ZPRAVODAJ SESTERSKÉ SKUPINKY SBORU APOŠTOLSKÉ CÍRKVE VE FRÝDKU-MÍSTKU

SESTRY V AKCI ZPRAVODAJ SESTERSKÉ SKUPINKY SBORU APOŠTOLSKÉ CÍRKVE VE FRÝDKU-MÍSTKU Milé čtenářky, vítám vás na stránkách našeho zpravodaje v novém roce 2011. Každou z nás asi napadlo, co nám přinese. Díky Bohu, že máme Jeho neustávající milost a lásku a můžeme spoléhat na Jeho pomoc ve všech situacích. Co se týče zpravodaje ovšem spoléháme i na vaši pomoc, připomínky, náměty atd. Podělte se s ostatními o svá svědectví, nápady, zkušenosti, osvědčené recepty atd. Máme sice už malou skupinku pravidelných přispěvatelek, ale určitě uvítáme další… Můžete posílat i dotazy a témata, která by vás zajímala. Budeme se snažit vyhovět, pokud to bude v našich možnostech …

bez toho, aby současně poznal svou bídu, propadne pýše. Pozná-li svou bídu bez toho, aby současně poznal Boha, propadne zoufalství. Poznáním Ježíše Krista stojíme uprostřed, protože v Něm poznáváme jak Boha, tak svou bídu.“

Za redakci: Jana Marková

CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE:

Z MINULÉ SKUPINKY: Vánoční sesterská skupinka 15.12.2010 Sešly jsme se v opravdu hojném počtu. Pro milovníky statistiky to bylo číslo 14. Místo schůzky jsme změnily – tentokrát u Křístků, aby byl umožněn přístup všem. Čas před programem byl využit pro realizaci experimentu (narozenin) lednových sester (viz zpravodaj č. 2/2010). Po modlitbách se rozvinula diskuze o obsahu našeho zpravodaje, který nyní vychází pod názvem „Sestry v akci“. Jak z názvu vyplývá, předpokladem při jeho tvorbě je aktivní přístup všech sester. Nebo chcete být sestry „výprodejové“? Každá z nás přece z nakupování zná „akční slevy a zboží v akci“. Všechny náměty a připomínky pečlivě zaznamenala naše sestra v kumulované funkci (mezi jinými i vedoucí sester) Jana. Zaznamenaly jsme medializaci našeho zpravodaje v Životě v Kristu. Tato skutečnost byla přijata s povděkem... pokračování na str.2

CITÁT: „Pozná-li člověk Boha

(B. Pascal)

Z minulé skupinky Zamyšlení nad Božím slovem K zamyšlení Střípky z konference Svědectví „turistické“ Svědectví „předvánoční“ Jako muže a ženu je stvořil Akce za dvacet aneb… Podzimní pohlednice z Florencie Knihy, které stojí za to číst Pro zasmání Modlitební okénko Písně (básně) Akce Inzerce Výzva redakce

BLAHOPŘEJEME 6. 1. 7. 1. 21. 1. 29. 1.

Petra Brücknerová Iva Kovářová Jarka Paličková Lenka Borkovcová

ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

…pokračování ze str. 1

Upřesnily se některé organizační záležitosti v souvislosti s vánočními akcemi. Ve vzájemném obecenství čas rychle plynul a my jsme přistoupily k rozdávání dárků. Nadílka byla pestrá a bohatá. Pestrý a bohatý byl také prostřený stůl. Vedle tradičního vánočního cukroví jsme měly možnost ochutnat i zahraniční kuchyni, konkrétně tradiční jídlo Karaimů. Tím nás mile překvapila sestra Irina. Různými hrami jsme si procvičily naše mozkové závity, oprášily své všeobecné znalosti a tak se na chvíli vrátily do školních let… Za sebe mohu říct, že se naše vánoční setkání vydařilo. Bůh se s námi určitě také radoval Díky Pane Bože za hojnost všeho, čím nás zahrnuješ. kol-ja

ZAMYŠLENÍ NAD BOŽÍM SLOVEM „A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.“ Kazatel 12,7 S přibývajícími roky nám na tváři přibývají vrásky. Nejdříve slabounké, pak hlubší a hlubší. Začneme kupovat výživné krémy a vypínací masky, ale postupně zjišťujeme, že zase až tak moc nepomáhají. Jsme z toho trochu smutné, zrcadlo nelže a připomíná nám náš věk. Kolik žen se trápí tím, že jejich pleť už není tak pružná a hlaďoučká jako v mládí… Denně se díváme do zrcadla, ve kterém se odráží naše tělesná schránka. Zrcadlo nám ukazuje její nedostatky a my se je snažíme všemožně napravit a odstranit, někdy do toho i dost hodně investujeme – čas i peníze. Přitom tělo je jen prach, který se jednou, až přijde čas, vrátí do země. Ale co duše? Kolik času investujeme do ní? Denně nám Bůh nastavuje zrcadlo, ve kterém se odráží skutky naší duše. Těch vrásek, co na ní máme! Ale ty jsou lidským očím skryté a tak je neřešíme. Přitom po každé modlitbě s prosbou o odpuštění toho, co jsme udělali špatně, nám Bůh jednu takovou vrásku vyhladí. Duše je, na rozdíl od těla, věčná. Chtějme mít více krásnou tu tvář v Božím zrcadle, než tělesnou tvář, kterou odráží zrcadlo na stěně v koupelně. Protože pamatujme, že prach se vrátí do země, kde byl, ale duch se vrátí k Bohu, který jej dal!

KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO ČÍST… Poraněné srdce Frank Peretti Tentokrát bych vám chtěla doporučit horkou novinku v naší knihovně. Její „podnadpis“ zní: příběh šikany, který naneštěstí není vymyšlený… Autora asi mnozí znáte – jeho romány Střetnutí a Prorok jsou velmi oblíbené. Také je mohu doporučit a dokonce je máme oba v knihovně. Tato kniha ovšem není román, je to svědectví samotného autora o jeho zážitcích z dětství. Je neuvěřitelné, co všechno se může skrývat za tváří člověka vyobrazenou na obálce knihy. Frank Peretti popisuje svůj „boj“ s neobvyklou, bolestivou a znetvořující nemocí, ale také se šikanou, kterou zažíval ve školním kolektivu. Je to knížka rozsahem nevelká, ale obsahem závažná. Nepopisuje jen své potíže, problémem se dlouhodobě zabývá, takže nabízí také svědectví některých dalších lidí. Také vybízí k aktivitě, odpuštění a nabízí řešení. Vzhledem k tomu, že je věřící, nejsou to řešení „psychologická“, ale biblická. Kniha není určena jen pro ty, kteří byli sami šikanováni. Osloví zcela jistě každého, kdo se do ní začte… ja-ma

i-gru

ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

K ZAMYŠLENÍ: Jednota těla a Kristovy dary k budování Jeho těla „Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘ … A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla, až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.“ Efezským 4,1-16

nám nakonec nebyly odňaty a nebylo o nás řečeno – „služebníku nevěrný“. Buďme věrné v tom, co máme a budujme se navzájem. I proto jsou tady služebníci, kteří nás vedou, napomínají, povzbuzují a někdy musí být i radikální, když je to potřeba. Není na nás, abychom je za to soudili. Ale je na nás se za ně více přimlouvat, aby službu, kterou konají, konali nejlépe, jak umí a dělali ji v Boží moudrosti a síle. Modlit se můžeme opravdu všechny – na to není žádný zvláštní dar potřeba. A můžeme spoléhat na to, že „velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého“ (Jakub 5,16). A tak služ zatím modlitbou, než poznáš, jaký dar Bůh pro tebe má připravený… mar-lo

Tento list Pavel nepsal jen církvi v Efezu, ale všem nám, kteří jsme přijali Pána Ježíše Krista jako Spasitele. Proto i my máme vést takový život, abychom Pánu dělaly čest. Usilujme o jednotu ve svazku pokoje. Služme si navzájem těmi dary, které jsme od Něho přijaly. A ty, které ještě neobjevily žádný dar a nevědí, jak sloužit, hledejte to před Pánem na modlitbách. Určitě má pro každého nějaký dar připravený. V Božím slově je napsáno, že kdo hledá, najde, ale musí chtít sloužit. Každá jsme obdržela nějakou hřivnu od Boha, jsme nějak obdarovány. Někdo rád zpívá, hraje na hudební nástroj, přijímá návštěvy, další povzbuzuje nebo dostává pro druhé slovo od Hospodina atd. Rozvíjejme u sebe tato obdarování a to tím, že budeme druhým sloužit. Zpočátku možná uděláme spoustu chyb, ale je to potřeba zkoušet a tu hřivnu rozvíjet. Bůh nám toto obdarování nedal jen pro parádu, nebo abychom se chlubily, ale dal ho do církve, abychom si navzájem sloužily a především sloužily Jemu. Nezakopejme tyto hřivny, které jsme dostaly, aby

PRO ZASMÁNÍ:

30 000 roků před narozením Krista… Pračlověk si prohlíží vysvědčení svého syna a naštvaně říká: "To, že máš trojku z lovu, dovedu pochopit, jsi ještě malý, ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě stránky, to je skutečně hanba!" ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

STŘÍPKY Z KONFERENCE: Vyjít ze stínu (konference NLI) … (pokračování z předchozích čísel) Slovo Judith Green: Judith Green (spolu s manželem založili společnost NLI) mluvila o ženě statečné. Zmínila např. Ester a to, jak svou statečností ovlivnila celou generaci Židů. Já bych zde ráda použila její postřehy o tom, jak lidi kolem sebe ovlivňoval Pán Ježíš. Není pochyb o tom, že Ježíš Kristus byl člověkem s úžasným vlivem na jednotlivce i davy. Judith vybrala 7 důvodů, proč tomu tak bylo. Tyto věci můžeme používat i my ve svém životě, inspirovat se jimi: trávit čas o samotě s Bohem (Mt 14 kap, Lk 6 kap), dělal jen to, co Otec chtěl. To samé můžeme dělat i my, nevymlouvejme se na nedostatek času – „s Bohem“ lze být i při uklízení, řízení auta, při sprchování atd. (což samozřejmě nelze pokládat za plnohodnotnou náhražku…) chodit a mluvit – Ježíš chodil a mluvil s lidmi, vyprávěl příběhy, poučení atd., ty nejobyčejnější věci mohou být důležité, nemusí to být „duchovní“ , může to být povzbuzení, pomoc aj. Ježíš nikdy obyčejným lidem necitoval Boží slovo, to citoval jen zákoníkům, vyprávěl příběhy o věcech, které všichni znali a všichni jim rozuměli – naše svědectví je důležitě, je základem pro ovlivňování druhých, nemusíme znát Bibli nazpaměť, ale mluvme o svém životě s Bohem Ježíš dával otázky, projevoval zájem (např. žena u studny – ptal se jí, i když už všechno věděl) – lidé bývají velmi osamělí, všímejme si jich, projevujme zájem, třeba o děti apod. Ježíš neměl obavy projevit emoce, soucit (Lazar) – náš největší vliv nemusí být ve slovech, ale v činech – pomoc nemocnému, starému, bezradnému… člověku, můžou to být úplné maličkosti Ježíš projevoval nepodmíněnou lásku – nesoudil, nepřijímal hřích, ale miloval hříšníka – nejsou malé a velké hříchy! Hřích je hřích! Nemáme soudit lidi, ale pomoci jim rozvíjet jejich potenciál Ježíš měl vizi (věděl co a proč dělá) – Bůh nám dává na srdce věci, které nemůžeme splnit sami,

podporuje partnerství, máme sdílet své vize se svými spolupracovníky - pokud jsme věrní a ochotní sloužit, Bůh nás bude posunovat dopředu ja-ma

PŘICHÁZÍ NOVÝ DEN (nová píseň Evy Krumplovičové)

Přichází Nový den, slyším za dveřmi Pánovy kroky. Přichází Nový den, slyším ho svolávat své proroky. Přichází Nový den, co má se stát, ať se stane. Přichází Nový den, at´se naplní vůle Tvá, Pane ! Nový den Otec v nebesích lidem dává. Nový den, v kterém zazáří Jeho sláva ! Nový den lidem na Zemi Otec dává. Nový den, všichni volají Bohu sláva ! Přichází Nový den, v knihách prorockých je o něm psáno. Přichází Nový den, po noci tmavé přichází ráno. Přichází Nový den, co má se stát, ať se stane. Přichází Nový den, at´se naplní vůle Tvá, Pane ! ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

SVĚDECTVÍ

PODĚKOVÁNÍ

Je to pár měsíců zpátky, co jsem vyrazila se svou nevěřící kamarádkou Luckou z Morávky přes Slavíč a horu Kozubovou do Návsí u Jablunkova, kde jsme byly očekávány na grilovací párty. Výlet jsme si docela užily. Hledaly jsme pomocí GPS tzv. kešky, učila jsem Lucku číst v mapě a i výhledy do okolí byly perfektní. Nabraly jsme však zpoždění a cestou do údolí jsme se skoro nezastavily. Obě nás po těch cca 20km už bolely nohy. Asi 3km před cílem jsem si pomyslela, že by teď bylo ideální stopnout nějaké přibližovalo, no, ale bylo by hloupé stopovat jen na 3km a navíc zpocené po túře. Zkrátka sednout k někomu do auta by byla za daných okolností docela drzost :o) Jenže v okamžiku, kdy jsem se otočila k Lucce a řekla jí, že by to chtělo odvoz, ale že je to teda trapné, tak kolem projelo auto s rybičkou vzadu u SPZ a já mimoděk pronesla: „Jé, na toho jsem mohla mávnout, to je křesťan.“ Lucka to nepochopila i když jsem jí vysvětlila, jak jsem to podle té rybičky poznala. Pro mě však bylo setkání s jiným, byť cizím, křesťanem jako setkání s příbuzným. Vždyť jsme přeci všichni v Kristu bratry a sestrami!

Rozhodla jsem se veřejně v našem měsíčníku poděkovat Jarce Koloničné.

A to se mi opět připomnělo při čtení Žalmu 20, kde se píše: „…kéž je ti hradem jméno Boha Jákobova!“ Jak může být jméno hradem? Hospodinovo jméno je jako open card do náruče Boží rodiny, je tím, co mě na cestách ochrání, bude-li to potřeba. Vím, že ať půjdu za jakýmkoliv praktikujícím křesťanem a bude o mně známo, že jsem taky křesťanka, dostane se mi pomoci. Hospodin mě ochrání, v jeho nádvoří se mohu rozvíjet.

Když se ti bude život těžký zdát pak na kolena si klekni a Tomu, co má tě tolik rád všechno, co cítíš, řekni.

Jaruš, děkuji ti za práci, kterou sis dala s veršíky. Veršíky jsi nepsala pro sebe, ale pro nás všechny. Každý, kdo přijde do naší církve, může si vzít z krabičky na stole jednu pěkně stočenou ruličku ovázanou nitkou. Když ji rozbalí, přečte si krátký verš z Božího slova. Zrovna dnes, 13. 12., jsem si rozbalila verš, který byl pro mě velkým povzbuzením. S veršíky byla určitě velká práce, je jich hodně a každý bylo potřeba napsat, ale taky upravit do ruličky. Věřím, že jsi vše dělala s láskou k nám. Děkuji. Bůh ti žehnej. i-gru

DEJ MU SVÁ BŘEMENA

Když se ti někdy bude zdát že pod tíhou problémů upadáš vzpomeň si, že Ježíš má tě rád On snímá tvá břemena, když Mu je dáš.

le-bor

Za naše hříchy zemřel Ježíš kdo z nás umí tak milovat aby se nechal přibít na kříž chtěl život svůj druhým darovat? i-gru

ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

SVĚDECTVÍ

MODLITEBNÍ OKÉNKO:

Letos poslední aneb Štědrý den v předstihu Chcete vědět, co nebo kdo poslední? Přece sesterská skupinka. Ne jako běžně bývá, ale ve znamení blížících se Vánoc. Hned po ránu jsem měla možnost říci: Děkuji ti Otče, že o mně víš, že mi sesíláš své milosrdenství, svou milost, že dnes mohu sloužit sestrám Božím slovem. Psala jsem vánoční BSPT (Boží slovo pro tebe) a spadl mi na ně můj vlas. Ihned jsem děkovala, protože dle Božího slova jsou u nás spočítány i vlasy na hlavě a bez vědomí Otce v nebesích nespadne žádný. Je to téměř neuvěřitelné, ale pravdivé. Vždyť co je v Bibli – Božím slově - napsáno, bylo napsáno k našemu poučení a povzbuzení, abychom z Písma čerpali naději (Ř 15,4). A tak i já jsem přijala povzbuzení, že má práce má smysl a je požehnaná. Další potěšení mi připravil Pán cestou na skupinku. Měla jsem přání potkat některou sestru, s níž bych na skupinku dorazila. Stalo se tak. Největší překvapení a potěšení přišlo na sestrách při rozdávání dárků. Dostala jsem, stejně jako loni, "Hesla Jednoty bratrské". Je to diář, který obsahuje dva různé verše na každý den, tentokrát i s doporučením ranního a večerního čtení. Nedávno jsem se s lítostí zahleděla do zbývajících dnů do konce roku a pomyslela si, že mi bude příští rok chybět jeden zdroj pravidelného čtení Božího slova. Myslím, že vím, kdo přispěl tímto dárkem. Děkuji ti za něj! Děkuji na prvním místě tobě, Bože, že žijeme v zemi, kde mohou svobodně vycházet křesťanské tisky. Připravil jsi nám nádherné společenství mezi sebou na sesterské skupince. Stůl, u kterého jsme seděly, byl bohatě prostřený. Díky za hojnost různých dobrot pro oči i pro žaludek. Mně jsi navíc prokázal velkou milost ve věcech, o nichž jsem jen uvažovala a Ty jsi je viděl jako potřebné pro posílení mé víry. Ještě jednu Boží vlastnost jsem měla možnost poznat. Bůh jedná prozíravě, vidí věci dopředu. Sice jsem zpočátku nechápala proč upustit od "akce", na kterou jsem se připravovala, ale později doma mi došlo, proč tomu tak bylo. „Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel. Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš. U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo“ Ž 36,8-10 kol-ja

• za Irču (za oba manžele) a jejich únorovou cestu do Ameriky. Komu to Pán dá na srdce, ať se modlí za jejich ochranu a taky za jejich zdraví, aby na ně nepřišly před cestou a ani v Americe žádné zdravotní potíže. • za Terezu: za její zdravotní stav, za jeho zlepšení a také za její dcery, aby uvěřily a přijaly Pána do svého života. • za naše starší a jejich rodiny (sice to nejsou sestry ☺, ale naše modlitby zcela jistě ocení)

AKCE IZRAEL OČIMA PŘEKLADATELE BIBLE 24.1.2011 17:00 Městská knihovna v Místku, 2. část přednášky Michala Krchňáka, na téma „Doba Ježíšova a jeho život“ - v úterý 25.1. se stejná přenáška koná také v Příboře MISIJNÍ VÍKEND 2011 5.2.2011 09:30 Křesťanské centrum AC Český Těšín Tentokrát na téma: „Misie – tlukot Božího srdce! A co na to tělo Kristovo?“ Podrobnosti o akcích na našem sborovém webu www.acfm.cz ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

JAKO MUŽE A ŽENU JE STVOŘIL… Milé čtenářky, V minulém čísle zpravodaje vyšel první článek plánovaného cyklu Jako muže a ženu je stvořil. Na základě vašich námětů a připomínek ale v uvedeném cyklu pokračovat nebudeme. Mnohé máte pocit, že o manželství a rozdílech mezi mužem a ženou už bylo napsáno hodně knih a odpřednášeno hodně přednášek. A protože tento časopisek je pro vás, vy taky určujete, co v něm chcete a nechcete mít. Váš návrh zněl: psát o výchově dětí, o problémech, které mohou nastat při výchově (dětský vzdor a jak jej zvládat, jak dítě nerozmazlit…). Od příštího, tedy únorového čísla, budete na stránkách sesterníku nacházet rady k výchově dětí různého věku, jak k nim přistupovat, jak řešit konkrétní situace apod. Dáme určitě prostor v některém z následujících čísel PhDr. Jaroslavovi Šturmovi, známému dětskému psychologovi. Je to odborník s mnohaletými zkušenostmi v pracovním i osobním životě, uznávaný u nás i ve světě, křesťan a především velmi moudrý a příjemný člověk, se kterým mám tu čest znát se osobně díky své práci v poradně. i-gru

PRO ZASMÁNÍ: Malá holčička sedí na klíně dědečkovi, který jí čte pohádku na dobrou noc. Čas od času vzhlédne od knížky a natáhne ruku, aby se dotkla jeho vrásčitých tváří. Potom si sáhne na svoji tvář a pak zas na dědečkovu. Nakonec řekne: „Dědo, stvořil tě Bůh?“ „Ano, zlatíčko,“ odpoví děda. „Bůh mě stvořil už před mnoha lety.“ „Aha,“ řekne holčička, a pak: „Dědo, mě taky stvořil Bůh?“ „Ano, samozřejmě,“ odpoví děda. „Bůh tě stvořil docela nedávno.“ Holčička se znovu dotkne obou tváří a poznamená: „Bohu to jde čím dál tím lépe, že jo?“

AKCE ZA DVACET ŠTĚDRÉHO DÁRCE MILUJE BŮH

ANEB

Většina z nás obdržela prostřednictvím emailu informaci o projektech, na které finančně přispívá i náš sbor. Zpráva obsahovala i výzvu, kterou se hledají pravidelní dárci. To mne opět přimělo k zamyšlení nad dvacetikorunou (v roce 2002 to byla desetikoruna). Není to částka závratná, ale pokud se najde deset takto uvažujících sester (bratry nevyjímaje), kteří přispějí pravidelně měsíčně tuto sumu, bude to 200,- Kč, za rok již 2.400,-. Dvacet Kč lehce můžete postrádat. Vyjde to vlastně jen na 1,- Kč denně (a to jen od pondělí do pátku). Zamyslete se nad svým hospodařením se svěřenými finančními prostředky, jistě tuto "rezervu" objevíte. Možná to bude i 20,- Kč týdně. Tuto krátkou úvahu zakončím připomenutím 25. kapitoly Matouše, od 31. verše: .... Tu mu ti spravedliví odpovědí: Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nasytili tě ..... kdy jsme tě viděli jako pocestného ...nebo nahého ..... Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těcho mých nepatrných bratří, mně jste učinili .... kol-ja

ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011

PODZIMNÍ POHLEDNICE Z FLORENCIE

INZERCE

Velmi rádi s manželem objevujeme pro nás neznámé krajiny a jedna z nich nás již delší dobu lákala Toskánsko. Náš Pán je tak milostivý, že nám požehnal, a mohli jsme vyjet loni v říjnu o podzimních prázdninách. S manželem a Ondrou jsme vyjeli naším roomstříkem krátce po půlnoci. Za 12 hodin jsme již stáli na vyhlídce u kopie sochy Michalangelova Davida a dívali se na známou oranžovou kopuli, která je dominantou města pod námi, slavné Florencie. Kopule byla postavena v 15. století a je to zázrak stavební techniky. Její rozpětí 41,97 metrů ji činí třetí největší na světě. Stan jsme si postavili na stráni plné starých olivovníků, v autokempu uprostřed Florencie. Do centra jsme to měli pěšky 10 minut. Název Florencie je odvozen od italského slova květina, naleznete ji vytesanou do kamene na renesančních stavbách, na mramorových dlažbách a nejvíce na obrazech slavných malířů Leonarda da Vinciho, Michelangela Buonarrotiho ve zdejších obrazárnách. Ty nejkrásnější jsem obdivovala na obrazech Sandra Botticelliho ve známé galérii Uffizi . Krásu a křehkost, která se nedá popsat slovy, zvláštní světlo a jas, který vyzařuje z těchto obrazů, uvidíte, jste-li pozorní, také na mnoha místech ve Florencii. Například při východu slunce, pokud jste na kopci a ještě k tomu uprostřed olivovníkového háje, jak nádherně se třpytí na dozrávajících olivách. V Toskánsku jsme navštívili několik dalších zajímavých městeček, ale o tom možná někdy příště. e-krum

Za sbor: náš minulý inzerát ve zpravodaji měl úspěch!!! Máme v kanceláři nový vysavač!!! Moc děkuji Kovářovým za jejich dar…

VÝZVA REDAKCE Stále trvá naše výzva, abyste se nebály zapojit a posílaly své nápady, náměty, vše, o čem se chcete podělit s ostatními sestrami. Vaše příspěvky jsou vítány. Budeme rády i za vaše reakce na již uveřejněné články. Třeba s něčím nesouhlasíte, něco se vám nelíbí nebo naopak se vám něco líbilo, něco vás oslovilo... Budeme rády za zpětnou vazbu. Posílejte vše Janě. ____________________________________________

Redakce: Jana Marková (ja-ma) Ivana Grussmannová (i-gru) kontakt: [email protected] ROČNÍK II., ČÍSLO 1, LEDEN 2011