DRAFT ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katedra fyzikální chemie

AF

T

´ UNIVERZITA PALACKEHO V OLOMOUCI Pˇr´ırodovˇedecká fakulta Katedra fyzikáln´ı chemie

´ ZAKLADY EKONOMIE

D

R

´ mal, Simona Musilova ´ , Jana Bellova ´ Jaroslav Zla Uˇcebn´ı texty pro distanˇcn´ı studium

Olomouc, 2011

Obsah . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

1 2 3 6 8 9 12 13 17 18 19 21 29 30 32 33 39 40 42 44 49 50 54 56 61 62 62 65 67 68 71 72 76 79 81 85 86 89 92 93 94

T

1 Z´ akladn´ı ekonomick´ e pojmy 1.1 Pˇredmˇet ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Clenˇ 1.3 Potˇreby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´ anky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Pen´ıze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Hospod´ aˇrské f´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky a ekonomické systémy . . . . . . . 2 Trˇ zn´ı mechanismus 2.1 Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Clenˇ 2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Nab´ıdka, vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky 3.1 Nab´ıdka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky . . . . . . . . . . . . . 3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ ahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Ostatn´ı trhy 4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Trh pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Finanˇcn´ı trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Doprovodn´ e jevy trˇ zn´ıho mechanismu 5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Nezamˇestnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 6 Uloha st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı 6.1 Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 St´ at na stranˇe nab´ıdky a poptávky . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı . 6.4 Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . 7 N´ astroje hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu 7.1 Monet´ arn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Fisk´ aln´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Obchodn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cinnost hospod´ 8 Uˇ aˇ rsk´ e politiky 8.1 Magické n-´ uheln´ıky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Phillipsova kˇrivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Dilema centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Dilema fisk´ aln´ı politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Faktor ˇcasu v monet´ arn´ı a fiskáln´ı politice . . . . . . . . . . . .

D

R

AF

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ii

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

97 98 101 103 105 109 110 112 113 117 118 119 120 124 125 126 131 132 134 137 137 138 147 151 152 153 154 156

D

R

AF

T

9 N´ arodohospod´ aˇ rsk´ e agreg´ aty ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospodáˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Metody v´ ypoˇctu hrubého národn´ıho produktu . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Dalˇs´ı n´ arodohospod´ aˇrské ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı 10.1 Pojem ekonomického r˚ ustu a tempo r˚ ustu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Hospod´ aˇrsk´ y cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Zahraniˇ cn´ı obchod ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 Clenˇ 11.2 Rizika zahraniˇcn´ıho obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Exportn´ı operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Importn´ı operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.5 Clo a celn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.6 Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Banky a jejich u ´ loha v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı 12.1 Formy penˇez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Vznik bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Funkce komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich základn´ı operace . . . . . . ´ ery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.4 Uvˇ 12.5 Elektronické bankovnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 Funkce a postaven´ı centráln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Ekonomick´ a integrace, svˇ etov´ y a evropsk´ y mˇ enov´ y syst´ em 13.1 Transnacion´ aln´ı korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Historick´ y v´ yvoj a uspoˇrádán´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Ekonomick´ a integrace Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4 Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uleˇzitˇejˇs´ıch mezinárodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych 13.5 Pˇrehled nejd˚ ˇ pro CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.6 Spoleˇcn´ a mˇenov´ a politika EU a spoleˇcná mˇena . . . . . . . . . . . . . . . . 13.7 Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank . . . . . . . 14 N´ arodn´ı hospod´ aˇ rstv´ı ˇ en´ı sektor˚ 14.1 Clenˇ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı n´ 14.2 Clenˇ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı dle principu financován´ı . . . . . . . . . . . 14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.4 Veˇrejn´ a ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Z´ avˇ er Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura Kl´ıˇ c: Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Seznam cviˇ cen´ı Seznam symbol˚ u

iii

157 157 158 165 166 167 168 169 173 173 175 182 189 192

´ Uvod Váˇzen´ y ˇcten´ aˇri, dostáváte k dispozici studijn´ı pom˚ ucku, která je urˇcena k e-learningovému studiu pˇredmˇetu Marketing. Marketing patˇr´ı mezi základn´ı pˇredmˇety studia ekonomick´ ych obor˚ u, publikace je proto dosti obsáhlá, pˇresto neobsahuje vyˇcerpávaj´ıc´ı obsah dané discipliny. Proto je tˇreba pˇri hlubˇs´ım studiu pouˇz´ıvat i doporuˇcenou literaturu, tato publikace poskytuje jen z´ akladn´ı a obecn´ y pˇrehled. Je psána ponˇekud odliˇsn´ ym zp˚ usobem neˇz jsou klasické uˇcebnice, je urˇcena pro moˇznosti samostudia. K tomu nˇekolik organizaˇcn´ıch pokyn˚ u:

R

AF

T

• Kaˇzdá lekce má hned v u ´vodu stanovenou MOTIVACI K LEKCI. Pˇri ukonˇcen´ı studia kaˇzdé lekce se k n´ı vˇzdy vrat’te a ovˇeˇrte si, zda jste obsah jednotliv´ ych c´ıl˚ u lekce znáte. ´ Své znalosti si ovˇeˇrte také pomoc´ı KONTROLNÍCH OTAZEK, které jsou uvedeny vˇzdy na z´ avˇer kaˇzdé lekce, popˇr´ıpadˇe i jej´ı ˇcásti. ´ K TEXTU, je jich celkem 35. V nich jsou ukládány • Lekce obsahuj´ı tzv. UKOLY d´ılˇc´ı nebo doplˇ nuj´ıc´ı otázky, pokyny, u ´koly souvisej´ıc´ı s právˇe prostudovan´ ym textem. Studujte proto systematicky, po prostudován´ı urˇcité ˇca´sti vypracujte u ´kol. Pokuste se o to nejprve sami. Pokud si nebudete vˇedˇet rady nebo pokud si nebudete jisti, ovˇeˇrte ˇ si Vaˇse ˇreˇsen´ı pomoc´ı KLÍCE. Ten je uveden v samém závˇeru publikace. Vlastn´ı poznatky a nápady si zapisujte pˇr´ımo do publikace a rovnˇeˇz vyplˇ nujte volné ˇrádky u ´kol˚ u nejprve vlastn´ı formulac´ı, teprve pozdˇeji popˇr´ıpadˇe z Kl´ıˇce. ˇ ÍKLADY. Ty jsou vesmˇes nejprve jako uk´ • Nˇekteré lekce obsahuj´ı PR azka autory uvedeny nebo vypoˇc´ıtány, pokuste se aspoˇ n obˇcas vymyslet podobn´ y pˇr´ıklad z Vaˇs´ı praxe, ten pak uved’te do voln´ ych ˇrádk˚ u publikace. ˇ Í. Cviˇcen´ı vypracujte na voln´ • Nˇekteré lekce obsahuj´ı CVICEN y list a pˇripravte si jej pro zkouˇsku. Je to souˇca´st v´ yuky, je jich celkem 14. Cviˇcen´ım z´ısk´ aváte hlubˇs´ı znalosti i praktické dovednosti. Cviˇcen´ı si ponechte, nezas´ıláte je tutorovi. ˇ Í UKOLY. ´ • Nˇekteré lekce obsahuj´ı KORESPONDENCN Tˇechto ˇc´ıslovan´ ych u ´ kol˚ u je celkem 14, jsou povinné, pˇredejte nebo je zaˇslete tutorovi. Tutor je pˇrekontroluje a pouze v pˇr´ıpadˇe chyb ˇci nedostatk˚ u Vám tuto skuteˇcnost oznám´ı s návodem na zp˚ usob opravy. ˇ AST ´ ´ • C PRO ZAJEMCE obsahuje pokyny pro ty ˇctenáˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı v´ıce sezn´ amit s danou problematikou. Jedná se tedy vesmˇes o poukazy na odbornou literaturu nebo zákony. Nejedn´ a se tedy o povinnou ˇcetbu k tomuto kurzu. • PR˚ UVODCE STUDIEM obsahuje poznámky autor˚ u k pr˚ ubˇehu ˇcten´ı a práce s t´ımto textem. Bude V´ as prov´ azet pˇri studiu, je to sp´ıˇse pom˚ ucka pro dalˇs´ı studium.

D

Na z´ avˇer struˇcné pˇrań´ı autor˚ u, aby Vám tyto studijn´ı materiály umoˇznily základn´ı orientaci ve ekonomie a pˇrinesla Vám uˇzitek i pro snazˇs´ı studium dalˇs´ıch navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u e-learningového typu studia tohoto kurzu.

Autoˇri

iv

Kapitola 1

Popis lekce:

T

Z´ akladn´ı ekonomick´ e pojmy

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

AF

Z´ akladn´ı, u ´ vodn´ı lekce pro cel´ y kurs. Objasˇ nuje z´ akladn´ı makroekonomické pojmy, které jsou d˚ uleˇzité pro pochopen´ı vˇsech následuj´ıc´ıch lekc´ı. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: Pˇredmˇet ekonomie ˇ en´ı ekonomie Clenˇ Potˇreby, statky Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´ anky Pen´ıze Hospod´ aˇrské f´ aze Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky a ekonomické systémy

R

Nˇekteré pojmy m˚ uˇzete ˇcasto ˇc´ıst nebo slyˇset v médi´ıch. Jejich odborn´ y obsah vˇsak b´ yvá jin´ y, neˇz jsme zvykl´ı vn´ımat z bˇeˇzné komunikace. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

Makroekonomie, mikroekonomie, ekonomie pozitivn´ı a normativn´ı, ekonomika, potˇreby, statky volné a vzácné, statky v´ yrobn´ı a spotˇrebn´ı, pen´ıze, komoditn´ı pen´ıze, smˇena, ekonomické subjekty, z´ akladn´ı ekonomické otázky, ekonomické systémy.

D

Motivace k lekci:

Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat co je to ekonomie a ˇc´ım se zab´ yvá, akladn´ı ˇclenˇen´ı ekonomie a spr´ avnˇe zaˇrazovat ekonomické jevy, informace • provést z´ a pojmy denn´ıho ˇzivota do pˇr´ısluˇsné ˇcásti ekonomie, • klasifikovat potˇreby jako z´ aklad ekonomické aktivity, • klasifikovat statky z r˚ uzn´ ych hledisek jako nástroj uspokojován´ı potˇreb, • objasnit pojem zboˇz´ı“ a jeho stránky, ” • definovat funkce penˇez, • vysvˇetlit etapy hospod´ aˇrsk´ ych fáz´ı, • zn´ at z´ akladn´ı ekonomické otázky, • definovat dosavadn´ı ekonomické systémy.

1

2

1.1 Pˇredmˇet ekonomie

1.1

Pˇ redmˇ et ekonomie

Ekonomie je vˇeda s tis´ıciletou tradic´ı. Nˇekteré ekonomické pojmy byly známé jiˇz velmi dávno pˇred naˇs´ım letopoˇctem. Pravdˇepodobnˇe jiˇz nejstarˇs´ı lidé, naˇsi pˇredch˚ udci, museli ˇreˇsit otázky spjaté s jejich kaˇzdodenn´ı existenc´ı, museli nˇejak´ ym zp˚ usobem z´ıskávat vhodné statky ke své obˇzivˇe a pomoc´ı tˇechto statk˚ u uspokojovat své potˇreby. Boj o pˇreˇzit´ı

Nejstarˇs´ı etapu ekonomického chov´ an´ı m˚ uˇzeme nazvat bojem o pˇreˇzit´ı“. Jeho charakte” ristickou stránkou byl vznik lidské pospolitosti, jisté prvky pˇrirozené dˇelby pr´ ace, urˇcit´ y zp˚ usob rozdˇelov´ an´ı z´ıskan´ ych statk˚ u.

T

´ ı tˇechto lid´ı nebylo vˇzdy doprovázeno zabezpeˇcen´ım nutného mnoˇzstv´ı potˇrebn´ Usil´ ych statk˚ u, námaha ˇci boj vynaloˇzen´ y na jejich z´ıskán´ı nebyl v souladu s v´ ysledn´ ym efektem, popˇr. vznikaly pˇrebytky tˇechto statk˚ u, které konˇcily bez jakéhokoliv uˇzitku. Tento stav vedl ke vzniku ekonomick´ ych otázek, zp˚ usob˚ u hledán´ı optimáln´ıch cest k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u, objevován´ı a vynalézán´ı ekonomick´ ych nástroj˚ u, tj. vˇsech moˇznost´ı, jak zlepˇsovat podm´ınky a zp˚ usob ˇzivota.

AF

Ekonomie je i dnes spjata s naˇs´ım kaˇzdodenn´ım ˇzivotem, dnes a dennˇe ˇreˇs´ıme (i kdyˇz mnohdy nevˇedomky, intuitivnˇe nebo bez hlubˇs´ıch znalost´ı) spoustu ekonomick´ ych problém˚ u, setkáváme se z ekonomick´ ymi jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomick´ ymi nástroji, uspokojujeme do r˚ uzné m´ıry své potˇreby, chov´ ame se v r˚ uzné m´ıˇre ekonomicky. V kaˇzdé spoleˇcnosti vˇzdy existoval urˇ cit´ y ˇ r´ ad, politick´ y a spoleˇcensk´ y systém, jehoˇz souˇcást´ı byl i syst´ em ekonomick´ y. Uˇziteˇcnost ekonomie

Mechanismy, uvádˇej´ıc´ı spoleˇcnost do pohybu, se t´ ykaj´ı kaˇzdého ˇclovˇeka, nebot’ kaˇzd´ y z n´ as je ˇclenem urˇcité pospolitosti, skupiny lid´ı, ˇzije v urˇcit´ ych ekonomick´ ych podm´ınkách, plat´ı pro nˇej urˇcitá ekonomick´ a pravidla. Tˇemito pravidly je ˇclovˇek ovlivˇ nov´ an a korigován. Je proto potˇrebné se sezn´ amit ekonomi´ı, která je uˇziteˇcná, nebot’: objasˇ nuje principy fungov´ an´ı ekonomické reality, pom´ ah´ a pochopit urˇcité ekonomické jevy, objasˇ nuje mnohdy skryté faktory, které ovlivˇ nuj´ı naˇse jednán´ı, pomáhá n´ am orientovat se ve spletité kaˇzdodennosti naˇseho ˇzivota, v sloˇzitosti ekonomick´ ych i spoleˇcensk´ ych faktor˚ u.

R

• • • •

Slovo ekonomie“ pocház´ı ze staroˇreˇctiny. Filosof Xenofon (ˇzij´ıc´ı v letech 430–355 pˇr. n. l.), ” napsal d´ılo nazvané Oikonomicos“. Ve staroˇreˇctinˇe slovo oik“ (oikos) znamenalo statek. ” ” Pod t´ımto pojmem se rozumˇelo vˇse, co pod statek patˇr´ı. Tedy nejen obytn´ y d˚ um, r˚ uzná hospodáˇrská staven´ı, pozemky, vˇeci, náˇrad´ı, ale napˇr. i otroci, kteˇr´ı tvoˇrili souˇca´st majetku vlastn´ıka statku.

D

N´ azev vˇedy

Slovo n´ omos“ pak b´ yvá pˇrekl´ adáno jako pravidla, z´ akony, ale také jako starat se, vˇedˇet, ” umˇet, dovést apod. Ve volném pˇrekladu znamená tedy název spisu v podstatˇe pravidla ” o hospodaˇren´ı“, jak se starat o statek“ atd. Spis jsou n´ avody autora hospod´ aˇrce, tj. ” manˇzelce vlastn´ıka statku (oikonomisse, tj. ekonomce), jak organizovat ˇzivot na statku, jak vést u ´ˇcetn´ı knihy, atd., ˇcili jak v˚ ubec vést hospodáˇrstv´ı statku.

Definice

V´ yvojem se pak tento název pod pojmem ekonomie“ ocitnul ve slovn´ıku vˇsech svˇetov´ ych ” jazyk˚ u a je takto uˇz´ıván dodnes, i kdyˇz ekonomie byla jeˇstˇe na dlouh´ a stalet´ı souˇcást´ı celkového filosofického myˇslen´ı a jako samostatná vˇeda se vymezila aˇz v závˇereˇcn´ ych stalet´ıch pˇredcházej´ıc´ıho tis´ıcilet´ı. My bychom tedy struˇcnˇe definovali pojem ekonomie jako vˇedu o hospod´ aˇrstv´ı.

Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomické pojmy

3

Definic pojmu ekonomie“ je vˇsak mnoho. Liˇs´ı se podle toho, co kter´ y autor definice ” povaˇzoval za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z oblasti svého z´ ajmu a svého poj´ımán´ı ekonomické reality, nebo poˇzadavku, n´ avrhu na zmˇenu ˇci zaveden´ı jiného ekonomického systému. Napˇr´ıklad: Ekonomie je vˇeda o výrobˇe a smˇenˇe zboˇz´ı. Jin´ e pˇ r´ıklady:

T

a) Ekonomie je vˇeda o penˇez´ıch, kapitálu a bohatstv´ı, b) Ekonomie je vˇeda o v´ yrobn´ıch vztaz´ıch mezi tˇr´ıdami spoleˇcnosti, c) Ekonomie je vˇeda o volbˇe mezi alternativn´ım vyuˇzit´ım vzácn´ ych zdroj˚ u.

AF

ˇ Ekonomické pojmy a jejich obsah vˇsak nemaj´ı sv˚ uj p˚ uvod aˇz ve starovˇekém Recku, i kdyˇz ˇ v této dobˇe, ostatnˇe jako i v jin´ ych vˇed´ ach, zaznamenalo lidstvo neobyˇcejn´ y rozvoj. Rada ekonomick´ ych pojm˚ u a nástroj˚ u pocház´ı jiˇz z dob velmi dávn´ ych, nˇekolik tis´ıcilet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem. Jiˇz napˇr´ıklad v památkách Sumerské ˇr´ıˇse, Chetit˚ u, starého Egypta nebo ˇ ıny se m˚ starovˇeké C´ uˇzeme setkat s pojmy, které jsou bl´ızké i dneˇsn´ımu ˇclovˇeku jako napˇr. slovo obchod, pen´ıze, smˇena, pr´ ace. V´ aˇ s pˇ r´ıklad:

Pokuste se naj´ıt nˇejak´ y pˇr´ıklad z krásného p´ısemnictv´ı nebo z historie, vzpomeˇ nte si na dˇejepis ze stˇredn´ı ˇskoly apod. a jmenujte sami nˇejak´ y pˇr´ıklad dávného pouˇzit´ı tˇechto pojm˚ u. . ........................................................................................ Shrnut´ı:

Ekonomie je vˇeda o hospodáˇrstv´ı. Lidé ˇzili a ˇzij´ı vˇzdy v urˇcitém ekonomickém systému. Ekonomie se t´ yk´ a kaˇzdého ˇclovˇeka. ˇ Zijeme v urˇcité ekonomické realitˇe. Ekonomie umoˇzn ˇuje vysvˇetlit a pochopit urˇcité ekonomické jevy.

R

• • • • •

1.2

ˇ Clenˇ en´ı ekonomie

D

Ekonomie je rozsáhlá vˇeda. Zab´ yvá se mnoha problémy, které se dot´ ykaj´ı kaˇzdého z nás, naˇsich domácnost´ı, firem, státu, nadnárodn´ıch spoleˇcenstv´ı, aˇz po ekonomické problémy stavu a v´ yvoje celého lidstva na naˇs´ı Zemi.

V d˚ usledku tak ˇsirokého z´ ajmu se ekonomie, ostatnˇe jako i ostatn´ı vˇedy, dˇel´ı na r˚ uzn´ a odvˇetv´ı, discipl´ıny a obory. Abychom mohli provést základn´ı ˇclenˇen´ı ekonomie mus´ıme si nejprve jmenovat 3 z´ akladn´ı subjekty, které jsou pˇredmˇetem pozornosti ekonomického sledov´ an´ı. Jsou to: • dom´ acnosti, • firmy, • st´ at. Kaˇzd´ y ˇclovˇek je ˇclenem urˇcité domácnosti, statistiky pak sleduj´ı napˇr. v´ ydaje na domácnost, ˇ pˇr´ıjmy domácnosti apod. Clenov´ e domácnosti nab´ızej´ı svou pracovn´ı s´ılu firmám, popˇr.

Tˇri subjekty

ˇ en´ı ekonomie 1.2 Clenˇ

4

Makro a mikro

a) Makroekonomie se zab´ yv´ a problémy, které se t´ ykaj´ı vˇetˇs´ıch celk˚ u. Z´ akladn´ım pˇredmˇetem zájmu makroekonomie je tedy stát a ekonomické integrace. Makroekonomie zkoumá ekonomické veliˇciny státu jako celku, hospodáˇrskou politiku vl´ ady, ekonomické pojmy globáln´ıho charakteru jako je napˇr. inflace, ekonomick´ y r˚ ust ˇci stagnace, danˇe a p˚ usoben´ı daˇ nové soustavy na chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, nezamˇestnanost, mnoˇzstv´ı penˇez v národn´ım hospodáˇrstv´ı, stav platebn´ı a obchodn´ı bilance státu, strukturu národn´ıho hospodáˇrstv´ı apod. V´ ysledkem zkoumán´ı makroekonomie jsou pak vˇetˇsinou r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı makroekonom˚ u vládˇe ˇci parlamentu, jak postupovat pˇri ˇreˇsen´ı tˇechto komplexn´ıch problém˚ u v´ yvoje celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı. Makroekonomie tedy analyzuje pˇ r´ıˇ ciny existence r˚ uzn´ ych makroekonomick´ ych jev˚ u ve spoleˇcnosti, hled´ a n´ astroje k jejich omezen´ı (nebo naopak k jejich podpoˇre), zkoumá cesty vedouc´ı k ˇsirˇs´ımu zapojen´ı státu do vˇetˇs´ıch ekonomick´ ych celk˚ u v zájmu zlepˇsen´ı ekonomické situace celé spoleˇcnosti. Dalˇs´ım objektem zájmu makroekonomie jsou tedy r˚ uzné formy ekonomick´ e integrace stát˚ u do vˇetˇs´ıch uskupen´ı (napˇr´ıklad Evropská unie, Visegrádská ˇctyˇrka apod.). b) Mikroekonomie se zab´ yvá chován´ım menˇs´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u neˇz je stát. To znamen´ a chován´ım firem a dom´ acnost´ı. Pˇri ekonomick´ ych ˇsetˇren´ıch pak hovoˇr´ıme o poˇctu dom´ acnost´ı vybaven´ ych televizorem, autem, telefonem apod. Mikroekonomie zkoumá zákonitosti chov´ an´ı tˇechto ekonomick´ ych subjekt˚ u v roli:

R

Pˇredmˇet z´ ajmu

AF

T

Pˇredmˇet z´ ajmu

státu. Firmy tvoˇr´ı rozsáhlou skupinu ekonomick´ ych subjekt˚ u, které zamˇestnávaj´ı ˇcleny dom´ acnost´ı, reciproˇcnˇe nab´ızej´ı své v´ yrobky ˇci sluˇzby dom´ acnostem ˇci státu. St´ at ve své ˇcistˇe ekonomické funkci zamˇestnává ˇcást ˇclen˚ u domácnost´ı, nakupuje v´ yrobky ˇci sluˇzby firem. Mezi vˇsemi subjekty docház´ı tedy k vz´ ajemn´ e ekonomick´ e v´ ymˇ enˇ e. Vzhledem k tomu, ˇze státy se sluˇcuj´ı do urˇcit´ ych forem ekonomick´ ych integrac´ı, zahrnuje kategorie státu i tuto moˇznost nadnárodn´ı integrace. Klasifikace tˇechto 3 ekonomick´ ych subjekt˚ u je d˚ uleˇzitá pro primárn´ı dˇelen´ı ekonomie, nebot’ podle pˇredmˇetu zájmu o dané subjekty se ekonomie ˇclen´ı na makroekonomii a mikroekonomii.

• kupuj´ıc´ıch nebo prod´ avaj´ıc´ıch, • v´ yrobc˚ u nebo spotˇrebitel˚ u, • zamˇestnanc˚ u nebo zamˇestnavatel˚ u atd.

D

Mikroekonomie se dˇel´ı na ˇradu ekonomick´ ych discipl´ın. V jej´ım rámci se ˇreˇs´ı problémy od obecné teorie chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u aˇz po konkrétn´ı ekonomické pˇredmˇety jako je napˇr´ıklad ekonomika firmy ˇci jej´ı u ´ˇcetnictv´ı. Pod v´ yrazem ekonomika, kter´ y ˇcasto spl´ yvá se samotn´ ym pojmem ekonomie, se rozum´ı bud’ hospod´ aˇrstv´ı samo, nebo se j´ım oznaˇcuj´ı specifické ekonomické discipl´ıny. Pak hovoˇr´ıme o ekonomice firmy, ekonomice obchodu, ekonomice zemˇedˇelstv´ı, tj. odvˇetvové ekonomice“, ekonomice ” domácnost´ı apod. Mikroekonomie se napˇr´ıklad zab´ yvá otázkami typu: jak se vytváˇrej´ı ceny v´ yrobk˚ u, jak se konkrétnˇe realizuje smˇena, jaké formy mezd lze pouˇz´ıvat, do ˇceho se investuje apod. Tˇechto otázek je mnoho, proto existuje i mnoˇzstv´ı konkrétn´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u. Nelze vˇ sak mnohdy zcela pˇ resnˇ e urˇ cit hranice, kdy ekonomická kategorie a jej´ı problémy patˇr´ı pˇresnˇe do makroekonomie, a kdy jiˇz do mikroekonomie. Toto rozdˇelen´ı m˚ uˇze b´ yt vˇetˇsinou jen r´ amcové, relativn´ı, mnohdy ekonomické problémy volnˇe prol´ınaj´ı makroekonomie do konkrétn´ı mikroekonomické praxe. A naopak plat´ı, ˇze v´ yvoj mikroekonomick´ ych discipl´ın a problém˚ u m˚ uˇze vy´ ustit do zmˇeny makroekonomick´ ych názor˚ u a n´ astroj˚ u. Ekonomie je svou podstatou spoleˇ censkou vˇ edou.


5

Jej´ı teoretické základy vych´ azej´ı z pozn´ an´ı stavu a v´ yvoje spoleˇcnosti, jsou reakc´ı na spoleˇcenské problémy dané doby. Kromˇe toho vˇsak ekonomie m´ a i svou technickou str´ anku, která je podm´ınˇena pˇredevˇs´ım rozvojem matematick´ ych a statistick´ ych vˇed, moˇznost´ı aplikace simulaˇcn´ıch metod, computerizac´ı atd. Je tedy nˇekdy nesnadné urˇcit u nˇekter´ ych ekonomick´ ych discipl´ın, do jaké m´ıry patˇr´ı do oblasti spoleˇcensk´ ych vˇed, a kterou ˇc´ ast´ı jiˇz zasahuj´ı do vˇed technick´ ych. Dalˇs´ım tˇr´ıdˇen´ım ekonomie dle jiného glob´ aln´ıho hlediska je jej´ı dˇelen´ı na pozitivn´ı a nor- Dva smˇery mativn´ı. Rozliˇsen´ı obou smˇer˚ u ekonomického myˇslen´ı je dané pˇredevˇs´ım zámˇery hodnocen´ı dané ekonomické reality.

AF

T

a) Pozitivn´ı ekonomie analyzuje hospodáˇrstv´ı a hospodáˇrské jevy, popisuje fakta, chov´ an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u, vliv ekonomick´ ych n´ astroj˚ u na fungov´ an´ı ekonomiky, popisuje mechanismy hospodáˇrského systému, odkr´ yvá zákonitosti ekonomick´ ych proces˚ u. Ekonomové tohoto smˇeru analyzuj´ı ekonomickou realitu vysvˇ etlov´ an´ım jej´ı podstaty. Vysvˇetlen´ı funkce a pˇr´ıˇcin existence pomáhá pochopit tyto jevy v té podobˇe v jaké se v daném hospodáˇrstv´ı nalézaj´ı a umoˇzn ˇ uje tak snazˇs´ı orientaci vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u v dané realitˇe hospodáˇrského ˇzivota. b) Normativn´ı ekonomie rovnˇeˇz zkoum´ a hospod´ aˇrskou realitu, vysvˇetluje jej´ı pˇr´ıˇciny z urˇcitého názorového (a moˇzno ˇr´ıci i filosofického a politického pohledu), kter´ y se st´ av´ a z´ akladem pro r˚ uzn´ a doporuˇ cen´ı, normy chov´ an´ı, opatˇren´ı, která maj´ı smˇeˇrovat pˇredevˇs´ım ke zdokonalen´ı stávaj´ıc´ı ekonomické reality, popˇr. v mezn´ıch pˇr´ıpadech i k radik´ aln´ım zvrat˚ um celého ekonomického a spoleˇcenského mechanismu. V evoluˇcn´ım pojet´ı normativn´ı ekonomie vytváˇr´ı tzv. teoretickou hospod´ aˇ rskou politiku vl´ ady (popˇr. jin´ ych politick´ ych sil), spoˇc´ıvaj´ıc´ı v teoretick´ ych základech pro koncepˇcn´ı rozhodov´ an´ı r˚ uznˇe orientovan´ ych vládn´ıch ˇcinitel˚ u, a v konkrétn´ıch n´ avrz´ıch na zmˇeny ˇci zdokonalen´ı ekonomick´ ych faktor˚ u a jev˚ u. Pˇ r´ıklad:

R

Zaveden´ı nov´ ych sazeb (tj. norem) spotˇrebn´ıch dan´ı nebo dan´ı z pˇr´ıjm˚ u.

V´ aˇ s pˇ r´ıklad:

Uved’te nˇejaké jiné opatˇren´ı normativn´ıho charakteru dle aktuáln´ıho stavu: . ........................................................................................

D

V revoluˇcn´ım pojet´ı pak m˚ uˇze normativn´ı ekonomie vy´ ustit i v radikáln´ı ekonomické názory na nutnost zmˇ eny cel´ eho ekonomick´ eho mechanismu. Normativn´ı ekonomie propracov´ avá konstrukce zdokonalen´ı na z´ akladˇe urˇcit´ ych hodnotov´ ych kritéri´ı, které nemusej´ı nutnˇe spoˇc´ıvat pouze v ekonomii samé, ale zahrnuj´ı ˇcasto ˇreˇsen´ı na u ´ rovni sociologie, filosofie, etiky atd. Pˇ r´ıklad:

Pokuste se nyn´ı zaˇradit 3 následuj´ıc´ı tvrzen´ı do oblasti mikro-makro, normativn´ı-pozitivn´ı. Napˇr´ıklad: v´ yzva pen´ıze nebo ˇzivot“ je fakt mikro-norma. A nyn´ı to zkuste sami. ” ´ Ukol k textu ˇ c. 1.1

1. Karel IV. dal postavit hladovou zed’“. D˚ uvody jsou z dˇejepisu známé. Je to fakt: ” . ..................................................................................

6

1.3 Potˇreby 2. Vláda by mˇela sn´ıˇzit nezamˇestnanost na Mostecku, která je vysoce nad pr˚ umˇerem. Je to fakt:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Od 1. 1. byla sn´ıˇzena daˇ n z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob (tj. firem) na x % z vytvoˇreného zisku. Je to fakt:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Shrnut´ı:

ˇ ast pro z´ C´ ajemce:

T

• Ekonomie je rozsáhlá vˇeda, která se vyvinula z filosofie, má spoleˇcenskovˇedn´ı základ, ale i technické discipl´ıny. • Ekonomie se dˇel´ı z hlediska pˇredmˇetu zájmu na makroekonomii a mikroekonomii. • Makroekonomie zkoum´ a ekonomické procesy a jevy na u ´ rovni státu a mezinárodn´ı integrace. • Mikroekonomie zkoum´ a problematiku firem a domácnost´ı. • Jiné hledisko tˇr´ıdˇen´ı je ekonomie pozitivn´ı a normativn´ı.

1.3

Potˇ reby

V´ ychoz´ım ekonomick´ ym faktem pro pochopen´ı ekonomick´ ych aktivit je vznik potˇreb. Kaˇzd´ y ˇclovˇek má urˇcité potˇreby. Nˇekteré potˇreby jsou spoleˇcné pro vˇsechny. Patˇr´ı mezi nˇe napˇr´ıklad:

R

Z´ akladn´ı potˇreby

AF

Dˇejiny ekonomick´ ych teori´ı patˇr´ı mezi základn´ı makroekonomickou disciplinu. V rámci této historické vˇedy jsou pˇrednáˇseny v´ yznamné teoretické postuláty ˇci praktické kroky svˇetov´ ych filosof˚ u, ekonom˚ u ˇci panovn´ık˚ u od poˇcátku n´ am zn´ amé historie lidstva. Pokud Vás tato disciplina v´ıce zaj´ımá, odkazujeme Vás na skripta kterékoliv ekonomické fakulty ˇ v CR, nebot’ na kaˇzdé fakultˇe a univerzitˇe se problematikou v´ yvoje ekonomick´ ych teori´ı a dˇejinami ekonomie zab´ yvá urˇcit´ y okruh specialist˚ u, nicménˇe za pˇredn´ıho znalce této discipliny povaˇzujeme prof. Fuchse, doporuˇcujeme V´ am proto skriptum FUCHS, K. Dˇejiny ekonomických teori´ı. Vydala ESF MU, Brno 2010.

• potˇreba d´ ych´ an´ı, • potˇreba sp´ anku, • potˇreba pˇrij´ım´ an´ı a vyluˇcov´ an´ı potravy a tekutin atd.

D

Jsou to tzv. potˇreby biologické. Tyto potˇreby jsou potˇrebami minimáln´ımi. I kdyˇz jsou tyto základn´ı lidské potˇreby uspokojovány, lidé potˇrebuj´ı mnohem v´ıce. Potˇrebuj´ı zdrav´ı, pocit ˇstˇest´ı, pˇrátelstv´ı, lásku, potˇrebuj´ı b´ yt chránˇeni pˇred nebezpeˇc´ım, komunikovat s jin´ ymi lidmi, ˇc´ıst, vzdˇel´ avat se, potˇrebuj´ı se dobˇre oblékat atd. Naˇse potˇreby si uvˇedomujeme obvykle tehdy, pocit’ujeme-li jejich nedostatek. Pod pojmem potˇ reba rozum´ıme tedy vˇ edom´ı nedostatku, které nás nut´ı tento nedostatek odstranit.

Kaˇzd´ y ˇclovˇek i kaˇzd´ y jin´ y ekonomick´ y subjekt má vˇsak potˇreby mnohdy znaˇcnˇe odliˇsné. V lidovém vyj´ adˇren´ı bychom mohli tento fakt dokumentovat u ´slov´ım nˇekdo holky, nˇekdo ” vdolky“. Proto je potˇrebné znát strukturu potˇreb, jejich sloˇzen´ı. Ta je u kaˇzdého ekonomického subjektu jiná, preference a v´ aha, kterou pˇrikládá jednotliv´ ym potˇrebám je specifickou charakteristikou kaˇzdého ˇclovˇeka, kaˇzdé domácnosti, firmy, státu, spoleˇcenstv´ı. ˇ ım vzdˇelanˇejˇs´ı ˇclovˇek, t´ım vˇetˇs´ı ˇskála bude jeho potˇreb, budou pˇrevaˇzovat jeho potˇreby C´ kulturn´ı a nehmotné. To plat´ı rovnˇeˇz o vyspˇelejˇs´ı civilizaci. Potˇreby proto klasifikujeme podle následuj´ıc´ıho schématu:

Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomické pojmy ˇ en´ı potˇreb: Clenˇ

biologické hmotné zbytné individu´ aln´ı souˇcasné

– – – – –

7

kulturn´ı nehmotné nezbytné spoleˇcenské budouc´ı

Lidské potˇreby a obecnˇe pak potˇ reby vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u se mˇ en´ı. Jsou podm´ınˇeny vˇekem, pˇr´ırodn´ım i spoleˇcensk´ ym klimatem, sociáln´ım i ˇzivotn´ım prostˇred´ım, tradic´ı, m´ıstem atd. Nˇekteré historické potˇreby dávno zanikly, v naˇsem vˇeku se z rozvojem techniky, technologie, informatiky objevuj´ı potˇreby stále nové a rozˇsiˇruje se okruh lid´ı a obecnˇe vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, které tyto nové potˇreby objevuj´ı.

T

´ Ukol k textu ˇ c. 1.2:

AF

• k tabulce ˇclenˇen´ı potˇreb uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady a zaˇrad’te je do pˇr´ısluˇsného typu. Pˇr´ıklad: potˇreba pit´ı = biologická, hmotná, individuáln´ı, nezbytn´ a a souˇcasná i budouc´ı. • Uved’te do textu 5 vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u. Nebudete-li si jisti, zapiˇste si do textu pˇr´ıklady uvedené v kl´ıˇci. . ..................................................................................

Potˇ reby uspokojujeme pomoc´ı statk˚ u a sluˇ zeb. Protoˇze se jedná o základn´ı kategorie Statky trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, provedeme si jeˇstˇe jejich podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı. Pod pojmem statek“ ” rozum´ıme v ekonomii ˇsirokou ˇsk´ alu vˇec´ı a hodnot, které mohou uspokojovat lidské potˇreby (obecnˇe potˇreby dan´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u). STATKY

´ VOLNE

´ ´ VZACN E

´ HMOTNE

R

´ NEHMOTNE

Voln´ e statky n´ am poskytuje pˇr´ıroda zpravidla bez lidského u ´sil´ı (napˇr. vzduch, sluneˇcn´ı energii, v´ıtr, sn´ıh, déˇst’ atd.), Vz´ acn´ e statky jsou produkty lidské pr´ ace, jsou to vˇeci a v´ ytvory ˇclovˇeka, kter´ y pˇretváˇr´ı pˇr´ırodn´ı zdroje, vynakládá své dovednosti a znalosti, na uˇziteˇcné vˇeci a hodnoty, jeˇz mohou uspokojit lidské potˇreby.

D

Protoˇze kapacity tˇechto zdroj˚ u jsou omezen´ e (rovnˇeˇz poˇcet lid´ı v dané domácnosti, firmˇe ˇci státˇe je omezen a omezena je rovnˇeˇz jejich pracovn´ı s´ıla), jsou tyto zdroje vyˇcerp´ avány. Proto ˇr´ıkáme, ˇze se jedná o zdroje vzácné. Nav´ıc jsou vzácné zdroje alternativn´ı, a je vˇetˇsinou moˇznost volby mezi nˇekolika variantami. Pˇ r´ıklad:

Vezmeme-li napˇr´ıklad n´ aˇs voln´ y ˇcas jako vzácn´ y zdroj, pak se dá vˇzdy vyuˇz´ıt nˇekolika zp˚ usoby. P˚ ujdeme-li napˇr. do kina, uspokoj´ıme t´ım svou kulturn´ı potˇrebu, naˇse volba, t´ım vˇsak zam´ıtla moˇznost uspokojit v daném ˇcase jinou potˇrebu, napˇr. j´ıt si zaplavat. Vymezen´ y ˇcas nenávratnˇe odplyne. Zvol´ıme-li jinou alternativu, vytváˇr´ıme t´ım jinou moˇznost, jiné vyuˇzit´ı tohoto vz´ acného statku.

V ekonomii maj´ı pojmy vz´ acnost a volba z´ asadn´ı v´ yznam. Rozhodneme-li se napˇr´ıklad vyr´ abˇet urˇcit´ y v´ yrobek a vyrob´ıme-li jej, mus´ıme jej také prodat, jinak jsme pouze ˇ ek tedy m˚ bez uˇzitku zniˇcili ˇcást vzácn´ ych zdroj˚ u. Clovˇ uˇze volit mezi nˇekolika variantami

Vz´ acnost a volba

8

1.4 Zboˇz´ı a jeho dvˇe stránky

uspokojován´ı sv´ ych potˇreb. M˚ uˇze napˇr. v ˇcase nouze upˇrednostˇ novat uspokojov´ an´ı sv´ ych základn´ıch potˇreb hmotn´ ymi statky a omezovat své potˇreby statk˚ u nehmotn´ ych. Stejn´ ym zp˚ usobem dˇel´ıme i sluˇzby, které definujeme jako ciz´ı ˇcinnosti, které uspokojuj´ı lidské potˇreby. Tyto sluˇzby jsou vˇecné (obnovuj´ı nebo zlepˇsuj´ı hmotné statky) nebo osobn´ı (zlepˇsuj´ı ˇzivot ˇclovˇeka). vˇecné

Sluˇzby

osobn´ı

T

V´ yrobu (produkci) a poskytov´ an´ı statk˚ u a sluˇ zeb za u ´ hradu naz´ yv´ ame hospod´ aˇ rskou ˇ cinnost´ı. Hospodáˇrská ˇcinnost je vˇsak velmi sloˇzitá, nˇekdy velmi zdlouhavá a v´ıcestupˇ novitá ˇcinnost. Neˇz se vyrob´ı koneˇcn´ y v´ yrobek je ˇcasto zapotˇreb´ı ˇrady mezistupˇ n˚ u, polotovar˚ u a souˇc´ ast´ı. Shrnut´ı:

1.4

Základem ekonomick´ ych aktivit je nutnost a v˚ ule uspokojovat potˇreby. Potˇreby dˇel´ıme podle r˚ uzn´ ych hledisek, potˇreby se také podle r˚ uzn´ ych hledisek mˇen´ı. Potˇreby uspokojujeme pomoc´ı statk˚ u. Statky dˇel´ıme v zásadˇe na volné a vzácné, spotˇrebn´ı a v´ yrobn´ı, hmotné a nehmotné. Hospod´ aˇrsk´ a ˇcinnost je poskytován´ı statk˚ u za u ´hradu.

AF

• • • • •

Zboˇ z´ı a jeho dvˇ e str´ anky

Zboˇz´ı je pouze takový produkt (sluˇzba nebo hodnota), který je uzn´ an jiným ekonomickým subjektem jako hodnota uspokojuj´ıc´ı jeho potˇreby.

R

V bˇeˇzném ˇzivotˇe naz´ yváme prakticky vˇsechny hodnoty, které jsou nab´ızeny ke smˇenˇe zboˇz´ım. Ale správnˇe ekonomicky ˇreˇceno, pouze ty hodnoty, které jsou trhem uzn´ any (tj. pˇrijaty, smˇenˇeny, koupeny), lze naz´ yvat zboˇz´ım. V´ yrobek, kter´ y je urˇcen pouze pro v´ yrobce, je tak v´ ysledkem natur´ aln´ıho hospod´ aˇ rstv´ı, nikoliv hospodáˇrstv´ı zboˇznˇe-penˇeˇzn´ıho, tedy trˇzn´ıho. Pˇ r´ıklad:

D

Ovoce ˇci zelenina, kterou vypˇestujeme na vlastn´ı zahradˇe, a kter´ a je urˇcena v´ yhradnˇe pro naˇsi potˇrebu, je produktem naˇseho malého naturáln´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Ve vˇetˇs´ım rozsahu je tomu tak i dnes pˇredevˇs´ım v zemˇedˇelstv´ı. Jistˇe naleznete i vlastn´ı pˇr´ıklad existence tohoto malého, nicménˇe pˇreˇz´ıvaj´ıc´ıho zbytku naturáln´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Zapiˇste si do následuj´ıc´ıho ˇrádku alespoˇ n jeden vlastn´ı pˇr´ıklad. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................

Uˇzitn´ a hodnota Smˇenn´ a hodnota

Prostˇrednictv´ım trhu doch´ az´ı ke smˇenˇe nab´ızeného zboˇz´ı za jinou hodnotu. Znamen´ a to, ˇze nab´ızen´ y v´ yrobek (nebo sluˇzba) má pro urˇcitého zájemce nˇejakou uˇzitnou hodnotu, tj. pˇredstavuje právˇe pro nˇeho splnˇen´ı jeho potˇreby. Kromˇe toho má vˇsak jeˇstˇe nab´ızen´ y produkt jeˇstˇe tzv. smˇennou hodnotu, tj. existuje kvantitativn´ı vyjádˇren´ı hodnoty nab´ızeného zboˇz´ı v pomˇeru k jiné hodnotˇe.


9

Pˇ r´ıklad: Inzert: vymˇen´ım 3+1 pokojov´ y státn´ı byt za dva jednopokojové. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................

Pˇ r´ıklad:

T

V pˇr´ıkladu je vyj´ adˇren kvantitativn´ı pomˇer 2 hodnot nab´ızen´ ych ke smˇenˇe (tj. smˇenná hodnota), pˇri pˇredpokladu, ˇze potenciáln´ı zájemce (popt´ avaj´ıc´ı se) o tuto smˇenu nalezne pˇri jeho uskuteˇcnˇen´ı uˇzitnou hodnotu (byt) stejnˇe jako nab´ızej´ıc´ı. Pokud bude oboustrannˇe uspokojena potˇreba obou ekonomick´ ych subjekt˚ u, bude provedena smˇena tˇechto hodnot vyjádˇriteln´ a cenou obou typ˚ u hodnot. ˇ ıkáme tedy, ˇze kaˇ R´ zd´ e zboˇ z´ı m´ a dvˇ e str´ anky, hodnotu a uˇ zitnou hodnotu. Uˇzitná hodnota zboˇz´ı se vˇsak mˇen´ı vzhledem k urˇcit´ ym podm´ınkám, kritéri´ım a okolnostem. Závis´ı napˇr´ıklad na pˇr´ısluˇsnosti k urˇcité skupinˇe obyvatel, vˇeku, postaven´ı, roli, m´ıstˇe, pˇr´ısluˇsnosti k pohlav´ı, zamˇestn´ an´ı atd. Jako uˇziteˇcné vˇeci se jednotlivé druhy zboˇz´ı nedaj´ı srovnávat.

AF

Na Sahaˇre nemaj´ı lyˇze pro tamˇejˇs´ı obyvatele témˇeˇr ˇza´dnou uˇzitnou hodnotu. Neznamená to ale, ˇze nemaj´ı ˇz´ adnou hodnotu. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Hodnota je vyjádˇrena tzv. smˇ ennou hodnotou, tj. ˇze kaˇzd´ y produkt lze vyjádˇrit m´ırou splnˇen´ı potˇreby kupuj´ıc´ıho v porovnán´ı k jiné hodnotˇe. Po dosaˇzen´ı vz´ ajemnˇe pˇrijatelné dohody, tj. uzn´ an´ı tohoto pomˇeru, docház´ı ke koupi. Tato smˇenn´ a hodnota, kdy jedno zboˇz´ı m˚ uˇze b´ yt smˇenˇeno za druhé, je dnes obvykle vyj´ adˇrena v penˇez´ıch, tzn. vˇseobecn´ ym ekvivalentem umoˇzn ˇuj´ıc´ım srovnán´ı hodnot.

Cena

R

Vyj´ adˇren´ı trˇzn´ı hodnoty v penˇez´ıch pˇredstavuje cenu zboˇz´ı. Z´ akladem ceny zboˇz´ı je hodnota zboˇz´ı.

Shrnut´ı:

Zboˇz´ı je produkt, kter´ y je urˇcen ke smˇenˇe a je uznán, tedy realizován trhem. Kaˇzdé zboˇz´ı m´ a dvˇe str´ anky, uˇzitnou hodnotu a smˇennou hodnotu. Uˇzitn´ a hodnota se mˇen´ı a je závislá na urˇcit´ ych podm´ınkách. Smˇenn´ a hodnota je vyj´ adˇrena kvantitativn´ım pomˇerem jiné hodnoty.

D

• • • •

1.5

Pen´ıze

Rovnˇeˇz smˇena proˇsla urˇcit´ ym historick´ ym v´ yvojem: a) Prvotn´ım stupnˇem smˇeny zboˇz´ı byla prostá smˇena zboˇz´ı, kdy jedno zboˇz´ı bylo v urˇcitém pomˇeru vymˇen ˇ ováno za druhé (jedna sekyra za dvˇe ovce apod.). Tento zp˚ usob nar´ aˇzel ˇcasto na nesnáze zp˚ usobené pˇredevˇs´ım dvˇema faktory: • na trhu nebylo nalezeno vzájemnˇe vyhovuj´ıc´ı zboˇz´ı, s n´ımˇz by byla uskuteˇcnitelná v´ ymˇena, nebo

Prost´ a smˇena zboˇz´ı

10

1.5 Pen´ıze • nebylo moˇzné vyjádˇrit urˇcit´ y pomˇer daného zboˇz´ı vzhledem k nedˇelitelnosti nˇekterého zboˇz´ı.

Komoditn´ı pen´ıze

pˇrijatelné vˇsemi lidmi, dok´ aˇze do nejmenˇs´ıch ˇc´ ast´ı a pˇresnˇe vyjádˇrit hodnotu, je lehce dˇelitelné (to napˇr. dobytek v ˇzivé formˇe nebyl), je st´ alé, nepodléh´ a ˇcasu, nemˇen´ı svou podstatu, je ho omezené mnoˇzstv´ı.

R

• • • • •

AF

T

Pˇripoˇcteme-li k tomu skuteˇcnost, ˇze nˇekteré zboˇz´ı podléhalo zkáze nebo poˇskozen´ı, vyˇza´dal si trh nalezen´ı takového zboˇz´ı, které by bylo smˇenitelné za vˇsech okolnost´ı, jehoˇz vlastnictv´ı by vyhovovalo obˇema stranám, které by pro vlastn´ıka pˇredstavovalo urˇcitou hodnotu. Rovnˇeˇz vznik takového prostˇredku si vyˇzádal dlouhou dobu a rozliˇsujeme nˇekolik historick´ ych etap. b) V nejstarˇs´ı f´ azi se prakticky v kaˇzdé izolované spoleˇcnosti vyvinulo urˇcité zboˇz´ı, které bylo pˇrijatelné pro vˇsechny. Kaˇzdá spoleˇcnost si vˇsak vytvoˇrila jin´ y druh zboˇz´ı takto pouˇz´ıvan´ y ke smˇenˇe. V nˇekter´ ych zem´ıch to byly muˇsle (u pˇr´ımoˇrsk´ ych národ˚ u), je známo i pouˇz´ıván´ı ˇ ımˇe byl t´ımto druhem zboˇz´ı urˇcit´ ych kamen˚ u, koˇzen´ ych prouˇzk˚ u apod. Ve starém R´ dobytek (latinsky pecun“, z toho se vyvinul i pozdˇejˇs´ı latinsk´ y n´ azev pro kovové ” pen´ıze, tj. pecunia“. ” ´ Ukol k textu ˇ c. 1.3: vzpomeˇ nte si z dˇejepisu, jak znˇela slavná odpovˇed’ c´ısaˇre Vespasiána synovi Titovi nad jeho v´ ytkou, ˇze c´ısaˇr zavedl daˇ n z pouˇz´ıván´ı mˇestsk´ ych záchodk˚ u: . .................................................................................. U star´ ych Slovan˚ u se t´ımto zboˇz´ım stalo plátno, z toho se pak vyvinulo ˇceské pojmenován´ı této smˇeny – sloveso platit“. Toto zboˇz´ı, které zaˇcalo plnit funkci vˇseobecnˇe ” uznávaného ekvivalentu v této podobˇe naz´ yváme komoditn´ı pen´ıze. Avˇsak ani ˇ adné toto zboˇz´ı nemohlo tyto pen´ıze nebyly ˇreˇsen´ım pro vznikaj´ıc´ı trˇzn´ı vztahy. Z´ beze zbytku plnit funkci ideáln´ıho mˇeˇr´ıtka hodnot. Proto se postupem ˇcasu, vznikem vˇetˇs´ıho trˇzn´ıho prostoru, otevˇren´ım se obchodn´ıch cest mezi n´ arody, rozˇs´ıˇren´ım se obchodu mezi jednotlivé lidské komunity, vytvoˇrila potˇreba naj´ıt takové zboˇz´ı, které je:

Kovové mince

D

Pap´ırové pen´ıze

ymto zboˇz´ım se ukázaly b´ yt drah´ e kovy, stˇr´ıbro a pozdˇeji zlato. Nejprve se c) Takov´ pouˇz´ıvalo ve své naturáln´ı podobˇe (v´ aˇzilo se), pozdˇeji se zaˇcaly tisknout mince. Tyto mince mˇely p˚ uvodnˇ e pln´ y obsah drah´ eho kovu. Obsah drahého kovu se v minc´ıch postupnˇe sniˇzoval (nejprve kriminálnˇe, pak oficiálnˇe), aˇz se d) vytvoˇril pouze vˇseobecnˇe uznávan´ y symbol hodnoty, objevily se prvé pap´ırov´ e pen´ıze, které postupnˇe nahradily p˚ uvodn´ı platidla. Jako drobné pen´ıze z˚ ustaly dodnes mince, které ovˇsem nemaj´ı ˇzádn´ y obsah drahého kovu. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.4: V ˇcesk´ ych zem´ıch se objevily prvé pap´ırové pen´ıze pomˇernˇe pozdˇe. Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu v kterém stolet´ı, za ˇc´ı vlády a jak se tyto pen´ıze jmenovaly. Nev´ıte-li, zapiˇste si u ´daje z kl´ıˇce. . .................................................................................. Pˇrestoˇze tehdejˇs´ı pap´ırové pen´ıze byly také jen potiˇstˇené pap´ıry, jako je tomu dodnes, mˇely svou hodnotu danou mnoˇzstv´ım drahého kovu, za kter´ y byly smˇ eniteln´ e. e) V souˇcasné dobˇe pap´ırové pen´ıze, i kdyˇz jsou vˇseobecnˇe uznávány jako prostˇredek ˇ ık´ smˇeny nemaj´ı ˇ z´ adn´ e zlat´ e kryt´ı, nejsou smˇenitelné za zlato. R´ ame, ˇze pap´ırové pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇ eh. Nicménˇe kaˇzd´ y je ochotnˇe pˇrij´ımá, nebot’ maj´ı v procesu smˇeny nezastupitelné m´ısto, pln´ı nˇekolik funkc´ı.


11

(Pozn´ amka: zlato lze za pen´ıze pouze koupit jako kterékoliv jiné zboˇz´ı, tj. na základˇe ˇ adná banka na svˇetˇe vˇsak nevymˇen´ı pap´ırové pen´ıze fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. Z´ za zlato. Tuto moˇznost nemá ani dolar. Zlaté kryt´ı bylo zruˇseno na základˇe celosvˇetovˇe platné dohody). Kaˇzd´ y existuj´ıc´ı jev mus´ı m´ıt v ekonomii nˇejak´ y smysl, mus´ı plnit urˇcitou funkci. Pen´ıze maj´ı Funkce hned nˇekolik funkc´ı. Pen´ıze jsou zvl´ aˇ stn´ım zboˇ z´ım, kter´ e pln´ı v procesu smˇ eny penˇez nˇ ekolik funkc´ı.

AF

T

1. Funguj´ı jako mˇ eˇ r´ıtko cen, ˇcili vyjadˇruj´ı m´ıru hodnot, vystupuj´ı jako vˇseobecnˇe uznávan´ y ekvivalent. Je to jejich funkce z´ akladn´ı, jeden z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u jejich vzniku. Poˇctem penˇeˇzn´ıch jednotek je vyjádˇrena cena zboˇz´ı na trhu. 2. Funguj´ı jako prostˇredek smˇeny ˇcili obˇ eˇ zivo. Pen´ıze v hospodáˇrstv´ı ob´ıhaj´ı, kolobˇeh penˇez v ekonomice umoˇzn ˇuje nákup a prodej za hotové a nen´ı tedy nutno smˇen ˇovat zboˇz´ı za zboˇz´ı. 3. Pen´ıze funguj´ı jako platidlo. T´ımto specifick´ ym zboˇz´ım plat´ıme své dluhy, uhrazujeme své z´ avazky. 4. Funguj´ı jako uchovatel hodnoty ˇcili v pˇreneseném slova smyslu jako poklad. Pen´ıze m˚ uˇzeme odkl´ adat a uchov´ avat v hotovosti na pozdˇejˇs´ı pouˇzit´ı. arodn´ı platidlo. To plat´ı pouze u nˇekolika 5. Nˇekteré pen´ıze funguj´ı nav´ıc i jako mezin´ tzv. svˇetov´ ych mˇen“, popˇr. za vymezen´ ych podm´ınek smˇenitelnosti. Rozeznáváme ” tak pen´ıze volnˇe smˇenitelné, konvertabiln´ı a nekonvertabiln´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.5:

Volnˇe smˇeniteln´ ych mˇen je celá ˇrada. Pokuste se vyjmenovat a správnˇe dle mezin´ arodnˇe ´ uznávan´ ych bankovn´ıch kód˚ u uvést alespoˇ n 5 konvertabiln´ıch mˇen. Udaje v kódech pak porovnejte s kl´ıˇcem, popˇr. si chybˇej´ıc´ı kódy pˇreneste do textu. . ........................................................................................

R

Jako hotovost rozezn´ aváme tedy stále mince a pap´ırové obˇeˇzivo. S podstatn´ ym rozvojem obchodu se zaˇcal rozv´ıjet i bezhotovostn´ı platebn´ı styk, umoˇznˇen´ y vznikem bank. Tento zp˚ usob platby vych´ az´ı z u ´ˇcetn´ıch zápis˚ u pohyb˚ u (pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u) na kontech obchodn´ıch partner˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.6:

D

Pˇresto i dnes rozeznáv´ ame specifickou formu smˇeny zboˇz´ı, kdy pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu u ´myslného vylouˇcen´ı pˇresunu penˇeˇzn´ıch ˇc´ astek mezi bankami, docház´ı nadále opˇet ke smˇenˇe zboˇz´ı v mezinárodn´ım obchodˇe, která nen´ı doprovázena okamˇzitou u ´hradou penˇez, ale jen v´ ymˇenou jednoho zboˇz´ı za druhé (napˇr. za tis´ıc tun pˇsenice, pˇet set tun moˇrsk´ ych ryb).

Tato obchodn´ı v´ ymˇena vyˇzaduje, aby obˇe smˇen ˇ ované hodnoty byly ocenˇeny v národn´ıch mˇenách a do pomˇeru se tak prom´ıtaj´ı aktuáln´ı kurzy tˇechto národn´ıch mˇen. Je tedy stanovena smˇenná hodnota v penˇez´ıch, avˇsak nedocház´ı k pouˇzit´ı penˇez k pˇrevodu jako prostˇredku smˇeny, n´ ybrˇz pouze jako ˇcinitele ceny zboˇz´ı. Pouze po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se pˇr´ıpadné rozd´ıly vyrovnávaj´ı vesmˇes v konvertabiln´ı mˇenˇe. Jak se tento zp˚ usob prov´ adˇen´ı obchodn´ıch ˇcinnost´ı a prov´ adˇen´ı u ´hrad v mezinárodn´ım obchodˇe naz´ yvá? . ........................................................................................ ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 1:

V ekonomii je znám´ y také pojem skoropen´ıze“ (z angliˇctiny near money“, near je moˇzné ” ” pˇreloˇzit také jako bl´ızk´ y“). Pokuste se zjistit (popˇr. vyhledat v doporuˇcené literatuˇre), co ” se pod t´ımto pojmem m˚ uˇze skr´ yvat. Je to nˇekolik moˇzn´ ych forem. Uved’te alespoˇ n tˇri.

12



1.6 Hospodáˇrské fáze

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 1: Popiˇste hlavn´ı rozd´ıly mezi formou naturáln´ıho hospodáˇrstv´ı a formou trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Uved’te d˚ uvody vniku trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Vaˇsi práci v rozsahu cca 1 strany formátu A4 zaˇslete tutorovi. Pen´ıze jsou pouze nezbytn´ ym n´ astrojem v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrské ˇcinnosti. Jaké s´ıly vˇsak uvádˇej´ı trˇzn´ı mechanismus do pohybu? Tuto problematiku ˇreˇs´ı následuj´ıc´ı texty. Shrnut´ı:

1.6

AF

T

• Smˇena hodnot proˇsla urˇcit´ ym historick´ ym v´ yvojem a v jeho procesu se objevily pen´ıze jako prostˇredek smˇeny. • Komoditn´ı pen´ıze mˇely r˚ uzné formy v závislosti na r˚ uzn´ ych spoleˇcenstv´ıch lid´ı. • Kovové pen´ıze mˇely nejprve pln´ y obsah drahého kovu, ten postupnˇe mizel. • Pap´ırové pen´ıze jsou pouze symbolem hodnot. • Zhruba od poloviny 20. stolet´ı nejsou nikde kryty zlatem. • Pap´ırové pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇeh, nicménˇe jsou vˇsude ochotnˇe pˇrij´ımány. • Pen´ıze pln´ı 5 funkc´ı: mˇeˇr´ıtko hodnot, obˇeˇzivo, platidlo, poklad, nˇekteré funkci svˇetov´ ych penˇez. • Pˇri obchodn´ıch vztaz´ıch se uplatˇ nuje bezhotovostn´ı platebn´ı styk.

Hospod´ aˇ rsk´ e f´ aze

Hospod´ aˇrské Lid´ e, pokud chtˇej´ı uspokojovat své potˇreby, mus´ı zámˇernˇe mˇenit pˇr´ırodu. Poˇca´tky v´ yrobn´ıho f´ aze procesu lze zjistit jiˇ z v dobˇe prvobytnˇe pospolné spoleˇcnosti. Prvn´ımi v´ yrobn´ımi prostˇredky

ˇcili statky, byly primitivn´ı nástroje (kámen, h˚ ul), které slouˇzily k z´ıskán´ı potravy, at’ jiˇz jako nástroje k obdˇel´ av´ an´ı p˚ udy nebo nástroje k lovu. Souˇcasné hospod´ aˇrské f´ aze m˚ uˇzeme rozdˇelit podle následuj´ıc´ıho schématu: an´ı rozdˇelov´

pˇrerozdˇelov´ an´ı

R

v´ yroba

smˇena

uˇzit´ı

Obr´ azek 1.1: Hospod´ aˇrské f´ aze

D

V´ yroba je z´ amˇerná lidská ˇcinnost, slouˇz´ıc´ı k vytv´ aˇren´ı ekonomick´ ych statk˚ u, jejichˇz koneˇcn´ ym c´ılem je uspokojen´ı ˇclovˇeka. Je poˇcátkem ekonomick´ ych aktivit. Pˇredpokladem v´ yrobn´ı ˇcinnosti je existence v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. Tyto zdroje se postupnˇe ve v´ yrobn´ım procesu promˇen ˇuj´ı na poˇzadované statky. V´ yrobn´ımi zdroji jsou:

1. Lidsk´ a pr´ ace, 2. Pˇr´ırodn´ı zdroje, 3. Kapit´ alové statky.

Pˇremˇenu tˇechto v´ yrobn´ıch zdroj˚ u na ekonomické statky oznaˇcujeme jako v´ yrobn´ı proces. Ten m˚ uˇze b´ yt v´ ysledkem vz´ ajemného p˚ usoben´ı a propojen´ı jeho tˇr´ı souˇcást´ı, tj. procesu: • Pracovn´ıho (vynaloˇzen´ı lidské práce), • Pˇr´ırodn´ıho (zr´ an´ı, r˚ ust plodin), • Technologického (zámˇern´ y postup pˇri vyuˇzit´ı kapitálov´ ych statk˚ u, jako je napˇr´ıklad v´ yroba odˇev˚ u, v´ yroba oceli, aut, stavba dom˚ u atd.).


13

Ne vˇsechno, co vˇsak ˇclovˇek vytv´ aˇr´ı je urˇceno ke koneˇcné spotˇrebˇe, kterou se uspokojuj´ı ˇ pˇr´ımo potˇreby lid´ı. Rada produkt˚ u je urˇcena rovnˇeˇz k tzv. v´ yrobn´ı spotˇrebˇe, tj. v´ yrobk˚ um, které jsou urˇceny opˇet k v´ yrobˇe (stroje a zaˇr´ızen´ı, budovy, mechanismy atd.). Hovoˇr´ıme pak o v´ yrobˇ e pro v´ yrobu. Z tohoto d˚ uvodu rozliˇsujeme: spotˇrebu spotˇrebn´ıch statk˚ u (nev´ yrobn´ı ˇcili fin´ aln´ı spotˇreba)

spotˇrebu v´ yrobn´ıch statk˚ u (v´ yrobn´ı spotˇreba)

Zhruba se d´ a ˇr´ıci, ˇze kaˇzdé hospodáˇrstv´ı, aby mohlo vyr´ abˇet fináln´ı produkty vlastn´ımi prostˇredky, mus´ı m´ıt odpov´ıdaj´ıc´ı (a ˇcasto mnohem vˇetˇs´ı) v´ yrobu v´ yrobn´ıch statk˚ u.

AF

T

T´ım, ˇze se urˇcitá skupina lid´ı vˇenuje v´ yrobˇe, vzniká urˇcitá stratifikace (vrstven´ı) spoleˇcnosti. Lidé se vˇenuj´ı rozd´ıln´ ym ˇcinnostem, specializuj´ı se na v´ ykon urˇcité práce (nebo funkce), vyr´ abˇej´ı tis´ıce r˚ uzn´ ych produkt˚ u (nebo poskytuj´ı r˚ uzné sluˇzby). Po v´ yrobˇe následuje f´ aze rozdˇelov´ an´ı a sekundárnˇe pˇrerozdˇelován´ı. Tyto procesy se odehrávaj´ı prostˇrednictv´ım penˇez. Pen´ıze jsou tedy symbolick´ ym vyjádˇren´ım urˇcitého pod´ılu v´ yrobce na tvorbˇe nového produktu, na tvorbˇe nového bohatstv´ı spoleˇcnosti. Nelze vˇsak zapom´ınat, ˇze spoleˇcnost je ˇ ek se v prvé f´ tripartitn´ı. Clovˇ azi svého ˇzivota (v dobˇe ml´ ad´ı) postupnˇe pˇripravuje na své budouc´ı ekonomické aktivity, v druhé fázi je souˇca´st´ı tzv. ekonomicky ˇcinného obyvatelstva ˇ (ECO), v tˇret´ı fázi odch´ az´ı do d˚ uchodu a je vyˇclenˇen z aktivn´ı ekonomické ˇcinnosti. Oba dip´ oly spoleˇcnosti nelze ponechat bez prostˇredk˚ u, proto doch´ az´ı k proces˚ um pˇrerozdˇelov´ an´ı. Souˇcasnˇe jsou obyvatelstvu odeb´ırány prostˇrednictv´ım dan´ı urˇcité finanˇcn´ı prostˇredky do veˇrejn´ ych financ´ı. Ve ˇctvrté fázi t´ım vzniká nutnost v´ ymˇ eny (správnˇeji smˇ eny) penˇez za v´ yrobky a sluˇzby. Jiˇz v poˇcátc´ıch vzniku dˇelby pr´ ace, tak vznikla nutnost vymˇen ˇ ovat (a pozdˇeji prodávat a nakupovat) v´ yrobky za jiné. Vznikal mechanismus v´ ymˇ eny zboˇ z´ı, u a nutnost jejich opˇetovné v´ yroby. vznikal trh. Posledn´ı fáz´ı je uˇzit´ı (spotˇreba) produkt˚ Tyto hospod´ aˇrské f´ aze na sebe navazuj´ı a jsou soubˇeˇzné. Vˇzdy je urˇcit´ a ˇca´st lid´ı ve v´ yrobˇe, ˇcást lid´ı pr´ avˇe nakupuje, ˇc´ ast lid´ı právˇe konzumuje atd. Shrnut´ı:

Hospodáˇrské fáze jsou stˇr´ıdán´ım v´ yroby, rozdˇelován´ı a pˇrerozdˇelován´ı, smˇeny a uˇzit´ı. Prob´ıhaj´ı ve spoleˇcnosti soubˇeˇznˇe, neustále se stˇr´ıdaj´ı a jsou trval´ ym jevy. V´ yrobn´ı proces m´ a tˇri formy, pracovn´ı, pˇr´ırodn´ı, technologick´ y. ˇ ast v´ C´ yrobk˚ u je urˇcena pro dalˇs´ı v´ yrobu, spotˇrebn´ı zboˇz´ı pˇredstavuje fináln´ı produkci. D˚ usledkem dˇelby pr´ ace je nutnost smˇeny. Trh pˇredstavuje mechanismus smˇeny hodnot.

D

R

• • • • • •

1.7

Z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky a ekonomick´ e syst´ emy

Kaˇzdá spoleˇcnost mus´ı vytvoˇrit sv˚ uj ˇra´d, spoleˇcensk´ y mechanismus, pro jeho bˇeˇzné fungov´ an´ı Ekonomické mus´ı ˇcetn´ ymi opatˇren´ımi regulovat vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı vztahy dané spoleˇcnosti. To se dˇeje mnoha otázky zp˚ usoby. Jedn´ım z nich je urˇcit´ y ekonomick´ y poˇra´dek upravuj´ıc´ı vztahy mezi ekonomick´ ymi subjekty. Ekonomick´ y syst´ em, kter´ y je v dan´ e spoleˇ cnosti (st´ atˇ e) zaveden je v´ ysledkem odpovˇ edi na tzv. z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky. Kaˇzdá spoleˇcnost mus´ı ˇreˇsit tyto z´ akladn´ı ekonomické problémy: a) co vyr´ abˇ et (co dˇelat), tj. jaké v´ yrobky, které sluˇzby, v jakém mnoˇzstv´ı. Kaˇzdá spoleˇcnost m´ a pouze omezené zdroje. Ty m˚ uˇze vyuˇz´ıvat, ale také nemus´ı. Pokud tak ˇcin´ı, obvykle je niˇc´ı nebo vyˇcerpává.

14

1.7 Základn´ı ekonomické otázky a ekonomické systémy Pˇ r´ıklad: ˇ omezeny cca jeˇstˇe pro jednu generaci, celková naleziˇstˇe Zásoby ˇcerného uhl´ı jsou v CR ropy u Hodon´ına tvoˇr´ı asi 1 % celkové potˇreby. Otázka tedy zn´ı, co bude spoleˇcnost z omezen´ ych zdroj˚ u pouˇz´ıvat, co z nich bude vyr´ abˇet, aby efektivnˇe zajistila uspokojen´ı potˇreb obyvatel. b) jak vyr´ abˇ et, tj. jakou technologi´ı, jak´ ym zp˚ usobem, které zdroje ˇcerpat a které dov´ aˇzet, v jaké m´ıˇre. Jak tyto zdroje kombinovat z hlediska dneˇsn´ıch, ale i budouc´ıch potˇreb. c) pro koho, tj. kdo bude spotˇrebitelem, jak rozdˇelit vyrobené statky mezi lidi ke spotˇrebˇe, na které trhy jsou v´ yrobky urˇceny, komu jsou potˇrebné, kdo to vyˇzaduje.

T

Bylo by málo efektivn´ı vyr´ abˇet z omezen´ ych zdroj˚ u tak, aby vyrobené zboˇz´ı nemˇelo odbyt, aby z˚ ust´ avalo leˇzet k nepotˇrebˇe. T´ım by se pouze bez uˇzitku niˇcily omezené zdroje. Proto v´ yroba mus´ı m´ıt konkrétn´ı c´ıl, urˇcité, pˇredem vytypované odbytiˇstˇe, pˇredem známé skupiny obyvatelstva, které tento druh a pr´ avˇe v takovém mnoˇzstv´ı potˇrebuj´ı.

ri z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky odpov´ıdaj´ı a ˇ reˇ s´ı je ˇ ctyˇ ri ekonoEkonomické Na tyto tˇ systémy mick´ e syst´ emy, tzn. ˇctyˇri r˚ uzné organizace ekonomiky, organizace lid´ı ve v´ yrobn´ım,

AF

ale i spoleˇcenském systému, a to:

1. Zvykov´ y syst´ em Zvyky, tradice, obyˇcej – jsou faktory, které ˇr´ıd´ı naˇse ekonomické rozhodován´ı a konán´ı. Tento systém se projevuje mnohdy i pˇri ˇr´ızen´ı celé spoleˇcnosti i jej´ı ekonomiky. I kdyˇz je to systém charakteristick´ y pˇredevˇs´ım pro dávnou historii lidstva, nˇekteré formy pˇreˇz´ıvaj´ı dodnes, v´ yraznˇeji v rozvojov´ ych zem´ıch. Ale dodrˇzován´ı r˚ uzn´ ych zvyk˚ u a tradic patˇr´ı ke kaˇzdé spoleˇcnosti a v urˇcit´ ych momentech, obdob´ıch silnˇe ovlivˇ nuj´ı ekonomick´ y i spoleˇcensk´ y ˇzivot, ekonomika s nimi mus´ı poˇc´ıtat. Pˇ r´ıklad:

D

R

ˇ na Stˇ ˇ edr´ Na Vánoce se v CR y den podávaj´ı kapˇri, respektive ryby. Podle statistiky tak ˇcin´ı 75 % obyvatelstva. Tento zvyk je pomˇernˇe nov´ y. V ekonomice to ale znamená, ˇze s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym pˇredstihem mus´ı b´ yt kapˇri vyloveni, distribuováni a v urˇcitém ˇcase a m´ıstˇe prod´ av´ ani obyvatelstvu v odpov´ıdaj´ıc´ım mnoˇzstv´ı. 2. Syst´ em centr´ aln´ı moci (neboli pˇr´ıkazov´ y systém) Je spjat´ y s totáln´ı hospodáˇrskou funkc´ı státu, kter´ y prostˇrednictv´ım státn´ıch instituc´ı rozhoduje o vˇsech hospod´ aˇrsk´ ych ot´ azkách a prostˇrednictv´ım pˇr´ıkaz˚ u ˇr´ıd´ı ekonomick´ y ˇzivot dané spoleˇcnosti. Vzhledem k tomu, ˇze ve 20. stolet´ı, je tento systém spjat s v´ ysadn´ı funkc´ı plánu, je tento systém v ekonomii oznaˇcován jako CPE – centr´ alnˇe plánovan´ a ekonomika. Základem tohoto mechanismu je obvykle tzv. spoleˇcenské vlastnictv´ı v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u, tzn. urˇcitá forma zestátnˇen´ı majetku. Ekonomické centrum (vládn´ı moc) ˇr´ıd´ı ekonomické subjekty prostˇrednictv´ım vˇsech prostˇredk˚ u zákonod´ arné i v´ ykonné moci. 3. Trˇ zn´ı syst´ em Hlavn´ım prostˇredkem ˇr´ızen´ı ekonomiky dané zemˇe, regulátorem chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u a celospoleˇcensk´ ym koordinátorem ekonomického pohybu je trˇ zn´ı mechanismus. Ten ˇr´ıd´ı v´ yvoj ekonomiky automaticky prostˇrednictv´ım nab´ıdky a poptávky po urˇcitém zboˇz´ı, v´ yvojem cen, dosahován´ım zisk˚ u ˇci zánikem neefektivn´ıch v´ yrob. Trˇzn´ı mechanismus p˚ usob´ı dobˇre v podm´ınkách tzv. dokonal´ e konkurence, tj. v takovém trhu, kde ˇz´ adn´ y v´ yrobce ani spotˇrebitel nen´ı tak siln´ y, aby sám ovlivnil trˇzn´ı cenu.


15

Protoˇze tomu tak ve skuteˇcnosti ˇcasto nen´ı, konkurence je nedokonal´ a, nˇekteré firmy maj´ı dominuj´ıc´ı, tzv. monopoln´ı postaven´ı nebo se projevuj´ı jiné vztahy naruˇsuj´ıc´ı trˇzn´ı mechanismus, zasahuje do trˇzn´ıho prostˇred´ı st´ at. V´ ysledkem je pak tzv. sm´ıˇsen´ y systém. Pˇ r´ıklad: ˇ e republice jsou napˇr´ıklad Cesk´ ˇ e Typick´ ymi pˇredstaviteli takov´ ychto organizac´ı v Cesk´ ˇ ˇ dr´ ahy nebo CEZ. Zapiˇste si na do volného ˇra´dku v´ aˇs pˇr´ıklad monopoln´ı firmy v CR. V´ aˇ s pˇ r´ıklad:

AF

T

. .................................................................................. 4. Sm´ıˇ sen´ y syst´ em Je trˇzn´ı systém, v nˇemˇz má v´ yznamnou, nikoli vˇsak dominuj´ıc´ı roli stát, tj. jeho instituce. St´ at vystupuje jako d˚ uleˇzit´ y trˇzn´ı subjekt i jako koordinátor ekonomického v´ yvoje zemˇe, vytváˇr´ı ekonomickou legislativu, která ovlivˇ nuje ekonomické prostˇred´ı, v nˇemˇz se vˇsechny subjekty pohybuj´ı. Stát eliminuje negativn´ı u ´ˇcinky trˇzn´ıho mechanismu, zm´ırˇ nuje jeho nedokonalosti pˇredevˇs´ım pˇrerozdˇelovac´ı funkc´ı státn´ıho rozpoˇctu. Sm´ıˇsen´ y systém je definov´ an jako hospod´ aˇrsk´ y systém, v nˇemˇz m´ a dominantn´ı postaven´ı trˇzn´ı mechanismus, koriguj´ıc´ı funkci st´ at pˇri pˇretrváv´ an´ı urˇcit´ ych n´ arodn´ıch zvyk˚ u. Tento systém, kter´ y naz´ yváme také soukromokapitalistickou hospodáˇrskou soustavou, je charakteristick´ ym systémem pro souˇcasné vyspˇelé státy svˇeta. Shrnut´ı:

R

• Z mnoˇzstv´ı ekonomick´ ych otázek jsou rozhoduj´ıc´ı tzv. tˇri z´ akladn´ı, tj. co vyrábˇet, jak a pro koho. • Odpovˇedi na tyto ot´ azky ˇreˇs´ı ekonomické systémy. • V celé historii lidstva jsou známé pouze ˇctyˇri ekonomické systémy: zvykov´ y, pˇr´ıkazov´ y, trˇzn´ı a sm´ıˇsen´ y (kter´ y je jejich kombinac´ı). • Modern´ı ekonomicky vyspˇelé státy maj´ı sm´ıˇsenou ekonomiku. Kontroln´ı ot´ azky:

ˇ ım se zab´ C´ yv´ a ekonomie? Kdy vznikla? Jak´ a je to vˇeda? Jak se dˇel´ı? Jak´ ymi ekonomick´ ymi subjekty se zab´ yvá? Jak se liˇs´ı natur´ aln´ı hospodáˇrstv´ı od trˇzn´ıho? Jak se dˇel´ı potˇreby? Na z´ akladˇe ˇceho se potˇreby mˇen´ı? Jak se dˇel´ı statky? Co jsou to vz´ acné a volné statky? Jak definujeme hospod´ aˇrskou ˇcinnost? Co je to zboˇz´ı, definice zboˇz´ı? Jak´ a je charakteristika 2 stránek zboˇz´ı? Co jsou to pen´ıze?

D

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

16

1.7 Základn´ı ekonomické otázky a ekonomické systémy

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Jaké zn´ ate historické druhy penˇez? Jaké jsou funkce penˇez? Jaké zn´ ate konvertabiln´ı pen´ıze? Co je to hotovostn´ı a bezhotovostn´ı platebn´ı styk? Co jsou to skoropen´ıze? Jaké jsou tˇri z´ akladn´ı ekonomické otázky? Jaké ekonomické systémy zn´ ate?

Pr˚ uvodce studiem:

T

Prvn´ı lekce V´ as uvád´ı do problematiky ekonomie, pˇrináˇs´ı základn´ı pojmy, ˇclen´ı ekonomii na z´ akladn´ı skupiny a pˇrin´ aˇs´ı struˇcn´ y historick´ y n´ astin v´ yvoje ekonomie k dneˇsn´ımu pojet´ı. Tyto základn´ı pojmy jsou d˚ uleˇzité pro pochopen´ı dalˇs´ıch souvislost´ı, prostudujte si tuto lekci pozornˇe. Po lehkém ovˇeˇren´ı Vaˇsich z´ akladn´ıch znalost´ı n´ asledn´ ym autotestem pˇrejdˇete na dalˇs´ı lekci.

AF

Autotest:

1. Pˇredpokladem zboˇznˇe penˇeˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı je: (a) existence dˇelby pr´ ace (b) r˚ uzné formy penˇez (c) v´ yroba v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u

2. Pojem voln´ y statek“ pˇredstavuje: ” (a) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na tzv. volném trhu (b) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na trhu pˇrebytk˚ u (c) hodnoty, které jsou zdarma

R

3. Základn´ı ekonomické ot´ azky jsou:

(a) kdo m´ a vyr´ abˇet, s k´ ym m´ a vyrábˇet, kam prodávat (b) co vyr´ abˇet, jak a pro koho (c) kde vyr´ abˇet, proˇc vyr´ abˇet, s k´ ym prodávat

4. Komoditn´ı pen´ıze jsou:

D

(a) vˇeci (b) mince (c) pap´ırové bankovky

5. Hospod´ aˇrské f´ aze neobsahuj´ı pojem: (a) v´ yroby (b) smˇena (c) obnova

Kapitola 2

Popis lekce:

T

Trˇ zn´ı mechanismus

Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu ˇ Clenˇen´ı trhu Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb Popt´ avka Faktory p˚ usob´ıc´ı na poptávku Pruˇznost popt´ avky

R

2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3

AF

Tato lekce objasˇ nuje základn´ı kategorie trˇzn´ıho mechanismu, tj. hlavn´ıho mechanismu fungov´ an´ı trˇzn´ı ekonomiky. Je provedeno ˇclenˇen´ı trh˚ u dle nˇekolika hledisek, pozornost je vˇenov´ ana jedné z hlavn´ıch sil trˇzn´ıho mechanismu, tj. poptávce. Je vysvˇetlen pr˚ ubˇeh agregátn´ı poptávky a faktory, které ji ovlivˇ nuj´ı. Poptávka m´ a r˚ uznou elasticitu, je d˚ usledkem rozhodován´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, sekundárnˇe vˇsak ovlivˇ nuje i nab´ıdku. Lekce m´ a následuj´ıc´ı strukturu:

Anal´ yzy popt´ avky maj´ı rozhoduj´ıc´ı roli pˇri zkoumán´ı trˇzn´ıho mechanismu. Jsou primárn´ım faktorem, kter´ y uv´ ad´ı trˇzn´ı mechanismus do pohybu. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

D

Agregátn´ı trh, trˇzn´ı s´ıly, nab´ıdka, poptávka, cena, cenová pruˇznost, d˚ uchodov´ y efekt, substituˇcn´ı efekt, substituty, komplementy, modifikace poptávky. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat r˚ uzné ˇclenˇen´ı trh˚ u dle moˇzn´ ych hledisek, • popsat a vysvˇetlit funkci agregátn´ı poptávky jako z´ akladn´ı souˇca´sti fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu, • jmenovat a vysvˇetlit nˇekolik faktor˚ u, které ovlivˇ nuj´ı poptávkovou kˇrivku, • vysvˇetlit pojem cenové pruˇznosti poptávky a uvést, k ˇcemu a proˇc se sleduje.

17

18

2.1 Základn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu

2.1

Z´ akladn´ı prvky trˇ zn´ıho mechanismu

Pˇri posuzov´ an´ı kaˇzdodenn´ı ekonomické reality si m˚ uˇze kaˇzd´ y pokl´ adat celou ˇradu otázek typu: • • • • • •

T

jak to, ˇze zase podraˇzilo to ˇci ono zboˇz´ı (coˇz je moˇzná v˚ ubec nejˇcastˇejˇs´ı otázka), jak to, ˇze m´ am tak malou v´ yplatu (druhá, moˇzná prvn´ı nejˇcastˇejˇs´ı otázka), kde na to br´ at (kde z´ıskat pen´ıze, jak se dostat k penˇez˚ um), proˇc je k dost´ an´ı pr´ avˇe toto zboˇz´ı a ne jiné, kdo rozhoduje, ˇze jedno zboˇz´ı koup´ıme vˇsude a nˇekteré jen v daném m´ıstˇe, co zp˚ usobuje, ˇze je obˇcas pˇrebytek nˇejakého zboˇz´ı a na druhé stranˇe nedostatek jiného zboˇz´ı, • jak to, ˇze toto zboˇz´ı stoj´ı pr´ avˇe 500 Kˇc a nikoliv 1000 nebo 10 Kˇc, • zak´ azal nˇekdo v´ yrobu ˇcernob´ıl´ ych televizor˚ u a proˇc, • proˇc m˚ uˇzeme nˇekde nakupovat benz´ın o 50 haléˇr˚ u lacinˇeji a zrovna tam, kde to mám nejbl´ıˇze je v˚ ubec nejdraˇzˇs´ı atd.

Z´ akladn´ı prvky

AF

Pˇri podrobnˇejˇs´ım studiu zjist´ıme, ˇze vˇsechny tyto ot´ azky jsou spjaty s fungov´ an´ım trˇzn´ıho mechanismu, kter´ y je uv´ adˇen do pohybu sv´ ymi základn´ımi prvky. Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu tvoˇr´ı:

• agreg´ atn´ı (celkov´ a) popt´ avka (P) anglicky demand (D) • agreg´ atn´ı nab´ıdka (N) supply (S) • cena (C) price (P)

Budeme-li vˇsichni touˇzit po koupi nového automobilu a budeme-li cht´ıt obˇetovat své pen´ıze na jeho koupi, budeme-li se popt´ avat a shánˇet se po daném typu, tzn. projev´ı-li se zv´ yˇsen´ a poptávka, vyvolá to v pˇrimˇeˇreném ˇcase zv´ yˇsen´ı v´ yroby, nebo importu) daného vozu a následnˇe pak zv´ yˇsenou nab´ıdku tohoto zboˇz´ı.

R

Koordin´ atorem této vz´ ajemné informace mezi popt´ avaj´ıc´ımi se z´ ajemci a pozdˇeji nab´ızej´ıc´ımi výrobci ˇci prodejci je cena.

Jej´ı v´ yˇse ukazuje ochotu do jaké v´ yˇse jsou kupuj´ıc´ı pˇrinést tuto obˇet’ a vzdát se ˇca´sti sv´ ych u ´ spor ˇci zadluˇzit se, a na druhé stranˇe i ochotu podnikatel˚ u, za jakou cenu jsou schopni pokr´ yt své v´ yrobn´ı a ostatn´ı náklady a za jak´ y zisk (profit) jsou pˇripraveni nab´ıdnout tento v´ yrobek.

D

Velké mnoˇzstv´ı zam´ yˇslen´ ych nebo zvyˇsuj´ıc´ıch se koup´ı zboˇz´ı zp˚ usob´ı, ˇze se pravdˇepodobnˇe zv´ yˇs´ı jejich v´ yroba. Podnikatel dosahuje prostˇrednictv´ım daného mnoˇzstv´ı a ceny zvyˇsuj´ıc´ı se zisk a je tud´ıˇz motivov´ an ke zvyˇsuj´ıc´ı se nab´ıdce.

Pohyb obou sil

Naopak nezájem o urˇcité v´ yrobky zp˚ usob´ı nutnost sn´ıˇzen´ı ceny (aby se prodejce zbavil tohoto zboˇz´ı), to následnˇe zp˚ usob´ı sn´ıˇzen´ı v´ yroby, popˇr. jej´ı u ´plné zastaven´ı. Sn´ıˇzená cena pˇrimˇeje ˇc´ ast spotˇrebitel˚ u ke koupi dané vˇeci. Obˇe s´ıly nab´ıdka i popt´ avka jsou prostˇrednictv´ım ceny neust´ ale v pohybu. Zv´ yˇsen´ a popt´ avka umoˇzn´ı zv´ yˇsit ceny, na trhu se objev´ı vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u aˇz do okamˇziku nasycen´ı (saturace) trhu. Pohyb tˇechto sil, jejich vz´ ajemné stˇret´ aván´ı se, pohyb cen, to vˇse uvád´ı do pohybu trˇzn´ı mechanismus, kter´ y takto automaticky, bez extern´ıho z´ asahu, na základˇe mnohdy

Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus

19

neuvˇedomˇelé koordinace z´ ajm˚ u lid´ı, firem a st´ atu, zp˚ usobuje fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu a jeho alokaˇ cn´ı (rozdˇelovac´ı) funkci pˇri vyuˇz´ıván´ı ekonomick´ ych zdroj˚ u. Tato alokaˇcn´ı funkce zp˚ usob´ı, ˇze zastaralé v´ yrobky, neˇzádané v´ yrobky, jsou postupnˇe zastaveny a naopak, ˇze se rozb´ıh´ a v´ yroba toho zboˇz´ı, které je na trhu ˇzádané. Prostˇrednictv´ım tohoto mechanismu jsou tedy uspokojovány lidské potˇreby právˇe tˇemi v´ yrobky a sluˇzbami, které poptávaj´ıc´ı sv´ ym z´ ajmem oznaˇc´ı. V d˚ usledku jejich zájmu jsou vyuˇz´ıv´ any vz´ acné statky tam, kde jsou zapotˇreb´ı. Adam Smith, v´ yznamn´ y pˇredstavitel klasické politické ekonomie 18. stolet´ı, oznaˇcil tento Významná mechanismus jako neviditelnou ruku trhu“, která zp˚ usobuje, ˇze prosazov´ an´ım zájm˚ u vˇeta ” jednotlivce se ˇcasto prosazuje z´ ajem celé spoleˇcnosti. Definice

T

Trh je princip.

Je to mechanismus, jehoˇz prostˇrednictv´ım docház´ı k v´ ymˇenˇe ˇcinnost´ı a v´ ysledk˚ u tˇechto ˇcinnost´ı nebo hodnot mezi nˇekolika ekonomick´ ymi subjekty.

AF

Trh je základn´ı prvek trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, je to mechanismus, kter´ y je schopen za urˇcit´ ych podm´ınek koordinovat ˇci pˇr´ımo ˇr´ıdit sloˇzité ekonomické procesy a vztahy celé ˇrady ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. souˇc´ ast´ı trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Existence samotn´ ych trh˚ u, tj. m´ıst, na nichˇz docház´ı k realizaci trˇzn´ıho principu, vˇsak sama o sobˇe nemus´ı jeˇstˇe znamenat existenci trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jako celku, pokud nen´ı trˇzn´ı princip uplatnˇen v celé své ˇs´ıˇri, ve vˇsech oblastech, u vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, pokud nen´ı ˇr´ıd´ıc´ım principem celého n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı.

2.2

ˇ Clenˇ en´ı trhu

R

ˇ en´ı I v bˇeˇzném ˇzivotˇe pouˇz´ıváme ˇcasto v´ yrazu trh vˇetˇsinou ve smyslu na trhu bylo-nebylo- Clenˇ ” bude“. Vˇetˇsinou máme na mysli konkrétn´ı trˇziˇstˇe. Pojem trh vˇsak m˚ uˇzeme tˇr´ıdit podle trhu ˇ nˇekolika hledisek. Casto dˇel´ıme trhy dle u ´zemn´ıho hlediska. Pak rozeznáváme:

D

• trh m´ıstn´ı (region´ aln´ı): trh m´ıstn´ıch specialit, • trh n´ arodn´ı: trh urˇcitého st´ atu, pro nˇejˇz jsou charakteristické urˇcité produkty dané zvyky, polohou st´ atu, specifick´ ymi plodinami atd., (napˇr. pizza, italské n´ arodn´ı j´ıdlo), • trh evropsk´ y, trh asijsk´ y apod., • trh svˇetov´ y: hovoˇr´ıme o v´ yvoji cen urˇcit´ ych komodit na svˇetovém trhu (napˇr. v´ yvoj cen ropy).

Z hlediska druhu a objemu mnoˇzstv´ı dˇel´ıme trhy na: • trhy d´ılˇc´ı: jedn´ a se o trh jediného druhu zboˇz´ı (napˇr. trh automobil˚ u) a • trh agreg´ atn´ı (veˇskeré produkce sluˇzeb).

Pro n´ as je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı trh˚ u z hlediska pˇredmˇet˚ u smˇeny, ˇcili co je na dan´ ych trz´ıch nab´ızeno a ˇz´ ad´ ano. Z tohoto z´ akladn´ıho hlediska dˇel´ıme trhy na: a) Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb (trh produkt˚ u). Tento trh je základn´ı, primárn´ı, z nˇeho se druhotnˇe odv´ıjej´ı procesy na vˇsech trz´ıch ostatn´ıch. b) Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ y se dále dˇel´ı na:

ˇ en´ı trhu 2.2 Clenˇ

20

• trh pr´ ace (nab´ıdka a popt´ avka po pracovn´ı s´ıle), • trh p˚ udy (m´ a specifick´ y charakter, nebot’ p˚ uda je omezen´ y prvek), • trh vˇecného kapit´ alu (tj. v´ ysledky v´ yrobn´ı potˇreby jako napˇr. stroje, stavby atd. V´ yvoj na trz´ıch vˇecného kapit´ alu druhotnˇe odpov´ıdá na stav a v´ yvoj trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb). c) Trh finanˇcn´ı, kter´ y rovnˇeˇz dˇel´ıme na: • trh penˇez, • trh finanˇcn´ıho kapit´ alu.

AF


T

Dˇelen´ı finanˇcn´ıho trhu je sp´ıˇse umˇelé, na trhu penˇez prob´ıhaj´ı krátkodobé procesy, trh finanˇcn´ıho kapitálu odráˇz´ı v´ yvoj dlouhodob´ ych finanˇcn´ıch investic. Tyto trhy jsou v´ıceménˇe odliˇseny ˇcasovou hranic´ı, kterou tvoˇr´ı jeden rok. Tedy finanˇcn´ı prostˇredky, které jsou pˇredmˇetem nab´ıdky a poptávky a jsou disponibiln´ı ve lh˚ utˇe do jednoho roku jsou otázkou penˇeˇzn´ıho trhu, finanˇcn´ı investice, které jsou disponibiln´ı za v´ıce neˇz jeden rok jsou pˇredmˇetem nab´ıdky a poptávky na trz´ıch finanˇcn´ıho kapitálu (napˇr´ıklad státn´ı povodˇ nové“ ” dluhopisy, které jsou splatné za 5 rok˚ u od n´ akupu). Ostatn´ı typy trh˚ u jsou odliˇsné v´ yraznˇe specifick´ ym druhem nab´ıdky a popt´ avky.

Pokuste se vyjmenovat jaké dalˇs´ı typy trh˚ u zn´ ate i podle jin´ ych hledisek. Tato oznaˇcen´ı jsou ˇcasto uvádˇena v denn´ım tisku. Pokud nev´ıte, pod´ıvejte se do kl´ıˇce a zapiˇste si do následuj´ıc´ıch ˇrádek u ´ daje z kl´ıˇce. Napov´ıme Vám typem trhu, kter´ y jsem jiˇz pouˇzil pˇri v´ ykladu v dosavadn´ım textu. Doplˇ nte dalˇs´ı 4 moˇznosti. agregátn´ı trh – trh veˇskerého zboˇz´ı

. ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................

R

. ........................................................................................

D

Trh s v´ yjimkou nám známého trˇziˇstˇe nemá své stabiln´ı, pevné m´ısto, které bychom mohli ˇ oznaˇcit slovy pouze tady prob´ıhá trh“. Rekli jsme si, ˇze trh je vztah, princip, je to zp˚ usob ” chován´ı, kter´ y je realizovateln´ y prakticky bez závislosti na konkrétn´ım m´ıstˇe. Proto souˇca´st´ı trˇzn´ıho mechanismu jsou i napˇr´ıklad inzerty, kontraktaˇcn´ı (objedn´ avkov´ a) jedn´ an´ı, nákupy pomoc´ı z´ asilkové sluˇzby, jednán´ı na veletrz´ıch atd., a samozˇrejmˇe pˇr´ımé n´ akupy a nab´ıdky v prodejn´ ach, stánc´ıch, velkoobchodech atd. Pˇri vˇsech tˇechto ˇcinnostech se uvádˇej´ı do pohybu trˇzn´ı s´ıly zvané nab´ıdka a poptávka. Shrnut´ı:

• Trˇzn´ı mechanismus je zaloˇzen na existenci tˇr´ı základn´ıch prvk˚ u poptávky, nab´ıdky a ceny. • Trˇzn´ı s´ıly, to jest popt´ avka a nab´ıdka jsou prostˇrednictv´ım ceny v pohybu. • Trh je princip, mechanismus ˇr´ızen´ı. • Trhy m˚ uˇzeme dˇelit podle nˇekolika hledisek. • Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je dˇelen´ı z hlediska pˇredmˇetu smˇeny. • Z tohoto hlediska rozezn´ av´ ame trh produkt˚ u, v´ yrobn´ıch faktor˚ u a trh finanˇcn´ı.


2.3

21

Trh v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb

2.3.1

Popt´ avka

Naˇse potˇreby, jakoˇz i potˇreby vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, jsou uspokojov´ any Poptávka prostˇrednictv´ım statk˚ u. Tyto statky vlastn´ı jin´ y ekonomick´ y subjekt. Vˇedom´ı nedostatku nás vede k ekonomické aktivitˇe, jej´ımˇz c´ılem je vzniklé potˇreby uspokojit. Protoˇze jsou pro n´ as potˇrebné statky ve vlastnictv´ı jin´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u, je nutné a moˇzné tyto statky z´ıskat pouze smˇenou, v´ ymˇenou hodnot. Je tedy ve zboˇznˇe-penˇeˇzn´ım hospodáˇrstv´ı tyto pro n´ as potˇrebné statky ˇcili zboˇz´ı moˇzné koupit za protihodnotu, tj. za pen´ıze.

T

T´ım, ˇze se popt´ aváme a následnˇe pak kupujeme urˇcité zboˇz´ı, jsme souˇcást´ı trˇzn´ı s´ıly naz´ yvané poptávka. V souˇcasnosti nen´ı jiˇz tato s´ıla tvoˇrena doslova poptáván´ım se“ po ” daném typu zboˇz´ı, tak jako tomu bylo skuteˇcnˇe v minulosti, kdy zákazn´ıci v krámc´ıch a mal´ ych obchodech komunikovali s obchodn´ıkem a skuteˇcnˇe se dotazovali, zda to ˇci ono zboˇz´ı je k dost´ an´ı. Dnes je tato trˇzn´ı s´ıla tvoˇrena sp´ıˇse nepˇr´ımo, prost´ ym odbˇerem daného zboˇz´ı, tedy v´ yˇs´ı n´ akup˚ u daného zboˇz´ı za urˇcitou ˇcasovou jednotku.

AF

Existuje nepˇr´ım´ au ´mˇernost mezi mnoˇzstv´ım zboˇz´ı, které lidé ˇci obecnˇe vˇsechny ekonomické subjekty nakupuj´ı a cenou obˇeti, kterou za nˇe mus´ı platit. Pˇri vysok´ ych cenách se nakupuje ménˇe zboˇz´ı, pˇri niˇzˇs´ıch cen´ ach v´ıce.

Definice

Popt´ avka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, které jsou kupuj´ıc´ı za urˇcitou cenu ochotni koupit. Tato definice vyjadˇruje tzv. z´ akladn´ı zákon poptávky. Popt´ avka z´ avis´ı na ˇradˇe faktor˚ u, rozhoduj´ıc´ım je vˇsak cena. Popt´ avka po zboˇz´ı se dle uvedeného základn´ıho zákona poptávky mˇen´ı v opaˇcném smˇeru neˇz cena. Plat´ı, ˇze jestliˇze cena vzroste, popt´ avka klesne, kles´ a-li cena, stáv´ a se v´ yrobek pˇritaˇzlivˇejˇs´ım pro kupuj´ıc´ı, a to i pro ty, kteˇr´ı by si jej za p˚ uvodn´ı cenu v˚ ubec nekoupili, a novˇe i pro ty, kteˇr´ı by si jej koupili (respektive jiˇz jej kupovali, avˇsak nyn´ı si mohou za novou cenu dovolit kupovat tˇechto v´ yrobk˚ u v´ıce).

D

R

Moˇznost koupˇe tohoto v´ yrobku je totiˇz pomˇeˇrov´ ana v´ yˇs´ı penˇeˇzn´ıho zdroje, kter´ y má kupuj´ıc´ı na nákup zboˇz´ı k dispozici. Obecnˇ e v ekonomii penˇ eˇ zn´ı zdroje naz´ yv´ ame yˇse naˇseho d˚ uchodu tedy urˇcuje moˇznost uspokojován´ı naˇsich potˇreb. d˚ uchodem“. V´ ” Budeme je moci uspokojovat pouze do té v´ yˇse, na n´ıˇz n´ am dostaˇcuje n´ aˇs d˚ uchod. Proto sledujeme ceny v´ yrobk˚ u a hodnot´ıme je pr´ avˇe z hlediska naˇseho d˚ uchodu. Je-li cena v´ yrobk˚ u pro n´ as pˇrimˇeˇrená, jsme -li ochotni smˇenit jej za ˇcást naˇseho d˚ uchodu (popˇr´ıpadˇe cel´ y moˇzn´ y d˚ uchod), pak pˇristupujeme k transakci. T´ım, ˇze cena klesá, stále v´ıce kupuj´ıc´ıch se dost´ avá do relace se sv´ ymi pˇr´ıjmy, tedy d˚ uchody. A naopak, ˇc´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenciáln´ıch kupuj´ıc´ıch ztrác´ı zájem a koupˇe v´ yrobk˚ u klesá. Této relaci ˇr´ık´ ame z´ akon Ekonomický z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky. Souhrn vˇsech zam´ yˇslen´ ych koup´ı je agregátn´ı (souhrnná) poptávka. Poptávka jediného kupuj´ıc´ıho se naz´ yvá individuáln´ı poptávka a poptávka po jediném v´ yrobku se naz´ yvá d´ılˇc´ı poptávka. Zat´ımco individuáln´ı i d´ılˇc´ı poptávky budou m´ıt v závislosti na daném popt´ avaj´ıc´ım se a daném druhu zboˇz´ı specifick´ y charakter, agreg´ atn´ı popt´ avková kˇrivka zohledˇ nuje oba faktory a bude tedy jakousi pr˚ umˇernou hodnotou mnoha poptávaj´ıc´ıch se a mnoha druh˚ u zboˇz´ı. Jej´ı pr˚ ubˇeh bude tedy objektivn´ı.

Na základˇe empirického mˇeˇren´ı byla stanovena agregátn´ı popt´ avkov´ a kˇrivka. Tato kˇrivka je obecná, vyjadˇruje trend, nebot’ poptávkovou kˇrivku kromˇe zm´ınˇené ceny ovlivˇ nuj´ı i jiné faktory (proto urˇcitá modifikace kˇrivky), nicménˇe cena je hlavn´ım, pˇrevaˇzuj´ıc´ım, smˇerodatn´ ym faktorem pro v´ yvoj poptávkové kˇrivky. (Poznámka: matematicky je nepodstatné, na kterou osu vynáˇs´ıme promˇennou veliˇcinu. Nicménˇe v matematice se stalo zvykem zakreslovat veliˇciny tak, ˇze na ose x leˇz´ı nezávisl´ a

22

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb C C – cena P – poptávka M – mnoˇzstv´ı P

M

T

Obr´ azek 2.1: Popt´ avkov´ a kˇrivka

promˇenn´ a, na ose y funkˇcn´ı promˇenná. V ekonomii se ujal zvyk opaˇcn´ y, v naˇsem pˇr´ıpadˇe se na osu y stabilnˇe zapisuje cena.)

AF

Z kˇrivky popt´ avky je patrn´ y zákon o klesaj´ıc´ı poptávce. Pˇri koupi se lidé vˇetˇsinou ˇr´ıd´ı cenou. ˇ ıkáme, zase Lidé moˇzná pˇr´ıliˇs nesleduj´ı ani tak v´ yˇsi ceny, ale urˇcitˇe registruj´ı jej´ı pohyb. R´ podraˇzil plyn, pivo stálo 4 Kˇc a ted’ stoj´ı 8 Kˇc atd., registrujeme tedy vzestup ˇci sestup cen. Nem˚ uˇzeme tak ˇcinit samozˇrejmˇe u pˇr´ıliˇs ˇsirokého okruhu zboˇz´ı, jsme schopni zachytit pouze urˇcit´ y r´ amec v´ yrobk˚ u, které nás zaj´ımaj´ı, popˇr. které se bezprostˇrednˇe dot´ ykaj´ı naˇseho ˇzivota, bˇeˇzného uspokojován´ı naˇsich potˇreb. Budou-li napˇr. pomeranˇce st´ at 100 Kˇc za 1 kg, koup´ı je nepochybnˇe mnohem ménˇe lid´ı, neˇz kdyby stály 10 Kˇc. Tento vztah mezi cenou a mnoˇzstv´ım zobrazuje uvedená poptávková kˇrivka. Z n´ı vypl´ yvá nepˇr´ımo u ´mˇern´ y vztah mezi cenou a mnoˇzstv´ım. D˚ uvody, proˇc plat´ı z´ akon klesaj´ıc´ı poptávky s r˚ ustem ceny jsou dva:

D

R

uchody), pak je zˇrejmé, ˇze pˇri klesaj´ıc´ı cenˇe a) Jestliˇze máme omezené, limitn´ı zdroje (d˚ m˚ uˇzeme koupit za stejné mnoˇzstv´ı penˇez v´ıce zboˇz´ı. A opaˇcnˇe plat´ı, ˇze vyˇsˇs´ı cena umoˇzn ˇ uje pouze niˇzˇs´ı nákup daného zboˇz´ı. Tomuto faktoru se ˇr´ıká d˚ uchodový efekt popt´ avky. Tento d˚ uvod m´ a jeˇstˇe dalˇs´ı, jakoby druhotn´ y dopad. Je jasné, ˇze kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt má rozd´ılnou v´ yˇsi d˚ uchod˚ u. Znamená to, ˇze pˇri vyˇsˇs´ı cenˇe v´ yrobk˚ u pˇrestanou kupovat nebo omez´ı v´ yˇsi nakupovaného mnoˇzstv´ı lidé s niˇzˇs´ımi d˚ uchody, naopak, pˇri sn´ıˇzen´ı ceny zaˇcnou pak stejn´ y v´ yrobek kupovat i lidé z niˇzˇs´ıch pˇr´ıjmov´ ych skupin. Pokud nastane d˚ uchodov´ y efekt, jeho d˚ usledkem je bud’ vyˇsˇs´ı spotˇreba daného druhu zboˇz´ı nebo se rozˇsiˇruje pouˇzit´ı daného v´ yrobku i pro jiné u ´ˇcely neˇz byla prvotn´ı potˇreba. Pˇ r´ıklad:

Pˇri sn´ıˇzen´ı ceny masa lidé nejprve konzumuj´ı v´ıce masa, poté jej zaˇcnou zuˇzitkov´ avat i druhotnˇe (sekan´ a, masové pomazánky apod.). b) Pokud dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny, lidé zmˇen´ı strukturu sv´ ych poˇzadavk˚ u, sn´ıˇz´ı spotˇrebu daného produktu, zv´ yˇs´ı spotˇrebu jiného, podobného druhu zboˇz´ı. Jin´ ym zp˚ usobem ˇreˇceno, lidé nemaj´ı vˇsude ve vˇsem stejnou potˇrebu, jejich potˇreby se mˇen´ı, jedn´ım z faktor˚ u zmˇen spotˇreby jsou mˇen´ıc´ı se ceny. Konkuruj´ıc´ı v´ yrobky jsou ˇcasto zamˇenitelné, spotˇrebitel v d˚ usledku vyˇsˇs´ı ceny u svého v´ yrobku pˇrejde na v´ yrobek náhradn´ı, tzv. substitut a vˇetˇsinou u nˇej jiˇz z˚ ustane, mnohdy i tehdy, pˇrestoˇze se napˇr. cena jeho p˚ uvodn´ıho v´ yrobku opˇet sn´ıˇz´ı. Tomuto faktoru se ˇr´ıká substituˇcn´ı efekt. Pˇ r´ıklad: Zvedne-li se cena rekreaˇcn´ıho pobytu v Chorvatsku, pˇresune se zájem na levnˇejˇs´ı Itálii, zvedne-li se cena vstupenky do kina, lidé poˇckaj´ı aˇz bude film v televizi.


23

Tvar agregátn´ı kˇrivky m˚ uˇze m´ıt r˚ uzné modifikace u d´ılˇc´ıch ˇci individuáln´ıch poptávkov´ ych kˇrivek a m˚ uˇze vyjadˇrovat jiné faktory, pˇredevˇs´ım psychologické, které se prom´ıtnou do tvaru kˇrivky ˇcistˇe p˚ usoben´ım ceny. Cena totiˇz nen´ı pouze ekonomickou kategori´ı. Cena m´ a i velmi siln´ y psychologick´ y a sociáln´ı aspekt. Tento vliv se projevuje u urˇcitého druhu zboˇz´ı a reklama, jakoˇz i technika prodeje tˇechto aspekt˚ u velmi vyuˇz´ıv´ a. P˚ usoben´ı tˇechto vliv˚ u je pˇredmˇetem zkoum´ an´ı a praxe marketingu. Projevuj´ı-li se u tˇechto d´ılˇc´ıch ˇci individuáln´ıch popt´ avkov´ ych kˇrivk´ ach tyto vlivy, pak maj´ı kˇrivky r˚ uzné mezn´ı polohy a odliˇsné sklony. Dva pohyby

U popt´ avkové kˇrivky lze rozeznat 2 z´ asadn´ı pohyby, a to pohyb po kˇ rivce a pohyb cel´ e kˇ rivky.

T

a) Pohyb po kˇ rivce m´ a ekonomick´ e d˚ uvody. Ty jsou dva, pohyb ceny (nahoru nebo dol˚ u) a zmˇena d˚ uchod˚ u (nahoru nebo dol˚ u). To souvis´ı s omezen´ ymi finanˇcn´ımi zdroji vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. Pokud se cena zv´ yˇs´ı, objem popt´ avky se sn´ıˇz´ı a naopak. Stejnˇe tak, pokud budeme m´ıt vyˇsˇs´ı finanˇcn´ı zdroje, budeme nakupovat v´ıce a naopak. Sn´ıˇzen´ı nebo zv´ yˇsen´ı d˚ uchod˚ u má stejn´ y efekt jako pohyb cen a zp˚ usobuje pohyb po kˇrivce. Graficky m˚ uˇzeme tyto pohyby vyjádˇrit tˇemito grafy: C

AF

C

M

M

Obr´ azek 2.2: Pohyb po kˇrivce a pohyb kˇrivky

R

b) Pohyb kˇ rivky cel´ e je zp˚ usobov´ an mimoekonomick´ ymi d˚ uvody. V naˇsem obrázky poptávková kˇrivka náhle celá poklesla. Takováto zmˇena celé agregátn´ı poptávky m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena napˇr´ıklad zjiˇstˇen´ım a veˇrejn´ ym oznámen´ım, ˇze zboˇz´ı je zdravotnˇe z´ avadné.

Pˇ r´ıklad:

Informace o nemoci ˇs´ılen´ ych krav zp˚ usobila okamˇzit´ y pokles poptávky po hovˇez´ım mase. Lidé zaˇcali nakupovat dr˚ ubeˇz, vepˇrové ˇci ryby.

D

Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad naopak moˇzného okamˇzitého posunu celé kˇrivky smˇerem nahoru . ........................................................................................ ´ Ukol k textu ˇ c. 2.2:

Teoreticky bychom mohli dovodit, ˇze poptávková kˇrivka je pˇr´ımka. Matematicky vzato, je skuteˇcnost´ı, ˇze jestliˇze máme napˇr. 100 Kˇc a m˚ uˇzeme koupit 1 kg pomeranˇc˚ u, pak za nové situace, kdy pomeranˇce stoj´ı 10 Kˇc, m˚ uˇzeme koupit 10 kg. Spoj´ıme-li oba body, dostaneme pˇr´ımku. Ve skuteˇcnosti tomu tak u agregátn´ı popt´ avkové kˇrivky nen´ı. Popˇrem´ yˇslejte, proˇc docház´ı k urˇcitému zakˇriven´ı funkce, jaké d˚ uvody se projevuj´ı v chován´ı spotˇrebitele, proˇc od jistého okamˇziku nast´ av´ a odchylka od matematického pˇredpokladu. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................

24

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb

2.3.2 Faktory

Faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´ avku

I kdyˇz pohyb ceny je urˇcuj´ıc´ım a základn´ım faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım pr˚ ubˇeh poptávkové kˇrivky, existuje jeˇstˇe nˇekolik dalˇs´ıch faktor˚ u, které spolup˚ usob´ı (ne vˇzdy) na v´ yvoj popt´ avkové kˇrivky. Nˇekteré z tˇechto faktor˚ u jsou u zcela specifick´ ych vrstev obyvatelstva mnohdy tak silné, ˇze se zdá, jakoby na pohyb ceny jako základn´ıho faktoru v˚ ubec nereaguj´ı. Vypadá to, ˇze motivace ke koupi je tak siln´ a a tyto doprovodné faktory jsou tak mocné, ˇze poptávkovou kˇrivku modifikuj´ı do pozmˇenˇené, nestandardn´ı podoby. Nˇekdy se tud´ıˇz zd´ a, jakoby cena nebyla t´ım hlavn´ım motivem k reakci spotˇrebitel˚ u. To se vˇsak samozˇrejmˇe t´ yká pouze urˇcité skupiny obyvatelstva a také pouze vybrané entity v´ yrobk˚ u. Ve skuteˇcnosti jednoznaˇcnˇe plat´ı, ˇze pˇri agreg´ atn´ı popt´ avce je cena základn´ım faktorem.

T

Pˇ r´ıklad:

AF

Lidé z´ avisl´ı na svém kaˇzdodenn´ım v´ yrobku, jako napˇr´ıklad pivaˇri, kuˇráci atd. budou p´ıt svou denn´ı normu piva, kouˇrit obl´ıbenou znaˇcku bez ohledu na vyˇsˇs´ı cenu. Pˇrestoˇze cena obou v´ yrobk˚ u permanentnˇe roste, poˇcet konzument˚ u ani poˇcet spotˇrebovan´ ych v´ yrobk˚ u neklesá sp´ıˇse naopak. Nicménˇe v´ yjimky potvrzuj´ı pravidlo, v tomto pˇr´ıpadˇe se vˇsak jedná o standardn´ı jev, kter´ y je zaloˇzen pˇredevˇs´ım na jiném hlavn´ım faktoru, a to na závislosti. Mezi ostatn´ı faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´ avku patˇr´ı:

D

R

1. Substituˇ cn´ı v´ yrobek nebo sluˇzba ˇcili produkt, kter´ y je schopen nahradit p˚ uvodn´ı. Ve vyspˇelém hospodáˇrstv´ı existuje vˇzdy ˇrada vzájemnˇe zamˇeniteln´ ych v´ yrobk˚ u, jimˇz lze uspokojit danou potˇrebu. Jednak existuj´ı témˇeˇr totoˇzné v´ yrobky od r˚ uzn´ ych firem nebo r˚ uzn´ ych znaˇcek (napˇr. prac´ı prostˇredky), jednak o v´ yrobky , které se od sebe nepatrnˇe liˇs´ı, nicménˇe uspokojuj´ı stejnou potˇrebu (hlad: chléb, housky, souhrnnˇe peˇcivo). 2. Komplement´ arn´ı v´ yrobek je zboˇz´ı, které tvoˇr´ı ned´ılnou souˇcást s v´ yrobkem základn´ım, i kdyˇz nen´ı souˇc´ ast´ı pˇr´ımého nákupu v´ yrobku základn´ıho. U komplement˚ u naopak substituce neexistuje. Jde o tzv. doplˇ nkové zboˇz´ı, bez nˇehoˇz je vˇsak fungován´ı základn´ıho v´ yrobku nemoˇzné, popˇr. zt´ıˇzeno. Pokud dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny jednoho z nich, vyvolá to pokles popt´ avky nejen po tomto zboˇz´ı, ale i po zboˇz´ı s n´ım komplementárn´ım. Moˇzná, ˇze bychom pro objasnˇen´ı mohli pouˇz´ıt poˇc´ıtaˇcového oznaˇcen´ı základn´ı konfigurace“ a periferie“. Mezi takového v´ yrobky patˇr´ı napˇr. ” ” gramodesky-gramofon, CD a pˇrehrávaˇce, benz´ın-auta. 3. Faktor zmˇ eny hladiny d˚ uchod˚ u, zp˚ usob´ı zv´ yˇsen´ı, popˇr. sn´ıˇzen´ı poptávky smˇerem k jiné cenové u ´ rovni. Je zˇrejmé, ˇze pokud vyhrajeme Jackpot, uskuteˇcn´ıme nákupy v jiné cenové relaci neˇz dosud. 4. Faktor preferenc´ı, tradic, zvyk˚ u je faktor neobyˇcejnˇe siln´ y, viz zm´ınˇen´ y pˇr´ıpad závislosti na urˇcitém druhu v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb. Tento faktor zp˚ usobuje urˇcitou modifikaci poptávkové kˇrivky od standardn´ıho pr˚ ubˇehu. Je zˇrejmé, ˇze spoustu nákup˚ u ˇcin´ıme právˇe v závislosti na tˇechto faktorech a cena nehraje pˇri m´ırném pohybu tak závaˇznou roli. Napˇr. na V´ anoce kupujeme kapra ˇci rybu, dodrˇzujeme urˇcité zvyklosti ve spoleˇcenském od´ıván´ı atd. U tradic a zvyk˚ u se pˇredpokládá jejich urˇcitá nemˇennost, toho samozˇrejmˇe v´ yrobci vyuˇz´ıvaj´ı a prodávaj´ı stabiln´ı mnoˇzstv´ı daného v´ yrobku (rybu na V´ anoce kupuje 75 % obyvatelstva). Na druhé stranˇe preference nejsou nemˇenné a lze je u ´spˇeˇsnˇe ovlivnit p˚ usoben´ım reklamy. 5. Faktor oˇ cek´ av´ an´ı zmˇen ceny zp˚ usob´ı zv´ yˇsen´ y nákup v okamˇziku, kdy se lidé o této pˇredpokládané zmˇenˇe dozv´ı. Nˇekdy to m˚ uˇze b´ yt i zámˇerná f´ ama, nicménˇe tato informace zp˚ usob´ı pomˇernˇe rychlou reakci spotˇrebitel˚ u. Doch´ az´ı k jevu pˇredzásoben´ı“, ” kdy lidé oˇcekávaj´ı, ˇze vˇec bude v budoucnosti draˇzˇs´ı, a proto uskuteˇcn´ı koupi pod


25

2.3.3

Pruˇ znost popt´ avky

T

dojmem takovéto informace. Pˇritom tato informace nemus´ı b´ yt správná. I této techniky“ se vyuˇz´ıv´ a v konkurenˇcn´ım boji, patˇr´ı vˇsak samozˇrejmˇe mezi zakázané ” zp˚ usoby hospod´ aˇrské soutˇeˇze. 6. Faktor setrvaˇ cnosti navazuje na pˇredch´ azej´ıc´ı faktor oˇcek´ aván´ı, nebot’ i kdyˇz p˚ uvodn´ı pˇredpoklad nenastal, lidé jeˇstˇe dlouho oˇcekávaj´ı, ˇze m˚ uˇze nastat. Tato setrvaˇcnost m˚ uˇze trvat i velmi dlouho, zvl´ aˇstˇe, pokud v minulosti k podobnému jiˇz doˇslo a lidé nevˇeˇr´ı, ˇze se nem˚ uˇze opakovat. 7. Faktor ˇ casu m˚ uˇze b´ yt u rozd´ıln´ ych v´ yrobk˚ u r˚ uzn´ y. Kaˇzdá akce vyvolává urˇcitou reakci v urˇcitém ˇcasovém horizontu. Nˇekdy se jedn´ a o reakce okamˇzité (poptávková kˇrivka zaznamen´ a okamˇzit´ y posun), jindy se jedná o delˇs´ı u ´ˇcinek, pak poptávková kˇrivka reaguje v pozvolnˇejˇs´ım tempu. Je to zp˚ usobeno i t´ım, ˇze na r˚ uznˇe sloˇzité zboˇz´ı mus´ı reagovat i v´ yrobci, v závislosti na technické u ´ rovni v´ yrobku je rozd´ılná i technick´ a pˇr´ıprava v´ yroby, jej´ı vlastn´ı v´ yroba, distribuce apod.

AF

Jedn´ım z d˚ uleˇzit´ ych faktor˚ u pˇri anal´ yze poptávkové kˇrivky je jej´ı pruˇznost ˇcili cenov´ a Pruˇznost elasticita. R˚ uzné druhy zboˇz´ı vykazuj´ı totiˇz pˇri pohybu cen r˚ uznou reakci spotˇrebitel˚ u. Je zˇrejmé, ˇze pokud se jedná o v´ yrobky denn´ı potˇreby, které bˇeˇznˇe nakupujeme a mus´ıme je nakupovat, naˇse reakce bude ménˇe pruˇzn´ a (budeme nakupovat prakticky stejné mnoˇzstv´ı i kdyˇz se cena pohnula), neˇz u zboˇz´ı luxusn´ıho, zboˇz´ı dlouhodobého charakteru apod., kde budeme reagovat pruˇznˇeji. Definice Cenov´ a pruˇznost vyjadˇruje vztah mezi procentn´ı zmˇenou ceny a procentn´ı zmˇenou popt´ avaného mnoˇzstv´ı. Jin´ ymi slovy m˚ uˇzeme cenovou elasticitu vyjádˇrit ot´ azkou: o kolik procent se zv´ yˇs´ı prodej, jestliˇze se cena sn´ıˇz´ı o dané procento? A opaˇcnˇe, o kolik procent se sn´ıˇz´ı poˇcet prodan´ ych kus˚ u, jestliˇze dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny o x procent?

R

Matematicky vyj´ adˇreno: E=

procentn´ı zmˇena mnoˇzstv´ı (Q2 − Q1) (P2 − P1) = ÷ , procentn´ı zmˇena ceny Q1 P1

(2.1)

kde P1 je poˇcáteˇcn´ı cena, P2 v´ yˇse nové ceny, Q1 poˇcáteˇcn´ı poptávané mnoˇzstv´ı, Q2 popt´ avané mnoˇzstv´ı po cenˇe.

D

Cenová elasticita je tedy rozd´ılná u r˚ uzn´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Sledován´ım a vyhodnocován´ım uvedeného matematického vzorce by se mˇela zab´ yvat marketingová oddˇelen´ı firem, a to u kaˇzdého svého v´ yrobku ˇci sluˇzby. Podle této rovnice by pak mˇely b´ yt prov´ adˇeny cenové u ´ pravy. Je tˇreba u firemn´ıch manaˇzer˚ u si poloˇzit ot´ azku: co to udˇelá s prodejem, jestliˇze zvednu cenu o 10 % ?, jak se projev´ı v obratu sn´ıˇzen´ı ceny o 30 % ? Pˇrinese mi toto opatˇren´ı zv´ yˇsen´ı prodeje alespoˇ n o 10 %? ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2:

´ Pokuste se vypoˇc´ıtat ukazatel E alespoˇ n u 3 r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Udaje si vymyslete, jde jen o nácvik v´ ypoˇctu tohoto ukazatele, kter´ y se vyuˇz´ıvá pˇredevˇs´ım v praxi marketingov´ ych u ´tvar˚ u podnik˚ u, obchodn´ıch organizac´ı, podnik˚ u sluˇzeb apod. Cenov´ a elasticita m´ a na dip´ olech 2 extr´ emy: dokonale neelastickou popt´ avku, kdy ˇzádná zmˇena ceny nen´ı doprov´ azena ˇzádn´ ym pohybem poptávkové kˇrivky (to je pˇr´ıpad zm´ınˇen´ ych pivaˇr˚ u a kuˇrák˚ u) a dokonale elastickou popt´ avku, kdy naopak se mnoˇzstv´ı

Extrémy

26

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb

poptávaného zboˇz´ı libovolnˇe mˇen´ı, aniˇz by doˇslo k pohybu ceny. V tomto pˇr´ıpadˇe je zmˇena poptávaného mnoˇzstv´ı vyvolána jin´ ymi vlivy neˇz cenou. Napˇr. nové plavky, vˇetˇsinou kupujeme tˇesnˇe pˇred zaˇca´tkem sezóny, kdy teplé, letn´ı poˇcas´ı jako rozhoduj´ıc´ı a pˇrevaˇzuj´ıc´ı faktor vyvol´ avá tuto potˇrebu a tud´ıˇz zv´ yˇsen´ y prodej, tento prodej bude niˇzˇs´ı uprostˇred sezóny, na podzim je prodej plavek témˇeˇr nulov´ y. Cena m˚ uˇze po celou dobu stejná, rozhoduj´ıc´ım faktorem je sez´ ona. C

dokonale neelastick´ a

T

a dokonale elastick´

M

Obr´ azek 2.3: Graf dokonale elastické a dokonale neelastické popt´ avky

AF

Kˇrivka dokonale neelastické poptávky je tedy rovnobˇeˇzn´ a s osou y, kˇrivka dokonale elastické poptávky je naopak rovnobˇeˇzn´ a s osou x.

V rozmez´ı tˇechto 2 extrém˚ u se budou pohybovat re´ alné popt´ avkové kˇrivky r˚ uzn´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Kaˇzdé zboˇz´ı ˇci sluˇzba má svou individuáln´ı“ poptávkovou kˇrivku. Jednotlivé druhy ” zboˇz´ı se tedy od sebe budou liˇsit strmost´ı této kˇrivky.

R

• Neelastická kˇrivka je kˇrivka, kde hodnota E je niˇzˇs´ı neˇz jedna. To znamená, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvolá menˇs´ı procentn´ı zmˇenu objemu poptávaného mnoˇzstv´ı. • Elastick´ a kˇrivka je taková, kde hodnota E je vyˇsˇs´ı neˇz jedna. To znamen´ a, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvol´ a vˇetˇs´ı procentn´ı zmˇenu poptávaného zboˇz´ı. • Jednotkovˇe elastická popt´ avka je taková, kdy hodnota E je rovna jedné. To znamená, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvolá stejnou reakci ˇcili stejnou procentn´ı zmˇenu objemu prod´ avaného mnoˇzstv´ı. Tato hodnota je vˇsak pomˇernˇe vzácná. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 2:

Nakreslete agregátn´ı popt´ avkovou kˇrivku po brambor´ ach. N´ aslednˇe uved’te kˇrivku novou po letoˇsn´ı ne´ urodˇe. Tˇret´ı kˇrivku do grafu zakreslete jako d˚ usledek nadmˇerného dovozu ˇ brambor ze zahraniˇc´ı. Ctvrtou kˇrivku do téhoˇz grafu zakreslete po zjiˇstˇen´ı, ˇze brambory z dovozu obsahuj´ı zdrav´ı ˇskodlivé látky. Souˇcasnˇe uved’te alespoˇ n u jedné kˇrivky v´ ypoˇcet poptávkové pruˇznosti, ˇc´ısla si vymyslete. U tohoto u ´kolu je podstatn´ y Váˇs komentáˇr. Graf s koment´ aˇrem a v´ ypoˇctem zaˇslete tutorovi.

D



Shrnut´ı:

• Popt´ avka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, které jsou kupuj´ıc´ı za urˇcitou cenu ochotni koupit. • Plat´ı z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky. avkové kˇrivky lze rozeznat 2 z´ asadn´ı pohyby, a to pohyb po kˇrivce a pohyb • U popt´ celé kˇrivky. • Pohyb po kˇrivce m´ a ekonomické d˚ uvody. • Pohyb kˇrivky celé je zp˚ usobov´ an mimoekonomick´ ymi d˚ uvody. • Na pohyb poptávky p˚ usob´ı kromˇe ceny i existence dalˇs´ıch faktor˚ u jako jsou substituce, komplementy, zvyky, faktory ˇcasu, oˇcekáván´ı, setrvaˇcnosti apod.


27

• Cenov´ a pruˇznost vyjadˇruje vztah mezi procentn´ı zmˇenou ceny a procentn´ı zmˇenou popt´ avaného mnoˇzstv´ı. • Cenová elasticita má na dipólech 2 extrémy, dokonale neelastickou poptávku, a dokonale elastickou popt´ avku. u se budou pohybovat reálné poptávkové kˇrivky r˚ uzn´ ych • V rozmez´ı tˇechto 2 extrém˚ druh˚ u zboˇz´ı. Kontroln´ı ot´ azky:

T

Jaké jsou z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu? Co je to trh? Jak se dˇel´ı trh? Jak zn´ı definice popt´ avky? Jak vypad´ a kˇrivka agreg´ atn´ı poptávky? Co je to d˚ uchodov´ y a substituˇcn´ı efekt poptávky? Jak dˇel´ıme popt´ avku? Vysvˇetlete pojmy substitut, komplement, faktor oˇcekáván´ı a setrvaˇcnosti. Co je to cenov´ a pruˇznost poptávky a jaké typy cenové pruˇznosti znáte? Proˇc se sleduje cenov´ a elasticita poptávky?

AF

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.


Popt´ avkov´ a kˇrivka, která je tu uvedena je kˇrivkou agregátn´ı. Individuáln´ı poptávkové kˇrivky jednotliv´ ych druh˚ u zboˇz´ı se pohybuj´ı v rozmez´ı u ´hlu od dokonale pruˇzné k dokonale nepruˇzné poptávce. Pokuste se nakreslit poptávkovou kˇrivku napˇr´ıklad po osobn´ıch automobilech a poptávkovou kˇrivku po denn´ıch potravin´ ach. Pokuste se o komentáˇr proˇc a jak se budou liˇsit.

R


Pojet´ı trhu a jeho ˇclenˇen´ı dle nˇekolika uveden´ ych hledisek je d˚ uleˇzité pro dalˇs´ı ˇstˇepen´ı anal´ yzy proces˚ u odehr´ avaj´ıc´ıch se na tˇechto trz´ıch. Jednotlivé trhy se od sebe v nˇekter´ ych specifick´ ych znac´ıch liˇs´ı. Je proto tˇreba pochopit z´ akon klesaj´ıc´ı poptávky v tomto zcela obecném pojet´ı, nebot’ na urˇcit´ ych konkrétn´ıch trz´ıch, o nichˇz bude v dalˇs´ıch lekc´ıch pojedn´ av´ ano, se popt´ avkov´ a kˇrivka modifikuje.

D

Autotest:

1. Tkaniˇcky jsou k bot´ am: (a) substituty (b) komplementy (c) virementy

2. Dojde-li ke zv´ yˇsen´ı ceny benz´ınu, projev´ı se to v prodeji aut: (a) (b) (c) (d)

pohybem pohybem pohybem pohybem

po kˇrivce smˇerem nahoru po kˇrivce smˇerem dol˚ u celé kˇrivky nahoru celé kˇrivky dol˚ u

28

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb 3. Cenov´ a pruˇznost popt´ avky se zjiˇst’uje: (a) v oddˇelen´ı marketingu (b) v oddˇelen´ı finanˇcn´ım (c) v oddˇelen´ı tvorby cen a kalkulac´ı 4. Zákon klesaj´ıc´ı popt´ avky znamená, ˇze:

D

R

AF

T

(a) ˇc´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenciáln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ ac´ı zájem a koupˇe v´ yrobk˚ u kles´ a (b) ˇc´ım v´ıce kles´ a popt´ avka, t´ım v´ıce roste cena (c) ˇc´ım v´ıce kles´ a cena, t´ım ménˇe roste poptávka

Kapitola 3

AF

Popis lekce:

T

Nab´ıdka, vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky

Lekce objasˇ nuje charakteristiku a fungov´ an´ı druhé sloˇzky trˇzn´ıch sil – nab´ıdky. Na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb docház´ı ke stˇretu obou protich˚ udn´ ych sil v bodˇe rovnováhy. V tomto bodˇe je dosaˇzeno optimáln´ı alokace zdroj˚ u a uspokojen´ı spotˇrebitelské poptávky. Tento bod je vˇsak nestál´ y, neustále doch´ az´ı k v´ ykyv˚ um jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky. D˚ usledkem je bud’ pˇrebytek nebo nedostatek konkrétn´ıho zboˇz´ı. Na takto vzniklou situaci reaguj´ı obˇe strany. Doch´ az´ı k pohyb˚ um kˇrivek, mˇen´ı se ceny i mnoˇzstv´ı. Tento pohyb je pr´ avˇe on´ım mechanismem, kdy svobodnˇe ekonomické subjekty rozhoduj´ı co se m´ a vyr´ abˇet, jak a pro koho. Neustál´ ym stˇr´ıd´ an´ım trˇzn´ıch sil je ekonomika uvádˇena do pohybu. Tato lekce vysvˇetluje vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky, jakoˇzto hlavn´ıho principu chodu trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Lekce m´ a následuj´ıc´ı strukturu: Nab´ıdka Vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ ahy

R

3.1 3.2 3.3

Lekce umoˇzn ˇuje pochopit trˇzn´ı mechanismus a jeho základn´ı procesy. D´ elka lekce: 90 minut

D

Kl´ıˇ cov´ a slova:

Nab´ıdka, agregátn´ı nab´ıdka, nedostatek, pˇrebytek, trˇzn´ı cena, rovnov´ aˇzná cena, cenová elasticita nab´ıdky, trˇzn´ı s´ıly, alokátor zdroj˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat a vysvˇetlit fungov´ an´ı agregátn´ı nab´ıdky a faktory, které ji ovlivˇ nuj´ı, • popsat r˚ uzné varianty zmˇen trˇzn´ı rovnováhy, • vysvˇetlit funkci trˇzn´ıho mechanismu.

29

30

3.1 Nab´ıdka

3.1 Nab´ıdka

Nab´ıdka

Protiváhou poptávky je trhu nab´ıdka daného druhu zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Stejnˇe jako máme definici popt´ avky, m˚ uˇzeme pˇresnˇe ekonomicky vyjádˇrit pojem nab´ıdky.

Definice

Nab´ıdka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, které výrobci dobrovolnˇe dodaj´ı na trh pˇri urˇcité cenˇe.

T

U nab´ıdky rozezn´ aváme stejné kategorie jako u poptávky, rozezn´ aváme tedy individu´ aln´ı nab´ıdku (nab´ıdku jednoho v´ yrobce) i nab´ıdku urˇcitého druhu zboˇz´ı tedy trˇzn´ı nab´ıdku. Trˇzn´ı nab´ıdkou se tedy rozum´ı souˇcet individu´ aln´ıch nab´ıdek na urˇcitém trhu. Souˇctem vˇsech trˇzn´ıch nab´ıdek z´ıskáme agreg´ atn´ı nab´ıdku, která nás v ekonomii nejv´ıc zaj´ımá. Agregátn´ı nab´ıdka tedy pˇredstavuje souhrn veˇskerého nab´ızeného zboˇz´ı na agregátn´ım trhu. Stejnˇe jako u popt´ avky plat´ı, ˇze nab´ızené mnoˇzstv´ı je závislé pˇredevˇs´ım na cenˇe, matematicky ˇreˇceno nab´ıdka (stejnˇ e jako popt´ avka) je funkc´ı ceny.

AF

Rovnˇeˇz pr˚ ubˇeh agregátn´ı poptávky m˚ uˇzeme vyjádˇrit kˇrivkou. Nab´ıdková kˇrivka vyjadˇruje z´ avislost nab´ızeného mnoˇzstv´ı na cenˇe. Pro jej´ı pr˚ ubˇeh uˇz´ıváme stejné uzance jako u popt´ avky.

R

cena

mnoˇzstv´ı

Obr´ azek 3.1: Graf agreg´ atn´ı nab´ıdky

D

Z obr´ azku vypl´ yv´ a, ˇze se zvyˇsuj´ıc´ı se cenou na trhu produkt˚ u stoup´ a i nab´ıdka v´ yrobc˚ u. Proˇc k tomuto efektu doch´ az´ı? To m´ a své dva d˚ uvody: yrobou se sniˇzuj´ı relativn´ı náklady na jednici a pˇri a) Se zvyˇsuj´ıc´ı se hromadnou v´ vˇetˇs´ım objemu v´ yroby a prodeje pˇri zvyˇsuj´ıc´ıch se cenách, tak v´ yrobce dosahuje mimoˇra´dného a zvyˇsuj´ıc´ıho se zisku. V´ yrobce obvykle m˚ uˇze s dan´ ymi v´ yrobn´ımi zdroji mˇenit strukturu své v´ yroby a provádˇet sortimentn´ı pˇresuny své v´ yroby ve prospˇech ziskovˇejˇs´ı produkce. Sniˇzuje tedy pod´ıl jednˇech v´ yrobk˚ u ve prospˇech druh´ ych. b) Do daného v´ yrobn´ıho oboru vstupuj´ı dalˇs´ı, nov´ı v´ yrobci, kteˇr´ı zjistili, ˇze dan´ y v´ yrobek jde na odbyt a konkurence dosahuje mimoˇrádného zisku. Kromˇe toho vyˇsˇs´ı cena umoˇzn ˇ uje i tˇem v´ yrobc˚ um daného zboˇz´ı, kteˇr´ı mˇeli vyˇsˇs´ı náklady na jednici neˇz konkurence, vstup do daného oboru. I oni nyn´ı dosáhnou zisku.

Je zˇrejmé, ˇze u nab´ıdky plat´ı stejná pravidla a faktory jako u popt´ avky. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze vˇsechny ekonomické subjekty jsou stˇr´ıdavˇe na obou stranách, jednou jako nab´ızej´ıc´ı, jindy jako prodávaj´ıc´ı. Proto plat´ı, ˇze pˇrestoˇze je cena zásadn´ım faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım pr˚ ubˇeh

Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky

31

nab´ıdkové kˇrivky, i zde se vyskytuj´ı dalˇs´ı doprovodné, jiné faktory stejnˇe jako u poptávky. V mnoha pˇr´ıpadech jsou to faktory identické. Jmenujme si proto, alespoˇ n ty v´ yznamné. Jin´ e faktory p˚ usob´ıc´ı na nab´ıdku:

Dalˇs´ı faktory

AF

T

1. Substituty p˚ usob´ı i u nab´ıdky. Jestliˇze, napˇr´ıklad mzdové náklady na 100 zamˇestnanc˚ u budou vyˇsˇs´ı neˇz nov´ y stroj ˇci technologické zaˇr´ızen´ı, v´ yrobce propust´ı ˇca´st zamˇestnanc˚ u a nahrad´ı je novou technikou, t´ım sp´ıˇs, pokud má nov´ a technologie vyˇsˇs´ı produktivitu pr´ ace. Faktor substituce se vˇsak projevuje nejen na v´ yrobn´ıch zdroj´ıch, ale i na v´ ystupech, tj. v´ yrobc´ıch. Typick´ y je tento faktor rozpoznateln´ y v zemˇedˇelstv´ı, kdy pak mnohdy docház´ı k naprosté nekoordinaci, napˇr´ıklad osevu. Pokles ceny jednoho v´ yrobku (napˇr´ıklad máku) znamená, ˇze zemˇedˇelci osáz´ı pole jin´ ym v´ yrobkem (napˇr´ıklad ˇrepkou), pˇrestoˇze cena tohoto v´ yrobku je stejn´ a. Ve svém d˚ usledku to ovˇsem v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı povede k situaci, ˇze druhého v´ yrobku (ˇrepky) bude nadbytek, coˇz se projev´ı v poklesu ceny, zat´ımco máku bude nedostatek a jeho cena bude vyˇsˇs´ı. 2. N´ aklady na jednici v´ yroby jsou faktorem, kter´ y ovlivˇ nuje v´ yˇsi produkce hned z nˇekolika d˚ uvod˚ u. Jednak bylo ˇreˇceno, ˇze hromadná v´ yroba sniˇzuje relativn´ı náklady na jednici a v´ yrobce tak dosahuje vˇetˇs´ıho zisku pˇri nemˇenn´ ych cenách, jednak se uplatˇ nuj´ı dalˇs´ı vlivy na v´ yˇsi nab´ıdky, a to: • pohyby ceny vstupn´ıch zdroj˚ u (napˇr´ıklad draˇzˇs´ı materiál), • technick´ y a technologick´ y pokrok, kter´ y ve svém d˚ usledku pˇrisp´ıvá k levnˇejˇs´ı v´ yrobˇe.

3. Na nab´ıdku maj´ı velmi siln´ y vliv zmˇ eny v´ yrobn´ıch podm´ınek. Tento faktor má zase dvˇe moˇzné varianty:

R

• jednak se prakticky u vˇsech v´ yrobc˚ u projevuje vliv pohybu cen tzv. strategick´ ych surovin (ropa, plyn, voda, energie), kdy zv´ yˇsen´ı tˇechto cen, popˇr´ıpadˇe jejich nedostatek se projevuje tzv. dominov´ ym efektem u vˇsech v´ yrobc˚ u, • jednak se tento faktor zvláˇst’ v´ yraznˇe projevuje u nˇekter´ ych v´ yrobn´ıch obor˚ u (napˇr´ıklad v zemˇedˇelstv´ı m´ a ne´ uroda vliv na mnoˇzstv´ı nab´ızeného objemu v´ yrobk˚ u). Pruˇznost nab´ıdky

U nab´ıdky rovnˇeˇz m˚ uˇzeme hovoˇrit stejnˇe jako u poptávky cenov´ e elasticitˇ e nab´ıdky. Jej´ı vyj´ adˇren´ı i vzorce jsou analogické s poptávkou. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 3:

D

Nakreslete na samostatnou pˇr´ılohu grafy nab´ıdky elastické, neelastické, jednotkové elastické, dokonale elastické a dokonale neelastické. V´ ysledky zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:

• • • •

Nab´ıdka vyjadˇruje ochotu v´ yrobc˚ u dodávat na dan´ y trh urˇcité zboˇz´ı pˇri urˇcité cenˇe. Nab´ıdka je funkc´ı ceny. Kromˇe ceny p˚ usob´ı na nab´ıdku i jiné faktory. Stejnˇe jako u popt´ avky rozeznáváme r˚ uznou elasticitu nab´ıdky.



32

3.2 Vzájemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky

3.2 Stˇret sil

Vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky

Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt je souˇcasnˇe jak na stranˇe nab´ıdky, tak i na stranˇe poptávky. Firma má napˇr´ıklad nejen ˇradu odbˇeratel˚ u (vystupuje tak v˚ uˇci nim na stranˇe nab´ıdky), tak i na druhé stranˇe ˇradu sv´ ych dodavatel˚ u (a vystupuje tak v˚ uˇci nim na stranˇe poptávky). Jedn´ım ze vstup˚ u do v´ yroby jsou i jej´ı zamˇestnanci, jejich mzdy jsou urˇcov´ any stejn´ ymi pravidly. Lidé jako zamˇestnanci nab´ızej´ı svou práci, v z´ avislosti na svém pˇr´ıjmu se pak poptávaj´ı po urˇcitém zboˇz´ı, nakupuj´ı atd.

T

Proces ekonomického jednán´ı a chován´ı je na vˇsech trz´ıch procesem kaˇzdodenn´ım, dnes a dennˇe se vedou obchodn´ı jednán´ı, neustále se vyhodnocuj´ı ekonomické informace a dnes a dennˇe ˇcin´ı jednotlivé ekonomické subjekty r˚ uzná rozhodnut´ı. Tento neust´ alý proces, v nˇemˇz se pozice mˇen´ı, je procesem vz´ ajemného p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky.

V tomto procesu maj´ı kl´ıˇ covou roli (i kdyˇz ne ojedinˇelou, jak jsme jiˇz poznali) ceny, a to pˇredevˇs´ım d´ıky informac´ım o jejich v´ yˇsi a hlavnˇe pohybu (nahoru, dol˚ u).

AF

Kl´ıˇcov´ a role ceny

Výˇse ceny a jej´ı pohyb m´ a koordinaˇcn´ı funkci v procesu stˇretu nab´ıdky a popt´ avky. Lidé sleduj´ı ceny, protoˇze chtˇej´ı ˇsetˇrit, tj. chtˇej´ı z´ıskat co nejv´ıce z hodnoty vlastn´ıch zdroj˚ u. Tak ale ˇcin´ı kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt. Mnoz´ı lidé nesleduj´ı pˇr´ıliˇs ceny anebo v´ yluˇcnˇe pouze ceny, avˇsak zaregistruj´ı, kdyˇz se ceny mˇen´ı. Pˇredevˇs´ım pˇri zmˇenˇe cen mˇen´ı ekonomické subjekty své chov´ an´ı. Mechanismus nab´ıdky a popt´ avky je procesem neust´ al´ eho pˇ rizp˚ usobov´ an´ı se. P˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky se d´ a vyjádˇrit graficky spojen´ım obou graf˚ u do jednoho.

D

R

cena

a

R b mnoˇzstv´ı

Obr´ azek 3.2: Kˇrivka nab´ıdky a popt´ avky

Tento graf je vˇsak pouze moment´ aln´ım vyjádˇren´ım stavu trˇzn´ıch sil, je ˇcasovˇe omezen, mˇen´ı se, pohybuje se doprava, doleva, kˇrivky se vln´ı atd. Graf tedy zachycuje vˇzdy jen okamˇzit´ y stav k urˇcitému datu. Z grafu vypl´ yvaj´ı urˇcité poznatky: • Rovnov´ aˇ zn´ a cena R, je bod v pr˚ useˇc´ıku obou kˇrivek. To je cena, za kterou se nakupuje a prod´ avá v pˇr´ıpadˇe rovnosti nab´ıdky a poptávky. Tento stav je vˇsak na trhu sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´ y, nebot’ právˇe nerovnováha je on´ım stimuluj´ıc´ım prvkem, kter´ y ˇcin´ı z trˇzn´ıho mechanismu mechanismus rozvoje, správné alokace zdroj˚ u, ukazatel potˇreb, mechanismus, kter´ y je hlavn´ım r˚ ustov´ ym ˇcinitelem celého hospodáˇrstv´ı.


33

• Trˇ zn´ı cena, je cena, za kterou se právˇe v daném okamˇziku na trhu prod´ avá a nakupuje. Trˇzn´ı cena se m˚ uˇze bl´ıˇzit k cenˇe rovnov´ aˇzné, m˚ uˇze se doˇcasnˇe vzdalovat, jej´ı v´ yˇse a pˇredevˇs´ım odchylka od ceny rovnováˇzné signalizuje stav na trhu. Pˇri jiné cenˇe neˇz je rebytek (a) nebo nedostatek (b) mnoˇzstv´ı cena rovnováˇzn´ a vzniká na trhu bud’ pˇ zboˇz´ı (sluˇzeb, v´ yrobn´ıch faktor˚ u, lidsk´ ych zdroj˚ u, penˇez, financ´ı atd.), tak, jak to ukazuj´ı spojnice grafu. Velikost u ´ seˇcky pak ukazuje velikost tohoto pˇrebytku nebo nedostatku. Pˇri rovnov´ aˇzné cenˇe nevzniká ani pˇrebytek ani nedostatek, ˇr´ık´ ame, ˇze cena vyˇciˇst’uje trh. usobit pr´ avˇe v okamˇziku pˇrebytku nebo nedostatku. • Trˇ zn´ı s´ıly zaˇc´ınaj´ı na trhu p˚ Tyto s´ıly mˇen´ı ceny, nab´ıdku i poptávku:

T

a) pˇ ri nedostatku zboˇ z´ı jsou kupuj´ıc´ı ochotni zaplatit i vyˇsˇs´ı cenu. To vede na stranˇe v´ yrobc˚ u ke zv´ yˇsen´ı ceny a poté i ke zv´ yˇsen´ı nab´ızeného mnoˇzstv´ı. Tento stav ukazuje v´ yrobc˚ um moˇznost v´ yhodné v´ yroby s vˇetˇs´ım ziskem. Na trhu se tak ˇcasem objev´ı v´ıce zboˇz´ı za vyˇsˇs´ı ceny, kupuj´ıc´ı na to reaguj´ı sn´ıˇzen´ım poptávky (vyˇsˇs´ı cena odrad´ı nˇekteré zájemce), rozd´ıly mezi nab´ıdkou a poptávkou se vyrovn´ avaj´ı, trˇzn´ı cena se mus´ı sn´ıˇzit a postupnˇe se pˇribliˇzuje cenˇe rovnováˇzné. b) pˇ ri pˇ rebytku zboˇz´ı bude postup opaˇcn´ y.

AF

V kaˇzdém z uveden´ ych stav˚ u se nav´ıc m˚ uˇze v daném sortimentu objevit nov´ y druh v´ yrobku, kter´ y pˇresune pozornost kupuj´ıc´ıch, ti pak mohou upustit od dosavadn´ıch zvyklost´ı a pˇrej´ıt na koupi nové vˇeci. Kˇrivka se znovu vych´ yl´ı a následuje znovu pohyb celého mechanismu. Tento pohyb je podm´ınˇen existenc´ı rychl´ ych a pˇresn´ ych informac´ı o v´ yrobc´ıch, jejich cenách, o tom co se urodilo, co se chystá, co se doveze ze zahraniˇc´ı atd., nebot’ dostupnost tˇechto informac´ı znamená v´ yhodu pro obˇe strany a kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt jedná tak, aby jednal pˇrimˇeˇrenˇe k informac´ım. ´ Ukol k textu ˇ c. 3:

Pokuste se formulovat chován´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´ avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci.

R

. ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:

Nab´ıdka a popt´ avka p˚ usob´ı soubˇeˇznˇe. Jsou to protich˚ udné jevy, docház´ı tedy ke stˇretu. Pokud se nab´ıdka a popt´ avka sobˇe rovnaj´ı vzniká rovnováˇzná cena. Trˇzn´ı cena vyjadˇruje situaci na trhu, je odrazem nedostatku nebo pˇrebytku zboˇz´ı. Pˇri pˇrebytku nebo nedostatku zaˇc´ınaj´ı p˚ usobit trˇzn´ı s´ıly. P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil je podm´ınˇeno informacemi, pˇredevˇs´ım o pohybu cen.

D

• • • • • •

3.3

Zmˇ eny trˇ zn´ı rovnov´ ahy

Jestliˇze graf nab´ıdky i poptávky vyjadˇruje závislost mezi cenou a mnoˇzstv´ım, pak je zˇrejmé, Zmˇeny ˇze v bodˇe rovnováhy je dosaˇzeno stability trhu. Pˇ ri nerovnov´ aze zaˇ c´ınaj´ı obˇ e trˇ zn´ı s´ıly N i P, mˇ enit cenu i mnoˇ zstv´ı. Pˇri nedostatku zboˇz´ı je ochotna ˇcást kupuj´ıc´ıch koupit zboˇz´ı i za vyˇsˇs´ı cenu. Vzniká tzv. soutˇ eˇ z na stranˇ e popt´ avky.

34

3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnováhy

Nab´ıdka na to bude reagovat: • zv´ yˇsen´ım ceny, • zv´ yˇsen´ım nab´ıdky mnoˇzstv´ı (v r˚ uzném ˇcasovém horizontu). T´ım, ˇze se vˇsak zv´ yˇs´ı cena, ˇc´ ast kupuj´ıc´ıch odpadne, popˇr. se bude nakupovat ménˇe. Nedostatek se tak zmenˇs´ı, postupnˇe zanikne a pravdˇepodobnˇe se zmˇen´ı na pˇrebytek. Pˇri pˇrebytku zboˇz´ı (vznik´ a tzv. soutˇ eˇ z na stranˇ e nab´ıdky) budou prod´ avaj´ıc´ı sniˇzovat ceny aby zv´ yˇsili prodej. Souˇcasnˇe budou vyrábˇet ménˇe. Pˇrebytek se bude zmenˇsovat, zanikne y jako pohyb a pravdˇepodobnˇe se zmˇen´ı na nedostatek. Tento jev je graficky viditeln´ po kˇ rivk´ ach.

T

Jeho d˚ usledkem je kol´ısán´ı cen a mnoˇzstv´ı, trˇzn´ı mechanismus reaguje na stav potˇreb a alokuje v´ yrobn´ı zdroje tam, kde jsou zapotˇreb´ı. Tak je zodpovˇezena prvn´ı základn´ı ekonomick´ a ot´ azka co“ vyr´ abˇet. ” Kromˇe tohoto jevu doch´ az´ı vˇsak jeˇstˇe k jinému pohybu, kter´ y je zp˚ usoben jeˇstˇe jin´ ymi faktory (nejen ekonomick´ ymi).

AF

Pˇ r´ıklad:

Letoˇsn´ı ne´ uroda na trhu zemˇedˇelsk´ ych produkt˚ u napˇr´ıklad u pˇsenice, posune celou kˇ rivku nab´ıdky doleva nahoru.

R

cena

mnoˇzstv´ı

Obr´ azek 3.3: Ne´ uroda

Je zˇrejmé, ˇze nedostatek na trhu posune cenu nahoru po poptávkové kˇrivce, kupuj´ıc´ı budou ochotni pˇri nedostatku zboˇz´ı platit vyˇsˇs´ı ceny. Matematicky i prakticky tak rozezn´ aváme tyto posuny cel´ ych kˇrivek nab´ıdky i popt´ avky doleva ˇci doprava:

D

ˇ ri Ctyˇ formy zmˇen

1. Popt´ avkov´ a kˇrivka se nemˇen´ı, nab´ıdkov´ a se posouvá (viz náˇs pˇr´ıklad): cena se posune po popt´ avkové kˇrivce. 2. Nab´ıdková kˇrivka se nemˇen´ı, poptávková kˇrivka se posouvá: cena se posune po nab´ıdkové kˇrivce.

Pˇ r´ıklad:

Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu u odˇevn´ıch v´ yrobk˚ u zp˚ usob´ı velk´ y pokles ceny. Tento jev je graficky viditelný jako pohyb celé kˇrivky. Kromˇe dvou uveden´ ych posun˚ u vˇsak docház´ı jeˇstˇe k dalˇs´ım dvˇema, a to:


35

cena

mnoˇzstv´ı

Obr´ azek 3.4: Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu

T

3. Popt´ avkov´ a i nab´ıdkov´ a kˇrivka se celé posouvaj´ı souˇcasnˇe stejn´ ym smˇerem, 4. Popt´ avkov´ a i nab´ıdkov´ a kˇrivka se celé posouvaj´ı souˇcasnˇe nesoubˇeˇzn´ ym smˇerem.

AF

ˇ Ctvrt´ a varianta je nejˇcastˇejˇs´ı jev pˇri zmˇenách trˇzn´ı rovnováhy. Z popsan´ ych variant pohyb˚ u ceny, nab´ızeného a poptávaného mnoˇzstv´ı vypl´ yvá nestabilita celého systému. Trˇzn´ı cena a rovnováˇzná cena nemus´ı b´ yt totoˇzné, nicménˇe z principu vypl´ yvá, ˇze chován´ım ekonomick´ ych subjekt˚ u docház´ı k trendu smˇeˇrován´ı trˇzn´ı ceny k cenˇe rovnov´ aˇzné. Tento trend je podstatn´ y pro funkci trˇzn´ıho mechanismu jako ukazatele potˇreb spoleˇcnosti a alok´ atora v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. T´ım, ˇze trˇzn´ı cena má tendenci dostat se na cenu rovnov´ aˇznou, trˇzn´ı mechanismus spr´ avnˇe funguje a pln´ı u ´koly. V systému dokonalé konkurence (volné soutˇeˇze) trˇzn´ıch sil nab´ıdky a popt´ avky trˇzn´ı mechanismus pln´ı spr´ avnˇe funkci ukazatele potˇreb a alok´ atora zdroj˚ u tam, kde je tˇreba. (Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze zcela dokonalé podm´ınky jsou pouze ideálem, proto docház´ı k poruch´ am. To je vˇsak pˇredmˇetem jiné kapitoly.)

R

Druh´ ym faktem, kter´ y vypl´ yvá z popisu chován´ı trˇzn´ıch sil a pohyb˚ u cen, poptávaného ˇci nab´ızeného mnoˇzstv´ı, je fakt, ˇze i kdyˇz je dosaˇzeno rovnosti trˇzn´ı a rovnov´ aˇzné ceny, obvykle to zjist´ıme jako jev minul´ y, (zjist´ıme, ˇze rovnováha byla napˇr. v minulém mˇes´ıci, v pˇr´ıˇst´ım mˇes´ıci, tedy v dobˇe hodnocen´ı to uˇz nemus´ı b´ yt pravda). Je tomu tak proto, ˇze statistiky v´ yroby a prodeje se provádˇej´ı k uplynulému ˇcasovému term´ınu (pˇrev´ aˇznˇe za mˇes´ıc), vyhodnocuj´ı se tehdy, jestliˇze grafy ˇci ˇc´ısla ukazuj´ı trend bez eventu´ aln´ıch náhodn´ ych vliv˚ u.

D

Nerovnov´ ahy a rovnov´ ahy se na trhu stˇr´ıdaj´ı.

Vych´ ylen´ı z rovnov´ ahy, nerovnováha totiˇz znamen´ a start pˇrirozené reakce kaˇzdého organismu k aktivitˇe, k u ´sil´ı o opˇetovné obnoven´ı rovnováhy. Proto m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze právˇe nerovnov´ aha je z´ asadn´ım motivaˇ cn´ım prvkem trˇzn´ıch sil, ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´ y uv´ ad´ı cel´ y mechanismus automaticky do pohybu a zabezpeˇcuje tak jeho funkci. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3:

Na samostatnou pˇr´ılohu zakreslete graficky vˇsechny 4 varianty zmˇen trˇzn´ı rovnováhy s vlastn´ımi pˇr´ıklady. Ke kaˇzdé variantˇe uved’te struˇcn´ y, aspoˇ n jednoˇrádkov´ y komentáˇr, na základˇe jakého faktoru k pohyb˚ um doˇslo, co bylo pˇr´ıˇcinou a jak se to projev´ı na cenˇe. Cviˇcen´ı si vloˇzte do materi´ al˚ u pˇr´ıpravy ke zkouˇsce.

36

3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnováhy

Shrnut´ı:

• • • •

Pohyb cen i mnoˇzstv´ı na trhu je zp˚ usoben nejen ekonomick´ ymi faktory. Rozezn´ av´ ame pohyb po kˇrivce a pohyb celé kˇrivky nahoru nebo dol˚ u. Pohyb celé kˇrivky je zp˚ usoben jin´ ymi faktory neˇz pohyb po kˇrivce. Tyto pohyby a zmˇeny zp˚ usobuj´ı, ˇze trˇzn´ı mechanismus pln´ı svou základn´ı funkci, stáv´ a se ukazatelem potˇreb a alokátorem zdroj˚ u.

Kontroln´ı ot´ azky:

T

Jak byste definovali nab´ıdku? Jak zn´ı z´ akladn´ı z´ akon nab´ıdky? Které faktory kromˇe ceny p˚ usob´ı na nab´ıdku? Jak byste popsali vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky? Jaké jevy zp˚ usobuj´ı pohyb po kˇrivkách a pohyb cel´ ych kˇrivek? Proˇc se stˇr´ıd´ a rovnov´ aha a nerovnováhy na trhu? Jak pln´ı trˇzn´ı mechanismus svou roli?

AF

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.


Posuny nab´ıdky a poptávky mohou m´ıt podobu spirály, kdy jedna s´ıla st´ıh´ a druhou po stále se rozˇsiˇruj´ıc´ı spirále, nebo kdy po rozkmitnut´ı jedné s´ıly se druhá s´ıla pˇrizp˚ usobuje po spir´ ale zav´ıraj´ıc´ı se. Pˇri nákresu tohoto kmitán´ı obou sil m´ a pak graf podobu pavuˇciny. Jevy se oznaˇcuj´ı jako teorém pavuˇciny“, kter´ y ukazuje oba stavy jako diverguj´ıc´ı nebo ” konverguj´ıc´ı ekonomiku. Teorém pavuˇciny se dá sledovat po urˇcité obdob´ı a ukazuje stav ekonomiky v daném ˇcase. Pokud máte z´ ajem pokuste se nakreslit takov´ yto graf na základˇe zjiˇstˇen´ı ekonomick´ ych makroukazatel˚ u za urˇcité obdob´ı.

R


D

Stˇret nab´ıdky a popt´ avky, jejich posuny a d˚ usledky tˇechto posun˚ u, tvoˇr´ı u ´ stˇredn´ı jádro v´ ykladu p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. Tento mechanismus p˚ usob´ı automaticky na základˇe chován´ı lid´ı, kteˇr´ı stále porovnávaj´ı své finanˇcn´ı moˇznosti s cenami urˇcitého zboˇz´ı a sluˇzeb a v r´ amci sv´ ych moˇznost´ı st´ ale uspokojuj´ı své potˇreby. My sami uvád´ıme tento mechanismus dobrovolnˇe do chodu, nebot’ naˇse ochota utratit urˇcité pen´ıze za nákupy zboˇz´ı ˇci sluˇzeb je základn´ım impulsem neustálého obnovován´ı obou trˇzn´ıch sil do chodu a jejich ˇcinnosti. Stejn´ y princip, kter´ y plat´ı na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb uv´ ad´ı do pohybu i ostatn´ı trhy. Dalˇs´ı lekce se budou zab´ yvat i jin´ ymi typy trh˚ u. Je proto d˚ uleˇzité dobˇre zvládnout tuto lekci, nebot’ je stˇeˇzejn´ı pro pochopen´ı z´ akladn´ıho principu trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı.


37

Autotest:

1. Na trhu je: (a) (b) (c) (d)

vˇzdy jen nerovnov´ aha rovnov´ aha a nerovnováhy se stˇr´ıdaj´ı nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy souhlasn´ ym smˇerem nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy nesouhlasn´ ym smˇerem

2. Trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´ a cena: jsou vˇzdy totoˇzné pojmy rovnov´ aˇzn´ a cena je cena v bodˇe pr˚ useˇc´ıku nab´ıdky a poptávky trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy nab´ıdky nad poptávkou trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou

T

(a) (b) (c) (d)

3. V d˚ usledku ekonomick´ ych faktor˚ u docház´ı u nab´ıdkové kˇrivky vˇzdy:

D

R

AF

(a) k posunu po kˇrivce (b) k posunu celé kˇrivky nahoru (c) k posunu celé kˇrivky dol˚ u

38

R

D T

AF

Kapitola 4

Popis lekce:

T

Ostatn´ı trhy

4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.3

AF

Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb je sice primárn´ım trhem, od jehoˇz fungován´ı se odvozuj´ı dalˇs´ı ekonomické z´ avislosti, nen´ı vˇsak trhem jedin´ ym. Za sekundárn´ı trh se povaˇzuje trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u, které ˇclen´ıme na trhy vˇecného kapitálu, trh p˚ udy a trh práce. Terciáln´ım trhem, kter´ y odr´ aˇz´ı situaci na obou pˇredch´ azej´ıc´ıch je pak finanˇcn´ı trh, kter´ y opˇet ˇclen´ıme (sp´ıˇse umˇele) na trh penˇez a trh finanˇcn´ıho kapitálu. V lekci si struˇcnˇe povˇsimneme fungován´ı tˇechto trh˚ u a jejich specifick´ ych znak˚ u. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u V´ yrobn´ı faktory Trh p˚ udy Trh pr´ ace Finanˇcn´ı trhy

R

Lekce umoˇzn ˇuje pochopit trˇzn´ı mechanismus v oblasti tˇechto specifick´ ych trh˚ u. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

D

V´ yrobn´ı faktory, trh vˇecného kapitálu, pozemková renta, trh p˚ udy, trh pr´ ace, substituce, nezamˇestnanost, u ´ˇrady práce, penˇeˇzn´ı trh, trh finanˇcn´ıho kapitálu, burza, mimoburzovn´ı trh. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •

uvést z´ akladn´ı odliˇsnosti a specifické znaky uveden´ ych trh˚ u, charakterizovat fungov´ an´ı a disfunkce na trhu práce, uvést funkce u ´ˇrad˚ u pr´ ace a vlády pˇri regulaci nezamˇestnanosti, charakterizovat penˇeˇzn´ı trh a trh finanˇcn´ıho kapitálu, popsat burzu cenn´ ych pap´ır˚ u a zp˚ usob obchodován´ı s cenn´ ymi pap´ıry.

39

40

4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u

4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u

Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u

Jako v´ yrobn´ı faktory uv´ ad´ıme vˇetˇsinou tyto hlavn´ı zdroje tvorby nového bohatstv´ı: • práci (lidské zdroje, v posledn´ı dobˇe také oznaˇcované jako lidsk´ y kapitál), • p˚ udu (resp. pˇr´ırodn´ı zdroje), • vˇecn´ y kapit´ al (budovy, stroje atd.).

T

Pokud hovoˇr´ıme obecnˇe o kapitálu, pak pˇrid´ aváme jeˇstˇe finanˇcn´ı kapit´ al, kter´ y ˇclen´ıme na penˇeˇzn´ı a ˇcistˇe finanˇcn´ı (napˇr´ıklad cenné pap´ıry), kdy rozd´ıl mezi tˇemito dvˇema formami finanˇcn´ıho kapitálu je sp´ıˇse umˇel´ y (co je disponibiln´ı do jednoho roku se realizuje na penˇeˇzn´ıch trz´ıch), co je disponibiln´ı za delˇs´ı dobu (promˇenitelné za pen´ıze) patˇr´ı do oblasti finanˇcn´ıho kapit´ alu.

4.1.1

AF

Pˇrestoˇze základn´ı procesy na vˇsech trz´ıch se odv´ıjej´ı od poptávky a nab´ıdky, vyˇzaduj´ı konkurenci a stanovuj´ı cenu, je pr˚ ubˇeh trˇzn´ıho mechanismu u vˇsech tˇechto ˇcinitel˚ u nab´ıdky a poptávky ponˇekud odliˇsn´ y od trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, vykazuje urˇcité specifické rysy. Proto si povˇsimneme vˇsech tˇechto trh˚ u zvl´ aˇst’.

V´ yrobn´ı faktory

Trh vˇecného kapit´ alu (stroj˚ u, budov, zaˇr´ızen´ı atd.) je trhem druhotn´ ym, protoˇze pohyby poptávky i nab´ıdky jsou odvozeny od v´ yvoje situace na primárn´ım trhu. Je to logické, poklesne-li napˇr´ıklad poptávka po pˇsenici, zemˇedˇelci pˇrestanou tuto plodinu pˇestovat a n´ aslednˇe nebudou potˇrebovat ani kombajny na jej´ı sklizeˇ n, ani budovy na jej´ı uskladnˇen´ı. Stejnˇe tak naopak, bude-li se rozˇsiˇrovat poptávka po urˇcitém druhu zboˇz´ı nebo poskytovan´ ych sluˇzbách, bude zapotˇreb´ı, aby se tomu pˇrizp˚ usobila nab´ıdka. To pˇredpokládá stavbu nov´ ych prostor, v´ yrobu specifick´ ych stroj˚ u, pˇr´ıstroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Tak sekundárnˇe reaguje trh vˇecn´ ych faktor˚ u na pohyby primárn´ıho trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Poptávka po v´ yrobn´ıch faktorech bezprostˇrednˇe souvis´ı s poptávkou po produktech ˇci sluˇzbách, k jejichˇz v´ ykonu jsou v´ yrobn´ı Sekund´ arn´ı faktory zapotˇreb´ı. Obecnˇ e tedy plat´ı, ˇze poptávka po v´ yrobn´ıch faktorech je popt´ avkou popt´ avka odvozenou.

R

V´ yrobn´ı faktory

D

Z grafického vyjádˇren´ı je pr˚ ubˇeh obou kˇrivek stejn´ y jako je tomu u základn´ıho grafického vyjádˇren´ı trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Plat´ı stejné principy, zásady, pohyby i faktory. Plat´ı i pohyby po kˇrivce nebo kˇrivky celé smˇerem nahoru ˇci dol˚ u, je tˇreba si ale uvˇedomit, ˇze se jedn´ a o d˚ usledky p˚ usoben´ı nab´ıdky a poprávky na zcela jiném trhu, a ˇze tento pohyb na trhu vˇecného kapitálu je ponˇekud opoˇzdˇen´ y za v´ yvojem na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Je to proto, ˇze reakce lid´ı na situaci na trz´ıch prim´ arn´ıch je na druhotném trhu mnohem pomalejˇs´ı. Je to ot´ azka pˇredevˇs´ım zjiˇstˇen´ı, tedy informac´ı, co se dˇeje na primárn´ıch trz´ıch (je problém odliˇsit, zda se jedn´ a o sezónn´ı v´ ykyvy nebo trvalejˇs´ı trend, to chce ˇcas), je to rovnˇeˇz otázka pˇrizp˚ usoben´ı se sekundárn´ıch trh˚ u na v´ yvoj trhu primárn´ıho. Ani toto pˇrizp˚ usoben´ı nen´ı rychlou akc´ı, a to v obou smˇerech, sniˇzován´ı ˇci zvyˇsov´ an´ı v´ yroby vˇecného kapitálu. Pˇ r´ıklad:

V´ yroba nov´ ych stroj˚ u ˇreˇs´ıc´ıch poˇzadavky primárn´ıho trhu m˚ uˇze b´ yt dlouhodobˇejˇs´ı, nebot’ technici mus´ı nejprve vyˇreˇsit konstrukci, stroj mus´ı b´ yt odzkouˇsen v laboratorn´ıch a pozdˇeji terénn´ıch podm´ınk´ ach, mus´ı b´ yt provedena technologická i ekonomická pˇr´ıprava, smluvnˇe zajiˇstˇeny dod´ avky atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................

Kapitola 4. Ostatn´ı trhy

41

. ........................................................................................ S v´ yvojem popt´ avky a nab´ıdky v´ yrobn´ıch faktor˚ uu ´ zce souvis´ı i tzv. pravidlo substituce. Substituce Opˇet zcela obecnˇe plat´ı, ˇze kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt se snaˇz´ı m´ıt co nejniˇzˇs´ı náklady. Pokud zaˇcnou náklady urˇcitého v´ yrobn´ıho faktoru nepˇrimˇeˇrenˇe r˚ ust (a jiného napˇr´ıklad stagnovat), snaˇz´ı se kaˇzd´ y o substituci (náhradu) daného v´ yrobn´ıho faktoru jin´ ym. Pˇ r´ıklad:

T

Pokud bude cena urˇcitého stroje pˇr´ıliˇs drahá, bude ji podnikatel substituovat napˇr´ıklad zamˇestn´ an´ım 5 nov´ ych dˇeln´ık˚ u. Naopak zase plat´ı, ˇze pokud cena lidsk´ ych zdroj˚ u poroste (budou se zvyˇsovat mzdy napˇr´ıklad tlakem odbor˚ u), bude se podnikatel snaˇzit ˇreˇsit vyˇsˇs´ı mzdové náklady substituc´ı lidské práce automatem, poˇc´ıtaˇcem atd. Ve svém d˚ usledku m˚ uˇze vést trvalé nepˇrimˇeˇrené zvyˇsován´ı mezd k opaˇcnému efektu, tj. k propouˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u a nákupu v´ ykonnˇejˇs´ı techniky. Tento pˇr´ıklad má v historii ekonomie ˇcetné události. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4:

AF

Pokuste se uvést vlastn´ı pˇr´ıklady z historie ˇci souˇcasnosti tohoto jevu. Nˇekteré pˇr´ıklady jste mˇeli na stˇredn´ı ˇskole uvedeny v dˇejepisu.

4.1.2

Trh p˚ udy

R

P˚ uda pˇredstavuje v´ yrobn´ı faktor, kter´ y se od ostatn´ıch v´ yraznˇe liˇs´ı. Je to dáno skuteˇcnost´ı, Trh p˚ udy ˇze p˚ uda existuje v omezeném mnoˇzstv´ı (p˚ uda je koneˇcná) a má rozd´ılnou kvalitu ˇcili bonitu. P˚ udu nelze nahradit jin´ ym v´ yrobn´ım faktorem, jej´ı tvorba je nezávislá na v˚ uli ˇclovˇeka, na vzniku p˚ udy se pod´ılely pˇredevˇs´ım pˇr´ırodn´ı a biologické procesy, tedy procesy mimoekonomické. Stejnˇe tak bonita p˚ udy je d´ ana, pokusy ˇclovˇeka mˇenit charakter p˚ udy maj´ı obvykle za n´ asledek daleko horˇs´ı d˚ usledky neˇz je efekt tohoto procesu (napˇr´ıklad rozorán´ı celin, k´ acen´ı deˇstn´ ych prales˚ u, vysouˇsen´ı jezer ˇci dalˇs´ı zásahy ˇclovˇeka do pˇrirozeného pˇr´ırodn´ıho prostˇred´ı. Omezenost p˚ udy má své d˚ usledky jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky. Graf poptávky a nab´ıdky p˚ udy je urˇcit´ ym zp˚ usobem deformován právˇe vlivem jej´ı omezenosti. V´ ynosem vlastnictv´ı p˚ udy je tzv. pozemkov´ a renta. Pˇredstavuje cenu p˚ udy a je zˇrejmé, ˇze v d˚ usledku omezenosti tohoto v´ yrobn´ıho faktoru má strana nab´ıdky monopol. Monopol se v této oblasti projevuje u ´ plnˇe stejnˇe jako je tomu i v jin´ ych oblastech, je to monopol, kter´ y diktuje ceny. P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu p˚ udy má v d˚ usledku uveden´ ych skuteˇcnost´ı následuj´ıc´ı charakter:

D

cena

nab´ıdka poptávka 3 poptávka 2 poptávka 1 udy mnoˇzstv´ı p˚ Obr´ azek 4.1: Nab´ıdka a popt´ avka na trhu p˚ udy

Omezenost p˚ udy znaˇcn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuje jej´ı cenu. Monopol nab´ıdky je na jedné stranˇe korigov´ an jej´ı poptávkou, nebot’ ta je odvisl´ a od jej´ı bonity. Stranu poptávky tedy a t´ım i jej´ı fin´ aln´ı cenu ovlivˇ nuje jej´ı bonita, ˇc´ım je vyˇsˇs´ı, t´ım je vyˇsˇs´ı i cena.

42

4.2 Trh práce

Popt´ avka po p˚ udˇe je vˇsak ovlivˇ nována jeˇstˇe vˇedecko-technick´ ym pokrokem v oblasti zemˇedˇelstv´ı a ˇca´steˇcnˇe i v oblasti zpracovatelského pr˚ umyslu. Ten zp˚ usobuje vyˇsˇs´ı v´ ynosy, ˇ vyˇsˇs´ı v´ ytˇeˇznost, vyˇsˇs´ı kvalitu a mnoˇzstv´ı produkce. Casti vniká nadprodukce nˇekter´ ych zemˇedˇelsk´ ych plodin (jakoˇz i mléka, masa atd.), vzniká tak zemˇedˇelská nadprodukce, pˇrebytky urˇcit´ ych produkt˚ u. To má zase dopad na pokles popt´ avky po p˚ udˇe, cena t´ım opˇet klesá.

4.2

P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu práce je odliˇsné od standardn´ıho pr˚ ubˇehu kˇrivek nab´ıdky a poptávky. Nab´ıdku na trhu práce pˇredstavuj´ı firmy a stát, kter´ y umoˇzn ˇuje zamˇestnáván´ı lid´ı urˇcité kvalifikace. Nab´ıdku tvoˇr´ı domácnosti, jej´ıˇz ˇclenové usiluj´ı o zamˇestnán´ı a firmám ˇci st´ atu prod´ avaj´ı“ svou pracovn´ı s´ılu. Odmˇenou, cenou pracovn´ı s´ıly je mzda. V bˇeˇzném ” ˇzivotˇe je mzda poj´ımána jako odmˇena za vynaloˇzen´ı lidské práce. Ve skuteˇcnosti je takto ocenˇena sama pracovn´ı s´ıla. ´ Ukol k textu ˇ c. 4:

T

Trh pr´ ace

Trh pr´ ace

AF

ˇ Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı u ´ daj pr˚ umˇerné mzdy v CR, popˇr. ve Vaˇsem kraji ˇci mˇestˇe. Porovnejte ji s pr˚ umˇern´ ym starobn´ım d˚ uchodem. Budete-li m´ıt z´ ajem, pokuste se ´ i o srovnán´ı s vyspˇel´ ymi evropsk´ ymi státy ˇci naˇsimi sousedn´ımi státy. Udaje jsou publikovány v bˇeˇzném tisku. Vzhledem k pouˇzitelnosti tohoto textu v delˇs´ım ˇcasovém u ´ seku nejsou momentáln´ı u ´daje v Kl´ıˇci uv´ adˇeny.

Podm´ınky na trhu pr´ ace se na stranˇe poptávky v´ yraznˇe liˇs´ı od podm´ınek dokonalé konkurence, kter´ a prakticky na této stranˇe trˇzn´ıho mechanismu neexistuje. Je tomu tak proto, ˇze:

D

R

• ˇrada pracovn´ıch funkc´ı je nezastupitelná, pr´ ace je nehomogenn´ı povahy. To je dáno t´ım, ˇze kaˇzdá práce vyˇzaduje urˇcitou kvalifikaci, vzdˇel´ an´ı, vyuˇcen´ı ˇci praxi. Tak napˇr´ıklad je vzájemnˇe nezastupitelná práce lékaˇre a projektanta, mechanika a pilota apod. Na z´ıskán´ı pˇr´ısluˇsné kvalifikace k v´ ykonu práce je zapotˇreb´ı urˇcité délky pˇr´ıpravy, jednotlivé profesn´ı skupiny si tak vzájemnˇe nekonkuruj´ı, • lid´ e nejsou dokonale mobiln´ı. ˇ nen´ı ani pracovn´ı mobilita pˇr´ıliˇs ˇcast´ Zvl´ aˇstˇe v CR a a obl´ıben´ a. Lidé jsou sváz´ ani se sv´ ym bydliˇstˇem ˇcetn´ ymi vazbami (pˇr´ıbuzn´ı, znám´ı), ˇcasto hraje roli i byt ˇci rodinn´ y domek, kter´ y nechce rodina opustit, nehledˇe na cenu podobné nemovitosti nˇekde jinde. Pˇri pˇredpokladu napˇr´ıklad vertikáln´ıho vzestupu pracovn´ıka (ˇreditel závodu ve Znojmˇe má b´ yt jmenován ˇreditelem podniku v Hradci Králové) jsou ceny nemovitost´ı ve vˇetˇs´ıch mˇestech i nˇekolikanásobnˇe vyˇsˇs´ı. Tento faktor je nav´ıc doprovázen i mentalitou ˇcesk´ ych lid´ı, jakési nechuti ke zmˇenám, je rovnˇeˇz dán dopravn´ı dostupnost´ı a dalˇs´ımi vlivy. Pˇ r´ıklad: Ameriˇcané jsou zvykl´ı mˇenit nejen své profese, ale i bydliˇstˇe, cestovat hodiny do zamˇestnán´ı, uvád´ı se, ˇze pr˚ umˇern´ y obˇcan za ˇzivot cca 8× zmˇen´ı zamˇestnavatele i bydliˇstˇe, a to ˇcasto v rozsahu cel´ ych podnebn´ıch pásem. Napˇr´ıklad z Bostonu na Floridu. Tato mobilita je ovˇsem podloˇzena moˇznost´ı okamˇzit´ ych pronájm˚ u ˇci koup´ı nemovitost´ı. Letecká doprava ˇci s´ıtˇe dálnic umoˇzn ˇ uj´ı také bˇeˇzn´ y styk rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ık˚ u i na velké vzd´ alenosti. • V oblasti popt´ avky existuje cel´ aˇ rada mimoekonomick´ ych vliv˚ u, jako napˇr´ıklad omezená informovanost o nab´ıdkách mimo okruh bydliˇstˇe (napˇr. jen inzerce), m˚ uˇze se jednat o siln´ y vliv odbor˚ u, které spoluvytváˇrej´ı podm´ınky na trhu práce, politické ˇci soci´ aln´ı vlivy apod.


43

Pˇ r´ıklad: Zákon´ık práce definuje podm´ınky na trhu práce, oboustrannˇe urˇcuje práva a povinnosti zamˇestnanc˚ u i zamˇestnavatel˚ u. V r´ amci p˚ usoben´ı odbor˚ u je také stˇeˇzejn´ım dokumentem kolektivn´ı smlouva, která obvykle umoˇzn ˇ uje obˇema stranám dohodnout dalˇs´ı podm´ınky nad rámec zákon´ıku pr´ ace. Vláda stanovuje tzv. minimáln´ı mzdu, parlament uz´ akoˇ nuje odchod do d˚ uchodu atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . ..................................................................................

mzda

poptávka

T

V´ ysledkem vˇsech tˇechto vliv˚ u na trhu práce na následuj´ıc´ı graf trˇzn´ıch sil.

AF

B – substituˇcn´ı efekt bod zvratu

A – d˚ uchodov´ y efekt

nab´ıdka

mnoˇzstv´ı práce

Obr´ azek 4.2: Nab´ıdka a popt´ avka na trhu pr´ ace

R

Kˇrivka nab´ıdky m´ a standardn´ı pr˚ ubˇeh aˇz do bodu zvratu, kdy ve spodn´ı ˇca´sti se projevuje tzv. d˚ uchodov´ y efekt. To znamená, ˇze vzr˚ ust mezd vyvolává z´ ajem o práci, nab´ıdka se zvyˇsuje. Vyˇsˇs´ı mzda je motivem pro hled´ an´ı pracovn´ıch m´ıst a nab´ıdku ze strany domácnost´ı. Za bodem zvratu hovoˇr´ıme o tzv. substituˇ cn´ım efektu. Za t´ımto bodem zájem o práci klesá, lidé zaˇc´ınaj´ı preferovat voln´ y ˇcas. To se projevuje neochotou pracovat pˇresˇcas, o sobot´ ach a nedˇel´ıch, zvyˇsuj´ı se ˇzádosti o zkrácenou pracovn´ı dobu apod. Na trhu pr´ ace doch´ az´ı ˇcasto k deformac´ım, které vyplývaj´ı z institucializovaného trhu.

D

V dané oblasti p˚ usob´ı cel´ a ˇrada faktor˚ u, které p˚ usob´ı jak na stranˇe popt´ avky, tak i nab´ıdky. Je to nejen celá legislativa, tj. pracovn´ı pr´ avo v daném státˇe, ale i ˇcetné zásahy státu do reálného trhu práce. Ty se projevuj´ı napˇr´ıklad jako dalˇs´ı normy, napˇr´ıklad ochrany a bezpeˇcnosti práce pˇredepisuj´ıc´ı zamˇestnavatel˚ um povinné vybaven´ı pracovn´ık˚ u, povinná ˇskolen´ı atd., dále podm´ınky na vybaven´ı pracoviˇst’ vˇcetnˇe pracovn´ıch odˇev˚ u, z´ asobován´ı pracovn´ık˚ u nápoji a ˇcetné dalˇs´ı reguluj´ıc´ı povinnosti zamˇestnavatel˚ u. Stejnˇe tak do trhu práce zasahuj´ı odbory, které s ohledem na svou s´ılu jsou schopny prosazovat kolektivn´ı zájmy pracovn´ık˚ u proti zamˇestnavatel˚ um, a to vˇcetnˇe moˇznosti pˇreruˇsován´ı práce, stávek ˇci jin´ ych forem bojkotu rozhodnut´ı managementu ˇci vlastn´ık˚ u podnik˚ u. ˇ Cesk´ a republika vycház´ı z deklarované politiky zamˇ estnanosti, která je souˇcást´ı hospod´ aˇrské politiky vlády. Státn´ı politika zamˇestnanosti je definována zákonem. Naˇse politika zamˇestnanosti mus´ı b´ yt v souladu s politikou zamˇestnanosti v Evropské unii. Vlády vˇsech ˇclensk´ ych stát˚ u deklaruj´ı ve sv´ ych politikách zamˇestnanosti u ´ sil´ı o dosaˇzen´ı plné zamˇestnanosti. T´ım se rozum´ı odstranˇen´ı dlouhodobého vyˇrazen´ı jednotlivce z trhu pr´ ace. N´ızká m´ıra nezamˇestnanosti (kolem 2 %) je povaˇzována za pˇrijateln´ y a sp´ıˇse pozitivn´ı stav, vyˇsˇs´ı m´ıra jiˇz pˇredstavuje politikum, kter´ ym se mus´ı vlády zab´ yvat.

Deformace na trhu pr´ ace

44

4.3 Finanˇcn´ı trhy

Pˇri fungován´ı trhu práce realizuje stát svou politiku zamˇestnanosti m.j. i prostˇrednictv´ım u ´ˇrad˚ u pr´ ace. Mezi jejich funkce patˇr´ı zejména: • sledov´ an´ı a vyhodnocov´ an´ı situace na m´ıstn´ım trhu práce, • zabezpeˇcov´ an´ı rekvalifikac´ı, • pomoc pˇri zˇrizován´ı spoleˇcensky u ´ˇceln´ ych pracovn´ıch m´ıst a pˇri zajiˇst’ován´ı veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ ych prac´ı, • poradenstv´ı pro volbu povol´ an´ı a odbornou v´ ychovu, an´ı pomoci obˇema stranám trˇzn´ıch sil pˇri zajiˇst’ov´ an´ı pracovn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı, • poskytov´ • provádˇen´ı pˇredpis˚ u a právn´ıch norem o hmotném zabezpeˇcen´ı obˇcan˚ u vyˇrazen´ ych z pracovn´ı ˇcinnosti a uch´ azej´ıc´ıch se o práci ˇci rekvalifikaci atd.

T



´ rady práce jsou v´ Uˇ ykonn´ ymi orgány státu pro realizaci vl´ adn´ı politiky zamˇestnanosti a jsou typick´ ymi org´ any ovlivˇ nuj´ıc´ımi trhy práce ve vˇsech zem´ıch s trˇzn´ı ekonomikou. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 4:

4.3

Finanˇ cn´ı trhy

Finanˇcn´ı trhy se dˇel´ı na trh penˇez (je moˇzné ho dále ˇclenit na trh korunov´ y a devizov´ y) a trh finanˇcn´ıho kapitálu, ˇc´ımˇz se rozum´ı vesmˇes trh s cenn´ ymi pap´ıry (avˇsak i tento trh lze dále ˇclenit na trh akci´ı, trh dluhopis˚ u a dalˇs´ıch forem cenn´ ych pap´ır˚ u, resp. burzovn´ı a mimoburzovn´ı trh atd.).

R

Finanˇcn´ı trhy

AF

Zajdˇete, pros´ım, na Vám nejbliˇzˇs´ı u ´ˇrad práce, pod´ıvejte se na n´ astˇenky ˇci publikace tohoto u ´ˇradu a zamyslete se na u ´ rovn´ı nezamˇestnanosti a jej´ı struktuˇre ve Vaˇs´ı oblasti. Uved’te, které profese jsou poˇzadovány a které naopak. Své poznatky ve formˇe seminárn´ı pr´ ace v rozsahu max. 2 stran zaˇslete tutorovi. M˚ uˇzete alternativnˇe také zaslat práci z´ıskanou ˇcetbou Hospodáˇrsk´ ych novin ˇci jiného odborného tisku s touto problematikou na u ´ rovni ˇ celého státu, kraje ˇci oblasti. Casto jsou tyto u ´ daje publikov´ any i v bˇeˇzném m´ıstn´ım, ale i celostátn´ım tisku.

Hranice mezi obˇema trhy je v podstatˇe umˇelá. Ani v penˇeˇzn´ım trhu nejde pˇr´ımo o pen´ıze, ale i o jejich záznamy na u ´ˇctech (korunov´ ych ˇci devizov´ ych). Kritériem rozdˇelen´ı je jeden rok. Co je promˇenitelné do jednoho roku, s t´ım se obchoduje na penˇeˇzn´ım trhu. Co je disponibiln´ı za dobu vyˇsˇs´ı neˇz jeden rok, je pˇredmˇetem nab´ıdky a poptávky na trz´ıch finanˇcn´ıch. Spoleˇcné obˇema trh˚ um je strmost kˇrivek jak nab´ıdky, tak i poptávky. Obˇe trˇzn´ı s´ıly jsou témˇeˇr nepruˇzné, jejich tvar se bl´ıˇz´ı sp´ıˇse pˇr´ımce absolutn´ı nepruˇznosti. Pˇritom plat´ı, ˇze kˇrivka nab´ıdky je jeˇstˇe o nˇeco nepruˇznˇejˇs´ı neˇz popt´ avkov´ a kˇrivka. Tuto skuteˇcnost m˚ uˇzeme zobrazit n´ asleduj´ıc´ım grafem.

D

Strmé kˇrivky

cena (´ urok)

P

N

mnoˇzstv´ı penˇez

Obr´ azek 4.3: Nab´ıdka a popt´ avka na penˇeˇzn´ım (finanˇcn´ım) trhu


45

´ er se stal brzy pˇredmˇetem obchodu, majitelé penˇez zaˇcali své pen´ıze systematicky p˚ Uvˇ ujˇcovat ´ s c´ılem z´ıskat u ´rok. Urok je tedy cena penˇez. Ten se plat´ı za právo doˇcasnˇe disponovat ciz´ımi penˇezi. Tato moˇznost se stáv´ a pˇredmˇetem popt´ avky po penˇez´ıch. Pen´ıze jsou pouˇz´ıvány k nákup˚ um. Nab´ıdka penˇez tedy závis´ı na situaci na trhu v´ yrobk˚ u. Obˇe kˇrivky jsou strmé proto, ˇze zmˇeny velikosti mnoˇzstv´ı penˇez jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky jsou pomˇernˇe necitlivé na pohybu u ´rokové sazby, reakce na zmˇeny je pomˇernˇe mal´ a, kˇrivky jsou nepruˇzné (nab´ıdkov´ a v´ıce).

T

ˇ en´ı Kromˇe penˇeˇzn´ıho trhu (kde se prakticky jedná o poskytován´ı u ´vˇer˚ u), existuje i trh s dluhopisy, Clenˇ akciemi a dalˇs´ımi formami pr´ ava na pen´ıze obecnˇe naz´ yvan´ y jako trh kapit´ alov´ y, trh finanˇcn´ıch u finanˇcn´ıho kapitálu, trh s cenn´ ymi pap´ıry. Smlouva mezi vˇeˇritelem a dluˇzn´ıkem má p´ısemnou trh˚ podobu smlouvy. Ta se ˇcasem pˇremˇenila do pr´ avnˇe kodifikovan´ ych forem smˇenek, obligac´ı atd., které jsou prakticky pr´ avn´ım podkladem o povinnosti dluˇzn´ıka splatit v dané lh˚ utˇe dluh a vyplatit u ´rok. Pokud majitel penˇez potˇrebuje m´ıt své pen´ıze k dispozici dˇr´ıve, m˚ uˇze m´ısto vlastn´ıho zadluˇzen´ı, prodat sv˚ uj u ´ vˇer tˇret´ı osobˇe. Tak se vedle trhu penˇez rozvinul i trh dluhopis˚ u, které se sami st´ avaj´ı pˇredmˇetem koupˇe a prodeje, nab´ıdky a poptávky. Graf nab´ıdky a poptávky na kapitálovém trhu je prakticky stejn´ y jako u trhu penˇeˇzn´ıho, obˇe kˇrivky jsou m´ alo pruˇzné, jsou strmé, nab´ıdková ponˇekud v´ıce.

AF

Nejvˇetˇs´ı procentu obchod˚ u na kapit´ alov´ ych trz´ıch se t´ yká dluhopis˚ u (obligac´ı). Dluhopisy jsou cenné pap´ıry vyd´ avané emitentem (subjekt poptávaj´ıc´ı pen´ıze), které jsou nab´ızeny zájemc˚ um o jejich koupi. T´ımto emitentem m˚ uˇze b´ yt stát (nejcennˇejˇs´ı cenné pap´ıry), podniky, obce i soukromé osoby. Vˇeˇritelé, kteˇr´ı si tyto dluhopisy koup´ı, je mohou dále prodávat. T´ım docház´ı ke zmˇenˇe vˇeˇritel˚ u a dluˇzn´ık je v dané lh˚ utˇe povinen uhradit splatnou ˇcástku vˇcetnˇe u ´roku i zcela jiné osobˇe, tj. drˇziteli dluhopisu.

Dva z´ akladn´ı druhy cenn´ ych pap´ır˚ u

Druh´ ym v´ yznamn´ ym pˇredstavitelem finanˇcn´ıho kapit´ alu jsou akcie. S tˇemi nen´ı spojeno právo na splacen´ı dluˇzné ˇcástky. Akcie ani nezaruˇcuje v´ ynos (ve formˇe tzv. dividendy), avˇsak oproti dluhopisu je s akci´ı spjato právo napˇr´ıklad na ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti (akcionáˇr je spolumajitelem akciové spoleˇcnosti) a t´ım i právo na likvidaˇcn´ım z˚ ustatku pˇri likvidaci spoleˇcnosti.

R

S akciemi i dluhopisy jsou spojena i dalˇs´ı pr´ ava, napˇr. pr´ avo na pˇrednostn´ı v´ yplatu v´ ynosu. Obˇe formy jsou ve sv´ ych odliˇsnostech pˇredstaviteli zhruba dvou set dalˇs´ıch forem cenn´ ych pap´ır˚ u, jimiˇz jsou r˚ uzné pod´ılové listy, smˇenky, ˇseky, investiˇcn´ı kupony a dalˇs´ı.

D

Kapitálov´ y trh je kromˇe fiskáln´ıho systému druh´ ym v´ yznamn´ ych pˇrerozdˇelovaˇcem ekono- Burza mick´ ych zdroj˚ u v trˇzn´ı ekonomice. V globáln´ım mˇeˇr´ıtku se jedná o pˇresuny znaˇcn´ ych zdroj˚ u, cenných u a to i v domác´ım mˇeˇr´ıtku. Existuj´ı vˇsak i pˇresuny v mezinárodn´ım mˇeˇr´ıtku, kapitál se pap´ır˚ pˇrelév´ a pˇres hranice stát˚ u. Jak´ akoliv nestabilita na tˇechto kapitálov´ ych trz´ıch m˚ uˇze m´ıt tedy znaˇcné d˚ usledky pro hospod´ aˇrstv´ı celé zemˇe a z historie je znám i ˇcern´ y p´ atek“ na NYSE ” (New York Stock Exchange) v roce 1929, kter´ y nastartoval celosvˇetovou hospodáˇrskou krizi. Tyto obchodu se tedy provádˇej´ı pˇredevˇs´ım na burz´ ach cenn´ ych pap´ır˚ u. V Praze organizuje trh finanˇcn´ıho kapit´ alu jedin´ a naˇse burza cenn´ ych pap´ır˚ u, tj. PBCP (praˇzsk´ a burza cenn´ ych pap´ır˚ u). Obchody s cenn´ ymi pap´ıry se mohou organizovat jak na veˇrejném trhu, jehoˇz pˇredstavitelem ˇ tzv. je burza, tak i na tzv. mimoburzovn´ım (neveˇrejném) trhu, jehoˇz pˇredstavitelem je v CR ´ RM-SYSTEM, akciov´ a spoleˇcnost. I kdyˇz ve svˇetˇe tyto mimoburzovn´ı instituce existuj´ı, ´ ˇ byl stav majitel˚ d˚ uvodem pro existenci RM-SYSTEMU v CR u cenn´ ych pap´ır˚ u po proveden´ı tzv. kuponov´ e privatizace poˇca´tkem devadesát´ ych let. Vzniklo nˇekolik milion˚ u drobn´ ych majitel˚ u akci´ı, proto organizátoˇri mimoburzovn´ıho trhu mˇeli povinnost na rozd´ıl od burzy pˇrijmout k obchodován´ı prakticky vˇsechny cenné pap´ıry, které obyvatelstvo v kuponové privatizaci z´ıskalo. Teprve od roku 2001 doˇslo k vyˇrazen´ı málo obchodovateln´ ych nebo neobchodovateln´ ych emis´ı i z tohoto trhu, poˇcet akcion´ aˇr˚ u se sn´ıˇzil a nyn´ı je situace nˇekolik let ustálená. V´ yhodou mimoburzovn´ıho trhu je pˇr´ım´ y vstup klient˚ u, nebot’ obchodován´ı na burze je vyhrazeno pouze ˇclen˚ um. Na burze obchoduj´ı pouze obchodn´ıci s cenn´ ymi pap´ıry

46

4.3 Finanˇcn´ı trhy

(coˇz jsou vˇetˇsinou právnické osoby a vesmˇes akciové spoleˇcnosti), a to pomoc´ı fyzick´ ych osob naz´ yvan´ ych makl´ eˇ ri. To je profese, která vyˇzaduje urˇcité znalosti a schopnosti, tuto ˇcinnost mohou tedy pouze opr´ avnˇené (licencované) osoby. Vzhledem k tomu, ˇze se jedná o v´ yznamn´ y prvek alokace ekonomick´ ych zdroj˚ u a jejich pˇrerozdˇelován´ı dohl´ıˇz´ı i ˇcesk´ y stát ˇ ı tak prostˇrednictv´ım Komise pro cenné pap´ıry, která je v´ na ˇcinnost burzy. Cin´ yznamn´ ym regulaˇcn´ım a kontroln´ım u ´ˇradem zajiˇst’uj´ıc´ım dodrˇzov´ an´ı zákon˚ u a dalˇs´ıch legislativn´ıch norem v této oblasti. Shrnut´ı:

AF

T

• V´ yrobn´ımi faktory jsou práce (lidské zdroje), p˚ uda (resp. pˇr´ırodn´ı zdroje) a vˇecn´ y kapit´ al (budovy, stroje atd.). avka po v´ yrobn´ıch faktorech je poptávkou odvozenou od poptávky na primárn´ıch • Popt´ trz´ıch. • S v´ yvojem popt´ avky a nab´ıdky v´ yrobn´ıch faktor˚ u souvis´ı pravidlo substituce. • P˚ uda pˇredstavuje v´ yrobn´ı faktor, kter´ y se od ostatn´ıch v´ yraznˇe liˇs´ı. • P˚ uda existuje jen v omezeném mnoˇzstv´ı a má rozd´ılnou kvalitu ˇcili bonitu. • V´ ynosem vlastnictv´ı p˚ udy je tzv. pozemková renta. usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu pr´ ace je odliˇsné od standardn´ıho pr˚ ubˇehu kˇrivek nab´ıdky • P˚ a popt´ avky. • Podm´ınky na trhu práce se na stranˇe poptávky v´ yraznˇe liˇs´ı od podm´ınek dokonalé konkurence. • Typick´ ym znakem v´ yvoje popt´ avkové kˇrivky na trhu práce je bod zvratu. • Za bodem zvratu hovoˇr´ıme o tzv. substituˇcn´ım efektu, za t´ımto bodem zájem o práci kles´ a. • Finanˇcn´ı trhy se dˇel´ı na trh penˇez a trh finanˇcn´ıho kapitálu. • Spoleˇcné obˇema trh˚ um je strmost kˇrivek jak nab´ıdky, tak i poptávky. • Nejvˇetˇs´ı ˇc´ ast obchod˚ u na kapit´ alov´ ych trz´ıch se t´ yká dluhopis˚ u (obligac´ı) a akci´ı. ˇ i pˇres ych pap´ır˚ u a v CR • Tyto obchody se provádˇej´ı pˇredevˇs´ım na burzách cenn´ RM-Systém.

R


Jaké zn´ ate v´ yrobn´ı faktory? Proˇc naz´ yv´ ame popt´ avku po v´ yrobn´ıch faktorech jako poptávku odvozenou? Proˇc a ˇc´ım je typick´ a nab´ıdkov´ a kˇrivka p˚ udy? Proˇc a ˇc´ım je typick´ a nab´ıdkov´ a kˇrivka na trhu práce? Jaké jevy se vyskytuj´ı pˇri ovlivˇ nován´ı trhu práce? Jak se dˇel´ı finanˇcn´ı trhy? Co je typické pro obˇe kˇrivky na finanˇcn´ıch trz´ıch? ˇ prov´ Kde se prakticky v CR adˇej´ı obchody na finanˇcn´ıch trz´ıch?

D

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.


ˇ ast t´ C´ ykaj´ıc´ı se finanˇcn´ıch trh˚ u obsahuje pouze povinné minimum u ´vodu do celé problematiky. N´ astroje a finanˇcn´ı operace, jakoˇzto i ˇcetné dalˇs´ı jevy a procesy na finanˇcn´ıch trz´ıch jsou souˇcást´ı v´ yuky finanˇcn´ıch vˇed, jak teorie obecn´ ych ˇci veˇrejn´ ych financ´ı, tak i financ´ı podnikov´ ych. S nimi se setk´ ate pˇri studiu dalˇs´ıch kurz˚ u z oblasti ekonomie.


47

Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce pˇrináˇs´ı struˇcn´ y pohled na existenci a fungován´ı ostatn´ıch trh˚ u. Vˇsechny kapitoly, které jsou tu obsaˇzeny by mohly b´ yt rozpracovány do samostatn´ ych kurz˚ u. Finanˇcn´ı trhy tvoˇr´ı zcela samostatnou problematiku i v rámci tohoto studia ekonomie. Proto tato lekce pˇrin´ aˇs´ı pouze velmi letm´ y pohled na tuto ˇc´ ast makroekonomie a jen lehce se dot´ yká problematiky financ´ı. Prostudujte si pozornˇe tyto ˇca´sti, s v´ yjimkou finanˇcn´ıch trh˚ u se k nim jiˇz nebudeme navracet. Autotest: 1. Popt´ avka na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je poptávka:

T

(a) odvozen´ a od v´ yvoje na primárn´ıch trz´ıch (b) standardn´ı ve vˇsech ohledech (c) prim´ arn´ı

2. Pro v´ yvoj na trhu p˚ udy je smˇerodatn´ ym faktorem:

AF

(a) jej´ı omezenost a bonita (b) jej´ı produktivita (c) jej´ı v´ ytˇeˇznost

3. Na burzu cenn´ ych pap´ır˚ u má pˇr´ıstup:

(a) kaˇzd´ y obˇcan osobnˇe (b) vybrané pr´ avnické osoby, ˇclenové burzy (c) pouze banky

4. Akcie:

D

R

(a) nezaruˇcuje jist´ y v´ ynos (b) zaruˇcuje jist´ y v´ ynos (c) nezaruˇcuje likvidaˇcn´ı z˚ ustatek

48

R

D T

AF

Kapitola 5

AF

Popis lekce:

T

Doprovodn´ e jevy trˇ zn´ıho mechanismu

Lekce se zab´ yv´ a dvˇema negativn´ımi jevy doprovázej´ıc´ı trˇzn´ı mechanismus. Oba jevy jsou d˚ usledkem fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu, pramen´ı z jeho podstaty. Protoˇze svobodná hospodáˇrská soutˇeˇz znamená mj. i skuteˇcnost, ˇze silnˇejˇs´ı ekonomické subjekty ovládaj´ı trh a vytlaˇcuj´ı slabˇs´ı, je typick´ ym jevem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı tendence k monopolizaci. Vznik monopolu, popˇr´ıpadˇe oligopolu (ovlád´ an´ı podstatné ˇcásti trhu) má své d˚ usledky. Fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu pˇrináˇs´ı v´ıce negativn´ıch jev˚ u, které je zapotˇreb´ı eliminovat, nebo alespoˇ n zm´ırˇ novat. Jedná se pˇredevˇs´ım o nezamˇestnanost a inflaci. Oba jevy jsou v této lekci podrobnˇeji vysvˇetlovány, definov´ any, jsou prov´ adˇeny v´ ypoˇcty. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu Monopol Dalˇs´ı nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu Nezamˇestnanost Inflace

R

5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.3

Negativn´ı jevy trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jsou regulovány zásahy státu.

D

D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, monopol, oligopol, externality, nezamˇestnanost dobrovoln´ a, nezamˇestnanost nedobrovolná, m´ıra nezamˇestnanosti, spotˇrebitelsk´ y koˇs, inflace taˇzen´ a popt´ avkou, inflace tlaˇcen´ a náklady, m´ırná inflace, rychlá inflace, hyperinflace. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat z´ akladn´ı nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, • definovat monopol a jeho p˚ usoben´ı v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, • definovat r˚ uzné druhy nezamˇestnanosti, pˇr´ıˇciny a d˚ usledky tohoto jevu, moˇzné zp˚ usoby z´ asahu st´ atu, • definovat inflaci, jej´ı pˇr´ıˇciny a d˚ usledky, r˚ uzné formy inflace, moˇzné zásahy státu, 49

50

5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu • umˇet prov´ adˇet v´ ypoˇcty m´ıry nezamˇestnanosti, • vˇedˇet, jak se zjiˇst’uje procento inflace.

5.1 Podm´ınka

Nedokonalosti trˇ zn´ıho mechanismu

Z´ akladn´ı podm´ınkou pro správné, rychlé a optim´ aln´ı fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu je tzv. dokonal´ a konkurence. Trh vyˇzaduje existenci konkurence.

T

Konkurence je proces vzájemného stˇretáván´ı, soutˇeˇz trˇzn´ıch subjekt˚ u na trhu, tj. spotˇrebitel˚ u, v´ yrobc˚ u, obchodn´ık˚ u. Dokonal´ a konkurence znamená rovn´ e podm´ınky pro vˇsechny u ´ˇcastn´ıky trhu, tzn. situaci, kdy:

AF

• ani nab´ızej´ıc´ı ani popt´ avaj´ıc´ı nemaj´ı moˇznost ovlivnit situaci na trhu, u na stranˇe nab´ıdky i popt´ avky (ani jeden nem˚ uˇze individuálnˇe • existuje mnoho subjekt˚ ovlivnit cenu), • existuje voln´ y vstup do odvˇetv´ı (neexistuj´ı ˇzádné pˇrekáˇzky pro nové zájemce), • vˇsechny v´ yrobky maj´ı stejnou cenu, • kvalita v´ yrobk˚ u vˇsech producent˚ u je stejná.

Vid´ıme, ˇze tyto poˇzadavky u ´ plné rovnosti nejsou reálné. Dokonalá konkurence je pouze ide´ aln´ı stav, skuteˇcn´ a realita ˇzivota je zcela jin´ a. Kaˇzd´ y ˇclovˇek, kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt má rozd´ılné podm´ınky, moˇznosti i pˇredpoklady. Tyto rozd´ılné podm´ınky zp˚ usobuj´ı v´ yhody a nˇ ekter´ ych subjekt˚ u, nerovnost je pˇr´ıˇcinou jiného postaven´ı i moˇznost´ı rozvoje. Dokonal´ konkurence tedy prakticky nen´ı moˇzn´ a. T´ım je ale také omezeno spr´ avné a bezproblémové p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu, jehoˇz funkce by skuteˇcnˇe dokázaly plnit poˇzadavek ukazatele potˇreb a alok´ atora zdroj˚ u v ide´ aln´ı situaci dokonalé konkurence.

D˚ uvod

Protoˇze tomu tak nen´ı a v reálné ekonomice existuje vˇ zdy pouze v r˚ uzné m´ıˇre nedokonal´ a konkurence, vznikaj´ı poruchy fungov´ an´ı trˇ zn´ıho mechanismu.

R

V´ yhody

Nedokonal´ a konkurence vzniká za situace, kdy na trh vstupuj´ı v´ yrobky r˚ uzné kvality, r˚ uzného mnoˇzstv´ı, za r˚ uzn´ ych cen, nebot’ nˇekteˇr´ı v´ yrobci maj´ı d´ıky urˇcit´ ym v´ yhodám niˇzˇs´ı náklady atd. Nedokonalá konkurence zp˚ usobená uplatnˇen´ım urˇcit´ ych v´ yhod vede ke vzniku monopolu.

Monopol

D

5.1.1

Definice

Monopol znamená doslova jeden prodávaj´ıc´ı“. Jestliˇze proti jednomu v´ yrobci zboˇz´ı (a to se ” m˚ uˇze t´ ykat i obchodu, sluˇzeb, finanˇcn´ıho trhu atd.) stoj´ı mnoho poptávaj´ıc´ıch se, m˚ uˇze pak tento v´ yrobce libovolnˇe diktovat ceny své produkce (zvláˇstˇe jedná-li se o nezbytné potˇreby) a m˚ uˇze tak ze svého postaven´ı realizovat znaˇcné v´ yhody. Monopol je vrcholnou formou nedokonalé konkurence.

Jeho existence je vˇsak jiˇz dnes v modern´ı trˇzn´ı ekonomice sp´ıˇse raritou, nicménˇe v hospodáˇrském v´ yvoji svˇeta jsou právˇe monopoly spjaty s d˚ usledky pr˚ umyslové revoluce, s kapitalismem 18. a 19. stolet´ı, a v nov´ ych podm´ınkách jsou typické pro ekonomiky evropsk´ ych zem´ı b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku. Dodnes v ekonomikách tˇechto zem´ı pˇreˇz´ıvaj´ı a témˇeˇr kaˇzd´ y stát zem´ı v´ ychodn´ı Evropy má své typické národn´ı monopoly. Zat´ımco st´ aty

Kapitola 5. Doprovodné jevy trˇzn´ıho mechanismu

51

s modern´ı trˇzn´ı ekonomikou klasické monopoly jiˇz témˇeˇr neznaj´ı a eventu´ aln´ı v´ yskyt je v praxi ojedinˇel´ y a typick´ y sp´ıˇse pro rozvojové zemˇe, státy b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku jsou jimi pˇresyceny. Tyto monopoly vˇsak vznikly jinou neˇz ekonomickou cestou. Monopoly v klasickém pojet´ı vznikaly prakticky dvˇema r˚ uzn´ ymi cestami: ysadn´ı právo • administrativn´ım zásahem státu, kdy bylo urˇcité spoleˇcnosti udˇeleno v´ obchodu, v´ yroby ˇci sluˇzeb, ych konkurent˚ u aˇz do fáze • normáln´ım fungován´ım trˇzn´ıho mechanismu likvidac´ı drobn´ vytvoˇren´ı jediného, v´ yluˇcného v´ yrobce (obchodn´ıka, poskytovatele sluˇzeb atd.). T´ımto druh´ ym zp˚ usobem vznikly monopoly pˇredevˇs´ım realizac´ı v´ yhod vypl´ yvaj´ıc´ıch z nedokonalé konkurence. Stav nedokonalé konkurence vede k oslabován´ı u ´ˇcinného p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. Stav monopoln´ıho postaven´ı má pro v´ yrobce v´ yhody: V´ yhody

T

monopolu

AF

• v´ yrobce s´ am urˇcuje vysokou, tzv. monopoln´ı cenu. Kupuj´ıc´ı nemaj´ı-li jinou moˇznost, mus´ı nakupovat za tuto cenu, • poptávka a nab´ıdka, jakoˇzto trˇzn´ı s´ıly pˇrest´ avaj´ı fungovat, trˇzn´ı mechanismus nen´ı alok´ atorem zdroj˚ u, yrobce nic nenut´ı k vyˇsˇs´ı nároˇcnosti na kvalitu. Zp˚ usob prodeje, servis, chov´ an´ı • v´ k zákazn´ıkovi, poskytován´ı sluˇzeb atd., je provádˇeno na mnohem horˇs´ı u ´ rovni neˇz za situace volné soutˇeˇze s ostatn´ımi konkurenty. Odbˇeratelé mus´ı tolerovat vˇsechny nedostatky, jen aby z´ıskali zboˇz´ı pro sebe. V´ yrobce tak diktuje podm´ınky, • monopoln´ıho v´ yrobce nic nenut´ı k tomu, aby zvyˇsoval objem nab´ıdky, téhoˇz dosáhne prost´ ym zv´ yˇsen´ım ceny. Udrˇzován´ım zboˇz´ı jako nedostatkového vytváˇr´ı monopol trval´ y pˇ revis popt´ avky, omezuje tak uspokojován´ı potˇreb, ymi náklady, nehospodaˇr´ı co nejefektivnˇeji se • monopol nevyráb´ı s nejniˇzˇs´ımi moˇzn´ vzácn´ ymi zdroji. To vede k tomu, ˇze bud’ nejsou zdroje plnˇe vyuˇzity anebo ty které vyuˇz´ıv´ any jsou, nejsou vyuˇz´ıvány zcela efektivnˇe. Monopol v daném odvˇetv´ı potlaˇcuje fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu.

R

Proto mus´ı b´ yt snahou spoleˇcnosti jeho omezen´ı, ˇci sp´ıˇse likvidace. To vˇsak m˚ uˇze uˇcinit pouze jedin´ y ekonomick´ y subjekt, tj. stát.

V modern´ı dobˇe, v otevˇreném trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı vyspˇel´ ych stát˚ u, je vˇsak existence v´ yluˇcn´ ych monopol˚ u prakticky nulová. Je-li ekonomika otevˇrena pronikán´ı kapitálu, je-li moˇzná volná v´ ymˇena zboˇz´ı nebo i pracovn´ıch sil, jsou-li vytvoˇreny podm´ınky pro dovoz a v´ yvoz, nen´ı-li konkurence umˇele potlaˇcována, ale naopak preferována, pak jsou podm´ınky pro existenci monopoln´ıho postaven´ı velmi tˇeˇzké.

D

Proto ve vyspˇel´ ych st´ atech s rozvinut´ ym trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım nehovoˇr´ıme uˇz ani o mo- Oligopol nopolu, ale o v´ yskytu oligopolu. Ty vznikaj´ı pˇrirozenou, tj. ekonomickou cestou, pokud nˇekolik m´ alo firem produkuj´ıc´ıch stejné v´ yrobky ovl´ ad´ a trh. To znamená, ˇze pouze nˇekolik velk´ ych firem dodáv´ a na trh rozhoduj´ıc´ı mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u daného oboru. Nˇekolik málo producent˚ u (ˇcasto na z´ akladˇe urˇcit´ ych skryt´ ych, tzv. kartelov´ ych dohod o rozdˇelen´ı sfér vlivu na urˇcitém u ´zem´ı) z´ıskává znaˇcné v´ yhody (i kdyˇz ne tak u ´plné jako monopoly), a to na základˇe mnoˇzstv´ı produkce na daném trhu. V takovém pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o znaˇ cn´ em trˇ zn´ım pod´ılu daného oligopolu. K udrˇzen´ı nebo z´ıskán´ı v´ yznamného postaven´ı na trhu a k z´ıskán´ı tzv. monopoln´ıch (oligopoln´ıch) dodateˇcn´ ych zisk˚ u za kaˇzdou cenu, mohou j´ıt nˇekteré firmy aˇz na hranice zákona, respektive aˇz k jejich poruˇsován´ı. T´ım vznikaj´ı korupce, neleg´ aln´ı obchody, nelegáln´ı snahy o pˇr´ıstup k nˇekter´ ym d˚ uleˇzit´ ym informac´ım, nez´ akonné metody k omezov´ an´ı konkurence a dalˇs´ı jevy, které maj´ı vˇetˇsinou bezprostˇredn´ı odraz v jednotliv´ ych ustanoven´ım trestn´ıho zákon´ıku v ˇc´ asti hospod´ aˇrsk´ ych trestn´ ych ˇcin˚ u.

52

5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5: Vyhledejte trestn´ı zákon´ık a vypiˇste na samostatnou pˇr´ılohu trestné ˇciny hospodáˇrského charakteru vˇcetnˇe jejich definice. Pˇr´ılohu si vloˇzte do Vaˇsich pˇr´ıprav ke zkouˇsce. K omezov´ an´ı ˇcinnosti a vlivu monopolu m˚ uˇze st´ at vyuˇz´ıvat nˇ ekolik metod. Vˇsechny tyto metody m˚ uˇzeme rozdˇelit do 3 skupin: • metody preventivn´ı, jsou prakticky dány hospodáˇrskou legislativou, která vytváˇr´ı právn´ı bariéry. Hovoˇr´ıme pak o napˇr´ıklad protitrustov´ em z´ akonod´ arstv´ı (USA), kdy zákony umoˇzn ˇuj´ı vládˇe napˇr´ıklad rozpustit velké korporace, které by se snaˇzily z´ıskat monopoln´ı postaven´ı, popˇr´ıpadˇe uˇcinily kroky (f´ uze) k dosaˇzen´ı takového postaven´ı na trhu. Takovéto antimonopoln´ı ˇr´ızen´ı se napˇr´ıklad ned´ avno vedlo v USA s firmou Microsoft Billa Gatese. St´ at m˚ uˇze i zabránit pˇr´ımo vzniku monopoln´ı korporace t´ım, ˇze napˇr´ıklad neschv´ al´ı pˇripravovanou f´ uzi, • metody pr˚ ubˇ eˇ zn´ e, kdy stát kontroluje ˇcinnost monopolu podle jeho vnˇejˇs´ıch projev˚ u v pr˚ ubˇehu hospodáˇrské soutˇeˇze a db´ a na jej´ı charakter. M˚ uˇze pak ˇcinit opatˇren´ı k ekonomické regulaci monopolu. Souˇcást´ı takové regulace m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad kontrola cen. Stát stanov´ı napˇr´ıklad maxim´ aln´ı moˇzn´ y cenov´ y strop v dané produkci, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımou u ´ˇcast st´ atu pˇri tvorbˇe cen v´ yrobk˚ u daného odvˇetv´ı. To uˇz jsou vˇsak samozˇrejmˇe opatˇren´ı netrˇzn´ı, nicménˇe tato cenová regulace je v ˇradˇe pˇredevˇs´ım strategick´ ych v´ yrobk˚ u (maj´ıc´ıch efekt domina na ostatn´ı ceny), popˇr´ıpadˇe u zboˇz´ı kaˇzdodenn´ı potˇreby, mnohdy jedin´ ym a u ´ˇcinn´ ym prostˇredkem v boji proti ekonomické s´ıle monopolu. Jinou u ´ˇcinnou metodou v boji proti soukromému monopolu je napˇr´ıklad zaloˇ zen´ı nov´ eho konkuruj´ıc´ıho podniku ve st´ atn´ım vlastnictv´ı, kter´ y zaˇcne produkovat tytéˇz v´ yrobky za niˇzˇs´ı ceny bez ohledu na své hospod´ aˇrské v´ ysledky. Tento podnik pln´ı pouze regulaˇcn´ı antimonopoln´ı u ´ˇcel a m˚ uˇze konˇcit své hospodaˇren´ı ve ztrátˇe, nebot’ bude dotován ze státn´ıch zdroj˚ u (státn´ıho rozpoˇctu). Stát t´ımto zp˚ usobem nesleduje ˇza´dná zisková kritéria, n´ ybrˇz pouze dan´ yu ´ˇcel. Stát má moˇznost kdykoliv do ˇr´ızen´ı takového podniku zasahovat a ovlivˇ novat jeho hospod´ aˇrskou politiku. Takov´ ychto státn´ıch podnik˚ u existuje celá ˇrada právˇe ve vyspˇel´ ych státech s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım, • metody n´ asledn´ e, kdy stát opˇet m˚ uˇze oslabit ekonomickou s´ılu monopolu napˇr´ıklad sankcemi pˇri poruˇsen´ı volné soutˇeˇze. Tento princip sledován´ı a hodnocen´ı zásad volné soutˇeˇze praktikuje ˇ a republika. i Cesk´

R

AF

T

Omezov´ an´ı monopol˚ u

D


ˇ a jmenujte jej´ı s´ıdlo. Uved’te n´ azev instituce povˇeˇrené t´ımto u ´kolem v CR

. ........................................................................................ Dalˇs´ı moˇznost´ı k regulaci ekonomické s´ıly monopolu je dobr´ a daˇ nová soustava, kter´ a progresivnˇe odˇcerp´ av´ a vysoké monopoln´ı zisky právˇe ve prospˇech státu.

5.1.2

Dalˇ s´ı nedokonalosti trˇ zn´ıho mechanismu

Nedokonalost´ı trˇzn´ıho mechanismu je kromˇe pˇrirozené tendence k vytváˇren´ı monopolu samozˇrejmˇe v´ıce. I kdyˇz si v tomto textu budeme jmenovat pouze nˇekolik dalˇs´ıch, nicménˇe v´ yznamn´ ych a podstatn´ ych nedokonalost´ı, nemˇel by vzniknout dojem, ˇze trˇzn´ı mechanismus je v podm´ınkách vyspˇel´ ych svˇetov´ ych ekonomik nˇejak´ ym velmi nefunguj´ıc´ım nebo nedobr´ ym mechanismem. Tak tomu nen´ı. I funguj´ıc´ı organismus postihuj´ı obˇcas poruchy, nic zcela


53

dokonalé nen´ı (nobody is perfect). To ale neznamen´ a zásadn´ı problém. Ve vyspˇel´ ych ekonomikách pln´ı trˇzn´ı mechanismus dominantn´ı funkci pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky daného státu, st´ at pln´ı funkce pouze koriguj´ıc´ı. Pˇresto si vyjmenujeme alespoˇ n nˇekolik dalˇs´ıch nedokonalost´ı, jako napˇr´ıklad:

AF

T

a) Trˇzn´ı mechanismus vede ke vzniku externalit. Externality Externality jsou vedlejˇs´ı nebo druhotné u ´ˇcinky ˇci produkty, které vznikaj´ı vlastn´ı v´ yrobou a jsou jej´ım nechtˇen´ ym, neˇzádouc´ım produktem. Tyto d˚ usledky v´ yroby neprocházej´ı trhem, ale obvykle zatˇeˇzuj´ı celou spoleˇcnost. Maj´ı negativn´ı vliv na ostatn´ı faktory ˇzivota (s v´ yjimkou tzv. pozitivn´ıch externalit). V´ yrobce obvykle pˇresouvá negativn´ı d˚ usledky své v´ yroby na nˇekoho jiného, popˇr´ıpadˇe na celou spoleˇcnost. Typick´ ym pˇredstavitelem negativn´ıch externalit jsou odpady. Napˇr´ıklad firma, která odvede odpady pˇr´ımo do ˇreky, uˇsetˇr´ı na nákladech za ˇciˇstˇen´ı, zv´ yˇsené náklady za ˇciˇstˇen´ı, popˇr´ıpadˇe negativn´ı dopad takového chov´ an´ı bude m´ıt d˚ usledky pro celé okol´ı firmy. Tomu se spoleˇcnost mus´ı bránit jak preventivnˇe, tj. legislativou zakazuj´ıc´ı podobnou ˇcinnost, preventivn´ı i pr˚ ubˇeˇznou kontrolou atd., tak i n´ aslednˇe – sankˇcn´ımi postihy. Trˇzn´ı mechanismus ovˇsem pˇrirozenˇe vede k podobnému negativn´ımu jednán´ı, nebot’ racionalita trˇzn´ıho mechanismu si vyˇzaduje m´ıt niˇzˇs´ı náklady neˇz konkurence. Proto stát mus´ı chr´ anit vˇsechny ostatn´ı pˇred následky tohoto prvku nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, kter´ y vede mnohé firmy k podobnému neekologickému chován´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2:

Kr´ atkodob´ y prospˇech

Soci´ aln´ı tvrdost

D

R

Negativn´ı externality jsou ˇcasté. Patˇr´ı mezi nˇe i emise, obecné zneˇciˇst’ov´ an´ı prostˇred´ı, devastace krajiny atd., externality vˇsak mohou b´ yt i pozitivn´ı. Pokuste se zapsat do textu Váˇs pˇr´ıklad pozitivn´ı externality. Podot´ yk´ ame, ˇze pozitivn´ı externalita je pˇresun nˇejaké v´ yhody nebo vedlejˇs´ıho u ´ˇcinku v´ yroby na jin´ y subjekt. . .................................................................................. . .................................................................................. b) V rámci p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu dávaj´ı mnohé firmy (ostatnˇe i lidé) pˇ rednost sp´ıˇ se kr´ atkodob´ emu prospˇ echu pˇred dlouhodob´ ymi c´ıli, tj. pˇrednost m´ a okamˇzit´ y zisk, byt’ na u ´ kor budoucnosti. Ani to nen´ı pˇr´ıliˇs ˇzádouc´ı stav. Stát potˇrebuje m´ıt napˇr´ıklad dlouhodob´ y v´ yzkum a v´ yvoj, kter´ y sice z krátkodobého hlediska nepˇrináˇs´ı okamˇzit´ y zisk (sp´ıˇse ztráty), je vˇsak pro rozvoj spoleˇcnosti nezbytn´ y. Spoleˇcnost rovnˇeˇz potˇrebuje investovat znaˇcné prostˇredky do ˇskolstv´ı, aby pˇripravila nové generace k urˇcit´ ym ˇcinnostem a funkc´ım. Rovnˇeˇz tato ˇcinnost nepˇrináˇs´ı okamˇzité zisky. c) Trh velmi pˇr´ısnˇe postihuje vˇsechny chyby neracionáln´ıho hospodaˇren´ı. Vysoké v´ yrobn´ı náklady mohou b´ yt pˇr´ıˇcinou dosahován´ı niˇzˇs´ıho zisku oproti konkurenci. To vede k postupné ztr´ atˇe trh˚ u, nebot’ firma nemá dostatek zdroj˚ u pro nové investice, pro racionalizaci, pro zkvalitˇ nov´ an´ı v´ yroby. Firmy, které zaostávaj´ı, jsou likvidov´ any. Takto mohou mizet celé obory, dokonce celá odvˇetv´ı, m˚ uˇze vznikat i velk´ a regionáln´ı nezamˇestnanost, která má znaˇcné sociáln´ı d˚ usledky. Tento d˚ usledek tvrdosti p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu mus´ı b´ yt m´ırnˇen p˚ usoben´ım státu jako pˇredstavitele celé spoleˇcnosti. Sociáln´ı dopady mus´ı b´ yt eliminovány spolu´ uˇcast´ı, solidaritou i vˇsech ostatn´ıch lid´ı, kteˇr´ı se nˇekdy mohou dostat do stejné situace. Právˇe solidarita lid´ı zprostˇredkovaná státn´ımi institucemi, vnáˇs´ı do strohosti, racionalitˇe a tvrdosti trˇzn´ıho mechanismu nov´ y, soci´ aln´ı prvek. d) Logika trˇzn´ıho mechanismu vede k nar˚ ustán´ı znaˇcné majetkov´ e, a t´ım i spoleˇ censk´ e diferenciace mezi soci´ aln´ımi vrstvami spoleˇcnosti. K nar˚ ustán´ı bohatstv´ı na jedné stranˇe, k omezov´ an´ı ˇcinnosti, které nejsou ziskové, a t´ım i k nerovnomˇernému spoleˇcenskému v´ yvoji. Tento sociáln´ı dopad mus´ı rovnˇeˇz pomoc´ı pˇ rerozdˇ elov´ an´ı zdroj˚ u m´ırnit stát. Stát mus´ı podporovat ˇcinnosti, které nejsou ziskové, ale pro

Velké spoleˇcenské rozd´ıly

54

5.2 Nezamˇestnanost spoleˇcnost velmi potˇrebné. Jedná se pˇredevˇs´ım o oblast, vˇedy, ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı, dopravy, komunikac´ı, kultury, bezpeˇcnosti a obrany. Tyto oblasti nemohou b´ yt koordinovány v´ yluˇcnˇe trˇzn´ım mechanismem, pouze v omezené m´ıˇre. Rozhoduj´ıc´ı funkci mus´ı m´ıt st´ at.

Nalezli bychom nepochybnˇe dalˇs´ı jevy nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu v té ˇci oné m´ıˇre d˚ uleˇzité, znaˇcné ˇci okrajové. Velmi tˇeˇzk´ ymi jevy, které jsou spjaty s p˚ usoben´ım trˇzn´ıho mechanismu, a které mus´ı b´ yt ˇreˇseny na u ´rovni celé spoleˇcnosti, jsou ale dva závaˇzné jevy, které mohou ohrozit stabiln´ı v´ yvoj celého st´ atu. Jsou to nezamˇestnanost a inflace. Proto se na tyto negativn´ı aspekty p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu pod´ıváme podrobnˇeji.

Nezamˇestnanost

vypl´ yvá z principu trˇzn´ıho mechanismu. Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu se projevuj´ı zvláˇstˇe na trhu pr´ ace znaˇcnˇe siln´ ym efektem, mnohem v´ yraznˇeji neˇz napˇr´ıklad na trhu produkt˚ u. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pˇr´ıˇciny nedokonalé konkurence na trhu práce patˇr´ı zejména:

AF

Pˇr´ıˇciny

Nezamˇ estnanost

T

5.2

D

R

a moˇznost existence substituce (náhrady studia a pˇr´ıpravy). Doba zaˇskolen´ı • nepˇr´ıliˇs velk´ m˚ uˇze b´ yt pro r˚ uzné nové profese r˚ uznˇe dlouhá. Lidé, kteˇr´ı ztrat´ı zamˇestnán´ı potˇrebuj´ı urˇcitou dobu pˇr´ıpravy na jiné povolán´ı, • existuje ˇrada mimoekonomick´ ych faktor˚ u v jednotliv´ ych lokalit´ ach. Jsou to pˇredevˇs´ım faktory demografické, sociáln´ı, jeˇz jsou d´ any skladbou, strukturou obyvatelstva dané oblasti. Migrace obyvatelstva z jedné oblasti do druhé (s vˇetˇs´ımi moˇznostmi zamˇestnán´ı) je ˇcasto omezena bytov´ ymi pomˇery, fixac´ı obyvatel na urˇcit´ y kraj, pˇr´ıbuzensk´ ymi pomˇery atd., • trh pr´ ace je svázán ˇcetn´ ymi zákony, pˇredpisy, form´ aln´ımi postupy. Ty jsou dány pˇredevˇs´ım u ´ rovn´ı, rozsahem legislativy v oblasti pracovn´ıho pr´ ava, existenc´ı, funkc´ı a postaven´ım u mnoha profes´ı, • na zmˇenu profese je zapotˇreb´ı urˇcitého ˇcasu vˇenovanému odbor˚ u, vládn´ı politikou v oblasti zamˇestnanosti atd., • malou pruˇznost´ı poptávky i nab´ıdky. Vzhledem k pomˇernˇe u ´ zk´ ym specializac´ım pracovn´ık˚ u je adaptaˇcn´ı proces znaˇcnˇe zdlouhav´ y, koneckonc˚ u i nab´ıdka je limitována strukturou a rozsahem pracovn´ıch sil, kaˇzdá spoleˇcnost má urˇcit´ y poˇcet tzv. ekonomicky ˇ se tento poˇcet pohybuje cca nad hranic´ı 6 milion˚ ˇcinného obyvatelstva. V CR u lid´ı, • cena pracovn´ı s´ıly (tj. mzda) je pod vlivem sociáln´ıch, politick´ ych i ekonomick´ ych faktor˚ u nepohyblivá smˇerem dol˚ u. Pr˚ umˇerná mzda roste smˇerem nahoru, opaˇcn´ y pohyb prakticky nen´ı moˇzn´ y pˇredevˇs´ım ze soci´ aln´ıho hlediska, nav´ıc v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı postupuje inflace.

Pˇrestoˇze na trhu práce existuje velmi nedokonalá konkurence, i tady trˇzn´ı mechanismus funguje. Napˇr´ıklad d˚ usledkem zaveden´ı vyˇsˇs´ıch mezd pro stávaj´ıc´ı pracovn´ıky pˇri stabiln´ı u ´ rovni v´ yroby nepodloˇzené r˚ ustem produktivity práce, coˇz znamená zv´ yˇsen´ı mzdov´ ych náklad˚ u pro firmu, bude firma reagovat snahou o omezen´ı tˇechto mzdov´ ych náklad˚ u, pokud nechce v konkurenˇcn´ım boji podléhat. Pro dosaˇzen´ı alespoˇ n stejného zisku, jako tomu bylo ve v´ ychoz´ı situaci, mus´ı firma omezit mzdové náklady jinou formou (pokud nenalezne zástupné náklady), a to tak, ˇze za ˇcas propust´ı ˇca´st sv´ ych zamˇestnanc˚ u, tj. omez´ı popt´ avku na trhu práce. Kˇrivka poptávky se tedy za ˇcas posune smˇerem dol˚ u. V´ ysledkem jsou sice vyˇsˇs´ı mzdy, ale pro menˇs´ı poˇcet zamˇestnanc˚ u. Firma se zachovala racionálnˇe, v´ ysledkem je nezamˇestnanost urˇcitého poˇctu p˚ uvodn´ıch pracovn´ıch sil. Trˇzn´ı mechanismus, sice v delˇs´ım ˇcasovém u ´seku, ale pˇresto p˚ usobil.


55

Nezamˇestnanost znamená, ˇze ˇca´st z práceschopného obyvatelstva nenacház´ı zamˇestnán´ı. Roz- M´ıra sah nezamˇestnanosti je u ´daj, kter´ y mus´ı zaj´ımat celou spoleˇcnost. Tento rozsah vyjadˇrujeme nezamˇestnanosti prostˇrednictv´ım tzv. m´ıry nezamˇestnanosti: n=

N × 100, L

(5.1)

kde N = poˇcet nezamˇestnan´ ych a L = poˇcet práceschopného obyvatelstva.

T

Hodnota N je dána evidenc´ı u ´ˇrad˚ u práce. Tyto u ´ˇrady jsou prakticky detaˇsovan´ ymi pracoviˇsti Ministerstva práce a sociáln´ıch vˇec´ı, které má na starosti veˇskeré ˇcinnosti a návrhy zákon˚ u ze sociáln´ı oblasti t´ ykaj´ıc´ı se práce, pracovn´ıch sil vˇcetnˇe ˇreˇsen´ı nezamˇestnanosti a politiky vlády v této oblasti. Nezamˇestnanost dˇel´ıme na nˇekolik kategori´ı.

AF

1. Pˇredevˇs´ım rozezn´ av´ ame tzv. pˇrirozenou m´ıru nezamˇestnanosti, respektive tzv. dob- Formy nezamˇestnanosti rovolnou nezamˇ estnanost. To je situace, kdy poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil, existuje vˇsak nesoulad profes´ı. V této oblasti rozeznáváme nezamˇestnanost:

R

• frikˇ cn´ı, která má nˇekolik podob, je zp˚ usobena pˇredevˇs´ım migrac´ı osob, mateˇrsk´ ymi dovolen´ ymi, popˇr´ıpadˇe nedostateˇcnou informovanost´ı osob hledaj´ıc´ıch práci o moˇznostech zamˇestnán´ı v dané oblasti atd. Jedná se o nejm´ırnˇejˇs´ı, nicménˇe stabiln´ı hladinu nezamˇestnanosti, • sez´ onn´ı, kdy v urˇcit´ ych oborech lidské ˇcinnosti má práce sezónn´ı charakter, po skonˇcen´ı sezóny pak práce nen´ı. To je typické pro stavebnictv´ı, zemˇedˇelstv´ı, turistické sluˇzby apod., umyslové základny státu (jako je • struktur´ aln´ı, kdy v obdob´ı pˇrestavby pr˚ napˇr´ıklad u ´tlum tˇeˇzby uhl´ı), vzniká nadbytek nezamˇestnan´ ych na jedné stranˇe, na druhé stranˇe m˚ uˇze doj´ıt k opaˇcné situaci. Napˇr´ıklad zaveden´ım nové technologie je zapotˇreb´ı v´ıce inˇzen´ yr˚ u neˇz je v˚ ubec v oblasti, a vzniká tak jejich nedostatek. Tyto obapolné jevy jsou spjaty s technick´ ym v´ yvojem, ekonomickou situac´ı dané oblasti, pˇrestavbou struktury hospodáˇrstv´ı, zmˇenou v odvˇetvové skladbˇe ekonomiky, vˇedecko-technick´ ym pokrokem.

D

Dodejme, ˇze urˇcité malé procento (uvád´ı se cca 2 %) nezamˇestnanosti je pro fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu a pro ekonomick´ y r˚ ust zemˇe povaˇzováno za pozitivn´ı jev. Má stimuluj´ıc´ı u ´ˇcinky na oblast pracovn´ıch sil, problémem vˇsak je, pokud procento nezamˇestnanosti se dostává do ménˇe u ńosné v´ yˇse, zvláˇstˇe pˇrekroˇc´ı-li 10 % a jedná se o druhou formu nezamˇestnanosti, tj.: 2. Nedobrovoln´ a nezamˇestnanost, která nastává, pokud absolutn´ı poˇcet z´ ajemc˚ u o práci je vˇetˇs´ı neˇz poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil. To znamená, ˇze globáln´ı nab´ıdka pr´ ace je vˇetˇs´ı neˇz popt´ avka po pr´ aci. K té situaci docház´ı pˇri znaˇcn´ ych poruchách ekonomiky, v dobách transformace celé hospod´ aˇrské z´ akladny, pˇri zmˇenˇe spoleˇcensk´ ych i ekonomick´ ych podm´ınek apod. Nezamˇestnanost nen´ı jen ekonomick´ ym jevem. Je to závaˇzn´ y problém sociáln´ı, kter´ y m´ a mnohdy znaˇcné d˚ usledky jak v sociáln´ı, tak i v politické oblasti, m˚ uˇze dosti tvrdˇe doléhat i do oblasti myˇslen´ı lid´ı, jejich psychiky, nové spoleˇcenské adaptaci atd.

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5: Pokuste se vyj´ adˇrit nepˇr´ıznivé dopady nezamˇestnanosti jak v individu´ aln´ım, tak i v celospoleˇcenském mˇeˇr´ıtku. Vyjádˇrete moˇzné d˚ usledky v komplexn´ım pojet´ı s prom´ıtnut´ım do



56

5.3 Inflace

rodinného i spoleˇcenského prostˇred´ı. Jmenujte alespoˇ n 5 moˇzn´ ych d˚ usledk˚ u déletrvaj´ıc´ı nezamˇestnanosti v r˚ uzném vˇeku ˇclovˇeka.

• vytváˇret syst´ em podpory v nezamˇestnanosti, zaloˇzen´ y na urˇcité solidaritˇe obyvatelstva s nezamˇestnan´ ymi. To se m˚ uˇze d´ıt napˇr´ıklad odv´ adˇen´ım urˇcitého procenta ze mzdy do centráln´ıho fondu, z nˇehoˇz jsou potom podpory v nezamˇestnanosti vypláceny. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3:

T

Boj s nezamˇestnanost´ı

Protoˇze nezamˇestnanost má ˇradu negativn´ıch dopad˚ u nejen v ekonomice, ale i v jin´ ych sférách spoleˇcenského ˇzivota, mus´ı b´ yt snahou kaˇzdé vlády jej´ı kontrola a eliminace na u ´ nosnou m´ıru. Stát mus´ı zasahovat v urˇcité m´ıˇre do p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu a ovlivˇ novat aktivnˇe i trh pr´ ace. Jmenujme si alespoˇ n nˇekolik opatˇren´ı z oblasti hospodáˇrské politiky vlády, které m˚ uˇze prov´ adˇet v oblasti sociáln´ı politiky:

AF

ˇ Zjistˇete a zapiˇste do textu, kolika procenty kaˇzd´ Uveden´ y systém je zaveden v CR. y zamˇestnanec pˇrisp´ıv´ a na politiku zamˇestnanosti. (Poznámka: vzhledem k tomu, ˇze tento u ´daj se m˚ uˇze mˇenit, je nutno brát u ´daj uveden´ y v kl´ıˇci jako orientaˇcn´ı): . .................................................................................. • podporou pˇri z´ıskáván´ı nové kvalifikace, rozvojem ˇskolstv´ı, rekvalifikaˇcn´ımi kurzy, podporou ˇskolic´ıch stˇredisek, usmˇerˇ nován´ım v´ yvoje kvalifikace v dané oblasti apod. • politikou v oblasti zamˇestnanosti, délkou pracovn´ı doby, délkou dovolené, stanoven´ım vˇeku pro odchod do starobn´ıho d˚ uchodu, podm´ınkami pro udˇelen´ı vdovského, invalidn´ıho d˚ uchodu atd. Takov´ ychto moˇznost´ı m´ a st´ at celou ˇradu, patˇr´ı sem vˇsechny formy projevu péˇce st´ atu o své obˇcany. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4:

Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady soci´ aln´ıho chov´ an´ı st´ atu napˇr´ıklad v péˇci o staré lidi, ml´ adeˇz, dˇeti atd. Uved’te alespoˇ n 2 pˇr´ıklady:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

R

. ........................................................................................ Sociáln´ı politika st´ atu je ned´ılnou souˇcást´ı hospodáˇrské politiky státu a jej´ı u ´ roveˇ n je v´ yrazem jednak m´ıry zásah˚ u do trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, jednak sociáln´ı vyspˇelosti daného státu.

Inflace

D

5.3

Inflace

Podobnˇe jako nezamˇestnanost patˇr´ı inflace k trval´ ym projev˚ um trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, je spjata s fungov´ an´ım principu trhu, je doprovodn´ ym jevem existence trˇzn´ı ekonomiky. Otevˇ ren´ a inflace (zjevn´ a) je peˇclivˇe sledována, jej´ı v´ yvoj je jedn´ım z velmi pˇr´ısnˇe kontrolovan´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u hospodáˇrské politiky kaˇzdé vl´ ady a jej´ı nár˚ ust m´ a nejen ekonomické, ale i sociáln´ı a politické dopady. Proto inflace patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı body pozornosti kaˇzdé spoleˇcnosti v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı. Definice: Inflaci je moˇzné definovat jako projev urˇcité nerovnováhy mezi zdroji a potˇrebami, kter´ a se navenek projevuje jako vzestup cenové hladiny za urˇcité ˇcasové obdob´ı (vˇetˇsinou za mˇes´ıc, za rok apod.).

Spotˇrebitelsk´ y koˇs

R˚ ust cenové hladiny se mˇeˇr´ı ve statistice pomoc´ı pevnˇe stanoveného souboru zboˇz´ı a sluˇzeb. Ten se naz´ yvá spotˇ rebitelsk´ y koˇ s. Zahrnuj´ı se do nˇej ˇra´dovˇe stovky druh˚ u r˚ uzného zboˇz´ı a sluˇzeb. Nikoliv tedy vzestup cen nˇekterého druhu zboˇz´ı (to m˚ uˇze b´ yt v jednotliv´ ych


57

oblastech rozd´ılné, kol´ısavé), ale trval´ y vzestup hladiny cen spotˇrebitelského koˇse je ukazatelem inflace v daném st´ atˇe. K mˇeˇren´ı inflace m˚ uˇzeme pouˇz´ıvat ˇrady index˚ u, v souˇcasné dobˇe se pouˇz´ıvá tzv. indexu spotˇrebitelsk´ ych cen. Ten je d´ an vzorcem: In =

CPIn − CPIn − 1 × 100, CPIn − 1

(5.2)

kde CPI = index spotˇrebitelsk´ ych cen. M´ıra inflace se udává v procentech, a to bud’ jako absolutn´ı u ´daj, nebo pˇr´ır˚ ustek oproti v´ ychoz´ımu stavu. Podle roˇcn´ıho vzestupu m´ıry inflace se pak rozezn´ avaj´ı r˚ uzné stupnˇ e inflace:

Stupnˇe inflace

AF

T

a) vˇetˇsinou se hovoˇr´ı o inflaci m´ırn´ e (nebo pl´ıˇ ziv´ e), pokud vzestup cenové hladiny azej´ıc´ımu stavu. Tento v´ yvoj je povaˇzován za se pohybuje do 10 % oproti pˇredch´ pˇrijateln´ y. Dá se ˇr´ıci, ˇze m´ırná inflace (udáv´ a se cca kolem 3 %) je dynamizuj´ıc´ım, stimuluj´ıc´ım prvkem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. M´ırná inflace podnˇecuje ekonomické subjekty k vyˇsˇs´ımu vyuˇzit´ı zdroj˚ u, rychl´ ym investic´ım, a t´ım i rychlejˇs´ımu obratu kapit´ alu. D´ a se tedy ˇr´ıci, ˇze mal´ a inflace je motorem r˚ ustu ekonomiky, jej´ım akceleraˇcn´ım faktorem. b) Druh´ ym stupnˇem inflace je tzv. rychl´ a inflace. (Zhruba do 100 %, nˇekdy se uvád´ı aˇz do 1000 %). Tato inflace má jiˇz ˇradu velmi negativn´ıch d˚ usledk˚ u na ekonomiku, chov´ an´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, projevuje se v oslaben´ı vˇsech ekonomick´ ych faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch spr´ avné fungov´ an´ı ekonomiky. c) Tˇret´ım stupnˇem inflace je tzv. hyperinflace. Pˇri n´ı se procento inflace pohybuje ˇra´dovˇe i v tis´ıc´ıch procent. To je stav velmi váˇzn´ y, ekonomiky je v dezolátn´ım stavu, pˇrest´ avaj´ı platit vˇsechny atributy trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.6:

ˇ za minul´ Zjistˇete uvádˇenou m´ıru inflace v CR y eventuelnˇe pˇredminul´ y rok a porovnejte ji napˇr´ıklad s u ´dajem nˇekter´ ych sousedn´ıch stát˚ u. Poznámka: vzhledem k pouˇzitelnosti této studijn´ı opory na delˇs´ı ˇcasov´ yu ´sek nen´ı v Kl´ıˇci uvedeno ˇzádné ˇc´ıslo.

R

. ........................................................................................

D˚ uvod˚ u proˇc inflace vzniká je celá ˇrada. Ekonomové znaj´ı des´ıtky pˇr´ıˇcin, které se v podstatˇe rozdˇeluj´ı do 2 velk´ ych skupin:

D

1. prvn´ı skupinu pˇr´ıˇcin inflace pˇredstavuj´ı pˇr´ıˇciny, které souhrnnˇe vyvolávaj´ı tzv. inflaci taˇ zenou popt´ avkou. Ta je zp˚ usobena d˚ uvody na stranˇe agreg´ atn´ı poptávky jako napˇr´ıklad nadmˇern´ ymi u ´vˇery, 2. druhou skupinu tvoˇr´ı pˇr´ıˇciny, které vedou ke vzniku tzv. inflace tlaˇ cen´ e n´ aklady. Ta je zp˚ usobena nadmˇern´ ym r˚ ustem nákladov´ ych poloˇzek, pˇredevˇs´ım ne´ umˇern´ ym a nepodloˇzen´ ym r˚ ustem mezd, adekv´ atn´ım r˚ ustem produktivity práce, tzn. zv´ yˇsen´ ym mnoˇzstv´ım v´ yrobk˚ u za stejn´ y ˇcasov´ yu ´sek.


Inflace má celou ˇradu nepˇr´ızniv´ ych dopad˚ u na vˇsechny ekonomické subjekty. Nejsou to vˇsak pouze ekonomické dopady, u ´ˇcinky inflace zasahuj´ı pˇredevˇs´ım domácnosti celou ˇskálou dalˇs´ıch negativn´ıch faktor˚ u. Pokuste se definovat alespoˇ n 2 sociáln´ı dopady inflace. Moˇzné 2 dopady jsou uvedeny v kl´ıˇci, tˇechto nepˇr´ızniv´ ych u ´ˇcink˚ u je vˇsak mnohem v´ıce. . ........................................................................................ . ........................................................................................

Dvˇe skupiny inflace

58

5.3 Inflace

Charakteristické vˇsak je, ˇze v obdob´ı zv´ yˇsené inflace, oba typy inflace p˚ usob´ı vˇetˇsinou souˇcasnˇe, kombinuj´ı se, prol´ınaj´ı se, p˚ usob´ı soubˇeˇznˇe, tj. jedna pˇr´ıˇcina je d˚ uvodem ke vzniku dalˇs´ı. T´ım se inflace rozhoˇr´ıv´ a, pak je opˇet tˇreba zásah státu, aby ji zm´ırnil nebo udrˇzel. ˇ C´ ast pro z´ ajemce: ˇ zpracovává Cesk´ ˇ y statistick´ Makroekonomické u ´daje za CR yu ´ˇrad, kter´ y kaˇzdoroˇcnˇe vydáv´ a Statistickou roˇcenku. V n´ı je moˇzné zjistit celou ˇradu zaj´ımav´ ych u ´daj˚ u, pˇrehled˚ u i komentáˇr˚ u. Tuto roˇcenku distribuuje i odborn´ y ˇcasopis Hospodáˇrské noviny. Pokud máte hlubˇs´ı zájem o tyto a dalˇs´ı makroekonomické u ´daje, odkazujeme Vás na tyto publikace.

T

Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, inflace a nezamˇestnanost, jakoˇz i jiné jevy trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, které je nutno kontrolovat, eliminovat nebo m´ırnit, vyvolávaj´ı potˇrebu zásahu spoleˇcnosti do hospodáˇrského procesu. Mus´ı nastoupit s´ıla, kter´ a je schopná provádˇet v zájmu celé spoleˇcnosti z´ asahy do ekonomiky, a nav´ıc mus´ı m´ıt moc, aby byla schopná tyto zásahy prosadit. Takovou silou je st´ at, reprezentovan´ y ˇradou státn´ıch instituc´ı. Shrnut´ı:

R

AF

• Základn´ı podm´ınkou pro spr´ avné, rychlé a optimáln´ı fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu je dokonal´ a konkurence. • Rozd´ılné podm´ınky zp˚ usobuj´ı v´ yhody nˇekter´ ych subjekt˚ u. uzné m´ıˇre nedokonalá konkurence, vznikaj´ı • V reálné ekonomice existuje vˇzdy pouze v r˚ poruchy fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. • Monopol je vrcholnou formou nedokonalé konkurence. • Stav monopoln´ıho postaven´ı m´ a pro v´ yrobce v´ yhody. • V souˇcasné svˇetové ekonomice hraj´ı znaˇcnou roli oligopoly. • Nedokonalost´ı trˇzn´ıho mechanismu je kromˇe pˇrirozené tendence k vytváˇren´ı monopolu v´ıce. • Bˇeˇznou souˇcást´ı trˇzn´ıho mechanismu jsou dva z´ avaˇzné jevy, které mohou ohrozit stabiln´ı v´ yvoj celého st´ atu. Jsou to nezamˇestnanost a inflace. • Nezamˇestnanost znamen´ a, ˇze ˇcást z práceschopného obyvatelstva nenacház´ı zamˇestn´ an´ı. • Rozsah nezamˇestnanosti vyjadˇrujeme prostˇrednictv´ım tzv. m´ıry nezamˇestnanosti. • Nezamˇestnanost dˇel´ıme na nˇekolik kategori´ı. • R˚ ust cenové hladiny se mˇeˇr´ı ve statistice pomoc´ı pevnˇe stanoveného souboru zboˇz´ı a sluˇzeb, tzv. spotˇrebitelského koˇse. • Rozezn´ av´ ame r˚ uzné stupnˇe inflace, od m´ırné k hyperinflaci. • Rozezn´ av´ ame 2 formy, a to inflaci taˇzenou poptávkou a inflaci tlaˇcenou náklady.

D


1. Proˇc potˇrebuje trˇzn´ı mechanismus ke své správné funkci konkurenci na stranˇe popt´ avky i nab´ıdky? 2. Jaké jsou podm´ınky dokonalé konkurence? 3. Jak byste definovali monopol a oligopol? 4. Jaké jsou hlavn´ı faktory negativn´ıho p˚ usoben´ı monopolu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı? 5. Jaké jsou moˇzné n´ astroje obrany proti p˚ usoben´ı monopolu? 6. Které jsou dalˇs´ı, jiné nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu? 7. Co jsou to externality a jak ovlivˇ nuj´ı spoleˇcnost? 8. Jak vyjadˇrujeme m´ıru nezamˇestnanosti? 9. Jaké druhy nezamˇestnanosti zn´ ate?

Kapitola 5. Doprovodné jevy trˇzn´ıho mechanismu 10. 11. 12. 13. 14.

59

Jaké m´ a nezamˇestnanost dopady? Co je to inflace? Jaké druhy inflace zn´ ate? Jak se inflace mˇeˇr´ı? Co je to pˇrijateln´ a inflace a jaké má u ´ˇcinky?


Autotest: 1. Dokonal´ a konkurence znamená:

na stranˇe nab´ıdky a poptávky existuje v´ıce ekonomick´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky nejsou stejné podm´ınky na stranˇe popt´ avky nejsou stejné podm´ınky ceny se liˇs´ı

AF

(a) (b) (c) (d)

T

Tato lekce V´ as uvedla do problematiky nˇekolika v´ yznamn´ ych jev˚ u trˇzn´ı ekonomiky, jev˚ u, které ve svém souhrnu zp˚ usobuj´ı celospoleˇcenské obt´ıˇze a které je tud´ıˇz moˇzné a potˇrebné ˇreˇsit na u ´ rovni státu. I tak se stále vedou v historii ekonomie nestále polemiky a diskuse, do jaké m´ıry a jak´ ymi nástroji m´ a stát zasahovat a zda v˚ ubec m´ a zasahovat do trˇzn´ıho mechanismu. O tom jiˇz pojedn´ avaj´ı dalˇs´ı lekce tohoto kurzu.

2. Pojem oligopol“ znamen´ a: ” (a) jednoho prod´ avaj´ıc´ıho (b) v´ yrazn´ y pod´ıl prodeje na trhu zboˇz´ı nebo sluˇzeb (c) nadn´ arodn´ı korporaci p˚ usob´ıc´ı v daném státˇe

R

3. Pojem nedobrovoln´ a nezamˇestnanost“ znamená, ˇze: ” (a) poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (b) absolutn´ı poˇcet z´ ajemc˚ u o práci je vˇetˇs´ı neˇz poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (c) jedn´ a se o sez´ onn´ı nezamˇestnanost 4. Hyperinflace znamen´ a, ˇze procento inflace se pohybuje:

D

(a) nad 10 % (b) nad 100 % (c) nad 1000 %

60

R

D T

AF

Kapitola 6

AF

Popis lekce:

T

´ Uloha st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı

Lekce pˇrin´ aˇs´ı pohled na p˚ usoben´ı státu v trˇzn´ı ekonomice. Uvád´ı zásadn´ı funkce státu pˇri regulaci trˇzn´ı ekonomiky. Pˇredevˇs´ım je popsána funkce státu jako bˇeˇzného ekonomického subjektu p˚ usob´ıc´ıho na obou stranách trˇzn´ıho mechanismu. Jsou uvedeny moˇznosti, které má stát jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky. Stˇeˇzejn´ı a nezastupitelná funkce státu je vˇsak v oblasti regulátora hospodáˇrsk´ ych vztah˚ u v celém národn´ım hospodáˇrstv´ı. Tato funkce má z ˇcasového hlediska moˇznosti preventivn´ı, pr˚ ubˇeˇzné i následné. Jsou uvedeny u ´koly hospodáˇrské politiky státu i d˚ uvody selháv´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice St´ at na stranˇe nab´ıdky a poptávky St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı

R

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

D

Stát realizuje svou hospodáˇrskou politiku prostˇrednictv´ım nˇekolika moˇzn´ ych nástroj˚ u a v r˚ uzné m´ıˇre. Moˇznosti, které má pˇri regulaci trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jsou jiˇz obsahem následuj´ıc´ı lekce. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

Státn´ı zak´ azka, majoritn´ı pod´ıl, zlatá akcie, antimonopoln´ı funkce st´ atu, sociáln´ı funkce státu, stabilizaˇcn´ı funkce státu, vnitˇrn´ı stabilita, vnˇejˇs´ı stabilita, teoretická hospodáˇrská politika, praktická hospodáˇrská politika, m´ıra zásah˚ u státu, nástroje státu, selháván´ı státu. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

popsat u ´lohu st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, popsat jeho p˚ usoben´ı na stranˇe nab´ıdky a poptávky, urˇcit jeho funkce jako ˇcinitele ovlivˇ nuj´ıc´ıho trˇzn´ı prostˇred´ı, definovat u ´lohy jednotliv´ ych ˇclánk˚ u státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, 61

62

6.1 Dvˇe pozice státu v trˇzn´ı ekonomice • definovat pojem a charakteristické znaky hospodáˇrské politiky státu, • urˇcit pˇr´ıˇciny selh´ av´ an´ı st´ atu pˇri regulaci ekonomiky.

6.1 Dvoj´ı funkce st´ atu

Dvˇ e pozice st´ atu v trˇ zn´ı ekonomice

Sm´ıˇsen´ a ekonomika je charakteristická urˇcitou m´ırou státn´ıch zásah˚ u do trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. St´ at m´ a prostˇ rednictv´ım sv´ ych mnoh´ ych org´ an˚ u nezastupiteln´ e m´ısto pˇ ri regulaci trˇ zn´ı ekonomiky. Stát vystupuje v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı jednak jako kaˇzd´ y jin´ y ekonomick´ y subjekt, a to jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky, jednak vystupuje nav´ıc jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı, ovlivˇ nuj´ıc´ı a reguluj´ıc´ı trˇzn´ı prostˇred´ı.

T

Graficky bychom si mohli funkce st´ atu nakreslit následuj´ıc´ım zp˚ usobem: Stát

ˇ Cinitel vytváˇrej´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı

AF

Hospod´ aˇrsk´ y subjekt

na stranˇe nab´ıdky

na stranˇe poptávky

Obr´ azek 6.1: Funkce st´ atu v ekonomice

Pod´ıvejme se nejprve na chov´ an´ı st´ atu jako ekonomického subjektu.

6.2

y vládou (respektive pˇr´ısluˇsn´ ymi ministerstvy a státn´ımi institucemi) a) Stát pˇredstavovan´ se chová na trhu jako kaˇzd´ y jin´ y kupuj´ıc´ı. Tuto funkci pln´ı stát prostˇrednictv´ım st´ atn´ıch zak´ azek. St´ atn´ı zak´ azky jsou velmi cenné:

R

St´ at na stranˇe popt´ avky

St´ at na stranˇ e nab´ıdky a popt´ avky

D

• Stát je odbˇeratel, kter´ y m˚ uˇze vˇzdycky zaplatit (na rozd´ıl od firem, které se mohou dostat do platebn´ı neschopnosti). Stát m˚ uˇze napˇr´ıklad v pˇr´ıpadˇe potˇreby témˇeˇr okamˇzitˇe zv´ yˇsit danˇe, aby naplnil státn´ı pokladnu, tj. státn´ı rozpoˇcet. • Z´ıskat státn´ı zak´ azku je také pro mnohé firmy prestiˇzn´ı z´ aleˇzitost. Kdo z´ısk´ a takovou zak´ azku je v obchodn´ım svˇetˇe cenˇen, nebot’ je jasné, ˇze vyhrál v konkurzu (v´ ybˇerovém ˇr´ızen´ı), popˇr´ıpadˇe jin´ ych form´ ach soutˇeˇze vesmˇes s nˇekolika jin´ ymi u ´ˇcastn´ıky, coˇz znamená, ˇze pˇredloˇzil vládˇe kvalitn´ı nab´ıdku, kterou vláda vybrala. Dále je obchodn´ım partner˚ um jasné, ˇze firma bude m´ıt pen´ıze, nebot’ stát je dobr´ y z´ akazn´ık. a pro firmu i jej´ı zamˇestnance vˇetˇsinou • Nav´ıc z´ıskán´ı státn´ı zakázky znamen´ jistotu, nebot’ se jedná v´ıceménˇe o investice dlouhodobého charakteru trvaj´ıc´ı mˇes´ıce ˇci roky.

Vzhledem k tˇemto pˇr´ızniv´ ym aspekt˚ um st´ atn´ıch zak´ azek je evidentn´ı, ˇze snaha z´ıskat ´ tyto zakázky je obrovská a soutˇeˇz nemus´ı b´ yt vˇzdy zcela regulérn´ı. Uporn´ a snaha z´ıskat lukrativn´ı zakázky m˚ uˇze vést firmy i státn´ı u ´ˇredn´ıky ke korupci ˇci jin´ ym neférov´ ym zp˚ usob˚ um soutˇeˇze (lobby, protˇeˇzován´ı znám´ ych apod.). V´ yˇse st´ atn´ıch zakázek je r˚ uzná v národn´ıch ekonomikách r˚ uzn´ ych stát˚ u, vysokou u ´ˇcast státn´ıch zakázek na rozvoji ekonomiky maj´ı napˇr´ıklad USA, kde cca 20 procent vˇsech

´ Kapitola 6. Uloha st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı

63

objedn´ avek firm´ am pocház´ı od vl´ ady nebo st´ atn´ıch instituc´ı. To je pˇrirozenˇe velmi dynamizuj´ıc´ı prvek k rozvoji aktivity firem. St´ at investuje prostˇredky ze státn´ıho rozpoˇctu pˇredevˇs´ım do: • oblast´ı veˇrejného a st´ atn´ıho zájmu, • v z´ ajmu rozvoje urˇcitého regionu, odvˇetv´ı, oboru, uˇze vytvoˇrit nové pracovn´ı pˇr´ıleˇzitosti • v zájmu sn´ıˇzen´ı sociáln´ıho napˇet´ı m˚ v´ ystavbou nové tov´ arny, • podporou prvov´ yroby, aby zajistil návaznost na druhov´ yrobu, ´ vodn´ı • investicemi do tzv. terciáln´ı sféry sluˇzeb, komunikac´ı, aby vytvoˇril u podm´ınky pro vstup ostatn´ıch hospodáˇrsk´ ych subjekt˚ u apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.1:

AF

T

ˇ maj´ı tzv. vládn´ı zak´ Rovnˇeˇz v ekonomice CR azky sv˚ uj v´ yznam a v souvislosti s urˇcitou v´ yrobou se o nich ˇcasto hovoˇr´ı. Jmenujte alespoˇ n 2 oblasti hospodáˇrstv´ı, do nichˇz byste zaˇradili st´ atn´ı zak´ azky. Moˇznosti máte uvedeny v Kl´ıˇci. . .................................................................................. . .................................................................................. Stát v této funkci nemus´ı dbát pˇr´ıliˇs jen ekonomick´ ych faktor˚ u, v´ yˇse zisku, m˚ uˇze podnikat i se ztr´ atou. Nemus´ı investovat jako soukrom´ y podnikatel a vyb´ırat si pouze nejv´ yhodnˇejˇs´ı nab´ıdky. Mus´ı uvaˇzovat z potˇreb vyˇsˇs´ıch makroekonomick´ ych hledisek. Tyto státn´ı zásahy tvoˇr´ı mnohde znaˇcnˇe konsoliduj´ıc´ı a dynamizuj´ıc´ı prvek národn´ı ekonomiky. b) St´ at jako prod´ avaj´ıc´ı St´ at na stranˇe V této funkci m˚ uˇze st´ at plnit zase nˇekolik u ´kol˚ u. Jmenujme alespoˇ n hlavn´ı:

nab´ıdky

D

R

at m˚ uˇze podnikat prostˇ rednictv´ım st´ atn´ıch podnik˚ u, respektive podnik˚ u 1) St´ se silnou u ´ˇcast´ı st´ atu, tj. tˇech, v nichˇz má st´ at rozhoduj´ıc´ı slovo, a to pˇredevˇs´ım v oblastech silné koncentrace kapit´ alu (tj. v oblastech pˇr´ıliˇsné moci monopolu ˇci oligopolu) proto, aby korigoval, zm´ırˇ noval negativn´ı vlivy monopolu na p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. St´ at t´ımto zp˚ usobem nepˇr´ımo, ekonomickou cestou, pomoc´ı st´ atn´ıho podniku, vytv´ aˇr´ı dodateˇcnou, druhotnou konkurenci monopolu a t´ım oslabuje jeho u ´ˇcinky. Stát nen´ı závisl´ y na ekonomick´ ych v´ ysledc´ıch sv´ ych státn´ıch podnik˚ u, nebot’ jejich ztráty kryje jin´ ymi pˇr´ıjmy státn´ıho rozpoˇctu. M˚ uˇze tedy umˇele sniˇzovat ceny a nutit tak monopol ˇci oligopoly ke konkurenˇcn´ımu jednán´ı. K této funkci nemus´ı m´ıt k dispozici pouze v´ yluˇcné vlastnictv´ı, tj. pouze ˇcisté st´ atn´ı podniky, i kdyˇz takov´ ychto státn´ıch podnik˚ u je celá ˇrada i ve velmi vyspˇel´ ych státech. Ke kontrole a tud´ıˇz k usmˇerˇ nov´ an´ı aktivit podniku staˇc´ı m´ıt majoritn´ı pod´ıl akci´ı u akciov´ ych spoleˇcnost´ı (tedy ˇca´steˇcnˇe soukrom´ ych), v urˇcit´ ych oblastech postaˇc´ı Zlatá m´ıt i u ˇcistˇe a v´ yhradnˇe soukrom´ ych akciov´ ych spoleˇcnost´ı v drˇzen´ı tzv. zlatou akcie akcii. Ta je pouze jedna a m˚ uˇze ji vlastnit v´ yhradnˇe stát. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2: Drˇzen´ı zlaté akcie je spjatou s urˇcit´ ym právem. Toto právo umoˇzn ˇ uje st´ atu kontrolu takovéto akciové spoleˇcnosti. Urˇcete toto právo, popˇr´ıpadˇe si je zapiˇste do textu z Kl´ıˇce. . .............................................................................

64

6.2 Stát na stranˇe nab´ıdky a poptávky ´ Ukol k textu ˇ c. 6.3: Stát se m˚ uˇze negativn´ımu p˚ usoben´ı bránit i jin´ ymi, pˇ r´ım´ ymi nástroji. Jmenujte alespoˇ n tˇri opatˇren´ı tohoto druhu, popˇr´ıpadˇe zapiˇste do textu u ´ daje z´ıskané z Kl´ıˇce: . ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. 2) Stát podniká v oblastech, které jsou rozhoduj´ıc´ı pro z´ asadn´ı funkce st´ atu. To se t´ yk´ a pˇredevˇs´ım sféry bezpeˇcnosti zemˇe, dopravy, v´ yroby energie, spoje, komunikace apod. Tato funkce je velmi rozd´ılná v r˚ uzn´ ych st´ atech svˇeta a v nˇekter´ ych zem´ıch lze naj´ıt i velmi odliˇsné n´ azory a praxi vlivu státu v této sféˇre. Napˇr´ıklad za vlády Labor Party byl ve Velké Británii v sedmdesát´ ych letech zest´ atnˇen cel´ y ocel´ aˇrsk´ y pr˚ umysl, n´ aslednˇe byl za vlády konzervativc˚ u opˇet privatizován – tato funkce je tedy dosti poplatná politice. Naopak zase ve Francii pˇres existenci r˚ uzn´ ych vlád je nedotˇcena napˇr´ıklad existence státn´ıch drah (SNSF) po des´ıtky let. Je vˇsak evidentn´ı, ˇze stát nem˚ uˇze napˇr´ıklad pˇripustit vlastnictv´ı soukromé atomové elektrárny, popˇr´ıpadˇe soukromé armády uvnitˇr státu apod. Politici se také r˚ uzn´ı v m´ıˇre státn´ıho vlastnictv´ı v této oblasti i v jednotliv´ ych nástroj´ıch (pˇr´ımé, nepˇr´ımé) pˇri ovlivˇ nován´ı tˇechto d˚ uleˇzit´ ych oblast´ı pro existenci a v´ ykon moci daného st´ atu. at podnik´ a v oblastech, odvˇetv´ıch, oborech, kde by ˇzádn´ y jin´ y hospod´ aˇrsk´ y 3) St´ subjekt z d˚ uvodu nev´ yhodnosti nepodnikal. Stát takto supluje pˇredevˇs´ım soci´ aln´ı funkci. O té hovoˇr´ı podrobnˇeji lekce Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu. I kdyˇz to st´ atu nemus´ı pˇrin´ aˇset ˇza´dn´ y hospodáˇrsk´ y efekt, spoleˇcnost m˚ uˇze m´ıt zájem na rozvoji dané oblasti, oboru i z jin´ ych hledisek, napˇr´ıklad m˚ uˇze t´ımto zp˚ usobem ˇreˇsit nezamˇestnanost. St´ at m˚ uˇze podnikat i z ˇcistˇe ekonomick´ ych d˚ uvod˚ u. Je to vˇsak charakteristické sp´ıˇse pro rozvojové st´ aty, kde je státn´ı sektor rozsáhl´ y.

R

AF

T

Dalˇs´ı funkce

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6:

D

ˇ Pokuste se vyjmenovat nejménˇe 5, sp´ıˇse 10 v´ yznamn´ ych státn´ıch podnik˚ u v CR. Poznamenejte si je na voln´ y list a pˇriloˇzte si jej pak do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. O státn´ıch podnic´ıch slyˇs´ıme ˇcasto v televizi, rozhlase, znáte je z tisku. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Obchodn´ıho rejstˇr´ıku, kde jsou zaznamenány vˇsechny ˇ s oznaˇcen´ım své právn´ı formy za tzv. PO (právnické osoby) p˚ usob´ıc´ı na u ´ zem´ı CR jménem. M˚ uˇzete si vypsat podniky maj´ıc´ı oznaˇcen´ı s.p. (st´ atn´ı podnik) nebo s.o. ˇ s.p. (státn´ı organizace). Jako pˇr´ıklad uvád´ıme Lesy CR,

Shrnut´ı:

• • • • •

Stát je nezastupiteln´ ym subjektem v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı. Vystupuje na stranˇe nab´ıdky i poptávky. Na obou stran´ ach trˇzn´ıho mechanismu pln´ı nˇekolik funkc´ı. Na stranˇe popt´ avky vystupuje prostˇrednictv´ım státn´ıch zakázek. Na stranˇe nab´ıdky pln´ı ekonomické (antimonopoln´ı), ale i jiné funkce (sociáln´ı).


6.3

65

St´ at jako ˇ cinitel vytv´ aˇ rej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´ e prostˇ red´ı

Rozhoduj´ıc´ı funkce pro stav a v´ yvoj n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı pln´ı stát jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı Nezastupia ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı. Stát pln´ı pˇrirozenˇe celou ˇradu jin´ ych funkc´ı, jen jednou telná z nich je funkce státu v ekonomice. Názory na u ´ lohu a funkce státu v ekonomice se velmi funkce st´ atu r˚ uzn´ı: • od nezasahov´ an´ı st´ atu do ekonomiky v˚ ubec, • aˇz po v´ yluˇcné ˇr´ızen´ı ekonomiky státem (CPE – centrálnˇe plánovaná ekonomika).

AF

T

Podstatná je tedy m´ıra z´ asah˚ u st´ atu do ekonomiky. Dá se vˇsak ˇr´ıci, ˇze uˇz se vznikem prvn´ıch státn´ıch u ´tvar˚ u se zaˇcaly uplatˇ novat nˇekteré ekonomické nástroje, které jsou státn´ımi zásahy do ekonomiky. Jiˇz v nejstarˇs´ıch dobách, ˇradu tis´ıcilet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem, byly vyb´ırány danˇe (a ne vˇzdy bezbolestn´ ym zp˚ usobem), bylo zavedeno clo, na trˇziˇst´ıch platila urˇcitá pravidla apod. Jedná se tedy o historickou funkci státu v této oblasti, nicménˇe velmi závislou na politické situaci. V souˇcasné dobˇe jsou vˇsechny vyspˇelé státy s trˇzn´ım hospodáˇrstv´ım charakteristické ˇcetn´ ymi zásahy státu do ekonomiky. A nejen státu, rovnˇeˇz i nadst´ atn´ıch org´ an˚ u, napˇr´ıklad Evropské unie – EU. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.4: Uved’te hlavn´ı s´ıdlo EU a s´ıdlo evropského parlamentu. Ovˇeˇrte si zapsan´ yu ´daj s Kl´ıˇcem. . ........................................................................................

R

M´ıra tˇechto z´ asah˚ u, pouˇz´ıván´ı pˇr´ım´ ych nebo nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u, to se pochopitelnˇe r˚ uzn´ı v celé ˇradˇe zem´ı podle momentáln´ı ekonomické, soci´ aln´ı a politické situace. Nˇekteré vl´ ady se vyznaˇcuj´ı liberalismem, jiné konzervativn´ım pojet´ım, v ˇradˇe st´ at˚ u je postaven´ı nˇekter´ ych ekonomick´ ych instituc´ı odliˇsné, nicménˇe vˇsechny státy s modern´ım trˇzn´ım hospodáˇrstv´ım zaˇrazujeme do kategorie sm´ıˇseného hospodáˇrstv´ı, tj. trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı s d˚ uleˇzitou u ´lohou státu v ekonomice. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:

D

M´ıra státn´ıch z´ asah˚ u je oznaˇcována dvˇema slavn´ ymi v´ yroky francouzsk´ ych c´ısaˇr˚ u, a to Ludv´ıka XIV. St´ at jsem já“ (centralismus) a jeho pozdˇejˇs´ıho následovn´ıka Ludv´ıka XVI., ” jemuˇz na ot´ azku co on, jako zosobnˇen´ı státu, m˚ uˇze udˇelat pro rozvoj hospodáˇrstv´ı a Francii, odpovˇedˇeli jeho ministˇri slovy laissez-fair“, volnˇe pˇreloˇzeno nezasahujte do hospodáˇrstv´ı ” ” v˚ ubec“. Tyto dva dipóly oznaˇcuj´ı rozmez´ı ve kterém se pohybuj´ı hospod´ aˇrské politiky vˇsech vl´ ad na svˇete, které se pˇrikl´ anˇen´ı na pomyslném horizontu moˇznost´ı bud’ do leva nebo do prava. Pokud Vás tato problematika v´ıce zaj´ımá, odkazujeme Vás na ˇcetné publikace z dˇejin ekonomick´ ych teori´ı, napˇr´ıklad jiˇz zm´ınˇenou publikaci prof. Fuchse z Masarykovy univerzity v Brnˇe. Stát vytv´ aˇr´ı ekonomické prostˇred´ı vˇsemi sv´ ymi institucemi. Nejen vláda svou hospodáˇrskou Hospodáˇrská politikou, ale vˇsechny v´ ykonné a zákonodárné instituce vytváˇrej´ı ekonomické prostˇred´ı legislativa a p˚ usob´ı na ekonomické vztahy. Stát vytváˇr´ı prostor pro ekonomiku, reglementuje zp˚ usob chov´ an´ı ostatn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u. K tomu pouˇz´ıvá ˇrady n´ astroj˚ u, pˇredevˇs´ım pak hospod´ aˇ rsk´ e legislativy, tj. souboru zákon˚ u, naˇr´ızen´ı, vyhláˇsek a pˇredpis˚ u reguluj´ıc´ıch hospod´ aˇrsk´ y ˇzivot v zemi i ve vztahu k zahraniˇc´ı. Stát je subjekt, kter´ y m´ a rozsáhlé pravomoci, m˚ uˇze tedy ovlivˇ novat trh mnoha zp˚ usoby. Ekonomové tvrd´ı, ˇze hospodáˇrská funkce státu je funkc´ı z´ akladn´ı, nebot’ od n´ı, od jej´ı u ´ spˇeˇsnosti, z´ avis´ı celkov´ y rozvoj spoleˇcnosti. Od hospodáˇrské prosperity se pak mohou následnˇe odv´ıjet i ostatn´ı funkce státu, neprosperuj´ıc´ı stát nem˚ uˇze ani dokonale a u ´ˇcinnˇe ostatn´ı spoleˇcenské funkce plnit.

66

6.3 St´ at jako ˇcinitel vytváˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı

P˚ usoben´ı státu v ekonomice je chápáno ˇcasto pouze jako makroekonomická ˇcinnost. Skuteˇcnost´ı vˇsak je, ˇze opatˇren´ı st´ atu p˚ usob´ı také na chován´ı domácnost´ı i firem. Stát mˇen´ı podm´ınky, vytv´ aˇr´ı, upravuje, reguluje ekonomické prostˇred´ı, v nˇemˇz se tyto ekonomické subjekty pohybuj´ı, ˇcin´ı tak za chodu“, mˇen´ı pravidla hry, mˇen´ı podm´ınky, za nichˇz se tyto ” subjekty rozhoduj´ı. T´ım ale také mˇen´ı situaci na jednotlivých trz´ıch, a to jak na d´ılˇc´ıch trz´ıch, tak i na m´ıstn´ıch aˇz po agreg´ atn´ı. T´ım také ovlivˇ nuje rovnov´ ahu na tˇechto trz´ıch vˇcetnˇe vˇseobecné agregátn´ı trˇzn´ı rovnováhy. Makroekonomická opatˇren´ı státu dostávaj´ı sv˚ uj mikroekonomick´ y efekt. Proto ˇr´ıkáme, ˇze st´ at p˚ usob´ı i jako regul´ ator mikroekonomického prostˇred´ı. Hospod´ aˇrsk´ a V podstatˇ e rozeznáv´ ame 3 skupiny d˚ uvod˚ u, které u ´ st´ı do potˇreby státn´ıch zásah˚ u pˇri legislativa regulaci trˇ zn´ıho hospod´ aˇrstv´ı:

R

AF

T

a) Prvn´ım d˚ uvodem je nutnost pomoci trhu v efektivn´ı alokaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u i fináln´ı ˇ ım vˇetˇs´ı bude m´ıra nedokonalé konkurence v trˇzn´ım hospod´ produkce. C´ aˇrstv´ı, t´ım v´ıce mus´ı st´ at regulovat takovéto ekonomické prostˇred´ı. b) Druh´ y d˚ uvod spoˇc´ıv´ a v nutnosti m´ırnit soci´ aln´ı nerovnosti v rozdˇelen´ı pˇr´ıjm˚ u tak, jak se vytvoˇrily na trz´ıch. Toto rozdˇelen´ı pˇr´ıjm˚ u nemus´ı b´ yt soci´ alnˇe u ńosné, stát pomoc´ı daˇ nové soustavy, transferov´ ych plateb (pˇrerozdˇelován´ı) mˇen´ı postaven´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u na trhu. c) Tˇret´ı d˚ uvod vypl´ yv´ a ze skuteˇcnosti, ˇze i kdyˇz je pomoc´ı trˇzn´ıho mechanismu zajiˇstˇena efektivn´ı alokace zdroj˚ u, m˚ uˇze se pˇresto dostat do konfliktu s ostatn´ımi c´ıli nebo hodnotami spoleˇcnosti. St´ at v takovémto pˇr´ıpadˇe mus´ı vystupovat jako ochr´ ance z´ ajm˚ u celé spoleˇcnosti, a to i pˇresto, ˇze jeho zásahem dojde k negativn´ım u ´ˇcink˚ um na základn´ı principy trˇzn´ıho mechanismu a napˇr´ıklad i k následnému neefektivn´ımu rozloˇzen´ı trˇzn´ıch sil. Pˇresto by mˇel stát zasáhnout ve prospˇech jin´ ych hodnot uznávan´ ych ˇ ˇrada kauz, které se t´ spoleˇcnost´ı. Jako pˇr´ıklad takového ˇreˇsen´ı je v pˇr´ıpadˇe CR ykaj´ı ekologie (ˇcinnosti, které vesmˇes ˇreˇs´ı a rozhoduje Ministerstvo pro ˇzivotn´ı prostˇred´ı). To se t´ yká napˇr´ıklad rozhodnut´ı o obchvatu Plznˇe, dálnice pˇres chránˇené u ´zem´ı, tˇeˇzby zlata atd. V takovémto pˇr´ıpadˇe je u ´loha státu nepochybn´ a, st´ at by mˇel chránit zájmy vˇetˇsiny obyvatelstva i pˇres nepochybnˇe efektivn´ı ˇreˇsen´ı ˇcistˇe trˇzn´ım mechanismem. Základn´ımi institucemi v demokratické spoleˇcnosti je vláda (popˇr´ıpadˇe vlády pˇri spolkovém nebo federativn´ım uspoˇrádán´ı zem´ı) a parlament. Vláda pˇredstavuje v´ ykonnou sloˇzku, tj. sloˇzku ˇr´ıd´ıc´ı, parlament pak sloˇzku zákonodárnou. Jak vláda, tak poslanci mohou inicializovat legislativn´ı opatˇren´ı, parlament zákony bud’ pˇrij´ım´ a nebo odm´ıtá, p˚ usob´ı jako koriguj´ıc´ı základn´ı orgán v˚ ule obˇcan˚ u v legislativn´ı oblasti. Vláda je parlamentu podˇr´ızena, parlament také schvaluje vládn´ı program, jehoˇz je hospod´ aˇrsk´ a politika jednou ze základn´ıch ˇcást´ı.

Parlament je rozhoduj´ıc´ım ˇclánkem demokratického st´ atu, kter´ y sv´ ymi z´ akony vytváˇr´ı zásadn´ı mˇerou ekonomické prostˇred´ı, v nˇemˇz se pohybuj´ı jednotlivé subjekty trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Vˇsechny z´ asadn´ı reglementy upravuj´ıc´ı ekonomické vztahy jsou pˇrijaty parlamentem jako z´ akony. Tyto dokumenty maj´ı vysokou pr´ avn´ı s´ılu v kaˇzdém st´ atˇe. Z´ akony jsou rozhoduj´ıc´ımi faktory, které ovlivˇ nuj´ı jedn´ an´ı vˇsech u ´ˇcastn´ık˚ u hospodáˇrsk´ ych vztah˚ u v daném st´ atˇe.

D

Parlament


ˇ a republika Parlamenty demokratick´ ych zem´ı jsou jednokomorové nebo dvoukomorové. Cesk´ má dvoukomorov´ y parlament, poslaneckou snˇemovnu a senát. Uved’te jin´ y pˇr´ıklad dvoukomorového parlamentu a uved’te pˇr´ıklad jednokomorového parlamentu, pˇr´ıpadnˇe si zapiˇste do textu u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................


67

Vl´ ada je v´ ykonnou sloˇzkou ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti, vztah˚ u mezi obˇcany, institucemi, hos- Vláda podáˇrsk´ ymi subjekty atd. Je ˇr´ıd´ıc´ı sloˇzkou vˇsech státn´ıch instituc´ı, ministerstev, u ´ˇrad˚ u, které provádˇej´ı a zabezpeˇcuj´ı vl´ adn´ı politiku. V nˇekter´ ych státech ˇr´ıd´ı vláda i centr´ aln´ı banku, kter´ a hraje mnohde d˚ uleˇzitou funkci ve finanˇcn´ı politice vlády. V nˇekter´ ych zem´ıch je vˇsak naopak centráln´ı banka na vládˇe nez´ avislá, zrovna tak, jako nˇekteré dalˇs´ı instituce. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.6: V kaˇzdém státˇe je pouze jedna, tzv. centráln´ı banka. Ta ˇr´ıd´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch komerˇcn´ıch bank. Tato banka je naz´ yvána také emisn´ı (má monopol na emisi, tj. tisk bankovek) nebo cedulov´ a. Uved’te:

Emisn´ı (cedulov´ a) banka

T

ˇ e republice, a) jak se jmenuje tato centr´ aln´ı banka v Cesk´ b) zda je povaˇzov´ ana za souˇca´st vládn´ıch instituc´ı nebo zda je na vládˇe nezávislá, c) zda se guvernér této banky z´ uˇcastˇ nuje nebo nez´ uˇcastˇ nuje zasedán´ı vlády.

Vaˇse odpovˇedi si ovˇeˇrte dle Kl´ıˇce a správné u ´daje si zapiˇste do textu k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky.

. ........................................................................................

AF

. ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:

R

• St´ at vytv´ aˇr´ı ekonomické prostˇred´ı pˇredevˇs´ım pomoc´ı hospodáˇrské legislativy. • St´ at ovlivˇ nuje chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u pomoc´ı státn´ıch instituc´ı. • Regulaˇcn´ı jedn´ an´ı st´ atu je makroekonomickou kategori´ı, má vˇsak i sv˚ uj mikroekonomick´ y dopad. • Pro regulaci trˇzn´ıho mechanismu státem existuje nˇekolik skupin d˚ uvod˚ u. • St´ at mus´ı vystupovat jako ochránce zájm˚ u celé spoleˇcnosti. • Z´ akladn´ımi sloˇzkami demokratického státu je vláda a parlament.

6.4

Hospod´ aˇ rsk´ a politika vl´ ady

Kaˇzdá nastupuj´ıc´ı vláda má sv˚ uj vl´ adn´ı program, kter´ y v oblasti hospodáˇrstv´ı je oznaˇcován jako hospod´ aˇrsk´ a politika.

D

Hospod´ aˇrsk´ a politika je souhrn c´ıl˚ u, n´ astroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı st´ atu v makroekonomické a v menˇs´ı m´ıˇre i mikroekonomické oblasti.

Kaˇzdá hospodáˇrská politika vycház´ı z urˇcité teorie ekonomie, z urˇcité koncepce podloˇzené ekonomickou vˇedou. Tato koncepˇcn´ı, tzv. teoretick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika je v´ ychodiskem pro praktické prov´ adˇen´ı bˇeˇzn´ ych opatˇren´ı státu.

Praktick´ a hospodáˇrská politika je pak korigována mnoha faktory vnitˇrn´ımi (parlament nemus´ı napˇr´ıklad schválit nˇekter´ a opatˇren´ı vlády) i vnˇejˇs´ımi (ohroˇzen´ı státu znamená pˇresun finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u do váleˇcné v´ yroby, mohou to vˇsak b´ yt i ménˇe závaˇzné vlivy hospodáˇrského charakteru jako napˇr. zmˇeny na mezinárodn´ıch trz´ıch ropy, politické vlivy jako napˇr´ıklad povinnost vyhovˇet pˇrań´ı“ velmoci apod.). Tato re´ alná hospod´ aˇrská politika ” je tedy v´ ysledkem tlak˚ u vnitˇrn´ıch i vnˇejˇs´ıch, nebot’ vl´ ada mus´ı reagovat na soci´ aln´ı tlaky uvnitˇr státu i na mezinárodn´ı situaci. Konkrétn´ı hospodáˇrská politika je tedy urˇcitou korekc´ı p˚ uvodnˇe pˇredneseného vl´ adn´ıho programu, je kompromisem mezi chtˇen´ ym a moˇzn´ ym.

Definice hospod´ aˇrské politiky

68

6.5 Selháván´ı státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı

C´ıle hospod´ aˇrské politiky definuje kaˇzdá vl´ ada jiˇz ve svém vl´ adn´ım programu a parlament by mˇel sledovat, zda vláda toto prohláˇsen´ı pln´ı. Pokud jde o st´ aty s tradiˇcn´ı trˇzn´ı ekonomikou, jsou c´ıle prakticky dlouhodobou koncepc´ı, kterou ani pˇr´ıpadná zmˇena vlády pˇr´ıliˇs nemˇen´ı. Vˇseobecnˇe se d´ a ˇr´ıci, ˇze hlavn´ım c´ıle ekonomiky je vˇzdy optim´ aln´ı zajiˇst’ov´ an´ı vˇsech potˇreb spoleˇcnosti. Obecné c´ıle

Obecn´ e c´ıle kaˇ zd´ e vl´ ady lze definovat dva z´ akladn´ımi u ´ koly: • zajiˇstˇen´ı vnˇejˇs´ı stability st´ atu, • zajiˇstˇen´ı vnitˇrn´ı stability st´ atu.

• zajiˇstˇen´ı stability ekonomiky, • zajiˇstˇen´ı r˚ ustu ekonomiky.

T

I c´ıle hospod´ aˇrské politiky lze rozdˇelit do dvou z´ akladn´ıch smˇ er˚ u:

Zajiˇstˇen´ı stability ekonomiky b´ yv´ a charakterizováno tˇemito dalˇs´ımi c´ıly: a) zajiˇ stˇ en´ı vnˇ ejˇ s´ı ekonomick´ e stability napˇr´ıklad:

AF

• vyrovnanou platebn´ı bilanc´ı státu (poznámka: platebn´ı bilance je bilance plateb do zahraniˇc´ı a pˇr´ıjm˚ u ze zahraniˇc´ı. Vnitˇrn´ı souˇca´st´ı platebn´ı bilance je obchodn´ı bilance, tj. bilance pˇr´ıjm˚ u z v´ yvozu a plateb za dovoz. Pasivn´ı bilance zatˇeˇzuje stát.) • udrˇzen´ım (zv´ yˇsen´ım) stavu zásob zlata, resp. lehce smˇeniteln´ ych mˇen atd. b) zajiˇ stˇ en´ı vnitˇ rn´ı ekonomick´ e stability napˇr´ıklad: • udrˇzen´ım n´ızkého procenta nezamˇestnanosti, • udrˇzen´ım n´ızkého procenta inflace, • eliminac´ı nepˇr´ızniv´ ych soci´ aln´ıch dopad˚ u.

R

R˚ ust ekonomiky se mˇeˇr´ı pomoc´ı makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, v Evropˇe pˇredevˇs´ım pomoc´ı HDP (hrubého domác´ıho produktu) bud’ celkového nebo v pˇrepoˇctu na jednoho obyvatele. Pouˇz´ıvá se roˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu obdob´ı, mˇes´ıce, roku apod. Snahou vlády je zajistit optim´ aln´ı ekonomick´ y r˚ ust.

6.5

Nedostatky m´ a trh, nedostatky má samozˇrejmˇe i stát. Jak trh, tak i st´ at jsou mechanismy, které uvádˇej´ı do pohybu pouze lidé. A lidé se mohou m´ ylit. Rozhodov´ an´ı státn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u m˚ uˇze b´ yt chybné, hovoˇr´ıme o tzv. selh´ aván´ı st´ atu. Selháv´ an´ı státu m˚ uˇze m´ıt dvˇe z´ akladn´ı pˇr´ıˇciny:

D

Selh´ av´ an´ı st´ atu

Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı

1. Nedokonalé rozhodov´ an´ı st´ atn´ıch orgán˚ u, m˚ uˇze m´ıt ˇradu objektivn´ıch i subjektivn´ıch pˇr´ıˇcin. Za objektivn´ı pˇr´ıˇciny m˚ uˇzeme povaˇzovat napˇr´ıklad: uˇze b´ yt definováno jako ˇcasová prodleva mezi • informaˇ cn´ı zpoˇ zdˇ en´ı. To m˚ potˇrebou státn´ıho zásahu a dobou, kdy je zásah uskuteˇcnˇen. Jeho uskuteˇcnˇen´ı vˇsak pˇredpokl´ ad´ a sbˇer, zpracován´ı a vyhodnocen´ı relevantn´ıch informac´ı jako podkladu pro pˇr´ısluˇsné rozhodnut´ı. Z´ıskán´ı tˇechto informac´ı, jejich zpracován´ı, interpretace atd. vyˇzaduje urˇcit´ y ˇcas, kaˇzdopádnˇe je pak rozhodnut´ı státu reakc´ı na minul´ y dˇej. Dalˇs´ım objektivn´ım d˚ uvodem m˚ uˇze b´ yt i


69

ˇ • tzv. politick´ eˇ casov´ e zpoˇ zdˇ en´ı. Radu z´ asah˚ u je tˇreba pˇredjednat s politick´ ymi stranami, aby vznikl urˇcit´ y konsensus a zv´ yˇsila se napˇr´ıklad pr˚ uchodnost vládn´ıho ˇ opatˇren´ı pˇri jeho schválen´ı v parlamentu. Rada závaˇzn´ ych opatˇren´ı a st´ atn´ıch zásah˚ u vyˇzaduje tud´ıˇz pomˇernˇe dlouh´ y proces projednáv´ an´ı, u ´prav, doplˇ nov´ an´ı atd. neˇz jej pˇr´ısluˇsné státn´ı orgány zaˇcnou uplatˇ novat.

Dva faktory st´ atn´ıch z´ asah˚ u

R

AF

T

ˇ Casov´ a zpoˇzdˇen´ı pˇri reakci státu budou d˚ uvodem selháv´ an´ı st´ atu pˇri regulaci trˇzn´ıho mechanismu i pˇri pˇredpokladu, ˇze vˇsichni státn´ı u ´ˇredn´ıci usiluj´ı o co nejlepˇs´ı a spoleˇcensky neprospˇeˇsnˇejˇs´ı státn´ı zásahy, tedy na základˇe zcela objektivn´ıch kritéri´ı. Kromˇe objektivn´ıch d˚ uvod˚ u existuj´ı vˇsak i d˚ uvody subjektivn´ı, kdy se nˇekteˇr´ı státn´ı u ´ˇredn´ıci mohou snaˇzit prosadit d´ılˇc´ı zájmy r˚ uzn´ ych lobbystick´ ych skupin, popˇr´ıpadˇe se mohou m´ ylit pˇri vyhodnocován´ı urˇcit´ ych u ´ daj˚ u. Tento prvek nem˚ uˇzeme nikdy vylouˇcit. 2. Druh´ ym faktorem selháván´ı státu m˚ uˇze b´ yt skuteˇcnost, ˇze i kdyˇz byly u ´daje správnˇe, ba i vˇcas vyhodnoceny, opatˇren´ı, která byla na jejich vyhodnocen´ı zvolena byla v dané chv´ıli správná a nezbytná, v´ ysledek nemus´ı b´ yt pˇresto optim´ aln´ı. Dokonce m˚ uˇze správné rozhodnut´ı vést ke zcela chybnému efektu. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze lidé nemus´ı reagovat zcela jednoznaˇcnˇe, ˇze nˇekteré nástroje makroekonomické ˇci mikroekonomické politiky nemaj´ı zcela jednoznaˇcn´ y dopad. Ba naopak reakce m˚ uˇze b´ yt zcela neoˇcek´ avan´ a, netradiˇcn´ı, rozporná apod. V obou uveden´ ych pˇr´ıpadech bude efekt státn´ıho zásahu stejn´ y, nemus´ı znamenat oˇcek´ avané zlepˇsen´ı. Je tedy nam´ıstˇe soubor otázek tradiˇcnˇe se opakuj´ıc´ıch v ˇrad´ ach r˚ uzn´ ych ekonomick´ ych ˇskol, teori´ı po celá stalet´ı: je lépe ponechat v´ yvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı samovolné regulaci neviditelnou rukou trhu, jestliˇze státn´ı opatˇren´ı ˇ je lépe likvidovat trˇzn´ı mechanismus a pˇrenechat mohou situaci i jeˇstˇe zhorˇsit? Ci ˇr´ızen´ı ekonomiky pouze st´ atu, jestliˇze trˇzn´ı mechanismus má ˇcetné nedostatky? Nebo se maj´ı trh i st´ at kombinovat? Pakliˇze ano, v jakém pomˇeru, jak´ ymi nástroji, pˇr´ım´ ymi, nepˇr´ım´ ymi atd. V zodpov´ıd´ an´ı tˇechto otázek se od sebe liˇs´ı jednotliv´ı ekonomové, liˇs´ı se od sebe r˚ uzné ekonomické ˇskoly, liˇs´ı se od sebe ˇcasto vl´ adn´ı a nevládn´ı ekonomové. Je nepochybné, ˇze prvé 2 otázky pˇredstavuj´ı krajnosti, tyto krajnosti byly v historii svˇeta uplatnˇeny. Mezi nimi je ale ˇsiroká ˇskála r˚ uzn´ ych kombinac´ı, které se daj´ı rozliˇsit pˇredevˇs´ım 2 faktory: • m´ırou st´ atn´ıch z´ asah˚ u (kdy stát zasahuje, co ˇreˇs´ı, pomˇerem státn´ıch zásah˚ u a volného p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu), • volbou n´ astroj˚ u, jimiˇz stát zasahuje do trˇzn´ıho mechanismu a ˇreˇs´ı jeho nedokonalosti.

D

Kombinace tˇechto dvou faktor˚ u je podstatná pro odliˇsen´ı hospodáˇrsk´ ych politik jednotliv´ ych vlád. Proto pro anal´ yzu p˚ usoben´ı státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı je nezbytné zab´ yvat se moˇzn´ ymi n´ astroji st´ atu pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 6: Na z´ akladˇe ˇcetby denn´ıho tisku nebo poslechu rozhlasu ˇci televize uved’te 5 státn´ıch zásah˚ u do ekonomiky za posledn´ı aktu´ aln´ı obdob´ı. Pˇriloˇzte i V´ aˇs struˇcn´ y komentáˇr a zaˇslete pr´ aci tutorovi. Shrnut´ı:

• Rovnˇeˇz st´ at pˇri regulaci ekonomiky vykazuje urˇcité nedostatky. • St´ at m˚ uˇze uskuteˇcnit chybná opatˇren´ı. • Stát m˚ uˇze uskuteˇcnit správn´ a opatˇren´ı, kter´ a vˇsak nemus´ı vést ke správn´ ym v´ ysledk˚ um.



70

6.5 Selháván´ı státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı • Nejednoznaˇcnost chov´ an´ı lid´ı m˚ uˇze eliminovat i správná rozhodnut´ı státu. • Ot´ azka st´ atn´ıch zásah˚ u je ot´ azkou volby n´ astroj˚ u a m´ıry státn´ıch z´ asah˚ u do pr˚ ubˇehu trˇzn´ıho mechanismu.


T

ˇ ım se projevuje st´ C´ at na stranˇe poptávky? V jaké pr´ avn´ı formˇe vystupuje stát na stranˇe nab´ıdky? Co to znamen´ a majoritn´ı pod´ıl? Co pˇredstavuje zlat´ a akcie? Jaké funkce pln´ı st´ at na stranˇe nab´ıdky? Do kter´ ych odvˇetv´ı a obor˚ u st´ at investuje? Jak st´ at ovlivˇ nuje ekonomiku? Které instituce ovlivˇ nuj´ı na st´ atn´ı u ´rovni ekonomiku? Co tvoˇr´ı obsah pojmu hospod´ aˇrská legislativa“? ” Co je to teoretick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika? Co je to praktick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika? Z jak´ ych d˚ uvod˚ u je rozd´ıl mezi teoretickou a praktickou hospodáˇrskou politikou? Jaké hlavn´ı c´ıle mus´ı zabezpeˇcovat hospodáˇrská politika? Co je obsahem pojmu vnitˇrn´ı stabilita“ v ekonomickém pojet´ı? ” Co je obsahem pojmu vnˇejˇs´ı stabilita“ v ekonomickém pojet´ı? ” Co zp˚ usobuje selh´ av´ an´ı st´ atu pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky?

AF

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.


R

Lekce, kterou jsme právˇe dokonˇcili, patˇr´ı mezi samostatné pˇredmˇety, které se pˇrednáˇsej´ı na vysok´ ych ˇskolách ekonomického charakteru. Pod názvem Hospod´ aˇrská politika se podrobnˇeji rozeb´ıraj´ı témata jako je funkce státu v ekonomice, nástroje, které má stát k dispozici pro regulaci ekonomiky atd. Pro nás v tomto kurzu pˇredstavuje tato látka d´ılˇc´ı ˇcást obecné a veˇrejné ekonomie, nav´ aˇzeme na n´ı vˇsak dalˇs´ı lekce, které uvedené poznatky v´ıce rozvádˇej´ı.

Autotest:

1. Zlatou akcii vlastn´ı:

D

(a) rozhoduj´ıc´ı vlastn´ıci akciové spoleˇcnosti (b) pouze st´ at (c) akcion´ aˇri, kteˇr´ı ji koup´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u

ˇ pˇredkládá: 2. Hospod´ aˇrskou legislativu v CR (a) (b) (c) (d)

pouze vl´ ada pouze parlament vl´ ada i parlament vl´ ada, parlament, obˇcané

3. Hospod´ aˇrskou politikou je souhrn c´ıl˚ u, nástroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı státu: (a) jen v makroekonomické oblasti (b) v makroekonomické a ˇc´ asteˇcnˇe i mikroekonomické oblasti (c) v mikroekonomické oblasti

Kapitola 7

AF

Popis lekce:

T

N´ astroje hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu

Tato lekce navazuje na lekci zab´ yvaj´ıc´ı se hospodáˇrskou politikou státu z pˇredcházej´ıc´ı lekce. Objasˇ nuje základn´ı 4 formy hospodáˇrské politiky, uvád´ı pˇr´ımé i nepˇr´ımé nástroje korekce nedostatk˚ u trˇzn´ıho mechanismu. Má jednoduchou strukturu danou následuj´ıc´ımi ˇcástmi: 7.1 7.2 7.3 7.4

Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice St´ at na stranˇe nab´ıdky a poptávky St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady

R

V kaˇzdé ˇcásti jsou uvedeny a vysvˇetleny základn´ı nástroje pouˇz´ıvané v dané oblasti hospod´ aˇrské politiky st´ atu. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

D

Monetárn´ı, minim´ aln´ı povinné rezervy, diskont, operace na volném trhu, reeskontn´ı kontingent, lombardn´ı u ´ vˇer, fiskáln´ı politika, státn´ı rozpoˇcet, deficit státn´ıho rozpoˇctu, kryt´ı deficitu, státn´ı dluh, státn´ı závˇereˇcn´ yu ´ˇcet, kvóty, subvence, neviditelné pˇrekáˇzky dovozu, celn´ı tarify, mzdové tarify, valorizace d˚ uchod˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

definovat hlavn´ı n´ astroje monetárn´ı politiky státu, rozezn´ avat a urˇcovat n´ astroje pˇr´ımé a nepˇr´ımé, definovat funkci fisk´ aln´ı politiky, orientovat se v základn´ıch ekonomick´ ych pojmech spjat´ ych s tvorbou a ˇcerpán´ım rozpoˇctu, • vyjmenovat a objasnit pojmy obchodn´ı politiky státu, • vyjmenovat moˇzn´ a opatˇren´ı v sociáln´ı a d˚ uchodové politice státu.

71

72

7.1 Monetárn´ı politika

Stát jako ˇcinitel vytváˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı má k dispozici celou ˇradu nástroj˚ u ekonomick´ ych, právn´ıch i mocensk´ ych, pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych, kter´ ymi m˚ uˇze razantnˇe ovlivˇ novat n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı a u ´ˇcinnˇe zasahovat, i kdyˇz s r˚ uznˇe dlouh´ ym ˇcasov´ ym horizontem, do hospod´ aˇrsk´ ych ˇcinnost´ı. Z´ akladn´ı n´ astroje

Z´ akladn´ımi n´ astroji jsou:

T

• celkov´ a politika st´ atu, jeho zahraniˇcn´ı i vnitˇrn´ı chován´ı, • daˇ nová soustava zasahuj´ıc´ı vˇsechny ekonomické subjekty, jej´ı kvalita, pr˚ uhlednost a racionalita, jakoˇz i zp˚ usob a u ´ˇcinnost správy a vymáhán´ı dan´ı, • fisk´ aln´ı, tj. rozpoˇctov´ a politika, • celn´ı politika a na ni u ´zce navazuj´ıc´ı, • obchodn´ı politika, dovozn´ı a v´ yvozn´ı, • d˚ uchodov´ a politika, • soci´ aln´ı politika, • zákonod´ arn´ a soustava, jej´ı kvalita, záruka dodrˇzován´ı, • vymahatelnost pr´ ava, • ˇcinnost kontroln´ıch org´ an˚ u atd.

Pˇ r´ıklad:

AF

Na tyto základn´ı nástroje navazuj´ı i dalˇs´ı nástroje st´ atu, které mohou podstatnˇe ovlivˇ novat pˇredevˇs´ım dodrˇzov´ an´ı urˇcitého hospodáˇrského poˇr´ adku. S t´ım souvis´ı i u ´ roveˇ n a zákony v oblasti trestn´ıho práva, v´ ykonnost soud˚ u, u ´ roveˇ n policie, finanˇcn´ıch orgán˚ u, celkové vn´ımán´ı práva obˇcany a cel´ a ˇrada dalˇs´ıch faktor˚ u, které souvisej´ı pˇredevˇs´ım se stavem spoleˇcnosti i v ostatn´ıch sfér´ ach ˇzivota.

R

Regulace ekonomiky se vyv´ıj´ı soubˇeˇznˇe s v´ yvojem názor˚ u na efektivn´ı ˇr´ızen´ı st´ atu, následnˇe reflektuje vˇseobecnou morálku spoleˇcnosti, zp˚ usoby chován´ı jednotlivc˚ u, instituc´ı, firem i samotného státu reprezentovaného státn´ımi orgány. V d˚ usledku tohoto v´ yvoje, neustál´ ych zmˇen v hodnotovém mˇeˇr´ıtku spoleˇcnosti, v´ yvoje hospodáˇrsk´ ych jev˚ u ˇci vztah˚ u, se vyv´ıj´ı i legislativa, jakoˇzto odpovˇed’ na pˇr´ısluˇsn´ y v´ yvoj celospoleˇcenské morálky, v´ yskyt nov´ ych jev˚ u, anebo prosté nutnosti regulovat nˇekteré negativn´ı jevy ˇci tendence. V d˚ usledku toho jsou ˇcasto naˇse z´ akony novelizov´ any, doplˇ novány ˇci aktualizovány. Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad:

posledn´ı aktualizace nˇejaké právn´ı normy, s n´ıˇz jste se setkali v krátkém ˇcasovém horizontu.

D

. ........................................................................................

7.1

Monet´ arn´ı politika

Monet´ arn´ı politika

Monetárn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. (Monay anglicky znamená pen´ıze, nicménˇe pojem je odvozen z francouzˇstiny ze slova les monnais“ taktéˇz ” ve smyslu pen´ıze). ˇ je to Cesk´ ˇ a národn´ı banka – CNB) ˇ Pouze centráln´ı banka (v CR má monopol na emise penˇez (padˇelán´ı penˇez je trestn´ y ˇcin). Emis´ı penˇez, jejich vloˇzen´ım do obˇehu, popˇr´ıpadˇe naopak jejich stahován´ım mˇen´ı centráln´ı banka mnoˇzstv´ı nab´ızen´ ych penˇez, mˇen´ı t´ım i u ´ rokové m´ıry a podm´ınky, dle kter´ ych se novˇe emitované pen´ıze v podobˇe u ´vˇer˚ u dostávaj´ı do obˇehu. Následnˇe se tak opatˇren´ı v monetárn´ı politice projev´ı v dynamice ekonomického r˚ ustu, ovlivnˇen´ı platebn´ı bilance a mˇenov´ ych kurz˚ u atd. aˇz po dopad na zamˇestnanost a inflaci. Je to tedy velmi u ´ˇcinn´ y nástroj, kter´ y m´ a spoustu druhotn´ ych dopad˚ u, i kdyˇz jeho nasazen´ı je z poˇcátku vn´ımáno sp´ıˇse pouze ekonomy, manaˇzery, postupnˇe se jeho u ´ˇcinky dot´ ykaj´ı

Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrské politiky státu

73

prakticky vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u vˇcetnˇe dom´ acnost´ı. Je to tedy n´ astroj komplexn´ı, proto jej ˇrad´ıme mezi z´ akladn´ı n´ astroje regulace. Podle monetaristického pojet´ı (Friedman) vycházej´ı u ´ˇcinky monetaristické politiky z anal´ yzy rovnov´ ahy na penˇeˇzn´ım trhu, která je matematicky vyjádˇrena následuj´ıc´ım vzorcem: M × V = P × Y,

Z´ akladn´ı vzorec

(7.1)

kde M: je penˇeˇzn´ı masa (mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, to urˇcuje právˇe centr´ aln´ı banka emis´ı ˇci stahov´ an´ım penˇez z obˇehu), V: je rychlost obratu penˇez, P: u ´ roveˇ n cenové hladiny, Y: reáln´ y hrub´ y n´ arodn´ı produkt. Ze vzorce lze dovodit potˇrebnou masu penˇez v závislosti na pohybu ostatn´ıch ukazatel˚ u: P×Y . V

(7.2)

T

M=

AF

Anal´ yzou vzorce m˚ uˇzeme zjistit, ˇze pokud se napˇr´ıklad Y ˇcili hrub´ y národn´ı produkt zv´ yˇs´ı o 1 procento (dojde k ekonomickému r˚ ustu), pak pˇri nemˇennosti ostatn´ıch ukazatel˚ u se mus´ı v zájmu zachován´ı rovnováhy na trhu penˇez zv´ yˇsit adekvátnˇe masa penˇez v obˇehu. To znamen´ a, ˇze centr´ aln´ı banka bude emitovat dalˇs´ı nové pen´ıze a uvolˇ novat je ve formˇe levnˇejˇs´ıch u ´vˇer˚ u do ekonomického prostˇred´ı. Nerespektován´ı této matematické z´ avislosti by znamenalo poruˇsen´ı ekonomické rovnováhy, projevuj´ıc´ı se r˚ ustem cenové hladiny, tedy inflac´ı. Monet´ arn´ı, tj. penˇ eˇ zn´ı a u ´ vˇ erov´ a politika je zamˇ eˇ rena:

Pozornost

• na kontrolu a regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice státu, • regulaci u ´rokov´ ych mˇer, • stanoven´ı podm´ınek u ´vˇer˚ u.

Pˇredpokladem k tomu, aby st´ at mohl tyto funkce vykonávat jsou tyto podm´ınky:

Podm´ınky

R

• existence penˇeˇzn´ıho obˇehu a trhu penˇez, • existence u ´vˇerového systému a trhu kapitálu, kdy státn´ı org´ any a státn´ı instituce mus´ı m´ıt moˇznost volnˇe vstupovat na oba trhy, • existence centr´ aln´ı banky ve státn´ım vlastnictv´ı.

D

Vzhledem k tomu, ˇze tyto podm´ınky jsou historicky jiˇz d´ avno splnˇeny, m˚ uˇze stát pomoc´ı své monetárn´ı politiky u ´ˇcinnˇe p˚ usobit na regulaci hospodáˇrského prostˇred´ı, a to jak pomoc´ı nástroj˚ u pˇr´ım´ ych, tak i nepˇr´ım´ ych, motivaˇcn´ıch. a) Mezi n´ astroje pˇ r´ım´ e (administrativn´ı) patˇr´ı napˇr´ıklad: • regulace investiˇcn´ı ˇcinnosti, kdy stát urˇc´ı limit investiˇcn´ıch u ´ vˇer˚ u. Jestliˇze rozsah poˇzadovan´ ych u ´ vˇer˚ u pak pˇrekraˇcuje tento limit, mus´ı firma pˇredloˇzit pˇr´ısluˇsné obchodn´ı bance souhlas státn´ıch orgán˚ u. Nemá-li firma takov´ yto souhlas, nesm´ı mu ˇzádn´ a banka investiˇcn´ı u ´vˇer poskytnout. Ale i pokud takov´ yto souhlas firma pˇredloˇz´ı, je ˇcistˇe na rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsné obchodn´ı banky, zda a za jak´ ych podm´ınek j´ı banka u ´ vˇer poskytne, • regulace spotˇrebn´ıch u ´vˇer˚ u, kdy pˇri prodeji na spl´ atky mohou státn´ı org´ any urˇcit maxim´ aln´ı dobu splatnosti (napˇr´ıklad 5 let). Opˇet záleˇz´ı na penˇeˇzn´ım u ´ stavu (bance, spoˇritelnˇe, z´ aloˇznˇe atd.), zda u ´vˇer a za jak´ ych podm´ınek poskytne.

Pˇr´ımé n´ astroje

74

7.1 Monetárn´ı politika Mezi dalˇs´ı pˇr´ımé n´ astroje ˇrad´ıme: • • • • •

stanoven´ı u ´vˇerov´ ych strop˚ u, doˇcasné pozastaven´ı u ´vˇerové ˇcinnosti, nucenou spr´ avu banky, odebr´ an´ı bankovn´ı licence, v krajn´ım pˇr´ıpadˇe mˇenov´ a reforma atd.


• • • •

povinné minim´ aln´ı rezervy, diskontn´ı sazbu, operace na volném trhu, stanoven´ı reeskontn´ıch kontingent˚ u.

T

Nepˇr´ımé n´ astroje

Uved’te, na kterou banku byla v devadesát´ ych letech uvalena nucená spr´ ava. Banka byla ˇ pozdˇeji za symbolickou 1 Kˇc prodána CSOB. Následkem tohoto kroku spolumajitel ˇ banky spoleˇcnost Nomura zah´ ajila právn´ı kroky v˚ uˇci CR. b) Mezi n´ astroje nepˇ r´ım´ e ˇrad´ıme pˇredevˇs´ım následuj´ıc´ı ˇctyˇri hlavn´ı, a to:

b1) Povinné minim´ aln´ı rezervy, patˇr´ı mezi nástroj o jehoˇz potˇrebˇe se ˇcasto diskutuje, nˇekdy se nevyuˇz´ıvá, nicménˇe ˇ se uˇz´ıval v pr˚ je to nástroj moˇzn´ y, u ´ˇcinn´ y a ve svˇetˇe uˇz´ıvan´ y. V CR ubˇehu devades´ at´ ych let, v souˇcasné dobˇe se nevyuˇz´ıvá. Povinné minim´ aln´ı rezervy pˇredstavuj´ı urˇcitý objem penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, které z rozhodnut´ı st´ atu mus´ı kaˇzd´ a obchodn´ı banka uloˇzit na u ´ˇctu centr´ aln´ı banky. (Poznámka: nemus´ı se jednat vˇzdy pouze o pen´ıze, ale i jin´ a aktiva (napˇr´ıklad cenné pap´ıry).) V´ yˇse blokovan´ ych prostˇredk˚ u sniˇzuje nab´ıdku penˇez. Obchodn´ı banka má k dispozici menˇs´ı objem penˇez, pen´ıze ˇcili u ´ vˇery se stávaj´ı draˇzˇs´ımi, u ´ rokové sazby se zvyˇsuj´ı. Nepˇr´ımo se tak sniˇzuje u ´ vˇerov´ a schopnost bank, ˇc´ım vyˇsˇs´ı povinné rezervy t´ım v´ıce se sniˇzuje masa penˇez v obˇehu. V´ yˇse povinn´ ych rezerv nen´ı stanovena objemovˇe, n´ ybrˇz urˇcit´ ym procentem z depozit, tzn. selektivnˇe dle bank, nav´ıc ˇc´ım likvidnˇejˇs´ı (pohotovˇejˇs´ı) má banka pen´ıze, t´ım vyˇsˇs´ı ˇca´stku PMR centr´ aln´ı banka vyˇzaduje. Pohyb procenta povinn´ ych rezerv velmi v´ yraznˇe mˇen´ı, sniˇzuje nebo zvyˇsuje u ´ vˇerovou schopnost bank, proto centr´ aln´ı banka neˇcin´ı u ´pravy pˇr´ıliˇs ˇcasto. Podstatn´ a nen´ı ani tak v´ yˇse PMR, ale sp´ıˇse jejich pohyb, zda se sniˇzuj´ı ˇci zvyˇsuj´ı, nebot’ to je jasn´ y signál pro potenci´ aln´ı investory o u ´myslech st´ atu a stavu a v´ yvoji n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı. b2) Diskontn´ı politika Finanˇcn´ı prostˇredky, které maj´ı obchodn´ı banky k dispozici z depozit, nestaˇc´ı k pokryt´ı vˇsech potˇreb u ´ vˇerován´ı a financován´ı obchodn´ıch bank. Proto jsou prakticky vˇsechny obchodn´ı banky v zemi nuceny z´ıskávat penˇeˇzn´ı prostˇredky v podobˇe u ´ vˇer˚ u od banky centráln´ı (pouze ta má, jak v´ıte, monopol na emise penˇez). Mohli bychom také ˇr´ıci, ˇze obchodn´ı banky kupuj´ı pen´ıze od centr´ aln´ı banky, tyto pen´ıze kupuj´ı na u ´vˇer. Diskontn´ı sazba je u ´rokov´ a sazba, za kterou centr´ aln´ı banka poskytuje u ´vˇery bank´ am obchodn´ım. R˚ ustem diskontn´ı sazby se pen´ıze stávaj´ı draˇzˇs´ımi, opaˇcnˇe lacinˇejˇs´ımi (hovoˇr´ıme o drah´ ych“ a levn´ ych“ penˇez´ıch). Tyto u ´vˇery mohou od centráln´ı banky z´ıskat ” ” pouze banky obchodn´ı, pro nˇe se tak tyto pen´ıze stávaj´ı pˇredmˇetem poptávky,

D

R

Definice

AF

Protoˇze jsou to z´ akladn´ı trˇ zn´ı, nepˇr´ımé nástroje, které jsou prakticky st´ ale vyuˇz´ıvány, povˇsimneme si tˇechto n´ astroj˚ u podrobnˇeji.

Definice diskontn´ı sazby


75

která klesá ˇci stoupá dle pravidel trˇzn´ıho mechanismu právˇe v z´ avislosti na pohybu diskontn´ı sazby. Pokud se tedy diskontn´ı sazba zvedne, omez´ı se t´ım nepˇr´ımo u ´vˇerové zdroje obchodn´ıch bank, t´ım se zv´ yˇs´ı cena penˇez, a to znamen´ a ve svém d˚ usledku sn´ıˇzen´ı nab´ıdky penˇez obchodn´ıch bank bˇeˇzn´ ym klient˚ um. Pˇri vyˇsˇs´ı diskontn´ı sazbˇe kles´ a nab´ıdka u ´ vˇerov´ ych penˇez (souˇcasnˇe klesá i popt´ avka, nebot’ pen´ıze jsou drahé“, u ´roková sazba je pˇr´ıliˇs vysoká). ” K diskontu pˇridáv´ a totiˇz obchodn´ı banka jeˇstˇe tzv. odchylku, (dalˇs´ı procento u ´rokové sazby, které pˇredstavuje jej´ı vlastn´ı zisk z bankovn´ı operace). Celkov´ au ´rokov´ a sazba se tak skládá ze dvou ˇcást´ı: u ´roková sazba = diskont + odchylka

Odchylka

(7.3)

T

Horn´ı limit odchylky vˇsak jednotnˇe opˇet stanovuje centr´ aln´ı banka. Obchodn´ı banky si tak prakticky mohou pˇri poskytován´ı u ´vˇer˚ u sv´ ym klient˚ um konkurovat pouze v r´ amci urˇcitého rozmez´ı odchylky. b3) Operace na volném trhu Souvis´ı s podm´ınkou, ˇze stát reprezentovan´ y v daném pˇr´ıpadˇe centráln´ı bankou má voln´ y pˇr´ıstup na finanˇcn´ı trhy. Centr´ aln´ı banka bud’ nakupuje nebo prod´ av´ a st´ atn´ı cenn´ e pap´ıry. V obou pˇr´ıpadech tak manipuluje s masou penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u v obˇehu. Pokud státn´ı cenné pap´ıry prodává, stahuje t´ım vlastnˇe masu penˇez z obˇehu, za volné penˇeˇzn´ı prostˇredky nakupuj´ı ekonomické subjekty státn´ı cenné pap´ıry, které jsou povaˇzovány za v´ yhodnou finanˇcn´ı investici. Tyto cenné pap´ıry jsou obvykle velmi dobˇre u ´roˇceny a v´ ynos je jist´ y. Proto tyto cenné pap´ıry maj´ı pomˇernˇe rychl´ y prodej a vyˇrazen´ı urˇcité masy penˇez z obˇehu je rychlé. Tato operace má jeˇstˇe jeden dopad. T´ım, ˇze banka takto nepˇr´ımo stahuje z obˇehu pen´ıze, zv´ yˇs´ı se t´ım konkurence na stranˇe poptávky po penˇez´ıch, v d˚ usledku toho vzrostou u ´ rokové sazby. Souˇcasnˇe se tak sn´ıˇz´ı mnoˇzstv´ı penˇez, které z˚ ust´ av´ a k dispozici ostatn´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um (pˇredevˇs´ım firm´ am), sn´ıˇz´ı se t´ım i dalˇs´ı druhy popt´ avky na dalˇs´ıch trz´ıch. V pˇr´ıpadˇe n´ akupu cenn´ ych pap´ır˚ u od jin´ ych subjekt˚ u je dosaˇzeno opaˇcn´ ych efekt˚ u. Pokud stát t´ımto zp˚ usobem z´ıská dodateˇcné penˇeˇzn´ı prostˇredky, m˚ uˇze je pouˇz´ıt na financován´ı jin´ ych vˇec´ı prostˇrednictv´ım v´ ydajov´ ych kapitol státn´ıho rozpoˇctu. Operace na volném trhu tak maj´ı pˇr´ımou souvislost s fiskáln´ı politikou. b4) Stanoven´ı reeskontn´ıch kontingent˚ u Souvis´ı s existenc´ı obchodn´ıch smˇenek a s jejich pouˇz´ıván´ım pˇri u ´hrad´ ach závazk˚ u. Pokud pˇri obchodn´ıch transakc´ıch nen´ı pouˇzito fakturaˇcn´ıho systému, ale je poskytnuta obchodn´ı smˇenka, m˚ uˇze pˇr´ıjemce tuto smˇenku prakticky okamˇzitˇe prodat obchodn´ı bance. Ta tuto smˇenku eskontuje (poskytne eskontn´ı u ´ vˇer na niˇzˇs´ı ˇc´ astku), banka si strh´ avá tzv. diskont. P˚ uvodn´ı majitel obchodn´ı smˇenky má k dispozici okamˇzitou (i kdyˇz niˇzˇs´ı) ˇca´stku penˇez. Obchodn´ı banka v pˇr´ıpadˇe potˇreby m˚ uˇze pak takto z´ıskanou smˇenku (samozˇrejmˇe vˇse pˇred vyprˇsen´ım term´ınu u ´ hrady smˇenky) opˇet prodat, a to centr´ aln´ı bance, které ji rovnˇeˇz eskontuje, t´ım vzniká druhá eskontace ˇcili reeskont. Centráln´ı banka ovˇsem pˇredem stanovuje celkov´ y objem (kontingent) nakupovan´ ych smˇenek, stanovuje tud´ıˇz reeskontn´ı kontingent. Centráln´ı banka stanovuje tento kontingent s ohledem na své vlastn´ı zdroje a také s ohledem na inflaˇcn´ı tlaky. Kromˇe tˇechto 4 z´ akladn´ıch nástroj˚ u se pouˇz´ıvá jeˇstˇe celé ˇrady dalˇs´ıch nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u jako napˇr´ıklad:

D

R

AF

Pouˇzit´ı cenn´ ych pap´ır˚ u

• stanoven´ı lombardn´ı sazby Lombardn´ı u ´vˇer je vesmˇes velmi krátkodob´ yu ´vˇer kryt´ y poskytnut´ım urˇcité zástavy obchodn´ı bance. Touto zástavou jsou vˇetˇsinou cenné pap´ıry, ale mohou to b´ yt i jiné dokumenty (napˇr´ıklad doklady, které umoˇzn ˇuj´ı dispoziˇcn´ı

Reeskont

76

7.2 Fiskáln´ı politika

•

•

AF

•

T

•

právo k urˇcitému zboˇz´ı), drahé kovy, zlato, cenné vˇeci atd. Tento druh u ´vˇeru poskytuj´ı obchodn´ı banky sv´ ym klient˚ um, ale také centráln´ı banka vˇsem bank´ am obchodn´ım. selektivn´ı u ´vˇery znamenaj´ı obecnˇe urˇcitou formu zv´ yhodnˇen´ı bud’ vybran´ ym subjekt˚ um: – zv´ yhodˇ nuj´ı se napˇr. urˇcité firmy, kde má stát zvláˇstn´ı vˇetˇsinou sociáln´ı z´ ajem, – zv´ yhodˇ nuj´ı se urˇcité obory, napˇr´ıklad u ´vˇery na ekologická opatˇren´ı, – zv´ yhodˇ nuj´ı se urˇcité lokality, odvˇetv´ı apod. devizov´ a politika a kontrola spoˇc´ıvá v u ´pravách devizov´ ych kurz˚ u, r˚ uzném u ´roˇcen´ı zahraniˇcn´ıch vklad˚ u, pokud je to v kompetenci centráln´ı banky, v´ azanosti plateb do zahraniˇc´ı na urˇcit´ ych parametrech atd. povinné vazby bilanˇcn´ıch poloˇzek kdy centráln´ı banka stanovuje urˇcit´ y pomˇer a vztahy mezi bilanˇcn´ımi poloˇzkami, napˇr´ıklad. tzv. kapitálovou pˇrimˇeˇrenost, pomˇer mezi zdroji a u ´vˇery apod. r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı a dohody centr´ aln´ı banky a obchodn´ıch bank jsou opatˇren´ı, kter´ a mnohdy maj´ı pouze formu napˇr´ıklad jen informac´ı, pokyn˚ u ˇci ˇza´dost´ı, ale obchodn´ı banky je respektuj´ı a postupuj´ı podle nich.

Tˇechto prostˇredk˚ u nepˇr´ımého p˚ usoben´ı centr´ aln´ı banky na banky obchodn´ı je hodnˇe, jejich v´ yˇcet by byl obsáhl´ y. Jedná se vˇsak v´ıceménˇe o obsah náplnˇe v´ yuky speciáln´ıho pˇredmˇetu bankovnictv´ı“, a proto se spokoj´ıme pouze s t´ımto ” pˇrehledem moˇznost´ı. Vˇsechny tyto nástroje maj´ı spoleˇcn´ y efekt a spoleˇcn´ y c´ıl: jejich prostˇrednictv´ım centr´ aln´ı banka p˚ usob´ı na trhu penˇez, ovlivˇ nuje nab´ıdku penˇ ez. Centráln´ı banka m˚ uˇze prov´ adˇet 2 typy monetárn´ı politiky: a) expanzivn´ı: zvyˇsovat nab´ıdku penˇez, b) restriktivn´ı: sniˇzovat nab´ıdku penˇez.

R

Dva typy monet´ arn´ı politiky

Oba typy monetárn´ı politiky maj´ı pak dopad na pohyb poptávky po penˇez´ıch, centráln´ı banka tak nepˇr´ımo ovlivˇ nuje i ostatn´ı trhy. Shrnut´ı:

D

• Monetárn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v národn´ım hospodáˇrstv´ı. • Povinnost ˇr´ıdit mˇenovou politiku má centráln´ı banka. ´ vˇerové situace ve státˇe m˚ uˇze stát pouˇz´ıvat ˇrady pˇr´ım´ ych • K regulaci mˇenové a u i nepˇr´ım´ ych metod. • Mezi základn´ı pˇr´ımé metody patˇr´ı regulace investiˇcn´ı ˇcinnosti pomoc´ı limitu investiˇcn´ıch u ´vˇer˚ u a regulace spotˇreby pomoc´ı spotˇrebn´ıch u ´vˇer˚ u. • Mezi základn´ı n´ astroje nepˇr´ımé regulace patˇr´ı stanoven´ı povinn´ ych minimáln´ıch rezerv, diskontn´ı sazba, reeskontn´ı kontingent a operace na volném trhu.

7.2 Fisk´ aln´ı politika

Fisk´ aln´ı politika

Fiskáln´ı politika státu je spjata s tvorbou a rozdˇelován´ım finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u prostˇrednictv´ım soustavy rozpoˇct˚ u.


77

V kaˇzdém st´ atˇe, v závislosti na hierarchii a ˇclenitosti st´ atn´ı správy, existuje nˇekolik stupˇ n˚ u Státn´ı rozpoˇctové soustavy, od obecn´ıch rozpoˇct˚ u, mˇestsk´ ych, okresn´ıch aˇz po st´ atn´ı rozpoˇ cet rozpoˇcet jakoˇzto nejvyˇsˇs´ı rozpoˇcet st´ atu (napˇr´ıklad feder´ aln´ı rozpoˇcet ˇci rozpoˇcet spolkového, respektive unit´ arn´ıho st´ atu). St´ atn´ı rozpoˇcet pˇredstavuje centralizovaný fond finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, které vytv´ aˇrej´ı vˇsechny ekonomické subjekty st´ atu, rozdˇeluj´ı a uˇz´ıvaj´ı jej st´ atn´ı org´ any. St´ at tak pomoc´ı pˇr´ıjm˚ u a výdaj˚ u ze st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇrerozdˇeluje finanˇcn´ı prostˇredky tam, kam spoleˇcnost potˇrebuje. Státn´ı orgány odˇcerpávaj´ı od vˇsech trˇzn´ıch subjekt˚ u nemalé finanˇcn´ı ˇca´stky ve formˇe dan´ı, odvod˚ u, poplatk˚ u (eventuelnˇe. pokut) a mˇe prostˇrednictv´ım v´ ydajové stránky jejich pouˇzit´ı.

T

a) Pˇ r´ıjmy st´ atn´ıho rozpoˇ ctu jsou tvoˇreny pˇrev´ aˇznˇe pˇr´ım´ ymi a nepˇr´ım´ ymi danˇemi.

AF

avislosti na výˇsi pˇr´ıjmu nebo majetku. a1) Pˇr´ımé danˇe plat´ı poplatn´ıci pravidelnˇe v z´ Napˇr´ıklad odvody danˇe z pˇr´ıjmu jsou závislé na skuteˇcnˇe dosaˇzeném pˇr´ıjmu, danˇe z nemovitost´ı jsou závislé na hodnotˇe nemovitosti (majetku) apod. Tyto danˇe se odvádˇej´ı pravidelnˇe k urˇcitému datu, dle v´ ypoˇctu pˇredem známému, v ˇca´stce, která je odvoditelná a vypoˇcitatelná pˇredem ve vztahu k urˇcité hodnotˇe. Tyto odvody jsou dále stanoveny vˇzdy do urˇcitého limitu splatnosti (pˇripouˇst´ı se u ˇca´sti dan´ı uplatnˇen´ı zálohového systému s roˇcn´ım vy´ uˇctov´ an´ım), pˇri neplnˇen´ı povinnosti st´ at obvykle uplatˇ nuje sankˇcn´ı postih. Správou dan´ı a poplatk˚ u státu jsou povˇeˇreny tzv. finanˇcn´ı u ´ˇrady. Jsou to vlastnˇe ˇ v´ ybˇerˇc´ı dan´ı s pˇr´ısluˇsn´ ymi pravomocemi. P˚ uvodn´ı n´ azev v CSR byl bern´ı u ´ˇrad. Dnes je to detaˇsované pracoviˇstˇe ministerstva financ´ı, státn´ı instituce, zajiˇst’uj´ıc´ı dohled nad naplˇ nován´ım a ˇcerpán´ım st´ atn´ıch financ´ı. Souˇcasnˇe vˇsak maj´ı i funkci pˇrerozdˇelovac´ı, vybrané finanˇcn´ı prostˇredky pˇrev´ adˇej´ı na konta jin´ ych urˇcen´ ych subjekt˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.2:

D

R

Uved’te aktuáln´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob. Vzhledem k tomu, ˇze tato sazba podléhá zmˇenˇe ˇcasu, je v Kl´ıˇci uvedena sazba z doby pˇr´ıpravy publikace, tj. z roku 2010. Podot´ ykáme, ˇze stále jsou pˇripravovány zmˇeny, je proto tˇreba poznamenat si aktu´ aln´ı sazbu pro dan´ y rok. a2) Nepˇ r´ım´ e danˇ e jsou zahrnuty v cenˇe prod´ avaného zboˇz´ı a odvád´ı je do st´ atn´ıho rozpoˇctu prodejce zboˇz´ı nebo poskytovatel sluˇzeb. Plat´ı je vˇsak fináln´ı spotˇrebitel. Pˇr´ıkladem takové danˇe je hlavn´ı pˇr´ıjmová poloˇzka st´ atn´ıho rozpoˇctu, tj. daˇ n z pˇridané hodnoty (DPH). V podstatˇe tutéˇz daˇ n, i kdyˇz s jin´ ymi sazbami, m´ a cca 150 zem´ı svˇeta. a3) Ostatn´ı pˇ r´ıjmy st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou tvoˇreny mimo okruh daˇ nové soustavy a jsou pˇredstavov´ any napˇr´ıklad u ´roky, nájemn´ ym, splátkami zahraniˇcn´ıch u ´vˇer˚ u apod.

Státn´ı rozpoˇcet si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako jak´ ysi tunel, do kterého na jedné stranˇe neustále (dennˇe) proud´ı finanˇcn´ı prostˇredky, které jsou na druhé stranˇe neustále dennˇe poskytov´ any jin´ ym ekonomick´ ym subjekt˚ um. Formálnˇe má státn´ı rozpoˇcet tvar otevˇrené knihy, jehoˇz lev´ a strana je tvoˇrena pˇr´ıjmov´ ymi poloˇzkami (odbornˇe ˇreˇceno pˇr´ıjmov´ ymi kapitolami“), na druhé stranˇe ” pak poloˇzkami v´ ydajov´ ymi. Pro pˇr´ıjmovou ˇca´st státn´ıho rozpoˇctu je podstatn´ y pˇ redevˇ s´ım zp˚ usob zdanˇ en´ı, tj. forma zdanˇ en´ı a v´ yˇ se dan´ı. Stát m˚ uˇze napˇr´ıklad stanoven´ım formy zdanˇen´ı

Danˇe

78

7.2 Fiskáln´ı politika preferovat investiˇcn´ı ˇcinnost, m˚ uˇze poskytovat r˚ uzné daˇ nové u ´levy pˇri ˇza´daném smˇeru investic, resp. i tzv. daˇ nové pr´ azdniny“. ” Podstatná je i v´ yˇse dan´ı, tj. kolik prostˇredk˚ u ze zisku mus´ı firmy odvést a kolik jim tud´ıˇz z˚ ustane tzv. disponibiln´ıho zisku. Vysoké zdanˇen´ı nen´ı motivuj´ıc´ım prvkem pro podnik´ an´ı. b) Výdaje st´ atn´ıho rozpoˇctu smˇeˇruj´ı vˇzdy v urˇcitém pomˇeru do tˇechto základn´ıch sfér ˇzivota spoleˇcnosti: • • • •

obrany st´ atu (vnˇejˇs´ı-arm´ ada, vnitˇrn´ı-policie), st´ atn´ı spr´ avy (financov´ an´ı státn´ıch u ´ˇrad˚ u, státn´ı administrativy), ˇskolstv´ı, kultury, zdravotnictv´ı a sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı, n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı.

• vyrovnan´ y (v tomto pˇr´ıpadˇe se agregátn´ı v´ ydaje rovnaj´ı agregátn´ım pˇr´ıjm˚ um), • pˇrebytkov´ y (pˇr´ıjmy jsou pl´ anovány vyˇsˇs´ı neˇz v´ ydaje), • schodkov´ y (deficitn´ı).

R

Tˇri stavy st´ atn´ıho rozpoˇctu

AF

T

Kaˇzd´ y stát má samozˇrejmˇe odliˇsn´ y pomˇer mezi tˇemito v´ ydajov´ ymi poloˇzkami a i jinou vládn´ı politiku uvnitˇr tˇechto skupin. Rovnˇeˇz pod´ıly vynakládan´ ych prostˇredk˚ u nejsou nemˇenné a mohou se i v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrského obdob´ı (t´ım je jeden rok) radik´ alnˇe zmˇenit. Napˇr´ıklad v dobˇe ohroˇzen´ı státu se operativnˇe zmˇen´ı pomˇery ve prospˇech potˇrebnˇejˇs´ıch vydán´ı a v´ıce se zaˇcne vydávat na obranu. Tyto zmˇeny uvnitˇr obdob´ı podléhaj´ı schv´ alen´ı parlamentem. Pˇ rijat´ y rozpoˇ cet m´ a charakter z´ akona. Mus´ı b´ yt schv´ alen parlamentem, k jakékoliv zmˇenˇe je zapotˇreb´ı dostateˇcn´ y poˇcet hlas˚ u v parlamentu. Vzhledem k tomu, ˇze pr´ avˇe v tvorbˇe a sestaven´ı rozpoˇctu se koncentruje vl´ adn´ı politika, je jeho skladba vˇzdy souˇca´st´ı mnohdy tvrd´ ych boj˚ u vl´ ady a parlamentu, zvláˇstˇe s opoziˇcn´ımi poslanci, kteˇr´ı by mˇeli oponovat a prosazovat názory a poˇzadavky nevl´ adn´ıch stran do tvorby i ˇcerp´ an´ı rozpoˇctu. Pˇrijat´ y rozpoˇcet je jiˇz vod´ıtkem pro odpov´ıdaj´ıc´ı postup vˇsech ministerstev a státn´ıch org´ an˚ u pˇri vynakl´ ad´ an´ı st´ atn´ıch prostˇredk˚ u i pˇri zajiˇst’ován´ı jeho pˇr´ıjm˚ u. Pˇri tvorbˇe rozpoˇctu mohou b´ yt uplatnˇeny tˇri moˇzné stavy, rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt koncipov´ an jako:

D

Skuteˇcn´ y v´ yvoj rozpoˇctu v dobˇe jeho tvorby a ˇcerp´ an´ı (rozpoˇcet se sestavuje, pl´ anuje vˇzdy v pˇredch´ azej´ıc´ım roce, cca od pololet´ı, kdy se ukazuj´ı tendence a pˇredpokládan´ y re´ aln´ y v´ ysledek daného roku) m˚ uˇze b´ yt ale odliˇsn´ y, vznik´ a bud’ pˇrebytek nebo deficit. Pravdˇepodobnost, ˇze by koncipovan´ y vyrovnan´ y rozpoˇcet skonˇcil pˇresnˇe je malá, podstatn´ a je proto vˇzdy odchylka od p˚ uvodn´ıch pˇredpoklad˚ u. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt, jak je uvedeno, jako deficitn´ı b´ yt sestaven uˇz v dobˇe jeho vytvoˇren´ı a schválen´ı. Sestaven´ı deficitn´ıho rozpoˇctu vˇsak pˇrináˇs´ı urˇcité problémy a nebezpeˇc´ı, nebot’: • deficitn´ı rozpoˇcet st´ atn´ıho rozpoˇctu pomáhá zvyˇsovat inflaci, • deficitn´ı rozpoˇcet nen´ı pˇr´ıliˇs pˇr´ıznivˇe posuzov´ an kooperuj´ıc´ımi hospod´ aˇrsk´ ymi institucemi, obchodn´ımi partnery, vˇcetnˇe zahraniˇc´ı.

Kryt´ı deficitu

Ke kryt´ı deficitu si st´ at mus´ı vyp˚ ujˇcit bud’: • na trhu cenn´ ych pap´ır˚ u, kde m˚ uˇze prodat státn´ı cenné pap´ıry se splátkou za urˇcit´ y poˇcet rok˚ u (viz pˇredcházej´ıc´ı ˇcást), • m˚ uˇze si p˚ ujˇcit od jiného st´ atn´ıho orgánu, • m˚ uˇze si p˚ ujˇcit ze zahraniˇc´ı (bud’ od obchodn´ıch bank, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo od ciz´ıho st´ atu).


79

Opakovan´ y deficit st´ atn´ıho rozpoˇ ctu naz´ yv´ ame st´ atn´ım dluhem. St´ atn´ı V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe zatˇeˇzuje deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇredevˇs´ım budouc´ı ekonomick´ y dluh v´ yvoj, nebot’ odˇcerpává momentáln´ı zdroje na u ´ kor budoucnosti, to vˇsak z dlouhodobého hlediska. Krátkodobˇe m˚ uˇze sehrát deficitn´ı rozpoˇcet i pozitivn´ı roli, pokud se podaˇr´ı z jeho pomoc´ı nastartovat ekonomiku k vyˇsˇs´ı v´ ykonnosti. M˚ uˇze tak pˇrispˇet k rychlejˇs´ımu ekonomickému r˚ ustu v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı. Pokud se to vˇsak nepodaˇr´ı, je to prostˇredek velmi nebezpeˇcn´ y, nebot’ m˚ uˇze jen urychlit celkov´ y negativn´ı sesuv celé ekonomiky. ˇ ´ ´  KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7:

T

Zjistˇete aktuáln´ı plánovan´ y stav (deficit) státn´ıho rozpoˇctu pro pˇr´ıˇst´ı rok. V´ ysledek Vaˇseho zjiˇstˇen´ı zaˇslete tutorovi. Stát prostˇrednictv´ım státn´ıho rozpoˇctu mˇen´ı strukturu hospodáˇrstv´ı a t´ım p˚ usob´ı na jeho v´ yvoj. Pˇr´ıjmy a v´ ydaje se provádˇej´ı na z´ akladˇe pˇrijat´ ych pravidel a rozpoˇcty schvaluj´ı z´ astupci obˇcan˚ u od poslanc˚ u parlamentu aˇz po obecn´ı zastupitelstvo v pˇr´ıpadˇe obecn´ıch rozpoˇct˚ u.

AF

Tyto sbory rovnˇeˇz kontroluj´ı pr˚ ubˇeh fiskáln´ıho obdob´ı a na konci rozpoˇctového obdob´ı (tj. vesmˇes v bˇreznu následuj´ıc´ıho roku), po zjiˇstˇen´ı a oficiáln´ım potvrzen´ı v´ ysledk˚ u pˇredcházej´ıc´ıho roku) schvaluj´ı uplynul´ y rozpoˇcet ve formˇe tzv. st´ atn´ıho z´ avˇ ereˇ cn´ eho u ´ˇ ctu s c´ılem optimalizace rozpoˇctové politiky pro následuj´ıc´ı obdob´ı.

Zkuˇsenosti a praktick´ y v´ yvoj státn´ıho rozpoˇctu má vliv i na sestaven´ı nového rozpoˇctu pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı. Souˇcasnˇe s jeho schválen´ım se rozhoduje, jak´ ym zp˚ usobem se naloˇz´ı s eventueln´ım pˇrebytkem, nebo jak bude kryt schodek.

St´ atn´ı z´ avˇereˇcn´ y u ´ˇcet

Shrnut´ı:

D

R

• Fisk znamen´ a rozpoˇcet, fiskáln´ı politika je zp˚ usob sestaven´ı systému rozpoˇct˚ u daného st´ atu. • Rozpoˇctov´ a politika je zaloˇzena na pˇrerozdˇelován´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. • Stát pˇrerozdˇeluje prostˇredky jednak svou pˇr´ıjmovou sloˇzkou státn´ıho rozpoˇctu, tj. pˇredevˇs´ım v´ yˇs´ı a zp˚ usobem zdanˇen´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. • Stát pˇrerozdˇeluje finanˇcn´ı prostˇredky i prostˇrednictv´ım v´ ydajové str´ anky státn´ıho rozpoˇctu sanac´ı potˇreb tzv. rozpoˇctové sféry. • Rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt sestaven jako vyrovnan´ y, pˇrebytkov´ y, deficitn´ı. • Opakovan´ y deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu naz´ yváme státn´ım dluhem. • Deficit mus´ı b´ yt kryt, zp˚ usob kryt´ı vˇzdy zatˇeˇzuje budoucnost. y v´ ysledek rozpoˇctového hospodaˇren´ı je schvalován parlamentem ve formˇe tzv. • Skuteˇcn´ st´ atn´ıho z´ avˇereˇcného u ´ˇctu.

7.3

Obchodn´ı politika

Mezi hlavn´ı n´ astroje v této oblasti patˇr´ı: • • • • • •

celkov´ a zahraniˇcn´ı orientace státu, stanoven´ı dovozn´ıch kv´ ot, stanoven´ı v´ yvozn´ıch kv´ ot, stanoven´ı celn´ıch tarif˚ u, poskytov´ an´ı v´ yvozn´ıch subvenc´ı, stanoven´ı kurz˚ u mˇeny,

Obchodn´ı politika

80

7.3 Obchodn´ı politika • mezi extrémn´ı n´ astroje patˇr´ı embargo ˇci obchodn´ı válka.

Vˇsechny nástroje v této oblasti mohou b´ yt v pr˚ ubˇehu roku i nˇekolikrát mˇenˇeny a kombinovány s v´ yjimkou zahraniˇcn´ı orientace st´ atu, která je d´ ana vládn´ım prohl´ aˇsen´ım a mˇela by b´ yt stabiln´ı, koncepˇcn´ı a c´ılevˇedomá. Veˇsker´ a opatˇren´ı v této oblasti, která mohou m´ıt znaˇcná vliv na domác´ı ekonomiku, jsou vˇsak mnohdy limitov´ ana pˇ rijet´ım do r˚ uzn´ ych nadn´ arodn´ıch ym p˚ usoben´ım znaˇcnˇe uskupen´ı (napˇr´ıklad OSN), které ve formˇe doporuˇcen´ı nebo pˇr´ım´ diriguj´ı a ovlivˇ nuj´ı ekonomiku daného st´ atu. Jednotná hospodáˇrská politika v nˇekteré, popˇr´ıpadˇe ve vˇsech tˇechto oblastech, je charakteristická pro hospod´ aˇrsk´ y v´ yvoj zem´ı s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım po 2. svˇetové válce. Unifikace ve zm´ınˇen´ ych oblastech je v´ ysledkem vytv´ aˇren´ı a dlouhodobého v´ yvoje r˚ uzn´ ych ekonomick´ ych uskupen´ı. a) Mezi pˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı: • kv´ oty, • tarify a v´ yvozn´ı subvence, • neviditelné pˇrek´ aˇzky dovozu.

T

Pˇr´ımé n´ astroje

AF

Kv´ oty stanovuj´ı maximáln´ı objem daného zboˇz´ı, které lze za urˇcit´ y ˇcasov´ y u ´ sek dovézt do zemˇe. Vláda m˚ uˇze dovoz nˇekterého druhu zboˇz´ı zcela zakázat (stanov´ı nulovou kvótu). Tato kvóta m˚ uˇze b´ yt stanovena bud’ jako urˇcité mnoˇzstv´ı zboˇz´ı (v kusech, hektolitrech atd. ˇcili v naturáln´ım vyjádˇren´ı), anebo jako pomˇer, procento k dom´ ac´ı v´ yrobˇe téhoˇz zboˇz´ı. Pˇ r´ıklad: Vláda stanovuje dovoz brambor ze zahraniˇc´ı maximálnˇe ve v´ yˇsi 10 % z celkové skliznˇe daného roku. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:

D

R

. .................................................................................. n, kterou stát prostˇrednictv´ım celn´ı správy vyb´ırá za dovoz daného Celn´ı tarif je daˇ druhu zboˇz´ı do zemˇe. (Teoreticky lze stanovit i za v´ yvoz, to se vˇsak m´ alokdy a málokde pouˇz´ıv´ a, st´ aty preferuj´ı v´ yvoz). yˇsen´ı v´ yvozu napˇr´ıklad t´ım, ˇze stát bud’ V´ yvozn´ı subvence jsou opatˇren´ı ke zv´ odpouˇst´ı daˇ n, kterou by v´ yrobce ˇci prodejce platil v tuzemsku, pokud je zboˇz´ı vyvezeno, nebo se jedn´ a o pˇr´ımou u ´hradu ˇcástky sn´ıˇzeného pˇr´ıjmu ze zboˇz´ı, které je m´ısto v tuzemsku prod´ ano v zahraniˇc´ı. Neviditeln´ e pˇ rek´ aˇ zky dovozu jsou opatˇren´ı napˇr´ıklad stanoven´ım urˇcit´ ych hygienick´ ych norem, zdravotnick´ ych opatˇren´ı, technick´ ych opatˇren´ı apod., které ztˇeˇzuj´ı nebo zdraˇzuj´ı importér˚ um dovoz zboˇz´ı vyˇsˇs´ımi poˇzadavky neˇz je tomu v domác´ı ekonomice. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad uvád´ıme poˇzadavek na dovoz ojet´ ych aut jenom od urˇcitého roku, oˇckov´ an´ı, zdravotn´ı certifik´ aty apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:


zdravotn´ıho opatˇren´ı ztˇeˇzuj´ıc´ıho dovoz masa, dr˚ ubeˇze, urˇcit´ ych plodin ˇci dalˇs´ıch produkt˚ u . .................................................................................. b) Mezi nepˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı: • intervence na devizov´ ych trz´ıch,


81

• opatˇren´ı k regulaci platebn´ı bilance státu. Intervence na devizov´ ych trz´ıch jsou sv´ ym zp˚ usobem podobné operac´ım státu na volném trhu (pˇri regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v domác´ım obˇehu). Jde v podstatˇe o totéˇz, ale z hlediska devizov´ ych zásob státu. Centr´ aln´ı banka takto napˇr´ıklad intervenuje (nakupuje nebo prodáv´ a) na devizov´ ych burz´ ach v zahraniˇc´ı t´ım, ˇze bud’ za n´ arodn´ı mˇenu nakupuje zahraniˇcn´ı mˇeny nebo za zahraniˇcn´ı mˇeny vykupuje mˇenu národn´ı. T´ım ovlivˇ nuje v´ yˇsi mˇenového kurzu domác´ı mˇeny v˚ uˇci mˇenám zahraniˇcn´ım. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:

AF

Shrnut´ı:

T

ˇ y stát provád´ı intervence pˇredevˇs´ım na mezin´ Cesk´ arodn´ı finanˇcn´ı burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Pokud Vás tato problematiky v´ıce zaj´ımá, odkazujeme V´ as jednak na kurz Finance, navazuj´ıc´ı kurz tohoto studia, jednak na odbornou literaturu z oblasti ˇ financ´ı ˇci Zpravodaje CNB. Opatˇ ren´ı k regulaci platebn´ı bilance st´ atu jsou kombinované nástroje fiskáln´ı i monetárn´ı politiky, jimiˇz se stát obvykle snaˇz´ı dosáhnout sn´ıˇzen´ı deficitu platebn´ı bilance napˇr´ıklad depreciac´ı (novináˇrsky devalvac´ı“) mˇeny, jednán´ım o odpuˇstˇen´ı ” u ´vˇer˚ u, zahraniˇcn´ıho dluhu, kompenzaci dluhu za urˇcité zboˇz´ı apod.

• Obchodn´ı politika st´ atu je zamˇeˇrena na bilateráln´ı i obecné vztahy se zahraniˇc´ım. • K regulaci obchodn´ıch vztah˚ u se pouˇz´ıvá pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u obchodn´ı politiky. • Mezi u ´ˇcinné n´ astroje obchodn´ı politiky patˇr´ı celn´ı tarify, kv´ oty, subvence, mˇenové kurzy k zahraniˇcn´ım mˇen´ am a neviditelné pˇrekáˇzky dovozu.

7.4

D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika

R

N´ astroji d˚ uchodové a sociáln´ı politiky p˚ usob´ı stát na cenu v´ yrobn´ıch faktor˚ u trhu, tj. na mzdy (pˇr´ıjmy), zisky a ceny. Své zámˇery m˚ uˇze stát opˇet prosazovat pomoc´ı pˇr´ım´ ych ˇci nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u. a) Mezi pˇ r´ım´ e n´ astroje d˚ uchodové a sociáln´ı politiky patˇr´ı napˇr´ıklad:

D

• pˇr´ım´ a, administrativn´ı kontrola mezd (netrˇzn´ı opatˇren´ı), • stanoven´ı minim´ aln´ı mzdy, • regulace cen nˇekter´ ych druh˚ u zboˇz´ı (vˇetˇsinou základn´ıch potravin), regulace nájemného, pˇr´ıpadnˇe cen strategick´ ych druh˚ u zboˇz´ı, energie, tepla, plynu, ropn´ ych deriv´ at˚ u apod.

Mzdy mohou b´ yt regulov´ any státem pouze omezenˇe tam, kde st´ at m˚ uˇze zasahovat, tj. pˇredevˇs´ım v oblasti st´ atem pˇr´ımo ˇr´ızen´ ych nebo dotovan´ ych organizac´ı, st´ atn´ı spr´ avy, v arm´ adˇe, st´ atn´ıch podnic´ıch atd. Pro soukromou sféru tuto pravomoc nemá, nicménˇe mzdy v soukromé sféˇre v podstatˇe kop´ıruj´ı anebo se pˇrizp˚ usobuj´ı mzdové situaci ve státn´ı sféˇre (s v´ yjimkami vysoce prosperuj´ıc´ıch firem, popˇr´ıpadˇe firem se zahraniˇcn´ı u ´ˇcast´ı apod.). Mzdy mohou b´ yt regulovány státem pomoc´ı mzdov´ ych tarif˚ u, jejichˇz dodrˇzován´ı je stanoveno zákonem. Dále stanoven´ım mzdov´ ych limit˚ u, regulac´ı mezd v závislosti na dosaˇzen´ı dalˇs´ıch ekonomick´ ych ukazatel˚ u, napˇr´ıklad na r˚ ustu produktivity práce, tabulkovým systémem atd.

D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika Pˇr´ımé n´ astroje

82

7.4 D˚ uchodová a sociáln´ı politika Rovnˇeˇz ceny mohou b´ yt v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech stanoveny jako pevné, limitované, zvl´ aˇstˇe tam, kde st´ at chr´ an´ı urˇcité sociáln´ı skupiny. Do této skupiny lze zaˇradit také politiku státu v oblasti sociáln´ı politiky jako napˇr´ıklad:

AF


T

• stanoven´ı hranice pro odchod do d˚ uchodu, uchod˚ u v závislosti na urˇcitém ekonomickém • valorizace starobn´ıch a invalidn´ıch d˚ ukazateli, • stanoven´ı v´ yˇse pˇr´ıdavk˚ u a pˇr´ıplatk˚ u r˚ uzn´ ym sociáln´ım skupinám, • stanoven´ı pˇr´ıspˇevku pro podporu v nezamˇestnanosti, • stanoven´ı v´ yˇse dovolené, • stanoven´ı v´ yˇse porodného a pohˇrebného, • stanoven´ı imigraˇcn´ıch pˇr´ıplatk˚ u, • stanoven´ı podpory svobodn´ ym matkám, • stanoven´ı odˇcitateln´ ych poloˇzek na nezaopatˇrené dˇeti pro podnikaj´ıc´ı osoby (v r´ amci z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), • stanoven´ı odˇcitateln´ ych poloˇzek pro podnikaj´ıc´ı d˚ uchodce a studenty (v r´ amci z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), • stanoven´ı v´ yˇse nemocensk´ ych dávek, • stanoven´ı procenta zdravotn´ıho a sociáln´ıho pojiˇstˇen´ı atd.

ˇ • Uved’te z´ akladn´ı v´ ymˇeru n´ aroku na dovolenou v CR. • Uved’te hranici odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu. • Uved’te aktu´ aln´ı v´ yˇsi porodného a pohˇrebného, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ıch sociáln´ıch ´ podpor st´ atu urˇcit´ ym skupinám obyvatelstva. Udaje si zaznamenejte na voln´ y list a vloˇzte si jej do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. b) Mezi nepˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı zejména: • • • • • • •

r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı vl´ ady podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um, informace o r˚ uzn´ ych moˇznostech podnikán´ı, vytv´ aˇren´ı r˚ uzn´ ych podp˚ urn´ ych fond˚ u, grantov´ a politika vl´ ady, dohody se zahraniˇc´ım umoˇzn ˇuj´ıc´ı v´ ymˇenu ˇci voln´ y pohyb pracovn´ıch sil, moˇznosti sjednan´ ych zahraniˇcn´ıch stáˇz´ı pro urˇcit´ y kontingent pracovn´ık˚ u, politika zdaˇ nov´ an´ı zahraniˇcn´ıch aktivit atd.

R


D

Direktivn´ı nástroje se pouˇz´ıvaj´ı pˇredevˇs´ım v obdob´ı zv´ yˇsené inflace, respektive ve snaze vlády bránit r˚ ustu inflace (pˇredevˇs´ım v oblasti regulace cen a mezd jde o protiinflaˇcn´ı opatˇren´ı). Pˇresto by mˇela b´ yt tato opatˇren´ı krátkodob´ a, nebot’ ve svém d˚ usledku p˚ usob´ı proti trˇzn´ımu mechanismu.

Shrnut´ı:

• D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika st´ atu ovlivˇ nuje poptávku i nab´ıdku na vˇsech trz´ıch. • Regulaˇcn´ı n´ astroje jsou pˇr´ımé i nepˇr´ımé. • Pˇr´ımé n´ astroje by mˇely m´ıt doˇcasn´ y charakter.


1. Jak´ a je definice monet´ arn´ı politiky? 2. Kter´ y st´ atn´ı org´ an je povˇeˇren ˇr´ızen´ım mˇenové a u ´vˇerové politiky státu?

Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrské politiky státu Jaké pˇr´ımé n´ astroje monet´ arn´ı politiky znáte? Jaké nepˇr´ımé n´ astroje monetárn´ı politiky znáte? Co je to diskontn´ı sazba, odchylka? Co je to fisk? Jaké zn´ ate typy rozpoˇct˚ u? Co je hlavn´ı ˇc´ ast´ı pˇr´ıjmové stránky státn´ıho rozpoˇctu? Jaké druhy dan´ı zn´ ate? Do kter´ ych oblast´ı smˇeˇruj´ı v´ ydaje státn´ıho rozpoˇctu? Jak je ˇreˇsen deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu? Co je to st´ atn´ı dluh? Jak´ a opatˇren´ı obchodn´ı politiky znáte? Co jsou to neviditelné pˇrekáˇzky dovozu? Jak´ a opatˇren´ı mzdové a sociáln´ı politiky znáte?


T

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

83

AF

Tato lekce nast´ınila urˇcité skupiny nástroj˚ u vl´ adn´ı hospodáˇrské politiky, které jsou v r˚ uzné m´ıˇre (v závislosti na politickém zamˇeˇren´ı vlády) v té ˇci oné m´ıˇre vyuˇz´ıv´ any pˇri regulaci trˇzn´ı ekonomiky státem. Nˇekteré nástroje jsou vyuˇz´ıv´ any permanentnˇe, jiné v urˇcit´ ych periodách, nˇekteré málo, jiné v´ıce. Závis´ı na stavu ekonomiky a charakteru vládn´ıho prohl´ aˇsen´ı. Nˇekteré n´ astroje jsou zapojovány také jako d˚ usledek rozhodnut´ı unijn´ıch orgán˚ u. Tato lekce pˇrin´ aˇs´ı základn´ı v´ yˇcet tˇechto n´ astroj˚ u s jejich struˇcnou charakteristikou. Autotest:

1. Monet´ arn´ı, tj. penˇeˇzn´ı a u ´vˇerová politika je zamˇeˇrena:

R

(a) na kontrolu a regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice státu (b) na kontrolu a regulaci mezd (c) na kontrolu a regulaci pˇr´ıjm˚ u obˇcan˚ u a firem

2. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt:

(a) deficitn´ı 2 roky (b) deficitn´ı 5 rok˚ u (c) deficitn´ı bez omezen´ı

D

3. Obchodn´ı bilance:

(a) je souˇc´ ast´ı platebn´ı bilance státu (b) platebn´ı bilance je souˇcást´ı obchodn´ı bilance (c) obˇe bilance spolu nesouvisej´ı

84

R

D T

AF

Kapitola 8

Popis lekce:

T

´ cinnost hospod´ Uˇ aˇ rsk´ e politiky

8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

AF

Osmá lekce kurzu nás uvád´ı do svˇeta ekonomického uvaˇzován´ı vrcholov´ ych ekonomick´ ych manaˇzer˚ u st´ atu, centráln´ı banky, jakoˇzto i pˇrináˇs´ı grafické pom˚ ucky, které jsou pro rozhodov´ an´ı tˇechto lid´ı a tˇechto instituc´ı nanejv´ yˇs potˇrebné. Pokuste se v této lekci pochopit konstrukce tˇechto graf˚ u, pokuste se je pˇrekreslit a eventuelnˇe i sestavit na základˇe aktuáln´ıch u ´daj˚ u. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Magické n-´ uheln´ıky Phillipsova kˇrivka Dilema centr´ aln´ı banky Dilema fisk´ aln´ı politiky Faktor ˇcasu v monet´ arn´ı a fiskáln´ı politice.

R

´ cinnost hospodáˇrské politiky objasˇ Uˇ nuje i poznatek, proˇc následné vlády tvrd´ı, ˇze to ˇci ono opatˇren´ı je d˚ usledkem vl´ adnut´ı pˇredch´ azej´ıc´ı politické strany, nebo proˇc mus´ı nynˇejˇs´ı vl´ ada uˇcinit nepopulárn´ı opatˇren´ı jako d˚ usledek neˇcinnosti (nebo pˇr´ıliˇsné ˇcinnosti) pˇredchoz´ı vlády v urˇcité ˇc´ asti (vˇetˇsinou soci´ aln´ı) hospodáˇrské politiky. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

D

Magick´ y n-´ uheln´ık, démanty, Phillipsova kˇrivka, setrvaˇcná inflace, pˇrirozená m´ıra nezamˇestnanosti, expanzivn´ı politika, restriktivn´ı politika, dilema centráln´ı banky, dilema fisk´ aln´ı politiky, vestavˇen´ y stabilizátor, diskrétn´ı opatˇren´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • nakreslit na z´ akladˇe konkrétn´ıch makroekonomick´ ych ukazatel˚ u magick´ y n-´ uheln´ık a komentovat jej, • porovnávat v´ıce magick´ ych n-´ uheln´ık˚ u v r˚ uzném ˇcasovém obdob´ı a definovat k ˇcemu v ekonomickém v´ yvoji daného státu doˇslo a jaké byly priority vlády, • zobrazit Phillipsovu kˇrivku a komentovat ji, • definovat dilema centr´ aln´ı banky, • vysvˇetlit dopady expanzivn´ı a restrikˇcn´ı politiky centráln´ı banky, • vysvˇetlit dilema fisk´ aln´ı politiky, • objasnit p˚ usoben´ı faktoru ˇcasu v monetárn´ı a fiskáln´ı politice 85

86

8.1 Magické n-´ uheln´ıky

AF

T

V pˇredcházej´ıc´ı lekci se uˇcebn´ı text zab´ yvá p˚ usoben´ım státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı a moˇzn´ ymi nástroji, které má stát k dispozici k regulaci a ovlivˇ nován´ı trˇzn´ıho prostˇred´ı. Je moˇzné vyjmenovat ˇradu vládn´ıch priorit v hospod´ aˇrské oblasti a existuje urˇcité mnoˇzstv´ı konkrétn´ıch nástroj˚ u, které pˇr´ısluˇsné vlády vol´ı k realizaci své hospodáˇrské politiky. Hospodáˇrská politika vlády je d´ ana jej´ım programov´ ym prohláˇsen´ım. Je ale vˇseobecnˇe známé, ˇze konkrétn´ı kroky vlády se mnohdy liˇs´ı od vládn´ıho programu, ˇze vl´ ada provád´ı kroky, které nejsou obsaˇzeny ve vládn´ım prohláˇsen´ı, popˇr´ıpadˇe ˇze vol´ı kroky kompromisn´ı. K tomu je vˇsak ˇcasto nucena jednak vnˇejˇs´ı ekonomickou (politickou, vojenskou atd.) situac´ı, jednak vnitˇrn´ı situac´ı ve státˇe. Proto v´ ysledná ˇcinnost vlády je vˇzdy urˇcit´ ym kompromisem mezi chtˇen´ ym a moˇzn´ ym. I kdyby vˇsak vláda mohla stoprocentnˇe realizovat svou vládn´ı hospodáˇrskou politiku nemus´ı b´ yt skuteˇcn´ y v´ ysledek a dopad pouˇzit´ ych nástroj˚ u odpov´ıdaj´ıc´ı, nebot’ u ´ˇcinek p˚ usoben´ı r˚ uzn´ ych n´ astroj˚ u m˚ uˇze b´ yt jin´ y neˇz pˇredpokládan´ y. Je to zp˚ usobeno chován´ım vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. A protoˇze vˇsechny subjekty jsou de facto pouze lidé, znamená to, ˇze u ´ˇcinnost r˚ uzn´ ych opatˇren´ı je z´ avislá na chov´ an´ı lid´ı, které nemus´ı b´ yt vˇzdy zcela odpov´ıdaj´ıc´ı plánu, pˇredpokladu, pˇredstavám vlády. Nechováme se totiˇz vˇzdy pouze matematicky pˇresnˇe, racionálnˇe, ekonomicky atd., podléháme i jin´ ym vliv˚ um, naˇse motivace nen´ı vˇzdy pˇredv´ıdatelná atd. Jin´ ymi slovy ˇclovˇek nen´ı pouze homo ekonomicus“, ” jsme ˇcasto ovládáni zcela jin´ ymi silami, pˇrań´ımi, v˚ ul´ı, p˚ usoben´ım referenˇcn´ıch skupin atd., tedy pojmy, které objasˇ nuj´ı jiné spoleˇcenské vˇedy jako psychologie, sociologie, kulturologie apod.

Tento faktor je d˚ uvodem r˚ uzn´ eu ´ˇ cinnosti pouˇzit´ ych n´ astroj˚ u vl´ adn´ı hospodáˇrské politiky.

8.1

C´ılem a také pˇredpokladem u ´spˇeˇsného rozvoje kaˇzdého st´ atu je zachováván´ı a prohlubován´ı stability. Ta je jednak vnitˇrn´ı, kdy mezi dva nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı faktory ˇrad´ıme stabiln´ı u ´roveˇ n cen (tzn. n´ızkou inflaci) a stabiln´ı u ´roveˇ n zamˇestnanosti (tzn. n´ızkou u ´roveˇ n nezamˇestnanosti), jednak vnˇejˇs´ı, kter´ a je vˇetˇsinou charakterizov´ ana rovnˇeˇz dvˇema pojmy, a to rovnov´ ahou platebn´ı bilance st´ atu a tempem r˚ ustu reálného d˚ uchodu. Tyto ˇctyˇri faktory jsou vesmˇes povaˇzovány za z´ akladn´ı faktory hospod´ aˇrské stability st´ atu. Zopakujme si je proto jeˇstˇe jednou, nebot’ právˇe tyto 4 faktory jsou nejˇcastˇeji zobrazovány pomoc´ı tzv. magického 4-´ uheln´ıku:

R

Magické n-´ uheln´ıky

Magick´ e n-´ uheln´ıky

n´ızk´ a hladiny inflace, n´ızk´ au ´roveˇ n nezamˇestnanosti, optim´ aln´ı tempo r˚ ustu n´ arodn´ıho produktu, vyrovnan´ a platebn´ı bilance.

D

• • • •

Paradoxn´ı ovˇsem je, ˇze tyto 4 základn´ı faktory hospod´ aˇrské stability st´ atu, které mus´ı m´ıt kaˇzdá vláda na pamˇeti a mus´ı je ˇreˇsit, jsou v˚ uˇci sobˇe v konfliktu. Tak napˇr´ıklad: a) expanzivn´ı monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politika vlády z krátkodobého hlediska: • zvyˇsuje zamˇestnanost a podporuje r˚ ust reálného produktu, • ale vede k r˚ ustu cenové hladiny (zvyˇsuje inflaci), • m˚ uˇze zp˚ usobit prohlouben´ı nerovnováhy platebn´ı bilance atd. Naopak zase

b) restriktivn´ı monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politika: • pom´ ah´ a udrˇzet cenovou stabilitu (resp. n´ızkou inflaci), • naopak vˇsak udrˇzuje vyˇsˇs´ı nezamˇestnanost (resp. nepˇrisp´ıvá k jej´ımu sn´ıˇzen´ı), • m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem pomalého (nebo ˇzádného) tempa r˚ ustu reálného produktu, popˇr. i d˚ uvodem prohlouben´ı nerovnováhy platebn´ı bilance.

´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrské politiky

87

T

I dalˇs´ı nástroje maj´ı protikladné u ´ˇcinky. Tak napˇr´ıklad nástroje vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenové politiky k udrˇzen´ı stability mˇenového kurzu a rovnov´ ahy platebn´ı bilance mohou b´ yt d˚ uvodem k r˚ ustu inflace i nezamˇestnanosti. R˚ ust zamˇestnanosti m˚ uˇze naruˇsit i dlouhodobou rovnov´ ahu platebn´ı bilance, cenov´ a stabilita a mal´ a nezamˇestnanost jsou protich˚ udné jevy. Splnˇen´ı jednoho ze 4 c´ıl˚ u se tak dost´ avá do rozporu s ostatn´ımi. Zamˇeˇr´ı-li se vl´ ada na sn´ıˇzen´ı jednoho faktoru nestability, mus´ı poˇc´ıtat s t´ım, ˇze jin´ y faktor se m˚ uˇze zhorˇsit. Vláda tud´ıˇz nem˚ uˇze dosáhnout vˇsech 4 hlavn´ıch u ´kol˚ u a c´ıl˚ u souˇcasnˇe, a to dokonce ani z kr´ atkodobého hlediska. M˚ uˇze pouze volit priority sn´ıˇzen´ı ˇci zv´ yˇsen´ı nˇekterého z faktor˚ u s rizikem, ˇze ostatn´ı se mohou zhorˇsit, popˇr´ıpadˇe v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe budou stagnovat. Vl´ ada mus´ı tedy nam´ıchat sv´ ymi opatˇren´ımi jak´ ysi optimáln´ı mix nástroj˚ u, které by u ´ˇcinnˇe odstranily aktu´ aln´ı negativn´ı v´ yvoj nˇekterého ze 4 z´ akladn´ıch faktor˚ u s t´ım, ˇze pokud je tento v´ yvoj tak dalece negativn´ı, ˇze ohroˇzuje celkovou vnitˇrn´ı nebo vnˇejˇs´ı stabilitu, vláda prakticky zasáhnout mus´ı, m˚ uˇze pouze volit u urˇcité oˇsatky moˇzn´ ych opatˇren´ı. To, které nástroje zvol´ı, jaké metody pouˇzije je pak otázkou jej´ı orientace a odpovˇednosti. Pokud si tedy napˇr´ıklad vl´ ada ve svém vládn´ım prohláˇsen´ı (popˇr´ıpadˇe politick´ a strana, kter´ a vytvoˇrila vládu, pak jiˇz ve svém politickém programu) vyt´ yˇcila napˇr´ıklad u ´ kol sn´ıˇzit vysokou nezamˇestnanost, (stanovila si tento u ´kol jako prioritu ˇc´ıslo jedna), pak mus´ı poˇc´ıtat napˇr´ıklad s t´ım, ˇze se j´ı to moˇzn´ a podaˇr´ı, avˇsak pravdˇepodobnˇe za cenu daleko vyˇsˇs´ı inflace neˇz dosud atd.

AF

Fakt, ˇze uvedené 4 základn´ı stabilizaˇcn´ı c´ıle jsou ve vzájemném konfliktu se odráˇz´ı v sa- Démanty motném pojmu magick´ y 4-´ uheln´ık“. V grafické podobˇe m´ a tento u ´ tvar podobu jakéhosi ” démantu, proto se pro vyjádˇren´ı u ´spˇeˇsnosti stabilizaˇcn´ı hospodáˇrské politiky vlády pouˇz´ıvá také identick´ y pojem démanty“. ” Pod´ıvejme se proto na klasick´ y magick´ y 4-´ uheln´ık tak, jak je zobrazen pro rok v´ ychoz´ı a následn´ y. Z v´ ychoz´ıho stavu magického n-´ uheln´ıku m˚ uˇzeme zjistit potˇrebné priority vlády, z následného obdob´ı pak hodnot´ıme, zda a nakolik byly pouˇzité nástroje regulace u ´ˇcinné, tedy jak se zmˇenil v´ ychoz´ı obrazec. Pˇ r´ıklad:

R

7

5

D

2

G

U

B 15 10 5 P

5

10

15

–3

0

3

Obr´ azek 8.1: Magick´ y 4-´ uheln´ık, 1. rok

Legenda: G – pr˚ umˇerné roˇcn´ı tempo r˚ ustu reálného produktu v %, U – pr˚ umˇerná roˇcn´ı m´ıra nezamˇestnanosti v %, P – pr˚ umˇern´ a roˇcn´ı m´ıra inflace v %, B – pr˚ umˇern´ y pod´ıl salda bˇeˇzného u ´ˇctu plat. bilance na nomináln´ım produktu v %

Koment´ aˇr: Obr´ azek ˇc. 8.1, rok výchoz´ı ukazuje u ´spˇeˇsnost hospodáˇrské stabilizaˇcn´ı politiky v daném roce. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze vláda byla dosti u ´spˇeˇsná pˇri udrˇzen´ı pomˇernˇe n´ızké inflace (na u ´rovni cca 5 %). Dosáhla tohoto stavu

88

8.1 Magické n-´ uheln´ıky

za situace znaˇcného procenta nezamˇestnanosti (cca 15 %, celkem malého ekonomického r˚ ustu (cca 2 %) a za stavu znaˇcnˇe nevyrovnané platebn´ı bilance. Je pravdˇepodobné, ˇze za tohoto stavu se vl´ ada rozhodne v pˇr´ıˇst´ım roce dosáhnout sn´ıˇzen´ı vysokého procenta nezamˇestnanosti, zvl´ aˇstˇe, pokud tento faktor je zdrojem urˇcitého soci´ aln´ıho napˇet´ı, tedy projevu urˇcité destabilizace spoleˇcnosti. To se vˇsak m˚ uˇze podaˇrit za cenu zhorˇsen´ı jin´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, pokud opatˇren´ı vl´ ady na základˇe pˇrijaté politiky sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti budou efektivn´ı, u ´ˇcinná a dostateˇcná. Pˇredpokládejme, ˇze tomu tak bylo a obrázek ˇc. 2., rok n´ asledn´ y tuto situaci zobrazuje.

G

U

T

Pˇ r´ıklad:

AF

B

P

Obr´ azek 8.2: Magick´ y 4-´ uheln´ık, 2. rok

Komentáˇr:

Obr´ azek ˇc. 8.2, rok n´ asledný

D

R

ukazuje, ˇze politika vlády na sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti byla u ´ spˇeˇsná. Nástroje, které vlády pouˇzila, byly u ´ˇcinné, vláda dosáhla tohoto c´ıle. Nezamˇestnanost se sn´ıˇzila na hodnotu cca 5 % (pˇrijateln´ y stav). Stalo se tak ovˇsem za situace, kdy se velmi zv´ yˇsila inflace, která dosáhla cca 15 %, coˇz je stav jiˇz znaˇcnˇe negativnˇe vn´ıman´ y ˇsirok´ ymi vrstvami obyvatelstva a m˚ uˇze b´ yt v následuj´ıc´ım obdob´ı právˇe zdrojem dalˇs´ı nestability, kterou bude muset vláda ˇreˇsit. Avˇsak druh´ ym pˇr´ızniv´ ym efektem hospodáˇrské stabilizaˇcn´ı politiky vlády a d˚ usledkem vhodnˇe zvolen´ ych nástroj˚ u byl velk´ y ekonomick´ y r˚ ust, kter´ y dosáhl cca 7 %. To je nepochybnˇe u ´spˇech, ekonomika prodˇelává obdob´ı konjunktury, vstˇrebává tedy volné pracovn´ı s´ıly obyvatelstvo má finanˇcn´ı prostˇredky, nakupuje, zvyˇsuje se poptávka a t´ım i nab´ıdka. Zv´ yˇsená poptávka znamen´ a r˚ ust inflace, nebot’ poptávka pˇredb´ıhá poptávku. I tak m˚ uˇzeme d˚ usledky hospodáˇrsk´ ych opatˇren´ı vlády hodnotit velmi pozitivnˇe, nebot’ bylo dosaˇzeno jeˇstˇe jednoho efektu, kter´ y je viditeln´ y i opticky: plocha ˇctyˇru ´ heln´ıku se v n´ asledném obdob´ı zvˇetˇsila, znamen´ a to, ˇze u ´ˇcinnost hospod´ aˇrské politiky je v druhém obdob´ı oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu vyˇsˇs´ı. Graf je tedy zámˇernˇe koncipován tak, aby na prvn´ı pohled bylo vidˇet v jakém stavu se hospodáˇrstv´ı nalézá. Pokud bude plocha démantu soustˇredˇen´ a kolem stˇredu, démant bude maliˇck´ y, jedná se o velmi ˇspatnou v´ ychoz´ı situaci. Pokud budou vrcholky démantu co nejv´ıce od sebe vzdáleny, t´ım u ´ spˇeˇsnˇejˇs´ı je ekonomika daného st´ atu.



ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 8: Pokuste se sami zobrazit na samostatn´ y list pˇr´ılohy aktuáln´ı makroekonomickou situaci dle u ´daj˚ u poskytovan´ ych bˇeˇzn´ ym denn´ım tiskem (popˇr´ıpadˇe odborn´ ym tiskem typu Hospodáˇrské


89

noviny, Ekonom, Euro, Profit a dalˇs´ı). Kromˇe magick´ ych 4-´ uheln´ık˚ u m˚ uˇzeme zobrazovat i dalˇs´ı démanty ve tvaru 5 atd. u ´heln´ık˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 8.1: Pokuste se urˇcit dalˇs´ı moˇzné ukazatele, které byste sledovali pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti opatˇren´ı v makroekonomické rovinˇe. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady, zapiˇste si do textu u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ . ........................................................................................

T

Shrnut´ı:

8.2

AF

• Pro vyjádˇren´ı u ´ spˇeˇsnosti hospodáˇrské stabilizaˇcn´ı politiky vl´ ady se pouˇz´ıvá grafu v podobˇe n-´ uheln´ıku. • Nejˇcastˇeji zobrazovan´ ym grafem je tzv. magick´ y 4-´ uheln´ık. • Hodnot´ı se tvar a velikost vnitˇrn´ı plochy. ´heln´ıku v závislosti na poˇctu dalˇs´ıch • Tyto démanty“ mohou m´ıt tvar i 5, 6, 7 atd. u ” sledovan´ ych makroukazatel´ıch. ˇ ım vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha démantu, t´ım u • C´ ´ˇcinnˇejˇs´ı byla hospodáˇrsk´ a stabilizaˇcn´ı politika vl´ ady.

Phillipsova kˇ rivka

R

Protoˇze mezi základn´ımi makroekonomick´ ymi ukazateli existuje inverzn´ı vztah, nem˚ uˇze ˇza´dná vláda u ´spˇeˇsnˇe regulovat vˇsechny negativn´ı destabilizuj´ıc´ı faktory, m˚ uˇze se soustˇredit pouze na urˇcité ukazatele. To je v´ıceménˇe technická záleˇzitost, kdy nezáleˇz´ı pˇr´ıliˇs na politickém sloˇzen´ı vlády. Vládn´ı u ´ˇredn´ıci sami pˇredkládaj´ı vládˇe v´ ysledky momentáln´ıho stavu s doporuˇcen´ım, jak negativn´ı faktory m´ırnit. Politicky se vlády od sebe liˇs´ı pouze upˇrednostˇ nov´ an´ım jednotliv´ ych c´ıl˚ u, jejich v´ ybˇerem a rovnˇeˇz pouˇzit´ ymi nástroji obnovy.

D

Pˇredpokládejme nyn´ı, ˇze omez´ıme sv˚ uj pohled pouze na udrˇzen´ı vnitˇrn´ı stability spoleˇcnosti daného státu. Ta je tvoˇrena dvˇema rozhoduj´ıc´ımi faktory, které povaˇzujeme za nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, a které mus´ı stát regulovat a m´ırnit, tj. inflaci a nezamˇestnanost. Mezi nimi je inverzn´ı vztah, vyˇsˇs´ı zamˇestnanost pˇrináˇs´ı vyˇsˇs´ı hladinu cen, inflace se pˇri absorbci nov´ ych pracovn´ık˚ u do ekonomiky zvyˇsuje. Naopak plat´ı, ˇze s propouˇstˇen´ım je ˇc´ ast lid´ı vyˇrazena z pracovn´ıho procesu, nedostávaj´ı tedy mzdy, ale pouze podpory, ty jsou niˇzˇs´ı, sniˇzuje se tedy koupˇeschopnost ˇc´ asti spoleˇcnosti, t´ım se sniˇzuje poptávka a nab´ıdka mus´ı s cenami dol˚ u. V´ ysledkem je tedy niˇzˇs´ı procento inflace.

Phillipsova kˇrivka

90

8.2 Phillipsova kˇrivka a) Vz´ ajemn´ y vztah mezi m´ırou nezamˇestnanosti a m´ırou inflace ukazuje tzv. kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka, kdy na ose x je v procentech zachycena nezamˇestnanost, na ose y rovnˇeˇz v procentech m´ıra inflace. r

8 6 4 2 6

8

10

u

T

4

Obr´ azek 8.3: Kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka

D

R

AF

Legenda: r – m´ıra inflace v procentech, u – m´ıra nezamˇestnanosti v procentech. Krátkodob´ a Phillipsova kˇrivka je konstruov´ ana pˇri eliminaci tzv. setrvaˇcné inflace. Setrvaˇcná ˇcili oˇcekávan´ a inflace je m´ıra inflace, se kterou vˇsichni poˇc´ıtaj´ı, kalkuluj´ı s n´ı, zapoˇc´ıt´ avaj´ı ji do cen, mezd, u ´rok˚ u atd. Vzhledem k tomu, ˇze tak ˇcin´ı vˇsechny trˇzn´ı subjekty, tato oˇcek´ avaná inflace m˚ uˇze b´ yt pomˇernˇe stabiln´ı. Pokud tedy tato setrvaˇcná inflace bude stabiln´ı, pak Phillipsova kˇrivka vyjadˇ ruje zamˇ enitelnost mezi inflac´ı a nezamˇ estnanost´ı: z grafu m˚ uˇzeme zjistit, na jakou u ´ roveˇ n se napˇr´ıklad dostane inflace, pokud se sn´ıˇz´ı nezamˇestnanost a naopak. Vláda tak má k dispozici pomˇernˇe pˇresnou pom˚ ucku, která ˇr´ıká, co to udˇelá s druh´ ym ukazatelem, kdyˇz vláda na základˇe vládn´ıch opatˇren´ı sn´ıˇz´ı nebo zv´ yˇs´ı druh´ y. Phillipsova kˇrivka byla stanovena empiricky (tj. na základˇe mˇeˇren´ı v praxi). Skuteˇcn´ a m´ıra inflace vˇsak m˚ uˇze neustále kol´ısat (oscilovat) na základˇe urˇcit´ ych cenov´ ych v´ ykyv˚ u, které mohou b´ yt zp˚ usobeny napˇr. i vlivy ze zahraniˇc´ı (zv´ yˇsen´ı cen ropy, zv´ yˇsen´ı dovozn´ıch poplatk˚ u, neˇcekaná celn´ı bariéra apod.). Mezi skuteˇcnou a setrvaˇcnou m´ırou inflace je u ´zk´ a souvislost, nebot’ setrvaˇcná inflace se vyv´ıj´ı v závislosti na pohybu skuteˇcné inflace. Zv´ yˇsen´ı cen ropy vyvolá napˇr. témˇeˇr okamˇzit´ y posun i setrvaˇcné inflace, nebot’ vˇsechny trˇzn´ı subjekty zaˇcnou do sv´ ych kalkulac´ı, cen, pozdˇeji i mezd a u ´ rok˚ u poˇc´ıtat s touto vyˇsˇs´ı u ´ rovn´ı inflace, a budou s n´ı z hlediska opatrnosti poˇc´ıtat jeˇstˇe právˇe dle principu setrvaˇcnosti nadále, i kdyˇz se u ´ roveˇ n tˇechto cen v mezidob´ı opˇet sn´ıˇzila. Faktor setrvaˇcnosti zp˚ usob´ı, ˇze cel´ a Phillipsova kˇrivka se posune nahoru nebo dol˚ u. Zv´ yˇs´ı-li se setrvaˇcná inflace smˇerem nahoru, posune se krátkodobá Phillipsova kˇrivka rovnˇeˇz nahoru a opaˇcnˇe. Na v´ yvoj krátkodobé Phillipsovy kˇrivky má tedy rozhoduj´ıc´ı vliv faktor setrvaˇcnosti. b) Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka Faktor setrvaˇcnosti má vˇsak rozhoduj´ıc´ı vliv na chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u a t´ım i v´ yvoj makroekonomick´ ych ukazatel˚ u i z dlouhodobého hlediska. Pod´ıvejme se, co by se stalo, kdyby si vl´ ada vytkla napˇr. prioritn´ı c´ıl sn´ıˇzit velkou nezamˇestnanost pomoc´ı expanzivn´ı monetárn´ı a fiskáln´ı politiky. Vláda by tedy zvolila urˇcité nástroje a zah´ ajila jejich uplatnˇen´ı v obou oblastech. Reakci ekonomick´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme sledovat na n´ asleduj´ıc´ım obr´ azku.


91

r 3

4 2 1 un

u

T

Obr´ azek 8.4: Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka

Legenda: r – m´ıra inflace v procentech, u – m´ıra nezamˇestnanosti v procentech, un – pˇrirozen´ a m´ıra nezamˇestnanosti v procentech. Anal´ yzou dlouhodobé Phillipsovy kˇrivky zjist´ıme, ˇze:

R

AF

ychoz´ıho stavu je nezamˇestnanost na pˇrirozené u ´rovni (odpov´ıdá relaci • v bodˇe 1 v´ s inflac´ı dle PK), skuteˇcná i setrvaˇcná inflace jsou stabiln´ı, • vláda zahájila expanzivn´ı monetárn´ı a fisk´ aln´ı politiku zamˇeˇrenou na sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti. To se podaˇrilo, vl´ ada sn´ıˇzila m´ıru nezamˇestnanosti pod jej´ı pˇrirozenou m´ıru ovˇsem za cenu zv´ yˇsen´ı m´ıry skuteˇcné inflace. Inflace se tedy posunula v d˚ usledku vládn´ıch opatˇren´ı do bodu 2, • následnˇe vˇsak (s urˇcitou ˇcasovou retardac´ı) vyvolá vzestup skuteˇcné inflace r˚ ust inflace setrvaˇcné, celá Phillipsova kˇrivka se tedy posune nahoru. Kaˇzdá m´ıra nezamˇestnanosti m´ a nyn´ı odpov´ıdaj´ıc´ı m´ıru inflace na vyˇsˇs´ı u ´rovni (vyˇsˇs´ı kˇrivce), • jestliˇze by stát takto nyn´ı stabilizoval nezamˇestnanost pod jej´ı pˇrirozenou m´ırou, zp˚ usobil by t´ım, ˇze Phillipsova kˇrivka by se st´ ale posunovala celá smˇerem nahoru, inflace by se trvale zvyˇsovala (do bodu 3), • to by samozˇrejmˇe po ˇcase vyvolalo nutnost ˇreˇsit takto novˇe vzniklou situaci, vláda by musela pˇrej´ıt naopak k restriktivn´ı politice. Nezamˇestnanost by se postupnˇe vrátila ke své pˇrirozené m´ıˇre, ale uˇz pˇri vyˇsˇs´ı m´ıˇre inflace. Nastal by tedy posun po kˇrivce do bodu 4. D˚ uvodem vyˇsˇs´ı m´ıry inflace bude fakt, ˇze se v mezidob´ı zv´ yˇsila m´ıra setrvaˇcné inflace.

D

Anal´ yzou této dlouhodobé Phillipsovy kˇrivky dospˇejeme k závˇeru, ˇze u ´ sil´ı vlády srazit nezamˇestnanost pod jej´ı pˇrirozenou hranici vyvolá vyˇsˇs´ı inflaci a v d˚ usledku toho, st´ ale se zvyˇsuj´ıc´ı se inflace vyvol´ a potˇrebu vr´ atit nezamˇestnanost na pˇrirozenou m´ıru. Odpov´ıdaj´ıc´ı stabilizaˇcn´ı funkce vlády na u ´ seku ekonomické regulace trˇzn´ıho mechanismu je tedy udrˇzován´ı m´ıry nezamˇestnanosti na jej´ı pˇrirozené m´ıˇre pˇri n´ızké hladinˇe setrvaˇcné inflace. Jak´ ym zp˚ usobem ale m˚ uˇze vl´ ada udrˇzet n´ızkou m´ıru setrvaˇcné inflace? Pro ˇreˇsen´ı daného problému je to kardináln´ı otázka. Protoˇze m´ ame 2 faktory, m˚ uˇzeme m´ıt zase dvoj´ı ˇreˇsen´ı: 1. Vláda m˚ uˇze sn´ıˇzit hladinu setrvaˇcné inflace doˇcasn´ ym a krátkodob´ ym zv´ yˇsen´ım nezamˇestnanosti nad jej´ı pˇrirozenou m´ıru. To je samozˇrejmˇe opatˇren´ı, které ˇza´dná vláda nedˇelá ráda, a které si m˚ uˇze dovolit pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze nezamˇestnanost je stále jeˇstˇe na spoleˇcensky a politicky pˇrijatelné u ´ rovni a doˇcasné zv´ yˇsen´ı nezamˇestnanosti nevyvolá spoleˇcensk´ y stˇret. Jak´ y bude d˚ usledek tohoto opatˇren´ı? Pˇredevˇs´ım se podaˇr´ı sn´ıˇzit hladinu setrvaˇcné inflace, coˇz je d˚ usledek oˇcekávan´ y a ˇza´douc´ı. Druh´ ym efektem vˇsak bude ztráta tempa r˚ ustu národn´ıho produktu, skuteˇcn´ y reáln´ y produkt bude niˇzˇs´ı neˇz potenciáln´ı. Opatˇren´ı má tedy dopad i na dalˇs´ı makroekonomick´ y faktor.

92

8.3 Dilema centráln´ı banky 2. Obl´ıbenˇejˇs´ım ˇreˇsen´ım vlád je snaha sn´ıˇzit m´ıru setrvaˇcné inflace prostˇrednictv´ım d˚ uchodové politiky. K tomu jsou obvykle vyuˇzity obˇe moˇznosti, tzn. regulace v oblasti mezd i cen. Vláda ve své kompetenci sn´ıˇz´ı r˚ ust mezd, popˇr´ıpadˇe zcela zmraz´ı mzdy u státn´ıch zamˇestnanc˚ u a doporuˇc´ı v r´ amci tripartity odbor˚ um a zamˇestnavatel˚ um (tzn. v soukromé sféˇre) udˇelat totéˇz v zájmu daného hospodáˇrstv´ı. T´ım se sn´ıˇz´ı m´ıra inflace, aniˇz doˇslo k r˚ ustu nezamˇestnanosti. C´ıle bylo dosaˇzeno. Samozˇrejmˇe, ˇze vˇsak i toto opatˇren´ı m´ a dalˇs´ı dopad. Vzhledem k tomu, ˇze regulace mezd a cen nen´ı trˇzn´ı opatˇren´ı, docház´ı t´ım k urˇcité deformaci p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu, trˇzn´ı mechanismus je omezen, makroekonomické hodnoty neposkytuj´ı správné informace, trˇzn´ı mechanismus tak nepln´ı svou funkci.

T


AF

Obˇe opatˇren´ı pˇredstavuj´ı pro celou spoleˇcnost urˇcité n´ aklady. V prvém pˇr´ıpadˇe sn´ıˇzen´ı tempa r˚ ustu ekonomiky, v druhém pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı funkce trˇzn´ıho mechanismu. Nelze je tedy pouˇz´ıvat dlouhodobˇe. Nicménˇe sn´ıˇzen´ı setrvaˇcné inflace b´ yv´ a dosaˇzeno a tento jev m´ a své pojmenován´ı. Pokuste se definovat opak, tj. sn´ıˇzen´ı inflace odborn´ ym názvem. Pokud si nev´ıte rady, zapiˇste si do textu u ´daj z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ Shrnut´ı:

R

• Phillipsova kˇrivka zobrazuje vztah mezi inflac´ı a nezamˇestnanost´ı. • Rozezn´ av´ ame kr´ atkodobou a dlouhodobou Phillipsovu kˇrivku. • Na pr˚ ubˇeh inverzn´ıho vztahu mezi nezamˇestnanost´ı a inflac´ı p˚ usob´ı tzv. setrvaˇcná inflace. a inflace je zp˚ usobena p˚ usoben´ım z´ akladn´ıch ekonomick´ ych faktor˚ u chován´ı • Setrvaˇcn´ vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. faktoru oˇcekáván´ı a setrvaˇcnosti. ˇ sen´ı setrvaˇcné inflace je zaloˇzeno na bázi regulace pˇrirozené m´ıry nezamˇestnanosti • Reˇ nebo d˚ uchodové politiky.

8.3

Základn´ı nástroje státu v oblasti regulace trˇzn´ıho mechanismu jsou monetárn´ı a fiskáln´ı politika. Monetárn´ı politika je uskuteˇcn ˇována prostˇrednictv´ım centráln´ı banky a ministerstva financ´ı, fisk´ aln´ı politika je záleˇzitost´ı prosazen´ı návrhu tvorby a rozdˇelen´ı veˇrejn´ ych financ´ı parlamentem a dalˇs´ımi org´ any st´ atn´ı správy.

D

Dilema centr´ aln´ı banky

Dilema centr´ aln´ı banky

Monet´ arn´ı politika znamená regulaci mnoˇzstv´ı (masy) penˇez. Za mˇenovou politiku je odpovˇedná centr´ aln´ı banka. Centráln´ı banka m˚ uˇze sv´ ymi n´ astroji prov´ adˇet bud’ restriktivn´ı (omezovac´ı) nebo expanzivn´ı politiku. Jej´ımi d˚ usledky jsou zmˇeny v u ´ rokov´ ych sazbách a v mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. Základn´ı dilema centráln´ı banky je tedy otázka, zda regulovat sp´ıˇse u ´rokové m´ıry nebo ovlivˇ novat nab´ıdku penˇez. Pokud bude totiˇz centráln´ı banka prov´ adˇet restriktivn´ı mˇenovou politiku, pak udrˇz´ı na urˇcité u ´rovni mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, avˇsak za cenu, ˇze u ´rokové m´ıry porostou, pen´ıze se stanou draˇzˇs´ımi“. Centráln´ı banka t´ım reaguje na neˇzádouc´ı r˚ ust poptávky po penˇez´ıch, ” jehoˇz d˚ usledkem by byla zv´ yˇsená inflace. Jedná se tedy o v´ yraznˇe protiinflaˇcn´ı opatˇren´ı centráln´ı banky, která si vytkla prioritn´ı c´ıl udrˇzen´ı inflace v urˇcit´ ych mez´ıch. Naopak pˇri provádˇen´ı expanzivn´ı mˇenové politiky centráln´ı banka bude pouˇstˇet“ do obˇehu vˇetˇs´ı ”


93

mnoˇzstv´ı penˇez, t´ım se pen´ıze stanou levnˇejˇs´ımi“, sniˇzuj´ı se u ´rokové sazby, v´ıce se investuje, ” nastává ekonomické oˇziven´ı, avˇsak za cenu zvyˇsuj´ıc´ı se inflace. Centráln´ı banka nem˚ uˇze tud´ıˇz souˇcasnˇe udrˇzet stabiln´ı u ´ roveˇ nu ´ rokov´ ych sazeb i objemu penˇez v obˇehu, mus´ı se rozhodnout. Mus´ı zvolit jeden u obou moˇzn´ ych c´ıl˚ u monetárn´ı politiky, vybrat odpov´ıdaj´ıc´ı nástroje a zamˇeˇrit se na splnˇen´ı daného c´ıle. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 8:

Shrnut´ı:

T

ˇ ˇ CNB vyhlaˇsuje veˇrejnˇe c´ıl své mˇenové politiky a pravidelnˇe informuje o jeho plnˇen´ı. CNB vyhlaˇsuje c´ıl dosaˇzen´ı tzv. ˇcisté inflace v rozmez´ı od. . . do. . . Doplˇ nte u ´daje, které jsou bˇeˇznˇe publikovány v Hospodáˇrsk´ ych novin´ ach ˇci jin´ ych odborn´ ych ˇcasopisech, mj. i v denn´ım ˇ tisku, popˇr´ıpadˇe zjistˇete tento c´ıl pro dan´ y rok z internetov´ ych stránek CNB a zapiˇste si jej na voln´ y list k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky.

AF

• Monet´ arn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci masy penˇez v obˇehu. ˇ je to CNB). ˇ • Za mˇenov´ y v´ yvoj je zodpovˇedná centráln´ı banka (v CR ´ rokov´ ych mˇer nebo zda • Dilema centráln´ı banky je, zda regulovat pomoc´ı pohybu u ovlivˇ novat nab´ıdku penˇez pomoc´ı emis´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:

Pokud V´ as v´ıce zaj´ımaj´ı informace o ˇcinnosti centráln´ı banky, poukazuji na skuteˇcnost, ˇze bankéˇri maj´ı vlastn´ı vysokou ˇskolu tzv. Bankovn´ı institut v Praze, ve kterém je moˇzno zakoupit ˇradu skript a odborn´ ych publikac´ı t´ ykaj´ıc´ıch se ˇcinnost´ı centráln´ı banky.

8.4

Dilema fisk´ aln´ı politiky

R

Fisk´ aln´ı politika má rovnˇeˇz dilema. Sestaven´ı státn´ıho rozpoˇctu podléhá schválen´ı parlamen- Dilema tem. Poté, pokud je rozpoˇcet pˇrijat, stáv´ a se stabilizuj´ıc´ım prvkem v rámci hospodáˇrské fiskáln´ı politiky vlády, nebot’ státn´ı rozpoˇcet má charakter zákona, jednotlivé resorty jsou zavázány politiky k jeho dodrˇzov´ an´ı a podléhá kontrole. Z´ asadn´ımi faktory polemiky pˇri schvalov´ an´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu je vˇzdy otázka v´ yˇse a struktury pˇr´ıjm˚ u (tj. ot´ azky m´ıry zdanˇen´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u (kolik br´ at) a d´ ale ot´ azka struktury pˇr´ıjm˚ u (kde brát). Rovnˇeˇz v´ ydajov´ a stránka má své problémy, poˇzadavky, potˇreby jsou vˇzdy vyˇsˇs´ı neˇz zdroje. Dilema tedy zn´ı, které potˇreby jsou prioritn´ı, které potˇreby lze krátit, kolik penˇez m˚ uˇze b´ yt resortu pˇridˇeleno.

D

Pˇri tvorbˇe st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou do jeho konstrukce zabudovány tzv. vestavˇené stabiliz´ atory. Vestavˇené To jsou prakticky automatické prvky, které p˚ usob´ı v reakci na dan´ y v´ yvoj. Vestavˇené stabistabilizátory jsou legislativn´ı konstrukce, jsou to opatˇren´ı, která po svém zaveden´ı p˚ usob´ı lizátory v hospod´ aˇrstv´ı automaticky a nevyˇzaduj´ı ˇzádné dalˇs´ı zásahy. Pˇ r´ıklad:

Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt progresivn´ı daˇ nová soustava, se zvyˇsuj´ıc´ım se pˇr´ıjmem roste daˇ nová zátˇeˇz. Tato konstrukce zp˚ usob´ı, ˇze v obdob´ı cyklického v´ yvoje ekonomiky zaˇc´ıná automaticky p˚ usobit tento vestavˇen´ y stabilizátor tak, ˇze napˇr. v obdob´ı r˚ ustu se zvyˇsuje m´ıra zdanˇen´ı a oslabuje se tak automaticky r˚ ust agregátn´ı poptávky. Naopak v obdob´ı ekonomické pˇr´ıjmy domácnost´ı i firem klesaj´ı, sniˇzuje se tedy automaticky daˇ nová zátˇeˇz, naopak se zvyˇsuj´ı transferové platby, t´ım se sniˇzuje pokles agregátn´ı poptávky. Vestavˇené stabiliz´ atory (kromˇe progresivn´ı daˇ nové soustavy je to ˇrada dalˇs´ıch n´ astroj˚ u) jsou tedy dány schválen´ım st´ atn´ıho rozpoˇctu na dan´ y rok a stabilitou hospodáˇrské legislativy.

94

8.5 Faktor ˇcasu v monetárn´ı a fiskáln´ı politice

Kromˇe vestavˇen´ ych stabilizátor˚ u se v oblasti fiskáln´ı politiky vyuˇz´ıvá jeˇstˇe tzv. diskrétn´ıch (z´ amˇerných) opatˇren´ı. To jsou jednor´ azová opatˇren´ı, ke kter´ ym docház´ı jak pˇri procesu schvalován´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu, tak i v pr˚ ubˇehu fiskáln´ıho roku. Pˇr´ıkladem takového opatˇren´ı m˚ uˇze b´ yt zmˇena urˇcité daˇ nové sazby (princip je zachován, je nemˇenn´ y, je to vestavˇen´ y stabilizátor, mˇen´ı se pouze konkrétn´ı sazba) nebo zmˇeny ve struktuˇre v´ ydaj˚ u st´ atn´ıho rozpoˇctu. Tyto zmˇeny maj´ı dopad na agregátn´ı poptávku a nab´ıdku, ve svém d˚ usledku vyvolaj´ı nakonec i zmˇenu ve velikosti vytvoˇreného národn´ıho produktu. Shrnut´ı:

8.5

Faktor ˇ casu v monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politice

Pˇri realizaci jakéhokoliv rozhodnut´ı v oblasti monet´ arn´ı i fisk´ aln´ı politiky je tˇreba poˇc´ıtat s faktorem ˇcasu, tedy s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym zpoˇzdˇen´ım reakce. Rozliˇsujeme tyto druhy ˇcasového posunu: a) Informaˇcn´ı zpoˇzdˇen´ı pˇredstavuje ˇcasovou u ´ seˇcku mezi vznikem potˇreby nˇejakého státn´ıho zásahu do ekonomiky a momentem, kdy o vzniku této potˇreby je informován pˇr´ısluˇsn´ y st´ atn´ı orgán, resp. rozhoduj´ıc´ı osoba (napˇr. ministr). Tato doba je tedy závislá na sbˇeru, tˇr´ıdˇen´ı, zpracov´ an´ı a vyhodnocen´ı informac´ı o stavu a v´ yvoji makroekonomick´ ych (ˇc´ asteˇcnˇe i mikroekonomick´ ych) agregát˚ u, b) politické zpoˇzdˇen´ı je zp˚ usobeno urˇcit´ ym procesem projednáván´ı (napˇr. v parlamentu pˇres prvn´ı, druhé ˇcten´ı pˇred odborn´ ymi komisemi) pˇres dosaˇzen´ı politické dohody o podpoˇre ve snˇemovnˇe atd. aˇz po okamˇzik, kdy pˇr´ısluˇsné státn´ı org´ any zaˇc´ınaj´ı rozhodnut´ı realizovat (z´ akony maj´ı napˇr. pojmy platnost a u ´ˇcinnost aˇz od urˇcitého data), c) odezvu, reakci ekonomick´ ych subjekt˚ u, jichˇz se dané opatˇren´ı t´ yká. Firmy i domácnosti mohou reagovat aˇz po urˇcité dobˇe, u domácnost´ı je tento ˇcasov´ y posun jeˇstˇe v´ yraznˇejˇs´ı, nebot’ mnohé dom´ acnosti o vl´ adn´ım opatˇren´ı ani nev´ı.

D

R

Zpoˇzdˇen´ı

AF

T

• Fiskáln´ı politika je zaloˇzena na sestaven´ı a ˇcerp´ an´ı veˇrejn´ ych financ´ı, pˇredevˇs´ım státn´ıho rozpoˇctu. • V r´ amci konstrukce st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou zabudovány tzv. vestavˇené stabilizátory. • Vestavˇené stabiliz´ atory automaticky p˚ usob´ı v ekonomice státu anticyklicky. • I v pr˚ ubˇehu fisk´ aln´ıho obdob´ı se dále pˇri realizaci fiskáln´ı politiky vyuˇz´ıvá tzv. diskrétn´ıch opatˇren´ı. • Dilema fiskáln´ı politiky je zaloˇzeno na volbˇe mezi vyuˇzit´ım vestavˇen´ ych stabilizátor˚ u nebo diskrétn´ımi opatˇren´ımi.

Pˇri zkoumán´ı u ´ˇcinnosti nástroj˚ u monetárn´ı a fisk´ aln´ı politiky je tˇreba zd˚ uraznit nˇekolik skuteˇcnost´ı: • St´ atn´ı rozpoˇcet se pˇripravuje na ministerstvu financ´ı velmi dlouhou dobu (nejménˇe p˚ ul roku pˇred zaˇc´ atkem nového fiskáln´ıho obdob´ı), v pr˚ ubˇehu pˇr´ıpravy je pr˚ ubˇeˇznˇe aktualizov´ an a doplˇ nov´ an na z´ akladˇe zpˇresˇ nuj´ıc´ıch u ´daj˚ u státn´ı statistiky, • fináln´ı verze rozpoˇctu jde do parlamentu vesmˇes ke konci pˇredcházej´ıc´ıho obdob´ı. Pokud se podaˇr´ı návrh státn´ıho rozpoˇctu okamˇzitˇe schválit (za situace, kdy má vládn´ı strana nebo koalice v parlamentu vˇetˇsinu), pak se státn´ı rozpoˇcet stává zákonem a nedojde-li k mimoˇra´dn´ ym událostem plat´ı po cel´ y rok. Politické zpoˇzdˇen´ı m˚ uˇze b´ yt tak v pˇr´ıpadˇe fisk´ aln´ı politiky znaˇcné,


95

• Monetárn´ı politiku realizuje centráln´ı banka. Ta m˚ uˇze vydávat svá rozhodnut´ı prakticky ˇ kaˇzd´ y den (viz napˇr. denn´ı vyhlaˇsován´ı kurz˚ u mˇeny v˚ uˇci ciz´ım mˇenám). Casov´ e informaˇcn´ı zpoˇzdˇen´ı nen´ı témˇeˇr ˇzádné, reakce m˚ uˇze b´ yt rychlá, • stát m˚ uˇze mˇenit agregátn´ı nab´ıdku i poptávku prostˇrednictv´ım celé ˇrady státn´ıch zásah˚ u. Napˇr´ıklad státn´ımi nákupy, v´ ydaji, zmˇenami podm´ınek u ´ vˇeru, u ´ rokov´ ych sazeb, zmˇenami sazeb dan´ı, daˇ nov´ ymi u ´ levami atd. Rovnˇeˇz na tyto z´ asahy reaguj´ı domácnosti i firmy s urˇcit´ ym zpoˇzdˇen´ım. Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇcasov´ a zpoˇzdˇen´ı u reakc´ı spotˇrebitel˚ u (domácnost´ı i firem) jsou niˇzˇs´ı u fisk´ aln´ı politiky neˇz u politiky monetárn´ı. Shrnut´ı:

AF

T

´ cinnost hospodáˇrské politiky st´ • Uˇ atu je podm´ınˇena r˚ uzn´ ym stupnˇem a r˚ uzn´ ymi druhy ˇcasového zpoˇzdˇen´ı. ˇ e zpoˇzdˇen´ı ˇcili faktor ˇcasu je ˇcasov´ y horizont od vzniku potˇreby státn´ıho zásahu • Casov´ aˇz do okamˇziku p˚ usoben´ı vybraného nástroje regulace. ˇ • Casov´ e zpoˇzdˇen´ı m´ a podobu informaˇcn´ı prodlevy, politické a doby odezvy (reakce). • Obecnˇe plat´ı, ˇze opatˇren´ı monetárn´ı politiky jsou rychlejˇs´ı, co se t´ yˇce reakce ekonomick´ ych subjekt˚ u. Kontroln´ı ot´ azky:

D

R

1. Urˇcete 4 z´ akladn´ı makroekonomické ukazatele rozhodné pro vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı hospod´ aˇrskou stabilitu st´ atu. 2. Vysvˇetlete konstrukci magického 4-´ uheln´ıku. an´ı nˇekolika magick´ ych n-´ uheln´ık˚ u v r˚ uzném ˇcase. 3. Vysvˇetlete, k ˇcemu slouˇz´ı porovnáv´ 4. Urˇcete dalˇs´ı moˇzné ukazatele sledované magick´ ymi n-´ uheln´ıky. 5. Vysvˇetlete, co znamená zmˇena vnitˇrn´ı plochy pˇri porovn´ aván´ı dvou magick´ ych nu ´heln´ık˚ u v r˚ uzném ˇcase. 6. Vysvˇetlete k ˇcemu povede restriktivn´ı a expanzivn´ı monetárn´ı a fiskáln´ı politika. 7. Nakreslete a vysvˇetlete pojem krátkodobá Phillipsova kˇrivka. 8. Nakreslete a vysvˇetlete jak´ y efekt zobrazuje dlouhodobá Phillipsova kˇrivka. 9. Vysvˇetlete co je to setrvaˇcná inflace“. ” 10. Vysvˇetlete, jak setrvaˇcn´ a inflace ovlivn´ı reálnou inflaci. 11. Popiˇste dilema centr´ aln´ı banky. 12. Definujte pojem vestavˇené stabilizátory“. ” 13. Definujte pojem diskrétn´ı opatˇren´ı“. ” 14. Popiˇste dilema fisk´ aln´ı politiky. 15. Popiˇste r˚ uzné druhy ˇcasového zpoˇzdˇen´ı pˇri vzniku potˇreby a realizaci r˚ uzn´ ych nástroj˚ u monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politiky státu.


Tato lekce Vás uvád´ı pˇredevˇs´ım do svˇeta vrcholov´ ych bankéˇr˚ u, pˇredevˇs´ım manaˇzer˚ u centr´ aln´ı banky a jejich ˇcinnosti, jakoˇzto i jejich pom˚ ucek. Magické n-´ uheln´ıky ˇci uvedené Phillipsovy kˇrivky jsou pom˚ uckou pro rozhodov´ an´ı ministerstev a vlády. Vlád´ a také urˇcuje a Parlament prosazuje vestavˇené stabilizátory ˇci diskrétn´ı opatˇren´ı pˇri konstrukci fiskáln´ı politiky. Pokuste se proto sestavit grafické nástroje podobnˇe jako tak ˇcin´ı r˚ uzn´ı pracovn´ıci ministerstev ˇci centr´ aln´ı banky st´ atu.

96

8.5 Faktor ˇcasu v monetárn´ı a fiskáln´ı politice

Autotest: 1. Nejˇcastˇejˇs´ı forma magického n-´ uheln´ıku je: (a) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HDP, inflace, platebn´ı bilance a nezamˇestnanosti (b) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HNP, obchodn´ı bilance, inflace a nezamˇestnanosti (c) sledov´ an´ı HDP, vyrovnanosti státn´ıho rozpoˇctu, inflace a nezamˇestnanosti ˇ ım je vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha démantu: 2. C´

3. Mezi vestavˇené stabiliz´ atory patˇr´ı:

T

(a) t´ım ne´ uˇcinnˇejˇs´ı byla hospodáˇrská stabilizaˇcn´ı politika vlády (b) t´ım u ´ˇcinnˇejˇs´ı byla hospod´ aˇrská stabilizaˇcn´ı politika vlády (c) velikost vnitˇrn´ı plochy nemá ˇza´dnou souvztaˇznost k pouˇzit´ı regulaˇcn´ıch nástroj˚ u

D

R

AF

(a) zmˇena sazeb dan´ı z pˇr´ıjm˚ u v pr˚ ubˇehu roku (b) zmˇena v´ ydaj˚ u z rozpoˇctové kapitoly do jiné (c) progresivn´ı daˇ nov´ a soustava

Kapitola 9

Popis lekce:

T

N´ arodohospod´ aˇ rsk´ e agreg´ aty

9.1 9.2 9.3 9.4

AF

Lekce se zab´ yvá definicemi a v´ ypoˇcty hlavn´ıch národohospodáˇrsk´ ych agregát˚ u (makroekonomick´ ych ukazatel˚ u). M´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: ˇ Zivotn´ ıu ´roveˇ n Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospodáˇrstv´ı Metody v´ ypoˇctu HNP Dalˇs´ı n´ arodohospod´ aˇrské ukazatele

Lekce uvád´ı 2 metody v´ ypoˇctu HNP/HDP, jakoˇzto i dalˇs´ıch ukazatel˚ u a vysvˇetluje pojem st´ınové ekonomiky“. ” D´ elka lekce: 120 minut

R


Hrub´ y n´ arodn´ı produkt, hrub´ y dom´ ac´ı produkt, n´ arodn´ı d˚ uchod, transfery, ˇcist´ y národn´ı produkt, ˇcist´ y národn´ı d˚ uchod, v´ ydajov´ a metoda, d˚ uchodová metoda, st´ınov´ a ekonomika, ˇcern´ a, ˇsed´ a a b´ıl´ a ekonomika, ekonomick´ y blahobyt, ekonomická s´ıla, ekonomická u ´roveˇ n. Motivace k lekci:

Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni:

D

• vysvˇetlit, co rozum´ıme pod pojmem národohospodáˇrské agregáty, • definovat z´ akladn´ı ukazatele pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, • definovat základn´ı makroekonomické ukazatele pro mˇeˇren´ı stavu a v´ yvoje národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, • jmenovat dvˇe z´ akladn´ı metody pro urˇcen´ı hrubého domác´ıho produktu (HDP).

97

ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n

98

Definice

Pro sledov´ an´ı ekonomického v´ yvoje daného státu mus´ıme m´ıt k dispozici nˇejaké glob´ aln´ı ekonomické ukazatele, které by mohly objektivnˇe ukázat stav a pohyb ekonomiky. Vˇsechny sektory národn´ıho hospodáˇrstv´ı dnes a dennˇe produkuj´ı v´ yrobky, poskytuj´ı se sluˇzby. Vˇsechny sektory národn´ıho hospodáˇrstv´ı vytváˇrej´ı nové bohatstv´ı, uspokojuj´ı lidské potˇreby, zkvalitˇ nuj´ı ˇzivot lid´ı. Pod pojmem n´ arodohospod´ aˇrské agreg´ aty“ rozum´ıme souhrnné, komplexn´ı ukazatele stavu ” a vývoje daného hospod´ aˇrstv´ı, daného st´ atu.

9.1

V této oblasti se pohybuje kaˇzd´ y z nás, vˇsichni jsme ˇcleny urˇcité konkrétn´ı domácnosti. Vˇsichni vn´ımáme a registrujeme sv˚ uj ekonomick´ y stav, popˇr´ıpadˇe pohyb. Zaˇcneme tedy touto mikroekonomickou kategori´ı, následné pˇrenesen´ı této problematiky do makroekonomie, tj. na u ´roveˇ n celého st´ atu n´ am pak m˚ uˇze b´ yt pochopitelnˇejˇs´ı.

AF

ˇ Zivotn´ ı u ´roveˇ n

ˇ Zivotn´ ıu ´ roveˇ n

T

Neˇz vˇsak pˇrikroˇc´ıme k v´ ykladu tˇechto globáln´ıch ukazatel˚ u provedeme exkurs do oblasti, která je nám bliˇzˇs´ı, tzn. do oblasti ukazatel˚ u ekonomiky domácnosti, i kdyˇz, jak jiˇz v´ıte, patˇr´ı tato oblasti mikroekonomie.

Jak tedy hodnot´ıme ekonomickou situaci dom´ acnosti? Vˇetˇsina lid´ı by na takto poloˇzenou otázku odpov´ıdala napˇr´ıklad slovy: ale rostou, zat´ımco pˇr´ıjmy stagnuj´ı (v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe • náklady na naˇsi domácnost neust´ rostou mnohem ménˇe neˇz n´ aklady), • mám m´ alo penˇez, • mé pˇr´ıjmy pomalu nestaˇc´ı pro standardn´ı potˇreby, necht´ıc, abych si mohl poˇr´ıdit to ˇci ono apod.,

R

jin´ ymi slovy znaˇcné procento by si pravdˇepodobnˇe stˇeˇzovalo, menˇs´ı ˇcást lid´ı by byla spokojena, pouze pár procent obyvatelstva by bylo zcela spokojeno. Koneckonc˚ u tyto pr˚ uzkumy koná ˇcas od ˇcasu kaˇzdá agentura, v´ ysledky jsou pouˇz´ıv´ any nejen pro vládu a ministerstva, ale slouˇz´ı k obecné potˇrebˇe pro vyjádˇren´ı ekonomického stavu a pohybu celé spoleˇcnosti.

D

V tˇechto pr˚ uzkumech se sice do urˇcité m´ıry projevuje jeden ze základn´ıch zákon˚ u ekonomie, kter´ y ˇr´ıká, ˇze kaˇzd´ y má niˇc´ım neomezená pˇrań´ı, avˇsak omezené zdroje“, kaˇzdopádnˇe vˇsak ” procentuáln´ı posun ve ˇskále odpovˇed´ı pˇri takovémto sociologickém pr˚ uzkumu znamená nezanedbateln´ y fakt subjektivn´ıho hodnocen´ı obˇcan˚ u dané spoleˇcnosti své ekonomické situace. Je jasné, ˇze urˇcit´ a ˇca´st obyvatelstva bude vˇzdy odpov´ıdat, ˇze má málo, ˇze j´ı pˇr´ıjmy nestaˇc´ı, ˇze si nem˚ uˇze dovolit to, co by si pˇrála atd. Penˇez je prostˇe m´ alo u kaˇzdého a vˇzdy, nebot’ rostouc´ı pˇr´ıjmy pouze pˇresunuj´ı uspokojen´ı potˇreb do jiné dimenze a vyvol´ avaj´ı pouze nová pˇrań´ı, kter´ a stejnˇe nelze zcela splnit. M´ alo kter´ y z nás by ˇrekl, ˇze m´ a právˇe tak akorát dost, sp´ıˇse slyˇs´ıme neustále kolem sebe vˇety typu, ˇze bychom mˇeli v´ıce vydˇel´ avat, ménˇe utr´ acet, na to nemáme, to je pˇr´ıliˇs drahé, to si nem˚ uˇzeme dovolit atd. Stejn´ ym zp˚ usobem se vyjadˇruje nejen témˇeˇr kaˇzd´ y z n´ as, ale stejné vˇety uslyˇs´ıte na zasedán´ı obecn´ıho zastupitelstva, krajského zastupitelstva, stanoviska kdejakého ministerstva a rovnˇeˇz i v parlamentu ˇci vl´ adˇe st´ atu. Proto subjektivn´ı hodnocen´ı, pˇrestoˇze do znaˇcné m´ıry vyjadˇruje vn´ımán´ı ekonomické reality dan´ ym subjektem, nem˚ uˇze b´ yt smˇerodatn´ ym ukazatelem hodnocen´ı ekonomického stavu

Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrské agregáty

99

a pohybu ˇza´dného ekonomického subjektu. Je zapotˇreb´ı urˇcit nˇejakou objektivn´ı veliˇ cinu, kter´ a by eliminovala, ˇze lidé maj´ı pˇrirozenou tendenci sp´ıˇse skr´ yvat své pˇr´ıjmy, zveliˇcovat své náklady a zamlˇcovat ˇci nepˇriznávat své rezervy. Stejnˇe tak postupuj´ı i vyˇsˇs´ı ekonomické celky. Pro hodnocen´ı ekonomického jevu mus´ıme m´ıt nejprve urˇcitou danou b´ azi, ke které bychom mohli zmˇenu porovn´ avat. Pouze srovnán´ı s nˇeˇc´ım nebo s nˇek´ ym jin´ ym, srovnateln´ ym, je objektivn´ım vyjádˇren´ım ekonomického stavu nebo pohybu sledovaného subjektu. Nalézt takovou objektivn´ı bázi je vˇsak v ekonomii pomˇernˇe sloˇzité, ne vˇsichni a ne vˇsechno má srovnatelné podm´ınky.

AF

T

A i kdyˇz takovou srovnatelnou základnu nalezneme, porovnáme srovnatelné u ´daje a vyvod´ıme z toho ˇreknˇeme objektivn´ı závˇer typu tam se ti lidi maj´ı lépe ˇci h˚ uˇre neˇz tam ˇci onde“ ” nemus´ı tento závˇer v˚ ubec korespondovat právˇe s on´ım subjektivn´ım hodnocen´ım ekonomické situace lid´ı. Je zaj´ımavé, ˇze napˇr´ıklad pˇri celosvˇetové rozsáhlé anketˇe s dotazy na statis´ıce lid´ı s ot´ azkou jak jsou spokojeni se sv´ ym ˇzivotem, se na prvn´ım m´ıstˇe um´ıstili a tud´ıˇz nejspokojenˇejˇs´ı jsou Dánové, ale na pˇredn´ım m´ıstˇe také Indové. Pˇritom Indie nepatˇr´ı mezi ekonomicky vyspˇelé státy. Proto pˇripust’me, ˇze ani zcela objektivnˇe postavené ekonomické ukazatele nemus´ı zcela pˇresnˇe vyjadˇrovat subjektivnˇe vn´ıman´ y ekonomick´ y stav ˇci pohyb. Nicménˇe právˇe pro vyjádˇren´ı zmˇen a pro srovnáván´ı v´ yvoje mus´ıme nˇejaké ekonomické ukazatele pouˇz´ıvat. Praxe pro tuto potˇrebu zavedla v´ ypoˇcet ukazatele, kter´ y je vˇseobecnˇe pˇrij´ıman´ y a pouˇz´ıvan´ y pro sledov´ an´ı formou statistiky, a to ukazatele ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e. Pro vyj´ adˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe se pouˇz´ıvá v podstatˇe tˇechto moˇzn´ ych veliˇcin.

R

a) Ukazatel re´ aln´ a mzda (popˇr´ıpadˇe reáln´ y pˇr´ıjem) vyjadˇruje mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb, které je moˇzné za nomináln´ı mzdu koupit. Pˇ r´ıklad:

D

• Za ˇca´stku 10 000 Kˇc je moˇzné v pr˚ umˇern´ ych cenách koupit napˇr´ıklad 2 televizory, ˇ jehoˇz mˇes´ıˇcn´ı pˇr´ıjem ˇcin´ı tedy 10 000 Kˇc 1 praˇcku, 1 kolo, 2 obleky atd. Obˇcan CR, by si teoreticky (prakticky mus´ı vydávat pen´ıze i na jiné vˇeci) za sv˚ uj v´ ydˇelek mohl alternativnˇe koupit uvedené vˇeci. • Za ˇcástku 10 000 euro by si nˇemeck´ y obˇcan mohl koupit napˇr´ıklad 1 auto zn. Fabia (jeˇstˇe by mu zbylo), 10 televiz´ı atd. Jak vid´ıme, je moˇzné ukazatele reálné mzdy pouˇz´ıvat i pro mezinárodn´ı srovnáv´ an´ı, i kdyˇz tento ukazatel nen´ı tak pˇresn´ y (historicky se vytvoˇrily v r˚ uzn´ ych zem´ıch jiné relace mezi hodnotami).

b) Daleko pˇresnˇejˇs´ı je druh´ y ukazatel, a to ˇ cas nutn´ e pr´ ace k pˇr´ıjmu umoˇzn ˇ uj´ıc´ımu n´ akup urˇcitého v´ yrobku nebo sluˇzby.

Zat´ımco ukazatel reálné mzdy je negativnˇe ovlivnˇen pˇredevˇs´ım r˚ uznou u ´ rovn´ı inflace v r˚ uzném ˇcase a pˇri mezinárodn´ım srovnáván´ı pak i mezi r˚ uzn´ ymi státy, ukazatel ˇcasu se stanovuje v minutách, hodinách apod., tedy v jednotkách, které nejsou ovlivnˇeny ˇza´dn´ ymi ekonomick´ ymi jevy. Proto je zvl´ aˇstˇe pˇri mezistátn´ım srovnáván´ı vyuˇz´ıván zvl´ aˇstˇe tento ukazatel.

ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n

100 Pˇ r´ıklad:

ˇ koupit (zase a) Za jednu hodinu práce si m˚ uˇze napˇr´ıklad pracovn´ık urˇcité profese v CR pouze teoreticky) alternativnˇe: • 10 bochn´ık˚ u chleba, • 2 kusy t´ılek, • 1 knihu atd. b) Za jednu hodinu pr´ ace si m˚ uˇze pracovn´ık téˇze profese v Nˇemecku koupit napˇr´ıklad:

T

• 30 bochn´ık˚ u chleba, • 6 kus˚ u t´ılek, • 5 knih atd.

Je také moˇzné pouˇz´ıvat tohoto ukazatele k opaˇcnému vyjádˇren´ı napˇr´ıklad:

AF

ˇ potˇreboval na koupi • pracovn´ık dané profese ve vˇeku kolem ˇctyˇriceti let by v CR auta Fabia cca 1 rok (teoreticky – kdyby veˇsker´ y sv˚ uj plat mohl ˇsetˇrit) • pracovn´ık stejné profese a vˇeku by v Nˇemecku by na koupi téhoˇz auta potˇreboval cca 3 mˇes´ıce

c) Pro srovnáván´ı celé ˇrady ekonomick´ ych u ´ daj˚ u, tj. vˇcetnˇe mezd je moˇzné také nyn´ı vyuˇz´ıvat jejich vyj´ adˇren´ı pomoc´ı jednotné evropské mˇeny – eura. I kdyˇz vyj´ adˇren´ı mezd v pˇrepoˇctu na euro umoˇzn ˇuje toto srovnán´ı, znovu upozorˇ nujeme na skuteˇcnost, ˇze toto srovnán´ı nemus´ı b´ yt pˇresné, nebot’ uvnitˇr jednotliv´ ych stát˚ u se historicky jinak vytvoˇrily relace mezi r˚ uzn´ ymi hodnotami (napˇr´ıklad nájemné na byt nˇekde pˇredstavuje pouze 30 % z mezd, jinde 50 %, nˇekde jsou potraviny laciné, jinde drahé apod.). Nicménˇe pro orientaci ˇzivotn´ı u ´rovnˇe lze i tento ukazatel pouˇz´ıt. Pˇ r´ıklad: ´ Uroveˇ n pˇr´ıjm˚ u lékaˇr˚ u v nˇekter´ ych evropsk´ ych zem´ıch v pˇrepoˇctu na euro Pr˚ umˇern´ y roˇcn´ı plat lékaˇre (euro) 77 000 60 000 40 000 48 000 58 000 80 000 22 000 7 600 1 350

R

Zemˇe

D

Rakousko Francie It´ alie Portugalsko ˇ edsko Sv´ Holandsko Slovinsko ˇ CR Rumunsko Pramen: WHO report 2000

Násobek celostátn´ıho pr˚ umˇeru 3,1 2,1 2,8 5,2 2,2 2,7 2,3 1,9 1,2

Uvedená ˇc´ısla ukazuj´ı ekonomickou podstatu ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe. Ani tyto ukazatele vˇsak nemohou komplexnˇ e vyjádˇrit skuteˇcnou hodnotu ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe, protoˇze ta je dána kromˇe ekonomick´ ych faktor˚ u jeˇstˇe nˇeˇc´ım jin´ ym napˇr´ıklad: • moˇznost´ı a dostupnost´ı vzdˇel´ an´ı, • u ´rovn´ı chov´ an´ı instituc´ı, u ´ˇrad˚ u i firem k obˇcan˚ um, • ekologick´ ymi faktory,


101

• moˇznost´ı relaxace, vyuˇzit´ım volného ˇcasu, • u ´rovn´ı, kvalitou a pˇresnost´ı spoj˚ u, • u ´ ctou a respektem k lidem atd., tedy vˇs´ım co zpˇr´ıjemˇ nuje nebo znesnadˇ nuje lidsk´ y ˇzivot. e faktory“ ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e nejsou tak lehce ˇc´ıselnˇe vyjádˇritelné Mimoekonomické Tyto mimoekonomick´ ” a mnohdy i r˚ uzné národy preferuj´ı zcela odliˇsné hodnoty. Proto také ˇcasto ˇza´dné ekonomické faktory ukazatele nemohou pˇresnˇe vyjádˇrit n´ aˇs pocit a uspokojen´ı z dosaˇzené ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, nebot’ podm´ınky i pro mezinárodn´ı srovn´ aván´ı nejsou dokonalé. To je také pˇr´ıpad zm´ınˇené Indie, kdy ekonomická ˇzivotn´ı u ´roveˇ n mnoha milion˚ u lid´ı je nesrovnatelnˇe horˇs´ı neˇz ˇzivotn´ı u ´roveˇ n ˇ snad tis´ıc˚ u Cech˚ u, pˇresto vˇsak se tyto miliony Ind˚ u c´ıt´ı b´ yt ˇst’astni a spokojeni se sv´ ym ˇzivotem.

T

Proto ukazatele ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, jakoˇzto i vˇsechny dalˇs´ı, tj. agreg´ atn´ı makroekonomické ukazatele jsou pˇresnˇejˇs´ı pˇredevˇs´ım tehdy, jsou-li pouˇzity v pomˇ erov´ em vyj´ adˇ ren´ı, popˇr´ıpadˇe v urˇcitém ˇ casov´ em horizontu tak, aby vyjadˇrovaly urˇcit´ y trend.

AF

Protoˇze makroekonomické ukazatele nejsou a nemohou b´ yt ˇzádn´ ym souˇctem mikroekonomick´ ych hodnot, pouˇz´ıvá se pro mˇeˇren´ı makroekonomického stavu a v´ yvoje tzv. národohospod´ aˇrsk´ ych agreg´ at˚ u. Ty jsou zaloˇzeny na jin´ ych principech v´ ypoˇctu. Shrnut´ı:

R

• Pro sledov´ an´ı stavu a v´ yvoje ekonomiky potˇrebujeme m´ıt urˇcité ukazatele. • Pro srovnáv´ an´ı (zvl´ aˇstˇe mezin´ arodn´ı) mus´ı b´ yt tyto veliˇciny zaloˇzeny na srovnatelné b´ azi. • Pro sledov´ an´ı ekonomického stavu a v´ yvoje u domácnost´ı se pouˇz´ıvá pojmu ˇzivotn´ı u ´roveˇ n. • Pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe se pouˇz´ıvá tˇechto metod: sledován´ı reálné mzdy a ˇcasu práce nutného ke koupi urˇcitého v´ yrobku, popˇr´ıpadˇe srovnán´ı pˇr´ıjm˚ u na srovnatelné z´ akladnˇe. • Pojem ˇzivotn´ı u ´rovnˇe vˇsak nezahrnuje pouze ekonomické faktory.

9.2

Mˇ eˇ ren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı

D

Pro mˇeˇren´ı tok˚ u v národn´ım hospod´ aˇrstv´ı si nejprve provedeme urˇcité zjednoduˇsen´ı, z´ uˇz´ıme Mˇeˇren´ı u vˇsechny ekonomické subjekty na 2 kategorie, firmy a domácnosti. Pak m˚ uˇzeme konstatovat, tok˚ v n´ arodn´ım ˇze mezi firmami a dom´ acnostmi docház´ı neustále k vzájemné interakci: a)

b)

• • • •

dom´ acnosti nakupuj´ı od firem na trz´ıch fináln´ı produkce v´ yrobky a sluˇzby, prod´ avaj´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u svou pracovn´ı s´ılu, firmy nakupuj´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u pracovn´ı s´ılu, prod´ avaj´ı na trz´ıch fináln´ı produkce v´ yrobky a sluˇzby.

Vzájemná smˇena se dˇeje prostˇrednictv´ım penˇez. Jedná se o pravideln´ y pohyb ˇcili ekonomick´ y tok mezi dan´ ymi subjekty. Tento tok m˚ uˇzeme mˇeˇrit, a to bud’ jako tok v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, nebo jako protipohyb penˇez (´ uhrady za v´ yrobky a sluˇzby). Z toho m˚ uˇzeme vyvodit, ˇze máme 2 moˇznosti, které veliˇciny lze mˇeˇrit:

hospod´ aˇrstv´ı

102 N´ arodn´ı produkt a n´ arodn´ı d˚ uchod

9.2 Mˇeˇren´ı tok˚ u v národn´ım hospodáˇrstv´ı

1. M˚ uˇzeme mˇeˇrit tok v´ yrobk˚ u a sluˇzeb-pak z´ıskáme ukazatel nazvan´ y n´ arodn´ı produkt (NP). 2. M˚ uˇzeme mˇeˇrit vˇsechny pˇr´ıjmy domácnost´ı-pak z´ısk´ ame ukazatel zvan´ y n´ arodn´ı d˚ uchod (ND). (Poznámka: v makroekonomickém pojet´ı naz´ yváme vˇsechny druhy pˇr´ıjm˚ u souhrnn´ ym pojmem d˚ uchod“. V agregátn´ım vyj´ adˇren´ı je tedy pojem d˚ uchod tvoˇren souhrnem pˇr´ıjm˚ u ” ve skladbˇe mzdy, renty, u ´roky a zisky).

Rovnice

T

Plat´ı z´ akladn´ı ekonomick´ a rovnice, ˇze NP = ND. Národn´ı produkt a národn´ı d˚ uchod jsou shodné veliˇciny. Proˇc tomu tak je? Uved’me si zase zjednoduˇsen´ y pˇr´ıklad. Pˇ r´ıklad:

AF

Pˇredpokládejme, ˇze vˇsechny domácnosti okamˇzitˇe po nabyt´ı sv´ ych pˇr´ıjm˚ u je utrat´ı za v´ yrobky a sluˇzby firem. Firmy pˇri naˇs´ı abstrakci prodávaj´ı veˇskerou svou produkci a sluˇzby domácnostem. Pak ˇca´stka, kterou z´ıskaj´ı na trhu prodávaj´ıc´ı se pˇresnˇe rovná ˇca´stce zaplacené kupuj´ıc´ımi. N´ arodn´ı d˚ uchod se tedy mus´ı rovnat národn´ımu produktu, národn´ı d˚ uchod je soubˇeˇzná veliˇcina identick´ a s n´ arodn´ım produktem.

Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze kromˇe zm´ınˇen´ ych 2 ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. dom´ acnost´ı a firem, se do ekonomické v´ ymˇeny zapojuje i stát, a to jak na stranˇe kupuj´ıc´ıho, tak i prod´ avaj´ıc´ıho. Jeho produkty a sluˇzby tedy mus´ıme rovnˇeˇz zapoˇc´ıtat do tvorby nového národn´ıho bohatstv´ı, do nového hrubého produktu. Praktickou otázkou je, v jakém m´ıstˇe, kde lze mˇeˇrit tyto ekonomické toky. Je dosti sloˇzité z´ıskat informace o objemu vyrobeného zboˇz´ı, respektive poskytnut´ ych sluˇzeb. Proto se mˇ eˇ r´ı penˇ eˇ zn´ı v´ ydaje vynaloˇ zen´ e na jejich n´ akup. Vypl´ yvaj´ı n´ am z toho zase 2 moˇznosti:

R

Dvˇe metody v´ ypoˇctu

• bud’ mˇeˇrit vˇsechny v´ ydaje za nákup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb – z´ıskáme tak národn´ı produkt: tento zp˚ usob v´ ypoˇctu oznaˇcujeme jako v´ ydajov´ a metoda, nebo • m˚ uˇzeme mˇeˇrit vˇsechny pˇr´ıjmy (d˚ uchody) domácnost´ı – z´ıskáme tak národn´ı d˚ uchod: tento zp˚ usob v´ ypoˇctu oznaˇcujeme jako d˚ uchodov´ a metoda.

D

Obˇema zp˚ usoby v´ ypoˇctu, jak vypl´ yvá z u ´vodn´ı rovnice mus´ıme dospˇet ke stejn´ ym v´ ysledk˚ um. Sezn´ amili jsme se s nov´ ymi agregátn´ımi identick´ ymi pojmy n´ arodn´ı produkt“ a n´ arodn´ı ” ” d˚ uchod“. Zjistili jsme, ˇze je moˇzné je mˇeˇrit. M˚ uˇzeme-li je mˇeˇrit, m˚ uˇzeme tyto veliˇciny také porovnávat v ˇcase a zjistit, zda se v ˇcase zvyˇsuj´ı ˇci sniˇzuj´ı. Tyto veliˇciny, jak je v jejich samotném názvu zachyceno, se t´ ykaj´ı celého národa (v pˇreneseném slova smyslu, sp´ıˇse bychom mˇeli ˇr´ıkat celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı daného státu). Jejich r˚ ust bude nepochybnˇe ukazatelem ekonomického r˚ ustu. Oba 2 ukazatel´ e jsou z´ akladn´ımi agreg´ atn´ımi n´ arodohospod´ aˇ rsk´ ymi ukazateli, od nichˇz se odvozuj´ı dalˇs´ı.

HDP

Stˇeˇzejn´ım ukazatelem pro sledov´ an´ı v´ ykonnosti ekonomiky daného státu, pro sledován´ı ekonomického r˚ ustu je ukazatel hrub´ eho dom´ ac´ıho produktu.

HNP

Hrub´ y národn´ı produkt (HNP, anglicky GNP – gross national product) je celková penˇeˇzn´ı hodnota toku fináln´ıch statk˚ u a sluˇzeb vytvoˇren´ a za urˇcité ˇcasové obdob´ı národn´ımi v´ yrobn´ımi faktory ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u daného státu, bez ohledu na to, zda tyto statky vyrobili na u ´zem´ı daného st´ atu nebo v zahraniˇc´ı.


103

Hrub´ y domác´ı produkt (HDP, anglicky GDP – gross domestic product) je celková penˇeˇzn´ı hodnota toku fin´ aln´ıch statk˚ u a sluˇzeb vytvoˇrená za urˇcité ˇcasové obdob´ı vˇsemi v´ yrobn´ımi faktory na u ´ zem´ı daného státu bez ohledu na to, zda jsou ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u tohoto státu nebo cizinc˚ u. Pˇ r´ıklad: ˇ budou V´ ydaje za v´ yrobky filiálky ˇsvédské firmy Electrolux p˚ usob´ıc´ı na u ´ zem´ı CR ˇ ˇ zapoˇc´ıt´ any do HDP Ceské republiky a HNP Svédska. ˇ Ukazatel HNP se pouˇz´ıvá sp´ıˇse Ukazatel HDP je pouˇz´ıván v Evropské unii, tud´ıˇz i v CR. v Severn´ı Americe (i kdyˇz pro srovnán´ı pouˇz´ıvaj´ı uˇz i Ameriˇcané ukazatele HDP). Je to dáno t´ım, ˇze hodnˇe americk´ ych i kanadsk´ ych firem má investice v zahraniˇc´ı, na druhé stranˇe pak hodnˇe svˇetov´ ych firem m´ a své filiálky v USA ˇci Kanadˇe.

T

´ Ukol k textu ˇ c. 9:

Uved’te a zapiˇste si aktuáln´ı stav pˇr´ır˚ ustku HDP v posledn´ım V´ am známém obdob´ı. Protoˇze tento u ´daj se mˇen´ı, nen´ı u ´daj uveden v Kl´ıˇci.

Metody v´ ypoˇ ctu hrub´ eho n´ arodn´ıho produktu

AF

9.3

Jak jsme si jiˇz uvedli, pro v´ ypoˇcty se dá pouˇz´ıt 2 z´ akladn´ıch metod v´ ypoˇctu, metody v´ ydajová (seˇc´ıtáme v´ ydaje na nákup produkt˚ u a sluˇzeb) a d˚ uchodová (seˇc´ıtáme pˇr´ıjmy). Prakticky se vˇsak pouˇz´ıv´ a v´ ydajová metoda. Pˇri zjiˇst’ov´ an´ı velikosti HNP nar´ aˇz´ıme na urˇcité problémy.

R

u ˇcili meziprodukt˚ u. HNP je souhrn a) Prvn´ım problémem je existence tzv. mezistatk˚ vˇsech fin´ aln´ıch produkt˚ u, které nakupuj´ı ekonomické subjekty na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb pro svou spotˇrebu. Do HNP tedy nezapoˇ c´ıt´ ame meziprodukty, které jsou urˇceny pro dalˇs´ı zpracován´ı nebo prodej. Pokud bychom tak uˇcinili, zapoˇc´ıt´ avali bychom jedny a tytéˇz v´ yrobky dvakrát (tˇrikrát atd.) tedy duplicitnˇe, dosáhli bychom zkreslen´ ych v´ ysledk˚ u. Pˇ r´ıklad: V´ ypoˇcet HNP

D

hodnota meziproduktu 1) mzda za sbˇer ovoce 2) n´ aklady na v´ yrobu jogurtu 3) n´ aklady na dopravu a prodej v obchodˇe Trˇzn´ı cena kel´ımku jogurtu

hodnota pˇridaná zpracován´ım (Kˇc)

cena (Kˇc)

0

4

4

4

4

8

2

10

8 10 Kˇc

Z v´ ypoˇctu vid´ıme, ˇze fináln´ım produktem je kel´ımek jogurtu, jehoˇz cena je stanovena na 10 Kˇc. Tu jsme z´ıskali postupnˇe, kdyˇz jsme seˇc´ıtali náklady tˇr´ı stupˇ n˚ u, tj. sbˇeraˇce, v´ yrobce a obchodn´ıka, a to pouze tzv. hodnotu pˇridanou zpracov´ an´ım. Pokud bychom na kaˇzdém stupni seˇc´ıtali celou hodnotu, pak bychom pr´ aci sbˇeraˇce zapoˇc´ıtali celkem tˇ rikr´ at, spotˇ rebu v´ yrobn´ıch faktor˚ u ve v´ yrobnˇ e dvakr´ at.

104

9.3 Metody v´ ypoˇctu hrubého národn´ıho produktu Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad produktu, ve kterém se projevuje mezisouˇcet hodnot pˇridan´ ych zpracov´ an´ım.

. .................................................................................. b) Druh´ ym problémem je skuteˇcnost, ˇze v daném ˇcasovém obdob´ı mohou b´ yt vyrobeny urˇcité statky, které jsou sice v tomto obdob´ı vyrobeny, ale nejsou jeˇstˇe vyuˇzity. Jejich hodnota se tedy nem˚ uˇze projevit v hodnotˇe fináln´ıch statk˚ u zapoˇc´ıtávan´ ych do HP. Proto ji mus´ıme zapoˇc´ıtat jin´ ym zp˚ usobem. Pˇri v´ ydajové metodˇe v´ ypoˇctu hrubého národn´ıho (dom´ ac´ıho) produktu seˇc´ıtáme tedy následuj´ıc´ı v´ ydaje urˇcené na fin´ aln´ı spotˇrebu:

Vzorec pro v´ ydajovou metodu

T

AF

Transferové platby

• V´ ydaje domácnost´ı na spotˇrebu v´ yrobk˚ u (krátkodobou spotˇrebu: rohl´ıky, mléko atd., dlouhodobou: praˇcka, auto, atd.) a sluˇzby (dovolená, opravy atd.), • V´ ydaje firem (na obnovu a rozˇs´ıˇren´ı zásob, opravy techniky, v´ ystavbu budov, n´ akup nov´ ych stroj˚ u atd.), • V´ ydaje státu na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb (napˇr´ıklad zakázka nov´ ych uniforem pro arm´ adu, platy st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u atd.). Mezi tyto v´ ydaje se tedy nezapoˇc´ıt´ avaj´ı tzv. transferov´ e platby, tzn. v´ ydaje, které nemaj´ı okamˇzitou protihodnotu (napˇr´ıklad sociáln´ı v´ ydaje, v´ yplaty starobn´ıch d˚ uchod˚ u, stipendi´ı apod.). ˇ y export, tzn. rozd´ıl mezi exportem a importem. • Cist´ Pro matematické vyjádˇren´ı v´ ypoˇctu HNP v´ ydajovou metodou se pouˇz´ıvá vzorce, kter´ y pouˇz´ıvá p´ısmen z anglického pojmenován´ı jednotliv´ ych v´ ydaj˚ u: HNP = C + Ig + G + (Ex − Im),

(9.1)

R

kde C – consumption (spotˇreba, v daném pˇr´ıpadˇe oznaˇcen´ı pro personal consumtion, spotˇrebu domácnost´ı), Ig – gross investment (investice firem), G – government (vládn´ı nákupy), Ex − Im – rozd´ıl mezi exportem a importem. Pˇ ri d˚ uchodov´ e metodˇ e seˇ c´ıt´ ame vˇ sechny druhy d˚ uchod˚ u, kter´ e plynou dom´ acnostem. Avˇsak rovnˇeˇz pˇri pouˇz´ıv´ an´ı d˚ uchodové metody mˇeˇren´ı hrubého produktu vzniká problém duplicit. Jestliˇze bychom mezi d˚ uchody poˇc´ıtali i platby firmám za nákupy meziproduktu, vznikly by duplicity. Proto i v tomto pˇr´ıpadˇe se nesm´ı zapom´ınat na tuto skuteˇcnost, kter´ a je ˇreˇsena pomoc´ı existence pˇridané hodnoty (stejnˇe jako u v´ ydajové metody). Pomoc´ı d˚ uchodové metody zjiˇst’ujeme ukazatel národn´ıho d˚ uchodu, tzn. celkov´ y objem. Stejnˇe tak pˇri v´ ypoˇctu n´ arodn´ıho (nebo domác´ıho) produktu zjiˇst’ujeme jeho celkov´ y objem. Je jasné, ˇze obˇe hodnoty v této agregátn´ı poloze maj´ı sv˚ uj v´ yznam, zvláˇstˇe pokud je budeme sledovat v urˇcité ˇcasové ˇradˇe jako pˇr´ır˚ ustky ˇci u ´ bytky oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu. Nicménˇe, ani HNP ˇci HDP nebo HND nejsou zdaleka nijak pˇresn´ ym vyjádˇren´ım skuteˇcné v´ ykonnosti ekonomiky ani u ´ˇcinnosti práce obyvatel daného státu. I kdyˇz jsou vysoce vyuˇz´ıv´ any pro srovnáv´ an´ı tuzemského v´ yvoje nebo i pˇri porovn´ aván´ı mezin´ arodn´ım, mus´ı b´ yt ˇcasto doplnˇeny dalˇs´ımi ekonomick´ ymi ukazateli, jak je uvedeno v následuj´ıc´ı ˇca´sti.

D

D˚ uchodov´ a metoda

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9: Pokuste se jen pro vlastn´ı potˇrebu sestavit vlastn´ı souhrn pˇr´ıjm˚ u (d˚ uchod˚ u) Vaˇs´ı rodiny. Do tˇechto pˇr´ıjm˚ u budete zapoˇc´ıt´ avat nejen pˇr´ıjmy z mezd, ale i transferové platby, dividendy, ´ u ´roky z vklad˚ u, pˇr´ıjmy z pronájm˚ u, honoráˇre atd. Ukol je individueln´ı, u ´daje jsou soukromé, u ´kol nem´ a ˇreˇsen´ı v Kl´ıˇci.


9.4

105

Dalˇ s´ı n´ arodohospod´ aˇ rsk´ e ukazatele

HNP, HDP, popˇr´ıpadˇe ND vyjadˇruj´ı objem, stav, tj. velikost v penˇeˇzn´ıch jednotk´ ach. Je zˇrejmé, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı stát, ˇc´ım v´ıce obyvatel, t´ım v´ıce pˇrinejmenˇs´ım tˇechto v´ yrobn´ıch zdroj˚ u má k dispozici, t´ım vˇetˇs´ı objem HDP ˇci HNP by mohl ˇci mˇel vytvoˇrit, aby uˇzivil své obyvatelstvo. Proto velké státy mohou m´ıt HP nˇekolikan´ asobnˇe vˇetˇs´ı neˇz státy malé. Pokud budeme porovnávat pouze HNP nebo HDP v jeho celkovém objemu, pak nepochybnˇe ˇ ına, Indie, Kanada, Rusko, v prvn´ı des´ıtce st´ at˚ u budou velké státy jako napˇr´ıklad USA, C´ Nˇemecko atd. Pokud bychom srovnávali v´ yvoj daného st´ atu napˇr´ıklad ukazatelem HDP v urˇcitém ˇcasovém horizontu, pak n´ as budou zaj´ımat pˇredevˇs´ım pˇr´ır˚ ustky (nebo u ´bytky) oproti pˇredcházej´ıc´ımu stavu, a to vesmˇes v procentn´ım vyjádˇren´ı. Dalˇs´ı makroukazatele

T

Sledov´ an´ı objemu HNP (HDP ˇci ND), jakoˇzto i sledován´ı zmˇeny stavu tˇechto ukazatel˚ u m´ a v ekonomii sv˚ uj v´ yznam. Nicménˇe nen´ı to ukazatel, kter´ y by n´ am mohl vyjádˇrit stav ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatel daného státu. K tomu potˇrebujeme jeˇstˇe dalˇs´ı ukazatele.

D

R

AF

1. Nejv´ıce pouˇz´ıvan´ ym ukazatelem pro mezinárodn´ı srovnáv´ an´ı je ukazatel HDP (nebo HNP) na obyvatele. Dostaneme t´ım pomˇerov´ y ukazatel, kter´ y má znaˇcnou vypov´ıdac´ı schopnost právˇe pro posuzován´ı pr˚ umˇerné ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatelstva daného státu. Takto m˚ uˇzeme potom sestavit ˇzebˇr´ıˇcek nejbohatˇs´ıch st´ at˚ u. Tento ukazatel je dosti objektivn´ı, i kdyˇz do urˇcité m´ıry vyjadˇruje i rozsah nerostného bohatstv´ı nˇekter´ ych st´ at˚ u (napˇr´ıklad Norsko: ropa, Island: laciné energetické zdroje apod.). 2. Ekonomick´ e ukazatele nemohou dostateˇ cnˇ e dobˇ re vyj´ adˇ rit komplexn´ı pojet´ı ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e lid´ı dané zemˇe, nebot’ ta je vytváˇrena i mimoekonomick´ ymi ˇ adn´ faktory. Z´ y materiáln´ı ukazatel nem˚ uˇze také dostateˇcnˇe dobˇre vyjádˇrit pocity lid´ı, spokojenost a vn´ım´ an´ı ˇstˇest´ı. Znaˇcn´ a ˇc´ ast produkce trhem v˚ ubec neproch´ az´ı, nem˚ uˇzeme ji tedy zachytit. Je to St´ınová zp˚ usobeno existenc´ı tzv. st´ınov´ e ekonomiky (nˇekdy se také pouˇz´ıvá term´ınu pod- ekono” mika zemn´ı“). Ta m´ a r˚ uzné stupnˇe: b´ıl´ a, ˇ sed´ a, ˇ cern´ a. ˇ a ekonomika je jiˇz vyslovenˇe krimin´ Cern´ aln´ı, neleg´ aln´ı ˇcinnost (napˇr´ıklad prodej drog), která se m˚ uˇze pouze odhadovat. Ale ani ˇsedá ˇci b´ıl´ a ekonomika neproch´ az´ı trhem, jej´ı produkty ˇci sluˇzby nejsou do ukazatel˚ u tedy zapoˇc´ıt´ avány. Pˇritom m˚ uˇze b´ yt velk´ a, v mnoh´ ych st´ atech tvoˇr´ı znaˇcnou ˇcást produkce. Protoˇze se touto ˇcinnost´ı zab´ yvá urˇcit´ y poˇcet obyvatelstva a pˇredstavuje urˇcit´ y v´ yrobn´ı zdroj i d˚ uchod, snaˇz´ıme se vyj´ adˇrit i tento faktor do tvorby makroekonomick´ ych ukazatel˚ u. Jedn´ım z takov´ ych agregátn´ıch ukazatel˚ u, kter´ y m˚ uˇze ponˇekud v´ıce vyjádˇrit u ´roveˇ n ˇzivota v daném státˇe je 3. ukazatel nazvan´ yˇ cist´ y ekonomick´ y blahobyt (Net economic welfare = NEW). K jeho vyjádˇren´ı korigujeme nedostatky HNP nebo HDP. K HNP nebo HDP pak pˇripoˇc´ıt´ av´ ame: • v´ yrobky a sluˇzby vyprodukované st´ınovou ekonomikou (odhadem), yrobky a sluˇzby, které vyrob´ıme ˇci poskytneme sami sobˇe nebo sv´ ym znám´ ym • v´ a pˇrátel˚ um (neprocházej´ı trhem, u pˇrátel se obvykle jedná o protisluˇzby). Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt produkce zeleniny ˇci ovoce ze zahrádky, zhotoven´ı pˇredmˇet˚ u vlastn´ı aktivitou atd., • r˚ ust volného ˇcasu k relaxaci (delˇs´ı doba dovolené, v´ıce svátk˚ u atd.), • r˚ ust kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb.

Od HNP ˇci HDP naopak mus´ıme odeˇc´ıst v´ yrobu ˇci distribuci negativn´ıch externalit (mohou b´ yt vyrobeny“ mimo u ´zem´ı st´ atu jako napˇr´ıklad spad), které sniˇzuj´ı kvalitu ” naˇseho ˇzivota. Vˇseobecnˇe plat´ı, ˇze tento ukazatel roste pomaleji neˇz je tomu u HNP nebo HDP, a to i v nejvyspˇelejˇs´ıch státech svˇeta. R˚ ust tohoto ukazatele je vˇsak na

106

9.4 Dalˇs´ı národohospodáˇrské ukazatele

5.

6. 7.


T

4.

rozd´ıl od HNP ˇci HDP pravideln´ y a rovnomˇern´ y. Pro mezinárodn´ı srovnáván´ı se vˇsak pouˇz´ıv´ a dosti m´ alo. Ukazatel HNP i HDP m˚ uˇzeme upravit o rozsah obnovovac´ıch (restituˇcn´ıch) investic, které nahrazuj´ı dosavadn´ı opotˇreben´ı majetku. Pokud tedy od HNP nebo HDP odeˇcteme opotˇreben´ı, tj. odpisy, dostaneme ˇcisté“ ukazatele, tzn. ˇ cist´ y n´ arodn´ı ” produkt nebo ˇ cist´ y dom´ ac´ı produkt. Hrub´ y domác´ı produkt HDP v objemovém vyjádˇren´ı ukazuje tzv. ekonomickou s´ılu zemˇ e. Porovn´ an´ım HDP v objemovém vyjádˇren´ı u r˚ uzn´ ych stát˚ u dostaneme jejich poˇrad´ı ve svˇetové ekonomice, jejich postaven´ı a v´ yznam. Pokud budeme HDP nebo HNP dˇelit poˇctem obyvatelstva daného státu z´ıskáme agreg´ atn´ı ukazatel tzv. ekonomick´ eu ´ rovnˇ e daného státu. Zmˇena HDP nebo HNP nebo ND v ˇcase vyjadˇruje agregátn´ı ukazatel oznaˇcovan´ y jako ekonomick´ y r˚ ust.



AF

´ Udaje o v´ yvoji dalˇs´ıch makroekonomick´ ych ukazatel˚ u poskytuj´ı orgány ˇceské statistiky. ˇ V kaˇzdém b´ yvalém okresn´ım mˇestˇe existuje detaˇsované pracoviˇstˇe Cesk´ eho statistického u ´ˇradu, kter´ y vydává spoustu pˇrehled˚ u o v´ yvoji a stavu ekonomiky v dané lokalitˇe, jakoˇzto ˇ U). ´ Pokud V´ i kraji (Krajsk´ y statistick´ y u ´ˇrad) ˇci státu (CS as tyto informace, pˇrehledy a statistiky v´ıce zaj´ımaj´ı, m´ ate moˇznost navˇst´ıvit tuto instituci a aktuáln´ı pˇrehledy z´ıskat. Moˇzná, ˇze se V´ am nˇekteré tabulky a grafy budou hodit pro Vaˇsi závˇereˇcnou práci. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 9:

Národohospodáˇrské agregáty uvádˇej´ı v´ yvoj ekonomiky daného státu, pˇr´ıpadnˇe celkové bohatstv´ı zemˇe. N´ as jako obˇcany zaj´ımaj´ı sp´ıˇse mikroekonomické kategorie, pˇredevˇs´ım naˇse pˇr´ıjmy ˇci naˇse mzdy, ovˇsem v porovn´ an´ı s cenami. Pro domácnosti je rozhoduj´ıc´ım mikroekonomick´ ym ukazatelem v´ yˇse jejich mzdy, respektive pˇr´ıjm˚ u. Zjistˇete v denn´ım nebo ˇ popˇr´ıpadˇe ve Vaˇsem odborném tisku nejbliˇzˇs´ı moˇzn´ yu ´ daj o stavu pr˚ umˇerné mzdy v CR, kraji ˇci mˇestˇe a u ´daj s Vaˇs´ım koment´ aˇrem (k v´ yˇsi) zaˇslete tutorovi.

R

Shrnut´ı:

Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospodáˇrstv´ı je moˇzné provádˇet dvˇema zp˚ usoby. Pokud mˇeˇr´ıme v´ ydaje na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb dostaneme národn´ı produkt. Pokud mˇeˇr´ıme pˇr´ıjmy dom´ acnost´ı dostaneme národn´ı d˚ uchod. Národn´ı produkt se mus´ı rovnat národn´ımu d˚ uchodu. Kromˇe hrubého národn´ıho produktu pouˇz´ıváme ukazatele hrubého domác´ıho produktu. Rozliˇsen´ı HDP a HNP je ve vlastnictv´ı a u ´zem´ı. Ukazatel HDP se pouˇz´ıv´ a v Evropské unii. HNP ˇci HDP nevyjadˇruj´ı zcela pˇresnˇe vˇsechny ekonomické faktory pro zjiˇstˇen´ı stavu ekonomiky. Pro mezin´ arodn´ı srovn´ av´ an´ı se nejv´ıce pouˇz´ıvá ukazatele HDP. Zmˇeny HDP nebo HNP v ˇcase vyjadˇruj´ı ekonomick´ y r˚ ust. Ukazatel NEW (ˇcist´ y ekonomick´ y blahobyt) komplexnˇeji vyjadˇruje ˇzivotn´ı u ´ roveˇ n daného st´ atu. Ofici´ aln´ı ekonomika je doprov´ azena tzv. st´ınovou ekonomikou. Pro mezin´ arodn´ı srovn´ aván´ı se pouˇz´ıvá pomˇerov´ ych ukazatel˚ u, kdy se bere v u ´vahu poˇcet obyvatelstva. ˇ e ukazatele zohledˇ Cist´ nuj´ı nutnost restituˇcn´ıch (obnovovac´ıch) investic.

D

• • • • • • • • • • • • • •


107


Jaké ukazatele pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe pouˇz´ıváme? Jak zn´ı definice HNP? Jak byste definoval(a) pojem HDP? Co je to n´ arodn´ı d˚ uchod? Jak´ a z´ akladn´ı rovnice mus´ı platit ve vztahu národn´ıho d˚ uchodu a produktu? Jaké metody v´ ypoˇctu zn´ ate? Co je to transfer? Proˇc pouˇz´ıv´ ame pojmu pˇridaná hodnota“? ” Co je to meziprodukt? Jak´ y n´ arodohospod´ aˇrsk´ y ukazatel pro mˇeˇren´ı v´ ykonnosti ekonomiky pouˇz´ıvá EU? Co rozum´ıte pod pojmem Ekonomick´ y blahobyt“? ” Které st´ aty byste zaˇradili mezi nejbohatˇs´ı státy svˇeta?

AF


T

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

R

Tato lekce patˇr´ı ke klasické ˇca´sti jakékoliv publikace zab´ yvaj´ıc´ı se makroekonomi´ı. Je vˇsak evidentn´ı urˇcit´ y pokrok nejen v samotné konstrukci a pˇresnosti tˇechto vrcholn´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, zp˚ usoben´ y pˇredevˇs´ım moˇznost´ı computerizace, ale i permanentn´ı snahou o nalezen´ı takového agregátn´ıho ukazatele, kter´ y by ve své komplexnosti co nejlépe vyjadˇroval i kvalitativn´ı u ´ roveˇ n lidského ˇzivota. Nejen materi´ aln´ı bohatstv´ı, ale i dalˇs´ı hodnoty, které se v makroekonomii tˇeˇzko sleduj´ı a vyjadˇruj´ı, necht´ıc mˇeˇr´ı, vyjadˇruj´ı pravé bohatstv´ı ˇclovˇeka, zdrav´ı, pˇr´ıstup ke vzdˇelán´ı, pˇr´ıjemné jednán´ı u ´ˇrad˚ u, kvalitu cestován´ı, ubytován´ı a dalˇs´ı faktory ˇcin´ı náˇs ˇzivot bohatˇs´ım a spokojenˇejˇs´ım. Bohuˇzel právˇe tyto hodnoty neum´ıme pˇresnˇe mˇeˇrit, oceˇ novat i porovnávat. I my se mus´ıme spokojit v této lekci s klasickou strukturou ukazatel˚ u, které v komplexu vyjadˇruj´ı jen materi´ aln´ı bohatstv´ı daného st´ atu. Autotest:

1. V Evropské unii se mˇeˇr´ı ekonomick´ y r˚ ust pomoc´ı pˇr´ır˚ ustku:

D

(a) HDP (b) HNP (c) NDP

2. Transfer je:

(a) jednostrann´ a platba vˇetˇsinou ze státn´ıho rozpoˇctu nebo ze specifick´ ych fond˚ u (b) pˇreprava penˇez z m´ısta pˇr´ıjmu do m´ısta v´ ydeje (c) v´ yplata mezd a plat˚ u

3. Do v´ ypoˇctu makroekonomick´ ych ukazatel˚ u: (a) se zapoˇc´ıt´ av´ a kaˇzd´ a pˇridaná hodnota (b) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı pˇridané hodnoty aˇz do fináln´ıho zhotoven´ı produktu (c) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı sluˇzby

108

R

D T

AF

Kapitola 10

AF

Popis lekce:

T

Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı

Lekce popisuje a vysvˇetluje jednotlivé fáze hospodáˇrského cyklu. Pro trˇzn´ı ekonomiku je charakteristick´ y cyklick´ y v´ yvoj hospodáˇrstv´ı, kter´ y se posuzuje od stavu ekonomického r˚ ustu nebo poklesu. Rozeznáv´ ame 4 fáze hospodáˇrského cyklu, které maj´ı v r˚ uzn´ ych státech svˇeta jin´ y ˇcasov´ y pr˚ ubˇeh, nicménˇe stˇr´ıd´ an´ı tˇechto fáz´ı je obecn´ ym a charakteristick´ ym jevem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı vˇsude ve svˇetˇe. Lekce pˇrináˇs´ı i zd˚ uvodnˇen´ı moˇzn´ ych pˇr´ıˇcin tohoto v´ yvoje. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Pojem ekonomického r˚ ustu a tempo r˚ ustu Hospod´ aˇrsk´ y cyklus Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı

R

10.1 10.2 10.3

Cyklick´ y v´ yvoj nemá v reálu ideáln´ı pr˚ ubˇeh, snahou kaˇzdé odpovˇedné vlády je dosaˇzen´ı ˇ a udrˇzen´ı r˚ ustu nebo naopak vyveden´ı hospodáˇrstv´ı z krize. Casto se v nˇekter´ ych státech (zejména po 2. svˇetové v´ alce) podaˇrilo pomˇernˇe dlouhou dobu udrˇzovat trval´ y (a vysok´ y) r˚ ust, nicménˇe v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u vˇsak byl zaznamenán právˇe v d˚ usledku rychlého a vysokého r˚ ustu o to hlubˇs´ı propad do recese nebo i krize. D´ elka lekce: 90 minut

D


Tempo r˚ ustu, extenzivn´ı faktory r˚ ustu, bariéra extenzivn´ıho r˚ ustu, intenzivn´ı faktory r˚ ustu, hospodáˇrsk´ y cyklus (Konjunktura, recese, krize, oˇziven´ı), tˇri typy cykl˚ u, exogenn´ı a endogenn´ı pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

objasnit, co rozum´ıme pod pojmem ekonomick´ y r˚ ust, definovat, co znamen´ a pojem tempo r˚ ustu a jak se mˇeˇr´ı, charakterizovat jednotlivé fáze hospodáˇrského cyklu, uvést moˇzné pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı.

109

110

10.1 Ekonomick´ y r˚ ust a tempo r˚ ustu

10.1 Pojem ekonomického r˚ ustu a tempo r˚ ustu

Pojem ekonomick´ eho r˚ ustu a tempo r˚ ustu

Poˇzadavek ekonomického r˚ ustu vypl´ yvá z pˇrirozené tendence lidsk´ ych potˇreb. Ty neust´ ale rostou, mˇen´ı se nejen kvantitativnˇe, ale i kvalitativnˇe. Souˇcasnˇe na svˇete nestále pˇrib´ yvá lid´ı a je tˇreba zabezpeˇcit potˇreby stále rostouc´ı mase obyvatelstva. Nav´ıc lidské potˇreby rostou geometrickou ˇradou a rozˇsiˇruj´ı se spirálov´ ym efektem. Jedna potˇreba vyvoláv´ a druhou, odvozené potˇreby ˇci sekund´ arn´ı potˇreby jsou d˚ usledkem vzniku potˇreb primárn´ıch. Pˇ r´ıklad:

T

Koupˇe auta znamen´ a také existenci tzv. vyvolan´ ych potˇreb typu: potˇreby z´ akonného ˇci havarijn´ıho pojiˇstˇen´ı, existenci pump, servis˚ u, prodejen autopotˇreb, existenci automap atd. S r˚ ustem poˇctu automobil˚ u roste tedy potˇreba i tˇechto sekund´ arn´ıch potˇreb automobilist˚ u, nehovoˇre jiˇz o potˇreba silnic, d´ alnic, oprav tˇechto komunikac´ı apod.

AF

Pˇr´ır˚ ustek HDP

Na neustále rostouc´ı potˇreby reaguje hospodáˇrstv´ı zvyˇsován´ım produkce, rozˇsiˇrován´ım sluˇzeb, zvyˇsován´ım v´ ykonnosti, produktivity, zvyˇsován´ım poˇctu a kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Zvyˇsuje a diverzifikuje se sortimentn´ı skladba, trh je zásobován ze zahraniˇc´ı ˇza´dan´ ymi produkty ˇci sluˇzbami, to vˇse m´ a dopad na nutn´ y a ˇza´douc´ı r˚ ust celkového objemu makroekonomick´ ych agregát˚ u, pˇredevˇs´ım HDP. Ten je, jak je ˇreˇceno jiˇz v pˇredcházej´ıc´ı kapitole, základn´ım ukazatelem ekonomického stavu a v´ yvoje hospodáˇrstv´ı. Ekonomick´ y r˚ ust m˚ uˇzeme vyjadˇrovat r˚ uzn´ ymi ukazateli, nejˇcastˇejˇs´ım vyjádˇren´ım je vˇsak jeho mˇeˇren´ı jako pˇr´ır˚ ustku HDP v˚ uˇci HDP v pˇredch´ azej´ıc´ım srovn´ avaném obdob´ı. Matematicky bychom mohli tento pˇr´ır˚ ustek zobrazit n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: GDP(t + 1) − GDP(t) = dG > 0,

(10.1)

(GDP, gross domestic produkt, hrub´ y domác´ı produkt.) Jestliˇze rozd´ıl bude vyˇsˇs´ı neˇz nula, je dosaˇzeno ekonomického r˚ ustu, v daném pˇr´ıpadˇe pak v objemovém vyjádˇren´ı. Pˇ r´ıklad:

R

Srovn´ aváme-li napˇr´ıklad HDP dosaˇzen´ y za mˇes´ıc srpen v˚ uˇci HDP dosaˇzen´ y za ˇcervenec konkrétn´ıho roku, a to hodnoty 1 236 bilion˚ u Kˇc v˚ uˇci 1 218 bil. Kˇc, bylo dosaˇzeno ekonomického r˚ ustu, kter´ y pˇredstavuje hodnota 18 mld. Kˇc.

D

Ekonomick´ y r˚ ust se sleduje za r˚ uzná ˇcasová obdob´ı, podstatná jsou srovnán´ı meziroˇcn´ı, kdy ˇ napˇr´ıklad mˇes´ıˇcnˇe, se sleduje ekonomick´ y r˚ ust za stejn´ a obdob´ı v˚ uˇci minulému roku (v CR kvartálnˇe, pololetnˇe, roˇcnˇe), v pˇrehledu pˇeti ˇci deseti let atd. Ekonomick´ y r˚ ust znamená kladnou zmˇenu tokov´ ych veliˇcin v ˇcase. Je tˇreba si uvˇedomit, ˇze i HDP vyjadˇruje spotˇrebu (viz kapitola národohospodáˇrské agregáty“), a to jak spotˇrebu obyvatelstva, tak i celé ” spoleˇcnosti (st´ atu), nové investice a pˇrevahu v´ yvozu nad dovozem. Tedy finanˇcn´ı toky, které byly vynaloˇzeny, spotˇrebov´ any, realizovány, uˇzity.

Tempo r˚ ustu

Mˇeˇren´ı ekonomického r˚ ustu a t´ım vlastnˇe dynamiky, v´ ykonnosti celé ekonomiky v objemovém vyjádˇren´ı, je sice základem, ale mnohem vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost m´ a bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y ukazatel oznaˇcovan´ y jako tempo r˚ ustu. Tento ukazatel, kter´ y b´ yvá bˇeˇznˇe publikován i v denn´ım tisku je matematicky sestaven takto: G=

HDP(t + 1) − HDP(t) × 100, HDP(t)

(10.2)

Pˇ r´ıklad: Jestliˇze bylo v srpnu dosaˇzeno HDP ve v´ yˇsi 1 236 bil. Kˇc a v ˇcervenci 1 218 bil. Kˇc, pak z´ısk´ ame hodnotu 1,48 %. Znamen´ a to, ˇze tempo ekonomického r˚ ustu v srpnu bylo ve v´ yˇsi 1,48 % v˚ uˇci pˇredch´ azej´ıc´ımu obdob´ı (ˇcervenci), coˇz jest tempo r˚ ustu ponˇekud malé.

Kapitola 10. Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı

111

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10: Pˇredcházej´ıc´ım textu máte uvedeny 2 matematické vzorce pro v´ ypoˇcet pˇr´ır˚ ustku HDP a stanoven´ı tempa r˚ ustu. Dosad’te si do obou vzorc˚ u Vámi vymyˇslené u ´daje a vypoˇc´ıtejte si oba ukazatele. T´ım, ˇze se pokus´ıte o v´ ypoˇcty si lépe zapamatujete tuto problematiku. V´ ypoˇcty si pˇriloˇzte k Vaˇsim materiál˚ um pˇr´ıpravy na zkouˇsku. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.1:

T

Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı statistické u ´ daje o r˚ ustu (ˇci jiné fázi cyklu) ˇceského hospod´ aˇrstv´ı. Tento u ´daj se pravidelnˇe objevuje i v bˇeˇzném denn´ım tisku, rozhlase ˇci televizi. Vzhledem k tomu, ˇze tento u ´ daj se mˇen´ı, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. Aktuáln´ı v´ yˇse makroekonomick´ ych agregát˚ u vˇsak budete potˇrebovat k závˇereˇcn´ ym zkouˇskám ˇci pˇrij´ımac´ım zkouˇsk´ am pˇri pokraˇcov´ an´ı studia na ekonomick´ ych fakultách vysok´ ych ˇskol.

AF

Za standardn´ı, pˇr´ıznivé tempo ekonomického r˚ ustu se v makroekonomickém vyjádˇren´ı Optimáln´ı ust povaˇzuje rozpˇet´ı od 3–5 %. Pokud je tempo vyˇsˇs´ı, pak se jiˇz hovoˇr´ı o znaˇcném r˚ ustu r˚ ekonomiky, tempo r˚ ustu nad 7 % se povaˇzuje za vysoké tempo r˚ ustu, u ´daje nad 10 % jsou oznaˇcovány jako ekonomick´ y zázrak. Japonsko a Nˇemecko nastartovalo po 2. svˇetové válce ekonomick´ y rozvoj, kter´ y se dlouhodobˇe a stabilnˇe pohyboval v oblasti vysok´ ych temp ekonomického r˚ ustu, Japonsko zaznamenalo i roky s 12 % tempem r˚ ustu, v obou pˇr´ıpadech se hovoˇrilo o ekonomickém zázraku. Vysoké tempo r˚ ustu vˇsak m˚ uˇze m´ıt za následek tzv. pˇrehˇr´ at´ı ekonomiky, které se pozdˇeji zmˇen´ı v hlubˇs´ı pokles. Pˇ r´ıklad:

Je to stejné jako napˇr´ıklad pˇri j´ızdˇe na plné obr´ atky nebo pˇri trvalém vysokém sportovn´ım vypˇet´ı, které se pozdˇeji projev´ı poklesem formy. Ekonomick´ y r˚ ust znamenaj´ıc´ı pˇr´ır˚ ustek hrubého domác´ı produktu oproti pˇredcházej´ıc´ımu srovn´ avanému obdob´ı je moˇzn´ y v zásadˇe dvˇema zp˚ usoby. Ty jsou urˇceny faktory, které r˚ ust zp˚ usobuj´ı. V komplexu se tyto faktory r˚ ustu dˇel´ı na faktory extenzivn´ı a intenzivn´ı.

Faktory r˚ ustu

D

R

a) Extenzivn´ı faktory r˚ ustu Extenzivn´ı jsou pˇredstavovány zvyˇsuj´ıc´ım se tokem vstupn´ıch zdroj˚ u, tj. vˇecného kapit´ alu a lidsk´ ych zdroj˚ u. Ekonomika vstˇreb´ av´ a stále vyˇsˇs´ı a vyˇsˇs´ı vstupy materiáln´ı i lidské. V praxi to znamená, ˇze doch´ az´ı k rozˇsiˇrován´ı v´ yroby a t´ım i v´ ysledné produkce v d˚ usledku vyˇsˇs´ıho nákupu surovin, pˇrijet´ım dalˇs´ıch, nov´ ych pracovn´ık˚ u atd. Takto docház´ı k extenzivn´ımu r˚ ustu jako d˚ usledku zvyˇsuj´ıc´ıch se vstup˚ u. Zvyˇsuje-li se mnoˇzstv´ı vstup˚ u je v´ ysledkem vyˇsˇs´ı poˇcet v´ ystup˚ u. To je ovˇsem moˇzné pouze do urˇcitého bodu, nebot’ zdroj˚ u je omezen´ y poˇcet, lidské ani vˇecné kapacity nejsou od urˇcitého stavu d´ ale moˇzné. Typick´ ym pˇredstavitelem extenzivn´ıho r˚ ustu bylo v padesát´ ych letech napˇr´ıklad rozoráván´ı rem´ızk˚ u, zvyˇsován´ı poˇctu obdˇelávan´ ych ploch atd. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe vˇsak naraz´ıme na bari´ eru omezenosti extenzivn´ıch zdroj˚ u. Dlouhodob´ y rozvoj, ekonomick´ y r˚ ust nen´ı moˇzn´ y pouze na z´ akladˇe zvyˇsován´ı vstup˚ u, tedy pomoc´ı extenzivn´ıch faktor˚ u. Dalˇs´ı ekonomick´ y r˚ ust je moˇzn´ y pouze vyuˇzit´ım intenzivn´ıch faktor˚ u r˚ ustu. b) Intenzivn´ı faktory r˚ ustu Intenzivn´ı jsou faktory pˇredstavuj´ıc´ı vyˇsˇs´ı vyuˇzit´ı stávaj´ıc´ıch zdroj˚ u, tedy zv´ yˇsenou produktivitou práce, vyˇsˇs´ı intenzitou práce, vyˇsˇs´ı v´ ytˇeˇznost´ı surovin, recyklac´ı surovin, pomoc´ı nov´ ych technologi´ı, nové techniky s vyˇsˇs´ı kapacitou, rychlost´ı, pˇresnost´ı atd. Souˇca´st´ı intenzivn´ıch faktor˚ u je i vyuˇzit´ı patent˚ u, know-how, schopnost´ı, dovednost´ı, vyuˇzit´ı vzdˇelán´ı, poznatk˚ u, informac´ı atd. Zvláˇstˇe rozvojem IS/IT (informaˇcn´ıch systém˚ u, informaˇcn´ıch technologi´ı) byl nastartován ve vyspˇel´ ych státech svˇeta vysok´ y r˚ ust právˇe jako d˚ usledek prudkého rozvoje informatiky (tato oblast je ˇcasto oznaˇcována jako

112

10.2 Hospodáˇrsk´ y cyklus

10.2 Cyklick´ y v´ yvoj

AF

T

oblast new economics“). V praxi je ˇcasto hospodáˇrsk´ y rozvoj d˚ usledkem obou faktor˚ u, ” tzn. jak na absorpci nov´ ych, dodateˇcn´ ych vstup˚ u do ekonomiky, tak na zvyˇsován´ı u ´ˇcinnosti a ostatn´ıch intenzifikaˇcn´ıch faktorech. Pokud tedy hovoˇr´ıme o extenzivn´ım ˇci intenzivn´ım r˚ ustu, máme na mysli pˇrevaˇzuj´ıc´ı, dominantn´ı faktory zp˚ usobuj´ıc´ı ekonomick´ y r˚ ust. Pokud je ekonomick´ y r˚ ust v´ yrazem naˇsich stále rostouc´ıch potˇreb, pak by tomu mˇel odpov´ıdat dlouhodob´ y, stabiln´ı a stále se zvyˇsuj´ıc´ı ekonomick´ y r˚ ust. Tomu tak ale v re´ alné ekonomice prakticky ˇzádného státu s trˇzn´ı ekonomikou nen´ı, doch´ az´ı k odchylk´ am od st´ al´ eho r˚ ustu. Tyto odchylky mohou m´ıt podobu sniˇzuj´ıc´ıho se tempa r˚ ustu, nulového, popˇr. i záporného tempa r˚ ustu. Hovoˇr´ıme o cyklickém v´ yvoji, existenci hospod´ aˇrsk´ ych cykl˚ u, kol´ıs´ an´ı ekonomiky. Dlouhodob´ y ekonomick´ y r˚ ust, kter´ y byl typick´ y pro Japonsko a Nˇemecko po 2. svˇetové válce a trval nˇekolik desetilet´ı, skonˇcil v sedmdesát´ ych letech (v Nˇemecku), eventuelnˇe osmdesát´ ych letech (v Japonsku) a oba tyto st´ aty se nyn´ı pohybuj´ı po standardn´ıch kˇrivkách hospodáˇrsk´ ych cykl˚ u. V˚ ubec nejvˇetˇs´ı propad dlouhodobého r˚ ustu byl pˇredznamenán v USA koncem dvac´ at´ ych let minulého stolet´ı a je znám´ y jako tzv. ˇcern´ y pátek“, kter´ y stáhl nejen ” americkou, ale sv´ ym dopadem i celosvˇetovou ekonomiku do déletrvaj´ıc´ı hospodáˇrské krize.

Hospod´ aˇ rsk´ y cyklus

Charakteristick´ ym znakem trˇzn´ı ekonomiky je jej´ı cyklick´ y v´ yvoj. To plat´ı obecnˇe bez ohledu na státy, je to pr˚ uvodn´ı jev kaˇzdého trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Tento cyklick´ y v´ yvoj je graficky znázorˇ nován pomoc´ı ukazatele tempa r˚ ustu. V naprosto ideáln´ım tvaru (kter´ y se pochopitelnˇe v reálu v této podobˇe nevyskytuje) m˚ uˇzeme stˇr´ıdán´ı jednotliv´ ych f´ az´ı zp˚ usoben´ ych kladn´ ymi ˇci záporn´ ymi pˇr´ır˚ ustky tempa r˚ ustu (v obou pˇr´ıpadech zvyˇsuj´ıc´ımi se ˇci sniˇzuj´ıc´ımi se v ˇcase) vyj´ adˇrit pomoc´ı sinusoidy takto:

R

+G

D

a)

b)

c)

d)

t

–G

Obr´ azek 10.1: Hospod´ aˇrsk´ y cyklus

Horn´ı bod zvratu je oznaˇcován jako vrchol, doln´ı bod zvratu (v z´ aporné ˇca´sti) jako sedlo nebo dno. Na sinusoidˇe m˚ uˇzeme také rozliˇsit 2 fáze oznaˇcované jako expanze“, kdy v´ ykonnost ” ekonomiky roste, a kontrakce“, kdy v´ ykonnost ekonomika klesá. Vzhledem k tomu, ˇze ” reáln´ y pr˚ ubˇeh ekonomiky se od této kˇrivky m˚ uˇze odchylovat, rozeznáváme jeˇstˇe pojem stagnace“, oznaˇcuj´ıc´ı ˇcasov´ yu ´sek, kdy ekonomika ani neroste ani neklesá. ”


113

AF

T

´ a) Usek oznaˇcen´ y jako a) pˇredstavuje ekonomick´ y r˚ ust, konjunkturu (boom, rozmach). Fáze cyklu Pˇr´ır˚ ustky HDP se stále zvyˇsuj´ı. Tento u ´sek pˇredstavuje nejv´ıce ˇza´douc´ı rozvoj ekonomiky, ekonomika trvale roste a tempo r˚ ustu se zvyˇsuje. b) Tento u ´ sek je oznaˇcován jako recese, pokles zvláˇstˇe v´ yrazn´ y, prudk´ y a rychl´ y je oznaˇcov´ an pojmem deprese. Ekonomick´ y r˚ ust dosáhl vrcholu, a i kdyˇz ekonomika nadále roste, pˇr´ır˚ ustky HDP jsou stále menˇs´ı a menˇs´ı, tempo r˚ ustu se zpomaluje aˇz na nulovou hodnotu (je dosaˇzeno stejného pˇr´ır˚ ustku HDP jako ve srovnávaném pˇredchoz´ım obdob´ı. c) Fáze oznaˇcená t´ımto p´ısmenem c) pˇredstavuje nejménˇe ˇzádouc´ı stav ekonomiky oznaˇcovan´ y jako krize. V tomto u ´seku klesá objem HDP, a to zvyˇsuj´ıc´ım se tempem poklesu aˇz na tzv. ekonomické dno ˇci sedlo. Ekonomická krize se doprovázena celou ˇradou dalˇs´ıch negativn´ıch jev˚ u, jako napˇr´ıklad zvyˇsuj´ıc´ı se nezamˇestnanost´ı. V bodu zvratu, v sedle, jakoby se ekonomika znovu odrazila, zotavila se, nast´ avá ˇctvrtá f´ aze hospod´ aˇrského cyklu. d) Fáze oˇziven´ı, obnovy, kdy ekonomika dosedla na dno a znovu zaˇc´ın´ a vykazovat rysy n´ avratu k pomalému r˚ ustu. Tato f´ aze sice znamen´ a záporné pˇr´ır˚ ustky HDP oproti pˇredcházej´ıc´ımu srovn´ avanému obdob´ı, avˇsak tyto z´ aporné pˇr´ır˚ ustky jsou stále menˇs´ı a menˇs´ı aˇz se dos´ ahne kladného tempa r˚ ustu. Ekonomika pˇrekroˇc´ı osu x a zaˇcne dosahovat kladn´ ych a zvyˇsuj´ıc´ıch se pˇr´ır˚ ustk˚ u, ocitá se znovu ve fázi konjunktury. Trˇzn´ı hospodáˇrstv´ı se tedy pohybuje v tˇechto cyklech, vcelku pravidelnˇe se stˇr´ıdaj´ı uvedené fáze. Cyklus tedy obsahuje uvedené 4 f´ aze, kdy obdob´ı vzestupu je nahrazeno obdob´ım poklesu. Dobu, kdy ekonomika se odraz´ı ode dna (sedla) aˇz po dobu n´ avratu zpˇet, tedy ˇcas vzestupu a sestupu do sedla naz´ yváme jedn´ım hospod´ aˇrsk´ ym cyklem“. Tento ˇcasov´ y ” u ´sek pohybu ekonomiky se také oznaˇcuje jako perioda“. Ekonomická teorie odliˇsuje cykly ” s r˚ uznˇe dlouhou periodou, podle d´ elky cyklu se rozliˇ suj´ı celkem 3 typy cykl˚ u, kdy délka periody je v z´ avislosti na p˚ usoben´ı rozd´ıln´ ych faktor˚ u.

Tˇri typy cykl˚ u

R

Základn´ım typem cyklu trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı jsou tzv. Juglarovy cykly, které jsou spjaty s investicemi do stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Jedná se o stˇrednˇedobé cykly s pˇribliˇznˇe osmi aˇz desetiletou periodou. Kr´ atkodobý cyklus m´ a periodu v rozmez´ı cca 36–40 mˇes´ıc˚ u. V teorii je oznaˇcov´ an jako tzv. Kitchinovy cykly. Tyto cykly jsou odvozovány z v´ ykyv˚ u v zásobách. Dlouhodobé cykly oznaˇcované jako Kuznetzovy cykly (pˇr´ıpadnˇe Kondratˇevovy vlny) maj´ı periodu trvaj´ıc´ı nˇekolik desetilet´ı a jsou odvislé pˇredevˇs´ım od technologick´ ych objev˚ u, pˇrevratn´ ych technologi´ı apod.

D

Kol´ısán´ı ekonomiky, stˇr´ıdan´ı vzestupu a sestupu, zpomalován´ı ˇci zrychlován´ı tempa r˚ ustu je doprov´ azeno celou ˇradou negativn´ıch nebo pozitivn´ıch jev˚ u. Dopady jsou pˇredevˇs´ım na u ´ roveˇ n nezamˇestnanosti a inflace, jako na celospoleˇcenské jevy, ale rovnˇeˇz i na podnikové jevy, jako napˇr´ıklad ziskovost, rozˇsiˇrován´ı ˇci zuˇzován´ı v´ yroby atd. zastaven´ı v´ yroby atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.2:

Uved’te a poznamenejte si dalˇs´ı jevy projevuj´ıc´ı se na podnikové u ´ rovni, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dom´ acnost´ı. V Kl´ıˇci m´ ate uvedeny nˇekteré, pokuste se o to nejprve sami. . ........................................................................................ . ........................................................................................

10.3

Pˇ r´ıˇ ciny cyklick´ eho v´ yvoje trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı

Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje jsou vysvˇetlovány v r˚ uzn´ ych národohospodáˇrsk´ ych teori´ıch odliˇsnˇe, Pˇr´ıˇciny a to v z´ avislosti na faktorech, které jsou vzaty do u ´ vahy. Nicménˇe v celé ˇskále n´ azor˚ u je

114

10.3 Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı

moˇzné soustˇredit tyto teorie do 2 skupin pˇristupuj´ıc´ıch k vysvˇetlen´ı dle vliv˚ u, které toto cyklické kol´ısán´ı zp˚ usobuj´ı. Tyto vlivy lze rozdˇelit na vlivy exogenn´ı (vnˇejˇs´ı) a endogenn´ı (vnitˇrn´ı). Lze pˇredpokládat, ˇze v re´ alu p˚ usob´ı obˇe skupiny faktor˚ u soubˇeˇznˇe, pouze urˇcité faktory pˇrevaˇzuj´ı. Exogenn´ı (vnˇejˇs´ı)

a) Exogenn´ı faktory jsou pˇredstavovány jakoby vnˇejˇs´ımi silami, tlaky a jevy, které nevypl´ yvaj´ı ani tak z vlastn´ıho principu trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, tedy faktor˚ u agregátn´ı poptávky a nab´ıdky, ale sp´ıˇse z pˇr´ıˇcin mimoekonomick´ ych, které vˇsak z hlediska opˇet r˚ uzné ˇcasové souvislosti maj´ı vliv na chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. Takov´ ymi pˇr´ıˇcinami s r˚ uzn´ ym ˇcasov´ ym dopadem mohou b´ yt napˇr´ıklad:

b) Endogenn´ı faktory jsou zaloˇzeny na psychologii, vnitˇrn´ı motivaci ekonomick´ ych subjekt˚ u, rozd´ılném sklonu k investován´ı i na p˚ usoben´ı n´ ahodn´ ych sil a impuls˚ u, sklon˚ uku ´ sporám atd. Patˇr´ı sem faktory jako napˇr. faktor oˇcekáván´ı (ˇcekáme na pˇredpokládanou zmˇenu), faktor setrvaˇcnosti (jedn´ ame setrvaˇcnˇe aˇckoliv d˚ uvody jiˇz pominuly) apod. Vˇsechny tyto faktory zp˚ usobuj´ı v´ ykyvy v chován´ı a jedn´ an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u, v jejich reakci na mˇen´ıc´ı se trˇzn´ı prostˇred´ı, v jejich investice ˇci spotˇrebu. Nˇekdy je oˇziven´ı dosaˇzeno zv´ yˇsenou spotˇrebou (poptávkou obyvatelstva ˇci popt´ avkou vl´ ady), jindy vládn´ımi investicemi, zv´ yˇsen´ım exportu atd. Vˇetˇsina ekonom˚ u pˇrikládá nejvˇetˇs´ı v´ yznam cyklického kol´ıs´ an´ı investic´ım, které nejsou pravidelné. Cyklické kol´ısán´ı patˇr´ı k základn´ım charakteristikám trˇzn´ı ekonomiky, snahou vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u je u ´sil´ı o co nejdelˇs´ı konjunkturu a co nejkratˇs´ı krizi.

R

Endogenn´ı (vnitˇrn´ı))

AF

T

uzn´ ych politick´ ych a hospodáˇrsk´ ych koncepc´ı • politické pˇr´ıˇciny, kdy stˇr´ıdán´ı r˚ r˚ uznˇe orientovan´ ych vl´ ad m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem zmˇeny ekonomického prostˇred´ı, aˇrské problémy, kdy napˇr´ıklad ropn´ a krize, omezen´ı strategick´ ych surovin • hospod´ m´ a vliv na zpomalen´ı ekonomiky v r˚ uzn´ ych ˇcástech svˇeta, • v´ ykyvy ve v´ yvoji nov´ ych technologi´ı, v rozd´ılnosti v´ yzkumu a v´ yvoje nov´ ych produkt˚ u, objevech a vynálezech, maj´ıc´ıch uplatnˇen´ı v hospod´ aˇrské sféˇre a umoˇzn ˇuj´ıc´ıch r˚ uzné tempo inovac´ı atd., • faktory nedostateˇcné informovanosti (napˇr´ıklad o moˇznostech dotac´ı na investice z prostˇredk˚ u grant˚ u atd.).

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 10:

Pokuste se urˇcit a vyjmenovat aktu´ aln´ı exogenn´ı a endogenn´ı faktory, které v dobˇe Vaˇseho studia této lekce ovlivˇ nuj´ı stav a v´ yvoj ˇceské ekonomiky. Práci v rozsahu maxim´ alnˇe jedné stránky zaˇslete tutorovi.

D



Shrnut´ı:

• Na neustále rostouc´ı potˇreby reaguje hospodáˇrstv´ı zvyˇsován´ım produkce, rozˇsiˇrován´ım sluˇzeb, zvyˇsován´ım v´ ykonnosti, produktivity, zvyˇsován´ım poˇctu a kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. • Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme jako pˇr´ır˚ ustek HDP v˚ uˇci HDP v pˇredcházej´ıc´ım srovn´ avaném obdob´ı. • Vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost má bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y ukazatel oznaˇcovan´ y jako tempo r˚ ustu. • Faktory r˚ ustu se dˇel´ı na faktory extenzivn´ı a intenzivn´ı. • Charakteristick´ ym znakem trˇzn´ı ekonomiky je jej´ı cyklick´ y v´ yvoj. • Cyklick´ y v´ yvoj je graficky zn´ azorˇ nován pomoc´ı ukazatele tempa r˚ ustu. • Podle délky cyklu se rozliˇsuj´ı celkem 3 typy cykl˚ u.


115

• Pˇr´ıˇciny cyklického kol´ıs´ an´ı se posuzuj´ı dle vliv˚ u, které je zp˚ usobuj´ı. • Tyto vlivy lze rozdˇelit na vlivy exogenn´ı (vnˇejˇs´ı) a endogenn´ı. Kontroln´ı ot´ azky:

Co rozum´ıme pod pojmem ekonomick´ y r˚ ust? Jak byste matematicky vyjádˇrili pojem tempo r˚ ustu“? ” Jaké zn´ ate faktory r˚ ustu? Co znamen´ a pojem hospodáˇrsk´ y cyklus“? ” Jaké f´ aze m´ a hospod´ aˇrsk´ y cyklus? Jaké zn´ ate cykly? Jaké jsou pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı trˇzn´ı ekonomiky?


T

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

AF

Pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı nejsou tak zcela objasnˇenou kategori´ı. R˚ uzn´ı autoˇri a ekonomové teoretiˇct´ı i pragmatici maj´ı ˇcasto i diametr´ alnˇe odliˇsné názory. Pokud Vás tato problematika ˇ Praha nebo Ekonomickou správn´ı v´ıce zaj´ımá odkazujeme zejména na skripta vydávaná VSE fakultou MU v Brnˇe. Pr˚ uvodce studiem:

R

Tato kratˇs´ı lekce Vás uvedla do n´ arodohospod´ aˇrské teorie ekonomického r˚ ustu, jeho mˇeˇren´ı a sledov´ an´ı. Souˇcasnˇe je struˇcnˇe uveden cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, jeho fáze, pˇr´ıˇciny a d˚ uvody stˇr´ıdán´ı tˇechto fáz´ı, faktory intenzivn´ıho i extenzivn´ıho r˚ ustu ˇci exogenn´ı a endogenn´ı faktory stˇr´ıd´ an´ı jednotliv´ ych f´ az´ı. Hospod´ aˇrsk´ y v´ yvoj jednotliv´ ych stát˚ u vˇsak je velmi u ´zce spjat i s v´ yvojem svˇetové ekonomiky, s faktory, které p˚ usob´ı na mezinárodn´ıch trz´ıch, z´ asahy jednotliv´ ych st´ at˚ u do trˇzn´ı ekonomiky i celkovou hospodáˇrskou situac´ı na celé planetˇe. Proto se v následuj´ıc´ıch lekc´ıch budeme zab´ yvat mezin´ arodn´ım obchodem a ekonomickou integrac´ı jako vrcholn´ ymi problematikami makroekonomie. Autotest:

ˇ nejˇcastˇeji jako: 1. Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme v CR

D

(a) pˇr´ır˚ ustek HDP v˚ uˇci HDP v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı (b) pˇr´ır˚ ustek HNP v˚ uˇci HNP v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı (c) pˇr´ır˚ ustek NEW v˚ uˇci NEW v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı

2. Pod pojmem recese rozum´ıme: (a) z´ aporné pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (b) nulové pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (c) kladné, avˇsak sniˇzuj´ıc´ı se pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı

3. Kondratˇevovy vlny jsou: (a) kr´ atkodobé cykly (b) stˇrednˇedobé cykly (c) dlouhodobé cykly

116

R

D T

AF

Kapitola 11

Popis lekce:

T

Zahraniˇ cn´ı obchod

11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6

AF

Lekce je vˇenována problematice v´ yvozn´ıch a dovozn´ıch operac´ı, rizik˚ um zahraniˇcn´ıho obchodu a jejich eliminaci, clu a celn´ı politice st´ atu, jakoˇzto nov´ ym jev˚ um ve vztahu k zahraniˇcn´ı spolupr´ aci. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu Clenˇ Rizika zahraniˇcn´ıho obchodu Exportn´ı operace Importn´ı operace Clo a celn´ı politika Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody

R

Jsou uv´ adˇeny a charakterizovány standardn´ı jevy z oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu a zevrubnˇeji rozeps´ any zejména dovozn´ı operace. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

D

ˇ Export, import, reexport, dovozn´ı a v´ yvozn´ı kvóty, rizika zahraniˇcn´ıho obchodu, COPK ˇ (Ceská obchodn´ı a pr˚ umyslová komora), inflaˇcn´ı doloˇzka, kurzová doloˇzka, incoterms, dokumentárn´ı inkaso, clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı, celn´ı pˇrestupky, osvobozen´ı od cla, absolutn´ı v´ yhody, komparativn´ı v´ yhody, transnacionáln´ı korporace, protekcionismus, mezinárodn´ı integrace. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • •

charakterizovat tˇri formy zahraniˇcn´ıho obchodu, vyjmenovat hlavn´ı rizika zahraniˇcn´ıho obchodu, struˇcnˇe charakterizovat hlavn´ı fáze provádˇen´ı v´ yvozn´ıch operac´ı, struˇcnˇe charakterizovat z´ akladn´ı term´ıny pˇri provádˇen´ı dovozn´ıch operac´ı, ˇ definovat hlavn´ı z´ asady celn´ı politiky CR, urˇcit absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody v zahraniˇcn´ım obchodˇe.

117

ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu 11.1 Clenˇ

118

ˇ Cesk´ a republika nen´ı uzavˇrenou zem´ı. Dnes a dennˇe vstupuj´ı ˇcetné firmy do obchodn´ıch vztah˚ u se sv´ ymi zahraniˇcn´ımi partnery, dodavateli i odbˇerateli. Dnes a dennˇe proud´ı do ˇ zboˇz´ı ze vˇsech kout˚ CR u svˇeta, jsou tu poskytovány sluˇzby zahraniˇcn´ımi firmami, dnes a dennˇe pˇres hranice státu jezd´ı kamiony, vlaky i letadla s v´ yrobky ˇcesk´ ych firem, které jsou vyváˇzeny do celého svˇeta. Zahraniˇcn´ı obchod je ned´ılnou souˇca´st´ı národn´ıho hospodáˇrstv´ı.

11.1

V´ ymˇena zboˇz´ı mezi národy patˇr´ı k nejstarˇs´ım ekonomick´ ym ˇcinnostem lid´ı. Tis´ıce let pˇred naˇs´ım letopoˇctem prob´ıhaly v´ ymˇeny r˚ uzn´ ych produkt˚ u formou zboˇz´ı za zboˇz´ı. Naturáln´ı hospodáˇrstv´ı a smˇena pˇrebytk˚ u je základn´ım historick´ ym stupnˇem v´ yvoje ekonomické aktivity lid´ı, která dnes m´ a podobu rozs´ ahl´ ych tok˚ u zboˇz´ı i tok˚ u penˇez nejen mezi n´ arody ˇci státy, ale i mezi kontinenty, jedná se o celosvˇetov´ y mezinárodn´ı obchod. Zahraniˇ cn´ı obchod m´ a 3 formy:

T

Tˇri formy ZO

ˇ Clenˇ en´ı zahraniˇ cn´ıho obchodu

AF

• export (v´ yvoz), • import (dovoz), • reexport (v´ yvoz dovozu).

Kaˇzdou z tˇechto forem m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na pˇr´ımou a nepˇr´ımou. Pˇ r´ıklad:

Pˇr´ım´ y export – tuzemsk´ y v´ yrobce a zahraniˇcn´ı odbˇeratel jsou v pˇr´ımém obchodn´ım spojen´ı, Nepˇr´ım´ y export – mezi v´ yrobce a odbˇeratele vstupuje tˇret´ı osoba, tj. v´ yvozce, kter´ y zboˇz´ı v tuzemsku kupuje a s´ am je prod´ av´ a v zahraniˇc´ı. Stejn´ ym zp˚ usobem m˚ uˇzeme definovat i pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y import (s opaˇcn´ ymi pojmy, tj. zahraniˇcn´ı dodavatel a tuzemsk´ y dovozce). Reexport znamen´ a nákup zboˇz´ı v cizinˇe a jeho prodej v tˇret´ı zemi. Podle toho, zda zboˇz´ı vstoup´ı do zemˇe exportéra rozliˇsujeme reexport pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y.

R

Pˇr´ımý reexport: Reexportér koup´ı zboˇz´ı v ciz´ı zemi a dá je pˇrepravit do jiné ciz´ı zemˇe, aniˇz by zboˇz´ı vstoupilo do zemˇe reexportéra. Zemˇe A

Zemˇe B

pen´ıze

D

Exportér

Zemˇe C pen´ıze

Reexportér

Importér

zboˇz´ı

Obr´ azek 11.1: Pˇr´ım´ y reexport

Nepˇr´ımý reexport: Reexportér nakoup´ı v zahraniˇc´ı zboˇz´ı, toto zboˇz´ı doveze do své zemˇe a odtud je vyveze do tˇret´ı zemˇe. Zemˇe A

Zemˇe B

Exportér

Zemˇe C pen´ıze

pen´ıze Reexportér

zboˇz´ı

Importér

zboˇz´ı

Obr´ azek 11.2: Nepˇr´ım´ y reexport

Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod

119

Reexport m´ a ekonomické, ale i mimoekonomické d˚ uvody, jako napˇr´ıklad: • pˇrekonáván´ı obchodnˇe politick´ ych, popˇr´ıpadˇe zdravotn´ıch pˇrek´ aˇzek (obcházen´ı pravidel, z´ akaz˚ u, pˇr´ıkaz˚ u ˇci z´ akon˚ u), • obch´ azen´ı diskriminaˇcn´ıch cel, • prov´ adˇen´ı kompletace sofistikovan´ ych v´ yrobk˚ u na u ´zem´ı jiného státu (dovoz souˇca´stek) a prodej hotov´ ych v´ yrobk˚ u na u ´zem´ı tˇret´ıho státu, • nákupy vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u (dovozce t´ım z´ıská mnoˇzstevn´ı a jiné slevy), jejich skladován´ı na u ´ zem´ı vlastn´ıho státu a postupn´ y prodej daného zboˇz´ı v menˇs´ıch d´ avk´ ach do v´ıce zem´ı za vyˇsˇs´ı ceny atd.

Rizika zahraniˇ cn´ıho obchodu

T

11.2

AF

Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, kter´ y vstupuje do zahraniˇcn´ıch dodavatelsko-odbˇeratelsk´ ych Rizika vztah˚ u je vystaven vyˇsˇs´ımu riziku, neˇz je tomu ve známém domác´ım prostˇred´ı. Nen´ı to jen d´ıky velk´ ym vzdálenostem a tedy pˇrirozenˇe vyˇsˇs´ım náklad˚ um, ale i ˇcetn´ ym legislativn´ım odliˇsnostem, jin´ ym spoleˇcensk´ ym zvyklostem, politick´ ym, hospod´ aˇrsk´ ym a dalˇs´ım vliv˚ um, které nejsou vˇzdy pˇredem známé anebo pˇredv´ıdatelné. Protoˇze tˇechto rizik je velmi mnoho, je nutné je bud’to: • zmenˇsit, • snaˇzit se je pˇresunout na nˇekoho jiného (vesmˇes na pojiˇst’ovny) nebo nejlépe, • zabr´ anit jim. Kter´ a rizika v zahraniˇcn´ım obchodˇe pˇripadaj´ı v u ´vahu? Jmenujme si nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı: a) Rizika hospod´ aˇrsk´ a

R

• V´ yvozce ˇspatnˇe odhadl moˇzn´ y v´ yvoj a situaci na zahraniˇcn´ım trhu, a poptávce, je nevhodn´ y (mal´ y-velk´ y), nezaj´ımav´ y atd., • jeho sortiment neodpov´ıd´ • jeho v´ yrobky jsou ˇspatné kvality atd.

b) Rizika dopravn´ı

• bˇehem dopravy m˚ uˇze doj´ıt k poˇskozen´ı zboˇz´ı (popˇr´ıpadˇe ke zcizen´ı), • nebyly dodrˇzeny term´ıny dodán´ı (doˇslo k opoˇzdˇen´ı zásilky a moˇznosti penalizace).

D

c) Riziko nepˇrevzet´ı zboˇz´ı, kdy odbˇeratel (dovozce) odm´ıtne zboˇz´ı pˇrevz´ıt a zaplatit. Toto riziko se m˚ uˇze pak n´ asobit zv´ yˇsen´ ymi náklady na cestu zpˇet, prodej z v´ yraznou slevou jinému obchodn´ımu partnerovi, popˇr´ıpadˇe ztrátou kvality (zkaˇzen´ım) pˇri návratu apod. d) Riziko neplacen´ı, které m˚ uˇze m´ıt tyto varianty: • • • •

dovozce nem˚ uˇze zaplatit, nechce zaplatit, plat´ı se zpoˇzdˇen´ım, plat´ı jen po ˇc´ asteˇcn´ ych splátkách, aˇckoliv dohodnuto bylo placen´ı naráz.

e) Rizika politick´ a, kter´ a mohou b´ yt zp˚ usobena 2 faktory: • obchodnˇe-politick´ ym opatˇren´ım státu jako napˇr´ıklad: – vyhl´ aˇsen´ım embarga,

Metody zm´ırˇ nov´ an´ı rizik

120

11.3 Exportn´ı operace – obchodn´ı v´ alkou (respektive i globáln´ı válkou), – z´ akazem plateb, – stanoven´ım n´ızk´ ych dovozn´ıch (v´ yvozn´ıch) kvót, – blok´ adou u ´zem´ı atd. • politick´ ymi událostmi, jako jsou napˇr´ıklad stávky, d´ılˇc´ı blokádou napˇr´ıklad silnic profesn´ı skupinou obyvatelstva atd.

f) Rizika pˇr´ırodn´ı a n´ ahodn´ a, jako jsou napˇr´ıklad:

Mnohá rizika zahraniˇcn´ıho obchodu lze zmenˇsit nebo i zcela eliminovat dobrou zahraniˇcnˇe obchodn´ı politikou, pojiˇstˇen´ım atd., tj. napˇr´ıklad: • • • • • • •

zajiˇstˇen´ım st´ atn´ı podpory v´ yvozu (stát pˇrevezme napˇr´ıklad politická rizika), volbou dobr´ ych (zn´ am´ ych) obchodn´ıch partner˚ u, vhodn´ ym v´ ybˇerem pojiˇstˇen´ı náklad˚ u, vhodn´ ym v´ ybˇerem jistˇejˇs´ıch platebn´ıch podm´ınek a platebn´ıch nástroj˚ u, st´ al´ ym ovˇeˇrov´ an´ım bonity odbˇeratele, st´ atn´ı z´ arukou v´ yvozu (vl´ adn´ı garance), kvalitn´ı kupn´ı smlouvou obsahuj´ıc´ı napˇr´ıklad: – inflaˇcn´ı doloˇzku, – kurzovou doloˇzku, – pouˇzit´ım zkratek Incoterms (viz dále), – urˇcen´ım neutr´ aln´ıho soudu atd.

AF

Export

povodnˇe, zemˇetˇresen´ı, sopeˇcn´ a ˇcinnost v lokalitˇe, nehody zp˚ usobené ˇridiˇci (selhán´ı lidského faktoru) apod.

T

• • • •

R

Zv´ yˇsen´ a rizika pˇri realizaci zahraniˇcn´ıho obchodu vyˇzaduj´ı vˇenovat d˚ ukladnou pozornost pˇr´ıpravˇe, realizaci i kontrole vˇsech f´ az´ı zahraniˇcnˇe-obchodn´ı ˇcinnosti podniku. Pod´ıvejme se proto na postup, ˇclenˇen´ı a struˇcnou charakteristiku jednotliv´ ych fáz´ı.

11.3

V´ yvozn´ı operace vyˇzaduj´ı ˇcinnosti, které lze rozdˇelit do nˇekolika fáz´ı. Jsou to fáze: a) Pˇ r´ıpravy, kter´ a se skl´ ad´ a z:

D

F´ aze

Exportn´ı operace

• vlastn´ı pˇripravenosti k v´ yvozu, • nav´ az´ an´ı obchodn´ıho vztahu se zahraniˇcn´ım partnerem, • prov´ adˇen´ı v´ yvozn´ıho marketingu.

b) Uzavˇ ren´ı kupn´ı smlouvy, se skládá z: • pˇredloˇzen´ı nab´ıdky v´ yrobk˚ u a sluˇzeb zahraniˇcn´ımu odbˇerateli, • dohodnut´ı podm´ınek, • vlastn´ı formulaci a uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy.

c) Realizace kupn´ı smlouvy se skládá z: • dod´ an´ı zboˇz´ı, • placen´ı (popˇr´ıpadˇe vym´ ah´ an´ı plateb).


121

ad a) Pˇ r´ıprava Pˇr´ıprava vyˇzaduje n´ asleduj´ıc´ı ˇcinnosti:

Pˇr´ıprava exportu

a1) Zajiˇstˇen´ı vlastn´ı pˇripravenosti k vývozu, tzn.: • personáln´ı a organizaˇcn´ı zajiˇstˇen´ı v´ yvozu (ˇskolen´ı pracovn´ık˚ u, v´ ybˇer organizaˇcn´ı struktury, volbu zp˚ usobu provádˇen´ı v´ yvozu atd.), • pˇr´ıpravu odpov´ıdaj´ıc´ıho v´ yrobn´ıho programu (napˇr´ıklad zmˇenu technologie pro danou oblast, jiné normy, nadstandardn´ı operace atd.), • ˇreˇsen´ı finanˇcn´ı stránky v´ yvozu (napˇr´ıklad dojedn´ an´ı nov´ ych u ´vˇer˚ u, jednán´ı o subvenc´ıch, vl´ adn´ıch garanc´ıch atd.). a2) Nav´ az´ an´ı obchodn´ıch vztah˚ u se zahraniˇcn´ım partnerem pˇredpokládá:

AF

T

• z´ıskán´ı znalost´ı o novém teritoriu (pˇr´ırodn´ı, politické, spoleˇcenské faktory apod.), • z´ısk´ an´ı podrobn´ ych informac´ı o: – odbˇeratel´ıch, – konkurenci v dané lokalitˇe, – dovozn´ıch pˇredpisech (zákazy, zdravotn´ı pˇredpisy), – sloˇzen´ı obyvatelstva (etnika, zvyky, formy nákupu atd.).

Pozn´ amka: ˇradu tˇechto informac´ı lze z´ıskat ze sekundárn´ıch zdroj˚ u jako napˇr´ıklad u bank, na ambas´ ad´ ach, v odborn´ ych ˇcasopisech, veletrz´ıch apod. a3) Prov´ adˇen´ı vývozn´ıho marketingu: vˇetˇsinou znamená soustˇredit se na tyto 4 základn´ı aspekty v´ yvozn´ıho marketingu: zboˇz´ı, cenu, propagaci a prodej.

D

R

yt posuzováno • Zboˇz´ı, které chce podnik vyváˇzet do dané lokality mus´ı b´ a vybr´ ano dle tˇechto parametr˚ u: – kvality (obvykle nejvyˇsˇs´ı), aˇzené do tropick´ ych oblast´ı – zemˇepisné polohy státu (napˇr´ıklad zboˇz´ı vyv´ vyˇzaduje jinou technologii), – respektován´ı náboˇzensk´ ych pˇredpis˚ u (urˇcité náboˇzenské poˇzadavky nˇeco zakazuj´ı, nˇeco pˇrikazuj´ı, existuj´ı urˇcité náboˇzenské zvyky, obyvatelstvo citlivˇe reaguje na náboˇzenské normy chován´ı atd.), – specifické zvl´ aˇstnosti a charakteristiky trhu a trˇzn´ıho jednán´ı (vyˇzaduje se napˇr´ıklad smlouván´ı), – zp˚ usoby balen´ı zboˇz´ı, oznaˇcen´ı, velikosti balen´ı atd., – servis, jeho rychlost, kompletnost, term´ıny, – z´ akony st´ atu (obecné zákazy) aj. • Ceny, mus´ı b´ yt pˇrizp˚ usobeny m´ıstn´ım podm´ınkách, pˇredevˇs´ım cenám konkurence, v´ yˇse ceny mus´ı zohledˇ novat aspekty náklad˚ u na pojiˇstˇen´ı, uloˇzen´ı, dopravu apod. • Propagace mus´ı vycházet z mentality lid´ı ˇzij´ıc´ıch v dané oblasti, mus´ı odpov´ıdat m´ıstn´ım zvyklostem, názor˚ um, myˇslen´ı, n´ aboˇzensk´ ych a spoleˇcensk´ ych pravidel atd. Proto se obvykle doporuˇcuje povˇeˇrit reklamou a propagac´ı zboˇz´ı m´ıstn´ı reklamn´ı agenturu. • Prodej pˇredpokládá v´ ybˇer z nˇekolika moˇznost´ı realizace, jako napˇr´ıklad vybudov´ an´ı vlastn´ıch prodejen s vlastn´ım personálem (nebo tamˇejˇs´ımi prodejci), nebo povˇeˇren´ı prodejem v´ yvozn´ı organizaci (prostˇredn´ıka, domác´ıho nebo zahraniˇcn´ıho), m˚ uˇze b´ yt zvolena forma vlastn´ı v´ yroby v zahraniˇc´ı s realizac´ı prodeje m´ıstn´ım obyvatelstvem, m˚ uˇze b´ yt utvoˇren joint venture“ (spojen´ı) ” s tamˇejˇs´ım v´ yrobcem, kter´ y bude zajiˇst’ovat i prodej atd.

122

11.3 Exportn´ı operace ´ Ukol k textu ˇ c. 11.1: Jste povˇeˇreni v´ yvozem zboˇz´ı do Saudské Arábie. Jaké zboˇz´ı nem˚ uˇze bez problém˚ u vyv´ aˇzet. Jmenujte alespoˇ n 2 druhy zboˇz´ı a uved’te d˚ uvod. . .........................................................................

Kupn´ı ad b) Uzavˇ ren´ı kupn´ı smlouvy smlouva Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy je proces, kter´ y vyˇzaduje nˇekolik ˇcasovˇe vymezen´ ych ˇcinnost´ı,

které teprve ve svém závˇeru u ´ st´ı do podpisu konkrétn´ı kupn´ı smlouvy. Prvn´ı etapa tˇechto prac´ı spoˇc´ıvá v nab´ıdce zboˇz´ı nebo sluˇzeb konkrétn´ımu zákazn´ıkovi. Nejprve je tˇreba zjistit dostateˇcné informace o tomto zákazn´ıkovi. b1) Zjiˇst’ov´ an´ı informac´ı o z´ akazn´ıkovi znamená ovˇeˇrován´ı jeho bonity, tj.: v´ yˇse jeho kapit´ alu, jeho platebn´ı schopnost a morálku, jeho moˇzn´ y pˇr´ıstup k u ´vˇer˚ um, jeho obchodn´ı povˇest (pˇr´ıpadnˇe spoleˇcenské postaven´ı) atd.

T

• • • •

AF

Nab´ıdka zboˇz´ı nebo sluˇzeb je z´ avazn´ y dokument, proto by mˇel obsahovat ˇradu nutn´ ych u ´daj˚ u. Obsah nab´ıdky by mˇel zahrnovat následuj´ıc´ı u ´daje: Nab´ıdka vyˇzaduje vymezen´ı: • • • • • • • •

druhu a kvality zboˇz´ı, mnoˇzstv´ı, dodac´ı lh˚ uty, ceny, dodac´ıch podm´ınek, stanoven´ı platebn´ıch podm´ınek, stanoven´ı délky platnosti nab´ıdky (do kdy plat´ı návrh), stanoven´ı prodejn´ıch podm´ınek aj.

b2) Dohodnut´ı podm´ınek obchodu znamen´ a stanoven´ı vz´ ajemnˇe uznan´ ych parametr˚ u kupn´ı smlouvy v tˇechto oblastech:

D

R

• Ceny, • Dodac´ıch podm´ınek (tzv. dodac´ı parity), tj. pˇredevˇs´ım stanoven´ı konkrétn´ıho m´ısta, kde pˇrecházej´ı náklady a rizika spojená s dopravou zboˇz´ı z prodávaj´ıc´ıho na kupuj´ıc´ıho. Jedná se o stanoven´ı kdo a kam bude ten, kter´ y partner hradit dopravné, pojiˇstˇen´ı a clo. Pro snazˇs´ı provádˇen´ı zahraniˇcn´ıch operac´ı se ˇclenské státy Mezinárodn´ı ˇ obchodn´ı komory se s´ıdlem v Paˇr´ıˇzi (jej´ımˇz ˇclenem je i CR), dohodly na tzv. jednotném v´ ykladu dodac´ıch podm´ınek zvan´ ych INCOTERMS. Podm´ınky Incoterms jsou pak z´ avazné pro oba obchodn´ı partnery, pokud se na nich dohodnou. Tyto podm´ınky jsou stanoveny ve formˇe znaˇcek, kaˇzdá znaˇcka pˇresnˇe vyjadˇruje m´ısto pˇrechodu rizik a náklad˚ u na jiného obchodn´ıho partnera. Tˇechto znaˇcek je nˇekolik des´ıtek, uvád´ıme na ukázku pouze nˇekolik vybran´ ych znaˇcek.

Pˇ r´ıklad:

Incoterms

Znaˇcky Incoterms stanovuj´ı m´ısto pˇrechodu rizik a n´ aklad˚ u na jiného obchodn´ıho partnera napˇr´ıklad takto: • EXW (ex Works) – znamená ve skladu prodávaj´ıc´ıho (m´ıstem je sklad prodávaj´ıc´ıho, znamená to, ˇze po vyskladnˇen´ı nese dalˇs´ı rizika a náklady kupuj´ıc´ı nebo pˇrepravce), • FOB (free on Board) – znamená pˇri pˇrechodu zábradl´ı lodi v pˇr´ıstavu naloˇzen´ı zboˇz´ı,


123

• DES – na palubˇe lodi v pˇr´ıstavu urˇcen´ı, • DEQ – na n´ abˇreˇz´ı v pˇr´ıstavu urˇcen´ı, • DAF - ujednané m´ısto na hranic´ıch stát˚ u apod. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Incoterms obsahuje cca 150 zkratek, které se pouˇz´ıvaj´ı ve vztahu k dohodov´ ym zem´ım. Pokud Vás tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, seznam zkratek Incoterms má kaˇzdá v´ yvozn´ı firma, která vyváˇz´ı do v´ıce zem´ı ve svˇetˇe. Pracovn´ıci firem typu export-import znaj´ı a vyuˇz´ıvaj´ı vesmˇes des´ıtky tˇechto zkratek pˇri své bˇeˇzné ˇcinnosti. Platebn´ı podm´ınky jsou ovlivnˇeny:

AF

T

• druhem zboˇz´ı (napˇr´ıklad u velk´ ych stroj˚ u nebo investiˇcn´ıch celk˚ u se zpravidla vyˇzaduje jedna tˇretina ceny pˇredem, dalˇs´ı tˇretina pˇri dodán´ı, dalˇs´ı splátkami), • situac´ı na trhu (otázka p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky, stavu konkurenˇcn´ıch cen atd.), • vzájemn´ ymi vztahy partner˚ u (napˇr´ıklad dobré vztahy a st´ al´ y partner umoˇzn ˇ uje pouˇz´ıván´ı tzv. hladk´ ych plateb, tj. obdoby tuzemského pˇr´ıkazu ku ´ hradˇe, zat´ımco u nov´ ych zákazn´ık˚ u je nutné pouˇz´ıvat dokument´ arn´ıch forem u ´hrad) apod.

Pˇ r´ıklad:

R

Jedn´ım z velmi pouˇz´ıvan´ ych platebn´ıch nástroj˚ u v zahraniˇcn´ıch operac´ıch je tzv. dokument´ arn´ı inkaso. Princip tohoto platebn´ıho n´ astroje je zaloˇzen na pˇr´ıkazu prod´ avaj´ıc´ıho své bance, aby pˇredala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dodávce zboˇz´ı jen proti zaplacen´ı dané ˇca´stky, popˇr´ıpadˇe proti akceptaci smˇenky, v´ ymˇenˇe doklad˚ u pˇri protidodávce nebo proti vystaven´ı bankovn´ı záruky. Dokumenty tvoˇr´ı souˇcást dodávky zboˇz´ı a bez jejich vlastnictv´ı nelze se zboˇz´ım legálnˇe disponovat. Jedná se napˇr´ıklad o osvˇedˇcen´ı p˚ uvodu zboˇz´ı, dopravn´ı doklady, osvˇedˇcen´ı o zdravotn´ı nezávadnosti apod. b3) Vlastn´ı uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy m˚ uˇze m´ıt i jiné formy neˇz pouze standardn´ı formulaci p´ısemné kupn´ı smlouvy, jako napˇr´ıklad:

D

• pokud nab´ıdka splˇ nuje pˇredstavy kupuj´ıc´ıho, pak kupuj´ıc´ı zas´ılá prod´ avaj´ıc´ımu objedn´ avku. Objedn´ avka je po právn´ı stránce identick´ a s postaven´ım kupn´ı smlouvy, • pˇrijet´ı objednávky oznamuje prodávaj´ıc´ı kupuj´ıc´ımu potvrzen´ım objednávky nebo zaslán´ım tzv. proforma“ faktury. Proforma fakturu vyˇzaduje kupuj´ıc´ı, ” kter´ y potˇrebuje tento doklad pro z´ıskán´ı dovozn´ıho povolen´ı ve vlastn´ı zemi (dovozn´ı licenci), • dalˇs´ı moˇznou formou kupn´ı smlouvy je uzávˇerková nota“ nebo uzávˇerkov´ y ” ” list“, které se pouˇz´ıvaj´ı pˇri obchodech s burzovn´ım zboˇz´ım.

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 11: Pokuste se sestavit nab´ıdku V´ ami vybraného druhu zboˇz´ı svému zahraniˇcn´ımu partnerovi. Pouˇzijte vˇsech pravidel, které jsou v tomto textu uvedeny. Vypracovanou nab´ıdku zaˇslete tutorovi.



124

11.4 Importn´ı operace

11.4 Import

Importn´ı operace

Importn´ı operace prob´ıhaj´ı reciproˇcnˇe v˚ uˇci operac´ım exportn´ım. Maj´ı stejná pravidla a stejné fáze. Proto jen nˇekolik vˇet k rozd´ıln´ ym anebo doplˇ nkov´ ym ˇcinnostem v této formˇe zahraniˇcn´ıho obchodu. a) Importn´ı marketing jsou ˇcinnosti, jejichˇz v´ ysledkem je zjiˇstˇen´ı, které zboˇz´ı nebo sluˇzby je ekonomicky v´ yhodné dovézt. Nˇekdy jsou ovˇsem ekonomické d˚ uvody podloˇzeny i d˚ uvody politick´ ymi, kdy dovozn´ı kvóty, popˇr´ıpadˇe i v´ ybˇer zboˇz´ı je pˇredznamenán mezivl´ adn´ımi dohodami ˇci ˇclenstv´ım v mezinárodn´ıch organizac´ıch. b) Nalezen´ı obchodn´ıho partnera se dˇeje nˇekolika zp˚ usoby, jako napˇr´ıklad: obchodn´ım jedn´ an´ım na veletrz´ıch ˇci v´ ystavách, inzerc´ı v zahraniˇcn´ım odborném tisku, pomoc´ı obchodn´ıho zastoupen´ı na ambasádách v zahraniˇc´ı, pomoc´ı obchodn´ıch partner˚ u, pomoc´ı instituc´ı maj´ıc´ıch kontakty se zahraniˇc´ım.

T

• • • • •

povinnost kupuj´ıc´ıho zajistit dovozn´ı povolen´ı, pokud je zapotˇreb´ı, povinnost zajistit proclen´ı zboˇz´ı, provést pˇrej´ımku zboˇz´ı, v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı závad zajistit potvrzen´ı (dopravcem nebo jinou osobou) o závadách, ˇskodách, nehodˇe atd., aby bylo moˇzné uplatnit ˇskodu u pojiˇst’ovny, dovozce je povinen zboˇz´ı pˇrevz´ıt a zaplatit, v´ yvozce je naopak povinen zboˇz´ı dobˇre zabalit, uzavˇr´ıt dopravn´ı pojiˇstˇen´ı, obstarat dopravn´ı dokumentaci, provést proclen´ı zboˇz´ı, pˇredat zboˇz´ı kupuj´ıc´ımu, vyhotovit fakturu, pˇredat doklady k proplacen´ı.

R

• • • •

AF

ano zaslán´ım vzork˚ u zboˇz´ı, technick´ ych proc) Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy je pˇredznamen´ jekt˚ u, dokumentace, v´ ykres˚ u atd., vˇcetnˇe obchodn´ıho jednán´ı u ´ st´ıc´ıho do podpisu kupn´ı smlouvy ˇci zasl´ an´ı objedn´ avky. d) Financov´ an´ı dovozu je obvykle ˇcistˇe z´ aleˇzitost´ı dovozce, protoˇze vesmˇes st´ aty (vlády) neposkytuj´ı dovozc˚ um v´ yraznou státn´ı podporu (s v´ yjimkou vládn´ıch dohod). Proto se dovoz obvykle financuje z vlastn´ıch zdroj˚ u dovozce, pomoc´ı leasingu, dodavatelsk´ ym u ´vˇerem a bankovn´ımi u ´vˇery. e) Plnˇen´ı kupn´ı smlouvy znamená ˇcinnosti spjaté s pˇrevzet´ım zboˇz´ı a jeho u ´ hradou. K tomu se v´ aˇze nˇekolik povinnost´ı jako napˇr´ıklad:

D

• • • • • • • •

Instituce v ZO

usob´ıc´ı v zahraniˇcn´ım obchodˇe napomáhaj´ı dovozc˚ um i v´ yvozc˚ um zboˇz´ı f) Instituce p˚ a sluˇzeb na nˇekolika u ´rovn´ıch. Patˇr´ı mezi nˇe zejména: • Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (spolu s ambasádami a jejich obchodn´ım oddˇelen´ım), ˇ • Cesk´ a obchodn´ı a pr˚ umyslov´ a komora, která poskytuje sluˇzby v oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu v tˇechto smˇerech: – poradenskou sluˇzbou (právn´ı, ekonomickou atd.), – ediˇcn´ı (dovoz zahraniˇcn´ıch publikac´ı, tisk vlastn´ıch publikac´ı atd.), – certifikaˇcn´ı (vystavuje osvˇedˇcen´ı o p˚ uvodu zboˇz´ı pro tuzemské v´ yvozce) apod. ˇ • Souˇcást´ı COPK je rovnˇeˇz Rozhodˇc´ı soud, kter´ y ˇreˇs´ı hospod´ aˇrské spory mezi tuzemsk´ ymi organizacemi ve vztahu k zahraniˇc´ı.


125

´ Ukol k textu ˇ c. 11.2: Jste sv´ ym zamˇestnavatelem povˇeˇreni k v´ yvozu 10 tank˚ u do rizikové oblasti. Zvaˇzte, zda budete potˇrebovat povolen´ı, v pˇr´ıpadˇe, ˇze to budete povaˇzovat za nutné ˇci potˇrebné, uved’te na koho se obr´ at´ıte. . ........................................................................................

11.5

Clo a celn´ı politika Clo a celn´ı politika

T

Celn´ı politika st´ atu je ned´ılnou souˇca´st´ı jeho celkové hospod´ aˇrské politiky, souˇcasnˇe vykazuje i aspekty obchodnˇe politického významu.

AF

Clo je jedn´ım z nejstarˇs´ıch ekonomick´ ych pojm˚ u, je spjato s poˇca´tky existence stát˚ u. Je to povinn´ a d´ avka, kterou st´ at vyb´ır´ a pˇ ri pˇ rechodu zboˇ z´ı pˇ res jeho hranice. Jeho v´ yznam je tedy:

• fisk´ aln´ı (clo je souˇc´ ast´ı pˇr´ıjm˚ u státn´ıho rozpoˇctu), • obchodnˇe-politick´ y (reguluje toky zboˇz´ı pˇres hranice státu a má protekcionáˇrsk´ y charakter v˚ uˇci dom´ ac´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um), • cenotvorn´ y (jeho v´ yˇse zdraˇzuje zboˇz´ı). ˇ uplatˇ Podle smˇeru pohybu zboˇz´ı rozeznáváme clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı. CR nuje vˇsak pouze clo dovozn´ı.

R

ˇ ve vztahu k zem´ım mimo EU, mezi státy EU se clo neplat´ı. Clo se tedy Clo uplatˇ nuje CR t´ yká tzv. tˇret´ıch zem´ı. V´ ybˇer cla zajiˇst’uj´ı orgány celn´ı kontroly. Celn´ı kontrolu pˇredstavuj´ı u ´ kony, práva a povinnosti u ´ˇcastn´ık˚ u celn´ı kontroly a zp˚ usoby sankc´ı pˇri zjiˇstˇen´ı poruˇsen´ı celn´ıch pˇredpis˚ u. Celn´ı kontrola je soubor ˇcinnost´ı orgán˚ u celn´ı správy, a to:

D

ˇ aˇz do doby, kdy celnice propust´ı zboˇz´ı • pˇri dovozu, tj. od vstupu zboˇz´ı na u ´ zem´ı CR do volného (nebo v´ azaného – napˇr´ıklad jen za u ´ˇcelem vystaven´ı na veletrhu ) obˇehu v tuzemsku, • pˇri v´ yvozu od podán´ı návrhu na propuˇstˇen´ı zboˇz´ı celnic´ı aˇz do doby, kdy zboˇz´ı pˇrestoup´ı st´ atn´ı hranici, ˇ aˇz do jeho v´ • pˇri pr˚ uvozu od vstupu zboˇz´ı na u ´zem´ı CR ystupu do dalˇs´ıho státu.

Celn´ı kontrole podléhá nejen zboˇz´ı (celn´ı správa má právo stoprocentn´ı prohl´ıdky veˇskerého zboˇz´ı), ale i kontrola dokumentace ke zboˇz´ı, jakoˇzto i vˇsech dopravn´ıch listin. Z tohoto práva existuj´ı v´ yjimky uvedené v pˇr´ıkladˇe. Pˇ r´ıklad:

ˇ Celn´ı kontrole nepodléh´ a zboˇz´ı dováˇzené a vyv´ aˇzené pˇredstaviteli CR, zboˇz´ı dováˇzené a vyv´ aˇzené pˇredstaviteli jin´ ych stát˚ u a tzv. diplomatická poˇsta.

Nˇekteré zboˇz´ı je v malém rozsahu povoleno vyváˇzet i dováˇzet v rámci cestovn´ıho ruchu. Takové vˇeci jsou od cla osvobozeny.

Definice cla

126

11.6 Mezinárodn´ı obchod a jeho v´ yhody

Pˇ r´ıklad: Od cla jsou osvobozeny: cestovn´ı potˇreby, léky pro osobn´ı potˇrebu nebo pro pˇr´ıjemce, drobn´ a literárn´ı a umˇelecká d´ıla, vˇeci k vyuˇcován´ı, v´ ychovˇe, léˇcen´ı, svatebn´ı dary, pohonné hmoty na cestu, vˇeci do stanovené hodnotové hranice dle celn´ıho z´ akona a pˇr´ısluˇsné provádˇec´ı ˇ vyhláˇsky Ministerstva financ´ı CR. Celn´ı pˇrestupky

Celn´ı spr´ ava je vybavena pro svou ˇcinnost kompetencemi a právy pˇri ˇreˇsen´ı celn´ıch pˇrestupk˚ u. Mezi hlavn´ı pˇrestupky patˇr´ı: a) Poruˇsov´ an´ı pˇredpis˚ u o obˇehu zboˇz´ı s cizinou, tzn.: nepˇrihl´ aˇsen´ı zboˇz´ı na celnici pˇri pˇrechodu státn´ı hranice, realizace obˇehu zboˇz´ı na z´ akladˇe nepravdiv´ ych ˇci nesprávn´ ych u ´daj˚ u, zcizen´ı vˇec´ı ve v´ azaném obˇehu, dovozu ˇci v´ yvozu vˇec´ı bez oprávnˇen´ı.

b) Zkr´ acen´ı cla, tzn.:

T

• • • •

AF

• za realizaci v´ yvozu ˇci dovozu zboˇz´ı bez zaplacen´ı cla, • pˇri uveden´ı nespr´ avn´ ych u ´daj˚ u pro vymˇeˇren´ı cla. c) Ztˇeˇzov´ an´ı celn´ı kontroly, zejména: • • • •

padˇel´ an´ım celn´ıch doklad˚ u, dopravou ˇci pˇrechov´ av´ an´ım zboˇz´ı, které uniklo celn´ı kontrole, br´ anˇen´ım org´ an˚ um celn´ı správy pˇri v´ ykonu jejich práce, nedodrˇzen´ım podm´ınek v´ azaného obˇehu atd.

Kromˇe kontroly zboˇz´ı a správy celn´ıch poplatk˚ u má celn´ı správa jeˇstˇe v kompetenci: • v´ ybˇer DPH, • v´ ybˇer spotˇrebn´ıch dan´ı, • v´ ybˇer silniˇcn´ı danˇe u zahraniˇcn´ıch dopravc˚ u.

R

Celn´ı poplatky a dalˇs´ı v´ ybˇery celn´ıch orgán˚ u plynou do státn´ıho rozpoˇctu. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.3:

Zboˇz´ı putuj´ıc´ı do ciziny nebo z ciziny obsahuje DPH. Uved’te, kdo vyb´ır´ a DPH u tˇechto v´ yrobk˚ u pˇrekraˇcuj´ıc´ıch hranice a kde se tak dˇeje.

D

. ........................................................................................

11.6

Absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody

Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody

Pro svˇetov´ y trh plat´ı stejné z´ akonitosti jako pro trhy n´ arodn´ı, existuje dˇelba pr´ ace, specializace a kooperace. Ale svˇetov´ y trh m´ a jeˇstˇe jednu specifickou vlastnost, existuj´ı na nˇem absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody. D˚ uvodem pro existenci rozsáhlé v´ ymˇeny zboˇz´ı v celosvˇetovém mˇeˇr´ıtku jsou dány snahou, aby prostˇrednictv´ım vyˇsˇs´ı specializace a dˇelby práce byla zv´ yˇsena vlastn´ı efektivnost dom´ ac´ıho hospod´ aˇrstv´ı a vlastn´ı blahobyt daného státu. Mezin´ arodn´ı v´ ymˇena zboˇz´ı je dána pˇredevˇs´ım tˇemito dvˇema z´ akladn´ımi faktory: a) Monopolem pˇr´ırodn´ıch a klimatick´ ych podm´ınek, kter´ y determinuje specializované v´ yroby v urˇcit´ ych oblastech svˇeta (napˇr´ıklad pˇestován´ı tropick´ ych plod˚ u v tropick´ ych oblastech) nebo existenc´ı lepˇs´ıch v´ yrobn´ıch podm´ınek


127

T

neˇz je tomu u jin´ ych stát˚ u (´ urodné p˚ udy, naleziˇstˇe rud a pod). Tyto monopoln´ı podm´ınky anebo v´ yraznˇe lepˇs´ı podm´ınky pro existenci urˇcit´ ych v´ yrob pˇredstavuj´ı absolutn´ı v´ yhody z mezinárodn´ıho obchodu, nebot’ takovéto zemˇe dosahuj´ı niˇzˇs´ıch n´ aklad˚ u a t´ım i vyˇsˇs´ıho zisku z realizace v´ yvozu neˇz ostatn´ı. b) Existenc´ı tzv. komparativn´ıch v´ yhod, které spoˇc´ıvaj´ı v rozd´ılné produktivitˇe pr´ ace pˇri v´ yrobˇe urˇcit´ ych druh˚ u zboˇz´ı, a které znamenaj´ı, ˇze i ménˇe hospodáˇrsky rozvinuté zemˇe se mohou z´ uˇcastnit v oblasti nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb aktivit na mezinárodn´ı v´ ymˇenˇe zboˇz´ı. Teorie komparativn´ıch v´ yhod pˇri zjednoduˇseném a struˇcném vyjádˇren´ı spoˇc´ıvá v tom, ˇze hospod´ aˇrsky v´ıce rozvinuté st´ aty se mohou soustˇredit na v´ yrobu právˇe tˇech v´ yrobk˚ u, u kter´ ych dosahuj´ı nejvyˇsˇs´ı produktivity práce a upustit od v´ yroby, kde je pˇri komparaci s t´ımto odvˇetv´ım produktivita niˇzˇs´ı. Tyto obory lze pak pˇrenechat hospodáˇrsky ménˇe rozvinutému státu. Tato komparace produktivity pˇrin´ aˇs´ı oboustranné v´ yhody obˇema partner˚ um a je d˚ uvodem k hospodáˇrské spolupráci. Ve struktuˇre mezin´ arodn´ıho obchodu m˚ uˇzeme rozeznat p˚ usoben´ı tˇr´ı základn´ıch faktor˚ u:

Tˇri vlivy v ZO

AF

• existenci silné konkurence národn´ıch firem na svˇetovém trhu, • existenci transnacionáln´ıch korporac´ı (TNC) podnikaj´ıc´ıch nejménˇe ve dvou zem´ıch prostˇrednictv´ım r˚ uzné struktury internacionáln´ıho kapitálu, • u ´ˇcast´ı st´ at˚ u a integraˇcn´ıch uskupen´ı v mezinárodn´ım obchodˇe. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 11:

Pokuste se vypsat si na voln´ y list nˇekolik transnacionáln´ıch korporac´ı. Urˇcitˇe jste na nˇe narazili i v bˇeˇzné denn´ı praxi, chod´ıte jistˇe nakupovat i do supermarket˚ u, nakupujete spotˇrebn´ı zboˇz´ı zahraniˇcn´ı provenience – ˇcetné produkty jsou v´ ysledkem v´ yroby, anebo obchodn´ı ˇcinnosti pr´ avˇe tˇechto TNC. N´ astroje protekcionismu

R

Zat´ımco národn´ı nebo transnacionáln´ı firmy provádˇej´ı obchodn´ı transakce na z´ akladˇe hospodáˇrsk´ ych mechanism˚ u, národn´ı státy vystupuj´ı sp´ıˇse v pozici protekcionismu v˚ uˇci n´ arodn´ım firm´ am, tj. jejich ochranou v˚ uˇci zahraniˇcn´ı konkurenci. Mezi v´ yznamné n´ astroje protekcionismu patˇr´ı zejména: celn´ı politika daného st´ atu, kvantitativn´ı omezov´ an´ı dovozu (stanoven´ı dovozn´ıch kvót), kvalitativn´ı omezov´ an´ı dovozu (tvrdé zdravotn´ı normy), stanoven´ı technologick´ ych norem v´ yroby nebo produkt˚ u, ovlivˇ nov´ an´ı devizového kurzu, devalvace (respektive spr´ avnˇeji ˇreˇceno depreciace mˇeny), stanoven´ı dovozn´ıch depozit, vyhl´ aˇsen´ı embarga, daˇ nové u ´levy tuzemsk´ ych firmám atd.

D

• • • • • • • • •

Oproti tomu se rozv´ıjej´ı integraˇcn´ı snahy, které maj´ı sv˚ uj odraz ve zniku a existenci nˇekolika Integrace mezin´ arodn´ıch hospod´ aˇ rsk´ ych (a politick´ ych) integrac´ı. Integraˇcn´ı snahy u ´ st´ı ve zruˇsen´ı obchodn´ıch hranic mezi zemˇemi a nastolen´ı ˇsirokého, plnˇe liberalizovaného trhu ˇ se vˇsemi atributy vzájemné spolupráce. Cesk´ a republika je ˇclenem nˇekolika takov´ ychto hospodáˇrsk´ ych integrac´ı (je napˇr´ıklad ˇclenem CEFTA, celn´ı unie se Slovenskem apod.), posledn´ım integraˇcn´ım krokem je vstup do EU.

128


Shrnut´ı:

D

R

AF

T

• Zahraniˇcn´ı obchod má 3 formy: export (v´ yvoz), import (dovoz), reexport (v´ yvoz dovozu). • Kaˇzdou z tˇechto forem m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na pˇr´ımou a nepˇr´ımou. • Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, kter´ y vstupuje do zahraniˇcn´ıch dodavatelskoodbˇeratelsk´ ych vztah˚ u je vystaven vyˇsˇs´ımu riziku, neˇz je tomu ve známém domác´ım prostˇred´ı. • Rizika je nutné zmenˇsit, snaˇzit se je pˇresunout na nˇekoho jiného (vesmˇes na pojiˇst’ovny) nebo nejlépe jim zabr´ anit. • Exportn´ı operace vyˇzaduj´ı ˇcinnosti, které lze rozdˇelit fáze pˇr´ıpravy, uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy a realizace. • Importn´ı operace prob´ıhaj´ı reciproˇcnˇe v˚ uˇci operac´ım exportn´ım. Maj´ı stejn´ a pravidla a stejné f´ aze. • Mezi základn´ı instituce, které p˚ usob´ıc´ı v zahraniˇcn´ım obchodˇe a napomáhaj´ı dovozc˚ um i v´ yvozc˚ um zboˇz´ı a sluˇzeb patˇr´ı zejména Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (spolu ˇ a obchodn´ı a pr˚ s ambasádami a jejich obchodn´ım oddˇelen´ım) a Cesk´ umyslová komora. • Clo je povinn´ a d´ avka, kterou st´ at vyb´ırá pˇri pˇrechodu zboˇz´ı pˇres jeho hranice. yznam cla je: fiskáln´ı (clo je souˇca´st´ı pˇr´ıjm˚ u státn´ıho rozpoˇctu), obchodnˇe-politick´ y • V´ (reguluje toky zboˇz´ı pˇres hranice st´ atu a má protekcion´ aˇrsk´ y charakter v˚ uˇci domác´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um) a cenotvorn´ y (jeho v´ yˇse zdraˇzuje zboˇz´ı). ˇ uplatˇ • Podle pohybu zboˇz´ı rozeznáváme clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı, CR nuje pouze clo dovozn´ı. • Nˇekteré zboˇz´ı je v malém rozsahu povoleno vyv´ aˇzet i dováˇzet v rámci cestovn´ıho ruchu, takové vˇeci jsou od cla osvobozeny. • Celn´ı správa je vybavena pro svou ˇcinnost kompetencemi a právy pˇri ˇreˇsen´ı celn´ıch pˇrestupk˚ u. • Kromˇe kontroly zboˇz´ı a správy celn´ıch poplatk˚ u má celn´ı správa jeˇstˇe v kompetenci v´ ybˇer DPH, v´ ybˇer spotˇrebn´ıch dan´ı a v´ ybˇer silniˇcn´ı danˇe u zahraniˇcn´ıch dopravc˚ u. • Pro svˇetov´ y trh plat´ı stejné zákonitosti jako pro trhy národn´ı, existuje dˇelba práce, specializace a kooperace. • Svˇetov´ y trh má jednu specifickou vlastnost, existuj´ı na nˇem absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody. • Monopoln´ı podm´ınky anebo v´ yraznˇe lepˇs´ı podm´ınky pro existenci urˇcit´ ych v´ yrob pˇredstavuj´ı absolutn´ı v´ yhody. • Komparativn´ı v´ yhody spoˇc´ıvaj´ı v rozd´ılné produktivitˇe pr´ ace pˇri v´ yrobˇe urˇcit´ ych druh˚ u zboˇz´ı. • Ve struktuˇre mezinárodn´ıho obchodu m˚ uˇzeme rozeznat p˚ usoben´ı tˇr´ı základn´ıch faktor˚ u, a to existenci silné konkurence národn´ıch firem na svˇetovém trhu, existenci transnacionáln´ıch korporac´ı (TNC) s internacion´ aln´ım kapit´ alem a u ´ˇcast stát˚ u a integraˇcn´ıch uskupen´ı. • Integraˇcn´ı snahy maj´ı sv˚ uj odraz ve zniku a existenci nˇekolika mezinárodn´ıch hospod´ aˇrsk´ ych (a politick´ ych) integrac´ı.


1. 2. 3. 4. 5.

Jaké zn´ ate formy zahraniˇcn´ıho obchodu? Jak byste charakterizovali pˇr´ım´ y export (import)? Jak byste charakterizovali nepˇr´ım´ y export (import)? Kterou z tˇechto zahraniˇcn´ıch operac´ı stát v´ıce preferuje? Co je podstatou reexportu?


T

Jaké zn´ ate formy reexportu? Jaké jsou d˚ uvody reexportu? Jak´ a zn´ ate rizika zahraniˇcn´ıho obchodu? Jak se tˇemto rizik˚ um br´ anit? Z jak´ ych f´ az´ı se skl´ ad´ a exportn´ı operace? Co je typické pro f´ azi pˇr´ıpravy exportu? Jaké znalosti je tˇreba z´ıskat pˇri u ´sil´ı proniknout na neznám´ y trh v zahraniˇc´ı? Co znamen´ a pojem Incoterms“? ” Co vyjadˇruje pojem dokumentárn´ı inkaso“? ” Které ˇceské instituce napomáhaj´ı exportér˚ um a importér˚ um pˇri realizaci obchodu? Jak byste definovali clo? Jaké zn´ ate druhy cla? Co znamen´ a pojem v´ azan´ y obˇeh zboˇz´ı“? ” Jaké platby m´ a celn´ı spr´ ava v kompetenci? Jaké vˇeci jsou osvobozeny od cla? Jaké zn´ ate celn´ı pˇrestupky? Co znamen´ a absolutn´ı v´ yhoda v zahraniˇcn´ım obchodˇe? ˇ C´ım je d´ ana komparativn´ı v´ yhoda? Jaké zn´ ate mezin´ arodn´ı hospodáˇrské integrace?

AF

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

129


D

R

Tato problematika, jakkoli je otázkou makroekonomie, má praktické uplatnˇen´ı v mnoha firmách, které se zab´ yvaj´ı zahraniˇcn´ım obchodem. T´ yká se rovnˇeˇz praktické ˇcinnosti celn´ıch správ. Zahraniˇcn´ı obchod hraje v otevˇrené ekonomice znaˇcnou roli, ministerstva i firmy peˇclivˇe sleduj´ı stav a v´ yvoj obchodn´ı bilance jak v globáln´ım vyjádˇren´ı, tak i z pohledu bilateráln´ıch vztah˚ u s jednotliv´ ymi zemˇemi. Prakticky vˇsechny vlády na svˇetˇe (s v´ yjimkami) ˇ nen´ı v´ se snaˇz´ı podporovat sv˚ uj v´ yvoz do jin´ ych zem´ı a regulovat dovoz, CR yjimkou. Spr´ avné prov´ adˇen´ı zahraniˇcn´ıch operac´ı m´ a neobyˇcejn´ y v´ yznam, jedn´ a se ˇcasto o velké dod´ avky a velké pen´ıze, kaˇzdá chyba má obrovské d˚ usledky. Vˇenujte proto pozornost této lekci, m˚ uˇze m´ıt pro V´ as i praktické vyuˇzit´ı.

130


Autotest: 1. Doveze-li ˇcesk´ y dovozce francouzské v´ıno pˇres Polsko, jedná se o: (a) pˇr´ım´ y import (b) nepˇr´ım´ y reimport (c) pˇr´ım´ y reexport 2. Dokument´ arn´ı inkaso znamen´ a ˇze:

ˇ uplatˇ 3. CR nuje:

D

R

AF

(a) pouze cla dovozn´ı (b) pouze cla v´ yvozn´ı (c) obˇe cla

T

(a) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje své bance, aby pˇredala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dodávce zboˇz´ı jen proti zaplacen´ı dané ˇcástky, popˇr´ıpadˇe jiné formˇe zaruˇcené platby (b) kupuj´ıc´ı pˇrikazuje své bance, aby pˇrevzala ze zemˇe v´ yvozce dokumenty (c) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje bance dovozce, aby provedla u ´hradu dluˇzné ˇcástky

Kapitola 12

AF

Popis lekce:

T

Banky a jejich u ´ loha v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı

Lekce se zab´ yvá formami penˇez a jejich u ´ lohou v ekonomick´ ych procesech v tuzemsku i zahraniˇc´ı, ˇcinnost´ı komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich funkc´ı v národn´ım hospodáˇrstv´ı. Poˇca´teˇcn´ı ˇca´st lekce je rovnˇeˇz vˇenována historii, hlavn´ı pozornost je soustˇredˇena na modern´ı nástroje a bankovn´ı operace formou elektronického bankovnictv´ı. Lekce konˇc´ı vymezen´ım funkce a postaven´ım centr´ aln´ı banky státu. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: Formy penˇez Vznik bank Funkce komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich základn´ı operace ´ ery Uvˇ Elektronické bankovnictv´ı Funkce a postaven´ı centráln´ı banky

R

12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6

D

Tato lekce patˇr´ı ke stˇeˇzejn´ı ˇc´ asti v´ yuky financ´ı. S bankami má z´ akladn´ı zkuˇsenost témˇeˇr kaˇzd´ y obˇcan, banky vˇsak maj´ı prim´ arn´ı funkci pˇredevˇs´ım v oblasti podpory podnik´ an´ı. V této funkci jsou denn´ım pomocn´ıkem podnikaj´ıc´ıch subjekt˚ u, jednotlivc˚ u, firem i státn´ıch instituc´ı. Vzhledem k tomu, ˇze na tuto problematiku navazuje samostatn´ y kurs t´ ykaj´ıc´ı se financ´ı, je tato tematika rozpracována pouze velmi orientaˇcnˇe a bez detailnˇejˇs´ıch zábˇer˚ u. D´ elka lekce: 180 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:

Bankovky, u ´ vˇerové pen´ıze, aktivn´ı obchody banky, pasivn´ı obchody banky, bankovn´ı zisk, brettonwoodské dohody, depozitn´ı sluˇzby, u ´ vˇery, cedulová (centráln´ı, emisn´ı) banka, pˇr´ımé bankovnictv´ı, elektronické bankovnictv´ı, homebanking, internetbanking, telefonické bankovnictv´ı, call centra, digitáln´ı pen´ıze, monetárn´ı politika, diskontn´ı sazba, odchylka operace na volném trhu, minimáln´ı rezervy, reeskontn´ı kontingent, selektivn´ı u ´vˇery, mˇenová reforma.

131

132

12.1 Formy penˇez

Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •

popsat formy penˇez, vysvˇetlit vznik bank, popsat funkce obchodn´ıch bank, popsat z´ akladn´ı, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje elektronického bankovnictv´ı, popsat funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky.

12.1 Formy penˇez

AF

T

Jak vyplynulo z lekce zab´ yvaj´ıc´ı se provádˇen´ım monetárn´ı politiky, je jej´ım realizátorem centr´ aln´ı banka st´ atu. Nejen centr´ aln´ı banka, ale i soustava komerˇcn´ıch bank pln´ı v národn´ım hospod´ aˇrstv´ı, tj.v ekonomickém ˇzivotˇe dom´ acnost´ı, firem i státu nezastupitelnou roli. Banky realizuj´ı platebn´ı styk mezi jednotliv´ ymi ekonomick´ ymi subjekty, umoˇzn ˇ uj´ı tedy pˇresuny penˇez. Druhou hlavn´ı funkc´ı obchodn´ıch bank je poskytován´ı u ´ vˇer˚ u a p˚ ujˇcek, coˇz rovnˇeˇz znamená velké pˇresuny penˇez v rámci národn´ıho hospodáˇrstv´ı, jakoˇz i ve vztahu k zahraniˇc´ı. Banky tak umoˇzn ˇ uj´ı fungován´ı trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı v rozsahu nejen celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı, ale prakticky v rámci svˇetové ekonomiky. Pod´ıvejme se proto na základn´ı pojmy, jevy a procesy z této oblasti ekonomie.

Formy penˇ ez

V rámci kaˇzdodenn´ıho ekonomického ˇzivota, v procesech neustálé tvorby národn´ıho produktu (souhrnu vˇseho zboˇz´ı a sluˇzeb), v procesech rozdˇelován´ı a pˇrerozdˇelován´ı hodnot se setkáváme aln´ ymi penˇ ezi, které se vyskytuj´ı nejen ve formˇe hotovostn´ı penˇeˇzn´ı masy (zjevné s tzv. re´ formy penˇez v podobˇe bankovek a minc´ı), ale i jako bezhotovostn´ı pˇresuny penˇez (ˇc´ıseln´ ymi zápisy na kontech) mezi jednotliv´ ymi ekonomick´ ymi subjekty.

R

Jednotlivé ekonomické subjekty si mezi sebou vymˇen ˇuj´ı hodnoty s urˇcitou intenzitou v rámci daného ˇcasového obdob´ı. M˚ uˇzeme tedy v rámci urˇcitého ˇcasu vysledovat tok výrobk˚ u, výrobn´ıch faktor˚ u a sluˇzeb, který je v protismˇeru prov´ azen tokem penˇez.

Graficky m˚ uˇzeme tento vztah vyj´ adˇrit t´ımto obrázkem:

D

u ´hrada (pen´ıze)

A

B

zboˇz´ı a sluˇzby Obr´ azek 12.1: Toky v NH

Proces tvorby hodnot se uskuteˇcn ˇ uje prostˇrednictv´ım nˇekolika akt˚ u prodeje a nákupu zboˇz´ı ˇci sluˇzeb za pen´ıze, neˇz se postupnˇe vytváˇrené fináln´ı zboˇz´ı dostane ke koneˇcnému spotˇrebiteli. Pod´ıváme-li se na ekonomiku vybraného st´ atu a budeme-li takto sledovat materiálové toky vyrobeného zboˇz´ı a sluˇzeb v urˇcitém ˇcasovém obdob´ı (obvykle tak ˇcin´ıme za obdob´ı 1 roku),

Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v národn´ım hospodáˇrstv´ı

133

m˚ uˇzeme povaˇzovat celkovou sumu vyrobeného zboˇz´ı a poskytnut´ ych sluˇzeb za realizaci hrubého dom´ ac´ıho produktu. ˇ adné fungován´ı ekonomiky daného st´ R´ atu pak vyˇzaduje, aby se objem HDP v urˇcité kvalitˇe a struktuˇre rovnal potˇreb´ am dané spoleˇcnosti, tj. souhrnu vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. V trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, tj. pˇri existenci zboˇznˇe-penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, je podm´ınkou realizace HDP rovnˇeˇz i druh´ y (reciproˇcn´ı) vztah, tj. odpov´ıdaj´ıc´ı a pˇrimˇeˇrená suma penˇez na nákup zboˇz´ı a sluˇzeb. Suma penˇeˇzn´ıch plateb na daném u ´zem´ı st´ atu za delˇs´ı obdob´ı (obvykle poˇc´ıt´ ano za 1 rok) se oznaˇcuje jako tzv. penˇeˇzn´ı obrat. Realizaˇcn´ı platby

T

Penˇeˇzn´ı obrat tvoˇr´ı pˇredevˇs´ım penˇeˇzn´ı platby, které znamenaj´ı realizaci HDP, tyto ˇcástky oznaˇcujeme jako trˇzby. U tˇechto plateb docház´ı k v´ ymˇenˇe zboˇz´ı (nebo sluˇzeb) za pen´ıze (viz obr´ azek), doch´ az´ı k protipohybu penˇez a zboˇz´ı – jsou to tzv. platby realizaˇ cn´ı.

Kromˇe tˇechto plateb vˇsak docház´ı pˇri pohybu reáln´ ych penˇez jeˇstˇe k druhé formˇe plateb, kter´ a vypl´ yv´ a z existence pˇrerozdˇelovac´ıho procesu.

AF

V dneˇsn´ı modern´ı ekonomice docház´ı nejprve k prim´ arn´ımu rozdˇelován´ı zdroj˚ u (HDP), ale dále jeˇstˇe k velmi siln´ ym pˇ rerozdˇ elovac´ım (sekund´ arn´ım) proces˚ um.

Základn´ım pˇrerozdˇelovac´ım ˇcinitelem je stát, základn´ım pˇrerozdˇelovac´ım mechanismem je státn´ı rozpoˇcet. Nen´ı to vˇsak pˇrerozdˇelovac´ı mechanismus jedin´ y, je doplnˇen ˇradou dalˇs´ıch pˇrerozdˇelovac´ıch institut˚ u – tzv. rozpoˇctovou sférou. Pro ˇradu plateb spjat´ ych právˇe s existenc´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu je charakteristické, ˇze nejsou podm´ınˇeny protihodnotou zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Doch´ az´ı pouze k jednostrannému pˇresunu penˇez, jsou to tzv. platby transferov´ e. Jako pˇr´ıklad si m˚ uˇzeme uvést vyplácen´ı starobn´ıch d˚ uchod˚ u, stipendi´ı apod.

Platby transferové

Transferové platby jsou v´ yrazem pˇrerozdˇelov´ an´ı, jejich v´ yˇse a pomˇer v˚ uˇci celkovému vytvoˇrenému HDP ukazuje na postaven´ı státn´ıho rozpoˇctu (a rozpoˇctové sféry) v ekonomickém a soci´ aln´ım ˇzivotˇe spoleˇcnosti.

R

Vˇsechny ekonomické procesy, které se t´ ykaj´ı penˇeˇzn´ı masy, maj´ı penˇeˇzn´ı charakter a jsou prov´ adˇeny prostˇrednictv´ım penˇeˇzn´ıch operac´ı.

D

V dosavadn´ım v´ ykladu jsme popsali jevy, které jsou spjaty s pohybem tzv. reáln´ ych penˇez. To jsou skuteˇcné pen´ıze, které maj´ı konkrétn´ı obsah v podobˇe bankovek, minc´ı pˇri hotovostn´ıch penˇeˇzn´ıch operac´ıch, popˇr´ıpadˇe jedná se o pˇresuny skuteˇcn´ ych penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ uzu ´ˇctu na jin´ y (popˇr´ıpadˇe jiné) u ´ˇcet ve formˇe tzv. bezhotovostn´ıch penˇeˇzn´ıch operac´ı. Je vˇsak tˇreba si uvˇedomit, ˇze i bezhotovostn´ı platba znamená ve fázi v´ ybˇeru pˇr´ıjem bankovek ˇci minc´ı. Kromˇe re´ alných penˇez rozezn´ av´ ame jeˇstˇe tzv. pen´ıze ide´ aln´ı.

Manipulace nebo v´ ypoˇcty s ideáln´ımi penˇezi pˇredstavuj´ı tzv. sekund´ arn´ı (druhotnou) finanˇ cn´ı ˇ cinnost. Sekund´ arn´ı finanˇcn´ı ˇcinnost je uplatˇ nována v celé ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u. Jedná se napˇr´ıklad: • o progn´ ozov´ an´ı (projekci) primárn´ıch ˇcinnost´ı v budoucnosti, (sestavován´ı rozpoˇct˚ u pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı je typickou ˇcinnost´ı s ideáln´ımi penˇezi), • sestavov´ an´ı finanˇcn´ıch pl´ an˚ u podnik˚ u, • v´ ypoˇcty pojistn´ ych pl´ an˚ u, • stanoven´ı oˇcek´ avané v´ ynosnosti, • porovn´ av´ an´ı investiˇcn´ı n´ aroˇcnosti nˇekolika variant, • pˇrepoˇcty valutov´ ych a devizov´ ych kurz˚ u atd.

Ide´ aln´ı pen´ıze

134

12.2 Vznik bank

Do sekundárn´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti zaˇrazujeme také veˇskeré kontroly pr˚ ubˇehu a v´ ysledk˚ u primárn´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti jako napˇr´ıklad: daˇ nové kontroly, kontroly soci´ aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, kontroly pojiˇst’oven pˇri uplatnˇen´ı pojistek atd. Sekundárn´ı finanˇcn´ı ˇcinnost je vˇsak podm´ınˇena existenc´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti primárn´ı, bez tohoto základu, tj. bez existence reáln´ ych penˇez je neˇzivotná. Oba dva typy finanˇcn´ıch operac´ı jsou bˇeˇznou souˇcást´ı ekonomického ˇzivota.

12.2

Reálné pen´ıze, at’ uˇz ve formˇe drah´ ych kov˚ u nebo bankovek vˇzdy znamenaly a znamenaj´ı pro jejich drˇzitele formu bohatstv´ı. Jejich vlastnictv´ı nebo drˇzba vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı vyˇzaduje bezpeˇcnostn´ı opatˇren´ı proti odcizen´ı (trezory). To bylo kdysi zcela nezbytné u zlatn´ık˚ u, klenotn´ık˚ u a obchodn´ık˚ u se zlatem. Ve stˇredovˇeké Anglii zaˇcali klenotn´ıci poskytovat ostatn´ım lidem, pˇredevˇs´ım ˇremesln´ık˚ um novou sluˇzbu – u ´ schovu penˇez (tehdy ve formˇe zlat´ ych minc´ı) v jejich vlastn´ıch trezorech a proti tˇemto penˇez˚ um zaˇcali majitel˚ um minc´ı vydávat potvrzen´ı o vkladu penˇ ez. Toto potvrzen´ı o vkladu penˇez se postupnˇe stalo transakˇcn´ım prostˇredkem pˇri v´ ymˇenˇe sluˇzeb, zaˇcalo nahrazovat hotové pen´ıze. Tak se prakticky zaˇcalo platit potvrzen´ım o vkladu penˇez, nebot’ u ´schova penˇez u konkrétn´ı osoby znamenala vlastnˇ e vznik u ´ vˇ erov´ eho vztahu. Pˇri pˇredloˇzen´ı potvrzen´ı byl vklad vrácen. Urˇcitá ˇca´st klenotn´ık˚ u se pak zaˇcala v´ yhradnˇe vˇenovat této ˇcinnosti, tj. u ´schovˇe penˇez, jejich pˇrevody mezi jin´ ymi osobami, platbami atd., tak postupnˇe vznikly operace na penˇeˇzn´ım ˇ ast tˇechto obchodn´ık˚ trhu. C´ u se pak zcela specializovala na nov´ y druh podnikán´ı pouze na penˇeˇzn´ım trhu, kter´ y byl podm´ınˇen´ yu ´schovou penˇez a vydáván´ım potvrzen´ı, vznikly t´ım prvn´ı banky a bankovnictv´ı.

Definice

AF

T

Historie bank

Vznik bank

Obchodn´ı banka je specializovan´ a firma obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım a finanˇcn´ım trhu. Potvrzen´ı o vkladu penˇez se postupnˇe zaˇcalo pouˇz´ıvat m´ısto hotov´ ych penˇez, stalo se transakˇcn´ım prostˇredkem pˇrij´ıman´ ym pˇri platbách. T´ım se vlastnˇe pˇremˇenilo na smˇenku, vystavovanou bankami v pˇr´ıpadˇe tzv. pasivn´ıch bankovn´ıch operac´ı. Tyto smˇenky znˇej´ıc´ı na bankéˇre, se dalˇs´ım v´ yvojem pˇremˇenily v dalˇs´ı typ penˇez, tj. u ´ vˇ erov´ e pen´ıze neboli bankovky.

D

R

Bankovn´ı obchody

aktivn´ı obchody

pasivn´ı obchody (vklady, p˚ ujˇcky, nákupy penˇez)

Kryt´ı zlatem

(´ uvˇery, p˚ ujˇcky jin´ ym subjekt˚ um) pen´ıze

Obr´ azek 12.2: Bankovn´ı obchody

Bankovky vznikly z p˚ uvodn´ıch smˇenek vyd´ avan´ ych bankou odstranˇen´ım term´ınu splatnosti. P˚ uvodn´ı smˇenky byly term´ınované (ve stˇredovˇeku i poˇcátkem novovˇeku byly smˇenitelné za uloˇzené zlato ˇci jiné hodnoty aˇz k danému term´ınu), bankovky byly smˇenitelné jiˇz obecnˇe kdykoliv pˇri pˇredloˇzen´ı, a to doruˇcitelem (pˇredkladatelem) bankovky. Odstranˇen´ım term´ınován´ı tohoto cenného pap´ıru se staly bankovky velmi rychle univerz´ aln´ım platebn´ım prostˇredkem, k´ ymkoliv ochotnˇe pˇrij´ıman´ ym, nebot’ kaˇzdému drˇziteli se pak umoˇznil pˇr´ıstup k hodnotˇe, j´ımˇz byl tento cenn´ y pap´ır kryt.


135

A protoˇze bankovky byly kryty zlatem, pˇredstavovaly nomin´ alie (ˇc´ısla) uvedené na bankovce pˇresný objemový ukazatel smˇenitelného zlata.

T

Bankovky zaˇcaly velmi rychle plnit veˇskeré funkce penˇez a umoˇznily rozvoj modern´ıch penˇeˇzn´ıch soustav. Bankovky, které byly kryty zlat´ ym obsahem, znamenaly ve svém poˇca´tku naprosto novou kvalitu v dˇejin´ ach penˇez, pˇredevˇs´ım proto, ˇze pˇresnˇe ˇc´ıselnˇe vyjadˇrovaly základn´ı funkci penˇez, tzn. ekvivalenci hodnoty. Dále platilo a plat´ı, ˇze ˇc´ısla jsou lehce pomˇeˇritelná, obsah zlata se tedy dal vyjádˇrit na nejmenˇs´ı moˇzné hodnoty, bankovky tedy zaˇcaly splˇ novat dalˇs´ı poˇzadavek na modern´ı pen´ıze, tj. pˇresné vyjádˇren´ı hodnot a dˇelitelnosti na kaˇzd´ y gram zlata. Souˇcasnˇe zaˇcaly plnit i funkci pokladu (tezauru), nebot’ byly kdykoliv a kter´ ymkoliv drˇzitelem smˇenitelné za zlato. Tyto vlastnosti pˇrispˇely k tomu, ˇze tisk bankovek se rozˇs´ıˇril a tyto cenné pap´ıry pˇredstavovaly obrovsk´ y pokrok pro rozvoj obchodu, sluˇzeb a podnik´ an´ı.

AF

Jak vypl´ yvá z postupné evoluce pˇremˇeny p˚ uvodn´ıch zlat´ ych a stˇr´ıbrn´ ych penˇez v ménˇe hodnotné kovy aˇz do formy pap´ırov´ ych penˇez, byly prvn´ı bankovky vydáv´ any vˇzdy jako u ´vˇerové pen´ıze dané konkrétn´ı banky. Znamenalo to, ˇze i v rámci národn´ıho hospodáˇrstv´ı jednoho st´ atu (královstv´ı) ob´ıhaly na u ´zem´ı daného státu r˚ uzné bankovky r˚ uzn´ ych bank. To pro rozvoj obchodu i v´ yroby pˇredstavovalo omezen´ı, jehoˇz v´ ysledkem bylo poznán´ı, ˇze i poˇcet bankovek ob´ıhaj´ıc´ıch v zemi je tˇreba regulovat, stejnˇe tak jako tomu bylo v pˇredch´ azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe s raˇzbou minc´ı. A vzhledem k tomu, ˇze r˚ uzné bankovky ob´ıhaly uvnitˇr jednoho státu, byl to st´ at (panovn´ık), kter´ y si vyhradil právo tuto regulaci uskuteˇcnit.

Centr´ aln´ı banka

K tomuto u ´ˇcelu zˇr´ıdil st´ at tzv. cedulovou (emisn´ı, centr´ aln´ı, st´ atn´ı atd.) banku, kter´ a výhradnˇe z´ıskala pr´ avo emitovat (tisknout) bankovky. (Poznámka: Popˇr´ıpadˇe touto funkc´ı povˇeˇril jednu z dosavadn´ıch bˇeˇzn´ ych soukrom´ ych obchodn´ıch bank, masa emitovan´ ych bankovek vˇsak podléhala státn´ı kontrole.)

R

T´ım zp˚ usobem vnikla vˇzdy v konkrétn´ım státˇe v´ yluˇcn´ a ˇr´ıd´ıc´ı centr´ aln´ı banka zodpovˇedná za mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, pozdˇeji za celkovou mˇenovou politiku atd. Pokud chtˇej´ı bˇeˇzné obchodn´ı banky z´ıskat bankovky (tj. hotové pen´ıze), mohou tak dos´ ahnout jen pˇrijet´ım u ´vˇeru od cedulové (emisn´ı) banky.

D

Tak se cedulová banka stala bankou bank, tzn. u ´vˇerovou organizac´ı poskytuj´ıc´ı u ´vˇery soukrom´ ym (respektive i zestátnˇen´ ym ˇci ˇca´steˇcnˇe zest´ atnˇen´ ym) obchodn´ım bankám. Cedulová banka zaˇcala plnit funkce jediné centráln´ı banky st´ atu, editora jednotné mˇeny a jej´ı u ´loha v ekonomice státu nesm´ırnˇe vzrostla. To plat´ı i v souˇcasné dobˇe, i kdyˇz uˇz bankovky nejsou kryty zlatem. Centr´ aln´ı banka pˇredstavuje urˇcité mocenské centrum v mˇenové, devizové a kursové Monopol a monopol na tisk penˇ ez. Padˇelatelstv´ı penˇez se na celém svˇetˇe CB politice st´ atu, nebot’ m´ pˇr´ısnˇe trestá, nebot’ nezákonn´ ym obˇehem padˇelan´ ych bankovek se naruˇsuj´ı základn´ı makroekonomické vazby v dané ekonomice, docház´ı k chybnému a nespravedlivému rozdˇelován´ı a pˇrerozdˇelován´ı HDP, jsou naruˇsovány základn´ı principy mˇenové politiky atd. I náˇs trestn´ı z´ akon´ık obsahuje nˇekolik trestn´ ych ˇcin˚ u proti mˇenˇe, je trestné napˇr´ıklad jiˇz samo drˇzen´ı padˇelatelsk´ ych nástroj˚ u. Historicky pˇredstavovalo padˇelán´ı penˇeˇz vˇzdy velmi pˇr´ısnˇe posuzované trestné ˇciny, za nˇeˇz pˇredevˇs´ım ve stˇredovˇeku následovaly velmi pˇr´ısné sankce vˇcetnˇe trest˚ u hrdeln´ıch. Pˇri posuzován´ı v´ yjimeˇcného postaven´ı centráln´ı banky je tˇreba si uvˇedomit, ˇze toto postaven´ı nevypl´ yvá jen z jej´ıho celospoleˇcenského postaven´ı v rámci daného státu a z mocensk´ ych

136

12.2 Vznik bank

pozic pˇri emitován´ı penˇez, ale z hlediska bˇeˇzn´ ych obchodn´ıch bank i d˚ uvodu znaˇ cn´ e ekonomick´ e z´ avislosti kaˇ zd´ e obchodn´ı banky na bance centr´ aln´ı. Tato závislost vypl´ yvá pˇredevˇs´ım charakteristiky pasivn´ıch obchod˚ u banky. Aby banka mohla prov´ adˇet to, co j´ı pˇrin´ aˇs´ı v´ ysledn´ y efekt, tzn. aktivn´ı obchody, mus´ı m´ıt pˇrimˇeˇrenou zásobu penˇez proud´ıc´ıch do banky ve formˇe pasivn´ıch obchod˚ u. Pen´ıze, které proud´ı do banky ve formˇe vklad˚ u obˇcan˚ u nebo firem (popˇr´ıpadˇe i samotného státu), jsou vˇsak jen malou ˇcást´ı k podpoˇre obchod˚ u aktivn´ıch. Zdroj penˇez obchodn´ıch bank

Kaˇzd´ a obchodn´ı banka potˇrebuje z´ıskat pen´ıze u ´vˇerem (n´ akupem) penˇez od centr´ aln´ı banky.

T

Tyto u ´ vˇery (nákupy penˇez) od centráln´ı banky tvoˇr´ı hlavn´ı masu penˇez, kterou obchodn´ı banka d´ ale p˚ ujˇcuje sv´ ym klient˚ um (´ uvˇeruje je). Základem bankovn´ıho podnik´ an´ı je dosaˇzen´ı kladného rozd´ılu (zisku) mezi cenou penˇez z aktivn´ıch a pasivn´ıch obchod˚ u. Matematicky bychom mohli tento bankovn´ı profit vyjádˇrit t´ımto vzorcem: ´ − UP ´ − N, Bankovn´ı zisk = UA (12.1)

Obˇeh u ´vˇerov´ ych penˇez a jeho dobré fungován´ı uk´ azalo, ˇze bankovky v˚ ubec nemus´ı b´ yt kryty zlatem a pˇresto bankovky d´ al funguj´ı, kaˇzd´ y je ochotnˇe pˇrij´ımá a kaˇzd´ y s nimi plat´ı, aniˇz by vyˇzadoval smˇenu za zlato. Zlaté rezervy banky se do tohoto nezávislého obˇehu bankovek prakticky v˚ ubec nezapojovaly a smˇenitelnost bankovek za zlato (tzv. zlat´ y standard) se ukázala jako zcela formáln´ı, nevyuˇz´ıvaná moˇznost, nebot’ k v´ ymˇenˇe bankovek se zlato v˚ ubec neuˇz´ıvalo a k platb´ am zlatem docházelo velmi sporadicky. Historicky tak zlat´ e kryt´ı bankovek skonˇ cilo, uk´ azalo se, ˇ ze ke kryt´ı staˇ c´ı ostatn´ı aktiva banky. Proto byl ve vˇsech zem´ıch tzv. brettonwoodsk´ ymi dohodami (Bretton Wood je mˇesto v USA) v roce 1944 zlatý standard zruˇsen a dnes jiˇz ˇz´ adn´ a mˇena na svˇetˇe nen´ı podloˇzena zlatem. Zlato se stalo bˇeˇzn´ ym artiklem a trh zlata nemá ˇzádnou souvislost s trhem penˇez. Dnes jsou tedy bankovky pouze spoleˇcenskou konvenc´ı, symbolem hodnoty, symbolem vzájemnˇe respektovan´ ym a uznávan´ ym. Proto ˇr´ıkáme, ˇze pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇeh, pen´ıze funguj´ı, protoˇze funguj´ı.

R

Konec zlatého standardu

AF

´ je celkov´ ´ je celkov´ kde UA yu ´ rok z aktivn´ıch operac´ı (z poskytnut´ ych u ´ vˇer˚ u), UP yu ´ rok z pasivn´ıch operac´ı (pˇrijat´ ych u ´vˇer˚ u) a N pˇredstavuj´ı náklady banky.

Pˇ r´ıklad:

D

ˇ ım jsou tedy kryty bankovky? Plat´ı nˇejak´ C´ a závislost mezi masou penˇez v obˇehu a emis´ı dalˇs´ıch penˇez? Samozˇrejmˇe, ˇze ano. I kdyˇz pap´ırové pen´ıze jsou dnes jiˇz pouze symbolem hodnoty a nejsou kryty ani zlatem, ani prac´ı pracuj´ıc´ıho lidu“, coˇz byla vˇeta na ” ˇceskoslovensk´ ych bankovkách v padesát´ ych letech minulého stolet´ı, plat´ı závislost emise dalˇs´ıch penˇez nebo jejich stahován´ı v podstatˇe na velikosti ekonomického r˚ ustu (pokud nen´ı pˇr´ıliˇs velk´ a inflace). ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 12: Pokuste se udˇelat mezi sv´ ymi rodinn´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky, zn´ am´ ymi, kamarády ˇci náhodn´ ymi obˇcany udˇelat mal´ y pr˚ uzkum s otázkou ˇc´ım jsou kryty ˇceské koruny“? Domn´ıváme se, ˇze ” dostanete nˇekolik moˇzn´ ych, zaj´ımav´ ych názor˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 12.1: ˇ Kromˇe pojmu bankovky“ se jeˇstˇe v druhé polovinˇe minulého stolet´ı v Ceskoslovensku ” pouˇz´ıval dalˇs´ı term´ın pro oznaˇcen´ı pap´ırov´ ych penˇez. Uved’te jeho n´ azev, souvisel s centralizac´ı národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou vlastnictv´ı. . ........................................................................................


12.3

137

Funkce komerˇ cn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich z´ akladn´ı operace

Definovali jsme si bˇeˇznou obchodn´ı banku jako firmu obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım trhu. Pˇredmˇetem jej´ıho z´ ajmu jsou pen´ıze a hodnoty pen´ıze pˇredstavuj´ıc´ı (cenné pap´ıry). Banka na jedné stranˇe pˇrij´ım´ a vklady (prov´ ad´ı pasivn´ı obchody), na druhé stranˇe poskytuje u ´vˇery (prov´ ad´ı aktivn´ı obchody). Kromˇe tˇechto z´ akladn´ıch funkc´ı provád´ı nav´ıc bankovn´ı sluˇzby, a to pˇredevˇs´ım: Funkce obzajiˇst’uje platebn´ı a z´ uˇctovac´ı styk sv´ ym klient˚ um, spravuje jmˇen´ı sv´ ych klient˚ u, poskytuje depozitn´ı sluˇzby, operuje s cenn´ ymi pap´ıry, prov´ ad´ı smˇen´ arenskou ˇcinnost apod.

T

• • • • •

chodn´ıch bank

Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad dalˇs´ı ˇcinnosti komerˇcn´ıch bank:

AF

. ........................................................................................

ˇ V Cesk´ e republice se na penˇeˇzn´ım trhu v souˇcasné dobˇe vyskytuje kolem ˇsedesáti bank, mnohé maj´ı své poboˇcky (kampeliˇcky, filiálky) v mnoha m´ıstech republiky, nˇekteré maj´ı i na u ´ rovni b´ yval´ ych okresn´ıch mˇest i v´ıce neˇz jednu budovu. Banka, která poskytuje vˇsechny bankovn´ı sluˇzby, aniˇz by se specializovala na nˇekterou z nich jako prioritn´ı je oznaˇcována jako obchodn´ı (komerˇcn´ı) banka. Vedle tˇechto klasick´ ych bank existuj´ı i banky r˚ uznˇe specializované, jako napˇr´ıklad banky investiˇcn´ı, hypoteˇcn´ı apod. Prakticky vˇsechny banky vˇsak ty z´ akladn´ı sluˇzby poskytuj´ı vˇzdy, rozd´ıl je sp´ıˇse v rozsahu a cenˇe tˇechto sluˇzeb.

12.4

´ ery Uvˇ

R

´ er je Uvˇ ´ ery Základn´ım nástrojem aktivn´ıch obchod˚ u komerˇcn´ıch bank je poskytov´ an´ı u ´ vˇer˚ u. Uvˇ povaˇzován za nezbytn´ y prvek modern´ıho trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, je to nástroj, kter´ y umoˇzn ˇuje firm´ am pˇreklenout nesoulad mezi dobou, kdy nutnˇe potˇrebuj´ı finanˇcn´ı zdroje a okamˇzikem, kdy je vytvoˇr´ı.

D

´ er znamen´ Uvˇ a pˇrekon´ an´ı ˇcasového u ´seku mezi potˇrebou finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich vytvoˇren´ım.

Tento finanˇcn´ı nástroj je povaˇzován za z´ akladn´ı stavebn´ı prvek celé finanˇcn´ı soustavy. Nemus´ı b´ yt poskytov´ an pouze podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um – firmám, ale ˇcasto se shledáv´ ame i s poskytován´ım r˚ uzn´ ych forem u ´vˇer˚ u i samotnému státu, a to od domác´ıch subjekt˚ u, ale rovnˇeˇz i od zahraniˇcn´ıch, vˇcetnˇe vztah˚ uu ´vˇerován´ı stát˚ u jin´ ymi státy. Právˇe proto, ˇze u ´ vˇer umoˇzn ˇ uje pˇreklenut´ı urˇcitého ˇcasového horizontu mezi nedostatkem voln´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich generován´ım, stává se akcelerátorem technického a technologického pokroku, nebot’ pˇredevˇs´ım nové investice jsou dnes, v souˇcasné trˇzn´ı ekonomice, nemyslitelné bez tohoto instrumentu. Finanˇcn´ı u ´ vˇer je d˚ uleˇzit´ ym nástrojem v ekonomice firmy i celého státu. Jeho poskytov´ an´ı procház´ı sloˇzitou procedurou, jeho rozsah, struktura, formy atd. jsou ovlivˇ nov´ any nejen samotn´ ymi bankovn´ımi domy, ale i celkovou finanˇcn´ı politikou státu uplatˇ novanou

Definice

138

12.5 Elektronické bankovnictv´ı

prostˇrednictv´ım centráln´ı banky, základn´ımi zákony dané zemˇe ˇci bˇeˇznou ˇcinnost´ı ministerstva financ´ı. ´ ery, jejich ˇclenˇen´ım, poskytován´ım, náleˇzitostmi a dalˇs´ımi faktory spjat´ Uvˇ ymi s u ´vˇerován´ım, se podrobnˇeji zab´ yv´ ame v samostatném kurzu navazuj´ıc´ım na tento základn´ı kurz. St´ ale v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronické platebn´ı n´ astroje, které patˇr´ı do skupiny tzv. pˇ r´ım´ eho eho bankovnictv´ı. Klient penˇeˇzn´ıho u ´ stavu nebankovnictv´ı, respektive elektronick´ mus´ı chodit do pˇr´ısluˇsné banky, ale své pˇr´ıkazy m˚ uˇze ukládat r˚ uzn´ ymi komunikaˇcn´ımi prostˇredky. M˚ uˇze tak ˇcinit pˇr´ımo ze své kancel´ aˇre, domova, popˇr´ıpadˇe i pomoc´ı mobilu, a to i z dosti vzd´ alen´ ych m´ıst od m´ısta banky. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ımého bankovnictv´ı patˇr´ı zejména: • • • • •

homebanking, internet banking, telefonické bankovnictv´ı (stacionárn´ı i mobil), klientsk´ a centra, samoobsluˇzné z´ ony a dalˇs´ı n´ astroje.

T

e-bankovnictv´ı

AF

Spoleˇcn´ ym znakem vˇsech tˇechto n´ astroj˚ u je rychlost operac´ı, pohodl´ı klient˚ u, do znaˇcné m´ıry i bezpeˇcnost operac´ı a pˇredevˇs´ım moˇznost provádˇet finanˇcn´ı operace kdykoliv. Pˇrevody jsou obvykle provedeny do pˇeti minut. Pˇrevody je moˇzné uskuteˇcnit i ze zahraniˇc´ı, tedy lze pˇredat pˇr´ıkazy i r˚ uzn´ ym bankám a centralizovat pak pˇr´ıpadn´ y v´ ybˇer penˇez z bankomatu napˇr´ıklad v tuzemsku.

R

Protoˇze tyto operace umoˇzn ˇ uj´ı lidem provádˇet tyto operace bez ohledu na momentáln´ı osobn´ı hotovost, jsou nejv´ıce rozˇs´ıˇreny v oblasti nákup˚ u a prodeje zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Podle znˇen´ı smlouvy s konkrétn´ı bankou m˚ uˇze také poˇc´ıtaˇc napˇr´ıklad klientovi sledovat stav jeho konta, v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı urˇcité poˇzadované v´ yˇse, pak pˇrevádˇet dalˇs´ı ˇca´stky pˇricházej´ıc´ı na jeho konto na spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet ˇci jinou formu zv´ yhodnˇeného spoˇren´ı. Poˇc´ıtaˇc také m˚ uˇze pˇr´ıpadnˇe po dosaˇzen´ı spodn´ı urˇcené hranice klienta neprodlenˇe informovat, respektive uˇcinit dalˇs´ı kroky (napˇr´ıklad automaticky vypovˇedˇet spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet apod.). Pod´ıváme se proto troˇsku podrobnˇeji na tyto modern´ı zp˚ usoby bankovnictv´ı.

12.5

V posledn´ı dobˇe docház´ı k velmi rychlému rozvoji informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (IS/IT). Podniky, ale ani obˇcané se ve své podnikatelské ˇcinnosti dnes jiˇz neobejdou bez kvalitn´ıho bankovn´ıho servisu. Tento rychl´ y rozvoj umoˇzn ˇ uje tvorbu a vyuˇzit´ı modern´ıch bankovn´ıch systém˚ u a nezbytnou spolupráci bank, podnik˚ u a provozovatel˚ u s´ıt´ı, k vyuˇz´ıván´ı bankovn´ıch produkt˚ u, jak firmami, tak obˇcany. Jsou tak vytváˇreny podm´ınky pro stále efektivnˇejˇs´ı pˇr´ıstupy k bankovn´ım sluˇzb´ am. Konkurence v bankovn´ım sektoru i konkurence ze strany nebankovn´ıch finanˇcn´ıch instituc´ı i dalˇs´ıch subjekt˚ u nut´ı zlepˇsovat své sluˇzby.

D

e-bankovnictv´ı

Elektronick´ e bankovnictv´ı

Jednotlivé formy elektronického bankovnictv´ı umoˇzn ˇ uj´ı podnik˚ um provádˇet jak pasivn´ı (informativn´ı), tak i aktivn´ı (transakˇcn´ı) operace. • Pasivn´ı operace se t´ ykaj´ı zjiˇstˇen´ı pouˇzitelného z˚ ustatku na u ´ˇctu, informac´ı o transakc´ıch na u ´ˇctu, o posledn´ıch pohybech na u ´ˇctu a poskytován´ı informac´ı o u ´rokov´ ych sazb´ ach a kurzovn´ım l´ıstku dané banky. • Aktivn´ı operace znamenaj´ı zadáván´ı pˇr´ıkaz˚ u, zmˇeny na u ´ˇctu, ruˇsen´ı jednoduch´ ych i trval´ ych pˇr´ıkaz˚ uku ´hradˇe, zad´ an´ı svolen´ı k inkasu z u ´ˇctu a v neposledn´ı ˇradˇe také zˇrizov´ an´ı ˇci ruˇsen´ı term´ınovan´ ych vklad˚ u.


139

R

AF

T

a) Moˇ znosti komunikace s bankou Komunikace Pro kaˇzdého, kdo m´ a v urˇcité bance uloˇzené pen´ıze, veden alespoˇ n jeden u ´ˇcet, popˇr. s bankou ˇcerpá u ´ vˇerové prostˇredky, je d˚ uleˇzité m´ıt rychl´ y a bezpeˇcn´ y pˇr´ıstup ke sv´ ym u ´ˇct˚ um a m´ıt moˇznost rychle a kdykoliv zkontrolovat stav svého u ´ˇctu. Pro banku je d˚ uleˇzité nevyuˇz´ıvat pouze jeden zp˚ usob komunikace s klientem, ale vyuˇz´ıvat kombinace v´ıce komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u, a to vzhledem k jednotliv´ ym klientsk´ ym segment˚ um a k vhodnosti jednotliv´ ych komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u pro jednotlivé typy operac´ı, produkt˚ u, situac´ı apod. Pˇrehled vˇsech moˇznost´ı komunikace klienta a banky je zobrazen na obr´ azku ˇc. 12.3. V posledn´ıch letech jsou patrné obrovské zmˇeny v mnoha oborech lidské ˇcinnosti. Neustále roste v´ yznam informac´ı. Jednou z hlavn´ıch pˇr´ıˇcin je prudk´ y rozvoj informaˇcn´ıch technologi´ı a postupné sniˇzov´ an´ı cen umoˇzn ˇ uj´ıc´ı jejich masivnˇejˇs´ı nasazen´ı. Nové technologie sebou pˇrináˇsej´ı celou ˇradu zmˇen i ve v´ yvoji bank a bankovn´ıch produkt˚ u, moˇznosti sniˇzován´ı provozn´ıch náklad˚ u, nové prvky konkurenˇcn´ıho boje. Jsou také obrovsk´ ym krokem kupˇredu v komunikaci mezi klientem a bankou. Právˇe v souvislosti s neust´ ale vˇetˇs´ı potˇrebou aktuáln´ıch a pˇresn´ ych informac´ı se objevil na bankovn´ım trhu nov´ y fenomén, tj. elektronické bankovnictv´ı. Jeˇstˇe nedávno byl pro banky jedinou formou styku se sv´ ymi klienty osobn´ı kontakt, spojen´ y s osobn´ı návˇstˇevou banky, a to zejména prostˇrednictv´ım sv´ ych bankovn´ıch poboˇcek a pˇr´ıpadn´ ym jedn´ an´ım se zástupci banky. Osobn´ı kontakt byl nezbytn´ ym a také jedin´ ym prvkem pro proveden´ı jakékoli transakce. S nástupem elektronického bankovnictv´ı tento léta zaˇzit´ y stereotyp pˇrestal platit. Tento typ bankovnictv´ı lze povaˇzovat za jak´ ysi alternativn´ı distribuˇcn´ı kanál. M˚ uˇze nahradit pevn´ a bankovn´ı m´ısta jejich virtuáln´ımi protˇejˇsky, ve kter´ ych má klient kdykoliv v ˇcase a kdekoliv na svˇetˇe moˇznost m´ıt aktuáln´ı pˇrehled o prostˇredc´ıch na svém u ´ˇctu ˇci provádˇet bankovn´ı operace. Pˇres poˇca´teˇcn´ı ned˚ uvˇeru klient˚ u, hlavnˇe v oblasti zabezpeˇcen´ı, se zanedlouho stalo elektronické bankovnictv´ı velice populárn´ım, pˇredevˇs´ım d´ıky sv´ ym nesporn´ ym v´ yhodám, ke kter´ ym patˇr´ı mimo jiné aktuálnost informac´ı, u ´ spora ˇcasu a penˇez, elektronická forma informac´ı a s t´ım souvisej´ıc´ı snadn´ a zpracovatelnost dat. Nutnost zvládnut´ı elektronick´ ych komunikaˇcn´ıch kanál˚ u je v dneˇsn´ı informaˇcn´ı spoleˇcnosti jedn´ım z kl´ıˇcov´ ych pˇredpoklad˚ u u ´ spˇechu a stává se u mnoh´ ych velmi d˚ uleˇzit´ ym aspektem i pˇri v´ ybˇeru konkrétn´ı banky.

pevn´ y telefon

telefonn´ı bankéˇr

automat. telef. systém

FAX

GSM SIM Toolking

WAP

BANKA

D

osobn´ı návˇstˇeva banky mobiln´ı telefon

PC

ˇreˇc

Homebanking

SMS

Internet (www, nebo mail)

Samoobsluˇzná zóna Platebn´ı karta Pˇres poˇstu

Obr´ azek 12.3: Varianty komunikace mezi bankou a jej´ımi klienty

140

T

Tyto uvedené typy komunikace s bankou, mimo osobn´ı návˇstˇevy, se ˇrad´ı do skupiny pˇr´ımého bankovnictv´ı. Mezi formy elektronického bankovnictv´ı se ˇrad´ı: telefonn´ı bankovnictv´ı, mobiln´ı bankovnictv´ı, PC bankovnictv´ı a samoobsluˇzná zóna. b) Telefon Základn´ım nástrojem pˇr´ımého bankovnictv´ı je telefon – pevná linka. Tento zp˚ usob komunikace s bankou vystupuje pod r˚ uzn´ ymi názvy, jako napˇr´ıklad telefonn´ı bankovnictv´ı, telebanking, phonebanking a jiné. Patˇr´ı k historicky nejstarˇs´ı formám elektronického bankovnictv´ı. Prostˇrednictv´ım telefonu lze realizovat celou ˇsk´ alu bˇeˇzn´ ych bankovn´ıch operac´ı, aniˇz bychom museli sledovat, kdy má banka otevˇreno pro veˇrejnost. Pouze sloˇzitˇejˇs´ı a nároˇcnˇejˇs´ı pˇr´ıpady, k nimˇz patˇr´ı napˇr´ıklad poskytnut´ı hypotéˇcn´ıho u ´vˇeru, vyˇzaduj´ı i nadále osobn´ı kontakt klienta s pracovn´ıkem banky, protoˇze se jedná o p´ısemné sepisov´ an´ı smluv. V dobˇe, kdy telefonn´ı bankovnictv´ı vznikalo, nebyly jeˇstˇe informaˇcn´ı technologie na takovém stupni rozvoje, aby se vˇse dalo plnˇe zautomatizovat. Proto byla tato forma bankovnictv´ı provádˇena prostˇrednictv´ım pracovn´ık˚ u banky, kter´ y pracoval v telefonickém centru banky, tzv. call centru. Dnes vˇsak vˇetˇsinu ˇcinnost´ı, které dˇr´ıve musel vykonávat ˇclovˇek, pˇreb´ırá poˇc´ıtaˇc a ˇclovˇek ˇreˇs´ı jen pˇr´ıpadné sloˇzitˇejˇs´ı problémy nebo reklamace. Vˇetˇsina bank nab´ız´ı oba systémy a vyuˇz´ıvá jejich kombinace. V´ yhodou tohoto systému je také skuteˇcnost, ˇze banka nemus´ı zˇrizovat call centra ve vˇsech sv´ ych poboˇckách, vesmˇes má kaˇzdá banka zˇr´ızeno pouze jedno call centrum, které vesmˇes non-stop zajiˇst’uje sluˇzby vˇsem klient˚ um dané banky. Call centra jsou vysoce profesionáln´ı pracoviˇstˇe odborn´ık˚ u, jejichˇz základn´ı povinnost´ı je kromˇe vysokého stupnˇe odborn´ ych znalost´ı, také umˇen´ı jednat s lidmi v kteroukoliv denn´ı i noˇcn´ı hodinu. T´ım vzniká nov´ y druh bankéˇre, nov´ y druh této profese, oznaˇcované jako telefonn´ı bankéˇr. c) Telefonn´ı bank´ eˇ r Telefonn´ı bankéˇr je specielnˇe vyˇskolen´ y pracovn´ık banky, kter´ y komunikuje s klienty z telefonického centra. Pro kontakt s telefonn´ım bankéˇrem nen´ı potˇreba ˇza´dné speci´ aln´ı technické vybaven´ı, postaˇc´ı jak´ ykoliv telefon vˇcetnˇe mobiln´ıho. V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u volaj´ı klienti pr´ avˇe z mobiln´ıch telefon˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze operátoˇri call centra pracuj´ı v nepˇretrˇzitém provozu, coˇz je dnes standardem, je moˇzné vyuˇz´ıvat sluˇzeb telefonn´ıho bankovnictv´ı odkudkoliv a kdekoliv. Telefonn´ı bankéˇr poskytuje veˇskeré informace o produktech a sluˇzbách banky a po ovˇeˇren´ı, ˇze jedná s oprávnˇenou osobou, provád´ı operace stejnˇe jako pracovn´ık na pˇrep´ aˇzce. Telefonn´ı bankéˇr m˚ uˇze klientovi poradit v r˚ uzn´ ych situac´ıch a také p˚ usobit jako obchodn´ık, tzn. prodávat pˇri rozhovoru s klientem dalˇs´ı produkty banky, coˇz poˇc´ıtaˇc nesvede. Zp˚ usob komunikace telefonn´ıho bankéˇre a klienta je naznaˇceno na obr. ˇc. 12.4.

R

AF

Call centra


D

Pevná telefonn´ı linka

Telefonn´ı s´ıˇt

Telefonn´ı bankéˇr

Bankovn´ı systém

Mobiln´ı telefon

Obr´ azek 12.4: Zp˚ usob komunikace klienta banky s pracovn´ıkem call centra

d) Automatick´ y telefonn´ı syst´ em S rozvojem informaˇcn´ı technologie a r˚ ustem náklad˚ u na telefonn´ıho bankéˇre pˇriˇsly banky s novou sluˇzbou. Automatick´ y telefonn´ı systém má plnˇe zautomatizované funkce. Tento systém komunikuje s klientem lidsk´ ym hlasem a k obsluze postaˇc´ı klasick´ y telefonn´ı pˇr´ıstroj s tónovou volbou nebo mobiln´ı telefon. Systém komunikace klienta


141

Pevná telefonn´ı linka

y Automatick´ telef. systém


AF

Telefonn´ı s´ıˇt

T

s t´ımto systémem je zobrazen na obr´ azku 12.5. Automatick´ y telefonn´ı systém pracuje na z´ akladˇe menu, po kterém se lze pohybovat prostˇrednictv´ım tlaˇc´ıtek telefonu. Nab´ız´ı podobné funkce jako telefonn´ı bankéˇr, tzn. pasivn´ı i aktivn´ı operace. Hlavn´ı v´ yhodou automatického telefonn´ıho systému je jeho nákladová nenároˇcnost. V pˇr´ıpadˇe, ˇze klient zadává napˇr´ıklad pˇr´ıkaz k u ´ hradˇe, automatick´ y telefonn´ı systém je vˇetˇsinou schopen kontrolovat zadané u ´daje a poukazovat na chyby (napˇr´ıklad variabiln´ı symbol m˚ uˇze m´ıt maximálnˇe deset numerick´ ych znak˚ u, k´ ody bank jsou pˇresnˇe stanoveny a nelze pos´ılat pen´ıze na u ´ˇcet u neexistuj´ıc´ıch banky apod.). V pˇr´ıpadˇe sloˇzitˇejˇs´ıch operac´ı existuje moˇznost pˇrepojen´ı na telefonn´ıho bankéˇre, jelikoˇz oba systémy jsou propojeny. Nˇekteré banky zpˇr´ıstupnily pro své zákazn´ıky systém vyˇrizován´ı sv´ ych bankovn´ıch transakc´ı pomoc´ı telefonu, kdy klient mluv´ı pˇres telefonn´ı linku a bankovn´ı poˇc´ıtaˇc je schopen rozpoznat mluvená slova a dle nich prov´ adˇet bankovn´ı operace na pˇr´ an´ı klienta.

Mobiln´ı telefon

Obr´ azek 12.5: Komunikace klienta s bankou prostˇrednictv´ım automatického telefonn´ıho hlasového systému

D

R

e) Fax Fax pˇredstavoval jeˇstˇe ke konci devadesát´ ych let pomˇernˇe modern´ı komunikaˇcn´ı prostˇredek. Pˇredevˇs´ım podniky, ekonomické instituce i banky byly t´ımto pˇr´ıstrojem dobˇre vybaveny. Fax v dneˇsn´ı dobˇe sp´ıˇse jen doplˇ nuje funkci telefonn´ıho bankovnictv´ı o v´ ystupn´ı komunikaˇcn´ı kanál, kdy banka m˚ uˇze napˇr´ıklad pos´ılat v´ ypisy nebo jiné d˚ uleˇzité informace. Velkou nev´ yhodou je n´ızká dostupnost a také pokles v´ yznamu faxu oproti modernˇejˇs´ım komunikaˇcn´ım kanál˚ um. Od tohoto komunikaˇcn´ıho prostˇredku se v souˇcasné dobˇe jiˇz sp´ıˇse ustupuje a i kdyˇz jsou j´ım ˇcetné firmy a instituce stále vybaveny, jeho v´ yznam klesá. f) Bezpeˇ cnost telefonn´ıho bankovnictv´ı Pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti se u telefonn´ıho bankovnictv´ı (i mobiln´ıho) dá pouˇz´ıt elektronick´ y kl´ıˇc. Tento zp˚ usob je vysoce bezpeˇcn´ y, ale vzhledem k jeho vysoké cenˇe jsou pouˇz´ıvány jednoduˇsˇs´ı metody. Pro pasivn´ı operace, zejména zjiˇst’ován´ı z˚ ustatku na u ´ˇctu, se vyuˇz´ıv´ a osobn´ıho ˇc´ısla klienta a ˇc´ıselného hesla (PIN). V praxi se ˇcasto pouˇz´ıvá dvou´ urovˇ nov´ y systém ochrany. Klient pˇri vstupu zadává osobn´ı ˇc´ıslo a heslo, pro proveden´ı aktivn´ı operace mus´ı nav´ıc zadat jednorázové heslo, pˇriˇcemˇz pˇri kaˇzdé aktivn´ı operaci s u ´ˇctem pouˇzije jedno. T´ım danou operaci autorizuje. Kaˇzdé jednorázové heslo je po pouˇzit´ı dále neplatné. Dalˇs´ım druhem zajiˇstˇen´ı je nastaven´ı maximáln´ıch limit˚ u pro pˇrevody penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u prostˇrednictv´ım systému telefonn´ıho bankovnictv´ı v urˇcitém obdob´ı (den, t´ yden, mˇes´ıc). g) Mobiln´ı telefon Zaveden´ı pouˇz´ıván´ı mobiln´ıch telefon˚ u digitáln´ıho standardu GSM (Global System for Mobile Communications) pˇrinesl v mnoha smˇerech revoluci, které se nevyhnulo ani bankovnictv´ı. Rozˇs´ıˇren´ı této technologie bylo neobyˇcejnˇe rychlé a v souˇcasné ˇ e republice poˇcet mobiln´ıch telefon˚ dobˇe v Cesk´ u v´ yraznˇe pˇrevyˇsuje poˇcet klasick´ ych ˇ aktivn´ıch 11,5 milionu mobiln´ıch telefonn´ıch pˇr´ıstroj˚ u. Na konci roku 2005 bylo v CR ˇc´ısel. Samozˇrejmˇe to neznamená, ˇze telefon vlastn´ı kaˇzd´ y obˇcan. Ale i tak má mobiln´ı

142

12.5 Elektronické bankovnictv´ı ˇ a pro firmy jsou zcela bˇeˇznou telefon v souˇcasné dobˇe témˇeˇr kaˇzd´ y obyvatel CR záleˇzitost´ı firemn´ı, tj. sluˇzebn´ı mobiln´ı telefony. Mobiln´ı telefonn´ı bankovnictv´ı je sluˇzba, kter´ a klientovi umoˇzn´ı obsluhovat bˇeˇzn´ y nebo term´ınov´ yu ´ˇcet prostˇrednictv´ım mobiln´ıho telefonu. Mobiln´ı telefon poskytuje nejen hlasové sluˇzby, ale i textové, datové a multimediáln´ı sluˇzby. Proto existuje nˇekolik moˇznosti komunikace klienta s bankou: • pomoc´ı kr´ atk´ ych textov´ ych zpráv (SMS banking), • pomoc´ı technologie GSM SIM Toolkit (GSM banking), • pomoc´ı technologie WAP (WAP banking).

D

R

AF

T

Zaˇc´ınaj´ı se objevovat i ˇreˇsen´ı zaloˇzen´ a na technologii Java. Klientovi je nahr´ ana do mobiln´ıho telefonu Java bankovn´ı aplikace a ta d´ıky vyuˇz´ıván´ı datov´ ych pˇrenos˚ u m˚ uˇze nahradit komunikaci prostˇrednictv´ım SMS. V´ yhodou pro koncového uˇzivatele, pro podnik, tedy klienta banky, je cena. Zat´ımco za SMS se plat´ı ˇra´dovˇe koruna, datov´ y pˇrenos, kter´ y aplikace pouˇz´ıvá ke komunikaci se serverem banky, je velice levn´ y. Dalˇs´ı v´ yhodou je bezpeˇcnost celé komunikace a uˇzivatelsky pˇr´ıvˇetivé prostˇred´ı. h) SMS Banking Je pravdˇepodobnˇe nejjednoduˇsˇs´ı variantou komunikace klienta s bankou pomoc´ı mobiln´ıho telefonu. Pomoc´ı SMS m˚ uˇze klient provádˇet pasivn´ı operace, ale nic nebrán´ı tomu, aby prostˇrednictv´ım SMS klient zadal i jednorázov´ y pˇr´ıkaz k u ´ hradˇe, zaloˇzil term´ınovan´ y vklad ˇci provedl jinou aktivn´ı bankovn´ı transakci. Textové zprávy je moˇzné vyuˇz´ıvat i opaˇcn´ ym smˇerem pro poskytov´ an´ı informac´ı od banky klientovi. O dˇen´ı na svém u ´ˇctu m˚ uˇze b´ yt klient informov´ an bud’ automaticky (SMS zpráva je zasl´ ana ihned po proveden´ı urˇcité operace) nebo na vyˇz´ adán´ı (klient zaˇsle bance zpr´ avu, ta ji zpracuje a klientovi SMS zprávou na jeho poˇzadavek odpov´ı). Komunikace prostˇrednictv´ım SMS je sice relativnˇe snadná, avˇsak nepˇr´ıliˇs uˇzivatelsky pˇr´ıjemn´ a. Nutnost pamatovat si nebo m´ıt stále pˇri sobˇe strukturu textov´ ych zpr´ av a kl´ıˇcov´ a slova mohou b´ yt pro mnohé uˇzivatele limituj´ıc´ım faktorem. Pˇredevˇs´ım mlad´ı lidé vˇsak tohoto prostˇredku komunikace i s bankou vyuˇz´ıvaj´ı stále ˇcastˇeji. ch) GSM SIM Toolkit V souˇcasnosti nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı formou mobiln´ı komunikace klienta s banku je GSM banking, kter´ y vyuˇz´ıvá technologie GSM SIM Toolkit. Banka nahraje na SIM kartu (Subscriber Identity Module) svoji vlastn´ı bankovn´ı aplikaci, která se objev´ı v menu mobiln´ıho telefonu. Prostˇrednictv´ım strukturovaného menu lze velmi jednoduˇse zjistit r˚ uzné informace o u ´ˇctu, kurzech, u ´ roc´ıch nebo provést transakce. Objevuj´ı se jen pokyny na displeji mobiln´ıho telefonu a nen´ı tˇreba znát kl´ıˇcová slova. Je proto mnohem pohodlnˇejˇs´ı neˇz SMS banking. Schéma komunikaˇcn´ıch kan´ al˚ u GSM SIM Toolkitu je zobrazeno na obr´ azku 12.6 Poˇzadavek SMS

Klient˚ uv mobiln´ı telefon

Poˇzadavek SMS

Oper´ ator s´ıtˇe GSM

ˇ SMS Odpovˇed


ˇ SMS Odpovˇed

Obr´ azek 12.6: GSM SIM Toolkit


143

Klient˚ uv mobiln´ı telefon (S podporou WAP)

T

Znaˇcnou nev´ yhodou je fakt, ˇze bankovn´ı karta nen´ı automatick´ ym pˇr´ısluˇsenstv´ım kaˇzdého mobiln´ıho telefonu, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u si ji mus´ı poˇr´ıdit klient na své vlastn´ı náklady. T´ımto zp˚ usobem je moˇzno ovládat nˇekolik sv´ ych u ´ˇct˚ u, avˇsak pouze u jedné banky. Pro ovl´ ad´ an´ı u ´ˇctu v jiném bankovn´ım u ´stavu je nutno vymˇenit SIM kartu. i) WAP Banking WAP Banking je technologie, kter´ a poskytuje uˇzivatel˚ um mobiln´ıch telefon˚ u rychl´ y a efektivn´ı pˇr´ıstup k Internetu. WAP (Wireless Application Protocol) se d´ a zjednoduˇsenˇe pˇrirovnat k webov´ ym stránk´ am. Na rozd´ıl od webov´ ych stránek, které se zobrazuj´ı na monitoru poˇc´ıtaˇce, vˇsak WAP poˇc´ıtá s v´ ystupem na malé displeje mobiln´ıch telefon˚ u, a proto se soustˇred´ı zejména na textové informace. Pomoc´ı mobiln´ıho telefonu, kter´ y podporuje tuto technologii, a autorizaˇcn´ıho kl´ıˇce klient m˚ uˇze provádˇet pasivn´ı i aktivn´ı operace nebo vyhledávat dalˇs´ı informace o bance. Struktura WAP komunikace je zˇrejm´ a z obrázku 12.7. WAP br´ ana oper´ atora s´ıtˇe GSM

WAP str´ anky banky

AF

INTERNET


Obr´ azek 12.7: GSM SIM Toolkit

D

R

j) Zabezpeˇ cen´ı mobiln´ıho bankovnictv´ı Bezpeˇcnost SMS bankovnictv´ı funguje prostˇrednictv´ım nezaˇsifrovan´ ych SMS zpráv. Na prvn´ı e-bankovpohled to nevypadá pˇr´ıliˇs bezpeˇcnˇe, ale banka i k této aplikaci m˚ uˇze vydávat tzv. nictv´ı autentizaˇcn´ı kalkul´ ator, s jehoˇz pomoc´ı je moˇzno vygenerovat speciáln´ı k´ od, kter´ y klient vloˇz´ı do struktury SMS zprávy. Pˇri nahrán´ı aplikace GMS SIM Toolkit dojde k zaˇsifrován´ı SIM karty, zaˇsifrovány jsou i SMS zprávy odcházej´ıc´ı z mobiln´ıho telefonu pˇres SMS centrum mobiln´ıho operátora bance. Pro pˇr´ıstup k bankovn´ım sluˇzbám potˇrebuje klient znát BPUK (PUK pro bankovn´ı aplikaci), pomoc´ı nˇehoˇz si vytvoˇr´ı BPIN (PIN pro bankovn´ı aplikaci). ˇ ıslo BPIN se pak pouˇz´ıvá pˇri kaˇzdém pˇr´ıstupu k chránˇen´ C´ ym poloˇzkám bankovn´ı aplikace. BPUK klientovi sdˇel´ı banka pˇri aktivaci bankovn´ı aplikace a jej´ım nahrán´ı na SIM kartu. Po tˇret´ım nesprávném zadán´ı BPIN je pˇr´ıstup k bankovn´ı aplikaci a chránˇen´ ym poloˇzkám zablokován. Pro odblokován´ı je tˇreba znát BPUK. Pokud je BPUK desetkr´ at za sebou chybnˇe zadán, nelze jiˇz SIM kartu pro bankovn´ı sluˇzby pouˇz´ıt. Také u aktivn´ıch i pasivn´ıch operac´ı provádˇen´ ych pomoc´ı WAP bankingu je potˇreba zn´ at autorizaˇcn´ı kl´ıˇc. k) Osobn´ı poˇ c´ıtaˇ c Nejniˇzˇs´ı provozn´ı náklady pro klienta pˇri komunikaci s bankou komunikace vznikaj´ı vyuˇzit´ım osobn´ıho poˇc´ıtaˇce. Spojen´ı osobn´ıho poˇc´ıtaˇce klienta s informaˇcn´ım systémem banky pˇredstavuje nejmodernˇejˇs´ı a nejsofistikovanˇejˇs´ı komunikaˇcn´ı kanál. Jeho obliba roste velk´ ym tempem. Jedn´ım z d˚ uvod˚ u je rychlé rozˇsiˇrován´ı Internetu ve vˇsech firmách i domácnostech. Jednoduché napojen´ı se na sv˚ uj bankovn´ı u ´ˇcet po cel´ ych 24 hodin a sedm dn´ı v t´ ydnu, bez nutnosti navˇst´ıvit poboˇcku hraje také v obl´ıbenosti d˚ uleˇzitou roli. Lze provádˇet klasické aktivn´ı a pasivn´ı operace, ale problém nast´ avá pˇri vyˇrizován´ı nestandardn´ıch záleˇzitost´ı, napˇr´ıklad st´ıˇznost´ı a reklamac´ı. Pokud klient zjist´ı, ˇze jeho bankovn´ı pˇr´ıkaz, nebo oˇcekávaná platba nebyla provedena, mus´ı klient navˇst´ıvit banku osobnˇe.

144

12.5 Elektronické bankovnictv´ı Komunikace s bankou prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇce znamená pro klienta v´ ydej nemal´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u na poˇr´ızen´ı osobn´ıho poˇc´ıtaˇce, coˇz ˇcin´ı tuto sluˇzbu draˇzˇs´ı formou pˇr´ımého bankovnictv´ı vzhledem k poˇcáteˇcn´ım investic´ım. Internetové bankovnictv´ı je v souˇcasnosti dostupné ve dvou modifikac´ıch: • neplnohodnotné, které je vázáno na jeden urˇcit´ y poˇc´ıtaˇc se speciálnˇe nahran´ ym softwarem pˇr´ımo od banky (homebanking), • plnohodnotné, dostupné z jakéhokoliv poˇc´ıtaˇce napojeného na Internet; klient se dostane pˇr´ımo na webové stránky banky a spust´ı zde aplikaci (Internet banking).

T

D

R

AF

Homebanking

Rozhoduj´ıc´ım aspektem pˇrechodu bank na on-line bankovnictv´ı bylo pˇrań´ı a potˇreby z´ akazn´ık˚ u, zejména podnik˚ u, které potˇrebuj´ı m´ıt okamˇzit´ y a neust´ al´ y pˇrehled o sv´ ych financ´ıch. l) Homebanking Spolu s rozvojem informaˇcn´ıch technologi´ı v 80. a 90. letech zaˇcaly banky nab´ızet klient˚ um nov´ y a tehdy pˇrevratn´ y zp˚ usob komunikace klienta a banky (urˇcen´ y zejména firm´ am), oznaˇcovan´ y jako homebanking. Tento typ bankovnictv´ı spoˇc´ıvá v propojen´ı klienta s bankou pomoc´ı poˇc´ıtaˇce a Internetu. Pokud chce podnik tuto sluˇzbu vyuˇz´ıvat, mus´ı s bankou uzavˇr´ıt smlouvu, banka mu poskytne potˇrebné softwarové vybaven´ı, v pˇr´ıpadˇe z´ ajmu provede také instalaci a zaˇskolen´ı (zaˇskolen´ı banka vˇetˇsinou poskytuje zdarma, za instalaci si zpravidla u ´ˇctuje poplatek). Souˇca´st´ı sluˇzby b´ yvá obvykle také servis pro pˇr´ıpad poruch a automatická aktualizace programu. Homebanking (nˇekdy se pouˇz´ıv´ a oznaˇcen´ı PC banking) je ideáln´ı sluˇzba pˇredevˇs´ım pro ty klienty, kteˇr´ı mus´ı zpracovávat vˇetˇs´ı objem plateb a potˇrebuj´ı m´ıt neustál´ y pˇrehled o stavu svého u ´ˇctu. Takov´ ymi klienty jsou pˇredevˇs´ım podniky, u nichˇz potˇreba an´ı pohyb˚ u na u ´ˇctu je kaˇzdodenn´ı nutnost´ı a operac´ı je mnohdy takové plateb a zjiˇst’ov´ mnoˇzstv´ı, ˇze jejich jednotlivé zad´ aván´ı prostˇrednictv´ım telefonn´ıho pˇr´ıstroje je ˇcasovˇe velice n´ aroˇcné a ne´ unosné. Dalˇs´ı pˇrednost´ı homebankingu, mimo 24 hodinov´ y kontakt s bankou, je jeho pˇrehlednost. Na displeji si pracovn´ık podniku m˚ uˇze zobrazit pr´ avˇe ta data, kter´ a potˇrebuje. Dalˇs´ı v´ yhodou je moˇznost propojen´ı homebankingu na podnikov´ yu ´ˇcetn´ı software, ale to ovˇsem jen v pˇr´ıpadˇe, ˇze homebanking i u ´ˇcetn´ı software podporuj´ı stejn´ y datov´ y form´ at (napˇr´ıklad ABO). Jiˇz tahle skuteˇcnost a vidina usnadnˇen´ı práce mohou b´ yt pro spoustu klient˚ u d˚ uvodem, proˇc zaˇcnou vyuˇz´ıvat pr´ avˇe tuto sluˇzbu. Homebanking umoˇzn ˇuje témˇeˇr vˇsechny bezhotovostn´ı operace s bˇeˇzn´ ym u ´ˇctem. Kromˇe toho nab´ız´ı pˇr´ıstup do datab´ aze banky pro vyhled´ an´ı kurzovn´ıch l´ıstk˚ u, u ´ rokov´ ych sazeb, nab´ıdky sluˇzeb, ˇc´ıseln´ık˚ u bank (dalˇs´ı v´ yhody pro firmy) atd. Prostˇrednictv´ım homebankingu je moˇzné zad´ avat, kromˇe jin´ ych operac´ı, také hromadné platebn´ı pˇr´ıkazy, ostatn´ı zp˚ usoby elektronického bankovnictv´ı vˇetˇsinou tuto funkci nenab´ızej´ı. Jednou z nev´ yhod homebankingu je omezená dostupnost, protoˇze klient nem˚ uˇze pˇristupovat ke svému u ´ˇctu odkudkoliv, n´ ybrˇz pouze z poˇc´ıtaˇce, na kterém je nainstalován speci´ aln´ı software dodan´ y bankou. Z hlediska poplatk˚ u za tuto sluˇzbu, je tˇreba konstatovat, ˇze poplatky za homebanking patˇr´ı ve srovn´ an´ı s ostatn´ımi formami pˇr´ımého bankovnictv´ı k tˇem nejvyˇsˇs´ım. Spojen´ı homebankingu s Internetem je v´ yhodné v pˇr´ıpadech, kdy je ve firmˇe jen jeden ˇclovˇek, kter´ y m´ a pr´ avo prov´ adˇet transakce s firemn´ım u ´ˇctem. Pˇr´ıkazy k u ´hradˇe tak mohou b´ yt odesl´ any do banky jakoukoliv jinou osobou, ale banka je provede aˇz v okamˇziku, kdy je oprávnˇená osoba autorizuje pˇres Internet (m˚ uˇze se tud´ıˇz nacházet kdekoliv, kde m´ a pˇr´ıstup k Internetu). Pomoc´ı homebankingu se lze s bankou spojit v reˇzimu on-line nebo off-line. Reˇzim on-line umoˇzn ˇuje, ˇze klient pˇri manipulaci s u ´ˇctem ihned zaregistruje jakoukoliv zmˇenu. Prostˇredky pˇripisované z jiného u ´ˇctu jsou klientovi rovnˇeˇz okamˇzitˇe k dispozici. Vyb´ıráli klient z bankomatu, jsou pen´ıze rovnˇeˇz ihned odeˇcteny nebo alespoˇ n zablokovány.


145

D

R

AF

T

Nejvˇetˇs´ı v´ yhodou on-line systému je operativnost, kdy podnik v kaˇzdém okamˇziku v´ı, jak´ y je stav jeho u ´ˇctu a stav provádˇen´ ych transakc´ı. V´ yhody on-line se ztrácej´ı pˇri pˇrevodech mezi bankami navzájem, protoˇze ty jsou z´ uˇctovány jednou dennˇe pˇres clearingové centrum. Off-line homebanking znamen´ a, ˇze klient provád´ı operace dávkovˇe. Pˇriprav´ı si seznam transakc´ı, které odeˇsle, jakmile se spoj´ı s bankovn´ım systémem. Je to obdoba pr´ ace s bankovn´ım u ´ˇctem pomoc´ı pap´ırov´ ych pˇr´ıkaz˚ u, rozd´ıl je jen ve formˇe. D´ıky dávkován´ı lze jednou nebo nˇekolikrát za den elektronickou formou odeˇc´ıst vˇsechny pˇr´ıkazy, které se ten den maj´ı provést. Protoˇze banky vˇetˇsinou nab´ızej´ı homebanking jak právnick´ ym, tak fyzick´ ym osob´ am, dá se pˇredpokládat, ˇze jej vyuˇzij´ı pˇredevˇs´ım firmy a podnikatelé. Tˇem na jedné stranˇe nebudou tolik vadit vyˇsˇs´ı poplatky, na druhé stranˇe právˇe oni ocen´ı a vyuˇzij´ı v´ yhody homebankingu jako propojen´ı na u ´ˇcetn´ı software ˇci zad´ aván´ı hromadn´ ych platebn´ıch pˇr´ıkaz˚ u. Klasick´ y homebanking bude postupem ˇcasu s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı sp´ıˇse ustupovat do pozad´ı, protoˇze jej pˇredˇc´ı tendence pˇristupovat do banky prostˇrednictv´ım Internetu. m) Internet banking Vyuˇzit´ı Internetové bankovnictv´ı pˇredstavuje v podstatˇe obdobu homebankingu, avˇsak Internetu s jedn´ım velk´ ym rozd´ılem. K pouˇz´ıv´ an´ı internetového bankovnictv´ı nen´ı nutn´ a instalace ˇza´dného speci´ aln´ıho programu. Pˇr´ıstup do banky k u ´ˇctu je moˇzn´ y z jakéhokoliv poˇc´ıtaˇce na svˇetˇe, kter´ y splˇ nuje minim´ aln´ı konfiguraci, kter´ y je pˇripojen k Internetu. Pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti je nutné, aby klient a banka mˇeli k dispozici nástroje schopné zajistit vzájemnou autorizaci obou komunikuj´ıc´ıch stran. Tyto n´ astroje, at’ uˇz se jedná o certifikáty, osobn´ı kl´ıˇce a hesla nebo ˇcipové karty, nejsou nijak spojeny s poˇc´ıtaˇcem, klient a banka si mezi sebou vymˇen ˇuj´ı vygenerované kódy. Internetové bankovnictv´ı m˚ uˇze b´ yt rozdˇeleno na informaˇcn´ı, komunikativn´ı a transakˇcn´ı. Internetové bankovnictv´ı informaˇcn´ı je základn´ı u ´roveˇ n internetového bankovnictv´ı. Obyˇcejnˇe má banka informace o sv´ ych produktech a sluˇzb´ ach pro firmy na autonomn´ım serveru. Riziko je relativnˇe n´ızké, protoˇze informaˇcn´ı systémy obvykle nemaj´ı spojen´ı mezi serverem a vnitˇrn´ı s´ıt´ı banky. Internetové bankovnictv´ı komunikativn´ı dovoluje urˇcitou interakci mezi bankovn´ımi systémy a zákazn´ıkem. Interakce m˚ uˇze b´ yt omezená na elektronickou poˇstu, zjiˇst’ov´ an´ı stavu u ´ˇctu, ˇza´dosti o p˚ ujˇcku ˇci aktualizace nˇekter´ ych u ´daj˚ u (zmˇena adresy, jména). Riziko je tu vyˇsˇs´ı, protoˇze servery mohou m´ıt spojen´ı s vnitˇrn´ı s´ıt´ı banky. Internetové bankovnictv´ı transakˇcn´ı dovoluje zákazn´ık˚ um prov´ adˇet transakce. Z d˚ uvod˚ u existence spojen´ı mezi serverem a intern´ı s´ıt´ı banky je tu nejvyˇsˇs´ı riziko, vyˇzaduj´ıc´ı nejpˇr´ısnˇejˇs´ı kontrolu. Klient m´ a pˇr´ıstup k u ´ˇct˚ um, m˚ uˇze prov´ adˇet platby, pˇrev´ adˇet prostˇredky, ruˇsit rozhodnut´ı atd. o) Zabezpeˇ cen´ı internetov´ eho bankovnictv´ı Kaˇzd´ y klient se pˇredevˇs´ım zaj´ımá o otázku bezpeˇcnosti sv´ ych penˇez. Je to velmi d˚ uleˇzit´ y aspekt, pˇri v´ ybˇeru formy spojen´ı s bankou, ale i pˇri v´ ybˇeru banky samotné. Bezpeˇcnost je velmi d˚ uleˇzit´ a u vˇsech druh˚ u elektronického bankovnictv´ı, ale speci´ alnˇe u internetového bankovnictv´ı je to znaˇcnˇe d˚ uleˇzit´ y aspekt fungov´ an´ı tohoto produktu. Bezpeˇcnostn´ı politika bank mus´ı b´ yt zamˇeˇrena na tˇri d˚ uleˇzité oblasti, a to bezpeˇcnou komunikaci s klientem, zabránˇen´ı pr˚ unik˚ um dovnitˇr banky pˇres Internet a zabezpeˇcen´ı zneuˇzit´ı zevnitˇr banky. Prvn´ı potenciáln´ı slabinou Internetu je snadné a nekontrolovatelné monitorován´ı nechránˇen´ ych zpráv. Data, která jsou pos´ılána z jednoho poˇc´ıtaˇce na druh´ y prostˇrednictv´ım s´ıtˇe Internet, jdou pˇres celou ˇradu zprostˇredkovatel˚ u. Dalˇs´ı velkou slabinou je v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech slabá autentizace. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech je dokonce moˇzné dostupn´ ymi prostˇredky (existuj´ı i pˇr´ısluˇsné softwarové produkty) proniknout do priv´ atn´ı s´ıtˇe firmy, která je pˇripojena k Internetu on-line. Bezpeˇcnost systému obecnˇe z´ avis´ı jednak na zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti aplikace, jednak na zabezpeˇcen´ı fyzické bezpeˇcnosti systému. Zabezpeˇcen´ı aplikace spoˇc´ıv´ a v prov´ adˇen´ı autentizace klienta, certifikace dat a v jejich ovˇeˇren´ı, v pˇr´ıpadˇe pˇr´ıstupu klienta po

146


D

R

AF

T

Internetu nav´ıc nastupuje ochrana dat ˇsifrován´ım. Je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze v mnoho u ´ tok˚ u je provádˇen´ ych z vnitˇrn´ı struktury banky jej´ım vlastn´ım personálem a proto nebezpeˇc´ı je o to vˇetˇs´ı. Posledn´ı dobou se zaˇc´ınaj´ı na Internetu objevovat také nové druhy tzv. trojsk´ ych kon´ı (program˚ u, které si um´ı zapamatovat uˇzivatelem zadávan´ a hesla a odes´ılat je sv´ ym autor˚ um). Ti si na pozad´ı poˇc´ıtaˇce jednoduˇse poˇckaj´ı, neˇz zaˇcne klient on-line pracovat se sv´ ym u ´ˇctem a následnˇe pˇrevedou pen´ıze na u ´ˇcty tv˚ urc˚ u viru. Uˇzivatel pˇrijme e-mail, kter´ y má zfalˇsovanou adresu, takˇze vypadá, jako by jej odeslala jeho banka. V pˇredmˇetu zpr´ avy se pak zpravidla objevuje faleˇsné upozornˇen´ı banky, ˇze je doˇslo k nˇejakému problému. K jeho vyˇreˇsen´ı má pak dotyˇcn´ y mimo jiné zadat pˇrihlaˇsovac´ı u ´daje ke svému u ´ˇctu ˇci alespoˇ n ˇc´ıslo kreditn´ı karty. Tyto u ´daje maj´ı b´ yt bud’ souˇcást´ı odpovˇedi na tento e-mail, nebo se maj´ı zadat na stránce, na niˇz vede odkaz. Str´ anka samotn´ a pak je v podstatˇe zkop´ırovan´ a z webu banky, takˇze vypadá identicky. Takové u ´ toky se naz´ yvaj´ı phishing“. V bˇreznu 2006 byl takov´ yto e-mail ” odeslán poprvé v ˇceském jazyce. Tváˇril se jako oficiáln´ı oznámen´ı banky Citibank k autorizaci pˇr´ıchoz´ı zahraniˇcn´ı platby zadán´ım pˇr´ıstupov´ ych u ´daj˚ u klienta k u ´ˇctu. Dalˇs´ı formou v oblasti podobn´ ych u ´tok˚ u se naz´ yvá pharming“. Jej´ı princip spoˇc´ıvá ” v tom, ˇze se klient banky pˇrihlás´ı na bˇeˇznou www stránku banky, vydá své pˇr´ıstupové kódy ke sv´ ym u ´ˇct˚ um a nemá moˇznost si vˇsimnout, ˇze jde o stránku podvodnou. Docház´ı k podvrˇzen´ı oficiáln´ı stránky, kter´ a poté vypadá, jakoby pocházela pˇr´ımo z banky. Nav´ıc se na ni m˚ uˇze dostat i pˇri správném zadán´ı regulérn´ı internetové adresy banky v prohl´ıˇzeˇci. To je zp˚ usobeno u ´spˇeˇsn´ ym napaden´ı systému. Nejvˇetˇs´ı riziko ale nadále spoˇc´ıvá v chován´ı samotného uˇzivatele. Mnoho lid´ı m´ a tendenci lehkomyslnˇe zacházet se sv´ ymi pˇr´ıstupov´ ymi hesly, certifikáty a ostatn´ımi ovˇeˇrovac´ımi prvky. Na vlastn´ı penˇeˇzenku jsme se nauˇcili si dávat pozor, vkladn´ı kn´ıˇzky b´ yvaj´ı peˇclivˇe uschovány, ale s on-line pˇr´ıstupem k u ´ˇctu mnoz´ı zacházej´ı velice nezodpovˇednˇe. Kaˇzd´ y klient, kaˇzdá firma, by mˇeli tak, jak chrán´ı své penˇeˇzenky, pˇristupovat i k modern´ımu zp˚ usobu správy sv´ ych penˇez, k elektronickému bankovnictv´ı. p) Digit´ aln´ı podpis Digitáln´ı (elektronick´ y) podpis slouˇz´ı k prokázán´ı p˚ uvodu zprávy. Banka kaˇzd´ y vydan´ y dokument, u kterého to m´ a smysl, na vyˇzádán´ı digit´ alnˇe podep´ıˇse. Klient má tak jistotu, ˇze zpráva pocház´ı skuteˇcnˇe z banky. Samozˇrejmˇe to plat´ı i opaˇcnˇe. Princip digitáln´ıho podepisov´ an´ı je podobn´ y asymetrickému ˇsifrován´ı, pouze se zde otoˇc´ı role veˇrejného a soukromého kl´ıˇce. Digitáln´ı podpis je zmˇet’ znak˚ u, která je jedineˇcná pro podepisovanou zpr´ avu a dan´ y soukrom´ y kl´ıˇc. r) Samoobsluˇ zn´ a z´ ona Samoobsluˇzná zóna je um´ıst’ována na vˇetˇs´ıch poboˇckách bank, nebo v bankách, kde lze pˇredpokládat vyˇsˇs´ı poˇcet osob se základn´ımi n´ aroky na obsluhu. Tvoˇr´ı ji bankomat s rozˇs´ıˇren´ ymi funkcemi (napˇr´ıklad vklád´ an´ı hotovosti na u ´ˇcet), informaˇcn´ı termin´ aly, respektive transakˇcn´ı termin´ aly. Prvky samoobsluˇzné z´ ony jsou napojeny na Internet a k ovládán´ı se vyuˇz´ıvá dotykov´ ych obrazovek. Základn´ımi sluˇzbami jsou v´ ybˇer hotovosti, pˇr´ıstup k informac´ım o bankovn´ıch produktech, u ´ rokov´ ych sazbách, zadáv´ an´ı pˇr´ıkaz˚ u k platbám, skládán´ı hotovost´ı, pˇr´ıpadnˇe v m´ıstech s vˇetˇs´ım v´ yskytem turist˚ u smˇenárensk´ y automat. Pro pˇr´ıstup do prostoru samoobsluˇzné zóny se vyuˇz´ıvá platebn´ı karta pˇr´ısluˇsné banky, pro provádˇen´ı operac´ı platebn´ı karta v kombinaci s heslem. Samoobsluˇzné z´ ony jsou obvykle v provozu 24 hodin dennˇe a jejich prostˇrednictv´ım lze provádˇet vˇetˇsinu bˇeˇzn´ ych pasivn´ıch i aktivn´ıch operac´ı. Znaˇcnou nev´ yhodou samoobsluˇzné zóny je, ˇze klient mus´ı doj´ıt na urˇcité m´ısto, stejnˇe jako by ˇsel do banky. Podnik m˚ uˇze tento zp˚ usob vyuˇz´ıvat pro zad´ aván´ı pˇr´ıkaz˚ u p´ısemnou formou na pˇriloˇzen´ ych formuláˇr´ıch u sbˇerného m´ısta, samoobsluˇzné zóny.


147

Urˇcité nástroje platebn´ıho styku maj´ı i u nás svou historii, jiné jsou zavedeny pouze ve vˇetˇs´ıch mˇestech ˇci obchodn´ıch komplexech a s jejich rozˇsiˇrován´ım se poˇc´ıtá. Pˇr´ımé ˇci elektronické bankovnictv´ı znamená podstatné urychlen´ı nákupn´ıch operac´ı a v d˚ usledku toho i bankovn´ıch pˇrevod˚ u. Pˇrispˇelo ke zv´ yˇsen´ı efektivnosti bankovn´ıch sluˇzeb. V souˇcasné dobˇe jsou vyv´ıjeny systémy umoˇzn ˇ uj´ıc´ı vysokou bezpeˇcnost pˇrevod˚ u penˇez typu Digicash (digitáln´ı pen´ıze). Je zˇrejmé, ˇze v´ yvoj v oblasti modern´ıch platebn´ıch nástroj˚ u st´ ale pokraˇcuje, a ˇze lze oˇcekávat dalˇs´ı a dalˇs´ı novinky.



ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 12:


T

Uved’te s jak´ ymi pˇr´ıpady elektronického bankovnictv´ı jste se setkali nebo kter´ y ze zp˚ usob˚ u ´ popsan´ ych v této kapitole pouˇz´ıváte v bˇeˇzném styku se svou bankou. Ukol zhruba na stránku zaˇslete tutorovi. Pokud pouˇz´ıváte v´ıce forem elektronického bankovnictv´ı, pouze struˇcnˇe vyjmenujte a jedn´ım odstavcem uved’te své zkuˇsenosti a d˚ uvody z v´ ybˇerem dané formy. Jestliˇze pouˇz´ıváte klasick´ ych p´ısemn´ ych pˇr´ıkaz˚ u a n´ avˇstˇev své banky, vyzvednˇete si nˇejaké prospekty banky k tˇemto produkt˚ um a zaˇslete práci na základˇe zpracován´ı prospekt˚ u.

AF

Pokud se v´ıce zaj´ımáte o elektronické bankovnictv´ı doporuˇcujeme Vám n´ asleduj´ıc´ı publikace. Z tˇechto publikac´ı jsme také ˇcerpali v´ yˇse uvedené informace. BOBEK, P. Financial services @ Internet. In Future of the Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic III. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1998. ´ D. Problems with a security of electronic banks. In Future of the Banking BRECHLEROVA, after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic IV. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1999. ˇ ADKA, ´ PR M., KALA, J. Elektronické bankovnictv´ı. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000.

Funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky

R

12.6

Existence centráln´ı banky je známkou mˇenové samostatnosti státu. Centráln´ı banka urˇcuje, Centráln´ı vymezuje a koordinuje celkovou státn´ı mˇenovou a u ´ vˇerovou politiku. Z hlediska svého banka postaven´ı mezi exekutivn´ımi orgány m˚ uˇze b´ yt jej´ı postaven´ı r˚ uzné, v pˇreváˇzné m´ıˇre vˇsak b´ yvá deklarována nezávislost centráln´ı banky na vládˇe, jindy je vrcholov´ y pˇredstavitel centr´ aln´ı banky ˇclenem vl´ ady.

D


Oznaˇcte ˇceskou centráln´ı banku, jej´ıho vrcholného pˇredstavitele (ne jménem, ale funkc´ı) a oznaˇcte zda je nez´ avislá na vládˇe nebo zda je jej´ı souˇc´ ast´ı. Odpovˇed’ si zapiˇste do textu pˇr´ıprav ke zkouˇsce: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Povinnost´ı centráln´ı banky je regulace mnoˇzstv´ı a obˇehu penˇez v ekonomice a zajiˇstˇen´ı ekonomické rovnováhy mezi u ´ sporami (vklady) a poskytovan´ ymi u ´ vˇery. Hlavn´ı funkce centr´ aln´ı banky bychom mohli vyjádˇrit následuj´ıc´ım obrázkem. ˇ a národn´ı banka má v bankovn´ı soustavˇe formáln´ı, ale pˇredevˇs´ım neformáln´ı autoritu. Cesk´ I kdyˇz ˇradu pokyn˚ u vyd´ avá pouze ve formˇe doporuˇcen´ı, jej´ı doporuˇcen´ı jsou respektov´ ana. Pomoc´ı centr´ aln´ı banky se také pˇrenáˇs´ı do celé bankovn´ı soustavy zásady mˇenové a u ´vˇerové politiky, jakoˇzto i zásahy státu v oblasti monetárn´ı politiky vlády. Monetárn´ı politika se

148

12.6 Funkce a postaven´ı centráln´ı banky ˇ a n´ arodn´ı banka Cesk´

je bankou emisn´ı, jako jedin´ a m´ a monopol na tisk penˇez

vyd´ av´ a pen´ıze do obˇehu a stahuje pen´ıze z obˇehu

ac´ı mˇeny k ostatn´ım mˇen´ am urˇcuje kurs dom´

T

hospodaˇr´ı s devizov´ ymi rezervami a z´ asobou zlata

metodicky ˇr´ıd´ı chod pokladn´ıch operac´ı a smˇen´ arenskou ˇcinnost

AF

prov´ ad´ı bankovn´ı dohled nad obchodn´ımi bankami

metodicky ˇr´ıd´ı platebn´ı styk a z´ uˇctov´ an´ı v tuzemsku

vyd´ av´ a obecnˇe platné pˇredpisy a pokyny pro obchodn´ı banky

Obr´ azek 12.8: Funkce centr´ aln´ı banky

prov´ ad´ı v souˇcinnosti s centráln´ı bankou, a to jak v oblasti pˇr´ım´ ych, tak i nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u.

R

Centráln´ı banka obchodn´ım bankám poskytuje licenci k provozu a m´ a tedy i právo licenci pˇr´ıpadnˇe odn´ımat. Centr´ aln´ı banky vˇsak vˇsude na svˇetˇe patˇr´ı mezi váˇzené instituce, jejichˇz autorita vypl´ yvá nejen z jejich mocenského postaven´ı, ale je rovnˇeˇz dána odbornost´ı, pˇrehledem a mnoˇzstv´ım informac´ı, které maj´ı centráln´ı banky k dispozici. Shrnut´ı:

D

• Banka je specializovan´ a firma obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım trhu. • Obchodn´ı banka prov´ ad´ı aktivn´ı a pasivn´ı obchody. • Hlavn´ı pasivn´ı obchody pˇredstavuj´ı vklady obˇcan˚ u a firem (vˇcetnˇe státn´ıch instituc´ı) a n´ akupy penˇez od centr´ aln´ı banky. • Hlavn´ı aktivn´ı n´ akupy tvoˇr´ı poskytován´ı u ´vˇer˚ u a p˚ ujˇcek. • Kromˇe z´ akladn´ıch funkc´ı prov´ ad´ı obchodn´ı banka nav´ıc i dalˇs´ı tzv. bankovn´ı sluˇzby. yznamné bankovn´ı sluˇzby patˇr´ı zajiˇst’ován´ı platebn´ıho a z´ uˇctovac´ıho styku, • Mezi v´ správa majetku klient˚ u, poskytov´ an´ı depozitn´ıch sluˇzeb, operace s cenn´ ymi pap´ıry a prov´ adˇen´ı smˇen´ arenské ˇcinnosti. • Stále v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronické platebn´ı nástroje, které paˇr´ı do skupiny tzv. pˇr´ımého bankovnictv´ı, respektive elektronického bankovnictv´ı. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ımého bankovnictv´ı patˇr´ı zejména homebanking, internet banking, telefonické bankovnictv´ı, faxy, klientská centra a samoobsluˇzné zóny. • Jsou vyv´ıjeny systémy umoˇzn ˇuj´ıc´ı vysokou bezpeˇcnost pˇrevod˚ u penˇez typu Digicash (digit´ aln´ı pen´ıze).


149


AF

Na z´ akladˇe jakého principu vznikly banky? Co je to banka? ˇ ım je tvoˇren bankovn´ı zisk? C´ Proˇc si mus´ı obchodn´ı banka kupovat u ´vˇerové pen´ıze od centráln´ı banky? Co oznaˇcuje pojem depozita“? ” Jaké funkce maj´ı obchodn´ı banky? Co oznaˇcujeme souhrnnˇe jako elektronické (pˇr´ımé) bankovnictv´ı? Jak´ y je hlavn´ı princip elektronického bankovnictv´ı? Jaké zn´ ate formy elektronického bankovnictv´ı? Jaké hlavn´ı funkce pln´ı centráln´ı banka? Jak se jmenuje ˇcesk´ a centr´ aln´ı banka? Co oznaˇcuje pojem monetárn´ı politika“? ” Jaké zn´ ate pˇr´ımé n´ astroje regulace mˇeny? Jaké zn´ ate hlavn´ı nepˇr´ımé nástroje? Jaké zn´ ate hlavn´ı n´ astroje monetárn´ı politiky? Jaké je postaven´ı centr´ aln´ı banky v ekonomice?

R

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

T

• Centráln´ı banka urˇcuje, vymezuje a koordinuje celkovou státn´ı mˇenovou a u ´vˇerovou politiku. • Pomoc´ı centráln´ı banky se také pˇrenáˇs´ı do celé bankovn´ı soustavy zásady mˇenové au ´vˇerové politiky, jakoˇzto i zásahy státu v oblasti monetárn´ı politiky vlády. ´vˇerov´ a politika, sta• Mezi pˇr´ımé nástroje monetárn´ı politiky patˇr´ı pˇredevˇs´ım selektivn´ı u noven´ı u ´vˇerov´ ych strop˚ u v závislosti na nˇekter´ ych ekonomick´ ych (nebo spoleˇcensk´ ych) parametrech. Extrémn´ım nástrojem je mˇenová reforma. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı nepˇr´ımé n´ astroje k prosazov´ an´ı monetárn´ı politiky patˇr´ı zejména stanoven´ı diskontn´ı sazby ( ceny“ penˇez) a s t´ım spjaté i tzv. odchylky“, operace ” ” na volném trhu, stanoven´ı minim´ aln´ıch rezerv obchodn´ıch bank a stanoven´ı tzv. reeskontn´ıch kontingent˚ u. • Centráln´ı banka udˇeluje obchodn´ım bankám licenci k provozu a má i právo licenci pˇr´ıpadnˇe odn´ımat.

D


Je velmi pravdˇepodobné, ˇze kaˇzd´ y z nás byl v nˇekteré z komerˇcn´ıch bank, ˇze má blahé ˇci neblahé zkuˇsenosti s ˇcinnost´ı bankovn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u, s poskytován´ım u ´ vˇer˚ u ˇci provádˇen´ım platebn´ıho styku. Pro mnohé ze ˇctenáˇr˚ u tento text nemus´ı b´ yt niˇc´ım nov´ ym, protoˇze se moˇzná se vˇsemi pojmy k zapamatován´ı jiˇz setkali. Spousta lid´ı má platebn´ı karty, ˇrada lid´ı provád´ı u ´hrady z dom´ ac´ıho telefonu nebo pˇres Internet. Pro tyto studenty pˇredstavuje uˇcebn´ı text jen opakován´ı a pˇr´ıleˇzitost k obohacen´ı ostatn´ıch studuj´ıc´ıch ˇci autora ke sdˇelen´ı dalˇs´ıch nov´ ych osobn´ıch poznatk˚ u z této sféry aplikace. Nev´ ahejte a napiˇste své poznatky a pˇredejte je tutorovi pˇri nejbliˇzˇs´ı pˇr´ıleˇzitosti, tutoˇri i autoˇri by byli jenom rádi. Vaˇse poznatky a zkuˇsenosti jsou pro autory vysokoˇskolsk´ ych publikac´ı, jejich tutory a vyuˇcuj´ıc´ı nezbytné a cenné. Oblast bankovnictv´ı byla v aplikaci ekonomie zvolena z toho d˚ uvodu, ˇze tato sféra pokr´ yvá velk´ y ekonomick´ y prostor a bez bankovn´ıch sluˇzeb se dnes prakticky ˇz´ adn´ y ekonomick´ y subjekt neobejde. Pokud máte hlubˇs´ı zájem o tuto problematiku, doporuˇcujeme odborné

150

12.6 Funkce a postaven´ı centráln´ı banky

publikace, které vydává Bankovn´ı institut v Praze nebo publikaci autor˚ u Blaˇzka a Ukleina Bankovnictv´ı. Autotest: 1. Bankovky jsou: (a) kryty zlatem (b) zlaté kryt´ı bylo zruˇseno brettonwoodsk´ ymi dohodami (c) majetkem komerˇcn´ıch bank 2. Hlavn´ı zdroj penˇez komerˇcn´ı banky tvoˇr´ı:

3. Zisk komerˇcn´ı banky je d´ an:

T

(a) depozita obˇcan˚ u (b) depozita firem (c) u ´vˇery (n´ akupy penˇez) od centráln´ı banky

AF

(a) rozd´ılem u ´rok˚ u mezi aktivn´ımi a pasivn´ımi operacemi po odeˇcten´ı náklad˚ u (b) rozd´ılem mezi u ´rokem placen´ ym centráln´ı bance a u ´roky v˚ uˇci depozitáˇr˚ um (c) rozd´ılem mezi u ´rokem z aktivn´ıch obchod˚ u a pasivn´ıch obchod˚ u 4. Kurzy mˇeny v˚ uˇci zahraniˇcn´ım devizám:

D

R

(a) urˇcuje v m´ıstˇe dan´ a komerˇcn´ı banka (b) centr´ aln´ı banka st´ atu (c) ministerstvo financ´ı

Kapitola 13

AF

Popis lekce:

T

Ekonomick´ a integrace, svˇ etov´ y a evropsk´ y mˇ enov´ y syst´ em

R

Lekce se zab´ yv´ a procesy mezin´ arodn´ı ekonomické integrace vˇcetnˇe integrace jednotliv´ ych mˇen na spoleˇcnou mˇenu, tj. v Evropské unii vytvoˇren´ım eura. Nejprve se zmiˇ nujeme ˇ o vzniku a fungován´ı tzv. transnacionáln´ıch korporac´ı, které p˚ usob´ı i v CR. Dále se zab´ yváme mˇenov´ ym systémem a zp˚ usobem u ´hrad závazk˚ u. Na svˇetˇe existuj´ı des´ıtky r˚ uzn´ ych mˇen, mezinárodn´ı mˇenov´ y systém vˇsak pouˇz´ıvá pouze omezen´ y poˇcet mˇen k pˇr´ım´ ym ˇ platb´ am mezi st´ aty. Clensk´ e státy MMF pouˇz´ıvaj´ı v d˚ usledku Kingstonsk´ ych dohod jin´ y zp˚ usob u ´ hrad mezi ˇclensk´ ymi st´ aty. Bilater´ alnˇe lze dohodnout i podobn´ y zp˚ usob u ´ hrady závazk˚ u z mezin´ arodn´ıho obchodu i mezi neˇclensk´ ymi st´ aty. Tato lekce dále struˇcnˇe popisuje mechanismus svˇetového a evropského mˇenového systému, funkci MMF a systém devizov´ ych kurz˚ u. Dále prob´ırá otázku historie evropské hospodáˇrské integrace, existenci Evropské unie a jej´ıch hospodáˇrsk´ ych instituc´ı, mˇenovou politiku a zaveden´ı spoleˇcné mˇeny vˇcetnˇe ˇr´ıd´ıc´ı a koordinaˇcn´ı funkce Evropské centráln´ı banky a Evropského systému centráln´ıch bank. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Transnacion´ aln´ı korporace Historick´ y v´ yvoj a uspoˇrádán´ı Ekonomick´ a integrace Evropy Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı ˇ Pˇrehled nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch mezinárodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych pro CR Spoleˇcn´ a mˇenov´ a politika EU a spoleˇcná mˇena Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank

D

13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7

ˇ do zahraniˇcnˇe obchodn´ıch vztah˚ Tato lekce ukonˇcuje téma zapojen´ı CR u. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Transnacionáln´ı korporace (TNC), ekonomická integrace, historie ekonomické integrace Evropy a svˇeta, mˇena, mˇenov´ y systém, Mezinárodn´ı mˇenov´ y fond, platebn´ı bilance, Kingstonské dohody, devizov´ y kurs, voln´ y (plovouc´ı), pevn´ y (fixn´ı) kurs, ˇr´ızen´ y floating, integrace, pásmo volného obchodu, celn´ı unie, spoleˇcn´ y trh, hospod´ aˇrská unie, u ´ plná hospodáˇrská ´ cetn´ı dv˚ integrace Uˇ ur ES, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Maastrichtské 151

152

13.1 Transnacionáln´ı korporace

dohody, konvergenˇcn´ı kritéria, euro, Evropsk´ a centráln´ı banka, Evropsk´ y systém centráln´ıch bank. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni:

TNC

Transnacion´ aln´ı korporace

AF

13.1

T

• struˇcnˇe popsat p˚ usoben´ı transnacionáln´ıch korporac´ı, • charakterizovat stupnˇe ekonomick´ ych integrac´ı, • vyjmenovat a struˇcnˇe definovat funkce v´ yznamn´ ych mezin´ arodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı, • vysvˇetlit, jak se provád´ı mezinárodn´ı u ´ hrady závazk˚ u mezi obˇcany, firmami ˇci st´ aty ˇclensk´ ych st´ at˚ u MMF, • jaké typy devizov´ ych kurs˚ u se pouˇz´ıvaj´ı, • objasnit postupné kroky vedouc´ı k souˇcasné formˇe EU, • vyjmenovat a struˇcnˇe charakterizovat formy ekonomické integrace, • objasnit funkci a postaven´ı Evropské centr´ aln´ı banky a Evropského systému centr´ aln´ıch bank.

Transnacionáln´ı ˇcili nadnárodn´ı korporace (TNC) jsou vˇetˇsinou mamut´ı firmy, které maj´ı poboˇcky, podniky ˇci závody v nˇekolika zem´ıch, minimálnˇe ve dvou. Velké TNC vˇsak maj´ı tyto své ˇca´sti rozm´ıstˇeny hned v nˇekolika zem´ıch, ˇcasto i v nˇekolika des´ıtkách zem´ı po celém svˇetˇe. Pˇ r´ıklad:

Jako pˇr´ıklad lze uvést hotely F1, MacDonalds ˇci v´ yrobu automobil˚ u (v naˇsich podm´ınkách ˇ je Skoda Mlad´ a Boleslav souˇc´ ast´ı TNC Volkswagen groups).

R

Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:

. ........................................................................................ ˇ ast z tˇechto TNC je oznaˇcov´ C´ ana i jako multinacion´ aln´ı korporace (mezin´ arodn´ı), nebot’ jejich kapit´ al se skl´ ad´ a z kapit´ al˚ u poch´ azej´ıc´ıho z v´ıce zem´ı.

D

Pˇ r´ıklad:

Jako pˇr´ıklad lze uvést Shell Oil, která je sloˇzena pˇreváˇznˇe z kapit´ alu holandského a britského nebo ˇcetné automobilky vˇcetnˇe kol´ınské automobilky, kde doˇslo ke spojen´ı kapitálu tˇr´ı firem z r˚ uzn´ ych zem´ı. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´ arodn´ıch trz´ıch m´ a své kladn´ e i z´ aporn´ e str´ anky. Za klad m˚ uˇzeme jistˇe povaˇzovat skuteˇcnost, ˇze investice takov´ ychto velk´ ych TNC znamenaj´ı v daném státˇe a ve vybrané lokalitˇe pracovn´ı pˇr´ıleˇzitosti pro tis´ıce lid´ı, na druhé stranˇe vˇsak doch´ az´ı ˇcasto k daˇ nov´ ym u ńik˚ um daného st´ atu, v nˇemˇz je urˇcitá v´ yroba lokalizov´ ana. To je d˚ usledkem p˚ usoben´ı tˇechto TNC na mezinárodn´ım kapitálovém trhu.

Transferové V´ yrazná ˇc´ ast kapitálov´ ych operac´ı, které TNC v mezin´ arodn´ım mˇeˇr´ıtku provádˇej´ı jsou ceny totiˇ z kapitálové operace uvnitˇr korporace. Takového kapitálové pˇresuny (vˇcetnˇe pohybu

penˇez) nelze obvykle ani u ´ˇcetnˇe ani statisticky zachytit, nebot’ se provádˇej´ı systémem tzv. transferov´ ych cen. Tyto ceny jsou prakticky jak´ ymisi vnitropodnikov´ ymi cenami“, za ” které si uvnitˇr korporace (nicménˇe mezi dvˇema jin´ ymi státy) vyrovnávaj´ı své obchodn´ı

Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y systém

153

z´ avazky v r´ amci vnitˇrn´ıch“ obchodn´ıch transakc´ı mezi sv´ ymi poboˇckami, z´ avody, podniky ” atd. Tyto transferové ceny nejsou zaloˇzeny na poptávce a nab´ıdce, nejsou to ceny trˇ zn´ı, nejsou zaloˇzeny na trˇzn´ı rovnováze, jsou to umˇele a c´ılenˇe stanovené ceny mimo trˇzn´ı mechanismus, ceny vnitropodnikové“ stanovené direktivnˇe. Tyto ceny se tedy u ´myslnˇe a z´ amˇernˇe ” odchyluj´ı od cen trˇzn´ı rovnov´ ahy, a to je ˇcasto i hlavn´ı d˚ uvod zaloˇzen´ı takovéto TNC. Jsou napˇr´ıklad stanoveny jako vyˇsˇs´ı od cen trˇzn´ı rovnov´ ahy, pak doch´ az´ı k neviditeln´ emu Neviditelný transferu kapit´ alu z importuj´ıc´ı zemˇe do zemˇe exportuj´ıc´ı. Jsou-li niˇzˇs´ı, znamen´ a jejich transfer kapit´ alu pouˇzit´ı export kapit´ alu ze zemˇe v´ yvozce.

T

Umˇele stanovené vnitropodnikové“ ceny tedy pˇri pohybu sice uvnitˇr TNC, avˇsak souˇcasnˇe ” mezi dvˇema (ˇci v´ıce) zemˇemi pˇredstavuj´ı pˇrerozdˇelen´ı výrobk˚ u, kapit´ alu, d˚ uchod˚ u (penˇez) pouze tak, jak to odpov´ıd´ a potˇreb´ am firmy a nikoliv daného st´ atu.

AF

T´ım také doch´ az´ı ke zm´ınˇ en´ ym daˇ nov´ ym u ´ nik˚ um, nebot’ v´ yrobky se vyrob´ı v jedné Daˇnové zemi, v jiné zemi se vˇsak vykazuj´ı. Pochopitelnˇe v té, které má niˇzˇs´ı zdanˇen´ı. Souˇcást´ı uńiky takov´ ychto mezinárodn´ıch finanˇcn´ıch tok˚ u m˚ uˇze b´ yt i spekulativn´ı jednán´ı v závislosti na v´ yˇsi u ´ rokov´ ych sazeb, v té které zemi, v´ yˇse dividend a dalˇs´ı finanˇcn´ı toky, které jsou d˚ uvodem znaˇcného pˇrelév´ an´ı finanˇcn´ıho kapitálu mezi zemˇemi. Nˇekteˇr´ı ekonomové uv´ adˇej´ı, ˇze takov´ yto vnitropodnikov´ y“ obchod TNC mezi nˇekolika ” zemˇemi, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı rozd´ıln´ ych sazeb, dan´ı a dalˇs´ıch finanˇcn´ıch diferenc´ı, pˇ redstavuje aˇ z ym problémem je, jednu tˇ retinu veˇ sker´ eho svˇ etov´ eho obchodu se zboˇ z´ım. Skuteˇcn´ ˇze tyto transakce jsou nezachytitelné, ˇcasto neviditelné, jejich v´ yˇse se dá pouze odhadovat. Pˇredstavuj´ı vˇsak ˇc´ astky, které pro urˇcitou zemi pˇredstavuj´ı znaˇcné finanˇcn´ı ztráty.

13.2

Historick´ y v´ yvoj a uspoˇ r´ ad´ an´ı

D

R

Svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y systém je v´ ysledkem jednak pˇrirozeného ekonomického v´ yvoje spjatého s v´ yvojem obchodu, internacionalizace ekonomiky, mezinárodn´ı v´ ymˇeny zboˇz´ı, kapitálu i lidsk´ ych zdroj˚ u. Je to systém penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, které plat´ı v mezinárodn´ım obchodn´ım svˇetˇe, ve svˇetovém hospodáˇrstv´ı, které je dnes tak provázáno vzájemn´ ymi ekonomick´ ymi svazky, ˇze u ´ prava penˇeˇzn´ıch vztah˚ u je vnˇejˇs´ım odrazem fungován´ı celého mezinárodn´ıho svˇetového trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Trˇzn´ı mechanismus je silou, která uvád´ı do pohybu miliardy lid´ı k denn´ım aktivit´ am, dennˇe jsou distribuovány vyrobené statky, docház´ı k realizaci sluˇzeb, a to bez ohledu na hranice stát˚ u. Kapitál má mezinárodn´ı charakter, pˇrelévá se ze zemˇe do zemˇe, stejnˇe tak jako miliony lid´ı dnes svobodnˇe nakupuj´ı zboˇz´ı ˇci sluˇzby v ciz´ıch st´ atech.

Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém proˇsel urˇcitou historickou cestou, neˇz se ustálil do dneˇsn´ı podoby. Ta je dána jednak pˇrirozen´ ymi cestami utváˇren´ı platebn´ıch vztah˚ u mezi lidmi r˚ uzn´ ych stát˚ u, firmami i st´ aty pˇri realizaci mezinárodn´ıho obchodu, avˇsak do znaˇcné m´ıry je i v´ ysledkem institucionalizace mezinárodn´ıho platebn´ıho styku. Historicky vznikly v r˚ uzn´ ych ˇca´stech svˇeta odliˇsné mˇeny. Dá se ˇr´ıci, ˇze vlastn´ı mˇena je jednou ze známek samostatnosti státu. Na svˇete takto existuj´ı stovky národn´ıch mˇen, nˇekteré jsou konvertabiln´ı, jiné nikoliv. Nˇekteré mˇeny (napˇr´ıklad dollar) jsou pˇrij´ım´ any jako platidlo i na u ´zem´ı jin´ ych stát˚ u s vlastn´ı mˇenou. Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém (dále jen MMS) je tvoˇren r˚ uzn´ ymi mˇenov´ ymi prostˇredky a institucemi, které fungován´ı mezinárodn´ıch plateb a v´ ymˇen umoˇzn ˇ uj´ı a reguluj´ı. Jeho souˇcasn´ y stav je dán v´ ysledkem tzv. Kingstonsk´ ych dohod z roku 1976. Tyto dohody ˇ je ˇclenem MMF) v Kingstonu podepsaly ˇclenské státy Mezinárodn´ıho mˇenového fondu (CR na Jamajce.

Kingston

154

13.3 Ekonomická integrace Evropy

Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém tvoˇr´ı: • národn´ı mˇeny jednotliv´ ych zem´ı, • dollar, euro, respektive dohodnutá mˇena. Ke skuteˇcn´ ym platb´ am, respektive pohybu re´ aln´ ych penˇeˇz mezi zemˇemi, vˇsak doch´ az´ı sp´ıˇse v´ yjimeˇcnˇe. Platebn´ı styk mezi firmami i mezi státy se realizuje následuj´ıc´ım zp˚ usobem. Pˇ r´ıklad:

ˇ K ˇzádn´ y platbám mezi Ceskou republikou a Venezuelou tedy nedocház´ı, doˇslo pouze k pˇrevod˚ um penˇez mezi obchodn´ımi bankami a centráln´ımi bankami uvnitˇr jednotliv´ ych zem´ı. Ke konci finanˇcn´ıho obdob´ı (napˇr´ıklad kalendáˇrn´ıho roku) centráln´ı banka obou zem´ı zjist´ı saldo své vz´ ajemné platebn´ı bilance. Toto saldo se uhrad´ı u MMF ve Washingtonu, D.C. pˇrevodem mezi u ´ˇcty obou zem´ı, které vede MMF.

AF

MMF

T

ˇ ´ rtek, Cesk´ Pokud mezi firmou Lopez, Venezuela a firmou Ba a republika existuje ˇcilá obchodn´ı v´ ymˇena, pak oba obchodn´ı partneˇri dávaj´ı své obchodn´ı bance pˇr´ıkazy k u ´hradˇe ˇ sv´ ych z´ avazk˚ u. Pan B´ artek napˇr´ıklad CSOB. Tato banka provede u ´ hradu závazku pana Bártka nikoliv panu Lopezovi u jeho banky ve Venezuele (Banco Caracas), avˇsak na u ´ˇcet ˇ dané zemˇe u zdejˇs´ı centráln´ı banky (CNB). Poté centráln´ı banka Venezuely ve Venezuele, ˇ e republiky, kter´ ˇ a republika pˇrevede tutéˇz ˇcástku z u ´ˇctu Cesk´ y u n´ı má ve Venezuele Cesk´ otevˇren´ y, na u ´ˇcet pana Lopeze u jeho obchodn´ı banky (Banco Caracas).

Zemˇe, které nejsou ˇcleny MMF, se mus´ı dohodnout na jiném zp˚ usobu vyrovnán´ı salda platebn´ı bilance vypl´ yvaj´ıc´ıho ze vz´ ajemné obchodn´ı v´ ymˇeny. To se vˇetˇsinou dˇeje pomoc´ı bártru, dodávky dohodnutého druhu a kvantity zboˇz´ı nebo u ´ hradou v dollarech, eurech apod.

R

MMF má tedy kromˇe jin´ ych funkc´ı i povˇeˇren´ı vyrovnávat mezin´ arodn´ı mˇenové vztahy ˇ ˇclensk´ ych zem´ı. Clensk´ e státy vloˇzily do MMF urˇcité finanˇcn´ı prostˇredky (dle v´ yˇse v jaké se pod´ılej´ı na svˇetovém obchodu), MMF vede tyto prostˇredky na jejich u ´ˇctech a provád´ı mezinárodn´ı z´ uˇctován´ı. MMF patˇr´ı mezi velmi v´ yznamné svˇetové organizace, je to u ´ˇcelová organizace zˇr´ızená OSN, jej´ım posl´ an´ım je regulace a u ´ prava mezinárodn´ıch mˇenov´ ych ˇ vztah˚ u. Clensk´ e st´ aty OSN jsou vˇetˇsinou souˇcasnˇe i ˇcleny MMF. Je tˇreba dodat, ˇze dollar je svˇetov´ ym platidlem a znaˇcn´ a ˇca´st svˇetov´ ych platebn´ıch vztah˚ u se prov´ ad´ı pˇr´ımo v dollarech, popˇr´ıpadˇe se prostˇrednictv´ım dollaru vyrovnávaj´ı celoroˇcn´ı salda bilater´ aln´ıch ˇci multilater´ aln´ıch obchodn´ıch vztah˚ u.

Ekonomick´ a integrace Evropy

D

13.3

Evropsk´ a integrace

Souˇcasn´ y stav hospodáˇrské integrace 25 evropsk´ ych stát˚ u má v´ıce neˇz padesátiletou historii. Postupnˇe od padesát´ ych let minulého stolet´ı se nˇekteré evropské státy rozhodly vytvoˇrit a dále rozˇsiˇrovat vz´ ajemnˇe v´ yhodnou ekonomickou integraci, která vy´ ustila do vzniku Evropské unie.

Poˇc´ atky integraˇcn´ıch snah se datuj´ı jiˇz do roku 1950, kdy francouzsk´ y ministr Robert Schumann pˇriˇsel s návrhem na vytvoˇren´ı mezinárodn´ı organizace, která by dohl´ıˇzela, koordinovala a kontrolovala uheln´ y a ocel´ aˇrsk´ y pr˚ umysl. Tento návrh se setkal s podporou ˇsesti evropsk´ ych stát˚ u (Francie, Nˇemecké spolkové republiky, It´ alie a zem´ı Beneluxu), a tak v roce 1952 byla v Paˇr´ıˇzi podeps´ ana smlouva o zaloˇzen´ı Evropského spoleˇcenstv´ı uhl´ı a oceli (ESUO), coˇz je povaˇzov´ ano za poˇca´tek evropské integrace. V roce 1957 byly ˇsestic´ı p˚ uvodn´ıch ˇ ımské smlouvy zakládaj´ıc´ı Evropské hospodáˇrské spoleˇcenstv´ı (EHS) stát˚ u podepsány tzv. R´ a Evropské spoleˇcenstv´ı pro atomovou energii (Euratom). Protoˇze se jednalo o organizaˇcn´ı


155

uskupen´ı t´ ychˇz stát˚ u se stejn´ ym c´ılem, tj. vytvoˇren´ı spoleˇcného trhu, zaˇcal b´ yt pouˇz´ıv´ an jednotn´ y n´ azev Evropsk´ a spoleˇcenstv´ı. Dalˇs´ım krokem k evropské integraci bylo uskuteˇcnˇen´ı tzv. celn´ı unie, jednotné celn´ı politiky v˚ uˇci neˇclensk´ ym stát˚ um (byl vytvoˇren jednotn´ y celn´ı sazebn´ık) a odstranˇen´ı cel uvnitˇr ˇclensk´ ych stát˚ u. Evropské spoleˇcenstv´ı dosáhlo v ˇsedesát´ ych letech v´ yznamného ekonomického r˚ ustu, prosperity a rychlého technického i ekonomického pokroku.

AF

T

V sedmdes´ at´ ych letech doˇslo k dalˇs´ımu integraˇcn´ımu procesu. Jednak se od 1. ledna 1973 staly nov´ ymi ˇcleny Dánsko, Irsko a Velká Británie, vznikla evropská dev´ıtka (Norsko v referendu vstup zam´ıtlo), jednak doˇslo k vyˇsˇs´ımu stupni institucializace a rozˇs´ıˇren´ı funkc´ı integrace. V Paˇr´ıˇzi byla v roce 1974 pˇrijata deklarace, j´ıˇz se zˇr´ıdila tzv. Evropská rada, Pˇripravil se podklad pro pozdˇejˇs´ı vytvoˇren´ı Evropského parlamentu (v roce 1979 se konaly prvn´ı volby) ´ cetn´ı dv˚ a byl zˇr´ızen tzv. Uˇ ur ES. Celková hospodáˇrská politika se zamˇeˇrila pˇredevˇs´ım na harmonizaci nˇekter´ ych ekonomick´ ych odvˇetv´ı, stabilizaci hospodáˇrstv´ı jednotliv´ ych zem´ı uvnitˇr integraˇcn´ıho uskupen´ı a hlavnˇe vytvoˇren´ı Evropského mˇenového systému (EMS), zaloˇzeného na mechanismu smˇenn´ ych kurz˚ u jednotliv´ ych národn´ıch mˇen a vytvoˇren´ı spoleˇcné mˇenové jednotky (nikoliv ve formˇe re´ aln´ ych, n´ ybrˇz ide´ aln´ıch penˇez (pˇrepoˇc´ıtac´ıch jednotek). Toto byla v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı integrace, nebot’ umoˇznila ke konci sedmdes´ at´ ych let koordinaci mˇenové i hospodáˇrské politiky celého ES a jednotnou ochranu v˚ uˇci nestabiln´ım mˇenám mimo ES. ˇ ˇ V osmdesát´ ych letech do integrace pˇristoupily dalˇs´ı státy, nejprve Recko, pozdˇeji Spanˇ elské a Portugalsko a zaˇcalo se tak hovoˇrit o evropské dvan´ actce. Toto rozˇs´ıˇrené uskupen´ı pak pˇrijalo celou ˇradu dalˇs´ıch legislativn´ıch opatˇren´ı, a to smˇerem k odstranˇen´ı pˇrekáˇzek na hranic´ıch mezi ˇclensk´ ymi státy, které bránily moˇznosti skuteˇcnˇe volnému pohybu zboˇz´ı, sluˇzeb i osob, dále k technické standardizaci a prvn´ım krok˚ u k unifikaci daˇ nové (ta nen´ı v nˇekter´ ych oblastech pˇredevˇs´ım nepˇr´ım´ ych dan´ı bezezbytku realizována dodnes, t´ yk´ a se to pˇredevˇs´ım nov´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u).

R

Konec osmdesát´ ych let, pˇredevˇs´ım rozpad v´ ychodn´ıho bloku, znamenal nov´ y impuls ve v´ yvoji evropské integrace. Zaˇcala jednán´ı o pˇridruˇzen´ı, tzv. asociaˇcn´ı dohody se zemˇemi ˇ stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy, Ceskoslovenskem, Polskem a Mad’arskem, doˇslo ke sjednocen´ı Nˇemecka. V roce 1990 byla v Paˇr´ıˇzi podepsána smlouva o zaloˇzen´ı Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se s´ıdlem v Lond´ ynˇe, kter´ a v´ yznamnˇe pˇrispˇela a pˇrisp´ıv´ a k rozvoji nov´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u, jak poskytován´ı u ´vˇer˚ u za v´ yhodné u ´roky, tak i pˇr´ım´ ymi investicemi hlavnˇe do soukromého sektoru hospodáˇrstv´ı nov´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u.

D

Je moˇzno ˇr´ıci, ˇze permanentn´ı snahy o vytváˇren´ı silného integraˇcn´ıho celku v Evropˇe vyvrcholily návrhem Smlouvy o Evropské unii, podepsané v roce 1992 v Maastrichtu. Jej´ım v´ ysledkem bylo vytvoˇren´ı nejen Evropské unie, jakoˇzto nadnárodn´ıho celku zajiˇst’uj´ıc´ıho hospod´ aˇrskou a mˇenovou unii, ale doˇslo i dalˇs´ımu rozˇs´ıˇren´ı na tzv. evropskou patn´ actku, ˇ edska a Rakouska. V roce 1994 byl vytvoˇren Evropsk´ pˇrijet´ım Finska, Sv´ y mˇenov´ y institut (EMI), jehoˇz u ´ˇcelem a u ´ kolem byla koordinace spolupr´ ace centráln´ıch bank ˇclensk´ ych stát˚ u EU a koordinace a synchronizace monetárn´ıch politik ˇclensk´ ych stát˚ uu ´ st´ıc´ıch do vzniku Evropského systému u ´stˇredn´ıch banka. Na zasedán´ı EU v roce 1995 v Madridu bylo rozhodnuto o rovnˇeˇz o budouc´ım zaveden´ı nov´ e jednotn´ e spoleˇ cn´ e evropsk´ e mˇ eny Euro k 1. lednu 1999. Euro Tato nová mˇena byla uvedena na svˇetové trhy a pˇ rijalo ji celkem 11 st´ at˚ u EU. Zpoˇca´tku euro figurovalo pouze ve formˇe bezhotovostn´ıch z´ apis˚ u na kontech, avˇsak od 1. ledna 2002 se daly do obˇehu jiˇz bankovky a mince. Zhruba od poloviny devadesát´ ych let poˇzádalo ˇ e republiky) o pˇrijet´ı do EU. 10 st´ at˚ u stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy (vˇcetnˇe Cesk´ Dnes jiˇz m´ a EU 25 ˇ clen˚ u, nicménˇe hovoˇr´ı se o urˇcité dvojkolejnosti, nebot’ nˇekteré státy maj´ı urˇcité v´ yjimky, euro nen´ı zavedeno vˇsude, nové ˇclenské státy jsou ve st´ adiu ˇ postupné koordinace a spolupráce s p˚ uvodn´ı patnáctkou. Mnohé ˇclenské státy (Ceskou republiku nevyj´ımaje) dodnes napˇr´ıklad nesplnily tzv. maastrichtsk´ a kritéria pro pˇrijet´ı

156

13.4 Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı

eura, pro ˇradu stát˚ u (hlavnˇe stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy) plat´ı urˇcitá omezuj´ıc´ı pravidla. Nicménˇe je moˇzno konstatovat, ˇze v souˇcasné dobˇe se v Evropˇe nacház´ı pomˇernˇe silné, koncentrované ekonomické uskupen´ı, které je schopno konkurovat ekonomicky vyspˇel´ ym stát˚ um a integrac´ım na celém svˇetˇe, a které pomˇernˇe dobˇre konkuruje jak USA, tak i Japonsku a ostatn´ım asijsk´ ym tygr˚ um. Rovnˇeˇz pozice eura na svˇetov´ ych finanˇcn´ıch trz´ıch je pomˇernˇe siln´ a. Mˇenov´ y systém v Evropˇe je d˚ usledkem integraˇcn´ıch krok˚ u nˇekter´ ych evropsk´ ych stát˚ u a je d˚ usledkem historického v´ yvoje, postupného integraˇcn´ıho procesu, jehoˇz souˇcasn´ ym stavem bylo vytvoˇren´ı Evropské unie.

Pˇ rehled integraˇ cn´ıch uskupen´ı

AF

13.4

T

Shrneme-li dosavadn´ı poznatky, m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze s otevˇrenost´ı trˇzn´ı ekonomiky, vznikaj´ı na celém svˇetˇe pˇrirozené tendence k integraci hospodáˇrstv´ı, tj. sluˇcov´ an´ı, spl´ yván´ı menˇs´ıch celk˚ u ve vˇetˇs´ı, jehoˇz v´ ysledkem je vznik ekonomicky (a t´ım i politicky) silnˇejˇs´ıch uskupen´ı, jehoˇz druhou str´ ankou je globalizace, ztráta urˇcité samostatnosti národn´ıch ekonomik a vznik ˇr´ıd´ıc´ıch nadn´ arodn´ıch instituc´ı. V´ ysledkem postupné integrace je prakticky zmizen´ı hranic mezi ˇclensk´ ymi st´ aty integraˇcn´ıch celk˚ u, voln´ y pohyb pracovn´ıch sil, kapit´ alu i zboˇz´ı uvnitˇr celku, aˇz vytvoˇren´ı spoleˇcné mˇenové unie se spoleˇcnou mˇenou.

V této ˇca´sti lekce pˇrin´ aˇs´ıme struˇcn´ y pˇrehled jiˇz zm´ınˇen´ ych evropsk´ ych integraˇcn´ıch seskupen´ı. Zejména po 2. svˇetové válce doˇslo vˇsak na celém svˇetˇe k vytváˇren´ı makroekonomick´ ych integrac´ı, tento proces st´ ale trv´ a a v jeho dˇejinách rozeznáváme nˇekolik stádi´ı. Formy integrace

1. P´ asmo voln´ eho obchodu je formou m´ırné integrace, kdy ˇclenské státy takového uskupen´ı mezi sebou ruˇs´ı tarify a kvóty vzájemného obchodu. Kaˇzdá zemˇe si vˇsak ponech´ av´ a vlastn´ı nez´ avislou obchodn´ı politiku v˚ uˇci neˇclensk´ ym zem´ım. 2. Celn´ı unie, znamen´ a vyˇsˇs´ı integraci, nebot’ kromˇe obchodn´ı politiky pásma volného obchodu v˚ uˇci sobˇe navzájem uplatˇ nuj´ı ˇclenské státy celn´ı unie spoleˇcnou a jednotnou celn´ı politiku v˚ uˇci vˇsem neˇclensk´ ym stát˚ um. 3. Spoleˇ cn´ y trh, umoˇzn ˇuje voln´ y pohyb v´ yrobk˚ u a sluˇzeb mezi ˇclensk´ ymi státy, jakoˇz i voln´ y pohyb v´ yrobn´ıch faktor˚ u, tj. práce a kapitálu. 4. Hospod´ aˇ rsk´ a unie pˇredstavuje koordinaci a harmonizaci národn´ıch hospodáˇrsk´ ych politik jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u navzájem. Tato forma hospodáˇrské integrace jiˇz vyˇzaduje zˇr´ızen´ı nadnárodn´ıho (nadst´ atn´ıho) hospodáˇrského centra, která má v´ yznamnou pravomoc proti ˇclensk´ ym stát˚ um. ´ 5. Upln´ a hospod´ aˇ rsk´ a integrace (unie), kdy docház´ı nav´ıc ke sjednocen´ı mˇenové, fiskáln´ı, sociáln´ı a anticyklické (hospodáˇrské) politiky vˇsech ˇclensk´ ych stát˚ u unie. Toto je dneˇsn´ı integraˇcn´ı uskupen´ı v Evropˇe, tedy EU. Tato forma nadstátn´ı integrace si ˇzádá vytvoˇren´ı ˇr´ıd´ıc´ıch struktur, která napˇr´ıklad v Evropské unii pˇredstavuje Rada Evropy, Evropsk´ y parlament, Evropská banka ˇci Evropské soudy.

D

R

Stupnˇe integrace

Dosavadn´ı teorie i praxe rozeznává integraci mikroekonomickou a makroekonomickou. Mikroekonomick´ a integrace leˇz´ı v oblasti podnikové ekonomie a je plnˇe v rozhodován´ı majitel˚ u ˇci managementu firem ˇci instituc´ı (sluˇcuj´ı se napˇr´ıklad i v´ yzkumné instituce). Makroekonomick´ a integrace m´ a 5 stupˇ n˚ u s t´ımto oznaˇcen´ım:

Pˇ r´ıklad: EU se nyn´ı nach´ az´ı v posledn´ım p´ atém stádiu svého v´ yvoje, kdyˇz proˇsla, jak je z textu zˇrejmé, postupnˇe vˇsemi pˇredcházej´ıc´ımi etapami. Bohuˇzel tˇemito etapami neprocházely vˇsechny dosavadn´ı státy Evropské unie, pˇredevˇs´ım posledn´ıch 10 novˇe pˇrijat´ ych evropsk´ ych


157

ˇ coˇz má za následek urˇcitou dvojkolejnost, ˇcetné v´ stát˚ u vˇcetnˇe CR, yjimky a nesoumˇernosti. To je zˇrejmé i napˇr´ıklad v mˇenové oblasti, kdy v urˇcité ˇca´sti Evropy jiˇz existuje a funguje jednotn´ a mˇena, ostatn´ı st´ aty se na tuto moˇznost zat´ım pˇripravuj´ı. Integraˇcn´ı procesy vˇsak nebyly a nejsou pouze evropskou záleˇzitost´ı. Napˇr´ıklad jiˇz od roku 1961 existujeˇs LAFTA (latinsko americké sdruˇzen´ı volného obchodu) od roku 1969 Andské rozvojové seskupen´ı, známé je i NAFTA (severoamerické: Canada, USA, Mexico) ˇci CEFTA (stˇredoevropské uskupen´ı).

Pˇ rehled nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ıch mezin´ arodn´ıch ekonoˇ mick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych pro CR

T

13.5

Mimoevropské integrace

Rovnˇeˇz celosvˇetovˇe v´ yznamné mezinárodn´ı ekonomické instituce byly pˇreváˇznˇe vytváˇreny Významné opˇet po 2. svˇetové válce, jako odpovˇed’ bipolárn´ıho svˇeta. V souˇcasné dobˇe vˇsak hraj´ı ekonod˚ uleˇzitou roli z celosvˇetového hlediska, nebot’ vytváˇrej´ı ekonomické podm´ınky pro rozvoj mické a ekonomick´ y r˚ ust v mnoha st´ atech svˇeta. Mezi v´ yznamné ekonomické instituce patˇr´ı integrace zejména:

AF

1. WTO – svˇetov´ a organizace obchodu, kter´ a vznikla rozˇs´ıˇren´ım p˚ uvodn´ı instituce GATT (Vˇseobecn´ a dohoda o clech a obchodu), 2. IMF (Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond, ˇcesky MMF), 3. Svˇetov´ a banka, 4. IBRD (mezin´ arodn´ı banka pro obnovu a rekonstrukci), 5. EBRD (evropsk´ a banka pro obnovu a rekonstrukci) a dalˇs´ı.

R

Smyslem vˇsech tˇechto instituc´ı, které maj´ı pˇreváˇznˇe formu bank, je poskytovat pomˇernˇe levé u ´vˇery na kryt´ı rozs´ ahl´ ych investiˇcn´ıch zámˇer˚ u pˇredevˇs´ım rozvojov´ ych zem´ı, EBRD je zamˇeˇrena na finanˇcn´ı pomoc pˇreváˇznˇe zem´ı b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku, mezinárodn´ı banky pak financuj´ı obrovské investice po celém svˇetˇe. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 13: Zjistˇete a doplˇ nte si do poznámek k tomuto textu s´ıdla tˇechto v´ yznamn´ ych mezinárodn´ıch ˇ je ˇclensk´ instituc´ı. CR ymi st´ aty uveden´ ych mezinárodn´ıch instituc´ı.

Spoleˇ cn´ a mˇ enov´ a politika EU a spoleˇ cn´ a mˇ ena

D

13.6

Vytvoˇren´ı mˇenové unie se spoleˇcnou mˇenou vyˇzadovalo v prvé ˇradˇe maximáln´ı sbl´ıˇzen´ı Maastrichská hospodáˇrské politiky jednotliv´ ych stát˚ u a stanoven´ı podm´ınek pro vytvoˇren´ı spoleˇcné mˇeny kritéria a t´ım i vytvoˇren´ı spoleˇcné centráln´ı banky EU, která bude ˇr´ıdit spoleˇcnou mˇenovou politiku a vykonávat funkce centráln´ı banky m´ısto centráln´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u. Podm´ınky, které vedly a i nad´ ale slouˇz´ı k posouzen´ı pˇrijatelnosti zaveden´ı spoleˇcné mˇeny v jednotliv´ ych ˇclensk´ ych státech, veˇsly ve známost pod oznaˇcen´ım maastrichsk´ a konvergenˇ cn´ı krit´ eria. Jejich splnˇen´ı je pˇredpokladem pro moˇznost zaveden´ı eura v kaˇzdém státˇe ˇ usiluje o brzké zaveden´ı eura i na svém u EU. Vzhledem k tomu, ˇze CR ´zem´ı, stoj´ı za to, si tato kritéria pˇripomenout. Jedn´ a se o: 1. dosaˇ zen´ı vysok´ eho stupnˇ e cenov´ e stability, kter´ y se mˇeˇr´ı r˚ ustem indexu spotˇrebitelsk´ ych cen, tj. inflac´ı. V´ yˇse inflace byla stanovena jako limitn´ı hranice a plnˇen´ı tohoto kritéria bylo poˇzadov´ ano velmi pˇr´ısnˇe, nebot’ v inflaci spatˇrovala EU hlavn´ı nebezpeˇc´ı stability spoleˇcné mˇenové politiky,

158

13.7 Evropsk´ a centráln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank

2. dlouhodobˇ e udrˇ ziteln´ y stav veˇ rejn´ ych financ´ı. Zat´ımco s pˇredcházej´ıc´ım ˇ problém, tohoto kritéria nen´ı dosaˇzeno. EU stanovila, ˇze pomˇer kritériem nemá CR schodku veˇrejn´ ych financ´ı k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz 3 % a celkov´ y dluh veˇrejn´ ych financ´ı nesm´ı pˇrekroˇcit 60 % HDP. 3. Dodrˇ zov´ an´ı norm´ aln´ıho kursov´ eho rozpˇ et´ı v˚ uˇci mˇen´ am potenciáln´ıch ˇclensk´ ych stát˚ u. Budouc´ı ˇclensk´ y st´ at nesm´ı zejména provést devalvaci své n´ arodn´ı mˇeny v˚ uˇci mˇenˇe jiného st´ atu. 4. Dlouhodob´ au ´ roveˇ nu ´ rokov´ e m´ıry (tj. vzájemná konvergence u ´ rokov´ ych sazeb). Opˇet byl stanoven limit u ´rokov´ ych sazeb, kter´ y nesm´ı b´ yt uchazeˇcem pˇrekroˇcen.

T

Kontrolu tˇechto mˇenov´ ych kritéri´ı urˇcen´ ych Maastrichtskou smlouvou a koordinaci celého procesu sbliˇzován´ı n´ arodn´ıch ekonomik potenci´ aln´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u zajiˇst’oval Evropsk´ y y zanikl ustaven´ım Evropské centráln´ı banky, která pˇrevzala mˇ enov´ y institut (EMI), kter´ jeho u ´koly. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.1:



AF

ˇ nejvˇetˇs´ı problém z tˇechto 4 kritéri´ı pro Jak je z pˇredcházej´ıc´ıho textu patrné, má CR ˇ ych financ´ı (v roce 2010), kter´ y se pohybuje v pásmu zaveden´ı eura v CR deficit veˇrejn´ nad stanovená 3 %, a proto základn´ı podm´ınkou pro kaˇzdou vládu, pokud chce usilovat o dosaˇzen´ı plné mˇenové kompatibility s ostatn´ımi ˇclensk´ ymi st´ aty EU a t´ım i zaveden´ı eura ˇ u v CR, ´kol sniˇzován´ı schodku veˇrejn´ ych financ´ı. Zjistˇete si z denn´ıho (pˇr´ıpadnˇe odborného) tisku aktuáln´ı stav tohoto schodku veˇrejn´ ych financ´ı, pˇr´ıpadnˇe i v´ yˇsi uvedeného procenta schodku v˚ uˇci HDP a vloˇzte si tento aktuáln´ı u ´ daj do textu. Protoˇze se jedná o u ´ daj promˇenliv´ y, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. . ........................................................................................ ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 13:

R

Uved’te, jaké v´ yhody a nev´ yhody má, podle Vaˇseho názoru anebo odborného tisku (v tomto pˇr´ıpadˇe uved’te zdroj informace, snaˇzte se vˇsak v prvé ˇradˇe o Vaˇse vlastn´ı posouzen´ı), ˇ do Evropské unie, uved’te rovnˇeˇz jaké d˚ zaˇclenˇen´ı CR usledky m˚ uˇze m´ıt, dle Vaˇseho názoru, ˇ Vaˇse posouzen´ı (max. na 2 stránky textu) zaˇslete tutorovi. zaveden´ı eura v CR.

13.7

Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y syst´ em centr´ aln´ıch bank

D

Pokud má u ´spˇeˇsnˇe fungovat jednotná mˇenová politika EU, vyˇzaduje to vytvoˇren´ı centráln´ı evropské banky, která by plnila u ´ koly, dosud zajiˇst’ované národn´ımi centráln´ımi bankami jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u unie. Tato centráln´ı evropská banka byla zaloˇzena jiˇz ke konci devades´ at´ ych let minulého stolet´ı a zaˇcala svou ˇcinnost k 1. lednu 1999. Evropská centráln´ı banka (dále jen ECB) má s´ıdlo ve Frankfurtu nad Mohanem, základn´ı jmˇen´ı této banky ˇcin´ı 5 miliard euro, na nˇemˇz se pod´ılely pomˇerovˇe vˇsechny ˇclenské státy, které pˇrijaly spoleˇcnou mˇenu. Dluˇzno podotknout, ˇze i st´ aty, které spoleˇcnou mˇenu z p˚ uvodn´ı evropské patn´ actky ˇ edsko a Velká Brit´ nepˇrijaly (Dánsko, Sv´ anie) alespoˇ n symbolicky splatily 5 % sv´ ych pod´ıl˚ u.

Evropsk´ a centr´ aln´ı banka

Evropsk´ a centr´ aln´ı banka je ˇr´ıd´ıc´ım a koordinaˇcn´ım stˇrediskem pro urˇcov´ an´ı monet´ arn´ı politiky tˇech ˇclen˚ u EU, které jsou u ´ˇcastn´ıky mˇenové unie. Vˇsechny n´ arodn´ı centráln´ı banky jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u ztratily t´ım okamˇzikem své dˇr´ıvˇejˇs´ı kompetence centr´ aln´ıch bank a pˇrepustily je Evropské centr´ aln´ı bance. T´ım se také


159

staly jak´ ymi poboˇckami, v´ ykonn´ ymi orgány a nástroji zabezpeˇcuj´ıc´ımi rozhodnut´ı Evropské centr´ aln´ı banky. Jaké hlavn´ı funkce má ECB a jaké u ´koly pln´ı v r´ amci EU? V podstatˇe se dá ˇr´ıci, ˇze i ECB pln´ı ty u ´koly, které mus´ı plnit kaˇzdá centráln´ı banka. Funkce ECB

Jej´ı z´ akladn´ı povinnost´ı je db´ at o udrˇzen´ı cenové stability v r´ amci evropského mˇenového systému a podporovat pˇrijatou hospod´ aˇrskou politiku celé unie. Mezi dalˇs´ı hlavn´ı funkce ECB patˇr´ı zejména:

AF

T

• formulovat a realizovat monetárn´ı politiku EU, • vykonávat bankovn´ı dohled nad obchody bˇeˇzn´ ych komerˇcn´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u, • emitovat (a pˇr´ıpadnˇe stahovat) bankovky a mince euro, • ˇr´ıdit devizové obchody, • spravovat devizové rezervy ˇclensk´ ych stát˚ u, • urˇcovat v´ yˇsi z´ asadn´ıch a podstatn´ ych u ´rokov´ ych sazeb, • rozhodovat o v´ yˇsi minimáln´ıch povinn´ ych rezerv, kapitálové pˇrimˇeˇrenosti a dalˇs´ıch hlavn´ıch ukazatel´ıch ˇr´ızen´ı komerˇcn´ıch bank, • dohl´ıˇzet na neproblematické, rychlé a hladké provádˇen´ı platebn´ıho styku uvnitˇr i vnˇe EU a legislativnˇe tuto oblast bankovnictv´ı zajiˇst’ovat, • poskytovat informaˇcn´ı, analytické a jiné odborné sluˇzby instituc´ım EU, • zajiˇst’ovat, zpracov´ avat a poskytovat statistiky, atd.

R

ECB je nezávislou centráln´ı bankou celé EU, znamen´ a to, ˇze je nez´ avislá na kterémkoliv ˇr´ıd´ıc´ım orgánu EU, jakémkoliv státu, vl´ adˇe apod. Tato jej´ı pr´ avn´ı i politická nezávislost patˇr´ı k z´ akladn´ım rys˚ um celé EU a vypl´ yvá jiˇz z naprosté pˇredcházej´ıc´ı právn´ı, politické i odborné nezávislosti vˇsech centr´ aln´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u EU. V podstatˇe nezávislost n´ arodn´ı centráln´ı banky kaˇzdého budouc´ıho u ´ˇcastn´ıka EU byla jednou z podm´ınek vstupu. Vˇsechny centráln´ı banky jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u byly pˇred pˇrijet´ım do EU zcela nezávislé instituce na n´ arodn´ıch vládách ˇci jin´ ych ˇr´ıd´ıc´ıch orgánech jednotliv´ ych stát˚ u.

D

Pˇrestoˇze tato nezávislost centráln´ı banky pˇredevˇs´ım na dané vládˇe, teoreticky nen´ı (a nebyla nutn´ a), byl to pˇredevˇs´ım pˇr´ıklad nˇemecké spolkové centr´ aln´ı banky, kter´ a po celé pov´ aleˇcné obdob´ı byla bankou zcela nezávislou na nˇemecké spolkové vládˇe a sv´ ym jedn´ an´ım, odbornost´ı a politickou i právn´ı nezávislost´ı, v´ yraznou mˇerou pˇrispˇela k tehdejˇs´ımu pováleˇcnému rozvoji západn´ıho Nˇemecka. Byla to jistˇe i jej´ı zásluha, ˇze tehdejˇs´ı mˇena (nˇemecká marka) byla mˇenou stabiln´ı a silnou a v´ yrazn´ y trval´ y vzestup jej´ı hodnoty na mezinárodn´ıch finanˇcn´ıch trz´ıch, odráˇzej´ıc´ı trval´ y vzestup západonˇemeckého hospodáˇrstv´ı (oznaˇcovan´ y ˇcasto jako ekonomick´ y zázrak“) byl známkou vysoce kvalitn´ıho managementu tehdejˇs´ı Bundesbanky. ” Je tˇreba podotknout, ˇze nˇemeck´ a centr´ aln´ı banka vysoce profesion´ aln´ım zp˚ usobem zvl´ adla i obdob´ı opˇetovného sjednocen´ı Nˇemecka, kdy musela ˇcelit siln´ ym ekonomick´ ym i politick´ ym tlak˚ um vypl´ yvaj´ıc´ım z velmi rozd´ılného stavu hospodáˇrstv´ı (ost a west – v´ ychodn´ıch a západn´ıch spolkov´ ych zem´ı) a existence dvou mˇen. Právˇe zkuˇsenosti této banky vedly hlavn´ı pˇredstavitele EU k definici pr´ avn´ı i politické nez´ avislosti i ECB na vrcholn´ ych orgánech EU i vl´ ad´ ach jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.2: Za tv˚ urce nˇemeckého ekonomického zázraku (trval´ y vysok´ y vzestup pˇr´ır˚ ustk˚ u HDP a optimáln´ı makroekonomické agreg´ aty) po dlouhou dobu v´ yvoje západonˇemeckého hospodáˇrstv´ı, b´ yvá oznaˇcován jeden muˇz, kter´ y se nepochybnˇe zaslouˇzil o tento hospod´ aˇrsk´ y vzestup

160


jiˇz za éry Kondr´ ada Adenauera. Byl to profesor ekonomie, ministr hospod´ aˇrstv´ı a krátce i nˇemeck´ y ministersk´ y pˇredseda. Zapiˇste si do textu jeho jméno, pokud nev´ıte, opiˇste si u ´daj z Kl´ıˇce. Nezávislost evropské centráln´ı banky je upravena pˇr´ımo ve statutu ECB, kde se v ˇclánku 108 Smlouvy o ES a statutu ˇr´ıká: pˇri v´ ykonu pravomoci a uskuteˇcn ˇován´ı u ´kol˚ u a povinnost´ı ” svˇeˇrené jim touto Smlouvou a Statutem nesmˇej´ı ECB, národn´ı centráln´ı banky, ani ˇza´dn´ y ˇclen jejich rozhodovac´ıch orgán˚ u vyˇzadovat ani pˇrij´ımat pokyny od org´ an˚ u Spoleˇcenstv´ı, od ˇzádné vl´ ady ˇclenského st´ atu nebo od jakéhokoliv jiného subjektu.“ Orgány a instituce Spoleˇcenstv´ı a vlády ˇclensk´ ych stát˚ u se zavazuj´ı zachovávat tuto zásadu a nesnaˇzit se ovlivˇ novat ˇcleny rozhodovac´ıch org´ an˚ u Evropské centráln´ı banky ˇci národn´ıch centr´ aln´ıch bank pˇri plnˇen´ı jej´ıch u ´kol˚ u.

T

Nezávislost ECB i n´ arodn´ıch centr´ aln´ıch bank má ˇctyˇri formy, oznaˇcované jako: • institucion´ aln´ı nez´ avislost (viz citované ustanoven´ı Smlouvy a Statutu), • osobn´ı nezávislost (které pˇredpokládá urˇcitou délku a stabilitu funkc´ı v ˇr´ıd´ıc´ıch orgánech ECB, kdy funkˇcn´ı obdob´ı ˇclen˚ u vrcholn´ ych orgán˚ u národn´ıch bank mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe dlouhé a pˇredstavitelé centr´ aln´ıch bank mohou b´ yt odvoláni pouze z d˚ uvod˚ u uveden´ ych ve Smlouvˇe a Statutu), • vˇ ecn´ a nezávislost (kdy je definován vˇecn´ y, odborn´ y c´ıl ECB i centráln´ıch národn´ıch bank ˇclensk´ ych stát˚ u a pˇri formulaci i jeho plnˇen´ı nesm´ı b´ yt centr´ aln´ı banka nijak ovlivˇ nov´ ana, Pˇ r´ıklad:

AF

ˇ ri Ctyˇ formy nez´ avislosti ECB

Jak jiˇz v´ıme, hlavn´ım c´ılem ECB i vˇsech národn´ıch centráln´ıch bank ˇclensk´ ych st´ at˚ u je udrˇzen´ı cenové stability. ECB (stejnˇe jako n´ aslednˇe i národn´ı centr´ aln´ı banky) si sama stanov´ı inflaˇcn´ı c´ıl a je ona sama pak odpovˇedn´ a za jeho plnˇen´ı ˇci nedosaˇzen´ı. ˇ tedy CNB ˇ I v CR vyhlaˇsuje vˇzdy inflaˇcn´ı c´ıl pro konkrétn´ı roky. • finanˇ cn´ı nezávislost, vypl´ yvaj´ıc´ı z toho, ˇze vláda nesm´ı ovlivˇ novat rozpoˇcet centráln´ı banky a nesm´ı vyuˇz´ıvat centr´ aln´ı banku k financován´ı státn´ıch v´ ydaj˚ u.

R

Vrcholn´ ym ˇr´ıd´ıc´ım orgánem Evropské centr´ aln´ı banky je Bankovn´ı rada ECB sloˇzená z ˇclen˚ u ˇ ıd´ıc´ıho v´ tzv. R´ yboru a z guvernér˚ u národn´ıch centráln´ıch bank ˇclensk´ ych stát˚ u mˇenové unie. ˇ ıd´ıc´ı v´ ˇ R´ ybor je ˇsestiˇclenn´ y a má ve svém ˇcele prezidenta ECB. Clenov´ e tohoto vrcholného orgánu ECB jsou jmenováni jednomysln´ ym rozhodnut´ım vl´ ad ˇclensk´ ych zem´ı na doporuˇcen´ı Rady EU dané po konzultaci s Evropsk´ ym parlamentem. Funkˇcn´ı obdob´ı vˇsech ˇclen˚ u je osmileté a do této funkce nemohou b´ yt zvoleni dvakrát. Kromˇe existence ECB je pro EU typická v oblasti mˇenové politiky jeˇstˇe existence tzv. Evropsk´ eho syst´ emu centr´ aln´ıch bank (ESCB), kter´ y obsahuje ECB a n´ arodn´ı centr´ aln´ı banky vˇsech ˇclensk´ ych stát˚ u EU. Je tˇreba m´ıt st´ ale na pamˇeti, ˇze v souˇcasné dobˇe, existuje v EU zvl´ aˇstn´ı situace, kdy pouze ˇcást p˚ uvodn´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u zavedla spoleˇcnou mˇenu ˇ edsko a Velk´ euro, ˇcást p˚ uvodn´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u euro odm´ıtla (jiˇz zm´ınˇené Dánsko, Sv´ a ˇ Británie) a nové ˇclenské státy evropské unie (posledn´ıch 10 vˇcetnˇe CR) vesmˇes dosud nesplˇ nuj´ı ani maastrichtská kritéria pro moˇznost pˇrijet´ı eura. Tato situace vedla k tomu, ˇze kromˇe ECB, která plnˇe ovlivˇ nuje a ˇr´ıd´ı mˇenovou politiku st´ at˚ u s eurem, funguje ESCB, kter´ y zajiˇst’uje koordinaci ˇcinnosti v oblasti mˇenové politiky vˇsech stát˚ u EU, tedy i tˇech, které euro jako jednotnou mˇenu nemaj´ı. Existuj´ı tedy v r´ amci EU dvˇe skupiny stát˚ u, kdy u prvé skupiny je mˇenová politika urˇcována ECB a druh´ a skupiny stát˚ u, kde je mˇenová politika pouze koordinov´ ana a doporuˇcována.

D

ESCB

ˇ ıd´ıc´ı radou a V´ Rovnˇeˇz ESCB má svou ˇr´ıd´ıc´ı strukturu. Ta je dána R´ ykonn´ ym v´ yborem. ˇ ıd´ıc´ı rada je sloˇzena ze ˇclen˚ ˇ ıd´ıc´ıho v´ R´ u R´ yboru ECB a z guvernér˚ u národn´ıch centráln´ıch bank. Tato rada definuje mˇenovou politiku EU a ˇcin´ı ˇradu konkrétn´ıch rozhodnut´ı v oblasti


161

nástroj˚ u ˇr´ızen´ı (v´ yˇse u ´ rokov´ ych sazeb atd.). V´ ykonn´ y v´ ybor je pak on´ım ˇcinitelem, kter´ y ˇ ıd´ıc´ı rady uv´ rozhodnut´ı R´ ad´ı do ˇzivota. Rozd´ıl mezi obˇema orgány zajiˇst’uj´ıc´ımi provádˇen´ı mˇenové politiky v rámci EU je v jejich pr´ avn´ım postaven´ı. ECB i vˇsechny národn´ı centr´ aln´ı banky maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu, jsou pr´ avnick´ ymi osobami, ESCB pr´ avn´ı subjektivitu nem´ a, je tedy sp´ıˇse seskupen´ım org´ an˚ u koordinuj´ıc´ım mˇenovou politiku EU, kdyˇzto ECB je organizac´ı provádˇej´ıc´ı a zodpov´ıdaj´ıc´ı za jej´ı ˇr´ızen´ı a v´ ysledky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:

Shrnut´ı:

T

Pokud Vás problematika mˇenové politiky EU v´ıce zaj´ım´ a, navˇstivte informaˇcn´ı stˇrediska EU nebo se pod´ıvejte na webové stránky EU na Internetu. Podnikatele a manaˇzery firem vesmˇes zaj´ımaj´ı moˇznosti dotac´ı z fond˚ u EU, informace m˚ uˇzete z´ıskat i v poboˇck´ ach Hospodáˇrské (nebo Agr´ arn´ı) komory. Je moˇzn´ a i konzultace i s ˇcesk´ ymi zástupci v Evropském parlamentu, nebo se obr´ atit pˇr´ımo na kancel´ aˇr naˇseho komisaˇre u EU v Bruselu.

D

R

AF

• Jedn´ım z projev˚ u globalizace je rozˇsiˇrován´ı se tzv. transnacionáln´ıch korporac´ı. • Transnacionáln´ı ˇcili nadnárodn´ı korporace (TNC) jsou vˇetˇsinou mamut´ı firmy, které maj´ı poboˇcky, podniky ˇci závody v nˇekolika zem´ıch, minimálnˇe ve dvou. • P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´ arodn´ıch trz´ıch m´ a své kladné i záporné str´ anky. • Kapitálové pˇresuny u TNC (vˇcetnˇe pohybu penˇez) nejsou ani u ´ˇcetnˇe ani statisticky zachyceny, prov´ adˇej´ı se systémem tzv. transferov´ ych cen. • Po 2. svˇetové v´ alce doˇslo na celém svˇetˇe k vytváˇren´ı makroekonomick´ ych integrac´ı. • Rozezn´ av´ ame nˇekolik stupˇ n˚ u hospodáˇrské integrace. um, ale i ekonomickému rozvoji ˇcetn´ ych zem´ı napomáhaj´ı me• Integraˇcn´ım proces˚ zin´ arodn´ı ekonomické instituce, vˇetˇsinou nadnárodn´ı banky. • Svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y systém je d˚ usledkem internacionalizace ekonomiky, mezin´ arodn´ı v´ ymˇeny zboˇz´ı, kapitálu i lidsk´ ych zdroj˚ u. • Je to systém penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, které plat´ı v mezinárodn´ım obchodn´ım svˇetˇe a ve svˇetovém hospod´ aˇrstv´ı. • Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém je tvoˇren r˚ uzn´ ymi mˇenov´ ymi prostˇredky a institucemi, které fungov´ an´ı mezin´ arodn´ıch plateb a v´ ymˇen umoˇzn ˇuj´ı a reguluj´ı. • Jeho souˇcasn´ y stav je d´ an v´ ysledkem tzv. Kingstonsk´ ych dohod. • Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém tvoˇr´ı n´ arodn´ı mˇeny jednotliv´ ych zem´ı a dollar, euro, respektive dohodnut´ a mˇena. ych funkc´ı i povˇeˇren´ı vyrovnávat mezinárodn´ı mˇenové vztahy • MMF má kromˇe jin´ ˇclensk´ ych zem´ı. • Mikroekonomick´ a integrace leˇz´ı v oblasti podnikové ekonomie. • Makroekonomická integrace má 5 stupˇ n˚ u, v souˇcasné dobˇe v Evropˇe existuje pát´ y stupeˇ n, tj. u ´pln´ a hospod´ aˇrská unie (EU). • Byla zavedena jednotn´ a spoleˇcná evropská mˇena Euro, a to k 1. lednu 1999. • Maastrichsk´ a konvergenˇcn´ı kritéria jsou podm´ınkou pro moˇznost zaveden´ı eura. • Evropská centráln´ı banka je ˇr´ıd´ıc´ım a koordinaˇcn´ım stˇrediskem pro urˇcován´ı monetárn´ı politiky tˇech ˇclen˚ u EU, které jsou u ´ˇcastn´ıky mˇenové unie. • Jej´ı základn´ı povinnost´ı je dbát o udrˇzen´ı cenové stability v rámci evropského mˇenového systému a podporovat pˇrijatou hospodáˇrskou politiku celé unie. • V EU se prosadila nez´ avislost ECB i národn´ıch centráln´ıch bank. • Nez´ avislost ECB i n´ arodn´ıch centráln´ıch bank má ˇctyˇri formy: institucion´ aln´ı, osobn´ı, vˇecn´ a a finanˇcn´ı. • Kromˇe existence ECB je pro EU typická v oblasti mˇenové politiky jeˇstˇe existence tzv. Evropského systému centr´ aln´ıch bank (ESCB).

162



AF

T

1. Co se rozum´ı pod pojmem TNC? 2. Co je charakteristické pro p˚ usoben´ı TNC v urˇcit´ ych státech z hlediska zisku, dan´ı apod.? 3. Jak´ a jsou pozitiva a negativa p˚ usoben´ı TNC? 4. Jaké zn´ ate formy mezin´ arodn´ı hospodáˇrské integrace? 5. Které zn´ ate v´ yznamné integraˇcn´ı uskupen´ı? 6. Které mezin´ arodn´ı instituce napomáhaj´ı rozvoji celosvˇetovému hospodáˇrstv´ı? 7. Co obsahuje pojem mezin´ arodn´ı mˇenov´ y systém? 8. Co bylo pˇredmˇetem Kingstonsk´ ych dohod? 9. Co je to Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond, jakou má u ´lohu? 10. Jak se prov´ ad´ı obchodn´ı platba mezi zahraniˇcn´ımi partnery? 11. Jak prob´ıhala ekonomick´ a integrace Evropy po 2. svˇetové válce? 12. Jaké integraˇcn´ı formy zn´ ate? 13. V jaké formˇe integrace se nach´ az´ı EU? 14. Co jsou to maastrichtsk´ a konvergenˇcn´ı kritéria? 15. Jaké instituce m´ a EU pro ˇr´ızen´ı mˇenové politiky? 16. Jaké formy nez´ avislosti ECB zn´ ate? 17. Jaké m´ a z´ akladn´ı funkce Evropská centráln´ı banka? 18. Co je to Evropsk´ y systém centr´ aln´ıch bank? Pr˚ uvodce studiem:

D

R

V této lekci jsme se zab´ yvali problematikou, která prodˇelává bouˇrliv´ y v´ yvoj, docház´ı k ˇcast´ ym zmˇen´ am, objevuj´ı se nové pojmy ˇci instituce, jak jste zjistili, také ˇrady instituc´ı ˇci finanˇcn´ıch nástroj˚ uvu ´sil´ı o evropskou integraci mˇela pouze doˇcasn´ y charakter a postupnˇe byla zruˇsena a nahrazena vyˇsˇs´ı formou. To lze pˇredpokl´ adat i do budoucnosti. Proto pro Vás pˇredstavuje tato studijn´ı opora pouze základn´ı studijn´ı materiál, nebot’ je tˇreba z denn´ıho i odborného tisku, z televize ˇci z Internetu stále sledovat ˇcetné novinky, moˇznosti i zmˇeny, ke kter´ ym v této oblasti doch´ az´ı.


163

Autotest: 1. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezinárodn´ıch trz´ıch má: (a) pouze kladné str´ anky (b) pouze z´ aporné str´ anky (c) kladné i z´ aporné str´ anky

T

2. Pouˇzit´ı vnitropodnikov´ ych cen“ u TNC znamená: ” (a) pˇresun zisk˚ u do st´ at˚ u, kde je niˇzˇs´ı zdanˇen´ı (b) nem´ a ˇz´ adn´ y vliv na hospodáˇrstv´ı státu ve kterém TNC p˚ usob´ı (c) pozitivn´ı prvek pro st´ at, ve kterém byl zisk vytvoˇren 3. Svˇetov´ a organizace obchodu (WTO) zahrnuje:

(a) vˇsechny st´ aty svˇeta (b) nˇekolik des´ıtek ˇclensk´ ych stát˚ u (c) je moˇzné se st´ at ˇclenem po dosaˇzen´ı urˇcit´ ych kritéri´ı

AF

ˇ a republika: 4. Cesk´

(a) je ˇr´ adn´ ym ˇclenem MMF (b) nen´ı ˇclenem MMF (c) je pouze pˇridruˇzen´ ym ˇclenem MMF

5. Pohyb re´ aln´ ych penˇez mezi zahraniˇcn´ımi partnery:

(a) je jedinˇe moˇzn´ ym zp˚ usobem u ´hrady závazk˚ u (b) sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´ ym zp˚ usobem pouˇz´ıvaném pˇri celkovém vypoˇrádán´ı závazk˚ u (c) zcela nepouˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem vypoˇrádán´ı závazk˚ u

6. Hlavn´ı funkc´ı ECB je:

R

(a) zajiˇstˇen´ı mˇenové stability (b) zajiˇstˇen´ı cenové stability (c) zajiˇstˇen´ı fisk´ aln´ı stability EU

7. ECB je:

D

(a) nez´ avisl´ a na vrcholn´ ych orgánech EU (b) v´ ykonn´ ym org´ anem rozhodnut´ı vrcholn´ ych orgán˚ u EU (c) v´ ykonn´ ym orgánem spoleˇcného rozhodnut´ı národn´ıch centráln´ıch bank vˇsech ˇclen˚ u EU

ych konvergenˇcn´ıch kritéri´ıch plat´ı, ˇze pomˇer schodku veˇrejn´ ych financ´ı 8. V maastrichtsk´ k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 3 procenta (b) 5 procent (c) 10 procent

164

R

D T

AF

Kapitola 14

Popis lekce:

T

N´ arodn´ı hospod´ aˇ rstv´ı

14.1 14.2 14.3 14.4

AF

Závˇereˇcná lekce tohoto kursu se zab´ yvá pˇrehledem ˇclenˇen´ı celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı, rozdˇeluje rovnˇeˇz ekonomii jako vˇedu na ˇca´st obecné a ˇca´st veˇrejné ekonomie, charakterizuje veˇrejné statky a zp˚ usob financov´ an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: ˇ en´ı sektor˚ Clenˇ u ˇ en´ı n´ Clenˇ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı dle principu financován´ı Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor Veˇrejn´ a ekonomie

Lekce otev´ır´ a prostor pro studium podnikové ekonomiky a dalˇs´ıch navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych disciplin tohoto e-learningového studia. D´ elka lekce: 60 minut

R


Národn´ı hospodáˇrstv´ı, sektory, primárn´ı, sekund´ arn´ı, terciáln´ı, kvarci´ aln´ı sektor, obecná ekonomie, veˇrejná ekonomie, neziskov´ y sektor, ziskov´ y sektor, státn´ı sektor, samosprávn´ y sektor, veˇrejn´ y statek, nerivalitn´ı spotˇreba, nevyluˇcitelnost, sm´ıˇsené statky, st´ atn´ı rozpoˇcet, veˇrejn´ a volba. Motivace k lekci:

D

Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

struˇcnˇe definovat pojem n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı, rozliˇsovat sektory, odvˇetv´ı a obory národn´ıho hospodáˇrstv´ı, vysvˇetlit ˇc´ım se zab´ yv´ a veˇrejná ekonomie, charakterizovat znaky veˇrejného sektoru a zp˚ usob jeho financován´ı.

165

ˇ en´ı sektor˚ 14.1 Clenˇ u

166

V dosavadn´ım textu jsme se zab´ yvali obecnou ekonomi´ı. Popsali jsme si principy jej´ıho fungov´ an´ı, funkce trˇzn´ıho mechanismu, p˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil, ale i nedostatky tohoto mechanismu a nutnost ˇreˇsen´ı. Popsali jsme si funkci státu a jeho nástroje pˇri ˇreˇsen´ı nedostatk˚ u trˇzn´ıho mechanismu, u ´lohu jednotliv´ ych nástroj˚ u hospodáˇrské politiky, u ´lohu bank, v´ yznam zahraniˇcn´ıho obchodu a moˇznosti zapojen´ı n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı do mezin´ arodn´ı integrace. Pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“ m˚ uˇze m´ıt ale nˇekolik v´ yznam˚ u, a to z pohledu r˚ uzn´ ych ” hledisek. Pokud napˇr´ıklad naˇs´ım hlediskem bude posuzov´ an´ı tohoto pojmu z hlediska makroekonomie budeme do tohoto komplexu ekonomick´ ych subjekt˚ u a vztah˚ u mezi nimi, ˇradit soustavu domácnost´ı, firem a státn´ıch organizac´ı. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı v tomto pojet´ı pak bude komplexem ekonomick´ ych forem existence z´ akladn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u, mezi nimiˇz docház´ı prostˇrednictv´ım konkrétn´ıch trh˚ u k ekonomick´ ym aktivitám a v´ ymˇenám hodnot na u ´zem´ı daného státu. Vliv okoln´ıho svˇeta je pak posuzován v interakci v˚ uˇci tomuto celku.

T

N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı

V tom pˇr´ıpadˇe se pak pojem n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı“ prakticky kryje s hospod´ aˇrstv´ım ” daného st´ atu, s jeho strukturou, vazbami, konkrétn´ı hospod´ aˇrskou politikou a zapojen´ım do mezin´ arodn´ıho ekonomického prostor. ´ Ukol k textu ˇ c. 14:

AF



Pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“ je sice odborn´ y term´ın, kter´ y má v základn´ı terminologii své ” stálé m´ısto, avˇsak, jak uvád´ı v´ yˇse uvedená poznámka, ztotoˇzn ˇ uje se dnes sp´ıˇse s pojet´ım státu a hospodaˇren´ım pˇr´ısluˇsného státu neˇz národa. Zamyslete se nad t´ımto tvrzen´ım a uved’te hlavn´ı d˚ uvody proˇc tomu tak je. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce.

R

Pokud budeme národn´ı hospodáˇrstv´ı posuzovat z hlediska struktury jednotliv´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u pak pro n´ as n´ arodn´ı hospodáˇrstv´ı pˇredstavuje komplex v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, obsluˇzn´ ych, dopravn´ıch a jin´ ych organizac´ı na u ´zem´ı daného státu. Napˇr´ıklad m˚ uˇzeme provést rozdˇelen´ı dle hlediska hlavn´ıho zamˇeˇren´ı ekonomick´ ych aktivit dan´ ych subjekt˚ u a ˇclenit hospod´ aˇrstv´ı na sektory, odvˇ etv´ı ˇ ci obory.

14.1

Sektory n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı lze tˇr´ıdit podle r˚ uzn´ ych hledisek. Jedn´ım z moˇzn´ ych kritéri´ı je napˇr´ıklad ˇcasté ˇclenˇen´ı sektor˚ u na: • prim´ arn´ı sektor (jedn´ a se o tˇeˇzbu surovin, ˇcerp´ an´ı primárn´ıch zdroj˚ u, zemˇedˇelskou prvov´ yrobu apod.), • sekund´ arn´ı sektor (jedn´ a se o zpracovatelsk´ y pr˚ umysl), • terci´ aln´ı sektor (sluˇzby), • kvarciáln´ı sektor (tzv. nov´ a ekonomika“, tj. komunikaˇcn´ı rozvoj, computerizace atd.). ”

D

ˇ en´ı Clenˇ sektor˚ u NH

ˇ Clenˇ en´ı sektor˚ u

Odvˇetv´ı m˚ uˇzeme ˇclenit na pr˚ umyslové odvˇetv´ı, odvˇetv´ı dopravy, zemˇedˇelstv´ı, stavebnictv´ı atd. Jednotlivé obory pak pˇredstavuj´ı d´ılˇc´ı sloˇzky daného odvˇetv´ı. Pˇ r´ıklad: Odvˇetv´ı pr˚ umyslu m˚ uˇzeme ˇclenit na jednotlivé pr˚ umyslové obory napˇr´ıklad: stroj´ırenstv´ı, elektrotechnika, potravináˇrstv´ı atd. Stejn´ ym zp˚ usobem m˚ uˇzeme dˇelit dopravu napˇr´ıklad na obor ˇzelezniˇcn´ı dopravy, silniˇcn´ı dopravy, letecké dopravy atd. V r´ amci daného oboru m˚ uˇze existovat i jeho dalˇs´ı vnitˇrn´ı dˇelen´ı jako napˇr´ıklad nákladn´ı doprava, osobn´ı doprava apod.

Kapitola 14. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı

167

Existuje celá ˇrada kritéri´ı, podle nichˇz lze národn´ı hospodáˇrstv´ı ˇclenit. Pro naˇse potˇreby budeme dále vycházet z ˇclenˇen´ı n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı dle princip˚ u financov´ an´ı. Ve vˇsech pˇr´ıpadech vˇsak budeme nyn´ı hovoˇrit jiˇz o ekonomice daného sektoru, odvˇetv´ı nebo oboru. Ekonomika

Pojem ekonomika“ tak pˇredstavuje konkrétn´ı zp˚ usob hospodaˇren´ı daného sledovaného ” ekonomického subjektu.

T

Hovoˇr´ıme pak o ekonomice pr˚ umyslu, ekonomice zemˇedˇelstv´ı, ale také ekonomice ˇskolstv´ı, kultury atd. Pokud p˚ ujdeme aˇz na obory budeme hovoˇrit o ekonomice stroj´ırenstv´ı, ekonomice námoˇrn´ı dopravy atd. Kaˇzdá tato ekonomika se pak skládá z ekonomik jednotliv´ ych firem a organizac´ı, které dohromady tvoˇr´ı dan´ y komplex. Ne vˇsechny podniky, organizace a osoby p˚ usob´ıc´ı na u ´zem´ı daného st´ atu se vˇsak zabývaj´ı ˇcinnost´ı, kter´ a odr´ aˇz´ı nab´ıdku a popt´ avku a u ´st´ı do tvorby zisku, ne vˇsechny ekonomické subjekty se ˇr´ıd´ı principy obecné ekonomie.

AF

ˇ ast ekonomick´ C´ ych subjekt˚ u tvoˇr´ı tzv. neziskové organizace, neziskov´ y sektor národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. J´ım se zab´ yv´ a veˇ rejn´ a ekonomie.

14.2

ˇ Clenˇ en´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı dle principu financov´ an´ı

Tˇr´ıdˇen´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı podle tohoto hlediska m˚ uˇzeme znázornit t´ımto obrázkem.

R

N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı

Neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor

Ziskov´ y (trˇzn´ı) sektor

D

Veˇrejn´ y sektor

Soukrom´ y sektor

Sektor domácnost´ı

ˇ en´ı n´ Obr´ azek 14.1: Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle financov´ an´ı

• Ziskov´ y (trˇ zn´ı) sektor je takov´ y sektor národn´ıho hospodáˇrstv´ı, kter´ y je zaloˇzen na tvorbˇe zisku, jakoˇzto d˚ usledku vynakl´ ad´ an´ı ekonomické aktivity ve v´ yrobˇe produkt˚ u, poskytován´ı sluˇzeb, distribuci, prodeji atd. Podnˇetem k ekonomické aktivitˇe je právˇe moˇznost dosahován´ı zisku, jakoˇzto hlavn´ıho ˇcinitele aktivizuj´ıc´ıho dané konkrétn´ı

Veˇrejn´ a ekonomie

168

14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor

•

•

T

•

AF

•

subjekty k jejich existenci na pˇr´ısluˇsn´ ych trz´ıch. Trˇzn´ı subjekty jsou zaloˇzeny na fungov´ an´ı daného trhu s jeho nab´ıdkou a poptávkou a cenou odr´ aˇzej´ıc´ı vztahy konkrétn´ı nab´ıdky a konkrétn´ı popt´ avky na pˇr´ısluˇsném trhu. Neziskov´ y (netrˇ zn´ı) sektor je zaloˇzen na poskytován´ı sluˇzeb ˇci produkci takov´ ych statk˚ u, které nejsou urˇceny k trˇzn´ı v´ ymˇenˇe, ale jsou poskytovány k uspokojen´ı potˇreb a uˇzitku, jenˇz nemus´ı b´ yt zaloˇzen na efektu zisku, ale pr´ avˇe na dosaˇzen´ı uˇzitku. Tento sektor se tedy nepohybuje na bázi samofinancován´ı, ale funguje d´ıky pˇrerozdˇelovac´ım proces˚ um (ˇcerp´ an´ı fond˚ u, dotac´ım, transfer˚ um ze st´ atn´ıho (ˇci jiného) rozpoˇctu atd. I kdyˇz urˇcit´ a d´ılˇc´ı ˇcinnost organizace spadaj´ıc´ı do tohoto sektoru m˚ uˇze b´ yt ˇcásteˇcnˇe zisková, v celkovém mˇeˇr´ıtku tomu tak nen´ı, a daná organizace je závislá na pˇr´ısunu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u mimo trˇzn´ı fungován´ı. Konkrétn´ım projevem celého neziskového sektoru je v nejvˇetˇs´ım m´ıˇre poskytován´ı veˇrejn´ ych sluˇzeb a veˇrejn´ ych statk˚ u. Neziskov´ y veˇ rejn´ y sektor je d´ılˇc´ı ˇca´st celého neziskového sektoru, která je v´ yhradnˇe zaloˇzena na poskytován´ı veˇrejn´ ych sluˇzeb a veˇrejn´ ych produkt˚ u a jej´ıˇz financov´ an´ı poch´ az´ı z veˇrejn´ ych financ´ı. Neziskov´ y soukrom´ y sektor je d´ılˇc´ı ˇcást celého neziskového sektoru, kterou pˇredstavuj´ı soukromé ˇcinnosti, popˇr´ıpadˇe i celé organizace, které z vlastn´ıch soukrom´ ych zdroj˚ u financuj´ı sluˇzby ˇci produkci statk˚ u, jejichˇz poskytován´ı nen´ı zaloˇzeno na trˇzn´ım mechanismu a dosahov´ an´ı zisku, ale pouze na pˇr´ınosu a uˇzitku vesmˇes pro konkrétn´ı veˇrejnost. Sektor dom´ acnost´ı je charakteristick´ y v´ ymˇenou sluˇzeb a statk˚ u v rámci celého kolobˇehu ekonomick´ ych aktivit v rámci daného n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı a jejich zapojen´ım do ˇcinnosti ekonomického a spoleˇcenského ˇzivota.


R

Napiˇste si na voln´ y list pˇr´ıklady konkrétn´ıch firem, podnik˚ u v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, softwarov´ ych atd., které byste zaˇradili pod tˇr´ıdˇen´ı sektor˚ u dle v´ yˇse uvedeného ˇclenˇen´ı. Pro kaˇzd´ y sektor uved’te alespoˇ n dva pˇredstavitele bud’ ze svého bl´ızkého okol´ı nebo celostátnˇe známé instituce.

14.3

Nyn´ı si v´ıce vymez´ıme sektory n´ arodn´ı hospodáˇrstv´ı z pohledu dvou základn´ıch kritéri´ı: • podle vlastnictv´ı, • a podle jiˇz uvedeného charakteru ziskovosti.

D

Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor

Soukrom´ y a veˇ rejn´ y sektor

Podle kritéria vlastnictv´ı se tedy národn´ı hospodáˇrstv´ı dˇel´ı na soukrom´ y sektor a na veˇ rejn´ y sektor:

Dalˇs´ı ˇclenˇen´ı veˇrejného sektoru

a) Soukrom´ y sektor obsahuje subjekty, které jsou ve vlastnictv´ı soukrom´ ych osob. b) Veˇrejn´ y sektor se podle vlastnictv´ı dále dˇel´ı na: • st´ atn´ı sektor (subjekty ve vlastnictv´ı státu) a ych celk˚ u – kraj˚ u • samospr´ avn´ y sektor (subjekty ve vlastnictv´ı samosprávn´ a obc´ı). c) V praxi vˇsak doch´ az´ı i k ˇ radˇ e kombinac´ı jak z pohledu vlastnictv´ı (napˇr´ıklad u tzv. polostátn´ıch akciov´ ych spoleˇcnost´ı“), tak i z hlediska ziskovosti (napˇr´ıklad mnohé ” subjekty zˇr´ızené obcemi vyv´ıjej´ı vedle neziskov´ ych ˇcinnost´ı i podnikatelské aktivity).


169

Vymezen´ı jednotliv´ ych sektor˚ u je v praxi proto mnohdy obt´ıˇzné. Pod pojmem veˇrejn´ y sektor je vˇsak obvykle myˇslen veˇrejn´ y neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor národn´ıho hospodáˇrstv´ı V praxi vedle sebe existuje soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor a tyto sektory se vzájemnˇe ovlivˇ nuj´ı. To je typick´ ym znakem sm´ıˇsené ekonomiky.

14.4

Veˇ rejn´ a ekonomie

Souˇca´st´ı ekonomického zkoumán´ı spoleˇcnosti je specifická oblast ekonomie, která se zab´ yv´ a existenc´ı a v´ yvojem veˇrejného sektoru a veˇrejn´ ych statk˚ u. Z´ akladn´ı znaky veˇ rejn´ eho sektoru je moˇzné definovat takto: nach´ az´ı se ve veˇrejném vlastnictv´ı, je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı, rozhoduje se v nˇem veˇrejnou volbou, podléh´ a veˇrejné kontrole, nem´ a ziskov´ y charakter.

T

• • • • •

Znaky veˇrejného sektoru

AF

Bylo by vˇsak chybné definovat veˇrejn´ y sektor jako sektor, kter´ y poskytuje veˇrejné statky, i kdyˇz existence veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. Nezastupitelnou roli v procesu tvorby má vˇsak i soukrom´ y sektor, pˇrestoˇze pˇri poskytován´ı veˇrejn´ ych statk˚ u hraje sp´ıˇse doplˇ nkovou roli. Co jsou to veˇrejné statky a ˇc´ım se liˇs´ı od statk˚ u soukrom´ ych? Veˇ rejn´ y statek je charakterizován tˇemito vlastnostmi:

R

a) nerivalitn´ı spotˇrebou (spotˇreba jednou osobou nevyluˇcuje dostupnost statku komukoliv jinému; spotˇreba jednou osobou nesniˇzuje uˇzitek, kter´ y plyne souˇcasnˇe ostatn´ım osob´ am), yt v moci poskytovatele statku b) nevyluˇcitelnost´ı (pokud je statek poskytován, nesm´ı b´ zabránit komukoliv jinému v jeho spotˇrebˇe; poskytovatel statku nem˚ uˇze vylouˇcit jednotlivce ze spotˇreby; statek m˚ uˇze spotˇrebov´ avat i ten jednotlivec, kter´ y za nˇej nezaplatil), aklady c) souˇcasnˇe plat´ı podm´ınka, ˇze veˇrejné statky nesou nulové dodateˇcné (mezn´ı) n´ pˇri jejich spotˇrebˇe dalˇs´ımi jednotlivci.

Pˇ r´ıklad:

D

Pˇr´ıkladem veˇrejného statku budiˇz most, park, obrana státu nebo veˇrejná správa. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . ........................................................................................

Jestliˇze lze vylouˇcit jednotlivce ze spotˇreby nebo pokud spotˇreba nen´ı plnˇe nerivalitn´ı, pak hovoˇr´ıme o tzv. sm´ıˇ sen´ em statku (oznaˇcov´ an téˇz jako neprav´ y veˇrejn´ y statek). Sm´ıˇsen´ y statek je v praxi nejbˇeˇznˇejˇs´ı.

Rozsah veˇrejného sektoru je v kaˇzdé sm´ıˇsené ekonomice ovlivnˇen faktory ekonomick´ ymi (etapou v´ yvoje spoleˇcnosti, nedostateˇcn´ ymi a pˇrebujel´ ymi pˇrerozdˇelovac´ımi procesy apod.) a faktory mimoekonomick´ ymi (geopolitick´ ymi, historick´ ymi, kulturnˇe n´ aboˇzensk´ ymi apod.). Rozsah veˇrejného sektoru je d´ an i rozsahem zestátnˇen´ı. Nutnost a existence potˇreby veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. Je zˇrejmé, ˇze v podm´ınkách ˇcistˇe trˇzn´ıho mechanismu by veˇrejné statky

Vlastnosti veˇrejného sektoru

170

14.4 Veˇrejná ekonomie

v˚ ubec nebyly vytváˇreny, nebot’ nelze poˇzadovat po soukrom´ ych subjektech, aby poskytovaly statky, za nˇeˇz by nedostaly zaplaceno, popˇr´ıpadˇe veˇrejné statky by byly poskytovány neefektivnˇe, a to pouze tˇem, kteˇr´ı by za nˇe zaplatili, tzn. v malém mnoˇzstv´ı a za vysokou cenu. Taková situace by byla spoleˇcensky ne´ unosná, nedemokratick´ a a vedla by k soci´ aln´ımu napˇet´ı i konflikt˚ um. Potˇreba existence veˇrejných statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. Nˇekdo mus´ı stavˇet mosty, silnice, které budou slouˇzit vˇsem lidem, firmám i státu, tedy vˇsem ekonomick´ ym subjekt˚ um.

T

Pokud tedy je existence veˇrejného sektoru v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı nezbytná, je tˇreba ˇreˇsit navazuj´ıc´ı ot´ azky spjaté s jeho existenc´ı. Jednou z prioritn´ıch otázek existence veˇrejného sektoru je ot´ azka jeho financov´ an´ı, kdo to bude provádˇet a jak´ ym zp˚ usobem bude zajiˇstˇen mechanismus v´ ybˇeru a ˇcerp´ an´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u.

AF

V oblasti veˇrejných statk˚ u vˇsak trh selh´ av´ a nebo nefunguje efektivnˇe.

Trh má pˇrirozenou tendenci k nestabilitˇe, doch´ az´ı k nerovnomˇernému a mnohdy k neˇza´douc´ımu v´ yvoji makroekonomick´ ych veliˇcin. Trˇzn´ı mechanismus nen´ı v˚ ubec vhodn´ y a spoleˇcensky u ´ nosn´ y n´ astroj, kter´ ym by mohly b´ yt veˇrejné statky zajiˇst’ovány. Tyto statky maj´ı nerivalitn´ı povahu, slouˇz´ı veˇrejnému prospˇechu. Pokud nelze pro v´ yˇsi a skladbu veˇrejn´ ych statk˚ u vyuˇz´ıt trˇzn´ıho mechanizmu vzniká problém, kter´ y mus´ı b´ yt vyˇreˇsen, tedy jak´ y jin´ y mechanismus jejich tvorbu, tj. poptávku i nab´ıdku nahrad´ı. Toto zjiˇstˇen´ı tedy vyˇzaduje odpovˇedi na nˇekolik ot´ azek, a to:

R

Z´ akladn´ı sloˇzka veˇrejn´ ych financ´ı Selh´ av´ an´ı trhu v oblasti veˇrejn´ ych statk˚ u

S veˇrejn´ ym sektorem tak u ´zce souvisej´ı veˇrejné finance, tedy souborem ˇcinnost´ı k zabezpeˇcen´ı veˇrejného zájmu v tˇech pˇr´ıpadech, kdy nelze technicky zjistit (nebo to nen´ı ekonomicky u ´ nosné), kdo je pˇr´ım´ ym uˇzivatelem v´ yhod. Proto se ˇcinnost financuje z penˇez daˇ nov´ ych poplatn´ık˚ u a rozhodován´ı a kontrola vyuˇzit´ı tˇechto prostˇredk˚ u je ˇcinnost´ı veˇrejnou. Z´ akladn´ı sloˇ zkou veˇ rejn´ ych financ´ı je st´ atn´ı rozpoˇ cet.

jak urˇcit kolik a jak´ ych statk˚ u vyrábˇet, jak je rozdˇelovat, jak jejich produkci finanˇcnˇe kr´ yt (jak´ ymi zdroji), jak tyto finanˇcn´ı zdroje z´ıskat, které veˇrejné statky m´ıt a v jaké v´ yˇsi, co jen udrˇzovat a co rozv´ıjet, jak´ ym smˇerem zvyˇsovat veˇrejné statky, kolik veˇrejn´ ych financ´ı vynakl´ adat atd.

D

• • • • • • • •

Dvˇe varianty ˇreˇsen´ı

Pˇri ˇreˇsen´ı tohoto problému vznikaj´ı 2 varianty: 1. Vyb´ırat pen´ıze od vˇsech, kteˇr´ı se na spotˇrebˇe kolektivn´ıch statk˚ u pod´ılej´ı. Problém: Jak to zjistit? V´ ysledek: Pouˇzit´ı u ´hrady na dobrovolném principu prakticky nen´ı moˇzné. 2. Vyb´ırat prostˇredky od vˇsech. V tomto pˇr´ıpadˇe je nutné aby technika v´ ybˇeru, v´ yˇse, rozhodován´ı a alokace byla nahrazena politickým procesem, tj. volebn´ım hlasován´ım, pˇri kterém se rozhoduje o stanovisku politick´ ych stran ke struktuˇre a v´ yˇsi veˇrejn´ ych statk˚ u a tud´ıˇz i veˇrejn´ ych financ´ı.


171

T

Hrazen´ı náklad˚ u spojen´ ych s tˇemito veˇrejn´ ymi statky nem˚ uˇze b´ yt zaloˇzeno na individu´ aln´ıch, dobrovolnˇe placen´ ych cen´ ach (problém ˇcerného pasaˇzéra), ale na vynucen´ ych, ne´ uˇ celov´ ych a nen´ avratn´ ych platb´ ach, zejména na dan´ıch. O pouˇzit´ı (alokaci) zdroj˚ u se tak rozhoduje veˇ rejnou volbou, a to zpravidla Veˇrejná prostˇrednictv´ım volen´ ych zástupc˚ u (parlamentu, zastupitelstva apod.). Jednotliv´ y volba obˇcan (jednotliv´ y spotˇrebitel) se rozhoduje o sv´ ych v´ ydaj´ıch podle sv´ ych preferenc´ı, své v´ ydaje porovn´ avá s mezn´ım uˇzitkem, kter´ y mu dan´ y statek m˚ uˇze pˇrinést. Volen´ y zástupce by se mˇel ˇr´ıdit zájmy sv´ ych voliˇc˚ u. Je vˇsak zˇrejmé, ˇze mezn´ı uˇzitek daného statku se bude u jednotliv´ ych obˇcan˚ u liˇsit. Volen´ı zástupci tak mus´ı ˇreˇsit problém, jaké statky a za jakou cenu by mˇely b´ yt z veˇrejn´ ych financ´ı poˇr´ızeny a souˇcasnˇe jak vysoké v´ ydaje (a t´ım i pˇr´ıjmy) veˇrejn´ ych financ´ı jsou optimáln´ı. Je to tedy v demokratickém systému jedin´ y pˇrijateln´ y zp˚ usob, jak vytváˇret a rozdˇelovat veˇrejné finance, a to pˇresto, ˇze tento systém je ménˇe efektivn´ı neˇz trˇzn´ı, pˇresto, ˇze existence dan´ı m´ a ˇradu negativn´ıch d˚ usledk˚ u a jejich vyb´ır´ an´ı je spojeno se znaˇcn´ ymi n´ aklady.

AF

M˚ uˇzeme tedy chápat národn´ı hospodáˇrstv´ı i jako komplex ziskového, neziskového a sm´ıˇseného sektoru, v nˇemˇz jsou produkovány soukromé i veˇrejné statky a poskytovány soukromé i veˇrejné sluˇzby. Mnoˇzstv´ı a u ´roveˇ n (kvantita a kvalita) tˇechto produkt˚ u a sluˇzeb charakterizuje ekonomickou situaci daného n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı (daného st´ atu), charakterizuje jeho ekonomickou s´ılu a ˇzivotn´ı u ´roveˇ n jeho obyvatel. ˇ Zivotn´ ıu ´ roveˇ n lid´ı se obecnˇe s pokrokem vˇedy a techniky stále zvyˇsuje. Jsou stále v´ıce uspokojovány naˇse potˇreby, objevuj´ı se nové a nové vˇeci, jsou poskytovány nové a nové sluˇzby. Náˇs ˇzivot je bohatˇs´ı, své potˇreby uspokojujeme stále vˇetˇs´ım objemem kvalitnˇejˇs´ı produkt˚ u i sluˇzeb z oblasti soukrom´ ych i veˇrejn´ ych statk˚ u. Nen´ı tomu tak vˇsude a vˇzdy, v´ yvoj svˇeta byl a zˇrejmˇe dlouho bude velmi nerovnomˇern´ y, stejnˇe tak jako je a bude rozd´ılná ˇzivotn´ı u ´roveˇ n r˚ uzn´ ych st´ at˚ u a r˚ uzn´ ych lid´ı. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 14:

R

ˇ procház´ı pˇrerozdˇelovac´ımi procesy, tj. pˇres státn´ı rozpoˇcet, rozpoˇcty ostatn´ıch stupˇ V CR n˚ u urˇcitá suma penˇez, která je v nˇejakém pomˇeru v˚ uˇci vytvoˇrenému HDP. Tento pomˇer vyjadˇruje velikost pˇrerozdˇelován´ı od sféry tvorby do sféry uˇzit´ı a je charakteristick´ y pro r˚ uzné státy. Zjistˇete, kolik v tomto nebo minulém roce tvoˇrilo pˇrerozdˇelov´ an´ı jednak pomoc´ı státn´ıho rozpoˇctu, jednak veˇsker´ ych veˇrejn´ ych financ´ı procent z celkového poˇctu vytvoˇreného národn´ıho d˚ uchodu (ND). Oba u ´ daje se struˇcn´ ym komentáˇrem a vlastn´ım názorem na danou v´ yˇsi pˇrerozdˇelov´ an´ı zaˇslete tutorovi v rozsahu max. na 1 stránku.

D

Shrnut´ı:

• Pojem n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı“ m˚ uˇze m´ıt nˇekolik v´ yznam˚ u, a to z pohledu r˚ uzn´ ych ” hledisek. • Dle hlediska hlavn´ıho zamˇeˇren´ı ekonomick´ ych aktivit dan´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme ˇclenit hospod´ aˇrstv´ı na sektory, odvˇetv´ı ˇci obory. ˇ e je dˇelen´ı n´ • Cast´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı na primárn´ı, sekundárn´ı, terci´ aln´ı a kvarciáln´ı sektor. usob hospodaˇren´ı daného sledovaného • Pojem ekonomika“ pˇredstavuje konkrétn´ı zp˚ ” objektu. • Ziskov´ y (trˇzn´ı) sektor je sektor národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, kter´ y je zaloˇzen na tvorbˇe zisku. • Neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor je zaloˇzen na poskytován´ı sluˇzeb ˇci produkci statk˚ u, které nejsou urˇceny k trˇzn´ı v´ ymˇenˇe, ale jejichˇz koneˇcn´ ym efektem je uˇzitek.



172

14.4 Veˇrejná ekonomie • Podle kritéria vlastnictv´ı se národn´ı hospod´ aˇrstv´ı dˇel´ı na soukrom´ y sektor a na veˇrejn´ y sektor. • Efektivn´ı poskytov´ an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u m˚ uˇze zajistit veˇrejn´ y sektor. • Existence veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. ˇ e republice je moˇzno rozdˇelit na sektor státn´ı (centráln´ı u • Veˇrejn´ y sektor v Cesk´ ´rovnˇe) a sektor samospr´ avn´ y (´ uzemn´ı u ´rovnˇe).


T

Jak byste charakterizovali pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“? ” Jak dˇel´ıme n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı? Na ˇcem je zaloˇzen soukrom´ y sektor? ˇ C´ım se zab´ yv´ a veˇrejn´ a ekonomie? Co je podstatné pro charakteristiku veˇrejného sektoru z hlediska financován´ı? Jaké jsou znaky, jimiˇz je charakterizován veˇrejn´ y sektor? Jak´ ymi vlastnostmi se vyznaˇcuje veˇrejn´ y statek? Jak´ y je hlavn´ı n´ astroj pro financován´ı veˇrejného sektoru? Proˇc ˇr´ık´ ame, ˇze spotˇreba veˇrejného statku má nerivalitn´ı charakter? Proˇc pouˇz´ıv´ ame oznaˇcen´ı nevyluˇcitelnost“ k charakteristice veˇrejného statku? ” Kdo rozhoduje o pl´ anov´ an´ı a realizaci veˇrejn´ ych statk˚ u?

Autotest:

AF

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

1. Soukrom´ y sektor:

R

(a) mus´ı b´ yt vˇzdy ziskov´ y (b) m˚ uˇze b´ yt i neziskov´ y (c) pouˇz´ıv´ a vˇzdy pouze vlastn´ıch zdroj˚ u 2. Pro veˇrejn´ y sektor vˇzdy neplat´ı, ˇze:

(a) se nach´ az´ı se ve veˇrejném vlastnictv´ı (b) je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı (c) je vˇzdy ztr´ atov´ y

D

3. Mezi kvarci´ aln´ı sektor nepatˇr´ı:

(a) podniky zab´ yvaj´ıc´ı se tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u (b) podniky zpracovatelského pr˚ umyslu (c) podniky spoj˚ u a komunikac´ı

Kapitola 15

T

Z´ avˇ er

AF

Tento kurs nazvan´ y Základy ekonomie je z´ akladn´ım, u ´vodn´ım kursem pro následné studium veˇsker´ ych ekonomick´ ych typ˚ u studia a navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u. Vysvˇetluje ekonomické jevy, fenomény a procesy odehrávaj´ıc´ı se v souˇcasném svˇetˇe, v éˇre rychle se globalizuj´ıc´ı celosvˇetové ekonomiky. Procesy a jevy, které jsou v tomto uˇcebn´ım textu vysvˇetlov´ any maj´ı sv˚ uj p˚ uvod v historii ekonomie, v obecné historii ˇclovˇeka a odráˇzej´ı i poznatky z jin´ ych spoleˇcenskovˇedn´ıch obor˚ u.

Ekonomie je spoleˇcenská vˇeda, odráˇz´ı v´ yvoj spoleˇcenského myˇslen´ı, je podloˇzena hospod´ aˇrskou legislativou, kter´ a se rychle mˇen´ı, nebot’ i ona reflektuje na nové skuteˇcnosti a na zmˇeny spoleˇcensk´ ych pomˇer˚ u. Z tohoto d˚ uvodu je studium ekonomie neuzavˇrenou kapitolou, permanentn´ı potˇrebou zab´ yvat se stále nov´ ymi jevy a procesy, opravou, aktualizac´ı vˇec´ı star´ ych. Proto Vám tato studijn´ı opora bude slouˇzit jen jako podklad pro Vaˇse studium. To je potˇreba doplˇ novat z televizn´ıch a rozhlasov´ ych zpráv, z novin i odborn´ ych ˇcasopis˚ u. Zvláˇstˇe k tomuto u ´ˇcelu máte v tomto odborném textu uvedena r˚ uzná cviˇcen´ı, máte tu korespondenˇcn´ı u ´koly, které by mˇely reflektovat aktuáln´ı situaci ve vˇedˇe i ekonomické praxi.

R

Studium vyˇzaduje také základn´ı znalosti práva, právn´ıch norem ve formˇe alespoˇ n základn´ıch zákon´ık˚ u, pˇredevˇs´ım obchodn´ıho. Ostatnˇe navazuj´ıc´ı ekonomické pˇredmˇety budou vyˇzadovat ˇ adn´ i právn´ı znalosti nejen ze základn´ıch právn´ıch norem, ale i z norem speciáln´ıch. Z´ y manaˇzer, ekonom, finanˇcn´ık, ale ani u ´ˇcetn´ı se neobejdou bez podrobnˇejˇs´ı znalosti právn´ıch norem i ekonomické teorie.

D

Doporuˇcili jsme V´ am v pr˚ ubˇehu jednotliv´ ych lekc´ı i ˇcetbu jin´ ych publikac´ı, z´ akon˚ u nebo uˇcebnic. To je samozˇrejmˇe nepovinná literatura, zkouˇsku budete skládat z obsahu tohoto kursu. Pˇresto doporuˇcujeme z´ ajemc˚ um o hlubˇs´ı poznatky i tyto zdroje, jsou potˇrebné i pro praktick´ y v´ ykon ˇcetn´ ych ekonomick´ ych profes´ı. Závˇerem Vám pˇrejeme, aby tato studijn´ı opora Vám pˇrinesla nové poznatky, uˇziteˇcné poznatky a byla Vám oporou nejen pˇri plnˇen´ı ˇskoln´ıch povinnost´ı, ale i pˇri ekonomick´ ych jedn´ an´ıch, v pr´ aci a ˇzivotˇe. Pˇrejeme V´ am hodnˇe u ´spˇech˚ u. Autoˇri

173

174

R

D T

AF

Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura

T



AF

1. BOBEK, P. Financial services @ Internet. In Future of the Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic III. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1998. ´ D. Problems with a security of electronic banks. In Future of the 2. BRECHLEROVA, Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic IV. 1. vyd. Karvin´ a: OPF SU, 1999. ˇ ADKA, ´ 3. PR M., KALA, J. Elektronické bankovnictv´ı. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. ˇ ÍK, J. Ekonomika a ˇr´ızen´ı neziskových organizac´ı. Brno: ESF MU, 1998. 4. REKTOR ˇ 5. SOUCEK, Z. Firma 21. stolet´ı. Professional Publishing, 2005. ´ 6. ZLAMAL, J., ULRICH, M. Z´ aklady ekonomie pro management zdravotnictv´ı. 2. vydán´ı, VUP 2010.

D

R

ˇ ˇcasopisy Euro, Hospodáˇrské noviny, Ekonom. Zákony CR,

175

176

R

D T

AF

Lekce 1 ´ Ukol k textu ˇ c. 1.1

T

Kl´ıˇ c:

AF

1) Karel IV. dal postavit hladovou zed’“. D˚ uvody jsou z dˇejepisu známé. Je to fakt: ” MA-PO umˇerem. Je 2) Vláda by mˇela sn´ıˇzit nezamˇestnanost na Mostecku, která je vysoce nad pr˚ to fakt: MA-NO 3) Od 1. 1. byla sn´ıˇzena daˇ n z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob (tj. firem) na x % z vytvoˇreného zisku. Je to fakt MI-PO. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.2

K tabulce ˇclenˇen´ı potˇreb uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady a zaˇrad’te je do pˇr´ısluˇsného typu. Pˇr´ıklad: potˇreba pit´ı = biologická, hmotná, individuáln´ı, nezbytná a souˇcasná i budouc´ı. Uved’te do textu 5 vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u:

R

a) potˇreba j´ıst: biologick´ a, hmotná, nezbytná, individu´ aln´ı, minulá, souˇcasná i budouc´ı, b) potˇreba komunikace s lidmi: kulturn´ı, nehmotná, nezbytná, individuáln´ı, minulá, souˇcasn´ a i budouc´ı, c) potˇreba tepla: bio, hmotn´ a, nezbytná, individuáln´ı, minulá, souˇcasná i budouc´ı, d) potˇreba ˇcten´ı: kulturn´ı, nehmotn´ a, zbytná, individuáln´ı, minul´ a, souˇcasn´ a i budouc´ı, e) potˇreba lásky: kulturn´ı, nehmotná, individuáln´ı, nezbytná, minulá, souˇcasná i budouc´ı.

´ Ukol k textu ˇ c. 1.3

D

Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu, jak znˇela slavná odpovˇed’ c´ısaˇre Vespasiána synovi Titovi nad jeho v´ ytkou, ˇze c´ısaˇr zavedl daˇ n z pouˇz´ıván´ı mˇestsk´ ych záchodk˚ u. Odpovˇ ed’: Pecunia non olet (pen´ıze nesmrd´ı). ´ Ukol k textu ˇ c. 1.4

V ˇcesk´ ych zem´ıch se objevily prvé pap´ırové pen´ıze pomˇernˇe pozdˇe. Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu v kterém stolet´ı, za ˇc´ı vl´ ady a jak se tyto pen´ıze jmenovaly. Odpovˇ ed’: 18. stolet´ı, za Marie Terezie, bankocetle (bankozettel). ´ Ukol k textu ˇ c. 1.5 Volnˇe smˇeniteln´ ych mˇen je celá ˇrada. Pokuste se vyjmenovat a správnˇe dle mezin´ arodnˇe uzn´ avan´ ych bankovn´ıch k´ od˚ u uvést alespoˇ n 5 konvertabiln´ıch mˇen. Odpovˇ ed’: Dollar americk´ y USD, Dollar kanadsk´ y CAD, Euro EURO, Yen japonsk´ y JPY, Frank ˇsv´ ycarsk´ y CHF, Libra britská GBP.

177

´ Ukol k textu ˇ c. 1.6 Pˇresto i dnes rozeznáv´ ame specifickou formu smˇeny zboˇz´ı, kdy pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu u ´myslného vylouˇcen´ı pˇresunu penˇeˇzn´ıch ˇc´ astek mezi bankami, docház´ı nadále opˇet ke smˇenˇe zboˇz´ı v mezinárodn´ım obchodˇe, která nen´ı doprovázena okamˇzitou u ´hradou penˇez, ale jen v´ ymˇenou jednoho zboˇz´ı za druhé (napˇr. za tis´ıc tun pˇsenice, pˇet set tun moˇrsk´ ych ryb).

T

Tato obchodn´ı v´ ymˇena vyˇzaduje, aby obˇe smˇen ˇ ované hodnoty byly ocenˇeny v národn´ıch mˇenách a do pomˇeru se tak prom´ıtaj´ı aktuáln´ı kurzy tˇechto národn´ıch mˇen. Je tedy stanovena smˇenná hodnota v penˇez´ıch, avˇsak nedocház´ı k pouˇzit´ı penˇez k pˇrevodu jako prostˇredku smˇeny, n´ ybrˇz pouze jako ˇcinitele ceny zboˇz´ı. Pouze po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se pˇr´ıpadné rozd´ıly vyrovnávaj´ı vesmˇes v konvertabiln´ı mˇenˇe. Jak se tento zp˚ usob prov´ adˇen´ı obchodn´ıch ˇcinnost´ı a prov´ adˇen´ı u ´hrad v mezinárodn´ım obchodˇe naz´ yvá? Odpovˇ ed’: barter. Lekce 2 ´ Ukol k textu ˇ c. 2.1

AF

Pokuste se vyjmenovat jaké dalˇs´ı typy trh˚ u zn´ ate i podle jin´ ych hledisek. Tato oznaˇcen´ı jsou ˇcasto uvádˇena v denn´ım tisku. Pokud nev´ıte, pod´ıvejte se do kl´ıˇce a zapiˇste si do následuj´ıc´ıch ˇr´ adek u ´ daje z kl´ıˇce. Napov´ım Vám typem trhu, kter´ y jsem jiˇz pouˇzil pˇri v´ ykladu v dosavadn´ım textu. Doplˇ nte dalˇs´ı 4 moˇznosti. Odpovˇ edi:

• Trh d´ılˇc´ı: jedn´ a se o trh jediného druhu zboˇz´ı (napˇr. trh automobil˚ u), • Trh m´ıstn´ı (region´ aln´ı): trh m´ıstn´ıch specialit, • Trh n´ arodn´ı: trh urˇcitého státu, pro nˇejˇz jsou charakteristické urˇcité produkty dané zvyky, polohou státu, specifick´ ymi plodinami atd., (napˇr. pizza, italské n´ arodn´ı j´ıdlo), • Trh evropsk´ y: d´ an u ´zem´ım (trh asijsk´ y apod.), • Trh svˇetov´ y: hovoˇr´ıme o v´ yvoji cen urˇcit´ ych komodit na svˇetovém trhu (napˇr. v´ yvoj cen ropy). ´ Ukol k textu ˇ c. 2.2

D

R

Teoreticky bychom mohli dovodit, ˇze poptávková kˇrivka je pˇr´ımka. Matematicky vzato, je skuteˇcnost´ı, ˇze jestliˇze máme napˇr. 100 Kˇc a m˚ uˇzeme koupit 1 kg pomeranˇc˚ u, pak za nové situace, kdy pomeranˇce stoj´ı 10 Kˇc, m˚ uˇzeme koupit 10 kg. Spoj´ıme-li oba body, dostaneme pˇr´ımku. Ve skuteˇcnosti tomu tak u agregátn´ı popt´ avkové kˇrivky nen´ı. Popˇrem´ yˇslejte, proˇc docház´ı k urˇcitému zakˇriven´ı funkce, jaké d˚ uvody se projevuj´ı v chován´ı spotˇrebitele, proˇc od jistého okamˇziku nast´ av´ a odchylka od matematického pˇredpokladu. Odpovˇ ed’: Pˇri urˇcitém mnoˇzstv´ı docház´ı k saturaci potˇreby, dále se jiˇz nebude náˇs nákup vyv´ıjet pˇr´ımo u ´ mˇernˇe. V ekonomii má sv˚ uj v´ yznam tzv. mezn´ı potˇreba, za n´ı docház´ı ke korelaci kˇrivky. Pokuste se formulovat chován´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a poptávky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. Lekce 3 ´ Ukol k textu ˇ c. 3

Pokuste se formulovat chován´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´ avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. Odpovˇ ed’: Pˇri pˇrebytku zboˇz´ı na trhu vázne jeho odbyt, nab´ızej´ıc´ımu vznikaj´ı problémy. Vzniká soutˇeˇz prodávaj´ıc´ıch, kteˇr´ı, aby nadbyteˇcné zboˇz´ı prodali, mus´ı sniˇzovat cenu. S poklesem ceny klesá i nab´ızené mnoˇzstv´ı, nebot’ v´ yrobce nem´ a zájem o tuto v´ yrobu a sniˇzuje ji nebo pˇr´ımo zastavuje. Svou pozornost pˇresune na v´ yrobu jin´ ych, v´ıce oceˇ novan´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Kupuj´ıc´ı pˇri niˇzˇs´ı cenˇe zv´ yˇs´ı poptávku a nadbyteˇcné zboˇz´ı je postupnˇe vyprodáváno. Trˇzn´ı ceny se opˇet pˇribliˇzuj´ı ke vzniku rovnov´ aˇzn´ ych cen, situace na trhu se vyrovn´ av´ a, trh se vyˇciˇst’uje. 178

Lekce 4 ´ Ukol k textu ˇ c. 4 ˇ Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı u ´ daj pr˚ umˇerné mzdy v CR, popˇr. ve Vaˇsem kraji ˇci mˇestˇe. Porovnejte ji s pr˚ umˇern´ ym starobn´ım d˚ uchodem. Budete-li m´ıt zájem, pokuste se ´ i o srovnán´ı s vyspˇel´ ymi evropsk´ ymi státy ˇci naˇsimi sousedn´ımi státy. Udaje jsou publikovány v bˇeˇzném tisku. Vzhledem k pouˇzitelnosti tohoto textu v delˇs´ım ˇcasovém u ´ seku nejsou moment´ aln´ı u ´daje v Kl´ıˇci uv´ adˇeny. Lekce 5 ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1


T

ˇ a jmenujte jej´ı s´ıdlo. Uved’te n´ azev instituce povˇeˇrené t´ımto u ´kolem v CR ´ ’ Odpovˇ ed : Uˇrad pro hospod´ aˇrskou soutˇeˇz se s´ıdlem v Brnˇe, Joˇstova 8.

AF

Negativn´ı externality jsou ˇcasté. Patˇr´ı mezi nˇe i emise, obecné zneˇciˇst’ován´ı prostˇred´ı, devastace krajiny atd. Externality vˇsak mohou b´ yt i pozitivn´ı. Pokuste se zapsat do textu Váˇs pˇr´ıklad pozitivn´ı externality. Podot´ yk´ ame, ˇze pozitivn´ı externalita je pˇresun nˇejaké v´ yhody nebo vedlejˇs´ıho u ´ˇcinku v´ yroby na jin´ y subjekt. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad vyuˇzit´ı odpadn´ıho tepla pr˚ umyslového podniku k vytápˇen´ı byt˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3

ˇ Uveden´ y systém je zaveden v CR. Zjistˇete a zapiˇste do textu, kolika procenty kaˇzd´ y zamˇestnanec pˇrisp´ıv´ a na politiku zamˇestnanosti. (Poznámka: vzhledem k tomu, ˇze tento u ´daj se m˚ uˇze mˇenit, je nutno br´ at u ´daj uveden´ y v kl´ıˇci jako orientaˇcn´ı). Odpovˇ ed’: jedn´ım procentem z hrubé mzdy (v roce 2010). ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4

R

Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady soci´ aln´ıho chov´ an´ı st´ atu napˇr´ıklad v péˇci o staré lidi, ml´ adeˇz, dˇeti atd. Uved’te alespoˇ n 2 pˇr´ıklady. Odpovˇ ed’: pˇr´ıdavky na dˇeti, sociáln´ı stipendia, pˇestounské pˇr´ıdavky, alimentaˇcn´ı povinnost, pˇr´ıdavky zdravotnˇe postiˇzen´ ym lidem atd. Lekce 6


D

ˇ maj´ı tzv. vládn´ı zakázky sv˚ Rovnˇeˇz v ekonomice CR uj v´ yznam a v souvislosti s urˇcitou v´ yrobou se o nich ˇcasto hovoˇr´ı. Jmenujte alespoˇ n 2 oblasti hospodáˇrstv´ı, do nichˇz byste zaˇradili st´ atn´ı zak´ azky. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad obrana (zakázky ministerstva obrany), bezpeˇcnost (zakázky ministerstva vnitra), ˇskolstv´ı (napˇr´ıklad zakázka na vybaven´ı z´ akladn´ıch ˇskol v´ ypoˇcetn´ı technikou). ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2 Drˇzen´ı zlaté akcie je spjatou s urˇcit´ ym právem. Toto pr´ avo umoˇzn ˇuje státu kontrolu takovéto akciové spoleˇcnosti. Urˇcete toto právo. Odpovˇ ed’: právo veta“, zástupce státu m˚ uˇze vetovat rozhodnut´ı valné hromady, t´ım ” zabr´ an´ı jeho platnosti. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.3 Stát se m˚ uˇze negativn´ımu p˚ usoben´ı br´ anit i jin´ ymi, pˇr´ım´ ymi nástroji. Jmenujte alespoˇ n tˇri opatˇren´ı tohoto druhu.

179

Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad a) pˇr´ımou u ´ˇcetn´ı kontrolou, b) legislativn´ımi opatˇren´ımi, c) zákazy, pokutami, pˇr´ıpadnˇe direktivn´ım zruˇsen´ım monopolu. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.4 Uved’te hlavn´ı s´ıdlo EU a s´ıdlo evropského parlamentu. Odpovˇ ed’: Brusel, Strasbourg. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.5

T

ˇ a republika Parlamenty demokratick´ ych zem´ı jsou jednokomorové nebo dvoukomorové. Cesk´ ’ má dvoukomorov´ y parlament, poslaneckou snˇemovnu a senát. Uved te jin´ y pˇr´ıklad dvoukomorového parlamentu a uved’te pˇr´ıklad jednokomorového parlamentu. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad USA: sen´ at, kongres. Slovensko: jednokomorov´ y parlament.

AF

´ Ukol k textu ˇ c. 6.6 V kaˇzdém státˇe je pouze jedna, tzv. centráln´ı banka. Ta ˇr´ıd´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch komerˇcn´ıch bank. Tato banka je naz´ yvána také emisn´ı (má monopol na emisi, tj. tisk bankovek) nebo cedulov´ a. Uved’te: ˇ e republice, a) jak se jmenuje tato centr´ aln´ı banka v Cesk´ b) zda je povaˇzov´ ana za souˇc´ ast vl´ adn´ıch instituc´ı nebo zda je na vládˇe nezávislá, c) zda se guvernér této banky z´ uˇcastˇ nuje nebo nez´ uˇcastˇ nuje zasedán´ı vlády. Odpovˇ edi:

ˇ ˇ a n´ a) CNB (Cesk´ arodn´ı banka) b) nez´ avisl´ a c) z´ uˇcastˇ nuje

R

7. lekce


Uved’te, na kterou banku byla v devadesát´ ych letech uvalena nucená spr´ ava. Banka byla ˇ pozdˇeji za symbolickou 1 Kˇc prod´ ana CSOB. Následkem tohoto kroku spolumajitel banky ˇ spoleˇcnost Nomura zah´ ajila pr´ avn´ı kroky v˚ uˇci CR. Odpovˇ ed’: Investiˇcn´ı a poˇstovn´ı banka.

D

´ Ukol k textu ˇ c.7.2

Uved’te aktuáln´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob. Vzhledem k tomu, ˇze tato sazba podléh´ a zmˇenˇe ˇcasu, je v Kl´ıˇci uvedena sazba z doby pˇr´ıpravy publikace, tj. z roku 2007. Podot´ yk´ am, ˇze jiˇz nyn´ı jsou pˇripravovány zmˇeny, je proto tˇreba poznamenat si aktu´ aln´ı sazbu pro dan´ y rok. Odpovˇ ed’: pro rok 2010 ˇcinila sazba 19 procent. 8. lekce

´ Ukol k textu ˇ c. 8.1 Pokuste se urˇcit dalˇs´ı moˇzné ukazatele, které byste sledovali pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti opatˇren´ı v makroekonomické rovinˇe. Odpovˇ ed’: vyrovnan´ y státn´ı rozpoˇcet, u ´ roveˇ n (procento) dosaˇzené privatizace státn´ıho majetku, stupeˇ n provedené restrukturalizace národn´ıho hospodáˇrstv´ı (procento nov´ ych v´ yrob) a dalˇs´ı. 180

´ Ukol k textu ˇ c. 8.2 Obˇe opatˇren´ı pˇredstavuj´ı pro celou spoleˇcnost urˇcité n´ aklady. V prvém pˇr´ıpadˇe sn´ıˇzen´ı tempa r˚ ustu ekonomiky, v druhém pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı funkce trˇzn´ıho mechanismu. Nelze je tedy pouˇz´ıvat dlouhodobˇe. Nicménˇe sn´ıˇzen´ı setrvaˇcné inflace b´ yvá dosaˇzeno a tento jev má své pojmenován´ı. Pokuste se definovat opak, tj. sn´ıˇzen´ı inflace odborn´ ym názvem. Odpovˇ ed’: Disinflace. 9. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 9 Uved’te a zapiˇste si aktuáln´ı stav pˇr´ır˚ ustku HDP v posledn´ım V´ am známém obdob´ı. Protoˇze tento u ´daj se mˇen´ı, nen´ı u ´daj uveden v Kl´ıˇci. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.1

T

10. lekce

AF

Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı statistické u ´ daje o r˚ ustu (ˇci jiné fázi cyklu) ˇceského hospod´ aˇrstv´ı. Tento u ´daj se pravidelnˇe objevuje i v bˇeˇzném denn´ım tisku, rozhlase ˇci televizi. Vzhledem k tomu, ˇze tento u ´ daj se mˇen´ı, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. Aktuáln´ı v´ yˇse makroekonomick´ ych agregát˚ u vˇsak budete potˇrebovat k závˇereˇcn´ ym zkouˇskám ˇci pˇrij´ımac´ım zkouˇsk´ am pˇri pokraˇcov´ an´ı studia na ekonomick´ ych fakultách vysok´ ych ˇskol. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.2

Uved’te a poznamenejte si dalˇs´ı jevy projevuj´ıc´ı se na podnikové u ´ rovni, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dom´ acnost´ı. V Kl´ıˇci m´ ate uvedeny nˇekteré, pokuste se o to nejprve sami. Odpovˇ ed’: propouˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u, zastaven´ı v´ yrob, pˇresuny v´ yroby do jin´ ych zem´ı, mal´ y n´ ar˚ ust mezd pl´ anovan´ y pro následuj´ıc´ı obdob´ı, zmrazen´ı mezd. 11. lekce


R

Jste povˇeˇreni v´ yvozem zboˇz´ı do Saudské Ar´ abie. Jaké zboˇz´ı nem˚ uˇze bez problém˚ u vyv´ aˇzet. Jmenujte alespoˇ n 2 druhy zboˇz´ı a uved’te d˚ uvod. Odpovˇ ed’: vepˇrové maso, alkohol. Jde o muslimskou zemi, tyto zákazy vypl´ yvaj´ı z koránu. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.2

D

Jste sv´ ym zamˇestnavatelem povˇeˇreni k v´ yvozu 10 tank˚ u do rizikové oblasti. Zvaˇzte, zda budete potˇrebovat povolen´ı, v pˇr´ıpadˇe, ˇze to budete povaˇzovat za nutné ˇci potˇrebné, uved’te na koho se obr´ at´ıte. Odpovˇ ed’: v daném pˇr´ıpadˇe je tˇreba poˇzádat o souhlas k v´ yvozu Ministerstvo zahraniˇc´ı ˇ CR. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.3

Zboˇz´ı putuj´ıc´ı do ciziny nebo z ciziny obsahuje DPH. Uved’te, kdo vyb´ır´ a DPH u tˇechto v´ yrobk˚ u pˇrekraˇcuj´ıc´ıch hranice a kde se tak dˇeje. Odpovˇ ed’: v´ ybˇerˇc´ım DPH tˇechto v´ yrobk˚ u (a sluˇzeb) je pˇr´ımo celné správa a konkrétnˇe celnice, kter´ a vˇec propust´ı do obˇehu. V tom je rozd´ıl od v´ yrobk˚ u a sluˇzeb v tuzemském obˇehu, kde je v´ ybˇerˇc´ım pˇr´ısluˇsn´ y finanˇcn´ı u ´ˇrad.

12. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 12.1 ˇ Kromˇe pojmu bankovky“ se jeˇstˇe v druhé polovinˇe minulého stolet´ı v Ceskoslovensku ” pouˇz´ıval dalˇs´ı term´ın pro oznaˇcen´ı pap´ırov´ ych penˇez. Uved’te jeho n´ azev, souvisel s centralizac´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou vlastnictv´ı. Odpovˇ ed’: st´ atovky. 181

´ Ukol k textu ˇ c. 12.2 Oznaˇcte ˇceskou centráln´ı banku, jej´ıho vrcholného pˇredstavitele (ne jménem, ale funkc´ı) a oznaˇcte zda je nez´ avisl´ a na vl´ adˇe nebo zda je jej´ı souˇcást´ı. ˇ a národn´ı banka (CNB), ˇ guvernér, je nezávislá na vládˇe, pˇredstavitel má Odpovˇ edi: Cesk´ právo se z´ uˇcastˇ novat zased´ an´ı vl´ ady. Lekce 13 ´ Ukol k textu ˇ c. 13.1

T

ˇ nejvˇetˇs´ı problém z tˇechto 4 kritéri´ı pro Jak je z pˇredcházej´ıc´ıho textu patrné, má CR ˇ deficit veˇrejn´ zaveden´ı eura v CR ych financ´ı (v roce 2010), kter´ y se pohybuje v pásmu nad stanovená 3 %, a proto základn´ı podm´ınkou pro kaˇzdou vládu, pokud chce usilovat o dosaˇzen´ı plné mˇenové kompatibility s ostatn´ımi ˇclensk´ ymi st´ aty EU a t´ım i zaveden´ı eura ˇ u v CR, ´kol sniˇzován´ı schodku veˇrejn´ ych financ´ı. Zjistˇete si z denn´ıho (pˇr´ıpadnˇe odborného) tisku aktuáln´ı stav tohoto schodku veˇrejn´ ych financ´ı, pˇr´ıpadnˇe i v´ yˇsi uvedeného procenta schodku v˚ uˇci HDP a vloˇzte si tento aktuáln´ı u ´ daj do textu. Protoˇze se jedná o u ´ daj promˇenliv´ y, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.2

Lekce 14

AF

Za tv˚ urce nˇemeckého ekonomického zázraku (trval´ y vysok´ y vzestup pˇr´ır˚ ustk˚ u HDP a optimáln´ı makroekonomické agreg´ aty) po dlouhou dobu v´ yvoje západonˇemeckého hospodáˇrstv´ı, b´ yv´ a oznaˇcován jeden muˇz, kter´ y se nepochybnˇe zaslouˇzil o tento hospod´ aˇrsk´ y vzestup jiˇz za éry Kondr´ ada Adenauera. Byl to profesor ekonomie, ministr hospod´ aˇrstv´ı a krátce i nˇemeck´ y ministersk´ y pˇredseda. Zapiˇste si do textu jeho jméno, pokud nev´ıte, opiˇste si u ´daj z Kl´ıˇce. Odpovˇ ed’: Ludvig Erhard ´ Ukol k textu ˇ c. 14

D

R

Pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“ je sice odborn´ y term´ın, kter´ y má v základn´ı terminologii své ” stálé m´ısto, avˇsak, jak uvád´ı v´ yˇse uvedená poznámka, ztotoˇzn ˇ uje se dnes sp´ıˇse s pojet´ım státu a hospodaˇren´ım pˇr´ısluˇsného státu neˇz národa. Zamyslete se nad t´ımto tvrzen´ım a uved’te hlavn´ı d˚ uvody proˇc tomu tak je. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce. Odpovˇ ed’: I z dosavadn´ıho uˇcebn´ıho textu vypl´ yv´ a provázanost hospodáˇrstv´ı jednotliv´ ych zem´ı na celosvˇetovou ekonomiku, pror˚ ustán´ı kapitálu bez ohledu na hranice, vznik transnacion´ aln´ıch podnik˚ u, bezv´ yznamnost faktu, kdo, jaké národnosti firmu vlastn´ı atd. Ekonomika m´ a dnes nadn´ arodn´ı v´ yznam, pokles hospodáˇrsk´ ych aktivit v jednom státˇe se projev´ı i poklesem ekonomick´ ych ukazatel˚ u ve státech kooperuj´ıc´ıch a naopak. Samotn´ y pojem národn´ı“ nehraje jiˇz dnes ˇzádnou roli, také s t´ım, ˇze lidé mohou pracovat i mimo ” sv˚ uj domovsk´ y st´ at“ a ukl´ adat sv˚ uj kapitál i do jin´ ych zem´ı. ”

182

Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um

T

Lekce 1 1. Pˇredpokladem zboˇznˇe penˇeˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı je:

AF

(a) existence dˇ elby pr´ ace (b) r˚ uzné formy penˇez (c) v´ yroba v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u

2. Pojem voln´ y statek“ pˇredstavuje: ” (a) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na tzv. volném trhu (b) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na trhu pˇrebytk˚ u (c) hodnoty, kter´ e jsou zdarma 3. Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky jsou:

(a) kdo m´ a vyr´ abˇet, s k´ ym má vyrábˇet, kam prodávat (b) co vyr´ abˇ et, jak a pro koho (c) kde vyr´ abˇet, proˇc vyr´ abˇet, s k´ ym prodávat

4. Komoditn´ı pen´ıze jsou:

R

(a) vˇ eci (b) mince (c) pap´ırové bankovky

5. Hospod´ aˇrské f´ aze neobsahuj´ı pojem:

D

(a) v´ yroby (b) smˇena (c) obnova

Lekce 2

1. Tkaniˇcky jsou k bot´ am: (a) substituty (b) komplementy (c) virementy

2. Dojde-li ke zv´ yˇsen´ı ceny benz´ınu, projev´ı se to v prodeji aut: (a) pohybem po kˇrivce smˇerem nahoru (b) pohybem po kˇrivce smˇerem dol˚ u 183

(c) pohybem cel´ e kˇ rivky nahoru (d) pohybem celé kˇrivky dol˚ u 3. Cenov´ a pruˇznost popt´ avky se zjiˇst’uje: (a) v oddˇ elen´ı marketingu (b) v oddˇelen´ı finanˇcn´ım (c) v oddˇelen´ı tvorby cen a kalkulac´ı 4. Zákon klesaj´ıc´ı popt´ avky znamená, ˇze:

T

(a) ˇ c´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenci´ aln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ ac´ı z´ ajem a koupˇ e v´ yrobk˚ u kles´ a (b) ˇc´ım v´ıce kles´ a popt´ avka, t´ım v´ıce roste cena (c) ˇc´ım v´ıce kles´ a cena, t´ım ménˇe roste poptávka Lekce 3 1. Na trhu je:

vˇzdy jen nerovnov´ aha rovnov´ aha a nerovnov´ ahy se stˇ r´ıdaj´ı nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy souhlasn´ ym smˇerem nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy nesouhlasn´ ym smˇerem

AF

(a) (b) (c) (d)

2. Trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´ a cena: (a) (b) (c) (d)

jsou vˇzdy totoˇzné pojmy rovnov´ aˇ zn´ a cena je cena v bodˇ e pr˚ useˇ c´ıku nab´ıdky a popt´ avky trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy nab´ıdky nad poptávkou trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou

R

3. V d˚ usledku ekonomick´ ych faktor˚ u docház´ı u nab´ıdkové kˇrivky vˇzdy: (a) k posunu po kˇ rivce (b) k posunu celé kˇrivky nahoru (c) k posunu celé kˇrivky dol˚ u

D

Lekce 4

1. Popt´ avka na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je poptávka: (a) odvozen´ a od v´ yvoje na prim´ arn´ıch trz´ıch (b) standardn´ı ve vˇsech ohledech (c) prim´ arn´ı

2. Pro v´ yvoj na trhu p˚ udy je smˇerodatn´ ym faktorem: (a) jej´ı omezenost a bonita (b) jej´ı produktivita (c) jej´ı v´ ytˇeˇznost

184

3. Na burzu cenn´ ych pap´ır˚ u má pˇr´ıstup: (a) kaˇzd´ y obˇcan osobnˇe (b) vybran´ e pr´ avnick´ e osoby, ˇ clenov´ e burzy (c) pouze banky 4. Akcie: (a) nezaruˇ cuje jist´ y v´ ynos (b) zaruˇcuje jist´ y v´ ynos (c) nezaruˇcuje likvidaˇcn´ı z˚ ustatek

1. Dokonal´ a konkurence znamená:

na stranˇ e nab´ıdky a popt´ avky existuje v´ıce ekonomick´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky nejsou stejné podm´ınky na stranˇe popt´ avky nejsou stejné podm´ınky ceny se liˇs´ı

AF

(a) (b) (c) (d)

T

Lekce 5

2. Pojem oligopol“ znamen´ a: ” (a) jednoho prod´ avaj´ıc´ıho (b) v´ yrazn´ y pod´ıl prodeje na trhu zboˇ z´ı nebo sluˇ zeb (c) nadn´ arodn´ı korporaci p˚ usob´ıc´ı v daném státˇe

R

3. Pojem nedobrovoln´ a nezamˇestnanost“ znamená, ˇze: ” (a) poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (b) absolutn´ı poˇ cet z´ ajemc˚ u o pr´ aci je vˇ etˇ s´ı neˇ z poˇ cet voln´ ych pracovn´ıch sil (c) jedn´ a se o sez´ onn´ı nezamˇestnanost 4. Hyperinflace znamen´ a, ˇze procento inflace se pohybuje:

D

(a) nad 10 % (b) nad 100 % (c) nad 1000 %

Lekce 6

1. Zlatou akcii vlastn´ı: (a) rozhoduj´ıc´ı vlastn´ıci akciové spoleˇcnosti (b) pouze st´ at (c) akcion´ aˇri, kteˇr´ı ji koup´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u

ˇ pˇredkládá: 2. Hospod´ aˇrskou legislativu v CR (a) (b) (c) (d)

pouze vl´ ada pouze parlament vl´ ada i parlament vl´ ada, parlament, obˇcané 185

3. Hospod´ aˇrskou politikou je souhrn c´ıl˚ u, nástroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı státu: (a) jen v makroekonomické oblasti (b) v makroekonomick´ eaˇ c´ asteˇ cnˇ e i mikroekonomick´ e oblasti (c) v mikroekonomické oblasti Lekce 7 1. Monet´ arn´ı, tj. penˇeˇzn´ı a u ´vˇerov´ a politika je zamˇeˇrena:

T

(a) na kontrolu a regulaci mnoˇ zstv´ı penˇ ez v ekonomice st´ atu (b) na kontrolu a regulaci mezd (c) na kontrolu a regulaci pˇr´ıjm˚ u obˇcan˚ u a firem 2. Státn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt:

AF

(a) deficitn´ı 2 roky (b) deficitn´ı 5 rok˚ u (c) deficitn´ı bez omezen´ı 3. Obchodn´ı bilance:

(a) je souˇ c´ ast´ı platebn´ı bilance st´ atu (b) platebn´ı bilance je souˇc´ ast´ı obchodn´ı bilance (c) obˇe bilance spolu nesouvisej´ı Lekce 8

1. Nejˇcastˇejˇs´ı forma magického n-´ uheln´ıku je:

R

(a) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HDP, inflace, platebn´ı bilance a nezamˇ estnanosti (b) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HNP, obchodn´ı bilance, inflace a nezamˇestnanosti (c) sledov´ an´ı HDP, vyrovnanosti státn´ıho rozpoˇctu, inflace a nezamˇestnanosti

ˇ ım je vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha démantu: 2. C´

(a) t´ım ne´ uˇcinnˇejˇs´ı byla hospodáˇrská stabilizaˇcn´ı politika vlády (b) t´ım u ´ˇ cinnˇ ejˇ s´ı byla hospod´ aˇ rsk´ a stabilizaˇ cn´ı politika vl´ ady (c) velikost vnitˇrn´ı plochy nemá ˇza´dnou souvztaˇznost k pouˇzit´ı regulaˇcn´ıch nástroj˚ u

D

3. Mezi vestavˇené stabiliz´ atory patˇr´ı:

(a) zmˇena sazeb dan´ı z pˇr´ıjm˚ u v pr˚ ubˇehu roku (b) zmˇena v´ ydaj˚ u z rozpoˇctové kapitoly do jiné (c) progresivn´ı daˇ nov´ a soustava

Lekce 9

1. V Evropské unii se mˇeˇr´ı ekonomick´ y r˚ ust pomoc´ı pˇr´ır˚ ustku: (a) HDP (b) HNP (c) NDP

186

2. Transfer je: (a) jednostrann´ a platba vˇ etˇ sinou ze st´ atn´ıho rozpoˇ ctu nebo ze specifick´ ych fond˚ u (b) pˇreprava penˇez z m´ısta pˇr´ıjmu do m´ısta v´ ydeje (c) v´ yplata mezd a plat˚ u 3. Do v´ ypoˇctu makroekonomick´ ych ukazatel˚ u:

Lekce 10

T

(a) se zapoˇc´ıt´ av´ a kaˇzd´ a pˇridaná hodnota (b) se nezapoˇ c´ıt´ avaj´ı pˇ ridan´ e hodnoty aˇ z do fin´ aln´ıho zhotoven´ı produktu (c) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı sluˇzby

ˇ nejˇcastˇeji jako: 1. Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme v CR

AF

(a) pˇ r´ır˚ ustek HDP v˚ uˇ ci HDP v pˇ redch´ azej´ıc´ım srovn´ avan´ em obdob´ı (b) pˇr´ır˚ ustek HNP v˚ uˇci HNP v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı (c) pˇr´ır˚ ustek NEW v˚ uˇci NEW v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı

2. Pod pojmem recese rozum´ıme:

(a) z´ aporné pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (b) nulové pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (c) kladn´ e, avˇ sak sniˇ zuj´ıc´ı se pˇ r´ır˚ ustky HDP nebo HNP pˇ redch´ azej´ıc´ımu obdob´ı

v˚ uˇ ci

3. Kondratˇevovy vlny jsou:

R

(a) kr´ atkodobé cykly (b) stˇrednˇedobé cykly (c) dlouhodob´ e cykly

Lekce 11

1. Doveze-li ˇcesk´ y dovozce francouzské v´ıno pˇres Polsko, jedná se o:

D

(a) pˇr´ım´ y import (b) nepˇ r´ım´ y reimport (c) pˇr´ım´ y reexport

2. Dokument´ arn´ı inkaso znamená ˇze: (a) prod´ avaj´ıc´ı pˇ rikazuje sv´ e bance, aby pˇ redala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dod´ avce zboˇ z´ı jen proti zaplacen´ı dan´ eˇ c´ astky, popˇ r´ıpadˇ e jin´ e formˇ e zaruˇ cen´ e platby (b) kupuj´ıc´ı pˇrikazuje své bance, aby pˇrevzala ze zemˇe v´ yvozce dokumenty (c) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje bance dovozce, aby provedla u ´hradu dluˇzné ˇcástky

ˇ uplatˇ 3. CR nuje: (a) pouze cla dovozn´ı (b) pouze cla v´ yvozn´ı (c) obˇe cla 187

Lekce 12 1. Bankovky jsou: (a) kryty zlatem (b) zlat´ e kryt´ı bylo zruˇ seno brettonwoodsk´ ymi dohodami (c) majetkem komerˇcn´ıch bank 2. Hlavn´ı zdroj penˇez komerˇcn´ı banky tvoˇr´ı:

T

(a) depozita obˇcan˚ u (b) depozita firem (c) u ´ vˇ ery (n´ akupy penˇ ez) od centr´ aln´ı banky 3. Zisk komerˇcn´ı banky je d´ an:

AF

(a) rozd´ılem u ´ rok˚ u mezi aktivn´ımi a pasivn´ımi operacemi po odeˇ cten´ı n´ aklad˚ u (b) rozd´ılem mezi u ´rokem placen´ ym centráln´ı bance a u ´roky v˚ uˇci depozitáˇr˚ um (c) rozd´ılem mezi u ´rokem z aktivn´ıch obchod˚ u a pasivn´ıch obchod˚ u 4. Kurzy mˇeny v˚ uˇci zahraniˇcn´ım devizám:

(a) urˇcuje v m´ıstˇe dan´ a komerˇcn´ı banka (b) centr´ aln´ı banka st´ atu (c) ministerstvo financ´ı Lekce 13

1. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezinárodn´ıch trz´ıch má:

R

(a) pouze kladné str´ anky (b) pouze z´ aporné str´ anky (c) kladn´ e i z´ aporn´ e str´ anky

2. Pouˇzit´ı vnitropodnikov´ ych cen“ u TNC znamená: ” (a) pˇ resun zisk˚ u do st´ at˚ u, kde je niˇ zˇ s´ı zdanˇ en´ı (b) nem´ a ˇz´ adn´ y vliv na hospodáˇrstv´ı státu ve kterém TNC p˚ usob´ı (c) pozitivn´ı prvek pro st´ at, ve kterém byl zisk vytvoˇren

D

3. Svˇetov´ a organizace obchodu (WTO) zahrnuje: (a) vˇsechny st´ aty svˇeta (b) nˇ ekolik des´ıtek ˇ clensk´ ych st´ at˚ u (c) je moˇzné se st´ at ˇclenem po dosaˇzen´ı urˇcit´ ych kritéri´ı

ˇ a republika: 4. Cesk´

(a) je ˇ r´ adn´ ym ˇ clenem MMF (b) nen´ı ˇclenem MMF (c) je pouze pˇridruˇzen´ ym ˇclenem MMF

188

5. Pohyb re´ aln´ ych penˇez mezi zahraniˇcn´ımi partnery: (a) je jedinˇe moˇzn´ ym zp˚ usobem u ´hrady závazk˚ u (b) sp´ıˇ se v´ yjimeˇ cn´ ym zp˚ usobem pouˇ z´ıvan´ em pˇ ri celkov´ em vypoˇ r´ ad´ an´ı z´ avazk˚ u (c) zcela nepouˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem vypoˇrádán´ı závazk˚ u 6. Hlavn´ı funkc´ı ECB je: (a) zajiˇstˇen´ı mˇenové stability (b) zajiˇ stˇ en´ı cenov´ e stability (c) zajiˇstˇen´ı fisk´ aln´ı stability EU

T

7. ECB je: (a) nez´ avisl´ a na vrcholn´ ych org´ anech EU (b) v´ ykonn´ ym org´ anem rozhodnut´ı vrcholn´ ych orgán˚ u EU (c) v´ ykonn´ ym orgánem spoleˇcného rozhodnut´ı národn´ıch centráln´ıch bank vˇsech ˇclen˚ u EU

AF

8. V maastrichtsk´ ych konvergenˇcn´ıch kritéri´ıch plat´ı, ˇze pomˇer schodku veˇrejn´ ych financ´ı k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 3 procenta (b) 5 procent (c) 10 procent

Lekce 14

1. Soukrom´ y sektor:

R

(a) mus´ı b´ yt vˇzdy ziskov´ y (b) m˚ uˇ ze b´ yt i neziskov´ y (c) pouˇz´ıv´ a vˇzdy pouze vlastn´ıch zdroj˚ u

2. Pro veˇrejn´ y sektor vˇzdy neplat´ı, ˇze: (a) se nach´ az´ı se ve veˇrejném vlastnictv´ı (b) je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı (c) je vˇ zdy ztr´ atov´ y

D

3. Mezi kvarci´ aln´ı sektor nepatˇr´ı:

(a) podniky zab´ yvaj´ıc´ı se tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u (b) podniky zpracovatelsk´ eho pr˚ umyslu (c) podniky spoj˚ u a komunikac´ı

189

190

R

D T

AF

Seznam cviˇ cen´ı Kapitola 1

T


V ekonomii je znám´ y také pojem skoropen´ıze“ (z angliˇctiny near money“, near je moˇzné ” ” pˇreloˇzit také jako bl´ızk´ y“). Pokuste se zjistit (popˇr. vyhledat v doporuˇcené literatuˇre), co ” se pod t´ımto pojmem m˚ uˇze skr´ yvat. Je to nˇekolik moˇzn´ ych forem. Uved’te alespoˇ n tˇri. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2:

Kapitola 2

AF

´ Pokuste se vypoˇc´ıtat ukazatel E alespoˇ n u 3 r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Udaje si vymyslete, jde jen o nácvik v´ ypoˇctu tohoto ukazatele, kter´ y se vyuˇz´ıvá pˇredevˇs´ım v praxi marketingov´ ych u ´tvar˚ u podnik˚ u, obchodn´ıch organizac´ı, podnik˚ u sluˇzeb apod. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3:

Kapitola 3

Na samostatnou pˇr´ılohu zakreslete graficky vˇsechny 4 varianty zmˇen trˇzn´ı rovnováhy s vlastn´ımi pˇr´ıklady. Ke kaˇzdé variantˇe uved’te struˇcn´ y, aspoˇ n jednoˇrádkov´ y komentáˇr, na základˇe jakého faktoru k pohyb˚ um doˇslo, co bylo pˇr´ıˇcinou a jak se to projev´ı na cenˇe. Cviˇcen´ı si vloˇzte do materi´ al˚ u pˇr´ıpravy ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4:

Kapitola 4

R

Pokuste se uvést vlastn´ı pˇr´ıklady z historie ˇci souˇcasnosti tohoto jevu. Nˇekteré pˇr´ıklady jste mˇeli na stˇredn´ı ˇskole uvedeny v dˇejepisu. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5:

Kapitola 5

Vyhledejte trestn´ı zákon´ık a vypiˇste na samostatnou pˇr´ılohu trestné ˇciny hospodáˇrského charakteru vˇcetnˇe jejich definice. Pˇr´ılohu si vloˇzte do Vaˇsich pˇr´ıprav ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6:

Kapitola 6

D

ˇ PoznamePokuste se vyjmenovat nejménˇe 5, sp´ıˇse 10 v´ yznamn´ ych st´ atn´ıch podnik˚ u v CR. nejte si je na voln´ y list a pˇriloˇzte si jej pak do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. O státn´ıch podnic´ıch slyˇs´ıme ˇcasto v televizi, rozhlase, znáte je z tisku. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Obchodn´ıho rejstˇr´ıku, kde jsou zaznamenány vˇsechny tzv. PO (právnické ˇ s oznaˇcen´ım své právn´ı formy za jménem. M˚ osoby) p˚ usob´ıc´ı na u ´zem´ı CR uˇzete si vypsat podniky maj´ıc´ı oznaˇcen´ı s.p. (státn´ı podnik) nebo s.o. (státn´ı organizace). Jako pˇr´ıklad ˇ s.p. uvád´ıme Lesy CR, ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7:

Kapitola 7

ˇ Uved’te z´ akladn´ı v´ ymˇeru n´ aroku na dovolenou v CR. Uved’te hranici odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu. Uved’te aktuáln´ı v´ yˇsi porodného a pohˇrebného, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ıch soci´ aln´ıch podpor st´ atu urˇcit´ ym skupin´ am obyvatelstva. ´ Udaje si zaznamenejte na voln´ y list a vloˇzte si jej do pˇr´ıpravy na zkouˇsku.

191


Kapitola 8

ˇ ˇ CNB vyhlaˇsuje veˇrejnˇe c´ıl své mˇenové politiky a pravidelnˇe informuje o jeho plnˇen´ı. CNB vyhlaˇsuje c´ıl dosaˇzen´ı tzv. ˇcisté inflace v rozmez´ı od. . . do. . . Doplˇ nte u ´daje, které jsou bˇeˇznˇe publikovány v Hospodáˇrsk´ ych novin´ ach ˇci jin´ ych odborn´ ych ˇcasopisech, mj. i v denn´ım ˇ tisku, popˇr´ıpadˇe zjistˇete tento c´ıl pro dan´ y rok z internetov´ ych stránek CNB a zapiˇste si jej na voln´ y list k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9:

Kapitola 9

Pokuste se jen pro vlastn´ı potˇrebu sestavit vlastn´ı souhrn pˇr´ıjm˚ u (d˚ uchod˚ u) Vaˇs´ı rodiny. Do tˇechto pˇr´ıjm˚ u budete zapoˇc´ıt´ avat nejen pˇr´ıjmy z mezd, ale i transferové platby, dividendy, ´ u ´roky z vklad˚ u, pˇr´ıjmy z pronájm˚ u, honoráˇre atd. Ukol je individueln´ı, u ´daje jsou soukromé, u ´kol nem´ a ˇreˇsen´ı v Kl´ıˇci. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10:

T

Kapitola 10

Pˇredcházej´ıc´ım textu máte uvedeny 2 matematické vzorce pro v´ ypoˇcet pˇr´ır˚ ustku HDP a stanoven´ı tempa r˚ ustu. Dosad’te si do obou vzorc˚ u Vámi vymyˇslené u ´daje a vypoˇc´ıtejte si oba ukazatele. T´ım, ˇze se pokus´ıte o v´ ypoˇcty si lépe zapamatujete tuto problematiku. V´ ypoˇcty si pˇriloˇzte k Vaˇsim materi´ al˚ um pˇr´ıpravy na zkouˇsku. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 11:

AF

Kapitola 11

Pokuste se vypsat si na voln´ y list nˇekolik transnacionáln´ıch korporac´ı. Urˇcitˇe jste na nˇe narazili i v bˇeˇzné denn´ı praxi, chod´ıte jistˇe nakupovat i do supermarket˚ u, nakupujete spotˇrebn´ı zboˇz´ı zahraniˇcn´ı provenience – ˇcetné produkty jsou v´ ysledkem v´ yroby, anebo obchodn´ı ˇcinnosti pr´ avˇe tˇechto TNC. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 12:

Kapitola 12

Pokuste se udˇelat mezi sv´ ymi rodinn´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky, zn´ am´ ymi, kamarády ˇci náhodn´ ymi obˇcany udˇelat mal´ y pr˚ uzkum s ot´ azkou ˇc´ım jsou kryty ˇceské koruny“?. Domn´ıváme se, ˇze ” dostanete nˇekolik moˇzn´ ych, zaj´ımav´ ych názor˚ u. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 13:

Kapitola 13

R

Zjistˇete a doplˇ nte si do poznámek k tomuto textu s´ıdla tˇechto v´ yznamn´ ych mezinárodn´ıch ˇ je ˇclensk´ instituc´ı. CR ymi st´ aty uveden´ ych mezinárodn´ıch instituc´ı. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 14:

Kapitola 14

D

Napiˇste si na voln´ y list pˇr´ıklady konkrétn´ıch firem, podnik˚ u v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, softwarov´ ych atd., které byste zaˇradili pod tˇr´ıdˇen´ı sektor˚ u dle v´ yˇse uvedeného ˇclenˇen´ı. Pro kaˇzd´ y sektor uved’te alespoˇ n dva pˇredstavitele bud’ ze svého bl´ızkého okol´ı nebo celostátnˇe známé instituce.

192

Seznam symbol˚ u Vlastn´ı pˇr´ıklad studuj´ıc´ıho:

T

Pˇr´ıklad autora:

ˇ ast pro zájemC´ ce:

AF

Pr˚ uvodce studiem: ´ Ukoly k textu:

Cviˇcen´ı:

Shrnut´ı:

Pojmy k zapamatován´ı:


ˇ sen´ı a odpovˇeReˇ di:

Pouˇzit´ a a doporuˇcená literatura:



D

R

Korespondenˇcn´ı u ´koly:

193





Seznam obr´ azk˚ u Hospod´ aˇrské f´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

2.1 2.2 2.3

Popt´ avkov´ a kˇrivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohyb po kˇrivce a pohyb kˇrivky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Graf dokonale elastické a dokonale neelastické poptávky . . . . . . . . . . .

22 23 26

3.1 3.2 3.3 3.4

Graf agreg´ atn´ı nab´ıdky . . Kˇrivka nab´ıdky a popt´ avky Ne´ uroda . . . . . . . . . . . Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu .

. . . .

30 32 34 35

4.1 4.2 4.3

Nab´ıdka a popt´ avka na trhu p˚ udy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nab´ıdka a popt´ avka na trhu práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nab´ıdka a popt´ avka na penˇeˇzn´ım (finanˇcn´ım) trhu . . . . . . . . . . . . . .

41 43 44

6.1

Funkce st´ atu v ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

62

8.1 8.2 8.3 8.4

Magick´ y 4-´ uheln´ık, 1. rok . . . Magick´ y 4-´ uheln´ık, 2. rok . . . Kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka . Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka

87 88 90 91

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

AF

. . . .

T

1.1

. . . .

. . . .

R

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

10.1 Hospod´ aˇrsk´ y cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 11.1 Pˇr´ım´ y reexport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 11.2 Nepˇr´ım´ y reexport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Toky v NH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bankovn´ı obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Varianty komunikace mezi bankou a jej´ımi klienty . . . . . . . . . . . . . . . Zp˚ usob komunikace klienta banky s pracovn´ıkem call centra . . . . . . . . . Komunikace klienta s bankou prostˇrednictv´ım automatického telefonn´ıho hlasového systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 GSM SIM Toolkit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.7 GSM SIM Toolkit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.8 Funkce centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

D

12.1 12.2 12.3 12.4 12.5

132 134 139 140 141 142 143 148

ˇ en´ı n´ 14.1 Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle financován´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 167

194

DRAFT ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katedra fyzikální chemie

Recommend Documents