ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katedra fyzikální chemie

´ UNIVERZITA PALACKEHO V OLOMOUCI Pˇr´ırodovˇedecká fakulta Katedra fyzikáln´ı chemie

´ ZAKLADY EKONOMIE ´ , Simona Musilova ´ , Jaroslav Zla ´ mal Jana Bellova Uˇcebn´ı texty pro distanˇcn´ı studium

Olomouc, 2013

Obsah 1 Z´ akladn´ı ekonomick´ e pojmy 1.1 Pˇredmˇet ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Clenˇ 1.3 Potˇreby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´ anky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Pen´ıze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Hospod´ aˇrské f´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky a ekonomické systémy . . . . . . . 2 Trˇ zn´ı mechanismus 2.1 Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Clenˇ 2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Nab´ıdka, vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky 3.1 Nab´ıdka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky . . . . . . . . . . . . . 3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ ahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Ostatn´ı trhy 4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Trh pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Finanˇcn´ı trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Doprovodn´ e jevy trˇ zn´ıho mechanismu 5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Nezamˇestnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 6 Uloha st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı 6.1 Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 St´ at na stranˇe nab´ıdky a poptávky . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı . 6.4 Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . 7 N´ astroje hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu 7.1 Monet´ arn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Fisk´ aln´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Obchodn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cinnost hospod´ 8 Uˇ aˇ rsk´ e politiky 8.1 Magické n-´ uheln´ıky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Phillipsova kˇrivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Dilema centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Dilema fisk´ aln´ı politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Faktor ˇcasu v monet´ arn´ı a fiskáln´ı politice . . . . . . . . . . . . iii

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

1 2 3 6 8 9 12 13 17 18 19 21 29 30 32 33 39 40 42 44 49 50 54 56 61 62 62 65 67 68 71 72 76 79 81 85 86 89 92 93 94

9 N´ arodohospod´ aˇ rsk´ e agreg´ aty ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospodáˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Metody v´ ypoˇctu hrubého n´ arodn´ıho produktu . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Dalˇs´ı n´ arodohospod´ aˇrské ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı 10.1 Pojem ekonomického r˚ ustu a tempo r˚ ustu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Hospod´ aˇrsk´ y cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Zahraniˇ cn´ı obchod ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 Clenˇ 11.2 Rizika zahraniˇcn´ıho obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Exportn´ı operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Importn´ı operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.5 Clo a celn´ı politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.6 Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Banky a jejich u ´ loha v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı 12.1 Formy penˇez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Vznik bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Funkce komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich základn´ı operace . . . . . . ´ ery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.4 Uvˇ 12.5 Elektronické bankovnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 Funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Ekonomick´ a integrace, svˇ etov´ y a evropsk´ y mˇ enov´ y syst´ em 13.1 Transnacion´ aln´ı korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Historick´ y v´ yvoj a uspoˇr´ ad´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Ekonomick´ a integrace Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4 Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uleˇzitˇejˇs´ıch mezinárodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych 13.5 Pˇrehled nejd˚ ˇ pro CR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.6 Spoleˇcn´ a mˇenov´ a politika EU a spoleˇcná mˇena . . . . . . . . . . . . . . . . 13.7 Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank . . . . . . . 14 N´ arodn´ı hospod´ aˇ rstv´ı ˇ en´ı sektor˚ 14.1 Clenˇ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı n´ 14.2 Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle principu financován´ı . . . . . . . . . . . 14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.4 Veˇrejn´ a ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Z´ avˇ er Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura Kl´ıˇ c: Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Seznam cviˇ cen´ı Seznam symbol˚ u

iv

97 98 101 103 105 109 110 112 113 117 118 119 120 124 125 126 131 132 134 137 137 138 147 151 152 153 154 156 157 158 159 165 166 167 168 169 173 173 175 182 189 192

´ Uvod V´ aˇzen´ y ˇcten´ aˇri, dostáváte k dispozici studijn´ı pom˚ ucku, která je urˇcena k e-learningovému studiu pˇredmˇetu Z´ aklady ekonomie. Základy ekonomie patˇr´ı mezi z´ akladn´ı pˇredmˇety studia ekonomick´ ych obor˚ u, publikace je proto dosti obsáhlá, pˇresto neobsahuje vyˇcerpávaj´ıc´ı obsah dané discipliny. Proto je tˇreba pˇri hlubˇs´ım studiu pouˇz´ıvat i doporuˇcenou literaturu, tato publikace poskytuje jen základn´ı a obecn´ y pˇrehled. Je psána ponˇekud odliˇsn´ ym zp˚ usobem neˇz jsou klasické uˇcebnice, je urˇcena pro moˇznosti samostudia. K tomu nˇekolik organizaˇcn´ıch pokyn˚ u: • Kaˇzdá lekce má hned v u ´vodu stanovenou MOTIVACI K LEKCI. Pˇri ukonˇcen´ı studia kaˇzdé lekce se k n´ı vˇzdy vrat’te a ovˇeˇrte si, zda jste obsah jednotliv´ ych c´ıl˚ u lekce znáte. ´ Své znalosti si ovˇeˇrte také pomoc´ı KONTROLNÍCH OTAZEK, které jsou uvedeny vˇzdy na z´ avˇer kaˇzdé lekce, popˇr´ıpadˇe i jej´ı ˇcásti. ´ K TEXTU, je jich celkem 35. V nich jsou ukládány • Lekce obsahuj´ı tzv. UKOLY d´ılˇc´ı nebo doplˇ nuj´ıc´ı otázky, pokyny, u ´koly souvisej´ıc´ı s právˇe prostudovan´ ym textem. Studujte proto systematicky, po prostudován´ı urˇcité ˇca´sti vypracujte u ´kol. Pokuste se o to nejprve sami. Pokud si nebudete vˇedˇet rady nebo pokud si nebudete jisti, ovˇeˇrte ˇ si Vaˇse ˇreˇsen´ı pomoc´ı KLÍCE. Ten je uveden v samém z´ avˇeru publikace. Vlastn´ı poznatky a nápady si zapisujte pˇr´ımo do publikace a rovnˇeˇz vyplˇ nujte volné ˇr´ adky u ´kol˚ u nejprve vlastn´ı formulac´ı, teprve pozdˇeji popˇr´ıpadˇe z Kl´ıˇce. ˇ ÍKLADY. Ty jsou vesmˇes nejprve jako uk´ • Nˇekteré lekce obsahuj´ı PR azka autory uvedeny nebo vypoˇc´ıtány, pokuste se aspoˇ n obˇcas vymyslet podobn´ y pˇr´ıklad z Vaˇs´ı praxe, ten pak uved’te do voln´ ych ˇrádk˚ u publikace. ˇ Í. Cviˇcen´ı vypracujte na voln´ • Nˇekteré lekce obsahuj´ı CVICEN y list a pˇripravte si jej pro zkouˇsku. Je to souˇca´st v´ yuky, je jich celkem 14. Cviˇcen´ım z´ısk´ aváte hlubˇs´ı znalosti i praktické dovednosti. Cviˇcen´ı si ponechte, nezas´ıláte je tutorovi. ˇ Í UKOLY. ´ • Nˇekteré lekce obsahuj´ı KORESPONDENCN Tˇechto ˇc´ıslovan´ ych u ´ kol˚ u je celkem 14, jsou povinné, pˇredejte nebo je zaˇslete tutorovi. Tutor je pˇrekontroluje a pouze v pˇr´ıpadˇe chyb ˇci nedostatk˚ u Vám tuto skuteˇcnost oznám´ı s návodem na zp˚ usob opravy. ˇ AST ´ ´ • C PRO ZAJEMCE obsahuje pokyny pro ty ˇctenáˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı v´ıce sezn´ amit s danou problematikou. Jedná se tedy vesmˇes o poukazy na odbornou literaturu nebo z´ akony. Nejedn´ a se tedy o povinnou ˇcetbu k tomuto kurzu. • PR˚ UVODCE STUDIEM obsahuje poznámky autor˚ u k pr˚ ubˇehu ˇcten´ı a práce s t´ımto textem. Bude V´ as prov´ azet pˇri studiu, je to sp´ıˇse pom˚ ucka pro dalˇs´ı studium. Na z´ avˇer struˇcné pˇrań´ı autor˚ u, aby Vám tyto studijn´ı materiály umoˇznily základn´ı orientaci v ekonomii a pˇrinesly Vám uˇzitek i pro snazˇs´ı studium dalˇs´ıch navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u e-learningového typu studia tohoto kurzu.

Autoˇri

v

vi

Kapitola 1

Z´ akladn´ı ekonomick´ e pojmy Popis lekce: Z´ akladn´ı, u ´ vodn´ı lekce pro cel´ y kurs. Objasˇ nuje z´ akladn´ı makroekonomické pojmy, které jsou d˚ uleˇzité pro pochopen´ı vˇsech následuj´ıc´ıch lekc´ı. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

Pˇredmˇet ekonomie ˇ en´ı ekonomie Clenˇ Potˇreby, statky Zboˇz´ı a jeho dvˇe str´ anky Pen´ıze Hospod´ aˇrské f´ aze Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky a ekonomické systémy

Nˇekteré pojmy m˚ uˇzete ˇcasto ˇc´ıst nebo slyˇset v médi´ıch. Jejich odborn´ y obsah vˇsak b´ yvá jin´ y, neˇz jsme zvykl´ı vn´ımat z bˇeˇzné komunikace. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Makroekonomie, mikroekonomie, ekonomie pozitivn´ı a normativn´ı, ekonomika, potˇreby, statky volné a vzácné, statky v´ yrobn´ı a spotˇrebn´ı, pen´ıze, komoditn´ı pen´ıze, smˇena, ekonomické subjekty, z´ akladn´ı ekonomické otázky, ekonomické systémy. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat co je to ekonomie a ˇc´ım se zab´ yvá, akladn´ı ˇclenˇen´ı ekonomie a spr´ avnˇe zaˇrazovat ekonomické jevy, informace • provést z´ a pojmy denn´ıho ˇzivota do pˇr´ısluˇsné ˇcásti ekonomie, • klasifikovat potˇreby jako z´ aklad ekonomické aktivity, • klasifikovat statky z r˚ uzn´ ych hledisek jako nástroj uspokojován´ı potˇreb, • objasnit pojem zboˇz´ı“ a jeho stránky, ” • definovat funkce penˇez, • vysvˇetlit etapy hospod´ aˇrsk´ ych fáz´ı, • zn´ at z´ akladn´ı ekonomické otázky, • definovat dosavadn´ı ekonomické systémy.

1

2

1.1 Pˇredmˇet ekonomie

1.1

Pˇ redmˇ et ekonomie

Ekonomie je vˇeda s tis´ıciletou tradic´ı. Nˇekteré ekonomické pojmy byly známé jiˇz velmi dávno pˇred naˇs´ım letopoˇctem. Pravdˇepodobnˇe jiˇz nejstarˇs´ı lidé, naˇsi pˇredch˚ udci, museli ˇreˇsit otázky spjaté s jejich kaˇzdodenn´ı existenc´ı, museli nˇejak´ ym zp˚ usobem z´ıskávat vhodné statky ke své obˇzivˇe a pomoc´ı tˇechto statk˚ u uspokojovat své potˇreby. Boj o pˇreˇzit´ı

Nejstarˇs´ı etapu ekonomického chov´ an´ı m˚ uˇzeme nazvat bojem o pˇreˇzit´ı“. Jeho charakte” ristickou stránkou byl vznik lidské pospolitosti, jisté prvky pˇrirozené dˇelby pr´ ace, urˇcit´ y zp˚ usob rozdˇelov´ an´ı z´ıskan´ ych statk˚ u. ´ ı tˇechto lid´ı nebylo vˇzdy doprovázeno zabezpeˇcen´ım nutného mnoˇzstv´ı potˇrebn´ Usil´ ych statk˚ u, námaha ˇci boj vynaloˇzen´ y na jejich z´ıskán´ı nebyl v souladu s v´ ysledn´ ym efektem, popˇr. vznikaly pˇrebytky tˇechto statk˚ u, které konˇcily bez jakéhokoliv uˇzitku. Tento stav vedl ke vzniku ekonomick´ ych otázek, zp˚ usob˚ u hledán´ı optimáln´ıch cest k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u, objevován´ı a vynalézán´ı ekonomick´ ych nástroj˚ u, tj. vˇsech moˇznost´ı, jak zlepˇsovat podm´ınky a zp˚ usob ˇzivota. Ekonomie je i dnes spjata s naˇs´ım kaˇzdodenn´ım ˇzivotem, dnes a dennˇe ˇreˇs´ıme (i kdyˇz mnohdy nevˇedomky, intuitivnˇe nebo bez hlubˇs´ıch znalost´ı) spoustu ekonomick´ ych problém˚ u, setk´ av´ ame se z ekonomick´ ymi jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomick´ ymi nástroji, uspokojujeme do r˚ uzné m´ıry své potˇreby, chov´ ame se v r˚ uzné m´ıˇre ekonomicky. V kaˇzdé spoleˇcnosti vˇzdy existoval urˇ cit´ y ˇ r´ ad, politick´ y a spoleˇcensk´ y systém, jehoˇz souˇc´ ast´ı byl i syst´ em ekonomick´ y.

Uˇziteˇcnost ekonomie

Mechanismy, uvádˇej´ıc´ı spoleˇcnost do pohybu, se t´ ykaj´ı kaˇzdého ˇclovˇeka, nebot’ kaˇzd´ y z n´ as je ˇclenem urˇcité pospolitosti, skupiny lid´ı, ˇzije v urˇcit´ ych ekonomick´ ych podm´ınkách, plat´ı pro nˇej urˇcitá ekonomick´ a pravidla. Tˇemito pravidly je ˇclovˇek ovlivˇ nov´ an a korigován. Je proto potˇrebné se sezn´ amit ekonomi´ı, která je uˇziteˇcná, nebot’: • • • •

N´ azev vˇedy

objasˇ nuje principy fungov´ an´ı ekonomické reality, pom´ ah´ a pochopit urˇcité ekonomické jevy, objasˇ nuje mnohdy skryté faktory, které ovlivˇ nuj´ı naˇse jednán´ı, pomáhá n´ am orientovat se ve spletité kaˇzdodennosti naˇseho ˇzivota, v sloˇzitosti ekonomick´ ych i spoleˇcensk´ ych faktor˚ u.

Slovo ekonomie“ pocház´ı ze staroˇreˇctiny. Filosof Xenofon (ˇzij´ıc´ı v letech 430–355 pˇr. n. l.), ” napsal d´ılo nazvané Oikonomicos“. Ve staroˇreˇctinˇe slovo oik“ (oikos) znamenalo statek. ” ” Pod t´ımto pojmem se rozumˇelo vˇse, co pod statek patˇr´ı. Tedy nejen obytn´ y d˚ um, r˚ uzná hospodáˇrská staven´ı, pozemky, vˇeci, náˇrad´ı, ale napˇr. i otroci, kteˇr´ı tvoˇrili souˇca´st majetku vlastn´ıka statku. Slovo n´ omos“ pak b´ yvá pˇrekl´ adáno jako pravidla, z´ akony, ale také jako starat se, vˇedˇet, ” umˇet, dovést apod. Ve volném pˇrekladu znamená tedy název spisu v podstatˇe pravidla ” o hospodaˇren´ı“, jak se starat o statek“ atd. Spis jsou n´ avody autora hospod´ aˇrce, tj. ” manˇzelce vlastn´ıka statku (oikonomisse, tj. ekonomce), jak organizovat ˇzivot na statku, jak vést u ´ˇcetn´ı knihy, atd., ˇcili jak v˚ ubec vést hospodáˇrstv´ı statku.

Definice

V´ yvojem se pak tento název pod pojmem ekonomie“ ocitnul ve slovn´ıku vˇsech svˇetov´ ych ” jazyk˚ u a je takto uˇz´ıván dodnes, i kdyˇz ekonomie byla jeˇstˇe na dlouh´ a stalet´ı souˇcást´ı celkového filosofického myˇslen´ı a jako samostatná vˇeda se vymezila aˇz v závˇereˇcn´ ych stalet´ıch pˇredch´ azej´ıc´ıho tis´ıcilet´ı. My bychom tedy struˇcnˇe definovali pojem ekonomie jako vˇedu o hospod´ aˇrstv´ı.

Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomické pojmy

3

Definic pojmu ekonomie“ je vˇsak mnoho. Liˇs´ı se podle toho, co kter´ y autor definice ” povaˇzoval za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z oblasti svého z´ ajmu a svého poj´ımán´ı ekonomické reality, nebo poˇzadavku, n´ avrhu na zmˇenu ˇci zaveden´ı jiného ekonomického systému. Napˇr´ıklad: Ekonomie je vˇeda o výrobˇe a smˇenˇe zboˇz´ı. Jin´ e pˇ r´ıklady:

a) Ekonomie je vˇeda o penˇez´ıch, kapitálu a bohatstv´ı, b) Ekonomie je vˇeda o v´ yrobn´ıch vztaz´ıch mezi tˇr´ıdami spoleˇcnosti, c) Ekonomie je vˇeda o volbˇe mezi alternativn´ım vyuˇzit´ım vzácn´ ych zdroj˚ u. ˇ Ekonomické pojmy a jejich obsah vˇsak nemaj´ı sv˚ uj p˚ uvod aˇz ve starovˇekém Recku, i kdyˇz ˇ v této dobˇe, ostatnˇe jako i v jin´ ych vˇed´ ach, zaznamenalo lidstvo neobyˇcejn´ y rozvoj. Rada ekonomick´ ych pojm˚ u a nástroj˚ u pocház´ı jiˇz z dob velmi dávn´ ych, nˇekolik tis´ıcilet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem. Jiˇz napˇr´ıklad v památkách Sumerské ˇr´ıˇse, Chetit˚ u, starého Egypta nebo ˇ ıny se m˚ starovˇeké C´ uˇzeme setkat s pojmy, které jsou bl´ızké i dneˇsn´ımu ˇclovˇeku jako napˇr. slovo obchod, pen´ıze, smˇena, pr´ ace. V´ aˇ s pˇ r´ıklad: Pokuste se naj´ıt nˇejak´ y pˇr´ıklad z krásného p´ısemnictv´ı nebo z historie, vzpomeˇ nte si na dˇejepis ze stˇredn´ı ˇskoly apod. a jmenujte sami nˇejak´ y pˇr´ıklad dávného pouˇzit´ı tˇechto pojm˚ u. . ........................................................................................ Shrnut´ı:

• • • • •

1.2

Ekonomie je vˇeda o hospodáˇrstv´ı. Lidé ˇzili a ˇzij´ı vˇzdy v urˇcitém ekonomickém systému. Ekonomie se t´ yk´ a kaˇzdého ˇclovˇeka. ˇ Zijeme v urˇcité ekonomické realitˇe. Ekonomie umoˇzn ˇuje vysvˇetlit a pochopit urˇcité ekonomické jevy.

ˇ Clenˇ en´ı ekonomie

Ekonomie je rozsáhlá vˇeda. Zab´ yvá se mnoha problémy, které se dot´ ykaj´ı kaˇzdého z nás, naˇsich domácnost´ı, firem, státu, nadnárodn´ıch spoleˇcenstv´ı, aˇz po ekonomické problémy stavu a v´ yvoje celého lidstva na naˇs´ı Zemi. V d˚ usledku tak ˇsirokého z´ ajmu se ekonomie, ostatnˇe jako i ostatn´ı vˇedy, dˇel´ı na r˚ uzn´ a odvˇetv´ı, discipl´ıny a obory. Abychom mohli provést základn´ı ˇclenˇen´ı ekonomie mus´ıme si nejprve jmenovat 3 z´ akladn´ı subjekty, které jsou pˇredmˇetem pozornosti ekonomického sledov´ an´ı. Jsou to: • dom´ acnosti, • firmy, • st´ at. Kaˇzd´ y ˇclovˇek je ˇclenem urˇcité domácnosti, statistiky pak sleduj´ı napˇr. v´ ydaje na domácnost, ˇ pˇr´ıjmy domácnosti apod. Clenov´ e domácnosti nab´ızej´ı svou pracovn´ı s´ılu firmám, popˇr.

Tˇri subjekty

ˇ en´ı ekonomie 1.2 Clenˇ

4

Makro a mikro Pˇredmˇet z´ ajmu

Pˇredmˇet z´ ajmu

státu. Firmy tvoˇr´ı rozsáhlou skupinu ekonomick´ ych subjekt˚ u, které zamˇestnávaj´ı ˇcleny dom´ acnost´ı, reciproˇcnˇe nab´ızej´ı své v´ yrobky ˇci sluˇzby dom´ acnostem ˇci státu. St´ at ve své ˇcistˇe ekonomické funkci zamˇestnává ˇcást ˇclen˚ u domácnost´ı, nakupuje v´ yrobky ˇci sluˇzby firem. Mezi vˇsemi subjekty docház´ı tedy k vz´ ajemn´ e ekonomick´ e v´ ymˇ enˇ e. Vzhledem k tomu, ˇze státy se sluˇcuj´ı do urˇcit´ ych forem ekonomick´ ych integrac´ı, zahrnuje kategorie státu i tuto moˇznost nadnárodn´ı integrace. Klasifikace tˇechto 3 ekonomick´ ych subjekt˚ u je d˚ uleˇzitá pro primárn´ı dˇelen´ı ekonomie, nebot’ podle pˇredmˇetu zájmu o dané subjekty se ekonomie ˇclen´ı na makroekonomii a mikroekonomii. a) Makroekonomie se zab´ yv´ a problémy, které se t´ ykaj´ı vˇetˇs´ıch celk˚ u. Z´ akladn´ım pˇredmˇetem zájmu makroekonomie je tedy stát a ekonomické integrace. Makroekonomie zkoumá ekonomické veliˇciny státu jako celku, hospodáˇrskou politiku vl´ ady, ekonomické pojmy globáln´ıho charakteru jako je napˇr. inflace, ekonomick´ y r˚ ust ˇci stagnace, danˇe a p˚ usoben´ı daˇ nové soustavy na chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, nezamˇestnanost, mnoˇzstv´ı penˇez v národn´ım hospodáˇrstv´ı, stav platebn´ı a obchodn´ı bilance státu, strukturu národn´ıho hospodáˇrstv´ı apod. V´ ysledkem zkoumán´ı makroekonomie jsou pak vˇetˇsinou r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı makroekonom˚ u vládˇe ˇci parlamentu, jak postupovat pˇri ˇreˇsen´ı tˇechto komplexn´ıch problém˚ u v´ yvoje celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı. Makroekonomie tedy analyzuje pˇ r´ıˇ ciny existence r˚ uzn´ ych makroekonomick´ ych jev˚ u ve spoleˇcnosti, hled´ a n´ astroje k jejich omezen´ı (nebo naopak k jejich podpoˇre), zkoumá cesty vedouc´ı k ˇsirˇs´ımu zapojen´ı státu do vˇetˇs´ıch ekonomick´ ych celk˚ u v zájmu zlepˇsen´ı ekonomické situace celé spoleˇcnosti. Dalˇs´ım objektem zájmu makroekonomie jsou tedy r˚ uzné formy ekonomick´ e integrace stát˚ u do vˇetˇs´ıch uskupen´ı (napˇr´ıklad Evropská unie, Visegrádská ˇctyˇrka apod.). b) Mikroekonomie se zab´ yvá chován´ım menˇs´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u neˇz je stát. To znamen´ a chován´ım firem a dom´ acnost´ı. Pˇri ekonomick´ ych ˇsetˇren´ıch pak hovoˇr´ıme o poˇctu dom´ acnost´ı vybaven´ ych televizorem, autem, telefonem apod. Mikroekonomie zkoumá zákonitosti chov´ an´ı tˇechto ekonomick´ ych subjekt˚ u v roli: • kupuj´ıc´ıch nebo prod´ avaj´ıc´ıch, • v´ yrobc˚ u nebo spotˇrebitel˚ u, • zamˇestnanc˚ u nebo zamˇestnavatel˚ u atd. Mikroekonomie se dˇel´ı na ˇradu ekonomick´ ych discipl´ın. V jej´ım rámci se ˇreˇs´ı problémy od obecné teorie chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u aˇz po konkrétn´ı ekonomické pˇredmˇety jako je napˇr´ıklad ekonomika firmy ˇci jej´ı u ´ˇcetnictv´ı. Pod v´ yrazem ekonomika, kter´ y ˇcasto spl´ yvá se samotn´ ym pojmem ekonomie, se rozum´ı bud’ hospod´ aˇrstv´ı samo, nebo se j´ım oznaˇcuj´ı specifické ekonomické discipl´ıny. Pak hovoˇr´ıme o ekonomice firmy, ekonomice obchodu, ekonomice zemˇedˇelstv´ı, tj. odvˇetvové ekonomice“, ekonomice ” domácnost´ı apod. Mikroekonomie se napˇr´ıklad zab´ yvá otázkami typu: jak se vytváˇrej´ı ceny v´ yrobk˚ u, jak se konkrétnˇe realizuje smˇena, jaké formy mezd lze pouˇz´ıvat, do ˇceho se investuje apod. Tˇechto otázek je mnoho, proto existuje i mnoˇzstv´ı konkrétn´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u. Nelze vˇ sak mnohdy zcela pˇ resnˇ e urˇ cit hranice, kdy ekonomická kategorie a jej´ı problémy patˇr´ı pˇresnˇe do makroekonomie, a kdy jiˇz do mikroekonomie. Toto rozdˇelen´ı m˚ uˇze b´ yt vˇetˇsinou jen r´ amcové, relativn´ı, mnohdy ekonomické problémy volnˇe prol´ınaj´ı makroekonomie do konkrétn´ı mikroekonomické praxe. A naopak plat´ı, ˇze v´ yvoj mikroekonomick´ ych discipl´ın a problém˚ u m˚ uˇze vy´ ustit do zmˇeny makroekonomick´ ych názor˚ u a n´ astroj˚ u. Ekonomie je svou podstatou spoleˇ censkou vˇ edou.


5

Jej´ı teoretické základy vych´ azej´ı z pozn´ an´ı stavu a v´ yvoje spoleˇcnosti, jsou reakc´ı na spoleˇcenské problémy dané doby. Kromˇe toho vˇsak ekonomie m´ a i svou technickou str´ anku, která je podm´ınˇena pˇredevˇs´ım rozvojem matematick´ ych a statistick´ ych vˇed, moˇznost´ı aplikace simulaˇcn´ıch metod, computerizac´ı atd. Je tedy nˇekdy nesnadné urˇcit u nˇekter´ ych ekonomick´ ych discipl´ın, do jaké m´ıry patˇr´ı do oblasti spoleˇcensk´ ych vˇed, a kterou ˇc´ ast´ı jiˇz zasahuj´ı do vˇed technick´ ych. Dalˇs´ım tˇr´ıdˇen´ım ekonomie dle jiného glob´ aln´ıho hlediska je jej´ı dˇelen´ı na pozitivn´ı a nor- Dva smˇery mativn´ı. Rozliˇsen´ı obou smˇer˚ u ekonomického myˇslen´ı je dané pˇredevˇs´ım zámˇery hodnocen´ı dané ekonomické reality. a) Pozitivn´ı ekonomie analyzuje hospodáˇrstv´ı a hospodáˇrské jevy, popisuje fakta, chov´ an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u, vliv ekonomick´ ych n´ astroj˚ u na fungov´ an´ı ekonomiky, popisuje mechanismy hospodáˇrského systému, odkr´ yvá zákonitosti ekonomick´ ych proces˚ u. Ekonomové tohoto smˇeru analyzuj´ı ekonomickou realitu vysvˇ etlov´ an´ım jej´ı podstaty. Vysvˇetlen´ı funkce a pˇr´ıˇcin existence pomáhá pochopit tyto jevy v té podobˇe v jaké se v daném hospodáˇrstv´ı nalézaj´ı a umoˇzn ˇ uje tak snazˇs´ı orientaci vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u v dané realitˇe hospodáˇrského ˇzivota. b) Normativn´ı ekonomie rovnˇeˇz zkoum´ a hospod´ aˇrskou realitu, vysvˇetluje jej´ı pˇr´ıˇciny z urˇcitého názorového (a moˇzno ˇr´ıci i filosofického a politického pohledu), kter´ y se st´ av´ a z´ akladem pro r˚ uzn´ a doporuˇ cen´ı, normy chov´ an´ı, opatˇren´ı, která maj´ı smˇeˇrovat pˇredevˇs´ım ke zdokonalen´ı stávaj´ıc´ı ekonomické reality, popˇr. v mezn´ıch pˇr´ıpadech i k radik´ aln´ım zvrat˚ um celého ekonomického a spoleˇcenského mechanismu. V evoluˇcn´ım pojet´ı normativn´ı ekonomie vytváˇr´ı tzv. teoretickou hospod´ aˇ rskou politiku vl´ ady (popˇr. jin´ ych politick´ ych sil), spoˇc´ıvaj´ıc´ı v teoretick´ ych základech pro koncepˇcn´ı rozhodov´ an´ı r˚ uznˇe orientovan´ ych vládn´ıch ˇcinitel˚ u, a v konkrétn´ıch n´ avrz´ıch na zmˇeny ˇci zdokonalen´ı ekonomick´ ych faktor˚ u a jev˚ u. Pˇ r´ıklad: Zaveden´ı nov´ ych sazeb (tj. norem) spotˇrebn´ıch dan´ı nebo dan´ı z pˇr´ıjm˚ u. V´ aˇ s pˇ r´ıklad: Uved’te nˇejaké jiné opatˇren´ı normativn´ıho charakteru dle aktuáln´ıho stavu: . ........................................................................................ V revoluˇcn´ım pojet´ı pak m˚ uˇze normativn´ı ekonomie vy´ ustit i v radikáln´ı ekonomické názory na nutnost zmˇ eny cel´ eho ekonomick´ eho mechanismu. Normativn´ı ekonomie propracov´ avá konstrukce zdokonalen´ı na z´ akladˇe urˇcit´ ych hodnotov´ ych kritéri´ı, které nemusej´ı nutnˇe spoˇc´ıvat pouze v ekonomii samé, ale zahrnuj´ı ˇcasto ˇreˇsen´ı na u ´ rovni sociologie, filosofie, etiky atd. Pˇ r´ıklad: Pokuste se nyn´ı zaˇradit 3 následuj´ıc´ı tvrzen´ı do oblasti mikro-makro, normativn´ı-pozitivn´ı. Napˇr´ıklad: v´ yzva pen´ıze nebo ˇzivot“ je fakt mikro-norma. A nyn´ı to zkuste sami. ” ´ Ukol k textu ˇ c. 1.1

1. Karel IV. dal postavit hladovou zed’“. D˚ uvody jsou z dˇejepisu známé. Je to fakt: ” . ..................................................................................

6

1.3 Potˇreby 2. Vláda by mˇela sn´ıˇzit nezamˇestnanost na Mostecku, která je vysoce nad pr˚ umˇerem. Je to fakt:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Od 1. 1. byla sn´ıˇzena daˇ n z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob (tj. firem) na x % z vytvoˇreného zisku. Je to fakt:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Shrnut´ı:

• Ekonomie je rozsáhlá vˇeda, která se vyvinula z filosofie, má spoleˇcenskovˇedn´ı základ, ale i technické discipl´ıny. • Ekonomie se dˇel´ı z hlediska pˇredmˇetu zájmu na makroekonomii a mikroekonomii. • Makroekonomie zkoum´ a ekonomické procesy a jevy na u ´ rovni státu a mezinárodn´ı integrace. • Mikroekonomie zkoum´ a problematiku firem a domácnost´ı. • Jiné hledisko tˇr´ıdˇen´ı je ekonomie pozitivn´ı a normativn´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Dˇejiny ekonomick´ ych teori´ı patˇr´ı mezi základn´ı makroekonomickou disciplinu. V rámci této historické vˇedy jsou pˇrednáˇseny v´ yznamné teoretické postuláty ˇci praktické kroky svˇetov´ ych filosof˚ u, ekonom˚ u ˇci panovn´ık˚ u od poˇcátku n´ am zn´ amé historie lidstva. Pokud Vás tato disciplina v´ıce zaj´ımá, odkazujeme Vás na skripta kterékoliv ekonomické fakulty ˇ v CR, nebot’ na kaˇzdé fakultˇe a univerzitˇe se problematikou v´ yvoje ekonomick´ ych teori´ı a dˇejinami ekonomie zab´ yvá urˇcit´ y okruh specialist˚ u, nicménˇe za pˇredn´ıho znalce této discipliny povaˇzujeme prof. Fuchse, doporuˇcujeme V´ am proto skriptum FUCHS, K. Dˇejiny ekonomických teori´ı. Vydala ESF MU, Brno 2010.

1.3 Z´ akladn´ı potˇreby

Potˇ reby

V´ ychoz´ım ekonomick´ ym faktem pro pochopen´ı ekonomick´ ych aktivit je vznik potˇreb. Kaˇzd´ y ˇclovˇek má urˇcité potˇreby. Nˇekteré potˇreby jsou spoleˇcné pro vˇsechny. Patˇr´ı mezi nˇe napˇr´ıklad: • potˇreba d´ ych´ an´ı, • potˇreba sp´ anku, • potˇreba pˇrij´ım´ an´ı a vyluˇcov´ an´ı potravy a tekutin atd. Jsou to tzv. potˇreby biologické. Tyto potˇreby jsou potˇrebami minimáln´ımi. I kdyˇz jsou tyto základn´ı lidské potˇreby uspokojovány, lidé potˇrebuj´ı mnohem v´ıce. Potˇrebuj´ı zdrav´ı, pocit ˇstˇest´ı, pˇrátelstv´ı, lásku, potˇrebuj´ı b´ yt chránˇeni pˇred nebezpeˇc´ım, komunikovat s jin´ ymi lidmi, ˇc´ıst, vzdˇel´ avat se, potˇrebuj´ı se dobˇre oblékat atd. Naˇse potˇreby si uvˇedomujeme obvykle tehdy, pocit’ujeme-li jejich nedostatek. Pod pojmem potˇ reba rozum´ıme tedy vˇ edom´ı nedostatku, které nás nut´ı tento nedostatek odstranit. Kaˇzd´ y ˇclovˇek i kaˇzd´ y jin´ y ekonomick´ y subjekt má vˇsak potˇreby mnohdy znaˇcnˇe odliˇsné. V lidovém vyj´ adˇren´ı bychom mohli tento fakt dokumentovat u ´slov´ım nˇekdo holky, nˇekdo ” vdolky“. Proto je potˇrebné znát strukturu potˇreb, jejich sloˇzen´ı. Ta je u kaˇzdého ekonomického subjektu jiná, preference a v´ aha, kterou pˇrikládá jednotliv´ ym potˇrebám je specifickou charakteristikou kaˇzdého ˇclovˇeka, kaˇzdé domácnosti, firmy, státu, spoleˇcenstv´ı. ˇ ım vzdˇelanˇejˇs´ı ˇclovˇek, t´ım vˇetˇs´ı ˇskála bude jeho potˇreb, budou pˇrevaˇzovat jeho potˇreby C´ kulturn´ı a nehmotné. To plat´ı rovnˇeˇz o vyspˇelejˇs´ı civilizaci. Potˇreby proto klasifikujeme podle n´ asleduj´ıc´ıho schématu:

Kapitola 1. Z´ akladn´ı ekonomické pojmy ˇ en´ı potˇreb: Clenˇ

biologické hmotné zbytné individu´ aln´ı souˇcasné

– – – – –

7

kulturn´ı nehmotné nezbytné spoleˇcenské budouc´ı

Lidské potˇreby a obecnˇe pak potˇ reby vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u se mˇ en´ı. Jsou podm´ınˇeny vˇekem, pˇr´ırodn´ım i spoleˇcensk´ ym klimatem, sociáln´ım i ˇzivotn´ım prostˇred´ım, tradic´ı, m´ıstem atd. Nˇekteré historické potˇreby dávno zanikly, v naˇsem vˇeku se z rozvojem techniky, technologie, informatiky objevuj´ı potˇreby stále nové a rozˇsiˇruje se okruh lid´ı a obecnˇe vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, které tyto nové potˇreby objevuj´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.2:

• k tabulce ˇclenˇen´ı potˇreb uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady a zaˇrad’te je do pˇr´ısluˇsného typu. Pˇr´ıklad: potˇreba pit´ı = biologická, hmotná, individuáln´ı, nezbytn´ a a souˇcasná i budouc´ı. • Uved’te do textu 5 vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u. Nebudete-li si jisti, zapiˇste si do textu pˇr´ıklady uvedené v kl´ıˇci. . .................................................................................. Potˇ reby uspokojujeme pomoc´ı statk˚ u a sluˇ zeb. Protoˇze se jedná o základn´ı kategorie Statky trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, provedeme si jeˇstˇe jejich podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı. Pod pojmem statek“ ” rozum´ıme v ekonomii ˇsirokou ˇsk´ alu vˇec´ı a hodnot, které mohou uspokojovat lidské potˇreby (obecnˇe potˇreby dan´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u). STATKY

´ VOLNE ´ ´ VZACN E

´ HMOTNE ´ NEHMOTNE

Voln´ e statky n´ am poskytuje pˇr´ıroda zpravidla bez lidského u ´sil´ı (napˇr. vzduch, sluneˇcn´ı energii, v´ıtr, sn´ıh, déˇst’ atd.), Vz´ acn´ e statky jsou produkty lidské pr´ ace, jsou to vˇeci a v´ ytvory ˇclovˇeka, kter´ y pˇretváˇr´ı pˇr´ırodn´ı zdroje, vynakládá své dovednosti a znalosti, na uˇziteˇcné vˇeci a hodnoty, jeˇz mohou uspokojit lidské potˇreby. Protoˇze kapacity tˇechto zdroj˚ u jsou omezen´ e (rovnˇeˇz poˇcet lid´ı v dané domácnosti, firmˇe ˇci státˇe je omezen a omezena je rovnˇeˇz jejich pracovn´ı s´ıla), jsou tyto zdroje vyˇcerp´ avány. Proto ˇr´ıkáme, ˇze se jedná o zdroje vzácné. Nav´ıc jsou vzácné zdroje alternativn´ı, a je vˇetˇsinou moˇznost volby mezi nˇekolika variantami. Pˇ r´ıklad: Vezmeme-li napˇr´ıklad n´ aˇs voln´ y ˇcas jako vzácn´ y zdroj, pak se dá vˇzdy vyuˇz´ıt nˇekolika zp˚ usoby. P˚ ujdeme-li napˇr. do kina, uspokoj´ıme t´ım svou kulturn´ı potˇrebu, naˇse volba, t´ım vˇsak zam´ıtla moˇznost uspokojit v daném ˇcase jinou potˇrebu, napˇr. j´ıt si zaplavat. Vymezen´ y ˇcas nenávratnˇe odplyne. Zvol´ıme-li jinou alternativu, vytváˇr´ıme t´ım jinou moˇznost, jiné vyuˇzit´ı tohoto vz´ acného statku. V ekonomii maj´ı pojmy vz´ acnost a volba z´ asadn´ı v´ yznam. Rozhodneme-li se napˇr´ıklad vyr´ abˇet urˇcit´ y v´ yrobek a vyrob´ıme-li jej, mus´ıme jej také prodat, jinak jsme pouze ˇ ek tedy m˚ bez uˇzitku zniˇcili ˇcást vzácn´ ych zdroj˚ u. Clovˇ uˇze volit mezi nˇekolika variantami

Vz´ acnost a volba

8

1.4 Zboˇz´ı a jeho dvˇe stránky

uspokojován´ı sv´ ych potˇreb. M˚ uˇze napˇr. v ˇcase nouze upˇrednostˇ novat uspokojov´ an´ı sv´ ych z´ akladn´ıch potˇreb hmotn´ ymi statky a omezovat své potˇreby statk˚ u nehmotn´ ych. Stejn´ ym zp˚ usobem dˇel´ıme i sluˇzby, které definujeme jako ciz´ı ˇcinnosti, které uspokojuj´ı lidské potˇreby. Tyto sluˇzby jsou vˇecné (obnovuj´ı nebo zlepˇsuj´ı hmotné statky) nebo osobn´ı (zlepˇsuj´ı ˇzivot ˇclovˇeka). Sluˇzby

vˇecné osobn´ı

V´ yrobu (produkci) a poskytov´ an´ı statk˚ u a sluˇ zeb za u ´ hradu naz´ yv´ ame hospod´ aˇ rskou ˇ cinnost´ı. Hospodáˇrská ˇcinnost je vˇsak velmi sloˇzitá, nˇekdy velmi zdlouhavá a v´ıcestupˇ novitá ˇcinnost. Neˇz se vyrob´ı koneˇcn´ y v´ yrobek je ˇcasto zapotˇreb´ı ˇrady mezistupˇ n˚ u, polotovar˚ u a souˇc´ ast´ı. Shrnut´ı:

• • • • •

1.4

Z´ akladem ekonomick´ ych aktivit je nutnost a v˚ ule uspokojovat potˇreby. Potˇreby dˇel´ıme podle r˚ uzn´ ych hledisek, potˇreby se také podle r˚ uzn´ ych hledisek mˇen´ı. Potˇreby uspokojujeme pomoc´ı statk˚ u. Statky dˇel´ıme v zásadˇe na volné a vzácné, spotˇrebn´ı a v´ yrobn´ı, hmotné a nehmotné. Hospod´ aˇrsk´ a ˇcinnost je poskytován´ı statk˚ u za u ´hradu.

Zboˇ z´ı a jeho dvˇ e str´ anky

Zboˇz´ı je pouze takový produkt (sluˇzba nebo hodnota), který je uzn´ an jiným ekonomickým subjektem jako hodnota uspokojuj´ıc´ı jeho potˇreby. V bˇeˇzném ˇzivotˇe naz´ yváme prakticky vˇsechny hodnoty, které jsou nab´ızeny ke smˇenˇe zboˇz´ım. Ale správnˇe ekonomicky ˇreˇceno, pouze ty hodnoty, které jsou trhem uzn´ any (tj. pˇrijaty, smˇenˇeny, koupeny), lze naz´ yvat zboˇz´ım. V´ yrobek, kter´ y je urˇcen pouze pro v´ yrobce, je tak v´ ysledkem natur´ aln´ıho hospod´ aˇ rstv´ı, nikoliv hospodáˇrstv´ı zboˇznˇe-penˇeˇzn´ıho, tedy trˇzn´ıho. Pˇ r´ıklad: Ovoce ˇci zelenina, kterou vypˇestujeme na vlastn´ı zahradˇe, a kter´ a je urˇcena v´ yhradnˇe pro naˇsi potˇrebu, je produktem naˇseho malého naturáln´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Ve vˇetˇs´ım rozsahu je tomu tak i dnes pˇredevˇs´ım v zemˇedˇelstv´ı. Jistˇe naleznete i vlastn´ı pˇr´ıklad existence tohoto malého, nicménˇe pˇreˇz´ıvaj´ıc´ıho zbytku naturáln´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Zapiˇste si do následuj´ıc´ıho ˇr´ adku alespoˇ n jeden vlastn´ı pˇr´ıklad. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ Uˇzitn´ a hodnota Smˇenn´ a hodnota

Prostˇrednictv´ım trhu doch´ az´ı ke smˇenˇe nab´ızeného zboˇz´ı za jinou hodnotu. Znamen´ a to, ˇze nab´ızen´ y v´ yrobek (nebo sluˇzba) má pro urˇcitého zájemce nˇejakou uˇzitnou hodnotu, tj. pˇredstavuje právˇe pro nˇeho splnˇen´ı jeho potˇreby. Kromˇe toho má vˇsak jeˇstˇe nab´ızen´ y produkt jeˇstˇe tzv. smˇennou hodnotu, tj. existuje kvantitativn´ı vyjádˇren´ı hodnoty nab´ızeného zboˇz´ı v pomˇeru k jiné hodnotˇe.


9

Pˇ r´ıklad: Inzert: vymˇen´ım 3+1 pokojov´ y státn´ı byt za dva jednopokojové. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ V pˇr´ıkladu je vyj´ adˇren kvantitativn´ı pomˇer 2 hodnot nab´ızen´ ych ke smˇenˇe (tj. smˇenná hodnota), pˇri pˇredpokladu, ˇze potenciáln´ı zájemce (popt´ avaj´ıc´ı se) o tuto smˇenu nalezne pˇri jeho uskuteˇcnˇen´ı uˇzitnou hodnotu (byt) stejnˇe jako nab´ızej´ıc´ı. Pokud bude oboustrannˇe uspokojena potˇreba obou ekonomick´ ych subjekt˚ u, bude provedena smˇena tˇechto hodnot vyj´ adˇriteln´ a cenou obou typ˚ u hodnot. ˇ ıkáme tedy, ˇze kaˇ R´ zd´ e zboˇ z´ı m´ a dvˇ e str´ anky, hodnotu a uˇ zitnou hodnotu. Uˇzitná hodnota zboˇz´ı se vˇsak mˇen´ı vzhledem k urˇcit´ ym podm´ınkám, kritéri´ım a okolnostem. Závis´ı napˇr´ıklad na pˇr´ısluˇsnosti k urˇcité skupinˇe obyvatel, vˇeku, postaven´ı, roli, m´ıstˇe, pˇr´ısluˇsnosti k pohlav´ı, zamˇestn´ an´ı atd. Jako uˇziteˇcné vˇeci se jednotlivé druhy zboˇz´ı nedaj´ı srovnávat. Pˇ r´ıklad: Na Sahaˇre nemaj´ı lyˇze pro tamˇejˇs´ı obyvatele témˇeˇr ˇza´dnou uˇzitnou hodnotu. Neznamená to ale, ˇze nemaj´ı ˇz´ adnou hodnotu. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Hodnota je vyjádˇrena tzv. smˇ ennou hodnotou, tj. ˇze kaˇzd´ y produkt lze vyjádˇrit m´ırou splnˇen´ı potˇreby kupuj´ıc´ıho v porovnán´ı k jiné hodnotˇe. Po dosaˇzen´ı vz´ ajemnˇe pˇrijatelné dohody, tj. uzn´ an´ı tohoto pomˇeru, docház´ı ke koupi. Tato smˇenn´ a hodnota, kdy jedno zboˇz´ı m˚ uˇze b´ yt smˇenˇeno za druhé, je dnes obvykle vyj´ adˇrena v penˇez´ıch, tzn. vˇseobecn´ ym ekvivalentem umoˇzn ˇuj´ıc´ım srovnán´ı hodnot.

Cena

Vyj´ adˇren´ı trˇzn´ı hodnoty v penˇez´ıch pˇredstavuje cenu zboˇz´ı. Z´ akladem ceny zboˇz´ı je hodnota zboˇz´ı. Shrnut´ı:

• • • •

1.5

Zboˇz´ı je produkt, kter´ y je urˇcen ke smˇenˇe a je uznán, tedy realizován trhem. Kaˇzdé zboˇz´ı m´ a dvˇe str´ anky, uˇzitnou hodnotu a smˇennou hodnotu. Uˇzitn´ a hodnota se mˇen´ı a je závislá na urˇcit´ ych podm´ınkách. Smˇenn´ a hodnota je vyj´ adˇrena kvantitativn´ım pomˇerem jiné hodnoty.

Pen´ıze

Rovnˇeˇz smˇena proˇsla urˇcit´ ym historick´ ym v´ yvojem: a) Prvotn´ım stupnˇem smˇeny zboˇz´ı byla prostá smˇena zboˇz´ı, kdy jedno zboˇz´ı bylo v urˇcitém pomˇeru vymˇen ˇ ováno za druhé (jedna sekyra za dvˇe ovce apod.). Tento zp˚ usob nar´ aˇzel ˇcasto na nesnáze zp˚ usobené pˇredevˇs´ım dvˇema faktory: • na trhu nebylo nalezeno vzájemnˇe vyhovuj´ıc´ı zboˇz´ı, s n´ımˇz by byla uskuteˇcnitelná v´ ymˇena, nebo

Prost´ a smˇena zboˇz´ı

10

1.5 Pen´ıze • nebylo moˇzné vyjádˇrit urˇcit´ y pomˇer daného zboˇz´ı vzhledem k nedˇelitelnosti nˇekterého zboˇz´ı.

Komoditn´ı pen´ıze

Pˇripoˇcteme-li k tomu skuteˇcnost, ˇze nˇekteré zboˇz´ı podléhalo zkáze nebo poˇskozen´ı, vyˇza´dal si trh nalezen´ı takového zboˇz´ı, které by bylo smˇenitelné za vˇsech okolnost´ı, jehoˇz vlastnictv´ı by vyhovovalo obˇema stranám, které by pro vlastn´ıka pˇredstavovalo urˇcitou hodnotu. Rovnˇeˇz vznik takového prostˇredku si vyˇzádal dlouhou dobu a rozliˇsujeme nˇekolik historick´ ych etap. b) V nejstarˇs´ı f´ azi se prakticky v kaˇzdé izolované spoleˇcnosti vyvinulo urˇcité zboˇz´ı, které bylo pˇrijatelné pro vˇsechny. Kaˇzdá spoleˇcnost si vˇsak vytvoˇrila jin´ y druh zboˇz´ı takto pouˇz´ıvan´ y ke smˇenˇe. V nˇekter´ ych zem´ıch to byly muˇsle (u pˇr´ımoˇrsk´ ych národ˚ u), je známo i pouˇz´ıván´ı ˇ ımˇe byl t´ımto druhem zboˇz´ı urˇcit´ ych kamen˚ u, koˇzen´ ych prouˇzk˚ u apod. Ve starém R´ dobytek (latinsky pecun“, z toho se vyvinul i pozdˇejˇs´ı latinsk´ y n´ azev pro kovové ” pen´ıze, tj. pecunia“. ” ´ Ukol k textu ˇ c. 1.3: vzpomeˇ nte si z dˇejepisu, jak znˇela slavná odpovˇed’ c´ısaˇre Vespasiána synovi Titovi nad jeho v´ ytkou, ˇze c´ısaˇr zavedl daˇ n z pouˇz´ıván´ı mˇestsk´ ych záchodk˚ u: . .................................................................................. U star´ ych Slovan˚ u se t´ımto zboˇz´ım stalo plátno, z toho se pak vyvinulo ˇceské pojmenován´ı této smˇeny – sloveso platit“. Toto zboˇz´ı, které zaˇcalo plnit funkci vˇseobecnˇe ” uznávaného ekvivalentu v této podobˇe naz´ yváme komoditn´ı pen´ıze. Avˇsak ani ˇ adné toto zboˇz´ı nemohlo tyto pen´ıze nebyly ˇreˇsen´ım pro vznikaj´ıc´ı trˇzn´ı vztahy. Z´ beze zbytku plnit funkci ideáln´ıho mˇeˇr´ıtka hodnot. Proto se postupem ˇcasu, vznikem vˇetˇs´ıho trˇzn´ıho prostoru, otevˇren´ım se obchodn´ıch cest mezi n´ arody, rozˇs´ıˇren´ım se obchodu mezi jednotlivé lidské komunity, vytvoˇrila potˇreba naj´ıt takové zboˇz´ı, které je: • • • • •

Kovové mince

Pap´ırové pen´ıze

pˇrijatelné vˇsemi lidmi, dok´ aˇze do nejmenˇs´ıch ˇc´ ast´ı a pˇresnˇe vyjádˇrit hodnotu, je lehce dˇelitelné (to napˇr. dobytek v ˇzivé formˇe nebyl), je st´ alé, nepodléh´ a ˇcasu, nemˇen´ı svou podstatu, je ho omezené mnoˇzstv´ı.

ymto zboˇz´ım se ukázaly b´ yt drah´ e kovy, stˇr´ıbro a pozdˇeji zlato. Nejprve se c) Takov´ pouˇz´ıvalo ve své naturáln´ı podobˇe (v´ aˇzilo se), pozdˇeji se zaˇcaly tisknout mince. Tyto mince mˇely p˚ uvodnˇ e pln´ y obsah drah´ eho kovu. Obsah drahého kovu se v minc´ıch postupnˇe sniˇzoval (nejprve kriminálnˇe, pak oficiálnˇe), aˇz se d) vytvoˇril pouze vˇseobecnˇe uznávan´ y symbol hodnoty, objevily se prvé pap´ırov´ e pen´ıze, které postupnˇe nahradily p˚ uvodn´ı platidla. Jako drobné pen´ıze z˚ ustaly dodnes mince, které ovˇsem nemaj´ı ˇzádn´ y obsah drahého kovu. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.4: V ˇcesk´ ych zem´ıch se objevily prvé pap´ırové pen´ıze pomˇernˇe pozdˇe. Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu v kterém stolet´ı, za ˇc´ı vlády a jak se tyto pen´ıze jmenovaly. Nev´ıte-li, zapiˇste si u ´daje z kl´ıˇce. . .................................................................................. Pˇrestoˇze tehdejˇs´ı pap´ırové pen´ıze byly také jen potiˇstˇené pap´ıry, jako je tomu dodnes, mˇely svou hodnotu danou mnoˇzstv´ım drahého kovu, za kter´ y byly smˇ eniteln´ e. e) V souˇcasné dobˇe pap´ırové pen´ıze, i kdyˇz jsou vˇseobecnˇe uznávány jako prostˇredek ˇ ık´ smˇeny nemaj´ı ˇ z´ adn´ e zlat´ e kryt´ı, nejsou smˇenitelné za zlato. R´ ame, ˇze pap´ırové pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇ eh. Nicménˇe kaˇzd´ y je ochotnˇe pˇrij´ımá, nebot’ maj´ı v procesu smˇeny nezastupitelné m´ısto, pln´ı nˇekolik funkc´ı.


11

(Pozn´ amka: zlato lze za pen´ıze pouze koupit jako kterékoliv jiné zboˇz´ı, tj. na základˇe ˇ adná banka na svˇetˇe vˇsak nevymˇen´ı pap´ırové pen´ıze fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. Z´ za zlato. Tuto moˇznost nemá ani dolar. Zlaté kryt´ı bylo zruˇseno na základˇe celosvˇetovˇe platné dohody). Kaˇzd´ y existuj´ıc´ı jev mus´ı m´ıt v ekonomii nˇejak´ y smysl, mus´ı plnit urˇcitou funkci. Pen´ıze maj´ı Funkce hned nˇekolik funkc´ı. Pen´ıze jsou zvl´ aˇ stn´ım zboˇ z´ım, kter´ e pln´ı v procesu smˇ eny penˇez nˇ ekolik funkc´ı. 1. Funguj´ı jako mˇ eˇ r´ıtko cen, ˇcili vyjadˇruj´ı m´ıru hodnot, vystupuj´ı jako vˇseobecnˇe uznávan´ y ekvivalent. Je to jejich funkce z´ akladn´ı, jeden z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u jejich vzniku. Poˇctem penˇeˇzn´ıch jednotek je vyjádˇrena cena zboˇz´ı na trhu. 2. Funguj´ı jako prostˇredek smˇeny ˇcili obˇ eˇ zivo. Pen´ıze v hospodáˇrstv´ı ob´ıhaj´ı, kolobˇeh penˇez v ekonomice umoˇzn ˇuje nákup a prodej za hotové a nen´ı tedy nutno smˇen ˇovat zboˇz´ı za zboˇz´ı. 3. Pen´ıze funguj´ı jako platidlo. T´ımto specifick´ ym zboˇz´ım plat´ıme své dluhy, uhrazujeme své z´ avazky. 4. Funguj´ı jako uchovatel hodnoty ˇcili v pˇreneseném slova smyslu jako poklad. Pen´ıze m˚ uˇzeme odkl´ adat a uchov´ avat v hotovosti na pozdˇejˇs´ı pouˇzit´ı. arodn´ı platidlo. To plat´ı pouze u nˇekolika 5. Nˇekteré pen´ıze funguj´ı nav´ıc i jako mezin´ tzv. svˇetov´ ych mˇen“, popˇr. za vymezen´ ych podm´ınek smˇenitelnosti. Rozeznáváme ” tak pen´ıze volnˇe smˇenitelné, konvertabiln´ı a nekonvertabiln´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.5: Volnˇe smˇeniteln´ ych mˇen je celá ˇrada. Pokuste se vyjmenovat a správnˇe dle mezin´ arodnˇe ´ uznávan´ ych bankovn´ıch kód˚ u uvést alespoˇ n 5 konvertabiln´ıch mˇen. Udaje v kódech pak porovnejte s kl´ıˇcem, popˇr. si chybˇej´ıc´ı kódy pˇreneste do textu. . ........................................................................................ Jako hotovost rozezn´ aváme tedy stále mince a pap´ırové obˇeˇzivo. S podstatn´ ym rozvojem obchodu se zaˇcal rozv´ıjet i bezhotovostn´ı platebn´ı styk, umoˇznˇen´ y vznikem bank. Tento zp˚ usob platby vych´ az´ı z u ´ˇcetn´ıch zápis˚ u pohyb˚ u (pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u) na kontech obchodn´ıch partner˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.6: Pˇresto i dnes rozeznáv´ ame specifickou formu smˇeny zboˇz´ı, kdy pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu u ´myslného vylouˇcen´ı pˇresunu penˇeˇzn´ıch ˇc´ astek mezi bankami, docház´ı nadále opˇet ke smˇenˇe zboˇz´ı v mezinárodn´ım obchodˇe, která nen´ı doprovázena okamˇzitou u ´hradou penˇez, ale jen v´ ymˇenou jednoho zboˇz´ı za druhé (napˇr. za tis´ıc tun pˇsenice, pˇet set tun moˇrsk´ ych ryb). Tato obchodn´ı v´ ymˇena vyˇzaduje, aby obˇe smˇen ˇ ované hodnoty byly ocenˇeny v národn´ıch mˇenách a do pomˇeru se tak prom´ıtaj´ı aktuáln´ı kurzy tˇechto národn´ıch mˇen. Je tedy stanovena smˇenná hodnota v penˇez´ıch, avˇsak nedocház´ı k pouˇzit´ı penˇez k pˇrevodu jako prostˇredku smˇeny, n´ ybrˇz pouze jako ˇcinitele ceny zboˇz´ı. Pouze po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se pˇr´ıpadné rozd´ıly vyrovnávaj´ı vesmˇes v konvertabiln´ı mˇenˇe. Jak se tento zp˚ usob prov´ adˇen´ı obchodn´ıch ˇcinnost´ı a prov´ adˇen´ı u ´hrad v mezinárodn´ım obchodˇe naz´ yvá? . ........................................................................................ ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 1: V ekonomii je znám´ y také pojem skoropen´ıze“ (z angliˇctiny near money“, near je moˇzné ” ” pˇreloˇzit také jako bl´ızk´ y“). Pokuste se zjistit (popˇr. vyhledat v doporuˇcené literatuˇre), co ” se pod t´ımto pojmem m˚ uˇze skr´ yvat. Je to nˇekolik moˇzn´ ych forem. Uved’te alespoˇ n tˇri.

12



1.6 Hospodáˇrské fáze

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 1: Popiˇste hlavn´ı rozd´ıly mezi formou naturáln´ıho hospodáˇrstv´ı a formou trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Uved’te d˚ uvody vniku trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Vaˇsi práci v rozsahu cca 1 strany formátu A4 zaˇslete tutorovi. Pen´ıze jsou pouze nezbytn´ ym n´ astrojem v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrské ˇcinnosti. Jaké s´ıly vˇsak uv´ adˇej´ı trˇzn´ı mechanismus do pohybu? Tuto problematiku ˇreˇs´ı následuj´ıc´ı texty. Shrnut´ı:

• Smˇena hodnot proˇsla urˇcit´ ym historick´ ym v´ yvojem a v jeho procesu se objevily pen´ıze jako prostˇredek smˇeny. • Komoditn´ı pen´ıze mˇely r˚ uzné formy v závislosti na r˚ uzn´ ych spoleˇcenstv´ıch lid´ı. • Kovové pen´ıze mˇely nejprve pln´ y obsah drahého kovu, ten postupnˇe mizel. • Pap´ırové pen´ıze jsou pouze symbolem hodnot. • Zhruba od poloviny 20. stolet´ı nejsou nikde kryty zlatem. • Pap´ırové pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇeh, nicménˇe jsou vˇsude ochotnˇe pˇrij´ımány. • Pen´ıze pln´ı 5 funkc´ı: mˇeˇr´ıtko hodnot, obˇeˇzivo, platidlo, poklad, nˇekteré funkci svˇetov´ ych penˇez. • Pˇri obchodn´ıch vztaz´ıch se uplatˇ nuje bezhotovostn´ı platebn´ı styk.

1.6

Hospod´ aˇ rsk´ e f´ aze

Hospod´ aˇrské Lid´ e, pokud chtˇej´ı uspokojovat své potˇreby, mus´ı zámˇernˇe mˇenit pˇr´ırodu. Poˇca´tky v´ yrobn´ıho f´ aze procesu lze zjistit jiˇ z v dobˇe prvobytnˇe pospolné spoleˇcnosti. Prvn´ımi v´ yrobn´ımi prostˇredky

ˇcili statky, byly primitivn´ı nástroje (kámen, h˚ ul), které slouˇzily k z´ıskán´ı potravy, at’ jiˇz jako n´ astroje k obdˇel´ av´ an´ı p˚ udy nebo nástroje k lovu. Souˇcasné hospod´ aˇrské f´ aze m˚ uˇzeme rozdˇelit podle následuj´ıc´ıho schématu: v´ yroba

rozdˇelován´ı

pˇrerozdˇelován´ı

smˇena

uˇzit´ı

Obr´ azek 1.1: Hospod´ aˇrské f´ aze

V´ yroba je z´ amˇerná lidská ˇcinnost, slouˇz´ıc´ı k vytv´ aˇren´ı ekonomick´ ych statk˚ u, jejichˇz koneˇcn´ ym c´ılem je uspokojen´ı ˇclovˇeka. Je poˇcátkem ekonomick´ ych aktivit. Pˇredpokladem v´ yrobn´ı ˇcinnosti je existence v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. Tyto zdroje se postupnˇe ve v´ yrobn´ım procesu promˇen ˇuj´ı na poˇzadované statky. V´ yrobn´ımi zdroji jsou: 1. Lidsk´ a pr´ ace, 2. Pˇr´ırodn´ı zdroje, 3. Kapit´ alové statky. Pˇremˇenu tˇechto v´ yrobn´ıch zdroj˚ u na ekonomické statky oznaˇcujeme jako v´ yrobn´ı proces. Ten m˚ uˇze b´ yt v´ ysledkem vz´ ajemného p˚ usoben´ı a propojen´ı jeho tˇr´ı souˇcást´ı, tj. procesu: • Pracovn´ıho (vynaloˇzen´ı lidské práce), • Pˇr´ırodn´ıho (zr´ an´ı, r˚ ust plodin), • Technologického (zámˇern´ y postup pˇri vyuˇzit´ı kapitálov´ ych statk˚ u, jako je napˇr´ıklad v´ yroba odˇev˚ u, v´ yroba oceli, aut, stavba dom˚ u atd.).


13

Ne vˇsechno, co vˇsak ˇclovˇek vytv´ aˇr´ı je urˇceno ke koneˇcné spotˇrebˇe, kterou se uspokojuj´ı ˇ pˇr´ımo potˇreby lid´ı. Rada produkt˚ u je urˇcena rovnˇeˇz k tzv. v´ yrobn´ı spotˇrebˇe, tj. v´ yrobk˚ um, které jsou urˇceny opˇet k v´ yrobˇe (stroje a zaˇr´ızen´ı, budovy, mechanismy atd.). Hovoˇr´ıme pak o v´ yrobˇ e pro v´ yrobu. Z tohoto d˚ uvodu rozliˇsujeme: spotˇrebu spotˇrebn´ıch statk˚ u (nev´ yrobn´ı ˇcili fin´ aln´ı spotˇreba)

spotˇrebu v´ yrobn´ıch statk˚ u (v´ yrobn´ı spotˇreba)

Zhruba se d´ a ˇr´ıci, ˇze kaˇzdé hospodáˇrstv´ı, aby mohlo vyr´ abˇet fináln´ı produkty vlastn´ımi prostˇredky, mus´ı m´ıt odpov´ıdaj´ıc´ı (a ˇcasto mnohem vˇetˇs´ı) v´ yrobu v´ yrobn´ıch statk˚ u. T´ım, ˇze se urˇcitá skupina lid´ı vˇenuje v´ yrobˇe, vzniká urˇcitá stratifikace (vrstven´ı) spoleˇcnosti. Lidé se vˇenuj´ı rozd´ıln´ ym ˇcinnostem, specializuj´ı se na v´ ykon urˇcité práce (nebo funkce), vyr´ abˇej´ı tis´ıce r˚ uzn´ ych produkt˚ u (nebo poskytuj´ı r˚ uzné sluˇzby). Po v´ yrobˇe následuje f´ aze rozdˇelov´ an´ı a sekundárnˇe pˇrerozdˇelován´ı. Tyto procesy se odehrávaj´ı prostˇrednictv´ım penˇez. Pen´ıze jsou tedy symbolick´ ym vyjádˇren´ım urˇcitého pod´ılu v´ yrobce na tvorbˇe nového produktu, na tvorbˇe nového bohatstv´ı spoleˇcnosti. Nelze vˇsak zapom´ınat, ˇze spoleˇcnost je ˇ ek se v prvé f´ tripartitn´ı. Clovˇ azi svého ˇzivota (v dobˇe ml´ ad´ı) postupnˇe pˇripravuje na své budouc´ı ekonomické aktivity, v druhé fázi je souˇca´st´ı tzv. ekonomicky ˇcinného obyvatelstva ˇ (ECO), v tˇret´ı fázi odch´ az´ı do d˚ uchodu a je vyˇclenˇen z aktivn´ı ekonomické ˇcinnosti. Oba dip´ oly spoleˇcnosti nelze ponechat bez prostˇredk˚ u, proto doch´ az´ı k proces˚ um pˇrerozdˇelov´ an´ı. Souˇcasnˇe jsou obyvatelstvu odeb´ırány prostˇrednictv´ım dan´ı urˇcité finanˇcn´ı prostˇredky do veˇrejn´ ych financ´ı. Ve ˇctvrté fázi t´ım vzniká nutnost v´ ymˇ eny (správnˇeji smˇ eny) penˇez za v´ yrobky a sluˇzby. Jiˇz v poˇcátc´ıch vzniku dˇelby pr´ ace, tak vznikla nutnost vymˇen ˇ ovat (a pozdˇeji prodávat a nakupovat) v´ yrobky za jiné. Vznikal mechanismus v´ ymˇ eny zboˇ z´ı, u a nutnost jejich opˇetovné v´ yroby. vznikal trh. Posledn´ı fáz´ı je uˇzit´ı (spotˇreba) produkt˚ Tyto hospod´ aˇrské f´ aze na sebe navazuj´ı a jsou soubˇeˇzné. Vˇzdy je urˇcit´ a ˇca´st lid´ı ve v´ yrobˇe, ˇc´ ast lid´ı pr´ avˇe nakupuje, ˇc´ ast lid´ı právˇe konzumuje atd. Shrnut´ı:

• • • • • •

Hospodáˇrské fáze jsou stˇr´ıdán´ım v´ yroby, rozdˇelován´ı a pˇrerozdˇelován´ı, smˇeny a uˇzit´ı. Prob´ıhaj´ı ve spoleˇcnosti soubˇeˇznˇe, neustále se stˇr´ıdaj´ı a jsou trval´ ym jevy. V´ yrobn´ı proces m´ a tˇri formy, pracovn´ı, pˇr´ırodn´ı, technologick´ y. ˇ ast v´ C´ yrobk˚ u je urˇcena pro dalˇs´ı v´ yrobu, spotˇrebn´ı zboˇz´ı pˇredstavuje fináln´ı produkci. D˚ usledkem dˇelby pr´ ace je nutnost smˇeny. Trh pˇredstavuje mechanismus smˇeny hodnot.

1.7

Z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky a ekonomick´ e syst´ emy

Kaˇzdá spoleˇcnost mus´ı vytvoˇrit sv˚ uj ˇra´d, spoleˇcensk´ y mechanismus, pro jeho bˇeˇzné fungov´ an´ı Ekonomické mus´ı ˇcetn´ ymi opatˇren´ımi regulovat vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı vztahy dané spoleˇcnosti. To se dˇeje mnoha otázky zp˚ usoby. Jedn´ım z nich je urˇcit´ y ekonomick´ y poˇra´dek upravuj´ıc´ı vztahy mezi ekonomick´ ymi subjekty. Ekonomick´ y syst´ em, kter´ y je v dan´ e spoleˇ cnosti (st´ atˇ e) zaveden je v´ ysledkem odpovˇ edi na tzv. z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky. Kaˇzdá spoleˇcnost mus´ı ˇreˇsit tyto z´ akladn´ı ekonomické problémy: a) co vyr´ abˇ et (co dˇelat), tj. jaké v´ yrobky, které sluˇzby, v jakém mnoˇzstv´ı. Kaˇzdá spoleˇcnost m´ a pouze omezené zdroje. Ty m˚ uˇze vyuˇz´ıvat, ale také nemus´ı. Pokud tak ˇcin´ı, obvykle je niˇc´ı nebo vyˇcerpává.

14

1.7 Základn´ı ekonomické otázky a ekonomické systémy Pˇ r´ıklad: ˇ omezeny cca jeˇstˇe pro jednu generaci, celková naleziˇstˇe Zásoby ˇcerného uhl´ı jsou v CR ropy u Hodon´ına tvoˇr´ı asi 1 % celkové potˇreby. Otázka tedy zn´ı, co bude spoleˇcnost z omezen´ ych zdroj˚ u pouˇz´ıvat, co z nich bude vyr´ abˇet, aby efektivnˇe zajistila uspokojen´ı potˇreb obyvatel. b) jak vyr´ abˇ et, tj. jakou technologi´ı, jak´ ym zp˚ usobem, které zdroje ˇcerpat a které dov´ aˇzet, v jaké m´ıˇre. Jak tyto zdroje kombinovat z hlediska dneˇsn´ıch, ale i budouc´ıch potˇreb. c) pro koho, tj. kdo bude spotˇrebitelem, jak rozdˇelit vyrobené statky mezi lidi ke spotˇrebˇe, na které trhy jsou v´ yrobky urˇceny, komu jsou potˇrebné, kdo to vyˇzaduje.

Bylo by málo efektivn´ı vyr´ abˇet z omezen´ ych zdroj˚ u tak, aby vyrobené zboˇz´ı nemˇelo odbyt, aby z˚ ust´ avalo leˇzet k nepotˇrebˇe. T´ım by se pouze bez uˇzitku niˇcily omezené zdroje. Proto v´ yroba mus´ı m´ıt konkrétn´ı c´ıl, urˇcité, pˇredem vytypované odbytiˇstˇe, pˇredem známé skupiny obyvatelstva, které tento druh a pr´ avˇe v takovém mnoˇzstv´ı potˇrebuj´ı. ri z´ akladn´ı ekonomick´ e ot´ azky odpov´ıdaj´ı a ˇ reˇ s´ı je ˇ ctyˇ ri ekonoEkonomické Na tyto tˇ systémy mick´ e syst´ emy, tzn. ˇctyˇri r˚ uzné organizace ekonomiky, organizace lid´ı ve v´ yrobn´ım, ale i spoleˇcenském systému, a to: 1. Zvykov´ y syst´ em Zvyky, tradice, obyˇcej – jsou faktory, které ˇr´ıd´ı naˇse ekonomické rozhodován´ı a konán´ı. Tento systém se projevuje mnohdy i pˇri ˇr´ızen´ı celé spoleˇcnosti i jej´ı ekonomiky. I kdyˇz je to systém charakteristick´ y pˇredevˇs´ım pro dávnou historii lidstva, nˇekteré formy pˇreˇz´ıvaj´ı dodnes, v´ yraznˇeji v rozvojov´ ych zem´ıch. Ale dodrˇzován´ı r˚ uzn´ ych zvyk˚ u a tradic patˇr´ı ke kaˇzdé spoleˇcnosti a v urˇcit´ ych momentech, obdob´ıch silnˇe ovlivˇ nuj´ı ekonomick´ y i spoleˇcensk´ y ˇzivot, ekonomika s nimi mus´ı poˇc´ıtat. Pˇ r´ıklad: ˇ na Stˇ ˇ edr´ Na Vánoce se v CR y den podávaj´ı kapˇri, respektive ryby. Podle statistiky tak ˇcin´ı 75 % obyvatelstva. Tento zvyk je pomˇernˇe nov´ y. V ekonomice to ale znamená, ˇze s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym pˇredstihem mus´ı b´ yt kapˇri vyloveni, distribuováni a v urˇcitém ˇcase a m´ıstˇe prod´ av´ ani obyvatelstvu v odpov´ıdaj´ıc´ım mnoˇzstv´ı. 2. Syst´ em centr´ aln´ı moci (neboli pˇr´ıkazov´ y systém) Je spjat´ y s totáln´ı hospodáˇrskou funkc´ı státu, kter´ y prostˇrednictv´ım státn´ıch instituc´ı rozhoduje o vˇsech hospod´ aˇrsk´ ych ot´ azkách a prostˇrednictv´ım pˇr´ıkaz˚ u ˇr´ıd´ı ekonomick´ y ˇzivot dané spoleˇcnosti. Vzhledem k tomu, ˇze ve 20. stolet´ı, je tento systém spjat s v´ ysadn´ı funkc´ı plánu, je tento systém v ekonomii oznaˇcován jako CPE – centr´ alnˇe pl´ anovan´ a ekonomika. Základem tohoto mechanismu je obvykle tzv. spoleˇcenské vlastnictv´ı v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u, tzn. urˇcitá forma zestátnˇen´ı majetku. Ekonomické centrum (vládn´ı moc) ˇr´ıd´ı ekonomické subjekty prostˇrednictv´ım vˇsech prostˇredk˚ u zákonod´ arné i v´ ykonné moci. 3. Trˇ zn´ı syst´ em Hlavn´ım prostˇredkem ˇr´ızen´ı ekonomiky dané zemˇe, regulátorem chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u a celospoleˇcensk´ ym koordinátorem ekonomického pohybu je trˇ zn´ı mechanismus. Ten ˇr´ıd´ı v´ yvoj ekonomiky automaticky prostˇrednictv´ım nab´ıdky a poptávky po urˇcitém zboˇz´ı, v´ yvojem cen, dosahován´ım zisk˚ u ˇci zánikem neefektivn´ıch v´ yrob. Trˇzn´ı mechanismus p˚ usob´ı dobˇre v podm´ınkách tzv. dokonal´ e konkurence, tj. v takovém trhu, kde ˇz´ adn´ y v´ yrobce ani spotˇrebitel nen´ı tak siln´ y, aby sám ovlivnil trˇzn´ı cenu.


15

Protoˇze tomu tak ve skuteˇcnosti ˇcasto nen´ı, konkurence je nedokonal´ a, nˇekteré firmy maj´ı dominuj´ıc´ı, tzv. monopoln´ı postaven´ı nebo se projevuj´ı jiné vztahy naruˇsuj´ıc´ı trˇzn´ı mechanismus, zasahuje do trˇzn´ıho prostˇred´ı st´ at. V´ ysledkem je pak tzv. sm´ıˇsen´ y systém. Pˇ r´ıklad: ˇ e republice jsou napˇr´ıklad Cesk´ ˇ e Typick´ ymi pˇredstaviteli takov´ ychto organizac´ı v Cesk´ ˇ ˇ dr´ ahy nebo CEZ. Zapiˇste si na do volného ˇra´dku v´ aˇs pˇr´ıklad monopoln´ı firmy v CR. V´ aˇ s pˇ r´ıklad: . .................................................................................. 4. Sm´ıˇ sen´ y syst´ em Je trˇzn´ı systém, v nˇemˇz má v´ yznamnou, nikoli vˇsak dominuj´ıc´ı roli stát, tj. jeho instituce. St´ at vystupuje jako d˚ uleˇzit´ y trˇzn´ı subjekt i jako koordinátor ekonomického v´ yvoje zemˇe, vytváˇr´ı ekonomickou legislativu, která ovlivˇ nuje ekonomické prostˇred´ı, v nˇemˇz se vˇsechny subjekty pohybuj´ı. Stát eliminuje negativn´ı u ´ˇcinky trˇzn´ıho mechanismu, zm´ırˇ nuje jeho nedokonalosti pˇredevˇs´ım pˇrerozdˇelovac´ı funkc´ı státn´ıho rozpoˇctu. Sm´ıˇsen´ y systém je definov´ an jako hospod´ aˇrsk´ y systém, v nˇemˇz m´ a dominantn´ı postaven´ı trˇzn´ı mechanismus, koriguj´ıc´ı funkci st´ at pˇri pˇretrváv´ an´ı urˇcit´ ych n´ arodn´ıch zvyk˚ u. Tento systém, kter´ y naz´ yváme také soukromokapitalistickou hospodáˇrskou soustavou, je charakteristick´ ym systémem pro souˇcasné vyspˇelé státy svˇeta. Shrnut´ı:

• Z mnoˇzstv´ı ekonomick´ ych otázek jsou rozhoduj´ıc´ı tzv. tˇri z´ akladn´ı, tj. co vyrábˇet, jak a pro koho. • Odpovˇedi na tyto ot´ azky ˇreˇs´ı ekonomické systémy. • V celé historii lidstva jsou známé pouze ˇctyˇri ekonomické systémy: zvykov´ y, pˇr´ıkazov´ y, trˇzn´ı a sm´ıˇsen´ y (kter´ y je jejich kombinac´ı). • Modern´ı ekonomicky vyspˇelé státy maj´ı sm´ıˇsenou ekonomiku. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

ˇ ım se zab´ C´ yv´ a ekonomie? Kdy vznikla? Jak´ a je to vˇeda? Jak se dˇel´ı? Jak´ ymi ekonomick´ ymi subjekty se zab´ yvá? Jak se liˇs´ı natur´ aln´ı hospodáˇrstv´ı od trˇzn´ıho? Jak se dˇel´ı potˇreby? Na z´ akladˇe ˇceho se potˇreby mˇen´ı? Jak se dˇel´ı statky? Co jsou to vz´ acné a volné statky? Jak definujeme hospod´ aˇrskou ˇcinnost? Co je to zboˇz´ı, definice zboˇz´ı? Jak´ a je charakteristika 2 stránek zboˇz´ı? Co jsou to pen´ıze?

16

1.7 Základn´ı ekonomické otázky a ekonomické systémy

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Jaké zn´ ate historické druhy penˇez? Jaké jsou funkce penˇez? Jaké zn´ ate konvertabiln´ı pen´ıze? Co je to hotovostn´ı a bezhotovostn´ı platebn´ı styk? Co jsou to skoropen´ıze? Jaké jsou tˇri z´ akladn´ı ekonomické otázky? Jaké ekonomické systémy zn´ ate?

Pr˚ uvodce studiem: Prvn´ı lekce V´ as uvád´ı do problematiky ekonomie, pˇrináˇs´ı základn´ı pojmy, ˇclen´ı ekonomii na z´ akladn´ı skupiny a pˇrin´ aˇs´ı struˇcn´ y historick´ y n´ astin v´ yvoje ekonomie k dneˇsn´ımu pojet´ı. Tyto základn´ı pojmy jsou d˚ uleˇzité pro pochopen´ı dalˇs´ıch souvislost´ı, prostudujte si tuto lekci pozornˇe. Po lehkém ovˇeˇren´ı Vaˇsich z´ akladn´ıch znalost´ı n´ asledn´ ym autotestem pˇrejdˇete na dalˇs´ı lekci. Autotest:

1. Pˇredpokladem zboˇznˇe penˇeˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı je: (a) existence dˇelby pr´ ace (b) r˚ uzné formy penˇez (c) v´ yroba v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u 2. Pojem voln´ y statek“ pˇredstavuje: ” (a) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na tzv. volném trhu (b) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na trhu pˇrebytk˚ u (c) hodnoty, které jsou zdarma 3. Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky jsou: (a) kdo m´ a vyr´ abˇet, s k´ ym m´ a vyrábˇet, kam prodávat (b) co vyr´ abˇet, jak a pro koho (c) kde vyr´ abˇet, proˇc vyr´ abˇet, s k´ ym prodávat 4. Komoditn´ı pen´ıze jsou: (a) vˇeci (b) mince (c) pap´ırové bankovky 5. Hospod´ aˇrské f´ aze neobsahuj´ı pojem: (a) v´ yroby (b) smˇena (c) obnova

Kapitola 2

Trˇ zn´ı mechanismus Popis lekce: Tato lekce objasˇ nuje základn´ı kategorie trˇzn´ıho mechanismu, tj. hlavn´ıho mechanismu fungov´ an´ı trˇzn´ı ekonomiky. Je provedeno ˇclenˇen´ı trh˚ u dle nˇekolika hledisek, pozornost je vˇenov´ ana jedné z hlavn´ıch sil trˇzn´ıho mechanismu, tj. poptávce. Je vysvˇetlen pr˚ ubˇeh agregátn´ı poptávky a faktory, které ji ovlivˇ nuj´ı. Poptávka m´ a r˚ uznou elasticitu, je d˚ usledkem rozhodován´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, sekundárnˇe vˇsak ovlivˇ nuje i nab´ıdku. Lekce m´ a následuj´ıc´ı strukturu: 2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3

Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu ˇ Clenˇen´ı trhu Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb Popt´ avka Faktory p˚ usob´ıc´ı na poptávku Pruˇznost popt´ avky

Anal´ yzy popt´ avky maj´ı rozhoduj´ıc´ı roli pˇri zkoumán´ı trˇzn´ıho mechanismu. Jsou primárn´ım faktorem, kter´ y uv´ ad´ı trˇzn´ı mechanismus do pohybu. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Agregátn´ı trh, trˇzn´ı s´ıly, nab´ıdka, poptávka, cena, cenová pruˇznost, d˚ uchodov´ y efekt, substituˇcn´ı efekt, substituty, komplementy, modifikace poptávky. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat r˚ uzné ˇclenˇen´ı trh˚ u dle moˇzn´ ych hledisek, • popsat a vysvˇetlit funkci agregátn´ı poptávky jako z´ akladn´ı souˇca´sti fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu, • jmenovat a vysvˇetlit nˇekolik faktor˚ u, které ovlivˇ nuj´ı poptávkovou kˇrivku, • vysvˇetlit pojem cenové pruˇznosti poptávky a uvést, k ˇcemu a proˇc se sleduje.

17

18

2.1 Základn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu

2.1

Z´ akladn´ı prvky trˇ zn´ıho mechanismu

Pˇri posuzov´ an´ı kaˇzdodenn´ı ekonomické reality si m˚ uˇze kaˇzd´ y pokl´ adat celou ˇradu otázek typu: • • • • • •

jak to, ˇze zase podraˇzilo to ˇci ono zboˇz´ı (coˇz je moˇzná v˚ ubec nejˇcastˇejˇs´ı otázka), jak to, ˇze m´ am tak malou v´ yplatu (druhá, moˇzná prvn´ı nejˇcastˇejˇs´ı otázka), kde na to br´ at (kde z´ıskat pen´ıze, jak se dostat k penˇez˚ um), proˇc je k dost´ an´ı pr´ avˇe toto zboˇz´ı a ne jiné, kdo rozhoduje, ˇze jedno zboˇz´ı koup´ıme vˇsude a nˇekteré jen v daném m´ıstˇe, co zp˚ usobuje, ˇze je obˇcas pˇrebytek nˇejakého zboˇz´ı a na druhé stranˇe nedostatek jiného zboˇz´ı, • jak to, ˇze toto zboˇz´ı stoj´ı pr´ avˇe 500 Kˇc a nikoliv 1000 nebo 10 Kˇc, • zak´ azal nˇekdo v´ yrobu ˇcernob´ıl´ ych televizor˚ u a proˇc, • proˇc m˚ uˇzeme nˇekde nakupovat benz´ın o 50 haléˇr˚ u lacinˇeji a zrovna tam, kde to mám nejbl´ıˇze je v˚ ubec nejdraˇzˇs´ı atd. Pˇri podrobnˇejˇs´ım studiu zjist´ıme, ˇze vˇsechny tyto ot´ azky jsou spjaty s fungov´ an´ım trˇzn´ıho mechanismu, kter´ y je uv´ adˇen do pohybu sv´ ymi základn´ımi prvky. Z´ akladn´ı prvky

Z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu tvoˇr´ı: • agreg´ atn´ı (celkov´ a) popt´ avka (P) anglicky demand (D) • agreg´ atn´ı nab´ıdka (N) supply (S) • cena (C) price (P) Budeme-li vˇsichni touˇzit po koupi nového automobilu a budeme-li cht´ıt obˇetovat své pen´ıze na jeho koupi, budeme-li se popt´ avat a shánˇet se po daném typu, tzn. projev´ı-li se zv´ yˇsen´ a poptávka, vyvolá to v pˇrimˇeˇreném ˇcase zv´ yˇsen´ı v´ yroby, nebo importu) daného vozu a n´ aslednˇe pak zv´ yˇsenou nab´ıdku tohoto zboˇz´ı. Koordin´ atorem této vz´ ajemné informace mezi popt´ avaj´ıc´ımi se z´ ajemci a pozdˇeji nab´ızej´ıc´ımi výrobci ˇci prodejci je cena. Jej´ı v´ yˇse ukazuje ochotu do jaké v´ yˇse jsou kupuj´ıc´ı pˇrinést tuto obˇet’ a vzdát se ˇca´sti sv´ ych u ´ spor ˇci zadluˇzit se, a na druhé stranˇe i ochotu podnikatel˚ u, za jakou cenu jsou schopni pokr´ yt své v´ yrobn´ı a ostatn´ı náklady a za jak´ y zisk (profit) jsou pˇripraveni nab´ıdnout tento v´ yrobek. Velké mnoˇzstv´ı zam´ yˇslen´ ych nebo zvyˇsuj´ıc´ıch se koup´ı zboˇz´ı zp˚ usob´ı, ˇze se pravdˇepodobnˇe zv´ yˇs´ı jejich v´ yroba. Podnikatel dosahuje prostˇrednictv´ım daného mnoˇzstv´ı a ceny zvyˇsuj´ıc´ı se zisk a je tud´ıˇz motivov´ an ke zvyˇsuj´ıc´ı se nab´ıdce.

Pohyb obou sil

Naopak nezájem o urˇcité v´ yrobky zp˚ usob´ı nutnost sn´ıˇzen´ı ceny (aby se prodejce zbavil tohoto zboˇz´ı), to následnˇe zp˚ usob´ı sn´ıˇzen´ı v´ yroby, popˇr. jej´ı u ´plné zastaven´ı. Sn´ıˇzená cena pˇrimˇeje ˇc´ ast spotˇrebitel˚ u ke koupi dané vˇeci. Obˇe s´ıly nab´ıdka i popt´ avka jsou prostˇrednictv´ım ceny neust´ ale v pohybu. Zv´ yˇsen´ a popt´ avka umoˇzn´ı zv´ yˇsit ceny, na trhu se objev´ı vyˇsˇs´ı mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u aˇz do okamˇziku nasycen´ı (saturace) trhu. Pohyb tˇechto sil, jejich vz´ ajemné stˇret´ aván´ı se, pohyb cen, to vˇse uvád´ı do pohybu trˇzn´ı mechanismus, kter´ y takto automaticky, bez extern´ıho z´ asahu, na základˇe mnohdy

Kapitola 2. Trˇzn´ı mechanismus

19

neuvˇedomˇelé koordinace z´ ajm˚ u lid´ı, firem a st´ atu, zp˚ usobuje fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu a jeho alokaˇ cn´ı (rozdˇelovac´ı) funkci pˇri vyuˇz´ıván´ı ekonomick´ ych zdroj˚ u. Tato alokaˇcn´ı funkce zp˚ usob´ı, ˇze zastaralé v´ yrobky, neˇzádané v´ yrobky, jsou postupnˇe zastaveny a naopak, ˇze se rozb´ıh´ a v´ yroba toho zboˇz´ı, které je na trhu ˇzádané. Prostˇrednictv´ım tohoto mechanismu jsou tedy uspokojovány lidské potˇreby právˇe tˇemi v´ yrobky a sluˇzbami, které poptávaj´ıc´ı sv´ ym z´ ajmem oznaˇc´ı. V d˚ usledku jejich zájmu jsou vyuˇz´ıv´ any vz´ acné statky tam, kde jsou zapotˇreb´ı. Adam Smith, v´ yznamn´ y pˇredstavitel klasické politické ekonomie 18. stolet´ı, oznaˇcil tento Významná mechanismus jako neviditelnou ruku trhu“, která zp˚ usobuje, ˇze prosazov´ an´ım zájm˚ u vˇeta ” jednotlivce se ˇcasto prosazuje z´ ajem celé spoleˇcnosti. Definice Trh je princip. Je to mechanismus, jehoˇz prostˇrednictv´ım docház´ı k v´ ymˇenˇe ˇcinnost´ı a v´ ysledk˚ u tˇechto ˇcinnost´ı nebo hodnot mezi nˇekolika ekonomick´ ymi subjekty. Trh je základn´ı prvek trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, je to mechanismus, kter´ y je schopen za urˇcit´ ych podm´ınek koordinovat ˇci pˇr´ımo ˇr´ıdit sloˇzité ekonomické procesy a vztahy celé ˇrady ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. souˇc´ ast´ı trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Existence samotn´ ych trh˚ u, tj. m´ıst, na nichˇz docház´ı k realizaci trˇzn´ıho principu, vˇsak sama o sobˇe nemus´ı jeˇstˇe znamenat existenci trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jako celku, pokud nen´ı trˇzn´ı princip uplatnˇen v celé své ˇs´ıˇri, ve vˇsech oblastech, u vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, pokud nen´ı ˇr´ıd´ıc´ım principem celého n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı.

2.2

ˇ Clenˇ en´ı trhu

ˇ en´ı I v bˇeˇzném ˇzivotˇe pouˇz´ıváme ˇcasto v´ yrazu trh vˇetˇsinou ve smyslu na trhu bylo-nebylo- Clenˇ ” bude“. Vˇetˇsinou máme na mysli konkrétn´ı trˇziˇstˇe. Pojem trh vˇsak m˚ uˇzeme tˇr´ıdit podle trhu ˇ nˇekolika hledisek. Casto dˇel´ıme trhy dle u ´zemn´ıho hlediska. Pak rozeznáváme:

• trh m´ıstn´ı (region´ aln´ı): trh m´ıstn´ıch specialit, • trh n´ arodn´ı: trh urˇcitého st´ atu, pro nˇejˇz jsou charakteristické urˇcité produkty dané zvyky, polohou st´ atu, specifick´ ymi plodinami atd., (napˇr. pizza, italské n´ arodn´ı j´ıdlo), • trh evropsk´ y, trh asijsk´ y apod., • trh svˇetov´ y: hovoˇr´ıme o v´ yvoji cen urˇcit´ ych komodit na svˇetovém trhu (napˇr. v´ yvoj cen ropy). Z hlediska druhu a objemu mnoˇzstv´ı dˇel´ıme trhy na: • trhy d´ılˇc´ı: jedn´ a se o trh jediného druhu zboˇz´ı (napˇr. trh automobil˚ u) a • trh agreg´ atn´ı (veˇskeré produkce sluˇzeb). Pro n´ as je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı trh˚ u z hlediska pˇredmˇet˚ u smˇeny, ˇcili co je na dan´ ych trz´ıch nab´ızeno a ˇz´ ad´ ano. Z tohoto z´ akladn´ıho hlediska dˇel´ıme trhy na: a) Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb (trh produkt˚ u). Tento trh je základn´ı, primárn´ı, z nˇeho se druhotnˇe odv´ıjej´ı procesy na vˇsech trz´ıch ostatn´ıch. b) Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u, kter´ y se dále dˇel´ı na:

ˇ en´ı trhu 2.2 Clenˇ

20

• trh pr´ ace (nab´ıdka a popt´ avka po pracovn´ı s´ıle), • trh p˚ udy (m´ a specifick´ y charakter, nebot’ p˚ uda je omezen´ y prvek), • trh vˇecného kapit´ alu (tj. v´ ysledky v´ yrobn´ı potˇreby jako napˇr. stroje, stavby atd. V´ yvoj na trz´ıch vˇecného kapit´ alu druhotnˇe odpov´ıdá na stav a v´ yvoj trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb). c) Trh finanˇcn´ı, kter´ y rovnˇeˇz dˇel´ıme na: • trh penˇez, • trh finanˇcn´ıho kapit´ alu. Dˇelen´ı finanˇcn´ıho trhu je sp´ıˇse umˇelé, na trhu penˇez prob´ıhaj´ı krátkodobé procesy, trh finanˇcn´ıho kapitálu odráˇz´ı v´ yvoj dlouhodob´ ych finanˇcn´ıch investic. Tyto trhy jsou v´ıceménˇe odliˇseny ˇcasovou hranic´ı, kterou tvoˇr´ı jeden rok. Tedy finanˇcn´ı prostˇredky, které jsou pˇredmˇetem nab´ıdky a poptávky a jsou disponibiln´ı ve lh˚ utˇe do jednoho roku jsou otázkou penˇeˇzn´ıho trhu, finanˇcn´ı investice, které jsou disponibiln´ı za v´ıce neˇz jeden rok jsou pˇredmˇetem nab´ıdky a poptávky na trz´ıch finanˇcn´ıho kapitálu (napˇr´ıklad státn´ı povodˇ nové“ ” dluhopisy, které jsou splatné za 5 rok˚ u od n´ akupu). Ostatn´ı typy trh˚ u jsou odliˇsné v´ yraznˇe specifick´ ym druhem nab´ıdky a popt´ avky. ´ Ukol k textu ˇ c. 2.1: Pokuste se vyjmenovat jaké dalˇs´ı typy trh˚ u zn´ ate i podle jin´ ych hledisek. Tato oznaˇcen´ı jsou ˇcasto uvádˇena v denn´ım tisku. Pokud nev´ıte, pod´ıvejte se do kl´ıˇce a zapiˇste si do následuj´ıc´ıch ˇrádek u ´ daje z kl´ıˇce. Napov´ıme Vám typem trhu, kter´ y jsem jiˇz pouˇzil pˇri v´ ykladu v dosavadn´ım textu. Doplˇ nte dalˇs´ı 4 moˇznosti. agreg´ atn´ı trh – trh veˇskerého zboˇz´ı . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Trh s v´ yjimkou nám známého trˇziˇstˇe nemá své stabiln´ı, pevné m´ısto, které bychom mohli ˇ oznaˇcit slovy pouze tady prob´ıhá trh“. Rekli jsme si, ˇze trh je vztah, princip, je to zp˚ usob ” chován´ı, kter´ y je realizovateln´ y prakticky bez závislosti na konkrétn´ım m´ıstˇe. Proto souˇca´st´ı trˇzn´ıho mechanismu jsou i napˇr´ıklad inzerty, kontraktaˇcn´ı (objedn´ avkov´ a) jedn´ an´ı, nákupy pomoc´ı z´ asilkové sluˇzby, jednán´ı na veletrz´ıch atd., a samozˇrejmˇe pˇr´ımé n´ akupy a nab´ıdky v prodejn´ ach, stánc´ıch, velkoobchodech atd. Pˇri vˇsech tˇechto ˇcinnostech se uvádˇej´ı do pohybu trˇzn´ı s´ıly zvané nab´ıdka a poptávka. Shrnut´ı:

• Trˇzn´ı mechanismus je zaloˇzen na existenci tˇr´ı základn´ıch prvk˚ u poptávky, nab´ıdky a ceny. • Trˇzn´ı s´ıly, to jest popt´ avka a nab´ıdka jsou prostˇrednictv´ım ceny v pohybu. • Trh je princip, mechanismus ˇr´ızen´ı. • Trhy m˚ uˇzeme dˇelit podle nˇekolika hledisek. • Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je dˇelen´ı z hlediska pˇredmˇetu smˇeny. • Z tohoto hlediska rozezn´ av´ ame trh produkt˚ u, v´ yrobn´ıch faktor˚ u a trh finanˇcn´ı.


2.3 2.3.1

21

Trh v´ yrobk˚ u a sluˇ zeb Popt´ avka

Naˇse potˇreby, jakoˇz i potˇreby vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, jsou uspokojov´ any Poptávka prostˇrednictv´ım statk˚ u. Tyto statky vlastn´ı jin´ y ekonomick´ y subjekt. Vˇedom´ı nedostatku nás vede k ekonomické aktivitˇe, jej´ımˇz c´ılem je vzniklé potˇreby uspokojit. Protoˇze jsou pro n´ as potˇrebné statky ve vlastnictv´ı jin´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u, je nutné a moˇzné tyto statky z´ıskat pouze smˇenou, v´ ymˇenou hodnot. Je tedy ve zboˇznˇe-penˇeˇzn´ım hospodáˇrstv´ı tyto pro n´ as potˇrebné statky ˇcili zboˇz´ı moˇzné koupit za protihodnotu, tj. za pen´ıze. T´ım, ˇze se popt´ aváme a následnˇe pak kupujeme urˇcité zboˇz´ı, jsme souˇcást´ı trˇzn´ı s´ıly naz´ yvané poptávka. V souˇcasnosti nen´ı jiˇz tato s´ıla tvoˇrena doslova poptáván´ım se“ po ” daném typu zboˇz´ı, tak jako tomu bylo skuteˇcnˇe v minulosti, kdy zákazn´ıci v krámc´ıch a mal´ ych obchodech komunikovali s obchodn´ıkem a skuteˇcnˇe se dotazovali, zda to ˇci ono zboˇz´ı je k dost´ an´ı. Dnes je tato trˇzn´ı s´ıla tvoˇrena sp´ıˇse nepˇr´ımo, prost´ ym odbˇerem daného zboˇz´ı, tedy v´ yˇs´ı n´ akup˚ u daného zboˇz´ı za urˇcitou ˇcasovou jednotku. Existuje nepˇr´ım´ au ´mˇernost mezi mnoˇzstv´ım zboˇz´ı, které lidé ˇci obecnˇe vˇsechny ekonomické subjekty nakupuj´ı a cenou obˇeti, kterou za nˇe mus´ı platit. Pˇri vysok´ ych cenách se nakupuje ménˇe zboˇz´ı, pˇri niˇzˇs´ıch cen´ ach v´ıce.

Definice

Popt´ avka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, které jsou kupuj´ıc´ı za urˇcitou cenu ochotni koupit. Tato definice vyjadˇruje tzv. z´ akladn´ı zákon poptávky. Popt´ avka z´ avis´ı na ˇradˇe faktor˚ u, rozhoduj´ıc´ım je vˇsak cena. Popt´ avka po zboˇz´ı se dle uvedeného základn´ıho zákona poptávky mˇen´ı v opaˇcném smˇeru neˇz cena. Plat´ı, ˇze jestliˇze cena vzroste, popt´ avka klesne, kles´ a-li cena, stáv´ a se v´ yrobek pˇritaˇzlivˇejˇs´ım pro kupuj´ıc´ı, a to i pro ty, kteˇr´ı by si jej za p˚ uvodn´ı cenu v˚ ubec nekoupili, a novˇe i pro ty, kteˇr´ı by si jej koupili (respektive jiˇz jej kupovali, avˇsak nyn´ı si mohou za novou cenu dovolit kupovat tˇechto v´ yrobk˚ u v´ıce). Moˇznost koupˇe tohoto v´ yrobku je totiˇz pomˇeˇrov´ ana v´ yˇs´ı penˇeˇzn´ıho zdroje, kter´ y má kupuj´ıc´ı na nákup zboˇz´ı k dispozici. Obecnˇ e v ekonomii penˇ eˇ zn´ı zdroje naz´ yv´ ame yˇse naˇseho d˚ uchodu tedy urˇcuje moˇznost uspokojován´ı naˇsich potˇreb. d˚ uchodem“. V´ ” Budeme je moci uspokojovat pouze do té v´ yˇse, na n´ıˇz n´ am dostaˇcuje n´ aˇs d˚ uchod. Proto sledujeme ceny v´ yrobk˚ u a hodnot´ıme je pr´ avˇe z hlediska naˇseho d˚ uchodu. Je-li cena v´ yrobk˚ u pro n´ as pˇrimˇeˇrená, jsme -li ochotni smˇenit jej za ˇcást naˇseho d˚ uchodu (popˇr´ıpadˇe cel´ y moˇzn´ y d˚ uchod), pak pˇristupujeme k transakci. T´ım, ˇze cena klesá, stále v´ıce kupuj´ıc´ıch se dost´ avá do relace se sv´ ymi pˇr´ıjmy, tedy d˚ uchody. A naopak, ˇc´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenciáln´ıch kupuj´ıc´ıch ztrác´ı zájem a koupˇe v´ yrobk˚ u klesá. Této relaci ˇr´ık´ ame z´ akon Ekonomický z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky. Souhrn vˇsech zam´ yˇslen´ ych koup´ı je agregátn´ı (souhrnná) poptávka. Poptávka jediného kupuj´ıc´ıho se naz´ yvá individuáln´ı poptávka a poptávka po jediném v´ yrobku se naz´ yvá d´ılˇc´ı poptávka. Zat´ımco individuáln´ı i d´ılˇc´ı poptávky budou m´ıt v závislosti na daném popt´ avaj´ıc´ım se a daném druhu zboˇz´ı specifick´ y charakter, agreg´ atn´ı popt´ avková kˇrivka zohledˇ nuje oba faktory a bude tedy jakousi pr˚ umˇernou hodnotou mnoha poptávaj´ıc´ıch se a mnoha druh˚ u zboˇz´ı. Jej´ı pr˚ ubˇeh bude tedy objektivn´ı. Na základˇe empirického mˇeˇren´ı byla stanovena agregátn´ı popt´ avkov´ a kˇrivka. Tato kˇrivka je obecná, vyjadˇruje trend, nebot’ poptávkovou kˇrivku kromˇe zm´ınˇené ceny ovlivˇ nuj´ı i jiné faktory (proto urˇcitá modifikace kˇrivky), nicménˇe cena je hlavn´ım, pˇrevaˇzuj´ıc´ım, smˇerodatn´ ym faktorem pro v´ yvoj poptávkové kˇrivky. (Poznámka: matematicky je nepodstatné, na kterou osu vynáˇs´ıme promˇennou veliˇcinu. Nicménˇe v matematice se stalo zvykem zakreslovat veliˇciny tak, ˇze na ose x leˇz´ı nezávisl´ a

22

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb C C – cena P – poptávka M – mnoˇzstv´ı P

M

Obr´ azek 2.1: Popt´ avkov´ a kˇrivka

promˇenn´ a, na ose y funkˇcn´ı promˇenná. V ekonomii se ujal zvyk opaˇcn´ y, v naˇsem pˇr´ıpadˇe se na osu y stabilnˇe zapisuje cena.) Z kˇrivky popt´ avky je patrn´ y zákon o klesaj´ıc´ı poptávce. Pˇri koupi se lidé vˇetˇsinou ˇr´ıd´ı cenou. ˇ ıkáme, zase Lidé moˇzná pˇr´ıliˇs nesleduj´ı ani tak v´ yˇsi ceny, ale urˇcitˇe registruj´ı jej´ı pohyb. R´ podraˇzil plyn, pivo stálo 4 Kˇc a ted’ stoj´ı 8 Kˇc atd., registrujeme tedy vzestup ˇci sestup cen. Nem˚ uˇzeme tak ˇcinit samozˇrejmˇe u pˇr´ıliˇs ˇsirokého okruhu zboˇz´ı, jsme schopni zachytit pouze urˇcit´ y r´ amec v´ yrobk˚ u, které nás zaj´ımaj´ı, popˇr. které se bezprostˇrednˇe dot´ ykaj´ı naˇseho ˇzivota, bˇeˇzného uspokojován´ı naˇsich potˇreb. Budou-li napˇr. pomeranˇce st´ at 100 Kˇc za 1 kg, koup´ı je nepochybnˇe mnohem ménˇe lid´ı, neˇz kdyby stály 10 Kˇc. Tento vztah mezi cenou a mnoˇzstv´ım zobrazuje uvedená poptávková kˇrivka. Z n´ı vypl´ yvá nepˇr´ımo u ´mˇern´ y vztah mezi cenou a mnoˇzstv´ım. D˚ uvody, proˇc plat´ı z´ akon klesaj´ıc´ı poptávky s r˚ ustem ceny jsou dva: uchody), pak je zˇrejmé, ˇze pˇri klesaj´ıc´ı cenˇe a) Jestliˇze máme omezené, limitn´ı zdroje (d˚ m˚ uˇzeme koupit za stejné mnoˇzstv´ı penˇez v´ıce zboˇz´ı. A opaˇcnˇe plat´ı, ˇze vyˇsˇs´ı cena umoˇzn ˇ uje pouze niˇzˇs´ı nákup daného zboˇz´ı. Tomuto faktoru se ˇr´ıká d˚ uchodový efekt popt´ avky. Tento d˚ uvod m´ a jeˇstˇe dalˇs´ı, jakoby druhotn´ y dopad. Je jasné, ˇze kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt má rozd´ılnou v´ yˇsi d˚ uchod˚ u. Znamená to, ˇze pˇri vyˇsˇs´ı cenˇe v´ yrobk˚ u pˇrestanou kupovat nebo omez´ı v´ yˇsi nakupovaného mnoˇzstv´ı lidé s niˇzˇs´ımi d˚ uchody, naopak, pˇri sn´ıˇzen´ı ceny zaˇcnou pak stejn´ y v´ yrobek kupovat i lidé z niˇzˇs´ıch pˇr´ıjmov´ ych skupin. Pokud nastane d˚ uchodov´ y efekt, jeho d˚ usledkem je bud’ vyˇsˇs´ı spotˇreba daného druhu zboˇz´ı nebo se rozˇsiˇruje pouˇzit´ı daného v´ yrobku i pro jiné u ´ˇcely neˇz byla prvotn´ı potˇreba. Pˇ r´ıklad: Pˇri sn´ıˇzen´ı ceny masa lidé nejprve konzumuj´ı v´ıce masa, poté jej zaˇcnou zuˇzitkov´ avat i druhotnˇe (sekan´ a, masové pomazánky apod.). b) Pokud dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny, lidé zmˇen´ı strukturu sv´ ych poˇzadavk˚ u, sn´ıˇz´ı spotˇrebu daného produktu, zv´ yˇs´ı spotˇrebu jiného, podobného druhu zboˇz´ı. Jin´ ym zp˚ usobem ˇreˇceno, lidé nemaj´ı vˇsude ve vˇsem stejnou potˇrebu, jejich potˇreby se mˇen´ı, jedn´ım z faktor˚ u zmˇen spotˇreby jsou mˇen´ıc´ı se ceny. Konkuruj´ıc´ı v´ yrobky jsou ˇcasto zamˇenitelné, spotˇrebitel v d˚ usledku vyˇsˇs´ı ceny u svého v´ yrobku pˇrejde na v´ yrobek náhradn´ı, tzv. substitut a vˇetˇsinou u nˇej jiˇz z˚ ustane, mnohdy i tehdy, pˇrestoˇze se napˇr. cena jeho p˚ uvodn´ıho v´ yrobku opˇet sn´ıˇz´ı. Tomuto faktoru se ˇr´ıká substituˇcn´ı efekt. Pˇ r´ıklad: Zvedne-li se cena rekreaˇcn´ıho pobytu v Chorvatsku, pˇresune se zájem na levnˇejˇs´ı Itálii, zvedne-li se cena vstupenky do kina, lidé poˇckaj´ı aˇz bude film v televizi.


23

Tvar agregátn´ı kˇrivky m˚ uˇze m´ıt r˚ uzné modifikace u d´ılˇc´ıch ˇci individuáln´ıch poptávkov´ ych kˇrivek a m˚ uˇze vyjadˇrovat jiné faktory, pˇredevˇs´ım psychologické, které se prom´ıtnou do tvaru kˇrivky ˇcistˇe p˚ usoben´ım ceny. Cena totiˇz nen´ı pouze ekonomickou kategori´ı. Cena m´ a i velmi siln´ y psychologick´ y a sociáln´ı aspekt. Tento vliv se projevuje u urˇcitého druhu zboˇz´ı a reklama, jakoˇz i technika prodeje tˇechto aspekt˚ u velmi vyuˇz´ıv´ a. P˚ usoben´ı tˇechto vliv˚ u je pˇredmˇetem zkoum´ an´ı a praxe marketingu. Projevuj´ı-li se u tˇechto d´ılˇc´ıch ˇci individuáln´ıch popt´ avkov´ ych kˇrivk´ ach tyto vlivy, pak maj´ı kˇrivky r˚ uzné mezn´ı polohy a odliˇsné sklony. Dva pohyby

U popt´ avkové kˇrivky lze rozeznat 2 z´ asadn´ı pohyby, a to pohyb po kˇ rivce a pohyb cel´ e kˇ rivky. a) Pohyb po kˇ rivce m´ a ekonomick´ e d˚ uvody. Ty jsou dva, pohyb ceny (nahoru nebo dol˚ u) a zmˇena d˚ uchod˚ u (nahoru nebo dol˚ u). To souvis´ı s omezen´ ymi finanˇcn´ımi zdroji vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. Pokud se cena zv´ yˇs´ı, objem popt´ avky se sn´ıˇz´ı a naopak. Stejnˇe tak, pokud budeme m´ıt vyˇsˇs´ı finanˇcn´ı zdroje, budeme nakupovat v´ıce a naopak. Sn´ıˇzen´ı nebo zv´ yˇsen´ı d˚ uchod˚ u má stejn´ y efekt jako pohyb cen a zp˚ usobuje pohyb po kˇrivce. Graficky m˚ uˇzeme tyto pohyby vyjádˇrit tˇemito grafy: C

C

M

M

Obr´ azek 2.2: Pohyb po kˇrivce a pohyb kˇrivky

b) Pohyb kˇ rivky cel´ e je zp˚ usobov´ an mimoekonomick´ ymi d˚ uvody. V naˇsem obrázky poptávková kˇrivka náhle celá poklesla. Takováto zmˇena celé agregátn´ı poptávky m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena napˇr´ıklad zjiˇstˇen´ım a veˇrejn´ ym oznámen´ım, ˇze zboˇz´ı je zdravotnˇe z´ avadné. Pˇ r´ıklad: Informace o nemoci ˇs´ılen´ ych krav zp˚ usobila okamˇzit´ y pokles poptávky po hovˇez´ım mase. Lidé zaˇcali nakupovat dr˚ ubeˇz, vepˇrové ˇci ryby. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad naopak moˇzného okamˇzitého posunu celé kˇrivky smˇerem nahoru . ........................................................................................ ´ Ukol k textu ˇ c. 2.2: Teoreticky bychom mohli dovodit, ˇze poptávková kˇrivka je pˇr´ımka. Matematicky vzato, je skuteˇcnost´ı, ˇze jestliˇze máme napˇr. 100 Kˇc a m˚ uˇzeme koupit 1 kg pomeranˇc˚ u, pak za nové situace, kdy pomeranˇce stoj´ı 10 Kˇc, m˚ uˇzeme koupit 10 kg. Spoj´ıme-li oba body, dostaneme pˇr´ımku. Ve skuteˇcnosti tomu tak u agregátn´ı popt´ avkové kˇrivky nen´ı. Popˇrem´ yˇslejte, proˇc docház´ı k urˇcitému zakˇriven´ı funkce, jaké d˚ uvody se projevuj´ı v chován´ı spotˇrebitele, proˇc od jistého okamˇziku nast´ av´ a odchylka od matematického pˇredpokladu. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................

24

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb

2.3.2 Faktory

Faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´ avku

I kdyˇz pohyb ceny je urˇcuj´ıc´ım a základn´ım faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım pr˚ ubˇeh poptávkové kˇrivky, existuje jeˇstˇe nˇekolik dalˇs´ıch faktor˚ u, které spolup˚ usob´ı (ne vˇzdy) na v´ yvoj popt´ avkové kˇrivky. Nˇekteré z tˇechto faktor˚ u jsou u zcela specifick´ ych vrstev obyvatelstva mnohdy tak silné, ˇze se zdá, jakoby na pohyb ceny jako základn´ıho faktoru v˚ ubec nereaguj´ı. Vypadá to, ˇze motivace ke koupi je tak siln´ a a tyto doprovodné faktory jsou tak mocné, ˇze poptávkovou kˇrivku modifikuj´ı do pozmˇenˇené, nestandardn´ı podoby. Nˇekdy se tud´ıˇz zd´ a, jakoby cena nebyla t´ım hlavn´ım motivem k reakci spotˇrebitel˚ u. To se vˇsak samozˇrejmˇe t´ yká pouze urˇcité skupiny obyvatelstva a také pouze vybrané entity v´ yrobk˚ u. Ve skuteˇcnosti jednoznaˇcnˇe plat´ı, ˇze pˇri agreg´ atn´ı popt´ avce je cena základn´ım faktorem. Pˇ r´ıklad: Lidé z´ avisl´ı na svém kaˇzdodenn´ım v´ yrobku, jako napˇr´ıklad pivaˇri, kuˇráci atd. budou p´ıt svou denn´ı normu piva, kouˇrit obl´ıbenou znaˇcku bez ohledu na vyˇsˇs´ı cenu. Pˇrestoˇze cena obou v´ yrobk˚ u permanentnˇe roste, poˇcet konzument˚ u ani poˇcet spotˇrebovan´ ych v´ yrobk˚ u nekles´ a sp´ıˇse naopak. Nicménˇe v´ yjimky potvrzuj´ı pravidlo, v tomto pˇr´ıpadˇe se vˇsak jedná o standardn´ı jev, kter´ y je zaloˇzen pˇredevˇs´ım na jiném hlavn´ım faktoru, a to na závislosti. Mezi ostatn´ı faktory p˚ usob´ıc´ı na popt´ avku patˇr´ı: 1. Substituˇ cn´ı v´ yrobek nebo sluˇzba ˇcili produkt, kter´ y je schopen nahradit p˚ uvodn´ı. Ve vyspˇelém hospodáˇrstv´ı existuje vˇzdy ˇrada vzájemnˇe zamˇeniteln´ ych v´ yrobk˚ u, jimˇz lze uspokojit danou potˇrebu. Jednak existuj´ı témˇeˇr totoˇzné v´ yrobky od r˚ uzn´ ych firem nebo r˚ uzn´ ych znaˇcek (napˇr. prac´ı prostˇredky), jednak o v´ yrobky , které se od sebe nepatrnˇe liˇs´ı, nicménˇe uspokojuj´ı stejnou potˇrebu (hlad: chléb, housky, souhrnnˇe peˇcivo). 2. Komplement´ arn´ı v´ yrobek je zboˇz´ı, které tvoˇr´ı ned´ılnou souˇcást s v´ yrobkem z´ akladn´ım, i kdyˇz nen´ı souˇc´ ast´ı pˇr´ımého nákupu v´ yrobku základn´ıho. U komplement˚ u naopak substituce neexistuje. Jde o tzv. doplˇ nkové zboˇz´ı, bez nˇehoˇz je vˇsak fungován´ı základn´ıho v´ yrobku nemoˇzné, popˇr. zt´ıˇzeno. Pokud dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny jednoho z nich, vyvolá to pokles popt´ avky nejen po tomto zboˇz´ı, ale i po zboˇz´ı s n´ım komplementárn´ım. Moˇzná, ˇze bychom pro objasnˇen´ı mohli pouˇz´ıt poˇc´ıtaˇcového oznaˇcen´ı základn´ı konfigurace“ a periferie“. Mezi takového v´ yrobky patˇr´ı napˇr. ” ” gramodesky-gramofon, CD a pˇrehrávaˇce, benz´ın-auta. 3. Faktor zmˇ eny hladiny d˚ uchod˚ u, zp˚ usob´ı zv´ yˇsen´ı, popˇr. sn´ıˇzen´ı poptávky smˇerem k jiné cenové u ´ rovni. Je zˇrejmé, ˇze pokud vyhrajeme Jackpot, uskuteˇcn´ıme nákupy v jiné cenové relaci neˇz dosud. 4. Faktor preferenc´ı, tradic, zvyk˚ u je faktor neobyˇcejnˇe siln´ y, viz zm´ınˇen´ y pˇr´ıpad závislosti na urˇcitém druhu v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb. Tento faktor zp˚ usobuje urˇcitou modifikaci poptávkové kˇrivky od standardn´ıho pr˚ ubˇehu. Je zˇrejmé, ˇze spoustu nákup˚ u ˇcin´ıme právˇe v závislosti na tˇechto faktorech a cena nehraje pˇri m´ırném pohybu tak závaˇznou roli. Napˇr. na V´ anoce kupujeme kapra ˇci rybu, dodrˇzujeme urˇcité zvyklosti ve spoleˇcenském od´ıván´ı atd. U tradic a zvyk˚ u se pˇredpokládá jejich urˇcitá nemˇennost, toho samozˇrejmˇe v´ yrobci vyuˇz´ıvaj´ı a prodávaj´ı stabiln´ı mnoˇzstv´ı daného v´ yrobku (rybu na V´ anoce kupuje 75 % obyvatelstva). Na druhé stranˇe preference nejsou nemˇenné a lze je u ´spˇeˇsnˇe ovlivnit p˚ usoben´ım reklamy. 5. Faktor oˇ cek´ av´ an´ı zmˇen ceny zp˚ usob´ı zv´ yˇsen´ y nákup v okamˇziku, kdy se lidé o této pˇredpokládané zmˇenˇe dozv´ı. Nˇekdy to m˚ uˇze b´ yt i zámˇerná f´ ama, nicménˇe tato informace zp˚ usob´ı pomˇernˇe rychlou reakci spotˇrebitel˚ u. Doch´ az´ı k jevu pˇredzásoben´ı“, ” kdy lidé oˇcekávaj´ı, ˇze vˇec bude v budoucnosti draˇzˇs´ı, a proto uskuteˇcn´ı koupi pod


25

dojmem takovéto informace. Pˇritom tato informace nemus´ı b´ yt správná. I této techniky“ se vyuˇz´ıv´ a v konkurenˇcn´ım boji, patˇr´ı vˇsak samozˇrejmˇe mezi zakázané ” zp˚ usoby hospod´ aˇrské soutˇeˇze. 6. Faktor setrvaˇ cnosti navazuje na pˇredch´ azej´ıc´ı faktor oˇcek´ aván´ı, nebot’ i kdyˇz p˚ uvodn´ı pˇredpoklad nenastal, lidé jeˇstˇe dlouho oˇcekávaj´ı, ˇze m˚ uˇze nastat. Tato setrvaˇcnost m˚ uˇze trvat i velmi dlouho, zvl´ aˇstˇe, pokud v minulosti k podobnému jiˇz doˇslo a lidé nevˇeˇr´ı, ˇze se nem˚ uˇze opakovat. 7. Faktor ˇ casu m˚ uˇze b´ yt u rozd´ıln´ ych v´ yrobk˚ u r˚ uzn´ y. Kaˇzdá akce vyvolává urˇcitou reakci v urˇcitém ˇcasovém horizontu. Nˇekdy se jedn´ a o reakce okamˇzité (poptávková kˇrivka zaznamen´ a okamˇzit´ y posun), jindy se jedná o delˇs´ı u ´ˇcinek, pak poptávková kˇrivka reaguje v pozvolnˇejˇs´ım tempu. Je to zp˚ usobeno i t´ım, ˇze na r˚ uznˇe sloˇzité zboˇz´ı mus´ı reagovat i v´ yrobci, v závislosti na technické u ´ rovni v´ yrobku je rozd´ılná i technick´ a pˇr´ıprava v´ yroby, jej´ı vlastn´ı v´ yroba, distribuce apod.

2.3.3

Pruˇ znost popt´ avky

Jedn´ım z d˚ uleˇzit´ ych faktor˚ u pˇri anal´ yze poptávkové kˇrivky je jej´ı pruˇznost ˇcili cenov´ a Pruˇznost elasticita. R˚ uzné druhy zboˇz´ı vykazuj´ı totiˇz pˇri pohybu cen r˚ uznou reakci spotˇrebitel˚ u. Je zˇrejmé, ˇze pokud se jedná o v´ yrobky denn´ı potˇreby, které bˇeˇznˇe nakupujeme a mus´ıme je nakupovat, naˇse reakce bude ménˇe pruˇzn´ a (budeme nakupovat prakticky stejné mnoˇzstv´ı i kdyˇz se cena pohnula), neˇz u zboˇz´ı luxusn´ıho, zboˇz´ı dlouhodobého charakteru apod., kde budeme reagovat pruˇznˇeji. Definice Cenov´ a pruˇznost vyjadˇruje vztah mezi procentn´ı zmˇenou ceny a procentn´ı zmˇenou popt´ avaného mnoˇzstv´ı. Jin´ ymi slovy m˚ uˇzeme cenovou elasticitu vyjádˇrit ot´ azkou: o kolik procent se zv´ yˇs´ı prodej, jestliˇze se cena sn´ıˇz´ı o dané procento? A opaˇcnˇe, o kolik procent se sn´ıˇz´ı poˇcet prodan´ ych kus˚ u, jestliˇze dojde ke zv´ yˇsen´ı ceny o x procent? Matematicky vyj´ adˇreno: E=

procentn´ı zmˇena mnoˇzstv´ı (Q2 − Q1) (P2 − P1) = ÷ , procentn´ı zmˇena ceny Q1 P1

(2.1)

kde P1 je poˇcáteˇcn´ı cena, P2 v´ yˇse nové ceny, Q1 poˇcáteˇcn´ı poptávané mnoˇzstv´ı, Q2 popt´ avané mnoˇzstv´ı po cenˇe. Cenová elasticita je tedy rozd´ılná u r˚ uzn´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Sledován´ım a vyhodnocován´ım uvedeného matematického vzorce by se mˇela zab´ yvat marketingová oddˇelen´ı firem, a to u kaˇzdého svého v´ yrobku ˇci sluˇzby. Podle této rovnice by pak mˇely b´ yt prov´ adˇeny cenové u ´ pravy. Je tˇreba u firemn´ıch manaˇzer˚ u si poloˇzit ot´ azku: co to udˇelá s prodejem, jestliˇze zvednu cenu o 10 % ?, jak se projev´ı v obratu sn´ıˇzen´ı ceny o 30 % ? Pˇrinese mi toto opatˇren´ı zv´ yˇsen´ı prodeje alespoˇ n o 10 %? ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2: ´ Pokuste se vypoˇc´ıtat ukazatel E alespoˇ n u 3 r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Udaje si vymyslete, jde jen o nácvik v´ ypoˇctu tohoto ukazatele, kter´ y se vyuˇz´ıvá pˇredevˇs´ım v praxi marketingov´ ych u ´tvar˚ u podnik˚ u, obchodn´ıch organizac´ı, podnik˚ u sluˇzeb apod. Cenov´ a elasticita m´ a na dip´ olech 2 extr´ emy: dokonale neelastickou popt´ avku, kdy ˇzádná zmˇena ceny nen´ı doprov´ azena ˇzádn´ ym pohybem poptávkové kˇrivky (to je pˇr´ıpad zm´ınˇen´ ych pivaˇr˚ u a kuˇrák˚ u) a dokonale elastickou popt´ avku, kdy naopak se mnoˇzstv´ı

Extrémy

26

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb

poptávaného zboˇz´ı libovolnˇe mˇen´ı, aniˇz by doˇslo k pohybu ceny. V tomto pˇr´ıpadˇe je zmˇena poptávaného mnoˇzstv´ı vyvolána jin´ ymi vlivy neˇz cenou. Napˇr. nové plavky, vˇetˇsinou kupujeme tˇesnˇe pˇred zaˇca´tkem sezóny, kdy teplé, letn´ı poˇcas´ı jako rozhoduj´ıc´ı a pˇrevaˇzuj´ıc´ı faktor vyvol´ avá tuto potˇrebu a tud´ıˇz zv´ yˇsen´ y prodej, tento prodej bude niˇzˇs´ı uprostˇred sezóny, na podzim je prodej plavek témˇeˇr nulov´ y. Cena m˚ uˇze po celou dobu stejná, rozhoduj´ıc´ım faktorem je sez´ ona. C

dokonale neelastick´ a

dokonale elastick´ a

M

Obr´ azek 2.3: Graf dokonale elastické a dokonale neelastické popt´ avky

Kˇrivka dokonale neelastické poptávky je tedy rovnobˇeˇzn´ a s osou y, kˇrivka dokonale elastické popt´ avky je naopak rovnobˇeˇzn´ a s osou x. V rozmez´ı tˇechto 2 extrém˚ u se budou pohybovat re´ alné popt´ avkové kˇrivky r˚ uzn´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Kaˇzdé zboˇz´ı ˇci sluˇzba má svou individuáln´ı“ poptávkovou kˇrivku. Jednotlivé druhy ” zboˇz´ı se tedy od sebe budou liˇsit strmost´ı této kˇrivky. • Neelastická kˇrivka je kˇrivka, kde hodnota E je niˇzˇs´ı neˇz jedna. To znamená, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvolá menˇs´ı procentn´ı zmˇenu objemu poptávaného mnoˇzstv´ı. • Elastick´ a kˇrivka je taková, kde hodnota E je vyˇsˇs´ı neˇz jedna. To znamen´ a, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvol´ a vˇetˇs´ı procentn´ı zmˇenu poptávaného zboˇz´ı. • Jednotkovˇe elastická popt´ avka je taková, kdy hodnota E je rovna jedné. To znamená, ˇze procentn´ı zmˇena ceny vyvolá stejnou reakci ˇcili stejnou procentn´ı zmˇenu objemu prod´ avaného mnoˇzstv´ı. Tato hodnota je vˇsak pomˇernˇe vzácná.



ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 2: Nakreslete agregátn´ı popt´ avkovou kˇrivku po brambor´ ach. N´ aslednˇe uved’te kˇrivku novou po letoˇsn´ı ne´ urodˇe. Tˇret´ı kˇrivku do grafu zakreslete jako d˚ usledek nadmˇerného dovozu ˇ brambor ze zahraniˇc´ı. Ctvrtou kˇrivku do téhoˇz grafu zakreslete po zjiˇstˇen´ı, ˇze brambory z dovozu obsahuj´ı zdrav´ı ˇskodlivé látky. Souˇcasnˇe uved’te alespoˇ n u jedné kˇrivky v´ ypoˇcet poptávkové pruˇznosti, ˇc´ısla si vymyslete. U tohoto u ´kolu je podstatn´ y Váˇs komentáˇr. Graf s koment´ aˇrem a v´ ypoˇctem zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:

• Popt´ avka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, které jsou kupuj´ıc´ı za urˇcitou cenu ochotni koupit. • Plat´ı z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky. • U popt´ avkové kˇrivky lze rozeznat 2 z´ asadn´ı pohyby, a to pohyb po kˇrivce a pohyb celé kˇrivky. • Pohyb po kˇrivce m´ a ekonomické d˚ uvody. • Pohyb kˇrivky celé je zp˚ usobov´ an mimoekonomick´ ymi d˚ uvody. • Na pohyb poptávky p˚ usob´ı kromˇe ceny i existence dalˇs´ıch faktor˚ u jako jsou substituce, komplementy, zvyky, faktory ˇcasu, oˇcekáván´ı, setrvaˇcnosti apod.


27

• Cenov´ a pruˇznost vyjadˇruje vztah mezi procentn´ı zmˇenou ceny a procentn´ı zmˇenou popt´ avaného mnoˇzstv´ı. • Cenová elasticita má na dipólech 2 extrémy, dokonale neelastickou poptávku, a dokonale elastickou popt´ avku. u se budou pohybovat reálné poptávkové kˇrivky r˚ uzn´ ych • V rozmez´ı tˇechto 2 extrém˚ druh˚ u zboˇz´ı. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Jaké jsou z´ akladn´ı prvky trˇzn´ıho mechanismu? Co je to trh? Jak se dˇel´ı trh? Jak zn´ı definice popt´ avky? Jak vypad´ a kˇrivka agreg´ atn´ı poptávky? Co je to d˚ uchodov´ y a substituˇcn´ı efekt poptávky? Jak dˇel´ıme popt´ avku? Vysvˇetlete pojmy substitut, komplement, faktor oˇcekáván´ı a setrvaˇcnosti. Co je to cenov´ a pruˇznost poptávky a jaké typy cenové pruˇznosti znáte? Proˇc se sleduje cenov´ a elasticita poptávky?

ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Popt´ avkov´ a kˇrivka, která je tu uvedena je kˇrivkou agregátn´ı. Individuáln´ı poptávkové kˇrivky jednotliv´ ych druh˚ u zboˇz´ı se pohybuj´ı v rozmez´ı u ´hlu od dokonale pruˇzné k dokonale nepruˇzné poptávce. Pokuste se nakreslit poptávkovou kˇrivku napˇr´ıklad po osobn´ıch automobilech a poptávkovou kˇrivku po denn´ıch potravin´ ach. Pokuste se o komentáˇr proˇc a jak se budou liˇsit. Pr˚ uvodce studiem: Pojet´ı trhu a jeho ˇclenˇen´ı dle nˇekolika uveden´ ych hledisek je d˚ uleˇzité pro dalˇs´ı ˇstˇepen´ı anal´ yzy proces˚ u odehr´ avaj´ıc´ıch se na tˇechto trz´ıch. Jednotlivé trhy se od sebe v nˇekter´ ych specifick´ ych znac´ıch liˇs´ı. Je proto tˇreba pochopit z´ akon klesaj´ıc´ı poptávky v tomto zcela obecném pojet´ı, nebot’ na urˇcit´ ych konkrétn´ıch trz´ıch, o nichˇz bude v dalˇs´ıch lekc´ıch pojedn´ av´ ano, se popt´ avkov´ a kˇrivka modifikuje. Autotest:

1. Tkaniˇcky jsou k bot´ am: (a) substituty (b) komplementy (c) virementy 2. Dojde-li ke zv´ yˇsen´ı ceny benz´ınu, projev´ı se to v prodeji aut: (a) (b) (c) (d)

pohybem pohybem pohybem pohybem

po kˇrivce smˇerem nahoru po kˇrivce smˇerem dol˚ u celé kˇrivky nahoru celé kˇrivky dol˚ u

28

2.3 Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb 3. Cenov´ a pruˇznost popt´ avky se zjiˇst’uje: (a) v oddˇelen´ı marketingu (b) v oddˇelen´ı finanˇcn´ım (c) v oddˇelen´ı tvorby cen a kalkulac´ı 4. Z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky znamená, ˇze: (a) ˇc´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenciáln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ ac´ı zájem a koupˇe v´ yrobk˚ u kles´ a (b) ˇc´ım v´ıce kles´ a popt´ avka, t´ım v´ıce roste cena (c) ˇc´ım v´ıce kles´ a cena, t´ım ménˇe roste poptávka

Kapitola 3

Nab´ıdka, vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky Popis lekce: Lekce objasˇ nuje charakteristiku a fungov´ an´ı druhé sloˇzky trˇzn´ıch sil – nab´ıdky. Na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb docház´ı ke stˇretu obou protich˚ udn´ ych sil v bodˇe rovnováhy. V tomto bodˇe je dosaˇzeno optimáln´ı alokace zdroj˚ u a uspokojen´ı spotˇrebitelské poptávky. Tento bod je vˇsak nestál´ y, neustále doch´ az´ı k v´ ykyv˚ um jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky. D˚ usledkem je bud’ pˇrebytek nebo nedostatek konkrétn´ıho zboˇz´ı. Na takto vzniklou situaci reaguj´ı obˇe strany. Doch´ az´ı k pohyb˚ um kˇrivek, mˇen´ı se ceny i mnoˇzstv´ı. Tento pohyb je pr´ avˇe on´ım mechanismem, kdy svobodnˇe ekonomické subjekty rozhoduj´ı co se m´ a vyr´ abˇet, jak a pro koho. Neustál´ ym stˇr´ıd´ an´ım trˇzn´ıch sil je ekonomika uvádˇena do pohybu. Tato lekce vysvˇetluje vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky, jakoˇzto hlavn´ıho principu chodu trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. Lekce m´ a následuj´ıc´ı strukturu: 3.1 3.2 3.3

Nab´ıdka Vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky Zmˇeny trˇzn´ı rovnov´ ahy

Lekce umoˇzn ˇuje pochopit trˇzn´ı mechanismus a jeho základn´ı procesy. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Nab´ıdka, agregátn´ı nab´ıdka, nedostatek, pˇrebytek, trˇzn´ı cena, rovnov´ aˇzná cena, cenová elasticita nab´ıdky, trˇzn´ı s´ıly, alokátor zdroj˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat a vysvˇetlit fungov´ an´ı agregátn´ı nab´ıdky a faktory, které ji ovlivˇ nuj´ı, • popsat r˚ uzné varianty zmˇen trˇzn´ı rovnováhy, • vysvˇetlit funkci trˇzn´ıho mechanismu.

29

30

3.1 Nab´ıdka

3.1 Nab´ıdka

Nab´ıdka

Protiváhou poptávky je trhu nab´ıdka daného druhu zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Stejnˇe jako máme definici popt´ avky, m˚ uˇzeme pˇresnˇe ekonomicky vyjádˇrit pojem nab´ıdky.

Definice

Nab´ıdka je mnoˇzstv´ı zboˇz´ı nebo sluˇzeb, které výrobci dobrovolnˇe dodaj´ı na trh pˇri urˇcité cenˇe. U nab´ıdky rozezn´ aváme stejné kategorie jako u poptávky, rozezn´ aváme tedy individu´ aln´ı nab´ıdku (nab´ıdku jednoho v´ yrobce) i nab´ıdku urˇcitého druhu zboˇz´ı tedy trˇzn´ı nab´ıdku. Trˇzn´ı nab´ıdkou se tedy rozum´ı souˇcet individu´ aln´ıch nab´ıdek na urˇcitém trhu. Souˇctem vˇsech trˇzn´ıch nab´ıdek z´ıskáme agreg´ atn´ı nab´ıdku, která nás v ekonomii nejv´ıc zaj´ımá. Agregátn´ı nab´ıdka tedy pˇredstavuje souhrn veˇskerého nab´ızeného zboˇz´ı na agregátn´ım trhu. Stejnˇe jako u popt´ avky plat´ı, ˇze nab´ızené mnoˇzstv´ı je závislé pˇredevˇs´ım na cenˇe, matematicky ˇreˇceno nab´ıdka (stejnˇ e jako popt´ avka) je funkc´ı ceny. Rovnˇeˇz pr˚ ubˇeh agregátn´ı poptávky m˚ uˇzeme vyjádˇrit kˇrivkou. Nab´ıdková kˇrivka vyjadˇruje z´ avislost nab´ızeného mnoˇzstv´ı na cenˇe. Pro jej´ı pr˚ ubˇeh uˇz´ıváme stejné uzance jako u popt´ avky.

cena

mnoˇzstv´ı Obr´ azek 3.1: Graf agreg´ atn´ı nab´ıdky

Z obr´ azku vypl´ yv´ a, ˇze se zvyˇsuj´ıc´ı se cenou na trhu produkt˚ u stoup´ a i nab´ıdka v´ yrobc˚ u. Proˇc k tomuto efektu doch´ az´ı? To m´ a své dva d˚ uvody: yrobou se sniˇzuj´ı relativn´ı náklady na jednici a pˇri a) Se zvyˇsuj´ıc´ı se hromadnou v´ vˇetˇs´ım objemu v´ yroby a prodeje pˇri zvyˇsuj´ıc´ıch se cenách, tak v´ yrobce dosahuje mimoˇra´dného a zvyˇsuj´ıc´ıho se zisku. V´ yrobce obvykle m˚ uˇze s dan´ ymi v´ yrobn´ımi zdroji mˇenit strukturu své v´ yroby a provádˇet sortimentn´ı pˇresuny své v´ yroby ve prospˇech ziskovˇejˇs´ı produkce. Sniˇzuje tedy pod´ıl jednˇech v´ yrobk˚ u ve prospˇech druh´ ych. b) Do daného v´ yrobn´ıho oboru vstupuj´ı dalˇs´ı, nov´ı v´ yrobci, kteˇr´ı zjistili, ˇze dan´ y v´ yrobek jde na odbyt a konkurence dosahuje mimoˇrádného zisku. Kromˇe toho vyˇsˇs´ı cena umoˇzn ˇ uje i tˇem v´ yrobc˚ um daného zboˇz´ı, kteˇr´ı mˇeli vyˇsˇs´ı náklady na jednici neˇz konkurence, vstup do daného oboru. I oni nyn´ı dosáhnou zisku. Je zˇrejmé, ˇze u nab´ıdky plat´ı stejná pravidla a faktory jako u popt´ avky. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze vˇsechny ekonomické subjekty jsou stˇr´ıdavˇe na obou stranách, jednou jako nab´ızej´ıc´ı, jindy jako prodávaj´ıc´ı. Proto plat´ı, ˇze pˇrestoˇze je cena zásadn´ım faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım pr˚ ubˇeh

Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky

31

nab´ıdkové kˇrivky, i zde se vyskytuj´ı dalˇs´ı doprovodné, jiné faktory stejnˇe jako u poptávky. V mnoha pˇr´ıpadech jsou to faktory identické. Jmenujme si proto, alespoˇ n ty v´ yznamné. Jin´ e faktory p˚ usob´ıc´ı na nab´ıdku:

Dalˇs´ı faktory

1. Substituty p˚ usob´ı i u nab´ıdky. Jestliˇze, napˇr´ıklad mzdové náklady na 100 zamˇestnanc˚ u budou vyˇsˇs´ı neˇz nov´ y stroj ˇci technologické zaˇr´ızen´ı, v´ yrobce propust´ı ˇca´st zamˇestnanc˚ u a nahrad´ı je novou technikou, t´ım sp´ıˇs, pokud má nov´ a technologie vyˇsˇs´ı produktivitu pr´ ace. Faktor substituce se vˇsak projevuje nejen na v´ yrobn´ıch zdroj´ıch, ale i na v´ ystupech, tj. v´ yrobc´ıch. Typick´ y je tento faktor rozpoznateln´ y v zemˇedˇelstv´ı, kdy pak mnohdy docház´ı k naprosté nekoordinaci, napˇr´ıklad osevu. Pokles ceny jednoho v´ yrobku (napˇr´ıklad máku) znamená, ˇze zemˇedˇelci osáz´ı pole jin´ ym v´ yrobkem (napˇr´ıklad ˇrepkou), pˇrestoˇze cena tohoto v´ yrobku je stejn´ a. Ve svém d˚ usledku to ovˇsem v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı povede k situaci, ˇze druhého v´ yrobku (ˇrepky) bude nadbytek, coˇz se projev´ı v poklesu ceny, zat´ımco máku bude nedostatek a jeho cena bude vyˇsˇs´ı. 2. N´ aklady na jednici v´ yroby jsou faktorem, kter´ y ovlivˇ nuje v´ yˇsi produkce hned z nˇekolika d˚ uvod˚ u. Jednak bylo ˇreˇceno, ˇze hromadná v´ yroba sniˇzuje relativn´ı náklady na jednici a v´ yrobce tak dosahuje vˇetˇs´ıho zisku pˇri nemˇenn´ ych cenách, jednak se uplatˇ nuj´ı dalˇs´ı vlivy na v´ yˇsi nab´ıdky, a to: • pohyby ceny vstupn´ıch zdroj˚ u (napˇr´ıklad draˇzˇs´ı materiál), • technick´ y a technologick´ y pokrok, kter´ y ve svém d˚ usledku pˇrisp´ıvá k levnˇejˇs´ı v´ yrobˇe. 3. Na nab´ıdku maj´ı velmi siln´ y vliv zmˇ eny v´ yrobn´ıch podm´ınek. Tento faktor má zase dvˇe moˇzné varianty: • jednak se prakticky u vˇsech v´ yrobc˚ u projevuje vliv pohybu cen tzv. strategick´ ych surovin (ropa, plyn, voda, energie), kdy zv´ yˇsen´ı tˇechto cen, popˇr´ıpadˇe jejich nedostatek se projevuje tzv. dominov´ ym efektem u vˇsech v´ yrobc˚ u, • jednak se tento faktor zvláˇst’ v´ yraznˇe projevuje u nˇekter´ ych v´ yrobn´ıch obor˚ u (napˇr´ıklad v zemˇedˇelstv´ı m´ a ne´ uroda vliv na mnoˇzstv´ı nab´ızeného objemu v´ yrobk˚ u). Pruˇznost nab´ıdky

U nab´ıdky rovnˇeˇz m˚ uˇzeme hovoˇrit stejnˇe jako u poptávky cenov´ e elasticitˇ e nab´ıdky. Jej´ı vyj´ adˇren´ı i vzorce jsou analogické s poptávkou. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 3: Nakreslete na samostatnou pˇr´ılohu grafy nab´ıdky elastické, neelastické, jednotkové elastické, dokonale elastické a dokonale neelastické. V´ ysledky zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:

• • • •

Nab´ıdka vyjadˇruje ochotu v´ yrobc˚ u dodávat na dan´ y trh urˇcité zboˇz´ı pˇri urˇcité cenˇe. Nab´ıdka je funkc´ı ceny. Kromˇe ceny p˚ usob´ı na nab´ıdku i jiné faktory. Stejnˇe jako u popt´ avky rozeznáváme r˚ uznou elasticitu nab´ıdky.



32

3.2 Vzájemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky

3.2 Stˇret sil

Vz´ ajemn´ e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky

Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt je souˇcasnˇe jak na stranˇe nab´ıdky, tak i na stranˇe poptávky. Firma má napˇr´ıklad nejen ˇradu odbˇeratel˚ u (vystupuje tak v˚ uˇci nim na stranˇe nab´ıdky), tak i na druhé stranˇe ˇradu sv´ ych dodavatel˚ u (a vystupuje tak v˚ uˇci nim na stranˇe poptávky). Jedn´ım ze vstup˚ u do v´ yroby jsou i jej´ı zamˇestnanci, jejich mzdy jsou urˇcov´ any stejn´ ymi pravidly. Lidé jako zamˇestnanci nab´ızej´ı svou práci, v z´ avislosti na svém pˇr´ıjmu se pak popt´ avaj´ı po urˇcitém zboˇz´ı, nakupuj´ı atd. Proces ekonomického jednán´ı a chován´ı je na vˇsech trz´ıch procesem kaˇzdodenn´ım, dnes a dennˇe se vedou obchodn´ı jednán´ı, neustále se vyhodnocuj´ı ekonomické informace a dnes a dennˇe ˇcin´ı jednotlivé ekonomické subjekty r˚ uzná rozhodnut´ı. Tento neust´ alý proces, v nˇemˇz se pozice mˇen´ı, je procesem vz´ ajemného p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky.

Kl´ıˇcov´ a role ceny

V tomto procesu maj´ı kl´ıˇ covou roli (i kdyˇz ne ojedinˇelou, jak jsme jiˇz poznali) ceny, a to pˇredevˇs´ım d´ıky informac´ım o jejich v´ yˇsi a hlavnˇe pohybu (nahoru, dol˚ u). Výˇse ceny a jej´ı pohyb m´ a koordinaˇcn´ı funkci v procesu stˇretu nab´ıdky a popt´ avky. Lidé sleduj´ı ceny, protoˇze chtˇej´ı ˇsetˇrit, tj. chtˇej´ı z´ıskat co nejv´ıce z hodnoty vlastn´ıch zdroj˚ u. Tak ale ˇcin´ı kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt. Mnoz´ı lidé nesleduj´ı pˇr´ıliˇs ceny anebo v´ yluˇcnˇe pouze ceny, avˇsak zaregistruj´ı, kdyˇz se ceny mˇen´ı. Pˇredevˇs´ım pˇri zmˇenˇe cen mˇen´ı ekonomické subjekty své chov´ an´ı. Mechanismus nab´ıdky a popt´ avky je procesem neust´ al´ eho pˇ rizp˚ usobov´ an´ı se. P˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky se d´ a vyjádˇrit graficky spojen´ım obou graf˚ u do jednoho.

cena a

R b mnoˇzstv´ı Obr´ azek 3.2: Kˇrivka nab´ıdky a popt´ avky

Tento graf je vˇsak pouze moment´ aln´ım vyjádˇren´ım stavu trˇzn´ıch sil, je ˇcasovˇe omezen, mˇen´ı se, pohybuje se doprava, doleva, kˇrivky se vln´ı atd. Graf tedy zachycuje vˇzdy jen okamˇzit´ y stav k urˇcitému datu. Z grafu vypl´ yvaj´ı urˇcité poznatky: • Rovnov´ aˇ zn´ a cena R, je bod v pr˚ useˇc´ıku obou kˇrivek. To je cena, za kterou se nakupuje a prod´ avá v pˇr´ıpadˇe rovnosti nab´ıdky a poptávky. Tento stav je vˇsak na trhu sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´ y, nebot’ právˇe nerovnováha je on´ım stimuluj´ıc´ım prvkem, kter´ y ˇcin´ı z trˇzn´ıho mechanismu mechanismus rozvoje, správné alokace zdroj˚ u, ukazatel potˇreb, mechanismus, kter´ y je hlavn´ım r˚ ustov´ ym ˇcinitelem celého hospodáˇrstv´ı.


33

• Trˇ zn´ı cena, je cena, za kterou se právˇe v daném okamˇziku na trhu prod´ avá a nakupuje. Trˇzn´ı cena se m˚ uˇze bl´ıˇzit k cenˇe rovnov´ aˇzné, m˚ uˇze se doˇcasnˇe vzdalovat, jej´ı v´ yˇse a pˇredevˇs´ım odchylka od ceny rovnováˇzné signalizuje stav na trhu. Pˇri jiné cenˇe neˇz je rebytek (a) nebo nedostatek (b) mnoˇzstv´ı cena rovnováˇzn´ a vzniká na trhu bud’ pˇ zboˇz´ı (sluˇzeb, v´ yrobn´ıch faktor˚ u, lidsk´ ych zdroj˚ u, penˇez, financ´ı atd.), tak, jak to ukazuj´ı spojnice grafu. Velikost u ´ seˇcky pak ukazuje velikost tohoto pˇrebytku nebo nedostatku. Pˇri rovnov´ aˇzné cenˇe nevzniká ani pˇrebytek ani nedostatek, ˇr´ık´ ame, ˇze cena vyˇciˇst’uje trh. usobit pr´ avˇe v okamˇziku pˇrebytku nebo nedostatku. • Trˇ zn´ı s´ıly zaˇc´ınaj´ı na trhu p˚ Tyto s´ıly mˇen´ı ceny, nab´ıdku i poptávku: a) pˇ ri nedostatku zboˇ z´ı jsou kupuj´ıc´ı ochotni zaplatit i vyˇsˇs´ı cenu. To vede na stranˇe v´ yrobc˚ u ke zv´ yˇsen´ı ceny a poté i ke zv´ yˇsen´ı nab´ızeného mnoˇzstv´ı. Tento stav ukazuje v´ yrobc˚ um moˇznost v´ yhodné v´ yroby s vˇetˇs´ım ziskem. Na trhu se tak ˇcasem objev´ı v´ıce zboˇz´ı za vyˇsˇs´ı ceny, kupuj´ıc´ı na to reaguj´ı sn´ıˇzen´ım poptávky (vyˇsˇs´ı cena odrad´ı nˇekteré zájemce), rozd´ıly mezi nab´ıdkou a poptávkou se vyrovn´ avaj´ı, trˇzn´ı cena se mus´ı sn´ıˇzit a postupnˇe se pˇribliˇzuje cenˇe rovnováˇzné. b) pˇ ri pˇ rebytku zboˇz´ı bude postup opaˇcn´ y. V kaˇzdém z uveden´ ych stav˚ u se nav´ıc m˚ uˇze v daném sortimentu objevit nov´ y druh v´ yrobku, kter´ y pˇresune pozornost kupuj´ıc´ıch, ti pak mohou upustit od dosavadn´ıch zvyklost´ı a pˇrej´ıt na koupi nové vˇeci. Kˇrivka se znovu vych´ yl´ı a následuje znovu pohyb celého mechanismu. Tento pohyb je podm´ınˇen existenc´ı rychl´ ych a pˇresn´ ych informac´ı o v´ yrobc´ıch, jejich cenách, o tom co se urodilo, co se chystá, co se doveze ze zahraniˇc´ı atd., nebot’ dostupnost tˇechto informac´ı znamená v´ yhodu pro obˇe strany a kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt jedná tak, aby jednal pˇrimˇeˇrenˇe k informac´ım. ´ Ukol k textu ˇ c. 3: Pokuste se formulovat chován´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´ avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. . ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:

• • • • • •

3.3

Nab´ıdka a popt´ avka p˚ usob´ı soubˇeˇznˇe. Jsou to protich˚ udné jevy, docház´ı tedy ke stˇretu. Pokud se nab´ıdka a popt´ avka sobˇe rovnaj´ı vzniká rovnováˇzná cena. Trˇzn´ı cena vyjadˇruje situaci na trhu, je odrazem nedostatku nebo pˇrebytku zboˇz´ı. Pˇri pˇrebytku nebo nedostatku zaˇc´ınaj´ı p˚ usobit trˇzn´ı s´ıly. P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil je podm´ınˇeno informacemi, pˇredevˇs´ım o pohybu cen.

Zmˇ eny trˇ zn´ı rovnov´ ahy

Jestliˇze graf nab´ıdky i poptávky vyjadˇruje závislost mezi cenou a mnoˇzstv´ım, pak je zˇrejmé, Zmˇeny ˇze v bodˇe rovnováhy je dosaˇzeno stability trhu. Pˇ ri nerovnov´ aze zaˇ c´ınaj´ı obˇ e trˇ zn´ı s´ıly N i P, mˇ enit cenu i mnoˇ zstv´ı. Pˇri nedostatku zboˇz´ı je ochotna ˇcást kupuj´ıc´ıch koupit zboˇz´ı i za vyˇsˇs´ı cenu. Vzniká tzv. soutˇ eˇ z na stranˇ e popt´ avky.

34

3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnováhy

Nab´ıdka na to bude reagovat: • zv´ yˇsen´ım ceny, • zv´ yˇsen´ım nab´ıdky mnoˇzstv´ı (v r˚ uzném ˇcasovém horizontu). T´ım, ˇze se vˇsak zv´ yˇs´ı cena, ˇc´ ast kupuj´ıc´ıch odpadne, popˇr. se bude nakupovat ménˇe. Nedostatek se tak zmenˇs´ı, postupnˇe zanikne a pravdˇepodobnˇe se zmˇen´ı na pˇrebytek. Pˇri pˇrebytku zboˇz´ı (vznik´ a tzv. soutˇ eˇ z na stranˇ e nab´ıdky) budou prod´ avaj´ıc´ı sniˇzovat ceny aby zv´ yˇsili prodej. Souˇcasnˇe budou vyrábˇet ménˇe. Pˇrebytek se bude zmenˇsovat, zanikne a pravdˇepodobnˇe se zmˇen´ı na nedostatek. Tento jev je graficky viditeln´ y jako pohyb po kˇ rivk´ ach. Jeho d˚ usledkem je kol´ısán´ı cen a mnoˇzstv´ı, trˇzn´ı mechanismus reaguje na stav potˇreb a alokuje v´ yrobn´ı zdroje tam, kde jsou zapotˇreb´ı. Tak je zodpovˇezena prvn´ı základn´ı ekonomick´ a ot´ azka co“ vyr´ abˇet. ” Kromˇe tohoto jevu doch´ az´ı vˇsak jeˇstˇe k jinému pohybu, kter´ y je zp˚ usoben jeˇstˇe jin´ ymi faktory (nejen ekonomick´ ymi). Pˇ r´ıklad: Letoˇsn´ı ne´ uroda na trhu zemˇedˇelsk´ ych produkt˚ u napˇr´ıklad u pˇsenice, posune celou kˇ rivku nab´ıdky doleva nahoru. cena

mnoˇzstv´ı Obr´ azek 3.3: Ne´ uroda ˇ ri Ctyˇ formy zmˇen

Je zˇrejmé, ˇze nedostatek na trhu posune cenu nahoru po poptávkové kˇrivce, kupuj´ıc´ı budou ochotni pˇri nedostatku zboˇz´ı platit vyˇsˇs´ı ceny. Matematicky i prakticky tak rozezn´ aváme tyto posuny cel´ ych kˇrivek nab´ıdky i popt´ avky doleva ˇci doprava: 1. Popt´ avkov´ a kˇrivka se nemˇen´ı, nab´ıdkov´ a se posouvá (viz náˇs pˇr´ıklad): cena se posune po popt´ avkové kˇrivce. 2. Nab´ıdková kˇrivka se nemˇen´ı, poptávková kˇrivka se posouvá: cena se posune po nab´ıdkové kˇrivce. Pˇ r´ıklad: Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu u odˇevn´ıch v´ yrobk˚ u zp˚ usob´ı velk´ y pokles ceny. Tento jev je graficky viditelný jako pohyb celé kˇrivky. Kromˇe dvou uveden´ ych posun˚ u vˇsak docház´ı jeˇstˇe k dalˇs´ım dvˇema, a to:


35

cena

mnoˇzstv´ı

Obr´ azek 3.4: Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu

3. Popt´ avkov´ a i nab´ıdkov´ a kˇrivka se celé posouvaj´ı souˇcasnˇe stejn´ ym smˇerem, 4. Popt´ avkov´ a i nab´ıdkov´ a kˇrivka se celé posouvaj´ı souˇcasnˇe nesoubˇeˇzn´ ym smˇerem. ˇ Ctvrt´ a varianta je nejˇcastˇejˇs´ı jev pˇri zmˇenách trˇzn´ı rovnováhy. Z popsan´ ych variant pohyb˚ u ceny, nab´ızeného a poptávaného mnoˇzstv´ı vypl´ yvá nestabilita celého systému. Trˇzn´ı cena a rovnováˇzná cena nemus´ı b´ yt totoˇzné, nicménˇe z principu vypl´ yvá, ˇze chován´ım ekonomick´ ych subjekt˚ u docház´ı k trendu smˇeˇrován´ı trˇzn´ı ceny k cenˇe rovnov´ aˇzné. Tento trend je podstatn´ y pro funkci trˇzn´ıho mechanismu jako ukazatele potˇreb spoleˇcnosti a alok´ atora v´ yrobn´ıch zdroj˚ u. T´ım, ˇze trˇzn´ı cena má tendenci dostat se na cenu rovnov´ aˇznou, trˇzn´ı mechanismus spr´ avnˇe funguje a pln´ı u ´koly. V systému dokonalé konkurence (volné soutˇeˇze) trˇzn´ıch sil nab´ıdky a popt´ avky trˇzn´ı mechanismus pln´ı spr´ avnˇe funkci ukazatele potˇreb a alok´ atora zdroj˚ u tam, kde je tˇreba. (Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze zcela dokonalé podm´ınky jsou pouze ideálem, proto docház´ı k poruch´ am. To je vˇsak pˇredmˇetem jiné kapitoly.) Druh´ ym faktem, kter´ y vypl´ yvá z popisu chován´ı trˇzn´ıch sil a pohyb˚ u cen, poptávaného ˇci nab´ızeného mnoˇzstv´ı, je fakt, ˇze i kdyˇz je dosaˇzeno rovnosti trˇzn´ı a rovnov´ aˇzné ceny, obvykle to zjist´ıme jako jev minul´ y, (zjist´ıme, ˇze rovnováha byla napˇr. v minulém mˇes´ıci, v pˇr´ıˇst´ım mˇes´ıci, tedy v dobˇe hodnocen´ı to uˇz nemus´ı b´ yt pravda). Je tomu tak proto, ˇze statistiky v´ yroby a prodeje se provádˇej´ı k uplynulému ˇcasovému term´ınu (pˇrev´ aˇznˇe za mˇes´ıc), vyhodnocuj´ı se tehdy, jestliˇze grafy ˇci ˇc´ısla ukazuj´ı trend bez eventu´ aln´ıch náhodn´ ych vliv˚ u. Nerovnov´ ahy a rovnov´ ahy se na trhu stˇr´ıdaj´ı. Vych´ ylen´ı z rovnov´ ahy, nerovnováha totiˇz znamen´ a start pˇrirozené reakce kaˇzdého organismu k aktivitˇe, k u ´sil´ı o opˇetovné obnoven´ı rovnováhy. Proto m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze právˇe nerovnov´ aha je z´ asadn´ım motivaˇ cn´ım prvkem trˇzn´ıch sil, ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´ y uv´ ad´ı cel´ y mechanismus automaticky do pohybu a zabezpeˇcuje tak jeho funkci. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3: Na samostatnou pˇr´ılohu zakreslete graficky vˇsechny 4 varianty zmˇen trˇzn´ı rovnováhy s vlastn´ımi pˇr´ıklady. Ke kaˇzdé variantˇe uved’te struˇcn´ y, aspoˇ n jednoˇrádkov´ y komentáˇr, na základˇe jakého faktoru k pohyb˚ um doˇslo, co bylo pˇr´ıˇcinou a jak se to projev´ı na cenˇe. Cviˇcen´ı si vloˇzte do materi´ al˚ u pˇr´ıpravy ke zkouˇsce.

36

3.3 Zmˇeny trˇzn´ı rovnováhy

Shrnut´ı:

• • • •

Pohyb cen i mnoˇzstv´ı na trhu je zp˚ usoben nejen ekonomick´ ymi faktory. Rozezn´ av´ ame pohyb po kˇrivce a pohyb celé kˇrivky nahoru nebo dol˚ u. Pohyb celé kˇrivky je zp˚ usoben jin´ ymi faktory neˇz pohyb po kˇrivce. Tyto pohyby a zmˇeny zp˚ usobuj´ı, ˇze trˇzn´ı mechanismus pln´ı svou základn´ı funkci, st´ av´ a se ukazatelem potˇreb a alokátorem zdroj˚ u.

Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Jak byste definovali nab´ıdku? Jak zn´ı z´ akladn´ı z´ akon nab´ıdky? Které faktory kromˇe ceny p˚ usob´ı na nab´ıdku? Jak byste popsali vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky? Jaké jevy zp˚ usobuj´ı pohyb po kˇrivkách a pohyb cel´ ych kˇrivek? Proˇc se stˇr´ıd´ a rovnov´ aha a nerovnováhy na trhu? Jak pln´ı trˇzn´ı mechanismus svou roli?

ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Posuny nab´ıdky a poptávky mohou m´ıt podobu spirály, kdy jedna s´ıla st´ıh´ a druhou po stále se rozˇsiˇruj´ıc´ı spirále, nebo kdy po rozkmitnut´ı jedné s´ıly se druhá s´ıla pˇrizp˚ usobuje po spir´ ale zav´ıraj´ıc´ı se. Pˇri nákresu tohoto kmitán´ı obou sil m´ a pak graf podobu pavuˇciny. Jevy se oznaˇcuj´ı jako teorém pavuˇciny“, kter´ y ukazuje oba stavy jako diverguj´ıc´ı nebo ” konverguj´ıc´ı ekonomiku. Teorém pavuˇciny se dá sledovat po urˇcité obdob´ı a ukazuje stav ekonomiky v daném ˇcase. Pokud máte z´ ajem pokuste se nakreslit takov´ yto graf na základˇe zjiˇstˇen´ı ekonomick´ ych makroukazatel˚ u za urˇcité obdob´ı. Pr˚ uvodce studiem: Stˇret nab´ıdky a popt´ avky, jejich posuny a d˚ usledky tˇechto posun˚ u, tvoˇr´ı u ´ stˇredn´ı jádro v´ ykladu p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. Tento mechanismus p˚ usob´ı automaticky na základˇe chován´ı lid´ı, kteˇr´ı stále porovnávaj´ı své finanˇcn´ı moˇznosti s cenami urˇcitého zboˇz´ı a sluˇzeb a v r´ amci sv´ ych moˇznost´ı st´ ale uspokojuj´ı své potˇreby. My sami uvád´ıme tento mechanismus dobrovolnˇe do chodu, nebot’ naˇse ochota utratit urˇcité pen´ıze za nákupy zboˇz´ı ˇci sluˇzeb je základn´ım impulsem neustálého obnovován´ı obou trˇzn´ıch sil do chodu a jejich ˇcinnosti. Stejn´ y princip, kter´ y plat´ı na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb uv´ ad´ı do pohybu i ostatn´ı trhy. Dalˇs´ı lekce se budou zab´ yvat i jin´ ymi typy trh˚ u. Je proto d˚ uleˇzité dobˇre zvládnout tuto lekci, nebot’ je stˇeˇzejn´ı pro pochopen´ı z´ akladn´ıho principu trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı.

Kapitola 3. Nab´ıdka, vz´ ajemné p˚ usoben´ı nab´ıdky a poptávky Autotest:

1. Na trhu je: (a) (b) (c) (d)

vˇzdy jen nerovnov´ aha rovnov´ aha a nerovnováhy se stˇr´ıdaj´ı nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy souhlasn´ ym smˇerem nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy nesouhlasn´ ym smˇerem

2. Trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´ a cena: (a) (b) (c) (d)

jsou vˇzdy totoˇzné pojmy rovnov´ aˇzn´ a cena je cena v bodˇe pr˚ useˇc´ıku nab´ıdky a poptávky trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy nab´ıdky nad poptávkou trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou

3. V d˚ usledku ekonomick´ ych faktor˚ u docház´ı u nab´ıdkové kˇrivky vˇzdy: (a) k posunu po kˇrivce (b) k posunu celé kˇrivky nahoru (c) k posunu celé kˇrivky dol˚ u

37

38

Kapitola 4

Ostatn´ı trhy Popis lekce: Trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb je sice primárn´ım trhem, od jehoˇz fungován´ı se odvozuj´ı dalˇs´ı ekonomické z´ avislosti, nen´ı vˇsak trhem jedin´ ym. Za sekundárn´ı trh se povaˇzuje trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u, které ˇclen´ıme na trhy vˇecného kapitálu, trh p˚ udy a trh práce. Terciáln´ım trhem, kter´ y odr´ aˇz´ı situaci na obou pˇredch´ azej´ıc´ıch je pak finanˇcn´ı trh, kter´ y opˇet ˇclen´ıme (sp´ıˇse umˇele) na trh penˇez a trh finanˇcn´ıho kapitálu. V lekci si struˇcnˇe povˇsimneme fungován´ı tˇechto trh˚ u a jejich specifick´ ych znak˚ u. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.3

Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u V´ yrobn´ı faktory Trh p˚ udy Trh pr´ ace Finanˇcn´ı trhy

Lekce umoˇzn ˇuje pochopit trˇzn´ı mechanismus v oblasti tˇechto specifick´ ych trh˚ u. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: V´ yrobn´ı faktory, trh vˇecného kapitálu, pozemková renta, trh p˚ udy, trh pr´ ace, substituce, nezamˇestnanost, u ´ˇrady práce, penˇeˇzn´ı trh, trh finanˇcn´ıho kapitálu, burza, mimoburzovn´ı trh. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •

uvést z´ akladn´ı odliˇsnosti a specifické znaky uveden´ ych trh˚ u, charakterizovat fungov´ an´ı a disfunkce na trhu práce, uvést funkce u ´ˇrad˚ u pr´ ace a vlády pˇri regulaci nezamˇestnanosti, charakterizovat penˇeˇzn´ı trh a trh finanˇcn´ıho kapitálu, popsat burzu cenn´ ych pap´ır˚ u a zp˚ usob obchodován´ı s cenn´ ymi pap´ıry.

39

40

4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u

4.1 Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u

Trh v´ yrobn´ıch faktor˚ u

Jako v´ yrobn´ı faktory uv´ ad´ıme vˇetˇsinou tyto hlavn´ı zdroje tvorby nového bohatstv´ı: • pr´ aci (lidské zdroje, v posledn´ı dobˇe také oznaˇcované jako lidsk´ y kapitál), • p˚ udu (resp. pˇr´ırodn´ı zdroje), • vˇecn´ y kapit´ al (budovy, stroje atd.). Pokud hovoˇr´ıme obecnˇe o kapitálu, pak pˇrid´ aváme jeˇstˇe finanˇcn´ı kapit´ al, kter´ y ˇclen´ıme na penˇeˇzn´ı a ˇcistˇe finanˇcn´ı (napˇr´ıklad cenné pap´ıry), kdy rozd´ıl mezi tˇemito dvˇema formami finanˇcn´ıho kapitálu je sp´ıˇse umˇel´ y (co je disponibiln´ı do jednoho roku se realizuje na penˇeˇzn´ıch trz´ıch), co je disponibiln´ı za delˇs´ı dobu (promˇenitelné za pen´ıze) patˇr´ı do oblasti finanˇcn´ıho kapit´ alu. Pˇrestoˇze základn´ı procesy na vˇsech trz´ıch se odv´ıjej´ı od poptávky a nab´ıdky, vyˇzaduj´ı konkurenci a stanovuj´ı cenu, je pr˚ ubˇeh trˇzn´ıho mechanismu u vˇsech tˇechto ˇcinitel˚ u nab´ıdky a poptávky ponˇekud odliˇsn´ y od trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, vykazuje urˇcité specifické rysy. Proto si povˇsimneme vˇsech tˇechto trh˚ u zvl´ aˇst’.

4.1.1

V´ yrobn´ı faktory

Trh vˇecného kapit´ alu (stroj˚ u, budov, zaˇr´ızen´ı atd.) je trhem druhotn´ ym, protoˇze pohyby poptávky i nab´ıdky jsou odvozeny od v´ yvoje situace na primárn´ım trhu. Je to logické, poklesne-li napˇr´ıklad poptávka po pˇsenici, zemˇedˇelci pˇrestanou tuto plodinu pˇestovat a n´ aslednˇe nebudou potˇrebovat ani kombajny na jej´ı sklizeˇ n, ani budovy na jej´ı uskladnˇen´ı. Stejnˇe tak naopak, bude-li se rozˇsiˇrovat poptávka po urˇcitém druhu zboˇz´ı nebo poskytovan´ ych sluˇzbách, bude zapotˇreb´ı, aby se tomu pˇrizp˚ usobila nab´ıdka. To pˇredpokládá stavbu nov´ ych prostor, v´ yrobu specifick´ ych stroj˚ u, pˇr´ıstroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Tak sekundárnˇe reaguje trh vˇecn´ ych faktor˚ u na pohyby primárn´ıho trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Poptávka po v´ yrobn´ıch faktorech bezprostˇrednˇe souvis´ı s poptávkou po produktech ˇci sluˇzbách, k jejichˇz v´ ykonu jsou v´ yrobn´ı Sekund´ arn´ı faktory zapotˇreb´ı. Obecnˇ e tedy plat´ı, ˇze poptávka po v´ yrobn´ıch faktorech je popt´ avkou popt´ avka odvozenou. V´ yrobn´ı faktory

Z grafického vyjádˇren´ı je pr˚ ubˇeh obou kˇrivek stejn´ y jako je tomu u základn´ıho grafického vyjádˇren´ı trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Plat´ı stejné principy, zásady, pohyby i faktory. Plat´ı i pohyby po kˇrivce nebo kˇrivky celé smˇerem nahoru ˇci dol˚ u, je tˇreba si ale uvˇedomit, ˇze se jedn´ a o d˚ usledky p˚ usoben´ı nab´ıdky a poprávky na zcela jiném trhu, a ˇze tento pohyb na trhu vˇecného kapitálu je ponˇekud opoˇzdˇen´ y za v´ yvojem na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Je to proto, ˇze reakce lid´ı na situaci na trz´ıch prim´ arn´ıch je na druhotném trhu mnohem pomalejˇs´ı. Je to ot´ azka pˇredevˇs´ım zjiˇstˇen´ı, tedy informac´ı, co se dˇeje na primárn´ıch trz´ıch (je problém odliˇsit, zda se jedn´ a o sezónn´ı v´ ykyvy nebo trvalejˇs´ı trend, to chce ˇcas), je to rovnˇeˇz otázka pˇrizp˚ usoben´ı se sekundárn´ıch trh˚ u na v´ yvoj trhu primárn´ıho. Ani toto pˇrizp˚ usoben´ı nen´ı rychlou akc´ı, a to v obou smˇerech, sniˇzován´ı ˇci zvyˇsov´ an´ı v´ yroby vˇecného kapit´ alu. Pˇ r´ıklad: V´ yroba nov´ ych stroj˚ u ˇreˇs´ıc´ıch poˇzadavky primárn´ıho trhu m˚ uˇze b´ yt dlouhodobˇejˇs´ı, nebot’ technici mus´ı nejprve vyˇreˇsit konstrukci, stroj mus´ı b´ yt odzkouˇsen v laboratorn´ıch a pozdˇeji terénn´ıch podm´ınk´ ach, mus´ı b´ yt provedena technologická i ekonomická pˇr´ıprava, smluvnˇe zajiˇstˇeny dod´ avky atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................

Kapitola 4. Ostatn´ı trhy

41

. ........................................................................................ S v´ yvojem popt´ avky a nab´ıdky v´ yrobn´ıch faktor˚ uu ´ zce souvis´ı i tzv. pravidlo substituce. Substituce Opˇet zcela obecnˇe plat´ı, ˇze kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt se snaˇz´ı m´ıt co nejniˇzˇs´ı náklady. Pokud zaˇcnou náklady urˇcitého v´ yrobn´ıho faktoru nepˇrimˇeˇrenˇe r˚ ust (a jiného napˇr´ıklad stagnovat), snaˇz´ı se kaˇzd´ y o substituci (náhradu) daného v´ yrobn´ıho faktoru jin´ ym. Pˇ r´ıklad: Pokud bude cena urˇcitého stroje pˇr´ıliˇs drahá, bude ji podnikatel substituovat napˇr´ıklad zamˇestn´ an´ım 5 nov´ ych dˇeln´ık˚ u. Naopak zase plat´ı, ˇze pokud cena lidsk´ ych zdroj˚ u poroste (budou se zvyˇsovat mzdy napˇr´ıklad tlakem odbor˚ u), bude se podnikatel snaˇzit ˇreˇsit vyˇsˇs´ı mzdové náklady substituc´ı lidské práce automatem, poˇc´ıtaˇcem atd. Ve svém d˚ usledku m˚ uˇze vést trvalé nepˇrimˇeˇrené zvyˇsován´ı mezd k opaˇcnému efektu, tj. k propouˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u a n´ akupu v´ ykonnˇejˇs´ı techniky. Tento pˇr´ıklad má v historii ekonomie ˇcetné události. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4: Pokuste se uvést vlastn´ı pˇr´ıklady z historie ˇci souˇcasnosti tohoto jevu. Nˇekteré pˇr´ıklady jste mˇeli na stˇredn´ı ˇskole uvedeny v dˇejepisu.

4.1.2

Trh p˚ udy

P˚ uda pˇredstavuje v´ yrobn´ı faktor, kter´ y se od ostatn´ıch v´ yraznˇe liˇs´ı. Je to dáno skuteˇcnost´ı, Trh p˚ udy ˇze p˚ uda existuje v omezeném mnoˇzstv´ı (p˚ uda je koneˇcná) a má rozd´ılnou kvalitu ˇcili bonitu. P˚ udu nelze nahradit jin´ ym v´ yrobn´ım faktorem, jej´ı tvorba je nezávislá na v˚ uli ˇclovˇeka, na vzniku p˚ udy se pod´ılely pˇredevˇs´ım pˇr´ırodn´ı a biologické procesy, tedy procesy mimoekonomické. Stejnˇe tak bonita p˚ udy je d´ ana, pokusy ˇclovˇeka mˇenit charakter p˚ udy maj´ı obvykle za n´ asledek daleko horˇs´ı d˚ usledky neˇz je efekt tohoto procesu (napˇr´ıklad rozorán´ı celin, k´ acen´ı deˇstn´ ych prales˚ u, vysouˇsen´ı jezer ˇci dalˇs´ı zásahy ˇclovˇeka do pˇrirozeného pˇr´ırodn´ıho prostˇred´ı. Omezenost p˚ udy má své d˚ usledky jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky. Graf poptávky a nab´ıdky p˚ udy je urˇcit´ ym zp˚ usobem deformován právˇe vlivem jej´ı omezenosti. V´ ynosem vlastnictv´ı p˚ udy je tzv. pozemkov´ a renta. Pˇredstavuje cenu p˚ udy a je zˇrejmé, ˇze v d˚ usledku omezenosti tohoto v´ yrobn´ıho faktoru má strana nab´ıdky monopol. Monopol se v této oblasti projevuje u ´ plnˇe stejnˇe jako je tomu i v jin´ ych oblastech, je to monopol, kter´ y diktuje ceny. P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu p˚ udy má v d˚ usledku uveden´ ych skuteˇcnost´ı n´ asleduj´ıc´ı charakter: cena

nab´ıdka poptávka 3 poptávka 2 poptávka 1 mnoˇzstv´ı p˚ udy Obr´ azek 4.1: Nab´ıdka a popt´ avka na trhu p˚ udy

Omezenost p˚ udy znaˇcn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuje jej´ı cenu. Monopol nab´ıdky je na jedné stranˇe korigov´ an jej´ı poptávkou, nebot’ ta je odvisl´ a od jej´ı bonity. Stranu poptávky tedy a t´ım i jej´ı fin´ aln´ı cenu ovlivˇ nuje jej´ı bonita, ˇc´ım je vyˇsˇs´ı, t´ım je vyˇsˇs´ı i cena.

42

4.2 Trh práce

Popt´ avka po p˚ udˇe je vˇsak ovlivˇ nována jeˇstˇe vˇedecko-technick´ ym pokrokem v oblasti zemˇedˇelstv´ı a ˇca´steˇcnˇe i v oblasti zpracovatelského pr˚ umyslu. Ten zp˚ usobuje vyˇsˇs´ı v´ ynosy, ˇ vyˇsˇs´ı v´ ytˇeˇznost, vyˇsˇs´ı kvalitu a mnoˇzstv´ı produkce. Casti vniká nadprodukce nˇekter´ ych zemˇedˇelsk´ ych plodin (jakoˇz i mléka, masa atd.), vzniká tak zemˇedˇelská nadprodukce, pˇrebytky urˇcit´ ych produkt˚ u. To má zase dopad na pokles popt´ avky po p˚ udˇe, cena t´ım opˇet kles´ a.

4.2 Trh pr´ ace

Trh pr´ ace

P˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu práce je odliˇsné od standardn´ıho pr˚ ubˇehu kˇrivek nab´ıdky a poptávky. Nab´ıdku na trhu práce pˇredstavuj´ı firmy a stát, kter´ y umoˇzn ˇuje zamˇestnáván´ı lid´ı urˇcité kvalifikace. Nab´ıdku tvoˇr´ı domácnosti, jej´ıˇz ˇclenové usiluj´ı o zamˇestnán´ı a firmám ˇci st´ atu prod´ avaj´ı“ svou pracovn´ı s´ılu. Odmˇenou, cenou pracovn´ı s´ıly je mzda. V bˇeˇzném ” ˇzivotˇe je mzda poj´ımána jako odmˇena za vynaloˇzen´ı lidské práce. Ve skuteˇcnosti je takto ocenˇena sama pracovn´ı s´ıla. ´ Ukol k textu ˇ c. 4: ˇ Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı u ´ daj pr˚ umˇerné mzdy v CR, popˇr. ve Vaˇsem kraji ˇci mˇestˇe. Porovnejte ji s pr˚ umˇern´ ym starobn´ım d˚ uchodem. Budete-li m´ıt z´ ajem, pokuste se ´ i o srovnán´ı s vyspˇel´ ymi evropsk´ ymi státy ˇci naˇsimi sousedn´ımi státy. Udaje jsou publikovány v bˇeˇzném tisku. Vzhledem k pouˇzitelnosti tohoto textu v delˇs´ım ˇcasovém u ´ seku nejsou moment´ aln´ı u ´daje v Kl´ıˇci uv´ adˇeny. Podm´ınky na trhu pr´ ace se na stranˇe poptávky v´ yraznˇe liˇs´ı od podm´ınek dokonalé konkurence, kter´ a prakticky na této stranˇe trˇzn´ıho mechanismu neexistuje. Je tomu tak proto, ˇze: • ˇrada pracovn´ıch funkc´ı je nezastupitelná, pr´ ace je nehomogenn´ı povahy. To je dáno t´ım, ˇze kaˇzdá práce vyˇzaduje urˇcitou kvalifikaci, vzdˇel´ an´ı, vyuˇcen´ı ˇci praxi. Tak napˇr´ıklad je vzájemnˇe nezastupitelná práce lékaˇre a projektanta, mechanika a pilota apod. Na z´ıskán´ı pˇr´ısluˇsné kvalifikace k v´ ykonu práce je zapotˇreb´ı urˇcité délky pˇr´ıpravy, jednotlivé profesn´ı skupiny si tak vzájemnˇe nekonkuruj´ı, • lid´ e nejsou dokonale mobiln´ı. ˇ nen´ı ani pracovn´ı mobilita pˇr´ıliˇs ˇcast´ Zvl´ aˇstˇe v CR a a obl´ıben´ a. Lidé jsou sváz´ ani se sv´ ym bydliˇstˇem ˇcetn´ ymi vazbami (pˇr´ıbuzn´ı, znám´ı), ˇcasto hraje roli i byt ˇci rodinn´ y domek, kter´ y nechce rodina opustit, nehledˇe na cenu podobné nemovitosti nˇekde jinde. Pˇri pˇredpokladu napˇr´ıklad vertikáln´ıho vzestupu pracovn´ıka (ˇreditel závodu ve Znojmˇe má b´ yt jmenován ˇreditelem podniku v Hradci Králové) jsou ceny nemovitost´ı ve vˇetˇs´ıch mˇestech i nˇekolikanásobnˇe vyˇsˇs´ı. Tento faktor je nav´ıc doprovázen i mentalitou ˇcesk´ ych lid´ı, jakési nechuti ke zmˇenám, je rovnˇeˇz dán dopravn´ı dostupnost´ı a dalˇs´ımi vlivy. Pˇ r´ıklad: Ameriˇcané jsou zvykl´ı mˇenit nejen své profese, ale i bydliˇstˇe, cestovat hodiny do zamˇestnán´ı, uvád´ı se, ˇze pr˚ umˇern´ y obˇcan za ˇzivot cca 8× zmˇen´ı zamˇestnavatele i bydliˇstˇe, a to ˇcasto v rozsahu cel´ ych podnebn´ıch pásem. Napˇr´ıklad z Bostonu na Floridu. Tato mobilita je ovˇsem podloˇzena moˇznost´ı okamˇzit´ ych pronájm˚ u ˇci koup´ı nemovitost´ı. Letecká doprava ˇci s´ıtˇe dálnic umoˇzn ˇ uj´ı také bˇeˇzn´ y styk rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ık˚ u i na velké vzd´ alenosti. • V oblasti popt´ avky existuje cel´ aˇ rada mimoekonomick´ ych vliv˚ u, jako napˇr´ıklad omezená informovanost o nab´ıdkách mimo okruh bydliˇstˇe (napˇr. jen inzerce), m˚ uˇze se jednat o siln´ y vliv odbor˚ u, které spoluvytváˇrej´ı podm´ınky na trhu pr´ ace, politické ˇci soci´ aln´ı vlivy apod.


43

Pˇ r´ıklad: Zákon´ık práce definuje podm´ınky na trhu práce, oboustrannˇe urˇcuje práva a povinnosti zamˇestnanc˚ u i zamˇestnavatel˚ u. V r´ amci p˚ usoben´ı odbor˚ u je také stˇeˇzejn´ım dokumentem kolektivn´ı smlouva, která obvykle umoˇzn ˇ uje obˇema stranám dohodnout dalˇs´ı podm´ınky nad rámec zákon´ıku pr´ ace. Vláda stanovuje tzv. minimáln´ı mzdu, parlament uz´ akoˇ nuje odchod do d˚ uchodu atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. V´ ysledkem vˇsech tˇechto vliv˚ u na trhu práce na následuj´ıc´ı graf trˇzn´ıch sil. mzda

popt´ avka B – substituˇcn´ı efekt bod zvratu A – d˚ uchodov´ y efekt nab´ıdka mnoˇzstv´ı práce Obr´ azek 4.2: Nab´ıdka a popt´ avka na trhu pr´ ace

Kˇrivka nab´ıdky m´ a standardn´ı pr˚ ubˇeh aˇz do bodu zvratu, kdy ve spodn´ı ˇca´sti se projevuje tzv. d˚ uchodov´ y efekt. To znamená, ˇze vzr˚ ust mezd vyvolává z´ ajem o práci, nab´ıdka se zvyˇsuje. Vyˇsˇs´ı mzda je motivem pro hled´ an´ı pracovn´ıch m´ıst a nab´ıdku ze strany domácnost´ı. Za bodem zvratu hovoˇr´ıme o tzv. substituˇ cn´ım efektu. Za t´ımto bodem zájem o práci klesá, lidé zaˇc´ınaj´ı preferovat voln´ y ˇcas. To se projevuje neochotou pracovat pˇresˇcas, o sobot´ ach a nedˇel´ıch, zvyˇsuj´ı se ˇzádosti o zkrácenou pracovn´ı dobu apod. Na trhu pr´ ace doch´ az´ı ˇcasto k deformac´ım, které vyplývaj´ı z institucializovaného trhu. V dané oblasti p˚ usob´ı cel´ a ˇrada faktor˚ u, které p˚ usob´ı jak na stranˇe popt´ avky, tak i nab´ıdky. Je to nejen celá legislativa, tj. pracovn´ı pr´ avo v daném státˇe, ale i ˇcetné zásahy státu do reálného trhu práce. Ty se projevuj´ı napˇr´ıklad jako dalˇs´ı normy, napˇr´ıklad ochrany a bezpeˇcnosti práce pˇredepisuj´ıc´ı zamˇestnavatel˚ um povinné vybaven´ı pracovn´ık˚ u, povinná ˇskolen´ı atd., dále podm´ınky na vybaven´ı pracoviˇst’ vˇcetnˇe pracovn´ıch odˇev˚ u, z´ asobován´ı pracovn´ık˚ u nápoji a ˇcetné dalˇs´ı reguluj´ıc´ı povinnosti zamˇestnavatel˚ u. Stejnˇe tak do trhu práce zasahuj´ı odbory, které s ohledem na svou s´ılu jsou schopny prosazovat kolektivn´ı zájmy pracovn´ık˚ u proti zamˇestnavatel˚ um, a to vˇcetnˇe moˇznosti pˇreruˇsován´ı práce, stávek ˇci jin´ ych forem bojkotu rozhodnut´ı managementu ˇci vlastn´ık˚ u podnik˚ u. ˇ Cesk´ a republika vycház´ı z deklarované politiky zamˇ estnanosti, která je souˇcást´ı hospod´ aˇrské politiky vlády. Státn´ı politika zamˇestnanosti je definována zákonem. Naˇse politika zamˇestnanosti mus´ı b´ yt v souladu s politikou zamˇestnanosti v Evropské unii. Vlády vˇsech ˇclensk´ ych stát˚ u deklaruj´ı ve sv´ ych politikách zamˇestnanosti u ´ sil´ı o dosaˇzen´ı plné zamˇestnanosti. T´ım se rozum´ı odstranˇen´ı dlouhodobého vyˇrazen´ı jednotlivce z trhu pr´ ace. N´ızká m´ıra nezamˇestnanosti (kolem 2 %) je povaˇzována za pˇrijateln´ y a sp´ıˇse pozitivn´ı stav, vyˇsˇs´ı m´ıra jiˇz pˇredstavuje politikum, kter´ ym se mus´ı vlády zab´ yvat.

Deformace na trhu pr´ ace

44

4.3 Finanˇcn´ı trhy

Pˇri fungován´ı trhu práce realizuje stát svou politiku zamˇestnanosti m.j. i prostˇrednictv´ım u ´ˇrad˚ u pr´ ace. Mezi jejich funkce patˇr´ı zejména: • sledov´ an´ı a vyhodnocov´ an´ı situace na m´ıstn´ım trhu práce, • zabezpeˇcov´ an´ı rekvalifikac´ı, • pomoc pˇri zˇrizován´ı spoleˇcensky u ´ˇceln´ ych pracovn´ıch m´ıst a pˇri zajiˇst’ován´ı veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ ych prac´ı, • poradenstv´ı pro volbu povol´ an´ı a odbornou v´ ychovu, an´ı pomoci obˇema stranám trˇzn´ıch sil pˇri zajiˇst’ov´ an´ı pracovn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı, • poskytov´ • provádˇen´ı pˇredpis˚ u a právn´ıch norem o hmotném zabezpeˇcen´ı obˇcan˚ u vyˇrazen´ ych z pracovn´ı ˇcinnosti a uch´ azej´ıc´ıch se o práci ˇci rekvalifikaci atd.



´ rady práce jsou v´ Uˇ ykonn´ ymi orgány státu pro realizaci vl´ adn´ı politiky zamˇestnanosti a jsou typick´ ymi org´ any ovlivˇ nuj´ıc´ımi trhy práce ve vˇsech zem´ıch s trˇzn´ı ekonomikou. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 4: Zajdˇete, pros´ım, na Vám nejbliˇzˇs´ı u ´ˇrad práce, pod´ıvejte se na n´ astˇenky ˇci publikace tohoto u ´ˇradu a zamyslete se na u ´ rovn´ı nezamˇestnanosti a jej´ı struktuˇre ve Vaˇs´ı oblasti. Uved’te, které profese jsou poˇzadovány a které naopak. Své poznatky ve formˇe seminárn´ı pr´ ace v rozsahu max. 2 stran zaˇslete tutorovi. M˚ uˇzete alternativnˇe také zaslat práci z´ıskanou ˇcetbou Hospodáˇrsk´ ych novin ˇci jiného odborného tisku s touto problematikou na u ´ rovni ˇ celého státu, kraje ˇci oblasti. Casto jsou tyto u ´ daje publikov´ any i v bˇeˇzném m´ıstn´ım, ale i celost´ atn´ım tisku.


Finanˇ cn´ı trhy

Finanˇcn´ı trhy se dˇel´ı na trh penˇez (je moˇzné ho dále ˇclenit na trh korunov´ y a devizov´ y) a trh finanˇcn´ıho kapitálu, ˇc´ımˇz se rozum´ı vesmˇes trh s cenn´ ymi pap´ıry (avˇsak i tento trh lze dále ˇclenit na trh akci´ı, trh dluhopis˚ u a dalˇs´ıch forem cenn´ ych pap´ır˚ u, resp. burzovn´ı a mimoburzovn´ı trh atd.). Hranice mezi obˇema trhy je v podstatˇe umˇelá. Ani v penˇeˇzn´ım trhu nejde pˇr´ımo o pen´ıze, ale i o jejich záznamy na u ´ˇctech (korunov´ ych ˇci devizov´ ych). Kritériem rozdˇelen´ı je jeden rok. Co je promˇenitelné do jednoho roku, s t´ım se obchoduje na penˇeˇzn´ım trhu. Co je disponibiln´ı za dobu vyˇsˇs´ı neˇz jeden rok, je pˇredmˇetem nab´ıdky a poptávky na trz´ıch finanˇcn´ıch.

Strmé kˇrivky

Spoleˇcné obˇema trh˚ um je strmost kˇrivek jak nab´ıdky, tak i poptávky. Obˇe trˇzn´ı s´ıly jsou témˇeˇr nepruˇzné, jejich tvar se bl´ıˇz´ı sp´ıˇse pˇr´ımce absolutn´ı nepruˇznosti. Pˇritom plat´ı, ˇze kˇrivka nab´ıdky je jeˇstˇe o nˇeco nepruˇznˇejˇs´ı neˇz popt´ avkov´ a kˇrivka. Tuto skuteˇcnost m˚ uˇzeme zobrazit n´ asleduj´ıc´ım grafem. cena (´ urok)

P

N

mnoˇzstv´ı penˇez

Obr´ azek 4.3: Nab´ıdka a popt´ avka na penˇeˇzn´ım (finanˇcn´ım) trhu


45

´ er se stal brzy pˇredmˇetem obchodu, majitelé penˇez zaˇcali své pen´ıze systematicky p˚ Uvˇ ujˇcovat ´ s c´ılem z´ıskat u ´rok. Urok je tedy cena penˇez. Ten se plat´ı za právo doˇcasnˇe disponovat ciz´ımi penˇezi. Tato moˇznost se stáv´ a pˇredmˇetem popt´ avky po penˇez´ıch. Pen´ıze jsou pouˇz´ıvány k nákup˚ um. Nab´ıdka penˇez tedy závis´ı na situaci na trhu v´ yrobk˚ u. Obˇe kˇrivky jsou strmé proto, ˇze zmˇeny velikosti mnoˇzstv´ı penˇez jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky jsou pomˇernˇe necitlivé na pohybu u ´rokové sazby, reakce na zmˇeny je pomˇernˇe mal´ a, kˇrivky jsou nepruˇzné (nab´ıdkov´ a v´ıce). ˇ en´ı Kromˇe penˇeˇzn´ıho trhu (kde se prakticky jedná o poskytován´ı u ´vˇer˚ u), existuje i trh s dluhopisy, Clenˇ akciemi a dalˇs´ımi formami pr´ ava na pen´ıze obecnˇe naz´ yvan´ y jako trh kapit´ alov´ y, trh finanˇcn´ıch u finanˇcn´ıho kapitálu, trh s cenn´ ymi pap´ıry. Smlouva mezi vˇeˇritelem a dluˇzn´ıkem má p´ısemnou trh˚ podobu smlouvy. Ta se ˇcasem pˇremˇenila do pr´ avnˇe kodifikovan´ ych forem smˇenek, obligac´ı atd., které jsou prakticky pr´ avn´ım podkladem o povinnosti dluˇzn´ıka splatit v dané lh˚ utˇe dluh a vyplatit u ´rok. Pokud majitel penˇez potˇrebuje m´ıt své pen´ıze k dispozici dˇr´ıve, m˚ uˇze m´ısto vlastn´ıho zadluˇzen´ı, prodat sv˚ uj u ´ vˇer tˇret´ı osobˇe. Tak se vedle trhu penˇez rozvinul i trh dluhopis˚ u, které se sami st´ avaj´ı pˇredmˇetem koupˇe a prodeje, nab´ıdky a poptávky. Graf nab´ıdky a poptávky na kapitálovém trhu je prakticky stejn´ y jako u trhu penˇeˇzn´ıho, obˇe kˇrivky jsou m´ alo pruˇzné, jsou strmé, nab´ıdková ponˇekud v´ıce.

Nejvˇetˇs´ı procentu obchod˚ u na kapit´ alov´ ych trz´ıch se t´ yká dluhopis˚ u (obligac´ı). Dluhopisy jsou cenné pap´ıry vyd´ avané emitentem (subjekt poptávaj´ıc´ı pen´ıze), které jsou nab´ızeny zájemc˚ um o jejich koupi. T´ımto emitentem m˚ uˇze b´ yt stát (nejcennˇejˇs´ı cenné pap´ıry), podniky, obce i soukromé osoby. Vˇeˇritelé, kteˇr´ı si tyto dluhopisy koup´ı, je mohou dále prodávat. T´ım docház´ı ke zmˇenˇe vˇeˇritel˚ u a dluˇzn´ık je v dané lh˚ utˇe povinen uhradit splatnou ˇc´ astku vˇcetnˇe u ´roku i zcela jiné osobˇe, tj. drˇziteli dluhopisu.

Dva z´ akladn´ı druhy cenn´ ych pap´ır˚ u

Druh´ ym v´ yznamn´ ym pˇredstavitelem finanˇcn´ıho kapit´ alu jsou akcie. S tˇemi nen´ı spojeno právo na splacen´ı dluˇzné ˇcástky. Akcie ani nezaruˇcuje v´ ynos (ve formˇe tzv. dividendy), avˇsak oproti dluhopisu je s akci´ı spjato právo napˇr´ıklad na ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti (akcionáˇr je spolumajitelem akciové spoleˇcnosti) a t´ım i právo na likvidaˇcn´ım z˚ ustatku pˇri likvidaci spoleˇcnosti. S akciemi i dluhopisy jsou spojena i dalˇs´ı pr´ ava, napˇr. pr´ avo na pˇrednostn´ı v´ yplatu v´ ynosu. Obˇe formy jsou ve sv´ ych odliˇsnostech pˇredstaviteli zhruba dvou set dalˇs´ıch forem cenn´ ych pap´ır˚ u, jimiˇz jsou r˚ uzné pod´ılové listy, smˇenky, ˇseky, investiˇcn´ı kupony a dalˇs´ı. Kapitálov´ y trh je kromˇe fiskáln´ıho systému druh´ ym v´ yznamn´ ych pˇrerozdˇelovaˇcem ekono- Burza mick´ ych zdroj˚ u v trˇzn´ı ekonomice. V globáln´ım mˇeˇr´ıtku se jedná o pˇresuny znaˇcn´ ych zdroj˚ u, cenných u a to i v domác´ım mˇeˇr´ıtku. Existuj´ı vˇsak i pˇresuny v mezinárodn´ım mˇeˇr´ıtku, kapitál se pap´ır˚ pˇrelév´ a pˇres hranice stát˚ u. Jak´ akoliv nestabilita na tˇechto kapitálov´ ych trz´ıch m˚ uˇze m´ıt tedy znaˇcné d˚ usledky pro hospod´ aˇrstv´ı celé zemˇe a z historie je znám i ˇcern´ y p´ atek“ na NYSE ” (New York Stock Exchange) v roce 1929, kter´ y nastartoval celosvˇetovou hospodáˇrskou krizi. Tyto obchodu se tedy provádˇej´ı pˇredevˇs´ım na burz´ ach cenn´ ych pap´ır˚ u. V Praze organizuje trh finanˇcn´ıho kapit´ alu jedin´ a naˇse burza cenn´ ych pap´ır˚ u, tj. PBCP (praˇzsk´ a burza cenn´ ych pap´ır˚ u). Obchody s cenn´ ymi pap´ıry se mohou organizovat jak na veˇrejném trhu, jehoˇz pˇredstavitelem ˇ tzv. je burza, tak i na tzv. mimoburzovn´ım (neveˇrejném) trhu, jehoˇz pˇredstavitelem je v CR ´ RM-SYSTEM, akciov´ a spoleˇcnost. I kdyˇz ve svˇetˇe tyto mimoburzovn´ı instituce existuj´ı, ´ ˇ byl stav majitel˚ d˚ uvodem pro existenci RM-SYSTEMU v CR u cenn´ ych pap´ır˚ u po proveden´ı tzv. kuponov´ e privatizace poˇca´tkem devadesát´ ych let. Vzniklo nˇekolik milion˚ u drobn´ ych majitel˚ u akci´ı, proto organizátoˇri mimoburzovn´ıho trhu mˇeli povinnost na rozd´ıl od burzy pˇrijmout k obchodován´ı prakticky vˇsechny cenné pap´ıry, které obyvatelstvo v kuponové privatizaci z´ıskalo. Teprve od roku 2001 doˇslo k vyˇrazen´ı málo obchodovateln´ ych nebo neobchodovateln´ ych emis´ı i z tohoto trhu, poˇcet akcion´ aˇr˚ u se sn´ıˇzil a nyn´ı je situace nˇekolik let ustálená. V´ yhodou mimoburzovn´ıho trhu je pˇr´ım´ y vstup klient˚ u, nebot’ obchodován´ı na burze je vyhrazeno pouze ˇclen˚ um. Na burze obchoduj´ı pouze obchodn´ıci s cenn´ ymi pap´ıry

46


(coˇz jsou vˇetˇsinou právnické osoby a vesmˇes akciové spoleˇcnosti), a to pomoc´ı fyzick´ ych osob naz´ yvan´ ych makl´ eˇ ri. To je profese, která vyˇzaduje urˇcité znalosti a schopnosti, tuto ˇcinnost mohou tedy pouze opr´ avnˇené (licencované) osoby. Vzhledem k tomu, ˇze se jedná o v´ yznamn´ y prvek alokace ekonomick´ ych zdroj˚ u a jejich pˇrerozdˇelován´ı dohl´ıˇz´ı i ˇcesk´ y stát ˇ ı tak prostˇrednictv´ım Komise pro cenné pap´ıry, která je v´ na ˇcinnost burzy. Cin´ yznamn´ ym regulaˇcn´ım a kontroln´ım u ´ˇradem zajiˇst’uj´ıc´ım dodrˇzov´ an´ı zákon˚ u a dalˇs´ıch legislativn´ıch norem v této oblasti. Shrnut´ı:

• V´ yrobn´ımi faktory jsou práce (lidské zdroje), p˚ uda (resp. pˇr´ırodn´ı zdroje) a vˇecn´ y kapit´ al (budovy, stroje atd.). avka po v´ yrobn´ıch faktorech je poptávkou odvozenou od poptávky na primárn´ıch • Popt´ trz´ıch. • S v´ yvojem popt´ avky a nab´ıdky v´ yrobn´ıch faktor˚ u souvis´ı pravidlo substituce. • P˚ uda pˇredstavuje v´ yrobn´ı faktor, kter´ y se od ostatn´ıch v´ yraznˇe liˇs´ı. • P˚ uda existuje jen v omezeném mnoˇzstv´ı a má rozd´ılnou kvalitu ˇcili bonitu. • V´ ynosem vlastnictv´ı p˚ udy je tzv. pozemková renta. usoben´ı trˇzn´ıch sil na trhu pr´ ace je odliˇsné od standardn´ıho pr˚ ubˇehu kˇrivek nab´ıdky • P˚ a popt´ avky. • Podm´ınky na trhu práce se na stranˇe poptávky v´ yraznˇe liˇs´ı od podm´ınek dokonalé konkurence. • Typick´ ym znakem v´ yvoje popt´ avkové kˇrivky na trhu práce je bod zvratu. • Za bodem zvratu hovoˇr´ıme o tzv. substituˇcn´ım efektu, za t´ımto bodem zájem o práci kles´ a. • Finanˇcn´ı trhy se dˇel´ı na trh penˇez a trh finanˇcn´ıho kapitálu. • Spoleˇcné obˇema trh˚ um je strmost kˇrivek jak nab´ıdky, tak i poptávky. • Nejvˇetˇs´ı ˇc´ ast obchod˚ u na kapit´ alov´ ych trz´ıch se t´ yká dluhopis˚ u (obligac´ı) a akci´ı. ˇ i pˇres ych pap´ır˚ u a v CR • Tyto obchody se provádˇej´ı pˇredevˇs´ım na burzách cenn´ RM-Systém. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Jaké zn´ ate v´ yrobn´ı faktory? Proˇc naz´ yv´ ame popt´ avku po v´ yrobn´ıch faktorech jako poptávku odvozenou? Proˇc a ˇc´ım je typick´ a nab´ıdkov´ a kˇrivka p˚ udy? Proˇc a ˇc´ım je typick´ a nab´ıdkov´ a kˇrivka na trhu práce? Jaké jevy se vyskytuj´ı pˇri ovlivˇ nován´ı trhu práce? Jak se dˇel´ı finanˇcn´ı trhy? Co je typické pro obˇe kˇrivky na finanˇcn´ıch trz´ıch? ˇ prov´ Kde se prakticky v CR adˇej´ı obchody na finanˇcn´ıch trz´ıch?

ˇ ast pro z´ C´ ajemce: ˇ ast t´ C´ ykaj´ıc´ı se finanˇcn´ıch trh˚ u obsahuje pouze povinné minimum u ´vodu do celé problematiky. N´ astroje a finanˇcn´ı operace, jakoˇzto i ˇcetné dalˇs´ı jevy a procesy na finanˇcn´ıch trz´ıch jsou souˇcást´ı v´ yuky finanˇcn´ıch vˇed, jak teorie obecn´ ych ˇci veˇrejn´ ych financ´ı, tak i financ´ı podnikov´ ych. S nimi se setk´ ate pˇri studiu dalˇs´ıch kurz˚ u z oblasti ekonomie.


47

Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce pˇrináˇs´ı struˇcn´ y pohled na existenci a fungován´ı ostatn´ıch trh˚ u. Vˇsechny kapitoly, které jsou tu obsaˇzeny by mohly b´ yt rozpracovány do samostatn´ ych kurz˚ u. Finanˇcn´ı trhy tvoˇr´ı zcela samostatnou problematiku i v rámci tohoto studia ekonomie. Proto tato lekce pˇrin´ aˇs´ı pouze velmi letm´ y pohled na tuto ˇc´ ast makroekonomie a jen lehce se dot´ yká problematiky financ´ı. Prostudujte si pozornˇe tyto ˇca´sti, s v´ yjimkou finanˇcn´ıch trh˚ u se k nim jiˇz nebudeme navracet. Autotest: 1. Popt´ avka na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je poptávka: (a) odvozen´ a od v´ yvoje na primárn´ıch trz´ıch (b) standardn´ı ve vˇsech ohledech (c) prim´ arn´ı 2. Pro v´ yvoj na trhu p˚ udy je smˇerodatn´ ym faktorem: (a) jej´ı omezenost a bonita (b) jej´ı produktivita (c) jej´ı v´ ytˇeˇznost 3. Na burzu cenn´ ych pap´ır˚ u má pˇr´ıstup: (a) kaˇzd´ y obˇcan osobnˇe (b) vybrané pr´ avnické osoby, ˇclenové burzy (c) pouze banky 4. Akcie: (a) nezaruˇcuje jist´ y v´ ynos (b) zaruˇcuje jist´ y v´ ynos (c) nezaruˇcuje likvidaˇcn´ı z˚ ustatek

48

Kapitola 5

Doprovodn´ e jevy trˇ zn´ıho mechanismu Popis lekce: Lekce se zab´ yv´ a dvˇema negativn´ımi jevy doprovázej´ıc´ı trˇzn´ı mechanismus. Oba jevy jsou d˚ usledkem fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu, pramen´ı z jeho podstaty. Protoˇze svobodná hospodáˇrská soutˇeˇz znamená mj. i skuteˇcnost, ˇze silnˇejˇs´ı ekonomické subjekty ovládaj´ı trh a vytlaˇcuj´ı slabˇs´ı, je typick´ ym jevem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı tendence k monopolizaci. Vznik monopolu, popˇr´ıpadˇe oligopolu (ovlád´ an´ı podstatné ˇcásti trhu) má své d˚ usledky. Fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu pˇrináˇs´ı v´ıce negativn´ıch jev˚ u, které je zapotˇreb´ı eliminovat, nebo alespoˇ n zm´ırˇ novat. Jedná se pˇredevˇs´ım o nezamˇestnanost a inflaci. Oba jevy jsou v této lekci podrobnˇeji vysvˇetlovány, definov´ any, jsou prov´ adˇeny v´ ypoˇcty. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.3

Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu Monopol Dalˇs´ı nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu Nezamˇestnanost Inflace

Negativn´ı jevy trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jsou regulovány zásahy státu. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, monopol, oligopol, externality, nezamˇestnanost dobrovoln´ a, nezamˇestnanost nedobrovolná, m´ıra nezamˇestnanosti, spotˇrebitelsk´ y koˇs, inflace taˇzen´ a popt´ avkou, inflace tlaˇcen´ a náklady, m´ırná inflace, rychlá inflace, hyperinflace. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat z´ akladn´ı nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, • definovat monopol a jeho p˚ usoben´ı v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, • definovat r˚ uzné druhy nezamˇestnanosti, pˇr´ıˇciny a d˚ usledky tohoto jevu, moˇzné zp˚ usoby z´ asahu st´ atu, • definovat inflaci, jej´ı pˇr´ıˇciny a d˚ usledky, r˚ uzné formy inflace, moˇzné zásahy státu, 49

50

5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu • umˇet prov´ adˇet v´ ypoˇcty m´ıry nezamˇestnanosti, • vˇedˇet, jak se zjiˇst’uje procento inflace.

5.1 Podm´ınka

Nedokonalosti trˇ zn´ıho mechanismu

Z´ akladn´ı podm´ınkou pro správné, rychlé a optim´ aln´ı fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu je tzv. dokonal´ a konkurence. Trh vyˇzaduje existenci konkurence. Konkurence je proces vzájemného stˇretáván´ı, soutˇeˇz trˇzn´ıch subjekt˚ u na trhu, tj. spotˇrebitel˚ u, v´ yrobc˚ u, obchodn´ık˚ u. Dokonal´ a konkurence znamená rovn´ e podm´ınky pro vˇsechny u ´ˇcastn´ıky trhu, tzn. situaci, kdy: • ani nab´ızej´ıc´ı ani popt´ avaj´ıc´ı nemaj´ı moˇznost ovlivnit situaci na trhu, u na stranˇe nab´ıdky i popt´ avky (ani jeden nem˚ uˇze individuálnˇe • existuje mnoho subjekt˚ ovlivnit cenu), • existuje voln´ y vstup do odvˇetv´ı (neexistuj´ı ˇzádné pˇrekáˇzky pro nové zájemce), • vˇsechny v´ yrobky maj´ı stejnou cenu, • kvalita v´ yrobk˚ u vˇsech producent˚ u je stejná.

V´ yhody

Vid´ıme, ˇze tyto poˇzadavky u ´ plné rovnosti nejsou reálné. Dokonalá konkurence je pouze ide´ aln´ı stav, skuteˇcn´ a realita ˇzivota je zcela jin´ a. Kaˇzd´ y ˇclovˇek, kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt má rozd´ılné podm´ınky, moˇznosti i pˇredpoklady. Tyto rozd´ılné podm´ınky zp˚ usobuj´ı v´ yhody a nˇ ekter´ ych subjekt˚ u, nerovnost je pˇr´ıˇcinou jiného postaven´ı i moˇznost´ı rozvoje. Dokonal´ konkurence tedy prakticky nen´ı moˇzn´ a. T´ım je ale také omezeno spr´ avné a bezproblémové p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu, jehoˇz funkce by skuteˇcnˇe dokázaly plnit poˇzadavek ukazatele potˇreb a alok´ atora zdroj˚ u v ide´ aln´ı situaci dokonalé konkurence.

D˚ uvod

Protoˇze tomu tak nen´ı a v reálné ekonomice existuje vˇ zdy pouze v r˚ uzné m´ıˇre nedokonal´ a konkurence, vznikaj´ı poruchy fungov´ an´ı trˇ zn´ıho mechanismu. Nedokonal´ a konkurence vzniká za situace, kdy na trh vstupuj´ı v´ yrobky r˚ uzné kvality, r˚ uzného mnoˇzstv´ı, za r˚ uzn´ ych cen, nebot’ nˇekteˇr´ı v´ yrobci maj´ı d´ıky urˇcit´ ym v´ yhodám niˇzˇs´ı náklady atd. Nedokonalá konkurence zp˚ usobená uplatnˇen´ım urˇcit´ ych v´ yhod vede ke vzniku monopolu.

5.1.1

Definice

Monopol

Monopol znamená doslova jeden prodávaj´ıc´ı“. Jestliˇze proti jednomu v´ yrobci zboˇz´ı (a to se ” m˚ uˇze t´ ykat i obchodu, sluˇzeb, finanˇcn´ıho trhu atd.) stoj´ı mnoho poptávaj´ıc´ıch se, m˚ uˇze pak tento v´ yrobce libovolnˇe diktovat ceny své produkce (zvláˇstˇe jedná-li se o nezbytné potˇreby) a m˚ uˇze tak ze svého postaven´ı realizovat znaˇcné v´ yhody. Monopol je vrcholnou formou nedokonalé konkurence. Jeho existence je vˇsak jiˇz dnes v modern´ı trˇzn´ı ekonomice sp´ıˇse raritou, nicménˇe v hospodáˇrském v´ yvoji svˇeta jsou právˇe monopoly spjaty s d˚ usledky pr˚ umyslové revoluce, s kapitalismem 18. a 19. stolet´ı, a v nov´ ych podm´ınkách jsou typické pro ekonomiky evropsk´ ych zem´ı b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku. Dodnes v ekonomikách tˇechto zem´ı pˇreˇz´ıvaj´ı a témˇeˇr kaˇzd´ y stát zem´ı v´ ychodn´ı Evropy má své typické národn´ı monopoly. Zat´ımco st´ aty

Kapitola 5. Doprovodné jevy trˇzn´ıho mechanismu

51

s modern´ı trˇzn´ı ekonomikou klasické monopoly jiˇz témˇeˇr neznaj´ı a eventu´ aln´ı v´ yskyt je v praxi ojedinˇel´ y a typick´ y sp´ıˇse pro rozvojové zemˇe, státy b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku jsou jimi pˇresyceny. Tyto monopoly vˇsak vznikly jinou neˇz ekonomickou cestou. Monopoly v klasickém pojet´ı vznikaly prakticky dvˇema r˚ uzn´ ymi cestami: ysadn´ı právo • administrativn´ım zásahem státu, kdy bylo urˇcité spoleˇcnosti udˇeleno v´ obchodu, v´ yroby ˇci sluˇzeb, ych konkurent˚ u aˇz do fáze • normáln´ım fungován´ım trˇzn´ıho mechanismu likvidac´ı drobn´ vytvoˇren´ı jediného, v´ yluˇcného v´ yrobce (obchodn´ıka, poskytovatele sluˇzeb atd.). T´ımto druh´ ym zp˚ usobem vznikly monopoly pˇredevˇs´ım realizac´ı v´ yhod vypl´ yvaj´ıc´ıch z nedokonalé konkurence. Stav nedokonalé konkurence vede k oslabován´ı u ´ˇcinného p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. Stav monopoln´ıho postaven´ı má pro v´ yrobce v´ yhody: V´ yhody monopolu

• v´ yrobce s´ am urˇcuje vysokou, tzv. monopoln´ı cenu. Kupuj´ıc´ı nemaj´ı-li jinou moˇznost, mus´ı nakupovat za tuto cenu, • poptávka a nab´ıdka, jakoˇzto trˇzn´ı s´ıly pˇrest´ avaj´ı fungovat, trˇzn´ı mechanismus nen´ı alok´ atorem zdroj˚ u, yrobce nic nenut´ı k vyˇsˇs´ı nároˇcnosti na kvalitu. Zp˚ usob prodeje, servis, chov´ an´ı • v´ k zákazn´ıkovi, poskytován´ı sluˇzeb atd., je provádˇeno na mnohem horˇs´ı u ´ rovni neˇz za situace volné soutˇeˇze s ostatn´ımi konkurenty. Odbˇeratelé mus´ı tolerovat vˇsechny nedostatky, jen aby z´ıskali zboˇz´ı pro sebe. V´ yrobce tak diktuje podm´ınky, • monopoln´ıho v´ yrobce nic nenut´ı k tomu, aby zvyˇsoval objem nab´ıdky, téhoˇz dosáhne prost´ ym zv´ yˇsen´ım ceny. Udrˇzován´ım zboˇz´ı jako nedostatkového vytváˇr´ı monopol trval´ y pˇ revis popt´ avky, omezuje tak uspokojován´ı potˇreb, ymi náklady, nehospodaˇr´ı co nejefektivnˇeji se • monopol nevyráb´ı s nejniˇzˇs´ımi moˇzn´ vzácn´ ymi zdroji. To vede k tomu, ˇze bud’ nejsou zdroje plnˇe vyuˇzity anebo ty které vyuˇz´ıv´ any jsou, nejsou vyuˇz´ıvány zcela efektivnˇe. Monopol v daném odvˇetv´ı potlaˇcuje fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. Proto mus´ı b´ yt snahou spoleˇcnosti jeho omezen´ı, ˇci sp´ıˇse likvidace. To vˇsak m˚ uˇze uˇcinit pouze jedin´ y ekonomick´ y subjekt, tj. stát. V modern´ı dobˇe, v otevˇreném trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı vyspˇel´ ych stát˚ u, je vˇsak existence v´ yluˇcn´ ych monopol˚ u prakticky nulová. Je-li ekonomika otevˇrena pronikán´ı kapitálu, je-li moˇzná volná v´ ymˇena zboˇz´ı nebo i pracovn´ıch sil, jsou-li vytvoˇreny podm´ınky pro dovoz a v´ yvoz, nen´ı-li konkurence umˇele potlaˇcována, ale naopak preferována, pak jsou podm´ınky pro existenci monopoln´ıho postaven´ı velmi tˇeˇzké. Proto ve vyspˇel´ ych st´ atech s rozvinut´ ym trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım nehovoˇr´ıme uˇz ani o mo- Oligopol nopolu, ale o v´ yskytu oligopolu. Ty vznikaj´ı pˇrirozenou, tj. ekonomickou cestou, pokud nˇekolik m´ alo firem produkuj´ıc´ıch stejné v´ yrobky ovl´ ad´ a trh. To znamená, ˇze pouze nˇekolik velk´ ych firem dodáv´ a na trh rozhoduj´ıc´ı mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u daného oboru. Nˇekolik málo producent˚ u (ˇcasto na z´ akladˇe urˇcit´ ych skryt´ ych, tzv. kartelov´ ych dohod o rozdˇelen´ı sfér vlivu na urˇcitém u ´zem´ı) z´ıskává znaˇcné v´ yhody (i kdyˇz ne tak u ´plné jako monopoly), a to na základˇe mnoˇzstv´ı produkce na daném trhu. V takovém pˇr´ıpadˇe hovoˇr´ıme o znaˇ cn´ em trˇ zn´ım pod´ılu daného oligopolu. K udrˇzen´ı nebo z´ıskán´ı v´ yznamného postaven´ı na trhu a k z´ıskán´ı tzv. monopoln´ıch (oligopoln´ıch) dodateˇcn´ ych zisk˚ u za kaˇzdou cenu, mohou j´ıt nˇekteré firmy aˇz na hranice zákona, respektive aˇz k jejich poruˇsován´ı. T´ım vznikaj´ı korupce, neleg´ aln´ı obchody, nelegáln´ı snahy o pˇr´ıstup k nˇekter´ ym d˚ uleˇzit´ ym informac´ım, nez´ akonné metody k omezov´ an´ı konkurence a dalˇs´ı jevy, které maj´ı vˇetˇsinou bezprostˇredn´ı odraz v jednotliv´ ych ustanoven´ım trestn´ıho z´ akon´ıku v ˇc´ asti hospod´ aˇrsk´ ych trestn´ ych ˇcin˚ u.

52

5.1 Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5: Vyhledejte trestn´ı zákon´ık a vypiˇste na samostatnou pˇr´ılohu trestné ˇciny hospodáˇrského charakteru vˇcetnˇe jejich definice. Pˇr´ılohu si vloˇzte do Vaˇsich pˇr´ıprav ke zkouˇsce. Omezov´ an´ı monopol˚ u

K omezov´ an´ı ˇcinnosti a vlivu monopolu m˚ uˇze st´ at vyuˇz´ıvat nˇ ekolik metod. Vˇsechny tyto metody m˚ uˇzeme rozdˇelit do 3 skupin: • metody preventivn´ı, jsou prakticky dány hospodáˇrskou legislativou, která vytváˇr´ı právn´ı bariéry. Hovoˇr´ıme pak o napˇr´ıklad protitrustov´ em z´ akonod´ arstv´ı (USA), kdy zákony umoˇzn ˇuj´ı vládˇe napˇr´ıklad rozpustit velké korporace, které by se snaˇzily z´ıskat monopoln´ı postaven´ı, popˇr´ıpadˇe uˇcinily kroky (f´ uze) k dosaˇzen´ı takového postaven´ı na trhu. Takovéto antimonopoln´ı ˇr´ızen´ı se napˇr´ıklad ned´ avno vedlo v USA s firmou Microsoft Billa Gatese. St´ at m˚ uˇze i zabránit pˇr´ımo vzniku monopoln´ı korporace t´ım, ˇze napˇr´ıklad neschv´ al´ı pˇripravovanou f´ uzi, • metody pr˚ ubˇ eˇ zn´ e, kdy stát kontroluje ˇcinnost monopolu podle jeho vnˇejˇs´ıch projev˚ u v pr˚ ubˇehu hospodáˇrské soutˇeˇze a db´ a na jej´ı charakter. M˚ uˇze pak ˇcinit opatˇren´ı k ekonomické regulaci monopolu. Souˇcást´ı takové regulace m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad kontrola cen. Stát stanov´ı napˇr´ıklad maxim´ aln´ı moˇzn´ y cenov´ y strop v dané produkci, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımou u ´ˇcast st´ atu pˇri tvorbˇe cen v´ yrobk˚ u daného odvˇetv´ı. To uˇz jsou vˇsak samozˇrejmˇe opatˇren´ı netrˇzn´ı, nicménˇe tato cenová regulace je v ˇradˇe pˇredevˇs´ım strategick´ ych v´ yrobk˚ u (maj´ıc´ıch efekt domina na ostatn´ı ceny), popˇr´ıpadˇe u zboˇz´ı kaˇzdodenn´ı potˇreby, mnohdy jedin´ ym a u ´ˇcinn´ ym prostˇredkem v boji proti ekonomické s´ıle monopolu. Jinou u ´ˇcinnou metodou v boji proti soukromému monopolu je napˇr´ıklad zaloˇ zen´ı nov´ eho konkuruj´ıc´ıho podniku ve st´ atn´ım vlastnictv´ı, kter´ y zaˇcne produkovat tytéˇz v´ yrobky za niˇzˇs´ı ceny bez ohledu na své hospod´ aˇrské v´ ysledky. Tento podnik pln´ı pouze regulaˇcn´ı antimonopoln´ı u ´ˇcel a m˚ uˇze konˇcit své hospodaˇren´ı ve ztrátˇe, nebot’ bude dotován ze státn´ıch zdroj˚ u (státn´ıho rozpoˇctu). Stát t´ımto zp˚ usobem nesleduje ˇza´dná zisková kritéria, n´ ybrˇz pouze dan´ yu ´ˇcel. Stát má moˇznost kdykoliv do ˇr´ızen´ı takového podniku zasahovat a ovlivˇ novat jeho hospod´ aˇrskou politiku. Takov´ ychto státn´ıch podnik˚ u existuje celá ˇrada právˇe ve vyspˇel´ ych státech s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım, • metody n´ asledn´ e, kdy stát opˇet m˚ uˇze oslabit ekonomickou s´ılu monopolu napˇr´ıklad sankcemi pˇri poruˇsen´ı volné soutˇeˇze. Tento princip sledován´ı a hodnocen´ı zásad volné soutˇeˇze praktikuje ˇ a republika. i Cesk´ ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1: ˇ a jmenujte jej´ı s´ıdlo. Uved’te n´ azev instituce povˇeˇrené t´ımto u ´kolem v CR . ........................................................................................ Dalˇs´ı moˇznost´ı k regulaci ekonomické s´ıly monopolu je dobr´ a daˇ nová soustava, kter´ a progresivnˇe odˇcerp´ av´ a vysoké monopoln´ı zisky právˇe ve prospˇech státu.

5.1.2

Dalˇ s´ı nedokonalosti trˇ zn´ıho mechanismu

Nedokonalost´ı trˇzn´ıho mechanismu je kromˇe pˇrirozené tendence k vytváˇren´ı monopolu samozˇrejmˇe v´ıce. I kdyˇz si v tomto textu budeme jmenovat pouze nˇekolik dalˇs´ıch, nicménˇe v´ yznamn´ ych a podstatn´ ych nedokonalost´ı, nemˇel by vzniknout dojem, ˇze trˇzn´ı mechanismus je v podm´ınkách vyspˇel´ ych svˇetov´ ych ekonomik nˇejak´ ym velmi nefunguj´ıc´ım nebo nedobr´ ym mechanismem. Tak tomu nen´ı. I funguj´ıc´ı organismus postihuj´ı obˇcas poruchy, nic zcela


53

dokonalé nen´ı (nobody is perfect). To ale neznamen´ a zásadn´ı problém. Ve vyspˇel´ ych ekonomikách pln´ı trˇzn´ı mechanismus dominantn´ı funkci pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky daného státu, st´ at pln´ı funkce pouze koriguj´ıc´ı. Pˇresto si vyjmenujeme alespoˇ n nˇekolik dalˇs´ıch nedokonalost´ı, jako napˇr´ıklad: a) Trˇzn´ı mechanismus vede ke vzniku externalit. Externality Externality jsou vedlejˇs´ı nebo druhotné u ´ˇcinky ˇci produkty, které vznikaj´ı vlastn´ı v´ yrobou a jsou jej´ım nechtˇen´ ym, neˇzádouc´ım produktem. Tyto d˚ usledky v´ yroby neprocházej´ı trhem, ale obvykle zatˇeˇzuj´ı celou spoleˇcnost. Maj´ı negativn´ı vliv na ostatn´ı faktory ˇzivota (s v´ yjimkou tzv. pozitivn´ıch externalit). V´ yrobce obvykle pˇresouvá negativn´ı d˚ usledky své v´ yroby na nˇekoho jiného, popˇr´ıpadˇe na celou spoleˇcnost. Typick´ ym pˇredstavitelem negativn´ıch externalit jsou odpady. Napˇr´ıklad firma, která odvede odpady pˇr´ımo do ˇreky, uˇsetˇr´ı na nákladech za ˇciˇstˇen´ı, zv´ yˇsené náklady za ˇciˇstˇen´ı, popˇr´ıpadˇe negativn´ı dopad takového chov´ an´ı bude m´ıt d˚ usledky pro celé okol´ı firmy. Tomu se spoleˇcnost mus´ı bránit jak preventivnˇe, tj. legislativou zakazuj´ıc´ı podobnou ˇcinnost, preventivn´ı i pr˚ ubˇeˇznou kontrolou atd., tak i n´ aslednˇe – sankˇcn´ımi postihy. Trˇzn´ı mechanismus ovˇsem pˇrirozenˇe vede k podobnému negativn´ımu jednán´ı, nebot’ racionalita trˇzn´ıho mechanismu si vyˇzaduje m´ıt niˇzˇs´ı náklady neˇz konkurence. Proto stát mus´ı chr´ anit vˇsechny ostatn´ı pˇred následky tohoto prvku nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, kter´ y vede mnohé firmy k podobnému neekologickému chován´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2: Negativn´ı externality jsou ˇcasté. Patˇr´ı mezi nˇe i emise, obecné zneˇciˇst’ov´ an´ı prostˇred´ı, devastace krajiny atd., externality vˇsak mohou b´ yt i pozitivn´ı. Pokuste se zapsat do textu Váˇs pˇr´ıklad pozitivn´ı externality. Podot´ yk´ ame, ˇze pozitivn´ı externalita je pˇresun nˇejaké v´ yhody nebo vedlejˇs´ıho u ´ˇcinku v´ yroby na jin´ y subjekt. . .................................................................................. . .................................................................................. b) V rámci p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu dávaj´ı mnohé firmy (ostatnˇe i lidé) pˇ rednost sp´ıˇ se kr´ atkodob´ emu prospˇ echu pˇred dlouhodob´ ymi c´ıli, tj. pˇrednost m´ a okamˇzit´ y zisk, byt’ na u ´ kor budoucnosti. Ani to nen´ı pˇr´ıliˇs ˇzádouc´ı stav. Stát potˇrebuje m´ıt napˇr´ıklad dlouhodob´ y v´ yzkum a v´ yvoj, kter´ y sice z krátkodobého hlediska nepˇrináˇs´ı okamˇzit´ y zisk (sp´ıˇse ztráty), je vˇsak pro rozvoj spoleˇcnosti nezbytn´ y. Spoleˇcnost rovnˇeˇz potˇrebuje investovat znaˇcné prostˇredky do ˇskolstv´ı, aby pˇripravila nové generace k urˇcit´ ym ˇcinnostem a funkc´ım. Rovnˇeˇz tato ˇcinnost nepˇrináˇs´ı okamˇzité zisky. c) Trh velmi pˇr´ısnˇe postihuje vˇsechny chyby neracionáln´ıho hospodaˇren´ı. Vysoké v´ yrobn´ı náklady mohou b´ yt pˇr´ıˇcinou dosahován´ı niˇzˇs´ıho zisku oproti konkurenci. To vede k postupné ztr´ atˇe trh˚ u, nebot’ firma nemá dostatek zdroj˚ u pro nové investice, pro racionalizaci, pro zkvalitˇ nov´ an´ı v´ yroby. Firmy, které zaostávaj´ı, jsou likvidov´ any. Takto mohou mizet celé obory, dokonce celá odvˇetv´ı, m˚ uˇze vznikat i velk´ a regionáln´ı nezamˇestnanost, která má znaˇcné sociáln´ı d˚ usledky. Tento d˚ usledek tvrdosti p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu mus´ı b´ yt m´ırnˇen p˚ usoben´ım státu jako pˇredstavitele celé spoleˇcnosti. Sociáln´ı dopady mus´ı b´ yt eliminovány spolu´ uˇcast´ı, solidaritou i vˇsech ostatn´ıch lid´ı, kteˇr´ı se nˇekdy mohou dostat do stejné situace. Právˇe solidarita lid´ı zprostˇredkovaná státn´ımi institucemi, vnáˇs´ı do strohosti, racionalitˇe a tvrdosti trˇzn´ıho mechanismu nov´ y, soci´ aln´ı prvek. d) Logika trˇzn´ıho mechanismu vede k nar˚ ustán´ı znaˇcné majetkov´ e, a t´ım i spoleˇ censk´ e diferenciace mezi soci´ aln´ımi vrstvami spoleˇcnosti. K nar˚ ustán´ı bohatstv´ı na jedné stranˇe, k omezov´ an´ı ˇcinnosti, které nejsou ziskové, a t´ım i k nerovnomˇernému spoleˇcenskému v´ yvoji. Tento sociáln´ı dopad mus´ı rovnˇeˇz pomoc´ı pˇ rerozdˇ elov´ an´ı zdroj˚ u m´ırnit stát. Stát mus´ı podporovat ˇcinnosti, které nejsou ziskové, ale pro

Kr´ atkodob´ y prospˇech

Soci´ aln´ı tvrdost

Velké spoleˇcenské rozd´ıly

54

5.2 Nezamˇestnanost spoleˇcnost velmi potˇrebné. Jedná se pˇredevˇs´ım o oblast, vˇedy, ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı, dopravy, komunikac´ı, kultury, bezpeˇcnosti a obrany. Tyto oblasti nemohou b´ yt koordinovány v´ yluˇcnˇe trˇzn´ım mechanismem, pouze v omezené m´ıˇre. Rozhoduj´ıc´ı funkci mus´ı m´ıt st´ at.

Nalezli bychom nepochybnˇe dalˇs´ı jevy nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu v té ˇci oné m´ıˇre d˚ uleˇzité, znaˇcné ˇci okrajové. Velmi tˇeˇzk´ ymi jevy, které jsou spjaty s p˚ usoben´ım trˇzn´ıho mechanismu, a které mus´ı b´ yt ˇreˇseny na u ´rovni celé spoleˇcnosti, jsou ale dva závaˇzné jevy, které mohou ohrozit stabiln´ı v´ yvoj celého st´ atu. Jsou to nezamˇestnanost a inflace. Proto se na tyto negativn´ı aspekty p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu pod´ıváme podrobnˇeji.

5.2 Nezamˇestnanost

Pˇr´ıˇciny

Nezamˇ estnanost

vypl´ yvá z principu trˇzn´ıho mechanismu. Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu se projevuj´ı zvláˇstˇe na trhu pr´ ace znaˇcnˇe siln´ ym efektem, mnohem v´ yraznˇeji neˇz napˇr´ıklad na trhu produkt˚ u. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pˇr´ıˇciny nedokonalé konkurence na trhu práce patˇr´ı zejména: a moˇznost existence substituce (náhrady studia a pˇr´ıpravy). Doba zaˇskolen´ı • nepˇr´ıliˇs velk´ m˚ uˇze b´ yt pro r˚ uzné nové profese r˚ uznˇe dlouhá. Lidé, kteˇr´ı ztrat´ı zamˇestnán´ı potˇrebuj´ı urˇcitou dobu pˇr´ıpravy na jiné povolán´ı, • existuje ˇrada mimoekonomick´ ych faktor˚ u v jednotliv´ ych lokalit´ ach. Jsou to pˇredevˇs´ım faktory demografické, sociáln´ı, jeˇz jsou d´ any skladbou, strukturou obyvatelstva dané oblasti. Migrace obyvatelstva z jedné oblasti do druhé (s vˇetˇs´ımi moˇznostmi zamˇestnán´ı) je ˇcasto omezena bytov´ ymi pomˇery, fixac´ı obyvatel na urˇcit´ y kraj, pˇr´ıbuzensk´ ymi pomˇery atd., • trh pr´ ace je svázán ˇcetn´ ymi zákony, pˇredpisy, form´ aln´ımi postupy. Ty jsou dány pˇredevˇs´ım u ´ rovn´ı, rozsahem legislativy v oblasti pracovn´ıho pr´ ava, existenc´ı, funkc´ı a postaven´ım u mnoha profes´ı, • na zmˇenu profese je zapotˇreb´ı urˇcitého ˇcasu vˇenovanému odbor˚ u, vládn´ı politikou v oblasti zamˇestnanosti atd., • malou pruˇznost´ı poptávky i nab´ıdky. Vzhledem k pomˇernˇe u ´ zk´ ym specializac´ım pracovn´ık˚ u je adaptaˇcn´ı proces znaˇcnˇe zdlouhav´ y, koneckonc˚ u i nab´ıdka je limitována strukturou a rozsahem pracovn´ıch sil, kaˇzdá spoleˇcnost má urˇcit´ y poˇcet tzv. ekonomicky ˇ se tento poˇcet pohybuje cca nad hranic´ı 6 milion˚ ˇcinného obyvatelstva. V CR u lid´ı, • cena pracovn´ı s´ıly (tj. mzda) je pod vlivem sociáln´ıch, politick´ ych i ekonomick´ ych faktor˚ u nepohyblivá smˇerem dol˚ u. Pr˚ umˇerná mzda roste smˇerem nahoru, opaˇcn´ y pohyb prakticky nen´ı moˇzn´ y pˇredevˇs´ım ze soci´ aln´ıho hlediska, nav´ıc v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı postupuje inflace. Pˇrestoˇze na trhu práce existuje velmi nedokonalá konkurence, i tady trˇzn´ı mechanismus funguje. Napˇr´ıklad d˚ usledkem zaveden´ı vyˇsˇs´ıch mezd pro stávaj´ıc´ı pracovn´ıky pˇri stabiln´ı u ´ rovni v´ yroby nepodloˇzené r˚ ustem produktivity práce, coˇz znamená zv´ yˇsen´ı mzdov´ ych náklad˚ u pro firmu, bude firma reagovat snahou o omezen´ı tˇechto mzdov´ ych náklad˚ u, pokud nechce v konkurenˇcn´ım boji podléhat. Pro dosaˇzen´ı alespoˇ n stejného zisku, jako tomu bylo ve v´ ychoz´ı situaci, mus´ı firma omezit mzdové náklady jinou formou (pokud nenalezne zástupné náklady), a to tak, ˇze za ˇcas propust´ı ˇca´st sv´ ych zamˇestnanc˚ u, tj. omez´ı popt´ avku na trhu práce. Kˇrivka poptávky se tedy za ˇcas posune smˇerem dol˚ u. V´ ysledkem jsou sice vyˇsˇs´ı mzdy, ale pro menˇs´ı poˇcet zamˇestnanc˚ u. Firma se zachovala racionálnˇe, v´ ysledkem je nezamˇestnanost urˇcitého poˇctu p˚ uvodn´ıch pracovn´ıch sil. Trˇzn´ı mechanismus, sice v delˇs´ım ˇcasovém u ´seku, ale pˇresto p˚ usobil.


55

Nezamˇestnanost znamená, ˇze ˇca´st z práceschopného obyvatelstva nenacház´ı zamˇestnán´ı. Roz- M´ıra sah nezamˇestnanosti je u ´daj, kter´ y mus´ı zaj´ımat celou spoleˇcnost. Tento rozsah vyjadˇrujeme nezamˇestnanosti prostˇrednictv´ım tzv. m´ıry nezamˇestnanosti: n=

N × 100, L

(5.1)

kde N = poˇcet nezamˇestnan´ ych a L = poˇcet práceschopného obyvatelstva. Hodnota N je dána evidenc´ı u ´ˇrad˚ u práce. Tyto u ´ˇrady jsou prakticky detaˇsovan´ ymi pracoviˇsti Ministerstva práce a sociáln´ıch vˇec´ı, které má na starosti veˇskeré ˇcinnosti a návrhy zákon˚ u ze sociáln´ı oblasti t´ ykaj´ıc´ı se práce, pracovn´ıch sil vˇcetnˇe ˇreˇsen´ı nezamˇestnanosti a politiky vl´ ady v této oblasti. Nezamˇestnanost dˇel´ıme na nˇekolik kategori´ı. 1. Pˇredevˇs´ım rozezn´ av´ ame tzv. pˇrirozenou m´ıru nezamˇestnanosti, respektive tzv. dob- Formy nezamˇestnanosti rovolnou nezamˇ estnanost. To je situace, kdy poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil, existuje vˇsak nesoulad profes´ı. V této oblasti rozeznáváme nezamˇestnanost: • frikˇ cn´ı, která má nˇekolik podob, je zp˚ usobena pˇredevˇs´ım migrac´ı osob, mateˇrsk´ ymi dovolen´ ymi, popˇr´ıpadˇe nedostateˇcnou informovanost´ı osob hledaj´ıc´ıch práci o moˇznostech zamˇestnán´ı v dané oblasti atd. Jedná se o nejm´ırnˇejˇs´ı, nicménˇe stabiln´ı hladinu nezamˇestnanosti, • sez´ onn´ı, kdy v urˇcit´ ych oborech lidské ˇcinnosti má práce sezónn´ı charakter, po skonˇcen´ı sezóny pak práce nen´ı. To je typické pro stavebnictv´ı, zemˇedˇelstv´ı, turistické sluˇzby apod., umyslové základny státu (jako je • struktur´ aln´ı, kdy v obdob´ı pˇrestavby pr˚ napˇr´ıklad u ´tlum tˇeˇzby uhl´ı), vzniká nadbytek nezamˇestnan´ ych na jedné stranˇe, na druhé stranˇe m˚ uˇze doj´ıt k opaˇcné situaci. Napˇr´ıklad zaveden´ım nové technologie je zapotˇreb´ı v´ıce inˇzen´ yr˚ u neˇz je v˚ ubec v oblasti, a vzniká tak jejich nedostatek. Tyto obapolné jevy jsou spjaty s technick´ ym v´ yvojem, ekonomickou situac´ı dané oblasti, pˇrestavbou struktury hospodáˇrstv´ı, zmˇenou v odvˇetvové skladbˇe ekonomiky, vˇedecko-technick´ ym pokrokem. Dodejme, ˇze urˇcité malé procento (uvád´ı se cca 2 %) nezamˇestnanosti je pro fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu a pro ekonomick´ y r˚ ust zemˇe povaˇzováno za pozitivn´ı jev. Má stimuluj´ıc´ı u ´ˇcinky na oblast pracovn´ıch sil, problémem vˇsak je, pokud procento nezamˇestnanosti se dostává do ménˇe u ńosné v´ yˇse, zvláˇstˇe pˇrekroˇc´ı-li 10 % a jedná se o druhou formu nezamˇestnanosti, tj.: 2. Nedobrovoln´ a nezamˇestnanost, která nastává, pokud absolutn´ı poˇcet z´ ajemc˚ u o práci je vˇetˇs´ı neˇz poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil. To znamená, ˇze globáln´ı nab´ıdka pr´ ace je vˇetˇs´ı neˇz popt´ avka po pr´ aci. K té situaci docház´ı pˇri znaˇcn´ ych poruchách ekonomiky, v dobách transformace celé hospod´ aˇrské z´ akladny, pˇri zmˇenˇe spoleˇcensk´ ych i ekonomick´ ych podm´ınek apod. Nezamˇestnanost nen´ı jen ekonomick´ ym jevem. Je to závaˇzn´ y problém sociáln´ı, kter´ y m´ a mnohdy znaˇcné d˚ usledky jak v sociáln´ı, tak i v politické oblasti, m˚ uˇze dosti tvrdˇe doléhat i do oblasti myˇslen´ı lid´ı, jejich psychiky, nové spoleˇcenské adaptaci atd. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5: Pokuste se vyj´ adˇrit nepˇr´ıznivé dopady nezamˇestnanosti jak v individu´ aln´ım, tak i v celospoleˇcenském mˇeˇr´ıtku. Vyjádˇrete moˇzné d˚ usledky v komplexn´ım pojet´ı s prom´ıtnut´ım do



56

5.3 Inflace

rodinného i spoleˇcenského prostˇred´ı. Jmenujte alespoˇ n 5 moˇzn´ ych d˚ usledk˚ u déletrvaj´ıc´ı nezamˇestnanosti v r˚ uzném vˇeku ˇclovˇeka.

Boj s nezamˇestnanost´ı

Protoˇze nezamˇestnanost má ˇradu negativn´ıch dopad˚ u nejen v ekonomice, ale i v jin´ ych sférách spoleˇcenského ˇzivota, mus´ı b´ yt snahou kaˇzdé vlády jej´ı kontrola a eliminace na u ´ nosnou m´ıru. Stát mus´ı zasahovat v urˇcité m´ıˇre do p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu a ovlivˇ novat aktivnˇe i trh pr´ ace. Jmenujme si alespoˇ n nˇekolik opatˇren´ı z oblasti hospodáˇrské politiky vl´ ady, které m˚ uˇze prov´ adˇet v oblasti sociáln´ı politiky: • vytváˇret syst´ em podpory v nezamˇestnanosti, zaloˇzen´ y na urˇcité solidaritˇe obyvatelstva s nezamˇestnan´ ymi. To se m˚ uˇze d´ıt napˇr´ıklad odv´ adˇen´ım urˇcitého procenta ze mzdy do centráln´ıho fondu, z nˇehoˇz jsou potom podpory v nezamˇestnanosti vypláceny. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3: ˇ Zjistˇete a zapiˇste do textu, kolika procenty kaˇzd´ Uveden´ y systém je zaveden v CR. y zamˇestnanec pˇrisp´ıv´ a na politiku zamˇestnanosti. (Poznámka: vzhledem k tomu, ˇze tento u ´daj se m˚ uˇze mˇenit, je nutno brát u ´daj uveden´ y v kl´ıˇci jako orientaˇcn´ı): . .................................................................................. • podporou pˇri z´ıskáván´ı nové kvalifikace, rozvojem ˇskolstv´ı, rekvalifikaˇcn´ımi kurzy, podporou ˇskolic´ıch stˇredisek, usmˇerˇ nován´ım v´ yvoje kvalifikace v dané oblasti apod. • politikou v oblasti zamˇestnanosti, délkou pracovn´ı doby, délkou dovolené, stanoven´ım vˇeku pro odchod do starobn´ıho d˚ uchodu, podm´ınkami pro udˇelen´ı vdovského, invalidn´ıho d˚ uchodu atd. Takov´ ychto moˇznost´ı m´ a st´ at celou ˇradu, patˇr´ı sem vˇsechny formy projevu péˇce st´ atu o své obˇcany. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4: Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady soci´ aln´ıho chov´ an´ı st´ atu napˇr´ıklad v péˇci o staré lidi, ml´ adeˇz, dˇeti atd. Uved’te alespoˇ n 2 pˇr´ıklady:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ........................................................................................ Sociáln´ı politika st´ atu je ned´ılnou souˇcást´ı hospodáˇrské politiky státu a jej´ı u ´ roveˇ n je v´ yrazem jednak m´ıry zásah˚ u do trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, jednak sociáln´ı vyspˇelosti daného st´ atu.

5.3 Inflace

Inflace

Podobnˇe jako nezamˇestnanost patˇr´ı inflace k trval´ ym projev˚ um trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, je spjata s fungov´ an´ım principu trhu, je doprovodn´ ym jevem existence trˇzn´ı ekonomiky. Otevˇ ren´ a inflace (zjevn´ a) je peˇclivˇe sledována, jej´ı v´ yvoj je jedn´ım z velmi pˇr´ısnˇe kontrolovan´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u hospodáˇrské politiky kaˇzdé vl´ ady a jej´ı nár˚ ust m´ a nejen ekonomické, ale i sociáln´ı a politické dopady. Proto inflace patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı body pozornosti kaˇzdé spoleˇcnosti v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı. Definice: Inflaci je moˇzné definovat jako projev urˇcité nerovnováhy mezi zdroji a potˇrebami, kter´ a se navenek projevuje jako vzestup cenové hladiny za urˇcité ˇcasové obdob´ı (vˇetˇsinou za mˇes´ıc, za rok apod.).

Spotˇrebitelsk´ y koˇs

R˚ ust cenové hladiny se mˇeˇr´ı ve statistice pomoc´ı pevnˇe stanoveného souboru zboˇz´ı a sluˇzeb. Ten se naz´ yvá spotˇ rebitelsk´ y koˇ s. Zahrnuj´ı se do nˇej ˇra´dovˇe stovky druh˚ u r˚ uzného zboˇz´ı a sluˇzeb. Nikoliv tedy vzestup cen nˇekterého druhu zboˇz´ı (to m˚ uˇze b´ yt v jednotliv´ ych


57

oblastech rozd´ılné, kol´ısavé), ale trval´ y vzestup hladiny cen spotˇrebitelského koˇse je ukazatelem inflace v daném st´ atˇe. K mˇeˇren´ı inflace m˚ uˇzeme pouˇz´ıvat ˇrady index˚ u, v souˇcasné dobˇe se pouˇz´ıvá tzv. indexu spotˇrebitelsk´ ych cen. Ten je d´ an vzorcem: In =

CPIn − CPIn − 1 × 100, CPIn − 1

(5.2)

kde CPI = index spotˇrebitelsk´ ych cen. M´ıra inflace se udává v procentech, a to bud’ jako absolutn´ı u ´daj, nebo pˇr´ır˚ ustek oproti v´ ychoz´ımu stavu. Podle roˇcn´ıho vzestupu m´ıry inflace se pak rozezn´ avaj´ı r˚ uzné stupnˇ e inflace:

Stupnˇe inflace

a) vˇetˇsinou se hovoˇr´ı o inflaci m´ırn´ e (nebo pl´ıˇ ziv´ e), pokud vzestup cenové hladiny se pohybuje do 10 % oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu. Tento v´ yvoj je povaˇzován za pˇrijateln´ y. Dá se ˇr´ıci, ˇze m´ırná inflace (udáv´ a se cca kolem 3 %) je dynamizuj´ıc´ım, stimuluj´ıc´ım prvkem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. M´ırná inflace podnˇecuje ekonomické subjekty k vyˇsˇs´ımu vyuˇzit´ı zdroj˚ u, rychl´ ym investic´ım, a t´ım i rychlejˇs´ımu obratu kapit´ alu. D´ a se tedy ˇr´ıci, ˇze mal´ a inflace je motorem r˚ ustu ekonomiky, jej´ım akceleraˇcn´ım faktorem. b) Druh´ ym stupnˇem inflace je tzv. rychl´ a inflace. (Zhruba do 100 %, nˇekdy se uvád´ı aˇz do 1000 %). Tato inflace má jiˇz ˇradu velmi negativn´ıch d˚ usledk˚ u na ekonomiku, chov´ an´ı trˇzn´ıch subjekt˚ u, projevuje se v oslaben´ı vˇsech ekonomick´ ych faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch spr´ avné fungov´ an´ı ekonomiky. c) Tˇret´ım stupnˇem inflace je tzv. hyperinflace. Pˇri n´ı se procento inflace pohybuje ˇra´dovˇe i v tis´ıc´ıch procent. To je stav velmi váˇzn´ y, ekonomiky je v dezolátn´ım stavu, pˇrest´ avaj´ı platit vˇsechny atributy trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.6: ˇ za minul´ Zjistˇete uvádˇenou m´ıru inflace v CR y eventuelnˇe pˇredminul´ y rok a porovnejte ji napˇr´ıklad s u ´dajem nˇekter´ ych sousedn´ıch stát˚ u. Poznámka: vzhledem k pouˇzitelnosti této studijn´ı opory na delˇs´ı ˇcasov´ yu ´sek nen´ı v Kl´ıˇci uvedeno ˇzádné ˇc´ıslo. . ........................................................................................ D˚ uvod˚ u proˇc inflace vzniká je celá ˇrada. Ekonomové znaj´ı des´ıtky pˇr´ıˇcin, které se v podstatˇe rozdˇeluj´ı do 2 velk´ ych skupin: 1. prvn´ı skupinu pˇr´ıˇcin inflace pˇredstavuj´ı pˇr´ıˇciny, které souhrnnˇe vyvolávaj´ı tzv. inflaci taˇ zenou popt´ avkou. Ta je zp˚ usobena d˚ uvody na stranˇe agreg´ atn´ı poptávky jako napˇr´ıklad nadmˇern´ ymi u ´vˇery, 2. druhou skupinu tvoˇr´ı pˇr´ıˇciny, které vedou ke vzniku tzv. inflace tlaˇ cen´ e n´ aklady. Ta je zp˚ usobena nadmˇern´ ym r˚ ustem nákladov´ ych poloˇzek, pˇredevˇs´ım ne´ umˇern´ ym a nepodloˇzen´ ym r˚ ustem mezd, adekv´ atn´ım r˚ ustem produktivity práce, tzn. zv´ yˇsen´ ym mnoˇzstv´ım v´ yrobk˚ u za stejn´ y ˇcasov´ yu ´sek. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.7: Inflace má celou ˇradu nepˇr´ızniv´ ych dopad˚ u na vˇsechny ekonomické subjekty. Nejsou to vˇsak pouze ekonomické dopady, u ´ˇcinky inflace zasahuj´ı pˇredevˇs´ım domácnosti celou ˇskálou dalˇs´ıch negativn´ıch faktor˚ u. Pokuste se definovat alespoˇ n 2 sociáln´ı dopady inflace. Moˇzné 2 dopady jsou uvedeny v kl´ıˇci, tˇechto nepˇr´ızniv´ ych u ´ˇcink˚ u je vˇsak mnohem v´ıce. . ........................................................................................ . ........................................................................................

Dvˇe skupiny inflace

58

5.3 Inflace

Charakteristické vˇsak je, ˇze v obdob´ı zv´ yˇsené inflace, oba typy inflace p˚ usob´ı vˇetˇsinou souˇcasnˇe, kombinuj´ı se, prol´ınaj´ı se, p˚ usob´ı soubˇeˇznˇe, tj. jedna pˇr´ıˇcina je d˚ uvodem ke vzniku dalˇs´ı. T´ım se inflace rozhoˇr´ıv´ a, pak je opˇet tˇreba zásah státu, aby ji zm´ırnil nebo udrˇzel. ˇ C´ ast pro z´ ajemce: ˇ zpracovává Cesk´ ˇ y statistick´ Makroekonomické u ´daje za CR yu ´ˇrad, kter´ y kaˇzdoroˇcnˇe vydáv´ a Statistickou roˇcenku. V n´ı je moˇzné zjistit celou ˇradu zaj´ımav´ ych u ´daj˚ u, pˇrehled˚ u i komentáˇr˚ u. Tuto roˇcenku distribuuje i odborn´ y ˇcasopis Hospodáˇrské noviny. Pokud máte hlubˇs´ı zájem o tyto a dalˇs´ı makroekonomické u ´daje, odkazujeme Vás na tyto publikace. Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, inflace a nezamˇestnanost, jakoˇz i jiné jevy trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, které je nutno kontrolovat, eliminovat nebo m´ırnit, vyvolávaj´ı potˇrebu zásahu spoleˇcnosti do hospodáˇrského procesu. Mus´ı nastoupit s´ıla, kter´ a je schopná provádˇet v zájmu celé spoleˇcnosti z´ asahy do ekonomiky, a nav´ıc mus´ı m´ıt moc, aby byla schopná tyto z´ asahy prosadit. Takovou silou je st´ at, reprezentovan´ y ˇradou státn´ıch instituc´ı. Shrnut´ı: • Z´ akladn´ı podm´ınkou pro spr´ avné, rychlé a optimáln´ı fungován´ı trˇzn´ıho mechanismu je dokonal´ a konkurence. • Rozd´ılné podm´ınky zp˚ usobuj´ı v´ yhody nˇekter´ ych subjekt˚ u. uzné m´ıˇre nedokonalá konkurence, vznikaj´ı • V reálné ekonomice existuje vˇzdy pouze v r˚ poruchy fungov´ an´ı trˇzn´ıho mechanismu. • Monopol je vrcholnou formou nedokonalé konkurence. • Stav monopoln´ıho postaven´ı m´ a pro v´ yrobce v´ yhody. • V souˇcasné svˇetové ekonomice hraj´ı znaˇcnou roli oligopoly. • Nedokonalost´ı trˇzn´ıho mechanismu je kromˇe pˇrirozené tendence k vytváˇren´ı monopolu v´ıce. • Bˇeˇznou souˇcást´ı trˇzn´ıho mechanismu jsou dva z´ avaˇzné jevy, které mohou ohrozit stabiln´ı v´ yvoj celého st´ atu. Jsou to nezamˇestnanost a inflace. • Nezamˇestnanost znamen´ a, ˇze ˇcást z práceschopného obyvatelstva nenacház´ı zamˇestn´ an´ı. • Rozsah nezamˇestnanosti vyjadˇrujeme prostˇrednictv´ım tzv. m´ıry nezamˇestnanosti. • Nezamˇestnanost dˇel´ıme na nˇekolik kategori´ı. • R˚ ust cenové hladiny se mˇeˇr´ı ve statistice pomoc´ı pevnˇe stanoveného souboru zboˇz´ı a sluˇzeb, tzv. spotˇrebitelského koˇse. • Rozezn´ av´ ame r˚ uzné stupnˇe inflace, od m´ırné k hyperinflaci. • Rozezn´ av´ ame 2 formy, a to inflaci taˇzenou poptávkou a inflaci tlaˇcenou náklady. Kontroln´ı ot´ azky:

1. Proˇc potˇrebuje trˇzn´ı mechanismus ke své správné funkci konkurenci na stranˇe popt´ avky i nab´ıdky? 2. Jaké jsou podm´ınky dokonalé konkurence? 3. Jak byste definovali monopol a oligopol? 4. Jaké jsou hlavn´ı faktory negativn´ıho p˚ usoben´ı monopolu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı? 5. Jaké jsou moˇzné n´ astroje obrany proti p˚ usoben´ı monopolu? 6. Které jsou dalˇs´ı, jiné nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu? 7. Co jsou to externality a jak ovlivˇ nuj´ı spoleˇcnost? 8. Jak vyjadˇrujeme m´ıru nezamˇestnanosti? 9. Jaké druhy nezamˇestnanosti zn´ ate?

Kapitola 5. Doprovodné jevy trˇzn´ıho mechanismu 10. 11. 12. 13. 14.

59

Jaké m´ a nezamˇestnanost dopady? Co je to inflace? Jaké druhy inflace zn´ ate? Jak se inflace mˇeˇr´ı? Co je to pˇrijateln´ a inflace a jaké má u ´ˇcinky?

Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce V´ as uvedla do problematiky nˇekolika v´ yznamn´ ych jev˚ u trˇzn´ı ekonomiky, jev˚ u, které ve svém souhrnu zp˚ usobuj´ı celospoleˇcenské obt´ıˇze a které je tud´ıˇz moˇzné a potˇrebné ˇreˇsit na u ´ rovni státu. I tak se stále vedou v historii ekonomie nestále polemiky a diskuse, do jaké m´ıry a jak´ ymi nástroji m´ a stát zasahovat a zda v˚ ubec m´ a zasahovat do trˇzn´ıho mechanismu. O tom jiˇz pojedn´ avaj´ı dalˇs´ı lekce tohoto kurzu. Autotest: 1. Dokonal´ a konkurence znamená: (a) (b) (c) (d)

na stranˇe nab´ıdky a poptávky existuje v´ıce ekonomick´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky nejsou stejné podm´ınky na stranˇe popt´ avky nejsou stejné podm´ınky ceny se liˇs´ı

2. Pojem oligopol“ znamen´ a: ” (a) jednoho prod´ avaj´ıc´ıho (b) v´ yrazn´ y pod´ıl prodeje na trhu zboˇz´ı nebo sluˇzeb (c) nadn´ arodn´ı korporaci p˚ usob´ıc´ı v daném státˇe 3. Pojem nedobrovoln´ a nezamˇestnanost“ znamená, ˇze: ” (a) poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (b) absolutn´ı poˇcet z´ ajemc˚ u o práci je vˇetˇs´ı neˇz poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (c) jedn´ a se o sez´ onn´ı nezamˇestnanost 4. Hyperinflace znamen´ a, ˇze procento inflace se pohybuje: (a) nad 10 % (b) nad 100 % (c) nad 1000 %

60

Kapitola 6

´ Uloha st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı Popis lekce: Lekce pˇrin´ aˇs´ı pohled na p˚ usoben´ı státu v trˇzn´ı ekonomice. Uvád´ı zásadn´ı funkce státu pˇri regulaci trˇzn´ı ekonomiky. Pˇredevˇs´ım je popsána funkce státu jako bˇeˇzného ekonomického subjektu p˚ usob´ıc´ıho na obou stranách trˇzn´ıho mechanismu. Jsou uvedeny moˇznosti, které má stát jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky. Stˇeˇzejn´ı a nezastupitelná funkce státu je vˇsak v oblasti regulátora hospodáˇrsk´ ych vztah˚ u v celém národn´ım hospodáˇrstv´ı. Tato funkce má z ˇcasového hlediska moˇznosti preventivn´ı, pr˚ ubˇeˇzné i následné. Jsou uvedeny u ´koly hospodáˇrské politiky státu i d˚ uvody selháv´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı. Lekce má n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice St´ at na stranˇe nab´ıdky a poptávky St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı

Stát realizuje svou hospodáˇrskou politiku prostˇrednictv´ım nˇekolika moˇzn´ ych nástroj˚ u a v r˚ uzné m´ıˇre. Moˇznosti, které má pˇri regulaci trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jsou jiˇz obsahem n´ asleduj´ıc´ı lekce. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Státn´ı zak´ azka, majoritn´ı pod´ıl, zlatá akcie, antimonopoln´ı funkce st´ atu, sociáln´ı funkce státu, stabilizaˇcn´ı funkce státu, vnitˇrn´ı stabilita, vnˇejˇs´ı stabilita, teoretická hospodáˇrská politika, praktická hospodáˇrská politika, m´ıra zásah˚ u státu, nástroje státu, selháván´ı státu. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

popsat u ´lohu st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, popsat jeho p˚ usoben´ı na stranˇe nab´ıdky a poptávky, urˇcit jeho funkce jako ˇcinitele ovlivˇ nuj´ıc´ıho trˇzn´ı prostˇred´ı, definovat u ´lohy jednotliv´ ych ˇclánk˚ u státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, 61

62

6.1 Dvˇe pozice státu v trˇzn´ı ekonomice • definovat pojem a charakteristické znaky hospodáˇrské politiky státu, • urˇcit pˇr´ıˇciny selh´ av´ an´ı st´ atu pˇri regulaci ekonomiky.

6.1 Dvoj´ı funkce st´ atu

Dvˇ e pozice st´ atu v trˇ zn´ı ekonomice

Sm´ıˇsen´ a ekonomika je charakteristická urˇcitou m´ırou státn´ıch zásah˚ u do trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. St´ at m´ a prostˇ rednictv´ım sv´ ych mnoh´ ych org´ an˚ u nezastupiteln´ e m´ısto pˇ ri regulaci trˇ zn´ı ekonomiky. Stát vystupuje v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı jednak jako kaˇzd´ y jin´ y ekonomick´ y subjekt, a to jak na stranˇe poptávky, tak i nab´ıdky, jednak vystupuje nav´ıc jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı, ovlivˇ nuj´ıc´ı a reguluj´ıc´ı trˇzn´ı prostˇred´ı. Graficky bychom si mohli funkce st´ atu nakreslit následuj´ıc´ım zp˚ usobem: Stát

Hospod´ aˇrsk´ y subjekt

na stranˇe nab´ıdky

ˇ Cinitel vytváˇrej´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı

na stranˇe poptávky

Obr´ azek 6.1: Funkce st´ atu v ekonomice

Pod´ıvejme se nejprve na chov´ an´ı st´ atu jako ekonomického subjektu.

6.2 St´ at na stranˇe popt´ avky

St´ at na stranˇ e nab´ıdky a popt´ avky

y vládou (respektive pˇr´ısluˇsn´ ymi ministerstvy a státn´ımi institucemi) a) Stát pˇredstavovan´ se chová na trhu jako kaˇzd´ y jin´ y kupuj´ıc´ı. Tuto funkci pln´ı stát prostˇrednictv´ım st´ atn´ıch zak´ azek. St´ atn´ı zak´ azky jsou velmi cenné: • Stát je odbˇeratel, kter´ y m˚ uˇze vˇzdycky zaplatit (na rozd´ıl od firem, které se mohou dostat do platebn´ı neschopnosti). Stát m˚ uˇze napˇr´ıklad v pˇr´ıpadˇe potˇreby témˇeˇr okamˇzitˇe zv´ yˇsit danˇe, aby naplnil státn´ı pokladnu, tj. státn´ı rozpoˇcet. • Z´ıskat státn´ı zak´ azku je také pro mnohé firmy prestiˇzn´ı z´ aleˇzitost. Kdo z´ısk´ a takovou zak´ azku je v obchodn´ım svˇetˇe cenˇen, nebot’ je jasné, ˇze vyhrál v konkurzu (v´ ybˇerovém ˇr´ızen´ı), popˇr´ıpadˇe jin´ ych form´ ach soutˇeˇze vesmˇes s nˇekolika jin´ ymi u ´ˇcastn´ıky, coˇz znamená, ˇze pˇredloˇzil vládˇe kvalitn´ı nab´ıdku, kterou vláda vybrala. Dále je obchodn´ım partner˚ um jasné, ˇze firma bude m´ıt pen´ıze, nebot’ stát je dobr´ y z´ akazn´ık. a pro firmu i jej´ı zamˇestnance vˇetˇsinou • Nav´ıc z´ıskán´ı státn´ı zakázky znamen´ jistotu, nebot’ se jedná v´ıceménˇe o investice dlouhodobého charakteru trvaj´ıc´ı mˇes´ıce ˇci roky. Vzhledem k tˇemto pˇr´ızniv´ ym aspekt˚ um st´ atn´ıch zak´ azek je evidentn´ı, ˇze snaha z´ıskat ´ tyto zakázky je obrovská a soutˇeˇz nemus´ı b´ yt vˇzdy zcela regulérn´ı. Uporn´ a snaha z´ıskat lukrativn´ı zakázky m˚ uˇze vést firmy i státn´ı u ´ˇredn´ıky ke korupci ˇci jin´ ym neférov´ ym zp˚ usob˚ um soutˇeˇze (lobby, protˇeˇzován´ı znám´ ych apod.). V´ yˇse st´ atn´ıch zakázek je r˚ uzná v národn´ıch ekonomikách r˚ uzn´ ych stát˚ u, vysokou u ´ˇcast státn´ıch zakázek na rozvoji ekonomiky maj´ı napˇr´ıklad USA, kde cca 20 procent vˇsech

´ Kapitola 6. Uloha st´ atu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı

63

objedn´ avek firm´ am pocház´ı od vl´ ady nebo st´ atn´ıch instituc´ı. To je pˇrirozenˇe velmi dynamizuj´ıc´ı prvek k rozvoji aktivity firem. St´ at investuje prostˇredky ze státn´ıho rozpoˇctu pˇredevˇs´ım do: • oblast´ı veˇrejného a st´ atn´ıho zájmu, • v z´ ajmu rozvoje urˇcitého regionu, odvˇetv´ı, oboru, uˇze vytvoˇrit nové pracovn´ı pˇr´ıleˇzitosti • v zájmu sn´ıˇzen´ı sociáln´ıho napˇet´ı m˚ v´ ystavbou nové tov´ arny, • podporou prvov´ yroby, aby zajistil návaznost na druhov´ yrobu, ´ vodn´ı • investicemi do tzv. terciáln´ı sféry sluˇzeb, komunikac´ı, aby vytvoˇril u podm´ınky pro vstup ostatn´ıch hospodáˇrsk´ ych subjekt˚ u apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.1: ˇ maj´ı tzv. vládn´ı zak´ Rovnˇeˇz v ekonomice CR azky sv˚ uj v´ yznam a v souvislosti s urˇcitou v´ yrobou se o nich ˇcasto hovoˇr´ı. Jmenujte alespoˇ n 2 oblasti hospodáˇrstv´ı, do nichˇz byste zaˇradili st´ atn´ı zak´ azky. Moˇznosti máte uvedeny v Kl´ıˇci. . .................................................................................. . .................................................................................. Stát v této funkci nemus´ı dbát pˇr´ıliˇs jen ekonomick´ ych faktor˚ u, v´ yˇse zisku, m˚ uˇze podnikat i se ztr´ atou. Nemus´ı investovat jako soukrom´ y podnikatel a vyb´ırat si pouze nejv´ yhodnˇejˇs´ı nab´ıdky. Mus´ı uvaˇzovat z potˇreb vyˇsˇs´ıch makroekonomick´ ych hledisek. Tyto státn´ı zásahy tvoˇr´ı mnohde znaˇcnˇe konsoliduj´ıc´ı a dynamizuj´ıc´ı prvek národn´ı ekonomiky. b) St´ at jako prod´ avaj´ıc´ı St´ at na stranˇe V této funkci m˚ uˇze st´ at plnit zase nˇekolik u ´kol˚ u. Jmenujme alespoˇ n hlavn´ı:

nab´ıdky

at m˚ uˇze podnikat prostˇ rednictv´ım st´ atn´ıch podnik˚ u, respektive podnik˚ u 1) St´ se silnou u ´ˇcast´ı st´ atu, tj. tˇech, v nichˇz má st´ at rozhoduj´ıc´ı slovo, a to pˇredevˇs´ım v oblastech silné koncentrace kapit´ alu (tj. v oblastech pˇr´ıliˇsné moci monopolu ˇci oligopolu) proto, aby korigoval, zm´ırˇ noval negativn´ı vlivy monopolu na p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu. St´ at t´ımto zp˚ usobem nepˇr´ımo, ekonomickou cestou, pomoc´ı st´ atn´ıho podniku, vytv´ aˇr´ı dodateˇcnou, druhotnou konkurenci monopolu a t´ım oslabuje jeho u ´ˇcinky. Stát nen´ı závisl´ y na ekonomick´ ych v´ ysledc´ıch sv´ ych státn´ıch podnik˚ u, nebot’ jejich ztráty kryje jin´ ymi pˇr´ıjmy státn´ıho rozpoˇctu. M˚ uˇze tedy umˇele sniˇzovat ceny a nutit tak monopol ˇci oligopoly ke konkurenˇcn´ımu jednán´ı. K této funkci nemus´ı m´ıt k dispozici pouze v´ yluˇcné vlastnictv´ı, tj. pouze ˇcisté st´ atn´ı podniky, i kdyˇz takov´ ychto státn´ıch podnik˚ u je celá ˇrada i ve velmi vyspˇel´ ych státech. Ke kontrole a tud´ıˇz k usmˇerˇ nov´ an´ı aktivit podniku staˇc´ı m´ıt majoritn´ı pod´ıl akci´ı u akciov´ ych spoleˇcnost´ı (tedy ˇca´steˇcnˇe soukrom´ ych), v urˇcit´ ych oblastech postaˇc´ı Zlatá m´ıt i u ˇcistˇe a v´ yhradnˇe soukrom´ ych akciov´ ych spoleˇcnost´ı v drˇzen´ı tzv. zlatou akcie akcii. Ta je pouze jedna a m˚ uˇze ji vlastnit v´ yhradnˇe stát. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2: Drˇzen´ı zlaté akcie je spjatou s urˇcit´ ym právem. Toto právo umoˇzn ˇ uje st´ atu kontrolu takovéto akciové spoleˇcnosti. Urˇcete toto právo, popˇr´ıpadˇe si je zapiˇste do textu z Kl´ıˇce. . .............................................................................

64

6.2 Stát na stranˇe nab´ıdky a poptávky ´ Ukol k textu ˇ c. 6.3: Stát se m˚ uˇze negativn´ımu p˚ usoben´ı bránit i jin´ ymi, pˇ r´ım´ ymi nástroji. Jmenujte alespoˇ n tˇri opatˇren´ı tohoto druhu, popˇr´ıpadˇe zapiˇste do textu u ´ daje z´ıskané z Kl´ıˇce: . ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. 2) Stát podniká v oblastech, které jsou rozhoduj´ıc´ı pro z´ asadn´ı funkce st´ atu. To se t´ yk´ a pˇredevˇs´ım sféry bezpeˇcnosti zemˇe, dopravy, v´ yroby energie, spoje, komunikace apod. Tato funkce je velmi rozd´ılná v r˚ uzn´ ych st´ atech svˇeta a v nˇekter´ ych zem´ıch lze naj´ıt i velmi odliˇsné n´ azory a praxi vlivu státu v této sféˇre. Napˇr´ıklad za vlády Labor Party byl ve Velké Británii v sedmdesát´ ych letech zest´ atnˇen cel´ y ocel´ aˇrsk´ y pr˚ umysl, n´ aslednˇe byl za vlády konzervativc˚ u opˇet privatizován – tato funkce je tedy dosti poplatná politice. Naopak zase ve Francii pˇres existenci r˚ uzn´ ych vlád je nedotˇcena napˇr´ıklad existence státn´ıch drah (SNSF) po des´ıtky let. Je vˇsak evidentn´ı, ˇze stát nem˚ uˇze napˇr´ıklad pˇripustit vlastnictv´ı soukromé atomové elektrárny, popˇr´ıpadˇe soukromé armády uvnitˇr státu apod. Politici se také r˚ uzn´ı v m´ıˇre státn´ıho vlastnictv´ı v této oblasti i v jednotliv´ ych nástroj´ıch (pˇr´ımé, nepˇr´ımé) pˇri ovlivˇ nován´ı tˇechto d˚ uleˇzit´ ych oblast´ı pro existenci a v´ ykon moci daného st´ atu. at podnik´ a v oblastech, odvˇetv´ıch, oborech, kde by ˇzádn´ y jin´ y hospod´ aˇrsk´ y 3) St´ subjekt z d˚ uvodu nev´ yhodnosti nepodnikal. Stát takto supluje pˇredevˇs´ım soci´ aln´ı funkci. O té hovoˇr´ı podrobnˇeji lekce Nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu. I kdyˇz to st´ atu nemus´ı pˇrin´ aˇset ˇza´dn´ y hospodáˇrsk´ y efekt, spoleˇcnost m˚ uˇze m´ıt zájem na rozvoji dané oblasti, oboru i z jin´ ych hledisek, napˇr´ıklad m˚ uˇze t´ımto zp˚ usobem ˇreˇsit nezamˇestnanost. St´ at m˚ uˇze podnikat i z ˇcistˇe ekonomick´ ych d˚ uvod˚ u. Je to vˇsak charakteristické sp´ıˇse pro rozvojové st´ aty, kde je státn´ı sektor rozsáhl´ y.

Dalˇs´ı funkce

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6: ˇ Pokuste se vyjmenovat nejménˇe 5, sp´ıˇse 10 v´ yznamn´ ych státn´ıch podnik˚ u v CR. Poznamenejte si je na voln´ y list a pˇriloˇzte si jej pak do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. O státn´ıch podnic´ıch slyˇs´ıme ˇcasto v televizi, rozhlase, znáte je z tisku. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Obchodn´ıho rejstˇr´ıku, kde jsou zaznamenány vˇsechny ˇ s oznaˇcen´ım své právn´ı formy za tzv. PO (právnické osoby) p˚ usob´ıc´ı na u ´ zem´ı CR jménem. M˚ uˇzete si vypsat podniky maj´ıc´ı oznaˇcen´ı s.p. (st´ atn´ı podnik) nebo s.o. ˇ s.p. (st´ atn´ı organizace). Jako pˇr´ıklad uvád´ıme Lesy CR,

Shrnut´ı:

• • • • •

St´ at je nezastupiteln´ ym subjektem v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı. Vystupuje na stranˇe nab´ıdky i poptávky. Na obou stran´ ach trˇzn´ıho mechanismu pln´ı nˇekolik funkc´ı. Na stranˇe popt´ avky vystupuje prostˇrednictv´ım státn´ıch zakázek. Na stranˇe nab´ıdky pln´ı ekonomické (antimonopoln´ı), ale i jiné funkce (sociáln´ı).


6.3

65

St´ at jako ˇ cinitel vytv´ aˇ rej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomick´ e prostˇ red´ı

Rozhoduj´ıc´ı funkce pro stav a v´ yvoj n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı pln´ı stát jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı Nezastupia ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı. Stát pln´ı pˇrirozenˇe celou ˇradu jin´ ych funkc´ı, jen jednou telná z nich je funkce státu v ekonomice. Názory na u ´ lohu a funkce státu v ekonomice se velmi funkce st´ atu r˚ uzn´ı: • od nezasahov´ an´ı st´ atu do ekonomiky v˚ ubec, • aˇz po v´ yluˇcné ˇr´ızen´ı ekonomiky státem (CPE – centrálnˇe plánovaná ekonomika). Podstatná je tedy m´ıra z´ asah˚ u st´ atu do ekonomiky. Dá se vˇsak ˇr´ıci, ˇze uˇz se vznikem prvn´ıch státn´ıch u ´tvar˚ u se zaˇcaly uplatˇ novat nˇekteré ekonomické nástroje, které jsou státn´ımi zásahy do ekonomiky. Jiˇz v nejstarˇs´ıch dobách, ˇradu tis´ıcilet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem, byly vyb´ırány danˇe (a ne vˇzdy bezbolestn´ ym zp˚ usobem), bylo zavedeno clo, na trˇziˇst´ıch platila urˇcitá pravidla apod. Jedná se tedy o historickou funkci státu v této oblasti, nicménˇe velmi závislou na politické situaci. V souˇcasné dobˇe jsou vˇsechny vyspˇelé státy s trˇzn´ım hospodáˇrstv´ım charakteristické ˇcetn´ ymi zásahy státu do ekonomiky. A nejen státu, rovnˇeˇz i nadst´ atn´ıch org´ an˚ u, napˇr´ıklad Evropské unie – EU. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.4: Uved’te hlavn´ı s´ıdlo EU a s´ıdlo evropského parlamentu. Ovˇeˇrte si zapsan´ yu ´daj s Kl´ıˇcem. . ........................................................................................ M´ıra tˇechto z´ asah˚ u, pouˇz´ıván´ı pˇr´ım´ ych nebo nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u, to se pochopitelnˇe r˚ uzn´ı v celé ˇradˇe zem´ı podle momentáln´ı ekonomické, soci´ aln´ı a politické situace. Nˇekteré vl´ ady se vyznaˇcuj´ı liberalismem, jiné konzervativn´ım pojet´ım, v ˇradˇe st´ at˚ u je postaven´ı nˇekter´ ych ekonomick´ ych instituc´ı odliˇsné, nicménˇe vˇsechny státy s modern´ım trˇzn´ım hospodáˇrstv´ım zaˇrazujeme do kategorie sm´ıˇseného hospodáˇrstv´ı, tj. trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı s d˚ uleˇzitou u ´lohou st´ atu v ekonomice. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: M´ıra státn´ıch z´ asah˚ u je oznaˇcována dvˇema slavn´ ymi v´ yroky francouzsk´ ych c´ısaˇr˚ u, a to Ludv´ıka XIV. St´ at jsem já“ (centralismus) a jeho pozdˇejˇs´ıho následovn´ıka Ludv´ıka XVI., ” jemuˇz na ot´ azku co on, jako zosobnˇen´ı státu, m˚ uˇze udˇelat pro rozvoj hospodáˇrstv´ı a Francii, odpovˇedˇeli jeho ministˇri slovy laissez-fair“, volnˇe pˇreloˇzeno nezasahujte do hospodáˇrstv´ı ” ” v˚ ubec“. Tyto dva dipóly oznaˇcuj´ı rozmez´ı ve kterém se pohybuj´ı hospod´ aˇrské politiky vˇsech vl´ ad na svˇete, které se pˇrikl´ anˇen´ı na pomyslném horizontu moˇznost´ı bud’ do leva nebo do prava. Pokud Vás tato problematika v´ıce zaj´ımá, odkazujeme Vás na ˇcetné publikace z dˇejin ekonomick´ ych teori´ı, napˇr´ıklad jiˇz zm´ınˇenou publikaci prof. Fuchse z Masarykovy univerzity v Brnˇe. Stát vytv´ aˇr´ı ekonomické prostˇred´ı vˇsemi sv´ ymi institucemi. Nejen vláda svou hospodáˇrskou Hospodáˇrská politikou, ale vˇsechny v´ ykonné a zákonodárné instituce vytváˇrej´ı ekonomické prostˇred´ı legislativa a p˚ usob´ı na ekonomické vztahy. Stát vytváˇr´ı prostor pro ekonomiku, reglementuje zp˚ usob chov´ an´ı ostatn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u. K tomu pouˇz´ıvá ˇrady n´ astroj˚ u, pˇredevˇs´ım pak hospod´ aˇ rsk´ e legislativy, tj. souboru zákon˚ u, naˇr´ızen´ı, vyhláˇsek a pˇredpis˚ u reguluj´ıc´ıch hospod´ aˇrsk´ y ˇzivot v zemi i ve vztahu k zahraniˇc´ı. Stát je subjekt, kter´ y m´ a rozsáhlé pravomoci, m˚ uˇze tedy ovlivˇ novat trh mnoha zp˚ usoby. Ekonomové tvrd´ı, ˇze hospodáˇrská funkce státu je funkc´ı z´ akladn´ı, nebot’ od n´ı, od jej´ı u ´ spˇeˇsnosti, z´ avis´ı celkov´ y rozvoj spoleˇcnosti. Od hospodáˇrské prosperity se pak mohou následnˇe odv´ıjet i ostatn´ı funkce státu, neprosperuj´ıc´ı stát nem˚ uˇze ani dokonale a u ´ˇcinnˇe ostatn´ı spoleˇcenské funkce plnit.

66

6.3 St´ at jako ˇcinitel vytváˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı

P˚ usoben´ı státu v ekonomice je chápáno ˇcasto pouze jako makroekonomická ˇcinnost. Skuteˇcnost´ı vˇsak je, ˇze opatˇren´ı st´ atu p˚ usob´ı také na chován´ı domácnost´ı i firem. Stát mˇen´ı podm´ınky, vytv´ aˇr´ı, upravuje, reguluje ekonomické prostˇred´ı, v nˇemˇz se tyto ekonomické subjekty pohybuj´ı, ˇcin´ı tak za chodu“, mˇen´ı pravidla hry, mˇen´ı podm´ınky, za nichˇz se tyto ” subjekty rozhoduj´ı. T´ım ale také mˇen´ı situaci na jednotlivých trz´ıch, a to jak na d´ılˇc´ıch trz´ıch, tak i na m´ıstn´ıch aˇz po agreg´ atn´ı. T´ım také ovlivˇ nuje rovnov´ ahu na tˇechto trz´ıch vˇcetnˇe vˇseobecné agregátn´ı trˇzn´ı rovnováhy. Makroekonomická opatˇren´ı státu dostávaj´ı sv˚ uj mikroekonomick´ y efekt. Proto ˇr´ıkáme, ˇze st´ at p˚ usob´ı i jako regul´ ator mikroekonomického prostˇred´ı. Hospod´ aˇrsk´ a V podstatˇ e rozeznáv´ ame 3 skupiny d˚ uvod˚ u, které u ´ st´ı do potˇreby státn´ıch zásah˚ u pˇri legislativa regulaci trˇ zn´ıho hospod´ aˇrstv´ı:

a) Prvn´ım d˚ uvodem je nutnost pomoci trhu v efektivn´ı alokaci v´ yrobn´ıch faktor˚ u i fináln´ı ˇ ım vˇetˇs´ı bude m´ıra nedokonalé konkurence v trˇzn´ım hospod´ produkce. C´ aˇrstv´ı, t´ım v´ıce mus´ı st´ at regulovat takovéto ekonomické prostˇred´ı. b) Druh´ y d˚ uvod spoˇc´ıv´ a v nutnosti m´ırnit soci´ aln´ı nerovnosti v rozdˇelen´ı pˇr´ıjm˚ u tak, jak se vytvoˇrily na trz´ıch. Toto rozdˇelen´ı pˇr´ıjm˚ u nemus´ı b´ yt soci´ alnˇe u ńosné, stát pomoc´ı daˇ nové soustavy, transferov´ ych plateb (pˇrerozdˇelován´ı) mˇen´ı postaven´ı jednotliv´ ych subjekt˚ u na trhu. c) Tˇret´ı d˚ uvod vypl´ yv´ a ze skuteˇcnosti, ˇze i kdyˇz je pomoc´ı trˇzn´ıho mechanismu zajiˇstˇena efektivn´ı alokace zdroj˚ u, m˚ uˇze se pˇresto dostat do konfliktu s ostatn´ımi c´ıli nebo hodnotami spoleˇcnosti. St´ at v takovémto pˇr´ıpadˇe mus´ı vystupovat jako ochr´ ance z´ ajm˚ u celé spoleˇcnosti, a to i pˇresto, ˇze jeho zásahem dojde k negativn´ım u ´ˇcink˚ um na základn´ı principy trˇzn´ıho mechanismu a napˇr´ıklad i k následnému neefektivn´ımu rozloˇzen´ı trˇzn´ıch sil. Pˇresto by mˇel stát zasáhnout ve prospˇech jin´ ych hodnot uznávan´ ych ˇ ˇrada kauz, které se t´ spoleˇcnost´ı. Jako pˇr´ıklad takového ˇreˇsen´ı je v pˇr´ıpadˇe CR ykaj´ı ekologie (ˇcinnosti, které vesmˇes ˇreˇs´ı a rozhoduje Ministerstvo pro ˇzivotn´ı prostˇred´ı). To se t´ yká napˇr´ıklad rozhodnut´ı o obchvatu Plznˇe, dálnice pˇres chránˇené u ´zem´ı, tˇeˇzby zlata atd. V takovémto pˇr´ıpadˇe je u ´loha státu nepochybn´ a, st´ at by mˇel chránit zájmy vˇetˇsiny obyvatelstva i pˇres nepochybnˇe efektivn´ı ˇreˇsen´ı ˇcistˇe trˇzn´ım mechanismem. Základn´ımi institucemi v demokratické spoleˇcnosti je vláda (popˇr´ıpadˇe vlády pˇri spolkovém nebo federativn´ım uspoˇrádán´ı zem´ı) a parlament. Vláda pˇredstavuje v´ ykonnou sloˇzku, tj. sloˇzku ˇr´ıd´ıc´ı, parlament pak sloˇzku zákonodárnou. Jak vláda, tak poslanci mohou inicializovat legislativn´ı opatˇren´ı, parlament zákony bud’ pˇrij´ım´ a nebo odm´ıtá, p˚ usob´ı jako koriguj´ıc´ı základn´ı orgán v˚ ule obˇcan˚ u v legislativn´ı oblasti. Vláda je parlamentu podˇr´ızena, parlament také schvaluje vládn´ı program, jehoˇz je hospod´ aˇrsk´ a politika jednou ze základn´ıch ˇcást´ı. Parlament

Parlament je rozhoduj´ıc´ım ˇclánkem demokratického st´ atu, kter´ y sv´ ymi z´ akony vytváˇr´ı zásadn´ı mˇerou ekonomické prostˇred´ı, v nˇemˇz se pohybuj´ı jednotlivé subjekty trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Vˇsechny z´ asadn´ı reglementy upravuj´ıc´ı ekonomické vztahy jsou pˇrijaty parlamentem jako z´ akony. Tyto dokumenty maj´ı vysokou pr´ avn´ı s´ılu v kaˇzdém st´ atˇe. Z´ akony jsou rozhoduj´ıc´ımi faktory, které ovlivˇ nuj´ı jedn´ an´ı vˇsech u ´ˇcastn´ık˚ u hospodáˇrsk´ ych vztah˚ u v daném st´ atˇe. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.5: ˇ a republika Parlamenty demokratick´ ych zem´ı jsou jednokomorové nebo dvoukomorové. Cesk´ má dvoukomorov´ y parlament, poslaneckou snˇemovnu a senát. Uved’te jin´ y pˇr´ıklad dvoukomorového parlamentu a uved’te pˇr´ıklad jednokomorového parlamentu, pˇr´ıpadnˇe si zapiˇste do textu u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................


67

Vl´ ada je v´ ykonnou sloˇzkou ˇr´ızen´ı spoleˇcnosti, vztah˚ u mezi obˇcany, institucemi, hos- Vláda podáˇrsk´ ymi subjekty atd. Je ˇr´ıd´ıc´ı sloˇzkou vˇsech státn´ıch instituc´ı, ministerstev, u ´ˇrad˚ u, které provádˇej´ı a zabezpeˇcuj´ı vl´ adn´ı politiku. V nˇekter´ ych státech ˇr´ıd´ı vláda i centr´ aln´ı banku, kter´ a hraje mnohde d˚ uleˇzitou funkci ve finanˇcn´ı politice vlády. V nˇekter´ ych zem´ıch je vˇsak naopak centráln´ı banka na vládˇe nez´ avislá, zrovna tak, jako nˇekteré dalˇs´ı instituce. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.6: V kaˇzdém státˇe je pouze jedna, tzv. centráln´ı banka. Ta ˇr´ıd´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch komerˇcn´ıch bank. Tato banka je naz´ yvána také emisn´ı (má monopol na emisi, tj. tisk bankovek) nebo cedulov´ a. Uved’te:

Emisn´ı (cedulov´ a) banka

ˇ e republice, a) jak se jmenuje tato centr´ aln´ı banka v Cesk´ b) zda je povaˇzov´ ana za souˇc´ ast vládn´ıch instituc´ı nebo zda je na vládˇe nezávislá, c) zda se guvernér této banky z´ uˇcastˇ nuje nebo nez´ uˇcastˇ nuje zasedán´ı vlády. Vaˇse odpovˇedi si ovˇeˇrte dle Kl´ıˇce a správné u ´daje si zapiˇste do textu k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:

• St´ at vytv´ aˇr´ı ekonomické prostˇred´ı pˇredevˇs´ım pomoc´ı hospodáˇrské legislativy. • St´ at ovlivˇ nuje chov´ an´ı vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u pomoc´ı státn´ıch instituc´ı. • Regulaˇcn´ı jedn´ an´ı st´ atu je makroekonomickou kategori´ı, má vˇsak i sv˚ uj mikroekonomick´ y dopad. • Pro regulaci trˇzn´ıho mechanismu státem existuje nˇekolik skupin d˚ uvod˚ u. • St´ at mus´ı vystupovat jako ochránce zájm˚ u celé spoleˇcnosti. • Z´ akladn´ımi sloˇzkami demokratického státu je vláda a parlament.

6.4

Hospod´ aˇ rsk´ a politika vl´ ady

Kaˇzdá nastupuj´ıc´ı vláda má sv˚ uj vl´ adn´ı program, kter´ y v oblasti hospodáˇrstv´ı je oznaˇcován jako hospod´ aˇrsk´ a politika. Hospod´ aˇrsk´ a politika je souhrn c´ıl˚ u, n´ astroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı st´ atu v makroekonomické a v menˇs´ı m´ıˇre i mikroekonomické oblasti. Kaˇzdá hospodáˇrská politika vycház´ı z urˇcité teorie ekonomie, z urˇcité koncepce podloˇzené ekonomickou vˇedou. Tato koncepˇcn´ı, tzv. teoretick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika je v´ ychodiskem pro praktické prov´ adˇen´ı bˇeˇzn´ ych opatˇren´ı státu. Praktick´ a hospodáˇrská politika je pak korigována mnoha faktory vnitˇrn´ımi (parlament nemus´ı napˇr´ıklad schválit nˇekter´ a opatˇren´ı vlády) i vnˇejˇs´ımi (ohroˇzen´ı státu znamená pˇresun finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u do váleˇcné v´ yroby, mohou to vˇsak b´ yt i ménˇe závaˇzné vlivy hospodáˇrského charakteru jako napˇr. zmˇeny na mezinárodn´ıch trz´ıch ropy, politické vlivy jako napˇr´ıklad povinnost vyhovˇet pˇrań´ı“ velmoci apod.). Tato re´ alná hospod´ aˇrská politika ” je tedy v´ ysledkem tlak˚ u vnitˇrn´ıch i vnˇejˇs´ıch, nebot’ vl´ ada mus´ı reagovat na soci´ aln´ı tlaky uvnitˇr státu i na mezinárodn´ı situaci. Konkrétn´ı hospodáˇrská politika je tedy urˇcitou korekc´ı p˚ uvodnˇe pˇredneseného vl´ adn´ıho programu, je kompromisem mezi chtˇen´ ym a moˇzn´ ym.

Definice hospod´ aˇrské politiky

68

6.5 Selháván´ı státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı

C´ıle hospod´ aˇrské politiky definuje kaˇzdá vl´ ada jiˇz ve svém vl´ adn´ım programu a parlament by mˇel sledovat, zda vláda toto prohláˇsen´ı pln´ı. Pokud jde o st´ aty s tradiˇcn´ı trˇzn´ı ekonomikou, jsou c´ıle prakticky dlouhodobou koncepc´ı, kterou ani pˇr´ıpadná zmˇena vlády pˇr´ıliˇs nemˇen´ı. Vˇseobecnˇe se d´ a ˇr´ıci, ˇze hlavn´ım c´ıle ekonomiky je vˇzdy optim´ aln´ı zajiˇst’ov´ an´ı vˇsech potˇreb spoleˇcnosti. Obecné c´ıle

Obecn´ e c´ıle kaˇ zd´ e vl´ ady lze definovat dva z´ akladn´ımi u ´ koly: • zajiˇstˇen´ı vnˇejˇs´ı stability st´ atu, • zajiˇstˇen´ı vnitˇrn´ı stability st´ atu. I c´ıle hospod´ aˇrské politiky lze rozdˇelit do dvou z´ akladn´ıch smˇ er˚ u: • zajiˇstˇen´ı stability ekonomiky, • zajiˇstˇen´ı r˚ ustu ekonomiky. Zajiˇstˇen´ı stability ekonomiky b´ yv´ a charakterizováno tˇemito dalˇs´ımi c´ıly: a) zajiˇ stˇ en´ı vnˇ ejˇ s´ı ekonomick´ e stability napˇr´ıklad: • vyrovnanou platebn´ı bilanc´ı státu (poznámka: platebn´ı bilance je bilance plateb do zahraniˇc´ı a pˇr´ıjm˚ u ze zahraniˇc´ı. Vnitˇrn´ı souˇca´st´ı platebn´ı bilance je obchodn´ı bilance, tj. bilance pˇr´ıjm˚ u z v´ yvozu a plateb za dovoz. Pasivn´ı bilance zatˇeˇzuje stát.) • udrˇzen´ım (zv´ yˇsen´ım) stavu zásob zlata, resp. lehce smˇeniteln´ ych mˇen atd. b) zajiˇ stˇ en´ı vnitˇ rn´ı ekonomick´ e stability napˇr´ıklad: • udrˇzen´ım n´ızkého procenta nezamˇestnanosti, • udrˇzen´ım n´ızkého procenta inflace, • eliminac´ı nepˇr´ızniv´ ych soci´ aln´ıch dopad˚ u. R˚ ust ekonomiky se mˇeˇr´ı pomoc´ı makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, v Evropˇe pˇredevˇs´ım pomoc´ı HDP (hrubého domác´ıho produktu) bud’ celkového nebo v pˇrepoˇctu na jednoho obyvatele. Pouˇz´ıvá se roˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu obdob´ı, mˇes´ıce, roku apod. Snahou vl´ ady je zajistit optim´ aln´ı ekonomick´ y r˚ ust.

6.5 Selh´ av´ an´ı st´ atu

Selh´ av´ an´ı st´ atu v trˇ zn´ım hospod´ aˇ rstv´ı

Nedostatky m´ a trh, nedostatky má samozˇrejmˇe i stát. Jak trh, tak i st´ at jsou mechanismy, které uvádˇej´ı do pohybu pouze lidé. A lidé se mohou m´ ylit. Rozhodov´ an´ı státn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u m˚ uˇze b´ yt chybné, hovoˇr´ıme o tzv. selh´ aván´ı st´ atu. Selháv´ an´ı státu m˚ uˇze m´ıt dvˇe z´ akladn´ı pˇr´ıˇciny: 1. Nedokonalé rozhodov´ an´ı st´ atn´ıch orgán˚ u, m˚ uˇze m´ıt ˇradu objektivn´ıch i subjektivn´ıch pˇr´ıˇcin. Za objektivn´ı pˇr´ıˇciny m˚ uˇzeme povaˇzovat napˇr´ıklad: uˇze b´ yt definováno jako ˇcasová prodleva mezi • informaˇ cn´ı zpoˇ zdˇ en´ı. To m˚ potˇrebou státn´ıho zásahu a dobou, kdy je zásah uskuteˇcnˇen. Jeho uskuteˇcnˇen´ı vˇsak pˇredpokl´ ad´ a sbˇer, zpracován´ı a vyhodnocen´ı relevantn´ıch informac´ı jako podkladu pro pˇr´ısluˇsné rozhodnut´ı. Z´ıskán´ı tˇechto informac´ı, jejich zpracován´ı, interpretace atd. vyˇzaduje urˇcit´ y ˇcas, kaˇzdopádnˇe je pak rozhodnut´ı státu reakc´ı na minul´ y dˇej. Dalˇs´ım objektivn´ım d˚ uvodem m˚ uˇze b´ yt i


69

ˇ • tzv. politick´ eˇ casov´ e zpoˇ zdˇ en´ı. Radu z´ asah˚ u je tˇreba pˇredjednat s politick´ ymi stranami, aby vznikl urˇcit´ y konsensus a zv´ yˇsila se napˇr´ıklad pr˚ uchodnost vládn´ıho ˇ opatˇren´ı pˇri jeho schválen´ı v parlamentu. Rada závaˇzn´ ych opatˇren´ı a st´ atn´ıch zásah˚ u vyˇzaduje tud´ıˇz pomˇernˇe dlouh´ y proces projednáv´ an´ı, u ´prav, doplˇ nov´ an´ı atd. neˇz jej pˇr´ısluˇsné státn´ı orgány zaˇcnou uplatˇ novat. ˇ Casov´ a zpoˇzdˇen´ı pˇri reakci státu budou d˚ uvodem selháv´ an´ı st´ atu pˇri regulaci trˇzn´ıho mechanismu i pˇri pˇredpokladu, ˇze vˇsichni státn´ı u ´ˇredn´ıci usiluj´ı o co nejlepˇs´ı a spoleˇcensky neprospˇeˇsnˇejˇs´ı státn´ı zásahy, tedy na základˇe zcela objektivn´ıch kritéri´ı. Kromˇe objektivn´ıch d˚ uvod˚ u existuj´ı vˇsak i d˚ uvody subjektivn´ı, kdy se nˇekteˇr´ı státn´ı u ´ˇredn´ıci mohou snaˇzit prosadit d´ılˇc´ı zájmy r˚ uzn´ ych lobbystick´ ych skupin, popˇr´ıpadˇe se mohou m´ ylit pˇri vyhodnocován´ı urˇcit´ ych u ´ daj˚ u. Tento prvek nem˚ uˇzeme nikdy vylouˇcit. 2. Druh´ ym faktorem selháván´ı státu m˚ uˇze b´ yt skuteˇcnost, ˇze i kdyˇz byly u ´daje správnˇe, ba i vˇcas vyhodnoceny, opatˇren´ı, která byla na jejich vyhodnocen´ı zvolena byla v dané chv´ıli správná a nezbytná, v´ ysledek nemus´ı b´ yt pˇresto optim´ aln´ı. Dokonce m˚ uˇze správné rozhodnut´ı vést ke zcela chybnému efektu. Je to zp˚ usobeno t´ım, ˇze lidé nemus´ı reagovat zcela jednoznaˇcnˇe, ˇze nˇekteré nástroje makroekonomické ˇci mikroekonomické politiky nemaj´ı zcela jednoznaˇcn´ y dopad. Ba naopak reakce m˚ uˇze b´ yt zcela neoˇcek´ avan´ a, netradiˇcn´ı, rozporná apod. V obou uveden´ ych pˇr´ıpadech bude efekt státn´ıho zásahu stejn´ y, nemus´ı znamenat oˇcek´ avané zlepˇsen´ı. Je tedy nam´ıstˇe soubor otázek tradiˇcnˇe se opakuj´ıc´ıch v ˇrad´ ach r˚ uzn´ ych ekonomick´ ych ˇskol, teori´ı po celá stalet´ı: je lépe ponechat v´ yvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı samovolné regulaci neviditelnou rukou trhu, jestliˇze státn´ı opatˇren´ı ˇ je lépe likvidovat trˇzn´ı mechanismus a pˇrenechat mohou situaci i jeˇstˇe zhorˇsit? Ci ˇr´ızen´ı ekonomiky pouze st´ atu, jestliˇze trˇzn´ı mechanismus má ˇcetné nedostatky? Nebo se maj´ı trh i st´ at kombinovat? Pakliˇze ano, v jakém pomˇeru, jak´ ymi nástroji, pˇr´ım´ ymi, nepˇr´ım´ ymi atd. V zodpov´ıd´ an´ı tˇechto otázek se od sebe liˇs´ı jednotliv´ı ekonomové, liˇs´ı se od sebe r˚ uzné ekonomické ˇskoly, liˇs´ı se od sebe ˇcasto vl´ adn´ı a nevládn´ı ekonomové. Je nepochybné, ˇze prvé 2 otázky pˇredstavuj´ı krajnosti, tyto krajnosti byly v historii svˇeta uplatnˇeny. Mezi nimi je ale ˇsiroká ˇskála r˚ uzn´ ych kombinac´ı, které se daj´ı rozliˇsit pˇredevˇs´ım 2 faktory:

Dva faktory st´ atn´ıch z´ asah˚ u

• m´ırou st´ atn´ıch z´ asah˚ u (kdy stát zasahuje, co ˇreˇs´ı, pomˇerem státn´ıch zásah˚ u a volného p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu), • volbou n´ astroj˚ u, jimiˇz stát zasahuje do trˇzn´ıho mechanismu a ˇreˇs´ı jeho nedokonalosti. Kombinace tˇechto dvou faktor˚ u je podstatná pro odliˇsen´ı hospodáˇrsk´ ych politik jednotliv´ ych vlád. Proto pro anal´ yzu p˚ usoben´ı státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı je nezbytné zab´ yvat se moˇzn´ ymi n´ astroji st´ atu pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 6: Na z´ akladˇe ˇcetby denn´ıho tisku nebo poslechu rozhlasu ˇci televize uved’te 5 státn´ıch zásah˚ u do ekonomiky za posledn´ı aktu´ aln´ı obdob´ı. Pˇriloˇzte i V´ aˇs struˇcn´ y komentáˇr a zaˇslete pr´ aci tutorovi. Shrnut´ı:

• Rovnˇeˇz st´ at pˇri regulaci ekonomiky vykazuje urˇcité nedostatky. • St´ at m˚ uˇze uskuteˇcnit chybná opatˇren´ı. • Stát m˚ uˇze uskuteˇcnit správn´ a opatˇren´ı, kter´ a vˇsak nemus´ı vést ke správn´ ym v´ ysledk˚ um.



70

6.5 Selháván´ı státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı • Nejednoznaˇcnost chov´ an´ı lid´ı m˚ uˇze eliminovat i správná rozhodnut´ı státu. • Ot´ azka st´ atn´ıch zásah˚ u je ot´ azkou volby n´ astroj˚ u a m´ıry státn´ıch z´ asah˚ u do pr˚ ubˇehu trˇzn´ıho mechanismu.

Kontroln´ı ot´ azky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

ˇ ım se projevuje st´ C´ at na stranˇe poptávky? V jaké pr´ avn´ı formˇe vystupuje stát na stranˇe nab´ıdky? Co to znamen´ a majoritn´ı pod´ıl? Co pˇredstavuje zlat´ a akcie? Jaké funkce pln´ı st´ at na stranˇe nab´ıdky? Do kter´ ych odvˇetv´ı a obor˚ u st´ at investuje? Jak st´ at ovlivˇ nuje ekonomiku? Které instituce ovlivˇ nuj´ı na st´ atn´ı u ´rovni ekonomiku? Co tvoˇr´ı obsah pojmu hospod´ aˇrská legislativa“? ” Co je to teoretick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika? Co je to praktick´ a hospod´ aˇrsk´ a politika? Z jak´ ych d˚ uvod˚ u je rozd´ıl mezi teoretickou a praktickou hospodáˇrskou politikou? Jaké hlavn´ı c´ıle mus´ı zabezpeˇcovat hospodáˇrská politika? Co je obsahem pojmu vnitˇrn´ı stabilita“ v ekonomickém pojet´ı? ” Co je obsahem pojmu vnˇejˇs´ı stabilita“ v ekonomickém pojet´ı? ” Co zp˚ usobuje selh´ av´ an´ı st´ atu pˇri ˇr´ızen´ı ekonomiky?

Pr˚ uvodce studiem: Lekce, kterou jsme právˇe dokonˇcili, patˇr´ı mezi samostatné pˇredmˇety, které se pˇrednáˇsej´ı na vysok´ ych ˇskolách ekonomického charakteru. Pod názvem Hospod´ aˇrská politika se podrobnˇeji rozeb´ıraj´ı témata jako je funkce státu v ekonomice, nástroje, které má stát k dispozici pro regulaci ekonomiky atd. Pro nás v tomto kurzu pˇredstavuje tato látka d´ılˇc´ı ˇcást obecné a veˇrejné ekonomie, nav´ aˇzeme na n´ı vˇsak dalˇs´ı lekce, které uvedené poznatky v´ıce rozvádˇej´ı. Autotest: 1. Zlatou akcii vlastn´ı: (a) rozhoduj´ıc´ı vlastn´ıci akciové spoleˇcnosti (b) pouze st´ at (c) akcion´ aˇri, kteˇr´ı ji koup´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u ˇ pˇredkládá: 2. Hospod´ aˇrskou legislativu v CR (a) (b) (c) (d)

pouze vl´ ada pouze parlament vl´ ada i parlament vl´ ada, parlament, obˇcané

3. Hospod´ aˇrskou politikou je souhrn c´ıl˚ u, nástroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı státu: (a) jen v makroekonomické oblasti (b) v makroekonomické a ˇc´ asteˇcnˇe i mikroekonomické oblasti (c) v mikroekonomické oblasti

Kapitola 7

N´ astroje hospod´ aˇ rsk´ e politiky st´ atu Popis lekce: Tato lekce navazuje na lekci zab´ yvaj´ıc´ı se hospodáˇrskou politikou státu z pˇredcházej´ıc´ı lekce. Objasˇ nuje základn´ı 4 formy hospodáˇrské politiky, uvád´ı pˇr´ımé i nepˇr´ımé nástroje korekce nedostatk˚ u trˇzn´ıho mechanismu. Má jednoduchou strukturu danou následuj´ıc´ımi ˇcástmi: 7.1 7.2 7.3 7.4

Dvˇe pozice st´ atu v trˇzn´ı ekonomice St´ at na stranˇe nab´ıdky a poptávky St´ at jako ˇcinitel vytv´ aˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı Hospod´ aˇrsk´ a politika vl´ ady

V kaˇzdé ˇcásti jsou uvedeny a vysvˇetleny základn´ı nástroje pouˇz´ıvané v dané oblasti hospod´ aˇrské politiky st´ atu. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Monetárn´ı, minim´ aln´ı povinné rezervy, diskont, operace na volném trhu, reeskontn´ı kontingent, lombardn´ı u ´ vˇer, fiskáln´ı politika, státn´ı rozpoˇcet, deficit státn´ıho rozpoˇctu, kryt´ı deficitu, státn´ı dluh, státn´ı závˇereˇcn´ yu ´ˇcet, kvóty, subvence, neviditelné pˇrekáˇzky dovozu, celn´ı tarify, mzdové tarify, valorizace d˚ uchod˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

definovat hlavn´ı n´ astroje monetárn´ı politiky státu, rozezn´ avat a urˇcovat n´ astroje pˇr´ımé a nepˇr´ımé, definovat funkci fisk´ aln´ı politiky, orientovat se v základn´ıch ekonomick´ ych pojmech spjat´ ych s tvorbou a ˇcerpán´ım rozpoˇctu, • vyjmenovat a objasnit pojmy obchodn´ı politiky státu, • vyjmenovat moˇzn´ a opatˇren´ı v sociáln´ı a d˚ uchodové politice státu.

71

72

7.1 Monetárn´ı politika

Stát jako ˇcinitel vytváˇrej´ıc´ı a ovlivˇ nuj´ıc´ı ekonomické prostˇred´ı má k dispozici celou ˇradu nástroj˚ u ekonomick´ ych, právn´ıch i mocensk´ ych, pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych, kter´ ymi m˚ uˇze razantnˇe ovlivˇ novat n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı a u ´ˇcinnˇe zasahovat, i kdyˇz s r˚ uznˇe dlouh´ ym ˇcasov´ ym horizontem, do hospod´ aˇrsk´ ych ˇcinnost´ı. Z´ akladn´ı n´ astroje

Z´ akladn´ımi n´ astroji jsou: • celkov´ a politika st´ atu, jeho zahraniˇcn´ı i vnitˇrn´ı chován´ı, • daˇ nová soustava zasahuj´ıc´ı vˇsechny ekonomické subjekty, jej´ı kvalita, pr˚ uhlednost a racionalita, jakoˇz i zp˚ usob a u ´ˇcinnost správy a vymáhán´ı dan´ı, • fisk´ aln´ı, tj. rozpoˇctov´ a politika, • celn´ı politika a na ni u ´zce navazuj´ıc´ı, • obchodn´ı politika, dovozn´ı a v´ yvozn´ı, • d˚ uchodov´ a politika, • soci´ aln´ı politika, • z´ akonod´ arn´ a soustava, jej´ı kvalita, záruka dodrˇzován´ı, • vymahatelnost pr´ ava, • ˇcinnost kontroln´ıch org´ an˚ u atd. Na tyto základn´ı nástroje navazuj´ı i dalˇs´ı nástroje st´ atu, které mohou podstatnˇe ovlivˇ novat pˇredevˇs´ım dodrˇzov´ an´ı urˇcitého hospodáˇrského poˇr´ adku. S t´ım souvis´ı i u ´ roveˇ n a zákony v oblasti trestn´ıho práva, v´ ykonnost soud˚ u, u ´ roveˇ n policie, finanˇcn´ıch orgán˚ u, celkové vn´ımán´ı práva obˇcany a cel´ a ˇrada dalˇs´ıch faktor˚ u, které souvisej´ı pˇredevˇs´ım se stavem spoleˇcnosti i v ostatn´ıch sfér´ ach ˇzivota. Pˇ r´ıklad: Regulace ekonomiky se vyv´ıj´ı soubˇeˇznˇe s v´ yvojem názor˚ u na efektivn´ı ˇr´ızen´ı st´ atu, následnˇe reflektuje vˇseobecnou morálku spoleˇcnosti, zp˚ usoby chován´ı jednotlivc˚ u, instituc´ı, firem i samotného státu reprezentovaného státn´ımi orgány. V d˚ usledku tohoto v´ yvoje, neustál´ ych zmˇen v hodnotovém mˇeˇr´ıtku spoleˇcnosti, v´ yvoje hospodáˇrsk´ ych jev˚ u ˇci vztah˚ u, se vyv´ıj´ı i legislativa, jakoˇzto odpovˇed’ na pˇr´ısluˇsn´ y v´ yvoj celospoleˇcenské morálky, v´ yskyt nov´ ych jev˚ u, anebo prosté nutnosti regulovat nˇekteré negativn´ı jevy ˇci tendence. V d˚ usledku toho jsou ˇcasto naˇse z´ akony novelizov´ any, doplˇ novány ˇci aktualizovány. Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad: posledn´ı aktualizace nˇejaké právn´ı normy, s n´ıˇz jste se setkali v krátkém ˇcasovém horizontu. . ........................................................................................

7.1 Monet´ arn´ı politika

Monet´ arn´ı politika

Monetárn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. (Monay anglicky znamená pen´ıze, nicménˇe pojem je odvozen z francouzˇstiny ze slova les monnais“ taktéˇz ” ve smyslu pen´ıze). ˇ je to Cesk´ ˇ a národn´ı banka – CNB) ˇ Pouze centráln´ı banka (v CR má monopol na emise penˇez (padˇelán´ı penˇez je trestn´ y ˇcin). Emis´ı penˇez, jejich vloˇzen´ım do obˇehu, popˇr´ıpadˇe naopak jejich stahován´ım mˇen´ı centráln´ı banka mnoˇzstv´ı nab´ızen´ ych penˇez, mˇen´ı t´ım i u ´ rokové m´ıry a podm´ınky, dle kter´ ych se novˇe emitované pen´ıze v podobˇe u ´vˇer˚ u dostávaj´ı do obˇehu. Následnˇe se tak opatˇren´ı v monetárn´ı politice projev´ı v dynamice ekonomického r˚ ustu, ovlivnˇen´ı platebn´ı bilance a mˇenov´ ych kurz˚ u atd. aˇz po dopad na zamˇestnanost a inflaci. Je to tedy velmi u ´ˇcinn´ y nástroj, kter´ y m´ a spoustu druhotn´ ych dopad˚ u, i kdyˇz jeho nasazen´ı je z poˇcátku vn´ımáno sp´ıˇse pouze ekonomy, manaˇzery, postupnˇe se jeho u ´ˇcinky dot´ ykaj´ı

Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrské politiky státu

73

prakticky vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u vˇcetnˇe dom´ acnost´ı. Je to tedy n´ astroj komplexn´ı, proto jej ˇrad´ıme mezi z´ akladn´ı n´ astroje regulace. Podle monetaristického pojet´ı (Friedman) vycházej´ı u ´ˇcinky monetaristické politiky z anal´ yzy rovnov´ ahy na penˇeˇzn´ım trhu, která je matematicky vyjádˇrena následuj´ıc´ım vzorcem: M × V = P × Y,

Z´ akladn´ı vzorec

(7.1)

kde M: je penˇeˇzn´ı masa (mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, to urˇcuje právˇe centr´ aln´ı banka emis´ı ˇci stahov´ an´ım penˇez z obˇehu), V: je rychlost obratu penˇez, P: u ´ roveˇ n cenové hladiny, Y: re´ aln´ y hrub´ y n´ arodn´ı produkt. Ze vzorce lze dovodit potˇrebnou masu penˇez v závislosti na pohybu ostatn´ıch ukazatel˚ u: M=

P×Y . V

(7.2)

Anal´ yzou vzorce m˚ uˇzeme zjistit, ˇze pokud se napˇr´ıklad Y ˇcili hrub´ y národn´ı produkt zv´ yˇs´ı o 1 procento (dojde k ekonomickému r˚ ustu), pak pˇri nemˇennosti ostatn´ıch ukazatel˚ u se mus´ı v zájmu zachován´ı rovnováhy na trhu penˇez zv´ yˇsit adekvátnˇe masa penˇez v obˇehu. To znamen´ a, ˇze centr´ aln´ı banka bude emitovat dalˇs´ı nové pen´ıze a uvolˇ novat je ve formˇe levnˇejˇs´ıch u ´vˇer˚ u do ekonomického prostˇred´ı. Nerespektován´ı této matematické z´ avislosti by znamenalo poruˇsen´ı ekonomické rovnováhy, projevuj´ıc´ı se r˚ ustem cenové hladiny, tedy inflac´ı. Monet´ arn´ı, tj. penˇ eˇ zn´ı a u ´ vˇ erov´ a politika je zamˇ eˇ rena:

Pozornost

• na kontrolu a regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice státu, • regulaci u ´rokov´ ych mˇer, • stanoven´ı podm´ınek u ´vˇer˚ u. Pˇredpokladem k tomu, aby st´ at mohl tyto funkce vykonávat jsou tyto podm´ınky:

Podm´ınky

• existence penˇeˇzn´ıho obˇehu a trhu penˇez, • existence u ´vˇerového systému a trhu kapitálu, kdy státn´ı org´ any a státn´ı instituce mus´ı m´ıt moˇznost volnˇe vstupovat na oba trhy, • existence centr´ aln´ı banky ve státn´ım vlastnictv´ı. Vzhledem k tomu, ˇze tyto podm´ınky jsou historicky jiˇz d´ avno splnˇeny, m˚ uˇze stát pomoc´ı své monetárn´ı politiky u ´ˇcinnˇe p˚ usobit na regulaci hospodáˇrského prostˇred´ı, a to jak pomoc´ı n´ astroj˚ u pˇr´ım´ ych, tak i nepˇr´ım´ ych, motivaˇcn´ıch. a) Mezi n´ astroje pˇ r´ım´ e (administrativn´ı) patˇr´ı napˇr´ıklad: • regulace investiˇcn´ı ˇcinnosti, kdy stát urˇc´ı limit investiˇcn´ıch u ´ vˇer˚ u. Jestliˇze rozsah poˇzadovan´ ych u ´ vˇer˚ u pak pˇrekraˇcuje tento limit, mus´ı firma pˇredloˇzit pˇr´ısluˇsné obchodn´ı bance souhlas státn´ıch orgán˚ u. Nemá-li firma takov´ yto souhlas, nesm´ı mu ˇzádn´ a banka investiˇcn´ı u ´vˇer poskytnout. Ale i pokud takov´ yto souhlas firma pˇredloˇz´ı, je ˇcistˇe na rozhodnut´ı pˇr´ısluˇsné obchodn´ı banky, zda a za jak´ ych podm´ınek j´ı banka u ´ vˇer poskytne, • regulace spotˇrebn´ıch u ´vˇer˚ u, kdy pˇri prodeji na spl´ atky mohou státn´ı org´ any urˇcit maxim´ aln´ı dobu splatnosti (napˇr´ıklad 5 let). Opˇet záleˇz´ı na penˇeˇzn´ım u ´ stavu (bance, spoˇritelnˇe, z´ aloˇznˇe atd.), zda u ´vˇer a za jak´ ych podm´ınek poskytne.

Pˇr´ımé n´ astroje

74

7.1 Monetárn´ı politika Mezi dalˇs´ı pˇr´ımé n´ astroje ˇrad´ıme: • • • • •

stanoven´ı u ´vˇerov´ ych strop˚ u, doˇcasné pozastaven´ı u ´vˇerové ˇcinnosti, nucenou spr´ avu banky, odebr´ an´ı bankovn´ı licence, v krajn´ım pˇr´ıpadˇe mˇenov´ a reforma atd.

´ Ukol k textu ˇ c. 7.1:

Nepˇr´ımé n´ astroje

Uved’te, na kterou banku byla v devadesát´ ych letech uvalena nucená spr´ ava. Banka byla ˇ pozdˇeji za symbolickou 1 Kˇc prodána CSOB. Následkem tohoto kroku spolumajitel ˇ banky spoleˇcnost Nomura zah´ ajila právn´ı kroky v˚ uˇci CR. b) Mezi n´ astroje nepˇ r´ım´ e ˇrad´ıme pˇredevˇs´ım následuj´ıc´ı ˇctyˇri hlavn´ı, a to: • • • •

povinné minim´ aln´ı rezervy, diskontn´ı sazbu, operace na volném trhu, stanoven´ı reeskontn´ıch kontingent˚ u.

Protoˇze jsou to z´ akladn´ı trˇ zn´ı, nepˇr´ımé nástroje, které jsou prakticky st´ ale vyuˇz´ıvány, povˇsimneme si tˇechto n´ astroj˚ u podrobnˇeji.

Definice

Definice diskontn´ı sazby

b1) Povinné minim´ aln´ı rezervy, patˇr´ı mezi nástroj o jehoˇz potˇrebˇe se ˇcasto diskutuje, nˇekdy se nevyuˇz´ıvá, nicménˇe ˇ se uˇz´ıval v pr˚ je to nástroj moˇzn´ y, u ´ˇcinn´ y a ve svˇetˇe uˇz´ıvan´ y. V CR ubˇehu devades´ at´ ych let, v souˇcasné dobˇe se nevyuˇz´ıvá. Povinné minim´ aln´ı rezervy pˇredstavuj´ı urˇcitý objem penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, které z rozhodnut´ı st´ atu mus´ı kaˇzd´ a obchodn´ı banka uloˇzit na u ´ˇctu centr´ aln´ı banky. (Poznámka: nemus´ı se jednat vˇzdy pouze o pen´ıze, ale i jin´ a aktiva (napˇr´ıklad cenné pap´ıry).) V´ yˇse blokovan´ ych prostˇredk˚ u sniˇzuje nab´ıdku penˇez. Obchodn´ı banka má k dispozici menˇs´ı objem penˇez, pen´ıze ˇcili u ´ vˇery se stávaj´ı draˇzˇs´ımi, u ´ rokové sazby se zvyˇsuj´ı. Nepˇr´ımo se tak sniˇzuje u ´ vˇerov´ a schopnost bank, ˇc´ım vyˇsˇs´ı povinné rezervy t´ım v´ıce se sniˇzuje masa penˇez v obˇehu. V´ yˇse povinn´ ych rezerv nen´ı stanovena objemovˇe, n´ ybrˇz urˇcit´ ym procentem z depozit, tzn. selektivnˇe dle bank, nav´ıc ˇc´ım likvidnˇejˇs´ı (pohotovˇejˇs´ı) má banka pen´ıze, t´ım vyˇsˇs´ı ˇca´stku PMR centr´ aln´ı banka vyˇzaduje. Pohyb procenta povinn´ ych rezerv velmi v´ yraznˇe mˇen´ı, sniˇzuje nebo zvyˇsuje u ´ vˇerovou schopnost bank, proto centr´ aln´ı banka neˇcin´ı u ´pravy pˇr´ıliˇs ˇcasto. Podstatn´ a nen´ı ani tak v´ yˇse PMR, ale sp´ıˇse jejich pohyb, zda se sniˇzuj´ı ˇci zvyˇsuj´ı, nebot’ to je jasn´ y signál pro potenci´ aln´ı investory o u ´myslech st´ atu a stavu a v´ yvoji n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı. b2) Diskontn´ı politika Finanˇcn´ı prostˇredky, které maj´ı obchodn´ı banky k dispozici z depozit, nestaˇc´ı k pokryt´ı vˇsech potˇreb u ´ vˇerován´ı a financován´ı obchodn´ıch bank. Proto jsou prakticky vˇsechny obchodn´ı banky v zemi nuceny z´ıskávat penˇeˇzn´ı prostˇredky v podobˇe u ´ vˇer˚ u od banky centráln´ı (pouze ta má, jak v´ıte, monopol na emise penˇez). Mohli bychom také ˇr´ıci, ˇze obchodn´ı banky kupuj´ı pen´ıze od centr´ aln´ı banky, tyto pen´ıze kupuj´ı na u ´vˇer. Diskontn´ı sazba je u ´rokov´ a sazba, za kterou centr´ aln´ı banka poskytuje u ´vˇery bank´ am obchodn´ım. R˚ ustem diskontn´ı sazby se pen´ıze stávaj´ı draˇzˇs´ımi, opaˇcnˇe lacinˇejˇs´ımi (hovoˇr´ıme o drah´ ych“ a levn´ ych“ penˇez´ıch). Tyto u ´vˇery mohou od centráln´ı banky z´ıskat ” ” pouze banky obchodn´ı, pro nˇe se tak tyto pen´ıze stávaj´ı pˇredmˇetem poptávky,


75

která klesá ˇci stoupá dle pravidel trˇzn´ıho mechanismu právˇe v z´ avislosti na pohybu diskontn´ı sazby. Pokud se tedy diskontn´ı sazba zvedne, omez´ı se t´ım nepˇr´ımo u ´vˇerové zdroje obchodn´ıch bank, t´ım se zv´ yˇs´ı cena penˇez, a to znamen´ a ve svém d˚ usledku sn´ıˇzen´ı nab´ıdky penˇez obchodn´ıch bank bˇeˇzn´ ym klient˚ um. Pˇri vyˇsˇs´ı diskontn´ı sazbˇe kles´ a nab´ıdka u ´ vˇerov´ ych penˇez (souˇcasnˇe klesá i popt´ avka, nebot’ pen´ıze jsou drahé“, u ´roková sazba je pˇr´ıliˇs vysoká). ” K diskontu pˇridáv´ a totiˇz obchodn´ı banka jeˇstˇe tzv. odchylku, (dalˇs´ı procento u ´rokové sazby, které pˇredstavuje jej´ı vlastn´ı zisk z bankovn´ı operace). Celkov´ au ´rokov´ a sazba se tak skládá ze dvou ˇcást´ı: u ´roková sazba = diskont + odchylka

Odchylka

(7.3)

Horn´ı limit odchylky vˇsak jednotnˇe opˇet stanovuje centr´ aln´ı banka. Obchodn´ı banky si tak prakticky mohou pˇri poskytován´ı u ´vˇer˚ u sv´ ym klient˚ um konkurovat pouze v r´ amci urˇcitého rozmez´ı odchylky. b3) Operace na volném trhu Souvis´ı s podm´ınkou, ˇze stát reprezentovan´ y v daném pˇr´ıpadˇe centráln´ı bankou má voln´ y pˇr´ıstup na finanˇcn´ı trhy. Centr´ aln´ı banka bud’ nakupuje nebo prod´ av´ a st´ atn´ı cenn´ e pap´ıry. V obou pˇr´ıpadech tak manipuluje s masou penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u v obˇehu. Pokud státn´ı cenné pap´ıry prodává, stahuje t´ım vlastnˇe masu penˇez z obˇehu, za volné penˇeˇzn´ı prostˇredky nakupuj´ı ekonomické subjekty státn´ı cenné pap´ıry, které jsou povaˇzovány za v´ yhodnou finanˇcn´ı investici. Tyto cenné pap´ıry jsou obvykle velmi dobˇre u ´roˇceny a v´ ynos je jist´ y. Proto tyto cenné pap´ıry maj´ı pomˇernˇe rychl´ y prodej a vyˇrazen´ı urˇcité masy penˇez z obˇehu je rychlé. Tato operace má jeˇstˇe jeden dopad. T´ım, ˇze banka takto nepˇr´ımo stahuje z obˇehu pen´ıze, zv´ yˇs´ı se t´ım konkurence na stranˇe poptávky po penˇez´ıch, v d˚ usledku toho vzrostou u ´ rokové sazby. Souˇcasnˇe se tak sn´ıˇz´ı mnoˇzstv´ı penˇez, které z˚ ust´ av´ a k dispozici ostatn´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um (pˇredevˇs´ım firm´ am), sn´ıˇz´ı se t´ım i dalˇs´ı druhy popt´ avky na dalˇs´ıch trz´ıch. V pˇr´ıpadˇe n´ akupu cenn´ ych pap´ır˚ u od jin´ ych subjekt˚ u je dosaˇzeno opaˇcn´ ych efekt˚ u. Pokud stát t´ımto zp˚ usobem z´ıská dodateˇcné penˇeˇzn´ı prostˇredky, m˚ uˇze je pouˇz´ıt na financován´ı jin´ ych vˇec´ı prostˇrednictv´ım v´ ydajov´ ych kapitol státn´ıho rozpoˇctu. Operace na volném trhu tak maj´ı pˇr´ımou souvislost s fiskáln´ı politikou. b4) Stanoven´ı reeskontn´ıch kontingent˚ u Souvis´ı s existenc´ı obchodn´ıch smˇenek a s jejich pouˇz´ıván´ım pˇri u ´hrad´ ach závazk˚ u. Pokud pˇri obchodn´ıch transakc´ıch nen´ı pouˇzito fakturaˇcn´ıho systému, ale je poskytnuta obchodn´ı smˇenka, m˚ uˇze pˇr´ıjemce tuto smˇenku prakticky okamˇzitˇe prodat obchodn´ı bance. Ta tuto smˇenku eskontuje (poskytne eskontn´ı u ´ vˇer na niˇzˇs´ı ˇc´ astku), banka si strh´ avá tzv. diskont. P˚ uvodn´ı majitel obchodn´ı smˇenky má k dispozici okamˇzitou (i kdyˇz niˇzˇs´ı) ˇca´stku penˇez. Obchodn´ı banka v pˇr´ıpadˇe potˇreby m˚ uˇze pak takto z´ıskanou smˇenku (samozˇrejmˇe vˇse pˇred vyprˇsen´ım term´ınu u ´ hrady smˇenky) opˇet prodat, a to centr´ aln´ı bance, které ji rovnˇeˇz eskontuje, t´ım vzniká druhá eskontace ˇcili reeskont. Centráln´ı banka ovˇsem pˇredem stanovuje celkov´ y objem (kontingent) nakupovan´ ych smˇenek, stanovuje tud´ıˇz reeskontn´ı kontingent. Centráln´ı banka stanovuje tento kontingent s ohledem na své vlastn´ı zdroje a také s ohledem na inflaˇcn´ı tlaky. Kromˇe tˇechto 4 z´ akladn´ıch nástroj˚ u se pouˇz´ıvá jeˇstˇe celé ˇrady dalˇs´ıch nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u jako napˇr´ıklad: • stanoven´ı lombardn´ı sazby Lombardn´ı u ´vˇer je vesmˇes velmi krátkodob´ yu ´vˇer kryt´ y poskytnut´ım urˇcité zástavy obchodn´ı bance. Touto zástavou jsou vˇetˇsinou cenné pap´ıry, ale mohou to b´ yt i jiné dokumenty (napˇr´ıklad doklady, které umoˇzn ˇuj´ı dispoziˇcn´ı

Pouˇzit´ı cenn´ ych pap´ır˚ u

Reeskont

76

7.2 Fiskáln´ı politika

•

•

•

•

právo k urˇcitému zboˇz´ı), drahé kovy, zlato, cenné vˇeci atd. Tento druh u ´vˇeru poskytuj´ı obchodn´ı banky sv´ ym klient˚ um, ale také centráln´ı banka vˇsem bank´ am obchodn´ım. selektivn´ı u ´vˇery znamenaj´ı obecnˇe urˇcitou formu zv´ yhodnˇen´ı bud’ vybran´ ym subjekt˚ um: – zv´ yhodˇ nuj´ı se napˇr. urˇcité firmy, kde má stát zvláˇstn´ı vˇetˇsinou sociáln´ı z´ ajem, – zv´ yhodˇ nuj´ı se urˇcité obory, napˇr´ıklad u ´vˇery na ekologická opatˇren´ı, – zv´ yhodˇ nuj´ı se urˇcité lokality, odvˇetv´ı apod. devizov´ a politika a kontrola spoˇc´ıvá v u ´pravách devizov´ ych kurz˚ u, r˚ uzném u ´roˇcen´ı zahraniˇcn´ıch vklad˚ u, pokud je to v kompetenci centráln´ı banky, v´ azanosti plateb do zahraniˇc´ı na urˇcit´ ych parametrech atd. povinné vazby bilanˇcn´ıch poloˇzek kdy centráln´ı banka stanovuje urˇcit´ y pomˇer a vztahy mezi bilanˇcn´ımi poloˇzkami, napˇr´ıklad. tzv. kapitálovou pˇrimˇeˇrenost, pomˇer mezi zdroji a u ´vˇery apod. r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı a dohody centr´ aln´ı banky a obchodn´ıch bank jsou opatˇren´ı, kter´ a mnohdy maj´ı pouze formu napˇr´ıklad jen informac´ı, pokyn˚ u ˇci ˇza´dost´ı, ale obchodn´ı banky je respektuj´ı a postupuj´ı podle nich.

Tˇechto prostˇredk˚ u nepˇr´ımého p˚ usoben´ı centr´ aln´ı banky na banky obchodn´ı je hodnˇe, jejich v´ yˇcet by byl obsáhl´ y. Jedná se vˇsak v´ıceménˇe o obsah náplnˇe v´ yuky speciáln´ıho pˇredmˇetu bankovnictv´ı“, a proto se spokoj´ıme pouze s t´ımto ” pˇrehledem moˇznost´ı. Vˇsechny tyto nástroje maj´ı spoleˇcn´ y efekt a spoleˇcn´ y c´ıl: jejich prostˇrednictv´ım centr´ aln´ı banka p˚ usob´ı na trhu penˇez, ovlivˇ nuje nab´ıdku penˇ ez. Dva typy monet´ arn´ı politiky

Centr´ aln´ı banka m˚ uˇze prov´ adˇet 2 typy monetárn´ı politiky: a) expanzivn´ı: zvyˇsovat nab´ıdku penˇez, b) restriktivn´ı: sniˇzovat nab´ıdku penˇez. Oba typy monetárn´ı politiky maj´ı pak dopad na pohyb poptávky po penˇez´ıch, centráln´ı banka tak nepˇr´ımo ovlivˇ nuje i ostatn´ı trhy. Shrnut´ı:

• Monetárn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v národn´ım hospodáˇrstv´ı. • Povinnost ˇr´ıdit mˇenovou politiku má centráln´ı banka. ´ vˇerové situace ve státˇe m˚ uˇze stát pouˇz´ıvat ˇrady pˇr´ım´ ych • K regulaci mˇenové a u i nepˇr´ım´ ych metod. • Mezi základn´ı pˇr´ımé metody patˇr´ı regulace investiˇcn´ı ˇcinnosti pomoc´ı limitu investiˇcn´ıch u ´vˇer˚ u a regulace spotˇreby pomoc´ı spotˇrebn´ıch u ´vˇer˚ u. • Mezi základn´ı n´ astroje nepˇr´ımé regulace patˇr´ı stanoven´ı povinn´ ych minimáln´ıch rezerv, diskontn´ı sazba, reeskontn´ı kontingent a operace na volném trhu.

7.2 Fisk´ aln´ı politika

Fisk´ aln´ı politika

Fiskáln´ı politika státu je spjata s tvorbou a rozdˇelován´ım finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u prostˇrednictv´ım soustavy rozpoˇct˚ u.


77

V kaˇzdém st´ atˇe, v závislosti na hierarchii a ˇclenitosti st´ atn´ı správy, existuje nˇekolik stupˇ n˚ u Státn´ı rozpoˇctové soustavy, od obecn´ıch rozpoˇct˚ u, mˇestsk´ ych, okresn´ıch aˇz po st´ atn´ı rozpoˇ cet rozpoˇcet jakoˇzto nejvyˇsˇs´ı rozpoˇcet st´ atu (napˇr´ıklad feder´ aln´ı rozpoˇcet ˇci rozpoˇcet spolkového, respektive unit´ arn´ıho st´ atu). St´ atn´ı rozpoˇcet pˇredstavuje centralizovaný fond finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, které vytv´ aˇrej´ı vˇsechny ekonomické subjekty st´ atu, rozdˇeluj´ı a uˇz´ıvaj´ı jej st´ atn´ı org´ any. St´ at tak pomoc´ı pˇr´ıjm˚ u a výdaj˚ u ze st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇrerozdˇeluje finanˇcn´ı prostˇredky tam, kam spoleˇcnost potˇrebuje. Státn´ı orgány odˇcerpávaj´ı od vˇsech trˇzn´ıch subjekt˚ u nemalé finanˇcn´ı ˇca´stky ve formˇe dan´ı, odvod˚ u, poplatk˚ u (eventuelnˇe. pokut) a mˇe prostˇrednictv´ım v´ ydajové stránky jejich pouˇzit´ı. a) Pˇ r´ıjmy st´ atn´ıho rozpoˇ ctu jsou tvoˇreny pˇrev´ aˇznˇe pˇr´ım´ ymi a nepˇr´ım´ ymi danˇemi. avislosti na výˇsi pˇr´ıjmu nebo majetku. a1) Pˇr´ımé danˇe plat´ı poplatn´ıci pravidelnˇe v z´ Napˇr´ıklad odvody danˇe z pˇr´ıjmu jsou závislé na skuteˇcnˇe dosaˇzeném pˇr´ıjmu, danˇe z nemovitost´ı jsou závislé na hodnotˇe nemovitosti (majetku) apod. Tyto danˇe se odvádˇej´ı pravidelnˇe k urˇcitému datu, dle v´ ypoˇctu pˇredem známému, v ˇca´stce, která je odvoditelná a vypoˇcitatelná pˇredem ve vztahu k urˇcité hodnotˇe. Tyto odvody jsou dále stanoveny vˇzdy do urˇcitého limitu splatnosti (pˇripouˇst´ı se u ˇca´sti dan´ı uplatnˇen´ı zálohového systému s roˇcn´ım vy´ uˇctov´ an´ım), pˇri neplnˇen´ı povinnosti st´ at obvykle uplatˇ nuje sankˇcn´ı postih. Správou dan´ı a poplatk˚ u státu jsou povˇeˇreny tzv. finanˇcn´ı u ´ˇrady. Jsou to vlastnˇe ˇ v´ ybˇerˇc´ı dan´ı s pˇr´ısluˇsn´ ymi pravomocemi. P˚ uvodn´ı n´ azev v CSR byl bern´ı u ´ˇrad. Dnes je to detaˇsované pracoviˇstˇe ministerstva financ´ı, státn´ı instituce, zajiˇst’uj´ıc´ı dohled nad naplˇ nován´ım a ˇcerpán´ım st´ atn´ıch financ´ı. Souˇcasnˇe vˇsak maj´ı i funkci pˇrerozdˇelovac´ı, vybrané finanˇcn´ı prostˇredky pˇrev´ adˇej´ı na konta jin´ ych urˇcen´ ych subjekt˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.2: Uved’te aktuáln´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob. Vzhledem k tomu, ˇze tato sazba podléhá zmˇenˇe ˇcasu, je v Kl´ıˇci uvedena sazba z doby pˇr´ıpravy publikace, tj. z roku 2010. Podot´ ykáme, ˇze stále jsou pˇripravovány zmˇeny, je proto tˇreba poznamenat si aktu´ aln´ı sazbu pro dan´ y rok. a2) Nepˇ r´ım´ e danˇ e jsou zahrnuty v cenˇe prod´ avaného zboˇz´ı a odvád´ı je do st´ atn´ıho rozpoˇctu prodejce zboˇz´ı nebo poskytovatel sluˇzeb. Plat´ı je vˇsak fináln´ı spotˇrebitel. Pˇr´ıkladem takové danˇe je hlavn´ı pˇr´ıjmová poloˇzka st´ atn´ıho rozpoˇctu, tj. daˇ n z pˇridané hodnoty (DPH). V podstatˇe tutéˇz daˇ n, i kdyˇz s jin´ ymi sazbami, m´ a cca 150 zem´ı svˇeta. a3) Ostatn´ı pˇ r´ıjmy st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou tvoˇreny mimo okruh daˇ nové soustavy a jsou pˇredstavov´ any napˇr´ıklad u ´roky, nájemn´ ym, splátkami zahraniˇcn´ıch u ´vˇer˚ u apod. Státn´ı rozpoˇcet si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako jak´ ysi tunel, do kterého na jedné stranˇe neustále (dennˇe) proud´ı finanˇcn´ı prostˇredky, které jsou na druhé stranˇe neustále dennˇe poskytov´ any jin´ ym ekonomick´ ym subjekt˚ um. Formálnˇe má státn´ı rozpoˇcet tvar otevˇrené knihy, jehoˇz lev´ a strana je tvoˇrena pˇr´ıjmov´ ymi poloˇzkami (odbornˇe ˇreˇceno pˇr´ıjmov´ ymi kapitolami“), na druhé stranˇe ” pak poloˇzkami v´ ydajov´ ymi. Pro pˇr´ıjmovou ˇca´st státn´ıho rozpoˇctu je podstatn´ y pˇ redevˇ s´ım zp˚ usob zdanˇ en´ı, tj. forma zdanˇ en´ı a v´ yˇ se dan´ı. Stát m˚ uˇze napˇr´ıklad stanoven´ım formy zdanˇen´ı

Danˇe

78

7.2 Fiskáln´ı politika preferovat investiˇcn´ı ˇcinnost, m˚ uˇze poskytovat r˚ uzné daˇ nové u ´levy pˇri ˇza´daném smˇeru investic, resp. i tzv. daˇ nové pr´ azdniny“. ” Podstatná je i v´ yˇse dan´ı, tj. kolik prostˇredk˚ u ze zisku mus´ı firmy odvést a kolik jim tud´ıˇz z˚ ustane tzv. disponibiln´ıho zisku. Vysoké zdanˇen´ı nen´ı motivuj´ıc´ım prvkem pro podnik´ an´ı. b) Výdaje st´ atn´ıho rozpoˇctu smˇeˇruj´ı vˇzdy v urˇcitém pomˇeru do tˇechto základn´ıch sfér ˇzivota spoleˇcnosti: • • • •

Tˇri stavy st´ atn´ıho rozpoˇctu

obrany st´ atu (vnˇejˇs´ı-arm´ ada, vnitˇrn´ı-policie), st´ atn´ı spr´ avy (financov´ an´ı státn´ıch u ´ˇrad˚ u, státn´ı administrativy), ˇskolstv´ı, kultury, zdravotnictv´ı a sociáln´ıho zabezpeˇcen´ı, n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı.

Kaˇzd´ y stát má samozˇrejmˇe odliˇsn´ y pomˇer mezi tˇemito v´ ydajov´ ymi poloˇzkami a i jinou vládn´ı politiku uvnitˇr tˇechto skupin. Rovnˇeˇz pod´ıly vynakládan´ ych prostˇredk˚ u nejsou nemˇenné a mohou se i v pr˚ ubˇehu hospod´ aˇrského obdob´ı (t´ım je jeden rok) radik´ alnˇe zmˇenit. Napˇr´ıklad v dobˇe ohroˇzen´ı státu se operativnˇe zmˇen´ı pomˇery ve prospˇech potˇrebnˇejˇs´ıch vydán´ı a v´ıce se zaˇcne vydávat na obranu. Tyto zmˇeny uvnitˇr obdob´ı podléhaj´ı schv´ alen´ı parlamentem. Pˇ rijat´ y rozpoˇ cet m´ a charakter z´ akona. Mus´ı b´ yt schv´ alen parlamentem, k jakékoliv zmˇenˇe je zapotˇreb´ı dostateˇcn´ y poˇcet hlas˚ u v parlamentu. Vzhledem k tomu, ˇze pr´ avˇe v tvorbˇe a sestaven´ı rozpoˇctu se koncentruje vl´ adn´ı politika, je jeho skladba vˇzdy souˇca´st´ı mnohdy tvrd´ ych boj˚ u vl´ ady a parlamentu, zvláˇstˇe s opoziˇcn´ımi poslanci, kteˇr´ı by mˇeli oponovat a prosazovat názory a poˇzadavky nevl´ adn´ıch stran do tvorby i ˇcerp´ an´ı rozpoˇctu. Pˇrijat´ y rozpoˇcet je jiˇz vod´ıtkem pro odpov´ıdaj´ıc´ı postup vˇsech ministerstev a státn´ıch org´ an˚ u pˇri vynakl´ ad´ an´ı st´ atn´ıch prostˇredk˚ u i pˇri zajiˇst’ován´ı jeho pˇr´ıjm˚ u. Pˇri tvorbˇe rozpoˇctu mohou b´ yt uplatnˇeny tˇri moˇzné stavy, rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt koncipov´ an jako: • vyrovnan´ y (v tomto pˇr´ıpadˇe se agregátn´ı v´ ydaje rovnaj´ı agregátn´ım pˇr´ıjm˚ um), • pˇrebytkov´ y (pˇr´ıjmy jsou pl´ anovány vyˇsˇs´ı neˇz v´ ydaje), • schodkov´ y (deficitn´ı). Skuteˇcn´ y v´ yvoj rozpoˇctu v dobˇe jeho tvorby a ˇcerp´ an´ı (rozpoˇcet se sestavuje, pl´ anuje vˇzdy v pˇredch´ azej´ıc´ım roce, cca od pololet´ı, kdy se ukazuj´ı tendence a pˇredpokládan´ y re´ aln´ y v´ ysledek daného roku) m˚ uˇze b´ yt ale odliˇsn´ y, vznik´ a bud’ pˇrebytek nebo deficit. Pravdˇepodobnost, ˇze by koncipovan´ y vyrovnan´ y rozpoˇcet skonˇcil pˇresnˇe je malá, podstatn´ a je proto vˇzdy odchylka od p˚ uvodn´ıch pˇredpoklad˚ u. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt, jak je uvedeno, jako deficitn´ı b´ yt sestaven uˇz v dobˇe jeho vytvoˇren´ı a schválen´ı. Sestaven´ı deficitn´ıho rozpoˇctu vˇsak pˇrináˇs´ı urˇcité problémy a nebezpeˇc´ı, nebot’: • deficitn´ı rozpoˇcet st´ atn´ıho rozpoˇctu pomáhá zvyˇsovat inflaci, • deficitn´ı rozpoˇcet nen´ı pˇr´ıliˇs pˇr´ıznivˇe posuzov´ an kooperuj´ıc´ımi hospod´ aˇrsk´ ymi institucemi, obchodn´ımi partnery, vˇcetnˇe zahraniˇc´ı.

Kryt´ı deficitu

Ke kryt´ı deficitu si st´ at mus´ı vyp˚ ujˇcit bud’: • na trhu cenn´ ych pap´ır˚ u, kde m˚ uˇze prodat státn´ı cenné pap´ıry se splátkou za urˇcit´ y poˇcet rok˚ u (viz pˇredcházej´ıc´ı ˇcást), • m˚ uˇze si p˚ ujˇcit od jiného st´ atn´ıho orgánu, • m˚ uˇze si p˚ ujˇcit ze zahraniˇc´ı (bud’ od obchodn´ıch bank, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo od ciz´ıho st´ atu).


79

Opakovan´ y deficit st´ atn´ıho rozpoˇ ctu naz´ yv´ ame st´ atn´ım dluhem. St´ atn´ı V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe zatˇeˇzuje deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu pˇredevˇs´ım budouc´ı ekonomick´ y dluh v´ yvoj, nebot’ odˇcerpává momentáln´ı zdroje na u ´ kor budoucnosti, to vˇsak z dlouhodobého hlediska. Krátkodobˇe m˚ uˇze sehrát deficitn´ı rozpoˇcet i pozitivn´ı roli, pokud se podaˇr´ı z jeho pomoc´ı nastartovat ekonomiku k vyˇsˇs´ı v´ ykonnosti. M˚ uˇze tak pˇrispˇet k rychlejˇs´ımu ekonomickému r˚ ustu v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı. Pokud se to vˇsak nepodaˇr´ı, je to prostˇredek velmi nebezpeˇcn´ y, nebot’ m˚ uˇze jen urychlit celkov´ y negativn´ı sesuv celé ekonomiky. ˇ ´ ´  KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7: Zjistˇete aktuáln´ı plánovan´ y stav (deficit) státn´ıho rozpoˇctu pro pˇr´ıˇst´ı rok. V´ ysledek Vaˇseho zjiˇstˇen´ı zaˇslete tutorovi. Stát prostˇrednictv´ım státn´ıho rozpoˇctu mˇen´ı strukturu hospodáˇrstv´ı a t´ım p˚ usob´ı na jeho v´ yvoj. Pˇr´ıjmy a v´ ydaje se provádˇej´ı na z´ akladˇe pˇrijat´ ych pravidel a rozpoˇcty schvaluj´ı z´ astupci obˇcan˚ u od poslanc˚ u parlamentu aˇz po obecn´ı zastupitelstvo v pˇr´ıpadˇe obecn´ıch rozpoˇct˚ u. Tyto sbory rovnˇeˇz kontroluj´ı pr˚ ubˇeh fiskáln´ıho obdob´ı a na konci rozpoˇctového obdob´ı (tj. vesmˇes v bˇreznu následuj´ıc´ıho roku), po zjiˇstˇen´ı a oficiáln´ım potvrzen´ı v´ ysledk˚ u pˇredcházej´ıc´ıho roku) schvaluj´ı uplynul´ y rozpoˇcet ve formˇe tzv. st´ atn´ıho z´ avˇ ereˇ cn´ eho u ´ˇ ctu s c´ılem optimalizace rozpoˇctové politiky pro následuj´ıc´ı obdob´ı. Zkuˇsenosti a praktick´ y v´ yvoj státn´ıho rozpoˇctu má vliv i na sestaven´ı nového rozpoˇctu pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı. Souˇcasnˇe s jeho schválen´ım se rozhoduje, jak´ ym zp˚ usobem se naloˇz´ı s eventueln´ım pˇrebytkem, nebo jak bude kryt schodek.

St´ atn´ı z´ avˇereˇcn´ y u ´ˇcet

Shrnut´ı:

• Fisk znamen´ a rozpoˇcet, fiskáln´ı politika je zp˚ usob sestaven´ı systému rozpoˇct˚ u daného st´ atu. • Rozpoˇctov´ a politika je zaloˇzena na pˇrerozdˇelován´ı finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. • Stát pˇrerozdˇeluje prostˇredky jednak svou pˇr´ıjmovou sloˇzkou státn´ıho rozpoˇctu, tj. pˇredevˇs´ım v´ yˇs´ı a zp˚ usobem zdanˇen´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. • Stát pˇrerozdˇeluje finanˇcn´ı prostˇredky i prostˇrednictv´ım v´ ydajové str´ anky státn´ıho rozpoˇctu sanac´ı potˇreb tzv. rozpoˇctové sféry. • Rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt sestaven jako vyrovnan´ y, pˇrebytkov´ y, deficitn´ı. • Opakovan´ y deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu naz´ yváme státn´ım dluhem. • Deficit mus´ı b´ yt kryt, zp˚ usob kryt´ı vˇzdy zatˇeˇzuje budoucnost. y v´ ysledek rozpoˇctového hospodaˇren´ı je schvalován parlamentem ve formˇe tzv. • Skuteˇcn´ st´ atn´ıho z´ avˇereˇcného u ´ˇctu.

7.3

Obchodn´ı politika

Mezi hlavn´ı n´ astroje v této oblasti patˇr´ı: • • • • • •

celkov´ a zahraniˇcn´ı orientace státu, stanoven´ı dovozn´ıch kv´ ot, stanoven´ı v´ yvozn´ıch kv´ ot, stanoven´ı celn´ıch tarif˚ u, poskytov´ an´ı v´ yvozn´ıch subvenc´ı, stanoven´ı kurz˚ u mˇeny,

Obchodn´ı politika

80

7.3 Obchodn´ı politika • mezi extrémn´ı n´ astroje patˇr´ı embargo ˇci obchodn´ı válka.

Vˇsechny nástroje v této oblasti mohou b´ yt v pr˚ ubˇehu roku i nˇekolikrát mˇenˇeny a kombinovány s v´ yjimkou zahraniˇcn´ı orientace st´ atu, která je d´ ana vládn´ım prohl´ aˇsen´ım a mˇela by b´ yt stabiln´ı, koncepˇcn´ı a c´ılevˇedomá. Veˇsker´ a opatˇren´ı v této oblasti, která mohou m´ıt znaˇcná vliv na domác´ı ekonomiku, jsou vˇsak mnohdy limitov´ ana pˇ rijet´ım do r˚ uzn´ ych nadn´ arodn´ıch ym p˚ usoben´ım znaˇcnˇe uskupen´ı (napˇr´ıklad OSN), které ve formˇe doporuˇcen´ı nebo pˇr´ım´ diriguj´ı a ovlivˇ nuj´ı ekonomiku daného st´ atu. Jednotná hospodáˇrská politika v nˇekteré, popˇr´ıpadˇe ve vˇsech tˇechto oblastech, je charakteristická pro hospod´ aˇrsk´ y v´ yvoj zem´ı s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım po 2. svˇetové válce. Unifikace ve zm´ınˇen´ ych oblastech je v´ ysledkem vytv´ aˇren´ı a dlouhodobého v´ yvoje r˚ uzn´ ych ekonomick´ ych uskupen´ı. Pˇr´ımé n´ astroje

a) Mezi pˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı: • kv´ oty, • tarify a v´ yvozn´ı subvence, • neviditelné pˇrek´ aˇzky dovozu. Kv´ oty stanovuj´ı maximáln´ı objem daného zboˇz´ı, které lze za urˇcit´ y ˇcasov´ y u ´ sek dovézt do zemˇe. Vláda m˚ uˇze dovoz nˇekterého druhu zboˇz´ı zcela zakázat (stanov´ı nulovou kvótu). Tato kvóta m˚ uˇze b´ yt stanovena bud’ jako urˇcité mnoˇzstv´ı zboˇz´ı (v kusech, hektolitrech atd. ˇcili v naturáln´ım vyjádˇren´ı), anebo jako pomˇer, procento k dom´ ac´ı v´ yrobˇe téhoˇz zboˇz´ı. Pˇ r´ıklad: Vláda stanovuje dovoz brambor ze zahraniˇc´ı maximálnˇe ve v´ yˇsi 10 % z celkové skliznˇe daného roku. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. n, kterou stát prostˇrednictv´ım celn´ı správy vyb´ırá za dovoz daného Celn´ı tarif je daˇ druhu zboˇz´ı do zemˇe. (Teoreticky lze stanovit i za v´ yvoz, to se vˇsak m´ alokdy a málokde pouˇz´ıv´ a, st´ aty preferuj´ı v´ yvoz). yˇsen´ı v´ yvozu napˇr´ıklad t´ım, ˇze stát bud’ V´ yvozn´ı subvence jsou opatˇren´ı ke zv´ odpouˇst´ı daˇ n, kterou by v´ yrobce ˇci prodejce platil v tuzemsku, pokud je zboˇz´ı vyvezeno, nebo se jedn´ a o pˇr´ımou u ´hradu ˇcástky sn´ıˇzeného pˇr´ıjmu ze zboˇz´ı, které je m´ısto v tuzemsku prod´ ano v zahraniˇc´ı. Neviditeln´ e pˇ rek´ aˇ zky dovozu jsou opatˇren´ı napˇr´ıklad stanoven´ım urˇcit´ ych hygienick´ ych norem, zdravotnick´ ych opatˇren´ı, technick´ ych opatˇren´ı apod., které ztˇeˇzuj´ı nebo zdraˇzuj´ı importér˚ um dovoz zboˇz´ı vyˇsˇs´ımi poˇzadavky neˇz je tomu v domác´ı ekonomice. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad uvád´ıme poˇzadavek na dovoz ojet´ ych aut jenom od urˇcitého roku, oˇckov´ an´ı, zdravotn´ı certifik´ aty apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:


zdravotn´ıho opatˇren´ı ztˇeˇzuj´ıc´ıho dovoz masa, dr˚ ubeˇze, urˇcit´ ych plodin ˇci dalˇs´ıch produkt˚ u . .................................................................................. b) Mezi nepˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı: • intervence na devizov´ ych trz´ıch,


81

• opatˇren´ı k regulaci platebn´ı bilance státu. Intervence na devizov´ ych trz´ıch jsou sv´ ym zp˚ usobem podobné operac´ım státu na volném trhu (pˇri regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v domác´ım obˇehu). Jde v podstatˇe o totéˇz, ale z hlediska devizov´ ych zásob státu. Centr´ aln´ı banka takto napˇr´ıklad intervenuje (nakupuje nebo prodáv´ a) na devizov´ ych burz´ ach v zahraniˇc´ı t´ım, ˇze bud’ za n´ arodn´ı mˇenu nakupuje zahraniˇcn´ı mˇeny nebo za zahraniˇcn´ı mˇeny vykupuje mˇenu národn´ı. T´ım ovlivˇ nuje v´ yˇsi mˇenového kurzu domác´ı mˇeny v˚ uˇci mˇenám zahraniˇcn´ım. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: ˇ y stát provád´ı intervence pˇredevˇs´ım na mezin´ Cesk´ arodn´ı finanˇcn´ı burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Pokud Vás tato problematiky v´ıce zaj´ımá, odkazujeme V´ as jednak na kurz Finance, navazuj´ıc´ı kurz tohoto studia, jednak na odbornou literaturu z oblasti ˇ financ´ı ˇci Zpravodaje CNB. Opatˇ ren´ı k regulaci platebn´ı bilance st´ atu jsou kombinované nástroje fiskáln´ı i monetárn´ı politiky, jimiˇz se stát obvykle snaˇz´ı dosáhnout sn´ıˇzen´ı deficitu platebn´ı bilance napˇr´ıklad depreciac´ı (novináˇrsky devalvac´ı“) mˇeny, jednán´ım o odpuˇstˇen´ı ” u ´vˇer˚ u, zahraniˇcn´ıho dluhu, kompenzaci dluhu za urˇcité zboˇz´ı apod. Shrnut´ı:

• Obchodn´ı politika st´ atu je zamˇeˇrena na bilateráln´ı i obecné vztahy se zahraniˇc´ım. • K regulaci obchodn´ıch vztah˚ u se pouˇz´ıvá pˇr´ım´ ych i nepˇr´ım´ ych nástroj˚ u obchodn´ı politiky. • Mezi u ´ˇcinné n´ astroje obchodn´ı politiky patˇr´ı celn´ı tarify, kv´ oty, subvence, mˇenové kurzy k zahraniˇcn´ım mˇen´ am a neviditelné pˇrekáˇzky dovozu.

7.4

D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika

N´ astroji d˚ uchodové a sociáln´ı politiky p˚ usob´ı stát na cenu v´ yrobn´ıch faktor˚ u trhu, tj. na mzdy (pˇr´ıjmy), zisky a ceny. Své zámˇery m˚ uˇze stát opˇet prosazovat pomoc´ı pˇr´ım´ ych ˇci nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u. a) Mezi pˇ r´ım´ e n´ astroje d˚ uchodové a sociáln´ı politiky patˇr´ı napˇr´ıklad: • pˇr´ım´ a, administrativn´ı kontrola mezd (netrˇzn´ı opatˇren´ı), • stanoven´ı minim´ aln´ı mzdy, • regulace cen nˇekter´ ych druh˚ u zboˇz´ı (vˇetˇsinou základn´ıch potravin), regulace nájemného, pˇr´ıpadnˇe cen strategick´ ych druh˚ u zboˇz´ı, energie, tepla, plynu, ropn´ ych deriv´ at˚ u apod. Mzdy mohou b´ yt regulov´ any státem pouze omezenˇe tam, kde st´ at m˚ uˇze zasahovat, tj. pˇredevˇs´ım v oblasti st´ atem pˇr´ımo ˇr´ızen´ ych nebo dotovan´ ych organizac´ı, st´ atn´ı spr´ avy, v arm´ adˇe, st´ atn´ıch podnic´ıch atd. Pro soukromou sféru tuto pravomoc nemá, nicménˇe mzdy v soukromé sféˇre v podstatˇe kop´ıruj´ı anebo se pˇrizp˚ usobuj´ı mzdové situaci ve státn´ı sféˇre (s v´ yjimkami vysoce prosperuj´ıc´ıch firem, popˇr´ıpadˇe firem se zahraniˇcn´ı u ´ˇcast´ı apod.). Mzdy mohou b´ yt regulovány státem pomoc´ı mzdov´ ych tarif˚ u, jejichˇz dodrˇzován´ı je stanoveno zákonem. Dále stanoven´ım mzdov´ ych limit˚ u, regulac´ı mezd v závislosti na dosaˇzen´ı dalˇs´ıch ekonomick´ ych ukazatel˚ u, napˇr´ıklad na r˚ ustu produktivity práce, tabulkovým systémem atd.

D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika Pˇr´ımé n´ astroje

82

7.4 D˚ uchodová a sociáln´ı politika Rovnˇeˇz ceny mohou b´ yt v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech stanoveny jako pevné, limitované, zvl´ aˇstˇe tam, kde st´ at chr´ an´ı urˇcité sociáln´ı skupiny. Do této skupiny lze zaˇradit také politiku státu v oblasti sociáln´ı politiky jako napˇr´ıklad: • stanoven´ı hranice pro odchod do d˚ uchodu, uchod˚ u v závislosti na urˇcitém ekonomickém • valorizace starobn´ıch a invalidn´ıch d˚ ukazateli, • stanoven´ı v´ yˇse pˇr´ıdavk˚ u a pˇr´ıplatk˚ u r˚ uzn´ ym sociáln´ım skupinám, • stanoven´ı pˇr´ıspˇevku pro podporu v nezamˇestnanosti, • stanoven´ı v´ yˇse dovolené, • stanoven´ı v´ yˇse porodného a pohˇrebného, • stanoven´ı imigraˇcn´ıch pˇr´ıplatk˚ u, • stanoven´ı podpory svobodn´ ym matkám, • stanoven´ı odˇcitateln´ ych poloˇzek na nezaopatˇrené dˇeti pro podnikaj´ıc´ı osoby (v r´ amci z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), • stanoven´ı odˇcitateln´ ych poloˇzek pro podnikaj´ıc´ı d˚ uchodce a studenty (v r´ amci z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), • stanoven´ı v´ yˇse nemocensk´ ych dávek, • stanoven´ı procenta zdravotn´ıho a sociáln´ıho pojiˇstˇen´ı atd. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7: ˇ • Uved’te z´ akladn´ı v´ ymˇeru n´ aroku na dovolenou v CR. • Uved’te hranici odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu. • Uved’te aktu´ aln´ı v´ yˇsi porodného a pohˇrebného, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ıch sociáln´ıch ´ podpor st´ atu urˇcit´ ym skupinám obyvatelstva. Udaje si zaznamenejte na voln´ y list a vloˇzte si jej do pˇr´ıpravy na zkouˇsku.


b) Mezi nepˇ r´ım´ e n´ astroje patˇr´ı zejména: • • • • • • •

r˚ uzn´ a doporuˇcen´ı vl´ ady podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um, informace o r˚ uzn´ ych moˇznostech podnikán´ı, vytv´ aˇren´ı r˚ uzn´ ych podp˚ urn´ ych fond˚ u, grantov´ a politika vl´ ady, dohody se zahraniˇc´ım umoˇzn ˇuj´ıc´ı v´ ymˇenu ˇci voln´ y pohyb pracovn´ıch sil, moˇznosti sjednan´ ych zahraniˇcn´ıch stáˇz´ı pro urˇcit´ y kontingent pracovn´ık˚ u, politika zdaˇ nov´ an´ı zahraniˇcn´ıch aktivit atd.

Direktivn´ı nástroje se pouˇz´ıvaj´ı pˇredevˇs´ım v obdob´ı zv´ yˇsené inflace, respektive ve snaze vlády bránit r˚ ustu inflace (pˇredevˇs´ım v oblasti regulace cen a mezd jde o protiinflaˇcn´ı opatˇren´ı). Pˇresto by mˇela b´ yt tato opatˇren´ı krátkodob´ a, nebot’ ve svém d˚ usledku p˚ usob´ı proti trˇzn´ımu mechanismu. Shrnut´ı: • D˚ uchodov´ a a soci´ aln´ı politika st´ atu ovlivˇ nuje poptávku i nab´ıdku na vˇsech trz´ıch. • Regulaˇcn´ı n´ astroje jsou pˇr´ımé i nepˇr´ımé. • Pˇr´ımé n´ astroje by mˇely m´ıt doˇcasn´ y charakter. Kontroln´ı ot´ azky:

1. Jak´ a je definice monet´ arn´ı politiky? 2. Kter´ y st´ atn´ı org´ an je povˇeˇren ˇr´ızen´ım mˇenové a u ´vˇerové politiky státu?

Kapitola 7. N´ astroje hospod´ aˇrské politiky státu 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

83

Jaké pˇr´ımé n´ astroje monet´ arn´ı politiky znáte? Jaké nepˇr´ımé n´ astroje monetárn´ı politiky znáte? Co je to diskontn´ı sazba, odchylka? Co je to fisk? Jaké zn´ ate typy rozpoˇct˚ u? Co je hlavn´ı ˇc´ ast´ı pˇr´ıjmové stránky státn´ıho rozpoˇctu? Jaké druhy dan´ı zn´ ate? Do kter´ ych oblast´ı smˇeˇruj´ı v´ ydaje státn´ıho rozpoˇctu? Jak je ˇreˇsen deficit st´ atn´ıho rozpoˇctu? Co je to st´ atn´ı dluh? Jak´ a opatˇren´ı obchodn´ı politiky znáte? Co jsou to neviditelné pˇrekáˇzky dovozu? Jak´ a opatˇren´ı mzdové a sociáln´ı politiky znáte?

Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce nast´ınila urˇcité skupiny nástroj˚ u vl´ adn´ı hospodáˇrské politiky, které jsou v r˚ uzné m´ıˇre (v závislosti na politickém zamˇeˇren´ı vlády) v té ˇci oné m´ıˇre vyuˇz´ıv´ any pˇri regulaci trˇzn´ı ekonomiky státem. Nˇekteré nástroje jsou vyuˇz´ıv´ any permanentnˇe, jiné v urˇcit´ ych periodách, nˇekteré málo, jiné v´ıce. Závis´ı na stavu ekonomiky a charakteru vládn´ıho prohl´ aˇsen´ı. Nˇekteré n´ astroje jsou zapojovány také jako d˚ usledek rozhodnut´ı unijn´ıch orgán˚ u. Tato lekce pˇrin´ aˇs´ı z´ akladn´ı v´ yˇcet tˇechto n´ astroj˚ u s jejich struˇcnou charakteristikou. Autotest: 1. Monet´ arn´ı, tj. penˇeˇzn´ı a u ´vˇerová politika je zamˇeˇrena: (a) na kontrolu a regulaci mnoˇzstv´ı penˇez v ekonomice státu (b) na kontrolu a regulaci mezd (c) na kontrolu a regulaci pˇr´ıjm˚ u obˇcan˚ u a firem 2. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt: (a) deficitn´ı 2 roky (b) deficitn´ı 5 rok˚ u (c) deficitn´ı bez omezen´ı 3. Obchodn´ı bilance: (a) je souˇc´ ast´ı platebn´ı bilance státu (b) platebn´ı bilance je souˇcást´ı obchodn´ı bilance (c) obˇe bilance spolu nesouvisej´ı

84

Kapitola 8

´ cinnost hospod´ Uˇ aˇ rsk´ e politiky Popis lekce: Osmá lekce kurzu nás uvád´ı do svˇeta ekonomického uvaˇzován´ı vrcholov´ ych ekonomick´ ych manaˇzer˚ u st´ atu, centráln´ı banky, jakoˇzto i pˇrináˇs´ı grafické pom˚ ucky, které jsou pro rozhodov´ an´ı tˇechto lid´ı a tˇechto instituc´ı nanejv´ yˇs potˇrebné. Pokuste se v této lekci pochopit konstrukce tˇechto graf˚ u, pokuste se je pˇrekreslit a eventuelnˇe i sestavit na základˇe aktuáln´ıch u ´daj˚ u. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

Magické n-´ uheln´ıky Phillipsova kˇrivka Dilema centr´ aln´ı banky Dilema fisk´ aln´ı politiky Faktor ˇcasu v monet´ arn´ı a fiskáln´ı politice.

´ cinnost hospodáˇrské politiky objasˇ Uˇ nuje i poznatek, proˇc následné vlády tvrd´ı, ˇze to ˇci ono opatˇren´ı je d˚ usledkem vl´ adnut´ı pˇredch´ azej´ıc´ı politické strany, nebo proˇc mus´ı nynˇejˇs´ı vl´ ada uˇcinit nepopulárn´ı opatˇren´ı jako d˚ usledek neˇcinnosti (nebo pˇr´ıliˇsné ˇcinnosti) pˇredchoz´ı vlády v urˇcité ˇc´ asti (vˇetˇsinou soci´ aln´ı) hospodáˇrské politiky. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Magick´ y n-´ uheln´ık, démanty, Phillipsova kˇrivka, setrvaˇcná inflace, pˇrirozená m´ıra nezamˇestnanosti, expanzivn´ı politika, restriktivn´ı politika, dilema centráln´ı banky, dilema fisk´ aln´ı politiky, vestavˇen´ y stabilizátor, diskrétn´ı opatˇren´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • nakreslit na z´ akladˇe konkrétn´ıch makroekonomick´ ych ukazatel˚ u magick´ y n-´ uheln´ık a komentovat jej, • porovnávat v´ıce magick´ ych n-´ uheln´ık˚ u v r˚ uzném ˇcasovém obdob´ı a definovat k ˇcemu v ekonomickém v´ yvoji daného státu doˇslo a jaké byly priority vlády, • zobrazit Phillipsovu kˇrivku a komentovat ji, • definovat dilema centr´ aln´ı banky, • vysvˇetlit dopady expanzivn´ı a restrikˇcn´ı politiky centráln´ı banky, • vysvˇetlit dilema fisk´ aln´ı politiky, • objasnit p˚ usoben´ı faktoru ˇcasu v monetárn´ı a fiskáln´ı politice 85

86

8.1 Magické n-´ uheln´ıky

V pˇredcházej´ıc´ı lekci se uˇcebn´ı text zab´ yvá p˚ usoben´ım státu v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı a moˇzn´ ymi nástroji, které má stát k dispozici k regulaci a ovlivˇ nován´ı trˇzn´ıho prostˇred´ı. Je moˇzné vyjmenovat ˇradu vládn´ıch priorit v hospod´ aˇrské oblasti a existuje urˇcité mnoˇzstv´ı konkrétn´ıch nástroj˚ u, které pˇr´ısluˇsné vlády vol´ı k realizaci své hospodáˇrské politiky. Hospodáˇrská politika vlády je d´ ana jej´ım programov´ ym prohláˇsen´ım. Je ale vˇseobecnˇe známé, ˇze konkrétn´ı kroky vlády se mnohdy liˇs´ı od vládn´ıho programu, ˇze vl´ ada provád´ı kroky, které nejsou obsaˇzeny ve vládn´ım prohláˇsen´ı, popˇr´ıpadˇe ˇze vol´ı kroky kompromisn´ı. K tomu je vˇsak ˇcasto nucena jednak vnˇejˇs´ı ekonomickou (politickou, vojenskou atd.) situac´ı, jednak vnitˇrn´ı situac´ı ve státˇe. Proto v´ ysledná ˇcinnost vlády je vˇzdy urˇcit´ ym kompromisem mezi chtˇen´ ym a moˇzn´ ym. I kdyby vˇsak vláda mohla stoprocentnˇe realizovat svou vládn´ı hospodáˇrskou politiku nemus´ı b´ yt skuteˇcn´ y v´ ysledek a dopad pouˇzit´ ych nástroj˚ u odpov´ıdaj´ıc´ı, nebot’ u ´ˇcinek p˚ usoben´ı r˚ uzn´ ych n´ astroj˚ u m˚ uˇze b´ yt jin´ y neˇz pˇredpokládan´ y. Je to zp˚ usobeno chován´ım vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. A protoˇze vˇsechny subjekty jsou de facto pouze lidé, znamená to, ˇze u ´ˇcinnost r˚ uzn´ ych opatˇren´ı je z´ avislá na chov´ an´ı lid´ı, které nemus´ı b´ yt vˇzdy zcela odpov´ıdaj´ıc´ı plánu, pˇredpokladu, pˇredstavám vlády. Nechováme se totiˇz vˇzdy pouze matematicky pˇresnˇe, racionálnˇe, ekonomicky atd., podléháme i jin´ ym vliv˚ um, naˇse motivace nen´ı vˇzdy pˇredv´ıdatelná atd. Jin´ ymi slovy ˇclovˇek nen´ı pouze homo ekonomicus“, ” jsme ˇcasto ovládáni zcela jin´ ymi silami, pˇrań´ımi, v˚ ul´ı, p˚ usoben´ım referenˇcn´ıch skupin atd., tedy pojmy, které objasˇ nuj´ı jiné spoleˇcenské vˇedy jako psychologie, sociologie, kulturologie apod. Tento faktor je d˚ uvodem r˚ uzn´ eu ´ˇ cinnosti pouˇzit´ ych n´ astroj˚ u vl´ adn´ı hospodáˇrské politiky.


Magick´ e n-´ uheln´ıky

C´ılem a také pˇredpokladem u ´spˇeˇsného rozvoje kaˇzdého st´ atu je zachováván´ı a prohlubován´ı stability. Ta je jednak vnitˇrn´ı, kdy mezi dva nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı faktory ˇrad´ıme stabiln´ı u ´roveˇ n cen (tzn. n´ızkou inflaci) a stabiln´ı u ´roveˇ n zamˇestnanosti (tzn. n´ızkou u ´roveˇ n nezamˇestnanosti), jednak vnˇejˇs´ı, kter´ a je vˇetˇsinou charakterizov´ ana rovnˇeˇz dvˇema pojmy, a to rovnov´ ahou platebn´ı bilance st´ atu a tempem r˚ ustu reálného d˚ uchodu. Tyto ˇctyˇri faktory jsou vesmˇes povaˇzovány za z´ akladn´ı faktory hospod´ aˇrské stability st´ atu. Zopakujme si je proto jeˇstˇe jednou, nebot’ právˇe tyto 4 faktory jsou nejˇcastˇeji zobrazovány pomoc´ı tzv. magického 4-´ uheln´ıku: • • • •

n´ızk´ a hladiny inflace, n´ızk´ au ´roveˇ n nezamˇestnanosti, optim´ aln´ı tempo r˚ ustu n´ arodn´ıho produktu, vyrovnan´ a platebn´ı bilance.

Paradoxn´ı ovˇsem je, ˇze tyto 4 základn´ı faktory hospod´ aˇrské stability st´ atu, které mus´ı m´ıt kaˇzd´ a vl´ ada na pamˇeti a mus´ı je ˇreˇsit, jsou v˚ uˇci sobˇe v konfliktu. Tak napˇr´ıklad: a) expanzivn´ı monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politika vlády z krátkodobého hlediska: • zvyˇsuje zamˇestnanost a podporuje r˚ ust reálného produktu, • ale vede k r˚ ustu cenové hladiny (zvyˇsuje inflaci), • m˚ uˇze zp˚ usobit prohlouben´ı nerovnováhy platebn´ı bilance atd. Naopak zase b) restriktivn´ı monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politika: • pom´ ah´ a udrˇzet cenovou stabilitu (resp. n´ızkou inflaci), • naopak vˇsak udrˇzuje vyˇsˇs´ı nezamˇestnanost (resp. nepˇrisp´ıvá k jej´ımu sn´ıˇzen´ı), • m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem pomalého (nebo ˇzádného) tempa r˚ ustu reálného produktu, popˇr. i d˚ uvodem prohlouben´ı nerovnováhy platebn´ı bilance.

´ cinnost hospod´ Kapitola 8. Uˇ aˇrské politiky

87

I dalˇs´ı nástroje maj´ı protikladné u ´ˇcinky. Tak napˇr´ıklad nástroje vnˇejˇs´ı obchodn´ı a mˇenové politiky k udrˇzen´ı stability mˇenového kurzu a rovnov´ ahy platebn´ı bilance mohou b´ yt d˚ uvodem k r˚ ustu inflace i nezamˇestnanosti. R˚ ust zamˇestnanosti m˚ uˇze naruˇsit i dlouhodobou rovnov´ ahu platebn´ı bilance, cenov´ a stabilita a mal´ a nezamˇestnanost jsou protich˚ udné jevy. Splnˇen´ı jednoho ze 4 c´ıl˚ u se tak dost´ avá do rozporu s ostatn´ımi. Zamˇeˇr´ı-li se vl´ ada na sn´ıˇzen´ı jednoho faktoru nestability, mus´ı poˇc´ıtat s t´ım, ˇze jin´ y faktor se m˚ uˇze zhorˇsit. Vláda tud´ıˇz nem˚ uˇze dosáhnout vˇsech 4 hlavn´ıch u ´kol˚ u a c´ıl˚ u souˇcasnˇe, a to dokonce ani z kr´ atkodobého hlediska. M˚ uˇze pouze volit priority sn´ıˇzen´ı ˇci zv´ yˇsen´ı nˇekterého z faktor˚ u s rizikem, ˇze ostatn´ı se mohou zhorˇsit, popˇr´ıpadˇe v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe budou stagnovat. Vl´ ada mus´ı tedy nam´ıchat sv´ ymi opatˇren´ımi jak´ ysi optimáln´ı mix nástroj˚ u, které by u ´ˇcinnˇe odstranily aktu´ aln´ı negativn´ı v´ yvoj nˇekterého ze 4 z´ akladn´ıch faktor˚ u s t´ım, ˇze pokud je tento v´ yvoj tak dalece negativn´ı, ˇze ohroˇzuje celkovou vnitˇrn´ı nebo vnˇejˇs´ı stabilitu, vláda prakticky zasáhnout mus´ı, m˚ uˇze pouze volit u urˇcité oˇsatky moˇzn´ ych opatˇren´ı. To, které nástroje zvol´ı, jaké metody pouˇzije je pak otázkou jej´ı orientace a odpovˇednosti. Pokud si tedy napˇr´ıklad vl´ ada ve svém vládn´ım prohláˇsen´ı (popˇr´ıpadˇe politick´ a strana, kter´ a vytvoˇrila vládu, pak jiˇz ve svém politickém programu) vyt´ yˇcila napˇr´ıklad u ´ kol sn´ıˇzit vysokou nezamˇestnanost, (stanovila si tento u ´kol jako prioritu ˇc´ıslo jedna), pak mus´ı poˇc´ıtat napˇr´ıklad s t´ım, ˇze se j´ı to moˇzn´ a podaˇr´ı, avˇsak pravdˇepodobnˇe za cenu daleko vyˇsˇs´ı inflace neˇz dosud atd. Fakt, ˇze uvedené 4 základn´ı stabilizaˇcn´ı c´ıle jsou ve vzájemném konfliktu se odráˇz´ı v sa- Démanty motném pojmu magick´ y 4-´ uheln´ık“. V grafické podobˇe m´ a tento u ´ tvar podobu jakéhosi ” démantu, proto se pro vyjádˇren´ı u ´spˇeˇsnosti stabilizaˇcn´ı hospodáˇrské politiky vlády pouˇz´ıvá také identick´ y pojem démanty“. ” Pod´ıvejme se proto na klasick´ y magick´ y 4-´ uheln´ık tak, jak je zobrazen pro rok v´ ychoz´ı a následn´ y. Z v´ ychoz´ıho stavu magického n-´ uheln´ıku m˚ uˇzeme zjistit potˇrebné priority vlády, z následného obdob´ı pak hodnot´ıme, zda a nakolik byly pouˇzité nástroje regulace u ´ˇcinné, tedy jak se zmˇenil v´ ychoz´ı obrazec. Pˇ r´ıklad:

7 5 2

G U

B 15 10 5 P

5

10

15

–3

0

3

Obr´ azek 8.1: Magick´ y 4-´ uheln´ık, 1. rok

Legenda: G – pr˚ umˇerné roˇcn´ı tempo r˚ ustu reálného produktu v %, U – pr˚ umˇerná roˇcn´ı m´ıra nezamˇestnanosti v %, P – pr˚ umˇern´ a roˇcn´ı m´ıra inflace v %, B – pr˚ umˇern´ y pod´ıl salda bˇeˇzného u ´ˇctu plat. bilance na nomináln´ım produktu v % Koment´ aˇr: Obr´ azek ˇc. 8.1, rok výchoz´ı ukazuje u ´spˇeˇsnost hospodáˇrské stabilizaˇcn´ı politiky v daném roce. M˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze vláda byla dosti u ´spˇeˇsná pˇri udrˇzen´ı pomˇernˇe n´ızké inflace (na u ´rovni cca 5 %). Dosáhla tohoto stavu

88


za situace znaˇcného procenta nezamˇestnanosti (cca 15 %, celkem malého ekonomického r˚ ustu (cca 2 %) a za stavu znaˇcnˇe nevyrovnané platebn´ı bilance. Je pravdˇepodobné, ˇze za tohoto stavu se vl´ ada rozhodne v pˇr´ıˇst´ım roce dosáhnout sn´ıˇzen´ı vysokého procenta nezamˇestnanosti, zvl´ aˇstˇe, pokud tento faktor je zdrojem urˇcitého soci´ aln´ıho napˇet´ı, tedy projevu urˇcité destabilizace spoleˇcnosti. To se vˇsak m˚ uˇze podaˇrit za cenu zhorˇsen´ı jin´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, pokud opatˇren´ı vl´ ady na základˇe pˇrijaté politiky sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti budou efektivn´ı, u ´ˇcinná a dostateˇcná. Pˇredpokládejme, ˇze tomu tak bylo a obr´ azek ˇc. 2., rok n´ asledn´ y tuto situaci zobrazuje. Pˇ r´ıklad:

G

U

B

P

Obr´ azek 8.2: Magick´ y 4-´ uheln´ık, 2. rok

Koment´ aˇr: Obr´ azek ˇc. 8.2, rok n´ asledný ukazuje, ˇze politika vlády na sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti byla u ´ spˇeˇsná. Nástroje, které vlády pouˇzila, byly u ´ˇcinné, vláda dosáhla tohoto c´ıle. Nezamˇestnanost se sn´ıˇzila na hodnotu cca 5 % (pˇrijateln´ y stav). Stalo se tak ovˇsem za situace, kdy se velmi zv´ yˇsila inflace, která dosáhla cca 15 %, coˇz je stav jiˇz znaˇcnˇe negativnˇe vn´ıman´ y ˇsirok´ ymi vrstvami obyvatelstva a m˚ uˇze b´ yt v následuj´ıc´ım obdob´ı právˇe zdrojem dalˇs´ı nestability, kterou bude muset vláda ˇreˇsit. Avˇsak druh´ ym pˇr´ızniv´ ym efektem hospodáˇrské stabilizaˇcn´ı politiky vlády a d˚ usledkem vhodnˇe zvolen´ ych nástroj˚ u byl velk´ y ekonomick´ y r˚ ust, kter´ y dosáhl cca 7 %. To je nepochybnˇe u ´spˇech, ekonomika prodˇelává obdob´ı konjunktury, vstˇrebává tedy volné pracovn´ı s´ıly obyvatelstvo má finanˇcn´ı prostˇredky, nakupuje, zvyˇsuje se poptávka a t´ım i nab´ıdka. Zv´ yˇsená poptávka znamen´ a r˚ ust inflace, nebot’ poptávka pˇredb´ıhá poptávku. I tak m˚ uˇzeme d˚ usledky hospodáˇrsk´ ych opatˇren´ı vlády hodnotit velmi pozitivnˇe, nebot’ bylo dosaˇzeno jeˇstˇe jednoho efektu, kter´ y je viditeln´ y i opticky: plocha ˇctyˇru ´ heln´ıku se v n´ asledném obdob´ı zvˇetˇsila, znamen´ a to, ˇze u ´ˇcinnost hospod´ aˇrské politiky je v druhém obdob´ı oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu vyˇsˇs´ı. Graf je tedy zámˇernˇe koncipován tak, aby na prvn´ı pohled bylo vidˇet v jakém stavu se hospodáˇrstv´ı nalézá. Pokud bude plocha démantu soustˇredˇen´ a kolem stˇredu, démant bude maliˇck´ y, jedná se o velmi ˇspatnou v´ ychoz´ı situaci. Pokud budou vrcholky démantu co nejv´ıce od sebe vzdáleny, t´ım u ´ spˇeˇsnˇejˇs´ı je ekonomika daného st´ atu.



ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 8: Pokuste se sami zobrazit na samostatn´ y list pˇr´ılohy aktuáln´ı makroekonomickou situaci dle u ´daj˚ u poskytovan´ ych bˇeˇzn´ ym denn´ım tiskem (popˇr´ıpadˇe odborn´ ym tiskem typu Hospodáˇrské


89

noviny, Ekonom, Euro, Profit a dalˇs´ı). Kromˇe magick´ ych 4-´ uheln´ık˚ u m˚ uˇzeme zobrazovat i dalˇs´ı démanty ve tvaru 5 atd. u ´heln´ık˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 8.1: Pokuste se urˇcit dalˇs´ı moˇzné ukazatele, které byste sledovali pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti opatˇren´ı v makroekonomické rovinˇe. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady, zapiˇste si do textu u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ . ........................................................................................ Shrnut´ı:

• Pro vyjádˇren´ı u ´ spˇeˇsnosti hospodáˇrské stabilizaˇcn´ı politiky vl´ ady se pouˇz´ıvá grafu v podobˇe n-´ uheln´ıku. • Nejˇcastˇeji zobrazovan´ ym grafem je tzv. magick´ y 4-´ uheln´ık. • Hodnot´ı se tvar a velikost vnitˇrn´ı plochy. ´heln´ıku v závislosti na poˇctu dalˇs´ıch • Tyto démanty“ mohou m´ıt tvar i 5, 6, 7 atd. u ” sledovan´ ych makroukazatel´ıch. ˇ ım vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha démantu, t´ım u • C´ ´ˇcinnˇejˇs´ı byla hospodáˇrsk´ a stabilizaˇcn´ı politika vl´ ady.

8.2

Phillipsova kˇ rivka

Protoˇze mezi základn´ımi makroekonomick´ ymi ukazateli existuje inverzn´ı vztah, nem˚ uˇze ˇza´dná vláda u ´spˇeˇsnˇe regulovat vˇsechny negativn´ı destabilizuj´ıc´ı faktory, m˚ uˇze se soustˇredit pouze na urˇcité ukazatele. To je v´ıceménˇe technická záleˇzitost, kdy nezáleˇz´ı pˇr´ıliˇs na politickém sloˇzen´ı vlády. Vládn´ı u ´ˇredn´ıci sami pˇredkládaj´ı vládˇe v´ ysledky momentáln´ıho stavu s doporuˇcen´ım, jak negativn´ı faktory m´ırnit. Politicky se vlády od sebe liˇs´ı pouze upˇrednostˇ nov´ an´ım jednotliv´ ych c´ıl˚ u, jejich v´ ybˇerem a rovnˇeˇz pouˇzit´ ymi nástroji obnovy. Pˇredpokládejme nyn´ı, ˇze omez´ıme sv˚ uj pohled pouze na udrˇzen´ı vnitˇrn´ı stability spoleˇcnosti daného státu. Ta je tvoˇrena dvˇema rozhoduj´ıc´ımi faktory, které povaˇzujeme za nedokonalosti trˇzn´ıho mechanismu, a které mus´ı stát regulovat a m´ırnit, tj. inflaci a nezamˇestnanost. Mezi nimi je inverzn´ı vztah, vyˇsˇs´ı zamˇestnanost pˇrináˇs´ı vyˇsˇs´ı hladinu cen, inflace se pˇri absorbci nov´ ych pracovn´ık˚ u do ekonomiky zvyˇsuje. Naopak plat´ı, ˇze s propouˇstˇen´ım je ˇc´ ast lid´ı vyˇrazena z pracovn´ıho procesu, nedostávaj´ı tedy mzdy, ale pouze podpory, ty jsou niˇzˇs´ı, sniˇzuje se tedy koupˇeschopnost ˇc´ asti spoleˇcnosti, t´ım se sniˇzuje poptávka a nab´ıdka mus´ı s cenami dol˚ u. V´ ysledkem je tedy niˇzˇs´ı procento inflace.

Phillipsova kˇrivka

90

8.2 Phillipsova kˇrivka a) Vz´ ajemn´ y vztah mezi m´ırou nezamˇestnanosti a m´ırou inflace ukazuje tzv. kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka, kdy na ose x je v procentech zachycena nezamˇestnanost, na ose y rovnˇeˇz v procentech m´ıra inflace. r

8 6 4 2 4

6

8

10

u

Obr´ azek 8.3: Kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka

Legenda: r – m´ıra inflace v procentech, u – m´ıra nezamˇestnanosti v procentech. Krátkodob´ a Phillipsova kˇrivka je konstruov´ ana pˇri eliminaci tzv. setrvaˇcné inflace. Setrvaˇcná ˇcili oˇcekávan´ a inflace je m´ıra inflace, se kterou vˇsichni poˇc´ıtaj´ı, kalkuluj´ı s n´ı, zapoˇc´ıt´ avaj´ı ji do cen, mezd, u ´rok˚ u atd. Vzhledem k tomu, ˇze tak ˇcin´ı vˇsechny trˇzn´ı subjekty, tato oˇcek´ avaná inflace m˚ uˇze b´ yt pomˇernˇe stabiln´ı. Pokud tedy tato setrvaˇcná inflace bude stabiln´ı, pak Phillipsova kˇrivka vyjadˇ ruje zamˇ enitelnost mezi inflac´ı a nezamˇ estnanost´ı: z grafu m˚ uˇzeme zjistit, na jakou u ´ roveˇ n se napˇr´ıklad dostane inflace, pokud se sn´ıˇz´ı nezamˇestnanost a naopak. Vláda tak má k dispozici pomˇernˇe pˇresnou pom˚ ucku, která ˇr´ıká, co to udˇelá s druh´ ym ukazatelem, kdyˇz vláda na základˇe vl´ adn´ıch opatˇren´ı sn´ıˇz´ı nebo zv´ yˇs´ı druh´ y. Phillipsova kˇrivka byla stanovena empiricky (tj. na základˇe mˇeˇren´ı v praxi). Skuteˇcn´ a m´ıra inflace vˇsak m˚ uˇze neustále kol´ısat (oscilovat) na základˇe urˇcit´ ych cenov´ ych v´ ykyv˚ u, které mohou b´ yt zp˚ usobeny napˇr. i vlivy ze zahraniˇc´ı (zv´ yˇsen´ı cen ropy, zv´ yˇsen´ı dovozn´ıch poplatk˚ u, neˇcekaná celn´ı bariéra apod.). Mezi skuteˇcnou a setrvaˇcnou m´ırou inflace je u ´zk´ a souvislost, nebot’ setrvaˇcná inflace se vyv´ıj´ı v závislosti na pohybu skuteˇcné inflace. Zv´ yˇsen´ı cen ropy vyvolá napˇr. témˇeˇr okamˇzit´ y posun i setrvaˇcné inflace, nebot’ vˇsechny trˇzn´ı subjekty zaˇcnou do sv´ ych kalkulac´ı, cen, pozdˇeji i mezd a u ´ rok˚ u poˇc´ıtat s touto vyˇsˇs´ı u ´ rovn´ı inflace, a budou s n´ı z hlediska opatrnosti poˇc´ıtat jeˇstˇe právˇe dle principu setrvaˇcnosti nadále, i kdyˇz se u ´ roveˇ n tˇechto cen v mezidob´ı opˇet sn´ıˇzila. Faktor setrvaˇcnosti zp˚ usob´ı, ˇze cel´ a Phillipsova kˇrivka se posune nahoru nebo dol˚ u. Zv´ yˇs´ı-li se setrvaˇcná inflace smˇerem nahoru, posune se krátkodobá Phillipsova kˇrivka rovnˇeˇz nahoru a opaˇcnˇe. Na v´ yvoj kr´ atkodobé Phillipsovy kˇrivky má tedy rozhoduj´ıc´ı vliv faktor setrvaˇcnosti. b) Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka Faktor setrvaˇcnosti má vˇsak rozhoduj´ıc´ı vliv na chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u a t´ım i v´ yvoj makroekonomick´ ych ukazatel˚ u i z dlouhodobého hlediska. Pod´ıvejme se, co by se stalo, kdyby si vl´ ada vytkla napˇr. prioritn´ı c´ıl sn´ıˇzit velkou nezamˇestnanost pomoc´ı expanzivn´ı monetárn´ı a fiskáln´ı politiky. Vláda by tedy zvolila urˇcité nástroje a zah´ ajila jejich uplatnˇen´ı v obou oblastech. Reakci ekonomick´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme sledovat na n´ asleduj´ıc´ım obr´ azku.


91

r 3

4 2 1 un

u

Obr´ azek 8.4: Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka

Legenda: r – m´ıra inflace v procentech, u – m´ıra nezamˇestnanosti v procentech, un – pˇrirozen´ a m´ıra nezamˇestnanosti v procentech. Anal´ yzou dlouhodobé Phillipsovy kˇrivky zjist´ıme, ˇze: ychoz´ıho stavu je nezamˇestnanost na pˇrirozené u ´rovni (odpov´ıdá relaci • v bodˇe 1 v´ s inflac´ı dle PK), skuteˇcná i setrvaˇcná inflace jsou stabiln´ı, • vláda zahájila expanzivn´ı monetárn´ı a fisk´ aln´ı politiku zamˇeˇrenou na sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti. To se podaˇrilo, vl´ ada sn´ıˇzila m´ıru nezamˇestnanosti pod jej´ı pˇrirozenou m´ıru ovˇsem za cenu zv´ yˇsen´ı m´ıry skuteˇcné inflace. Inflace se tedy posunula v d˚ usledku vládn´ıch opatˇren´ı do bodu 2, • následnˇe vˇsak (s urˇcitou ˇcasovou retardac´ı) vyvolá vzestup skuteˇcné inflace r˚ ust inflace setrvaˇcné, celá Phillipsova kˇrivka se tedy posune nahoru. Kaˇzdá m´ıra nezamˇestnanosti m´ a nyn´ı odpov´ıdaj´ıc´ı m´ıru inflace na vyˇsˇs´ı u ´rovni (vyˇsˇs´ı kˇrivce), • jestliˇze by stát takto nyn´ı stabilizoval nezamˇestnanost pod jej´ı pˇrirozenou m´ırou, zp˚ usobil by t´ım, ˇze Phillipsova kˇrivka by se st´ ale posunovala celá smˇerem nahoru, inflace by se trvale zvyˇsovala (do bodu 3), • to by samozˇrejmˇe po ˇcase vyvolalo nutnost ˇreˇsit takto novˇe vzniklou situaci, vláda by musela pˇrej´ıt naopak k restriktivn´ı politice. Nezamˇestnanost by se postupnˇe vrátila ke své pˇrirozené m´ıˇre, ale uˇz pˇri vyˇsˇs´ı m´ıˇre inflace. Nastal by tedy posun po kˇrivce do bodu 4. D˚ uvodem vyˇsˇs´ı m´ıry inflace bude fakt, ˇze se v mezidob´ı zv´ yˇsila m´ıra setrvaˇcné inflace. Anal´ yzou této dlouhodobé Phillipsovy kˇrivky dospˇejeme k závˇeru, ˇze u ´ sil´ı vlády srazit nezamˇestnanost pod jej´ı pˇrirozenou hranici vyvolá vyˇsˇs´ı inflaci a v d˚ usledku toho, st´ ale se zvyˇsuj´ıc´ı se inflace vyvol´ a potˇrebu vr´ atit nezamˇestnanost na pˇrirozenou m´ıru. Odpov´ıdaj´ıc´ı stabilizaˇcn´ı funkce vlády na u ´ seku ekonomické regulace trˇzn´ıho mechanismu je tedy udrˇzován´ı m´ıry nezamˇestnanosti na jej´ı pˇrirozené m´ıˇre pˇri n´ızké hladinˇe setrvaˇcné inflace. Jak´ ym zp˚ usobem ale m˚ uˇze vl´ ada udrˇzet n´ızkou m´ıru setrvaˇcné inflace? Pro ˇreˇsen´ı daného problému je to kardináln´ı otázka. Protoˇze m´ ame 2 faktory, m˚ uˇzeme m´ıt zase dvoj´ı ˇreˇsen´ı: 1. Vláda m˚ uˇze sn´ıˇzit hladinu setrvaˇcné inflace doˇcasn´ ym a krátkodob´ ym zv´ yˇsen´ım nezamˇestnanosti nad jej´ı pˇrirozenou m´ıru. To je samozˇrejmˇe opatˇren´ı, které ˇza´dná vláda nedˇelá ráda, a které si m˚ uˇze dovolit pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze nezamˇestnanost je stále jeˇstˇe na spoleˇcensky a politicky pˇrijatelné u ´ rovni a doˇcasné zv´ yˇsen´ı nezamˇestnanosti nevyvolá spoleˇcensk´ y stˇret. Jak´ y bude d˚ usledek tohoto opatˇren´ı? Pˇredevˇs´ım se podaˇr´ı sn´ıˇzit hladinu setrvaˇcné inflace, coˇz je d˚ usledek oˇcekávan´ y a ˇza´douc´ı. Druh´ ym efektem vˇsak bude ztráta tempa r˚ ustu národn´ıho produktu, skuteˇcn´ y reáln´ y produkt bude niˇzˇs´ı neˇz potenciáln´ı. Opatˇren´ı má tedy dopad i na dalˇs´ı makroekonomick´ y faktor.

92

8.3 Dilema centráln´ı banky 2. Obl´ıbenˇejˇs´ım ˇreˇsen´ım vlád je snaha sn´ıˇzit m´ıru setrvaˇcné inflace prostˇrednictv´ım d˚ uchodové politiky. K tomu jsou obvykle vyuˇzity obˇe moˇznosti, tzn. regulace v oblasti mezd i cen. Vláda ve své kompetenci sn´ıˇz´ı r˚ ust mezd, popˇr´ıpadˇe zcela zmraz´ı mzdy u státn´ıch zamˇestnanc˚ u a doporuˇc´ı v r´ amci tripartity odbor˚ um a zamˇestnavatel˚ um (tzn. v soukromé sféˇre) udˇelat totéˇz v zájmu daného hospodáˇrstv´ı. T´ım se sn´ıˇz´ı m´ıra inflace, aniˇz doˇslo k r˚ ustu nezamˇestnanosti. C´ıle bylo dosaˇzeno. Samozˇrejmˇe, ˇze vˇsak i toto opatˇren´ı m´ a dalˇs´ı dopad. Vzhledem k tomu, ˇze regulace mezd a cen nen´ı trˇzn´ı opatˇren´ı, docház´ı t´ım k urˇcité deformaci p˚ usoben´ı trˇzn´ıho mechanismu, trˇzn´ı mechanismus je omezen, makroekonomické hodnoty neposkytuj´ı správné informace, trˇzn´ı mechanismus tak nepln´ı svou funkci.

´ Ukol k textu ˇ c. 8.2: Obˇe opatˇren´ı pˇredstavuj´ı pro celou spoleˇcnost urˇcité n´ aklady. V prvém pˇr´ıpadˇe sn´ıˇzen´ı tempa r˚ ustu ekonomiky, v druhém pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı funkce trˇzn´ıho mechanismu. Nelze je tedy pouˇz´ıvat dlouhodobˇe. Nicménˇe sn´ıˇzen´ı setrvaˇcné inflace b´ yv´ a dosaˇzeno a tento jev m´ a své pojmenován´ı. Pokuste se definovat opak, tj. sn´ıˇzen´ı inflace odborn´ ym názvem. Pokud si nev´ıte rady, zapiˇste si do textu u ´daj z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ Shrnut´ı:

• Phillipsova kˇrivka zobrazuje vztah mezi inflac´ı a nezamˇestnanost´ı. • Rozezn´ av´ ame kr´ atkodobou a dlouhodobou Phillipsovu kˇrivku. • Na pr˚ ubˇeh inverzn´ıho vztahu mezi nezamˇestnanost´ı a inflac´ı p˚ usob´ı tzv. setrvaˇcná inflace. a inflace je zp˚ usobena p˚ usoben´ım z´ akladn´ıch ekonomick´ ych faktor˚ u chován´ı • Setrvaˇcn´ vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. faktoru oˇcekáván´ı a setrvaˇcnosti. ˇ sen´ı setrvaˇcné inflace je zaloˇzeno na bázi regulace pˇrirozené m´ıry nezamˇestnanosti • Reˇ nebo d˚ uchodové politiky.

8.3 Dilema centr´ aln´ı banky

Dilema centr´ aln´ı banky

Základn´ı nástroje státu v oblasti regulace trˇzn´ıho mechanismu jsou monetárn´ı a fiskáln´ı politika. Monetárn´ı politika je uskuteˇcn ˇována prostˇrednictv´ım centráln´ı banky a ministerstva financ´ı, fisk´ aln´ı politika je záleˇzitost´ı prosazen´ı návrhu tvorby a rozdˇelen´ı veˇrejn´ ych financ´ı parlamentem a dalˇs´ımi org´ any st´ atn´ı správy. Monet´ arn´ı politika znamená regulaci mnoˇzstv´ı (masy) penˇez. Za mˇenovou politiku je odpovˇedná centr´ aln´ı banka. Centráln´ı banka m˚ uˇze sv´ ymi n´ astroji prov´ adˇet bud’ restriktivn´ı (omezovac´ı) nebo expanzivn´ı politiku. Jej´ımi d˚ usledky jsou zmˇeny v u ´ rokov´ ych sazbách a v mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu. Základn´ı dilema centráln´ı banky je tedy otázka, zda regulovat sp´ıˇse u ´rokové m´ıry nebo ovlivˇ novat nab´ıdku penˇez. Pokud bude totiˇz centráln´ı banka prov´ adˇet restriktivn´ı mˇenovou politiku, pak udrˇz´ı na urˇcité u ´rovni mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, avˇsak za cenu, ˇze u ´rokové m´ıry porostou, pen´ıze se stanou draˇzˇs´ımi“. Centráln´ı banka t´ım reaguje na neˇzádouc´ı r˚ ust poptávky po penˇez´ıch, ” jehoˇz d˚ usledkem by byla zv´ yˇsená inflace. Jedná se tedy o v´ yraznˇe protiinflaˇcn´ı opatˇren´ı centráln´ı banky, která si vytkla prioritn´ı c´ıl udrˇzen´ı inflace v urˇcit´ ych mez´ıch. Naopak pˇri provádˇen´ı expanzivn´ı mˇenové politiky centráln´ı banka bude pouˇstˇet“ do obˇehu vˇetˇs´ı ”


93

mnoˇzstv´ı penˇez, t´ım se pen´ıze stanou levnˇejˇs´ımi“, sniˇzuj´ı se u ´rokové sazby, v´ıce se investuje, ” nastává ekonomické oˇziven´ı, avˇsak za cenu zvyˇsuj´ıc´ı se inflace. Centráln´ı banka nem˚ uˇze tud´ıˇz souˇcasnˇe udrˇzet stabiln´ı u ´ roveˇ nu ´ rokov´ ych sazeb i objemu penˇez v obˇehu, mus´ı se rozhodnout. Mus´ı zvolit jeden u obou moˇzn´ ych c´ıl˚ u monetárn´ı politiky, vybrat odpov´ıdaj´ıc´ı n´ astroje a zamˇeˇrit se na splnˇen´ı daného c´ıle. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 8: ˇ ˇ CNB vyhlaˇsuje veˇrejnˇe c´ıl své mˇenové politiky a pravidelnˇe informuje o jeho plnˇen´ı. CNB vyhlaˇsuje c´ıl dosaˇzen´ı tzv. ˇcisté inflace v rozmez´ı od. . . do. . . Doplˇ nte u ´daje, které jsou bˇeˇznˇe publikovány v Hospodáˇrsk´ ych novin´ ach ˇci jin´ ych odborn´ ych ˇcasopisech, mj. i v denn´ım ˇ tisku, popˇr´ıpadˇe zjistˇete tento c´ıl pro dan´ y rok z internetov´ ych stránek CNB a zapiˇste si jej na voln´ y list k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky. Shrnut´ı:

• Monet´ arn´ı politika je zamˇeˇrena na regulaci masy penˇez v obˇehu. ˇ je to CNB). ˇ • Za mˇenov´ y v´ yvoj je zodpovˇedná centráln´ı banka (v CR ´ rokov´ ych mˇer nebo zda • Dilema centráln´ı banky je, zda regulovat pomoc´ı pohybu u ovlivˇ novat nab´ıdku penˇez pomoc´ı emis´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Pokud V´ as v´ıce zaj´ımaj´ı informace o ˇcinnosti centráln´ı banky, poukazuji na skuteˇcnost, ˇze bankéˇri maj´ı vlastn´ı vysokou ˇskolu tzv. Bankovn´ı institut v Praze, ve kterém je moˇzno zakoupit ˇradu skript a odborn´ ych publikac´ı t´ ykaj´ıc´ıch se ˇcinnost´ı centráln´ı banky.

8.4

Dilema fisk´ aln´ı politiky

Fisk´ aln´ı politika má rovnˇeˇz dilema. Sestaven´ı státn´ıho rozpoˇctu podléhá schválen´ı parlamen- Dilema tem. Poté, pokud je rozpoˇcet pˇrijat, stáv´ a se stabilizuj´ıc´ım prvkem v rámci hospodáˇrské fiskáln´ı politiky vlády, nebot’ státn´ı rozpoˇcet má charakter zákona, jednotlivé resorty jsou zavázány politiky k jeho dodrˇzov´ an´ı a podléhá kontrole. Z´ asadn´ımi faktory polemiky pˇri schvalov´ an´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu je vˇzdy otázka v´ yˇse a struktury pˇr´ıjm˚ u (tj. ot´ azky m´ıry zdanˇen´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u (kolik br´ at) a d´ ale ot´ azka struktury pˇr´ıjm˚ u (kde brát). Rovnˇeˇz v´ ydajov´ a stránka má své problémy, poˇzadavky, potˇreby jsou vˇzdy vyˇsˇs´ı neˇz zdroje. Dilema tedy zn´ı, které potˇreby jsou prioritn´ı, které potˇreby lze krátit, kolik penˇez m˚ uˇze b´ yt resortu pˇridˇeleno. Pˇri tvorbˇe st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou do jeho konstrukce zabudovány tzv. vestavˇené stabiliz´ atory. Vestavˇené To jsou prakticky automatické prvky, které p˚ usob´ı v reakci na dan´ y v´ yvoj. Vestavˇené stabistabilizátory jsou legislativn´ı konstrukce, jsou to opatˇren´ı, která po svém zaveden´ı p˚ usob´ı lizátory v hospod´ aˇrstv´ı automaticky a nevyˇzaduj´ı ˇzádné dalˇs´ı zásahy. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt progresivn´ı daˇ nová soustava, se zvyˇsuj´ıc´ım se pˇr´ıjmem roste daˇ nová zátˇeˇz. Tato konstrukce zp˚ usob´ı, ˇze v obdob´ı cyklického v´ yvoje ekonomiky zaˇc´ıná automaticky p˚ usobit tento vestavˇen´ y stabilizátor tak, ˇze napˇr. v obdob´ı r˚ ustu se zvyˇsuje m´ıra zdanˇen´ı a oslabuje se tak automaticky r˚ ust agregátn´ı poptávky. Naopak v obdob´ı ekonomické pˇr´ıjmy domácnost´ı i firem klesaj´ı, sniˇzuje se tedy automaticky daˇ nová zátˇeˇz, naopak se zvyˇsuj´ı transferové platby, t´ım se sniˇzuje pokles agregátn´ı poptávky. Vestavˇené stabiliz´ atory (kromˇe progresivn´ı daˇ nové soustavy je to ˇrada dalˇs´ıch n´ astroj˚ u) jsou tedy dány schválen´ım st´ atn´ıho rozpoˇctu na dan´ y rok a stabilitou hospodáˇrské legislativy.

94

8.5 Faktor ˇcasu v monetárn´ı a fiskáln´ı politice

Kromˇe vestavˇen´ ych stabilizátor˚ u se v oblasti fiskáln´ı politiky vyuˇz´ıvá jeˇstˇe tzv. diskrétn´ıch (z´ amˇerných) opatˇren´ı. To jsou jednor´ azová opatˇren´ı, ke kter´ ym docház´ı jak pˇri procesu schvalován´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu, tak i v pr˚ ubˇehu fiskáln´ıho roku. Pˇr´ıkladem takového opatˇren´ı m˚ uˇze b´ yt zmˇena urˇcité daˇ nové sazby (princip je zachován, je nemˇenn´ y, je to vestavˇen´ y stabilizátor, mˇen´ı se pouze konkrétn´ı sazba) nebo zmˇeny ve struktuˇre v´ ydaj˚ u st´ atn´ıho rozpoˇctu. Tyto zmˇeny maj´ı dopad na agregátn´ı poptávku a nab´ıdku, ve svém d˚ usledku vyvolaj´ı nakonec i zmˇenu ve velikosti vytvoˇreného národn´ıho produktu. Shrnut´ı:

• Fiskáln´ı politika je zaloˇzena na sestaven´ı a ˇcerp´ an´ı veˇrejn´ ych financ´ı, pˇredevˇs´ım st´ atn´ıho rozpoˇctu. • V r´ amci konstrukce st´ atn´ıho rozpoˇctu jsou zabudovány tzv. vestavˇené stabilizátory. • Vestavˇené stabiliz´ atory automaticky p˚ usob´ı v ekonomice státu anticyklicky. • I v pr˚ ubˇehu fisk´ aln´ıho obdob´ı se dále pˇri realizaci fiskáln´ı politiky vyuˇz´ıvá tzv. diskrétn´ıch opatˇren´ı. • Dilema fiskáln´ı politiky je zaloˇzeno na volbˇe mezi vyuˇzit´ım vestavˇen´ ych stabilizátor˚ u nebo diskrétn´ımi opatˇren´ımi.

8.5 Zpoˇzdˇen´ı

Faktor ˇ casu v monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politice

Pˇri realizaci jakéhokoliv rozhodnut´ı v oblasti monet´ arn´ı i fisk´ aln´ı politiky je tˇreba poˇc´ıtat s faktorem ˇcasu, tedy s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym zpoˇzdˇen´ım reakce. Rozliˇsujeme tyto druhy ˇcasového posunu: a) Informaˇcn´ı zpoˇzdˇen´ı pˇredstavuje ˇcasovou u ´ seˇcku mezi vznikem potˇreby nˇejakého státn´ıho zásahu do ekonomiky a momentem, kdy o vzniku této potˇreby je informován pˇr´ısluˇsn´ y st´ atn´ı orgán, resp. rozhoduj´ıc´ı osoba (napˇr. ministr). Tato doba je tedy závislá na sbˇeru, tˇr´ıdˇen´ı, zpracov´ an´ı a vyhodnocen´ı informac´ı o stavu a v´ yvoji makroekonomick´ ych (ˇc´ asteˇcnˇe i mikroekonomick´ ych) agregát˚ u, b) politické zpoˇzdˇen´ı je zp˚ usobeno urˇcit´ ym procesem projednáván´ı (napˇr. v parlamentu pˇres prvn´ı, druhé ˇcten´ı pˇred odborn´ ymi komisemi) pˇres dosaˇzen´ı politické dohody o podpoˇre ve snˇemovnˇe atd. aˇz po okamˇzik, kdy pˇr´ısluˇsné státn´ı org´ any zaˇc´ınaj´ı rozhodnut´ı realizovat (z´ akony maj´ı napˇr. pojmy platnost a u ´ˇcinnost aˇz od urˇcitého data), c) odezvu, reakci ekonomick´ ych subjekt˚ u, jichˇz se dané opatˇren´ı t´ yká. Firmy i domácnosti mohou reagovat aˇz po urˇcité dobˇe, u domácnost´ı je tento ˇcasov´ y posun jeˇstˇe v´ yraznˇejˇs´ı, nebot’ mnohé dom´ acnosti o vl´ adn´ım opatˇren´ı ani nev´ı. Pˇri zkoumán´ı u ´ˇcinnosti nástroj˚ u monetárn´ı a fisk´ aln´ı politiky je tˇreba zd˚ uraznit nˇekolik skuteˇcnost´ı: • St´ atn´ı rozpoˇcet se pˇripravuje na ministerstvu financ´ı velmi dlouhou dobu (nejménˇe p˚ ul roku pˇred zaˇc´ atkem nového fiskáln´ıho obdob´ı), v pr˚ ubˇehu pˇr´ıpravy je pr˚ ubˇeˇznˇe aktualizov´ an a doplˇ nov´ an na z´ akladˇe zpˇresˇ nuj´ıc´ıch u ´daj˚ u státn´ı statistiky, • fináln´ı verze rozpoˇctu jde do parlamentu vesmˇes ke konci pˇredcházej´ıc´ıho obdob´ı. Pokud se podaˇr´ı návrh státn´ıho rozpoˇctu okamˇzitˇe schválit (za situace, kdy má vládn´ı strana nebo koalice v parlamentu vˇetˇsinu), pak se státn´ı rozpoˇcet stává zákonem a nedojde-li k mimoˇra´dn´ ym událostem plat´ı po cel´ y rok. Politické zpoˇzdˇen´ı m˚ uˇze b´ yt tak v pˇr´ıpadˇe fisk´ aln´ı politiky znaˇcné,


95

• Monetárn´ı politiku realizuje centráln´ı banka. Ta m˚ uˇze vydávat svá rozhodnut´ı prakticky ˇ kaˇzd´ y den (viz napˇr. denn´ı vyhlaˇsován´ı kurz˚ u mˇeny v˚ uˇci ciz´ım mˇenám). Casov´ e informaˇcn´ı zpoˇzdˇen´ı nen´ı témˇeˇr ˇzádné, reakce m˚ uˇze b´ yt rychlá, • stát m˚ uˇze mˇenit agregátn´ı nab´ıdku i poptávku prostˇrednictv´ım celé ˇrady státn´ıch zásah˚ u. Napˇr´ıklad státn´ımi nákupy, v´ ydaji, zmˇenami podm´ınek u ´ vˇeru, u ´ rokov´ ych sazeb, zmˇenami sazeb dan´ı, daˇ nov´ ymi u ´ levami atd. Rovnˇeˇz na tyto z´ asahy reaguj´ı domácnosti i firmy s urˇcit´ ym zpoˇzdˇen´ım. Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇcasov´ a zpoˇzdˇen´ı u reakc´ı spotˇrebitel˚ u (domácnost´ı i firem) jsou niˇzˇs´ı u fisk´ aln´ı politiky neˇz u politiky monetárn´ı. Shrnut´ı:

´ cinnost hospodáˇrské politiky st´ • Uˇ atu je podm´ınˇena r˚ uzn´ ym stupnˇem a r˚ uzn´ ymi druhy ˇcasového zpoˇzdˇen´ı. ˇ e zpoˇzdˇen´ı ˇcili faktor ˇcasu je ˇcasov´ y horizont od vzniku potˇreby státn´ıho zásahu • Casov´ aˇz do okamˇziku p˚ usoben´ı vybraného nástroje regulace. ˇ • Casov´ e zpoˇzdˇen´ı m´ a podobu informaˇcn´ı prodlevy, politické a doby odezvy (reakce). • Obecnˇe plat´ı, ˇze opatˇren´ı monetárn´ı politiky jsou rychlejˇs´ı, co se t´ yˇce reakce ekonomick´ ych subjekt˚ u. Kontroln´ı ot´ azky:

1. Urˇcete 4 z´ akladn´ı makroekonomické ukazatele rozhodné pro vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı hospod´ aˇrskou stabilitu st´ atu. 2. Vysvˇetlete konstrukci magického 4-´ uheln´ıku. an´ı nˇekolika magick´ ych n-´ uheln´ık˚ u v r˚ uzném ˇcase. 3. Vysvˇetlete, k ˇcemu slouˇz´ı porovnáv´ 4. Urˇcete dalˇs´ı moˇzné ukazatele sledované magick´ ymi n-´ uheln´ıky. 5. Vysvˇetlete, co znamená zmˇena vnitˇrn´ı plochy pˇri porovn´ aván´ı dvou magick´ ych nu ´heln´ık˚ u v r˚ uzném ˇcase. 6. Vysvˇetlete k ˇcemu povede restriktivn´ı a expanzivn´ı monetárn´ı a fiskáln´ı politika. 7. Nakreslete a vysvˇetlete pojem krátkodobá Phillipsova kˇrivka. 8. Nakreslete a vysvˇetlete jak´ y efekt zobrazuje dlouhodobá Phillipsova kˇrivka. 9. Vysvˇetlete co je to setrvaˇcná inflace“. ” 10. Vysvˇetlete, jak setrvaˇcn´ a inflace ovlivn´ı reálnou inflaci. 11. Popiˇste dilema centr´ aln´ı banky. 12. Definujte pojem vestavˇené stabilizátory“. ” 13. Definujte pojem diskrétn´ı opatˇren´ı“. ” 14. Popiˇste dilema fisk´ aln´ı politiky. 15. Popiˇste r˚ uzné druhy ˇcasového zpoˇzdˇen´ı pˇri vzniku potˇreby a realizaci r˚ uzn´ ych nástroj˚ u monet´ arn´ı a fisk´ aln´ı politiky státu. Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce Vás uvád´ı pˇredevˇs´ım do svˇeta vrcholov´ ych bankéˇr˚ u, pˇredevˇs´ım manaˇzer˚ u centr´ aln´ı banky a jejich ˇcinnosti, jakoˇzto i jejich pom˚ ucek. Magické n-´ uheln´ıky ˇci uvedené Phillipsovy kˇrivky jsou pom˚ uckou pro rozhodov´ an´ı ministerstev a vlády. Vlád´ a také urˇcuje a Parlament prosazuje vestavˇené stabilizátory ˇci diskrétn´ı opatˇren´ı pˇri konstrukci fiskáln´ı politiky. Pokuste se proto sestavit grafické nástroje podobnˇe jako tak ˇcin´ı r˚ uzn´ı pracovn´ıci ministerstev ˇci centr´ aln´ı banky st´ atu.

96

8.5 Faktor ˇcasu v monetárn´ı a fiskáln´ı politice

Autotest: 1. Nejˇcastˇejˇs´ı forma magického n-´ uheln´ıku je: (a) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HDP, inflace, platebn´ı bilance a nezamˇestnanosti (b) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HNP, obchodn´ı bilance, inflace a nezamˇestnanosti (c) sledov´ an´ı HDP, vyrovnanosti státn´ıho rozpoˇctu, inflace a nezamˇestnanosti ˇ ım je vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha démantu: 2. C´ (a) t´ım ne´ uˇcinnˇejˇs´ı byla hospodáˇrská stabilizaˇcn´ı politika vlády (b) t´ım u ´ˇcinnˇejˇs´ı byla hospod´ aˇrská stabilizaˇcn´ı politika vlády (c) velikost vnitˇrn´ı plochy nemá ˇza´dnou souvztaˇznost k pouˇzit´ı regulaˇcn´ıch nástroj˚ u 3. Mezi vestavˇené stabiliz´ atory patˇr´ı: (a) zmˇena sazeb dan´ı z pˇr´ıjm˚ u v pr˚ ubˇehu roku (b) zmˇena v´ ydaj˚ u z rozpoˇctové kapitoly do jiné (c) progresivn´ı daˇ nov´ a soustava

Kapitola 9

N´ arodohospod´ aˇ rsk´ e agreg´ aty Popis lekce: Lekce se zab´ yvá definicemi a v´ ypoˇcty hlavn´ıch národohospodáˇrsk´ ych agregát˚ u (makroekonomick´ ych ukazatel˚ u). M´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 9.1 9.2 9.3 9.4

ˇ Zivotn´ ıu ´roveˇ n Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospodáˇrstv´ı Metody v´ ypoˇctu HNP Dalˇs´ı n´ arodohospod´ aˇrské ukazatele

Lekce uvád´ı 2 metody v´ ypoˇctu HNP/HDP, jakoˇzto i dalˇs´ıch ukazatel˚ u a vysvˇetluje pojem st´ınové ekonomiky“. ” D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Hrub´ y n´ arodn´ı produkt, hrub´ y dom´ ac´ı produkt, n´ arodn´ı d˚ uchod, transfery, ˇcist´ y národn´ı produkt, ˇcist´ y národn´ı d˚ uchod, v´ ydajov´ a metoda, d˚ uchodová metoda, st´ınov´ a ekonomika, ˇcern´ a, ˇsed´ a a b´ıl´ a ekonomika, ekonomick´ y blahobyt, ekonomická s´ıla, ekonomická u ´roveˇ n. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • vysvˇetlit, co rozum´ıme pod pojmem národohospodáˇrské agregáty, • definovat z´ akladn´ı ukazatele pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, • definovat základn´ı makroekonomické ukazatele pro mˇeˇren´ı stavu a v´ yvoje národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, • jmenovat dvˇe z´ akladn´ı metody pro urˇcen´ı hrubého domác´ıho produktu (HDP).

97

ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n

98

Definice

Pro sledov´ an´ı ekonomického v´ yvoje daného státu mus´ıme m´ıt k dispozici nˇejaké glob´ aln´ı ekonomické ukazatele, které by mohly objektivnˇe ukázat stav a pohyb ekonomiky. Vˇsechny sektory národn´ıho hospodáˇrstv´ı dnes a dennˇe produkuj´ı v´ yrobky, poskytuj´ı se sluˇzby. Vˇsechny sektory národn´ıho hospodáˇrstv´ı vytváˇrej´ı nové bohatstv´ı, uspokojuj´ı lidské potˇreby, zkvalitˇ nuj´ı ˇzivot lid´ı. Pod pojmem n´ arodohospod´ aˇrské agreg´ aty“ rozum´ıme souhrnné, komplexn´ı ukazatele stavu ” a vývoje daného hospod´ aˇrstv´ı, daného st´ atu. Neˇz vˇsak pˇrikroˇc´ıme k v´ ykladu tˇechto globáln´ıch ukazatel˚ u provedeme exkurs do oblasti, která je nám bliˇzˇs´ı, tzn. do oblasti ukazatel˚ u ekonomiky domácnosti, i kdyˇz, jak jiˇz v´ıte, patˇr´ı tato oblasti mikroekonomie.

9.1 ˇ Zivotn´ ı u ´roveˇ n

ˇ Zivotn´ ıu ´ roveˇ n

V této oblasti se pohybuje kaˇzd´ y z nás, vˇsichni jsme ˇcleny urˇcité konkrétn´ı domácnosti. Vˇsichni vn´ımáme a registrujeme sv˚ uj ekonomick´ y stav, popˇr´ıpadˇe pohyb. Zaˇcneme tedy touto mikroekonomickou kategori´ı, následné pˇrenesen´ı této problematiky do makroekonomie, tj. na u ´roveˇ n celého st´ atu n´ am pak m˚ uˇze b´ yt pochopitelnˇejˇs´ı. Jak tedy hodnot´ıme ekonomickou situaci dom´ acnosti? Vˇetˇsina lid´ı by na takto poloˇzenou ot´ azku odpov´ıdala napˇr´ıklad slovy: ale rostou, zat´ımco pˇr´ıjmy stagnuj´ı (v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe • náklady na naˇsi domácnost neust´ rostou mnohem ménˇe neˇz n´ aklady), • m´ am m´ alo penˇez, • mé pˇr´ıjmy pomalu nestaˇc´ı pro standardn´ı potˇreby, necht´ıc, abych si mohl poˇr´ıdit to ˇci ono apod., jin´ ymi slovy znaˇcné procento by si pravdˇepodobnˇe stˇeˇzovalo, menˇs´ı ˇcást lid´ı by byla spokojena, pouze pár procent obyvatelstva by bylo zcela spokojeno. Koneckonc˚ u tyto pr˚ uzkumy koná ˇcas od ˇcasu kaˇzdá agentura, v´ ysledky jsou pouˇz´ıv´ any nejen pro vládu a ministerstva, ale slouˇz´ı k obecné potˇrebˇe pro vyjádˇren´ı ekonomického stavu a pohybu celé spoleˇcnosti. V tˇechto pr˚ uzkumech se sice do urˇcité m´ıry projevuje jeden ze základn´ıch zákon˚ u ekonomie, kter´ y ˇr´ıká, ˇze kaˇzd´ y má niˇc´ım neomezená pˇrań´ı, avˇsak omezené zdroje“, kaˇzdopádnˇe vˇsak ” procentuáln´ı posun ve ˇskále odpovˇed´ı pˇri takovémto sociologickém pr˚ uzkumu znamená nezanedbateln´ y fakt subjektivn´ıho hodnocen´ı obˇcan˚ u dané spoleˇcnosti své ekonomické situace. Je jasné, ˇze urˇcit´ a ˇca´st obyvatelstva bude vˇzdy odpov´ıdat, ˇze má málo, ˇze j´ı pˇr´ıjmy nestaˇc´ı, ˇze si nem˚ uˇze dovolit to, co by si pˇrála atd. Penˇez je prostˇe m´ alo u kaˇzdého a vˇzdy, nebot’ rostouc´ı pˇr´ıjmy pouze pˇresunuj´ı uspokojen´ı potˇreb do jiné dimenze a vyvol´ avaj´ı pouze nová pˇrań´ı, kter´ a stejnˇe nelze zcela splnit. M´ alo kter´ y z nás by ˇrekl, ˇze m´ a právˇe tak akorát dost, sp´ıˇse slyˇs´ıme neustále kolem sebe vˇety typu, ˇze bychom mˇeli v´ıce vydˇel´ avat, ménˇe utr´ acet, na to nemáme, to je pˇr´ıliˇs drahé, to si nem˚ uˇzeme dovolit atd. Stejn´ ym zp˚ usobem se vyjadˇruje nejen témˇeˇr kaˇzd´ y z n´ as, ale stejné vˇety uslyˇs´ıte na zasedán´ı obecn´ıho zastupitelstva, krajského zastupitelstva, stanoviska kdejakého ministerstva a rovnˇeˇz i v parlamentu ˇci vl´ adˇe st´ atu. Proto subjektivn´ı hodnocen´ı, pˇrestoˇze do znaˇcné m´ıry vyjadˇruje vn´ımán´ı ekonomické reality dan´ ym subjektem, nem˚ uˇze b´ yt smˇerodatn´ ym ukazatelem hodnocen´ı ekonomického stavu

Kapitola 9. N´ arodohospod´ aˇrské agregáty

99

a pohybu ˇza´dného ekonomického subjektu. Je zapotˇreb´ı urˇcit nˇejakou objektivn´ı veliˇ cinu, kter´ a by eliminovala, ˇze lidé maj´ı pˇrirozenou tendenci sp´ıˇse skr´ yvat své pˇr´ıjmy, zveliˇcovat své náklady a zamlˇcovat ˇci nepˇriznávat své rezervy. Stejnˇe tak postupuj´ı i vyˇsˇs´ı ekonomické celky. Pro hodnocen´ı ekonomického jevu mus´ıme m´ıt nejprve urˇcitou danou b´ azi, ke které bychom mohli zmˇenu porovn´ avat. Pouze srovnán´ı s nˇeˇc´ım nebo s nˇek´ ym jin´ ym, srovnateln´ ym, je objektivn´ım vyjádˇren´ım ekonomického stavu nebo pohybu sledovaného subjektu. Nalézt takovou objektivn´ı bázi je vˇsak v ekonomii pomˇernˇe sloˇzité, ne vˇsichni a ne vˇsechno má srovnatelné podm´ınky. A i kdyˇz takovou srovnatelnou základnu nalezneme, porovnáme srovnatelné u ´daje a vyvod´ıme z toho ˇreknˇeme objektivn´ı závˇer typu tam se ti lidi maj´ı lépe ˇci h˚ uˇre neˇz tam ˇci onde“ ” nemus´ı tento závˇer v˚ ubec korespondovat právˇe s on´ım subjektivn´ım hodnocen´ım ekonomické situace lid´ı. Je zaj´ımavé, ˇze napˇr´ıklad pˇri celosvˇetové rozsáhlé anketˇe s dotazy na statis´ıce lid´ı s ot´ azkou jak jsou spokojeni se sv´ ym ˇzivotem, se na prvn´ım m´ıstˇe um´ıstili a tud´ıˇz nejspokojenˇejˇs´ı jsou Dánové, ale na pˇredn´ım m´ıstˇe také Indové. Pˇritom Indie nepatˇr´ı mezi ekonomicky vyspˇelé státy. Proto pˇripust’me, ˇze ani zcela objektivnˇe postavené ekonomické ukazatele nemus´ı zcela pˇresnˇe vyjadˇrovat subjektivnˇe vn´ıman´ y ekonomick´ y stav ˇci pohyb. Nicménˇe právˇe pro vyjádˇren´ı zmˇen a pro srovnáván´ı v´ yvoje mus´ıme nˇejaké ekonomické ukazatele pouˇz´ıvat. Praxe pro tuto potˇrebu zavedla v´ ypoˇcet ukazatele, kter´ y je vˇseobecnˇe pˇrij´ıman´ y a pouˇz´ıvan´ y pro sledov´ an´ı formou statistiky, a to ukazatele ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e. Pro vyj´ adˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe se pouˇz´ıvá v podstatˇe tˇechto moˇzn´ ych veliˇcin. a) Ukazatel re´ aln´ a mzda (popˇr´ıpadˇe reáln´ y pˇr´ıjem) vyjadˇruje mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb, které je moˇzné za nomináln´ı mzdu koupit. Pˇ r´ıklad:

• Za ˇca´stku 10 000 Kˇc je moˇzné v pr˚ umˇern´ ych cenách koupit napˇr´ıklad 2 televizory, ˇ jehoˇz mˇes´ıˇcn´ı pˇr´ıjem ˇcin´ı tedy 10 000 Kˇc 1 praˇcku, 1 kolo, 2 obleky atd. Obˇcan CR, by si teoreticky (prakticky mus´ı vydávat pen´ıze i na jiné vˇeci) za sv˚ uj v´ ydˇelek mohl alternativnˇe koupit uvedené vˇeci. • Za ˇcástku 10 000 euro by si nˇemeck´ y obˇcan mohl koupit napˇr´ıklad 1 auto zn. Fabia (jeˇstˇe by mu zbylo), 10 televiz´ı atd. Jak vid´ıme, je moˇzné ukazatele reálné mzdy pouˇz´ıvat i pro mezinárodn´ı srovnáv´ an´ı, i kdyˇz tento ukazatel nen´ı tak pˇresn´ y (historicky se vytvoˇrily v r˚ uzn´ ych zem´ıch jiné relace mezi hodnotami). b) Daleko pˇresnˇejˇs´ı je druh´ y ukazatel, a to ˇ cas nutn´ e pr´ ace k pˇr´ıjmu umoˇzn ˇ uj´ıc´ımu n´ akup urˇcitého v´ yrobku nebo sluˇzby. Zat´ımco ukazatel reálné mzdy je negativnˇe ovlivnˇen pˇredevˇs´ım r˚ uznou u ´ rovn´ı inflace v r˚ uzném ˇcase a pˇri mezinárodn´ım srovnáván´ı pak i mezi r˚ uzn´ ymi státy, ukazatel ˇcasu se stanovuje v minutách, hodinách apod., tedy v jednotkách, které nejsou ovlivnˇeny ˇza´dn´ ymi ekonomick´ ymi jevy. Proto je zvl´ aˇstˇe pˇri mezistátn´ım srovnáván´ı vyuˇz´ıván zvl´ aˇstˇe tento ukazatel.

ˇ 9.1 Zivotn´ ıu ´roveˇ n

100 Pˇ r´ıklad:

ˇ koupit (zase a) Za jednu hodinu práce si m˚ uˇze napˇr´ıklad pracovn´ık urˇcité profese v CR pouze teoreticky) alternativnˇe: • 10 bochn´ık˚ u chleba, • 2 kusy t´ılek, • 1 knihu atd. b) Za jednu hodinu pr´ ace si m˚ uˇze pracovn´ık téˇze profese v Nˇemecku koupit napˇr´ıklad: • 30 bochn´ık˚ u chleba, • 6 kus˚ u t´ılek, • 5 knih atd. Je také moˇzné pouˇz´ıvat tohoto ukazatele k opaˇcnému vyjádˇren´ı napˇr´ıklad: ˇ potˇreboval na koupi • pracovn´ık dané profese ve vˇeku kolem ˇctyˇriceti let by v CR auta Fabia cca 1 rok (teoreticky – kdyby veˇsker´ y sv˚ uj plat mohl ˇsetˇrit) • pracovn´ık stejné profese a vˇeku by v Nˇemecku by na koupi téhoˇz auta potˇreboval cca 3 mˇes´ıce c) Pro srovnáván´ı celé ˇrady ekonomick´ ych u ´ daj˚ u, tj. vˇcetnˇe mezd je moˇzné také nyn´ı vyuˇz´ıvat jejich vyj´ adˇren´ı pomoc´ı jednotné evropské mˇeny – eura. I kdyˇz vyj´ adˇren´ı mezd v pˇrepoˇctu na euro umoˇzn ˇuje toto srovnán´ı, znovu upozorˇ nujeme na skuteˇcnost, ˇze toto srovnán´ı nemus´ı b´ yt pˇresné, nebot’ uvnitˇr jednotliv´ ych stát˚ u se historicky jinak vytvoˇrily relace mezi r˚ uzn´ ymi hodnotami (napˇr´ıklad nájemné na byt nˇekde pˇredstavuje pouze 30 % z mezd, jinde 50 %, nˇekde jsou potraviny laciné, jinde drahé apod.). Nicménˇe pro orientaci ˇzivotn´ı u ´rovnˇe lze i tento ukazatel pouˇz´ıt. Pˇ r´ıklad: ´ Uroveˇ n pˇr´ıjm˚ u lékaˇr˚ u v nˇekter´ ych evropsk´ ych zem´ıch v pˇrepoˇctu na euro Zemˇe Rakousko Francie It´ alie Portugalsko ˇ edsko Sv´ Holandsko Slovinsko ˇ CR Rumunsko Pramen: WHO report 2000

Pr˚ umˇern´ y roˇcn´ı plat lékaˇre (euro) 77 000 60 000 40 000 48 000 58 000 80 000 22 000 7 600 1 350

Násobek celostátn´ıho pr˚ umˇeru 3,1 2,1 2,8 5,2 2,2 2,7 2,3 1,9 1,2

Uvedená ˇc´ısla ukazuj´ı ekonomickou podstatu ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe. Ani tyto ukazatele vˇsak nemohou komplexnˇ e vyjádˇrit skuteˇcnou hodnotu ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe, protoˇze ta je dána kromˇe ekonomick´ ych faktor˚ u jeˇstˇe nˇeˇc´ım jin´ ym napˇr´ıklad: • moˇznost´ı a dostupnost´ı vzdˇel´ an´ı, • u ´rovn´ı chov´ an´ı instituc´ı, u ´ˇrad˚ u i firem k obˇcan˚ um, • ekologick´ ymi faktory,


101

• moˇznost´ı relaxace, vyuˇzit´ım volného ˇcasu, • u ´rovn´ı, kvalitou a pˇresnost´ı spoj˚ u, • u ´ ctou a respektem k lidem atd., tedy vˇs´ım co zpˇr´ıjemˇ nuje nebo znesnadˇ nuje lidsk´ y ˇzivot. e faktory“ ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e nejsou tak lehce ˇc´ıselnˇe vyjádˇritelné MimoekoTyto mimoekonomick´ ” a mnohdy i r˚ uzné národy preferuj´ı zcela odliˇsné hodnoty. Proto také ˇcasto ˇza´dné ekonomické nomické ukazatele nemohou pˇresnˇe vyjádˇrit n´ aˇs pocit a uspokojen´ı z dosaˇzené ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, nebot’ faktory podm´ınky i pro mezinárodn´ı srovn´ aván´ı nejsou dokonalé. To je také pˇr´ıpad zm´ınˇené Indie, kdy ekonomická ˇzivotn´ı u ´roveˇ n mnoha milion˚ u lid´ı je nesrovnatelnˇe horˇs´ı neˇz ˇzivotn´ı u ´roveˇ n ˇ snad tis´ıc˚ u Cech˚ u, pˇresto vˇsak se tyto miliony Ind˚ u c´ıt´ı b´ yt ˇst’astni a spokojeni se sv´ ym ˇzivotem. Proto ukazatele ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, jakoˇzto i vˇsechny dalˇs´ı, tj. agreg´ atn´ı makroekonomické ukazatele jsou pˇresnˇejˇs´ı pˇredevˇs´ım tehdy, jsou-li pouˇzity v pomˇ erov´ em vyj´ adˇ ren´ı, popˇr´ıpadˇe v urˇcitém ˇ casov´ em horizontu tak, aby vyjadˇrovaly urˇcit´ y trend. Protoˇze makroekonomické ukazatele nejsou a nemohou b´ yt ˇzádn´ ym souˇctem mikroekonomick´ ych hodnot, pouˇz´ıvá se pro mˇeˇren´ı makroekonomického stavu a v´ yvoje tzv. n´ arodohospod´ aˇrsk´ ych agreg´ at˚ u. Ty jsou zaloˇzeny na jin´ ych principech v´ ypoˇctu. Shrnut´ı:

• Pro sledov´ an´ı stavu a v´ yvoje ekonomiky potˇrebujeme m´ıt urˇcité ukazatele. • Pro srovnáv´ an´ı (zvl´ aˇstˇe mezin´ arodn´ı) mus´ı b´ yt tyto veliˇciny zaloˇzeny na srovnatelné b´ azi. • Pro sledov´ an´ı ekonomického stavu a v´ yvoje u domácnost´ı se pouˇz´ıvá pojmu ˇzivotn´ı u ´roveˇ n. • Pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´ rovnˇe se pouˇz´ıvá tˇechto metod: sledován´ı reálné mzdy a ˇcasu práce nutného ke koupi urˇcitého v´ yrobku, popˇr´ıpadˇe srovnán´ı pˇr´ıjm˚ u na srovnatelné z´ akladnˇe. • Pojem ˇzivotn´ı u ´rovnˇe vˇsak nezahrnuje pouze ekonomické faktory.

9.2

Mˇ eˇ ren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı

Pro mˇeˇren´ı tok˚ u v národn´ım hospod´ aˇrstv´ı si nejprve provedeme urˇcité zjednoduˇsen´ı, z´ uˇz´ıme Mˇeˇren´ı u vˇsechny ekonomické subjekty na 2 kategorie, firmy a domácnosti. Pak m˚ uˇzeme konstatovat, tok˚ v n´ arodn´ım ˇze mezi firmami a dom´ acnostmi docház´ı neustále k vzájemné interakci: a) b)

• • • •

dom´ acnosti nakupuj´ı od firem na trz´ıch fináln´ı produkce v´ yrobky a sluˇzby, prod´ avaj´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u svou pracovn´ı s´ılu, firmy nakupuj´ı na trz´ıch v´ yrobn´ıch faktor˚ u pracovn´ı s´ılu, prod´ avaj´ı na trz´ıch fináln´ı produkce v´ yrobky a sluˇzby.

Vzájemná smˇena se dˇeje prostˇrednictv´ım penˇez. Jedná se o pravideln´ y pohyb ˇcili ekonomick´ y tok mezi dan´ ymi subjekty. Tento tok m˚ uˇzeme mˇeˇrit, a to bud’ jako tok v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, nebo jako protipohyb penˇez (´ uhrady za v´ yrobky a sluˇzby). Z toho m˚ uˇzeme vyvodit, ˇze m´ ame 2 moˇznosti, které veliˇciny lze mˇeˇrit:

hospod´ aˇrstv´ı

102 N´ arodn´ı produkt a n´ arodn´ı d˚ uchod

9.2 Mˇeˇren´ı tok˚ u v národn´ım hospodáˇrstv´ı

1. M˚ uˇzeme mˇeˇrit tok v´ yrobk˚ u a sluˇzeb-pak z´ıskáme ukazatel nazvan´ y n´ arodn´ı produkt (NP). 2. M˚ uˇzeme mˇeˇrit vˇsechny pˇr´ıjmy domácnost´ı-pak z´ısk´ ame ukazatel zvan´ y n´ arodn´ı d˚ uchod (ND). (Poznámka: v makroekonomickém pojet´ı naz´ yváme vˇsechny druhy pˇr´ıjm˚ u souhrnn´ ym pojmem d˚ uchod“. V agregátn´ım vyj´ adˇren´ı je tedy pojem d˚ uchod tvoˇren souhrnem pˇr´ıjm˚ u ” ve skladbˇe mzdy, renty, u ´roky a zisky).

Rovnice

Plat´ı z´ akladn´ı ekonomick´ a rovnice, ˇze NP = ND. Národn´ı produkt a národn´ı d˚ uchod jsou shodné veliˇciny. Proˇc tomu tak je? Uved’me si zase zjednoduˇsen´ y pˇr´ıklad. Pˇ r´ıklad: Pˇredpokládejme, ˇze vˇsechny domácnosti okamˇzitˇe po nabyt´ı sv´ ych pˇr´ıjm˚ u je utrat´ı za v´ yrobky a sluˇzby firem. Firmy pˇri naˇs´ı abstrakci prodávaj´ı veˇskerou svou produkci a sluˇzby domácnostem. Pak ˇca´stka, kterou z´ıskaj´ı na trhu prodávaj´ıc´ı se pˇresnˇe rovná ˇca´stce zaplacené kupuj´ıc´ımi. N´ arodn´ı d˚ uchod se tedy mus´ı rovnat národn´ımu produktu, národn´ı d˚ uchod je soubˇeˇzn´ a veliˇcina identick´ a s n´ arodn´ım produktem. Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze kromˇe zm´ınˇen´ ych 2 ekonomick´ ych subjekt˚ u, tj. dom´ acnost´ı a firem, se do ekonomické v´ ymˇeny zapojuje i stát, a to jak na stranˇe kupuj´ıc´ıho, tak i prod´ avaj´ıc´ıho. Jeho produkty a sluˇzby tedy mus´ıme rovnˇeˇz zapoˇc´ıtat do tvorby nového národn´ıho bohatstv´ı, do nového hrubého produktu. Praktickou otázkou je, v jakém m´ıstˇe, kde lze mˇeˇrit tyto ekonomické toky. Je dosti sloˇzité z´ıskat informace o objemu vyrobeného zboˇz´ı, respektive poskytnut´ ych sluˇzeb. Proto se mˇ eˇ r´ı penˇ eˇ zn´ı v´ ydaje vynaloˇ zen´ e na jejich n´ akup. Dvˇe metody v´ ypoˇctu

Vypl´ yvaj´ı n´ am z toho zase 2 moˇznosti: • bud’ mˇeˇrit vˇsechny v´ ydaje za nákup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb – z´ıskáme tak národn´ı produkt: tento zp˚ usob v´ ypoˇctu oznaˇcujeme jako v´ ydajov´ a metoda, nebo • m˚ uˇzeme mˇeˇrit vˇsechny pˇr´ıjmy (d˚ uchody) domácnost´ı – z´ıskáme tak národn´ı d˚ uchod: tento zp˚ usob v´ ypoˇctu oznaˇcujeme jako d˚ uchodov´ a metoda. Obˇema zp˚ usoby v´ ypoˇctu, jak vypl´ yvá z u ´vodn´ı rovnice mus´ıme dospˇet ke stejn´ ym v´ ysledk˚ um. Sezn´ amili jsme se s nov´ ymi agregátn´ımi identick´ ymi pojmy n´ arodn´ı produkt“ a n´ arodn´ı ” ” d˚ uchod“. Zjistili jsme, ˇze je moˇzné je mˇeˇrit. M˚ uˇzeme-li je mˇeˇrit, m˚ uˇzeme tyto veliˇciny také porovnávat v ˇcase a zjistit, zda se v ˇcase zvyˇsuj´ı ˇci sniˇzuj´ı. Tyto veliˇciny, jak je v jejich samotném názvu zachyceno, se t´ ykaj´ı celého národa (v pˇreneseném slova smyslu, sp´ıˇse bychom mˇeli ˇr´ıkat celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı daného státu). Jejich r˚ ust bude nepochybnˇe ukazatelem ekonomického r˚ ustu. Oba 2 ukazatel´ e jsou z´ akladn´ımi agreg´ atn´ımi n´ arodohospod´ aˇ rsk´ ymi ukazateli, od nichˇz se odvozuj´ı dalˇs´ı.

HDP

Stˇeˇzejn´ım ukazatelem pro sledov´ an´ı v´ ykonnosti ekonomiky daného státu, pro sledován´ı ekonomického r˚ ustu je ukazatel hrub´ eho dom´ ac´ıho produktu.

HNP

Hrub´ y národn´ı produkt (HNP, anglicky GNP – gross national product) je celková penˇeˇzn´ı hodnota toku fináln´ıch statk˚ u a sluˇzeb vytvoˇren´ a za urˇcité ˇcasové obdob´ı národn´ımi v´ yrobn´ımi faktory ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u daného státu, bez ohledu na to, zda tyto statky vyrobili na u ´zem´ı daného st´ atu nebo v zahraniˇc´ı.


103

Hrub´ y domác´ı produkt (HDP, anglicky GDP – gross domestic product) je celková penˇeˇzn´ı hodnota toku fin´ aln´ıch statk˚ u a sluˇzeb vytvoˇrená za urˇcité ˇcasové obdob´ı vˇsemi v´ yrobn´ımi faktory na u ´ zem´ı daného státu bez ohledu na to, zda jsou ve vlastnictv´ı obˇcan˚ u tohoto st´ atu nebo cizinc˚ u. Pˇ r´ıklad: ˇ budou V´ ydaje za v´ yrobky filiálky ˇsvédské firmy Electrolux p˚ usob´ıc´ı na u ´ zem´ı CR ˇ ˇ zapoˇc´ıt´ any do HDP Ceské republiky a HNP Svédska. ˇ Ukazatel HNP se pouˇz´ıvá sp´ıˇse Ukazatel HDP je pouˇz´ıván v Evropské unii, tud´ıˇz i v CR. v Severn´ı Americe (i kdyˇz pro srovnán´ı pouˇz´ıvaj´ı uˇz i Ameriˇcané ukazatele HDP). Je to dáno t´ım, ˇze hodnˇe americk´ ych i kanadsk´ ych firem má investice v zahraniˇc´ı, na druhé stranˇe pak hodnˇe svˇetov´ ych firem m´ a své filiálky v USA ˇci Kanadˇe. ´ Ukol k textu ˇ c. 9: Uved’te a zapiˇste si aktuáln´ı stav pˇr´ır˚ ustku HDP v posledn´ım V´ am známém obdob´ı. Protoˇze tento u ´daj se mˇen´ı, nen´ı u ´daj uveden v Kl´ıˇci.

9.3

Metody v´ ypoˇ ctu hrub´ eho n´ arodn´ıho produktu

Jak jsme si jiˇz uvedli, pro v´ ypoˇcty se dá pouˇz´ıt 2 z´ akladn´ıch metod v´ ypoˇctu, metody v´ ydajová (seˇc´ıtáme v´ ydaje na nákup produkt˚ u a sluˇzeb) a d˚ uchodová (seˇc´ıtáme pˇr´ıjmy). Prakticky se vˇsak pouˇz´ıv´ a v´ ydajová metoda. Pˇri zjiˇst’ov´ an´ı velikosti HNP nar´ aˇz´ıme na urˇcité problémy. u ˇcili meziprodukt˚ u. HNP je souhrn a) Prvn´ım problémem je existence tzv. mezistatk˚ vˇsech fin´ aln´ıch produkt˚ u, které nakupuj´ı ekonomické subjekty na trz´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb pro svou spotˇrebu. Do HNP tedy nezapoˇ c´ıt´ ame meziprodukty, které jsou urˇceny pro dalˇs´ı zpracován´ı nebo prodej. Pokud bychom tak uˇcinili, zapoˇc´ıt´ avali bychom jedny a tytéˇz v´ yrobky dvakrát (tˇrikrát atd.) tedy duplicitnˇe, dosáhli bychom zkreslen´ ych v´ ysledk˚ u. Pˇ r´ıklad: V´ ypoˇcet HNP hodnota meziproduktu 1) mzda za sbˇer ovoce 2) n´ aklady na v´ yrobu jogurtu 3) n´ aklady na dopravu a prodej v obchodˇe Trˇzn´ı cena kel´ımku jogurtu

hodnota pˇridaná zpracován´ım (Kˇc)

cena (Kˇc)

0

4

4

4

4

8

2

10

8 10 Kˇc

Z v´ ypoˇctu vid´ıme, ˇze fináln´ım produktem je kel´ımek jogurtu, jehoˇz cena je stanovena na 10 Kˇc. Tu jsme z´ıskali postupnˇe, kdyˇz jsme seˇc´ıtali náklady tˇr´ı stupˇ n˚ u, tj. sbˇeraˇce, v´ yrobce a obchodn´ıka, a to pouze tzv. hodnotu pˇridanou zpracov´ an´ım. Pokud bychom na kaˇzdém stupni seˇc´ıtali celou hodnotu, pak bychom pr´ aci sbˇeraˇce zapoˇc´ıtali celkem tˇ rikr´ at, spotˇ rebu v´ yrobn´ıch faktor˚ u ve v´ yrobnˇ e dvakr´ at.

104

9.3 Metody v´ ypoˇctu hrubého národn´ıho produktu Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad produktu, ve kterém se projevuje mezisouˇcet hodnot pˇridan´ ych zpracov´ an´ım.

. .................................................................................. b) Druh´ ym problémem je skuteˇcnost, ˇze v daném ˇcasovém obdob´ı mohou b´ yt vyrobeny urˇcité statky, které jsou sice v tomto obdob´ı vyrobeny, ale nejsou jeˇstˇe vyuˇzity. Jejich hodnota se tedy nem˚ uˇze projevit v hodnotˇe fináln´ıch statk˚ u zapoˇc´ıtávan´ ych do HP. Proto ji mus´ıme zapoˇc´ıtat jin´ ym zp˚ usobem. Pˇri v´ ydajové metodˇe v´ ypoˇctu hrubého národn´ıho (dom´ ac´ıho) produktu seˇc´ıtáme tedy n´ asleduj´ıc´ı v´ ydaje urˇcené na fin´ aln´ı spotˇrebu: ydaje domácnost´ı na spotˇrebu v´ yrobk˚ u (krátkodobou spotˇrebu: rohl´ıky, mléko • V´ atd., dlouhodobou: praˇcka, auto, atd.) a sluˇzby (dovolená, opravy atd.), • V´ ydaje firem (na obnovu a rozˇs´ıˇren´ı zásob, opravy techniky, v´ ystavbu budov, n´ akup nov´ ych stroj˚ u atd.), • V´ ydaje státu na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb (napˇr´ıklad zakázka nov´ ych uniforem pro arm´ adu, platy st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u atd.). Mezi tyto v´ ydaje se tedy nezapoˇc´ıt´ avaj´ı tzv. transferov´ e platby, tzn. v´ ydaje, které nemaj´ı okamˇzitou protihodnotu (napˇr´ıklad sociáln´ı v´ ydaje, v´ yplaty starobn´ıch d˚ uchod˚ u, stipendi´ı apod.). ˇ y export, tzn. rozd´ıl mezi exportem a importem. • Cist´

Transferové platby

Vzorec pro v´ ydajovou metodu

Pro matematické vyjádˇren´ı v´ ypoˇctu HNP v´ ydajovou metodou se pouˇz´ıvá vzorce, kter´ y pouˇz´ıv´ a p´ısmen z anglického pojmenován´ı jednotliv´ ych v´ ydaj˚ u: HNP = C + Ig + G + (Ex − Im),

(9.1)

kde C – consumption (spotˇreba, v daném pˇr´ıpadˇe oznaˇcen´ı pro personal consumtion, spotˇrebu domácnost´ı), Ig – gross investment (investice firem), G – government (vládn´ı n´ akupy), Ex − Im – rozd´ıl mezi exportem a importem. D˚ uchodov´ a metoda

Pˇ ri d˚ uchodov´ e metodˇ e seˇ c´ıt´ ame vˇ sechny druhy d˚ uchod˚ u, kter´ e plynou dom´ acnostem. Avˇsak rovnˇeˇz pˇri pouˇz´ıv´ an´ı d˚ uchodové metody mˇeˇren´ı hrubého produktu vzniká problém duplicit. Jestliˇze bychom mezi d˚ uchody poˇc´ıtali i platby firmám za nákupy meziproduktu, vznikly by duplicity. Proto i v tomto pˇr´ıpadˇe se nesm´ı zapom´ınat na tuto skuteˇcnost, kter´ a je ˇreˇsena pomoc´ı existence pˇridané hodnoty (stejnˇe jako u v´ ydajové metody). Pˇri d˚ uchodové metodˇe se sˇc´ıtaj´ı: • • • • •

hrubé mzdy (pˇred zdanˇen´ım), renty, hrubé zisky korporac´ı (dividendy), ˇcisté u ´roky (rozd´ıl mezi u ´roky, které z´ıskávaj´ı a u ´roky, které zaplat´ı), pˇr´ıjmy ze zamˇestnán´ı (napˇr. pˇr´ıjmy za v´ yrobn´ı faktory samostatnˇe podnikaj´ıc´ıch osob (pr´ avn´ıci, priv´ atn´ı lékaˇri apod.) a zisky firem v osobn´ım vlastnictv´ı).

Pomoc´ı d˚ uchodové metody zjiˇst’ujeme ukazatel národn´ıho d˚ uchodu, tzn. celkov´ y objem. Stejnˇe tak pˇri v´ ypoˇctu n´ arodn´ıho (nebo domác´ıho) produktu zjiˇst’ujeme jeho celkov´ y objem. Je jasné, ˇze obˇe hodnoty v této agregátn´ı poloze maj´ı sv˚ uj v´ yznam, zvláˇstˇe pokud je budeme sledovat v urˇcité ˇcasové ˇradˇe jako pˇr´ır˚ ustky ˇci u ´ bytky oproti pˇredch´ azej´ıc´ımu stavu. Nicménˇe, ani HNP ˇci HDP nebo HND nejsou zdaleka nijak pˇresn´ ym vyjádˇren´ım skuteˇcné v´ ykonnosti ekonomiky ani u ´ˇcinnosti práce obyvatel daného státu. I kdyˇz jsou vysoce vyuˇz´ıv´ any pro srovnáv´ an´ı tuzemského v´ yvoje nebo i pˇri porovn´ aván´ı mezin´ arodn´ım, mus´ı b´ yt ˇcasto doplnˇeny dalˇs´ımi ekonomick´ ymi ukazateli, jak je uvedeno v následuj´ıc´ı ˇca´sti.


105

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9: Pokuste se jen pro vlastn´ı potˇrebu sestavit vlastn´ı souhrn pˇr´ıjm˚ u (d˚ uchod˚ u) Vaˇs´ı rodiny. Do tˇechto pˇr´ıjm˚ u budete zapoˇc´ıt´ avat nejen pˇr´ıjmy z mezd, ale i transferové platby, dividendy, ´ u ´roky z vklad˚ u, pˇr´ıjmy z pronájm˚ u, honoráˇre atd. Ukol je individueln´ı, u ´daje jsou soukromé, u ´kol nem´ a ˇreˇsen´ı v Kl´ıˇci.

9.4

Dalˇ s´ı n´ arodohospod´ aˇ rsk´ e ukazatele

HNP, HDP, popˇr´ıpadˇe ND vyjadˇruj´ı objem, stav, tj. velikost v penˇeˇzn´ıch jednotk´ ach. Je zˇrejmé, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı stát, ˇc´ım v´ıce obyvatel, t´ım v´ıce pˇrinejmenˇs´ım tˇechto v´ yrobn´ıch zdroj˚ u má k dispozici, t´ım vˇetˇs´ı objem HDP ˇci HNP by mohl ˇci mˇel vytvoˇrit, aby uˇzivil své obyvatelstvo. Proto velké státy mohou m´ıt HP nˇekolikan´ asobnˇe vˇetˇs´ı neˇz státy malé. Pokud budeme porovnávat pouze HNP nebo HDP v jeho celkovém objemu, pak nepochybnˇe ˇ ına, Indie, Kanada, Rusko, v prvn´ı des´ıtce st´ at˚ u budou velké státy jako napˇr´ıklad USA, C´ Nˇemecko atd. Pokud bychom srovnávali v´ yvoj daného st´ atu napˇr´ıklad ukazatelem HDP v urˇcitém ˇcasovém horizontu, pak n´ as budou zaj´ımat pˇredevˇs´ım pˇr´ır˚ ustky (nebo u ´bytky) oproti pˇredcházej´ıc´ımu stavu, a to vesmˇes v procentn´ım vyjádˇren´ı. Sledov´ an´ı objemu HNP (HDP ˇci ND), jakoˇzto i sledován´ı zmˇeny stavu tˇechto ukazatel˚ u m´ a v ekonomii sv˚ uj v´ yznam. Nicménˇe nen´ı to ukazatel, kter´ y by n´ am mohl vyjádˇrit stav ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatel daného státu. K tomu potˇrebujeme jeˇstˇe dalˇs´ı ukazatele.

Dalˇs´ı makroukazatele

1. Nejv´ıce pouˇz´ıvan´ ym ukazatelem pro mezinárodn´ı srovnáv´ an´ı je ukazatel HDP (nebo HNP) na obyvatele. Dostaneme t´ım pomˇerov´ y ukazatel, kter´ y má znaˇcnou vypov´ıdac´ı schopnost právˇe pro posuzován´ı pr˚ umˇerné ˇzivotn´ı u ´rovnˇe obyvatelstva daného státu. Takto m˚ uˇzeme potom sestavit ˇzebˇr´ıˇcek nejbohatˇs´ıch st´ at˚ u. Tento ukazatel je dosti objektivn´ı, i kdyˇz do urˇcité m´ıry vyjadˇruje i rozsah nerostného bohatstv´ı nˇekter´ ych st´ at˚ u (napˇr´ıklad Norsko: ropa, Island: laciné energetické zdroje apod.). 2. Ekonomick´ e ukazatele nemohou dostateˇ cnˇ e dobˇ re vyj´ adˇ rit komplexn´ı pojet´ı ˇ zivotn´ı u ´ rovnˇ e lid´ı dané zemˇe, nebot’ ta je vytváˇrena i mimoekonomick´ ymi ˇ adn´ faktory. Z´ y materiáln´ı ukazatel nem˚ uˇze také dostateˇcnˇe dobˇre vyjádˇrit pocity lid´ı, spokojenost a vn´ım´ an´ı ˇstˇest´ı. Znaˇcn´ a ˇc´ ast produkce trhem v˚ ubec neproch´ az´ı, nem˚ uˇzeme ji tedy zachytit. Je to St´ınová zp˚ usobeno existenc´ı tzv. st´ınov´ e ekonomiky (nˇekdy se také pouˇz´ıvá term´ınu pod- ekono” mika zemn´ı“). Ta m´ a r˚ uzné stupnˇe: b´ıl´ a, ˇ sed´ a, ˇ cern´ a. ˇ Cerná ekonomika je jiˇz vyslovenˇe krimin´ aln´ı, neleg´ aln´ı ˇcinnost (napˇr´ıklad prodej drog), která se m˚ uˇze pouze odhadovat. Ale ani ˇsedá ˇci b´ıl´ a ekonomika neproch´ az´ı trhem, jej´ı produkty ˇci sluˇzby nejsou do ukazatel˚ u tedy zapoˇc´ıt´ avány. Pˇritom m˚ uˇze b´ yt velk´ a, v mnoh´ ych st´ atech tvoˇr´ı znaˇcnou ˇcást produkce. Protoˇze se touto ˇcinnost´ı zab´ yvá urˇcit´ y poˇcet obyvatelstva a pˇredstavuje urˇcit´ y v´ yrobn´ı zdroj i d˚ uchod, snaˇz´ıme se vyj´ adˇrit i tento faktor do tvorby makroekonomick´ ych ukazatel˚ u. Jedn´ım z takov´ ych agregátn´ıch ukazatel˚ u, kter´ y m˚ uˇze ponˇekud v´ıce vyjádˇrit u ´roveˇ n ˇzivota v daném státˇe je 3. ukazatel nazvan´ yˇ cist´ y ekonomick´ y blahobyt (Net economic welfare = NEW). K jeho vyjádˇren´ı korigujeme nedostatky HNP nebo HDP. K HNP nebo HDP pak pˇripoˇc´ıt´ av´ ame: • v´ yrobky a sluˇzby vyprodukované st´ınovou ekonomikou (odhadem), • v´ yrobky a sluˇzby, které vyrob´ıme ˇci poskytneme sami sobˇe nebo sv´ ym znám´ ym a pˇrátel˚ um (neprocházej´ı trhem, u pˇrátel se obvykle jedná o protisluˇzby).

106

9.4 Dalˇs´ı národohospodáˇrské ukazatele Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt produkce zeleniny ˇci ovoce ze zahr´ adky, zhotoven´ı pˇredmˇet˚ u vlastn´ı aktivitou atd., • r˚ ust volného ˇcasu k relaxaci (delˇs´ı doba dovolené, v´ıce svátk˚ u atd.), • r˚ ust kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb.

4.

5.

6. 7.

Od HNP ˇci HDP naopak mus´ıme odeˇc´ıst v´ yrobu ˇci distribuci negativn´ıch externalit (mohou b´ yt vyrobeny“ mimo u ´zem´ı st´ atu jako napˇr´ıklad spad), které sniˇzuj´ı kvalitu ” naˇseho ˇzivota. Vˇseobecnˇe plat´ı, ˇze tento ukazatel roste pomaleji neˇz je tomu u HNP nebo HDP, a to i v nejvyspˇelejˇs´ıch státech svˇeta. R˚ ust tohoto ukazatele je vˇsak na rozd´ıl od HNP ˇci HDP pravideln´ y a rovnomˇern´ y. Pro mezinárodn´ı srovnáván´ı se vˇsak pouˇz´ıv´ a dosti m´ alo. Ukazatel HNP i HDP m˚ uˇzeme upravit o rozsah obnovovac´ıch (restituˇcn´ıch) investic, které nahrazuj´ı dosavadn´ı opotˇreben´ı majetku. Pokud tedy od HNP nebo HDP odeˇcteme opotˇreben´ı, tj. odpisy, dostaneme ˇcisté“ ukazatele, tzn. ˇ cist´ y n´ arodn´ı ” produkt nebo ˇ cist´ y dom´ ac´ı produkt. Hrub´ y domác´ı produkt HDP v objemovém vyjádˇren´ı ukazuje tzv. ekonomickou s´ılu an´ım HDP v objemovém vyjádˇren´ı u r˚ uzn´ ych stát˚ u dostaneme jejich zemˇ e. Porovn´ poˇrad´ı ve svˇetové ekonomice, jejich postaven´ı a v´ yznam. Pokud budeme HDP nebo HNP dˇelit poˇctem obyvatelstva daného státu z´ıskáme agreg´ atn´ı ukazatel tzv. ekonomick´ eu ´ rovnˇ e daného státu. Zmˇena HDP nebo HNP nebo ND v ˇcase vyjadˇruje agregátn´ı ukazatel oznaˇcovan´ y jako ekonomick´ y r˚ ust.

ˇ ast pro z´ C´ ajemce: ´ Udaje o v´ yvoji dalˇs´ıch makroekonomick´ ych ukazatel˚ u poskytuj´ı orgány ˇceské statistiky. ˇ V kaˇzdém b´ yvalém okresn´ım mˇestˇe existuje detaˇsované pracoviˇstˇe Cesk´ eho statistického u ´ˇradu, kter´ y vydává spoustu pˇrehled˚ u o v´ yvoji a stavu ekonomiky v dané lokalitˇe, jakoˇzto ˇ U). ´ Pokud V´ i kraji (Krajsk´ y statistick´ y u ´ˇrad) ˇci státu (CS as tyto informace, pˇrehledy a statistiky v´ıce zaj´ımaj´ı, m´ ate moˇznost navˇst´ıvit tuto instituci a aktuáln´ı pˇrehledy z´ıskat. Moˇzn´ a, ˇze se V´ am nˇekteré tabulky a grafy budou hodit pro Vaˇsi závˇereˇcnou práci.



ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 9: Národohospodáˇrské agregáty uvádˇej´ı v´ yvoj ekonomiky daného státu, pˇr´ıpadnˇe celkové bohatstv´ı zemˇe. N´ as jako obˇcany zaj´ımaj´ı sp´ıˇse mikroekonomické kategorie, pˇredevˇs´ım naˇse pˇr´ıjmy ˇci naˇse mzdy, ovˇsem v porovn´ an´ı s cenami. Pro domácnosti je rozhoduj´ıc´ım mikroekonomick´ ym ukazatelem v´ yˇse jejich mzdy, respektive pˇr´ıjm˚ u. Zjistˇete v denn´ım nebo ˇ popˇr´ıpadˇe ve Vaˇsem odborném tisku nejbliˇzˇs´ı moˇzn´ yu ´ daj o stavu pr˚ umˇerné mzdy v CR, kraji ˇci mˇestˇe a u ´daj s Vaˇs´ım koment´ aˇrem (k v´ yˇsi) zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:

• • • • • • • •

Mˇeˇren´ı tok˚ u v n´ arodn´ım hospodáˇrstv´ı je moˇzné provádˇet dvˇema zp˚ usoby. Pokud mˇeˇr´ıme v´ ydaje na n´ akup v´ yrobk˚ u a sluˇzeb dostaneme národn´ı produkt. Pokud mˇeˇr´ıme pˇr´ıjmy dom´ acnost´ı dostaneme národn´ı d˚ uchod. N´ arodn´ı produkt se mus´ı rovnat národn´ımu d˚ uchodu. Kromˇe hrubého národn´ıho produktu pouˇz´ıváme ukazatele hrubého domác´ıho produktu. Rozliˇsen´ı HDP a HNP je ve vlastnictv´ı a u ´zem´ı. Ukazatel HDP se pouˇz´ıv´ a v Evropské unii. HNP ˇci HDP nevyjadˇruj´ı zcela pˇresnˇe vˇsechny ekonomické faktory pro zjiˇstˇen´ı stavu ekonomiky. • Pro mezin´ arodn´ı srovn´ av´ an´ı se nejv´ıce pouˇz´ıvá ukazatele HDP.


107

• Zmˇeny HDP nebo HNP v ˇcase vyjadˇruj´ı ekonomick´ y r˚ ust. • Ukazatel NEW (ˇcist´ y ekonomick´ y blahobyt) komplexnˇeji vyjadˇruje ˇzivotn´ı u ´ roveˇ n daného st´ atu. • Ofici´ aln´ı ekonomika je doprovázena tzv. st´ınovou ekonomikou. • Pro mezin´ arodn´ı srovn´ aván´ı se pouˇz´ıvá pomˇerov´ ych ukazatel˚ u, kdy se bere v u ´vahu poˇcet obyvatelstva. ˇ e ukazatele zohledˇ • Cist´ nuj´ı nutnost restituˇcn´ıch (obnovovac´ıch) investic. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Jaké ukazatele pro mˇeˇren´ı ˇzivotn´ı u ´rovnˇe pouˇz´ıváme? Jak zn´ı definice HNP? Jak byste definoval(a) pojem HDP? Co je to n´ arodn´ı d˚ uchod? Jak´ a z´ akladn´ı rovnice mus´ı platit ve vztahu národn´ıho d˚ uchodu a produktu? Jaké metody v´ ypoˇctu zn´ ate? Co je to transfer? Proˇc pouˇz´ıv´ ame pojmu pˇridaná hodnota“? ” Co je to meziprodukt? Jak´ y n´ arodohospod´ aˇrsk´ y ukazatel pro mˇeˇren´ı v´ ykonnosti ekonomiky pouˇz´ıvá EU? Co rozum´ıte pod pojmem Ekonomick´ y blahobyt“? ” Které st´ aty byste zaˇradili mezi nejbohatˇs´ı státy svˇeta?

Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce patˇr´ı ke klasické ˇca´sti jakékoliv publikace zab´ yvaj´ıc´ı se makroekonomi´ı. Je vˇsak evidentn´ı urˇcit´ y pokrok nejen v samotné konstrukci a pˇresnosti tˇechto vrcholn´ ych makroekonomick´ ych ukazatel˚ u, zp˚ usoben´ y pˇredevˇs´ım moˇznost´ı computerizace, ale i permanentn´ı snahou o nalezen´ı takového agregátn´ıho ukazatele, kter´ y by ve své komplexnosti co nejlépe vyjadˇroval i kvalitativn´ı u ´ roveˇ n lidského ˇzivota. Nejen materi´ aln´ı bohatstv´ı, ale i dalˇs´ı hodnoty, které se v makroekonomii tˇeˇzko sleduj´ı a vyjadˇruj´ı, necht´ıc mˇeˇr´ı, vyjadˇruj´ı pravé bohatstv´ı ˇclovˇeka, zdrav´ı, pˇr´ıstup ke vzdˇelán´ı, pˇr´ıjemné jednán´ı u ´ˇrad˚ u, kvalitu cestován´ı, ubytován´ı a dalˇs´ı faktory ˇcin´ı náˇs ˇzivot bohatˇs´ım a spokojenˇejˇs´ım. Bohuˇzel právˇe tyto hodnoty neum´ıme pˇresnˇe mˇeˇrit, oceˇ novat i porovnávat. I my se mus´ıme spokojit v této lekci s klasickou strukturou ukazatel˚ u, které v komplexu vyjadˇruj´ı jen materi´ aln´ı bohatstv´ı daného st´ atu.

108

9.4 Dalˇs´ı národohospodáˇrské ukazatele

Autotest: 1. V Evropské unii se mˇeˇr´ı ekonomick´ y r˚ ust pomoc´ı pˇr´ır˚ ustku: (a) HDP (b) HNP (c) NDP 2. Transfer je: (a) jednostrann´ a platba vˇetˇsinou ze státn´ıho rozpoˇctu nebo ze specifick´ ych fond˚ u (b) pˇreprava penˇez z m´ısta pˇr´ıjmu do m´ısta v´ ydeje (c) v´ yplata mezd a plat˚ u 3. Do v´ ypoˇctu makroekonomick´ ych ukazatel˚ u: (a) se zapoˇc´ıt´ av´ a kaˇzd´ a pˇridan´ a hodnota (b) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı pˇridané hodnoty aˇz do fináln´ıho zhotoven´ı produktu (c) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı sluˇzby

Kapitola 10

Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı Popis lekce: Lekce popisuje a vysvˇetluje jednotlivé fáze hospodáˇrského cyklu. Pro trˇzn´ı ekonomiku je charakteristick´ y cyklick´ y v´ yvoj hospodáˇrstv´ı, kter´ y se posuzuje od stavu ekonomického r˚ ustu nebo poklesu. Rozeznáv´ ame 4 fáze hospodáˇrského cyklu, které maj´ı v r˚ uzn´ ych státech svˇeta jin´ y ˇcasov´ y pr˚ ubˇeh, nicménˇe stˇr´ıd´ an´ı tˇechto fáz´ı je obecn´ ym a charakteristick´ ym jevem trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı vˇsude ve svˇetˇe. Lekce pˇrináˇs´ı i zd˚ uvodnˇen´ı moˇzn´ ych pˇr´ıˇcin tohoto v´ yvoje. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 10.1 10.2 10.3

Pojem ekonomického r˚ ustu a tempo r˚ ustu Hospod´ aˇrsk´ y cyklus Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı

Cyklick´ y v´ yvoj nemá v reálu ideáln´ı pr˚ ubˇeh, snahou kaˇzdé odpovˇedné vlády je dosaˇzen´ı ˇ a udrˇzen´ı r˚ ustu nebo naopak vyveden´ı hospodáˇrstv´ı z krize. Casto se v nˇekter´ ych státech (zejména po 2. svˇetové v´ alce) podaˇrilo pomˇernˇe dlouhou dobu udrˇzovat trval´ y (a vysok´ y) r˚ ust, nicménˇe v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u vˇsak byl zaznamenán právˇe v d˚ usledku rychlého a vysokého r˚ ustu o to hlubˇs´ı propad do recese nebo i krize. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Tempo r˚ ustu, extenzivn´ı faktory r˚ ustu, bariéra extenzivn´ıho r˚ ustu, intenzivn´ı faktory r˚ ustu, hospodáˇrsk´ y cyklus (Konjunktura, recese, krize, oˇziven´ı), tˇri typy cykl˚ u, exogenn´ı a endogenn´ı pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

objasnit, co rozum´ıme pod pojmem ekonomick´ y r˚ ust, definovat, co znamen´ a pojem tempo r˚ ustu a jak se mˇeˇr´ı, charakterizovat jednotlivé fáze hospodáˇrského cyklu, uvést moˇzné pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı.

109

110

10.1 Ekonomick´ y r˚ ust a tempo r˚ ustu

10.1 Pojem ekonomického r˚ ustu a tempo r˚ ustu

Pojem ekonomick´ eho r˚ ustu a tempo r˚ ustu

Poˇzadavek ekonomického r˚ ustu vypl´ yvá z pˇrirozené tendence lidsk´ ych potˇreb. Ty neust´ ale rostou, mˇen´ı se nejen kvantitativnˇe, ale i kvalitativnˇe. Souˇcasnˇe na svˇete nestále pˇrib´ yvá lid´ı a je tˇreba zabezpeˇcit potˇreby stále rostouc´ı mase obyvatelstva. Nav´ıc lidské potˇreby rostou geometrickou ˇradou a rozˇsiˇruj´ı se spirálov´ ym efektem. Jedna potˇreba vyvoláv´ a druhou, odvozené potˇreby ˇci sekund´ arn´ı potˇreby jsou d˚ usledkem vzniku potˇreb primárn´ıch. Pˇ r´ıklad: Koupˇe auta znamen´ a také existenci tzv. vyvolan´ ych potˇreb typu: potˇreby z´ akonného ˇci havarijn´ıho pojiˇstˇen´ı, existenci pump, servis˚ u, prodejen autopotˇreb, existenci automap atd. S r˚ ustem poˇctu automobil˚ u roste tedy potˇreba i tˇechto sekund´ arn´ıch potˇreb automobilist˚ u, nehovoˇre jiˇz o potˇreba silnic, d´ alnic, oprav tˇechto komunikac´ı apod.

Pˇr´ır˚ ustek HDP

Na neustále rostouc´ı potˇreby reaguje hospodáˇrstv´ı zvyˇsován´ım produkce, rozˇsiˇrován´ım sluˇzeb, zvyˇsován´ım v´ ykonnosti, produktivity, zvyˇsován´ım poˇctu a kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Zvyˇsuje a diverzifikuje se sortimentn´ı skladba, trh je zásobován ze zahraniˇc´ı ˇza´dan´ ymi produkty ˇci sluˇzbami, to vˇse m´ a dopad na nutn´ y a ˇza´douc´ı r˚ ust celkového objemu makroekonomick´ ych agregát˚ u, pˇredevˇs´ım HDP. Ten je, jak je ˇreˇceno jiˇz v pˇredcházej´ıc´ı kapitole, základn´ım ukazatelem ekonomického stavu a v´ yvoje hospodáˇrstv´ı. Ekonomick´ y r˚ ust m˚ uˇzeme vyjadˇrovat r˚ uzn´ ymi ukazateli, nejˇcastˇejˇs´ım vyjádˇren´ım je vˇsak jeho mˇeˇren´ı jako pˇr´ır˚ ustku HDP v˚ uˇci HDP v pˇredch´ azej´ıc´ım srovn´ avaném obdob´ı. Matematicky bychom mohli tento pˇr´ır˚ ustek zobrazit n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: GDP(t + 1) − GDP(t) = dG > 0,

(10.1)

(GDP, gross domestic produkt, hrub´ y domác´ı produkt.) Jestliˇze rozd´ıl bude vyˇsˇs´ı neˇz nula, je dosaˇzeno ekonomického r˚ ustu, v daném pˇr´ıpadˇe pak v objemovém vyjádˇren´ı. Pˇ r´ıklad: Srovn´ aváme-li napˇr´ıklad HDP dosaˇzen´ y za mˇes´ıc srpen v˚ uˇci HDP dosaˇzen´ y za ˇcervenec konkrétn´ıho roku, a to hodnoty 1 236 bilion˚ u Kˇc v˚ uˇci 1 218 bil. Kˇc, bylo dosaˇzeno ekonomického r˚ ustu, kter´ y pˇredstavuje hodnota 18 mld. Kˇc. Ekonomick´ y r˚ ust se sleduje za r˚ uzná ˇcasová obdob´ı, podstatná jsou srovnán´ı meziroˇcn´ı, kdy ˇ napˇr´ıklad mˇes´ıˇcnˇe, se sleduje ekonomick´ y r˚ ust za stejn´ a obdob´ı v˚ uˇci minulému roku (v CR kvartálnˇe, pololetnˇe, roˇcnˇe), v pˇrehledu pˇeti ˇci deseti let atd. Ekonomick´ y r˚ ust znamená kladnou zmˇenu tokov´ ych veliˇcin v ˇcase. Je tˇreba si uvˇedomit, ˇze i HDP vyjadˇruje spotˇrebu (viz kapitola národohospodáˇrské agregáty“), a to jak spotˇrebu obyvatelstva, tak i celé ” spoleˇcnosti (st´ atu), nové investice a pˇrevahu v´ yvozu nad dovozem. Tedy finanˇcn´ı toky, které byly vynaloˇzeny, spotˇrebov´ any, realizovány, uˇzity.

Tempo r˚ ustu

Mˇeˇren´ı ekonomického r˚ ustu a t´ım vlastnˇe dynamiky, v´ ykonnosti celé ekonomiky v objemovém vyjádˇren´ı, je sice základem, ale mnohem vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost m´ a bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y ukazatel oznaˇcovan´ y jako tempo r˚ ustu. Tento ukazatel, kter´ y b´ yvá bˇeˇznˇe publikován i v denn´ım tisku je matematicky sestaven takto: G=

HDP(t + 1) − HDP(t) × 100, HDP(t)

(10.2)

Pˇ r´ıklad: Jestliˇze bylo v srpnu dosaˇzeno HDP ve v´ yˇsi 1 236 bil. Kˇc a v ˇcervenci 1 218 bil. Kˇc, pak z´ısk´ ame hodnotu 1,48 %. Znamen´ a to, ˇze tempo ekonomického r˚ ustu v srpnu bylo ve v´ yˇsi 1,48 % v˚ uˇci pˇredch´ azej´ıc´ımu obdob´ı (ˇcervenci), coˇz jest tempo r˚ ustu ponˇekud malé.

Kapitola 10. Ekonomick´ y r˚ ust a cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı

111

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10: Pˇredcházej´ıc´ım textu máte uvedeny 2 matematické vzorce pro v´ ypoˇcet pˇr´ır˚ ustku HDP a stanoven´ı tempa r˚ ustu. Dosad’te si do obou vzorc˚ u Vámi vymyˇslené u ´daje a vypoˇc´ıtejte si oba ukazatele. T´ım, ˇze se pokus´ıte o v´ ypoˇcty si lépe zapamatujete tuto problematiku. V´ ypoˇcty si pˇriloˇzte k Vaˇsim materiál˚ um pˇr´ıpravy na zkouˇsku. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.1: Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı statistické u ´ daje o r˚ ustu (ˇci jiné fázi cyklu) ˇceského hospod´ aˇrstv´ı. Tento u ´daj se pravidelnˇe objevuje i v bˇeˇzném denn´ım tisku, rozhlase ˇci televizi. Vzhledem k tomu, ˇze tento u ´ daj se mˇen´ı, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. Aktuáln´ı v´ yˇse makroekonomick´ ych agregát˚ u vˇsak budete potˇrebovat k závˇereˇcn´ ym zkouˇskám ˇci pˇrij´ımac´ım zkouˇsk´ am pˇri pokraˇcov´ an´ı studia na ekonomick´ ych fakultách vysok´ ych ˇskol. Za standardn´ı, pˇr´ıznivé tempo ekonomického r˚ ustu se v makroekonomickém vyjádˇren´ı Optimáln´ı ust povaˇzuje rozpˇet´ı od 3–5 %. Pokud je tempo vyˇsˇs´ı, pak se jiˇz hovoˇr´ı o znaˇcném r˚ ustu r˚ ekonomiky, tempo r˚ ustu nad 7 % se povaˇzuje za vysoké tempo r˚ ustu, u ´daje nad 10 % jsou oznaˇcovány jako ekonomick´ y zázrak. Japonsko a Nˇemecko nastartovalo po 2. svˇetové válce ekonomick´ y rozvoj, kter´ y se dlouhodobˇe a stabilnˇe pohyboval v oblasti vysok´ ych temp ekonomického r˚ ustu, Japonsko zaznamenalo i roky s 12 % tempem r˚ ustu, v obou pˇr´ıpadech se hovoˇrilo o ekonomickém zázraku. Vysoké tempo r˚ ustu vˇsak m˚ uˇze m´ıt za následek tzv. pˇrehˇr´ at´ı ekonomiky, které se pozdˇeji zmˇen´ı v hlubˇs´ı pokles. Pˇ r´ıklad: Je to stejné jako napˇr´ıklad pˇri j´ızdˇe na plné obr´ atky nebo pˇri trvalém vysokém sportovn´ım vypˇet´ı, které se pozdˇeji projev´ı poklesem formy. Ekonomick´ y r˚ ust znamenaj´ıc´ı pˇr´ır˚ ustek hrubého domác´ı produktu oproti pˇredcházej´ıc´ımu srovn´ avanému obdob´ı je moˇzn´ y v zásadˇe dvˇema zp˚ usoby. Ty jsou urˇceny faktory, které r˚ ust zp˚ usobuj´ı. V komplexu se tyto faktory r˚ ustu dˇel´ı na faktory extenzivn´ı a intenzivn´ı.

Faktory r˚ ustu

a) Extenzivn´ı faktory r˚ ustu Extenzivn´ı jsou pˇredstavovány zvyˇsuj´ıc´ım se tokem vstupn´ıch zdroj˚ u, tj. vˇecného kapit´ alu a lidsk´ ych zdroj˚ u. Ekonomika vstˇreb´ av´ a stále vyˇsˇs´ı a vyˇsˇs´ı vstupy materiáln´ı i lidské. V praxi to znamená, ˇze doch´ az´ı k rozˇsiˇrován´ı v´ yroby a t´ım i v´ ysledné produkce v d˚ usledku vyˇsˇs´ıho nákupu surovin, pˇrijet´ım dalˇs´ıch, nov´ ych pracovn´ık˚ u atd. Takto docház´ı k extenzivn´ımu r˚ ustu jako d˚ usledku zvyˇsuj´ıc´ıch se vstup˚ u. Zvyˇsuje-li se mnoˇzstv´ı vstup˚ u je v´ ysledkem vyˇsˇs´ı poˇcet v´ ystup˚ u. To je ovˇsem moˇzné pouze do urˇcitého bodu, nebot’ zdroj˚ u je omezen´ y poˇcet, lidské ani vˇecné kapacity nejsou od urˇcitého stavu d´ ale moˇzné. Typick´ ym pˇredstavitelem extenzivn´ıho r˚ ustu bylo v padesát´ ych letech napˇr´ıklad rozoráván´ı rem´ızk˚ u, zvyˇsován´ı poˇctu obdˇelávan´ ych ploch atd. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe vˇsak naraz´ıme na bari´ eru omezenosti extenzivn´ıch zdroj˚ u. Dlouhodob´ y rozvoj, ekonomick´ y r˚ ust nen´ı moˇzn´ y pouze na z´ akladˇe zvyˇsován´ı vstup˚ u, tedy pomoc´ı extenzivn´ıch faktor˚ u. Dalˇs´ı ekonomick´ y r˚ ust je moˇzn´ y pouze vyuˇzit´ım intenzivn´ıch faktor˚ u r˚ ustu. b) Intenzivn´ı faktory r˚ ustu Intenzivn´ı jsou faktory pˇredstavuj´ıc´ı vyˇsˇs´ı vyuˇzit´ı stávaj´ıc´ıch zdroj˚ u, tedy zv´ yˇsenou produktivitou práce, vyˇsˇs´ı intenzitou práce, vyˇsˇs´ı v´ ytˇeˇznost´ı surovin, recyklac´ı surovin, pomoc´ı nov´ ych technologi´ı, nové techniky s vyˇsˇs´ı kapacitou, rychlost´ı, pˇresnost´ı atd. Souˇca´st´ı intenzivn´ıch faktor˚ u je i vyuˇzit´ı patent˚ u, know-how, schopnost´ı, dovednost´ı, vyuˇzit´ı vzdˇelán´ı, poznatk˚ u, informac´ı atd. Zvláˇstˇe rozvojem IS/IT (informaˇcn´ıch systém˚ u, informaˇcn´ıch technologi´ı) byl nastartován ve vyspˇel´ ych státech svˇeta vysok´ y r˚ ust právˇe jako d˚ usledek prudkého rozvoje informatiky (tato oblast je ˇcasto oznaˇcována jako

112

10.2 Hospodáˇrsk´ y cyklus oblast new economics“). V praxi je ˇcasto hospodáˇrsk´ y rozvoj d˚ usledkem obou faktor˚ u, ” tzn. jak na absorpci nov´ ych, dodateˇcn´ ych vstup˚ u do ekonomiky, tak na zvyˇsován´ı u ´ˇcinnosti a ostatn´ıch intenzifikaˇcn´ıch faktorech. Pokud tedy hovoˇr´ıme o extenzivn´ım ˇci intenzivn´ım r˚ ustu, máme na mysli pˇrevaˇzuj´ıc´ı, dominantn´ı faktory zp˚ usobuj´ıc´ı ekonomick´ y r˚ ust. Pokud je ekonomick´ y r˚ ust v´ yrazem naˇsich stále rostouc´ıch potˇreb, pak by tomu mˇel odpov´ıdat dlouhodob´ y, stabiln´ı a stále se zvyˇsuj´ıc´ı ekonomick´ y r˚ ust. Tomu tak ale v re´ alné ekonomice prakticky ˇzádného státu s trˇzn´ı ekonomikou nen´ı, doch´ az´ı k odchylk´ am od st´ al´ eho r˚ ustu. Tyto odchylky mohou m´ıt podobu sniˇzuj´ıc´ıho se tempa r˚ ustu, nulového, popˇr. i záporného tempa r˚ ustu. Hovoˇr´ıme o cyklickém v´ yvoji, existenci hospod´ aˇrsk´ ych cykl˚ u, kol´ıs´ an´ı ekonomiky. Dlouhodob´ y ekonomick´ y r˚ ust, kter´ y byl typick´ y pro Japonsko a Nˇemecko po 2. svˇetové válce a trval nˇekolik desetilet´ı, skonˇcil v sedmdesát´ ych letech (v Nˇemecku), eventuelnˇe osmdesát´ ych letech (v Japonsku) a oba tyto st´ aty se nyn´ı pohybuj´ı po standardn´ıch kˇrivkách hospodáˇrsk´ ych cykl˚ u. V˚ ubec nejvˇetˇs´ı propad dlouhodobého r˚ ustu byl pˇredznamenán v USA koncem dvac´ at´ ych let minulého stolet´ı a je znám´ y jako tzv. ˇcern´ y pátek“, kter´ y stáhl nejen ” americkou, ale sv´ ym dopadem i celosvˇetovou ekonomiku do déletrvaj´ıc´ı hospodáˇrské krize.

10.2 Cyklick´ y v´ yvoj

Hospod´ aˇ rsk´ y cyklus

Charakteristick´ ym znakem trˇzn´ı ekonomiky je jej´ı cyklick´ y v´ yvoj. To plat´ı obecnˇe bez ohledu na státy, je to pr˚ uvodn´ı jev kaˇzdého trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Tento cyklick´ y v´ yvoj je graficky znázorˇ nován pomoc´ı ukazatele tempa r˚ ustu. V naprosto ideáln´ım tvaru (kter´ y se pochopitelnˇe v reálu v této podobˇe nevyskytuje) m˚ uˇzeme stˇr´ıdán´ı jednotliv´ ych f´ az´ı zp˚ usoben´ ych kladn´ ymi ˇci záporn´ ymi pˇr´ır˚ ustky tempa r˚ ustu (v obou pˇr´ıpadech zvyˇsuj´ıc´ımi se ˇci sniˇzuj´ıc´ımi se v ˇcase) vyj´ adˇrit pomoc´ı sinusoidy takto: +G

a)

b) c)

d)

t

–G Obr´ azek 10.1: Hospod´ aˇrsk´ y cyklus

Horn´ı bod zvratu je oznaˇcován jako vrchol, doln´ı bod zvratu (v z´ aporné ˇca´sti) jako sedlo nebo dno. Na sinusoidˇe m˚ uˇzeme také rozliˇsit 2 fáze oznaˇcované jako expanze“, kdy v´ ykonnost ” ekonomiky roste, a kontrakce“, kdy v´ ykonnost ekonomika klesá. Vzhledem k tomu, ˇze ” reáln´ y pr˚ ubˇeh ekonomiky se od této kˇrivky m˚ uˇze odchylovat, rozeznáváme jeˇstˇe pojem stagnace“, oznaˇcuj´ıc´ı ˇcasov´ yu ´sek, kdy ekonomika ani neroste ani neklesá. ”


113

´ a) Usek oznaˇcen´ y jako a) pˇredstavuje ekonomick´ y r˚ ust, konjunkturu (boom, rozmach). Fáze cyklu Pˇr´ır˚ ustky HDP se stále zvyˇsuj´ı. Tento u ´sek pˇredstavuje nejv´ıce ˇza´douc´ı rozvoj ekonomiky, ekonomika trvale roste a tempo r˚ ustu se zvyˇsuje. b) Tento u ´ sek je oznaˇcován jako recese, pokles zvláˇstˇe v´ yrazn´ y, prudk´ y a rychl´ y je oznaˇcov´ an pojmem deprese. Ekonomick´ y r˚ ust dosáhl vrcholu, a i kdyˇz ekonomika nadále roste, pˇr´ır˚ ustky HDP jsou stále menˇs´ı a menˇs´ı, tempo r˚ ustu se zpomaluje aˇz na nulovou hodnotu (je dosaˇzeno stejného pˇr´ır˚ ustku HDP jako ve srovnávaném pˇredchoz´ım obdob´ı. c) Fáze oznaˇcená t´ımto p´ısmenem c) pˇredstavuje nejménˇe ˇzádouc´ı stav ekonomiky oznaˇcovan´ y jako krize. V tomto u ´seku klesá objem HDP, a to zvyˇsuj´ıc´ım se tempem poklesu aˇz na tzv. ekonomické dno ˇci sedlo. Ekonomická krize se doprovázena celou ˇradou dalˇs´ıch negativn´ıch jev˚ u, jako napˇr´ıklad zvyˇsuj´ıc´ı se nezamˇestnanost´ı. V bodu zvratu, v sedle, jakoby se ekonomika znovu odrazila, zotavila se, nast´ avá ˇctvrtá f´ aze hospod´ aˇrského cyklu. d) Fáze oˇziven´ı, obnovy, kdy ekonomika dosedla na dno a znovu zaˇc´ın´ a vykazovat rysy n´ avratu k pomalému r˚ ustu. Tato f´ aze sice znamen´ a záporné pˇr´ır˚ ustky HDP oproti pˇredcházej´ıc´ımu srovn´ avanému obdob´ı, avˇsak tyto z´ aporné pˇr´ır˚ ustky jsou stále menˇs´ı a menˇs´ı aˇz se dos´ ahne kladného tempa r˚ ustu. Ekonomika pˇrekroˇc´ı osu x a zaˇcne dosahovat kladn´ ych a zvyˇsuj´ıc´ıch se pˇr´ır˚ ustk˚ u, ocitá se znovu ve fázi konjunktury. Trˇzn´ı hospodáˇrstv´ı se tedy pohybuje v tˇechto cyklech, vcelku pravidelnˇe se stˇr´ıdaj´ı uvedené fáze. Cyklus tedy obsahuje uvedené 4 f´ aze, kdy obdob´ı vzestupu je nahrazeno obdob´ım poklesu. Dobu, kdy ekonomika se odraz´ı ode dna (sedla) aˇz po dobu n´ avratu zpˇet, tedy ˇcas vzestupu a sestupu do sedla naz´ yváme jedn´ım hospod´ aˇrsk´ ym cyklem“. Tento ˇcasov´ y ” u ´sek pohybu ekonomiky se také oznaˇcuje jako perioda“. Ekonomická teorie odliˇsuje cykly ” s r˚ uznˇe dlouhou periodou, podle d´ elky cyklu se rozliˇ suj´ı celkem 3 typy cykl˚ u, kdy délka periody je v z´ avislosti na p˚ usoben´ı rozd´ıln´ ych faktor˚ u.

Tˇri typy cykl˚ u

Základn´ım typem cyklu trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı jsou tzv. Juglarovy cykly, které jsou spjaty s investicemi do stroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Jedná se o stˇrednˇedobé cykly s pˇribliˇznˇe osmi aˇz desetiletou periodou. Kr´ atkodobý cyklus m´ a periodu v rozmez´ı cca 36–40 mˇes´ıc˚ u. V teorii je oznaˇcov´ an jako tzv. Kitchinovy cykly. Tyto cykly jsou odvozovány z v´ ykyv˚ u v zásobách. Dlouhodobé cykly oznaˇcované jako Kuznetzovy cykly (pˇr´ıpadnˇe Kondratˇevovy vlny) maj´ı periodu trvaj´ıc´ı nˇekolik desetilet´ı a jsou odvislé pˇredevˇs´ım od technologick´ ych objev˚ u, pˇrevratn´ ych technologi´ı apod. Kol´ısán´ı ekonomiky, stˇr´ıdan´ı vzestupu a sestupu, zpomalován´ı ˇci zrychlován´ı tempa r˚ ustu je doprov´ azeno celou ˇradou negativn´ıch nebo pozitivn´ıch jev˚ u. Dopady jsou pˇredevˇs´ım na u ´ roveˇ n nezamˇestnanosti a inflace, jako na celospoleˇcenské jevy, ale rovnˇeˇz i na podnikové jevy, jako napˇr´ıklad ziskovost, rozˇsiˇrován´ı ˇci zuˇzován´ı v´ yroby atd. zastaven´ı v´ yroby atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.2: Uved’te a poznamenejte si dalˇs´ı jevy projevuj´ıc´ı se na podnikové u ´ rovni, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dom´ acnost´ı. V Kl´ıˇci m´ ate uvedeny nˇekteré, pokuste se o to nejprve sami. . ........................................................................................ . ........................................................................................

10.3

Pˇ r´ıˇ ciny cyklick´ eho v´ yvoje trˇ zn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı

Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje jsou vysvˇetlovány v r˚ uzn´ ych národohospodáˇrsk´ ych teori´ıch odliˇsnˇe, Pˇr´ıˇciny a to v z´ avislosti na faktorech, které jsou vzaty do u ´ vahy. Nicménˇe v celé ˇskále n´ azor˚ u je

114

10.3 Pˇr´ıˇciny cyklického v´ yvoje trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı

moˇzné soustˇredit tyto teorie do 2 skupin pˇristupuj´ıc´ıch k vysvˇetlen´ı dle vliv˚ u, které toto cyklické kol´ısán´ı zp˚ usobuj´ı. Tyto vlivy lze rozdˇelit na vlivy exogenn´ı (vnˇejˇs´ı) a endogenn´ı (vnitˇrn´ı). Lze pˇredpokládat, ˇze v re´ alu p˚ usob´ı obˇe skupiny faktor˚ u soubˇeˇznˇe, pouze urˇcité faktory pˇrevaˇzuj´ı. Exogenn´ı (vnˇejˇs´ı)

a) Exogenn´ı faktory jsou pˇredstavovány jakoby vnˇejˇs´ımi silami, tlaky a jevy, které nevypl´ yvaj´ı ani tak z vlastn´ıho principu trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, tedy faktor˚ u agregátn´ı poptávky a nab´ıdky, ale sp´ıˇse z pˇr´ıˇcin mimoekonomick´ ych, které vˇsak z hlediska opˇet r˚ uzné ˇcasové souvislosti maj´ı vliv na chován´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u. Takov´ ymi pˇr´ıˇcinami s r˚ uzn´ ym ˇcasov´ ym dopadem mohou b´ yt napˇr´ıklad: uzn´ ych politick´ ych a hospodáˇrsk´ ych koncepc´ı • politické pˇr´ıˇciny, kdy stˇr´ıdán´ı r˚ r˚ uznˇe orientovan´ ych vl´ ad m˚ uˇze b´ yt d˚ uvodem zmˇeny ekonomického prostˇred´ı, aˇrské problémy, kdy napˇr´ıklad ropn´ a krize, omezen´ı strategick´ ych surovin • hospod´ m´ a vliv na zpomalen´ı ekonomiky v r˚ uzn´ ych ˇcástech svˇeta, • v´ ykyvy ve v´ yvoji nov´ ych technologi´ı, v rozd´ılnosti v´ yzkumu a v´ yvoje nov´ ych produkt˚ u, objevech a vynálezech, maj´ıc´ıch uplatnˇen´ı v hospod´ aˇrské sféˇre a umoˇzn ˇuj´ıc´ıch r˚ uzné tempo inovac´ı atd., • faktory nedostateˇcné informovanosti (napˇr´ıklad o moˇznostech dotac´ı na investice z prostˇredk˚ u grant˚ u atd.).

Endogenn´ı (vnitˇrn´ı))



b) Endogenn´ı faktory jsou zaloˇzeny na psychologii, vnitˇrn´ı motivaci ekonomick´ ych subjekt˚ u, rozd´ılném sklonu k investován´ı i na p˚ usoben´ı n´ ahodn´ ych sil a impuls˚ u, sklon˚ uku ´ sporám atd. Patˇr´ı sem faktory jako napˇr. faktor oˇcekáván´ı (ˇcekáme na pˇredpokládanou zmˇenu), faktor setrvaˇcnosti (jedn´ ame setrvaˇcnˇe aˇckoliv d˚ uvody jiˇz pominuly) apod. Vˇsechny tyto faktory zp˚ usobuj´ı v´ ykyvy v chován´ı a jedn´ an´ı ekonomick´ ych subjekt˚ u, v jejich reakci na mˇen´ıc´ı se trˇzn´ı prostˇred´ı, v jejich investice ˇci spotˇrebu. Nˇekdy je oˇziven´ı dosaˇzeno zv´ yˇsenou spotˇrebou (poptávkou obyvatelstva ˇci popt´ avkou vl´ ady), jindy vládn´ımi investicemi, zv´ yˇsen´ım exportu atd. Vˇetˇsina ekonom˚ u pˇrikládá nejvˇetˇs´ı v´ yznam cyklického kol´ıs´ an´ı investic´ım, které nejsou pravidelné. Cyklické kol´ısán´ı patˇr´ı k základn´ım charakteristikám trˇzn´ı ekonomiky, snahou vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u je u ´sil´ı o co nejdelˇs´ı konjunkturu a co nejkratˇs´ı krizi. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 10: Pokuste se urˇcit a vyjmenovat aktu´ aln´ı exogenn´ı a endogenn´ı faktory, které v dobˇe Vaˇseho studia této lekce ovlivˇ nuj´ı stav a v´ yvoj ˇceské ekonomiky. Práci v rozsahu maxim´ alnˇe jedné str´ anky zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:

• Na neustále rostouc´ı potˇreby reaguje hospodáˇrstv´ı zvyˇsován´ım produkce, rozˇsiˇrován´ım sluˇzeb, zvyˇsován´ım v´ ykonnosti, produktivity, zvyˇsován´ım poˇctu a kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. • Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme jako pˇr´ır˚ ustek HDP v˚ uˇci HDP v pˇredcházej´ıc´ım srovn´ avaném obdob´ı. • Vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost má bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ y ukazatel oznaˇcovan´ y jako tempo r˚ ustu. • Faktory r˚ ustu se dˇel´ı na faktory extenzivn´ı a intenzivn´ı. • Charakteristick´ ym znakem trˇzn´ı ekonomiky je jej´ı cyklick´ y v´ yvoj. • Cyklick´ y v´ yvoj je graficky zn´ azorˇ nován pomoc´ı ukazatele tempa r˚ ustu. • Podle délky cyklu se rozliˇsuj´ı celkem 3 typy cykl˚ u.


115

• Pˇr´ıˇciny cyklického kol´ıs´ an´ı se posuzuj´ı dle vliv˚ u, které je zp˚ usobuj´ı. • Tyto vlivy lze rozdˇelit na vlivy exogenn´ı (vnˇejˇs´ı) a endogenn´ı. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Co rozum´ıme pod pojmem ekonomick´ y r˚ ust? Jak byste matematicky vyjádˇrili pojem tempo r˚ ustu“? ” Jaké zn´ ate faktory r˚ ustu? Co znamen´ a pojem hospodáˇrsk´ y cyklus“? ” Jaké f´ aze m´ a hospod´ aˇrsk´ y cyklus? Jaké zn´ ate cykly? Jaké jsou pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı trˇzn´ı ekonomiky?

ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Pˇr´ıˇciny cyklického kol´ısán´ı nejsou tak zcela objasnˇenou kategori´ı. R˚ uzn´ı autoˇri a ekonomové teoretiˇct´ı i pragmatici maj´ı ˇcasto i diametr´ alnˇe odliˇsné názory. Pokud Vás tato problematika ˇ Praha nebo Ekonomickou správn´ı v´ıce zaj´ımá odkazujeme zejména na skripta vydávaná VSE fakultou MU v Brnˇe. Pr˚ uvodce studiem: Tato kratˇs´ı lekce Vás uvedla do n´ arodohospod´ aˇrské teorie ekonomického r˚ ustu, jeho mˇeˇren´ı a sledov´ an´ı. Souˇcasnˇe je struˇcnˇe uveden cyklick´ y v´ yvoj trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, jeho fáze, pˇr´ıˇciny a d˚ uvody stˇr´ıdán´ı tˇechto fáz´ı, faktory intenzivn´ıho i extenzivn´ıho r˚ ustu ˇci exogenn´ı a endogenn´ı faktory stˇr´ıd´ an´ı jednotliv´ ych f´ az´ı. Hospod´ aˇrsk´ y v´ yvoj jednotliv´ ych stát˚ u vˇsak je velmi u ´zce spjat i s v´ yvojem svˇetové ekonomiky, s faktory, které p˚ usob´ı na mezinárodn´ıch trz´ıch, z´ asahy jednotliv´ ych st´ at˚ u do trˇzn´ı ekonomiky i celkovou hospodáˇrskou situac´ı na celé planetˇe. Proto se v následuj´ıc´ıch lekc´ıch budeme zab´ yvat mezin´ arodn´ım obchodem a ekonomickou integrac´ı jako vrcholn´ ymi problematikami makroekonomie. Autotest: ˇ nejˇcastˇeji jako: 1. Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme v CR (a) pˇr´ır˚ ustek HDP v˚ uˇci HDP v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı (b) pˇr´ır˚ ustek HNP v˚ uˇci HNP v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı (c) pˇr´ır˚ ustek NEW v˚ uˇci NEW v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı 2. Pod pojmem recese rozum´ıme: (a) z´ aporné pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (b) nulové pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (c) kladné, avˇsak sniˇzuj´ıc´ı se pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı 3. Kondratˇevovy vlny jsou: (a) kr´ atkodobé cykly (b) stˇrednˇedobé cykly (c) dlouhodobé cykly

116

Kapitola 11

Zahraniˇ cn´ı obchod Popis lekce: Lekce je vˇenována problematice v´ yvozn´ıch a dovozn´ıch operac´ı, rizik˚ um zahraniˇcn´ıho obchodu a jejich eliminaci, clu a celn´ı politice st´ atu, jakoˇzto nov´ ym jev˚ um ve vztahu k zahraniˇcn´ı spolupr´ aci. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6

ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu Clenˇ Rizika zahraniˇcn´ıho obchodu Exportn´ı operace Importn´ı operace Clo a celn´ı politika Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody

Jsou uv´ adˇeny a charakterizovány standardn´ı jevy z oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu a zevrubnˇeji rozeps´ any zejména dovozn´ı operace. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: ˇ Export, import, reexport, dovozn´ı a v´ yvozn´ı kvóty, rizika zahraniˇcn´ıho obchodu, COPK ˇ (Ceská obchodn´ı a pr˚ umyslová komora), inflaˇcn´ı doloˇzka, kurzová doloˇzka, incoterms, dokumentárn´ı inkaso, clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı, celn´ı pˇrestupky, osvobozen´ı od cla, absolutn´ı v´ yhody, komparativn´ı v´ yhody, transnacionáln´ı korporace, protekcionismus, mezinárodn´ı integrace. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • •

charakterizovat tˇri formy zahraniˇcn´ıho obchodu, vyjmenovat hlavn´ı rizika zahraniˇcn´ıho obchodu, struˇcnˇe charakterizovat hlavn´ı fáze provádˇen´ı v´ yvozn´ıch operac´ı, struˇcnˇe charakterizovat z´ akladn´ı term´ıny pˇri provádˇen´ı dovozn´ıch operac´ı, ˇ definovat hlavn´ı z´ asady celn´ı politiky CR, urˇcit absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody v zahraniˇcn´ım obchodˇe.

117

ˇ en´ı zahraniˇcn´ıho obchodu 11.1 Clenˇ

118

ˇ Cesk´ a republika nen´ı uzavˇrenou zem´ı. Dnes a dennˇe vstupuj´ı ˇcetné firmy do obchodn´ıch vztah˚ u se sv´ ymi zahraniˇcn´ımi partnery, dodavateli i odbˇerateli. Dnes a dennˇe proud´ı do ˇ zboˇz´ı ze vˇsech kout˚ CR u svˇeta, jsou tu poskytovány sluˇzby zahraniˇcn´ımi firmami, dnes a dennˇe pˇres hranice státu jezd´ı kamiony, vlaky i letadla s v´ yrobky ˇcesk´ ych firem, které jsou vyváˇzeny do celého svˇeta. Zahraniˇcn´ı obchod je ned´ılnou souˇca´st´ı národn´ıho hospodáˇrstv´ı.

11.1 Tˇri formy ZO

ˇ Clenˇ en´ı zahraniˇ cn´ıho obchodu

V´ ymˇena zboˇz´ı mezi národy patˇr´ı k nejstarˇs´ım ekonomick´ ym ˇcinnostem lid´ı. Tis´ıce let pˇred naˇs´ım letopoˇctem prob´ıhaly v´ ymˇeny r˚ uzn´ ych produkt˚ u formou zboˇz´ı za zboˇz´ı. Naturáln´ı hospodáˇrstv´ı a smˇena pˇrebytk˚ u je základn´ım historick´ ym stupnˇem v´ yvoje ekonomické aktivity lid´ı, která dnes m´ a podobu rozs´ ahl´ ych tok˚ u zboˇz´ı i tok˚ u penˇez nejen mezi n´ arody ˇci státy, ale i mezi kontinenty, jedná se o celosvˇetov´ y mezinárodn´ı obchod. Zahraniˇ cn´ı obchod m´ a 3 formy: • export (v´ yvoz), • import (dovoz), • reexport (v´ yvoz dovozu). Kaˇzdou z tˇechto forem m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na pˇr´ımou a nepˇr´ımou. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ım´ y export – tuzemsk´ y v´ yrobce a zahraniˇcn´ı odbˇeratel jsou v pˇr´ımém obchodn´ım spojen´ı, Nepˇr´ım´ y export – mezi v´ yrobce a odbˇeratele vstupuje tˇret´ı osoba, tj. v´ yvozce, kter´ y zboˇz´ı v tuzemsku kupuje a s´ am je prod´ av´ a v zahraniˇc´ı. Stejn´ ym zp˚ usobem m˚ uˇzeme definovat i pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y import (s opaˇcn´ ymi pojmy, tj. zahraniˇcn´ı dodavatel a tuzemsk´ y dovozce). Reexport znamen´ a nákup zboˇz´ı v cizinˇe a jeho prodej v tˇret´ı zemi. Podle toho, zda zboˇz´ı vstoup´ı do zemˇe exportéra rozliˇsujeme reexport pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y. Pˇr´ımý reexport: Reexportér koup´ı zboˇz´ı v ciz´ı zemi a dá je pˇrepravit do jiné ciz´ı zemˇe, aniˇz by zboˇz´ı vstoupilo do zemˇe reexportéra. Zemˇe A

Zemˇe B

Exportér

Zemˇe C pen´ıze

pen´ıze Reexportér

Importér

zboˇz´ı

Obr´ azek 11.1: Pˇr´ım´ y reexport

Nepˇr´ımý reexport: Reexportér nakoup´ı v zahraniˇc´ı zboˇz´ı, toto zboˇz´ı doveze do své zemˇe a odtud je vyveze do tˇret´ı zemˇe. Zemˇe A

Zemˇe B

Exportér

Zemˇe C pen´ıze

pen´ıze Reexportér

zboˇz´ı

Importér

zboˇz´ı

Obr´ azek 11.2: Nepˇr´ım´ y reexport

Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod

119

Reexport m´ a ekonomické, ale i mimoekonomické d˚ uvody, jako napˇr´ıklad: • pˇrekonáván´ı obchodnˇe politick´ ych, popˇr´ıpadˇe zdravotn´ıch pˇrek´ aˇzek (obcházen´ı pravidel, z´ akaz˚ u, pˇr´ıkaz˚ u ˇci z´ akon˚ u), • obch´ azen´ı diskriminaˇcn´ıch cel, • prov´ adˇen´ı kompletace sofistikovan´ ych v´ yrobk˚ u na u ´zem´ı jiného státu (dovoz souˇca´stek) a prodej hotov´ ych v´ yrobk˚ u na u ´zem´ı tˇret´ıho státu, • nákupy vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı v´ yrobk˚ u (dovozce t´ım z´ıská mnoˇzstevn´ı a jiné slevy), jejich skladován´ı na u ´ zem´ı vlastn´ıho státu a postupn´ y prodej daného zboˇz´ı v menˇs´ıch d´ avk´ ach do v´ıce zem´ı za vyˇsˇs´ı ceny atd.

11.2

Rizika zahraniˇ cn´ıho obchodu

Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, kter´ y vstupuje do zahraniˇcn´ıch dodavatelsko-odbˇeratelsk´ ych Rizika vztah˚ u je vystaven vyˇsˇs´ımu riziku, neˇz je tomu ve známém domác´ım prostˇred´ı. Nen´ı to jen d´ıky velk´ ym vzdálenostem a tedy pˇrirozenˇe vyˇsˇs´ım náklad˚ um, ale i ˇcetn´ ym legislativn´ım odliˇsnostem, jin´ ym spoleˇcensk´ ym zvyklostem, politick´ ym, hospod´ aˇrsk´ ym a dalˇs´ım vliv˚ um, které nejsou vˇzdy pˇredem známé anebo pˇredv´ıdatelné. Protoˇze tˇechto rizik je velmi mnoho, je nutné je bud’to: • zmenˇsit, • snaˇzit se je pˇresunout na nˇekoho jiného (vesmˇes na pojiˇst’ovny) nebo nejlépe, • zabr´ anit jim. Kter´ a rizika v zahraniˇcn´ım obchodˇe pˇripadaj´ı v u ´vahu? Jmenujme si nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı: a) Rizika hospod´ aˇrsk´ a • V´ yvozce ˇspatnˇe odhadl moˇzn´ y v´ yvoj a situaci na zahraniˇcn´ım trhu, a poptávce, je nevhodn´ y (mal´ y-velk´ y), nezaj´ımav´ y atd., • jeho sortiment neodpov´ıd´ • jeho v´ yrobky jsou ˇspatné kvality atd. b) Rizika dopravn´ı • bˇehem dopravy m˚ uˇze doj´ıt k poˇskozen´ı zboˇz´ı (popˇr´ıpadˇe ke zcizen´ı), • nebyly dodrˇzeny term´ıny dodán´ı (doˇslo k opoˇzdˇen´ı zásilky a moˇznosti penalizace). c) Riziko nepˇrevzet´ı zboˇz´ı, kdy odbˇeratel (dovozce) odm´ıtne zboˇz´ı pˇrevz´ıt a zaplatit. Toto riziko se m˚ uˇze pak n´ asobit zv´ yˇsen´ ymi náklady na cestu zpˇet, prodej z v´ yraznou slevou jinému obchodn´ımu partnerovi, popˇr´ıpadˇe ztrátou kvality (zkaˇzen´ım) pˇri návratu apod. d) Riziko neplacen´ı, které m˚ uˇze m´ıt tyto varianty: • • • •

dovozce nem˚ uˇze zaplatit, nechce zaplatit, plat´ı se zpoˇzdˇen´ım, plat´ı jen po ˇc´ asteˇcn´ ych splátkách, aˇckoliv dohodnuto bylo placen´ı naráz.

e) Rizika politick´ a, kter´ a mohou b´ yt zp˚ usobena 2 faktory: • obchodnˇe-politick´ ym opatˇren´ım státu jako napˇr´ıklad: – vyhl´ aˇsen´ım embarga,

Metody zm´ırˇ nov´ an´ı rizik

120

11.3 Exportn´ı operace – obchodn´ı v´ alkou (respektive i globáln´ı válkou), – z´ akazem plateb, – stanoven´ım n´ızk´ ych dovozn´ıch (v´ yvozn´ıch) kvót, – blok´ adou u ´zem´ı atd. • politick´ ymi událostmi, jako jsou napˇr´ıklad stávky, d´ılˇc´ı blokádou napˇr´ıklad silnic profesn´ı skupinou obyvatelstva atd.

f) Rizika pˇr´ırodn´ı a n´ ahodn´ a, jako jsou napˇr´ıklad: • • • • Export

povodnˇe, zemˇetˇresen´ı, sopeˇcn´ a ˇcinnost v lokalitˇe, nehody zp˚ usobené ˇridiˇci (selhán´ı lidského faktoru) apod.

Mnohá rizika zahraniˇcn´ıho obchodu lze zmenˇsit nebo i zcela eliminovat dobrou zahraniˇcnˇe obchodn´ı politikou, pojiˇstˇen´ım atd., tj. napˇr´ıklad: • • • • • • •

zajiˇstˇen´ım st´ atn´ı podpory v´ yvozu (stát pˇrevezme napˇr´ıklad politická rizika), volbou dobr´ ych (zn´ am´ ych) obchodn´ıch partner˚ u, vhodn´ ym v´ ybˇerem pojiˇstˇen´ı náklad˚ u, vhodn´ ym v´ ybˇerem jistˇejˇs´ıch platebn´ıch podm´ınek a platebn´ıch nástroj˚ u, st´ al´ ym ovˇeˇrov´ an´ım bonity odbˇeratele, st´ atn´ı z´ arukou v´ yvozu (vl´ adn´ı garance), kvalitn´ı kupn´ı smlouvou obsahuj´ıc´ı napˇr´ıklad: – inflaˇcn´ı doloˇzku, – kurzovou doloˇzku, – pouˇzit´ım zkratek Incoterms (viz dále), – urˇcen´ım neutr´ aln´ıho soudu atd.

Zv´ yˇsen´ a rizika pˇri realizaci zahraniˇcn´ıho obchodu vyˇzaduj´ı vˇenovat d˚ ukladnou pozornost pˇr´ıpravˇe, realizaci i kontrole vˇsech f´ az´ı zahraniˇcnˇe-obchodn´ı ˇcinnosti podniku. Pod´ıvejme se proto na postup, ˇclenˇen´ı a struˇcnou charakteristiku jednotliv´ ych fáz´ı.

11.3 F´ aze

Exportn´ı operace

V´ yvozn´ı operace vyˇzaduj´ı ˇcinnosti, které lze rozdˇelit do nˇekolika fáz´ı. Jsou to fáze: a) Pˇ r´ıpravy, kter´ a se skl´ ad´ a z: • vlastn´ı pˇripravenosti k v´ yvozu, • nav´ az´ an´ı obchodn´ıho vztahu se zahraniˇcn´ım partnerem, • prov´ adˇen´ı v´ yvozn´ıho marketingu. b) Uzavˇ ren´ı kupn´ı smlouvy, se skládá z: • pˇredloˇzen´ı nab´ıdky v´ yrobk˚ u a sluˇzeb zahraniˇcn´ımu odbˇerateli, • dohodnut´ı podm´ınek, • vlastn´ı formulaci a uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy. c) Realizace kupn´ı smlouvy se skládá z: • dod´ an´ı zboˇz´ı, • placen´ı (popˇr´ıpadˇe vym´ ah´ an´ı plateb).


121

ad a) Pˇ r´ıprava Pˇr´ıprava vyˇzaduje n´ asleduj´ıc´ı ˇcinnosti: a1) Zajiˇstˇen´ı vlastn´ı pˇripravenosti k vývozu, tzn.: • personáln´ı a organizaˇcn´ı zajiˇstˇen´ı v´ yvozu (ˇskolen´ı pracovn´ık˚ u, v´ ybˇer organizaˇcn´ı struktury, volbu zp˚ usobu provádˇen´ı v´ yvozu atd.), • pˇr´ıpravu odpov´ıdaj´ıc´ıho v´ yrobn´ıho programu (napˇr´ıklad zmˇenu technologie pro danou oblast, jiné normy, nadstandardn´ı operace atd.), • ˇreˇsen´ı finanˇcn´ı stránky v´ yvozu (napˇr´ıklad dojedn´ an´ı nov´ ych u ´vˇer˚ u, jednán´ı o subvenc´ıch, vl´ adn´ıch garanc´ıch atd.). a2) Nav´ az´ an´ı obchodn´ıch vztah˚ u se zahraniˇcn´ım partnerem pˇredpokládá: • z´ıskán´ı znalost´ı o novém teritoriu (pˇr´ırodn´ı, politické, spoleˇcenské faktory apod.), • z´ısk´ an´ı podrobn´ ych informac´ı o: – odbˇeratel´ıch, – konkurenci v dané lokalitˇe, – dovozn´ıch pˇredpisech (zákazy, zdravotn´ı pˇredpisy), – sloˇzen´ı obyvatelstva (etnika, zvyky, formy nákupu atd.). Pozn´ amka: ˇradu tˇechto informac´ı lze z´ıskat ze sekundárn´ıch zdroj˚ u jako napˇr´ıklad u bank, na ambas´ ad´ ach, v odborn´ ych ˇcasopisech, veletrz´ıch apod. a3) Prov´ adˇen´ı vývozn´ıho marketingu: vˇetˇsinou znamená soustˇredit se na tyto 4 základn´ı aspekty v´ yvozn´ıho marketingu: zboˇz´ı, cenu, propagaci a prodej. yt posuzováno • Zboˇz´ı, které chce podnik vyváˇzet do dané lokality mus´ı b´ a vybr´ ano dle tˇechto parametr˚ u: – kvality (obvykle nejvyˇsˇs´ı), aˇzené do tropick´ ych oblast´ı – zemˇepisné polohy státu (napˇr´ıklad zboˇz´ı vyv´ vyˇzaduje jinou technologii), – respektován´ı náboˇzensk´ ych pˇredpis˚ u (urˇcité náboˇzenské poˇzadavky nˇeco zakazuj´ı, nˇeco pˇrikazuj´ı, existuj´ı urˇcité náboˇzenské zvyky, obyvatelstvo citlivˇe reaguje na náboˇzenské normy chován´ı atd.), – specifické zvl´ aˇstnosti a charakteristiky trhu a trˇzn´ıho jednán´ı (vyˇzaduje se napˇr´ıklad smlouván´ı), – zp˚ usoby balen´ı zboˇz´ı, oznaˇcen´ı, velikosti balen´ı atd., – servis, jeho rychlost, kompletnost, term´ıny, – z´ akony st´ atu (obecné zákazy) aj. • Ceny, mus´ı b´ yt pˇrizp˚ usobeny m´ıstn´ım podm´ınkách, pˇredevˇs´ım cenám konkurence, v´ yˇse ceny mus´ı zohledˇ novat aspekty náklad˚ u na pojiˇstˇen´ı, uloˇzen´ı, dopravu apod. • Propagace mus´ı vycházet z mentality lid´ı ˇzij´ıc´ıch v dané oblasti, mus´ı odpov´ıdat m´ıstn´ım zvyklostem, názor˚ um, myˇslen´ı, n´ aboˇzensk´ ych a spoleˇcensk´ ych pravidel atd. Proto se obvykle doporuˇcuje povˇeˇrit reklamou a propagac´ı zboˇz´ı m´ıstn´ı reklamn´ı agenturu. • Prodej pˇredpokládá v´ ybˇer z nˇekolika moˇznost´ı realizace, jako napˇr´ıklad vybudov´ an´ı vlastn´ıch prodejen s vlastn´ım personálem (nebo tamˇejˇs´ımi prodejci), nebo povˇeˇren´ı prodejem v´ yvozn´ı organizaci (prostˇredn´ıka, domác´ıho nebo zahraniˇcn´ıho), m˚ uˇze b´ yt zvolena forma vlastn´ı v´ yroby v zahraniˇc´ı s realizac´ı prodeje m´ıstn´ım obyvatelstvem, m˚ uˇze b´ yt utvoˇren joint venture“ (spojen´ı) ” s tamˇejˇs´ım v´ yrobcem, kter´ y bude zajiˇst’ovat i prodej atd.

Pˇr´ıprava exportu

122

11.3 Exportn´ı operace ´ Ukol k textu ˇ c. 11.1: Jste povˇeˇreni v´ yvozem zboˇz´ı do Saudské Arábie. Jaké zboˇz´ı nem˚ uˇze bez problém˚ u vyv´ aˇzet. Jmenujte alespoˇ n 2 druhy zboˇz´ı a uved’te d˚ uvod. . .........................................................................

Kupn´ı ad b) Uzavˇ ren´ı kupn´ı smlouvy smlouva Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy je proces, kter´ y vyˇzaduje nˇekolik ˇcasovˇe vymezen´ ych ˇcinnost´ı,

které teprve ve svém závˇeru u ´ st´ı do podpisu konkrétn´ı kupn´ı smlouvy. Prvn´ı etapa tˇechto prac´ı spoˇc´ıvá v nab´ıdce zboˇz´ı nebo sluˇzeb konkrétn´ımu zákazn´ıkovi. Nejprve je tˇreba zjistit dostateˇcné informace o tomto zákazn´ıkovi. b1) Zjiˇst’ov´ an´ı informac´ı o z´ akazn´ıkovi znamená ovˇeˇrován´ı jeho bonity, tj.: • • • •

v´ yˇse jeho kapit´ alu, jeho platebn´ı schopnost a morálku, jeho moˇzn´ y pˇr´ıstup k u ´vˇer˚ um, jeho obchodn´ı povˇest (pˇr´ıpadnˇe spoleˇcenské postaven´ı) atd.

Nab´ıdka zboˇz´ı nebo sluˇzeb je z´ avazn´ y dokument, proto by mˇel obsahovat ˇradu nutn´ ych u ´daj˚ u. Obsah nab´ıdky by mˇel zahrnovat následuj´ıc´ı u ´daje: Nab´ıdka vyˇzaduje vymezen´ı: • • • • • • • •

druhu a kvality zboˇz´ı, mnoˇzstv´ı, dodac´ı lh˚ uty, ceny, dodac´ıch podm´ınek, stanoven´ı platebn´ıch podm´ınek, stanoven´ı délky platnosti nab´ıdky (do kdy plat´ı návrh), stanoven´ı prodejn´ıch podm´ınek aj.

b2) Dohodnut´ı podm´ınek obchodu znamen´ a stanoven´ı vz´ ajemnˇe uznan´ ych parametr˚ u kupn´ı smlouvy v tˇechto oblastech: • Ceny, • Dodac´ıch podm´ınek (tzv. dodac´ı parity), tj. pˇredevˇs´ım stanoven´ı konkrétn´ıho m´ısta, kde pˇrecházej´ı náklady a rizika spojená s dopravou zboˇz´ı z prodávaj´ıc´ıho na kupuj´ıc´ıho. Jedná se o stanoven´ı kdo a kam bude ten, kter´ y partner hradit dopravné, pojiˇstˇen´ı a clo. Pro snazˇs´ı provádˇen´ı zahraniˇcn´ıch operac´ı se ˇclenské státy Mezinárodn´ı ˇ obchodn´ı komory se s´ıdlem v Paˇr´ıˇzi (jej´ımˇz ˇclenem je i CR), dohodly na tzv. jednotném v´ ykladu dodac´ıch podm´ınek zvan´ ych INCOTERMS. Podm´ınky Incoterms jsou pak z´ avazné pro oba obchodn´ı partnery, pokud se na nich dohodnou. Tyto podm´ınky jsou stanoveny ve formˇe znaˇcek, kaˇzdá znaˇcka pˇresnˇe vyjadˇruje m´ısto pˇrechodu rizik a náklad˚ u na jiného obchodn´ıho partnera. Tˇechto znaˇcek je nˇekolik des´ıtek, uvád´ıme na ukázku pouze nˇekolik vybran´ ych znaˇcek. Pˇ r´ıklad: Incoterms

Znaˇcky Incoterms stanovuj´ı m´ısto pˇrechodu rizik a n´ aklad˚ u na jiného obchodn´ıho partnera napˇr´ıklad takto: • EXW (ex Works) – znamená ve skladu prodávaj´ıc´ıho (m´ıstem je sklad prodávaj´ıc´ıho, znamená to, ˇze po vyskladnˇen´ı nese dalˇs´ı rizika a náklady kupuj´ıc´ı nebo pˇrepravce), • FOB (free on Board) – znamená pˇri pˇrechodu zábradl´ı lodi v pˇr´ıstavu naloˇzen´ı zboˇz´ı,


123

• DES – na palubˇe lodi v pˇr´ıstavu urˇcen´ı, • DEQ – na n´ abˇreˇz´ı v pˇr´ıstavu urˇcen´ı, • DAF - ujednané m´ısto na hranic´ıch stát˚ u apod. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Incoterms obsahuje cca 150 zkratek, které se pouˇz´ıvaj´ı ve vztahu k dohodov´ ym zem´ım. Pokud Vás tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, seznam zkratek Incoterms má kaˇzdá v´ yvozn´ı firma, která vyváˇz´ı do v´ıce zem´ı ve svˇetˇe. Pracovn´ıci firem typu export-import znaj´ı a vyuˇz´ıvaj´ı vesmˇes des´ıtky tˇechto zkratek pˇri své bˇeˇzné ˇcinnosti. Platebn´ı podm´ınky jsou ovlivnˇeny: • druhem zboˇz´ı (napˇr´ıklad u velk´ ych stroj˚ u nebo investiˇcn´ıch celk˚ u se zpravidla vyˇzaduje jedna tˇretina ceny pˇredem, dalˇs´ı tˇretina pˇri dodán´ı, dalˇs´ı splátkami), • situac´ı na trhu (otázka p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky, stavu konkurenˇcn´ıch cen atd.), • vzájemn´ ymi vztahy partner˚ u (napˇr´ıklad dobré vztahy a st´ al´ y partner umoˇzn ˇ uje pouˇz´ıván´ı tzv. hladk´ ych plateb, tj. obdoby tuzemského pˇr´ıkazu ku ´ hradˇe, zat´ımco u nov´ ych zákazn´ık˚ u je nutné pouˇz´ıvat dokument´ arn´ıch forem u ´hrad) apod. Pˇ r´ıklad: Jedn´ım z velmi pouˇz´ıvan´ ych platebn´ıch nástroj˚ u v zahraniˇcn´ıch operac´ıch je tzv. dokument´ arn´ı inkaso. Princip tohoto platebn´ıho n´ astroje je zaloˇzen na pˇr´ıkazu prod´ avaj´ıc´ıho své bance, aby pˇredala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dodávce zboˇz´ı jen proti zaplacen´ı dané ˇca´stky, popˇr´ıpadˇe proti akceptaci smˇenky, v´ ymˇenˇe doklad˚ u pˇri protidodávce nebo proti vystaven´ı bankovn´ı záruky. Dokumenty tvoˇr´ı souˇcást dodávky zboˇz´ı a bez jejich vlastnictv´ı nelze se zboˇz´ım legálnˇe disponovat. Jedná se napˇr´ıklad o osvˇedˇcen´ı p˚ uvodu zboˇz´ı, dopravn´ı doklady, osvˇedˇcen´ı o zdravotn´ı nezávadnosti apod. b3) Vlastn´ı uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy m˚ uˇze m´ıt i jiné formy neˇz pouze standardn´ı formulaci p´ısemné kupn´ı smlouvy, jako napˇr´ıklad: • pokud nab´ıdka splˇ nuje pˇredstavy kupuj´ıc´ıho, pak kupuj´ıc´ı zas´ılá prod´ avaj´ıc´ımu objedn´ avku. Objedn´ avka je po právn´ı stránce identick´ a s postaven´ım kupn´ı smlouvy, • pˇrijet´ı objednávky oznamuje prodávaj´ıc´ı kupuj´ıc´ımu potvrzen´ım objednávky nebo zaslán´ım tzv. proforma“ faktury. Proforma fakturu vyˇzaduje kupuj´ıc´ı, ” kter´ y potˇrebuje tento doklad pro z´ıskán´ı dovozn´ıho povolen´ı ve vlastn´ı zemi (dovozn´ı licenci), • dalˇs´ı moˇznou formou kupn´ı smlouvy je uzávˇerková nota“ nebo uzávˇerkov´ y ” ” list“, které se pouˇz´ıvaj´ı pˇri obchodech s burzovn´ım zboˇz´ım.

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 11: Pokuste se sestavit nab´ıdku V´ ami vybraného druhu zboˇz´ı svému zahraniˇcn´ımu partnerovi. Pouˇzijte vˇsech pravidel, které jsou v tomto textu uvedeny. Vypracovanou nab´ıdku zaˇslete tutorovi.



124

11.4 Importn´ı operace

11.4 Import

Importn´ı operace

Importn´ı operace prob´ıhaj´ı reciproˇcnˇe v˚ uˇci operac´ım exportn´ım. Maj´ı stejná pravidla a stejné fáze. Proto jen nˇekolik vˇet k rozd´ıln´ ym anebo doplˇ nkov´ ym ˇcinnostem v této formˇe zahraniˇcn´ıho obchodu. a) Importn´ı marketing jsou ˇcinnosti, jejichˇz v´ ysledkem je zjiˇstˇen´ı, které zboˇz´ı nebo sluˇzby je ekonomicky v´ yhodné dovézt. Nˇekdy jsou ovˇsem ekonomické d˚ uvody podloˇzeny i d˚ uvody politick´ ymi, kdy dovozn´ı kvóty, popˇr´ıpadˇe i v´ ybˇer zboˇz´ı je pˇredznamenán mezivl´ adn´ımi dohodami ˇci ˇclenstv´ım v mezinárodn´ıch organizac´ıch. b) Nalezen´ı obchodn´ıho partnera se dˇeje nˇekolika zp˚ usoby, jako napˇr´ıklad: • • • • •

obchodn´ım jedn´ an´ım na veletrz´ıch ˇci v´ ystavách, inzerc´ı v zahraniˇcn´ım odborném tisku, pomoc´ı obchodn´ıho zastoupen´ı na ambasádách v zahraniˇc´ı, pomoc´ı obchodn´ıch partner˚ u, pomoc´ı instituc´ı maj´ıc´ıch kontakty se zahraniˇc´ım.

ano zaslán´ım vzork˚ u zboˇz´ı, technick´ ych proc) Uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy je pˇredznamen´ jekt˚ u, dokumentace, v´ ykres˚ u atd., vˇcetnˇe obchodn´ıho jednán´ı u ´ st´ıc´ıho do podpisu kupn´ı smlouvy ˇci zasl´ an´ı objedn´ avky. d) Financov´ an´ı dovozu je obvykle ˇcistˇe z´ aleˇzitost´ı dovozce, protoˇze vesmˇes st´ aty (vlády) neposkytuj´ı dovozc˚ um v´ yraznou státn´ı podporu (s v´ yjimkou vládn´ıch dohod). Proto se dovoz obvykle financuje z vlastn´ıch zdroj˚ u dovozce, pomoc´ı leasingu, dodavatelsk´ ym u ´vˇerem a bankovn´ımi u ´vˇery. e) Plnˇen´ı kupn´ı smlouvy znamená ˇcinnosti spjaté s pˇrevzet´ım zboˇz´ı a jeho u ´ hradou. K tomu se v´ aˇze nˇekolik povinnost´ı jako napˇr´ıklad: • • • • • • • • • • • • Instituce v ZO

povinnost kupuj´ıc´ıho zajistit dovozn´ı povolen´ı, pokud je zapotˇreb´ı, povinnost zajistit proclen´ı zboˇz´ı, provést pˇrej´ımku zboˇz´ı, v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı závad zajistit potvrzen´ı (dopravcem nebo jinou osobou) o závadách, ˇskodách, nehodˇe atd., aby bylo moˇzné uplatnit ˇskodu u pojiˇst’ovny, dovozce je povinen zboˇz´ı pˇrevz´ıt a zaplatit, v´ yvozce je naopak povinen zboˇz´ı dobˇre zabalit, uzavˇr´ıt dopravn´ı pojiˇstˇen´ı, obstarat dopravn´ı dokumentaci, provést proclen´ı zboˇz´ı, pˇredat zboˇz´ı kupuj´ıc´ımu, vyhotovit fakturu, pˇredat doklady k proplacen´ı.

usob´ıc´ı v zahraniˇcn´ım obchodˇe napomáhaj´ı dovozc˚ um i v´ yvozc˚ um zboˇz´ı f) Instituce p˚ a sluˇzeb na nˇekolika u ´rovn´ıch. Patˇr´ı mezi nˇe zejména: • Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (spolu s ambasádami a jejich obchodn´ım oddˇelen´ım), ˇ • Cesk´ a obchodn´ı a pr˚ umyslov´ a komora, která poskytuje sluˇzby v oblasti zahraniˇcn´ıho obchodu v tˇechto smˇerech: – poradenskou sluˇzbou (právn´ı, ekonomickou atd.), – ediˇcn´ı (dovoz zahraniˇcn´ıch publikac´ı, tisk vlastn´ıch publikac´ı atd.), – certifikaˇcn´ı (vystavuje osvˇedˇcen´ı o p˚ uvodu zboˇz´ı pro tuzemské v´ yvozce) apod. ˇ • Souˇcást´ı COPK je rovnˇeˇz Rozhodˇc´ı soud, kter´ y ˇreˇs´ı hospod´ aˇrské spory mezi tuzemsk´ ymi organizacemi ve vztahu k zahraniˇc´ı.


125

´ Ukol k textu ˇ c. 11.2: Jste sv´ ym zamˇestnavatelem povˇeˇreni k v´ yvozu 10 tank˚ u do rizikové oblasti. Zvaˇzte, zda budete potˇrebovat povolen´ı, v pˇr´ıpadˇe, ˇze to budete povaˇzovat za nutné ˇci potˇrebné, uved’te na koho se obr´ at´ıte. . ........................................................................................

11.5

Clo a celn´ı politika Clo a celn´ı politika

Celn´ı politika st´ atu je ned´ılnou souˇca´st´ı jeho celkové hospod´ aˇrské politiky, souˇcasnˇe vykazuje i aspekty obchodnˇe politického významu. Clo je jedn´ım z nejstarˇs´ıch ekonomick´ ych pojm˚ u, je spjato s poˇca´tky existence stát˚ u. Je to povinn´ a d´ avka, kterou st´ at vyb´ır´ a pˇ ri pˇ rechodu zboˇ z´ı pˇ res jeho hranice. Jeho v´ yznam je tedy: • fisk´ aln´ı (clo je souˇc´ ast´ı pˇr´ıjm˚ u státn´ıho rozpoˇctu), • obchodnˇe-politick´ y (reguluje toky zboˇz´ı pˇres hranice státu a má protekcionáˇrsk´ y charakter v˚ uˇci dom´ ac´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um), • cenotvorn´ y (jeho v´ yˇse zdraˇzuje zboˇz´ı). ˇ uplatˇ Podle smˇeru pohybu zboˇz´ı rozeznáváme clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı. CR nuje vˇsak pouze clo dovozn´ı. ˇ ve vztahu k zem´ım mimo EU, mezi státy EU se clo neplat´ı. Clo se tedy Clo uplatˇ nuje CR t´ yká tzv. tˇret´ıch zem´ı. V´ ybˇer cla zajiˇst’uj´ı orgány celn´ı kontroly. Celn´ı kontrolu pˇredstavuj´ı u ´ kony, práva a povinnosti u ´ˇcastn´ık˚ u celn´ı kontroly a zp˚ usoby sankc´ı pˇri zjiˇstˇen´ı poruˇsen´ı celn´ıch pˇredpis˚ u. Celn´ı kontrola je soubor ˇcinnost´ı orgán˚ u celn´ı správy, a to: ˇ aˇz do doby, kdy celnice propust´ı zboˇz´ı • pˇri dovozu, tj. od vstupu zboˇz´ı na u ´ zem´ı CR do volného (nebo v´ azaného – napˇr´ıklad jen za u ´ˇcelem vystaven´ı na veletrhu ) obˇehu v tuzemsku, • pˇri v´ yvozu od podán´ı návrhu na propuˇstˇen´ı zboˇz´ı celnic´ı aˇz do doby, kdy zboˇz´ı pˇrestoup´ı st´ atn´ı hranici, ˇ aˇz do jeho v´ • pˇri pr˚ uvozu od vstupu zboˇz´ı na u ´zem´ı CR ystupu do dalˇs´ıho státu. Celn´ı kontrole podléhá nejen zboˇz´ı (celn´ı správa má právo stoprocentn´ı prohl´ıdky veˇskerého zboˇz´ı), ale i kontrola dokumentace ke zboˇz´ı, jakoˇzto i vˇsech dopravn´ıch listin. Z tohoto pr´ ava existuj´ı v´ yjimky uvedené v pˇr´ıkladˇe. Pˇ r´ıklad: ˇ Celn´ı kontrole nepodléh´ a zboˇz´ı dováˇzené a vyv´ aˇzené pˇredstaviteli CR, zboˇz´ı dováˇzené a vyv´ aˇzené pˇredstaviteli jin´ ych stát˚ u a tzv. diplomatická poˇsta. Nˇekteré zboˇz´ı je v malém rozsahu povoleno vyváˇzet i dováˇzet v rámci cestovn´ıho ruchu. Takové vˇeci jsou od cla osvobozeny.

Definice cla

126

11.6 Mezinárodn´ı obchod a jeho v´ yhody

Pˇ r´ıklad: Od cla jsou osvobozeny: cestovn´ı potˇreby, léky pro osobn´ı potˇrebu nebo pro pˇr´ıjemce, drobn´ a literárn´ı a umˇelecká d´ıla, vˇeci k vyuˇcován´ı, v´ ychovˇe, léˇcen´ı, svatebn´ı dary, pohonné hmoty na cestu, vˇeci do stanovené hodnotové hranice dle celn´ıho z´ akona a pˇr´ısluˇsné provádˇec´ı ˇ vyhl´ aˇsky Ministerstva financ´ı CR. Celn´ı pˇrestupky

Celn´ı spr´ ava je vybavena pro svou ˇcinnost kompetencemi a právy pˇri ˇreˇsen´ı celn´ıch pˇrestupk˚ u. Mezi hlavn´ı pˇrestupky patˇr´ı: a) Poruˇsov´ an´ı pˇredpis˚ u o obˇehu zboˇz´ı s cizinou, tzn.: • • • •

nepˇrihl´ aˇsen´ı zboˇz´ı na celnici pˇri pˇrechodu státn´ı hranice, realizace obˇehu zboˇz´ı na z´ akladˇe nepravdiv´ ych ˇci nesprávn´ ych u ´daj˚ u, zcizen´ı vˇec´ı ve v´ azaném obˇehu, dovozu ˇci v´ yvozu vˇec´ı bez oprávnˇen´ı.

b) Zkr´ acen´ı cla, tzn.: • za realizaci v´ yvozu ˇci dovozu zboˇz´ı bez zaplacen´ı cla, • pˇri uveden´ı nespr´ avn´ ych u ´daj˚ u pro vymˇeˇren´ı cla. c) Ztˇeˇzov´ an´ı celn´ı kontroly, zejména: • • • •

padˇel´ an´ım celn´ıch doklad˚ u, dopravou ˇci pˇrechov´ av´ an´ım zboˇz´ı, které uniklo celn´ı kontrole, br´ anˇen´ım org´ an˚ um celn´ı správy pˇri v´ ykonu jejich práce, nedodrˇzen´ım podm´ınek v´ azaného obˇehu atd.

Kromˇe kontroly zboˇz´ı a správy celn´ıch poplatk˚ u má celn´ı správa jeˇstˇe v kompetenci: • v´ ybˇer DPH, • v´ ybˇer spotˇrebn´ıch dan´ı, • v´ ybˇer silniˇcn´ı danˇe u zahraniˇcn´ıch dopravc˚ u. Celn´ı poplatky a dalˇs´ı v´ ybˇery celn´ıch orgán˚ u plynou do státn´ıho rozpoˇctu. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.3: Zboˇz´ı putuj´ıc´ı do ciziny nebo z ciziny obsahuje DPH. Uved’te, kdo vyb´ır´ a DPH u tˇechto v´ yrobk˚ u pˇrekraˇcuj´ıc´ıch hranice a kde se tak dˇeje. . ........................................................................................

11.6 Absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody

Mezin´ arodn´ı obchod a jeho v´ yhody

Pro svˇetov´ y trh plat´ı stejné z´ akonitosti jako pro trhy n´ arodn´ı, existuje dˇelba pr´ ace, specializace a kooperace. Ale svˇetov´ y trh m´ a jeˇstˇe jednu specifickou vlastnost, existuj´ı na nˇem absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody. D˚ uvodem pro existenci rozsáhlé v´ ymˇeny zboˇz´ı v celosvˇetovém mˇeˇr´ıtku jsou dány snahou, aby prostˇrednictv´ım vyˇsˇs´ı specializace a dˇelby práce byla zv´ yˇsena vlastn´ı efektivnost dom´ ac´ıho hospod´ aˇrstv´ı a vlastn´ı blahobyt daného státu. Mezin´ arodn´ı v´ ymˇena zboˇz´ı je dána pˇredevˇs´ım tˇemito dvˇema z´ akladn´ımi faktory: a) Monopolem pˇr´ırodn´ıch a klimatick´ ych podm´ınek, kter´ y determinuje specializované v´ yroby v urˇcit´ ych oblastech svˇeta (napˇr´ıklad pˇestován´ı tropick´ ych plod˚ u v tropick´ ych oblastech) nebo existenc´ı lepˇs´ıch v´ yrobn´ıch podm´ınek


127

neˇz je tomu u jin´ ych stát˚ u (´ urodné p˚ udy, naleziˇstˇe rud a pod). Tyto monopoln´ı podm´ınky anebo v´ yraznˇe lepˇs´ı podm´ınky pro existenci urˇcit´ ych v´ yrob pˇredstavuj´ı absolutn´ı v´ yhody z mezinárodn´ıho obchodu, nebot’ takovéto zemˇe dosahuj´ı niˇzˇs´ıch n´ aklad˚ u a t´ım i vyˇsˇs´ıho zisku z realizace v´ yvozu neˇz ostatn´ı. b) Existenc´ı tzv. komparativn´ıch v´ yhod, které spoˇc´ıvaj´ı v rozd´ılné produktivitˇe pr´ ace pˇri v´ yrobˇe urˇcit´ ych druh˚ u zboˇz´ı, a které znamenaj´ı, ˇze i ménˇe hospodáˇrsky rozvinuté zemˇe se mohou z´ uˇcastnit v oblasti nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb aktivit na mezinárodn´ı v´ ymˇenˇe zboˇz´ı. Teorie komparativn´ıch v´ yhod pˇri zjednoduˇseném a struˇcném vyjádˇren´ı spoˇc´ıvá v tom, ˇze hospod´ aˇrsky v´ıce rozvinuté st´ aty se mohou soustˇredit na v´ yrobu právˇe tˇech v´ yrobk˚ u, u kter´ ych dosahuj´ı nejvyˇsˇs´ı produktivity práce a upustit od v´ yroby, kde je pˇri komparaci s t´ımto odvˇetv´ım produktivita niˇzˇs´ı. Tyto obory lze pak pˇrenechat hospodáˇrsky ménˇe rozvinutému státu. Tato komparace produktivity pˇrin´ aˇs´ı oboustranné v´ yhody obˇema partner˚ um a je d˚ uvodem k hospodáˇrské spolupráci. Ve struktuˇre mezin´ arodn´ıho obchodu m˚ uˇzeme rozeznat p˚ usoben´ı tˇr´ı základn´ıch faktor˚ u:

Tˇri vlivy v ZO

• existenci silné konkurence národn´ıch firem na svˇetovém trhu, • existenci transnacionáln´ıch korporac´ı (TNC) podnikaj´ıc´ıch nejménˇe ve dvou zem´ıch prostˇrednictv´ım r˚ uzné struktury internacionáln´ıho kapitálu, • u ´ˇcast´ı st´ at˚ u a integraˇcn´ıch uskupen´ı v mezinárodn´ım obchodˇe. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 11: Pokuste se vypsat si na voln´ y list nˇekolik transnacionáln´ıch korporac´ı. Urˇcitˇe jste na nˇe narazili i v bˇeˇzné denn´ı praxi, chod´ıte jistˇe nakupovat i do supermarket˚ u, nakupujete spotˇrebn´ı zboˇz´ı zahraniˇcn´ı provenience – ˇcetné produkty jsou v´ ysledkem v´ yroby, anebo obchodn´ı ˇcinnosti pr´ avˇe tˇechto TNC. Zat´ımco národn´ı nebo transnacionáln´ı firmy provádˇej´ı obchodn´ı transakce na z´ akladˇe hospodáˇrsk´ ych mechanism˚ u, národn´ı státy vystupuj´ı sp´ıˇse v pozici protekcionismu v˚ uˇci n´ arodn´ım firm´ am, tj. jejich ochranou v˚ uˇci zahraniˇcn´ı konkurenci. Mezi v´ yznamné n´ astroje protekcionismu patˇr´ı zejména: • • • • • • • • •

N´ astroje protekcionismu

celn´ı politika daného st´ atu, kvantitativn´ı omezov´ an´ı dovozu (stanoven´ı dovozn´ıch kvót), kvalitativn´ı omezov´ an´ı dovozu (tvrdé zdravotn´ı normy), stanoven´ı technologick´ ych norem v´ yroby nebo produkt˚ u, ovlivˇ nov´ an´ı devizového kurzu, devalvace (respektive spr´ avnˇeji ˇreˇceno depreciace mˇeny), stanoven´ı dovozn´ıch depozit, vyhl´ aˇsen´ı embarga, daˇ nové u ´levy tuzemsk´ ych firmám atd.

Oproti tomu se rozv´ıjej´ı integraˇcn´ı snahy, které maj´ı sv˚ uj odraz ve zniku a existenci nˇekolika Integrace mezin´ arodn´ıch hospod´ aˇ rsk´ ych (a politick´ ych) integrac´ı. Integraˇcn´ı snahy u ´ st´ı ve zruˇsen´ı obchodn´ıch hranic mezi zemˇemi a nastolen´ı ˇsirokého, plnˇe liberalizovaného trhu ˇ se vˇsemi atributy vzájemné spolupráce. Cesk´ a republika je ˇclenem nˇekolika takov´ ychto hospodáˇrsk´ ych integrac´ı (je napˇr´ıklad ˇclenem CEFTA, celn´ı unie se Slovenskem apod.), posledn´ım integraˇcn´ım krokem je vstup do EU.

128


Shrnut´ı: • Zahraniˇcn´ı obchod má 3 formy: export (v´ yvoz), import (dovoz), reexport (v´ yvoz dovozu). • Kaˇzdou z tˇechto forem m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na pˇr´ımou a nepˇr´ımou. • Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, kter´ y vstupuje do zahraniˇcn´ıch dodavatelskoodbˇeratelsk´ ych vztah˚ u je vystaven vyˇsˇs´ımu riziku, neˇz je tomu ve známém domác´ım prostˇred´ı. • Rizika je nutné zmenˇsit, snaˇzit se je pˇresunout na nˇekoho jiného (vesmˇes na pojiˇst’ovny) nebo nejlépe jim zabr´ anit. • Exportn´ı operace vyˇzaduj´ı ˇcinnosti, které lze rozdˇelit fáze pˇr´ıpravy, uzavˇren´ı kupn´ı smlouvy a realizace. • Importn´ı operace prob´ıhaj´ı reciproˇcnˇe v˚ uˇci operac´ım exportn´ım. Maj´ı stejn´ a pravidla a stejné f´ aze. • Mezi základn´ı instituce, které p˚ usob´ıc´ı v zahraniˇcn´ım obchodˇe a napomáhaj´ı dovozc˚ um i v´ yvozc˚ um zboˇz´ı a sluˇzeb patˇr´ı zejména Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı (spolu ˇ a obchodn´ı a pr˚ s ambasádami a jejich obchodn´ım oddˇelen´ım) a Cesk´ umyslová komora. • Clo je povinn´ a d´ avka, kterou st´ at vyb´ırá pˇri pˇrechodu zboˇz´ı pˇres jeho hranice. yznam cla je: fiskáln´ı (clo je souˇca´st´ı pˇr´ıjm˚ u státn´ıho rozpoˇctu), obchodnˇe-politick´ y • V´ (reguluje toky zboˇz´ı pˇres hranice st´ atu a má protekcion´ aˇrsk´ y charakter v˚ uˇci domác´ım ekonomick´ ym subjekt˚ um) a cenotvorn´ y (jeho v´ yˇse zdraˇzuje zboˇz´ı). ˇ uplatˇ • Podle pohybu zboˇz´ı rozeznáváme clo dovozn´ı a v´ yvozn´ı, CR nuje pouze clo dovozn´ı. • Nˇekteré zboˇz´ı je v malém rozsahu povoleno vyv´ aˇzet i dováˇzet v rámci cestovn´ıho ruchu, takové vˇeci jsou od cla osvobozeny. • Celn´ı správa je vybavena pro svou ˇcinnost kompetencemi a právy pˇri ˇreˇsen´ı celn´ıch pˇrestupk˚ u. • Kromˇe kontroly zboˇz´ı a správy celn´ıch poplatk˚ u má celn´ı správa jeˇstˇe v kompetenci v´ ybˇer DPH, v´ ybˇer spotˇrebn´ıch dan´ı a v´ ybˇer silniˇcn´ı danˇe u zahraniˇcn´ıch dopravc˚ u. • Pro svˇetov´ y trh plat´ı stejné zákonitosti jako pro trhy národn´ı, existuje dˇelba práce, specializace a kooperace. • Svˇetov´ y trh má jednu specifickou vlastnost, existuj´ı na nˇem absolutn´ı a komparativn´ı v´ yhody. • Monopoln´ı podm´ınky anebo v´ yraznˇe lepˇs´ı podm´ınky pro existenci urˇcit´ ych v´ yrob pˇredstavuj´ı absolutn´ı v´ yhody. • Komparativn´ı v´ yhody spoˇc´ıvaj´ı v rozd´ılné produktivitˇe pr´ ace pˇri v´ yrobˇe urˇcit´ ych druh˚ u zboˇz´ı. • Ve struktuˇre mezinárodn´ıho obchodu m˚ uˇzeme rozeznat p˚ usoben´ı tˇr´ı základn´ıch faktor˚ u, a to existenci silné konkurence národn´ıch firem na svˇetovém trhu, existenci transnacionáln´ıch korporac´ı (TNC) s internacion´ aln´ım kapit´ alem a u ´ˇcast stát˚ u a integraˇcn´ıch uskupen´ı. • Integraˇcn´ı snahy maj´ı sv˚ uj odraz ve zniku a existenci nˇekolika mezinárodn´ıch hospod´ aˇrsk´ ych (a politick´ ych) integrac´ı. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5.

Jaké zn´ ate formy zahraniˇcn´ıho obchodu? Jak byste charakterizovali pˇr´ım´ y export (import)? Jak byste charakterizovali nepˇr´ım´ y export (import)? Kterou z tˇechto zahraniˇcn´ıch operac´ı stát v´ıce preferuje? Co je podstatou reexportu?

Kapitola 11. Zahraniˇcn´ı obchod 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

129

Jaké zn´ ate formy reexportu? Jaké jsou d˚ uvody reexportu? Jak´ a zn´ ate rizika zahraniˇcn´ıho obchodu? Jak se tˇemto rizik˚ um br´ anit? Z jak´ ych f´ az´ı se skl´ ad´ a exportn´ı operace? Co je typické pro f´ azi pˇr´ıpravy exportu? Jaké znalosti je tˇreba z´ıskat pˇri u ´sil´ı proniknout na neznám´ y trh v zahraniˇc´ı? Co znamen´ a pojem Incoterms“? ” Co vyjadˇruje pojem dokumentárn´ı inkaso“? ” Které ˇceské instituce napomáhaj´ı exportér˚ um a importér˚ um pˇri realizaci obchodu? Jak byste definovali clo? Jaké zn´ ate druhy cla? Co znamen´ a pojem v´ azan´ y obˇeh zboˇz´ı“? ” Jaké platby m´ a celn´ı spr´ ava v kompetenci? Jaké vˇeci jsou osvobozeny od cla? Jaké zn´ ate celn´ı pˇrestupky? Co znamen´ a absolutn´ı v´ yhoda v zahraniˇcn´ım obchodˇe? ˇ C´ım je d´ ana komparativn´ı v´ yhoda? Jaké zn´ ate mezin´ arodn´ı hospodáˇrské integrace?

Pr˚ uvodce studiem: Tato problematika, jakkoli je otázkou makroekonomie, má praktické uplatnˇen´ı v mnoha firmách, které se zab´ yvaj´ı zahraniˇcn´ım obchodem. T´ yká se rovnˇeˇz praktické ˇcinnosti celn´ıch správ. Zahraniˇcn´ı obchod hraje v otevˇrené ekonomice znaˇcnou roli, ministerstva i firmy peˇclivˇe sleduj´ı stav a v´ yvoj obchodn´ı bilance jak v globáln´ım vyjádˇren´ı, tak i z pohledu bilateráln´ıch vztah˚ u s jednotliv´ ymi zemˇemi. Prakticky vˇsechny vlády na svˇetˇe (s v´ yjimkami) ˇ nen´ı v´ se snaˇz´ı podporovat sv˚ uj v´ yvoz do jin´ ych zem´ı a regulovat dovoz, CR yjimkou. Spr´ avné prov´ adˇen´ı zahraniˇcn´ıch operac´ı m´ a neobyˇcejn´ y v´ yznam, jedn´ a se ˇcasto o velké dod´ avky a velké pen´ıze, kaˇzdá chyba má obrovské d˚ usledky. Vˇenujte proto pozornost této lekci, m˚ uˇze m´ıt pro V´ as i praktické vyuˇzit´ı.

130


Autotest: 1. Doveze-li ˇcesk´ y dovozce francouzské v´ıno pˇres Polsko, jedná se o: (a) pˇr´ım´ y import (b) nepˇr´ım´ y reimport (c) pˇr´ım´ y reexport 2. Dokument´ arn´ı inkaso znamen´ a ˇze: (a) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje své bance, aby pˇredala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dodávce zboˇz´ı jen proti zaplacen´ı dané ˇcástky, popˇr´ıpadˇe jiné formˇe zaruˇcené platby (b) kupuj´ıc´ı pˇrikazuje své bance, aby pˇrevzala ze zemˇe v´ yvozce dokumenty (c) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje bance dovozce, aby provedla u ´hradu dluˇzné ˇcástky ˇ uplatˇ 3. CR nuje: (a) pouze cla dovozn´ı (b) pouze cla v´ yvozn´ı (c) obˇe cla

Kapitola 12

Banky a jejich u ´ loha v n´ arodn´ım hospod´ aˇ rstv´ı Popis lekce: Lekce se zab´ yvá formami penˇez a jejich u ´ lohou v ekonomick´ ych procesech v tuzemsku i zahraniˇc´ı, ˇcinnost´ı komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich funkc´ı v národn´ım hospodáˇrstv´ı. Poˇca´teˇcn´ı ˇca´st lekce je rovnˇeˇz vˇenována historii, hlavn´ı pozornost je soustˇredˇena na modern´ı nástroje a bankovn´ı operace formou elektronického bankovnictv´ı. Lekce konˇc´ı vymezen´ım funkce a postaven´ım centr´ aln´ı banky státu. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6

Formy penˇez Vznik bank Funkce komerˇcn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich základn´ı operace ´ ery Uvˇ Elektronické bankovnictv´ı Funkce a postaven´ı centráln´ı banky

Tato lekce patˇr´ı ke stˇeˇzejn´ı ˇc´ asti v´ yuky financ´ı. S bankami má z´ akladn´ı zkuˇsenost témˇeˇr kaˇzd´ y obˇcan, banky vˇsak maj´ı prim´ arn´ı funkci pˇredevˇs´ım v oblasti podpory podnik´ an´ı. V této funkci jsou denn´ım pomocn´ıkem podnikaj´ıc´ıch subjekt˚ u, jednotlivc˚ u, firem i státn´ıch instituc´ı. Vzhledem k tomu, ˇze na tuto problematiku navazuje samostatn´ y kurs t´ ykaj´ıc´ı se financ´ı, je tato tematika rozpracována pouze velmi orientaˇcnˇe a bez detailnˇejˇs´ıch zábˇer˚ u. D´ elka lekce: 180 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Bankovky, u ´ vˇerové pen´ıze, aktivn´ı obchody banky, pasivn´ı obchody banky, bankovn´ı zisk, brettonwoodské dohody, depozitn´ı sluˇzby, u ´ vˇery, cedulová (centráln´ı, emisn´ı) banka, pˇr´ımé bankovnictv´ı, elektronické bankovnictv´ı, homebanking, internetbanking, telefonické bankovnictv´ı, call centra, digitáln´ı pen´ıze, monetárn´ı politika, diskontn´ı sazba, odchylka operace na volném trhu, minimáln´ı rezervy, reeskontn´ı kontingent, selektivn´ı u ´vˇery, mˇenová reforma.

131

132

12.1 Formy penˇez

Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • •

popsat formy penˇez, vysvˇetlit vznik bank, popsat funkce obchodn´ıch bank, popsat z´ akladn´ı, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje elektronického bankovnictv´ı, popsat funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky.

Jak vyplynulo z lekce zab´ yvaj´ıc´ı se provádˇen´ım monetárn´ı politiky, je jej´ım realizátorem centr´ aln´ı banka st´ atu. Nejen centr´ aln´ı banka, ale i soustava komerˇcn´ıch bank pln´ı v národn´ım hospod´ aˇrstv´ı, tj.v ekonomickém ˇzivotˇe dom´ acnost´ı, firem i státu nezastupitelnou roli. Banky realizuj´ı platebn´ı styk mezi jednotliv´ ymi ekonomick´ ymi subjekty, umoˇzn ˇ uj´ı tedy pˇresuny penˇez. Druhou hlavn´ı funkc´ı obchodn´ıch bank je poskytován´ı u ´ vˇer˚ u a p˚ ujˇcek, coˇz rovnˇeˇz znamená velké pˇresuny penˇez v rámci národn´ıho hospodáˇrstv´ı, jakoˇz i ve vztahu k zahraniˇc´ı. Banky tak umoˇzn ˇ uj´ı fungován´ı trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı v rozsahu nejen celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı, ale prakticky v rámci svˇetové ekonomiky. Pod´ıvejme se proto na základn´ı pojmy, jevy a procesy z této oblasti ekonomie.

12.1 Formy penˇez

Formy penˇ ez

V rámci kaˇzdodenn´ıho ekonomického ˇzivota, v procesech neustálé tvorby národn´ıho produktu (souhrnu vˇseho zboˇz´ı a sluˇzeb), v procesech rozdˇelován´ı a pˇrerozdˇelován´ı hodnot se setkáváme s tzv. re´ aln´ ymi penˇ ezi, které se vyskytuj´ı nejen ve formˇe hotovostn´ı penˇeˇzn´ı masy (zjevné formy penˇez v podobˇe bankovek a minc´ı), ale i jako bezhotovostn´ı pˇresuny penˇez (ˇc´ıseln´ ymi z´ apisy na kontech) mezi jednotliv´ ymi ekonomick´ ymi subjekty. Jednotlivé ekonomické subjekty si mezi sebou vymˇen ˇuj´ı hodnoty s urˇcitou intenzitou v rámci daného ˇcasového obdob´ı. M˚ uˇzeme tedy v rámci urˇcitého ˇcasu vysledovat tok výrobk˚ u, výrobn´ıch faktor˚ u a sluˇzeb, který je v protismˇeru prov´ azen tokem penˇez. Graficky m˚ uˇzeme tento vztah vyj´ adˇrit t´ımto obrázkem: u ´hrada (pen´ıze)

A

B

zboˇz´ı a sluˇzby Obr´ azek 12.1: Toky v NH

Proces tvorby hodnot se uskuteˇcn ˇ uje prostˇrednictv´ım nˇekolika akt˚ u prodeje a nákupu zboˇz´ı ˇci sluˇzeb za pen´ıze, neˇz se postupnˇe vytváˇrené fináln´ı zboˇz´ı dostane ke koneˇcnému spotˇrebiteli. Pod´ıváme-li se na ekonomiku vybraného st´ atu a budeme-li takto sledovat materiálové toky vyrobeného zboˇz´ı a sluˇzeb v urˇcitém ˇcasovém obdob´ı (obvykle tak ˇcin´ıme za obdob´ı 1 roku),

Kapitola 12. Banky a jejich u ´loha v národn´ım hospodáˇrstv´ı

133

m˚ uˇzeme povaˇzovat celkovou sumu vyrobeného zboˇz´ı a poskytnut´ ych sluˇzeb za realizaci hrubého dom´ ac´ıho produktu. ˇ adné fungován´ı ekonomiky daného st´ R´ atu pak vyˇzaduje, aby se objem HDP v urˇcité kvalitˇe a struktuˇre rovnal potˇreb´ am dané spoleˇcnosti, tj. souhrnu vˇsech ekonomick´ ych subjekt˚ u. V trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı, tj. pˇri existenci zboˇznˇe-penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, je podm´ınkou realizace HDP rovnˇeˇz i druh´ y (reciproˇcn´ı) vztah, tj. odpov´ıdaj´ıc´ı a pˇrimˇeˇrená suma penˇez na nákup zboˇz´ı a sluˇzeb. Suma penˇeˇzn´ıch plateb na daném u ´zem´ı st´ atu za delˇs´ı obdob´ı (obvykle poˇc´ıt´ ano za 1 rok) se oznaˇcuje jako tzv. penˇeˇzn´ı obrat. Penˇeˇzn´ı obrat tvoˇr´ı pˇredevˇs´ım penˇeˇzn´ı platby, které znamenaj´ı realizaci HDP, tyto ˇcástky oznaˇcujeme jako trˇzby. U tˇechto plateb docház´ı k v´ ymˇenˇe zboˇz´ı (nebo sluˇzeb) za pen´ıze (viz obr´ azek), doch´ az´ı k protipohybu penˇez a zboˇz´ı – jsou to tzv. platby realizaˇ cn´ı.

Realizaˇcn´ı platby

Kromˇe tˇechto plateb vˇsak docház´ı pˇri pohybu reáln´ ych penˇez jeˇstˇe k druhé formˇe plateb, kter´ a vypl´ yv´ a z existence pˇrerozdˇelovac´ıho procesu. V dneˇsn´ı modern´ı ekonomice docház´ı nejprve k prim´ arn´ımu rozdˇelován´ı zdroj˚ u (HDP), ale d´ ale jeˇstˇe k velmi siln´ ym pˇ rerozdˇ elovac´ım (sekund´ arn´ım) proces˚ um. Z´ akladn´ım pˇrerozdˇelovac´ım ˇcinitelem je stát, základn´ım pˇrerozdˇelovac´ım mechanismem je státn´ı rozpoˇcet. Nen´ı to vˇsak pˇrerozdˇelovac´ı mechanismus jedin´ y, je doplnˇen ˇradou dalˇs´ıch pˇrerozdˇelovac´ıch institut˚ u – tzv. rozpoˇctovou sférou. Pro ˇradu plateb spjat´ ych právˇe s existenc´ı st´ atn´ıho rozpoˇctu je charakteristické, ˇze nejsou podm´ınˇeny protihodnotou zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Doch´ az´ı pouze k jednostrannému pˇresunu penˇez, jsou to tzv. platby transferov´ e. Jako pˇr´ıklad si m˚ uˇzeme uvést vyplácen´ı starobn´ıch d˚ uchod˚ u, stipendi´ı apod.

Platby transferové

Transferové platby jsou v´ yrazem pˇrerozdˇelov´ an´ı, jejich v´ yˇse a pomˇer v˚ uˇci celkovému vytvoˇrenému HDP ukazuje na postaven´ı státn´ıho rozpoˇctu (a rozpoˇctové sféry) v ekonomickém a soci´ aln´ım ˇzivotˇe spoleˇcnosti. Vˇsechny ekonomické procesy, které se t´ ykaj´ı penˇeˇzn´ı masy, maj´ı penˇeˇzn´ı charakter a jsou prov´ adˇeny prostˇrednictv´ım penˇeˇzn´ıch operac´ı. V dosavadn´ım v´ ykladu jsme popsali jevy, které jsou spjaty s pohybem tzv. reáln´ ych penˇez. To jsou skuteˇcné pen´ıze, které maj´ı konkrétn´ı obsah v podobˇe bankovek, minc´ı pˇri hotovostn´ıch penˇeˇzn´ıch operac´ıch, popˇr´ıpadˇe jedná se o pˇresuny skuteˇcn´ ych penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ uzu ´ˇctu na jin´ y (popˇr´ıpadˇe jiné) u ´ˇcet ve formˇe tzv. bezhotovostn´ıch penˇeˇzn´ıch operac´ı. Je vˇsak tˇreba si uvˇedomit, ˇze i bezhotovostn´ı platba znamená ve fázi v´ ybˇeru pˇr´ıjem bankovek ˇci minc´ı. Kromˇe re´ alných penˇez rozezn´ av´ ame jeˇstˇe tzv. pen´ıze ide´ aln´ı. Manipulace nebo v´ ypoˇcty s ideáln´ımi penˇezi pˇredstavuj´ı tzv. sekund´ arn´ı (druhotnou) finanˇ cn´ı ˇ cinnost. Sekund´ arn´ı finanˇcn´ı ˇcinnost je uplatˇ nována v celé ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u. Jedná se napˇr´ıklad: • o progn´ ozov´ an´ı (projekci) primárn´ıch ˇcinnost´ı v budoucnosti, (sestavován´ı rozpoˇct˚ u pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı je typickou ˇcinnost´ı s ideáln´ımi penˇezi), • sestavov´ an´ı finanˇcn´ıch pl´ an˚ u podnik˚ u, • v´ ypoˇcty pojistn´ ych pl´ an˚ u, • stanoven´ı oˇcek´ avané v´ ynosnosti, • porovn´ av´ an´ı investiˇcn´ı n´ aroˇcnosti nˇekolika variant, • pˇrepoˇcty valutov´ ych a devizov´ ych kurz˚ u atd.

Ide´ aln´ı pen´ıze

134

12.2 Vznik bank

Do sekundárn´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti zaˇrazujeme také veˇskeré kontroly pr˚ ubˇehu a v´ ysledk˚ u primárn´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti jako napˇr´ıklad: daˇ nové kontroly, kontroly soci´ aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, kontroly pojiˇst’oven pˇri uplatnˇen´ı pojistek atd. Sekundárn´ı finanˇcn´ı ˇcinnost je vˇsak podm´ınˇena existenc´ı finanˇcn´ı ˇcinnosti primárn´ı, bez tohoto základu, tj. bez existence reáln´ ych penˇez je neˇzivotná. Oba dva typy finanˇcn´ıch operac´ı jsou bˇeˇznou souˇcást´ı ekonomického ˇzivota.

12.2 Historie bank

Vznik bank

Reálné pen´ıze, at’ uˇz ve formˇe drah´ ych kov˚ u nebo bankovek vˇzdy znamenaly a znamenaj´ı pro jejich drˇzitele formu bohatstv´ı. Jejich vlastnictv´ı nebo drˇzba vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı vyˇzaduje bezpeˇcnostn´ı opatˇren´ı proti odcizen´ı (trezory). To bylo kdysi zcela nezbytné u zlatn´ık˚ u, klenotn´ık˚ u a obchodn´ık˚ u se zlatem. Ve stˇredovˇeké Anglii zaˇcali klenotn´ıci poskytovat ostatn´ım lidem, pˇredevˇs´ım ˇremesln´ık˚ um novou sluˇzbu – u ´ schovu penˇez (tehdy ve formˇe zlat´ ych minc´ı) v jejich vlastn´ıch trezorech a proti tˇemto penˇez˚ um zaˇcali majitel˚ um minc´ı vydávat potvrzen´ı o vkladu penˇ ez. Toto potvrzen´ı o vkladu penˇez se postupnˇe stalo transakˇcn´ım prostˇredkem pˇri v´ ymˇenˇe sluˇzeb, zaˇcalo nahrazovat hotové pen´ıze. Tak se prakticky zaˇcalo platit potvrzen´ım o vkladu penˇez, nebot’ u ´schova penˇez u konkrétn´ı osoby znamenala vlastnˇ e vznik u ´ vˇ erov´ eho vztahu. Pˇri pˇredloˇzen´ı potvrzen´ı byl vklad vrácen. Urˇcitá ˇca´st klenotn´ık˚ u se pak zaˇcala v´ yhradnˇe vˇenovat této ˇcinnosti, tj. u ´schovˇe penˇez, jejich pˇrevody mezi jin´ ymi osobami, platbami atd., tak postupnˇe vznikly operace na penˇeˇzn´ım ˇ ast tˇechto obchodn´ık˚ trhu. C´ u se pak zcela specializovala na nov´ y druh podnikán´ı pouze na penˇeˇzn´ım trhu, kter´ y byl podm´ınˇen´ yu ´schovou penˇez a vydáván´ım potvrzen´ı, vznikly t´ım prvn´ı banky a bankovnictv´ı.

Definice

Obchodn´ı banka je specializovan´ a firma obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım a finanˇcn´ım trhu. Bankovn´ı obchody

Potvrzen´ı o vkladu penˇez se postupnˇe zaˇcalo pouˇz´ıvat m´ısto hotov´ ych penˇez, stalo se transakˇcn´ım prostˇredkem pˇrij´ıman´ ym pˇri platbách. T´ım se vlastnˇe pˇremˇenilo na smˇenku, vystavovanou bankami v pˇr´ıpadˇe tzv. pasivn´ıch bankovn´ıch operac´ı. Tyto smˇenky znˇej´ıc´ı na bankéˇre, se dalˇs´ım v´ yvojem pˇremˇenily v dalˇs´ı typ penˇez, tj. u ´ vˇ erov´ e pen´ıze neboli bankovky.

aktivn´ı obchody

pasivn´ı obchody (vklady, p˚ ujˇcky, n´ akupy penˇez)

(´ uvˇery, p˚ ujˇcky jin´ ym subjekt˚ um) pen´ıze

Obr´ azek 12.2: Bankovn´ı obchody

Kryt´ı zlatem

Bankovky vznikly z p˚ uvodn´ıch smˇenek vyd´ avan´ ych bankou odstranˇen´ım term´ınu splatnosti. P˚ uvodn´ı smˇenky byly term´ınované (ve stˇredovˇeku i poˇcátkem novovˇeku byly smˇenitelné za uloˇzené zlato ˇci jiné hodnoty aˇz k danému term´ınu), bankovky byly smˇenitelné jiˇz obecnˇe kdykoliv pˇri pˇredloˇzen´ı, a to doruˇcitelem (pˇredkladatelem) bankovky. Odstranˇen´ım term´ınován´ı tohoto cenného pap´ıru se staly bankovky velmi rychle univerz´ aln´ım platebn´ım prostˇredkem, k´ ymkoliv ochotnˇe pˇrij´ıman´ ym, nebot’ kaˇzdému drˇziteli se pak umoˇznil pˇr´ıstup k hodnotˇe, j´ımˇz byl tento cenn´ y pap´ır kryt.


135

A protoˇze bankovky byly kryty zlatem, pˇredstavovaly nomin´ alie (ˇc´ısla) uvedené na bankovce pˇresný objemový ukazatel smˇenitelného zlata. Bankovky zaˇcaly velmi rychle plnit veˇskeré funkce penˇez a umoˇznily rozvoj modern´ıch penˇeˇzn´ıch soustav. Bankovky, které byly kryty zlat´ ym obsahem, znamenaly ve svém poˇca´tku naprosto novou kvalitu v dˇejin´ ach penˇez, pˇredevˇs´ım proto, ˇze pˇresnˇe ˇc´ıselnˇe vyjadˇrovaly základn´ı funkci penˇez, tzn. ekvivalenci hodnoty. Dále platilo a plat´ı, ˇze ˇc´ısla jsou lehce pomˇeˇritelná, obsah zlata se tedy dal vyjádˇrit na nejmenˇs´ı moˇzné hodnoty, bankovky tedy zaˇcaly splˇ novat dalˇs´ı poˇzadavek na modern´ı pen´ıze, tj. pˇresné vyjádˇren´ı hodnot a dˇelitelnosti na kaˇzd´ y gram zlata. Souˇcasnˇe zaˇcaly plnit i funkci pokladu (tezauru), nebot’ byly kdykoliv a kter´ ymkoliv drˇzitelem smˇenitelné za zlato. Tyto vlastnosti pˇrispˇely k tomu, ˇze tisk bankovek se rozˇs´ıˇril a tyto cenné pap´ıry pˇredstavovaly obrovsk´ y pokrok pro rozvoj obchodu, sluˇzeb a podnik´ an´ı. Jak vypl´ yvá z postupné evoluce pˇremˇeny p˚ uvodn´ıch zlat´ ych a stˇr´ıbrn´ ych penˇez v ménˇe hodnotné kovy aˇz do formy pap´ırov´ ych penˇez, byly prvn´ı bankovky vydáv´ any vˇzdy jako u ´vˇerové pen´ıze dané konkrétn´ı banky. Znamenalo to, ˇze i v rámci národn´ıho hospodáˇrstv´ı jednoho st´ atu (královstv´ı) ob´ıhaly na u ´zem´ı daného státu r˚ uzné bankovky r˚ uzn´ ych bank. To pro rozvoj obchodu i v´ yroby pˇredstavovalo omezen´ı, jehoˇz v´ ysledkem bylo poznán´ı, ˇze i poˇcet bankovek ob´ıhaj´ıc´ıch v zemi je tˇreba regulovat, stejnˇe tak jako tomu bylo v pˇredch´ azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe s raˇzbou minc´ı. A vzhledem k tomu, ˇze r˚ uzné bankovky ob´ıhaly uvnitˇr jednoho st´ atu, byl to st´ at (panovn´ık), kter´ y si vyhradil právo tuto regulaci uskuteˇcnit. Centr´ aln´ı banka

K tomuto u ´ˇcelu zˇr´ıdil st´ at tzv. cedulovou (emisn´ı, centr´ aln´ı, st´ atn´ı atd.) banku, kter´ a výhradnˇe z´ıskala pr´ avo emitovat (tisknout) bankovky. (Poznámka: Popˇr´ıpadˇe touto funkc´ı povˇeˇril jednu z dosavadn´ıch bˇeˇzn´ ych soukrom´ ych obchodn´ıch bank, masa emitovan´ ych bankovek vˇsak podléhala státn´ı kontrole.) T´ım zp˚ usobem vnikla vˇzdy v konkrétn´ım státˇe v´ yluˇcn´ a ˇr´ıd´ıc´ı centr´ aln´ı banka zodpovˇedná za mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu, pozdˇeji za celkovou mˇenovou politiku atd. Pokud chtˇej´ı bˇeˇzné obchodn´ı banky z´ıskat bankovky (tj. hotové pen´ıze), mohou tak dos´ ahnout jen pˇrijet´ım u ´vˇeru od cedulové (emisn´ı) banky. Tak se cedulová banka stala bankou bank, tzn. u ´vˇerovou organizac´ı poskytuj´ıc´ı u ´vˇery soukrom´ ym (respektive i zestátnˇen´ ym ˇci ˇca´steˇcnˇe zest´ atnˇen´ ym) obchodn´ım bankám. Cedulová banka zaˇcala plnit funkce jediné centráln´ı banky st´ atu, editora jednotné mˇeny a jej´ı u ´loha v ekonomice státu nesm´ırnˇe vzrostla. To plat´ı i v souˇcasné dobˇe, i kdyˇz uˇz bankovky nejsou kryty zlatem. Centr´ aln´ı banka pˇredstavuje urˇcité mocenské centrum v mˇenové, devizové a kursové Monopol a monopol na tisk penˇ ez. Padˇelatelstv´ı penˇez se na celém svˇetˇe CB politice st´ atu, nebot’ m´ pˇr´ısnˇe trestá, nebot’ nezákonn´ ym obˇehem padˇelan´ ych bankovek se naruˇsuj´ı základn´ı makroekonomické vazby v dané ekonomice, docház´ı k chybnému a nespravedlivému rozdˇelován´ı a pˇrerozdˇelován´ı HDP, jsou naruˇsovány základn´ı principy mˇenové politiky atd. I náˇs trestn´ı z´ akon´ık obsahuje nˇekolik trestn´ ych ˇcin˚ u proti mˇenˇe, je trestné napˇr´ıklad jiˇz samo drˇzen´ı padˇelatelsk´ ych nástroj˚ u. Historicky pˇredstavovalo padˇelán´ı penˇeˇz vˇzdy velmi pˇr´ısnˇe posuzované trestné ˇciny, za nˇeˇz pˇredevˇs´ım ve stˇredovˇeku následovaly velmi pˇr´ısné sankce vˇcetnˇe trest˚ u hrdeln´ıch. Pˇri posuzován´ı v´ yjimeˇcného postaven´ı centráln´ı banky je tˇreba si uvˇedomit, ˇze toto postaven´ı nevypl´ yvá jen z jej´ıho celospoleˇcenského postaven´ı v rámci daného státu a z mocensk´ ych

136

12.2 Vznik bank

pozic pˇri emitován´ı penˇez, ale z hlediska bˇeˇzn´ ych obchodn´ıch bank i d˚ uvodu znaˇ cn´ e ekonomick´ e z´ avislosti kaˇ zd´ e obchodn´ı banky na bance centr´ aln´ı. Tato závislost vypl´ yvá pˇredevˇs´ım charakteristiky pasivn´ıch obchod˚ u banky. Aby banka mohla prov´ adˇet to, co j´ı pˇrin´ aˇs´ı v´ ysledn´ y efekt, tzn. aktivn´ı obchody, mus´ı m´ıt pˇrimˇeˇrenou zásobu penˇez proud´ıc´ıch do banky ve formˇe pasivn´ıch obchod˚ u. Pen´ıze, které proud´ı do banky ve formˇe vklad˚ u obˇcan˚ u nebo firem (popˇr´ıpadˇe i samotného státu), jsou vˇsak jen malou ˇca´st´ı k podpoˇre obchod˚ u aktivn´ıch. Zdroj penˇez obchodn´ıch bank

Kaˇzd´ a obchodn´ı banka potˇrebuje z´ıskat pen´ıze u ´vˇerem (n´ akupem) penˇez od centr´ aln´ı banky. Tyto u ´ vˇery (nákupy penˇez) od centráln´ı banky tvoˇr´ı hlavn´ı masu penˇez, kterou obchodn´ı banka d´ ale p˚ ujˇcuje sv´ ym klient˚ um (´ uvˇeruje je). Základem bankovn´ıho podnik´ an´ı je dosaˇzen´ı kladného rozd´ılu (zisku) mezi cenou penˇez z aktivn´ıch a pasivn´ıch obchod˚ u. Matematicky bychom mohli tento bankovn´ı profit vyjádˇrit t´ımto vzorcem: ´ − UP ´ − N, Bankovn´ı zisk = UA (12.1) ´ je celkov´ ´ je celkov´ kde UA yu ´ rok z aktivn´ıch operac´ı (z poskytnut´ ych u ´ vˇer˚ u), UP yu ´ rok z pasivn´ıch operac´ı (pˇrijat´ ych u ´vˇer˚ u) a N pˇredstavuj´ı náklady banky.

Konec zlatého standardu

Obˇeh u ´vˇerov´ ych penˇez a jeho dobré fungován´ı uk´ azalo, ˇze bankovky v˚ ubec nemus´ı b´ yt kryty zlatem a pˇresto bankovky d´ al funguj´ı, kaˇzd´ y je ochotnˇe pˇrij´ımá a kaˇzd´ y s nimi plat´ı, aniˇz by vyˇzadoval smˇenu za zlato. Zlaté rezervy banky se do tohoto nezávislého obˇehu bankovek prakticky v˚ ubec nezapojovaly a smˇenitelnost bankovek za zlato (tzv. zlat´ y standard) se ukázala jako zcela formáln´ı, nevyuˇz´ıvaná moˇznost, nebot’ k v´ ymˇenˇe bankovek se zlato v˚ ubec neuˇz´ıvalo a k platb´ am zlatem docházelo velmi sporadicky. Historicky tak zlat´ e kryt´ı bankovek skonˇ cilo, uk´ azalo se, ˇ ze ke kryt´ı staˇ c´ı ostatn´ı aktiva banky. Proto byl ve vˇsech zem´ıch tzv. brettonwoodsk´ ymi dohodami (Bretton Wood je mˇesto v USA) v roce 1944 zlatý standard zruˇsen a dnes jiˇz ˇz´ adn´ a mˇena na svˇetˇe nen´ı podloˇzena zlatem. Zlato se stalo bˇeˇzn´ ym artiklem a trh zlata nemá ˇzádnou souvislost s trhem penˇez. Dnes jsou tedy bankovky pouze spoleˇcenskou konvenc´ı, symbolem hodnoty, symbolem vzájemnˇe respektovan´ ym a uznávan´ ym. Proto ˇr´ıkáme, ˇze pen´ıze maj´ı nucen´ y obˇeh, pen´ıze funguj´ı, protoˇze funguj´ı. Pˇ r´ıklad: ˇ ım jsou tedy kryty bankovky? Plat´ı nˇejak´ C´ a závislost mezi masou penˇez v obˇehu a emis´ı dalˇs´ıch penˇez? Samozˇrejmˇe, ˇze ano. I kdyˇz pap´ırové pen´ıze jsou dnes jiˇz pouze symbolem hodnoty a nejsou kryty ani zlatem, ani prac´ı pracuj´ıc´ıho lidu“, coˇz byla vˇeta na ” ˇceskoslovensk´ ych bankovkách v padesát´ ych letech minulého stolet´ı, plat´ı závislost emise dalˇs´ıch penˇez nebo jejich stahován´ı v podstatˇe na velikosti ekonomického r˚ ustu (pokud nen´ı pˇr´ıliˇs velk´ a inflace). ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 12: Pokuste se udˇelat mezi sv´ ymi rodinn´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky, zn´ am´ ymi, kamarády ˇci náhodn´ ymi obˇcany udˇelat mal´ y pr˚ uzkum s otázkou ˇc´ım jsou kryty ˇceské koruny“? Domn´ıváme se, ˇze ” dostanete nˇekolik moˇzn´ ych, zaj´ımav´ ych názor˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 12.1: ˇ Kromˇe pojmu bankovky“ se jeˇstˇe v druhé polovinˇe minulého stolet´ı v Ceskoslovensku ” pouˇz´ıval dalˇs´ı term´ın pro oznaˇcen´ı pap´ırov´ ych penˇez. Uved’te jeho n´ azev, souvisel s centralizac´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou vlastnictv´ı. . ........................................................................................


12.3

137

Funkce komerˇ cn´ıch (obchodn´ıch) bank a jejich z´ akladn´ı operace

Definovali jsme si bˇeˇznou obchodn´ı banku jako firmu obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım trhu. Pˇredmˇetem jej´ıho z´ ajmu jsou pen´ıze a hodnoty pen´ıze pˇredstavuj´ıc´ı (cenné pap´ıry). Banka na jedné stranˇe pˇrij´ım´ a vklady (prov´ ad´ı pasivn´ı obchody), na druhé stranˇe poskytuje u ´vˇery (prov´ ad´ı aktivn´ı obchody). Kromˇe tˇechto z´ akladn´ıch funkc´ı provád´ı nav´ıc bankovn´ı sluˇzby, a to pˇredevˇs´ım: Funkce ob• • • • •

zajiˇst’uje platebn´ı a z´ uˇctovac´ı styk sv´ ym klient˚ um, spravuje jmˇen´ı sv´ ych klient˚ u, poskytuje depozitn´ı sluˇzby, operuje s cenn´ ymi pap´ıry, prov´ ad´ı smˇen´ arenskou ˇcinnost apod.

chodn´ıch bank

Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad dalˇs´ı ˇcinnosti komerˇcn´ıch bank: . ........................................................................................ ˇ V Cesk´ e republice se na penˇeˇzn´ım trhu v souˇcasné dobˇe vyskytuje kolem ˇsedesáti bank, mnohé maj´ı své poboˇcky (kampeliˇcky, filiálky) v mnoha m´ıstech republiky, nˇekteré maj´ı i na u ´ rovni b´ yval´ ych okresn´ıch mˇest i v´ıce neˇz jednu budovu. Banka, která poskytuje vˇsechny bankovn´ı sluˇzby, aniˇz by se specializovala na nˇekterou z nich jako prioritn´ı je oznaˇcována jako obchodn´ı (komerˇcn´ı) banka. Vedle tˇechto klasick´ ych bank existuj´ı i banky r˚ uznˇe specializované, jako napˇr´ıklad banky investiˇcn´ı, hypoteˇcn´ı apod. Prakticky vˇsechny banky vˇsak ty z´ akladn´ı sluˇzby poskytuj´ı vˇzdy, rozd´ıl je sp´ıˇse v rozsahu a cenˇe tˇechto sluˇzeb.

12.4

´ ery Uvˇ

´ er je Uvˇ ´ ery Základn´ım nástrojem aktivn´ıch obchod˚ u komerˇcn´ıch bank je poskytov´ an´ı u ´ vˇer˚ u. Uvˇ povaˇzován za nezbytn´ y prvek modern´ıho trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı, je to nástroj, kter´ y umoˇzn ˇuje firm´ am pˇreklenout nesoulad mezi dobou, kdy nutnˇe potˇrebuj´ı finanˇcn´ı zdroje a okamˇzikem, kdy je vytvoˇr´ı. Definice

´ er znamen´ Uvˇ a pˇrekon´ an´ı ˇcasového u ´seku mezi potˇrebou finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich vytvoˇren´ım. Tento finanˇcn´ı nástroj je povaˇzován za z´ akladn´ı stavebn´ı prvek celé finanˇcn´ı soustavy. Nemus´ı b´ yt poskytov´ an pouze podnikaj´ıc´ım subjekt˚ um – firmám, ale ˇcasto se shledáv´ ame i s poskytován´ım r˚ uzn´ ych forem u ´vˇer˚ u i samotnému státu, a to od domác´ıch subjekt˚ u, ale rovnˇeˇz i od zahraniˇcn´ıch, vˇcetnˇe vztah˚ uu ´vˇerován´ı stát˚ u jin´ ymi státy. Právˇe proto, ˇze u ´ vˇer umoˇzn ˇ uje pˇreklenut´ı urˇcitého ˇcasového horizontu mezi nedostatkem voln´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u a jejich generován´ım, stává se akcelerátorem technického a technologického pokroku, nebot’ pˇredevˇs´ım nové investice jsou dnes, v souˇcasné trˇzn´ı ekonomice, nemyslitelné bez tohoto instrumentu. Finanˇcn´ı u ´ vˇer je d˚ uleˇzit´ ym nástrojem v ekonomice firmy i celého státu. Jeho poskytov´ an´ı procház´ı sloˇzitou procedurou, jeho rozsah, struktura, formy atd. jsou ovlivˇ nov´ any nejen samotn´ ymi bankovn´ımi domy, ale i celkovou finanˇcn´ı politikou státu uplatˇ novanou

138

12.5 Elektronické bankovnictv´ı

prostˇrednictv´ım centráln´ı banky, základn´ımi zákony dané zemˇe ˇci bˇeˇznou ˇcinnost´ı ministerstva financ´ı. ´ ery, jejich ˇclenˇen´ım, poskytován´ım, náleˇzitostmi a dalˇs´ımi faktory spjat´ Uvˇ ymi s u ´vˇerován´ım, se podrobnˇeji zab´ yv´ ame v samostatném kurzu navazuj´ıc´ım na tento základn´ı kurz. e-bankovnictv´ı

St´ ale v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronické platebn´ı n´ astroje, které patˇr´ı do skupiny tzv. pˇ r´ım´ eho eho bankovnictv´ı. Klient penˇeˇzn´ıho u ´ stavu nebankovnictv´ı, respektive elektronick´ mus´ı chodit do pˇr´ısluˇsné banky, ale své pˇr´ıkazy m˚ uˇze ukládat r˚ uzn´ ymi komunikaˇcn´ımi prostˇredky. M˚ uˇze tak ˇcinit pˇr´ımo ze své kancel´ aˇre, domova, popˇr´ıpadˇe i pomoc´ı mobilu, a to i z dosti vzd´ alen´ ych m´ıst od m´ısta banky. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ımého bankovnictv´ı patˇr´ı zejména: • • • • •

homebanking, internet banking, telefonické bankovnictv´ı (stacionárn´ı i mobil), klientsk´ a centra, samoobsluˇzné z´ ony a dalˇs´ı n´ astroje.

Spoleˇcn´ ym znakem vˇsech tˇechto n´ astroj˚ u je rychlost operac´ı, pohodl´ı klient˚ u, do znaˇcné m´ıry i bezpeˇcnost operac´ı a pˇredevˇs´ım moˇznost provádˇet finanˇcn´ı operace kdykoliv. Pˇrevody jsou obvykle provedeny do pˇeti minut. Pˇrevody je moˇzné uskuteˇcnit i ze zahraniˇc´ı, tedy lze pˇredat pˇr´ıkazy i r˚ uzn´ ym bankám a centralizovat pak pˇr´ıpadn´ y v´ ybˇer penˇez z bankomatu napˇr´ıklad v tuzemsku. Protoˇze tyto operace umoˇzn ˇ uj´ı lidem provádˇet tyto operace bez ohledu na momentáln´ı osobn´ı hotovost, jsou nejv´ıce rozˇs´ıˇreny v oblasti nákup˚ u a prodeje zboˇz´ı nebo sluˇzeb. Podle znˇen´ı smlouvy s konkrétn´ı bankou m˚ uˇze také poˇc´ıtaˇc napˇr´ıklad klientovi sledovat stav jeho konta, v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı urˇcité poˇzadované v´ yˇse, pak pˇrevádˇet dalˇs´ı ˇca´stky pˇricházej´ıc´ı na jeho konto na spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet ˇci jinou formu zv´ yhodnˇeného spoˇren´ı. Poˇc´ıtaˇc také m˚ uˇze pˇr´ıpadnˇe po dosaˇzen´ı spodn´ı urˇcené hranice klienta neprodlenˇe informovat, respektive uˇcinit dalˇs´ı kroky (napˇr´ıklad automaticky vypovˇedˇet spoˇr´ıc´ı u ´ˇcet apod.). Pod´ıváme se proto troˇsku podrobnˇeji na tyto modern´ı zp˚ usoby bankovnictv´ı.

12.5 e-bankovnictv´ı

Elektronick´ e bankovnictv´ı

V posledn´ı dobˇe docház´ı k velmi rychlému rozvoji informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (IS/IT). Podniky, ale ani obˇcané se ve své podnikatelské ˇcinnosti dnes jiˇz neobejdou bez kvalitn´ıho bankovn´ıho servisu. Tento rychl´ y rozvoj umoˇzn ˇ uje tvorbu a vyuˇzit´ı modern´ıch bankovn´ıch systém˚ u a nezbytnou spolupráci bank, podnik˚ u a provozovatel˚ u s´ıt´ı, k vyuˇz´ıván´ı bankovn´ıch produkt˚ u, jak firmami, tak obˇcany. Jsou tak vytváˇreny podm´ınky pro stále efektivnˇejˇs´ı pˇr´ıstupy k bankovn´ım sluˇzb´ am. Konkurence v bankovn´ım sektoru i konkurence ze strany nebankovn´ıch finanˇcn´ıch instituc´ı i dalˇs´ıch subjekt˚ u nut´ı zlepˇsovat své sluˇzby. Jednotlivé formy elektronického bankovnictv´ı umoˇzn ˇ uj´ı podnik˚ um provádˇet jak pasivn´ı (informativn´ı), tak i aktivn´ı (transakˇcn´ı) operace. • Pasivn´ı operace se t´ ykaj´ı zjiˇstˇen´ı pouˇzitelného z˚ ustatku na u ´ˇctu, informac´ı o transakc´ıch na u ´ˇctu, o posledn´ıch pohybech na u ´ˇctu a poskytován´ı informac´ı o u ´rokov´ ych sazb´ ach a kurzovn´ım l´ıstku dané banky. • Aktivn´ı operace znamenaj´ı zadáván´ı pˇr´ıkaz˚ u, zmˇeny na u ´ˇctu, ruˇsen´ı jednoduch´ ych i trval´ ych pˇr´ıkaz˚ uku ´hradˇe, zad´ an´ı svolen´ı k inkasu z u ´ˇctu a v neposledn´ı ˇradˇe také zˇrizov´ an´ı ˇci ruˇsen´ı term´ınovan´ ych vklad˚ u.


139

a) Moˇ znosti komunikace s bankou Komunikace Pro kaˇzdého, kdo m´ a v urˇcité bance uloˇzené pen´ıze, veden alespoˇ n jeden u ´ˇcet, popˇr. s bankou ˇcerpá u ´ vˇerové prostˇredky, je d˚ uleˇzité m´ıt rychl´ y a bezpeˇcn´ y pˇr´ıstup ke sv´ ym u ´ˇct˚ um a m´ıt moˇznost rychle a kdykoliv zkontrolovat stav svého u ´ˇctu. Pro banku je d˚ uleˇzité nevyuˇz´ıvat pouze jeden zp˚ usob komunikace s klientem, ale vyuˇz´ıvat kombinace v´ıce komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u, a to vzhledem k jednotliv´ ym klientsk´ ym segment˚ um a k vhodnosti jednotliv´ ych komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u pro jednotlivé typy operac´ı, produkt˚ u, situac´ı apod. Pˇrehled vˇsech moˇznost´ı komunikace klienta a banky je zobrazen na obr´ azku ˇc. 12.3. V posledn´ıch letech jsou patrné obrovské zmˇeny v mnoha oborech lidské ˇcinnosti. Neustále roste v´ yznam informac´ı. Jednou z hlavn´ıch pˇr´ıˇcin je prudk´ y rozvoj informaˇcn´ıch technologi´ı a postupné sniˇzov´ an´ı cen umoˇzn ˇ uj´ıc´ı jejich masivnˇejˇs´ı nasazen´ı. Nové technologie sebou pˇrináˇsej´ı celou ˇradu zmˇen i ve v´ yvoji bank a bankovn´ıch produkt˚ u, moˇznosti sniˇzován´ı provozn´ıch náklad˚ u, nové prvky konkurenˇcn´ıho boje. Jsou také obrovsk´ ym krokem kupˇredu v komunikaci mezi klientem a bankou. Právˇe v souvislosti s neust´ ale vˇetˇs´ı potˇrebou aktuáln´ıch a pˇresn´ ych informac´ı se objevil na bankovn´ım trhu nov´ y fenomén, tj. elektronické bankovnictv´ı. Jeˇstˇe nedávno byl pro banky jedinou formou styku se sv´ ymi klienty osobn´ı kontakt, spojen´ y s osobn´ı návˇstˇevou banky, a to zejména prostˇrednictv´ım sv´ ych bankovn´ıch poboˇcek a pˇr´ıpadn´ ym jedn´ an´ım se zástupci banky. Osobn´ı kontakt byl nezbytn´ ym a také jedin´ ym prvkem pro proveden´ı jakékoli transakce. S nástupem elektronického bankovnictv´ı tento léta zaˇzit´ y stereotyp pˇrestal platit. Tento typ bankovnictv´ı lze povaˇzovat za jak´ ysi alternativn´ı distribuˇcn´ı kanál. M˚ uˇze nahradit pevn´ a bankovn´ı m´ısta jejich virtuáln´ımi protˇejˇsky, ve kter´ ych má klient kdykoliv v ˇcase a kdekoliv na svˇetˇe moˇznost m´ıt aktuáln´ı pˇrehled o prostˇredc´ıch na svém u ´ˇctu ˇci provádˇet bankovn´ı operace. Pˇres poˇca´teˇcn´ı ned˚ uvˇeru klient˚ u, hlavnˇe v oblasti zabezpeˇcen´ı, se zanedlouho stalo elektronické bankovnictv´ı velice populárn´ım, pˇredevˇs´ım d´ıky sv´ ym nesporn´ ym v´ yhodám, ke kter´ ym patˇr´ı mimo jiné aktuálnost informac´ı, u ´ spora ˇcasu a penˇez, elektronická forma informac´ı a s t´ım souvisej´ıc´ı snadn´ a zpracovatelnost dat. Nutnost zvládnut´ı elektronick´ ych komunikaˇcn´ıch kanál˚ u je v dneˇsn´ı informaˇcn´ı spoleˇcnosti jedn´ım z kl´ıˇcov´ ych pˇredpoklad˚ u u ´ spˇechu a stává se u mnoh´ ych velmi d˚ uleˇzit´ ym aspektem i pˇri v´ ybˇeru konkrétn´ı banky.

pevn´ y telefon

telefonn´ı bankéˇr

automat. telef. systém

FAX

GSM SIM Toolking

WAP

BANKA

osobn´ı návˇstˇeva banky mobiln´ı telefon

PC

ˇreˇc

Homebanking

SMS

Internet (www, nebo mail)

Samoobsluˇzná zóna Platebn´ı karta Pˇres poˇstu

Obr´ azek 12.3: Varianty komunikace mezi bankou a jej´ımi klienty

140

Call centra


Tyto uvedené typy komunikace s bankou, mimo osobn´ı návˇstˇevy, se ˇrad´ı do skupiny pˇr´ımého bankovnictv´ı. Mezi formy elektronického bankovnictv´ı se ˇrad´ı: telefonn´ı bankovnictv´ı, mobiln´ı bankovnictv´ı, PC bankovnictv´ı a samoobsluˇzná zóna. b) Telefon Základn´ım nástrojem pˇr´ımého bankovnictv´ı je telefon – pevná linka. Tento zp˚ usob komunikace s bankou vystupuje pod r˚ uzn´ ymi názvy, jako napˇr´ıklad telefonn´ı bankovnictv´ı, telebanking, phonebanking a jiné. Patˇr´ı k historicky nejstarˇs´ı formám elektronického bankovnictv´ı. Prostˇrednictv´ım telefonu lze realizovat celou ˇsk´ alu bˇeˇzn´ ych bankovn´ıch operac´ı, aniˇz bychom museli sledovat, kdy má banka otevˇreno pro veˇrejnost. Pouze sloˇzitˇejˇs´ı a nároˇcnˇejˇs´ı pˇr´ıpady, k nimˇz patˇr´ı napˇr´ıklad poskytnut´ı hypotéˇcn´ıho u ´vˇeru, vyˇzaduj´ı i nadále osobn´ı kontakt klienta s pracovn´ıkem banky, protoˇze se jedná o p´ısemné sepisov´ an´ı smluv. V dobˇe, kdy telefonn´ı bankovnictv´ı vznikalo, nebyly jeˇstˇe informaˇcn´ı technologie na takovém stupni rozvoje, aby se vˇse dalo plnˇe zautomatizovat. Proto byla tato forma bankovnictv´ı provádˇena prostˇrednictv´ım pracovn´ık˚ u banky, kter´ y pracoval v telefonickém centru banky, tzv. call centru. Dnes vˇsak vˇetˇsinu ˇcinnost´ı, které dˇr´ıve musel vykonávat ˇclovˇek, pˇreb´ırá poˇc´ıtaˇc a ˇclovˇek ˇreˇs´ı jen pˇr´ıpadné sloˇzitˇejˇs´ı problémy nebo reklamace. Vˇetˇsina bank nab´ız´ı oba systémy a vyuˇz´ıvá jejich kombinace. V´ yhodou tohoto systému je také skuteˇcnost, ˇze banka nemus´ı zˇrizovat call centra ve vˇsech sv´ ych poboˇckách, vesmˇes má kaˇzdá banka zˇr´ızeno pouze jedno call centrum, které vesmˇes non-stop zajiˇst’uje sluˇzby vˇsem klient˚ um dané banky. Call centra jsou vysoce profesionáln´ı pracoviˇstˇe odborn´ık˚ u, jejichˇz základn´ı povinnost´ı je kromˇe vysokého stupnˇe odborn´ ych znalost´ı, také umˇen´ı jednat s lidmi v kteroukoliv denn´ı i noˇcn´ı hodinu. T´ım vzniká nov´ y druh bankéˇre, nov´ y druh této profese, oznaˇcované jako telefonn´ı bankéˇr. c) Telefonn´ı bank´ eˇ r Telefonn´ı bankéˇr je specielnˇe vyˇskolen´ y pracovn´ık banky, kter´ y komunikuje s klienty z telefonického centra. Pro kontakt s telefonn´ım bankéˇrem nen´ı potˇreba ˇza´dné speci´ aln´ı technické vybaven´ı, postaˇc´ı jak´ ykoliv telefon vˇcetnˇe mobiln´ıho. V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u volaj´ı klienti pr´ avˇe z mobiln´ıch telefon˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze operátoˇri call centra pracuj´ı v nepˇretrˇzitém provozu, coˇz je dnes standardem, je moˇzné vyuˇz´ıvat sluˇzeb telefonn´ıho bankovnictv´ı odkudkoliv a kdekoliv. Telefonn´ı bankéˇr poskytuje veˇskeré informace o produktech a sluˇzbách banky a po ovˇeˇren´ı, ˇze jedná s oprávnˇenou osobou, provád´ı operace stejnˇe jako pracovn´ık na pˇrep´ aˇzce. Telefonn´ı bankéˇr m˚ uˇze klientovi poradit v r˚ uzn´ ych situac´ıch a také p˚ usobit jako obchodn´ık, tzn. prodávat pˇri rozhovoru s klientem dalˇs´ı produkty banky, coˇz poˇc´ıtaˇc nesvede. Zp˚ usob komunikace telefonn´ıho bankéˇre a klienta je naznaˇceno na obr. ˇc. 12.4. Pevná telefonn´ı linka

Telefonn´ı s´ıˇt

Telefonn´ı bankéˇr

Bankovn´ı systém

Mobiln´ı telefon Obr´ azek 12.4: Zp˚ usob komunikace klienta banky s pracovn´ıkem call centra

d) Automatick´ y telefonn´ı syst´ em S rozvojem informaˇcn´ı technologie a r˚ ustem náklad˚ u na telefonn´ıho bankéˇre pˇriˇsly banky s novou sluˇzbou. Automatick´ y telefonn´ı systém má plnˇe zautomatizované funkce. Tento systém komunikuje s klientem lidsk´ ym hlasem a k obsluze postaˇc´ı klasick´ y telefonn´ı pˇr´ıstroj s tónovou volbou nebo mobiln´ı telefon. Systém komunikace klienta


141

s t´ımto systémem je zobrazen na obr´ azku 12.5. Automatick´ y telefonn´ı systém pracuje na z´ akladˇe menu, po kterém se lze pohybovat prostˇrednictv´ım tlaˇc´ıtek telefonu. Nab´ız´ı podobné funkce jako telefonn´ı bankéˇr, tzn. pasivn´ı i aktivn´ı operace. Hlavn´ı v´ yhodou automatického telefonn´ıho systému je jeho nákladová nenároˇcnost. V pˇr´ıpadˇe, ˇze klient zadává napˇr´ıklad pˇr´ıkaz k u ´ hradˇe, automatick´ y telefonn´ı systém je vˇetˇsinou schopen kontrolovat zadané u ´daje a poukazovat na chyby (napˇr´ıklad variabiln´ı symbol m˚ uˇze m´ıt maximálnˇe deset numerick´ ych znak˚ u, k´ ody bank jsou pˇresnˇe stanoveny a nelze pos´ılat pen´ıze na u ´ˇcet u neexistuj´ıc´ıch banky apod.). V pˇr´ıpadˇe sloˇzitˇejˇs´ıch operac´ı existuje moˇznost pˇrepojen´ı na telefonn´ıho bankéˇre, jelikoˇz oba systémy jsou propojeny. Nˇekteré banky zpˇr´ıstupnily pro své zákazn´ıky systém vyˇrizován´ı sv´ ych bankovn´ıch transakc´ı pomoc´ı telefonu, kdy klient mluv´ı pˇres telefonn´ı linku a bankovn´ı poˇc´ıtaˇc je schopen rozpoznat mluvená slova a dle nich prov´ adˇet bankovn´ı operace na pˇr´ an´ı klienta. Pevná telefonn´ı linka

Telefonn´ı s´ıˇt

Automatick´ y telef. systém


Mobiln´ı telefon Obr´ azek 12.5: Komunikace klienta s bankou prostˇrednictv´ım automatického telefonn´ıho hlasového systému

e) Fax Fax pˇredstavoval jeˇstˇe ke konci devadesát´ ych let pomˇernˇe modern´ı komunikaˇcn´ı prostˇredek. Pˇredevˇs´ım podniky, ekonomické instituce i banky byly t´ımto pˇr´ıstrojem dobˇre vybaveny. Fax v dneˇsn´ı dobˇe sp´ıˇse jen doplˇ nuje funkci telefonn´ıho bankovnictv´ı o v´ ystupn´ı komunikaˇcn´ı kanál, kdy banka m˚ uˇze napˇr´ıklad pos´ılat v´ ypisy nebo jiné d˚ uleˇzité informace. Velkou nev´ yhodou je n´ızká dostupnost a také pokles v´ yznamu faxu oproti modernˇejˇs´ım komunikaˇcn´ım kanál˚ um. Od tohoto komunikaˇcn´ıho prostˇredku se v souˇcasné dobˇe jiˇz sp´ıˇse ustupuje a i kdyˇz jsou j´ım ˇcetné firmy a instituce stále vybaveny, jeho v´ yznam klesá. f) Bezpeˇ cnost telefonn´ıho bankovnictv´ı Pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti se u telefonn´ıho bankovnictv´ı (i mobiln´ıho) dá pouˇz´ıt elektronick´ y kl´ıˇc. Tento zp˚ usob je vysoce bezpeˇcn´ y, ale vzhledem k jeho vysoké cenˇe jsou pouˇz´ıvány jednoduˇsˇs´ı metody. Pro pasivn´ı operace, zejména zjiˇst’ován´ı z˚ ustatku na u ´ˇctu, se vyuˇz´ıv´ a osobn´ıho ˇc´ısla klienta a ˇc´ıselného hesla (PIN). V praxi se ˇcasto pouˇz´ıvá dvou´ urovˇ nov´ y systém ochrany. Klient pˇri vstupu zadává osobn´ı ˇc´ıslo a heslo, pro proveden´ı aktivn´ı operace mus´ı nav´ıc zadat jednorázové heslo, pˇriˇcemˇz pˇri kaˇzdé aktivn´ı operaci s u ´ˇctem pouˇzije jedno. T´ım danou operaci autorizuje. Kaˇzdé jednorázové heslo je po pouˇzit´ı dále neplatné. Dalˇs´ım druhem zajiˇstˇen´ı je nastaven´ı maximáln´ıch limit˚ u pro pˇrevody penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u prostˇrednictv´ım systému telefonn´ıho bankovnictv´ı v urˇcitém obdob´ı (den, t´ yden, mˇes´ıc). g) Mobiln´ı telefon Zaveden´ı pouˇz´ıván´ı mobiln´ıch telefon˚ u digitáln´ıho standardu GSM (Global System for Mobile Communications) pˇrinesl v mnoha smˇerech revoluci, které se nevyhnulo ani bankovnictv´ı. Rozˇs´ıˇren´ı této technologie bylo neobyˇcejnˇe rychlé a v souˇcasné ˇ e republice poˇcet mobiln´ıch telefon˚ dobˇe v Cesk´ u v´ yraznˇe pˇrevyˇsuje poˇcet klasick´ ych ˇ aktivn´ıch 11,5 milionu mobiln´ıch telefonn´ıch pˇr´ıstroj˚ u. Na konci roku 2005 bylo v CR ˇc´ısel. Samozˇrejmˇe to neznamená, ˇze telefon vlastn´ı kaˇzd´ y obˇcan. Ale i tak má mobiln´ı

142

12.5 Elektronické bankovnictv´ı ˇ a pro firmy jsou zcela bˇeˇznou telefon v souˇcasné dobˇe témˇeˇr kaˇzd´ y obyvatel CR z´ aleˇzitost´ı firemn´ı, tj. sluˇzebn´ı mobiln´ı telefony. Mobiln´ı telefonn´ı bankovnictv´ı je sluˇzba, kter´ a klientovi umoˇzn´ı obsluhovat bˇeˇzn´ y nebo term´ınov´ yu ´ˇcet prostˇrednictv´ım mobiln´ıho telefonu. Mobiln´ı telefon poskytuje nejen hlasové sluˇzby, ale i textové, datové a multimediáln´ı sluˇzby. Proto existuje nˇekolik moˇznosti komunikace klienta s bankou: • pomoc´ı kr´ atk´ ych textov´ ych zpráv (SMS banking), • pomoc´ı technologie GSM SIM Toolkit (GSM banking), • pomoc´ı technologie WAP (WAP banking).

Zaˇc´ınaj´ı se objevovat i ˇreˇsen´ı zaloˇzen´ a na technologii Java. Klientovi je nahr´ ana do mobiln´ıho telefonu Java bankovn´ı aplikace a ta d´ıky vyuˇz´ıván´ı datov´ ych pˇrenos˚ u m˚ uˇze nahradit komunikaci prostˇrednictv´ım SMS. V´ yhodou pro koncového uˇzivatele, pro podnik, tedy klienta banky, je cena. Zat´ımco za SMS se plat´ı ˇra´dovˇe koruna, datov´ y pˇrenos, kter´ y aplikace pouˇz´ıvá ke komunikaci se serverem banky, je velice levn´ y. Dalˇs´ı v´ yhodou je bezpeˇcnost celé komunikace a uˇzivatelsky pˇr´ıvˇetivé prostˇred´ı. h) SMS Banking Je pravdˇepodobnˇe nejjednoduˇsˇs´ı variantou komunikace klienta s bankou pomoc´ı mobiln´ıho telefonu. Pomoc´ı SMS m˚ uˇze klient provádˇet pasivn´ı operace, ale nic nebrán´ı tomu, aby prostˇrednictv´ım SMS klient zadal i jednorázov´ y pˇr´ıkaz k u ´ hradˇe, zaloˇzil term´ınovan´ y vklad ˇci provedl jinou aktivn´ı bankovn´ı transakci. Textové zprávy je moˇzné vyuˇz´ıvat i opaˇcn´ ym smˇerem pro poskytov´ an´ı informac´ı od banky klientovi. O dˇen´ı na svém u ´ˇctu m˚ uˇze b´ yt klient informov´ an bud’ automaticky (SMS zpráva je zasl´ ana ihned po proveden´ı urˇcité operace) nebo na vyˇz´ adán´ı (klient zaˇsle bance zpr´ avu, ta ji zpracuje a klientovi SMS zprávou na jeho poˇzadavek odpov´ı). Komunikace prostˇrednictv´ım SMS je sice relativnˇe snadná, avˇsak nepˇr´ıliˇs uˇzivatelsky pˇr´ıjemn´ a. Nutnost pamatovat si nebo m´ıt stále pˇri sobˇe strukturu textov´ ych zpr´ av a kl´ıˇcov´ a slova mohou b´ yt pro mnohé uˇzivatele limituj´ıc´ım faktorem. Pˇredevˇs´ım mlad´ı lidé vˇsak tohoto prostˇredku komunikace i s bankou vyuˇz´ıvaj´ı stále ˇcastˇeji. ch) GSM SIM Toolkit V souˇcasnosti nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı formou mobiln´ı komunikace klienta s banku je GSM banking, kter´ y vyuˇz´ıvá technologie GSM SIM Toolkit. Banka nahraje na SIM kartu (Subscriber Identity Module) svoji vlastn´ı bankovn´ı aplikaci, která se objev´ı v menu mobiln´ıho telefonu. Prostˇrednictv´ım strukturovaného menu lze velmi jednoduˇse zjistit r˚ uzné informace o u ´ˇctu, kurzech, u ´ roc´ıch nebo provést transakce. Objevuj´ı se jen pokyny na displeji mobiln´ıho telefonu a nen´ı tˇreba znát kl´ıˇcová slova. Je proto mnohem pohodlnˇejˇs´ı neˇz SMS banking. Schéma komunikaˇcn´ıch kan´ al˚ u GSM SIM Toolkitu je zobrazeno na obr´ azku 12.6 Poˇzadavek SMS

Klient˚ uv mobiln´ı telefon

Poˇzadavek SMS

Oper´ ator s´ıtˇe GSM

ˇ SMS Odpovˇed


ˇ SMS Odpovˇed

Obr´ azek 12.6: GSM SIM Toolkit


143

Znaˇcnou nev´ yhodou je fakt, ˇze bankovn´ı karta nen´ı automatick´ ym pˇr´ısluˇsenstv´ım kaˇzdého mobiln´ıho telefonu, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u si ji mus´ı poˇr´ıdit klient na své vlastn´ı náklady. T´ımto zp˚ usobem je moˇzno ovládat nˇekolik sv´ ych u ´ˇct˚ u, avˇsak pouze u jedné banky. Pro ovl´ ad´ an´ı u ´ˇctu v jiném bankovn´ım u ´stavu je nutno vymˇenit SIM kartu. i) WAP Banking WAP Banking je technologie, kter´ a poskytuje uˇzivatel˚ um mobiln´ıch telefon˚ u rychl´ y a efektivn´ı pˇr´ıstup k Internetu. WAP (Wireless Application Protocol) se d´ a zjednoduˇsenˇe pˇrirovnat k webov´ ym stránk´ am. Na rozd´ıl od webov´ ych stránek, které se zobrazuj´ı na monitoru poˇc´ıtaˇce, vˇsak WAP poˇc´ıtá s v´ ystupem na malé displeje mobiln´ıch telefon˚ u, a proto se soustˇred´ı zejména na textové informace. Pomoc´ı mobiln´ıho telefonu, kter´ y podporuje tuto technologii, a autorizaˇcn´ıho kl´ıˇce klient m˚ uˇze provádˇet pasivn´ı i aktivn´ı operace nebo vyhledávat dalˇs´ı informace o bance. Struktura WAP komunikace je zˇrejm´ a z obrázku 12.7. Klient˚ uv mobiln´ı telefon (S podporou WAP)

WAP br´ ana oper´ atora s´ıtˇe GSM

INTERNET

WAP str´ anky banky


Obr´ azek 12.7: GSM SIM Toolkit

j) Zabezpeˇ cen´ı mobiln´ıho bankovnictv´ı Bezpeˇcnost SMS bankovnictv´ı funguje prostˇrednictv´ım nezaˇsifrovan´ ych SMS zpráv. Na prvn´ı e-bankovpohled to nevypadá pˇr´ıliˇs bezpeˇcnˇe, ale banka i k této aplikaci m˚ uˇze vydávat tzv. nictv´ı autentizaˇcn´ı kalkul´ ator, s jehoˇz pomoc´ı je moˇzno vygenerovat speciáln´ı k´ od, kter´ y klient vloˇz´ı do struktury SMS zprávy. Pˇri nahrán´ı aplikace GMS SIM Toolkit dojde k zaˇsifrován´ı SIM karty, zaˇsifrovány jsou i SMS zprávy odcházej´ıc´ı z mobiln´ıho telefonu pˇres SMS centrum mobiln´ıho operátora bance. Pro pˇr´ıstup k bankovn´ım sluˇzbám potˇrebuje klient znát BPUK (PUK pro bankovn´ı aplikaci), pomoc´ı nˇehoˇz si vytvoˇr´ı BPIN (PIN pro bankovn´ı aplikaci). ˇ ıslo BPIN se pak pouˇz´ıvá pˇri kaˇzdém pˇr´ıstupu k chránˇen´ C´ ym poloˇzkám bankovn´ı aplikace. BPUK klientovi sdˇel´ı banka pˇri aktivaci bankovn´ı aplikace a jej´ım nahrán´ı na SIM kartu. Po tˇret´ım nesprávném zadán´ı BPIN je pˇr´ıstup k bankovn´ı aplikaci a chránˇen´ ym poloˇzkám zablokován. Pro odblokován´ı je tˇreba znát BPUK. Pokud je BPUK desetkr´ at za sebou chybnˇe zadán, nelze jiˇz SIM kartu pro bankovn´ı sluˇzby pouˇz´ıt. Také u aktivn´ıch i pasivn´ıch operac´ı provádˇen´ ych pomoc´ı WAP bankingu je potˇreba zn´ at autorizaˇcn´ı kl´ıˇc. k) Osobn´ı poˇ c´ıtaˇ c Nejniˇzˇs´ı provozn´ı náklady pro klienta pˇri komunikaci s bankou komunikace vznikaj´ı vyuˇzit´ım osobn´ıho poˇc´ıtaˇce. Spojen´ı osobn´ıho poˇc´ıtaˇce klienta s informaˇcn´ım systémem banky pˇredstavuje nejmodernˇejˇs´ı a nejsofistikovanˇejˇs´ı komunikaˇcn´ı kanál. Jeho obliba roste velk´ ym tempem. Jedn´ım z d˚ uvod˚ u je rychlé rozˇsiˇrován´ı Internetu ve vˇsech firmách i domácnostech. Jednoduché napojen´ı se na sv˚ uj bankovn´ı u ´ˇcet po cel´ ych 24 hodin a sedm dn´ı v t´ ydnu, bez nutnosti navˇst´ıvit poboˇcku hraje také v obl´ıbenosti d˚ uleˇzitou roli. Lze provádˇet klasické aktivn´ı a pasivn´ı operace, ale problém nast´ avá pˇri vyˇrizován´ı nestandardn´ıch záleˇzitost´ı, napˇr´ıklad st´ıˇznost´ı a reklamac´ı. Pokud klient zjist´ı, ˇze jeho bankovn´ı pˇr´ıkaz, nebo oˇcekávaná platba nebyla provedena, mus´ı klient navˇst´ıvit banku osobnˇe.

144

12.5 Elektronické bankovnictv´ı Komunikace s bankou prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇce znamená pro klienta v´ ydej nemal´ ych finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u na poˇr´ızen´ı osobn´ıho poˇc´ıtaˇce, coˇz ˇcin´ı tuto sluˇzbu draˇzˇs´ı formou pˇr´ımého bankovnictv´ı vzhledem k poˇcáteˇcn´ım investic´ım. Internetové bankovnictv´ı je v souˇcasnosti dostupné ve dvou modifikac´ıch: • neplnohodnotné, které je vázáno na jeden urˇcit´ y poˇc´ıtaˇc se speciálnˇe nahran´ ym softwarem pˇr´ımo od banky (homebanking), • plnohodnotné, dostupné z jakéhokoliv poˇc´ıtaˇce napojeného na Internet; klient se dostane pˇr´ımo na webové stránky banky a spust´ı zde aplikaci (Internet banking).

Homebanking

Rozhoduj´ıc´ım aspektem pˇrechodu bank na on-line bankovnictv´ı bylo pˇrań´ı a potˇreby z´ akazn´ık˚ u, zejména podnik˚ u, které potˇrebuj´ı m´ıt okamˇzit´ y a neust´ al´ y pˇrehled o sv´ ych financ´ıch. l) Homebanking Spolu s rozvojem informaˇcn´ıch technologi´ı v 80. a 90. letech zaˇcaly banky nab´ızet klient˚ um nov´ y a tehdy pˇrevratn´ y zp˚ usob komunikace klienta a banky (urˇcen´ y zejména firm´ am), oznaˇcovan´ y jako homebanking. Tento typ bankovnictv´ı spoˇc´ıvá v propojen´ı klienta s bankou pomoc´ı poˇc´ıtaˇce a Internetu. Pokud chce podnik tuto sluˇzbu vyuˇz´ıvat, mus´ı s bankou uzavˇr´ıt smlouvu, banka mu poskytne potˇrebné softwarové vybaven´ı, v pˇr´ıpadˇe z´ ajmu provede také instalaci a zaˇskolen´ı (zaˇskolen´ı banka vˇetˇsinou poskytuje zdarma, za instalaci si zpravidla u ´ˇctuje poplatek). Souˇca´st´ı sluˇzby b´ yvá obvykle také servis pro pˇr´ıpad poruch a automatická aktualizace programu. Homebanking (nˇekdy se pouˇz´ıv´ a oznaˇcen´ı PC banking) je ideáln´ı sluˇzba pˇredevˇs´ım pro ty klienty, kteˇr´ı mus´ı zpracovávat vˇetˇs´ı objem plateb a potˇrebuj´ı m´ıt neustál´ y pˇrehled o stavu svého u ´ˇctu. Takov´ ymi klienty jsou pˇredevˇs´ım podniky, u nichˇz potˇreba plateb a zjiˇst’ov´ an´ı pohyb˚ u na u ´ˇctu je kaˇzdodenn´ı nutnost´ı a operac´ı je mnohdy takové mnoˇzstv´ı, ˇze jejich jednotlivé zad´ aván´ı prostˇrednictv´ım telefonn´ıho pˇr´ıstroje je ˇcasovˇe velice n´ aroˇcné a ne´ unosné. Dalˇs´ı pˇrednost´ı homebankingu, mimo 24 hodinov´ y kontakt s bankou, je jeho pˇrehlednost. Na displeji si pracovn´ık podniku m˚ uˇze zobrazit pr´ avˇe ta data, kter´ a potˇrebuje. Dalˇs´ı v´ yhodou je moˇznost propojen´ı homebankingu na podnikov´ yu ´ˇcetn´ı software, ale to ovˇsem jen v pˇr´ıpadˇe, ˇze homebanking i u ´ˇcetn´ı software podporuj´ı stejn´ y datov´ y form´ at (napˇr´ıklad ABO). Jiˇz tahle skuteˇcnost a vidina usnadnˇen´ı práce mohou b´ yt pro spoustu klient˚ u d˚ uvodem, proˇc zaˇcnou vyuˇz´ıvat pr´ avˇe tuto sluˇzbu. Homebanking umoˇzn ˇuje témˇeˇr vˇsechny bezhotovostn´ı operace s bˇeˇzn´ ym u ´ˇctem. Kromˇe toho nab´ız´ı pˇr´ıstup do datab´ aze banky pro vyhled´ an´ı kurzovn´ıch l´ıstk˚ u, u ´ rokov´ ych sazeb, nab´ıdky sluˇzeb, ˇc´ıseln´ık˚ u bank (dalˇs´ı v´ yhody pro firmy) atd. Prostˇrednictv´ım homebankingu je moˇzné zad´ avat, kromˇe jin´ ych operac´ı, také hromadné platebn´ı pˇr´ıkazy, ostatn´ı zp˚ usoby elektronického bankovnictv´ı vˇetˇsinou tuto funkci nenab´ızej´ı. Jednou z nev´ yhod homebankingu je omezená dostupnost, protoˇze klient nem˚ uˇze pˇristupovat ke svému u ´ˇctu odkudkoliv, n´ ybrˇz pouze z poˇc´ıtaˇce, na kterém je nainstalován speci´ aln´ı software dodan´ y bankou. Z hlediska poplatk˚ u za tuto sluˇzbu, je tˇreba konstatovat, ˇze poplatky za homebanking patˇr´ı ve srovn´ an´ı s ostatn´ımi formami pˇr´ımého bankovnictv´ı k tˇem nejvyˇsˇs´ım. Spojen´ı homebankingu s Internetem je v´ yhodné v pˇr´ıpadech, kdy je ve firmˇe jen jeden ˇclovˇek, kter´ y m´ a pr´ avo prov´ adˇet transakce s firemn´ım u ´ˇctem. Pˇr´ıkazy k u ´hradˇe tak mohou b´ yt odesl´ any do banky jakoukoliv jinou osobou, ale banka je provede aˇz v okamˇziku, kdy je oprávnˇená osoba autorizuje pˇres Internet (m˚ uˇze se tud´ıˇz nacházet kdekoliv, kde m´ a pˇr´ıstup k Internetu). Pomoc´ı homebankingu se lze s bankou spojit v reˇzimu on-line nebo off-line. Reˇzim on-line umoˇzn ˇuje, ˇze klient pˇri manipulaci s u ´ˇctem ihned zaregistruje jakoukoliv zmˇenu. Prostˇredky pˇripisované z jiného u ´ˇctu jsou klientovi rovnˇeˇz okamˇzitˇe k dispozici. Vyb´ıráli klient z bankomatu, jsou pen´ıze rovnˇeˇz ihned odeˇcteny nebo alespoˇ n zablokovány.


145

Nejvˇetˇs´ı v´ yhodou on-line systému je operativnost, kdy podnik v kaˇzdém okamˇziku v´ı, jak´ y je stav jeho u ´ˇctu a stav provádˇen´ ych transakc´ı. V´ yhody on-line se ztrácej´ı pˇri pˇrevodech mezi bankami navzájem, protoˇze ty jsou z´ uˇctovány jednou dennˇe pˇres clearingové centrum. Off-line homebanking znamen´ a, ˇze klient provád´ı operace dávkovˇe. Pˇriprav´ı si seznam transakc´ı, které odeˇsle, jakmile se spoj´ı s bankovn´ım systémem. Je to obdoba pr´ ace s bankovn´ım u ´ˇctem pomoc´ı pap´ırov´ ych pˇr´ıkaz˚ u, rozd´ıl je jen ve formˇe. D´ıky dávkován´ı lze jednou nebo nˇekolikrát za den elektronickou formou odeˇc´ıst vˇsechny pˇr´ıkazy, které se ten den maj´ı provést. Protoˇze banky vˇetˇsinou nab´ızej´ı homebanking jak právnick´ ym, tak fyzick´ ym osob´ am, dá se pˇredpokládat, ˇze jej vyuˇzij´ı pˇredevˇs´ım firmy a podnikatelé. Tˇem na jedné stranˇe nebudou tolik vadit vyˇsˇs´ı poplatky, na druhé stranˇe právˇe oni ocen´ı a vyuˇzij´ı v´ yhody homebankingu jako propojen´ı na u ´ˇcetn´ı software ˇci zad´ aván´ı hromadn´ ych platebn´ıch pˇr´ıkaz˚ u. Klasick´ y homebanking bude postupem ˇcasu s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı sp´ıˇse ustupovat do pozad´ı, protoˇze jej pˇredˇc´ı tendence pˇristupovat do banky prostˇrednictv´ım Internetu. m) Internet banking Vyuˇzit´ı Internetové bankovnictv´ı pˇredstavuje v podstatˇe obdobu homebankingu, avˇsak Internetu s jedn´ım velk´ ym rozd´ılem. K pouˇz´ıv´ an´ı internetového bankovnictv´ı nen´ı nutn´ a instalace ˇza´dného speci´ aln´ıho programu. Pˇr´ıstup do banky k u ´ˇctu je moˇzn´ y z jakéhokoliv poˇc´ıtaˇce na svˇetˇe, kter´ y splˇ nuje minim´ aln´ı konfiguraci, kter´ y je pˇripojen k Internetu. Pro zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti je nutné, aby klient a banka mˇeli k dispozici nástroje schopné zajistit vzájemnou autorizaci obou komunikuj´ıc´ıch stran. Tyto n´ astroje, at’ uˇz se jedná o certifikáty, osobn´ı kl´ıˇce a hesla nebo ˇcipové karty, nejsou nijak spojeny s poˇc´ıtaˇcem, klient a banka si mezi sebou vymˇen ˇuj´ı vygenerované kódy. Internetové bankovnictv´ı m˚ uˇze b´ yt rozdˇeleno na informaˇcn´ı, komunikativn´ı a transakˇcn´ı. Internetové bankovnictv´ı informaˇcn´ı je základn´ı u ´roveˇ n internetového bankovnictv´ı. Obyˇcejnˇe má banka informace o sv´ ych produktech a sluˇzb´ ach pro firmy na autonomn´ım serveru. Riziko je relativnˇe n´ızké, protoˇze informaˇcn´ı systémy obvykle nemaj´ı spojen´ı mezi serverem a vnitˇrn´ı s´ıt´ı banky. Internetové bankovnictv´ı komunikativn´ı dovoluje urˇcitou interakci mezi bankovn´ımi systémy a zákazn´ıkem. Interakce m˚ uˇze b´ yt omezená na elektronickou poˇstu, zjiˇst’ov´ an´ı stavu u ´ˇctu, ˇza´dosti o p˚ ujˇcku ˇci aktualizace nˇekter´ ych u ´daj˚ u (zmˇena adresy, jména). Riziko je tu vyˇsˇs´ı, protoˇze servery mohou m´ıt spojen´ı s vnitˇrn´ı s´ıt´ı banky. Internetové bankovnictv´ı transakˇcn´ı dovoluje zákazn´ık˚ um prov´ adˇet transakce. Z d˚ uvod˚ u existence spojen´ı mezi serverem a intern´ı s´ıt´ı banky je tu nejvyˇsˇs´ı riziko, vyˇzaduj´ıc´ı nejpˇr´ısnˇejˇs´ı kontrolu. Klient m´ a pˇr´ıstup k u ´ˇct˚ um, m˚ uˇze prov´ adˇet platby, pˇrev´ adˇet prostˇredky, ruˇsit rozhodnut´ı atd. o) Zabezpeˇ cen´ı internetov´ eho bankovnictv´ı Kaˇzd´ y klient se pˇredevˇs´ım zaj´ımá o otázku bezpeˇcnosti sv´ ych penˇez. Je to velmi d˚ uleˇzit´ y aspekt, pˇri v´ ybˇeru formy spojen´ı s bankou, ale i pˇri v´ ybˇeru banky samotné. Bezpeˇcnost je velmi d˚ uleˇzit´ a u vˇsech druh˚ u elektronického bankovnictv´ı, ale speci´ alnˇe u internetového bankovnictv´ı je to znaˇcnˇe d˚ uleˇzit´ y aspekt fungov´ an´ı tohoto produktu. Bezpeˇcnostn´ı politika bank mus´ı b´ yt zamˇeˇrena na tˇri d˚ uleˇzité oblasti, a to bezpeˇcnou komunikaci s klientem, zabránˇen´ı pr˚ unik˚ um dovnitˇr banky pˇres Internet a zabezpeˇcen´ı zneuˇzit´ı zevnitˇr banky. Prvn´ı potenciáln´ı slabinou Internetu je snadné a nekontrolovatelné monitorován´ı nechránˇen´ ych zpráv. Data, která jsou pos´ılána z jednoho poˇc´ıtaˇce na druh´ y prostˇrednictv´ım s´ıtˇe Internet, jdou pˇres celou ˇradu zprostˇredkovatel˚ u. Dalˇs´ı velkou slabinou je v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech slabá autentizace. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech je dokonce moˇzné dostupn´ ymi prostˇredky (existuj´ı i pˇr´ısluˇsné softwarové produkty) proniknout do priv´ atn´ı s´ıtˇe firmy, která je pˇripojena k Internetu on-line. Bezpeˇcnost systému obecnˇe z´ avis´ı jednak na zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti aplikace, jednak na zabezpeˇcen´ı fyzické bezpeˇcnosti systému. Zabezpeˇcen´ı aplikace spoˇc´ıv´ a v prov´ adˇen´ı autentizace klienta, certifikace dat a v jejich ovˇeˇren´ı, v pˇr´ıpadˇe pˇr´ıstupu klienta po

146


Internetu nav´ıc nastupuje ochrana dat ˇsifrován´ım. Je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze v mnoho u ´ tok˚ u je provádˇen´ ych z vnitˇrn´ı struktury banky jej´ım vlastn´ım personálem a proto nebezpeˇc´ı je o to vˇetˇs´ı. Posledn´ı dobou se zaˇc´ınaj´ı na Internetu objevovat také nové druhy tzv. trojsk´ ych kon´ı (program˚ u, které si um´ı zapamatovat uˇzivatelem zadávan´ a hesla a odes´ılat je sv´ ym autor˚ um). Ti si na pozad´ı poˇc´ıtaˇce jednoduˇse poˇckaj´ı, neˇz zaˇcne klient on-line pracovat se sv´ ym u ´ˇctem a následnˇe pˇrevedou pen´ıze na u ´ˇcty tv˚ urc˚ u viru. Uˇzivatel pˇrijme e-mail, kter´ y má zfalˇsovanou adresu, takˇze vypadá, jako by jej odeslala jeho banka. V pˇredmˇetu zpr´ avy se pak zpravidla objevuje faleˇsné upozornˇen´ı banky, ˇze je doˇslo k nˇejakému problému. K jeho vyˇreˇsen´ı má pak dotyˇcn´ y mimo jiné zadat pˇrihlaˇsovac´ı u ´daje ke svému u ´ˇctu ˇci alespoˇ n ˇc´ıslo kreditn´ı karty. Tyto u ´daje maj´ı b´ yt bud’ souˇcást´ı odpovˇedi na tento e-mail, nebo se maj´ı zadat na stránce, na niˇz vede odkaz. Str´ anka samotn´ a pak je v podstatˇe zkop´ırovan´ a z webu banky, takˇze vypadá identicky. Takové u ´ toky se naz´ yvaj´ı phishing“. V bˇreznu 2006 byl takov´ yto e-mail ” odeslán poprvé v ˇceském jazyce. Tváˇril se jako oficiáln´ı oznámen´ı banky Citibank k autorizaci pˇr´ıchoz´ı zahraniˇcn´ı platby zadán´ım pˇr´ıstupov´ ych u ´daj˚ u klienta k u ´ˇctu. Dalˇs´ı formou v oblasti podobn´ ych u ´tok˚ u se naz´ yvá pharming“. Jej´ı princip spoˇc´ıvá ” v tom, ˇze se klient banky pˇrihlás´ı na bˇeˇznou www stránku banky, vydá své pˇr´ıstupové kódy ke sv´ ym u ´ˇct˚ um a nemá moˇznost si vˇsimnout, ˇze jde o stránku podvodnou. Docház´ı k podvrˇzen´ı oficiáln´ı stránky, kter´ a poté vypadá, jakoby pocházela pˇr´ımo z banky. Nav´ıc se na ni m˚ uˇze dostat i pˇri správném zadán´ı regulérn´ı internetové adresy banky v prohl´ıˇzeˇci. To je zp˚ usobeno u ´spˇeˇsn´ ym napaden´ı systému. Nejvˇetˇs´ı riziko ale nadále spoˇc´ıvá v chován´ı samotného uˇzivatele. Mnoho lid´ı m´ a tendenci lehkomyslnˇe zacházet se sv´ ymi pˇr´ıstupov´ ymi hesly, certifikáty a ostatn´ımi ovˇeˇrovac´ımi prvky. Na vlastn´ı penˇeˇzenku jsme se nauˇcili si dávat pozor, vkladn´ı kn´ıˇzky b´ yvaj´ı peˇclivˇe uschovány, ale s on-line pˇr´ıstupem k u ´ˇctu mnoz´ı zacházej´ı velice nezodpovˇednˇe. Kaˇzd´ y klient, kaˇzdá firma, by mˇeli tak, jak chrán´ı své penˇeˇzenky, pˇristupovat i k modern´ımu zp˚ usobu správy sv´ ych penˇez, k elektronickému bankovnictv´ı. p) Digit´ aln´ı podpis Digitáln´ı (elektronick´ y) podpis slouˇz´ı k prokázán´ı p˚ uvodu zprávy. Banka kaˇzd´ y vydan´ y dokument, u kterého to m´ a smysl, na vyˇzádán´ı digit´ alnˇe podep´ıˇse. Klient má tak jistotu, ˇze zpráva pocház´ı skuteˇcnˇe z banky. Samozˇrejmˇe to plat´ı i opaˇcnˇe. Princip digitáln´ıho podepisov´ an´ı je podobn´ y asymetrickému ˇsifrován´ı, pouze se zde otoˇc´ı role veˇrejného a soukromého kl´ıˇce. Digitáln´ı podpis je zmˇet’ znak˚ u, která je jedineˇcná pro podepisovanou zpr´ avu a dan´ y soukrom´ y kl´ıˇc. r) Samoobsluˇ zn´ a z´ ona Samoobsluˇzná zóna je um´ıst’ována na vˇetˇs´ıch poboˇckách bank, nebo v bankách, kde lze pˇredpokládat vyˇsˇs´ı poˇcet osob se základn´ımi n´ aroky na obsluhu. Tvoˇr´ı ji bankomat s rozˇs´ıˇren´ ymi funkcemi (napˇr´ıklad vklád´ an´ı hotovosti na u ´ˇcet), informaˇcn´ı termin´ aly, respektive transakˇcn´ı termin´ aly. Prvky samoobsluˇzné z´ ony jsou napojeny na Internet a k ovládán´ı se vyuˇz´ıvá dotykov´ ych obrazovek. Základn´ımi sluˇzbami jsou v´ ybˇer hotovosti, pˇr´ıstup k informac´ım o bankovn´ıch produktech, u ´ rokov´ ych sazbách, zadáv´ an´ı pˇr´ıkaz˚ u k platbám, skládán´ı hotovost´ı, pˇr´ıpadnˇe v m´ıstech s vˇetˇs´ım v´ yskytem turist˚ u smˇenárensk´ y automat. Pro pˇr´ıstup do prostoru samoobsluˇzné zóny se vyuˇz´ıvá platebn´ı karta pˇr´ısluˇsné banky, pro provádˇen´ı operac´ı platebn´ı karta v kombinaci s heslem. Samoobsluˇzné z´ ony jsou obvykle v provozu 24 hodin dennˇe a jejich prostˇrednictv´ım lze provádˇet vˇetˇsinu bˇeˇzn´ ych pasivn´ıch i aktivn´ıch operac´ı. Znaˇcnou nev´ yhodou samoobsluˇzné zóny je, ˇze klient mus´ı doj´ıt na urˇcité m´ısto, stejnˇe jako by ˇsel do banky. Podnik m˚ uˇze tento zp˚ usob vyuˇz´ıvat pro zad´ aván´ı pˇr´ıkaz˚ u p´ısemnou formou na pˇriloˇzen´ ych formuláˇr´ıch u sbˇerného m´ısta, samoobsluˇzné zóny.


147

Urˇcité nástroje platebn´ıho styku maj´ı i u nás svou historii, jiné jsou zavedeny pouze ve vˇetˇs´ıch mˇestech ˇci obchodn´ıch komplexech a s jejich rozˇsiˇrován´ım se poˇc´ıtá. Pˇr´ımé ˇci elektronické bankovnictv´ı znamená podstatné urychlen´ı nákupn´ıch operac´ı a v d˚ usledku toho i bankovn´ıch pˇrevod˚ u. Pˇrispˇelo ke zv´ yˇsen´ı efektivnosti bankovn´ıch sluˇzeb. V souˇcasné dobˇe jsou vyv´ıjeny systémy umoˇzn ˇ uj´ıc´ı vysokou bezpeˇcnost pˇrevod˚ u penˇez typu Digicash (digitáln´ı pen´ıze). Je zˇrejmé, ˇze v´ yvoj v oblasti modern´ıch platebn´ıch n´ astroj˚ u st´ ale pokraˇcuje, a ˇze lze oˇcekávat dalˇs´ı a dalˇs´ı novinky. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 12:



Uved’te s jak´ ymi pˇr´ıpady elektronického bankovnictv´ı jste se setkali nebo kter´ y ze zp˚ usob˚ u ´ popsan´ ych v této kapitole pouˇz´ıváte v bˇeˇzném styku se svou bankou. Ukol zhruba na stránku zaˇslete tutorovi. Pokud pouˇz´ıváte v´ıce forem elektronického bankovnictv´ı, pouze struˇcnˇe vyjmenujte a jedn´ım odstavcem uved’te své zkuˇsenosti a d˚ uvody z v´ ybˇerem dané formy. Jestliˇze pouˇz´ıváte klasick´ ych p´ısemn´ ych pˇr´ıkaz˚ u a n´ avˇstˇev své banky, vyzvednˇete si nˇejaké prospekty banky k tˇemto produkt˚ um a zaˇslete práci na základˇe zpracován´ı prospekt˚ u. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Pokud se v´ıce zaj´ımáte o elektronické bankovnictv´ı doporuˇcujeme Vám n´ asleduj´ıc´ı publikace. Z tˇechto publikac´ı jsme také ˇcerpali v´ yˇse uvedené informace. BOBEK, P. Financial services @ Internet. In Future of the Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic III. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1998. ´ D. Problems with a security of electronic banks. In Future of the Banking BRECHLEROVA, after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic IV. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1999. ˇ ADKA, ´ PR M., KALA, J. Elektronické bankovnictv´ı. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000.

12.6

Funkce a postaven´ı centr´ aln´ı banky

Existence centráln´ı banky je známkou mˇenové samostatnosti státu. Centráln´ı banka urˇcuje, Centráln´ı vymezuje a koordinuje celkovou státn´ı mˇenovou a u ´ vˇerovou politiku. Z hlediska svého banka postaven´ı mezi exekutivn´ımi orgány m˚ uˇze b´ yt jej´ı postaven´ı r˚ uzné, v pˇreváˇzné m´ıˇre vˇsak b´ yvá deklarována nezávislost centráln´ı banky na vládˇe, jindy je vrcholov´ y pˇredstavitel centr´ aln´ı banky ˇclenem vl´ ady. ´ Ukol k textu ˇ c. 12.2: Oznaˇcte ˇceskou centráln´ı banku, jej´ıho vrcholného pˇredstavitele (ne jménem, ale funkc´ı) a oznaˇcte zda je nez´ avislá na vládˇe nebo zda je jej´ı souˇc´ ast´ı. Odpovˇed’ si zapiˇste do textu pˇr´ıprav ke zkouˇsce: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Povinnost´ı centráln´ı banky je regulace mnoˇzstv´ı a obˇehu penˇez v ekonomice a zajiˇstˇen´ı ekonomické rovnováhy mezi u ´ sporami (vklady) a poskytovan´ ymi u ´ vˇery. Hlavn´ı funkce centr´ aln´ı banky bychom mohli vyjádˇrit následuj´ıc´ım obrázkem. ˇ a národn´ı banka má v bankovn´ı soustavˇe formáln´ı, ale pˇredevˇs´ım neformáln´ı autoritu. Cesk´ I kdyˇz ˇradu pokyn˚ u vyd´ avá pouze ve formˇe doporuˇcen´ı, jej´ı doporuˇcen´ı jsou respektov´ ana. Pomoc´ı centr´ aln´ı banky se také pˇrenáˇs´ı do celé bankovn´ı soustavy zásady mˇenové a u ´vˇerové politiky, jakoˇzto i zásahy státu v oblasti monetárn´ı politiky vlády. Monetárn´ı politika se

148

12.6 Funkce a postaven´ı centráln´ı banky ˇ a n´ Cesk´ arodn´ı banka

je bankou emisn´ı, jako jediná má monopol na tisk penˇez

vyd´ av´ a pen´ıze do obˇehu a stahuje pen´ıze z obˇehu

urˇcuje kurs dom´ ac´ı mˇeny k ostatn´ım mˇenám

hospodaˇr´ı s devizov´ ymi rezervami a zásobou zlata

metodicky ˇr´ıd´ı chod pokladn´ıch operac´ı a smˇenárenskou ˇcinnost

prov´ ad´ı bankovn´ı dohled nad obchodn´ımi bankami

metodicky ˇr´ıd´ı platebn´ı styk a z´ uˇctován´ı v tuzemsku

vyd´ av´ a obecnˇe platné pˇredpisy a pokyny pro obchodn´ı banky

Obr´ azek 12.8: Funkce centr´ aln´ı banky

prov´ ad´ı v souˇcinnosti s centráln´ı bankou, a to jak v oblasti pˇr´ım´ ych, tak i nepˇr´ım´ ych n´ astroj˚ u. Centráln´ı banka obchodn´ım bankám poskytuje licenci k provozu a m´ a tedy i právo licenci pˇr´ıpadnˇe odn´ımat. Centr´ aln´ı banky vˇsak vˇsude na svˇetˇe patˇr´ı mezi váˇzené instituce, jejichˇz autorita vypl´ yvá nejen z jejich mocenského postaven´ı, ale je rovnˇeˇz dána odbornost´ı, pˇrehledem a mnoˇzstv´ım informac´ı, které maj´ı centráln´ı banky k dispozici. Shrnut´ı: • Banka je specializovan´ a firma obchoduj´ıc´ı na penˇeˇzn´ım trhu. • Obchodn´ı banka prov´ ad´ı aktivn´ı a pasivn´ı obchody. • Hlavn´ı pasivn´ı obchody pˇredstavuj´ı vklady obˇcan˚ u a firem (vˇcetnˇe státn´ıch instituc´ı) a n´ akupy penˇez od centr´ aln´ı banky. • Hlavn´ı aktivn´ı n´ akupy tvoˇr´ı poskytován´ı u ´vˇer˚ u a p˚ ujˇcek. • Kromˇe z´ akladn´ıch funkc´ı prov´ ad´ı obchodn´ı banka nav´ıc i dalˇs´ı tzv. bankovn´ı sluˇzby. yznamné bankovn´ı sluˇzby patˇr´ı zajiˇst’ován´ı platebn´ıho a z´ uˇctovac´ıho styku, • Mezi v´ správa majetku klient˚ u, poskytov´ an´ı depozitn´ıch sluˇzeb, operace s cenn´ ymi pap´ıry a prov´ adˇen´ı smˇen´ arenské ˇcinnosti. • Stále v´ıce se rozˇsiˇruj´ı elektronické platebn´ı nástroje, které paˇr´ı do skupiny tzv. pˇr´ımého bankovnictv´ı, respektive elektronického bankovnictv´ı. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı n´ astroje pˇr´ımého bankovnictv´ı patˇr´ı zejména homebanking, internet banking, telefonické bankovnictv´ı, faxy, klientská centra a samoobsluˇzné zóny. • Jsou vyv´ıjeny systémy umoˇzn ˇuj´ıc´ı vysokou bezpeˇcnost pˇrevod˚ u penˇez typu Digicash (digit´ aln´ı pen´ıze).


149

• Centráln´ı banka urˇcuje, vymezuje a koordinuje celkovou státn´ı mˇenovou a u ´vˇerovou politiku. • Pomoc´ı centráln´ı banky se také pˇrenáˇs´ı do celé bankovn´ı soustavy zásady mˇenové au ´vˇerové politiky, jakoˇzto i zásahy státu v oblasti monetárn´ı politiky vlády. ´vˇerov´ a politika, sta• Mezi pˇr´ımé nástroje monetárn´ı politiky patˇr´ı pˇredevˇs´ım selektivn´ı u noven´ı u ´vˇerov´ ych strop˚ u v závislosti na nˇekter´ ych ekonomick´ ych (nebo spoleˇcensk´ ych) parametrech. Extrémn´ım nástrojem je mˇenová reforma. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı nepˇr´ımé n´ astroje k prosazov´ an´ı monetárn´ı politiky patˇr´ı zejména stanoven´ı diskontn´ı sazby ( ceny“ penˇez) a s t´ım spjaté i tzv. odchylky“, operace ” ” na volném trhu, stanoven´ı minim´ aln´ıch rezerv obchodn´ıch bank a stanoven´ı tzv. reeskontn´ıch kontingent˚ u. • Centráln´ı banka udˇeluje obchodn´ım bankám licenci k provozu a má i právo licenci pˇr´ıpadnˇe odn´ımat. Kontroln´ı ot´ azky:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Na z´ akladˇe jakého principu vznikly banky? Co je to banka? ˇ ım je tvoˇren bankovn´ı zisk? C´ Proˇc si mus´ı obchodn´ı banka kupovat u ´vˇerové pen´ıze od centráln´ı banky? Co oznaˇcuje pojem depozita“? ” Jaké funkce maj´ı obchodn´ı banky? Co oznaˇcujeme souhrnnˇe jako elektronické (pˇr´ımé) bankovnictv´ı? Jak´ y je hlavn´ı princip elektronického bankovnictv´ı? Jaké zn´ ate formy elektronického bankovnictv´ı? Jaké hlavn´ı funkce pln´ı centráln´ı banka? Jak se jmenuje ˇcesk´ a centr´ aln´ı banka? Co oznaˇcuje pojem monetárn´ı politika“? ” Jaké zn´ ate pˇr´ımé n´ astroje regulace mˇeny? Jaké zn´ ate hlavn´ı nepˇr´ımé nástroje? Jaké zn´ ate hlavn´ı n´ astroje monetárn´ı politiky? Jaké je postaven´ı centr´ aln´ı banky v ekonomice?

Pr˚ uvodce studiem: Je velmi pravdˇepodobné, ˇze kaˇzd´ y z nás byl v nˇekteré z komerˇcn´ıch bank, ˇze má blahé ˇci neblahé zkuˇsenosti s ˇcinnost´ı bankovn´ıch u ´ˇredn´ık˚ u, s poskytován´ım u ´ vˇer˚ u ˇci provádˇen´ım platebn´ıho styku. Pro mnohé ze ˇctenáˇr˚ u tento text nemus´ı b´ yt niˇc´ım nov´ ym, protoˇze se moˇzná se vˇsemi pojmy k zapamatován´ı jiˇz setkali. Spousta lid´ı má platebn´ı karty, ˇrada lid´ı provád´ı u ´hrady z dom´ ac´ıho telefonu nebo pˇres Internet. Pro tyto studenty pˇredstavuje uˇcebn´ı text jen opakován´ı a pˇr´ıleˇzitost k obohacen´ı ostatn´ıch studuj´ıc´ıch ˇci autora ke sdˇelen´ı dalˇs´ıch nov´ ych osobn´ıch poznatk˚ u z této sféry aplikace. Nev´ ahejte a napiˇste své poznatky a pˇredejte je tutorovi pˇri nejbliˇzˇs´ı pˇr´ıleˇzitosti, tutoˇri i autoˇri by byli jenom rádi. Vaˇse poznatky a zkuˇsenosti jsou pro autory vysokoˇskolsk´ ych publikac´ı, jejich tutory a vyuˇcuj´ıc´ı nezbytné a cenné. Oblast bankovnictv´ı byla v aplikaci ekonomie zvolena z toho d˚ uvodu, ˇze tato sféra pokr´ yvá velk´ y ekonomick´ y prostor a bez bankovn´ıch sluˇzeb se dnes prakticky ˇz´ adn´ y ekonomick´ y subjekt neobejde. Pokud máte hlubˇs´ı zájem o tuto problematiku, doporuˇcujeme odborné

150

12.6 Funkce a postaven´ı centráln´ı banky

publikace, které vydává Bankovn´ı institut v Praze nebo publikaci autor˚ u Blaˇzka a Ukleina Bankovnictv´ı. Autotest: 1. Bankovky jsou: (a) kryty zlatem (b) zlaté kryt´ı bylo zruˇseno brettonwoodsk´ ymi dohodami (c) majetkem komerˇcn´ıch bank 2. Hlavn´ı zdroj penˇez komerˇcn´ı banky tvoˇr´ı: (a) depozita obˇcan˚ u (b) depozita firem (c) u ´vˇery (n´ akupy penˇez) od centráln´ı banky 3. Zisk komerˇcn´ı banky je d´ an: (a) rozd´ılem u ´rok˚ u mezi aktivn´ımi a pasivn´ımi operacemi po odeˇcten´ı náklad˚ u (b) rozd´ılem mezi u ´rokem placen´ ym centráln´ı bance a u ´roky v˚ uˇci depozitáˇr˚ um (c) rozd´ılem mezi u ´rokem z aktivn´ıch obchod˚ u a pasivn´ıch obchod˚ u 4. Kurzy mˇeny v˚ uˇci zahraniˇcn´ım devizám: (a) urˇcuje v m´ıstˇe dan´ a komerˇcn´ı banka (b) centr´ aln´ı banka st´ atu (c) ministerstvo financ´ı

Kapitola 13

Ekonomick´ a integrace, svˇ etov´ y a evropsk´ y mˇ enov´ y syst´ em Popis lekce: Lekce se zab´ yv´ a procesy mezin´ arodn´ı ekonomické integrace vˇcetnˇe integrace jednotliv´ ych mˇen na spoleˇcnou mˇenu, tj. v Evropské unii vytvoˇren´ım eura. Nejprve se zmiˇ nujeme ˇ o vzniku a fungován´ı tzv. transnacionáln´ıch korporac´ı, které p˚ usob´ı i v CR. Dále se zab´ yváme mˇenov´ ym systémem a zp˚ usobem u ´hrad závazk˚ u. Na svˇetˇe existuj´ı des´ıtky r˚ uzn´ ych mˇen, mezinárodn´ı mˇenov´ y systém vˇsak pouˇz´ıvá pouze omezen´ y poˇcet mˇen k pˇr´ım´ ym ˇ platb´ am mezi st´ aty. Clensk´ e státy MMF pouˇz´ıvaj´ı v d˚ usledku Kingstonsk´ ych dohod jin´ y zp˚ usob u ´ hrad mezi ˇclensk´ ymi st´ aty. Bilater´ alnˇe lze dohodnout i podobn´ y zp˚ usob u ´ hrady závazk˚ u z mezin´ arodn´ıho obchodu i mezi neˇclensk´ ymi st´ aty. Tato lekce dále struˇcnˇe popisuje mechanismus svˇetového a evropského mˇenového systému, funkci MMF a systém devizov´ ych kurz˚ u. Dále prob´ırá otázku historie evropské hospodáˇrské integrace, existenci Evropské unie a jej´ıch hospodáˇrsk´ ych instituc´ı, mˇenovou politiku a zaveden´ı spoleˇcné mˇeny vˇcetnˇe ˇr´ıd´ıc´ı a koordinaˇcn´ı funkce Evropské centráln´ı banky a Evropského systému centráln´ıch bank. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7

Transnacion´ aln´ı korporace Historick´ y v´ yvoj a uspoˇrádán´ı Ekonomick´ a integrace Evropy Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı ˇ Pˇrehled nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch mezinárodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych pro CR Spoleˇcn´ a mˇenov´ a politika EU a spoleˇcná mˇena Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank

ˇ do zahraniˇcnˇe obchodn´ıch vztah˚ Tato lekce ukonˇcuje téma zapojen´ı CR u. D´ elka lekce: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Transnacionáln´ı korporace (TNC), ekonomická integrace, historie ekonomické integrace Evropy a svˇeta, mˇena, mˇenov´ y systém, Mezinárodn´ı mˇenov´ y fond, platebn´ı bilance, Kingstonské dohody, devizov´ y kurs, voln´ y (plovouc´ı), pevn´ y (fixn´ı) kurs, ˇr´ızen´ y floating, integrace, pásmo volného obchodu, celn´ı unie, spoleˇcn´ y trh, hospod´ aˇrská unie, u ´ plná hospodáˇrská ´ cetn´ı dv˚ integrace Uˇ ur ES, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Maastrichtské 151

152

13.1 Transnacionáln´ı korporace

dohody, konvergenˇcn´ı kritéria, euro, Evropsk´ a centráln´ı banka, Evropsk´ y systém centráln´ıch bank. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • struˇcnˇe popsat p˚ usoben´ı transnacionáln´ıch korporac´ı, • charakterizovat stupnˇe ekonomick´ ych integrac´ı, • vyjmenovat a struˇcnˇe definovat funkce v´ yznamn´ ych mezin´ arodn´ıch ekonomick´ ych instituc´ı, • vysvˇetlit, jak se provád´ı mezinárodn´ı u ´ hrady závazk˚ u mezi obˇcany, firmami ˇci st´ aty ˇclensk´ ych st´ at˚ u MMF, • jaké typy devizov´ ych kurs˚ u se pouˇz´ıvaj´ı, • objasnit postupné kroky vedouc´ı k souˇcasné formˇe EU, • vyjmenovat a struˇcnˇe charakterizovat formy ekonomické integrace, • objasnit funkci a postaven´ı Evropské centr´ aln´ı banky a Evropského systému centr´ aln´ıch bank.

13.1 TNC

Transnacion´ aln´ı korporace

Transnacionáln´ı ˇcili nadnárodn´ı korporace (TNC) jsou vˇetˇsinou mamut´ı firmy, které maj´ı poboˇcky, podniky ˇci závody v nˇekolika zem´ıch, minimálnˇe ve dvou. Velké TNC vˇsak maj´ı tyto své ˇca´sti rozm´ıstˇeny hned v nˇekolika zem´ıch, ˇcasto i v nˇekolika des´ıtkách zem´ı po celém svˇetˇe. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad lze uvést hotely F1, MacDonalds ˇci v´ yrobu automobil˚ u (v naˇsich podm´ınkách ˇ je Skoda Mlad´ a Boleslav souˇc´ ast´ı TNC Volkswagen groups). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ ˇ ast z tˇechto TNC je oznaˇcov´ C´ ana i jako multinacion´ aln´ı korporace (mezin´ arodn´ı), nebot’ jejich kapit´ al se skl´ ad´ a z kapit´ al˚ u poch´ azej´ıc´ıho z v´ıce zem´ı. Pˇ r´ıklad: Jako pˇr´ıklad lze uvést Shell Oil, která je sloˇzena pˇreváˇznˇe z kapit´ alu holandského a britského nebo ˇcetné automobilky vˇcetnˇe kol´ınské automobilky, kde doˇslo ke spojen´ı kapit´ alu tˇr´ı firem z r˚ uzn´ ych zem´ı. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´ arodn´ıch trz´ıch m´ a své kladn´ e i z´ aporn´ e str´ anky. Za klad m˚ uˇzeme jistˇe povaˇzovat skuteˇcnost, ˇze investice takov´ ychto velk´ ych TNC znamenaj´ı v daném státˇe a ve vybrané lokalitˇe pracovn´ı pˇr´ıleˇzitosti pro tis´ıce lid´ı, na druhé stranˇe vˇsak doch´ az´ı ˇcasto k daˇ nov´ ym u ńik˚ um daného st´ atu, v nˇemˇz je urˇcitá v´ yroba lokalizov´ ana. To je d˚ usledkem p˚ usoben´ı tˇechto TNC na mezinárodn´ım kapitálovém trhu.

Transferové V´ yrazná ˇc´ ast kapitálov´ ych operac´ı, které TNC v mezin´ arodn´ım mˇeˇr´ıtku provádˇej´ı jsou ceny totiˇ z kapitálové operace uvnitˇr korporace. Takového kapitálové pˇresuny (vˇcetnˇe pohybu

penˇez) nelze obvykle ani u ´ˇcetnˇe ani statisticky zachytit, nebot’ se provádˇej´ı systémem tzv. transferov´ ych cen. Tyto ceny jsou prakticky jak´ ymisi vnitropodnikov´ ymi cenami“, za ” které si uvnitˇr korporace (nicménˇe mezi dvˇema jin´ ymi státy) vyrovnávaj´ı své obchodn´ı

Kapitola 13. Ekonomick´ a integrace, svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y systém

153

z´ avazky v r´ amci vnitˇrn´ıch“ obchodn´ıch transakc´ı mezi sv´ ymi poboˇckami, z´ avody, podniky ” atd. Tyto transferové ceny nejsou zaloˇzeny na poptávce a nab´ıdce, nejsou to ceny trˇ zn´ı, nejsou zaloˇzeny na trˇzn´ı rovnováze, jsou to umˇele a c´ılenˇe stanovené ceny mimo trˇzn´ı mechanismus, ceny vnitropodnikové“ stanovené direktivnˇe. Tyto ceny se tedy u ´myslnˇe a z´ amˇernˇe ” odchyluj´ı od cen trˇzn´ı rovnov´ ahy, a to je ˇcasto i hlavn´ı d˚ uvod zaloˇzen´ı takovéto TNC. Jsou napˇr´ıklad stanoveny jako vyˇsˇs´ı od cen trˇzn´ı rovnov´ ahy, pak doch´ az´ı k neviditeln´ emu Neviditelný transferu kapit´ alu z importuj´ıc´ı zemˇe do zemˇe exportuj´ıc´ı. Jsou-li niˇzˇs´ı, znamen´ a jejich transfer kapit´ alu pouˇzit´ı export kapit´ alu ze zemˇe v´ yvozce. Umˇele stanovené vnitropodnikové“ ceny tedy pˇri pohybu sice uvnitˇr TNC, avˇsak souˇcasnˇe ” mezi dvˇema (ˇci v´ıce) zemˇemi pˇredstavuj´ı pˇrerozdˇelen´ı výrobk˚ u, kapit´ alu, d˚ uchod˚ u (penˇez) pouze tak, jak to odpov´ıd´ a potˇreb´ am firmy a nikoliv daného st´ atu. T´ım také doch´ az´ı ke zm´ınˇ en´ ym daˇ nov´ ym u ´ nik˚ um, nebot’ v´ yrobky se vyrob´ı v jedné Daˇnové zemi, v jiné zemi se vˇsak vykazuj´ı. Pochopitelnˇe v té, které má niˇzˇs´ı zdanˇen´ı. Souˇcást´ı uńiky takov´ ychto mezinárodn´ıch finanˇcn´ıch tok˚ u m˚ uˇze b´ yt i spekulativn´ı jednán´ı v závislosti na v´ yˇsi u ´ rokov´ ych sazeb, v té které zemi, v´ yˇse dividend a dalˇs´ı finanˇcn´ı toky, které jsou d˚ uvodem znaˇcného pˇrelév´ an´ı finanˇcn´ıho kapitálu mezi zemˇemi. Nˇekteˇr´ı ekonomové uv´ adˇej´ı, ˇze takov´ yto vnitropodnikov´ y“ obchod TNC mezi nˇekolika ” zemˇemi, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı rozd´ıln´ ych sazeb, dan´ı a dalˇs´ıch finanˇcn´ıch diferenc´ı, pˇ redstavuje aˇ z ym problémem je, jednu tˇ retinu veˇ sker´ eho svˇ etov´ eho obchodu se zboˇ z´ım. Skuteˇcn´ ˇze tyto transakce jsou nezachytitelné, ˇcasto neviditelné, jejich v´ yˇse se dá pouze odhadovat. Pˇredstavuj´ı vˇsak ˇc´ astky, které pro urˇcitou zemi pˇredstavuj´ı znaˇcné finanˇcn´ı ztráty.

13.2

Historick´ y v´ yvoj a uspoˇ r´ ad´ an´ı

Svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y systém je v´ ysledkem jednak pˇrirozeného ekonomického v´ yvoje spjatého s v´ yvojem obchodu, internacionalizace ekonomiky, mezinárodn´ı v´ ymˇeny zboˇz´ı, kapitálu i lidsk´ ych zdroj˚ u. Je to systém penˇeˇzn´ıch vztah˚ u, které plat´ı v mezinárodn´ım obchodn´ım svˇetˇe, ve svˇetovém hospodáˇrstv´ı, které je dnes tak provázáno vzájemn´ ymi ekonomick´ ymi svazky, ˇze u ´ prava penˇeˇzn´ıch vztah˚ u je vnˇejˇs´ım odrazem fungován´ı celého mezinárodn´ıho svˇetového trˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı. Trˇzn´ı mechanismus je silou, která uvád´ı do pohybu miliardy lid´ı k denn´ım aktivit´ am, dennˇe jsou distribuovány vyrobené statky, docház´ı k realizaci sluˇzeb, a to bez ohledu na hranice stát˚ u. Kapitál má mezinárodn´ı charakter, pˇrelévá se ze zemˇe do zemˇe, stejnˇe tak jako miliony lid´ı dnes svobodnˇe nakupuj´ı zboˇz´ı ˇci sluˇzby v ciz´ıch st´ atech. Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém proˇsel urˇcitou historickou cestou, neˇz se ustálil do dneˇsn´ı podoby. Ta je dána jednak pˇrirozen´ ymi cestami utváˇren´ı platebn´ıch vztah˚ u mezi lidmi r˚ uzn´ ych stát˚ u, firmami i st´ aty pˇri realizaci mezinárodn´ıho obchodu, avˇsak do znaˇcné m´ıry je i v´ ysledkem institucionalizace mezinárodn´ıho platebn´ıho styku. Historicky vznikly v r˚ uzn´ ych ˇca´stech svˇeta odliˇsné mˇeny. Dá se ˇr´ıci, ˇze vlastn´ı mˇena je jednou ze známek samostatnosti státu. Na svˇete takto existuj´ı stovky národn´ıch mˇen, nˇekteré jsou konvertabiln´ı, jiné nikoliv. Nˇekteré mˇeny (napˇr´ıklad dollar) jsou pˇrij´ım´ any jako platidlo i na u ´zem´ı jin´ ych stát˚ u s vlastn´ı mˇenou. Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém (dále jen MMS) je tvoˇren r˚ uzn´ ymi mˇenov´ ymi prostˇredky a institucemi, které fungován´ı mezinárodn´ıch plateb a v´ ymˇen umoˇzn ˇ uj´ı a reguluj´ı. Jeho souˇcasn´ y stav je dán v´ ysledkem tzv. Kingstonsk´ ych dohod z roku 1976. Tyto dohody ˇ je ˇclenem MMF) v Kingstonu podepsaly ˇclenské státy Mezinárodn´ıho mˇenového fondu (CR na Jamajce.

Kingston

154

13.3 Ekonomická integrace Evropy

Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y systém tvoˇr´ı: • n´ arodn´ı mˇeny jednotliv´ ych zem´ı, • dollar, euro, respektive dohodnutá mˇena. Ke skuteˇcn´ ym platb´ am, respektive pohybu re´ aln´ ych penˇeˇz mezi zemˇemi, vˇsak doch´ az´ı sp´ıˇse v´ yjimeˇcnˇe. Platebn´ı styk mezi firmami i mezi státy se realizuje následuj´ıc´ım zp˚ usobem. Pˇ r´ıklad: ˇ ´ rtek, Cesk´ Pokud mezi firmou Lopez, Venezuela a firmou Ba a republika existuje ˇcilá obchodn´ı v´ ymˇena, pak oba obchodn´ı partneˇri dávaj´ı své obchodn´ı bance pˇr´ıkazy k u ´hradˇe ˇ sv´ ych z´ avazk˚ u. Pan B´ artek napˇr´ıklad CSOB. Tato banka provede u ´ hradu závazku pana Bártka nikoliv panu Lopezovi u jeho banky ve Venezuele (Banco Caracas), avˇsak na u ´ˇcet ˇ dané zemˇe u zdejˇs´ı centráln´ı banky (CNB). Poté centráln´ı banka Venezuely ve Venezuele, ˇ e republiky, kter´ ˇ a republika pˇrevede tutéˇz ˇcástku z u ´ˇctu Cesk´ y u n´ı má ve Venezuele Cesk´ otevˇren´ y, na u ´ˇcet pana Lopeze u jeho obchodn´ı banky (Banco Caracas). MMF

ˇ K ˇzádn´ y platbám mezi Ceskou republikou a Venezuelou tedy nedocház´ı, doˇslo pouze k pˇrevod˚ um penˇez mezi obchodn´ımi bankami a centráln´ımi bankami uvnitˇr jednotliv´ ych zem´ı. Ke konci finanˇcn´ıho obdob´ı (napˇr´ıklad kalendáˇrn´ıho roku) centráln´ı banka obou zem´ı zjist´ı saldo své vz´ ajemné platebn´ı bilance. Toto saldo se uhrad´ı u MMF ve Washingtonu, D.C. pˇrevodem mezi u ´ˇcty obou zem´ı, které vede MMF. Zemˇe, které nejsou ˇcleny MMF, se mus´ı dohodnout na jiném zp˚ usobu vyrovnán´ı salda platebn´ı bilance vypl´ yvaj´ıc´ıho ze vz´ ajemné obchodn´ı v´ ymˇeny. To se vˇetˇsinou dˇeje pomoc´ı bártru, dodávky dohodnutého druhu a kvantity zboˇz´ı nebo u ´ hradou v dollarech, eurech apod. MMF má tedy kromˇe jin´ ych funkc´ı i povˇeˇren´ı vyrovnávat mezin´ arodn´ı mˇenové vztahy ˇ ˇclensk´ ych zem´ı. Clensk´ e státy vloˇzily do MMF urˇcité finanˇcn´ı prostˇredky (dle v´ yˇse v jaké se pod´ılej´ı na svˇetovém obchodu), MMF vede tyto prostˇredky na jejich u ´ˇctech a provád´ı mezinárodn´ı z´ uˇctován´ı. MMF patˇr´ı mezi velmi v´ yznamné svˇetové organizace, je to u ´ˇcelová organizace zˇr´ızená OSN, jej´ım posl´ an´ım je regulace a u ´ prava mezinárodn´ıch mˇenov´ ych ˇ vztah˚ u. Clensk´ e st´ aty OSN jsou vˇetˇsinou souˇcasnˇe i ˇcleny MMF. Je tˇreba dodat, ˇze dollar je svˇetov´ ym platidlem a znaˇcn´ a ˇca´st svˇetov´ ych platebn´ıch vztah˚ u se prov´ ad´ı pˇr´ımo v dollarech, popˇr´ıpadˇe se prostˇrednictv´ım dollaru vyrovnávaj´ı celoroˇcn´ı salda bilater´ aln´ıch ˇci multilater´ aln´ıch obchodn´ıch vztah˚ u.

13.3 Evropsk´ a integrace

Ekonomick´ a integrace Evropy

Souˇcasn´ y stav hospodáˇrské integrace 25 evropsk´ ych stát˚ u má v´ıce neˇz padesátiletou historii. Postupnˇe od padesát´ ych let minulého stolet´ı se nˇekteré evropské státy rozhodly vytvoˇrit a dále rozˇsiˇrovat vz´ ajemnˇe v´ yhodnou ekonomickou integraci, která vy´ ustila do vzniku Evropské unie. Poˇc´ atky integraˇcn´ıch snah se datuj´ı jiˇz do roku 1950, kdy francouzsk´ y ministr Robert Schumann pˇriˇsel s návrhem na vytvoˇren´ı mezinárodn´ı organizace, která by dohl´ıˇzela, koordinovala a kontrolovala uheln´ y a ocel´ aˇrsk´ y pr˚ umysl. Tento návrh se setkal s podporou ˇsesti evropsk´ ych stát˚ u (Francie, Nˇemecké spolkové republiky, It´ alie a zem´ı Beneluxu), a tak v roce 1952 byla v Paˇr´ıˇzi podeps´ ana smlouva o zaloˇzen´ı Evropského spoleˇcenstv´ı uhl´ı a oceli (ESUO), coˇz je povaˇzov´ ano za poˇca´tek evropské integrace. V roce 1957 byly ˇsestic´ı p˚ uvodn´ıch ˇ ımské smlouvy zakládaj´ıc´ı Evropské hospodáˇrské spoleˇcenstv´ı (EHS) stát˚ u podepsány tzv. R´ a Evropské spoleˇcenstv´ı pro atomovou energii (Euratom). Protoˇze se jednalo o organizaˇcn´ı


155

uskupen´ı t´ ychˇz stát˚ u se stejn´ ym c´ılem, tj. vytvoˇren´ı spoleˇcného trhu, zaˇcal b´ yt pouˇz´ıv´ an jednotn´ y n´ azev Evropsk´ a spoleˇcenstv´ı. Dalˇs´ım krokem k evropské integraci bylo uskuteˇcnˇen´ı tzv. celn´ı unie, jednotné celn´ı politiky v˚ uˇci neˇclensk´ ym stát˚ um (byl vytvoˇren jednotn´ y celn´ı sazebn´ık) a odstranˇen´ı cel uvnitˇr ˇclensk´ ych stát˚ u. Evropské spoleˇcenstv´ı dosáhlo v ˇsedesát´ ych letech v´ yznamného ekonomického r˚ ustu, prosperity a rychlého technického i ekonomického pokroku. V sedmdes´ at´ ych letech doˇslo k dalˇs´ımu integraˇcn´ımu procesu. Jednak se od 1. ledna 1973 staly nov´ ymi ˇcleny Dánsko, Irsko a Velká Británie, vznikla evropská dev´ıtka (Norsko v referendu vstup zam´ıtlo), jednak doˇslo k vyˇsˇs´ımu stupni institucializace a rozˇs´ıˇren´ı funkc´ı integrace. V Paˇr´ıˇzi byla v roce 1974 pˇrijata deklarace, j´ıˇz se zˇr´ıdila tzv. Evropská rada, Pˇripravil se podklad pro pozdˇejˇs´ı vytvoˇren´ı Evropského parlamentu (v roce 1979 se konaly prvn´ı volby) ´ cetn´ı dv˚ a byl zˇr´ızen tzv. Uˇ ur ES. Celková hospodáˇrská politika se zamˇeˇrila pˇredevˇs´ım na harmonizaci nˇekter´ ych ekonomick´ ych odvˇetv´ı, stabilizaci hospodáˇrstv´ı jednotliv´ ych zem´ı uvnitˇr integraˇcn´ıho uskupen´ı a hlavnˇe vytvoˇren´ı Evropského mˇenového systému (EMS), zaloˇzeného na mechanismu smˇenn´ ych kurz˚ u jednotliv´ ych národn´ıch mˇen a vytvoˇren´ı spoleˇcné mˇenové jednotky (nikoliv ve formˇe re´ aln´ ych, n´ ybrˇz ide´ aln´ıch penˇez (pˇrepoˇc´ıtac´ıch jednotek). Toto byla v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı integrace, nebot’ umoˇznila ke konci sedmdes´ at´ ych let koordinaci mˇenové i hospodáˇrské politiky celého ES a jednotnou ochranu v˚ uˇci nestabiln´ım mˇenám mimo ES. ˇ ˇ V osmdesát´ ych letech do integrace pˇristoupily dalˇs´ı státy, nejprve Recko, pozdˇeji Spanˇ elské a Portugalsko a zaˇcalo se tak hovoˇrit o evropské dvan´ actce. Toto rozˇs´ıˇrené uskupen´ı pak pˇrijalo celou ˇradu dalˇs´ıch legislativn´ıch opatˇren´ı, a to smˇerem k odstranˇen´ı pˇrekáˇzek na hranic´ıch mezi ˇclensk´ ymi státy, které bránily moˇznosti skuteˇcnˇe volnému pohybu zboˇz´ı, sluˇzeb i osob, dále k technické standardizaci a prvn´ım krok˚ u k unifikaci daˇ nové (ta nen´ı v nˇekter´ ych oblastech pˇredevˇs´ım nepˇr´ım´ ych dan´ı bezezbytku realizována dodnes, t´ yk´ a se to pˇredevˇs´ım nov´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u). Konec osmdesát´ ych let, pˇredevˇs´ım rozpad v´ ychodn´ıho bloku, znamenal nov´ y impuls ve v´ yvoji evropské integrace. Zaˇcala jednán´ı o pˇridruˇzen´ı, tzv. asociaˇcn´ı dohody se zemˇemi ˇ stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy, Ceskoslovenskem, Polskem a Mad’arskem, doˇslo ke sjednocen´ı Nˇemecka. V roce 1990 byla v Paˇr´ıˇzi podepsána smlouva o zaloˇzen´ı Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se s´ıdlem v Lond´ ynˇe, kter´ a v´ yznamnˇe pˇrispˇela a pˇrisp´ıv´ a k rozvoji nov´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u, jak poskytován´ı u ´vˇer˚ u za v´ yhodné u ´roky, tak i pˇr´ım´ ymi investicemi hlavnˇe do soukromého sektoru hospodáˇrstv´ı nov´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u. Je moˇzno ˇr´ıci, ˇze permanentn´ı snahy o vytváˇren´ı silného integraˇcn´ıho celku v Evropˇe vyvrcholily návrhem Smlouvy o Evropské unii, podepsané v roce 1992 v Maastrichtu. Jej´ım v´ ysledkem bylo vytvoˇren´ı nejen Evropské unie, jakoˇzto nadnárodn´ıho celku zajiˇst’uj´ıc´ıho hospod´ aˇrskou a mˇenovou unii, ale doˇslo i dalˇs´ımu rozˇs´ıˇren´ı na tzv. evropskou patn´ actku, ˇ edska a Rakouska. V roce 1994 byl vytvoˇren Evropsk´ pˇrijet´ım Finska, Sv´ y mˇenov´ y institut (EMI), jehoˇz u ´ˇcelem a u ´ kolem byla koordinace spolupr´ ace centráln´ıch bank ˇclensk´ ych stát˚ u EU a koordinace a synchronizace monetárn´ıch politik ˇclensk´ ych stát˚ uu ´ st´ıc´ıch do vzniku Evropského systému u ´stˇredn´ıch banka. Na zasedán´ı EU v roce 1995 v Madridu bylo rozhodnuto o rovnˇeˇz o budouc´ım zaveden´ı nov´ e jednotn´ e spoleˇ cn´ e evropsk´ e mˇ eny Euro k 1. lednu 1999. Euro Tato nová mˇena byla uvedena na svˇetové trhy a pˇ rijalo ji celkem 11 st´ at˚ u EU. Zpoˇca´tku euro figurovalo pouze ve formˇe bezhotovostn´ıch z´ apis˚ u na kontech, avˇsak od 1. ledna 2002 se daly do obˇehu jiˇz bankovky a mince. Zhruba od poloviny devadesát´ ych let poˇzádalo ˇ e republiky) o pˇrijet´ı do EU. 10 st´ at˚ u stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy (vˇcetnˇe Cesk´ Dnes jiˇz m´ a EU 25 ˇ clen˚ u, nicménˇe hovoˇr´ı se o urˇcité dvojkolejnosti, nebot’ nˇekteré státy maj´ı urˇcité v´ yjimky, euro nen´ı zavedeno vˇsude, nové ˇclenské státy jsou ve st´ adiu ˇ postupné koordinace a spolupráce s p˚ uvodn´ı patnáctkou. Mnohé ˇclenské státy (Ceskou republiku nevyj´ımaje) dodnes napˇr´ıklad nesplnily tzv. maastrichtsk´ a kritéria pro pˇrijet´ı

156

13.4 Pˇrehled integraˇcn´ıch uskupen´ı

eura, pro ˇradu stát˚ u (hlavnˇe stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy) plat´ı urˇcitá omezuj´ıc´ı pravidla. Nicménˇe je moˇzno konstatovat, ˇze v souˇcasné dobˇe se v Evropˇe nacház´ı pomˇernˇe silné, koncentrované ekonomické uskupen´ı, které je schopno konkurovat ekonomicky vyspˇel´ ym stát˚ um a integrac´ım na celém svˇetˇe, a které pomˇernˇe dobˇre konkuruje jak USA, tak i Japonsku a ostatn´ım asijsk´ ym tygr˚ um. Rovnˇeˇz pozice eura na svˇetov´ ych finanˇcn´ıch trz´ıch je pomˇernˇe siln´ a. Mˇenov´ y systém v Evropˇe je d˚ usledkem integraˇcn´ıch krok˚ u nˇekter´ ych evropsk´ ych stát˚ u a je d˚ usledkem historického v´ yvoje, postupného integraˇcn´ıho procesu, jehoˇz souˇcasn´ ym stavem bylo vytvoˇren´ı Evropské unie. Shrneme-li dosavadn´ı poznatky, m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze s otevˇrenost´ı trˇzn´ı ekonomiky, vznikaj´ı na celém svˇetˇe pˇrirozené tendence k integraci hospodáˇrstv´ı, tj. sluˇcov´ an´ı, spl´ yván´ı menˇs´ıch celk˚ u ve vˇetˇs´ı, jehoˇz v´ ysledkem je vznik ekonomicky (a t´ım i politicky) silnˇejˇs´ıch uskupen´ı, jehoˇz druhou str´ ankou je globalizace, ztráta urˇcité samostatnosti národn´ıch ekonomik a vznik ˇr´ıd´ıc´ıch nadn´ arodn´ıch instituc´ı. V´ ysledkem postupné integrace je prakticky zmizen´ı hranic mezi ˇclensk´ ymi st´ aty integraˇcn´ıch celk˚ u, voln´ y pohyb pracovn´ıch sil, kapit´ alu i zboˇz´ı uvnitˇr celku, aˇz vytvoˇren´ı spoleˇcné mˇenové unie se spoleˇcnou mˇenou.

13.4

Pˇ rehled integraˇ cn´ıch uskupen´ı

V této ˇca´sti lekce pˇrin´ aˇs´ıme struˇcn´ y pˇrehled jiˇz zm´ınˇen´ ych evropsk´ ych integraˇcn´ıch seskupen´ı. Zejména po 2. svˇetové válce doˇslo vˇsak na celém svˇetˇe k vytváˇren´ı makroekonomick´ ych integrac´ı, tento proces st´ ale trv´ a a v jeho dˇejinách rozeznáváme nˇekolik stádi´ı. Formy integrace Stupnˇe integrace

Dosavadn´ı teorie i praxe rozeznává integraci mikroekonomickou a makroekonomickou. Mikroekonomick´ a integrace leˇz´ı v oblasti podnikové ekonomie a je plnˇe v rozhodován´ı majitel˚ u ˇci managementu firem ˇci instituc´ı (sluˇcuj´ı se napˇr´ıklad i v´ yzkumné instituce). Makroekonomick´ a integrace m´ a 5 stupˇ n˚ u s t´ımto oznaˇcen´ım: 1. P´ asmo voln´ eho obchodu je formou m´ırné integrace, kdy ˇclenské státy takového uskupen´ı mezi sebou ruˇs´ı tarify a kvóty vzájemného obchodu. Kaˇzdá zemˇe si vˇsak ponech´ av´ a vlastn´ı nez´ avislou obchodn´ı politiku v˚ uˇci neˇclensk´ ym zem´ım. 2. Celn´ı unie, znamen´ a vyˇsˇs´ı integraci, nebot’ kromˇe obchodn´ı politiky pásma volného obchodu v˚ uˇci sobˇe navzájem uplatˇ nuj´ı ˇclenské státy celn´ı unie spoleˇcnou a jednotnou celn´ı politiku v˚ uˇci vˇsem neˇclensk´ ym stát˚ um. 3. Spoleˇ cn´ y trh, umoˇzn ˇuje voln´ y pohyb v´ yrobk˚ u a sluˇzeb mezi ˇclensk´ ymi státy, jakoˇz i voln´ y pohyb v´ yrobn´ıch faktor˚ u, tj. práce a kapitálu. 4. Hospod´ aˇ rsk´ a unie pˇredstavuje koordinaci a harmonizaci národn´ıch hospodáˇrsk´ ych politik jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u navzájem. Tato forma hospodáˇrské integrace jiˇz vyˇzaduje zˇr´ızen´ı nadnárodn´ıho (nadst´ atn´ıho) hospodáˇrského centra, která má v´ yznamnou pravomoc proti ˇclensk´ ym stát˚ um. ´ 5. Upln´ a hospod´ aˇ rsk´ a integrace (unie), kdy docház´ı nav´ıc ke sjednocen´ı mˇenové, fiskáln´ı, sociáln´ı a anticyklické (hospodáˇrské) politiky vˇsech ˇclensk´ ych stát˚ u unie. Toto je dneˇsn´ı integraˇcn´ı uskupen´ı v Evropˇe, tedy EU. Tato forma nadstátn´ı integrace si ˇzádá vytvoˇren´ı ˇr´ıd´ıc´ıch struktur, která napˇr´ıklad v Evropské unii pˇredstavuje Rada Evropy, Evropsk´ y parlament, Evropská banka ˇci Evropské soudy. Pˇ r´ıklad: EU se nyn´ı nach´ az´ı v posledn´ım p´ atém stádiu svého v´ yvoje, kdyˇz proˇsla, jak je z textu zˇrejmé, postupnˇe vˇsemi pˇredcházej´ıc´ımi etapami. Bohuˇzel tˇemito etapami neprocházely vˇsechny dosavadn´ı státy Evropské unie, pˇredevˇs´ım posledn´ıch 10 novˇe pˇrijat´ ych evropsk´ ych


157

ˇ coˇz má za následek urˇcitou dvojkolejnost, ˇcetné v´ stát˚ u vˇcetnˇe CR, yjimky a nesoumˇernosti. To je zˇrejmé i napˇr´ıklad v mˇenové oblasti, kdy v urˇcité ˇca´sti Evropy jiˇz existuje a funguje jednotn´ a mˇena, ostatn´ı st´ aty se na tuto moˇznost zat´ım pˇripravuj´ı. Integraˇcn´ı procesy vˇsak nebyly a nejsou pouze evropskou záleˇzitost´ı. Napˇr´ıklad jiˇz od roku 1961 existujeˇs LAFTA (latinsko americké sdruˇzen´ı volného obchodu) od roku 1969 Andské rozvojové seskupen´ı, známé je i NAFTA (severoamerické: Canada, USA, Mexico) ˇci CEFTA (stˇredoevropské uskupen´ı).

13.5

Mimoevropské integrace

Pˇ rehled nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ıch mezin´ arodn´ıch ekonoˇ mick´ ych instituc´ı v´ yznamn´ ych pro CR

Rovnˇeˇz celosvˇetovˇe v´ yznamné mezinárodn´ı ekonomické instituce byly pˇreváˇznˇe vytváˇreny Významné opˇet po 2. svˇetové válce, jako odpovˇed’ bipolárn´ıho svˇeta. V souˇcasné dobˇe vˇsak hraj´ı ekonod˚ uleˇzitou roli z celosvˇetového hlediska, nebot’ vytváˇrej´ı ekonomické podm´ınky pro rozvoj mické a ekonomick´ y r˚ ust v mnoha st´ atech svˇeta. Mezi v´ yznamné ekonomické instituce patˇr´ı integrace zejména: 1. WTO – svˇetov´ a organizace obchodu, kter´ a vznikla rozˇs´ıˇren´ım p˚ uvodn´ı instituce GATT (Vˇseobecn´ a dohoda o clech a obchodu), 2. IMF (Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond, ˇcesky MMF), 3. Svˇetov´ a banka, 4. IBRD (mezin´ arodn´ı banka pro obnovu a rekonstrukci), 5. EBRD (evropsk´ a banka pro obnovu a rekonstrukci) a dalˇs´ı. ad 1. WTO – p˚ uvodnˇe svˇetová organizace usnadˇ nuj´ıc´ı vztahy ve svˇetovém obchodˇe, vˇcetnˇe regulace a vyrovnáván´ı daˇ nov´ ych systém˚ u. Dnes v prvé ˇradˇe koordinátor mezinárodn´ıho obchodu. ad 2. MMF – mezi z´ akladn´ı u ´koly patˇr´ı zejména: • podpora mezin´ arodn´ı spolupráce v mˇenov´ ych otázkách, • podpora stability devizov´ ych kurz˚ u, nov´ an´ı stupnˇe a zkracov´ an´ı doby trv´ an´ı nerovnov´ ahy v platebn´ıch bilanc´ıch • zm´ırˇ ˇclen˚ u, • pomoc pˇri zˇrizován´ı mnohostrann´ ych platebn´ıch systém˚ u pro bˇeˇzné transakce mezi ˇcleny atd. ad 3. svˇetov´ a banka – ˇclenstv´ı ve skupinˇe svˇetové banky je podm´ınˇeno ˇclenstv´ım v MMF: • je specializovanou instituc´ı OSN, • m´ a pˇet ˇclen˚ u – nejv´ yznamnˇejˇs´ı je IBRD, • je to spoleˇcenstv´ı specializovan´ ych bank, má 184 ˇclen˚ u, s´ıdlo Washington. ad 4. IBRD – se zamˇeˇruje na projekty podporuj´ıc´ı hospodáˇrsk´ y r˚ ust, které nemaj´ı odpov´ıdaj´ıc´ı moˇznosti jiného financován´ı: • z´ avazky za p˚ ujˇcky pˇreb´ırá stát, dluˇzn´ıkem IBRD je vˇzdy vláda pˇr´ısluˇsné zemˇe, • u ´vˇery dnes smˇeˇruj´ı do d˚ uleˇzit´ ych sektor˚ u ekonomiky rozvojov´ ych zem´ı. ad 5. EBRD – c´ıl banky je: • podpoˇrit pˇredevˇs´ım soukromé podnikán´ı v zem´ıch stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy, • pomoc´ı tˇemto zem´ım provádˇet restrukturalizaci hospodáˇrstv´ı (s´ıdlo v Lond´ ynˇe, ˇ – ˇclen). CR

158

13.6 Spoleˇcná mˇenová politika EU a spoleˇcná mˇena

Smyslem vˇsech tˇechto instituc´ı, které maj´ı pˇrev´ aˇznˇe formu bank, je poskytovat pomˇernˇe levé u ´vˇery na kryt´ı rozs´ ahl´ ych investiˇcn´ıch zámˇer˚ u pˇredevˇs´ım rozvojov´ ych zem´ı, EBRD je zamˇeˇrena na finanˇcn´ı pomoc pˇreváˇznˇe zem´ı b´ yvalého v´ ychodn´ıho bloku, mezinárodn´ı banky pak financuj´ı obrovské investice po celém svˇetˇe. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 13: Zjistˇete a doplˇ nte si do poznámek k tomuto textu s´ıdla tˇechto v´ yznamn´ ych mezinárodn´ıch ˇ je ˇclensk´ instituc´ı. CR ymi st´ aty uveden´ ych mezinárodn´ıch instituc´ı.

13.6

Spoleˇ cn´ a mˇ enov´ a politika EU a spoleˇ cn´ a mˇ ena

Maastrichsk´ a Vytvoˇren´ı mˇ enové unie se spoleˇcnou mˇenou vyˇzadovalo v prvé ˇradˇe maxim´ aln´ı sbl´ıˇzen´ı kritéria hospod´ aˇrské politiky jednotliv´ ych stát˚ u a stanoven´ı podm´ınek pro vytvoˇren´ı spoleˇcné mˇeny

a t´ım i vytvoˇren´ı spoleˇcné centráln´ı banky EU, která bude ˇr´ıdit spoleˇcnou mˇenovou politiku a vykon´ avat funkce centráln´ı banky m´ısto centr´ aln´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u. Podm´ınky, které vedly a i nad´ ale slouˇz´ı k posouzen´ı pˇrijatelnosti zaveden´ı spoleˇcné mˇeny v jednotliv´ ych ˇclensk´ ych státech, veˇsly ve známost pod oznaˇcen´ım maastrichsk´ a konvergenˇ cn´ı krit´ eria. Jejich splnˇen´ı je pˇredpokladem pro moˇznost zaveden´ı eura v kaˇzdém státˇe ˇ usiluje o brzké zaveden´ı eura i na svém u EU. Vzhledem k tomu, ˇze CR ´zem´ı, stoj´ı za to, si tato kritéria pˇripomenout. Jedn´ a se o: 1. dosaˇ zen´ı vysok´ eho stupnˇ e cenov´ e stability, kter´ y se mˇeˇr´ı r˚ ustem indexu spotˇrebitelsk´ ych cen, tj. inflac´ı. V´ yˇse inflace byla stanovena jako limitn´ı hranice a plnˇen´ı tohoto kritéria bylo poˇzadov´ ano velmi pˇr´ısnˇe, nebot’ v inflaci spatˇrovala EU hlavn´ı nebezpeˇc´ı stability spoleˇcné mˇenové politiky, 2. dlouhodobˇ e udrˇ ziteln´ y stav veˇ rejn´ ych financ´ı. Zat´ımco s pˇredcházej´ıc´ım ˇ problém, tohoto kritéria nen´ı dosaˇzeno. EU stanovila, ˇze pomˇer kritériem nemá CR schodku veˇrejn´ ych financ´ı k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz 3 % a celkov´ y dluh veˇrejn´ ych financ´ı nesm´ı pˇrekroˇcit 60 % HDP. 3. Dodrˇ zov´ an´ı norm´ aln´ıho kursov´ eho rozpˇ et´ı v˚ uˇci mˇen´ am potenciáln´ıch ˇclensk´ ych stát˚ u. Budouc´ı ˇclensk´ y st´ at nesm´ı zejména provést devalvaci své n´ arodn´ı mˇeny v˚ uˇci mˇenˇe jiného st´ atu. 4. Dlouhodob´ au ´ roveˇ nu ´ rokov´ e m´ıry (tj. vzájemná konvergence u ´ rokov´ ych sazeb). Opˇet byl stanoven limit u ´rokov´ ych sazeb, kter´ y nesm´ı b´ yt uchazeˇcem pˇrekroˇcen. Kontrolu tˇechto mˇenov´ ych kritéri´ı urˇcen´ ych Maastrichtskou smlouvou a koordinaci celého procesu sbliˇzován´ı n´ arodn´ıch ekonomik potenci´ aln´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u zajiˇst’oval Evropsk´ y mˇ enov´ y institut (EMI), kter´ y zanikl ustaven´ım Evropské centráln´ı banky, která pˇrevzala jeho u ´koly. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.1: ˇ nejvˇetˇs´ı problém z tˇechto 4 kritéri´ı pro Jak je z pˇredcházej´ıc´ıho textu patrné, má CR ˇ zaveden´ı eura v CR deficit veˇrejn´ ych financ´ı (v roce 2010), kter´ y se pohybuje v pásmu nad stanovená 3 %, a proto základn´ı podm´ınkou pro kaˇzdou vládu, pokud chce usilovat o dosaˇzen´ı plné mˇenové kompatibility s ostatn´ımi ˇclensk´ ymi st´ aty EU a t´ım i zaveden´ı eura ˇ u v CR, ´kol sniˇzován´ı schodku veˇrejn´ ych financ´ı. Zjistˇete si z denn´ıho (pˇr´ıpadnˇe odborného) tisku aktuáln´ı stav tohoto schodku veˇrejn´ ych financ´ı, pˇr´ıpadnˇe i v´ yˇsi uvedeného procenta schodku v˚ uˇci HDP a vloˇzte si tento aktuáln´ı u ´ daj do textu. Protoˇze se jedná o u ´ daj promˇenliv´ y, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. . ........................................................................................


159

ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 13: Uved’te, jaké v´ yhody a nev´ yhody má, podle Vaˇseho názoru anebo odborného tisku (v tomto pˇr´ıpadˇe uved’te zdroj informace, snaˇzte se vˇsak v prvé ˇradˇe o Vaˇse vlastn´ı posouzen´ı), ˇ do Evropské unie, uved’te rovnˇeˇz jaké d˚ zaˇclenˇen´ı CR usledky m˚ uˇze m´ıt, dle Vaˇseho názoru, ˇ Vaˇse posouzen´ı (max. na 2 stránky textu) zaˇslete tutorovi. zaveden´ı eura v CR.

13.7



Evropsk´ a centr´ aln´ı banka a Evropsk´ y syst´ em centr´ aln´ıch bank

Pokud má u ´spˇeˇsnˇe fungovat jednotná mˇenová politika EU, vyˇzaduje to vytvoˇren´ı centráln´ı evropské banky, která by plnila u ´ koly, dosud zajiˇst’ované národn´ımi centráln´ımi bankami jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u unie. Tato centráln´ı evropská banka byla zaloˇzena jiˇz ke konci devades´ at´ ych let minulého stolet´ı a zaˇcala svou ˇcinnost k 1. lednu 1999. Evropská centráln´ı banka (dále jen ECB) má s´ıdlo ve Frankfurtu nad Mohanem, základn´ı jmˇen´ı této banky ˇcin´ı 5 miliard euro, na nˇemˇz se pod´ılely pomˇerovˇe vˇsechny ˇclenské státy, které pˇrijaly spoleˇcnou mˇenu. Dluˇzno podotknout, ˇze i st´ aty, které spoleˇcnou mˇenu z p˚ uvodn´ı evropské patn´ actky ˇ edsko a Velk´ nepˇrijaly (Dánsko, Sv´ a Brit´ anie) alespoˇ n symbolicky splatily 5 % sv´ ych pod´ıl˚ u.

Evropsk´ a centr´ aln´ı banka je ˇr´ıd´ıc´ım a koordinaˇcn´ım stˇrediskem pro urˇcov´ an´ı monet´ arn´ı politiky tˇech ˇclen˚ u EU, které jsou u ´ˇcastn´ıky mˇenové unie.

Evropsk´ a centr´ aln´ı banka

Vˇsechny n´ arodn´ı centráln´ı banky jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u ztratily t´ım okamˇzikem své dˇr´ıvˇejˇs´ı kompetence centr´ aln´ıch bank a pˇrepustily je Evropské centr´ aln´ı bance. T´ım se také staly jak´ ymi poboˇckami, v´ ykonn´ ymi orgány a nástroji zabezpeˇcuj´ıc´ımi rozhodnut´ı Evropské centr´ aln´ı banky. Jaké hlavn´ı funkce má ECB a jaké u ´koly pln´ı v r´ amci EU? V podstatˇe se dá ˇr´ıci, ˇze i ECB pln´ı ty u ´koly, které mus´ı plnit kaˇzdá centráln´ı banka. Funkce ECB

Jej´ı z´ akladn´ı povinnost´ı je db´ at o udrˇzen´ı cenové stability v r´ amci evropského mˇenového systému a podporovat pˇrijatou hospod´ aˇrskou politiku celé unie. Mezi dalˇs´ı hlavn´ı funkce ECB patˇr´ı zejména: • formulovat a realizovat monetárn´ı politiku EU, • vykonávat bankovn´ı dohled nad obchody bˇeˇzn´ ych komerˇcn´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u, • emitovat (a pˇr´ıpadnˇe stahovat) bankovky a mince euro, • ˇr´ıdit devizové obchody, • spravovat devizové rezervy ˇclensk´ ych stát˚ u, • urˇcovat v´ yˇsi z´ asadn´ıch a podstatn´ ych u ´rokov´ ych sazeb, yˇsi minimáln´ıch povinn´ ych rezerv, kapitálové pˇrimˇeˇrenosti a dalˇs´ıch • rozhodovat o v´ hlavn´ıch ukazatel´ıch ˇr´ızen´ı komerˇcn´ıch bank, • dohl´ıˇzet na neproblematické, rychlé a hladké provádˇen´ı platebn´ıho styku uvnitˇr i vnˇe EU a legislativnˇe tuto oblast bankovnictv´ı zajiˇst’ovat, • poskytovat informaˇcn´ı, analytické a jiné odborné sluˇzby instituc´ım EU, • zajiˇst’ovat, zpracov´ avat a poskytovat statistiky, atd.

160

13.7 Evropsk´ a centráln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank

ECB je nezávislou centráln´ı bankou celé EU, znamená to, ˇze je nez´ avislá na kterémkoliv ˇr´ıd´ıc´ım orgánu EU, jakémkoliv státu, vl´ adˇe apod. Tato jej´ı pr´ avn´ı i politická nez´ avislost patˇr´ı k z´ akladn´ım rys˚ um celé EU a vypl´ yvá jiˇz z naprosté pˇredcházej´ıc´ı právn´ı, politické i odborné nezávislosti vˇsech centr´ aln´ıch bank jednotliv´ ych ˇclensk´ ych st´ at˚ u EU. V podstatˇe nezávislost n´ arodn´ı centráln´ı banky kaˇzdého budouc´ıho u ´ˇcastn´ıka EU byla jednou z podm´ınek vstupu. Vˇsechny centráln´ı banky jednotliv´ ych ˇclensk´ ych stát˚ u byly pˇred pˇrijet´ım do EU zcela nez´ avislé instituce na n´ arodn´ıch vl´ ad´ ach ˇci jin´ ych ˇr´ıd´ıc´ıch orgánech jednotliv´ ych stát˚ u. Pˇrestoˇze tato nezávislost centráln´ı banky pˇredevˇs´ım na dané vládˇe, teoreticky nen´ı (a nebyla nutná), byl to pˇredevˇs´ım pˇr´ıklad nˇemecké spolkové centr´ aln´ı banky, kter´ a po celé pov´ aleˇcné obdob´ı byla bankou zcela nezávislou na nˇemecké spolkové vládˇe a sv´ ym jedn´ an´ım, odbornost´ı a politickou i právn´ı nezávislost´ı, v´ yraznou mˇerou pˇrispˇela k tehdejˇs´ımu pováleˇcnému rozvoji západn´ıho Nˇemecka. Byla to jistˇe i jej´ı zásluha, ˇze tehdejˇs´ı mˇena (nˇemecká marka) byla mˇenou stabiln´ı a silnou a v´ yrazn´ y trval´ y vzestup jej´ı hodnoty na mezinárodn´ıch finanˇcn´ıch trz´ıch, odr´ aˇzej´ıc´ı trval´ y vzestup západonˇemeckého hospodáˇrstv´ı (oznaˇcovan´ y ˇcasto jako ekonomick´ y zázrak“) byl známkou vysoce kvalitn´ıho managementu tehdejˇs´ı Bundesbanky. ” Je tˇreba podotknout, ˇze nˇemeck´ a centr´ aln´ı banka vysoce profesion´ aln´ım zp˚ usobem zvl´ adla i obdob´ı opˇetovného sjednocen´ı Nˇemecka, kdy musela ˇcelit siln´ ym ekonomick´ ym i politick´ ym tlak˚ um vypl´ yvaj´ıc´ım z velmi rozd´ılného stavu hospodáˇrstv´ı (ost a west – v´ ychodn´ıch a západn´ıch spolkov´ ych zem´ı) a existence dvou mˇen. Právˇe zkuˇsenosti této banky vedly hlavn´ı pˇredstavitele EU k definici pr´ avn´ı i politické nez´ avislosti i ECB na vrcholn´ ych org´ anech EU i vl´ ad´ ach jednotliv´ ych ˇclensk´ ych zem´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.2: Za tv˚ urce nˇemeckého ekonomického zázraku (trval´ y vysok´ y vzestup pˇr´ır˚ ustk˚ u HDP a optimáln´ı makroekonomické agreg´ aty) po dlouhou dobu v´ yvoje západonˇemeckého hospodáˇrstv´ı, b´ yv´ a oznaˇcován jeden muˇz, kter´ y se nepochybnˇe zaslouˇzil o tento hospod´ aˇrsk´ y vzestup jiˇz za éry Kondr´ ada Adenauera. Byl to profesor ekonomie, ministr hospod´ aˇrstv´ı a krátce i nˇemeck´ y ministersk´ y pˇredseda. Zapiˇste si do textu jeho jméno, pokud nev´ıte, opiˇste si u ´daj z Kl´ıˇce. Nezávislost evropské centráln´ı banky je upravena pˇr´ımo ve statutu ECB, kde se v ˇclánku 108 Smlouvy o ES a statutu ˇr´ıká: pˇri v´ ykonu pravomoci a uskuteˇcn ˇován´ı u ´kol˚ u a povinnost´ı ” svˇeˇrené jim touto Smlouvou a Statutem nesmˇej´ı ECB, národn´ı centráln´ı banky, ani ˇza´dn´ y ˇclen jejich rozhodovac´ıch orgán˚ u vyˇzadovat ani pˇrij´ımat pokyny od org´ an˚ u Spoleˇcenstv´ı, od ˇzádné vl´ ady ˇclenského st´ atu nebo od jakéhokoliv jiného subjektu.“ Orgány a instituce Spoleˇcenstv´ı a vlády ˇclensk´ ych stát˚ u se zavazuj´ı zachovávat tuto zásadu a nesnaˇzit se ovlivˇ novat ˇcleny rozhodovac´ıch org´ an˚ u Evropské centráln´ı banky ˇci národn´ıch centr´ aln´ıch bank pˇri plnˇen´ı jej´ıch u ´kol˚ u. ˇ ri Ctyˇ formy nez´ avislosti ECB

Nez´ avislost ECB i n´ arodn´ıch centr´ aln´ıch bank má ˇctyˇri formy, oznaˇcované jako: • institucion´ aln´ı nez´ avislost (viz citované ustanoven´ı Smlouvy a Statutu), • osobn´ı nezávislost (které pˇredpokládá urˇcitou délku a stabilitu funkc´ı v ˇr´ıd´ıc´ıch orgánech ECB, kdy funkˇcn´ı obdob´ı ˇclen˚ u vrcholn´ ych orgán˚ u národn´ıch bank mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe dlouhé a pˇredstavitelé centr´ aln´ıch bank mohou b´ yt odvoláni pouze z d˚ uvod˚ u uveden´ ych ve Smlouvˇe a Statutu), • vˇ ecn´ a nezávislost (kdy je definován vˇecn´ y, odborn´ y c´ıl ECB i centráln´ıch národn´ıch bank ˇclensk´ ych stát˚ u a pˇri formulaci i jeho plnˇen´ı nesm´ı b´ yt centr´ aln´ı banka nijak ovlivˇ nov´ ana, Pˇ r´ıklad: Jak jiˇz v´ıme, hlavn´ım c´ılem ECB i vˇsech národn´ıch centráln´ıch bank ˇclensk´ ych st´ at˚ u je udrˇzen´ı cenové stability. ECB (stejnˇe jako n´ aslednˇe i národn´ı centr´ aln´ı banky) si sama stanov´ı inflaˇcn´ı c´ıl a je ona sama pak odpovˇedn´ a za jeho plnˇen´ı ˇci nedosaˇzen´ı.


161

ˇ tedy CNB ˇ I v CR vyhlaˇsuje vˇzdy inflaˇcn´ı c´ıl pro konkrétn´ı roky. • finanˇ cn´ı nezávislost, vypl´ yvaj´ıc´ı z toho, ˇze vl´ ada nesm´ı ovlivˇ novat rozpoˇcet centráln´ı banky a nesm´ı vyuˇz´ıvat centráln´ı banku k financován´ı státn´ıch v´ ydaj˚ u. Vrcholn´ ym ˇr´ıd´ıc´ım orgánem Evropské centr´ aln´ı banky je Bankovn´ı rada ECB sloˇzená z ˇclen˚ u ˇ ıd´ıc´ıho v´ tzv. R´ yboru a z guvernér˚ u národn´ıch centráln´ıch bank ˇclensk´ ych stát˚ u mˇenové unie. ˇ ıd´ıc´ı v´ ˇ R´ ybor je ˇsestiˇclenn´ y a má ve svém ˇcele prezidenta ECB. Clenov´ e tohoto vrcholného orgánu ECB jsou jmenováni jednomysln´ ym rozhodnut´ım vl´ ad ˇclensk´ ych zem´ı na doporuˇcen´ı Rady EU dané po konzultaci s Evropsk´ ym parlamentem. Funkˇcn´ı obdob´ı vˇsech ˇclen˚ u je osmileté a do této funkce nemohou b´ yt zvoleni dvakrát. Kromˇe existence ECB je pro EU typická v oblasti mˇenové politiky jeˇstˇe existence tzv. Ev- ESCB ropsk´ eho syst´ emu centr´ aln´ıch bank (ESCB), kter´ y obsahuje ECB a n´ arodn´ı centráln´ı banky vˇsech ˇclensk´ ych stát˚ u EU. Je tˇreba m´ıt st´ ale na pamˇeti, ˇze v souˇcasné dobˇe, existuje v EU zvl´ aˇstn´ı situace, kdy pouze ˇcást p˚ uvodn´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u zavedla spoleˇcnou mˇenu ˇ edsko a Velk´ euro, ˇcást p˚ uvodn´ıch ˇclensk´ ych st´ at˚ u euro odm´ıtla (jiˇz zm´ınˇené Dánsko, Sv´ a ˇ Británie) a nové ˇclenské st´ aty evropské unie (posledn´ıch 10 vˇcetnˇe CR) vesmˇes dosud nesplˇ nuj´ı ani maastrichtská kritéria pro moˇznost pˇrijet´ı eura. Tato situace vedla k tomu, ˇze kromˇe ECB, která plnˇe ovlivˇ nuje a ˇr´ıd´ı mˇenovou politiku st´ at˚ u s eurem, funguje ESCB, kter´ y zajiˇst’uje koordinaci ˇcinnosti v oblasti mˇenové politiky vˇsech stát˚ u EU, tedy i tˇech, které euro jako jednotnou mˇenu nemaj´ı. Existuj´ı tedy v r´ amci EU dvˇe skupiny stát˚ u, kdy u prvé skupiny je mˇenová politika urˇcována ECB a druh´ a skupiny stát˚ u, kde je mˇenová politika pouze koordinov´ ana a doporuˇcována. ˇ ıd´ıc´ı radou a V´ Rovnˇeˇz ESCB má svou ˇr´ıd´ıc´ı strukturu. Ta je dána R´ ykonn´ ym v´ yborem. ˇ ıd´ıc´ı rada je sloˇzena ze ˇclen˚ ˇ ıd´ıc´ıho v´ R´ u R´ yboru ECB a z guvernér˚ u národn´ıch centráln´ıch bank. Tato rada definuje mˇenovou politiku EU a ˇcin´ı ˇradu konkrétn´ıch rozhodnut´ı v oblasti nástroj˚ u ˇr´ızen´ı (v´ yˇse u ´ rokov´ ych sazeb atd.). V´ ykonn´ y v´ ybor je pak on´ım ˇcinitelem, kter´ y ˇ ıd´ıc´ı rady uv´ rozhodnut´ı R´ ad´ı do ˇzivota. Rozd´ıl mezi obˇema orgány zajiˇst’uj´ıc´ımi provádˇen´ı mˇenové politiky v rámci EU je v jejich pr´ avn´ım postaven´ı. ECB i vˇsechny národn´ı centr´ aln´ı banky maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu, jsou pr´ avnick´ ymi osobami, ESCB pr´ avn´ı subjektivitu nem´ a, je tedy sp´ıˇse seskupen´ım org´ an˚ u koordinuj´ıc´ım mˇenovou politiku EU, kdyˇzto ECB je organizac´ı provádˇej´ıc´ı a zodpov´ıdaj´ıc´ı za jej´ı ˇr´ızen´ı a v´ ysledky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Pokud Vás problematika mˇenové politiky EU v´ıce zaj´ım´ a, navˇstivte informaˇcn´ı stˇrediska EU nebo se pod´ıvejte na webové stránky EU na Internetu. Podnikatele a manaˇzery firem vesmˇes zaj´ımaj´ı moˇznosti dotac´ı z fond˚ u EU, informace m˚ uˇzete z´ıskat i v poboˇck´ ach Hospodáˇrské (nebo Agr´ arn´ı) komory. Je moˇzn´ a i konzultace i s ˇcesk´ ymi zástupci v Evropském parlamentu, nebo se obr´ atit pˇr´ımo na kancel´ aˇr naˇseho komisaˇre u EU v Bruselu. Shrnut´ı:

• Jedn´ım z projev˚ u globalizace je rozˇsiˇrován´ı se tzv. transnacionáln´ıch korporac´ı. • Transnacionáln´ı ˇcili nadnárodn´ı korporace (TNC) jsou vˇetˇsinou mamut´ı firmy, které maj´ı poboˇcky, podniky ˇci závody v nˇekolika zem´ıch, minimálnˇe ve dvou. usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezin´ arodn´ıch trz´ıch m´ a své kladné i záporné • P˚ str´ anky. • Kapitálové pˇresuny u TNC (vˇcetnˇe pohybu penˇez) nejsou ani u ´ˇcetnˇe ani statisticky zachyceny, prov´ adˇej´ı se systémem tzv. transferov´ ych cen. • Po 2. svˇetové v´ alce doˇslo na celém svˇetˇe k vytváˇren´ı makroekonomick´ ych integrac´ı. • Rozezn´ av´ ame nˇekolik stupˇ n˚ u hospodáˇrské integrace.

162

13.7 Evropsk´ a centráln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank • Integraˇcn´ım proces˚ um, ale i ekonomickému rozvoji ˇcetn´ ych zem´ı napom´ ahaj´ı mezin´ arodn´ı ekonomické instituce, vˇetˇsinou nadnárodn´ı banky. • Svˇetov´ y a evropsk´ y mˇenov´ y systém je d˚ usledkem internacionalizace ekonomiky, mezin´ arodn´ı v´ ymˇeny zboˇz´ı, kapit´ alu i lidsk´ ych zdroj˚ u. u, které plat´ı v mezinárodn´ım obchodn´ım svˇetˇe a ve • Je to systém penˇeˇzn´ıch vztah˚ svˇetovém hospod´ aˇrstv´ı. y systém je tvoˇren r˚ uzn´ ymi mˇenov´ ymi prostˇredky a institucemi, • Mezinárodn´ı mˇenov´ které fungov´ an´ı mezin´ arodn´ıch plateb a v´ ymˇen umoˇzn ˇuj´ı a reguluj´ı. • Jeho souˇcasn´ y stav je d´ an v´ ysledkem tzv. Kingstonsk´ ych dohod. • Mezinárodn´ı mˇenov´ y systém tvoˇr´ı n´ arodn´ı mˇeny jednotliv´ ych zem´ı a dollar, euro, respektive dohodnut´ a mˇena. a kromˇe jin´ ych funkc´ı i povˇeˇren´ı vyrovnávat mezinárodn´ı mˇenové vztahy • MMF m´ ˇclensk´ ych zem´ı. • Mikroekonomick´ a integrace leˇz´ı v oblasti podnikové ekonomie. • Makroekonomická integrace má 5 stupˇ n˚ u, v souˇcasné dobˇe v Evropˇe existuje pát´ y stupeˇ n, tj. u ´pln´ a hospod´ aˇrsk´ a unie (EU). • Byla zavedena jednotn´ a spoleˇcn´ a evropská mˇena Euro, a to k 1. lednu 1999. • Maastrichsk´ a konvergenˇcn´ı kritéria jsou podm´ınkou pro moˇznost zaveden´ı eura. • Evropská centráln´ı banka je ˇr´ıd´ıc´ım a koordinaˇcn´ım stˇrediskem pro urˇcován´ı monetárn´ı politiky tˇech ˇclen˚ u EU, které jsou u ´ˇcastn´ıky mˇenové unie. • Jej´ı základn´ı povinnost´ı je dbát o udrˇzen´ı cenové stability v rámci evropského mˇenového systému a podporovat pˇrijatou hospodáˇrskou politiku celé unie. • V EU se prosadila nez´ avislost ECB i národn´ıch centráln´ıch bank. • Nez´ avislost ECB i národn´ıch centráln´ıch bank má ˇctyˇri formy: institucion´ aln´ı, osobn´ı, vˇecn´ a a finanˇcn´ı. • Kromˇe existence ECB je pro EU typická v oblasti mˇenové politiky jeˇstˇe existence tzv. Evropského systému centr´ aln´ıch bank (ESCB).


1. Co se rozum´ı pod pojmem TNC? usoben´ı TNC v urˇcit´ ych státech z hlediska zisku, dan´ı 2. Co je charakteristické pro p˚ apod.? 3. Jak´ a jsou pozitiva a negativa p˚ usoben´ı TNC? 4. Jaké zn´ ate formy mezin´ arodn´ı hospodáˇrské integrace? 5. Které zn´ ate v´ yznamné integraˇcn´ı uskupen´ı? 6. Které mezin´ arodn´ı instituce napomáhaj´ı rozvoji celosvˇetovému hospodáˇrstv´ı? 7. Co obsahuje pojem mezin´ arodn´ı mˇenov´ y systém? 8. Co bylo pˇredmˇetem Kingstonsk´ ych dohod? 9. Co je to Mezin´ arodn´ı mˇenov´ y fond, jakou má u ´lohu? 10. Jak se prov´ ad´ı obchodn´ı platba mezi zahraniˇcn´ımi partnery? 11. Jak prob´ıhala ekonomick´ a integrace Evropy po 2. svˇetové válce? 12. Jaké integraˇcn´ı formy zn´ ate? 13. V jaké formˇe integrace se nach´ az´ı EU? 14. Co jsou to maastrichtsk´ a konvergenˇcn´ı kritéria? 15. Jaké instituce m´ a EU pro ˇr´ızen´ı mˇenové politiky? 16. Jaké formy nez´ avislosti ECB zn´ ate? 17. Jaké m´ a z´ akladn´ı funkce Evropská centráln´ı banka? 18. Co je to Evropsk´ y systém centr´ aln´ıch bank?


163

Pr˚ uvodce studiem: V této lekci jsme se zab´ yvali problematikou, která prodˇelává bouˇrliv´ y v´ yvoj, docház´ı k ˇcast´ ym zmˇen´ am, objevuj´ı se nové pojmy ˇci instituce, jak jste zjistili, také ˇrady instituc´ı ˇci finanˇcn´ıch nástroj˚ uvu ´sil´ı o evropskou integraci mˇela pouze doˇcasn´ y charakter a postupnˇe byla zruˇsena a nahrazena vyˇsˇs´ı formou. To lze pˇredpokládat i do budoucnosti. Proto pro Vás pˇredstavuje tato studijn´ı opora pouze základn´ı studijn´ı materiál, nebot’ je tˇreba z denn´ıho i odborného tisku, z televize ˇci z Internetu stále sledovat ˇcetné novinky, moˇznosti i zmˇeny, ke kter´ ym v této oblasti doch´ az´ı.

164

13.7 Evropsk´ a centráln´ı banka a Evropsk´ y systém centráln´ıch bank

Autotest: 1. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezinárodn´ıch trz´ıch má: (a) pouze kladné str´ anky (b) pouze z´ aporné str´ anky (c) kladné i z´ aporné str´ anky 2. Pouˇzit´ı vnitropodnikov´ ych cen“ u TNC znamená: ” (a) pˇresun zisk˚ u do st´ at˚ u, kde je niˇzˇs´ı zdanˇen´ı (b) nem´ a ˇz´ adn´ y vliv na hospodáˇrstv´ı státu ve kterém TNC p˚ usob´ı (c) pozitivn´ı prvek pro st´ at, ve kterém byl zisk vytvoˇren 3. Svˇetov´ a organizace obchodu (WTO) zahrnuje: (a) vˇsechny st´ aty svˇeta (b) nˇekolik des´ıtek ˇclensk´ ych stát˚ u (c) je moˇzné se st´ at ˇclenem po dosaˇzen´ı urˇcit´ ych kritéri´ı ˇ a republika: 4. Cesk´ (a) je ˇr´ adn´ ym ˇclenem MMF (b) nen´ı ˇclenem MMF (c) je pouze pˇridruˇzen´ ym ˇclenem MMF 5. Pohyb re´ aln´ ych penˇez mezi zahraniˇcn´ımi partnery: (a) je jedinˇe moˇzn´ ym zp˚ usobem u ´hrady závazk˚ u (b) sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´ ym zp˚ usobem pouˇz´ıvaném pˇri celkovém vypoˇrádán´ı závazk˚ u (c) zcela nepouˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem vypoˇrádán´ı závazk˚ u 6. Hlavn´ı funkc´ı ECB je: (a) zajiˇstˇen´ı mˇenové stability (b) zajiˇstˇen´ı cenové stability (c) zajiˇstˇen´ı fisk´ aln´ı stability EU 7. ECB je: (a) nez´ avisl´ a na vrcholn´ ych orgánech EU (b) v´ ykonn´ ym org´ anem rozhodnut´ı vrcholn´ ych orgán˚ u EU (c) v´ ykonn´ ym orgánem spoleˇcného rozhodnut´ı národn´ıch centráln´ıch bank vˇsech ˇclen˚ u EU ych konvergenˇcn´ıch kritéri´ıch plat´ı, ˇze pomˇer schodku veˇrejn´ ych financ´ı 8. V maastrichtsk´ k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 3 procenta (b) 5 procent (c) 10 procent

Kapitola 14

N´ arodn´ı hospod´ aˇ rstv´ı Popis lekce: Závˇereˇcná lekce tohoto kursu se zab´ yvá pˇrehledem ˇclenˇen´ı celého národn´ıho hospodáˇrstv´ı, rozdˇeluje rovnˇeˇz ekonomii jako vˇedu na ˇca´st obecné a ˇca´st veˇrejné ekonomie, charakterizuje veˇrejné statky a zp˚ usob financov´ an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u. Lekce má následuj´ıc´ı strukturu: 14.1 14.2 14.3 14.4

ˇ en´ı sektor˚ Clenˇ u ˇ en´ı n´ Clenˇ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı dle principu financován´ı Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor Veˇrejn´ a ekonomie

Lekce otev´ır´ a prostor pro studium podnikové ekonomiky a dalˇs´ıch navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych disciplin tohoto e-learningového studia. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Národn´ı hospodáˇrstv´ı, sektory, primárn´ı, sekund´ arn´ı, terciáln´ı, kvarci´ aln´ı sektor, obecná ekonomie, veˇrejná ekonomie, neziskov´ y sektor, ziskov´ y sektor, státn´ı sektor, samosprávn´ y sektor, veˇrejn´ y statek, nerivalitn´ı spotˇreba, nevyluˇcitelnost, sm´ıˇsené statky, st´ atn´ı rozpoˇcet, veˇrejn´ a volba. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı této kapitoly byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •

struˇcnˇe definovat pojem n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı, rozliˇsovat sektory, odvˇetv´ı a obory národn´ıho hospodáˇrstv´ı, vysvˇetlit ˇc´ım se zab´ yv´ a veˇrejná ekonomie, charakterizovat znaky veˇrejného sektoru a zp˚ usob jeho financován´ı.

165

ˇ en´ı sektor˚ 14.1 Clenˇ u

166

V dosavadn´ım textu jsme se zab´ yvali obecnou ekonomi´ı. Popsali jsme si principy jej´ıho fungov´ an´ı, funkce trˇzn´ıho mechanismu, p˚ usoben´ı trˇzn´ıch sil, ale i nedostatky tohoto mechanismu a nutnost ˇreˇsen´ı. Popsali jsme si funkci státu a jeho nástroje pˇri ˇreˇsen´ı nedostatk˚ u trˇzn´ıho mechanismu, u ´lohu jednotliv´ ych nástroj˚ u hospodáˇrské politiky, u ´lohu bank, v´ yznam zahraniˇcn´ıho obchodu a moˇznosti zapojen´ı n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı do mezin´ arodn´ı integrace. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı

Pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“ m˚ uˇze m´ıt ale nˇekolik v´ yznam˚ u, a to z pohledu r˚ uzn´ ych ” hledisek. Pokud napˇr´ıklad naˇs´ım hlediskem bude posuzov´ an´ı tohoto pojmu z hlediska makroekonomie budeme do tohoto komplexu ekonomick´ ych subjekt˚ u a vztah˚ u mezi nimi, ˇradit soustavu domácnost´ı, firem a státn´ıch organizac´ı. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı v tomto pojet´ı pak bude komplexem ekonomick´ ych forem existence z´ akladn´ıch ekonomick´ ych subjekt˚ u, mezi nimiˇz docház´ı prostˇrednictv´ım konkrétn´ıch trh˚ u k ekonomick´ ym aktivitám a v´ ymˇenám hodnot na u ´zem´ı daného státu. Vliv okoln´ıho svˇeta je pak posuzován v interakci v˚ uˇci tomuto celku. V tom pˇr´ıpadˇe se pak pojem n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı“ prakticky kryje s hospod´ aˇrstv´ım ” daného st´ atu, s jeho strukturou, vazbami, konkrétn´ı hospod´ aˇrskou politikou a zapojen´ım do mezin´ arodn´ıho ekonomického prostor.



´ Ukol k textu ˇ c. 14: Pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“ je sice odborn´ y term´ın, kter´ y má v základn´ı terminologii své ” stálé m´ısto, avˇsak, jak uvád´ı v´ yˇse uvedená poznámka, ztotoˇzn ˇ uje se dnes sp´ıˇse s pojet´ım státu a hospodaˇren´ım pˇr´ısluˇsného státu neˇz národa. Zamyslete se nad t´ımto tvrzen´ım a uved’te hlavn´ı d˚ uvody proˇc tomu tak je. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce. Pokud budeme národn´ı hospodáˇrstv´ı posuzovat z hlediska struktury jednotliv´ ych ekonomick´ ych subjekt˚ u pak pro n´ as n´ arodn´ı hospodáˇrstv´ı pˇredstavuje komplex v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, obsluˇzn´ ych, dopravn´ıch a jin´ ych organizac´ı na u ´zem´ı daného státu. Napˇr´ıklad m˚ uˇzeme provést rozdˇelen´ı dle hlediska hlavn´ıho zamˇeˇren´ı ekonomick´ ych aktivit dan´ ych subjekt˚ u a ˇclenit hospod´ aˇrstv´ı na sektory, odvˇ etv´ı ˇ ci obory.

14.1 ˇ en´ı Clenˇ sektor˚ u NH

ˇ Clenˇ en´ı sektor˚ u

Sektory n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı lze tˇr´ıdit podle r˚ uzn´ ych hledisek. Jedn´ım z moˇzn´ ych kritéri´ı je napˇr´ıklad ˇcasté ˇclenˇen´ı sektor˚ u na: • prim´ arn´ı sektor (jedn´ a se o tˇeˇzbu surovin, ˇcerp´ an´ı primárn´ıch zdroj˚ u, zemˇedˇelskou prvov´ yrobu apod.), • sekund´ arn´ı sektor (jedn´ a se o zpracovatelsk´ y pr˚ umysl), • terci´ aln´ı sektor (sluˇzby), • kvarciáln´ı sektor (tzv. nov´ a ekonomika“, tj. komunikaˇcn´ı rozvoj, computerizace atd.). ” Odvˇetv´ı m˚ uˇzeme ˇclenit na pr˚ umyslové odvˇetv´ı, odvˇetv´ı dopravy, zemˇedˇelstv´ı, stavebnictv´ı atd. Jednotlivé obory pak pˇredstavuj´ı d´ılˇc´ı sloˇzky daného odvˇetv´ı. Pˇ r´ıklad: Odvˇetv´ı pr˚ umyslu m˚ uˇzeme ˇclenit na jednotlivé pr˚ umyslové obory napˇr´ıklad: stroj´ırenstv´ı, elektrotechnika, potravináˇrstv´ı atd. Stejn´ ym zp˚ usobem m˚ uˇzeme dˇelit dopravu napˇr´ıklad na obor ˇzelezniˇcn´ı dopravy, silniˇcn´ı dopravy, letecké dopravy atd. V r´ amci daného oboru m˚ uˇze existovat i jeho dalˇs´ı vnitˇrn´ı dˇelen´ı jako napˇr´ıklad nákladn´ı doprava, osobn´ı doprava apod.

Kapitola 14. N´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı

167

Existuje celá ˇrada kritéri´ı, podle nichˇz lze národn´ı hospodáˇrstv´ı ˇclenit. Pro naˇse potˇreby budeme dále vycházet z ˇclenˇen´ı n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı dle princip˚ u financov´ an´ı. Ve vˇsech pˇr´ıpadech vˇsak budeme nyn´ı hovoˇrit jiˇz o ekonomice daného sektoru, odvˇetv´ı nebo oboru. Ekonomika

Pojem ekonomika“ tak pˇredstavuje konkrétn´ı zp˚ usob hospodaˇren´ı daného sledovaného ” ekonomického subjektu. Hovoˇr´ıme pak o ekonomice pr˚ umyslu, ekonomice zemˇedˇelstv´ı, ale také ekonomice ˇskolstv´ı, kultury atd. Pokud p˚ ujdeme aˇz na obory budeme hovoˇrit o ekonomice stroj´ırenstv´ı, ekonomice námoˇrn´ı dopravy atd. Kaˇzdá tato ekonomika se pak skládá z ekonomik jednotliv´ ych firem a organizac´ı, které dohromady tvoˇr´ı dan´ y komplex. Ne vˇsechny podniky, organizace a osoby p˚ usob´ıc´ı na u ´zem´ı daného st´ atu se vˇsak zabývaj´ı ˇcinnost´ı, kter´ a odr´ aˇz´ı nab´ıdku a popt´ avku a u ´st´ı do tvorby zisku, ne vˇsechny ekonomické subjekty se ˇr´ıd´ı principy obecné ekonomie. ˇ ast ekonomick´ C´ ych subjekt˚ u tvoˇr´ı tzv. neziskové organizace, neziskov´ y sektor národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı. J´ım se zab´ yv´ a veˇ rejn´ a ekonomie.

14.2

ˇ Clenˇ en´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇ rstv´ı dle principu financov´ an´ı

Tˇr´ıdˇen´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı podle tohoto hlediska m˚ uˇzeme znázornit t´ımto obrázkem. Národn´ı hospodáˇrstv´ı

Neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor

Ziskov´ y (trˇzn´ı) sektor

Veˇrejn´ y sektor

Soukrom´ y sektor

Sektor domácnost´ı

ˇ en´ı n´ Obr´ azek 14.1: Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle financov´ an´ı

• Ziskov´ y (trˇ zn´ı) sektor je takov´ y sektor národn´ıho hospodáˇrstv´ı, kter´ y je zaloˇzen na tvorbˇe zisku, jakoˇzto d˚ usledku vynakl´ ad´ an´ı ekonomické aktivity ve v´ yrobˇe produkt˚ u, poskytován´ı sluˇzeb, distribuci, prodeji atd. Podnˇetem k ekonomické aktivitˇe je právˇe moˇznost dosahován´ı zisku, jakoˇzto hlavn´ıho ˇcinitele aktivizuj´ıc´ıho dané konkrétn´ı

Veˇrejn´ a ekonomie

168

14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor

•

• •

•

subjekty k jejich existenci na pˇr´ısluˇsn´ ych trz´ıch. Trˇzn´ı subjekty jsou zaloˇzeny na fungov´ an´ı daného trhu s jeho nab´ıdkou a poptávkou a cenou odr´ aˇzej´ıc´ı vztahy konkrétn´ı nab´ıdky a konkrétn´ı popt´ avky na pˇr´ısluˇsném trhu. Neziskov´ y (netrˇ zn´ı) sektor je zaloˇzen na poskytován´ı sluˇzeb ˇci produkci takov´ ych statk˚ u, které nejsou urˇceny k trˇzn´ı v´ ymˇenˇe, ale jsou poskytovány k uspokojen´ı potˇreb a uˇzitku, jenˇz nemus´ı b´ yt zaloˇzen na efektu zisku, ale pr´ avˇe na dosaˇzen´ı uˇzitku. Tento sektor se tedy nepohybuje na bázi samofinancován´ı, ale funguje d´ıky pˇrerozdˇelovac´ım proces˚ um (ˇcerp´ an´ı fond˚ u, dotac´ım, transfer˚ um ze st´ atn´ıho (ˇci jiného) rozpoˇctu atd. I kdyˇz urˇcit´ a d´ılˇc´ı ˇcinnost organizace spadaj´ıc´ı do tohoto sektoru m˚ uˇze b´ yt ˇcásteˇcnˇe zisková, v celkovém mˇeˇr´ıtku tomu tak nen´ı, a daná organizace je závislá na pˇr´ısunu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u mimo trˇzn´ı fungován´ı. Konkrétn´ım projevem celého neziskového sektoru je v nejvˇetˇs´ım m´ıˇre poskytován´ı veˇrejn´ ych sluˇzeb a veˇrejn´ ych statk˚ u. Neziskov´ y veˇ rejn´ y sektor je d´ılˇc´ı ˇca´st celého neziskového sektoru, která je v´ yhradnˇe zaloˇzena na poskytován´ı veˇrejn´ ych sluˇzeb a veˇrejn´ ych produkt˚ u a jej´ıˇz financov´ an´ı poch´ az´ı z veˇrejn´ ych financ´ı. Neziskov´ y soukrom´ y sektor je d´ılˇc´ı ˇcást celého neziskového sektoru, kterou pˇredstavuj´ı soukromé ˇcinnosti, popˇr´ıpadˇe i celé organizace, které z vlastn´ıch soukrom´ ych zdroj˚ u financuj´ı sluˇzby ˇci produkci statk˚ u, jejichˇz poskytován´ı nen´ı zaloˇzeno na trˇzn´ım mechanismu a dosahov´ an´ı zisku, ale pouze na pˇr´ınosu a uˇzitku vesmˇes pro konkrétn´ı veˇrejnost. Sektor dom´ acnost´ı je charakteristick´ y v´ ymˇenou sluˇzeb a statk˚ u v rámci celého kolobˇehu ekonomick´ ych aktivit v rámci daného n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı a jejich zapojen´ım do ˇcinnosti ekonomického a spoleˇcenského ˇzivota.

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 14: Napiˇste si na voln´ y list pˇr´ıklady konkrétn´ıch firem, podnik˚ u v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, softwarov´ ych atd., které byste zaˇradili pod tˇr´ıdˇen´ı sektor˚ u dle v´ yˇse uvedeného ˇclenˇen´ı. Pro kaˇzd´ y sektor uved’te alespoˇ n dva pˇredstavitele bud’ ze svého bl´ızkého okol´ı nebo celostátnˇe známé instituce.

14.3 Soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor

Soukrom´ y a veˇ rejn´ y sektor

Nyn´ı si v´ıce vymez´ıme sektory n´ arodn´ı hospodáˇrstv´ı z pohledu dvou základn´ıch kritéri´ı: • podle vlastnictv´ı, • a podle jiˇz uvedeného charakteru ziskovosti. Podle kritéria vlastnictv´ı se tedy národn´ı hospodáˇrstv´ı dˇel´ı na soukrom´ y sektor a na veˇ rejn´ y sektor:

Dalˇs´ı ˇclenˇen´ı veˇrejného sektoru

a) Soukrom´ y sektor obsahuje subjekty, které jsou ve vlastnictv´ı soukrom´ ych osob. b) Veˇrejn´ y sektor se podle vlastnictv´ı dále dˇel´ı na: • st´ atn´ı sektor (subjekty ve vlastnictv´ı státu) a ych celk˚ u – kraj˚ u • samospr´ avn´ y sektor (subjekty ve vlastnictv´ı samosprávn´ a obc´ı). c) V praxi vˇsak doch´ az´ı i k ˇ radˇ e kombinac´ı jak z pohledu vlastnictv´ı (napˇr´ıklad u tzv. polostátn´ıch akciov´ ych spoleˇcnost´ı“), tak i z hlediska ziskovosti (napˇr´ıklad mnohé ” subjekty zˇr´ızené obcemi vyv´ıjej´ı vedle neziskov´ ych ˇcinnost´ı i podnikatelské aktivity).


169

Vymezen´ı jednotliv´ ych sektor˚ u je v praxi proto mnohdy obt´ıˇzné. Pod pojmem veˇrejn´ y sektor je vˇsak obvykle myˇslen veˇrejn´ y neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor národn´ıho hospodáˇrstv´ı V praxi vedle sebe existuje soukrom´ y a veˇrejn´ y sektor a tyto sektory se vzájemnˇe ovlivˇ nuj´ı. To je typick´ ym znakem sm´ıˇsené ekonomiky.

14.4

Veˇ rejn´ a ekonomie

Souˇca´st´ı ekonomického zkoumán´ı spoleˇcnosti je specifická oblast ekonomie, která se zab´ yv´ a existenc´ı a v´ yvojem veˇrejného sektoru a veˇrejn´ ych statk˚ u. Z´ akladn´ı znaky veˇ rejn´ eho sektoru je moˇzné definovat takto: • • • • •

nach´ az´ı se ve veˇrejném vlastnictv´ı, je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı, rozhoduje se v nˇem veˇrejnou volbou, podléh´ a veˇrejné kontrole, nem´ a ziskov´ y charakter.

Znaky veˇrejného sektoru

Bylo by vˇsak chybné definovat veˇrejn´ y sektor jako sektor, kter´ y poskytuje veˇrejné statky, i kdyˇz existence veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. Nezastupitelnou roli v procesu tvorby má vˇsak i soukrom´ y sektor, pˇrestoˇze pˇri poskytován´ı veˇrejn´ ych statk˚ u hraje sp´ıˇse doplˇ nkovou roli. Co jsou to veˇrejné statky a ˇc´ım se liˇs´ı od statk˚ u soukrom´ ych? Veˇ rejn´ y statek je charakterizován tˇemito vlastnostmi: a) nerivalitn´ı spotˇrebou (spotˇreba jednou osobou nevyluˇcuje dostupnost statku komukoliv jinému; spotˇreba jednou osobou nesniˇzuje uˇzitek, kter´ y plyne souˇcasnˇe ostatn´ım osob´ am), yt v moci poskytovatele statku b) nevyluˇcitelnost´ı (pokud je statek poskytován, nesm´ı b´ zabránit komukoliv jinému v jeho spotˇrebˇe; poskytovatel statku nem˚ uˇze vylouˇcit jednotlivce ze spotˇreby; statek m˚ uˇze spotˇrebov´ avat i ten jednotlivec, kter´ y za nˇej nezaplatil), aklady c) souˇcasnˇe plat´ı podm´ınka, ˇze veˇrejné statky nesou nulové dodateˇcné (mezn´ı) n´ pˇri jejich spotˇrebˇe dalˇs´ımi jednotlivci. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ıkladem veˇrejného statku budiˇz most, park, obrana státu nebo veˇrejná správa. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . ........................................................................................ Jestliˇze lze vylouˇcit jednotlivce ze spotˇreby nebo pokud spotˇreba nen´ı plnˇe nerivalitn´ı, pak hovoˇr´ıme o tzv. sm´ıˇ sen´ em statku (oznaˇcov´ an téˇz jako neprav´ y veˇrejn´ y statek). Sm´ıˇsen´ y statek je v praxi nejbˇeˇznˇejˇs´ı. Rozsah veˇrejného sektoru je v kaˇzdé sm´ıˇsené ekonomice ovlivnˇen faktory ekonomick´ ymi (etapou v´ yvoje spoleˇcnosti, nedostateˇcn´ ymi a pˇrebujel´ ymi pˇrerozdˇelovac´ımi procesy apod.) a faktory mimoekonomick´ ymi (geopolitick´ ymi, historick´ ymi, kulturnˇe n´ aboˇzensk´ ymi apod.). Rozsah veˇrejného sektoru je d´ an i rozsahem zestátnˇen´ı. Nutnost a existence potˇreby veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. Je zˇrejmé, ˇze v podm´ınkách ˇcistˇe trˇzn´ıho mechanismu by veˇrejné statky

Vlastnosti veˇrejného sektoru

170

14.4 Veˇrejná ekonomie

v˚ ubec nebyly vytváˇreny, nebot’ nelze poˇzadovat po soukrom´ ych subjektech, aby poskytovaly statky, za nˇeˇz by nedostaly zaplaceno, popˇr´ıpadˇe veˇrejné statky by byly poskytovány neefektivnˇe, a to pouze tˇem, kteˇr´ı by za nˇe zaplatili, tzn. v malém mnoˇzstv´ı a za vysokou cenu. Taková situace by byla spoleˇcensky ne´ unosná, nedemokratick´ a a vedla by k soci´ aln´ımu napˇet´ı i konflikt˚ um. Potˇreba existence veˇrejných statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. Nˇekdo mus´ı stavˇet mosty, silnice, které budou slouˇzit vˇsem lidem, firmám i státu, tedy vˇsem ekonomick´ ym subjekt˚ um. Pokud tedy je existence veˇrejného sektoru v trˇzn´ım hospodáˇrstv´ı nezbytná, je tˇreba ˇreˇsit navazuj´ıc´ı ot´ azky spjaté s jeho existenc´ı. Jednou z prioritn´ıch otázek existence veˇrejného sektoru je ot´ azka jeho financov´ an´ı, kdo to bude provádˇet a jak´ ym zp˚ usobem bude zajiˇstˇen mechanismus v´ ybˇeru a ˇcerp´ an´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u.

Z´ akladn´ı sloˇzka veˇrejn´ ych financ´ı Selh´ av´ an´ı trhu v oblasti veˇrejn´ ych statk˚ u

S veˇrejn´ ym sektorem tak u ´zce souvisej´ı veˇrejné finance, tedy souborem ˇcinnost´ı k zabezpeˇcen´ı veˇrejného zájmu v tˇech pˇr´ıpadech, kdy nelze technicky zjistit (nebo to nen´ı ekonomicky u ´ nosné), kdo je pˇr´ım´ ym uˇzivatelem v´ yhod. Proto se ˇcinnost financuje z penˇez daˇ nov´ ych poplatn´ık˚ u a rozhodován´ı a kontrola vyuˇzit´ı tˇechto prostˇredk˚ u je ˇcinnost´ı veˇrejnou. Z´ akladn´ı sloˇ zkou veˇ rejn´ ych financ´ı je st´ atn´ı rozpoˇ cet.

V oblasti veˇrejných statk˚ u vˇsak trh selh´ av´ a nebo nefunguje efektivnˇe. Trh má pˇrirozenou tendenci k nestabilitˇe, doch´ az´ı k nerovnomˇernému a mnohdy k neˇza´douc´ımu v´ yvoji makroekonomick´ ych veliˇcin. Trˇzn´ı mechanismus nen´ı v˚ ubec vhodn´ y a spoleˇcensky u ´ nosn´ y n´ astroj, kter´ ym by mohly b´ yt veˇrejné statky zajiˇst’ovány. Tyto statky maj´ı nerivalitn´ı povahu, slouˇz´ı veˇrejnému prospˇechu. Pokud nelze pro v´ yˇsi a skladbu veˇrejn´ ych statk˚ u vyuˇz´ıt trˇzn´ıho mechanizmu vzniká problém, kter´ y mus´ı b´ yt vyˇreˇsen, tedy jak´ y jin´ y mechanismus jejich tvorbu, tj. poptávku i nab´ıdku nahrad´ı. Toto zjiˇstˇen´ı tedy vyˇzaduje odpovˇedi na nˇekolik ot´ azek, a to: • • • • • • • •

Dvˇe varianty ˇreˇsen´ı

jak urˇcit kolik a jak´ ych statk˚ u vyrábˇet, jak je rozdˇelovat, jak jejich produkci finanˇcnˇe kr´ yt (jak´ ymi zdroji), jak tyto finanˇcn´ı zdroje z´ıskat, které veˇrejné statky m´ıt a v jaké v´ yˇsi, co jen udrˇzovat a co rozv´ıjet, jak´ ym smˇerem zvyˇsovat veˇrejné statky, kolik veˇrejn´ ych financ´ı vynakl´ adat atd.

Pˇri ˇreˇsen´ı tohoto problému vznikaj´ı 2 varianty: 1. Vyb´ırat pen´ıze od vˇsech, kteˇr´ı se na spotˇrebˇe kolektivn´ıch statk˚ u pod´ılej´ı. Problém: Jak to zjistit? V´ ysledek: Pouˇzit´ı u ´hrady na dobrovolném principu prakticky nen´ı moˇzné. 2. Vyb´ırat prostˇredky od vˇsech. V tomto pˇr´ıpadˇe je nutné aby technika v´ ybˇeru, v´ yˇse, rozhodován´ı a alokace byla nahrazena politickým procesem, tj. volebn´ım hlasován´ım, pˇri kterém se rozhoduje o stanovisku politick´ ych stran ke struktuˇre a v´ yˇsi veˇrejn´ ych statk˚ u a tud´ıˇz i veˇrejn´ ych financ´ı.


171

Hrazen´ı náklad˚ u spojen´ ych s tˇemito veˇrejn´ ymi statky nem˚ uˇze b´ yt zaloˇzeno na individu´ aln´ıch, dobrovolnˇe placen´ ych cen´ ach (problém ˇcerného pasaˇzéra), ale na vynucen´ ych, ne´ uˇ celov´ ych a nen´ avratn´ ych platb´ ach, zejména na dan´ıch. O pouˇzit´ı (alokaci) zdroj˚ u se tak rozhoduje veˇ rejnou volbou, a to zpravidla Veˇrejná prostˇrednictv´ım volen´ ych zástupc˚ u (parlamentu, zastupitelstva apod.). Jednotliv´ y volba obˇcan (jednotliv´ y spotˇrebitel) se rozhoduje o sv´ ych v´ ydaj´ıch podle sv´ ych preferenc´ı, své v´ ydaje porovn´ avá s mezn´ım uˇzitkem, kter´ y mu dan´ y statek m˚ uˇze pˇrinést. Volen´ y zástupce by se mˇel ˇr´ıdit zájmy sv´ ych voliˇc˚ u. Je vˇsak zˇrejmé, ˇze mezn´ı uˇzitek daného statku se bude u jednotliv´ ych obˇcan˚ u liˇsit. Volen´ı zástupci tak mus´ı ˇreˇsit problém, jaké statky a za jakou cenu by mˇely b´ yt z veˇrejn´ ych financ´ı poˇr´ızeny a souˇcasnˇe jak vysoké v´ ydaje (a t´ım i pˇr´ıjmy) veˇrejn´ ych financ´ı jsou optimáln´ı. Je to tedy v demokratickém systému jedin´ y pˇrijateln´ y zp˚ usob, jak vytváˇret a rozdˇelovat veˇrejné finance, a to pˇresto, ˇze tento systém je ménˇe efektivn´ı neˇz trˇzn´ı, pˇresto, ˇze existence dan´ı m´ a ˇradu negativn´ıch d˚ usledk˚ u a jejich vyb´ır´ an´ı je spojeno se znaˇcn´ ymi n´ aklady. M˚ uˇzeme tedy chápat národn´ı hospodáˇrstv´ı i jako komplex ziskového, neziskového a sm´ıˇseného sektoru, v nˇemˇz jsou produkovány soukromé i veˇrejné statky a poskytovány soukromé i veˇrejné sluˇzby. Mnoˇzstv´ı a u ´roveˇ n (kvantita a kvalita) tˇechto produkt˚ u a sluˇzeb charakterizuje ekonomickou situaci daného n´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı (daného st´ atu), charakterizuje jeho ekonomickou s´ılu a ˇzivotn´ı u ´roveˇ n jeho obyvatel. ˇ Zivotn´ ıu ´ roveˇ n lid´ı se obecnˇe s pokrokem vˇedy a techniky stále zvyˇsuje. Jsou stále v´ıce uspokojovány naˇse potˇreby, objevuj´ı se nové a nové vˇeci, jsou poskytovány nové a nové sluˇzby. Náˇs ˇzivot je bohatˇs´ı, své potˇreby uspokojujeme stále vˇetˇs´ım objemem kvalitnˇejˇs´ı produkt˚ u i sluˇzeb z oblasti soukrom´ ych i veˇrejn´ ych statk˚ u. Nen´ı tomu tak vˇsude a vˇzdy, v´ yvoj svˇeta byl a zˇrejmˇe dlouho bude velmi nerovnomˇern´ y, stejnˇe tak jako je a bude rozd´ılná ˇzivotn´ı u ´roveˇ n r˚ uzn´ ych st´ at˚ u a r˚ uzn´ ych lid´ı. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 14: ˇ procház´ı pˇrerozdˇelovac´ımi procesy, tj. pˇres státn´ı rozpoˇcet, rozpoˇcty ostatn´ıch stupˇ V CR n˚ u urˇcitá suma penˇez, která je v nˇejakém pomˇeru v˚ uˇci vytvoˇrenému HDP. Tento pomˇer vyjadˇruje velikost pˇrerozdˇelován´ı od sféry tvorby do sféry uˇzit´ı a je charakteristick´ y pro r˚ uzné státy. Zjistˇete, kolik v tomto nebo minulém roce tvoˇrilo pˇrerozdˇelov´ an´ı jednak pomoc´ı státn´ıho rozpoˇctu, jednak veˇsker´ ych veˇrejn´ ych financ´ı procent z celkového poˇctu vytvoˇreného národn´ıho d˚ uchodu (ND). Oba u ´ daje se struˇcn´ ym komentáˇrem a vlastn´ım názorem na danou v´ yˇsi pˇrerozdˇelov´ an´ı zaˇslete tutorovi v rozsahu max. na 1 stránku. Shrnut´ı:

• Pojem n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı“ m˚ uˇze m´ıt nˇekolik v´ yznam˚ u, a to z pohledu r˚ uzn´ ych ” hledisek. • Dle hlediska hlavn´ıho zamˇeˇren´ı ekonomick´ ych aktivit dan´ ych subjekt˚ u m˚ uˇzeme ˇclenit hospod´ aˇrstv´ı na sektory, odvˇetv´ı ˇci obory. ˇ e je dˇelen´ı n´ • Cast´ arodn´ıho hospodáˇrstv´ı na primárn´ı, sekundárn´ı, terci´ aln´ı a kvarciáln´ı sektor. usob hospodaˇren´ı daného sledovaného • Pojem ekonomika“ pˇredstavuje konkrétn´ı zp˚ ” objektu. • Ziskov´ y (trˇzn´ı) sektor je sektor národn´ıho hospod´ aˇrstv´ı, kter´ y je zaloˇzen na tvorbˇe zisku. • Neziskov´ y (netrˇzn´ı) sektor je zaloˇzen na poskytován´ı sluˇzeb ˇci produkci statk˚ u, které nejsou urˇceny k trˇzn´ı v´ ymˇenˇe, ale jejichˇz koneˇcn´ ym efektem je uˇzitek.



172

14.4 Veˇrejná ekonomie • Podle kritéria vlastnictv´ı se národn´ı hospod´ aˇrstv´ı dˇel´ı na soukrom´ y sektor a na veˇrejn´ y sektor. • Efektivn´ı poskytov´ an´ı veˇrejn´ ych statk˚ u m˚ uˇze zajistit veˇrejn´ y sektor. • Existence veˇrejn´ ych statk˚ u je jednou z rozhoduj´ıc´ıch pˇr´ıˇcin existence veˇrejného sektoru. ˇ e republice je moˇzno rozdˇelit na sektor státn´ı (centráln´ı u • Veˇrejn´ y sektor v Cesk´ ´rovnˇe) a sektor samospr´ avn´ y (´ uzemn´ı u ´rovnˇe).


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Jak byste charakterizovali pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“? ” Jak dˇel´ıme n´ arodn´ı hospod´ aˇrstv´ı? Na ˇcem je zaloˇzen soukrom´ y sektor? ˇ C´ım se zab´ yv´ a veˇrejn´ a ekonomie? Co je podstatné pro charakteristiku veˇrejného sektoru z hlediska financován´ı? Jaké jsou znaky, jimiˇz je charakterizován veˇrejn´ y sektor? Jak´ ymi vlastnostmi se vyznaˇcuje veˇrejn´ y statek? Jak´ y je hlavn´ı n´ astroj pro financován´ı veˇrejného sektoru? Proˇc ˇr´ık´ ame, ˇze spotˇreba veˇrejného statku má nerivalitn´ı charakter? Proˇc pouˇz´ıv´ ame oznaˇcen´ı nevyluˇcitelnost“ k charakteristice veˇrejného statku? ” Kdo rozhoduje o pl´ anov´ an´ı a realizaci veˇrejn´ ych statk˚ u?

Autotest: 1. Soukrom´ y sektor: (a) mus´ı b´ yt vˇzdy ziskov´ y (b) m˚ uˇze b´ yt i neziskov´ y (c) pouˇz´ıv´ a vˇzdy pouze vlastn´ıch zdroj˚ u 2. Pro veˇrejn´ y sektor vˇzdy neplat´ı, ˇze: (a) se nach´ az´ı se ve veˇrejném vlastnictv´ı (b) je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı (c) je vˇzdy ztr´ atov´ y 3. Mezi kvarci´ aln´ı sektor nepatˇr´ı: (a) podniky zab´ yvaj´ıc´ı se tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u (b) podniky zpracovatelského pr˚ umyslu (c) podniky spoj˚ u a komunikac´ı

Kapitola 15

Z´ avˇ er Tento kurs nazvan´ y Základy ekonomie je z´ akladn´ım, u ´vodn´ım kursem pro následné studium veˇsker´ ych ekonomick´ ych typ˚ u studia a navazuj´ıc´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u. Vysvˇetluje ekonomické jevy, fenomény a procesy odehrávaj´ıc´ı se v souˇcasném svˇetˇe, v éˇre rychle se globalizuj´ıc´ı celosvˇetové ekonomiky. Procesy a jevy, které jsou v tomto uˇcebn´ım textu vysvˇetlov´ any maj´ı sv˚ uj p˚ uvod v historii ekonomie, v obecné historii ˇclovˇeka a odráˇzej´ı i poznatky z jin´ ych spoleˇcenskovˇedn´ıch obor˚ u. Ekonomie je spoleˇcenská vˇeda, odráˇz´ı v´ yvoj spoleˇcenského myˇslen´ı, je podloˇzena hospod´ aˇrskou legislativou, kter´ a se rychle mˇen´ı, nebot’ i ona reflektuje na nové skuteˇcnosti a na zmˇeny spoleˇcensk´ ych pomˇer˚ u. Z tohoto d˚ uvodu je studium ekonomie neuzavˇrenou kapitolou, permanentn´ı potˇrebou zab´ yvat se stále nov´ ymi jevy a procesy, opravou, aktualizac´ı vˇec´ı star´ ych. Proto Vám tato studijn´ı opora bude slouˇzit jen jako podklad pro Vaˇse studium. To je potˇreba doplˇ novat z televizn´ıch a rozhlasov´ ych zpráv, z novin i odborn´ ych ˇcasopis˚ u. Zvláˇstˇe k tomuto u ´ˇcelu máte v tomto odborném textu uvedena r˚ uzná cviˇcen´ı, máte tu korespondenˇcn´ı u ´koly, které by mˇely reflektovat aktuáln´ı situaci ve vˇedˇe i ekonomické praxi. Studium vyˇzaduje také základn´ı znalosti práva, právn´ıch norem ve formˇe alespoˇ n základn´ıch zákon´ık˚ u, pˇredevˇs´ım obchodn´ıho. Ostatnˇe navazuj´ıc´ı ekonomické pˇredmˇety budou vyˇzadovat ˇ adn´ i právn´ı znalosti nejen ze základn´ıch právn´ıch norem, ale i z norem speciáln´ıch. Z´ y manaˇzer, ekonom, finanˇcn´ık, ale ani u ´ˇcetn´ı se neobejdou bez podrobnˇejˇs´ı znalosti právn´ıch norem i ekonomické teorie. Doporuˇcili jsme V´ am v pr˚ ubˇehu jednotliv´ ych lekc´ı i ˇcetbu jin´ ych publikac´ı, z´ akon˚ u nebo uˇcebnic. To je samozˇrejmˇe nepovinná literatura, zkouˇsku budete skládat z obsahu tohoto kursu. Pˇresto doporuˇcujeme z´ ajemc˚ um o hlubˇs´ı poznatky i tyto zdroje, jsou potˇrebné i pro praktick´ y v´ ykon ˇcetn´ ych ekonomick´ ych profes´ı. Závˇerem Vám pˇrejeme, aby tato studijn´ı opora Vám pˇrinesla nové poznatky, uˇziteˇcné poznatky a byla Vám oporou nejen pˇri plnˇen´ı ˇskoln´ıch povinnost´ı, ale i pˇri ekonomick´ ych jedn´ an´ıch, v pr´ aci a ˇzivotˇe. Pˇrejeme V´ am hodnˇe u ´spˇech˚ u. Autoˇri

173

174

Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura  1. BOBEK, P. Financial services @ Internet. In Future of the Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic III. 1. vyd. Karviná: OPF SU, 1998. ´ D. Problems with a security of electronic banks. In Future of the 2. BRECHLEROVA, Banking after the Year 2000 in the World and in the Czech Republic IV. 1. vyd. Karvin´ a: OPF SU, 1999. ˇ ADKA, ´ 3. PR M., KALA, J. Elektronické bankovnictv´ı. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. ˇ ÍK, J. Ekonomika a ˇr´ızen´ı neziskových organizac´ı. Brno: ESF MU, 1998. 4. REKTOR ˇ 5. SOUCEK, Z. Firma 21. stolet´ı. Professional Publishing, 2005. ´ 6. ZLAMAL, J., ULRICH, M. Z´ aklady ekonomie pro management zdravotnictv´ı. 2. vydán´ı, VUP 2010. ˇ ˇcasopisy Euro, Hospodáˇrské noviny, Ekonom. Z´ akony CR,

175

176

Kl´ıˇ c: Lekce 1 ´ Ukol k textu ˇ c. 1.1 1) Karel IV. dal postavit hladovou zed’“. D˚ uvody jsou z dˇejepisu známé. Je to fakt: ” MA-PO umˇerem. Je 2) Vláda by mˇela sn´ıˇzit nezamˇestnanost na Mostecku, která je vysoce nad pr˚ to fakt: MA-NO 3) Od 1. 1. byla sn´ıˇzena daˇ n z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob (tj. firem) na x % z vytvoˇreného zisku. Je to fakt MI-PO. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.2 K tabulce ˇclenˇen´ı potˇreb uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady a zaˇrad’te je do pˇr´ısluˇsného typu. Pˇr´ıklad: potˇreba pit´ı = biologická, hmotná, individuáln´ı, nezbytná a souˇcasná i budouc´ı. Uved’te do textu 5 vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u: a) potˇreba j´ıst: biologick´ a, hmotná, nezbytná, individu´ aln´ı, minulá, souˇcasná i budouc´ı, b) potˇreba komunikace s lidmi: kulturn´ı, nehmotná, nezbytná, individuáln´ı, minulá, souˇcasn´ a i budouc´ı, c) potˇreba tepla: bio, hmotn´ a, nezbytná, individuáln´ı, minulá, souˇcasná i budouc´ı, d) potˇreba ˇcten´ı: kulturn´ı, nehmotn´ a, zbytná, individuáln´ı, minul´ a, souˇcasn´ a i budouc´ı, e) potˇreba lásky: kulturn´ı, nehmotná, individuáln´ı, nezbytná, minulá, souˇcasná i budouc´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 1.3 Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu, jak znˇela slavná odpovˇed’ c´ısaˇre Vespasiána synovi Titovi nad jeho v´ ytkou, ˇze c´ısaˇr zavedl daˇ n z pouˇz´ıván´ı mˇestsk´ ych záchodk˚ u. Odpovˇ ed’: Pecunia non olet (pen´ıze nesmrd´ı). ´ Ukol k textu ˇ c. 1.4 V ˇcesk´ ych zem´ıch se objevily prvé pap´ırové pen´ıze pomˇernˇe pozdˇe. Vzpomeˇ nte si z dˇejepisu v kterém stolet´ı, za ˇc´ı vl´ ady a jak se tyto pen´ıze jmenovaly. Odpovˇ ed’: 18. stolet´ı, za Marie Terezie, bankocetle (bankozettel). ´ Ukol k textu ˇ c. 1.5 Volnˇe smˇeniteln´ ych mˇen je celá ˇrada. Pokuste se vyjmenovat a správnˇe dle mezin´ arodnˇe uzn´ avan´ ych bankovn´ıch k´ od˚ u uvést alespoˇ n 5 konvertabiln´ıch mˇen. Odpovˇ ed’: Dollar americk´ y USD, Dollar kanadsk´ y CAD, Euro EURO, Yen japonsk´ y JPY, Frank ˇsv´ ycarsk´ y CHF, Libra britská GBP.

177

´ Ukol k textu ˇ c. 1.6 Pˇresto i dnes rozeznáv´ ame specifickou formu smˇeny zboˇz´ı, kdy pˇredevˇs´ım z d˚ uvodu u ´myslného vylouˇcen´ı pˇresunu penˇeˇzn´ıch ˇc´ astek mezi bankami, docház´ı nadále opˇet ke smˇenˇe zboˇz´ı v mezinárodn´ım obchodˇe, která nen´ı doprovázena okamˇzitou u ´hradou penˇez, ale jen v´ ymˇenou jednoho zboˇz´ı za druhé (napˇr. za tis´ıc tun pˇsenice, pˇet set tun moˇrsk´ ych ryb). Tato obchodn´ı v´ ymˇena vyˇzaduje, aby obˇe smˇen ˇ ované hodnoty byly ocenˇeny v národn´ıch mˇenách a do pomˇeru se tak prom´ıtaj´ı aktuáln´ı kurzy tˇechto národn´ıch mˇen. Je tedy stanovena smˇenná hodnota v penˇez´ıch, avˇsak nedocház´ı k pouˇzit´ı penˇez k pˇrevodu jako prostˇredku smˇeny, n´ ybrˇz pouze jako ˇcinitele ceny zboˇz´ı. Pouze po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se pˇr´ıpadné rozd´ıly vyrovnávaj´ı vesmˇes v konvertabiln´ı mˇenˇe. Jak se tento zp˚ usob prov´ adˇen´ı obchodn´ıch ˇcinnost´ı a prov´ adˇen´ı u ´hrad v mezinárodn´ım obchodˇe naz´ yvá? Odpovˇ ed’: barter. Lekce 2 ´ Ukol k textu ˇ c. 2.1 Pokuste se vyjmenovat jaké dalˇs´ı typy trh˚ u zn´ ate i podle jin´ ych hledisek. Tato oznaˇcen´ı jsou ˇcasto uvádˇena v denn´ım tisku. Pokud nev´ıte, pod´ıvejte se do kl´ıˇce a zapiˇste si do následuj´ıc´ıch ˇr´ adek u ´ daje z kl´ıˇce. Napov´ım Vám typem trhu, kter´ y jsem jiˇz pouˇzil pˇri v´ ykladu v dosavadn´ım textu. Doplˇ nte dalˇs´ı 4 moˇznosti. Odpovˇ edi: • Trh d´ılˇc´ı: jedn´ a se o trh jediného druhu zboˇz´ı (napˇr. trh automobil˚ u), • Trh m´ıstn´ı (region´ aln´ı): trh m´ıstn´ıch specialit, • Trh n´ arodn´ı: trh urˇcitého státu, pro nˇejˇz jsou charakteristické urˇcité produkty dané zvyky, polohou státu, specifick´ ymi plodinami atd., (napˇr. pizza, italské n´ arodn´ı j´ıdlo), • Trh evropsk´ y: d´ an u ´zem´ım (trh asijsk´ y apod.), • Trh svˇetov´ y: hovoˇr´ıme o v´ yvoji cen urˇcit´ ych komodit na svˇetovém trhu (napˇr. v´ yvoj cen ropy). ´ Ukol k textu ˇ c. 2.2 Teoreticky bychom mohli dovodit, ˇze poptávková kˇrivka je pˇr´ımka. Matematicky vzato, je skuteˇcnost´ı, ˇze jestliˇze máme napˇr. 100 Kˇc a m˚ uˇzeme koupit 1 kg pomeranˇc˚ u, pak za nové situace, kdy pomeranˇce stoj´ı 10 Kˇc, m˚ uˇzeme koupit 10 kg. Spoj´ıme-li oba body, dostaneme pˇr´ımku. Ve skuteˇcnosti tomu tak u agregátn´ı popt´ avkové kˇrivky nen´ı. Popˇrem´ yˇslejte, proˇc docház´ı k urˇcitému zakˇriven´ı funkce, jaké d˚ uvody se projevuj´ı v chován´ı spotˇrebitele, proˇc od jistého okamˇziku nast´ av´ a odchylka od matematického pˇredpokladu. Odpovˇ ed’: Pˇri urˇcitém mnoˇzstv´ı docház´ı k saturaci potˇreby, dále se jiˇz nebude náˇs nákup vyv´ıjet pˇr´ımo u ´ mˇernˇe. V ekonomii má sv˚ uj v´ yznam tzv. mezn´ı potˇreba, za n´ı docház´ı ke korelaci kˇrivky. Pokuste se formulovat chován´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a poptávky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. Lekce 3 ´ Ukol k textu ˇ c. 3 Pokuste se formulovat chován´ı subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky a popt´ avky. Zapiˇste si postup a konfrontujte jej s popisem uveden´ ym v Kl´ıˇci. Odpovˇ ed’: Pˇri pˇrebytku zboˇz´ı na trhu vázne jeho odbyt, nab´ızej´ıc´ımu vznikaj´ı problémy. Vzniká soutˇeˇz prodávaj´ıc´ıch, kteˇr´ı, aby nadbyteˇcné zboˇz´ı prodali, mus´ı sniˇzovat cenu. S poklesem ceny klesá i nab´ızené mnoˇzstv´ı, nebot’ v´ yrobce nem´ a zájem o tuto v´ yrobu a sniˇzuje ji nebo pˇr´ımo zastavuje. Svou pozornost pˇresune na v´ yrobu jin´ ych, v´ıce oceˇ novan´ ych druh˚ u zboˇz´ı. Kupuj´ıc´ı pˇri niˇzˇs´ı cenˇe zv´ yˇs´ı poptávku a nadbyteˇcné zboˇz´ı je postupnˇe vyprodáváno. Trˇzn´ı ceny se opˇet pˇribliˇzuj´ı ke vzniku rovnov´ aˇzn´ ych cen, situace na trhu se vyrovn´ av´ a, trh se vyˇciˇst’uje. 178

Lekce 4 ´ Ukol k textu ˇ c. 4 ˇ Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı u ´ daj pr˚ umˇerné mzdy v CR, popˇr. ve Vaˇsem kraji ˇci mˇestˇe. Porovnejte ji s pr˚ umˇern´ ym starobn´ım d˚ uchodem. Budete-li m´ıt zájem, pokuste se ´ i o srovnán´ı s vyspˇel´ ymi evropsk´ ymi státy ˇci naˇsimi sousedn´ımi státy. Udaje jsou publikovány v bˇeˇzném tisku. Vzhledem k pouˇzitelnosti tohoto textu v delˇs´ım ˇcasovém u ´ seku nejsou moment´ aln´ı u ´daje v Kl´ıˇci uv´ adˇeny. Lekce 5 ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1 ˇ a jmenujte jej´ı s´ıdlo. Uved’te n´ azev instituce povˇeˇrené t´ımto u ´kolem v CR ´ ’ Odpovˇ ed : Uˇrad pro hospod´ aˇrskou soutˇeˇz se s´ıdlem v Brnˇe, Joˇstova 8. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2 Negativn´ı externality jsou ˇcasté. Patˇr´ı mezi nˇe i emise, obecné zneˇciˇst’ován´ı prostˇred´ı, devastace krajiny atd. Externality vˇsak mohou b´ yt i pozitivn´ı. Pokuste se zapsat do textu Váˇs pˇr´ıklad pozitivn´ı externality. Podot´ yk´ ame, ˇze pozitivn´ı externalita je pˇresun nˇejaké v´ yhody nebo vedlejˇs´ıho u ´ˇcinku v´ yroby na jin´ y subjekt. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad vyuˇzit´ı odpadn´ıho tepla pr˚ umyslového podniku k vytápˇen´ı byt˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3 ˇ Uveden´ y systém je zaveden v CR. Zjistˇete a zapiˇste do textu, kolika procenty kaˇzd´ y zamˇestnanec pˇrisp´ıv´ a na politiku zamˇestnanosti. (Poznámka: vzhledem k tomu, ˇze tento u ´daj se m˚ uˇze mˇenit, je nutno br´ at u ´daj uveden´ y v kl´ıˇci jako orientaˇcn´ı). Odpovˇ ed’: jedn´ım procentem z hrubé mzdy (v roce 2010). ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4 Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady soci´ aln´ıho chov´ an´ı st´ atu napˇr´ıklad v péˇci o staré lidi, ml´ adeˇz, dˇeti atd. Uved’te alespoˇ n 2 pˇr´ıklady. Odpovˇ ed’: pˇr´ıdavky na dˇeti, sociáln´ı stipendia, pˇestounské pˇr´ıdavky, alimentaˇcn´ı povinnost, pˇr´ıdavky zdravotnˇe postiˇzen´ ym lidem atd. Lekce 6 ´ Ukol k textu ˇ c. 6.1 ˇ maj´ı tzv. vládn´ı zakázky sv˚ Rovnˇeˇz v ekonomice CR uj v´ yznam a v souvislosti s urˇcitou v´ yrobou se o nich ˇcasto hovoˇr´ı. Jmenujte alespoˇ n 2 oblasti hospodáˇrstv´ı, do nichˇz byste zaˇradili st´ atn´ı zak´ azky. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad obrana (zakázky ministerstva obrany), bezpeˇcnost (zakázky ministerstva vnitra), ˇskolstv´ı (napˇr´ıklad zakázka na vybaven´ı z´ akladn´ıch ˇskol v´ ypoˇcetn´ı technikou). ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2 Drˇzen´ı zlaté akcie je spjatou s urˇcit´ ym právem. Toto pr´ avo umoˇzn ˇuje státu kontrolu takovéto akciové spoleˇcnosti. Urˇcete toto právo. Odpovˇ ed’: právo veta“, zástupce státu m˚ uˇze vetovat rozhodnut´ı valné hromady, t´ım ” zabr´ an´ı jeho platnosti. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.3 Stát se m˚ uˇze negativn´ımu p˚ usoben´ı br´ anit i jin´ ymi, pˇr´ım´ ymi nástroji. Jmenujte alespoˇ n tˇri opatˇren´ı tohoto druhu.

179

Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad a) pˇr´ımou u ´ˇcetn´ı kontrolou, b) legislativn´ımi opatˇren´ımi, c) z´ akazy, pokutami, pˇr´ıpadnˇe direktivn´ım zruˇsen´ım monopolu. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.4 Uved’te hlavn´ı s´ıdlo EU a s´ıdlo evropského parlamentu. Odpovˇ ed’: Brusel, Strasbourg. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.5 ˇ a republika Parlamenty demokratick´ ych zem´ı jsou jednokomorové nebo dvoukomorové. Cesk´ ’ má dvoukomorov´ y parlament, poslaneckou snˇemovnu a senát. Uved te jin´ y pˇr´ıklad dvoukomorového parlamentu a uved’te pˇr´ıklad jednokomorového parlamentu. Odpovˇ ed’: napˇr´ıklad USA: sen´ at, kongres. Slovensko: jednokomorov´ y parlament. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.6 V kaˇzdém státˇe je pouze jedna, tzv. centráln´ı banka. Ta ˇr´ıd´ı ˇcinnost vˇsech ostatn´ıch komerˇcn´ıch bank. Tato banka je naz´ yvána také emisn´ı (má monopol na emisi, tj. tisk bankovek) nebo cedulov´ a. Uved’te: ˇ e republice, a) jak se jmenuje tato centr´ aln´ı banka v Cesk´ b) zda je povaˇzov´ ana za souˇc´ ast vl´ adn´ıch instituc´ı nebo zda je na vládˇe nezávislá, c) zda se guvernér této banky z´ uˇcastˇ nuje nebo nez´ uˇcastˇ nuje zasedán´ı vlády. Odpovˇ edi: ˇ ˇ a n´ a) CNB (Cesk´ arodn´ı banka) b) nez´ avisl´ a c) z´ uˇcastˇ nuje 7. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 7.1 Uved’te, na kterou banku byla v devadesát´ ych letech uvalena nucená spr´ ava. Banka byla ˇ pozdˇeji za symbolickou 1 Kˇc prod´ ana CSOB. Následkem tohoto kroku spolumajitel banky ˇ spoleˇcnost Nomura zah´ ajila pr´ avn´ı kroky v˚ uˇci CR. Odpovˇ ed’: Investiˇcn´ı a poˇstovn´ı banka. ´ Ukol k textu ˇ c.7.2 Uved’te aktuáln´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u právnick´ ych osob. Vzhledem k tomu, ˇze tato sazba podléh´ a zmˇenˇe ˇcasu, je v Kl´ıˇci uvedena sazba z doby pˇr´ıpravy publikace, tj. z roku 2007. Podot´ yk´ am, ˇze jiˇz nyn´ı jsou pˇripravovány zmˇeny, je proto tˇreba poznamenat si aktu´ aln´ı sazbu pro dan´ y rok. Odpovˇ ed’: pro rok 2010 ˇcinila sazba 19 procent. 8. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 8.1 Pokuste se urˇcit dalˇs´ı moˇzné ukazatele, které byste sledovali pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti opatˇren´ı v makroekonomické rovinˇe. Odpovˇ ed’: vyrovnan´ y státn´ı rozpoˇcet, u ´ roveˇ n (procento) dosaˇzené privatizace státn´ıho majetku, stupeˇ n provedené restrukturalizace národn´ıho hospodáˇrstv´ı (procento nov´ ych v´ yrob) a dalˇs´ı. 180

´ Ukol k textu ˇ c. 8.2 Obˇe opatˇren´ı pˇredstavuj´ı pro celou spoleˇcnost urˇcité n´ aklady. V prvém pˇr´ıpadˇe sn´ıˇzen´ı tempa r˚ ustu ekonomiky, v druhém pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı funkce trˇzn´ıho mechanismu. Nelze je tedy pouˇz´ıvat dlouhodobˇe. Nicménˇe sn´ıˇzen´ı setrvaˇcné inflace b´ yvá dosaˇzeno a tento jev má své pojmenován´ı. Pokuste se definovat opak, tj. sn´ıˇzen´ı inflace odborn´ ym názvem. Odpovˇ ed’: Disinflace. 9. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 9 Uved’te a zapiˇste si aktuáln´ı stav pˇr´ır˚ ustku HDP v posledn´ım V´ am známém obdob´ı. Protoˇze tento u ´daj se mˇen´ı, nen´ı u ´daj uveden v Kl´ıˇci. 10. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 10.1 Zjistˇete a poznamenejte si aktuáln´ı statistické u ´ daje o r˚ ustu (ˇci jiné fázi cyklu) ˇceského hospod´ aˇrstv´ı. Tento u ´daj se pravidelnˇe objevuje i v bˇeˇzném denn´ım tisku, rozhlase ˇci televizi. Vzhledem k tomu, ˇze tento u ´ daj se mˇen´ı, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. Aktuáln´ı v´ yˇse makroekonomick´ ych agregát˚ u vˇsak budete potˇrebovat k závˇereˇcn´ ym zkouˇskám ˇci pˇrij´ımac´ım zkouˇsk´ am pˇri pokraˇcov´ an´ı studia na ekonomick´ ych fakultách vysok´ ych ˇskol. ´ Ukol k textu ˇ c. 10.2 Uved’te a poznamenejte si dalˇs´ı jevy projevuj´ıc´ı se na podnikové u ´ rovni, popˇr´ıpadˇe i na u ´rovni dom´ acnost´ı. V Kl´ıˇci m´ ate uvedeny nˇekteré, pokuste se o to nejprve sami. Odpovˇ ed’: propouˇstˇen´ı zamˇestnanc˚ u, zastaven´ı v´ yrob, pˇresuny v´ yroby do jin´ ych zem´ı, mal´ y n´ ar˚ ust mezd pl´ anovan´ y pro následuj´ıc´ı obdob´ı, zmrazen´ı mezd. 11. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 11.1 Jste povˇeˇreni v´ yvozem zboˇz´ı do Saudské Ar´ abie. Jaké zboˇz´ı nem˚ uˇze bez problém˚ u vyv´ aˇzet. Jmenujte alespoˇ n 2 druhy zboˇz´ı a uved’te d˚ uvod. Odpovˇ ed’: vepˇrové maso, alkohol. Jde o muslimskou zemi, tyto zákazy vypl´ yvaj´ı z koránu. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.2 Jste sv´ ym zamˇestnavatelem povˇeˇreni k v´ yvozu 10 tank˚ u do rizikové oblasti. Zvaˇzte, zda budete potˇrebovat povolen´ı, v pˇr´ıpadˇe, ˇze to budete povaˇzovat za nutné ˇci potˇrebné, uved’te na koho se obr´ at´ıte. Odpovˇ ed’: v daném pˇr´ıpadˇe je tˇreba poˇzádat o souhlas k v´ yvozu Ministerstvo zahraniˇc´ı ˇ CR. ´ Ukol k textu ˇ c. 11.3 Zboˇz´ı putuj´ıc´ı do ciziny nebo z ciziny obsahuje DPH. Uved’te, kdo vyb´ır´ a DPH u tˇechto v´ yrobk˚ u pˇrekraˇcuj´ıc´ıch hranice a kde se tak dˇeje. Odpovˇ ed’: v´ ybˇerˇc´ım DPH tˇechto v´ yrobk˚ u (a sluˇzeb) je pˇr´ımo celné správa a konkrétnˇe celnice, kter´ a vˇec propust´ı do obˇehu. V tom je rozd´ıl od v´ yrobk˚ u a sluˇzeb v tuzemském obˇehu, kde je v´ ybˇerˇc´ım pˇr´ısluˇsn´ y finanˇcn´ı u ´ˇrad. 12. lekce ´ Ukol k textu ˇ c. 12.1 ˇ Kromˇe pojmu bankovky“ se jeˇstˇe v druhé polovinˇe minulého stolet´ı v Ceskoslovensku ” pouˇz´ıval dalˇs´ı term´ın pro oznaˇcen´ı pap´ırov´ ych penˇez. Uved’te jeho n´ azev, souvisel s centralizac´ı n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı a zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou vlastnictv´ı. Odpovˇ ed’: st´ atovky. 181

´ Ukol k textu ˇ c. 12.2 Oznaˇcte ˇceskou centráln´ı banku, jej´ıho vrcholného pˇredstavitele (ne jménem, ale funkc´ı) a oznaˇcte zda je nez´ avisl´ a na vl´ adˇe nebo zda je jej´ı souˇcást´ı. ˇ a národn´ı banka (CNB), ˇ guvernér, je nezávislá na vládˇe, pˇredstavitel má Odpovˇ edi: Cesk´ pr´ avo se z´ uˇcastˇ novat zased´ an´ı vl´ ady. Lekce 13 ´ Ukol k textu ˇ c. 13.1 ˇ nejvˇetˇs´ı problém z tˇechto 4 kritéri´ı pro Jak je z pˇredcházej´ıc´ıho textu patrné, má CR ˇ deficit veˇrejn´ zaveden´ı eura v CR ych financ´ı (v roce 2010), kter´ y se pohybuje v pásmu nad stanovená 3 %, a proto základn´ı podm´ınkou pro kaˇzdou vládu, pokud chce usilovat o dosaˇzen´ı plné mˇenové kompatibility s ostatn´ımi ˇclensk´ ymi st´ aty EU a t´ım i zaveden´ı eura ˇ u v CR, ´kol sniˇzován´ı schodku veˇrejn´ ych financ´ı. Zjistˇete si z denn´ıho (pˇr´ıpadnˇe odborného) tisku aktuáln´ı stav tohoto schodku veˇrejn´ ych financ´ı, pˇr´ıpadnˇe i v´ yˇsi uvedeného procenta schodku v˚ uˇci HDP a vloˇzte si tento aktuáln´ı u ´ daj do textu. Protoˇze se jedná o u ´ daj promˇenliv´ y, nen´ı jeho v´ yˇse uvedena v Kl´ıˇci. ´ Ukol k textu ˇ c. 13.2 Za tv˚ urce nˇemeckého ekonomického zázraku (trval´ y vysok´ y vzestup pˇr´ır˚ ustk˚ u HDP a optimáln´ı makroekonomické agreg´ aty) po dlouhou dobu v´ yvoje západonˇemeckého hospodáˇrstv´ı, b´ yv´ a oznaˇcován jeden muˇz, kter´ y se nepochybnˇe zaslouˇzil o tento hospod´ aˇrsk´ y vzestup jiˇz za éry Kondr´ ada Adenauera. Byl to profesor ekonomie, ministr hospod´ aˇrstv´ı a krátce i nˇemeck´ y ministersk´ y pˇredseda. Zapiˇste si do textu jeho jméno, pokud nev´ıte, opiˇste si u ´daj z Kl´ıˇce. Odpovˇ ed’: Ludvig Erhard Lekce 14 ´ Ukol k textu ˇ c. 14 Pojem národn´ı hospodáˇrstv´ı“ je sice odborn´ y term´ın, kter´ y má v základn´ı terminologii své ” stálé m´ısto, avˇsak, jak uvád´ı v´ yˇse uvedená poznámka, ztotoˇzn ˇ uje se dnes sp´ıˇse s pojet´ım státu a hospodaˇren´ım pˇr´ısluˇsného státu neˇz národa. Zamyslete se nad t´ımto tvrzen´ım a uved’te hlavn´ı d˚ uvody proˇc tomu tak je. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce. Odpovˇ ed’: I z dosavadn´ıho uˇcebn´ıho textu vypl´ yv´ a provázanost hospodáˇrstv´ı jednotliv´ ych zem´ı na celosvˇetovou ekonomiku, pror˚ ustán´ı kapitálu bez ohledu na hranice, vznik transnacion´ aln´ıch podnik˚ u, bezv´ yznamnost faktu, kdo, jaké národnosti firmu vlastn´ı atd. Ekonomika m´ a dnes nadn´ arodn´ı v´ yznam, pokles hospodáˇrsk´ ych aktivit v jednom státˇe se projev´ı i poklesem ekonomick´ ych ukazatel˚ u ve státech kooperuj´ıc´ıch a naopak. Samotn´ y pojem národn´ı“ nehraje jiˇz dnes ˇzádnou roli, také s t´ım, ˇze lidé mohou pracovat i mimo ” sv˚ uj domovsk´ y st´ at“ a ukl´ adat sv˚ uj kapitál i do jin´ ych zem´ı. ”

182

Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Lekce 1 1. Pˇredpokladem zboˇznˇe penˇeˇzn´ıho hospodáˇrstv´ı je: (a) existence dˇ elby pr´ ace (b) r˚ uzné formy penˇez (c) v´ yroba v´ yrobn´ıch prostˇredk˚ u 2. Pojem voln´ y statek“ pˇredstavuje: ” (a) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na tzv. volném trhu (b) zboˇz´ı, které je nab´ızeno na trhu pˇrebytk˚ u (c) hodnoty, kter´ e jsou zdarma 3. Z´ akladn´ı ekonomické ot´ azky jsou: (a) kdo m´ a vyr´ abˇet, s k´ ym má vyrábˇet, kam prodávat (b) co vyr´ abˇ et, jak a pro koho (c) kde vyr´ abˇet, proˇc vyr´ abˇet, s k´ ym prodávat 4. Komoditn´ı pen´ıze jsou: (a) vˇ eci (b) mince (c) pap´ırové bankovky 5. Hospod´ aˇrské f´ aze neobsahuj´ı pojem: (a) v´ yroby (b) smˇena (c) obnova Lekce 2 1. Tkaniˇcky jsou k bot´ am: (a) substituty (b) komplementy (c) virementy 2. Dojde-li ke zv´ yˇsen´ı ceny benz´ınu, projev´ı se to v prodeji aut: (a) pohybem po kˇrivce smˇerem nahoru (b) pohybem po kˇrivce smˇerem dol˚ u 183

(c) pohybem cel´ e kˇ rivky nahoru (d) pohybem celé kˇrivky dol˚ u 3. Cenov´ a pruˇznost popt´ avky se zjiˇst’uje: (a) v oddˇ elen´ı marketingu (b) v oddˇelen´ı finanˇcn´ım (c) v oddˇelen´ı tvorby cen a kalkulac´ı 4. Z´ akon klesaj´ıc´ı popt´ avky znamená, ˇze: (a) ˇ c´ım v´ıce roste cena, t´ım v´ıce potenci´ aln´ıch kupuj´ıc´ıch ztr´ ac´ı z´ ajem a koupˇ e v´ yrobk˚ u kles´ a (b) ˇc´ım v´ıce kles´ a popt´ avka, t´ım v´ıce roste cena (c) ˇc´ım v´ıce kles´ a cena, t´ım ménˇe roste poptávka Lekce 3 1. Na trhu je: (a) (b) (c) (d)

vˇzdy jen nerovnov´ aha rovnov´ aha a nerovnov´ ahy se stˇ r´ıdaj´ı nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy souhlasn´ ym smˇerem nab´ıdka a popt´ avka se posouvaj´ı vˇzdy nesouhlasn´ ym smˇerem

2. Trˇzn´ı a rovnov´ aˇzn´ a cena: (a) (b) (c) (d)

jsou vˇzdy totoˇzné pojmy rovnov´ aˇ zn´ a cena je cena v bodˇ e pr˚ useˇ c´ıku nab´ıdky a popt´ avky trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy nab´ıdky nad poptávkou trˇzn´ı cena je vˇzdy d˚ usledkem pˇrevahy poptávky nad nab´ıdkou

3. V d˚ usledku ekonomick´ ych faktor˚ u docház´ı u nab´ıdkové kˇrivky vˇzdy: (a) k posunu po kˇ rivce (b) k posunu celé kˇrivky nahoru (c) k posunu celé kˇrivky dol˚ u Lekce 4 1. Popt´ avka na trhu v´ yrobn´ıch faktor˚ u je poptávka: (a) odvozen´ a od v´ yvoje na prim´ arn´ıch trz´ıch (b) standardn´ı ve vˇsech ohledech (c) prim´ arn´ı 2. Pro v´ yvoj na trhu p˚ udy je smˇerodatn´ ym faktorem: (a) jej´ı omezenost a bonita (b) jej´ı produktivita (c) jej´ı v´ ytˇeˇznost

184

3. Na burzu cenn´ ych pap´ır˚ u má pˇr´ıstup: (a) kaˇzd´ y obˇcan osobnˇe (b) vybran´ e pr´ avnick´ e osoby, ˇ clenov´ e burzy (c) pouze banky 4. Akcie: (a) nezaruˇ cuje jist´ y v´ ynos (b) zaruˇcuje jist´ y v´ ynos (c) nezaruˇcuje likvidaˇcn´ı z˚ ustatek Lekce 5 1. Dokonal´ a konkurence znamená: (a) (b) (c) (d)

na stranˇ e nab´ıdky a popt´ avky existuje v´ıce ekonomick´ ych subjekt˚ u na stranˇe nab´ıdky nejsou stejné podm´ınky na stranˇe popt´ avky nejsou stejné podm´ınky ceny se liˇs´ı

2. Pojem oligopol“ znamen´ a: ” (a) jednoho prod´ avaj´ıc´ıho (b) v´ yrazn´ y pod´ıl prodeje na trhu zboˇ z´ı nebo sluˇ zeb (c) nadn´ arodn´ı korporaci p˚ usob´ıc´ı v daném státˇe 3. Pojem nedobrovoln´ a nezamˇestnanost“ znamená, ˇze: ” (a) poˇcet nezamˇestnan´ ych je menˇs´ı nebo stejn´ y jako poˇcet voln´ ych pracovn´ıch sil (b) absolutn´ı poˇ cet z´ ajemc˚ u o pr´ aci je vˇ etˇ s´ı neˇ z poˇ cet voln´ ych pracovn´ıch sil (c) jedn´ a se o sez´ onn´ı nezamˇestnanost 4. Hyperinflace znamen´ a, ˇze procento inflace se pohybuje: (a) nad 10 % (b) nad 100 % (c) nad 1000 % Lekce 6 1. Zlatou akcii vlastn´ı: (a) rozhoduj´ıc´ı vlastn´ıci akciové spoleˇcnosti (b) pouze st´ at (c) akcion´ aˇri, kteˇr´ı ji koup´ı na burze cenn´ ych pap´ır˚ u ˇ pˇredkládá: 2. Hospod´ aˇrskou legislativu v CR (a) (b) (c) (d)

pouze vl´ ada pouze parlament vl´ ada i parlament vl´ ada, parlament, obˇcané 185

3. Hospod´ aˇrskou politikou je souhrn c´ıl˚ u, nástroj˚ u, rozhodnut´ı a opatˇren´ı státu: (a) jen v makroekonomické oblasti (b) v makroekonomick´ eaˇ c´ asteˇ cnˇ e i mikroekonomick´ e oblasti (c) v mikroekonomické oblasti Lekce 7 1. Monet´ arn´ı, tj. penˇeˇzn´ı a u ´vˇerov´ a politika je zamˇeˇrena: (a) na kontrolu a regulaci mnoˇ zstv´ı penˇ ez v ekonomice st´ atu (b) na kontrolu a regulaci mezd (c) na kontrolu a regulaci pˇr´ıjm˚ u obˇcan˚ u a firem 2. St´ atn´ı rozpoˇcet m˚ uˇze b´ yt: (a) deficitn´ı 2 roky (b) deficitn´ı 5 rok˚ u (c) deficitn´ı bez omezen´ı 3. Obchodn´ı bilance: (a) je souˇ c´ ast´ı platebn´ı bilance st´ atu (b) platebn´ı bilance je souˇc´ ast´ı obchodn´ı bilance (c) obˇe bilance spolu nesouvisej´ı Lekce 8 1. Nejˇcastˇejˇs´ı forma magického n-´ uheln´ıku je: (a) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HDP, inflace, platebn´ı bilance a nezamˇ estnanosti (b) sledov´ an´ı m´ıry r˚ ustu HNP, obchodn´ı bilance, inflace a nezamˇestnanosti (c) sledov´ an´ı HDP, vyrovnanosti státn´ıho rozpoˇctu, inflace a nezamˇestnanosti ˇ ım je vˇetˇs´ı vnitˇrn´ı plocha démantu: 2. C´ (a) t´ım ne´ uˇcinnˇejˇs´ı byla hospodáˇrská stabilizaˇcn´ı politika vlády (b) t´ım u ´ˇ cinnˇ ejˇ s´ı byla hospod´ aˇ rsk´ a stabilizaˇ cn´ı politika vl´ ady (c) velikost vnitˇrn´ı plochy nemá ˇza´dnou souvztaˇznost k pouˇzit´ı regulaˇcn´ıch nástroj˚ u 3. Mezi vestavˇené stabiliz´ atory patˇr´ı: (a) zmˇena sazeb dan´ı z pˇr´ıjm˚ u v pr˚ ubˇehu roku (b) zmˇena v´ ydaj˚ u z rozpoˇctové kapitoly do jiné (c) progresivn´ı daˇ nov´ a soustava Lekce 9 1. V Evropské unii se mˇeˇr´ı ekonomick´ y r˚ ust pomoc´ı pˇr´ır˚ ustku: (a) HDP (b) HNP (c) NDP

186

2. Transfer je: (a) jednostrann´ a platba vˇ etˇ sinou ze st´ atn´ıho rozpoˇ ctu nebo ze specifick´ ych fond˚ u (b) pˇreprava penˇez z m´ısta pˇr´ıjmu do m´ısta v´ ydeje (c) v´ yplata mezd a plat˚ u 3. Do v´ ypoˇctu makroekonomick´ ych ukazatel˚ u: (a) se zapoˇc´ıt´ av´ a kaˇzd´ a pˇridaná hodnota (b) se nezapoˇ c´ıt´ avaj´ı pˇ ridan´ e hodnoty aˇ z do fin´ aln´ıho zhotoven´ı produktu (c) se nezapoˇc´ıt´ avaj´ı sluˇzby Lekce 10 ˇ nejˇcastˇeji jako: 1. Ekonomick´ y r˚ ust vyjadˇrujeme v CR (a) pˇ r´ır˚ ustek HDP v˚ uˇ ci HDP v pˇ redch´ azej´ıc´ım srovn´ avan´ em obdob´ı (b) pˇr´ır˚ ustek HNP v˚ uˇci HNP v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı (c) pˇr´ır˚ ustek NEW v˚ uˇci NEW v pˇredcházej´ıc´ım srovnávaném obdob´ı 2. Pod pojmem recese rozum´ıme: (a) z´ aporné pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (b) nulové pˇr´ır˚ ustky HDP nebo HNP v˚ uˇci pˇredcházej´ıc´ımu obdob´ı (c) kladn´ e, avˇ sak sniˇ zuj´ıc´ı se pˇ r´ır˚ ustky HDP nebo HNP pˇ redch´ azej´ıc´ımu obdob´ı

v˚ uˇ ci

3. Kondratˇevovy vlny jsou: (a) kr´ atkodobé cykly (b) stˇrednˇedobé cykly (c) dlouhodob´ e cykly Lekce 11 1. Doveze-li ˇcesk´ y dovozce francouzské v´ıno pˇres Polsko, jedná se o: (a) pˇr´ım´ y import (b) nepˇ r´ım´ y reimport (c) pˇr´ım´ y reexport 2. Dokument´ arn´ı inkaso znamená ˇze: (a) prod´ avaj´ıc´ı pˇ rikazuje sv´ e bance, aby pˇ redala dokumenty vztahuj´ıc´ı se k dod´ avce zboˇ z´ı jen proti zaplacen´ı dan´ eˇ c´ astky, popˇ r´ıpadˇ e jin´ e formˇ e zaruˇ cen´ e platby (b) kupuj´ıc´ı pˇrikazuje své bance, aby pˇrevzala ze zemˇe v´ yvozce dokumenty (c) prod´ avaj´ıc´ı pˇrikazuje bance dovozce, aby provedla u ´hradu dluˇzné ˇcástky ˇ uplatˇ 3. CR nuje: (a) pouze cla dovozn´ı (b) pouze cla v´ yvozn´ı (c) obˇe cla 187

Lekce 12 1. Bankovky jsou: (a) kryty zlatem (b) zlat´ e kryt´ı bylo zruˇ seno brettonwoodsk´ ymi dohodami (c) majetkem komerˇcn´ıch bank 2. Hlavn´ı zdroj penˇez komerˇcn´ı banky tvoˇr´ı: (a) depozita obˇcan˚ u (b) depozita firem (c) u ´ vˇ ery (n´ akupy penˇ ez) od centr´ aln´ı banky 3. Zisk komerˇcn´ı banky je d´ an: (a) rozd´ılem u ´ rok˚ u mezi aktivn´ımi a pasivn´ımi operacemi po odeˇ cten´ı n´ aklad˚ u (b) rozd´ılem mezi u ´rokem placen´ ym centráln´ı bance a u ´roky v˚ uˇci depozitáˇr˚ um (c) rozd´ılem mezi u ´rokem z aktivn´ıch obchod˚ u a pasivn´ıch obchod˚ u 4. Kurzy mˇeny v˚ uˇci zahraniˇcn´ım devizám: (a) urˇcuje v m´ıstˇe dan´ a komerˇcn´ı banka (b) centr´ aln´ı banka st´ atu (c) ministerstvo financ´ı Lekce 13 1. P˚ usoben´ı transnacion´ aln´ıch korporac´ı na mezinárodn´ıch trz´ıch má: (a) pouze kladné str´ anky (b) pouze z´ aporné str´ anky (c) kladn´ e i z´ aporn´ e str´ anky 2. Pouˇzit´ı vnitropodnikov´ ych cen“ u TNC znamená: ” (a) pˇ resun zisk˚ u do st´ at˚ u, kde je niˇ zˇ s´ı zdanˇ en´ı (b) nem´ a ˇz´ adn´ y vliv na hospodáˇrstv´ı státu ve kterém TNC p˚ usob´ı (c) pozitivn´ı prvek pro st´ at, ve kterém byl zisk vytvoˇren 3. Svˇetov´ a organizace obchodu (WTO) zahrnuje: (a) vˇsechny st´ aty svˇeta (b) nˇ ekolik des´ıtek ˇ clensk´ ych st´ at˚ u (c) je moˇzné se st´ at ˇclenem po dosaˇzen´ı urˇcit´ ych kritéri´ı ˇ a republika: 4. Cesk´ (a) je ˇ r´ adn´ ym ˇ clenem MMF (b) nen´ı ˇclenem MMF (c) je pouze pˇridruˇzen´ ym ˇclenem MMF

188

5. Pohyb re´ aln´ ych penˇez mezi zahraniˇcn´ımi partnery: (a) je jedinˇe moˇzn´ ym zp˚ usobem u ´hrady závazk˚ u (b) sp´ıˇ se v´ yjimeˇ cn´ ym zp˚ usobem pouˇ z´ıvan´ em pˇ ri celkov´ em vypoˇ r´ ad´ an´ı z´ avazk˚ u (c) zcela nepouˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem vypoˇrádán´ı závazk˚ u 6. Hlavn´ı funkc´ı ECB je: (a) zajiˇstˇen´ı mˇenové stability (b) zajiˇ stˇ en´ı cenov´ e stability (c) zajiˇstˇen´ı fisk´ aln´ı stability EU 7. ECB je: (a) nez´ avisl´ a na vrcholn´ ych org´ anech EU (b) v´ ykonn´ ym org´ anem rozhodnut´ı vrcholn´ ych orgán˚ u EU (c) v´ ykonn´ ym orgánem spoleˇcného rozhodnut´ı národn´ıch centráln´ıch bank vˇsech ˇclen˚ u EU 8. V maastrichtsk´ ych konvergenˇcn´ıch kritéri´ıch plat´ı, ˇze pomˇer schodku veˇrejn´ ych financ´ı k HDP nesm´ı b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 3 procenta (b) 5 procent (c) 10 procent Lekce 14 1. Soukrom´ y sektor: (a) mus´ı b´ yt vˇzdy ziskov´ y (b) m˚ uˇ ze b´ yt i neziskov´ y (c) pouˇz´ıv´ a vˇzdy pouze vlastn´ıch zdroj˚ u 2. Pro veˇrejn´ y sektor vˇzdy neplat´ı, ˇze: (a) se nach´ az´ı se ve veˇrejném vlastnictv´ı (b) je financov´ an z veˇrejn´ ych financ´ı (c) je vˇ zdy ztr´ atov´ y 3. Mezi kvarci´ aln´ı sektor nepatˇr´ı: (a) podniky zab´ yvaj´ıc´ı se tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u (b) podniky zpracovatelsk´ eho pr˚ umyslu (c) podniky spoj˚ u a komunikac´ı

189

190

Seznam cviˇ cen´ı ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 1:

Kapitola 1

V ekonomii je znám´ y také pojem skoropen´ıze“ (z angliˇctiny near money“, near je moˇzné ” ” pˇreloˇzit také jako bl´ızk´ y“). Pokuste se zjistit (popˇr. vyhledat v doporuˇcené literatuˇre), co ” se pod t´ımto pojmem m˚ uˇze skr´ yvat. Je to nˇekolik moˇzn´ ych forem. Uved’te alespoˇ n tˇri. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2:

Kapitola 2

´ Pokuste se vypoˇc´ıtat ukazatel E alespoˇ n u 3 r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Udaje si vymyslete, jde jen o nácvik v´ ypoˇctu tohoto ukazatele, kter´ y se vyuˇz´ıvá pˇredevˇs´ım v praxi marketingov´ ych u ´tvar˚ u podnik˚ u, obchodn´ıch organizac´ı, podnik˚ u sluˇzeb apod. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3:

Kapitola 3

Na samostatnou pˇr´ılohu zakreslete graficky vˇsechny 4 varianty zmˇen trˇzn´ı rovnováhy s vlastn´ımi pˇr´ıklady. Ke kaˇzdé variantˇe uved’te struˇcn´ y, aspoˇ n jednoˇrádkov´ y komentáˇr, na základˇe jakého faktoru k pohyb˚ um doˇslo, co bylo pˇr´ıˇcinou a jak se to projev´ı na cenˇe. Cviˇcen´ı si vloˇzte do materi´ al˚ u pˇr´ıpravy ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4:

Kapitola 4

Pokuste se uvést vlastn´ı pˇr´ıklady z historie ˇci souˇcasnosti tohoto jevu. Nˇekteré pˇr´ıklady jste mˇeli na stˇredn´ı ˇskole uvedeny v dˇejepisu. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5:

Kapitola 5

Vyhledejte trestn´ı zákon´ık a vypiˇste na samostatnou pˇr´ılohu trestné ˇciny hospodáˇrského charakteru vˇcetnˇe jejich definice. Pˇr´ılohu si vloˇzte do Vaˇsich pˇr´ıprav ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6:

Kapitola 6

ˇ PoznamePokuste se vyjmenovat nejménˇe 5, sp´ıˇse 10 v´ yznamn´ ych st´ atn´ıch podnik˚ u v CR. nejte si je na voln´ y list a pˇriloˇzte si jej pak do pˇr´ıpravy na zkouˇsku. O státn´ıch podnic´ıch slyˇs´ıme ˇcasto v televizi, rozhlase, znáte je z tisku. V pˇr´ıpadˇe, ˇze si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Obchodn´ıho rejstˇr´ıku, kde jsou zaznamenány vˇsechny tzv. PO (právnické ˇ s oznaˇcen´ım své právn´ı formy za jménem. M˚ osoby) p˚ usob´ıc´ı na u ´zem´ı CR uˇzete si vypsat podniky maj´ıc´ı oznaˇcen´ı s.p. (státn´ı podnik) nebo s.o. (státn´ı organizace). Jako pˇr´ıklad ˇ s.p. uv´ ad´ıme Lesy CR, ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7:

Kapitola 7

ˇ Uved’te z´ akladn´ı v´ ymˇeru n´ aroku na dovolenou v CR. Uved’te hranici odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu. Uved’te aktuáln´ı v´ yˇsi porodného a pohˇrebného, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ıch soci´ aln´ıch podpor st´ atu urˇcit´ ym skupin´ am obyvatelstva. ´ Udaje si zaznamenejte na voln´ y list a vloˇzte si jej do pˇr´ıpravy na zkouˇsku.

191

ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 8:

Kapitola 8

ˇ ˇ CNB vyhlaˇsuje veˇrejnˇe c´ıl své mˇenové politiky a pravidelnˇe informuje o jeho plnˇen´ı. CNB vyhlaˇsuje c´ıl dosaˇzen´ı tzv. ˇcisté inflace v rozmez´ı od. . . do. . . Doplˇ nte u ´daje, které jsou bˇeˇznˇe publikovány v Hospodáˇrsk´ ych novin´ ach ˇci jin´ ych odborn´ ych ˇcasopisech, mj. i v denn´ım ˇ tisku, popˇr´ıpadˇe zjistˇete tento c´ıl pro dan´ y rok z internetov´ ych stránek CNB a zapiˇste si jej na voln´ y list k pˇr´ıpravˇe zkouˇsky. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9:

Kapitola 9

Pokuste se jen pro vlastn´ı potˇrebu sestavit vlastn´ı souhrn pˇr´ıjm˚ u (d˚ uchod˚ u) Vaˇs´ı rodiny. Do tˇechto pˇr´ıjm˚ u budete zapoˇc´ıt´ avat nejen pˇr´ıjmy z mezd, ale i transferové platby, dividendy, ´ u ´roky z vklad˚ u, pˇr´ıjmy z pronájm˚ u, honoráˇre atd. Ukol je individueln´ı, u ´daje jsou soukromé, u ´kol nem´ a ˇreˇsen´ı v Kl´ıˇci. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10:

Kapitola 10

Pˇredcházej´ıc´ım textu máte uvedeny 2 matematické vzorce pro v´ ypoˇcet pˇr´ır˚ ustku HDP a stanoven´ı tempa r˚ ustu. Dosad’te si do obou vzorc˚ u Vámi vymyˇslené u ´daje a vypoˇc´ıtejte si oba ukazatele. T´ım, ˇze se pokus´ıte o v´ ypoˇcty si lépe zapamatujete tuto problematiku. V´ ypoˇcty si pˇriloˇzte k Vaˇsim materi´ al˚ um pˇr´ıpravy na zkouˇsku. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 11:

Kapitola 11

Pokuste se vypsat si na voln´ y list nˇekolik transnacionáln´ıch korporac´ı. Urˇcitˇe jste na nˇe narazili i v bˇeˇzné denn´ı praxi, chod´ıte jistˇe nakupovat i do supermarket˚ u, nakupujete spotˇrebn´ı zboˇz´ı zahraniˇcn´ı provenience – ˇcetné produkty jsou v´ ysledkem v´ yroby, anebo obchodn´ı ˇcinnosti pr´ avˇe tˇechto TNC. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 12:

Kapitola 12

Pokuste se udˇelat mezi sv´ ymi rodinn´ ymi pˇr´ısluˇsn´ıky, zn´ am´ ymi, kamarády ˇci náhodn´ ymi obˇcany udˇelat mal´ y pr˚ uzkum s ot´ azkou ˇc´ım jsou kryty ˇceské koruny“?. Domn´ıváme se, ˇze ” dostanete nˇekolik moˇzn´ ych, zaj´ımav´ ych názor˚ u. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 13:

Kapitola 13

Zjistˇete a doplˇ nte si do poznámek k tomuto textu s´ıdla tˇechto v´ yznamn´ ych mezinárodn´ıch ˇ je ˇclensk´ instituc´ı. CR ymi st´ aty uveden´ ych mezinárodn´ıch instituc´ı. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 14:

Kapitola 14

Napiˇste si na voln´ y list pˇr´ıklady konkrétn´ıch firem, podnik˚ u v´ yrobn´ıch, obchodn´ıch, softwarov´ ych atd., které byste zaˇradili pod tˇr´ıdˇen´ı sektor˚ u dle v´ yˇse uvedeného ˇclenˇen´ı. Pro kaˇzd´ y sektor uved’te alespoˇ n dva pˇredstavitele bud’ ze svého bl´ızkého okol´ı nebo celostátnˇe známé instituce.

192

Seznam symbol˚ u Pˇr´ıklad autora:

Vlastn´ı pˇr´ıklad studuj´ıc´ıho:

Pr˚ uvodce studiem:

ˇ ast pro zájemC´ ce:

´ Ukoly k textu:

Cviˇcen´ı:

Shrnut´ı:

Pojmy k zapamatován´ı:


ˇ sen´ı a odpovˇeReˇ di:

Korespondenˇcn´ı u ´koly:

Pouˇzit´ a a doporuˇcená literatura:



193





Seznam obr´ azk˚ u 1.1

Hospod´ aˇrské f´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

2.1 2.2 2.3

Popt´ avkov´ a kˇrivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohyb po kˇrivce a pohyb kˇrivky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Graf dokonale elastické a dokonale neelastické poptávky . . . . . . . . . . .

22 23 26

3.1 3.2 3.3 3.4

Graf agreg´ atn´ı nab´ıdky . . Kˇrivka nab´ıdky a popt´ avky Ne´ uroda . . . . . . . . . . . Opadnut´ı m´ odn´ıho z´ ajmu .

. . . .

30 32 34 35

4.1 4.2 4.3

Nab´ıdka a popt´ avka na trhu p˚ udy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nab´ıdka a popt´ avka na trhu práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nab´ıdka a popt´ avka na penˇeˇzn´ım (finanˇcn´ım) trhu . . . . . . . . . . . . . .

41 43 44

6.1

Funkce st´ atu v ekonomice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

62

8.1 8.2 8.3 8.4

Magick´ y 4-´ uheln´ık, 1. rok . . . Magick´ y 4-´ uheln´ık, 2. rok . . . Kr´ atkodob´ a Phillipsova kˇrivka . Dlouhodob´ a Phillipsova kˇrivka

87 88 90 91

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

10.1 Hospod´ aˇrsk´ y cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 11.1 Pˇr´ım´ y reexport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 11.2 Nepˇr´ım´ y reexport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5

Toky v NH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bankovn´ı obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Varianty komunikace mezi bankou a jej´ımi klienty . . . . . . . . . . . . . . . Zp˚ usob komunikace klienta banky s pracovn´ıkem call centra . . . . . . . . . Komunikace klienta s bankou prostˇrednictv´ım automatického telefonn´ıho hlasového systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 GSM SIM Toolkit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.7 GSM SIM Toolkit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.8 Funkce centr´ aln´ı banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

132 134 139 140 141 142 143 148

ˇ en´ı n´ 14.1 Clenˇ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı dle financován´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 167

194

ZÁKLADY EKONOMIE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katedra fyzikální chemie

Recommend Documents