SESTRY V AKCI ZPRAVODAJ SESTERSKÉ SKUPINKY SBORU APOŠTOLSKÉ CÍRKVE VE FRÝDKU-MÍSTKU Milé čtenářky, máme tady únor a s ním další číslo zpravodaje. Doufáme, že v něm naleznete poučení i potěšení, že vám přinese užitek. Znovu děkuji všem, které si daly tu práci a přispěly svým kouskem (či více kousky) do celkové mozaiky… Věřím, že „vaše práce není v Pánu marná“ (1.Kor.15,58). Naopak, že přinese ovoce každé z vás. Za redakci: Jana Marková
CITÁT: „Dej nám, Bože, tři dary: smělost, vyrovnanost a rozum. Smělost na to, abychom změnili věci, které se změnit dají. Vyrovnanost na to, abychom se dokázali smířit s tím, co změnit nelze. A rozum na to, abychom mezi těmi věcmi dokázali rozlišovat.“ (Reinhold Niebuhr)
Z MINULÉ SKUPINKY: První letošní skupinka proběhla za účasti 12 sester. Zvláště nás potěšila přítomnost těch, které se z vážných důvodů mohou zúčastnit jen výjimečně. Přišly i sestry, které jsou ve sboru jen krátkou dobu, a mezi námi na skupince byly poprvé. V modlitbě jsme předložily Pánu prosby za nemocné a za ty, na které v současnosti doléhá tíha zkoušek a procházejí těžkostmi. Hlavní slovo dostala tentokrát Irina, sestra mezi námi ve víře nejmladší. Její vyprávění bylo velmi působivé, ilustrované mnoha fotografiemi. Irina je původem z Ukrajiny, ale ruského původu. V Česku žije asi 13 let. Několik let pracovala jako osobní asistentka v rodině našich sourozenců Štěpána, Moniky a Elišky. Tam měla možnost pozorovat, jak rodina každodenně zcela přirozeně žije s Bohem, jak je pro ně samozřejmá modlitba za různé potřeby, jak jsou modlitby Bohem vyslýchány. Zatoužila takového Boha poznat ve svém vlastním životě a mít s Bohem osobní vztah. Nebylo třeba žádných přesvědčujících slov. Naplnilo se tak Boží slovo z Matouše 5,16: „Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu našemu Otci v nebesích.“ kol-ja
CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE: Z minulé skupinky Zamyšlení nad Božím slovem K zamyšlení Co se dotklo v poslední době… Osobnosti dějin Svědectví Výchova dětí Knihy, které stojí za to číst Recepty Pro zasmání Modlitební okénko Akce Inzerce Výzva redakce
BLAHOPŘEJEME 27. 2.
Renáta Ochmanová
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
ZAMYŠLENÍ NAD BOŽÍM SLOVEM
KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO ČÍST…
…“Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22,39) Bůh stvořil mne i tebe a věřím, že s láskou. Miluje mě i tebe, i když děláme chyby, klopýtáme a padáme. Je vždy připravený podat ruku, jen je na nás, zda se jí chopíme. Miluje mě i tebe, i když máme křivý nos, faldíky na břiše, krátké nohy, šilhavé oči. Miluje mě i tebe, i když jsme unáhlené v soudech, i když něco popleteme, i když na Něj občas zapomeneme. Miluješ sama sebe? Že ne? Že ti spousta věcí na tobě vadí, máš pocit, že jsi hrozná, nesnesitelná, neschopná, nepěkná…? Pak je něco ve tvém životě špatně. Jsi Jeho stvoření. Jestliže se nemiluješ, nemiluješ Jeho stvoření. Jestliže se nemiluješ, jak dokážeš milovat svého bližního? Milovat sebe jeho láskou neznamená být narcistická, sobecká nebo samolibá. Milovat sebe znamená vědět o svých nedostatcích a na těch odstranitelných s Boží pomocí pracovat. Milovat sebe znamená umět si odpustit. Milovat a přijímat sebe znamená dokázat milovat a přijímat svého bližního. Milovat sebe znamená cestu k srdci svého bližního. Milovat sebe znamená vzdávat chválu Božímu stvoření. i-gru
PRO ZASMÁNÍ: Jde misionář po poušti a najednou ho začne honit lev. Misionář běží a běží, ale síly mu rychle ubývají. Naštěstí doběhne k suchému stromu a v poslední chvíli na něj vyleze. Nejprve si vydechne, ale pak se začne modlit: „Pane Bože, udělej, prosím, z tohoto lva křesťana.“ Nato sebou lev pohne, klekne si na zadní, vztyčí se, sepne ruce, hlavu pozvedne vzhůru a zvolá: „Požehnej nám těchto darů...!“
Harmonie v manželství Sex začíná v kuchyni Kevin Leman V tomto týdnu (14.2.-20.2. 2011) probíhá „Národní týden manželství“. I v našem sboru teď častěji mluvíme o vztazích mezi muži a ženami. Určitě všichni víme, že manželství je v naší zemi ve velikých problémech. Také mezi křesťany se rozvod stává něčím „přijatelným“, navzdory Božímu slovu. Ale také věřím, že za dobré manželství stojí za to bojovat. Měla by to být po Bohu ta nejdůležitější věc v našem životě (samozřejmě, pokud v manželství žijeme). Nejen proto bych vám chtěla doporučit dvě knihy Kevina Lemana. V poslední době se s knihami tohoto autora u nás „roztrhl pytel“. Vychází jedna za druhou. Já jsem zatím četla tyto dvě a mohu konstatovat, že to stojí za to. Leman se tématu manželství, vztahů, sexuality atd. věnuje nezvykle otevřeně, provokativně, ale ne pohoršujícím způsobem. Píše odlehčeně a vtipně, ale narovinu a v souladu s Božím slovem. Osobně jsem v nich našla spoustu informací, které mi otevřely oči a pomohly mi lépe pochopit, proč… pokračování na další straně
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
K ZAMYŠLENÍ:
KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO ČÍST…
BŮH JE NÁŠ OTEC Co se nám vybaví, když se řekne Otec? Ochrana, zaopatření, vřelost, něha, láska – nebo něco jiného?
…pokračování ze st. 2
Bůh se ve svém slově zjevuje jako laskavý, odpouštějící Otec, který se zajímá o každý detail našeho života. Na svět přicházíme jako nemluvňátka a Bůh si přeje, aby rodina byla místem lásky, kde jsou děti milovány a chápany. Ale co když se tento ideál neuskuteční? Co když nás rodiče zklamali? Pak je těžké vidět i Boha jako milujícího Otce… A přece je pro nás tak důležité a podstatné Boží charakter pochopit, máme-li Boha milovat. Byli jste zraněni rodiči? Rodiče jsou omylní a nedokonalí lidé. Bůh takový není, je dokonalý. Není to Bůh, kdo selhal, ale lidé kolem tebe – možná táta, možná oba rodiče. Ale tvůj nebeský Otec byl při tom, když ses narodil, byl při tom, když jsi dělal první krůčky, byl s tebou ve tvých zraněních a je s tebou i v tomto okamžiku. Bůh je láska a je věrný. (Inspirováno knihou „Boží Otcovské srdce“, ale i vlastní zkušeností) Knihu doporučuji k přečtení, pomůže vám poznat Boha víc jako Otce… mar-lo
CO SE DOTKLO V POSLEDNÍ DOBĚ MÉHO SRDCE: Vyjádření jednoho mého klienta, který bojuje s vážnou nemocí, ke chválám: „Nemůžu poslouchat některé chvály a některé si pouštím pořád. Zjistil jsem, že ty, které si pouštím pořád, Boha oslavují a chválí. Ty ostatní po Bohu něco žádají, o něco v nich lidé prosí. A já chci Boha chválit za všechno, co v Něm mám…“ Mnohdy reptám, že by něco mohlo být tak nebo jinak. Často po Bohu něco chci a o něco Ho prosím. Teď mám ale větší touhu Boha prostě chválit. Za vše, co v Něm mám…
…něco v našem vztahu nefunguje, proč si nerozumíme a v čem jsem se celou dobu mýlila, co jsem dělala absolutně chybně atd. Leman nezastírá, že žena a muž jsou rozdílní, naopak to zdůrazňuje a s humorem rozebírá nejčastější „třecí plochy“ a problémy, které v každém vztahu hrozí. Uvádí spoustu příkladů ze své praxe manželského poradce a věřte, že některé z nich jsou velmi povědomé, některé téměř neuvěřitelné. Zdůrazňuje, jak moc může žena ovlivnit svým chováním své manželství k dobrému nebo naopak. Věřím, že každá z nás touží po skvělém manželství. A také vím, že asi každá z nás má v tomto směru své rezervy. V těchto knížkách můžete získat praktické rady k tomu, jak své manželství vylepšit či oživit. Můžete více poznat myšlení a pochopit chování své drahé polovičky ☺. Samozřejmě tím nechci říct, že to, jak naše manželství vypadá záleží výhradně na ženě, a ani autor to netvrdí. Naopak velmi vyváženě zmiňuje roli obou partnerů. Ovšem vzhledem k tomu, že píšu do „sesterského“ zpravodaje… ☺ ja-ma
i-gru
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
OSOBNOSTI DĚJIN CORRIE TEN BOOM – MIMOŘÁDNÁ BOŽÍ ŽENA (zdroje: knihy C. ten Boom: Útočiště, Tulákem pro Krista, Ježíš je vítěz) Příběh Corrie ten Boom je příběhem obyčejné ženy, která se svým životem rozhodla oslavit Ježíše Krista. Corrie se narodila v holandském Haarlemu r. 1892. Měla dvě sestry – Nollie a Betsie a bratra Viléma. Kromě rodičů s nimi v domě v Beje žily ještě tři maminčiny sestry. Každý z těchto lidí hrál v životě Corrie zvláštní roli. Tatínek byl hodinář, patřil k nejlepším v Holandsku. Byl to moudrý a laskavý člověk, který velmi miloval Boha. Maminka vždy myslela na chudé a potřebné, i když sami byli spíše chudí. Sestra Betsie se nikdy nevdala, protože trpěla chudokrevností a nemohla mít děti. Ani Corrie se nikdy neprovdala. Svou životní lásku – Karla - poznala ve čtrnácti letech a platonicky ho milovala. Později spolu krátce chodili, ale Karlovi rodiče s tím nesouhlasili, vzal si proto dívku z bohaté rodiny. Bolelo jí to, ale díky tatínkovi a Bohu se s tím vyrovnala, nikdy se však už znovu nezamilovala. Postupně obyvatel Beje ubývalo, tety i maminka zemřely (od ní se Corrie mohla naučit nesobecké, všeobímající lásce ke všem lidem, zvláště těm, kteří potřebovali pomoc), Nollie (učitelka) a Vilém (farář holandské reformované církve) založili vlastní rodiny a odstěhovali se. V domě zůstaly dvě sestry s otcem. Ten se s prázdným domem nechtěl smířit a proto postupně vychovali a starali se o jedenáct dětí, které ztratily domov. Corrie vyšla jen základní školu, pak dělala v rodném domě hospodyni. Po matčině smrti však v sobě objevila obchodnický talent, a když začala pomáhat otci,
naučila se také opravovat hodinky (ve zhruba třiceti letech). Nakonec se i vyučila, aby mohla opravovat náramkové hodinky, které se staly novou módou a stala se první ženou v Holandsku s kvalifikací hodinářky. K tomu také vyučovala o Bohu duševně postižené děti. Sestra Betsie převzala péči o domácnost a také maminčin zvyk starat se o potřebné. Žily klidně a jednotvárně (každé ráno a večer otec předčítal z Bible pro všechny přítomné) až do konce třicátých let, kdy se začaly objevovat zprávy o neblahém vývoji v Německu. Bratr Vilém otevřel pečovatelský dům pro staré lidi, kde se mimo jiné staral i o Židy, kteří z Německa uprchli. Jako první vytušil, že se děje něco opravdu špatného a že to ovlivní životy jich všech. Holandsko bylo okupováno a kapitulovalo v květnu 1940. Někteří se přidali na stranu okupantů, jiní se rozhodli postavit proti nim. Zvláště těžké to měli Židé, kteří postupně mizeli. V té době zjistila Corrie, že její postoje se liší od postojů otce a Betsie. Oni litovali německé vojáky, ona je nenáviděla. Vilém a jeho rodina se zapojili do ilegální skupiny, která se snažila dostat Židy do bezpečí. Nakonec se do této práce naplno zapojila i Corrie a celé Beje, které se stalo jakýmsi ústředím této činnosti. Museli ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
se hodně učit o tom jak se chovat, co je možné udělat a zařídit. Později Corrie svědčila o veliké Boží milosti, která ji nedovolila se spojit s nespolehlivým člověkem a naopak objevovat dobré a statečné lidi, kteří byli ochotni pomoci i pod hrozbou následků. V jejich domě se schovávali Židé, kteří ještě nenašli cestu do bezpečí v horním pokoji pro ně byla vybudována tajná místnost, kde by se mohli schovat v případě razie. V organizaci pracovalo mnoho mladých mužů převlečených za dívky, protože jim neustále hrozilo nucené nasazení na práci v Německu. Corrie byla často nucena přemýšlet, jak to všechno zvládnout a zůstat čistá a bez hříchu. Dlouho vše více méně fungovalo, na krátkou dobu byla zatčena pouze Nollie a její syn Petr, vrátili se však v pořádku domů. Pak se jednoho dne v únoru 1944 objevil nastrčený člověk a požadoval peníze na osvobození své ženy z vězení. Byly mu přislíbeny, vrátil se však pro ně s německými vojáky. Zrovna ten den byl dům plný návštěv a Corrie byla velmi nemocná. Všichni (kromě Židů, kteří se stačili ukrýt v tajné skrýši) byli zatčeni a odvezeni k výslechu. Corrie, která byla označena za vůdce celé skupiny, bylo 52 let, Betsie 59, otci 84 let. Nakonec zůstali ve vězení jen oni tři, ale otec po deseti dnech zemřel. Corrie se na samotce dlouho zotavovala ze své nemoci. Nakonec tam strávila téměř 4 měsíce. Poté ji a Betsie přesunuli do tábora ve Vught, kde se jim s Betsie podařilo být spolu. Corrie znovu zjišťovala, jak se jejich pohledy liší. Betsie viděla své uvěznění jako dobrou příležitost pro to, aby ostatním ženám i dozorkyním svědčila o Ježíši a jeho lásce. Corrie se to s přemáháním snažila vidět taky tak, ale nebyla to její přirozenost. Znovu si to uvědomila, když se dozvěděla jméno člověka, který je zradil. Nenáviděla ho, zatímco Betsie ho litovala… …pokračování příště ja-ma
RECEPTY Jogurtový závin Smíchej ½ kg polohr. mouky, 1 celý nahrubo nastrouhaný ztužený tuk a 1 malý kelímek bílého jogurtu. Pokud je těsto příliš tuhé, přidej trochu mléka. Těsto rozděl na dvě části, rozválej, dej ovoce podle chuti a vytvoř záviny. Jednoduché a dobré ☺. Řezy z listového těsta Jsou velmi jednoduché, pěkné pro oči i pro žaludek ☺. Jednu placku listového těsta rozválej a přenes na plech vypláchnutý studenou vodou. Na placku dej nahrubo nastrouhaná oloupaná jablka, posyp skořicovým cukrem a na jablka rozlož pěkně jeden vedle druhého dětské kulaté piškoty. Zalij rovnoměrně uvařeným jahodovým nebo malinovým (každopádně růžovým) pudinkem. Ten uvař klasicky jak jsi zvyklá (z 1 litru mléka, dvou pudinků a vanilkového + moučkového cukru). Nakonec vyválej druhou placku z listového těsta, opatrně polož na pudink a zatlač prsty kraje. Dej péct (nepotírej vajíčkem!) do růžova. Řezy jsou chutné a na řezu vypadají pěkně, protože jablka dělají hnědou vrstvu, z piškotů jsou žluté obloučky a mezitím růžový pudink. i-gru
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
SVĚDECTVÍ
MODLITEBNÍ OKÉNKO:
Moje počátky života s Bohem Letošní rok přináší pro mne velmi významné výročí. Bude to již dvacet let, co jsem přijala Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele. První dobu pro uvěření jsem jako většina z nás byla horlivá (někdy až nezdravě), prožívala zkoušky víry a poslušnosti. První láska a zamilovanost je nejkrásnější, nejvíc se na ni vzpomíná. Z té doby jsem si poznamenala několik svědectví, s nimiž bych se chtěla s vámi sdílet. První kapitolku jsem nazvala „CHVÁLY“: Já a zpěv – to se rádo nemělo. Známka ze zpěvu mi vždy kazila vysvědčení. Proto mou první starostí bylo, jak přečkám chvály, které probíhaly bez ozvučení, jen za doprovodu obyčejné kytary a našich hlasů. Jako berličku jsem brala zpěvník, který mi pomohl ponořit se do chvály a nedívat se napravo-nalevo. Při první návštěvě shromáždění mi vadily zvednuté ruce při chválách. Byla jsem tím pobouřena! Vyslala jsem tedy prosbu k Bohu, ať mi pomůže a dá v tom svobodu. I když modlitba byla pronesena na zvláštním místě i čase, byla vyslyšena a já už byla v tomto směru svobodná. Jednou na skupince jsme se bavili o chválení a já jsem se přiznala ke svým obavám a nesvobodě. Došli jsem k závěru, že pokud by Bohu vadil můj hlas a falešně zpívané tóny, jistě má dostatek prostředků a moci k tomu, aby můj zpěv změnil. Korunu tomu nasadil bratr (zpěvák ve chválící skupince), který prohlásil, že je zajímavé, že zpívám falešně, ale Bůh to nějak zařídil, že mu to nevadí. Měla jsem touhu chválit Pána i se stuhou. Touha došla naplnění a chválím se stuhou tak, jak umím. Stejné je to i s prapory. Nejsem pohybově nadaná, ale v koutku duše si přeji jednou tančit v Duchu svatém. Nevyjde-li to tady na zemi, v nebi určitě ano. Nedá mi to, chci vás všechny (i bratry) vyzvat, abyste se VŠICHNI zapojili kromě zpěvu AKTIVNĚ do chval. Jsou rozmanité hudební nástroje v provedení mini – různá chrastítka, bubínky, tamburíny, všelijaká klepadla… Rozšiřme chválící skupinku na chválící sbor!!!
• za Irču (za oba manžele) a jejich únorovou cestu do USA. Komu to Pán dá na srdce, ať se modlí za jejich ochranu a taky za jejich zdraví, aby na ně nepřišly před cestou a ani v USA žádné zdravotní potíže. • za Terezu: za její zdravotní stav, za jeho zlepšení a také za její dcery, aby uvěřily a přijaly Pána do svého života. • za Miladu M.: aby co nejdříve našla dobrou práci • za naše starší a jejich rodiny (sice to nejsou sestry ☺, ale naše modlitby zcela jistě potřebují a ocení je)
AKCE STRASTI A SLASTI PŘEKLADATELE BIBLE 21.2..2011 v 17:00 hodin Městská knihovna v Místku, Beseda Michala Krchňáka
MANŽELSKÝ VEČER (OPAKOVÁNÍ) 5.3.2011 v 15:00 hodin U Křístků se setkají ti, kteří „nestihli“ první manželský večer, součástí je zhlédnutí filmu „V jednom ohni“.
CO SKRÝVAJÍ BIBLICKÁ JMÉNA? 18.4.2011 v 17:00 hodin Beseda Michala Krchňáka Podrobnosti o akcích na našem sborovém webu www.acfm.cz
kol-ja
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
VÝCHOVA DĚTÍ Děti nás dokážou vytočit Dnešním příspěvkem otevíráme téma výchovy dětí a různých úskalí, která rodičovství provází. Dnes se jedná spíše o úvod k rozsáhlému tématu výchovy. Ale v příštích příspěvcích otevřeme už zcela konkrétní situace. Např. vás čeká téma dětský vzdor a neposlušnost, vhodné tresty, kázeň, odměna a pochvala, jak dítě zabavit, vhodná a nevhodná láska, jak milovat své dítě, jak ho duchovně vést, jakou roli hraje ve výchově příklad rodičů… Vítané budou vaše konkrétní otázky, problémy ve výchově dětí, s čím se potýkáte, s čím si nevíte rady, v čem jste nejistí apod. Dítě se nám narodí z lásky. Je krásné, heboučké a voňavé. Když se na nás poprvé usměje, je to blažený pocit. Ale roky ubíhají a najednou z tohoto slaďoučkého dítěte vyrostlo dítě vzdorující, neposlušné, nepořádné, neustále odmlouvající. V určitém věku si troufá nám, svým rodičům, odseknout, křičet na nás, říct nám ve zlosti, že nás nemá rádo. Nebo nás přehlíží, dává nám najevo, jak jsme hloupí a staromódní. Případně bouchne dveřmi, aby nám dalo najevo, že s námi prostě nehodlá diskutovat. Rodiče jsou zklamaní, hledají, kde udělali chybu a kdy se stalo, že z milé slečny nebo hocha vyrostl takový… Ještě nedávno stačilo požádat a dítě poslechlo. Najednou je kolem každé maličkosti hodinová diskuze, křik, hádky a pláč. Milí rodičové. Nezoufejte. Stejné problémy jako vy prožívají i ostatní rodiče okolo vás, jen vy o tom nevíte. Stejně tak to neví oni o vás. Je dobré, když se scházíte s rodiči, kteří mají děti ve stejném věku jako vy. Můžete si sdělovat své zkušenosti, můžete se společně modlit za
své potomky i za sebe. To je velká výhoda křesťanů. Nejste na své děti sami, máte pomoc Nejvyššího ☺. V porodnici se nám narodil náš človíček. Ale ouha! Nezapomněli nám něco dát? Nedali nám návod k použití! Jsme odkázáni pouze na vlastní zkušenosti, a ty žádné nemáme. Víme jen jediné: s Boží pomocí chceme vychovat člověka moudrého, slušného, vážícího si rodičů, lidí i života vůbec, následujícího Pána Ježíše. Dám vám otázku - odpovězte si na ni sami: „Zlobili jste někdy v dětství? Pamatujete si to?“ Jsem přesvědčená, že všichni, kdo tento příspěvek čtete, jste odpověděli, že ano. Zlobili jste. Všichni jsme zlobili, někteří více, někteří méně. A přesto z nás nevyrostli vrazi a zloději. Přesto z nás vyrostli normálně slušní lidé. Proč tedy předpokládáme, že naše dítě by zlobit nemělo? Problém není v tom, že dítě zlobí, že je neposlušné a vzdorovité, ale v tom, jak na ně správně reagovat, jak si zachovat pevné nervy. Víte, že nejvíce lásky potřebují děti právě tehdy, když si ji – podle našeho názoru – nejméně zaslouží? Tak. Pro dnešek dost, úvodník je až moc dlouhý ☺. Příště vás čeká téma dětský vzdor a neposlušnost s konkrétními radami, jak na to ☺. i-gru
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011
RECEPTY
VÝZVA REDAKCE
Bramborová minutka Máme tento recept s Jarkem rádi a dělám ho vždy, když odněkud přijedeme a já nemám navařeno. Takže si očistíme 1 veliký nebo 3 menší brambory, nastrouháme na hrubém struhadle. Rozprostřeme na pánev z rozpáleným olejem. Osolíme, opečeme z jedné strany, převrátíme na druhou stranu, osolíme i druhou stranu a poklademe plátky salámu (libovolného). Rozklepneme vajíčko, které také osolíme, trochu ztlumíme oheň a pečeme pod pokličkou dokud vajíčko nezhoustne. Nakonec nastrouháme sýr (může být i niva) a necháme dopéct. Podáváme z čerstvou zeleninou (pórek, paprika, rajčata – prostě co máte rádi). Můžeme přidat i tatarku a kečup. Do ingrediencí lze přidat i žampióny nebo zeleninu, fantazii se meze nekladou. Přeji dobrou chuť…
Stále trvá naše výzva, abyste se nebály zapojit a posílaly své nápady, náměty, vše, o čem se chcete podělit s ostatními sestrami. Vaše příspěvky jsou vítány.
mar-lo
____________________________________________
Budeme rády i za vaše reakce na již uveřejněné články. Třeba s něčím nesouhlasíte, něco se vám nelíbí nebo naopak se vám něco líbilo, něco vás oslovilo... Budeme rády za zpětnou vazbu. Posílejte vše Janě. Redakce: Jana Marková (ja-ma) Ivana Grussmannová (i-gru)
PRO ZASMÁNÍ: V jednom skotském městě dal pastor kolovat klobouk, aby tam věřící vkládali almužny na kostel. Po nějakém čase se mu klobouk vrátil, samozřejmě prázdný. Pastor obrátil oči k nebi a s vděčností se modlil: „Děkuji Ti, Bože. Vrátili mi klobouk.“
kontakt:
[email protected]
INZERCE
Pokud někomu z vás doma čistě náhodou zahálí rotoped, měla bych zájem o půjčení… ja-ma
Vyměníme stolní hru „Poštovní kurýr“ za jinou … Markovi
ROČNÍK II., ČÍSLO 2, ÚNOR 2011