´a zmˇenˇe ˇcasu, je v Kl´ıˇci uvedena sazba z doby pˇr´ıpravy publikace, tj. z roku 2010. Podot´ yk´ame, ˇze st´ale jsou pˇripravov´any zmˇeny, je proto tˇreba poznamenat si aktu´ aln´ı sazbu pro dan´ y rok. a2) Nepˇ r´ım´ e danˇ e jsou zahrnuty v cenˇe prod´ avan´eho zboˇz´ı a odv´ad´ı je do st´ atn´ıho rozpoˇctu prodejce zboˇz´ı nebo poskytovatel sluˇzeb. Plat´ı je vˇsak fin´aln´ı spotˇrebitel. Pˇr´ıkladem takov´e danˇe je hlavn´ı pˇr´ıjmov´a poloˇzka st´ atn´ıho rozpoˇctu, tj. daˇ n z pˇridan´e hodnoty (DPH). V podstatˇe tut´eˇz daˇ n, i kdyˇz s jin´ ymi sazbami, m´ a cca 150 zem´ı svˇeta. a3) Ostatn´ı pˇ r´ıjmy st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou tvoˇreny mimo okruh daˇ nov´e soustavy a jsou pˇredstavov´ any napˇr´ıklad u ´roky, n´ajemn´ ym, spl´atkami zahraniˇcn´ıch u ´vˇer˚ u apod.
St´atn´ı rozpoˇcet si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako jak´ ysi tunel, do kter´eho na jedn´e stranˇe neust´ale (dennˇe) proud´ı finanˇcn´ı prostˇredky, kter´e jsou na druh´e stranˇe neust´ale dennˇe poskytov´ any jin´ ym ekonomick´ ym subjekt˚ um. Form´alnˇe m´a st´atn´ı rozpoˇcet tvar otevˇren´e knihy, jehoˇz lev´ a strana je tvoˇrena pˇr´ıjmov´ ymi poloˇzkami (odbornˇe ˇreˇceno pˇr´ıjmov´ ymi kapitolami“), na druh´e stranˇe ” pak poloˇzkami v´ ydajov´ ymi. Pro pˇr´ıjmovou ˇca´st st´atn´ıho rozpoˇctu je podstatn´ y pˇ redevˇ s´ım zp˚ usob zdanˇ en´ı, tj. forma zdanˇ en´ı a v´ yˇ se dan´ı. St´at m˚ uˇze napˇr´ıklad stanoven´ım formy zdanˇen´ı
Danˇe
78
7.2 Fisk´aln´ı politika preferovat investiˇcn´ı ˇcinnost, m˚ uˇze poskytovat r˚ uzn´e daˇ nov´e u ´levy pˇri ˇza´dan´em smˇeru investic, resp. i tzv. daˇ nov´e pr´ azdniny“. ” Podstatn´a je i v´ yˇse dan´ı, tj. kolik prostˇredk˚ u ze zisku mus´ı firmy odv´est a kolik jim tud´ıˇz z˚ ustane tzv. disponibiln´ıho zisku. Vysok´e zdanˇen´ı nen´ı motivuj´ıc´ım prvkem pro podnik´ an´ı. b) V´ydaje st´ atn´ıho rozpoˇctu smˇeˇruj´ı vˇzdy v urˇcit´em pomˇeru do tˇechto z´akladn´ıch sf´er ˇzivota spoleˇcnosti: • • • •
obrany st´ atu (vnˇejˇs´ı-arm´ ada, vnitˇrn´ı-policie), st´ atn´ı spr´ avy (financov´ an´ı st´atn´ıch u ´ˇrad˚ u, st´atn´ı administrativy), ˇskolstv´ı, kultury, zdravotnictv´ı a soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı.
• vyrovnan´ y (v tomto pˇr´ıpadˇe se agreg´atn´ı v´ ydaje rovnaj´ı agreg´atn´ım pˇr´ıjm˚ um), • pˇrebytkov´ y (pˇr´ıjmy jsou pl´ anov´any vyˇsˇs´ı neˇz v´ ydaje), • schodkov´ y (deficitn´ı).
R
Tˇri stavy st´ atn´ıho rozpoˇctu
AF
T
Kaˇzd´ y st´at m´a samozˇrejmˇe odliˇsn´ y pomˇer mezi tˇemito v´ ydajov´ ymi poloˇzkami a i jinou vl´adn´ı politiku uvnitˇr tˇechto skupin. Rovnˇeˇz pod´ıly vynakl´adan´ ych prostˇredk˚ u nejsou nemˇenn´e a mohou se i v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrsk´eho obdob´ı (t´ım je jeden rok) radik´ alnˇe zmˇenit. Napˇr´ıklad v dobˇe ohroˇzen´ı st´atu se operativnˇe zmˇen´ı pomˇery ve prospˇech potˇrebnˇejˇs´ıch vyd´an´ı a v´ıce se zaˇcne vyd´avat na obranu. Tyto zmˇeny uvnitˇr obdob´ı podl´ehaj´ı schv´ alen´ı parlamentem. Pˇ rijat´ y rozpoˇ cet m´ a charakter z´ akona. Mus´ı b´ yt schv´ alen parlamentem, k jak´ekoliv zmˇenˇe je zapotˇreb´ı dostateˇcn´ y poˇcet hlas˚ u v parlamentu. Vzhledem k tomu, ˇze pr´ avˇe v tvorbˇe a sestaven´ı rozpoˇctu se koncentruje vl´ adn´ı politika, je jeho skladba vˇzdy souˇca´st´ı mnohdy tvrd´ ych boj˚ u vl´ ady a parlamentu, zvl´aˇstˇe s opoziˇcn´ımi poslanci, kteˇr´ı by mˇeli oponovat a prosazovat n´azory a poˇzadavky nevl´ adn´ıch stran do tvorby i ˇcerp´ an´ı rozpoˇctu. Pˇrijat´ y rozpoˇcet je jiˇz vod´ıtkem pro odpov´ıdaj´ıc´ı postup vˇsech ministerstev a st´atn´ıch org´ an˚ u pˇri vynakl´ ad´ an´ı st´ atn´ıch prostˇredk˚ u i pˇri zajiˇst’ov´an´ı jeho pˇr´ıjm˚ u. Pˇri tvorbˇe rozpoˇctu mohou b´ yt uplatnˇeny tˇri moˇzn´e stavy, rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt koncipov´ an jako:
D
Skuteˇcn´ y v´ yvoj rozpoˇctu v dobˇe jeho tvorby a ˇcerp´ an´ı (rozpoˇcet se sestavuje, pl´ anuje vˇzdy v pˇredch´ azej´ıc´ım roce, cca od pololet´ı, kdy se ukazuj´ı tendence a pˇredpokl´adan´ y re´ aln´ y v´ ysledek dan´eho roku) m˚ uˇze b´ yt ale odliˇsn´ y, vznik´ a bud’ pˇrebytek nebo deficit. Pravdˇepodobnost, ˇze by koncipovan´ y vyrovnan´ y rozpoˇcet skonˇcil pˇresnˇe je mal´a, podstatn´ a je proto vˇzdy odchylka od p˚ uvodn´ıch pˇredpoklad˚ u. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt, jak je uvedeno, jako deficitn´ı b´ yt sestaven uˇz v dobˇe jeho vytvoˇren´ı a schv´alen´ı. Sestaven´ı deficitn´ıho rozpoˇctu vˇsak pˇrin´aˇs´ı urˇcit´e probl´emy a nebezpeˇc´ı, nebot’: • deficitn´ı rozpoˇcet st´ atn´ıho rozpoˇctu pom´ah´a zvyˇsovat inflaci, • deficitn´ı rozpoˇcet nen´ı pˇr´ıliˇs pˇr´ıznivˇe posuzov´ an kooperuj´ıc´ımi hospod´ aˇrsk´ ymi institucemi, obchodn´ımi partnery, vˇcetnˇe zahraniˇc´ı.
Kryt´ı deficitu
Ke kryt´ı deficitu si st´ at mus´ı vyp˚ ujˇcit bud’: • na trhu cenn´ ych pap´ır˚ u, kde m˚ uˇze prodat st´atn´ı cenn´e pap´ıry se spl´atkou za urˇcit´ y poˇcet rok˚ u (viz pˇredch´azej´ıc´ı ˇc´ast), • m˚ uˇze si p˚ ujˇcit od jin´eho st´ atn´ıho org´anu, • m˚ uˇze si p˚ ujˇcit ze zahraniˇc´ı (bud’ od obchodn´ıch bank, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo od ciz´ıho st´ atu).
Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrsk´e politiky st´atu
79
Opakovan´ y deficit st´ atn´ıho rozpoˇ ctu naz´ yv´ ame st´ atn´ım dluhem. St´ atn´ı V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe zatˇeˇzuje deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇredevˇs´ım budouc´ı ekonomick´ y dluh v´ yvoj, nebot’ odˇcerp´av´a moment´aln´ı zdroje na u ´ kor budoucnosti, to vˇsak z dlouhodob´eho hlediska. Kr´atkodobˇe m˚ uˇze sehr´at deficitn´ı rozpoˇcet i pozitivn´ı roli, pokud se podaˇr´ı z jeho pomoc´ı nastartovat ekonomiku k vyˇsˇs´ı v´ ykonnosti. M˚ uˇze tak pˇrispˇet k rychlejˇs´ımu ekonomick´emu r˚ ustu v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı. Pokud se to vˇsak nepodaˇr´ı, je to prostˇredek velmi nebezpeˇcn´ y, nebot’ m˚ uˇze jen urychlit celkov´ y negativn´ı sesuv cel´e ekonomiky. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7:
T
Zjistˇete aktu´aln´ı pl´anovan´ y stav (deficit) st´atn´ıho rozpoˇctu pro pˇr´ıˇst´ı rok. V´ ysledek Vaˇseho zjiˇstˇen´ı zaˇslete tutorovi. St´at prostˇrednictv´ım st´atn´ıho rozpoˇctu mˇen´ı strukturu hospod´aˇrstv´ı a t´ım p˚ usob´ı na jeho v´ yvoj. Pˇr´ıjmy a v´ ydaje se prov´adˇej´ı na z´ akladˇe pˇrijat´ ych pravidel a rozpoˇcty schvaluj´ı z´ astupci obˇcan˚ u od poslanc˚ u parlamentu aˇz po obecn´ı zastupitelstvo v pˇr´ıpadˇe obecn´ıch rozpoˇct˚ u.
AF
Tyto sbory rovnˇeˇz kontroluj´ı pr˚ ubˇeh fisk´aln´ıho obdob´ı a na konci rozpoˇctov´eho obdob´ı (tj. vesmˇes v bˇreznu n´asleduj´ıc´ıho roku), po zjiˇstˇen´ı a ofici´aln´ım potvrzen´ı v´ ysledk˚ u pˇredch´azej´ıc´ıho roku) schvaluj´ı uplynul´ y rozpoˇcet ve formˇe tzv. st´ atn´ıho z´ avˇ ereˇ cn´ eho u ´ˇ ctu s c´ılem optimalizace rozpoˇctov´e politiky pro n´asleduj´ıc´ı obdob´ı.
Zkuˇsenosti a praktick´ y v´ yvoj st´atn´ıho rozpoˇctu m´a vliv i na sestaven´ı nov´eho rozpoˇctu pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı. Souˇcasnˇe s jeho schv´alen´ım se rozhoduje, jak´ ym zp˚ usobem se naloˇz´ı s eventueln´ım pˇrebytkem, nebo jak bude kryt schodek.
St´ atn´ı z´ avˇereˇcn´ y u ´ˇcet
Shrnut´ı:
D
R
• Fisk znamen´ a rozpoˇcet, fisk´aln´ı politika je zp˚ usob sestaven´ı syst´emu rozpoˇct˚ u dan´eho st´ atu. • Rozpoˇctov´ a politika je zaloˇzena na pˇrerozdˇelov´an´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. • St´at pˇrerozdˇeluje prostˇredky jednak svou pˇr´ıjmovou sloˇzkou st´atn´ıho rozpoˇctu, tj. pˇredevˇs´ım v´ yˇs´ı a zp˚ usobem zdanˇen´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. • St´at pˇrerozdˇeluje finanˇcn´ı prostˇredky i prostˇrednictv´ım v´ ydajov´e str´ anky st´atn´ıho rozpoˇctu sanac´ı potˇreb tzv. rozpoˇctov´e sf´ery. • Rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt sestaven jako vyrovnan´ y, pˇrebytkov´ y, deficitn´ı. • Opakovan´ y deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu naz´ yv´ame st´atn´ım dluhem. • Deficit mus´ı b´ yt kryt, zp˚ usob kryt´ı vˇzdy zatˇeˇzuje budoucnost. y v´ ysledek rozpoˇctov´eho hospodaˇren´ı je schvalov´an parlamentem ve formˇe tzv. • Skuteˇcn´ st´ atn´ıho z´ avˇereˇcn´eho u ´ˇctu.
7.3
Obchodn´ı politika
Mezi hlavn´ı n´ astroje v t´eto oblasti patˇr´ı: • • • • • •
celkov´ a zahraniˇcn´ı orientace st´atu, stanoven´ı dovozn´ıch kv´ ot, stanoven´ı v´ yvozn´ıch kv´ ot, stanoven´ı celn´ıch tarif˚ u, poskytov´ an´ı v´ yvozn´ıch subvenc´ı, stanoven´ı kurz˚ u mˇeny,
Obchodn´ı politika
80
7.3 Obchodn´ı politika • mezi extr´emn´ı n´ astroje patˇr´ı embargo ˇci obchodn´ı v´alka.
Vˇsechny n´astroje v t´eto oblasti mohou b´ yt v pr˚ ubˇehu roku i nˇekolikr´at mˇenˇeny a kombinov´any s v´ yjimkou zahraniˇcn´ı orientace st´ atu, kter´a je d´ ana vl´adn´ım prohl´ aˇsen´ım a mˇela by b´ yt stabiln´ı, koncepˇcn´ı a c´ılevˇedom´a. Veˇsker´ a opatˇren´ı v t´eto oblasti, kter´a mohou m´ıt znaˇcn´a vliv na dom´ac´ı ekonomiku, jsou vˇsak mnohdy limitov´ ana pˇ rijet´ım do r˚ uzn´ ych nadn´ arodn´ıch ym p˚ usoben´ım znaˇcnˇe uskupen´ı (napˇr´ıklad OSN), kter´e ve formˇe doporuˇcen´ı nebo pˇr´ım´ diriguj´ı a ovlivˇ nuj´ı ekonomiku dan´eho st´ atu. Jednotn´a hospod´aˇrsk´a politika v nˇekter´e, popˇr´ıpadˇe ve vˇsech tˇechto oblastech, je charakteristick´a pro hospod´ aˇrsk´ y v´ yvoj zem´ı s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım po 2. svˇetov´e v´alce. Unifikace ve zm´ınˇen´ ych oblastech je v´ ysledkem vytv´ aˇren´ı a dlouhodob´eho v´ yvoje r˚ uzn´ ych ekonomick´ ych uskupen´ı. a) Mezi pˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı: • kv´ oty, • tarify a v´ yvozn´ı subvence, • neviditeln´e pˇrek´ aˇzky dovozu.
T
Pˇr´ım´e n´ astroje
AF
Kv´ oty stanovuj´ı maxim´aln´ı objem dan´eho zboˇz´ı, kter´e lze za urˇcit´ y ˇcasov´ y u ´ sek dov´ezt do zemˇe. Vl´ada m˚ uˇze dovoz nˇekter´eho druhu zboˇz´ı zcela zak´azat (stanov´ı nulovou kv´otu). Tato kv´ota m˚ uˇze b´ yt stanovena bud’ jako urˇcit´e mnoˇzstv´ı zboˇz´ı (v kusech, hektolitrech atd. ˇcili v natur´aln´ım vyj´adˇren´ı), anebo jako pomˇer, procento k dom´ ac´ı v´ yrobˇe t´ehoˇz zboˇz´ı. Pˇ r´ıklad: Vl´ada stanovuje dovoz brambor ze zahraniˇc´ı maxim´alnˇe ve v´ yˇsi 10 % z celkov´e skliznˇe dan´eho roku. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
D
R
. .................................................................................. n, kterou st´at prostˇrednictv´ım celn´ı spr´avy vyb´ır´a za dovoz dan´eho Celn´ı tarif je daˇ druhu zboˇz´ı do zemˇe. (Teoreticky lze stanovit i za v´ yvoz, to se vˇsak m´ alokdy a m´alokde pouˇz´ıv´ a, st´ aty preferuj´ı v´ yvoz). yˇsen´ı v´ yvozu napˇr´ıklad t´ım, ˇze st´at bud’ V´ yvozn´ı subvence jsou opatˇren´ı ke zv´ odpouˇst´ı daˇ n, kterou by v´ yrobce ˇci prodejce platil v tuzemsku, pokud je zboˇz´ı vyvezeno, nebo se jedn´ a o pˇr´ımou u ´hradu ˇc´astky sn´ıˇzen´eho pˇr´ıjmu ze zboˇz´ı, kter´e je m´ısto v tuzemsku prod´ ano v zahraniˇc´ı. Neviditeln´ e pˇ rek´ aˇ zky dovozu jsou opatˇren´ı napˇr´ıklad stanoven´ım urˇcit´ ych hygienick´ ych norem, zdravotnick´ ych opatˇren´ı, technick´ ych opatˇren´ı apod., kter´e ztˇeˇzuj´ı nebo zdraˇzuj´ı import´er˚ um dovoz zboˇz´ı vyˇsˇs´ımi poˇzadavky neˇz je tomu v dom´ac´ı ekonomice. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad uv´ad´ıme poˇzadavek na dovoz ojet´ ych aut jenom od urˇcit´eho roku, oˇckov´ an´ı, zdravotn´ı certifik´ aty apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Nepˇr´ım´e n´ astroje
zdravotn´ıho opatˇren´ı ztˇeˇzuj´ıc´ıho dovoz masa, dr˚ ubeˇze, urˇcit´ ych plodin ˇci dalˇs´ıch produkt˚ u . .................................................................................. b) Mezi nepˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı: • intervence na devizov´ ych trz´ıch,
Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrsk´e politiky st´atu
81
• opatˇren´ı k regulaci platebn´ı bilance st´atu. Intervence na devizov´ ych trz´ıch jsou sv´ ym zp˚ usobem podobn´e operac´ım st´atu na voln´em trhu (pˇri regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v dom´ac´ım obˇehu). Jde v podstatˇe o tot´eˇz, ale z hlediska devizov´ ych z´asob st´atu. Centr´ aln´ı banka takto napˇr´ıklad intervenuje (nakupuje nebo prod´av´ a) na devizov´ ych burz´ ach v zahraniˇc´ı t´ım, ˇze bud’ za n´ arodn´ı mˇenu nakupuje zahraniˇcn´ı mˇeny nebo za zahraniˇcn´ı mˇeny vykupuje mˇenu n´arodn´ı. T´ım ovlivˇ nuje v´ yˇsi mˇenov´eho kurzu dom´ac´ı mˇeny v˚ uˇci mˇen´am zahraniˇcn´ım. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
AF
Shrnut´ı:
T
ˇ y st´at prov´ad´ı intervence pˇredevˇs´ım na mezin´ Cesk´ arodn´ı finanˇcn´ı burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Pokud V´as tato problematiky v´ıce zaj´ım´a, odkazujeme V´ as jednak na kurz Finance, navazuj´ıc´ı kurz tohoto studia, jednak na odbornou literaturu z oblasti ˇ financ´ı ˇci Zpravodaje CNB. Opatˇ ren´ı k regulaci platebn´ı bilance st´ atu jsou kombinovan´e n´astroje fisk´aln´ı i monet´arn´ı politiky, jimiˇz se st´at obvykle snaˇz´ı dos´ahnout sn´ıˇzen´ı deficitu platebn´ı bilance napˇr´ıklad depreciac´ı (novin´aˇrsky devalvac´ı“) mˇeny, jedn´an´ım o odpuˇstˇen´ı ” u ´vˇer˚ u, zahraniˇcn´ıho dluhu, kompenzaci dluhu za urˇcit´e zboˇz´ı apod.
• Obchodn´ı politika st´ atu je zamˇeˇrena na bilater´aln´ı i obecn´e vztahy se zahraniˇc´ım. • K regulaci obchodn´ıch vztah˚ u se pouˇz´ıv´a pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych n´astroj˚ u obchodn´ı politiky. • Mezi u ´ˇcinn´e n´ astroje obchodn´ı politiky patˇr´ı celn´ı tarify, kv´ oty, subvence, mˇenov´e kurzy k zahraniˇcn´ım mˇen´ am a neviditeln´e pˇrek´aˇzky dovozu.
7.4
D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika
R
N´ astroji d˚ uchodov´e a soci´aln´ı politiky p˚ usob´ı st´at na cenu v´ yrobn´ıch faktor˚ u trhu, tj. na mzdy (pˇr´ıjmy), zisky a ceny. Sv´e z´amˇery m˚ uˇze st´at opˇet prosazovat pomoc´ı pˇr´ım´ ych ˇci nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u. a) Mezi pˇ r´ım´ e n´ astroje d˚ uchodov´e a soci´aln´ı politiky patˇr´ı napˇr´ıklad:
D
• pˇr´ım´ a, administrativn´ı kontrola mezd (netrˇzn´ı opatˇren´ı), • stanoven´ı minim´ aln´ı mzdy, • regulace cen nˇekter´ ych druh˚ u zboˇz´ı (vˇetˇsinou z´akladn´ıch potravin), regulace n´ajemn´eho, pˇr´ıpadnˇe cen strategick´ ych druh˚ u zboˇz´ı, energie, tepla, plynu, ropn´ ych deriv´ at˚ u apod.
Mzdy mohou b´ yt regulov´ any st´atem pouze omezenˇe tam, kde st´ at m˚ uˇze zasahovat, tj. pˇredevˇs´ım v oblasti st´ atem pˇr´ımo ˇr´ızen´ ych nebo dotovan´ ych organizac´ı, st´ atn´ı spr´ avy, v arm´ adˇe, st´ atn´ıch podnic´ıch atd. Pro soukromou sf´eru tuto pravomoc nem´a, nicm´enˇe mzdy v soukrom´e sf´eˇre v podstatˇe kop´ıruj´ı anebo se pˇrizp˚ usobuj´ı mzdov´e situaci ve st´atn´ı sf´eˇre (s v´ yjimkami vysoce prosperuj´ıc´ıch firem, popˇr´ıpadˇe firem se zahraniˇcn´ı u ´ˇcast´ı apod.). Mzdy mohou b´ yt regulov´any st´atem pomoc´ı mzdov´ ych tarif˚ u, jejichˇz dodrˇzov´an´ı je stanoveno z´akonem. D´ale stanoven´ım mzdov´ ych limit˚ u, regulac´ı mezd v z´avislosti na dosaˇzen´ı dalˇs´ıch ekonomick´ ych ukazatel˚ u, napˇr´ıklad na r˚ ustu produktivity pr´ace, tabulkov´ym syst´emem atd.
D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika Pˇr´ım´e n´ astroje
82
7.4 D˚ uchodov´a a soci´aln´ı politika Rovnˇeˇz ceny mohou b´ yt v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech stanoveny jako pevn´e, limitovan´e, zvl´ aˇstˇe tam, kde st´ at chr´ an´ı urˇcit´e soci´aln´ı skupiny. Do t´eto skupiny lze zaˇradit tak´e politiku st´atu v oblasti soci´aln´ı politiky jako napˇr´ıklad:
AF
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7:
T
• stanoven´ı hranice pro odchod do d˚ uchodu, uchod˚ u v z´avislosti na urˇcit´em ekonomick´em • valorizace starobn´ıch a invalidn´ıch d˚ ukazateli, • stanoven´ı v´ yˇse pˇr´ıdavk˚ u a pˇr´ıplatk˚ u r˚ uzn´ ym soci´aln´ım skupin´am, • stanoven´ı pˇr´ıspˇevku pro podporu v nezamˇestnanosti, • stanoven´ı v´ yˇse dovolen´e, • stanoven´ı v´ yˇse porodn´eho a pohˇrebn´eho, • stanoven´ı imigraˇcn´ıch pˇr´ıplatk˚ u, • stanoven´ı podpory svobodn´ ym matk´am, • stanoven´ı odˇcitateln´ ych poloˇzek na nezaopatˇren´e dˇeti pro podnikaj´ıc´ı osoby (v r´ amci z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), • stanoven´ı odˇcitateln´ ych poloˇzek pro podnikaj´ıc´ı d˚ uchodce a studenty (v r´ amci z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), • stanoven´ı v´ yˇse nemocensk´ ych d´avek, • stanoven´ı procenta zdravotn´ıho a soci´aln´ıho pojiˇstˇen´ı atd.
ˇ • Uved’te z´ akladn´ı v´ ymˇeru n´ aroku na dovolenou v CR. • Uved’te hranici odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu. • Uved’te aktu´ aln´ı v´ yˇsi porodn´eho a pohˇrebn´eho, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ıch soci´aln´ıch ´ podpor st´ atu urˇcit´ ym skupin´am obyvatelstva. Udaje si zaznamenejte na voln´ y list a vloˇzte si jej do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. b) Mezi nepˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı zejm´ena: • • • • • • •
r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı vl´ ady podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um, informace o r˚ uzn´ ych moˇznostech podnik´an´ı, vytv´ aˇren´ı r˚ uzn´ ych podp˚ urn´ ych fond˚ u, grantov´ a politika vl´ ady, dohody se zahraniˇc´ım umoˇzn ˇuj´ıc´ı v´ ymˇenu ˇci voln´ y pohyb pracovn´ıch sil, moˇznosti sjednan´ ych zahraniˇcn´ıch st´aˇz´ı pro urˇcit´ y kontingent pracovn´ık˚ u, politika zdaˇ nov´ an´ı zahraniˇcn´ıch aktivit atd.
R
Nepˇr´ım´e n´ astroje
D
Direktivn´ı n´astroje se pouˇz´ıvaj´ı pˇredevˇs´ım v obdob´ı zv´ yˇsen´e inflace, respektive ve snaze vl´ady br´anit r˚ ustu inflace (pˇredevˇs´ım v oblasti regulace cen a mezd jde o protiinflaˇcn´ı opatˇren´ı). Pˇresto by mˇela b´ yt tato opatˇren´ı kr´atkodob´ a, nebot’ ve sv´em d˚ usledku p˚ usob´ı proti trˇzn´ımu mechanismu.
Shrnut´ı:
• D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika st´ atu ovlivˇ nuje popt´avku i nab´ıdku na vˇsech trz´ıch. • Regulaˇcn´ı n´ astroje jsou pˇr´ım´e i nepˇr´ım´e. • Pˇr´ım´e n´ astroje by mˇely m´ıt doˇcasn´ y charakter.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. Jak´ a je definice monet´ arn´ı politiky? 2. Kter´ y st´ atn´ı org´ an je povˇeˇren ˇr´ızen´ım mˇenov´e a u ´vˇerov´e politiky st´atu?
Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrsk´e politiky st´atu Jak´e pˇr´ım´e n´ astroje monet´ arn´ı politiky zn´ate? Jak´e nepˇr´ım´e n´ astroje monet´arn´ı politiky zn´ate? Co je to diskontn´ı sazba, odchylka? Co je to fisk? Jak´e zn´ ate typy rozpoˇct˚ u? Co je hlavn´ı ˇc´ ast´ı pˇr´ıjmov´e str´anky st´atn´ıho rozpoˇctu? Jak´e druhy dan´ı zn´ ate? Do kter´ ych oblast´ı smˇeˇruj´ı v´ ydaje st´atn´ıho rozpoˇctu? Jak je ˇreˇsen deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu? Co je to st´ atn´ı dluh? Jak´ a opatˇren´ı obchodn´ı politiky zn´ate? Co jsou to neviditeln´e pˇrek´aˇzky dovozu? Jak´ a opatˇren´ı mzdov´e a soci´aln´ı politiky zn´ate?
Pr˚ uvodce studiem:
T
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
83
AF
Tato lekce nast´ınila urˇcit´e skupiny n´astroj˚ u vl´ adn´ı hospod´aˇrsk´e politiky, kter´e jsou v r˚ uzn´e m´ıˇre (v z´avislosti na politick´em zamˇeˇren´ı vl´ady) v t´e ˇci on´e m´ıˇre vyuˇz´ıv´ any pˇri regulaci trˇzn´ı ekonomiky st´atem. Nˇekter´e n´astroje jsou vyuˇz´ıv´ any permanentnˇe, jin´e v urˇcit´ ych period´ach, nˇekter´e m´alo, jin´e v´ıce. Z´avis´ı na stavu ekonomiky a charakteru vl´adn´ıho prohl´ aˇsen´ı. Nˇekter´e n´ astroje jsou zapojov´any tak´e jako d˚ usledek rozhodnut´ı unijn´ıch org´an˚ u. Tato lekce pˇrin´ aˇs´ı z´akladn´ı v´ yˇcet tˇechto n´ astroj˚ u s jejich struˇcnou charakteristikou. Autotest:
1. Monet´ arn´ı, tj. penˇeˇzn´ı a u ´vˇerov´a politika je zamˇeˇrena:
R
(a) na kontrolu a regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice st´atu (b) na kontrolu a regulaci mezd (c) na kontrolu a regulaci pˇr´ıjm˚ u obˇcan˚ u a firem
2. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt:
(a) deficitn´ı 2 roky (b) deficitn´ı 5 rok˚ u (c) deficitn´ı bez omezen´ı
D
3. Obchodn´ı bilance:
(a) je souˇc´ ast´ı platebn´ı bilance st´atu (b) platebn´ı bilance je souˇc´ast´ı obchodn´ı bilance (c) obˇe bilance spolu nesouvisej´ı
84
R
D T
AF
Kapitola 8
Popis lekce:
T
´ cinnost hospod´ Uˇ aˇ rsk´ e politiky
8.1 8.2 8.3 8.4 8.5
AF
Osm´a lekce kurzu n´as uv´ad´ı do svˇeta ekonomick´eho uvaˇzov´an´ı vrcholov´ ych ekonomick´ ych manaˇzer˚ u st´ atu, centr´aln´ı banky, jakoˇzto i pˇrin´aˇs´ı grafick´e pom˚ ucky, kter´e jsou pro rozhodov´ an´ı tˇechto lid´ı a tˇechto instituc´ı nanejv´ yˇs potˇrebn´e. Pokuste se v t´eto lekci pochopit konstrukce tˇechto graf˚ u, pokuste se je pˇrekreslit a eventuelnˇe i sestavit na z´akladˇe aktu´aln´ıch u ´daj˚ u. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Magick´e n-´ uheln´ıky Phillipsova kˇrivka Dilema centr´ aln´ı banky Dilema fisk´ aln´ı politiky Faktor ˇcasu v monet´ arn´ı a fisk´aln´ı politice.
R
´ cinnost hospod´aˇrsk´e politiky objasˇ Uˇ nuje i poznatek, proˇc n´asledn´e vl´ady tvrd´ı, ˇze to ˇci ono opatˇren´ı je d˚ usledkem vl´ adnut´ı pˇredch´ azej´ıc´ı politick´e strany, nebo proˇc mus´ı nynˇejˇs´ı vl´ ada uˇcinit nepopul´arn´ı opatˇren´ı jako d˚ usledek neˇcinnosti (nebo pˇr´ıliˇsn´e ˇcinnosti) pˇredchoz´ı vl´ady v urˇcit´e ˇc´ asti (vˇetˇsinou soci´ aln´ı) hospod´aˇrsk´e politiky. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
Magick´ y n-´ uheln´ık, d´emanty, Phillipsova kˇrivka, setrvaˇcn´a inflace, pˇrirozen´a m´ıra nezamˇestnanosti, expanzivn´ı politika, restriktivn´ı politika, dilema centr´aln´ı banky, dilema fisk´ aln´ı politiky, vestavˇen´ y stabiliz´ator, diskr´etn´ı opatˇren´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • nakreslit na z´ akladˇe konkr´etn´ıch makroekonomick´ ych ukazatel˚ u magick´ y n-´ uheln´ık a komentovat jej, • porovn´avat v´ıce magick´ ych n-´ uheln´ık˚ u v r˚ uzn´em ˇcasov´em obdob´ı a definovat k ˇcemu v ekonomick´em v´ yvoji dan´eho st´atu doˇslo a jak´e byly priority vl´ady, • zobrazit Phillipsovu kˇrivku a komentovat ji, • definovat dilema centr´ aln´ı banky, • vysvˇetlit dopady expanzivn´ı a restrikˇcn´ı politiky centr´aln´ı banky, • vysvˇetlit dilema fisk´ aln´ı politiky, • objasnit p˚ usoben´ı faktoru ˇcasu v monet´arn´ı a fisk´aln´ı politice 85
86
8.1 Magick´e n-´ uheln´ıky
AF
T
V pˇredch´azej´ıc´ı lekci se uˇcebn´ı text zab´ yv´a p˚ usoben´ım st´atu v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı a moˇzn´ ymi n´astroji, kter´e m´a st´at k dispozici k regulaci a ovlivˇ nov´an´ı trˇzn´ıho prostˇred´ı. Je moˇzn´e vyjmenovat ˇradu vl´adn´ıch priorit v hospod´ aˇrsk´e oblasti a existuje urˇcit´e mnoˇzstv´ı konkr´etn´ıch n´astroj˚ u, kter´e pˇr´ısluˇsn´e vl´ady vol´ı k realizaci sv´e hospod´aˇrsk´e politiky. Hospod´aˇrsk´a politika vl´ady je d´ ana jej´ım programov´ ym prohl´aˇsen´ım. Je ale vˇseobecnˇe zn´am´e, ˇze konkr´etn´ı kroky vl´ady se mnohdy liˇs´ı od vl´adn´ıho programu, ˇze vl´ ada prov´ad´ı kroky, kter´e nejsou obsaˇzeny ve vl´adn´ım prohl´aˇsen´ı, popˇr´ıpadˇe ˇze vol´ı kroky kompromisn´ı. K tomu je vˇsak ˇcasto nucena jednak vnˇejˇs´ı ekonomickou (politickou, vojenskou atd.) situac´ı, jednak vnitˇrn´ı situac´ı ve st´atˇe. Proto v´ ysledn´a ˇcinnost vl´ady je vˇzdy urˇcit´ ym kompromisem mezi chtˇen´ ym a moˇzn´ ym. I kdyby vˇsak vl´ada mohla stoprocentnˇe realizovat svou vl´adn´ı hospod´aˇrskou politiku nemus´ı b´ yt skuteˇcn´ y v´ ysledek a dopad pouˇzit´ ych n´astroj˚ u odpov´ıdaj´ıc´ı, nebot’ u ´ˇcinek p˚ usoben´ı r˚ uzn´ ych n´ astroj˚ u m˚ uˇze b´ yt jin´ y neˇz pˇredpokl´adan´ y. Je to zp˚ usobeno chov´an´ım vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. A protoˇze vˇsechny subjekty jsou de facto pouze lid´e, znamen´a to, ˇze u ´ˇcinnost r˚ uzn´ ych opatˇren´ı je z´ avisl´a na chov´ an´ı lid´ı, kter´e nemus´ı b´ yt vˇzdy zcela odpov´ıdaj´ıc´ı pl´anu, pˇredpokladu, pˇredstav´am vl´ady. Nechov´ame se totiˇz vˇzdy pouze matematicky pˇresnˇe, racion´alnˇe, ekonomicky atd., podl´eh´ame i jin´ ym vliv˚ um, naˇse motivace nen´ı vˇzdy pˇredv´ıdateln´a atd. Jin´ ymi slovy ˇclovˇek nen´ı pouze homo ekonomicus“, ” jsme ˇcasto ovl´ad´ani zcela jin´ ymi silami, pˇra´n´ımi, v˚ ul´ı, p˚ usoben´ım referenˇcn´ıch skupin atd., tedy pojmy, kter´e objasˇ nuj´ı jin´e spoleˇcensk´e vˇedy jako psychologie, sociologie, kulturologie apod.
Tento faktor je d˚ uvodem r˚ uzn´ eu ´ˇ cinnosti pouˇzit´ ych n´ astroj˚ u vl´ adn´ı hospod´aˇrsk´e politiky.
8.1
C´ılem a tak´e pˇredpokladem u ´spˇeˇsn´eho rozvoje kaˇzd´eho st´ atu je zachov´av´an´ı a prohlubov´an´ı stability. Ta je jednak vnitˇrn´ı, kdy mezi dva nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı faktory ˇrad´ıme stabiln´ı u ´roveˇ n cen (tzn. n´ızkou inflaci) a stabiln´ı u ´roveˇ n zamˇestnanosti (tzn. n´ızkou u ´roveˇ n nezamˇestnanosti), jednak vnˇejˇs´ı, kter´ a je vˇetˇsinou charakterizov´ ana rovnˇeˇz dvˇema pojmy, a to rovnov´ ahou platebn´ı bilance st´ atu a tempem r˚ ustu re´aln´eho d˚ uchodu. Tyto ˇctyˇri faktory jsou vesmˇes povaˇzov´any za z´ akladn´ı faktory hospod´ aˇrsk´e stability st´ atu. Zopakujme si je proto jeˇstˇe jednou, nebot’ pr´avˇe tyto 4 faktory jsou nejˇcastˇeji zobrazov´any pomoc´ı tzv. magick´eho 4-´ uheln´ıku:
R
Magick´e n-´ uheln´ıky
Magick´ e n-´ uheln´ıky
n´ızk´ a hladiny inflace, n´ızk´ au ´roveˇ n nezamˇestnanosti, optim´ aln´ı tempo r˚ ustu n´ arodn´ıho produktu, vyrovnan´ a platebn´ı bilance.
D
• • • •
Paradoxn´ı ovˇsem je, ˇze tyto 4 z´akladn´ı faktory hospod´ aˇrsk´e stability st´ atu, kter´e mus´ı m´ıt kaˇzd´a vl´ada na pamˇeti a mus´ı je ˇreˇsit, jsou v˚ uˇci sobˇe v konfliktu. Tak napˇr´ıklad: a) expanzivn´ı monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politika vl´ady z kr´atkodob´eho hlediska: • zvyˇsuje zamˇestnanost a podporuje r˚ ust re´aln´eho produktu, • ale vede k r˚ ustu cenov´e hladiny (zvyˇsuje inflaci), • m˚ uˇze zp˚ usobit prohlouben´ı nerovnov´ahy platebn´ı bilance atd. Naopak zase
b) restriktivn´ı monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politika: • pom´ ah´ a udrˇzet cenovou stabilitu (resp. n´ızkou inflaci), • naopak vˇsak udrˇzuje vyˇsˇs´ı nezamˇestnanost (resp. nepˇrisp´ıv´a k jej´ımu sn´ıˇzen´ı), • m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem pomal´eho (nebo ˇz´adn´eho) tempa r˚ ustu re´aln´eho produktu, popˇr. i d˚ uvodem prohlouben´ı nerovnov´ahy platebn´ı bilance.
´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrsk´e politiky
87
T
I dalˇs´ı n´astroje maj´ı protikladn´e u ´ˇcinky. Tak napˇr´ıklad n´astroje vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenov´e politiky k udrˇzen´ı stability mˇenov´eho kurzu a rovnov´ ahy platebn´ı bilance mohou b´ yt d˚ uvodem k r˚ ustu inflace i nezamˇestnanosti. R˚ ust zamˇestnanosti m˚ uˇze naruˇsit i dlouhodobou rovnov´ ahu platebn´ı bilance, cenov´ a stabilita a mal´ a nezamˇestnanost jsou protich˚ udn´e jevy. Splnˇen´ı jednoho ze 4 c´ıl˚ u se tak dost´ av´a do rozporu s ostatn´ımi. Zamˇeˇr´ı-li se vl´ ada na sn´ıˇzen´ı jednoho faktoru nestability, mus´ı poˇc´ıtat s t´ım, ˇze jin´ y faktor se m˚ uˇze zhorˇsit. Vl´ada tud´ıˇz nem˚ uˇze dos´ahnout vˇsech 4 hlavn´ıch u ´kol˚ u a c´ıl˚ u souˇcasnˇe, a to dokonce ani z kr´ atkodob´eho hlediska. M˚ uˇze pouze volit priority sn´ıˇzen´ı ˇci zv´ yˇsen´ı nˇekter´eho z faktor˚ u s rizikem, ˇze ostatn´ı se mohou zhorˇsit, popˇr´ıpadˇe v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe budou stagnovat. Vl´ ada mus´ı tedy nam´ıchat sv´ ymi opatˇren´ımi jak´ ysi optim´aln´ı mix n´astroj˚ u, kter´e by u ´ˇcinnˇe odstranily aktu´ aln´ı negativn´ı v´ yvoj nˇekter´eho ze 4 z´ akladn´ıch faktor˚ u s t´ım, ˇze pokud je tento v´ yvoj tak dalece negativn´ı, ˇze ohroˇzuje celkovou vnitˇrn´ı nebo vnˇejˇs´ı stabilitu, vl´ada prakticky zas´ahnout mus´ı, m˚ uˇze pouze volit u urˇcit´e oˇsatky moˇzn´ ych opatˇren´ı. To, kter´e n´astroje zvol´ı, jak´e metody pouˇzije je pak ot´azkou jej´ı orientace a odpovˇednosti. Pokud si tedy napˇr´ıklad vl´ ada ve sv´em vl´adn´ım prohl´aˇsen´ı (popˇr´ıpadˇe politick´ a strana, kter´ a vytvoˇrila vl´adu, pak jiˇz ve sv´em politick´em programu) vyt´ yˇcila napˇr´ıklad u ´ kol sn´ıˇzit vysokou nezamˇestnanost, (stanovila si tento u ´kol jako prioritu ˇc´ıslo jedna), pak mus´ı poˇc´ıtat napˇr´ıklad s t´ım, ˇze se j´ı to moˇzn´ a podaˇr´ı, avˇsak pravdˇepodobnˇe za cenu daleko vyˇsˇs´ı inflace neˇz dosud atd.
AF
Fakt, ˇze uveden´e 4 z´akladn´ı stabilizaˇcn´ı c´ıle jsou ve vz´ajemn´em konfliktu se odr´aˇz´ı v sa- D´emanty motn´em pojmu magick´ y 4-´ uheln´ık“. V grafick´e podobˇe m´ a tento u ´ tvar podobu jak´ehosi ” d´emantu, proto se pro vyj´adˇren´ı u ´spˇeˇsnosti stabilizaˇcn´ı hospod´aˇrsk´e politiky vl´ady pouˇz´ıv´a tak´e identick´ y pojem d´emanty“. ” Pod´ıvejme se proto na klasick´ y magick´ y 4-´ uheln´ık tak, jak je zobrazen pro rok v´ ychoz´ı a n´asledn´ y. Z v´ ychoz´ıho stavu magick´eho n-´ uheln´ıku m˚ uˇzeme zjistit potˇrebn´e priority vl´ady, z n´asledn´eho obdob´ı pak hodnot´ıme, zda a nakolik byly pouˇzit´e n´astroje regulace u ´ˇcinn´e, tedy jak se zmˇenil v´ ychoz´ı obrazec. Pˇ r´ıklad:
R
7
5
D
2
G
U
B 15 10 5 P
5
10
15
–3
0
3
Obr´ azek 8.1: Magick´ y 4-´ uheln´ık, 1. rok
Legenda: G – pr˚ umˇern´e roˇcn´ı tempo r˚ ustu re´aln´eho produktu v %, U – pr˚ umˇern´a roˇcn´ı m´ıra nezamˇestnanosti v %, P – pr˚ umˇern´ a roˇcn´ı m´ıra inflace v %, B – pr˚ umˇern´ y pod´ıl salda bˇeˇzn´eho u ´ˇctu plat. bilance na nomin´aln´ım produktu v %
Koment´ aˇr: Obr´ azek ˇc. 8.1, rok v´ychoz´ı ukazuje u ´spˇeˇsnost hospod´aˇrsk´e stabilizaˇcn´ı politiky v dan´em roce. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze vl´ada byla dosti u ´spˇeˇsn´a pˇri udrˇzen´ı pomˇernˇe n´ızk´e inflace (na u ´rovni cca 5 %). Dos´ahla tohoto stavu
88
8.1 Magick´e n-´ uheln´ıky
za situace znaˇcn´eho procenta nezamˇestnanosti (cca 15 %, celkem mal´eho ekonomick´eho r˚ ustu (cca 2 %) a za stavu znaˇcnˇe nevyrovnan´e platebn´ı bilance. Je pravdˇepodobn´e, ˇze za tohoto stavu se vl´ ada rozhodne v pˇr´ıˇst´ım roce dos´ahnout sn´ıˇzen´ı vysok´eho procenta nezamˇestnanosti, zvl´ aˇstˇe, pokud tento faktor je zdrojem urˇcit´eho soci´ aln´ıho napˇet´ı, tedy projevu urˇcit´e destabilizace spoleˇcnosti. To se vˇsak m˚ uˇze podaˇrit za cenu zhorˇsen´ı jin´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, pokud opatˇren´ı vl´ ady na z´akladˇe pˇrijat´e politiky sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti budou efektivn´ı, u ´ˇcinn´a a dostateˇcn´a. Pˇredpokl´adejme, ˇze tomu tak bylo a obr´azek ˇc. 2., rok n´ asledn´ y tuto situaci zobrazuje.
G
U
T
Pˇ r´ıklad:
AF
B
P
Obr´ azek 8.2: Magick´ y 4-´ uheln´ık, 2. rok
Koment´aˇr:
Obr´ azek ˇc. 8.2, rok n´ asledn´y
D
R
ukazuje, ˇze politika vl´ady na sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti byla u ´ spˇeˇsn´a. N´astroje, kter´e vl´ady pouˇzila, byly u ´ˇcinn´e, vl´ada dos´ahla tohoto c´ıle. Nezamˇestnanost se sn´ıˇzila na hodnotu cca 5 % (pˇrijateln´ y stav). Stalo se tak ovˇsem za situace, kdy se velmi zv´ yˇsila inflace, kter´a dos´ahla cca 15 %, coˇz je stav jiˇz znaˇcnˇe negativnˇe vn´ıman´ y ˇsirok´ ymi vrstvami obyvatelstva a m˚ uˇze b´ yt v n´asleduj´ıc´ım obdob´ı pr´avˇe zdrojem dalˇs´ı nestability, kterou bude muset vl´ada ˇreˇsit. Avˇsak druh´ ym pˇr´ızniv´ ym efektem hospod´aˇrsk´e stabilizaˇcn´ı politiky vl´ady a d˚ usledkem vhodnˇe zvolen´ ych n´astroj˚ u byl velk´ y ekonomick´ y r˚ ust, kter´ y dos´ahl cca 7 %. To je nepochybnˇe u ´spˇech, ekonomika prodˇel´av´a obdob´ı konjunktury, vstˇreb´av´a tedy voln´e pracovn´ı s´ıly obyvatelstvo m´a finanˇcn´ı prostˇredky, nakupuje, zvyˇsuje se popt´avka a t´ım i nab´ıdka. Zv´ yˇsen´a popt´avka znamen´ a r˚ ust inflace, nebot’ popt´avka pˇredb´ıh´a popt´avku. I tak m˚ uˇzeme d˚ usledky hospod´aˇrsk´ ych opatˇren´ı vl´ady hodnotit velmi pozitivnˇe, nebot’ bylo dosaˇzeno jeˇstˇe jednoho efektu, kter´ y je viditeln´ y i opticky: plocha ˇctyˇru ´ heln´ıku se v n´ asledn´em obdob´ı zvˇetˇsila, znamen´ a to, ˇze u ´ˇcinnost hospod´ aˇrsk´e politiky je v druh´em obdob´ı oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu vyˇsˇs´ı. Graf je tedy z´amˇernˇe koncipov´an tak, aby na prvn´ı pohled bylo vidˇet v jak´em stavu se hospod´aˇrstv´ı nal´ez´a. Pokud bude plocha d´emantu soustˇredˇen´ a kolem stˇredu, d´emant bude maliˇck´ y, jedn´a se o velmi ˇspatnou v´ ychoz´ı situaci. Pokud budou vrcholky d´emantu co nejv´ıce od sebe vzd´aleny, t´ım u ´ spˇeˇsnˇejˇs´ı je ekonomika dan´eho st´ atu.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 8: Pokuste se sami zobrazit na samostatn´ y list pˇr´ılohy aktu´aln´ı makroekonomickou situaci dle u ´daj˚ u poskytovan´ ych bˇeˇzn´ ym denn´ım tiskem (popˇr´ıpadˇe odborn´ ym tiskem typu Hospod´aˇrsk´e
´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrsk´e politiky
89
noviny, Ekonom, Euro, Profit a dalˇs´ı). Kromˇe magick´ ych 4-´ uheln´ık˚ u m˚ uˇzeme zobrazovat i dalˇs´ı d´emanty ve tvaru 5 atd. u ´heln´ık˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 8.1: Pokuste se urˇcit dalˇs´ı moˇzn´e ukazatele, kter´e byste sledovali pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti opatˇren´ı v makroekonomick´e rovinˇe. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady, zapiˇste si do textu u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ . ........................................................................................
T
Shrnut´ı:
8.2
AF
• Pro vyj´adˇren´ı u ´ spˇeˇsnosti hospod´aˇrsk´e stabilizaˇcn´ı politiky vl´ ady se pouˇz´ıv´a grafu v podobˇe n-´ uheln´ıku. • Nejˇcastˇeji zobrazovan´ ym grafem je tzv. magick´ y 4-´ uheln´ık. • Hodnot´ı se tvar a velikost vnitˇrn´ı plochy. ´heln´ıku v z´avislosti na poˇctu dalˇs´ıch • Tyto d´emanty“ mohou m´ıt tvar i 5, 6, 7 atd. u ” sledovan´ ych makroukazatel´ıch. ˇ ım vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha d´emantu, t´ım u • C´ ´ˇcinnˇejˇs´ı byla hospod´aˇrsk´ a stabilizaˇcn´ı politika vl´ ady.
Phillipsova kˇ rivka
R
Protoˇze mezi z´akladn´ımi makroekonomick´ ymi ukazateli existuje inverzn´ı vztah, nem˚ uˇze ˇza´dn´a vl´ada u ´spˇeˇsnˇe regulovat vˇsechny negativn´ı destabilizuj´ıc´ı faktory, m˚ uˇze se soustˇredit pouze na urˇcit´e ukazatele. To je v´ıcem´enˇe technick´a z´aleˇzitost, kdy nez´aleˇz´ı pˇr´ıliˇs na politick´em sloˇzen´ı vl´ady. Vl´adn´ı u ´ˇredn´ıci sami pˇredkl´adaj´ı vl´adˇe v´ ysledky moment´aln´ıho stavu s doporuˇcen´ım, jak negativn´ı faktory m´ırnit. Politicky se vl´ady od sebe liˇs´ı pouze upˇrednostˇ nov´ an´ım jednotliv´ ych c´ıl˚ u, jejich v´ ybˇerem a rovnˇeˇz pouˇzit´ ymi n´astroji obnovy.
D
Pˇredpokl´adejme nyn´ı, ˇze omez´ıme sv˚ uj pohled pouze na udrˇzen´ı vnitˇrn´ı stability spoleˇcnosti dan´eho st´atu. Ta je tvoˇrena dvˇema rozhoduj´ıc´ımi faktory, kter´e povaˇzujeme za nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, a kter´e mus´ı st´at regulovat a m´ırnit, tj. inflaci a nezamˇestnanost. Mezi nimi je inverzn´ı vztah, vyˇsˇs´ı zamˇestnanost pˇrin´aˇs´ı vyˇsˇs´ı hladinu cen, inflace se pˇri absorbci nov´ ych pracovn´ık˚ u do ekonomiky zvyˇsuje. Naopak plat´ı, ˇze s propouˇstˇen´ım je ˇc´ ast lid´ı vyˇrazena z pracovn´ıho procesu, nedost´avaj´ı tedy mzdy, ale pouze podpory, ty jsou niˇzˇs´ı, sniˇzuje se tedy koupˇeschopnost ˇc´ asti spoleˇcnosti, t´ım se sniˇzuje popt´avka a nab´ıdka mus´ı s cenami dol˚ u. V´ ysledkem je tedy niˇzˇs´ı procento inflace.
Phillipsova kˇrivka
90
8.2 Phillipsova kˇrivka a) Vz´ ajemn´ y vztah mezi m´ırou nezamˇestnanosti a m´ırou inflace ukazuje tzv. kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka, kdy na ose x je v procentech zachycena nezamˇestnanost, na ose y rovnˇeˇz v procentech m´ıra inflace. r
8 6 4 2 6
8
10
u
T
4
Obr´ azek 8.3: Kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka
D
R
AF
Legenda: r – m´ıra inflace v procentech, u – m´ıra nezamˇestnanosti v procentech. Kr´atkodob´ a Phillipsova kˇrivka je konstruov´ ana pˇri eliminaci tzv. setrvaˇcn´e inflace. Setrvaˇcn´a ˇcili oˇcek´avan´ a inflace je m´ıra inflace, se kterou vˇsichni poˇc´ıtaj´ı, kalkuluj´ı s n´ı, zapoˇc´ıt´ avaj´ı ji do cen, mezd, u ´rok˚ u atd. Vzhledem k tomu, ˇze tak ˇcin´ı vˇsechny trˇzn´ı subjekty, tato oˇcek´ avan´a inflace m˚ uˇze b´ yt pomˇernˇe stabiln´ı. Pokud tedy tato setrvaˇcn´a inflace bude stabiln´ı, pak Phillipsova kˇrivka vyjadˇ ruje zamˇ enitelnost mezi inflac´ı a nezamˇ estnanost´ı: z grafu m˚ uˇzeme zjistit, na jakou u ´ roveˇ n se napˇr´ıklad dostane inflace, pokud se sn´ıˇz´ı nezamˇestnanost a naopak. Vl´ada tak m´a k dispozici pomˇernˇe pˇresnou pom˚ ucku, kter´a ˇr´ık´a, co to udˇel´a s druh´ ym ukazatelem, kdyˇz vl´ada na z´akladˇe vl´adn´ıch opatˇren´ı sn´ıˇz´ı nebo zv´ yˇs´ı druh´ y. Phillipsova kˇrivka byla stanovena empiricky (tj. na z´akladˇe mˇeˇren´ı v praxi). Skuteˇcn´ a m´ıra inflace vˇsak m˚ uˇze neust´ale kol´ısat (oscilovat) na z´akladˇe urˇcit´ ych cenov´ ych v´ ykyv˚ u, kter´e mohou b´ yt zp˚ usobeny napˇr. i vlivy ze zahraniˇc´ı (zv´ yˇsen´ı cen ropy, zv´ yˇsen´ı dovozn´ıch poplatk˚ u, neˇcekan´a celn´ı bari´era apod.). Mezi skuteˇcnou a setrvaˇcnou m´ırou inflace je u ´zk´ a souvislost, nebot’ setrvaˇcn´a inflace se vyv´ıj´ı v z´avislosti na pohybu skuteˇcn´e inflace. Zv´ yˇsen´ı cen ropy vyvol´a napˇr. t´emˇeˇr okamˇzit´ y posun i setrvaˇcn´e inflace, nebot’ vˇsechny trˇzn´ı subjekty zaˇcnou do sv´ ych kalkulac´ı, cen, pozdˇeji i mezd a u ´ rok˚ u poˇc´ıtat s touto vyˇsˇs´ı u ´ rovn´ı inflace, a budou s n´ı z hlediska opatrnosti poˇc´ıtat jeˇstˇe pr´avˇe dle principu setrvaˇcnosti nad´ale, i kdyˇz se u ´ roveˇ n tˇechto cen v mezidob´ı opˇet sn´ıˇzila. Faktor setrvaˇcnosti zp˚ usob´ı, ˇze cel´ a Phillipsova kˇrivka se posune nahoru nebo dol˚ u. Zv´ yˇs´ı-li se setrvaˇcn´a inflace smˇerem nahoru, posune se kr´atkodob´a Phillipsova kˇrivka rovnˇeˇz nahoru a opaˇcnˇe. Na v´ yvoj kr´atkodob´e Phillipsovy kˇrivky m´a tedy rozhoduj´ıc´ı vliv faktor setrvaˇcnosti. b) Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka Faktor setrvaˇcnosti m´a vˇsak rozhoduj´ıc´ı vliv na chov´an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u a t´ım i v´ yvoj makroekonomick´ ych ukazatel˚ u i z dlouhodob´eho hlediska. Pod´ıvejme se, co by se stalo, kdyby si vl´ ada vytkla napˇr. prioritn´ı c´ıl sn´ıˇzit velkou nezamˇestnanost pomoc´ı expanzivn´ı monet´arn´ı a fisk´aln´ı politiky. Vl´ada by tedy zvolila urˇcit´e n´astroje a zah´ ajila jejich uplatnˇen´ı v obou oblastech. Reakci ekonomick´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme sledovat na n´ asleduj´ıc´ım obr´ azku.
´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrsk´e politiky
91
r 3
4 2 1 un
u
T
Obr´ azek 8.4: Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka
Legenda: r – m´ıra inflace v procentech, u – m´ıra nezamˇestnanosti v procentech, un – pˇrirozen´ a m´ıra nezamˇestnanosti v procentech. Anal´ yzou dlouhodob´e Phillipsovy kˇrivky zjist´ıme, ˇze:
R
AF
ychoz´ıho stavu je nezamˇestnanost na pˇrirozen´e u ´rovni (odpov´ıd´a relaci • v bodˇe 1 v´ s inflac´ı dle PK), skuteˇcn´a i setrvaˇcn´a inflace jsou stabiln´ı, • vl´ada zah´ajila expanzivn´ı monet´arn´ı a fisk´ aln´ı politiku zamˇeˇrenou na sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti. To se podaˇrilo, vl´ ada sn´ıˇzila m´ıru nezamˇestnanosti pod jej´ı pˇrirozenou m´ıru ovˇsem za cenu zv´ yˇsen´ı m´ıry skuteˇcn´e inflace. Inflace se tedy posunula v d˚ usledku vl´adn´ıch opatˇren´ı do bodu 2, • n´aslednˇe vˇsak (s urˇcitou ˇcasovou retardac´ı) vyvol´a vzestup skuteˇcn´e inflace r˚ ust inflace setrvaˇcn´e, cel´a Phillipsova kˇrivka se tedy posune nahoru. Kaˇzd´a m´ıra nezamˇestnanosti m´ a nyn´ı odpov´ıdaj´ıc´ı m´ıru inflace na vyˇsˇs´ı u ´rovni (vyˇsˇs´ı kˇrivce), • jestliˇze by st´at takto nyn´ı stabilizoval nezamˇestnanost pod jej´ı pˇrirozenou m´ırou, zp˚ usobil by t´ım, ˇze Phillipsova kˇrivka by se st´ ale posunovala cel´a smˇerem nahoru, inflace by se trvale zvyˇsovala (do bodu 3), • to by samozˇrejmˇe po ˇcase vyvolalo nutnost ˇreˇsit takto novˇe vzniklou situaci, vl´ada by musela pˇrej´ıt naopak k restriktivn´ı politice. Nezamˇestnanost by se postupnˇe vr´atila ke sv´e pˇrirozen´e m´ıˇre, ale uˇz pˇri vyˇsˇs´ı m´ıˇre inflace. Nastal by tedy posun po kˇrivce do bodu 4. D˚ uvodem vyˇsˇs´ı m´ıry inflace bude fakt, ˇze se v mezidob´ı zv´ yˇsila m´ıra setrvaˇcn´e inflace.
D
Anal´ yzou t´eto dlouhodob´e Phillipsovy kˇrivky dospˇejeme k z´avˇeru, ˇze u ´ sil´ı vl´ady srazit nezamˇestnanost pod jej´ı pˇrirozenou hranici vyvol´a vyˇsˇs´ı inflaci a v d˚ usledku toho, st´ ale se zvyˇsuj´ıc´ı se inflace vyvol´ a potˇrebu vr´ atit nezamˇestnanost na pˇrirozenou m´ıru. Odpov´ıdaj´ıc´ı stabilizaˇcn´ı funkce vl´ady na u ´ seku ekonomick´e regulace trˇzn´ıho mechanismu je tedy udrˇzov´an´ı m´ıry nezamˇestnanosti na jej´ı pˇrirozen´e m´ıˇre pˇri n´ızk´e hladinˇe setrvaˇcn´e inflace. Jak´ ym zp˚ usobem ale m˚ uˇze vl´ ada udrˇzet n´ızkou m´ıru setrvaˇcn´e inflace? Pro ˇreˇsen´ı dan´eho probl´emu je to kardin´aln´ı ot´azka. Protoˇze m´ ame 2 faktory, m˚ uˇzeme m´ıt zase dvoj´ı ˇreˇsen´ı: 1. Vl´ada m˚ uˇze sn´ıˇzit hladinu setrvaˇcn´e inflace doˇcasn´ ym a kr´atkodob´ ym zv´ yˇsen´ım nezamˇestnanosti nad jej´ı pˇrirozenou m´ıru. To je samozˇrejmˇe opatˇren´ı, kter´e ˇza´dn´a vl´ada nedˇel´a r´ada, a kter´e si m˚ uˇze dovolit pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze nezamˇestnanost je st´ale jeˇstˇe na spoleˇcensky a politicky pˇrijateln´e u ´ rovni a doˇcasn´e zv´ yˇsen´ı nezamˇestnanosti nevyvol´a spoleˇcensk´ y stˇret. Jak´ y bude d˚ usledek tohoto opatˇren´ı? Pˇredevˇs´ım se podaˇr´ı sn´ıˇzit hladinu setrvaˇcn´e inflace, coˇz je d˚ usledek oˇcek´avan´ y a ˇza´douc´ı. Druh´ ym efektem vˇsak bude ztr´ata tempa r˚ ustu n´arodn´ıho produktu, skuteˇcn´ y re´aln´ y produkt bude niˇzˇs´ı neˇz potenci´aln´ı. Opatˇren´ı m´a tedy dopad i na dalˇs´ı makroekonomick´ y faktor.
92
8.3 Dilema centr´aln´ı banky 2. Obl´ıbenˇejˇs´ım ˇreˇsen´ım vl´ad je snaha sn´ıˇzit m´ıru setrvaˇcn´e inflace prostˇrednictv´ım d˚ uchodov´e politiky. K tomu jsou obvykle vyuˇzity obˇe moˇznosti, tzn. regulace v oblasti mezd i cen. Vl´ada ve sv´e kompetenci sn´ıˇz´ı r˚ ust mezd, popˇr´ıpadˇe zcela zmraz´ı mzdy u st´atn´ıch zamˇestnanc˚ u a doporuˇc´ı v r´ amci tripartity odbor˚ um a zamˇestnavatel˚ um (tzn. v soukrom´e sf´eˇre) udˇelat tot´eˇz v z´ajmu dan´eho hospod´aˇrstv´ı. T´ım se sn´ıˇz´ı m´ıra inflace, aniˇz doˇslo k r˚ ustu nezamˇestnanosti. C´ıle bylo dosaˇzeno. Samozˇrejmˇe, ˇze vˇsak i toto opatˇren´ı m´ a dalˇs´ı dopad. Vzhledem k tomu, ˇze regulace mezd a cen nen´ı trˇzn´ı opatˇren´ı, doch´az´ı t´ım k urˇcit´e deformaci p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu, trˇzn´ı mechanismus je omezen, makroekonomick´e hodnoty neposkytuj´ı spr´avn´e informace, trˇzn´ı mechanismus tak nepln´ı svou funkci.
T
´ Ukol k textu ˇ c. 8.2:
AF
Obˇe opatˇren´ı pˇredstavuj´ı pro celou spoleˇcnost urˇcit´e n´ aklady. V prv´em pˇr´ıpadˇe sn´ıˇzen´ı tempa r˚ ustu ekonomiky, v druh´em pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı funkce trˇzn´ıho mechanismu. Nelze je tedy pouˇz´ıvat dlouhodobˇe. Nicm´enˇe sn´ıˇzen´ı setrvaˇcn´e inflace b´ yv´ a dosaˇzeno a tento jev m´ a sv´e pojmenov´an´ı. Pokuste se definovat opak, tj. sn´ıˇzen´ı inflace odborn´ ym n´azvem. Pokud si nev´ıte rady, zapiˇste si do textu u ´daj z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ Shrnut´ı:
R
• Phillipsova kˇrivka zobrazuje vztah mezi inflac´ı a nezamˇestnanost´ı. • Rozezn´ av´ ame kr´ atkodobou a dlouhodobou Phillipsovu kˇrivku. • Na pr˚ ubˇeh inverzn´ıho vztahu mezi nezamˇestnanost´ı a inflac´ı p˚ usob´ı tzv. setrvaˇcn´a inflace. a inflace je zp˚ usobena p˚ usoben´ım z´ akladn´ıch ekonomick´ ych faktor˚ u chov´an´ı • Setrvaˇcn´ vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. faktoru oˇcek´av´an´ı a setrvaˇcnosti. ˇ sen´ı setrvaˇcn´e inflace je zaloˇzeno na b´azi regulace pˇrirozen´e m´ıry nezamˇestnanosti • Reˇ nebo d˚ uchodov´e politiky.
8.3
Z´akladn´ı n´astroje st´atu v oblasti regulace trˇzn´ıho mechanismu jsou monet´arn´ı a fisk´aln´ı politika. Monet´arn´ı politika je uskuteˇcn ˇov´ana prostˇrednictv´ım centr´aln´ı banky a ministerstva financ´ı, fisk´ aln´ı politika je z´aleˇzitost´ı prosazen´ı n´avrhu tvorby a rozdˇelen´ı veˇrejn´ ych financ´ı parlamentem a dalˇs´ımi org´ any st´ atn´ı spr´avy.
D
Dilema centr´ aln´ı banky
Dilema centr´ aln´ı banky
Monet´ arn´ı politika znamen´a regulaci mnoˇzstv´ı (masy) penˇez. Za mˇenovou politiku je odpovˇedn´a centr´ aln´ı banka. Centr´aln´ı banka m˚ uˇze sv´ ymi n´ astroji prov´ adˇet bud’ restriktivn´ı (omezovac´ı) nebo expanzivn´ı politiku. Jej´ımi d˚ usledky jsou zmˇeny v u ´ rokov´ ych sazb´ach a v mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. Z´akladn´ı dilema centr´aln´ı banky je tedy ot´azka, zda regulovat sp´ıˇse u ´rokov´e m´ıry nebo ovlivˇ novat nab´ıdku penˇez. Pokud bude totiˇz centr´aln´ı banka prov´ adˇet restriktivn´ı mˇenovou politiku, pak udrˇz´ı na urˇcit´e u ´rovni mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, avˇsak za cenu, ˇze u ´rokov´e m´ıry porostou, pen´ıze se stanou draˇzˇs´ımi“. Centr´aln´ı banka t´ım reaguje na neˇz´adouc´ı r˚ ust popt´avky po penˇez´ıch, ” jehoˇz d˚ usledkem by byla zv´ yˇsen´a inflace. Jedn´a se tedy o v´ yraznˇe protiinflaˇcn´ı opatˇren´ı centr´aln´ı banky, kter´a si vytkla prioritn´ı c´ıl udrˇzen´ı inflace v urˇcit´ ych mez´ıch. Naopak pˇri prov´adˇen´ı expanzivn´ı mˇenov´e politiky centr´aln´ı banka bude pouˇstˇet“ do obˇehu vˇetˇs´ı ”
´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrsk´e politiky
93
mnoˇzstv´ı penˇez, t´ım se pen´ıze stanou levnˇejˇs´ımi“, sniˇzuj´ı se u ´rokov´e sazby, v´ıce se investuje, ” nast´av´a ekonomick´e oˇziven´ı, avˇsak za cenu zvyˇsuj´ıc´ı se inflace. Centr´aln´ı banka nem˚ uˇze tud´ıˇz souˇcasnˇe udrˇzet stabiln´ı u ´ roveˇ nu ´ rokov´ ych sazeb i objemu penˇez v obˇehu, mus´ı se rozhodnout. Mus´ı zvolit jeden u obou moˇzn´ ych c´ıl˚ u monet´arn´ı politiky, vybrat odpov´ıdaj´ıc´ı n´astroje a zamˇeˇrit se na splnˇen´ı dan´eho c´ıle. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 8:
Shrnut´ı:
T
ˇ ˇ CNB vyhlaˇsuje veˇrejnˇe c´ıl sv´e mˇenov´e politiky a pravidelnˇe informuje o jeho plnˇen´ı. CNB vyhlaˇsuje c´ıl dosaˇzen´ı tzv. ˇcist´e inflace v rozmez´ı od. . . do. . . Doplˇ nte u ´daje, kter´e jsou bˇeˇznˇe publikov´any v Hospod´aˇrsk´ ych novin´ ach ˇci jin´ ych odborn´ ych ˇcasopisech, mj. i v denn´ım ˇ tisku, popˇr´ıpadˇe zjistˇete tento c´ıl pro dan´ y rok z internetov´ ych str´anek CNB a zapiˇste si jej na voln´ y list k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky.
AF
• Monet´ arn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci masy penˇez v obˇehu. ˇ je to CNB). ˇ • Za mˇenov´ y v´ yvoj je zodpovˇedn´a centr´aln´ı banka (v CR ´ rokov´ ych mˇer nebo zda • Dilema centr´aln´ı banky je, zda regulovat pomoc´ı pohybu u ovlivˇ novat nab´ıdku penˇez pomoc´ı emis´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Pokud V´ as v´ıce zaj´ımaj´ı informace o ˇcinnosti centr´aln´ı banky, poukazuji na skuteˇcnost, ˇze bank´eˇri maj´ı vlastn´ı vysokou ˇskolu tzv. Bankovn´ı institut v Praze, ve kter´em je moˇzno zakoupit ˇradu skript a odborn´ ych publikac´ı t´ ykaj´ıc´ıch se ˇcinnost´ı centr´aln´ı banky.
8.4
Dilema fisk´ aln´ı politiky
R
Fisk´ aln´ı politika m´a rovnˇeˇz dilema. Sestaven´ı st´atn´ıho rozpoˇctu podl´eh´a schv´alen´ı parlamen- Dilema tem. Pot´e, pokud je rozpoˇcet pˇrijat, st´av´ a se stabilizuj´ıc´ım prvkem v r´amci hospod´aˇrsk´e fisk´aln´ı politiky vl´ady, nebot’ st´atn´ı rozpoˇcet m´a charakter z´akona, jednotliv´e resorty jsou zav´az´any politiky k jeho dodrˇzov´ an´ı a podl´eh´a kontrole. Z´ asadn´ımi faktory polemiky pˇri schvalov´ an´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu je vˇzdy ot´azka v´ yˇse a struktury pˇr´ıjm˚ u (tj. ot´ azky m´ıry zdanˇen´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u (kolik br´ at) a d´ ale ot´ azka struktury pˇr´ıjm˚ u (kde br´at). Rovnˇeˇz v´ ydajov´ a str´anka m´a sv´e probl´emy, poˇzadavky, potˇreby jsou vˇzdy vyˇsˇs´ı neˇz zdroje. Dilema tedy zn´ı, kter´e potˇreby jsou prioritn´ı, kter´e potˇreby lze kr´atit, kolik penˇez m˚ uˇze b´ yt resortu pˇridˇeleno.
D
Pˇri tvorbˇe st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou do jeho konstrukce zabudov´any tzv. vestavˇen´e stabiliz´ atory. Vestavˇen´e To jsou prakticky automatick´e prvky, kter´e p˚ usob´ı v reakci na dan´ y v´ yvoj. Vestavˇen´e stabistabiliz´atory jsou legislativn´ı konstrukce, jsou to opatˇren´ı, kter´a po sv´em zaveden´ı p˚ usob´ı liz´atory v hospod´ aˇrstv´ı automaticky a nevyˇzaduj´ı ˇz´adn´e dalˇs´ı z´asahy. Pˇ r´ıklad:
Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt progresivn´ı daˇ nov´a soustava, se zvyˇsuj´ıc´ım se pˇr´ıjmem roste daˇ nov´a z´atˇeˇz. Tato konstrukce zp˚ usob´ı, ˇze v obdob´ı cyklick´eho v´ yvoje ekonomiky zaˇc´ın´a automaticky p˚ usobit tento vestavˇen´ y stabiliz´ator tak, ˇze napˇr. v obdob´ı r˚ ustu se zvyˇsuje m´ıra zdanˇen´ı a oslabuje se tak automaticky r˚ ust agreg´atn´ı popt´avky. Naopak v obdob´ı ekonomick´e pˇr´ıjmy dom´acnost´ı i firem klesaj´ı, sniˇzuje se tedy automaticky daˇ nov´a z´atˇeˇz, naopak se zvyˇsuj´ı transferov´e platby, t´ım se sniˇzuje pokles agreg´atn´ı popt´avky. Vestavˇen´e stabiliz´ atory (kromˇe progresivn´ı daˇ nov´e soustavy je to ˇrada dalˇs´ıch n´ astroj˚ u) jsou tedy d´any schv´alen´ım st´ atn´ıho rozpoˇctu na dan´ y rok a stabilitou hospod´aˇrsk´e legislativy.
94
8.5 Faktor ˇcasu v monet´arn´ı a fisk´aln´ı politice
Kromˇe vestavˇen´ ych stabiliz´ator˚ u se v oblasti fisk´aln´ı politiky vyuˇz´ıv´a jeˇstˇe tzv. diskr´etn´ıch (z´ amˇern´ych) opatˇren´ı. To jsou jednor´ azov´a opatˇren´ı, ke kter´ ym doch´az´ı jak pˇri procesu schvalov´an´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu, tak i v pr˚ ubˇehu fisk´aln´ıho roku. Pˇr´ıkladem takov´eho opatˇren´ı m˚ uˇze b´ yt zmˇena urˇcit´e daˇ nov´e sazby (princip je zachov´an, je nemˇenn´ y, je to vestavˇen´ y stabiliz´ator, mˇen´ı se pouze konkr´etn´ı sazba) nebo zmˇeny ve struktuˇre v´ ydaj˚ u st´ atn´ıho rozpoˇctu. Tyto zmˇeny maj´ı dopad na agreg´atn´ı popt´avku a nab´ıdku, ve sv´em d˚ usledku vyvolaj´ı nakonec i zmˇenu ve velikosti vytvoˇren´eho n´arodn´ıho produktu. Shrnut´ı:
8.5
Faktor ˇ casu v monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politice
Pˇri realizaci jak´ehokoliv rozhodnut´ı v oblasti monet´ arn´ı i fisk´ aln´ı politiky je tˇreba poˇc´ıtat s faktorem ˇcasu, tedy s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym zpoˇzdˇen´ım reakce. Rozliˇsujeme tyto druhy ˇcasov´eho posunu: a) Informaˇcn´ı zpoˇzdˇen´ı pˇredstavuje ˇcasovou u ´ seˇcku mezi vznikem potˇreby nˇejak´eho st´atn´ıho z´asahu do ekonomiky a momentem, kdy o vzniku t´eto potˇreby je informov´an pˇr´ısluˇsn´ y st´ atn´ı org´an, resp. rozhoduj´ıc´ı osoba (napˇr. ministr). Tato doba je tedy z´avisl´a na sbˇeru, tˇr´ıdˇen´ı, zpracov´ an´ı a vyhodnocen´ı informac´ı o stavu a v´ yvoji makroekonomick´ ych (ˇc´ asteˇcnˇe i mikroekonomick´ ych) agreg´at˚ u, b) politick´e zpoˇzdˇen´ı je zp˚ usobeno urˇcit´ ym procesem projedn´av´an´ı (napˇr. v parlamentu pˇres prvn´ı, druh´e ˇcten´ı pˇred odborn´ ymi komisemi) pˇres dosaˇzen´ı politick´e dohody o podpoˇre ve snˇemovnˇe atd. aˇz po okamˇzik, kdy pˇr´ısluˇsn´e st´atn´ı org´ any zaˇc´ınaj´ı rozhodnut´ı realizovat (z´ akony maj´ı napˇr. pojmy platnost a u ´ˇcinnost aˇz od urˇcit´eho data), c) odezvu, reakci ekonomick´ ych subjekt˚ u, jichˇz se dan´e opatˇren´ı t´ yk´a. Firmy i dom´acnosti mohou reagovat aˇz po urˇcit´e dobˇe, u dom´acnost´ı je tento ˇcasov´ y posun jeˇstˇe v´ yraznˇejˇs´ı, nebot’ mnoh´e dom´ acnosti o vl´ adn´ım opatˇren´ı ani nev´ı.
D
R
Zpoˇzdˇen´ı
AF
T
• Fisk´aln´ı politika je zaloˇzena na sestaven´ı a ˇcerp´ an´ı veˇrejn´ ych financ´ı, pˇredevˇs´ım st´atn´ıho rozpoˇctu. • V r´ amci konstrukce st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou zabudov´any tzv. vestavˇen´e stabiliz´atory. • Vestavˇen´e stabiliz´ atory automaticky p˚ usob´ı v ekonomice st´atu anticyklicky. • I v pr˚ ubˇehu fisk´ aln´ıho obdob´ı se d´ale pˇri realizaci fisk´aln´ı politiky vyuˇz´ıv´a tzv. diskr´etn´ıch opatˇren´ı. • Dilema fisk´aln´ı politiky je zaloˇzeno na volbˇe mezi vyuˇzit´ım vestavˇen´ ych stabiliz´ator˚ u nebo diskr´etn´ımi opatˇren´ımi.
Pˇri zkoum´an´ı u ´ˇcinnosti n´astroj˚ u monet´arn´ı a fisk´ aln´ı politiky je tˇreba zd˚ uraznit nˇekolik skuteˇcnost´ı: • St´ atn´ı rozpoˇcet se pˇripravuje na ministerstvu financ´ı velmi dlouhou dobu (nejm´enˇe p˚ ul roku pˇred zaˇc´ atkem nov´eho fisk´aln´ıho obdob´ı), v pr˚ ubˇehu pˇr´ıpravy je pr˚ ubˇeˇznˇe aktualizov´ an a doplˇ nov´ an na z´ akladˇe zpˇresˇ nuj´ıc´ıch u ´daj˚ u st´atn´ı statistiky, • fin´aln´ı verze rozpoˇctu jde do parlamentu vesmˇes ke konci pˇredch´azej´ıc´ıho obdob´ı. Pokud se podaˇr´ı n´avrh st´atn´ıho rozpoˇctu okamˇzitˇe schv´alit (za situace, kdy m´a vl´adn´ı strana nebo koalice v parlamentu vˇetˇsinu), pak se st´atn´ı rozpoˇcet st´av´a z´akonem a nedojde-li k mimoˇra´dn´ ym ud´alostem plat´ı po cel´ y rok. Politick´e zpoˇzdˇen´ı m˚ uˇze b´ yt tak v pˇr´ıpadˇe fisk´ aln´ı politiky znaˇcn´e,
´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrsk´e politiky
95
• Monet´arn´ı politiku realizuje centr´aln´ı banka. Ta m˚ uˇze vyd´avat sv´a rozhodnut´ı prakticky ˇ kaˇzd´ y den (viz napˇr. denn´ı vyhlaˇsov´an´ı kurz˚ u mˇeny v˚ uˇci ciz´ım mˇen´am). Casov´ e informaˇcn´ı zpoˇzdˇen´ı nen´ı t´emˇeˇr ˇz´adn´e, reakce m˚ uˇze b´ yt rychl´a, • st´at m˚ uˇze mˇenit agreg´atn´ı nab´ıdku i popt´avku prostˇrednictv´ım cel´e ˇrady st´atn´ıch z´asah˚ u. Napˇr´ıklad st´atn´ımi n´akupy, v´ ydaji, zmˇenami podm´ınek u ´ vˇeru, u ´ rokov´ ych sazeb, zmˇenami sazeb dan´ı, daˇ nov´ ymi u ´ levami atd. Rovnˇeˇz na tyto z´ asahy reaguj´ı dom´acnosti i firmy s urˇcit´ ym zpoˇzdˇen´ım. Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇcasov´ a zpoˇzdˇen´ı u reakc´ı spotˇrebitel˚ u (dom´acnost´ı i firem) jsou niˇzˇs´ı u fisk´ aln´ı politiky neˇz u politiky monet´arn´ı. Shrnut´ı:
AF
T
´ cinnost hospod´aˇrsk´e politiky st´ • Uˇ atu je podm´ınˇena r˚ uzn´ ym stupnˇem a r˚ uzn´ ymi druhy ˇcasov´eho zpoˇzdˇen´ı. ˇ e zpoˇzdˇen´ı ˇcili faktor ˇcasu je ˇcasov´ y horizont od vzniku potˇreby st´atn´ıho z´asahu • Casov´ aˇz do okamˇziku p˚ usoben´ı vybran´eho n´astroje regulace. ˇ • Casov´ e zpoˇzdˇen´ı m´ a podobu informaˇcn´ı prodlevy, politick´e a doby odezvy (reakce). • Obecnˇe plat´ı, ˇze opatˇren´ı monet´arn´ı politiky jsou rychlejˇs´ı, co se t´ yˇce reakce ekonomick´ ych subjekt˚ u. Kontroln´ı ot´ azky:
D
R
1. Urˇcete 4 z´ akladn´ı makroekonomick´e ukazatele rozhodn´e pro vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı hospod´ aˇrskou stabilitu st´ atu. 2. Vysvˇetlete konstrukci magick´eho 4-´ uheln´ıku. an´ı nˇekolika magick´ ych n-´ uheln´ık˚ u v r˚ uzn´em ˇcase. 3. Vysvˇetlete, k ˇcemu slouˇz´ı porovn´av´ 4. Urˇcete dalˇs´ı moˇzn´e ukazatele sledovan´e magick´ ymi n-´ uheln´ıky. 5. Vysvˇetlete, co znamen´a zmˇena vnitˇrn´ı plochy pˇri porovn´ av´an´ı dvou magick´ ych nu ´heln´ık˚ u v r˚ uzn´em ˇcase. 6. Vysvˇetlete k ˇcemu povede restriktivn´ı a expanzivn´ı monet´arn´ı a fisk´aln´ı politika. 7. Nakreslete a vysvˇetlete pojem kr´atkodob´a Phillipsova kˇrivka. 8. Nakreslete a vysvˇetlete jak´ y efekt zobrazuje dlouhodob´a Phillipsova kˇrivka. 9. Vysvˇetlete co je to setrvaˇcn´a inflace“. ” 10. Vysvˇetlete, jak setrvaˇcn´ a inflace ovlivn´ı re´alnou inflaci. 11. Popiˇste dilema centr´ aln´ı banky. 12. Definujte pojem vestavˇen´e stabiliz´atory“. ” 13. Definujte pojem diskr´etn´ı opatˇren´ı“. ” 14. Popiˇste dilema fisk´ aln´ı politiky. 15. Popiˇste r˚ uzn´e druhy ˇcasov´eho zpoˇzdˇen´ı pˇri vzniku potˇreby a realizaci r˚ uzn´ ych n´astroj˚ u monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politiky st´atu.
Pr˚ uvodce studiem:
Tato lekce V´as uv´ad´ı pˇredevˇs´ım do svˇeta vrcholov´ ych bank´eˇr˚ u, pˇredevˇs´ım manaˇzer˚ u centr´ aln´ı banky a jejich ˇcinnosti, jakoˇzto i jejich pom˚ ucek. Magick´e n-´ uheln´ıky ˇci uveden´e Phillipsovy kˇrivky jsou pom˚ uckou pro rozhodov´ an´ı ministerstev a vl´ady. Vl´ad´ a tak´e urˇcuje a Parlament prosazuje vestavˇen´e stabiliz´atory ˇci diskr´etn´ı opatˇren´ı pˇri konstrukci fisk´aln´ı politiky. Pokuste se proto sestavit grafick´e n´astroje podobnˇe jako tak ˇcin´ı r˚ uzn´ı pracovn´ıci ministerstev ˇci centr´ aln´ı banky st´ atu.
96
8.5 Faktor ˇcasu v monet´arn´ı a fisk´aln´ı politice
Autotest: 1. Nejˇcastˇejˇs´ı forma magick´eho n-´ uheln´ıku je: (a) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HDP, inflace, platebn´ı bilance a nezamˇestnanosti (b) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HNP, obchodn´ı bilance, inflace a nezamˇestnanosti (c) sledov´ an´ı HDP, vyrovnanosti st´atn´ıho rozpoˇctu, inflace a nezamˇestnanosti ˇ ım je vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha d´emantu: 2. C´
3. Mezi vestavˇen´e stabiliz´ atory patˇr´ı:
T
(a) t´ım ne´ uˇcinnˇejˇs´ı byla hospod´aˇrsk´a stabilizaˇcn´ı politika vl´ady (b) t´ım u ´ˇcinnˇejˇs´ı byla hospod´ aˇrsk´a stabilizaˇcn´ı politika vl´ady (c) velikost vnitˇrn´ı plochy nem´a ˇza´dnou souvztaˇznost k pouˇzit´ı regulaˇcn´ıch n´astroj˚ u
D
R
AF
(a) zmˇena sazeb dan´ı z pˇr´ıjm˚ u v pr˚ ubˇehu roku (b) zmˇena v´ ydaj˚ u z rozpoˇctov´e kapitoly do jin´e (c) progresivn´ı daˇ nov´ a soustava
Kapitola 9
Popis lekce:
T
N´ arodohospod´ aˇ rsk´ e agreg´ aty
9.1 9.2 9.3 9.4
AF
Lekce se zab´ yv´a definicemi a v´ ypoˇcty hlavn´ıch n´arodohospod´aˇrsk´ ych agreg´at˚ u (makroekonomick´ ych ukazatel˚ u). M´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: ˇ Zivotn´ ıu ´roveˇ n Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospod´aˇrstv´ı Metody v´ ypoˇctu HNP Dalˇs´ı n´ arodohospod´ aˇrsk´e ukazatele
Lekce uv´ad´ı 2 metody v´ ypoˇctu HNP/HDP, jakoˇzto i dalˇs´ıch ukazatel˚ u a vysvˇetluje pojem st´ınov´e ekonomiky“. ” D´ elka lekce: 120 minut
R
Kl´ıˇ cov´ a slova:
Hrub´ y n´ arodn´ı produkt, hrub´ y dom´ ac´ı produkt, n´ arodn´ı d˚ uchod, transfery, ˇcist´ y n´arodn´ı produkt, ˇcist´ y n´arodn´ı d˚ uchod, v´ ydajov´ a metoda, d˚ uchodov´a metoda, st´ınov´ a ekonomika, ˇcern´ a, ˇsed´ a a b´ıl´ a ekonomika, ekonomick´ y blahobyt, ekonomick´a s´ıla, ekonomick´a u ´roveˇ n. Motivace k lekci:
Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni:
D
• vysvˇetlit, co rozum´ıme pod pojmem n´arodohospod´aˇrsk´e agreg´aty, • definovat z´ akladn´ı ukazatele pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, • definovat z´akladn´ı makroekonomick´e ukazatele pro mˇeˇren´ı stavu a v´ yvoje n´arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, • jmenovat dvˇe z´ akladn´ı metody pro urˇcen´ı hrub´eho dom´ac´ıho produktu (HDP).
97
ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n
98
Definice
Pro sledov´ an´ı ekonomick´eho v´ yvoje dan´eho st´atu mus´ıme m´ıt k dispozici nˇejak´e glob´ aln´ı ekonomick´e ukazatele, kter´e by mohly objektivnˇe uk´azat stav a pohyb ekonomiky. Vˇsechny sektory n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı dnes a dennˇe produkuj´ı v´ yrobky, poskytuj´ı se sluˇzby. Vˇsechny sektory n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı vytv´aˇrej´ı nov´e bohatstv´ı, uspokojuj´ı lidsk´e potˇreby, zkvalitˇ nuj´ı ˇzivot lid´ı. Pod pojmem n´ arodohospod´ aˇrsk´e agreg´ aty“ rozum´ıme souhrnn´e, komplexn´ı ukazatele stavu ” a v´yvoje dan´eho hospod´ aˇrstv´ı, dan´eho st´ atu.
9.1
V t´eto oblasti se pohybuje kaˇzd´ y z n´as, vˇsichni jsme ˇcleny urˇcit´e konkr´etn´ı dom´acnosti. Vˇsichni vn´ım´ame a registrujeme sv˚ uj ekonomick´ y stav, popˇr´ıpadˇe pohyb. Zaˇcneme tedy touto mikroekonomickou kategori´ı, n´asledn´e pˇrenesen´ı t´eto problematiky do makroekonomie, tj. na u ´roveˇ n cel´eho st´ atu n´ am pak m˚ uˇze b´ yt pochopitelnˇejˇs´ı.
AF
ˇ Zivotn´ ı u ´roveˇ n
ˇ Zivotn´ ıu ´ roveˇ n
T
Neˇz vˇsak pˇrikroˇc´ıme k v´ ykladu tˇechto glob´aln´ıch ukazatel˚ u provedeme exkurs do oblasti, kter´a je n´am bliˇzˇs´ı, tzn. do oblasti ukazatel˚ u ekonomiky dom´acnosti, i kdyˇz, jak jiˇz v´ıte, patˇr´ı tato oblasti mikroekonomie.
Jak tedy hodnot´ıme ekonomickou situaci dom´ acnosti? Vˇetˇsina lid´ı by na takto poloˇzenou ot´azku odpov´ıdala napˇr´ıklad slovy: ale rostou, zat´ımco pˇr´ıjmy stagnuj´ı (v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe • n´aklady na naˇsi dom´acnost neust´ rostou mnohem m´enˇe neˇz n´ aklady), • m´am m´ alo penˇez, • m´e pˇr´ıjmy pomalu nestaˇc´ı pro standardn´ı potˇreby, necht´ıc, abych si mohl poˇr´ıdit to ˇci ono apod.,
R
jin´ ymi slovy znaˇcn´e procento by si pravdˇepodobnˇe stˇeˇzovalo, menˇs´ı ˇc´ast lid´ı by byla spokojena, pouze p´ar procent obyvatelstva by bylo zcela spokojeno. Koneckonc˚ u tyto pr˚ uzkumy kon´a ˇcas od ˇcasu kaˇzd´a agentura, v´ ysledky jsou pouˇz´ıv´ any nejen pro vl´adu a ministerstva, ale slouˇz´ı k obecn´e potˇrebˇe pro vyj´adˇren´ı ekonomick´eho stavu a pohybu cel´e spoleˇcnosti.
D
V tˇechto pr˚ uzkumech se sice do urˇcit´e m´ıry projevuje jeden ze z´akladn´ıch z´akon˚ u ekonomie, kter´ y ˇr´ık´a, ˇze kaˇzd´ y m´a niˇc´ım neomezen´a pˇra´n´ı, avˇsak omezen´e zdroje“, kaˇzdop´adnˇe vˇsak ” procentu´aln´ı posun ve ˇsk´ale odpovˇed´ı pˇri takov´emto sociologick´em pr˚ uzkumu znamen´a nezanedbateln´ y fakt subjektivn´ıho hodnocen´ı obˇcan˚ u dan´e spoleˇcnosti sv´e ekonomick´e situace. Je jasn´e, ˇze urˇcit´ a ˇca´st obyvatelstva bude vˇzdy odpov´ıdat, ˇze m´a m´alo, ˇze j´ı pˇr´ıjmy nestaˇc´ı, ˇze si nem˚ uˇze dovolit to, co by si pˇr´ala atd. Penˇez je prostˇe m´ alo u kaˇzd´eho a vˇzdy, nebot’ rostouc´ı pˇr´ıjmy pouze pˇresunuj´ı uspokojen´ı potˇreb do jin´e dimenze a vyvol´ avaj´ı pouze nov´a pˇra´n´ı, kter´ a stejnˇe nelze zcela splnit. M´ alo kter´ y z n´as by ˇrekl, ˇze m´ a pr´avˇe tak akor´at dost, sp´ıˇse slyˇs´ıme neust´ale kolem sebe vˇety typu, ˇze bychom mˇeli v´ıce vydˇel´ avat, m´enˇe utr´ acet, na to nem´ame, to je pˇr´ıliˇs drah´e, to si nem˚ uˇzeme dovolit atd. Stejn´ ym zp˚ usobem se vyjadˇruje nejen t´emˇeˇr kaˇzd´ y z n´ as, ale stejn´e vˇety uslyˇs´ıte na zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, krajsk´eho zastupitelstva, stanoviska kdejak´eho ministerstva a rovnˇeˇz i v parlamentu ˇci vl´ adˇe st´ atu. Proto subjektivn´ı hodnocen´ı, pˇrestoˇze do znaˇcn´e m´ıry vyjadˇruje vn´ım´an´ı ekonomick´e reality dan´ ym subjektem, nem˚ uˇze b´ yt smˇerodatn´ ym ukazatelem hodnocen´ı ekonomick´eho stavu
Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrsk´e agreg´aty
99
a pohybu ˇza´dn´eho ekonomick´eho subjektu. Je zapotˇreb´ı urˇcit nˇejakou objektivn´ı veliˇ cinu, kter´ a by eliminovala, ˇze lid´e maj´ı pˇrirozenou tendenci sp´ıˇse skr´ yvat sv´e pˇr´ıjmy, zveliˇcovat sv´e n´aklady a zamlˇcovat ˇci nepˇrizn´avat sv´e rezervy. Stejnˇe tak postupuj´ı i vyˇsˇs´ı ekonomick´e celky. Pro hodnocen´ı ekonomick´eho jevu mus´ıme m´ıt nejprve urˇcitou danou b´ azi, ke kter´e bychom mohli zmˇenu porovn´ avat. Pouze srovn´an´ı s nˇeˇc´ım nebo s nˇek´ ym jin´ ym, srovnateln´ ym, je objektivn´ım vyj´adˇren´ım ekonomick´eho stavu nebo pohybu sledovan´eho subjektu. Nal´ezt takovou objektivn´ı b´azi je vˇsak v ekonomii pomˇernˇe sloˇzit´e, ne vˇsichni a ne vˇsechno m´a srovnateln´e podm´ınky.
AF
T
A i kdyˇz takovou srovnatelnou z´akladnu nalezneme, porovn´ame srovnateln´e u ´daje a vyvod´ıme z toho ˇreknˇeme objektivn´ı z´avˇer typu tam se ti lidi maj´ı l´epe ˇci h˚ uˇre neˇz tam ˇci onde“ ” nemus´ı tento z´avˇer v˚ ubec korespondovat pr´avˇe s on´ım subjektivn´ım hodnocen´ım ekonomick´e situace lid´ı. Je zaj´ımav´e, ˇze napˇr´ıklad pˇri celosvˇetov´e rozs´ahl´e anketˇe s dotazy na statis´ıce lid´ı s ot´ azkou jak jsou spokojeni se sv´ ym ˇzivotem, se na prvn´ım m´ıstˇe um´ıstili a tud´ıˇz nejspokojenˇejˇs´ı jsou D´anov´e, ale na pˇredn´ım m´ıstˇe tak´e Indov´e. Pˇritom Indie nepatˇr´ı mezi ekonomicky vyspˇel´e st´aty. Proto pˇripust’me, ˇze ani zcela objektivnˇe postaven´e ekonomick´e ukazatele nemus´ı zcela pˇresnˇe vyjadˇrovat subjektivnˇe vn´ıman´ y ekonomick´ y stav ˇci pohyb. Nicm´enˇe pr´avˇe pro vyj´adˇren´ı zmˇen a pro srovn´av´an´ı v´ yvoje mus´ıme nˇejak´e ekonomick´e ukazatele pouˇz´ıvat. Praxe pro tuto potˇrebu zavedla v´ ypoˇcet ukazatele, kter´ y je vˇseobecnˇe pˇrij´ıman´ y a pouˇz´ıvan´ y pro sledov´ an´ı formou statistiky, a to ukazatele ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e. Pro vyj´ adˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe se pouˇz´ıv´a v podstatˇe tˇechto moˇzn´ ych veliˇcin.
R
a) Ukazatel re´ aln´ a mzda (popˇr´ıpadˇe re´aln´ y pˇr´ıjem) vyjadˇruje mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb, kter´e je moˇzn´e za nomin´aln´ı mzdu koupit. Pˇ r´ıklad:
D
• Za ˇca´stku 10 000 Kˇc je moˇzn´e v pr˚ umˇern´ ych cen´ach koupit napˇr´ıklad 2 televizory, ˇ jehoˇz mˇes´ıˇcn´ı pˇr´ıjem ˇcin´ı tedy 10 000 Kˇc 1 praˇcku, 1 kolo, 2 obleky atd. Obˇcan CR, by si teoreticky (prakticky mus´ı vyd´avat pen´ıze i na jin´e vˇeci) za sv˚ uj v´ ydˇelek mohl alternativnˇe koupit uveden´e vˇeci. • Za ˇc´astku 10 000 euro by si nˇemeck´ y obˇcan mohl koupit napˇr´ıklad 1 auto zn. Fabia (jeˇstˇe by mu zbylo), 10 televiz´ı atd. Jak vid´ıme, je moˇzn´e ukazatele re´aln´e mzdy pouˇz´ıvat i pro mezin´arodn´ı srovn´av´ an´ı, i kdyˇz tento ukazatel nen´ı tak pˇresn´ y (historicky se vytvoˇrily v r˚ uzn´ ych zem´ıch jin´e relace mezi hodnotami).
b) Daleko pˇresnˇejˇs´ı je druh´ y ukazatel, a to ˇ cas nutn´ e pr´ ace k pˇr´ıjmu umoˇzn ˇ uj´ıc´ımu n´ akup urˇcit´eho v´ yrobku nebo sluˇzby.
Zat´ımco ukazatel re´aln´e mzdy je negativnˇe ovlivnˇen pˇredevˇs´ım r˚ uznou u ´ rovn´ı inflace v r˚ uzn´em ˇcase a pˇri mezin´arodn´ım srovn´av´an´ı pak i mezi r˚ uzn´ ymi st´aty, ukazatel ˇcasu se stanovuje v minut´ach, hodin´ach apod., tedy v jednotk´ach, kter´e nejsou ovlivnˇeny ˇza´dn´ ymi ekonomick´ ymi jevy. Proto je zvl´ aˇstˇe pˇri mezist´atn´ım srovn´av´an´ı vyuˇz´ıv´an zvl´ aˇstˇe tento ukazatel.
ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n
100 Pˇ r´ıklad:
ˇ koupit (zase a) Za jednu hodinu pr´ace si m˚ uˇze napˇr´ıklad pracovn´ık urˇcit´e profese v CR pouze teoreticky) alternativnˇe: • 10 bochn´ık˚ u chleba, • 2 kusy t´ılek, • 1 knihu atd. b) Za jednu hodinu pr´ ace si m˚ uˇze pracovn´ık t´eˇze profese v Nˇemecku koupit napˇr´ıklad:
T
• 30 bochn´ık˚ u chleba, • 6 kus˚ u t´ılek, • 5 knih atd.
Je tak´e moˇzn´e pouˇz´ıvat tohoto ukazatele k opaˇcn´emu vyj´adˇren´ı napˇr´ıklad:
AF
ˇ potˇreboval na koupi • pracovn´ık dan´e profese ve vˇeku kolem ˇctyˇriceti let by v CR auta Fabia cca 1 rok (teoreticky – kdyby veˇsker´ y sv˚ uj plat mohl ˇsetˇrit) • pracovn´ık stejn´e profese a vˇeku by v Nˇemecku by na koupi t´ehoˇz auta potˇreboval cca 3 mˇes´ıce
c) Pro srovn´av´an´ı cel´e ˇrady ekonomick´ ych u ´ daj˚ u, tj. vˇcetnˇe mezd je moˇzn´e tak´e nyn´ı vyuˇz´ıvat jejich vyj´ adˇren´ı pomoc´ı jednotn´e evropsk´e mˇeny – eura. I kdyˇz vyj´ adˇren´ı mezd v pˇrepoˇctu na euro umoˇzn ˇuje toto srovn´an´ı, znovu upozorˇ nujeme na skuteˇcnost, ˇze toto srovn´an´ı nemus´ı b´ yt pˇresn´e, nebot’ uvnitˇr jednotliv´ ych st´at˚ u se historicky jinak vytvoˇrily relace mezi r˚ uzn´ ymi hodnotami (napˇr´ıklad n´ajemn´e na byt nˇekde pˇredstavuje pouze 30 % z mezd, jinde 50 %, nˇekde jsou potraviny lacin´e, jinde drah´e apod.). Nicm´enˇe pro orientaci ˇzivotn´ı u ´rovnˇe lze i tento ukazatel pouˇz´ıt. Pˇ r´ıklad: ´ Uroveˇ n pˇr´ıjm˚ u l´ekaˇr˚ u v nˇekter´ ych evropsk´ ych zem´ıch v pˇrepoˇctu na euro Pr˚ umˇern´ y roˇcn´ı plat l´ekaˇre (euro) 77 000 60 000 40 000 48 000 58 000 80 000 22 000 7 600 1 350
R
Zemˇe
D
Rakousko Francie It´ alie Portugalsko ˇ edsko Sv´ Holandsko Slovinsko ˇ CR Rumunsko Pramen: WHO report 2000
N´asobek celost´atn´ıho pr˚ umˇeru 3,1 2,1 2,8 5,2 2,2 2,7 2,3 1,9 1,2
Uveden´a ˇc´ısla ukazuj´ı ekonomickou podstatu ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe. Ani tyto ukazatele vˇsak nemohou komplexnˇ e vyj´adˇrit skuteˇcnou hodnotu ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe, protoˇze ta je d´ana kromˇe ekonomick´ ych faktor˚ u jeˇstˇe nˇeˇc´ım jin´ ym napˇr´ıklad: • moˇznost´ı a dostupnost´ı vzdˇel´ an´ı, • u ´rovn´ı chov´ an´ı instituc´ı, u ´ˇrad˚ u i firem k obˇcan˚ um, • ekologick´ ymi faktory,
Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrsk´e agreg´aty
101
• moˇznost´ı relaxace, vyuˇzit´ım voln´eho ˇcasu, • u ´rovn´ı, kvalitou a pˇresnost´ı spoj˚ u, • u ´ ctou a respektem k lidem atd., tedy vˇs´ım co zpˇr´ıjemˇ nuje nebo znesnadˇ nuje lidsk´ y ˇzivot. e faktory“ ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e nejsou tak lehce ˇc´ıselnˇe vyj´adˇriteln´e Mimoekonomick´e Tyto mimoekonomick´ ” a mnohdy i r˚ uzn´e n´arody preferuj´ı zcela odliˇsn´e hodnoty. Proto tak´e ˇcasto ˇza´dn´e ekonomick´e faktory ukazatele nemohou pˇresnˇe vyj´adˇrit n´ aˇs pocit a uspokojen´ı z dosaˇzen´e ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, nebot’ podm´ınky i pro mezin´arodn´ı srovn´ av´an´ı nejsou dokonal´e. To je tak´e pˇr´ıpad zm´ınˇen´e Indie, kdy ekonomick´a ˇzivotn´ı u ´roveˇ n mnoha milion˚ u lid´ı je nesrovnatelnˇe horˇs´ı neˇz ˇzivotn´ı u ´roveˇ n ˇ snad tis´ıc˚ u Cech˚ u, pˇresto vˇsak se tyto miliony Ind˚ u c´ıt´ı b´ yt ˇst’astni a spokojeni se sv´ ym ˇzivotem.
T
Proto ukazatele ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, jakoˇzto i vˇsechny dalˇs´ı, tj. agreg´ atn´ı makroekonomick´e ukazatele jsou pˇresnˇejˇs´ı pˇredevˇs´ım tehdy, jsou-li pouˇzity v pomˇ erov´ em vyj´ adˇ ren´ı, popˇr´ıpadˇe v urˇcit´em ˇ casov´ em horizontu tak, aby vyjadˇrovaly urˇcit´ y trend.
AF
Protoˇze makroekonomick´e ukazatele nejsou a nemohou b´ yt ˇz´adn´ ym souˇctem mikroekonomick´ ych hodnot, pouˇz´ıv´a se pro mˇeˇren´ı makroekonomick´eho stavu a v´ yvoje tzv. n´arodohospod´ aˇrsk´ ych agreg´ at˚ u. Ty jsou zaloˇzeny na jin´ ych principech v´ ypoˇctu. Shrnut´ı:
R
• Pro sledov´ an´ı stavu a v´ yvoje ekonomiky potˇrebujeme m´ıt urˇcit´e ukazatele. • Pro srovn´av´ an´ı (zvl´ aˇstˇe mezin´ arodn´ı) mus´ı b´ yt tyto veliˇciny zaloˇzeny na srovnateln´e b´ azi. • Pro sledov´ an´ı ekonomick´eho stavu a v´ yvoje u dom´acnost´ı se pouˇz´ıv´a pojmu ˇzivotn´ı u ´roveˇ n. • Pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe se pouˇz´ıv´a tˇechto metod: sledov´an´ı re´aln´e mzdy a ˇcasu pr´ace nutn´eho ke koupi urˇcit´eho v´ yrobku, popˇr´ıpadˇe srovn´an´ı pˇr´ıjm˚ u na srovnateln´e z´ akladnˇe. • Pojem ˇzivotn´ı u ´rovnˇe vˇsak nezahrnuje pouze ekonomick´e faktory.
9.2
Mˇ eˇ ren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı
D
Pro mˇeˇren´ı tok˚ u v n´arodn´ım hospod´ aˇrstv´ı si nejprve provedeme urˇcit´e zjednoduˇsen´ı, z´ uˇz´ıme Mˇeˇren´ı u vˇsechny ekonomick´e subjekty na 2 kategorie, firmy a dom´acnosti. Pak m˚ uˇzeme konstatovat, tok˚ v n´ arodn´ım ˇze mezi firmami a dom´ acnostmi doch´az´ı neust´ale k vz´ajemn´e interakci: a)
b)
• • • •
dom´ acnosti nakupuj´ı od firem na trz´ıch fin´aln´ı produkce v´ yrobky a sluˇzby, prod´ avaj´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u svou pracovn´ı s´ılu, firmy nakupuj´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u pracovn´ı s´ılu, prod´ avaj´ı na trz´ıch fin´aln´ı produkce v´ yrobky a sluˇzby.
Vz´ajemn´a smˇena se dˇeje prostˇrednictv´ım penˇez. Jedn´a se o pravideln´ y pohyb ˇcili ekonomick´ y tok mezi dan´ ymi subjekty. Tento tok m˚ uˇzeme mˇeˇrit, a to bud’ jako tok v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, nebo jako protipohyb penˇez (´ uhrady za v´ yrobky a sluˇzby). Z toho m˚ uˇzeme vyvodit, ˇze m´ame 2 moˇznosti, kter´e veliˇciny lze mˇeˇrit:
hospod´ aˇrstv´ı
102 N´ arodn´ı produkt a n´ arodn´ı d˚ uchod
9.2 Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
1. M˚ uˇzeme mˇeˇrit tok v´ yrobk˚ u a sluˇzeb-pak z´ısk´ame ukazatel nazvan´ y n´ arodn´ı produkt (NP). 2. M˚ uˇzeme mˇeˇrit vˇsechny pˇr´ıjmy dom´acnost´ı-pak z´ısk´ ame ukazatel zvan´ y n´ arodn´ı d˚ uchod (ND). (Pozn´amka: v makroekonomick´em pojet´ı naz´ yv´ame vˇsechny druhy pˇr´ıjm˚ u souhrnn´ ym pojmem d˚ uchod“. V agreg´atn´ım vyj´ adˇren´ı je tedy pojem d˚ uchod tvoˇren souhrnem pˇr´ıjm˚ u ” ve skladbˇe mzdy, renty, u ´roky a zisky).
Rovnice
T
Plat´ı z´ akladn´ı ekonomick´ a rovnice, ˇze NP = ND. N´arodn´ı produkt a n´arodn´ı d˚ uchod jsou shodn´e veliˇciny. Proˇc tomu tak je? Uved’me si zase zjednoduˇsen´ y pˇr´ıklad. Pˇ r´ıklad:
AF
Pˇredpokl´adejme, ˇze vˇsechny dom´acnosti okamˇzitˇe po nabyt´ı sv´ ych pˇr´ıjm˚ u je utrat´ı za v´ yrobky a sluˇzby firem. Firmy pˇri naˇs´ı abstrakci prod´avaj´ı veˇskerou svou produkci a sluˇzby dom´acnostem. Pak ˇca´stka, kterou z´ıskaj´ı na trhu prod´avaj´ıc´ı se pˇresnˇe rovn´a ˇca´stce zaplacen´e kupuj´ıc´ımi. N´ arodn´ı d˚ uchod se tedy mus´ı rovnat n´arodn´ımu produktu, n´arodn´ı d˚ uchod je soubˇeˇzn´a veliˇcina identick´ a s n´ arodn´ım produktem.
Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze kromˇe zm´ınˇen´ ych 2 ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. dom´ acnost´ı a firem, se do ekonomick´e v´ ymˇeny zapojuje i st´at, a to jak na stranˇe kupuj´ıc´ıho, tak i prod´ avaj´ıc´ıho. Jeho produkty a sluˇzby tedy mus´ıme rovnˇeˇz zapoˇc´ıtat do tvorby nov´eho n´arodn´ıho bohatstv´ı, do nov´eho hrub´eho produktu. Praktickou ot´azkou je, v jak´em m´ıstˇe, kde lze mˇeˇrit tyto ekonomick´e toky. Je dosti sloˇzit´e z´ıskat informace o objemu vyroben´eho zboˇz´ı, respektive poskytnut´ ych sluˇzeb. Proto se mˇ eˇ r´ı penˇ eˇ zn´ı v´ ydaje vynaloˇ zen´ e na jejich n´ akup. Vypl´ yvaj´ı n´ am z toho zase 2 moˇznosti:
R
Dvˇe metody v´ ypoˇctu
• bud’ mˇeˇrit vˇsechny v´ ydaje za n´akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb – z´ısk´ame tak n´arodn´ı produkt: tento zp˚ usob v´ ypoˇctu oznaˇcujeme jako v´ ydajov´ a metoda, nebo • m˚ uˇzeme mˇeˇrit vˇsechny pˇr´ıjmy (d˚ uchody) dom´acnost´ı – z´ısk´ame tak n´arodn´ı d˚ uchod: tento zp˚ usob v´ ypoˇctu oznaˇcujeme jako d˚ uchodov´ a metoda.
D
Obˇema zp˚ usoby v´ ypoˇctu, jak vypl´ yv´a z u ´vodn´ı rovnice mus´ıme dospˇet ke stejn´ ym v´ ysledk˚ um. Sezn´ amili jsme se s nov´ ymi agreg´atn´ımi identick´ ymi pojmy n´ arodn´ı produkt“ a n´ arodn´ı ” ” d˚ uchod“. Zjistili jsme, ˇze je moˇzn´e je mˇeˇrit. M˚ uˇzeme-li je mˇeˇrit, m˚ uˇzeme tyto veliˇciny tak´e porovn´avat v ˇcase a zjistit, zda se v ˇcase zvyˇsuj´ı ˇci sniˇzuj´ı. Tyto veliˇciny, jak je v jejich samotn´em n´azvu zachyceno, se t´ ykaj´ı cel´eho n´aroda (v pˇrenesen´em slova smyslu, sp´ıˇse bychom mˇeli ˇr´ıkat cel´eho n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı dan´eho st´atu). Jejich r˚ ust bude nepochybnˇe ukazatelem ekonomick´eho r˚ ustu. Oba 2 ukazatel´ e jsou z´ akladn´ımi agreg´ atn´ımi n´ arodohospod´ aˇ rsk´ ymi ukazateli, od nichˇz se odvozuj´ı dalˇs´ı.
HDP
Stˇeˇzejn´ım ukazatelem pro sledov´ an´ı v´ ykonnosti ekonomiky dan´eho st´atu, pro sledov´an´ı ekonomick´eho r˚ ustu je ukazatel hrub´ eho dom´ ac´ıho produktu.
HNP
Hrub´ y n´arodn´ı produkt (HNP, anglicky GNP – gross national product) je celkov´a penˇeˇzn´ı hodnota toku fin´aln´ıch statk˚ u a sluˇzeb vytvoˇren´ a za urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı n´arodn´ımi v´ yrobn´ımi faktory ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u dan´eho st´atu, bez ohledu na to, zda tyto statky vyrobili na u ´zem´ı dan´eho st´ atu nebo v zahraniˇc´ı.
Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrsk´e agreg´aty
103
Hrub´ y dom´ac´ı produkt (HDP, anglicky GDP – gross domestic product) je celkov´a penˇeˇzn´ı hodnota toku fin´ aln´ıch statk˚ u a sluˇzeb vytvoˇren´a za urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı vˇsemi v´ yrobn´ımi faktory na u ´ zem´ı dan´eho st´atu bez ohledu na to, zda jsou ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u tohoto st´atu nebo cizinc˚ u. Pˇ r´ıklad: ˇ budou V´ ydaje za v´ yrobky fili´alky ˇsv´edsk´e firmy Electrolux p˚ usob´ıc´ı na u ´ zem´ı CR ˇ ˇ zapoˇc´ıt´ any do HDP Cesk´e republiky a HNP Sv´edska. ˇ Ukazatel HNP se pouˇz´ıv´a sp´ıˇse Ukazatel HDP je pouˇz´ıv´an v Evropsk´e unii, tud´ıˇz i v CR. v Severn´ı Americe (i kdyˇz pro srovn´an´ı pouˇz´ıvaj´ı uˇz i Ameriˇcan´e ukazatele HDP). Je to d´ano t´ım, ˇze hodnˇe americk´ ych i kanadsk´ ych firem m´a investice v zahraniˇc´ı, na druh´e stranˇe pak hodnˇe svˇetov´ ych firem m´ a sv´e fili´alky v USA ˇci Kanadˇe.
T
´ Ukol k textu ˇ c. 9:
Uved’te a zapiˇste si aktu´aln´ı stav pˇr´ır˚ ustku HDP v posledn´ım V´ am zn´am´em obdob´ı. Protoˇze tento u ´daj se mˇen´ı, nen´ı u ´daj uveden v Kl´ıˇci.
Metody v´ ypoˇ ctu hrub´ eho n´ arodn´ıho produktu
AF
9.3
Jak jsme si jiˇz uvedli, pro v´ ypoˇcty se d´a pouˇz´ıt 2 z´ akladn´ıch metod v´ ypoˇctu, metody v´ ydajov´a (seˇc´ıt´ame v´ ydaje na n´akup produkt˚ u a sluˇzeb) a d˚ uchodov´a (seˇc´ıt´ame pˇr´ıjmy). Prakticky se vˇsak pouˇz´ıv´ a v´ ydajov´a metoda. Pˇri zjiˇst’ov´ an´ı velikosti HNP nar´ aˇz´ıme na urˇcit´e probl´emy.
R
u ˇcili meziprodukt˚ u. HNP je souhrn a) Prvn´ım probl´emem je existence tzv. mezistatk˚ vˇsech fin´ aln´ıch produkt˚ u, kter´e nakupuj´ı ekonomick´e subjekty na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb pro svou spotˇrebu. Do HNP tedy nezapoˇ c´ıt´ ame meziprodukty, kter´e jsou urˇceny pro dalˇs´ı zpracov´an´ı nebo prodej. Pokud bychom tak uˇcinili, zapoˇc´ıt´ avali bychom jedny a tyt´eˇz v´ yrobky dvakr´at (tˇrikr´at atd.) tedy duplicitnˇe, dos´ahli bychom zkreslen´ ych v´ ysledk˚ u. Pˇ r´ıklad: V´ ypoˇcet HNP
D
hodnota meziproduktu 1) mzda za sbˇer ovoce 2) n´ aklady na v´ yrobu jogurtu 3) n´ aklady na dopravu a prodej v obchodˇe Trˇzn´ı cena kel´ımku jogurtu
hodnota pˇridan´a zpracov´an´ım (Kˇc)
cena (Kˇc)
0
4
4
4
4
8
2
10
8 10 Kˇc
Z v´ ypoˇctu vid´ıme, ˇze fin´aln´ım produktem je kel´ımek jogurtu, jehoˇz cena je stanovena na 10 Kˇc. Tu jsme z´ıskali postupnˇe, kdyˇz jsme seˇc´ıtali n´aklady tˇr´ı stupˇ n˚ u, tj. sbˇeraˇce, v´ yrobce a obchodn´ıka, a to pouze tzv. hodnotu pˇridanou zpracov´ an´ım. Pokud bychom na kaˇzd´em stupni seˇc´ıtali celou hodnotu, pak bychom pr´ aci sbˇeraˇce zapoˇc´ıtali celkem tˇ rikr´ at, spotˇ rebu v´ yrobn´ıch faktor˚ u ve v´ yrobnˇ e dvakr´ at.
104
9.3 Metody v´ ypoˇctu hrub´eho n´arodn´ıho produktu Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad produktu, ve kter´em se projevuje mezisouˇcet hodnot pˇridan´ ych zpracov´ an´ım.
. .................................................................................. b) Druh´ ym probl´emem je skuteˇcnost, ˇze v dan´em ˇcasov´em obdob´ı mohou b´ yt vyrobeny urˇcit´e statky, kter´e jsou sice v tomto obdob´ı vyrobeny, ale nejsou jeˇstˇe vyuˇzity. Jejich hodnota se tedy nem˚ uˇze projevit v hodnotˇe fin´aln´ıch statk˚ u zapoˇc´ıt´avan´ ych do HP. Proto ji mus´ıme zapoˇc´ıtat jin´ ym zp˚ usobem. Pˇri v´ ydajov´e metodˇe v´ ypoˇctu hrub´eho n´arodn´ıho (dom´ ac´ıho) produktu seˇc´ıt´ame tedy n´asleduj´ıc´ı v´ ydaje urˇcen´e na fin´ aln´ı spotˇrebu:
Vzorec pro v´ ydajovou metodu
T
AF
Transferov´e platby
• V´ ydaje dom´acnost´ı na spotˇrebu v´ yrobk˚ u (kr´atkodobou spotˇrebu: rohl´ıky, ml´eko atd., dlouhodobou: praˇcka, auto, atd.) a sluˇzby (dovolen´a, opravy atd.), • V´ ydaje firem (na obnovu a rozˇs´ıˇren´ı z´asob, opravy techniky, v´ ystavbu budov, n´ akup nov´ ych stroj˚ u atd.), • V´ ydaje st´atu na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb (napˇr´ıklad zak´azka nov´ ych uniforem pro arm´ adu, platy st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u atd.). Mezi tyto v´ ydaje se tedy nezapoˇc´ıt´ avaj´ı tzv. transferov´ e platby, tzn. v´ ydaje, kter´e nemaj´ı okamˇzitou protihodnotu (napˇr´ıklad soci´aln´ı v´ ydaje, v´ yplaty starobn´ıch d˚ uchod˚ u, stipendi´ı apod.). ˇ y export, tzn. rozd´ıl mezi exportem a importem. • Cist´ Pro matematick´e vyj´adˇren´ı v´ ypoˇctu HNP v´ ydajovou metodou se pouˇz´ıv´a vzorce, kter´ y pouˇz´ıv´a p´ısmen z anglick´eho pojmenov´an´ı jednotliv´ ych v´ ydaj˚ u: HNP = C + Ig + G + (Ex − Im),
(9.1)
R
kde C – consumption (spotˇreba, v dan´em pˇr´ıpadˇe oznaˇcen´ı pro personal consumtion, spotˇrebu dom´acnost´ı), Ig – gross investment (investice firem), G – government (vl´adn´ı n´akupy), Ex − Im – rozd´ıl mezi exportem a importem. Pˇ ri d˚ uchodov´ e metodˇ e seˇ c´ıt´ ame vˇ sechny druhy d˚ uchod˚ u, kter´ e plynou dom´ acnostem. Avˇsak rovnˇeˇz pˇri pouˇz´ıv´ an´ı d˚ uchodov´e metody mˇeˇren´ı hrub´eho produktu vznik´a probl´em duplicit. Jestliˇze bychom mezi d˚ uchody poˇc´ıtali i platby firm´am za n´akupy meziproduktu, vznikly by duplicity. Proto i v tomto pˇr´ıpadˇe se nesm´ı zapom´ınat na tuto skuteˇcnost, kter´ a je ˇreˇsena pomoc´ı existence pˇridan´e hodnoty (stejnˇe jako u v´ ydajov´e metody). Pomoc´ı d˚ uchodov´e metody zjiˇst’ujeme ukazatel n´arodn´ıho d˚ uchodu, tzn. celkov´ y objem. Stejnˇe tak pˇri v´ ypoˇctu n´ arodn´ıho (nebo dom´ac´ıho) produktu zjiˇst’ujeme jeho celkov´ y objem. Je jasn´e, ˇze obˇe hodnoty v t´eto agreg´atn´ı poloze maj´ı sv˚ uj v´ yznam, zvl´aˇstˇe pokud je budeme sledovat v urˇcit´e ˇcasov´e ˇradˇe jako pˇr´ır˚ ustky ˇci u ´ bytky oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu. Nicm´enˇe, ani HNP ˇci HDP nebo HND nejsou zdaleka nijak pˇresn´ ym vyj´adˇren´ım skuteˇcn´e v´ ykonnosti ekonomiky ani u ´ˇcinnosti pr´ace obyvatel dan´eho st´atu. I kdyˇz jsou vysoce vyuˇz´ıv´ any pro srovn´av´ an´ı tuzemsk´eho v´ yvoje nebo i pˇri porovn´ av´an´ı mezin´ arodn´ım, mus´ı b´ yt ˇcasto doplnˇeny dalˇs´ımi ekonomick´ ymi ukazateli, jak je uvedeno v n´asleduj´ıc´ı ˇca´sti.
D
D˚ uchodov´ a metoda
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9: Pokuste se jen pro vlastn´ı potˇrebu sestavit vlastn´ı souhrn pˇr´ıjm˚ u (d˚ uchod˚ u) Vaˇs´ı rodiny. Do tˇechto pˇr´ıjm˚ u budete zapoˇc´ıt´ avat nejen pˇr´ıjmy z mezd, ale i transferov´e platby, dividendy, ´ u ´roky z vklad˚ u, pˇr´ıjmy z pron´ajm˚ u, honor´aˇre atd. Ukol je individueln´ı, u ´daje jsou soukrom´e, u ´kol nem´ a ˇreˇsen´ı v Kl´ıˇci.
Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrsk´e agreg´aty
9.4
105
Dalˇ s´ı n´ arodohospod´ aˇ rsk´ e ukazatele
HNP, HDP, popˇr´ıpadˇe ND vyjadˇruj´ı objem, stav, tj. velikost v penˇeˇzn´ıch jednotk´ ach. Je zˇrejm´e, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı st´at, ˇc´ım v´ıce obyvatel, t´ım v´ıce pˇrinejmenˇs´ım tˇechto v´ yrobn´ıch zdroj˚ u m´a k dispozici, t´ım vˇetˇs´ı objem HDP ˇci HNP by mohl ˇci mˇel vytvoˇrit, aby uˇzivil sv´e obyvatelstvo. Proto velk´e st´aty mohou m´ıt HP nˇekolikan´ asobnˇe vˇetˇs´ı neˇz st´aty mal´e. Pokud budeme porovn´avat pouze HNP nebo HDP v jeho celkov´em objemu, pak nepochybnˇe ˇ ına, Indie, Kanada, Rusko, v prvn´ı des´ıtce st´ at˚ u budou velk´e st´aty jako napˇr´ıklad USA, C´ Nˇemecko atd. Pokud bychom srovn´avali v´ yvoj dan´eho st´ atu napˇr´ıklad ukazatelem HDP v urˇcit´em ˇcasov´em horizontu, pak n´ as budou zaj´ımat pˇredevˇs´ım pˇr´ır˚ ustky (nebo u ´bytky) oproti pˇredch´azej´ıc´ımu stavu, a to vesmˇes v procentn´ım vyj´adˇren´ı. Dalˇs´ı makroukazatele
T
Sledov´ an´ı objemu HNP (HDP ˇci ND), jakoˇzto i sledov´an´ı zmˇeny stavu tˇechto ukazatel˚ u m´ a v ekonomii sv˚ uj v´ yznam. Nicm´enˇe nen´ı to ukazatel, kter´ y by n´ am mohl vyj´adˇrit stav ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatel dan´eho st´atu. K tomu potˇrebujeme jeˇstˇe dalˇs´ı ukazatele.
D
R
AF
1. Nejv´ıce pouˇz´ıvan´ ym ukazatelem pro mezin´arodn´ı srovn´av´ an´ı je ukazatel HDP (nebo HNP) na obyvatele. Dostaneme t´ım pomˇerov´ y ukazatel, kter´ y m´a znaˇcnou vypov´ıdac´ı schopnost pr´avˇe pro posuzov´an´ı pr˚ umˇern´e ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatelstva dan´eho st´atu. Takto m˚ uˇzeme potom sestavit ˇzebˇr´ıˇcek nejbohatˇs´ıch st´ at˚ u. Tento ukazatel je dosti objektivn´ı, i kdyˇz do urˇcit´e m´ıry vyjadˇruje i rozsah nerostn´eho bohatstv´ı nˇekter´ ych st´ at˚ u (napˇr´ıklad Norsko: ropa, Island: lacin´e energetick´e zdroje apod.). 2. Ekonomick´ e ukazatele nemohou dostateˇ cnˇ e dobˇ re vyj´ adˇ rit komplexn´ı pojet´ı ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e lid´ı dan´e zemˇe, nebot’ ta je vytv´aˇrena i mimoekonomick´ ymi ˇ adn´ faktory. Z´ y materi´aln´ı ukazatel nem˚ uˇze tak´e dostateˇcnˇe dobˇre vyj´adˇrit pocity lid´ı, spokojenost a vn´ım´ an´ı ˇstˇest´ı. Znaˇcn´ a ˇc´ ast produkce trhem v˚ ubec neproch´ az´ı, nem˚ uˇzeme ji tedy zachytit. Je to St´ınov´a zp˚ usobeno existenc´ı tzv. st´ınov´ e ekonomiky (nˇekdy se tak´e pouˇz´ıv´a term´ınu pod- ekono” mika zemn´ı“). Ta m´ a r˚ uzn´e stupnˇe: b´ıl´ a, ˇ sed´ a, ˇ cern´ a. ˇ a ekonomika je jiˇz vyslovenˇe krimin´ Cern´ aln´ı, neleg´ aln´ı ˇcinnost (napˇr´ıklad prodej drog), kter´a se m˚ uˇze pouze odhadovat. Ale ani ˇsed´a ˇci b´ıl´ a ekonomika neproch´ az´ı trhem, jej´ı produkty ˇci sluˇzby nejsou do ukazatel˚ u tedy zapoˇc´ıt´ av´any. Pˇritom m˚ uˇze b´ yt velk´ a, v mnoh´ ych st´ atech tvoˇr´ı znaˇcnou ˇc´ast produkce. Protoˇze se touto ˇcinnost´ı zab´ yv´a urˇcit´ y poˇcet obyvatelstva a pˇredstavuje urˇcit´ y v´ yrobn´ı zdroj i d˚ uchod, snaˇz´ıme se vyj´ adˇrit i tento faktor do tvorby makroekonomick´ ych ukazatel˚ u. Jedn´ım z takov´ ych agreg´atn´ıch ukazatel˚ u, kter´ y m˚ uˇze ponˇekud v´ıce vyj´adˇrit u ´roveˇ n ˇzivota v dan´em st´atˇe je 3. ukazatel nazvan´ yˇ cist´ y ekonomick´ y blahobyt (Net economic welfare = NEW). K jeho vyj´adˇren´ı korigujeme nedostatky HNP nebo HDP. K HNP nebo HDP pak pˇripoˇc´ıt´ av´ ame: • v´ yrobky a sluˇzby vyprodukovan´e st´ınovou ekonomikou (odhadem), yrobky a sluˇzby, kter´e vyrob´ıme ˇci poskytneme sami sobˇe nebo sv´ ym zn´am´ ym • v´ a pˇr´atel˚ um (neproch´azej´ı trhem, u pˇr´atel se obvykle jedn´a o protisluˇzby). Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt produkce zeleniny ˇci ovoce ze zahr´adky, zhotoven´ı pˇredmˇet˚ u vlastn´ı aktivitou atd., • r˚ ust voln´eho ˇcasu k relaxaci (delˇs´ı doba dovolen´e, v´ıce sv´atk˚ u atd.), • r˚ ust kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb.
Od HNP ˇci HDP naopak mus´ıme odeˇc´ıst v´ yrobu ˇci distribuci negativn´ıch externalit (mohou b´ yt vyrobeny“ mimo u ´zem´ı st´ atu jako napˇr´ıklad spad), kter´e sniˇzuj´ı kvalitu ” naˇseho ˇzivota. Vˇseobecnˇe plat´ı, ˇze tento ukazatel roste pomaleji neˇz je tomu u HNP nebo HDP, a to i v nejvyspˇelejˇs´ıch st´atech svˇeta. R˚ ust tohoto ukazatele je vˇsak na
106
9.4 Dalˇs´ı n´arodohospod´aˇrsk´e ukazatele
5.
6. 7.
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
T
4.
rozd´ıl od HNP ˇci HDP pravideln´ y a rovnomˇern´ y. Pro mezin´arodn´ı srovn´av´an´ı se vˇsak pouˇz´ıv´ a dosti m´ alo. Ukazatel HNP i HDP m˚ uˇzeme upravit o rozsah obnovovac´ıch (restituˇcn´ıch) investic, kter´e nahrazuj´ı dosavadn´ı opotˇreben´ı majetku. Pokud tedy od HNP nebo HDP odeˇcteme opotˇreben´ı, tj. odpisy, dostaneme ˇcist´e“ ukazatele, tzn. ˇ cist´ y n´ arodn´ı ” produkt nebo ˇ cist´ y dom´ ac´ı produkt. Hrub´ y dom´ac´ı produkt HDP v objemov´em vyj´adˇren´ı ukazuje tzv. ekonomickou s´ılu zemˇ e. Porovn´ an´ım HDP v objemov´em vyj´adˇren´ı u r˚ uzn´ ych st´at˚ u dostaneme jejich poˇrad´ı ve svˇetov´e ekonomice, jejich postaven´ı a v´ yznam. Pokud budeme HDP nebo HNP dˇelit poˇctem obyvatelstva dan´eho st´atu z´ısk´ame agreg´ atn´ı ukazatel tzv. ekonomick´ eu ´ rovnˇ e dan´eho st´atu. Zmˇena HDP nebo HNP nebo ND v ˇcase vyjadˇruje agreg´atn´ı ukazatel oznaˇcovan´ y jako ekonomick´ y r˚ ust.
AF
´ Udaje o v´ yvoji dalˇs´ıch makroekonomick´ ych ukazatel˚ u poskytuj´ı org´any ˇcesk´e statistiky. ˇ V kaˇzd´em b´ yval´em okresn´ım mˇestˇe existuje detaˇsovan´e pracoviˇstˇe Cesk´ eho statistick´eho u ´ˇradu, kter´ y vyd´av´a spoustu pˇrehled˚ u o v´ yvoji a stavu ekonomiky v dan´e lokalitˇe, jakoˇzto ˇ U). ´ Pokud V´ i kraji (Krajsk´ y statistick´ y u ´ˇrad) ˇci st´atu (CS as tyto informace, pˇrehledy a statistiky v´ıce zaj´ımaj´ı, m´ ate moˇznost navˇst´ıvit tuto instituci a aktu´aln´ı pˇrehledy z´ıskat. Moˇzn´a, ˇze se V´ am nˇekter´e tabulky a grafy budou hodit pro Vaˇsi z´avˇereˇcnou pr´aci. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 9:
N´arodohospod´aˇrsk´e agreg´aty uv´adˇej´ı v´ yvoj ekonomiky dan´eho st´atu, pˇr´ıpadnˇe celkov´e bohatstv´ı zemˇe. N´ as jako obˇcany zaj´ımaj´ı sp´ıˇse mikroekonomick´e kategorie, pˇredevˇs´ım naˇse pˇr´ıjmy ˇci naˇse mzdy, ovˇsem v porovn´ an´ı s cenami. Pro dom´acnosti je rozhoduj´ıc´ım mikroekonomick´ ym ukazatelem v´ yˇse jejich mzdy, respektive pˇr´ıjm˚ u. Zjistˇete v denn´ım nebo ˇ popˇr´ıpadˇe ve Vaˇsem odborn´em tisku nejbliˇzˇs´ı moˇzn´ yu ´ daj o stavu pr˚ umˇern´e mzdy v CR, kraji ˇci mˇestˇe a u ´daj s Vaˇs´ım koment´ aˇrem (k v´ yˇsi) zaˇslete tutorovi.
R
Shrnut´ı:
Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospod´aˇrstv´ı je moˇzn´e prov´adˇet dvˇema zp˚ usoby. Pokud mˇeˇr´ıme v´ ydaje na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb dostaneme n´arodn´ı produkt. Pokud mˇeˇr´ıme pˇr´ıjmy dom´ acnost´ı dostaneme n´arodn´ı d˚ uchod. N´arodn´ı produkt se mus´ı rovnat n´arodn´ımu d˚ uchodu. Kromˇe hrub´eho n´arodn´ıho produktu pouˇz´ıv´ame ukazatele hrub´eho dom´ac´ıho produktu. Rozliˇsen´ı HDP a HNP je ve vlastnictv´ı a u ´zem´ı. Ukazatel HDP se pouˇz´ıv´ a v Evropsk´e unii. HNP ˇci HDP nevyjadˇruj´ı zcela pˇresnˇe vˇsechny ekonomick´e faktory pro zjiˇstˇen´ı stavu ekonomiky. Pro mezin´ arodn´ı srovn´ av´ an´ı se nejv´ıce pouˇz´ıv´a ukazatele HDP. Zmˇeny HDP nebo HNP v ˇcase vyjadˇruj´ı ekonomick´ y r˚ ust. Ukazatel NEW (ˇcist´ y ekonomick´ y blahobyt) komplexnˇeji vyjadˇruje ˇzivotn´ı u ´ roveˇ n dan´eho st´ atu. Ofici´ aln´ı ekonomika je doprov´ azena tzv. st´ınovou ekonomikou. Pro mezin´ arodn´ı srovn´ av´an´ı se pouˇz´ıv´a pomˇerov´ ych ukazatel˚ u, kdy se bere v u ´vahu poˇcet obyvatelstva. ˇ e ukazatele zohledˇ Cist´ nuj´ı nutnost restituˇcn´ıch (obnovovac´ıch) investic.
D
• • • • • • • • • • • • • •
Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrsk´e agreg´aty
107
Kontroln´ı ot´ azky:
Jak´e ukazatele pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe pouˇz´ıv´ame? Jak zn´ı definice HNP? Jak byste definoval(a) pojem HDP? Co je to n´ arodn´ı d˚ uchod? Jak´ a z´ akladn´ı rovnice mus´ı platit ve vztahu n´arodn´ıho d˚ uchodu a produktu? Jak´e metody v´ ypoˇctu zn´ ate? Co je to transfer? Proˇc pouˇz´ıv´ ame pojmu pˇridan´a hodnota“? ” Co je to meziprodukt? Jak´ y n´ arodohospod´ aˇrsk´ y ukazatel pro mˇeˇren´ı v´ ykonnosti ekonomiky pouˇz´ıv´a EU? Co rozum´ıte pod pojmem Ekonomick´ y blahobyt“? ” Kter´e st´ aty byste zaˇradili mezi nejbohatˇs´ı st´aty svˇeta?
AF
Pr˚ uvodce studiem:
T
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
R
Tato lekce patˇr´ı ke klasick´e ˇca´sti jak´ekoliv publikace zab´ yvaj´ıc´ı se makroekonomi´ı. Je vˇsak evidentn´ı urˇcit´ y pokrok nejen v samotn´e konstrukci a pˇresnosti tˇechto vrcholn´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, zp˚ usoben´ y pˇredevˇs´ım moˇznost´ı computerizace, ale i permanentn´ı snahou o nalezen´ı takov´eho agreg´atn´ıho ukazatele, kter´ y by ve sv´e komplexnosti co nejl´epe vyjadˇroval i kvalitativn´ı u ´ roveˇ n lidsk´eho ˇzivota. Nejen materi´ aln´ı bohatstv´ı, ale i dalˇs´ı hodnoty, kter´e se v makroekonomii tˇeˇzko sleduj´ı a vyjadˇruj´ı, necht´ıc mˇeˇr´ı, vyjadˇruj´ı prav´e bohatstv´ı ˇclovˇeka, zdrav´ı, pˇr´ıstup ke vzdˇel´an´ı, pˇr´ıjemn´e jedn´an´ı u ´ˇrad˚ u, kvalitu cestov´an´ı, ubytov´an´ı a dalˇs´ı faktory ˇcin´ı n´aˇs ˇzivot bohatˇs´ım a spokojenˇejˇs´ım. Bohuˇzel pr´avˇe tyto hodnoty neum´ıme pˇresnˇe mˇeˇrit, oceˇ novat i porovn´avat. I my se mus´ıme spokojit v t´eto lekci s klasickou strukturou ukazatel˚ u, kter´e v komplexu vyjadˇruj´ı jen materi´ aln´ı bohatstv´ı dan´eho st´ atu. Autotest:
1. V Evropsk´e unii se mˇeˇr´ı ekonomick´ y r˚ ust pomoc´ı pˇr´ır˚ ustku:
D
(a) HDP (b) HNP (c) NDP
2. Transfer je:
(a) jednostrann´ a platba vˇetˇsinou ze st´atn´ıho rozpoˇctu nebo ze specifick´ ych fond˚ u (b) pˇreprava penˇez z m´ısta pˇr´ıjmu do m´ısta v´ ydeje (c) v´ yplata mezd a plat˚ u
3. Do v´ ypoˇctu makroekonomick´ ych ukazatel˚ u: (a) se zapoˇc´ıt´ av´ a kaˇzd´ a pˇridan´a hodnota (b) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı pˇridan´e hodnoty aˇz do fin´aln´ıho zhotoven´ı produktu (c) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı sluˇzby
108
R
D T
AF
Kapitola 10
AF
Popis lekce:
T
Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı
Lekce popisuje a vysvˇetluje jednotliv´e f´aze hospod´aˇrsk´eho cyklu. Pro trˇzn´ı ekonomiku je charakteristick´ y cyklick´ y v´ yvoj hospod´aˇrstv´ı, kter´ y se posuzuje od stavu ekonomick´eho r˚ ustu nebo poklesu. Rozezn´av´ ame 4 f´aze hospod´aˇrsk´eho cyklu, kter´e maj´ı v r˚ uzn´ ych st´atech svˇeta jin´ y ˇcasov´ y pr˚ ubˇeh, nicm´enˇe stˇr´ıd´ an´ı tˇechto f´az´ı je obecn´ ym a charakteristick´ ym jevem trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı vˇsude ve svˇetˇe. Lekce pˇrin´aˇs´ı i zd˚ uvodnˇen´ı moˇzn´ ych pˇr´ıˇcin tohoto v´ yvoje. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Pojem ekonomick´eho r˚ ustu a tempo r˚ ustu Hospod´ aˇrsk´ y cyklus Pˇr´ıˇciny cyklick´eho v´ yvoje trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı
R
10.1 10.2 10.3
Cyklick´ y v´ yvoj nem´a v re´alu ide´aln´ı pr˚ ubˇeh, snahou kaˇzd´e odpovˇedn´e vl´ady je dosaˇzen´ı ˇ a udrˇzen´ı r˚ ustu nebo naopak vyveden´ı hospod´aˇrstv´ı z krize. Casto se v nˇekter´ ych st´atech (zejm´ena po 2. svˇetov´e v´ alce) podaˇrilo pomˇernˇe dlouhou dobu udrˇzovat trval´ y (a vysok´ y) r˚ ust, nicm´enˇe v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u vˇsak byl zaznamen´an pr´avˇe v d˚ usledku rychl´eho a vysok´eho r˚ ustu o to hlubˇs´ı propad do recese nebo i krize. D´ elka lekce: 90 minut
D
Kl´ıˇ cov´ a slova:
Tempo r˚ ustu, extenzivn´ı faktory r˚ ustu, bari´era extenzivn´ıho r˚ ustu, intenzivn´ı faktory r˚ ustu, hospod´aˇrsk´ y cyklus (Konjunktura, recese, krize, oˇziven´ı), tˇri typy cykl˚ u, exogenn´ı a endogenn´ı pˇr´ıˇciny cyklick´eho kol´ıs´an´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
objasnit, co rozum´ıme pod pojmem ekonomick´ y r˚ ust, definovat, co znamen´ a pojem tempo r˚ ustu a jak se mˇeˇr´ı, charakterizovat jednotliv´e f´aze hospod´aˇrsk´eho cyklu, uv´est moˇzn´e pˇr´ıˇciny cyklick´eho v´ yvoje trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı.
109
110
10.1 Ekonomick´ y r˚ ust a tempo r˚ ustu
10.1 Pojem ekonomick´eho r˚ ustu a tempo r˚ ustu
Pojem ekonomick´ eho r˚ ustu a tempo r˚ ustu
Poˇzadavek ekonomick´eho r˚ ustu vypl´ yv´a z pˇrirozen´e tendence lidsk´ ych potˇreb. Ty neust´ ale rostou, mˇen´ı se nejen kvantitativnˇe, ale i kvalitativnˇe. Souˇcasnˇe na svˇete nest´ale pˇrib´ yv´a lid´ı a je tˇreba zabezpeˇcit potˇreby st´ale rostouc´ı mase obyvatelstva. Nav´ıc lidsk´e potˇreby rostou geometrickou ˇradou a rozˇsiˇruj´ı se spir´alov´ ym efektem. Jedna potˇreba vyvol´av´ a druhou, odvozen´e potˇreby ˇci sekund´ arn´ı potˇreby jsou d˚ usledkem vzniku potˇreb prim´arn´ıch. Pˇ r´ıklad:
T
Koupˇe auta znamen´ a tak´e existenci tzv. vyvolan´ ych potˇreb typu: potˇreby z´ akonn´eho ˇci havarijn´ıho pojiˇstˇen´ı, existenci pump, servis˚ u, prodejen autopotˇreb, existenci automap atd. S r˚ ustem poˇctu automobil˚ u roste tedy potˇreba i tˇechto sekund´ arn´ıch potˇreb automobilist˚ u, nehovoˇre jiˇz o potˇreba silnic, d´ alnic, oprav tˇechto komunikac´ı apod.
AF
Pˇr´ır˚ ustek HDP
Na neust´ale rostouc´ı potˇreby reaguje hospod´aˇrstv´ı zvyˇsov´an´ım produkce, rozˇsiˇrov´an´ım sluˇzeb, zvyˇsov´an´ım v´ ykonnosti, produktivity, zvyˇsov´an´ım poˇctu a kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Zvyˇsuje a diverzifikuje se sortimentn´ı skladba, trh je z´asobov´an ze zahraniˇc´ı ˇza´dan´ ymi produkty ˇci sluˇzbami, to vˇse m´ a dopad na nutn´ y a ˇza´douc´ı r˚ ust celkov´eho objemu makroekonomick´ ych agreg´at˚ u, pˇredevˇs´ım HDP. Ten je, jak je ˇreˇceno jiˇz v pˇredch´azej´ıc´ı kapitole, z´akladn´ım ukazatelem ekonomick´eho stavu a v´ yvoje hospod´aˇrstv´ı. Ekonomick´ y r˚ ust m˚ uˇzeme vyjadˇrovat r˚ uzn´ ymi ukazateli, nejˇcastˇejˇs´ım vyj´adˇren´ım je vˇsak jeho mˇeˇren´ı jako pˇr´ır˚ ustku HDP v˚ uˇci HDP v pˇredch´ azej´ıc´ım srovn´ avan´em obdob´ı. Matematicky bychom mohli tento pˇr´ır˚ ustek zobrazit n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: GDP(t + 1) − GDP(t) = dG > 0,
(10.1)
(GDP, gross domestic produkt, hrub´ y dom´ac´ı produkt.) Jestliˇze rozd´ıl bude vyˇsˇs´ı neˇz nula, je dosaˇzeno ekonomick´eho r˚ ustu, v dan´em pˇr´ıpadˇe pak v objemov´em vyj´adˇren´ı. Pˇ r´ıklad:
R
Srovn´ av´ame-li napˇr´ıklad HDP dosaˇzen´ y za mˇes´ıc srpen v˚ uˇci HDP dosaˇzen´ y za ˇcervenec konkr´etn´ıho roku, a to hodnoty 1 236 bilion˚ u Kˇc v˚ uˇci 1 218 bil. Kˇc, bylo dosaˇzeno ekonomick´eho r˚ ustu, kter´ y pˇredstavuje hodnota 18 mld. Kˇc.
D
Ekonomick´ y r˚ ust se sleduje za r˚ uzn´a ˇcasov´a obdob´ı, podstatn´a jsou srovn´an´ı meziroˇcn´ı, kdy ˇ napˇr´ıklad mˇes´ıˇcnˇe, se sleduje ekonomick´ y r˚ ust za stejn´ a obdob´ı v˚ uˇci minul´emu roku (v CR kvart´alnˇe, pololetnˇe, roˇcnˇe), v pˇrehledu pˇeti ˇci deseti let atd. Ekonomick´ y r˚ ust znamen´a kladnou zmˇenu tokov´ ych veliˇcin v ˇcase. Je tˇreba si uvˇedomit, ˇze i HDP vyjadˇruje spotˇrebu (viz kapitola n´arodohospod´aˇrsk´e agreg´aty“), a to jak spotˇrebu obyvatelstva, tak i cel´e ” spoleˇcnosti (st´ atu), nov´e investice a pˇrevahu v´ yvozu nad dovozem. Tedy finanˇcn´ı toky, kter´e byly vynaloˇzeny, spotˇrebov´ any, realizov´any, uˇzity.
Tempo r˚ ustu
Mˇeˇren´ı ekonomick´eho r˚ ustu a t´ım vlastnˇe dynamiky, v´ ykonnosti cel´e ekonomiky v objemov´em vyj´adˇren´ı, je sice z´akladem, ale mnohem vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost m´ a bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y ukazatel oznaˇcovan´ y jako tempo r˚ ustu. Tento ukazatel, kter´ y b´ yv´a bˇeˇznˇe publikov´an i v denn´ım tisku je matematicky sestaven takto: G=
HDP(t + 1) − HDP(t) × 100, HDP(t)
(10.2)
Pˇ r´ıklad: Jestliˇze bylo v srpnu dosaˇzeno HDP ve v´ yˇsi 1 236 bil. Kˇc a v ˇcervenci 1 218 bil. Kˇc, pak z´ısk´ ame hodnotu 1,48 %. Znamen´ a to, ˇze tempo ekonomick´eho r˚ ustu v srpnu bylo ve v´ yˇsi 1,48 % v˚ uˇci pˇredch´ azej´ıc´ımu obdob´ı (ˇcervenci), coˇz jest tempo r˚ ustu ponˇekud mal´e.
Kapitola 10. Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı
111
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10: Pˇredch´azej´ıc´ım textu m´ate uvedeny 2 matematick´e vzorce pro v´ ypoˇcet pˇr´ır˚ ustku HDP a stanoven´ı tempa r˚ ustu. Dosad’te si do obou vzorc˚ u V´ami vymyˇslen´e u ´daje a vypoˇc´ıtejte si oba ukazatele. T´ım, ˇze se pokus´ıte o v´ ypoˇcty si l´epe zapamatujete tuto problematiku. V´ ypoˇcty si pˇriloˇzte k Vaˇsim materi´al˚ um pˇr´ıpravy na zkouˇsku. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.1:
T
Zjistˇete a poznamenejte si aktu´aln´ı statistick´e u ´ daje o r˚ ustu (ˇci jin´e f´azi cyklu) ˇcesk´eho hospod´ aˇrstv´ı. Tento u ´daj se pravidelnˇe objevuje i v bˇeˇzn´em denn´ım tisku, rozhlase ˇci televizi. Vzhledem k tomu, ˇze tento u ´ daj se mˇen´ı, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. Aktu´aln´ı v´ yˇse makroekonomick´ ych agreg´at˚ u vˇsak budete potˇrebovat k z´avˇereˇcn´ ym zkouˇsk´am ˇci pˇrij´ımac´ım zkouˇsk´ am pˇri pokraˇcov´ an´ı studia na ekonomick´ ych fakult´ach vysok´ ych ˇskol.
AF
Za standardn´ı, pˇr´ızniv´e tempo ekonomick´eho r˚ ustu se v makroekonomick´em vyj´adˇren´ı Optim´aln´ı ust povaˇzuje rozpˇet´ı od 3–5 %. Pokud je tempo vyˇsˇs´ı, pak se jiˇz hovoˇr´ı o znaˇcn´em r˚ ustu r˚ ekonomiky, tempo r˚ ustu nad 7 % se povaˇzuje za vysok´e tempo r˚ ustu, u ´daje nad 10 % jsou oznaˇcov´any jako ekonomick´ y z´azrak. Japonsko a Nˇemecko nastartovalo po 2. svˇetov´e v´alce ekonomick´ y rozvoj, kter´ y se dlouhodobˇe a stabilnˇe pohyboval v oblasti vysok´ ych temp ekonomick´eho r˚ ustu, Japonsko zaznamenalo i roky s 12 % tempem r˚ ustu, v obou pˇr´ıpadech se hovoˇrilo o ekonomick´em z´azraku. Vysok´e tempo r˚ ustu vˇsak m˚ uˇze m´ıt za n´asledek tzv. pˇrehˇr´ at´ı ekonomiky, kter´e se pozdˇeji zmˇen´ı v hlubˇs´ı pokles. Pˇ r´ıklad:
Je to stejn´e jako napˇr´ıklad pˇri j´ızdˇe na pln´e obr´ atky nebo pˇri trval´em vysok´em sportovn´ım vypˇet´ı, kter´e se pozdˇeji projev´ı poklesem formy. Ekonomick´ y r˚ ust znamenaj´ıc´ı pˇr´ır˚ ustek hrub´eho dom´ac´ı produktu oproti pˇredch´azej´ıc´ımu srovn´ avan´emu obdob´ı je moˇzn´ y v z´asadˇe dvˇema zp˚ usoby. Ty jsou urˇceny faktory, kter´e r˚ ust zp˚ usobuj´ı. V komplexu se tyto faktory r˚ ustu dˇel´ı na faktory extenzivn´ı a intenzivn´ı.
Faktory r˚ ustu
D
R
a) Extenzivn´ı faktory r˚ ustu Extenzivn´ı jsou pˇredstavov´any zvyˇsuj´ıc´ım se tokem vstupn´ıch zdroj˚ u, tj. vˇecn´eho kapit´ alu a lidsk´ ych zdroj˚ u. Ekonomika vstˇreb´ av´ a st´ale vyˇsˇs´ı a vyˇsˇs´ı vstupy materi´aln´ı i lidsk´e. V praxi to znamen´a, ˇze doch´ az´ı k rozˇsiˇrov´an´ı v´ yroby a t´ım i v´ ysledn´e produkce v d˚ usledku vyˇsˇs´ıho n´akupu surovin, pˇrijet´ım dalˇs´ıch, nov´ ych pracovn´ık˚ u atd. Takto doch´az´ı k extenzivn´ımu r˚ ustu jako d˚ usledku zvyˇsuj´ıc´ıch se vstup˚ u. Zvyˇsuje-li se mnoˇzstv´ı vstup˚ u je v´ ysledkem vyˇsˇs´ı poˇcet v´ ystup˚ u. To je ovˇsem moˇzn´e pouze do urˇcit´eho bodu, nebot’ zdroj˚ u je omezen´ y poˇcet, lidsk´e ani vˇecn´e kapacity nejsou od urˇcit´eho stavu d´ ale moˇzn´e. Typick´ ym pˇredstavitelem extenzivn´ıho r˚ ustu bylo v pades´at´ ych letech napˇr´ıklad rozor´av´an´ı rem´ızk˚ u, zvyˇsov´an´ı poˇctu obdˇel´avan´ ych ploch atd. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe vˇsak naraz´ıme na bari´ eru omezenosti extenzivn´ıch zdroj˚ u. Dlouhodob´ y rozvoj, ekonomick´ y r˚ ust nen´ı moˇzn´ y pouze na z´ akladˇe zvyˇsov´an´ı vstup˚ u, tedy pomoc´ı extenzivn´ıch faktor˚ u. Dalˇs´ı ekonomick´ y r˚ ust je moˇzn´ y pouze vyuˇzit´ım intenzivn´ıch faktor˚ u r˚ ustu. b) Intenzivn´ı faktory r˚ ustu Intenzivn´ı jsou faktory pˇredstavuj´ıc´ı vyˇsˇs´ı vyuˇzit´ı st´avaj´ıc´ıch zdroj˚ u, tedy zv´ yˇsenou produktivitou pr´ace, vyˇsˇs´ı intenzitou pr´ace, vyˇsˇs´ı v´ ytˇeˇznost´ı surovin, recyklac´ı surovin, pomoc´ı nov´ ych technologi´ı, nov´e techniky s vyˇsˇs´ı kapacitou, rychlost´ı, pˇresnost´ı atd. Souˇca´st´ı intenzivn´ıch faktor˚ u je i vyuˇzit´ı patent˚ u, know-how, schopnost´ı, dovednost´ı, vyuˇzit´ı vzdˇel´an´ı, poznatk˚ u, informac´ı atd. Zvl´aˇstˇe rozvojem IS/IT (informaˇcn´ıch syst´em˚ u, informaˇcn´ıch technologi´ı) byl nastartov´an ve vyspˇel´ ych st´atech svˇeta vysok´ y r˚ ust pr´avˇe jako d˚ usledek prudk´eho rozvoje informatiky (tato oblast je ˇcasto oznaˇcov´ana jako
112
10.2 Hospod´aˇrsk´ y cyklus
10.2 Cyklick´ y v´ yvoj
AF
T
oblast new economics“). V praxi je ˇcasto hospod´aˇrsk´ y rozvoj d˚ usledkem obou faktor˚ u, ” tzn. jak na absorpci nov´ ych, dodateˇcn´ ych vstup˚ u do ekonomiky, tak na zvyˇsov´an´ı u ´ˇcinnosti a ostatn´ıch intenzifikaˇcn´ıch faktorech. Pokud tedy hovoˇr´ıme o extenzivn´ım ˇci intenzivn´ım r˚ ustu, m´ame na mysli pˇrevaˇzuj´ıc´ı, dominantn´ı faktory zp˚ usobuj´ıc´ı ekonomick´ y r˚ ust. Pokud je ekonomick´ y r˚ ust v´ yrazem naˇsich st´ale rostouc´ıch potˇreb, pak by tomu mˇel odpov´ıdat dlouhodob´ y, stabiln´ı a st´ale se zvyˇsuj´ıc´ı ekonomick´ y r˚ ust. Tomu tak ale v re´ aln´e ekonomice prakticky ˇz´adn´eho st´atu s trˇzn´ı ekonomikou nen´ı, doch´ az´ı k odchylk´ am od st´ al´ eho r˚ ustu. Tyto odchylky mohou m´ıt podobu sniˇzuj´ıc´ıho se tempa r˚ ustu, nulov´eho, popˇr. i z´aporn´eho tempa r˚ ustu. Hovoˇr´ıme o cyklick´em v´ yvoji, existenci hospod´ aˇrsk´ ych cykl˚ u, kol´ıs´ an´ı ekonomiky. Dlouhodob´ y ekonomick´ y r˚ ust, kter´ y byl typick´ y pro Japonsko a Nˇemecko po 2. svˇetov´e v´alce a trval nˇekolik desetilet´ı, skonˇcil v sedmdes´at´ ych letech (v Nˇemecku), eventuelnˇe osmdes´at´ ych letech (v Japonsku) a oba tyto st´ aty se nyn´ı pohybuj´ı po standardn´ıch kˇrivk´ach hospod´aˇrsk´ ych cykl˚ u. V˚ ubec nejvˇetˇs´ı propad dlouhodob´eho r˚ ustu byl pˇredznamen´an v USA koncem dvac´ at´ ych let minul´eho stolet´ı a je zn´am´ y jako tzv. ˇcern´ y p´atek“, kter´ y st´ahl nejen ” americkou, ale sv´ ym dopadem i celosvˇetovou ekonomiku do d´eletrvaj´ıc´ı hospod´aˇrsk´e krize.
Hospod´ aˇ rsk´ y cyklus
Charakteristick´ ym znakem trˇzn´ı ekonomiky je jej´ı cyklick´ y v´ yvoj. To plat´ı obecnˇe bez ohledu na st´aty, je to pr˚ uvodn´ı jev kaˇzd´eho trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Tento cyklick´ y v´ yvoj je graficky zn´azorˇ nov´an pomoc´ı ukazatele tempa r˚ ustu. V naprosto ide´aln´ım tvaru (kter´ y se pochopitelnˇe v re´alu v t´eto podobˇe nevyskytuje) m˚ uˇzeme stˇr´ıd´an´ı jednotliv´ ych f´ az´ı zp˚ usoben´ ych kladn´ ymi ˇci z´aporn´ ymi pˇr´ır˚ ustky tempa r˚ ustu (v obou pˇr´ıpadech zvyˇsuj´ıc´ımi se ˇci sniˇzuj´ıc´ımi se v ˇcase) vyj´ adˇrit pomoc´ı sinusoidy takto:
R
+G
D
a)
b)
c)
d)
t
–G
Obr´ azek 10.1: Hospod´ aˇrsk´ y cyklus
Horn´ı bod zvratu je oznaˇcov´an jako vrchol, doln´ı bod zvratu (v z´ aporn´e ˇca´sti) jako sedlo nebo dno. Na sinusoidˇe m˚ uˇzeme tak´e rozliˇsit 2 f´aze oznaˇcovan´e jako expanze“, kdy v´ ykonnost ” ekonomiky roste, a kontrakce“, kdy v´ ykonnost ekonomika kles´a. Vzhledem k tomu, ˇze ” re´aln´ y pr˚ ubˇeh ekonomiky se od t´eto kˇrivky m˚ uˇze odchylovat, rozezn´av´ame jeˇstˇe pojem stagnace“, oznaˇcuj´ıc´ı ˇcasov´ yu ´sek, kdy ekonomika ani neroste ani nekles´a. ”
Kapitola 10. Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı
113
AF
T
´ a) Usek oznaˇcen´ y jako a) pˇredstavuje ekonomick´ y r˚ ust, konjunkturu (boom, rozmach). F´aze cyklu Pˇr´ır˚ ustky HDP se st´ale zvyˇsuj´ı. Tento u ´sek pˇredstavuje nejv´ıce ˇza´douc´ı rozvoj ekonomiky, ekonomika trvale roste a tempo r˚ ustu se zvyˇsuje. b) Tento u ´ sek je oznaˇcov´an jako recese, pokles zvl´aˇstˇe v´ yrazn´ y, prudk´ y a rychl´ y je oznaˇcov´ an pojmem deprese. Ekonomick´ y r˚ ust dos´ahl vrcholu, a i kdyˇz ekonomika nad´ale roste, pˇr´ır˚ ustky HDP jsou st´ale menˇs´ı a menˇs´ı, tempo r˚ ustu se zpomaluje aˇz na nulovou hodnotu (je dosaˇzeno stejn´eho pˇr´ır˚ ustku HDP jako ve srovn´avan´em pˇredchoz´ım obdob´ı. c) F´aze oznaˇcen´a t´ımto p´ısmenem c) pˇredstavuje nejm´enˇe ˇz´adouc´ı stav ekonomiky oznaˇcovan´ y jako krize. V tomto u ´seku kles´a objem HDP, a to zvyˇsuj´ıc´ım se tempem poklesu aˇz na tzv. ekonomick´e dno ˇci sedlo. Ekonomick´a krize se doprov´azena celou ˇradou dalˇs´ıch negativn´ıch jev˚ u, jako napˇr´ıklad zvyˇsuj´ıc´ı se nezamˇestnanost´ı. V bodu zvratu, v sedle, jakoby se ekonomika znovu odrazila, zotavila se, nast´ av´a ˇctvrt´a f´ aze hospod´ aˇrsk´eho cyklu. d) F´aze oˇziven´ı, obnovy, kdy ekonomika dosedla na dno a znovu zaˇc´ın´ a vykazovat rysy n´ avratu k pomal´emu r˚ ustu. Tato f´ aze sice znamen´ a z´aporn´e pˇr´ır˚ ustky HDP oproti pˇredch´azej´ıc´ımu srovn´ avan´emu obdob´ı, avˇsak tyto z´ aporn´e pˇr´ır˚ ustky jsou st´ale menˇs´ı a menˇs´ı aˇz se dos´ ahne kladn´eho tempa r˚ ustu. Ekonomika pˇrekroˇc´ı osu x a zaˇcne dosahovat kladn´ ych a zvyˇsuj´ıc´ıch se pˇr´ır˚ ustk˚ u, ocit´a se znovu ve f´azi konjunktury. Trˇzn´ı hospod´aˇrstv´ı se tedy pohybuje v tˇechto cyklech, vcelku pravidelnˇe se stˇr´ıdaj´ı uveden´e f´aze. Cyklus tedy obsahuje uveden´e 4 f´ aze, kdy obdob´ı vzestupu je nahrazeno obdob´ım poklesu. Dobu, kdy ekonomika se odraz´ı ode dna (sedla) aˇz po dobu n´ avratu zpˇet, tedy ˇcas vzestupu a sestupu do sedla naz´ yv´ame jedn´ım hospod´ aˇrsk´ ym cyklem“. Tento ˇcasov´ y ” u ´sek pohybu ekonomiky se tak´e oznaˇcuje jako perioda“. Ekonomick´a teorie odliˇsuje cykly ” s r˚ uznˇe dlouhou periodou, podle d´ elky cyklu se rozliˇ suj´ı celkem 3 typy cykl˚ u, kdy d´elka periody je v z´ avislosti na p˚ usoben´ı rozd´ıln´ ych faktor˚ u.
Tˇri typy cykl˚ u
R
Z´akladn´ım typem cyklu trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı jsou tzv. Juglarovy cykly, kter´e jsou spjaty s investicemi do stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Jedn´a se o stˇrednˇedob´e cykly s pˇribliˇznˇe osmi aˇz desetiletou periodou. Kr´ atkodob´y cyklus m´ a periodu v rozmez´ı cca 36–40 mˇes´ıc˚ u. V teorii je oznaˇcov´ an jako tzv. Kitchinovy cykly. Tyto cykly jsou odvozov´any z v´ ykyv˚ u v z´asob´ach. Dlouhodob´e cykly oznaˇcovan´e jako Kuznetzovy cykly (pˇr´ıpadnˇe Kondratˇevovy vlny) maj´ı periodu trvaj´ıc´ı nˇekolik desetilet´ı a jsou odvisl´e pˇredevˇs´ım od technologick´ ych objev˚ u, pˇrevratn´ ych technologi´ı apod.
D
Kol´ıs´an´ı ekonomiky, stˇr´ıdan´ı vzestupu a sestupu, zpomalov´an´ı ˇci zrychlov´an´ı tempa r˚ ustu je doprov´ azeno celou ˇradou negativn´ıch nebo pozitivn´ıch jev˚ u. Dopady jsou pˇredevˇs´ım na u ´ roveˇ n nezamˇestnanosti a inflace, jako na celospoleˇcensk´e jevy, ale rovnˇeˇz i na podnikov´e jevy, jako napˇr´ıklad ziskovost, rozˇsiˇrov´an´ı ˇci zuˇzov´an´ı v´ yroby atd. zastaven´ı v´ yroby atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.2:
Uved’te a poznamenejte si dalˇs´ı jevy projevuj´ıc´ı se na podnikov´e u ´ rovni, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dom´ acnost´ı. V Kl´ıˇci m´ ate uvedeny nˇekter´e, pokuste se o to nejprve sami. . ........................................................................................ . ........................................................................................
10.3
Pˇ r´ıˇ ciny cyklick´ eho v´ yvoje trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı
Pˇr´ıˇciny cyklick´eho v´ yvoje jsou vysvˇetlov´any v r˚ uzn´ ych n´arodohospod´aˇrsk´ ych teori´ıch odliˇsnˇe, Pˇr´ıˇciny a to v z´ avislosti na faktorech, kter´e jsou vzaty do u ´ vahy. Nicm´enˇe v cel´e ˇsk´ale n´ azor˚ u je
114
10.3 Pˇr´ıˇciny cyklick´eho v´ yvoje trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı
moˇzn´e soustˇredit tyto teorie do 2 skupin pˇristupuj´ıc´ıch k vysvˇetlen´ı dle vliv˚ u, kter´e toto cyklick´e kol´ıs´an´ı zp˚ usobuj´ı. Tyto vlivy lze rozdˇelit na vlivy exogenn´ı (vnˇejˇs´ı) a endogenn´ı (vnitˇrn´ı). Lze pˇredpokl´adat, ˇze v re´ alu p˚ usob´ı obˇe skupiny faktor˚ u soubˇeˇznˇe, pouze urˇcit´e faktory pˇrevaˇzuj´ı. Exogenn´ı (vnˇejˇs´ı)
a) Exogenn´ı faktory jsou pˇredstavov´any jakoby vnˇejˇs´ımi silami, tlaky a jevy, kter´e nevypl´ yvaj´ı ani tak z vlastn´ıho principu trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, tedy faktor˚ u agreg´atn´ı popt´avky a nab´ıdky, ale sp´ıˇse z pˇr´ıˇcin mimoekonomick´ ych, kter´e vˇsak z hlediska opˇet r˚ uzn´e ˇcasov´e souvislosti maj´ı vliv na chov´an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. Takov´ ymi pˇr´ıˇcinami s r˚ uzn´ ym ˇcasov´ ym dopadem mohou b´ yt napˇr´ıklad:
b) Endogenn´ı faktory jsou zaloˇzeny na psychologii, vnitˇrn´ı motivaci ekonomick´ ych subjekt˚ u, rozd´ıln´em sklonu k investov´an´ı i na p˚ usoben´ı n´ ahodn´ ych sil a impuls˚ u, sklon˚ uku ´ spor´am atd. Patˇr´ı sem faktory jako napˇr. faktor oˇcek´av´an´ı (ˇcek´ame na pˇredpokl´adanou zmˇenu), faktor setrvaˇcnosti (jedn´ ame setrvaˇcnˇe aˇckoliv d˚ uvody jiˇz pominuly) apod. Vˇsechny tyto faktory zp˚ usobuj´ı v´ ykyvy v chov´an´ı a jedn´ an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u, v jejich reakci na mˇen´ıc´ı se trˇzn´ı prostˇred´ı, v jejich investice ˇci spotˇrebu. Nˇekdy je oˇziven´ı dosaˇzeno zv´ yˇsenou spotˇrebou (popt´avkou obyvatelstva ˇci popt´ avkou vl´ ady), jindy vl´adn´ımi investicemi, zv´ yˇsen´ım exportu atd. Vˇetˇsina ekonom˚ u pˇrikl´ad´a nejvˇetˇs´ı v´ yznam cyklick´eho kol´ıs´ an´ı investic´ım, kter´e nejsou pravideln´e. Cyklick´e kol´ıs´an´ı patˇr´ı k z´akladn´ım charakteristik´am trˇzn´ı ekonomiky, snahou vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u je u ´sil´ı o co nejdelˇs´ı konjunkturu a co nejkratˇs´ı krizi.
R
Endogenn´ı (vnitˇrn´ı))
AF
T
uzn´ ych politick´ ych a hospod´aˇrsk´ ych koncepc´ı • politick´e pˇr´ıˇciny, kdy stˇr´ıd´an´ı r˚ r˚ uznˇe orientovan´ ych vl´ ad m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem zmˇeny ekonomick´eho prostˇred´ı, aˇrsk´e probl´emy, kdy napˇr´ıklad ropn´ a krize, omezen´ı strategick´ ych surovin • hospod´ m´ a vliv na zpomalen´ı ekonomiky v r˚ uzn´ ych ˇc´astech svˇeta, • v´ ykyvy ve v´ yvoji nov´ ych technologi´ı, v rozd´ılnosti v´ yzkumu a v´ yvoje nov´ ych produkt˚ u, objevech a vyn´alezech, maj´ıc´ıch uplatnˇen´ı v hospod´ aˇrsk´e sf´eˇre a umoˇzn ˇuj´ıc´ıch r˚ uzn´e tempo inovac´ı atd., • faktory nedostateˇcn´e informovanosti (napˇr´ıklad o moˇznostech dotac´ı na investice z prostˇredk˚ u grant˚ u atd.).
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 10:
Pokuste se urˇcit a vyjmenovat aktu´ aln´ı exogenn´ı a endogenn´ı faktory, kter´e v dobˇe Vaˇseho studia t´eto lekce ovlivˇ nuj´ı stav a v´ yvoj ˇcesk´e ekonomiky. Pr´aci v rozsahu maxim´ alnˇe jedn´e str´anky zaˇslete tutorovi.
D
Shrnut´ı:
• Na neust´ale rostouc´ı potˇreby reaguje hospod´aˇrstv´ı zvyˇsov´an´ım produkce, rozˇsiˇrov´an´ım sluˇzeb, zvyˇsov´an´ım v´ ykonnosti, produktivity, zvyˇsov´an´ım poˇctu a kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. • Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme jako pˇr´ır˚ ustek HDP v˚ uˇci HDP v pˇredch´azej´ıc´ım srovn´ avan´em obdob´ı. • Vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost m´a bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y ukazatel oznaˇcovan´ y jako tempo r˚ ustu. • Faktory r˚ ustu se dˇel´ı na faktory extenzivn´ı a intenzivn´ı. • Charakteristick´ ym znakem trˇzn´ı ekonomiky je jej´ı cyklick´ y v´ yvoj. • Cyklick´ y v´ yvoj je graficky zn´ azorˇ nov´an pomoc´ı ukazatele tempa r˚ ustu. • Podle d´elky cyklu se rozliˇsuj´ı celkem 3 typy cykl˚ u.
Kapitola 10. Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı
115
• Pˇr´ıˇciny cyklick´eho kol´ıs´ an´ı se posuzuj´ı dle vliv˚ u, kter´e je zp˚ usobuj´ı. • Tyto vlivy lze rozdˇelit na vlivy exogenn´ı (vnˇejˇs´ı) a endogenn´ı. Kontroln´ı ot´ azky:
Co rozum´ıme pod pojmem ekonomick´ y r˚ ust? Jak byste matematicky vyj´adˇrili pojem tempo r˚ ustu“? ” Jak´e zn´ ate faktory r˚ ustu? Co znamen´ a pojem hospod´aˇrsk´ y cyklus“? ” Jak´e f´ aze m´ a hospod´ aˇrsk´ y cyklus? Jak´e zn´ ate cykly? Jak´e jsou pˇr´ıˇciny cyklick´eho kol´ıs´an´ı trˇzn´ı ekonomiky?
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
T
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
AF
Pˇr´ıˇciny cyklick´eho kol´ıs´an´ı nejsou tak zcela objasnˇenou kategori´ı. R˚ uzn´ı autoˇri a ekonomov´e teoretiˇct´ı i pragmatici maj´ı ˇcasto i diametr´ alnˇe odliˇsn´e n´azory. Pokud V´as tato problematika ˇ Praha nebo Ekonomickou spr´avn´ı v´ıce zaj´ım´a odkazujeme zejm´ena na skripta vyd´avan´a VSE fakultou MU v Brnˇe. Pr˚ uvodce studiem:
R
Tato kratˇs´ı lekce V´as uvedla do n´ arodohospod´ aˇrsk´e teorie ekonomick´eho r˚ ustu, jeho mˇeˇren´ı a sledov´ an´ı. Souˇcasnˇe je struˇcnˇe uveden cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, jeho f´aze, pˇr´ıˇciny a d˚ uvody stˇr´ıd´an´ı tˇechto f´az´ı, faktory intenzivn´ıho i extenzivn´ıho r˚ ustu ˇci exogenn´ı a endogenn´ı faktory stˇr´ıd´ an´ı jednotliv´ ych f´ az´ı. Hospod´ aˇrsk´ y v´ yvoj jednotliv´ ych st´at˚ u vˇsak je velmi u ´zce spjat i s v´ yvojem svˇetov´e ekonomiky, s faktory, kter´e p˚ usob´ı na mezin´arodn´ıch trz´ıch, z´ asahy jednotliv´ ych st´ at˚ u do trˇzn´ı ekonomiky i celkovou hospod´aˇrskou situac´ı na cel´e planetˇe. Proto se v n´asleduj´ıc´ıch lekc´ıch budeme zab´ yvat mezin´ arodn´ım obchodem a ekonomickou integrac´ı jako vrcholn´ ymi problematikami makroekonomie. Autotest:
ˇ nejˇcastˇeji jako: 1. Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme v CR
D
(a) pˇr´ır˚ ustek HDP v˚ uˇci HDP v pˇredch´azej´ıc´ım srovn´avan´em obdob´ı (b) pˇr´ır˚ ustek HNP v˚ uˇci HNP v pˇredch´azej´ıc´ım srovn´avan´em obdob´ı (c) pˇr´ır˚ ustek NEW v˚ uˇci NEW v pˇredch´azej´ıc´ım srovn´avan´em obdob´ı
2. Pod pojmem recese rozum´ıme: (a) z´ aporn´e pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredch´azej´ıc´ımu obdob´ı (b) nulov´e pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredch´azej´ıc´ımu obdob´ı (c) kladn´e, avˇsak sniˇzuj´ıc´ı se pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredch´azej´ıc´ımu obdob´ı
3. Kondratˇevovy vlny jsou: (a) kr´ atkodob´e cykly (b) stˇrednˇedob´e cykly (c) dlouhodob´e cykly
116
R
D T
AF
Kapitola 11
Popis lekce:
T
Zahraniˇ cn´ı obchod
11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6
AF
Lekce je vˇenov´ana problematice v´ yvozn´ıch a dovozn´ıch operac´ı, rizik˚ um zahraniˇcn´ıho obchodu a jejich eliminaci, clu a celn´ı politice st´ atu, jakoˇzto nov´ ym jev˚ um ve vztahu k zahraniˇcn´ı spolupr´ aci. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu Clenˇ Rizika zahraniˇcn´ıho obchodu Exportn´ı operace Importn´ı operace Clo a celn´ı politika Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody
R
Jsou uv´ adˇeny a charakterizov´any standardn´ı jevy z oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu a zevrubnˇeji rozeps´ any zejm´ena dovozn´ı operace. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
ˇ Export, import, reexport, dovozn´ı a v´ yvozn´ı kv´oty, rizika zahraniˇcn´ıho obchodu, COPK ˇ (Cesk´a obchodn´ı a pr˚ umyslov´a komora), inflaˇcn´ı doloˇzka, kurzov´a doloˇzka, incoterms, dokument´arn´ı inkaso, clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı, celn´ı pˇrestupky, osvobozen´ı od cla, absolutn´ı v´ yhody, komparativn´ı v´ yhody, transnacion´aln´ı korporace, protekcionismus, mezin´arodn´ı integrace. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • •
charakterizovat tˇri formy zahraniˇcn´ıho obchodu, vyjmenovat hlavn´ı rizika zahraniˇcn´ıho obchodu, struˇcnˇe charakterizovat hlavn´ı f´aze prov´adˇen´ı v´ yvozn´ıch operac´ı, struˇcnˇe charakterizovat z´ akladn´ı term´ıny pˇri prov´adˇen´ı dovozn´ıch operac´ı, ˇ definovat hlavn´ı z´ asady celn´ı politiky CR, urˇcit absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody v zahraniˇcn´ım obchodˇe.
117
ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu 11.1 Clenˇ
118
ˇ Cesk´ a republika nen´ı uzavˇrenou zem´ı. Dnes a dennˇe vstupuj´ı ˇcetn´e firmy do obchodn´ıch vztah˚ u se sv´ ymi zahraniˇcn´ımi partnery, dodavateli i odbˇerateli. Dnes a dennˇe proud´ı do ˇ zboˇz´ı ze vˇsech kout˚ CR u svˇeta, jsou tu poskytov´any sluˇzby zahraniˇcn´ımi firmami, dnes a dennˇe pˇres hranice st´atu jezd´ı kamiony, vlaky i letadla s v´ yrobky ˇcesk´ ych firem, kter´e jsou vyv´aˇzeny do cel´eho svˇeta. Zahraniˇcn´ı obchod je ned´ılnou souˇca´st´ı n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı.
11.1
V´ ymˇena zboˇz´ı mezi n´arody patˇr´ı k nejstarˇs´ım ekonomick´ ym ˇcinnostem lid´ı. Tis´ıce let pˇred naˇs´ım letopoˇctem prob´ıhaly v´ ymˇeny r˚ uzn´ ych produkt˚ u formou zboˇz´ı za zboˇz´ı. Natur´aln´ı hospod´aˇrstv´ı a smˇena pˇrebytk˚ u je z´akladn´ım historick´ ym stupnˇem v´ yvoje ekonomick´e aktivity lid´ı, kter´a dnes m´ a podobu rozs´ ahl´ ych tok˚ u zboˇz´ı i tok˚ u penˇez nejen mezi n´ arody ˇci st´aty, ale i mezi kontinenty, jedn´a se o celosvˇetov´ y mezin´arodn´ı obchod. Zahraniˇ cn´ı obchod m´ a 3 formy:
T
Tˇri formy ZO
ˇ Clenˇ en´ı zahraniˇ cn´ıho obchodu
AF
• export (v´ yvoz), • import (dovoz), • reexport (v´ yvoz dovozu).
Kaˇzdou z tˇechto forem m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na pˇr´ımou a nepˇr´ımou. Pˇ r´ıklad:
Pˇr´ım´ y export – tuzemsk´ y v´ yrobce a zahraniˇcn´ı odbˇeratel jsou v pˇr´ım´em obchodn´ım spojen´ı, Nepˇr´ım´ y export – mezi v´ yrobce a odbˇeratele vstupuje tˇret´ı osoba, tj. v´ yvozce, kter´ y zboˇz´ı v tuzemsku kupuje a s´ am je prod´ av´ a v zahraniˇc´ı. Stejn´ ym zp˚ usobem m˚ uˇzeme definovat i pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y import (s opaˇcn´ ymi pojmy, tj. zahraniˇcn´ı dodavatel a tuzemsk´ y dovozce). Reexport znamen´ a n´akup zboˇz´ı v cizinˇe a jeho prodej v tˇret´ı zemi. Podle toho, zda zboˇz´ı vstoup´ı do zemˇe export´era rozliˇsujeme reexport pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y.
R
Pˇr´ım´y reexport: Reexport´er koup´ı zboˇz´ı v ciz´ı zemi a d´a je pˇrepravit do jin´e ciz´ı zemˇe, aniˇz by zboˇz´ı vstoupilo do zemˇe reexport´era. Zemˇe A
Zemˇe B
pen´ıze
D
Export´er
Zemˇe C pen´ıze
Reexport´er
Import´er
zboˇz´ı
Obr´ azek 11.1: Pˇr´ım´ y reexport
Nepˇr´ım´y reexport: Reexport´er nakoup´ı v zahraniˇc´ı zboˇz´ı, toto zboˇz´ı doveze do sv´e zemˇe a odtud je vyveze do tˇret´ı zemˇe. Zemˇe A
Zemˇe B
Export´er
Zemˇe C pen´ıze
pen´ıze Reexport´er
zboˇz´ı
Import´er
zboˇz´ı
Obr´ azek 11.2: Nepˇr´ım´ y reexport
Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod
119
Reexport m´ a ekonomick´e, ale i mimoekonomick´e d˚ uvody, jako napˇr´ıklad: • pˇrekon´av´an´ı obchodnˇe politick´ ych, popˇr´ıpadˇe zdravotn´ıch pˇrek´ aˇzek (obch´azen´ı pravidel, z´ akaz˚ u, pˇr´ıkaz˚ u ˇci z´ akon˚ u), • obch´ azen´ı diskriminaˇcn´ıch cel, • prov´ adˇen´ı kompletace sofistikovan´ ych v´ yrobk˚ u na u ´zem´ı jin´eho st´atu (dovoz souˇca´stek) a prodej hotov´ ych v´ yrobk˚ u na u ´zem´ı tˇret´ıho st´atu, • n´akupy vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u (dovozce t´ım z´ısk´a mnoˇzstevn´ı a jin´e slevy), jejich skladov´an´ı na u ´ zem´ı vlastn´ıho st´atu a postupn´ y prodej dan´eho zboˇz´ı v menˇs´ıch d´ avk´ ach do v´ıce zem´ı za vyˇsˇs´ı ceny atd.
Rizika zahraniˇ cn´ıho obchodu
T
11.2
AF
Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, kter´ y vstupuje do zahraniˇcn´ıch dodavatelsko-odbˇeratelsk´ ych Rizika vztah˚ u je vystaven vyˇsˇs´ımu riziku, neˇz je tomu ve zn´am´em dom´ac´ım prostˇred´ı. Nen´ı to jen d´ıky velk´ ym vzd´alenostem a tedy pˇrirozenˇe vyˇsˇs´ım n´aklad˚ um, ale i ˇcetn´ ym legislativn´ım odliˇsnostem, jin´ ym spoleˇcensk´ ym zvyklostem, politick´ ym, hospod´ aˇrsk´ ym a dalˇs´ım vliv˚ um, kter´e nejsou vˇzdy pˇredem zn´am´e anebo pˇredv´ıdateln´e. Protoˇze tˇechto rizik je velmi mnoho, je nutn´e je bud’to: • zmenˇsit, • snaˇzit se je pˇresunout na nˇekoho jin´eho (vesmˇes na pojiˇst’ovny) nebo nejl´epe, • zabr´ anit jim. Kter´ a rizika v zahraniˇcn´ım obchodˇe pˇripadaj´ı v u ´vahu? Jmenujme si nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı: a) Rizika hospod´ aˇrsk´ a
R
• V´ yvozce ˇspatnˇe odhadl moˇzn´ y v´ yvoj a situaci na zahraniˇcn´ım trhu, a popt´avce, je nevhodn´ y (mal´ y-velk´ y), nezaj´ımav´ y atd., • jeho sortiment neodpov´ıd´ • jeho v´ yrobky jsou ˇspatn´e kvality atd.
b) Rizika dopravn´ı
• bˇehem dopravy m˚ uˇze doj´ıt k poˇskozen´ı zboˇz´ı (popˇr´ıpadˇe ke zcizen´ı), • nebyly dodrˇzeny term´ıny dod´an´ı (doˇslo k opoˇzdˇen´ı z´asilky a moˇznosti penalizace).
D
c) Riziko nepˇrevzet´ı zboˇz´ı, kdy odbˇeratel (dovozce) odm´ıtne zboˇz´ı pˇrevz´ıt a zaplatit. Toto riziko se m˚ uˇze pak n´ asobit zv´ yˇsen´ ymi n´aklady na cestu zpˇet, prodej z v´ yraznou slevou jin´emu obchodn´ımu partnerovi, popˇr´ıpadˇe ztr´atou kvality (zkaˇzen´ım) pˇri n´avratu apod. d) Riziko neplacen´ı, kter´e m˚ uˇze m´ıt tyto varianty: • • • •
dovozce nem˚ uˇze zaplatit, nechce zaplatit, plat´ı se zpoˇzdˇen´ım, plat´ı jen po ˇc´ asteˇcn´ ych spl´atk´ach, aˇckoliv dohodnuto bylo placen´ı nar´az.
e) Rizika politick´ a, kter´ a mohou b´ yt zp˚ usobena 2 faktory: • obchodnˇe-politick´ ym opatˇren´ım st´atu jako napˇr´ıklad: – vyhl´ aˇsen´ım embarga,
Metody zm´ırˇ nov´ an´ı rizik
120
11.3 Exportn´ı operace – obchodn´ı v´ alkou (respektive i glob´aln´ı v´alkou), – z´ akazem plateb, – stanoven´ım n´ızk´ ych dovozn´ıch (v´ yvozn´ıch) kv´ot, – blok´ adou u ´zem´ı atd. • politick´ ymi ud´alostmi, jako jsou napˇr´ıklad st´avky, d´ılˇc´ı blok´adou napˇr´ıklad silnic profesn´ı skupinou obyvatelstva atd.
f) Rizika pˇr´ırodn´ı a n´ ahodn´ a, jako jsou napˇr´ıklad:
Mnoh´a rizika zahraniˇcn´ıho obchodu lze zmenˇsit nebo i zcela eliminovat dobrou zahraniˇcnˇe obchodn´ı politikou, pojiˇstˇen´ım atd., tj. napˇr´ıklad: • • • • • • •
zajiˇstˇen´ım st´ atn´ı podpory v´ yvozu (st´at pˇrevezme napˇr´ıklad politick´a rizika), volbou dobr´ ych (zn´ am´ ych) obchodn´ıch partner˚ u, vhodn´ ym v´ ybˇerem pojiˇstˇen´ı n´aklad˚ u, vhodn´ ym v´ ybˇerem jistˇejˇs´ıch platebn´ıch podm´ınek a platebn´ıch n´astroj˚ u, st´ al´ ym ovˇeˇrov´ an´ım bonity odbˇeratele, st´ atn´ı z´ arukou v´ yvozu (vl´ adn´ı garance), kvalitn´ı kupn´ı smlouvou obsahuj´ıc´ı napˇr´ıklad: – inflaˇcn´ı doloˇzku, – kurzovou doloˇzku, – pouˇzit´ım zkratek Incoterms (viz d´ale), – urˇcen´ım neutr´ aln´ıho soudu atd.
AF
Export
povodnˇe, zemˇetˇresen´ı, sopeˇcn´ a ˇcinnost v lokalitˇe, nehody zp˚ usoben´e ˇridiˇci (selh´an´ı lidsk´eho faktoru) apod.
T
• • • •
R
Zv´ yˇsen´ a rizika pˇri realizaci zahraniˇcn´ıho obchodu vyˇzaduj´ı vˇenovat d˚ ukladnou pozornost pˇr´ıpravˇe, realizaci i kontrole vˇsech f´ az´ı zahraniˇcnˇe-obchodn´ı ˇcinnosti podniku. Pod´ıvejme se proto na postup, ˇclenˇen´ı a struˇcnou charakteristiku jednotliv´ ych f´az´ı.
11.3
V´ yvozn´ı operace vyˇzaduj´ı ˇcinnosti, kter´e lze rozdˇelit do nˇekolika f´az´ı. Jsou to f´aze: a) Pˇ r´ıpravy, kter´ a se skl´ ad´ a z:
D
F´ aze
Exportn´ı operace
• vlastn´ı pˇripravenosti k v´ yvozu, • nav´ az´ an´ı obchodn´ıho vztahu se zahraniˇcn´ım partnerem, • prov´ adˇen´ı v´ yvozn´ıho marketingu.
b) Uzavˇ ren´ı kupn´ı smlouvy, se skl´ad´a z: • pˇredloˇzen´ı nab´ıdky v´ yrobk˚ u a sluˇzeb zahraniˇcn´ımu odbˇerateli, • dohodnut´ı podm´ınek, • vlastn´ı formulaci a uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy.
c) Realizace kupn´ı smlouvy se skl´ad´a z: • dod´ an´ı zboˇz´ı, • placen´ı (popˇr´ıpadˇe vym´ ah´ an´ı plateb).
Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod
121
ad a) Pˇ r´ıprava Pˇr´ıprava vyˇzaduje n´ asleduj´ıc´ı ˇcinnosti:
Pˇr´ıprava exportu
a1) Zajiˇstˇen´ı vlastn´ı pˇripravenosti k v´yvozu, tzn.: • person´aln´ı a organizaˇcn´ı zajiˇstˇen´ı v´ yvozu (ˇskolen´ı pracovn´ık˚ u, v´ ybˇer organizaˇcn´ı struktury, volbu zp˚ usobu prov´adˇen´ı v´ yvozu atd.), • pˇr´ıpravu odpov´ıdaj´ıc´ıho v´ yrobn´ıho programu (napˇr´ıklad zmˇenu technologie pro danou oblast, jin´e normy, nadstandardn´ı operace atd.), • ˇreˇsen´ı finanˇcn´ı str´anky v´ yvozu (napˇr´ıklad dojedn´ an´ı nov´ ych u ´vˇer˚ u, jedn´an´ı o subvenc´ıch, vl´ adn´ıch garanc´ıch atd.). a2) Nav´ az´ an´ı obchodn´ıch vztah˚ u se zahraniˇcn´ım partnerem pˇredpokl´ad´a:
AF
T
• z´ısk´an´ı znalost´ı o nov´em teritoriu (pˇr´ırodn´ı, politick´e, spoleˇcensk´e faktory apod.), • z´ısk´ an´ı podrobn´ ych informac´ı o: – odbˇeratel´ıch, – konkurenci v dan´e lokalitˇe, – dovozn´ıch pˇredpisech (z´akazy, zdravotn´ı pˇredpisy), – sloˇzen´ı obyvatelstva (etnika, zvyky, formy n´akupu atd.).
Pozn´ amka: ˇradu tˇechto informac´ı lze z´ıskat ze sekund´arn´ıch zdroj˚ u jako napˇr´ıklad u bank, na ambas´ ad´ ach, v odborn´ ych ˇcasopisech, veletrz´ıch apod. a3) Prov´ adˇen´ı v´yvozn´ıho marketingu: vˇetˇsinou znamen´a soustˇredit se na tyto 4 z´akladn´ı aspekty v´ yvozn´ıho marketingu: zboˇz´ı, cenu, propagaci a prodej.
D
R
yt posuzov´ano • Zboˇz´ı, kter´e chce podnik vyv´aˇzet do dan´e lokality mus´ı b´ a vybr´ ano dle tˇechto parametr˚ u: – kvality (obvykle nejvyˇsˇs´ı), aˇzen´e do tropick´ ych oblast´ı – zemˇepisn´e polohy st´atu (napˇr´ıklad zboˇz´ı vyv´ vyˇzaduje jinou technologii), – respektov´an´ı n´aboˇzensk´ ych pˇredpis˚ u (urˇcit´e n´aboˇzensk´e poˇzadavky nˇeco zakazuj´ı, nˇeco pˇrikazuj´ı, existuj´ı urˇcit´e n´aboˇzensk´e zvyky, obyvatelstvo citlivˇe reaguje na n´aboˇzensk´e normy chov´an´ı atd.), – specifick´e zvl´ aˇstnosti a charakteristiky trhu a trˇzn´ıho jedn´an´ı (vyˇzaduje se napˇr´ıklad smlouv´an´ı), – zp˚ usoby balen´ı zboˇz´ı, oznaˇcen´ı, velikosti balen´ı atd., – servis, jeho rychlost, kompletnost, term´ıny, – z´ akony st´ atu (obecn´e z´akazy) aj. • Ceny, mus´ı b´ yt pˇrizp˚ usobeny m´ıstn´ım podm´ınk´ach, pˇredevˇs´ım cen´am konkurence, v´ yˇse ceny mus´ı zohledˇ novat aspekty n´aklad˚ u na pojiˇstˇen´ı, uloˇzen´ı, dopravu apod. • Propagace mus´ı vych´azet z mentality lid´ı ˇzij´ıc´ıch v dan´e oblasti, mus´ı odpov´ıdat m´ıstn´ım zvyklostem, n´azor˚ um, myˇslen´ı, n´ aboˇzensk´ ych a spoleˇcensk´ ych pravidel atd. Proto se obvykle doporuˇcuje povˇeˇrit reklamou a propagac´ı zboˇz´ı m´ıstn´ı reklamn´ı agenturu. • Prodej pˇredpokl´ad´a v´ ybˇer z nˇekolika moˇznost´ı realizace, jako napˇr´ıklad vybudov´ an´ı vlastn´ıch prodejen s vlastn´ım person´alem (nebo tamˇejˇs´ımi prodejci), nebo povˇeˇren´ı prodejem v´ yvozn´ı organizaci (prostˇredn´ıka, dom´ac´ıho nebo zahraniˇcn´ıho), m˚ uˇze b´ yt zvolena forma vlastn´ı v´ yroby v zahraniˇc´ı s realizac´ı prodeje m´ıstn´ım obyvatelstvem, m˚ uˇze b´ yt utvoˇren joint venture“ (spojen´ı) ” s tamˇejˇs´ım v´ yrobcem, kter´ y bude zajiˇst’ovat i prodej atd.
122
11.3 Exportn´ı operace ´ Ukol k textu ˇ c. 11.1: Jste povˇeˇreni v´ yvozem zboˇz´ı do Saudsk´e Ar´abie. Jak´e zboˇz´ı nem˚ uˇze bez probl´em˚ u vyv´ aˇzet. Jmenujte alespoˇ n 2 druhy zboˇz´ı a uved’te d˚ uvod. . .........................................................................
Kupn´ı ad b) Uzavˇ ren´ı kupn´ı smlouvy smlouva Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy je proces, kter´ y vyˇzaduje nˇekolik ˇcasovˇe vymezen´ ych ˇcinnost´ı,
kter´e teprve ve sv´em z´avˇeru u ´ st´ı do podpisu konkr´etn´ı kupn´ı smlouvy. Prvn´ı etapa tˇechto prac´ı spoˇc´ıv´a v nab´ıdce zboˇz´ı nebo sluˇzeb konkr´etn´ımu z´akazn´ıkovi. Nejprve je tˇreba zjistit dostateˇcn´e informace o tomto z´akazn´ıkovi. b1) Zjiˇst’ov´ an´ı informac´ı o z´ akazn´ıkovi znamen´a ovˇeˇrov´an´ı jeho bonity, tj.: v´ yˇse jeho kapit´ alu, jeho platebn´ı schopnost a mor´alku, jeho moˇzn´ y pˇr´ıstup k u ´vˇer˚ um, jeho obchodn´ı povˇest (pˇr´ıpadnˇe spoleˇcensk´e postaven´ı) atd.
T
• • • •
AF
Nab´ıdka zboˇz´ı nebo sluˇzeb je z´ avazn´ y dokument, proto by mˇel obsahovat ˇradu nutn´ ych u ´daj˚ u. Obsah nab´ıdky by mˇel zahrnovat n´asleduj´ıc´ı u ´daje: Nab´ıdka vyˇzaduje vymezen´ı: • • • • • • • •
druhu a kvality zboˇz´ı, mnoˇzstv´ı, dodac´ı lh˚ uty, ceny, dodac´ıch podm´ınek, stanoven´ı platebn´ıch podm´ınek, stanoven´ı d´elky platnosti nab´ıdky (do kdy plat´ı n´avrh), stanoven´ı prodejn´ıch podm´ınek aj.
b2) Dohodnut´ı podm´ınek obchodu znamen´ a stanoven´ı vz´ ajemnˇe uznan´ ych parametr˚ u kupn´ı smlouvy v tˇechto oblastech:
D
R
• Ceny, • Dodac´ıch podm´ınek (tzv. dodac´ı parity), tj. pˇredevˇs´ım stanoven´ı konkr´etn´ıho m´ısta, kde pˇrech´azej´ı n´aklady a rizika spojen´a s dopravou zboˇz´ı z prod´avaj´ıc´ıho na kupuj´ıc´ıho. Jedn´a se o stanoven´ı kdo a kam bude ten, kter´ y partner hradit dopravn´e, pojiˇstˇen´ı a clo. Pro snazˇs´ı prov´adˇen´ı zahraniˇcn´ıch operac´ı se ˇclensk´e st´aty Mezin´arodn´ı ˇ obchodn´ı komory se s´ıdlem v Paˇr´ıˇzi (jej´ımˇz ˇclenem je i CR), dohodly na tzv. jednotn´em v´ ykladu dodac´ıch podm´ınek zvan´ ych INCOTERMS. Podm´ınky Incoterms jsou pak z´ avazn´e pro oba obchodn´ı partnery, pokud se na nich dohodnou. Tyto podm´ınky jsou stanoveny ve formˇe znaˇcek, kaˇzd´a znaˇcka pˇresnˇe vyjadˇruje m´ısto pˇrechodu rizik a n´aklad˚ u na jin´eho obchodn´ıho partnera. Tˇechto znaˇcek je nˇekolik des´ıtek, uv´ad´ıme na uk´azku pouze nˇekolik vybran´ ych znaˇcek.
Pˇ r´ıklad:
Incoterms
Znaˇcky Incoterms stanovuj´ı m´ısto pˇrechodu rizik a n´ aklad˚ u na jin´eho obchodn´ıho partnera napˇr´ıklad takto: • EXW (ex Works) – znamen´a ve skladu prod´avaj´ıc´ıho (m´ıstem je sklad prod´avaj´ıc´ıho, znamen´a to, ˇze po vyskladnˇen´ı nese dalˇs´ı rizika a n´aklady kupuj´ıc´ı nebo pˇrepravce), • FOB (free on Board) – znamen´a pˇri pˇrechodu z´abradl´ı lodi v pˇr´ıstavu naloˇzen´ı zboˇz´ı,
Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod
123
• DES – na palubˇe lodi v pˇr´ıstavu urˇcen´ı, • DEQ – na n´ abˇreˇz´ı v pˇr´ıstavu urˇcen´ı, • DAF - ujednan´e m´ısto na hranic´ıch st´at˚ u apod. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Incoterms obsahuje cca 150 zkratek, kter´e se pouˇz´ıvaj´ı ve vztahu k dohodov´ ym zem´ım. Pokud V´as tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, seznam zkratek Incoterms m´a kaˇzd´a v´ yvozn´ı firma, kter´a vyv´aˇz´ı do v´ıce zem´ı ve svˇetˇe. Pracovn´ıci firem typu export-import znaj´ı a vyuˇz´ıvaj´ı vesmˇes des´ıtky tˇechto zkratek pˇri sv´e bˇeˇzn´e ˇcinnosti. Platebn´ı podm´ınky jsou ovlivnˇeny:
AF
T
• druhem zboˇz´ı (napˇr´ıklad u velk´ ych stroj˚ u nebo investiˇcn´ıch celk˚ u se zpravidla vyˇzaduje jedna tˇretina ceny pˇredem, dalˇs´ı tˇretina pˇri dod´an´ı, dalˇs´ı spl´atkami), • situac´ı na trhu (ot´azka p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky, stavu konkurenˇcn´ıch cen atd.), • vz´ajemn´ ymi vztahy partner˚ u (napˇr´ıklad dobr´e vztahy a st´ al´ y partner umoˇzn ˇ uje pouˇz´ıv´an´ı tzv. hladk´ ych plateb, tj. obdoby tuzemsk´eho pˇr´ıkazu ku ´ hradˇe, zat´ımco u nov´ ych z´akazn´ık˚ u je nutn´e pouˇz´ıvat dokument´ arn´ıch forem u ´hrad) apod.
Pˇ r´ıklad:
R
Jedn´ım z velmi pouˇz´ıvan´ ych platebn´ıch n´astroj˚ u v zahraniˇcn´ıch operac´ıch je tzv. dokument´ arn´ı inkaso. Princip tohoto platebn´ıho n´ astroje je zaloˇzen na pˇr´ıkazu prod´ avaj´ıc´ıho sv´e bance, aby pˇredala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dod´avce zboˇz´ı jen proti zaplacen´ı dan´e ˇca´stky, popˇr´ıpadˇe proti akceptaci smˇenky, v´ ymˇenˇe doklad˚ u pˇri protidod´avce nebo proti vystaven´ı bankovn´ı z´aruky. Dokumenty tvoˇr´ı souˇc´ast dod´avky zboˇz´ı a bez jejich vlastnictv´ı nelze se zboˇz´ım leg´alnˇe disponovat. Jedn´a se napˇr´ıklad o osvˇedˇcen´ı p˚ uvodu zboˇz´ı, dopravn´ı doklady, osvˇedˇcen´ı o zdravotn´ı nez´avadnosti apod. b3) Vlastn´ı uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy m˚ uˇze m´ıt i jin´e formy neˇz pouze standardn´ı formulaci p´ısemn´e kupn´ı smlouvy, jako napˇr´ıklad:
D
• pokud nab´ıdka splˇ nuje pˇredstavy kupuj´ıc´ıho, pak kupuj´ıc´ı zas´ıl´a prod´ avaj´ıc´ımu objedn´ avku. Objedn´ avka je po pr´avn´ı str´ance identick´ a s postaven´ım kupn´ı smlouvy, • pˇrijet´ı objedn´avky oznamuje prod´avaj´ıc´ı kupuj´ıc´ımu potvrzen´ım objedn´avky nebo zasl´an´ım tzv. proforma“ faktury. Proforma fakturu vyˇzaduje kupuj´ıc´ı, ” kter´ y potˇrebuje tento doklad pro z´ısk´an´ı dovozn´ıho povolen´ı ve vlastn´ı zemi (dovozn´ı licenci), • dalˇs´ı moˇznou formou kupn´ı smlouvy je uz´avˇerkov´a nota“ nebo uz´avˇerkov´ y ” ” list“, kter´e se pouˇz´ıvaj´ı pˇri obchodech s burzovn´ım zboˇz´ım.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 11: Pokuste se sestavit nab´ıdku V´ ami vybran´eho druhu zboˇz´ı sv´emu zahraniˇcn´ımu partnerovi. Pouˇzijte vˇsech pravidel, kter´e jsou v tomto textu uvedeny. Vypracovanou nab´ıdku zaˇslete tutorovi.
124
11.4 Importn´ı operace
11.4 Import
Importn´ı operace
Importn´ı operace prob´ıhaj´ı reciproˇcnˇe v˚ uˇci operac´ım exportn´ım. Maj´ı stejn´a pravidla a stejn´e f´aze. Proto jen nˇekolik vˇet k rozd´ıln´ ym anebo doplˇ nkov´ ym ˇcinnostem v t´eto formˇe zahraniˇcn´ıho obchodu. a) Importn´ı marketing jsou ˇcinnosti, jejichˇz v´ ysledkem je zjiˇstˇen´ı, kter´e zboˇz´ı nebo sluˇzby je ekonomicky v´ yhodn´e dov´ezt. Nˇekdy jsou ovˇsem ekonomick´e d˚ uvody podloˇzeny i d˚ uvody politick´ ymi, kdy dovozn´ı kv´oty, popˇr´ıpadˇe i v´ ybˇer zboˇz´ı je pˇredznamen´an mezivl´ adn´ımi dohodami ˇci ˇclenstv´ım v mezin´arodn´ıch organizac´ıch. b) Nalezen´ı obchodn´ıho partnera se dˇeje nˇekolika zp˚ usoby, jako napˇr´ıklad: obchodn´ım jedn´ an´ım na veletrz´ıch ˇci v´ ystav´ach, inzerc´ı v zahraniˇcn´ım odborn´em tisku, pomoc´ı obchodn´ıho zastoupen´ı na ambas´ad´ach v zahraniˇc´ı, pomoc´ı obchodn´ıch partner˚ u, pomoc´ı instituc´ı maj´ıc´ıch kontakty se zahraniˇc´ım.
T
• • • • •
povinnost kupuj´ıc´ıho zajistit dovozn´ı povolen´ı, pokud je zapotˇreb´ı, povinnost zajistit proclen´ı zboˇz´ı, prov´est pˇrej´ımku zboˇz´ı, v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı z´avad zajistit potvrzen´ı (dopravcem nebo jinou osobou) o z´avad´ach, ˇskod´ach, nehodˇe atd., aby bylo moˇzn´e uplatnit ˇskodu u pojiˇst’ovny, dovozce je povinen zboˇz´ı pˇrevz´ıt a zaplatit, v´ yvozce je naopak povinen zboˇz´ı dobˇre zabalit, uzavˇr´ıt dopravn´ı pojiˇstˇen´ı, obstarat dopravn´ı dokumentaci, prov´est proclen´ı zboˇz´ı, pˇredat zboˇz´ı kupuj´ıc´ımu, vyhotovit fakturu, pˇredat doklady k proplacen´ı.
R
• • • •
AF
ano zasl´an´ım vzork˚ u zboˇz´ı, technick´ ych proc) Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy je pˇredznamen´ jekt˚ u, dokumentace, v´ ykres˚ u atd., vˇcetnˇe obchodn´ıho jedn´an´ı u ´ st´ıc´ıho do podpisu kupn´ı smlouvy ˇci zasl´ an´ı objedn´ avky. d) Financov´ an´ı dovozu je obvykle ˇcistˇe z´ aleˇzitost´ı dovozce, protoˇze vesmˇes st´ aty (vl´ady) neposkytuj´ı dovozc˚ um v´ yraznou st´atn´ı podporu (s v´ yjimkou vl´adn´ıch dohod). Proto se dovoz obvykle financuje z vlastn´ıch zdroj˚ u dovozce, pomoc´ı leasingu, dodavatelsk´ ym u ´vˇerem a bankovn´ımi u ´vˇery. e) Plnˇen´ı kupn´ı smlouvy znamen´a ˇcinnosti spjat´e s pˇrevzet´ım zboˇz´ı a jeho u ´ hradou. K tomu se v´ aˇze nˇekolik povinnost´ı jako napˇr´ıklad:
D
• • • • • • • •
Instituce v ZO
usob´ıc´ı v zahraniˇcn´ım obchodˇe napom´ahaj´ı dovozc˚ um i v´ yvozc˚ um zboˇz´ı f) Instituce p˚ a sluˇzeb na nˇekolika u ´rovn´ıch. Patˇr´ı mezi nˇe zejm´ena: • Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (spolu s ambas´adami a jejich obchodn´ım oddˇelen´ım), ˇ • Cesk´ a obchodn´ı a pr˚ umyslov´ a komora, kter´a poskytuje sluˇzby v oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu v tˇechto smˇerech: – poradenskou sluˇzbou (pr´avn´ı, ekonomickou atd.), – ediˇcn´ı (dovoz zahraniˇcn´ıch publikac´ı, tisk vlastn´ıch publikac´ı atd.), – certifikaˇcn´ı (vystavuje osvˇedˇcen´ı o p˚ uvodu zboˇz´ı pro tuzemsk´e v´ yvozce) apod. ˇ • Souˇc´ast´ı COPK je rovnˇeˇz Rozhodˇc´ı soud, kter´ y ˇreˇs´ı hospod´ aˇrsk´e spory mezi tuzemsk´ ymi organizacemi ve vztahu k zahraniˇc´ı.
Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod
125
´ Ukol k textu ˇ c. 11.2: Jste sv´ ym zamˇestnavatelem povˇeˇreni k v´ yvozu 10 tank˚ u do rizikov´e oblasti. Zvaˇzte, zda budete potˇrebovat povolen´ı, v pˇr´ıpadˇe, ˇze to budete povaˇzovat za nutn´e ˇci potˇrebn´e, uved’te na koho se obr´ at´ıte. . ........................................................................................
11.5
Clo a celn´ı politika Clo a celn´ı politika
T
Celn´ı politika st´ atu je ned´ılnou souˇca´st´ı jeho celkov´e hospod´ aˇrsk´e politiky, souˇcasnˇe vykazuje i aspekty obchodnˇe politick´eho v´yznamu.
AF
Clo je jedn´ım z nejstarˇs´ıch ekonomick´ ych pojm˚ u, je spjato s poˇca´tky existence st´at˚ u. Je to povinn´ a d´ avka, kterou st´ at vyb´ır´ a pˇ ri pˇ rechodu zboˇ z´ı pˇ res jeho hranice. Jeho v´ yznam je tedy:
• fisk´ aln´ı (clo je souˇc´ ast´ı pˇr´ıjm˚ u st´atn´ıho rozpoˇctu), • obchodnˇe-politick´ y (reguluje toky zboˇz´ı pˇres hranice st´atu a m´a protekcion´aˇrsk´ y charakter v˚ uˇci dom´ ac´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um), • cenotvorn´ y (jeho v´ yˇse zdraˇzuje zboˇz´ı). ˇ uplatˇ Podle smˇeru pohybu zboˇz´ı rozezn´av´ame clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı. CR nuje vˇsak pouze clo dovozn´ı.
R
ˇ ve vztahu k zem´ım mimo EU, mezi st´aty EU se clo neplat´ı. Clo se tedy Clo uplatˇ nuje CR t´ yk´a tzv. tˇret´ıch zem´ı. V´ ybˇer cla zajiˇst’uj´ı org´any celn´ı kontroly. Celn´ı kontrolu pˇredstavuj´ı u ´ kony, pr´ava a povinnosti u ´ˇcastn´ık˚ u celn´ı kontroly a zp˚ usoby sankc´ı pˇri zjiˇstˇen´ı poruˇsen´ı celn´ıch pˇredpis˚ u. Celn´ı kontrola je soubor ˇcinnost´ı org´an˚ u celn´ı spr´avy, a to:
D
ˇ aˇz do doby, kdy celnice propust´ı zboˇz´ı • pˇri dovozu, tj. od vstupu zboˇz´ı na u ´ zem´ı CR do voln´eho (nebo v´ azan´eho – napˇr´ıklad jen za u ´ˇcelem vystaven´ı na veletrhu ) obˇehu v tuzemsku, • pˇri v´ yvozu od pod´an´ı n´avrhu na propuˇstˇen´ı zboˇz´ı celnic´ı aˇz do doby, kdy zboˇz´ı pˇrestoup´ı st´ atn´ı hranici, ˇ aˇz do jeho v´ • pˇri pr˚ uvozu od vstupu zboˇz´ı na u ´zem´ı CR ystupu do dalˇs´ıho st´atu.
Celn´ı kontrole podl´eh´a nejen zboˇz´ı (celn´ı spr´ava m´a pr´avo stoprocentn´ı prohl´ıdky veˇsker´eho zboˇz´ı), ale i kontrola dokumentace ke zboˇz´ı, jakoˇzto i vˇsech dopravn´ıch listin. Z tohoto pr´ava existuj´ı v´ yjimky uveden´e v pˇr´ıkladˇe. Pˇ r´ıklad:
ˇ Celn´ı kontrole nepodl´eh´ a zboˇz´ı dov´aˇzen´e a vyv´ aˇzen´e pˇredstaviteli CR, zboˇz´ı dov´aˇzen´e a vyv´ aˇzen´e pˇredstaviteli jin´ ych st´at˚ u a tzv. diplomatick´a poˇsta.
Nˇekter´e zboˇz´ı je v mal´em rozsahu povoleno vyv´aˇzet i dov´aˇzet v r´amci cestovn´ıho ruchu. Takov´e vˇeci jsou od cla osvobozeny.
Definice cla
126
11.6 Mezin´arodn´ı obchod a jeho v´ yhody
Pˇ r´ıklad: Od cla jsou osvobozeny: cestovn´ı potˇreby, l´eky pro osobn´ı potˇrebu nebo pro pˇr´ıjemce, drobn´ a liter´arn´ı a umˇeleck´a d´ıla, vˇeci k vyuˇcov´an´ı, v´ ychovˇe, l´eˇcen´ı, svatebn´ı dary, pohonn´e hmoty na cestu, vˇeci do stanoven´e hodnotov´e hranice dle celn´ıho z´ akona a pˇr´ısluˇsn´e prov´adˇec´ı ˇ vyhl´aˇsky Ministerstva financ´ı CR. Celn´ı pˇrestupky
Celn´ı spr´ ava je vybavena pro svou ˇcinnost kompetencemi a pr´avy pˇri ˇreˇsen´ı celn´ıch pˇrestupk˚ u. Mezi hlavn´ı pˇrestupky patˇr´ı: a) Poruˇsov´ an´ı pˇredpis˚ u o obˇehu zboˇz´ı s cizinou, tzn.: nepˇrihl´ aˇsen´ı zboˇz´ı na celnici pˇri pˇrechodu st´atn´ı hranice, realizace obˇehu zboˇz´ı na z´ akladˇe nepravdiv´ ych ˇci nespr´avn´ ych u ´daj˚ u, zcizen´ı vˇec´ı ve v´ azan´em obˇehu, dovozu ˇci v´ yvozu vˇec´ı bez opr´avnˇen´ı.
b) Zkr´ acen´ı cla, tzn.:
T
• • • •
AF
• za realizaci v´ yvozu ˇci dovozu zboˇz´ı bez zaplacen´ı cla, • pˇri uveden´ı nespr´ avn´ ych u ´daj˚ u pro vymˇeˇren´ı cla. c) Ztˇeˇzov´ an´ı celn´ı kontroly, zejm´ena: • • • •
padˇel´ an´ım celn´ıch doklad˚ u, dopravou ˇci pˇrechov´ av´ an´ım zboˇz´ı, kter´e uniklo celn´ı kontrole, br´ anˇen´ım org´ an˚ um celn´ı spr´avy pˇri v´ ykonu jejich pr´ace, nedodrˇzen´ım podm´ınek v´ azan´eho obˇehu atd.
Kromˇe kontroly zboˇz´ı a spr´avy celn´ıch poplatk˚ u m´a celn´ı spr´ava jeˇstˇe v kompetenci: • v´ ybˇer DPH, • v´ ybˇer spotˇrebn´ıch dan´ı, • v´ ybˇer silniˇcn´ı danˇe u zahraniˇcn´ıch dopravc˚ u.
R
Celn´ı poplatky a dalˇs´ı v´ ybˇery celn´ıch org´an˚ u plynou do st´atn´ıho rozpoˇctu. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.3:
Zboˇz´ı putuj´ıc´ı do ciziny nebo z ciziny obsahuje DPH. Uved’te, kdo vyb´ır´ a DPH u tˇechto v´ yrobk˚ u pˇrekraˇcuj´ıc´ıch hranice a kde se tak dˇeje.
D
. ........................................................................................
11.6
Absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody
Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody
Pro svˇetov´ y trh plat´ı stejn´e z´ akonitosti jako pro trhy n´ arodn´ı, existuje dˇelba pr´ ace, specializace a kooperace. Ale svˇetov´ y trh m´ a jeˇstˇe jednu specifickou vlastnost, existuj´ı na nˇem absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody. D˚ uvodem pro existenci rozs´ahl´e v´ ymˇeny zboˇz´ı v celosvˇetov´em mˇeˇr´ıtku jsou d´any snahou, aby prostˇrednictv´ım vyˇsˇs´ı specializace a dˇelby pr´ace byla zv´ yˇsena vlastn´ı efektivnost dom´ ac´ıho hospod´ aˇrstv´ı a vlastn´ı blahobyt dan´eho st´atu. Mezin´ arodn´ı v´ ymˇena zboˇz´ı je d´ana pˇredevˇs´ım tˇemito dvˇema z´ akladn´ımi faktory: a) Monopolem pˇr´ırodn´ıch a klimatick´ ych podm´ınek, kter´ y determinuje specializovan´e v´ yroby v urˇcit´ ych oblastech svˇeta (napˇr´ıklad pˇestov´an´ı tropick´ ych plod˚ u v tropick´ ych oblastech) nebo existenc´ı lepˇs´ıch v´ yrobn´ıch podm´ınek
Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod
127
T
neˇz je tomu u jin´ ych st´at˚ u (´ urodn´e p˚ udy, naleziˇstˇe rud a pod). Tyto monopoln´ı podm´ınky anebo v´ yraznˇe lepˇs´ı podm´ınky pro existenci urˇcit´ ych v´ yrob pˇredstavuj´ı absolutn´ı v´ yhody z mezin´arodn´ıho obchodu, nebot’ takov´eto zemˇe dosahuj´ı niˇzˇs´ıch n´ aklad˚ u a t´ım i vyˇsˇs´ıho zisku z realizace v´ yvozu neˇz ostatn´ı. b) Existenc´ı tzv. komparativn´ıch v´ yhod, kter´e spoˇc´ıvaj´ı v rozd´ıln´e produktivitˇe pr´ ace pˇri v´ yrobˇe urˇcit´ ych druh˚ u zboˇz´ı, a kter´e znamenaj´ı, ˇze i m´enˇe hospod´aˇrsky rozvinut´e zemˇe se mohou z´ uˇcastnit v oblasti nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb aktivit na mezin´arodn´ı v´ ymˇenˇe zboˇz´ı. Teorie komparativn´ıch v´ yhod pˇri zjednoduˇsen´em a struˇcn´em vyj´adˇren´ı spoˇc´ıv´a v tom, ˇze hospod´ aˇrsky v´ıce rozvinut´e st´ aty se mohou soustˇredit na v´ yrobu pr´avˇe tˇech v´ yrobk˚ u, u kter´ ych dosahuj´ı nejvyˇsˇs´ı produktivity pr´ace a upustit od v´ yroby, kde je pˇri komparaci s t´ımto odvˇetv´ım produktivita niˇzˇs´ı. Tyto obory lze pak pˇrenechat hospod´aˇrsky m´enˇe rozvinut´emu st´atu. Tato komparace produktivity pˇrin´ aˇs´ı oboustrann´e v´ yhody obˇema partner˚ um a je d˚ uvodem k hospod´aˇrsk´e spolupr´aci. Ve struktuˇre mezin´ arodn´ıho obchodu m˚ uˇzeme rozeznat p˚ usoben´ı tˇr´ı z´akladn´ıch faktor˚ u:
Tˇri vlivy v ZO
AF
• existenci siln´e konkurence n´arodn´ıch firem na svˇetov´em trhu, • existenci transnacion´aln´ıch korporac´ı (TNC) podnikaj´ıc´ıch nejm´enˇe ve dvou zem´ıch prostˇrednictv´ım r˚ uzn´e struktury internacion´aln´ıho kapit´alu, • u ´ˇcast´ı st´ at˚ u a integraˇcn´ıch uskupen´ı v mezin´arodn´ım obchodˇe. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 11:
Pokuste se vypsat si na voln´ y list nˇekolik transnacion´aln´ıch korporac´ı. Urˇcitˇe jste na nˇe narazili i v bˇeˇzn´e denn´ı praxi, chod´ıte jistˇe nakupovat i do supermarket˚ u, nakupujete spotˇrebn´ı zboˇz´ı zahraniˇcn´ı provenience – ˇcetn´e produkty jsou v´ ysledkem v´ yroby, anebo obchodn´ı ˇcinnosti pr´ avˇe tˇechto TNC. N´ astroje protekcionismu
R
Zat´ımco n´arodn´ı nebo transnacion´aln´ı firmy prov´adˇej´ı obchodn´ı transakce na z´ akladˇe hospod´aˇrsk´ ych mechanism˚ u, n´arodn´ı st´aty vystupuj´ı sp´ıˇse v pozici protekcionismu v˚ uˇci n´ arodn´ım firm´ am, tj. jejich ochranou v˚ uˇci zahraniˇcn´ı konkurenci. Mezi v´ yznamn´e n´ astroje protekcionismu patˇr´ı zejm´ena: celn´ı politika dan´eho st´ atu, kvantitativn´ı omezov´ an´ı dovozu (stanoven´ı dovozn´ıch kv´ot), kvalitativn´ı omezov´ an´ı dovozu (tvrd´e zdravotn´ı normy), stanoven´ı technologick´ ych norem v´ yroby nebo produkt˚ u, ovlivˇ nov´ an´ı devizov´eho kurzu, devalvace (respektive spr´ avnˇeji ˇreˇceno depreciace mˇeny), stanoven´ı dovozn´ıch depozit, vyhl´ aˇsen´ı embarga, daˇ nov´e u ´levy tuzemsk´ ych firm´am atd.
D
• • • • • • • • •
Oproti tomu se rozv´ıjej´ı integraˇcn´ı snahy, kter´e maj´ı sv˚ uj odraz ve zniku a existenci nˇekolika Integrace mezin´ arodn´ıch hospod´ aˇ rsk´ ych (a politick´ ych) integrac´ı. Integraˇcn´ı snahy u ´ st´ı ve zruˇsen´ı obchodn´ıch hranic mezi zemˇemi a nastolen´ı ˇsirok´eho, plnˇe liberalizovan´eho trhu ˇ se vˇsemi atributy vz´ajemn´e spolupr´ace. Cesk´ a republika je ˇclenem nˇekolika takov´ ychto hospod´aˇrsk´ ych integrac´ı (je napˇr´ıklad ˇclenem CEFTA, celn´ı unie se Slovenskem apod.), posledn´ım integraˇcn´ım krokem je vstup do EU.
128
11.6 Mezin´arodn´ı obchod a jeho v´ yhody
Shrnut´ı:
D
R
AF
T
• Zahraniˇcn´ı obchod m´a 3 formy: export (v´ yvoz), import (dovoz), reexport (v´ yvoz dovozu). • Kaˇzdou z tˇechto forem m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na pˇr´ımou a nepˇr´ımou. • Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, kter´ y vstupuje do zahraniˇcn´ıch dodavatelskoodbˇeratelsk´ ych vztah˚ u je vystaven vyˇsˇs´ımu riziku, neˇz je tomu ve zn´am´em dom´ac´ım prostˇred´ı. • Rizika je nutn´e zmenˇsit, snaˇzit se je pˇresunout na nˇekoho jin´eho (vesmˇes na pojiˇst’ovny) nebo nejl´epe jim zabr´ anit. • Exportn´ı operace vyˇzaduj´ı ˇcinnosti, kter´e lze rozdˇelit f´aze pˇr´ıpravy, uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy a realizace. • Importn´ı operace prob´ıhaj´ı reciproˇcnˇe v˚ uˇci operac´ım exportn´ım. Maj´ı stejn´ a pravidla a stejn´e f´ aze. • Mezi z´akladn´ı instituce, kter´e p˚ usob´ıc´ı v zahraniˇcn´ım obchodˇe a napom´ahaj´ı dovozc˚ um i v´ yvozc˚ um zboˇz´ı a sluˇzeb patˇr´ı zejm´ena Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (spolu ˇ a obchodn´ı a pr˚ s ambas´adami a jejich obchodn´ım oddˇelen´ım) a Cesk´ umyslov´a komora. • Clo je povinn´ a d´ avka, kterou st´ at vyb´ır´a pˇri pˇrechodu zboˇz´ı pˇres jeho hranice. yznam cla je: fisk´aln´ı (clo je souˇca´st´ı pˇr´ıjm˚ u st´atn´ıho rozpoˇctu), obchodnˇe-politick´ y • V´ (reguluje toky zboˇz´ı pˇres hranice st´ atu a m´a protekcion´ aˇrsk´ y charakter v˚ uˇci dom´ac´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um) a cenotvorn´ y (jeho v´ yˇse zdraˇzuje zboˇz´ı). ˇ uplatˇ • Podle pohybu zboˇz´ı rozezn´av´ame clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı, CR nuje pouze clo dovozn´ı. • Nˇekter´e zboˇz´ı je v mal´em rozsahu povoleno vyv´ aˇzet i dov´aˇzet v r´amci cestovn´ıho ruchu, takov´e vˇeci jsou od cla osvobozeny. • Celn´ı spr´ava je vybavena pro svou ˇcinnost kompetencemi a pr´avy pˇri ˇreˇsen´ı celn´ıch pˇrestupk˚ u. • Kromˇe kontroly zboˇz´ı a spr´avy celn´ıch poplatk˚ u m´a celn´ı spr´ava jeˇstˇe v kompetenci v´ ybˇer DPH, v´ ybˇer spotˇrebn´ıch dan´ı a v´ ybˇer silniˇcn´ı danˇe u zahraniˇcn´ıch dopravc˚ u. • Pro svˇetov´ y trh plat´ı stejn´e z´akonitosti jako pro trhy n´arodn´ı, existuje dˇelba pr´ace, specializace a kooperace. • Svˇetov´ y trh m´a jednu specifickou vlastnost, existuj´ı na nˇem absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody. • Monopoln´ı podm´ınky anebo v´ yraznˇe lepˇs´ı podm´ınky pro existenci urˇcit´ ych v´ yrob pˇredstavuj´ı absolutn´ı v´ yhody. • Komparativn´ı v´ yhody spoˇc´ıvaj´ı v rozd´ıln´e produktivitˇe pr´ ace pˇri v´ yrobˇe urˇcit´ ych druh˚ u zboˇz´ı. • Ve struktuˇre mezin´arodn´ıho obchodu m˚ uˇzeme rozeznat p˚ usoben´ı tˇr´ı z´akladn´ıch faktor˚ u, a to existenci siln´e konkurence n´arodn´ıch firem na svˇetov´em trhu, existenci transnacion´aln´ıch korporac´ı (TNC) s internacion´ aln´ım kapit´ alem a u ´ˇcast st´at˚ u a integraˇcn´ıch uskupen´ı. • Integraˇcn´ı snahy maj´ı sv˚ uj odraz ve zniku a existenci nˇekolika mezin´arodn´ıch hospod´ aˇrsk´ ych (a politick´ ych) integrac´ı.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5.
Jak´e zn´ ate formy zahraniˇcn´ıho obchodu? Jak byste charakterizovali pˇr´ım´ y export (import)? Jak byste charakterizovali nepˇr´ım´ y export (import)? Kterou z tˇechto zahraniˇcn´ıch operac´ı st´at v´ıce preferuje? Co je podstatou reexportu?
Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod
T
Jak´e zn´ ate formy reexportu? Jak´e jsou d˚ uvody reexportu? Jak´ a zn´ ate rizika zahraniˇcn´ıho obchodu? Jak se tˇemto rizik˚ um br´ anit? Z jak´ ych f´ az´ı se skl´ ad´ a exportn´ı operace? Co je typick´e pro f´ azi pˇr´ıpravy exportu? Jak´e znalosti je tˇreba z´ıskat pˇri u ´sil´ı proniknout na nezn´am´ y trh v zahraniˇc´ı? Co znamen´ a pojem Incoterms“? ” Co vyjadˇruje pojem dokument´arn´ı inkaso“? ” Kter´e ˇcesk´e instituce napom´ahaj´ı export´er˚ um a import´er˚ um pˇri realizaci obchodu? Jak byste definovali clo? Jak´e zn´ ate druhy cla? Co znamen´ a pojem v´ azan´ y obˇeh zboˇz´ı“? ” Jak´e platby m´ a celn´ı spr´ ava v kompetenci? Jak´e vˇeci jsou osvobozeny od cla? Jak´e zn´ ate celn´ı pˇrestupky? Co znamen´ a absolutn´ı v´ yhoda v zahraniˇcn´ım obchodˇe? ˇ C´ım je d´ ana komparativn´ı v´ yhoda? Jak´e zn´ ate mezin´ arodn´ı hospod´aˇrsk´e integrace?
AF
6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
129
Pr˚ uvodce studiem:
D
R
Tato problematika, jakkoli je ot´azkou makroekonomie, m´a praktick´e uplatnˇen´ı v mnoha firm´ach, kter´e se zab´ yvaj´ı zahraniˇcn´ım obchodem. T´ yk´a se rovnˇeˇz praktick´e ˇcinnosti celn´ıch spr´av. Zahraniˇcn´ı obchod hraje v otevˇren´e ekonomice znaˇcnou roli, ministerstva i firmy peˇclivˇe sleduj´ı stav a v´ yvoj obchodn´ı bilance jak v glob´aln´ım vyj´adˇren´ı, tak i z pohledu bilater´aln´ıch vztah˚ u s jednotliv´ ymi zemˇemi. Prakticky vˇsechny vl´ady na svˇetˇe (s v´ yjimkami) ˇ nen´ı v´ se snaˇz´ı podporovat sv˚ uj v´ yvoz do jin´ ych zem´ı a regulovat dovoz, CR yjimkou. Spr´ avn´e prov´ adˇen´ı zahraniˇcn´ıch operac´ı m´ a neobyˇcejn´ y v´ yznam, jedn´ a se ˇcasto o velk´e dod´ avky a velk´e pen´ıze, kaˇzd´a chyba m´a obrovsk´e d˚ usledky. Vˇenujte proto pozornost t´eto lekci, m˚ uˇze m´ıt pro V´ as i praktick´e vyuˇzit´ı.
130
11.6 Mezin´arodn´ı obchod a jeho v´ yhody
Autotest: 1. Doveze-li ˇcesk´ y dovozce francouzsk´e v´ıno pˇres Polsko, jedn´a se o: (a) pˇr´ım´ y import (b) nepˇr´ım´ y reimport (c) pˇr´ım´ y reexport 2. Dokument´ arn´ı inkaso znamen´ a ˇze:
ˇ uplatˇ 3. CR nuje:
D
R
AF
(a) pouze cla dovozn´ı (b) pouze cla v´ yvozn´ı (c) obˇe cla
T
(a) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje sv´e bance, aby pˇredala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dod´avce zboˇz´ı jen proti zaplacen´ı dan´e ˇc´astky, popˇr´ıpadˇe jin´e formˇe zaruˇcen´e platby (b) kupuj´ıc´ı pˇrikazuje sv´e bance, aby pˇrevzala ze zemˇe v´ yvozce dokumenty (c) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje bance dovozce, aby provedla u ´hradu dluˇzn´e ˇc´astky
Kapitola 12
AF
Popis lekce:
T
Banky a jejich u ´ loha v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı
Lekce se zab´ yv´a formami penˇez a jejich u ´ lohou v ekonomick´ ych procesech v tuzemsku i zahraniˇc´ı, ˇcinnost´ı komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich funkc´ı v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı. Poˇca´teˇcn´ı ˇca´st lekce je rovnˇeˇz vˇenov´ana historii, hlavn´ı pozornost je soustˇredˇena na modern´ı n´astroje a bankovn´ı operace formou elektronick´eho bankovnictv´ı. Lekce konˇc´ı vymezen´ım funkce a postaven´ım centr´ aln´ı banky st´atu. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Formy penˇez Vznik bank Funkce komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich z´akladn´ı operace ´ ery Uvˇ Elektronick´e bankovnictv´ı Funkce a postaven´ı centr´aln´ı banky
R
12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6
D
Tato lekce patˇr´ı ke stˇeˇzejn´ı ˇc´ asti v´ yuky financ´ı. S bankami m´a z´ akladn´ı zkuˇsenost t´emˇeˇr kaˇzd´ y obˇcan, banky vˇsak maj´ı prim´ arn´ı funkci pˇredevˇs´ım v oblasti podpory podnik´ an´ı. V t´eto funkci jsou denn´ım pomocn´ıkem podnikaj´ıc´ıch subjekt˚ u, jednotlivc˚ u, firem i st´atn´ıch instituc´ı. Vzhledem k tomu, ˇze na tuto problematiku navazuje samostatn´ y kurs t´ ykaj´ıc´ı se financ´ı, je tato tematika rozpracov´ana pouze velmi orientaˇcnˇe a bez detailnˇejˇs´ıch z´abˇer˚ u. D´ elka lekce: 180 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Bankovky, u ´ vˇerov´e pen´ıze, aktivn´ı obchody banky, pasivn´ı obchody banky, bankovn´ı zisk, brettonwoodsk´e dohody, depozitn´ı sluˇzby, u ´ vˇery, cedulov´a (centr´aln´ı, emisn´ı) banka, pˇr´ım´e bankovnictv´ı, elektronick´e bankovnictv´ı, homebanking, internetbanking, telefonick´e bankovnictv´ı, call centra, digit´aln´ı pen´ıze, monet´arn´ı politika, diskontn´ı sazba, odchylka operace na voln´em trhu, minim´aln´ı rezervy, reeskontn´ı kontingent, selektivn´ı u ´vˇery, mˇenov´a reforma.
131
132
12.1 Formy penˇez
Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •
popsat formy penˇez, vysvˇetlit vznik bank, popsat funkce obchodn´ıch bank, popsat z´ akladn´ı, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje elektronick´eho bankovnictv´ı, popsat funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky.
12.1 Formy penˇez
AF
T
Jak vyplynulo z lekce zab´ yvaj´ıc´ı se prov´adˇen´ım monet´arn´ı politiky, je jej´ım realiz´atorem centr´ aln´ı banka st´ atu. Nejen centr´ aln´ı banka, ale i soustava komerˇcn´ıch bank pln´ı v n´arodn´ım hospod´ aˇrstv´ı, tj.v ekonomick´em ˇzivotˇe dom´ acnost´ı, firem i st´atu nezastupitelnou roli. Banky realizuj´ı platebn´ı styk mezi jednotliv´ ymi ekonomick´ ymi subjekty, umoˇzn ˇ uj´ı tedy pˇresuny penˇez. Druhou hlavn´ı funkc´ı obchodn´ıch bank je poskytov´an´ı u ´ vˇer˚ u a p˚ ujˇcek, coˇz rovnˇeˇz znamen´a velk´e pˇresuny penˇez v r´amci n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, jakoˇz i ve vztahu k zahraniˇc´ı. Banky tak umoˇzn ˇ uj´ı fungov´an´ı trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı v rozsahu nejen cel´eho n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, ale prakticky v r´amci svˇetov´e ekonomiky. Pod´ıvejme se proto na z´akladn´ı pojmy, jevy a procesy z t´eto oblasti ekonomie.
Formy penˇ ez
V r´amci kaˇzdodenn´ıho ekonomick´eho ˇzivota, v procesech neust´al´e tvorby n´arodn´ıho produktu (souhrnu vˇseho zboˇz´ı a sluˇzeb), v procesech rozdˇelov´an´ı a pˇrerozdˇelov´an´ı hodnot se setk´av´ame aln´ ymi penˇ ezi, kter´e se vyskytuj´ı nejen ve formˇe hotovostn´ı penˇeˇzn´ı masy (zjevn´e s tzv. re´ formy penˇez v podobˇe bankovek a minc´ı), ale i jako bezhotovostn´ı pˇresuny penˇez (ˇc´ıseln´ ymi z´apisy na kontech) mezi jednotliv´ ymi ekonomick´ ymi subjekty.
R
Jednotliv´e ekonomick´e subjekty si mezi sebou vymˇen ˇuj´ı hodnoty s urˇcitou intenzitou v r´amci dan´eho ˇcasov´eho obdob´ı. M˚ uˇzeme tedy v r´amci urˇcit´eho ˇcasu vysledovat tok v´yrobk˚ u, v´yrobn´ıch faktor˚ u a sluˇzeb, kter´y je v protismˇeru prov´ azen tokem penˇez.
Graficky m˚ uˇzeme tento vztah vyj´ adˇrit t´ımto obr´azkem:
D
u ´hrada (pen´ıze)
A
B
zboˇz´ı a sluˇzby Obr´ azek 12.1: Toky v NH
Proces tvorby hodnot se uskuteˇcn ˇ uje prostˇrednictv´ım nˇekolika akt˚ u prodeje a n´akupu zboˇz´ı ˇci sluˇzeb za pen´ıze, neˇz se postupnˇe vytv´aˇren´e fin´aln´ı zboˇz´ı dostane ke koneˇcn´emu spotˇrebiteli. Pod´ıv´ame-li se na ekonomiku vybran´eho st´ atu a budeme-li takto sledovat materi´alov´e toky vyroben´eho zboˇz´ı a sluˇzeb v urˇcit´em ˇcasov´em obdob´ı (obvykle tak ˇcin´ıme za obdob´ı 1 roku),
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
133
m˚ uˇzeme povaˇzovat celkovou sumu vyroben´eho zboˇz´ı a poskytnut´ ych sluˇzeb za realizaci hrub´eho dom´ ac´ıho produktu. ˇ adn´e fungov´an´ı ekonomiky dan´eho st´ R´ atu pak vyˇzaduje, aby se objem HDP v urˇcit´e kvalitˇe a struktuˇre rovnal potˇreb´ am dan´e spoleˇcnosti, tj. souhrnu vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. V trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı, tj. pˇri existenci zboˇznˇe-penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, je podm´ınkou realizace HDP rovnˇeˇz i druh´ y (reciproˇcn´ı) vztah, tj. odpov´ıdaj´ıc´ı a pˇrimˇeˇren´a suma penˇez na n´akup zboˇz´ı a sluˇzeb. Suma penˇeˇzn´ıch plateb na dan´em u ´zem´ı st´ atu za delˇs´ı obdob´ı (obvykle poˇc´ıt´ ano za 1 rok) se oznaˇcuje jako tzv. penˇeˇzn´ı obrat. Realizaˇcn´ı platby
T
Penˇeˇzn´ı obrat tvoˇr´ı pˇredevˇs´ım penˇeˇzn´ı platby, kter´e znamenaj´ı realizaci HDP, tyto ˇc´astky oznaˇcujeme jako trˇzby. U tˇechto plateb doch´az´ı k v´ ymˇenˇe zboˇz´ı (nebo sluˇzeb) za pen´ıze (viz obr´ azek), doch´ az´ı k protipohybu penˇez a zboˇz´ı – jsou to tzv. platby realizaˇ cn´ı.
Kromˇe tˇechto plateb vˇsak doch´az´ı pˇri pohybu re´aln´ ych penˇez jeˇstˇe k druh´e formˇe plateb, kter´ a vypl´ yv´ a z existence pˇrerozdˇelovac´ıho procesu.
AF
V dneˇsn´ı modern´ı ekonomice doch´az´ı nejprve k prim´ arn´ımu rozdˇelov´an´ı zdroj˚ u (HDP), ale d´ale jeˇstˇe k velmi siln´ ym pˇ rerozdˇ elovac´ım (sekund´ arn´ım) proces˚ um.
Z´akladn´ım pˇrerozdˇelovac´ım ˇcinitelem je st´at, z´akladn´ım pˇrerozdˇelovac´ım mechanismem je st´atn´ı rozpoˇcet. Nen´ı to vˇsak pˇrerozdˇelovac´ı mechanismus jedin´ y, je doplnˇen ˇradou dalˇs´ıch pˇrerozdˇelovac´ıch institut˚ u – tzv. rozpoˇctovou sf´erou. Pro ˇradu plateb spjat´ ych pr´avˇe s existenc´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu je charakteristick´e, ˇze nejsou podm´ınˇeny protihodnotou zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Doch´ az´ı pouze k jednostrann´emu pˇresunu penˇez, jsou to tzv. platby transferov´ e. Jako pˇr´ıklad si m˚ uˇzeme uv´est vypl´acen´ı starobn´ıch d˚ uchod˚ u, stipendi´ı apod.
Platby transferov´e
Transferov´e platby jsou v´ yrazem pˇrerozdˇelov´ an´ı, jejich v´ yˇse a pomˇer v˚ uˇci celkov´emu vytvoˇren´emu HDP ukazuje na postaven´ı st´atn´ıho rozpoˇctu (a rozpoˇctov´e sf´ery) v ekonomick´em a soci´ aln´ım ˇzivotˇe spoleˇcnosti.
R
Vˇsechny ekonomick´e procesy, kter´e se t´ ykaj´ı penˇeˇzn´ı masy, maj´ı penˇeˇzn´ı charakter a jsou prov´ adˇeny prostˇrednictv´ım penˇeˇzn´ıch operac´ı.
D
V dosavadn´ım v´ ykladu jsme popsali jevy, kter´e jsou spjaty s pohybem tzv. re´aln´ ych penˇez. To jsou skuteˇcn´e pen´ıze, kter´e maj´ı konkr´etn´ı obsah v podobˇe bankovek, minc´ı pˇri hotovostn´ıch penˇeˇzn´ıch operac´ıch, popˇr´ıpadˇe jedn´a se o pˇresuny skuteˇcn´ ych penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ uzu ´ˇctu na jin´ y (popˇr´ıpadˇe jin´e) u ´ˇcet ve formˇe tzv. bezhotovostn´ıch penˇeˇzn´ıch operac´ı. Je vˇsak tˇreba si uvˇedomit, ˇze i bezhotovostn´ı platba znamen´a ve f´azi v´ ybˇeru pˇr´ıjem bankovek ˇci minc´ı. Kromˇe re´ aln´ych penˇez rozezn´ av´ ame jeˇstˇe tzv. pen´ıze ide´ aln´ı.
Manipulace nebo v´ ypoˇcty s ide´aln´ımi penˇezi pˇredstavuj´ı tzv. sekund´ arn´ı (druhotnou) finanˇ cn´ı ˇ cinnost. Sekund´ arn´ı finanˇcn´ı ˇcinnost je uplatˇ nov´ana v cel´e ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u. Jedn´a se napˇr´ıklad: • o progn´ ozov´ an´ı (projekci) prim´arn´ıch ˇcinnost´ı v budoucnosti, (sestavov´an´ı rozpoˇct˚ u pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı je typickou ˇcinnost´ı s ide´aln´ımi penˇezi), • sestavov´ an´ı finanˇcn´ıch pl´ an˚ u podnik˚ u, • v´ ypoˇcty pojistn´ ych pl´ an˚ u, • stanoven´ı oˇcek´ avan´e v´ ynosnosti, • porovn´ av´ an´ı investiˇcn´ı n´ aroˇcnosti nˇekolika variant, • pˇrepoˇcty valutov´ ych a devizov´ ych kurz˚ u atd.
Ide´ aln´ı pen´ıze
134
12.2 Vznik bank
Do sekund´arn´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti zaˇrazujeme tak´e veˇsker´e kontroly pr˚ ubˇehu a v´ ysledk˚ u prim´arn´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti jako napˇr´ıklad: daˇ nov´e kontroly, kontroly soci´ aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, kontroly pojiˇst’oven pˇri uplatnˇen´ı pojistek atd. Sekund´arn´ı finanˇcn´ı ˇcinnost je vˇsak podm´ınˇena existenc´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti prim´arn´ı, bez tohoto z´akladu, tj. bez existence re´aln´ ych penˇez je neˇzivotn´a. Oba dva typy finanˇcn´ıch operac´ı jsou bˇeˇznou souˇc´ast´ı ekonomick´eho ˇzivota.
12.2
Re´aln´e pen´ıze, at’ uˇz ve formˇe drah´ ych kov˚ u nebo bankovek vˇzdy znamenaly a znamenaj´ı pro jejich drˇzitele formu bohatstv´ı. Jejich vlastnictv´ı nebo drˇzba vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı vyˇzaduje bezpeˇcnostn´ı opatˇren´ı proti odcizen´ı (trezory). To bylo kdysi zcela nezbytn´e u zlatn´ık˚ u, klenotn´ık˚ u a obchodn´ık˚ u se zlatem. Ve stˇredovˇek´e Anglii zaˇcali klenotn´ıci poskytovat ostatn´ım lidem, pˇredevˇs´ım ˇremesln´ık˚ um novou sluˇzbu – u ´ schovu penˇez (tehdy ve formˇe zlat´ ych minc´ı) v jejich vlastn´ıch trezorech a proti tˇemto penˇez˚ um zaˇcali majitel˚ um minc´ı vyd´avat potvrzen´ı o vkladu penˇ ez. Toto potvrzen´ı o vkladu penˇez se postupnˇe stalo transakˇcn´ım prostˇredkem pˇri v´ ymˇenˇe sluˇzeb, zaˇcalo nahrazovat hotov´e pen´ıze. Tak se prakticky zaˇcalo platit potvrzen´ım o vkladu penˇez, nebot’ u ´schova penˇez u konkr´etn´ı osoby znamenala vlastnˇ e vznik u ´ vˇ erov´ eho vztahu. Pˇri pˇredloˇzen´ı potvrzen´ı byl vklad vr´acen. Urˇcit´a ˇca´st klenotn´ık˚ u se pak zaˇcala v´ yhradnˇe vˇenovat t´eto ˇcinnosti, tj. u ´schovˇe penˇez, jejich pˇrevody mezi jin´ ymi osobami, platbami atd., tak postupnˇe vznikly operace na penˇeˇzn´ım ˇ ast tˇechto obchodn´ık˚ trhu. C´ u se pak zcela specializovala na nov´ y druh podnik´an´ı pouze na penˇeˇzn´ım trhu, kter´ y byl podm´ınˇen´ yu ´schovou penˇez a vyd´av´an´ım potvrzen´ı, vznikly t´ım prvn´ı banky a bankovnictv´ı.
Definice
AF
T
Historie bank
Vznik bank
Obchodn´ı banka je specializovan´ a firma obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım a finanˇcn´ım trhu. Potvrzen´ı o vkladu penˇez se postupnˇe zaˇcalo pouˇz´ıvat m´ısto hotov´ ych penˇez, stalo se transakˇcn´ım prostˇredkem pˇrij´ıman´ ym pˇri platb´ach. T´ım se vlastnˇe pˇremˇenilo na smˇenku, vystavovanou bankami v pˇr´ıpadˇe tzv. pasivn´ıch bankovn´ıch operac´ı. Tyto smˇenky znˇej´ıc´ı na bank´eˇre, se dalˇs´ım v´ yvojem pˇremˇenily v dalˇs´ı typ penˇez, tj. u ´ vˇ erov´ e pen´ıze neboli bankovky.
D
R
Bankovn´ı obchody
aktivn´ı obchody
pasivn´ı obchody (vklady, p˚ ujˇcky, n´akupy penˇez)
Kryt´ı zlatem
(´ uvˇery, p˚ ujˇcky jin´ ym subjekt˚ um) pen´ıze
Obr´ azek 12.2: Bankovn´ı obchody
Bankovky vznikly z p˚ uvodn´ıch smˇenek vyd´ avan´ ych bankou odstranˇen´ım term´ınu splatnosti. P˚ uvodn´ı smˇenky byly term´ınovan´e (ve stˇredovˇeku i poˇc´atkem novovˇeku byly smˇeniteln´e za uloˇzen´e zlato ˇci jin´e hodnoty aˇz k dan´emu term´ınu), bankovky byly smˇeniteln´e jiˇz obecnˇe kdykoliv pˇri pˇredloˇzen´ı, a to doruˇcitelem (pˇredkladatelem) bankovky. Odstranˇen´ım term´ınov´an´ı tohoto cenn´eho pap´ıru se staly bankovky velmi rychle univerz´ aln´ım platebn´ım prostˇredkem, k´ ymkoliv ochotnˇe pˇrij´ıman´ ym, nebot’ kaˇzd´emu drˇziteli se pak umoˇznil pˇr´ıstup k hodnotˇe, j´ımˇz byl tento cenn´ y pap´ır kryt.
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
135
A protoˇze bankovky byly kryty zlatem, pˇredstavovaly nomin´ alie (ˇc´ısla) uveden´e na bankovce pˇresn´y objemov´y ukazatel smˇeniteln´eho zlata.
T
Bankovky zaˇcaly velmi rychle plnit veˇsker´e funkce penˇez a umoˇznily rozvoj modern´ıch penˇeˇzn´ıch soustav. Bankovky, kter´e byly kryty zlat´ ym obsahem, znamenaly ve sv´em poˇca´tku naprosto novou kvalitu v dˇejin´ ach penˇez, pˇredevˇs´ım proto, ˇze pˇresnˇe ˇc´ıselnˇe vyjadˇrovaly z´akladn´ı funkci penˇez, tzn. ekvivalenci hodnoty. D´ale platilo a plat´ı, ˇze ˇc´ısla jsou lehce pomˇeˇriteln´a, obsah zlata se tedy dal vyj´adˇrit na nejmenˇs´ı moˇzn´e hodnoty, bankovky tedy zaˇcaly splˇ novat dalˇs´ı poˇzadavek na modern´ı pen´ıze, tj. pˇresn´e vyj´adˇren´ı hodnot a dˇelitelnosti na kaˇzd´ y gram zlata. Souˇcasnˇe zaˇcaly plnit i funkci pokladu (tezauru), nebot’ byly kdykoliv a kter´ ymkoliv drˇzitelem smˇeniteln´e za zlato. Tyto vlastnosti pˇrispˇely k tomu, ˇze tisk bankovek se rozˇs´ıˇril a tyto cenn´e pap´ıry pˇredstavovaly obrovsk´ y pokrok pro rozvoj obchodu, sluˇzeb a podnik´ an´ı.
AF
Jak vypl´ yv´a z postupn´e evoluce pˇremˇeny p˚ uvodn´ıch zlat´ ych a stˇr´ıbrn´ ych penˇez v m´enˇe hodnotn´e kovy aˇz do formy pap´ırov´ ych penˇez, byly prvn´ı bankovky vyd´av´ any vˇzdy jako u ´vˇerov´e pen´ıze dan´e konkr´etn´ı banky. Znamenalo to, ˇze i v r´amci n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı jednoho st´ atu (kr´alovstv´ı) ob´ıhaly na u ´zem´ı dan´eho st´atu r˚ uzn´e bankovky r˚ uzn´ ych bank. To pro rozvoj obchodu i v´ yroby pˇredstavovalo omezen´ı, jehoˇz v´ ysledkem bylo pozn´an´ı, ˇze i poˇcet bankovek ob´ıhaj´ıc´ıch v zemi je tˇreba regulovat, stejnˇe tak jako tomu bylo v pˇredch´ azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe s raˇzbou minc´ı. A vzhledem k tomu, ˇze r˚ uzn´e bankovky ob´ıhaly uvnitˇr jednoho st´atu, byl to st´ at (panovn´ık), kter´ y si vyhradil pr´avo tuto regulaci uskuteˇcnit.
Centr´ aln´ı banka
K tomuto u ´ˇcelu zˇr´ıdil st´ at tzv. cedulovou (emisn´ı, centr´ aln´ı, st´ atn´ı atd.) banku, kter´ a v´yhradnˇe z´ıskala pr´ avo emitovat (tisknout) bankovky. (Pozn´amka: Popˇr´ıpadˇe touto funkc´ı povˇeˇril jednu z dosavadn´ıch bˇeˇzn´ ych soukrom´ ych obchodn´ıch bank, masa emitovan´ ych bankovek vˇsak podl´ehala st´atn´ı kontrole.)
R
T´ım zp˚ usobem vnikla vˇzdy v konkr´etn´ım st´atˇe v´ yluˇcn´ a ˇr´ıd´ıc´ı centr´ aln´ı banka zodpovˇedn´a za mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, pozdˇeji za celkovou mˇenovou politiku atd. Pokud chtˇej´ı bˇeˇzn´e obchodn´ı banky z´ıskat bankovky (tj. hotov´e pen´ıze), mohou tak dos´ ahnout jen pˇrijet´ım u ´vˇeru od cedulov´e (emisn´ı) banky.
D
Tak se cedulov´a banka stala bankou bank, tzn. u ´vˇerovou organizac´ı poskytuj´ıc´ı u ´vˇery soukrom´ ym (respektive i zest´atnˇen´ ym ˇci ˇca´steˇcnˇe zest´ atnˇen´ ym) obchodn´ım bank´am. Cedulov´a banka zaˇcala plnit funkce jedin´e centr´aln´ı banky st´ atu, editora jednotn´e mˇeny a jej´ı u ´loha v ekonomice st´atu nesm´ırnˇe vzrostla. To plat´ı i v souˇcasn´e dobˇe, i kdyˇz uˇz bankovky nejsou kryty zlatem. Centr´ aln´ı banka pˇredstavuje urˇcit´e mocensk´e centrum v mˇenov´e, devizov´e a kursov´e Monopol a monopol na tisk penˇ ez. Padˇelatelstv´ı penˇez se na cel´em svˇetˇe CB politice st´ atu, nebot’ m´ pˇr´ısnˇe trest´a, nebot’ nez´akonn´ ym obˇehem padˇelan´ ych bankovek se naruˇsuj´ı z´akladn´ı makroekonomick´e vazby v dan´e ekonomice, doch´az´ı k chybn´emu a nespravedliv´emu rozdˇelov´an´ı a pˇrerozdˇelov´an´ı HDP, jsou naruˇsov´any z´akladn´ı principy mˇenov´e politiky atd. I n´aˇs trestn´ı z´ akon´ık obsahuje nˇekolik trestn´ ych ˇcin˚ u proti mˇenˇe, je trestn´e napˇr´ıklad jiˇz samo drˇzen´ı padˇelatelsk´ ych n´astroj˚ u. Historicky pˇredstavovalo padˇel´an´ı penˇeˇz vˇzdy velmi pˇr´ısnˇe posuzovan´e trestn´e ˇciny, za nˇeˇz pˇredevˇs´ım ve stˇredovˇeku n´asledovaly velmi pˇr´ısn´e sankce vˇcetnˇe trest˚ u hrdeln´ıch. Pˇri posuzov´an´ı v´ yjimeˇcn´eho postaven´ı centr´aln´ı banky je tˇreba si uvˇedomit, ˇze toto postaven´ı nevypl´ yv´a jen z jej´ıho celospoleˇcensk´eho postaven´ı v r´amci dan´eho st´atu a z mocensk´ ych
136
12.2 Vznik bank
pozic pˇri emitov´an´ı penˇez, ale z hlediska bˇeˇzn´ ych obchodn´ıch bank i d˚ uvodu znaˇ cn´ e ekonomick´ e z´ avislosti kaˇ zd´ e obchodn´ı banky na bance centr´ aln´ı. Tato z´avislost vypl´ yv´a pˇredevˇs´ım charakteristiky pasivn´ıch obchod˚ u banky. Aby banka mohla prov´ adˇet to, co j´ı pˇrin´ aˇs´ı v´ ysledn´ y efekt, tzn. aktivn´ı obchody, mus´ı m´ıt pˇrimˇeˇrenou z´asobu penˇez proud´ıc´ıch do banky ve formˇe pasivn´ıch obchod˚ u. Pen´ıze, kter´e proud´ı do banky ve formˇe vklad˚ u obˇcan˚ u nebo firem (popˇr´ıpadˇe i samotn´eho st´atu), jsou vˇsak jen malou ˇc´ast´ı k podpoˇre obchod˚ u aktivn´ıch. Zdroj penˇez obchodn´ıch bank
Kaˇzd´ a obchodn´ı banka potˇrebuje z´ıskat pen´ıze u ´vˇerem (n´ akupem) penˇez od centr´ aln´ı banky.
T
Tyto u ´ vˇery (n´akupy penˇez) od centr´aln´ı banky tvoˇr´ı hlavn´ı masu penˇez, kterou obchodn´ı banka d´ ale p˚ ujˇcuje sv´ ym klient˚ um (´ uvˇeruje je). Z´akladem bankovn´ıho podnik´ an´ı je dosaˇzen´ı kladn´eho rozd´ılu (zisku) mezi cenou penˇez z aktivn´ıch a pasivn´ıch obchod˚ u. Matematicky bychom mohli tento bankovn´ı profit vyj´adˇrit t´ımto vzorcem: ´ − UP ´ − N, Bankovn´ı zisk = UA (12.1)
Obˇeh u ´vˇerov´ ych penˇez a jeho dobr´e fungov´an´ı uk´ azalo, ˇze bankovky v˚ ubec nemus´ı b´ yt kryty zlatem a pˇresto bankovky d´ al funguj´ı, kaˇzd´ y je ochotnˇe pˇrij´ım´a a kaˇzd´ y s nimi plat´ı, aniˇz by vyˇzadoval smˇenu za zlato. Zlat´e rezervy banky se do tohoto nez´avisl´eho obˇehu bankovek prakticky v˚ ubec nezapojovaly a smˇenitelnost bankovek za zlato (tzv. zlat´ y standard) se uk´azala jako zcela form´aln´ı, nevyuˇz´ıvan´a moˇznost, nebot’ k v´ ymˇenˇe bankovek se zlato v˚ ubec neuˇz´ıvalo a k platb´ am zlatem doch´azelo velmi sporadicky. Historicky tak zlat´ e kryt´ı bankovek skonˇ cilo, uk´ azalo se, ˇ ze ke kryt´ı staˇ c´ı ostatn´ı aktiva banky. Proto byl ve vˇsech zem´ıch tzv. brettonwoodsk´ ymi dohodami (Bretton Wood je mˇesto v USA) v roce 1944 zlat´y standard zruˇsen a dnes jiˇz ˇz´ adn´ a mˇena na svˇetˇe nen´ı podloˇzena zlatem. Zlato se stalo bˇeˇzn´ ym artiklem a trh zlata nem´a ˇz´adnou souvislost s trhem penˇez. Dnes jsou tedy bankovky pouze spoleˇcenskou konvenc´ı, symbolem hodnoty, symbolem vz´ajemnˇe respektovan´ ym a uzn´avan´ ym. Proto ˇr´ık´ame, ˇze pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇeh, pen´ıze funguj´ı, protoˇze funguj´ı.
R
Konec zlat´eho standardu
AF
´ je celkov´ ´ je celkov´ kde UA yu ´ rok z aktivn´ıch operac´ı (z poskytnut´ ych u ´ vˇer˚ u), UP yu ´ rok z pasivn´ıch operac´ı (pˇrijat´ ych u ´vˇer˚ u) a N pˇredstavuj´ı n´aklady banky.
Pˇ r´ıklad:
D
ˇ ım jsou tedy kryty bankovky? Plat´ı nˇejak´ C´ a z´avislost mezi masou penˇez v obˇehu a emis´ı dalˇs´ıch penˇez? Samozˇrejmˇe, ˇze ano. I kdyˇz pap´ırov´e pen´ıze jsou dnes jiˇz pouze symbolem hodnoty a nejsou kryty ani zlatem, ani prac´ı pracuj´ıc´ıho lidu“, coˇz byla vˇeta na ” ˇceskoslovensk´ ych bankovk´ach v pades´at´ ych letech minul´eho stolet´ı, plat´ı z´avislost emise dalˇs´ıch penˇez nebo jejich stahov´an´ı v podstatˇe na velikosti ekonomick´eho r˚ ustu (pokud nen´ı pˇr´ıliˇs velk´ a inflace). ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 12: Pokuste se udˇelat mezi sv´ ymi rodinn´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky, zn´ am´ ymi, kamar´ady ˇci n´ahodn´ ymi obˇcany udˇelat mal´ y pr˚ uzkum s ot´azkou ˇc´ım jsou kryty ˇcesk´e koruny“? Domn´ıv´ame se, ˇze ” dostanete nˇekolik moˇzn´ ych, zaj´ımav´ ych n´azor˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 12.1: ˇ Kromˇe pojmu bankovky“ se jeˇstˇe v druh´e polovinˇe minul´eho stolet´ı v Ceskoslovensku ” pouˇz´ıval dalˇs´ı term´ın pro oznaˇcen´ı pap´ırov´ ych penˇez. Uved’te jeho n´ azev, souvisel s centralizac´ı n´arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou vlastnictv´ı. . ........................................................................................
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
12.3
137
Funkce komerˇ cn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich z´ akladn´ı operace
Definovali jsme si bˇeˇznou obchodn´ı banku jako firmu obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım trhu. Pˇredmˇetem jej´ıho z´ ajmu jsou pen´ıze a hodnoty pen´ıze pˇredstavuj´ıc´ı (cenn´e pap´ıry). Banka na jedn´e stranˇe pˇrij´ım´ a vklady (prov´ ad´ı pasivn´ı obchody), na druh´e stranˇe poskytuje u ´vˇery (prov´ ad´ı aktivn´ı obchody). Kromˇe tˇechto z´ akladn´ıch funkc´ı prov´ad´ı nav´ıc bankovn´ı sluˇzby, a to pˇredevˇs´ım: Funkce obzajiˇst’uje platebn´ı a z´ uˇctovac´ı styk sv´ ym klient˚ um, spravuje jmˇen´ı sv´ ych klient˚ u, poskytuje depozitn´ı sluˇzby, operuje s cenn´ ymi pap´ıry, prov´ ad´ı smˇen´ arenskou ˇcinnost apod.
T
• • • • •
chodn´ıch bank
Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad dalˇs´ı ˇcinnosti komerˇcn´ıch bank:
AF
. ........................................................................................
ˇ V Cesk´ e republice se na penˇeˇzn´ım trhu v souˇcasn´e dobˇe vyskytuje kolem ˇsedes´ati bank, mnoh´e maj´ı sv´e poboˇcky (kampeliˇcky, fili´alky) v mnoha m´ıstech republiky, nˇekter´e maj´ı i na u ´ rovni b´ yval´ ych okresn´ıch mˇest i v´ıce neˇz jednu budovu. Banka, kter´a poskytuje vˇsechny bankovn´ı sluˇzby, aniˇz by se specializovala na nˇekterou z nich jako prioritn´ı je oznaˇcov´ana jako obchodn´ı (komerˇcn´ı) banka. Vedle tˇechto klasick´ ych bank existuj´ı i banky r˚ uznˇe specializovan´e, jako napˇr´ıklad banky investiˇcn´ı, hypoteˇcn´ı apod. Prakticky vˇsechny banky vˇsak ty z´ akladn´ı sluˇzby poskytuj´ı vˇzdy, rozd´ıl je sp´ıˇse v rozsahu a cenˇe tˇechto sluˇzeb.
12.4
´ ery Uvˇ
R
´ er je Uvˇ ´ ery Z´akladn´ım n´astrojem aktivn´ıch obchod˚ u komerˇcn´ıch bank je poskytov´ an´ı u ´ vˇer˚ u. Uvˇ povaˇzov´an za nezbytn´ y prvek modern´ıho trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı, je to n´astroj, kter´ y umoˇzn ˇuje firm´ am pˇreklenout nesoulad mezi dobou, kdy nutnˇe potˇrebuj´ı finanˇcn´ı zdroje a okamˇzikem, kdy je vytvoˇr´ı.
D
´ er znamen´ Uvˇ a pˇrekon´ an´ı ˇcasov´eho u ´seku mezi potˇrebou finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich vytvoˇren´ım.
Tento finanˇcn´ı n´astroj je povaˇzov´an za z´ akladn´ı stavebn´ı prvek cel´e finanˇcn´ı soustavy. Nemus´ı b´ yt poskytov´ an pouze podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um – firm´am, ale ˇcasto se shled´av´ ame i s poskytov´an´ım r˚ uzn´ ych forem u ´vˇer˚ u i samotn´emu st´atu, a to od dom´ac´ıch subjekt˚ u, ale rovnˇeˇz i od zahraniˇcn´ıch, vˇcetnˇe vztah˚ uu ´vˇerov´an´ı st´at˚ u jin´ ymi st´aty. Pr´avˇe proto, ˇze u ´ vˇer umoˇzn ˇ uje pˇreklenut´ı urˇcit´eho ˇcasov´eho horizontu mezi nedostatkem voln´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich generov´an´ım, st´av´a se akceler´atorem technick´eho a technologick´eho pokroku, nebot’ pˇredevˇs´ım nov´e investice jsou dnes, v souˇcasn´e trˇzn´ı ekonomice, nemysliteln´e bez tohoto instrumentu. Finanˇcn´ı u ´ vˇer je d˚ uleˇzit´ ym n´astrojem v ekonomice firmy i cel´eho st´atu. Jeho poskytov´ an´ı proch´az´ı sloˇzitou procedurou, jeho rozsah, struktura, formy atd. jsou ovlivˇ nov´ any nejen samotn´ ymi bankovn´ımi domy, ale i celkovou finanˇcn´ı politikou st´atu uplatˇ novanou
Definice
138
12.5 Elektronick´e bankovnictv´ı
prostˇrednictv´ım centr´aln´ı banky, z´akladn´ımi z´akony dan´e zemˇe ˇci bˇeˇznou ˇcinnost´ı ministerstva financ´ı. ´ ery, jejich ˇclenˇen´ım, poskytov´an´ım, n´aleˇzitostmi a dalˇs´ımi faktory spjat´ Uvˇ ymi s u ´vˇerov´an´ım, se podrobnˇeji zab´ yv´ ame v samostatn´em kurzu navazuj´ıc´ım na tento z´akladn´ı kurz. St´ ale v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronick´e platebn´ı n´ astroje, kter´e patˇr´ı do skupiny tzv. pˇ r´ım´ eho eho bankovnictv´ı. Klient penˇeˇzn´ıho u ´ stavu nebankovnictv´ı, respektive elektronick´ mus´ı chodit do pˇr´ısluˇsn´e banky, ale sv´e pˇr´ıkazy m˚ uˇze ukl´adat r˚ uzn´ ymi komunikaˇcn´ımi prostˇredky. M˚ uˇze tak ˇcinit pˇr´ımo ze sv´e kancel´ aˇre, domova, popˇr´ıpadˇe i pomoc´ı mobilu, a to i z dosti vzd´ alen´ ych m´ıst od m´ısta banky. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ım´eho bankovnictv´ı patˇr´ı zejm´ena: • • • • •
homebanking, internet banking, telefonick´e bankovnictv´ı (stacion´arn´ı i mobil), klientsk´ a centra, samoobsluˇzn´e z´ ony a dalˇs´ı n´ astroje.
T
e-bankovnictv´ı
AF
Spoleˇcn´ ym znakem vˇsech tˇechto n´ astroj˚ u je rychlost operac´ı, pohodl´ı klient˚ u, do znaˇcn´e m´ıry i bezpeˇcnost operac´ı a pˇredevˇs´ım moˇznost prov´adˇet finanˇcn´ı operace kdykoliv. Pˇrevody jsou obvykle provedeny do pˇeti minut. Pˇrevody je moˇzn´e uskuteˇcnit i ze zahraniˇc´ı, tedy lze pˇredat pˇr´ıkazy i r˚ uzn´ ym bank´am a centralizovat pak pˇr´ıpadn´ y v´ ybˇer penˇez z bankomatu napˇr´ıklad v tuzemsku.
R
Protoˇze tyto operace umoˇzn ˇ uj´ı lidem prov´adˇet tyto operace bez ohledu na moment´aln´ı osobn´ı hotovost, jsou nejv´ıce rozˇs´ıˇreny v oblasti n´akup˚ u a prodeje zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Podle znˇen´ı smlouvy s konkr´etn´ı bankou m˚ uˇze tak´e poˇc´ıtaˇc napˇr´ıklad klientovi sledovat stav jeho konta, v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı urˇcit´e poˇzadovan´e v´ yˇse, pak pˇrev´adˇet dalˇs´ı ˇca´stky pˇrich´azej´ıc´ı na jeho konto na spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet ˇci jinou formu zv´ yhodnˇen´eho spoˇren´ı. Poˇc´ıtaˇc tak´e m˚ uˇze pˇr´ıpadnˇe po dosaˇzen´ı spodn´ı urˇcen´e hranice klienta neprodlenˇe informovat, respektive uˇcinit dalˇs´ı kroky (napˇr´ıklad automaticky vypovˇedˇet spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet apod.). Pod´ıv´ame se proto troˇsku podrobnˇeji na tyto modern´ı zp˚ usoby bankovnictv´ı.
12.5
V posledn´ı dobˇe doch´az´ı k velmi rychl´emu rozvoji informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (IS/IT). Podniky, ale ani obˇcan´e se ve sv´e podnikatelsk´e ˇcinnosti dnes jiˇz neobejdou bez kvalitn´ıho bankovn´ıho servisu. Tento rychl´ y rozvoj umoˇzn ˇ uje tvorbu a vyuˇzit´ı modern´ıch bankovn´ıch syst´em˚ u a nezbytnou spolupr´aci bank, podnik˚ u a provozovatel˚ u s´ıt´ı, k vyuˇz´ıv´an´ı bankovn´ıch produkt˚ u, jak firmami, tak obˇcany. Jsou tak vytv´aˇreny podm´ınky pro st´ale efektivnˇejˇs´ı pˇr´ıstupy k bankovn´ım sluˇzb´ am. Konkurence v bankovn´ım sektoru i konkurence ze strany nebankovn´ıch finanˇcn´ıch instituc´ı i dalˇs´ıch subjekt˚ u nut´ı zlepˇsovat sv´e sluˇzby.
D
e-bankovnictv´ı
Elektronick´ e bankovnictv´ı
Jednotliv´e formy elektronick´eho bankovnictv´ı umoˇzn ˇ uj´ı podnik˚ um prov´adˇet jak pasivn´ı (informativn´ı), tak i aktivn´ı (transakˇcn´ı) operace. • Pasivn´ı operace se t´ ykaj´ı zjiˇstˇen´ı pouˇziteln´eho z˚ ustatku na u ´ˇctu, informac´ı o transakc´ıch na u ´ˇctu, o posledn´ıch pohybech na u ´ˇctu a poskytov´an´ı informac´ı o u ´rokov´ ych sazb´ ach a kurzovn´ım l´ıstku dan´e banky. • Aktivn´ı operace znamenaj´ı zad´av´an´ı pˇr´ıkaz˚ u, zmˇeny na u ´ˇctu, ruˇsen´ı jednoduch´ ych i trval´ ych pˇr´ıkaz˚ uku ´hradˇe, zad´ an´ı svolen´ı k inkasu z u ´ˇctu a v neposledn´ı ˇradˇe tak´e zˇrizov´ an´ı ˇci ruˇsen´ı term´ınovan´ ych vklad˚ u.
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
139
R
AF
T
a) Moˇ znosti komunikace s bankou Komunikace Pro kaˇzd´eho, kdo m´ a v urˇcit´e bance uloˇzen´e pen´ıze, veden alespoˇ n jeden u ´ˇcet, popˇr. s bankou ˇcerp´a u ´ vˇerov´e prostˇredky, je d˚ uleˇzit´e m´ıt rychl´ y a bezpeˇcn´ y pˇr´ıstup ke sv´ ym u ´ˇct˚ um a m´ıt moˇznost rychle a kdykoliv zkontrolovat stav sv´eho u ´ˇctu. Pro banku je d˚ uleˇzit´e nevyuˇz´ıvat pouze jeden zp˚ usob komunikace s klientem, ale vyuˇz´ıvat kombinace v´ıce komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u, a to vzhledem k jednotliv´ ym klientsk´ ym segment˚ um a k vhodnosti jednotliv´ ych komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u pro jednotliv´e typy operac´ı, produkt˚ u, situac´ı apod. Pˇrehled vˇsech moˇznost´ı komunikace klienta a banky je zobrazen na obr´ azku ˇc. 12.3. V posledn´ıch letech jsou patrn´e obrovsk´e zmˇeny v mnoha oborech lidsk´e ˇcinnosti. Neust´ale roste v´ yznam informac´ı. Jednou z hlavn´ıch pˇr´ıˇcin je prudk´ y rozvoj informaˇcn´ıch technologi´ı a postupn´e sniˇzov´ an´ı cen umoˇzn ˇ uj´ıc´ı jejich masivnˇejˇs´ı nasazen´ı. Nov´e technologie sebou pˇrin´aˇsej´ı celou ˇradu zmˇen i ve v´ yvoji bank a bankovn´ıch produkt˚ u, moˇznosti sniˇzov´an´ı provozn´ıch n´aklad˚ u, nov´e prvky konkurenˇcn´ıho boje. Jsou tak´e obrovsk´ ym krokem kupˇredu v komunikaci mezi klientem a bankou. Pr´avˇe v souvislosti s neust´ ale vˇetˇs´ı potˇrebou aktu´aln´ıch a pˇresn´ ych informac´ı se objevil na bankovn´ım trhu nov´ y fenom´en, tj. elektronick´e bankovnictv´ı. Jeˇstˇe ned´avno byl pro banky jedinou formou styku se sv´ ymi klienty osobn´ı kontakt, spojen´ y s osobn´ı n´avˇstˇevou banky, a to zejm´ena prostˇrednictv´ım sv´ ych bankovn´ıch poboˇcek a pˇr´ıpadn´ ym jedn´ an´ım se z´astupci banky. Osobn´ı kontakt byl nezbytn´ ym a tak´e jedin´ ym prvkem pro proveden´ı jak´ekoli transakce. S n´astupem elektronick´eho bankovnictv´ı tento l´eta zaˇzit´ y stereotyp pˇrestal platit. Tento typ bankovnictv´ı lze povaˇzovat za jak´ ysi alternativn´ı distribuˇcn´ı kan´al. M˚ uˇze nahradit pevn´ a bankovn´ı m´ısta jejich virtu´aln´ımi protˇejˇsky, ve kter´ ych m´a klient kdykoliv v ˇcase a kdekoliv na svˇetˇe moˇznost m´ıt aktu´aln´ı pˇrehled o prostˇredc´ıch na sv´em u ´ˇctu ˇci prov´adˇet bankovn´ı operace. Pˇres poˇca´teˇcn´ı ned˚ uvˇeru klient˚ u, hlavnˇe v oblasti zabezpeˇcen´ı, se zanedlouho stalo elektronick´e bankovnictv´ı velice popul´arn´ım, pˇredevˇs´ım d´ıky sv´ ym nesporn´ ym v´ yhod´am, ke kter´ ym patˇr´ı mimo jin´e aktu´alnost informac´ı, u ´ spora ˇcasu a penˇez, elektronick´a forma informac´ı a s t´ım souvisej´ıc´ı snadn´ a zpracovatelnost dat. Nutnost zvl´adnut´ı elektronick´ ych komunikaˇcn´ıch kan´al˚ u je v dneˇsn´ı informaˇcn´ı spoleˇcnosti jedn´ım z kl´ıˇcov´ ych pˇredpoklad˚ u u ´ spˇechu a st´av´a se u mnoh´ ych velmi d˚ uleˇzit´ ym aspektem i pˇri v´ ybˇeru konkr´etn´ı banky.
pevn´ y telefon
telefonn´ı bank´eˇr
automat. telef. syst´em
FAX
GSM SIM Toolking
WAP
BANKA
D
osobn´ı n´avˇstˇeva banky mobiln´ı telefon
PC
ˇreˇc
Homebanking
SMS
Internet (www, nebo mail)
Samoobsluˇzn´a z´ona Platebn´ı karta Pˇres poˇstu
Obr´ azek 12.3: Varianty komunikace mezi bankou a jej´ımi klienty
140
T
Tyto uveden´e typy komunikace s bankou, mimo osobn´ı n´avˇstˇevy, se ˇrad´ı do skupiny pˇr´ım´eho bankovnictv´ı. Mezi formy elektronick´eho bankovnictv´ı se ˇrad´ı: telefonn´ı bankovnictv´ı, mobiln´ı bankovnictv´ı, PC bankovnictv´ı a samoobsluˇzn´a z´ona. b) Telefon Z´akladn´ım n´astrojem pˇr´ım´eho bankovnictv´ı je telefon – pevn´a linka. Tento zp˚ usob komunikace s bankou vystupuje pod r˚ uzn´ ymi n´azvy, jako napˇr´ıklad telefonn´ı bankovnictv´ı, telebanking, phonebanking a jin´e. Patˇr´ı k historicky nejstarˇs´ı form´am elektronick´eho bankovnictv´ı. Prostˇrednictv´ım telefonu lze realizovat celou ˇsk´ alu bˇeˇzn´ ych bankovn´ıch operac´ı, aniˇz bychom museli sledovat, kdy m´a banka otevˇreno pro veˇrejnost. Pouze sloˇzitˇejˇs´ı a n´aroˇcnˇejˇs´ı pˇr´ıpady, k nimˇz patˇr´ı napˇr´ıklad poskytnut´ı hypot´eˇcn´ıho u ´vˇeru, vyˇzaduj´ı i nad´ale osobn´ı kontakt klienta s pracovn´ıkem banky, protoˇze se jedn´a o p´ısemn´e sepisov´ an´ı smluv. V dobˇe, kdy telefonn´ı bankovnictv´ı vznikalo, nebyly jeˇstˇe informaˇcn´ı technologie na takov´em stupni rozvoje, aby se vˇse dalo plnˇe zautomatizovat. Proto byla tato forma bankovnictv´ı prov´adˇena prostˇrednictv´ım pracovn´ık˚ u banky, kter´ y pracoval v telefonick´em centru banky, tzv. call centru. Dnes vˇsak vˇetˇsinu ˇcinnost´ı, kter´e dˇr´ıve musel vykon´avat ˇclovˇek, pˇreb´ır´a poˇc´ıtaˇc a ˇclovˇek ˇreˇs´ı jen pˇr´ıpadn´e sloˇzitˇejˇs´ı probl´emy nebo reklamace. Vˇetˇsina bank nab´ız´ı oba syst´emy a vyuˇz´ıv´a jejich kombinace. V´ yhodou tohoto syst´emu je tak´e skuteˇcnost, ˇze banka nemus´ı zˇrizovat call centra ve vˇsech sv´ ych poboˇck´ach, vesmˇes m´a kaˇzd´a banka zˇr´ızeno pouze jedno call centrum, kter´e vesmˇes non-stop zajiˇst’uje sluˇzby vˇsem klient˚ um dan´e banky. Call centra jsou vysoce profesion´aln´ı pracoviˇstˇe odborn´ık˚ u, jejichˇz z´akladn´ı povinnost´ı je kromˇe vysok´eho stupnˇe odborn´ ych znalost´ı, tak´e umˇen´ı jednat s lidmi v kteroukoliv denn´ı i noˇcn´ı hodinu. T´ım vznik´a nov´ y druh bank´eˇre, nov´ y druh t´eto profese, oznaˇcovan´e jako telefonn´ı bank´eˇr. c) Telefonn´ı bank´ eˇ r Telefonn´ı bank´eˇr je specielnˇe vyˇskolen´ y pracovn´ık banky, kter´ y komunikuje s klienty z telefonick´eho centra. Pro kontakt s telefonn´ım bank´eˇrem nen´ı potˇreba ˇza´dn´e speci´ aln´ı technick´e vybaven´ı, postaˇc´ı jak´ ykoliv telefon vˇcetnˇe mobiln´ıho. V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u volaj´ı klienti pr´ avˇe z mobiln´ıch telefon˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze oper´atoˇri call centra pracuj´ı v nepˇretrˇzit´em provozu, coˇz je dnes standardem, je moˇzn´e vyuˇz´ıvat sluˇzeb telefonn´ıho bankovnictv´ı odkudkoliv a kdekoliv. Telefonn´ı bank´eˇr poskytuje veˇsker´e informace o produktech a sluˇzb´ach banky a po ovˇeˇren´ı, ˇze jedn´a s opr´avnˇenou osobou, prov´ad´ı operace stejnˇe jako pracovn´ık na pˇrep´ aˇzce. Telefonn´ı bank´eˇr m˚ uˇze klientovi poradit v r˚ uzn´ ych situac´ıch a tak´e p˚ usobit jako obchodn´ık, tzn. prod´avat pˇri rozhovoru s klientem dalˇs´ı produkty banky, coˇz poˇc´ıtaˇc nesvede. Zp˚ usob komunikace telefonn´ıho bank´eˇre a klienta je naznaˇceno na obr. ˇc. 12.4.
R
AF
Call centra
12.5 Elektronick´e bankovnictv´ı
D
Pevn´a telefonn´ı linka
Telefonn´ı s´ıˇt
Telefonn´ı bank´eˇr
Bankovn´ı syst´em
Mobiln´ı telefon
Obr´ azek 12.4: Zp˚ usob komunikace klienta banky s pracovn´ıkem call centra
d) Automatick´ y telefonn´ı syst´ em S rozvojem informaˇcn´ı technologie a r˚ ustem n´aklad˚ u na telefonn´ıho bank´eˇre pˇriˇsly banky s novou sluˇzbou. Automatick´ y telefonn´ı syst´em m´a plnˇe zautomatizovan´e funkce. Tento syst´em komunikuje s klientem lidsk´ ym hlasem a k obsluze postaˇc´ı klasick´ y telefonn´ı pˇr´ıstroj s t´onovou volbou nebo mobiln´ı telefon. Syst´em komunikace klienta
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
141
Pevn´a telefonn´ı linka
y Automatick´ telef. syst´em
Bankovn´ı syst´em
AF
Telefonn´ı s´ıˇt
T
s t´ımto syst´emem je zobrazen na obr´ azku 12.5. Automatick´ y telefonn´ı syst´em pracuje na z´ akladˇe menu, po kter´em se lze pohybovat prostˇrednictv´ım tlaˇc´ıtek telefonu. Nab´ız´ı podobn´e funkce jako telefonn´ı bank´eˇr, tzn. pasivn´ı i aktivn´ı operace. Hlavn´ı v´ yhodou automatick´eho telefonn´ıho syst´emu je jeho n´akladov´a nen´aroˇcnost. V pˇr´ıpadˇe, ˇze klient zad´av´a napˇr´ıklad pˇr´ıkaz k u ´ hradˇe, automatick´ y telefonn´ı syst´em je vˇetˇsinou schopen kontrolovat zadan´e u ´daje a poukazovat na chyby (napˇr´ıklad variabiln´ı symbol m˚ uˇze m´ıt maxim´alnˇe deset numerick´ ych znak˚ u, k´ ody bank jsou pˇresnˇe stanoveny a nelze pos´ılat pen´ıze na u ´ˇcet u neexistuj´ıc´ıch banky apod.). V pˇr´ıpadˇe sloˇzitˇejˇs´ıch operac´ı existuje moˇznost pˇrepojen´ı na telefonn´ıho bank´eˇre, jelikoˇz oba syst´emy jsou propojeny. Nˇekter´e banky zpˇr´ıstupnily pro sv´e z´akazn´ıky syst´em vyˇrizov´an´ı sv´ ych bankovn´ıch transakc´ı pomoc´ı telefonu, kdy klient mluv´ı pˇres telefonn´ı linku a bankovn´ı poˇc´ıtaˇc je schopen rozpoznat mluven´a slova a dle nich prov´ adˇet bankovn´ı operace na pˇr´ an´ı klienta.
Mobiln´ı telefon
Obr´ azek 12.5: Komunikace klienta s bankou prostˇrednictv´ım automatick´eho telefonn´ıho hlasov´eho syst´emu
D
R
e) Fax Fax pˇredstavoval jeˇstˇe ke konci devades´at´ ych let pomˇernˇe modern´ı komunikaˇcn´ı prostˇredek. Pˇredevˇs´ım podniky, ekonomick´e instituce i banky byly t´ımto pˇr´ıstrojem dobˇre vybaveny. Fax v dneˇsn´ı dobˇe sp´ıˇse jen doplˇ nuje funkci telefonn´ıho bankovnictv´ı o v´ ystupn´ı komunikaˇcn´ı kan´al, kdy banka m˚ uˇze napˇr´ıklad pos´ılat v´ ypisy nebo jin´e d˚ uleˇzit´e informace. Velkou nev´ yhodou je n´ızk´a dostupnost a tak´e pokles v´ yznamu faxu oproti modernˇejˇs´ım komunikaˇcn´ım kan´al˚ um. Od tohoto komunikaˇcn´ıho prostˇredku se v souˇcasn´e dobˇe jiˇz sp´ıˇse ustupuje a i kdyˇz jsou j´ım ˇcetn´e firmy a instituce st´ale vybaveny, jeho v´ yznam kles´a. f) Bezpeˇ cnost telefonn´ıho bankovnictv´ı Pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti se u telefonn´ıho bankovnictv´ı (i mobiln´ıho) d´a pouˇz´ıt elektronick´ y kl´ıˇc. Tento zp˚ usob je vysoce bezpeˇcn´ y, ale vzhledem k jeho vysok´e cenˇe jsou pouˇz´ıv´any jednoduˇsˇs´ı metody. Pro pasivn´ı operace, zejm´ena zjiˇst’ov´an´ı z˚ ustatku na u ´ˇctu, se vyuˇz´ıv´ a osobn´ıho ˇc´ısla klienta a ˇc´ıseln´eho hesla (PIN). V praxi se ˇcasto pouˇz´ıv´a dvou´ urovˇ nov´ y syst´em ochrany. Klient pˇri vstupu zad´av´a osobn´ı ˇc´ıslo a heslo, pro proveden´ı aktivn´ı operace mus´ı nav´ıc zadat jednor´azov´e heslo, pˇriˇcemˇz pˇri kaˇzd´e aktivn´ı operaci s u ´ˇctem pouˇzije jedno. T´ım danou operaci autorizuje. Kaˇzd´e jednor´azov´e heslo je po pouˇzit´ı d´ale neplatn´e. Dalˇs´ım druhem zajiˇstˇen´ı je nastaven´ı maxim´aln´ıch limit˚ u pro pˇrevody penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u prostˇrednictv´ım syst´emu telefonn´ıho bankovnictv´ı v urˇcit´em obdob´ı (den, t´ yden, mˇes´ıc). g) Mobiln´ı telefon Zaveden´ı pouˇz´ıv´an´ı mobiln´ıch telefon˚ u digit´aln´ıho standardu GSM (Global System for Mobile Communications) pˇrinesl v mnoha smˇerech revoluci, kter´e se nevyhnulo ani bankovnictv´ı. Rozˇs´ıˇren´ı t´eto technologie bylo neobyˇcejnˇe rychl´e a v souˇcasn´e ˇ e republice poˇcet mobiln´ıch telefon˚ dobˇe v Cesk´ u v´ yraznˇe pˇrevyˇsuje poˇcet klasick´ ych ˇ aktivn´ıch 11,5 milionu mobiln´ıch telefonn´ıch pˇr´ıstroj˚ u. Na konci roku 2005 bylo v CR ˇc´ısel. Samozˇrejmˇe to neznamen´a, ˇze telefon vlastn´ı kaˇzd´ y obˇcan. Ale i tak m´a mobiln´ı
142
12.5 Elektronick´e bankovnictv´ı ˇ a pro firmy jsou zcela bˇeˇznou telefon v souˇcasn´e dobˇe t´emˇeˇr kaˇzd´ y obyvatel CR z´aleˇzitost´ı firemn´ı, tj. sluˇzebn´ı mobiln´ı telefony. Mobiln´ı telefonn´ı bankovnictv´ı je sluˇzba, kter´ a klientovi umoˇzn´ı obsluhovat bˇeˇzn´ y nebo term´ınov´ yu ´ˇcet prostˇrednictv´ım mobiln´ıho telefonu. Mobiln´ı telefon poskytuje nejen hlasov´e sluˇzby, ale i textov´e, datov´e a multimedi´aln´ı sluˇzby. Proto existuje nˇekolik moˇznosti komunikace klienta s bankou: • pomoc´ı kr´ atk´ ych textov´ ych zpr´av (SMS banking), • pomoc´ı technologie GSM SIM Toolkit (GSM banking), • pomoc´ı technologie WAP (WAP banking).
D
R
AF
T
Zaˇc´ınaj´ı se objevovat i ˇreˇsen´ı zaloˇzen´ a na technologii Java. Klientovi je nahr´ ana do mobiln´ıho telefonu Java bankovn´ı aplikace a ta d´ıky vyuˇz´ıv´an´ı datov´ ych pˇrenos˚ u m˚ uˇze nahradit komunikaci prostˇrednictv´ım SMS. V´ yhodou pro koncov´eho uˇzivatele, pro podnik, tedy klienta banky, je cena. Zat´ımco za SMS se plat´ı ˇra´dovˇe koruna, datov´ y pˇrenos, kter´ y aplikace pouˇz´ıv´a ke komunikaci se serverem banky, je velice levn´ y. Dalˇs´ı v´ yhodou je bezpeˇcnost cel´e komunikace a uˇzivatelsky pˇr´ıvˇetiv´e prostˇred´ı. h) SMS Banking Je pravdˇepodobnˇe nejjednoduˇsˇs´ı variantou komunikace klienta s bankou pomoc´ı mobiln´ıho telefonu. Pomoc´ı SMS m˚ uˇze klient prov´adˇet pasivn´ı operace, ale nic nebr´an´ı tomu, aby prostˇrednictv´ım SMS klient zadal i jednor´azov´ y pˇr´ıkaz k u ´ hradˇe, zaloˇzil term´ınovan´ y vklad ˇci provedl jinou aktivn´ı bankovn´ı transakci. Textov´e zpr´avy je moˇzn´e vyuˇz´ıvat i opaˇcn´ ym smˇerem pro poskytov´ an´ı informac´ı od banky klientovi. O dˇen´ı na sv´em u ´ˇctu m˚ uˇze b´ yt klient informov´ an bud’ automaticky (SMS zpr´ava je zasl´ ana ihned po proveden´ı urˇcit´e operace) nebo na vyˇz´ ad´an´ı (klient zaˇsle bance zpr´ avu, ta ji zpracuje a klientovi SMS zpr´avou na jeho poˇzadavek odpov´ı). Komunikace prostˇrednictv´ım SMS je sice relativnˇe snadn´a, avˇsak nepˇr´ıliˇs uˇzivatelsky pˇr´ıjemn´ a. Nutnost pamatovat si nebo m´ıt st´ale pˇri sobˇe strukturu textov´ ych zpr´ av a kl´ıˇcov´ a slova mohou b´ yt pro mnoh´e uˇzivatele limituj´ıc´ım faktorem. Pˇredevˇs´ım mlad´ı lid´e vˇsak tohoto prostˇredku komunikace i s bankou vyuˇz´ıvaj´ı st´ale ˇcastˇeji. ch) GSM SIM Toolkit V souˇcasnosti nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı formou mobiln´ı komunikace klienta s banku je GSM banking, kter´ y vyuˇz´ıv´a technologie GSM SIM Toolkit. Banka nahraje na SIM kartu (Subscriber Identity Module) svoji vlastn´ı bankovn´ı aplikaci, kter´a se objev´ı v menu mobiln´ıho telefonu. Prostˇrednictv´ım strukturovan´eho menu lze velmi jednoduˇse zjistit r˚ uzn´e informace o u ´ˇctu, kurzech, u ´ roc´ıch nebo prov´est transakce. Objevuj´ı se jen pokyny na displeji mobiln´ıho telefonu a nen´ı tˇreba zn´at kl´ıˇcov´a slova. Je proto mnohem pohodlnˇejˇs´ı neˇz SMS banking. Sch´ema komunikaˇcn´ıch kan´ al˚ u GSM SIM Toolkitu je zobrazeno na obr´ azku 12.6 Poˇzadavek SMS
Klient˚ uv mobiln´ı telefon
Poˇzadavek SMS
Oper´ ator s´ıtˇe GSM
ˇ SMS Odpovˇed
Bankovn´ı syst´em
ˇ SMS Odpovˇed
Obr´ azek 12.6: GSM SIM Toolkit
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
143
Klient˚ uv mobiln´ı telefon (S podporou WAP)
T
Znaˇcnou nev´ yhodou je fakt, ˇze bankovn´ı karta nen´ı automatick´ ym pˇr´ısluˇsenstv´ım kaˇzd´eho mobiln´ıho telefonu, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u si ji mus´ı poˇr´ıdit klient na sv´e vlastn´ı n´aklady. T´ımto zp˚ usobem je moˇzno ovl´adat nˇekolik sv´ ych u ´ˇct˚ u, avˇsak pouze u jedn´e banky. Pro ovl´ ad´ an´ı u ´ˇctu v jin´em bankovn´ım u ´stavu je nutno vymˇenit SIM kartu. i) WAP Banking WAP Banking je technologie, kter´ a poskytuje uˇzivatel˚ um mobiln´ıch telefon˚ u rychl´ y a efektivn´ı pˇr´ıstup k Internetu. WAP (Wireless Application Protocol) se d´ a zjednoduˇsenˇe pˇrirovnat k webov´ ym str´ank´ am. Na rozd´ıl od webov´ ych str´anek, kter´e se zobrazuj´ı na monitoru poˇc´ıtaˇce, vˇsak WAP poˇc´ıt´a s v´ ystupem na mal´e displeje mobiln´ıch telefon˚ u, a proto se soustˇred´ı zejm´ena na textov´e informace. Pomoc´ı mobiln´ıho telefonu, kter´ y podporuje tuto technologii, a autorizaˇcn´ıho kl´ıˇce klient m˚ uˇze prov´adˇet pasivn´ı i aktivn´ı operace nebo vyhled´avat dalˇs´ı informace o bance. Struktura WAP komunikace je zˇrejm´ a z obr´azku 12.7. WAP br´ ana oper´ atora s´ıtˇe GSM
WAP str´ anky banky
AF
INTERNET
Bankovn´ı syst´em
Obr´ azek 12.7: GSM SIM Toolkit
D
R
j) Zabezpeˇ cen´ı mobiln´ıho bankovnictv´ı Bezpeˇcnost SMS bankovnictv´ı funguje prostˇrednictv´ım nezaˇsifrovan´ ych SMS zpr´av. Na prvn´ı e-bankovpohled to nevypad´a pˇr´ıliˇs bezpeˇcnˇe, ale banka i k t´eto aplikaci m˚ uˇze vyd´avat tzv. nictv´ı autentizaˇcn´ı kalkul´ ator, s jehoˇz pomoc´ı je moˇzno vygenerovat speci´aln´ı k´ od, kter´ y klient vloˇz´ı do struktury SMS zpr´avy. Pˇri nahr´an´ı aplikace GMS SIM Toolkit dojde k zaˇsifrov´an´ı SIM karty, zaˇsifrov´any jsou i SMS zpr´avy odch´azej´ıc´ı z mobiln´ıho telefonu pˇres SMS centrum mobiln´ıho oper´atora bance. Pro pˇr´ıstup k bankovn´ım sluˇzb´am potˇrebuje klient zn´at BPUK (PUK pro bankovn´ı aplikaci), pomoc´ı nˇehoˇz si vytvoˇr´ı BPIN (PIN pro bankovn´ı aplikaci). ˇ ıslo BPIN se pak pouˇz´ıv´a pˇri kaˇzd´em pˇr´ıstupu k chr´anˇen´ C´ ym poloˇzk´am bankovn´ı aplikace. BPUK klientovi sdˇel´ı banka pˇri aktivaci bankovn´ı aplikace a jej´ım nahr´an´ı na SIM kartu. Po tˇret´ım nespr´avn´em zad´an´ı BPIN je pˇr´ıstup k bankovn´ı aplikaci a chr´anˇen´ ym poloˇzk´am zablokov´an. Pro odblokov´an´ı je tˇreba zn´at BPUK. Pokud je BPUK desetkr´ at za sebou chybnˇe zad´an, nelze jiˇz SIM kartu pro bankovn´ı sluˇzby pouˇz´ıt. Tak´e u aktivn´ıch i pasivn´ıch operac´ı prov´adˇen´ ych pomoc´ı WAP bankingu je potˇreba zn´ at autorizaˇcn´ı kl´ıˇc. k) Osobn´ı poˇ c´ıtaˇ c Nejniˇzˇs´ı provozn´ı n´aklady pro klienta pˇri komunikaci s bankou komunikace vznikaj´ı vyuˇzit´ım osobn´ıho poˇc´ıtaˇce. Spojen´ı osobn´ıho poˇc´ıtaˇce klienta s informaˇcn´ım syst´emem banky pˇredstavuje nejmodernˇejˇs´ı a nejsofistikovanˇejˇs´ı komunikaˇcn´ı kan´al. Jeho obliba roste velk´ ym tempem. Jedn´ım z d˚ uvod˚ u je rychl´e rozˇsiˇrov´an´ı Internetu ve vˇsech firm´ach i dom´acnostech. Jednoduch´e napojen´ı se na sv˚ uj bankovn´ı u ´ˇcet po cel´ ych 24 hodin a sedm dn´ı v t´ ydnu, bez nutnosti navˇst´ıvit poboˇcku hraje tak´e v obl´ıbenosti d˚ uleˇzitou roli. Lze prov´adˇet klasick´e aktivn´ı a pasivn´ı operace, ale probl´em nast´ av´a pˇri vyˇrizov´an´ı nestandardn´ıch z´aleˇzitost´ı, napˇr´ıklad st´ıˇznost´ı a reklamac´ı. Pokud klient zjist´ı, ˇze jeho bankovn´ı pˇr´ıkaz, nebo oˇcek´avan´a platba nebyla provedena, mus´ı klient navˇst´ıvit banku osobnˇe.
144
12.5 Elektronick´e bankovnictv´ı Komunikace s bankou prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇce znamen´a pro klienta v´ ydej nemal´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u na poˇr´ızen´ı osobn´ıho poˇc´ıtaˇce, coˇz ˇcin´ı tuto sluˇzbu draˇzˇs´ı formou pˇr´ım´eho bankovnictv´ı vzhledem k poˇc´ateˇcn´ım investic´ım. Internetov´e bankovnictv´ı je v souˇcasnosti dostupn´e ve dvou modifikac´ıch: • neplnohodnotn´e, kter´e je v´az´ano na jeden urˇcit´ y poˇc´ıtaˇc se speci´alnˇe nahran´ ym softwarem pˇr´ımo od banky (homebanking), • plnohodnotn´e, dostupn´e z jak´ehokoliv poˇc´ıtaˇce napojen´eho na Internet; klient se dostane pˇr´ımo na webov´e str´anky banky a spust´ı zde aplikaci (Internet banking).
T
D
R
AF
Homebanking
Rozhoduj´ıc´ım aspektem pˇrechodu bank na on-line bankovnictv´ı bylo pˇra´n´ı a potˇreby z´ akazn´ık˚ u, zejm´ena podnik˚ u, kter´e potˇrebuj´ı m´ıt okamˇzit´ y a neust´ al´ y pˇrehled o sv´ ych financ´ıch. l) Homebanking Spolu s rozvojem informaˇcn´ıch technologi´ı v 80. a 90. letech zaˇcaly banky nab´ızet klient˚ um nov´ y a tehdy pˇrevratn´ y zp˚ usob komunikace klienta a banky (urˇcen´ y zejm´ena firm´ am), oznaˇcovan´ y jako homebanking. Tento typ bankovnictv´ı spoˇc´ıv´a v propojen´ı klienta s bankou pomoc´ı poˇc´ıtaˇce a Internetu. Pokud chce podnik tuto sluˇzbu vyuˇz´ıvat, mus´ı s bankou uzavˇr´ıt smlouvu, banka mu poskytne potˇrebn´e softwarov´e vybaven´ı, v pˇr´ıpadˇe z´ ajmu provede tak´e instalaci a zaˇskolen´ı (zaˇskolen´ı banka vˇetˇsinou poskytuje zdarma, za instalaci si zpravidla u ´ˇctuje poplatek). Souˇca´st´ı sluˇzby b´ yv´a obvykle tak´e servis pro pˇr´ıpad poruch a automatick´a aktualizace programu. Homebanking (nˇekdy se pouˇz´ıv´ a oznaˇcen´ı PC banking) je ide´aln´ı sluˇzba pˇredevˇs´ım pro ty klienty, kteˇr´ı mus´ı zpracov´avat vˇetˇs´ı objem plateb a potˇrebuj´ı m´ıt neust´al´ y pˇrehled o stavu sv´eho u ´ˇctu. Takov´ ymi klienty jsou pˇredevˇs´ım podniky, u nichˇz potˇreba an´ı pohyb˚ u na u ´ˇctu je kaˇzdodenn´ı nutnost´ı a operac´ı je mnohdy takov´e plateb a zjiˇst’ov´ mnoˇzstv´ı, ˇze jejich jednotliv´e zad´ av´an´ı prostˇrednictv´ım telefonn´ıho pˇr´ıstroje je ˇcasovˇe velice n´ aroˇcn´e a ne´ unosn´e. Dalˇs´ı pˇrednost´ı homebankingu, mimo 24 hodinov´ y kontakt s bankou, je jeho pˇrehlednost. Na displeji si pracovn´ık podniku m˚ uˇze zobrazit pr´ avˇe ta data, kter´ a potˇrebuje. Dalˇs´ı v´ yhodou je moˇznost propojen´ı homebankingu na podnikov´ yu ´ˇcetn´ı software, ale to ovˇsem jen v pˇr´ıpadˇe, ˇze homebanking i u ´ˇcetn´ı software podporuj´ı stejn´ y datov´ y form´ at (napˇr´ıklad ABO). Jiˇz tahle skuteˇcnost a vidina usnadnˇen´ı pr´ace mohou b´ yt pro spoustu klient˚ u d˚ uvodem, proˇc zaˇcnou vyuˇz´ıvat pr´ avˇe tuto sluˇzbu. Homebanking umoˇzn ˇuje t´emˇeˇr vˇsechny bezhotovostn´ı operace s bˇeˇzn´ ym u ´ˇctem. Kromˇe toho nab´ız´ı pˇr´ıstup do datab´ aze banky pro vyhled´ an´ı kurzovn´ıch l´ıstk˚ u, u ´ rokov´ ych sazeb, nab´ıdky sluˇzeb, ˇc´ıseln´ık˚ u bank (dalˇs´ı v´ yhody pro firmy) atd. Prostˇrednictv´ım homebankingu je moˇzn´e zad´ avat, kromˇe jin´ ych operac´ı, tak´e hromadn´e platebn´ı pˇr´ıkazy, ostatn´ı zp˚ usoby elektronick´eho bankovnictv´ı vˇetˇsinou tuto funkci nenab´ızej´ı. Jednou z nev´ yhod homebankingu je omezen´a dostupnost, protoˇze klient nem˚ uˇze pˇristupovat ke sv´emu u ´ˇctu odkudkoliv, n´ ybrˇz pouze z poˇc´ıtaˇce, na kter´em je nainstalov´an speci´ aln´ı software dodan´ y bankou. Z hlediska poplatk˚ u za tuto sluˇzbu, je tˇreba konstatovat, ˇze poplatky za homebanking patˇr´ı ve srovn´ an´ı s ostatn´ımi formami pˇr´ım´eho bankovnictv´ı k tˇem nejvyˇsˇs´ım. Spojen´ı homebankingu s Internetem je v´ yhodn´e v pˇr´ıpadech, kdy je ve firmˇe jen jeden ˇclovˇek, kter´ y m´ a pr´ avo prov´ adˇet transakce s firemn´ım u ´ˇctem. Pˇr´ıkazy k u ´hradˇe tak mohou b´ yt odesl´ any do banky jakoukoliv jinou osobou, ale banka je provede aˇz v okamˇziku, kdy je opr´avnˇen´a osoba autorizuje pˇres Internet (m˚ uˇze se tud´ıˇz nach´azet kdekoliv, kde m´ a pˇr´ıstup k Internetu). Pomoc´ı homebankingu se lze s bankou spojit v reˇzimu on-line nebo off-line. Reˇzim on-line umoˇzn ˇuje, ˇze klient pˇri manipulaci s u ´ˇctem ihned zaregistruje jakoukoliv zmˇenu. Prostˇredky pˇripisovan´e z jin´eho u ´ˇctu jsou klientovi rovnˇeˇz okamˇzitˇe k dispozici. Vyb´ır´ali klient z bankomatu, jsou pen´ıze rovnˇeˇz ihned odeˇcteny nebo alespoˇ n zablokov´any.
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
145
D
R
AF
T
Nejvˇetˇs´ı v´ yhodou on-line syst´emu je operativnost, kdy podnik v kaˇzd´em okamˇziku v´ı, jak´ y je stav jeho u ´ˇctu a stav prov´adˇen´ ych transakc´ı. V´ yhody on-line se ztr´acej´ı pˇri pˇrevodech mezi bankami navz´ajem, protoˇze ty jsou z´ uˇctov´any jednou dennˇe pˇres clearingov´e centrum. Off-line homebanking znamen´ a, ˇze klient prov´ad´ı operace d´avkovˇe. Pˇriprav´ı si seznam transakc´ı, kter´e odeˇsle, jakmile se spoj´ı s bankovn´ım syst´emem. Je to obdoba pr´ ace s bankovn´ım u ´ˇctem pomoc´ı pap´ırov´ ych pˇr´ıkaz˚ u, rozd´ıl je jen ve formˇe. D´ıky d´avkov´an´ı lze jednou nebo nˇekolikr´at za den elektronickou formou odeˇc´ıst vˇsechny pˇr´ıkazy, kter´e se ten den maj´ı prov´est. Protoˇze banky vˇetˇsinou nab´ızej´ı homebanking jak pr´avnick´ ym, tak fyzick´ ym osob´ am, d´a se pˇredpokl´adat, ˇze jej vyuˇzij´ı pˇredevˇs´ım firmy a podnikatel´e. Tˇem na jedn´e stranˇe nebudou tolik vadit vyˇsˇs´ı poplatky, na druh´e stranˇe pr´avˇe oni ocen´ı a vyuˇzij´ı v´ yhody homebankingu jako propojen´ı na u ´ˇcetn´ı software ˇci zad´ av´an´ı hromadn´ ych platebn´ıch pˇr´ıkaz˚ u. Klasick´ y homebanking bude postupem ˇcasu s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı sp´ıˇse ustupovat do pozad´ı, protoˇze jej pˇredˇc´ı tendence pˇristupovat do banky prostˇrednictv´ım Internetu. m) Internet banking Vyuˇzit´ı Internetov´e bankovnictv´ı pˇredstavuje v podstatˇe obdobu homebankingu, avˇsak Internetu s jedn´ım velk´ ym rozd´ılem. K pouˇz´ıv´ an´ı internetov´eho bankovnictv´ı nen´ı nutn´ a instalace ˇza´dn´eho speci´ aln´ıho programu. Pˇr´ıstup do banky k u ´ˇctu je moˇzn´ y z jak´ehokoliv poˇc´ıtaˇce na svˇetˇe, kter´ y splˇ nuje minim´ aln´ı konfiguraci, kter´ y je pˇripojen k Internetu. Pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti je nutn´e, aby klient a banka mˇeli k dispozici n´astroje schopn´e zajistit vz´ajemnou autorizaci obou komunikuj´ıc´ıch stran. Tyto n´ astroje, at’ uˇz se jedn´a o certifik´aty, osobn´ı kl´ıˇce a hesla nebo ˇcipov´e karty, nejsou nijak spojeny s poˇc´ıtaˇcem, klient a banka si mezi sebou vymˇen ˇuj´ı vygenerovan´e k´ody. Internetov´e bankovnictv´ı m˚ uˇze b´ yt rozdˇeleno na informaˇcn´ı, komunikativn´ı a transakˇcn´ı. Internetov´e bankovnictv´ı informaˇcn´ı je z´akladn´ı u ´roveˇ n internetov´eho bankovnictv´ı. Obyˇcejnˇe m´a banka informace o sv´ ych produktech a sluˇzb´ ach pro firmy na autonomn´ım serveru. Riziko je relativnˇe n´ızk´e, protoˇze informaˇcn´ı syst´emy obvykle nemaj´ı spojen´ı mezi serverem a vnitˇrn´ı s´ıt´ı banky. Internetov´e bankovnictv´ı komunikativn´ı dovoluje urˇcitou interakci mezi bankovn´ımi syst´emy a z´akazn´ıkem. Interakce m˚ uˇze b´ yt omezen´a na elektronickou poˇstu, zjiˇst’ov´ an´ı stavu u ´ˇctu, ˇza´dosti o p˚ ujˇcku ˇci aktualizace nˇekter´ ych u ´daj˚ u (zmˇena adresy, jm´ena). Riziko je tu vyˇsˇs´ı, protoˇze servery mohou m´ıt spojen´ı s vnitˇrn´ı s´ıt´ı banky. Internetov´e bankovnictv´ı transakˇcn´ı dovoluje z´akazn´ık˚ um prov´ adˇet transakce. Z d˚ uvod˚ u existence spojen´ı mezi serverem a intern´ı s´ıt´ı banky je tu nejvyˇsˇs´ı riziko, vyˇzaduj´ıc´ı nejpˇr´ısnˇejˇs´ı kontrolu. Klient m´ a pˇr´ıstup k u ´ˇct˚ um, m˚ uˇze prov´ adˇet platby, pˇrev´ adˇet prostˇredky, ruˇsit rozhodnut´ı atd. o) Zabezpeˇ cen´ı internetov´ eho bankovnictv´ı Kaˇzd´ y klient se pˇredevˇs´ım zaj´ım´a o ot´azku bezpeˇcnosti sv´ ych penˇez. Je to velmi d˚ uleˇzit´ y aspekt, pˇri v´ ybˇeru formy spojen´ı s bankou, ale i pˇri v´ ybˇeru banky samotn´e. Bezpeˇcnost je velmi d˚ uleˇzit´ a u vˇsech druh˚ u elektronick´eho bankovnictv´ı, ale speci´ alnˇe u internetov´eho bankovnictv´ı je to znaˇcnˇe d˚ uleˇzit´ y aspekt fungov´ an´ı tohoto produktu. Bezpeˇcnostn´ı politika bank mus´ı b´ yt zamˇeˇrena na tˇri d˚ uleˇzit´e oblasti, a to bezpeˇcnou komunikaci s klientem, zabr´anˇen´ı pr˚ unik˚ um dovnitˇr banky pˇres Internet a zabezpeˇcen´ı zneuˇzit´ı zevnitˇr banky. Prvn´ı potenci´aln´ı slabinou Internetu je snadn´e a nekontrolovateln´e monitorov´an´ı nechr´anˇen´ ych zpr´av. Data, kter´a jsou pos´ıl´ana z jednoho poˇc´ıtaˇce na druh´ y prostˇrednictv´ım s´ıtˇe Internet, jdou pˇres celou ˇradu zprostˇredkovatel˚ u. Dalˇs´ı velkou slabinou je v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech slab´a autentizace. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech je dokonce moˇzn´e dostupn´ ymi prostˇredky (existuj´ı i pˇr´ısluˇsn´e softwarov´e produkty) proniknout do priv´ atn´ı s´ıtˇe firmy, kter´a je pˇripojena k Internetu on-line. Bezpeˇcnost syst´emu obecnˇe z´ avis´ı jednak na zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti aplikace, jednak na zabezpeˇcen´ı fyzick´e bezpeˇcnosti syst´emu. Zabezpeˇcen´ı aplikace spoˇc´ıv´ a v prov´ adˇen´ı autentizace klienta, certifikace dat a v jejich ovˇeˇren´ı, v pˇr´ıpadˇe pˇr´ıstupu klienta po
146
12.5 Elektronick´e bankovnictv´ı
D
R
AF
T
Internetu nav´ıc nastupuje ochrana dat ˇsifrov´an´ım. Je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze v mnoho u ´ tok˚ u je prov´adˇen´ ych z vnitˇrn´ı struktury banky jej´ım vlastn´ım person´alem a proto nebezpeˇc´ı je o to vˇetˇs´ı. Posledn´ı dobou se zaˇc´ınaj´ı na Internetu objevovat tak´e nov´e druhy tzv. trojsk´ ych kon´ı (program˚ u, kter´e si um´ı zapamatovat uˇzivatelem zad´avan´ a hesla a odes´ılat je sv´ ym autor˚ um). Ti si na pozad´ı poˇc´ıtaˇce jednoduˇse poˇckaj´ı, neˇz zaˇcne klient on-line pracovat se sv´ ym u ´ˇctem a n´aslednˇe pˇrevedou pen´ıze na u ´ˇcty tv˚ urc˚ u viru. Uˇzivatel pˇrijme e-mail, kter´ y m´a zfalˇsovanou adresu, takˇze vypad´a, jako by jej odeslala jeho banka. V pˇredmˇetu zpr´ avy se pak zpravidla objevuje faleˇsn´e upozornˇen´ı banky, ˇze je doˇslo k nˇejak´emu probl´emu. K jeho vyˇreˇsen´ı m´a pak dotyˇcn´ y mimo jin´e zadat pˇrihlaˇsovac´ı u ´daje ke sv´emu u ´ˇctu ˇci alespoˇ n ˇc´ıslo kreditn´ı karty. Tyto u ´daje maj´ı b´ yt bud’ souˇc´ast´ı odpovˇedi na tento e-mail, nebo se maj´ı zadat na str´ance, na niˇz vede odkaz. Str´ anka samotn´ a pak je v podstatˇe zkop´ırovan´ a z webu banky, takˇze vypad´a identicky. Takov´e u ´ toky se naz´ yvaj´ı phishing“. V bˇreznu 2006 byl takov´ yto e-mail ” odesl´an poprv´e v ˇcesk´em jazyce. Tv´aˇril se jako ofici´aln´ı ozn´amen´ı banky Citibank k autorizaci pˇr´ıchoz´ı zahraniˇcn´ı platby zad´an´ım pˇr´ıstupov´ ych u ´daj˚ u klienta k u ´ˇctu. Dalˇs´ı formou v oblasti podobn´ ych u ´tok˚ u se naz´ yv´a pharming“. Jej´ı princip spoˇc´ıv´a ” v tom, ˇze se klient banky pˇrihl´as´ı na bˇeˇznou www str´anku banky, vyd´a sv´e pˇr´ıstupov´e k´ody ke sv´ ym u ´ˇct˚ um a nem´a moˇznost si vˇsimnout, ˇze jde o str´anku podvodnou. Doch´az´ı k podvrˇzen´ı ofici´aln´ı str´anky, kter´ a pot´e vypad´a, jakoby poch´azela pˇr´ımo z banky. Nav´ıc se na ni m˚ uˇze dostat i pˇri spr´avn´em zad´an´ı regul´ern´ı internetov´e adresy banky v prohl´ıˇzeˇci. To je zp˚ usobeno u ´spˇeˇsn´ ym napaden´ı syst´emu. Nejvˇetˇs´ı riziko ale nad´ale spoˇc´ıv´a v chov´an´ı samotn´eho uˇzivatele. Mnoho lid´ı m´ a tendenci lehkomyslnˇe zach´azet se sv´ ymi pˇr´ıstupov´ ymi hesly, certifik´aty a ostatn´ımi ovˇeˇrovac´ımi prvky. Na vlastn´ı penˇeˇzenku jsme se nauˇcili si d´avat pozor, vkladn´ı kn´ıˇzky b´ yvaj´ı peˇclivˇe uschov´any, ale s on-line pˇr´ıstupem k u ´ˇctu mnoz´ı zach´azej´ı velice nezodpovˇednˇe. Kaˇzd´ y klient, kaˇzd´a firma, by mˇeli tak, jak chr´an´ı sv´e penˇeˇzenky, pˇristupovat i k modern´ımu zp˚ usobu spr´avy sv´ ych penˇez, k elektronick´emu bankovnictv´ı. p) Digit´ aln´ı podpis Digit´aln´ı (elektronick´ y) podpis slouˇz´ı k prok´az´an´ı p˚ uvodu zpr´avy. Banka kaˇzd´ y vydan´ y dokument, u kter´eho to m´ a smysl, na vyˇz´ad´an´ı digit´ alnˇe podep´ıˇse. Klient m´a tak jistotu, ˇze zpr´ava poch´az´ı skuteˇcnˇe z banky. Samozˇrejmˇe to plat´ı i opaˇcnˇe. Princip digit´aln´ıho podepisov´ an´ı je podobn´ y asymetrick´emu ˇsifrov´an´ı, pouze se zde otoˇc´ı role veˇrejn´eho a soukrom´eho kl´ıˇce. Digit´aln´ı podpis je zmˇet’ znak˚ u, kter´a je jedineˇcn´a pro podepisovanou zpr´ avu a dan´ y soukrom´ y kl´ıˇc. r) Samoobsluˇ zn´ a z´ ona Samoobsluˇzn´a z´ona je um´ıst’ov´ana na vˇetˇs´ıch poboˇck´ach bank, nebo v bank´ach, kde lze pˇredpokl´adat vyˇsˇs´ı poˇcet osob se z´akladn´ımi n´ aroky na obsluhu. Tvoˇr´ı ji bankomat s rozˇs´ıˇren´ ymi funkcemi (napˇr´ıklad vkl´ad´ an´ı hotovosti na u ´ˇcet), informaˇcn´ı termin´ aly, respektive transakˇcn´ı termin´ aly. Prvky samoobsluˇzn´e z´ ony jsou napojeny na Internet a k ovl´ad´an´ı se vyuˇz´ıv´a dotykov´ ych obrazovek. Z´akladn´ımi sluˇzbami jsou v´ ybˇer hotovosti, pˇr´ıstup k informac´ım o bankovn´ıch produktech, u ´ rokov´ ych sazb´ach, zad´av´ an´ı pˇr´ıkaz˚ u k platb´am, skl´ad´an´ı hotovost´ı, pˇr´ıpadnˇe v m´ıstech s vˇetˇs´ım v´ yskytem turist˚ u smˇen´arensk´ y automat. Pro pˇr´ıstup do prostoru samoobsluˇzn´e z´ony se vyuˇz´ıv´a platebn´ı karta pˇr´ısluˇsn´e banky, pro prov´adˇen´ı operac´ı platebn´ı karta v kombinaci s heslem. Samoobsluˇzn´e z´ ony jsou obvykle v provozu 24 hodin dennˇe a jejich prostˇrednictv´ım lze prov´adˇet vˇetˇsinu bˇeˇzn´ ych pasivn´ıch i aktivn´ıch operac´ı. Znaˇcnou nev´ yhodou samoobsluˇzn´e z´ony je, ˇze klient mus´ı doj´ıt na urˇcit´e m´ısto, stejnˇe jako by ˇsel do banky. Podnik m˚ uˇze tento zp˚ usob vyuˇz´ıvat pro zad´ av´an´ı pˇr´ıkaz˚ u p´ısemnou formou na pˇriloˇzen´ ych formul´aˇr´ıch u sbˇern´eho m´ısta, samoobsluˇzn´e z´ony.
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
147
Urˇcit´e n´astroje platebn´ıho styku maj´ı i u n´as svou historii, jin´e jsou zavedeny pouze ve vˇetˇs´ıch mˇestech ˇci obchodn´ıch komplexech a s jejich rozˇsiˇrov´an´ım se poˇc´ıt´a. Pˇr´ım´e ˇci elektronick´e bankovnictv´ı znamen´a podstatn´e urychlen´ı n´akupn´ıch operac´ı a v d˚ usledku toho i bankovn´ıch pˇrevod˚ u. Pˇrispˇelo ke zv´ yˇsen´ı efektivnosti bankovn´ıch sluˇzeb. V souˇcasn´e dobˇe jsou vyv´ıjeny syst´emy umoˇzn ˇ uj´ıc´ı vysokou bezpeˇcnost pˇrevod˚ u penˇez typu Digicash (digit´aln´ı pen´ıze). Je zˇrejm´e, ˇze v´ yvoj v oblasti modern´ıch platebn´ıch n´astroj˚ u st´ ale pokraˇcuje, a ˇze lze oˇcek´avat dalˇs´ı a dalˇs´ı novinky.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 12:
ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
T
Uved’te s jak´ ymi pˇr´ıpady elektronick´eho bankovnictv´ı jste se setkali nebo kter´ y ze zp˚ usob˚ u ´ popsan´ ych v t´eto kapitole pouˇz´ıv´ate v bˇeˇzn´em styku se svou bankou. Ukol zhruba na str´anku zaˇslete tutorovi. Pokud pouˇz´ıv´ate v´ıce forem elektronick´eho bankovnictv´ı, pouze struˇcnˇe vyjmenujte a jedn´ım odstavcem uved’te sv´e zkuˇsenosti a d˚ uvody z v´ ybˇerem dan´e formy. Jestliˇze pouˇz´ıv´ate klasick´ ych p´ısemn´ ych pˇr´ıkaz˚ u a n´ avˇstˇev sv´e banky, vyzvednˇete si nˇejak´e prospekty banky k tˇemto produkt˚ um a zaˇslete pr´aci na z´akladˇe zpracov´an´ı prospekt˚ u.
AF
Pokud se v´ıce zaj´ım´ate o elektronick´e bankovnictv´ı doporuˇcujeme V´am n´ asleduj´ıc´ı publikace. Z tˇechto publikac´ı jsme tak´e ˇcerpali v´ yˇse uveden´e informace. BOBEK, P. Financial services @ Internet. In Future of the Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic III. 1. vyd. Karvin´a: OPF SU, 1998. ´ D. Problems with a security of electronic banks. In Future of the Banking BRECHLEROVA, after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic IV. 1. vyd. Karvin´a: OPF SU, 1999. ˇ ADKA, ´ PR M., KALA, J. Elektronick´e bankovnictv´ı. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000.
Funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky
R
12.6
Existence centr´aln´ı banky je zn´amkou mˇenov´e samostatnosti st´atu. Centr´aln´ı banka urˇcuje, Centr´aln´ı vymezuje a koordinuje celkovou st´atn´ı mˇenovou a u ´ vˇerovou politiku. Z hlediska sv´eho banka postaven´ı mezi exekutivn´ımi org´any m˚ uˇze b´ yt jej´ı postaven´ı r˚ uzn´e, v pˇrev´aˇzn´e m´ıˇre vˇsak b´ yv´a deklarov´ana nez´avislost centr´aln´ı banky na vl´adˇe, jindy je vrcholov´ y pˇredstavitel centr´ aln´ı banky ˇclenem vl´ ady.
D
´ Ukol k textu ˇ c. 12.2:
Oznaˇcte ˇceskou centr´aln´ı banku, jej´ıho vrcholn´eho pˇredstavitele (ne jm´enem, ale funkc´ı) a oznaˇcte zda je nez´ avisl´a na vl´adˇe nebo zda je jej´ı souˇc´ ast´ı. Odpovˇed’ si zapiˇste do textu pˇr´ıprav ke zkouˇsce: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Povinnost´ı centr´aln´ı banky je regulace mnoˇzstv´ı a obˇehu penˇez v ekonomice a zajiˇstˇen´ı ekonomick´e rovnov´ahy mezi u ´ sporami (vklady) a poskytovan´ ymi u ´ vˇery. Hlavn´ı funkce centr´ aln´ı banky bychom mohli vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ım obr´azkem. ˇ a n´arodn´ı banka m´a v bankovn´ı soustavˇe form´aln´ı, ale pˇredevˇs´ım neform´aln´ı autoritu. Cesk´ I kdyˇz ˇradu pokyn˚ u vyd´ av´a pouze ve formˇe doporuˇcen´ı, jej´ı doporuˇcen´ı jsou respektov´ ana. Pomoc´ı centr´ aln´ı banky se tak´e pˇren´aˇs´ı do cel´e bankovn´ı soustavy z´asady mˇenov´e a u ´vˇerov´e politiky, jakoˇzto i z´asahy st´atu v oblasti monet´arn´ı politiky vl´ady. Monet´arn´ı politika se
148
12.6 Funkce a postaven´ı centr´aln´ı banky ˇ a n´ arodn´ı banka Cesk´
je bankou emisn´ı, jako jedin´ a m´ a monopol na tisk penˇez
vyd´ av´ a pen´ıze do obˇehu a stahuje pen´ıze z obˇehu
ac´ı mˇeny k ostatn´ım mˇen´ am urˇcuje kurs dom´
T
hospodaˇr´ı s devizov´ ymi rezervami a z´ asobou zlata
metodicky ˇr´ıd´ı chod pokladn´ıch operac´ı a smˇen´ arenskou ˇcinnost
AF
prov´ ad´ı bankovn´ı dohled nad obchodn´ımi bankami
metodicky ˇr´ıd´ı platebn´ı styk a z´ uˇctov´ an´ı v tuzemsku
vyd´ av´ a obecnˇe platn´e pˇredpisy a pokyny pro obchodn´ı banky
Obr´ azek 12.8: Funkce centr´ aln´ı banky
prov´ ad´ı v souˇcinnosti s centr´aln´ı bankou, a to jak v oblasti pˇr´ım´ ych, tak i nepˇr´ım´ ych n´astroj˚ u.
R
Centr´aln´ı banka obchodn´ım bank´am poskytuje licenci k provozu a m´ a tedy i pr´avo licenci pˇr´ıpadnˇe odn´ımat. Centr´ aln´ı banky vˇsak vˇsude na svˇetˇe patˇr´ı mezi v´aˇzen´e instituce, jejichˇz autorita vypl´ yv´a nejen z jejich mocensk´eho postaven´ı, ale je rovnˇeˇz d´ana odbornost´ı, pˇrehledem a mnoˇzstv´ım informac´ı, kter´e maj´ı centr´aln´ı banky k dispozici. Shrnut´ı:
D
• Banka je specializovan´ a firma obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım trhu. • Obchodn´ı banka prov´ ad´ı aktivn´ı a pasivn´ı obchody. • Hlavn´ı pasivn´ı obchody pˇredstavuj´ı vklady obˇcan˚ u a firem (vˇcetnˇe st´atn´ıch instituc´ı) a n´ akupy penˇez od centr´ aln´ı banky. • Hlavn´ı aktivn´ı n´ akupy tvoˇr´ı poskytov´an´ı u ´vˇer˚ u a p˚ ujˇcek. • Kromˇe z´ akladn´ıch funkc´ı prov´ ad´ı obchodn´ı banka nav´ıc i dalˇs´ı tzv. bankovn´ı sluˇzby. yznamn´e bankovn´ı sluˇzby patˇr´ı zajiˇst’ov´an´ı platebn´ıho a z´ uˇctovac´ıho styku, • Mezi v´ spr´ava majetku klient˚ u, poskytov´ an´ı depozitn´ıch sluˇzeb, operace s cenn´ ymi pap´ıry a prov´ adˇen´ı smˇen´ arensk´e ˇcinnosti. • St´ale v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronick´e platebn´ı n´astroje, kter´e paˇr´ı do skupiny tzv. pˇr´ım´eho bankovnictv´ı, respektive elektronick´eho bankovnictv´ı. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ım´eho bankovnictv´ı patˇr´ı zejm´ena homebanking, internet banking, telefonick´e bankovnictv´ı, faxy, klientsk´a centra a samoobsluˇzn´e z´ony. • Jsou vyv´ıjeny syst´emy umoˇzn ˇuj´ıc´ı vysokou bezpeˇcnost pˇrevod˚ u penˇez typu Digicash (digit´ aln´ı pen´ıze).
Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v n´arodn´ım hospod´aˇrstv´ı
149
Kontroln´ı ot´ azky:
AF
Na z´ akladˇe jak´eho principu vznikly banky? Co je to banka? ˇ ım je tvoˇren bankovn´ı zisk? C´ Proˇc si mus´ı obchodn´ı banka kupovat u ´vˇerov´e pen´ıze od centr´aln´ı banky? Co oznaˇcuje pojem depozita“? ” Jak´e funkce maj´ı obchodn´ı banky? Co oznaˇcujeme souhrnnˇe jako elektronick´e (pˇr´ım´e) bankovnictv´ı? Jak´ y je hlavn´ı princip elektronick´eho bankovnictv´ı? Jak´e zn´ ate formy elektronick´eho bankovnictv´ı? Jak´e hlavn´ı funkce pln´ı centr´aln´ı banka? Jak se jmenuje ˇcesk´ a centr´ aln´ı banka? Co oznaˇcuje pojem monet´arn´ı politika“? ” Jak´e zn´ ate pˇr´ım´e n´ astroje regulace mˇeny? Jak´e zn´ ate hlavn´ı nepˇr´ım´e n´astroje? Jak´e zn´ ate hlavn´ı n´ astroje monet´arn´ı politiky? Jak´e je postaven´ı centr´ aln´ı banky v ekonomice?
R
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
T
• Centr´aln´ı banka urˇcuje, vymezuje a koordinuje celkovou st´atn´ı mˇenovou a u ´vˇerovou politiku. • Pomoc´ı centr´aln´ı banky se tak´e pˇren´aˇs´ı do cel´e bankovn´ı soustavy z´asady mˇenov´e au ´vˇerov´e politiky, jakoˇzto i z´asahy st´atu v oblasti monet´arn´ı politiky vl´ady. ´vˇerov´ a politika, sta• Mezi pˇr´ım´e n´astroje monet´arn´ı politiky patˇr´ı pˇredevˇs´ım selektivn´ı u noven´ı u ´vˇerov´ ych strop˚ u v z´avislosti na nˇekter´ ych ekonomick´ ych (nebo spoleˇcensk´ ych) parametrech. Extr´emn´ım n´astrojem je mˇenov´a reforma. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı nepˇr´ım´e n´ astroje k prosazov´ an´ı monet´arn´ı politiky patˇr´ı zejm´ena stanoven´ı diskontn´ı sazby ( ceny“ penˇez) a s t´ım spjat´e i tzv. odchylky“, operace ” ” na voln´em trhu, stanoven´ı minim´ aln´ıch rezerv obchodn´ıch bank a stanoven´ı tzv. reeskontn´ıch kontingent˚ u. • Centr´aln´ı banka udˇeluje obchodn´ım bank´am licenci k provozu a m´a i pr´avo licenci pˇr´ıpadnˇe odn´ımat.
D
Pr˚ uvodce studiem:
Je velmi pravdˇepodobn´e, ˇze kaˇzd´ y z n´as byl v nˇekter´e z komerˇcn´ıch bank, ˇze m´a blah´e ˇci neblah´e zkuˇsenosti s ˇcinnost´ı bankovn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u, s poskytov´an´ım u ´ vˇer˚ u ˇci prov´adˇen´ım platebn´ıho styku. Pro mnoh´e ze ˇcten´aˇr˚ u tento text nemus´ı b´ yt niˇc´ım nov´ ym, protoˇze se moˇzn´a se vˇsemi pojmy k zapamatov´an´ı jiˇz setkali. Spousta lid´ı m´a platebn´ı karty, ˇrada lid´ı prov´ad´ı u ´hrady z dom´ ac´ıho telefonu nebo pˇres Internet. Pro tyto studenty pˇredstavuje uˇcebn´ı text jen opakov´an´ı a pˇr´ıleˇzitost k obohacen´ı ostatn´ıch studuj´ıc´ıch ˇci autora ke sdˇelen´ı dalˇs´ıch nov´ ych osobn´ıch poznatk˚ u z t´eto sf´ery aplikace. Nev´ ahejte a napiˇste sv´e poznatky a pˇredejte je tutorovi pˇri nejbliˇzˇs´ı pˇr´ıleˇzitosti, tutoˇri i autoˇri by byli jenom r´adi. Vaˇse poznatky a zkuˇsenosti jsou pro autory vysokoˇskolsk´ ych publikac´ı, jejich tutory a vyuˇcuj´ıc´ı nezbytn´e a cenn´e. Oblast bankovnictv´ı byla v aplikaci ekonomie zvolena z toho d˚ uvodu, ˇze tato sf´era pokr´ yv´a velk´ y ekonomick´ y prostor a bez bankovn´ıch sluˇzeb se dnes prakticky ˇz´ adn´ y ekonomick´ y subjekt neobejde. Pokud m´ate hlubˇs´ı z´ajem o tuto problematiku, doporuˇcujeme odborn´e
150
12.6 Funkce a postaven´ı centr´aln´ı banky
publikace, kter´e vyd´av´a Bankovn´ı institut v Praze nebo publikaci autor˚ u Blaˇzka a Ukleina Bankovnictv´ı. Autotest: 1. Bankovky jsou: (a) kryty zlatem (b) zlat´e kryt´ı bylo zruˇseno brettonwoodsk´ ymi dohodami (c) majetkem komerˇcn´ıch bank 2. Hlavn´ı zdroj penˇez komerˇcn´ı banky tvoˇr´ı:
3. Zisk komerˇcn´ı banky je d´ an:
T
(a) depozita obˇcan˚ u (b) depozita firem (c) u ´vˇery (n´ akupy penˇez) od centr´aln´ı banky
AF
(a) rozd´ılem u ´rok˚ u mezi aktivn´ımi a pasivn´ımi operacemi po odeˇcten´ı n´aklad˚ u (b) rozd´ılem mezi u ´rokem placen´ ym centr´aln´ı bance a u ´roky v˚ uˇci depozit´aˇr˚ um (c) rozd´ılem mezi u ´rokem z aktivn´ıch obchod˚ u a pasivn´ıch obchod˚ u 4. Kurzy mˇeny v˚ uˇci zahraniˇcn´ım deviz´am:
D
R
(a) urˇcuje v m´ıstˇe dan´ a komerˇcn´ı banka (b) centr´ aln´ı banka st´ atu (c) ministerstvo financ´ı
Kapitola 13
AF
Popis lekce:
T
Ekonomick´ a integrace, svˇ etov´ y a evropsk´ y mˇ enov´ y syst´ em
R
Lekce se zab´ yv´ a procesy mezin´ arodn´ı ekonomick´e integrace vˇcetnˇe integrace jednotliv´ ych mˇen na spoleˇcnou mˇenu, tj. v Evropsk´e unii vytvoˇren´ım eura. Nejprve se zmiˇ nujeme ˇ o vzniku a fungov´an´ı tzv. transnacion´aln´ıch korporac´ı, kter´e p˚ usob´ı i v CR. D´ale se zab´ yv´ame mˇenov´ ym syst´emem a zp˚ usobem u ´hrad z´avazk˚ u. Na svˇetˇe existuj´ı des´ıtky r˚ uzn´ ych mˇen, mezin´arodn´ı mˇenov´ y syst´em vˇsak pouˇz´ıv´a pouze omezen´ y poˇcet mˇen k pˇr´ım´ ym ˇ platb´ am mezi st´ aty. Clensk´ e st´aty MMF pouˇz´ıvaj´ı v d˚ usledku Kingstonsk´ ych dohod jin´ y zp˚ usob u ´ hrad mezi ˇclensk´ ymi st´ aty. Bilater´ alnˇe lze dohodnout i podobn´ y zp˚ usob u ´ hrady z´avazk˚ u z mezin´ arodn´ıho obchodu i mezi neˇclensk´ ymi st´ aty. Tato lekce d´ale struˇcnˇe popisuje mechanismus svˇetov´eho a evropsk´eho mˇenov´eho syst´emu, funkci MMF a syst´em devizov´ ych kurz˚ u. D´ale prob´ır´a ot´azku historie evropsk´e hospod´aˇrsk´e integrace, existenci Evropsk´e unie a jej´ıch hospod´aˇrsk´ ych instituc´ı, mˇenovou politiku a zaveden´ı spoleˇcn´e mˇeny vˇcetnˇe ˇr´ıd´ıc´ı a koordinaˇcn´ı funkce Evropsk´e centr´aln´ı banky a Evropsk´eho syst´emu centr´aln´ıch bank. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Transnacion´ aln´ı korporace Historick´ y v´ yvoj a uspoˇr´ad´an´ı Ekonomick´ a integrace Evropy Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı ˇ Pˇrehled nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch mezin´arodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych pro CR Spoleˇcn´ a mˇenov´ a politika EU a spoleˇcn´a mˇena Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y syst´em centr´aln´ıch bank
D
13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7
ˇ do zahraniˇcnˇe obchodn´ıch vztah˚ Tato lekce ukonˇcuje t´ema zapojen´ı CR u. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Transnacion´aln´ı korporace (TNC), ekonomick´a integrace, historie ekonomick´e integrace Evropy a svˇeta, mˇena, mˇenov´ y syst´em, Mezin´arodn´ı mˇenov´ y fond, platebn´ı bilance, Kingstonsk´e dohody, devizov´ y kurs, voln´ y (plovouc´ı), pevn´ y (fixn´ı) kurs, ˇr´ızen´ y floating, integrace, p´asmo voln´eho obchodu, celn´ı unie, spoleˇcn´ y trh, hospod´ aˇrsk´a unie, u ´ pln´a hospod´aˇrsk´a ´ cetn´ı dv˚ integrace Uˇ ur ES, Evropsk´a banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Maastrichtsk´e 151
152
13.1 Transnacion´aln´ı korporace
dohody, konvergenˇcn´ı krit´eria, euro, Evropsk´ a centr´aln´ı banka, Evropsk´ y syst´em centr´aln´ıch bank. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni:
TNC
Transnacion´ aln´ı korporace
AF
13.1
T
• struˇcnˇe popsat p˚ usoben´ı transnacion´aln´ıch korporac´ı, • charakterizovat stupnˇe ekonomick´ ych integrac´ı, • vyjmenovat a struˇcnˇe definovat funkce v´ yznamn´ ych mezin´ arodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı, • vysvˇetlit, jak se prov´ad´ı mezin´arodn´ı u ´ hrady z´avazk˚ u mezi obˇcany, firmami ˇci st´ aty ˇclensk´ ych st´ at˚ u MMF, • jak´e typy devizov´ ych kurs˚ u se pouˇz´ıvaj´ı, • objasnit postupn´e kroky vedouc´ı k souˇcasn´e formˇe EU, • vyjmenovat a struˇcnˇe charakterizovat formy ekonomick´e integrace, • objasnit funkci a postaven´ı Evropsk´e centr´ aln´ı banky a Evropsk´eho syst´emu centr´ aln´ıch bank.
Transnacion´aln´ı ˇcili nadn´arodn´ı korporace (TNC) jsou vˇetˇsinou mamut´ı firmy, kter´e maj´ı poboˇcky, podniky ˇci z´avody v nˇekolika zem´ıch, minim´alnˇe ve dvou. Velk´e TNC vˇsak maj´ı tyto sv´e ˇca´sti rozm´ıstˇeny hned v nˇekolika zem´ıch, ˇcasto i v nˇekolika des´ıtk´ach zem´ı po cel´em svˇetˇe. Pˇ r´ıklad:
Jako pˇr´ıklad lze uv´est hotely F1, MacDonalds ˇci v´ yrobu automobil˚ u (v naˇsich podm´ınk´ach ˇ je Skoda Mlad´ a Boleslav souˇc´ ast´ı TNC Volkswagen groups).
R
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
. ........................................................................................ ˇ ast z tˇechto TNC je oznaˇcov´ C´ ana i jako multinacion´ aln´ı korporace (mezin´ arodn´ı), nebot’ jejich kapit´ al se skl´ ad´ a z kapit´ al˚ u poch´ azej´ıc´ıho z v´ıce zem´ı.
D
Pˇ r´ıklad:
Jako pˇr´ıklad lze uv´est Shell Oil, kter´a je sloˇzena pˇrev´aˇznˇe z kapit´ alu holandsk´eho a britsk´eho nebo ˇcetn´e automobilky vˇcetnˇe kol´ınsk´e automobilky, kde doˇslo ke spojen´ı kapit´alu tˇr´ı firem z r˚ uzn´ ych zem´ı. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´ arodn´ıch trz´ıch m´ a sv´e kladn´ e i z´ aporn´ e str´ anky. Za klad m˚ uˇzeme jistˇe povaˇzovat skuteˇcnost, ˇze investice takov´ ychto velk´ ych TNC znamenaj´ı v dan´em st´atˇe a ve vybran´e lokalitˇe pracovn´ı pˇr´ıleˇzitosti pro tis´ıce lid´ı, na druh´e stranˇe vˇsak doch´ az´ı ˇcasto k daˇ nov´ ym u ´nik˚ um dan´eho st´ atu, v nˇemˇz je urˇcit´a v´ yroba lokalizov´ ana. To je d˚ usledkem p˚ usoben´ı tˇechto TNC na mezin´arodn´ım kapit´alov´em trhu.
Transferov´e V´ yrazn´a ˇc´ ast kapit´alov´ ych operac´ı, kter´e TNC v mezin´ arodn´ım mˇeˇr´ıtku prov´adˇej´ı jsou ceny totiˇ z kapit´alov´e operace uvnitˇr korporace. Takov´eho kapit´alov´e pˇresuny (vˇcetnˇe pohybu
penˇez) nelze obvykle ani u ´ˇcetnˇe ani statisticky zachytit, nebot’ se prov´adˇej´ı syst´emem tzv. transferov´ ych cen. Tyto ceny jsou prakticky jak´ ymisi vnitropodnikov´ ymi cenami“, za ” kter´e si uvnitˇr korporace (nicm´enˇe mezi dvˇema jin´ ymi st´aty) vyrovn´avaj´ı sv´e obchodn´ı
Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em
153
z´ avazky v r´ amci vnitˇrn´ıch“ obchodn´ıch transakc´ı mezi sv´ ymi poboˇckami, z´ avody, podniky ” atd. Tyto transferov´e ceny nejsou zaloˇzeny na popt´avce a nab´ıdce, nejsou to ceny trˇ zn´ı, nejsou zaloˇzeny na trˇzn´ı rovnov´aze, jsou to umˇele a c´ılenˇe stanoven´e ceny mimo trˇzn´ı mechanismus, ceny vnitropodnikov´e“ stanoven´e direktivnˇe. Tyto ceny se tedy u ´myslnˇe a z´ amˇernˇe ” odchyluj´ı od cen trˇzn´ı rovnov´ ahy, a to je ˇcasto i hlavn´ı d˚ uvod zaloˇzen´ı takov´eto TNC. Jsou napˇr´ıklad stanoveny jako vyˇsˇs´ı od cen trˇzn´ı rovnov´ ahy, pak doch´ az´ı k neviditeln´ emu Neviditeln´y transferu kapit´ alu z importuj´ıc´ı zemˇe do zemˇe exportuj´ıc´ı. Jsou-li niˇzˇs´ı, znamen´ a jejich transfer kapit´ alu pouˇzit´ı export kapit´ alu ze zemˇe v´ yvozce.
T
Umˇele stanoven´e vnitropodnikov´e“ ceny tedy pˇri pohybu sice uvnitˇr TNC, avˇsak souˇcasnˇe ” mezi dvˇema (ˇci v´ıce) zemˇemi pˇredstavuj´ı pˇrerozdˇelen´ı v´yrobk˚ u, kapit´ alu, d˚ uchod˚ u (penˇez) pouze tak, jak to odpov´ıd´ a potˇreb´ am firmy a nikoliv dan´eho st´ atu.
AF
T´ım tak´e doch´ az´ı ke zm´ınˇ en´ ym daˇ nov´ ym u ´ nik˚ um, nebot’ v´ yrobky se vyrob´ı v jedn´e Daˇnov´e zemi, v jin´e zemi se vˇsak vykazuj´ı. Pochopitelnˇe v t´e, kter´e m´a niˇzˇs´ı zdanˇen´ı. Souˇc´ast´ı u´niky takov´ ychto mezin´arodn´ıch finanˇcn´ıch tok˚ u m˚ uˇze b´ yt i spekulativn´ı jedn´an´ı v z´avislosti na v´ yˇsi u ´ rokov´ ych sazeb, v t´e kter´e zemi, v´ yˇse dividend a dalˇs´ı finanˇcn´ı toky, kter´e jsou d˚ uvodem znaˇcn´eho pˇrel´ev´ an´ı finanˇcn´ıho kapit´alu mezi zemˇemi. Nˇekteˇr´ı ekonomov´e uv´ adˇej´ı, ˇze takov´ yto vnitropodnikov´ y“ obchod TNC mezi nˇekolika ” zemˇemi, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı rozd´ıln´ ych sazeb, dan´ı a dalˇs´ıch finanˇcn´ıch diferenc´ı, pˇ redstavuje aˇ z ym probl´emem je, jednu tˇ retinu veˇ sker´ eho svˇ etov´ eho obchodu se zboˇ z´ım. Skuteˇcn´ ˇze tyto transakce jsou nezachytiteln´e, ˇcasto neviditeln´e, jejich v´ yˇse se d´a pouze odhadovat. Pˇredstavuj´ı vˇsak ˇc´ astky, kter´e pro urˇcitou zemi pˇredstavuj´ı znaˇcn´e finanˇcn´ı ztr´aty.
13.2
Historick´ y v´ yvoj a uspoˇ r´ ad´ an´ı
D
R
Svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em je v´ ysledkem jednak pˇrirozen´eho ekonomick´eho v´ yvoje spjat´eho s v´ yvojem obchodu, internacionalizace ekonomiky, mezin´arodn´ı v´ ymˇeny zboˇz´ı, kapit´alu i lidsk´ ych zdroj˚ u. Je to syst´em penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, kter´e plat´ı v mezin´arodn´ım obchodn´ım svˇetˇe, ve svˇetov´em hospod´aˇrstv´ı, kter´e je dnes tak prov´az´ano vz´ajemn´ ymi ekonomick´ ymi svazky, ˇze u ´ prava penˇeˇzn´ıch vztah˚ u je vnˇejˇs´ım odrazem fungov´an´ı cel´eho mezin´arodn´ıho svˇetov´eho trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Trˇzn´ı mechanismus je silou, kter´a uv´ad´ı do pohybu miliardy lid´ı k denn´ım aktivit´ am, dennˇe jsou distribuov´any vyroben´e statky, doch´az´ı k realizaci sluˇzeb, a to bez ohledu na hranice st´at˚ u. Kapit´al m´a mezin´arodn´ı charakter, pˇrel´ev´a se ze zemˇe do zemˇe, stejnˇe tak jako miliony lid´ı dnes svobodnˇe nakupuj´ı zboˇz´ı ˇci sluˇzby v ciz´ıch st´ atech.
Mezin´arodn´ı mˇenov´ y syst´em proˇsel urˇcitou historickou cestou, neˇz se ust´alil do dneˇsn´ı podoby. Ta je d´ana jednak pˇrirozen´ ymi cestami utv´aˇren´ı platebn´ıch vztah˚ u mezi lidmi r˚ uzn´ ych st´at˚ u, firmami i st´ aty pˇri realizaci mezin´arodn´ıho obchodu, avˇsak do znaˇcn´e m´ıry je i v´ ysledkem institucionalizace mezin´arodn´ıho platebn´ıho styku. Historicky vznikly v r˚ uzn´ ych ˇca´stech svˇeta odliˇsn´e mˇeny. D´a se ˇr´ıci, ˇze vlastn´ı mˇena je jednou ze zn´amek samostatnosti st´atu. Na svˇete takto existuj´ı stovky n´arodn´ıch mˇen, nˇekter´e jsou konvertabiln´ı, jin´e nikoliv. Nˇekter´e mˇeny (napˇr´ıklad dollar) jsou pˇrij´ım´ any jako platidlo i na u ´zem´ı jin´ ych st´at˚ u s vlastn´ı mˇenou. Mezin´arodn´ı mˇenov´ y syst´em (d´ale jen MMS) je tvoˇren r˚ uzn´ ymi mˇenov´ ymi prostˇredky a institucemi, kter´e fungov´an´ı mezin´arodn´ıch plateb a v´ ymˇen umoˇzn ˇ uj´ı a reguluj´ı. Jeho souˇcasn´ y stav je d´an v´ ysledkem tzv. Kingstonsk´ ych dohod z roku 1976. Tyto dohody ˇ je ˇclenem MMF) v Kingstonu podepsaly ˇclensk´e st´aty Mezin´arodn´ıho mˇenov´eho fondu (CR na Jamajce.
Kingston
154
13.3 Ekonomick´a integrace Evropy
Mezin´arodn´ı mˇenov´ y syst´em tvoˇr´ı: • n´arodn´ı mˇeny jednotliv´ ych zem´ı, • dollar, euro, respektive dohodnut´a mˇena. Ke skuteˇcn´ ym platb´ am, respektive pohybu re´ aln´ ych penˇeˇz mezi zemˇemi, vˇsak doch´ az´ı sp´ıˇse v´ yjimeˇcnˇe. Platebn´ı styk mezi firmami i mezi st´aty se realizuje n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem. Pˇ r´ıklad:
ˇ K ˇz´adn´ y platb´am mezi Ceskou republikou a Venezuelou tedy nedoch´az´ı, doˇslo pouze k pˇrevod˚ um penˇez mezi obchodn´ımi bankami a centr´aln´ımi bankami uvnitˇr jednotliv´ ych zem´ı. Ke konci finanˇcn´ıho obdob´ı (napˇr´ıklad kalend´aˇrn´ıho roku) centr´aln´ı banka obou zem´ı zjist´ı saldo sv´e vz´ ajemn´e platebn´ı bilance. Toto saldo se uhrad´ı u MMF ve Washingtonu, D.C. pˇrevodem mezi u ´ˇcty obou zem´ı, kter´e vede MMF.
AF
MMF
T
ˇ ´ rtek, Cesk´ Pokud mezi firmou Lopez, Venezuela a firmou Ba a republika existuje ˇcil´a obchodn´ı v´ ymˇena, pak oba obchodn´ı partneˇri d´avaj´ı sv´e obchodn´ı bance pˇr´ıkazy k u ´hradˇe ˇ sv´ ych z´ avazk˚ u. Pan B´ artek napˇr´ıklad CSOB. Tato banka provede u ´ hradu z´avazku pana B´artka nikoliv panu Lopezovi u jeho banky ve Venezuele (Banco Caracas), avˇsak na u ´ˇcet ˇ dan´e zemˇe u zdejˇs´ı centr´aln´ı banky (CNB). Pot´e centr´aln´ı banka Venezuely ve Venezuele, ˇ e republiky, kter´ ˇ a republika pˇrevede tut´eˇz ˇc´astku z u ´ˇctu Cesk´ y u n´ı m´a ve Venezuele Cesk´ otevˇren´ y, na u ´ˇcet pana Lopeze u jeho obchodn´ı banky (Banco Caracas).
Zemˇe, kter´e nejsou ˇcleny MMF, se mus´ı dohodnout na jin´em zp˚ usobu vyrovn´an´ı salda platebn´ı bilance vypl´ yvaj´ıc´ıho ze vz´ ajemn´e obchodn´ı v´ ymˇeny. To se vˇetˇsinou dˇeje pomoc´ı b´artru, dod´avky dohodnut´eho druhu a kvantity zboˇz´ı nebo u ´ hradou v dollarech, eurech apod.
R
MMF m´a tedy kromˇe jin´ ych funkc´ı i povˇeˇren´ı vyrovn´avat mezin´ arodn´ı mˇenov´e vztahy ˇ ˇclensk´ ych zem´ı. Clensk´ e st´aty vloˇzily do MMF urˇcit´e finanˇcn´ı prostˇredky (dle v´ yˇse v jak´e se pod´ılej´ı na svˇetov´em obchodu), MMF vede tyto prostˇredky na jejich u ´ˇctech a prov´ad´ı mezin´arodn´ı z´ uˇctov´an´ı. MMF patˇr´ı mezi velmi v´ yznamn´e svˇetov´e organizace, je to u ´ˇcelov´a organizace zˇr´ızen´a OSN, jej´ım posl´ an´ım je regulace a u ´ prava mezin´arodn´ıch mˇenov´ ych ˇ vztah˚ u. Clensk´ e st´ aty OSN jsou vˇetˇsinou souˇcasnˇe i ˇcleny MMF. Je tˇreba dodat, ˇze dollar je svˇetov´ ym platidlem a znaˇcn´ a ˇca´st svˇetov´ ych platebn´ıch vztah˚ u se prov´ ad´ı pˇr´ımo v dollarech, popˇr´ıpadˇe se prostˇrednictv´ım dollaru vyrovn´avaj´ı celoroˇcn´ı salda bilater´ aln´ıch ˇci multilater´ aln´ıch obchodn´ıch vztah˚ u.
Ekonomick´ a integrace Evropy
D
13.3
Evropsk´ a integrace
Souˇcasn´ y stav hospod´aˇrsk´e integrace 25 evropsk´ ych st´at˚ u m´a v´ıce neˇz pades´atiletou historii. Postupnˇe od pades´at´ ych let minul´eho stolet´ı se nˇekter´e evropsk´e st´aty rozhodly vytvoˇrit a d´ale rozˇsiˇrovat vz´ ajemnˇe v´ yhodnou ekonomickou integraci, kter´a vy´ ustila do vzniku Evropsk´e unie.
Poˇc´ atky integraˇcn´ıch snah se datuj´ı jiˇz do roku 1950, kdy francouzsk´ y ministr Robert Schumann pˇriˇsel s n´avrhem na vytvoˇren´ı mezin´arodn´ı organizace, kter´a by dohl´ıˇzela, koordinovala a kontrolovala uheln´ y a ocel´ aˇrsk´ y pr˚ umysl. Tento n´avrh se setkal s podporou ˇsesti evropsk´ ych st´at˚ u (Francie, Nˇemeck´e spolkov´e republiky, It´ alie a zem´ı Beneluxu), a tak v roce 1952 byla v Paˇr´ıˇzi podeps´ ana smlouva o zaloˇzen´ı Evropsk´eho spoleˇcenstv´ı uhl´ı a oceli (ESUO), coˇz je povaˇzov´ ano za poˇca´tek evropsk´e integrace. V roce 1957 byly ˇsestic´ı p˚ uvodn´ıch ˇ ımsk´e smlouvy zakl´adaj´ıc´ı Evropsk´e hospod´aˇrsk´e spoleˇcenstv´ı (EHS) st´at˚ u podeps´any tzv. R´ a Evropsk´e spoleˇcenstv´ı pro atomovou energii (Euratom). Protoˇze se jednalo o organizaˇcn´ı
Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em
155
uskupen´ı t´ ychˇz st´at˚ u se stejn´ ym c´ılem, tj. vytvoˇren´ı spoleˇcn´eho trhu, zaˇcal b´ yt pouˇz´ıv´ an jednotn´ y n´ azev Evropsk´ a spoleˇcenstv´ı. Dalˇs´ım krokem k evropsk´e integraci bylo uskuteˇcnˇen´ı tzv. celn´ı unie, jednotn´e celn´ı politiky v˚ uˇci neˇclensk´ ym st´at˚ um (byl vytvoˇren jednotn´ y celn´ı sazebn´ık) a odstranˇen´ı cel uvnitˇr ˇclensk´ ych st´at˚ u. Evropsk´e spoleˇcenstv´ı dos´ahlo v ˇsedes´at´ ych letech v´ yznamn´eho ekonomick´eho r˚ ustu, prosperity a rychl´eho technick´eho i ekonomick´eho pokroku.
AF
T
V sedmdes´ at´ ych letech doˇslo k dalˇs´ımu integraˇcn´ımu procesu. Jednak se od 1. ledna 1973 staly nov´ ymi ˇcleny D´ansko, Irsko a Velk´a Brit´anie, vznikla evropsk´a dev´ıtka (Norsko v referendu vstup zam´ıtlo), jednak doˇslo k vyˇsˇs´ımu stupni institucializace a rozˇs´ıˇren´ı funkc´ı integrace. V Paˇr´ıˇzi byla v roce 1974 pˇrijata deklarace, j´ıˇz se zˇr´ıdila tzv. Evropsk´a rada, Pˇripravil se podklad pro pozdˇejˇs´ı vytvoˇren´ı Evropsk´eho parlamentu (v roce 1979 se konaly prvn´ı volby) ´ cetn´ı dv˚ a byl zˇr´ızen tzv. Uˇ ur ES. Celkov´a hospod´aˇrsk´a politika se zamˇeˇrila pˇredevˇs´ım na harmonizaci nˇekter´ ych ekonomick´ ych odvˇetv´ı, stabilizaci hospod´aˇrstv´ı jednotliv´ ych zem´ı uvnitˇr integraˇcn´ıho uskupen´ı a hlavnˇe vytvoˇren´ı Evropsk´eho mˇenov´eho syst´emu (EMS), zaloˇzen´eho na mechanismu smˇenn´ ych kurz˚ u jednotliv´ ych n´arodn´ıch mˇen a vytvoˇren´ı spoleˇcn´e mˇenov´e jednotky (nikoliv ve formˇe re´ aln´ ych, n´ ybrˇz ide´ aln´ıch penˇez (pˇrepoˇc´ıtac´ıch jednotek). Toto byla v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı integrace, nebot’ umoˇznila ke konci sedmdes´ at´ ych let koordinaci mˇenov´e i hospod´aˇrsk´e politiky cel´eho ES a jednotnou ochranu v˚ uˇci nestabiln´ım mˇen´am mimo ES. ˇ ˇ V osmdes´at´ ych letech do integrace pˇristoupily dalˇs´ı st´aty, nejprve Recko, pozdˇeji Spanˇ elsk´e a Portugalsko a zaˇcalo se tak hovoˇrit o evropsk´e dvan´ actce. Toto rozˇs´ıˇren´e uskupen´ı pak pˇrijalo celou ˇradu dalˇs´ıch legislativn´ıch opatˇren´ı, a to smˇerem k odstranˇen´ı pˇrek´aˇzek na hranic´ıch mezi ˇclensk´ ymi st´aty, kter´e br´anily moˇznosti skuteˇcnˇe voln´emu pohybu zboˇz´ı, sluˇzeb i osob, d´ale k technick´e standardizaci a prvn´ım krok˚ u k unifikaci daˇ nov´e (ta nen´ı v nˇekter´ ych oblastech pˇredevˇs´ım nepˇr´ım´ ych dan´ı bezezbytku realizov´ana dodnes, t´ yk´ a se to pˇredevˇs´ım nov´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u).
R
Konec osmdes´at´ ych let, pˇredevˇs´ım rozpad v´ ychodn´ıho bloku, znamenal nov´ y impuls ve v´ yvoji evropsk´e integrace. Zaˇcala jedn´an´ı o pˇridruˇzen´ı, tzv. asociaˇcn´ı dohody se zemˇemi ˇ stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy, Ceskoslovenskem, Polskem a Mad’arskem, doˇslo ke sjednocen´ı Nˇemecka. V roce 1990 byla v Paˇr´ıˇzi podeps´ana smlouva o zaloˇzen´ı Evropsk´e banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se s´ıdlem v Lond´ ynˇe, kter´ a v´ yznamnˇe pˇrispˇela a pˇrisp´ıv´ a k rozvoji nov´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u, jak poskytov´an´ı u ´vˇer˚ u za v´ yhodn´e u ´roky, tak i pˇr´ım´ ymi investicemi hlavnˇe do soukrom´eho sektoru hospod´aˇrstv´ı nov´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u.
D
Je moˇzno ˇr´ıci, ˇze permanentn´ı snahy o vytv´aˇren´ı siln´eho integraˇcn´ıho celku v Evropˇe vyvrcholily n´avrhem Smlouvy o Evropsk´e unii, podepsan´e v roce 1992 v Maastrichtu. Jej´ım v´ ysledkem bylo vytvoˇren´ı nejen Evropsk´e unie, jakoˇzto nadn´arodn´ıho celku zajiˇst’uj´ıc´ıho hospod´ aˇrskou a mˇenovou unii, ale doˇslo i dalˇs´ımu rozˇs´ıˇren´ı na tzv. evropskou patn´ actku, ˇ edska a Rakouska. V roce 1994 byl vytvoˇren Evropsk´ pˇrijet´ım Finska, Sv´ y mˇenov´ y institut (EMI), jehoˇz u ´ˇcelem a u ´ kolem byla koordinace spolupr´ ace centr´aln´ıch bank ˇclensk´ ych st´at˚ u EU a koordinace a synchronizace monet´arn´ıch politik ˇclensk´ ych st´at˚ uu ´ st´ıc´ıch do vzniku Evropsk´eho syst´emu u ´stˇredn´ıch banka. Na zased´an´ı EU v roce 1995 v Madridu bylo rozhodnuto o rovnˇeˇz o budouc´ım zaveden´ı nov´ e jednotn´ e spoleˇ cn´ e evropsk´ e mˇ eny Euro k 1. lednu 1999. Euro Tato nov´a mˇena byla uvedena na svˇetov´e trhy a pˇ rijalo ji celkem 11 st´ at˚ u EU. Zpoˇca´tku euro figurovalo pouze ve formˇe bezhotovostn´ıch z´ apis˚ u na kontech, avˇsak od 1. ledna 2002 se daly do obˇehu jiˇz bankovky a mince. Zhruba od poloviny devades´at´ ych let poˇz´adalo ˇ e republiky) o pˇrijet´ı do EU. 10 st´ at˚ u stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy (vˇcetnˇe Cesk´ Dnes jiˇz m´ a EU 25 ˇ clen˚ u, nicm´enˇe hovoˇr´ı se o urˇcit´e dvojkolejnosti, nebot’ nˇekter´e st´aty maj´ı urˇcit´e v´ yjimky, euro nen´ı zavedeno vˇsude, nov´e ˇclensk´e st´aty jsou ve st´ adiu ˇ postupn´e koordinace a spolupr´ace s p˚ uvodn´ı patn´actkou. Mnoh´e ˇclensk´e st´aty (Ceskou republiku nevyj´ımaje) dodnes napˇr´ıklad nesplnily tzv. maastrichtsk´ a krit´eria pro pˇrijet´ı
156
13.4 Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı
eura, pro ˇradu st´at˚ u (hlavnˇe stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy) plat´ı urˇcit´a omezuj´ıc´ı pravidla. Nicm´enˇe je moˇzno konstatovat, ˇze v souˇcasn´e dobˇe se v Evropˇe nach´az´ı pomˇernˇe siln´e, koncentrovan´e ekonomick´e uskupen´ı, kter´e je schopno konkurovat ekonomicky vyspˇel´ ym st´at˚ um a integrac´ım na cel´em svˇetˇe, a kter´e pomˇernˇe dobˇre konkuruje jak USA, tak i Japonsku a ostatn´ım asijsk´ ym tygr˚ um. Rovnˇeˇz pozice eura na svˇetov´ ych finanˇcn´ıch trz´ıch je pomˇernˇe siln´ a. Mˇenov´ y syst´em v Evropˇe je d˚ usledkem integraˇcn´ıch krok˚ u nˇekter´ ych evropsk´ ych st´at˚ u a je d˚ usledkem historick´eho v´ yvoje, postupn´eho integraˇcn´ıho procesu, jehoˇz souˇcasn´ ym stavem bylo vytvoˇren´ı Evropsk´e unie.
Pˇ rehled integraˇ cn´ıch uskupen´ı
AF
13.4
T
Shrneme-li dosavadn´ı poznatky, m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze s otevˇrenost´ı trˇzn´ı ekonomiky, vznikaj´ı na cel´em svˇetˇe pˇrirozen´e tendence k integraci hospod´aˇrstv´ı, tj. sluˇcov´ an´ı, spl´ yv´an´ı menˇs´ıch celk˚ u ve vˇetˇs´ı, jehoˇz v´ ysledkem je vznik ekonomicky (a t´ım i politicky) silnˇejˇs´ıch uskupen´ı, jehoˇz druhou str´ ankou je globalizace, ztr´ata urˇcit´e samostatnosti n´arodn´ıch ekonomik a vznik ˇr´ıd´ıc´ıch nadn´ arodn´ıch instituc´ı. V´ ysledkem postupn´e integrace je prakticky zmizen´ı hranic mezi ˇclensk´ ymi st´ aty integraˇcn´ıch celk˚ u, voln´ y pohyb pracovn´ıch sil, kapit´ alu i zboˇz´ı uvnitˇr celku, aˇz vytvoˇren´ı spoleˇcn´e mˇenov´e unie se spoleˇcnou mˇenou.
V t´eto ˇca´sti lekce pˇrin´ aˇs´ıme struˇcn´ y pˇrehled jiˇz zm´ınˇen´ ych evropsk´ ych integraˇcn´ıch seskupen´ı. Zejm´ena po 2. svˇetov´e v´alce doˇslo vˇsak na cel´em svˇetˇe k vytv´aˇren´ı makroekonomick´ ych integrac´ı, tento proces st´ ale trv´ a a v jeho dˇejin´ach rozezn´av´ame nˇekolik st´adi´ı. Formy integrace
1. P´ asmo voln´ eho obchodu je formou m´ırn´e integrace, kdy ˇclensk´e st´aty takov´eho uskupen´ı mezi sebou ruˇs´ı tarify a kv´oty vz´ajemn´eho obchodu. Kaˇzd´a zemˇe si vˇsak ponech´ av´ a vlastn´ı nez´ avislou obchodn´ı politiku v˚ uˇci neˇclensk´ ym zem´ım. 2. Celn´ı unie, znamen´ a vyˇsˇs´ı integraci, nebot’ kromˇe obchodn´ı politiky p´asma voln´eho obchodu v˚ uˇci sobˇe navz´ajem uplatˇ nuj´ı ˇclensk´e st´aty celn´ı unie spoleˇcnou a jednotnou celn´ı politiku v˚ uˇci vˇsem neˇclensk´ ym st´at˚ um. 3. Spoleˇ cn´ y trh, umoˇzn ˇuje voln´ y pohyb v´ yrobk˚ u a sluˇzeb mezi ˇclensk´ ymi st´aty, jakoˇz i voln´ y pohyb v´ yrobn´ıch faktor˚ u, tj. pr´ace a kapit´alu. 4. Hospod´ aˇ rsk´ a unie pˇredstavuje koordinaci a harmonizaci n´arodn´ıch hospod´aˇrsk´ ych politik jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u navz´ajem. Tato forma hospod´aˇrsk´e integrace jiˇz vyˇzaduje zˇr´ızen´ı nadn´arodn´ıho (nadst´ atn´ıho) hospod´aˇrsk´eho centra, kter´a m´a v´ yznamnou pravomoc proti ˇclensk´ ym st´at˚ um. ´ 5. Upln´ a hospod´ aˇ rsk´ a integrace (unie), kdy doch´az´ı nav´ıc ke sjednocen´ı mˇenov´e, fisk´aln´ı, soci´aln´ı a anticyklick´e (hospod´aˇrsk´e) politiky vˇsech ˇclensk´ ych st´at˚ u unie. Toto je dneˇsn´ı integraˇcn´ı uskupen´ı v Evropˇe, tedy EU. Tato forma nadst´atn´ı integrace si ˇz´ad´a vytvoˇren´ı ˇr´ıd´ıc´ıch struktur, kter´a napˇr´ıklad v Evropsk´e unii pˇredstavuje Rada Evropy, Evropsk´ y parlament, Evropsk´a banka ˇci Evropsk´e soudy.
D
R
Stupnˇe integrace
Dosavadn´ı teorie i praxe rozezn´av´a integraci mikroekonomickou a makroekonomickou. Mikroekonomick´ a integrace leˇz´ı v oblasti podnikov´e ekonomie a je plnˇe v rozhodov´an´ı majitel˚ u ˇci managementu firem ˇci instituc´ı (sluˇcuj´ı se napˇr´ıklad i v´ yzkumn´e instituce). Makroekonomick´ a integrace m´ a 5 stupˇ n˚ u s t´ımto oznaˇcen´ım:
Pˇ r´ıklad: EU se nyn´ı nach´ az´ı v posledn´ım p´ at´em st´adiu sv´eho v´ yvoje, kdyˇz proˇsla, jak je z textu zˇrejm´e, postupnˇe vˇsemi pˇredch´azej´ıc´ımi etapami. Bohuˇzel tˇemito etapami neproch´azely vˇsechny dosavadn´ı st´aty Evropsk´e unie, pˇredevˇs´ım posledn´ıch 10 novˇe pˇrijat´ ych evropsk´ ych
Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em
157
ˇ coˇz m´a za n´asledek urˇcitou dvojkolejnost, ˇcetn´e v´ st´at˚ u vˇcetnˇe CR, yjimky a nesoumˇernosti. To je zˇrejm´e i napˇr´ıklad v mˇenov´e oblasti, kdy v urˇcit´e ˇca´sti Evropy jiˇz existuje a funguje jednotn´ a mˇena, ostatn´ı st´ aty se na tuto moˇznost zat´ım pˇripravuj´ı. Integraˇcn´ı procesy vˇsak nebyly a nejsou pouze evropskou z´aleˇzitost´ı. Napˇr´ıklad jiˇz od roku 1961 existujeˇs LAFTA (latinsko americk´e sdruˇzen´ı voln´eho obchodu) od roku 1969 Andsk´e rozvojov´e seskupen´ı, zn´am´e je i NAFTA (severoamerick´e: Canada, USA, Mexico) ˇci CEFTA (stˇredoevropsk´e uskupen´ı).
Pˇ rehled nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ıch mezin´ arodn´ıch ekonoˇ mick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych pro CR
T
13.5
Mimoevropsk´e integrace
Rovnˇeˇz celosvˇetovˇe v´ yznamn´e mezin´arodn´ı ekonomick´e instituce byly pˇrev´aˇznˇe vytv´aˇreny V´yznamn´e opˇet po 2. svˇetov´e v´alce, jako odpovˇed’ bipol´arn´ıho svˇeta. V souˇcasn´e dobˇe vˇsak hraj´ı ekonod˚ uleˇzitou roli z celosvˇetov´eho hlediska, nebot’ vytv´aˇrej´ı ekonomick´e podm´ınky pro rozvoj mick´e a ekonomick´ y r˚ ust v mnoha st´ atech svˇeta. Mezi v´ yznamn´e ekonomick´e instituce patˇr´ı integrace zejm´ena:
AF
1. WTO – svˇetov´ a organizace obchodu, kter´ a vznikla rozˇs´ıˇren´ım p˚ uvodn´ı instituce GATT (Vˇseobecn´ a dohoda o clech a obchodu), 2. IMF (Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond, ˇcesky MMF), 3. Svˇetov´ a banka, 4. IBRD (mezin´ arodn´ı banka pro obnovu a rekonstrukci), 5. EBRD (evropsk´ a banka pro obnovu a rekonstrukci) a dalˇs´ı.
R
Smyslem vˇsech tˇechto instituc´ı, kter´e maj´ı pˇrev´aˇznˇe formu bank, je poskytovat pomˇernˇe lev´e u ´vˇery na kryt´ı rozs´ ahl´ ych investiˇcn´ıch z´amˇer˚ u pˇredevˇs´ım rozvojov´ ych zem´ı, EBRD je zamˇeˇrena na finanˇcn´ı pomoc pˇrev´aˇznˇe zem´ı b´ yval´eho v´ ychodn´ıho bloku, mezin´arodn´ı banky pak financuj´ı obrovsk´e investice po cel´em svˇetˇe. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 13: Zjistˇete a doplˇ nte si do pozn´amek k tomuto textu s´ıdla tˇechto v´ yznamn´ ych mezin´arodn´ıch ˇ je ˇclensk´ instituc´ı. CR ymi st´ aty uveden´ ych mezin´arodn´ıch instituc´ı.
Spoleˇ cn´ a mˇ enov´ a politika EU a spoleˇ cn´ a mˇ ena
D
13.6
Vytvoˇren´ı mˇenov´e unie se spoleˇcnou mˇenou vyˇzadovalo v prv´e ˇradˇe maxim´aln´ı sbl´ıˇzen´ı Maastrichsk´a hospod´aˇrsk´e politiky jednotliv´ ych st´at˚ u a stanoven´ı podm´ınek pro vytvoˇren´ı spoleˇcn´e mˇeny krit´eria a t´ım i vytvoˇren´ı spoleˇcn´e centr´aln´ı banky EU, kter´a bude ˇr´ıdit spoleˇcnou mˇenovou politiku a vykon´avat funkce centr´aln´ı banky m´ısto centr´aln´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u. Podm´ınky, kter´e vedly a i nad´ ale slouˇz´ı k posouzen´ı pˇrijatelnosti zaveden´ı spoleˇcn´e mˇeny v jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´atech, veˇsly ve zn´amost pod oznaˇcen´ım maastrichsk´ a konvergenˇ cn´ı krit´ eria. Jejich splnˇen´ı je pˇredpokladem pro moˇznost zaveden´ı eura v kaˇzd´em st´atˇe ˇ usiluje o brzk´e zaveden´ı eura i na sv´em u EU. Vzhledem k tomu, ˇze CR ´zem´ı, stoj´ı za to, si tato krit´eria pˇripomenout. Jedn´ a se o: 1. dosaˇ zen´ı vysok´ eho stupnˇ e cenov´ e stability, kter´ y se mˇeˇr´ı r˚ ustem indexu spotˇrebitelsk´ ych cen, tj. inflac´ı. V´ yˇse inflace byla stanovena jako limitn´ı hranice a plnˇen´ı tohoto krit´eria bylo poˇzadov´ ano velmi pˇr´ısnˇe, nebot’ v inflaci spatˇrovala EU hlavn´ı nebezpeˇc´ı stability spoleˇcn´e mˇenov´e politiky,
158
13.7 Evropsk´ a centr´aln´ı banka a Evropsk´ y syst´em centr´aln´ıch bank
2. dlouhodobˇ e udrˇ ziteln´ y stav veˇ rejn´ ych financ´ı. Zat´ımco s pˇredch´azej´ıc´ım ˇ probl´em, tohoto krit´eria nen´ı dosaˇzeno. EU stanovila, ˇze pomˇer krit´eriem nem´a CR schodku veˇrejn´ ych financ´ı k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz 3 % a celkov´ y dluh veˇrejn´ ych financ´ı nesm´ı pˇrekroˇcit 60 % HDP. 3. Dodrˇ zov´ an´ı norm´ aln´ıho kursov´ eho rozpˇ et´ı v˚ uˇci mˇen´ am potenci´aln´ıch ˇclensk´ ych st´at˚ u. Budouc´ı ˇclensk´ y st´ at nesm´ı zejm´ena prov´est devalvaci sv´e n´ arodn´ı mˇeny v˚ uˇci mˇenˇe jin´eho st´ atu. 4. Dlouhodob´ au ´ roveˇ nu ´ rokov´ e m´ıry (tj. vz´ajemn´a konvergence u ´ rokov´ ych sazeb). Opˇet byl stanoven limit u ´rokov´ ych sazeb, kter´ y nesm´ı b´ yt uchazeˇcem pˇrekroˇcen.
T
Kontrolu tˇechto mˇenov´ ych krit´eri´ı urˇcen´ ych Maastrichtskou smlouvou a koordinaci cel´eho procesu sbliˇzov´an´ı n´ arodn´ıch ekonomik potenci´ aln´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u zajiˇst’oval Evropsk´ y y zanikl ustaven´ım Evropsk´e centr´aln´ı banky, kter´a pˇrevzala mˇ enov´ y institut (EMI), kter´ jeho u ´koly. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.1:
AF
ˇ nejvˇetˇs´ı probl´em z tˇechto 4 krit´eri´ı pro Jak je z pˇredch´azej´ıc´ıho textu patrn´e, m´a CR ˇ ych financ´ı (v roce 2010), kter´ y se pohybuje v p´asmu zaveden´ı eura v CR deficit veˇrejn´ nad stanoven´a 3 %, a proto z´akladn´ı podm´ınkou pro kaˇzdou vl´adu, pokud chce usilovat o dosaˇzen´ı pln´e mˇenov´e kompatibility s ostatn´ımi ˇclensk´ ymi st´ aty EU a t´ım i zaveden´ı eura ˇ u v CR, ´kol sniˇzov´an´ı schodku veˇrejn´ ych financ´ı. Zjistˇete si z denn´ıho (pˇr´ıpadnˇe odborn´eho) tisku aktu´aln´ı stav tohoto schodku veˇrejn´ ych financ´ı, pˇr´ıpadnˇe i v´ yˇsi uveden´eho procenta schodku v˚ uˇci HDP a vloˇzte si tento aktu´aln´ı u ´ daj do textu. Protoˇze se jedn´a o u ´ daj promˇenliv´ y, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. . ........................................................................................ ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 13:
R
Uved’te, jak´e v´ yhody a nev´ yhody m´a, podle Vaˇseho n´azoru anebo odborn´eho tisku (v tomto pˇr´ıpadˇe uved’te zdroj informace, snaˇzte se vˇsak v prv´e ˇradˇe o Vaˇse vlastn´ı posouzen´ı), ˇ do Evropsk´e unie, uved’te rovnˇeˇz jak´e d˚ zaˇclenˇen´ı CR usledky m˚ uˇze m´ıt, dle Vaˇseho n´azoru, ˇ Vaˇse posouzen´ı (max. na 2 str´anky textu) zaˇslete tutorovi. zaveden´ı eura v CR.
13.7
Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y syst´ em centr´ aln´ıch bank
D
Pokud m´a u ´spˇeˇsnˇe fungovat jednotn´a mˇenov´a politika EU, vyˇzaduje to vytvoˇren´ı centr´aln´ı evropsk´e banky, kter´a by plnila u ´ koly, dosud zajiˇst’ovan´e n´arodn´ımi centr´aln´ımi bankami jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u unie. Tato centr´aln´ı evropsk´a banka byla zaloˇzena jiˇz ke konci devades´ at´ ych let minul´eho stolet´ı a zaˇcala svou ˇcinnost k 1. lednu 1999. Evropsk´a centr´aln´ı banka (d´ale jen ECB) m´a s´ıdlo ve Frankfurtu nad Mohanem, z´akladn´ı jmˇen´ı t´eto banky ˇcin´ı 5 miliard euro, na nˇemˇz se pod´ılely pomˇerovˇe vˇsechny ˇclensk´e st´aty, kter´e pˇrijaly spoleˇcnou mˇenu. Dluˇzno podotknout, ˇze i st´ aty, kter´e spoleˇcnou mˇenu z p˚ uvodn´ı evropsk´e patn´ actky ˇ edsko a Velk´a Brit´ nepˇrijaly (D´ansko, Sv´ anie) alespoˇ n symbolicky splatily 5 % sv´ ych pod´ıl˚ u.
Evropsk´ a centr´ aln´ı banka
Evropsk´ a centr´ aln´ı banka je ˇr´ıd´ıc´ım a koordinaˇcn´ım stˇrediskem pro urˇcov´ an´ı monet´ arn´ı politiky tˇech ˇclen˚ u EU, kter´e jsou u ´ˇcastn´ıky mˇenov´e unie. Vˇsechny n´ arodn´ı centr´aln´ı banky jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u ztratily t´ım okamˇzikem sv´e dˇr´ıvˇejˇs´ı kompetence centr´ aln´ıch bank a pˇrepustily je Evropsk´e centr´ aln´ı bance. T´ım se tak´e
Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em
159
staly jak´ ymi poboˇckami, v´ ykonn´ ymi org´any a n´astroji zabezpeˇcuj´ıc´ımi rozhodnut´ı Evropsk´e centr´ aln´ı banky. Jak´e hlavn´ı funkce m´a ECB a jak´e u ´koly pln´ı v r´ amci EU? V podstatˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze i ECB pln´ı ty u ´koly, kter´e mus´ı plnit kaˇzd´a centr´aln´ı banka. Funkce ECB
Jej´ı z´ akladn´ı povinnost´ı je db´ at o udrˇzen´ı cenov´e stability v r´ amci evropsk´eho mˇenov´eho syst´emu a podporovat pˇrijatou hospod´ aˇrskou politiku cel´e unie. Mezi dalˇs´ı hlavn´ı funkce ECB patˇr´ı zejm´ena:
AF
T
• formulovat a realizovat monet´arn´ı politiku EU, • vykon´avat bankovn´ı dohled nad obchody bˇeˇzn´ ych komerˇcn´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u, • emitovat (a pˇr´ıpadnˇe stahovat) bankovky a mince euro, • ˇr´ıdit devizov´e obchody, • spravovat devizov´e rezervy ˇclensk´ ych st´at˚ u, • urˇcovat v´ yˇsi z´ asadn´ıch a podstatn´ ych u ´rokov´ ych sazeb, • rozhodovat o v´ yˇsi minim´aln´ıch povinn´ ych rezerv, kapit´alov´e pˇrimˇeˇrenosti a dalˇs´ıch hlavn´ıch ukazatel´ıch ˇr´ızen´ı komerˇcn´ıch bank, • dohl´ıˇzet na neproblematick´e, rychl´e a hladk´e prov´adˇen´ı platebn´ıho styku uvnitˇr i vnˇe EU a legislativnˇe tuto oblast bankovnictv´ı zajiˇst’ovat, • poskytovat informaˇcn´ı, analytick´e a jin´e odborn´e sluˇzby instituc´ım EU, • zajiˇst’ovat, zpracov´ avat a poskytovat statistiky, atd.
R
ECB je nez´avislou centr´aln´ı bankou cel´e EU, znamen´ a to, ˇze je nez´ avisl´a na kter´emkoliv ˇr´ıd´ıc´ım org´anu EU, jak´emkoliv st´atu, vl´ adˇe apod. Tato jej´ı pr´ avn´ı i politick´a nez´avislost patˇr´ı k z´ akladn´ım rys˚ um cel´e EU a vypl´ yv´a jiˇz z naprost´e pˇredch´azej´ıc´ı pr´avn´ı, politick´e i odborn´e nez´avislosti vˇsech centr´ aln´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u EU. V podstatˇe nez´avislost n´ arodn´ı centr´aln´ı banky kaˇzd´eho budouc´ıho u ´ˇcastn´ıka EU byla jednou z podm´ınek vstupu. Vˇsechny centr´aln´ı banky jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u byly pˇred pˇrijet´ım do EU zcela nez´avisl´e instituce na n´ arodn´ıch vl´ad´ach ˇci jin´ ych ˇr´ıd´ıc´ıch org´anech jednotliv´ ych st´at˚ u.
D
Pˇrestoˇze tato nez´avislost centr´aln´ı banky pˇredevˇs´ım na dan´e vl´adˇe, teoreticky nen´ı (a nebyla nutn´ a), byl to pˇredevˇs´ım pˇr´ıklad nˇemeck´e spolkov´e centr´ aln´ı banky, kter´ a po cel´e pov´ aleˇcn´e obdob´ı byla bankou zcela nez´avislou na nˇemeck´e spolkov´e vl´adˇe a sv´ ym jedn´ an´ım, odbornost´ı a politickou i pr´avn´ı nez´avislost´ı, v´ yraznou mˇerou pˇrispˇela k tehdejˇs´ımu pov´aleˇcn´emu rozvoji z´apadn´ıho Nˇemecka. Byla to jistˇe i jej´ı z´asluha, ˇze tehdejˇs´ı mˇena (nˇemeck´a marka) byla mˇenou stabiln´ı a silnou a v´ yrazn´ y trval´ y vzestup jej´ı hodnoty na mezin´arodn´ıch finanˇcn´ıch trz´ıch, odr´aˇzej´ıc´ı trval´ y vzestup z´apadonˇemeck´eho hospod´aˇrstv´ı (oznaˇcovan´ y ˇcasto jako ekonomick´ y z´azrak“) byl zn´amkou vysoce kvalitn´ıho managementu tehdejˇs´ı Bundesbanky. ” Je tˇreba podotknout, ˇze nˇemeck´ a centr´ aln´ı banka vysoce profesion´ aln´ım zp˚ usobem zvl´ adla i obdob´ı opˇetovn´eho sjednocen´ı Nˇemecka, kdy musela ˇcelit siln´ ym ekonomick´ ym i politick´ ym tlak˚ um vypl´ yvaj´ıc´ım z velmi rozd´ıln´eho stavu hospod´aˇrstv´ı (ost a west – v´ ychodn´ıch a z´apadn´ıch spolkov´ ych zem´ı) a existence dvou mˇen. Pr´avˇe zkuˇsenosti t´eto banky vedly hlavn´ı pˇredstavitele EU k definici pr´ avn´ı i politick´e nez´ avislosti i ECB na vrcholn´ ych org´anech EU i vl´ ad´ ach jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.2: Za tv˚ urce nˇemeck´eho ekonomick´eho z´azraku (trval´ y vysok´ y vzestup pˇr´ır˚ ustk˚ u HDP a optim´aln´ı makroekonomick´e agreg´ aty) po dlouhou dobu v´ yvoje z´apadonˇemeck´eho hospod´aˇrstv´ı, b´ yv´a oznaˇcov´an jeden muˇz, kter´ y se nepochybnˇe zaslouˇzil o tento hospod´ aˇrsk´ y vzestup
160
13.7 Evropsk´ a centr´aln´ı banka a Evropsk´ y syst´em centr´aln´ıch bank
jiˇz za ´ery Kondr´ ada Adenauera. Byl to profesor ekonomie, ministr hospod´ aˇrstv´ı a kr´atce i nˇemeck´ y ministersk´ y pˇredseda. Zapiˇste si do textu jeho jm´eno, pokud nev´ıte, opiˇste si u ´daj z Kl´ıˇce. Nez´avislost evropsk´e centr´aln´ı banky je upravena pˇr´ımo ve statutu ECB, kde se v ˇcl´anku 108 Smlouvy o ES a statutu ˇr´ık´a: pˇri v´ ykonu pravomoci a uskuteˇcn ˇov´an´ı u ´kol˚ u a povinnost´ı ” svˇeˇren´e jim touto Smlouvou a Statutem nesmˇej´ı ECB, n´arodn´ı centr´aln´ı banky, ani ˇza´dn´ y ˇclen jejich rozhodovac´ıch org´an˚ u vyˇzadovat ani pˇrij´ımat pokyny od org´ an˚ u Spoleˇcenstv´ı, od ˇz´adn´e vl´ ady ˇclensk´eho st´ atu nebo od jak´ehokoliv jin´eho subjektu.“ Org´any a instituce Spoleˇcenstv´ı a vl´ady ˇclensk´ ych st´at˚ u se zavazuj´ı zachov´avat tuto z´asadu a nesnaˇzit se ovlivˇ novat ˇcleny rozhodovac´ıch org´ an˚ u Evropsk´e centr´aln´ı banky ˇci n´arodn´ıch centr´ aln´ıch bank pˇri plnˇen´ı jej´ıch u ´kol˚ u.
T
Nez´avislost ECB i n´ arodn´ıch centr´ aln´ıch bank m´a ˇctyˇri formy, oznaˇcovan´e jako: • institucion´ aln´ı nez´ avislost (viz citovan´e ustanoven´ı Smlouvy a Statutu), • osobn´ı nez´avislost (kter´e pˇredpokl´ad´a urˇcitou d´elku a stabilitu funkc´ı v ˇr´ıd´ıc´ıch org´anech ECB, kdy funkˇcn´ı obdob´ı ˇclen˚ u vrcholn´ ych org´an˚ u n´arodn´ıch bank mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe dlouh´e a pˇredstavitel´e centr´ aln´ıch bank mohou b´ yt odvol´ani pouze z d˚ uvod˚ u uveden´ ych ve Smlouvˇe a Statutu), • vˇ ecn´ a nez´avislost (kdy je definov´an vˇecn´ y, odborn´ y c´ıl ECB i centr´aln´ıch n´arodn´ıch bank ˇclensk´ ych st´at˚ u a pˇri formulaci i jeho plnˇen´ı nesm´ı b´ yt centr´ aln´ı banka nijak ovlivˇ nov´ ana, Pˇ r´ıklad:
AF
ˇ ri Ctyˇ formy nez´ avislosti ECB
Jak jiˇz v´ıme, hlavn´ım c´ılem ECB i vˇsech n´arodn´ıch centr´aln´ıch bank ˇclensk´ ych st´ at˚ u je udrˇzen´ı cenov´e stability. ECB (stejnˇe jako n´ aslednˇe i n´arodn´ı centr´ aln´ı banky) si sama stanov´ı inflaˇcn´ı c´ıl a je ona sama pak odpovˇedn´ a za jeho plnˇen´ı ˇci nedosaˇzen´ı. ˇ tedy CNB ˇ I v CR vyhlaˇsuje vˇzdy inflaˇcn´ı c´ıl pro konkr´etn´ı roky. • finanˇ cn´ı nez´avislost, vypl´ yvaj´ıc´ı z toho, ˇze vl´ada nesm´ı ovlivˇ novat rozpoˇcet centr´aln´ı banky a nesm´ı vyuˇz´ıvat centr´ aln´ı banku k financov´an´ı st´atn´ıch v´ ydaj˚ u.
R
Vrcholn´ ym ˇr´ıd´ıc´ım org´anem Evropsk´e centr´ aln´ı banky je Bankovn´ı rada ECB sloˇzen´a z ˇclen˚ u ˇ ıd´ıc´ıho v´ tzv. R´ yboru a z guvern´er˚ u n´arodn´ıch centr´aln´ıch bank ˇclensk´ ych st´at˚ u mˇenov´e unie. ˇ ıd´ıc´ı v´ ˇ R´ ybor je ˇsestiˇclenn´ y a m´a ve sv´em ˇcele prezidenta ECB. Clenov´ e tohoto vrcholn´eho org´anu ECB jsou jmenov´ani jednomysln´ ym rozhodnut´ım vl´ ad ˇclensk´ ych zem´ı na doporuˇcen´ı Rady EU dan´e po konzultaci s Evropsk´ ym parlamentem. Funkˇcn´ı obdob´ı vˇsech ˇclen˚ u je osmilet´e a do t´eto funkce nemohou b´ yt zvoleni dvakr´at. Kromˇe existence ECB je pro EU typick´a v oblasti mˇenov´e politiky jeˇstˇe existence tzv. Evropsk´ eho syst´ emu centr´ aln´ıch bank (ESCB), kter´ y obsahuje ECB a n´ arodn´ı centr´ aln´ı banky vˇsech ˇclensk´ ych st´at˚ u EU. Je tˇreba m´ıt st´ ale na pamˇeti, ˇze v souˇcasn´e dobˇe, existuje v EU zvl´ aˇstn´ı situace, kdy pouze ˇc´ast p˚ uvodn´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u zavedla spoleˇcnou mˇenu ˇ edsko a Velk´ euro, ˇc´ast p˚ uvodn´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u euro odm´ıtla (jiˇz zm´ınˇen´e D´ansko, Sv´ a ˇ Brit´anie) a nov´e ˇclensk´e st´aty evropsk´e unie (posledn´ıch 10 vˇcetnˇe CR) vesmˇes dosud nesplˇ nuj´ı ani maastrichtsk´a krit´eria pro moˇznost pˇrijet´ı eura. Tato situace vedla k tomu, ˇze kromˇe ECB, kter´a plnˇe ovlivˇ nuje a ˇr´ıd´ı mˇenovou politiku st´ at˚ u s eurem, funguje ESCB, kter´ y zajiˇst’uje koordinaci ˇcinnosti v oblasti mˇenov´e politiky vˇsech st´at˚ u EU, tedy i tˇech, kter´e euro jako jednotnou mˇenu nemaj´ı. Existuj´ı tedy v r´ amci EU dvˇe skupiny st´at˚ u, kdy u prv´e skupiny je mˇenov´a politika urˇcov´ana ECB a druh´ a skupiny st´at˚ u, kde je mˇenov´a politika pouze koordinov´ ana a doporuˇcov´ana.
D
ESCB
ˇ ıd´ıc´ı radou a V´ Rovnˇeˇz ESCB m´a svou ˇr´ıd´ıc´ı strukturu. Ta je d´ana R´ ykonn´ ym v´ yborem. ˇ ıd´ıc´ı rada je sloˇzena ze ˇclen˚ ˇ ıd´ıc´ıho v´ R´ u R´ yboru ECB a z guvern´er˚ u n´arodn´ıch centr´aln´ıch bank. Tato rada definuje mˇenovou politiku EU a ˇcin´ı ˇradu konkr´etn´ıch rozhodnut´ı v oblasti
Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em
161
n´astroj˚ u ˇr´ızen´ı (v´ yˇse u ´ rokov´ ych sazeb atd.). V´ ykonn´ y v´ ybor je pak on´ım ˇcinitelem, kter´ y ˇ ıd´ıc´ı rady uv´ rozhodnut´ı R´ ad´ı do ˇzivota. Rozd´ıl mezi obˇema org´any zajiˇst’uj´ıc´ımi prov´adˇen´ı mˇenov´e politiky v r´amci EU je v jejich pr´ avn´ım postaven´ı. ECB i vˇsechny n´arodn´ı centr´ aln´ı banky maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu, jsou pr´ avnick´ ymi osobami, ESCB pr´ avn´ı subjektivitu nem´ a, je tedy sp´ıˇse seskupen´ım org´ an˚ u koordinuj´ıc´ım mˇenovou politiku EU, kdyˇzto ECB je organizac´ı prov´adˇej´ıc´ı a zodpov´ıdaj´ıc´ı za jej´ı ˇr´ızen´ı a v´ ysledky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Shrnut´ı:
T
Pokud V´as problematika mˇenov´e politiky EU v´ıce zaj´ım´ a, navˇstivte informaˇcn´ı stˇrediska EU nebo se pod´ıvejte na webov´e str´anky EU na Internetu. Podnikatele a manaˇzery firem vesmˇes zaj´ımaj´ı moˇznosti dotac´ı z fond˚ u EU, informace m˚ uˇzete z´ıskat i v poboˇck´ ach Hospod´aˇrsk´e (nebo Agr´ arn´ı) komory. Je moˇzn´ a i konzultace i s ˇcesk´ ymi z´astupci v Evropsk´em parlamentu, nebo se obr´ atit pˇr´ımo na kancel´ aˇr naˇseho komisaˇre u EU v Bruselu.
D
R
AF
• Jedn´ım z projev˚ u globalizace je rozˇsiˇrov´an´ı se tzv. transnacion´aln´ıch korporac´ı. • Transnacion´aln´ı ˇcili nadn´arodn´ı korporace (TNC) jsou vˇetˇsinou mamut´ı firmy, kter´e maj´ı poboˇcky, podniky ˇci z´avody v nˇekolika zem´ıch, minim´alnˇe ve dvou. • P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´ arodn´ıch trz´ıch m´ a sv´e kladn´e i z´aporn´e str´ anky. • Kapit´alov´e pˇresuny u TNC (vˇcetnˇe pohybu penˇez) nejsou ani u ´ˇcetnˇe ani statisticky zachyceny, prov´ adˇej´ı se syst´emem tzv. transferov´ ych cen. • Po 2. svˇetov´e v´ alce doˇslo na cel´em svˇetˇe k vytv´aˇren´ı makroekonomick´ ych integrac´ı. • Rozezn´ av´ ame nˇekolik stupˇ n˚ u hospod´aˇrsk´e integrace. um, ale i ekonomick´emu rozvoji ˇcetn´ ych zem´ı napom´ahaj´ı me• Integraˇcn´ım proces˚ zin´ arodn´ı ekonomick´e instituce, vˇetˇsinou nadn´arodn´ı banky. • Svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em je d˚ usledkem internacionalizace ekonomiky, mezin´ arodn´ı v´ ymˇeny zboˇz´ı, kapit´alu i lidsk´ ych zdroj˚ u. • Je to syst´em penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, kter´e plat´ı v mezin´arodn´ım obchodn´ım svˇetˇe a ve svˇetov´em hospod´ aˇrstv´ı. • Mezin´arodn´ı mˇenov´ y syst´em je tvoˇren r˚ uzn´ ymi mˇenov´ ymi prostˇredky a institucemi, kter´e fungov´ an´ı mezin´ arodn´ıch plateb a v´ ymˇen umoˇzn ˇuj´ı a reguluj´ı. • Jeho souˇcasn´ y stav je d´ an v´ ysledkem tzv. Kingstonsk´ ych dohod. • Mezin´arodn´ı mˇenov´ y syst´em tvoˇr´ı n´ arodn´ı mˇeny jednotliv´ ych zem´ı a dollar, euro, respektive dohodnut´ a mˇena. ych funkc´ı i povˇeˇren´ı vyrovn´avat mezin´arodn´ı mˇenov´e vztahy • MMF m´a kromˇe jin´ ˇclensk´ ych zem´ı. • Mikroekonomick´ a integrace leˇz´ı v oblasti podnikov´e ekonomie. • Makroekonomick´a integrace m´a 5 stupˇ n˚ u, v souˇcasn´e dobˇe v Evropˇe existuje p´at´ y stupeˇ n, tj. u ´pln´ a hospod´ aˇrsk´a unie (EU). • Byla zavedena jednotn´ a spoleˇcn´a evropsk´a mˇena Euro, a to k 1. lednu 1999. • Maastrichsk´ a konvergenˇcn´ı krit´eria jsou podm´ınkou pro moˇznost zaveden´ı eura. • Evropsk´a centr´aln´ı banka je ˇr´ıd´ıc´ım a koordinaˇcn´ım stˇrediskem pro urˇcov´an´ı monet´arn´ı politiky tˇech ˇclen˚ u EU, kter´e jsou u ´ˇcastn´ıky mˇenov´e unie. • Jej´ı z´akladn´ı povinnost´ı je db´at o udrˇzen´ı cenov´e stability v r´amci evropsk´eho mˇenov´eho syst´emu a podporovat pˇrijatou hospod´aˇrskou politiku cel´e unie. • V EU se prosadila nez´ avislost ECB i n´arodn´ıch centr´aln´ıch bank. • Nez´ avislost ECB i n´ arodn´ıch centr´aln´ıch bank m´a ˇctyˇri formy: institucion´ aln´ı, osobn´ı, vˇecn´ a a finanˇcn´ı. • Kromˇe existence ECB je pro EU typick´a v oblasti mˇenov´e politiky jeˇstˇe existence tzv. Evropsk´eho syst´emu centr´ aln´ıch bank (ESCB).
162
13.7 Evropsk´ a centr´aln´ı banka a Evropsk´ y syst´em centr´aln´ıch bank
Kontroln´ı ot´ azky:
AF
T
1. Co se rozum´ı pod pojmem TNC? 2. Co je charakteristick´e pro p˚ usoben´ı TNC v urˇcit´ ych st´atech z hlediska zisku, dan´ı apod.? 3. Jak´ a jsou pozitiva a negativa p˚ usoben´ı TNC? 4. Jak´e zn´ ate formy mezin´ arodn´ı hospod´aˇrsk´e integrace? 5. Kter´e zn´ ate v´ yznamn´e integraˇcn´ı uskupen´ı? 6. Kter´e mezin´ arodn´ı instituce napom´ahaj´ı rozvoji celosvˇetov´emu hospod´aˇrstv´ı? 7. Co obsahuje pojem mezin´ arodn´ı mˇenov´ y syst´em? 8. Co bylo pˇredmˇetem Kingstonsk´ ych dohod? 9. Co je to Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond, jakou m´a u ´lohu? 10. Jak se prov´ ad´ı obchodn´ı platba mezi zahraniˇcn´ımi partnery? 11. Jak prob´ıhala ekonomick´ a integrace Evropy po 2. svˇetov´e v´alce? 12. Jak´e integraˇcn´ı formy zn´ ate? 13. V jak´e formˇe integrace se nach´ az´ı EU? 14. Co jsou to maastrichtsk´ a konvergenˇcn´ı krit´eria? 15. Jak´e instituce m´ a EU pro ˇr´ızen´ı mˇenov´e politiky? 16. Jak´e formy nez´ avislosti ECB zn´ ate? 17. Jak´e m´ a z´ akladn´ı funkce Evropsk´a centr´aln´ı banka? 18. Co je to Evropsk´ y syst´em centr´ aln´ıch bank? Pr˚ uvodce studiem:
D
R
V t´eto lekci jsme se zab´ yvali problematikou, kter´a prodˇel´av´a bouˇrliv´ y v´ yvoj, doch´az´ı k ˇcast´ ym zmˇen´ am, objevuj´ı se nov´e pojmy ˇci instituce, jak jste zjistili, tak´e ˇrady instituc´ı ˇci finanˇcn´ıch n´astroj˚ uvu ´sil´ı o evropskou integraci mˇela pouze doˇcasn´ y charakter a postupnˇe byla zruˇsena a nahrazena vyˇsˇs´ı formou. To lze pˇredpokl´ adat i do budoucnosti. Proto pro V´as pˇredstavuje tato studijn´ı opora pouze z´akladn´ı studijn´ı materi´al, nebot’ je tˇreba z denn´ıho i odborn´eho tisku, z televize ˇci z Internetu st´ale sledovat ˇcetn´e novinky, moˇznosti i zmˇeny, ke kter´ ym v t´eto oblasti doch´ az´ı.
Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y syst´em
163
Autotest: 1. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´arodn´ıch trz´ıch m´a: (a) pouze kladn´e str´ anky (b) pouze z´ aporn´e str´ anky (c) kladn´e i z´ aporn´e str´ anky
T
2. Pouˇzit´ı vnitropodnikov´ ych cen“ u TNC znamen´a: ” (a) pˇresun zisk˚ u do st´ at˚ u, kde je niˇzˇs´ı zdanˇen´ı (b) nem´ a ˇz´ adn´ y vliv na hospod´aˇrstv´ı st´atu ve kter´em TNC p˚ usob´ı (c) pozitivn´ı prvek pro st´ at, ve kter´em byl zisk vytvoˇren 3. Svˇetov´ a organizace obchodu (WTO) zahrnuje:
(a) vˇsechny st´ aty svˇeta (b) nˇekolik des´ıtek ˇclensk´ ych st´at˚ u (c) je moˇzn´e se st´ at ˇclenem po dosaˇzen´ı urˇcit´ ych krit´eri´ı
AF
ˇ a republika: 4. Cesk´
(a) je ˇr´ adn´ ym ˇclenem MMF (b) nen´ı ˇclenem MMF (c) je pouze pˇridruˇzen´ ym ˇclenem MMF
5. Pohyb re´ aln´ ych penˇez mezi zahraniˇcn´ımi partnery:
(a) je jedinˇe moˇzn´ ym zp˚ usobem u ´hrady z´avazk˚ u (b) sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´ ym zp˚ usobem pouˇz´ıvan´em pˇri celkov´em vypoˇr´ad´an´ı z´avazk˚ u (c) zcela nepouˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem vypoˇr´ad´an´ı z´avazk˚ u
6. Hlavn´ı funkc´ı ECB je:
R
(a) zajiˇstˇen´ı mˇenov´e stability (b) zajiˇstˇen´ı cenov´e stability (c) zajiˇstˇen´ı fisk´ aln´ı stability EU
7. ECB je:
D
(a) nez´ avisl´ a na vrcholn´ ych org´anech EU (b) v´ ykonn´ ym org´ anem rozhodnut´ı vrcholn´ ych org´an˚ u EU (c) v´ ykonn´ ym org´anem spoleˇcn´eho rozhodnut´ı n´arodn´ıch centr´aln´ıch bank vˇsech ˇclen˚ u EU
ych konvergenˇcn´ıch krit´eri´ıch plat´ı, ˇze pomˇer schodku veˇrejn´ ych financ´ı 8. V maastrichtsk´ k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 3 procenta (b) 5 procent (c) 10 procent
164
R
D T
AF
Kapitola 14
Popis lekce:
T
N´ arodn´ı hospod´ aˇ rstv´ı
14.1 14.2 14.3 14.4
AF
Z´avˇereˇcn´a lekce tohoto kursu se zab´ yv´a pˇrehledem ˇclenˇen´ı cel´eho n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, rozdˇeluje rovnˇeˇz ekonomii jako vˇedu na ˇca´st obecn´e a ˇca´st veˇrejn´e ekonomie, charakterizuje veˇrejn´e statky a zp˚ usob financov´ an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: ˇ en´ı sektor˚ Clenˇ u ˇ en´ı n´ Clenˇ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı dle principu financov´an´ı Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor Veˇrejn´ a ekonomie
Lekce otev´ır´ a prostor pro studium podnikov´e ekonomiky a dalˇs´ıch navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych disciplin tohoto e-learningov´eho studia. D´ elka lekce: 60 minut
R
Kl´ıˇ cov´ a slova:
N´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı, sektory, prim´arn´ı, sekund´ arn´ı, terci´aln´ı, kvarci´ aln´ı sektor, obecn´a ekonomie, veˇrejn´a ekonomie, neziskov´ y sektor, ziskov´ y sektor, st´atn´ı sektor, samospr´avn´ y sektor, veˇrejn´ y statek, nerivalitn´ı spotˇreba, nevyluˇcitelnost, sm´ıˇsen´e statky, st´ atn´ı rozpoˇcet, veˇrejn´ a volba. Motivace k lekci:
D
Po prostudov´ an´ı t´eto kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
struˇcnˇe definovat pojem n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, rozliˇsovat sektory, odvˇetv´ı a obory n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, vysvˇetlit ˇc´ım se zab´ yv´ a veˇrejn´a ekonomie, charakterizovat znaky veˇrejn´eho sektoru a zp˚ usob jeho financov´an´ı.
165
ˇ en´ı sektor˚ 14.1 Clenˇ u
166
V dosavadn´ım textu jsme se zab´ yvali obecnou ekonomi´ı. Popsali jsme si principy jej´ıho fungov´ an´ı, funkce trˇzn´ıho mechanismu, p˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil, ale i nedostatky tohoto mechanismu a nutnost ˇreˇsen´ı. Popsali jsme si funkci st´atu a jeho n´astroje pˇri ˇreˇsen´ı nedostatk˚ u trˇzn´ıho mechanismu, u ´lohu jednotliv´ ych n´astroj˚ u hospod´aˇrsk´e politiky, u ´lohu bank, v´ yznam zahraniˇcn´ıho obchodu a moˇznosti zapojen´ı n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı do mezin´ arodn´ı integrace. Pojem n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı“ m˚ uˇze m´ıt ale nˇekolik v´ yznam˚ u, a to z pohledu r˚ uzn´ ych ” hledisek. Pokud napˇr´ıklad naˇs´ım hlediskem bude posuzov´ an´ı tohoto pojmu z hlediska makroekonomie budeme do tohoto komplexu ekonomick´ ych subjekt˚ u a vztah˚ u mezi nimi, ˇradit soustavu dom´acnost´ı, firem a st´atn´ıch organizac´ı. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı v tomto pojet´ı pak bude komplexem ekonomick´ ych forem existence z´ akladn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u, mezi nimiˇz doch´az´ı prostˇrednictv´ım konkr´etn´ıch trh˚ u k ekonomick´ ym aktivit´am a v´ ymˇen´am hodnot na u ´zem´ı dan´eho st´atu. Vliv okoln´ıho svˇeta je pak posuzov´an v interakci v˚ uˇci tomuto celku.
T
N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı
V tom pˇr´ıpadˇe se pak pojem n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı“ prakticky kryje s hospod´ aˇrstv´ım ” dan´eho st´ atu, s jeho strukturou, vazbami, konkr´etn´ı hospod´ aˇrskou politikou a zapojen´ım do mezin´ arodn´ıho ekonomick´eho prostor. ´ Ukol k textu ˇ c. 14:
AF
Pojem n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı“ je sice odborn´ y term´ın, kter´ y m´a v z´akladn´ı terminologii sv´e ” st´al´e m´ısto, avˇsak, jak uv´ad´ı v´ yˇse uveden´a pozn´amka, ztotoˇzn ˇ uje se dnes sp´ıˇse s pojet´ım st´atu a hospodaˇren´ım pˇr´ısluˇsn´eho st´atu neˇz n´aroda. Zamyslete se nad t´ımto tvrzen´ım a uved’te hlavn´ı d˚ uvody proˇc tomu tak je. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce.
R
Pokud budeme n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı posuzovat z hlediska struktury jednotliv´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u pak pro n´ as n´ arodn´ı hospod´aˇrstv´ı pˇredstavuje komplex v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, obsluˇzn´ ych, dopravn´ıch a jin´ ych organizac´ı na u ´zem´ı dan´eho st´atu. Napˇr´ıklad m˚ uˇzeme prov´est rozdˇelen´ı dle hlediska hlavn´ıho zamˇeˇren´ı ekonomick´ ych aktivit dan´ ych subjekt˚ u a ˇclenit hospod´ aˇrstv´ı na sektory, odvˇ etv´ı ˇ ci obory.
14.1
Sektory n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı lze tˇr´ıdit podle r˚ uzn´ ych hledisek. Jedn´ım z moˇzn´ ych krit´eri´ı je napˇr´ıklad ˇcast´e ˇclenˇen´ı sektor˚ u na: • prim´ arn´ı sektor (jedn´ a se o tˇeˇzbu surovin, ˇcerp´ an´ı prim´arn´ıch zdroj˚ u, zemˇedˇelskou prvov´ yrobu apod.), • sekund´ arn´ı sektor (jedn´ a se o zpracovatelsk´ y pr˚ umysl), • terci´ aln´ı sektor (sluˇzby), • kvarci´aln´ı sektor (tzv. nov´ a ekonomika“, tj. komunikaˇcn´ı rozvoj, computerizace atd.). ”
D
ˇ en´ı Clenˇ sektor˚ u NH
ˇ Clenˇ en´ı sektor˚ u
Odvˇetv´ı m˚ uˇzeme ˇclenit na pr˚ umyslov´e odvˇetv´ı, odvˇetv´ı dopravy, zemˇedˇelstv´ı, stavebnictv´ı atd. Jednotliv´e obory pak pˇredstavuj´ı d´ılˇc´ı sloˇzky dan´eho odvˇetv´ı. Pˇ r´ıklad: Odvˇetv´ı pr˚ umyslu m˚ uˇzeme ˇclenit na jednotliv´e pr˚ umyslov´e obory napˇr´ıklad: stroj´ırenstv´ı, elektrotechnika, potravin´aˇrstv´ı atd. Stejn´ ym zp˚ usobem m˚ uˇzeme dˇelit dopravu napˇr´ıklad na obor ˇzelezniˇcn´ı dopravy, silniˇcn´ı dopravy, leteck´e dopravy atd. V r´ amci dan´eho oboru m˚ uˇze existovat i jeho dalˇs´ı vnitˇrn´ı dˇelen´ı jako napˇr´ıklad n´akladn´ı doprava, osobn´ı doprava apod.
Kapitola 14. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı
167
Existuje cel´a ˇrada krit´eri´ı, podle nichˇz lze n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı ˇclenit. Pro naˇse potˇreby budeme d´ale vych´azet z ˇclenˇen´ı n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı dle princip˚ u financov´ an´ı. Ve vˇsech pˇr´ıpadech vˇsak budeme nyn´ı hovoˇrit jiˇz o ekonomice dan´eho sektoru, odvˇetv´ı nebo oboru. Ekonomika
Pojem ekonomika“ tak pˇredstavuje konkr´etn´ı zp˚ usob hospodaˇren´ı dan´eho sledovan´eho ” ekonomick´eho subjektu.
T
Hovoˇr´ıme pak o ekonomice pr˚ umyslu, ekonomice zemˇedˇelstv´ı, ale tak´e ekonomice ˇskolstv´ı, kultury atd. Pokud p˚ ujdeme aˇz na obory budeme hovoˇrit o ekonomice stroj´ırenstv´ı, ekonomice n´amoˇrn´ı dopravy atd. Kaˇzd´a tato ekonomika se pak skl´ad´a z ekonomik jednotliv´ ych firem a organizac´ı, kter´e dohromady tvoˇr´ı dan´ y komplex. Ne vˇsechny podniky, organizace a osoby p˚ usob´ıc´ı na u ´zem´ı dan´eho st´ atu se vˇsak zab´yvaj´ı ˇcinnost´ı, kter´ a odr´ aˇz´ı nab´ıdku a popt´ avku a u ´st´ı do tvorby zisku, ne vˇsechny ekonomick´e subjekty se ˇr´ıd´ı principy obecn´e ekonomie.
AF
ˇ ast ekonomick´ C´ ych subjekt˚ u tvoˇr´ı tzv. neziskov´e organizace, neziskov´ y sektor n´arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. J´ım se zab´ yv´ a veˇ rejn´ a ekonomie.
14.2
ˇ Clenˇ en´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı dle principu financov´ an´ı
Tˇr´ıdˇen´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı podle tohoto hlediska m˚ uˇzeme zn´azornit t´ımto obr´azkem.
R
N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı
Neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor
Ziskov´ y (trˇzn´ı) sektor
D
Veˇrejn´ y sektor
Soukrom´ y sektor
Sektor dom´acnost´ı
ˇ en´ı n´ Obr´ azek 14.1: Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle financov´ an´ı
• Ziskov´ y (trˇ zn´ı) sektor je takov´ y sektor n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, kter´ y je zaloˇzen na tvorbˇe zisku, jakoˇzto d˚ usledku vynakl´ ad´ an´ı ekonomick´e aktivity ve v´ yrobˇe produkt˚ u, poskytov´an´ı sluˇzeb, distribuci, prodeji atd. Podnˇetem k ekonomick´e aktivitˇe je pr´avˇe moˇznost dosahov´an´ı zisku, jakoˇzto hlavn´ıho ˇcinitele aktivizuj´ıc´ıho dan´e konkr´etn´ı
Veˇrejn´ a ekonomie
168
14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor
•
•
T
•
AF
•
subjekty k jejich existenci na pˇr´ısluˇsn´ ych trz´ıch. Trˇzn´ı subjekty jsou zaloˇzeny na fungov´ an´ı dan´eho trhu s jeho nab´ıdkou a popt´avkou a cenou odr´ aˇzej´ıc´ı vztahy konkr´etn´ı nab´ıdky a konkr´etn´ı popt´ avky na pˇr´ısluˇsn´em trhu. Neziskov´ y (netrˇ zn´ı) sektor je zaloˇzen na poskytov´an´ı sluˇzeb ˇci produkci takov´ ych statk˚ u, kter´e nejsou urˇceny k trˇzn´ı v´ ymˇenˇe, ale jsou poskytov´any k uspokojen´ı potˇreb a uˇzitku, jenˇz nemus´ı b´ yt zaloˇzen na efektu zisku, ale pr´ avˇe na dosaˇzen´ı uˇzitku. Tento sektor se tedy nepohybuje na b´azi samofinancov´an´ı, ale funguje d´ıky pˇrerozdˇelovac´ım proces˚ um (ˇcerp´ an´ı fond˚ u, dotac´ım, transfer˚ um ze st´ atn´ıho (ˇci jin´eho) rozpoˇctu atd. I kdyˇz urˇcit´ a d´ılˇc´ı ˇcinnost organizace spadaj´ıc´ı do tohoto sektoru m˚ uˇze b´ yt ˇc´asteˇcnˇe ziskov´a, v celkov´em mˇeˇr´ıtku tomu tak nen´ı, a dan´a organizace je z´avisl´a na pˇr´ısunu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u mimo trˇzn´ı fungov´an´ı. Konkr´etn´ım projevem cel´eho neziskov´eho sektoru je v nejvˇetˇs´ım m´ıˇre poskytov´an´ı veˇrejn´ ych sluˇzeb a veˇrejn´ ych statk˚ u. Neziskov´ y veˇ rejn´ y sektor je d´ılˇc´ı ˇca´st cel´eho neziskov´eho sektoru, kter´a je v´ yhradnˇe zaloˇzena na poskytov´an´ı veˇrejn´ ych sluˇzeb a veˇrejn´ ych produkt˚ u a jej´ıˇz financov´ an´ı poch´ az´ı z veˇrejn´ ych financ´ı. Neziskov´ y soukrom´ y sektor je d´ılˇc´ı ˇc´ast cel´eho neziskov´eho sektoru, kterou pˇredstavuj´ı soukrom´e ˇcinnosti, popˇr´ıpadˇe i cel´e organizace, kter´e z vlastn´ıch soukrom´ ych zdroj˚ u financuj´ı sluˇzby ˇci produkci statk˚ u, jejichˇz poskytov´an´ı nen´ı zaloˇzeno na trˇzn´ım mechanismu a dosahov´ an´ı zisku, ale pouze na pˇr´ınosu a uˇzitku vesmˇes pro konkr´etn´ı veˇrejnost. Sektor dom´ acnost´ı je charakteristick´ y v´ ymˇenou sluˇzeb a statk˚ u v r´amci cel´eho kolobˇehu ekonomick´ ych aktivit v r´amci dan´eho n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı a jejich zapojen´ım do ˇcinnosti ekonomick´eho a spoleˇcensk´eho ˇzivota.
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 14:
R
Napiˇste si na voln´ y list pˇr´ıklady konkr´etn´ıch firem, podnik˚ u v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, softwarov´ ych atd., kter´e byste zaˇradili pod tˇr´ıdˇen´ı sektor˚ u dle v´ yˇse uveden´eho ˇclenˇen´ı. Pro kaˇzd´ y sektor uved’te alespoˇ n dva pˇredstavitele bud’ ze sv´eho bl´ızk´eho okol´ı nebo celost´atnˇe zn´am´e instituce.
14.3
Nyn´ı si v´ıce vymez´ıme sektory n´ arodn´ı hospod´aˇrstv´ı z pohledu dvou z´akladn´ıch krit´eri´ı: • podle vlastnictv´ı, • a podle jiˇz uveden´eho charakteru ziskovosti.
D
Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor
Soukrom´ y a veˇ rejn´ y sektor
Podle krit´eria vlastnictv´ı se tedy n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı dˇel´ı na soukrom´ y sektor a na veˇ rejn´ y sektor:
Dalˇs´ı ˇclenˇen´ı veˇrejn´eho sektoru
a) Soukrom´ y sektor obsahuje subjekty, kter´e jsou ve vlastnictv´ı soukrom´ ych osob. b) Veˇrejn´ y sektor se podle vlastnictv´ı d´ale dˇel´ı na: • st´ atn´ı sektor (subjekty ve vlastnictv´ı st´atu) a ych celk˚ u – kraj˚ u • samospr´ avn´ y sektor (subjekty ve vlastnictv´ı samospr´avn´ a obc´ı). c) V praxi vˇsak doch´ az´ı i k ˇ radˇ e kombinac´ı jak z pohledu vlastnictv´ı (napˇr´ıklad u tzv. polost´atn´ıch akciov´ ych spoleˇcnost´ı“), tak i z hlediska ziskovosti (napˇr´ıklad mnoh´e ” subjekty zˇr´ızen´e obcemi vyv´ıjej´ı vedle neziskov´ ych ˇcinnost´ı i podnikatelsk´e aktivity).
Kapitola 14. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı
169
Vymezen´ı jednotliv´ ych sektor˚ u je v praxi proto mnohdy obt´ıˇzn´e. Pod pojmem veˇrejn´ y sektor je vˇsak obvykle myˇslen veˇrejn´ y neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı V praxi vedle sebe existuje soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor a tyto sektory se vz´ajemnˇe ovlivˇ nuj´ı. To je typick´ ym znakem sm´ıˇsen´e ekonomiky.
14.4
Veˇ rejn´ a ekonomie
Souˇca´st´ı ekonomick´eho zkoum´an´ı spoleˇcnosti je specifick´a oblast ekonomie, kter´a se zab´ yv´ a existenc´ı a v´ yvojem veˇrejn´eho sektoru a veˇrejn´ ych statk˚ u. Z´ akladn´ı znaky veˇ rejn´ eho sektoru je moˇzn´e definovat takto: nach´ az´ı se ve veˇrejn´em vlastnictv´ı, je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı, rozhoduje se v nˇem veˇrejnou volbou, podl´eh´ a veˇrejn´e kontrole, nem´ a ziskov´ y charakter.
T
• • • • •
Znaky veˇrejn´eho sektoru
AF
Bylo by vˇsak chybn´e definovat veˇrejn´ y sektor jako sektor, kter´ y poskytuje veˇrejn´e statky, i kdyˇz existence veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejn´eho sektoru. Nezastupitelnou roli v procesu tvorby m´a vˇsak i soukrom´ y sektor, pˇrestoˇze pˇri poskytov´an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u hraje sp´ıˇse doplˇ nkovou roli. Co jsou to veˇrejn´e statky a ˇc´ım se liˇs´ı od statk˚ u soukrom´ ych? Veˇ rejn´ y statek je charakterizov´an tˇemito vlastnostmi:
R
a) nerivalitn´ı spotˇrebou (spotˇreba jednou osobou nevyluˇcuje dostupnost statku komukoliv jin´emu; spotˇreba jednou osobou nesniˇzuje uˇzitek, kter´ y plyne souˇcasnˇe ostatn´ım osob´ am), yt v moci poskytovatele statku b) nevyluˇcitelnost´ı (pokud je statek poskytov´an, nesm´ı b´ zabr´anit komukoliv jin´emu v jeho spotˇrebˇe; poskytovatel statku nem˚ uˇze vylouˇcit jednotlivce ze spotˇreby; statek m˚ uˇze spotˇrebov´ avat i ten jednotlivec, kter´ y za nˇej nezaplatil), aklady c) souˇcasnˇe plat´ı podm´ınka, ˇze veˇrejn´e statky nesou nulov´e dodateˇcn´e (mezn´ı) n´ pˇri jejich spotˇrebˇe dalˇs´ımi jednotlivci.
Pˇ r´ıklad:
D
Pˇr´ıkladem veˇrejn´eho statku budiˇz most, park, obrana st´atu nebo veˇrejn´a spr´ava. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . ........................................................................................
Jestliˇze lze vylouˇcit jednotlivce ze spotˇreby nebo pokud spotˇreba nen´ı plnˇe nerivalitn´ı, pak hovoˇr´ıme o tzv. sm´ıˇ sen´ em statku (oznaˇcov´ an t´eˇz jako neprav´ y veˇrejn´ y statek). Sm´ıˇsen´ y statek je v praxi nejbˇeˇznˇejˇs´ı.
Rozsah veˇrejn´eho sektoru je v kaˇzd´e sm´ıˇsen´e ekonomice ovlivnˇen faktory ekonomick´ ymi (etapou v´ yvoje spoleˇcnosti, nedostateˇcn´ ymi a pˇrebujel´ ymi pˇrerozdˇelovac´ımi procesy apod.) a faktory mimoekonomick´ ymi (geopolitick´ ymi, historick´ ymi, kulturnˇe n´ aboˇzensk´ ymi apod.). Rozsah veˇrejn´eho sektoru je d´ an i rozsahem zest´atnˇen´ı. Nutnost a existence potˇreby veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejn´eho sektoru. Je zˇrejm´e, ˇze v podm´ınk´ach ˇcistˇe trˇzn´ıho mechanismu by veˇrejn´e statky
Vlastnosti veˇrejn´eho sektoru
170
14.4 Veˇrejn´a ekonomie
v˚ ubec nebyly vytv´aˇreny, nebot’ nelze poˇzadovat po soukrom´ ych subjektech, aby poskytovaly statky, za nˇeˇz by nedostaly zaplaceno, popˇr´ıpadˇe veˇrejn´e statky by byly poskytov´any neefektivnˇe, a to pouze tˇem, kteˇr´ı by za nˇe zaplatili, tzn. v mal´em mnoˇzstv´ı a za vysokou cenu. Takov´a situace by byla spoleˇcensky ne´ unosn´a, nedemokratick´ a a vedla by k soci´ aln´ımu napˇet´ı i konflikt˚ um. Potˇreba existence veˇrejn´ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejn´eho sektoru. Nˇekdo mus´ı stavˇet mosty, silnice, kter´e budou slouˇzit vˇsem lidem, firm´am i st´atu, tedy vˇsem ekonomick´ ym subjekt˚ um.
T
Pokud tedy je existence veˇrejn´eho sektoru v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı nezbytn´a, je tˇreba ˇreˇsit navazuj´ıc´ı ot´ azky spjat´e s jeho existenc´ı. Jednou z prioritn´ıch ot´azek existence veˇrejn´eho sektoru je ot´ azka jeho financov´ an´ı, kdo to bude prov´adˇet a jak´ ym zp˚ usobem bude zajiˇstˇen mechanismus v´ ybˇeru a ˇcerp´ an´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u.
AF
V oblasti veˇrejn´ych statk˚ u vˇsak trh selh´ av´ a nebo nefunguje efektivnˇe.
Trh m´a pˇrirozenou tendenci k nestabilitˇe, doch´ az´ı k nerovnomˇern´emu a mnohdy k neˇza´douc´ımu v´ yvoji makroekonomick´ ych veliˇcin. Trˇzn´ı mechanismus nen´ı v˚ ubec vhodn´ y a spoleˇcensky u ´ nosn´ y n´ astroj, kter´ ym by mohly b´ yt veˇrejn´e statky zajiˇst’ov´any. Tyto statky maj´ı nerivalitn´ı povahu, slouˇz´ı veˇrejn´emu prospˇechu. Pokud nelze pro v´ yˇsi a skladbu veˇrejn´ ych statk˚ u vyuˇz´ıt trˇzn´ıho mechanizmu vznik´a probl´em, kter´ y mus´ı b´ yt vyˇreˇsen, tedy jak´ y jin´ y mechanismus jejich tvorbu, tj. popt´avku i nab´ıdku nahrad´ı. Toto zjiˇstˇen´ı tedy vyˇzaduje odpovˇedi na nˇekolik ot´ azek, a to:
R
Z´ akladn´ı sloˇzka veˇrejn´ ych financ´ı Selh´ av´ an´ı trhu v oblasti veˇrejn´ ych statk˚ u
S veˇrejn´ ym sektorem tak u ´zce souvisej´ı veˇrejn´e finance, tedy souborem ˇcinnost´ı k zabezpeˇcen´ı veˇrejn´eho z´ajmu v tˇech pˇr´ıpadech, kdy nelze technicky zjistit (nebo to nen´ı ekonomicky u ´ nosn´e), kdo je pˇr´ım´ ym uˇzivatelem v´ yhod. Proto se ˇcinnost financuje z penˇez daˇ nov´ ych poplatn´ık˚ u a rozhodov´an´ı a kontrola vyuˇzit´ı tˇechto prostˇredk˚ u je ˇcinnost´ı veˇrejnou. Z´ akladn´ı sloˇ zkou veˇ rejn´ ych financ´ı je st´ atn´ı rozpoˇ cet.
jak urˇcit kolik a jak´ ych statk˚ u vyr´abˇet, jak je rozdˇelovat, jak jejich produkci finanˇcnˇe kr´ yt (jak´ ymi zdroji), jak tyto finanˇcn´ı zdroje z´ıskat, kter´e veˇrejn´e statky m´ıt a v jak´e v´ yˇsi, co jen udrˇzovat a co rozv´ıjet, jak´ ym smˇerem zvyˇsovat veˇrejn´e statky, kolik veˇrejn´ ych financ´ı vynakl´ adat atd.
D
• • • • • • • •
Dvˇe varianty ˇreˇsen´ı
Pˇri ˇreˇsen´ı tohoto probl´emu vznikaj´ı 2 varianty: 1. Vyb´ırat pen´ıze od vˇsech, kteˇr´ı se na spotˇrebˇe kolektivn´ıch statk˚ u pod´ılej´ı. Probl´em: Jak to zjistit? V´ ysledek: Pouˇzit´ı u ´hrady na dobrovoln´em principu prakticky nen´ı moˇzn´e. 2. Vyb´ırat prostˇredky od vˇsech. V tomto pˇr´ıpadˇe je nutn´e aby technika v´ ybˇeru, v´ yˇse, rozhodov´an´ı a alokace byla nahrazena politick´ym procesem, tj. volebn´ım hlasov´an´ım, pˇri kter´em se rozhoduje o stanovisku politick´ ych stran ke struktuˇre a v´ yˇsi veˇrejn´ ych statk˚ u a tud´ıˇz i veˇrejn´ ych financ´ı.
Kapitola 14. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı
171
T
Hrazen´ı n´aklad˚ u spojen´ ych s tˇemito veˇrejn´ ymi statky nem˚ uˇze b´ yt zaloˇzeno na individu´ aln´ıch, dobrovolnˇe placen´ ych cen´ ach (probl´em ˇcern´eho pasaˇz´era), ale na vynucen´ ych, ne´ uˇ celov´ ych a nen´ avratn´ ych platb´ ach, zejm´ena na dan´ıch. O pouˇzit´ı (alokaci) zdroj˚ u se tak rozhoduje veˇ rejnou volbou, a to zpravidla Veˇrejn´a prostˇrednictv´ım volen´ ych z´astupc˚ u (parlamentu, zastupitelstva apod.). Jednotliv´ y volba obˇcan (jednotliv´ y spotˇrebitel) se rozhoduje o sv´ ych v´ ydaj´ıch podle sv´ ych preferenc´ı, sv´e v´ ydaje porovn´ av´a s mezn´ım uˇzitkem, kter´ y mu dan´ y statek m˚ uˇze pˇrin´est. Volen´ y z´astupce by se mˇel ˇr´ıdit z´ajmy sv´ ych voliˇc˚ u. Je vˇsak zˇrejm´e, ˇze mezn´ı uˇzitek dan´eho statku se bude u jednotliv´ ych obˇcan˚ u liˇsit. Volen´ı z´astupci tak mus´ı ˇreˇsit probl´em, jak´e statky a za jakou cenu by mˇely b´ yt z veˇrejn´ ych financ´ı poˇr´ızeny a souˇcasnˇe jak vysok´e v´ ydaje (a t´ım i pˇr´ıjmy) veˇrejn´ ych financ´ı jsou optim´aln´ı. Je to tedy v demokratick´em syst´emu jedin´ y pˇrijateln´ y zp˚ usob, jak vytv´aˇret a rozdˇelovat veˇrejn´e finance, a to pˇresto, ˇze tento syst´em je m´enˇe efektivn´ı neˇz trˇzn´ı, pˇresto, ˇze existence dan´ı m´ a ˇradu negativn´ıch d˚ usledk˚ u a jejich vyb´ır´ an´ı je spojeno se znaˇcn´ ymi n´ aklady.
AF
M˚ uˇzeme tedy ch´apat n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı i jako komplex ziskov´eho, neziskov´eho a sm´ıˇsen´eho sektoru, v nˇemˇz jsou produkov´any soukrom´e i veˇrejn´e statky a poskytov´any soukrom´e i veˇrejn´e sluˇzby. Mnoˇzstv´ı a u ´roveˇ n (kvantita a kvalita) tˇechto produkt˚ u a sluˇzeb charakterizuje ekonomickou situaci dan´eho n´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı (dan´eho st´ atu), charakterizuje jeho ekonomickou s´ılu a ˇzivotn´ı u ´roveˇ n jeho obyvatel. ˇ Zivotn´ ıu ´ roveˇ n lid´ı se obecnˇe s pokrokem vˇedy a techniky st´ale zvyˇsuje. Jsou st´ale v´ıce uspokojov´any naˇse potˇreby, objevuj´ı se nov´e a nov´e vˇeci, jsou poskytov´any nov´e a nov´e sluˇzby. N´aˇs ˇzivot je bohatˇs´ı, sv´e potˇreby uspokojujeme st´ale vˇetˇs´ım objemem kvalitnˇejˇs´ı produkt˚ u i sluˇzeb z oblasti soukrom´ ych i veˇrejn´ ych statk˚ u. Nen´ı tomu tak vˇsude a vˇzdy, v´ yvoj svˇeta byl a zˇrejmˇe dlouho bude velmi nerovnomˇern´ y, stejnˇe tak jako je a bude rozd´ıln´a ˇzivotn´ı u ´roveˇ n r˚ uzn´ ych st´ at˚ u a r˚ uzn´ ych lid´ı. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 14:
R
ˇ proch´az´ı pˇrerozdˇelovac´ımi procesy, tj. pˇres st´atn´ı rozpoˇcet, rozpoˇcty ostatn´ıch stupˇ V CR n˚ u urˇcit´a suma penˇez, kter´a je v nˇejak´em pomˇeru v˚ uˇci vytvoˇren´emu HDP. Tento pomˇer vyjadˇruje velikost pˇrerozdˇelov´an´ı od sf´ery tvorby do sf´ery uˇzit´ı a je charakteristick´ y pro r˚ uzn´e st´aty. Zjistˇete, kolik v tomto nebo minul´em roce tvoˇrilo pˇrerozdˇelov´ an´ı jednak pomoc´ı st´atn´ıho rozpoˇctu, jednak veˇsker´ ych veˇrejn´ ych financ´ı procent z celkov´eho poˇctu vytvoˇren´eho n´arodn´ıho d˚ uchodu (ND). Oba u ´ daje se struˇcn´ ym koment´aˇrem a vlastn´ım n´azorem na danou v´ yˇsi pˇrerozdˇelov´ an´ı zaˇslete tutorovi v rozsahu max. na 1 str´anku.
D
Shrnut´ı:
• Pojem n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı“ m˚ uˇze m´ıt nˇekolik v´ yznam˚ u, a to z pohledu r˚ uzn´ ych ” hledisek. • Dle hlediska hlavn´ıho zamˇeˇren´ı ekonomick´ ych aktivit dan´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme ˇclenit hospod´ aˇrstv´ı na sektory, odvˇetv´ı ˇci obory. ˇ e je dˇelen´ı n´ • Cast´ arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı na prim´arn´ı, sekund´arn´ı, terci´ aln´ı a kvarci´aln´ı sektor. usob hospodaˇren´ı dan´eho sledovan´eho • Pojem ekonomika“ pˇredstavuje konkr´etn´ı zp˚ ” objektu. • Ziskov´ y (trˇzn´ı) sektor je sektor n´arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, kter´ y je zaloˇzen na tvorbˇe zisku. • Neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor je zaloˇzen na poskytov´an´ı sluˇzeb ˇci produkci statk˚ u, kter´e nejsou urˇceny k trˇzn´ı v´ ymˇenˇe, ale jejichˇz koneˇcn´ ym efektem je uˇzitek.
172
14.4 Veˇrejn´a ekonomie • Podle krit´eria vlastnictv´ı se n´arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı dˇel´ı na soukrom´ y sektor a na veˇrejn´ y sektor. • Efektivn´ı poskytov´ an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u m˚ uˇze zajistit veˇrejn´ y sektor. • Existence veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejn´eho sektoru. ˇ e republice je moˇzno rozdˇelit na sektor st´atn´ı (centr´aln´ı u • Veˇrejn´ y sektor v Cesk´ ´rovnˇe) a sektor samospr´ avn´ y (´ uzemn´ı u ´rovnˇe).
Kontroln´ı ot´ azky:
T
Jak byste charakterizovali pojem n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı“? ” Jak dˇel´ıme n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı? Na ˇcem je zaloˇzen soukrom´ y sektor? ˇ C´ım se zab´ yv´ a veˇrejn´ a ekonomie? Co je podstatn´e pro charakteristiku veˇrejn´eho sektoru z hlediska financov´an´ı? Jak´e jsou znaky, jimiˇz je charakterizov´an veˇrejn´ y sektor? Jak´ ymi vlastnostmi se vyznaˇcuje veˇrejn´ y statek? Jak´ y je hlavn´ı n´ astroj pro financov´an´ı veˇrejn´eho sektoru? Proˇc ˇr´ık´ ame, ˇze spotˇreba veˇrejn´eho statku m´a nerivalitn´ı charakter? Proˇc pouˇz´ıv´ ame oznaˇcen´ı nevyluˇcitelnost“ k charakteristice veˇrejn´eho statku? ” Kdo rozhoduje o pl´ anov´ an´ı a realizaci veˇrejn´ ych statk˚ u?
Autotest:
AF
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
1. Soukrom´ y sektor:
R
(a) mus´ı b´ yt vˇzdy ziskov´ y (b) m˚ uˇze b´ yt i neziskov´ y (c) pouˇz´ıv´ a vˇzdy pouze vlastn´ıch zdroj˚ u 2. Pro veˇrejn´ y sektor vˇzdy neplat´ı, ˇze:
(a) se nach´ az´ı se ve veˇrejn´em vlastnictv´ı (b) je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı (c) je vˇzdy ztr´ atov´ y
D
3. Mezi kvarci´ aln´ı sektor nepatˇr´ı:
(a) podniky zab´ yvaj´ıc´ı se tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u (b) podniky zpracovatelsk´eho pr˚ umyslu (c) podniky spoj˚ u a komunikac´ı
Kapitola 15
T
Z´ avˇ er
AF
Tento kurs nazvan´ y Z´aklady ekonomie je z´ akladn´ım, u ´vodn´ım kursem pro n´asledn´e studium veˇsker´ ych ekonomick´ ych typ˚ u studia a navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u. Vysvˇetluje ekonomick´e jevy, fenom´eny a procesy odehr´avaj´ıc´ı se v souˇcasn´em svˇetˇe, v ´eˇre rychle se globalizuj´ıc´ı celosvˇetov´e ekonomiky. Procesy a jevy, kter´e jsou v tomto uˇcebn´ım textu vysvˇetlov´ any maj´ı sv˚ uj p˚ uvod v historii ekonomie, v obecn´e historii ˇclovˇeka a odr´aˇzej´ı i poznatky z jin´ ych spoleˇcenskovˇedn´ıch obor˚ u.
Ekonomie je spoleˇcensk´a vˇeda, odr´aˇz´ı v´ yvoj spoleˇcensk´eho myˇslen´ı, je podloˇzena hospod´ aˇrskou legislativou, kter´ a se rychle mˇen´ı, nebot’ i ona reflektuje na nov´e skuteˇcnosti a na zmˇeny spoleˇcensk´ ych pomˇer˚ u. Z tohoto d˚ uvodu je studium ekonomie neuzavˇrenou kapitolou, permanentn´ı potˇrebou zab´ yvat se st´ale nov´ ymi jevy a procesy, opravou, aktualizac´ı vˇec´ı star´ ych. Proto V´am tato studijn´ı opora bude slouˇzit jen jako podklad pro Vaˇse studium. To je potˇreba doplˇ novat z televizn´ıch a rozhlasov´ ych zpr´av, z novin i odborn´ ych ˇcasopis˚ u. Zvl´aˇstˇe k tomuto u ´ˇcelu m´ate v tomto odborn´em textu uvedena r˚ uzn´a cviˇcen´ı, m´ate tu korespondenˇcn´ı u ´koly, kter´e by mˇely reflektovat aktu´aln´ı situaci ve vˇedˇe i ekonomick´e praxi.
R
Studium vyˇzaduje tak´e z´akladn´ı znalosti pr´ava, pr´avn´ıch norem ve formˇe alespoˇ n z´akladn´ıch z´akon´ık˚ u, pˇredevˇs´ım obchodn´ıho. Ostatnˇe navazuj´ıc´ı ekonomick´e pˇredmˇety budou vyˇzadovat ˇ adn´ i pr´avn´ı znalosti nejen ze z´akladn´ıch pr´avn´ıch norem, ale i z norem speci´aln´ıch. Z´ y manaˇzer, ekonom, finanˇcn´ık, ale ani u ´ˇcetn´ı se neobejdou bez podrobnˇejˇs´ı znalosti pr´avn´ıch norem i ekonomick´e teorie.
D
Doporuˇcili jsme V´ am v pr˚ ubˇehu jednotliv´ ych lekc´ı i ˇcetbu jin´ ych publikac´ı, z´ akon˚ u nebo uˇcebnic. To je samozˇrejmˇe nepovinn´a literatura, zkouˇsku budete skl´adat z obsahu tohoto kursu. Pˇresto doporuˇcujeme z´ ajemc˚ um o hlubˇs´ı poznatky i tyto zdroje, jsou potˇrebn´e i pro praktick´ y v´ ykon ˇcetn´ ych ekonomick´ ych profes´ı. Z´avˇerem V´am pˇrejeme, aby tato studijn´ı opora V´am pˇrinesla nov´e poznatky, uˇziteˇcn´e poznatky a byla V´am oporou nejen pˇri plnˇen´ı ˇskoln´ıch povinnost´ı, ale i pˇri ekonomick´ ych jedn´ an´ıch, v pr´ aci a ˇzivotˇe. Pˇrejeme V´ am hodnˇe u ´spˇech˚ u. Autoˇri
173
174
R
D T
AF
Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura
T
AF
1. BOBEK, P. Financial services @ Internet. In Future of the Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic III. 1. vyd. Karvin´a: OPF SU, 1998. ´ D. Problems with a security of electronic banks. In Future of the 2. BRECHLEROVA, Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic IV. 1. vyd. Karvin´ a: OPF SU, 1999. ˇ ADKA, ´ 3. PR M., KALA, J. Elektronick´e bankovnictv´ı. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. ˇ ´IK, J. Ekonomika a ˇr´ızen´ı neziskov´ych organizac´ı. Brno: ESF MU, 1998. 4. REKTOR ˇ 5. SOUCEK, Z. Firma 21. stolet´ı. Professional Publishing, 2005. ´ 6. ZLAMAL, J., ULRICH, M. Z´ aklady ekonomie pro management zdravotnictv´ı. 2. vyd´an´ı, VUP 2010.
D
R
ˇ ˇcasopisy Euro, Hospod´aˇrsk´e noviny, Ekonom. Z´akony CR,
175
176
R
D T
AF
Lekce 1 ´ Ukol k textu ˇ c. 1.1
T
Kl´ıˇ c:
AF
1) Karel IV. dal postavit hladovou zed’“. D˚ uvody jsou z dˇejepisu zn´am´e. Je to fakt: ” MA-PO umˇerem. Je 2) Vl´ada by mˇela sn´ıˇzit nezamˇestnanost na Mostecku, kter´a je vysoce nad pr˚ to fakt: MA-NO 3) Od 1. 1. byla sn´ıˇzena daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´ ych osob (tj. firem) na x % z vytvoˇren´eho zisku. Je to fakt MI-PO. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.2
K tabulce ˇclenˇen´ı potˇreb uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady a zaˇrad’te je do pˇr´ısluˇsn´eho typu. Pˇr´ıklad: potˇreba pit´ı = biologick´a, hmotn´a, individu´aln´ı, nezbytn´a a souˇcasn´a i budouc´ı. Uved’te do textu 5 vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u:
R
a) potˇreba j´ıst: biologick´ a, hmotn´a, nezbytn´a, individu´ aln´ı, minul´a, souˇcasn´a i budouc´ı, b) potˇreba komunikace s lidmi: kulturn´ı, nehmotn´a, nezbytn´a, individu´aln´ı, minul´a, souˇcasn´ a i budouc´ı, c) potˇreba tepla: bio, hmotn´ a, nezbytn´a, individu´aln´ı, minul´a, souˇcasn´a i budouc´ı, d) potˇreba ˇcten´ı: kulturn´ı, nehmotn´ a, zbytn´a, individu´aln´ı, minul´ a, souˇcasn´ a i budouc´ı, e) potˇreba l´asky: kulturn´ı, nehmotn´a, individu´aln´ı, nezbytn´a, minul´a, souˇcasn´a i budouc´ı.
´ Ukol k textu ˇ c. 1.3
D
Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu, jak znˇela slavn´a odpovˇed’ c´ısaˇre Vespasi´ana synovi Titovi nad jeho v´ ytkou, ˇze c´ısaˇr zavedl daˇ n z pouˇz´ıv´an´ı mˇestsk´ ych z´achodk˚ u. Odpovˇ ed’: Pecunia non olet (pen´ıze nesmrd´ı). ´ Ukol k textu ˇ c. 1.4
V ˇcesk´ ych zem´ıch se objevily prv´e pap´ırov´e pen´ıze pomˇernˇe pozdˇe. Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu v kter´em stolet´ı, za ˇc´ı vl´ ady a jak se tyto pen´ıze jmenovaly. Odpovˇ ed’: 18. stolet´ı, za Marie Terezie, bankocetle (bankozettel). ´ Ukol k textu ˇ c. 1.5 Volnˇe smˇeniteln´ ych mˇen je cel´a ˇrada. Pokuste se vyjmenovat a spr´avnˇe dle mezin´ arodnˇe uzn´ avan´ ych bankovn´ıch k´ od˚ u uv´est alespoˇ n 5 konvertabiln´ıch mˇen. Odpovˇ ed’: Dollar americk´ y USD, Dollar kanadsk´ y CAD, Euro EURO, Yen japonsk´ y JPY, Frank ˇsv´ ycarsk´ y CHF, Libra britsk´a GBP.
177
´ Ukol k textu ˇ c. 1.6 Pˇresto i dnes rozezn´av´ ame specifickou formu smˇeny zboˇz´ı, kdy pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu u ´mysln´eho vylouˇcen´ı pˇresunu penˇeˇzn´ıch ˇc´ astek mezi bankami, doch´az´ı nad´ale opˇet ke smˇenˇe zboˇz´ı v mezin´arodn´ım obchodˇe, kter´a nen´ı doprov´azena okamˇzitou u ´hradou penˇez, ale jen v´ ymˇenou jednoho zboˇz´ı za druh´e (napˇr. za tis´ıc tun pˇsenice, pˇet set tun moˇrsk´ ych ryb).
T
Tato obchodn´ı v´ ymˇena vyˇzaduje, aby obˇe smˇen ˇ ovan´e hodnoty byly ocenˇeny v n´arodn´ıch mˇen´ach a do pomˇeru se tak prom´ıtaj´ı aktu´aln´ı kurzy tˇechto n´arodn´ıch mˇen. Je tedy stanovena smˇenn´a hodnota v penˇez´ıch, avˇsak nedoch´az´ı k pouˇzit´ı penˇez k pˇrevodu jako prostˇredku smˇeny, n´ ybrˇz pouze jako ˇcinitele ceny zboˇz´ı. Pouze po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se pˇr´ıpadn´e rozd´ıly vyrovn´avaj´ı vesmˇes v konvertabiln´ı mˇenˇe. Jak se tento zp˚ usob prov´ adˇen´ı obchodn´ıch ˇcinnost´ı a prov´ adˇen´ı u ´hrad v mezin´arodn´ım obchodˇe naz´ yv´a? Odpovˇ ed’: barter. Lekce 2 ´ Ukol k textu ˇ c. 2.1
AF
Pokuste se vyjmenovat jak´e dalˇs´ı typy trh˚ u zn´ ate i podle jin´ ych hledisek. Tato oznaˇcen´ı jsou ˇcasto uv´adˇena v denn´ım tisku. Pokud nev´ıte, pod´ıvejte se do kl´ıˇce a zapiˇste si do n´asleduj´ıc´ıch ˇr´ adek u ´ daje z kl´ıˇce. Napov´ım V´am typem trhu, kter´ y jsem jiˇz pouˇzil pˇri v´ ykladu v dosavadn´ım textu. Doplˇ nte dalˇs´ı 4 moˇznosti. Odpovˇ edi:
• Trh d´ılˇc´ı: jedn´ a se o trh jedin´eho druhu zboˇz´ı (napˇr. trh automobil˚ u), • Trh m´ıstn´ı (region´ aln´ı): trh m´ıstn´ıch specialit, • Trh n´ arodn´ı: trh urˇcit´eho st´atu, pro nˇejˇz jsou charakteristick´e urˇcit´e produkty dan´e zvyky, polohou st´atu, specifick´ ymi plodinami atd., (napˇr. pizza, italsk´e n´ arodn´ı j´ıdlo), • Trh evropsk´ y: d´ an u ´zem´ım (trh asijsk´ y apod.), • Trh svˇetov´ y: hovoˇr´ıme o v´ yvoji cen urˇcit´ ych komodit na svˇetov´em trhu (napˇr. v´ yvoj cen ropy). ´ Ukol k textu ˇ c. 2.2
D
R
Teoreticky bychom mohli dovodit, ˇze popt´avkov´a kˇrivka je pˇr´ımka. Matematicky vzato, je skuteˇcnost´ı, ˇze jestliˇze m´ame napˇr. 100 Kˇc a m˚ uˇzeme koupit 1 kg pomeranˇc˚ u, pak za nov´e situace, kdy pomeranˇce stoj´ı 10 Kˇc, m˚ uˇzeme koupit 10 kg. Spoj´ıme-li oba body, dostaneme pˇr´ımku. Ve skuteˇcnosti tomu tak u agreg´atn´ı popt´ avkov´e kˇrivky nen´ı. Popˇrem´ yˇslejte, proˇc doch´az´ı k urˇcit´emu zakˇriven´ı funkce, jak´e d˚ uvody se projevuj´ı v chov´an´ı spotˇrebitele, proˇc od jist´eho okamˇziku nast´ av´ a odchylka od matematick´eho pˇredpokladu. Odpovˇ ed’: Pˇri urˇcit´em mnoˇzstv´ı doch´az´ı k saturaci potˇreby, d´ale se jiˇz nebude n´aˇs n´akup vyv´ıjet pˇr´ımo u ´ mˇernˇe. V ekonomii m´a sv˚ uj v´ yznam tzv. mezn´ı potˇreba, za n´ı doch´az´ı ke korelaci kˇrivky. Pokuste se formulovat chov´an´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. Lekce 3 ´ Ukol k textu ˇ c. 3
Pokuste se formulovat chov´an´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´ avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. Odpovˇ ed’: Pˇri pˇrebytku zboˇz´ı na trhu v´azne jeho odbyt, nab´ızej´ıc´ımu vznikaj´ı probl´emy. Vznik´a soutˇeˇz prod´avaj´ıc´ıch, kteˇr´ı, aby nadbyteˇcn´e zboˇz´ı prodali, mus´ı sniˇzovat cenu. S poklesem ceny kles´a i nab´ızen´e mnoˇzstv´ı, nebot’ v´ yrobce nem´ a z´ajem o tuto v´ yrobu a sniˇzuje ji nebo pˇr´ımo zastavuje. Svou pozornost pˇresune na v´ yrobu jin´ ych, v´ıce oceˇ novan´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Kupuj´ıc´ı pˇri niˇzˇs´ı cenˇe zv´ yˇs´ı popt´avku a nadbyteˇcn´e zboˇz´ı je postupnˇe vyprod´av´ano. Trˇzn´ı ceny se opˇet pˇribliˇzuj´ı ke vzniku rovnov´ aˇzn´ ych cen, situace na trhu se vyrovn´ av´ a, trh se vyˇciˇst’uje. 178
Lekce 4 ´ Ukol k textu ˇ c. 4 ˇ Zjistˇete a poznamenejte si aktu´aln´ı u ´ daj pr˚ umˇern´e mzdy v CR, popˇr. ve Vaˇsem kraji ˇci mˇestˇe. Porovnejte ji s pr˚ umˇern´ ym starobn´ım d˚ uchodem. Budete-li m´ıt z´ajem, pokuste se ´ i o srovn´an´ı s vyspˇel´ ymi evropsk´ ymi st´aty ˇci naˇsimi sousedn´ımi st´aty. Udaje jsou publikov´any v bˇeˇzn´em tisku. Vzhledem k pouˇzitelnosti tohoto textu v delˇs´ım ˇcasov´em u ´ seku nejsou moment´ aln´ı u ´daje v Kl´ıˇci uv´ adˇeny. Lekce 5 ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1
´ Ukol k textu ˇ c. 5.2
T
ˇ a jmenujte jej´ı s´ıdlo. Uved’te n´ azev instituce povˇeˇren´e t´ımto u ´kolem v CR ´ ’ Odpovˇ ed : Uˇrad pro hospod´ aˇrskou soutˇeˇz se s´ıdlem v Brnˇe, Joˇstova 8.
AF
Negativn´ı externality jsou ˇcast´e. Patˇr´ı mezi nˇe i emise, obecn´e zneˇciˇst’ov´an´ı prostˇred´ı, devastace krajiny atd. Externality vˇsak mohou b´ yt i pozitivn´ı. Pokuste se zapsat do textu V´aˇs pˇr´ıklad pozitivn´ı externality. Podot´ yk´ ame, ˇze pozitivn´ı externalita je pˇresun nˇejak´e v´ yhody nebo vedlejˇs´ıho u ´ˇcinku v´ yroby na jin´ y subjekt. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad vyuˇzit´ı odpadn´ıho tepla pr˚ umyslov´eho podniku k vyt´apˇen´ı byt˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3
ˇ Uveden´ y syst´em je zaveden v CR. Zjistˇete a zapiˇste do textu, kolika procenty kaˇzd´ y zamˇestnanec pˇrisp´ıv´ a na politiku zamˇestnanosti. (Pozn´amka: vzhledem k tomu, ˇze tento u ´daj se m˚ uˇze mˇenit, je nutno br´ at u ´daj uveden´ y v kl´ıˇci jako orientaˇcn´ı). Odpovˇ ed’: jedn´ım procentem z hrub´e mzdy (v roce 2010). ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4
R
Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady soci´ aln´ıho chov´ an´ı st´ atu napˇr´ıklad v p´eˇci o star´e lidi, ml´ adeˇz, dˇeti atd. Uved’te alespoˇ n 2 pˇr´ıklady. Odpovˇ ed’: pˇr´ıdavky na dˇeti, soci´aln´ı stipendia, pˇestounsk´e pˇr´ıdavky, alimentaˇcn´ı povinnost, pˇr´ıdavky zdravotnˇe postiˇzen´ ym lidem atd. Lekce 6
´ Ukol k textu ˇ c. 6.1
D
ˇ maj´ı tzv. vl´adn´ı zak´azky sv˚ Rovnˇeˇz v ekonomice CR uj v´ yznam a v souvislosti s urˇcitou v´ yrobou se o nich ˇcasto hovoˇr´ı. Jmenujte alespoˇ n 2 oblasti hospod´aˇrstv´ı, do nichˇz byste zaˇradili st´ atn´ı zak´ azky. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad obrana (zak´azky ministerstva obrany), bezpeˇcnost (zak´azky ministerstva vnitra), ˇskolstv´ı (napˇr´ıklad zak´azka na vybaven´ı z´ akladn´ıch ˇskol v´ ypoˇcetn´ı technikou). ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2 Drˇzen´ı zlat´e akcie je spjatou s urˇcit´ ym pr´avem. Toto pr´ avo umoˇzn ˇuje st´atu kontrolu takov´eto akciov´e spoleˇcnosti. Urˇcete toto pr´avo. Odpovˇ ed’: pr´avo veta“, z´astupce st´atu m˚ uˇze vetovat rozhodnut´ı valn´e hromady, t´ım ” zabr´ an´ı jeho platnosti. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.3 St´at se m˚ uˇze negativn´ımu p˚ usoben´ı br´ anit i jin´ ymi, pˇr´ım´ ymi n´astroji. Jmenujte alespoˇ n tˇri opatˇren´ı tohoto druhu.
179
Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad a) pˇr´ımou u ´ˇcetn´ı kontrolou, b) legislativn´ımi opatˇren´ımi, c) z´akazy, pokutami, pˇr´ıpadnˇe direktivn´ım zruˇsen´ım monopolu. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.4 Uved’te hlavn´ı s´ıdlo EU a s´ıdlo evropsk´eho parlamentu. Odpovˇ ed’: Brusel, Strasbourg. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.5
T
ˇ a republika Parlamenty demokratick´ ych zem´ı jsou jednokomorov´e nebo dvoukomorov´e. Cesk´ ’ m´a dvoukomorov´ y parlament, poslaneckou snˇemovnu a sen´at. Uved te jin´ y pˇr´ıklad dvoukomorov´eho parlamentu a uved’te pˇr´ıklad jednokomorov´eho parlamentu. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad USA: sen´ at, kongres. Slovensko: jednokomorov´ y parlament.
AF
´ Ukol k textu ˇ c. 6.6 V kaˇzd´em st´atˇe je pouze jedna, tzv. centr´aln´ı banka. Ta ˇr´ıd´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch komerˇcn´ıch bank. Tato banka je naz´ yv´ana tak´e emisn´ı (m´a monopol na emisi, tj. tisk bankovek) nebo cedulov´ a. Uved’te: ˇ e republice, a) jak se jmenuje tato centr´ aln´ı banka v Cesk´ b) zda je povaˇzov´ ana za souˇc´ ast vl´ adn´ıch instituc´ı nebo zda je na vl´adˇe nez´avisl´a, c) zda se guvern´er t´eto banky z´ uˇcastˇ nuje nebo nez´ uˇcastˇ nuje zased´an´ı vl´ady. Odpovˇ edi:
ˇ ˇ a n´ a) CNB (Cesk´ arodn´ı banka) b) nez´ avisl´ a c) z´ uˇcastˇ nuje
R
7. lekce
´ Ukol k textu ˇ c. 7.1
Uved’te, na kterou banku byla v devades´at´ ych letech uvalena nucen´a spr´ ava. Banka byla ˇ pozdˇeji za symbolickou 1 Kˇc prod´ ana CSOB. N´asledkem tohoto kroku spolumajitel banky ˇ spoleˇcnost Nomura zah´ ajila pr´ avn´ı kroky v˚ uˇci CR. Odpovˇ ed’: Investiˇcn´ı a poˇstovn´ı banka.
D
´ Ukol k textu ˇ c.7.2
Uved’te aktu´aln´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´ ych osob. Vzhledem k tomu, ˇze tato sazba podl´eh´ a zmˇenˇe ˇcasu, je v Kl´ıˇci uvedena sazba z doby pˇr´ıpravy publikace, tj. z roku 2007. Podot´ yk´ am, ˇze jiˇz nyn´ı jsou pˇripravov´any zmˇeny, je proto tˇreba poznamenat si aktu´ aln´ı sazbu pro dan´ y rok. Odpovˇ ed’: pro rok 2010 ˇcinila sazba 19 procent. 8. lekce
´ Ukol k textu ˇ c. 8.1 Pokuste se urˇcit dalˇs´ı moˇzn´e ukazatele, kter´e byste sledovali pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti opatˇren´ı v makroekonomick´e rovinˇe. Odpovˇ ed’: vyrovnan´ y st´atn´ı rozpoˇcet, u ´ roveˇ n (procento) dosaˇzen´e privatizace st´atn´ıho majetku, stupeˇ n proveden´e restrukturalizace n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı (procento nov´ ych v´ yrob) a dalˇs´ı. 180
´ Ukol k textu ˇ c. 8.2 Obˇe opatˇren´ı pˇredstavuj´ı pro celou spoleˇcnost urˇcit´e n´ aklady. V prv´em pˇr´ıpadˇe sn´ıˇzen´ı tempa r˚ ustu ekonomiky, v druh´em pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı funkce trˇzn´ıho mechanismu. Nelze je tedy pouˇz´ıvat dlouhodobˇe. Nicm´enˇe sn´ıˇzen´ı setrvaˇcn´e inflace b´ yv´a dosaˇzeno a tento jev m´a sv´e pojmenov´an´ı. Pokuste se definovat opak, tj. sn´ıˇzen´ı inflace odborn´ ym n´azvem. Odpovˇ ed’: Disinflace. 9. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 9 Uved’te a zapiˇste si aktu´aln´ı stav pˇr´ır˚ ustku HDP v posledn´ım V´ am zn´am´em obdob´ı. Protoˇze tento u ´daj se mˇen´ı, nen´ı u ´daj uveden v Kl´ıˇci. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.1
T
10. lekce
AF
Zjistˇete a poznamenejte si aktu´aln´ı statistick´e u ´ daje o r˚ ustu (ˇci jin´e f´azi cyklu) ˇcesk´eho hospod´ aˇrstv´ı. Tento u ´daj se pravidelnˇe objevuje i v bˇeˇzn´em denn´ım tisku, rozhlase ˇci televizi. Vzhledem k tomu, ˇze tento u ´ daj se mˇen´ı, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. Aktu´aln´ı v´ yˇse makroekonomick´ ych agreg´at˚ u vˇsak budete potˇrebovat k z´avˇereˇcn´ ym zkouˇsk´am ˇci pˇrij´ımac´ım zkouˇsk´ am pˇri pokraˇcov´ an´ı studia na ekonomick´ ych fakult´ach vysok´ ych ˇskol. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.2
Uved’te a poznamenejte si dalˇs´ı jevy projevuj´ıc´ı se na podnikov´e u ´ rovni, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dom´ acnost´ı. V Kl´ıˇci m´ ate uvedeny nˇekter´e, pokuste se o to nejprve sami. Odpovˇ ed’: propouˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u, zastaven´ı v´ yrob, pˇresuny v´ yroby do jin´ ych zem´ı, mal´ y n´ ar˚ ust mezd pl´ anovan´ y pro n´asleduj´ıc´ı obdob´ı, zmrazen´ı mezd. 11. lekce
´ Ukol k textu ˇ c. 11.1
R
Jste povˇeˇreni v´ yvozem zboˇz´ı do Saudsk´e Ar´ abie. Jak´e zboˇz´ı nem˚ uˇze bez probl´em˚ u vyv´ aˇzet. Jmenujte alespoˇ n 2 druhy zboˇz´ı a uved’te d˚ uvod. Odpovˇ ed’: vepˇrov´e maso, alkohol. Jde o muslimskou zemi, tyto z´akazy vypl´ yvaj´ı z kor´anu. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.2
D
Jste sv´ ym zamˇestnavatelem povˇeˇreni k v´ yvozu 10 tank˚ u do rizikov´e oblasti. Zvaˇzte, zda budete potˇrebovat povolen´ı, v pˇr´ıpadˇe, ˇze to budete povaˇzovat za nutn´e ˇci potˇrebn´e, uved’te na koho se obr´ at´ıte. Odpovˇ ed’: v dan´em pˇr´ıpadˇe je tˇreba poˇz´adat o souhlas k v´ yvozu Ministerstvo zahraniˇc´ı ˇ CR. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.3
Zboˇz´ı putuj´ıc´ı do ciziny nebo z ciziny obsahuje DPH. Uved’te, kdo vyb´ır´ a DPH u tˇechto v´ yrobk˚ u pˇrekraˇcuj´ıc´ıch hranice a kde se tak dˇeje. Odpovˇ ed’: v´ ybˇerˇc´ım DPH tˇechto v´ yrobk˚ u (a sluˇzeb) je pˇr´ımo celn´e spr´ava a konkr´etnˇe celnice, kter´ a vˇec propust´ı do obˇehu. V tom je rozd´ıl od v´ yrobk˚ u a sluˇzeb v tuzemsk´em obˇehu, kde je v´ ybˇerˇc´ım pˇr´ısluˇsn´ y finanˇcn´ı u ´ˇrad.
12. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 12.1 ˇ Kromˇe pojmu bankovky“ se jeˇstˇe v druh´e polovinˇe minul´eho stolet´ı v Ceskoslovensku ” pouˇz´ıval dalˇs´ı term´ın pro oznaˇcen´ı pap´ırov´ ych penˇez. Uved’te jeho n´ azev, souvisel s centralizac´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou vlastnictv´ı. Odpovˇ ed’: st´ atovky. 181
´ Ukol k textu ˇ c. 12.2 Oznaˇcte ˇceskou centr´aln´ı banku, jej´ıho vrcholn´eho pˇredstavitele (ne jm´enem, ale funkc´ı) a oznaˇcte zda je nez´ avisl´ a na vl´ adˇe nebo zda je jej´ı souˇc´ast´ı. ˇ a n´arodn´ı banka (CNB), ˇ guvern´er, je nez´avisl´a na vl´adˇe, pˇredstavitel m´a Odpovˇ edi: Cesk´ pr´avo se z´ uˇcastˇ novat zased´ an´ı vl´ ady. Lekce 13 ´ Ukol k textu ˇ c. 13.1
T
ˇ nejvˇetˇs´ı probl´em z tˇechto 4 krit´eri´ı pro Jak je z pˇredch´azej´ıc´ıho textu patrn´e, m´a CR ˇ deficit veˇrejn´ zaveden´ı eura v CR ych financ´ı (v roce 2010), kter´ y se pohybuje v p´asmu nad stanoven´a 3 %, a proto z´akladn´ı podm´ınkou pro kaˇzdou vl´adu, pokud chce usilovat o dosaˇzen´ı pln´e mˇenov´e kompatibility s ostatn´ımi ˇclensk´ ymi st´ aty EU a t´ım i zaveden´ı eura ˇ u v CR, ´kol sniˇzov´an´ı schodku veˇrejn´ ych financ´ı. Zjistˇete si z denn´ıho (pˇr´ıpadnˇe odborn´eho) tisku aktu´aln´ı stav tohoto schodku veˇrejn´ ych financ´ı, pˇr´ıpadnˇe i v´ yˇsi uveden´eho procenta schodku v˚ uˇci HDP a vloˇzte si tento aktu´aln´ı u ´ daj do textu. Protoˇze se jedn´a o u ´ daj promˇenliv´ y, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.2
Lekce 14
AF
Za tv˚ urce nˇemeck´eho ekonomick´eho z´azraku (trval´ y vysok´ y vzestup pˇr´ır˚ ustk˚ u HDP a optim´aln´ı makroekonomick´e agreg´ aty) po dlouhou dobu v´ yvoje z´apadonˇemeck´eho hospod´aˇrstv´ı, b´ yv´ a oznaˇcov´an jeden muˇz, kter´ y se nepochybnˇe zaslouˇzil o tento hospod´ aˇrsk´ y vzestup jiˇz za ´ery Kondr´ ada Adenauera. Byl to profesor ekonomie, ministr hospod´ aˇrstv´ı a kr´atce i nˇemeck´ y ministersk´ y pˇredseda. Zapiˇste si do textu jeho jm´eno, pokud nev´ıte, opiˇste si u ´daj z Kl´ıˇce. Odpovˇ ed’: Ludvig Erhard ´ Ukol k textu ˇ c. 14
D
R
Pojem n´arodn´ı hospod´aˇrstv´ı“ je sice odborn´ y term´ın, kter´ y m´a v z´akladn´ı terminologii sv´e ” st´al´e m´ısto, avˇsak, jak uv´ad´ı v´ yˇse uveden´a pozn´amka, ztotoˇzn ˇ uje se dnes sp´ıˇse s pojet´ım st´atu a hospodaˇren´ım pˇr´ısluˇsn´eho st´atu neˇz n´aroda. Zamyslete se nad t´ımto tvrzen´ım a uved’te hlavn´ı d˚ uvody proˇc tomu tak je. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce. Odpovˇ ed’: I z dosavadn´ıho uˇcebn´ıho textu vypl´ yv´ a prov´azanost hospod´aˇrstv´ı jednotliv´ ych zem´ı na celosvˇetovou ekonomiku, pror˚ ust´an´ı kapit´alu bez ohledu na hranice, vznik transnacion´ aln´ıch podnik˚ u, bezv´ yznamnost faktu, kdo, jak´e n´arodnosti firmu vlastn´ı atd. Ekonomika m´ a dnes nadn´ arodn´ı v´ yznam, pokles hospod´aˇrsk´ ych aktivit v jednom st´atˇe se projev´ı i poklesem ekonomick´ ych ukazatel˚ u ve st´atech kooperuj´ıc´ıch a naopak. Samotn´ y pojem n´arodn´ı“ nehraje jiˇz dnes ˇz´adnou roli, tak´e s t´ım, ˇze lid´e mohou pracovat i mimo ” sv˚ uj domovsk´ y st´ at“ a ukl´ adat sv˚ uj kapit´al i do jin´ ych zem´ı. ”
182
Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um
T
Lekce 1 1. Pˇredpokladem zboˇznˇe penˇeˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı je:
AF
(a) existence dˇ elby pr´ ace (b) r˚ uzn´e formy penˇez (c) v´ yroba v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u
2. Pojem voln´ y statek“ pˇredstavuje: ” (a) zboˇz´ı, kter´e je nab´ızeno na tzv. voln´em trhu (b) zboˇz´ı, kter´e je nab´ızeno na trhu pˇrebytk˚ u (c) hodnoty, kter´ e jsou zdarma 3. Z´ akladn´ı ekonomick´e ot´ azky jsou:
(a) kdo m´ a vyr´ abˇet, s k´ ym m´a vyr´abˇet, kam prod´avat (b) co vyr´ abˇ et, jak a pro koho (c) kde vyr´ abˇet, proˇc vyr´ abˇet, s k´ ym prod´avat
4. Komoditn´ı pen´ıze jsou:
R
(a) vˇ eci (b) mince (c) pap´ırov´e bankovky
5. Hospod´ aˇrsk´e f´ aze neobsahuj´ı pojem:
D
(a) v´ yroby (b) smˇena (c) obnova
Lekce 2
1. Tkaniˇcky jsou k bot´ am: (a) substituty (b) komplementy (c) virementy
2. Dojde-li ke zv´ yˇsen´ı ceny benz´ınu, projev´ı se to v prodeji aut: (a) pohybem po kˇrivce smˇerem nahoru (b) pohybem po kˇrivce smˇerem dol˚ u 183
(c) pohybem cel´ e kˇ rivky nahoru (d) pohybem cel´e kˇrivky dol˚ u 3. Cenov´ a pruˇznost popt´ avky se zjiˇst’uje: (a) v oddˇ elen´ı marketingu (b) v oddˇelen´ı finanˇcn´ım (c) v oddˇelen´ı tvorby cen a kalkulac´ı 4. Z´akon klesaj´ıc´ı popt´ avky znamen´a, ˇze:
T
(a) ˇ c´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenci´ aln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ ac´ı z´ ajem a koupˇ e v´ yrobk˚ u kles´ a (b) ˇc´ım v´ıce kles´ a popt´ avka, t´ım v´ıce roste cena (c) ˇc´ım v´ıce kles´ a cena, t´ım m´enˇe roste popt´avka Lekce 3 1. Na trhu je:
vˇzdy jen nerovnov´ aha rovnov´ aha a nerovnov´ ahy se stˇ r´ıdaj´ı nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy souhlasn´ ym smˇerem nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy nesouhlasn´ ym smˇerem
AF
(a) (b) (c) (d)
2. Trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´ a cena: (a) (b) (c) (d)
jsou vˇzdy totoˇzn´e pojmy rovnov´ aˇ zn´ a cena je cena v bodˇ e pr˚ useˇ c´ıku nab´ıdky a popt´ avky trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy nab´ıdky nad popt´avkou trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy popt´avky nad nab´ıdkou
R
3. V d˚ usledku ekonomick´ ych faktor˚ u doch´az´ı u nab´ıdkov´e kˇrivky vˇzdy: (a) k posunu po kˇ rivce (b) k posunu cel´e kˇrivky nahoru (c) k posunu cel´e kˇrivky dol˚ u
D
Lekce 4
1. Popt´ avka na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je popt´avka: (a) odvozen´ a od v´ yvoje na prim´ arn´ıch trz´ıch (b) standardn´ı ve vˇsech ohledech (c) prim´ arn´ı
2. Pro v´ yvoj na trhu p˚ udy je smˇerodatn´ ym faktorem: (a) jej´ı omezenost a bonita (b) jej´ı produktivita (c) jej´ı v´ ytˇeˇznost
184
3. Na burzu cenn´ ych pap´ır˚ u m´a pˇr´ıstup: (a) kaˇzd´ y obˇcan osobnˇe (b) vybran´ e pr´ avnick´ e osoby, ˇ clenov´ e burzy (c) pouze banky 4. Akcie: (a) nezaruˇ cuje jist´ y v´ ynos (b) zaruˇcuje jist´ y v´ ynos (c) nezaruˇcuje likvidaˇcn´ı z˚ ustatek
1. Dokonal´ a konkurence znamen´a:
na stranˇ e nab´ıdky a popt´ avky existuje v´ıce ekonomick´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky nejsou stejn´e podm´ınky na stranˇe popt´ avky nejsou stejn´e podm´ınky ceny se liˇs´ı
AF
(a) (b) (c) (d)
T
Lekce 5
2. Pojem oligopol“ znamen´ a: ” (a) jednoho prod´ avaj´ıc´ıho (b) v´ yrazn´ y pod´ıl prodeje na trhu zboˇ z´ı nebo sluˇ zeb (c) nadn´ arodn´ı korporaci p˚ usob´ıc´ı v dan´em st´atˇe
R
3. Pojem nedobrovoln´ a nezamˇestnanost“ znamen´a, ˇze: ” (a) poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (b) absolutn´ı poˇ cet z´ ajemc˚ u o pr´ aci je vˇ etˇ s´ı neˇ z poˇ cet voln´ ych pracovn´ıch sil (c) jedn´ a se o sez´ onn´ı nezamˇestnanost 4. Hyperinflace znamen´ a, ˇze procento inflace se pohybuje:
D
(a) nad 10 % (b) nad 100 % (c) nad 1000 %
Lekce 6
1. Zlatou akcii vlastn´ı: (a) rozhoduj´ıc´ı vlastn´ıci akciov´e spoleˇcnosti (b) pouze st´ at (c) akcion´ aˇri, kteˇr´ı ji koup´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u
ˇ pˇredkl´ad´a: 2. Hospod´ aˇrskou legislativu v CR (a) (b) (c) (d)
pouze vl´ ada pouze parlament vl´ ada i parlament vl´ ada, parlament, obˇcan´e 185
3. Hospod´ aˇrskou politikou je souhrn c´ıl˚ u, n´astroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı st´atu: (a) jen v makroekonomick´e oblasti (b) v makroekonomick´ eaˇ c´ asteˇ cnˇ e i mikroekonomick´ e oblasti (c) v mikroekonomick´e oblasti Lekce 7 1. Monet´ arn´ı, tj. penˇeˇzn´ı a u ´vˇerov´ a politika je zamˇeˇrena:
T
(a) na kontrolu a regulaci mnoˇ zstv´ı penˇ ez v ekonomice st´ atu (b) na kontrolu a regulaci mezd (c) na kontrolu a regulaci pˇr´ıjm˚ u obˇcan˚ u a firem 2. St´atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt:
AF
(a) deficitn´ı 2 roky (b) deficitn´ı 5 rok˚ u (c) deficitn´ı bez omezen´ı 3. Obchodn´ı bilance:
(a) je souˇ c´ ast´ı platebn´ı bilance st´ atu (b) platebn´ı bilance je souˇc´ ast´ı obchodn´ı bilance (c) obˇe bilance spolu nesouvisej´ı Lekce 8
1. Nejˇcastˇejˇs´ı forma magick´eho n-´ uheln´ıku je:
R
(a) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HDP, inflace, platebn´ı bilance a nezamˇ estnanosti (b) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HNP, obchodn´ı bilance, inflace a nezamˇestnanosti (c) sledov´ an´ı HDP, vyrovnanosti st´atn´ıho rozpoˇctu, inflace a nezamˇestnanosti
ˇ ım je vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha d´emantu: 2. C´
(a) t´ım ne´ uˇcinnˇejˇs´ı byla hospod´aˇrsk´a stabilizaˇcn´ı politika vl´ady (b) t´ım u ´ˇ cinnˇ ejˇ s´ı byla hospod´ aˇ rsk´ a stabilizaˇ cn´ı politika vl´ ady (c) velikost vnitˇrn´ı plochy nem´a ˇza´dnou souvztaˇznost k pouˇzit´ı regulaˇcn´ıch n´astroj˚ u
D
3. Mezi vestavˇen´e stabiliz´ atory patˇr´ı:
(a) zmˇena sazeb dan´ı z pˇr´ıjm˚ u v pr˚ ubˇehu roku (b) zmˇena v´ ydaj˚ u z rozpoˇctov´e kapitoly do jin´e (c) progresivn´ı daˇ nov´ a soustava
Lekce 9
1. V Evropsk´e unii se mˇeˇr´ı ekonomick´ y r˚ ust pomoc´ı pˇr´ır˚ ustku: (a) HDP (b) HNP (c) NDP
186
2. Transfer je: (a) jednostrann´ a platba vˇ etˇ sinou ze st´ atn´ıho rozpoˇ ctu nebo ze specifick´ ych fond˚ u (b) pˇreprava penˇez z m´ısta pˇr´ıjmu do m´ısta v´ ydeje (c) v´ yplata mezd a plat˚ u 3. Do v´ ypoˇctu makroekonomick´ ych ukazatel˚ u:
Lekce 10
T
(a) se zapoˇc´ıt´ av´ a kaˇzd´ a pˇridan´a hodnota (b) se nezapoˇ c´ıt´ avaj´ı pˇ ridan´ e hodnoty aˇ z do fin´ aln´ıho zhotoven´ı produktu (c) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı sluˇzby
ˇ nejˇcastˇeji jako: 1. Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme v CR
AF
(a) pˇ r´ır˚ ustek HDP v˚ uˇ ci HDP v pˇ redch´ azej´ıc´ım srovn´ avan´ em obdob´ı (b) pˇr´ır˚ ustek HNP v˚ uˇci HNP v pˇredch´azej´ıc´ım srovn´avan´em obdob´ı (c) pˇr´ır˚ ustek NEW v˚ uˇci NEW v pˇredch´azej´ıc´ım srovn´avan´em obdob´ı
2. Pod pojmem recese rozum´ıme:
(a) z´ aporn´e pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredch´azej´ıc´ımu obdob´ı (b) nulov´e pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredch´azej´ıc´ımu obdob´ı (c) kladn´ e, avˇ sak sniˇ zuj´ıc´ı se pˇ r´ır˚ ustky HDP nebo HNP pˇ redch´ azej´ıc´ımu obdob´ı
v˚ uˇ ci
3. Kondratˇevovy vlny jsou:
R
(a) kr´ atkodob´e cykly (b) stˇrednˇedob´e cykly (c) dlouhodob´ e cykly
Lekce 11
1. Doveze-li ˇcesk´ y dovozce francouzsk´e v´ıno pˇres Polsko, jedn´a se o:
D
(a) pˇr´ım´ y import (b) nepˇ r´ım´ y reimport (c) pˇr´ım´ y reexport
2. Dokument´ arn´ı inkaso znamen´a ˇze: (a) prod´ avaj´ıc´ı pˇ rikazuje sv´ e bance, aby pˇ redala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dod´ avce zboˇ z´ı jen proti zaplacen´ı dan´ eˇ c´ astky, popˇ r´ıpadˇ e jin´ e formˇ e zaruˇ cen´ e platby (b) kupuj´ıc´ı pˇrikazuje sv´e bance, aby pˇrevzala ze zemˇe v´ yvozce dokumenty (c) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje bance dovozce, aby provedla u ´hradu dluˇzn´e ˇc´astky
ˇ uplatˇ 3. CR nuje: (a) pouze cla dovozn´ı (b) pouze cla v´ yvozn´ı (c) obˇe cla 187
Lekce 12 1. Bankovky jsou: (a) kryty zlatem (b) zlat´ e kryt´ı bylo zruˇ seno brettonwoodsk´ ymi dohodami (c) majetkem komerˇcn´ıch bank 2. Hlavn´ı zdroj penˇez komerˇcn´ı banky tvoˇr´ı:
T
(a) depozita obˇcan˚ u (b) depozita firem (c) u ´ vˇ ery (n´ akupy penˇ ez) od centr´ aln´ı banky 3. Zisk komerˇcn´ı banky je d´ an:
AF
(a) rozd´ılem u ´ rok˚ u mezi aktivn´ımi a pasivn´ımi operacemi po odeˇ cten´ı n´ aklad˚ u (b) rozd´ılem mezi u ´rokem placen´ ym centr´aln´ı bance a u ´roky v˚ uˇci depozit´aˇr˚ um (c) rozd´ılem mezi u ´rokem z aktivn´ıch obchod˚ u a pasivn´ıch obchod˚ u 4. Kurzy mˇeny v˚ uˇci zahraniˇcn´ım deviz´am:
(a) urˇcuje v m´ıstˇe dan´ a komerˇcn´ı banka (b) centr´ aln´ı banka st´ atu (c) ministerstvo financ´ı Lekce 13
1. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´arodn´ıch trz´ıch m´a:
R
(a) pouze kladn´e str´ anky (b) pouze z´ aporn´e str´ anky (c) kladn´ e i z´ aporn´ e str´ anky
2. Pouˇzit´ı vnitropodnikov´ ych cen“ u TNC znamen´a: ” (a) pˇ resun zisk˚ u do st´ at˚ u, kde je niˇ zˇ s´ı zdanˇ en´ı (b) nem´ a ˇz´ adn´ y vliv na hospod´aˇrstv´ı st´atu ve kter´em TNC p˚ usob´ı (c) pozitivn´ı prvek pro st´ at, ve kter´em byl zisk vytvoˇren
D
3. Svˇetov´ a organizace obchodu (WTO) zahrnuje: (a) vˇsechny st´ aty svˇeta (b) nˇ ekolik des´ıtek ˇ clensk´ ych st´ at˚ u (c) je moˇzn´e se st´ at ˇclenem po dosaˇzen´ı urˇcit´ ych krit´eri´ı
ˇ a republika: 4. Cesk´
(a) je ˇ r´ adn´ ym ˇ clenem MMF (b) nen´ı ˇclenem MMF (c) je pouze pˇridruˇzen´ ym ˇclenem MMF
188
5. Pohyb re´ aln´ ych penˇez mezi zahraniˇcn´ımi partnery: (a) je jedinˇe moˇzn´ ym zp˚ usobem u ´hrady z´avazk˚ u (b) sp´ıˇ se v´ yjimeˇ cn´ ym zp˚ usobem pouˇ z´ıvan´ em pˇ ri celkov´ em vypoˇ r´ ad´ an´ı z´ avazk˚ u (c) zcela nepouˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem vypoˇr´ad´an´ı z´avazk˚ u 6. Hlavn´ı funkc´ı ECB je: (a) zajiˇstˇen´ı mˇenov´e stability (b) zajiˇ stˇ en´ı cenov´ e stability (c) zajiˇstˇen´ı fisk´ aln´ı stability EU
T
7. ECB je: (a) nez´ avisl´ a na vrcholn´ ych org´ anech EU (b) v´ ykonn´ ym org´ anem rozhodnut´ı vrcholn´ ych org´an˚ u EU (c) v´ ykonn´ ym org´anem spoleˇcn´eho rozhodnut´ı n´arodn´ıch centr´aln´ıch bank vˇsech ˇclen˚ u EU
AF
8. V maastrichtsk´ ych konvergenˇcn´ıch krit´eri´ıch plat´ı, ˇze pomˇer schodku veˇrejn´ ych financ´ı k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 3 procenta (b) 5 procent (c) 10 procent
Lekce 14
1. Soukrom´ y sektor:
R
(a) mus´ı b´ yt vˇzdy ziskov´ y (b) m˚ uˇ ze b´ yt i neziskov´ y (c) pouˇz´ıv´ a vˇzdy pouze vlastn´ıch zdroj˚ u
2. Pro veˇrejn´ y sektor vˇzdy neplat´ı, ˇze: (a) se nach´ az´ı se ve veˇrejn´em vlastnictv´ı (b) je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı (c) je vˇ zdy ztr´ atov´ y
D
3. Mezi kvarci´ aln´ı sektor nepatˇr´ı:
(a) podniky zab´ yvaj´ıc´ı se tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u (b) podniky zpracovatelsk´ eho pr˚ umyslu (c) podniky spoj˚ u a komunikac´ı
189
190
R
D T
AF
Seznam cviˇ cen´ı Kapitola 1
T
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 1:
V ekonomii je zn´am´ y tak´e pojem skoropen´ıze“ (z angliˇctiny near money“, near je moˇzn´e ” ” pˇreloˇzit tak´e jako bl´ızk´ y“). Pokuste se zjistit (popˇr. vyhledat v doporuˇcen´e literatuˇre), co ” se pod t´ımto pojmem m˚ uˇze skr´ yvat. Je to nˇekolik moˇzn´ ych forem. Uved’te alespoˇ n tˇri. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2:
Kapitola 2
AF
´ Pokuste se vypoˇc´ıtat ukazatel E alespoˇ n u 3 r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Udaje si vymyslete, jde jen o n´acvik v´ ypoˇctu tohoto ukazatele, kter´ y se vyuˇz´ıv´a pˇredevˇs´ım v praxi marketingov´ ych u ´tvar˚ u podnik˚ u, obchodn´ıch organizac´ı, podnik˚ u sluˇzeb apod. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3:
Kapitola 3
Na samostatnou pˇr´ılohu zakreslete graficky vˇsechny 4 varianty zmˇen trˇzn´ı rovnov´ahy s vlastn´ımi pˇr´ıklady. Ke kaˇzd´e variantˇe uved’te struˇcn´ y, aspoˇ n jednoˇr´adkov´ y koment´aˇr, na z´akladˇe jak´eho faktoru k pohyb˚ um doˇslo, co bylo pˇr´ıˇcinou a jak se to projev´ı na cenˇe. Cviˇcen´ı si vloˇzte do materi´ al˚ u pˇr´ıpravy ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4:
Kapitola 4
R
Pokuste se uv´est vlastn´ı pˇr´ıklady z historie ˇci souˇcasnosti tohoto jevu. Nˇekter´e pˇr´ıklady jste mˇeli na stˇredn´ı ˇskole uvedeny v dˇejepisu. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5:
Kapitola 5
Vyhledejte trestn´ı z´akon´ık a vypiˇste na samostatnou pˇr´ılohu trestn´e ˇciny hospod´aˇrsk´eho charakteru vˇcetnˇe jejich definice. Pˇr´ılohu si vloˇzte do Vaˇsich pˇr´ıprav ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6:
Kapitola 6
D
ˇ PoznamePokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5, sp´ıˇse 10 v´ yznamn´ ych st´ atn´ıch podnik˚ u v CR. nejte si je na voln´ y list a pˇriloˇzte si jej pak do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. O st´atn´ıch podnic´ıch slyˇs´ıme ˇcasto v televizi, rozhlase, zn´ate je z tisku. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Obchodn´ıho rejstˇr´ıku, kde jsou zaznamen´any vˇsechny tzv. PO (pr´avnick´e ˇ s oznaˇcen´ım sv´e pr´avn´ı formy za jm´enem. M˚ osoby) p˚ usob´ıc´ı na u ´zem´ı CR uˇzete si vypsat podniky maj´ıc´ı oznaˇcen´ı s.p. (st´atn´ı podnik) nebo s.o. (st´atn´ı organizace). Jako pˇr´ıklad ˇ s.p. uv´ad´ıme Lesy CR, ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7:
Kapitola 7
ˇ Uved’te z´ akladn´ı v´ ymˇeru n´ aroku na dovolenou v CR. Uved’te hranici odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu. Uved’te aktu´aln´ı v´ yˇsi porodn´eho a pohˇrebn´eho, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ıch soci´ aln´ıch podpor st´ atu urˇcit´ ym skupin´ am obyvatelstva. ´ Udaje si zaznamenejte na voln´ y list a vloˇzte si jej do pˇr´ıpravy na zkouˇsku.
191
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 8:
Kapitola 8
ˇ ˇ CNB vyhlaˇsuje veˇrejnˇe c´ıl sv´e mˇenov´e politiky a pravidelnˇe informuje o jeho plnˇen´ı. CNB vyhlaˇsuje c´ıl dosaˇzen´ı tzv. ˇcist´e inflace v rozmez´ı od. . . do. . . Doplˇ nte u ´daje, kter´e jsou bˇeˇznˇe publikov´any v Hospod´aˇrsk´ ych novin´ ach ˇci jin´ ych odborn´ ych ˇcasopisech, mj. i v denn´ım ˇ tisku, popˇr´ıpadˇe zjistˇete tento c´ıl pro dan´ y rok z internetov´ ych str´anek CNB a zapiˇste si jej na voln´ y list k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9:
Kapitola 9
Pokuste se jen pro vlastn´ı potˇrebu sestavit vlastn´ı souhrn pˇr´ıjm˚ u (d˚ uchod˚ u) Vaˇs´ı rodiny. Do tˇechto pˇr´ıjm˚ u budete zapoˇc´ıt´ avat nejen pˇr´ıjmy z mezd, ale i transferov´e platby, dividendy, ´ u ´roky z vklad˚ u, pˇr´ıjmy z pron´ajm˚ u, honor´aˇre atd. Ukol je individueln´ı, u ´daje jsou soukrom´e, u ´kol nem´ a ˇreˇsen´ı v Kl´ıˇci. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10:
T
Kapitola 10
Pˇredch´azej´ıc´ım textu m´ate uvedeny 2 matematick´e vzorce pro v´ ypoˇcet pˇr´ır˚ ustku HDP a stanoven´ı tempa r˚ ustu. Dosad’te si do obou vzorc˚ u V´ami vymyˇslen´e u ´daje a vypoˇc´ıtejte si oba ukazatele. T´ım, ˇze se pokus´ıte o v´ ypoˇcty si l´epe zapamatujete tuto problematiku. V´ ypoˇcty si pˇriloˇzte k Vaˇsim materi´ al˚ um pˇr´ıpravy na zkouˇsku. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 11:
AF
Kapitola 11
Pokuste se vypsat si na voln´ y list nˇekolik transnacion´aln´ıch korporac´ı. Urˇcitˇe jste na nˇe narazili i v bˇeˇzn´e denn´ı praxi, chod´ıte jistˇe nakupovat i do supermarket˚ u, nakupujete spotˇrebn´ı zboˇz´ı zahraniˇcn´ı provenience – ˇcetn´e produkty jsou v´ ysledkem v´ yroby, anebo obchodn´ı ˇcinnosti pr´ avˇe tˇechto TNC. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 12:
Kapitola 12
Pokuste se udˇelat mezi sv´ ymi rodinn´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky, zn´ am´ ymi, kamar´ady ˇci n´ahodn´ ymi obˇcany udˇelat mal´ y pr˚ uzkum s ot´ azkou ˇc´ım jsou kryty ˇcesk´e koruny“?. Domn´ıv´ame se, ˇze ” dostanete nˇekolik moˇzn´ ych, zaj´ımav´ ych n´azor˚ u. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 13:
Kapitola 13
R
Zjistˇete a doplˇ nte si do pozn´amek k tomuto textu s´ıdla tˇechto v´ yznamn´ ych mezin´arodn´ıch ˇ je ˇclensk´ instituc´ı. CR ymi st´ aty uveden´ ych mezin´arodn´ıch instituc´ı. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 14:
Kapitola 14
D
Napiˇste si na voln´ y list pˇr´ıklady konkr´etn´ıch firem, podnik˚ u v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, softwarov´ ych atd., kter´e byste zaˇradili pod tˇr´ıdˇen´ı sektor˚ u dle v´ yˇse uveden´eho ˇclenˇen´ı. Pro kaˇzd´ y sektor uved’te alespoˇ n dva pˇredstavitele bud’ ze sv´eho bl´ızk´eho okol´ı nebo celost´atnˇe zn´am´e instituce.
192
Seznam symbol˚ u Vlastn´ı pˇr´ıklad studuj´ıc´ıho:
T
Pˇr´ıklad autora:
ˇ ast pro z´ajemC´ ce:
AF
Pr˚ uvodce studiem: ´ Ukoly k textu:
Cviˇcen´ı:
Shrnut´ı:
Pojmy k zapamatov´an´ı:
Kontroln´ı ot´ azky:
ˇ sen´ı a odpovˇeReˇ di:
Pouˇzit´ a a doporuˇcen´a literatura:
D
R
Korespondenˇcn´ı u ´koly:
193
Seznam obr´ azk˚ u Hospod´ aˇrsk´e f´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
2.1 2.2 2.3
Popt´ avkov´ a kˇrivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohyb po kˇrivce a pohyb kˇrivky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Graf dokonale elastick´e a dokonale neelastick´e popt´avky . . . . . . . . . . .
22 23 26
3.1 3.2 3.3 3.4
Graf agreg´ atn´ı nab´ıdky . . Kˇrivka nab´ıdky a popt´ avky Ne´ uroda . . . . . . . . . . . Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu .
. . . .
30 32 34 35
4.1 4.2 4.3
Nab´ıdka a popt´ avka na trhu p˚ udy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nab´ıdka a popt´ avka na trhu pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nab´ıdka a popt´ avka na penˇeˇzn´ım (finanˇcn´ım) trhu . . . . . . . . . . . . . .
41 43 44
6.1
Funkce st´ atu v ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62
8.1 8.2 8.3 8.4
Magick´ y 4-´ uheln´ık, 1. rok . . . Magick´ y 4-´ uheln´ık, 2. rok . . . Kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka . Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka
87 88 90 91
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
AF
. . . .
T
1.1
. . . .
. . . .
R
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
10.1 Hospod´ aˇrsk´ y cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 11.1 Pˇr´ım´ y reexport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 11.2 Nepˇr´ım´ y reexport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Toky v NH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bankovn´ı obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Varianty komunikace mezi bankou a jej´ımi klienty . . . . . . . . . . . . . . . Zp˚ usob komunikace klienta banky s pracovn´ıkem call centra . . . . . . . . . Komunikace klienta s bankou prostˇrednictv´ım automatick´eho telefonn´ıho hlasov´eho syst´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 GSM SIM Toolkit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.7 GSM SIM Toolkit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.8 Funkce centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
D
12.1 12.2 12.3 12.4 12.5
132 134 139 140 141 142 143 148
ˇ en´ı n´ 14.1 Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle financov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 167
194