Předseda obecného soudu je povinen informovat o problémovém jednání znalce (znaleckého ústavu) správní orgán příslušný k rozhodnutí o správním postihu, tj. předsedu krajského soudu nebo Ministerstvu spravedlnosti. Podání podnětu k iniciování správního řízení se znalcem (znaleckým ústavem) je projevem řádného výkonu dohledové činnosti předsedy soudu nad plynulostí soudního řízení.
V Brně dne 17. října 2013 Sp. zn.: 6922/2011/VOP/MFR
Zpráva o šetření ve věci pana M. S. A - Předmět šetření - shrnutí Dne 28. prosince 2011 mi evropský veřejný ochránce práv (dále také „evropský ochránce“) postoupil podnět pana M. S. (dále také „stěžovatel“), bytem Rakouská republika. Stěžovatel se dne 20. března 2011 obrátil na evropského ochránce se stížností týkající se průtahů v soudním řízení, které je vedeno u Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále také „soud“). Jelikož obsah stížnosti nespadá do působnosti evropského ochránce (není zaměřen proti orgánu, instituci či jinému subjektu Unie) a stěžovatel dal souhlas k předání stížnosti k vyřízení kompetentnímu orgánu v případě, že se jí evropský ochránce nebude moci zabývat, stížnost mi postoupil. Stěžovatel utrpěl vážná zranění při dopravní nehodě v roce 1997. Řidič, který způsobil tuto nehodu, byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 4. 2000, sp. zn.: 5 T 170/99, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3 let. Soud v řízení nerozhodoval o občanskoprávních nárocích poškozených (v automobilu, který v okamžiku autonehody řídil stěžovatel, byli kromě stěžovatelova otce ještě další dva spolucestující). O těchto nárocích (náhrada škody a náhrada za ztížení společenského uplatnění) jsou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku vedeny dvě občanskoprávní řízení stěžovatele a jeho otce pana P. S. pod sp. zn.: 13 C 275/99 a 13 C 314/2000, které dne 15. června 2005 soud usnesením spojil ke společnému řízení a jsou vedeny pod společnou sp. zn.: 13 C 275/1999.
B - Skutková zjištění Stěžovatel v květnu 2011 (dopis ze dne 23. května 2011, doručený 25. května 2011) zaslal Okresnímu státnímu zastupitelství ve Frýdku-Místku dopis, jehož obsahem byla stížnost „na pomalost a rozvlečnost“ soudních řízení vedených pod sp. zn.: 13 C 314/2000 a 13 C 275/99. Dopis je nadepsán jako „Žaloba předseda Okresního soudu ve Frýdku-Místku“. Stížnost byla po přezkoumání obsahu postoupena okresním státním zástupcem JUDr. Jiřím Jarnotem tehdejší předsedkyni Okresního soudu ve Frýdku-Místku JUDr. Jiřině Jalůvkové. Stížnost je vedena pod sp. zn.: 0 St 15/2011. Na postoupenou stížnost odpověděla předsedkyně soudu
dne 6. června 2011. Meritorně se však k věci nevyjádřila, jelikož se předmětné soudní spisy nacházely u znaleckého ústavu (Lékařská fakulta v Olomouci). Předsedkyně soudu přislíbila prošetření stížnosti po vrácení spisů. Zprávu obsahující sdělení o provedených dohledových opatřeních předsedy soudu (v mezidobí se předsedou soudu stal JUDr. Petr Prašivka) jsem obdržel dne 18. října 2012. Dne 7. února 2012 jsem se obrátil na nového předsedu soudu JUDr. Petra Prašivku, kterého jsem požádal o kompletní kopii stížnostního spisu sp. zn.: 0 St 15/2011, dále jsem požádal o předložení přehledu úkonů soudu v předmětných soudních řízeních a vyjádření k otázce, zda v předmětných soudních řízeních docházelo, či dochází k průtahům. Dne 29. února 2012 mi předseda soudu zaslal své sdělení a výpis procesních úkonů, ze kterých plyne následující. Od 6. prosince 2010 se většina předmětné spisové dokumentace nacházela u znaleckého ústavu. Dne 19. ledna 2011 došla soudu žádost o změnu obsazení odborné komise. Dne 2. června 2011 soud obdržel žádost znaleckého ústavu o uskutečnění vyšetření posuzovaných osob (stěžovatele a jeho otce) na Klinice chirurgie a traumatologie Fakultní nemocnice v Olomouci, původně měli být vyšetřeni v cizině. Prostřednictvím společné právní zástupkyně stěžovatele a jeho otce byli stěžovatel a jeho otec dotázání, zda jsou ochotni se podrobit odbornému vyšetření na české klinice. Stěžovatel a jeho otec prostřednictvím záznamu ze dne 1. července 2011 sdělili, že se odmítají podrobit vyšetření na české klinice. Následně byla žalobcům poskytnuta lhůta do 31. října 2011 ke sdělení, zda se k vyšetření dostaví. V tomto období byl stěžovatel hospitalizován v psychiatrické léčebně, takže od něj byla ztížená možnost získat vyjádření. Právní zástupkyně stěžovatele a jeho otce soudu dne 13. prosince 2011 sdělila, že oba jsou ochotni se podrobit odbornému vyšetření na klinice v Olomouci. Znalecký ústav byl dne 21. prosince 2011 o souhlasu s odborným vyšetřením vyrozuměn, ale až 27. února 2012 je založen úřední záznam, ze kterého vyplývá, že vypracování znaleckého posudku je svěřeno doc. MUDr. S. L., CSc., který byl v tomto období mimo Českou republiku a po svém návratu (začátek března 2012) měl soudu sdělit, na kdy je stanoveno vyšetření stěžovatele a jeho otce. Dne 13. dubna 2012 jsem se opět obrátil na předsedu soudu s žádostí o kompletní vyjádření k obsahu mé výzvy ze dne 7. února 2012, ke kterému si měl předseda vyžádat předmětné soudní spisy od znaleckého ústavu. Předseda soudu mi sdělil, že soudní spisy jsou nadále u znaleckého ústavu, který již soudu sdělil termín vyšetření stěžovatele a jeho otce na klinice. Vyšetření bylo naplánováno na 29. května 2012, a proto nebyly spisy od znaleckého ústavu vyžádány, aby mohla být vyhotovena odpověď ochránci. Předseda soudu připojil i vyjádření rozhodující soudkyně JUDr. Naděždy Foldynové, která sdělila, že věc je komplikovaná postojem žalobců a ztíženou komunikací s nimi. Předseda soudu mě požádal o posečkání do 31. května 2012, kdy soudem bude ověřeno, zda došlo ke znaleckému vyšetření stěžovatele a jeho otce. Dne 6. června 2012 mi předseda soudu sdělil, že naplánované vyšetření stěžovatele a jeho otce nebylo z důvodu čerpání řádné dovolené dvou znalců uskutečněno a je navržen další termín v rozmezí 20. – 29. června 2012. Dále tedy předmětné spisy zůstaly u znaleckého ústavu. Z tohoto důvodu jsem požádal státní správu soudu o vyžádání si předmětné spisové dokumentace od znaleckého ústavu a vypracování kompletní odpovědi pro potřeby mého šetření. Dne 17. července 2012 kontaktovala pracovníky oddělení justice, migrace a financí Kanceláře veřejného 2
ochránce práv rozhodující soudkyně JUDr. Naděžda Foldynová, aby jim telefonicky sdělila další vývoj v soudním řízení stěžovatele a jeho otce. JUDr. Naděžda Foldynová sdělila, že jedno vyšetření proběhlo 26. června 2012 a druhé je, vzhledem k plánované operaci druhé posuzované osoby naplánováno na 13. srpna 2012. JUDr. Naděžda Foldynová se dále dotázala, zda nadále trvám na kompletní odpovědi, nebo zda vyčkám na skončení znaleckého úkonu. JUDr. Naděždě Foldynové jsem sdělil, že požadované vyjádření očekávám až po vykonání znaleckého vyšetření druhé posuzované osoby. Dne 21. srpna 2012 mi předseda soudu sdělil, že byla znaleckému ústavu prodloužena lhůta k podání znaleckého posudku do 31. října 2012. Dne 18. září 2012 jsem se opakovaně obrátil na předsedu soudu s žádostí o kompletní odpověď a zapůjčení předmětných soudních spisů k prostudování, které mi byly následně zapůjčeny a které jsem dne 26. října 2012 vrátil. Dne 18. října 2012 jsem od předsedy soudu obdržel kompletní vyjádření k obsahu mé výzvy ze dne 7. února 2012. Z tohoto vyjádření plyne, že u obou předmětných soudních spisů došlo k neodůvodněným průtahům v řízení. K rozhodující soudkyni předseda soudu uvedl, že v roce 2003 přešla z úseku opatrovnického a převzala v senátě 13 C 210 neskončených spisů a zároveň dokončovala spisy ze své předchozí opatrovnické agendy. Soudkyně JUDr. Naděžda Foldynová se tak dostala do situace, kdy delší dobu nepracovala se spisy v nové agendě a byla Kárným senátem Vrchního soudu v Olomouci rozhodnutím ze dne 6. října 2010, sp zn.: 1 Ds 17/2006, kárně potrestána důtkou (dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. a/ zákona o soudech a soudcích). Součástí kárného řízení nebyl spis sp. zn.: 13 C 275/99. Předseda soudu se v rámci své dohledové pravomoci zaměřil na plynulost řízení a na jeho délku. Jelikož z části byly řízení stěžovatele a jeho otce vedeny pod dvěma spisovými značkami, došlo k dohledu odděleně. U řízení vedeného pod sp. zn.: 13 C 275/99 byly zjištěny neodůvodněné průtahy v období od 14. listopadu 2001 do 15. června 2005 a od 13. července 2005 do 4. července 2006. V soudním řízení vedeném pod sp. zn.: 13 C 314/2000 byl zjištěn neodůvodněný průtah v období od 14. listopadu 2001 do 15. června 2005. Ve dnech 3. června 2013 a 8. července 2013 jsem prostřednictvím pověřených právníků Kanceláře veřejného ochránce práv provedl místní šetření. Za státní správu soudu jednala místopředsedkyně JUDr. Ladislava Olbrechtová, která ke dni 29. května 2013 provedla prověrku předmětného spisu a vypracovala výčet úkonů soudu od října 2012, tedy od poslední písemné zprávy, která mi byla v předmětné záležitosti doručena. Z přehledu úkonů je zřejmé, že v období od října 2012 do května 2013 shromažďoval soud vyjádření účastníků řízení ke znaleckému posudku, pro potřeby ústního jednání byl ustanoven tlumočník pro nařízená soudní jednání. Při druhém místním šetření mě prostřednictvím pověřeného právníka místopředsedkyně soudu seznámila s provedenými dohledovými úkony v předmětném soudním řízení a pro obeznámení se s procesní strategií rozhodující soudkyně JUDr. Naděždy Foldynové se pověřený právník následně zúčastnil v řadách veřejnosti soudního jednání, kde byla přítomna i místopředsedkyně soudu. Na základě místního šetření a výsledku soudního jednání dne 8. července 2013 (podstatnou částí jednání byl výslech znalců) podal dne 19. července 2013 předseda Okresního soudu ve Frýdku-Místku podnět k prošetření případného správního deliktu 3
ustanoveného znaleckého ústavu v Olomouci.
– Lékařská fakulta Univerzity Palackého
Dne 2. srpna 2013 mi místopředsedkyně soudu JUDr. Ladislava Olbrechtová zaslala přípis, ve kterém mi sdělila, že dne 19. července 2013 byl usnesením ustanoven revizní znalec (Fakultní nemocnice v Brně) v oboru zdravotnictví. Tento znalecký ústav však požádal o zproštění povinnosti podat znalecký posudek z odborných důvodů (neexistence zápisu oboru znalecké činnosti v seznamu pracovišť kvalifikovaných pro znaleckou činnost). V této žádosti bylo soudem vydáno usnesení, které Fakultní nemocnici v Brně znaleckého revizního úkonu zprostilo. Stejným usnesením však byla ustanovena Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta revizním znalcem v oboru zdravotnictví.
C - Hodnocení věci ochráncem C1 – soudní řízení s mezinárodním prvkem, zdravotní omezení stěžovatele a jeho otce a povaha předmětu soudního sporu Ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mimo jiné, zakotvují právo k projednání věci v přiměřené lhůtě. Tato zásada prozařuje do procesní právní normy, která upravuje civilní soudní řízení. Konkrétně na řízení stěžovatele dopadá zejména ustanovení § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje základní principy civilního procesu: „V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny“. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva se při posuzování přiměřenosti délky řízení vychází z okolností každého případu, což zahrnuje zkoumání zejména kritérií jako je složitost věci, chování účastníků řízení a soudu a otázka, co bylo předmětem řízení (toto kritérium nabývá na intenzitě např. ve věcech péče o nezletilé, v pracovních věcech nebo ve věcech, které se týkají zdraví jedince). Zdravotní satisfakční spory jsou svou povahou předurčeny k neodkladnému a co nejvčasnějšímu projednání.1 Stěžejní judikatura Ústavního soudu a ESLP je téměř pravidelnou součástí zpráv o šetření, které jsou dostupné na www.ochrance.cz v sekci Stížnosti na úřady/Stanoviska ochránce/Soudy/Průtahy v soudním řízení.[1] Tuto judikaturu jsem také učinil obsahem materiálu, kterým jsem vyrozuměl vládu ČR o nepříznivé situaci v soudnictví (viz www.ochrance.cz Zvláštní oprávnění/Vláda ČR/2012/Systémové nedostatky při naplňování práva na spravedlivý soudní proces[2]). Proto si dovoluji na zprávy o šetření a vyrozumění již jen odkázat.
1
Srov. k tomu např. IV ÚS 208/04 – přiměřenost projednací lhůty s přihlédnutím ke složitosti případu, chování stěžovatelů a povaze sporu. [1] Viz http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/stanoviska-ochrance/stanoviska-statni-sprava-soudu/ [2] Viz http://www.ochrance.cz/zvlastni-opravneni/vlada-cr/2012-soudni-prutahy/
4
Výkon státní správy soudů je upraven v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. O povinnostech předsedy okresního soudu se zmiňuje zejména ustanovení § 127 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, kde je uvedeno, že vykonává státní správu okresního soudu tím, že dbá, aby v řízeních u okresního soudu nedocházelo ke zbytečným průtahům. Tuto povinnost předsedy soudu rozvádí blíže instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 87/2002-Org, podle které kromě dodržování zákonné, popř. přiměřené lhůty, dále sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend a přijímá opatření ke zlepšování základních orientačních ukazatelů a opatření k odstranění závad. Předmětné soudní řízení je velice specifické jednak mezinárodním prvkem, ale také trvalým zdravotním omezením stěžovatele a jeho otce. Jazyková bariéra je řešena ustanovováním tlumočníka a překladatele, což v druhém případě přinášelo jisté prodlevy při překládání písemností do jazyka německého a polského. Trvalé zdravotní omezení pak přineslo ztíženou možnost stěžovatele a jeho otce k podstoupení např. lékařského znaleckého vyšetření. Také častá hospitalizace a neochota stěžovatele a jeho otce podrobit se lékařskému znaleckému vyšetření (což se ukázalo např. i na jednání dne 8. července 2013) přispěly k jistým prodlevám při jednotlivých procesních úkonech soudu, např. vyjádření stěžovatele a jeho otce, že se podrobí lékařskému znaleckému vyšetření, soud po opakovaných urgencích získával pět měsíců (od 1. července 2011 do 16. prosince 2011). C2 – nečinnost soudu, postup znalce, procesní strategie soudu a činnost státní správy soudu Jak je uvedeno v části B zprávy, orgány státní správy soudu v několika časových fázích předmětného soudního řízení shledaly průtahy v rámci prověrkové činnosti. V případě, že právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je porušeno, nabízí český právní řád účastníkům řízení k jejich obraně stížnost na průtahy v řízení podle § 164 a násl. zákona o soudech a soudcích, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a téhož zákona a konečně náhradu škody nebo přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Po zahájení šetření předseda soudu pověřil místopředsedkyni soudu pro úsek občanskoprávní JUDr. Ladislavu Olbrechtovou provedením kontroly v senátě 13 C neskončených věcí starších 3 a více let, a pověřil ji prováděním systematického dohledu nad předmětným soudním řízením. Místopředsedkyně soudu si v pravidelných intervalech nechávala předkládat soudní spis k prověrce, a také se účastnila – jako veřejnost – nařízených soudních jednání. V posledních třech letech mělo vliv na prodlužování soudního řízení vypracování znaleckého posudku Univerzitou Palackého v Olomouci – Lékařská fakulta. I přes nevstřícný postoj stěžovatele a jeho otce trvalo vyhotovení znaleckého posudku a jeho dodatku více než dva roky. Dne 16. dubna 2010 soud ustanovil znalecký ústav, spis byl znaleckému ústavu i zaslán 22. června 2010. Dne 16. srpna 2012 soud obdržel znalecký posudek – doplnění ve vztahu k otci stěžovatele. Za tuto 5
prodlevu soud znalecký ústav nesankcionoval s ohledem na skutečnost, že bylo složité zajistit vyšetření stěžovatele a jeho otce. Znalecká činnost je důležitou částí dokazovacího řízení. Znalci/znalecké ústavy mohou svým nezodpovědným nebo liknavým přístupem prodloužit délku soudní řízení. Součástí řádného výkonu znalecké činnosti ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o znalcích a tlumočnících“), přitom je vykonávat znaleckou činnost ve stanovené lhůtě. V případě opožděného dodání znaleckého posudku je soud oprávněn ke snížení či odepření odměny (ustanovení § 27 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících). Orgány státní správy soudů (příslušný předseda krajského soudu a Ministerstvo spravedlnosti) mají možnost zvážit správní potrestání znalce.2 V krajním případě znalci v důsledku porušení zákonných povinností hrozí zánik práva vykonávat znaleckou činnost (vyškrtnutí ze seznamu znalců). Předsedové jednotlivých soudů (případně sami soudci) by dle mého názoru měli svá zjištění o problémovém jednání znalců předávat správním orgánům příslušným k rozhodnutí o správním postihu znalce (tj. příslušným předsedům krajských soudů či Ministerstvu spravedlnosti).3 V této souvislosti mohu poukázat na své další poznatky při řešení podnětů z oblasti státní správy soudů u znalecké agendy. V rámci provedených šetření4 jsem se setkal s takovým opatřením předsedkyně okresního soudu, které spočívalo v zavedení tzv. zprávové povinnosti pro soudce o nedodržení stanovené lhůty ze strany znalce. V rámci správního deníku soudci oznamují vedení soudu konkrétního znalce, který nedodržel stanovenou lhůtu, a uložené opatření v návaznosti na toto pochybení znalce. Nad rámec ustanovení § 12 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádějí též poznatky o nekvalitně zpracovaných posudcích. Tyto informace jsou pak po poradě se soudci umístěny i na intranetových stránkách soudu, aby také soudci v jiných senátech měli povědomost o takových znalcích. Tyto informace jsou orgány státní správy soudu pravidelně vyhodnocovány a v případě zjištění závažných nebo opakovaných porušení ze strany znalců, lze přistoupit k podání podnětu příslušnému orgánu státní správy soudu na úseku znalecké agendy (viz výše) k iniciování správního řízení se znalcem, které umožňuje zákon o znalcích a tlumočnících. Domnívám se, že výše uvedený postup, tedy podání podnětu na znalce příslušnému předsedovi krajského soudu, je namístě také v tomto případě, zejména proto, že na soudním jednání dne 8. července 2013 vyšly najevo nedostatky znaleckého posudku. Na základě znaleckého posudku a výslechu znalců bylo 2
Správní trestání znalců a tlumočníků je upraveno v ustanoveních § 25a až § 25d zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 3 K tomuto problému jsem se již v minulosti vyjadřoval např. v případě šetření vedeném pod sp. zn.: 555/2010/VOP/PJ. „Nemá-li být zákonné lpění na přiměřené délce řízení jen v rovině teoretické a idealistické, je třeba přistupovat aktivně ke všem negativním projevům a příčinám, které soudní řízení provází. V tomto duchu je třeba, aby soudci a orgány státní správy soudů kromě jiného vždy dbali o důsledné dodržování termínů ze strany znalců a ukládanými opatřeními je v tomto směru vedli k dodržování čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“ Zpráva o šetření je dostupná na stránkáchwww.ochrance.cz (http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/STANOVISKA/soudy/Prutahy/5552010-VOP-PJ.pdf). 4 Např. sp. zn.: 389/2011/VOP/PJ nebo sp. zn.: 6095/2010/VOP/MFR.
6
zjištěno, že vypracovaný znalecký posudek má formální vadu, která spočívá v absenci výčtu zdravotní dokumentace, která byla jedním z podkladů ke znaleckému posudku (druhým podkladem bylo znalecké lékařské vyšetření). Tyto nedostatky ve výsledku vedly k nutnosti zadání revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví. Přivítal jsem proto, že se místopředsedkyně soudu ztotožnila s mým názorem a dne 19. července 2013 předseda soudu zaslal podnět k prošetření případného správního deliktu znaleckého ústavu místopředsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Současná – závěrečná – fáze soudního řízení je z mého pohledu, který jsem získal prostřednictvím místních šetření, ovládána strategií rozhodující soudkyně, tedy nevydat rozhodnutí za každou cenu, ale provést řízení, jehož výsledkem bude řádné zjištění stavu věci a shromáždění všech podkladů pro vyhotovení řádně odůvodněného a tím i případně přezkoumatelného rozhodnutí.
D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění o prováděných dohledových opatření představitelů státní správy Okresního soudu ve Frýdku-Místku jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, dospěl k přesvědčení, že orgány státní správy soudu aktuálně provádí dostatečný dohled v daném soudním řízení, a proto jsem se rozhodl šetření ukončit. Za důležité považuji zejména podání podnětu k prošetření případného správního deliktu ustanoveného znaleckého ústavu – Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, který dne 19. července 2013 zaslal předseda Okresního soudu ve Frýdku-Místku místopředsedkyni Krajského soudu v Ostravě a systematický dohled místopředsedkyně soudu nad předmětným soudním řízením. O svých zjištěních a závěrech informuji stěžovatele, místopředsedkyni Okresního soudu ve Frýdku-Místku JUDr. Ladislavu Olbrechtovou a evropského ochránce. Místopředsedkyni soudu jsem zároveň s ukončením šetření požádal o informování o dalším průběhu soudního řízení (zejména o ustanovení znalce pro vypracování revizního znaleckého posudku, sdělení o vyhotovení revizního znaleckého posudku a informaci o konání dalšího jednání). Stěžovatele jsem informoval o možnosti požádat o náhradu škody a nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení dle zákona č. 82/1998 Sb.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
7
