V Brně dne 17. října 2011 Sp. zn.: 4018/2011/VOP/AV
Zpráva o šetření podnětu Mgr. H. M. A – Obsah podnětu Podáním ze dne 27. 7. 2011 se na mě obrátila Mgr. H. M., bytem Ch., se žádostí o pomoc ve věci snížení výše příspěvku na péči pro jejího syna V. M. (nar. 28. 2. 2005), bytem tamtéž. Rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 26. 7. 2011 bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu R., odboru sociálního a zdravotního, o snížení příspěvku na péči z 5.000,- Kč na 3.000,Kč. Městský úřad R. rozhodl dne 27. 4. 2011 o snížení příspěvku na péči z 5.000,Kč na 3.000,- Kč v řízení zahájeném ex offo z důvodu končící platnosti lékařského posudku. Posouzení stupně závislosti provedla lékařská posudková služba Okresní správy sociálního zabezpečení (dále také „LPS OSSZ“) v R. (posudek ze dne 11. 4. 2011) se závěrem, že posuzovaná osoba potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenní pomoc nebo dohled při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Na základě tohoto posudku rozhodl Městský úřad R. o snížení příspěvku, neboť podle ustanovení § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), není nezletilý V. M. považován za osobu závislou ve II. stupni, nýbrž za osobu závislou v I. stupni (lehká závislost). Pro účely odvolacího řízení vyhotovila posudek Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále také „PK MPSV“), detašované pracoviště v Plzni (posudek ze dne 23. 6. 2011), z kterého vyplynulo, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje nezletilý V. M. každodenní pomoc nebo dohled celkem při 6 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Na rozdíl od hodnocení prvoinstančního orgánu nebyla zjištěna potřeba pomoci při orientaci vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, naopak PK MPSV zjistila potřebu pomoci při výběru oblečení a omezenou schopnost komunikace. Nesprávná aplikace posudkových kritérií OSSZ R. však nevedla ke změně přijatého posudkového závěru, proto Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí, rozhodnutí Městského úřadu R., odboru sociálního a zdravotního, potvrdil. Paní M. vyjádřila nesouhlas s postupem správních orgánů při rozhodování o příspěvku na péči, zejména nesouhlasí s postupem LPS OSSZ R. a PK MPSV, detašované pracoviště v Plzni, neboť dle jejího názoru nedošlo u jejího syna ke zlepšení zdravotního stavu. S vyšším věkem je také hůře zvladatelný ve smyslu použití fyzické síly. B – Skutková zjištění v rámci šetření
Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájil v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“), ve věci šetření. S ohledem na obsah podnětu stěžovatelky, která namítala zejména nesprávný postup při hodnocení stupně závislosti, byl v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv požádán vedoucí referátu LPS OSSZ R., vedoucí lékař PK MPSV, detašované pracoviště v Plzni, a ředitel Krajského úřadu Plzeňského kraje o vyjádření se k celé situaci a zaslání spisové dokumentace. Zejména mě zajímalo, na základě jakých skutečností dospěla PK MPSV k závěru, že V. M.: 1. zvládá podávání a porcování stravy, především její podávání v obvyklém denním režimu a dle stanoveného jídelního plánu, když nezvládá přípravu stravy a výběr oblečení a rozpoznání jeho správného vrstvení; 2. nepotřebuje mimořádnou pomoc u úkonu provedení si jednoduchého ošetření a dodržování léčebného režimu; 3. zvládá mytí těla a čištění zubů bez nutnosti dohledu nad těmito činnostmi; 4. vydrží v poloze v sedě po dobu alespoň třiceti minut a vydrží setrvat ve stoje po dobu alespoň deseti minut, když má hyperkinetický syndrom; 5. zvládá vykonávat koordinovaně činnosti při manipulaci s předměty, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, když není schopen vybrat si oblečení a rozpoznat jeho správné vrstvení. Byly zjištěny následující skutečnosti. Dle výsledku posouzení stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči ze dne 11. 4. 2011 posudkovým lékařem OSSZ R. nezletilý V. M. potřebuje pomoc při následujících úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti: -
příprava stravy; koupání nebo sprchování; orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí; uspořádání času, plánování života; zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku.
Dle výsledku posouzení stupně závislosti pro účely odvolacího řízení PK MPSV v Plzni nezletilý V. M. (věková kategorie od 6 let) potřebuje pomoc při následujících úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti: -
příprava stravy; koupání nebo sprchování; výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení; komunikace slovní, písemná, neverbální; uspořádání času, plánování života; zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku.
PK MPSV v Plzni vycházela při vypracování posudku z posudkového spisu OSSZ R., ze spisu odvolacího orgánu Krajského úřadu Plzeňského kraje, ze sociálního šetření provedeného obcí s rozšířenou působností ze dne 3. 3. 2011 a z lékařských nálezů psychiatričky a psycholožky. 2
PK MPSV v Plzni dospěla k tomu, že posudkový závěr LPS OSSZ R. nevycházel ze správného použití posudkových kritérií. Z posudku PK MPSV v Plzni vyplývá, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je dán postižením v oblasti duševní – autismem, jiné zdravotní postižení posudkově významné nebylo zjištěno, u dítěte dochází pozvolna ke zlepšení zdravotního stavu. Rozporně od LPS OSSZ zhodnotila PK MPSV jako zvládnutý úkon orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, naopak zjistila potřebu pomoci při výběru oblečení a omezenou schopnost komunikace. Ani z doložené zdravotní dokumentace PK MPSV nezjistila podstatné zhoršení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, naopak u posuzovaného dítěte dochází pozvolna k určitému posunu ve smyslu zlepšení v sociálním chování, sebeobsluze a komunikaci. Dle PK MPSV pokud bylo zaznamenáno zhoršení, bylo přechodné a v důsledku zvýšené zátěže dítěte.1 Na základě přezkumu proto PK MPSV dospěla k závěru, že posudkový závěr OSSZ v R. lze potvrdit, neboť správná aplikace posudkových kritérií nevede ke změně posudkového závěru. Předsedkyně posudkové komise MUDr. Z. G. na mnou vznesené dotazy odpověděla: Ad 1. „Vzhledem ke zjištěnému postižení v oblasti duševní, dítě není schopno si samostatně vybrat vhodné druhy nápojů a potravin, pokud je však toto již vybráno a připraveno, je schopno si dát jídlo na misku, nalít si nápoj, obojí přenésti a rozděliti stravu na menší kousky alespoň lžící, přičemž se u dítěte nejedná o podávání stravy zvláštního složení, množství nebo četnosti….“ Ad 2. „Pomoc při uvedeném úkonu není kvalifikována jako mimořádná, hodnotí se pouze pomoc jako taková či dohled, v uvedeném případě však vzhledem k věku dítěte se oba uvedené úkony nehodnotí.“ Ad 3. „Mytí těla představuje pouze umytí rukou a obličeje a jejich utření, nejedná se o celkovou hygienu včetně umytí vlasů, pro kterou je vyhrazena položka koupání nebo sprchování, zde se jedná o náročnější činnost, zatímco umytí obličeje a rukou je mnohem jednodušší, opakovaně stereotypně i několikrát denně prováděný úkon, takže lze u uvedeného dítěte předpokládat, že ho zvládne, obdobně toto platí i o čištění zubů…“ Ad 4. „U dítěte není zjištěno závažné postižení nosného a pohybového ústrojí, které by mu nedovolovalo sedět, aniž by muselo být připoutáno k opěradlu, aby tuto pozici zvládlo, nevyžaduje se strnulé, nehybné sezení, neklidná osoba je schopna sedět, ze stejného důvodu není dítě omezeno ve výdrži ve stoje.“ Ad 5. „Dítě není schopno si vybrat vhodné oblečení, a to ve vztahu k situaci, prostředí a klimatickým podmínkám, pokud je má však připravené, je již schopno si je obléci. Jednotlivé části oblečení dítě rozezná a zvládne i jeho běžné vrstvení. Pro dítě je náročnější z hlediska výběru oblečení spolehlivé posouzení k jakému účelu 1
Z odůvodnění posudkového zhodnocení PK MPSV v Plzni ze dne 23. 6. 2011.
3
a do jakého počasí, event. jakým aktivitám musí být přizpůsobeno, zatímco manipulace s předměty, oblékání, svlékání, obouvání a zouvání, zvláště pak při volbě vhodné obuvi a ošacení, je závislé na motorických funkcích, které nejsou u dítěte do té míry porušené.“ Vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Plzeňského kraje ve svém vyjádření ochránci sdělil, že stupeň závislosti pro účely příspěvku na péči určuje PK MPSV ve svém kompletním posudku, krajský úřad je pak tímto posudkem vázán a vychází z něj jako z úplného a přesvědčivého podkladu pro vydání rozhodnutí. Krajský úřad Plzeňského kraje mimo to vycházel z provedeného sociálního šetření ze dne 3. 3. 2011, ve kterém prvoinstanční orgán popsal nově posuzované okruhy a situaci oprávněné osoby se zaměřením na potřebu péče.2 Nové sociální šetření pro účely odvolacího řízení provedeno nebylo. S ohledem na specifika autismu jsem požádala stěžovatelku, aby se vyjádřila k jednotlivým úkonům, jež byly posouzeny PK MPSV jako zvládnuté. Stěžovatelka k těmto úkonům uvedla následující: -
úkon podávání a porcování stravy – stěžovatelka uvedla, že její syn není schopen samostatně rozdělit stravu na menší kousky za používání alespoň lžíce, zrovna tak není schopen podúkonu podávání stravy v obvyklém denním režimu, nápoje si lije na ruce, běžné šestileté dítě již zvládne tento úkon, nezvládnutí tohoto úkonu v případě autistického dítěte nelze přisuzovat běžnému zlobení;
-
úkon přijímání stravy, dodržování pitného režimu – syn stěžovatelky nezvládá konzumaci stravy a nápojů obvyklým způsobem, samostatně se není schopen najíst, pokud má oblíbené jídlo (v tomto případě ryby), je schopen jich sníst nepřeberné množství, v jiných případech stravu odmítá, drží ji v puse, je třeba mu poskytovat pomoc a dohled;
-
mytí těla – stěžovatelka uvádí, že syn zvládá mytí těla, tj. umytí rukou a obličeje a utírání se s pomocí, tedy s obrázkovou vizualizací, matka ho musí doprovázet, tento úkon zvládne s pomocí obrázků pouze v přirozeném prostředí bez vnějších rušivých elementů, nikoliv například v restauraci;
-
péče o ústa, vlasy, nehty, holení – v případě šestiletého dítěte se posuzuje čištění zubů a péče o nehty, čištění zubů chlapec sám nezvládne, opět má obrázkovou vizualizaci, čištění je mu nepříjemné, křičí u toho, odmítá jej, je třeba mu v této činnosti pomoci, sám by si s pastou a kartáčkem „hrál“;
-
výkon fyziologické potřeby včetně hygieny – prostřednictvím obrázkové vizualizace dokáže dojít na záchod, nicméně se nedokáže sám utřít a umýt si ruce po výkonu fyziologické potřeby, stěžovatelka pro dokreslení představy o autistické diagnóze například uvedla, že je třeba, aby byl toaletní papír přesně utržen, jiný, než rovný kus toaletního papíru dítě odmítá;
-
sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě – stěžovatelka uvádí, že je asistentkou ve školce, kam syn občas dochází, syn nevydrží v poloze v sedě po
2
Jedná se o tyto okruhy: schopnost pečovat o vlastní osobu, výdělečná činnost nebo školní povinnosti, rodinné vztahy, sociálně vztahový rámec mimo rodiny, domácnost a prostředí.
4
dobu alespoň 30 minut, fyzicky tento úkon zvládne, nicméně psychicky (diagnostikován rovněž hyperkinetický syndrom) tento úkon nesvede; -
přemisťování předmětů denní potřeby – stěžovatelka uvedla, že pokud mu například ukáže na obrázku botu, dokáže ji její syn vyhledat, nicméně konkrétní obuv nerozlišuje;
-
oblékání, svlékání, obouvání, zouvání – chlapec má problémy zejména s vrstvením oblečení, při oblékání, svlékání, obouvání, zouvání je třeba mu pomáhat vizualizací;
-
orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí – tento úkon zahrnuje rovněž rozlišování známých a cizích osob, stěžovatelka uvedla příklad, proč tohoto není její syn schopen, v rychlém občerstvení šla koupit jídlo, její syn si mezitím sedl na klín cizí paní, kterou považoval za maminku. C- Právní hodnocení
Podmínky nároku na příspěvek na péči stanoví zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o sociálních službách“). Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby při péči o vlastní osobu a při zajišťování soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle ustanovení § 8 zákona o sociálních službách. Pro hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti je relevantní funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. V rámci hodnocení je nutné přihlédnout k tomu, zda je osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost provádění úkonu. Neschopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti tedy může být zjištěna v oblasti psychické – rozpoznání potřeby úkonu, v oblasti fyzické – úkon provést, nebo v oblasti psychické či smyslové – ověřit správnost provedení úkonu. U osob do 18 let věku se k některým úkonům z důvodu nízkého věku při hodnocení stupně závislosti nepřihlíží. Přestože je stanovení stupně závislosti primárně postaveno na medicínském posouzení, tj. vyžaduje odborné lékařské znalosti, je činnost posudkových lékařů do značné míry i činností správní a podléhá procedurálním pravidlům upraveným obecně závaznými předpisy.3 V tomto směru je třeba zmínit požadavek zákonnosti a požadavek zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.4 Za tímto účelem vychází posudkoví lékaři ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem
3
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 4 Viz ustanovení § 2 a § 3 správního řádu.
5
ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.5 V záznamu o jednání je lékař povinen uvést všechny podklady, z nichž při posuzování vycházel, skutková zjištění, která z těchto podkladů učinil, a vyhodnotit jejich důležitost pro posouzení stupně závislosti žadatele. Měl by stručně shrnout obsah jednotlivých odborných nálezů a záznamů o sociálním šetření, případně výsledek vlastního šetření a zaznamenat, jakými úvahami byl veden při jejich hodnocení. Pokud nesouhlasí s některým nálezem, či záznamem ze sociálního šetření, měl by uvést důvody svého stanoviska. Posudkový lékař se v posudkovém zhodnocení musí vypořádat i s těmi skutečnostmi, které namítá žadatel, musí přihlížet ke všem zdravotním potížím uváděným žadatelem a uvést, zda je shledává posudkově významnými. Svůj závěr pak musí náležitě a přesvědčivě odůvodnit. Jinak řečeno, posudek musí splňovat požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Pro rozhodnutí o příspěvku na péči je v daném řízení klíčovým posudek PK MPSV v Plzni, vyhotovený pro účely odvolacího řízení, proto se v rámci zhodnocení úplnosti a přesvědčivosti posudku zaměřím především na něj. Posudkový závěr LPS OSSZ R. je co do naplnění požadavku úplnosti a přesvědčivosti nedostačující, nicméně některé diskutabilní úkony byly uznány jako nezvládnuté či zvládnuté s pomocí či dohledem PK MPSV v Plzni. PK MPSV v Plzni tak dle mého názoru správně zhodnotila jako nezvládnutý úkon (na rozdíl od LPS OSSZ R.) komunikaci slovní, písemnou, neverbální. LPS OSSZ R. tento úkon vůbec nereflektovala, blíže se nevypořádala s odůvodněním toho, že jej posoudila jako zvládnutý, přestože se jedná o chlapce, který dle lékařských záznamů není schopen užívat expresivní řeč, na výzvu maminky zopakuje počáteční písmenka u známých obrázků…, komunikuje pomocí obrázkové metody…, navíc je diagnostikována přímo vývojová dysfázie. PK MPSV v Plzni rovněž správně zhodnotila v rozporu s posudkem LPS OSSZ R. jako nezvládnutý úkon výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, právě tento může v případě dítěte s postižením v oblasti duševní přinášet značné obtíže, ačkoliv je dítě například schopno pomocí zavedených návyků samostatně se obléknout. Stěžovatelka sama uvedla, že má chlapec problémy zejména s vrstvením oblečení, je schopný si obléknout kalhoty, na to slipy… V rozporu s posudkem LPS OSSZ R. posoudila PK MPSV v Plzni jako zvládnutý úkon orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí. Posudek však postrádá bližší zdůvodnění tohoto rozporného závěru. Apel na takové odůvodnění vyznívá o to naléhavěji, pokud ze zprávy lékaře psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň ze dne 3. 5. 2011 vyplývá, že pervazivní vývojová porucha zasahuje všechny psychické složky u dítěte: emoce, řeč, myšlení, chování, jednání, sociální interakce. Jeho chování je často bizardní, pro okolí nesrozumitelné a nepředvídatelné, obtížně usměrnitelné a vyžadující neustálou kontrolu dospělé osoby. Dítě má ztíženou adaptaci. Jedná se o vrozené psychické postižení s těžkými poruchami orientace a komunikace. Vzhledem ke ztížené orientaci není zřejmé, zda dítě zvládne podúkony, které se u něj v rámci tohoto úkonu posuzují, tj. například rozlišování známých osob a cizích osob. Sama stěžovatelka na základě praktického příkladu uvedla, že tento úkon rozhodně chlapec nezvládá.
5
Viz ustanovení § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.
6
Pro účely rozhodování o příspěvku na péči v případě dítěte s diagnostikovaným autismem či jinou diagnózou v oblasti duševní, je třeba se zamyslet především nad tím, zda posuzovaná osoba zvládne úkon z hlediska psychického, tj. rozpoznat potřebu úkonu a ověřit správnost jeho provedení. Některé z úkonů tak bude osoba schopna z hlediska svých fyzických dovedností provádět, nicméně potřeba pomoci či dohledu vyvstane právě pro deficit v oblasti psychické. Ze sociálního šetření vyplývá, že posuzovaný chlapec je schopen vykonávat řadu činností včetně komunikace pomocí piktogramů, procesuálních schémat, přičemž bez takové pomoci obrázkovou metodou a bez vnější kontroly by patrně dítě tyto úkony nezvládlo. Pomoc prostřednictvím obrázkové metody pak jistě nelze považovat za pomoc, která je běžně poskytována zdravému dítěti téhož věku. Proto je hodnocení těchto úkonů jako zvládnutých značně diskutabilní. Jedná se především o tyto úkony, u kterých je z výše uvedeného důvodu třeba klást důraz na odůvodnění jejich zvládnutí: -
úkon podávání a porcování stravy, především pak podúkon podávání stravy v obvyklém denním režimu (není zřejmé, zda tento úkon chlapec zvládne, pokud nezvládá přípravu stravy a uspořádání času, plánování života); rovněž tak je diskutabilní, zda zvládne rozdělení stravy, míchání, lití tekutin, spolehlivé a bezpečné přenesení nápoje, pokud si nápoje lije po rukou, může jít o poruchu sociálních vzorců, která je v příčinné souvislosti s diagnostikovaným autismem;
-
přijímání stravy, dodržování pitného režimu, není zřejmé, jak zvládá dodržování pitného režimu, pokud ze záznamu sociální pracovnice APLA vyplývá, že „o jídlo si většinou nikdy neřekne, nají se, když mu je jídlo předloženo“, rovněž stěžovatelka uvádí, že je schopen sníst oblíbeného jídla nekontrolované množství, v jiném případě stravu odmítá, samostatně není schopen se najíst, vyžaduje dohled při této činnosti;
-
mytí těla, ačkoliv se jedná o opakovaně stereotypně i několikrát denně prováděný úkon, jak vyplývá z vyjádření předsedkyně posudkové komise MPSV, není zřejmé, zda chlapec tento úkon provádí sám či s pomocí (prostřednictvím obrázkové metody) a dohledem, zda je chlapec schopný dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost provádění úkonu; stěžovatelka sama uvádí, že tyto úkony chlapec činí pomocí obrázkové vizualizace, a to pouze v přirozeném prostředí, přičemž jej nesmí nic vyrušit, pokud se tak stane, úkon sám nezvládne;
-
péče o ústa, vlasy, nehty, holení, zahrnuje mimo jiné i úkon čištění zubů, vzhledem k výše uvedenému opět není zřejmé, zda chlapec je schopen tento úkon samostatně zvládnout, či zda jej provádí s pomocí (prostřednictvím obrázkové metody) a dohledem, ze záznamu ze sociálního šetření vyplývá, že chlapec při péči o vlastní osobu „reaguje a chápe věci až podle nakreslených schémat, kterými je nutno znázornit všechny činnosti a tak, jak se dělají po sobě… pak je schopen pod dozorem podle schémat věci také dělat … nutno mu takto znázorňovat i denní režim, jak půjdou přes den činnosti po sobě…“, stěžovatelka uvádí, že v případě čištění zubů nepomáhá ani obrázková vizualizace, neboť je tento úkon chlapci bytostně nepříjemný, je třeba mu zuby vyčistit; 7
-
výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, není zřejmé, zda tento úkon chlapec zvládne, z vyjádření sociální pracovnice APLA vyplývá, že pomocí procesuálního schématu je na WC samostatný včetně umytí si rukou, neutře se sám po velké potřebě…, stejně tak se vyjádřila k úkonu stěžovatelka;
-
přemisťování předmětů denní potřeby, tento úkon zahrnuje rovněž vykonávání koordinovaných činností při manipulaci s předměty a rozlišení předmětů, případně vyhledání předmětů, z nálezu klinické psycholožky vyplývá, že je schopný přinést svou oblíbenou hračku, není však zřejmé, zda zvládne rozlišit a vyhledat také ostatní předměty;
-
oblékání, svlékání, obouvání, zouvání – k tomuto úkonu předsedkyně komise MPSV ve vyjádření ochránci uvedla, že manipulace s předměty, oblékání, svlékání, obouvání a zouvání, zvláště pak při volbě vhodné obuvi a ošacení, je závislé na motorických funkcích, které nejsou u dítěte do té míry porušené, z vyjádření však není zřejmé, zda tyto úkony zvládá chlapec samostatně nebo opět s pomocí obrázkové metody a za využití dohledu.
Z hlediska těchto úkonů je často podceňována nutnost pomoci nebo alespoň dohledu další osoby. Dle mého názoru pak rovněž nelze automaticky postupovat v případě hodnocení „pohybových úkonů“, jež vyžadují zejména pohybové schopnosti, jako zvládnuté, pokud není diagnostikována žádná porucha v oblasti fyzické. Přestože chlapec není pohybově postižen, má diagnostikován hyperkinetický syndrom. Taková porucha může přinášet značné obtíže například při provádění úkonu sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě po dobu alespoň 30 minut, příp. udržovat polohu těla v požadované poloze při delším sezení. U osoby do 18 let věku se při posuzování potřeby pomoci a dohledu podle § 9 zákona o sociálních službách pro účely stanovení stupně závislosti porovnává rozsah, intenzita a náročnost pomoci a dohledu, kterou je třeba věnovat posuzované osobě, s pomocí a dohledem, který je poskytován zdravé fyzické osobě téhož věku.6 Šestileté dítě již běžně vydrží setrvat v poloze v sedě a udržet polohu těla při delším sezení (například ve škole), v případě dítěte s hyperkinetickým syndromem a diagnostikovaným autismem lze o schopnosti provádět tento úkon důvodně pochybovat. V souladu s ustanovením § 10 odst. 2 zákona o sociálních službách se osoba do 18 let věku považuje za neschopnou zvládat úkony uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), q) a r), jestliže z důvodu zdravotního postižení potřebuje při těchto úkonech mimořádnou pomoc, a to i v případech, kdy se u těchto úkonů nepřihlíží k pomoci a dohledu z důvodu věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou pomocí se rozumí pomoc, která rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje pomoc poskytovanou osobě téhož věku. V případě šestiletého dítěte je tak třeba při posuzování příspěvku na péči uvažovat o tom, zda z důvodu zdravotního postižení nepotřebuje při úkonu provedení si jednoduchého ošetření (který zahrnuje i vyhledání nebo přivolání pomoci) a dodržování léčebného režimu mimořádnou pomoc. Zvláště pak vyhledání nebo přivolání pomoci by u dítěte, 6
Ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
8
které nezvládá úkon komunikace slovní, písemné, neverbální, mohl být zhodnocen s odkazem na potřebu mimořádné pomoci jako nezvládnutý. Z vyjádření předsedkyně komise MUDr. Z. G. vyplynulo pouhé konstatování, bez bližšího zdůvodnění, že „pomoc při uvedeném úkonu není kvalifikována jako mimořádná, hodnotí se pouze pomoc jako taková, či dohled, v uvedeném případě však, vzhledem k věku dítěte, se oba uvedené úkony nehodnotí“. Závěrem lze dodat, že posudek PK MPSV obsahuje shrnutí jednotlivých odborných nálezů, tj. nálezy dětského psychiatra a klinického psychologa. Kvitovat je třeba i to, že se na vyhotovení posudku v rámci odvolacího řízení účastnila lékařka z oboru psychiatrie, což ochránce považuje alespoň pro vyhotovení posudku pro účely odvolacího řízení za nezbytné.7 D – Závěr Na základě zjištěných skutečností končím šetření ve věci paní H. M. v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsem shledal pochybení v postupu posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Toto pochybení spočívá zejména v nedostatku posudku z hlediska úplnosti a přesvědčivosti. Zpráva bude zaslána na vědomí stěžovatelce, paní H. M., řediteli krajského úřadu a řediteli odboru sociálních služeb a sociálního začleňování, který je příslušný k zahájení přezkumného řízení. Dále bude zaslána řediteli odboru posudkové služby MPSV se žádostí, aby se ke zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
7
Viz tisková zpráva ochránce ze dne 17. března 2010 „Řízení o příspěvku na péči jsou dlouhá a nezohledňují skutečný stav žadatele“. Dostupná na http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/rizeni-oprispevku-na-peci-jsou-dlouha-a-nezohlednuji-skutecny-stav-zadatele/.
9