ZPRAVODAJ SESTERSKÉ SKUPINKY SBORU APOŠTOLSKÉ CÍRKVE VE FRÝDKU-MÍSTKU

SESTRY V AKCI ZPRAVODAJ SESTERSKÉ SKUPINKY SBORU APOŠTOLSKÉ CÍRKVE VE FRÝDKU-MÍSTKU „Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu. Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži…“ Filipským 2,1-8

Z MINULÉ SKUPINKY: V březnu se nás sešlo na sesterské skupince celkem osm. I když počtem přítomných spíše menší společenství, Duch svatý byl s námi přítomen ve své síle a moci. Tak jsem skupinku prožívala já. Přišla jsem na skupinku v důsledku událostí a okolností v mém životě zcela vyčerpaná - fyzicky i duchovně, odcházela jsem občerstvená, povzbuzená a odpočinutá. Modlitby byly zaměřeny na potřeby sester a jejich blízkých, ale i těch, kteří do Boží rodiny dosud nepatří. Další sestrou, která hovořila o svém životě, byla Lidka. Sestra, které záleží kromě jiného i na tom, aby nedělní shromáždění probíhalo v prostředí lahodícím oku. Proto zdobí prostor barevnými látkami. V diskusi jsem zaznamenala, že každou z nás zaujalo z jejího vyprávění něco jiného. Tato vyprávění sester, v nichž se poznáváme i z té "civilní" stránky, nám ukazují, jak rozličné jsou cesty k poznání Boha. kol-ja

Citáty: Na světě jsou dvě nejsnadnější věci, které zvládne i ten nejhloupější poddůstojník: vychovávat sousedovy děti a vyhrát bitvu, která už skončila. Napoleon Bonaparte Bylo by možné rodit vychované děti, kdyby byli vychovaní jejich rodičové… Johann Wolfgang Goethe

CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE: Z minulé skupinky Zamyšlení nad Božím slovem Svědectví K zamyšlení Duchovní vedení dětí Minianketa Článek D. Wilkersona Výchova dětí Modlitební okénko Pro zasmání Akce Knihy, které stojí za to číst… Recepty Báseň Inzerce Výzva redakce

BLAHOPŘEJEME 26. 4. 28. 4. 7. 5.

Lena Slánská Milada Mrázová Jana Marková

ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

ZAMYŠLENÍ NAD BOŽÍM SLOVEM

SVĚDECTVÍ

„Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by Jeho jména zneužíval.“ 2. Mojžíšova 20,7

Skutky víry a poslušnosti - II. (modlitby)

„Ježíš, ty jsi nemožný!“, „Ježíši, co to zase děláš!“, „Ježíšmária, kolikrát ti to mám říkat!“… I mi tahle slovní spojení vylítávala z pusy. Slyšíme je dnes a denně všude kolem nás. V práci, ve škole, v autobuse i v široké rodině. Když jsem byla nevěřící, nezamýšlela jsem se nad tím, proč říkám zrovna tato slova. Když jsem se stala křesťankou, zjistila jsem, co to vlastně říkám. Rozhodla jsem se už nepoužívat jména Božího nadarmo. Přesto se mi nedávno stalo, že mi z úst v jedné vypjaté situaci vylétlo. Hned jsem si to ale uvědomila a prosila Pána o odpuštění. Je to naučený zlozvyk posilovaný neustálým slyšením. My ale nemusíme taková spojení používat. Kdo s tím máte problém, modlete se za to a hlavně učiňte rozhodnutí, že takhle už mluvit nechcete. Protože víme, že tím zneužíváme Jeho jméno. Jeho svaté jméno. Stačí si představit třeba našeho pastora Jarka a jeho ženu Marušku, jak v různých životních situacích voláme: „Jarek, ty jsi nemožný!“, „Jarek, co to zase děláš!“, „Jarekmaruška, kolikrát ti to mám říkat!“. Zní to nelogicky, že? A navíc, když řekneme „Jarek, co to zase děláš!“, tak Jarek nás neslyší. I jemu, jako člověku, by se asi nelíbilo, kdyby jeho jméno znělo z úst lidí ve všech možných situacích... Ale Ježíš, když k němu voláme, nás slyší. Měli bychom Jeho jméno vyslovovat, jen když k Němu opravdu mluvíme či voláme, a neznevažovat Jeho svaté jméno. Nejen proto, že je psáno, že Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by Jeho jméno zneužíval. Ale hlavně z úcty k Němu. Když Ho voláme, vždy nás slyší. Jak mu asi je, když slyší denně ze všech stran volat své jméno, ale ve skutečnosti Ho tito lidé vůbec neznají?

Stalo se jednoho dubnového odpoledne v pátek roku 1993 (byla jsem v práci): Zaznamenali jsme, že někde hoří (v dálce stoupal dým a siréna houkala). Dozvěděli jsme se, že hoří stolařství. V kanceláři jsem vyslala modlitbu a prosbu k Bohu za ochranu a pomoc. Náhle se mého jazyka dotkl Duch svatý a já začala drmolit modlitbu v jazyku. Bylo to velice intenzivní, a dosud jsem takové puzení nezažil a. Dokonce, když přišla do kanceláře kolegyně, jsem se musela obrátit, ať mě nevidí!!! Nešlo přestat! Záhy jsem se dozvěděla, že hoří u nás doma, a to stolařská dílna. Přestože v dřevěné dílně bylo plno dřeva, hoblin, a nad stropem bylo uskladněno seno, a trvalo nějakou dobu než přijeli hasiči z Frýdku (našim hasičům vypověděla stříkačka), oheň se moc nerozšířil. Hořelo jen v přední části - vypadalo to, jako by se oheň "zasekl". Jsem si téměř jistá, že Duch svatý využil mou modlitbu a andělé chránili dílnu. Velké svědectví pro nás. kol-ja

i-gru

ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

K ZAMYŠLENÍ: O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díku činěním prosby vaše známy buďte Bohu. A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. (Filipským 4,6-7) Často se mi stává, že se až moc starám, a těmto starostem dávám velký prostor ve svém srdci. Některé starosti mně natolik ovlivní, že je mi z nich úzko a ubírají mi jak duchovní, tak i fyzickou sílu. A přitom jsem se tolikrát přesvědčila, že když ty starosti předám na modlitbách Bohu, tak i když mi hned nějak neodpoví, tak přesto mně naplní Jeho pokoj. Někdy to trvá delší čas, než mu to předám. Je to tak jednoduché říci – modli se za to. A přitom tak složité se pro to rozhodnout. Často mi připadá, že si v těch starostech, v tom přemýšlení a plánování, jak to či ono udělám, vlastně libuji. Ale neuvědomuji si, že mně to připravuje o pokoj, o radost a činí mně to podrážděnou, a jsem pak někdy nevrlá i na Jarka. A přitom se stačí obrátit na Boha a říct mu to všechno. Máme tolik zaslíbení v Jeho slovu. Například v Žalmech: Žalm 27,1: Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? Žalm 28,7-8: Hospodin je síla má a štít můj, mé srdce v něj doufá. Pomoci jsem došel, proto v srdci jásám, svou písní mu budu vzdávat chválu. Hospodin je síla svého lidu, spásná záštita svého pomazaného. Žalm 112,1-4: Haleluja. Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních! Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno. Jmění, bohatství má ve svém domě, jeho spravedlnost trvá navždy. Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý.

Taky celé žalmy 23 a 121 hovoří o Božím zabezpečení pro nás. Bůh nám dává zaslíbení do každé oblasti našeho života, ale z naší strany chce, abychom byli poslušní a důvěřovali mu, spoléhali na Něj i na Jeho slovo. Poddali se pod Jeho mocnou ruku a nechali se Jím vést. Pak z nás budou pro něj použitelní křesťané. Náš nebeský Otec nás mnohokrát překvapuje a naplní naše modlitby nad naše očekávání. Potřebujeme se učit trpělivosti v tom, kdy a jak naši modlitbu vyslyší. A vytrvalosti nevzdávat to a znovu se za to modlit. Jsem ráda, že máme takového úžasného Boha a Otce, který nás nadevše miluje, nejlépe nám rozumí, má s námi velikou trpělivost. Říkám to jako své svědectví, abych povzbudila sebe i vás. Protože vím, že do života každého z nás přicházejí starosti různého druhu, např. starosti s dětmi (jak je dobře vychovávat), finance, práce, rodina, nemoci atd. Můžeme se svěřit jeden druhému (a má to tak být, máme nést břemena jedni druhých). Ale my častokrát nevíme, co poradit. A jediná cesta je, abychom se za to modlili a hledali odpověď u Boha, v Jeho slovu… mar-lo

ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

RODIČE A JEJICH ROLE V DUCHOVNÍM VEDENÍ DĚTÍ

MODLITEBNÍ OKÉNKO:

Vnější tlaky na naše děti jsou stále větší. Jak naše děti obstojí? Jak jim v tom můžeme pomoci?

• za Terezu: za její zdravotní stav, za jeho zlepšení a také za její dcery, aby uvěřily a přijaly Pána do svého života. • za maminky těch nejmenších dětí ve sboru – za Petru B., Janu K. a Katku J.. Aby měly dostatek fyzických i psychických sil, aby je Bůh hodně posiloval a dával jim i jejich mužům moudrost a jednotu do výchovy dětí • za Janu K. – má veliké problémy se sluchem a hučením v uších • za naše starší a jejich rodiny (sice to nejsou sestry ☺, ale naše modlitby zcela jistě potřebují a ocení je)

CÍL: POMOCI DĚTEM NALÉZT OSOBNÍ VZTAH KE KRISTU, VÉST JE K SAMOSTATNÉMU DUCHOVNÍMU ŽIVOTU... Východiska v duchovním vedení dětí Pokud pěstujeme kytky, nemůžeme si vypěstovat ze semínka slunečnice orchidej a naopak, nemůžeme radikálně ovlivnit růst nebo vzhled, ale můžeme vytvořit podmínky, aby kytka rostla co nejlépe a měla vše, co potřebuje. Stejně tak nemůžeme zaručit, že naše děti budou žít s Bohem, můžeme však vytvořit s Boží pomocí podmínky, které jim cestu k Bohu usnadní a podpoří je na ní. a) Otec a matka jako první bohové Pokud kojenec vyrůstá v prostředí, které je naplněno teplem a láskou, jsou jeho první zkušenosti s životem pozitivní. To se hluboce vryje do jeho bytosti. Později nebude mít problém uvěřit, že Bůh je schopen pomoci. Jak bude dítě jednou chápat víru a Boha záleží v první řadě na rodičích. b) Kdo chce dětem předat živou víru, musí sám žít s Bohem Jenom to, co hýbá mnou osobně, dokáže pohnout i druhými. Naše děti rozeznají rozpor mezi tím, co říkáme, a tím, co děláme. A z těchto dvou možností napodobí obvykle naše chování a budou ignorovat naše prázdná prohlášení. c) Táhnout za jeden provaz V manželství se spojují dva lidé se zcela rozdílnými zkušenostmi a vzory. Když si pak začnou oba vyměňovat své zkušenosti a líčit své představy, jak by to mělo vypadat teď u nich, může dojít velmi rychle ke srážce. Přístupy obou partnerů je třeba v rodině sjednotit tak, aby se vzájemně doplňovaly. K harmonickému rodinnému životu a jednotné výchově dětí se dospěje jen tehdy, když oba rodiče potáhnou za jeden provaz.

PRO ZASMÁNÍ:

Jeden bohatý muž zemře, přijde do nebe a ptá se, zda se může vrátit na zem pro něco, co tam zapomněl. Jeho přání je výjimečně vyhověno. Po návratu na zem začne sbírat všechno zlato, co za život získal. Naskládal si zlaté cihly do batohu a vrátil se do nebe. U vstupní brány se ho anděl ptá, pro co se tedy na zem vracel a on mu pyšně ukazuje své zlato. Anděl odpovídá: „Ale proč sem do nebe nosíš tyhle dlažební kostky?“ (Zjevení 21,21: A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.)

…pokračování na další straně. ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

…pokračování z předchozí strany: Co potřebuje dítě, aby rostlo ve víře? Základ: Potřeba lásky a bezpečí Je půdou, kterou každé dítě potřebuje ke svému růstu. Dát mu tuto jistotu patří k životním úkolům rodičů do konce jejich života. Kdo prožil na vlastní kůži, že je milován bez jakýchkoliv podmínek, dokáže snadněji pochopit Ježíšovo poselství a dostává tak příležitost k dalšímu růstu. 1. Mluvíme s Bohem Je-li modlitba ústředním výrazem křesťanského života, pak je třeba, aby si tuto praxi osvojily i naše děti. Dítě by už od prvních týdnů mělo dostávat nejen pít, ale mělo by být obklopeno ovzduším víry a modlitby.

TIPY: Modlitební budka Krabice, polepená samolepící tapetou, uvnitř sluchátko - na této lince není nikdy obsazeno. Modlitební domeček Obálka, ozdobená barevným papírem jako domeček, uvnitř obrazy k modlitbám či fotky. Modlitební stojánek Ozdobný stojánek na stůl s modlitebními tématy pro celou rodinu. Pohlednice Pohledy, které dostáváme na Vánoce nebo Velikonoce, přichytíme magnetem na lednici a společně se za přátele, kteří nás takto potěšili, modlíme.

1:1 Modlitba v kojeneckém věku Když se rodiče modlí se svým miminkem, vnímá dítě rodiče, jak se v důvěře obracejí k Bohu a vyzařují jistotu a pokoj, které dostávají od Pána. Do dětské dušičky se tak vrývají dojmy bezpečí a jistoty. Rozmlouvání s Bohem přináší rodičům i dítěti radost a v dítěti se postupně rozvíjí vroucí vztah k Bohu.

Písničky Zpíváme píseň ( lépe dětskou) jako upřímnou chválu Bohu.

1:2 Modlitba jako rituál Zejména pro malé děti je důležité, aby jejich všední den byl zarámován pevnými rituály - to jim dává pocit jistoty a stability. K tomu obecně patří např. modlitba před jídlem nebo před spaním. Úkolem rodičů je naučit se naplno vžít do dětského světa a vést dítě k vnímavosti, co s sebou všední den obyčejně přináší: hezký výlet, dobrá zmrzlina, krásné sluníčko, uzdravení kočičky atd., a za tyto pozitivní vjemy učit dítě děkovat Bohu. Ale i stinné stránky života - zármutek, strach, bolest nebo pochybnosti - smíme a máme před Bohem otevřeně přiznávat a vyslovovat.

ja-ma

1.3 Názorné pomůcky Stejně jako v jiných činnostech, i v modlitbách můžeme dětem pomoci názornými pomůckami (samozřejmě bereme v úvahu věk).

(převzato z materiálů ze semináře Duchovní vedení dětí) POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…

AKCE CO SKRÝVAJÍ BIBLICKÁ JMÉNA? 18.4.2011 v 17:00 hodin Beseda Michala Krchňáka

CELONÁRODNÍ ČTENÍ BIBLE 22.-23.4. Místecké náměstí Podrobnosti o akcích na našem sborovém webu www.acfm.cz

ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

MINIANKETA

KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO ČÍST…

Udělala jsem si malou soukromou minianketku. Položila jsem průběžně několika svým známým a příbuzným dvě otázky: Proč nejsi věřící? Proč nepatříš mezi křesťany?

Příběhy z babiččina košíku Další příběhy z babiččina košíku Arleta Richardsonová

Zde jsou nejčastější odpovědi:  Protože na to nemám čas. Ale až budu v důchodu, tak pak…  Protože se stydím, co by na to řekli sousedé a mí známí…  Protože se stydím, co by na to řekli v mé rodině.  Protože sousedka chodí taky do kostela a já vidím, že se chová k lidem a ke svému muži hůř než nevěřící lidé.  Když jsem byla malá, musela jsem chodit do kostela s rodiči a vůbec mě to tam nebavilo, vůbec ničemu jsem nerozuměla.  Protože bych musela dávat církvi peníze.  Protože by mi jiní mluvili do života, co smím a co ne.  Protože můj muž taky není věřící, nevím, co by na to řekl…  Protože tomu nerozumím. Všimněte si. Ani jednou nezaznělo: protože Bůh není. Názor těchto lidí se vytvořil na základě zkušeností s jinými lidmi, na základě pocitů studu, neporozumění, o čem ta víra vlastně je, nebo strachu, že něco ztratí (čas, peníze, společenský kredit). Zajímavé, že? Nikdo z oslovených lidí mě neodbyl slovy, co po něm chci, vždyť žádný Bůh není. Ponaučení: nebojme se lidem říkat o Bohu a křesťanství. Mnozí neodmítají Boha. Jen mu nerozumí. Nerozumí, co je to víra nebo se prostě jen bojí, jak by jejich život vypadal, kdyby se stali křesťany. Tady je naše práce – vysvětlit, uklidnit, povzbudit, svědčit ☺. i-gru

Většinou doporučuji knihy pro dospělé. Dnes bych chtěla upozornit na dvě knihy, které jsou určeny pro nejmladší ženy☺, tedy dívky. Jsou napsány jako vzpomínky na život na americkém venkově, s babičkou, která byla skvělou vypravěčkou a o každé věci dokázala povídat krásné a moudré příběhy. Svět byl za jejího mládí (více než před sto lety) úplně jiný než dnes a i proto má své kouzlo. Jsou to milé a také poučné příběhy o „obyčejných“ věcech, o lásce, vztazích a také Bohu, který jaksi samozřejmě do toho všeho patří. Babička mluví otevřeně o svých prohrách i vítězstvích, o tom, co a jak se za svůj život naučila… Obě knížky jsou velmi příjemně a čtivě napsané. Doporučuji je ke společnému čtení maminek a dcer či babiček a vnuček (možná se pak babička či maminka nebudou moci odtrhnout ☺ – vlastní zkušenost). ja-ma

ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

RECEPTY

JSI

Jablkové variace Z jablíček se dá připravit spousta mňamek. Nemusí to být klasický koláč, žemlovka, přesnídávka. Mimochodem doma vyrobenou přesnídávku stačí dát zmrazit do malých kelímků a máte rázem jablkovou dřeň, na kterou chodí rádi nejen děti, ale i dospělí.  Podušená a rozmixovaná jablka můžete smíchat s uvařeným pudinkem a dát vychladit. Pak jen dozdobíte šlehačkou.  Podušená a rozmixovaná jablka promíchejte s nahrubo nasekanými ořechy a oříšky, rozinkami a čokoládou nebo nalámanými piškoty, dejte vychladit a dobrota je na světě.  Půlky oloupaných jablek jemně převařte v oslazené vodě, nechejte okapat, posypte mletými a sekanými mandlemi nebo mandlovými lupínky a přelijte rozpuštěnou čokoládou. Můžete dozdobit šlehačkou a lístkem meduňky.  Nahrubo nastrouhaná jablka vmíchejte do amoletového těstíčka – to je dobrota! Zrovna tak můžete vmíchat nastrouhaná jablka do těsta na bramboráky nebo do těsta na buchty, např. perníkového, je pak vláčnější.  Strouhaná jablka promíchejte s medem a tvarohem nebo jogurtem.  Nakrájejte na kostky jablka a napichovátkem k nim připíchněte kostku tvrdého sýru nebo poskládaný plátek šunky a máte osvěžující jednohubky.  Výbornou osvěžující večeří jsou chleby namazané máslem a pokryté větší vrstvou nahrubo strouhaných jablek (i se slupkou). Nakonec stačí lehce posypat skořicovým cukrem. Kdo chce, může nahoře přizdobit na tenké proužky nařezanými plátky sýru nebo šunky. Je to moc dobré a šťavnaté, děti takovou večeři určitě ocení ☺. i-gru

Jsi pramen vody živé, ze které mohu pít. Jsi prostor nekonečný, ve kterém smím s Tebou žít. Jsi se mnou, já to vím. Jsi živý, nejsi vzduch. Jsi Otec, Syn i Duch. Pro mnohé jsem za blázna. A i když Tě nevidím vím, že nemluvím do prázdna. Protože Ty JSI!!! i-gru

INZERCE

•

Poradna pro ženy a dívky opětovně uveřejňuje svou prosbu: víte-li o někom, kdo by mohl darovat poradně kočárek nebo postýlku, dejte mu na nás kontakt. Během posledních dvou týdnů jsme dostali dva kočárky, které ale šly ihned k potřebným klientkám. Takže jsme opět bez kočárků. Kontakt: Palackého 131, Místek. Tel.: 558434961 [email protected]

•

Darujeme: 2 tkané koberečky, cca 60x150cm (bílošedo-černé). Zánovní, ale ve skvělém stavu. Vhodné k posteli apod. Markovi

ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011

JSI PRO SVÉHO NEBESKÉHO OTCE MIMOŘÁDNÝ!

VÝCHOVA DĚTÍ

Nikdy nezapomenu na bolest, kterou jsem vytrpěl, když ke mně přišlo jedno z mých náctiletých dětí a přiznalo: „Tati, nikdy necítím, jestli jsem tě potěšil. Nikdy se necítím být hoden tvé lásky. Cítím se, jako kdybych po celý svůj život neplnil tvá očekávání. Určitě nejsi se mnou spokojen.“ Nikdy mne žádná slova tak nezranila. Ptal jsem se sám sebe, co jsem asi udělal, že se mé dítě tak cítí. Potom, hluboce zraněn v srdci, jsem mé mladé „slzavé údolí“ objal. Pomyslel jsem si: „Jak mizerné. Tomuto dítěti projevuji svou lásku. Čas od času slovy i skutky. Všechny mé děti se cítí v mé lásce bezpečně. Jak mohlo toto dítě snášet tak dlouho tento mylný dojem a tím zbytečné strádání a obviňování se?“

Milé sestry. I v dnešním čísle Sester v akci jste měly najít článek o výchově dětí, a to o dětském vzdoru. Článek jsem nestihla napsat. Než bych něco vymýšlela v časovém presu, a znáte to, práce kvapná málo platná, rozhodla jsem se, že si o výchově dětí počtete ne každý měsíc, ale co druhý měsíc. Tím získám více času na přípravu. Takže v příštím čísle najdete konkrétní rady, jak na vzdorující dítě. Děkuji za pochopení (pokud chápete ☺). i-gru

Svému milovanému dítěti jsem řekl: „Vždycky jsi byl pro mne mimořádný. Vždyť jsi zřítelnicí mého oka. Pomyslím na tebe a celá má bytost se rozzáří. Jistě, děláš občas blázniviny, ale tví sourozenci také. A já ti odpustil. Bylo ti to opravdu líto a já jsem tě nikdy ve svých myšlenkách nezlehčoval. Nejsi pro mne ničím jiným než radostí. Po celou dobu svého života mne činíš šťastným. Jsi potěšením pro mé srdce.“

 Stále trvá naše výzva, abyste se nebály zapojit a posílaly své nápady, náměty, vše, o čem se chcete podělit s ostatními sestrami. Vaše příspěvky jsou vítány.  Budeme rády i za vaše reakce na již uveřejněné články. Třeba s něčím nesouhlasíte, něco se vám nelíbí nebo naopak se vám něco líbilo, něco vás oslovilo... Budeme rády za zpětnou vazbu. Posílejte vše Janě.

A tak tomu je s mnoha křesťany ve vztahu k jejich nebeskému Otci. Ďábel tyto věřící přesvědčuje, že Boha pouze zklamali a nikdy ho nedokáží potěšit. A tak nemohou jednoduše přijmout Boží lásku. Místo toho žijí, jako by na ně vždycky dýchal jeho hněv. Jakou příšernou cestou procházejí ve svých životech. A jak Boha bolí, když vidí své děti na této cestě. Milovaní, ode dne, kdy jste se narodili, jste pro svého nebeského Otce mimořádní. český blog Davida Wilkersona, pátek, 19. listopadu 2010

VÝZVA REDAKCE

____________________________________________

Redakce: Jana Marková (ja-ma) Ivana Grussmannová (i-gru) kontakt: [email protected] ROČNÍK II., ČÍSLO 4, DUBEN 2011