SESTRY V AKCI ZPRAVODAJ SESTERSKÉ SKUPINKY SBORU APOŠTOLSKÉ CÍRKVE VE FRÝDKU-MÍSTKU Milé čtenářky, je tady téměř konec dalšího roku. Abychom vám zpříjemnily předvánoční čas, přinášíme náš zpravodaj hned v úvodu nového měsíce. Jak jste si asi všimly, změnily jsme název. Líbí se nám, protože je vtipný a zároveň v sobě skrývá netušené hloubky. Vítězem naši soutěže se nestala žena, jak byste asi předpokládaly (možná to bude tím, že se soutěže zúčastnila pouze jediná), ale můj synátor Matěj ☺. Zaslouženě získává slíbenou odměnu… Tentokrát ve zpravodaji najdete nejen články a zamyšlení, ale také osvědčené recepty na vánoční cukroví, které snad ještě budete mít čas vyzkoušet. Za redakci vám všem přeji pokojný a požehnaný čas, ať už ho budete trávit jakkoli. Bůh vás provázej… Za redakci: Jana Marková
Z MINULÉ SKUPINKY: Listopadová skupinka se uskutečnila ve středu 10.11. Účast byla tentokrát hojná. Úvodem jsme se modlily za potřeby sester a jejich blízkých. Na pořadu bylo dále projednání některých organizačních záležitostí (příspěvky do zpravodaje, předplatné ŽV a ŽvK, vánoční skupinka, sborové akce). Po upřesnění a ujasnění všech vzniklých dotazů následoval hlavní bod programu – Iva Grussmannová nás seznámila se svým životem před a po přijetí Ježíše. Už v době, kdy byla nevěřící, volala k Bohu, ten na její volání odpověděl a dvakrát jí zachránil život. Své vyprávění Iva doplnila spoustou fotografií. Ochotně nám pak odpovídala na naše dotazy. Je zajímavé, jak jsou rozličné cesty, které vedou člověka k rozhodnutí vydat svůj život Kristu. Bůh si k uskutečnění svých záměrů používá lidi v pravý čas. Zná naše srdce, jsou mu známy naše úmysly, a ví, co na nás platí. Děkujeme ti Pane Bože za Ivu, že jsi ji postavil do našeho sboru. Je nám velkou pomocí a rádcem v otázkách týkajících se rodiny, manželství a vztahů.
CITÁT: Stále se říká, že život je krátký, ale člověk může mnoho vykonat, pokud ho dokáže správně využít… Johann Wolfgang Goethe
CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE: Z minulé skupinky K zamyšlení Zamyšlení nad Božím slovem Harry Potter??? Střípky z konference Recepty na vánoční cukroví Zázračné kameny Jako muže a ženu je stvořil Slovo od Pána Svědectví Bůh je jenom jeden Knihy, které stojí za to číst Modlitební okénko Nová píseň Akce Inzerce Výzva redakce
BLAHOPŘEJEME 23. 12. Irina Tkačová 6. 1. Petra Brücknerová 7. 1. Iva Kovářová
kol-ja
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
K ZAMYŠLENÍ:
KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO ČÍST…
Jsem, který jsem Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM, KTERÝ JSEM." A pokračoval: "Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám." Exodus 3:14 Bůh nemá žádný původ. Nikdo Ho nestvořil. Není nikomu zodpovědný. Nikdo Ho nemůže ovládat. My jsme stvořeni. Naše mysl je stvořená a má těžkosti s chápáním něčeho, co je nestvořené. Ďábel svedl lidi v ráji, řekl jim, že budou jako Bůh. Že budou sedět na trůně rovnocenní s Bohem. Sám ďábel to udělal už dříve: Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit." Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy! (Izajáš 14:12-15) Lidé mu uvěřili. Vlastní „Já“ se stalo “Bohem“. Napodobují tím ďábla. Člověk stvořený proto, aby uctíval Boha před Jeho trůnem, sedí na trůnu svého vlastního „Já“ a prohlašuje „Jsem“. Zabývá se sám sebou a přitom neví, že odpovědí na všechny jeho problémy je Bůh. „`Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme´, jak to říkají i někteří z vašich básníků: `Vždyť jsme jeho děti.“ (Skutky apoštolské 17:28) Neví, že jsme závislí na tom, kdo nás stvořil. Přesto na nás Bůh nezanevřel. Poslal svého Syna Ježíše, aby nás vyvedl z tohoto zajetí hříchu. Bůh touží po tom, aby každý člověk sesedl z trůnu a pustil tam Jeho. Potom nalezneme pokoj a odpuštění. Připomeňme si s radostí, že o tomto čase před 2 tisíci lety, přišel Ježíš na tento svět, aby se později za nás obětoval na kříži. A řekněme to lidem. Zdroj Kristova škola, B.H. Clendennen pe-dub
Historie letničního hnutí Dnes vám chci doporučit ne jednu knihu, ale hned šest knih – soubor vydaný nakladatelstvím Křesťanský život, jehož autorem (v některých dílech redaktorem) je Rudolf Bubik – emeritní biskup Apoštolské církve a jeho spolupracovníci. Je to velmi čtivě a zajímavě sepsaná historie naší církve. Obsahuje mnoho autentických dokumentů a svědectví o tom, jak v naší zemi (a částečně i na Slovensku) vzniklo a vyvíjelo se letniční hnutí (Rozhodní křesťané letniční). Pro členy Apoštolské církve by měly být tyto knihy takřka „povinnou četbou“ ☺, abychom znali své kořeny, úsilí a snahu mnoha lidí o uznání a možnost svobodného vyznávání naší víry. Zaujalo mě např., že se „historie opakuje“, tzn. že i křesťané v minulém století řešili podobné problémy, hříchy, starosti, boje a nedorozumění jako my v dnešní době. Ale mnozí z nich (převážně naprosto obyčejní lidé) i přes těžkosti, které si dnes už neumíme ani představit (války, pronásledování atd.) zůstali věrně stát ve víře a tím jsou nám příkladem hodným následování… Všechny díly jsou k dispozici ve sborové knihovně. ja-ma
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
ZAMYŠLENÍ NAD BOŽÍM SLOVEM Efezským 5:20 a vždycky za všechno děkujte ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci. Učím se Bohu děkovat za všechno, ať se daří nebo se nedaří. Hned ráno, když se probudím, tak za to, že jsem mohla vstát. Během dne děkuji za Boží pomoc při jakékoli práci, například za pomoc při pečení dobré buchty pro Jarka nebo na skupinku, za pomoc při domácích prácích, když žehlím, uklízím nebo vařím. Spoléhám na Boží pomoc, která přichází, a proto přirozeně za ni děkuji. Jsem vděčná Bohu za to, co kolem sebe vidím, za přírodu, kterou stvořil s takovými detaily, které ukazují jak si Bůh dal záležet, aby něco nejen bylo, ale bylo to jedinečné a krásné. Proto mám doma dost květin, o které se ráda starám. Děkuji Pánu za moudrost, kterou mi dává, za hodného manžela, i když má taky nějaké ty mušky. No prostě se učím děkovat Bohu za všechno, a nic nebrat jako samozřejmost.
Všimla jsem si ale, že když dám průchod vděčnosti, tak jsem naplňována i radostí a pokojem, jsem milá a co by mi jindy na Jarkovi vadilo, mi nevadí. Jsem více usměvavá, což se pak odráží na mém pokladu, druhém po Pánu Bohu nejvzácnějším, Jarkovi, kterého to dělá radostným a pokojným. Když však reptám, tak mi to ubírá sílu, jsem vnitřně neklidná a stává se, že jsem občas výbušná. Všímám si pak víc chyb a nedostatků na Jarkovi a jiných lidech. Trápím se sebelítostí a nejsem ochotná. Díky Pánu, že mně vždy včas zastaví sám, nebo skrze Jarka, který mně už zná a má se mnou trpělivost, pak jsem vděčná i za to. Hodně se od Jarka učím, protože On děkuje i za věci za které já ještě děkovat hned neumím ale chci se to naučit a být tak dobrým příkladem pro druhé.
Dokonce, i když se mi něco nepodaří, tak Mu děkuji, že to nedopadlo hůř. Když se mi něco nedostává, nebo nemám tolik peněz, abych si koupila, co se mi líbí a co bych chtěla mít, tak si vzpomenu že jsou na této zemi lidé, kteří jsou na tom daleko hůř. Nejenom, že nemají, co není k životu nezbytné, ale nemají ani co jíst a do čeho se obléct. Jak říká apoštol Pavel v 1. Timoteovi 6:6 Vím, že tím nejlepším a Opravdu velkým pramenem zisku je totiž zbožnost, dokonalým příkladem je Pán která se spokojí s tím, co má. Proto jsem Bohu vděčná, Ježíš, který je zároveň v každé že mám co jíst a nemusím trpět hladem , ale naopak z vás, proto se můžu a chci mám mnohem víc než ty základní potraviny. Děkuji učit i od vás.. Mnohé Bohu, že mám střechu nad hlavou, mám kde v klidu procházíte těžkostmi, a přesto ulehnout ke spánku a zase se probudit. Kolik lidí je i u zůstáváte Bohu věrné. I za to nás dnes bez domova . I když se musím přiznat, že ne jsem Mu vděčná. Tak milé vždy se mi to daří (a můj Jarek to může potvrdit, sestry (i já), přemýšlejme co protože když mám slabou chvíli a začnu reptat, tak mi všechno máme v Pánu Ježíši připomíná nedívat se na to, co nemám, ale na to, co Kristu a buďme vděčné. mám). Někdy začnu reptat, že hodně utrácí, že si se mar-lo mnou málo povídá a s druhými více, že to nebo ono ještě neudělal a pro druhé by se rozkrájel atd. Však některé ženy to znají , nebo možná ne a já jsem jen sama taková. ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
NĚKTEŘÍ KŘESŤANÉ ODMÍTAJÍ HARRYHO POTTERA JAKO NEBEZPEČNÉHO (přejato z webu www.krestandnes.cz) Napsal(a): Klára Máziková, zdroj: Felicia Howard, The Christian Post | Zveřejněno: Středa, 1. prosince 2010, 6:26 (CET)
V pátek 19. listopadu měl v kinech premiéru nový díl filmové série Harry Potter. Steve Wohlberg, autor knihy „Odhalení Harryho Pottera a čarodějnictví: Hrozba magie“ varuje před sledováním tohoto filmu. Steve Wohlberg, jehož knihy zaznamenávají výrazné tržní úspěchy, vyjádřil své obavy pro deník The Christian Post. Řekl, že od roku 1997, kdy ve Velké Británii začala „mánie Harryho Pottera“, vzrostl mezi mládeží zájem o čarodějnictví, vampyrismus a okultismus. Knihy o Harry Potterovi, napsané J. K. Rowlingovou, se zabývají magií a čarodějnictvím, poznamenal spisovatel. Steve Wohlberg také zmínil témata, která v knihách našel a která jsou podle jeho mínění nebezpečná „Čím více čtu tyto knihy, tím více si uvědomuji, jak duchovně nebezpečné jsou,“ řekl. „Ačkoli je to smyšlené, je do knih zapracováno mnoho z reality. Mé varování zní, že Harry Potter je hlavním důvodem nárůstu magie.“ Steve Wohlberg také prohlásil, že ačkoli podle J. K. Rowlingové vystupují v sedmidílné sérii křesťanská témata, užívá je autorka jako kanál zla. „Pro mne je jako Eva, neuvědomuje si, že se stala kanálem pro zlo. Prostě o tom neví,“ řekl spisovatel. Od začátku mánie Harryho Pottera několik křesťanů a náboženských představitelů tuto sérii odmítalo. Jedním z nich byl Dr. James Dobson, zakladatel organizace Focus on the Family, stejně jako papež Benediktem XVI, který své obavy vyřkl již v roce 2003 – tehdy ještě jako kardinál Joseph Ratzinger – a řekl, že série obsahuje „zákeřná pokušení“, která mohou v citlivých dětech „zničit křesťanskou víru“.
je fascinována odkazem, že magie dává sílu. Uvádí, že viděl mladé lidi v knihkupectví, kteří v den vydání nového dílu Harryho Pottera měli v jedné ruce tuto knihu a v druhé knihu o magii. Autorovým cílem je lidem připomenout větší moc. „Síla Boha je mnohem mocnější než čarodějnictví – má moc lásky a věčného života,“ řekl. Steve Wohlberg vydal více než 25 knih odmítajících sérii Harryho Pottera, stejně jako sérii Twillight (Soumrak) – další románovou sérii, oblíbenou mezi mladými. Zdůraznil, že rodiče musí pomoci svým dětem vyhnout se kultuře čarodějnictví a kultů. Citoval také Přísloví 22:6: „Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.“
Steve Wohlberg podle svých slov vypozoroval negativní vliv těchto knih a filmů na mladé lidi. Ve své knize píše několik osobních příběhů lidí, kteří se dali na čarodějnictví poté, co viděli Harryho Pottera. Mládež je k těmto tématům citlivá, vysvětluje, protože ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
STŘÍPKY Z KONFERENCE:
MODLITEBNÍ OKÉNKO:
Vyjít ze stínu (konference NLI) … (pokračování z minulého čísla) Slovo Olgy Moldánové – CO JE TO STÍN: v úvodu Olga mluvila o tom, že sní o církvi, kde se nikdo neztrácí v davu, necítí se odstrčen a sám, protože Bůh pracuje s jednotlivci „poznají nás po lásce“, ne podle vzhledu, ne podle učení atd. největší problém žen v církvi i ve světě je strach (žena často nemusí mít žádný zjevný důvod pro strach) vyjít ze stínu = vyjít ze strachu, opustit to, co nás svazuje, omezuje Co je stín? Ani tma ani světlo, je to něco mezi. My potřebujeme být ve světle. Stín je negativní i pozitivní – např. stín, když je strašné horko x stíny večer na ulici. v Bibli je stín symbolickým pojmem - stín jako Boží ochrana, ale i jako něco pomíjivého, něco negativního Mt 4,16 – „…lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti“. Stín v duchovním životě: • místo, kde vládne strach • místo, kde vládne nevědomost a nevěra • místo, kde vládne nedůvěra, bolest, zklamání • místo, kde vládne svévole. • stín = místo v našem životě, které není vydáno Bohu. strach může být i přirozený – bylo by divné, aby žena neměla strach o své děti. Je hříchem být ve stínu? Ježíš je světlo a je smutné, když lidé žijí ve tmě nebo ve stínu. Některé situace jsou zjevný hřích, jiné jsou skrytější. Ve stínu se můžeme skrýt, může to být obranný mechanismus. Může jím být i rodina a služba – děláme správné věci, ale na nesprávném místě.
• za Irču (za oba manžele) a jejich únorovou cestu do Ameriky. Komu to Pán dá na srdce, ať se modlí za jejich ochranu a taky za jejich zdraví, aby na ně nepřišly před cestou a ani v Americe žádné zdravotní potíže. • za Terezu: za její zdravotní stav, za jeho zlepšení a také za její dcery, aby uvěřily a přijaly Pána do svého života. • za naše starší a jejich rodiny (sice to nejsou sestry ☺, ale naše modlitby zcela jistě ocení)
LÁSKA KRISTA MĚ OBKLOPILA (nová píseň Evy Krumplovičové)
Láska Krista mě obklopila, Jeho krev svatá očistila, přibit na kříži Syn umíral, nový život mi Bůh daroval. Radostí pláču a jsem ti vděčná, Tvoje láska je nekonečná, cos mi daroval nevezmeš zpět, kdyby ukrást to chtěl celý svět. Radostí tančím a jsem ti vděčný, otvíráš mi svět nekonečný, Slunce lásky tam navždy svítí a louky plné jsou Tvého kvítí.
…pokračování na další straně
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
STŘÍPKY… pokud nás Bůh někam volá, neschovávejme se ve stínu jen proto, abychom „splnily požadavky“ a nevypadaly jinak než ostatní!!! ve všech čtyřech evangeliích najdeme příběh ženy, která „opustila stín“ – pomazání Ježíše v Betanii – např. Jan 12,1 ženy v Ježíšově době buď obsluhovaly nebo seděly a poslouchaly, ale Marie udělala něco, co ostatní pobouřilo (pomazala Ježíšovy nohy drahým olejem a otřela je svými vlasy), překonala strach, protože věděla, kdo je Ježíš. Vůně toho oleje prostoupila celou místnost, ti lidé to viděli i cítili… během svého života můžeme ovlivnit spoustu lidí, i nás ovlivnili různí lidé… Jak opustit stín? Některé věci nejsou tak jednoduché. Bůh dává jasný impuls, víme, že je to od Pána. Často to není nejjednodušší „cesta“, ale správná… Vzkříšení Lazara (poučení pro nás z tohoto příběhu): • Někteří lidé potřebují vyjít z hrobu… • Je to příběh o církvi – od té doby, co Lazar onemocněl, věděl Ježíš, co chce udělat – modlitby nejsou marné!!! • Co je dlouho v hrobě (ve stínu), zapáchá, je nepříjemné • Ježíš chce, abychom ho pustili do svých temných míst • Když Ježíš Kristus mluví, slyší i mrtví, tím spíše máme poslouchat my • Také je to příběh o vzájemné pomoci v církvi – Lazar potřeboval „rozmotat“ = potřebujeme jeden druhého ZÁVĚR (co si odnést z příběhu o Lazarovi): • Rozhodněme se pustit Pána Ježíše do svých stinných míst • Naslouchejme, protože Bůh takové věci rád vyslýchá • Vyjděme (z hrobu) – možná budeme trochu vrávorat (jako Lazar), ale máme kolem sebe lidi, kteří nám mohou pomoci
Další „Střípky z konference“ přineseme v příštím čísle. Na webu www.nliemerge.ning.com můžete najít (až po zaregistrování v angličtině) články o české konferenci, fotky a v dohledné době by se zde měly objevit i záznamy jednotlivých kázání a seminářů… ja-ma
AKCE VÁNOČNÍ SESTERSKÁ SKUPINKA 15.12.2010 ZA HVĚZDOU 19.12.2010 10:30 Vystoupení Donebevolajících na náměstí v Místku. VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBA 26.12.2010 14:30 Letošní vánoční bohoslužba se uskuteční 26.12. ve 14.30 hodin v Sokolovně. IZRAEL OČIMA PŘEKLADATELE BIBLE 24.1.2011 17:00 Městská knihovna v Místku… 2. část přednášky M. Krchňáka.
Podrobnosti o akcích na našem sborovém webu www.acfm.cz
Vyjít ze stínu je výzvou. Záleží na našem vztahu s Bohem, ostatní už nějak bude… ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
MASARYKOVO VÁNOČNÍ CUKROVÍ
RECEPTY NA VÁNOČNÍ CUKROVÍ:
(i-gru)
ZAMILOVANÉ OČI (ja-ma)
Toto cukroví vám chutnalo v loňském roce na skupince sester a mnohé z vás chtěly recept. Tady je:
100 g prosáté hl. mouky 60 g mletého cukru 120 g strouhaných vlašáků 120 g změklého másla půlky loupaných mandlí Vypracujeme těsto (bez mandlí) a necháme 2 hodiny odpočinout v chladu. Tvarujeme kuličky o průměru 2 cm a do každé vtlačíme půlku mandle (jako oko). Klademe na plech s rozestupy, protože se kuličky rozlijí do placky. Pečeme při 170°C dorůžova. U nás doma nejoblíbenější cukroví…
CITRONOVÉ TYČINKY (ja-ma) 120 g másla 120 g polohrubé mouky 1 žloutek 1 lžíce mléka šťáva a kůra z 1 citronu Poleva: 1 bílek + 150 g mletého cukru 1. zpracujeme těsto a dáme vychladit 2. umícháme polevu 3. z těsta vyválíme plát 5mm silný, zarovnáme rádýlkem, potřeme polevou. Rádýlkem nakrájíme na tyčinky a nožem přenášíme na plech vyložený pečícím papírem. 4. pečeme v mírně vyhřáté troubě na 110°C 15-20 minut. Uložíme v chladu. Netradiční, ale velmi dobré cukroví…
OŘECHOVÉ MŇAM (i-gru) Nasekej nožem nahrubo ořechy: buráky, kešu, vlašáky, oloupané mandle a promíchej je v rozpuštěné hořké čokoládě. Lžičkou vkládej hromádky do nejmenších papírových košíčků. Nechej ztuhnout v lednici a pak pěkně rychle ulož do krabice, než ti je rodinka zbaští :-).
170g lískových oříšků opraž na plechu (při 210°C cca 10minut, ale pozor, ať je nespálíš!). Pak je promni v utěrce a zbav je tak slupek. Namoč je na ½ hod do horké vody. Těsto: smíchej 300g hl. mouky, 100g ml.cukru, 200g změklého másla a 1 žloutek. Přimíchej zlehka oříšky obalené jemně v hladké mouce. Důkladně spoj a vytvaruj 4 válečky, které nechej v lednici ztuhnout (já je dávám na chvíli do mrazáku, je to rychlejší). Pak ostrým nožem nakrájej na kolečka, dej na plech vyložený pečícím papírem a peč při 180°C cca 15 minut dorůžova (hlídej, hlídej, jde to rychle, tak ať kolečka nespálíš). Ještě horké obaluj v moučkovém cukru.
OŘÍŠKOVÉ ROHLÍČKY S MEDEM (mar-lo) 250g hl. mouky, 100g mletých opražených lískových oříšků, 180g másla, 100g medu, 1vanil. cukr, 1pol. lžíce rumu. Vše zpracujeme a dáme na chvíli do chladu ztuhnout. Pak tvoříme malé rohlíčky. Pečeme asi 15 min. Teplé obalujeme ve vanil. cukru. Mám je vyzkoušené jsou jiné než vanilkové, ale velmi chutné.
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
BANÁNOVÉ HRUDKY (ja-kř)
HUSARSKÉ KOLÁČKY (ja-ma)
Posílám recept na osvědčené ale dietní cukroví.My ho máme dost rádi ale většinou se sní až ke konci když už jsou všichni přeslazení. Není to moc sladké.
Na 60 koláčků
120 g ovesné vločky 50 g rostlinné máslo 50 g rozinky 50 g strouhaný kokos 2 ks vejce 1 ks banán Máslo rozehřejeme ve vodní lázni. Rozinky spaříme a osušíme. Banán oloupeme a rozmačkáme vidličkou. Do rozehřátého tuku dáme ovesné vločky, kokos, rozmačkaný banán, rozinky a vejce. Vše důkladně promícháme, odstavíme a necháme asi 30 minut odpočinout. Zatím si vymažeme plechy a předehřejeme troubu na 180 °C. Z odpočinutého banánového těsta tvoříme hromádky, které klademe na připravený plech. Banánové hrudky pečeme v předehřáté troubě dozlatova. Upečené banánové hrudky s ovesnými vločkami necháme vychladnout. Podle fantazie je můžeme zdobit čokoládou nebo obalovat ve třtinovém cukru, ale není to nutné. - já už je ničím nezdobím jsou právě dobré takové přírodní.
HRUDKY „ŠUP DO PUSY“ (i-gru) 28dkg krystal cukru zalij troškou vody a svař na nit. Přidej 28dkg strouhaných jablek (suchých, vymačkaných). Svař, ale dej pozor, ať nepřipálíš. Přidej 14dkg spařených oloupaných mandlí nakrájených na proužky na délku mandle, 2 lžíce pomerančové kůry nakrájené na kousky a hrst nakrájených vlašských ořechů. Na alobalu dělej malé hromádky a potři je čokoládou. Dej ztuhnout.
200-250 g másla 2 žloutky 300 g hladké mouky 100 g mletých oříšků 1 sáček vanilinového cukru nebo špetku mleté pravé vanilky špetku soli K plnění: 150 g zavařeniny (dobrá je nějaká kyselejší, třeba rybízová…) • Ze všech surovin na těsto vypracujte na lehce pomoučené pracovní ploše pevnou hmotu. Vytvarujte ji do koule, zabalte ji do potravinářské fólie a uložte na dvě hodiny do chladničky. • Troubu předehřejte na 200, horkovzdušnou na 180°C. Těsto rozválejte do úzkého válečku a nakrájejte na šedesát dílků. Tvořte kuličky a koncem vařečky do nich vymačkávejte důlek. • Klaďte na plech vyložený pečicím papírem a pečte je na střední mřížce zhruba čtvrt hodiny. • Zavařeninu a naplňte jí důlky. Nechte dva dny zatuhnout a pak uchovejte až do podávání v krabici.
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
ZÁZRAČNÉ KAMENY
INZERCE
Blíží se Vánoční svátky a lidé se obdarovávají, dělají si vzájemně radost různými maličkostmi. Na stáncích i v kamenných obchodech jsou v tomto období ještě více vidět různé kameny. Mají příjemné tvary i barvy. Prodavači lákají nakupující, aby si koupili kámen, který je bude ochraňovat nebo který je bude energeticky vylaďovat, který jim zajistí štěstí, lásku, zdraví apod.
Milé sestry. Máte-li zájem darovat nebo velmi levně prodat něco, co by se mohlo hodit jiné sestře, máte možnost to nabídnout už v každém čísle zpravodaje.
Cílem léčby kameny ale není jen tělesné či duševní zdraví, ale také snaha navázat kontakt s „univerzem“, s univerzální životní energií, sladit se s kosmickou harmonií... Zázračné kameny nejsou neškodné doplňky. Odvádí lidi od Boha. Člověk vlastnící takový kámen věří v jeho uzdravující sílu, v jeho moc změnit mu život. Nepotřebuje osobního Boha, má osobní kámen. Dokonce se vliv kamenů schovává za termín léčebné krystalové terapie. Jak to zní vědecky! Jedná se v podstatě o náboženské učení, které v sobě spojuje prvky jógy, New Age, spiritismu, pozitivního myšlení, pověr..., vše pěkně promíchané a lákavě nastražené na dnešního člověka. A že má dnešní člověk hodně problémů! Ztráta práce, rozpady rodin, spousta nemocí a stále se zvyšující tlak na výkon. Sám už to vše nezvládá, ale je tu přece zázračný kámen! Jak lehké uvěřit! Nevím jak vy, ale já chci mít osobního živého Boha, který mi nabízí věčný život a spasení a ne osobní neživý kámen, který mě od toho, co mi nabízí Bůh odvádí hodně daleko...
Může se jednat o dětské i dospělácké oblečení, ale také např. potřeby do domácnosti. Třeba se vám sešly dvě váhy, dvě sady kuchyňského náčiní a vy nevíte, co s tím. Nebo se vám během života nasbírala spousta váziček, keramiky apod., které už nemáte kam dávat, ale je vám líto je vyhodit. Nabídněte, darujte, prodejte. Naopak, pokud něco sháníte nebo potřebujete a nemáte dostatek peněz, napište. Třeba zrovna taková věc leží někomu z nás doma. Za sbor: zahálí-li vám doma fungující, ale už nepoužívaný vysavač, darujte ho prosím do kanceláře. Tamní vysavač je už takřka nepoužitelný…
i-gru
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
JAKO MUŽE A ŽENU JE STVOŘIL… Vítám vás u prvního článečku na toto téma. Postupně se budeme zamýšlet nad manželstvím, nad úskalími, která v manželství mohou nastat, o rozdílech mezi mužem a ženou (především v komunikaci, v prožívání, v chování, v reakcích na různé životní situace). Dnešní stránku berte jako úvodník k hodně rozsáhlému tématu, jakým manželství bezesporu je. Bůh stvořil muže a ženu z lásky a stvořil je k lásce. Co je to vlastně láska a jaká má být? Na to nám dává odpověď sám Bůh ve svém Slovu: „Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatností, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.“ (1. Korintským 13/4 – 7) Všichni, kteří jsme ve svazku manželském, zkusme se teď zamyslet se nad každým slůvkem uvedených veršů. A dávejme si zároveň odpověď na otázku: „Je to tak v mém životě? Naplňuji v mém manželství tato slova? Je má láska trpělivá? Nepočítá křivdy…?“ Někteří si možná řeknete: „Jó, to když jsme spolu ještě chodili…“ Pepa čekal trpělivě na Aničku, a že si dávala načas! Čekal v mrazu, uši mu mrzly, nohy už necítil, ale když se objevila, vykouzlil v mrazem ztuhlé tváři úsměv č. 1 a vůbec nic ji nevyčítal. Dokonce zapomněl na to, že mu před chvíli byla nehorázná zima. A že Anička neumí vařit? To Pepa přešel s přehledem a konstatoval: „No a co, tak budeme chodit do restaurace! Nebo si uvaříme párky! Důležitější je, že se milujeme, že můžeme být spolu.“ Dnes se Pepova žena Anička opozdila s večeří a jéjda! Ta si vyslechla komentáře. A že na tu večeři čekal pěkně v teple jejich bytu! A jak na ni spustil! „Tohle je večeře? Zase párky? Nemůžeš se konečně naučit vařit?“
tedy spíše vyštěkávala, krátké a ostré věty: „Ty nevíš, kde je koš na prádlo? A co to triko! Si nemysli, že to po tobě budu pořád uklízet! A vůbec, umyj si ty ruce než jdeš ke stolu. A kdy mi konečně opravíš kliku u okna? A… a… a… posloucháš mě vůbec?!?“ Kdepak se vytratilo naše cukrování - jako když jsme spolu chodili? No právě! To je ono. My jsme spolu „jenom“ chodili, my jsme spolu neprožívali každodenní starosti a radosti, neřešili jsme bydlení, neřešili jsme děti, neřešili jsme, kdo dnes vynese koš s odpadky, kdo pověsí prádlo, kdo nakoupí, kdo vyzvedne děti ze školky, kdo promluví se synem o tom, že není dobré, aby byl ve škole drzý… My jsme se vzájemně lovili. Každý z nás se snažil být za lepšího a hezčího. Pepa si dával pozor na to, jak mluví… Dokonce, než šel na rande, si umyl uši a navoněl se, Anička se celá načančala, pěkně učesala. Dnes si už Pepa na jazyk moc pozor nedává a Anička běhá po domě s natáčkami a ve vytahaných teplácích, vždyť je ještě škoda je vyhodit. Tomu se říká vývoj. Ale musí to tak být? Jde to i jinak? Jde si zachovat pěkný vztah? Chcete odpověď? Tak si počkejte na příští číslo našeho zpravodaje ☺. i-gru
Anička byla tak chápavá. Když se vzali a Pepa pohodil své tričko ledabyle přes křeslo a ponožky vytratil v bytě, aniž věděl kde, Anička neřekla ani slovo a s láskou ponožky hodila do koše se špinavým prádlem a tričko pověsila Pepovi do skříně. Dnes je všechno jinak! Ta krásná Aniččina ústa, která s láskou líbával, pronášela, ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
SLOVO OD PÁNA, KTERÉ JSEM PRO NÁŠ SBOR DOSTALA 14.11.2010:
SVĚDECTVÍ
Nevěsto má krásná, volám tě. Jako tvůj roztoužený ženich toužím po tobě, hořím láskou, která se nedá uhasit, toužím se tě dotýkat, líbat tě, laskat tě. Hořím láskou žárlivou po tobě celé. Volám tě, nevěsto, má ! Můj milovaný, moje milovaná, mé světlo svítí ve tmě. Jde před tebou jako pochodeň. To světlo je jasné, je průzračné, vede k životu ! Není jako světlo bludiček, které na tebe zabliká a zhasne. Můj drahý, moje drahá, nenech se oklamat, drž se mé cesty, jdi za mým světlem, vede k životu !
Každý, kdo má zájem sloužit, si službu najde. I já jsem dlouho hledala čím bych mohla posloužit druhým, jak přispět k budování Kristova těla… Jedna ze služeb, kterou chci sloužit sestrám v našem sboru, je v samém počátku, dá se říci, že se teprve rodí. „Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.“ Žid 10,24
Píseň písní, 6. kapitola: Můj milý má mne, můj milý je můj, v liliích se pase. Krásná jsi, lásko má, jako město Tirsa, jak Jeruzalém nádherná. Respekt budíš jak nastrojená armáda.
Chci příští rok 2011 učinit rokem experimentu v našich vzájemných vztazích. Každá má v příštím roce někdy narozeniny. Navrhuji, abychom té, která očekává den N, napsaly společné blahopřání, které zajistím já, a každá z nás, aby darovala kousek sebe – svého zájmu, tím, že jí připíše buď biblický verš, slovo povzbuzení, či obyčejnou větu typu „buď dobrou mámou, spolehlivou manželkou apod.“ s připojením svého podpisu. V krajním případě můžete podepsat přání společné. Slovo „krajní“ je na místě, protože nás všechny vyzývám k aktivní spolupráci. Já v časovém předstihu za vámi přijdu. Které sestry jsou „na řadě“ zjistíte také ze zpravodaje nebo na nástěnce v Sokolovně.
e-krum
kol-ja
Také vám chci napsat, co jsem prožívala při tanci v neděli. Pokušení mávat někde naboku praporem, tak jak to většinou dělám, bylo velké. Vždyť tak nebudu nikomu vadit, nechci se tu předvádět, budu trapná... ale najednou jsem věděla, že tohle mé stání v koutě bude vadit mému Pánu. Slyšela jsem, jak mě povzbuzuje, pro koho to děláš, komu chceš tančit ? Mně nebo lidem? Jestli mně, tak mi důvěřuj, protože se mi to líbí. Líbí se mi, když mě ve shromáždění chválíš, když jsi v tom aktivní a tvořivá, když mě chválíš jako David, který byl král a přesto se nedíval na to, co si lidé o něm řeknou. Tak jsem udělala první nesmělý krůček a zjistila jsem, že to jde, že mi Pán dává inspiraci, vždyť v žalmu 150. nás mimo jiné David vybízí: Chvalte ho troubením na rohy, chvalte ho na loutny a citery! Chvalte ho tamburínami a tančením, chvalte ho na struny a píšťaly! Milé sestry, kéž vás tyto řádky povzbudí k vlastnímu vyjádření chvály našemu Pánu, vždyť On je toho hoden, On na to čeká. On vám dává inspiraci, On po vás touží .
ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010
SOBĚ I VÁM PŘEJEME, ABY
BŮH JE JENOM JEDEN (inspirováno Galatským 5/25)
VÁNOČNÍ
Jsme-li živi Božím Duchem dejme se Duchem také řídit. Nehledejme jen prázdnou slávu chtějme se Bohu, ne lidem líbit.
SVÁTKY BYLY PŘÍLEŽITOSTÍ SI ODPOČINOUT, BÝT S RODINOU, S PŘÁTELI A BÝT SVĚTLEM A POŽEHNÁNÍM…
Jeden druhému ať nezávidí dívej se každý jen sám na sebe. Co člověk zaseje, to také sklidí. Seješ-li zlobu, klam, přicházíš o Nebe.
A DO PŘÍŠTÍHO ROKU VÁM PŘEJEME, ABY PRO VÁS BYL BŮH KAŽDODENNÍM
PRŮVODCEM
Bůh je jenom jeden je jenom jedna víra. Ježíš byl na smrt za nás veden kdo zemřel s Ním, ten nikdy neumírá.
PŘÍTELEM NA VAŠI CESTĚ…
Pomáhejme jeden druhému v těžkých zkouškách se podpírejme. Dělejme radost Bohu našemu stále blíž a blíže k Němu být chtějme.
VÝZVA REDAKCE
i-gru
Příští sesterská skupinka bude VÁNOČNÍ. Koná se ve středu 15.12. v 16.30 hodin ve společenské místnosti u Křístků (kdo z vás neví, kde Křístkovi bydlí, zeptejte se prosím, nebo se domluvte na společné cestě s někým, kdo to ví). A jak už je naší tradicí – každá z nás donese dva dárky, které si vyměníme a nějaké dobroty (třeba cukroví, pokud už bude napečené nebo i něco slaného, na vyvážení ☺)…
MILÉ
ČTENÁŘKY,
NÁPAD VYDÁVAT TENHLE ZPRAVODAJ VZNIKL
A
Stále trvá naše výzva, abyste se nebály zapojit a posílaly své nápady, náměty, vše, o čem se chcete podělit s ostatními sestrami. Vaše příspěvky jsou vítány. Budeme rády i za vaše reakce na již uveřejněné články. Třeba s něčím nesouhlasíte, něco se vám nelíbí nebo naopak se vám něco líbilo, něco vás oslovilo... Budeme rády za zpětnou vazbu. Posílejte vše Janě.
TENTO ROK PŘED PRÁZDNINAMI A JSME MOC RÁDY, ŽE SE NÁM HO PODAŘILO
USKUTEČNIT.
TEĎ
JE
TADY
POMALU
KALENDÁŘNÍHO ROKU A ČEKÁ NÁS ZASE NOVÝ ROK.
KONEC
DÁ-LI BŮH,
BUDEME SE SNAŽIT, ABY I V TOM DALŠÍM ROCE BYL NÁŠ ZPRAVODAJ PŘÍNOSEM, ABY NÁM POMÁHAL NAVZÁJEM SE VÍCE POZNAT A VÍCE SE DOZVĚDĚT NEJEN O BOHU, ALE I O SOBĚ.
MODLÍME SE ZA DALŠÍ SPOLUPRACOVNICE (MOC O NĚ STOJÍME) A MOC DĚKUJEME VŠEM, KTERÉ UŽ SE NA NAŠEM ZPRAVODAJI PODÍLEJÍ…
____________________________________________
Redakce: Jana Marková (ja-ma) Ivana Grussmannová (i-gru) ROČNÍK I., ČÍSLO 2, PROSINEC 2010